Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2123(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0002/2021

Předložené texty :

A9-0002/2021

Rozpravy :

PV 08/02/2021 - 13
CRE 08/02/2021 - 13

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0039

Přijaté texty
PDF 179kWORD 55k
Středa, 10. února 2021 - Brusel Předběžné znění
Evropská centrální banka – výroční zpráva za rok 2020
P9_TA-PROV(2021)0039A9-0002/2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2020 (2020/2123(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropské centrální banky (ECB) za rok 2019,

–  s ohledem na reakci ECB na podněty, které Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2018,

–  s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank (ESCB) a ECB, zejména na články 15 a 21 tohoto statutu,

–  s ohledem na článek 123 a čl. 127 odst. 1, 2 a 5, na články 130, 132 a čl. 284 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků Eurosystému týkající se eurozóny a na opatření přijatá Radou guvernérů ECB dne 4. června 2020,

–   s ohledem na průzkum ECB o přístupu podniků k financování v eurozóně za říjen 2019 až březen 2020, zveřejněný dne 8. května 2020,

–  s ohledem na makroekonomické prognózy pracovníků ECB týkající se eurozóny zveřejněné dne 10. září 2020,

–  s ohledem na měnové dialogy s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou, které proběhly ve dnech 6. února a 8. června 2020 a 28. září 2020,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování(1),

–   s ohledem na dokument ECB č. 247 z řady Occasional Papers akčního výboru pro kryptoaktiva ze září 2020 nazvaný „Stabilní kryptoměny: Důsledky pro měnovou politiku, finanční stabilitu, tržní infrastrukturu a platby a bankovní dohled v eurozóně“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2),

–  s ohledem na zprávu ECB z října 2020 o digitálním euru,

–  s ohledem na dokument ECB č. 201 z řady Occasional Papers z listopadu 2017 nazvaný „Use of cash by households in the euro area“ (Používání hotovosti domácnostmi v eurozóně),

–  s ohledem na aktualizaci prohlášení ECB o životním prostředí za rok 2020,

–  s ohledem na čl. 142 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0002/2021),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská prognóza Komise z léta 2020, která již přihlíží k hospodářským otřesům způsobeným pandemií COVID-19, předpokládá pro rok 2020 pokles ekonomiky eurozóny o 8,7 % a pro rok 2021 růst o 6,1 %, přičemž ekonomika EU-27 má v roce 2020 klesnout o 8,3 % a v roce 2021 růst o 5,8 %;

B.  vzhledem k tomu, že podle makroekonomické prognózy pracovníků ECB ze září 2020 bude roční míra inflace v eurozóně – měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) – v průměru dosahovat v roce 2020 hodnoty 0,3 %, v roce 2021 1,0 % a v roce 2022 1,3 %, přičemž inflační výhledy ukazují v eurozóně značné rozdíly;

C.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti v srpnu 2020 v EU 7,4 % a v eurozóně 8,1 %; vzhledem k tomu, že se očekává nárůst míry nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je v rámci celé Unie nerovnoměrná; vzhledem k tomu, že v rámci členských států i mezi nimi stále panují mimořádně velké regionální rozdíly, pokud jde o nezaměstnanost; vzhledem k tomu, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí představuje stále závažný problém, který je v EU třeba řešit;

D.  vzhledem k tomu, že údaje ECB o harmonizovaném indexu spotřebitelských cen za rok 2020 ukazují deflační dopad v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 v několika členských státech;

E.  vzhledem k tomu, že zářijové prognózy ECB týkající se globálního reálného HDP (s výjimkou eurozóny) předpovídají v roce 2020 pokles o 3,7 %, následovaný v roce 2021 růstem o 6,2 % a v roce 2022 o 3,8 %;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným výzvám Evropského parlamentu k přijetí genderově vyváženého užšího seznamu s alespoň dvěma jmény na pozice ve Výkonné radě ECB sestával užší seznam pro jmenování nového člena Výkonné rady, který nahradí Yvese Mersche, pouze z mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou v Radě guvernérů ECB nadále velmi nedostatečně zastoupeny;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 činil čistý zisk ECB 2 366 miliard EUR v porovnání s 1 575 miliardami EUR v roce 2018; vzhledem k tomu, že toto navýšení lze přisoudit zejména nárůstu čistého úrokového výnosu z portfolia v USD a z portfolia programu nákupu aktiv;

H.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2019 dosáhla velikost rozvahy Eurosystému 4 671 425 milionů EUR, což je druhá historicky nejvyšší hodnota v porovnání s maximem z roku 2018;

I.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP), které jsou i nadále páteří hospodářství a společnosti EU a posilují hospodářskou a sociální soudržnost, musí být i nadále podporovány;

J.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky byly vážně zasaženy krizí způsobené onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že vývoj celkového hospodářského výhledu negativně ovlivnil jejich přístup k financování;

K.  vzhledem k tomu, že SFEU definuje mandát ECB jako udržování cenové stability a podporování obecných hospodářských politik v Unii s cílem přispět k dosažení cílů Unie;

L.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, a posláním ECB je jí v tom pomoci; vzhledem k tomu, že poslání ECB není omezeno pouze na zajištění cenové stability, ale jeho součástí je i bezpečnost a odolnost bankovního systému a stabilita finančního systému;

M.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru z listopadu 2019 dosahovala veřejná podpora pro evropskou hospodářskou a měnovou unii s jedinou měnou, eurem, v roce 2019 62 %;

N.  vzhledem k tomu, že dne 18. března 2020 ECB vyhlásila nouzový pandemický program nákupu aktiv jako nový dočasný program pro nákup aktiv ve veřejném a soukromém sektoru ve výši 750 miliard EUR, s cílem čelit rizikům pro transmisi měnové politiky v eurozóně způsobeným pandemií koronaviru;

O.  vzhledem k tomu, že dne 4. června 2020 Rada guvernérů ECB rozhodla navýšit prostředky na nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP) na 1,35 bilionu EUR, prodloužit horizont čistých nákupů v rámci PEPP alespoň na konec června 2021 a také, že splatné části jistiny v rámci PEPP budou reinvestovány alespoň do konce roku 2022; dále konstatuje, že čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv budou pokračovat v tempu 20 miliard EUR za měsíc, spolu s nákupy v rámci dodatečného dočasného krytí 120 miliard EUR až do konce roku 2020;

P.  vzhledem k tomu, že k zajištění likvidity byla přijata další politická opatření, jako jsou cílené dlouhodobější refinanční operace (TLTRO III) a PELTRO, likviditní nástroj specifický pro pandemii;

Q.  vzhledem k tomu, že evropský systém pojištění vkladů má značné zpoždění, a to navzdory návrhům Komise a ECB, že je naléhavě nutné chránit vklady na úrovni EU;

Celkový přehled

1.  vítá roli, kterou ECB sehrává při ochraně stability eura; zdůrazňuje, že statutární nezávislost ECB zakotvená ve Smlouvách je předpokladem pro plnění mandátu banky i pro zachování její demokratické legitimity; konstatuje, že nezávislost vyžaduje, aby ECB nevyžadovala ani nepřijímala pokyny od orgánů či institucí Unie, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu; zdůrazňuje, že tato nezávislost nesmí být porušována, a navíc upozorňuje, že nezávislost centrální banky by měla být vždy doplněna odpovídající úrovní odpovědnosti; zdůrazňuje, že SFEU uvádí, že kromě primárního mandátu udržování cenové stability musí ECB také podporovat obecné hospodářské politiky Unie s cílem přispět k dosažení cílů Unie, pokud nejsou v rozporu s jejím primárním mandátem; zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj, konvergence, plná zaměstnanost a sociální pokrok jsou obecnými cíli Unie ve smyslu článku 3 SFEU;

2.  vítá zřízení centra pro boj proti změně klimatu jakožto nového oddělení ECB;

3.  zdůrazňuje nezvratitelnou povahu jednotné měny; zdůrazňuje, že euro není jen měnový projekt, ale také projekt politický;

4.  je znepokojen bezprecedentní zdravotní, hospodářskou a sociální krizí způsobenou pandemií COVID-19, prudkým poklesem ekonomiky eurozóny a rychle se zhoršujícími podmínkami na trhu práce, včetně narůstající nezaměstnanosti; konstatuje, že se sice očekává oživení hospodářské činnosti eurozóny, avšak rychlost a rozsah tohoto oživení zůstávají velmi nejisté a liší se mezi členskými státy;

5.  dále je znepokojen tím, že v situaci mimořádné nejistoty – kdy rozsah poklesu a oživení bude záviset na době trvání a účinnosti opatření k omezení šíření nákazy, na úspěšnosti fiskálních a monetárních politik ke zmírnění nepříznivého dopadu na příjmy a zaměstnanost a na tom, do jaké míry budou trvale ovlivněny kapacity nabídky, domácí poptávka a mezinárodní dodavatelské řetězce – převládá riziko, že růst bude spíše nižší, než se očekává;

6.  vyzývá, aby bylo urychleně přehodnoceno systémové riziko ve finančním sektoru po pandemii; vítá v tomto ohledu, že byla v Evropském výboru pro systémová rizika zřízena v souvislosti s pandemií pracovní rada; doporučuje, aby bylo do budoucích zátěžových testů zahrnuto kvalitativní posouzení idiosynkratického rizika;

7.  vítá snahy ECB o udržení cenové stability; konstatuje, že inflační cíl nebyl systematicky dosahován a další obezřetnost je na místě; zdůrazňuje, že eurozóna zaznamenala v posledních měsících deflaci; zdůrazňuje, že deflace představuje pro ekonomiky eurozóny značná rizika, což by mohlo vyžadovat důraznou intervenci ECB;

8.  vítá skutečnost, že ECB diskutuje o úpravě svých měření inflace; konstatuje, že HISC představuje velmi úzký koncept měření inflace, který podhodnocuje inflaci v eurozóně z důvodu nedostatečného podílu nákladů na bydlení v koši HISC(3); vyzývá k přizpůsobení tohoto koše tak, aby odrážel skutečnost, že evropské domácnosti vynakládají 24 % svých příjmů na výdaje související s bydlením; vybízí ECB, aby rovněž zohledňovala inflaci cen aktiv způsobenou mimo jiné nízkými úrokovými sazbami; je si vědom výzev spojených s transmisí měnové politiky;

9.  bere na vědomí důraznou výzvu prezidentky Lagardeové k úplnému sladění fiskální a měnové politiky a také její závazek, že na podporu hospodářského oživení eurozóny „využije všechny nástroje, které povedou k co nejefektivnějšímu, nejúčinnějšímu a nejpřiměřenějšímu výsledku“; zdůrazňuje, že fiskální a měnová politika se výrazně doplňují; vítá nouzový pandemický program nákupu aktiv ECB, jenž má podporovat hospodářské oživení eurozóny;

Měnová politika

10.  vítá rychlou a masivní reakci v oblasti měnové politiky, kterou ECB přijala v kontextu nouzových opatření během krize způsobené onemocněním COVID-19; uznává pozitivní dopad této reakce na ekonomickou situaci eurozóny; očekává, že ECB svou podporu zachová tak dlouho, jak bude zapotřebí, bere na vědomí prohlášení člena Rady dohledu ECB Yvese Mersche, že tato flexibilita nebude rozšířena na další operace;

11.  zdůrazňuje, že měnová politika sama o sobě k dosažení udržitelného hospodářského oživení nestačí; zdůrazňuje, že k obnově a posílení hospodářského růstu v celé Unii jsou nezbytné reformy, které posílí konkurenceschopnost a sociální soudržnost; je přesvědčen o tom, že potenciál samotné měnové politiky pro oživení je omezený, a vyzývá ECB – při respektování její nezávislosti –, aby v rámci svého mandátu zvážila možnost využití jiných opatření politik, která mají potenciál stimulovat ekonomiku; upozorňuje na vedlejší účinky velmi expanzivní měnové politiky, jako je dopad na střadatele nebo riziko inflace cen aktiv; varuje členské státy před tím, aby považovaly prostředí nízkých úrokových sazeb za samozřejmost, neboť zvýšení úrokových sazeb by mohlo mít negativní dopad na splácení státního dluhu;

12.  varuje však před rizikem příliš vysokých cen na trzích dluhopisů, které by byly těžko zvladatelné, pokud by úrokové sazby začaly znovu růst, zejména v případě zemí, v nichž probíhá postup při nadměrném schodku nebo které mají vysokou míru zadlužení;

13.  bere na vědomí význam, jaký má aktivní měnová politika při zmírňování tlaku finančních omezení na malé a střední podniky; uznává, že podíl malých a středních podniků, které čelí finančním omezením, klesl z 18 % v letech 2009–2012 na 8 % v letech 2016–2019; zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 má na malé a střední podniky silný dopad; uznává význam mikropodniků a malých a středních podniků v EU; v této souvislosti upozorňuje na nutnost stimulovat soukromé a veřejné investice a reformy, a vyzývá proto k vyvinutí dalšího úsilí k zajištění financování reálné ekonomiky;

14.  žádá ECB, aby sledovala úměrnost kvantitativního uvolňování vůči rizikům ve svých rozvahách, inflaci cen aktiv a možnému suboptimálnímu přidělování zdrojů;

15.  bere na vědomí dopad dlouhodobě nízkých úrokových sazeb; zdůrazňuje, že nízké úrokové sazby na jedné straně nabízí příležitosti spotřebitelům, společnostem, včetně malých a středních podniků, pracovníkům i dlužníkům, kteří mohou využit silnější hospodářskou dynamiku, nižší nezaměstnanost a nižší výpůjční náklady; uznává, že politiky ECB mají z hlediska přerozdělování různé dopady; vyzývá ECB, aby prozkoumala dopad svých politik na majetkovou nerovnost; na druhou stranu vyjadřuje politování nad růstem počtu podniků, které nejsou životaschopné a jsou vysoce zadlužené, nad menší motivací vlád k podporování růstu a k provádění reforem zvyšujících udržitelnost a také nad škodlivými dopady na pojistitele a penzijní fondy a upozorňuje na finanční břemeno, které to přináší pro řadu občanů v Unii;

16.  bere na vědomí souvislost mezi měnovou politikou a rostoucími cenami bydlení v eurozóně; zdůrazňuje, že se očekává, že v důsledku pandemie dále vzroste již tak dlouhodobě vysoká míra příliš vysokých nákladů na bydlení, která v roce 2018 činila 9,6 %, a žádá ECB, aby vyhodnotila regionální a odvětvový dopad i vliv na mezigenerační spravedlnost svého programu kvantitativního uvolňování na životní náklady v celé Unii;

17.  chápe, že závažnost krize donutila ECB věnovat menší pozornost přezkumu své rámcové strategie v oblasti měnové politiky; bere na vědomí závazek prezidentky Lagardeové během měnového dialogu, který se konal dne 28. září 2020, úzce v této věci spolupracovat s Parlamentem a zajistit pravidelné dialogy;

18.  zdůrazňuje, že jakýkoli přezkum rámcové strategie v oblasti měnové politiky by měl naléhavě zohlednit povahu evropského hospodářství, které se ve stále větší míře zaměřuje na služby a digitalizuje, a měl by posoudit, do jaké míry to brání transmisi měnových politik do reálné ekonomiky;

Opatření proti změně klimatu

19.  bere na vědomí – při respektování nezávislosti ECB – dopad změny klimatu na dynamiku inflace a transmisní rizika v měnové politice; připomíná vliv ECB při zachovávání cenové stability; připomíná, že ECB je coby evropský orgán vázána Pařížskou dohodou;

20.  bere na vědomí závazek prezidentky Lagardeové přezkoumat změny v operacích ECB, které jsou šetrné ke klimatu, a „prozkoumat všechny možnosti, jak bojovat proti změně klimatu“; vyzývá ECB, aby sladila svůj rámec pro zajištění s riziky souvisejícími se změnou klimatu a aby zveřejnila úroveň svého souladu s Pařížskou dohodou a také přezkoumala tento soulad v bankovním sektoru;

21.  vyzývá k přístupu založenému na proaktivním a kvalitativním řízení rizika, který bude zohledňovat i systémová rizika spojená se změnou klimatu;

22.  vítá skutečnost, že neustále rostou nákupy zelených dluhopisů a jejich podíl na portfoliu ECB;

23.  podporuje úsilí o zvýšení výzkumných kapacit, pokud jde o dopad změny klimatu na finanční stabilitu a eurozónu;

Ostatní aspekty

24.  vyzývá ECB, aby pokračovala ve svém úsilí o zajišťování stability finančních trhů pro případ veškerých nepředvídaných událostí souvisejících s odchodem Spojeného království z EU;

25.  vyjadřuje znepokojení nad neustále se zvětšujícím rozdílem zůstatků systému TARGET2 v rámci ESCB; konstatuje, že výklad těchto rozdílů je předmětem debaty;

26.  bere na vědomí závěry analýzy pracovní skupiny ECB pro kryptoaktiva; vyzývá ECB, aby řešila rizika praní peněz, financování terorismu a jiné trestné činnosti díky anonymitě kryptoaktiv; vyzývá ECB, aby posílila monitorování rozvoje kryptoaktiv, včetně stablecoinů, a zvýšených rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti;

27.  vítá analýzy a přípravné práce ECB směřující k zavedení digitálního eura; bere na vědomí, že digitální euro nepředstavuje kryptoaktivum; zdůrazňuje, že digitální euro by muselo splňovat řadu minimálních požadavků včetně robustnosti, bezpečnosti, účinnosti a ochrany soukromí; zdůrazňuje, že digitální euro nesmí ohrozit hotovost jako platební prostředek; podporuje doporučení ECB, aby bylo vydávání digitálního eura dostupné mimo eurozónu v souladu s cíli eurosystému, s cílem povzbudit poptávku po euru mezi zahraničními investory, a tím zajistit silnější pozici eura v mezinárodním měřítku; vyzývá ECB, aby zajistila náležitou rovnováhu mezi umožňováním regulační finanční inovace v oblasti finančních technologií a zajišťováním finanční stability;

28.  sdílí obavy ECB z rychlého růstu nebankovního finančního sektoru, rovněž označovaného jako stínové bankovnictví; zdůrazňuje, že v této oblasti je zapotřebí odpovídající regulace; zdůrazňuje, že je nutné, aby ECB zmírňovala systémové riziko, které vyplývá ze stále většího počtu regulovaných nebankovních subjektů soustředěných okolo bank za účelem přístupu do platebního systému;

29.  vítá skutečnost, že ECB nadále usiluje o posílení svých schopností reakce a obnovy v případě kybernetického útoku na vlastní organizaci; se znepokojením bere na vědomí nedávné technické problémy systému zúčtování plateb TARGET2, ke kterým došlo v říjnu a listopadu 2020; vítá následné vyšetřování těchto problémů, které ECB uskutečnila, a žádá o sdělení jeho výsledků Parlamentu;

30.  uznává úspěch ECB v boji proti padělání, o němž svědčí soustavně nízký podíl padělaných bankovek v celkovém oběhu; vítá, že byly v roce 2019 zavedeny modernizované bankovky o hodnotě 100 a 200 EUR s posílenými bezpečnostními prvky; poukazuje na význam hotovosti jakožto platebního prostředku pro občany EU; vyzývá ECB, aby dále nesnižovala množství různých bankovek v oběhu;

31.  vyzývá ECB, aby prozkoumala možnosti, jak dosáhnout posílení mezinárodní úlohy eura, neboť ta by zvýšila schopnost EU určovat své politiky nezávisle na jiných světových mocnostech a současně hraje klíčovou úlohu při ochraně evropské hospodářské suverenity; konstatuje, že zatraktivnění eura jako rezervní měny dále zvýší jeho mezinárodní užívání; zdůrazňuje, že posílení úlohy eura vyžaduje prohloubení evropské hospodářské a měnové unie; vítá opakované výzvy ECB k dokončení bankovní unie; zdůrazňuje, že vytvoření kvalitně koncipovaného evropského bezpečného aktiva by mohlo usnadnit finanční integraci a pomoci zmírnit negativní vazby mezi státy a domácími bankovními sektory;

32.  vítá vstup Bulharska a Chorvatska do ERM II v červenci 2020; podporuje rychlé stanovení cílového data přijetí eura v obou zemích; vítá komplexní prověření chorvatských a bulharských bank, které ECB provedla v červenci a srpnu 2019; upozorňuje na to, že podle Smluv jsou všechny členské státy s výjimkou Dánska povinny přijmout jednotnou měnu, jakmile splní maastrichtská konvergenční kritéria;

33.  vyzývá ECB, aby i nadále pokračovala v plodné spolupráci také se státy, které nejsou členy eurozóny;

Odpovědnost

34.  oceňuje, že je prezidentka Lagardeová otevřena k intenzivnějšímu dialogu, a zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit mechanismy ECB týkající se odpovědnosti a transparentnosti; zdůrazňuje, že je nutné se zamyslet nad tím, jak by bylo možné zlepšit kontrolu ECB ze strany Evropského parlamentu i prostřednictvím dialogu s vnitrostátními parlamenty; vyzývá k zahájení jednání o formální interinstitucionální dohodě, která formalizuje stávající postupy odpovědnosti v oblasti měnových funkcí a půjde nad jejich rámec;

35.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že pouze 2 z 25 členů Rady guvernérů ECB jsou ženy, navzdory opakovaným výzvám Parlamentu a členů vedení ECB, včetně její prezidentky Christine Lagardeové, k vyváženějšímu zastoupení žen a mužů v nominacích v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU; zdůrazňuje, že nominace členů Výkonné rady by měly být připravovány pečlivě a zcela transparentně a – v souladu se Smlouvami – ve spolupráci s Parlamentem; vyzývá Radu, aby pro každé nadcházející uvolněné místo vypracovala genderově vyvážený užší seznam kandidátů a poskytla jej Parlamentu, a umožnila mu tak hrát v procesu jmenování smysluplnější poradenskou úlohu; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebylo dosaženo uspokojivého pokroku; připomíná, že rovné zacházení s muži a ženami je ústavní zásadou, která musí být důsledně dodržována;

36.  připomíná, že mezi šesti členy Výkonné rady ECB jsou pouze dvě ženy; poukazuje na to, že i když Parlament Radu opakovaně žádal, aby vyřešila nevyvážené zastoupení žen a mužů ve Výkonné radě ECB, Rada tento požadavek nevzala vážně; znovu opakuje závazek Parlamentu, že nebude brát v potaz seznamy kandidátů, pokud v nich nebude dodržena zásada genderové vyváženosti; vyzývá vlády členských států, Evropskou radu, Radu, Euroskupinu a Komisi, aby aktivně pracovaly na zajištění genderové vyváženosti ve svých příštích návrzích užších seznamů a jmenování;

37.  vítá podrobnou, přehledně rozčleněnou a věcnou reakci ECB na podněty, které Parlament vyjádřil ve svém usnesení o výroční zprávě ECB za rok 2018; žádá ECB, aby ve svém odpovědném přístupu pokračovala a aby své reakce na usnesení o výroční zprávě ECB, jež Parlament každoročně přijímá, v písemné podobě zveřejňovala i nadále;

38.  bere na vědomí rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu ze dne 5. května 2020 o ECB a prohlášení Rady guvernérů ECB z téhož dne; sleduje průběžné posuzování proporcionality všech programů ze strany ECB; bere na vědomí následné rozhodnutí ECB zpřístupnit Evropskému parlamentu, německé spolkové vládě, Bundestagu a Bundesbank neveřejné dokumenty týkající se programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP);

39.  oceňuje, že probíhá úsilí o zlepšení transparentnosti a komunikace s Parlamentem, a ECB a prezidentce Lagardeové k němu blahopřeje; souhlasí s prezidentkou Lagardeovou dále v tom, že ECB musí lépe informovat evropské občany o dopadu svých politik; na druhou stranu doporučuje pravidelný neveřejný dialog mezi členy Hospodářského a měnového výboru Parlamentu a příslušnými zástupci ECB v návaznosti na zveřejnění nejnovějšího zápisu z jednání Rady guvernérů s cílem posoudit rozhodnutí ECB před zahájením dialogů o měnových otázkách a souběžně s těmito dialogy;

40.  vítá zveřejnění stanovisek etické komise ECB k případům střetu zájmů a výdělečné činnosti členů Výkonné rady, Rady guvernérů a Rady dohledu ECB po skončení jejich mandátu; vyzývá ECB, aby zajistila nezávislost členů svého interního auditního výboru i to, že etické komisi nebude předsedat bývalý prezident nebo jiní bývalí členové Rady guvernérů ECB, ani kdokoliv jiný, jehož působení v této komisi by mohlo vést ke střetu zájmů, a aby podobnou transparentnost uplatňovala v oblasti možného střetu zájmů a výdělečné činnosti po skončení mandátu;

41.  konstatuje, že ECB „přehodnocuje“ svou politiku, kdy je hlavnímu ekonomovi dovoleno, aby po schůzkách, na kterých se přijímala politická rozhodnutí, vedl soukromé telefonní hovory s významnými investory, je však toho názoru, že tato praxe musí skončit okamžitě, neboť je netransparentní;

42.  ještě důrazněji vyzývá, aby byla přijata kvalitnější politika pro whistleblowing a revidována pravidla pro zaměstnance ECB tak, aby byly v souladu minimálně se standardy a cíli uvedenými ve směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně whistleblowerů(4), aby byla zajištěna jejich ochrana a aby mohli oznamovat svá podezření beze strachu z odvety a v případě potřeby anonymně;

43.  žádá podrobnější zveřejňování sociálních a zaměstnaneckých záležitostí a záležitostí správy v souladu se směrnicí 2014/95/EU o podávání nefinančních zpráv(5);

o
o   o

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropské centrální bance.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2019)0325.
(2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105.
(3) Viz „Trvale nízká inflace v eurozóně: Nesprávné měření spíše než důvod k obavám?“ (https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2018/614214/IPOL_IDA(2018)614214_EN.pdf.pdf).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

Poslední aktualizace: 10. února 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí