Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na cíl soudržnosti stanovený v článku 3 SEU, a zvláště na vzestupnou sociální konvergenci,

–  s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sociální politiku podle článku 151 a následujících článků SFEU,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na které odkazuje článek 6 SEU,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na zásady 5 a 6,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

–  s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v Evropské unii dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření této úmluvy Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(3),

–  s ohledem na politické pokyny Ursuly von der Leyenové,

–  s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020,

–  s ohledem na cíl týkající se chudoby a sociálního vyloučení, který je stanoven ve strategii Evropa 2020,

–  s ohledem na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 nazvané „Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci žen se zdravotním postižením(10),

–  s ohledem na ukazatele rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(13),

–  s ohledem na Globální index práv Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC)(14),

–  s ohledem na zprávy Evropské sítě proti chudobě a příslušné zprávy Evropského fóra zdravotně postižených a Evropské sítě romských místních organizací (ERGO),

–  s ohledem na cíle stanovené Zelenou dohodou pro Evropu, pokud jde o provedení řádné a spravedlivé transformace prostřednictvím přístupu k programům rekvalifikace a pracovním příležitostem v nových hospodářských odvětvích,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0006/2021),

Nárůst nerovnosti a chudoby

A.  vzhledem k tomu, že jednou ze silných stránek EU je její sociální model; vzhledem k tomu, že technologický vývoj a celosvětový trend rostoucích nerovností vyžadují, aby byl sociální model přehodnocen a přizpůsoben našemu modernímu, rychlému, složitému a nepředvídatelnému globálnímu prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že podle definice Eurostatu jsou jednotlivci vystaveni riziku chudoby pracujících, když pracují více než polovinu roku a ekvivalent jejich ročního disponibilního příjmu je nižší než 60 % národního mediánového příjmu domácností (po odečtení sociálních transferů); vzhledem k tomu, že z nejnovějších údajů Eurostatu vyplývá, že v roce 2018 hrozila chudoba 9,4 % evropských pracovníků(15);

C.  vzhledem k tomu, že nerovnosti existují jak v členských státech, tak i mezi nimi a že tyto nerovnosti se mezi sebou značně liší; vzhledem k tomu, že se stále více rozevírají nůžky mezi procentem nejbohatších a zbylou populací, pokud jde o čistý majetek; vzhledem k tomu, že zatímco čistý majetek na jednu domácnost se v zemích euroskupiny v roce 2017 u dolních 20 % snížil, u horních 20 % relativně výrazně vzrostl(16), a dolních 20 % domácností mělo čistý dluh, který činil průměrně 4 500 EUR, zatímco 10 % nejbohatších domácností disponovalo čistým majetkem v průměrné výši 1 189 700 EUR(17);

D.  vzhledem k tomu, že faktory, které přispívají ke zvyšování rozdílů v čistém majetku, jsou velmi složité a vzájemně propojené a patří mezi ně především mzdová a genderová nerovnost, nedostatek dostupného bydlení, diskriminace, nízké úrovně vzdělání, technologické změny ve světě práce a strukturální změny na pracovním trhu; vzhledem k tomu, že zvýšení produktivity bez odpovídajícího zvýšení mezd prohlubuje také ekonomické rozdíly v členských státech i mezi nimi;

E.  vzhledem k tomu, že riziko urychlení jevu příjmového vyloučení mezi pracovníky má obzvlášť velký dopad nejen na osoby s nízkou kvalifikací, ale také na absolventy (a to i vysokých škol), kteří vstupují na trh práce; vzhledem k tomu, že rozdíly v příjmech mezi osobami s nejvyššími a nejnižšími příjmy pravděpodobně porostou;

F.  vzhledem k tomu, že každý šestý pracovník v EU pobírá nízkou mzdu, totiž mzdu, která je nižší než dvě třetiny vnitrostátní mediánové mzdy, a podíl takových pracovníků neustále roste; vzhledem k tomu, že nízké mzdy v mnoha členských státech nedrží tempo růstu s ostatními mzdami, čímž se zvyšují příjmové nerovnosti a chudoba pracujících a snižuje se schopnost osob s nízkými mzdami čelit hospodářským problémům;

G.  vzhledem k tomu, že pokles na trhu práce během předchozí krize vedl k dramatickému nárůstu počtu osob, které nedobrovolně pracují na částečný úvazek, s největší pravděpodobností vykonávají práce základní či nižší úrovně v odvětvích souvisejících se službami a čelí velmi vysokému riziku chudoby pracujících;

H.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace jsou základními hodnotami Evropské unie, které jsou zakotveny v SEU a v Listině základních práv Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že ženy ve 27 členských státech EU vydělávají v průměru o 15 % méně než muži(18), přičemž po úpravě o různé faktory činí tento rozdíl 9,38 %(19); vzhledem k tomu, že desetiletí trvající rozdíly v odměňování žen a mužů vyústily v 37% rozdíl ve výši jejich důchodů, což vede k rozdílům v hospodářské nezávislosti mezi staršími ženami a staršími muži;

J.  vzhledem k tomu, že nerovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností v EU, kdy jsou ženy v rodinách nerovnoměrnou vytíženy coby primární pečovatelky, a omezený přístup k zařízením péče o děti a seniory v některých členských státech vede k tomu, že ženy nejsou po určitou dobu zapojeny na trhu práce, a tedy k rozdílům v odměňování a v důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že toto nerovnoměrné rozdělení pečovatelských povinností, nerovnost v odměnách za práci typicky vykonávanou ženami a dopady přerušení kariéry na povýšení a posun v důchodových nárocích jsou faktory ovlivňující chudobu žen;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 činilo riziko chudoby a sociálního vyloučení u žen 23,3 %, což bylo více než u mužů (21,6 %)(20);

L.  vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů jsou u nových účastníků na trhu práce obecně nižší(21); vzhledem k tomu, že v zájmu dalšího snižování nerovností mezi ženami a muži je třeba nadále podporovat rovné příležitosti;

M.  vzhledem k tomu, že mnohem více žen je zaměstnáno ve službách než v průmyslu, neboť ženy většinou pracují ve zdravotnictví, v sociálních sektorech, maloobchodu, ve zpracovatelských odvětvích, vzdělávání a v podnikatelských aktivitách s tím, že stále více žen pracuje v těchto odvětvích na částečný pracovní úvazek a v příležitostných zaměstnáních;

N.   vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je důležitým nástrojem pro integraci genderové rovnosti do všech politik, opatření a kroků EU, včetně politik týkajících se trhu práce a sociálních politik, a že účelem je prosazovat rovné příležitosti a bojovat proti všem formám diskriminace žen;

O.   vzhledem k tomu, že součástí evropského pilíře sociálních práv jsou doporučení týkající se rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a aktivní podpory zaměstnanosti;

P.  vzhledem k tomu, že zásada 6 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že je třeba předcházet chudobě pracujících a zajistit přiměřené minimální mzdy tak, aby byly uspokojeny potřeby pracovníků a jejich rodin s ohledem na vnitrostátní hospodářské a sociální podmínky a aby byl zároveň zajištěn přístup k zaměstnání a pobídky k hledání práce; vzhledem k tomu, že podle tohoto pilíře platí, že odkazuje-li zásada na pracovníky, týká se všech osob v zaměstnání bez ohledu na jejich zaměstnanecký status a druh či délku trvání pracovního poměru;

Q.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají problém najít kvalitní a stabilní pracovní místo se smlouvami na dobu neurčitou a často se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností; vzhledem k tomu, že mnoho členských států umožňuje zaměstnavatelům, aby mladým zaměstnancům platili nižší mzdu, což mladé pracovníky diskriminuje; vzhledem k tomu, že mladí lidé často přijímají neplacené stáže, kde nemají žádné pracovní vyhlídky;

R.  vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání postihuje některé skupiny podstatně více než jiné, přičemž někteří občané, například Romové, jsou nadměrně zastoupeni v atypických, nestabilních a špatně placených zaměstnáních; vzhledem k tomu, že 80 % Romů a jejich dětí žije s příjmem pod příslušnou vnitrostátní hranicí ohrožení chudobou(22) bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní, či nikoli; vzhledem k tomu, že Romy těžce zasáhla pandemie a opatření k zamezení šíření nákazy(23);

S.  vzhledem k tomu, že 95 milionů lidí (21,7 %) je v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což znamená ohrožení ekonomického přežití, účasti na životě společnosti a kvality života pro každého pátého obyvatele třetího největšího hospodářského prostoru na světě(24); vzhledem k tomu, že 85,3 milionu osob (16,9 %) v EU trpí po sociálních transferech chudobou nebo sociálním vyloučením;

T.  vzhledem k tomu, že statistiky EU týkající se chudoby ukazují velké rozdíly ve výsledcích členských států při plnění cíle spočívajícího ve snižování chudoby a sociálního vyloučení;

U.  vzhledem k tomu, že oproti výchozímu stavu z roku 2008 pominulo u 8,2 milionu osob riziko chudoby nebo sociálního vyloučení, a to zejména díky tomu, že v některých členských státech se zlepšily podmínky na trhu práce, snížila se silná materiální deprivace(25) a klesl podíl osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce(26);

V.  vzhledem k tomu, že navzdory výraznému zlepšení situace v některých členských státech nesplnila EU svůj cíl stanovený ve strategii EU 2020, tj. snížit do roku 2020 ve srovnání s rokem 2018 absolutní počet osob ohrožených chudobou o 20 milionů;

W.  vzhledem k tomu, že některé kategorie pracovníků, například sezónní nebo někteří přeshraniční pracovníci, jsou vystaveni obzvláště vysokému riziku chudoby pracujících a sociálního vyloučení a jsou často zaměstnáváni na základě krátkodobých pracovních smluv s malou nebo žádnou jistotou zaměstnání a sociální ochrany a malými nebo žádnými pracovními právy;

X.  vzhledem k tomu, že nejisté životní a pracovní podmínky a chudoba pracujících mají různé ekonomické a sociální důsledky, včetně nižší míry subjektivního duševního blahobytu, problémů s bydlením a prostředím pro vlastní život, špatných vztahů a pocitů sociálního vyloučení(27);

Y.  vzhledem k tomu, že pracovníci, kteří jsou postiženi chudobou pracujících, často pracují na místech s nepřijatelnými pracovními podmínkami, jako je zaměstnání bez kolektivní smlouvy, nedodržování pracovní doby(28) a rizika v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci;

Z.  vzhledem k tomu, že v době hospodářské recese se takoví pracovníci ocitají v ještě slabší pozici na trhu práce;

AA.  vzhledem k tomu, že celkově jsou osoby pracující na částečný úvazek, zejména osoby pracující na tento úvazek nedobrovolně, ohroženy vyšším rizikem chudoby, pokud dojde ke kombinaci různých rizikových faktorů, včetně nízké mzdy, nestabilních pracovních míst, samoživitelství a závislosti ze strany členů domácnosti(29);

AB.  vzhledem k tomu, že 5,8 % obyvatelstva EU-27 žilo v roce 2019 v extrémní materiální chudobě a že extrémní chudoba je skutečností v mnoha regionech a komunitách; vzhledem k tomu, že v souvislosti s pandemií COVID-19 se toto procento pravděpodobně značně zvýší, což ještě zvyšuje naléhavost celého problému;

AC.  vzhledem k tomu, že energetická chudoba je v celé Evropě obzvláště rozšířeným problémem, neboť 50 až 125 milionů lidí si nemůže ve svém domově dovolit náležité tepelné pohodlí(30); vzhledem k tomu, že 11 % domácností v EU nemá přístup k internetu(31);

AD.  vzhledem k tomu, že chudoba domácností(32) klesá pomalu(33): každému čtvrtému dítěti mladšímu 18ti let hrozí chudoba nebo sociální vyloučení a je tak uvězněno v cyklu, v němž znevýhodnění přechází z generace na generaci(34); vzhledem k tomu, že zasaženi jsou zvláště rodiče samoživitelé (34,2 %) a početné rodiny(35); vzhledem k tomu, že rodinám s dítětem nebo jinými příbuznými se zdravotním postižením hrozí větší riziko chudoby;

AE.  vzhledem k tomu, že nájemné ve většině členských států neustále roste; vzhledem k tomu, že míra příliš vysokých nákladů na bydlení(36) činí v EU 9,6 %, což znamená, že lidé žijící v takových domácnostech utratí minimálně 40 % ekvivalentu svého ročního disponibilního příjmu za bydlení(37); vzhledem k tomu, že v některých členských státech dosahuje tato míra dokonce 50 až 90 %(38); vzhledem k tomu, že v EU se domácnosti s nízkými příjmy musí vypořádat s mediánem nákladů na bydlení, který se pohybuje mezi 20 a 45 % jejich disponibilního příjmu;

AF.  vzhledem k tomu, že hlavními faktory, které přispívají k rozdílům v čistém majetku, jsou změny v cenách bydlení; vzhledem k tomu, že nedostatek cenově dostupného bydlení se v mnoha členských státech stává hlavní příčinou nerovností;

AG.  vzhledem k tomu, že v celé Evropě roste bezdomovectví a že podle odhadů bylo v roce 2019 bez domova přibližně 700 000 lidí(39), což je o 70 % více než před deseti lety(40);

AH.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 byl v Evropské unii podíl mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří byli zaměstnáni, a přesto ohroženi chudobou, odhadován na 11 % a v Rumunsku dokonce až na 28,2 %(41);

AI.  vzhledem k tomu, že se neustále zvyšuje chudoba ve stáří: míra ohrožení chudobou u osob starších 65 let dosahovala v průměru 16,1 % (EU-27); vzhledem k tomu, že se tento počet bude dále zvyšovat vlivem nejistých a atypických forem zaměstnávání, které jsou mezi staršími lidmi obzvláště časté(42);

AJ.  vzhledem k tomu, že chudoba pracujících zbavuje práci jejího základního smyslu, tj. zajistit zaměstnancům a jejich rodinám důstojný život, neboť jim brání v ekonomické nezávislosti;

AK.  vzhledem k tomu, že článek 4 Evropské sociální charty Rady Evropy stanoví, že všichni pracovníci mají právo na spravedlivou mzdu, která jim a jejich rodinám zajišťuje slušnou životní úroveň;

Klesající rozšíření kolektivního vyjednávání

AL.  vzhledem k tomu, že míra rozšíření kolektivního vyjednávání klesla v zemích OECD za poslední tři desetiletí ze 46 % na 32 %; vzhledem k tomu, že nejméně ve 14 členských státech EU pracuje 50 % zaměstnanců bez kolektivní smlouvy; vzhledem k tomu, že míra rozšíření kolektivního vyjednávání je pouze v sedmi členských státech vyšší než 80 % (43); vzhledem k tomu, že tento pokles byl nejrychlejší v zemích, kde proběhly strukturální reformy zaměřené na kolektivní vyjednávání(44);

AM.  vzhledem k tomu, že dobře koordinované a dostatečně rozšířené systémy kolektivního vyjednávání přispívají k dobrým výsledkům na trhu práce, a vzhledem k tomu, že pracovníci, na něž se vztahuje kolektivní vyjednávání, mají obvykle lepší pracovní podmínky a kvalitnější pracovní prostředí než pracovníci, kteří smlouvami o kolektivním vyjednávání pokryti nejsou;

AN.  vzhledem k tomu, že počet zemí na celém světě, v nichž pracovníci nemají právo na zakládání odborů nebo členství v odborech, vzrostl z 92 v roce 2018 na 107 v roce 2019; vzhledem k tomu, že nejvyšší nárůst byl zaznamenán v Evropě; vzhledem k tomu, že 40 % evropských zemí nepovoluje zaměstnancům vstup do odborů, 68 % zemí porušilo právo na stávku a 50 % porušilo právo na kolektivní vyjednávání(45);

AO.  vzhledem k tomu, že pro pracovníky na venkově je obtížnější získat zastoupení odborovými organizacemi a vyjednat místní a odvětvové kolektivní smlouvy, což závisí mimo jiné na odvětví;

AP.  vzhledem k tomu, že vývoj mezd v eurozóně se v letech 2000 až 2016 pohyboval pod úrovní produktivity(46); vzhledem k tomu, že zvyšování mezd nedrželo krok s vývojem přidané hodnoty, což upevnilo stávající nerovnost;

AQ.  vzhledem k tomu, že kolektivní vyjednávání a odvětvové kolektivní smlouvy regulují nejen výše mezd, ale také pracovní podmínky, jako je pracovní doba, placená dovolená, prázdniny a příležitosti ke zvyšování kvalifikace;

AR.  vzhledem k tomu, že silní sociální partneři a kolektivní vyjednávání může mít pozitivní dopad na celkovou výši mezd v Evropě, včetně minimální a mediánové mzdy; vzhledem k tomu, že díky kolektivnímu vyjednávání mohou být pracovníci vyslyšeni a respektováni; vzhledem k tomu, že byla prokázána pozitivní korelace mezi zapojením zaměstnanců do dění na pracovišti a výkonností společnosti a jejími příjmy(47);

Nárůst počtu atypických a nejistých zaměstnání

AS.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti zdravotně postižených byla v roce 2017 (50,6 %) o mnoho nižší než celková míra zaměstnanosti (74,8 %)(48);

AT.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením jsou proto mnohem více ohroženy chudobou pracujících (11 % oproti průměru EU, jenž činí 9,1 %)(49);

AU.  vzhledem k tomu, že pouze 20,7 % žen se zdravotním postižením a 28,6 % mužů se zdravotním postižením je zaměstnáno na plný úvazek(50);

AV.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech dochází často k tomu, že osoby se zdravotním postižením ztratí po nástupu do zaměstnání nároky, jež jim byly přiznány na základě postižení, a jsou tedy více ohroženy chudobou pracujících;

AW.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech nemusí mít osoby se zdravotním postižením zaměstnané v chráněných dílnách nutně status zaměstnance, pracovní práva ani zaručenou minimální mzdu(51);

AX.  vzhledem k tomu, že začleňování osob se zdravotním postižením na trh práce bylo ještě obtížnější po finanční krizi(52);

AY.  vzhledem k tomu, že počet zaměstnanců, kteří žijí v domácnosti ohrožené chudobou, stoupl za deset let z 8 % na 9,4 % – což představuje 20,5 milionu osob(53);

AZ.  vzhledem k tomu, že byla zjištěna souvislost mezi nárůstem nestandardních forem zaměstnání a zvýšením podílu Evropanů ohrožených chudobou pracujících(54); vzhledem k tomu, že ve srovnání s 6,1 % zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou ohroženi chudobou pracujících, je mezi lidmi s částečným úvazkem nebo smlouvou na dobu určitou 16,2 % zaměstnanců, kterým hrozí tento druh chudoby;

BA.  vzhledem k tomu, že úroveň vzdělání má velký vliv na riziko chudoby pracujících; vzhledem k tomu, že riziko chudoby pracujících je výrazně vyšší u pracovníků s nízkou kvalifikací; vzhledem k tomu, že v některých členských státech ohrožuje riziko chudoby pracujících dokonce i pracovníky s vyšší kvalifikací(55);

BB.  vzhledem k tomu, že v rámci EU existují různé způsoby stanovování mezd;

BC.  vzhledem k tomu, že systémy minimální mzdy, pokud existují, se mezi členskými státy výrazně liší co do rozsahu a pokrytí(56); vzhledem k tomu, že systémy minimální mzdy se mezi sebou značně liší také, pokud jde o absolutní a relativní úroveň této mzdy, a podstatné rozdíly panují i z hlediska pokrytí a přiměřenosti mzdy pro zajištění důstojného života; vzhledem k tomu, že ačkoliv se tyto rozdíly sníží po zohlednění cenových rozdílů, rozdíly v kupní síle zůstávají značné(57); vzhledem k tomu, že se mezi členskými státy také výrazně liší procentní podíl osob, které pobírají minimální mzdu;

BD.  vzhledem k tomu, že minimální mzda se stabilně drží nad stanoveným prahem chudoby (60 % hrubého mediánu) pouze ve třech členských státech a že v ostatních členských státech nechrání před chudobou; vzhledem k tomu, že určitá odvětví, určité skupiny zaměstnanců a určité formy práce nejsou v některých případech do systému minimální mzdy nebo do kolektivních smluv zahrnuty nebo nejsou tímto systémem či smlouvami pokryty;

BE.  vzhledem k tomu, že pracovníci s minimální mzdou často sotva vyjdou s penězi; vzhledem k tomu, že konkrétně přinejmenším „nějaké“ potíže tohoto druhu má 7 z 10 pracovníků pobírajících minimální mzdu, kdežto u ostatních pracovníků je to 5 z 10 s tím, že mezi členskými státy panují značné rozdíly(58);

BF.  vzhledem k tomu, že úbytek pracovních míst během finanční krize v roce 2008 vedl k mimořádnému nárůstu počtu lidí s atypickou formou zaměstnání, s krátkodobou pracovní smlouvou a částečným úvazkem, včetně osob pracujících na částečný úvazek nedobrovolně(59); vzhledem k tomu, že lidé pracující nedobrovolně na částečný úvazek s největší pravděpodobností vykonávají práce základní či nižší úrovně v profesích a odvětvích souvisejících se službami a potýkají se s jednou z nejvyšších úrovní rizika chudoby pracujících; vzhledem k tomu, že více než třetina pracovníků na částečný úvazek takto pracuje nedobrovolně a každý druhý je v krátkodobém pracovním poměru(60);

BG.  vzhledem k tomu, že standardní smlouvy na dobu neurčitou a plný úvazek představují 59 % celkového počtu pracovních míst v EU, přičemž nestandardní a často, ovšem ne vždy nejisté formy zaměstnávání jsou neustále na vzestupu(61);

BH.  vzhledem k tomu, že krátkodobé zaměstnání nepřispívá k rozvoji, odborné přípravě a přizpůsobení dovedností zaměstnanců měnícímu se trhu práce;

BI.  vzhledem k tomu, že v počtu pracovníků s nejistým pracovním místem ve velkoobchodu a maloobchodu, dopravě, hotelových a stravovacích službách(62) a v oblasti kultury a organizace akcí jsou v EU velké výkyvy;

BJ.  vzhledem k tomu, že chudoba pracujících může mít dopad i na mladé odborníky s vysokou úrovní vzdělání, zejména v členských státech, v nichž je vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí; vzhledem k tomu, že ačkoliv procento mladých lidí trpících chudobou pracujících je u osob s vysokoškolským vzděláním nižší než u osob s nižšími úrovněmi vzdělání, toto procento je v členských státech stále značně vysoké; vzhledem k tomu, že tito mladí dospělí se často musí potýkat s nízkými mzdami, nespravedlivými pracovními podmínkami, falešnou samostatně výdělečnou činností, atypickými pracovními smlouvami nebo dokonce s nehlášenou prací(63);

BK.  vzhledem k tomu, že dodatečné příjmy, větší flexibilita, získávání zkušeností, přilákání klientů a nedostatek příležitostí na tradičním trhu práce se jeví jako hlavní důvody k přijímání práce vykonávané prostřednictvím platforem; vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem je obecně pozitivní pro integraci na trhu práce(64); vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem je různorodá a univerzální řešení by proto narušilo zrod významných forem práce(65);

BL.  vzhledem k tomu, že s cílem podporovat členské státy a Komisi v účinném uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečen byl v červenci 2019 zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA); vzhledem k tomu, že se očekává, že tento orgán dosáhne své plné provozní kapacity do roku 2024;

BM.  vzhledem k tomu, že ačkoli Komise oznámila záměr předložit návrh na zavedení evropského čísla sociálního zabezpečení, žádný konkrétní návrh dosud předložen nebyl;

BN.  vzhledem k tomu, že míra vzdělávání dospělých v EU činila v roce 2018 11,1 %, zatímco cíl pro rok 2020 je 15 %(66); vzhledem k tomu, že technologie a inovace v sobě skrývají velký potenciál pro vytvoření nových příležitostí, avšak více než 40 % dospělých v EU nemá základní digitální dovednosti;

Ekonomické a sociální důsledky pandemie onemocnění COVID-19

BO.  vzhledem k tomu, že během finanční krize v roce 2008 prudce vzrostla nezaměstnanost a počet nejistých a atypických pracovních míst a během krize způsobené onemocněním COVID-19 se do centra pozornosti dostávají také sociální problémy související se ztrátou zaměstnání, pracovními místy se zkrácenou pracovní dobou a s riziky existenční nouze, například u malých a středních podniků (MSP), v drobné řemeslné výrobě, u drobných obchodníků a u přeshraničních pracovníků; vzhledem k tomu, že ubývá příslušníků střední třídy, rozevírají se nůžky mezi chudými a bohatými a krize způsobená onemocněním COVID-19 prohlubuje rozdíly v členských státech i mezi nimi;

BP.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2020 v době pandemie onemocnění COVID-19 zažilo 50 % pracovníků v EU zkrácení pracovní doby s tím, že více než třetina (34 %) zaměstnaných osob uvedla, že jejich pracovní doba se „velmi“ zkrátila, a 16 % zaměstnaných osob uvedlo, že se zkrátila „mírně“(67);

BQ.  vzhledem k tomu, že 75 % občanů EU se domnívá, že jejich finanční situace je nyní horší než před pandemií COVID-19, 68 % konstatuje, že je pro ně obtížné vyjít s příjmem, a 68 % není schopno zachovat si svou životní úroveň déle než tři měsíce bez příjmu; vzhledem k tomu, že 16 % pracovníků v EU je toho názoru, že v blízké budoucnosti možná přijdou o práci(68);

BR.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19 by mohla mít vážné a trvalé důsledky pro trh práce, zejména pro mladé lidi nebo zranitelné pracovníky, neboť je může nutit přijímat nejisté a atypické zaměstnání, což značně zhorší pracovní podmínky a prohloubí stávající nerovnosti;

BS.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 bude mít tedy pravděpodobně přímý dopad z hlediska nárůstu chudoby pracujících(69), zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami ve společnosti,

BT.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že je nutná inkluzivnější sociální ochrana vztahující se na všechny typy pracovníků, zejména na osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky platforem;

BU.  vzhledem k tomu, že počet pracovních míst s nízkými mzdami a počet velmi dobře placených pracovních míst se nadále zvyšuje, ale počet zaměstnání se střední mzdou klesá; vzhledem k tomu, že málo placená pracovní místa neznamenají nízkou kvalifikaci, zejména pro pracovníky platforem; vzhledem k tomu, že roste poptávka po vysoce vzdělaných pracovnících, a to i pro pracovní místa s nízkou mzdou;

1.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 31 Listiny základních práv Evropské unie má EU povinnost zajistit, aby se všichni pracovníci těšili pracovním podmínkám, které respektují jejich zdraví, bezpečnost a důstojnost, a upozorňuje na skutečnost, že chudoba a vyloučení z trhu práce a ze společnosti prohlubují nerovnost a segregaci; připomíná, že při provádění svých politik by Komise a členské státy měly dále posilovat sociální model EU a zohledňovat požadavky spojené s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou důstojné životní úrovně a odpovídající sociální ochrany pro všechny a s bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

2.  zdůrazňuje, že SEU stanoví, že Unie má základní povinnost usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, mimo jiné na základě vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství směřujícího k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a vysoké úrovně ochrany; zdůrazňuje, že EU by měla bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporovat sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte;

3.  souhlasí s Komisí v tom, že příjmová nerovnost v EU jakožto jednoho světového regionu je nižší než v některých jiných velkých vyspělých ekonomikách, avšak i nadále zůstává znepokojující; zdůrazňuje, že vysoká nerovnost vyvolává znepokojení ohledně spravedlnosti, neboť zakořeněná nerovnost může vést k nerovnosti příležitostí a snižovat potenciální růst; zdůrazňuje skutečnost, že relativně vysoká nerovnost může být spojena s vyšší mírou rizika chudoby, výraznějším sociálním vyloučením a vyšším výskytem finanční tísně, a může tak snižovat sociální soudržnost(70);

4.  konstatuje, že ačkoli se míra chudoby žen v jednotlivých členských státech značně liší, riziko chudoby a sociálního vyloučení je vysoké v rizikových skupinách, k nimž patří starší ženy, svobodné ženy, ženy s dětmi a matky samoživitelky, ženy z řad uprchlíků a migrantky, ženy jiné barvy pleti, ženy z etnických menšin, homosexuální, bisexuální a transsexuální ženy a ženy se zdravotním postižením, přičemž průměrná tendence je, že ženy jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením než muži (22,8 % v roce 2018 v EU); konstatuje, že jiné průřezové rizikové faktory, jako je nečinnost, nedostatek pečovatelských služeb pro děti a závislé rodinné příslušníky, vedou k tomu, že některé konkrétní kategorie žen jsou více ohroženy chudobou než jiné;

5.   zdůrazňuje, že chudobou nebo sociálním vyloučením je ohrožena každá druhá osoba přistěhovaleckého původu ze zemí mimo EU, že u žen z řad migrantů a uprchlíků je obzvláště vysoká míra nejistých pracovních míst a že ženy se závislým postavením nebo neoprávněným pobytem čelí extrémně vysoké míře chudoby; zdůrazňuje, že čtyři z pěti členů romské komunity mají příjmy pod hranicí chudoby a že méně než každá pátá romská žena (ve věku 16 let a více) je zaměstnaná; zdůrazňuje, že k této skutečnosti přispívá diskriminace v přístupu ke vzdělání, odborné přípravě a zaměstnání a jejich kvalita; vyzývá EU, aby spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit úplné provedení unijních a vnitrostátních norem v oblasti zaměstnanosti bez jakékoli diskriminace, a to i prostřednictvím monitorování, stížností a nápravných mechanismů, které jsou účinné, nezávislé a dostupné všem pracovníkům;

6.  poukazuje na to, že podle údajů Eurostatu žije v současnosti v členských státech EU v chudobě 64,6 milionu žen a 57,6 milionu mužů, což svědčí o tom, že chudoba má na ženy jiný dopad než na muže; konstatuje, že tato čísla pouze ukazují, kolik žen je zasaženo, a že aby bylo možné pochopit jejich plný význam, je třeba je posuzovat společně s dalšími ukazateli, jako je věk, střední délka života, příjmová nerovnost, rozdíly v odměňování žen a mužů, druh domácnosti a sociální transfery; zdůrazňuje, že míra vystavení žen chudobě je pravděpodobně podhodnocena, a vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje o chudobě takovým způsobem, který bude odrážet skutečnost týkající se dané domácnosti i jednotlivce, spolu s příslušnými údaji o rovnosti, a aby prováděly genderové analýzy týkající se statistiky chudoby a politiky v oblasti chudoby, neboť nelze předpokládat, že zdroje jsou v domácnostech rovnoměrně rozděleny mezi muže a ženy;

Opatření proti nerovnosti

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby cíl zajištění srovnatelných životních podmínek realizovaly prostřednictvím konvergence směrem vzhůru, aby čelily rostoucím nerovnostem v členských státech i mezi nimi a posilovaly solidaritu; vybízí členské státy, aby upevňovaly systémy kolektivního vyjednávání a zajistily všem věkovým skupinám minimální sociální ochranu a systém sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že těchto cílů lze dosáhnout pomocí takových nástrojů vycházejících z prvního pilíře(71) (ovšem nejen jejich pomocí), jako je minimální příjem, minimální mzda a minimální důchod, a to v souladu s pravomocemi a právními předpisy každého členského státu a při dodržení všech obecných zásad Evropské unie, včetně základních práv, proporcionality, právní jistoty, rovnosti před zákonem a subsidiarity;

8.  připomíná Komisi a členským státům, že předcházení chudobě pracujících a řešení tohoto problému musí být součástí celkového cíle, kterým je odstranění chudoby v Evropské unii;

9.  je přesvědčen, že cenově dostupné, přístupné a kvalitní služby (zejména veřejné) mají zásadní význam pro snižování nerovností a míry chudoby; považuje proto za nezbytné, aby členské státy přijímaly opatření, která zaručí přístup ke kvalitním službám a následně všeobecný přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, dostupnému bydlení, zásobování energií a sociální ochraně;

10.  je přesvědčen, že tvrzení „práce je nejlepší prostředek proti chudobě“ dnes již neplatí všeobecně, vezmeme-li v úvahu odvětví s nízkými mzdami a nejistými podmínkami zaměstnání (včetně některých forem atypického zaměstnání), což má vliv na udržitelnost a přiměřenost systémů sociálního zabezpečení; mimoto se domnívá, že důležitými nástroji pro boj proti chudobě jsou účinné kolektivní smlouvy a účinné systému zákonné minimální mzdy;

11.  připomíná, že pro boj proti nejistotě a chudobě je zásadní růst; je přesvědčen, že je třeba podnítit podnikavost, mimo jiné u žen a mladých lidí; připomíná, že je třeba podpořit malé a střední podniky, které vytvářejí pracovní místa a bohatství a jež představují páteř evropského ekonomiky; připomíná, že tyto podniky přinášejí do regionů oživení, přispívají k inovacím a k vytváření konkurenceschopného, diverzifikovaného a udržitelného trhu práce; zdůrazňuje, že evropské právní předpisy musí být pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, příznivé;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě svých povinností vyplývajících z úmluv MOP a revidované Evropské sociální charty a na základě svých závazků v rámci evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje podporovaly kolektivní vyjednávání; vyzývá členské státy, aby upravily své vnitrostátní právní předpisy, které brání kolektivnímu vyjednávání a uplatňování práva se sdružovat a sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, a aby případně dodržovaly a prosazovaly právo na spravedlivou minimální mzdu;

13.  zdůrazňuje, že technologický rozvoj a změny ve struktuře hospodářství vedou k větší koncentraci hospodářské činnosti a vysoce kvalifikovaných pracovních míst v metropolitních oblastech, což zvyšuje sociální a zeměpisné nerovnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily investice do digitálních technologií ve venkovských oblastech s cílem posílit veřejné služby, zlepšit jejich kvalitu a účinnost a vytvořit nové způsoby poskytování služeb pro vzdálené regiony a regiony s nedostatečnou obslužností s cílem řešit nerovnosti a vytvářet lepší pracovní příležitosti;

14.  vítá návrh agendy dovedností předložený Komisí; zdůrazňuje, že nízká úroveň vzdělání je jednou z hlavních příčin chudoby pracujících a je třeba ji řešit;

15.  vyzývá členské státy, aby zaručily rovný přístup k inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zvýšily své úsilí o snížení míry předčasného ukončování školní docházky;

16.  zdůrazňuje, že kvalitní vzdělávání od raného věku, odborné vzdělávání a příprava, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace mají zásadní význam pro snížení nerovností a zlepšení schopnosti pracovníků přizpůsobit se měnícímu se světu práce a usnadnění jejich úspěšného přechodu do zaměstnání;

17.  vyzývá proto členské státy, aby společně se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, podniky a dalšími zúčastněnými stranami usilovaly o posílení a zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy a zlepšovaly jejich kvalitu a význam pro trh práce a osobní rozvoj, a to i s cílem umožnit lidem přístup k celoživotnímu učení;

18.  zdůrazňuje, že digitální transformace a rostoucí počet povolání vyžadujících vysokou úroveň kvalifikací a dovedností vyžadují cílené investice do celoživotního učení; vybízí Komisi a členské státy, aby poskytovaly soudržnou a komplexní podporu pro rozvoj požadovaných digitálních dovedností, a to i v případě starších pracovníků; vyzývá proto k cílenému investování do rekvalifikace a zvyšování kvalifikace v digitální oblasti s cílem umožnit pracovníkům přizpůsobit se změnám a zajistit si vyšší mzdy;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým lidem poskytovaly přiměřenou úroveň vzdělávání a odborné přípravy, která jim umožní reagovat na potřeby trhu práce a čelit výzvám s ním spojeným a která je vybaví znalostmi o jejich pracovních a sociálních právech, aby se vyhnuli atypickému nebo nejistému zaměstnání;

20.  upozorňuje Komisi a členské státy, že v případě rozporu mezi základními ekonomickými svobodami a základními sociálními a pracovními právy jsou tato práva kladena na stejnou úroveň jako ekonomické svobody jednotného trhu;

21.  vyzývá k vytvoření zastřešující evropské strategie boje proti chudobě s ambiciózními cíli pro snížení chudoby a ukončení extrémní chudoby v Evropě do roku 2030, a to v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv a s přihlédnutím k cílům udržitelného rozvoje;

22.  žádá Komisi a členské státy, aby využily finanční nástroje, jako je záruka pro mladé lidi, a programy EU s cílem bojovat proti nezaměstnanosti mladých, posílit jejich zaměstnatelnost a podpořit je, aby vykonávali stabilní a jistá zaměstnání;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly reálná opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům, neboť se jedná o důležitý nástroj umožňující snížit hospodářské nerovnosti a zlepšit výběr daní v členských státech;

24.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala svůj rámec pro zakládání a rozvoj družstev a podniků sociální ekonomiky, které ze své podstaty kladou větší důraz na spravedlivé pracovní podmínky a posílení účasti pracovníků;

25.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly iniciativy zaměřené na posílení postavení žen prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a také na přístup k financování, podnikání žen a zastoupení žen v odvětvích orientovaných na budoucnost s cílem zajistit přístup k vysoce kvalitnímu zaměstnání; vyzývá zejména k větší podpoře předmětů STEM, digitálního vzdělávání, umělé inteligence a finanční gramotnosti s cílem bojovat proti převládajícím stereotypům a zajistit, aby do těchto odvětví přicházelo více žen a přispívalo k jejich rozvoji;

26.   zdůrazňuje význam pravidelného dialogu s ženami, které čelí chudobě, a se subjekty s rozhodovací pravomocí prostřednictvím fór na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni, jejichž cílem je sledovat účinnost současných politik a služeb a navrhovat řešení;

27.   podtrhuje, že je nezbytné zajistit odpovídající financování pro nevládní organizace a zdůraznit, že je třeba, aby měly přístup k finančním prostředkům EU, a mohly tak poskytovat inovativní a účinné služby v boji proti chudobě;

28.  vítá plán Komise představit neprodleně záruku pro děti(72);

29.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k důstojnému, cenově dostupnému, přístupnému, energeticky účinnému a zdravému bydlení pro všechny a aby výrazněji podporovaly sociální bydlení, včetně veřejného bydlení; vybízí členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů v oblasti účinných politik sociálního bydlení;

30.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby přijaly odpovídající politiky v oblasti bydlení, vytvořily podmínky pro investice do sociálního a cenově dostupného bydlení a podporovaly je a aby řešily energetickou chudobu;

31.  vyzývá Komisi, aby navrhla strategický rámec EU pro vnitrostátní strategie v oblasti bezdomovectví s ohledem na spojitost mezi chudobou pracujících a bezdomovectvím; vyzývá členské státy, aby přijaly naléhavá opatření s cílem předcházet bezdomovectví a bojovat proti němu a předcházet nucenému vystěhovávání;

32.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly v rámci nového Evropského sociálního fondu plus (ESF+) navýšeny finanční prostředky určené nejchudším osobám, neboť se jedná o klíčový prvek evropské solidarity a způsob, jak přispět k boji proti nejhorším formám chudoby v EU, jako je potravinová nouze a chudoba dětí;

Minimální zajištění pracovních a životních podmínek

33.  domnívá se, že k zajištění důstojných pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání v digitální ekonomice je nezbytný legislativní rámec, kterým se upraví podmínky práce na dálku v celé EU, což přispěje ke snižování nerovností a k řešení problému chudoby pracujících;

34.  vyzývá Komisi, aby předložila rámec EU pro minimální příjem;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do aktivních politik zaměstnanosti s cílem zvýšit odolnost evropských pracovníků a ekonomik a vybavit pracovníky cennými dovednostmi;

36.  bere na vědomí návrh směrnice EU, který předložila Komise s cílem zajistit, aby pracovníci v EU byli chráněni přiměřenou minimální mzdou umožňující důstojné životní podmínky;

37.  zdůrazňuje, že směrnice by měla poskytnout jasná ochranná opatření v členských státech, v nichž jsou mzdy zpravidla vyjednávány sociálními partnery kolektivně;

38.  připomíná navrhovaná opatření obsažená v politických směrech Komise na období 2019–2024(73), jejichž cílem je zajistit, aby pracovníci v Unii měli spravedlivou minimální mzdu, která by měla umožňovat důstojný život bez ohledu na to, kde pracují;

39.  připomíná, že v souladu se zásadou nesnižování úrovně právní ochrany a příznivějšími ustanoveními stanoví směrnice o pracovních právech minimální normy a že jednotlivé členské státy mohou poskytovat vyšší úroveň ochrany a norem;

40.  domnívá se, že tato směrnice by měla prostřednictvím kolektivních smluv a zákonných minimálních mezd zajistit, aby žádný pracovník ani jeho rodina nebyli ohroženi chudobou a aby se každý mohl svou prací uživit a podílet se na životě společnosti;

41.  zdůrazňuje, že by konečné znění směrnice mělo zajistit, aby se v případě zákonem stanovené minimální mzdy její výše vždy pohybovala nad hranicí chudoby;

42.  požaduje, aby členské státy a sociální partneři zajistili, aby úrovně minimální mzdy byly stanoveny v souladu s vnitrostátní praxí a se zohledněním jejich dopadu na konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a chudobu pracovníků;

43.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření k zajištění toho, aby zaměstnavatelé nezaváděli postupy, které od minimálních mezd odečítají náklady nezbytné k provedení práce, jako je ubytování, potřebné oděvy, nářadí, prostředky osobní ochrany a další vybavení;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly legislativní rámec týkající se minimálních pracovních podmínek pro všechny pracovníky, zejména pro pracovníky zaměstnané v nejistých pracovních podmínkách, což často zahrnuje i atypické pracovníky nebo pracovníky s nestandardními smlouvami v zakázkové ekonomice, a aby tento rámec zdokonalily řešením mezer v právních předpisech a zlepšením stávajících směrnic(74) nebo případně prostřednictvím nových právních aktů;

45.  vyzývá členské státy, aby zajistily systémy sociální ochrany pro všechny pracovníky, a vyzývá Komisi, aby doplňovala a podporovala činnosti členských států v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany pracovníků;

46.  zdůrazňuje, že mobilita pracovní síly má zásadní význam z hlediska co největšího využití talentu a ambicí evropských občanů, z hlediska maximalizace hospodářské výkonnosti a prosperity podniků a jednotlivců a z hlediska nabídky široké škály příležitostí pro lidi; vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily stávající překážky mobility v Evropské unii;

47.  vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením na pracovišti zajistily přiměřená opatření(75);

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti strategiím, které přispívají k chudobě pracujících, jako je např. nehlášená práce přesčas, nespolehlivé nebo nepředvídatelné plánování pracovní doby zaměstnavatelem, smlouvy na nulový počet hodin, nehlášená ekonomická činnost a šedá ekonomika; připomíná, že za bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti odpovídají zaměstnavatelé a že školení v rámci zaměstnání musí probíhat během pracovní doby;

49.  poznamenává, že evropský summit o práci prostřednictvím platforem, který se s cílem prozkoumat možnosti zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem rozhodla uspořádat Komise, byl odložen z důvodu krize způsobené onemocněním COVID-19; požaduje, aby Komise tento summit uspořádala co nejdříve;

50.  je si vědom společenských důsledků práce prostřednictvím platforem, konkrétně pracovníků, kteří nepožívají pracovních práv a sociální ochrany, a nehrazených příspěvků na sociální zabezpečení a daní;

51.  oceňuje záměr Komise přijmout legislativní návrh(76) týkající se pracovníků platforem; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby pracovní vztahy mezi platformami a pracovníky byly přizpůsobeny nové realitě digitalizované společnosti a hospodářství a byly vyjasněny zahrnutím těchto pracovníků do stávajících pracovněprávních předpisů a ustanovení o sociálním zabezpečení, aby se zlepšily pracovní podmínky, dovednosti a vzdělávání pracovníků platforem a aby byla pracovníkům platforem zajištěna předvídatelná pracovní doba;

52.  zdůrazňuje, že legislativní návrh EU by měl zajistit, aby pracovníci platforem mohli vytvářet zastoupení pracovníků a sdružovat se v odborech a uzavírat kolektivní smlouvy;

53.  vyzývá členské státy, aby urychleně provedly a v plném rozsahu uplatňovaly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem(77);

54.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k cenově dostupné a kvalitní péči o děti obecně, a zejména pak pro rodiče samoživitele, rodiče dětí se zdravotním postižením a rodiče starající se o velkou domácnost; připomíná, že přístup k péči o děti je obzvláště důležitý pro uchazeče o zaměstnání a pracovníky v nestabilní pracovní situaci, bez ohledu na povahu pracovní smlouvy, a stejně tak je důležitý přístup k pečovatelským zařízením pro osoby se zdravotním postižením nebo závislé rodinné příslušníky, má-li se zabránit tomu, že tito pracovníci s pečovatelskými povinnostmi uváznou v nejistém zaměstnání, což často vede k chudobě pracujících;

55.  zdůrazňuje, že lepší možnosti pro sdílenou rodičovskou dovolenou by mohly mít příznivý dopad na zaměstnávání žen; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby příjemci plateb nebo příspěvků na rodičovskou dovolenou byli chráněni před propadem pod hranicí chudoby;

56.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit dodržování pravidel rovnosti, bojovat proti všem formám diskriminace, zejména pokud jde o mzdy a pracovní podmínky, zajistit rovné příležitosti a odstranit mezery v právních předpisech, které mají dopad na znevýhodněné skupiny; dále vyzývá k odblokování horizontální směrnice proti diskriminaci;

57.  vyzývá Komisi, aby prosazovala rovnou účast a rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce a aby zavedla iniciativy na podporu přístupu žen k financování, podnikání žen a finanční nezávislosti žen;

58.  zdůrazňuje, že řešení rozdílů v odměňování žen a mužů a následných rozdílů ve výši důchodů žen a mužů má zásadní význam pro řešení chudoby pracujících žen; poznamenává, že je důležité poskytovat odpovídající finanční podporu na péči o děti během mateřské a rodičovské dovolené;

59.  žádá členské státy, aby zvážily možnost, že do důchodových systémů budou zahrnována i období, kdy ženy v důsledku vykonávání povinností souvisejících s péčí o dítě nemohou pracovat a odvádět příslušné příspěvky;

60.  zdůrazňuje, že cílem opatření týkajících se transparentnosti odměňování by mělo být dosažení stejné odměny a že by sociální partneři měli mít možnost uzavírat za tímto účelem kolektivní smlouvy;

61.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením pro období po roce 2020 s cílem zajistit plné začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly nezbytné dovednosti pro získání zaměstnání na otevřeném trhu práce a aby se na ně vztahovaly pracovní právo, sociální ochrana a minimální mzda;

62.  vyzývá členské státy, aby neodpíraly osobám se zdravotním postižením jejich nároky, které jim byly přiznány na základě zdravotního postižení a pokrývají jejich zvýšené náklady související s jejich postižením, v okamžiku, kdy vstoupí na trh práce nebo když překročí určitou hranici příjmu, protože tato praxe přispívá k chudobě pracujících; vyzývá členské státy, aby usilovaly o podporu osob se zdravotním postižením při překonávání překážek;

63.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením mohly uplatňovat svá pracovní a odborová práva na stejném základě jako ostatní;

64.  opakuje svou výzvu(78) Komisi, aby neprodleně předložila závazná opatření týkající se transparentnosti odměňování v souladu se svým závazkem v rámci strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025(79); domnívá se, že tato opatření by měla plně respektovat nezávislost vnitrostátních sociálních partnerů;

65.  trvá na tom, že transparentnost mezd by měli zajišťovat zaměstnavatelé ve veřejném i soukromém sektoru, a to s náležitým ohledem na specifika malých a středních podniků, přičemž je třeba zabránit všem praktikám, které ohrožují dodržování zásady „stejné odměny za stejnou práci“;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly chudobou pracujících, která postihuje mladé lidi; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření proti falešné samostatně výdělečné činnosti a vykořisťování mladých pracovníků prostřednictvím nízkých mezd a nejasných nebo nespravedlivých pracovních podmínek, jež mohou vést k chudobě pracujících; potvrzuje, že je naléhavě nutné přezkoumat a posílit rámec pro kvalitu stáží s cílem zahrnout zásadu odměňování za stáž a počáteční praxi mezi kritéria kvality a zajistit odpovídající přístup k systémům sociální ochrany; znovu potvrzuje, že zaměstnání mladých lidí by nemělo být považováno za zdroj levné pracovní síly a že mladým lidem by měly být poskytovány spravedlivé pracovní podmínky a mzdy, stejně jako řádné pracovní smlouvy, a to i podle jejich zkušeností a kvalifikace;

67.  je znepokojen tím, že v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se počty případů nestandardní a nejisté práce mohou zvýšit; zdůrazňuje, že zákonná minimální mzda by se měla vztahovat na všechny pracovníky, včetně v současnosti vyloučených kategorií pracovníků, jako jsou pracovníci v nestandardním pracovním poměru;

68.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly podrobnější statistiky o nárůstu nejistého zaměstnání a některých forem atypického zaměstnávání na trhu práce a aby v reakci na zjištěnou situaci přizpůsobovaly a modernizovaly stávající pracovněprávní předpisy;

69.  vítá iniciativy členských států zaměřené na omezení nejistého zaměstnání a odstranění podvodných praktik, jejichž cílem je mzdové podbízení a vyhýbání se placení příspěvků na sociální zabezpečení(80), a vyzývá Komisi, aby v rámci svých pravomocí stanovených Smlouvami předložila příslušné návrhy;

70.  připomíná členským státům, že veřejné služby zaměstnanosti by měly i nadále nabízet co nejvíce příležitostí ke kvalitnímu zaměstnání;

71.  naléhavě vyzývá členské státy, aby postupně zrušily smlouvy na nulový počet hodin; vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily nedobrovolnou práci na částečný úvazek a vyvinuly značné úsilí na podporu pracovních míst na dobu neurčitou a aby omezily využívání neustále obnovovaných smluv na dobu určitou;

72.  je pevně přesvědčen, že zaměstnavatelé nesou plnou odpovědnost za poskytování vybavení, oděvu a pojištění, které jsou nezbytné pro to, aby mohli zaměstnanci vykonávat svou pracovní činnost, a že pro pracovníky samotné by to nemělo představovat žádné náklady; zdůrazňuje, že zaměstnavatelé nesou plnou odpovědnost za výdaje nebo odbornou přípravu, které jsou potřebné k tomu, aby zaměstnanci mohli plnit svou úlohu;

73.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění řádného prosazování právních předpisů EU v oblasti mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení, a zejména k zajištění toho, aby pracovníci byli před podpisem své smlouvy informováni o svých právech, povinnostech a procesních zárukách v jazyce, kterému rozumí(81); vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti a členské státy, aby sledovaly dodržování platných pracovněprávních předpisů a předpisů v sociální oblasti; vyzývá členské státy, aby zavedly inspekce práce a zapojily Evropský orgán pro pracovní záležitosti do řešení přeshraničních situací;

74.  zdůrazňuje, že členské státy by měly zajistit, aby vnitrostátní inspektoráty práce prováděly účinné a odpovídající kontroly a inspekce, poskytovaly vhodné mechanismy pro podávání stížností a prosazovaly práva všech pracovníků, zejména těch, kteří mají nejisté zaměstnání nebo některou z forem atypického zaměstnání, a zabezpečily jim odpovídající financování;

75.  vyzývá členské státy, aby vymáhaly uplatňování revidované směrnice o vysílání pracovníků, a zajistily tak skutečnou ochranu pracovníků v této kategorii;

76.  zdůrazňuje, že monitorování a kontrola jsou obzvláště důležité v případech státních příslušníků třetích zemí pracujících v Unii, neboť jedině tak lze zajistit jejich ochranu a zamezit zneužívání; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu intenzivně spolupracovaly s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti;

77.  vyzývá k tomu, aby Evropský orgán pro pracovní záležitosti disponoval skutečnými kontrolními pravomocemi, a mohl tak účinně bojovat proti nezákonným praktikám a vykořisťování a zneužívání pracovníků;

78.  vítá pokyny Komise ze dne 16. července 2020 o ochraně sezónních pracovníků a závěry Rady ze dne 9. října 2020 o sezónních pracovnících;

79.  bere na vědomí vysoký počet petic, které obdržel Petiční výbor a které jej upozorňují na zneužívání smluv na dobu určitou ve veřejném(82) i soukromém(83) sektoru, a konstatuje v této souvislosti, že nejčastější příčinou pracovního stresu je nejistota zaměstnání; vyzývá Komisi, aby tyto petice přezkoumala a v souladu se svými pravomocemi a pravomocemi členských států na ně lépe reagovala s cílem účinně řešit chudobu pracujících, sociální vyloučení a nejistou práci;

80.   domnívá se, že prostituce je závažnou formou násilí a vykořisťování, které postihuje především ženy a děti; vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k boji proti hospodářským, sociálním a kulturním příčinám prostituce a aby podporovaly opatření pro osoby, které se prostituují, aby tak usnadnily jejich sociální a profesní znovuzačlenění;

81.  je toho názoru, že je třeba klást větší důraz na hodnoty a politiky, které podporují práci a spojitost mezi ní a zlepšováním kvality života lidí, a že tyto hodnoty a politiky by měly smysluplně přispívat ke zlepšování jejich sociálního a fyzického prostředí;

82.  vítá přijetí balíčku opatření v oblasti mobility; je přesvědčen, že balíček opatření v oblasti mobility je silným nástrojem boje proti sociálnímu dumpingu a chudobě pracujících v dopravním odvětví; vyzývá k rychlému a úplnému provedení nařízení (EU) 2020/1054(84) o dobách řízení, dobách odpočinku a tachografech ve prospěch řidičů nákladních vozidel v celé Evropě; zdůrazňuje, že je třeba přijmout další podobné iniciativy k řešení sociálního dumpingu a chudoby pracujících v dalších odvětví postižených sociálním dumpingem a špatnými pracovními podmínkami, jako je letecká a lodní doprava;

83.  je přesvědčen, že stáže by měly společnosti vnímat jako investici, a nikoli jako práci, kterou získají zdarma; připomíná, že mladí lidé na stáži často nemají žádný jiný zdroj příjmů; domnívá se, že příspěvek stážistů je cenný a hraje zásadní roli a že si stážisté zaslouží odměnu; vyzývá Komisi a členské státy, aby ukončily praxi neplacených stáží a zajistily vysoce kvalitní stáže s důstojnou odměnou;

84.  je přesvědčen, že mladí pracovníci by měli být odměňováni na základě svých zkušeností a neměli by být diskriminováni výrazně nižšími mzdami výhradně na základě svého věku; vyzývá proto členské státy, aby ukončily praxi zákonem povolených nižších než minimálních mezd pro mladé pracovníky;

Kolektivní smlouvy

85.  konstatuje, že nezávislost sociálních partnerů je cenným přínosem, a zdůrazňuje, že je třeba ji zajistit v každém členském státě a sledovat její dodržování na úrovni EU; bere na vědomí návrh Komise(85) na ochranu a posílení kolektivního vyjednávání na vnitrostátní, a zvláště odvětvové úrovni;

86.  vyzývá Komisi, aby podporovala využívání fondu ESF+ k budování kapacit sociálních partnerů s cílem posílit kolektivní vyjednávání v Evropě; vyzývá členské státy, aby vytvořily nezbytné instituce a mechanismy na podporu kolektivního vyjednávání, se zvláštním zaměřením na kolektivní vyjednávání v jednotlivých odvětvích; vyzývá členské státy, aby konzultovaly se sociálními partnery v členských státech a zapojily je do tvorby právních předpisů, kdykoli to bude relevantní;

87.  oceňuje návrh Komise, aby členské státy stanovily opatření, která umožní vytvoření podmínek pro kolektivní vyjednávání v případech, kdy je pokrytí nižší než 70 %(86) pracovníků; zdůrazňuje, že do procesu rozhodování o zahájení takových opatření musí být zapojeni sociální partneři; domnívá se, že žádná opatření přijatá v tomto ohledu nesmí zasahovat do autonomie sociálních partnerů;

88.  vyzývá členské státy, aby zaručily právo zaměstnanců se sdružovat a sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy a aby v případě porušení tohoto práva přijaly okamžitá opatření, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu monitorovala situaci;

89.  vyzývá členské státy, aby odborům zajistily přístup na pracoviště, a to i v případě práce na dálku, za účelem organizace, sdílení informací a konzultací;

90.  naléhavě vyzývá Komisi, aby proti hospodářské soutěži na úkor mezd bojovala zlepšením směrnic týkajících se zadávání veřejných zakázek(87) tak, aby úspěšné nabídky mohl předkládat pouze ten, kdo neporušuje platné kolektivní smlouvy; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování, kontrolu a prosazování předpisů;

91.  je si vědom toho, že digitalizace a globalizace vedly k výraznému nárůstu samostatně výdělečné činnosti a atypických forem zaměstnání; vítá, že se Komise zavázala posoudit, zda je nezbytné přijmout opatření na úrovni EU, která by umožnila samostatným samostatně výdělečně činným osobám spojit se a uzavírat kolektivní smlouvy, a navrhnout v případě potřeby změny právních předpisů, a vítá také nedávnou veřejnou konzultaci v tomto ohledu; očekává zveřejnění posouzení dopadů prvních možných budoucích opatření; zdůrazňuje, že tento záměr nesmí vést ke zpoždění žádné jiné iniciativy Komise, která bude řešit falešnou samostatně výdělečnou činnost a zajišťovat práva pro pracovníky v nestandardním pracovním poměru;

92.  je přesvědčen, že každý pracovník musí mít přístup k úplnému přehledu o tom, kdo je jeho zaměstnavatel, a o svých mzdových a pracovních právech, a to v souladu s odvětvovou kolektivní smlouvou nebo s vnitrostátními právními předpisy; domnívá se, že tyto informace by měly být dostupné inspektorátům práce; je přesvědčen, že tyto informace by mohly mít podobu zvláštního průkazu pro přeshraniční pracovníky, který se již osvědčil v některých členských státech; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby urychleně zavedla digitální evropské číslo sociálního zabezpečení; je přesvědčen, že evropské číslo sociálního zabezpečení má značný potenciál, že bude sloužit jako kontrolní mechanismus jak pro jednotlivce, tak pro příslušné orgány, s cílem zajistit, aby sociální zabezpečení bylo placeno v souladu s pravidly, a bojovat proti sociálním podvodům;

Sociální dopady pandemie COVID-19

93.   vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření na úrovni EU s cílem rozšířit podporu pro malé a střední podniky vedené ženami během krize a po ní;

94.  poukazuje na to, že krize způsobené onemocněním COVID-19 výrazně zasáhla zaměstnance a znevýhodněné osoby; zdůrazňuje, že politické reakce na pandemii musí být zaměřeny na člověka a musí být založeny na globální solidaritě; trvá na tom, že obzvláště nezbytná jsou opatření pro boj proti chudobě a chudobě pracujících a jejich cílem by mělo být rychlé, spravedlivé a ekologické oživení; vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřenou ochranu pro všechny zranitelné pracovníky během pandemie a aby spolu se sociálními partnery usilovaly o vývoj účinných, praktických a spravedlivých řešení problémů způsobených pandemií; v této souvislosti připomíná, že na zvýšení dostupnosti finančních prostředků z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) na pomoc nejchudším osobám by měla být použita dostatečná část dodatečných zdrojů v rámci programu REACT-EU; zdůrazňuje rovněž, že je důležité zajistit, aby na fond ESF+ byly v příštím víceletém finančním rámci přiděleny dostatečné zdroje;

95.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost ekonomickým dopadům režimů zkrácené pracovní doby, lidem, kteří byli trvale nebo dočasně propuštěni, a sociálním dopadům na osoby žijící v nejisté situaci; v této souvislosti připomíná, že režimy zkrácené pracovní doby nejsou ve všech členských státech totožné a že dávky se značně liší, přičemž zaměstnanci s nízkými dávkami jsou obzvláště ohroženi chudobou pracujících; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem chránily pracovníky s cílem pomoci jim udržet si zaměstnání, a to i poskytováním finanční podpory, například prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory pro osoby vykonávající nejisté zaměstnání nebo některou z forem atypické práce, a aby zvážily finanční podporu pro některé kategorie samostatně výdělečně činných osob, které v důsledku krize přišly o svou finanční základnu; dále vyzývá členské státy, aby chránily osoby, které žijí v nejisté situaci;

96.  vyzývá členské státy, aby předložily minimální normy pro příslušné vnitrostátní pojištění v nezaměstnanosti a systémy minimálního příjmu ve formě rámcových právních předpisů s cílem zajistit lepší sociální zabezpečení pro pracovníky a obyvatele v Evropě;

97.  požaduje, aby byla přijata opatření s cílem zabránit opětovnému nárůstu nedobrovolné práce na částečný úvazek v důsledku onemocnění COVID-19;

98.  připomíná znepokojivé zprávy, které se objevily během krize a které se týkaly porušování práv přeshraničních a sezónních pracovníků, pokud jde o jejich pracovní a životní podmínky; vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily nekalé praktiky a zajistily práva sezónních a přeshraničních pracovníků, kteří jsou zaměstnáni v rámci subdodavatelského a dodavatelského řetězce; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zajistily řádná a cenově dostupná ubytovací zařízení pro pracovníky, aniž by byly příslušné náklady odečítány od mezd pracovníků;

99.  zdůrazňuje, že krize způsobená onemocněním COVID-19 prokázala, jaký význam má zaměstnanost v profesích, které byly označeny za systémově důležité pro naše hospodářství a společnost; připomíná, že mnozí z těchto pracovníků v přední linii zastávají v některých členských státech málo placená pracovní místa, jsou často podhodnoceni a nedostatečně placeni a často musí čelit nejistým pracovním podmínkám, a to částečně i v důsledku nedostatečné zdravotní a sociální ochraně; zdůrazňuje, že tato povolání vykonávají převážně ženy; poukazuje na nezbytnost vzestupné konvergence, pokud jde o poskytování péče;

100.  zdůrazňuje, že v zájmu řešení závažných otřesů by členské státy měly přijmout dlouhodobé strategie s cílem zachovat pracovní místa a kvalifikaci pracovníků a snížit tlak na vnitrostátní veřejné finance;

101.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU v oblasti péče, která bude reakcí na sociální dopady na osoby plnící pečovatelské povinnosti, mezi nimiž neúměrně převažují ženy; zdůrazňuje, že by tato strategie měla vyžadovat značné investice do pečovatelských služeb, posílit politiku zaměřenou na dosažení rovnováhy pracovních a pečovatelských povinností během celého života a odstranit nedostatek pracovních sil, zejména prostřednictvím odborné přípravy, uznávání dovedností a lepších pracovních podmínek v těchto odvětvích;

102.  očekává chystaný návrh Komise týkající se dlouhodobého evropského systému zajištění dávek v nezaměstnanosti, s přihlédnutím ke skutečnosti, že propouštění se s největší pravděpodobností zvýší; vyzývá k tomu, aby se tento návrh vztahoval na země hospodářské a měnové unie (HMU) s tím, že by zemím, které nejsou členy HMU, mohlo být umožněno, aby se k systému rovněž připojily;

103.  vyzývá Komisi a členské státy, aby tlumily nejtvrdší dopady onemocnění COVID-19 pomocí cílené unijní a vnitrostátní podpory a vyčlenění dostatečných prostředků; vítá v tomto ohledu vytvoření nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a vyzývá členské státy, aby jej urychleně provedly; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby finanční pomoc nebyla poskytována podnikům, které jsou registrovány v zemích uvedených v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby příjemci finančních prostředků dodržovali základní hodnoty zakotvené ve Smlouvách a aby podniky, které obdrží veřejnou finanční podporu, chránily své pracovníky, zaručily důstojné pracovní podmínky, dodržovaly dohody s odbory a příslušné kolektivní smlouvy, hradily svůj podíl na daních a zdržely se zpětného odkupu akcií, vyplácení bonusů manažerům i vyplácení dividend akcionářům;

104.  vybízí členské státy, aby investovaly do zlepšení přístupu k širokopásmovému internetu, dálkového vzdělávání a učení ve venkovských oblastech ohrožených vylidňováním a generační chudobou;

105.  navrhuje, aby byla přijata proaktivní opatření k potírání případné vysoké nezaměstnanosti prostřednictvím politik EU a vnitrostátních politik a národních programů zaměstnanosti a k ​​podpoře zelené, digitální, sociální, udržitelné a spravedlivé transformace, při které nikdo nebude opomíjen, investováním do nových, udržitelných a přístupných kvalitních pracovních míst, programů rekvalifikace, infrastruktury zaměřené na budoucnost, inovací a digitální transformace; je přesvědčen, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře zaměstnanosti mladých lidí;

106.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily důsledky krize a usnadnily transformaci zohledněním regionálních zvláštností, a zaručily tak rychlé přidělení dostupných finančních prostředků, například prostřednictvím opatření v oblasti dalšího vzdělávání v povoláních zaměřených na budoucnost, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a finančním posílením fondu ESF+ za tímto účelem;

107.  žádá Komisi a členské státy, aby monitorovaly především odvětví, která se vyznačují vysokou mírou nejistoty zaměstnání, s cílem předcházet zneužívání pracovníků v oblastech, jako je dočasná práce v zemědělství, kde sezónní pracovníci čelí nekorektním pracovním podmínkám, které v některých případech porušují nejen pracovní práva pracovníků, ale také jejich základní práva;

108.  zdůrazňuje, že pracovníci s nízkými příjmy jsou vystaveni vyššímu riziku expozice onemocnění COVID-19, neboť pracují v odvětvích, v nichž dochází mnohem častěji ke kontaktům mezi lidmi, jako je např. pečovatelské odvětví a odvětví dopravy, nebo vykonávají práci prostřednictvím on-line platforem bez jakékoli možnosti práce na dálku; ostře kritizuje délku prováděcího období klasifikace onemocnění COVID-19 ve směrnici o biologických činitelích(88); vyzývá k urychlené revizi směrnice o biologických činitelích s cílem přizpůsobit ji celosvětovým pandemiím a dalším mimořádným okolnostem, aby byla co nejdříve zajištěna plná ochrana zaměstnanců před riziky expozice;

109.  zdůrazňuje, že pracovníci s nízkými příjmy často pracují v odvětvích s vysokým rizikem fyzického poškození, což může mít dlouhodobý dopad na tělesné a duševní zdraví a ovlivňuje jejich schopnost výdělku do budoucna; je přesvědčen, že stávající právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se dostatečně nezaměřují na prevenci úrazů při práci; vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla nový strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci pro období po roce 2020, a vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala výčet problémů a určila nástroje pro pracovníky v nízkopříjmových odvětvích, které by tyto problémy řešily; zdůrazňuje, že tato strategie musí zahrnovat zaměření na pracovníky platforem a pracovníky v nestandardních typech zaměstnání; vyzývá Komisi, aby pozměnila směrnici 2004/37/ES(89) s cílem revidovat a rozšířit rozsah limitních hodnot expozice na pracovišti u řady rakovinotvorných nebo mutagenních látek;

110.  zdůrazňuje, že v nízkopříjmových odvětvích jsou pracovníci v souvislosti s prací často vystaveni stresu; je přesvědčen, že problematika stresu na pracovišti musí být jednou z prioritních oblastí, na které se zaměřují evropské právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví; vyzývá Komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery na národní úrovni navrhly směrnici o stresu na pracovišti, v níž stanoví pokyny pro podniky s cílem řešit stresové faktory související s prací a uloží všem společnostem, aby vypracovaly politiku podniků v oblasti stresu na pracovišti;

111.  považuje za nanejvýš důležité zajistit, aby se provádění plánu EU na podporu oživení zaměřovalo na vymýcení chudoby a socioekonomických nerovností a aby bylo založeno na účinném mechanismu s cíli a referenčními hodnotami, které umožní přesně měřit dosažený pokrok; zdůrazňuje, že Evropský parlament musí být plně zapojen do předběžné i následné kontroly plánu na podporu oživení a že všem jeho zvoleným poslancům musí být svěřena formální úloha, aby byl zajištěn plně demokratický a transparentní proces hodnocení a provádění;

o
o   o

112.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (4) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 11. (5) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8. (6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0176. (7) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19. (8) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 31. (9) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93. (10) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 164. (11) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156. (12) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054. (13) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 88. (14) https://www.ituc-csi.org/ituc-global-rights-index-2019 (15) https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sdg_01_41/default/table?lang=en (16) Program pro výzkum financí a spotřeby domácností, „The Household Finance and Consumption Survey: Results from the 2017 wave“ (Průzkum týkající se financí a spotřeby domácností: výsledky z vlny roku 2017), dokument Evropské centrální banky z řady Statistika, č. 36, březen 2020, s. 25. https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/scpsps/ecb.sps36~0245ed80c7.en.pdf?bd73411fbeb0a33928ce4c5ef2c5e872 (17) Program pro výzkum financí a spotřeby domácností, „The Household Finance and Consumption Survey: Wave 2017 – Statistical tables“ (Průzkum týkající se financí a spotřeby domácností: vlna z roku 2017 – statistické tabulky), červen 2020, s. 5. https://www.ecb.europa.eu/home/pdf/research/hfcn/HFCS_Statistical_Tables_Wave_2017.pdf?656f4e10de45c91c3c882840e9174eac (18) https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200227STO73519/rozdily-v-odmenovani-zen-a-muzu-fakta-a-cisla-infografika (19) Úprava je statistická metoda, jejíž pomocí lze srovnávat obyvatele s ohledem na rozdíly v rozložení různých faktorů (oblast činnosti, věk, zaměstnání atd.) mezi srovnávaným obyvateli. Neupravený rozdíl v odměňování žen a mužů se vypočítá jako relativní rozdíl mezi průměrnou hodinovou mzdou žen a mužů. Výsledkem je jednoduchý ukazatel rozdílů ve mzdách, což vysvětluje, proč je často používán politiky. Nicméně do neupraveného rozdílu v odměňování žen a mužů se promítá také možná diskriminace mužů a žen, pokud jde o „odlišnou odměnu za stejnou práci“ a dopad rozdílů v průměrných charakteristikách mužů a žen na pracovním trhu.https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/aid_development_cooperation_fundamental_rights/report-gender-pay-gap-eu-countries_october2018_en_0.pdf. (20) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/EDN-20181017-1?inheritRedirect=true (21) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Gender_pay_gap_statistics#Gender_pay_gap_much_lower_for_young_employees (22) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2016-eu-minorities-survey-roma-selected-findings_cs.pdf (23) http://ergonetwork.org/2020/04/eu-recovery-plan-the-case-of-roma/ (24) Kvalita života je pojetí lidského blahobytu (životní pohody) měřeného spíše sociálními ukazateli než kvantitativními měřítky příjmů a produkce (zdroj: Eurostat). (25) Materiální deprivace je stav ekonomického napětí, který je definován jako nucená neschopnost (oproti svobodnému rozhodnutí) pokrýt očekávané výdaje nebo dovolit si týden dovolené ročně, každý druhý den jídlo obsahující červené maso, drůbež nebo ryby, odpovídající vytápění obydlí nebo zboží dlouhodobé spotřeby, jako je pračka nebo barevný televizor. Zatímco za silnou materiální deprivaci se označuje stav, kdy si člověk nemůže dovolit minimálně čtyři z těchto jedenácti položek: splátky hypotéky nebo úhrada nájemného, úhrada veřejných služeb, splácení zboží koupeného na splátky nebo jiných půjček, týden dovolené ročně, každý druhý den jídlo obsahující červené maso, drůbež nebo ryby, nepředvídané finanční výdaje, telefon (včetně mobilního), barevný televizor, pračka, automobil nebo vytápění. (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Quality_of_life_indicators_-_material_living_conditions#General_overview). (26) Ukazatel „osoby žijící v domácnostech s velmi nízkou intenzitou práce“ je definován jako počet osob žijících v domácnosti, kde členové domácnosti v produktivním věku během posledních dvanácti měsíců pracovali méně než na 20 % svého celkového potenciálu. Intenzita práce domácnosti je poměr mezi počtem měsíců, kdy všichni členové domácnosti v produktivním věku v referenčním roce pracovali, a celkovým počtem měsíců, kdy titíž členové domácnosti teoreticky ve stejnou dobu pracovat mohli. Osoba v produktivním věku je osoba ve věku 18 až 59 let, s výjimkou studentů ve věku 18 až 24 let. Z výpočtu tohoto ukazatele jsou zcela vyloučeny domácnosti tvořené pouze dětmi, studenty mladšími 25 let anebo lidmi ve věku 60 let a více. (27) Eurofound, „In-work poverty in Europe“ (Chudoba pracujících v Evropě), 5. září 2017. (28) Dle definice ve směrnici o pracovní době. Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9. (29) Eurofound, „In-work poverty in Europe“ (Chudoba pracujících v Evropě), 5. září 2017. (30) https://ec.europa.eu/energy/content/introduction-5_en (31) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Digital_economy_and_society_statistics_-_households_and_individuals (32) V kontextu průzkumů sociálních podmínek je domácnost definována jako hospodářská jednotka, nebo provozně, jako sociální jednotka: se společnými pravidly; se sdílenými náklady na domácnost nebo denní potřeby; ve společném obydlí. Domácnost zahrnuje buď jednu osobu žijící osamoceně, nebo skupinu lidí, kteří nemusí být navzájem příbuzní, žijící na stejné adrese se společným živobytím např. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo mají společný obývací pokoj. (33) https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10163468/3-16102019-CP-EN.pdf/edc3178f-ae3e-9973-f147-b839ee522578 (34) Eurostat, Metodika statistik EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) – mezigenerační přenos znevýhodnění 2011 (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/EU_statistics_on_income_and_living_conditions_(EU-SILC)_methodology_-_2011_intergenerational_transmission_of_disadvantages). (35) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Quality_of_life_indicators_-_material_living_conditions#General_overview (36) Procento obyvatel žijících v domácnosti, kde celkové náklady na bydlení (bez příspěvků na bydlení) představují více než 40 % celkového disponibilního příjmu domácnosti (bez příspěvků na bydlení). (37) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Housing_statistics#Housing_affordability (38) https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi163/default/table?lang=en (39) https://www.europarl.europa.eu/news/en/agenda/briefing/2020-01-13/11/housing-urgent-action-needed- to-address-homelessness-in-europe (40) https://www.feantsa.org/public/user/Resources/magazine/2019/Spring/Homeless_in_Europe_magazine_-_Spring_2019.pdf; https://www.feantsa.org/en/news/2020/07/23/fifth-overview-of-housing-exclusion-in-europe-2020 (41) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20190122-1?inheritRedirect=true (42) https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi012/default/table?lang=en (43) OECD, Visser (2016), databáze ICTWSS. https://www.etuc.org/en/document/etuc-reply-first-phase-consultation-social-partners-under-article-154-tfeu-possible-action, s. 6, č. 15. (44) Eurofound, „Industrial relations: Developments 2015-2019“ (Pracovněprávní vztahy: vývoj 2015–2019), 11. prosince 2020. (45) https://www.ituc-csi.org/IMG/pdf/2019-06-ituc-global-rights-index-2019-report-en-2.pdf (46) OECD, „Negotiating Our Way Up: Collective Bargaining in a Changing World of Work“ (Jednání o naší cestě vzhůru: kolektivní vyjednávání v měnícím se světě práce), 18. listopadu 2019, obr. 3.10, s. 125. (47) Van den Berg, A., Grift, Y., van Witteloostuijn, A., „The effect of employee workplace representation on firm performance: a cross-country comparison within Europe“ (Vliv zastoupení zaměstnanců na pracovišti na výkonnost firmy: srovnání zemí v rámci Evropy), výzkumná studie 2013–008, ACED 2013-016, Univerzita v Antverpách, duben 2013. (48) https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20200604STO80506/jak-zlepsit-podporu-lidi-s-postizenim (49) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/pdfscache/34425.pdf (50) Index rovnosti žen a mužů v roce 2019. (51) https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/documents/empl/dv/empl20141120-wss-people-disabilities-/empl20141120-wss-people-disabilities-en.pdf (52) Vysvětlení ke statistikám Eurostatu, „Europe 2020 indicators – poverty and social exclusion“ (Ukazatele strategie Evropa 2020 – chudoba a sociální vyloučení), 11. června 2020 (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Archive:Europe_2020_indicators_-_poverty_and_social_exclusion&oldid=394836). (53) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89&furtherNews=yes&langId=cs&newsId=9378 (54) Eurofound, „In-work poverty in Europe“ (Chudoba pracujících v Evropě), 5. září 2017. (55) https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/ilc_peps04/default/table?lang=en (56) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Minimum_wage_statistics (57) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Minimum_wage_statistics#Minimum_wages_expressed_in_purchasing_power_standards (58) Eurofound, „Minimum wages in 2020: Annual review“ (Minimální mzdy v roce 2020: roční přehled, 4. června 2020. (59) ETUI, Referenční údaje o pracující Evropě 2019, kapitola „Trh práce a sociální vývoj“, 2019.https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=89&furtherNews=yes&langId=cs&newsId=9378 (60) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/587285/IPOL_STU%282016%29587285_‌EN.pdf (61) Eurofound, „In-work poverty in Europe“ (Chudoba pracujících v Evropě), 5. září 2017. (https://www.eurofound.europa.eu/publications/report/2017/in-work-poverty-in-the-eu). (62) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20200511-1 (63) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20200511-1 (64) https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef18001en.pdf (65) https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef18001en.pdf (66) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20190517-1 (67) Eurofound, datový soubor „Living, work and COVID-19“ (Život, práce a COVID-19), 28. září 2020 (http://eurofound.link/covid19data). (68) Eurofound, datový soubor „Living, work and COVID-19“ (Život, práce a COVID-19), 28. září 2020 (http://eurofound.link/covid19data). (69) https://www.worldbank.org/en/topic/poverty/brief/projected-poverty-impacts-of-COVID-19 (70) Vývoj zaměstnanosti a sociální oblasti v Evropě za rok 2019 (https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8219). (71) „První pilíř“ vyplývající z typického přístupu k důchodům založeného na třech pilířích spočívá ve státních, zákonem zaručených důchodech, které spravuje stát a obvykle jsou financovány z příspěvků na sociální pojištění nebo z obecných daňových příjmů v rámci průběžně financovaného důchodového systému. Zdroj: Informační sdělení EPRS, „European Union pension systems: adequate and sustainable?“ (Důchodové systémy Evropské unie: adekvátní a udržitelné?), listopad 2015. (72) Podle usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu, Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19, a politických směrů pro Evropskou komisi na období 2019–2024: „Na podporu všech dětí v nouzi vytvořím evropskou záruku pro děti, která se bude opírat o myšlenku, již navrhuje Evropský parlament“. (73) „Unie, která si klade vyšší cíle: moje agenda pro Evropu“, politické směry pro příští Evropskou komisi (2019–2024). (74) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105). (75) Zajištění přiměřených opatření je povinností podle směrnice EU o rovnosti v zaměstnání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16) a podle článku 5 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. (76) Přílohy pracovního programu Komise na rok 2021 (COM(2020)0690), cíl politiky č. 9 v rámci oddílu nazvaného „Evropa připravená na digitální věk“. (77) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79). (78) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (přijaté texty, P9_TA(2020)0025). (79) Podle této strategie měla Komise předložit závazná opatření týkající se transparentnosti odměňování do konce roku 2020. (80) Například zřizování dceřiných společností (nebo společností typu poštovní schránka) nebo agentur práce v členských státech s nižšími mzdami pouze za účelem využívání vyslaných pracovníků namísto najímání místních pracovníků. (81) Jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105). (82) Jedná se např. o petice 0240/18, 0328/18, 0365/18, 0374/18, 0396/18, 0419/18, 0829/2018, 0897/2018, 1161/2018, 0290/19, 0310/2019, 0335/2019, 0579/19, 0624/19, 0652/19, 0683/2019, 0737/2019, 1017/19, 1045/2019, 1241/2019, 1318/2019 a 0036/2020. (83) Jedná se např. o petice 1378/2013, 0019/2016, 0020/2016, 0021/2016, 0099/2017, 1162/2017, 0110/2018 a 0335/2019. (84) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1054 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 1). (85) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. října 2020 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (COM(2020)0682). (86) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. října 2020 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (COM(2020)0682). (87) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). (88) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21). (89) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).