Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 10.–11. prosince 2020,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi o bezpečnosti jaderné elektrárny v běloruském Astravci (O-000004/2021 – B9-0003/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A.  vzhledem k tomu, že jaderná bezpečnost je pro Evropskou unii klíčovou prioritou, a to jak uvnitř, tak vně jejích vnějších hranic;

B.  vzhledem k tomu, že Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) disponuje rozsáhlými odbornými znalostmi získanými při odborném posuzování jaderných elektráren uvnitř EU i za jejími hranicemi;

C.  vzhledem k tomu, že tým této skupiny provádějící odborná posuzování navštívil v březnu roku 2018 Bělorusko a jadernou elektrárnu Astravec poté, co proběhla nezbytná příprava, k níž patřilo mimo jiné obdržení odpovědí na jeho písemné otázky, a že v červenci roku 2018 zveřejnil svou závěrečnou zprávu;

D.  vzhledem k tomu, že skupina ENSREG vyzvala běloruské orgány k vypracování národního akčního plánu s cílem zajistit včasné provedení všech doporučení pro zlepšení bezpečnosti uvedených ve zprávě o odborném posouzení, jež by měla být v budoucnu podrobena nezávislému přezkumu, jako tomu je v případě všech členských států EU i třetích zemí, které jsou zapojeny do zátěžových testů;

E.  vzhledem k tomu, že Bělorusko zveřejnilo svůj národní akční plán v srpnu 2019, avšak s dalším odborným posouzením prováděným skupinou ENSREG souhlasilo až v červnu 2020 po opakovaných žádostech a značném tlaku ze strany EU vyvíjeném na vysoké úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že momentálně probíhá další proces odborného posuzování a skupina ENSREG v nadcházejících měsících dokončí a zveřejní svá zjištění o bezpečnosti elektrárny, přičemž si klade za cíl, aby plénum ENSREG vydalo předběžnou zprávu a předalo ji Bělorusku ještě před zahájením komerční činnosti elektrárny, které běloruské orgány plánují na březen 2021;

G.  vzhledem k tomu, že elektrárna zahájila výrobu elektřiny dne 3. listopadu 2020 navzdory četným přetrvávajícím bezpečnostním problémům a aniž by byly předloženy důkazy o tom, v jaké míře byla uplatněna doporučení poskytnutá v rámci odborného posouzení, které EU provedla v roce 2018, a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE);

H.  vzhledem k tomu, že k fyzickému spuštění elektrárny došlo navzdory chybějící provozní licenci, neboť postup pro udělení licence byl v červenci roku 2020 změněn;

I.  vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2020, kdy byla elektrárna Astravec připojena k elektrizační soustavě, došlo v návaznosti na společné rozhodnutí pobaltských států ze srpna 2020 ukončit obchodní výměnu s elektřinou z Běloruska, jakmile začne elektrárna Astravec vyrábět elektřinu, k zastavení obchodu s elektřinou mezi Běloruskem a EU;

1.  vyjadřuje znepokojení nad polohou jaderné elektrárny Astravec, která se nachází 50 km od litevského Vilniusu a v těsné blízkosti dalších zemí EU, jako je Polsko, Lotyšsko a Estonsko;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že je tento projekt realizován navzdory protestům běloruských občanů, i nad pronásledováním a nezákonným zatýkáním členů běloruských nevládních organizací, kteří se snaží zvyšovat povědomí o stavbě elektrárny v Astravci;

3.  se znepokojením konstatuje, že elektrárna je geopolitickým projektem Běloruska a Ruska a že její stavba a budoucí provoz představují možnou hrozbu pro Evropskou unii a její členské státy, pokud jde o bezpečnost, zdraví a ochranu životního prostředí;

4.  je i nadále znepokojen tím, že byla kvapně uvedena do provozu jaderná elektrárna, která nesplňuje nejpřísnější mezinárodní normy v oblasti životního prostředí a jaderné bezpečnosti, včetně doporučení agentury MAAE;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad přetrvávajícím nedostatkem transparentnosti a oficiálních informací, pokud jde o opakované nouzové odstavování reaktoru a selhání zařízení při uvádění elektrárny do provozu v roce 2020, včetně poruchy čtyř transformátorů napětí a selhání chladicích systémů, a to s ohledem na skutečnost, že je známo osm incidentů, k nimž došlo v průběhu stavby elektrárny, včetně dvou incidentů souvisejících s tlakovou nádobou reaktoru;

6.  konstatuje, že při odborném posouzení, které EU provedla v roce 2018, byly odhaleny četné nedostatky a že byl údajně dosud uplatněn pouze omezený počet doporučení, která byla tehdy poskytnuta, přičemž jejich provedení musejí ověřit odborníci EU;

7.  konstatuje, že množství a četnost bezpečnostních incidentů vyvolávají velké znepokojení nad nedostatečným zajištěním kvality a nedostatečným dohledem ve fázi návrhu, výroby a montáže jednotlivých komponentů elektrárny a nad nízkou úrovní její provozní bezpečnosti, což je nutné řádně řešit v rámci odborného posuzování prováděného ze strany EU;

8.  naléhavě vyzývá Bělorusko, aby bez dalších odkladů zajistilo plné dodržování mezinárodních norem v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí a transparentní inkluzivní a konstruktivní spolupráci s mezinárodními orgány; vyzývá Bělorusko, aby přestalo se selektivním uplatňováním norem MAAE a doporučení uvedených v rámci odborného posouzení;

9.  konstatuje, že normy jaderné bezpečnosti musejí mít nejvyšší prioritu nejen ve fázi plánování a výstavby jaderné elektrárny, ale také během jejího provozu a že na jejich dodržování musí neustále dohlížet nezávislý regulační orgán;

10.  je znepokojen tím, že stávající regulační orgán v Bělorusku (Gosatomnadzor – oddělení pro jadernou a radiační bezpečnost na ministerstvu pro mimořádné situace) je pod neustálým politickým tlakem a není dostatečně formálně ani věcně nezávislý; zdůrazňuje proto, že transparentní a pečlivé odborné posuzování elektrárny má klíčový význam také ve fázi jejího provozu;

11.  bere na vědomí rozhodnutí smluvních stran Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivu na životní prostředí přesahujícího hranice států (úmluva z Espoo) ze dne 11. prosince 2020 týkající se způsobu, jakým Bělorusko dodržuje své povinnosti vyplývající z této úmluvy v souvislosti s jadernou elektrárnou v Astravci, a naléhavě vyzývá Bělorusko, aby zajistilo neomezené uplatňování úmluvy z Espoo;

12.  zdůrazňuje, že je nutné vybudovat a provozovat systém včasného varování, který by měřil radiaci v zemích EU nacházejících se v blízkosti elektrárny;

13.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby při zátěžových testech plně spolupracovaly se skupinou ENSREG, mj. pokud jde o formální přezkum a bezodkladné provádění běloruského národního akčního plánu;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že pracovní cesta skupiny ENSREG do elektrárny Astravec za účelem provedení odborného posouzení, která se měla původně uskutečnit v prosinci 2020, musela být z organizačních důvodů na straně hostitele i kvůli pandemii onemocnění COVID-19 zrušena;

15.  vítá první fázi stávajícího procesu odborného posuzování ze strany EU, která spočívá v návštěvě elektrárny na začátku února 2021; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl proces odborného posouzení včas dokončen a aby došlo ke zveřejnění jeho závěrů, přičemž by Bělorusku měla být předána alespoň předběžná zpráva ještě před zahájením komerční činnosti elektrárny, které běloruské orgány plánují na březen 2021; konstatuje, že všechny bezpečnostní otázky jsou stejně důležité a musejí být řešeny před zahájením komerční činnosti elektrárny;

16.  vyjadřuje hluboké politování nad uspěchaným zahájením komerční činnosti elektrárny v březnu 2021 a zdůrazňuje, že jaderná elektrárna nemůže zahájit komerční provoz, dokud nebudou uplatněna všechna bezpečnostní doporučení skupiny ENSREG; vybízí Komisi, aby úzce spolupracovala s běloruskými orgány na pozastavení procesu zahájení provozu, dokud nebudou plně provedena všechna doporučení Unie vznesená na základě zátěžových testů a uskutečněna všechna nezbytná zlepšení v oblasti bezpečnosti a dokud nebudou občané Běloruska i sousedních zemí řádně informováni o přijatých opatřeních;

17.  naléhavě vyzývá Komisi a skupinu ENSREG, aby pokračovaly v transparentním a pečlivém odborném posuzování elektrárny, trvaly na okamžitém provedení všech doporučení a zajistily účinné monitorování procesu jejich uplatňování, včetně pravidelných návštěv týmu provádějícího odborné posuzování v elektrárně Astravec, a to i v době provozu tohoto zařízení; v této souvislosti poukazuje na význam účinné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii;

18.  poznamenává, že navzdory společné dohodě pobaltských zemí o ukončení obchodní výměny elektřiny s Běloruskem se elektřina z Běloruska stále může dostat na trh EU prostřednictvím ruské rozvodné sítě;

19.  připomíná závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 10.–11. prosince 2020, a podporuje snahu prověřit možná opatření, která by zabránila komerčnímu dovozu elektřiny z jaderných zařízení třetích zemí, jež nesplňují úroveň bezpečnosti uznávanou EU, včetně jaderné elektrárny v Astravci;

20.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a navrhla opatření, jež by pozastavila obchod s elektřinou s Běloruskem takovým způsobem, který by byl v souladu s povinnostmi podle mezinárodního obchodního, energetického a jaderného práva, s cílem zajistit, aby se elektřina vyrobená v elektrárně Astravec nemohla dostat na trh EU s energií, dokud jsou Estonsko, Lotyšsko a Litva stále připojeny k síti BRELL;

21.  pokazuje na strategický význam urychlení synchronizace pobaltské elektrizační soustavy s evropskou kontinentální sítí a zdůrazňuje, že by budoucí provoz jaderné elektrárny Astravec neměl nijak brzdit desynchronizaci Estonska, Lotyšska a Litvy, pokud jde o síť BRELL, a že by Evropská unie měla pokračovat v zapojení těchto tří pobaltských států do elektrizační soustavy EU;

22.  vyjadřuje svou plnou solidaritu s běloruskými občany a s občany zemí EU, jichž se výstavba a provoz elektrárny Astravec přímo dotýkají, a vyzývá Evropskou unii a její orgány, aby se v této otázce mimořádného evropského významu dále angažovaly na vysoké úrovni;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.