Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2021/2509(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0114/2021

Předložené texty :

B9-0114/2021

Rozpravy :

Hlasování :

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0058

Přijaté texty
PDF 215kWORD 62k
Čtvrtek, 11. února 2021 - Brusel
25.výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen
P9_TA(2021)0058B9-0114/2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen (2021/2509(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze dne 15. září 1995 a výsledky hodnotících konferencí,

–  s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho zásadu č. 2, 3, 9 a 15,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zásadu „neopomíjet nikoho“, a zejména na cíl č. 1, který usiluje o odstranění chudoby, cíl č. 3, který má zajistit, aby lidé mohli žít zdravě, cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen, cíl č. 8, jímž je dosažení udržitelného a hospodářského růstu, a cíl č. 13, jímž je bezodkladně přijmout opatření k boji proti změně klimatu a jejím důsledkům,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o stejném odměňování z roku 1951 (č. 100), úmluvu MOP o násilí a obtěžování z roku 2019 (č. 190) a úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2013 (č. 189),

–  s ohledem na dokument „Regional review of progress: regional synthesis“ (Regionální přezkum pokroku: shrnutí z regionů) ze dne 20. srpna 2019, který vypracovala Evropská hospodářská komise OSN,

–  s ohledem na zprávu orgánu UN Women „Gender equality: Women’s rights in review 25 years after Beijing“ (Rovnost pohlaví: bilance práv žen 25 let po podpisu Pekingské deklarace) ze dne 5. března 2020,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN adresovanou Komisi OSN pro postavení žen nazvanou „Review and appraisal of the implementation of the Beijing Declaration and Platform for Action and the outcomes of the twenty-third special session of the General Assembly“ (Přezkum a hodnocení provádění Pekingské deklarace a akční platformy a výsledky 23. mimořádného zasedání Valného shromáždění), která byla předložena na 64. zasedání dne 13. prosince 2019,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN adresovanou Komisi OSN pro postavení žen nazvanou „Women’s full and effective participation in decision making in public life, as well as the elimination of violence, for achieving gender equality and the empowerment of women and girls“ (Plná a skutečná účast žen na rozhodovacích procesech ve veřejném životě a odstranění násilí v zájmu dosažení rovnosti mezi ženami a muži a posílení postavení žen a dívek), která byla předložena na 64. zasedání dne 21. prosince 2020,

–  s ohledem na politickou zprávu generálního tajemníka OSN s názvem „The Impact of COVID-19 on Women“ (Dopad koronaviru na ženy) zveřejněnou dne 9. dubna 2020,

–  s ohledem na zprávu UN Women nazvanou „From Insights to Action: Gender Equality in the Wake of COVID-19“ (Od porozumění k akci: rovnost pohlaví v důsledku COVID-19) zveřejněnou dne 2. září 2020,

–  s ohledem na zprávu EIGE nazvanou „Beijing +25: the fifth review of the implementation of the Beijing Platform for Action in the EU Member States“ (Peking +25: pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU), která byla zveřejněna dne 5. března 2020,

–  s ohledem na studii EPRS nazvanou „Beijing Platform for Action, 25-year review and future priorities“ (Pekingská akční platforma: revize po 25 letech a budoucí priority) (EPRS, Evropský parlament, 2020),

–  s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN (UNFPA) nazvanou „Impact of the COVID-19 Pandemic on Family Planning and Ending Gender-based Violence, Female Genital Mutilation and Child Marriage“ (Dopad pandemie COVID-19 na plánované rodičovství a odstranění násilí na základě pohlaví, mrzačení ženských pohlavních orgánů a sňatků dětí), která byla zveřejněna dne 27. dubna 2020,

–  s ohledem na prohlášení UNFPA nazvané „Millions more cases of violence, child marriage, female genital mutilation, unintended pregnancy expected due to the COVID-19 pandemic“ (V důsledku pandemie COVID-19 se očekávají další miliony případů násilí, sňatků dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a neplánovaných těhotenství) zveřejněné dne 28. dubna 2020,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 9.–10. prosince 2019 s názvem „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 o akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů (GAP III),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen(1),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů(2) a strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení(3),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o de facto zrušení práva na umělé přerušení těhotenství v Polsku(4),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů(5),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU(6),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví(7),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU(8),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost(9),

–  s ohledem na víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027 a jeho horizontální prioritu týkající se uplatňování genderového hlediska,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že 168 vlád z celého světa, včetně Evropské unie a jejích členských států, se na čtvrté světové konferenci o ženách v Pekingu v roce 1995 zavázaly k tomu, že budou usilovat o genderovou rovnost a posílení postavení všech žen a dívek;

B.  vzhledem k tomu, že Pekingská deklarace a akční platforma přijaté na této konferenci tvoří nejkomplexnější celosvětovou agendu na podporu genderové rovnosti a jsou považovány za mezinárodní „Listinu práv“ pro ženy, která vymezuje práva žen jako lidská práva a formuluje vizi rovnocenných práv, svobod a příležitostí pro všechny ženy na světě, přičemž tuto listinu v roce 2015 opětovně potvrdila Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 stanovením cílů a konkrétních opatření v celé řadě otázek týkajících se žen a dívek;

C.  vzhledem k tomu, že od přijetí Pekingské platformy v roce 1995 došlo ke zlepšení situace žen a dívek, tempo pokroku je však nepřijatelně pomalé a hrozí, že se tento těžce vydobytý posun začne ztrácet;

D.  vzhledem k tomu, že z důvodu pandemie COVID-19 bylo Fórum generací pro rovnost odloženo na první polovinu roku 2021;

E.  vzhledem k tomu, že uplynulo 25 let od konání Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) v Káhiře, kde 179 vlád přijalo akční program ICPD, přičemž v souladu s Pekingskou akční platformou vyhlásily globální závazek v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv (SRHR);

F.  vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen vstoupila v platnost před více než 40 lety a že ačkoli ji členské státy EU ratifikovaly, tempo pokroku v oblasti rovnosti mezi ženami a muži je podle institutu EIGE pomalé;

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je nejkomplexnějším nástrojem pro boj proti násilí vůči ženám v Evropě, byla otevřena k podpisu před 10 lety, doposud ji však neratifikovaly všechny členské státy EU a ani EU k ní zatím nepřistoupila;

H.  vzhledem k tomu, že na rok 2021 připadá 10. výročí Instanbulské úmluvy Rady Evropy;

I.  vzhledem k tomu, že aby mohlo být dosaženo pokroku v oblasti genderové rovnosti, je nezbytné odstranit škodlivé struktury a stereotypy, které udržují nerovnosti; vzhledem k tomu, že podpora rovnosti žen a mužů je přínosem nejen pro společnost jako celek, ale je cílem sama o sobě;

J.  vzhledem k tomu, že nerovnosti mezi ženami a muži jsou přítomné ve všech aspektech trhu práce, včetně zaměstnanosti, mezd, důchodů, rozdělení pečovatelských povinností, nedostatečného přístupu k sociálním službám a sociální ochraně, čím dál častějších případů nejistého zaměstnání a vyššího rizika chudoby pro ženy;

K.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že finanční krize a její dozvuky mají škodlivý dopad na ženy, ženská práva a genderovou rovnost a že je tento dopad dlouhodobý; vzhledem k tomu, že hospodářská opatření přijatá v období po koronavirové krizi musí zohlednit genderový rozměr a sociální rovnost;

L.  vzhledem k tomu, že dopad koronavirové krize je genderově podmíněný a že její důsledky mají jasnou genderovou perspektivu, neboť postihly ženy a muže na celém světě různě a prohloubily již existující nerovnosti; vzhledem k tomu, že koronavirová krize neúměrně více postihuje ženy, zatímco opatření v reakci na tuto krizi genderové hledisko zpravidla nezohledňují; vzhledem k tomu, že tyto dopady sahají od znepokojivého nárůstu násilí a obtěžování na základě pohlaví a neplacených a nerovnoměrně rozdělených pečovatelských a domácích povinností přes omezený přístup k sexuální a reprodukční zdravotní péči a souvisejícím právům až po obrovské hospodářské a pracovní dopady na ženy, a to zejména na zdravotnické pracovnice a pečovatelky;

M.  vzhledem k tomu, že pandemie měla mimořádný vliv na odvětví a zaměstnání, ve kterých převládají ženy (tj. zdravotní péče, pečovatelství a záchranné služby, sociální práce, vzdělávání, maloobchodní prodej, pokladní, uklízečky apod.), a neformální ekonomiku; vzhledem k tomu, že ženy pracující v odvětví zdravotnictví jsou potenciálně více ohroženy nákazou než muži, neboť představují 76 % zdravotnických pracovníků v EU(10);

N.  vzhledem k tomu, že ženy nejsou stejně zapojeny jako muži, pokud jde o rozhodování, a to z důvodu stávajícího tzv. skleněného stropu; vzhledem k tomu, že ve většině členských států EU se zatím nepodařilo dosáhnout rovného rozdělení pravomocí mezi ženami a muži ve vládních kabinetech, parlamentech, veřejné správě, pracovních skupinách pro COVID-19 ani ve správních radách podniků;

O.  vzhledem k tomu, že ženy čelí různým vzájemně se prolínajícím nerovnostem a diskriminaci, které mimo jiné souvisejí s jejich rasou, etnickým nebo sociálním původem, sexuální orientací, genderovou identitou a jejím vyjádřením, náboženstvím nebo vírou, postavením rezidenta či zdravotním postižením, je třeba usilovat o řešení všech forem diskriminace, aby bylo dosaženo genderové rovnosti pro všechny ženy; vzhledem k tomu, že politiky EU musí posílit svůj meziodvětvový přístup s cílem řešit institucionální, strukturální a historický rozměr diskriminace; vzhledem k tomu, že uplatňování průřezové analýzy nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro vytvoření referenčních hodnot a cestu ke strategickým a účinným politikám proti systémové diskriminaci, vyloučení a sociálním nerovnostem;

P.  vzhledem k tomu, že u žen je větší pravděpodobnost, že budou čelit nezaměstnanosti, a že ženy mají nejisté postavení v zaměstnání (např. na základě pracovních smluv), což vytváří nejistotu zaměstnání; vzhledem k tomu, že většina pracovníků v odvětví péče jsou ženy (76 %)(11) a že tyto ženy často pracují za nejistých podmínek a za nejistou mzdu; vzhledem k tomu, že služeb v sociálním odvětví využívají většinou ženy, které jsou většinou také poskytovateli těchto služeb, a proto jakýkoli nedostatek při zajišťování takových služeb ženám brání se v plné míře zapojit do trhu práce, což v sociálním odvětví způsobuje netečnost v otázce rovnosti žen a mužů při plánování, sestavování rozpočtu a zajišťování služeb;

Q.  vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů stále činí 14 % v Evropě(12) a 20 % celosvětově(13) a že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů v některých členských státech EU dosahuje až 40 %; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů vede k rozdílu ve výši důchodů, který sám o sobě zvyšuje riziko chudoby a vyloučení, zejména mezi staršími ženami a ženami žijícími v jednočlenné domácnosti; vzhledem k tomu, že mzdové rozdíly a nejistota mají přímý vliv na budoucí výši důchodů;

R.  vzhledem k tomu, že nerovná dělba neplacené práce a domácích prací výrazně omezuje zapojení žen do hospodářského života; vzhledem k tomu, že naši společnost během koronavirové krize držela nad vodou neplacená péče žen a že pečovatelské povinnosti brání 7,7 milionu evropských žen v účasti na trhu práce v porovnání s 450 000 mužů(14); vzhledem k tomu, že typické rysy zaměstnání žen, které vyplývají z neplacené péče (tj. práce na částečný úvazek), jsou významným faktorem v rozdílném odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že povinností spojených s dlouhodobou neformální péčí se alespoň několik dnů v týdnu nebo každodenně ujímá více žen než mužů a že ženy poskytují 62 % veškeré dlouhodobé neformální péče v EU(15);

S.  vzhledem k tomu, že 35 % žen na celém světě zažívá fyzické nebo sexuální násilí od svého partnera nebo se stalo obětí sexuálního násilí od muže, s nímž nejsou v partnerském svazku; vzhledem k tomu, že během koronavirové pandemie dramaticky vzrostlo partnerské násilí a OSN hovoří o „stínové pandemii“ a že členské státy EU, které jsou členy Světové zdravotnické organizace, uvádějí, že počet tísňových volání žen po útoku jejich partnera se zvýšil o 60 %(16);

T.  vzhledem k tomu, že na ženy tíživěji doléhají důsledky změny klimatu(17); vzhledem k tomu, že ačkoli se otázkou klimatu zaobírají zřejmě více ženy než muži, zůstávají ženy nedostatečně zastoupeny v pozicích, v nichž se rozhoduje o opatřeních boje proti změně klimatu, a celosvětově představují pouze 32 % pracovní síly ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů(18);

U.  vzhledem k tomu, že ve všech oblastech digitálních technologií, zejména v odvětví inovativních technologií, jako jsou umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, jsou ženy a muži zastoupeny nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že genderové a kulturní stereotypy a nedostatečná známost a propagace úspěšných žen zmenšují příležitosti dívek a žen ke studiu a volbě profesní dráhy v oborech STEM;

V.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech viditelně sílí nevole řešit rovnost pohlaví a že hrozí, že se tato otázka propadne v pracovních programech členských států na nižší příčky důležitosti;

1.  s politováním konstatuje, že na setkání na vysoké úrovni, které se konalo dne 1. října 2020 během zasedání Generálního shromáždění OSN u příležitosti výročí Pekingské deklarace a které bylo věnováno tématu, jak rychleji dosáhnout rovnosti pohlaví a posílit postavení žen a dívek, se světoví vůdci ze 100 zemí shodli na tom, že celkový pokrok v otázce ženských práv ani zdaleka neodpovídá závazkům přijatým v Pekingské úmluvě v roce 1995;

2.  upozorňuje na zprávu orgánu UN Women „Rovnost pohlaví: bilance práv žen 25 let po podpisu Pekingské úmluvy“(19), v níž se uvádí, že posilování rovnosti pohlaví de facto stagnuje a že těžce získané výdobytky na celém světě oslabují;

3.  se znepokojením konstatuje, že pátá revize Pekingské akční platformy, kterou v roce 2020 zveřejnil institut EIGE, upozornila na to, že žádný členský stát nesplnil cíle stanovené v Pekingské úmluvě v roce 1995; vyjadřuje politování nad tím, že index rovnosti žen a mužů institutu EIGE za rok 2020 doložil, že posilování rovného postavení žen a mužů stagnuje a že navzdory vynaloženému úsilí a některým dílčím výsledkům zůstává nerovné postavení a platové rozdíly mezi muži a ženami v celé EU realitou ve všech oblastech, na něž se zaměřuje Pekingská akční platforma;

4.  upozorňuje na skutečnost, že sociální a ekonomické dopady koronavirové krize mnohem tvrději doléhají na ženy a dívky, prohlubují již dřívější nerovné postavení žen a mužů a hrozí zvrátit dosavadní pokrok; v této souvislosti zdůrazňuje, že podle odhadů UN Women(20) se v důsledku pandemie ocitne dalších 47 milionů žen a dívek na celém světě pod hranicí chudoby, čímž se jejich celkový počet vyšplhá na 435 milionů, že současně exponenciálně narůstá genderově motivované násilí a že ženy ztrácejí zaměstnání a živobytí rychleji, neboť pracují v odvětvích těžce zasažených krizí;

5.  uznává, že do funkcí s rozhodovacími pravomocemi je voleno nebo jmenováno více žen, ale vyjadřuje politování nad tím, že změny postupují pomalu a že parita byla dosažena jen v několika členských státech EU;

6.  připomíná své stanovisko ze dne 17. prosince 2020 a vyzývá Radu, aby ustavila Radu pro rovnost žen a mužů s cílem zavést společná konkrétní opatření k řešení problematiky práv žen a rovnosti pohlaví a aby zajistila projednávání otázek rovnosti pohlaví na nejvyšší politické úrovni;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že genderová problematika není systematicky zohledňována ve všech oblastech politik a všech finančních programech EU; vítá, že ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 bylo začleňování genderového hlediska stanoveno za horizontální prioritu; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se ze systematického začleňování genderového hlediska stala klíčová strategie, jež podpoří dosažení rovného postavení žen a mužů, aby uplatňovala zásady, postupy a plány genderového rozpočtování ve spolupráci s odporníky na genderové rozpočtování tak, aby bylo veřejné financování přínosné pro ženy a muže rovným dílem na všech úrovních sestavování rozpočtu a aby ve všech oblastech byla zohledňována ženská perspektiva a aby byly vyčleněny zvláštní prostředky na řešení různých faktorů nerovnosti, jako je např. násilí páchané na ženách a dívkách, a to i při přidělování prostředků v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, které jsou vyčleněné na prosazování rovnosti pohlaví;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podle 12 oblastí vymezených Pekingskou akční platformou vypracovaly a prováděly konkrétní plány a balíčky opatření, které by se měly týkat zejména témat ženy a bída, ženy a ekonomika, moc a rozhodování, ženy a násilí, ženy a životní prostředí a ženy a zdraví, s cílem posílit práva žen a program rovnosti pohlaví v kontextu blížícího se Fóra generací pro rovnost; dále je vyzývá, aby na tyto plány a opatření poskytly adekvátní finanční prostředky

9.  vyjadřuje politování nad tím, že v posledních letech sílí v některých zemích zpátečnické tendence, pokud jde o zpochybňování Istambulské úmluvy, oslabování práv v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a zpochybňování tělesné autonomie a kontroly plodnosti; rozhodně odsuzuje rozhodnutí Ústavního soudu Polska, které de facto zakazuje potraty a vedlo k okleštění práv polských žen v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a k neoprávněnému a nadměrnému omezování přístupu k potratům;

10.  připomíná, že práva žen jsou lidskými právy a že na čtvrté světové konferenci o ženách bylo vyhlášeno, že jsou nezcizitelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí univerzálních lidských práv;

11.  naléhá na Komisi a členské státy, aby sledovaly a zlepšily sběr porovnatelných údajů rozdělených podle věku, rasového a etnického původu a pohlaví s cílem zkvalitnit kvantitativní analýzy a vytváření a provádění politik EU tak, aby lépe zahrnovaly genderové průřezové hledisko; poukazuje na význam institutu EIGE jako poskytovatele spolehlivých a adekvátních údajů rozčleněných podle pohlaví, neboť se o ně opírají legislativní analýzy a rozhodovací procesy, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit a rozšířit financování a kapacity institutu EIGE; dále naléhavě vyzývá institut EIGE a všechny ostatní příslušné instituce a subjekty EU, aby vypracovaly a začaly používat nové ukazatele, jako je chudoba pracujících, nedostatek volného času nebo hodnota pečovatelské práce;

12.  připomíná, že v Evropské unii žije 46 milionů žen a dívek se zdravotním postižením a že polovina všech zdravotně postižených žen v produktivním věku není ekonomicky aktivní; zdůrazňuje, že ženy se zdravotním postižením čelí specifickým problémům, a připomíná, že ve všech členských státech tyto ženy žijí ve velmi vážné hmotné nouzi; znovu proto potvrzuje, že do připravované strategie pro rovnost osob se zdravotním postižením 2021 je nutné důsledněji začlenit genderové hledisko;

13.  vyzývá Komisi a apeluje na všechny členské státy EU, aby schválily a uplatňovaly směrnici proti diskriminaci a aby v celé EU zaručily vymýcení vícenásobných forem diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

Ženy a chudoba

14.  upozorňuje na to, že pohlaví zůstává významným faktorem ve schématech chudoby v EU a že ačkoli míra vyloučení a rozdíly v chudobě podle pohlaví jsou v jednotlivých zemích velmi odlišné, chudoba ohrožuje 23,3 % žen v porovnání s 21,6 % mužů(21); zdůrazňuje, že tato rizika se významně zvyšují s věkem a v kombinaci se složením domácnosti, rasovým nebo etnickým původem, zdravotním postižením a statusem zaměstnání; dále zdůrazňuje, že rozdíly v platech, důchodech a péči podle pohlaví jsou významnými faktory ve feminizaci chudoby;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily feminizací chudoby ve všech jejích formách, včetně chudoby ve vysokém věku, zejména tím, že budou zohledňovat otázku pohlaví v adekvátních důchodových nárocích a přístupu k nim s cílem odstranit rozdíl ve výši důchodů žen a mužů; dále je vyzývá, aby zlepšovaly pracovní podmínky v odvětvích a povoláních, v nichž výrazně převažují ženy; zdůrazňuje, že je důležité řešit společenské, ekonomické a kulturní nedoceňování převážně ženských profesí a bojovat proti takovým stereotypům a proti nadměrnému zastoupení žen v atypických formách zaměstnání;

16.  zdůrazňuje, že souběžně s odstraňováním nerovných důchodů a obecně se zajištěním a zvyšováním důchodů je naprosto nezbytné, aby systémy sociálního zabezpečení zůstaly ve veřejné sféře a opíraly se o zásady solidarity a přerozdělování a aby bylo vynakládáno maximální úsilí na odstranění nejistých a neregulovaných forem zaměstnávání;

17.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii pro potírání chudoby, která by řešila feminizací chudoby a kladla zvláštní důraz na domácnosti matek samoživitelek; dále vyzývá členské státy, aby zaváděly zvláštní sociální opatření pro odstranění rizika sociálního vyloučení a chudoby, pokud jde o přístup k cenově rozumnému bydlení, dopravě a energii;

18.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření k boji proti riziku chudoby ve stáří, a žádá Komisi, aby do svých rámců pro politiku hospodářského růstu a sociální politiku zahrnula genderový rozměr; vítá, že mechanismus pro sledování plnění evropského pilíře sociálních práv používá ukazatele rozdělené podle pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba začleňovat genderové hledisko pomocí meziodvětvového přístupu v souladu se zásadami 2 a 3 tohoto pilíře, a žádá, aby byl evropský pilíř sociálních práv lépe koordinován a evropským semestrem; vyzývá Komisi, aby vypracovala ukazatel rovnosti pohlaví a zahrnula jej do evropského semestru, aby bylo možné sledovat vliv makroekonomických politik a ekologické a digitální transformace na postavení mužů a žen;

19.  naléhá na Komisi a členské státy, aby v opatřeních na podporu oživení po skončení pandemie kladly důraz na ženy, aby tak zvrátily devalvaci výsledků dosažených při snižování rozdílů mezi muži a ženami ohroženými chudobou, k níž dochází v důsledku koronavirové krize;

Ženy a životní prostředí

20.  vítá, že akční plán pro rovnost žen a mužů III i strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 uznávají, že změna klimatu má genderový rozměr; zdůrazňuje, že rovnost pohlaví má pro zvládnutí klimatické krize zásadní význam;

21.  zdůrazňuje, že ženy jsou silnými hybatelkami změn; vyzývá EU a členské státy, aby na všech úrovních společnosti řešily nerovné zastoupení mužů a žen na pozicích, v nichž se rozhoduje o klimatických opatřeních;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prosazovaly cíle a ukazatele zohledňující rovnost pohlaví a aby při plánování, uplatňování, sledování a hodnocení politik, programů a projektů týkajících se změny klimatu shromažďovaly údaje rozčleněné podle pohlaví a aby ve všech státních institucích vytvořily kontaktní místa pro otázky genderu a změny klimatu;

Ženy a hospodářství, ženy a moc a rozhodování

23.  zdůrazňuje význam plného začlenění žen na rovnoprávném základě s muži do všech oblastí společnosti a hospodářství a aktivní podpory vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních rozhodování; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby v Evropské radě odblokovala směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

24.  vyzývá EU, aby stanovila cíle, akční plány, harmonogramy a dočasná zvláštní opatření k dosažení rovnosti žen a mužů a k jejich vyváženému zastoupení na všech výkonných, legislativních a správních pozicích;

25.  zdůrazňuje, že plné začlenění žen do pracovního trhu a podpora podnikání žen jsou klíčovými faktory k dosažení dlouhodobého, inkluzivního hospodářského růstu, odstraňování nerovností a posílení ekonomické nezávislosti žen;

26.  vyzývá EU, aby zvýšila úsilí o odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a prosazovala zásadu rovného odměňování přijetím právních předpisů, jež zvýší transparentnost odměňování, včetně povinných opatření pro všechny společnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nepředložila avizovaný návrh závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování;

27.  vítá závazek Komise, že bude sledovat provedení směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem ve vnitrostátních právních předpisech do roku 2022 a zajistí její plné uplatňování členskými státy po konzultaci s organizacemi pro práva žen a organizacemi občanské společnosti; rovněž vybízí členské státy, aby se neomezovaly pouze na minimální normy této směrnice; vnímá zahrnutí dlouhodobé péče o rodinné příslušníky se zdravotním postižením a starší osoby do ustanovení o rodičovství jako pozitivní první krok a žádá Komisi, aby zvážila další rozšíření těchto ustanovení, aby se zabránilo ztrátě pracovních sil, zejména z řad žen;

28.  zdůrazňuje, že změny pracovních podmínek, jako je práce z domova, mají dopad na možnost odpojit se od pracovních povinností a zvyšují pracovní zátěž, přičemž ženy jsou vzhledem ke své převládající nebo tradiční úloze v péči o domácnost a rodinu dotčeny mnohem více než muži;

29.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který bude založen na uceleném a celoživotním pojetí péče a který bude zohledňovat potřeby jak pečovatelů, tak příjemců péče, a aby stanovila minimální normy a pokyny pro kvalitu péče během celého života, včetně péče o děti, starší osoby a osoby s dlouhodobými potřebami;

30.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala účast žen na trhu práce a zajistila smysluplnou účast žen v klíčových rozhodovacích orgánech a při navrhování genderově vyvážených opatření pro obnovu a hospodářské oživení v rámci VFR a plánu na podporu oživení Next Generation EU; konstatuje, že krize COVID-19 má dopad na ženy zejména na trhu práce, což dokládá zvýšení míry jejich nezaměstnanosti; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k řešení rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů prostřednictvím cíleného rozdělení prostředků v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, přičemž členské státy EU doloží konkrétní kroky k řešení nezaměstnanosti žen, chudoby žen a nárůstu případů násilí na ženách a dívkách jakožto překážek bránících ženám v plném zapojení do všech oblastí života, včetně zaměstnanosti;

31.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit právo žen pracujících v domácnostech na důstojné pracovní podmínky a stejnou sociální ochranu zajištěním ratifikace a provádění Úmluvy MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti;

32.  se znepokojením konstatuje, že ženy tvoří pouze 18 %(22) z 8 milionů odborníků v oblasti IKT v EU a že hrozí jejich další vyloučení z digitální agendy EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila politiku na podporu větší účasti žen ve studijních programech a na pracovních pozicích v oborech STEM a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly ženy začleňovány do nově vznikajících hospodářských oblastí důležitých pro udržitelný rozvoj, včetně odvětví IKT, digitalizace a umělé inteligence, a aby v nich byly zastoupeny v odpovídající míře;

33.  vyzývá evropské orgány, aby zavedly závazná opatření, jako jsou kvóty pro zajištění rovného zastoupení žen a mužů ve volených orgánech, a vyzývá členské státy, aby zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů v Evropském parlamentu i ve vnitrostátních parlamentech; vyzývá rovněž k vypracování strategií, které zaručí smysluplné zastoupení žen z různých prostředí v rozhodovacích funkcích evropských orgánů;

Ženy a násilí: vymýcení genderově podmíněného násilí

34.  vítá závazek Komise v rámci strategie pro rovnost žen a mužů bojovat proti generově podmíněnému násilí a opakuje výzvu, aby EU dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy na základě širokého přistoupení a aby prosazovala její ratifikaci a provádění všemi členskými státy; vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu doporučení expertní skupiny GREVIO a zlepšily právní předpisy tak, aby více odpovídaly ustanovením Istanbulské úmluvy, s cílem zajistit jejich řádné provádění a prosazování;

35.  vítá iniciativu pro rozšíření oblastí trestné činnosti tak, aby zahrnovaly konkrétní formy genderově podmíněného násilí v souladu s čl. 83 odst. 1 SFEU, a vyzývá Komisi, aby poté předložila návrh ucelené směrnice EU zaměřené na oběti s cílem předcházet všem formám genderově podmíněného násilí; připomíná, že tato nová legislativní opatření by v každém případě měla být doplňkem k ratifikaci Istanbulské úmluvy;

36.  vyzývá EU, aby bezodkladně řešila nárůst genderově podmíněného násilí během pandemie COVID-19; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vypracovala protokol Evropské unie pro genderově podmíněné násilí v době krize a aby do něj začlenila služby ochrany obětí, např. linky pomoci, bezpečné ubytování a zdravotní služby, jako „nezbytné služby“ poskytované členskými státy, s cílem předcházet genderově podmíněnému násilí a podporovat oběti domácího násilí během mimořádných situací, jako je pandemie COVID-19; se znepokojením konstatuje, že nejsou k dispozici údaje o násilí páchaném na ženách a dívkách, které by zachycovaly nárůst počtu případů během pandemie COVID-19;

37.  zdůrazňuje úlohu vzdělání a vyzývá k boji proti genderovým stereotypům, které vytvářejí podmínky pro genderově podmíněné násilí; vyzývá EU, aby zajistila, aby všechny veřejné orgány EU zavedly a dodržovaly kodexy chování, které zajistí nulovou toleranci vůči násilí, diskriminaci a zneužívání, a interní mechanismy podávání zpráv a podávání stížností;

38.  zdůrazňuje, že je třeba sbírat a organizovat údaje rozčleněné podle pohlaví a věku o všech formách genderově podmíněného násilí v členských státech; vítá oznámení nového celounijního průzkumu agentury FRA o výskytu a dynamice všech forem násilí na ženách;

39.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly konkrétní opatření k vymýcení kybernetického násilí, včetně obtěžování na internetu, kybernetické šikany a misogynních nenávistných projevů, které neúměrně postihuje ženy a dívky, a aby konkrétně řešily nárůst těchto forem genderově podmíněného násilí během pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby navrhla příslušné právní předpisy a veškerá další možná opatření s cílem vymýtit nenávistné projevy a obtěžování na internetu;

40.  vyzývá členské státy, aby neprodleně ratifikovaly a uplatňovaly nedávno přijatou úmluvu MOP č. 190 o odstranění násilí a obtěžování ve světě práce;

41.  vyzývá členské státy, aby účinně prováděly směrnici 2011/36/EU(23) o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a aby přijaly zvláštní opatření k řešení násilí páchaného na ženách a nerovnosti mezi ženami a muži jako základních příčin obchodování s lidmi; vyzývá Komisi, aby po důkladném posouzení dopadů provedla revizi této směrnice s cílem zlepšit opatření pro prevenci a stíhání všech forem obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního vykořisťování, které je nejrozšířenější a nejčastěji hlášenou formou obchodování s lidmi a jemuž čelí 92 % žen a dívek, které se staly oběťmi obchodování s lidmi v Evropě; dále Komisi vyzývá, aby tuto směrnici pozměnila s cílem zajistit, aby členské státy výslovně kriminalizovaly vědomé využívání všech služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi;

Ženy a zdraví

42.  připomíná, že všeobecný přístup ke zdravotní péči je lidským právem, které lze zaručit pouze prostřednictvím systému, jenž je univerzální a přístupný všem bez ohledu na sociální a ekonomické postavení; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily adekvátní poskytování zdravotní péče a zaručily rovný přístup;

43.  vyzývá členské státy, aby investovaly do stabilních a odolných systémů veřejné zdravotní péče a zajistily, aby zaměstnanci zdravotnických služeb, z nichž většinu tvoří ženy, které zastávají méně placené pozice, byli spravedlivě odměňováni a měli důstojné pracovní podmínky;

44.  vyzývá k všeobecnému respektování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a přístupu k nim, jak bylo dohodnuto v akčním programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a v Pekingské akční platformě;

45.  zdůrazňuje, že přístup k plánovanému rodičovství, službám v oblasti zdraví matek a k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství představuje důležitý prvek pro zaručení práv žen a záchranu jejich životů;

46.  vyzývá členské státy, aby mladým lidem zajistily komplexní sexuální výchovu a vzdělávání v oblasti vztahů a přístup ke zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce, plánování rodičovství a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství;

47.  konstatuje, že je důležité lépe zohledňovat aspekty rovnosti žen a mužů při lékařské diagnostice a plánování léčby, aby byla zajištěna řádná a kvalitní léčba pro všechny; zdůrazňuje, že nemoci žen a jejich příčiny stále nejsou v odpovídající míře diagnostikovány, léčeny a zkoumány;

Na cestě k Fóru generací pro rovnost

48.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí při provádění Agendy 2030 a při naplňování všech cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 a č. 5, a zajistily tak, aby žádná žena či dívka nebyla vystavena diskriminaci, násilí nebo vyloučení a aby všechny ženy a dívky měly přístup ke zdraví, potravinám, vzdělání a zaměstnání;

49.  připomíná důležitost závazku EU k naplňování závěrů Pekingské akční platformy a hodnotících konferencí a vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly své zastřešující závazky v oblasti rovnosti žen a mužů a zlepšení postavení žen;

50.  vítá účast a společné vedení členských států a Komise v akčních koalicích;

51.  zdůrazňuje význam ambiciózního výsledku budoucího Fóra generací pro rovnost, mimo jiné přijetím souboru ambiciózních závazků a opatření zaměřených na budoucnost a vyčleněním dostatečných prostředků na jejich provádění ze strany Komise a členských států, a to i v rámci akčních koalic;

52.  vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby dokončily každoroční monitorování a podávání zpráv za jednotlivé země v rámci zprávy akční koalice o pokroku;

53.  naléhavě vyzývá EU, aby zajistila plné zapojení Parlamentu a jeho Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví do rozhodování o postoji EU na Fóru generací pro rovnost;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0039.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0025.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0024.
(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0336.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0025.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0286.
(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0379.
(8) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102.
(9) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 11.
(10)  EIGE, Databáze genderových statistik, https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/frontline-workers
(11) EIGE, Pracovníci v první linii https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/frontline-workers
(12) EIGE, Hodnocení Pekingské akční platformy http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=sdg_05_20&lang=en
(13) MOP, Pochopit rozdíly v odměňování žen a mužů https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_dialogue/---act_emp/documents/publication/wcms_735949.pdf
(14) Studie Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) „Gender inequalities in care and consequences for the labour market“ (Genderová nerovnost v péči a její důsledky pro trh práce)
(15) Index EIGE pro rovnost žen a mužů 2019 https://eige.europa.eu/publications/gender-equality-index-2019-report/informal-care-older-people-people-disabilities-and-long-term-care-services
(16) British Medical Journal, „Covid-19: EU states report 60% rise in emergency calls about domestic violence“ (Covid-19: členské státy EU hlásí nárůst tísňových volání v důsledku domácího násilí o 60 %), 11. května 2020, dostupné na: https://www.bmj.com/content/369/bmj.m1872. Zpráva generálního tajemníka OSN z července 2020 „Intensification of efforts to eliminate all forms of violence against women and girls“ (Intenzivnější úsilí o odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách): https://undocs.org/en/A/75/274
(17) EIGE, „Area K - Women and the environment: climate change is gendered“ (Oblast K – Ženy a životní prostředí: změna klimatu má genderový rozměr), 5. března 2020, dostupné na: https://eige.europa.eu/publications/beijing-25-policy-brief-area-k-women-and-environment
(18) Informační sdělení EPRS, ,,Beijing Platform for Action, 25 year review and future priorities“ (Pekingská akční platforma, revize po 25 letech a budoucí priority), 27. února 2020, dostupné na: https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_BRI(2020)646194
(19) Zpráva UN „Gender equality: Women’s rights in review 25 years after Beijing„ https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2020/03/womens-rights-in-review
(20) Zpráva UN Women „Gender equality in the wake of COVID-19“ (Rovnost pohlaví po pandemii COVID-19)https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2020/09/gender-equality-in-the-wake-of-covid-19
(21) V roce 2014 žilo v EU více než 122 milionů osob v domácnostech, které jsou považovány za chudé, tj. za ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Těchto 122 milionů osob tvořily z 53 % ženy a ze 47 % muži. Zpráva institutu EIGE „Poverty, gender and intersecting inequalities in the EU“ (Chudoba, pohlaví a kombinující se nerovnosti v EU), 2016 https://eige.europa.eu/publications/poverty-gender-and-intersecting-inequalities-in-the-eu
(22) Srovnávací přehled Komise „Ženy v digitální oblasti“ za rok 2020.
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

Poslední aktualizace: 22. srpna 2023Právní upozornění - Ochrana soukromí