Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2028(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0012/2021

Předložené texty :

A9-0012/2021

Rozpravy :

PV 08/03/2021 - 23
CRE 08/03/2021 - 23

Hlasování :

PV 10/03/2021 - 14

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0074

Přijaté texty
PDF 172kWORD 53k
Středa, 10. března 2021 - Brusel
Provádění nařízení o stavebních výrobcích
P9_TA(2021)0074A9-0012/2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 o provádění nařízení (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (nařízení o stavebních výrobcích) (2020/2028(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh(1) (nařízení o stavebních výrobcích),

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1025/2012 Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES(2) (nařízení o normalizaci),

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 24. října 2019, pokud jde o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (SWD(2019)1770),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. října 2019 o výsledcích hodnocení důležitosti úkolů stanovených v čl. 31 odst. 4, které jsou financovány Unií, podle čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (COM(2019)0800),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008(6).

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 o čisté energii pro všechny Evropany (COM(2016)0860),

–  s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0012/2021),

A.  vzhledem k tomu, že stavebnictví přímo poskytuje 18 milionů pracovních míst v Evropě a vytváří 9 % HDP(8);

B.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení o stavebních výrobcích je odstranit technické překážky obchodu se stavebními výrobky, a usnadnit tak jejich volný oběh na vnitřním trhu a současně zajistit, aby tyto výrobky vyhovovaly zamýšlenému použití, s přihlédnutím ke zdravotním, bezpečnostním a environmentálním aspektům souvisejícím s jejich používáním, a to bez ohledu na to, kde jsou vyráběny;

C.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že evropský systém technických předpisů a normalizace je hybnou silou konkurenceschopnosti a inovace a zároveň přispívá k bezpečnosti spotřebitelů a snižování nehodovosti, čímž se z unijních norem stává celosvětové měřítko;

D.  vzhledem k tomu, že pomalé přijímání a necitování harmonizovaných norem je problematické, neboť proces přijímání nedrží krok s vývojem v odvětví, a tato skutečnost vytváří nejistotu pro podniky; vzhledem k tomu, že nedostatek harmonizovaných norem a neúplnost stávajících norem přispěly k přijímání dodatečných vnitrostátních požadavků na stavební výrobky, čímž vznikají překážky bránící jejich volnému pohybu na jednotném trhu; vzhledem k tomu, že tyto požadavky mohou mít škodlivé dopady na spotřebitele a členské státy při plnění jejich povinností v souvislosti s bezpečností staveb, zdravím, ochranou životního prostředí, dalšími stavebními záležitostmi a ochranou spotřebitelů;

E.  vzhledem k tomu, že stavební předpisy stanovené členskými státy by měly být navrhovány a prováděny tak, aby zajišťovaly bezpečnost pracovníků a spotřebitelů a nepoškozovaly životní prostředí, což může mít vliv i na požadavky na stavební výrobky;

F.  vzhledem k tomu, že náklady na dodržování nařízení o stavebních výrobcích činí 0,6 až 1,1 % obratu ve stavebnictví a tyto náklady nesou hlavně výrobci, což může být pro malé a střední podniky velmi zatěžující;

1.  vítá hodnocení nařízení o stavebních výrobcích provedené Komisí a právě probíhající přezkum, které usilují o odstranění zbývajících překážek na vnitřním trhu se stavebními výrobky a přispívají k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu EU pro oběhové hospodářství a přitom zohledňují technologický vývoj a inovace;

2.  poukazuje na specifickou povahu nařízení o stavebních výrobcích, které se liší od obecných zásad nového legislativního rámce, především kvůli tomu, že neharmonizuje žádné zvláštní požadavky nebo minimální úrovně bezpečnosti stavebních výrobků, ale namísto toho pouze definuje společný technický jazyk, který je stejný pro všechny stavební výrobky, na něž se nařízení o stavebních výrobcích vztahuje, pro hodnocení vlastností stavebních výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám stanoveným v harmonizovaných technických specifikacích;

3.  zdůrazňuje, že stávající nařízení o stavebních výrobcích sice zajišťuje volný oběh stavebních výrobků v Unii, zároveň si však členské státy zachovávají kontrolu nad předpisy pro stavební práce; konstatuje v tomto ohledu, že předpisy členských států vyžadují, aby byly stavby navrhovány a prováděny tak, aby neohrožovaly bezpečnost osob, domácích zvířat ani majetku a aby neměly nepříznivý dopad na životní prostředí; upozorňuje, že stavební předpisy stanovené na úrovni členských států jsou všeobecně ovlivňovány vlastnostmi stavebních výrobků, které jsou ve stavbě použity;

Společný technický jazyk, včetně norem

4.  konstatuje, že společný technický jazyk, který byl zaveden nařízením o stavebních výrobcích, je definován harmonizovanými evropskými normami a evropskými dokumenty pro posuzování v případě výrobků, na které se nevztahují – nebo se na ně nevztahují v plné míře – harmonizované normy, s cílem řešit požadavky členských států na vlastnosti produktů; uznává, že Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) jsou organizace příslušné pro přípravu harmonizovaných norem, zatímco Evropská organizace pro technické posuzování (EOTA) a subjekty pro technické posuzování odpovídají za přípravu evropských dokumentů pro posuzování;

5.  poukazuje na to, že na rozdíl od jiných právních předpisů nového legislativního rámce je používání harmonizovaných norem podle nařízení o stavebních výrobcích povinné, což vyžaduje účinný systém pro jejich přijímání s cílem řešit potřeby průmyslu a zohledňovat jeho nejúčinnější postupy, připravovat cestu pro inovaci, držet krok s technologickým vývojem, zajistit právní srozumitelnost a rovné podmínky pro malé a střední podniky a splňovat potřeby členských států v oblasti regulace; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby zajistila aktivní zapojení průmyslu a příslušných zúčastněných stran s cílem zajistit, aby nové normy byly co nejrelevantnější; připomíná, že je důležité, aby se procesu normalizace aktivně účastnily členské státy;

6.  je znepokojen tím, že ze 444 stávajících harmonizovaných norem pro stavební výrobky bylo pouze 12 nových norem vydáno po přijetí nařízení o stavebních výrobcích; domnívá se, že k největším problémům spojeným s provedením nařízení o stavebních výrobcích patří doba nutná k přípravě a citaci norem, nevyřešené revize a aktualizace stávajících norem (acquis nařízení o stavebních výrobcích), nedostatečná právní srozumitelnost ve stávajícím legislativním rámci a chybějící produktivní dialog mezi všemi partnery, kteří jsou do tohoto procesu v současnosti zapojeni;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že velký počet norem plně nepokrývá všechny základní požadavky nezbytné k tomu, aby stavební výrobky mohly být používány při stavebních pracích; je znepokojen tím, že neúplnost harmonizace částečně vede k dodatečným vnitrostátním požadavkům a povinným vnitrostátním označením pro stavební výrobky, která vytvářejí neopodstatněné překážky, tříští a oslabují vnitřní trh a vedou k právní nejistotě pro podniky, stavitele, dodavatele, projektanty a architekty, což má za následek potenciální bezpečnostní rizika pro stavby;

8.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nalezla rychlé a schůdné řešení vedoucí ke zlepšení normalizačních procesů a vyřešení zbývajících necitovaných norem; podporuje v té souvislosti kombinaci krátkodobých opatření k vyřízení nevyřešené agendy a nedostatků v právních předpisech a dlouhodobých opatření zaměřených na zlepšení procesu definování společného technického jazyka prostřednictvím komplexních harmonizovaných norem;

9.  poukazuje na skutečnost, že problémy s tvorbou harmonizovaných norem je třeba řešit ve všech krocích přípravného procesu; vyzývá Komisi, aby v souladu s nařízením o normalizaci vedla v této přípravné fázi podrobné konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, a zdůrazňuje, že pro nalezení fungujících řešení je důležité vyvážené zastoupení a transparentní chování a otevřenost všech zúčastněných stran; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby žádosti o normalizaci vydávané Komisí byly kvalitní, a že je nezbytné poskytnout jasné a pragmatické pokyny; dále Komisi vybízí, aby pro normalizační orgány vypracovala komplexní a horizontální pokyny, v nichž by nastínila strukturu a požadavky pro každou vyžadovanou normu; navrhuje, aby byly pro Komisi stanoveny jasně definované časové rámce pro posouzení připravených norem a aby byly stanoveny jasné lhůty pro všechny strany k zajištění další revize, jestliže se zjistí, že nebyla dodržena žádost o normalizaci nebo nařízení o stavebních výrobcích; považuje za důležité vymezit oblast působnosti norem přesněji, tak aby výrobcům bylo zcela jasné, kdy mohou deklarovat, že jejich výrobky do oblasti působnosti spadají;

10.  je přesvědčen, že vzhledem k závazné povaze norem v kontextu nařízení o stavebních výrobcích a skutečnosti, že jsou považovány za součást právních předpisů Unie, by znění vydávaných harmonizovaných norem mělo být dostupné ve všech jazycích Unie; upozorňuje, že je potřeba zajistit přístup ke kvalitnímu překladu bez dodatečných nákladů a posílit zapojení vnitrostátních normalizačních orgánů do procesu překladu; vyzývá Komisi, aby dále podporovala a zjednodušila financování překladu harmonizovaných norem;

11.  je znepokojen tím, že ačkoli byl do nařízení o stavebních výrobcích zahrnut alternativní postup pro výrobky, které nepodléhají harmonizovaným normám nebo jim podléhají pouze částečně, a to s cílem umožnit přístup na trh inovativním výrobkům, naprostá většina evropských dokumentů pro posuzování se inovativních výrobků netýká;

12.  domnívá se proto, že současné nedostatky systému normalizace představují jeden z faktorů vedoucích k častějšímu používání alternativního způsobu normalizace prostřednictvím organizace EOTA;

13.  poukazuje na zdlouhavost a vysoké náklady vyplývající z alternativního postupu prostřednictvím organizace EOTA, který není vstřícný k malým a středním podnikům a je cenově dostupný pouze pro velké hráče na trhu; zdůrazňuje, že přesto, že je zapotřebí proces normalizace obecně zlepšit, může být stávající postup pro přípravu evropských dokumentů pro posuzování užitečný jako dodatečný způsob na podporu vývoje inovativních produktů a účasti malých a středních podniků, musí se však také zaměřovat na snahu výrobců uvádět inovativní produkty na trh co nejrychleji a zároveň splňovat požadavky Unie, a neměl by být považován za trvalou alternativu k systému normalizace;

14.  zdůrazňuje, že společný technický jazyk by mohl pomoci při podpoře oběhového hospodářství, neboť umožňuje deklarovat vlastnosti stavebních výrobků jednotným způsobem; domnívá se, že by se měl klást větší důraz na normy, které mohou pomoci prosazovat v Evropě oběhové hospodářství;

Označení CE a prohlášení o vlastnostech

15.  připomíná, že označení CE je nástroj umožňující uvádět stavební výrobky, které jsou legálně nabízeny na trhu jednoho členského státu, na trh na území kteréhokoli jiného členského státu; je však znepokojen skutečností, že jelikož se označení CE podle nařízení o stavebních výrobcích liší od ostatních právních předpisů nového legislativního rámce, neboť se týká pouze vlastností výrobku a nepotvrzuje shodu s konkrétními požadavky na výrobek, mohl by takový rozdíl v přístupu oproti ostatním právním předpisům nového legislativního rámce vyvolávat nejasnosti ohledně označení CE a snižovat jeho hodnotu; upozorňuje v této souvislosti na překrývání informací vyžadovaných označením CE a prohlášením o vlastnostech; je přesvědčen, že toto zdvojování vytváří zbytečnou dodatečnou administrativní zátěž a náklady pro podniky a je třeba jej řešit, mimo jiné lepším využíváním digitálních řešení;

16.  lituje skutečnosti, že označení CE v rámci nařízení o stavebních výrobcích je mylně chápáno jako značka kvality, ačkoliv neuvádí, zda je stavební výrobek bezpečný nebo zda je možné jej použít ve stavebnictví; domnívá se, že je třeba najít další řešení, mají-li být koncovým uživatelům poskytovány přesné a jasné informace o povaze označení CE s ohledem na bezpečnost stavebních výrobků a jejich soulad s vnitrostátními požadavky na bezpečnost budov a stavební práce;

17.  vyzývá Komisi, aby zvážila a důkladně posoudila možnost postupného rozšiřování nařízení o stavebních výrobcích tím, že do něj budou začleňovány další povinnosti v oblasti poskytování informací a požadavky na vlastnosti produktů, pokud jde o zdravotní, bezpečnostní a environmentální aspekty, a to na základě posouzení dopadu a vyhodnocení regulačních potřeb Unie a členských států pro každou kategorii výrobků; dále Komisi vyzývá, aby vyhodnotila, který přístup se v případě nařízení o stavebních výrobcích ukáže být účinný;

18.  připomíná nedostatečnou digitalizaci stavebního odvětví a zdůrazňuje, že je důležité plně využívat výhod digitálních technologií, které mohou pomoci poskytovat hospodářským subjektům a koncovým uživatelům jasné, transparentní a spolehlivé informace, řešit překrývání požadavků na informace a zároveň orgánům pro dozor nad trhem umožnit účinněji vykonávat jejich činnost; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila přínosy vyplývající z používání těchto technologií a aby vyvíjela řešení zaměřená na inteligentní integraci stávajících dat, která mohou být používána v různých informačních systémech;

19.  domnívá se, že digitální řešení by mohla posílit transparentnost trhu se stavebními výrobky a zajistit přesnost a spolehlivost informací uváděných v prohlášeních o vlastnostech a dále že by mohla usnadnit srovnatelnost stavebních výrobků na základě jejich deklarovaných vlastností, včetně bezpečnosti a environmentální výkonnosti, což by hospodářským subjektům a koncovým uživatelům umožnilo využívat informace poskytované výrobci pro rychlé posouzení a srovnání požadavků na stavby s informacemi uvedenými v prohlášení o vlastnostech;

20.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit informovanost hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků a mikropodniků, pokud jde o označení CE a prohlášení o vlastnostech, a to i prostřednictvím jednotné digitální brány; domnívá se, že takový přístup by zvýšil důvěru v harmonizaci Unie i v kvalitu harmonizovaných norem a pomohl by omezit roztříštěnost jednotného trhu; zdůrazňuje důležitou úlohu vnitrostátních kontaktních míst pro stavební výrobky při informování hospodářských subjektů o způsobu uplatňování nařízení o stavebních výrobcích a poskytování spolehlivých informací o ustanoveních platných na území členského státu, která se týkají požadavků na stavební práce vztahujících se na použití jednotlivých stavebních výrobků; navrhuje, aby se vyvinulo další úsilí na zvýšení informovanosti o existenci těchto kontaktních míst, jelikož v roce 2018 o nich vědělo pouze 57 % zúčastněných stran;

Dozor nad trhem

21.  je znepokojen tím, že je dozor nad trhem se stavebními výrobky podle názoru odvětví neúčinný a neúčelný; zdůrazňuje, že taková situace narušuje rovné podmínky pro hospodářské subjekty, které dodržují právní předpisy, ve prospěch nepoctivých obchodníků, kteří předpisy nedodržují; poukazuje na to, že slabý a nesoudržný dozor nad trhem by mohl vést ke zvýšenému výskytu výrobků, které neodpovídají deklarovaným vlastnostem, což ohrožuje koncové uživatele;

22.  vyzývá členské státy, aby plně provedly nařízení (EU) 2019/1020, které má za cíl posílit dozor nad trhem s výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, včetně nařízení o stavebních výrobcích, a vytvořit rámec pro spolupráci s hospodářskými subjekty; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby vnitrostátní orgány dozoru nad trhem prosazovaly nová pravidla soudržným, harmonizovaným a jednotným způsobem a aby v tomto ohledu docházelo k větší přeshraniční spolupráci s cílem zajistit rovné podmínky ve stavebním odvětví a spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie;

23.  připomíná, že nařízení (EU) 2019/1020 od členských států vyžaduje, aby orgánům dozoru nad trhem poskytovaly nezbytné finanční, lidské a technické zdroje a aby zároveň zajistily, že mají dostatek odborných znalostí a dovedností; vybízí členské státy, aby posílily spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem, a to i na přeshraniční úrovni, a zvýšily objem, účinnost a účelnost kontrol, aby tak byly schopny odhalovat stavební výrobky, které nesplňují deklarované vlastnosti, a zabránit jejich oběhu na vnitřním trhu;

24.  vyzývá Komisi k urychlenému přijetí prováděcích aktů podle nařízení (EU) 2019/1020, s cílem dále harmonizovat postupy orgánů dozoru nad trhem určováním jednotných podmínek kontrol, kritérií pro určování četnosti kontrol a počtu vzorků, které musí být kontrolovány ve vztahu k určitým výrobkům nebo kategoriím výrobků, a stanovením referenčních kritérií a technik pro kontrolu harmonizovaných výrobků s řádným ohledem na specifika dotčených odvětví, včetně stavebních výrobků, a na dopad revidovaného nařízení o stavebních výrobcích; připomíná významnou úlohu sítě Unie pro soulad výrobků s předpisy a skupin pro správní spolupráci, pokud jde o zajišťování strukturované koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a Komisí a o zjednodušování postupů v oblasti dozoru nad trhem tak, aby byly účinnější;

25.  považuje za klíčové, aby vnitrostátní orgány dozoru nad trhem odpovědné za stavební výrobky úzce spolupracovaly s vnitrostátními orgány pro kontrolu staveb s cílem zajistit diferencovaný přístup k posuzování shody stavebních výrobků použitých ve stavbách s deklarovanými vlastnostmi nebo zamýšleným použitím, jakož i zajistit jejich soulad se stavebními předpisy, čímž se zaručí ochrana zdraví a bezpečnosti pracovníků, kteří stavební výrobky používají, i uživatelů staveb;

26.  zdůrazňuje, že členské státy by měly převzít odpovědnost při zavádění vnitrostátních ustanovení týkajících se staveb, včetně požadavků na bezpečnost budov během jejich stavby, údržby a demolice, a to tím, že budou zohledňovat další aspekty důležité z hlediska veřejného zájmu, jako je zdraví a bezpečnost pracovníků a ochrana životního prostředí;

27.  poukazuje na zvýšení prodejů on-line v odvětví stavebnictví; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinný dohled nad trhem se stavebními výrobky prodávanými on-line, a zejména nad těmi nabízenými hospodářskými subjekty mimo EU, jelikož nemusí splňovat právní předpisy Unie, a mohly by tudíž mít dopad na kvalitu a bezpečnost staveb, s cílem zajistit soulad stavebních výrobků v oběhu na jednotném trhu s jejich deklarovanými vlastnostmi nebo zamýšleným použitím, a to bez ohledu na jejich původ; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu hrají on-line trhy;

28.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit jednotnou úroveň výkonnosti oznámených orgánů, které posuzují vlastnosti stavebních výrobků, s cílem zajistit, aby jejich funkce byly prováděny na stejné úrovni a za stejných podmínek; v této souvislosti připomíná úlohu zkušebních zařízení Unie zavedených nařízením (EU) 2019/1020, která přispívají k posilování laboratorní kapacity i k zajišťování spolehlivosti a soudržnosti testování, za účelem tržního dozoru nad trhem ve všech členských státech;

29.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit poskytování a výměnu informací ohledně potenciálně nebezpečných látek ve stavebních výrobcích a zlepšit spolupráci s databázemi Evropské agentury pro chemické látky v souladu se stávajícími právními předpisy;

30.  vyzývá Komisi, aby nadále účinně monitorovala a řešila neodůvodněné překážky na vnitřním trhu, které vyplývají z vnitrostátních regulačních opatření; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit dialog a spolupráci mezi Komisí a členskými státy, aby bylo možné řešit postupy, které brání volnému pohybu stavebních výrobků na vnitřním trhu, jako je pokračující používání vnitrostátních označení a dodatečných certifikací pro stavební výrobky;

Udržitelnost v oblasti stavebních výrobků

31.  zdůrazňuje, že je obecně zapotřebí přejít k udržitelné a oběhovější ekonomice při získávání, výrobě, opětovném používání a recyklaci stavebních výrobků a při jejich používání ve stavbách; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit udržitelnost stavebních výrobků a dostupnost sekundárních a obnovitelných výrobků a materiálů na trhu;

32.  vítá v tomto ohledu cíl Komise zvýšit udržitelnost ve stavebnictví tím, že se přezkum nařízení o stavebních výrobcích zaměří na vlastnosti stavebních výrobků z hlediska udržitelnosti, jak bylo ohlášeno v akčním plánu pro oběhové hospodářství; podporuje závazek Komise, že právní předpisy v oblasti stavebních výrobků zharmonizuje a uvede do většího souladu s horizontálními environmentálními politikami;

33.  vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění některých požadavků týkajících se environmentální výkonnosti a kritérií udržitelnosti v průběhu životního cyklu výrobků do harmonizovaných norem pro specifické kategorie výrobků v rámci nařízení o stavebních výrobcích a aby přitom zohlednila tržní a technologický vývoj a vnitrostátní regulační požadavky na stavební odvětví nebo politiky v oblasti budov s cílem poskytnout výrobcům jednotný rámec pro posuzování a testování výrobků v případě, kdy vzniknou relevantní společné požadavky na soulad; zdůrazňuje skutečnost, že stávající základní požadavky na stavební díla stanovené v nařízení o stavebních výrobcích mohou představovat základ pro přípravu mandátu pro normalizaci a harmonizované technické specifikace s ohledem na environmentální výkonnost a udržitelnost stavebních výrobků; zdůrazňuje, že je důležité řádně posoudit kategorie výrobků, pro něž by takovéto požadavky byly relevantní, a že je třeba do procesu posuzování zapojit všechny zúčastněné strany; upozorňuje, že by toto začlenění nemělo vést ke zvýšení cen stavebních výrobků;

34.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by mohlo nařízení o stavebních výrobcích podpořit oběhovost stavebních výrobků, včetně opětovně použitých a repasovaných výrobků nebo produktů vyrobených z recyklovaných materiálů; zdůrazňuje, že k tomu budou zapotřebí spolehlivé údaje o předchozím použití stavebních výrobků, se zohledněním potenciálních nákladů; vítá v tomto ohledu cíl Komise vytvořit společný evropský datový prostor pro inteligentní oběhové aplikace s údaji o informacích o výrobcích(9);

Zvláštní doporučení pro přezkum nařízení o stavebních výrobcích

35.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit řádné zapojení všech zúčastněných stran do procesu konzultace a hodnocení; zdůrazňuje význam extenzivního posouzení dopadu možných regulačních rozhodnutí; zdůrazňuje, že v právních předpisech v oblasti stavebních výrobků je třeba dosáhnout rovných podmínek a omezení administrativní zátěže pro všechny podniky, zejména pro malé a střední podniky, při zohlednění nových podnikatelských modelů, i spravedlivé hospodářské soutěže na globální úrovni; v tomto ohledu vyzývá k dalšímu objasnění a posílení zjednodušených postupů pro mikropodniky;

36.  zdůrazňuje, že je důležité zabránit zdvojování činností a zajistit, aby revidované nařízení o stavebních výrobcích bylo v souladu se stávající legislativou i budoucími legislativními iniciativami; vyzývá proto Komisi, aby vyjasnila vztah nařízení o stavebních výrobcích k souvisejícím právním předpisům upravujícím vnitřní trh, jako je směrnice o ekodesignu(10), nařízení o označování energetickými štítky(11), rámcová směrnice o odpadech(12) a směrnice o pitné vodě(13), aby se předešlo případnému zdvojování činnosti, a aby v případě potřeby příslušná ustanovení zjednodušila a zajistila tak právní srozumitelnost pro podniky;

37.  zdůrazňuje, že pokud jde o přípravu harmonizovaných norem, měl by být případný přezkum nařízení o stavebních výrobcích v souladu se zásadami a cíli nařízení o normalizaci, s cílem zajistit jejich transparentnost a kvalitu; zdůrazňuje, že případný přezkum by měl zajistit, aby byly řádně zapojeny všechny zúčastněné strany a zohledněny regulační potřeby členských států;

38.  upozorňuje, že je nutné zajistit právní srozumitelnost v průběhu přechodného období, pokud jde o případný přezkum nařízení o stavebních výrobcích a přezkum acquis nařízení o stavebních výrobcích, aby se tak předešlo právnímu vakuu a zajistil se hladký přechod od stávajících ustanovení k ustanovením budoucím;

39.  je znepokojen tím, že případný přezkum nařízení o stavebních výrobcích, a zejména přezkum acquis nařízení o stavebních výrobcích si vyžádá delší čas, zatímco výrobci, stavitelé, dodavatelé, projektanti, architekti a další koncoví uživatelé potřebují okamžitá řešení k překonání právní nejistoty vyplývající mimo jiné z chybějících aktualizovaných harmonizovaných norem i z nedostatečné právní úpravy; vyzývá Komisi, aby tyto otázky řešila v rámci očekávaného přezkumu nařízení o stavebních výrobcích a aby současně navrhla řešení naléhavých právních a technických výzev;

40.  vyzývá k ambicióznímu přezkumu nařízení o stavebních výrobcích s cílem vytvořit pevný regulační rámec s účinnými, snadno prosaditelnými a harmonizovanými pravidly;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5.
(2) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.
(3) Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1.
(4) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.
(5) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82.
(6) Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1.
(7) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 56.
(8) Evropská komise, „Evropské odvětví stavebnictví – globální partner“, 2016.
(9) Jak je uvedeno v akčním plánu pro oběhové hospodářství.
(10) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(11) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1.
(12) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.
(13) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

Poslední aktualizace: 3. června 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí