Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bahrajnu, zejména na své usnesení ze dne 14. června 2018 o situaci v oblasti lidských práv v Bahrajnu, zejména o případu Nabíla Radžába(1), a na usnesení ze dne 16. února 2017 o popravách v Kuvajtu a Bahrajnu(2),

–  s ohledem na prohlášení mluvčího místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. července 2020 o pozastavení výkonu trestu smrti v Bahrajnu, prohlášení ze dne 10. června 2020 o propuštění obránce lidských práv Nabíla Radžaba, prohlášení ze dne 9. ledna 2020 o potvrzení trestu smrti u dvou bahrajnských občanů a prohlášení ze dne 27. července 2019 o popravě Alího al-Araba a Ahmada al-Malálího,

–  s ohledem na prohlášení zvláštní zpravodajky OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Agnes Callamardové, zvláštní zpravodajky OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu Fionnualy Ní Aoláinové a zvláštního zpravodaje OSN pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání Nilse Melzera ze dne 12. února 2020, v němž naléhavě žádají bahrajnskou vládu, aby zrušila trest smrti vynesený nad Mohamedem Ramadánem a Husejnem Músou,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové, které učinila jménem EU, a generální tajemnice Rady Evropy Marije Pejčinovićové Burićové ze dne 10. října 2019 o Evropském a Světovém dni proti trestu smrti,

–  s ohledem na obecné zásady Evropské unie týkající se obránců lidských práv, trestu smrti, mučení, dialogu o lidských právech se třetími zeměmi a svobody projevu,

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva, jehož cílem je, aby se otázka prosazování lidských práv a jejich dodržování a naplňování staly ústředním bodem veškeré politiky EU,

–  s ohledem na závěry 25. zasedání Smíšené rady EU-Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC) a zasedání ministrů ze dne 18. července 2016,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci mezi EU a Bahrajnem,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, jichž je Bahrajn smluvní stranou,

–  s ohledem na zprávu bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise (BICI) z listopadu 2011,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na článek 3 této deklarace,

–  s ohledem na Arabskou chartu lidských práv,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že bahrajnské orgány v návaznosti na lidové povstání v roce 2011 i nadále porušují a omezují práva a svobody obyvatel, především práva jednotlivců na pokojný protest, svobodu slova a digitální svobodu online a offline; vzhledem k tomu, že právníci v oblasti lidských práv, novináři a političtí aktivisté jsou systematicky terčem pronásledování a neustále se setkávají se zadržováním, mučením, zastrašováním, zákazem cestování a odebíráním občanství; vzhledem k tomu, že od roku 2011 bahrajnské orgány odmítají veškeré požadavky demokratické opozice a obránců lidských práv týkající se dodržování svobody projevu a svobody shromažďování; vzhledem k tomu, že v Bahrajnu není tolerována žádná opozice; vzhledem k tomu, že bahrajnské orgány zatkly několik dětí za to, že se v únoru 2021 přidaly k protestům, a že jim údajně hrozily znásilněním a popravou elektrickým proudem; vzhledem k tomu, že ke dni 4. března 2021 zůstávají ve vazbě alespoň tři z nich, včetně šestnáctiletého dítěte se závažným zdravotním problémem;

B.  vzhledem k tomu, že obránce lidských práv, bahrajnský a dánský občan a spoluzakladatel Bahrajnského střediska pro lidská práva a Střediska oblasti Zálivu pro lidská práva Abdulhádí al-Chawája si už desátým rokem odpykává celoživotní trest odnětí svobody, k němuž byl odsouzen na základě obvinění z „financování terorismu a zapojení do něj s cílem svrhnout vládu a provádět špionáž v zájmu cizí země“; vzhledem k tomu, že po svém zatčení byl Abdulhádí al-Chawája bit, mučen a odsouzen v rámci nespravedlivého trestního řízení, které nebylo v souladu s bahrajnským trestním právem ani mezinárodními normami týkajícími se spravedlivého procesu; vzhledem k tomu, že v červenci 2012 dospěla pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování k závěru, že k zatčení Abdulhádího al-Chawáji došlo svévolně, neboť bylo výsledkem toho, že uplatnil své základní právo na svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování, a vyzvala k jeho propuštění;

C.  vzhledem k tomu, že dne 9. června 2020 byl z vězení propuštěn Nabíl Radžáb, jeden z nejvýznačnějších bahrajnských obránců lidských práv, který si má odpykat zbytek svého pětiletého trestu odnětí svobody podle zákona o alternativních trestech;

D.  vzhledem k tomu, že mezi lety 2011 a 2020 odsoudili v Bahrajnu k trestu smrti přibližně 50 lidí, zatímco v období od roku 2001 do roku 2010 bylo k trestu smrti odsouzeno pouze sedm osob; vzhledem k tomu, že v Bahrajnu na trest smrti v současné době čeká 27 osob, z nichž 26 bezprostředně hrozí poprava; vzhledem k tomu, že dne 15. ledna 2017 Bahrajn tím, že popravil tři civilisty, ukončil sedmileté faktické moratorium na výkon trestu smrti; vzhledem k tomu, že od té doby bylo popraveno šest osob; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy prohlásila, že se v těchto případech jednalo o mimosoudní popravu; vzhledem k tomu, že trest smrti je tím nejhorším druhem krutého, nelidského a ponižujícího trestu, jaký lze uložit, a že porušuje právo na život zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv; vzhledem k tomu, že podmínky v celách smrti způsobují vězňům mimořádné psychické strádání;

E.  vzhledem k tomu, že podle zpráv nezávislých pozorovatelů získaly bahrajnské orgány v případě většiny nedávno provedených poprav doznání na základě mučení a že obžalovaným nebylo zaručeno spravedlivé řízení; vzhledem k tomu, že od protestů v roce 2011 bylo v návaznosti na závěry uvedené ve zprávě bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise BICI o porušování práva ze strany vlády vytvořeno několik interních orgánů, jako je úřad veřejného ochránce práv při ministerstvu vnitra, zvláštní vyšetřovací útvar při úřadu generálního prokurátora a komise pro práva vězňů a zadržovaných osob (PDRC), které však nepracují účinně a nejsou dostatečně nezávislé; vzhledem k tomu, že nedostatečná nezávislost těchto orgánů údajně vede k nedostatečné odpovědnosti bahrajnské vlády a bezpečnostních sil; vzhledem k tomu, že to podporuje ovzduší beztrestnosti, které ohrožuje pokusy o demokratickou reformu, a přispívá k další destabilizaci země;

F.  vzhledem k tomu, že dva bahrajnští občané, Alí al-Arab a Ahmad al-Malálí, odsouzení za terorismus v rámci hromadného trestního řízení, jež bylo narušeno údajným mučením a závažným porušováním řádného procesu, byli dne 27. července 2019 popraveni zastřelením; vzhledem k tomu, že dne 18. února 2014 byl bahrajnskými orgány zatčen Mohamed Ramadán za to, že se spolu s Husejnem Alím Músou údajně podílel na bombovém útoku, k němuž došlo dne 14. února 2014 v ad-Dajru; vzhledem k tomu, že v rámci odvolacího řízení potvrdil dne 13. července 2020 kasační soud právoplatné rozhodnutí o trestu smrti uděleném Mohamedu Ramadánovi a Husejnu Alímu Músovi, a to přesto, že se jednalo o nespravedlivý proces a že byl rozsudek založen na doznání obžalovaných, které bylo údajně získáno na základě mučení, a nehledě na výsledek šetření zvláštního vyšetřovacího útvaru, který se zabýval jejich údajným mučením; vzhledem k tomu, že zpravodajka OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Agnes Callamardová varovala, že odsouzení Músy a Ramadána a vynesený trest smrti budou svévolné a že budou představovat jasné porušení jejich práva na život, a že se tak bude jednat o jejich svévolné zabití; vzhledem k tomu, že odborníci OSN na oblast lidských práv vyzvali Bahrajn k tomu, aby popravě obou těchto mužů zabránil; vzhledem k tomu, že Mohamedu Ramadánovi a Husejnu Alímu Músovi bezprostředně hrozí poprava a že vyčerpali všechny zákonné opravné prostředky;

G.  vzhledem k tomu, že bahrajnské orgány rozpustily stranu Wifáq, která je největší politickou stranou mírové opozice, zabavily její majetek a zatkly její vedoucí představitele; vzhledem k tomu, že čelný představitel této strany Šajch Alí Salmán byl odsouzen na doživotí za údajnou špionážní činnost;

H.  vzhledem k tomu, že několik veřejných osobností je pronásledováno pouze za své aktivity na sociálních médiích, mezi nimi významní právníci Abduláh aš-Šamláví a Abduláh Háším; vzhledem k tomu, že od roku 2017, kdy ministerstvo pro informace zastavilo činnost jediného nezávislého bahrajnského deníku al-VWasát, neexistují v zemi žádná nezávislá média;

I.  vzhledem k tomu, že v přeplněných bahrajnských věznicích panují nadále mimořádné špatné zdravotní a hygienické podmínky; vzhledem k tomu, že kvůli zdravotním rizikům spojeným s pandemií onemocnění Covid-19 propustily bahrajnské orgány v březnu 2020 1486 vězňů; vzhledem k tomu, že propouštění se většinou netýkalo představitelů opozice, aktivistů, novinářů a obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že bahrajnské orgány brání vězňům v přístupu k naléhavé zdravotní péči, takže v rozporu s minimálními pravidly OSN pro zacházení s vězni ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví; vzhledem k tomu, že značný počet politických vězňů se zúčastnil stávky na protest proti špatným podmínkám ve věznicích;

J.  vzhledem k tomu, že bahrajnské soudy nepřestávají vydávat a potvrzovat rozsudky, kterými zbavují občany státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že v roce 2018 takto zbavily bahrajnské soudy občanství více než 300 osob a v roce 2019 více než 100 osob, mezi nimiž byli obránci lidských práv, politici novináři a význačné náboženské osobnosti, a že většina z těchto osob zůstala bez státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že zbavování občanství představuje porušení článku 15 Všeobecné deklarace lidských práv;

K.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 provedl Bahrajn změnu ve svém pracovním právu, kterou zakázal zaměstnavatelům diskriminaci pracovníků na základě pohlaví, původu, jazyka a víry; vzhledem k tomu, že byly rovněž stanoveny postihy za sexuální obtěžování na pracovišti; vzhledem k tomu, že Bahrajn je nadále místem, kde migrující pracovníci, zejména ženy pracující v domácnostech, jsou obětí tzv. systému kafala, který umožňuje vykořisťování;

L.  vzhledem k tomu, že bahrajnský právní řád nadále diskriminuje ženy v rodinném právu, například pokud jde o právo na rozvod a přenesení bahrajnského občanství na děti za stejných podmínek, jaké platí pro muže; vzhledem k tomu, že Bahrajn přistoupil v roce 2002 k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), avšak má stále výhrady k několika článkům, které ovšem obsahují ustanovení zásadního významu z hlediska samotného účelu této úmluvy; vzhledem k tomu, že podle článku 353 trestního zákona nejsou trestně stíháni pachatelé znásilnění, kteří se ožení se svými oběťmi; vhledem k tomu, že bahrajnský parlament v roce 2016 navrhl, aby byl příslušný článek zcela zrušen, avšak vláda tento návrh odmítla; vzhledem k tomu, že článek 334 trestního zákona snižuje tresty pro pachatele tzv. vražd ze cti a že pohlavní styk mimo manželství je stále trestným činem;

M.  vzhledem k tomu, že Bahrajn je jedním z důležitých spojenců Evropské unie v Perském zálivu, a to i v oblasti politických a hospodářských vztahů, energetiky a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že Království Bahrajn má bohatou a starou tradici otevřenosti vůči jiným kulturám z celého světa a aktivně usiluje o vytvoření dynamiky směřující k vybudování důvěry a rozvoji dialogu v Perském zálivu i v širším blízkovýchodním regionu;

N.  vzhledem k tomu, že změna na vrcholných vládních pozicích, k níž došlo v listopadu 2020, a jmenování nového premiéra prince Salmána bin Hamáda al-Chalífy nabízí Bahrajnu příležitost k tomu, aby přistoupil k politickým reformám a zahájil proces národního usmíření, jehož součástí by byl i smír mezi sunnity a šíity; vzhledem k tomu, že v únoru 2021 proběhl dialog mezi EU a Bahrajnem o lidských právech; vzhledem k tomu, že Bahrajn je druhou zemí v regionu Perského zálivu, s níž EU dialog o lidských právech navázala;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že deset let poté, co v Bahrajnu proběhlo povstání označované jako „arabské jaro“, se situace v zemi neustále zhoršuje, je používán trest smrti, dochází k svévolnému zatýkání, stíhání a perzekuci obránců lidských práv a lidem jsou upírána občanská a politická práva i svoboda sdružování, shromažďování a projevu online i offline;

2.  ostře odsuzuje udělení trestu smrti Mohamedu Ramadánovi a Husejnu Alí Músovi; důrazně žádá bahrajnské orgány, zejména Jeho Výsost šejcha Hamáda bin Ísu al-Chalífu, aby okamžitě suspendovaly jejich popravu, snížily jim tresty, nařídily nový proces, který by byl plně v souladu s mezinárodními normami spravedlivého procesu a nepřipouštěl důkazy získané mučením, a aby umožnily nezávislé vyšetřování údajného mučení; vyzývá Bahrajn, aby přezkoumal nezávislost a účinnost interních orgánů, jejichž úkolem je monitorovat případy porušování práv ze strany vlády, tedy veřejného ochránce práv, zvláštního útvaru pro vyšetřování a komise pro práva vězňů a zadržovaných osob, neboť vyšetřování, která tyto orgány provádějí, jsou velmi neadekvátní a pouze ospravedlňují postup bahrajnských soudů, které k usvědčení obžalovaných využívají vynucených doznání, jako tomu bylo i při vyšetřováních týkajících se Mohameda Ramadána a Husejna Alího Músy;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že bylo zrušeno faktické moratorium na výkon trestu smrti; vyzývá bahrajnské orgány, aby moratorium na trest smrti okamžitě zavedly jako první krok na cestě k jeho úplnému zrušení; žádá, aby byla odsouzení k trestu smrti přezkoumána, neboť je třeba zaručit, aby příslušné soudní procesy probíhaly podle mezinárodních standardů a aby byly rehabilitovány oběti porušování lidských práv odsouzené k trestu smrti; připomíná, že EU trest smrti odmítá a považuje ho za krutý a nelidský způsob trestu, který neodrazuje od páchání trestné činnosti a v případě omylu neumožňuje nápravu;

4.  poukazuje na to, že změna na vedoucích pozicích ve státě, k níž došlo v listopadu 2020, je pro Evropskou unii příležitostí, aby změnila zaměření své zahraniční politiky vůči Bahrajnu, mimo jiné ve světle nového národního akčního plánu pro lidská práva; vyzývá nového premiéra, prince Salmána bin Hamáda al-Chalífy, aby využil své autority k tomu, aby Bahrajn vykročil na cestu směřující k politickým reformám a dodržování lidských práv a základních svobod;

5.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech obránců lidských práv a vězňů svědomí včetně Abdulhádího al-Chawáji, dr. Abduldžalíla as-Singaseho, Nadží Fatíla, Abdulwahába Husejna, Alího Hadžího, šejcha Alího Salmana a Hasana Mšajmy, kteří byli zatčeni a odsouzeni pouze za to, že využili svého práva na svobodu projevu, a žádá, aby bylo jejich trestní stíhání zastaveno; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise a členské státy, aby prováděli důraznou kampaň za okamžité propuštění vězněných obránců lidských práv, která by měla být jedním z klíčových prvků rozšířené spolupráce mezi EU a Bahrajnem; vyzývá bahrajnské orgány, aby zaručily bezpečný prostor pro organizace občanské společnosti a nezávislé sdělovací prostředky; důrazně žádá bahrajnskou vládu, aby umožnila přístup do země novinářům a lidskoprávním organizacím; velmi oceňuje práci všech obránců lidských práv, novinářů a právníků, jejichž činnost je pro obranu lidských práv nepostradatelná; žádá bahrajnskou vládu, aby obnovila činnost jediných nezávislých novin v zemi, deníku al-Wasát, a povolila činnost nezávislých politických společností, včetně těch, které byly dříve rozpuštěny;

6.  vítá propuštění Nabíla Radžába podle zákona o alternativních formách trestu, avšak žádá bahrajnské orgány, aby zrušily zákaz cestování, který mu byl uložen;

7.  vyzývá bahrajnskou vládu, aby přestala pronásledovat obránce lidských práv a okamžitě zrušila zákaz cestování, který jim byly uloženy, a žádá bahrajnské orgány, aby za všech okolností zaručily, že obránci lidských práv budou moci vykonávat legitimní činnost v oblasti lidských práv, a to jak uvnitř země, tak i za jejími hranicemi;

8.  je mimořádně znepokojen zneužíváním protiteroristických zákonů v Bahrajnu a poukazuje na význam podpory, která je Bahrajnu poskytována zejména s ohledem na jeho systém soudnictví, s cílem zajistit dodržování norem mezinárodního práva v oblasti lidských práv; žádá bahrajnské orgány, aby neprodleně novelizovaly zákon č. 58 (2006) o ochraně společnosti před teroristickými činy a všechny další zákony, které omezují svobodu projevu a politické svobody a které nejsou plně v souladu s mezinárodními závazky a normami;

9.  odsuzuje skutečnost, že i nadále dochází k mučení, včetně odpírání lékařské péče, a k dalšímu krutému a ponižujícímu zacházení nebo trestání zadržovaných osob, a to i pokojných demonstrantů a civilistů; vyzývá k důkladnému a důvěryhodnému vyšetření všech obvinění z mučení s cílem pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti; vyjadřuje politování nad zoufalými podmínkami, které panují ve věznicích v této zemi; naléhavě žádá bahrajnské orgány, aby všechny zadržované osoby chránily před nebezpečím, jež představuje onemocnění COVID-19;

10.  naléhavě žádá bahrajnskou vládu, aby dodržovala své povinnosti a závazky vyplývající z Úmluvy OSN proti mučení, včetně článku 15 této úmluvy, který zakazuje použití jakéhokoli prohlášení učiněného v důsledku mučení jako důkazu při soudním řízení; vyzývá k ratifikaci opčního protokolu Úmluvy proti mučení (OPCAT) a druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech týkajících se zrušení trestu smrti;

11.  žádá bahrajnskou vládu, aby v plném rozsahu spolupracovala s orgány OSN, rozšířila stálé pozvání k návštěvě Bahrajnu na všechny zástupce zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva a aby s nimi aktivně spolupracovala; žádá bahrajnskou vládu, aby úředníkům EU, nezávislým pozorovatelům a lidskoprávním skupinám umožnila navštívit bahrajnské věznice, a naléhavě bahrajnské orgány vyzývá zejména k zajištění toho, aby do země mohli vstupovat zvláštní zpravodajové OSN pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, pro situaci obránců lidských práv, pro svobodu projevu a svobodu shromažďování;

12.  odsuzuje stávající praxi, kdy jsou státní příslušníci svévolně zbavováni svého občanství, což vede v mnoha případech k tomu, že lidé zůstávají v rozporu s Úmluvou OSN o omezení případů bezdomovectví bez státní příslušnosti; vyzývá bahrajnské orgány, aby novelizovaly bahrajnský zákon o občanství a vrátily bahrajnské občanství těm osobám, kterým bylo nespravedlivě odňato;

13.  bere na vědomí trvalé úsilí bahrajnské vlády o reformu trestního zákoníku a právních postupů a vybízí ji, aby v tomto procesu pokračovala; vyzývá k provedení všech doporučení vydaných bahrajnskou nezávislou vyšetřovací komisí a v rámci všeobecného pravidelného přezkumu; nadále podporuje reformní program bahrajnské vlády a vybízí Království Bahrajn k tomu, aby usilovalo o stabilitu prostřednictvím dalších reforem a procesu usmíření za účasti všech stran v prostředí, v němž by bylo možné pokojnou formou svobodně vyjadřovat politickou kritiku, a to v souladu s mezinárodními závazky;

14.  vyzývá delegaci EU, aby plně uplatňovala obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv, poskytla zadrženým obráncům lidských práv veškerou vhodnou podporu, mimo jiné organizováním návštěv ve věznicích, sledováním soudních řízení a vydáváním veřejných prohlášení, a aby podporovala občanskou společnost a osobám ohroženým pronásledováním zajistila přístup k ochraně;

15.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Radu a členské státy, aby systematicky upozorňovali na porušování lidských práv v Bahrajnu a na nedostatek politického prostoru k vyjadřování legitimního a pokojného nesouhlasu a aby zvážili cílená opatření proti osobám odpovědným za případy závažného porušování lidských práv;

16.  bere na vědomí dialog v oblasti lidských práv mezi EU a Bahrajnem; vyzývá k prohloubení dialogu v souladu s obecnými zásadami EU pro dialogy o lidských právech; podotýká, že dialog mezi EU a Bahrajnem týkající se této oblasti nemůže nahradit řádný dialog mezi vládou, opozicí a občanskou společností v samotném Bahrajnu; naléhavě vyzývá ESVČ k zajištění toho, aby se neformální dialog o lidských právech s Bahrajnem zaměřil na konkrétní cíle a závazky, přičemž jeho součástí by měly být i konzultace s občanskou společností před vlastním dialogem i po něm; zdůrazňuje, že bahrajnské orgány by se měly do tohoto procesu smysluplně a skutečně zapojit; podporuje další dialog, angažovanost a sdílení osvědčených postupů v oblasti lidských práv a soudních řízení mezi EU, jejími členskými státy a Královstvím Bahrajn;

17.  naléhavě žádá, aby EU zajistila, aby byla otázka lidských práv zahrnuta do všech oblastí spolupráce s Bahrajnem, včetně nedávno uzavřené dohody o spolupráci mezi EU a Bahrajnem, která se o otázce lidských práv nezmiňuje;

18.  je znepokojen zprávami o tom, že v souvislosti s bahrajnskými obránci lidských práv jsou používány technologie sledování; znovu opakuje, že technologie sledování vyvážené evropskými společnostmi do Bahrajnu by mohly usnadňovat represe vůči obráncům lidských práv; zdůrazňuje, že orgány odpovědné za kontrolu vývozu z EU musí před udělením vývozních licencí do třetí země zohlednit kritéria lidských práv; vyzývá všechny členské státy, aby důsledně dodržovaly Kodex chování EU pro vývoz zbraní, a zejména aby zastavily veškeré dodávky zbraní, vybavení a zařízení pro sledování a zpravodajského vybavení a zařízení, které může Bahrajn opakovaně využít k potlačování lidských práv;

19.  zdůrazňuje, že cena delegace EU Chaillot za prosazování lidských práv v regionu Rady pro spolupráci v Zálivu by neměla být udělena osobám, které ospravedlňují porušování lidských práv;

20.  je hluboce znepokojen tím, že systém kafala umožňuje porušování pracovních práv a omezování sociálních a odborových hnutí v zemi; naléhavě žádá bahrajnskou vládu, aby upravila pracovněprávní předpisy s cílem zajistit, aby pracovníci v cizí domácnosti mohli požívat stejných práv jako ostatní pracovníci, včetně omezení pracovní doby, dnů odpočinku v týdnu a minimální mzdy;

21.  vyzývá bahrajnskou vládu, aby podle potřeby upravila právní předpisy s cílem odstranit diskriminaci žen v souvislosti se vstupem do manželství, v rámci manželství, při zániku manželství a ve vztahu k dětem a dědictví a aby ženám umožnila přenášet na svoje děti státní příslušnost na stejném základě jako mužům; naléhavě žádá bahrajnskou vládu, aby odvolala všechny výhrady k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), zrušila články 353 a 334 trestního zákoníku, které tolerují násilí páchané na ženách, a zrušila ustanovení, která kriminalizují konsenzuální sexuální vztahy mezi dospělými;

22.  naléhavě vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby nadále pozorně sledovaly vývoj v této zemi a v oblasti Perského zálivu obecně a aby využily veškeré prostředky vlivu, které mají k dispozici; odsuzuje zahraniční vměšování do domácí politiky Bahrajnu, které je zaměřeno na destabilizaci země;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Království Bahrajnu a členům Rady pro spolupráci v Perském zálivu.

(1) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 76. (2) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 192.