Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES(1) (dále jen „směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství(2) (dále jen „směrnice o transferech“),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 30. listopadu 2016 o uplatňování směrnice 2009/81/ES o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti v souladu s čl. 73 odst. 2 uvedené směrnice (COM(2016)0762),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 30. listopadu 2016 nazvanou „Hodnocení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství“ (COM(2016)0760),

–  s ohledem na oznámení Komise ze dne 30. listopadu 2016 nazvané „Pokyny k zadávání zakázek mezi veřejnými správami v oblasti obrany a bezpečnosti (čl. 13 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES)“ (C(2016)7727),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2018/624 ze dne 20. dubna 2018 o přeshraničním přístupu na trh pro subdodavatele a malé a střední podniky v odvětví obrany(3),

–  s ohledem na sdělení Komise o pokynech týkajících se kooperativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti (směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti 2009/81/ES)(4),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu ze září 2020 s názvem „Balíček EU týkající se obrany: směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany a směrnice o transferech uvnitř Společenství“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0025/2021),

A.  vzhledem k tomu, že směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany usiluje o zavedení spravedlivých a transparentních pravidel pro zadávání zakázek v oblasti obrany, aby bylo zajištěno, že společnosti v odvětví obrany v členských státech budou mít přístup na trhy s obranným vybavením jiných členských států;

B.  vzhledem k tomu, že směrnice o transferech si klade za cíl zlepšit fungování evropského trhu s obranným vybavením, podpořit integraci dodavatelského řetězce EU pro produkty pro obranné účely a zvýšit bezpečnost dodávek, a to prostřednictvím zjednodušení pravidel a postupů pro transfery produktů pro obranné účely v rámci EU;

C.  vzhledem k tomu, že obě směrnice mají za cíl posílit vnitřní trh s produkty pro obranné účely a posílit konkurenceschopnost evropského trhu s obranným vybavením;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice tvořící balíček předpisů v oblasti obrany by měly dále rozvíjet společnou evropskou kulturu bezpečnosti a obrany, která by se zakládala na společných hodnotách a cílech Unie při respektování specifické povahy bezpečnostní a obranné politiky členských států;

E.  vzhledem k tomu, že hodnocení Komise z roku 2016 dospělo k závěru, že cílů směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany bylo dosaženo pouze částečně, protože umožnila počáteční posílení hospodářské soutěže, transparentnosti a zákazu diskriminace na unijním trhu zakázek v oblasti obrany, avšak k úplnému dosažení těchto cílů bylo potřeba mnohem většího pokroku, pokud jde o důsledné využívání směrnice členskými státy;

F.  vzhledem k tomu, že studie výzkumné služby Evropského parlamentu poukázala na nedostatečný účinek směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany na poevropštění hodnotových řetězců obrany;

G.  vzhledem k tomu, že hodnocení Komise z roku 2016 ukázalo, že rozdíly ve způsobu, jakým byla směrnice o transferech prováděna, představovaly hlavní překážky jejího účinného uplatňování, což mělo za následek pomalé nebo neúplné uplatňování v jednotlivých členských státech, obecně nedostatečnou harmonizaci požadavků a postupů mezi členskými státy a velmi odlišné podmínky a omezení v obecných licencích k transferu (GTL) zveřejňovaných členskými státy;

H.  vzhledem k tomu, že vedle obecných překážek vstupu na trh, jako je zeměpisná vzdálenost, jazykové překážky a nedostatek znalostí o přeshraničním trhu, čelí malé a střední podniky v odvětví obrany také dalším administrativním překážkám, jako jsou obavy o bezpečnost dodávek, složitost ustanovení o subdodávkách a vysoké náklady na certifikaci;

I.  vzhledem k tomu, že při účasti na zadávání veřejných zakázek se malé a střední podniky potýkají se značnými problémy;

J.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů nízké účasti malých a středních podniků je jejich nedostatečný přeshraniční přístup k dodavatelským řetězcům; vzhledem k tomu, že dodavatelské řetězce v oblasti obrany jsou velmi silně zaměřeny na vlastní zemi, což pro malé a střední podniky, které se chtějí stát součástí dodavatelských řetězců v jiných evropských zemích, představuje další problém; vzhledem k tomu, že výrobci původních zařízení se navíc z důvodu finančních omezení i nadále omezují na subdodavatelské zadávání zakázek malým a středním podnikům, s nimiž už mají vytvořeny pracovní vztahy;

K.  vzhledem k tomu, že je nutné vypracovat komplexní ucelenou koncepci evropského trhu s obranným vybavením, která formálně propojí všechny stávající prvky, jako je Evropský program rozvoje obranného průmyslu, přípravná akce zaměřená na obranný výzkum, Evropský obranný fond, stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), společný postoj k vývozu zbraní, nařízení o zboží dvojího užití(5), obě směrnice v rámci balíčku předpisů v oblasti obrany z roku 2009 a budoucí iniciativy, jako jsou společná pravidla týkající se bezpečnosti dodávek;

L.  vzhledem k tomu, že bez politické soudržnosti a úsilí vybudovat propojení mezi různými prvky politiky existuje riziko, že opatření na úrovni EU přispějí k dalšímu zvýraznění stávajícího narušení trhu a dalších jen minimálně účinných procesů a opatření v odvětví obrany;

Zlepšení fungování vnitřního trhu s produkty pro obranné účely prostřednictvím lepšího provádění a prosazování balíčku týkajícího se obrany

1.  znovu vyjadřuje podporu ambiciózním cílům obsaženým ve směrnicích tvořících balíček předpisů v oblasti obrany, které byly zavedeny s cílem podpořit další integraci dodavatelského řetězce EU v odvětví obrany a zvýšit vzájemnou důvěru a transparentnost mezi členskými státy, rovné zacházení a celkovou konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu;

2.  zdůrazňuje, že účinné provádění uvedených směrnic je krokem směrem k naplnění ambice EU, kterou je strategická autonomie a evropská obranná unie; zdůrazňuje, že by směrnice mohly zvýšit soudržnost obranné politiky EU a posílit rozvoj evropského obranného průmyslu za předpokladu, že členské státy budou mít společnou vizi a společný strategický pohled na evropské obranné iniciativy;

3.  vyjadřuje politování nad přetrvávající roztříštěností vnitřního trhu EU s obranným vybavením, která stále vede ke zbytečnému zdvojování a k nárůstu neefektivnosti ve výdajích členských států na obranu;

4.  vítá některé z pozitivních trendů zaznamenaných při postupném provádění směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany, zejména rostoucí počet oznámení o zakázce a oznámení o zadání zakázky vydávaných členskými státy a rostoucí podíl zakázek, které jsou zadávány v nabídkovém řízení prostřednictvím databáze Tenders Electronic Daily (TED); zdůrazňuje však, že obrovský objem výdajů na zadávání zakázek stále vzniká mimo rámec této směrnice a že naprostá většina smluv se stále uzavírá v rámci jednotlivých členských států; zdůrazňuje také, že tyto postupy nejsou pro malé a střední podniky snadno dostupné;

5.  zdůrazňuje, že systematické využívání ustanovení týkajících se výjimek ze strany členských států, zejména ustanovení článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), by mohlo ohrozit úplné a řádné uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany;

6.  připomíná výkladové pokyny Komise, pokud jde o podmínky, za nichž se lze dovolávat článku 346 SFEU v oblasti zadávání zakázek v oblasti obrany, jejichž cílem je zabránit případnému zneužívání, nesprávnému používání a nesprávnému výkladu tohoto ustanovení členskými státy; vyzývá členské státy, aby se striktně řídily výkladovými pokyny Komise, a žádá Komisi, aby zajistila jejich důsledné provádění a prosazování;

7.  požaduje správné používání výjimek a kompenzačních požadavků při akvizicích v oblasti obrany, které omezují spravedlivou hospodářskou soutěž na evropském trhu s obranným vybavením, a zejména lepší sledování a prosazování správného používání výjimky pro prodej mezi vládami v souladu s pokyny Komise z roku 2016 o prodeji mezi vládami a o uplatňování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany; žádá v této souvislosti členské státy, aby systematičtěji a komplexněji oznamovaly soudržné, přesné a srovnatelné údaje o využívání výjimek s cílem zlepšit kontrolu a uplatňování příslušných pokynů Komise; je přesvědčen, že by Komise měla převzít odpovědnost za sledování toho, nakolik jsou výjimky používané členskými státy při zadávání zakázek mimo oblast působnosti směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany nutné a přiměřené, a neměla by spoléhat převážně na stížnosti obdržené od dotyčného odvětví; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí a přijala odvážná a proaktivní opatření s cílem předcházet zneužívání výjimek a přijmout asertivnější politiku prosazování, zejména zajištěním účinnosti řízení o nesplnění povinnosti;

8.  domnívá se, že je stále velmi zapotřebí soustředit se na účinné provádění a prosazování směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany, a má za to, že by členské státy měly za tímto účelem usilovat o zajištění rovného zacházení, transparentnosti, hospodářské soutěže a přístupu k veřejným zakázkám v této oblasti a že by se Komise měla soustředit na provádění společných standardů pro oznamování a poskytování dalších pokynů a informací členským státům ohledně uplatňování ustanovení této směrnice;

9.  vyzývá členské státy, aby řádně prováděly směrnici o zadávání zakázek v oblasti obrany a aby členské státy se zavedeným rozsáhlým obranným průmyslem šly příkladem;

10.  domnívá se, že v zájmu zajištění kvalitního a rychlého zadávání veřejných zakázek by bylo možné zlepšit některé aspekty provádění směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany, například způsob, jakým členské státy využívají otevřené řízení, inovační partnerství nebo jiné nové postupy stanovené ve směrnici 2014/24/EU(6), a vybízí členské státy, aby tuto směrnici důsledně používaly, kdykoli je to možné; je však přesvědčen, že v tomto okamžiku není třeba revidovat směrnici o zadávání zakázek v oblasti obrany a směrnici o transferech, protože stávající regulační rámec je dostatečný, pokud je správně prováděn a řádně využíván a prosazován;

11.  vyzývá proto Komisi, aby sledovala uplatňování směrnic, zlepšila jejich transparentnost a poskytla členským státům pokyny s cílem zajistit jejich důsledné a úplné prosazování, a tím plné dosažení jejich cílů, neboť chybějící reciprocita by mohla odradit členské státy s vyšší mírou uplatňování;

12.  konstatuje, že pokud jde o směrnici o transferech, je využívání nových nástrojů, včetně GTL, poměrně nízké ve srovnání s využíváním individuálních licencí k transferu (ITL), které měly být novými nástroji nahrazeny;

13.  dále konstatuje, že zavádění certifikace probíhalo pomaleji a v menším měřítku, než se očekávalo, a že stále existují překážky pro účinné uplatňování směrnice o transferech, mezi něž patří hlavně nízká úroveň povědomí, zejména mezi malými a středními podniky, o nástrojích, které směrnice poskytuje, o příležitostech, které nabízí vnitřní trh, a o systému, který členské státy používají při svých kontrolách vývozu, kromě nedostatečné harmonizace při provádění GTL;

14.  domnívá se proto, že směrnice o transferech dosáhla svých hlavních cílů pouze částečně, a to zejména zajištění hladkého oběhu produktů pro obranné účely na vnitřním trhu a dosažení účinného vnitřního trhu, větší bezpečnosti dodávek a lepší konkurenceschopnosti;

15.  zdůrazňuje význam skutečného vnitřního trhu pro transfery produktů pro obranné účely v rámci EU, kde jsou si vnitrostátní orgány u transferů vědomy toho, o jaké produkty se jedná a komu jsou dodávány a kde jsou vývozní povolení a další omezení vývozu omezena na požadované minimum;

16.  v této souvislosti bere na vědomí pokrok, kterého Komise dosáhla svými doporučeními ohledně oblasti působnosti a podmínek GTL;

17.  vyzývá Komisi, aby zlepšovala provádění směrnice o transferech v jednotlivých členských státech tím, že bude trvat na tom, aby vnitrostátní orgány vyřešily dosud nevyřešené otázky;

18.  vyzývá k intenzivnějšímu rozvoji kontaktů a výměn mezi vnitrostátními společenstvími pro kontrolu převodů v celé EU s cílem řešit stávající rozdíly v postupech kontroly převodů a nedostatek důvěry mezi členskými státy a posoudit ustanovení jedinečných vnitrostátních kontaktních míst pro otázky týkající se transferů v rámci EU;

19.  vyzývá členské státy, aby náležitě zohlednily doporučení Komise ohledně oblasti působnosti a podmínek GTL a aby nepřidávaly podmínky pro transfery na základě GTL, které by byly v rozporu s podmínkami uvedenými v doporučení nebo které by je oslabovaly; zdůrazňuje, že je třeba zajistit překlady vnitrostátních předpisů o licencích k transferu, a to alespoň do angličtiny; vyzývá Komisi, aby členské státy plně podporovala a byla jim nápomocna při vypracovávání harmonizovaných souhrnných a individuálních licencí k transferu pro projekty Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) a Evropského obranného fondu;

20.  vítá ustanovení směrnice o transferech, jež mají podpořit spolupráci při zadávání zakázek v oblasti obrany, a vyzývá členské státy, aby využily všechny možnosti spolupráce ve skutečném duchu solidarity, jež jim směrnice nabízí, zejména v rámci programu EDIDP a budoucího Evropského obranného fondu;

21.  vyzývá Komisi, aby opatření přijímaná v návaznosti na doporučení vydaná k oblasti působnosti a podmínkám GTL učinila svou prioritou, mimo jiné aby zvážila možnost změnit tato doporučení v závazná ustanovení za účelem postupné harmonizace, jež by byla zastřešujícím cílem pro nadcházející roky;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji usilovaly o zvyšování povědomí o nástrojích a výhodách směrnice o transferech, zejména mezi malými a středními podniky;

23.  bere na vědomí Strategický kompas, jehož cílem je provést společnou analýzu hrozeb; je přesvědčen o tom, že balíček týkající se obrany by měl být jedním ze stavebních kamenů politik kontroly vývozu;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily kvalitu, transparentnost, soudržnost a dostupnost údajů a aby zvážily vytvoření zvláštních statistických klasifikačních kódů, které by umožnily snáze sledovat uplatňování těchto dvou směrnic a zajistily smysluplnou kontrolu;

25.  upozorňuje na rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o míru zveřejňování oznámení o zahájení zadávacího řízení v databázi Tenders Electronic Daily (TED); zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostupnost a použitelnost online databáze Rejstříku certifikovaných podniků vyrábějících produkty pro obranné účely (CERTIDER); zdůrazňuje, že je třeba systematicky zpřístupňovat údaje o transferech v rámci EU, včetně kvantitativních údajů a rozčlenění podle kategorií licencí, aby bylo možné lépe zohledňovat obranné a zbrojní činnosti; bere na vědomí, že tyto rozdíly přispívají k nedostatku spolehlivých údajů a mohou narušovat vnitřní trh a že chybějící reciprocita by mohla odrazovat členské státy s vyšší mírou uplatňování;

26.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala případné zavedení společných standardizovaných administrativních formulářů s cílem snížit administrativní zátěž podniků, zejména malých a středních podniků, a aby vymezila evropský přístup k transferům produktů pro obranné účely;

27.  vyzývá Komisi, aby byla při prosazování směrnic rozhodná a aby více využívala svého práva podle článku 258 SFEU zahájit řízení o nesplnění povinnosti; žádá Komisi, aby nejednala pouze na základě stížností podaných příslušným odvětvím, ale aby řízení o nesplnění povinnosti zahajovala z vlastní iniciativy;

Boj proti roztříštěnosti trhu a zvyšování účasti malých a středních podniků

28.  konstatuje, že malé a střední podniky se zdají být méně úspěšné při získávání zakázek podle směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany než obecně při zadávání veřejných zakázek v EU; dále konstatuje, že orgány členských států zjevně nevyužívají ustanovení této směrnice o subdodávkách pravidelně a strukturovaně; konstatuje, že některé členské státy vnímají tato ustanovení jako složitá a obtížně použitelná, což částečně vysvětluje omezený dopad směrnice, a že je proto třeba povzbuzovat malé a střední podniky k účasti na tomto procesu a zjednodušit postupy;

29.  zdůrazňuje, že certifikační procesy jsou považovány za nákladné, zdlouhavé a obtížné, a tudíž za nedostupné a neatraktivní pro malé a střední podniky;

30.  vyzývá členské státy, aby se systematicky řídily doporučením Komise o přeshraničním přístupu subdodavatelů a malých a středních podniků v obranném sektoru na trh, např. požadavky na kvalitu informací, rozdělování zakázek na menší části nebo zmírnění administrativní zátěže spojené se zadávacím řízením;

31.  domnívá se proto, že zvýšení účasti malých a středních podniků bylo dosaženo pouze částečně;

32.  je toho názoru, že ustanovení směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany mezi subdodavateli neměla žádný, nebo jen velmi omezený dopad na přeshraniční přístup subdodavatelů a malých a středních podniků v obranném sektoru; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich vnitrostátní postupy umožňovaly přeshraniční účast malých a středních podniků, a aby zjednodušily přístup těchto podniků k účasti na zadávacích řízeních v oblasti obrany a bezpečnosti;

33.  bere na vědomí, že určitý počet malých a středních podniků působících na trzích s obranným vybavením se zabývá zbožím dvojího užití, zatímco mnoho jiných se nadále specializuje na činnosti související s obranou, a jsou proto obzvláště závislé na podnicích vyrábějících vojenské a obranné vybavení;

34.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své práci a důkladně prozkoumala příčiny nedostatečné účasti malých a středních podniků;

35.  vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření aktualizované mapy údajů o příslušných malých a středních podnicích, která by zaručovala ochranu citlivých údajů a práv duševního vlastnictví a která by nastiňovala průmyslové a technologické kapacity MSP a byla by veřejně přístupná hlavním dodavatelům z jiných členských států, s cílem určit malé a střední podniky se schopnostmi potřebnými pro konkrétní projekty; dále Komisi vyzývá, aby navrhla další účinné nástroje, které by mohly zvýšit účast malých a středních podniků na zadávání veřejných zakázek;

36.  vyzývá Komisi, aby zlepšila přístup malých a středních podniků k financování;

37.  domnívá se, že opatření členských států by mohla významně zlepšit přeshraniční přístup malých a středních podniků a subdodavatelů v obranném sektoru na trh, a proto vyzývá členské státy, aby pokud možno provedly všechna doporučení Komise;

38.  vyzývá členské státy, aby systematičtěji využívaly stávající nástroje na úrovni EU, jako je síť Enterprise Europe Network, na podporu přeshraniční činnosti malých a středních podniků;

Vytvoření otevřeného evropského trhu s obranným vybavením

39.  domnívá se, že lepší uplatňování směrnic má zásadní význam pro dosažení zastřešujícího cíle, kterým je lepší fungování vnitřního trhu s obranným vybavením a podpora budování otevřeného evropského trhu s obranným vybavením;

40.  vyzývá Komisi, aby usilovala o větší využívání právního rámce pro transfer produktů pro obranné účely, o zlepšení dostupnosti GTL v celé EU a o vyřešení omezeného uplatňování systému certifikace, což může podpořit rozvoj evropského trhu s obranným vybavením a tak zlepšit fungování vnitřního trhu s produkty pro obranné účely;

41.  vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření, která budou mít za cíl vybudovat větší důvěru mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti za účelem posílení jejich spolupráce a vytvoření skutečného jednotného trhu s obranným vybavením;

42.  domnívá se, že účinné uplatňování směrnic by také dále zefektivnilo iniciativy v oblasti obrany, které byly zahájeny v uplynulých letech, zejména stálou strukturovanou spolupráci (PESCO), koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany (CARD), Evropský obranný fond (EDF) a zrevidovaný plán rozvoje schopností (CDP), které mohou společně posílit společné plánování a rozvoj obranných kapacit a spolupráci při zadávání zakázek a operacích; vyzývá členské státy, aby podporovaly evropský trh s obranným vybavením spoluprací na projektech v rámci PESCO a EDF; v tomto ohledu podotýká, že ponaučení a osvědčené postupy, které zatím vyplývají z provádění balíčku v oblasti obrany, by měly být sdíleny mezi členskými státy za účelem nápravy nerovnoměrné míry uplatňování;

43.  zdůrazňuje, že je zapotřebí soudržnější výklad a důslednější uplatňování společného postoje EU k vývozu zbraní (s ohledem na osm kritérií EU pro vývoz zbraní), aby se omezila roztříštěnost vnitřního obranného trhu EU a posílila soudržnost její zahraniční politiky; vyzývá k přijetí opatření za účelem odstranění veškerých případných mezer mezi směrnicí o transferech produktů pro obranné účely, společným postojem a nařízením o zboží dvojího užití;

44.  vyzývá členské státy, aby prokázaly politickou vůli zvýšením nákupů obranného vybavení v rámci EU a spoluprací v oblasti vývoje a výzkumu a aby využívaly společný výzkum a vývoj a nákupy ke zlepšení interoperability mezi svými vojenskými složkami;

45.  vyzývá k obnovení úsilí o řešení přetrvávajících technologických a inovačních mezer a zpoždění v evropské technologické a průmyslové základně obrany, aby se snížila rostoucí závislost Evropy na dovozu obraného vybavení; zdůrazňuje, že má-li být vybudován spolehlivý a úplný evropský trh s obranným vybavením a efektivní obranný průmysl, musí Komise předložit komplexní celounijní strategii režimu bezpečnosti dodávek;

46.  zdůrazňuje, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím nezahrnuje spolupráci v oblasti obrany, a doporučuje vypracovat odpovídající analýzu dopadu brexitu na trh EU s obranným vybavením;

47.  domnívá se, že od přijetí obou směrnic došlo na evropském trhu s obranným vybavením k mnoha změnám; vyzývá Komisi, aby ohledem na tyto změny analyzovala účinnost dostupných nástrojů;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76. (2) Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1. (3) Úř. věst. L 102, 23.4.2018, s. 87. (4) Úř. věst. C 157, 8.5.2019, s. 1. (5) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1). (6) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.