Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na žádost Srbska o členství v Evropské unii ze dne 19. prosince 2009,

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (COM(2011)0668), na rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a na rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27.–28. června 2013 o zahájení přístupových jednání se Srbskem,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni, které se konalo ve dnech 19.–20. června 2003,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999, na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU zprostředkovat dialog mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na první dohodu o zásadách, jimiž se má řídit normalizace vztahů mezi vládami Srbska a Kosova, ze dne 19. dubna 2013 a na dohody ze dne 25. srpna 2015 a na probíhající dialog usilující o normalizaci vztahů, který zprostředkovává EU,

–  s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o zprávě Komise o Srbsku za rok 2018(1),

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na jedenácté schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem (SAPC) konané ve dnech 30.–31. října 2019,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 s názvem „Posílení procesu přistoupení – Přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2019“ (SWD(2019)0219),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Srbsku za rok 2020“ (SWD(2020)0352),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 nazvané „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641) a na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny pro provádění zelené agendy pro západní Balkán“ (SWD(2020)0223),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 nazvané „Sdělení o globální reakci EU na COVID-19“ (JOIN(2020)0011),

–  s ohledem na hodnocení Komise ze dne 21. dubna 2020 týkající se programu Srbska v oblasti hospodářských reforem na období 2020–2022 (SWD(2020)0064) a na společné závěry Rady ze zasedání v rámci hospodářského a finančního dialogu mezi EU, zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 19. května 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2020 s názvem „Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní“ (COM(2020)0315),

–  s ohledem na jedenácté zasedání v rámci konference o přistoupení se Srbskem na ministerské úrovni, které se konalo dne 10. prosince 2019 a na němž byla zahájena jednání o kapitole 4 „Volný pohyb kapitálu“,

–  s ohledem na závěry první fáze dialogu mezi stranami o zlepšení podmínek pro konání parlamentních voleb, který probíhá za podpory Evropského parlamentu,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu zvláštní mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb o parlamentních volbách konaných dne 21. června 2020 v Srbsku, zveřejněnou dne 7. října 2020,

–  s ohledem na tiskové prohlášení odborníků Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o obavách týkajících se zneužívání zákona o předcházení praní peněz a financování terorismu proti práci nevládních organizací a k jejímu omezování, které bylo zveřejněno dne 11. listopadu 2020,

–  s ohledem na druhou hodnotící zprávu o Srbsku, kterou vypracovala Skupina států proti korupci (GRECO) v rámci čtvrtého kola hodnocení v oblasti předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců, ze dne 26. listopadu 2020,

–  s ohledem na zprávu o základním hodnocení Srbska, kterou vypracovala expertní skupina pro potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (GREVIO), ze dne 22. ledna 2020,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(2),

–  s ohledem na společné prohlášení ze summitu předsedů Evropského parlamentu a parlamentů zemí západního Balkánu ze dne 28. ledna 2020, který svolal předseda Evropského parlamentu s předsedy parlamentů zemí západního Balkánu,

–  s ohledem na Záhřebské prohlášení dojednané na summitu EU a zemí západního Balkánu, který se konal prostřednictvím videokonference dne 6. května 2020,

–  s ohledem na summit EU a zemí západního Balkánu v rámci berlínského procesu, který se konal dne 10. listopadu 2020,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0032/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Srbsko musí být posuzováno jako každá země, která se chce stát členským státem EU, na základě svých výsledků, pokud jde o plnění, provádění a dodržování souboru kritérií a společných hodnot nutných pro přistoupení, a vzhledem k tomu, že o harmonogramu a vývoji přistoupení rozhoduje kvalita nezbytných reforem a odhodlání k nim;

B.  vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou základními hodnotami, na nichž je EU založena, a že jsou ústředním prvkem procesu rozšíření i procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že k řešení značných problémů, které v těchto oblastech přetrvávají, jsou zapotřebí udržitelné reformy;

C.  vzhledem k tomu, že Srbsko musí dosahovat nezvratných výsledků, pokud jde o osvojování, dodržování a ochranu hodnot týkajících se respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků národnostních a jiných menšin, a to na domácí půdě i v rámci mezinárodních vztahů;

D.  vzhledem k tomu, že od zahájení jednání se Srbskem bylo otevřeno osmnáct kapitol, z nichž dvě byly prozatímně uzavřeny; vzhledem k tomu, že Srbsko se rozhodlo přijmout novou metodiku rozšíření EU;

E.  vzhledem k tomu, že v oblasti soudnictví a základních práv (kapitola 23) a v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (kapitola 24) dosud nebylo dosaženo udržitelných výsledků; vzhledem k tomu, že Rada se rozhodla, že se Srbskem nyní neotevře více kapitol;

F.  vzhledem k tomu, že skupina GRECO má za to, že situace v Srbsku je „celkově neuspokojivá“, a že Srbsko neplní její doporučení, pokud jde o předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státních zástupců;

G.  vzhledem k tomu, že závazek EU podporovat právní stát se vztahuje i na Srbsko, kde by EU měla pokračovat ve spolupráci s Radou Evropy s cílem podpořit Srbsko při provádění zásadních reforem a odborné přípravy v oblasti spravedlnosti, boje proti korupci, prosazování lidských práv a úlohy svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a občanské společnosti a sledovat pokrok dosažený v těchto oblastech v souladu s revidovanou metodikou rozšíření;

H.  vzhledem k tomu, že Srbsko má zájem na normalizaci vztahů s Kosovem;

I.  vzhledem k tomu, že Srbsko i nadále usiluje o regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy;

J.  vzhledem k tomu, že Srbsko se neustále zasazuje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a pokračuje v provádění svých závazků vyplývajících z dohody o stabilizaci a přidružení, ačkoli zůstává nevyřešeno několik problémů s dodržováním předpisů; vzhledem k tomu, že korupce nadále brání hospodářskému rozvoji;

K.  vzhledem k tomu, že Srbsko ratifikovalo všechny základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP);

L.  vzhledem k tomu, že svoboda projevu a nezávislost sdělovacích prostředků vzbuzují i nadále vážné obavy, které je třeba přednostně řešit;

M.  vzhledem k tomu, že dialog mezi stranami o zlepšení podmínek pro konání parlamentních voleb, který probíhá za podpory Evropského parlamentu, představuje i nadále jedinečnou platformu pro dosažení konsensu ohledně závazků ke zlepšení volebních podmínek;

N.  vzhledem k tomu, že se EU dohodla na přerozdělení 374 milionů EUR z nástroje předvstupní pomoci s cílem pomoci zmírnit socioekonomický dopad onemocnění COVID-19 v tomto regionu;

O.  vzhledem k tomu, že EU prokázala svůj závazek ohledně evropské perspektivy zemí západního Balkánu a mobilizovala 3,3 miliardy EUR na řešení bezprostřední zdravotní krize a zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19;

P.  vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem podpory a pomoci Srbsku při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že Srbsko obdrželo okamžitou podporu zdravotnictví ve výši 15 milionů EUR, 78,4 milionu EUR na podporu sociálního a hospodářského oživení a 93,4 milionu EUR na financování pomoci;

Q.  vzhledem k tomu, že Srbsko využívá pomoci EU v rámci nástroje předvstupní pomoci, na jehož základě bylo pro tuto zemi na období 2014–2020 vyčleněno zhruba 1 539,1 miliardy EUR;

R.  vzhledem k tomu, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vzhledem k tomu, že EU Srbsku během posledních 18 let poskytla více než 36 miliard EUR ve všech oblastech, včetně právního státu, reformy veřejné správy, sociálního rozvoje, životního prostředí a zemědělství; vzhledem k tomu, že Srbsko od roku 2007 využilo pomoci EU v rámci nástroje předvstupní pomoci v celkové hodnotě 2,79 miliardy EUR;

S.  vzhledem k tomu, že Srbsko výrazně těží z obchodu a hospodářské integrace s EU; vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Srbska a v roce 2018 na ni připadlo 67 % celkového vývozu Srbska a více než 60 % celkového dovozu zboží ze Srbska; vzhledem k tomu, že objem investic EU v Srbsku mezi lety 2010 a 2018 dosáhl celkem 13 miliard EUR;

1.  vítá skutečnost, že členství v EU je i nadále strategickým cílem Srbska a že patří mezi priority nově sestavené vlády; bere na vědomí skutečnost, že všechny parlamentní strany podporují proces začlenění Srbska do EU; vybízí srbské orgány, aby ve veřejné diskusi aktivněji a jednoznačněji komunikovaly svůj závazek respektovat evropské hodnoty, a očekává jasný a jednoznačný závazek Srbska, a to jak slovy, tak činy, že splní všechny své závazky vůči přistoupení k EU viditelným a ověřitelným způsobem;

2.  zdůrazňuje, že je důležité do přístupových jednání se Srbskem vnést více dynamiky a také urychleně provést revidovanou metodiku rozšíření na základě tematických klastrů pro jednání o kapitolách a postupně zavádět jednotlivé politiky a programy EU, přičemž by měly být poskytnuty jasné a hmatatelné pobídky určené přímému zájmu občanů Srbska;

3.  zdůrazňuje, že dynamika, kterou vytvořil nový mandát po volbách konaných dne 21. června 2020 v Srbsku, představuje příležitost k dosažení významného pokroku na cestě k evropské perspektivě Srbska; zasazuje se o to, aby další kapitoly jednání byly otevřeny pouze tehdy, přijme-li Srbsko nezbytné závazky a reformy k naplnění požadovaných kritérií; konstatuje, že otevření kapitol je zásadním nástrojem k dosažení udržitelných reforem a proevropské změny v Srbsku;

4.  vyzývá Komisi a Radu, aby případně se zapojením srbských partnerů podnikly nezbytné kroky s cílem provést opatření revidované metodiky rozšíření, zejména opatření týkající se tematických klastrů pro jednání, a aby tuto novou metodiku chápaly jako příležitost k urychlení procesu rozšíření o země západního Balkánu a aby společně se Srbskem stanovily nové kroky v procesu vyjednávání se Srbskem;

5.  vítá spolupráci srbské vlády a národního shromáždění na Národním konventu o Evropské unii; vyzývá srbskou vládu, aby co nejdříve jmenovala nového vedoucího vyjednávacího týmu pro přistoupení Srbska k Evropské unii; vyzývá Srbsko, aby zlepšilo správní kapacity Ministerstva pro evropskou integraci s cílem lépe vést jednání o členství a aby vyvinulo veškeré úsilí k tomu, aby byl proces evropské integrace co nejinkluzivnější a co nejotevřenější;

6.  bere na vědomí, že Srbsko dále harmonizuje své právní předpisy s acquis a provádí své právní předpisy v souladu s acquis a že v tom musí dále pokračovat; vyjadřuje politování nad tím, že rychlost harmonizace byla výrazně pomalejší, než jak vláda původně plánovala; poukazuje na omezený pokrok v kapitole 23 (Soudnictví a základní práva) a kapitole 24 (Spravedlnost, svoboda a bezpečnost); konstatuje, že normalizace vztahů s Kosovem a skutečné dodržování základních práv jsou i nadále zásadně důležité a budou určovat tempo přístupových jednání;

7.  vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v mnoha oblastech programu reforem Srbska a nad tím, že v zásadních otázkách přistoupení k EU se situace dokonce zhoršuje; vyzývá Komisi, aby změnila svou metodiku podávání zpráv tak, aby zohlednila významné nedostatky a vyslala jasný signál přistupujícím zemím, včetně Srbska;

8.  zdůrazňuje význam strategické komunikace srbských zúčastněných stran ohledně výhod přistoupení k EU; upozorňuje, že veřejná diskuse o přistoupení k EU musí být založena na faktech a musí podporovat plné dodržování základních práv a demokratických hodnot;

9.  vybízí srbské orgány, aby v rámci veřejné diskuse aktivněji komunikovaly svůj závazek respektovat evropské hodnoty a aby zvýšily transparentnost své komunikace, např. umožněním přístupu široké veřejnosti k informacím, a posílily spolupráci mezi veřejnými orgány a občanskou společností; vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejně financované sdělovací prostředky, které často citují vládní úředníky, přispívají k šíření protievropské rétoriky v Srbsku;

10.  vyzývá Srbsko a členské státy EU, aby uplatňovaly aktivnější a efektivnější komunikační politiku týkající se evropské perspektivy zaměřenou na občany Srbska i EU, včetně příslušníků národnostních menšin; zdůrazňuje historické vazby přátelství a bratrství, které existují mezi národy Evropské unie a srbským obyvatelstvem;

11.  konstatuje, že třetím zemím je v Srbsku věnována nepřiměřeně velká pozornost; vyzývá Srbsko, Komisi a delegaci EU v Srbsku, aby zvýšily své úsilí při podpoře úlohy a přínosů úzkého partnerství mezi EU a Srbskem, mimo jiné podporou reforem a projektů financovaných EU; konstatuje, že je naléhavě zapotřebí spolupracovat se srbskými občany nad rámec velkých měst, a vyzývá EU, aby dále zvýšila svou podporu občanské společnosti na místní úrovni;

12.  vyzývá k vytváření nových příležitostí pro politický a strategický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit silnější vedení a větší zapojení na vysoké úrovni, jak požaduje také revidovaná metodika rozšíření; domnívá se, že konference o budoucnosti Evropy by měla aktivně a vhodně zapojit představitele Srbska, jakož i představitele ostatních zemí západního Balkánu, a to na úrovni vlády, občanské společnosti i mládežnických organizací;

13.  bere na vědomí závěry uvedené v závěrečné zprávě zvláštní mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb, podle nichž parlamentní volby dne 21. června 2020 proběhly efektivně, ale dominantní postavení vládnoucí strany, a to i ve sdělovacích prostředcích, bylo znepokojivé; vyjadřuje politování nad dlouhodobou tendencí vyvíjet tlak na voliče, předpojatostí sdělovacích prostředků a stírání hranic mezi činností všech státních úředníků a stranickými kampaněmi; v tomto ohledu poukazuje na úlohu státem financovaných dezinformačních kampaní, jejichž cílem je změnit názory ohledně volebních preferencí;

14.  vítá zřízení pracovní skupiny pro provádění doporučení ODIHR; vyzývá srbské orgány, aby se s dostatečným předstihem před příštími volbami plně zabývaly veškerými doporučeními ODIHR; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti s odbornými znalostmi v oblasti podmínek voleb by do tohoto procesu měly být i nadále zapojeny;

15.  se znepokojením bere na vědomí změny důležitých prvků volebního systému, včetně snížení volebního prahu, které byly parlamentem schváleny jen několik týdnů před plánovanými volbami, a to bez řádné veřejné diskuse; konstatuje, že podle Benátské komise by základní prvky volebního práva neměly být výrazně měněny méně než jeden rok před volbami;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že část opozice se rozhodla tyto volby bojkotovat, a zdůrazňuje, že s ohledem na zjištění zvláštní mise OBSE/ODIHR pro hodnocení průběhu voleb, která poukázala na to, že v Srbsku chybí skutečná pluralita a fragmentace politické scény, mají všechny politické síly, zejména pak vládní orgány, odpovědnost zlepšit podmínky voleb; zdůrazňuje, že jediným způsobem, jak zajistit politické zastoupení a schopnost ovlivnit rozhodovací proces ve prospěch jejich voličů, je zapojit se do politických a volebních procesů; vyzývá opozici, aby se vrátila k vyjednávacímu stolu a obnovila svou účast na politických a parlamentních činnostech; konstatuje, že v důsledku bojkotu voleb některými opozičními stranami se nově zvolený srbský parlament vyznačuje drtivou většinou poslanců vládnoucí koalice a neexistencí životaschopné opozice, což je situace, která nepřispívá k dosažení politického pluralismu v zemi;

17.  připomíná volební zásady stanovené Benátskou komisí a se znepokojením konstatuje, že prezident Aleksandar Vučič oznámil, že uspořádá předčasné volby bez ústavního základu či politické nutnosti, přičemž také jako prezident Srbska a předseda největší politické strany vyhlásil jednotný volební den pro prezidentské, parlamentní a obecní volby v Bělehradě, který má být naplánován na jaro 2022;

18.  vítá zavedení dialogu mezi stranami a Národním shromážděním Srbska podpořeného Evropským parlamentem a počáteční opatření přijatá srbskými orgány a parlamentní většinou ke zlepšení volebních podmínek; vyzývá k dalšímu uplatňování zbývajících závazků přijatých v rámci dialogu mezi stranami;

19.  vítá zahájení druhé fáze dialogu mezi stranami s Národním shromážděním Srbska podpořeného Evropským parlamentem za účasti všech relevantních zúčastněných stran a proevropských politických sil v Srbsku s cílem zlepšit politické klima a důvěru napříč politickým spektrem a vybudovat konsensus ohledně dosud nevyřešených otázek týkajících se volebního procesu, v souladu s doporučeními mezinárodních volebních pozorovatelských misí; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla co nejdříve zahájena nová kola inkluzivnějšího dialogu mezi stranami, a všechny strany tohoto dialogu vybízí, aby stanovily jasné cíle, kritéria, referenční hodnoty a partnery; zdůrazňuje, že dialog mezi stranami by měl být dokončen v dostatečném předstihu před příštími volbami, aby bylo dost času na zavedení a následně i praktické uplatnění nezbytných právních a dalších změn podmínek konání voleb s cílem zajistit před volbami rovné podmínky; připomíná, že vláda a nezávislé orgány musejí zajistit plné a řádné provedení právních rámců spojených se závazky přijatými v rámci dialogu mezi stranami;

20.  odsuzuje nepřijatelné slovní útoky a nenávistné projevy vůči členům Evropského parlamentu, a zejména pak těm, kteří zastupují Parlament v rámci jeho vztahů se Srbskem, včetně předsedy a členů delegace Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC) či prostředníků dialogu mezi stranami, neboť jde o činy, které nejsou v souladu s povahou závazků Srbska v rámci Dohody o stabilizaci a přidružení; vyzývá předsedu národního shromáždění a předsedy politických skupin v něm zastoupených, aby dodržovali normy demokratického diskursu;

21.  vyzývá novou vládu, aby pracovala na účinných a ověřitelných zásadních reformách a aby se zabývala strukturálními reformami a nedostatky v oblasti právního státu, základních práv, svobody sdělovacích prostředků, boje proti korupci a fungování demokratických institucí a veřejné správy;

22.  se znepokojením konstatuje, že korupce celkově zůstává problémem, v němž bylo dosaženo pouze omezeného pokroku; vítá kroky, které byly učiněny k zajištění nezávislosti protikorupční agentury, a výsledky, jichž bylo při dokončování případů korupce doposud dosaženo; vybízí k dalšímu pokroku, zejména v oblasti zlepšování výsledků, pokud jde o vyšetřování, obžaloby a pravomocná odsouzení v případech korupce na vysoké úrovni a provádění právních předpisů o předcházení korupci v souladu s acquis EU a doporučeními Skupiny států proti korupci (GRECO); vítá zveřejnění nedávné zprávy skupiny GRECO a vybízí Ministerstvo spravedlnosti, aby pracovalo na provádění jejích doporučení;

23.  poukazuje na to, že podle nejnovější zprávy skupiny GRECO Srbsko její doporučení z roku 2015 provedlo pouze částečně, a že situace v této zemi je „celkově neuspokojivá“; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v účinném boji proti korupci, a vyzývá srbské orgány, aby se těmito doporučeními co nejdříve začaly řídit; je znepokojen nedávnými změnami zákona o předcházení korupci, které se týkají definice „úředníků veřejné správy“, k nimž došlo netransparentním a ukvapeným způsobem a které výrazně omezují počet osob, na něž se zákon vztahuje, čímž se dále oslabují protikorupční mechanismy a otevírají možnosti zneužití státních prostředků, které byly dříve považovány za nezákonné;

24.  naléhavě vyzývá Srbsko, aby dosáhlo přesvědčivých výsledků, včetně udržitelných výsledků, pokud jde o efektivní vyšetřování v problematických oblastech, jako je soudnictví, svoboda projevu a boj proti korupci a organizované trestné činnosti, a to v případech s vysokým stupněm veřejného zájmu, jako jsou případy Krušik, Jovanjica a Telekom Srbija, a aby zlepšilo své výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a odsouzení, pokud jde o případy korupce na vysoké úrovni, včetně zabavování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti; znovu opakuje svou výzvu z roku 2018 týkající se zajištění spravedlnosti v souvislosti s nezákonnou demolicí soukromého majetku v bělehradské čtvrti Savamala; konstatuje, že nový zákon o předcházení korupci vstoupil v platnost dne 1. září 2020;

25.  vybízí Srbsko, aby zintenzivnilo své úsilí o účinné řešení korupce a aby se zaměřilo na prevenci a potírání korupce, a to i prostřednictvím přijetí nové protikorupční strategie založené na důvěryhodném a realistickém akčním plánu, jakož i účinného koordinačního mechanismu;

26.  vyzývá Srbsko, aby zlepšilo svůj boj proti organizované trestné činnosti a přešlo od přístupu založeného na jednotlivých případech ke strategii pro boj proti organizacím s cílem odstranit velké a mezinárodně rozšířené organizace; konstatuje, že tato strategie by měla zahrnovat účinné vyšetřování, stíhání a pravomocná odsouzení v případech závažné a organizované trestné činnosti, včetně finančního vyšetřování, systematického sledování peněžních toků a silného mechanismu dohledu, aby se zabránilo zneužívání a aby se zvýšila kapacita státního zástupce pro organizovanou trestnou činnost v oblasti finančních a lidských zdrojů, který by neměl být vystaven žádnému nežádoucímu politickému vlivu;

27.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím počtem případů násilí páchaného extremistickými skupinami a skupinami organizované trestné činnosti a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily řádné vyšetření případů odhalených investigativními novináři nebo oznamovateli a aby všichni zapojení státní úředníci byli pohnáni k odpovědnosti;

28.  se znepokojením bere na vědomí pokračující politický vliv na soudnictví a konstatuje, že je třeba posílit záruky odpovědnosti, profesionality, nezávislosti a celkové účinnosti soudnictví, včetně případné revize stávajícího systému náboru zaměstnanců a řízení lidských zdrojů; konstatuje, že vláda vypracovala návrh ústavních reforem, který byl Benátskou komisí hodnocen kladně, a předala jej příslušnému výboru národního shromáždění;

29.  zdůrazňuje význam širokého konzultačního procesu v rámci ústavní reformy; lituje, že předchozí srbský parlament neschválil ústavní reformy, které měly posílit nezávislost soudnictví; doporučuje, aby byly ústavní reformy přijaty do nejdříve, a to po konzultaci se sdruženími soudců a státních zástupců a dalšími příslušnými politickými subjekty, včetně mimoparlamentní opozice;

30.  opakuje, že je důležité urychleně přijmout zákon o financování Autonomní oblasti Vojvodina;

31.  vyjadřuje obavy o účinné fungování nového parlamentu, v němž neexistuje žádná parlamentní opozice, jehož legitimita je zpochybňována opozičními stranami, jehož funkční období již bylo zkráceno srbským prezidentem a jenž přijímá rozsáhlé ústavní změny bez otevřené a demokratické veřejné diskuse podporující začlenění, zejména v oblasti soudnictví;

32.  vítá změny provedené ve fungování národního shromáždění s cílem znovu zavést dané praktiky a postupy a dodržovat jednací řád; vyjadřuje politování nad tím, že celkový parlamentní dohled nad výkonnou mocí zůstal spíše formální; zdůrazňuje, že pro zlepšení kvality legislativního postupu, zajištění účinného parlamentního dohledu a zastavení systémové degradace národního shromáždění jsou nezbytné další podstatné reformy praktik a postupů, např. omezení obstrukcí v parlamentu, počtu urychlených postupů a slučování nesouvisejících bodů pod stejnými body pořadu jednání;

33.  zdůrazňuje, že je stále třeba zvýšit kvalitu legislativního postupu tím, že se zvýší transparentnost a posílí sociální a politický dialog, a zajištěním, aby nezávislé regulační orgány byly oprávněny účinně vykonávat svou roli v rámci dohledu; konstatuje, že na plenárním zasedání národního shromáždění byly projednány výroční zprávy nezávislých orgánů a že byly přijaty příslušné závěry;

34.  vyzývá nově zvolený parlament, aby zintenzivnil své úsilí o zajištění transparentnosti, inkluzivity a kvality legislativního postupu a provádění účinného legislativního dohledu; vyzývá rovněž k přijetí dodatečných opatření k zajištění dialogu vedeného mezi stranami a k posílení úlohy občanské společnosti, která zůstává základním prvkem dobře fungující demokracie; se znepokojením poukazuje na nedostatečnou transparentnost, pokud jde o proces opětovného jmenování komisaře pro ochranu rovnoprávnosti;

35.  vyzývá k účinné spolupráci s nezávislými a regulačními orgány a k většímu zapojení národního shromáždění do dohledu a kontroly vlády a správy; vyzývá k významnému zapojení národního shromáždění do procesu jednání o přistoupení Srbska k EU, v souladu se svým usnesením ze dne 16. prosince 2013 o úloze národního shromáždění a zásadami vyjednávání o přistoupení Srbska k EU;

36.  zdůrazňuje, že je nutné plně uznat úlohu nezávislých regulačních orgánů, včetně role veřejného ochránce práv v této zemi, protikorupčního úřadu, státního kontrolního úřadu, komisaře pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, a podporovat ji; požaduje, aby se Národní shromáždění Srbska podílelo na provádění závěrů a doporučení nezávislých regulačních orgánů, zejména veřejného ochránce práv;

37.  připomíná, že sociální dialog je jeden z pilířů evropského sociálního modelu a že pravidelné konzultace mezi vládou a sociálními partnery mají zásadní význam z hlediska předcházení sociálnímu napětí a konfliktům; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby sociální dialog probíhal nad rámec výměny informací a aby před zahájením parlamentního procesu byly důležité právní předpisy předkládány ke konzultaci zúčastněným stranám;

38.  se znepokojením konstatuje, že národní shromáždění se sešlo až po 44 dnech po vyhlášení nouzového stavu v březnu 2020, což oslabilo jeho postavení jakožto klíčového orgánu parlamentní demokracie zakotveného v ústavě Srbska; se znepokojením konstatuje, že národní shromáždění nezahájilo svou práci v plném rozsahu ještě dlouho po vyhlášení konečných výsledků voleb dne 5. července 2020, a to navzdory jasné parlamentní většině; vyzývá národní shromáždění, aby se vyvarovalo štvavé rétoriky a během parlamentní diskuse bojovalo proti nenávistným projevům; poukazuje na význam činnosti opozice v demokratickém státě;

39.  zdůrazňuje, že urážlivé vyjadřování, zastrašování a pomlouvačné kampaně vedené proti politickým oponentům a zástupcům sdělovacích prostředků, které poslanci používají na plenárním zasedání národního shromáždění, představují narušení demokratické praxe a základních demokratických hodnot, jež by mělo být důrazně odsouzeno a postihováno v souladu s jednacím řádem; je zděšen nedávnými organizovanými útoky několika poslanců a provládního bulvárního tisku, které byly namířeny proti investigativním novinářům a členům občanské společnosti, včetně pracovníků nezávislé mediální sítě KRIK a nevládních organizací, jako jsou CRTA a Open Parliament, a které je označovaly za spolupracovníky organizovaných zločineckých skupin a strůjce převratů, což je v hrubém rozporu s nedávno přijatým kodexem chování poslanců;

40.  vítá přijetí nového akčního plánu pro strategii zaměřenou na sdělovací prostředky a skutečnost, že byla zřízena pracovní skupina, která má sledovat provádění strategie a akčního plánu;

41.  je znepokojen tvrzeními investigativních novinářů o vládní manipulaci se statistickými údaji o onemocnění COVID-19 pro politické a volební účely; vyjadřuje politování nad dezinformační kampaní vládních úředníků ohledně pomoci EU během pandemie; zdůrazňuje, že důvěra a transparentnost jsou ve vládním boji proti onemocnění COVID-19 mimořádně důležité, a naléhavě proto srbskou vládu vyzývá, aby občanům poskytovala veškeré relevantní informace o pandemii, včetně informací o očkovacích látkách;

42.  domnívá se, že skutečnost, že v prosinci 2018 získala osoba spojená s vládnoucí stranou dva televizní kanály s celostátním pokrytím, představuje krok k monopolizaci mediálního prostředí v zemi vládnoucí stranou; naléhavě vybízí příslušné orgány, aby zajistily a následně i zachovávaly podmínky nezbytné pro zajištění spravedlivé soutěže a transparentnosti u všech budoucích majetkových transakcí v odvětví sdělovacích prostředků; vyzývá redakční týmy všech televizních kanálů s celostátním pokrytím v Srbsku, aby dodržovaly nejvyšší profesní standardy a dávaly pravidelně prostor rozdílným stanoviskům;

43.  vyjadřuje politování nad oslabováním svobody sdělovacích prostředků, stále častějším urážlivým vyjadřováním, zastrašováním a dokonce nenávistnými projevy namířenými proti zástupcům parlamentní opozice, nezávislým intelektuálům, nevládním organizacím, novinářům, a to i ze strany členů vládních stran, jejichž odpovědnost jednat se všemi zástupci sdělovacích prostředků s respektem je v tomto ohledu nanejvýš důležitá; naléhavě srbské orgány vyzývá, aby přijaly okamžitá opatření, která zaručí svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků a aby zajistily řádné vyšetřování těchto případů;

44.  lituje toho, že závazky přijaté v rámci dialogu mezi stranami týkající se Regulační rady pro elektronické sdělovací prostředky (REM) a veřejnoprávního provozovatele vysílání (RTS) splnily srbské orgány pouze částečně nebo vůbec; připomíná, že svobodné a nezávislé sdělovací prostředky hrají v demokracii zásadní úlohu; vyjadřuje politování nad tím, že od uzavření první fáze dialogu mezi stranami nedokázala rada REM a veřejnoprávní provozovatel vysílání znovu získat svou prací důvěru veřejnosti a opozičních stran; bere na vědomí, že vláda ustavila pracovní skupinu pro bezpečnost novinářů, avšak že se z ní již stáhla všechna sdružení nezávislých novinářů a sdělovacích prostředků působící v Srbsku, protože skupina neřešila útoky provládního bulvárního tisku na novináře pracující pro investigativní internetový portál Síť pro vyšetřování zločinů a korupce (KRIK);

45.  se znepokojením poukazuje na to, že činnost organizací občanské společnosti probíhá v prostředí, které není otevřené vůči kritice; naléhavě vyzývá srbský orgán pro předcházení praní peněz při srbském ministerstvu financí, aby plně osvětlil situaci týkající se vyšetřování organizací občanské společnosti a novinářů, pokud jde o údajné praní peněz, a naléhavě orgány vyzývá, aby se zdržely svévolného zaměřování na tyto organizace a jednotlivce; vyzývá srbské orgány, aby bojovaly proti zmenšujícímu se prostoru pro občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky a aby jim zajistily možnost pracovat bez všech omezení, včetně zastrašování nebo kriminalizace těchto organizací; naléhavě orgány vyzývá, aby usilovaly o co nejrychlejší vytvoření prostředí vstřícného pro činnost všech organizací občanské společnosti;

46.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily svou spolupráci s občanskou společností, nevládními organizacemi a nezávislými sdělovacími prostředky na místě a aby je více podporovaly; znovu opakuje svou podporu činnosti demokratických evropských politických nadací při posilování demokratických procesů a podpoře nové generace politických vůdců v Srbsku;

47.  rozhodně odsuzuje veškeré projevy násilí, konstatuje však, že incidenty vyplývající z neúměrného používání policejní síly během protestů v červenci 2020 vyžadují mimořádnou pozornost orgánů, a to i pokud jde o následnou nedostatečnou spolupráci policistů se soudním systémem a státním zástupcem; naléhavě srbské orgány vyzývá, aby řádně vyšetřily všechny případy, v nichž policejní síly překročily své pravomoci, a zabránily tak beztrestnosti a posílily důvěru veřejnosti v policii, a aby lidem, kteří uvádějí, že se stali oběťmi policejní zvůle, usnadnily podávání stížností a získávání nápravy, a aby projevovaly nulovou toleranci vůči příslušníkům donucovacích orgánů, kteří porušují profesní etiku nebo trestní právo;

48.  konstatuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování lidských práv formálně obecně existuje, chybí mu však účinné mechanismy, které by zajistily dodržování těchto základních práv; vyzývá k tomu, aby byly veškeré změny platných zákonů týkajících se dodržování lidských práv, včetně zákona o svobodném přístupu k informacím veřejného významu, přijímány transparentním způsobem a se zapojením všech relevantních zainteresovaných stran; vyzývá k jeho efektivnějšímu uplatňování, zejména s ohledem na nejzranitelnější skupiny ve společnosti, včetně národnostních menšin, v oblasti vzdělávání; vyzývá Srbsko, aby zajistilo a chránilo nediskriminační používání menšinových jazyků ve vzdělávání, ve zvláštních státních a lokálních sdělovacích prostředcích a aby zároveň poskytovalo rovné příležitosti pro odpovídající zastoupení v politickém životě, ve veřejné správě a v soudnictví;

49.  vítá zvýšené úsilí Srbska v oblasti spolupráce s EU v otázce integrace romské komunity, zejména pokud jde o zlepšování jejich situace v oblasti bydlení; vyzývá srbské orgány, aby se zabývaly strukturální diskriminací, jíž čelí Romové, pokud jde o jejich občanský status, jakož i zdravotní péči, vzdělávání a zaměstnanost; naléhavě vyzývá Srbsko, aby zlepšilo a zjednodušilo institucionální strukturu zabývající se integrací Romů, mimo jiné prostřednictvím jasného rozdělení úkolů, koordinace mezi vnitrostátními a místními orgány a sestavování rozpočtu zohledňujícího potřeby romských komunit;

50.  vítá dokončení dlouho odkládaného překladu učebnic pro základní školy do bulharštiny, což umožní vzdělávat bulharskou národnostní menšinu v mateřském jazyce; se znepokojením konstatuje, že dosud nebyly přeloženy všechny učebnice pro střední školy; vybízí srbské orgány, aby zajistily udržitelnost tohoto procesu tím, že poskytnou dostatečný počet učitelů, učebnic a dalších materiálů (školní diáře, žákovské knížky atd.) s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na potřeby žáků z této menšiny;

51.  je znepokojen tím, že srbské orgány nedokáží podpořit faktické užívání regionálních nebo menšinových jazyků;

52.  vyzývá Srbsko, aby posílilo instituce v oblasti lidských práv, zaručilo jejich nezávislost, vyčlenilo na ně nezbytné finanční a lidské zdroje, zajistilo včasné přijímání opatření v návaznosti na jejich doporučení a přijalo a zavedlo nové strategie proti diskriminaci;

53.  vyzývá Srbsko, aby zlepšilo své kapacity, pokud jde o poskytování statistických údajů, a včas uskutečnilo sčítání v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami a se zapojením nezávislých pozorovatelů; opakuje svou výzvu k lepší koordinaci a začleňování zúčastněných stran a včasnému provádění a pravidelné revizi Akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin;

54.  je hluboce znepokojen tvrzeními, že srbské orgány systematicky a diskriminačním způsobem zneužívají zákon o pobytu občanů a ruší adresy trvalého pobytu albánského etnika žijícího v jižním Srbsku (tzv. pasivizace adres); vyzývá k nezávislému a důkladnému vyšetření těchto obvinění a vyzývá srbské orgány, aby ukončily veškeré diskriminační praktiky a cílené útoky;

55.  se znepokojením bere na vědomí vysoký počet žen a dětí, které jsou oběťmi násilí a domácího násilí; bere na vědomí úsilí Srbska v boji proti násilí páchanému na ženách a dětech a domácímu násilí; naléhavě však připomíná, že je zapotřebí další a účinnější provádění a konkrétní zlepšení, zejména během pandemie, aby se zlepšil přístup ke kvalitním službám v této oblasti;

56.  vítá zprávu skupiny GREVIO o Srbsku, která zdůrazňuje neexistenci soudržného politického přístupu k provádění Istanbulské úmluvy, potřebu přijmout preventivní opatření, mezery v poskytování služeb obětem a nízkou úroveň povědomí, senzibilizace a budování kapacit, jakož i zvláštní překážky pro široký okruh žen v důsledku překrývajících se faktorů, jako je etnická příslušnost, chudoba, sociální původ a zdravotní postižení;

57.  je znepokojen tím, že byl vážně opožděn nový zákon o rovnosti žen a mužů, že stále chybí koordinace a účinné institucionální uspořádání s odpovídajícími zdroji v této oblasti a že socioekonomické postavení žen je stále výrazně horší než postavení mužů, jakož i vysokým výskytem patriarchálních postojů a genderových stereotypů ve společnosti a ve veřejné diskuzi a nedostatečnými znalostmi soudců, státních zástupců a právníků v této oblasti;

58.  vyzývá Srbsko, aby zvýšilo úsilí zaměřené na rovnost žen a mužů a práva žen tím, že se bude specificky zaměřovat na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a na posílenou spolupráci s občanskou společností, zejména ženskými organizacemi; zdůrazňuje, že je důležité začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do ekonomických programů;

59.  chválí silné zastoupení žen v novém parlamentu a vládě v naději, že povede k věcnému prosazování lidských práv a politických svobod žen i zranitelných skupin; vítá silné zastoupení národnostních menšin v parlamentu;

60.  zdůrazňuje, že je třeba nadále chránit práva osob LGBTI; vyzývá orgány, aby adekvátněji a účinněji reagovaly na nenávistné projevy a trestné činy motivované nenávistí; vítá poklidný průběh dvou pochodů hrdosti v roce 2019; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny orgány podporovaly přípravu EuroPride 2022 a zajistily bezpečnost všech účastníků;

61.  vítá, že vláda z vlastní iniciativy přikročila v souladu s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva k další práci na zákonu o svazcích osob stejného pohlaví a změně jména a pohlaví transsexuálních osob, a vyzývá vládu, aby vytvořila bezpečné prostředí pro osoby LGBTI a podporovat kulturu tolerance vůči nim;

62.  naléhavě Srbsko vyzývá, aby zlepšilo přístup ke zdravotnickým službám pro osoby se zdravotním postižením, osoby žijící s HIV, děti a dospělé, kteří užívají drogy, vězně, sexuální pracovníky, osoby LGBTI, vnitřně vysídlené osoby a Romy, zejména s ohledem na přetrvávající pandemii a problémy ve zdravotnictví;

63.  vítá zapojení Srbska do iniciativ regionální spolupráce; vybízí Srbsko, aby na všech úrovních pokračovalo ve svém úsilí o smíření a posílení dobrých sousedských vztahů; vyzývá Srbsko, aby plně provádělo dvoustranné dohody a včas a konstruktivně se angažovalo při řešení všech zbývajících hraničních sporů se sousedními zeměmi, i pokud jde o otázky smíření vyplývající z jugoslávské minulosti; konstatuje, že je třeba věnovat větší úsilí socioekonomickému rozvoji příhraničních regionů; vítá iniciativu regionální integrace prostřednictvím hospodářského rozvoje;

64.  vítá konstruktivní úlohu Rady pro regionální spolupráci (RCC) a aktivní účast Srbska v této radě; zdůrazňuje význam regionální spolupráce v kontextu krize způsobené onemocněním COVID-19 a zdůrazňuje, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy souvisejí se srbským cílem úspěšné evropské perspektivy;

65.  zdůrazňuje, že normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem je prioritou a podmínkou pro vstup obou těchto zemí do EU a že je rovněž nezbytná pro zajištění stability a prosperity v širším regionu; bere na vědomí zvýšenou angažovanost obou stran v dialogu zprostředkovaném EU a vyzývá k aktivnímu a konstruktivnímu zapojení do dialogu zprostředkovaného EU a vedeného zvláštním zástupcem EU, jehož cílem je komplexní, udržitelná a právně závazná dohoda v souladu s mezinárodním právem;

66.  opět vyzývá, aby byly včas a v dobré víře plně uplatňovány veškeré již dosažené dohody, včetně bezodkladného založení sdružení/společenství obcí se srbskou většinou; vyzývá ESVČ, aby vytvořila mechanismus pro sledování a ověřování provádění všech dosud dosažených dohod a aby Evropskému parlamentu pravidelně podávala zprávy o aktuálním stavu; v této souvislosti opakuje svou plnou podporu Miroslavu Lajčákovi, zvláštnímu zástupci EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou;

67.  naléhavě vyzývá srbskou a kosovskou vládu, aby se vyvarovaly jakýchkoli kroků, které by mohly podkopat důvěru mezi stranami a ohrozit konstruktivní pokračování dialogu; připomíná význam multietnické povahy Kosova a Srbska i to, že existence etnicky homogenních států nemůže být v tomto regionu cílem;

68.  vyzývá srbské a kosovské úřady, aby podporovaly mezilidské kontakty mezi místními komunitami s cílem posílit dialog, a to i na nevládní úrovni; opět vyzývá orgány, aby se vyvarovaly používání štvavé rétoriky namířené proti ostatním etnickým skupinám; lituje, že most v Mitrovici dosud nebyl otevřen pro veškerý provoz, třebaže jeho oprava již byla dokončena;

69.  vítá aktivní a konstruktivní účast Bělehradu na dialogu s Prištinou a provádění dohodnutých závazků podle Bruselské dohody;

70.  chválí dobrou regionální spolupráci mezi Srbskem a Kosovem v boji proti pandemii COVID-19, včetně spolupráce mezi starosty města Mitrovica a komunikace mezi ministry zdravotnictví;

71.  zdůrazňuje význam regionální spolupráce týkající se válečných zločinů a vyšetřování případů pohřešovaných osob, včetně větší snahy o uznávání a provádění soudních rozhodnutí o válečných zločinech, pátrání po hrobech, odmítání nenávistných projevů a glorifikace válečných zločinců a podpory místních státních zástupců v úsilí o postavení pachatelů před soud; vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí a bojovaly se všemi těmito problémy a odsoudily všechny formy nenávistných projevů, zastrašující kampaně a veřejné schvalování a popírání genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny; lituje toho, že některé srbské orgány a někteří srbští politici nadále popírají genocidu ve Srebrenici; vítá činnost organizací občanské společnosti v oblasti usmíření, přechodného soudnictví a náležité nápravy;

72.  vítá dlouhodobou spolupráci Srbska v rámci procesu Sarajevského prohlášení a připomíná, že Dohoda o stabilizaci a přidružení ukládá povinnost plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jehož činnost byla ukončena, a s Mezinárodním reziduálním mechanismem OSN pro trestní tribunály, a naléhavě Srbsko vyzývá, aby se postavilo veškerému úsilí o oslabení dosavadních výsledků a falšování skutečností, které zjistil ICTY;

73.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě na vytvoření regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv na území bývalé Jugoslávie (RECOM); podtrhuje význam Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže a její činnosti; poukazuje na to, že Evropská komise v důsledku koronavirové pandemie navrhla odložit rok, v němž má být Novi Sad Evropským hlavním městem kultury, z roku 2021 na rok 2022;

74.  vítá skutečnost, že Srbsku bylo v roce 2019 uděleno členství v programu Erasmus+;

75.  vítá pokrok, kterého Srbsko dosáhlo při rozvoji funkční tržní ekonomiky; vyzývá Srbsko, aby pokračovalo ve svém úsilí o posílení konkurenceschopnosti a dlouhodobého, udržitelného a inkluzivního růstu prostřednictvím strukturálních reforem, zejména v odvětví energetiky a trhu práce, a zlepšování transparentnosti a předvídatelnosti v regulačním prostředí; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet u mladých lidí podnikatelské dovednosti, a vyzývá srbskou vládu, aby se přímo zabývala otázkou korupce, která narušuje rozvoj funkčního tržního hospodářství, i obavami, jež v roce 2020 vznesla Skupina států proti korupci (GRECO);

76.  konstatuje, že srbský zdravotnický systém trpí nedostatkem zdrojů a odlivem kvalifikované pracovní síly, což vede k nedostatku lékařského vybavení, lékařských odborných znalostí a laboratorních testovacích kapacit během pandemie COVID-19; vybízí Srbsko, aby provedlo reformy s cílem posílit odvětví veřejného zdravotnictví, zlepšit sociální ochranu a poskytnout podporu soukromému sektoru, aby se tak zmírnily hospodářské důsledky spojené s onemocněním COVID-19;

77.  vítá výrazný pokrok Srbska v hospodářských a finančních oblastech, jako je právo obchodních společností, právo duševního vlastnictví, hospodářská soutěž a finanční služby a manažerská odpovědnost a audit; konstatuje však, že je zapotřebí dalšího pokroku v oblasti zadávání veřejných zakázek;

78.  vyjadřuje znepokojení nad zvyšujícím se vlivem Číny v Srbsku a na celém západním Balkáně i nad chybějící transparentností a nedostatečným posuzováním environmentálních a sociálních dopadů čínských investic a úvěrů; vyzývá Srbsko, aby posílilo své normy pro dodržování právních předpisů ve vztahu k čínským obchodním aktivitám;

79.  vyzývá Srbsko, aby zvýšilo udržitelnost svého odvětví energetiky prostřednictvím diverzifikace svých zdrojů energie, zahájení přechodu na nízkouhlíkovou energetiku a posunu směrem k obnovitelným zdrojům energie a méně znečišťujícím palivům a aby současně zrušilo všechny s tím neslučitelné dotace na uhlí; vybízí Srbsko, aby přijalo opatření nezbytná k zachování a ochraně ekologicky citlivých oblastí a aby intenzivněji sledovalo provádění národního plánu snižování emisí;

80.  vítá zprovoznění největšího větrného parku, Čibuk 1, a pokrok, jehož bylo dosaženo na plynovém propojovacím vedení mezi Srbskem a Bulharskem; se znepokojením bere na vědomí dlouhodobý nesoulad se Smlouvou o Energetickém společenství a její následné porušování; opět vyzývá k tomu, aby se země západního Balkánu staly důležitou součástí strategie EU pro konektivitu;

81.  vítá aktivní účast Srbska v Dopravním společenství a na projektech transevropské sítě, včetně výstavby dálnice Niš-Merdare-Priština;

82.  vítá skutečnost, že v dubnu 2019 vstoupila v platnost nová regionální dohoda o roamingu;

83.  naléhavě orgány vyzývá, aby zajistily harmonizaci s unijními standardy a politickými cíli v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí i energetické účinnosti, zejména s ohledem na prohlášení ze Sofie o zelené agendě pro západní Balkán, mimo jiné stanovením cen za emise uhlíku, aktualizací právních předpisů v oblasti energetické účinnosti a vypracováním a přijetím integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, aby se usnadnil přechod na oběhové hospodářství a přijetí opatření k zachování a ochraně environmentálně citlivých oblastí;

84.  vybízí Srbsko, aby dokončilo reformy vnitrostátních odvětví elektřiny a zemního plynu tím, že zajistí zejména oddělení provozovatelů soustavy, a aby pracovalo na regionální propojenosti a dokončení regionálního trhu s energií v souladu s Pařížskou dohodou a mezinárodními závazky vyplývajícími ze Smlouvy o Energetickém společenství;

85.  je znepokojen vysokými úrovněmi znečištění ovzduší v Srbsku a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení kvality ovzduší, zejména ve velkých městech a průmyslových oblastech, jako jsou Smederevo, Bor a Kolubara; zdůrazňuje, že je důležité nalézt udržitelná řešení a omezit využívání hnědého uhlí a dalšího nízkoenergetického uhlí při výrobě energie, jakož i k vytápění;

86.  vyjadřuje politování nad tím, že nejsou přijímána žádná opatření v souvislosti se znečištěním řeky Dragovištica vlivem důlní činnosti v tomto regionu;

87.  vítá skutečnost, že Srbsko nadále podporuje globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU;

88.  připomíná význam harmonizace se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (SZBP), která se musí postupně stát nedílnou součástí srbské zahraniční politiky, což je podmínka procesu přistoupení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra harmonizace Srbska je nejnižší v celém regionu; konstatuje, že někteří vládní úředníci a někteří politici i nadále vydávají příležitostná prohlášení, která zpochybňují zahraničně-politickou orientaci Srbska; je znepokojen tím, že Srbsko ve Valném shromáždění OSN opakovaně vyjádřilo podporu Rusku v souvislosti s anexí Krymu;

89.  vítá skutečnost, že Srbsko harmonizovalo svůj postoj k prezidentským volbám v Bělorusku s postojem EU; je však nadále znepokojen tím, že se Srbsko nepřipojilo k sankcím vůči běloruským úředníkům a neharmonizovalo svůj postoj k novému čínskému zákonu o bezpečnosti s postojem EU; vyzývá Srbsko, aby více harmonizovalo svůj postoj s prohlášeními vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku jménem EU a s rozhodnutími Rady, a to i pokud jde o sankce;

90.  bere na vědomí podpis dohod o normalizaci ekonomických vztahů mezi Kosovem a Srbskem, ke kterému došlo dne 4. září 2020 ve Washingtonu; vyjadřuje však politování nad ustanoveními dohody, která vyžadují, aby Kosovo přestalo usilovat o členství v mezinárodních organizacích; vítá opětovnou angažovanost Spojených států a zdůrazňuje, že EU a Spojené státy musí posílit své partnerství a koordinaci na západním Balkáně; zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce je důležitým faktorem pro stabilitu v tomto regionu a poukazuje na vedoucí roli EU jakožto zprostředkovatele při normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

91.  připomíná, že přesun srbského velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma by byl v rozporu s postojem Evropské unie k řešení izraelsko-palestinského sporu založenému na dvou státech;

92.  vyzývá k posílení evropské spolupráce se Srbskem v boji proti manipulativním dezinformacím a kybernetickým a hybridním hrozbám, které se snaží rozdělit společnost, zdiskreditovat EU a narušit evropskou perspektivu tohoto regionu; vybízí ke konkrétním krokům při budování odolnosti a kybernetické bezpečnosti a vyzývá Srbsko, Komisi a ESVČ, aby podporovaly opatření zaměřená na posilování plurality sdělovacích prostředků a kvalitní žurnalistiky; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit evropskou koordinaci s cílem bojovat proti regionálním dezinformačním kampaním, které často pocházejí ze Srbska, a to například možným zřízením centra excelence v oblasti dezinformací zaměřeného na Balkán;

93.  je obzvláště znepokojen dezinformacemi pocházejícími z Kremlu, které jsou šířeny prostřednictvím zpravodajské agentury Sputnik v Bělehradě a dalších domácích aktérů; vyzývá srbské orgány, aby přehodnotily ujednání umožňující tyto operace, s cílem omezit dezinformace jak uvnitř země, tak mimo ni, a aby se více snažily bojovat proti dezinformačním kampaním, jejichž počet od začátku pandemie COVID-19 stoupá;

94.  bere na vědomí uzavření dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Srbskem a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), jež agentuře Frontex umožní pomáhat Srbsku při správě hranic a provádět společné operace; konstatuje, že Srbsko hraje při správě vnějších hranic EU aktivní, kooperativní a konstruktivní úlohu;

95.  připomíná, že EU je pro Srbsko největším obchodním partnerem, investorem a poskytovatelem pomoci; bere na vědomí rozhodnutí Srbska podepsat dohodu o volném obchodu s Eurasijskou hospodářskou unií v říjnu 2019; očekává však, že Srbsko bude jednat v souladu s obchodní politikou EU; připomíná odhodlání Unie hájit své zájmy tím, že zmírní negativní dopad dohod o volném obchodu s Euroasijskou hospodářskou unií podepsaných zeměmi, které požádaly o členství v Evropské unii a podepsaly dohodu o stabilizaci a přidružení, jako je Srbsko; vyjadřuje politování nad tím, že Srbsko stále není členem Světové obchodní organizace;

96.  vyzývá Srbsko, aby zlepšilo soulad s pracovním právem EU, přijalo nový zákon o právu na stávku, řešilo nehlášenou práci a pozměnilo zákon o inspekčním dohledu tak, aby byl v souladu s příslušnými úmluvami MOP, které Srbsko ratifikovalo;

97.  vybízí Srbsko, aby zajistilo dostatečné finanční a institucionální zdroje pro sociální politiku a politiku zaměstnanosti;

98.  vítá pokračující účast Srbska v misích a operacích pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); vybízí Srbsko, aby zachovalo své stávající závazky týkající se poskytování personálu pro čtyři mise a operace SBOP a aby usilovalo o další účast v budoucnosti; vítá ujednání o boji proti terorismu podepsaná mezi EU a Srbskem; vítá v tomto ohledu zlepšení regionální a mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti terorismu a násilnému extremismu;

99.  vyjadřuje znepokojení ohledně stále větší závislosti Srbska na obranném a bezpečnostním vybavení a technologiích z Čínské lidové republiky, včetně systému hromadného sledování v Bělehradě a hromadného shromažďování osobních údajů bez vhodných pojistek, a ohledně nedostatečné transparentnosti, pokud jde o postupy bezpečnostního sektoru při zadávání veřejných zakázek; i nadále je znepokojen úzkou politickou a vojenskou spoluprací Srbska s Ruskem, včetně pokračující přítomnosti ruských leteckých zařízení ve městě Niš; vyzývá Srbsko, aby dosáhlo souladu se SBOP a jejími nástroji;

100.  znovu vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí o odstranění odkazu bývalých komunistických tajných služeb tím, že jejich spisy zpřístupní veřejnosti, což by byl krok na cestě k demokratizaci Srbska; vyzývá Srbsko, aby zintenzivnilo proces převodu a naplňování povinností vyplývajících z rozdělení společného archivu bývalé Jugoslávie; v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že plný přístup ke všem archivním materiálům, zejména materiálům bývalých jugoslávských tajných služeb (UDBA) a tajné služby jugoslávské lidové armády (KOS), má klíčový význam; připomíná svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k těmto archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik, a aby je navrátily příslušným vládám, pokud o to požádají;

101.  připomíná, že EU je největším poskytovatelem finanční pomoci Srbsku; vítá úsilí Komise o strategičtější investování na západním Balkáně prostřednictvím specializovaného hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán; uznává význam tohoto plánu při podpoře udržitelné konektivity, lidského kapitálu, hospodářské soutěže a inkluzivního růstu i při posilování regionální a přeshraniční spolupráce s cílem zlepšit možnosti místních a regionálních správních orgánů a využívat přínosů těchto investic; zdůrazňuje, že veškeré investice musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu;

102.  zdůrazňuje, že hospodářský a investiční plán by měl podporovat nezbytné strukturální reformy v oblasti infrastruktury, energetiky, životního prostředí a vzdělávání a měl by být prováděn co nejrychleji a nejúčinněji s cílem zlepšit viditelnost projektů financovaných EU a zvýšit důvěru srbských občanů v Evropskou unii a její orgány;

103.  vyzývá spolunormotvůrce, aby doladili pobídky a podmíněnost v budoucím nástroji předvstupní pomoci (NPP III) a aby v případě vážného neplnění podmínek využili mechanismy pozastavení; považuje za zásadní, aby NPP III podporoval další posilování základních hodnot a řádné správy věcí veřejných; domnívá se, že zásada „více za více“ a „méně za méně“ týkající se vratnosti procesu přistoupení podle obnovené metodiky by měla být rovněž jasně zohledněna v předvstupním financování; znovu opakuje, že rozsah finanční pomoci by měl odpovídat skutečné míře provedených reforem;

104.  vyzývá srbské orgány, aby co nejlépe využily přerozdělení finančních prostředků EU v rámci NPP s cílem pomoci zmírnit sociální a hospodářské dopady pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám;

105.  připomíná, že EU urychleně mobilizovala okamžitou podporu pro západní Balkán k řešení stavu zdravotní nouze v důsledku pandemie COVID-19 a k usnadnění sociální a hospodářské obnovy tohoto regionu;

106.  vyzývá Komisi a členské státy, aby občanům všech zemí západního Balkánu přidělily dostatečné množství očkovacích látek proti onemocnění COVID-19;

107.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 119. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0168.