Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Ioannis Lagos zbaven imunity, kterou dne 23. října 2020 předložil státní zástupce při kasačním soudu Řecké republiky v rámci výkonu rozsudku odvolacího soudu v Aténách č. 2425, 2473, 2506, 2644/2020 (první senát se třemi soudci rozhodujícími v trestních věcech) č. 2425, 2473, 2506, 2644/2020 a vyhlášenou na plenárním zasedání dne 11. listopadu 2020,

–  poté, co Ioannis Lagos dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019(1),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0136/2021),

A.  vzhledem k tomu, že státní zástupce příslušný pro toto řízení požádal o zbavení poslance Evropského parlamentu Ioannise Lagose imunity, aby mohl vůči němu vykonat celkový trest třináct (13) let a osm (8) měsíců odnětí svobody a celkovou pokutu ve výši jednoho tisíce tři set EUR (1300 EUR) za jeden trestný čin a dva delikty;

B.  vzhledem k tomu, že článek 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že členové Evropského parlamentu na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

C.  vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos byl zvolen do Evropského parlamentu dne 2. července 2019 a žádost o zbavení imunity se týká skutečností a podání obžaloby, k nimž došlo před nabytím statusu poslance Evropského parlamentu, a tudíž poslanecké imunity;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 62 Ústavy Řecké republiky nesmí být žádný poslanec během svého funkčního období stíhán, zatčen, uvězněn ani podroben jiným opatřením spojeným se zbavením osobní svobody bez souhlasu parlamentu;

E.  vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos byl odsouzen za a) účast na organizované zločinecké skupině a její řízení (čl. 187 odst. 1 a 3 trestního zákoníku), přičemž k tomuto skutku došlo v Aténách a trval od roku 2008 do současnosti, b) prosté držení zbraně (zákon č. 2168/1993) poté, co byl bod obvinění po schválení překvalifikován z nezákonného držení zbraně, přičemž čin byl spáchán dne 30. září 2013 v Peramě (provincie Attika), a c) porušení zákona č. 456/1976 o držení světlic a zábavní pyrotechniky k přípravě ohňostrojů, přičemž čin byl spáchán dne 29. září 2013 v Peramě (provincie Attika);

F.  vzhledem k tomu, že odsuzující rozsudek aténského odvolacího soudu je bezodkladně vykonatelný, přičemž soud rozhodl, že opravný prostředek proti němu nemá odkladný účinek;

G.  vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti vzal na vědomí dokumenty, které jeho členům předložil Ioannis Lagos podle čl. 9 odst. 6 jednacího řádu a které Ioannis Lagos považuje za důležité pro tento postup;

H.  vzhledem k tomu, že výkon odsuzujícího rozsudku se netýká názorů nebo hlasování Ioannise Lagose při výkonu jeho funkcí v souladu s článkem 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.  vzhledem k tomu, že podle čl. 9 odst. 8 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti za žádných okolností nesmí vyslovit o vině nebo nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které jsou poslanci přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem případu;

J.  vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu nepřísluší zpochybňovat kvalitu vnitrostátních právních a soudních systémů;

K.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament nemá pravomoc posuzovat nebo zpochybňovat jurisdikci vnitrostátních soudních orgánů příslušných k dotčenému trestnímu řízení;

L.  vzhledem k tomu, že Ioannis Lagos je jednou ze skupiny osob, které se nacházejí v podobné situaci, kdy byly aténským odvolacím soudem za dotčené trestné činy odsouzeny k víceletému trestu odnětí svobody, přičemž jediný rozdíl spočívá v tom, že Ioannis Lagos v současné době požívá imunity poslance Evropského parlamentu;

M.  vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu není poslanecká imunita osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců;

N.  vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

O.  vzhledem k tomu, že trestné činy, které měl spáchat, nemají jednoznačný ani přímý vztah k povinnostem, které Ioannis Lagos vykonává jakožto poslanec Evropského parlamentu;

P.  vzhledem k tomu, že trestné činy, které měl Ioannis Lagos spáchat, se odehrály před jeho zvolením do Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že na tomto základě nelze tvrdit, že soudní řízení bylo zahájeno v roce 2014 s úmyslem narušit budoucí politickou činnost Ioannise Lagose jako poslance Evropského parlamentu v době, kdy jeho status poslance Evropského parlamentu byl jen hypotetický a budoucí;

Q.  vzhledem k tomu, že v této věci Parlament nebyl schopen prokázat existenci fumus persecutionis, tedy skutečností naznačujících, že dotčené soudní řízení bylo zahájeno s úmyslem poškodit politickou činnost poslance, a tedy Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, že se Ioannis Lagos zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru státnímu zástupci při kasačním soudu Řecké republiky a Ioannisi Lagosovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Soudího dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.