Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2272(ACI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0123/2021

Předložené texty :

A9-0123/2021

Rozpravy :

Hlasování :

PV 27/04/2021 - 2
PV 27/04/2021 - 14

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0130

Přijaté texty
PDF 246kWORD 78k
Úterý, 27. dubna 2021 - Brusel
Interinstitucionální dohoda o povinném rejstříku transparentnosti
P9_TA(2021)0130A9-0123/2021
Rozhodnutí
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha
 Příloha

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (2020/2272(ACI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 9. prosince 2020, kterým se schvaluje návrh interinstitucionální dohody o zřízení povinného rejstříku transparentnosti,

–  s ohledem na návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti (dále jen „dohoda“),

–  s ohledem na čl. 11 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU),

–  s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na návrh politického prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise u příležitosti přijetí interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti (dále jen „politické prohlášení“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu Evropského parlamentu a Evropské komise ze dne 16. dubna 2014 o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politiky EU (dále jen „dohoda z roku 2014“)(1),

–  s ohledem na návrh interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti, který předložila Komise dne 28. září 2016 (COM(2016)0627),

–  s ohledem na mandát Evropského parlamentu pro vyjednávání o návrhu interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti předloženém Komisí dne 28. září 2016, který přijala Konference předsedů dne 15. června 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU(2),

–  s ohledem na nový balíček nástrojů pro transparentnost určených poslancům, který schválila Konference předsedů dne 27. července 2018,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 31. ledna 2019 o změnách jednacího řádu Evropského parlamentu týkajících se hlavy I kapitol 1 a 4; hlavy V kapitoly 3; hlavy VII kapitol 4 a 5; hlavy VIII kapitoly 1; hlavy XII; hlavy XIV a přílohy II(3), zejména článků 11 a 35,

–  s ohledem na čl. 148 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0123/2021),

A.  vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU uvádí, že: „Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“;

B.  vzhledem k tomu, že mimořádná zdravotnická situace způsobená pandemií COVID vedla ke vzniku nových forem interakce mezi zástupci zájmových skupin a činiteli s rozhodovací pravomocí;

C.  vzhledem k tomu, že Unie vyplatí různými formami členským státům nebývalé objemy finanční podpory pro boj proti následkům pandemie a veškerá související rozhodnutí musí být přijímána zcela transparentně a zajišťovat plnou odpovědnost činitelů Unie s rozhodovací pravomocí;

D.  vzhledem k tomu, že by občané měli mít co možná největší důvěru v orgány Unie; vzhledem k tomu, že má-li takováto důvěra existovat, musí být občané přesvědčeni o tom, že zástupci zájmových skupin jsou vázáni vysokými etickými normami a že jejich volení představitelé na úrovni Unie, komisaři a úředníci Unie jsou nezávislí a že jejich jednání je transparentní a odpovědné; vzhledem k tomu, že nezávislý subjekt orgánů Unie by v budoucnu mohl přispět k vytvoření společného etického rámce úředníků Unie, který by upravoval jejich vztahy se zástupci zájmových skupin; vzhledem k tomu, že je třeba, aby bylo v rámci fungování rejstříku transparentnosti případně zohledňováno to, jak žadatelé o zápis a subjekty zapsané do rejstříku dodržují hodnoty Unie a obecné etické normy;

E.  vzhledem k tomu, že jednotlivá institucionální opatření k provádění dohody jsou přijímána v Parlamentu na různých úrovních a sahají od prováděcích pravidel, které přijímá předsednictvo, až po změnu jednacího řádu;

F.  vzhledem k tomu, že v dohodě každý ze tří signatářských orgánů souhlasí s přijetím jednotlivých rozhodnutí zmocňujících správní radu rejstříku (dále jen „správní rada“) a sekretariát rejstříku (dále jen „sekretariát“), aby jeho jménem přijímaly rozhodnutí v souladu s článkem 9 a čl. 15 odst. 2 dohody;

Účel a oblast působnosti

1.  vítá dohodu jako další krok ke zlepšení norem pro etické zastupování zájmů; připomíná však, že podle článku 295 Smlouvy o fungování EU mohou orgány pouze upravit způsoby své spolupráce, a proto se v případě, že chtějí stanovit faktickou povinnost třetích stran zapsat se do rejstříku, musí spoléhat na své vnitřní organizační pravomoci; opakuje, že dlouhodobě upřednostňuje zřízení rejstříku transparentnosti prostřednictvím právního aktu, neboť se jedná o jediný způsob, jak právně zavázat třetí strany;

2.  trvá na tom, že by se orgány v souladu s politickým prohlášením měly zavázat ke koordinovanému přístupu k posilování společné kultury transparentnosti s cílem zlepšit a dále posílit etické zastupování zájmů; zdůrazňuje, že podle dohody a podle čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU musí orgány při vytváření společného rámce jednat ve vzájemné loajální spolupráci, a že by tedy měly usilovat o nejvyšší míru odpovědnosti; zdůrazňuje, že opatření uvedená v dohodě by měla představovat minimum a mohla by být dále rozšířena, a to v případě politické podpory a při zohlednění stávajících ústavních a právních omezení interinstitucionální dohody;

3.  znovu potvrzuje, že je třeba pokračovat v interinstitucionálním dialogu s cílem vytvořit rejstřík transparentnosti na základě právně závazného aktu v rámci sekundárních právních předpisů Unie;

4.  navrhuje, aby konference o budoucnosti Evropy projednala možnost vytvoření samostatného právního základu, který by spolunormotvůrcům umožnil přijímat v rámci řádného legislativního postupu legislativní akty Unie s cílem stanovit závazná etická pravidla, která by upravovala vztahy zástupců zájmových skupin s orgány Unie;

5.  vítá skutečnost, že status Rady Evropské unie se změnil a z pozorovatele se stala oficiální strana dohody; domnívá se však, že její účast je omezena na setkání s nejvyššími úředníky a dále, a to pouze v rámci dobrovolných režimů, na setkání stálých zástupců a zástupců stálých zástupců během jejich předsednictví a v průběhu šesti měsíců, které mu předcházejí; trvá na tom, že v zájmu důvěryhodnosti společného rámce by se všechna stálá zastoupení měla těchto dobrovolných režimů aktivně účastnit, uplatňovat je i po skončení svého předsednictví a rozšířit je pokud možno i na další úředníky;

6.  poukazuje na to, že Komise v rámci procesu vyjednávání nepřijala žádné podstatné dodatečné závazky ke společnému rámci; vyjadřuje politování zejména nad tím, že pokud jde o osobní působnost, vztahuje se systém pouze na nejvýše postavené vedoucí pracovníky orgánů; trvá na tom, že v rámci všech revizí ujednání o podmíněnosti ve vztahu ke všem třem orgánům by měla probíhat setkání s ostatními zaměstnanci orgánů, na úrovni vedoucích oddělení a výše;

7.  vítá závazky, které Parlament přijal v rámci vyjednávacího procesu, pokud jde o podmíněnost a doplňková opatření v oblasti transparentnosti; domnívá se, že změna článků 11 a 35 jednacího řádu poskytla v tomto ohledu silný závazek; vítá skutečnost, že dohoda zachovává ústavní právo poslanců svobodně vykonávat svůj mandát;

8.  vítá možnost dobrovolného zapojení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie; domnívá se, že by signatářské orgány měly takovéto zapojení podporovat, a to v souladu se svou povinností podporovat používání rejstříku a využívat jej v co největším rozsahu; trvá na tom, že tato účast bude vyžadovat, aby signatářské orgány vyčlenily na rejstřík další zdroje;

Dotčené činnosti

9.  zdůrazňuje, že dohoda vychází z přístupu založeného na činnostech, který zahrnuje i nepřímé lobbistické činnosti; trvá na tom, že je důležité tyto činnosti zahrnout, zejména s ohledem na nové formy interakce zástupců zájmových skupin s činiteli EU s rozhodovací pravomocí, které se objevily v souvislosti s pandemií;

10.  vítá vyjasnění týkající se činností, jež jsou dotčeny, a činností, na které se dohoda nevztahuje, včetně vyloučení spontánních setkání a zahrnutí prostředníků ze třetích zemí, kteří nemají diplomatický status;

11.  domnívá se, že je důležité definovat schůzky se zástupci zájmových skupin, které by měly být zveřejňovány jako předem plánované schůzky; vítá praxi Komise, která spočívá ve zveřejňování i těch schůzek, které se konají v jiném formátu než formou osobního setkání, jako například formou videokonference; trvá na tom, že plánované telefonní hovory by rovněž měly být považovány za schůzky;

Podmíněnost, výroční zpráva a přezkum

12.  je toho názoru, že provádění opatření podmíněnosti a dalších doplňkových opatření v oblasti transparentnosti prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí představuje způsob, jak respektovat příslušné vnitřní organizační pravomoci tří signatářských orgánů; vítá v této souvislosti skutečnost, že výroční zpráva byla rozšířena tak, aby zahrnovala provádění těchto opatření přijatých signatářskými orgány;

13.  navrhuje, aby výroční zpráva obsahovala informace o subjektech zapsaných do rejstříku, které byly vyšetřovány a nakonec vymazány z rejstříku z důvodu nedodržování kodexu chování;

14.  vítá včasný a pravidelný přezkum prováděcích opatření přijatých podle článku 5 dohody, který umožní předložit doporučení ke zlepšení a posílení těchto opatření;

15.  žádá signatářské orgány, aby před příští revizí rejstříku provedly analýzu dopadů, které mají nová pravidla transparentnosti na rozhodovací postupy, včetně podmínek a doplňkových opatření v oblasti transparentnosti schválených orgány na základě společného rámce, a dopadu těchto pravidel na to, jak občané vnímají orgány Unie;

16.  zdůrazňuje, že jasné a včasné zveřejnění podmínek a doplňkových opatření v oblasti transparentnosti je zásadní pro zajištění transparentnosti pro zástupce zájmových skupin a občany, která je základem jejich důvěry v řádné fungování společného rámce;

Úloha Evropského parlamentu

17.  vítá závazky přijaté Parlamentem v průběhu jednání, zejména pokud jde o návrh uvedený v dokumentu „Odstranění nedostatků – návrhy Parlamentu týkající se podmíněnosti“, a trvá na tom, že je třeba je bez zbytečného odkladu plně provést a zveřejnit v souladu s čl. 5 odst. 3 dohody;

18.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby v rámci Parlamentu existoval vysoký stupeň politické odpovědnosti za provádění a přezkum; navrhuje, aby byl proces přezkumu stanovený v článku 14 dohody veden a utvářen v úzké spolupráci s místopředsedou Parlamentu odpovědným za rejstřík transparentnosti;

19.  vyzývá konkrétně k tomu, aby předsednictvo a další příslušné orgány urychleně provedly následující opatření:

   a) vytvoření přímé vazby mezi zveřejňováním schůzí podle čl. 11 odst. 3 a rejstříkem transparentnosti a zavedení podstatných zlepšení s cílem učinit tento nástroj pro zveřejňování plně uživatelsky vstřícným a vybavit jej funkcí vyhledávání;
   b) vytvoření přímé vazby mezi legislativní stopou stanovenou v čl. 4 odst. 6 kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů, který je obsažen v příloze I jednacího řádu, a rejstříkem transparentnosti;
   c) zavedení pravidla pro úředníky Parlamentu od úrovně vedoucích oddělení až po generálního tajemníka, na jehož základě by se mohli setkávat pouze s registrovanými zástupci zájmových skupin;
   d) vydání doporučení zaměstnancům Parlamentu, aby se s jednotlivci nebo organizacemi, na něž se rejstřík transparentnosti vztahuje, setkávali pouze v případě, že jsou zapsáni v rejstříku, a aby systematicky tuto skutečnost před svými schůzkami ověřovali;
   e) zavedení komplexního přístupu s cílem podmínit účast osob, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti a které chtějí vystupovat v roli řečníka na jakýchkoli akcích pořádaných výbory nebo meziskupinami, jako jsou workshopy a semináře, ale i schůze delegací, zápisem do rejstříku;
   f) vytvoření komplexního a soudržného přístupu ke spolupořádání akcí v prostorách Parlamentu a případné podmínění jejich konání tím, že všechny osoby, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti, musí být zapsány v rejstříku;

20.  vyzývá zejména Konferenci předsedů výborů, aby

   a) přijala pokyny s cílem podpořit zpravodaje, stínové zpravodaje a předsedy výborů při plnění jejich povinností podle čl. 11 odst. 3;
   b) přijala pokyny pro sekretariáty výborů, aby poslancům poskytovaly podporu tím, že je budou systematicky upozorňovat na skutečnost, že mohou v souladu s čl. 4 odst. 6 kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů, který je obsažen v příloze I jednacího řádu, dobrovolně uvádět seznam zástupců zájmových skupin, s nimiž záležitosti související s předmětem zprávy konzultovali;

21.  vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby v rámci revize jednacího řádu Parlamentu zvážil další opatření v oblasti transparentnosti, která by měla být zavedena s cílem posílit závazek Parlamentu ke společnému rámci; podtrhuje význam formálních požadavků, které se vztahují na veškeré revize jednacího řádu;

Způsobilost, kodex chování a informace požadované od subjektů zapsaných do rejstříku

22.  poznamenává, že dodržování kodexu chování stanoveného v příloze I dohody je součástí kritérií způsobilosti a že subjekty zapsané do rejstříku musí zohledňovat požadavky na zachování důvěrnosti a pravidla platná pro bývalé členy a zaměstnance orgánů, která se na ně vztahují po odchodu z funkce;

23.  vítá objasnění, že pokud subjekty zapsané do rejstříku zadávají část své činnosti jiným subjektům, nejsou osvobozeny od povinnosti zajistit dodržování stejných etických norem, jako jsou ty, které se vztahují na ně;

24.  vítá skutečnost, že subjekty zapsané do rejstříku jsou povinny zveřejňovat finanční informace o klientech i prostřednících a že finanční informace jsou rovněž vyžadovány od subjektů zapsaných do rejstříku, které nezastupují obchodní zájmy; vítá skutečnost, že subjekty zapsané do rejstříku jsou povinny finanční informace nejen jednou ročně zveřejňovat, ale také je průběžně aktualizovat, zejména pokud dojde k významné změně údajů, které jsou předmětem prováděcích rozhodnutí;

25.  zdůrazňuje, že subjekty zapsané do rejstříku jsou nyní povinny poskytovat informace o legislativních návrzích, politikách nebo iniciativách, na něž se zaměřují; domnívá se, že toto opatření přispěje k větší transparentnosti zájmů, které zastupují;

Sekretariát a správní rada

26.  vítá závazek navýšit zdroje na údržbu, rozvoj a propagaci rejstříku a formální příspěvek Rady sekretariátu; domnívá se, že tyto závazky týkající se společného rámce by měly posílit schopnost sekretariátu poskytovat subjektům zapsaným do rejstříku včasné pokyny a podporovat je při zápisu do rejstříku a aktualizaci požadovaných údajů; poukazuje nicméně na to, že ve srovnání s podobnými vnitrostátními systémy jsou lidské zdroje v poměru k počtu zapsaných subjektů velmi omezené a že toto omezení brání účinnému fungování rejstříku; vyzývá orgány, aby zajistily poskytnutí zdrojů a zaměstnanců nezbytných k zaručení řádného fungování sekretariátu a správní rady;

27.  domnívá se, že rovné postavení všech tří orgánů v zajišťování provozu sekretariátu a správní rady by mělo zajistit konsensus, rozvíjet společnou odpovědnost za rámec a podporovat společnou kulturu transparentnosti;

28.  vítá vytvoření správní rady a její úkol dohlížet na celkové administrativní provádění dohody a působit jako orgán příslušný k přezkumu opatření přijatých sekretariátem; vítá skutečnost, že dohoda zahrnuje důkladný administrativní postup zajišťující procesní práva subjektů zapsaných do rejstříku;

Procesní ustanovení

29.  schvaluje uzavření dohody uvedené v příloze A tohoto rozhodnutí;

30.  schvaluje politické prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise obsažené v příloze B tohoto rozhodnutí, které bude zveřejněno společně s dohodou v řadě L Úředního věstníku Evropské unie;

31.  přijímá rozhodnutí o tom, že v souladu s článkem 9 a čl. 15 odst. 2 dohody jsou správní rada a sekretariát od vstupu dohody v platnost zmocněny přijímat jménem Evropského parlamentu jednotlivá rozhodnutí týkající se žadatelů o zápis a subjektů zapsaných do rejstříku v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne ... [vložte: datum a odkaz] o povinném rejstříku transparentnosti;

32.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady a předsedkyní Komise tuto dohodu podepsal a zajistil její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a jeho přílohy Radě, Komisi a parlamentům členských států pro informaci.

(1) Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11.
(2) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2019)0046.


PŘÍLOHA A: Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise (dále jen „signatářské orgány“) udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností v souladu se Smlouvou o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména s čl. 11 odst. 1 a 2 této smlouvy.

(2)  Tento dialog umožňuje zúčastněným stranám předkládat své názory k rozhodnutím, která se jich mohou dotknout, a tudíž účinně přispívat k souboru podkladů, na jehož základě jsou předkládány politické návrhy. Zapojení zúčastněných stran zvyšuje kvalitu rozhodování tím, že poskytuje kanály pro poskytování názorů a odborných znalostí z vnějšku.

(3)  Transparentnost a odpovědnost jsou zásadní pro zachování důvěry občanů Unie v legitimitu politických, legislativních a správních postupů Unie.

(4)  Signatářské orgány uznávají význam koordinace svého přístupu, prostřednictvím přijetí společného rámce pro spolupráci, za účelem další podpory transparentního a etického zastupování zájmů.

(5)  Transparentnost v oblasti zastupování zájmů je obzvláště důležitá, aby mohli občané sledovat činnost a uvědomovat si potenciální vliv zástupců zájmových skupin, včetně vlivu vykonávaného prostřednictvím finanční podpory a sponzorství. Takovou transparentnost nejlépe zajistí kodex chování obsahující pravidla a zásady, jež musí dodržovat zástupci zájmových skupin, kteří se zapíší v rejstříku transparentnosti (dále jen „rejstřík“).

(6)  Vzhledem k pozitivním zkušenostem s rejstříkem transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, který byl zřízen dohodou mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ze dne 16. dubna 2014(1) (dále jen „dohoda z roku 2014“), se signatářské orgány domnívají, že by oblast působnosti dohody z roku 2014 měla být rozšířena.

(7)  Je nezbytné učinit tento rejstřík prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí přijatých každým ze signatářských orgánů povinným, a to zavedením opatření s rovnocenným účinkem, která stanoví, že zápis zástupců zájmových skupin v rejstříku je nezbytným předpokladem pro výkon určitých druhů činností v oblasti zastupování zájmů.

(8)  V zájmu dalšího posílení společného rámce a navázání na pokrok dosažený při vytváření společné kultury transparentnosti by signatářské orgány měly na internetových stránkách rejstříku zveřejňovat opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která zavádějí s cílem povzbudit k zápisu v rejstříku, například zvláštní seznamy pro rozesílání zpráv, doporučení, aby se určité subjekty s rozhodovací pravomocí setkávaly pouze se zapsanými zástupci zájmových skupin, nebo zveřejnění informací o jednáních mezi určitými subjekty s rozhodovací pravomocí a zástupci zájmových skupin.

(9)  K propagaci této dohody mimo rámec signatářských orgánů by tato dohoda měla stanovit opatření, která umožní orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, které nejsou signatářskými orgány, a stálým zastoupením členských států, které si dobrovolně přejí uplatňovat zásady fungování společného rámce, využívat pomoci sekretariátu rejstříku a jeho kontaktního místa.

(10)  Aby se předešlo zbytečné administrativní zátěži a bylo dosaženo souladu se současnou praxí v oblasti registrace, měly by být činnosti prováděné zástupci zájmových skupin výhradně jménem sdružení, jehož jsou součástí, nebo sítě, do níž patří, považovány za činnosti této sítě nebo tohoto sdružení.

(11)  Tato dohoda by se neměla vztahovat na činnosti orgánů veřejné moci členských států, ani na činnosti jakýchkoli sdružení nebo sítí těchto orgánů veřejné moci jednajících jejich jménem na úrovni Unie a na celostátní nebo nižší úrovni, ačkoli sdružení a sítě orgánů veřejné moci na úrovni Unie a na celostátní nebo nižší úrovni, které se podílejí na činnostech v oblasti zastupování zájmů, by měly mít možnost se v rejstříku zapsat.

(12)  Praxe přijímání výroční zprávy o fungování rejstříku by měla být zachována jako nástroj k zajištění náležitého zviditelnění koordinovaného přístupu signatářských orgánů a posílení důvěry občanů. Výroční zpráva by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření k zajištění transparentnosti zavedená signatářskými orgány.

(13)  Fungování rejstříku by nemělo zasahovat do pravomocí žádného ze signatářských orgánů ani dopadat na jejich příslušné vnitřní organizační pravomoci.

(14)  Při výkonu svých příslušných vnitřních organizačních pravomocí by signatářské orgány měly v souladu s touto dohodou přenést na sekretariát a správní radu rejstříku pravomoc jednat jejich jménem při přijímání jednotlivých rozhodnutí týkajících se žadatelů o zápis a zapsaných subjektů. Signatářské orgány by měly vystupovat společně jako strana žalovaná v jakémkoli řízení zahájeném před Soudním dvorem Evropské unie na základě žaloby podané proti konečným rozhodnutím správní rady rejstříku, která mají nepříznivý dopad na žadatele o zápis nebo zapsané subjekty.

(15)  Signatářské orgány by při uplatňování této dohody měly mezi sebou loajálně spolupracovat.

(16)  Každý ze signatářských orgánů by měl být schopen provádět další politiky v oblasti řádné správy a transparentnosti mimo rámec této dohody, pokud tyto politiky nezasahují do uplatňování této dohody a do cílů, které tato dohoda sleduje.

(17)  Touto dohodou není dotčen výkon práv podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o EU, který se týká evropské občanské iniciativy, a článku 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který se týká práva předložit petici Evropskému parlamentu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Tato dohoda stanoví rámec a zásady fungování koordinovaného přístupu signatářských orgánů, pokud jde o transparentní a etické zastupování zájmů.

Signatářské orgány se dohodly, že budou prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí přijatých na základě svých vnitřních organizačních pravomocí uplatňovat koordinovaný přístup uvedený v prvním pododstavci, pokud jde o činnosti spadající do oblasti působnosti této dohody (dále jen „dotčené činnosti“), a stanoví dotčené činnosti, které se rozhodnou podmínit zápisem v rejstříku.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)  „zástupcem zájmové skupiny“ jakákoli fyzická či právnická osoba nebo formální či neformální skupina, sdružení nebo síť, které se zabývají dotčenými činnostmi;

b)  „žadatelem o zápis“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který žádá o to, aby byl zapsán v rejstříku;

c)  „zapsaným subjektem“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který je zapsán a veden v rejstříku;

d)  „klientem“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který vstoupil do smluvního vztahu s prostředníkem za účelem toho, aby daný prostředník prosazoval zájmy tohoto zástupce zájmové skupiny prováděním dotčených činností;

e)  „prostředníkem“ jakýkoli zástupce zájmové skupiny, který prosazuje zájmy klienta prováděním dotčených činností;

f)  „vztahem mezi klientem a prostředníkem“ jakýkoli smluvní vztah mezi klientem a prostředníkem týkající se provádění dotčených činností;

g)  „zaměstnanci“ zaměstnanci, na něž se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(2), kteří jsou zaměstnaní některým ze signatářských orgánů, bez ohledu na kategorii, do které spadají;

h)  „podmíněností“ zásada, podle níž je zápis v rejstříku nezbytným předpokladem pro to, aby zástupci zájmových skupin mohli vykonávat určité dotčené činnosti.

Článek 3

Dotčené činnosti

1.  Tato dohoda se vztahuje na činnosti vykonávané zástupci zájmových skupin s cílem ovlivňovat tvorbu nebo provádění politik či právních předpisů nebo rozhodovací procesy signatářských orgánů či jiných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie (dále společně jen „orgány Unie“), aniž by byl dotčen článek 4.

2.  Mezi dotčené činnosti uvedené v odstavci 1 patří mimo jiné:

a)  pořádání schůzí, konferencí či akcí s orgány Unie nebo účast na nich, jakož i navazování jakýchkoli podobných kontaktů s orgány Unie;

b)  přispívání ke konzultacím, slyšením nebo jiným podobným iniciativám nebo účast na nich;

c)  pořádání komunikačních kampaní a organizování platforem, sítí a iniciativ na místní úrovni;

d)  příprava nebo pověření přípravou politických nebo pozičních dokumentů, pozměňovacích návrhů, průzkumů a dotazníků veřejného mínění, otevřených dopisů a jiných komunikačních nebo informačních materiálů a zadávání a provádění výzkumu.

Článek 4

Činnosti, na které se tato dohoda nevztahuje

1.  Tato dohoda se nevztahuje na tyto činnosti:

a)  poskytování právního nebo jiného odborného poradenství, pokud:

i)  spočívá v zastupování klientů v souvislosti se smírčím či mediačním řízením, jehož cílem je předejít tomu, aby byl spor předložen soudu nebo správnímu orgánu;

ii)  je klientům poskytováno poradenství s cílem pomoci jim zajistit, aby jejich činnost byla v souladu se stávajícím právním rámcem; nebo

iii)  spočívá v zastupování klientů a ochraně jejich základních nebo procesních práv, jako je právo být vyslechnut, právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu ve správním řízení, a zahrnuje činnosti vykonávané právníky nebo jinými odborníky, kteří se zabývají zastupováním klientů a ochranou jejich základních nebo procesních práv;

b)  předkládání vyjádření jako účastník nebo dotčená osoba v rámci soudního nebo správního řízení stanoveného právem Unie nebo mezinárodním právem platným pro Unii a předkládání vyjádření na základě smluvního vztahu s některým ze signatářských orgánů nebo na základě grantové dohody financované z prostředků Unie;

c)  činnosti sociálních partnerů jednajících jako účastníci sociálního dialogu podle článku 152 Smlouvy o fungování EU;

d)  předkládání vyjádření v reakci na přímou a konkrétní žádost některého z orgánů Unie, jejich zástupců či zaměstnanců o poskytnutí věcných informací, údajů nebo odborných znalostí;

e)  činnosti vykonávané fyzickými osobami jednajícími výhradně vlastním jménem a nikoli ve spojení s ostatními;

f)  spontánní setkání, setkání čistě soukromé nebo společenské povahy a jednání konaná v rámci správního řízení stanoveného Smlouvou o EU, Smlouvou o fungování EU nebo právními akty Unie.

2.  Tato dohoda se nevztahuje na činnosti vykonávané těmito subjekty:

a)  orgány veřejné moci členských států, včetně jejich stálých zastoupení a zastupitelských úřadů, na celostátní a nižší úrovni;

b)  sdružení a sítě orgánů veřejné moci na unijní, celostátní nebo nižší úrovni za podmínky, že jednají výlučně jménem příslušných orgánů veřejné moci;

c)  mezivládní organizace, včetně agentur a orgánů těchto organizací;

d)  orgány třetích zemí, včetně jejich diplomatických misí a velvyslanectví, s výjimkou případů, kdy jsou tyto orgány zastupovány prostřednictvím právních subjektů, úřadů nebo sítí bez diplomatického statusu, nebo prostředníka;

e)  politické strany, s výjimkou všech organizací zřízených politickými stranami nebo k nim přidružených;

f)  církve a náboženská sdružení či společenství, jakož i ideové a nekonfesní organizace uvedené v článku 17 Smlouvy o fungování EU, s výjimkou úřadů, právních subjektů nebo sítí zřízených k zastupování církví, náboženských společenství nebo ideových a nekonfesních organizací ve vztazích s orgány Unie, jakož i jejich sdružení.

Článek 5

Podmíněnost a doplňková opatření týkající se transparentnosti

1.  Signatářské orgány se zavazují dodržovat zásadu podmíněnosti, kterou budou uplatňovat prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí na základě svých vnitřních organizačních pravomocí.

2.  Při přijímání opatření v oblasti podmíněnosti nebo doplňkových opatření týkajících se transparentnosti s cílem podpořit zápis v rejstříku a na posílení společného rámce zřízeného touto dohodou signatářské orgány zajistí, aby tato opatření byla v souladu s touto dohodou a aby posilovala cíl koordinovaného přístupu uvedeného v článku 1, konkrétně aby stanovila vysoký standard transparentního a etického zastupování zájmů na úrovni Unie.

3.  Opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření týkající se transparentnosti přijatá signatářskými orgány se zveřejňují na internetových stránkách rejstříku, přičemž tyto stránky se pravidelně aktualizují.

Článek 6

Způsobilost a kodex chování

1.  Žadatelé o zápis, kteří předloží úplnou žádost o zápis, jsou způsobilí k tomu, aby byli zapsáni v rejstříku, pokud vykonávají dotčené činnosti a dodržují kodex chování uvedený v příloze I (dále jen „kodex chování“).

2.  Při předkládání žádosti o zápis poskytnou žadatelé o zápis informace uvedené v příloze II a vyjádří souhlas se zveřejněním těchto informací.

3.  Žadatelé o zápis mohou být požádáni, aby doložili svou způsobilost k tomu, aby byli zapsáni v rejstříku, a správnost informací, které předložili.

4.  Sekretariát rejstříku (dále jen „sekretariát“) zapíše žadatele o zápis do rejstříku, jakmile je prokázána způsobilost žadatele o zápis a má se za to, že žádost o zápis splňuje požadavky stanovené v příloze II.

5.  Jakmile je žadatel o zápis zapsán v rejstříku, stává se zapsaným subjektem.

6.  Sekretariát sleduje zápisy v rejstříku a hodnotí průběžnou způsobilost zapsaných subjektů a dodržování kodexu chování v souladu s postupy stanovenými v příloze III.

7.  Sekretariát může provádět šetření na základě stížnosti, jež se týká údajného porušení kodexu chování zapsaným subjektem, nebo i z vlastního podnětu na základě informací, podle nichž zapsaný subjekt již zřejmě nesplňuje požadavky na způsobilost podle odstavce 1.

8.  V souvislosti se sledováním nebo šetřením sekretariátu zapsané subjekty zejména:

a)  předloží na požádání podpůrné dokumenty prokazující, že informace týkající se jejich zápisu jsou i nadále správné; a

b)  spolupracují loajálně a konstruktivně v souladu s postupy stanovenými v příloze III.

Článek 7

Správní rada

1.  Správní radu rejstříku (dále jen „správní rada“) tvoří generální tajemníci signatářských orgánů, kteří jí střídavě předsedají, každý po dobu funkčního období v trvání jednoho roku.

2.  Správní rada:

a)  dohlíží na celkové uplatňování této dohody;

b)  stanovuje roční priority týkající se rejstříku, jakož i odhady rozpočtu a podíl, který je vyžadován na provádění těchto priorit;

c)  vydává obecné pokyny sekretariátu;

d)  přijímá výroční zprávu uvedenou v článku 13;

e)  zkoumá odůvodněné žádosti o přezkum rozhodnutí sekretariátu a rozhoduje o nich v souladu s bodem 9 přílohy III.

3.  Správní rada zasedá nejméně jednou ročně z podnětu svého předsedy. Může zasedat také na žádost jednoho ze svých členů.

4.  Správní rada rozhoduje na základě konsensu.

Článek 8

Sekretariát

1.  Sekretariát je společný operační útvar zřízený za účelem řízení fungování rejstříku. Sestává z vedoucích oddělení nebo rovnocenných pracovníků odpovědných za otázky transparentnosti v každém signatářském orgánu (dále jen „vedoucí oddělení“) a jejich příslušných zaměstnanců.

2.  Správní rada určí jednoho z vedoucích oddělení za „koordinátora“ na funkční období jednoho roku, které lze obnovit. Koordinátor řídí činnost sekretariátu.

Koordinátor zastupuje sekretariát a dohlíží na jeho každodenní činnost ve společném zájmu signatářských orgánů.

3.  Sekretariát:

a)  podává zprávy správní radě, připravuje její zasedání a pomáhá jí při plnění jejích úkolů;

b)  stanoví pokyny pro zapsané subjekty, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této dohody;

c)  rozhoduje o způsobilosti žadatelů o zápis a dohlíží na obsah rejstříku s cílem dosáhnout optimální úrovně kvality údajů v rejstříku, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že za správnost informací odpovídají v konečném důsledku zapsané subjekty, které tyto informace poskytly;

d)  slouží jako kontaktní místo poskytující podporu žadatelům o zápis a zapsaným subjektům;

e)  provádí šetření a uplatňuje opatření v souladu s přílohou III;

f)  vykonává činnosti týkající se komunikace a zvyšování povědomí zaměřené na zúčastněné strany;

g)  vypracovává návrh výroční zprávy podle článku 13;

h)  odpovídá za rozvoj a údržbu informačních technologií rejstříku;

i)  vyměňuje si osvědčené postupy a zkušenosti s obdobnými orgány týkající se transparentnosti v oblasti zastupování zájmů;

j)  vykonává jakékoli další činnosti nezbytné pro uplatňování této dohody.

4.  Sekretariát rozhoduje na základě konsensu vedoucích oddělení.

Článek 9

Zmocnění

Správní rada a sekretariát plní úkoly, které jim jsou svěřeny podle článků 7 a 8, a při plnění těchto úkolů jsou zmocněny přijímat rozhodnutí jménem signatářských orgánů.

Článek 10

Zdroje

1.  Signatářské orgány zajistí, aby byly dostupné nezbytné lidské, správní, technické a finanční zdroje, včetně dostatečného personálního obsazení sekretariátu, aby bylo zajištěno účinné uplatňování této dohody.

2.  Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2 písm. b) a s patřičným ohledem na rozdílný rozsah plánů pracovních míst signatářských orgánů učiní tyto orgány nezbytné kroky k financování údržby, rozvoje a propagace rejstříku.

Článek 11

Dobrovolné zapojení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, které nejsou signatářskými orgány

1.  Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, které nejsou signatářskými orgány, mohou správní radě oznámit opatření, kterými podmiňují výkon určité činnosti zápisem v rejstříku, nebo jakákoli doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která přijmou.

2.  Pokud má správní rada za to, že opatření podle odstavce 1 jsou v souladu s cíli této dohody, může se s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie dohodnout na podmínkách, za nichž může tento orgán, instituce nebo jiný subjekt využívat podporu sekretariátu a jeho služeb jakožto kontaktního místa. Veškerá opatření oznámená podle odstavce 1 se zveřejňují na internetových stránkách rejstříku.

Článek 12

Dobrovolné zapojení stálých zastoupení členských států

Členské státy mohou správní radě oznámit opatření, která přijaly v souladu s vnitrostátním právem a kterými podmiňují výkon určité činnosti, jež se zaměřuje na jejich stálá zastoupení, zápisem v rejstříku, nebo jakákoliv doplňková opatření k zajištění transparentnosti, která přijmou. Veškerá takto oznámená opatření se zveřejňují na internetových stránkách rejstříku.

Článek 13

Výroční zpráva

1.  Správní rada přijímá výroční zprávu o fungování rejstříku během předchozího roku.

2.  Výroční zpráva obsahuje:

a)  kapitolu poskytující věcné informace o rejstříku, jeho obsahu a veškerých změnách týkajících se rejstříku;

b)  kapitolu o podmíněnosti a doplňkových opatřeních k zajištění transparentnosti podle článku 5, jež jsou v platnosti.

3.  Správní rada předloží výroční zprávu signatářským orgánům a zajistí její zveřejnění na internetových stránkách rejstříku.

Článek 14

Přezkum

1.  Signatářské orgány posoudí uplatňování opatření přijatých podle článku 5 do ... [jeden rok ode dne vstupu této dohody v platnost] a poté pravidelně, s cílem vydat v příslušném případě doporučení na jejich zlepšení či posílení.

2.  Tato dohoda podléhá přezkumu, který se uskuteční do ... [čtyři roky ode dne vstupu této dohody v platnost].

Článek 15

Závěrečná a přechodná ustanovení

1.  Tato dohoda má pro signatářské orgány závaznou povahu.

2.  Pro účely článku 9 se každý signatářský orgán zavazuje přijmout rozhodnutí, které zní takto:

„Správní rada a sekretariát jsou zmocněny přijímat jménem [vložit: název orgánu] jednotlivá rozhodnutí týkající se žadatelů o zápis a zapsaných subjektů, a to v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne [vložit: datum a odkaz] o povinném rejstříku transparentnosti.“.

Tato rozhodnutí vstupují v platnost dnem vstupu této dohody v platnost.

3.  Tato dohoda nahrazuje dohodu z roku 2014, jejíž účinnost končí dnem vstupu této dohody v platnost.

4.  Tato dohoda vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

5.  Subjekty, které byly zapsány v rejstříku před vstupem této dohody v platnost, jsou oprávněny ve lhůtě šesti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost změnit svůj zápis tak, aby byl v souladu s novými požadavky vyplývajícími z této dohody, aby mohly být i nadále vedeny jako v zapsané v rejstříku.

6.  Veškerá šetření upozornění nebo stížností zahájená podle dohody z roku 2014 se provádějí v souladu s postupem stanoveným v uvedené dohodě.

V [místo] dne [datum]

Za Evropský parlament Za Radu Za Komisi

předseda předseda nebo předsedkyně předsedkyně

(1) Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).
(2) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.


PŘÍLOHA I

KODEX CHOVÁNÍ

Zapsané subjekty jednají v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v této příloze. Zapsané subjekty zejména:

a)  v rámci svých vztahů s každým signatářským orgánem a dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie (dále společně jen „orgány Unie“) vždy oznámí svůj název, registrační číslo a subjekt či subjekty, pro něž pracují nebo které zastupují;

b)  uvedou zájmy a cíle, které prosazují a klienty nebo členy, které zastupují, případně také registrační číslo těchto klientů nebo členů;

c)  nezískávají ani se nesnaží získat informace či dosáhnout jakýchkoli rozhodnutí nekalým způsobem či využitím neoprávněného tlaku, nevhodného chování či urážlivého vyjadřování;

d)  nezneužívají svůj zápis v rejstříku pro obchodní zisk ani nepřekrucují či nezkreslují své postavení v souvislosti se zápisem v rejstříku;

e)  nepoškozují pověst rejstříku ani nepůsobí újmu orgánům Unie, ani nevyužívají jejich loga, aniž by jim to bylo výslovně povoleno;

f)  zajistí, aby informace, které poskytují při zápisu a následně spravují v rámci svých dotčených činností, byly úplné, aktuální, správné a nebyly zavádějící, a souhlasí s tím, aby tyto informace byly zpřístupněny veřejnosti;

g)  dodržují příslušná veřejně dostupná pravidla, kodexy a pokyny, které zavedly orgány Unie, a nijak nebrání jejich uplatňování ani používání;

h)  nepodněcují poslance Evropského parlamentu, členy Komise ani zaměstnance žádného z orgánů Unie, aby jednali v rozporu s pravidly a normami chování, jež se na ně vztahují;

i)  pokud zaměstnávají bývalé poslance Evropského parlamentu, členy Komise nebo zaměstnance orgánů Unie, náležitě zohledňují závazek mlčenlivosti a pravidla vztahující se na tyto osoby po opuštění příslušných orgánů, aby se předešlo střetu zájmů;

j)  pokud jsou zapojeny do vztahu mezi klientem a prostředníkem:

i)  zajistí, aby strany v takovém vztahu byly zapsány v rejstříku a

ii)  jako klienti nebo prostředníci zajistí, aby příslušné informace týkající se tohoto vztahu zapsané v rejstříku podle přílohy II byly zveřejněny;

k)  pokud za účelem provádění dotčených činností zadají určité úkoly třetím stranám, které nejsou zapsány v rejstříku, zajistí, aby tyto třetí strany dodržovaly etické normy, které jsou přinejmenším rovnocenné těm, jež se vztahují na zapsané subjekty;

l)  předloží na požádání sekretariátu podpůrné dokumenty prokazující jejich způsobilost a správnost poskytnutých informací a spolupracují se sekretariátem loajálně a konstruktivně;

m)  berou na vědomí, že mohou být prošetřovány a případně na ně mohou být uplatněna opatření stanovená v příloze III;

n)  přijímají vhodná opatření, aby zajistily, že všichni jejich zaměstnanci podílející se na vykonávání dotčených činností jsou informováni o tom, že jako zapsané subjekty mají povinnost dodržovat tento kodex chování;

o)  informují klienty nebo členy, jež zastupují v rámci dotčených činností, o tom, že jako zapsané subjekty mají povinnost dodržovat tento kodex chování;

p)  dodržují zvláštní pravidla a podmínky týkající se vstupu a bezpečnosti stanovená signatářskými orgány a nijak nebrání jejich provádění.


PŘÍLOHA II

INFORMACE, KTERÉ SE ZAPISUJÍ DO REJSTŘÍKU

Tato příloha stanoví informace, které jsou dostupné v rejstříku. Tyto informace poskytují žadatelé o zápis nebo případně zapsané subjekty, kromě případů, kdy jsou zapisovány automaticky.

I.  OBECNÉ INFORMACE

a)  název subjektu; adresa ústředí a pobočky pověřené pro vztahy s Unií, liší-li se od ústředí; telefonní číslo; e-mailová adresa(1); internetové stránky;

b)  forma subjektu;

c)  zastupované zájmy;

d)  potvrzení, že žadatel o zápis jedná v souladu s kodexem chování;

e)  jméno osoby, která nese právní odpovědnost za subjekt, a osoby odpovědné za vztahy s Unií;

f)  roční odhad ekvivalentů plných pracovních úvazků pro všechny osoby podílející se na vykonávání dotčených činností podle následujících procentuálních podílů práce na plný úvazek: 10 %, 25 %, 50 %, 75 % nebo 100 %;

g)  cíle, kompetence, oblasti zájmu a zeměpisná úroveň zapojení;

h)  organizace, jichž je zapsaný subjekt členem, a subjekty, k nimž je subjekt zapsaný v rejstříku přidružen;

i)  členové zapsaného subjektu v příslušných sítích a sdruženích anebo jeho přidružení k nim.

II.  PROPOJENÍ S ORGÁNY UNIE

a)  legislativní návrhy, politiky nebo iniciativy Unie, na něž se zaměřují dotčené činnosti;

b)  členství ve skupinách odborníků Komise(2) a jiných fórech a platformách podporovaných Unií;

c)  členství nebo podpora či účast v meziskupinách nebo jiných neoficiálních seskupeních pořádaných v prostorách Evropského parlamentu;

d)  jména osob s oprávněním ke vstupu do prostor Evropského parlamentu(3).

III.  FINANČNÍ ÚDAJE

Zapsané subjekty, včetně prostředníků, uvedou výši a zdroj veškerých grantů Unie přispívajících na jejich provozní náklady. Částky se uvádějí v eurech.

a)  Zapsané subjekty, které prosazují své vlastní zájmy nebo kolektivní zájmy svých členů vůči některému ze signatářských orgánů, poskytnou aktuální odhad ročních nákladů souvisejících s dotčenými činnostmi podle níže uvedené tabulky. Odhad ročních nákladů se týká celého roku a vztahuje se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či ke dni poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů.

Výše ročních nákladů v eurech:

< 10 000

10 000 – 24 999

25 000 – 49 999

50 000 – 99 999

100 000 – 199 999

200 000 – 299 999

300 000 – 399 999

400 000 – 499 999

500 000 – 599 999

600 000 – 699 999

700 000 – 799 999

800 000 – 899 999

900 000 – 999 999

1 000 000 – 1 249 999

1 250 000 – 1 499 999

1 500 000 – 1 749 999

1 750 000 – 1 999 999

2 000 000 – 2 249 999

2 250 000 – 2 499 999

2 500 000 – 2 749 999

2 750 000 – 2 999 999

3 000 000 – 3 499 999

3 500 000 – 3 999 999

4 000 000 – 4 499 999

4 500 000 – 4 999 999

5 000 000 – 5 499 999

5 500 000 – 5 999 999

6 000 000 – 6 499 999

6 500 000 – 6 999 999

7 000 000 – 7 999 999

8 000 000 – 8 999 999

9 000 000 – 9 999 999

≥10 000 000

Klienti uvedou prostředníky, kteří vykonávají dotčené činnosti jejich jménem, a náklady na každého jednotlivého prostředníka podle níže uvedené tabulky. Odhad ročních nákladů se týká celého roku a vztahuje se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či ke dni poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů.

Všichni současní prostředníci, kteří nejsou zahrnuti v posledním ukončeném finančním období, se jmenovitě uvedou.

Výše nákladů na zastupování na prostředníka v eurech:

< 10 000

10 000 – 24 999

25 000 – 49 999

50 000 – 99 999

100 000 – 199 999

200 000 – 299 999

300 000 – 399 999

400 000 – 499 999

500 000 – 599 999

600 000 – 699 999

700 000 – 799 999

800 000 – 899 999

900 000 – 999 999

≥1 000 000

b)  Prostředníci uvedou odhadované celkové roční příjmy připadající na dotčené činnosti podle níže uvedené tabulky. Odhadované celkové roční příjmy se týkají celého roku a vztahují se k poslednímu finančnímu období, ukončenému ke dni zápisu či ke dni poslední každoroční aktualizace zapisovaných údajů.

Příjmy za dotčené činnosti od jednotlivých klientů se rovněž uvedou podle níže uvedené tabulky spolu s údaji o legislativních návrzích, politikách nebo iniciativách Unie, na něž se zaměřují dotčené činnosti:

Výše příjmů na klienta v eurech:

< 10 000

10 000 – 24 999

25 000 – 49 999

50 000 – 99 999

100 000 – 199 999

200 000 – 299 999

300 000 – 399 999

400 000 – 499 999

500 000 – 599 999

600 000 – 699 999

700 000 – 799 999

800 000 – 899 999

900 000 – 999 999

≥1 000 000

Odhadované celkové roční příjmy za dotčené činnosti vypočítá rejstřík automaticky na základě souhrnu odhadovaných příjmů na klienta.

Prostředníci uvedou do rejstříku klienty, jejichž jménem jsou vykonávány dotčené činnosti.

Všichni současní klienti, kteří nejsou zahrnuti v posledním ukončeném finančním období, se jmenovitě uvedou do rejstříku.

c)  Zapsané subjekty, které nezastupují obchodní zájmy, poskytnou tyto finanční údaje:

i)  celkový rozpočet za poslední ukončené finanční období;

ii)  hlavní zdroje financování podle kategorií: finanční prostředky Unie, veřejné financování, granty, dary, příspěvky svých členů atd.;

iii)  výše každého obdrženého příspěvku, který překročil 10 % jejich celkového rozpočtu, pokud je hodnota příspěvků vyšší než 10 000 EUR, a jméno přispěvatele.

(1) Poskytnutá e-mailová adresa nebude zveřejněna.
(2) Členství ve skupinách odborníků se do rejstříku zapisuje automaticky. Ze zápisu nevzniká automaticky nárok na takové členství.
(3) Zapsané subjekty mohou požádat o vstup do prostor Evropského parlamentu na konci řízení o zápisu do rejstříku. Do rejstříku se automaticky zapíší jména osob, které získají průkazy opravňující ke vstupu do prostor Evropského parlamentu. Ze zápisu nevzniká automatický nárok na uvedený průkaz.


PŘÍLOHA III

SLEDOVÁNÍ, PROŠETŘOVÁNÍ A OPATŘENÍ

1.  Obecné zásady

1.1  Sekretariát může zahájit šetření na základě stížnosti, jež se týká údajného porušení kodexu chování (dále jen „porušení“) zapsaným subjektem, nebo rovněž z vlastního podnětu na základě informací, podle nichž je údajně zapsaný subjekt nezpůsobilý.

1.2  Šetření je správním řízením, kterého se účastní sekretariát a dotčený zapsaný subjekt, a v případě, že šetření nebylo zahájeno z vlastního podnětu sekretariátu, také třetí strana, která podala stížnost (dále jen „stěžovatel“).

1.3  Po zahájení šetření může sekretariát preventivně pozastavit účinky dotčeného zápisu. Sekretariát neprodleně informuje dotčený zapsaný subjekt o svém rozhodnutí pozastavit účinnost zápisu a poskytne odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí.

2.  Přípustnost stížností

2.1  Kterákoli fyzická nebo právnická osoba může podat sekretariátu stížnost týkající se údajného porušení, kterého se dopustil zapsaný subjekt. Stížnosti se podávají písemně. Aby byla stížnost přípustná, musí:

a)  označovat dotčený zapsaný subjekt a jasně uvádět podrobné informace o stížnosti;

b)  uvést jméno či název a kontaktní údaje stěžovatele;

c)  být podána do jednoho roku od údajného porušení;

d)  být podložena důkazy svědčícími s důvodnou mírou pravděpodobnosti o porušení.

2.2  Je-li stížnost nepřípustná, sekretariát o tom uvědomí stěžovatele a poskytne mu odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí.

3.  Postup projednávání stížností

3.1  Po obdržení přípustné stížnosti zahájí sekretariát šetření a uvědomí o tom stěžovatele a dotčený zapsaný subjekt.

3.2  Dotčený zapsaný subjekt obdrží kopii stížnosti, včetně veškerých příloh, a bude vyzván, aby do 20 pracovních dnů předložil odůvodněnou odpověď.

3.3  Sekretariát zohlední veškeré odůvodněné odpovědi obdržené podle bodu 3.2, shromáždí veškeré relevantní informace a vypracuje zprávu o svých zjištěních.

3.4  Pokud je ve zprávě konstatováno, že dotčený zapsaný subjekt porušil kodex chování, sekretariát jej o tom vyrozumí. Toto vyrozumění může také obsahovat:

a)  výzvu k nápravě porušení do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění; a

b)  formální upozornění, že pokud porušení nebude napraveno nebo bude-li se opakovat, mohou být přijata příslušná opatření.

3.5  Sekretariát prohlásí dotčené zapsané subjekty za způsobilé k tomu, aby byly dále vedeny jako zapsané v rejstříku a ukončí šetření, nastane-li některá z těchto situací:

a)  údajné porušení se týká především písmene f) kodexu chování a je napraveno do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle bodu 3.1;

b)  ve zprávě se konstatuje, že zapsaný subjekt dodržuje kodex chování;

c)  zapsaný subjekt napraví porušení poté, co byl vyrozuměn podle bodu 3.4 písm. a);

d)  formální upozornění podle bodu 3.4 písm. b) se považuje za dostatečné.

3.6  Sekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za nezpůsobilý a ukončí šetření, pokud je ve zprávě konstatováno, že zapsaný subjekt porušil kodex chování a nastane-li některá z těchto situací:

a)  zapsaný subjekt nenapravil porušení poté, co byl vyrozuměn podle bodu 3.4 písm. a);

b)  formální upozornění podle bodu 3.4 písm. b) se považuje za nedostatečné.

3.7  Jakmile sekretariát vypracuje svou zprávu, poskytne dotčenému zapsanému subjektu na vyžádání kopii této zprávy.

4.  Sledování a šetření z vlastního podnětu

4.1  Sekretariát může zapsané subjekty požádat, aby změnily svůj zápis, má-li důvod se domnívat, že obsah zápisu neposkytuje přesné informace uvedené v příloze II.

4.2  Je-li vznesena žádost podle bodu 4.1, může sekretariát preventivně pozastavit účinek dotčeného zápisu.

4.3  Pokud dotčený zapsaný subjekt nespolupracuje loajálně a konstruktivně, může sekretariát zápis, kterého se žádost podle bodu 4.1 týká, vymazat z rejstříku.

4.4  Sekretariát může zahájit šetření z vlastního podnětu na základě informací, že zapsaný subjekt je údajně nezpůsobilý.

4.5  Zahájí-li sekretariát šetření z vlastního podnětu, uvědomí o tom dotčený zapsaný subjekt a vyzve jej, aby do 20 pracovních dnů předložil odůvodněnou odpověď.

4.6  Sekretariát zohlední veškeré odůvodněné odpovědi obdržené podle bodu 4.5, shromáždí veškeré relevantní informace a vypracuje zprávu o svých zjištěních.

4.7  Pokud je ve zprávě konstatováno, že dotčený zapsaný subjekt je nezpůsobilý, sekretariát jej o tom vyrozumí. Toto vyrozumění může také obsahovat:

a)  výzvu k nápravě nezpůsobilosti do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění; a

b)  formální upozornění, že pokud nezpůsobilost nebude napravena nebo vznikne-li opětovně, mohou být uložena příslušná opatření.

4.8  Sekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za způsobilý a ukončí šetření, nastane-li některá z těchto situací:

a)  šetření se týká především podezření na neexistenci výkonu dotčených činností a dotčený zapsaný subjekt prokáže do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle bodu 4.5, že dotčené činnosti vykonává;

b)  ve zprávě se konstatuje, že zapsaný subjekt je způsobilý k zápisu;

c)  zapsaný subjekt napraví nezpůsobilost poté, co byl vyrozuměn podle bodu 4.7 písm. a);

d)  formální upozornění podle bodu 4.7 písm. b) se považuje za dostatečné.

4.9  Sekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za nezpůsobilý a ukončí šetření, pokud se šetření týká především podezření na neexistenci výkonu dotčených činností a dotčený zapsaný subjekt neprokáže do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění podle bodu 4.5, že dotčené činnosti vykonává.

4.10  Sekretariát prohlásí dotčený zapsaný subjekt za nezpůsobilý a ukončí šetření, pokud se ve zprávě podle bodu 4.6 konstatuje, že zapsaný subjekt je nezpůsobilý a nastane-li některá z těchto situací:

a)  zapsaný subjekt nenapraví nezpůsobilost k zápisu poté, co byl vyrozuměn podle bodu 4.7 písm. a);

b)  formální upozornění podle bodu 4.7 písm. b) se považuje za nedostatečné.

4.11  Jakmile sekretariát vypracuje svou zprávu, poskytne dotčeným zapsaným subjektům na vyžádání kopii této zprávy.

5.  Spolupráce se sekretariátem během šetření

5.1  Sekretariát v případě potřeby požádá strany, jichž se šetření týká, aby do 20 pracovních dnů od takové žádosti poskytly informace relevantní pro šetření. Dotčené strany mohou uvést, které z poskytnutých informací by měly být považovány za citlivé.

5.2  Sekretariát se může rozhodnout vyslechnout strany šetření.

5.3  Sekretariát může rozhodnout o prodloužení lhůt stanovených v souladu s touto přílohou, pokud o to zapsané subjekty požádají a je to přiměřeně odůvodněno. Toto rozhodnutí může rovněž zahrnovat pozastavení zápisu dotčeného subjektu po dobu šetření.

5.4  Pokud se sekretariát domnívá, že zapsaný subjekt, jehož se šetření týká, nespolupracuje při šetření loajálně a konstruktivně, může poté, co dá zapsanému subjektu možnost písemně se vyjádřit, ukončit šetření a vymazat zápis dotčeného subjektu z rejstříku.

6.  Právo být vyslechnut

Zapsanému subjektu je umožněno, aby se písemně vyjádřil před tím, než sekretariát přijme jakékoli rozhodnutí, v němž se konstatuje jeho nezpůsobilost.

7.  Rozhodnutí

7.1  Sekretariát ukončí šetření odůvodněným rozhodnutím. Sekretariát o tomto rozhodnutí písemně vyrozumí dotčené strany. V tomto rozhodnutí se uvede, zda byla konstatována nezpůsobilost. V rozhodnutí se v příslušném případě rovněž uvede forma nezpůsobilosti a opatření přijaté sekretariátem, jakož i příslušné prostředky nápravy.

7.2  Pokud sekretariát konstatuje, že zapsaný subjekt je nezpůsobilý podle bodu 7.1, vymaže zápis dotčeného subjektu z rejstříku.

7.3  Sekretariát může posoudit žádost o obnovení šetření do 20 pracovních dnů poté, co byly dotčené strany informovány o jeho rozhodnutí.

7.4  Šetření může být obnoveno pouze tehdy, existují-li informace, které byly k dispozici již před tím, než sekretariát přijal rozhodnutí, a nebyly sekretariátem při rozhodování zohledněny, aniž by došlo k jakémukoli zavinění či pochybení strany, která podává žádost podle bodu 7.3.

8.  Opatření

8.1  Pokud sekretariát vymaže zápis podle bodu 7.2, protože konstatoval, že nezpůsobilost nastala z důvodu porušení, může také, je-li to zapotřebí vzhledem k závažnosti porušení:

a)  zakázat dotčenému zástupci zájmové skupiny znovu se zapsat v rejstříku po dobu 20 pracovních dnů až dvou let; a

b)  zveřejnit přijaté opatření na internetových stránkách rejstříku.

8.2  Při rozhodování o přísnosti opatření přijatého podle bodu 8.1 sekretariát náležitě zohlední veškeré příslušné okolnosti šetření s ohledem na cíle sledované touto dohodou.

8.3  Zástupci zájmových skupin, na něž se vztahuje zákaz podle bodu 8.1 písm. a), se nesmějí v rejstříku znovu zapsat, dokud neuplyne doba trvání výmazu z rejstříku a dokud zapsaný subjekt uspokojivým způsobem nenapraví důvody, které vedly k výmazu.

9.  Přezkum

9.1  Zapsané subjekty, jimž jsou uložena opatření přijatá podle bodu 8.1, mohou podat odůvodněnou žádost o přezkum správní radou.

9.2  Žádost o přezkum se zašle sekretariátu do 20 pracovních dnů od obdržení vyrozumění o opatření přijatém sekretariátem.

9.3  Žádosti o přezkum předložené v souladu s body 9.1 a 9.2 se zasílají předsedovi správní rady, který může případ postoupit celé správní radě, pokud je to vhodné nebo pokud o to požádá některý z dalších členů správní rady.

9.4  Žádostí o přezkum nejsou přerušeny účinky opatření přijatých sekretariátem, ledaže by správní rada na základě konkrétních důvodů uvedených v žádosti o přezkum rozhodla jinak.

9.5  Předseda správní rady vyrozumí dotčené zapsané subjekty o rozhodnutí správní rady ve věci přezkumu, a to do 40 pracovních dnů od obdržení žádosti o přezkum.

10.  Prostředky právní nápravy

Zapsané subjekty, které nejsou spokojeny s rozhodnutím správní rady podle bodu 9, mohou podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU nebo mohou podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv v souladu s článkem 228 Smlouvy o fungování EU.


PŘÍLOHA B: POLITICKÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉ KOMISE U PŘÍLEŽITOSTI PŘIJETÍ INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY O POVINNÉM REJSTŘÍKU TRANSPARENTNOSTI

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise uznávají význam zásady podmíněnosti jako základního kamene koordinovaného přístupu, který tyto tři orgány přijaly za účelem posílení společné kultury transparentnosti a současného stanovení vysokých standardů transparentního a etického zastupování zájmů na úrovni Unie.

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise potvrzují, že zavedená opatření v oblasti podmíněnosti a doplňková opatření týkající se transparentnosti, která se týkají následujících záležitostí, jsou v souladu s interinstitucionální dohodou o povinném rejstříku transparentnosti, posilují cíl koordinovaného přístupu a představují pevný základ pro další budování a zlepšování tohoto přístupu a další posilování etického zastupování zájmů na úrovni Unie:

‒  setkávání subjektů s rozhodovací pravomocí se zapsanými zástupci zájmových skupin, v příslušných případech(1),

‒  zveřejňování informací o jednáních se zástupci zájmových skupin, v příslušných případech(2),

‒  setkávání zaměstnanců, zejména na vyšší úrovni, se zapsanými zástupci zájmových skupin(3),

‒  vystupování na veřejných slyšeních v Evropském parlamentu(4),

‒  členství ve skupinách odborníků Komise a účast na určitých akcích, fórech nebo informačních schůzkách(5),

‒  vstup do prostor orgánů(6),

‒  převzetí záštity nad akcemi zapsaných zástupců zájmových skupin, v příslušných případech,

‒  politické prohlášení členských států dobrovolně, v souladu s vnitrostátním právem a pravomocemi, uplatňovat zásadu podmíněnosti na setkávání svých stálých zástupců a zástupců stálých zástupců se zástupci zájmových skupin během svého předsednictví Rady a šest měsíců před ním, a jakákoli další dobrovolná opatření jednotlivých členských států v souladu s vnitrostátním právem a pravomocemi nad tento rámec, přičemž obojí je bráno v úvahu stejnou měrou.

(1) Článek 11 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu; článek 7 rozhodnutí Komise ze dne 31. ledna 2018 o kodexu chování členů Evropské komise (C(2018)0700) (Úř. věst. C 65, 21.2.2018, s. 7); bod V pracovních metod Evropské komise.
(2) Článek 11 odst. 3 jednacího řádu Evropského parlamentu; rozhodnutí Komise 2014/838/EU, Euratom ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 19); rozhodnutí Komise 2014/839/EU, Euratom ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (Úř. věst. L 343, 28.11.2014, s. 22).
(3) Článek 3 rozhodnutí Rady o regulaci kontaktů mezi úředníky generálního sekretariátu Rady a zástupci zájmových skupin; bod V pracovních metod Evropské komise.
(4) Článek 7 rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 18. června 2003 o pravidlech pro veřejná slyšení.
(5) Článek 35 jednacího řádu Evropského parlamentu; článek 8 rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise (C(2016)3301); článek 4 a 5 rozhodnutí Rady o regulaci kontaktů mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin.
(6) Článek 123 jednacího řádu Evropského parlamentu vykládaný ve spojení s rozhodnutím generálního tajemníka ze dne 13. prosince 2013 o pravidlech týkajících se průkazů a povolení ke vstupu do prostor Evropského parlamentu; článek 6 rozhodnutí Rady o regulaci kontaktů mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin.

Poslední aktualizace: 28. dubna 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí