Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19 (COM(2020)0280 – C9-0210/2020 – 2020/0152(COD))

P9_TA(2021)0046 A9-0208/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0280),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0210/2020)),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. října 2020(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0208/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2021 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic, a směrnice 2013/36/EU a (EU) 2019/878, pokud jde o použití těchto směrnic v případě investičních podniků, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2021/338.)

(1) Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 30.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o prospekt EU pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, s cílem napomoci oživení po pandemii COVID-19 (COM(2020)0281 – C9-0206/2020 – 2020/0155(COD))

P9_TA(2021)0047 A9-0228/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2020)0281),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0206/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. října 2020(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 16. prosince 2020 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0228/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o unijní prospekt pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, a směrnice 2004/109/ES, pokud jde o používání jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv v souvislosti s výročními finančními zprávami, s cílem podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2021/337.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise

Komise bere na vědomí skutečnost, že politická dohoda o jejím návrhu na změnu nařízení o prospektu, jejímž cílem je zřídit unijní prospekt pro oživení, obsahuje ustanovení o změně směrnice o transparentnosti, kterým se odkládá platnost požadavku na to, aby byly účetní závěrky vypracovávány v jednotném elektronickém formátu pro podávání zpráv (ESEF). Tento odklad nebyl součástí původního návrhu Komise. Podle názoru Komise není odklad zavedení požadavku na používání ESEF v souladu s unijní zásadou zlepšování právní úpravy a s právem legislativní iniciativy, která přísluší Komisi. Neměl by proto představovat precedens. Protože odklad ESEF nepředstavuje významnou změnu a je motivován obtížnými podmínkami, s nimiž se potýkají společnosti v důsledku pandemie COVID-19, nebude Komise stát v cestě jeho přijetí.

(1) Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 30.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 s ohledem na dočasnou úlevu od pravidel využívání letištních časů na letištích Společenství z důvodu pandemie COVID-19 (COM(2020)0818 – C9-0420/2020 – 2020/0358(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0818),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0420/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. ledna 2021(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. ledna 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 s ohledem na dočasnou úlevu od pravidel využívání letištních časů na letištích Unie z důvodu krize způsobené onemocněním COVID-19

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/250.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví zvláštní a dočasná opatření s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19, jež se týkají obnovení či prodloužení některých osvědčení, licencí a povolení a odkladu některých pravidelných kontrol a pravidelného školení podle určitých částí právních předpisů v oblasti dopravy, a to na referenční období navazující na období uvedená v nařízení (EU) 2020/698 (COM(2021)0025 – C9-0004/2021 – 2021/0012(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0025),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 91 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0004/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. ledna 2021(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 3. února 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. února 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se stanoví zvláštní a dočasná opatření s ohledem na přetrvávání krize způsobené onemocněním COVID-19, jež se týkají obnovení či prodloužení některých osvědčení, licencí a povolení, odkladu některých pravidelných kontrol a pravidelného školení podle určitých částí právních předpisů v oblasti dopravy a prodloužení některých období uvedených v nařízení (EU) 2020/698

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/267.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou (2019/2202(INI))

P9_TA(2021)0050 A9-0219/2020

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22, 36, 37 a 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017, a na související program přidružení,

–  s ohledem na skutečnost, že dne 11. června 2017 vstoupil v platnost bezvízový režim pro občany Ukrajiny, který byl výsledkem pozměňovacích návrhů předložených Evropským parlamentem a Radou k nařízení Rady (ES) č. 539/2001,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Ukrajiny, zejména usnesení ze dne 12. prosince 2018 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou(2) a ze dne 21. ledna 2016 o dohodách o přidružení a prohloubených a komplexních zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou(3), a na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020(4),

–  s ohledem na zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o Ukrajině, zejména na 30. zprávu o situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině ze září 2020,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 19. června 2020 nazvanou „Situace lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 12. prosince 2019 nazvaný „Zpráva o provádění přidružení týkající se Ukrajiny“ (SWD(2019)0433),

–  s ohledem na společné prohlášení z 22. vrcholné schůzky mezi EU a Ukrajinou konané dne 6. října 2020,

–  s ohledem na doporučení a činnosti Parlamentního shromáždění Euronest, fóra občanské společnosti Východního partnerství a dalších zástupců občanské společnosti na Ukrajině,

–  s ohledem na závěrečná prohlášení a doporučení přijatá na schůzi Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina, která se konala dne 19. prosince 2019,

–  s ohledem na závěry svých volebních pozorovatelských misí během prezidentských voleb na Ukrajině konaných dne 31. března a 21. dubna 2019 a během předčasných parlamentních voleb konaných dne 21. července 2019,

–  s ohledem na vyplacení úvěru Ukrajině ve výši 500 milionů EUR dne 29. května 2020 coby součásti čtvrtého programu makrofinanční pomoci ze strany Komise,

–  s ohledem na nebývalé balíčky pomoci, které zavedla EU s cílem pomoci sousedním zemím v boji proti pandemii COVID-19, a zejména na dlouhodobý úvěr ve výši 1,2 miliardy EUR, který byl Ukrajině za velice příznivých podmínek poskytnut na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID-19(5),

–  s ohledem na společné prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 31. října 2019,

–  s ohledem na pátou monitorovací zprávu Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti, která byla zveřejněna v září 2017, a na závěry o Ukrajině týkající se stavu provádění doporučení z roku 2017, které byly zveřejněny v červnu 2020,

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům(6) týkající se prostředků k boji proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity a na normy přijaté Parlamentním shromážděním Rady Evropy,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 21. července 2019 o předčasných parlamentních volbách na Ukrajině,

–  s ohledem na index vnímání korupce za rok 2019 zveřejněný organizací Transparency International, která Ukrajinu zařadila na 126. místo ze 180 posuzovaných zemí a území (první místo získává země, která je hodnocena nejlépe),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků přijatou dne 5. listopadu 1992,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise k zákonu na podporu ukrajinského jazyka jakožto úředního jazyka a na stanovisko Benátské komise k ustanovením zákona o vzdělávání ze dne 5. září 2017, která se týkají používání úředního jazyka a minoritních a dalších jazyků ve vzdělávání,

—  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 10. prosince 2020 týkající se Ústavního soudu Ukrajiny,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a na přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0219/2020),

A.  vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu je základem vztahů Evropské unie s Ukrajinou, které jsou založeny na politickém přidružení a hospodářské integraci, a představuje plán pro reformy, jejichž úplné provedení by mělo být považováno za způsob, který umožní nepřetržité přibližování se k Unii a povede k postupnému začleňování na vnitřní trh Unie a k plnému využití potenciálu a přínosů dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 49 SEU může Ukrajina jako evropský stát požádat o členství v Unii, pokud splní všechna kodaňská kritéria a bude dodržovat zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a zásady právního státu;

C.  vzhledem k tomu, že na 22. vrcholné schůzce mezi EU a Ukrajinou byly potvrzeny evropské ambice Ukrajiny a uvítána její evropská volba, byl uznán významný pokrok Ukrajiny v reformním procesu a uvítány výsledky, kterých už bylo dosaženo při provádění dohody o přidružení, i úspěchy prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 Ukrajina prošla ožehavým volebním obdobím na prezidentské i parlamentní úrovni, a vzhledem k tomu, že je třeba ocenit způsob, jakým tento proces i pokojné a řádné předání moci, které následovalo, zvládla;

E.  vzhledem k tomu, že celostátní místní volby konané dne 25. října 2020 představovaly další zkoušku stavu demokracie a příležitost pro další konsolidaci; vzhledem k tomu, že během příprav na místní volby, které se konaly dne 25. října 2020, došlo během probíhající volební kampaně k pokusům o změnu volebního zákona, a vzhledem k tomu, že absence jasných opatření, jak reagovat na situaci ohledně pandemie COVID-19, je i nadále velkým problémem, mají-li být přijaty nové standardy pro bezpečné hlasování;

F.  vzhledem k tomu, že omezená volební pozorovatelská mise ODIHR dospěla k závěru, že místní volby konané dne 25. října 2020 na Ukrajině byly zvláště důležité v návaznosti na nedávné decentralizační reformy, které přenesly značné pravomoci a zdroje na místní samosprávu, že volební proces byl obecně klidný, dobře organizovaný a transparentní, postupy byly většinou dodržovány a ústřední volební komise Ukrajiny celkově splnila všechny zákonné lhůty a fungovala nestranně, otevřeně a transparentně;

G.  vzhledem k tomu, že občanská společnost a volební odborníci uvedli, že místní stranické organizace, kandidáti a členové volebních komisí se nemohli řádně připravit na registraci kandidátů, neboť volební zákon byl přijat až bezprostředně před volebním procesem;

H.  vzhledem k tomu, že zavedení kontrolních mechanismů shora dolů přijetím zásady imperativního mandátu a stanovením minimální hranice 10 000 voličů pro kandidátky oslabuje demokratický charakter voleb;

I.  vzhledem k tomu, že občanská společnost kritizovala rozhodnutí neuspořádat volby v 18 obcích v Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou vlády, aniž by toto rozhodnutí civilně-vojenská správa jednoznačně odůvodnila, čímž fakticky připravila o hlasovací právo přibližně 475 000 voličů, kteří v těchto obcích žijí;

J.  vzhledem k tomu, že zejména v druhé části roku 2019 s cílem rychle uskutečnit reformy slibované během volebních kampaní bylo tempo legislativní činnosti zvláště posilováno, někdy na úkor parlamentní kontroly, transparentnosti a kvality zákonodárství;

K.  vzhledem k tomu, že Ukrajina sice dosáhla významného pokroku při provádění závazků souvisejících s dohodou o přidružení a v integraci s Unií, avšak několik zahájených reforem je nutno ještě dokončit, zejména v oblasti právního státu, řádné správy věcí veřejných a boje proti korupci; vzhledem k tomu, že navzdory značnému pokroku reformnímu procesu na Ukrajině i nadále brání rozsáhlá korupce; vzhledem k tomu, že probíhající ústavní krize ohrožuje schopnost prezidenta a parlamentu Ukrajiny provádět reformy; vzhledem k tomu, že se zdá, že oligarchové opět získávají politický vliv; vzhledem k tomu, že je stále třeba přijmout některá další opatření, aby se zabránilo jakémukoli zhoršení situace, zejména pokud jde o soudnictví;

L.  vzhledem k tomu, že z důvodu značné dynamiky reformních procesů a souvisejících institucionálních výzev dosud nebylo dosaženo plného potenciálu přijatých reforem; vzhledem k tomu, že reformy jsou rovněž oslabeny vnitřní institucionální nestabilitou a rozpory, nedostatkem jasných referenčních hodnot, nedostatečnou kapacitou, omezenými zdroji a vnějšími faktory, jako je pandemie COVID-19, ale i nedostatkem politického odhodlání přijmout a zajistit plnou nezávislost soudních a hospodářských institucí a vyhnout se selektivnímu uplatňování spravedlnosti;

M.  vzhledem k tomu, že společné prohlášení komise NATO-Ukrajina ze dne 31. října 2019 vyzývá Ukrajinu, aby plnila své mezinárodní povinnosti a závazky, dodržovala lidská práva a práva menšin a aby plně provedla doporučení a závěry Benátské komise týkající se zákona o vzdělávání;

N.  vzhledem k tomu, že nejnovější zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva upozorňuje na nedostatečný pokrok v trestních řízeních týkajících se závažného porušování lidských práv, kterého se údajně dopustili příslušníci ukrajinských sil, a také na průtahy a nedostatečný pokrok při vyšetřování trestných činů souvisejících s Majdanem;

O.  vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy organizace Transparency International se vnímání korupce na Ukrajině vrátilo na úroveň roku 2017;

P.  vzhledem k tomu, že podpora modernizace, ukončení oligarchizace, reforem a boje proti korupci je mezi občany Ukrajiny stále velmi vysoká, a proto je třeba tato očekávání naplnit bez dalších odkladů;

Q.  vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie COVID-19 získalo ukrajinské hospodářství opět stabilitu a vykazovalo uspokojivý růst a snižující se nezaměstnanost, čemuž napomohl pokrok ve využívání potenciálu dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby si Ukrajina zachovala makroekonomickou stabilitu tím, že bude dodržovat své závazky v rámci Mezinárodního měnového fondu a provádět všechny střednědobé strukturální politiky schválené v rámci programu makrofinanční pomoci EU, a že zajistí silnou a nezávislou Ukrajinskou národní banku;

S.  vzhledem k tomu, že probíhající globální krize vyžaduje koordinovaný přístup a výjimečné balíčky podpůrných opatření; vzhledem k tomu, že veškerá mimořádná opatření musí být přiměřená, časově omezená a musí respektovat základní svobody;

T.  vzhledem k tomu, že EU stojí při ukrajinském lidu od počátku pandemie COVID-19 a poskytuje finanční a materiální podporu prostřednictvím dvoustranných a regionálních programů, jako jsou programy, které Unie poskytla Ukrajině v březnu, dubnu a květnu 2020;

U.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 prohloubila problémy ukrajinského systému zdravotní péče: vzhledem k tomu, že ačkoli podle ukrajinského práva je zdravotní péče bezplatná, skutečnost, kterou mnoho občanů této země při vyhledávání lékařské péče zakouší, tomu neodpovídá kvůli bezdůvodně zdlouhavým reformním opatřením přijímaným ukrajinským ministerstvem zdravotnictví;

V.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s pandemií COVID-19 je ještě důležitější, aby byla i nadále poskytována humanitární pomoc a aby zvláštní monitorovací mise OBSE, agentury OSN, nevládní organizace a Mezinárodní výbor Červeného kříže měly neomezený přístup do oblastí, které nejsou pod kontrolou vlády;

W.  vzhledem k tomu, že nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a její schopnost provádět nezbytné hospodářské a sociální reformy jsou stále vážně oslabovány cílenými dezinformačními kampaněmi, kybernetickými útoky a dalšími hybridními hrozbami, ale také nevyřešeným konfliktem na východě země způsobeným pokračující ruskou vojenskou agresí a okupací velkých částí Doněcké a Luhanské oblasti a přetrvávající nezákonnou ruskou okupací a anexí Autonomní republiky Krym a města Sevastopol, což zhoršuje situaci v oblasti lidských práv a představuje překážku zvyšování prosperity, stability a růstu země;

X.  vzhledem k tomu, že EU důrazně odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, včetně nezákonné anexe Krymu a Sevastopolu v rozporu s její svrchovaností a územní celistvostí, a přijala a hodlá i nadále uplatňovat politiku neuznání této agrese a v této souvislosti nadále provádí omezující opatření vůči jednotlivcům a subjektům zapojeným do tohoto porušování mezinárodního práva;

Y.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána usilovat o zachování normandského formátu, OBSE, třístranné kontaktní skupiny a zvláštní monitorovací mise OBSE na Ukrajině a vítá, že Ukrajina uplatňuje v rámci normandského formátu a třístranné kontaktní skupiny konstruktivní přístup, a vyzývá Rusko, aby postupovalo stejně;

Z.  vzhledem k tomu, že dne 17. července 2014 bylo nad Doněckou oblastí sestřeleno letadlo společnosti Malaysia Airlines při letu MH17 mezi Amsterdamem a Kuala Lumpurem v souvislosti s úsilím Ruska o oslabení územní celistvosti Ukrajiny, což vedlo ke smrti všech 298 cestujících a posádky; vzhledem k tomu, že společný vyšetřovací tým (SVT) pod vedením Nizozemska potvrdil, že letadlo bylo během letu MH17 sestřeleno pomocí rakety země-vzduch typu Buk, kterou dodala 53. brigáda ruských protileteckých sil sídlící v Kursku;

AA.  vzhledem k tomu, že dne 9. března 2020 bylo zahájeno soudní řízení proti čtyřem hlavním podezřelým obviněným ze sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines letu MH17 podle nizozemského práva, a to díky spolupráci Ukrajiny v rámci SVT; vzhledem k tomu, že Nizozemsko dne 10. července 2020 podalo u Evropského soudu pro lidská práva žalobu proti Ruské federaci kvůli její úloze při sestřelení letadla společnosti Malaysia Airlines letu MH17; vzhledem k tomu, že Rusko vyvíjelo tlak na Ukrajinu, aby do výměny vězňů dne 7. září 2019 byla zahrnuta i pátá osoba, která je předmětem zájmu, a sice Volodymyr Cemach; vzhledem k tomu, že Rusko dne 15. října 2020 jednostranně ukončilo účast na třístranných konzultacích s Austrálií a Nizozemskem v rámci snah o zjištění pravdy; vzhledem k tomu, že Rusko soustavně maří veškeré úsilí o to, aby byli pachatelé postaveni před soud, a to i tím, že odmítá výsledky SVT, podporuje dezinformace o letu MH17 či tím, že v Radě bezpečnosti OSN uplatňuje své právo veta k zablokování zřízení mezinárodního tribunálu;

AB.  vzhledem k tomu, že EU odsoudila Rusko za ukončení spolupráce v případech týkajících se letu MH17; vzhledem k tomu, že EU Rusko důrazně žádá, aby při vyšetřování případů týkajících se letu MH17 a souvisejících soudních řízeních plně spolupracovalo;

AC.  vzhledem k tomu, že od začátku války na východní Ukrajině bylo zabito přibližně 13 000 osob, z toho čtvrtina civilistů, a 30 000 osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že kvůli ozbrojenému konfliktu s ozbrojenými skupinami podporovanými Ruskem muselo přibližně 1,5 milionu ukrajinských občanů opustit své domovy; vzhledem k tomu, že stovky ukrajinských občanů byly vězněny Ruskem a jím podporovanými silami, přičemž místo pobytu řady dalších osob stále není známo; vzhledem k tomu, že probíhající vojenský konflikt způsobuje humanitární krizi s ničivými důsledky pro 4,4 milionu osob, z nichž přibližně 1,5 milionu představuje vnitřně vysídlené osoby; vzhledem k tomu, že 3,4 milionu osob žijících na frontové linii potřebuje humanitární pomoc a ochranu; vzhledem k tomu, že v důsledku útoků na veřejnou infrastrukturu se místní obyvatelstvo potýká s omezeným přístupem ke zdravotnickým zařízením, školám, vodě a hygienickým zařízením;

AD.  vzhledem k tomu, že v okupovaných částech východní Ukrajiny a na okupovaném Krymském poloostrově došlo k výraznému zhoršení situace v oblasti lidských práv, je zde systematicky porušována svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání, jsou porušována vlastnická práva, je přísně omezeno právo na vzdělání a jazykové právo, dochází k útokům na sdělovací prostředky a obyvatelstvu je nuceně udělováno ruské občanství a nejsou zde zaručena základní lidská práva a svobody; vzhledem k tomu, že samozvané úřady na okupovaném Krymu nadále pronásledují krymské Tatary, přičemž desítky z nich stíhají na základě zinscenovaných obvinění z terorismu; vzhledem k tomu, že Centrum pro občanské svobody na Ukrajině odhaduje, že na Krymu nebo v Rusku bylo z politických důvodů pronásledováno nejméně 94 ukrajinských občanů, z toho 71 krymských Tatarů, včetně Marlena Asanova, Memeta Beljalova, Timura Ibragimova, Sejrana Salijeva, Servera Mustafajeva, Servera Zekirjajeva a Edema Smailova, kteří byli v září 2020 odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v rozmezí 13 až 19 let;

AE.  vzhledem k tomu, že Ukrajina se v žebříčku světového indexu svobody tisku na rok 2020 nachází na 96. místě; vzhledem k tomu, že Ukrajina přijala řadu reforem, včetně reformy zákona o transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků, avšak pro uvolnění pevného sevření oligarchů, v němž vězí sdělovací prostředky, podporu redakční nezávislosti a boj proti beztrestnosti trestných činů vůči novinářům je třeba učinit mnohem více;

AF.  vzhledem k tomu, že mediální prostředí na Ukrajině je i nadále pod silným vlivem oligarchů vlastnících sdělovací prostředky, a vzhledem k tomu, že pracovníci sdělovacích prostředků, zejména novináři, kteří se zabývají případy korupce a podvodů, neustále čelí hrozbám násilí, zastrašování a smrti, jak tomu bylo například v případě novináře Vadyma Komarova v roce 2019, a jejich práci je často bráněno mimo jiné omezeným přístupem k informacím, právním nátlakem, jak tomu bylo například v případě trestního řízení proti Bihus.info, či kybernetickými útoky;

AG.  vzhledem k tomu, že Ukrajina má značný problém v oblasti genderové nerovnosti; vzhledem k tomu, že rovnost před zákonem neznamená skutečnou rovnost, neboť ženy se v praxi i nadále potýkají s velkými překážkami, zejména na pracovišti; vzhledem k tomu, že podle globálního indexu genderové nerovnosti Světového ekonomického fóra z roku 2018 je Ukrajina na 65. místě ze 149 zemí; vzhledem k tomu, že podle ukazatele nerovnosti příjmů na Ukrajině na každých 100 USD příjmu mužů vydělají ženy pouze 63,1 USD;

AH.  vzhledem k tomu, že osoby LGBTI a feminističtí aktivisté jsou neustále vystavováni verbálním projevům nenávisti a násilným útokům a Romové se setkávají s diskriminačními výroky a verbálními projevy nenávisti ze strany státních a místních orgánů a sdělovacích prostředků;

AI.  vzhledem k tomu, že donucovací orgány při mnoha příležitostech odmítly vyšetřit trestní oznámení LGBT osob, zejména účastníků pochodů hrdosti, která se týkala trestných činů z nenávisti nebo verbálních projevů nenávisti, a to kvůli chybějícím ustanovením trestního zákoníku, která by umožňovala stíhat podněcování k nenávisti nebo násilí na základě sexuální orientace nebo genderové identity; vzhledem k tomu, že Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti doporučila změnit trestní zákoník tak, aby zahrnoval tyto důvody páchání uvedených trestných činů a považoval je za přitěžující okolnosti;

AJ.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává vedoucí postavení a politickou vůli ukrajinských orgánů, pokud jde o poskytování dostatečné ochrany pochodům hrdosti; vzhledem k tomu, že verbální projevy nenávisti a trestné činy z nenávisti namířené proti LGBTI osobám jsou však stále všudypřítomné a že policejní ochrana není vždy k dispozici, jak se ukázalo při násilných útocích během pochodu hrdosti v Kyjevě, kde demonstranti nemohli plně požívat svého všeobecného práva na svobodu pokojného shromažďování a být přitom chráněni před násilím;

AK.  vzhledem k tomu, že cílem dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu bylo sblížení ukrajinského práva a ukrajinských norem s právem a normami EU, a to i v sociální oblasti; vzhledem k tomu, že navzdory těmto závazkům zůstává provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v sociální oblasti stále neuspokojivé; vzhledem k tomu, že Ukrajina ratifikovala hlavní mezinárodní nástroje, nadále je však neprovádí;

AL.  vzhledem k tomu, že navzdory povinnostem vyplývajícím z dohody o přidružení a četným výzvám odborových svazů vládě, aby uplatňovala nezbytná opatření na podporu sociálního dialogu, zůstává koncept trojstranných konzultací v podstatě nefunkční; vzhledem k tomu, že po více než deseti letech od svého zřízení je Národní tripartitní sociální a hospodářská rada (NTSHR) i nadále slabá a neúčinná a nemá žádný skutečný vliv na sociální dialog, neustále se potýká s nedostatečným personálním obsazením a nekonzistentností, pokud jde o koordinaci jejích činností; vzhledem k tomu, že v roce 2019 z celkového počtu 177 celostátních odborových svazů registrovaných u Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny měla pouze jedna třetina možnost účastnit se kolektivního vyjednávání;

Společné hodnoty a obecné zásady

1.  konstatuje, že dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu je výrazem společné ambice EU a Ukrajiny směřovat k politickému přidružení a hospodářské integraci a může sloužit jako předloha pro reformu, a zdůrazňuje jejich zásadní význam, zejména v současné výjimečné době; naléhavě vyzývá k plnému provedení dohody a k využití jejího potenciálu; dále naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby navzdory problémům, které představuje pandemie COVID-19, ponechaly toto provádění mezi prioritami svých pracovních programů; zdůrazňuje, že pomoc EU Ukrajině podléhá přísné podmíněnosti, a opakuje, že je třeba, aby Ukrajina opět prokázala svůj závazek k reformě a dodržování zásad Unie; připomíná, že je třeba, aby dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu byla aktualizována tak, aby řádně zohledňovala vývoj regulačních rámců a potřeby hospodářského rozvoje, a aby byly posíleny monitorovací mechanismy; doporučuje, aby EU a Ukrajina využily nadcházejícího pravidelného přezkumu plnění cílů dohody o přidružení s cílem prozkoumat možnosti aktualizace obchodních a odvětvových prvků;

2.  vítá nebývalé balíčky pomoci, včetně makrofinanční pomoci, které Ukrajině jakožto součásti týmu Evropa poskytla Unie, která takto chtěla partnerským zemím pomoci vyrovnat se s mimořádnou situací v důsledku pandemie COVID-19; konstatuje, že se jedná o zásadní projev solidarity EU v době bezprecedentní krize; vyzývá ukrajinské orgány, aby vytvořily klima příznivé pro investice a urychleně provedly dohodnuté podmínky pro vyplácení makrofinanční pomoci EU v souladu s memorandem o porozumění; připomíná ukrajinské vládě, že vyplacení první tranše makrofinanční pomoci v celkové hodnotě 1,2 miliardy EUR, jež činila 600 milionů EUR, v prosinci 2020 bez jakýchkoli zvláštních politických podmínek bylo jednorázovou výjimkou kvůli naléhavé povaze této podpory a nesmí být zneužíváno k oslabení dohodnutých reforem;

3.  s uspokojením konstatuje, že volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR za účasti Evropského parlamentu celkově vyhodnotily prezidentské a parlamentní volby konané v roce 2019 jako konkurenční, řádně spravované a účinně řízené, což potvrzuje oddanost Ukrajiny demokratickým hodnotám Unie a je obzvláště pozoruhodné v souvislosti s pokračujícím ruským úsilím o destabilizaci Ukrajiny; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby řešily nedostatky zjištěné v prohlášeních vedoucích delegací Evropského parlamentu a aby se řídily doporučeními obsaženými v závěrečných zprávách volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR; nadále pozorně sleduje, do jaké míry jsou dodržovány demokratické normy při pořádání svobodných a spravedlivých voleb na Ukrajině, neboť v této zemi se uskutečnily první místní volby po vítané reformě za účelem decentralizace; vyzývá ukrajinskou vládu, aby zajistila, že volební kampaně budou svobodné a spravedlivé a bez nevhodných metod financování volebních kampaní a nebude v nich prostor pro kupování hlasů; zdůrazňuje, že volební proces a proces hlasování v den voleb by měly doprovázet vyšší bezpečnostní normy a bezpečnostní opatření k zabránění šíření onemocnění COVID-19; konstatuje, že v průběhu předčasných parlamentních voleb na Ukrajině v roce 2019 bylo vymezení hranic ve volebních obvodech s jedním mandátem provedeno způsobem nepříznivým pro zastoupení národnostních menšin; konstatuje, že v některých regionech, jako je Zakarpatská oblast, byly zaznamenány volební podvody, např. formou tzv. „klonování“ kandidátů, což snížilo šance příslušníků maďarské menšiny na vstup do parlamentu;

4.  vítá nový volební zákon přijatý v prosinci 2019, včetně jeho ustanovení o právech vnitřně vysídlených osob; připomíná však, že průběžné změny volebního zákona během probíhajících voleb jsou v rozporu s doporučeními Benátské komise, vedou k právní nejistotě a mají nepříznivý dopad na činnost volebních komisí; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby se dále zabývala nezákonnými postupy při volební kampani, kupováním hlasů, zneužíváním administrativních zdrojů a právní nejistotou spojenou s kampaní v sociálních médiích;

5.  trvá na tom, že volební zákon by měl být zdokonalen a uveden do souladu s mezinárodními standardy, aby bylo možné řešit otázky, jako jsou kampaně v sociálních médiích, transparentnost výdajů na kampaně a přístup nezávislých kandidátů k volebnímu procesu; s ohledem na místní volby navíc zdůrazňuje, že je důležité odstranit byrokratické překážky pro registraci voličů z řad vnitřně vysídlených osob, stanovit finanční strop pro volební kampaně, umožnit účast samostatných kandidátů, a to mj. tím, že se přehodnotí záměr zavést hotovostní vklad u kandidátů v malých komunitách;

Reformy a institucionální rámec

6.  uznává význam prodemokratických reforem a důvěry v instituce jakožto nejúčinnějšího bezpečnostního mechanismu; vyzývá Komisi, aby používala existující mechanismy za účelem usnadnění a podpory provádění reforem na Ukrajině; navrhuje Komisi, aby v úzké spolupráci s občanskou společností vytvořila a provedla kvalitativní a kvantitativní mechanismy za účelem sledování toho, jak Ukrajina provádí reformy, včetně jasných referenčních hodnot, doporučení a zásad podmíněnosti, a aby je využila ke zlepšení metodiky výročních zpráv o plnění, které by se měly stát účinnými nástroji pokynů pro reformy;

7.  zdůrazňuje, že je třeba modernizovat mechanismy řízení a podávání zpráv, které hodnotí pokrok Ukrajiny, zejména v oblasti reformy soudnictví, boje proti korupci, státních podniků, správy a řízení podniků a energetických reforem, které by byly spojeny s hospodářskou a investiční podporou;

8.  doporučuje zaměřit se na omezený počet priorit, na které je třeba soustředit politické úsilí, finanční podporu a technickou pomoc s cílem účinně vybudovat institucionální kapacitu nezbytnou k zajištění dlouhodobého úspěchu reforem, a to nejen v právních předpisech, ale i v praxi; podporuje posílení odvětvové spolupráce mezi EU a Ukrajinou v prioritních oblastech, jako je digitální ekonomika, energetika, změna klimatu a obchod; vítá ambice Ukrajiny o sblížení s politikami EU v oblasti jednotného digitálního trhu a Zelené dohody pro Evropu prostřednictvím provádění příslušného acquis;

9.  uznává přidružený status Ukrajiny a ostatních signatářů dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu a požaduje zlepšení politického dialogu s těmito zeměmi, aby bylo možné pokročit s další hospodářskou integrací a legislativní harmonizací; vyzývá EU, aby v souladu se zásadou „více za více“ u tří přidružených zemí včetně Ukrajiny zvážila vytvoření strategie posílené spolupráce v oblasti reforem a investic, která by byla podmíněna mj. kroky v oblasti budování investičních kapacit, dopravy, energetiky, spravedlnosti a digitální ekonomiky a která by připravila půdu pro ambiciózní program integrace do EU; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s řešením důsledků pandemie COVID-19 do konce roku 2020 předložila v koordinaci s mezinárodními finančními institucemi podrobný, podmíněný a individuálně uzpůsobený hospodářský a investiční návrh pro Ukrajinu a další země přidružené k EU; mimoto vyzývá orgány EU, aby analyzovaly možnost začlenění Ukrajiny a ostatních přidružených zemí jako pozorovatelů na jednáních výborů zřízených podle čl. 291 SFEU a nařízení (EU) č. 182/2011(7) a na zasedáních pracovních skupin a výborů Rady, aby EU ukázala, že je odhodlána k další integraci a posílení orientace reforem a správního know-how těchto zemí;

10.  podporuje komplexní přezkum dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu v souladu s ustanoveními dohody a s cílem plně využít jejího potenciálu politického přidružení a hospodářské integrace, včetně posílené odvětvové integrace Ukrajiny s EU;

11.  vyzývá Komisi, aby v dohodách o přidružení / dohodách o DCFTA aktualizovala zanedbávané, avšak důležité oblasti politik, jako je zohledňování genderové problematiky a řešení zdravotních krizí, a aby současně zajistila, aby nebyly v rozporu s naprosto zásadními environmentálními a klimatickými opatřeními nebo s iniciativami Zelené dohody pro Evropu;

12.  vyzývá Komisi, aby podporovala investice do odvětví, která mají potenciál pro rozvoj, růst a konkurenceschopnost EU a mohou dále posílit hospodářskou diverzifikaci, např. do udržitelné energetiky a klimatu, jednotného digitálního trhu, kybernetické bezpečnosti a dopravy;

13.  vítá pokrok, kterého Ukrajina dosáhla při plnění svých závazků zakotvených v dohodě o přidružení, zejména v oblastech zemědělství, energetiky, bankovnictví, decentralizace, digitální ekonomiky, životního prostředí a volebních postupů; konstatuje však, že podle mechanismu přezkumu dohody o přidružení („pulz dohody o přidružení“) bylo v roce 2019 dokončeno jen 37 % úkolů spojených s jejím prováděním (pokles z 52 % v roce 2018); bere na vědomí úsilí, které bylo vynaloženo v druhé polovině roku 2019 s cílem urychlit tempo reforem, naléhavě však vyzývá ukrajinské instituce, aby neupřednostňovaly rychlost legislativního procesu před kvalitou přijatých právních předpisů, a zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v plnění závazků;

14.  zdůrazňuje v tomto ohled, že Ukrajina nesmí přehlížet skutečnost, že úroveň politické, technické a finanční podpory EU bude záviset na tom, do jaké míry bude plnit závazky, které přijala vůči Unii a jejím členským státům, zejména pokud jde o reformní proces, dodržování lidských práv, práv menšin a základních svobod, a na vytvoření skutečného a účinného právního státu;

15.  vítá společný plán vlády a parlamentu přijatý v roce 2018 a vytvoření společné platformy pro evropskou integraci v listopadu 2019 a doufá, že tyto iniciativy povedou k lepší koordinaci mezi jednotlivými institucemi, které se podílejí na navrhování, přijímání a provádění reforem; vybízí ukrajinský parlament a ukrajinskou vládu, aby tento nástroj využívaly lépe a účinněji a aby přezkoumaly svou spolupráci při provádění závazků týkajících se dohody o přidružení a sbližování právních předpisů s cílem maximalizovat součinnost, zejména pokud jde o know-how v oblasti právních předpisů EU a posuzování souladu;

16.  chválí Ukrajinu za pokrok, kterého dosáhla při reformě své veřejné správy, a zdůrazňuje, že je důležité nezpomalovat další pokrok a podrobit veškerá místa s dočasným jmenováním provedeným v období pandemie COVID-19 co nejdříve postupu přijímání zaměstnanců na základě zásluh; je si vědom toho, jak velkou výzvu to představuje pro správu věcí veřejných, instituce a veřejné správní orgány na Ukrajině, a vyzývá Komisi, aby na to poskytla adekvátní technickou a finanční podporu;

17.  vítá výsledky reformy zaměřené na decentralizaci a posílení postavení obcí, která byla zahájena v roce 2014 a ukázala se jako jedna z dosud nejúspěšnějších reforem; bere na vědomí podporu projektu U-LEAD, který vedl k vytvoření téměř 1000 dobrovolně sloučených místních komunit, v nichž žije přibližně 11,7 milionů občanů; kladně hodnotí dosavadní kroky s cílem decentralizovat veřejné orgány a veřejné finance prostřednictvím balíčku právních aktů, jakož i jejich praktické provádění; vyzývá Komisi, aby podrobně prostudovala detaily decentralizační reformy a případně ji využila jako úspěšnou případovou studii pro jiné země;

18.  vyzývá Ukrajinu, aby dokončila decentralizační reformu v rámci širokého a otevřeného dialogu, zejména s místními samosprávami a jejich sdruženími, s cílem posílit autonomii a pravomoci místních samospráv a podpořit pravidelnou výměnu informací mezi ústřední vládou a národními sdruženími místních a regionálních samospráv ohledně jakékoli politiky, která může mít územní dopad;

19.  vítá uspořádání prvního kola místních voleb dne 25. října 2020, kdy účast přesáhla 36 % a které byly svobodné a spravedlivé, ale byly spojeny se souběžnou veřejnou konzultací, která podle OBSE/ODIHR vytvořila nepatřičnou politickou výhodu a zakryla oddělení státu a strany; vyzývá státní orgány, aby respektovaly autonomii místní samosprávy a podporovaly správní kapacity obcí a měst; vyzývá k zavedení koncepce územního veřejného subjektu jakožto právnické osoby, což je v Evropské unii zavedenou praxí, jež je uznána v Evropské chartě místní samosprávy; vítá přechod na rozpočtový kodex, který zaručuje 60% podíl na místní dani z příjmu fyzických osob jako nezbytný příspěvek ke zdravým veřejným financím na místní úrovni; varuje před vytvářením paralelních struktur na místní úrovni, což by mohlo vést k sporům o kompetence, navrhuje však, aby bylo zváženo, že by osoby zastávající veřejné funkce měly dvojí pravomoci, a to jak místní, tak zároveň jako nejnižší orgán státu; bere na vědomí usnesení parlamentu Ukrajiny ze dne 17. července 2020 o ustanovování a rušení rajónů, podle něhož se opatření týkající se konsolidace rajónů obecně vztahují i na území oblastí Krymu a okresy v Doněcké a Luhanské oblasti, které v současnosti nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;

Spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

20.  uznává jedinečné zkušenosti a odborné znalosti Ukrajiny a vítá účast Ukrajiny na misích, bojových skupinách a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), příspěvky k bojovým skupinám EU, to, že se stále častěji připojuje k prohlášením a deklaracím EU o mezinárodních a regionálních otázkách, jakož i její příspěvky a gratuluje Ukrajině k jejímu novému statusu partnera NATO s posílenými příležitostmi;

21.  vítá úspěšné kroky v oblasti vědecké a technologické spolupráce, včetně kosmického průmyslu, a v oblasti obrany, zejména sbližování v provozních, vzdělávacích a institucionálních segmentech, a provádění nezbytných vnitřních změn v těchto odvětvích; chválí ochotu Ukrajiny účastnit se výzkumných programů rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa a agentury ESA; bere na vědomí plodnou spolupráci mezi ministerstvem obrany Ukrajiny a Evropskou obrannou agenturou a vybízí k jejímu dalšímu rozvoji; vyzývá EU a Ukrajinu, aby posílily spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany a věnovaly zvláštní pozornost konfliktu na východní Ukrajině a snahám Ruska o narušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, a to prostřednictvím usmíření, spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti dezinformacím, jakož i úsilí o posílení odolnosti rodin, komunit a státních institucí;

22.  podporuje možnou účast Ukrajiny na vybraných projektech SBOP včetně spolupráce s Evropskou obrannou agenturou a zejména stálé strukturované spolupráce (PESCO) za předpokladu, že bude splněn dohodnutý soubor politických, věcných a právních podmínek, jako v případě jiných třetích zemí; vítá nedávné rozhodnutí EU přizvat Ukrajinu k účasti na operaci EU ALTHEA v Bosně a Hercegovině a vybízí obě strany, EU i Ukrajinu, aby nadále rozšiřovaly účast Ukrajiny na misích a operacích Evropské unie;

23.  vítá posílenou spolupráci mezi ukrajinskými orgány a evropským veřejným a soukromým sektorem v boji proti hybridním hrozbám, především ze strany Ruska, jejichž cílem je mimo jiné šíření nepravdivých informací, podněcování násilí a šíření protivládních a protievropských nálad; považuje zahájení dialogu o kybernetických otázkách mezi EU a Ukrajinou za správně načasované a vhodné a podporuje myšlenku rozšířit spektrum dialogu na bezpečnost a obranu s cílem přiměřeně reagovat na současné i budoucí hrozby, zejména v souladu s globální strategií zahraniční a bezpečnostní politiky EU;

Územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny

24.  opakuje pevnou podporu a závazek Unie vůči nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a podporu Unie vůči mezinárodně koordinovanému ukládání sankcí ruské vládě a agentům, kteří oslabují svrchovanost a územní celistvost země, dokud nebudou splněny všechny náležité podmínky pro odstranění těchto sankcí, včetně úplného provedení minských dohod a obnovení územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic;

25.  nadále odsuzuje nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu a faktickou okupaci některých oblastí Doněcka a Luhanska; vyzývá Ruskou federaci, aby splnila své mezinárodní závazky, stáhla své vojenské síly z území Ukrajiny a aby v plném rozsahu naplnila rezoluce Valného shromáždění OSN o územní celistvosti Ukrajiny a o Krymu a Sevastopolu;

26.  zdůrazňuje, že jakékoliv dohody s Ruskou federací musí respektovat plné provádění dohody z Minsku a plnění rezolucí OSN o statusu Krymu a respektování územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruské federace;

27.  vítá obnovení mírových rozhovorů v rámci normandské čtyřky, ke kterému došlo dne 9. prosince 2019 v Paříži po tříleté patové situaci; naléhavě vyzývá všechny strany, aby dodržovaly dohodu o příměří; zdůrazňuje význam ustanovení dalších nárazníkových oblastí, odminování zaminovaných oblastí a otevírání kontrolních stanovišť napříč frontovou linií a vyzývá Rusko, aby využilo svého vlivu na ozbrojená uskupení, která podporuje, a přiměla je dodržovat a plně provádět závazky přijaté v rámci dohod z Minsku a nedávných zasedání normandské čtyřky a třístranné kontaktní skupiny; znovu připomíná, že – jak bylo dohodnuto v Minsku a v rámci tzv. „Steinmeierova vzorce“ – místní volby v okupovaných částech východní Ukrajiny musí probíhat v souladu s ukrajinskými právními předpisy a pod dohledem OBSE; zdůrazňuje, že podmínky pro svobodné a spravedlivé volby v Doněcku a v Luhansku nejsou v současné situaci splněny; vítá skutečnost, že byl zrušen plán na zahrnutí Ruskem podporovaných separatistů jako jedné ze stran jednání třístranné kontaktní skupiny; vyjadřuje politování nad připomínkami vysokých členů ukrajinské delegace v rámci třístranné kontaktní skupiny, kteří popírali vojenské zapojení Ruska do konfliktu v Donbaské oblasti;

28.  důrazně odsuzuje destabilizační kroky Ruska a jeho vojenské zapojení na Ukrajině; vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím nárůstem ruských vojenských zařízení a základen na Krymském poloostrově, včetně více než 30 000 vojáků, nových systémů raket země–vzduch a země–země, ponorek schopných nést jaderné zbraně a strategických bombardérů; odsuzuje nezákonné kroky Ruska, jejichž cílem je zajistit kontrolu nad Kerčským průlivem, neboť představují porušení mezinárodního námořního práva a mezinárodních závazků Ruska, zejména výstavbu Kerčského mostu a železničního spojení bez souhlasu Ukrajiny, pokládání podmořských kabelů a uzavření a militarizaci Azovského moře, jež vážně brání hospodářským činnostem Ukrajiny; vyzývá Ruskou federaci, aby zajistila neomezený a volný průchod do Azovského moře a z něj v souladu s mezinárodním právem, jakož i přístup mezinárodních nevládních organizací a mezinárodních humanitárních organizací na okupovaná ukrajinská území Donbasu a anektovaný Krym; v této souvislosti připomíná, že ruský režim námořních kontrol zahájený v roce 2018 a uplatňovaný na veškerá plavidla proplouvající Kerčským průlivem, který je pod ruskou kontrolou, směrem do Azovského moře a z něj má i nadále negativní hospodářské dopady na tento region; vyzývá k propuštění všech ukrajinských politických vězňů a válečných zajatců v Rusku, na Krymu a v částech Donbasu, které nejsou ovládány ukrajinskou vládou; vyjadřuje však znepokojení nad násilným zahrnutím ruských občanů podezřelých z účasti na sestřelení letu MH17 společnosti Malaysian Airlines do výměny zadržených osob mezi Ukrajinou a Ruskem;

29.  zdůrazňuje, že konflikt na východní Ukrajině potřebuje politické řešení; žádá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zintenzivnily své úsilí v oblasti mírového řešení konfliktů tím, že podpoří úsilí všech stran mírového procesu, posílí opatření na budování důvěry a budou podporovat mandát k vyslání mírové mise OSN na celé okupované území Ukrajiny; žádá, aby jakmile to situace dovolí, bylo stranám konfliktu v rámci plného provádění dohody z Minsku nabídnuto vyslání civilní mise SBOP vedené EU, která by pomáhala například při odminování, při přípravách na místní volby a zabezpečovala volný přístup humanitárních organizací; vyzývá EU, aby byla připravena posílit sankce vůči Rusku, pokud to situace bude vyžadovat, a to i v případě, že Rusko nebude plnit své závazky vyplývající z minského protokolu, zejména pokud jde o bezpečnostní část;

30.  naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby splnila své závazky týkající se reformy státní kontroly vývozu v souladu s požadavky a normami EU a v souladu s prováděním konzistentní a systematické politiky sankcí; vyzývá ESVČ a Komisi, aby lépe dohlížely na uplatňování sankcí EU, včetně lepšího dohledu nad činností orgánů pověřených prováděním společných pravidel EU v členských státech;

31.  vyzývá ESVČ, aby vypracovala aktivnější úlohu pro EU, zastoupenou místopředsedou Komise, vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, při mírovém řešení probíhající války na východní Ukrajině, a to i v rámci normandské čtyřky; doporučuje zvážit možnost jmenování zvláštního vyslance EU pro Krym a oblast Donbasu;

32.  opakuje svou výzvu, aby byla vedena jednání v mezinárodním formátu o ukončení okupace Krymu za aktivní účasti EU; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby poskytly veškerou nezbytnou podporu pro zřízení mezinárodní platformy pro Krym, která by umožnila, aby úsilí o obnovení územní celistvosti Ukrajiny bylo koordinováno, formalizováno a systematizováno; považuje za důležité zapojit do činnosti této platformy medžlis krymských Tatarů, jenž je jediným mezinárodně uznávaným subjektem zastupujícím krymské Tatary;

33.  připomíná mezitím, že podle mezinárodního humanitárního práva nese Ruská federace jako okupující stát plnou odpovědnost za uspokojení potřeb obyvatelstva dočasně okupovaného poloostrova Krymu včetně zásobování vodou; dále připomíná, že podle čtvrté Ženevské úmluvy, jíž je Rusko smluvní stranou, nesmí okupující moc nutit obyvatele okupovaného území, aby sloužili v jejích ozbrojených nebo pomocných silách;

34.  odsuzuje Ruskou federaci za usidlování ruských občanů na okupovaném Krymu a v Doněcké a Luhanské oblasti, čímž narušuje rovnováhu mezi držiteli ruských pasů a Ukrajinci, za pokračující vydávání ruských pasů rezidentům na dočasně okupovaných územích Ukrajiny, což porušuje ukrajinskou svrchovanost a cíle a ustanovení dohody z Minsku, jakož i za její pokusy o uspořádání místních voleb v Autonomní republice Krym na Ukrajině dne 13. září 2020; konstatuje, že volby guvernéra v Sevastopoly byly nelegální a v rozporu s mezinárodním právem, a to stejně jako v případě voleb zástupců do tzv. Státní rady „Krymské republiky“, tzv. Zákonodárného shromáždění města Symferopol a tzv. Venkovské rady oblasti Razdolno; vyzývá EU, aby osobám odpovědným za organizaci a vedení těchto hlasování uložila sankce; vyjadřuje politování nad tím, že Rusko na okupovaném Krymu provádí odvody mladých mužů do ruských ozbrojených sil a 85 % z nich bylo posláno sloužit do Ruské federace; vyzývá Rusko, aby zastavilo odvody obyvatel Krymu a plně dodržovalo své závazky vyplývající z Ženevské úmluvy;

35.  vyjadřuje plnou podporu veškerému úsilí o zajištění spravedlnosti pro všech 298 obětí sestřelu letadla letu MH17 společnosti Malaysia Airlines, jenž byl proveden ruskou střelou typu země vzduch, a jejich pozůstalé, a to včetně mezinárodně podporovaného trestního řízení proti čtyřem podezřelým podle nizozemského práva a žaloby na Rusko u Evropského soudu pro lidská práva; vyjadřuje Ukrajině uznání za její pokračující spolupráci v rámci společného vyšetřovacího týmu s cílem nalézt pravdu, identifikovat podezřelé a postavit pachatele před soud; odsuzuje jednostranné odstoupení Ruska od třístranných konzultací s Austrálií a Nizozemskem vedených v rámci snah o zjištění pravdy; vyzývá Rusko, aby plně spolupracovalo se všemi probíhajícími snahami o zajištění odpovědnosti všech jednotlivců nebo subjektů zapojených do sestřelení letadla letu MH17, mimo jiné prostřednictvím obnovení dialogu ke zjištění pravdy s Austrálií a Nizozemskem, zajištění spolupráce s mezistátní žalobou, kterou podalo Nizozemsko proti Rusku u Evropského soudu pro lidská práva, a vydáním Volodymyra Cemacha do Nizozemska; naléhavě vyzývá Rusko, aby ukončilo šíření dezinformací ohledně letu MH17;

36.  vyzývá Ukrajinu, aby pomohla moldavské ústřední vládě při jejím úsilí o opětovné získání kontroly nad Podněstřím na základě zásady územní celistvosti Moldavska;

37.  bere na vědomí přijetí zákona o národní bezpečnosti v červnu 2018 a zákona o zadávání zakázek v oblasti obrany a o zpravodajských službách v roce 2020; naléhavě však vyzývá k tomu, aby byly přijaty další právní předpisy zaměřené na omezení pravomocí Ukrajinské bezpečnostní služby s cílem vytvořit z ní čistě kontrašpionážní a protiteroristickou agenturu a na zavedení parlamentního dohledu nad celým bezpečnostním sektorem;

Právo, svoboda, bezpečnost a boj proti korupci

38.  opakuje, že dosažení hmatatelných výsledků v boji proti korupci má zásadní význam pro zachování vysoké úrovně podpory reformního procesu mezi občany, jakož i pro zlepšení podnikatelského prostředí a přilákání přímých zahraničních investic; vybízí ukrajinské orgány k dalšímu pokroku v oblasti reforem, zejména v oblasti právního státu a boje proti korupci, a aby zajistily nezávislost a trvalé fungování klíčových protikorupčních institucí; v této souvislosti oceňuje obnovení národního úřadu pro předcházení korupci a skutečnost, že v lednu 2020 vstoupily v platnost nové zákony o nezákonném obohacování a o informátorech, stejně jako skutečnost, že v září 2019 zahájil svou činnost vrchní protikorupční soud;

39.  je však znepokojen rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 27. října 2020, které vytvořilo právní mezeru ve struktuře ukrajinského boje proti korupci a vážně oslabilo národní úřad pro předcházení korupci; oceňuje aktivní úsilí vycházející od prezidenta Zelenského, které vyvinuli političtí aktéři s cílem obnovit právní předpisy a důvěryhodnost ukrajinských protikorupčních struktur; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby nadále vyvíjely úsilí s cílem obnovit plně funkční, účinnou a komplexní institucionální strukturu pro boj proti korupci, a to i v soudnictví, při plném zachování nezávislosti soudnictví na výkonné a zákonodárné moci; zdůrazňuje, že v této souvislosti hraje klíčovou úlohu národní úřad pro předcházení korupci s plnými pravomocemi a že rozhodnutí Ústavního soudu by nemělo být zneužito jako záminka k jeho oslabení nebo „postavení na vedlejší kolej“; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zjevnými snahami o oslabení úspěchů této země v boji proti korupci a v oblasti celkových demokratických reforem, zejména opětovným získáním politické moci některými ukrajinskými oligarchy, což přispělo k oslabení reformně orientované většiny v Nejvyšší radě, což rovněž dokládají obtíže, které se vyskytly při řešení legislativní mezery po kontraverzním rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27. října 2020; naléhavě vyzývá všechny politické aktéry, aby obnovili svůj závazek učinit reformy, které požadují ukrajinští voliči, a které jsou zásadní pro posílení právního státu, vymýcení korupce a dosažení větší prosperity ukrajinského obyvatelstva;

40.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit nezávislost vrchního protikorupčního soudu a dalších protikorupčních institucí, a vyzývá k zaujetí nestranného a nezaujatého přístupu při činnosti protikorupčních institucí s cílem zajistit důvěru a veřejnou podporu v boji proti korupci; uznává, že byly vyneseny první rozsudky a že vrchní protikorupční soud dodržuje vysoké profesní standardy; vyzývá však k zintenzivnění činnosti tohoto soudu s cílem zvýšit počet odsouzení, a to i v případech na vysoké úrovni;

41.  je potěšen činností národního ukrajinského úřadu pro boj proti korupci, který je zřejmě nejúčinnější protikorupční institucí v zemi; dále zdůrazňuje, že je třeba posílit jeho nezávislost; naléhavě tudíž vyzývá k tomu, aby byl zákon o národním ukrajinském úřadu pro boj proti korupci uveden do souladu s ústavou a nedávným rozhodnutím Ústavního soudu a aby byla vypsána transparentní a depolitizovaná výběrová řízení založená na zásluhách na obsazení míst vedoucího národního ukrajinského úřadu pro boj proti korupci a vedoucího zvláštního státního zastupitelství pro stíhání korupce, stejně jako státního vyšetřovacího úřadu, včetně věrohodné kontroly profesní bezúhonnosti;

42.  vyjadřuje politování nad snahami poslanců parlamentu Ukrajiny napadat a oslabovat protikorupční instituce, zejména snahami o odvolání ředitele národního ukrajinského úřadu pro boj proti korupci a nad neprůhledným výběrovým řízením na místo ředitele zvláštního státního zastupitelství pro stíhání korupce; bere na vědomí nedostatečnou ochranu aktivistů nevládních organizací a novinářů, kteří odhalují a pranýřují korupci, a požaduje, aby byl účinně uplatňován nový zákon o ochraně oznamovatelů, který vstoupil v platnost v lednu 2020;

43.  vítá návrh protikorupční strategie na období 2020–2024 a očekává, že parlament Ukrajiny tuto komplexní strategii brzy přijme a zachová všechny klíčové prvky tohoto návrhu; bere na vědomí různé formy nátlaku a sabotáží zaměřené na protikorupční instituce jako výraz stále účinnějšího a úspěšnějšího boje proti korupci; trvá na tom, že protikorupční instituce – národní ukrajinský úřad pro boj proti korupci, zvláštní státní zastupitelství pro stíhání korupce a vrchní protikorupční soud – musí zůstat nezávislé, účinné a dostatečně zajištěné; oceňuje skutečnost, že v prosinci 2019 byl přijat nový zákon o boji proti praní peněz, který posílil transparentnost struktur vlastnictví podniků na Ukrajině a představuje výrazné zlepšení příslušného právního rámce;

44.  je znepokojen vysokou mírou politického tlaku a zastrašování, jemuž byl vystaven guvernér Národní banky Ukrajiny, bohužel nikoli poprvé, což vedlo k jeho rezignaci v červenci 2020; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby nevyvíjely politický tlak na nezávislé hospodářské instituce a donucovací orgány a aby zajistily zachování jejich nezávislosti jakožto záruku řádného fungování trhu a rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty;

45.  s politováním konstatuje, že soudnictví je na Ukrajině stále jednou z institucí, které se těší nejmenší důvěře, a je vážně znepokojen stavem, v němž se nachází od reformy provedené v říjnu 2019, která vedla k rozpuštění staré a vytvoření nové Vyšší komise pro kvalifikaci soudců a k pozastavení postupu opětovného posuzování a náboru soudců v situaci, kdy je zhruba 2 000 míst soudců neobsazených; s politováním dále konstatuje, že tato komise při opětovném posuzování soudců nepřihlížela ke stanovisku Veřejné rady pro bezúhonnost, a vyzývá ji, aby se jím při obsazování volných míst soudů nižší instance soudci, kteří splňují etické normy a normy profesní bezúhonnosti v plném souladu se stanoviskem Benátské komise č. 969/2019, v budoucnu řídila; trvá na tom, že v souladu s rozhodnutím č. 4-p/2020 ukrajinského ústavního soudu ze dne 11. března 2020 je nutné urychleně vytvořit na základě novely zákona č. 3711 novou Vyšší komisi pro kvalifikaci soudců, jejíž členové by byli vybráni transparentním způsobem, a že do jejího vytvoření by se měli zapojit mezinárodní experti; trvá na tom, že tato komise by měla být zmocněna k účinnému výběru nových a k prověřování stávajících soudců v souladu s pravidly a postupy přijatými samotnou komisí, jak vyplývá z jejího mandátu; důrazně požaduje, aby byla provedena kontrola bezúhonnosti nereformované Vyšší soudní rady; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby pokračovaly v provádění urychlené reformy soudnictví, aby nedocházelo k podkopávání činnosti nově založených protikorupčních institucí, k politicky motivovaným soudním řízením a k využívání soudnictví jako nástroje proti politickým oponentům a aby byl dokončen právní rámec pro boj proti organizované trestné činnosti;

46.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela stávající a vyvíjela nové nástroje v oblasti právního státu a řádné veřejné správy s cílem sledovat a hodnotit pokrok Ukrajiny, zejména formou srovnávacího přehledu EU o soudnictví a mechanismu právního státu, s cílem zajistit důkladnou kontrolu probíhajících reforem a náležité zjišťování možných nedostatků týkajících se těchto reforem a jejich nápravu;

47.  vítá reformu nejvyššího státního zastupitelství zahájenou v září 2019 a vyzývá k dokončení osvědčování státních zástupců s cílem zajistit, aby byli noví státní zástupci na všech úrovních vybíráni v rámci transparentního a politicky nestranného postupu; vybízí ukrajinské orgány, aby zintenzivnily boj proti organizovanému zločinu, zdokonalily legislativní rámec a zlepšily spolupráci a koordinaci mezi příslušnými úřady prosazujícími zákon;

48.  důrazně vyzývá ukrajinské orgány, aby zanechaly dřívější nesprávné praxe, kdy probíhaly politicky motivované soudní procesy; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozdílný pohled na politické záležitosti by se měl řešit v rámci příslušných politických fór, nikoli na půdě soudů;

49.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise zařadila Ukrajinu na seznam prioritních zemí „kategorie 2“, což znamená, že zde nejsou dostatečně chráněna a prosazována práva duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že k zajištění lepší prevence dovozu padělaných výrobků na Ukrajinu, jejich oběhu na Ukrajině a tranzitu přes ukrajinské území je třeba zpřísnit celní kontroly a rozšířit celní infrastrukturu; vyzývá Komisi, aby i nadále Ukrajině pomáhala s vypracováváním návrhů nových zákonů o právech duševního vlastnictví;

50.  vyzývá ukrajinskou vládu, aby pokračovala ve vyšetřování trestných činů, kterých se dopustili příslušníci ukrajinských sil vůči aktivistům během protestů tzv. Euromaidanu, a aby obětem a jejich rodinám neprodleně zajistila spravedlnost;

51.  naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí;

52.  vítá novelu ukrajinského trestního zákoníku, která definuje znásilnění a sexuální násilí jako akt proběhlý bez souhlasu, a naléhavě vyzývá k rychlému vypracování metodiky pro vyšetřování trestných činů sexuálního násilí; vyjadřuje politování nad tím, že kvůli neexistenci této metodiky nedošlo v roce 2019 k žádnému stíhání znásilnění nebo sexuálního násilí z důvodu absence souhlasu;

Lidská práva a základní svobody

53.  důrazně odsuzuje rozsáhlé trvalé porušování lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu, svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení, svoboda sdružování a právo na pokojné shromažďování, kterého se dopouštějí ruská okupační vojska na dočasně okupovaném území Krymu a ozbrojené skupiny podporované Ruskem v oblasti Donbasu, která není pod kontrolou vlády, včetně nuceného odvodu do armády, deportací, nezákonné a nucené výměny cestovních pasů za ruské, omezování práva na vzdělání a jazykového práva, svévolného zadržování, mučení a dalších tvrdých podmínek ve vazbě a omezujících opatření, jako je jednostranné uzavření kontrolních stanovišť a odepírání přístupu misím OSN a humanitárním misím, což je během současné pandemie obzvláště znepokojivé;

54.  připomíná, že válka na východní Ukrajině i nadále ohrožuje život a dobré životní podmínky civilního obyvatelstva, a konstatuje, že snížení počtu nepřátelských akcí na východní Ukrajině během příměří, které vstoupilo v platnost dne 27. července 2020, přispělo k 53% poklesu bezpečnostních incidentů a ke snížení počtu civilních obětí; vítá program „EU4ResilientRegions“, na který bylo vyčleněno 30 milionů EUR a jehož cílem je zvýšit odolnost východní a jižní Ukrajiny vůči nepříznivým dopadům probíhajícího konfliktu, včetně hybridních hrozeb a dalších destabilizačních faktorů;

55.  je však mimořádně znepokojen zhoršující se humanitární situací na východních územích, která nejsou v současné době pod kontrolou ukrajinské vlády, zejména s ohledem na stávající mimořádnou situaci v důsledku pandemie COVID-19; naléhavě vyzývá de facto orgány místní samosprávy, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k zajištění základních potřeb obyvatelstva, včetně přístupu ke kvalitním zdravotnickým zařízením a kvalitní léčbě, a aby za tímto účelem plně spolupracovaly s legitimní ukrajinskou vládou;

56.  zdůrazňuje, že na východní Ukrajině stále více než 3,5 milionu lidí na obou stranách frontové linie závisí na humanitární pomoci a ochraně, jsou odříznuti od dodávek vody a trpí výpadky dodávek elektrické energie; konstatuje, že stávající pandemie COVID-19 jen zhoršuje problémy, kterým tito lidé čelí; vybízí Komisi, aby v koordinaci s orgány OSN zintenzívnila své snahy o poskytnutí pomoci během této humanitární krize v souladu s přehledem humanitárních potřeb;

57.  vyjadřuje politování nad zhoršením situace v oblasti lidských práv na Krymu, k němuž došlo od začátku okupace, jelikož Rusko výrazně potlačuje svobodu shromažďování, projevu, sdružování, přístupu k informacím a náboženského vyznání; odsuzuje diskriminační opatření, která zavedly samozvané ruské orgány zejména proti etnické menšině krymských Tatarů, porušování jejich majetkových práv, častější zastrašování tohoto společenství a osob, které se stavějí proti nezákonné anexi, nuceným odvodem do armády, pronásledováním, domovními prohlídkami, zadržováním a násilným mizením, a odsuzuje také uvedenou nedostatečnou svobodu projevu, sdružování a pohybu na poloostrově; vyzývá k okamžitému bezpodmínečnému propuštění všech nezákonně zadržovaných a uvězněných ukrajinských občanů na Krymském poloostrově a v Rusku, včetně krymskotatarských aktivistů; vyzývá dále Rusko, aby vyšetřilo krutosti páchané na krymských Tatarech a aby zaručilo a chránilo právo krymských Tatarů, Ukrajinců a všech etnických a náboženských komunit na zachování a rozvoj vlastní kultury, tradic, vzdělávání a identity;

58.  vyjadřuje politování nad tím, že na Ukrajině je kolem 1,5 milionu vnitřně vysídlených osob, což znamená, že se jedná o zemi s devátým největším počtem těchto osob na světě; konstatuje, že hlavní odpovědnost za to nese Ruská federace a jí podporované síly; vyzývá ukrajinské orgány, aby vynaložily další úsilí na zmírnění utrpení osob postižených konfliktem a přijaly opatření na ochranu práv vnitřně vysídlených osob; vyzývá Ukrajinu, aby přiznala těmto osobám plná občanská a politická práva a aby dodržovala mezinárodní normy týkající se zacházení s vnitřně vysídlenými osobami; zdůrazňuje, že je důležité chránit a zaručit právo na ukrajinské občanství na dočasně okupovaných územích, včetně zjednodušených postupů pro výplatu důchodů, vydávání rodných listů dětem a zabránění riziku, že zůstanou bez státní příslušnosti a ve znevýhodněném postavení;

59.   naléhavě vyzývá zvláštní pozorovatelskou misi OBSE na Ukrajině, aby vykonávala svůj mandát a prováděla pravidelné výměny informací mimo jiné s oběťmi a svědky pronásledování, právníky, nevládními organizacemi a zástupci sdělovacích prostředků, které budou sloužit jako další způsob posuzování situace na dočasně okupovaných územích Krymu a východě Ukrajiny; žádá zvláštního zpravodaje Evropské unie pro oblast lidských práv, aby věnoval trvalou pozornost situaci v oblasti lidských práv na Krymském poloostrově a v oblastech východní Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády;

60.  konstatuje, že v roce 2020 skončí platnost pětiletého akčního plánu provádění národní strategie Ukrajiny pro oblast lidských práv, a požaduje, aby byl před stanovením cílů následného akčního plánu proveden důkladný přezkum hlavních výsledků stávajícího akčního plánu; věnuje náležitou pozornost podpoře, kterou ukrajinská vláda poskytuje krymským Tatarům, a vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem finančních prostředků na program znovuusídlování a ubytování krymských Tatarů a osob jiných národností, které byly deportovány z území Ukrajiny, v návrhu rozpočtu na rok 2021, který byl v září 2020 předložen ukrajinskému parlamentu (Nejvyšší radě); vyzývá Ukrajinu, aby přijala právní předpisy o původním obyvatelstvu Ukrajiny, o právním postavení původních krymských Tatarů a o změně ukrajinské ústavy a zakotvila v ní národní územní autonomii národa krymských Tatarů na Ukrajině, zejména na Krymu, která vyplývá z nezcizitelného práva původního národa krymských Tatarů na sebeurčení; trvá na tom, aby ukrajinské orgány řešily problémy jediného televizního kanálu v krymskotatarském jazyce – ATR – a aby s cílem umožnit této stanici pokračovat ve vysílání do oblasti Ruskem okupovaného Krymu nabídly stabilní mechanismus její finanční a technické podpory; vítá iniciativu Ukrajiny na vypracování strategie pro rozvoj a popularizaci jazyka krymských Tatarů na období do roku 2032;

61.   vyzývá ESVČ a Komisi, aby urychleně zrealizovaly celosvětový režim sankcí EU za porušování lidských práv (tzv. evropský Magnitského zákon), který by umožnil uplatňování sankcí vůči jednotlivcům a společnostem, již se podílejí na závažném porušování lidských práv, se zvláštním zaměřením na situaci na dočasně okupovaných územích Ukrajiny na Krymu a v části Doněcké a Luhanské oblasti, a sankcí vůči těm, kdo jsou odpovědni za jiné trestné činy, včetně korupce; vyzývá Ukrajinu, aby tento příklad následovala a zavedla ukrajinskou verzi evropského Magnitského zákona;

62.  bere na vědomí zákon na podporu používání ukrajinštiny coby úředního jazyka a žádá ukrajinské orgány, aby tento zákon uplatňovaly zcela v souladu se svými mezinárodními povinnostmi a doporučeními uvedenými ve stanovisku Benátské komise č. 960/2019, tj. nutností respektovat právo komunit rozvíjet a plně používat svůj vlastní jazyk a přistupovat k národnostním menšinám, jejich jazyku a právu na vzdělání s vysokou mírou ohleduplnosti a vyváženosti;

63.  vyzývá Ukrajinu, aby udělila komisařce pro ochranu úředního jazyka nebo kterémukoli subjektu zřízenému za stejným účelem pravomoc sledovat dodržování právních předpisů o používání menšinových jazyků a o původních národech;

64.  podporuje svobodu přesvědčení, názorů a projevu a zdůrazňuje, že je důležité poskytnout všem národnostním, etnickým a jazykovým menšinám rovný přístup k informacím, které jsou klíčovou složkou každé demokracie; odsuzuje nenávistné projevy a diskriminaci na základě etnického původu nebo jazyka stejně jako falešné zprávy a nepravdivé informace zaměřené na národnostní, etnické a jazykové menšiny;

65.  konstatuje, že je třeba přijmout opatření k rozšíření infrastruktury pro práva menšin a k budování důvěry v ochranu práv menšin prostřednictvím právních předpisů i v praxi; poukazuje na to, že tato opatření by měla zahrnovat posílení právní ochrany, větší institucionální pozornost věnovanou otázkám menšin a zavedení silnějších a trvalých konzultačních mechanismů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ukrajinské orgány nepřijaly náležité kroky k boji proti diskriminaci a nenávistným projevům zaměřeným na menšinové skupiny, zejména na romskou komunitu, která je obětí diskriminace, rasově motivovaného násilí a projevů nedostatečné tolerance; vyzývá Ukrajinu, aby zajistila důslednější připomínku obětí holokaustu tím, že se připojí k Mezinárodní alianci pro připomínku holokaustu (International Holocaust Remembrance Alliance – IHRA) a přijme a bude uplatňovat definici antisemitismu, kterou tato aliance vytvořila; dále vyzývá Ukrajinu, aby i nadále připomínala oběti totality; vyzývá Komisi, aby přizvala Ukrajinu k účasti na programu Evropa pro občany;

66.  podporuje činnost politických nadací na evropské úrovni, pokud jde o podporu příští generace politických vůdců na Ukrajině;

67.  vybízí k prohloubení dialogu a spolupráce s církvemi a náboženskými komunitami a organizacemi v oblastech, jako je budování míru a usmíření, což povede k větší důvěře ve spravedlivou a svobodnou společnost, ale i ve vzdělávání, zdravotní péči a základní sociální služby;

Sdělovací prostředky

68.  bere na vědomí probíhající reformní úsilí v oblasti sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že tato reforma by měla zajistit zejména nezávislost, nestrannost a odpovědnost regulačního orgánu, transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků, rovné příležitosti pro sdělovací prostředky i spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu; vyjadřuje znepokojení nad plány svěřit regulačnímu úřadu nové rozsáhlé pravomoci, které by mohly ohrozit svobodu sdělovacích prostředků i internetového obsahu a obsahu tištěných sdělovacích prostředků; v souvislosti s návrhem zákona o boji proti dezinformacím zdůrazňuje, že stávající návrh zákona by mohl vést k rozsáhlému zasahování státu do mediálního obsahu a novinářské činnosti na úkor svobody sdělovacích prostředků a nezajistí účinný boj proti dezinformacím; naléhavě vyzývá k širším konzultacím s mediální komunitou a příslušnými mezinárodními organizacemi s cílem předejít rizikům ohrožujícím svobodu projevu;

69.  se znepokojením konstatuje, že televizní trh na Ukrajině je sice pluralistický, nadále se však vyznačuje nadměrným vlivem oligarchů; vyzývá Ukrajinu, aby podporovala svobodné a nezávislé sdělovací prostředky a zajistila větší pluralitu sdělovacích prostředků; poukazuje na význam, který má udržitelné veřejnoprávní vysílání, nezávislý orgán pro regulaci sdělovacích prostředků a občanská společnost při budování odolnosti proti dezinformacím a dalším destabilizujícím faktorům; vyzývá ukrajinský parlament a ukrajinskou vládu, aby dostály závazkům státu s ohledem na veřejnoprávní vysílání a zajistily finanční a politickou podporu jeho další modernizaci, nezávislosti a schopnosti vést investigativní žurnalistiku;

70.  opakuje, že je třeba, aby s cílem zvýšit odolnost Ukrajiny ji Evropská unie i nadále podporovala v boji proti hybridním hrozbám a proti dezinformacím a falešným zprávám, mimo jiné posílením nezávislých sdělovacích prostředků a strategické komunikace týkající se mediální gramotnosti; vítá oznámení o zahájení dialogu mezi EU a Ukrajinou o kybernetických hrozbách;

71.  vyjadřuje znepokojení nad zhoršením pracovních podmínek zástupců sdělovacích prostředků, zejména investigativních novinářů, kteří informují o korupci a podvodech; vyjadřuje politování nad veškerými činy, jejichž cílem je omezit činnost novinářů, včetně omezování jejich přístupu k informacím, vyšetřování trestných činů, nátlaku na odhalování zdrojů a nenávistných projevů, zejména nenávistných projevů vůči nezávislým sdělovacím prostředkům; je znepokojen tím, že se poslanci ukrajinského parlamentu stali obětí cílených dezinformačních kampaní, nebo dokonce úmyslně pomáhali tyto kampaně šířit, jak vyplývá z nedávné analýzy provedené v rámci platforem ukrajinských investigativních novinářů;

72.  vyjadřuje politování nad četnými útoky na novináře a občanské aktivisty zaznamenané v období let 2017–2019; vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily stíhání pachatelů a bezpečnost pracovníků sdělovacích prostředků, a naléhavě je vyzývá, aby při regulaci sdělovacích prostředků postupovaly přiměřeně;

73.  vyjadřuje politování nad skutečností, že politické prostředí v této zemi se zhoršilo a že se pro politické účely široce používá zastrašování, nenávistné projevy a politický tlak; naléhavě žádá příslušné orgány, aby důrazně odsoudily a zakázaly působení extremistů a skupin a internetových stránek podporujících nenávist, např. Myrotvorec, které vyvolávají napětí ve společnosti a zneužívají soukromé údaje stovek lidí, včetně novinářů, politiků a příslušníků menšin;

74.  naléhavě vyzývá k vytvoření demokratického, nezávislého, pluralitního a vyváženého mediálního prostředí na Ukrajině, které by vedlo k ukončení politicky motivovaného pronásledování sdělovacích prostředků, včetně rušení licencí, zajistilo ochranu místních novinářů, subjektů, kteří mají vliv na veřejné mínění, a opozičních hlasů před pronásledováním a zastrašováním, zajistilo nediskriminační přístup k informacím na internetu i mimo něj a smysluplnou účast občanů a které by zachovalo a zaručilo lidská a občanská práva; zdůrazňuje, že novináři, obránci lidských práv a obhájci by měli mít možnost pracovat nezávisle, bez nepatřičných zásahů a zastrašování; vítá činnost ukrajinských organizací na ochranu lidských práv a státního zástupce Krymu, který dočasně z kontinentální Ukrajiny eviduje případy porušování lidských práv a protiprávního jednání; trvá na tom, že je nutné vyšetřit veškeré případy porušování lidských práv a postavit pachatele před soud;

Rovnost žen a mužů a práva LGBTI osob

75.  zdůrazňuje, že jedním ze základních klíčových předpokladů udržitelného rozvoje podporujícího začlenění je zajištění rovnosti mezi muži a ženami; naléhavě vyzývá ukrajinskou vládu a ukrajinské orgány, aby zavedly opatření k zajištění většího zastoupení žen a rovného zacházení na všech úrovních politického a společenského života a k potírání genderově podmíněného násilí; vyzývá Komisi a ESVČ, aby začlenily rovnost žen a mužů do všech oblastí své politiky, do finanční podpory, programů a činnosti týkající se Ukrajiny, zejména pokud jde o zmírnění nepříznivých dopadů způsobených onemocněním COVID-19, neboť mezi osoby, na které měla přísná opatření omezující volný pohyb největší dopad, patří ženy, včetně podnikatelek;

76.  odsuzuje násilné útoky a trestné činy z nenávisti vůči osobám LGBTI a vyzývá ukrajinské orgány činné v trestném řízení, aby tyto útoky účinně vyšetřily; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby vytvořila a účinně uplatňovala komplexní sekundární právní předpisy, které zajišťují svobodu vyznání, bojují proti přetrvávající diskriminaci osob LGBTI, aktivistek, osob se zdravotním postižením a menšinám, a aby zajistila větší ochranu jejich práv; vyzývá ukrajinskou vládu a všechny politické aktéry, aby vyvinuli úsilí o vytvoření inkluzivní a tolerantní společnosti;

77.  vyjadřuje politování nad tím, že článek 161 trestního zákoníku stále nepočítá s trestem za podněcování k nenávisti nebo násilí na základě sexuální orientace či genderové identity a že tyto důvody nejsou uvedeny jako přitěžující formy trestných činů ani v obecných ustanoveních o přitěžujících okolnostech podle čl. 67 odst. 1 bodu 3; připomíná, že v akčním plánu vlády pro provádění národní strategie v oblasti lidských práv je stanoveno, že do článku 67 trestního zákoníku budou coby přitěžující okolnosti zahrnuty důvody jako sexuální orientace a genderová identita; připomíná doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti a vyzývá Ukrajinu, aby přijala odpovídající novelu trestního zákoníku;

Obchodní a hospodářská spolupráce, veřejné zdraví, práce a sociální věci, mobilita pracovníků

78.  zdůrazňuje, že Ukrajina je důležitým geopolitickým, geostrategickým a obchodním partnerem Unie; vítá významné zvýšení obchodního toku mezi EU a Ukrajinou, v jehož důsledku je Unie nyní největším obchodním partnerem Ukrajiny; vyjadřuje však politování nad poměrně nízkým objemem přímých zahraničních investic, které přicházejí do země;

79.  vítá, že i v roce 2019 bylo v rámci dvoustranných obchodních a hospodářských vztahů dosaženo pozitivních výsledků – dovoz na Ukrajinu vzrostl o 12,3 % a vývoz o 9,7 %, což představuje celkovou částku ve výši 43,3 miliardy EUR; zdůrazňuje, že obchod mezi EU a Ukrajinou vzrostl o 49 % a že EU zůstává hlavním obchodním partnerem Ukrajiny (v roce 2019 se jednalo o 40 % objemu jejího obchodu) a Ukrajina je 18. největším obchodním partnerem EU, na nějž připadá 1,1 % celkového obchodu EU; konstatuje, že obchodní schodek Ukrajiny s EU se zvýšil na 5,1 miliardy EUR;

80.  vybízí obě strany, aby intenzivněji spolupracovaly na řešení výzev spojených s onemocněním COVID-19 jak na dvoustranné úrovni, tak i na mezinárodních fórech, zejména aby zvýšily odolnost a diverzifikaci dodavatelských řetězců a spolupracovaly na řešení narůstajících protekcionistických tendencí; konstatuje, že cíl EU, jímž je dosáhnout otevřené strategické nezávislosti, by mohl vytvořit příležitosti pro ještě těsnější spolupráci s jejími sousedy;

81.  vybízí Komisi, aby podporovala Ukrajinu při zjišťování, které oblastí by mohly vést k ještě větší hospodářské diverzifikaci, a při jejich upřednostňování v rámci uplatňování veškerých ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu;

82.  znovu připomíná, že postupná integrace Ukrajiny do vnitřního trhu EU, jak je stanoveno v dohodě o přidružení, je jedním z klíčových cílů přidružení, a v tomto ohledu podporuje vytvoření podmínek k prohloubení hospodářských a obchodních vztahů mezi Ukrajinou a EU i širší proces sbližování právních předpisů, které by bylo podmíněno uplatňováním všech ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a dodržováním příslušných právních, hospodářských a technických předpisů a norem;

83.  konstatuje, že byla zavedena řada dalších reforem, které vedou k deregulaci hospodářství, k větší transparentnosti veřejných financí a ke zdokonalení právních předpisů týkajících se daňových úlev a partnerství veřejného a soukromého sektoru, což nabízí místním i zahraničním investorům nové příležitosti;

84.  konstatuje však, že pokud jde o deoligarchizaci země, nebylo dosaženo žádného viditelného pokroku, jelikož oligarchové mají na ukrajinské hospodářství a politiku stále výrazný vliv, zejména s ohledem na vlastnictví sdělovacích prostředků, a vliv na soudnictví a systém prosazování práva; domnívá se, že vytváření jasných pravidel v hospodářství a politice, která by platila pro všechny stejně, se může ukázat jako účinná metoda, jak fakticky snížit neoficiální vliv malé skupiny nejbohatších podnikatelů na fungování státu, mj. na právní předpisy, a proto vyzývá ukrajinské orgány, aby proces dokončení deoligarchizace urychlily;

85.  kromě toho lituje, že dochází k nárůstu počtu státních podniků, a naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby s cílem zajistit modernizaci a lepší fungování svého hospodářství a zabránit oligarchizaci pokročila s privatizací státních podniků; zdůrazňuje, že je nutné, aby se Ukrajina znovu zavázala k boji proti vlivu partikulárních zájmů, který by mohl v případě, že by mu nebyla věnována patřičná pozornost, vážně oslabit dosavadní výsledky reforem a veškerá podpůrná opatření Ukrajiny;

86.  vyzývá Ukrajinu a EU, aby prohloubily spolupráci v oblasti další liberalizace dvoustranného obchodu, včetně uzavření dohody o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, a také spolupráci v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření a cel; vyzývá dále k těsnější odvětvové spolupráci mezi EU a Ukrajinou v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, informačních a komunikačních technologií a digitalizace i v oblasti ekologických technologií, s cílem sdílet know-how a osvědčené postupy; vyzývá navíc k hlubší spolupráci a k postupnému diferencovanému začlenění jednotlivých odvětví Ukrajiny mimo jiné do energetické unie, Dopravního společenství a digitálního jednotného trhu;

87.  vyzývá ukrajinské orgány, aby otevřely trh letecké dopravy v zemi evropským společnostem, včetně nízkonákladových společností, a podporuje co nejrychlejší podepsání dohody o společném leteckém prostoru;

88.  vítá pokrok ve spolupráci mezi Ukrajinou a EU v digitální oblasti a vybízí k dalšímu prohloubení této spolupráce, jejímž cílem je zajistit vzájemný přístup na vnitřní trh, mj. v dalších oblastech společného zájmu; poukazuje na význam opatření přijatých za účelem provedení digitální transformace a vytvoření elektronické státní správy i pokrok při sbližování právních předpisů Ukrajiny s právními předpisy EU v oblasti elektronických služeb vytvářejících důvěru a elektronických komunikací; vybízí Komisi, aby s ohledem na stávající digitální věk dále podporovala úsilí Ukrajiny v oblasti mediální a informační gramotnosti, elektronické státní správy a digitální ekonomiky a její postupné začlenění na jednotný digitální trh EU a aby prozkoumala, jakým způsobem by bylo možné snížit poplatky za roaming mezi EU a Ukrajinou; v této souvislosti bere na vědomí nový program EU v hodnotě 25 milionů EUR na podporu elektronické státní správy a digitálního hospodářství na Ukrajině; vybízí k rozšíření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) na Ukrajinu po splnění všech technických a právních požadavků;

89.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly důvěryhodné posouzení potřeb Donbaské oblasti s cílem vytvořit strategii pro její sociální a hospodářskou obnovu, a navrhuje, aby byl vytvořen vhodný mezinárodní rámec pro obnovu této oblasti;

90.  vyzývá ukrajinské orgány, aby pokračovaly v reformách veřejného zdravotnictví, zejména s ohledem na ničivý dopad pandemie COVID-19 na ukrajinský systém zdravotní péče; konstatuje, že podle fondu UNICEF způsobilo onemocnění COVID-19 nejen krizi v oblasti veřejného zdravotnictví, ale také sociálně-ekonomickou krizi, která by mohla zvýšit míru chudoby na Ukrajině z 27,2 % na 43,6 %, či dokonce na 50,8 %; vybízí proto ukrajinskou vládu, aby ke zmírnění dopadu onemocnění COVID-19 zavedla komplexní opatření v oblasti sociální ochrany;

91.  vítá skutečnost, že se Ukrajina připojila k Výboru EU pro zdravotní bezpečnost a k systému včasného varování a reakce, a zapojila se tak do celoevropské koordinace opatření v reakci na onemocnění COVID-19 v oblasti veřejného zdraví; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy EU a Ukrajinu, aby zintenzivnily spolupráci, pokud jde o odolnost v oblasti veřejného zdraví, vyměňovaly si osvědčené postupy a spolupracovaly s občanskou společností na vytváření strategií ke zvládání epidemie zaměřených na nejohroženější skupiny obyvatel; naléhavě žádá Komisi, aby poskytla podporu ukrajinské vládě při získávání vakcín proti onemocnění COVID-19;

92.  vyzývá ukrajinskou vládu, aby zajistila, aby se restriktivní opatření v reakci na onemocnění COVID-19 opírala o určitý právní základ, byla nezbytně nutná a přiměřená cíli ochrany veřejného zdraví a záchrany životů (na základě vědeckých doporučení), byla předmětem soustavného přezkumu, a jakmile přestanou být nezbytně nutná, byla zrušena a aby se uplatňovala nediskriminačním způsobem; vyzývá ukrajinské orgány, aby zajistily, aby ohrožené a marginalizované skupiny nebyly v reakci na onemocnění COVID-19 nepřiměřeně znevýhodněny, a aby přijaly opatření k řešení již existujících nerovností;

93.  naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby se zabývala všudypřítomným bratříčkováním a korupcí, které stále bují ve zdravotnictví a zejména na ministerstvu zdravotnictví, a aby účinně vyšetřila veškeré korupční aktivity, zejména pokusy o nákup lékařského vybavení a vakcín proti onemocnění COVID-19 za neúměrně vysoké ceny během pandemie;

94.  oceňuje kvalitní práci ukrajinského státního zdravotního systému, který vytvořil transparentní systém pověřený financováním specifické léčby poskytované pacientům; vyzývá ministerstvo zdravotnictví, aby práci ukrajinského státního zdravotního systému podpořilo;

95.  vyzdvihuje pokrok dosažený v rámci sbližování právních předpisů s acquis EU a přijetí sanitární a fytosanitární strategie v listopadu 2019, která zahrnuje více než 200 normativních aktů Unie, jež mají být provedeny do ukrajinských právních předpisů;

96.  se znepokojením konstatuje, že Ukrajina nepokročila dostatečně ve sbližování norem pro dobré životní podmínky zvířat s normami EU;

97.  vítá skutečnost, že v březnu 2020 byl přijat právní předpis o zrušení zákazu prodeje zemědělské půdy, který by měl přispět k využití obrovského potenciálu Ukrajiny v zemědělství, a v květnu 2020 právní předpis o zlepšení některých nástrojů bankovní regulace, který posiluje bankovní systém a brání navrácení PrivatBank jejím bývalým majitelům;

98.  vítá skutečnost, že se Ukrajina připojila k prozatímní dohodě o rozhodčím řízení s více stranami (MPIA), čímž pomohla vyřešit patovou situaci způsobenou ochromením Odvolacího orgánu a zajistit, aby členové Světové obchodní organizace (WTO) mohli ve WTO využívat dvoufázový systém urovnávání sporů do doby, než Odvolací orgán obnoví svou činnost;

99.  vyzývá Ukrajinu, aby se řídila rozhodnutími, která rozhodčí soud vynese ohledně moratoria na vývoz nezpracovaného dřeva, a současně prosazovala povinnost náležité péče v celém hodnotovém řetězci komodit získávaných z lesnictví a zlepšila správu tohoto odvětví;

100.  se znepokojením konstatuje, že Ukrajina nedávno zahájila dvě ochranná šetření dovozu dusíkatých a komplexních hnojiv z EU; bere na vědomí, že se Ukrajina na poslední chvíli rozhodla obě ochranná šetření ukončit, avšak konstatuje, že stále plánuje zahájit další; varuje, že podobné kroky by mohly podkopat vzájemnou důvěru obou stran;

101.  připomíná, že drůbeží maso patří v EU k citlivým produktům; bere na vědomí řešení, které bylo nalezeno pro vývoz „ostatního“ vykostěného drůbežího masa, a sice úpravu obchodních preferencí pro drůbeží maso a přípravky z drůbežího masa, která odstranila mezeru v dohodě; žádá Ukrajinu, aby se podobných postupů zdržela a aby v dobré víře a v plném rozsahu dodržovala a prováděla veškerá ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala uplatňování této dohody a aby použila všechna dostupná opatření, která zabrání postupům narušujícím trh a předejdou případnému využívání mezer v právních předpisech;

102.  naléhavě vyzývá k překlenutí propasti mezi venkovem a městy na Ukrajině prostřednictvím účinných finančních a technických pobídek pro mikropodniky, malé a střední podniky (MSP, drobné zemědělce a rodinné podniky ve venkovských a příměstských oblastech a prostřednictvím zlepšení mezilidských vazeb a infrastruktury mezi městy a venkovem za účelem posílení sociální soudržnosti;

103.  vítá skutečnost, že prostřednictvím nástroje pro MSP v rámci prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu se zlepšil přístup těchto podniků k financování a že se jim otevřely nové obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že vhodná informační kampaň by mohla MSP pomoci k tomu, aby více využívaly příležitostí, které prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu nabízí;

104.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc regionálním úřadům práce s cílem stimulovat zaměstnanost, aby podporovala mladé lidi a programy udržitelného hospodářského rozvoje a investovala do těchto programů, neboť přejí sociálnímu podnikání, aby se soustředila na mládež z venkovských oblastí s cílem posílit vzdělávací systém prostřednictvím poptávky trhu práce, aby bylo možné ochránit nejzranitelnější osoby a předcházet nedostatku socioekonomických příležitostí;

105.  vybízí Komisi, aby sledovala účinky prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu na pracovní práva a právo sdružování v souvislosti s obchodem s EU; vyzývá ukrajinskou vládu, aby se rovněž zaměřila na sociální rozměr obchodu a udržitelného rozvoje a pečlivě sledovala hospodářské a sociální dopady provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; vyzývá ukrajinskou vládu, aby dodržovala a prosazovala pracovní normy a ratifikovala a plně prováděla všechny úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP); vybízí ukrajinskou vládu k dalšímu sbližování svých pracovních norem s normami EU, zejména pokud jde o svobodu shromažďování a sociální dialog; vítá iniciativu týkající se reformy pracovněprávní oblasti, zdůrazňuje však, že je třeba vést rozsáhlé konzultace s odbory a občanskou společností, a doporučuje využít odborných znalostí MOP v této oblasti;

106.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že odbory a občanská společnost v celé své rozmanitosti budou zapojeny do monitorování provádění dohody o přidružení; vyzývá vládu Ukrajiny a Komisi, aby podporovaly nevládní organizace, které vyšetřují porušování prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, zejména v sociální oblasti;

107.  vyzývá ukrajinskou vládu, aby zavedla systém pobídek a sankcí s cílem bojovat proti nechvalně známému vysokému počtu pracovních míst fungujících na základě neformálního zaměstnávání;

108.  bere na vědomí zvýšenou mobilitu pracovní síly mezi Ukrajinou a EU, kdy se emigrace pohybuje mezi 2,2 a 2,7 milionu osob, tj. mezi 13 a 16 % celkového počtu zaměstnanců na Ukrajině, což na jedné straně snižuje nabídku pracovní síly na Ukrajině a způsobuje její nedostatek v určitých profesích a na straně druhé představuje jeden z faktorů posilujících růst mezd pracovníků, kteří zůstávají v zemi, a zdroj prostředků zasílaných migranty, které mají významný dopad na ukrajinské hospodářství a tvoří více než 8 % HDP; vyzývá k další analýze hospodářských a sociálních přínosů a dopadů emigrační vlny pracovní síly po roce 2014, a to jak na hospodářství, tak na systémy sociálního zabezpečení Ukrajiny i členských států; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl zřejmý vládní přístup k rozvoji pracovního prostředí, které zaměstnancům ukrajinských podniků zajistí důstojné pracovní podmínky, včetně zdraví a bezpečnosti při práci, řádně hlášených pracovních míst se státním sociálním zabezpečením, mezd vyplácených včas a v plné míře, práva na členství v odborech a na zastupování zájmů a smysluplného kolektivního vyjednávání směřujícího k závazným kolektivním smlouvám; znovu opakuje, že je zapotřebí řešit problém odlivu mozků z Ukrajiny, a to podporou kvalitních a inkluzivních programů vzdělávání a odborné přípravy a vytvářením pracovních příležitostí s cílem poskytnout mladým lidem a rodinám socioekonomické perspektivy v jejich místních komunitách;

109.  vítá a požaduje další rozvoj programů financovaných EU na podporu modernizace systému odborného vzdělávání na Ukrajině („EU4Skills: Lepší dovednosti pro moderní Ukrajinu“) jakož i modernizace podnikatelského prostředí, které má zásadní význam pro pracovníky případně se vracející ze zahraničí a pro domácí podnikatele (potírání korupce, podpora MSP, daňová a celní reforma atd.), a to jak prostřednictvím odvětvových grantů, tak i podmínek v programech makrofinanční pomoci EU;

110.  vyzývá Radu přidružení, aby za jednu z priorit považovala zavádění mezinárodních pracovních norem a právních předpisů a postupů EU v oblasti sociální politiky, zaměstnanosti a práce, kolektivního vyjednávání, sociálního dialogu, řešení genderových rozdílů a reformy pracovněprávních předpisů s cílem zajistit vyváženost zájmů sociálních partnerů a ochranu práv zaměstnanců v souladu s ustanoveními dohody o přidružení (články 419–421 a 424) a příslušnými úmluvami MOP (81, 87, 98, 117, 122, 129, 144, 154 a 173); připomíná ukrajinské vládě, že její úsilí o zlepšení podnikatelského prostředí, přilákání přímých investic a podporu hospodářského růstu nesmí jít na úkor práv pracovníků a jejich pracovních podmínek; vyzývá ukrajinskou vládu, aby přistupovala k sociálnímu dialogu systematicky a poskytovala mu institucionální podporu a aby usilovala o to, aby se Národní tripartitní sociální a hospodářská rada stala účinným nástrojem sociálního dialogu;

111.  se znepokojením konstatuje, že možnost odborů uplatňovat na Ukrajině svá práva je omezená z důvodu nedokonalých a vágních právních předpisů;

Energie, životní prostředí a změna klimatu

112.  vítá dokončení oddělení vlastnictví společnosti Naftogaz, k němuž došlo v roce 2019, a vytvoření právně nezávislého provozovatele plynárenské přepravní soustavy v souladu s třetím energetickým balíčkem EU; vyzývá však ukrajinské orgány, aby posílily technickou nezávislost tohoto provozovatele na Naftogazu; vítá liberalizaci a otevírání konkurenceschopného trhu s plynem pro domácnosti; vyjadřuje však politování nad nedávnými útoky na vedení společnosti Naftogaz, a to i na její dozorčí radu, které podkopávají její nezávislost a pokrok v reformách v této oblasti;

113.  připomíná úlohu Ukrajiny jako strategické tranzitní země pro přepravu plynu a připomíná i potřebu modernizace její vnitrostátní plynárenské přepravní soustavy, jakož i význam jejího začlenění do energetického trhu EU na základě účinného provádění aktualizované přílohy XXVII dohody o přidružení; vítá podpis dlouhodobé smlouvy o přepravě plynu, k jejímuž uzavření EU napomohla; vyjadřuje znepokojení nad výstavbou plynovodu Nord Stream 2 a znovu připomíná jeho dlouhodobá zásadní politická, hospodářská a bezpečnostní rizika; poukazuje na to, že plynovod zvyšuje závislost EU na ruských dodávkách zemního plynu, ohrožuje vnitřní trh EU, není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy a může mít negativní dopady na válkou zmítanou Ukrajinu; v souladu se svým předchozím postojem proto vyzývá všechny zúčastněné strany, zejména ty ve členských státech a v Evropě, aby využily dostupných právních doložek a projekt zastavily;

114.  žádá Komisi, aby sledovala soulad Ukrajiny s acquis Evropské unie v oblasti energetiky s cílem pokročit v integraci trhů s energií; plně podporuje začlenění Ukrajiny do evropské kontinentální rozvodné sítě (síť ENTSO pro elektřinu); naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby zlepšila koordinaci politik a opatření mezinárodních institucí (např. Komise, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky, Světové banky, banky KfW, sítě ENTSO pro elektřinu a Energetického společenství) s politikami a opatřeními ukrajinských institucí na podporu ukrajinské energetiky;

115.  odsuzuje skutečnost, že Rusko těží zemní plyn z ukrajinského pevninského šelfu v ukrajinské výlučné hospodářské zóně, a konstatuje, že EU neuznává zabavení nalezišť zemního plynu v Azovském a Černém moři Ruskou federací a měl by podpořit právní kroky ukrajinských orgánů, jejichž cílem je zastavit tuto nezákonnou těžbu;

116.  lituje toho, že nový velkoobchodní trh s elektřinou, který začal na Ukrajině fungovat v červenci 2019, stále není konkurenceschopný podle standardů EU; naléhavě proto vyzývá Ukrajinu, aby dokončila reformu tohoto trhu a zlepšila soulad s právními předpisy EU, především tím, že posílí nezávislost UkrEnergo a zamezí křížovému subvencování; vyzývá Ukrajinu, aby zmodernizovala své stávající elektrárny tak, aby splňovaly přísné evropské normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti;

117.  vítá postoj ukrajinské vlády, podle něhož chce respektovat závazek spočívající v dodržování platných právních předpisů EU, který uzavřela v rámci Energetického společenství, včetně politiky v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, a tedy neumožnit dovoz elektřiny z elektráren v sousedních zemích, při jejichž výstavbě nejsou plněny požadavky mezinárodních úmluv a nejpřísnější mezinárodní normy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti;

118.  vyjadřuje politování nad tím, že v odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů neplní Ukrajina zatím své závazky vůči investorům a že zpoždění plateb výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ohrožují další rozvoj zdrojů čisté energie na Ukrajině;

119.  naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby urychleně dokončila modernizaci jaderných elektráren a prošetřila zpoždění těchto procesů, zejména v případě modernizace Záporožské jaderné elektrárny;

120.  zdůrazňuje, že je důležité posílit v tomto regionu spolupráci na infrastruktuře, větší diverzifikaci dodávek energie na Ukrajině, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a propojení ukrajinského odvětví energetiky a zároveň zajistit environmentální udržitelnost; konstatuje, že nové hospodářské příležitosti, a to i pro MSP, nabídne také podpora a propagování meziregionálního obchodu v rámci Východního partnerství;

121.  vyzdvihuje skutečnost, že vláda Ukrajiny přijala v únoru 2019 strategii pro státní politiku v oblasti životního prostředí do roku 2030 a vnitrostátní plán nakládání s odpady, zákony o posouzení dopadu na životní prostředí a strategickém posuzování dopadu na životní prostředí a zákony v oblasti politiky klimatu; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby dále posílila svou angažovanost v boji proti změně klimatu, provádění politik v oblasti změny klimatu a začleňování hlediska klimatu do všech oblastí tvorby politik a aby zvýšila své snahy o plnění závazků státu souvisejících s Pařížskou dohodou z roku 2015;

122.  naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby účinně potírala nezákonnou těžbu dřeva v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů a normami na ochranu životního prostředí a přijala opatření s cílem zastavit poškozování životního prostředí nezákonným a neudržitelným využíváním přírodních zdrojů, jako je nezákonná těžba dřeva v Karpatských pralesích, která je také hlavní příčinou povodní v regionu; vyzývá EU, aby pomohla předcházet nezákonné těžbě dřeva v souvislosti s nezákonným projektem lyžařského střediska Svidovec, jakož i nelegálním metodám těžby jantaru, které poškozují životní prostředí; vybízí Ukrajinu, aby investovala do ekologicky a environmentálně bezpečné a udržitelné infrastruktury cestovního ruchu, a vyzývá ukrajinské orgány, aby zlepšením kontroly, transparentnosti, posuzováním dopadů na životní prostředí a plněním povinnosti náležité péče předcházely tomu, že by budoucí projekty poškozovaly životní prostředí; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby zajistila otevřený a pohodlný přístup k informacím o životním prostředí, aby rozšířila chráněné oblasti a urychlila provádění národního plánu snižování emisí hlavních znečišťujících látek z velkých spalovacích zařízení; vybízí Ukrajinu, aby přijala právní předpisy pro rozvoj udržitelné dopravy; naléhavě vyzývá Ukrajinu, aby bezpečně a ekologicky vyčistila a zlikvidovala vysoce nebezpečné chemické látky používané v zemědělství, zejména zastaralé pesticidy v Chersonské oblasti i v jiných ukrajinských regionech;

123.  je hluboce znepokojen dopadem konfliktu na východní Ukrajině na životní prostředí, včetně nebezpečí, které představuje zaplavení vzájemně propojených dolů; vyzývá k důkladnému posouzení dopadu konfliktu na životní prostředí, na které by navázal plán reakce, jehož cílem by mělo být předejití ekologickému kolapsu; navrhuje program „odminování zaminovaných oblastí Donbasu“, jehož by se účastnily ukrajinské orgány a mezinárodní společenství;

124.  je rovněž hluboce znepokojen tím, že v Doněcké oblasti a v jejím okolí se nachází přibližně 1 200 radioaktivních zdrojů (využívaných pro lékařské, průmyslové nebo vědecké účely), které představují závažná zdravotní, bezpečnostní a ekologická rizika; vyzývá OBSE, třístrannou kontaktní skupinu a země normandské čtyřky, aby v souladu s režimem nešíření jaderných zbraní bojovaly proti šíření aktivit spojených s radioaktivitou a pašování radioaktivních látek; naléhavě vyzývá všechny strany, aby spolupracovaly s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem bezpečně převézt vysoce aktivní použité radioaktivní zdroje z Donbaské oblasti;

125.  vítá snahu Ukrajiny přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem podporovala úsilí Ukrajiny, mimo jiné zavedením příslušného strukturovaného dialogu, vypracováním plánu postupu a výměnou informací; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu nebyla v rozporu s environmentálními cíli a iniciativami stanovenými v této dohodě;

126.  vítá program EU s rozpočtem ve výši 10 milionů EUR nazvaný „Klimatický balíček pro udržitelné hospodářství“, který nabízí Ukrajině podporu při rozvoji holistického přístupu k transformaci jejích klíčových hospodářských odvětví na nízkouhlíkové hospodářství;

Mezilidské kontakty a správa hranic

127.  uznává význam přeshraniční mobility pro posilování mezilidských kontaktů a vítá pokračující úspěšné uplatňování bezvízového režimu pro občany Ukrajiny, díky němuž mohli ukrajinští občané uskutečnit od června 2017 více než 40 milionů cest do zemí EU; zdůrazňuje, že je třeba i nadále plnit kritéria pro uvolnění vízového režimu a urychlit související reformní úsilí; vyjadřuje názor, že bezvízový režim vedl k intenzivnějšímu cestování z Ukrajiny do EU, a tím i k lepšímu porozumění mezi jednotlivými společnostmi, což je nejlepší základ pro pokračující sbližování; zdůrazňuje, že tento přístup je třeba dále uplatňovat a postupně rozšiřovat;

128.  připomíná význam začlenění Ukrajiny do rámcových programů EU, jako jsou Erasmus+, Horizont Evropa a Kreativní Evropa, a potřebu zintenzivnit příslušnou spolupráci v rámci současných i budoucích programů; zastává názor, že účast ukrajinských studentů, jakož i vysokoškolských i jiných učitelů v programech Erasmus+ by měla být viditelně rozšířena;

129.  konstatuje, že zvýšený počet cest ukrajinských občanů do zemí schengenského prostoru byl problematický pro hraniční přechody mezi EU a Ukrajinou, které jsou přetížené a jejich infrastruktura, ani jejich kapacita nejsou dostatečné k tomu, aby lidem překračujícím hranice zajistily důstojné a lidské podmínky; konstatuje, že jedním z nejnaléhavějších problémů na hranicích mezi EU a Ukrajinou, zejména v maďarsko-ukrajinském a polsko-ukrajinském úseku, jsou dlouhé čekací doby na hranicích; vyzývá Komisi, aby zahájila dialog, jehož cílem by bylo překračování hranic, jež by bylo rychlé a probíhalo by bez korupce a bylo by zajištěno mimo jiné prostřednictvím investic, školení zaměstnanců a účinných mechanismů pro řešení stížností spojených s překračováním hranic; vybízí EU, aby přísným monitorováním financování zaměřeným na odstranění zneužívání, k němuž docházelo v minulosti, podporovala zřizování nových a rozšiřování stávajících hraničních přechodů na hranicích mezi EU a Ukrajinou;

130.  podporuje posílenou spolupráci EU a Ukrajiny, zejména v oblasti správy hranic, vnitrostátních azylových systémů a systémů správy totožnosti založených na biometrických prvcích, boje proti praní peněz a financování terorismu, boje proti organizované trestné činnosti a závažné mezinárodní trestné činnosti a prohlubování spolupráce mezi Ukrajinou a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX);

131.  konstatuje, že bylo dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o sladění ukrajinských celních řízení a řízení na hranicích s řízeními Unie a o probíhající institucionální reformy daňových a celních správ; vítá zákon o jednotném právním subjektu pro státní celní správu, zákon o oprávněných hospodářských subjektech a zákon o zavedení národního elektronického tranzitního systému, které byly přijaty na podzim 2019; rovněž vítá skutečnost, že v červenci 2019 byla přijata „Strategie integrované správy hranic do roku 2025“ a následný akční plán pro období 2020–2022; vyjadřuje však politování nad patovou situací, do níž se dostal projekt modernizace šesti hraničních přechodů na hranicích s Unií financovaný EU, a vyjadřuje politování nad velmi dlouhou čekací dobou, s níž se na těchto hranicích cestující stále potýkají; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby přijaly veškerá zbývající opatření a veškeré předpisy, které jsou nezbytné k zajištění plné funkčnosti systému oprávněných hospodářských subjektů a národního elektronického tranzitního systému, a aby zajistily urychlené jmenování způsobilých kandidátů do vedení státní celní správy vybraných v transparentním a nezaujatém veřejném výběrovém řízení; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby kriminalizovaly pašování veškerého zboží, což by se mělo stát jedním ze zásadních prvků integrované správy hranic;

132.  vyzývá orgány EU, Ukrajiny a Moldavska, aby urychlily proces zablokování nezákonného obchodu a uzavření kanálů pro pašování zboží v Podněstří jakožto bezpečném útočišti pašeráků, které využívají pachatelé trestné činnosti a oligarchové, slouží k posílení ruského vlivu a je jedním z hlavních faktorů prodlužujících konflikt;

Institucionální ustanovení

133.  vítá výsledek vrcholné schůzky mezi EU a Ukrajinou ze dne 6. října 2020, první dvoustranné vrcholné schůzky, která se fyzicky konala v Bruselu od vypuknutí pandemie COVID-19, a jasná prohlášení obou stran o pokračujícím odhodlání posílit politické přidružení a hospodářskou integraci Ukrajiny s Evropskou unií;

134.  je potěšen výsledkem setkání a činností, jež probíhají v rámci dialogů vedených Evropským parlamentem s Nejvyšší radou Ukrajiny (Verchovna Rada) pod označením Dialogy Jeana Monneta pro mír a demokracii a plně podporuje jejich pokračování; je přesvědčen, že prohloubení parlamentní kultury dialogu povede k tomu, že Nejvyšší rada Ukrajiny bude silným, nezávislým, transparentním a efektivním orgánem, což je nezbytné pro demokratickou a evropskou budoucnost země a je v souladu s ambicemi ukrajinských občanů;

135.  v tomto kontextu vybízí Nejvyšší radu, aby aktivně pokračovala ve své institucionální reformě, jejímž cílem je mimo jiné zvýšit legislativní kapacitu a kvalitu, politický dohled nad výkonnou mocí, transparentnost a odpovědnost vůči občanům s cílem zefektivnit přijímání návrhů zákonů týkajících se provádění dohody o přidružení a nahlížet na ně jako na prioritu a zavést institucionální záruky za účelem blokování právních předpisů, které jsou v rozporu se závazky přijatými v rámci dohody o přidružení, například prostřednictvím silnější úlohy Výboru pro evropskou integraci, jehož stanoviska by měla být závazná; zdůrazňuje význam pokračující spolupráce Evropského parlamentu s Nejvyšší radou s cílem podpořit tyto reformní procesy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v meziparlamentní spolupráci a mezilidských kontaktech tak nejlépe, jak je to s ohledem na pandemii COVID-19 možné;

136.  podtrhuje, že je důležité pokračovat v podpoře poradní mise Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM) a její úlohy při reformě sektoru civilní bezpečnosti; vítá otevření místní kanceláře této mise v Mariupolu a doufá, že mise dosáhne hmatatelných výsledků v souladu se svým mandátem; žádá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o posílení kapacit ukrajinských orgánů zapojených do provádění dohody o přidružení anebo prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu; žádá Komisi, aby navrhla nástroje nezbytné pro podporu průběžného sbližování Ukrajiny s acquis EU v souladu s příslušnými rozhodnutími, která byla přijata na 22. vrcholné schůzce Ukrajiny a EU;

137.  připomíná svou výzvu k vytvoření univerzity Východního partnerství na Ukrajině; vyzývá orgány Unie, aby kromě jiných způsobů, jak podpořit mezilidské kontakty a spolupráci v akademické a vzdělávací oblasti mezi EU a Ukrajinou, posílily a rozšířily školicí programy pro ukrajinské právníky, kteří se chtějí specializovat na právo EU, a zvýšily možnosti Ukrajiny, pokud jde o účast v programu Horizont Evropa;

138.  vítá skutečnost, že EU podporuje budování institucionálních kapacit a vzdělávací kury pro ukrajinské státní zaměstnance, které pořádá Evropská akademie (College of Europe) v Natolinu;

139.  vyzývá orgány EU, členské státy a ukrajinské orgány, aby vytvořily kampaně, které budou lépe informovat občany o možnostech vyplývajících z iniciativy Východního partnerství a z provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, zvýší informovanost o přínosech užšího přidružení a poukážou na jejich souvislost s příznivým vývojem na trzích práce na Ukrajině a v dalších přidružených zemích; vyzývá ukrajinské orgány, aby lépe informovaly občany Ukrajiny o přínosech dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu a o pomoci EU a vyvinuly větší úsilí s cílem zajistit, aby se příležitosti, které nabízí tyto dohody a pomoc a programy EU dostaly na místní úroveň, a to i ve vzdálených částech země, zejména ve venkovských oblastech, aby tak obyvatelé měli možnost prosazovat ve svých komunitách pozitivní změny;

140.  chválí ukrajinskou občanskou společnost, ukrajinské mladé lidi a nevládní organizace za jejich činnost ve všech oblastech veřejného a politického života a především za jejich podporu při provádění dohody o přidružení / prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, za řešení problémů spjatých s pandemií COVID-19, za boj proti dezinformačním kampaním, za poskytování pomoci a podpory vnitřně vysídleným osobám a dalším zranitelným skupinám a za zvyšování společenské odolnosti a mediální gramotnosti ukrajinských občanů; vybízí ukrajinské ústřední a místní správní orgány, aby nadále podporovaly úzkou spolupráci s občanskou společností, včetně větší finanční podpory pro její činnosti; vyzývá Komisi, aby považovala podporu těmto nevládním organizacím a organizacím občanské společnosti za prioritu; vítá v tomto ohledu program nazvaný „nástroj sousedství pro občanskou společnost“ disponující prostředky výši 20 milionů EUR, který bude podporovat posilování kapacit organizací občanské společnosti, pokud jde o účast na rozhodování a veřejném životě; naléhavě vyzývá ukrajinské orgány, aby s ohledem na několik návrhů zákonů o fungování a činnosti organizací občanské společnosti a dalších sdružení nepřijímaly žádné zákony, které nebudou v souladu s domácími a mezinárodními závazky Ukrajiny v oblasti lidských práv, a aby zaručily fungování občanské společnosti bez zbytečných zásahů;

o
o   o

141.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny a prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace.

(1) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39. (2) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 116. (3) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 82. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0167. (5) Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 31. (6) Cm/Rec(2010)5, k dispozici na adrese https://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectID=09000016805cf40a. (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (2020/2818(RSP))

P9_TA(2021)0051 B9-0108/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 14 a 15 této listiny,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, který v listopadu 2017 vyhlásila Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise, zejména na jeho první zásadu „všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“ a čtvrtou zásadu „aktivní podpora zaměstnanosti“,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o placeném studijním volnu z roku 1974,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0121) a (SWD(2020)0122),

–  s ohledem na návrh doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, který předložila Komise (COM(2020)0275),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Dosažení Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025“ (COM(2020)0625) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0212),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027. Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0209),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) – 2020 Lidský kapitál“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102), v němž se uvádí, že „ekologická a digitální transformace, které jsou vzájemně úzce provázané, se dotknou všech oblastí ekonomiky, společnosti i průmyslu“, že „konkurenceschopný průmysl závisí na náboru a udržení kvalifikované pracovní síly“, a které předpokládá, že „jen v příštích pěti letech si bude muset prohloubit dovednosti nebo se rekvalifikovat 120 milionů Evropanů“,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), v němž se uvádí, že „k využití přínosů ekologické transformace je zapotřebí proaktivní rekvalifikace a zvyšování kvalifikace“, aby tak bylo možné provést změny uvedené ve sdělení,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o změně kvalifikace a prohlubování dovedností jako základu pro zvýšení udržitelnosti a zaměstnatelnosti v kontextu podpory hospodářského oživení a sociální soudržnosti,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2020 o tom, jak čelit koronavirové krizi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o dalším rozvoji Evropského prostoru vzdělávání na podporu systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na budoucnost(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. března 2017 o posilování dovedností žen a mužů na trhu práce v EU(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. prosince 2017 o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES(6),

–  s ohledem na politický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 5. května 2020 k tématu „Udržitelné financování celoživotního učení a rozvoje dovedností v souvislosti s nedostatkem kvalifikované pracovní síly“ (průzkumné stanovisko na žádost chorvatského předsednictví),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. března 2018 k tématu „Budoucnost světa práce — získávání odpovídajících znalostí a dovedností s cílem vyhovět potřebám budoucích pracovních míst“ (průzkumné stanovisko na žádost bulharského předsednictví)(7),

–  s ohledem na průzkum pracovních podmínek v Evropě(8),

–  s ohledem na výzkum nadace Eurofound týkající se dopadu digitalizace na využívání dovedností a rozvoj dovedností(9),

–  s ohledem na studii střediska Cedefop nazvanou „Posilování postavení dospělých cestou prohlubování dovedností a změny kvalifikace“, svazky 1 a 2,

–  s ohledem na zprávu střediska Cedefop nazvanou „Předpověď potřeb v oblasti dovedností, trendy a výzvy do roku 2030“(10),

–  s ohledem na Přehled dovedností(11) a Evropský index dovedností(12) střediska Cedefop,

–  s ohledem na studii výboru STOA nazvanou „Rethinking education in the digital age“ (Přehodnocení vzdělávání v digitálním věku)(13),

–  s ohledem na databázi OECD Skills for jobs (Dovednosti pro pracovní místa)(14),

–  s ohledem na studii OECD nazvanou „ Správné získávání dovedností. Zvýšení účasti dospělých na vzdělávání. Poučení se z úspěšných reforem)(15),

–  s ohledem na stručné informace o politice OECD ze dne 10. července 2020 s názvem „Opatření v oblasti dovedností k mobilizaci pracovní síly během krize COVID-19“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 o budoucnosti evropského vzdělávání v souvislosti s pandemií COVID-19(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o posílení záruk pro mladé lidi(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(22),

–  s ohledem na otázku Komisi ohledně sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, které se týká Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (O-000006/2021 – B9‑0004/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.  vzhledem k tomu, že ekologická a digitální transformace spolu s demografickými trendy a globalizací mění povahu práce, obsah pracovních míst a pro ně požadované dovednosti a kvalifikace; vzhledem k tomu, že prohlubování dovedností a změna kvalifikace budou mít zásadní význam pro řešení problémů a pro příležitosti, které přinášejí zrychlující se makroekonomické trendy, a budou mít klíčový význam pro zaplnění narůstajícího nedostatku dovedností na trhu práce EU;

B.  vzhledem k tomu, že „evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ je v plném souladu s evropským pilířem sociálních práv, a zejména s jeho první zásadou, která stanoví, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce“;

C.  vzhledem k tomu, že vzdělávání v digitálním věku zahrnuje digitální formální vzdělávání, a také informální a neformální vzdělávání v oblasti technických, sociálních a občanských dovedností v průběhu celého života evropských občanů;

D.  vzhledem k tomu, že systémy formálního vzdělávání a odborné přípravy stále obtížněji reagují na celou škálu individuálních a sociálních potřeb a požadavků ve stále se měnícím světě;

E.  vzhledem k tomu, že krize COVID-19 změnila svět práce, neboť urychlila propouštění pracovníků a zastarávání mnoha pracovních míst, zdůraznila význam digitálních dovedností a digitální gramotnosti, prohloubila digitální propast a zvýšila potřebu aktualizovat soubory dovedností evropské pracovní síly, zejména pokud jde o dramatický nárůst potřeby digitálních a technologických dovedností, stejně jako sociálních dovedností, jako je odolnost a přizpůsobivost; vzhledem k tomu, že tyto potřeby budou ještě naléhavější s rostoucím využíváním umělé inteligence (AI), která může způsobit zásadní změnu pracovních vzorců a nahradit některé druhy činností; vzhledem k tomu, že pandemie narušila činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, což postihlo zejména účastníky odborného vzdělávání a přípravy, a vedla ke zvýšení nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi, kteří se potýkají s potížemi při přechodu ze vzdělávání do práce; vzhledem k tomu, že nucené omezení volného pohybu osob během krize COVID-19 poskytuje pracovníkům příležitost, aby aktualizovali své dovednosti;

F.  vzhledem k tomu, že klíčové dovednosti mají zásadní význam ve znalostní společnosti a v kontextu celoživotního učení, neboť zaručují větší flexibilitu při přizpůsobování se měnící se společnosti a trhu práce;

G.  vzhledem k tomu, že přetrvávají četné nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a dovednostem, které se dotýkají zranitelných skupiny ve společnosti, stejně jako nerovnosti mezi ženami a muži, přičemž u občanů jiného etnického původu, osob se zdravotním postižením nebo žen je menší pravděpodobnost, že budou mít možnost naučit se nové dovednosti;

H.  vzhledem k tomu, že jednotlivci potřebují být vybaveni dovednostmi požadovanými na trhu práce a musí být schopni se v průběhu celého života rychle přizpůsobovat měnícím se nárokům na dovednosti; vzhledem k tomu, že 37 % až 69 % úkolů v EU v mnoha odvětvích by mohlo být automatizováno, což by vedlo k významné změně ve výkonu(23); vzhledem k tomu, že podle výzkumu nadace Eurofound uvádí 28 % pracovníků, že mají dovednosti k tomu, aby se dokázali vypořádat s náročnějšími úkoly;

I.  vzhledem k tomu, že zvyšování dovedností a změna kvalifikace je nejen individuální, ale také společenskou povinností, neboť nízká úroveň základních dovedností a nízká účast dospělých na vzdělávacích činnostech snižují jejich možnosti uplatnění na trhu práce, vedou k sociálním a hospodářským nerovnostem a přispívají k vysoké míře chudoby;

J.  vzhledem k tomu, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatek v oblasti dovedností představují důležité výzvy pro trh práce a vzdělávací systémy EU; vzhledem k tomu, že mezi pracovníky je obrovský nedostatek digitálních dovedností a 42 % občanů EU postrádá základní digitální dovednosti(24); vzhledem k tomu, že k vyplnění mezery v digitálních dovednostech jsou zapotřebí značné investice;

K.  vzhledem k tomu, že současná generace mladých lidí je vysoce kvalifikovaná; vzhledem k tomu, že vytváření dovedností, změna kvalifikace, rozšiřování dovedností a celoživotní učení nejsou jedinou odpovědí na nedostatek pracovních míst pro mladé lidi; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí dodatečná opatření v oblasti zaměstnanosti s cílem zajistit vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst; vzhledem k tomu, že pracovní podmínky se rychle vyvíjejí a odhaduje se, že 65 % dětí, které dnes nastupují do základní školy, bude nakonec pracovat na zcela nových typech pracovních míst, jež zatím neexistují(25); vzhledem k tomu, že v roce 2019 používalo internet již 85 % občanů, přičemž pouze 58 % mělo alespoň základní digitální dovednosti(26);

L.  vzhledem k tomu, že ambice Zelené dohody pro Evropu dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a její cíl snížit emise CO2 o 60 % do roku 2030 budou znamenat přechod na klimaticky neutrální, oběhové a energeticky účinné hospodářství; vzhledem k tomu, že to zásadně ovlivní všechna hospodářská odvětví a změna kvalifikace pracovní síly a zaměření na zelené dovednosti ve všech vzdělávacích cestách se stanou zásadními pro dosažení spravedlivé transformace, která nikoho neopomene;

M.  vzhledem k tomu, že jednou z klíčových dovedností, které lidé v digitální éře potřebují, je kromě technologických a digitálních dovedností také kritické myšlení; vzhledem k tomu, že existuje jasná potřeba posílit kritické myšlení mezi všemi skupinami občanů, aby mohli plně využít potenciálu digitálních nástrojů a chránit se před jejich riziky;

N.  vzhledem k tomu, že moderní, inovativní a inkluzivní vzdělávací systémy, které jsou postaveny na digitálních technologiích, jsou schopny dobře připravit nové generace odborníků na budoucí výzvy a příležitosti;

O.  vzhledem k tomu, že pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost má zásadní význam rovný přístup ke kvalitním a inkluzivním opatřením pro získávání a prohlubování dovedností a změnu kvalifikaci, jakož i k informacím o zdrojích dovedností, poradenství, vzdělávání a odborné přípravě pro všechny lidi, včetně zranitelných skupin, starších osob a osob žijících v zanedbaných městských oblastech nebo v řídce obydlených a vylidněných venkovských a odlehlých oblastech a na ostrovech; vzhledem k tomu, že výzkum nadace Eurofound ukazuje, že nerovnost v přístupu pracovníků k odborné přípravě vzrostla(27);

P.  vzhledem k tomu, že množství času, který děti věnují vzdělávacím aktivitám, se během krize COVID-19 v některých zemích EU snížilo na polovinu; vzhledem k tomu, že uzavření vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy – byť dočasné – může mít významný dopad na účastníky vzdělávání a může nepříznivě ovlivnit výsledky učení a prohloubit stávající nerovnosti;

Q.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od povinné školní docházky je vzdělávání dospělých dobrovolným závazkem přijatým z osobní nebo profesní motivace, což představuje pro poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy větší výzvu;

R.  vzhledem k tomu, že aktuální dovednosti lidem usnadňují setrvání na trhu práce a sociální začlenění, což je zásadní i pro duševní zdraví a život milionů našich občanů;

S.  vzhledem k tomu, že dovednosti se žádným způsobem neliší podle pohlaví, avšak mezi ženami a muži existují určité rozdíly, pokud jde o volbu povolání a profesní rozvoj;

T.  vzhledem k tomu, že politiky v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností jsou v pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že EU hraje důležitou roli při podpoře, koordinaci a doplňování opatření členských států v těchto oblastech; vzhledem k tomu, že nové výzvy vyžadují mobilizaci evropských nástrojů a podpůrných politik v rámci Evropského prostoru vzdělávání; vzhledem k tomu, že při prohlubování dovedností mladých lidí hrají důležitou úlohu programy Unie, například Erasmus+, evropský systém záruk pro mladé lidi a Evropský sbor solidarity;

U.  vzhledem k tomu, že digitální technologie by však měly být vnímány jako nástroj pro poskytování kvalitního vzdělávání odborné přípravy; vzhledem k tomu, že v budoucnu bude větší potřeba digitálních dovedností (programování, logistika a robotika), což se týká nejen vzdělávacích kurzů v oblasti počítačových dovedností, ale také vzdělávacích programů obecně;

V.  vzhledem k tomu, že možnosti digitální odborné přípravy a rozvoje dovedností by měly být lépe prozkoumány a více podporovány, například pokud jde o školení na internetu pro zranitelné skupiny nebo zaměstnance malých a středních podniků vyžadující flexibilnější odbornou přípravu poskytovanou v úzké spolupráci s příslušnými regionálními orgány a institucemi;

W.  vzhledem k tomu, že míra účasti dětí mladších tří let na předškolním vzdělávání a péči v Evropě je v polovině zemí EU stále nižší než 33 %(28);

X.  vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound by mělo být lépe prozkoumáno a strategicko řešeno, jaké důsledky má zavádění obchodních modelů využívajících digitální technologie, jako je práce prostřednictvím platforem, na dovednosti, ať už se jedná o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a ztráty kvalifikace nebo prostřednictvím rozvoje dovedností, jako jsou průřezové a podnikatelské dovednosti;

Y.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 dokončilo v EU 10,2 % osob ve věku 18–24 let maximálně nižší sekundární vzdělání a dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy se neúčastnilo (osoby předčasně odcházející ze vzdělávání)(29);

Z.  vzhledem k tomu, že i přes to, že je již dlouho uznávána důležitá úloha učení se prací pro využívání a rozvoj dovedností, ukazuje Evropský průzkum společností z roku 2019, že pouze menší část organizací důsledně propojuje postupy na pracovišti, které optimalizují využívání dovedností a podporují rozvoj dovedností;

AA.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 tvořily ženy 72 % vyučujících v Evropě; vzhledem k tomu, že z učitelů pracujících v EU bylo 9 % mladší 30 let, zatímco 36 % bylo ve věku 50 let a více(30),

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“, které staví dovednosti do centra politické agendy EU a zajišťuje, aby se právo na kvalitní a inkluzivní odbornou přípravu a celoživotní učení pro všechny a ve všech oblastech a odvětvích zakotvené v první zásadě evropského pilíře sociálních práv stalo v celé Unii skutečností;

2.  vítá 12 stěžejních opatření stanovených ve sdělení a rovněž kvantitativní cíle, jichž má být dosaženo do roku 2025; vyzývá Komisi a členské státy, aby zranitelným skupinám, včetně osob se zdravotním postižením, dospělých s nízkou kvalifikací, menšin (mj. Romů) i osob z přistěhovaleckého prostředí, zajistily širokou dostupnost získávání dovedností a prohlubování dovedností; vyzývá Komisi, aby provedla výzkum týkající se toho, jak toto právo uplatňovat, a zavedla mechanismus monitorování, který bude členské státy podporovat, aby zavedly národní akční programy a pravidelně předkládaly zprávy o tom, jak je toto právo dodržováno;

3.  zdůrazňuje význam přístupu k odborné přípravě a změně kvalifikace pro pracovníky v odvětvích, která musí projít zásadními změnami s ohledem na ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje, že kvalifikace a certifikované schopnosti přinášejí pracovníkům přidanou hodnotu, zlepšují jejich postavení na trhu práce a mohou být převedeny při přechodu na trhu práce; vyzývá k tomu, aby veřejná politika v oblasti dovedností byla zaměřena na uznávání, certifikaci a validaci kvalifikací a schopností;

4.  zdůrazňuje, že dovednosti a celoživotní učení jsou zásadní pro udržitelný růst, produktivitu, investice a inovace, a jsou proto klíčovými faktory pro konkurenceschopnost podniků, zejména malých a středních; zdůrazňuje, že úzká spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi všemi příslušnými činiteli zapojenými do rozvoje dovedností, a to i mezi sociálními partnery a všemi úrovněmi veřejné správy, jsou klíčové pro to, aby každý mohl získat dovednosti potřebné na trhu práce a celkově ve společnosti; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu shromažďovat aktuální údaje, informace a prognózy týkající se potřeb v oblasti dovedností a poptávky po dovednostech na trhu práce, a to i na místní úrovni; podporuje zahájení paktu pro dovednosti, který má za úkol podpořit opatření společností k prohlubování dovedností a změně kvalifikace evropské pracovní síly; vyzývá k tomu, aby místní pakty pro dovednosti lépe oslovily osoby z odvětví nejvíce postižených krizí COVID-19 a pomohly jim se změnou jejich kvalifikace, aby zůstaly aktivní na trhu práce;

5.  připomíná, že modernizace systémů odborného vzdělávání a přípravy je klíčová pro přípravu mladých lidí a dospělých na ekologickou a digitální transformaci, stejně jako pro to, aby si pracovníci z hlavní věkové skupiny i pracovníci staršího věku udržovali a rozvíjeli požadované dovednosti k zabezpečení zaměstnatelnosti a prodloužení pracovního života; dále připomíná, že tato modernizace je klíčová pro oživení po pandemii COVID-19; vítá návrh Komise na „doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“; zdůrazňuje, že programy odborného vzdělávání a přípravy musí být cílené, orientované na budoucnost, přístupné, propustné, vzájemně propojené na úrovni EU a zaměřené na účastníky, musí umožňovat flexibilní individuální cesty a musí účastníky odborného vzdělávání a přípravy vybavovat souborem dovedností, s nímž se stanou aktivními a demokratickými občany a bude se jim na trhu práce i ve společnosti dařit; připomíná, že modernizace programů odborného vzdělávání a přípravy musí jít ruku v ruce se zvyšováním jejich atraktivity tak, aby se pro ně rozhodovalo více mladých lidí; zdůrazňuje důležitost osvědčených postupů týkajících se duálních systémů odborného vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, jež by mohly přispět ke strukturálním změnám na trhu práce a vést k vyšší úrovni zaměstnanosti mladých lidí;

6.  domnívá se, že důležitou úlohu může v tomto ohledu hrát učňovská příprava, neboť připravuje mladé lidi na pracovní místa s vysokou poptávkou, a může tak přispět k jejich udržitelné integraci na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly zdroje EU na podporu odborného vzdělávání a přípravy a povzbuzovaly zaměstnavatele k vytváření programů stáží a učňovské přípravy pro studenty odborných škol a k tomu, aby pro ně v daných odvětvích pořádaly soutěže; vybízí společnosti, aby zajistily prohlubování dovedností a změnu kvalifikace svých pracovníků a zlepšily poskytování učňovské přípravy v souladu s rámcem kvality stáží a Evropským rámcem pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala stávající evropské nástroje, jako je rámec kvality stáží a Evropský rámec pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, a aby zavedla kritéria kvality nabídek, včetně zásady spravedlivé odměny pro stážisty, přístupu k sociální ochraně, udržitelnému zaměstnání a sociálním právům; zdůrazňuje, že tato kritéria by zajistila přechod učňů a stážistů na stabilní, kvalitní pracovní místa a pomohla zajistit genderově vyvážené příležitosti pro osoby napříč odvětvími, a rovněž dlouhodobé zabezpečení, sociální ochranu a rovné a důstojné pracovní podmínky a nepřispívají k vytváření nejistých pracovních míst;

7.  připomíná, že odborné dovednosti jsou jednou z hnacích sil evropského hospodářství, a vyzývá ke sladění konvenčního vzdělávání a odborné přípravy a odborného vzdělávání a přípravy tam, kde by rozvoj dovedností v odborném vzdělávání a přípravě – ať už se jedná o hlavní zaměření nebo o doplňkovou část možností, které jsou dostupné pro studenty i dospělé – mohl posílit dostupné příležitosti pro uchazeče o zaměstnání, podpořit pracovní mobilitu a zlepšit odolnost trhu práce v krizových situacích;

8.  doporučuje Komisi, aby členským státům poskytla doporučení pro sladění odborného vzdělávání a přípravy s agendou dovedností, a to s přihlédnutím k vnitrostátním kompetencím a zásadě subsidiarity a se zaměřením na zlepšení včasného profesního poradenství v rámci odborného vzdělávání a přípravy a na maximalizaci množství příležitostí, které mladí Evropané mají pro rozvoj svých dovedností; vítá v tomto ohledu informace, které na toto téma poskytly středisko Cedefop a nadace Eurofound;

9.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité poskytovat aktivní podporu učitelům a školitelům prostřednictvím přijetí účinného balíčku politik s cílem zajistit, aby byli dobře připraveni a prohloubili si dovednosti pro digitální a ekologickou transformaci škol a vzdělávacích institucí; domnívá se, že odborové svazy musí být zapojeny do vymezení nezbytných dovedností a schopností, které mají učitelé a školitelé získat v rámci počátečního a průběžného profesního rozvoje v souvislosti s ekologickou a digitální transformací; domnívá se, že investice do veřejného vzdělávání je třeba značně navýšit a sociální dialog s odbory musí být klíčovým pilířem, který zaručí odpovídající platy, důchody a spravedlivé pracovní podmínky pro odborníky v odvětví vzdělávání a odborné přípravy;

10.  zdůrazňuje, že je třeba za účasti sociálních partnerů zlepšit systém předvídání dovedností, aby bylo možné lépe rozpoznat vznikající změny potřeb v oblasti dovedností, zajistit v případě potřeby obecné, odvětvové a profesní dovednosti a minimalizovat překážky a nerovnováhu v oblasti dovedností; v tomto ohledu vítá opatření navrhovaná Komisí ke zlepšení poznatků o dovednostech; zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence a analýzy dat velkého objemu k získávání poznatků o dovednostech při vymezování nových pracovních profilů musí být pravidelně a systematicky monitorováno, aby se zabránilo zkreslením a přímé i nepřímé diskriminaci, a že by měla být zajištěna nápravná opatření; zdůrazňuje, že posílení poradenství pro volbu povolání od raného věku a zlepšení rovného přístupu k informacím a podpoře pro studenty i studující dospělé může pomoci k volbě vhodné vzdělávací a profesní cesty vedoucí k pracovním příležitostem, které odpovídají jejich zájmům, talentům a schopnostem, a omezit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; zdůrazňuje význam spolupráce mezi službami zaměstnanosti a sociálními službami pro identifikaci a podporu osob, které v nedávné době ztratily zaměstnání nebo u nichž je riziko, že o zaměstnání přijdou; zdůrazňuje význam celoživotního poradenství v rámci Evropské agendy dovedností a potřebu zlepšit přístup ke kvalitnímu poradenství;

11.  vítá doporučení členským státům posílit systémy včasného varování s cílem identifikovat mladé lidi, kteří jsou ohroženi zařazením do kategorie NEET (osoby, které nejsou zaměstnané, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; je přesvědčen, že preventivní opatření, jako jsou hodnocení dovedností, kariérní a profesní poradenství, které se zaměřují na pomoc osobám předčasně ukončujícím školní docházku nebo vzdělávání před tím, než se stanou nezaměstnanými, jsou-li náležitě prováděna, a poskytování inkluzivního a nediskriminačního všeobecného vzdělávání by v dlouhodobém horizontu mohly vést ke snížení počtu osob v kategorii NEET;

12.  zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu sociálních partnerů tím, že se zajistí, aby politika v oblasti dovedností podporovala kolektivní smlouvy ohledně definování a regulace dovedností a další odborné přípravy, aby byly se sociálními partnery konzultovány potřeby kompetencí a aktualizovány osnovy systémů vzdělávání a odborné přípravy a aby byla společně se zástupci zaměstnanců koncipována profesní příprava na pracovišti s cílem přizpůsobit ji potřebám pracovní síly;

13.  vyzývá Komisi, aby do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů začlenila v souladu s cíli a prováděním evropského pilíře sociálních práv ukazatel nedostatků v oblasti dovedností, který by mohl být užitečný pro tvůrce politik na vnitrostátní úrovni, aby mohli určit, kde je zapotřebí vyvinout větší úsilí, a aby mohli lépe koordinovat své úsilí na úrovni EU, pokud jde o sledování vývoje a pokroku v oblasti dovedností a motivování k vzestupné konvergenci mezi členskými státy;

14.  je toho názoru, že vzájemné uznávání výsledků učení, diplomů, odborné přípravy, profesních kvalifikací a dovedností získaných v jiném členském státě je třeba zlepšit a že to pomůže překonat nedostatek v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi; domnívá se, že to i umožní dospělým získat plnou kvalifikaci, podpoří to mobilitu, zlepší integraci pracovního trhu EU a jeho odolnosti a posílí konkurenceschopnost Evropy; zdůrazňuje, že je důležité řešit nedostatek dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi usnadněním mobility účastníků vzdělávání a přeshraničním uznáváním kvalifikací prostřednictvím lepšího využívání nástrojů, jako jsou Evropský rámec kvalifikací, životopis Europass, evropský systém přenosu kreditů (ECVET), Přehled dovedností EU, klasifikace ESCO nebo EURES; vítá sdělení Komise o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025;

15.  zdůrazňuje, že mnoho občanů získává cenné dovednosti a zkušenosti mimo systém formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, jako je tomu například v případě neformálních pečovatelů poskytujících péči osobám se zdravotním postižením nebo starším osobám; domnívá se, že tyto neformální dovednosti by měly být uznány, neboť mohou pomoci neformálním pečovatelům zvýšit jejich možnosti na trhu práce;

16.  vyzývá k plnému provedení směrnice o odborných kvalifikacích, neboť stávající společný rámec odborné přípravy může zvýšit počet odborníků využívajících systém automatického uznávání, a podporuje její sladění s digitálním a celounijním pasem dovedností, který vytváří Evropská komise;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem udržet zahraniční studenty po ukončení studia na univerzitách v EU; zdůrazňuje, že poskytnutí přístupu absolventům k mobilitě v rámci EU a k vízům pro uchazeče o zaměstnání by mohlo zvýšit přitažlivost EU jako celku;

18.  vyzývá k odblokování stávajícího návrhu týkajícího se modré karty s cílem poskytnout evropským společnostem pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly zůstat nebo se stát konkurenceschopnými;

19.  konstatuje, že pandemie COVID-19 zdůraznila význam základních i pokročilých digitálních dovedností a odolných vzdělávacích systémů a jejich schopnosti přizpůsobit se osobním, dálkovým, on-line a hybridním výukovým metodám; dále konstatuje, že pandemie COVID-19 změnila poptávku po dovednostech na trhu práce, čímž zvětšila mezeru v digitálních dovednostech, a prohloubila již existující nerovnosti a nedostatky ve vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba, aby každý občan měl alespoň základní digitální dovednosti a vysoce kvalifikovaní odborníci byli vyškoleni a vybaveni pokročilými digitálními dovednostmi a inovativním a podnikavým uvažováním;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že přetrvávají rozdíly mezi ženami a muži v přístupu žen k rozvoji dovedností a účasti na trhu práce(31); zdůrazňuje, že k hlavním výzvám, jimž ženy čelí, patří překážky ve vzdělávání a odborné přípravě v oborech STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika), sociokulturní a ekonomická omezení, zejména ve venkovských a neformálních ekonomikách, a závažná neschopnost podporovat rovné příležitosti žen k volbě povolání, jimž často dominují muži; vyzývá Komisi, aby podněcovala mentorské sítě, a umožnila tak více příkladů žen v různých rolích s cílem motivovat ženy k tomu, aby se rozhodly pro alternativy k povoláním, jež jsou genderově stereotypní(32); vyzývá k tomu, aby se zabránilo stereotypům a upevňování genderových stereotypů prostřednictvím odborné přípravy, neboť je to spojeno se zaměstnatelností a vytváří začarovaný kruh, což vede k výrazné profesní segregaci; zdůrazňuje, že 90 % pracovních míst vyžaduje základní digitální dovednosti, a že ženy představují pouze 17 % osob v rámci kurzů a profesního uplatnění v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) v EU(33) a pouze 36 % absolventů v oborech STEM(34), a to navzdory skutečnosti, že dívky v digitální gramotnosti překonávají chlapce(35);

21.  zdůrazňuje význam vzdělávání a rozvoje dovedností pro řešení genderové předpojatosti a pro podporu rovnosti žen a mužů a vyzývá ke zvýšení úsilí na vnitrostátní i evropské úrovni s cílem odpoutat se od této genderové nevyváženosti a zajistit, aby ženy měly přístup ke kvalitnímu celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to i po obdobích nepřítomnosti z důvodu poskytování péče; zdůrazňuje potřebu náborových a výběrových procesů zajišťujících rovnost žen a mužů v soukromém a veřejném sektoru, a zejména v odvětvích budoucnosti, jako jsou obory STEM nebo digitální odvětví, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny; v této souvislosti zdůrazňuje, že genderová diskriminace nepoškozuje pouze dotčeného jednotlivce, ale také společnost jako celek; připomíná, že musí být přijata opatření, aby dopad krize neprohloubil nerovnosti mezi ženami a muži a aby se zmírnil nepřiměřený a dlouhodobý dopad na práva žen, jejich příjmy a sociální ochranu a zabránilo se dalším nerovnostem a diskriminaci ve světě práce, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost trhu práce, na němž se otázka rovnosti žen a mužů výrazně projevuje, jakož i digitální a ekologické transformaci a nerovnému rozdělení neplacené domácí a pečovatelské práce;

22.  zdůrazňuje, že rovné příležitosti pro všechny jsou klíčové, a vyzývá Komisi a členské státy, aby považovaly za svou prioritu překlenutí mezery v digitálních dovednostech tím, že zajistí, aby zranitelné regiony a chudí občané, stejně jako osoby ohrožené sociálním vyloučením, včetně osob se zdravotním postižením nebo osob pocházejících z etnických menšin, měli přístup k digitálnímu vzdělávání a odborné přípravě, minimálnímu požadovanému hardwaru a rozšířenému přístupu k internetu a digitální podpoře a dalším nástrojům technologického učení; zdůrazňuje, že těmto kategoriím musí být poskytnuta podpora, aby se zlepšily jejich digitální dovednosti, které potřebují, aby se jim dařilo, a aby se zabránilo prohlubování nerovností a zajistilo se, že nikdo nebude opomenut;

23.  se zájmem poukazuje na příležitosti a výzvy, které přináší rozšiřování digitálních řešení, jako je práce na dálku, pro něž je rozvoj digitálních dovedností klíčový; připomíná význam evropského legislativního rámce, jehož cílem je regulace podmínek práce na dálku, a práva na odpojení v celé Unii a na zajištění důstojných pracovních podmínek v digitální ekonomice, jejímž motorem je získávání nových dovedností;

24.  zdůrazňuje řadu příležitostí, které digitální práce přináší, ke zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, a to i pro zaměstnance blízké věku odchodu do důchodu, a k zajištění většího začlenění osob se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením jsou na trhu práce i nadále znevýhodněny a že nedostatečný přístup ke vzdělání a odborné přípravě může být příliš často příčinou jejich vyloučení z trhu práce; vyzývá k tomu, aby Komise ve svých doporučeních členským státům věnovala zvláštní pozornost způsobům, jak zlepšit přístup osob se zdravotním postižením k získání digitálních dovedností nebo změně kvalifikace, a koordinovala toto doporučení s novými potřebami vznikající globální digitální ekonomiky;

25.  konstatuje, že v souvislosti s nárůstem práce na dálku musí Komise a členské státy učinit dovednosti podporující tento nový způsob práce ústředním prvkem svých strategií; zdůrazňuje, že televzdělávání a teleškoly představují výzvu jak pro pedagogy, tak pro příjemce vzdělávání, a že dovednosti potřebné k poskytování televzdělávání a odborné přípravy školitelů a pedagogů jsou pro Evropu krátkodobou prioritou;

26.  vyzývá Komisi, aby podpořila nabídku odborné přípravy pro pracovníky, kteří vykonávají krátkodobou práci nebo pobírají částečné dávky v nezaměstnanosti, a to i prostřednictvím systému SURE; vyzývá členské státy, aby dotčeným pracovníkům nabízely vhodná opatření v oblasti odborné přípravy

27.  vyzývá zaměstnavatele, aby upravili postupy na pracovišti, které využívají dovednosti pracovníků a podporují rozvoj dovedností, a to tak, že se zaměří na vzdělávání nové generace manažerů v otázkách týkajících se zavádění organizačních postupů, jež posilují využívání a rozvoj dovedností, a také na podporu vlád členských států a sociálních partnerů při rozvoji sítí a podpůrných struktur pro organizace poskytující poradenství ohledně co nejvhodnější kombinace postupů na pracovišti s ohledem na jejich situaci;

28.  vyzývá k usnadnění uznávání, potvrzování a přenositelnosti dosažených výsledků v oblasti neformálního a informálního učení, včetně těch, které byly vypracovány v rámci digitálně dostupných forem zaměstnání, jako je například práce prostřednictvím platforem;

29.  vyzývá k okamžitým a odvážným evropským vnitrostátním, regionálním a místním opatřením, mechanismům hodnocení a zdrojům k tomu, aby se digitální dovednosti staly jádrem politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a zároveň byla zachována vysoká úroveň čtecích a matematických dovedností účastníků vzdělávání, a aby tak mohlo dojít ke zpřístupnění digitálních dovedností, nástrojů informačních technologií a přístupu k internetu pro všechny, zlepšení digitálních dovedností učitelů a školitelů a vybavení škol, institucí odborné přípravy, poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, organizací aktivních v oblasti vzdělávání dospělých a univerzit veřejnými a nezávislými on-line studijními platformami a dalšími technologiemi a digitálními infrastrukturami nezbytnými pro umožnění on-line a distančního a kombinovaného vzdělávání; v tomto ohledu zdůrazňuje význam seriózního přístupu k celoživotnímu učení; podporuje plánovaná opatření Komise stanovená v agendě dovedností a plánu digitálního vzdělávání 2021–2027 a vyzývá k posílení spolupráce mezi Komisí a členskými státy v této oblasti; zdůrazňuje význam pobídek pro rozvoj digitálního vzdělávacího obsahu a modulů hlavních osnov v souladu s potřebami trhu práce se zaměřením na digitální a ekologické dovednosti, mimo jiné prostřednictvím on-line vzdělávacích platforem;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že v Evropě stále existují děti bez jakéhokoli přístupu ke vzdělání, jakož i žáci a studenti bez jakéhokoli nebo bez přiměřeného přístupu k digitálnímu vzdělávání, a to z důvodu nedostatku jakéhokoli nebo přiměřeného digitálního vybavení, softwaru nebo internetového připojení; opakuje, že je třeba zlepšit konektivitu na všech úrovních, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde často chybí, a zlepšit přístup k digitálnímu vybavení; poukazuje na špičkové evropské inovace v oblasti počítačů, tabletů a softwarových řešení určených pro vzdělávání;

31.  zdůrazňuje, že důsledky pandemie COVID-19 skýtají jedinečnou příležitost k urychlení digitální a technologické revoluce v oblasti celoživotního učení, která může překonat fyzické překážky tam, kde je to možné, a výrazně zvýšit její dosah a dopad; vybízí členské státy a poskytovatele vzdělávání, aby rozšířili příležitosti k učení bez vazby na místo a umožnili studentům ve vzdálených a venkovských oblastech nebo v zahraničí přístup ke kurzům v celé EU bez omezení místem;

32.  zdůrazňuje, že evropská a vnitrostátní opatření, včetně vzdělávacích programů a cílených investic by měla být vypracována a prováděna s cílem zajistit připravenost občanů a jejich přípravu na budoucí pracovní místa, která vyžadují digitální dovednosti, aby byl plně využit potenciál digitální transformace na trhu práce EU a aby bylo společnostem umožněno plně využít nových pracovních postupů, jako je práce na dálku;

33.  poukazuje na to, že je třeba dále vyjasnit iniciativu týkající se Evropských univerzit a její ambice stanovovat normy pro vysokoškolské vzdělávání v EU; opakuje, že úspěšná spolupráce mezi univerzitami se vždy opírala o přístup zdola nahoru, akademickou nezávislost a excelenci, a že Boloňský proces je důležitým nástrojem spolupráce mezi univerzitami v EU i mimo ni;

34.  konstatuje, že ekologická transformace je významnou hnací silou poptávky po pracovní síle ve všech odvětvích a může vytvořit miliony pracovních míst; připomíná, že úspěšný přechod na zelenou ekonomiku musí jít ruku v ruce s opatřeními na získávání a prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, aby se rozvíjely dovednosti, znalosti a kompetence, které vyžaduje zelená ekonomika; v tomto ohledu vítá opatření Komise na podporu získávání dovedností pro ekologickou transformaci; požaduje rychlá opatření, díky nimž bude možné se v této oblasti vyhnout překážkám v oblasti dovedností a která umožní EU být i nadále globálním lídrem, pokud jde o zelenou ekonomiku; vybízí členské státy a regionální i místní orgány, aby do systémů odborné přípravy a vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti;

35.  zdůrazňuje, že mobilita studentů a učitelů je jedním z hlavních nástrojů pro výměnu nápadů a osvědčených postupů a zvyšování kvality odborné přípravy v oblasti dovedností v celé Unii; trvá na tom, že tato mobilita musí být přístupná a inkluzivní; konstatuje, že zatímco fyzická mobilita by měla vždy hrát hlavní úlohu, virtuální učení bude stále důležitější jako doplněk a v mimořádných situacích i jako náhrada, jak dokládají opatření v rámci krize COVID-19;

36.  konstatuje, že tvůrčí a umělecké dovednosti jsou pro hospodářství zásadní, a vyzývá k tomu, aby byl v rámci agendy dovedností zaveden horizontálnější přístup s cílem zahrnout tyto dovednosti do všech vzdělávacích programů;

37.  zdůrazňuje, že provádění agendy dovedností vyžaduje odpovídající financování na evropské, vnitrostátní i místní úrovni; očekává, že víceletý finanční rámec pro období 2021–2027 a nástroj Next Generation EU zajistí významně vyšší zdroje pro rozvoj dovedností; připomíná, že hlavní odpovědnosti v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace jsou v rukou členských států a společností, a vyzývá proto členské státy, aby více investovaly do rozpočtů na rozvoj dovedností a vzdělávání, protože významné investice do lidského kapitálu jsou klíčové k zajištění udržitelné konkurenceschopnosti, sociální spravedlnosti a odolnosti;

38.  podtrhuje důležitost programů a nástrojů, jako je Erasmus+, Horizont Evropa, Evropský sbor solidarity, Kreativní Evropa, program Digitální Evropa a záruka pro mladé lidi a záruka pro děti, pro podporu mladých lidí a dospělých při získávání nových kompetencí a kvalitních dovedností potřebných v digitální a zelené ekonomice a ve světě práce a pro poskytování příležitostí pro mobilitu ve vzdělávání; požaduje, aby Komise a členské státy potenciál těchto programů neustále zkoumaly s cílem podpořit trvalou korelaci dovedností s potřebami trhu práce;

39.  zdůrazňuje potenciální příležitosti, které nabízí program Erasmus+, zejména v oblasti vzdělávání dospělých, a potřebu posílit jeho rozpočet na období 2021- 2027;

40.  vyzývá členské státy, aby ve svých plánech obnovy a odolnosti upřednostňovaly změnu kvalifikace a prohlubování dovedností; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné financování Fondu pro spravedlivou transformaci a ESF+ a podporovaly integrované plány na místní úrovni, které by pomáhaly prohlubovat dovednosti a kvalifikace a změna kvalifikace, zejména u nejzranitelnějších skupin, včetně lidí ohrožených nezaměstnaností, zajišťovaly, aby se každý člověk ve zranitelných odvětvích mohl rekvalifikovat a rozvíjet nové dovednosti s cílem zůstat aktivní na trhu práce a těžit z ekologické a digitální transformace; poukazuje na potenciál individuálních vzdělávacích účtů, které jsou mechanismem financování, který je klíčem k provádění agendy dovedností jakožto kroku směrem k univerzálním právům na celoživotní učení;

41.  zdůrazňuje, že odborné a profesní poradenství má zásadní význam pro podporu motivovaných a inteligentních rozhodnutí o profesní dráze a pro předcházení předčasnému ukončení vzdělávání a odborné přípravy a že podpora během studia a odborné přípravy je rovněž klíčem k úspěšnému vzdělávání a rozvoji dovedností; vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily dostupnost takového poradenství pro mladé lidi, které zahrnuje rozvoj podnikatelských dovedností;

42.  zdůrazňuje význam investic do formální a neformální odborné přípravy a celoživotního učení s cílem zajistit spravedlivou odbornou přípravu a transformace pracovní síly a podporu odborné přípravy a vzdělávání v rámci pracovní doby;

43.  konstatuje, že hlavním zdrojem financování vzdělávání ze strany EU je Evropský sociální fond+, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tyto prostředky zůstaly k dispozici pro tento účel, zejména v době krize;

44.  vyzývá k tomu, aby byly zavedeny politiky placeného studijního volna v souladu s úmluvou MOP o placeném studijním volnu, které pracovníkům umožní účastnit se programů odborné přípravy během pracovní doby a bez osobních nákladů, a to s cílem podporovat celoživotní učení;

45.  zdůrazňuje, že je třeba, aby systémy vzdělávání, informování, poradenství a motivačních strategií, jakož i celoživotního učení byly vysoce kvalitní a inkluzivní, flexibilní a přístupné všem s cílem podpořit konkurenceschopnost trhu práce, sociální začleňování a rovné příležitosti; vyzývá Komisi, a zejména členské státy, aby zajistily rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a usnadnily přístup k vysoce kvalitním programům pro rozvoj dovedností dospělých studentů, včetně dospělých s nedostatečnou či nízkou kvalifikací, jakož i znevýhodněných skupin a zranitelných občanů, jako jsou osoby se zdravotním postižením, starší lidé, lidé bez domova, NEET a osoby přistěhovaleckého původu; zdůrazňuje, že je třeba zvyšovat povědomí o významu celoživotního rozvoje dovedností pro jednotlivce i z hospodářského a sociálního hlediska; vybízí k zapojení zúčastněných stran v oblasti vzdělávání, včetně sociálních služeb, občanské společnosti a poskytovatelů neformálního vzdělávání s cílem určit ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, a oslovit je; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí inovativní místní řešení, která by znovu vyhodnotila, jak řešit nedostatky v oblasti dovedností a nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi;

46.  zdůrazňuje, že potenciál účastníků vzdělávání lze posílit prostřednictvím praxe, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zvýšit vliv zaměstnavatelů na model systému odborného vzdělávání; zdůrazňuje, že zaměstnavatelé by měli hrát důležitou úlohu při poskytování příležitostí učitelům a školitelům, jakož i stáží v podnicích, a přispívat tak ke zvýšení odborné způsobilosti učitelů a školitelů; vyzývá k užší spolupráci mezi podniky a vzdělávacími subjekty na všech úrovních prostřednictvím programů stáží a učňovské přípravy ve společnostech pro učitele a účastníky odborného vzdělávání a přípravy;

47.  zdůrazňuje, že je důležité oslovit lidi ve venkovských a odlehlých oblastech a více zpřístupnit a koncipovat možnosti prohlubování dovedností a změny kvalifikace pro osoby pracující v zemědělství, rybolovu, lesnictví a dalších pracovních místech v těchto regionech a poskytnout jim ekologické, digitální a veškeré další nezbytné dovednosti k lepšímu využití stávajících a budoucích příležitostí, které nabízí zelená a modrá ekonomika, a umožnit jim významně přispět k ochraně životního prostředí;

48.  připomíná, že mimoškolní programy a neformální a informální učení, včetně dobrovolnických činností, jsou důležité pro poskytování přizpůsobitelných vzdělávacích příležitostí a nových dovedností a znalostí většině lidí, kteří jsou mimo dosah formálního vzdělávání;

49.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit přitažlivost povolání učitele a zacházet s vysokým sociálním statusem učitelů jako strategickou devizou pro opatření v jednotlivých zemích EU; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly za prioritu považovat přilákání nejlepších kandidátů na učitelské povolání a rovněž prohlubování dovedností starších učitelů;

50.  zdůrazňuje, že hlavní pravomoci pro rozšiřování dovedností a změně kvalifikace náleží členským státům; domnívá se, že aby bylo možné dosáhnout vzájemně úzce provázané ekologické a digitální transformace, existuje skutečná příležitost a přínos vytvoření celounijního jednotného kontaktního místa pro dovednosti souvisejících s pokročilými technologiemi, které by koordinovalo osvědčené postupy a prohlubování dovedností a změnu kvalifikace v oblasti související s pokročilými technologiemi vedené průmyslem a které by bylo založeno na údajích a zaměřeno na určování potřeb v oblasti dovedností v celé EU;

51.  zdůrazňuje význam průřezových, mezilidských a mezikulturních dovedností – vedle digitálních a technických dovedností – při zajišťování všeobecného vzdělávání pro jednotlivce, při řešení současných a budoucích globálních výzev a při podpoře digitální a ekologické transformace, a to tak, aby byly inkluzivnější a spravedlivější;

52.  bere na vědomí plánovaná opatření Komise na podporu dovedností pro život, zejména aktualizaci evropské agendy pro vzdělávání dospělých; vybízí Komisi, aby toto zaměření prohloubila tím, že začlení životní dovednosti do všech odvětví vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že životní dovednosti je třeba chápat i nad rámec potřeb trhu práce; zdůrazňuje, že všichni občané by měli mít přístup k dovednostem pro osobní rozvoj, aby měli v dnešní rychle se měnící společnosti pevnější pozici; připomíná, že je to obzvláště důležité pro podporu odolnosti občanů v době krize, kdy je třeba věnovat pozornost také dobrým životním podmínkám; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost rozvoji sociálních dovedností, jako jsou analytické dovednosti, emoční inteligence, vůdčí schopnosti, podnikatelské a finanční dovednosti, posílení postavení, týmová práce, komunikace, spolupráce, odpovědnost, přizpůsobivost, kreativita, inovativnost, kritické myšlení a jazykové dovednosti, které se pro aktivní občanství a svět práce po pandemii COVID-19 stanou ještě důležitějšími než doposud;

53.  poukazuje na to, že ve stárnoucí společnosti je zásadní zajistit učení po celý život a zakotvit kulturu celoživotního učení od mládí až po vyšší věk; připomíná, že boj s nezaměstnaností mezi staršími lidmi v EU je i nadále důležitý; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly větší pozornost starším pracovníkům a zajistily, aby se tito pracovníci mohli účastnit na míru přizpůsobených programů prohlubování dovedností a změny kvalifikace, které jim umožní přizpůsobit se měnícím se potřebám v oblasti dovedností a zůstat tak déle aktivní na trhu práce, těšit se dobré kvalitě života a dostatečné úrovni nezávislosti; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována zlepšování digitálních dovedností a technologií, které mohou přinést nové metody a příležitosti pro vzdělávání dospělých a starších lidí, a rovněž zaručení přístupu k internetu a zlepšení digitální infrastruktury, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech; v této souvislosti poukazuje na úlohu komunitních center, knihoven a individuálně uzpůsobených řešení dálkového vzdělávání, aby se celoživotní učení více zpřístupnilo starším lidem; zdůrazňuje, že starší generace jsou rovněž cenným zdrojem díky svým zkušenostem, jejichž předávání by mělo být podporováno v zájmu zvyšování dovedností mladších generací pracovníků;

54.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit počet dětí mladších tří let v oblasti předškolního vzdělávání a péče a klást větší důraz na rozvoj dětí od prvních let života, na jejich dovednosti v oblasti zkoumání a na kreativní přístup k učení se o světě; poukazuje na to, že včasné zahájení předškolního vzdělávání má významný dopad na dosažení lepších výsledků v dalších fázích vzdělávání a že nerovnováha v účasti na předškolním vzdělávání a péči může přispět k různým příležitostem a vzdělávacím činnostem dostupným dětem od nejranější fáze rozvoje;

55.  zdůrazňuje potřebu rychlého provedení opatření oznámených Komisí s cílem naplnit potřeby trhu práce v oblasti dovedností a přispět k rychlému oživení po krizi COVID-19; vyzývá Komisi, aby poskytla jasný harmonogram zamýšlených opatření;

56.  zdůrazňuje, že je zapotřebí řešení, jejichž cílem je umožnit společnostem a soukromým zaměstnavatelům podněcovat a podporovat odbornou přípravu na pracovišti a studijní volno, a to i prostřednictvím posouzení možnosti poukazů na odborné vzdělávání nebo automatického uznávání dovedností získaných na pracovišti; připomíná strategický význam iniciativ jako například EuroSkills či WorldSkills, které jsou vzorovými příklady partnerství mezi podniky, vládami a regionálními a vzdělávacími orgány; vyzývá k podpoře dalšího rozvoje iniciativy EuroSkills prostřednictvím financování společných projektů, výměny zkušeností, budování potenciálu institucí poskytujících odbornou přípravu pro potřeby iniciativy EuroSkills a vytváření tříd EuroSkillsmaster, průmyslových táborů pro talentované mladé lidi a systému odborné přípravy pro školitele a odborníky z odvětví průmyslu;

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/human-capital (2) Úř. věst. C 389, 18.11.2019, s. 1. (3) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6889-2017-INIT/cs/pdf (4) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1. (5) Úř. věst. C 429, 14.12.2017, s. 3. (6) Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 42. (7) Úř. věst. C 237, 6.7.2018, s. 8. (8) Šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě, Eurofound, https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1634en.pdf (9) Dopad využití počítačové techniky na profily pracovních míst (změna úkolů v rámci povolání, která tak vyžadují jiné druhy dovedností): https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/wpef19007.pdf (10) https://www.cedefop.europa.eu/files/3077_en.pdf (11) https://skillspanorama.cedefop.europa.eu/en (12) https://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/data-visualisations/european-skills-index (13) EPRS_STU(2020)641528_EN.pdf (europa.eu) (14) https://www.oecdskillsforjobsdatabase.org/ (15) https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/cf5d9c21-en.pdf?expires=1600261868&id=id&accname=ocid194994&checksum=3B44E0891A2F10A546C7CBF7A9521676 (16) https://read.oecd-ilibrary.org/view/?ref=135_135193-hgf8w9g731&title=Skill-measures-to-mobilise-the- (17) Přijaté texty, P9_TA(2020)0282. (18) Přijaté texty, P9_TA(2020)0267. (19) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 8. (20) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135. (21) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 44. (22) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 233. (23) https://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=89&newsId=9150&furtherNews=yes (24) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/human-capital (25) Budoucnost pracovních míst, Světové ekonomické fórum, září 2018. (26) Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2020, Evropská komise. (27) Jaký vliv na vaše pracoviště má místo vašeho narození, Eurofound (2019) https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef19004en.pdf (28) „Klíčové údaje o vzdělávání a péči v raném dětství v Evropě“, Studie Eurydice 2019, s. 26. (29) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Early_leavers_from_education_and_training#Overview (30) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/EDN-20191004-1#:~:text=Among%20teachers%20working%20in%20the,were%20aged%2050%20or%20older.&text=In%20all%20EU%20Member%20States,in%202017%20were%20predominantly%20female (31) Politická zpráva MOP, srpen 2020, https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/---ifp_skills/documents/publication/wcms_244380.pdf (32) IKT pro práci: digitální dovednosti na pracovišti, Evropská komise, 2017. (33) https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/EDN-20180425-1 (34) https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/9540ffa1-4478-11e9-a8ed-01aa75ed71a1/language-en (35) Mezinárodní šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS, 2018.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o bezpečnosti jaderné elektrárny v běloruském Astravci (2021/2511(RSP))

P9_TA(2021)0052 B9-0109/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 10.–11. prosince 2020,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi o bezpečnosti jaderné elektrárny v běloruském Astravci (O-000004/2021 – B9-0003/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

A.  vzhledem k tomu, že jaderná bezpečnost je pro Evropskou unii klíčovou prioritou, a to jak uvnitř, tak vně jejích vnějších hranic;

B.  vzhledem k tomu, že Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) disponuje rozsáhlými odbornými znalostmi získanými při odborném posuzování jaderných elektráren uvnitř EU i za jejími hranicemi;

C.  vzhledem k tomu, že tým této skupiny provádějící odborná posuzování navštívil v březnu roku 2018 Bělorusko a jadernou elektrárnu Astravec poté, co proběhla nezbytná příprava, k níž patřilo mimo jiné obdržení odpovědí na jeho písemné otázky, a že v červenci roku 2018 zveřejnil svou závěrečnou zprávu;

D.  vzhledem k tomu, že skupina ENSREG vyzvala běloruské orgány k vypracování národního akčního plánu s cílem zajistit včasné provedení všech doporučení pro zlepšení bezpečnosti uvedených ve zprávě o odborném posouzení, jež by měla být v budoucnu podrobena nezávislému přezkumu, jako tomu je v případě všech členských států EU i třetích zemí, které jsou zapojeny do zátěžových testů;

E.  vzhledem k tomu, že Bělorusko zveřejnilo svůj národní akční plán v srpnu 2019, avšak s dalším odborným posouzením prováděným skupinou ENSREG souhlasilo až v červnu 2020 po opakovaných žádostech a značném tlaku ze strany EU vyvíjeném na vysoké úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že momentálně probíhá další proces odborného posuzování a skupina ENSREG v nadcházejících měsících dokončí a zveřejní svá zjištění o bezpečnosti elektrárny, přičemž si klade za cíl, aby plénum ENSREG vydalo předběžnou zprávu a předalo ji Bělorusku ještě před zahájením komerční činnosti elektrárny, které běloruské orgány plánují na březen 2021;

G.  vzhledem k tomu, že elektrárna zahájila výrobu elektřiny dne 3. listopadu 2020 navzdory četným přetrvávajícím bezpečnostním problémům a aniž by byly předloženy důkazy o tom, v jaké míře byla uplatněna doporučení poskytnutá v rámci odborného posouzení, které EU provedla v roce 2018, a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE);

H.  vzhledem k tomu, že k fyzickému spuštění elektrárny došlo navzdory chybějící provozní licenci, neboť postup pro udělení licence byl v červenci roku 2020 změněn;

I.  vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2020, kdy byla elektrárna Astravec připojena k elektrizační soustavě, došlo v návaznosti na společné rozhodnutí pobaltských států ze srpna 2020 ukončit obchodní výměnu s elektřinou z Běloruska, jakmile začne elektrárna Astravec vyrábět elektřinu, k zastavení obchodu s elektřinou mezi Běloruskem a EU;

1.  vyjadřuje znepokojení nad polohou jaderné elektrárny Astravec, která se nachází 50 km od litevského Vilniusu a v těsné blízkosti dalších zemí EU, jako je Polsko, Lotyšsko a Estonsko;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že je tento projekt realizován navzdory protestům běloruských občanů, i nad pronásledováním a nezákonným zatýkáním členů běloruských nevládních organizací, kteří se snaží zvyšovat povědomí o stavbě elektrárny v Astravci;

3.  se znepokojením konstatuje, že elektrárna je geopolitickým projektem Běloruska a Ruska a že její stavba a budoucí provoz představují možnou hrozbu pro Evropskou unii a její členské státy, pokud jde o bezpečnost, zdraví a ochranu životního prostředí;

4.  je i nadále znepokojen tím, že byla kvapně uvedena do provozu jaderná elektrárna, která nesplňuje nejpřísnější mezinárodní normy v oblasti životního prostředí a jaderné bezpečnosti, včetně doporučení agentury MAAE;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad přetrvávajícím nedostatkem transparentnosti a oficiálních informací, pokud jde o opakované nouzové odstavování reaktoru a selhání zařízení při uvádění elektrárny do provozu v roce 2020, včetně poruchy čtyř transformátorů napětí a selhání chladicích systémů, a to s ohledem na skutečnost, že je známo osm incidentů, k nimž došlo v průběhu stavby elektrárny, včetně dvou incidentů souvisejících s tlakovou nádobou reaktoru;

6.  konstatuje, že při odborném posouzení, které EU provedla v roce 2018, byly odhaleny četné nedostatky a že byl údajně dosud uplatněn pouze omezený počet doporučení, která byla tehdy poskytnuta, přičemž jejich provedení musejí ověřit odborníci EU;

7.  konstatuje, že množství a četnost bezpečnostních incidentů vyvolávají velké znepokojení nad nedostatečným zajištěním kvality a nedostatečným dohledem ve fázi návrhu, výroby a montáže jednotlivých komponentů elektrárny a nad nízkou úrovní její provozní bezpečnosti, což je nutné řádně řešit v rámci odborného posuzování prováděného ze strany EU;

8.  naléhavě vyzývá Bělorusko, aby bez dalších odkladů zajistilo plné dodržování mezinárodních norem v oblasti jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí a transparentní inkluzivní a konstruktivní spolupráci s mezinárodními orgány; vyzývá Bělorusko, aby přestalo se selektivním uplatňováním norem MAAE a doporučení uvedených v rámci odborného posouzení;

9.  konstatuje, že normy jaderné bezpečnosti musejí mít nejvyšší prioritu nejen ve fázi plánování a výstavby jaderné elektrárny, ale také během jejího provozu a že na jejich dodržování musí neustále dohlížet nezávislý regulační orgán;

10.  je znepokojen tím, že stávající regulační orgán v Bělorusku (Gosatomnadzor – oddělení pro jadernou a radiační bezpečnost na ministerstvu pro mimořádné situace) je pod neustálým politickým tlakem a není dostatečně formálně ani věcně nezávislý; zdůrazňuje proto, že transparentní a pečlivé odborné posuzování elektrárny má klíčový význam také ve fázi jejího provozu;

11.  bere na vědomí rozhodnutí smluvních stran Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivu na životní prostředí přesahujícího hranice států (úmluva z Espoo) ze dne 11. prosince 2020 týkající se způsobu, jakým Bělorusko dodržuje své povinnosti vyplývající z této úmluvy v souvislosti s jadernou elektrárnou v Astravci, a naléhavě vyzývá Bělorusko, aby zajistilo neomezené uplatňování úmluvy z Espoo;

12.  zdůrazňuje, že je nutné vybudovat a provozovat systém včasného varování, který by měřil radiaci v zemích EU nacházejících se v blízkosti elektrárny;

13.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby při zátěžových testech plně spolupracovaly se skupinou ENSREG, mj. pokud jde o formální přezkum a bezodkladné provádění běloruského národního akčního plánu;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že pracovní cesta skupiny ENSREG do elektrárny Astravec za účelem provedení odborného posouzení, která se měla původně uskutečnit v prosinci 2020, musela být z organizačních důvodů na straně hostitele i kvůli pandemii onemocnění COVID-19 zrušena;

15.  vítá první fázi stávajícího procesu odborného posuzování ze strany EU, která spočívá v návštěvě elektrárny na začátku února 2021; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl proces odborného posouzení včas dokončen a aby došlo ke zveřejnění jeho závěrů, přičemž by Bělorusku měla být předána alespoň předběžná zpráva ještě před zahájením komerční činnosti elektrárny, které běloruské orgány plánují na březen 2021; konstatuje, že všechny bezpečnostní otázky jsou stejně důležité a musejí být řešeny před zahájením komerční činnosti elektrárny;

16.  vyjadřuje hluboké politování nad uspěchaným zahájením komerční činnosti elektrárny v březnu 2021 a zdůrazňuje, že jaderná elektrárna nemůže zahájit komerční provoz, dokud nebudou uplatněna všechna bezpečnostní doporučení skupiny ENSREG; vybízí Komisi, aby úzce spolupracovala s běloruskými orgány na pozastavení procesu zahájení provozu, dokud nebudou plně provedena všechna doporučení Unie vznesená na základě zátěžových testů a uskutečněna všechna nezbytná zlepšení v oblasti bezpečnosti a dokud nebudou občané Běloruska i sousedních zemí řádně informováni o přijatých opatřeních;

17.  naléhavě vyzývá Komisi a skupinu ENSREG, aby pokračovaly v transparentním a pečlivém odborném posuzování elektrárny, trvaly na okamžitém provedení všech doporučení a zajistily účinné monitorování procesu jejich uplatňování, včetně pravidelných návštěv týmu provádějícího odborné posuzování v elektrárně Astravec, a to i v době provozu tohoto zařízení; v této souvislosti poukazuje na význam účinné spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii;

18.  poznamenává, že navzdory společné dohodě pobaltských zemí o ukončení obchodní výměny elektřiny s Běloruskem se elektřina z Běloruska stále může dostat na trh EU prostřednictvím ruské rozvodné sítě;

19.  připomíná závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 10.–11. prosince 2020, a podporuje snahu prověřit možná opatření, která by zabránila komerčnímu dovozu elektřiny z jaderných zařízení třetích zemí, jež nesplňují úroveň bezpečnosti uznávanou EU, včetně jaderné elektrárny v Astravci;

20.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a navrhla opatření, jež by pozastavila obchod s elektřinou s Běloruskem takovým způsobem, který by byl v souladu s povinnostmi podle mezinárodního obchodního, energetického a jaderného práva, s cílem zajistit, aby se elektřina vyrobená v elektrárně Astravec nemohla dostat na trh EU s energií, dokud jsou Estonsko, Lotyšsko a Litva stále připojeny k síti BRELL;

21.  pokazuje na strategický význam urychlení synchronizace pobaltské elektrizační soustavy s evropskou kontinentální sítí a zdůrazňuje, že by budoucí provoz jaderné elektrárny Astravec neměl nijak brzdit desynchronizaci Estonska, Lotyšska a Litvy, pokud jde o síť BRELL, a že by Evropská unie měla pokračovat v zapojení těchto tří pobaltských států do elektrizační soustavy EU;

22.  vyjadřuje svou plnou solidaritu s běloruskými občany a s občany zemí EU, jichž se výstavba a provoz elektrárny Astravec přímo dotýkají, a vyzývá Evropskou unii a její orgány, aby se v této otázce mimořádného evropského významu dále angažovaly na vysoké úrovni;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o humanitární a politické situaci v Jemenu (2021/2539(RSP))

P9_TA(2021)0053 RC-B9-0119/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Jemenu, zejména na usnesení ze dne 4. října 2018(1), ze dne 30. listopadu 2017(2), dne 25. února 2016(3) a ze dne 9. července 2015(4) o situaci v Jemenu a na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva(5),

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 8. února 2021 o posledních útocích skupiny Ansár Alláh,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ ze dne 12. ledna 2021 k tomu, že Spojené státy označily skupinu Ansár Alláh za teroristickou organizaci,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího ESVČ ze dne 30. prosince 2020 o útoku v Adenu, ze dne 19. prosince 2020 o sestavování nové vlády, ze dne 17. října 2020 o propuštění zadržovaných osob, ze dne 28. září 2020 o výměně zajatců a ze dne 31. července 2020 o propuštění členů společenství Bahá´í,

–  s ohledem na společné komuniké ohledně konfliktu v Jemenu, které dne 17. září 2020 vydalo Německo, Kuvajt, Švédsko, Spojené království, Spojené státy, Čína, Francie, Rusko a Evropská unie,

–  s ohledem na prohlášení o vyhlášení příměří v Jemenu, které dne 9. dubna 2020 vydal místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na prohlášení, které dne 14. února 2020 a 24. září 2020 vydal komisař EU pro řešení krizí Janez Lenarčič společně s bývalým švédským ministrem pro mezinárodní rozvojovou spolupráci Peterem Erikssonem pod názvem „Valné shromáždění OSN: EU a Švédsko spojily síly s cílem zabránit hladomoru v Jemenu“,

–  s ohledem na příslušné závěry Rady a Evropské rady týkající se Jemenu, zejména na závěry Rady ze dne 25. června 2018,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu o Jemenu, kterou dne 22. ledna 2021 vydala skupina odborníků OSN,

–  s ohledem na příslušná prohlášení odborníků OSN o Jemenu, zejména na prohlášení ze dne 3. prosince 2020, v němž skupina předních mezinárodních a regionálních odborníků OSN předala informace Radě bezpečnosti OSN a naléhavě ji vyzvala k ukončení beztrestnosti, rozšíření sankcí a postoupení situace v Jemenu Mezinárodnímu trestnímu soudu, na prohlášení ze dne 12. listopadu 2020, v němž odborníci OSN varovali, že je nutné umožnit zásah technického týmu, který by zabránil úniku ropy ohrožujícímu Jemen, prohlášení ze dne 15. října 2020 o Spojených arabských emirátech, v němž odborníci OSN označili nucený návrat bývalých vězňů z Guantanama do Jemenu za nezákonný a ohrožující životy, a prohlášení ze dne 23. dubna 2020, v němž odborníci OSN vyzvali k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění bahá´istů v Jemenu,

–  s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 2. září 2020 o provádění technické pomoci poskytované národní vyšetřovací komisi a týkající se vyšetření porušování a zneužívání práv, kterých se údajně dopustily všechny strany konfliktu v Jemenu (A/HRC/45/57),

–  s ohledem na zprávu o dětech a ozbrojených konfliktech, kterou dne 23. prosince 2020 vydala zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky dětí a ozbrojených konfliktů,

—  s ohledem na třetí zprávu skupiny předních mezinárodních a regionálních odborníků OSN na Jemen ze dne 28. září 2020 o lidskoprávní situaci v Jemenu, včetně porušování a zneužívání práv od září 2014,

–  s ohledem na interaktivní dialog, který dne 29. září 2020 vedla Rada OSN pro lidská práva se skupinou předních mezinárodních a regionálních odborníků OSN na Jemen,

–  s ohledem na příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, zejména na rezoluci č. 2534 ze dne 14. července 2020, jež prodloužila mandát mise OSN na podporu dohody o Hudajdá (UNMHA) do 15. července 2021, a rezoluci č. 2511 ze dne 25. února 2020, která na rok obnovila režim sankcí proti Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení o druhém výročí Stockholmské dohody, které dne 14. prosince 2020 vydal generální tajemník OSN,

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva(6),

–  s ohledem na Stockholmskou dohodu ze dne 13. prosince 2018,

–  s ohledem na dohodu z Rijádu ze dne 5. listopadu 2019,

–  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na dodatkové protokoly těchto úmluv,

—  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že před deseti lety, v únoru 2011, vypukly masové protesty, později označované jako jemenská revoluce, které vedly k odchodu prezidenta Alího Abdalláha Sáliha a ukončily 33 let jeho diktatury; vzhledem k tomu, že toto povstání je odrazem hluboké touhy jemenského lidu po demokracii, svobodě, sociální spravedlnosti a lidské důstojnosti;

B.  vzhledem k tomu, že od počátku ozbrojeného konfliktu v březnu 2015 přišlo nejméně 133 000 osob o život a 3,6 milionu osob bylo vnitřně vysídleno; vzhledem k tomu, že cílem Stockholmské dohody podepsané v prosinci 2018 bylo vytvořit bezpečné humanitární koridory, provést výměny zajatců a dosáhnout příměří v oblasti Rudého moře; vzhledem k tomu, že dotčené strany od té doby porušily dohodu o příměří a bylo zabito více než 5 000 civilistů; vzhledem k tomu, že většina civilistů byla zabita při leteckých útocích koalice vedené Saúdskou Arábií;

C.  vzhledem k tomu, že analytici se obecně shodují na tom, že Jemen nedokázal pokračovat v inkluzivní politické cestě, a tak zůstal zablokován v rostoucím kmenovém a politickém napětí a ostré zástupné válce mezi hútijskými rebely podporovanými Íránem a Saúdskou Arábií, což vtahuje širší region přímo do složitého konfliktu; vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie chápe hútijské rebely v Jemenu jako zástupce íránských sil, zatímco Írán odsoudil ofenzívu vedenou Saúdskou Arábií a vyzval k okamžitému ukončení leteckých útoků pod vedením Saúdské Arábie;

D.  vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2020 boje zesílily, zejména v oblastech Džauf, Ma´rib, Nihm, Taíz, Hudajdá, Bajdá a Abjan a v jejich okolí, a přímo je podporovaly a zaštiťovaly třetí státy, včetně koalice jemenské vlády vedené Saúdskou Arábií a Spojených arabských emirátů podporujících Jižní přechodnou radu, nicméně hnutí Hútiů podporované Íránem má stále pod kontrolou většinu severního a středního Jemenu, tedy 70 % jemenského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že lidská práva a mezinárodní humanitární právo jsou i nadále ve velkém měřítku a závažným způsobem porušovány, aniž by pachatelé byli hnáni k odpovědnosti;

E.  vzhledem k tomu, že EU je znepokojena zprávami o obnovených útocích hnutí Hútiů v provinciích Ma’rib a Al Džauf i o opakovaných pokusech o přeshraniční útoky na území Saúdské Arábie; vzhledem k tomu, že obnovené vojenské akce a ofenzívy v této chvíli vážně ohrožují činnost zvláštního vyslance OSN Martina Griffithse i celkové snahy o ukončení války v Jemenu;

F.  vzhledem k tomu, že Rada pro lidská práva obnovila v září 2020 mandát skupiny předních mezinárodních a regionálních odborníků OSN na Jemen; vzhledem k tomu, že z poslední zprávy této skupiny odborníků ze září 2020 vyplývá, že všechny strany konfliktu i nadále v řadě případů porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mezinárodní humanitární právo a podnikají útoky, které by bylo možné považovat za válečné zločiny;

G.  vzhledem k tomu, že k ověřeným případům porušování lidských práv patří svévolné zabíjení, násilná zmizení, svévolné zadržování, genderově motivované násilí včetně sexuálního, mučení a další formy krutého, nelidského či ponižujícího zacházení, nábor a využívání dětí v konfliktu, upírání práva na spravedlivé soudní řízení a porušování základních svobod a hospodářských, sociálních a kulturních práv; vzhledem k tomu, že skutečnost, že hnutí Hútiů používá ve velké míře nášlapné miny, představuje pro civilisty neustálé ohrožení a je jedním z faktorů vedoucích k vysídlování; vzhledem k tomu, že hnutí Hútiů, síly spřízněné s vládou, SAE a jemenské síly podporované Spojenými arabskými emiráty jsou přímo odpovědné za svévolná zadržování a násilná zmizení;

H.  vzhledem k tomu, že Jemen a Spojené arabské emiráty podepsaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu, avšak dosud jej neratifikovaly; vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie Římský statut ani nepodepsala, ani neratifikovala; vzhledem k tomu, že mnohá ustanovení Římského statutu, včetně ustanovení o válečných zločinech, odrážejí mezinárodní obyčejové právo; vzhledem k tomu, že skupina předních odborníků na Jemen (UN GEE) vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby situaci v Jemenu postoupila Mezinárodnímu trestnímu soudu a rozšířila seznam osob, na něž se vztahují sankce Rady bezpečnosti;

I.  vzhledem k tomu, že dne 26. prosince 2020 složila přísahu nová 24členná jemenská vláda jmenovaná prezidentem Abd Rabúem Mansúrem Hádím na základě dohody z Rijádu, kterou zprostředkovala Saúdská Arábie; vzhledem k tomu, že nová jemenská vláda, založená na dohodě o rozdělení moci, zastupuje rovným dílem jak severní, tak jižní regiony země a zahrnuje také pět členů Jižní přechodné rady; vzhledem k tomu, že bohužel mezi jejími členy poprvé za více než 20 let nejsou žádné ženy; vzhledem k tomu, že mezi mezinárodně uznávanou vládou a Jižní přechodnou radou vyvstal nový spor ohledně jmenování soudců, což potvrzuje nestabilitu společné vlády; vzhledem k tomu, že byl rovněž obnoven vojenský konflikt mezi silami mezinárodně uznávané vlády (podporovanými koalicí vedenou Saúdskou Arábií) a hnutím Hútiů; vzhledem k tomu, že od počátku tohoto konfliktu byly ženy zcela vyloučeny z procesu vyjednávání, ačkoliv jsou zásadně důležité pro nalezení dlouhodobého řešení tohoto konfliktu;

J.  vzhledem k tomu, že tato válka způsobila nejhorší humanitární krizi na světě, neboť téměř 80 % obyvatelstva – více než 24 milionů osob – potřebuje humanitární pomoc, včetně více než 12 milionů dětí; vzhledem k tomu, že situace na místě se neustále zhoršuje a že 50 000 obyvatel Jemenu již žije na pokraji hladomoru; vzhledem k tomu, že podle nejnovější analýzy integrované klasifikace fází zabezpečování potravin týkající se Jemenu se více než polovina obyvatelstva, tj. 16,2 milionu z 30 milionů osob, bude potýkat s krizovým nedostatkem potravin a počet lidí na pokraji hladomoru by se mohl téměř ztrojnásobit; vzhledem k tomu, že dosud bylo poskytnuto pouze 56 % z 3,38 miliard USD potřebných na humanitární pomoc v roce 2020;

K.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 a jeho socioekonomický dopad ještě více omezuje přístup ke zdravotní péči a zvyšuje riziko podvýživy; vzhledem k tomu, že v Jemenu došlo k epidemii cholery, která byla nejrozsáhlejší v moderní historii, s více než 1,1 milionu nahlášených případů;

L.  vzhledem k tomu, že probíhající konflikt významně zbrzdil pokrok Jemenu při plnění cílů udržitelného rozvoje OSN, zejména cíle č. 1 (konec chudoby) a cíle č. 2 (konec hladu); vzhledem k tomu, že tento konflikt vrátil rozvoj Jemenu o více než dvě desetiletí zpátky; vzhledem k tomu, že dokud bude konflikt přetrvávat, bude tato země v plnění cílů udržitelného rozvoje stále více zaostávat;

M.  vzhledem k tomu, že na severu Jemenu již potřetí od roku 2019 probíhá palivová krize, která výrazně omezuje přístup civilních občanů k potravinám, vodě, zdravotní péči a základní dopravě; vzhledem k tomu, že tato krize způsobená lidmi je přímým důsledkem soupeření mezi hnutím Hútiů a jemenskou vládou uznávanou OSN o kontrolu nad palivy;

N.  vzhledem k tomu, že 2,1 milionu dětí trpí akutní podvýživou a téměř 358 000 dětí mladších pěti let trpí vážnou podvýživou; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku financí je od dubna 2020 omezena potravinová pomoc a pokud nebudou zajištěny další finanční prostředky, pak bude zasaženo dalších 1,37 milionu osob; vzhledem k tomu, že budou-li programy pomoci pozastaveny, může 530 000 dětí mladších dvou let přijít o přístup ke službám zajišťujícím výživu;

O.  vzhledem k tomu, že situace žen se v důsledku konfliktu a nedávné pandemie COVID-19 zhoršila; vzhledem k tomu, že páchání genderově motivovaného a sexuálního násilí od počátku konfliktu exponenciálně vzrostlo; vzhledem k tomu, že již tak omezené možnosti řešení sexuálního a genderově motivovaného násilí v rámci systému trestního soudnictví zcela zanikly, takže se neprovádí žádná šetření v souvislosti s činy, jako jsou únosy a znásilňování žen nebo hrozby únosem či znásilněním; vzhledem k tomu, že v čele přibližně 30 % přesídlených domácností stojí ženy; vzhledem k tomu, že již nejsou dostupné léky na mnoho chronických onemocnění a že se Jemen řadí k zemím s nejvyšší mírou mateřské úmrtnosti; vzhledem k tomu, že se podvyživené, těhotné a kojící ženy mohou snáze nakazit cholerou a hrozí jim vyšší riziko krvácení, což výrazně zvyšuje riziko komplikací a úmrtí při porodu;

P.  vzhledem k tomu, že skupina GEE OSN zjistila, že se ozbrojené síly bezpečnostních pásů podporované Spojenými arabskými emiráty dopouštějí vůči zadržovaným osobám v několika zajišťovacích zařízeních, k nimž patří koaliční zařízení Bureiqa a věznice Bir Ahmed, a vůči migrantům a marginalizovaným černošským africkým komunitám znásilňování a dalších forem sexuálního násilí a vůči osobám LGBTI výhrůžek a obtěžování; vzhledem k tomu, že proti hútijskému hnutí byla vznesena věrohodná obvinění, že používá znásilnění a mučení jako válečnou zbraň, zejména proti politicky angažovaným ženám a aktivistkám;

Q.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k celounijnímu zákazu vývozu, prodeje, modernizace a údržby jakéhokoli bezpečnostního vybavení pro členy koalice vedené Saúdskou Arábií, včetně Saúdské Arábie a SAE, kvůli závažným porušením mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv, jichž se koalice dopustila v Jemenu; vzhledem k tomu, že některé členské státy zakázaly vývoz zbraní do zemí, které jsou členy koalice vedené Saúdskou Arábií, například Německo zakázalo vývoz zbraní do Saúdské Arábie a Itálie zakázala vývoz zbraní do Saúdské Arábie a SAE, a vzhledem k tomu, že další státy tento krok zvažují; vzhledem k tomu, že některé členské státy zbraně, které mohou být použity v Jemenu, do Saúdské Arábie a SAE i nadále vyvážejí, čímž porušují právně závazný společný postoj Rady 2008/944/SZBP o vývozu zbraní(7);

R.  vzhledem k tomu, že Spojené státy zastavily prodej zbraní Saúdské Arábii a do ukončení přezkumu situace pozastavily přesun proudových letounů F-35 do SAE; vzhledem k tomu, že dne 4. února 2021 oznámil americký prezident Biden, že Spojené státy velmi brzy ukončí veškerou podporu ofenzivních operací ve válce v Jemenu a zastaví rovněž příslušný prodej zbraní, a jmenoval nového vyslance pro Jemen;

S.  vzhledem k tomu, že podle závěrečné zprávy skupiny odborníků OSN na Jemen ze dne 22. ledna 2021 existuje stále více důkazů o tom, že hútijskému hnutí dodávají značné množství zbraní a dílů jednotlivci nebo subjekty z Íránu; vzhledem k tomu, že hútijské hnutí nadále útočí na civilní cíle v Saúdské Arábii raketami a bezpilotními letouny;

T.  vzhledem k tomu, že předchozí vláda Spojených států označila hútijské hnutí Ansár Alláh dne 19. ledna 2021 za teroristickou organizaci; vzhledem k tomu, že navzdory obecným povolením vydaným Spojenými státy je dopad tohoto označení na schopnost dovážet potraviny, pohonné hmoty a léky do země mimořádně znepokojivý; vzhledem k tomu, že dne 5. února 2021 nová vláda USA oznámila, že organizaci Ansár Alláh odstraní ze seznamu zahraničních teroristických organizací a výslovně označených světových teroristických organizací;

U.  vzhledem k tomu, že zhoršení politické a bezpečnostní situace v Jemenu vedlo k rozšíření a upevnění přítomnosti teroristických skupin v zemi, včetně Ansár aš-Šaría, známé rovněž jako al-Káida na Arabském poloostrově, a tzv. jemenské provincie Dá’iš, které i nadále kontrolují malé části území, jakož i vojenského křídla Hizballáhu, který je uveden na seznamu teroristických organizací vydaném EU;

V.  vzhledem k tomu, že bezpečný a demokratický Jemen s řádně fungující vládou má zásadní význam pro mezinárodní úsilí o porážku extremismu a ukončení násilí v regionu i za jeho hranicemi a pro zajištění míru a stability v samotném Jemenu;

W.  vzhledem k tomu, že ekonomika Jemenu klesla v letech 2015–2019 o 45 %; vzhledem k tomu, že jeho ekonomika, která byla slabá již před konfliktem, byla vážně zasažena a že statisíce rodin již nemají stálý zdroj příjmů; vzhledem k tomu, že Jemen dováží 90 % potravin prostřednictvím obchodního dovozu, které agentury poskytující pomoc nemohou nahradit, neboť humanitární agentury dávají potřebným lidem poukázky na potraviny nebo hotovost, aby mohli nakupovat na trzích; vzhledem k tomu, že přes město Hudajdá, jež je pod kontrolou Hútiů, a nedaleký přístav Salíf se do země dostává 70 % jemenského obchodního dovozu a pomoci, čímž je obyvatelům zajištěn přísun potravin, pohonných hmot a léků nezbytných k jejich přežití;

X.  vzhledem k tomu, že je široce doloženo ekonomické šmelinářství, kdy jsou hospodářské a finanční zdroje země odkláněny jak jemenskou vládou, tak hútijským hnutím, což má ničivý dopad na jemenský lid; vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva skupiny odborníků OSN uvádí, že hútijské hnutí přesměrovalo v roce 2019 nejméně 1,8 miliardy USD, které byly určeny vládě na vyplácení mezd a poskytování základních služeb občanům; vzhledem k tomu, že tato zpráva rovněž upozorňuje, že se vláda dopouští praní peněz a korupce, což má nepříznivý dopad na přístup Jemenců k odpovídajícím dodávkám potravin a je v rozporu s právem na potraviny – příkladem je nelegální přesměrování 423 milionů USD ze saúdskoarabských finančních prostředků původně určených na nákup rýže a dalších komodit pro jemenský lid;

Y.  vzhledem k tomu, že mluvčí generálního tajemníka OSN zdůraznil, že je naléhavě nutné řešit humanitární a environmentální hrozbu, kterou představuje jeden milion barelů ropy unikající z ropného tankeru FSO Safer u přístavu Rás Ísá v Jemenu; vzhledem k tomu, že rychle se zhoršující stav tankeru představuje vážnou hrozbu rozsáhlého úniku ropy, který by měl katastrofální dopad na životní prostředí, zničil by biologickou rozmanitost a životní podmínky místních pobřežních komunit v Rudém moři; vzhledem k tomu, že navzdory bezprostřednímu riziku ekologické katastrofy byla dlouho očekávaná inspekce 44 let starého ropného tankeru odložena na březen 2021;

1.  ostře odsuzuje neustávající násilí, které Jemen sužuje již od roku 2015 a které přivodilo nejhorší humanitární krizi na světě; připomíná, že konflikt v Jemenu nelze vyřešit vojenskou cestou a že krizi lze udržitelně vyřešit pouze prostřednictvím inkluzivního procesu jednání, jejž povede a za nějž se bude zasazovat Jemen a do nějž budou zapojeny všechny sekce jemenské společnosti a všechny strany konfliktu; zdůrazňuje, že v zájmu zastavení války a zmírnění současné humanitární krize by se všechny strany měly v dobré víře zapojit do jednání vedoucích k realizovatelným politickým a bezpečnostním opatřením v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2216 (2015), mechanismy společného provádění mise OSN na podporu dohody o Hudajdá a globálním příměřím, jak požaduje rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2532 (2020);

2.  je zděšen zničující humanitární krizí, která zemi sužuje; vyzývá všechny strany, aby plnily své povinnosti a napomáhaly tomu, aby se do příslušných oblastí rychle a bez překážek dostala humanitární pomoc a další zásobování nezbytně nutné pro obyvatelstvo a aby byl v Jemenu i za hranicemi zajištěn ničím neomezený přístup ke zdravotnickým zařízením; je mimořádně znepokojen nejnovějším hodnocením integrované klasifikace fází zabezpečování potravin, podle něhož čelí 50 000 lidí v Jemenu situaci podobné hladomoru, přičemž jejich počet se podle očekávání do června 2021 ještě ztrojnásobí, a to i v případě, že bude zachována současná úroveň pomoci;

3.  vítá skutečnost, že EU poskytla Jemenu od roku 2015 příspěvek přesahující 1 miliardu EUR ve formě politické, rozvojové a humanitární pomoci; vítá její závazek, že v roce 2021 humanitární pomoc pro Jemen ztrojnásobí; je však znepokojen tím, že tento závazek nestačí k vyřešení rozsáhlých problémů, s nimiž se Jemen potýká; vyjadřuje politování nad skutečností, že mezera ve finančních prostředcích pro Jemen se v roce 2019 zvýšila na 50 %; připomíná, že rozsah a závažnost krize by měly být výchozím bodem pro jednání o rozpočtu; požaduje, aby EU v rámci plánování nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci uvolnila další zdroje určené na řešení situace v Jemenu; v obecnější rovině naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby nadále stály v čele mezinárodního úsilí o urychlené navýšení humanitární pomoci, mimo jiné splněním závazků, které přijaly na dárcovské konferenci o plánu týkajícím se humanitární pomoci Jemenu v červnu 2020;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že šíření onemocnění COVID-19 představuje další závažné problémy pro kolabující zdravotní infrastrukturu země, neboť zdravotní střediska nemají základní vybavení pro léčbu onemocnění COVID-19 a zdravotničtí pracovníci nemají žádné ochranné prostředky a většinou nedostávají žádný plat, což vede k tomu, že se nehlásí do služby; vyzývá všechny mezinárodní dárce, aby rozšířili poskytování okamžité úlevy, která by pomohla udržet místní systém zdravotní péče a omezit současné šíření smrtících nákaz v Jemenu, mj. onemocnění COVID-19, malárie, cholery a horečky dengue; požaduje, aby EU a její členské státy v rámci svého úsilí o zajištění spravedlivého a celosvětového přístupu k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19, zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami, zvýšily v Jemenu dostupnost očkování prostřednictvím nástroje COVAX, a to i v táborech pro vnitřně vysídlené osoby;

5.  podporuje úsilí, které vyvíjí zvláštní vyslanec generálního tajemníka OSN pro Jemen Martin Griffiths s cílem pokročit v politickém procesu a dosáhnout okamžitého celostátního příměří; požaduje, aby byl zvláštnímu vyslanci umožněn plný a neomezený přístup do všech oblastí na území Jemenu; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a všechny členské státy, aby panu Griffithsovi poskytovaly politickou podporu s cílem vyjednat inkluzivní smír; za tímto účelem vyzývá Radu pro zahraniční věci, aby přezkoumala a aktualizovala své nejnovější závěry o Jemenu ze dne 18. února 2019, aby odrážely současnou situaci v zemi; naléhavě vyzývá EU a všechny její členské státy, aby i nadále spolupracovaly se všemi stranami konfliktu a aby jako nezbytné kroky vedoucí ke zmírnění napětí a k politické dohodě prosazovaly provádění Stockholmské dohody a návrhu politického prohlášení OSN;

6.  je přesvědčen, že jakékoli dlouhodobé řešení by mělo řešit hlubší příčiny nestability v zemi a splňovat legitimní požadavky a ambice jemenských obyvatel; opakuje, že podporuje veškeré mírové politické úsilí zaměřené na ochranu suverenity, nezávislosti a územní celistvosti Jemenu; odsuzuje zahraniční vměšování v Jemenu, včetně přítomnosti zahraničních jednotek a žoldnéřů na místě; požaduje okamžité stažení všech zahraničních sil s cílem usnadnit politický dialog mezi Jemenci;

7.  vyzývá všechny strany konfliktu, aby plnily své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva a aby ukončily veškerá opatření, která zhoršují stávající humanitární krizi; vyzývá EU a její členské státy, aby co nejdůrazněji odsoudily hrubé porušování mezinárodního humanitárního práva, jehož se dopouštějí všechny strany konfliktu od konce roku 2014, včetně leteckých útoků koalice pod vedením Saúdské Arábie, které přivodily smrt tisícům civilních obětí, vyostřily nestabilitu země a byly zaměřeny na nevojenské cíle, jako jsou školy, vodní nádrže a svatby, a aby odsoudily hútijské útoky na saúdskoarabské cíle na jemenském území;

8.  vyzývá Saúdskou Arábii, aby okamžitě ukončila blokádu lodí, které převážejí pohonné hmoty určené pro území pod kontrolou Hútiů; opakuje, že všechny strany musí bezpodmínečně přestat používat válečnou taktiku vyhladovění civilistů, neboť se jedná o porušení mezinárodního humanitárního práva v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) bodem xxv) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany na severu a jihu dosáhly dohody o používání pohonných hmot v zájmu zmírnění krize v hospodářství, zemědělství, vodohospodářství, zdravotnictví, energetice a dopravě, kterou ještě prohlubuje používání pohonných hmot jako zbraně hospodářské války;

9.  odsuzuje nedávné útoky, jichž se dopustili příslušníci hnutí Hútiů v provinciích Ma’rib a Al Džauf, jakož i opakované pokusy o přeshraniční útoky na území Saúdské Arábie, které podkopávají celkové úsilí mezinárodního společenství o ukončení této zástupné války v Jemenu;

10.  podporuje všechna opatření na budování důvěry se stranami konfliktu, zejména opatření, která mohou okamžitě zmírnit humanitární potřeby, jako je plné znovuotevření letiště v San’á, obnova vyplácení mezd, uplatňování mechanismů umožňujících nepřetržitý provoz námořních přístavů s cílem usnadnit dovoz pohonných hmot a potravin a snaha o poskytnutí zdrojů a pomoci Centrální bance Jemenu; vyzývá Evropskou unii a všechny členské státy, aby Jemenu poskytly balíček opatření na záchranu hospodářství, včetně devizových injekcí, který by pomohl stabilizovat hospodářství a jemenský rijál a zabránil dalšímu růstu cen potravin, a dále devizové rezervy na podporu komerčního dovozu potravin a pohonných hmot a vyplácení mezd ve veřejné správě;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že v nové jemenské vládě nejsou poprvé po dvaceti letech zastoupeny ženy, a vyzývá jemenskou vládu, aby uskutečnila veškeré kroky nezbytné k zajištění rovného zastoupení, přítomnosti a účasti žen v politickém životě země;

12.  zdůrazňuje, že vývozci zbraní se sídlem v EU, kteří zásobují strany konfliktu v Jemenu, nedodržují několik kritérií právně závazného společného postoje Rady 2008/944/SZBP o vývozu zbraní; v této souvislosti znovu žádá celounijní zákaz vývozu, prodeje, modernizace a údržby veškerého bezpečnostního vybavení členům koalice, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, kvůli závažnému porušování mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv, jichž se koalice dopustila v Jemenu;

13.  bere na vědomí rozhodnutí některých členských států EU zakázat vývoz zbraní do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů; zdůrazňuje, že vývoz zbraní zůstává ve vnitrostátní pravomoci členských států; vyzývá všechny členské státy EU, aby zastavily vývoz zbraní do všech států, které jsou členy koalice vedené Saúdskou Arábií; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby podal zprávu o stávající vojenské a bezpečnostní spolupráci členských států EU s členy koalice vedené Saúdskou Arábií; odsuzuje skutečnost, že různé osoby a subjekty v Íránu dodávají značné množství zbraní a komponentů hútijskému hnutí,

14.  vítá skutečnost, že Spojené státy dočasně zastavily prodej zbraní Saúdské Arábii, které jsou používány v jemenském konfliktu, a prodej letounů F-35 v celkové hodnotě 23 miliard USD Spojeným arabským emirátům, a nedávné oznámení vlády USA o brzkém ukončení veškeré podpory ofenzivních operací ve válce v Jemenu, včetně dodávek přesně naváděných raketových střel a sdílení zpravodajských informací; vítá v tomto ohledu obnovený závazek USA k diplomatickému řešení konfliktu, potvrzený nedávným jmenováním zvláštního vyslance USA pro Jemen;

15.  vyzývá všechny strany konfliktu v Jemenu, aby pro útoky raketami a bezpilotními letouny zavedly politiku přesného cílení, která by byla v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem; naléhavě vyzývá Radu, místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy, aby znovu potvrdily postoj EU na základě mezinárodního práva a zajistily, aby členské státy zavedly záruky pro to, aby zpravodajská a komunikační infrastruktura a vojenské základny nebyly využívány k napomáhání mimosoudním popravám; opakovaně vyzývá, aby Rada přijala právně závazné rozhodnutí o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi a dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

16.  je hluboce znepokojen pokračující přítomností zločineckých a teroristických skupin v Jemenu, včetně al-Káidy na Arabském poloostrově a ISIS/Dá'iš; žádá všechny strany konfliktu, aby proti těmto skupinám důrazně zakročily; odsuzuje všechny činy páchané jakýmikoli teroristickými organizacemi;

17.  vítá skutečnost, že nová vláda USA rozhodla urychleně zrušit rozhodnutí předchozí vlády, která označila hnutí Hútiů, známé též jako Ansár Alláh, za zahraniční teroristickou organizaci a výslovně označenou světovou teroristickou organizaci;

18.  vyzývá Radu, aby plně uplatňovala rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2216 (2015) a identifikovala osoby, které brání dodávkám humanitární pomoci a které plánují, řídí nebo páchají činy, jimiž porušují mezinárodní předpisy v oblasti lidských práv nebo mezinárodní humanitární právo, nebo skutky, které představují porušování lidských práv v Jemenu, a aby proti nim přijala cílená opatření; připomíná, že Výbor OSN pro sankce nenavrhl žádnou osobu v koalici k uvalení sankcí, a to navzdory informacím o opakovaných případech porušování práva koalicí, které shromáždila skupina předních odborníků OSN pro Jemen, která zajišťuje informace, jež mají pomáhat plnému uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN;

19.  důrazně vyzývá k ukončení všech forem sexuálního a genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně zadržovaných žen a dívek; vyzývá v této souvislosti EU, aby zajistila zvláštní financování pro místní organizace vedené ženami a organizace hájící práva žen s cílem lépe oslovit ženy, dívky a oběti genderově podmíněného násilí, jakož i programy zaměřené na posílení odolnosti a ekonomického postavení žen;

20.  opakuje, že je naprosto nezbytné chránit děti a zajistit, aby mohly plně požívat svá lidská práva; v této souvislosti vyzývá všechny strany konfliktu, aby upustily od rekrutování a využívání dětských vojáků v ozbrojeném konfliktu a aby zajistily demobilizaci a účinné odzbrojení chlapců a dívek, kteří byli naverbováni nebo jsou využíváni k nepřátelským akcím, a důrazně je žádá, aby propustily zajaté děti a spolupracovaly s OSN na zavedení účinných programů pro jejich rehabilitaci, fyzické a psychické zotavení a opětovné začlenění do společnosti;

21.  vyzývá všechny strany, aby okamžitě zanechaly veškerých útoků na svobodu projevu, a to včetně zadržování, násilného mizení a zastrašování, a aby propustily všechny novináře a obránce lidských práv zadržované pouze za to, že uplatňovali svá lidská práva;

22.  je hluboce znepokojen zprávami o případech odpírání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně diskriminace, nezákonného zadržování a používání násilí, vyzývá k dodržování a ochraně práv svobody projevu a vyznání a odsuzuje diskriminaci na základě náboženské příslušnosti, zejména křesťanů, židů a dalších náboženských menšin a osob bez vyznání při rozdělování humanitární pomoci; požaduje neprodlené a bezpodmínečné propuštění stoupenců víry Bahá’í, kteří jsou v současnosti zadržováni za pokojné praktikování svého náboženství a obviněni z trestných činů, za něž jim hrozí trest smrti, a aby přestali být pronásledováni;

23.  vyjadřuje politování nad poničením jemenského kulturního dědictví během leteckých útoků koalice vedených Saúdskou Arábií, mj. starého města San’á a historického města Zabíd, a nad ostřelováním Taízského národního muzea a rabováním rukopisů a památek z historické knihovny v Zábidu hútijským hnutím; zdůrazňuje, že všichni pachatelé těchto činů musí být pohnáni k odpovědnosti v souladu s Haagskou úmluvou z roku 1954 o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu; žádá pozastavení hlasovacích práv Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů v řídících orgánech UNESCO, dokud neproběhne nezávislé a nestranné vyšetřování odpovědnosti obou zemí za ničení kulturního dědictví; žádá generálního tajemníka OSN, aby předložil otázku ochrany všech kulturních památek, které ohrožuje konflikt v Jemenu, Radě bezpečnosti, která by měla přijmout v této věci rezoluci;

24.  připomíná, že je třeba urychleně uskutečnit misi OSN s cílem posoudit stav a zajistit opravu ropného tankeru FSO Safer, který kotví u přístavu Hudajdá a mohl by způsobit závažnou ekologickou katastrofu a ohrozit biologickou rozmanitost a živobytí místních pobřežních komunit u Rudého moře; vyzývá EU, aby poskytla veškerou nezbytnou politickou, technickou a finanční podporu, aby mohl technický tým OSN co nejrychleji vstoupit na palubu ropného tankeru FSO Safer s cílem zabránit ropné skvrně, která by mohla být čtyřikrát větší než při bezprecedentním úniku ropy z tankeru Exxon Valdez na Aljašce v roce 1989;

25.  vyzývá EU a členské státy, aby použily všechny dostupné nástroje k tomu, aby byly všechny osoby, které se dopustily závažného porušování lidských práv, pohnány k odpovědnosti; bere na vědomí, že při vyšetřování a stíhání pachatelů závažného porušování lidských práv v Jemenu je možné uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce; vyzývá k zavedení globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, aby mohly být uvaleny cílené sankce, jako je zákaz cestování a zmrazení majetku, na představitele všech stran konfliktu, které se podílejí na závažném porušování lidských práv v Jemenu, včetně Íránu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a členské státy EU, aby podpořili shromažďování důkazů pro účely budoucího trestního stíhání a aby zvážili zřízení nezávislé komise, která by na tento proces dohlížela; domnívá se, že by se obětem krutých zločinů a jejich rodinám mělo dostat pomoci s přístupem ke spravedlnosti;

26.  vyzývá Radu pro lidská práva, aby se nadále zabývala stavem lidských práv v Jemenu a obnovovala mandát skupiny předních odborníků OSN pro Jemen a zajistila pro ni dostatečné zdroje, aby mohla účinně vykonávat svůj mandát, včetně shromažďování, uchovávání a analýzy informací týkajících se porušování práv a zločinů;

27.  znovu opakuje, že je odhodlán bojovat proti beztrestnosti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a hrubému porušování lidských práv ve světě, včetně Jemenu; je přesvědčen, že osoby odpovědné za tyto zločiny by měly být řádně stíhány a souzeny před soudem; vyzývá EU a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky k tomu, aby Rada bezpečnosti OSN postoupila situaci v Jemenu Mezinárodnímu trestnímu soudu a rozšířila seznam osob, na něž se vztahují sankce Rady bezpečnosti;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi Rady pro spolupráci v Zálivu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, vládě Jemenu, vládě Království Saúdské Arábie, vládě Spojených arabských emirátů a vládě Íránské islámské republiky.

(1) Úř. věst. C 11, 13.1.2020, s. 44. (2) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 104. (3) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 142. (4) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 93. (5) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 17. (6) Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 12. (7) Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o situaci v Myanmaru (2021/2540(RSP))

P9_TA(2021)0054 RC-B9-0116/2021

Evropský parlament,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Myanmaru a o situaci Rohingyů, zejména na usnesení přijatá dne 22. listopadu 2012(1), 20. dubna 2012(2), 20. května 2010(3), 25. listopadu 2010(4), 7. července 2016(5), 15. prosince 2016(6), 14. září 2017(7), 14. června 2018(8), 13. září 2018(9) a 19. září 2019(10),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. února 2018 a 10. prosince 2018 o Myanmaru/Barmě,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 23. dubna 2020 obnovit stávající restriktivní opatření vůči Myanmaru o dalších dvanáct měsíců,

—  s ohledem na šestý dialog o lidských právech mezi Evropskou unií a Myanmarem, který se konal dne 14. října 2020 prostřednictvím videokonference,

—  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Myanmaru ze dne 1. února 2021,

—  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Myanmaru učiněné jménem Evropské unie dne 2. února 2021,

—  s ohledem na zprávu generálního tajemníka Rady bezpečnosti OSN o sexuálním násilí souvisejícím s konfliktem, která byla zveřejněna dne 23. března 2018 (S/2018/250),

—  s ohledem na zprávy Rady OSN pro lidská práva o Myanmaru a o stavu lidských práv rohingyjských muslimů a dalších menšin,

—  s ohledem na zprávu mise UNIFFM ze dne 22. srpna 2019 o sexuálním násilí a násilí na základě pohlaví v Myanmaru a o dopadu etnicky podmíněných konfliktů na rovnost žen a mužů (A/HRC/42/CRP.4),

—  s ohledem na zprávy zvláštního zástupce OSN o stavu lidských práv v Myanmaru, úřadu vysoké komisařky pro lidská práva a na zprávy kontrolního mechanismu MOP,

—  s ohledem na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ze dne 23. ledna 2020 o žádosti o přijetí prozatímních opatření, kterou podala Gambijská republika ve věci uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Gambie vs. Myanmar),

—  s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na dodatkové protokoly těchto úmluv,

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a na protokol k této úmluvě z roku 1967,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,

—  s ohledem na článek 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966,

—  s ohledem na společné prohlášení diplomatických zastoupení v Myanmaru ze dne 29. ledna 2021 o podpoře demokratického přechodu Myanmaru a úsilí o podporu míru, lidských práv a rozvoje této země,

—  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Myanmaru ze dne 1. února 2021,

—  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 ze dne 3. února 2021, v němž odsuzují vojenský převrat v Myanmaru,

—  s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Myanmaru ze dne 5. února 2021,

—  s ohledem na tiskové prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 4. února 2021,

—  s ohledem na prohlášení předsedy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) ze dne 1. února 2021 o vývoji v Republice Myanmarský svaz,

—  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN pro Myanmar Toma Andrewse,

—  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 1. února 2021 zatkla myanmarská armáda, nazývaná Tatmadaw, v jasném rozporu s myanmarskou ústavou prezidenta Wina Myina, státní poradkyni Aun Schan Su Ťij a přední členy vlády, převzala zákonodárnou, soudní a výkonnou mocí prostřednictvím státního převratu a vyhlásila výjimečný stav v délce jednoho roku;

B.  vzhledem k tomu, že v reakci na státní převrat vypukly v různých městech Myanmaru protesty; vzhledem k tomu, že dne 7. února 2021 v Rangúnu proti převratu pokojně demonstrovalo přibližně 100 000 lidí; vzhledem k tomu, že od 1. února 2021 bylo protiprávně zatčeno nebo umístěno do domácího vězení přibližně 164 politiků, vládních úředníků, představitelů občanské společnosti, mnichů a spisovatelů; vzhledem k tomu, že v reakci na pokračující protesty armáda dne 8. února vyhlásila v největších městech v zemi stanné právo, kdy nařídila noční zákaz vycházení a zakázala veškerá shromáždění více než pěti osob;

C.  vzhledem k tomu, že parlamentní volby, které se v Myanmaru konaly dne 8. listopadu 2020, vyhrála strana Národní liga za demokracii (NLD), která získala 396 ze 476 křesel (přibližně 83 % všech dostupných mandátů); vzhledem k tomu, že se jednalo o druhé zpochybněné volby po téměř 50 letech vojenské diktatury, přičemž Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) s podporou armádních sil Tatmadaw získala pouze 33 křesel; vzhledem k tomu, že Národní liga za demokracii dále posílila svůj volební výsledek oproti volbám v roce 2015, které byly prvními demokratickými volbami v Myanmaru od roku 1990, kdy NLD získala 360 křesel a USDP 41 křesel; vzhledem k tomu, že armáda odmítla uznat volby již v roce 1990, kdy NLD získala 392 ze 492 křesel;

D.  vzhledem k tomu, že volební účast ve všech demokratických volbách se soustavně pohybovala kolem 70 %, což svědčí o tom, že myanmarský lid podporuje demokracii;

E.  vzhledem k tomu, že nový parlament se měl poprvé sejít v den převratu; vzhledem k tomu, že vojenský převrat ignoruje demokraticky vyjádřenou vůli myanmarského lidu a je výrazem záměru armády Tatmadaw opětovně uchvátit absolutní moc v Myanmaru, jak tomu bylo během vojenské vlády, která oficiálně skončila v roce 2012, ale ve skutečnosti nikdy nekončila; vzhledem k tomu, že Tatmadaw uvedla, že po roce výjimečného stavu, který byl nyní zaveden, se budou konat nové volby, což znamená, že během tohoto období nebude fungovat parlament;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory převratu dne 4. února 2021 složilo 70 zvolených poslanců poslaneckou přísahu a zavázalo se, že bude i nadále vykonávat funkci parlamentu a svůj mandát zástupců lidu;

G.  vzhledem k tomu, že Tatmadaw, která si byla jasně vědoma nízké podpory obyvatelstva, odmítla výsledky voleb uznat a poukazovala na rozsáhlé podvody s hlasy voličů, aniž by předložila jakékoli důkazy; vzhledem k tomu, že myanmarská volební komise a volební pozorovatelé tvrzení Tatmadaw nepotvrdili; vzhledem k tomu, že armáda Tatmadaw a její politické křídlo USDP v posledních týdnech ve zvýšené míře upozorňovaly na údajné volební podvody a požádaly svazovou volební komisi Myanmaru, aby zasáhla; vzhledem k tomu, že armáda organizuje manifestace na svou podporu; vzhledem k tomu, že podle odhadů se přibližně 1,5 milionu voličů z etnických menšin v oblastech zasažených konflikty, z nichž většina patří k Rohingyům, nesmělo voleb zúčastnit; vzhledem k tomu, že podle myanmarského zákona o občanství jsou Rohingyové považováni za „cizince“ nebo „zahraniční rezidenty“, čímž je jim upřeno státní občanství;

H.  vzhledem k tomu, že tento státní převrat představuje jasné porušení ústavy Myanmaru z roku 2008; vzhledem k tomu, že myanmarská ústava stanoví, že civilní vládu může fakticky ukončit pouze prezident; vzhledem k tomu, že vojenský převrat, k němuž došlo dne 1. února 2021, byl tudíž protiústavní, neboť prezident Win Myin byl nezákonně zatčen;

I.  vzhledem k tomu, že Tatmadaw jmenovala do funkce prozatímního prezidenta generála Myin Swea; vzhledem k tomu, že klíčové rozhodovací pravomoci pravděpodobně zůstanou veliteli armády, generálu Min Aun Hlainovi, který je na mezinárodních sankčních listinách kvůli své účasti na pronásledování muslimské menšiny;

J.  vzhledem k tomu, že od převratu Tatmadaw výrazně omezila prostor pro občanskou společnost a zavedla přísná omezení pro sdělovací prostředky, včetně úplných odstávek internetu a platforem sociálních médií; vzhledem k tomu, že mezinárodní pozorovatelé obvinili Tatmadaw z používání falešných zpráv k manipulaci veřejného mínění o státním převratu; vzhledem k tomu, že byla zavedena celostátní omezení sociálních médií a že televize vysílá pouze na armádním kanálu Myawaddy;

K.  vzhledem k tomu, že se armáda pravidelně zbavuje svých politických rivalů a kritiků tím, že je obviní z nejasných zločinů; vzhledem k tomu, že státní poradkyně Aun Schan Su Ťij byla zatčena a později obviněna z ilegálního dovozu nejméně deseti příručních vysílaček; vzhledem k tomu, že svržený prezident Win Myin byl dne 1. února 2021 zadržen za porušení mimořádných opatření týkajících se koronaviru a je obviněn z toho, že se během volební kampaně v minulém roce pozdravil se svými stoupenci v plně obsazeném vozidle; vzhledem k tomu, že v případě, že budou uznáni vinnými, hrozí oběma trest v délce až tří let odnětí svobody; vzhledem k tomu, že záznam v rejstříku trestů by jim mohl bránit v návratu do veřejné funkce;

L.  vzhledem k tomu, že asi sto skupin se připojilo k hnutí občanské neposlušnosti, které mimo jiné vyzvalo ke stávkám ve zdravotnictví;

M.  vzhledem k tomu, že historie Myanmaru je poznamenána dlouhým bojem za demokracii i vojenským útlakem; vzhledem k tomu, že od nabytí nezávislosti na Velké Británii v roce 1948, zejména v průběhu dlouhého období 1962–2015, držela moc pevně ve svých rukou armáda, která potlačovala veškerý demokratický pokrok, včetně organizací občanské společnosti, omezovala lidská práva a věznila opoziční aktivisty, včetně laureátky Nobelovy ceny míru z roku 1991 Aun Schan Su Ťij, která byla po dlouhou dobu mezi lety 1989 až 2010 držena v domácím vězení;

N.  vzhledem k tomu, že stávající ústava vstoupila v platnost v roce 2008, a vzhledem k tomu, že lidskoprávní organizace vyjadřovaly znepokojení nad tím, že zaručuje 25 % křesel v parlamentu armádním silám Tatmadaw, čímž de facto dává armádě právo vetovat jakékoli další ústavní změny, pro něž je třeba 75 % hlasů; vzhledem k tomu, že podle ústavy má Tatmadaw plnou kontrolu nad bezpečnostními složkami, policií a ministerstvy vnitra, obrany a pohraničních záležitostí;

O.  vzhledem k tomu, že po řadě protestů a vnitřních bojů se země začala na počátku druhé dekády tohoto století postupně demokraticky otevírat, což vedlo k posílení občanských svobod, včetně pomalého demokratického pokroku, který byl patrný během všeobecných voleb v roce 2015, jakož i během řady doplňovacích voleb, jež z velké části vyhrála opoziční strana NLD;

P.  vzhledem k tomu, že kvůli této celkově křehké situaci se Myanmar, který měl od roku 2015 polodemokratickou a civilní vládu, i nadále nacházel ve stavu nestability a napětí, jelikož prodemokratické síly a Tatmadaw měly zásadně odlišné vize ohledně budoucí cesty země, a to navzdory tomu, že do značné míry sdílely názory na některé projekty hospodářského rozvoje a hospodářské reformy;

Q.  vzhledem k tomu, že demokratické směřování Myanmaru, k němuž docházelo od roku 2010, bylo z velké části motivováno potřebou zemi hospodářsky rozvíjet, neboť kvůli vojenskému režimu a zoufalému stavu lidských práv na ni byly uvaleny přísné mezinárodní sankce; vzhledem k tomu, že v důsledku opatrných demokratických reforem byly některé mezinárodní sankce pomalu rušeny, což umožnilo hospodářský rozvoj a bylo přínosem pro velkou část myanmarského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že převrat obnovuje stav před demokratizačními procesy a porušuje podmínky pro udělení preferencí v režimu „Vše kromě zbraní” a pro rušení sankcí;

R.  vzhledem k tomu, že porušování lidských práv, zejména práv muslimské menšiny v Myanmaru, především Rohingyů, kterou myanmarská vláda neuznala za etnickou skupinu ve své zemi, pokračovalo i po demokratickém otevření země a tragicky vyvrcholilo hrůznými činy spáchanými v roce 2017, které OSN označila za etnické čistky, a vedlo k masivnímu exodu uprchlíků do sousedního Bangladéše; vzhledem k tomu, že rohingyjská menšina navzdory četným výzvám mezinárodního společenství je i dnes v Myanmaru stále pronásledována;

S.  vzhledem k tomu, že myanmarská vláda mezinárodní výzvy k zastavení etnické čistky Rohingyů a zlepšení jejich situace z velké části ignorovala; vzhledem k tomu, že v tomto důsledku Parlament v září 2019 nakonec vyloučil bývalou myanmarskou státní poradkyni a ministryni zahraničních věcí Aun Schan Su Ťij z komunity nositelů Sacharovovy ceny, která se udílí obráncům lidských práv, neboť proti těmto dobře zdokumentovaným případům porušování lidských práv nepodnikla žádné kroky; vzhledem k tomu, že od té doby byly za porušování lidských práv uvaleny mezinárodní sankce na armádu a mimo jiné na vrchního velitele a současnou hlavu státu – generála Min Aun Hlaina;

T.  vzhledem k tomu, že v Myanmaru žijí četné etnické skupiny, včetně národů Rohingyů, Karenů, Rakhinů, Šanů a Čjinů; vzhledem k tomu, že vnitřní konflikty vedly v posledních desetiletích k tragické smrti tisíců lidí; vzhledem k tomu, že nedávné střety v Karenském státě vedly k tomu, že jen od začátku prosince 2020 bylo vysídleno 4000 osob; vzhledem k tomu, že v posledních letech se vojáci údajně dopustili závažného porušování lidských práv a ukrutností včetně znásilňování a válečných zločinů, což vedlo k tomu, že Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování se zvláštním zřetelem na situaci rohingyjské menšiny; vzhledem k tomu, že mise IIFFMM vyzvala k vyšetřování a stíhání generála Min Aun Hlaina pro genocidu na severu Arakanského státu i za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě;

U.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 23. ledna 2020 v řízení týkajícím se Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia a Rohingyů, které zahájila Gambie proti Myanmaru, stanovil přijetí předběžných opatření; vzhledem k tomu, že myanmarská vláda, jejíž obhajobu u Mezinárodního trestního soudu vedla Aun Schan Su Ťij, uvedla, že tvrzení o genocidě poskytují zavádějící a neúplný obraz o skutečné situaci; vzhledem k tomu, že myanmarská vláda přijala pouze několik opatření proti porušování lidských práv prostřednictvím několika prezidentských dekretů; vzhledem k tomu, že vláda ještě musí změnit nebo zrušit klíčové zákony, které usnadňují diskriminaci Rohingyů, včetně zákona o občanství z roku 1982;

V.  vzhledem k tomu, že EU soustavně vyzývá k tomu, aby byly osoby odpovědné za tyto činy pohnány k odpovědnosti, a že podpořila rezoluce přijaté Radou OSN pro lidská práva dne 27. září 2018 a třetím výborem Valného shromáždění OSN dne 16. listopadu 2018; vzhledem k tomu, že většina vysokých armádních velitelů, kteří na útoky proti Rohingyům dohlíželi, zůstává ve svých funkcích a podílela se na převratu; vzhledem k tomu, že Parlament při řadě příležitostí odsoudil porušování lidských práv a systematické a rozšířené útoky proti populaci Rohingyů;

W.  vzhledem k tomu, že Evropská unie od roku 2013 Myanmar politicky i finančně podporuje v přechodu k demokracii a vynaložila obrovské úsilí na prosazování míru, lidských práv a rozvoje této země; vzhledem k tomu, že coby mezinárodní svědek EU v říjnu 2015 podepsala celonárodní dohodu o příměří, čímž potvrdila svou klíčovou úlohu při podpoře mírového procesu; vzhledem k tomu, že EU mezi lety 2014 a 2020 vyčlenila 688 milionů EUR na rozvojovou podporu Myanmaru; vzhledem k tomu, že Myanmar využívá obchodních preferencí v rámci režimu „Vše kromě zbraní”, který umožňuje bezcelní a bezkvótový přístup na jednotný trh EU; vzhledem k tomu, že již v roce 2018 byl zahájen proces interakce se zaměřením na dodržování úmluv o lidských právech a pracovních práv, který byl režimem „Vše kromě zbraní“ zdokonalen;

X.  vzhledem k tomu, že Rada prodloužila dne 23. dubna 2020 restriktivní opatření vztahující se na Myanmar o jeden rok do 30. dubna 2021, což se týká zákazu vstupu na území Unie i zmrazení majetku 14 vedoucích činitelů armády, pohraniční stráže a policie v Myanmaru, kteří jsou odpovědní za porušování lidských práv populace Rohingyů a obyvatel vesnic a civilních osob z řad etnických menšin v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě; vzhledem k tomu, že nebyla uvalena žádná omezující opatření na generála Min Aun Hlaina nebo zástupce hlavního velitele generála Soe Wina;

Y.  vzhledem k tomu, že podle odhadů zůstává v Rakhinském státě okolo 600 000 Rohingyů, kteří neustále čelí diskriminačním opatřením a praktikám, systematickému porušování svých základních práv, svévolnému zatýkání, věznění v přeplněných táborech, omezování svobody pohybu a je jim výrazně omezen přístup ke vzdělávání a zdravotní péči;

Z.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) týden před státním převratem převedl do Myanmaru 350 milionů USD v rámci mimořádného financování souvisejícího s koronavirovou krizí;

AA.  vzhledem k tomu, že armáda Tatmadaw a její generálové čelí rozsáhlým obviněním z korupce a jejich provázanost s ekonomikou Myanmaru je značná, neboť vlastní vlivné konglomeráty, kontrolují obchod země s drahocenným jadeitem a dřevem, spravují infrastrukturu, jako jsou přístavy a přehrady, ovládají bankovnictví, pojišťovnictví, nemocnice, tělocvičny a sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že vojenský převrat ohrozil přetrvávající mezinárodní angažovanost v oblasti investic, cestovního ruchu a financí;

AB.  vzhledem k tomu, že státní převrat se setkal s odsouzením, kritikou a obavami ze strany široké škály mezinárodních aktérů, jako jsou Spojené státy, Spojené království, Japonsko, Indie, Austrálie, Kanada; vzhledem k tomu, že předseda sdružení ASEAN vydal prohlášení, v němž vyzval k „dialogu, usmíření a návratu k normálnímu stavu“; vzhledem k tomu, že dne 5. února 2021 indonéský prezident Joko Widodo a malajský předseda vlády Muhyiddin Yassin vyzvali k uspořádání schůze ASEAN věnované této věci;

AC.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Guterres označil státní převrat za „absolutně nepřijatelný“; vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN vydala tiskové prohlášení, v němž vyjádřila hluboké znepokojení nad vojenským převratem v Myanmaru a vyzvala k okamžitému propuštění zvolené čelné představitelky země Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina; vzhledem k tomu, že Čína a Rusko zabránily tomu, aby Rada bezpečnosti OSN přijala důraznější text; vzhledem k tomu, že dne 7. února 2021 zveřejnil zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar Tom Andrews prohlášení, v němž naléhavě vyzval Radu OSN pro lidská práva, ale i další zúčastněné strany, aby okamžitě svolaly zvláštní zasedání;

AD.  vzhledem k tomu, že třetí přípravný senát Mezinárodního trestního soudu dne 14. listopadu 2019 rozhodl povolit vyšetřování trestného činu deportace Rohingyů z Myanmaru do Bangladéše; vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy mise UNIFFM ze dne 16. září 2019 jsou kroky myanmarské vlády i nadále součástí rozsáhlého a systematického útoku proti zbývající populaci Rohingyů v Rakhinském státě, který nabývá podoby perzekucí a dalších zločinů proti lidskosti;

1.  vyjadřuje pochopení a podporu myanmarskému lidu v jeho pokojném a legitimním boji za demokracii, svobodu a lidská práva;

2.  důrazně odsuzuje vojenský převrat, který provedla armáda Tatmadaw pod vedením generála Min Aun Hlaina dne 1. února 2021, a tuto armádu vyzývá, aby plně respektovala výsledek demokratických voleb konaných v listopadu 2020 a aby ve snaze neohrozit veškerý demokratický pokrok dosažený v posledních letech okamžitě obnovila civilní vládu, ukončila výjimečný stav a umožnila všem zvoleným poslancům, aby se ujali svých mandátů s cílem obnovit ústavní pořádek a demokratické normy; vyzývá EU a její členské státy a mezinárodní společenství, aby neuznaly vojenské vedení Myanmaru, včetně generála Min Aun Hlaina, generála Soe Wina a úřadujícího prezidenta Myin Swea, a aby v souladu s tím jednaly;

3.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění prezidenta Win Myina, státní poradkyně Aun Schan Su Ťij a všech dalších osob, které byly nezákonně zatčeny pod záminkou zmanipulovaných voleb nebo podvodných výsledků voleb nebo jiných nepodložených obvinění; připomíná Tatmadaw, že tato obvinění dále oslabují její důvěryhodnost v očích obyvatel i mezinárodního společenství; zdůrazňuje, že myanmarská armáda musí vyjasnit, na jakém právním základě byly zatčené osoby zadrženy, a že musí rovněž zaručit, že budou plně respektována jejich práva, včetně ochrany před špatným zacházením, a že budou mít přístup k právníkům dle vlastního výběru a ke svým rodinám;

4.  odsuzuje v návaznosti na státní převrat tvrdý zákrok armádních sil Tatmadaw proti nezávislým aktivistům, sdělovacím prostředkům a organizacím občanské společnosti; vyzývá k okamžitému propuštění všech aktivistů z řad občanské společnosti, mnichů a novinářů, kteří byli zatčeni pouze za to, že vyjádřili svůj nesouhlas, a trvá na tom, že jejich právu na pokojný protest proti tomuto nelegitimnímu státnímu převratu nesmí být bráněno a že civilisté nesmí být žádným způsobem vystaveni jakékoli formě odvetných opatření;

5.  vítá uspořádání druhých demokratických všeobecných voleb v Myanmaru dne 8. listopadu 2020 a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby přísně respektovaly vůli myanmarského lidu; naléhavě vyzývá všechny strany, aby obnovily přechod Myanmaru k demokracii; trvá na tom, aby obě komory myanmarského parlamentu byly okamžitě svolány tak, aby byla umožněna jejich inaugurace a jmenování nejvyššího vedení země, včetně prezidenta, viceprezidentů a nové civilní vlády, a to plně transparentním a demokratickým způsobem; znovu připomíná nabídku místopředsedy Komise, vysokého představitele, v níž uvedl, že Evropská unie je připravena podpořit dialog se všemi klíčovými subjekty, které chtějí situaci řešit v dobré víře a obnovit v Myanmaru ústavní pořádek;

6.  vyzývá Tatmadaw, aby respektovala výsledek všeobecných voleb ze dne 8. listopadu 2020, aby okamžitě ukončila výjimečný stav a předala moc zvoleným civilním orgánům; připomíná, že veškerá obvinění z volebních nesrovnalostí musí být podložena důkazy a musí být prošetřena řádnými demokratickými způsoby, přičemž musí být plně respektováno rozhodnutí legitimních orgánů; zastává názor, že současná svazová volební komise (UEC), kterou dne 3. února 2021 jmenovala Tatmadaw, je nelegitimní a nemůže potvrdit žádné minulé ani budoucí výsledky voleb; trvá na tom, že předchozí UEC musí být neprodleně znovu obnovena;

7.  naléhavě vyzývá armádu a zákonně zvolenou myanmarskou vládu pod vedením prezidenta Win Myina, aby spolu s obyvateli Myanmaru zahájily svobodný a spravedlivý proces přípravy a uplatňování nové ústavy s cílem vybudovat skutečnou demokracii a stát, který usiluje o dobré životní podmínky a prosperitu všech lidí v Myanmaru a specificky zaručuje uznání a zastoupení všech etnických skupin v Myanmaru včetně Rohingyů a zajišťuje bezpečnost, svobodu, harmonii a mír pro všechny;

8.  ostře kritizuje omezování občanských a lidských práv a omezování svobody projevu a shromažďování a v této souvislosti rovněž důrazně odsuzuje omezování svobody sdělovacích prostředků odpojováním internetu a omezováním a blokováním platforem sociálních médií, jako je Facebook a Twitter;

9.  zdůrazňuje, že přerušení telefonních spojení představuje vedle probíhající pandemie COVID-19 další hrozbu pro obyvatelstvo, stejně jako probíhající vnitřní konflikt, do něhož jsou zapojeny ozbrojené skupiny a který ohrožuje civilní obyvatelstvo v několika částech země; zdůrazňuje proto, že musí být okamžitě obnoveny veškeré telefonní a internetové služby;

10.  poukazuje na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele, v němž uvedl, že Evropská unie očekává, že bude vždy a za všech okolností zajištěna bezpečnost občanů Myanmaru i občanů členských států EU, a zváží všechny dostupné prostředky, jak zajistit vítězství demokracie;

11.  vzdává poctu myanmarskému lidu, který strpěl dekády vojenské vlády, a navzdory tomu, že požíval pouze omezených demokratických svobod, nepolevuje v úsilí o demokratický Myanmar, a vyjadřuje mu uznání za obdivuhodnou účast ve volbách v roce 2020, která je jasným důkazem toho, že občané Myanmaru si přejí podílet se na demokratické správě své země;

12.  opětovně vyjadřuje rozhodnou podporu občanské společnosti a obhájcům demokracie v Myanmaru a vyzývá EU a její orgány, aby přes stávající a případně i trvalé omezení ze strany současné vojenské vlády pokračovaly v úsilí s důrazem na rozvoj občanské společnosti;

13.  opětovně potvrzuje své hluboké přesvědčení, že pro dosažení udržitelného a skutečně inkluzivního hospodářského růstu a prosperity jsou zásadní demokracie, právní stát a respektování lidských práv;

14.  opakuje, že Aun Schan Su Ťij, přestože dostatečně neodsoudila porušování lidských práv menšin v Myanmaru, zůstává i nadále symbolem myanmarského lidu, pokud jde o demokratické ambice a usilování o spravedlivější a demokratičtější budoucnost;

15.  vyjadřuje své znepokojení nad rostoucím množstvím zfalšovaných a zmanipulovaných informací, které v Myanmaru šíří Tatmadaw, a považuje stále častější výskyt těchto falešných zpráv v Myanmaru za znepokojivý trend;

16.  připomíná, že Myanmar musí plnit své povinnosti a závazky týkající se demokratických zásad a lidských práv, které jsou nezbytnou součástí režimu „Vše kromě zbraní“; naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila šetření podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení o všeobecném systému preferencí s cílem pozastavit obchodní preference, které Myanmar a zvláště podniky vlastněné členy armády využívají v určitých odvětvích, a aby Parlament náležitě informovala; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily tlak na Tatmadaw a přijaly veškerá opatření, která mají k dispozici, s cílem zajistit návrat zvolených orgánů k moci; vyzývá Komisi, aby připravila postupná sankční opatření s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na stávající porušování práv a na další takové jednání, aniž by byla vyloučena jakákoli možná opatření, včetně přípravy sankcí vůči osobám odpovědným za státní převrat, přičemž je zapotřebí zohlednit pozitivní účinky dříve udělených obchodních preferencí na občanskou společnost a civilní ekonomiku;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala naléhavé pokyny pro podniky se sídlem v EU, které je upozorní na rizika vyplývající z obchodování s myanmarskou armádou pro lidská práva, reputaci a právní vztahy; důrazně vyzývá podniky se sídlem v EU, aby důkladně uplatňovaly náležitou péči v oblasti lidských práv a zajistily, aby neměly žádné vazby na myanmarské bezpečnostní síly či na jejich jednotlivé členy nebo subjekty, které jsou jimi vlastněny či ovládány, a aby přímo ani nepřímo nepřispívaly k zásahům armády proti demokracii a lidským právům; vyzývá podniky se sídlem v EU, včetně mateřských holdingů a dceřiných společností, aby naléhavě přehodnotily své obchodní vazby v Myanmaru a pozastavily veškeré vztahy se společnostmi spojenými s armádou; upozorňuje na probíhající přípravy právních předpisů v oblasti náležité péče podniků, které ukládají povinnost náležité péče v oblasti lidských práv unijním společnostem a společnostem působícím na jednotném trhu, a zajišťují, aby společnosti, které se podílejí na porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Myanmaru nebo jsou s ním spojené, byly pohnány k odpovědnosti podle vnitrostátního práva;

18.  vyzývá orgány EU a další mezinárodní finanční organizace, aby pečlivě kontrolovaly finanční činnost Tatmadaw a jejích členů a aby upřesnily, jaký druh vhodných opatření by bylo možné přijmout v případě, že se situace v Myanmaru nezlepší, nebo dokonce ještě zhorší;

19.  vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly mezinárodní koordinaci s cílem zabránit nezákonnému vývozu jakéhokoli nepovoleného zboží z Myanmaru, ze kterého má finanční prospěch zejména armáda, a aby ukončily produkci nelegálního zboží, zejména pokud jde o využívání přírodních zdrojů, jako je nezákonně vytěžené dřevo;

20.  vyzývá Radu, aby přezkoumala a případně pozměnila zbrojní embargo EU vůči Myanmaru s cílem zajistit, aby se embargo vztahovalo na sledovací zařízení a výrobky dvojího užití, které mohou být armádou použity k potlačení práv a nesouhlasných postojů;

21.  vyzývá EU, aby pokračovala v programech, které pomáhají občanům země, a aby v případě potřeby zintenzivnila podporu s ohledem na současnou krizi, včetně humanitární pomoci a iniciativ na podporu demokracie; oceňuje rozhodnutí Rakouska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Polska ze dne 1. července 2020 pozastavit splácení dluhu Myanmaru ve výši 98 milionů USD za účelem pomoci této zemi zvládnout závažný dopad pandemie COVID-19; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby rozvojová pomoc nebyla poskytována prostřednictvím myanmarských vládních kanálů, které jsou nyní v rukou Tatmadaw;

22.  domnívá se, že sdružení ASEAN může Myanmaru v případě potřeby zprostředkovat pomoc mezinárodního společenství, jako tomu bylo poté, co v roce 2008 zemi zasáhl cyklon Nargis; dále vybízí sdružení ASEAN, aby hrálo aktivní úlohu při mediaci v současné myanmarské krizi; je přesvědčen, že volební pozorovatelské mise mohou být pro sdružení ASEAN účinným nástrojem pro podporu demokratické konsolidace v jeho členských státech, neboť tyto mise zvyšují stupeň legitimity volebního procesu;

23.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby navázal úzké spojení s obdobně smýšlejícími partnery, jako jsou Spojené státy, Spojené království, Japonsko, Indie, Austrálie, Kanada a zejména členové sdružení ASEAN, a aby s nimi úzce spolupracoval při racionalizaci postojů a iniciativ v zájmu úsilí o co nejrychlejší obnovení civilní vlády v Myanmaru;

24.  žádá, aby byl mezinárodním humanitárním pozorovatelům, včetně zvláštního zástupce EU pro lidská práva, zvláštní zpravodajky OSN pro stav lidských práv v Myanmaru a zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva, umožněn okamžitý a neomezený přístup na celé území Myanmaru; vítá úzkou spolupráci mezi EU a OSN a dalšími mezinárodními organizacemi v otázce Myanmaru;

25.  vítá prohlášení Rady bezpečnosti OSN vyzývající k okamžitému propuštění všech zadržených osob; vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby co nejdříve přijala rezoluci, v níž odsoudí převrat provedený Tatmadaw a přistoupí k jasným, závazným a vymahatelným opatřením v případě, že bude armáda nadále porušovat demokratické procesy;

26.  vyzývá EU a její členské státy, aby se na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva zasadily o přijetí usnesení o Myanmaru;

27.  dále vyzývá Čínu a Rusko, aby se aktivně zapojily do mezinárodní diplomacie a dostály své odpovědnosti jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN, a očekává, že obě země budou hrát při hodnocení situace v Myanmaru konstruktivní úlohu;

28.  vyjadřuje uznání generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi za jeho důrazné vyjádření k činnosti myanmarské armády a vítá prohlášení země předsedající sdružení ASEAN o „vývoji situace v Republice Myanmarský svaz“, které zdůraznilo význam „dodržování zásad demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, respektování a ochrany lidských práv a základních svobod“;

29.  připomíná multietnickou povahu Myanmaru, naléhavě vyzývá Tatmadaw, aby plně respektovala nezcizitelná práva každé etnické skupiny, a zdůrazňuje, že Evropská unie bude i nadále pozorně sledovat činnost armádního velení ve vztahu k menšinám, zejména k Rohingyům, kteří již v minulosti pocítili kruté zacházení; vyjadřuje v této souvislosti svou vděčnost a respekt vůči bangladéšské vládě a bangladéšskému lidu, kteří uvítali přibližně milion rohingyjských uprchlíků z Myanmaru, jimž i nadále poskytují útočiště; zdůrazňuje, že Myanmar nese konečnou odpovědnost za tyto uprchlíky a musí zajistit jejich bezpečnou, humánní a spořádanou repatriaci a opětovné začlenění do společnosti v zemi; vyzývá k úplnému a neomezenému přístupu humanitární pomoci do Myanmaru;

30.  opětovně a důrazně odsuzuje veškeré minulé i současné případy porušování lidských práv, jakož i systematické a rozsáhlé útoky, včetně vražd, obtěžování, znásilňování a ničení majetku, které podle zpráv mise UNIFFM a Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva nabývají rozměru genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které na populaci Rohingyů páchají ozbrojené složky; upozorňuje na to, že Tatmadaw setrvale nerespektuje lidská práva zakotvená v mezinárodním právu ani mezinárodní humanitární právo;

31.  vítá skutečnost, že Rada EU pro zahraniční věci opět zavedla a rozšířila sankce z roku 2018 vůči vojenským i civilním příslušníkům Tatmadaw, příslušníkům pohraniční stráže a policistům odpovědným za závažné porušování lidských práv populace Rohingyů, a očekává, že tyto osoby budou v rámci sankčního režimu trvale přezkoumávány;

32.  opětovně vyjadřuje svou podporu rozhodnutí vrchní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu zahájit předběžné vyšetřování trestných činů spáchaných proti příslušníkům etnické skupiny Rohingyů a všem vhodným iniciativám, které by přispěly k pohnání osob odpovědných za krutosti, včetně generála Min Aun Hlaina a generála Soe Wena, k odpovědnosti;

33.  naléhavě vyzývá Radu, aby změnila mandát stávajícího systému omezujících opatření tak, aby zahrnoval narušování demokracie, a rozšířila cílené sankce na celé velení myanmarské armády, mimo jiné i na všechny osoby, které se do převratu zapojily, a na další právnické osoby přímo vlastněné jednotlivci zapojenými do převratu;

34.  rozhodně vítá vůdčí iniciativu EU při zřizování Nezávislého vyšetřovacího mechanismu OSN pro Myanmar (IIMM), jehož cílem je shromažďovat, konsolidovat, uchovávat a analyzovat důkazy o těch nejzávažnějších mezinárodních trestných činech a případech porušení práv spáchaných v Myanmaru od roku 2011; naléhavě vyzývá Myanmar, aby spolupracoval s mezinárodním společenstvím na zajišťování odpovědnosti, a to i tím, že mechanismu IIMM umožní plný přístup do země; vyzývá EU, její členské státy i mezinárodní společenství k zajištění toho, aby měl mechanismus IIMM nezbytnou podporu, včetně podpory finanční, k plnění svého mandátu;

35.  vyzývá místopředsedu Komise/vysokého představitele a členské státy, aby situaci v Myanmaru pozorně sledovali, a místopředsedu Komise/vysokého představitele žádá, aby pravidelně informoval parlamentní Výbor pro zahraniční věci v zájmu zajištění odpovídajícího parlamentního dialogu o této důležité a znepokojivé situaci;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení legitimnímu prezidentovi a vládě Myanmaru, místopředsedovi Komise/vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států EU, vládám a parlamentům Spojených států, Spojeného království, Japonska, Indie, Austrálie, Kanady a, členských států sdružení ASEAN, generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN, mezivládní komisi sdružení ASEAN pro lidská práva, zvláštní zpravodajce OSN pro stav lidských práv v Myanmaru, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky, Radě OSN pro lidská práva, parlamentu Myanmarského svazu (Pyidaungsu Hluttaw), jakož i prezidentovi, státní poradkyni a armádě Myanmaru.

(1) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 189. (2) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 79. (3) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 154. (4) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 120. (5) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 134. (6) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 112. (7) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 109. (8) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 80. (9) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 124. (10) Přijaté texty, P9_TA(2019)0018.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o Rwandě – případ Paula Rusesabaginy (2021/2543(RSP))

P9_TA(2021)0055 RC-B9-0130/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rwandě,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na Zásady a pokyny týkající se práva na spravedlivý proces a právní pomoc v Africe,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Rwanda ratifikovala v roce 1975,

–  s ohledem na minimální pravidla OSN týkající se zacházení s vězni (pravidla Nelsona Mandely) ve znění z roku 2015,

–  s ohledem na Kampalskou deklaraci o podmínkách v afrických věznicích,

–  s ohledem na dopisy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ze dne 30. září 2020 vládám Rwandy a Spojených arabských emirátů (SAE) ve věci mandátů zvláštního zpravodaje pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, pracovní skupiny pro svévolné zadržování, pracovní skupiny pro nucené nebo nedobrovolné zmizení a zvláštního zpravodaje pro prosazování a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu,

–  s ohledem na dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na závěry všeobecného pravidelného přezkumu situace ve Rwandě vydané Radou OSN pro lidská práva dne 25. ledna 2021 v Ženevě,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z roku 1963,

–  s ohledem na prohlášení organizace Human Rights Watch ze dne 10. září 2020 s názvem „Rwanda: nucené zmizení Paula Rusesabaginy“,

–  s ohledem na prohlášení organizace Human Rights Watch ze dne 1. února 2021 s názvem „OSN: země upozorňují na porušování práv ve Rwandě“,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že přísné zákony Rwandy v oblasti sdělovacích prostředků, které byly přijaty v období po genocidě v roce 1994, mají pod vládou prezidenta Paula Kagameho nadále nepříznivý dopad na svobodu projevu; vzhledem k tomu, že vláda ve Rwandě zatýká, zadržuje a stíhá kritiky a vládní oponenty v politicky motivovaných procesech a opakovaně vyhrožuje osobám mimo zemi, přičemž již došlo k případům fyzického napadení a dokonce zabití;

B.  vzhledem k tomu, že v globálním indexu svobody má Rwanda 22 bodů ze 100(1) a je klasifikována jako „nesvobodná země“; vzhledem k tomu, že represe ze strany Rwandy mimo její území jsou mimořádně rozsáhlé, pokud jde o taktiku, cíle a zeměpisný dosah, a zahrnují digitální hrozby, spywarové útoky, zastrašování a obtěžování rodinných příslušníků, kontroly mobility, vydávání osob a vraždy; vzhledem k tomu, že vláda od roku 2014 fyzicky cílila na Rwanďany nejméně v sedmi zemích;

C.  vzhledem k tomu, že genocida Tutsiů ve Rwandě, která si vyžádala 800 000 až 1 milion obětí, jež byly krutým způsobem zavražděny jen proto, že byli příslušníky tutsijského etnika, a kterou doprovázel masakr Hutuů, kteří se proti tomuto vyhlazování postavili, má nadále dopad na tuto zemi i celý region;

D.  vzhledem k tomu, že genocida a občanská válka, která postihla Rwandu v roce 1994, má nadále negativní vliv na stabilitu celého regionu;

E.  vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2020 byl v Kigali zatčen obhájce lidských práv, belgický občan a obyvatel Spojených států Paul Rusesabagina na základě třinácti obvinění včetně financování terorismu, ozbrojené loupeže, únosu, žhářství, pokusu o vraždu, fyzického násilí a napadení; vzhledem k tomu, že čtyři z těchto obvinění byla zrušena a zbývající obvinění se týkají událostí, k nimž došlo v oblasti Nyaruguru v červnu 2018 a v oblasti Nyamagabe v prosinci 2018;

F.  vzhledem k tomu, že pan Rusesabagina byl ředitelem hotelu des Mille Collines v Kigali během genocidy v roce 1994, kde poskytl útočiště a ochranu 1 268 Tutsiům a umírněným Hutuům, kteří prchali před smrtí; vzhledem k tomu, že pan Rusesabagina je mezinárodně uznávaný lidskoprávní aktivista, jehož příběh byl převyprávěn ve filmu Hotel Rwanda; vzhledem k tomu, že za tyto záslužné činy mu byla v roce 2005 udělena Prezidentská medaile svobody;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2006 pan Rusesabagina založil politickou stranu PDR-Ihumure (Strana pro demokracii ve Rwandě) a v současné době předsedá Hnutí za demokratickou změnu (MRDC) – koalici, jejímž je PDR-Ihumure členem; vzhledem k tomu, že Národní osvobozenecká fronta (FLN), která je ozbrojeným křídlem PDR-Ihumure, se v roce 2018 přihlásila k sérii ozbrojených útoků;

H.  vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2020 byl pan Rusesabagina nuceně a za nejasných podmínek převezen z Dubaje do Kigali a znovu se objevil až 31. srpna 2020 v sídle Rwandského úřadu pro vyšetřování (RIB); vzhledem k tomu, že rwandský soud oznámil, že pan Rusesabagina byl zatčen na mezinárodním letišti v Kigali, což je v rozporu s dřívějším policejním prohlášením, v němž se uvádí, že byl zatčen na základě „mezinárodní spolupráce“; vzhledem k tomu, že orgány Spojených arabských emirátů jakoukoli účast na jeho předání a následném zatčení odmítají; vzhledem k tomu, že zákonné zadržování a předání podezřelého z jedné země do druhé za účelem trestního stíhání by mělo být prováděno prostřednictvím vydávacího řízení, na které dohlíží nezávislý soud;

I.  vzhledem k tomu, že panu Rusesabaginovi byl odepřen přístup k právnímu zástupci dle jeho volby; vzhledem k tomu, že mezinárodním právníkům, které si vybral pro svou obhajobu, jsou stále odpírána nezbytná oprávnění k jeho zastupování;

J.  vzhledem k tomu, že obžaloba pana Rusesabaginy, jeho spis a další dokumenty nezbytné pro přípravu jeho obhajoby byly dne 23. prosince 2020 zabaveny ředitelem věznice v Mageragere; vzhledem k tomu, že ředitel této věznice byl dne 8. února 2021 zatčen; vzhledem k tomu, že hlavní líčení s panem Rusesabaginou a 19 dalšími osobami obviněnými z vazeb na teroristické organizace bylo odloženo na 17. února 2021; vzhledem k tomu, že oficiálním důvodem tohoto odkladu je to, že rwandská vláda se nemůže setkat se svým právním zástupcem vzhledem k omezením souvisejícím s onemocněním COVID-19;

K.  vzhledem k tomu, že rodina pana Rusesabaginy má vážné obavy o jeho zdravotní stav, neboť prodělal rakovinu a užívá léky na předpis kvůli kardiovaskulárnímu onemocnění; vzhledem k tomu, že léky, které jeho rodina poslala diplomatickou cestou prostřednictvím Velvyslanectví Belgie ve Rwandě, nebyly panu Rusesabaginovi údajně nikdy podány; vzhledem k tomu, že mu je podáván lék předepsaný rwandským lékařem, aniž by věděl, jakou léčivou látku obsahuje;

1.  odsuzuje nucené zmizení a nezákonné vydání Paula Rusesabaginy a jeho zadržování v izolaci;

2.  zdůrazňuje, že nucené zmizení pana Rusesabaginy ve dnech 27. až 31. srpna 2020 je porušením závazků Rwandy vyplývajících z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (články 6 a 9), Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (články 2 a 16) a Všeobecné deklarace lidských práv (článek 9);

3.  připomíná, že vydání podezřelého do jiné země by mělo být provedeno výhradně prostřednictvím vydávacího řízení s nezávislým dohledem, aby byla zaručena zákonnost žádosti o vydání a aby bylo zajištěno, že budou v dožadujícím státě plně zaručena práva podezřelého na spravedlivý proces;

4.  odsuzuje omezení základních práv a svobod ze strany rwandských orgánů a svévolné využívání vyšetřovací vazby k potlačování nesouhlasu, aniž by byly panu Rusesabaginovi poskytnuty minimální záruky spravedlivého procesu a byl mu umožněn pravidelný kontakt s rodinou;

5.  vyzývá rwandské orgány, aby poskytly úplné a podložené informace o tom, jak byl pan Rusesabagina zadržen a převezen do Kigali; žádá nezávislé, transparentní a důvěryhodné mezinárodní vyšetření převozu a zatčení pana Rusesabaginy;

6.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním práv pana Rusesabaginy; naléhavě vyzývá rwandské orgány, aby panu Rusesabaginovi umožnily spravedlivé a veřejné slyšení před příslušným nezávislým a nestranným soudem uplatňujícím mezinárodní lidskoprávní normy; připomíná rwandské vládě, že je její povinností zaručit základní práva včetně přístupu ke spravedlnosti a práva na řádný proces, jak vyplývá z Africké charty a dalších mezinárodních a regionálních lidskoprávních nástrojů, mimo jiné Dohody z Cotonou, a zvláště článků 8 a 96 této dohody; vyzývá rwandské soudnictví, aby panu Rusesabaginovi urychleně zajistilo spravedlivé odvolací řízení, které bude splňovat normy stanovené rwandskými a mezinárodními právními předpisy;

7.  žádá, aby byly panu Rusesabaginovi umožněny důvěrné konzultace s právním zástupcem dle jeho volby a pravidelný a bezpečný kontakt s rodinou; připomíná rwandským orgánům, že pan Rusesabagina má právo na plný přístup ke své obžalobě, spisu a dalším dokumentům, aby mohl napadnout zákonnost svého zatčení; připomíná právní zásadu presumpce neviny;

8.  vyjadřuje vážné obavy o zdravotní stav pana Rusesabaginy, zejména s ohledem na to, že případná nákaza onemocněním COVID-19 může vážně ohrozit jeho život; vyzývá rwandskou vládu, aby za všech okolností zaručila fyzickou integritu a duševní pohodu pana Rusesabaginy a umožnila mu užívat jeho obvyklé léky; vyzývá rwandskou vládu, aby v souladu s požadavkem belgické ministryně zahraničních věcí ze dne 4. února 2021 umožnila sledování jeho zdravotního stavu lékařem v Belgii; dále vyzývá rwandskou vládu, aby zajistila odpovídající zdravotní péči pro všechny vězně;

9.  odsuzuje politicky motivované soudní procesy, soudní stíhání politických oponentů a předjímání výsledku soudních řízení; naléhavě vyzývá rwandské orgány, aby zajistily oddělení správních, legislativních a soudních pravomocí, a zejména nezávislost soudnictví; vyzývá Rwandu, aby otevřela svou politickou sféru a zlepšila dodržování lidských práv; očekává, že Rwanda provede doporučení všeobecného pravidelného přezkumu vydaná Radou pro lidská práva dne 25. ledna 2021 v Ženevě;

10.  vyzývá rwandskou vládu, aby respektovala a plně podporovala právo protestovat, právo na svobodu projevu a právo na svobodu shromažďování a aby se nesnažila tato práva omezovat;

11.  vyzývá rwandskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením a Římský statut a stala se členským státem Mezinárodního trestního soudu; naléhavě vyzývá Rwandu, aby umožnila obnovení návštěv podvýboru OSN pro předcházení mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání; vyzývá rwandské orgány, aby urychleně přepracovaly své prohlášení, které umožňuje fyzickým osobám a nevládním organizacím předkládat stížnosti Africkému soudu pro lidská práva a práva národů, a aby toto prohlášení znovu uvedly v platnost;

12.  vyzývá Evropskou unii, aby neprodleně přijala opaření s cílem zajistit vyšetření zákonnosti zatčení a soudního řízení s panem Rusesabaginou a a s cílem zaručit jeho práva jako občana EU ve všech fázích tohoto procesu; vyzývá delegaci EU ve Rwandě a diplomatická zastoupení členských států, zejména Velvyslanectví Belgie ve Rwandě, aby sledovaly soudní proces s panem Rusesabaginou, navštívily pana Rusesabaginu ve vězení a upozorňovaly na jeho případ při jednáních s rwandskými orgány;

13.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, Komisi a zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby posílili dialog s Rwandou na nejvyšší úrovni v oblasti lidských práv s cílem zajistit, aby tato země dodržovala své dvoustranné a mezinárodní závazky; zdůrazňuje, že v rámci mezinárodní rozvojové pomoci poskytované Rwandě je nutné klást mnohem větší důraz na otázky lidských práv, právního státu a transparentní a vstřícné správy věcí veřejných;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům EU, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi OSN, orgánům Africké unie, Východoafrickému společenství, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, Panafrickému parlamentu, obhájcům Paula Rusesabaginy a prezidentovi a parlamentu Rwandy.

(1) Jak uvádí Freedom House v přehledu „Svoboda ve světě 2020“.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o situaci v oblasti lidských práv v Kazachstánu (2021/2544(RSP))

P9_TA(2021)0056 RC-B9-0144/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Kazachstánu(1) a na svá předchozí usnesení o Kazachstánu, včetně usnesení ze dne 18. dubna 2013(2), 15. března 2012(3) a 17. září 2009(4),

–  s ohledem na posílenou dohodu o partnerství a spolupráci (EPCA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Republikou Kazachstán na straně druhé, která byla podepsána dne 21. prosince 2015 v Astaně a v plném rozsahu vstoupila v platnost dne 1. března 2020 poté, co ji ratifikovaly všechny členské státy,

–  s ohledem závěry Rady ze dne 17. června 2019 o nové strategii EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na zprávu o Kazachstánu uvedené ve výroční zprávě EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2019,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na 17. zasedání Rady pro spolupráci EU-Kazachstán, které se konalo dne 20. ledna 2020, na 12. zasedání dialogu mezi EU a Kazachstánem o lidských právech, které se konalo ve dnech 26. a 27. listopadu 2020, a na 18. zasedání Výboru pro spolupráci EU-Kazachstán, které se konalo dne 25. září 2020,

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum Kazachstánu, který Rada OSN pro lidská práva provedla dne 12. března 2020,

–  s ohledem na Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 1. února 2021 o rostoucím tlaku na nevládní organizace v oblasti lidských práv působící v Kazachstánu, ze dne 11. ledna 2021 o parlamentních volbách v Kazachstánu a ze dne 7. ledna 2021 o opatřeních ke zrušení trestu smrti,

–  s ohledem na prohlášení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o jejích předběžných zjištěních a závěrech týkajících se voleb v Kazachstánu konaným dne 10. ledna 2021,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v posledních týdnech bylo zaznamenáno znepokojivé zhoršení celkové situace v oblasti lidských práv a zásahy proti organizacím občanské společnosti v Kazachstánu, přičemž byla zavedena přísná omezení práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti a lidskoprávní organizace působící v Kazachstánu jsou vystaveny rostoucímu tlaku a postihům ze strany orgánů země, což brzdí reformní úsilí a omezuje zásadní práci občanské společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že dne 21. prosince 2015 podepsala Evropská unie a Kazachstán posílenou dohodu o partnerství a spolupráci, která má vytvořit široký rámec pro prohloubený politický dialog, spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a v mnoha dalších oblastech; vzhledem k tomu, že tato dohoda klade velký důraz na demokracii, právní stát, lidská práva, základní svobody, udržitelný rozvoj a spolupráci s občanskou společností; vzhledem k tomu, že posílená dohoda o partnerství a spolupráci vstoupila v plném rozsahu v platnost dne 1. března 2020 poté, co ji ratifikovaly všechny členské státy;

C.  vzhledem k tomu, že nová strategie EU pro Střední Asii klade silný důraz na spolupráci EU se Střední Asií v oblasti ochrany a prosazování právního státu, lidských práv a základních svobod, včetně svobody sdružování a projevu, a na vytváření prostředí, které umožňuje fungování občanské společnosti a obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropská unie poskytuje Kazachstánu značnou pomoc v souvislosti s onemocněním COVID-19, naposledy prostřednictvím finanční podpory na přepravu více než 8000 kg zdravotnického materiálu Světové zdravotnické organizace (WHO) dne 29. ledna 2021;

D.  vzhledem k tomu, že ESVČ označila parlamentní volby v Kazachstánu ze dne 10. ledna 2021 za promarněnou příležitost prokázat účinné provádění politických reforem a jejich proces modernizace od posledních voleb, zatímco dlouhodobá doporučení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) týkající se několika otázek, zůstávají nevyřešená, a to včetně otázek týkajících se základních svobod, nestrannosti správy voleb, způsobilosti volit a kandidovat ve volbách, registrace voličů, sdělovacích prostředků a zveřejňování volebních výsledků; vzhledem k tomu, že podle předběžných zjištění OBSE/ODIHR a Parlamentního shromáždění OBSE právní rámec Kazachstánu dosud neumožňuje uspořádání voleb v souladu s mezinárodními standardy;

E.  vzhledem k tomu, že systémové nedostatky v souvislosti s dodržováním svobody sdružování, shromažďování a projevu nadále omezují politické prostředí a nedostatek skutečné politické soutěže a politických opozičních skupin, kdy od roku 2013 nebyly registrovány žádné nové strany, neposkytuje voličům žádnou skutečnou volbu; vzhledem k tomu, že demokratické volby jsou základním kamenem pro dosažení politických reforem a budování svobodné a otevřené společnosti;

F.  vzhledem k tomu, že dvě opoziční hnutí, Köše Partijasy a Demokratická volba Kazachstánu, byla na základě tajných soudních rozhodnutí, která je označila za „extremistické“ organizace, zakázána bez práva na odvolání; vzhledem k tomu, že 17 vedoucích představitelů strany Köše Partijasy bylo na základě článků 405 a 182 kazašského trestního zákoníku posláno do vyšetřovacích vazebních zařízení a hrozí jim dlouhý trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že vězni, kteří jsou obviněni z podpory Demokratické volby Kazachstánu, si stále odpykávají trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že 26 politických vězňů, včetně Almata Žumagulova, Aseta Abiševa, Kenžebeka Abiševa, Aschata Žeksebajeva, Qajrata Qlyševa, Jerbola Jeschožina, Abaje Begimbetova, Aseľ Onlabekqyzyové, Jerkina Sabanšijeva, Žanata Žamalijeva, Diany Baimagambetovovové, Nojana Rachimžanova a Askara Qajyrbeka, se stalo obětí politického stíhání, neboť tato hnutí podporovali;

G.  vzhledem k tomu, že neregistrovaná opoziční Demokratická strana se těchto voleb nemohla zúčastnit, neboť orgány jí dne 22. února 2020 zabránily uspořádat její ustavující sjezd v Almaty; vzhledem k tomu, že bez takového sjezdu není možné, aby se strana zaregistrovala; vzhledem k tomu, že členové Demokratické strany čelili tlaku ze strany orgánů, neboť někteří byli zatčeni za údajné porušení správních předpisů a jiným bylo zabráněno, aby se na místo konání sjezdu dostavili;

H.  vzhledem k tomu, že během volební kampaně a v den voleb se kazašské orgány pokusily zpřísnit kontrolu cenzury na internetu opakovaným blokováním internetu a nucením občanů k tomu, aby si nainstalovali „národní bezpečnostní certifikát“, který umožňuje zachycování šifrovaného internetového provozu; vzhledem k tomu, že se zvyšuje kontrola státu nad internetem, včetně pokusů o omezení toku informací prostřednictvím cenzury a kontroly internetu a odpojování internetu a i nadále platného požadavku, aby si občané nainstalovali „národní bezpečnostní certifikát“, který umožňuje zachycování internetového provozu uživatelů internetu;

I.  vzhledem k tomu, že v průběhu kampaně docházelo k masovému zatýkání; vzhledem k tomu, že orgány v den voleb nezákonně zadržely 350 pokojných protestujících v 10 různých městech; vzhledem k tomu, že kazašské orgány běžně brání pořádání pokojných protestů kritických vůči vládní politice; vzhledem k tomu, že v zákoně o pokojném shromažďování a novele zákona o politických stranách a zákona o volbách, které byly přijaty v květnu 2020, nejsou dodržena základní práva občanů Kazachstánu;

J.  vzhledem k tomu, že se ve zprávě omezené volební pozorovatelské mise ODIHR uvádí, že zatímco kazašské orgány bránily nezávislým pozorovatelům v činnosti a omezovaly ji, mohli provládní pozorovatelé volby nerušeně sledovat; vzhledem k tomu, že lidskoprávní nevládní organizace informovaly o tom, že značný počet nezávislých pozorovatelů parlamentních voleb, které se konaly dne 10. ledna 2021, byl vystaven zastrašování, správnímu zatýkání a ukládání pokut;

K.  vzhledem k tomu, že prostředí sdělovacích prostředků v Kazachstánu vévodí státem vlastněné nebo státem dotované sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že od ledna do července 2020 bylo fyzicky napadeno 7 novinářů a zadrženo 21 novinářů, blogerů a aktivistů, z nichž sedm právě během zpravodajství; vzhledem k tomu, že kazašské orgány v roce 2020 zahájily 38 případů trestního stíhání novinářů z údajného páchání trestných činů, jako je šíření nepravdivých informací a podněcování k protestům; vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla zakázána činnost všech hlavních celostátních opozičních deníků a že nezávislí novináři stále čelí pronásledování; vzhledem k tomu, že orgány podaly trestní oznámení proti šéfredaktorovi nezávislého deníku Uralskaja Nedelja Lukpanovi Achmedjarovi za to, že informoval o korupčním jednání místní elity, a že fyzicky napadaly a několikrát zadržely novinářku kazašské služby RFE/RL Saniju Tojkenovou za to, že informovala o pokojných shromážděních a parlamentních volbách v roce 2021;

L.  vzhledem k tomu, že od února do listopadu 2020 došlo poté, co byli za svou opoziční činnost neustále politicky pronásledováni, k vraždě pěti opozičních aktivistů nebo k jejich úmrtí za nevyjasněných okolností, jmenovitě blogera a oběti mučení Dulata Agadila, jeho 17letého syna Žanbolata Agadila, který byl klíčovým svědkem svévolného zatčení svého otce, Amanbike Chajrullaové, Serika Orazova a Garifully Jembergenova; vzhledem k tomu, že kazašské orgány nezajistily důkladné a transparentní vyšetřování jejich smrti; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité dostat odpovědné osoby, které tyto zločiny nařídily a spáchaly, před soud a zajistit, aby přestaly pronásledovat aktivisty z řad občanské společnosti a rodinné příslušníky, kteří hledají pravdu týkající se obětí; vzhledem k tomu, že kazašské orgány ostře zakročily proti nejméně 200 aktivistům, kteří se účastnili vzpomínkové akce na počest Dulata Agadila nebo kteří organizovali finanční sbírku pro jeho rodinu a rodiny dalších politických vězňů; vzhledem k tomu, že z „extremismu“ bylo obviněno 57 z nich, včetně Dametkan Aspandijarovové, matky tří dětí, která je v současnosti v domácím vězení a které za organizování finanční sbírky na podporu rodiny Dulata Agadila hrozí podle obvinění z extremismu až 12 let odnětí svobody;

M.  vzhledem ke značnému rozšíření mučení a špatného zacházení s vězni v kazašských věznicích a k tomu, že organizace Koalice proti mučení nahlašuje každý rok nejméně 200 případů mučení; vzhledem k tomu, že se pachatelé těchto činů těší beztrestnosti, zatímco obránkyně lidských práv Jelena Semjonovová byla vedoucími vězeňských komplexů obviněna z toho, že na sociálních médiích informovala o používání mučení v rámci kazašského vězeňského systému;

N.  vzhledem k tomu, že navzdory výzvám zvláštní zpravodajky OSN(5), Parlamentního shromáždění Rady Evropy a Evropské unie zneužívají kazašské orgány nejasně formulované, příliš široké zákony proti extremismu k pronásledování opozice a obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že po schválení tohoto zákona došlo ode dne 22. října 2020, kdy státní orgány vyhlásily den voleb, ke zdvojnásobení počtu politicky motivovaných trestných činů, který tak dosáhl 99, přičemž jde zejména o obvinění z „extremismu“; vzhledem k tomu, že 69 z nich hrozí okamžité zatčení, jako v případě aktivistky Guľzipy Džaukerovové, a že 11 aktivistů bylo na základě vykonstruovaného obvinění z „extremismu“ odsouzeno k domácímu vězení;

O.  vzhledem k tomu, že nedávno dostalo vysokou pokutu několik nezávislých lidskoprávních nevládních organizací, včetně organizace ECHO, Erkindik qanaty (Křídla svobody), Kazašského mezinárodního úřadu pro problematiku lidských práv a právního státu a Mezinárodní právní iniciativy, kterým bylo na základě nejasných zákonných důvodů nařízeno, aby dne 25. ledna 2020 pozastavily ažna tři měsíce svou činnost; vzhledem k tomu, že v rámci odplaty za kontrolní činnost kazašské orgány pronásledují či dokonce trestně stíhají obránce lidských práv, včetně Šolpan Džanzakovové, Anny Šukejevové, Rajguľ Sadyrbajevové, Ajžan Ismakovové, Danijara Chajsenova, Altynaj Tuksikovové, Dany Žanajové, Nazym Serikpekovové, Almy Nuruševové, Abajbeka Sultanova, Zuchry Narimanovové, Ulbolsyn Turdijevové, Aliji Žakupovové, Rozy Musajevové a Barlyqa Mendygazijeva; vzhledem k tomu, že mezi říjnem a listopadem 2020 bylo nejméně 15 organizacím oznámeno, že tím, že údajně orgány řádně neinformovaly o finančních prostředcích získaných ze zahraničí, porušily článek 460-1 správního řádu;

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo za uplatňování svobody náboženského vyznání a přesvědčení odsouzeno 112 osob, tři dobročinné organizace a jedna komerční společnost;

Q.  vzhledem k tomu, že v Kazachstánu převládá mezi vládnoucí elitou rozsáhlá korupce, jak dokládá umístění této země na 94. místě na indexu vnímání korupce organizace Transparency International a to, že brání uplatňování lidských práv, sociální spravedlnosti a sociálně-ekonomickému rozvoji;

R.  vzhledem k tomu, že uprostřed pandemie COVID-19 vláda zneužila pandemická omezení jako záminku k větším politickým represím vůči občanské společnosti, lidskoprávním aktivistům, opozičním hlasům a zdravotnickým pracovníkům, kteří kritizují vládu za to, že se jí nepodařilo šíření tohoto onemocnění zastavit;

S.  vzhledem k tomu, že dne 21. ledna 2021 byli dva etničtí Kazaši, Murager Alimuly а Qajša Aqanqyzyová, kteří utekli z Číny z obav před uvězněním v koncentračním táboře, následně zbiti a pobodáni neznámými útočníky, a že je proto nutné věnovat neustálému etnickému napětí v jižních regionech Kazachstánu dostatečnou pozornost; vzhledem k tomu, že v Kazachstánu i nadále dochází k etnickým střetům, zejména na jihu země, kde v únoru 2020 vedly potyčky mezi Kazachy a etnickými Dungany ke smrti 11 osob, desítkám zraněných a vyhnání více než 23 000 osob, převážně Dunganů, z domova;

T.  vzhledem k tomu, že kazašské orgány zneužily systém mezinárodní spolupráce v trestních věcech, včetně červených oznámení Interpolu a sytému vzájemné právní pomoci v trestních věcech, k trestnímu stíhání politické běženkyně v Belgii, právničky a obránkyně lidských práv Botagoz Džardemaliové, a k zabavení jejích dokumentů; vzhledem k tomu, že dne 29. září 2020 francouzský Národní soud pro problematiku azylu poskytl politický azyl zakladateli opozičního hnutí Demokratická volba Kazachstánu Muchtaru Abljazovovi, kterého kazašský soud odsoudil v nepřítomnosti k doživotnímu vězení, čímž porušil jeho právo na obhajobu, a že upozornil na systémovou politickou povahu kazašského represivního aparátu a jeho zneužívání v občanskoprávních a trestněprávních řízeních;

U.  vzhledem k tomu, že se kazašské orgány i nadále zaměřují na nezávislé odbory a odborářské aktivisty; vzhledem k tomu, že v roce 2020 byl novelizován zákon o odborech, přičemž z něj byl odstraněn požadavek na členství v odborech a na dvoustupňovou registraci; vzhledem k tomu, že nehledě na tuto novelizaci vedení města Šymkent ukončilo soudní řízení proti Průmyslovým odborům pracovníků v oblasti paliv a energetiky (ITUFEW), které se zakládalo na nepodložených obviněních či ustanoveních, která už neplatí nebo se na tyto odbory nevztahují;

V.  vzhledem k tomu, že rovnost mezi muži a ženami je v Kazachstánu i nadále problémem; vzhledem ke zprávám nevládních organizací o nedostatečném nahlašování případů násilí vůči ženám a o nízké míře trestního stíhání těchto případů i případů sexuálního obtěžování; vzhledem k tomu, že podle OSN vznikla v důsledku onemocnění COVID-19 nová překážka, která brání dívkám v získání rovného přístupu k informacím a vzdělávání; vzhledem k tomu, že oběti nemají dostatečnou ochranu a že pracovníci soudů, příslušníci policie a poskytovatelé služeb nejsou proškoleni v tom, jak zjišťovat případy násilí vůči ženám, jak jim zabránit a jak na ně reagovat;

W.  vzhledem k tomu, že osoby LGBTI v Kazachstánu stále čelí problémům v právní oblasti a diskriminaci; vzhledem k tomu, že v červnu 2020 přijal kazašský parlament diskriminační novelu zákona o zdraví, který upravuje zdravotní péči o transgenderové lidi; vzhledem k tomu, že postup při změně genderové identity je v Kazachstánu i nadále invazivní a ponižující;

1.  naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby jednala v souladu se svými mezinárodními povinnostmi a dodržovala lidská práva a základní svobody, které jsou zakotveny v článku 1, 4, 5 a 235 posílené dohody o partnerství a spolupráci; vyzývá kazašské orgány, aby dodržovaly mezinárodní normy, pokud jde o dodržování právního rámce pro konání voleb, a řídily se doporučeními mise ODIHR LEOM, včetně doporučení týkajících se ústavně zaučených základních svobod, účasti na životě občanské společnosti, politického pluralismu, nestrannosti volební administrativy, možnosti volit a být volen, registrace voličů, sdělovacích prostředků a zveřejňování výsledků voleb;

2.  vyzývá vládu Kazachstánu, aby stáhla politicky motivovaná obvinění a ukončila veškeré formy svévolného zadržování, odvetných opatření a pronásledování namířené proti aktivistům v oblasti lidských práv, náboženským organizacím, organizacím občanské společnosti, odborům, novinářům a opozičním politickým hnutím a aby umožnila občanům svobodně vyjadřovat své politické, náboženské a jiné názory; vyzývá kazašskou vládu, aby novelizovala zákon o pokojném shromažďování, tak aby byla tato svoboda zaručena;

3.  naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby okamžitě propustila všechny politické vězně, zejména Almata Žumagulova, Arona Atabeka, Nurguľ Kaluovou, Saltanat Qusmanqyzyovou, Daryna Chasenova, Ulasbeka Achmetova, Kenžebeka Abiševa, Jeržana Jelšibajeva, Aseta Abiševa, Igora Čuprinu, Ruslana Ginatullina, Aschata Žeksebajeva, Qajrata Qlyševa, Jerbola Jeschožina, Abaje Begimbetova, Aseľ Onlabekqyzyovou, Jerkina Sabanšijeva, Žanata Žamalijeva, Dianu Bajmagambetovovou, Nojana Rachimžanova a Askara Qajyrbeka, a neprodleně zrušila veškerá opatření v rámci předběžného zadržení a domácího vězení a omezení svobody uvalená na aktivisty z řad občanské společnosti a opozice, uživatelů sociálních médií a pokojných demonstrantů; vyzývá vládu Kazachstánu, aby v souladu s doporučeními pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování a Výboru OSN pro lidská práva prošetřila případy bývalých politických vězňů a obětí mučení Iskandera Jerimbetova, Maxe Bokajeva a Muchtara Žakiševa a poskytla jim odškodnění;

4.  vítá kroky, které přijala vláda Kazachstánu k ukončení politicky motivovaných případů vedených proti obráncům lidských práv Danijaru Chajsenovovi a Abajbeku Sultanovovi, je však znepokojen tím, že proti Abajbeku Sultanovovi bylo na základě vykonstruovaného obvinění z „extremismu“ zahájeno nové trestní stíhání; vyzývá vládu Kazachstánu, aby zrušila veškerá politicky motivovaná obvinění proti filantropovi Barlyqu Mendygazijevovi a ukončila politicky motivované pronásledování jeho rodinných příslušníků a bývalých spolupracovníků;

5.  odsuzuje zneužívání protiextremistických zákonů proti podporovatelům pokojných opozičních hnutí Demokratická volba Kazachstánu (DCK) a Köše Partijasy (Strana ulice) a naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby umožnily politickou pluralitu a politickou soutěž; naléhavě vyzývá vládu Kazachstánu, aby se řídila doporučeními Evropského parlamentu, zvláštní zpravodajky OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu a Parlamentního shromáždění Rady Evropy, v nichž se odsuzuje svévolné uplatňování zákonů proti extremismu;

6.  vyzývá Kazachstán, aby uskutečnil reformy, jejichž cílem bude větší modernizace země a upevnění její demokracie a stability, aby zvýšil úsilí o zreformování politického systému země za účelem rozvoje parlamentarismu a systému více politických stran a zajistil větší zapojení občanské společnosti; konstatuje, že byla zřízena Nejvyšší rada pro reformy, a bere na vědomí skutečnost, že kazašské orgány ohlásily novou fázi reforem, které se týkají zejména prosazování práva, soudnictví a prvořadého důrazu na lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v tomto procesu a mimoto provést i změny ve volebním zákoně a plně uplatňovat doporučení OBSE/ODIHR;

7.  vyzývá kazašské orgány, aby přestaly používat trestní zákoník způsobem namířeným proti aktivistům, bloggerům, novinářům a dalším osobám v případech, kdy tito lidé uplatňují své právo na svobodu projevu;

8.  vítá rozhodnutí kazašských orgánů, které bylo oznámeno dne 3. února 2021 a podle něhož mají být zrušeny pokuty a nevládním organizacím má být povoleno pokračovat v činnosti; vyzývá k tomu, aby byl zrušen tříletý zákaz činnosti aktivisty Makse Bokajeva a bylo mu povoleno pokračovat v jeho práci zásadního významu; vyzývá kazašské orgány, aby přestaly zneužívat systémy účetního výkaznictví k nátlaku na lidskoprávní skupiny, aby stáhly neodůvodněná obvinění ze správních deliktů vznesená vůči těmto skupinám za údajné porušování předpisů v oblasti výkaznictví, aby harmonizovaly právní předpisy a postupy týkající se vykazování zahraničních příjmů s mezinárodními standardy, a to včetně zrušení článků 460-1 a 460-2 zákona o správních deliktech, a aby místo toho chránily a umožňovaly důležitou práci občanské společnosti;

9.  opět opakuje své pevné přesvědčení o tom, že perzekuce nezávislých nevládních organizací prostřednictvím bezdůvodných daňových kontrol a obtěžování obránců lidských práv a lidskoprávních hnutí, jako je Bostandyq Kz, Femina Virtute, Veritas, 405 a Elim-ai, a aktivistů občanské společnosti prostřednictvím zadržení na základě správních předpisů, pokut a trestních stíhání nejen brání snahám o reformy, o něž se orgány již pokoušejí, ale poškozuje také mezinárodní pověst Kazachstánu;

10.  lituje znepokojivého stavu svobody médií v této zemi a vyzývá kazašskou vládu, aby zajistila svobodné a bezpečné prostředí pro nezávislé novináře;

11.  naléhavě vybízí kazašskou vládu, aby nezávislým odborům umožnila registraci a fungování bez jakýchkoli zásahů a obtěžování v souladu s mezinárodními pracovními normami, jež Kazachstán ratifikoval; hluboce lituje šestiměsíčního pozastavení činnosti Průmyslových odborů pracovníků v oblasti paliv a energetiky (ITUFEW), o němž dne 5. února 2021 rozhodl Specializovaný mezioblastní hospodářský soud v Šymkentu, jelikož se údajně nezaregistrovala v souladu se zákonem o odborech; vybízí vládu Kazachstánu, aby zákon o odborech smysluplně uplatňovala v jeho platném znění z května 2020;

12.  se znepokojením si všímá nového návrhu zákona o charitativních organizacích, který organizacím občanské společnosti předepisuje dodatečná regulační opatření a přímo odporuje logice a osvědčeným postupům charitativní činnosti, a všímá si rovněž nedávné iniciativy, jejímž záměrem je vytvořit pod záštitou vlády sdružení dárcovských organizací, u něhož hrozí zneužití ke kontrole těchto organizací, jež by vedla k dalšímu omezení jejich nezávislosti a odpovědnosti za prováděnou činnost;

13.  konstatuje, že od roku 2008, kdy Kazachstán ratifikoval Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, došlo v této zemi k významnému zlepšení zákonů týkajících se stíhání případů obchodování s lidmi a ochrany jeho obětí; potvrzuje však, že má-li Kazachstán odstranit obchodování s lidmi, musí vyřešit ještě několik problémů, jak pokud jde o podporu obětí, tak i pokud jde o stíhání osob, které je zneužívají;

14.  vyzývá orgány, aby potíraly všechny formy násilí páchaného na ženách, a to včetně zajištění účinných a přístupných kanálů pro oznamování a ochranných opatření, která budou citlivá k potřebám obětí a zaručí důvěrnost; naléhavě vyzývá k ukončení beztrestnosti a k přijetí opatření, která zajistí odpovídající trestní sankce pro pachatele, včetně pachatelů domácího násilí; naléhavě vybízí kazašské orgány, aby kriminalizovaly domácí násilí jakožto samostatný delikt a zajistily trestní sankce pro jeho pachatele; vyzývá kazašské orgány, aby azylové domy a služby pro oběti domácího násilí považovaly za „základní služby“ a aby všem ženám a dívkám umožnily přístup k těmto domům a službám, a to i v době koronavirové krize; naléhavě vyzývá Kazachstán, aby podepsal a ratifikoval Istanbulskou úmluvu;

15.  trvá na tom, že práva LGBTI komunity musí být plně dodržována; vyzývá kazašskou vládu, aby zaručila zásadu zákazu diskriminace komunity LGBTI, a to i tím, že ze zákona zakáže diskriminaci na základě genderové identity nebo sexuální orientace; vyzývá k pořádání náležitých školení pro pracovníky soudů a policie a poskytovatele služeb, díky nimž by bylo zajištěno, že se členům LGBTI komunity dostane náležité péče a ochrany;

16.  naléhavě vybízí kazašskou vládu, aby zajistila bezpečnost etnických Kazachů a členů dalších menšinových skupin, kteří uprchli z čínských koncentračních táborů, a mimo jiné přiznala Muragerovi Alimulymu a Qajše Aqanqyzyové trvalý status uprchlíka a aby věnovala dostatečnou pozornost neustálému etnickému napětí v jižních regionech;

17.  varuje kazašské orgány před zneužíváním mechanismů justiční spolupráce, např. systému červených oznámení používaného Interpolem a žádostí o vzájemnou právní pomoc, k pronásledování oponentů režimu v zahraničí a k získání přístupu k důvěrným informacím;

18.  vítá skutečnost, že Kazachstán v rámci ratifikace druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech zrušil dne 2. ledna 2021 trest smrti za všechny trestné činy a stal se tak 88. smluvní stranou tohoto paktu; naléhavě vyzývá kazašskou vládu, aby splnila své sliby nulové tolerance mučení a zajistila úplné prošetření všech případů údajného mučení a vydání viníků spravedlnosti;

19.  naléhavě vyzývá kazašskou vládu, aby z věznic vymýtila mučení a špatné zacházení, dodržovala práva vězňů a zajistila jim řádné životní podmínky a hygienické a bezpečné prostředí v souvislosti s řešením rizik, která s sebou nese onemocnění COVID-19;

20.  vyzývá Kazachstán, aby zavedl náležité záruky ochrany osobních údajů, zpřísnil právní předpisy týkající se ochrany údajů, omezil používání technologií invazivního digitálního dohledu a zavedl regulační rámec, který v souladu s lidskými právy jasně zakáže svévolný a nezákonný digitální dohled, včetně rozpoznávání obličeje;

21.  vyzývá EU a její členské státy, aby mimo jiné na summitech a jiných setkáních na vysoké úrovni, na mnohostranných fórech a prostřednictvím místních zástupců důrazně podporovaly občanskou společnost, přijaly další opatření za účelem podpory kazašské občanské společnosti prostřednictvím Komise, včetně rozšíření systémů finančních grantů na organizace občanské společnosti, které v Kazachstánu podporují lidská práva, demokratické hodnoty, právní stát a základní svobody, především na obránce lidských práv, a aby prohloubily mezilidské kontakty s občany Kazachstánu; zdůrazňuje, že účelem finanční pomoci poskytované Kazachstánu by měla být podpora občanské společnosti a obětí politického pronásledování, nikoli podpora autoritářského režimu;

22.  vyzývá delegaci EU v Kazachstánu, aby rozvinula své kontakty s místními členy občanské společnosti tak, že se s nimi bude pravidelně setkávat a jejich doporučení bude předkládat na oficiálních schůzkách s úředníky kazašské vlády;

23.  naléhavě vybízí delegaci EU v Kazachstánu, aby sledovala pokračující porušování lidských práv a veřejně se vyslovila k otázce těchto porušování, aby svou přítomností na soudních procesech s kritiky vlády a obránci lidských práv a žádostmi o návštěvy ve vězení pomáhala obětem politického pronásledování a vězněným aktivistům a aby rychle a odhodlaně reagovala na jakékoli jednání, jež porušuje zásady právního státu, demokracii a lidská práva;

24.  připomíná nedávno schválený globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, který EU umožňuje zaměřit se na pachatele závažných porušení lidských práv na celém světě a díky němuž by se v případě Kazachstánu bylo možné zaměřit na jednotlivce, subjekty a orgány zapojené do rozšířeného a systematického porušování lidských práv nebo spojené s těmito případy; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby zvážili uvalení cílených sankcí na jednotlivce odpovědné za porušování lidských práv;

25.  požaduje, aby lidská práva byla pro EU při jejím působení ve Střední Asii na předním místě; zdůrazňuje, že hlubší politické a ekonomické vztahy s EU, o nichž se hovoří v posílené dohodě o partnerství a spolupráci, musejí být založeny na společných hodnotách a musejí odpovídat aktivní a konkrétní angažovanosti Kazachstánu v uskutečňování demokratických reforem vyplývajících z jeho mezinárodních povinností a závazků;

26.  vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby ve světle nedávných událostí a výsledku přezkumu obchodní politiky komplexním způsobem přezkoumali posílenou dohodu o partnerství a spolupráci;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Kazachstánu.

(1) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 83. (2) Úř. věst. C 45, 5.2.2016, s. 85. (3) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 93. (4) Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 30. (5) Zvláštní zpravodajka OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o politické situaci v Ugandě (2021/2545(RSP))

P9_TA(2021)0057 RC-B9-0138/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ugandě,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. ledna 2021, které jménem Evropské unie vydal k volbám v Ugandě,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie ze dne 12. ledna 2021 o nadcházejících všeobecných volbách v Ugandě,

–  s ohledem na připomínky velvyslance EU Attilia Pacificiho ze dne 12. ledna 2021 o zmrazení bankovních účtů nevládních organizací,

–  s ohledem na společné místní prohlášení delegací Evropské unie v Ugandě a diplomatické mise Rakouska, Belgie, Dánska, Francie, Německa, Irska, Itálie, Nizozemska, Švédska, Islandu a Norska v Ugandě ze dne 26. listopadu 2020 o nedávných násilnostech souvisejících s volbami v Ugandě,

–  s ohledem informační sdělení pro tisk o Ugandě, které dne 8. ledna 2021 vydal mluvčí vysoké komisařky OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na prohlášení odborníků OSN na lidská práva ze dne 29. prosince 2020 nazvané „Uganda: odborníci OSN jsou vážně znepokojeni zásahy v souvislosti s volbami“,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948, jíž je Uganda signatářem,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, kterou Uganda ratifikovala dne 21. června 1995,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů ze dne 27. června 1981,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných ze dne 30. ledna 2007,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984,

–  s ohledem na Ústavu Ugandské republiky z roku 1995, která byla novelizována v roce 2005,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou dne 23. června 2000(1) (dohoda z Cotonou), a zejména na čl. 8 odst. 4 této dohody týkající se nediskriminace,

–  s ohledem na společnou strategii EU-Afrika,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelská mise EU do Ugandy ze dne 18. února 2016,

–  s ohledem na společné místní prohlášení skupiny Partneři pro demokracii a správu věcí veřejných (PDG) ze dne 23. prosince 2020 o zatčení lidskoprávních aktivistů v Ugandě,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, které jsou její součástí,

–  s ohledem na národní orientační program pro Ugandu v rámci 11. Evropského rozvojového fondu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že 14. ledna 2021 volili ugandští voliči prezidenta a poslance parlamentu, avšak tyto volby doprovázely podle dostupných zpráv rozsáhlé nesrovnalosti; vzhledem k tomu, že 16. ledna 2021 vyhlásila volební komise za vítěze voleb prezidenta Yoweriho Museveniho, který je ve funkci už 35 let – a následující funkční období bude už jeho šesté – a který získal 59 % hlasů, a tak porazil hlavního opozičního vůdce Roberta Kyagulanyiho Ssentamu, známého jako „Bobi Wine“, který získal 35 % hlasů; vzhledem k tomu, že výsledky voleb bylo obtížné ověřit, protože volební komise nepostupovala v souladu s předepsaným procesem sčítání hlasů;

B.  vzhledem k tomu, že přípravy na ugandské prezidentské volby v roce 2020 byly poznamenány násilím a že kandidáti opozice, organizace občanské společnosti, obránci lidských práv, volební odborníci a novináři byli při uplatňování svých legitimních práv vystaveni systematickému nátlaku a zastrašování; vzhledem k tomu, že volební proces vážně narušilo nadměrné používání síly ze strany donucovacích a bezpečnostních orgánů;

C.  vzhledem k tomu, že před volbami – od podzimu 2020 – zintenzivnily orgány represe namířené proti politické opozici, přičemž bezpečnostní orgány zatkly klíčové kandidáty opozice: Bobiho Wina, Patricka Oboiho Amuriata a generálporučíka Henryho Tumukundeho, narušovaly jejich volební shromáždění a omezovaly mediální pokrytí voleb;

D.  vzhledem k tomu, že prezidentský kandidát opoziční strany Fórum pro demokratickou změnu Patrick Oboi Amuriat byl před volbami několikrát zatčen, přičemž dne 9. listopadu 2020 byly davy během jedné z jeho kampaní rozptýleny slzným plynem a dne 6. ledna 2021 střílela na jeho konvoj policie;

E.  vzhledem k tomu, že rostoucí militarizace volební kampaně se projevila zejména ve dnech 18. a 19. listopadu 2020, kdy bezpečnostní síly zasahovaly proti demonstrantům, kteří požadovali propuštění tehdy zadržovaného kandidáta na prezidenta Bobiho Wina, což vedlo k tomu, že alespoň 54 demonstrantů v nejméně sedmi okresech v celé zemi zemřelo, stovky byly zatčeny a další zmizeli;

F.  vzhledem k tomu, že po volbách byl opoziční kandidát Bobi Wine de facto umístěn do domácího vězení a jeho dům obklopovaly po dobu 11 dnů bezpečnostní síly;

G.  vzhledem k tomu, že dne 1. února 2021 předložil Bobi Wine žalobu u ugandského vrchnímu soudu, v níž zpochybnil výsledky voleb a tvrdil, že došlo k rozsáhlým podvodům, včetně zapojení armády do vynášení volebních uren, vhazování hlasovacích lístků za občany a odrazování voličů od vstupu do volebních místností; vzhledem k tomu, že prezident Museveni čelil v souvislosti s posledními čtyřmi volbami napadení u vrchního soudu;

H.  vzhledem k tomu, že dne 7. ledna 2021 podal Bobi Wine žalobu u Mezinárodního trestního soudu, v níž obvinil prezidenta Museveniho a devět dalších vysokých úředníků z opakovaného porušování lidských práv;

I.  vzhledem k tomu, že mise mezinárodních pozorovatelů a volební mise odborníků nebyly během těchto voleb převážně přítomny, neboť je ugandské orgány neakreditovaly, a vzhledem k tomu, že orgány rovněž neprovedly doporučení dřívějších misí; vzhledem k tomu, že EU nabídla vyslání malého týmu volebních pozorovatelů, avšak nabídka byla odmítnuta; vzhledem k tomu, že USA zrušily sledování všeobecných voleb v Ugandě, protože většina jejich žádostí o akreditaci byla zamítnuta; vzhledem k tomu, že závěrečná zpráva volební pozorovatelské mise EU za rok 2016 obsahovala přibližně 30 doporučení a mj. zdůrazňovala, že je zapotřebí mít nezávislejší volební orgán a odstranit nadměrné používání síly ze strany bezpečnostních služeb, ale ugandské orgány neprovedly žádné z nich;

J.  vzhledem k tomu, že vláda před volbami omezila přístup k internetu a začala zavádět daň ze sociálních médií pro uživatele, kteří nakupují internetové údaje; vzhledem k tomu, že se objevily zprávy o tom, že byl před volbami blokován přístup k zprávám online a k platformám sociálních médií; vzhledem k tomu, že přístup k některým stránkám sociálních médií zůstává omezený;

K.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 byla rovněž využívána jako záminka k represím a nepřiměřeným omezením shromažďování a činností opozice; vzhledem k tomu, že Uganda oznámila přibližně 40 000 případů onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva vyjádřila znepokojení nad tím, že opatření týkající se onemocnění COVID-19 byla zneužita k omezení politických svobod a politické účasti během volebního procesu; vzhledem k tomu, že dne 26. prosince 2020 pozastavila Uganda kampaň v oblastech, kde se opozice těšila obzvláštní popularitě, jako jsou Mbarara, Kabarole, Luwero, Kasese, Masaka, Wakiso, Jinja, Kalongo, Kazo, Kampala City a Tororo, a odvolávala se při tom na preventivní opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19;

L.  vzhledem k tomu, že omezující opatření související s onemocněním COVID-19 se při několika příležitostech zaměřovala na konkrétní skupiny, což vedlo k přemíře násilí a svévolnému zatýkání bez přístupu k obhájci, jak dokládá policejní razie ze dne 29. března 2020 namířená proti nadaci Děti slunce, což je přístřeší pro mladé lidi bez domova, kteří se identifikují jako lesbické, gay, bisexuální nebo transsexuální osoby;

M.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2020 Národní úřad pro nevládní organizace svévolně zastavil činnost nově vzniklé organizace občanské společnosti Národní volební hlídka Ugandy, zřízené občany za účelem sledování průběhu voleb; vzhledem k tomu, že ugandský orgán pro finanční zpravodajské informace zmrazil bankovní účty několika organizací občanské společnosti, včetně Ugandského národního fóra nevládních organizací a Ugandské sítě žen (UWONET), a odvolával se při tom na nepodložená obvinění z financování terorismu;

N.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se ugandské orgány stále více zaměřují na organizace občanské společnosti, a zejména na ty, které se zabývají lidskými právy a volbami; vzhledem k tomu, že dne 23. prosince 2020 byl Nicholas Opiyo, přední právník v oblasti lidských práv a příjemce Sacharovova stipendia, zatčen spolu se třemi dalšími právníky – Herbertem Dakasim, Anthonym Odurem a Esomu Oburem – a členem Platformy národní jednoty Hamidem Tenywou, na základě obvinění z praní peněz a porušení ústavních záruk Ugandy; vzhledem k tomu, že Nicholas Opiyo byl dne 30. prosince 2020 propuštěn na kauci, ale stále čeká na soud; vzhledem k tomu, že Opiyo uvedená obvinění vehementně popírá a tvrdí, že finanční prostředky byly legálně použity na podporu lidskoprávní činnosti organizace Kapitola čtyři Uganda;

O.  vzhledem k tomu, že stovky podporovatelů Platformy národní jednoty byly během kampaně uneseny bezpečnostními agenty a nejasný počet z nich je stále násilně zadržován nebo pohřešován;

P.  vzhledem k tomu, že dne 2. ledna 2020 nařídil prezident Museveni v dopise ministerstvu financí pozastavení Nástroje pro demokratickou správu; vzhledem k tomu, že tento nástroj financuje většinu nevládních organizací v Ugandě a je podporován řadou členských států, mj. Rakouskem, Norskem, Nizozemskem, Švédskem, Dánskem a Irskem; vzhledem k tomu, že jeho účelem je posilovat demokratizaci, chránit lidská práva, zlepšovat přístup ke spravedlnosti a posilovat odpovědnost; vzhledem k tomu, že provádění důležitých programů financovaných z prostředků EU je výrazně ztíženo;

Q.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2020 Síť lidských práv pro novináře – Uganda informovala o více než 100 případech porušení lidských práv novinářů, včetně policejního násilí, k nimž došlo zejména tehdy, když informovali o kampaních politických kandidátů; vzhledem k tomu, že dne 30. prosince 2020 policie uvedla, že o hlasování budou moci informovat pouze „certifikovaní novináři“; vzhledem k tomu, že na konci listopadu 2020 vyhostily orgány tři kanadské novináře; vzhledem k tomu, že Uganda se ve světovém indexu svobody tisku za rok 2020, který vypracovává organizace Reportéři bez hranic, umístila na 125. místě ze 180 zemí;

R.  vzhledem k tomu, že dne 12. prosince 2020 zmrazila vláda na základě obvinění z financování terorismu aktiva čtyř nevládních organizací, které se ve volebních kampaních snažily podněcovat účast žen a mládeže: UWONET, Národní fórum nevládních organizací, Mezinárodní mírové středisko žen a Aliance pro sledování financování voleb;

S.  vzhledem k tomu, že dne 11. ledna 2021 odsoudil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva „zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Ugandě“ a informoval o četných případech porušování lidských práv, včetně práv na svobodu projevu, pokojné shromažďování a účast, svévolného odpírání života, svévolného zatýkání a zadržování a mučení;

T.  vzhledem k tomu, že volební kampaň a prohlášení prezidenta Museveniho se nesou v duchu stále ostřejší protizápadní rétoriky;

U.  vzhledem k tomu, že Uganda má jednu z nejmladších a nejrychleji rostoucích populací na světě a že mnozí využili svého práva pokojně volit; vzhledem k tomu, že ugandská národní volební komise nezaregistrovala jeden milion mladých způsobilých voličů s odůvodněním, že postrádá materiální zdroje pro jejich registraci;

V.  vzhledem k tomu, že prostřednictvím 11. Evropského rozvojového fondu poskytuje EU Ugandě 578 milionů EUR na podporu prosazování řádné správy věcí veřejných, zlepšování infrastruktury, zajištění potravin a podporu zemědělství; vzhledem k tomu, že Uganda rovněž dostává 112,2 milionu EUR z nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku;

W.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní a rozvojová spolupráce mezi Ugandou a EU, USA a dalšími zeměmi probíhá v rámci Mírového sboru Africké unie v Somálsku (AMISOM);

X.  vzhledem k tomu, že Uganda obsadila v indexu lidského rozvoje OSN 159. příčku ze 189 a v indexu vnímání korupce organizace Transparency International se nachází na 137. místě ze 180 zemí;

Y.  vzhledem k tomu, že Uganda má jeden z nejtvrdších zákonů proti homosexualitě na světě, a vzhledem k tomu, že přetrvává diskriminace osob LGBTQ+ a násilí proti nim;

Z.  vzhledem k tomu, že bývalý vůdce milicí a dětský voják Dominic Ongwen z Ugandy byl Mezinárodním trestním soudem shledán vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v přelomovém rozsudku ze dne 4. února 2021, v němž byl usvědčen z 61 jednotlivých obvinění, mj. z vraždy, znásilnění, sexuálního otroctví, únosu a mučení spáchaných ve funkci velitele Armády božího odporu (LRA), násilné sekty, která vedla krvavou násilnou kampaň v Ugandě a sousedních zemích od poloviny 80. let 20. století až do doby před několika lety;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že volební proces nebyl demokratický a transparentní; odsuzuje nepřiměřené používání síly ze strany policie a ozbrojených sil v prezidentských volbách a jejich rostoucí zasahování do politického procesu; lituje, že bylo nezávislým místním i mezinárodním volebním pozorovatelům zakázáno dohlížet na volby, což znemožnilo, aby byly posuzovány podle mezinárodně uznávaných norem; zdůrazňuje zásadní význam svobodných a spravedlivých voleb, neboť ty jsou předpokladem udržitelného a dlouhodobého rozvoje; v tomto duchu chválí ugandský lid, zejména mladé obyvatelstvo, za odvahu a nadšení pro demokracii, kterou během této volební kampaně prokázal;

2.  odsuzuje násilí namířené proti vedoucím představitelům politické opozice v Ugandě, jejich pokračující pronásledování a systematické zásahy proti nim, potlačování občanské společnosti, obránců lidských práv a sdělovacích prostředků a narušování platforem sociálních médií a výpadky internetu;

3.  vyzývá proto vládu, aby ukončila soustavné využívání smrtící a nadměrné síly ze strany bezpečnostních sil a aby přestala svévolně zatýkat a zadržovat opoziční politiky a stoupence, protestující, obránce lidských práv a novináře a útočit na ně;

4.  vyzývá ugandskou vládu, aby zajistila spravedlnost a odpovědnost pro všechny oběti tím, že uskuteční nestranné, důkladné a nezávislé vyšetřování střelby a násilností spáchaných bezpečnostními silami, a zároveň vyzývá ugandské soudy, aby objektivně a nezávisle uplatňovaly stávající legislativní rámec a plně zohledňovaly dostupná fakta a důkazy; vyzývá ugandské orgány, aby okamžitě zahájily nezávislé vyšetřování tragických událostí, k nimž došlo ve dnech 18. a 19. listopadu 2020, kdy po zatčení Bobiho Winea rukou policie zbytečně zemřelo nejméně 54 lidí a stovky dalších byly zraněny, což uznal sám prezident Museveni, a aby pachatele pohnaly k odpovědnosti;

5.  zdůrazňuje, že odvolání proti výsledkům voleb a jejich napadení jsou základním prvkem důvěryhodného volebního procesu; očekává, že veškerá napadení voleb a související stížnosti budou nezávisle a transparentně prošetřeny s využitím dostupných ústavních a zákonných právních prostředků;

6.  vyzývá vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny osoby zatčené a zadržované pouze kvůli účasti na pokojných politických shromážděních nebo kvůli uplatnění jejich práva na svobodu projevu a sdružování, včetně příjemce Sacharovova stipendia Evropského parlamentu za rok 2016 Nicholase Opiya, a aby byli zproštěni všech obvinění; připomíná ugandské vládě, aby dodržovala svobodu projevu a právo na pokojné a bezpečné sdružování, včetně volného pohybu všech politických aktérů a jejich podporovatelů, a odsuzuje současné zásahy proti občanské společnosti; vyzývá vládu, aby zajistila, že budou v plném rozsahu dodržena práva pana Opiya na řádné a spravedlivé soudní řízení;

7.  připomíná ugandským orgánům, že mají povinnost zajišťovat, chránit a podporovat základní práva, včetně civilních a politických práv občanů země, spravedlivé zastoupení bez ohledu na etnický původ, svobodu projevu a svobodu shromažďování, a uznávat klíčovou úlohu, kterou v zemi hrají politická opozice, aktéři občanské společnosti, novináři a sdělovací prostředky; vyzývá orgány, aby zrušily veškerá omezení, která by mohla mít dopad na svobodu pokojného shromažďování, svobodu projevu nebo svobodu sdružování;

8.  připomíná ugandské vládě význam svobody projevu a úlohu svobodných a pluralistických sdělovacích prostředků v demokratické společnosti; se znepokojením konstatuje, že novináři, kteří informovali o volbách, běžně čelili zastrašování a násilí; očekává, že ugandské orgány vytvoří prostředí, v němž budou novináři moci nerušeně vykonávat svou práci;

9.  vyzývá ugandské orgány, aby zajistily bezpečný a neomezený přístup k internetu pro všechny, včetně přístupu k sociálním médiím a online platformám pro zasílání zpráv, jelikož opačné počínání představuje závažnou překážku pro svobodu informací, včetně svobody sdělovacích prostředků;

10.  naléhavě ugandské orgány vyzývá, aby přestaly svévolně pozastavovat činnost občanské společnosti, zatýkat aktivisty občanské společnosti a zmrazovat jejich finanční aktiva; v tomto ohledu co nejdůrazněji odsuzuje snahy o omezení financování občanské společnosti, zejména příkaz prezidenta Museveniho, aby byl pozastaven Nástroj pro demokratickou správu v hodnotě mnoha milionů EUR, což je společný fond koordinovaný EU a vnitrostátními rozvojovými partnery na podporu skupin usilujících o podporu lidských práv, prohloubení demokracie a zlepšení odpovědnosti v Ugandě;

11.  očekává, že ugandská vláda okamžitě přestane zneužívat pandemii onemocnění COVID-19 jako záminku k přijímání zákonů a politik, které jsou v rozporu s mezinárodním právem, a k odklonu od záruk v oblasti lidských práv, včetně neoprávněného omezování svobody pokojného shromažďování a svobody projevu, jež cílí zejména na osoby LGTBTQ+; naléhavě vyzývá ugandské orgány, aby dodržovaly práva a důstojnost obyvatel země a aby své pravomoci přijímat nouzová opatření důsledně uplatňovaly pouze na ochranu veřejného zdraví;

12.  důrazně kritizuje přísné ugandské zákony proti homosexualitě a vyzývá k tomu, aby byly bezodkladně zrevidovány a aby byla zároveň přijata strategie v boji proti diskriminaci a násilí namířeným proti osobám LGBTQ+;

13.  vyzývá delegaci EU v Ugandě, aby nadále pečlivě sledovala situaci osob LGBTQ+ a aby aktivně podporovala místní organizace občanské společnosti, ochránce lidských práv a komunitu LGBTQ+;

14.  trvá na tom, že EU je odhodlána a připravena spolupracovat s ugandskými orgány a pomáhat jim při přípravě velmi potřebných reforem v oblasti demokracie a správy věcí veřejných; zdůrazňuje však, že úspěch spolupráce do značné míry závisí na ochotě ugandské strany tyto reformy skutečně provádět; připomíná v této souvislosti, že systematické používání státní represe a násilí by mohlo mít zásadní dopad na budoucí vztah mezi EU a Ugandou; vyzývá EU, aby využívala politického vlivu, který jí poskytují programy rozvojové pomoci, a zejména programy rozpočtové podpory, s cílem posílit ochranu a podporu lidských práv v Ugandě;

15.  trvá na tom, aby EU a ostatní mezinárodní aktéři zachovali a posílili svůj integrovaný a koordinovaný přístup k Ugandě, což zahrnuje podporu řádné správy věcí veřejných, demokracie a lidských práv i posilování soudního systému a právního státu, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby své obavy vyjadřovaly veřejnými a diplomatickými cestami; připomíná, že sankce proti jednotlivcům a organizacím odpovědným za porušování lidských práv v Ugandě musí být přijímány na úrovni EU v rámci nového unijního mechanismu sankcí v oblasti lidských práv, tzv. Magnitského zákona EU;

16.  doporučuje posílit dohled nad ugandským fiskálním řízením a transparentností; naléhavě vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby i nadále prováděly systematický přezkum unijních programů rozpočtové podpory, pokud existuje riziko, že by ugandské orgány mohly tyto finanční prostředky přesměrovat na činnosti, jež by napomáhaly porušování lidských práv a byly by namířeny proti aktivistům;

17.  vítá rozsudek v trestním řízení vedeném proti bývalému veliteli LRA Dominicu Ongwenovi, kterého Mezinárodní trestní soud uznal vinným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, a považuje jej za důležitý krok směrem ke spravedlnosti a odpovědnosti za hrůzné činy, jež LRA spáchala;

18.  je i nadále znepokojen celkovou bezpečnostní situací v regionu a zdůrazňuje v této souvislosti významnou činnost mise AMISOM; zdůrazňuje, že jejích dlouhodobých cílů bude dosaženo pouze tehdy, pokud všichni zúčastnění půjdou příkladem, pokud jde o dodržování právního státu, základních práv a demokratických zásad;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, prezidentovi Ugandské republiky, předsedovi ugandského parlamentu a Africké unii a jejím institucím.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen (2021/2509(RSP))

P9_TA(2021)0058 B9-0114/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu ze dne 15. září 1995 a výsledky hodnotících konferencí,

–  s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho zásadu č. 2, 3, 9 a 15,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zásadu „neopomíjet nikoho“, a zejména na cíl č. 1, který usiluje o odstranění chudoby, cíl č. 3, který má zajistit, aby lidé mohli žít zdravě, cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen, cíl č. 8, jímž je dosažení udržitelného a hospodářského růstu, a cíl č. 13, jímž je bezodkladně přijmout opatření k boji proti změně klimatu a jejím důsledkům,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

–  s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o stejném odměňování z roku 1951 (č. 100), úmluvu MOP o násilí a obtěžování z roku 2019 (č. 190) a úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2013 (č. 189),

–  s ohledem na dokument „Regional review of progress: regional synthesis“ (Regionální přezkum pokroku: shrnutí z regionů) ze dne 20. srpna 2019, který vypracovala Evropská hospodářská komise OSN,

–  s ohledem na zprávu orgánu UN Women „Gender equality: Women’s rights in review 25 years after Beijing“ (Rovnost pohlaví: bilance práv žen 25 let po podpisu Pekingské deklarace) ze dne 5. března 2020,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN adresovanou Komisi OSN pro postavení žen nazvanou „Review and appraisal of the implementation of the Beijing Declaration and Platform for Action and the outcomes of the twenty-third special session of the General Assembly“ (Přezkum a hodnocení provádění Pekingské deklarace a akční platformy a výsledky 23. mimořádného zasedání Valného shromáždění), která byla předložena na 64. zasedání dne 13. prosince 2019,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN adresovanou Komisi OSN pro postavení žen nazvanou „Women’s full and effective participation in decision making in public life, as well as the elimination of violence, for achieving gender equality and the empowerment of women and girls“ (Plná a skutečná účast žen na rozhodovacích procesech ve veřejném životě a odstranění násilí v zájmu dosažení rovnosti mezi ženami a muži a posílení postavení žen a dívek), která byla předložena na 64. zasedání dne 21. prosince 2020,

–  s ohledem na politickou zprávu generálního tajemníka OSN s názvem „The Impact of COVID-19 on Women“ (Dopad koronaviru na ženy) zveřejněnou dne 9. dubna 2020,

–  s ohledem na zprávu UN Women nazvanou „From Insights to Action: Gender Equality in the Wake of COVID-19“ (Od porozumění k akci: rovnost pohlaví v důsledku COVID-19) zveřejněnou dne 2. září 2020,

–  s ohledem na zprávu EIGE nazvanou „Beijing +25: the fifth review of the implementation of the Beijing Platform for Action in the EU Member States“ (Peking +25: pátý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU), která byla zveřejněna dne 5. března 2020,

–  s ohledem na studii EPRS nazvanou „Beijing Platform for Action, 25-year review and future priorities“ (Pekingská akční platforma: revize po 25 letech a budoucí priority) (EPRS, Evropský parlament, 2020),

–  s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN (UNFPA) nazvanou „Impact of the COVID-19 Pandemic on Family Planning and Ending Gender-based Violence, Female Genital Mutilation and Child Marriage“ (Dopad pandemie COVID-19 na plánované rodičovství a odstranění násilí na základě pohlaví, mrzačení ženských pohlavních orgánů a sňatků dětí), která byla zveřejněna dne 27. dubna 2020,

–  s ohledem na prohlášení UNFPA nazvané „Millions more cases of violence, child marriage, female genital mutilation, unintended pregnancy expected due to the COVID-19 pandemic“ (V důsledku pandemie COVID-19 se očekávají další miliony případů násilí, sňatků dětí, mrzačení ženských pohlavních orgánů a neplánovaných těhotenství) zveřejněné dne 28. dubna 2020,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 9.–10. prosince 2019 s názvem „Ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 o akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů (GAP III),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen(1),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů(2) a strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení(3),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o de facto zrušení práva na umělé přerušení těhotenství v Polsku(4),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů(5),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU(6),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví(7),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU(8),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost(9),

–  s ohledem na víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027 a jeho horizontální prioritu týkající se uplatňování genderového hlediska,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že 168 vlád z celého světa, včetně Evropské unie a jejích členských států, se na čtvrté světové konferenci o ženách v Pekingu v roce 1995 zavázaly k tomu, že budou usilovat o genderovou rovnost a posílení postavení všech žen a dívek;

B.  vzhledem k tomu, že Pekingská deklarace a akční platforma přijaté na této konferenci tvoří nejkomplexnější celosvětovou agendu na podporu genderové rovnosti a jsou považovány za mezinárodní „Listinu práv“ pro ženy, která vymezuje práva žen jako lidská práva a formuluje vizi rovnocenných práv, svobod a příležitostí pro všechny ženy na světě, přičemž tuto listinu v roce 2015 opětovně potvrdila Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 stanovením cílů a konkrétních opatření v celé řadě otázek týkajících se žen a dívek;

C.  vzhledem k tomu, že od přijetí Pekingské platformy v roce 1995 došlo ke zlepšení situace žen a dívek, tempo pokroku je však nepřijatelně pomalé a hrozí, že se tento těžce vydobytý posun začne ztrácet;

D.  vzhledem k tomu, že z důvodu pandemie COVID-19 bylo Fórum generací pro rovnost odloženo na první polovinu roku 2021;

E.  vzhledem k tomu, že uplynulo 25 let od konání Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) v Káhiře, kde 179 vlád přijalo akční program ICPD, přičemž v souladu s Pekingskou akční platformou vyhlásily globální závazek v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv (SRHR);

F.  vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen vstoupila v platnost před více než 40 lety a že ačkoli ji členské státy EU ratifikovaly, tempo pokroku v oblasti rovnosti mezi ženami a muži je podle institutu EIGE pomalé;

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, která je nejkomplexnějším nástrojem pro boj proti násilí vůči ženám v Evropě, byla otevřena k podpisu před 10 lety, doposud ji však neratifikovaly všechny členské státy EU a ani EU k ní zatím nepřistoupila;

H.  vzhledem k tomu, že na rok 2021 připadá 10. výročí Instanbulské úmluvy Rady Evropy;

I.  vzhledem k tomu, že aby mohlo být dosaženo pokroku v oblasti genderové rovnosti, je nezbytné odstranit škodlivé struktury a stereotypy, které udržují nerovnosti; vzhledem k tomu, že podpora rovnosti žen a mužů je přínosem nejen pro společnost jako celek, ale je cílem sama o sobě;

J.  vzhledem k tomu, že nerovnosti mezi ženami a muži jsou přítomné ve všech aspektech trhu práce, včetně zaměstnanosti, mezd, důchodů, rozdělení pečovatelských povinností, nedostatečného přístupu k sociálním službám a sociální ochraně, čím dál častějších případů nejistého zaměstnání a vyššího rizika chudoby pro ženy;

K.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že finanční krize a její dozvuky mají škodlivý dopad na ženy, ženská práva a genderovou rovnost a že je tento dopad dlouhodobý; vzhledem k tomu, že hospodářská opatření přijatá v období po koronavirové krizi musí zohlednit genderový rozměr a sociální rovnost;

L.  vzhledem k tomu, že dopad koronavirové krize je genderově podmíněný a že její důsledky mají jasnou genderovou perspektivu, neboť postihly ženy a muže na celém světě různě a prohloubily již existující nerovnosti; vzhledem k tomu, že koronavirová krize neúměrně více postihuje ženy, zatímco opatření v reakci na tuto krizi genderové hledisko zpravidla nezohledňují; vzhledem k tomu, že tyto dopady sahají od znepokojivého nárůstu násilí a obtěžování na základě pohlaví a neplacených a nerovnoměrně rozdělených pečovatelských a domácích povinností přes omezený přístup k sexuální a reprodukční zdravotní péči a souvisejícím právům až po obrovské hospodářské a pracovní dopady na ženy, a to zejména na zdravotnické pracovnice a pečovatelky;

M.  vzhledem k tomu, že pandemie měla mimořádný vliv na odvětví a zaměstnání, ve kterých převládají ženy (tj. zdravotní péče, pečovatelství a záchranné služby, sociální práce, vzdělávání, maloobchodní prodej, pokladní, uklízečky apod.), a neformální ekonomiku; vzhledem k tomu, že ženy pracující v odvětví zdravotnictví jsou potenciálně více ohroženy nákazou než muži, neboť představují 76 % zdravotnických pracovníků v EU(10);

N.  vzhledem k tomu, že ženy nejsou stejně zapojeny jako muži, pokud jde o rozhodování, a to z důvodu stávajícího tzv. skleněného stropu; vzhledem k tomu, že ve většině členských států EU se zatím nepodařilo dosáhnout rovného rozdělení pravomocí mezi ženami a muži ve vládních kabinetech, parlamentech, veřejné správě, pracovních skupinách pro COVID-19 ani ve správních radách podniků;

O.  vzhledem k tomu, že ženy čelí různým vzájemně se prolínajícím nerovnostem a diskriminaci, které mimo jiné souvisejí s jejich rasou, etnickým nebo sociálním původem, sexuální orientací, genderovou identitou a jejím vyjádřením, náboženstvím nebo vírou, postavením rezidenta či zdravotním postižením, je třeba usilovat o řešení všech forem diskriminace, aby bylo dosaženo genderové rovnosti pro všechny ženy; vzhledem k tomu, že politiky EU musí posílit svůj meziodvětvový přístup s cílem řešit institucionální, strukturální a historický rozměr diskriminace; vzhledem k tomu, že uplatňování průřezové analýzy nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro vytvoření referenčních hodnot a cestu ke strategickým a účinným politikám proti systémové diskriminaci, vyloučení a sociálním nerovnostem;

P.  vzhledem k tomu, že u žen je větší pravděpodobnost, že budou čelit nezaměstnanosti, a že ženy mají nejisté postavení v zaměstnání (např. na základě pracovních smluv), což vytváří nejistotu zaměstnání; vzhledem k tomu, že většina pracovníků v odvětví péče jsou ženy (76 %)(11) a že tyto ženy často pracují za nejistých podmínek a za nejistou mzdu; vzhledem k tomu, že služeb v sociálním odvětví využívají většinou ženy, které jsou většinou také poskytovateli těchto služeb, a proto jakýkoli nedostatek při zajišťování takových služeb ženám brání se v plné míře zapojit do trhu práce, což v sociálním odvětví způsobuje netečnost v otázce rovnosti žen a mužů při plánování, sestavování rozpočtu a zajišťování služeb;

Q.  vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů stále činí 14 % v Evropě(12) a 20 % celosvětově(13) a že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů v některých členských státech EU dosahuje až 40 %; vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů vede k rozdílu ve výši důchodů, který sám o sobě zvyšuje riziko chudoby a vyloučení, zejména mezi staršími ženami a ženami žijícími v jednočlenné domácnosti; vzhledem k tomu, že mzdové rozdíly a nejistota mají přímý vliv na budoucí výši důchodů;

R.  vzhledem k tomu, že nerovná dělba neplacené práce a domácích prací výrazně omezuje zapojení žen do hospodářského života; vzhledem k tomu, že naši společnost během koronavirové krize držela nad vodou neplacená péče žen a že pečovatelské povinnosti brání 7,7 milionu evropských žen v účasti na trhu práce v porovnání s 450 000 mužů(14); vzhledem k tomu, že typické rysy zaměstnání žen, které vyplývají z neplacené péče (tj. práce na částečný úvazek), jsou významným faktorem v rozdílném odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že povinností spojených s dlouhodobou neformální péčí se alespoň několik dnů v týdnu nebo každodenně ujímá více žen než mužů a že ženy poskytují 62 % veškeré dlouhodobé neformální péče v EU(15);

S.  vzhledem k tomu, že 35 % žen na celém světě zažívá fyzické nebo sexuální násilí od svého partnera nebo se stalo obětí sexuálního násilí od muže, s nímž nejsou v partnerském svazku; vzhledem k tomu, že během koronavirové pandemie dramaticky vzrostlo partnerské násilí a OSN hovoří o „stínové pandemii“ a že členské státy EU, které jsou členy Světové zdravotnické organizace, uvádějí, že počet tísňových volání žen po útoku jejich partnera se zvýšil o 60 %(16);

T.  vzhledem k tomu, že na ženy tíživěji doléhají důsledky změny klimatu(17); vzhledem k tomu, že ačkoli se otázkou klimatu zaobírají zřejmě více ženy než muži, zůstávají ženy nedostatečně zastoupeny v pozicích, v nichž se rozhoduje o opatřeních boje proti změně klimatu, a celosvětově představují pouze 32 % pracovní síly ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů(18);

U.  vzhledem k tomu, že ve všech oblastech digitálních technologií, zejména v odvětví inovativních technologií, jako jsou umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, jsou ženy a muži zastoupeny nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že genderové a kulturní stereotypy a nedostatečná známost a propagace úspěšných žen zmenšují příležitosti dívek a žen ke studiu a volbě profesní dráhy v oborech STEM;

V.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech viditelně sílí nevole řešit rovnost pohlaví a že hrozí, že se tato otázka propadne v pracovních programech členských států na nižší příčky důležitosti;

1.  s politováním konstatuje, že na setkání na vysoké úrovni, které se konalo dne 1. října 2020 během zasedání Generálního shromáždění OSN u příležitosti výročí Pekingské deklarace a které bylo věnováno tématu, jak rychleji dosáhnout rovnosti pohlaví a posílit postavení žen a dívek, se světoví vůdci ze 100 zemí shodli na tom, že celkový pokrok v otázce ženských práv ani zdaleka neodpovídá závazkům přijatým v Pekingské úmluvě v roce 1995;

2.  upozorňuje na zprávu orgánu UN Women „Rovnost pohlaví: bilance práv žen 25 let po podpisu Pekingské úmluvy“(19), v níž se uvádí, že posilování rovnosti pohlaví de facto stagnuje a že těžce získané výdobytky na celém světě oslabují;

3.  se znepokojením konstatuje, že pátá revize Pekingské akční platformy, kterou v roce 2020 zveřejnil institut EIGE, upozornila na to, že žádný členský stát nesplnil cíle stanovené v Pekingské úmluvě v roce 1995; vyjadřuje politování nad tím, že index rovnosti žen a mužů institutu EIGE za rok 2020 doložil, že posilování rovného postavení žen a mužů stagnuje a že navzdory vynaloženému úsilí a některým dílčím výsledkům zůstává nerovné postavení a platové rozdíly mezi muži a ženami v celé EU realitou ve všech oblastech, na něž se zaměřuje Pekingská akční platforma;

4.  upozorňuje na skutečnost, že sociální a ekonomické dopady koronavirové krize mnohem tvrději doléhají na ženy a dívky, prohlubují již dřívější nerovné postavení žen a mužů a hrozí zvrátit dosavadní pokrok; v této souvislosti zdůrazňuje, že podle odhadů UN Women(20) se v důsledku pandemie ocitne dalších 47 milionů žen a dívek na celém světě pod hranicí chudoby, čímž se jejich celkový počet vyšplhá na 435 milionů, že současně exponenciálně narůstá genderově motivované násilí a že ženy ztrácejí zaměstnání a živobytí rychleji, neboť pracují v odvětvích těžce zasažených krizí;

5.  uznává, že do funkcí s rozhodovacími pravomocemi je voleno nebo jmenováno více žen, ale vyjadřuje politování nad tím, že změny postupují pomalu a že parita byla dosažena jen v několika členských státech EU;

6.  připomíná své stanovisko ze dne 17. prosince 2020 a vyzývá Radu, aby ustavila Radu pro rovnost žen a mužů s cílem zavést společná konkrétní opatření k řešení problematiky práv žen a rovnosti pohlaví a aby zajistila projednávání otázek rovnosti pohlaví na nejvyšší politické úrovni;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že genderová problematika není systematicky zohledňována ve všech oblastech politik a všech finančních programech EU; vítá, že ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 bylo začleňování genderového hlediska stanoveno za horizontální prioritu; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se ze systematického začleňování genderového hlediska stala klíčová strategie, jež podpoří dosažení rovného postavení žen a mužů, aby uplatňovala zásady, postupy a plány genderového rozpočtování ve spolupráci s odporníky na genderové rozpočtování tak, aby bylo veřejné financování přínosné pro ženy a muže rovným dílem na všech úrovních sestavování rozpočtu a aby ve všech oblastech byla zohledňována ženská perspektiva a aby byly vyčleněny zvláštní prostředky na řešení různých faktorů nerovnosti, jako je např. násilí páchané na ženách a dívkách, a to i při přidělování prostředků v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, které jsou vyčleněné na prosazování rovnosti pohlaví;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podle 12 oblastí vymezených Pekingskou akční platformou vypracovaly a prováděly konkrétní plány a balíčky opatření, které by se měly týkat zejména témat ženy a bída, ženy a ekonomika, moc a rozhodování, ženy a násilí, ženy a životní prostředí a ženy a zdraví, s cílem posílit práva žen a program rovnosti pohlaví v kontextu blížícího se Fóra generací pro rovnost; dále je vyzývá, aby na tyto plány a opatření poskytly adekvátní finanční prostředky

9.  vyjadřuje politování nad tím, že v posledních letech sílí v některých zemích zpátečnické tendence, pokud jde o zpochybňování Istambulské úmluvy, oslabování práv v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a zpochybňování tělesné autonomie a kontroly plodnosti; rozhodně odsuzuje rozhodnutí Ústavního soudu Polska, které de facto zakazuje potraty a vedlo k okleštění práv polských žen v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a k neoprávněnému a nadměrnému omezování přístupu k potratům;

10.  připomíná, že práva žen jsou lidskými právy a že na čtvrté světové konferenci o ženách bylo vyhlášeno, že jsou nezcizitelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí univerzálních lidských práv;

11.  naléhá na Komisi a členské státy, aby sledovaly a zlepšily sběr porovnatelných údajů rozdělených podle věku, rasového a etnického původu a pohlaví s cílem zkvalitnit kvantitativní analýzy a vytváření a provádění politik EU tak, aby lépe zahrnovaly genderové průřezové hledisko; poukazuje na význam institutu EIGE jako poskytovatele spolehlivých a adekvátních údajů rozčleněných podle pohlaví, neboť se o ně opírají legislativní analýzy a rozhodovací procesy, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit a rozšířit financování a kapacity institutu EIGE; dále naléhavě vyzývá institut EIGE a všechny ostatní příslušné instituce a subjekty EU, aby vypracovaly a začaly používat nové ukazatele, jako je chudoba pracujících, nedostatek volného času nebo hodnota pečovatelské práce;

12.  připomíná, že v Evropské unii žije 46 milionů žen a dívek se zdravotním postižením a že polovina všech zdravotně postižených žen v produktivním věku není ekonomicky aktivní; zdůrazňuje, že ženy se zdravotním postižením čelí specifickým problémům, a připomíná, že ve všech členských státech tyto ženy žijí ve velmi vážné hmotné nouzi; znovu proto potvrzuje, že do připravované strategie pro rovnost osob se zdravotním postižením 2021 je nutné důsledněji začlenit genderové hledisko;

13.  vyzývá Komisi a apeluje na všechny členské státy EU, aby schválily a uplatňovaly směrnici proti diskriminaci a aby v celé EU zaručily vymýcení vícenásobných forem diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám;

Ženy a chudoba

14.  upozorňuje na to, že pohlaví zůstává významným faktorem ve schématech chudoby v EU a že ačkoli míra vyloučení a rozdíly v chudobě podle pohlaví jsou v jednotlivých zemích velmi odlišné, chudoba ohrožuje 23,3 % žen v porovnání s 21,6 % mužů(21); zdůrazňuje, že tato rizika se významně zvyšují s věkem a v kombinaci se složením domácnosti, rasovým nebo etnickým původem, zdravotním postižením a statusem zaměstnání; dále zdůrazňuje, že rozdíly v platech, důchodech a péči podle pohlaví jsou významnými faktory ve feminizaci chudoby;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily feminizací chudoby ve všech jejích formách, včetně chudoby ve vysokém věku, zejména tím, že budou zohledňovat otázku pohlaví v adekvátních důchodových nárocích a přístupu k nim s cílem odstranit rozdíl ve výši důchodů žen a mužů; dále je vyzývá, aby zlepšovaly pracovní podmínky v odvětvích a povoláních, v nichž výrazně převažují ženy; zdůrazňuje, že je důležité řešit společenské, ekonomické a kulturní nedoceňování převážně ženských profesí a bojovat proti takovým stereotypům a proti nadměrnému zastoupení žen v atypických formách zaměstnání;

16.  zdůrazňuje, že souběžně s odstraňováním nerovných důchodů a obecně se zajištěním a zvyšováním důchodů je naprosto nezbytné, aby systémy sociálního zabezpečení zůstaly ve veřejné sféře a opíraly se o zásady solidarity a přerozdělování a aby bylo vynakládáno maximální úsilí na odstranění nejistých a neregulovaných forem zaměstnávání;

17.  vyzývá Komisi, aby předložila strategii pro potírání chudoby, která by řešila feminizací chudoby a kladla zvláštní důraz na domácnosti matek samoživitelek; dále vyzývá členské státy, aby zaváděly zvláštní sociální opatření pro odstranění rizika sociálního vyloučení a chudoby, pokud jde o přístup k cenově rozumnému bydlení, dopravě a energii;

18.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření k boji proti riziku chudoby ve stáří, a žádá Komisi, aby do svých rámců pro politiku hospodářského růstu a sociální politiku zahrnula genderový rozměr; vítá, že mechanismus pro sledování plnění evropského pilíře sociálních práv používá ukazatele rozdělené podle pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba začleňovat genderové hledisko pomocí meziodvětvového přístupu v souladu se zásadami 2 a 3 tohoto pilíře, a žádá, aby byl evropský pilíř sociálních práv lépe koordinován a evropským semestrem; vyzývá Komisi, aby vypracovala ukazatel rovnosti pohlaví a zahrnula jej do evropského semestru, aby bylo možné sledovat vliv makroekonomických politik a ekologické a digitální transformace na postavení mužů a žen;

19.  naléhá na Komisi a členské státy, aby v opatřeních na podporu oživení po skončení pandemie kladly důraz na ženy, aby tak zvrátily devalvaci výsledků dosažených při snižování rozdílů mezi muži a ženami ohroženými chudobou, k níž dochází v důsledku koronavirové krize;

Ženy a životní prostředí

20.  vítá, že akční plán pro rovnost žen a mužů III i strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 uznávají, že změna klimatu má genderový rozměr; zdůrazňuje, že rovnost pohlaví má pro zvládnutí klimatické krize zásadní význam;

21.  zdůrazňuje, že ženy jsou silnými hybatelkami změn; vyzývá EU a členské státy, aby na všech úrovních společnosti řešily nerovné zastoupení mužů a žen na pozicích, v nichž se rozhoduje o klimatických opatřeních;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a prosazovaly cíle a ukazatele zohledňující rovnost pohlaví a aby při plánování, uplatňování, sledování a hodnocení politik, programů a projektů týkajících se změny klimatu shromažďovaly údaje rozčleněné podle pohlaví a aby ve všech státních institucích vytvořily kontaktní místa pro otázky genderu a změny klimatu;

Ženy a hospodářství, ženy a moc a rozhodování

23.  zdůrazňuje význam plného začlenění žen na rovnoprávném základě s muži do všech oblastí společnosti a hospodářství a aktivní podpory vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních rozhodování; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby v Evropské radě odblokovala směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

24.  vyzývá EU, aby stanovila cíle, akční plány, harmonogramy a dočasná zvláštní opatření k dosažení rovnosti žen a mužů a k jejich vyváženému zastoupení na všech výkonných, legislativních a správních pozicích;

25.  zdůrazňuje, že plné začlenění žen do pracovního trhu a podpora podnikání žen jsou klíčovými faktory k dosažení dlouhodobého, inkluzivního hospodářského růstu, odstraňování nerovností a posílení ekonomické nezávislosti žen;

26.  vyzývá EU, aby zvýšila úsilí o odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a prosazovala zásadu rovného odměňování přijetím právních předpisů, jež zvýší transparentnost odměňování, včetně povinných opatření pro všechny společnosti; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nepředložila avizovaný návrh závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování;

27.  vítá závazek Komise, že bude sledovat provedení směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem ve vnitrostátních právních předpisech do roku 2022 a zajistí její plné uplatňování členskými státy po konzultaci s organizacemi pro práva žen a organizacemi občanské společnosti; rovněž vybízí členské státy, aby se neomezovaly pouze na minimální normy této směrnice; vnímá zahrnutí dlouhodobé péče o rodinné příslušníky se zdravotním postižením a starší osoby do ustanovení o rodičovství jako pozitivní první krok a žádá Komisi, aby zvážila další rozšíření těchto ustanovení, aby se zabránilo ztrátě pracovních sil, zejména z řad žen;

28.  zdůrazňuje, že změny pracovních podmínek, jako je práce z domova, mají dopad na možnost odpojit se od pracovních povinností a zvyšují pracovní zátěž, přičemž ženy jsou vzhledem ke své převládající nebo tradiční úloze v péči o domácnost a rodinu dotčeny mnohem více než muži;

29.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který bude založen na uceleném a celoživotním pojetí péče a který bude zohledňovat potřeby jak pečovatelů, tak příjemců péče, a aby stanovila minimální normy a pokyny pro kvalitu péče během celého života, včetně péče o děti, starší osoby a osoby s dlouhodobými potřebami;

30.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala účast žen na trhu práce a zajistila smysluplnou účast žen v klíčových rozhodovacích orgánech a při navrhování genderově vyvážených opatření pro obnovu a hospodářské oživení v rámci VFR a plánu na podporu oživení Next Generation EU; konstatuje, že krize COVID-19 má dopad na ženy zejména na trhu práce, což dokládá zvýšení míry jejich nezaměstnanosti; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření k řešení rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů prostřednictvím cíleného rozdělení prostředků v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, přičemž členské státy EU doloží konkrétní kroky k řešení nezaměstnanosti žen, chudoby žen a nárůstu případů násilí na ženách a dívkách jakožto překážek bránících ženám v plném zapojení do všech oblastí života, včetně zaměstnanosti;

31.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit právo žen pracujících v domácnostech na důstojné pracovní podmínky a stejnou sociální ochranu zajištěním ratifikace a provádění Úmluvy MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti;

32.  se znepokojením konstatuje, že ženy tvoří pouze 18 %(22) z 8 milionů odborníků v oblasti IKT v EU a že hrozí jejich další vyloučení z digitální agendy EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila politiku na podporu větší účasti žen ve studijních programech a na pracovních pozicích v oborech STEM a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly ženy začleňovány do nově vznikajících hospodářských oblastí důležitých pro udržitelný rozvoj, včetně odvětví IKT, digitalizace a umělé inteligence, a aby v nich byly zastoupeny v odpovídající míře;

33.  vyzývá evropské orgány, aby zavedly závazná opatření, jako jsou kvóty pro zajištění rovného zastoupení žen a mužů ve volených orgánech, a vyzývá členské státy, aby zajistily vyvážené zastoupení žen a mužů v Evropském parlamentu i ve vnitrostátních parlamentech; vyzývá rovněž k vypracování strategií, které zaručí smysluplné zastoupení žen z různých prostředí v rozhodovacích funkcích evropských orgánů;

Ženy a násilí: vymýcení genderově podmíněného násilí

34.  vítá závazek Komise v rámci strategie pro rovnost žen a mužů bojovat proti generově podmíněnému násilí a opakuje výzvu, aby EU dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy na základě širokého přistoupení a aby prosazovala její ratifikaci a provádění všemi členskými státy; vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu doporučení expertní skupiny GREVIO a zlepšily právní předpisy tak, aby více odpovídaly ustanovením Istanbulské úmluvy, s cílem zajistit jejich řádné provádění a prosazování;

35.  vítá iniciativu pro rozšíření oblastí trestné činnosti tak, aby zahrnovaly konkrétní formy genderově podmíněného násilí v souladu s čl. 83 odst. 1 SFEU, a vyzývá Komisi, aby poté předložila návrh ucelené směrnice EU zaměřené na oběti s cílem předcházet všem formám genderově podmíněného násilí; připomíná, že tato nová legislativní opatření by v každém případě měla být doplňkem k ratifikaci Istanbulské úmluvy;

36.  vyzývá EU, aby bezodkladně řešila nárůst genderově podmíněného násilí během pandemie COVID-19; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vypracovala protokol Evropské unie pro genderově podmíněné násilí v době krize a aby do něj začlenila služby ochrany obětí, např. linky pomoci, bezpečné ubytování a zdravotní služby, jako „nezbytné služby“ poskytované členskými státy, s cílem předcházet genderově podmíněnému násilí a podporovat oběti domácího násilí během mimořádných situací, jako je pandemie COVID-19; se znepokojením konstatuje, že nejsou k dispozici údaje o násilí páchaném na ženách a dívkách, které by zachycovaly nárůst počtu případů během pandemie COVID-19;

37.  zdůrazňuje úlohu vzdělání a vyzývá k boji proti genderovým stereotypům, které vytvářejí podmínky pro genderově podmíněné násilí; vyzývá EU, aby zajistila, aby všechny veřejné orgány EU zavedly a dodržovaly kodexy chování, které zajistí nulovou toleranci vůči násilí, diskriminaci a zneužívání, a interní mechanismy podávání zpráv a podávání stížností;

38.  zdůrazňuje, že je třeba sbírat a organizovat údaje rozčleněné podle pohlaví a věku o všech formách genderově podmíněného násilí v členských státech; vítá oznámení nového celounijního průzkumu agentury FRA o výskytu a dynamice všech forem násilí na ženách;

39.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly konkrétní opatření k vymýcení kybernetického násilí, včetně obtěžování na internetu, kybernetické šikany a misogynních nenávistných projevů, které neúměrně postihuje ženy a dívky, a aby konkrétně řešily nárůst těchto forem genderově podmíněného násilí během pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby navrhla příslušné právní předpisy a veškerá další možná opatření s cílem vymýtit nenávistné projevy a obtěžování na internetu;

40.  vyzývá členské státy, aby neprodleně ratifikovaly a uplatňovaly nedávno přijatou úmluvu MOP č. 190 o odstranění násilí a obtěžování ve světě práce;

41.  vyzývá členské státy, aby účinně prováděly směrnici 2011/36/EU(23) o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a aby přijaly zvláštní opatření k řešení násilí páchaného na ženách a nerovnosti mezi ženami a muži jako základních příčin obchodování s lidmi; vyzývá Komisi, aby po důkladném posouzení dopadů provedla revizi této směrnice s cílem zlepšit opatření pro prevenci a stíhání všech forem obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního vykořisťování, které je nejrozšířenější a nejčastěji hlášenou formou obchodování s lidmi a jemuž čelí 92 % žen a dívek, které se staly oběťmi obchodování s lidmi v Evropě; dále Komisi vyzývá, aby tuto směrnici pozměnila s cílem zajistit, aby členské státy výslovně kriminalizovaly vědomé využívání všech služeb poskytovaných oběťmi obchodování s lidmi;

Ženy a zdraví

42.  připomíná, že všeobecný přístup ke zdravotní péči je lidským právem, které lze zaručit pouze prostřednictvím systému, jenž je univerzální a přístupný všem bez ohledu na sociální a ekonomické postavení; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily adekvátní poskytování zdravotní péče a zaručily rovný přístup;

43.  vyzývá členské státy, aby investovaly do stabilních a odolných systémů veřejné zdravotní péče a zajistily, aby zaměstnanci zdravotnických služeb, z nichž většinu tvoří ženy, které zastávají méně placené pozice, byli spravedlivě odměňováni a měli důstojné pracovní podmínky;

44.  vyzývá k všeobecnému respektování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a přístupu k nim, jak bylo dohodnuto v akčním programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a v Pekingské akční platformě;

45.  zdůrazňuje, že přístup k plánovanému rodičovství, službám v oblasti zdraví matek a k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství představuje důležitý prvek pro zaručení práv žen a záchranu jejich životů;

46.  vyzývá členské státy, aby mladým lidem zajistily komplexní sexuální výchovu a vzdělávání v oblasti vztahů a přístup ke zdravotní péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce, plánování rodičovství a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství;

47.  konstatuje, že je důležité lépe zohledňovat aspekty rovnosti žen a mužů při lékařské diagnostice a plánování léčby, aby byla zajištěna řádná a kvalitní léčba pro všechny; zdůrazňuje, že nemoci žen a jejich příčiny stále nejsou v odpovídající míře diagnostikovány, léčeny a zkoumány;

Na cestě k Fóru generací pro rovnost

48.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí při provádění Agendy 2030 a při naplňování všech cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 3 a č. 5, a zajistily tak, aby žádná žena či dívka nebyla vystavena diskriminaci, násilí nebo vyloučení a aby všechny ženy a dívky měly přístup ke zdraví, potravinám, vzdělání a zaměstnání;

49.  připomíná důležitost závazku EU k naplňování závěrů Pekingské akční platformy a hodnotících konferencí a vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly své zastřešující závazky v oblasti rovnosti žen a mužů a zlepšení postavení žen;

50.  vítá účast a společné vedení členských států a Komise v akčních koalicích;

51.  zdůrazňuje význam ambiciózního výsledku budoucího Fóra generací pro rovnost, mimo jiné přijetím souboru ambiciózních závazků a opatření zaměřených na budoucnost a vyčleněním dostatečných prostředků na jejich provádění ze strany Komise a členských států, a to i v rámci akčních koalic;

52.  vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby dokončily každoroční monitorování a podávání zpráv za jednotlivé země v rámci zprávy akční koalice o pokroku;

53.  naléhavě vyzývá EU, aby zajistila plné zapojení Parlamentu a jeho Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví do rozhodování o postoji EU na Fóru generací pro rovnost;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0039. (2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0025. (3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0024. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0336. (5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0025. (6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0286. (7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0379. (8) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102. (9) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 11. (10)  EIGE, Databáze genderových statistik, https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/frontline-workers (11) EIGE, Pracovníci v první linii https://eige.europa.eu/covid-19-and-gender-equality/frontline-workers (12) EIGE, Hodnocení Pekingské akční platformy http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=sdg_05_20&lang=en (13) MOP, Pochopit rozdíly v odměňování žen a mužů https://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_dialogue/---act_emp/documents/publication/wcms_735949.pdf (14) Studie Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) „Gender inequalities in care and consequences for the labour market“ (Genderová nerovnost v péči a její důsledky pro trh práce) (15) Index EIGE pro rovnost žen a mužů 2019 https://eige.europa.eu/publications/gender-equality-index-2019-report/informal-care-older-people-people-disabilities-and-long-term-care-services (16) British Medical Journal, „Covid-19: EU states report 60% rise in emergency calls about domestic violence“ (Covid-19: členské státy EU hlásí nárůst tísňových volání v důsledku domácího násilí o 60 %), 11. května 2020, dostupné na: https://www.bmj.com/content/369/bmj.m1872. Zpráva generálního tajemníka OSN z července 2020 „Intensification of efforts to eliminate all forms of violence against women and girls“ (Intenzivnější úsilí o odstranění všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách): https://undocs.org/en/A/75/274 (17) EIGE, „Area K - Women and the environment: climate change is gendered“ (Oblast K – Ženy a životní prostředí: změna klimatu má genderový rozměr), 5. března 2020, dostupné na: https://eige.europa.eu/publications/beijing-25-policy-brief-area-k-women-and-environment (18) Informační sdělení EPRS, ,,Beijing Platform for Action, 25 year review and future priorities“ (Pekingská akční platforma, revize po 25 letech a budoucí priority), 27. února 2020, dostupné na: https://www.europarl.europa.eu/thinktank/en/document.html?reference=EPRS_BRI(2020)646194 (19) Zpráva UN „Gender equality: Women’s rights in review 25 years after Beijing„ https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2020/03/womens-rights-in-review (20) Zpráva UN Women „Gender equality in the wake of COVID-19“ (Rovnost pohlaví po pandemii COVID-19)https://www.unwomen.org/en/digital-library/publications/2020/09/gender-equality-in-the-wake-of-covid-19 (21) V roce 2014 žilo v EU více než 122 milionů osob v domácnostech, které jsou považovány za chudé, tj. za ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Těchto 122 milionů osob tvořily z 53 % ženy a ze 47 % muži. Zpráva institutu EIGE „Poverty, gender and intersecting inequalities in the EU“ (Chudoba, pohlaví a kombinující se nerovnosti v EU), 2016 https://eige.europa.eu/publications/poverty-gender-and-intersecting-inequalities-in-the-eu (22) Srovnávací přehled Komise „Ženy v digitální oblasti“ za rok 2020. (23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).