Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2019 o aktuálním stavu společné rybářské politiky a konzultacích o rybolovných právech na rok 2020 (COM(2019)0274),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření(2),

–  s ohledem na zprávy Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA), které hodnotí dodržování povinnosti vykládky v Severním moři (2016–2017) a v severozápadních vodách (2016–2017) a povinnosti spojené s úlovky makrely obecné v Severním moři a severozápadních vodách (2015–2017),

–  s ohledem na zprávy z plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) (PLEN 20-01, 19-01, 18-01 a 17-01) a na jeho zprávy „Hodnocení výročních zpráv členských států o povinnosti vykládky (za rok 2019)“ (Adhoc-20-02), „Monitorování výkonnosti společné rybářské politiky“ (Adhoc-20-01) a „Hodnocení společných doporučení k povinnosti vykládky a k nařízení o technických opatřeních“ (VTHVR-20-04),

–   s ohledem na směrnici Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007(3),

–  s ohledem na článek „Nezamýšlený dopad evropského zákazu výmětů“, vydaný v ICES Journal of Marine Science(4),

–   s ohledem na studii „Provádění režimu Unie pro kontrolu rybolovu členskými státy (2014–2019)“, kterou si vyžádal Výbor pro rybolov,

–  s ohledem na studie, které si vyžádal Výbor pro rybolov, týkající se povinnosti vykládky a blokačních druhů v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu v Severním moři(5), severozápadních vodách(6) a jihozápadních vodách(7) a studie týkající se zákazu výmětů, povinnosti vykládky a maximálního udržitelného výnosu v západním Středomoří(8),(9),

–   s ohledem na knihu „Evropská povinnost vykládky. Omezování výmětů v rámci komplexního, vícedruhového a smíšeného rybolovu spadajícího pod více jurisdikcí“(10), vydanou v roce 2019,

–   s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou „Třetí posouzení celosvětových výmětů mořského rybolovu“ („A third assessment of global marine fisheries discards“), vydanou v roce 2019,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0147/2021),

A.  vzhledem k tomu, že cíl 14.4 cíle 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby do roku 2020 účinně regulovalo lov, ukončilo nadměrný rybolov, nedovolený, nehlášený a neregulovaný rybolov, odstranilo destruktivní metody rybolovu a zavedlo vědecké plány řízení, aby se rybí populace co možná nejdříve vrátily na úroveň, která může v souladu s jejich biologickými charakteristikami přinášet maximální udržitelný výnos;

B.  vzhledem k tomu, že objem ročních výmětů z úlovků v celosvětovém rybolovu se odhaduje na 9,1 milionu tun, což představuje 10,8 % průměrného ročního úlovku v letech 2010–2014; vzhledem k tomu, že rybolov zaměřený na tuňáka a jiné pelagické druhy vykazuje nejnižší míru výmětů, zatímco rybolov zaměřený na korýše měl nejvyšší míru výmětů; vzhledem k tomu, že rybolov zaměřený na lov druhů žijících při dně vykazoval nejvyšší objem výmětů a rybolov zaměřený na měkkýše (s výjimkou hlavonožců) vykazoval nejnižší objemy; vzhledem k tomu, že celosvětové roční výměty dosáhly v roce 1989 vrcholného objemu přibližně 18,8 milionu tun a do roku 2014 se postupně snížily na méně než 10 milionů tun(11);

C.  vzhledem k tomu, že výměty jsou běžnou rybářskou praxí, při které se do moře vracejí nežádoucí úlovky, ať už uhynulé nebo živé, neboť jde o poškozené ryby či podměrečné jedince (omezení týkající se minimální velikosti) nebo z důvodu prodejnosti, nedostatku kvót nebo pravidel pro složení úlovků; vzhledem k tomu, že před zavedením povinnosti vykládky nebylo dovoleno mít na palubě nebo vykládat podměrečné ryby;

D.  vzhledem k tomu, že nežádoucí úlovky a výměty představují značné plýtvání přírodními zdroji pro lidskou výživu a mohou mít a často měly nepříznivý dopad na udržitelné využívání populací ryb a mořských ekosystémů, jakož i na finanční životaschopnost rybolovu; vzhledem k tomu, že určitá míra nežádoucích vedlejších úlovků a výmětů je nevyhnutelná, zejména v rámci smíšeného rybolovu;

E.  vzhledem k tomu, že historicky vysoká míra výmětů v některých rybolovných oblastech EU představuje vážný problém pro dlouhodobou udržitelnost rybolovu EU a zpochybňuje důvěryhodnost rybářské politiky Unie;

F.  vzhledem k tomu, že zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb (prostřednictvím výmětů prodávaných ryb), který byl v EU zaveden v roce 2010, je uplatňován nedostatečně;

G.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika, reformovaná v roce 2013, má zajistit minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém a zavedla tyto cíle: a) postupně odstraňovat výměty s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých případů a nejlepším dostupným vědeckým stanoviskům s tím, že se co nejvíce zabrání nežádoucím úlovkům a omezí se a postupně se zajistí vykládka úlovků, b) bude-li to nezbytné, co nejvíce využívat nežádoucí úlovky, aniž by vznikl trh pro úlovky nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;

H.  vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé údaje o výmětech nebo vědecké důkazy, které by naznačovaly, že by provádění povinnosti vykládky vedlo k podstatnému snížení nežádoucích úlovků; vzhledem k tomu, že nedostatečné provádění této povinnosti mohlo vést ke ztrátě viditelnosti úlovků v některých rybolovných oblastech a ke zhoršení vědeckého poradenství a kvality údajů;

I.   vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu dosáhlo při plnění cíle maximálního udržitelného výnosu pokroku; vzhledem k tomu, že 99 % vykládek v Baltském moři, Severním moři a Atlantském oceánu v roce 2020 výhradně řízených EU, pro něž jsou k dispozici vědecká hodnocení, pocházelo z udržitelně řízeného rybolovu; vzhledem k tomu, že biomasa plně posuzovaných populací v severovýchodním Atlantiku byla v roce 2018 o 48 % vyšší než v roce 2003; vzhledem k tomu, že významné výzvy přetrvávají zejména ve Středozemním moři a Černém moři, kde je nadměrně loveno přibližně 75 % vědecky posuzovaných populací;

J.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky, která byla zaváděna v průběhu čtyř let (2015–2019), vyžaduje, aby byly všechny úlovky druhů, které podléhají omezením odlovu a ve Středozemním moři jsou předmětem pravidel o minimální velikosti, ulovené ve vodách EU nebo, v některých případech, plavidly EU v mezinárodních vodách vyloženy a odečteny z platných kvót, a zakazuje používání podměrečných ryb k přímé lidské spotřebě;

K.  vzhledem k tomu, že podle výboru VTHVR(12) nebyly poskytnuty žádné informace o provádění povinnosti vykládky zámořského loďstva, které působí mimo vody Unie; vzhledem k tomu, že poradní sbor pro dálkový rybolov (LDAC) zdůraznil, že povinnost vykládky se v praxi nevztahuje na plavidla EU provozující rybolov mimo vody EU;

L.  vzhledem k tomu, že vyložené ryby nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se nadále používají pro rybí pokrmy, krmiva pro zvířata nebo jako návnada pro rybolov pomocí vlečných sítí, s nízkou ekonomickou návratností; vzhledem k tomu, že tato alternativní využití jsou ekonomicky proveditelná, existuje-li výrobní zařízení v blízkosti přístavu vykládky, ale proveditelnost klesá (nebo zaniká), když je zapotřebí logistika a infrastruktura pro dálkovou dopravu nebo je nutné investovat do nových výrobních zařízení(13);

M.  vzhledem k tomu, že několik členských států navrhuje změnit právní předpisy tak, aby mohly být ryby menších velikostí, než jsou příslušné referenční velikosti pro zachování zdrojů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, používány k dobročinným účelům;

N.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky není úplným zákazem výmětů, neboť se vztahuje pouze na regulované druhy (celkové přípustné odlovy a rybí populace podléhající regulaci intenzity rybolovu, pro který byla stanovena minimální velikost) a zahrnuje výjimky pro ryby, které vykazují poškození způsobené predátory, a pro vysokou míru přežití a až 5% výjimku de minimis v případech, kdy je obtížné zvýšit selektivitu nebo kdy je nakládání s nežádoucími úlovky spojeno s neúměrnými náklady; vzhledem k tomu, že provádění povinnosti vykládky závisí také na rozsáhlém využívání dočasných výjimek, které vyžadují revizi na základě vědeckého posouzení, zabírají čas a vyžadují úsilí ze strany osob s rozhodovací pravomocí a odvětví rybolovu;

O.   vzhledem k tomu, že míra výmětů se v jednotlivých regionech a u jednotlivých druhů podstatně lišila, neboť výměty jsou minimální či nulové v případě rybolovu, ve kterém všechny úlovky nebo jejich většina mají komerční hodnotu a využívají se, jako je tomu v případě drobného nebo tradičního rybolovu nebo rybolovu, jehož produkce je určena k přímé lidské spotřebě;

P.  vzhledem k tomu, že drobný rybolov zaměstnává více provozovatelů a používá selektivnější zařízení, což způsobuje menší škody na životním prostředí a hraje klíčovou sociální a ekonomickou úlohu, jak zdůrazňuje zpráva Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) o stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři (SoMFi) v roce 2018;

Q.  vzhledem k tomu, že výměty z rybolovu přispívají ke krmení řady druhů mrchožroutů, od ptáků po mezopelagické a bentické komunity, které jsou důležité pro trofický ekologický řetězec; vzhledem k tomu, že vědecká literatura dospěla k závěru, že snížení výmětů prostřednictvím povinnosti vykládky sice v některých oblastech dopad na populace několika druhů mít může, ale obecně je to, že by tomu tak bylo, nepravděpodobné;

R.  vzhledem k tomu, že „blokační druhy“ jsou druhy nebo populace ryb, pro které má určitý členský stát, určité loďstvo nebo určité jednotlivé plavidlo méně rybolovných práv (kvót) než pro jiné druhy; vzhledem k tomu, že úplné a striktní dodržování povinnosti vykládky, zejména ve smíšeném rybolovu, by znamenalo ukončení příslušného rybolovu („blokace“) poté, co se (omezená) kvóta daného druhu vyčerpá, aby se zamezilo jeho dalším úlovkům; vzhledem k tomu, že potenciál blokace ve smíšeném rybolovu je i nadále závažným problémem a mohl přispět k nedostatečnému provádění povinnosti vykládky a k omezené výměně kvót mezi členskými státy, čímž se prohloubilo nedostatečné využívání rybolovných práv;

S.  vzhledem k tomu, že selektivita problémy v tomto rybolovu plně nevyřeší, neboť snížení úlovků příslušných blokačních populací bez toho, aby došlo k velkým ztrátám u ostatních obchodovatelných úlovků, což by dotčeným loďstvům způsobilo vážné hospodářské obtíže, může být technicky velmi obtížné; vzhledem k tomu, že nedávno byly v zájmu boje proti situacím blokačních druhů přijaty sdílené kvóty pro vedlejší úlovky, jejichž účinnost však nebyla dosud posouzena;

T.  vzhledem k tomu, že množství nežádoucích ryb odlovených v síti a vytažených na palubu může být v první řadě výrazně sníženo pomocí opatření pro prostorové a časové zamezení odlovu a technickou selektivitu, čímž se zkrátí doba manipulace, spotřeba paliva i potřeba skladování;

U.  vzhledem k tomu, že výbor VTHVR zdůrazňuje, že opatření, která mají zvýšit selektivitu, bylo ve společných doporučeních regionálních skupin členských států pro provádění povinnosti vykládky v roce 2021 obsaženo poměrně málo; vzhledem k tomu, že počet pilotních projektů zaměřených na testování selektivnějších lovných zařízení nebo strategií pro zamezení odlovu v souladu s článkem 14 společné rybářské politiky klesá;

V.  vzhledem k tomu, že Rada v posledních letech odstranila několik druhů ze seznamu celkových přípustných odlovů, čímž je rovněž odstranila z povinnosti vykládky;

W.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, nýbrž nástrojem k dosažení cíle společné rybářské politiky, jímž je selektivita;

X.  vzhledem k tomu, že nedávno byly v rámci boje proti situacím blokačních druhů přijaty sdílené kvóty pro vedlejší úlovky;

Y.  vzhledem k tomu, že výměty nežádoucích úlovků jsou jevem, který existuje u veškerého rybolovu na světě, a nejde jen o výlučný problém Evropy; vzhledem k tomu, že vody Unie se vyznačují hojností smíšeného rybolovu; vzhledem k tomu, že několik třetích zemí a samosprávných území, včetně Kanady, Faerských ostrovů, Norska, Islandu, Chile a Nového Zélandu, zavedlo v různé míře zákaz výmětů; vzhledem k tomu, že další třetí země, např. Spojené státy americké, výměty nezakázaly, ale jejich právní předpisy v oblasti rybolovu využívají ke snížení nežádoucích úlovků jiný přístup; vzhledem k tomu, že zákaz výmětů v Norsku a na Islandu byl v reakci na konkrétní problémy během posledních 30 let upravován; vzhledem k tomu, že dopad zákazu výmětů v Chile stále není zcela znám, neboť se teprve začíná uplatňovat; vzhledem k tomu, že výměty jsou i nadále významným problémem při řízení rybolovu ze strany Nového Zélandu;

Z.  vzhledem k tomu, že zásada relativní stability ustavená poprvé v základním nařízení o společné rybářské politice z roku 1983 a uplatňovaná v praxi v nařízení o celkových přípustných odlovech a kvótách z téhož roku stanoví klíč pro rozdělování celkových přípustných odlovů podle členských států na základě zásad přidělování historických úlovků (1973–1978), podřízenosti stanovené v haagských preferencích z roku 1976 a jurisdikčních ztrát (1973–1976);

AA.  vzhledem k tomu, že o výmětech bylo zveřejněno téměř 4 000 vědeckých článků, z nichž se více než 3 700 týká průmyslového rybolovu a pouze necelých 200 se zaměřuje na drobný pobřežní rybolov;

AB.  vzhledem k tomu, že od roku 1950 zaznamenalo mnoho mořských druhů v různých skupinách v reakci na oteplování oceánů a biogeochemické změny na jejich stanovištích, jako je úbytek kyslíku, posun v zeměpisném rozšíření a v sezónních činnostech, což vedlo k posunu ve složení a hojnosti druhů a k produkci biomasy v ekosystémech od rovníku k pólům; vzhledem k tomu, že změna rozdělení rybích populací má dopad na budoucí řízení rybolovu, a tudíž i na provádění povinnosti vykládky;

AC.  vzhledem k tomu, že Komise provedla před předložením svého návrhu nového základního nařízení společné rybářské politiky v červenci 2011 posouzení socioekonomických dopadů politik snižování výmětů, avšak dosud neprovedla důkladnou analýzu jeho socioekonomického dopadu a dopadů na bezpečnost na palubě ani neposkytla odpovědi na obavy ohledně provádění, které vznesly poradní sbory a členské státy;

AD.  vzhledem k tomu, že rozsah snížení výmětů není dosud znám; vzhledem k tomu, že až pět členských států neodpovědělo na dotazník Komise týkající se provádění povinnosti vykládky v roce 2019 a dva z těchto států tak neučinily již v posledních třech letech;

AE.  vzhledem k tomu, že rozdíly v kontrole a prosazování povinnosti vykládky mohou vést k nerovným podmínkám v členských státech i mezi nimi; vzhledem k tomu, že ve svých zprávách hodnotících dodržování povinnosti vykládky zjistila Evropská agentura pro kontrolu rybolovu nedostatečné provádění ze strany členských států a předložila doporučení ke zlepšení kontroly;

AF.  vzhledem k tomu, že Komise musí Evropskému parlamentu a Radě předložit do 31. prosince 2022 zprávu o uplatňování společné rybářské politiky, včetně povinnosti vykládky;

1.  potvrzuje celkový cíl EU, jímž je zajistit udržitelné využívání populací ryb a ochranu mořských ekosystémů; zdůrazňuje, že snížení výmětů a minimalizace nežádoucích úlovků jsou prioritou veřejné politiky, která byla formulována v reakci na problémy spojené s odpovědností za přírodní zdroje, s jejich zachováním a plýtváním s těmito zdroji a na nutnost vědecky plně objasnit všechny zdroje úmrtnosti ryb způsobené rybolovem;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy Komise o aktuálním stavu společné rybářské politiky obsahují velmi málo informací o provádění povinnosti vykládky a že dosud nebyly poskytnuty žádné informace o tom, do jaké míry byly v rámci této povinnosti výměty sníženy, a nebyla provedena analýza socioekonomických dopadů této povinnosti nebo jejích dopadů na bezpečnost na palubě rybářských plavidel;

3.  uznává, že zavedení povinnosti vykládky představuje změnu paradigmatu a jednu z největších výzev v historii unijního řízení rybolovu – přechod od zaznamenávání vykládek a v některých případech i stanovení povinnosti výmětů na systém, který zaznamenává celý odlov – což má spolu se zavedením politiky maximálního udržitelného výnosu nevyhnutelně řadu dalekosáhlých krátkodobých i dlouhodobých ekologických a socioekonomických dopadů; zdůrazňuje, že je třeba posoudit socioekonomické dopady povinnosti vykládky;

4.  konstatuje, že politika maximálního udržitelného výnosu neznamená, že nedochází k žádným výmětům, a výměty neznamenají, že by nebylo možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu: platnost obou tvrzení lze dokumentovat na mnoha populacích, včetně druhů, které jsou předmětem vedlejších úlovků;

5.  zdůrazňuje pokrok dosažený při spolupráci zúčastněných stran a opatření přijatá ke zlepšení selektivity; konstatuje však, že podle Komise a výboru VTHVR je povinnost vykládky celkově stále prováděna málo a že k výmětům dochází zhruba v podobné míře jako v letech před zavedením této povinnosti;

6.  uznává, že od roku 2010 existuje podle nařízení o kontrole rybolovu povinnost zaznamenávat výměty do lodního deníku; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory zavedení povinnosti vykládky stále existují jen omezené spolehlivé údaje a poznatky o objemu výmětů, že se počet preventivních celkových přípustných odlovů zvýšil – oproti snížení množství analytických celkových přípustných odlovů – a že se dostupnost vědeckých informací o stavu populací podstatně nezlepšila;

7.  konstatuje, že povinnost vykládky vzbuzuje v důsledku překážek různorodé povahy i nadále v odvětví rybolovu a ve vědecké obci obavy; poukazuje na to, že důvodem znepokojení odvětví rybolovu je nedostatečná infrastruktura v přístavech, rostoucí provozní náklady, nedostatečné pobídky pro dodržování předpisů ze strany orgánů a obtíže při dosahování větší selektivity v některých druzích rybolovu, aniž by byla ohrožena hospodářská životaschopnost rybolovu, zejména ve smíšených lovištích, která jsou vystavena vysokému riziku blokačních situací, což vede k nedostatečnému využívání dostupných kvót a k potenciálnímu předčasnému ukončení rybolovu a způsobuje dotčeným loďstvům vážné hospodářské obtíže; konstatuje, že dosud byly hlášeny pouze dva případy: jazyk obecný (Belgie) a tuňák velkooký (Francie);

8.  lituje, že obtíže při provádění zákazu výmětů vedly k negativnímu obrazu rybářů a úsilí odvětví rybolovu, a to navzdory pokroku, jehož bylo při plnění cíle maximálního udržitelného výnosu dosaženo;

9.  bere na vědomí nedávno přijatá opatření, např. výměny kvót a rezervy kvót pro druhy ulovené jako vedlejší úlovek, ačkoli většinou nejsou tato opatření trvalá a jsou předmětem jednání mezi členskými státy a jejich efektivitu je třeba důkladně posoudit; zdůrazňuje, že je třeba odstranit administrativní překážky bránící účinnému provádění povinnosti vykládky a zlepšit rozvoj a využívání nových selektivních lovných zařízení a dále rozvíjet účinné plány na snížení vedlejších úlovků s cílem obnovit zranitelné populace;

10.  zdůrazňuje potenciál výjimek (vysoká míra přežití a výjimka de minimis), které stanoví nařízení pro účely usnadnění provádění a kompenzace případných blokačních situací, a vybízí k jejich využívání; připomíná, že je třeba poskytovat spolehlivé a přesné důkazy a údaje, a doporučuje, aby byl postup udělování výjimek zjednodušen, včetně lepšího shromažďování vědeckých údajů;

11.  zdůrazňuje, že výbor VTHVR uznal, že kvalita dokumentů předložených na podporu výjimek se od předložení prvních společných doporučení v roce 2014 obecně zlepšila; uznává, že poskytování údajů a informací na podporu výjimek může být vzhledem k povaze požadovaných údajů náročné; se znepokojením však konstatuje, že výbor VTHVR zdůraznil, že existuje mnoho případů, kdy se poskytnuté informace a údaje netýkají konkrétních druhů nebo rybolovu a stejné studie a předpoklady se používají na podporu více výjimek; zdůrazňuje, že kvůli neexistenci údajů a informací týkajících se konkrétních druhů a rybolovu je obtížné posoudit pravděpodobný dopad navrhované výjimky nebo otázku, zda daná výjimka splňuje podmínky výjimek de minimis nebo vysokého přežití;

12.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že postupné snižování některých flexibilních prvků, jako je výjimka de minimis, by mohlo způsobit nebo zhoršit blokační efekt a vést k ukončení rybolovu; trvá na tom, že je nezbytné i nadále rozvíjet účinné plány pro snižování vedlejších úlovků u rybolovu s omezenou selektivitou, jako je lov pelagických druhů vlečným zařízením;

13.  připomíná, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, nýbrž nástrojem ke zlepšení rybolovných postupů a provozu, k podnícení vývoje a používání selektivnějších lovných zařízení, aby se minimalizovaly nežádoucí úlovky, a k přesnější dokumentaci úlovků za účelem lepšího porozumění a vědeckého hodnocení populací ryb; konstatuje, že mnoho rybářů nesouhlasí s propojením mezi cíli povinnosti vykládky a jejím prováděním, což má tendenci vést k jejímu nedodržování; uznává, že ačkoli plnění uvedeného konečného cíle vyžaduje čas a dostatečné znalosti, je třeba vyvíjet větší úsilí o podporu společného chápání tohoto cíle a o uvedení výsledků studií provedených vědci a rybáři do praxe s cílem zlepšit selektivitu a snížit nežádoucí úlovky; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala plány na zlepšení selektivnosti, případně i prostřednictvím pobídek k využívání selektivnějších zařízení;

14.  zdůrazňuje zvláštnosti nejvzdálenějších regionů, zejména pokud jde o plavidla, stárnoucí loďstvo a přístavy s omezenou skladovací a zpracovatelskou kapacitou, což může vést k tomu, že povinnost vykládky není praktická;

15.  konstatuje, že existují značné rozdíly ve výmětech mezi různými druhy rybolovných činností a mořskými oblastmi, což naznačuje, že uplatňování jednotného pravidla pro všechny nemusí být nejlepší strategií, jak motivovat rybáře k větší selektivitě; vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké jsou hlavní nedostatky, a aby pro jednotlivé druhy rybolovu a mořské oblasti navrhla vhodná a individuálně uzpůsobená řešení se zvláštním důrazem na tradiční drobný rybolov, zejména v nejvzdálenějších regionech;

16.  připomíná, že stávající právní rámec poskytuje členským státům právní základ pro aktivní spolupráci, jejímž cílem je pružněji definovat pravidla pro selektivní rybolov a zavést vědecky podložené nástroje pro prevenci nežádoucích úlovků; vyzývá členské státy, aby posílily vzájemnou spolupráci na regionální úrovni a zajistily v této souvislosti zapojení příslušných zúčastněných stran a poradních sborů a aby za tímto účelem plně využívaly dotací, které mají k dispozici; opakuje, že při provádění povinnosti vykládky je třeba zajistit rovné podmínky;

17.  vítá výsledky nedávných vědeckých studií (např. organizací DiscardLess, MINOUW a LIFE iSEAS) zaměřených na selektivitu inovačních lovných zařízení, na strategie pro zamezení odlovu a na úpravy plavidel umožňující zpracování nežádoucích úlovků na palubě; domnívá se, že ve výzkumu s cílem zlepšit selektivitu lovných zařízení, strategie pro zamezení odlovu a nakládání s nežádoucími úlovky je nezbytné pokračovat; vítá návrh „Mise Starfish 2030: obnovit naše oceány a vody“ a domnívá se, že mise zaměřená na zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody pomůže vytvořit naléhavě potřebná řešení, která budou mít přímý dopad na odvětví rybolovu a na udržitelné využívání a řízení oceánských zdrojů;

18.  zdůrazňuje, že účinné systémy řízení rybolovu, včetně schopnosti využívat všechny složky k řádnému provádění povinnosti vykládky a plnění cílů společné rybářské politiky, musí být podloženy přesnými a spolehlivými záznamy o úlovcích a vědeckými údaji; vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě potřeby zvýšily úsilí o úplné provedení příslušných právních předpisů EU a přijaly další opatření k zajištění úplné dokumentace a shromažďování údajů, v případě drobného pobřežního loďstva přiměřeně k jeho rybolovné kapacitě;

19.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatečností dodržování povinnosti vykládky a její řádné kontroly a zdůrazňuje negativní dopad těchto nedostatků na udržitelnost, mj. v důsledku stanovení celkových přípustných odlovů na základě celkového odlovu, včetně tzv. „dorovnání“ pro ryby, které byly dříve předmětem výmětů;

20.  upozorňuje, že existence četných pravidel, výjimek a odchylek přijatých v posledních několika letech komplikuje provádění povinnosti vykládky a hodnocení souladu ze strany agentury EFCA, což ztěžuje dosahování cílů v oblasti ochrany a zlepšování udržitelnosti rybolovu; zdůrazňuje, že využívání výjimek stanovených ve společné rybářské politice je pro provádění povinnosti vykládky nanejvýš důležité;

21.  vyzývá k lepšímu využívání nových technologií a digitálních řešení vyvinutých ve spolupráci s odvětvím rybolovu a orgány členských států s cílem zlepšit monitorování, kontrolu a dohled a současně plně dodržovat práva na ochranu údajů a obchodní tajemství;

22.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají při provádění politik rybáři a další zúčastněné strany, čímž podporují kulturu dodržování předpisů a postupné, průběžné a adaptabilní změny pravidel týkajících se povinnosti vykládky; poukazuje na další přínosy dobrovolných a pobídkových režimů ke zlepšení zapojení rybářů;

23.  zdůrazňuje, že ačkoli zlepšení selektivity musí být i nadále vysoce prioritní, provádění povinnosti vykládky si žádá meziodvětvový přístup a jasné pobídky, které podpoří využívání osvědčených postupů k prevenci nežádoucích úlovků; doporučuje následující doprovodná opatření a nástroje řízení:

24.  vyzývá Komisi, aby v rámci hodnotící zprávy o provádění společné rybářské politiky, která má být předložena v roce 2022, zejména:

25.  vyzývá Komisi, aby na základě tohoto hodnocení předložila v případě potřeby legislativní návrh za účelem lepšího dosažení cílů snížení výmětů a zlepšení stavu populací;

26.  zdůrazňuje obavu, že populace sdílené s třetími zeměmi nepodléhají vždy stejným ustanovením o výmětech; zdůrazňuje, že je třeba postupně sbližovat hlavní cíle řízení rybolovu s cílem zajistit nejvyšší normy pro dosažení dobrého stavu prostředí ve vztahu ke sdílenému mořskému ekosystému, udržitelnost rybolovné činnosti a zachování rovných podmínek s třetími zeměmi, zejména se Spojeným královstvím;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22. (2) Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105. (3) Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12. (4) Borges, L., The unintended impact of the European discard prohibition, ICES Journal of Marine Science, 78(1), leden–únor 2021, s. 134–141, https://doi.org/10.1093/icesjms/fsaa200. (5) Povinnost vykládky a blokační druhy v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu – Severní moře. (6) Povinnost vykládky a blokační druhy v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu – severozápadní vody. (7) Povinnost vykládky a blokační druhy v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu – jihozápadní vody. (8) Zákaz výmětů, povinnost vykládky a maximální udržitelný výnos v západním Středozemním moři – případ Španělska. (9) Zákaz výmětů, povinnost vykládky a maximální udržitelný výnos v západním Středozemním moři – případ Itálie. (10) Uhlmann, Sven & Ulrich, Clara & Kennelly, Steven (2019), „The European Landing Obligation. Reducing Discards in Complex, Multi-Species and Multi-Jurisdictional Fisheries“. (11) Třetí posouzení celosvětových výmětů mořského rybolovu, FAO, 2019. (12) Hodnocení výročních zpráv členských států o povinnosti vykládky (za rok 2019) (VTHVR-Adhoc-20-02). (13) Prodejní místa pro nežádoucí úlovky, EUMOFA, 2020.