Evropský parlament,

–  s ohledem na zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni věnované HIV/AIDS, které se má konat v New Yorku ve dnech 8. až 10. června 2021,

–  s ohledem na politické prohlášení o HIV a AIDS „O zrychleném postupu k uspíšení boje proti HIV a ukončení epidemie AIDS do roku 2030“, které Valné shromáždění OSN přijalo dne 8. června 2016,

–  s ohledem na politické prohlášení o všeobecné zdravotní péči vydané na zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni dne 18. října 2019,

–  s ohledem na výroční zprávu Společného programu OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS) „Seizing the Moment – Tackling entrenched inequalities to end epidemics“ s aktualizovanými celosvětovými informacemi o AIDS za rok 2020,

–  s ohledem na výroční zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva z roku 2019 lidská práva v reakci na HIV,

–  s ohledem na prohlášení z Abudži o HIV/AIDS, tuberkulóze a dalších příbuzných nakažlivých chorobách ze dne 27. dubna 2001, na společný postoj Afriky představený na zasedání na vysoké úrovni v roce 2016 a na zrychlený rámec z roku 2016 pro vymýcení AIDS, tuberkulózy a malárie v Africe do roku 2030,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, které byly přijaty v New Yorku v září 2015,

–  s ohledem na Pekingskou akční platformu a akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a na výsledky jejich hodnotících konferencí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů III na období 2021–2025,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024,

–  s ohledem na Evropský konsenzus o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o přístupu EU k HIV/AIDS založeném na právech(1) a usnesení ze dne 5. července 2017 o reakci EU na HIV/AIDS, tuberkulózu a hepatitidu C(2),

–  s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně urychlení pokroku a odstranění nerovností, aby do roku 2030 přestalo být onemocnění AIDS hrozbou pro veřejné zdraví (O-000027/2021 – B9-0015/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozvoj,

A.  vzhledem k tomu, že od začátku epidemie v roce 1981 se virem HIV nakazilo téměř 76 milionů osob a téměř 33 milionů lidí zemřelo na příčiny související s AIDS; vzhledem k tomu, že epidemie HIV je i nadále velkým celosvětovým problémem a že s virem HIV žije celkem 38 milionů osob; vzhledem k tomu, že v roce 2019 se virem HIV nakazilo 1,7 milionu osob;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 nemělo 12 milionů HIV pozitivních osob přístup k antiretrovirové léčbě, která by jim mohla zachránit život, a že na celém světě zemřelo téměř 700 000 osob na příčiny související s AIDS;

C.  vzhledem k tomu, že všeobecný přístup k antiretrovirové léčbě HIV a péči výrazně snižuje riziko dalšího přenosu a že HIV pozitivním osobám zajišťuje téměř běžnou naději dožití a srovnatelnou kvalitu života;

D.  vzhledem k tomu, že v kontextu Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a výsledků jejich hodnotících konferencí dochází k prohlubování nerovností, které podporují šíření epidemie HIV, včetně porušování lidských práv a práv spojených se sexuálním a reprodukčním zdravím, a ke zhoršování stigmatizace a diskriminace, a že v důsledku onemocnění COVID-19 se tyto problémy ještě více prohloubily;

E.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s jinými skupinami populace jsou nákazou HIV více ohroženi muži, kteří mají pohlavní styk s muži, transsexuálové, osoby, které injekčně užívají drogy, sexuální pracovníci a jejich klienti a vězni (klíčové skupiny); vzhledem k tomu, že jejich angažovanost má v boji proti HIV zásadní význam;

F.  vzhledem k tomu, že ve 159 zemích existuje alespoň jeden diskriminační nebo sankční zákon, který brání boji proti HIV; vzhledem k tomu, že kriminalizace osob, které žijí s HIV nebo které patří k rizikovým skupinám, zhoršuje stigma a diskriminaci, snižuje využívání preventivních a zdravotních služeb a vede k růstu počtu nakažených HIV;

G.  vzhledem k tomu, že nerovné postavení žen a mužů, nerovný přístup ke vzdělání a k sexuálním a reprodukčním zdravotním službám a informacím a sexuální a genderově motivované násilí zvyšují riziko, že se ženy a dívky nakazí virem HIV, a vzhledem k tomu, že nemoci související s AIDS patří na celém světě k hlavním příčinám úmrtí žen v reprodukčním věku;

H.  vzhledem k tomu, že současné metody prevence nedokázaly šíření HIV zastavit, zejména mezi ženami, na něž epidemie doléhá mnohem tvrději, především v subsaharské Africe; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí investice do výzkumu nových a inovace stávajících nástrojů pro prevenci, diagnostiku a léčbu HIV a AIDS, včetně nástrojů zohledňujících pohlaví, a nových léčebných postupů, které by řešily vznik rezistence na stávající léky na HIV;

I.  vzhledem k tomu, že mladí lidé od 15 do 27 let představují více než jednu třetinu všech nově nakažených dospělých a že mezi mladistvými stoupá počet úmrtí ve spojitosti s AIDS; vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí má omezený přístup k sociální ochraně a sexuální a reprodukční zdravotní péči a programům, které by jim umožnily chránit se před HIV;

J.  vzhledem k tomu, že povinná komplexní sexuální výuka ve školách má zásadní význam pro prevenci šíření AIDS a dalších pohlavně přenosných nemocí;

K.  vzhledem k tomu, že lidé v humanitární nouzi, mimo formální struktury a v nejisté životní situaci, zdravotně postižené osoby, domorodé obyvatelstvo, komunita LGBTIQ+, migranti a kočovné obyvatelstvo jsou více ohroženi nákazou HIV a čelí zvláštním problémům v přístupu ke službám poskytovaným v souvislosti s HIV;

L.  vzhledem k tomu, že nejvážněji postiženým regionem zůstává subsaharská Afrika, v níž žije 25,6 milionu osob s HIV, 57 % všech nově nakažených HIV a 84 % HIV pozitivních dětí (do 14 let), přičemž počet infikovaných je mnohem vyšší mezi ženami, kdy se každý týden nakazí 4 500 dívek a žen (mezi 15 a 24 lety);

M.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ztěžuje boj proti AIDS a zvrátila některé z dosavadních úspěchů, kdy několik zemí nedosáhlo cílů, které si vytyčily pro rok 2020; vzhledem k tomu, že tento vývoj ohrožuje splnění cíle udržitelného rozvoje vymýtit do roku 2030 AIDS jako hrozbu pro veřejné zdraví;

N.  vzhledem k tomu, že v rámci všeobecné zdravotní péče je nutné posílit odolné a udržitelné zdravotní systémy a ochránit výsledky dosažené v boji proti AIDS;

O.  vzhledem k tomu, že má-li být plně zajištěno právo na zdraví, je nutné vyřešit nerovný přístup ke službám a zlepšit kvalitu života a životní podmínky osob nakažených nebo ohrožených HIV;

P.  vzhledem k tomu, že komunity a z nich vzešlá opatření, které mají pro boj s HIV klíčový význam, jsou kvůli akutnímu nedostatku finančních prostředků, zmenšujícímu se prostoru občanské společnosti a nedostatečnému zapojení komunit do celostátních strategií neustále oslabovány;

Q.  vzhledem k tomu, že několik rozvojových zemí se středními příjmy má kvůli patentové ochraně problémy s dovozem nebo místní výrobou generických verzí antiretrovirových léčivých přípravků; vzhledem k tomu, že nadnárodní farmaceutické společnosti stále častěji vylučují rozvojové země se středními příjmy z dárcovských programů, snížených cen a dobrovolných licencí, čímž jim ztěžují přístup k cenově dostupným generickým léčivým přípravkům;

R.  vzhledem k tomu, že lidské právo na zdraví má přednost před obchodními pravidly spojenými s právy duševního vlastnictví (TRIPS); vzhledem k tomu, že prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví potvrzuje, že rozvojové země mají v zájmu ochrany veřejného zdraví a zejména zajištění všeobecného přístupu k lékům právo plně využívat pružná opatření dohody TRIPS;

S.  vzhledem k tomu, že významnou úlohu v boji proti HIV/AIDS má Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, který byl vytvořen po celosvětově prudkém nárůstu případů HIV/AIDS;

1.  zdůrazňuje, že je důležité, aby zasedání OSN na vysoké úrovni o HIV/AIDS, jež se má konat ve dnech 8. až10. června 2021, přineslo pozitivní výsledky; žádá, aby Rada přispěla k přijetí souboru progresivních ambiciózních závazků v politickém prohlášení;

2.  znovu potvrzuje, že každý má právo na co nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví a rovné zacházení, aby mohl vést důstojný život;

3.  oceňuje úlohu EU ve víceodvětvové celosvětové reakci na AIDS a vyzývá Komisi, aby k AIDS přistupovala jako k celosvětové krizi ohrožující veřejné zdraví a intenzivněji usilovala o splnění cílů stanovených pro rok 2025, mimo jiné zvýšením prostředků určených pro UNAIDS a Globální fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii;

4.  trvá na tom, že je naprosto nezbytné poskytnout dostatečné prostředky Globálnímu fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, aby se mohl rozhodujícím způsobem podílet na boji proti HIV/AIDS;

5.  zdůrazňuje, že globální odpověď na AIDS vyžaduje průřezový přístup napříč odvětvími a spolupráci na více úrovních vyznačující se včasnou reakcí, širokým záběrem a inkluzivitou a nesoucí se v duchu partnerství a inovací;

6.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se při plánování programů v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) podpořily snahy partnerských zemí o vybudování silných a odolných systémů zdravotní péče, včetně zdravotního výzkumu, regulačních systémů a komunitních zdravotních systémů, které by dokázaly zajistit všeobecnou zdravotní péči s ohledem na HIV;

7.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, Komisi a členské státy, aby využily provádění akčního plánu EU pro lidská práva a akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů III k řešení problematiky lidských práv a genderové nerovnosti, které přispívají k šíření HIV/AIDS, a za tímto účelem prioritně bojovaly proti stigmatizaci a diskriminaci, sexuálnímu a genderově motivovanému násilí, kriminalizaci vztahů osob stejného pohlaví a dalším sankčním nebo diskriminačním zákonům a politickým opatřením, aby tak podpořily všeobecný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, přístup ke kvalitnímu vzdělání, včetně komplexní sexuální výchovy, spravedlivý a cenově rozumný přístup ke zdravotní péči, přístup na trh práce a zapojení postižených komunit do všech oblastí veřejného života;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zabránit šíření AIDS a dalších pohlavně přenosných nemocí, zejména v zemích s nejvyšším výskytem nákazy, pomohly partnerským zemím se zavedením povinné komplexní sexuální výchovy v celostátních školních osnovách;

9.  připomíná, že nezbytnou podmínkou lidského rozvoje je zdraví; žádá, aby Komise v rámci strategie EU-Afrika přiřadila prioritní význam zdraví, což by znamenalo uvolnění dodatečných veřejných prostředků na zajištění všeobecné zdravotní péče, včetně péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a zaručení souvisejících práv, na léčbu HIV, tuberkulózy a malárie, na světový výzkum a vývoj v oblasti zdraví, na prohloubení spolupráce mezi EU a Afrikou v rámci zdravotního výzkumu a inovací a na společné rozšíření afrických a evropských kapacit pro výrobu zdravotních produktů a vybavení a léčivých přípravků; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc by měla být v první řadě určena na dosažení horizontální všeobecné zdravotní péče pomocí uceleného přístupu založeného na právech, který by se v souladu s přístupem „jedno zdraví“ zabýval v plné šíři mnoha aspekty zdraví (byl by úzce propojen s otázkou rovnosti pohlaví, zabezpečení potravin a výživy, zásobování vodou, hygieny, vzdělávání a chudoby); žádá zejména, aby byly prosazovány investice do integrovaných práv osob žijících s HIV a do sexuálního a reprodukčního zdraví a práv s důrazem na ženy a dívky, sexuální pracovníky, transsexuály, osoby, které injekčně užívají drogy, vězně a další zranitelné skupiny;

10.  vyzývá Komisi, aby řešila politováníhodně nízký podíl léčených dětí s HIV a aby zajistila přístup těhotných a kojících žen ke službám poskytovaným v souvislosti s HIV, aby se zabránilo přenosu viru HIV z matky na dítě;

11.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistila potřebnou míru výdajů a uvolnění zdrojů potřebných na to, aby všechny členské státy EU dosáhly cílů vytyčených pro rok 2025;

12.  vyzývá Komisi, aby v rámci programu pro všeobecnou zdravotní péči prioritně vypracovala společně s členskými státy a partnery integrovanou strategii celosvětové zdravotní bezpečnosti, která by zahrnovala boj proti existujícím pandemiím, jako je např. HIV, i pandemiím budoucím;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v dialogu s rozvojovými zeměmi, které jsou partnery EU, včetně sousedních zemí, hrály prominentní politickou úlohu a zajistily vypracování plánů pro udržitelný přechod k domácímu financování, aby programy pro boj s HIV byly i nadále účinné a udržitelné a aby po ukončení mezinárodní dárcovské podpory mohly být rozšířeny; vyzývá Komisi a Radu, aby s těmito zeměmi pokračovaly v úzké spolupráci a zajistily, aby převzaly odpovědnost za svůj program boje proti HIV;

14.  vyzývá EU, aby vypracovala jasnou a provázanou strategii EU pro celosvětové očkování proti onemocnění COVID-19 a soustředila se v ní na to, aby lidé v rozvojových zemích, zejména pak zranitelné a rizikové skupiny a osoby nakažené HIV/AIDS, měly zajištěn rovný a rychlý přístup k cenové dostupnému očkování; vyzývá proto EU, aby podpořila iniciativu WHO týkající se Indie a Jihoafrické republiky, podle níž by mělo být v případě očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 a příslušného vybavení a léčebných postupů dočasně pozastaveno právo duševního vlastnictví, a naléhavě vyzývá farmaceutické společnosti, aby se prostřednictvím sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (COVID-19 Technology Access Pool, C-TAP) podělily o své poznatky a údaje;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se v rámci celosvětové reakce na onemocnění COVID-19 vycházelo z ponaučení získaného v boji proti HIV, mj. aby byla zajištěna ochrana lidských práv a řešen problém stigmatizace a diskriminace, zejména klíčových a dalších zranitelných skupin, boj proti genderovým překážkám v přístupu ke zdravotní péči, podpora zdravotnických a výzkumných pracovníků, zejména v podmínkách s omezenými zdroji, zapojení komunit a spravedlivé přidělování omezených zdrojů a nových nástrojů, aby nikdo nebyl opomenut;

16.  naléhá na EU, aby vypracovala komplexní globální strategii a plán pro dosažení udržitelných cílů rozvoje, včetně cílů týkajících se zdraví a snížení výskytu HIV/AIDS; konstatuje, že tato strategie by měla zohlednit zejména dopad onemocnění COVID-19, protože splnění udržitelných cílů rozvoje má stěžejní význam pro naši připravenost a připravenost našich systémů zdravotní péče na budoucí pandemie a jiné otřesy; požaduje účinnou a dlouhodobou celosvětovou strategii EU pro oblast zdraví; trvá na tom, že Komise musí mnohem intenzivněji pracovat na účinných celosvětových zdravotních programech, které se zaměří na systémy zdravotní péče v rozvojových zemích;

17.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a partnery podporovala služby reagující na potřeby klíčových a dalších prioritních skupin v populaci, které se při přístupu k službám souvisejícím s HIV potýkají se specifickými problémy, mimo jiné na základě poskytování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví uzpůsobených potřebám mladých lidí;

18.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a partnery usnadňovala a prosazovala přijetí vyšších závazků pro poskytování léčby HIV ve všech oblastech zmítaných konflikty a aby usilovala o ukončení diskriminace uprchlíků ve spojitosti s HIV, zejména pokud jde o rovný přístup k antiretrovirové léčbě a zdravotním službám v hostitelských zemích;

19.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a partnery zvýšila podporu určenou na sociální ochranu, včetně zajištění potravin a výživy pro zranitelné skupiny, zejména osoby se zdravotním postižením, seniory žijící s HIV a sirotky, jejichž rodiče zemřeli na AIDS;

20.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a partnery podporovala a investovala do zapojení komunit a do řešení, která vzešla z komunit, neboť představují klíčové prvky v účinném boji proti HIV/AIDS a stigmatizaci a diskriminaci, které jsou s tím spojeny, a aby prevenci a péči o osoby nakažené HIV zahrnula mezi služby nabízené místními zdravotnickými zařízeními, která by se měla stát prvními kontaktními místy pro poskytování informací, osvětu, komunikaci a školení o HIV;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly investice do shromažďování údajů v reálném čase a do solidní databáze kandidátů pro cenově rozumnou a dostupnou diagnostiku, léčbu a očkování HIV a dalších zanedbávaných infekčních nemocí spojených s chudobou, které budou zohledňovat genderový aspekt, a aby posílily regionální a meziregionální kapacity a prohloubily spolupráci na poli vědy, výzkumu a inovací; naléhá na EU, aby rozvojovým, a zvláště pak nejméně rozvinutým zemím nabídla zvláštní pomoc s účinným uplatňováním flexibilních ustanovení dohody TRIPS použitelných v zájmu ochrany veřejného zdraví, zejména pokud jde o nucené licence a souběžný dovoz, a s optimálním využíváním režimů dobrovolných licencí a sdílení technologií v zájmu plnění cílů v oblasti veřejného zdraví a aby za tímto účelem trvala na tom, aby nadnárodní farmaceutické společnosti do těchto režimů zařadily rozvojové země se středními příjmy a nabídly jim cenově dostupnou léčbu HIV; v obecnější rovině vybízí k tomu, aby s cílem zajistit všem potřebným osobám udržitelný přístup k cenově dostupné léčbě a disponibilitu léků byly výdaje na výzkum a vývoj odděleny od cen léků, např. využíváním patentových sdružení, otevřených zdrojů pro výzkum, grantů a dotací;

22.  vyzývá Komisi, aby se postavila proti zahrnutí opatření na úrovni dohody TRIPS+ do dohod o volném obchodu s rozvojovými zeměmi se středními příjmy, má-li se zajistit, aby všechny antiretrovirové léčebné postupy u HIV byly v plném souladu s prohlášením z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví cenově dostupné;

23.  pověřuje předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, předsedovi Valného shromáždění Organizace spojených národů a UNAIDS.

(1) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 95. (2) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 106.