Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na články 6 a 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 2, 3 a 9,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979(1),

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na její cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen do roku 2030(2),

–  s ohledem na Evropskou chartu pro rovné postavení žen a mužů v místním životě(3),

–  s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975, které se týkají různých aspektů rovného zacházení se ženami a muži (směrnice 79/7/EHS(4), směrnice 86/613/EHS(5), směrnice 92/85/EHS(6), směrnice 2004/113/ES(7), směrnice 2006/54/ES(8), směrnice 2010/18/EU(9) a směrnice 2010/41/EU)(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku(15),

–  s ohledem na studii nazvanou „Gender in regional cohesion policy“ (Gender v regionální politice soudržnosti), vypracovanou Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a zveřejněnou dne 25. ledna 2017(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů(25),

–  s ohledem na studii nazvanou „Gender budgeting – Mainstreaming gender into the EU budget and macroeconomic policy framework“ (Genderové rozpočtování – Začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU a do rámce makroekonomické politiky), vypracovanou institutem EIGE a zveřejněnou dne 10. dubna 2019(26),

–  s ohledem na stanovisko Poradního výboru pro rovné příležitosti žen a mužů ze dne 19. prosince 2018 nazvané „The future of gender equality strategy after 2019: the battles that we win never stay won“ (Budoucnost strategie pro rovnost žen a mužů po roce 2019: vítězství ve vyhraných bitvách nikdy nejsou věčná)(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU(29),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. března 2019 s názvem „2019 Report on equality between women and men in the EU“ (Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2019) (SWD(2019)0101)(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí(31),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o ekonomikách založených na genderové rovnosti v EU: další postup(32),

–  s ohledem na zprávu nazvanou „The Missing Entrepreneurs 2019: Policies for Inclusive Entrepreneurship“ (Chybějící podnikatelé 2019: politiky pro inkluzivní podnikání), kterou OECD zveřejnila dne 10. prosince 2019(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí(34),

–  s ohledem na studii nazvanou „Gender Dimension of the EU Cohesion Policy“ (Genderový rozměr politiky soudržnosti), kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 19. února 2019(35),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů(36),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen(37),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na informativní přehled Komise ze dne 17. června 2020 nazvaný „Coronavirus Pandemic – Impact on Gender Equality“ (Pandemie COVID-19 – dopad na rovnost žen a mužů)(38),

–  s ohledem na sdělení Rady Evropy ze dne 29. května 2020 nazvané „National minorities and COVID-19: inequality deepened, vulnerability exacerbated“ (Národnostní menšiny a COVID-19: prohloubená nerovnost, vyšší zranitelnost);

–  s ohledem na diskusní dokument Komise č. 129 ze dne 24. července 2020 nazvaný „Gender Smart Financing Investing In & With Women: Opportunities for Europe“ (Inteligentní financování rovnosti žen a mužů – investice do žen a se ženami: příležitosti pro Evropu)(39),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2020 vypracovaný institutem EIGE a zveřejněný dne 16. října 2020(40),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0154/2021),

A.  vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině; vzhledem k tomu, že by genderové hledisko mělo být proto jako horizontální zásada uplatňováno a začleňováno do všech činností, opatření, akcí a programů EU a také projektů a politik financovaných EU, včetně politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout větší úsilí k řešení různých forem diskriminace a nerovnosti, jimž ženy čelí; vzhledem k tomu, že článek 7 nařízení o společných ustanoveních(41) na období 2014–2020, stanoví, že je nutné zohledňovat a podporovat rovnost žen a mužů a začleňování genderového hlediska po celou dobu přípravy a provádění programů, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením; vzhledem k tomu, že ženy a muži, kteří jsou v čele boje za rovnost, prokázali odhodlání, odvahu a vůdčí schopnosti při prosazování rovných příležitostí po celém světě, zejména tam, kde tyto nerovnosti přetrvávají, kde jsou ženy pronásledovány a jejich práva jsou porušována jednoduše proto, že jsou ženami; vzhledem k tomu, že jako evropští občané bychom měli být hrdí na to, že jsme dosáhli rovnosti práv a povinností, svobod a příležitostí pro muže a ženy, a vzhledem k tomu, že ženy v současné době vedou některé z nejdůležitějších institucí a zastávají některé z nejvýznamnějších politických funkcí v Evropě; vzhledem k tomu, že tyto pozitivní příklady pomáhají bourat stávající stereotypy a podporují vzory;

B.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti řeší rozdíly mezi různými regiony a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, aby podpořila jejich celkový harmonický rozvoj s cílem dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jejíž zásadní součástí je dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti prokázala svůj význam tím, že dosáhla významného pokroku, pokud jde o rovnost občanů a územní rovnováhu;

C.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je důležitým nástrojem, který slouží nejen k aktivní a účinné podpoře dosahování rovnosti mezi občany, udržitelného rozvoje a hospodářské a sociální soudržnosti, ale také ke snižování rozdílů, s nimiž se potýkají skupiny, jež stále trpí diskriminací, včetně diskriminace na základě jejich sexuální orientace; vzhledem k tomu, že podpora genderové rovnosti je horizontálním cílem všech fondů politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že strukturální fondy jsou velmi důležitým zdrojem podpory členských států při dosahování pokroku v oblasti genderové rovnosti;

D.  vzhledem k tomu, že dosažení genderové rovnosti, rovnosti žen a mužů, regionů nebo generací je mimo jiné naprosto nezbytné pro snižování místních a regionálních, hospodářských a sociálních rozdílů, jakož i pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a spravedlivého, inkluzivního a udržitelného rozvoje EU, jejích členských států a regionů; vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích bylo v oblasti rovnosti žen a mužů dosaženo pokroku a že se genderová rovnost v EU v mnoha ohledech horizontálně zlepšila; vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na trhu práce a dostupné ukazatele stále poukazují na vertikální a horizontální segmentaci na trhu práce a v sociálně-ekonomické a politické sféře; vzhledem k tomu, že zásadu stejné odměny za stejnou práci obsahovala již Římská smlouva, a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti může pomoci vytvořit podmínky podporující hospodářský a sociální rozvoj a rovněž přispět k dalšímu snižování tohoto rozdílu a k začlenění žen do trhu práce; vzhledem k tomu, že podle institutu EIGE by účinné prosazování genderové rovnosti mělo silný, pozitivní sociální a hospodářský dopad, včetně zvýšení HDP EU na obyvatele, milionů dalších pracovních míst a zvýšení HDP členských států;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr v současné době posuzuje začleňování genderového hlediska do evropského rozpočtu; vzhledem k tomu, že tato zpráva o auditu, která má být zveřejněna v prvním čtvrtletí roku 2021, poskytne užitečné poznatky o tom, jak uplatňovat genderový rozměr v opatřeních politiky soudržnosti v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027;

F.  vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 patřil k hlavním kritickým prvkům prosazování genderové rovnosti prostřednictvím politiky soudržnosti mimo jiné rozdíl mezi formálními prohlášeními v dohodách o partnerství a operačních programech (deklarujícími prosazování zásad rovných příležitostí a nediskriminace) a jejich skutečným prováděním, jakož i poměrně slabé politické odhodlání v této oblasti; vzhledem k tomu, že v dohodách o partnerství a operačních programech je stanoveno, že budou dodržovány a podporovány zásady rovných příležitostí a nediskriminace; vzhledem k tomu, že je stále zapotřebí většího úsilí, pokud jde o účast žen ve všech fázích cyklu politiky soudržnosti, zejména při vypracovávání programů a v rozhodovacích procesech, jakož i při provádění vybraných projektů; vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 byly genderové otázky řešeny především prostřednictvím operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF); vzhledem k tomu, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) ve stejném období přispěl k podpoře genderové rovnosti velmi omezeným způsobem;

G.  vzhledem k tomu, že údaje rozčleněné podle pohlaví a založené na spolehlivých a ověřených zdrojích a genderových ukazatelích mají zásadní význam pro to, aby konkrétní odvětví nebo regiony mohly účinně využívat podporu EU podle místní reality nerovností s cílem zlepšit rozhodovací proces a posoudit výsledky přímých a nepřímých opatření politiky soudržnosti zaměřených na podporu identifikace možných nerovností nebo nespravedlností, na jejichž základě by bylo možné jednat a vypracovávat účinné politiky na podporu rovných práv a svobod mezi občany;

H.  vzhledem k tomu, že politiky v oblasti genderové rovnosti postrádají soudržnost a že v rámci orgánů a institucí EU dosud neexistuje jednotný systém, který by umožňoval stejné pochopení a uplatňování genderového hlediska;

I.  vzhledem k tomu, že plné důsledky pandemie z hospodářského a sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti nejsou zatím známé; vzhledem k tomu, že z předběžných studií vyplývá, že pandemie COVID-19 prohloubila stávající nerovnosti mezi muži a ženami, zejména pokud jde o nárůst neplacené pečovatelské práce a nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a rovněž domácího násilí, a má nepřiměřený dopad na dívky a ženy zejména z marginalizovaných skupin; vzhledem k tomu, že je to způsobeno také tím, že ženy často tvoří většinu v odvětvích konfrontovaných s pandemií, jako je vzdělávání a zdravotnictví; vzhledem k tomu, že by to mělo být v politice soudržnosti, konkrétně v připravovaném ESF+, zohledněno;

J.  vzhledem k tomu, že fond EU na podporu oživení podporuje odvětví, která jsou krizí silně zasažena; vzhledem k tomu, že dopad na evropskou společnost jako celek bude mít proto dlouhodobý vliv na vzdělávání, zaměstnatelnost a budoucnost všech občanů a je třeba ocenit rychlou reakci evropských orgánů a jejich ochotu podporovat evropskou společnost; vzhledem k tomu, že hlavní priority fondu EU na podporu oživení se zaměřují na odvětví s vysokým podílem zaměstnanosti mužů, a mohly by proto potenciálně vést k prohloubení nerovnosti mezi muži a ženami z hlediska zaměstnanosti;

K.  vzhledem k tomu, že ženy a muži nemají stejné zdroje, potřeby a preference; vzhledem k tomu, že v mnoha politikách je často zohledněno především hledisko mužů; vzhledem k tomu, že ženy a muži proto vnímají služby a infrastrukturu různě a jejich priority, pokud jde o základní služby, se často liší;

L.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří regionálních ekonomik; vzhledem k tomu, že podpora rovnosti, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, inkluzivního zaměstnávání a stejné odměny umožní genderovou rovnost v malých a středních podnicích;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho investic ovlivňuje ženy a muže rozdílně, a proto je nutné při investicích uplatňovat hledisko genderové rovnosti;

Úloha politiky soudržnosti při prosazování genderové rovnosti ve prospěch sociálně-ekonomického růstu a udržitelného rozvoje

1.  zdůrazňuje význam politiky soudržnosti při prosazování rovnosti mezi lidmi a mezi regiony, včetně genderové rovnosti, a při provádění strategie EU pro rovnost žen a mužů, včetně jejích priorit v oblasti zdraví souvisejících s rovností žen a mužů, jako je sexuální a reprodukční zdraví a práva; připomíná, že k provedení všech politických cílů jsou zapotřebí náležité, dostatečné a udržitelné zdroje; doporučuje, aby členské státy při vypracovávání a schvalování programů uvážily opatření týkající se rovnosti žen a mužů;

2.  je pevně přesvědčen, že genderová rovnost se stále řeší především obecně, pouze v rámci působnosti ESF a během fáze kontextové analýzy a plánování, přičemž je třeba této problematice věnovat pravidelně větší pozornost během fáze provádění, monitorování a hodnocení; připomíná, že je nezbytné pro každou fázi plánování určit prioritní oblasti, které přispívají ke genderové rovnosti a udržitelnému rozvoji;

3.  je pevně přesvědčen, že by pravidla EU měla být formulována jasně a explicitně, aby se usnadnilo jejich uplatňování ve prospěch občanů, a to i pokud jde o genderovou rovnost a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že hlavní příčinou diskriminace je nedostatek odpovídajících zdrojů;

4.  zdůrazňuje potřebu pevného politického závazku bránit genderovou rovnost v právních předpisech pro celou populaci a spravedlivého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu a územního rozvoje; poukazuje na to, že pro dosažení genderové rovnosti je nezbytné zajistit dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a tím snížit tlak na ženy během pracovního volna z rodinných důvodů; zdůrazňuje proto, že v zájmu podpory genderové rovnosti je nezbytné, aby EU vypracovala silnější strategii rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

5.  zdůrazňuje význam koordinovaného rámce správy a řízení v oblasti genderové rovnosti, vnitrostátních pokynů a technické podpory pro monitorování dopadu na rovnost žen a mužů v úředních jazycích EU a důraznější kontroly na úrovni EU po přijetí programů; požaduje také, aby byla při plnění cílů těchto programů v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje zohledněna souvislost s vnitrostátními plány vyplývajícími z plánu obnovy;

6.  zdůrazňuje potřebu strategie pro genderovou rovnost s jasnými cíli a záměry na vnitrostátní a regionální úrovni a programů pro zvyšování povědomí o přínosech prosazování genderové rovnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže pro sociálně-ekonomický růst a udržitelný rozvoj na vnitrostátní a regionální úrovni;

7.  považuje za nezbytné podporovat dovednosti a dále rozvíjet odbornou přípravu a budování kapacit řídících orgánů a prováděcích partnerů, pokud jde o genderový rozměr strukturálních fondů, jakož i uspokojit potřebu koordinovaných strategií monitorování, jednotné metodiky a hodnotících systémů týkajících se správy a členění užitečných údajů zaměřených na odhalování případných nerovností mezi občany; zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit výsledky odborné přípravy s cílem posoudit její účinnost při zlepšování začleňování genderového hlediska;

8.  zdůrazňuje, že při tvorbě vnitrostátních programů v rámci politiky soudržnosti je důležité respektovat zásadu partnerství; vyzývá členské státy, aby při přípravě dohody o partnerství úzce a průřezově spolupracovaly s místními a regionálními orgány, sociálními a hospodářskými partnery, občanskou společností a akademickou obcí v rámci zásady partnerství s cílem zohlednit výzvy spojené s účinnými politikami rovnosti na místní a regionální úrovni, a vybízí členské státy, aby prováděly kampaně na podporu politik rovnosti, zejména v oblasti slaďování pracovního a soukromého života, odstraňování genderových stereotypů při volbě povolání a zlepšování ekonomické nezávislosti žen;

9.  domnívá se, že by stranám účastnícím se programů a monitorovacím výborům měly být poskytnuty jasnější ukazatele účinnosti a účelnosti programů, pokud jde o uplatňování genderového hlediska v konkrétních projektech, zejména v rámci intervencí EFRR; domnívá se, že počet pokynů, vzdělávacích programů a konkrétních příkladů osvědčených postupů k řešení této otázky je stále omezený; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál EFRR/Fondu soudržnosti, pokud jde o překlenutí rozdílů, kterému ženy stále čelí, se zvláštním zřetelem na podnikání žen a digitální odvětví, protože ženy představují pouze 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů v Evropské unii; naléhavě vyzývá Radu, aby dosáhla dohody o návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), neboť se jedná o velmi důležitý nástroj k dosažení větší genderové vyváženosti při přijímání ekonomických rozhodnutí na nejvyšší úrovni; požaduje, aby byla část finančních prostředků z politiky soudržnosti věnována na podporu žen žijících v chudobě, žen ohrožených chudobou, matek samoživitelek, žen se zdravotním postižením a žen, které se staly obětí násilí; vyzývá členské státy a jejich příslušné orgány, aby zavedly odpovídající programy;

10.  zdůrazňuje, že by všechny programy prováděné v rámci politiky soudržnosti měly při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení zajišťovat genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny, mimo jiné prostřednictvím pozitivních opatření tam, kde je to nutné a vhodné, bez diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; zdůrazňuje, že opatření zaměřená na překlenutí genderových rozdílů v rámci politiky soudržnosti by měla rovněž zaujmout průřezový přístup; zastává názor, že by složení skupin odborníků v různých fázích politického cyklu mělo být z genderového hlediska vyvážené;

11.  vyzývá Komisi, členské státy a jejich příslušné orgány, aby při rozhodování o financování programů nebo regionů dodržovaly zásady právního státu, včetně zásady nediskriminace, a respektovaly základní práva a následně prováděly monitorování a vyšetřování případů porušení těchto zásad a přijímaly náležitá opatření, přičemž je vždy třeba zajistit ochranu konečných příjemců; je přesvědčen, že by příjemci politiky soudržnosti neměli přijímat žádnou diskriminační politiku, zejména vůči skupinám, které stále trpí diskriminací, jako je LGBTI komunita; podporuje zamítnutí žádostí potenciálních příjemců, včetně žádostí regionálních nebo místních orgánů, kteří uplatňují diskriminační politiku vůči členům LGBTI komunity, jako je vyhlášení „zón bez LGBTI osob“;

12.  poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi fondy soudržnosti, fondy na podporu oživení a dalšími stávajícími programy, jako jsou programy zaměřené na zlepšování pracovních podmínek žen, mimo jiné bojem proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nejistému zaměstnání, investicemi do pečovatelských zařízení, bojem proti genderově podmíněnému násilí a předcházením takovému násilí a zajištěním přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

13.  je si vědom zátěže, kterou nesou ženy jakožto hlavní poskytovatelé péče ve formálním i neformálním prostředí, i její sociální hodnoty, zejména během krize COVID-19; uznává, že 80 % veškeré péče v celé EU zabezpečují často neplacení neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy; poukazuje proto na zásadní úlohu politiky soudržnosti při zajišťování odpovídajících investic do pečovatelských služeb; vyzývá členské státy, aby finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci politiky soudržnosti na poskytování péče, využily přednostně na uspokojení nejen rostoucí poptávky po pečovatelské infrastruktuře, ale také na účinné řešení genderových rozdílů v zaměstnání, z nich vyplývajících rozdílů ve mzdách a důchodech, segregace na trhu práce a následně na zlepšování pracovních podmínek a zajištění stejné odměny za stejnou práci, boj proti neformálnímu a nejistému zaměstnání a vytváření nových kvalitních pracovních míst v tomto odvětví, stejně jako na podporu přechodu na ekonomiku lepší péče dostupné pro všechny; žádá proto Komisi, aby navrhla evropskou dohodu v oblasti péče zaměřenou na podporu takového přechodu; dále zdůrazňuje, že je nutné investovat do sociálně-ekonomické ochrany žen, neboť většinu času přebírají odpovědnost za neplacenou pečovatelskou práci a často mají velmi malou sociální ochranu;

14.  zdůrazňuje, že je stále třeba řešit závažnou digitální propast a že je zapotřebí více investic do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení; zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí podporovat rovný přístup žen a mužů k odborné přípravě a zaměstnání, provádět pozitivní opatření s cílem překlenout genderové rozdíly v digitálních dovednostech a podporovat spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci a současně chránit pracovníky, kteří budou postiženi takovou transformací, například zvýšením podílu absolventek v oborech STEM a jejich zapojením do odvětví, která mají zásadní význam pro ekologickou transformaci, jako je energetika; uznává, že klíčovým prvkem udržitelného růstu a zelených pracovních míst v EU jsou inovace a že strategie uzpůsobené na míru poskytnou každému regionu možnost určit a rozvíjet vlastní konkurenční výhody;

15.  zdůrazňuje rozhodující úlohu politiky soudržnosti při investování do vysoce kvalitních veřejných služeb, včetně zdravotní péče, a sociální infrastruktury, a to jak při řešení různých genderových nerovností, tak při budování sociální odolnosti a zvládání hospodářských, sociálních a zdravotnických krizí; připomíná, že se politika soudržnosti zaměřuje na harmonický rozvoj regionů v rámci cíle sociální a hospodářské konvergence, čímž přispívá k blahobytu občanů; je proto přesvědčen, že by politika soudržnosti měla věnovat zvláštní pozornost ženám žijícím v oblastech zasažených transformací průmyslu a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejvzdálenější regiony, velmi málo či řídce osídlené oblasti a ostrovní, příhraniční a horské regiony; zdůrazňuje, že účinné provádění politik v oblasti genderové rovnosti pomáhá zvrátit vylidňování v konvergenčních regionech, které jsou vůči tomuto jevu náchylné;

16.  poukazuje na příležitost, kterou představují integrované strategie udržitelného městského a územního rozvoje, jež v souladu s Agendou 2030 uskutečňují orgány místní a regionální veřejné správy a jež zajišťují, aby byly při navrhování politik na místní a regionální úrovni zohledněny všechny rozměry udržitelného rozvoje, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 5; zdůrazňuje úlohu měst a regionů, které jsou již dlouho v čele úsilí o genderovou rovnost, a rovněž evropské iniciativy rozvoje měst, jako je Lipská charta; je přesvědčen, že by politika soudržnosti měla přispívat ke snižování rozsáhlých nerovností ve městech lepším zapojováním žen do plánování politik regionálního a městského rozvoje s cílem vytvořit genderově inkluzivní města a komunity fungující pro všechny obyvatele; zdůrazňuje, že územní plánování zohledňující genderové aspekty může zajistit spravedlivější a rovnější přístup k městským statkům; zdůrazňuje dále, že regiony a místní samosprávy hrají klíčovou úlohu při podpoře sociálního začleňování a že územní plánování zohledňující genderové aspekty může posunout tento proces vpřed;

Genderová rovnost v politice soudržnosti po roce 2020

17.  požaduje, aby byl na úrovni EU i na vnitrostátní a regionální úrovni přijat pevný politický závazek prosazovat genderovou rovnost s cílem zvýšit pozornost, kterou vnitrostátní, regionální a místní aktéři věnují genderové rovnosti a aspektům rovnosti jak z hlediska lidských práv, tak z hlediska rozhodujícího faktoru sociálně-ekonomického rozvoje, a podpořit další angažovanost v této oblasti;

18.  požaduje, aby byly ve všech programech na období po roce 2020 stanoveny jasné a konkrétní úkoly a požadavky týkající se plnění cílů v oblasti genderové rovnosti a zajištěny větší příležitosti a rovnost mezi muži a ženami, a to zavedením konkrétních a interdisciplinárních opatření do všech činností;

19.  důrazně podporuje požadavek ex ante na vypracování vnitrostátní strategie pro genderovou rovnost s jasnými cíli a úkoly na podporu intervencí v rámci politiky soudržnosti s cílem zlepšit její účinnost a přidanou hodnotu ve vztahu ke genderové rovnosti; vyzývá členské státy, aby tuto strategii prosazovaly, případně i prostřednictvím cílených opatření, povinností a závazných pokynů;

20.  vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky politiky soudržnosti k dalšímu snižování regionálních hospodářských a sociálních rozdílů se zvláštním zaměřením na boj proti feminizaci chudoby, nezaměstnanosti žen a jejich vyloučení z mnoha ekonomických příležitostí, na předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a diskriminace a na boj proti nim, na podporu a prosazování ženské emancipace lepším přístupem na trh práce a opětovným začleněním do něj a na řešení priorit týkajících se zdraví, jak jsou definovány ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, zejména na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v této oblasti, jakožto základního lidského práva a elementárního aspektu lidského zdraví, a na pokrok v oblasti dosahování genderové rovnosti; poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi Fondem soudržnosti, fondem na podporu oživení a dalšími stávajícími programy s cílem zlepšit pracovní podmínky žen ‒ mimo jiné prostřednictvím boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nestabilnímu zaměstnání –, investovat do pečovatelských zařízení, bojovat proti genderově podmíněnému násilí a předcházet mu a zajistit přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

21.  zdůrazňuje význam partnerství s orgány pro genderovou rovnost a důrazně podporuje zapojení těchto organizací do všech fází programu, aby bylo zaručeno lepší sladění prováděných opatření a potřeb žen a mužů upevněním institucionálního rámce a posílením koordinačních a podpůrných orgánů pro genderovou rovnost ve všech oblastech politiky;

22.  požaduje, aby se posouzení dopadu na rovnost žen a mužů ex ante a ex post stalo součástí hodnocení členských států v souvislosti s podporou genderové rovnosti, pokud jde o způsob vynakládání finančních prostředků a o to, zda jsou účinně dodržovány cíle v oblasti genderové rovnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby během přezkumu politiky soudržnosti po roce 2020 v polovině období bylo provedeno hodnocení využívání zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, účelnost, dopad a případně inkluzivnost a nediskriminaci, a to i z genderového hlediska;

23.  připomíná, že je třeba hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování; zdůrazňuje, že by měřitelné ukazatele měly případně rovněž umožnit monitorování podpory genderové rovnosti;

24.  vítá skutečnost, že genderová rovnost a začleňování genderového hlediska byly zahrnuty jako jedna z horizontálních priorit nového VFR a jako horizontální zásada do nového nařízení o společných ustanoveních; připomíná, že genderové rozpočtování znamená uplatňování genderového hlediska na všech úrovních rozpočtového procesu; zdůrazňuje, že by monitorování programů nemělo být zaměřeno pouze na posuzování příslušných výdajů ve všech rozpočtových položkách, ale ještě důležitější je zaměřit se na hodnocení výsledků rozpočtu EU z hlediska zlepšování genderové rovnosti; zdůrazňuje, že jakékoli posouzení dopadu na rovnost žen a mužů by mělo být k dispozici v úředních jazycích EU; doporučuje používat kritéria, která hodnotí nejen národní medián mzdy a medián ročního hrubého příjmu v paritě kupní síly, ale také neekonomické ukazatele, jako jsou ukazatele měřící subjektivní blahobyt, odstranění genderově podmíněného násilí, zapojení občanů, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem či sociální vazby; zdůrazňuje, že posouzení výsledku je možné pouze tehdy, jsou-li k dispozici údaje rozlišené podle pohlaví;

25.  upozorňuje na rozdíl v genderových údajích v oblasti politiky soudržnosti a územního plánování, který existuje v řadě členských států, a vyzývá členské státy, aby zavedly metody shromažďování údajů odpovídající údajům rozčleněným podle pohlaví, aby bylo možné náležitě analyzovat genderové rozdíly; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění začleňování genderového hlediska by měla Komise u každého politického a legislativního návrhu v oblasti politiky soudržnosti provést posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, vymezit ukazatele zohledňující genderovou rovnost, shromáždit údaje rozčleněné podle pohlaví a provést hodnocení zohledňující genderovou rovnost;

26.  vyzývá všechny orgány, aby poskytly pokyny a zajistily pravidelné praktické školení na všech úrovních správy s cílem šířit a dostat do povědomí konkrétní příklady osvědčených postupů v oblasti začleňování genderového hlediska, integrace a řádného řízení; dále zdůrazňuje, že by ve fázi výběru projektů měla být posílena kritéria pro začleňování genderového hlediska prostřednictvím vyššího bodového hodnocení a požadavků na praktičtější opatření; vítá úlohu institutu EIGE při prosazování genderové rovnosti a v boji proti diskriminaci na základě pohlaví; zdůrazňuje jeho pozitivní přínos k začleňování genderového hlediska, a to i v oblasti politiky soudržnosti; požaduje odpovídající financování institutu EIGE a doporučuje, aby ve všech fázích hodnocení, provádění a monitorování evropských strukturálních a investičních fondů byly využívány stávající nástroje vytvořené tímto institutem, jako je soubor nástrojů pro genderové rozpočtování;

27.  zdůrazňuje skutečnost, že bezpočet žen čelí výzvám pandemie COVID-19, která vedla k prudkému nárůstu zpráv o domácím násilí; vyzývá Radu, aby EU urychleně dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy o předcházení a boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily finanční prostředky na politiku soudržnosti a prováděly programy zaměřené na prevenci násilí vůči ženám, na boj proti němu a na pomoc obětem násilí; zdůrazňuje rozdíly v množství a kvalitě služeb poskytovaných ženám a dětem trpícím v důsledku genderově podmíněného násilí a úlohu politiky soudržnosti při odstraňování těchto nerovností; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby místní orgány zapojily do své činnosti regionální zaměstnavatele a nevládní organizace;

28.  vyzývá Komisi, aby do svého sdělení o zahájení nové politiky soudržnosti na období 2021–2027 začlenila nezbytná doporučení týkající se prosazování genderového rozměru a genderových otázek;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://www.ohchr.org/documents/professionalinterest/cedaw.pdf (2) https://sdgs.un.org/goals/goal5 (3) https://www.ccre.org/docs/charte_egalite_en.pdf (4) Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24). (5) Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56). (6) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1). (7) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37). (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23). (9) Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1). (11) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75. (12) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18. (13) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 173. (14) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 35. (15) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44. (16) https://eige.europa.eu/publications/gender-regional-cohesion-policy (17) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 99. (18) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 49. (19) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14. (20) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 60. (21) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 6. (22) Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 34. (23) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 9. (24) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28. (25) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 80. (26) https://eige.europa.eu/publications/gender-budgeting-mainstreaming-gender-eu-budget-and-macroeconomic-policy-framework (27) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/aid_development_cooperation_fundamental_rights/opinion_on_gender_equality_policy_post_2019_2018_en.pdf (28) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 38. (29) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102. (30) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7263-2019-INIT/en/pdf (31) Přijaté texty, P9_TA(2019)0080. (32) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14254-2019-INIT/en/pdf. (33) https://www.oecd.org/industry/the-missing-entrepreneurs-43c2f41c-en.htm (34) Přijaté texty, P9_TA(2019)0101. (35) Studie/Hloubková analýza – „Gender Dimension of the EU Cohesion Policy“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 19. února 2019, k dispozici na adrese: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2019/629185/IPOL_STU(2019)629185_EN.pdf (36) Přijaté texty, P9_TA(2020)0025. (37) Přijaté texty, P9_TA(2020)0039. (38) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/research_and_innovation/research_by_area/documents/ec_rtd_covid19-gender-equality_factsheet.pdf (39) https://ec.europa.eu/info/publications/gender-smart-financing-investing-and-women-opportunities-europe_en (40) https://eige.europa.eu/publications/gender-equality-index-2020-digitalisation-and-future-work (41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).