Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2128(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0173/2021

Předložené texty :

A9-0173/2021

Rozpravy :

PV 08/06/2021 - 15
CRE 08/06/2021 - 15

Hlasování :

PV 09/06/2021 - 3
PV 09/06/2021 - 16

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0278

Přijaté texty
PDF 197kWORD 67k
Středa, 9. června 2021 - Štrasburk
75.a 76. zasedání Valného shromáždění OSN
P9_TA(2021)0278A9-0173/2021

Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 9. června 2021 k 75. a 76. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (2020/2128(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21, 34 a 36 této smlouvy,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na její preambuli a článek 18, a na úmluvy OSN o lidských právech a opční protokoly k těmto úmluvám,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů(1),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů, která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN, ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se může na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2019 o opatřeních EU k posílení multilateralismu založeného na pravidlech,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 týkající se priorit EU v Organizaci spojených národů a 75. zasedání Valného shromáždění OSN (září 2020 až září 2021),

–  s ohledem na projev na téma „Silnější a autonomnější Evropská unie, která se zasazuje o spravedlivější svět“, jejž dne 25. září 2020 přednesl na Valném shromáždění OSN předseda Evropské rady Charles Michel,

–  s ohledem na komentář, který dne 22. září 2020 zveřejnil místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pod názvem „Evropská unie podporuje OSN“,

–  s ohledem na prohlášení o připomenutí 75. výročí vzniku Organizace spojených národů, které bylo přijato Valným shromážděním OSN dne 16. září 2020,

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 týkající se výroční zprávy o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(2),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu pro posílení postavení žen přijaté v Pekingu a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5, +10, +15, +20 o nových opatřeních a iniciativách pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, které byly přijaty dne 9. června 2000, 11. března 2005, 2. března 2010 a 9. března 2015,

–  s ohledem na rezoluci o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 19. prosince 2018,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998,

–  s ohledem na 20. výročí rezoluce OSN č. 1325 (2000), kterou dne 31. října 2000 přijala Rada bezpečnosti OSN na téma důležité úlohy žen při předcházení konfliktům a jejich řešení, mírových jednáních, budování míru, udržování míru, humanitární reakci a obnově po skončení konfliktu,

–  s ohledem na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost 2019–2024 a zdůraznění významu úplného provedení jeho programu jako průřezové otázky ve všech záležitostech míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na zprávy nezávislého odborníka OSN na ochranu před násilím a diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2532 (2020) o zastavení projevů nepřátelství během pandemie způsobené koronavirovým onemocněním (COVID-19) a o podpoře výzvě generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k celosvětovému příměří,

–  s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu, kterou v září 2006 přijalo Valné shromáždění a jejíž sedmá aktualizace by měla být brzy provedena,

–  s ohledem na Smlouvu o mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi (ATT),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráci EU s OSN a Africkou unií(4),

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0173/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů slaví letos 75. výročí svého vzniku; vzhledem k tomu, že OSN se osvědčila jako zásadní univerzální fórum pro hledání mezinárodního konsenzu, pokud jde o mír a bezpečnost, udržitelný rozvoj a dodržování lidských práv a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že je také klíčovým poskytovatelem podpory zranitelným státům a společenstvím při budování státu a řešení konfliktů; vzhledem k tomu, že narůstající politické napětí narušuje agendu OSN; vzhledem k tomu, že některé země často přehlížejí úspěchy a nezbytnou úlohu OSN ve snaze prosazovat jednostranná rozhodnutí; vzhledem k tomu, že je důležité, aby EU a její členské státy zajistily, aby OSN byla i nadále účinnou a účelnou platformou fungující ku prospěchu mezinárodního společenství a mohla pokračovat v plnění současných i budoucích globálních náročných úkolů, čehož lze dosáhnout pouze prostřednictvím provádění rezolucí Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN a mnohostranných řešení; vzhledem k tomu, že tři pilíře OSN, jimiž jsou i) mír a bezpečnost, ii) rozvoj, lidská práva a iii) právní stát, jsou neoddělitelné a vzájemně se posilují; vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou v různých oblastech světa stále více ohrožovány, přičemž v řadě členských států OSN se zmenšuje prostor pro občanskou společnost; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv čelí rostoucím hrozbám kvůli své legitimní práci na celosvětové úrovni v situaci, kdy opatření a omezení kvůli onemocnění COVID-19 omezila podávání zpráv o porušování lidských práv a jeho monitorování; vzhledem k tomu, že státy mají odpovědnost za přijímání opatření, která zaručí, aby všechny osoby, místní komunity a skupiny obyvatelstva mohly plně požívat všech svých lidských práv v souladu se základními cíli a hlavními zásadami OSN, které jsou obsaženy v zakládací listině z roku 1945 a ve Všeobecné deklaraci lidských práv; vzhledem k tomu, že mezi hlavní zásady OSN patří zachování a prosazování míru a bezpečnosti, udržitelný rozvoj a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že nedávné zprávy OSN poukázaly na to, že v několika členských státech OSN dochází k systematickému porušování a oslabování lidských práv; vzhledem k tomu, že původní účel OSN udržovat mír ztěžují pokračující komplexní krize;

B.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na to, že je naléhavě nutné vytvářet v rámci celého mezinárodního společenství odolné kapacity, vést intenzivní mnohostranný dialog a navázat úzkou spolupráci mnoha stran, zejména ohledně přístupu k veřejným statkům; vzhledem k tomu, že úloha, odborné znalosti a integrita Světové zdravotnické organizace (WHO) mají zejména nyní zásadní význam pro celosvětovou koordinaci a úsilí v boji proti pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že WHO musí dále zlepšit svou schopnost řídit stávající pandemii a budoucí pandemická rizika; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje představují centrální plán obnovy a činnosti, který již potvrdilo mezinárodní společenství; vzhledem k tomu, že pokud nebudou na globální úrovni přijaty rychlé, rozsáhlé a zásadní politické kroky, pak onemocnění COVID-19 pravděpodobně urychlí negativní trendy vývoje, včetně ohrožení demokracie, právního státu a lidských práv, zejména práv žen a dětí a rovnosti pohlaví; vzhledem k tomu, že parlamentní kontrola rozhodnutí výkonných orgánů je důležitá i proto, aby zajistila důsledné dodržování základních práv a svobod občanů; vzhledem k tomu, že spolupráce EU a OSN má zásadní význam pro boj proti těmto trendům; vzhledem k tomu, že pandemie podtrhla fakt, že podpora všeobecného zdraví není jen morálním imperativem, ale i předpokladem pro ekonomický a sociální blahobyt a rozvoj a pro posílení postavení všech osob, zejména těch nejvíce zranitelných; vzhledem k tomu, že pandemie také upozornila na význam větších a lepších investic do plnění zásadních potřeb souvisejících se zdravím na celosvětové úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že WHO jakožto výkonný orgán pro koordinaci zdravotnických opatření v rámci systému OSN sehrává ve světových zdravotnických záležitostech vedoucí roli; vzhledem k tomu, že program WHO pro zdraví a rozvoj pro 21. století stanoví v rámci svých šesti bodů využití výzkumu, informací a důkazů a posílení spojenectví prostřednictvím podpory a spolupráce mezi partnery, včetně institucí OSN a dalších mezinárodních organizací, dárců, organizací občanské společnosti a soukromého sektoru;

D.  vzhledem k tomu, že OSN poskytuje důležité fórum pro inkluzivní dialog mezi zadluženými státy, jejich věřiteli a dalšími zúčastněnými stranami;

E.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN prokázal, že má vynikající vůdcovské schopnosti, pokud jde o pokrok v reformování OSN; vzhledem k tomu, že k řešení klíčových nevyřešených otázek, zejména reformy struktury Rady bezpečnosti OSN, jsou zapotřebí další odvážná opatření a politické odhodlání; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy, jakožto největší finanční přispěvatelé OSN, prokázaly důležité odhodlání prosazovat účinný multilateralismus skrze svou politickou, symbolickou a finanční podporu OSN, přičemž prvořadým cílem je vymýtit chudobu, podporovat dlouhodobý mír a stabilitu, bránit lidská práva, bojovat proti obchodování s lidmi a poskytovat humanitární pomoc obyvatelům, zemím a regionům zasaženým různými krizemi, ať už přírodními či zapříčiněnými člověkem; vzhledem k tomu, že problém odpovídajícího financování systému OSN je i nadále výzvou; vzhledem k tomu, že EU by měla vyzvat OSN k vyvinutí větší snahy při usilování o reformu, která mezi její zaměstnance a vedení začlení více žen, mladších lidí a osob se zdravotním postižením, a ke zvýšení povědomí o průřezové povaze struktur OSN;

1.  doporučuje Radě,

   a) aby navázala na úspěšné poskytování podpory účinnému multilateralismu, efektivním a transparentním multilaterálním organizacím a zejména OSN jakožto nezbytnému fóru pro hledání multilaterálních řešení celosvětových problémů, pro šíření politik, politický dialog a úsilí o dosažení konsenzu v celém mezinárodním společenství; Parlament vítá závěry Rady ze dne 13. července 2020 týkající se priorit EU v Organizaci spojených národů a v rámci 75. zasedání Valného shromáždění OSN, což jsou subjekty vnímané jako účinné platformy podpory univerzálních hodnot, které jsou současně základními hodnotami EU; znovu potvrzuje, že EU a její členské státy sdílí hodnoty a zásady Charty OSN a hrají zásadní roli v prosazování těchto zásad i cílů OSN ve vnější činnosti EU; je toho názoru, že EU potřebuje celosvětové a regionální partnery, aby mohla úspěšně naplnit své zahraničněpolitické cíle, zejména v oblasti míru a bezpečnosti, boje proti terorismu a organizované trestné činnosti, regionálních konfliktech a v boji proti nefungujícím státům a proti šíření zbraní hromadného ničení, domnívá se, že by EU měla posílit své informační činnosti s cílem rozvíjet širší partnerství na podporu účinného multilateralismu a že by měla zvážit zahrnutí cílených diskusí o účinném multilateralismu do všech strukturovaných dialogů s partnery; dále konstatuje, že Unie je založena na hodnotách respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, jak je stanoveno v článku 2 SEU, a že podpora těchto hodnot navenek, prosazování demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv by měly být ústředním prvkem společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU v souladu s článkem 21 Smlouvy o Evropské unii a strategickými zájmy Unie a že by se měly rovněž účinně a soudržně odrážet ve všech oblastech vztahů Unie se zeměmi a orgány mimo EU a v cílech, které EU sleduje v rámci systému OSN, zejména s ohledem na uplatňování mezinárodního práva; je tudíž toho názoru, že by Rada měla podporovat veškeré činnosti, jejichž cílem je udržet otázky lidských práv mezi prioritami agendy OSN s ohledem na úsilí o oslabení Všeobecné deklarace lidských práv a dalších příslušných ustanovení OSN podřízením individuálních lidských práv domnělému blahobytu všech společností; podporuje konkrétní opatření v tomto ohledu s cílem posílit architekturu OSN;
   b) aby zastávala názor, že v multipolárním světě, v němž některé země podporují spíše selektivní multilateralismus než účinný multilateralismus zakotvený ve všeobecných hodnotách, musí EU usilovat o důraznější prosazování bezpodmínečného závazku členských zemí OSN hájit ve všech oblastech politiky univerzální hodnoty, systém založený na pravidlech a princip přednosti lidských práv; Parlament vyzývá k podpoře začleňování těchto hodnot a práv do všech oblastí politiky a programování OSN v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi a s cílem dosáhnout pokroku v politickém dialogu a politických řešeních a ve schopnosti uplatňovat a začleňovat tyto hodnoty, a přitom nezapomenout, že OSN je mezivládní organizace, která vyžaduje konzultace a zapojení členských států OSN; vyzývá Radu, aby využila příležitosti, kterou skýtá stávající americká vláda, a i nadále oslovovala Spojené státy v souvislosti s politickými otázkami společného zájmu a udržovala schopnost dialogu a partnerství k obnově a zachování potenciálu transatlantického partnerství a spolupráce v systému OSN pro budoucnost; v tomto ohledu oceňuje „globální summit pro demokracii, jehož cílem je obnovit ducha a společný účel národů svobodného světa", který navrhl prezident Spojených států Joe Biden, a žádá Radu, aby se zapojila do organizace tohoto summitu, který má být setkáním světových demokracií s cílem posílit demokratické instituce a prosazovat právní stát a lidská práva; vyzývá Radu, aby taktéž dále pokračovala v úzkém dialogu a spolupráci se Spojeným královstvím, jakožto stálým členem Rady bezpečnosti OSN;
   c) aby pokračovala ve své snaze dát EU a jejím členských státům možnost, aby mohly vystupovat v OSN a dalších vícestranných fórech jednotně, posílit efektivitu a proaktivnost zahraniční a bezpečnostní politiky EU využitím pravidla hlasování kvalifikovanou většinou v Radě, aby se posílila spolupráce v otázkách klíčového strategického zájmu pro EU nebo souvisejících s jejími základními hodnotami, neboť jedině tak může Unie hrát vůdčí roli na mezinárodní scéně a využít svůj vliv k pozitivním změnám a lepším reakcím na globální výzvy, a to zejména v souvislosti s Radou bezpečnosti OSN a s ohledem na dobré výsledky spolupráce se stálými i nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, kteří patří mezi členské státy EU, s Valným shromážděním OSN a Radou pro lidská práva; Parlament oceňuje úlohu, kterou z hlediska usnadňování tohoto dialogu a této spolupráce znamenitě plní ESVČ a její delegace, ale i delegace členských států EU; je toho názoru, že EU by v zájmu zachování svých cílů a zájmů měla usilovat o přijetí společných postojů k otázkám v Radě bezpečnosti prostřednictvím koordinace v rámci Rady a mezi orgány EU; v souladu s článkem 34 SEU, aby se zlepšila soudržnost a důvěryhodnost EU na úrovni OSN; připomíná, že v rámci OSN zastupuje EU celá řada činitelů;
   d) aby dále posilovala spolupráci mezi EU a OSN na přípravě nástrojů k řešení opakujícího se problému násilí spojeného s volbami, a to i na základě zkušeností s volebními pozorovatelskými misemi Evropského parlamentu;
   e) aby připomněla, že zpoždění při vyplácení vyměřených příspěvků několika členskými státy mají mimořádně negativní dopad na činnost Organizace spojených národů, a jsou tudíž nepřijatelná;
   f) aby podporovala veškeré snahy o pokračování v programu kontroly zbraní a odzbrojení a aby transfery konvenčních zbraní mezi členskými státy OSN byly plně v souladu s kritérii Smlouvy o obchodu se zbraněmi; aby přesvědčila Radu bezpečnosti OSN, aby, jak je uvedeno v Kodexu chování EU pro vývoz zbraní, přijala závazný právní rámec pro zákaz vývozu a prodeje zbraní a technologií kybernetického dohledu, jejichž účelem je páchat válečné zločiny nebo potlačovat vnitřní opozici; aby zopakovala, že účinný multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech jsou předpokladem pro pokrok v odzbrojení a pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení; aby znovu potvrdila plnou podporu ze strany EU a jejích členských států pro stávající mezinárodní smlouvy, mimo jiné pro Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT), Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), Úmluvu o chemických zbraních (CWC), Úmluvu o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC), Smlouvu o obchodu se zbraněmi (ATT), Úmluvu o kazetové munici a Úmluvu o zákazu protipěchotních min, a aby podporovala úsilí o vypracování politického prohlášení o výbušných zbraních v obydlených oblastech a jasnou definici autonomních zbraní; Parlament vybízí vysokého představitele, místopředsedu Komise, členské státy a Radu, aby pracovali na zahájení mezinárodních jednání o právně závazném nástroji, jenž by zakázal smrtící autonomní zbraňové systémy bez smysluplné lidské kontroly; doporučuje, aby Rada naléhavě vyzvala hlavní státy vlastnící jaderné zbraně, aby neodstupovaly od režimu kontroly zbraní a aby dosáhly pokroku v jednáních o kontrole jaderných zbraní; doporučuje, aby Rada naléhavě vyzvala Spojené státy a Rusko, aby začaly budovat vzájemnou důvěru s cílem obnovit dialog o způsobech, jak vybudovat nový vztah v oblasti kontroly zbraní; je toho názoru, že EU by měla podporovat činnost pracovní skupiny pro kosmický prostor v rámci Komise OSN pro odzbrojení, pokud jde o praktické provádění opatření pro transparentnost a budování důvěry v činnostech v kosmickém prostoru; je toho názoru, že Rada bezpečnosti OSN by měla poskytnout cennou příležitost definovat společné standardy a podmínky pro nové vojenské technologie, jako je umělá inteligence, kosmické zbraně, biotechnologie a nadzvukové zbraně; domnívá se, že EU by měla podporovat výzvu generálního tajemníka OSN k celosvětovému příměří a aktivně k ní přispívat, mimo jiné prostřednictvím účinných opatření proti nezákonnému obchodu se zbraněmi a zvýšením transparentnosti a odpovědnosti za vývoz zbraní z členských států;
   g) aby uznala potenciál přímé regionální účasti v OSN, a to podporou možnosti, že by jiné organizace, například Africká unie (AU), mohly žádat o rozšířený pozorovatelský status; aby uznala a využila potenciál EU jako nejsofistikovanější regionální organizace k tomu, aby byla hybnou silou při obnově a posilování systému OSN prostřednictvím víceúrovňového multilateralismu;
   h) aby i nadále výrazně podporovala generálního tajemníka OSN a jeho snahy dosáhnout pokroku v programu reforem OSN, posílit schopnost OSN prosazovat další udržitelný rozvoj, mír a bezpečnost, zefektivnit její vnitřní systém řízení s cílem dosáhnout účinné, transparentní, finančně udržitelné a odpovědné organizace, která bude schopna najít si opět cestu k občanům, včetně místních komunit a dalších místních aktérů a občanské společnosti, a bude více v souladu s náročnou globální agendou; aby se ujala vedoucí úlohy v otázce svévolného odkladu žádostí řady organizací občanské společnosti o poradní status OSN; Parlament zdůrazňuje, že významného pokroku v rámci reformování OSN bylo dosaženo v administrativní a byrokratické oblasti, zatímco hlavní politické reformy zatím nebyly provedeny, a ty by měly zahrnovat oživení Valného shromáždění OSN a konkrétní kroky k urychlení sladění rozvojového systému s Agendou 2030; je toho názoru, že EU a její členské státy by měly dospět k širokému konsenzu ohledně reformy Rady bezpečnosti OSN, mimo jiné pokud jde o stálé místo pro Evropskou unii navíc k již existujícím stálým místům jejích členských států, omezení používání práva veta, zejména v případě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a změnu ve složení jejích členů tak, aby lépe odrážela současný svět; domnívá se, že EU by měla podporovat generálního tajemníka a požádat jej, aby intenzivněji usiloval o provádění strategie OSN pro rovné zastoupení žen a mužů k zajištění rovného zastoupení žen v systému OSN na všech hierarchických úrovních; je toho názoru, že EU by měla OSN připomenout, že od vzniku OSN v roce 1945 nebyla generálním tajemníkem Organizace spojených národů jmenována žádná žena;
   i) aby i nadále usilovala o větší součinnost mezi Radou OSN pro lidská práva, Valným shromáždění OSN a Radou bezpečnosti OSN; Parlament oceňuje činnost, s níž EU podporuje práci Rady OSN pro lidská práva a jejích zvláštních postupů OSN včetně zvláštních zpravodajů, zejména když odhalují a sledují porušování lidských práv, a dalších tematických mechanismů a specifických mechanismů v oblasti lidských práv pro jednotlivé země, v souvislosti s nutností začlenit lidská práva jako nedělitelná, vzájemně závislá a provázaná práva do všech oblastí rozhodování a politiky OSN; je toho názoru, že EU by měla i nadále vyzývat všechny členské státy OSN, aby se plně angažovaly při ochraně a podpoře dodržování lidských práv, demokracie a právního státu a měla by usilovat o aktivaci dostupných mechanismů OSN s cílem postavit osoby odpovědné za porušování lidských práv před soud, zejména pokud dotčené země nejsou schopny nebo odmítají tyto trestné činy vyšetřit a nezaručují ochranu základních práv pro všechny občany; upozorňuje na činnost vysoké komisařky pro lidská práva a jejího úřadu při odsuzování porušení lidských práv; naléhavě žádá, aby byla zaručena nestrannost všech organismů souvisejících s obranou a zárukou lidských práv, a zejména aby byly ochráněny před případnými vlivy států, které jsou podezřelé z porušování lidských práv nebo jejich nedodržování; odsuzuje zneužívání Rady OSN pro lidská práva ze strany autoritářských režimů, které ji nadále zneužívají pro své vlastní účely, zejména k narušení jejího fungování a k narušení režimu norem v oblasti lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily komplexní reformu Rady pro lidská práva; zdůrazňuje tudíž, že je důležité prosazovat reformu Rady OSN pro lidská práva, která může zajistit skutečný závazek k účinnému a nestrannému prosazování lidských práv všemi členskými státy, protože jinak hrozí riziko, že důvěryhodnost Rady pro lidská práva bude ohrožena; znovu opakuje, že je třeba přezkoumat volební proces Rady OSN pro lidská práva, tedy například zakázat uzavřené seznamy a zřídit mechanismus „přezkumu závazku“ s cílem zlepšit odpovědnost členů této rady a zaručit, aby každý stát, který je členem této rady, co nejlépe prosazoval a chránil lidská práva, a to v souladu s rezolucí, na jejímž základě tato rada vznikla; vyzývá členské státy EU, aby přijaly koordinovaný postoj ve vztahu k členství v Radě pro lidská práva a aby hlasovaly proti všem kandidátům, kteří nesplňují kritéria stanovená v rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/251 ze dne 15. března 2006; vyzývá členské státy EU, aby požadovaly výroční zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva zaměřenou na spolupráci členů Rady s mechanismy OSN a aby naléhaly na členy vybrané do Rady, aby vydali stálé pozvánky ke všem zvláštním postupům Rady pro lidská práva; vyjadřuje politování nad tím, že Venezuela je v období 2020–2022 řádným členem Rady pro lidská práva, přestože samotná OSN ve své zprávě za rok 2020 potvrzuje zprávy o zločinech proti lidskosti, jež spáchala vláda této země, a poukazuje na to, že tato situace jasně postrádá konzistentnost;
   j) domnívá se, že EU by měla podpořit vytvoření nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise v rámci Rady OSN pro lidská práva, která by vyšetřila fakta a okolnosti související s obviněními ze systémového rasismu a porušování a zneužívání; požaduje všeobecnou ratifikaci a účinné provádění Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace; uznává zásadní úlohu vzdělávání a kultury při prosazování lidských práv a průřezovém boji proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a související netoleranci;
   k) aby i nadále posilovala úlohu Mezinárodního trestního soudu a mezinárodního systému trestního soudnictví s cílem podporovat odpovědnost, ukončit beztrestnost a poskytnout Mezinárodnímu trestnímu soudu silnou diplomatickou a politickou podporu a řádné finanční zdroje, které mu umožní plnit úkoly v rámci jeho mandátu; aby vyzvala všechny členské státy OSN, aby se připojily k Mezinárodnímu trestnímu soudu prostřednictvím ratifikace a provádění Římského statutu a podpořily ratifikaci změn přijatých v Kampale; aby vyzvala státy, které od Mezinárodního trestního soudu odstupují, aby své rozhodnutí změnily; aby podporovala Mezinárodní trestní soud coby klíčovou instituci pro pohnání pachatelů k zodpovědnosti a pro pomoc obětem v dosažení spravedlnosti a aby podporovala intenzivní dialog a spolupráci mezi Mezinárodním trestním soudem, OSN a jejími agenturami a Radou bezpečnosti OSN; Parlament vyjadřuje politování nad útoky proti Mezinárodnímu trestnímu soudu a odsuzuje je a i nadále je rozhodně proti jakýmkoli urážlivým akcím a nepodloženým tvrzením nebo prohlášením, které ohrožují systém Mezinárodního trestního soudu a Římského statutu obecně; vítá, že byla přijata konkrétní opatření k odstranění sankcí proti pracovníkům Mezinárodního trestního soudu, včetně vrchního žalobce Mezinárodního trestního soudu; je toho názoru, že EU by se měla zapojit do posíleného dialogu se stávající americkou vládou v otázkách týkajících se Mezinárodního trestního soudu a že by EU měla přispět k celosvětovému boji proti mezinárodním trestným činům podporou iniciativ, jejichž cílem je prosazovat zásadu všeobecné soudní příslušnosti a budovat schopnost členských států OSN uplatňovat ji ve svém vnitrostátním právním systému; zdůrazňuje vedoucí úlohu EU v boji proti beztrestnosti, včetně její podpory Mezinárodnímu trestnímu soudu, který je základním prvkem projevu EU v OSN, a dále zdůrazňuje, že Mezinárodní trestní soud je jedinou mezinárodní institucí, která má schopnost stíhat některé z nejstrašnějších zločinů na světě a bránit oběti, které nemají nikoho jiného, na koho by se mohly obrátit;
   l) aby znovu potvrdila potřebu všeobecného dodržování a uplatňování právního státu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a svoji podporu a svůj závazek k mezinárodnímu řádu založenému na zásadách právního státu a mezinárodním právu; aby ocenila dialog, který zahájila skupina pro koordinaci právního státu a zdroje a oddělení pro právní stát v rámci výkonného úřadu generálního tajemníka s členskými státy o tématu „podpora právního státu na mezinárodní úrovni“ a vyzvala k pokračování tohoto dialogu s cílem podpořit právní stát na mezinárodní úrovni; Parlament vyzývá generálního tajemníka a systém OSN, aby se v příslušných činnostech systematicky zabývali aspekty právního státu, včetně účasti žen na činnostech souvisejících s právním státem;
   m) aby aktivně bojovala proti pokusům některých jednotlivců nebo koalic států o oslabení mezinárodního konsenzu v oblasti reprodukčního zdraví a práv; odsuzuje zejména nedávnou „Ženevskou deklaraci o konsenzu“ pod vedením vlády prezidenta Trumpa, kterou spolupodepsalo 32 převážně neliberálních nebo autoritářských vlád; Parlament vyjadřuje hluboké politování nad tím, že dva členské státy EU, Maďarsko a Polsko, podepsaly tuto zpátečnickou deklaraci, jejímž cílem je oslabit reprodukční svobody žen a práva LGBT osob;
   n) aby podporovala práci nedávno zřízené otevřené mezivládní pracovní skupiny za účelem vypracování právně závazné smlouvy o nadnárodních korporacích a dalších podnikatelských subjektech s cílem vytvořit právně závazný nástroj, který zajistí, aby byly společnosti plně odpovědné za porušování lidských práv a za trestné činy proti životnímu prostředí;
   o) aby dále posilovala závazek EU bojovat proti beztrestnosti za trestné činy spáchané proti novinářům, pracovníkům sdělovacích prostředků a přidruženým pracovníkům, včetně místních pracovníků, a zahájila konkrétní iniciativy v tomto směru; aby podpořila výzvu zvláštních zpravodajů OSN pro svobodu projevu a mimosoudní, sumární a svévolné popravy ke zřízení stálého mechanismu OSN pro vyšetřování zločinů proti novinářům a aby podpořila jmenování zvláštního zástupce OSN pro ochranu novinářů na celém světě; aby přijala politiku, která systematicky a jednoznačně odsuzuje zabíjení obránců lidských práv, včetně oblasti životního prostředí a práv k půdě, a všechny pokusy vystavit je jakékoli formě násilí, pronásledování, vyhrožování, obtěžování, zmizení, uvěznění či svévolného zatýkání; aby vyzvala členské státy OSN k přijetí politik, které zajistí ochranu a podporu ohrožených obránců lidských práv; aby nadále prosazovala zrušení trestu smrti po celém světě všemi diplomatickými prostředky a v úzké spolupráci s OSN a vyzývala k zavedení moratoria na výkon trestu smrti;
   p) aby pokračovala v rozšiřování svých nástrojů diplomacie a osvěty, zejména v oblasti míru, mezinárodní bezpečnosti a dlouhodobé stability, diplomacie v otázkách klimatu a kultury, lidských práv, rovnosti žen a mužů, spravedlivé globalizace a schopnosti vést politický dialog a dosáhnout politického konsensu nejen se členy OSN, ale také s důležitými partnery, jako jsou města, regiony, akademická obec, náboženské subjekty a společenství, občanská společnost, místní a domorodé komunity a soukromý sektor; aby využila úsilí o nalezení řešení globálních problémů, například změny klimatu, jako výchozího bodu k navázání diplomatických vztahů s partnery, s nimiž existují silné rozpory v dalších bodech agendy, což přinese příležitost k posílení stability a míru; Parlament vítá, že Unie a její členské státy různými způsoby a v různé podobě aktivně přispívají k činnosti systému OSN;
   q) aby znovu jednoznačně odsoudila terorismus a vyjádřila plnou podporu opatřením, jejichž cílem je porazit a zničit teroristické organizace, zejména ISIS/Dá'iš, který je jednoznačnou hrozbou pro regionální a mezinárodní bezpečnost; aby spolupracovala s Valným shromážděním a Radou bezpečnosti OSN na potírání financování terorismu a na budování mechanismů, které označí teroristy a teroristické organizace, a na posílení mechanismů umožňujících zmrazení majetku na celém světě; aby byla odhodlána posílit společné úsilí EU-OSN v boji proti základním příčinám terorismu, zejména pokud jde o boj proti hybridním hrozbám a rozvoj výzkumu a budování kapacit v oblasti kybernetické obrany; aby se opírala o stávající iniciativy místních partnerů při navrhování, provádění a realizaci postupů proti radikalizaci a náboru do teroristických organizací; aby pokračovala v úsilí o potlačování náboru bojovníků a v boji proti zahraničním bojovníkům, násilnému extremismu a teroristické propagandě; aby podporovala opatření posilující odolnost komunit ohrožených radikalizací, mimo jiné zajištěním sociálního začlenění a zvážením iniciativ spolupráce s umírněnými náboženskými vůdci a ministry; aby usilovala o vyšší efektivitu mezinárodní policejní práce a právní a soudní spolupráce v boji proti terorismu a nadnárodní trestné činnosti na podporu politik boje proti radikalizaci a deradikalizace v souladu s akčním plánem OSN pro předcházení násilnému extremismu; aby podnítila činnost v OSN týkající se boje proti terorismu provedením a aktualizací čtyř pilířů globální strategie OSN pro boj proti terorismu, kterou schválilo Valné shromáždění v září 2006; aby se ujala vedoucí úlohy při nadcházejícím přezkumu globální strategie OSN pro boj proti terorismu posílením přístupu v oblasti lidských práv a prevence;
   r) aby dále rozšířila třístrannou spolupráci mezi EU, Africkou unií (AU) a OSN; Parlament zdůrazňuje význam společného úsilí EU, OSN a AU v oblasti budování kapacit a pokračující spolupráce s AU při rozvoji schopnosti předcházet krizím, řešit krize a konflikty na africkém kontinentu, mimo jiné prostřednictvím uceleného pokračování dlouhodobé podpory EU a OSN pro úplnou realizaci africké struktury pro mír a bezpečnost (APSA), a kapacit AU v jiných politických oblastech, jež jsou důležité pro bezpečnost a stabilitu Afriky, například na základě indexu lidské bezpečnosti, a to i z ekonomického a environmentálního hlediska a z hlediska přístupu k veřejným statkům; zdůrazňuje v tomto ohledu, že z důvodu rostoucí nestability je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci v oblasti Sahelu; je toho názoru, že EU může být mimořádně atraktivním partnerem vzhledem ke své schopnosti poskytnout to, co africký kontinent a jeho instituce očekávají od partnerství rovných v souladu s novou strategií EU-Afrika; zdůrazňuje význam užšího politického dialogu s partnery EU v Africe, a to i podpory dialogu s regionálními organizacemi a v rámci parlamentního rozměru; zdůrazňuje, že je nutné posílit v rámci OSN dialog a spolupráci s africkými zeměmi z jižního středomořského sousedství EU s cílem řešit společné výzvy v oblasti bezpečnosti a stability;
   s) aby uznala a navázala na významný pokrok, jehož EU a OSN dosáhly při poskytování podpory a budování kapacit v oblasti Sahelu, západní Afriky a Afrického rohu; Parlament oceňuje spolupráci mezi civilními a vojenskými misemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) EU a misemi OSN a jejich úlohu, včetně integrované strategie OSN pro oblast Sahelu a jejího plánu podpory, Multidimenzionální integrované mise OSN pro stabilizaci Mali (MINUSMA) a Úřadu OSN pro západní Afriku; vítá podpis technického ujednání mezi skupinou G5 Sahel, EU a OSN, pokud jde o poskytování operační a logistické podpory společným silám v pěti zemích skupiny G5 Sahel, který je dokladem vynikající spolupráce mezi těmito třemi organizacemi; zastává názor, že EU by měla podpořit výzvu Radě bezpečnosti OSN, aby společné síly skupiny G5 Sahel byly zařazeny do kapitoly VII Charty OSN, a získaly tak přístup k dlouhodobému financování; připomíná, že rozvoj, bezpečnost a stabilita afrického kontinentu, zejména oblastí Maghrebu a Sahelu, mají přímý dopad na EU a její vnější hranice; vyzývá EU, aby podporovala a posílila svou spolupráci s OSN a Africkou unií při podpoře rozvoje, řešení chudoby a budování kapacit s místními partnery v boji proti extremismu a obchodování s lidmi;
   t) aby upevnila spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky, která je regionem, s nímž sdílíme mnohá pouta a hodnoty a jenž byl tvrdě zasažen pandemií COVID-19, s cílem koordinovaně v rámci OSN čelit společným výzvám;
   u) aby pokračovala v dialogu o možnostech systému OSN využít a posílit schopnost této organizace nést odpovědnost za ochranu (R2P) a znovu potvrdila společný závazek k dodržování mezinárodního řádu založeného na pravidlech, mezinárodního práva, včetně územní celistvosti, nezávislosti a svrchovanosti, jak je rovněž uvedeno v zásadách Helsinského závěrečného aktu a v Pařížské chartě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), při zajištění toho, že lidská práva budou ústředním zájmem politik pro prevenci a mediaci konfliktů; Parlament zdůrazňuje význam dialogu a spolupráce s OSN v oblasti účinných a důvěryhodných mírových misí s jasnými cíli a jasnou kapacitou k dosažení hmatatelných a důvěryhodných výsledků; vyzývá k zavedení účinných mechanismů, včetně: i) provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a všech následných rezolucí o ženách, míru a bezpečnosti v souladu s cílem plné, rovné a smysluplné účasti žen, a to i na vedoucích pozicích, v mírových misích a strukturách OSN věnovaných těmto misím, ii) hlediska dětí a mladých lidí, jak je uvedeno v programu pro mládež, mír a bezpečnost a v Úmluvě o právech dítěte, a to i pokud jde o podporu a zvýšení mezinárodního úsilí prostřednictvím OSN o ukončení využívání dětí v ozbrojeném konfliktu, iii) hlediska osob se zdravotním postižením, zejména včetně osob, jež čelí vícečetné diskriminaci, a ohrožených osob ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a iv) nutnosti zajistit dodržování lidských práv a ochranu civilistů, jež jsou ústředním prvkem mandátů mírových misí; opakuje, že ženy hrají v rámci mediačních a mírových misí klíčovou úlohu; připomíná jejich nedostatečné zastoupení v rámci misí OSN a EU na všech úrovních a zásadní význam ochrany žen a dívek v konfliktních a postkonfliktních situacích; vyzývá členské státy EU, aby napomohly většímu zapojení evropských ozbrojených sil do mírových operací OSN; zdůrazňuje význam podpory EU zemím, které se zrodily z násilných konfliktů; vyzývá proto k větší spolupráci na řešení problému nestability v období transformace, a to mimo jiné posílením vlastní odpovědnosti příslušných států a navázáním na úspěchy při budování míru a posílením interakce s místními komunitami zajištěním jejich ochrany a podpory; požaduje reformu příslušných struktur s cílem ukončit beztrestnost zaměstnanců OSN, kteří slouží ve vojenských operacích a civilních misích, a zavést funkční a transparentní dohled a robustní mechanismy odpovědnosti v případech násilných aktů, především sexuálního násilí; oceňuje práci a příspěvek k boji proti beztrestnosti paní Agnès Callamardové, zvláštní zpravodajky OSN pro mimosoudní, sumární a svévolné popravy, při provádění vyšetřování podezřelých případů mimosoudních vražd, při nichž byla vystavena zastrašování a vyhrožování;
   v) aby pokračovala v dalším důsledném dialogu v rámci fór OSN, zejména Valného shromáždění OSN, o potřebě chránit lidská práva osob LGBTI v souladu s pokyny EU na prosazování a ochranu požívání všech lidských práv lesbických, transgender osob, bisexuálů a transgender osob na mnohostranných fórech(5), obecnými zásadami EU o trestu smrti(6) a mezinárodně uznávanými zásadami z Yogyakarty(7); aby vyzvala orgány a členy OSN, aby v oblasti porušování lidských práv zohledňovali „genderovou identitu a vyjádření genderu“ a „pohlavní rysy“, a to včetně transsexuálních a intersexuálních osob, jakož i porušování lidských práv, jehož jsou oběťmi; využila všech diplomatických nástrojů, které má k dispozici, aby se na celosvětové úrovni zasadila o dekriminalizaci pohlavního styku osob stejného pohlaví po vzájemném souhlasu, zrušení trestu smrti za tento typ pohlavního styku, o přijetí právních předpisů umožňujících právní uznání pohlaví a zákaz mrzačení pohlavních orgánů intersexuálních osob a postupů tzv. „konverzní terapie“ po celém světě;
   w) aby podporovala soudržný přístup OSN k situacím okupace nebo anexe území; Parlament připomíná, že mezinárodní angažovanost by se ve všech těchto situacích měla řídit mezinárodním humanitárním právem, a to i v případě vleklého okupování území a v případě řady „zamrzlých konfliktů“ v zemích Východního partnerství; podporuje rostoucí pozornost, kterou OSN věnuje podnikatelské činnosti související se situacemi mezinárodního zájmu, a vyzývá Radu, aby bedlivě sledovala společnosti se sídlem v EU, které jsou uvedeny v takovýchto zprávách nebo databázích OSN;
   x) aby v součinnosti se snahami OSN dále rozvíjela vyjednávací a diplomatické schopnosti EU za účelem předcházení krizím a řešení krizí a konfliktů, včetně zamrzlých nebo nových konfliktů, nebo alespoň za účelem jejich zmírnění, s tím, že berlínský proces k situaci v Libyi je dobrým příkladem podpory, kterou EU poskytuje snahám OSN o vyjednávání, a to při plném a smysluplném zapojení žen do vyjednávání, aby EU pokračovala v pevné podpoře nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci mezinárodně uznávaných hranic svých partnerů zasažených konflikty, jako je Gruzie, Moldavsko a Ukrajina; aby vyzvala OSN, aby upřednostňovala preventivní, mediační, smírčí a politická řešení konfliktů a zároveň aby řešila základní příčiny a hybné síly, které tyto krize vyvolaly; aby prosazovala silnější mnohostranné závazky k nalezení udržitelných politických řešení stávajících konfliktů a aby nadále podporovala činnost zvláštních vyslanců OSN a opatření a iniciativy zaměřené na řešení těchto konfliktů; Parlament oceňuje dobré výsledky spolupráce mezi EU a OSN při plnění společných rozvojových cílů a předcházení dalšímu prohlubování probíhajících konfliktů; v této souvislosti se domnívá, že EU by měla i nadále naléhat na mezinárodní společenství, aby plně provádělo politiku neuznávání nezákonné anexe Krymu;
   y) aby naléhavě vyzvala všechny členské státy OSN, aby ratifikovaly a účinně prováděly všechny klíčové úmluvy OSN o lidských právech, včetně Úmluvy OSN proti mučení a opčního protokolu k této úmluvě, opčních protokolů k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a plnily požadavky ohledně oznamovací povinnosti v rámci těchto nástrojů a závazek k loajální spolupráci s mechanismy OSN v oblasti lidských práv;
   z) aby byla i nadále průkopníkem při využívání všech prostředků účinného plnění cílů Agendy 2030 a sledování jejich plnění ve všech vnitřních i vnějších politikách EU a ve vnitrostátních strategiích a prioritách členských států; Parlament zdůrazňuje, že je naléhavě nutné náležitě podporovat a uznávat důležitou a nepostradatelnou práci humanitárních agentur, jako je Světový potravinový program; vítá rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za rok 2020 Světovému potravinovému programu za jeho úsilí v boji proti hladu, za příspěvek k lepším podmínkám pro mír v oblastech postižených konflikty a za to, že působí jako hybná síla úsilí o předcházení využívání hladu jako zbraně ve válce a konfliktu;
   aa) aby znovu zdůraznila své znepokojení nad nepříznivými dopady lodí na mořské prostředí, včetně znečištění, zejména nezákonným vypouštěním ropy a jiných škodlivých látek a vypouštěním nebezpečného odpadu, včetně radioaktivních materiálů, jaderného odpadu a nebezpečných chemických látek, jakož i nad fyzickými dopady na korály; Parlament vyzývá členské státy OSN, aby i nadále upřednostňovaly opatření týkající se znečištění moří ze zdrojů na pevnině v rámci svých národních strategií a programů udržitelného rozvoje a aby pokročily v provádění globálního akčního programu na ochranu mořského prostředí před činnostmi založenými na půdě a Montrealské deklarace o ochraně mořského prostředí před pozemními činnostmi; vyzývá členské státy OSN, aby zlepšily vědecké poznatky o mořských a pobřežních ekosystémech a jejich posouzení jako základu pro řádné rozhodování prostřednictvím opatření uvedených v Johannesburském prováděcím plánu; vyzývá členské státy OSN, aby vypracovaly vnitrostátní, regionální a mezinárodní programy na ochranu a zachování mořského prostředí a zastavení úbytku mořské biologické rozmanitosti, zejména křehkých ekosystémů;
   ab) aby podpořila volání generálního tajemníka OSN po cenově dostupné a přístupné vakcíně proti onemocnění COVID-19 a po tom, aby byla považována za celosvětový veřejný statek; aby provedla ustanovení obsažená v nedávných závěrech Rady o úloze EU při posilování Světové zdravotnické organizace, zejména pokud jde o schopnost připravenosti a reakce na mimořádné zdravotní situace; Parlament vítá činnost WHO při koordinaci vládního úsilí v boji proti pandemii COVID-19; vyzývá k nestrannému, transparentnímu a nezávislému vyšetření šíření viru a zvládání pandemie COVID-19, a to i ze strany Světové zdravotnické organizace (WHO); podporuje reformu WHO, aby mohla tato organizace v budoucnu účinněji reagovat na mimořádné situace a vytvořit mezinárodní konsorcium proti viru, které zajistí přístup k očkovacím látkám COVID-19 a jejich spravedlivou distribuci pro všechny země; znovu opakuje, že podporuje začlenění Tchaj-wanu do Světového zdravotnického shromáždění; odsuzuje zneužívání opatření zavedených v boji proti onemocnění COVID-19 mnoha autoritářskými režimy za účelem konsolidace moci, dalšího oslabení lidských práv, boje proti opozici a občanské společnosti, podněcování k nenávistným kampaním proti menšinám, zavádění dalších opatření s cílem omezit práva a svobody svých občanů a usilovat o geopolitické výhody v zahraničí; zdůrazňuje, že základem všech reakcí na pandemii by měly zůstat mezinárodní právo v oblasti lidských práv a slib dosažení cílů udržitelného rozvoje do roku 2030; vyzývá EU, aby přispěla k politickému závazku OSN skoncovat do roku 2030 s epidemií AIDS, která zůstává hrozbou pro veřejné zdraví na celém světě; doporučuje, aby Rada nadále usilovala o větší součinnost mezi členskými státy OSN s cílem odstranit právní předpisy, politiky a postupy, které vytvářejí překážky v přístupu ke službám souvisejícím s HIV a zvyšují riziko nákazy HIV, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost marginalizovaným a znevýhodněným skupinám; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU vyzvala k posílení legislativních a regulačních rámců a k podpoře soudržnosti politik za účelem dosažení všeobecného zdravotního pojištění, a to i prostřednictvím přijímání právních předpisů a provádění politik, které zajistí lepší přístup ke zdravotnickým službám, produktům a očkovacím látkám, zejména pro nejvíce znevýhodněné osoby;
   ac) aby přihlédla ke zprávě generálního tajemníka s názvem „Sdílená odpovědnost, globální solidarita: reakce na socioekonomické dopady onemocnění COVID-19“, a trvala na tom, aby reakce vlád na pandemii COVID-19 byly účinné, inkluzivní a v plném souladu s jejich povinnostmi a závazky v oblasti lidských práv; aby vyzvala členské státy OSN, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu dětí, jejichž znevýhodnění mohla ještě více zhoršit pandemie COVID-19; aby podporovala Ústřední fond OSN pro reakci na katastrofy, Světový potravinový program, Organizaci OSN pro uprchlíky a další orgány a programy OSN, které hrají klíčovou úlohu v humanitární reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19; aby podpořila výzvy uspořádat v roce 2021 summit OSN o mezinárodní hospodářské obnově a systémových reformách po pandemii COVID-19 jakožto důležitého fóra pro inkluzivnější prostor správy založené na právech;
   ad) aby posílila viditelnost činnosti a pomoci EU v rámci všech mnohostranných fór a na místě, a to zejména programu „tým Evropa“, který shromáždil částku 36 miliard EUR na řešení ničivých dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19 v partnerských zemích a regionech, zejména v Africe;
   ae) aby hrála aktivní, silnou a ambiciózní vedoucí úlohu v přípravách na 26. konferenci OSN o změně klimatu (COP26), včetně hlediska lidských práv, zejména prosazováním celosvětového uznání práva na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí a podporou mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a životní prostředí; Parlament konstatuje, že změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti patří k největším současným výzvám; podporuje iniciativu OSN pro práva v oblasti životního prostředí, která uznává, že porušování práv v oblasti životního prostředí má výrazný vliv na celou řadu lidských práv; zdůrazňuje, že biologická rozmanitost a lidská práva jsou vzájemně propojeny a vzájemně provázány; připomíná závazky států v oblasti lidských práv, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti, včetně zajištění přístupu k účinným opravným prostředkům v případě úbytku a zhoršování biologické rozmanitosti; Parlament v tomto ohledu vybízí EU a členské státy, aby prosazovaly uznání ekocidy jako mezinárodního zločinu podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; zastává názor, že EU by měla provádět zvláštní opatření s cílem učinit odolnost středobodem úsilí o obnovu a začlenit snižování rizika katastrof do všech politik EU ve spolupráci s OSN v souladu s cíli stanovenými v sendajském rámci pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030; domnívá se, že EU by měla oživit partnerství se současnou vládou USA na podporu vytvoření „globální koalice za nulové čisté emise“ se zeměmi, které se již zavázaly k dosažení nulových emisí do roku 2050, spoluprací s dalšími zeměmi na vývoji plánů a technologií na odstraňování emisí uhlíku a prosazováním nové mezinárodní strategie na ochranu biologické rozmanitosti;
   af) aby znovu potvrdila nutnost zajistit stejnou ochranu práva a rovnost před soudy, lepší postavení a plnou a účinnou účast na rozhodovacích procesech a plnou, spravedlivou a účinnou účast na politickém, hospodářském, sociálním a kulturním životě původních obyvatel, včetně žen a dívek; aby ocenila práci zvláštního zpravodaje OSN pro práva původních obyvatel, EMRIP a UNPFII; aby vybídla státy a subjekty systému OSN, aby posílily mezinárodní spolupráci s cílem řešit znevýhodnění, s nimiž se potýkají původní obyvatelé, a aby v tomto ohledu posílily technickou spolupráci a finanční pomoc;
   ag) aby i nadále rozvíjela spolupráci týkající se kapacit v rámci systému OSN, pokud jde o prosazení účinných společných norem v nových oblastech politiky, jako je rozčleňování a ochrana údajů, náležitá péče, boj proti beztrestnosti, umělá inteligence nebo kybernetický prostor, a aby současně prosazovala poskytování náležité podpory zemím, které by chtěly rozšířit své regulační kapacity a uplatňování norem; aby vyzvala k užší koordinaci kybernetické obrany, pokud jde o pravidla, normy, společné chápání a donucovací opatření v kybernetickém prostoru; aby navrhla, že základní kameny evropské kybernetické bezpečnosti, jako je obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS), mohou představovat vynikající základ, jejž mohou země případně využít v návaznosti na své regulační rámce pro ochranu údajů a kybernetickou bezpečnost prostřednictvím přístupu „bezpečnost již od návrhu“; aby uvedla, že osvědčené postupy a poznatky získané na úrovni EU lze sdílet v rámci OSN s agenturami OSN, které se věnují těmto úkolům, a také na žádost jednotlivých zemí;
   ah) aby se zabývala výzvami v oblasti předcházení nelegálním finančním tokům a boje proti nim a posílení mezinárodní spolupráce a osvědčených postupů v oblasti navracení majetku a vymáhání majetku, mimo jiné účinnějšími opatřeními k provádění stávajících závazků podle Úmluvy OSN proti korupci a Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokolů k této úmluvě; aby prováděla účinná, inkluzivní a udržitelná opatření k předcházení korupci a boji proti ní v rámci Agendy 2030; aby prováděla a podporovala iniciativy zaměřené na boj proti daňovým únikům, praní peněz a korupci;
   ai) aby zvážila dodatečná opatření pro odpuštění dluhu vysoce zadluženým rozvojovým zemím s cílem vyhnout se selháním a vytvořit prostor pro investice do cílů udržitelného rozvoje, a aby v tomto smyslu podpořila výzvu generálního tajemníka OSN zavést mechanismus restrukturalizace státního dluhu v rámci dlouhodobé reakce na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a její hospodářské dopady;
   aj) aby se zabývala otázkou migrace a nuceného vysídlování, včetně základních příčin těchto jevů, a spolupracovala na uplatňování jak globálního paktu o migraci, tak globálního paktu o uprchlících; Parlament připomíná, že lidská práva by měla zůstat ústředním prvkem globálního paktu se zvláštní pozorností věnovanou migrantům ve zranitelných situacích, jako jsou děti, nezletilé osoby a ženy; aby nadále rozvíjela toto sdílené úsilí zaměřené na zachování prostoru pro humanitární činnost a zlepšení systému humanitární reakce a zdůrazňovala důležitost dodržování práva na azyl na celém světě; aby podporovala a posilovala činnost příslušných orgánů OSN, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Agentura OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA); aby znovu potvrdila klíčovou úlohu UNRWA při poskytování humanitární a rozvojové pomoci palestinským uprchlíkům; aby apelovala na členské státy OSN, aby zachovaly a zvýšily příspěvky agentuře UNRWA, a podpořila návrh generálního komisaře UNRWA na konferenci, která by vedla k předvídatelnějšímu, udržitelnějšímu a odpovědnějšímu systému finančních toků a výdajů pro tuto agenturu v budoucnu a přijetí příslušného závazku větším počtem členských států OSN a mezinárodních dárců;
   ak) aby nadále hájila svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; aby naléhavě vyzvala k většímu úsilí při ochraně náboženských a dalších menšin; aby vyzvala k větší ochraně náboženských menšin před pronásledováním a násilím; aby vyzvala ke zrušení zákonů, které kriminalizují rouhání či odpadlictví od víry a slouží jako záminka k pronásledování náboženských menšin a nevěřících; aby podporovala činnost zvláštních zpravodajů v oblasti svobody náboženského vyznání či přesvědčení;
   al) aby dále posilovala ucelenou podporu rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v souladu s Pekingskou deklarací a její akční platformou; aby vyzvala všechny členské státy OSN, aby nadále podporovaly a prováděly rezoluce Rady bezpečnosti OSN o programu pro ženy, mír a bezpečnost, které analyzují nepřiměřený dopad konfliktů na ženy a dívky a jsou vodítkem pro činnost a opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení účasti žen, jejich ochrany a práv v průběhu celého cyklu konfliktu, od předcházení konfliktům až po obnovu po jejich skončení; aby v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost vymýcení násilí a diskriminace vůči ženám a dívkám, včetně sexuálního násilí a genderově podmíněného násilí, škodlivých praktik a domácího a rodinného násilí, a podpoře smysluplné a rovné aktivní účasti žen ve všech oblastech veřejného života a rozhodování a prosazování práv žen; aby podporovala a zintenzivnila mezinárodní úsilí prostřednictvím OSN o zajištění genderové analýzy, jakož i začlenění genderových a lidských práv do všech činností OSN; Parlament připomíná, že sexuální násilí, jako je znásilnění, je používáno jako válečná taktika a představuje válečný zločin, a vyzývá ke zlepšení ochrany žen a dívek během konfliktů, zejména pokud jde o sexuální násilí; zastává názor, že EU by měla, mimo jiné prostřednictvím dostatečného financování, široce podporovat činnost orgánu OSN pro rovnost žen a mužů, který hraje důležitou úlohu v systému OSN pro pokrok v oblasti práv žen a propojování všech příslušných zainteresovaných stran, s cílem dosáhnout politické změny a koordinovat související opatření politiky;
   am) aby přijala ambiciózní a konstruktivní úlohu v rámci mechanismu pro přezkum provádění Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu o prevenci, potírání a trestání obchodování s lidmi s cílem dále posílit mezinárodní úsilí v boji proti obchodování s lidmi, včetně hlediska žen, dětí a migrantů, které jsou vystaveny zvýšenému riziku vykořisťování;
   an) aby vedla intenzivní konzultace s Parlamentem ohledně uplatňování závěrů Rady a zapojila Parlament do všech oblastí politiky, v nichž by parlamentní diplomacie mohla vést k cenné součinnosti a posílit schopnost EU jako celku oslovovat, pozitivně ovlivňovat a vést;
   ao) aby vyzvala k okamžitým krokům k řešení rostoucí lidskoprávní krize v Sin-ťiangu, přinejmenším k vyšetření nahlášeného etnického a náboženského pronásledování v tomto regionu; Parlament v této souvislosti vyzývá k vytvoření nezávislého monitorovacího mechanismu OSN pro lidská práva v Číně, který by mohl zahrnovat zvláštního zpravodaje OSN, panel odborníků na lidská práva nebo zvláštního vyslance; podporuje výzvy, aby Rada OSN pro lidská práva uspořádala zvláštní zasedání o této krizi;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi a pro informaci Valnému shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 165.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0008.
(3) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 86.
(4) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 33.
(5) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/137584.pdf
(6) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8416-2013-INIT/cs/pdf
(7) http://yogyakartaprinciples.org/wp-content/uploads/2016/08/principles_en.pdf; http://yogyakartaprinciples.org/wp-content/uploads/2017/11/A5_yogyakartaWEB-2.pdf

Poslední aktualizace: 8. října 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí