Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kubě, zejména na usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o situaci v oblasti lidských práv na Kubě(1), usnesení ze dne 3. prosince 2019 o případu Josého Daniela Ferrera(2) a usnesení ze dne 5. července 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé, jménem Evropské unie(3),

–  s ohledem na dohodu o politickém dialogu a spolupráci podepsanou mezi Evropskou unií a Kubou v prosinci 2016 a prozatímně prováděnou od 1. listopadu 2017(4),

–  s ohledem na slyšení delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky týkající se Kuby, které se konalo dne 11. prosince 2020,

–  s ohledem na neformální videokonferenci členů smíšené rady EU-Kuba konanou dne 20. ledna 2021(5),

–  s ohledem na třetí formální dialog o lidských právech, který se konal v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci dne 28. února 2021(6),

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum situace na Kubě, který provedla Rada Organizace spojených národů pro lidská práva v květnu 2018,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další mezinárodní smlouvy a nástroje v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a na obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen,

–  s ohledem na zprávy organizací hájících lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Human Rights Foundation a Prisoners Defenders, na kapitolu IV.B o Kubě ve výroční zprávě Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR) za rok 2020, na sdělení zvláštního zpravodaje pro současné formy otroctví, včetně jeho příčin a důsledků, ze dne 6. listopadu 2019 předložené Vysoké komisařce OSN pro lidská práva a na sdělení zvláštní zpravodajky pro otázky obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, o kubánských lékařských brigádách a na závěry nejnovějšího všeobecného pravidelného přezkumu Kuby z roku 2018 týkající se kubánských lékařských brigád,

–  s ohledem na zprávy Kubánské observatoře lidských práv (OCDH) za období 12 měsíců do května 2021 o represivních opatřeních a svévolném zadržování osob,

–  s ohledem na veřejná slyšení, která proběhla při 179. zasedání komise IACHR,

–  s ohledem na rezoluce komise IACHR 7/2021, 14/2021 a 24/2021,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 10. prosince 1984 a jíž je Kuba smluvní stranou,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, kterou Kuba podepsala,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

–  s ohledem na kubánskou ústavu a trestní zákoník,

–  s ohledem na rezoluci č. 168 ministerstva zahraničního obchodu a investic Kubánské republiky ze dne 29. března 2010, na zákon č. 1312 ze dne 12. září 1976 (tzv. zákon o migraci) a na nařízení č. 26 ze dne 18. prosince 2015 a č. 306 ze dne 12. října 2012, na Americkou úmluvu o lidských právech a na výroční zprávu komise IACHR za rok 2020 z dubna 2021,

–  s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), které Kuba ratifikovala,

–  s ohledem na definici „organizace občanské společnosti“ v Úředním věstníku Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v dohodě o politickém dialogu a spolupráci, podepsané v roce 2016, obě strany potvrdily, že se hlásí k dodržování všeobecných lidských práv, jak jsou stanovena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyslovil dne 5. července 2017 s uzavřením dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou svůj souhlas;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament přijal v roce 2017 usnesení, v němž potvrdil své postoje k otázkám demokracie, všeobecných lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu, shromažďování a politického sdružování a svoboda informací ve všech podobách;

C.  vzhledem k tomu, že lidská práva, svoboda, důstojnost a blaho občanů jsou nejlépe prosazovány a chráněny v demokracii, která znamená mimo jiné střídání vlád, svobodné a spravedlivé volby a dodržování zásady politického pluralismu; vzhledem k tomu, že článek 5 nedávno schválené kubánské ústavy upevňuje postavení kubánské komunistické strany coby nejvyšší státní moci, které je ještě více posíleno články 4 a 229, a vyzdvihuje socialismus jako neotřesitelný systém; vzhledem k tomu, že nová ústava z roku 2019 slouží nejen k obraně režimu a zastavení jakéhokoli procesu reforem svobod a práv, ale i k jejich dalšímu omezování; vzhledem k tomu, že režim důrazně brání osobám s odlišným politickým přesvědčením v účasti na veřejném politickém životě a na tom, aby zastávaly politické funkce; vzhledem k tomu, že stále neexistují podmínky, které by poskytovaly záruky nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o případy aktivistů a disidentů;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení č. 349 omezuje svobodu projevu umělců tím, že pro veřejné i soukromé představení a výstavy vyžaduje předchozí povolení; vzhledem k tomu, že nařízení č. 370 týkající se obsahu online vytváří víceznačný rámec, který umožňuje pronásledovat aktivisty a nezávislé novináře, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník obsahuje ustanovení, která se týkají např. „stavu nebezpečí“ či „bezpečnostních opatření před zahájením trestního řízení “, na jejichž základě je zadržováno více než 8 000 osob, aniž by byly obviněny z konkrétního trestného činu, a dalších 2 500 osob bylo odsouzeno k nuceným pracím;

E.  vzhledem k tomu, že od vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost – téměř před čtyřmi lety – nedošlo na Kubě k žádnému konkrétnímu pokroku, pokud jde o obecné zásady a cíle dohody zaměřené na zlepšení situace v oblasti lidských práv, základních svobod a hospodářských a sociálních podmínek kubánských občanů; vzhledem k tomu, že kubánský režim naopak zintenzívnil represi a porušování lidských práv a že situace v celé kubánské společnosti se nadále zhoršuje, což vede k nové vlně odporu a pokojných demonstrací významných sektorů společnosti, které represivní struktury kubánského režimu potlačují a brutálně likvidují;

F.  vzhledem k tomu, že stanovisko 50/2020 pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva o svévolném zadržování vydané dne 14. října 2020 varuje, že systematické porušování lidských práv kubánskými orgány je běžnou praxí; vzhledem k tomu, že za období dvanácti měsíců do 1. června 2021 bylo na Kubě zaznamenáno 199 případů politických vězňů a 65 nových případů politického uvěznění; vzhledem k tomu, že duben byl měsícem, v němž od začátku roku 2021 dosáhla represe nejvyšší míry, neboť Kubánská observatoř lidských práv (OCDH) zaznamenala více než 1 018 represivních zásahů proti aktivistům v oblasti lidských práv a nezávislým novinářům, z nichž 206 bylo svévolně zadrženo a v 13 případech bylo použito hrubého násilí; vzhledem k tomu, že podle organizace Prisoners Defenders je na Kubě v současnosti zadržováno 150 politických vězňů;

G.  vzhledem k tomu, že s ohledem na analýzu komise IACHR ze dne 11. února 2021 byla přijata ochranná opatření ve prospěch 20 určených členů hnutí San Isidro a že je dostatečně prokázáno, že právo na život a osobní nedotknutelnost těchto osob je vážně ohroženo; vzhledem k tomu, že představitelé kubánských orgánů nelegálně vnikli do domu nezávislého umělce a koordinátora hnutí San Isidro Luise Manuela Otera Alcántary a několik hodin jej svévolně a bez vznesení obvinění zadržovali; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro Denis Solís González je svévolně zadržován ve vězení na základě obvinění z pohrdání a Luis Robles Elizástegui je vězněn pouze za to, že pokojně nesl plakát požadující propuštění Denise Solíse Gonzáleze; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“ Maykel Castillo Pérez je svévolně vězněn a Výbor OSN pro násilná zmizení jej po dobu 14 dní evidoval jako zmizelého;

H.  vzhledem k tomu, že navzdory žádostem Parlamentu neproběhly návštěvy politických vězňů ve věznicích ani sledování soudních řízení s oponenty, disidenty, lidskoprávními aktivisty nebo nezávislou občanskou společností ze strany EU; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace hájící lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Amnesty International a Prisoners Defenders a mnoho dalších nezávislých pozorovatelů situace v oblasti lidských práv, včetně zvláštních zpravodajů OSN, nemají povoleno vstoupit na Kubu, i když už roky trvají na tom, že musí ostrov navštívit;

I.  vzhledem k tomu, že rezolucí kubánského ministerstva pro mezinárodní obchod a zahraniční investice č. 168 z roku 2010 se všem civilním zaměstnancům v zahraničí, kteří pracují pro stát nebo státní podniky, včetně zdravotnického personálu, ukládají neodůvodněné povinnosti a závazky, které porušují lidskou důstojnost a nejzákladnější lidská práva; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník trestá všechny civilní zaměstnance, kteří neukončí lékařské mise nebo se rozhodnou nevrátit zpět na Kubu, trestem odnětí svobody na osm let; vzhledem k tomu, že tyto lékařské mise byly podle komise IACHR označeny za moderní formu otroctví, že prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva (CUB 6/2019) o kubánských lékařských misích upozorňuje na svízelné, nelidské pracovní podmínky zdravotnického personálu a že tato tvrzení podpořily i organizace Human Rights Watch a 622 svědectví;

J.  vzhledem k tomu, že Kuba ratifikovala osm základních úmluv MOP; vzhledem k tomu, že Kuba porušuje úmluvy MOP č. 29 a 105 o nucené práci;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament udělil třikrát Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánským aktivistům: v roce 2002 Oswaldu Payáovi, v roce 2005 organizaci Ženy v bílém (Bertě Solerové) a v roce 2010 Guillermu Fariñasovi; vzhledem k tomu, že kubánské orgány systematicky brání nositelům Sacharovovy ceny a jejich příbuzným opustit zemi a účastnit se mezinárodních akcí, včetně akcí pořádaných Evropským parlamentem, a to navzdory četným pozváním, naposledy ze dne 11. prosince 2020; vzhledem k tomu, že k jejich taktice patří obtěžování, zastrašování a svévolné zatčení Berty Solerové a Reinalda Escobara a omezování internetového připojení ostatních účastníků; vzhledem k tomu, že předseda delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky, předseda Výboru pro zahraniční věci a místopředseda Parlamentu podepsali společné prohlášení, v němž pronásledování aktivistů odsoudili; vzhledem k tomu, že existují obavy ohledně jejich obhajoby a podpory ze strany delegace EU v Havaně; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) ani delegace EU na Kubě neučinily prohlášení na jejich obhajobu ani jim neprojevily žádnou veřejnou či soukromou podporu;

L.  vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně podepsal dopis adresovaný prezidentu Spojených států, v němž mimo jiné žádá, aby USA zrušily embargo vůči Kubě a nezasahovaly do kubánských záležitostí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje jasné překročení diplomatických úkolů velvyslance a svědčí o vysoce zpolitizované úloze velvyslanectví EU v Havaně; vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně učinil veřejná prohlášení, podle nichž „Kuba není diktátorským režimem“;

M.  vzhledem k tomu, že kubánská vláda odmítla účast nezávislých organizací občanské společnosti na „seminářích pro občanskou společnost EU-Kuba“, které se konaly před třetím formálním dialogem o lidských právech; vzhledem k tomu, že dne 26. února 2021 se konal třetí formální dialog o lidských právech mezi EU a Kubou v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci; vzhledem k tomu, že obě strany jednaly o otázce svobody pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že EU připomněla, že je třeba dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že dialog má přinést hmatatelné výsledky a nemůže být sám o sobě považován za cíl; vzhledem k tomu, že politický dialog musí zahrnovat přímou intenzivní účast nezávislé občanské společnosti a všech politických představitelů opozice, a to bez jakýchkoli omezení, jak je zdůrazněno v článku 36 dohody o politickém dialogu a spolupráci;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament několikrát pozval diplomatické zástupce kubánské vlády k účasti na slyšení a činnostech týkajících se Kuby; vzhledem k tomu, že tyto pozvánky byly nejen odmítnuty, ale bylo na ně reagováno dopisy plnými urážek a nepodložených obvinění Parlamentu a jeho poslanců; vzhledem k tomu, že Parlament je s největší pravděpodobností jediným orgánem EU, kterému nebylo uděleno povolení k návštěvě země po prozatímním vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost, což je postoj, který je jednoznačně v rozporu se základním prvkem, na němž by měla být dohoda o politickém dialogu založena;

O.  vzhledem k tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci obsahuje tzv. „doložku o lidských právech“, což je standardní základní prvek mezinárodních dohod EU, který umožňuje pozastavení dohody o politickém dialogu a spolupráci v případě, že budou ustanovení o lidských právech porušována;

1.  důrazně odsuzuje existenci politických vězňů, soustavné a trvalé politické pronásledování, obtěžování a svévolné zadržování disidentů na Kubě; odsuzuje rovněž současné útoky na umělce hnutí San Isidro, pokojné disidenty, nezávislé novináře, obránce lidských práv a členy politické opozice; vyzývá k okamžitému ukončení tohoto jednání a apeluje na kubánské úřady, aby bezodkladně propustily všechny politické vězně a osoby, které jsou svévolně zadržovány jen proto, že uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování; důrazně odsuzuje, že jsou svévolně zadržovány tyto osoby: Aymara Nieto Muñozová, Mitzael Díaz Paseiro, Iván Amaro Hidalgo, Edilberto Ronal Arzuaga Alcalá, Yandier García Labrada, Denis Solís González, Luis Robles Elizástegui a 77 vězňů svědomí; vyjadřuje solidaritu se členy hnutí San Isidro a všemi aktivisty a obránci lidských práv v jejich úsilí o prosazování svobody projevu na Kubě;

2.  vyzývá k poskytnutí lepších záruk v souvislosti s právem na spravedlivý proces a nezávislostí soudnictví a k zajištění toho, aby osoby zbavené svobody měly přístup k nezávislému právnímu zástupci; vyjadřuje politování nad 1 941 represivními zásahy, k nimž došlo v dubnu (1 018) a v květnu (923) 2021; požaduje, aby se zadrženým osobám umožnily nezávislé lékařské kontroly, telefonická komunikace a pravidelné návštěvy rodiny, přátel, novinářů a diplomatů;

3.  hluboce lituje nedostatku odhodlání a neochoty kubánského režimu usilovat o dosažení byť minimálního pokroku směřujícího ke změně nebo o otevření cest, které by umožnily režim reformovat, s cílem zlepšit sociální a politickou účast a životní podmínky občanů; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci vstoupila v platnost téměř před čtyřmi lety, situace v oblasti lidských práv a demokracie se nezlepšila a nevedla k žádným podstatným, hmatatelným pozitivním výsledkům pro kubánský lid; vyzývá k dodržování závazných povinností stanovených v této dohodě a požaduje v této souvislosti přijetí jednoznačných referenčních kritérií;

4.  uznává právo kubánského lidu požadovat demokratizaci své země prostřednictvím dialogu s občanskou společností a politickou opozicí, který povede k vypracování plánu směřujícího k demokratickým volbám s účastí více politických stran;

5.  žádá, aby kubánská vláda provedla právní reformy s cílem zaručit svobodu tisku a sdružování a svobodu demonstrovat a aby zahájila politické reformy, které umožní svobodné, spravedlivé a demokratické volby, jež budou odrážet svrchovanou a svobodně vyjádřenou vůli kubánského lidu; naléhavě vyzývá kubánskou vládu, aby uvedla svou politiku v oblasti lidských práv do souladu s mezinárodními normami stanovenými v chartách, prohlášeních a mezinárodních nástrojích, jichž je Kuba signatářem, a aby umožnila občanské společnosti a politické opozici se aktivně a bez omezení účastnit politického a společenského života; vyzývá kubánskou vládu, aby uznala nezávislou žurnalistiku za legitimní činnost a respektovala práva nezávislých novinářů na Kubě;

6.  vyzývá k okamžitému zrušení nařízení č. 349 a č. 370 a dalších kubánských právních předpisů, které porušují svobodu projevu;

7.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby uznal existenci politické opozice vůči kubánské vládě a aby ji odpovídajícím způsobem zapojil do institucionalizovaných, formálních, otevřených a veřejných politických dialogů mezi EU a Kubou, což je v souladu s pilíři dohody o politickém dialogu a spolupráci;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ a delegace EU v Havaně vyloučily kubánskou demokratickou opozici a evropské i kubánské organizace občanské společnosti z politických dialogů, protože jejich účast nepodpořily kubánské úřady; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí je v rozporu s dohodou o politickém dialogu a spolupráci, a upozorňuje, že obě strany mají povinnost tuto dohodu plně dodržovat; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby odmítli účast na budoucích politických dialozích a dialozích o lidských právech s Kubou, pokud při nich nebude občanská společnost adekvátně zastoupena;

9.  připomíná ESVČ, že účast občanské společnosti na politických dialozích a projektech spolupráce v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci je základním prvkem této dohody a že je třeba okamžitě změnit praxi, která se objevuje od podpisu dohody, totiž že občanské společnosti jsou z fondů spolupráce a z účasti na dohodě vylučovány a že přístup k těmto fondům je naopak umožňován pouze společnostem, v nichž má stát podíl nebo které kontroluje;

10.  odsuzuje systematické porušování pracovních práv a lidských práv, jehož se dopustil kubánský stát vůči svému zdravotnickému personálu vyslanému do zahraničí na lékařských misích, což je v rozporu se základními úmluvami MOP, které Kuba ratifikovala; naléhavě vyzývá Kubu, aby účinně uplatňovala a dodržovala Americkou úmluvu o lidských právech a úmluvy MOP č. 29 a 105; vyzývá kubánskou vládu, aby zajistila právo Kubánců na vycestování ze země a na návrat, mimo jiné v případě lékařů účastnících se zahraničních lékařských misí, v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vyzývá kubánskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a zajistila právo na svobodu sdružování, včetně registrace organizací, a kolektivní vyjednávání v souladu se standardy MOP;

11.  vyzývá ESVČ, aby trvala na tom, že kubánské orgány musí plnit závazné povinnosti stanovené v dohodě o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou, zejména pokud jde o dodržování základních lidských práv a základních svobod, jak zdůrazňuje čl. 1 odst. 5, čl. 2 písm. c), článek 5, článek 22 a čl. 43 odst. 2 této dohody; trvá proto na tom, aby Evropská unie při provádění této dohody důkladně sledovala a monitorovala dodržování lidských práv a základních svobod na Kubě a pravidelně podávala Parlamentu zprávy;

12.  domnívá se, že uvěznění Denise Solíse Gonzáleze, Luise Roblese Elizásteguiho, Maykela Castilla Péreze („Osorba“), člena hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“, který je svévolně vězněn a kterého Výbor OSN pro násilná zmizení evidoval dva týdny jako zmizelého, a více než 120 politických vězňů a vězňů svědomí a všechny svévolné a represivní akce, k nimž došlo v dubnu a červnu 2021, představují porušení dohody a zvlášť naléhavý případ ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b) dohody o politickém dialogu a spolupráci; vyzývá EU, aby proto v této souvislosti svolala naléhavou schůzku;

13.  hluboce lituje toho, že kubánské orgány odmítly povolit delegacím Evropského parlamentu navštívit Kubu; vyzývá orgány, aby povolily vstup do země, jakmile to zdravotní situace dovolí; vyzývá zástupce všech členských států, aby se při jednání s kubánskými orgány otevírali téma porušování lidských práv na Kubě a setkávali se s nositeli Sacharovovy ceny, a zaručili tak soudržné vnitřní a vnější provádění politiky Evropské unie v oblasti lidských práv;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a Národnímu shromáždění lidové moci Kuby, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, parlamentům a vládám členských států a vysoké komisařce Organizace spojených národů pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 70. (2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0073. (3) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 99. (4) Úř. věst. L 337 I, 13.12.2016, s. 3. (5) https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-ministerial-meetings/2021/01/20/. (6) Dialog o lidských právech v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci, 26. února 2021.