Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021-2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624),

—  s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 10. srpna 2017 nazvanou „Ekonomické přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – Jak rovnost žen a mužů ve vzdělávání v oborech STEM vede k ekonomickému růstu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a tzv. skleněném stropu, na který narážejí(1),

—  s ohledem na strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2020,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice(5),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2018 o rovnosti žen a mužů, mládeži a digitalizaci,

–  s ohledem na studii nazvanou „Vzdělávání a zaměstnanost žen ve vědě, technických oborech a digitální ekonomice, včetně odvětví umělé inteligence, a související vliv na rovnost žen a mužů“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 15. dubna 2020(6),

–  s ohledem na studii nazvanou „Ženy v digitálním věku“(7),

—  s ohledem na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který byl vyhlášen OSN na den 11. února a který usiluje o dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k vědě a jejich účasti na ní a o další dosahování rovnosti žen a mužů a emancipaci žen a dívek,

—  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež vstoupila v platnost v roce 2016, a zejména na její cíl udržitelného rozvoje č. 5 týkající se rovnosti žen a mužů,

—  s ohledem na srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti, který v roce 2020 vydala Komise,

—  s ohledem na zprávu o ukazatelích rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2020,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, a zejména na její článek 11,

–  s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0163/2021),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem EU, jakož i nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a současně podmínkou pro jejich emancipaci, rozvoj jejich plného potenciálu a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že diskriminace žen spojená s pohlavím, stereotypy a nerovnostmi má spolu s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám řadu škodlivých sociálních a hospodářských důsledků, včetně omezení potenciálních přínosů pro veřejný sektor a podniky v oblasti výzkumu a inovací a pro celkový hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že pokud se ženám v odvětvích STEM (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) umožní lépe se zviditelnit a profesně realizovat, mohlo by to přinést úspěšné modely a v konečném důsledku větší začlenění a také usnadnění transformace a inovací v našich společnostech ve prospěch občanů obecně; vzhledem k tomu, že odstranění starých myšlenkových vzorců podpoří rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy by mohly hrát zásadní úlohu při zaplnění nedostatku pracovních sil na trhu práce v EU;

B.  vzhledem k tomu, že EU čelí mimořádnému nedostatku žen s profesní dráhou a vzděláním v oborech STEM, a to tím spíše, že ženy představují 52 % evropské populace a 57,7 % absolventů terciárního vzdělávání v EU(8), ale tvoří pouze 2 z 5 vědců a inženýrů(9); vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na všech úrovních digitálního odvětví v Evropě, od studentů (32 % na bakalářské, magisterské nebo rovnocenné úrovni) až po nejvyšší akademické pozice (15 %) ve většině vědeckých, inženýrských a manažerských oborů a na vyšších hierarchických úrovních, a to i v odvětvích, kde tvoří většinu, jako je vzdělávání; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy již v průběhu vzdělávání představují závažnou překážku rovnosti mezi studenty a studentkami a dále prohlubují rozdíly mezi ženami a muži pracujícími v oborech STEM, a představují tak závažnou překážku rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že největší rozdíl je v oblasti odborných dovedností a zaměstnanosti v oblasti IKT v EU, kde pouze 18 % tvoří ženy(10), mezi absolventy oborů STEM, z nichž pouze 36 % tvoří ženy, a v digitálním odvětví, kde je více než třikrát více mužů než žen; vzhledem k tomu, že značná míra genderové segregace studentů oborů STEM a absolventů vysokých škol je základem pro budoucí genderovou segregaci v profesní dráze v oborech STEM; vzhledem k tomu, že jen velmi málo nezletilých dívek v členských státech EU (méně než 3 %) projevuje zájem pracovat ve třiceti letech jako odbornice v oblasti IKT(11); vzhledem k tomu, že pro ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí je obzvláště obtížné vstoupit do odvětví STEM; vzhledem k tomu, že navzdory pozitivnímu trendu zapojování se dívek do vzdělání v oblasti STEM a jejich zájmu o tuto oblast, zůstává příslušný procentní podíl i nadále nedostatečný; vzhledem k tomu, že přístup ke STEM ze strany chlapců a dívek na základních školách se neliší a v mnoha případech plní úkoly spojené se STEM a IKT úspěšněji dívky než chlapci(12); vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v oborech STEM ve vysokoškolském vzdělávání nejsou odůvodněny akademickou výkonností, neboť dívky a chlapci vykazují podobnou úroveň úspěchů v přírodních vědách a matematice ve středoškolském vzdělávání; vzhledem k tomu, že se však dívky obávají, že budou méně úspěšné než chlapci, pokud jde o kariéru v oborech spřízněných se STEM, a že v důsledku toho mají ženy menší důvěru ve své vlastní digitální dovednosti; vzhledem k tomu, že sociální normy a genderová očekávání týkající se volby povolání, které jsou často posíleny prostřednictvím vzdělávacího obsahu a učebních osnov, jsou klíčovými hybateli genderové segregace ve vysokoškolském vzdělávání;

C.  vzhledem k tomu, že ženy, které vystudují některý z oborů STEM, mohou při hledání pracovního místa v odpovídajících oborech čelit obtížím a mají menší pravděpodobnost než jejich mužští kolegové, že nastoupí do zaměstnání v těchto oborech nebo že v nich zůstanou, a to v důsledku různých existujících překážek, jako jsou genderové stereotypy, pracoviště, na nichž dominují muži, diskriminace a předsudky, vědomá a nevědomá předpojatost, sexuální obtěžování, negativní pracovní prostředí a nedostatek ženských vzorů a mentorů; vzhledem k tomu, že omezení genderového rozdílu ve vzdělávání v oborech STEM by mohlo snížit rozdíly v dovednostech žen a mužů, zvýšit zaměstnanost a produktivitu žen a snížit profesní segregaci, což by v konečném důsledku podpořilo hospodářský růst prostřednictvím vyšší produktivity i nabídky pracovní síly; vzhledem k tomu, že pokud bychom tento genderový rozdíl v kariérách STEM překonali, napomohlo by to do roku 2050 zvýšit HDP EU na obyvatele o 2,2 až 3 %(13); vzhledem k tomu, že překonání genderového rozdílu v kariérách STEM by představovalo krok směrem k rovnosti žen a mužů a k naplnění lidských práv žen a dívek a mělo pozitivní dopady na snižování rozdílu v odměňování a v důchodech mezi muži a ženami;

D.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Agentury EU pro základní práva(14) se odhaduje, že 55 % žen v EU čelilo od 15 let věku sexuálnímu obtěžování a 14 % žen bylo od svých 15. narozenin obětí kybernetického obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho žen se během pandemie COVID-19 stalo obětí nových forem kybernetického násilí, jako je sexuální a psychologické obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí přijmout opatření k řešení těchto nových forem sexuálního a psychického obtěžování; vzhledem k tomu, že na vzdělávacích zařízeních v oborech STEM, včetně škol, univerzit a pracovišť, je hlášena vysoká míra sexuálního obtěžování, což dále vylučuje ženy z tohoto odvětví;

E.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen pracujících v odvětví inovativních technologií, jako je např. sektor umělé inteligence, vyvolává obavy, neboť to může mít negativní dopad na navrhování, vývoj a zavádění těchto technologií a způsobovat opakování stávajících diskriminačních praktik a stereotypů a vývoj „genderově předpojatých algoritmů“; vzhledem k tomu, že úsilí o řešení genderových předsudků, stereotypů a nerovnosti v digitálním odvětví je nedostatečné; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají ve všech oblastech digitálních technologií, zejména pokud jde o umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a v dohledné budoucnosti tak upevňují směřování digitálního odvětví, které upřednostňuje muže; vzhledem k tomu, že odstraňování této předpojatosti vyžaduje vypracování jasných etických požadavků a požadavků na transparentnost; vzhledem k tomu, že neúplné a nepřesné soubory údajů a neexistence údajů roztříděných podle pohlaví mohou narušit zpracování údajů systémů umělé inteligence a jejich rozhodování a ohrozit dosažení rovnosti mezi ženami a muži ve společnosti; vzhledem k tomu, že by měla být věnována náležitá pozornost také jedinečné situaci evropských malých a středních podniků (MSP), zejména pokud jde o jejich velikost, schopnost plnit nové požadavky a potenciál jakožto cenný zdroj přispívající k tomu, aby dívky i ženy a také ženy ve vedoucích pozicích mohly prosazovat rovnost žen a mužů ve vzdělávání a profesní dráze v oborech STEM;

F.  vzhledem k tomu, že nové technologie jsou neobjektivní, pokud jde o pohlaví, etnický původ, rasu, barvu pleti, jazyk, náboženské vyznání nebo národnostní či sociální původ, především v důsledku toho, že údaje nejsou analyzovány podle konkrétní situace a že ve výzkumu chybí genderová perspektiva, což může mít škodlivé dopady na zdraví a životní podmínky žen, zejména žen a dívek, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a na bezpečnost produktů, jakož i na osobní a profesní rozvoj žen(15);

G.  vzhledem k tomu, že učitelé a rodiče mohou dále upevňovat genderové stereotypy tím, že dívky odrazují od volby a následného studia a kariéry v oborech STEM; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy značně ovlivňují volbu studijního zaměření; vzhledem k tomu, že kulturně podmíněné odrazování, nedostatečné povědomí o ženských vzorech a jejich nedostatečná propagace negativně ovlivňují příležitosti dívek a žen ve studiích oborů STEM, souvisejících pracovních dráhách a digitálním podnikání a vedou k diskriminaci a menšímu počtu příležitostí pro ženy na trhu práce; vzhledem k tomu, že je třeba klást důraz na faktory, které motivují a podporují zájem dívek o studie oborů STEM, související pracovní dráhu a digitální podnikání, jako je podpora ženských vzorů, učitelů a mentorů, schvalování od vrstevníků a rozvoj kreativity a praktických zkušeností;

H.  vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 pravděpodobně povede k trvalým změnám v životě v Evropě a ovlivní většinu aspektů života lidí a způsob, jakým pracujeme, studujeme a učíme se, v němž bude hrát zásadní úlohu digitalizace; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 rovněž prohlubuje rozdíly v digitálních dovednostech žen a mužů(16) v době, kdy jsou digitální dovednosti více než kdy jindy zapotřebí v práci, při studiu a při snaze zůstat ve spojení; vzhledem k tomu, že rychlá digitální transformace nabízí mnoho příležitostí ke změně genderových modelů zaměstnávání, ale může také nepřiměřeně ovlivnit zaměstnanost žen v mnoha oblastech; vzhledem k tomu, že ženy jsou nuceny převzít větší podíl povinností týkajících se rodičovství nebo jejich rodin než jejich mužské protějšky, a proto musí všechna navrhovaná opatření zohlednit možnost úspěšného sladění pracovního a rodinného života žen s cílem začlenit do těchto oblastí muže; vzhledem k tomu, že hranice mezi profesním a rodinným životem bude dále oslabena v důsledku práce z domova a že ženy pravděpodobně ponesou největší zátěž při hledání rovnováhy mezi kariérou a povinnostmi v oblasti péče o rodinu;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba dále podporovat politiky zaměřené na zvýšení účasti žen v oborech STEM a oborech souvisejících s umělou inteligencí a zaujmout víceúrovňový přístup k řešení genderových rozdílů na všech úrovních vzdělávání a zaměstnanosti v digitálním odvětví; vzhledem k tomu, že jen málo členských států začlenilo ustanovení o rovnosti žen a mužů do svých systémů výzkumu a inovací a že pokrok v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vnitrostátních výzkumných programů je pomalý;

J.  vzhledem k tomu, že je třeba prosazovat a podporovat podnikání žen a vytvořit příznivé prostředí, v němž mohou podnikatelky prosperovat a v němž se podnikání podporuje; vzhledem k tomu, že údaje o podnikání v odvětvích STEM a IKT naznačují ještě větší marginalizaci žen; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži, pokud se jedná o startupy a investice rizikového kapitálu, jsou podobně výrazné; vzhledem k tomu, že dívky obvykle na střední a vysoké škole studují méně často obory IKT a STEM, což vede k mnohem menšímu počtu žen pracujících v těchto oblastech a zakládajících a vlastnících soukromé společnosti a startupy; vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 17 % zakladatelů startupů; vzhledem k tomu, že startupy vlastněné ženami dostávají v průměru o 23 % méně finančních prostředků než podniky řízené muži; vzhledem k tomu, že ačkoli ženy představují 30 % všech podnikatelů v Evropě, dostávají pouze 2 % dostupného nebankovního financování(17); vzhledem k tomu, že se zdá, že se tento údaj v důsledku pandemie snížil na 1 %;

Obecné poznámky

1.  domnívá se, že vzhledem ke značnému rozdílu v odměňování žen a mužů v EU, ke skutečnosti, že je u žen vyšší pravděpodobnost, že budou mít nízkou mzdu, práci na částečný úvazek a jinak nejisté pracovní místo, k rostoucí poptávce po pracovnících v oblasti STEM a k jejich významu pro budoucnost evropského hospodářství, je zásadní zvýšit podíl žen aktivních v odvětvích STEM s cílem naplnit jejich práva a potenciál a vybudovat udržitelnější a inkluzivnější ekonomiku společnost díky vědecké, digitální a technologické inovaci; zdůrazňuje, že vysoká úroveň dovedností v oblasti STEM má zásadní význam pro inovační proces ve špičkových oblastech IKT, jako je umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost, a proto bude stále důležitější pro konkurenceschopnost Evropské unie na světových trzích; zdůrazňuje proto, že plný potenciál dovedností, znalostí a kvalifikací žen v těchto oblastech může přispět k posílení evropského hospodářství a podpořit cíle stanovené v různých politikách EU, zejména v Zelené dohodě pro Evropu a Digitální agendě;

2.  opakuje, že hlavním cílem by mělo být odstranit všechny bariéry, a zejména pak všechna sociokulturní, psychologická a pedagogická omezení, omezující zájmy, preference a volby žen a dívek, jako jsou genderové stereotypy a genderová diskriminace, včetně překrývání biologických a sociálních faktorů, obzvláště těhotenství, s nejvýznamnějšími roky profesní dráhy žen, aniž by byla zpochybněna jejich svoboda při přijímání příslušných rozhodnutí; vybízí členské státy, aby ve svých příslušných celostátních či regionálních akčních plánech nebo strategiích podporovaly účast žen a dívek na studiu a kariérách v oblasti STEM tím, že budou poskytovat vhodné pobídky; má za to, že tyto akční plány či strategie by se měly zaměřit mimo jiné na posílení rovnosti žen a mužů tím, že se soustředí na překonávání genderových stereotypů, usnadňování přístupu ke vzdělání a kvalifikaci, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, rovné příležitosti – jež zajistí zdravé a bezpečné pracovní a studijní prostředí pro ženy –, zákaz diskriminace na trhu práce, zvyšování povědomí o genderové podjatosti a stereotypech ve všech odvětvích spojených se STEM, zavedení závazných politik transparentnosti odměňování a nulové tolerance sexuálního obtěžování a zvyšování viditelnosti žen, které jdou příkladem;

3.  opakuje, že genderové stereotypy, kulturní odrazování a nedostatečná známost a propagace ženských vzorů omezují a negativně ovlivňují studijní příležitosti dívek a žen v oborech STEM a v související profesní dráze a digitálním podnikání a mohou vést k diskriminaci a menšímu počtu příležitostí pro ženy na trhu práce;

4.  opět zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat povědomí o genderové podjatosti ve všech relevantních odvětvích, a to i při počátečním a průběžném vzdělávání učitelů; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se problémem strukturálních překážek, jako jsou socioekonomické znevýhodnění a vůči ženám nepřátelská pracovní kultura a pracovní podmínky, které dívkám a ženám brání vstoupit do oboru, v němž dominují muži, a že je třeba posílit viditelnost doposud podceňovaných ženských vzorů s cílem inspirovat ženy a dívky; vyzývá Komisi, aby pořádala a podporovala osvětové kampaně, jakož i další programy a iniciativy zaměřené na odstraňování těchto překážek v akademickém prostředí; zdůrazňuje, že opatření v oblasti rovnosti žen a mužů, jako je odstranění genderových stereotypů ve vzdělávání, zvyšování povědomí a podpora předmětů STEM u dívek a žen a profesní poradenství, které by povzbuzovalo dívky k tomu, aby zvážily studium v oblastech, kde převládají muži, by vedla k většímu počtu žen, které dokončí studium oborů STEM;

5.  vyzývá členské státy, aby řešily problém genderové segmentace pracovního trhu v kariérách v oborech STEM prostřednictvím investic do formálního, informálního a neformálního vzdělávání žen a jejich celoživotního učení a odborné přípravy, a zajistily tak přístup žen k vysoce kvalitním pracovním místům a k příležitostem k rekvalifikaci a ke zvýšení kvalifikace s ohledem na budoucí potřeby pracovního trhu a předcházely stávajícímu začarovanému kruhu segregace práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly politická opatření, která budou plně zohledňovat genderový rozměr prostřednictvím osvětových kampaní, odborné přípravy, školních osnov a zejména profesního poradenství, s cílem podpořit podnikání, předměty STEM a digitální vzdělávání dívek od raného věku, a bojovat tak proti stávajícím vzdělávacím stereotypům a zajistit, aby více žen vstupovalo do rozvíjejících se a dobře placených odvětví; zdůrazňuje potřebu zapojit média, včetně sociálních sítí, a vybízet je k tomu, aby jejich jazyk byl inkluzivní a vyhýbal se stereotypům, které vytvářejí názory proti účasti a zájmu dívek, pokud jde o vzdělávání v oblasti STEM; vyzývá ke zlepšení zařízení spojených se STEM a k zajištění rovného přístupu k nim; požaduje zvláštní stipendia pro dívky a ženy, které chtějí nastoupit na profesní dráhu v odvětvích STEM;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvláště zohlednily situaci žen a dívek ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, jako jsou ženy se zdravotním postižením nebo ženy žijící v nejvzdálenějších regionech nebo venkovských oblastech, ženy žijící v chudobě, svobodné matky, studentky v nejistých situacích, přistěhovalkyně a romské ženy, a aby jim zajistily plný přístup k digitálnímu vzdělávání a k profesní dráze v oblasti STEM a jejich začlenění do nich, aby se zabránilo prohlubování digitální propasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání svých akčních plánů věnovaly zvláštní pozornost diskriminaci kvůli příslušnosti ke dvěma či více skupinám a předpojatosti z důvodu etnické příslušnosti, náboženství, sexuální orientace, věku nebo zdravotního postižení; vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly srovnatelné harmonizované údaje ke sledování pokroku žen z různých socioekonomických prostředí nebo různého rasového a etnického původu na všech úrovních vzdělávání, a to i pokud jde o volbu povolání a profesní, se zaměřením na nerovnosti v oblasti STEM a v digitálním odvětví, což pomůže sledovat dopad politik a zúčastněným stranám umožní identifikovat nedostatky a jejich základní příčiny; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na rozšíření ukazatelů uplatňovaných pro srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti tak, aby zahrnovaly informace a údaje o ženách, které se vzdělávají nebo pracují v oblasti STEM, a aby vypracovala soubor nástrojů, který bude zahrnovat metodiku, ukazatele a rámce s cílem získávat přesnější údaje a lépe využívat stávající informace;

7.  vyzývá členské státy, aby plně podporovaly iniciativy Komise zaměřené na zvyšování povědomí o digitálních příležitostech, jako je přístup založený na nutné přítomnosti žen v každé diskusní skupině („no women, no panel“), Evropský týden programování, koalice pro digitální pracovní místa a dovednosti, Cena EU pro ženy inovátorky, iniciativy #SaferInternet4EU v celé Evropě a Evropská agenda dovedností;

Vzdělávání

8.  vítá akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 a jeho činnost na „podporu účasti žen v oborech STEM“ a doufá, že to napomůže rozvoji atraktivnějších a kreativnějších způsobů, jak dívky podněcovat ke studiu některého z oborů STEM, a podpoří sebedůvěru dívek, pokud jde o jejich digitální dovednosti; zdůrazňuje, že dívky představují pouze 36 % absolventů oborů STEM(18), a to i přesto, že dosahují lepších výsledků v digitální gramotnosti než chlapci(19); zdůrazňuje, že dívky, které si osvojí genderové stereotypy, mají nižší míru vnímané osobní účinnosti a méně důvěry ve své schopnosti než chlapci a že vnímaná osobní účinnost ovlivňuje jak výsledky vzdělávání v oblasti STEM, tak kariérní aspirace v oblasti STEM; zdůrazňuje, že dívky zjevně ztrácejí zájem o předměty STEM s věkem, což naznačuje, že je třeba zasáhnout již v předškolní výchově a na základní škole s cílem udržet zájem dívek o tyto oblasti a bojovat proti škodlivým stereotypům týkajícím se genderových rolí dívek i chlapců; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nové kanály umožňující navázat kontakt s dívkami a zajistit, že se všem dívkám dostane vzdělání v digitální oblasti, a aby uznávaly učitele a jako hnací sílu kulturních změn a investovaly do nich, včetně jejich potenciálu pro rozšíření pokračujícího zapojení dívek do vědy ve škole; navrhuje podpořit toto úsilí vypracováním společných pokynů pro členské státy s cílem zlepšit znalosti a dovednosti mladých lidí, kteří nastupují na střední školu; vyzývá k účinnému využívání fondů, programů a strategií EU, včetně programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a programu Digitální Evropa, s cílem aktivně vybízet dívky ke studiu v oborech IKT a STEM a poskytovat účinnou podporu celoživotnímu učení a odborné přípravě v oborech STEM; vyzývá k řádnému začlenění rovnosti žen a mužů do budoucí strategie a politik EU v oblasti mládeže;

9.  zdůrazňuje, že vysoce kvalitní, inkluzivní a nediskriminační digitální vzdělávání musí hrát významnou úlohu při zvyšování účasti dívek a žen v oblasti IKT a STEM a překonávání digitální propasti mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že digitální vzdělávání musí vést k lepšímu digitálnímu začlenění a digitální gramotnosti a zajistit rovnou účast dívek a žen v digitálním věku; zdůrazňuje, že je důležité zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vzdělávání v oborech STEM na všech úrovních, včetně mimoškolního, informálního a neformálního vzdělávání, a to i pro pedagogické pracovníky; vyzývá proto k vypracování konkrétních strategií odpovídajících věku; vybízí členské státy, aby podporovaly vzdělávání v oblasti informatiky ve vnitrostátních osnovách, a vyzývá vzdělávací instituce, aby začlenily témata robotiky, kódování, informačních a komunikačních technologií a programování v ranější fázi předškolního a základního vzdělávání s cílem povzbudit dívky a studentky k tomu, aby se ve škole ucházely o matematiku, programování, kurzy IKT a přírodní vědy;

10.  uznává úlohu škol a učitelů při překonávání genderového rozdílu ve vzdělávání v oborech STEM a vyzdvihuje úlohu vzdělání při podporování účasti dívek ve studijních předmětech, které jsou se STEM spojeny, a při zavádění referenčních hodnot pro monitorování náboru dívek a jejich pokračující účasti; vyzývá členské státy, aby investovaly do rozvoje dovedností učitelů základních a středních škol v oborech STEM s cílem pomoci jim pochopit a řešit nevědomé předsudky ve svých výukových postupech a hodnoceních a rovnoměrně zapojovat všechny žáky; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zapojily všechny učitele do vývoje v oborech STEM a zapojit je tak, aby se z nich stali aktéři změny; navrhuje, aby vzdělávací zařízení vypracovala plány rovnosti žen a mužů na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů mezi učiteli; vyzývá k posílení učebních osnov a vzdělávajících materiálů v předmětech STEM s cílem lépe podporovat rovnou účast v oborech STEM; vyzývá k lepšímu poradenství pro volbu povolání a k novým a tvůrčím způsobům, jak studentky inspirovat k tomu, aby zvážily kariéru v oblasti STEM; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacitu učitelů a poradců pro volbu povolání, aby dívky, které se zajímají o STEM, mohli motivovat k profesní dráze v této oblasti, neboť větší povědomí o stereotypech a genderových rozdílech v oblasti STEM umožňuje pedagogům a poradcům pro volbu povolání porozumět překážkám, s nimiž se studenti potýkají, zajistit rovnou účast ve třídách v rámci oborů STEM a podporovat kariéru studentek v těchto oborech;

11.  zdůrazňuje, že obory spojené se STEM ve školách vyučují převážně muži, kteří také převažují na odpovídajících vysokých školách a pracovištích, což vede k nedostatku ženských vzorů a k omezeným příležitostem v oblasti poradenství a mentorství; podporuje genderový mainstreaming v základním, středoškolském a vysokoškolském vzdělávání prostřednictvím genderově citlivého vzdělávacího obsahu, školení učitelů a osnov a naléhavě vybízí výbory a orgány zapojené do náboru, aby usilovaly o rovnováhu v zastoupení žen a mužů s cílem vyhnout se „efektu outsidera“; zdůrazňuje, že je třeba investovat do vzdělávání a odborné přípravy s genderově citlivými postupy náboru a výběru ve všech odvětvích vzdělávání, zejména v oblasti STEM a vznikajících digitálních odvětví, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly atraktivnější a kreativnější způsoby, jak představit ženské vzory s úspěšnou kariérou v oblasti IKT a STEM s cílem posílit sebevědomí dívek, pokud se jedná o jejich digitální dovednosti, a podnítit je ke studiu v oblasti IKT a STEM;

12.  zdůrazňuje potřebu řešit problém finančního vzdělávání, včetně simulací finančních praktik, a jeho vztah k rozdílům ve výši důchodů žen a mužů; zdůrazňuje, že vzdělávání mladších žen v otázkách, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů, vytvoří cestu k tomu, aby ženy v budoucnu nabyly finanční sebevědomí;

13.  konstatuje, že všechny dívky by měly mít možnost využívat z pozice uživatelů a tvůrců výhody většího přístupu k digitálním vzdělávacím řešením a mít nástroje a motivaci zapojit se do digitálních technologií; vyzývá členské státy, aby zohlednily přetrvávající obavy ohledně rizika dalšího šíření onemocnění COVID-19 a aby se zabývaly nedostatkem vybavení IKT a konektivity pro zranitelné studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí, jako jsou dívky ve venkovských oblastech nebo obtížně přístupných oblastech, a aby vyvinuly nástroje pro zajištění plného přístupu k digitálnímu vzdělávání a jeho hladkého fungování; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zvláštní programy financování pro školy ve venkovských oblastech, které se stále častěji ocitají bez finančních prostředků na pokročilé technologie, které řada městských škol považuje za samozřejmé; vyzývá rovněž k lepší podpoře pedagogů ve vzdělávacích systémech na venkově s cílem pomáhat jim učit předměty STEM, zejména pokud jde o odbornou přípravu, nástroje a infrastrukturu;

14.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet sítě pro ženy s profesní specializací v oblasti STEM s cílem pořádat rozsáhlé komunikační kampaně, které pomohou změnit vnímání žen v oblasti STEM a umožní, aby se ženy v oblasti STEM mohly spojit s dívkami prostřednictvím podpory profesní dráhy, odborné přípravy a vytváření sítí; oceňuje různé vzdělávací iniciativy na podporu dívek a prosazování žen v digitální ekonomice, včetně využívání virálních příběhů šířících se na sociálních médiích, profesní sítě organizované ženami pro ženy a iniciativ technologických společností; vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání zavedly mentorské programy s ženskými vzory z oblasti STEM; vyzývá Komisi, aby zaujala cílený genderový přístup při zavádění stáží pro digitální příležitosti s cílem poskytnout mladým ženám z různých prostředí příležitost získat praktické zkušenosti v oblasti digitálních technologií, IKT a STEM v oblastech, které jsou na trhu práce požadovány, a důrazně vybízí k podpoře stáží v podnicích v odvětvích STEM během vzdělávání; vybízí členské státy, aby zaváděly iniciativy na podporu přechodu dívek ze školy do zaměstnání, jako je profesní poradenství ve školách, učňovské vzdělávání a programy pro pracovní zkušenosti, což podpoří budoucí ambice dívek a vytvoří cesty pro jejich přechod do práce v oborech STEM;

15.  bere na vědomí, že Rada ve svých závěrech z května 2015 o plánu pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020 bezvýsledně vyzvala Komisi a členské státy, aby začaly převádět vnitrostátní právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů do účinných opatření s cílem bojovat proti nerovnováze mezi ženami a muži ve výzkumných institucích a rozhodovacích orgánech a lépe začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do politik, programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje; uznává cíl Komise podporovat účast žen v oborech STEM v Evropském inovačním a technologickém institutu a podporovat koalici EU STEM při vytváření vysokoškolských osnov, které přilákají ženy do inženýrských oborů a informačních a komunikačních technologií; vyjadřuje politování nad tím, že v EU a členských státech stále přetrvává nerovný přístup žen k pozicím ve výzkumu, financování a publikování, včetně nesrovnaných rozdílů v odměňování žen a mužů v oblasti vědy a v akademické obci, a to navzdory právním ustanovením o rovném zacházení a nediskriminaci na trhu práce, včetně ustanovení o stejné odměně;

16.  poukazuje na počet případů sexuálního obtěžování, kterému byly vystaveny studentky v oborech STEM v průběhu terciárního vzdělávání, a vyzývá členské státy a vzdělávací instituce, aby zavedly politiky nulové tolerance sexuálního obtěžování, aby se dohodly na přísných kodexech chování a protokolech, aby vytvořily bezpečné a soukromé kanály pro oznamování ze strany žen a dívek a aby všechny případy sexuálního obtěžování oznamovaly příslušným orgánům; vyzývá Komisi, členské státy a vzdělávací instituce, aby přijaly preventivní opatření a přiměřené sankce pro pachatele sexuálního obtěžování s cílem řešit případy sexuálního obtěžování ve školách a ve vzdělávacích zařízeních v oblasti STEM;

17.  zdůrazňuje, že do vnitrostátních plánů rozvoje, politik v oblasti vzdělávání, IKT a přírodních věd je třeba začlenit také genderově citlivé vzdělávání a profesní příležitosti v oblasti STEM;

Profesní dráhy

18.  s politováním konstatuje, že ženy ve své kariéře čelí mnohem většímu počtu překážek než muži kvůli neexistenci řádné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvýšenému množství neplacené pečovatelské práce, kterou musejí ve většině domácností vykonávat; konstatuje, že pandemie COVID-19 dále zhoršila situaci žen, které musely nalézt rovnováhu mezi prací na dálku přesčas a souběžnou péčí o děti a neplacenou pečovatelskou prací; vyjadřuje politování nad obzvláště negativním dopadem kultury „nikdy nevypínat“ na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pracovníků s pečovatelskými povinnostmi, kterými jsou obvykle ženy; naléhavě vyzývá veřejné a soukromé instituce, aby zajistily, že práce z domova zohlední překážky bránící zachování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a bude respektovat právo odpojit se, a aby přijímaly politiky vstřícné vůči rodinám; naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly přiměřená opatření, která zaručí politiku nulové tolerance sexuálního obtěžování, lepší mateřskou dovolenou, výrazně častější a delší otcovskou dovolenou a placenou a nepřenositelnou rodičovskou dovolenou, která ženám a mužům umožní čerpat volno na péči o své děti, a aby bojovaly proti normě, podle níž je žena tím rodičem, který přeruší svou kariéru, s cílem překonat hlavní překážku bránící ženám v kariérním postupu a zajistit pružnou pracovní dobu, zařízení péče o děti přímo na místě a práci na dálku; naléhavě vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem(20), a vyzývá Komisi, aby toto provádění účinně monitorovala; vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně analyzovaly příčiny a faktory toho, proč ženy ve vysoké míře předčasně ukončují svou kariéru v oblasti STEM, aby případně vypracovaly doporučení kroků umožňujících předcházet tomuto jevu a aby vytvořily mechanismy a programy pro začlenění žen a dívek do iniciativ v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti a přijaly odpovídající politiky a opatření; zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 otevírá novou kapitolu ve světě práce, vzdělávání, správy a každodenního života a že poukázal na zvláštní význam digitální gramotnosti a dovedností a na to, že je třeba zavést nové podmínky pro práci z domova, které během pandemie a následných omezení volného pohybu odhalily značné rozdíly mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné podporovat genderovou vyváženost v digitálním odvětví, a to vzhledem k tomu, že lidé a společnosti používají IKT a další digitální technologie k práci a interakci v rámci nové digitální společnosti;

19.  považuje za nanejvýš důležité, aby existovalo více ženských vzorů a aby se v odvětví STEM zvýšil počet žen ve vedoucích pozicích; zdůrazňuje, že klesající podíl žen na vyšších pozicích má negativní dopady na nábor žen, což dále snižuje šanci žen, že budou jmenovány na vyšší pozice; s politováním konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích v oblasti STEM, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba prosazovat rovnost žen a mužů na všech úrovních rozhodování v podnikání a řízení; zdůrazňuje, že genderová rozmanitost v řídících a dozorčích orgánech a na vedoucích postech zvyšuje výkon podniků v důsledku širší škály znalostí, postojů a zkušeností; vyjadřuje politování nad tím, že v rámci hierarchie univerzit a škol v Evropě existuje horizontální i vertikální genderová segregace; upozorňuje na skutečnost, že ženy jsou obzvláště nedostatečně zastoupeny na nejvyšších akademických a rozhodovacích pozicích v akademických institucích a na univerzitách, což svědčí o existenci skleněného stropu, tedy neviditelných překážek, které ženám brání v dosažení vyšších pozic v důsledku předsudků; naléhavě vybízí Radu a členské státy, aby přijaly směrnici o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech a stanovily konkrétní cíle pro genderovou rovnováhu v rozhodovacích orgánech;

20.  s politováním konstatuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů přetrvávají a jsou dokonce ještě hlubší v odvětvích, v nichž dominují muži, jakou jsou podniky v IKT a technologických odvětvích(21); vyzývá všechny aktéry, aby uplatňovali transparentnost, pokud jde o mzdy; naléhavě vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, jejímž cílem je rozšířit ochranu před diskriminací prostřednictvím horizontálního přístupu;

21.  vyzývá všechny relevantní zúčastněné strany, aby ve svých náborových postupech řešily problém diskriminace a zavedly kvóty na podporu začleňování žen, zejména žen z rozmanitého rasového a etnického prostředí, žen se zdravotním postižením a osob LBTI+;

22.  vybízí k navázání inkluzivního dialogu s relevantními zúčastněnými stranami, jako jsou soukromé podniky, nevládní organizace, profesní sdružení a instituce, státní orgány, regionální a místní orgány, politici a zástupci občanské společnosti, s cílem koordinovat a řešit problém stávajících nedostatků při podpoře žen v odvětvích STEM; zdůrazňuje, že vzhledem k zásadnímu významu boje proti kulturním a sociálním negativním stereotypům týkajícím se schopností a rolí žen v odvětví STEM by měla být přijata cílená opatření na podporu rovnosti žen a mužů, jako jsou právní předpisy nebo politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, např. finanční pobídky nebo jiná opatření, s cílem zvýšit účast dívek na vzdělávání a profesní dráze v oblasti STEM; vyzývá k zavedení pobídek určených podnikům, které podporují ženské vzory, programy poradenství a profesní dráhy, a ke zvýšení viditelnosti žen; uznává zásadní úlohu, kterou hrají někteří ředitelé a členové vedení společností při zaplňování digitální propasti mezi ženami a muži, a to prostřednictvím rozvíjení podnikových politik zaměřených na boj proti digitálním genderovým stereotypům, podporu vzorů hodných následování, motivování žen ke zvážení studií STEM, podporu rekvalifikace nebo zvyšování kvalifikace žen, podporu mentorských programů a zlepšování obrazu pracovních míst v IKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále spolupracovaly se všemi obchodními partnery v oblasti IKT, digitálních technologií, telekomunikací, médií a audiovizuálního a technologického odvětví s cílem prosazovat inkluzivní a genderově vyváženou pracovní kulturu a prostředí, a to i zavedením opatření, jako jsou informační kampaně na podporu rovnosti žen a mužů v soukromých odvětvích STEM a partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem usnadnit přístup na trh práce v oblasti STEM pro čerstvé absolventy a podpořit systémy učňovské přípravy a stáže pro dívky a mladé ženy s cílem usnadnit jejich přechod na trh práce, a to prostřednictvím takových opatření, jako jsou např. iniciativy v oblasti mentorství a stipendií, a díky partnerstvím veřejného a soukromého sektoru mezi vzdělávacími systémy, orgány státní správy a podniky působícími v oblasti vznikajících technologií, jako jsou technologie 3D, umělá inteligence, nanotechnologie, robotika a genová terapie, a aby za tímto účelem sdílely informace a osvědčené postupy v různých členských státech;

23.  poukazuje na vztah mezi rozdíly mezi ženami a muži na jedné straně a rozdíly ve výši důchodů na straně druhé; vyzývá proto členské státy, aby se těmito problémy zabývaly a řešily je a aby podnikly další kroky k zajištění toho, aby ženy měly odpovídající přístup ke vzdělání, možnost získat ekonomickou nezávislost a příležitosti ke kariérnímu postupu;

Digitální odvětví

24.  s politováním konstatuje, že ve všech oblastech sektoru digitálních technologií panují genderové rozdíly, přičemž obzvláště znepokojen je zejména genderovými rozdíly v sektoru inovativních technologií, jako jsou umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, v nichž tvoří ženy v průměru celosvětově jen 12 %, resp. 20 % pracovníků(22); navrhuje, aby byla věnována větší pozornost a podpora řídce osídleným, a zejména venkovským oblastem, kde se tato situace zhoršuje;

25.  zdůrazňuje, že kvalita použitých souborů dat má zásadní význam pro výkonnost technologií umělé inteligence, že umělá inteligence nesmí posilovat nerovnost a stereotypy mezi ženami a muži tím, že na základě algoritmů přesouvá předpojatost a předsudky z analogové do digitální oblasti, a že umělá inteligence může významně přispět k prosazování rovnosti žen a mužů za předpokladu, že bude vyvinut vhodný právní rámec a budou odstraněny vědomé a nevědomé předsudky; zdůrazňuje, že jeden z nejvážnějších nedostatků umělé inteligence se týká určitých typů podjatosti týkajících se otázek, jako je gender, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, rasový či etnický původ či sexuální orientace, které vznikají v důsledku homogenní pracovní síly; konstatuje, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám vede k tomu, že ženy jsou marginalizovány vůči vznikajícím technologiím, jako je tomu např. u žen jiné barvy pleti kvůli chybám v technologii pro rozpoznávání obličeje; zdůrazňuje, že je třeba mít rozmanité týmy vývojářů a inženýrů společně s klíčovými společenskými aktéry, aby se předešlo nechtěnému zahrnutí genderových a kulturních předsudků do algoritmů, systémů a aplikací umělé inteligence; podporuje vytvoření vzdělávacích osnov a zavedení aktivit zaměřených na zvyšování povědomí veřejnosti o společenském, právním a etickém dopadu umělé inteligence; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá možná opatření s cílem zabránit takovýmto předsudkům a zajistit plnou ochranu základních práv; zdůrazňuje, že před zavedením technologií umělé inteligence ve vysoce rizikových odvětvích, zejména ve zdravotnictví, musí být vytvořena infrastruktura lidského dohledu, včetně odborníků na rovnost žen a mužů;

26.  uznává, že umělá inteligence, je-li zbavena skrytých předsudků, může být mocným nástrojem umožňujícím překonat nerovnost mezi muži a ženami a stereotypy díky rozvoji nezaujatých algoritmů, které budou etické již od fáze návrhu a budou napomáhat celkové spravedlivosti a dobrým životním podmínkám; zdůrazňuje význam společného evropského přístupu, pokud jde o etické aspekty umělé inteligence; dále zdůrazňuje, že unijní rámec pro umělou inteligenci musí dodržovat evropské hodnoty, Smlouvy a právní předpisy EU a zásady evropského pilíře sociálních práv;

27.  vyzývá k tomu, aby byly veškerá umělá inteligence a automatizace sociálně zodpovědné a projektované takovým způsobem, aby umožňovaly překonávat nerovnosti, včetně diskriminace na základě pohlaví, a řešit problémy, jimž ženy čelí, jako jsou např. neplacená pečovatelská práce, rozdíly v odměňování žen a mužů, kybernetická šikana, násilí a sexuální obtěžování na základě pohlaví, obchodování s lidmi, porušování sexuálních a reprodukčních práv a nedostatečné zastoupení na vedoucích pozicích; vyzývá k tomu, aby umělá inteligence a automatizace přispěly ke zlepšení zdraví a hospodářské prosperity žen, rovnosti příležitostí, práv pracovníků a sociálních práv, kvalitního vzdělávání, ochrany dětí, kulturní a jazykové rozmanitosti, rovnosti žen a mužů, digitální gramotnosti, inovací a tvořivosti, včetně přístupu k financování, vysokoškolskému vzdělání a flexibilním pracovním příležitostem; vyzývá Komisi, aby příslušným orgánům členských států pomohla věnovat zvláštní pozornost novým formám násilí na základě pohlaví, jako je kybernetické obtěžování a pronásledování(23), a aby prováděla průběžná hodnocení a účinněji řešila tyto otázky;

Podnikání a přístup k financování

28.  s politováním konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v začínajících podnicích zaměřených na inovace, a poukazuje na genderovou podjatost a systematická znevýhodnění, které existují ve společenských strukturách, zejména těch z nich, které se týkají podnikání v oblasti STEM; považuje za nanejvýš důležité, aby existovalo více ženských vzorů a aby se v odvětví STEM zvýšil počet žen ve vedoucích pozicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiky na podporu a na uvolnění podnikatelského potenciálu žen, který i nadále zůstává nevyužitým zdrojem hospodářského růstu, inovací a tvorby pracovních míst, aby poskytovaly více kvalitnějších informací o podnikání jakožto atraktivní volbě povolání, zejména pro mladé ženy ve školách, a aby zavedly veřejné politiky na podporu podnikání žen; domnívá se, že oživení v souvislosti s onemocněním COVID-19 představuje významnou příležitost k podpoře žen ve snaze opět oživit naše ekonomiky a naše společnosti; zdůrazňuje, že skutečné oživení v souvislosti s onemocněnímCOVID-19 bude úspěšné pouze tehdy, bude-li dosaženo zelenější, spravedlivější a genderově rovnější Evropy a bude-li zajištěno odpovídající začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do fondů EU na podporu oživení a zároveň bude zajištěno, aby ženy plně využívaly těchto přínosů, pokud jde o zaměstnanost a podnikání v odvětvích, v nichž byly tradičně a jsou i nadále výrazně nedostatečně zastoupeny, včetně digitálních technologií, umělé inteligence, IKT a STEM;

29.  má za to, že neadekvátně nízké zastoupení žen mezi osobami, které rozhodují o investicích v podnicích poskytujících rizikový kapitál, představuje klíčový důvod, proč se inovativní začínající i jiné podniky řízené ženami potýkají se setrvalým nedostatkem financování;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro podnikatelky, které vedou inovativní začínající podniky a které prosazují inovace, rozšířily příležitosti, jak získat financování, usnadnily přístup žen ke stávajícímu financování, vytvořily fondy, které budou zaměřené na tuto problematiku, a hledaly nové a inovativní cesty, jak ženy finančně podpořit a pomoci jim překonat překážky, kterým čelí; žádá, aby byla do tohoto úsilí zahrnuta i Evropská investiční banka, pokud jde o přístup k mikrofinancování; uznává, že kampaně na zvyšování povědomí a informační kampaně týkající se možností financování EU jsou nezbytné k tomu, aby se zajistila podpora uzpůsobená potřebám žen, které vlastní podnik nebo jsou podnikatelkami; vyzývá k dalšímu rozšíření evropské sítě Business Angels a Evropské sítě mentorů pro podnikatelky, a to i podporováním sdružování inovátorek, profesionálek v oblasti technologií a investorek s cílem podpořit a posílit inovace a financování podniků vedených ženami;

31.  vítá iniciativu Komise spočívající ve zřízení Ceny EU pro ženy inovátorky, která se uděluje jednou ročně Evropankám, které založily úspěšný podnik a přinesly na trh určitou inovaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly další cesty, jak ženy podněcovat k zakládání vlastních podniků, a vážily si inspirativních ženských vůdčích osobností v oblasti inovací;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvedly do praxe prohlášení o závazku týkajícím se žen v digitální oblasti přijaté v dubnu 2019 a vypracovaly konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů v odvětví STEM, včetně zavedení evropského dne dívek v IKT a STEM; vyzývá Komisi, aby monitorovala úsilí a opatření členských států a podávala o nich zprávy a aby zajistila výměnu informací a osvědčených postupů;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 173. (2) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 56. (3) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44. (4) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28. (5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0026. (6) Studie: „Vzdělávání a zaměstnanost žen ve vědě, technických oborech a digitální ekonomice, včetně odvětví umělé inteligence, a související vliv na rovnost žen a mužů“, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. dubna 2020. (7) Studie, kterou vypracovala organizace Iclaves pro Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie. (8) Eurostat, statistiky v oblasti terciárního vzdělávání, údaje získané v září 2020. (9) Eurostat, Lidské zdroje ve vědě a technologiích, roční průměrné údaje za období 2016–2020. (10) Evropská komise, Srovnávací přehled žen v digitální oblasti za rok 2020. (11) Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání (IEA), Mezinárodní studie o počítačové a informatické gramotnosti z roku 2018. (12) O’Dea, R.E., Lagisz, M., Jennions, M.D. a další, „Gender differences in individual variation in academic grades fail to fit expected patterns for STEM“ (Genderové rozdíly v individuálních variacích ve vysokoškolských výsledcích v oborech STEM neodpovídají očekávaným vzorcům), Nature Communications 9, 3777, 2018. (13) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Ekonomické přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – Jak rovnost žen a mužů ve vzdělávání v oborech STEM vede k ekonomickému růstu, 2017. (14) Agentura Evropské unie pro základní práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU, 2014. (15) Zpráva expertní skupiny „Inovace prostřednictvím genderu“ nazvaná „Inovace s genderem: Jak genderová analýza napomáhá výzkumu“, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Evropská komise, 2013. (16) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Překonávání digitální genderové propasti: začleňovat, rozvíjet dovednosti, inovovat, 2018. (17) Evropská komise a Evropská investiční banka, Financování podnikatelek: jak posílit růst, 2018. (18) Evropská komise, She Figures 2018. (19) Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti (ICILS), 2018. (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79). (21) Lambrecht, A. a Tucker, C. E., „Algorithmic bias? An empirical study into apparent gender-based discrimination in the display of STEM career ads“ (Algoritmické předsudky? Empirická studie o zřejmé diskriminaci na základě pohlaví, kterou lze pozorovat v inzerátech na pozice v odvětví STEM“), Management Science, sv. 65, č. 7, 2019, s. 2970. (22) Sax, L. J., Kanny, M. A., Jacobs, J. A. a další, „Understanding the Changing Dynamics of the Gender Gap in Undergraduate Engineering Majors: 1971-2011“ („Chápání měnící se dynamiky genderových rozdílů mezi bakaláři technických oborů“), Research in Higher Education, sv. 57, č. 5, 2016; Shade, L. R., „Missing in action: Gender in Canada’s digital economy agenda“ („Pohřešovaní: Rovnost žen a mužů v kanadské agendě digitální ekonomiky“), Signs: Journal of Women in Culture and Society, sv. 39, č. 4, 2014, s. 887-896. (23) Agentura Evropské unie pro základní práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU, 2014, s. 87.