Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2019/2236 ze dne 16. prosince 2019, kterým se na rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, jež se použijí ve Středozemním moři a v Černém moři(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice(2),

–  s ohledem na cíl udržitelného rozvoje OSN č. 14 týkající se života pod vodou,

–  s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky(3) (směrnice o mořském prostředí),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/982 ze dne 5. června 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu(7),

–  s ohledem na návrh Komise k nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a změně nařízení (EU) 2017/1004,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 11. března 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 768/2005, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, pokud jde o kontrolu rybolovu(8),

–  s ohledem na střednědobou strategii GFCM (2017–2020) pro udržitelnost rybolovu ve Středozemním a Černém moři a na její rozhodnutí o nové strategii na období 2021–2025,

–  s ohledem na rozhodnutí GFCM o vytvoření nové strategie pro rybolov a akvakulturu ve Středozemním a Černém moři na období 2021–2025, které bylo přijato na zasedání na vysoké úrovni dne 3. listopadu 2020,

–  s ohledem na návrhy Komise týkající se Zelené dohody pro Evropu a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030,

–  s ohledem na ministerská prohlášení o společném námořním programu pro Černé moře, přijatá na zasedáních v Burgasu dne 31. května 2018 a v Bukurešti dne 9. května 2019, která podepsalo všech šest přímořských států Černého moře,

–  s ohledem na Chartu Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře, jejímž cílem je zlepšit politický dialog a řadu politik v oblasti ochrany životního prostředí a výměny statistických údajů,

–  s ohledem na strategický program výzkumu a inovací v oblasti Černého moře, který byl zahájen v roce 2019 a jehož cílem je dosáhnout do roku 2030 společné vize produktivního, zdravého, odolného a udržitelného Černého moře,

–  s ohledem na prohlášení na konferencích na vysoké úrovni o rybolovu a akvakultuře v Černém moři, které se konaly v Bukurešti v roce 2016 a v Sofii v roce 2018 (Sofijské prohlášení ministrů),

–  s ohledem na konference zúčastněných stran v Černém moři na vysoké úrovni o modré ekonomice v Černém moři konané v Bukurešti (2014), Sofii (2015), Oděse (2016) a Batumi (2017),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním z roku 1992 (Bukurešťská úmluva) a její protokoly, jejímiž smluvními stranami jsou Bulharsko a Rumunsko a k níž má Evropská unie status pozorovatele, a s ohledem na práci Komise pro ochranu Černého moře před znečištěním na základě této úmluvy,

–  s ohledem na ministerské prohlášení o ochraně Černého moře ze dne 7. dubna 1993,

–  s ohledem na integrovaný program Komise pro ochranu Černého moře před znečištěním v oblasti monitorování a hodnocení Černého moře na období 2017–2022 (BSIMAP 2017–2022),

–  s ohledem na projekt BlackSea4Fish, který dostává finanční podporu EU a má roční rozpočet ve výši přibližně 1 100 000 EUR na zajištění udržitelného řízení rybích populací v Černém moři,

–  s ohledem na doporučení GFCM z roku 2018 týkající se regionálního výzkumného programu pro rybolov rapany dravé v Černém moři, jehož cílem je poskytnout odhad rozložení, množství, velikosti a věkové struktury populace rapany dravé v zúčastněných zemích (Bulharsku, Rumunsku, Turecku, Gruzii a na Ukrajině),

–  s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství Komise ze dne 11. prosince 2020 s názvem „Hodnocení ukazatelů rovnováhy pro klíčové segmenty loďstva a přezkum vnitrostátních zpráv o úsilí členských států o dosažení rovnováhy mezi kapacitou loďstva a rybolovnými právy“,

–  s ohledem na zprávu tematické sekce B v Parlamentu z roku 2010 nazvanou „Rybolov v Černém moři“,

–  s ohledem na Kodex chování pro zodpovědný rybolov, který přijala Organizace pro výživu a zemědělství v roce 1995,

–  s ohledem na zprávy regionální iniciativy EU a Rozvojového programu OSN (projekty EMBLAS-I a EMBLAS-II), které pomohly posílit kapacity tří zemí (Gruzie, Ukrajiny a Ruska) pro biologické a chemické monitorování kvality vody v Černém moři v souladu s právními předpisy EU týkajícími se vody a byly provedeny v období 2013–2014 (EMBLAS-I) a 2014–2018 (EMBLAS-II),

–  s ohledem na doporučení GFCM z roku 2009 o sestavení seznamu plavidel, u nichž se předpokládá, že prováděla nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov v oblasti působnosti GFCM,

–  s ohledem na regionální úložiště vnitrostátních právních předpisů GFCM (GFCM-Lex) – online platformu, která v současnosti zahrnuje vnitrostátní právní předpisy týkající se zachování živých mořských zdrojů a ekosystémů ve třech zemích GFCM a kterou se GFCM snaží v budoucnosti rozšířit na celou oblast GFCM (včetně Černého moře),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť z roku 1979 (Bernská úmluva), Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů z roku 1979, Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1973, Úmluvu o biologické rozmanitosti z roku 1992 a celoevropský akční plán na ochranu jesetera z roku 2018 přijatý v rámci Bernské úmluvy,

–  s ohledem na zprávu Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) z roku 2020 nazvanou „Stav rybolovu ve Středozemním a Černém moři“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o současném a budoucím řízení rybolovu v Černém moři(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 s názvem „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“(10),

–  s ohledem na mechanismus pomoci v oblasti Černého moře, jehož cílem je poskytovat pokyny a podporu vládám, soukromým investorům, obchodním a průmyslovým sdružením, výzkumným institucím, univerzitám a široké veřejnosti, pokud jde o příležitosti zapojit se do námořních činností modré ekonomiky v oblasti Černého moře,

–  s ohledem na iniciativu EU pro Černomořskou synergii a na tři zprávy Komise o provádění Černomořské synergie ze dne 19. června 2008 (COM(2008)0391), 20. ledna 2015 (SWD(2015)0006) a 5. března 2019 (SWD(2019)0100),

–  s ohledem na strategii EU pro Podunají, jejímž cílem je mimo jiné usnadnit a koordinovat klíčové otázky, jako je biologická rozmanitost a socioekonomický rozvoj v zemích povodí Dunaje,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0170/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Černé moře je polouzavřené moře, které spojuje s oceánem pouze Středozemní moře přes Marmarské a Egejské moře, a je ohraničeno šesti zeměmi (Bulharskem, Rumunskem, Tureckem, Gruzií, Ukrajinou, Ruskem), z nichž pouze dvě jsou členskými státy EU (Bulharsko a Rumunsko);

B.  vzhledem k tomu, že Černé moře prodělalo od 60. let 20. století dramatické změny životního prostředí v důsledku tlaků, jako je eutrofizace, zavlečení invazivních druhů a nadměrný rybolov;

C.  vzhledem k tomu, že změny environmentálního režimu v Černém moři byly vyvolány vyčerpáním hlavních predátorů v pelagickém potravinovém řetězci a následným snížením počtu ryb živících se planktonem;

D.  vzhledem k tomu, že Černé moře má velkou anoxickou vrstvu (87 %) a že jeho ozonová vrstva se za posledních 20 let zmenšila o 20 až 25 metrů; vzhledem k tomu, že lidská činnost, jako je znečištění, ničení přírodních stanovišť a nadměrný rybolov, vedla v 80. letech 20. století k závažné degradaci ekosystémů v Černém moři; vzhledem k tomu, že s výjimkou několika anaerobních bakterií se v hloubkách pod 50–200 metrů nevyskytuje žádný mořský život;

E.  vzhledem k tomu, že pro odvětví rybolovu má zásadní význam osm druhů lovených v Černém moři (sardel obecná (Engraulis encrasicolus), šprot obecný (Sprattus sprattus), kranas obecný (Trachurus mediterraneus), pakambala velká (Scophthalmus maximus), treska bezvousá (Merlangius merlangus), parmice nachová (Mullus barbatus), rapana dravá (Rapana venosa), ostroun obecný (Squalus acanthias)), z nichž většina patří ke sdíleným populacím, ale na dva druhy se vztahují kvóty – na šprota, který má autonomní kvótu, a na pakambalu, u níž celkovou přípustnou kvótu odlovu stanoví GFCM; vzhledem k tomu, že jiné druhy, jako je ostroun obecný (žralok), treska bezvousá a sardel obecná stále nejsou chráněny; vzhledem k tomu, že kvóta pro šprota obecného na období 2020–2022 je stejná jako v roce 2011 a činí 11 445 tun ročně pro EU (8 032,5 tun pro Bulharsko a 3 442,5 tun pro Rumunsko), zatímco kvóta EU pro pakambalu velkou se zvýšila ze 114 na 150 tun ročně a je rozdělena rovným dílem mezi Bulharsko a Rumunsko;

F.  vzhledem k tomu, že systém maximálních udržitelných výnosů pro hospodářsky významné druhy v zemích Černého moře bude přínosný pro biologickou rozmanitost, ale také pro udržitelnost odvětví rybolovu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu; vzhledem k tomu, že Rumunsko zavedlo vnitrostátní kvótu pro jiné druhy než dva, které podléhají kvótám na úrovni EU, jako je rapana dravá, slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis), hlaváč azovský (Ponticola cephalargoides), chionka slepičí (Chanelea gallina), treska bezvousá a ostroun obecný;

G.  vzhledem k tomu, že podle údajů za rok 2018 je roční spotřeba ryb na obyvatele v Bulharsku (7,00 kg) a Rumunsku (7,99 kg) hluboko pod průměrem EU (24,36 kg), což lze považovat za příležitost pro růst místního odvětví rybolovu;

H.  vzhledem k tomu, že v průměru 91 % rybářského loďstva Černého moře ve všech šesti pobřežních zemích tvoří malá plavidla; vzhledem k tomu, že do této kategorie spadá téměř 95 % bulharského loďstva a 87 % rumunského loďstva;

I.  vzhledem k tomu, že podle GFCM má odvětví drobného rybolovu v Černém moři významný vedlejší úlovek zranitelných druhů žraloků a rejnoků a mořských savců, jako jsou delfíni a sviňuchy;

J.  vzhledem k tomu, že drobný rybolov je pro oblast Černého moře a Dolního Dunaje typický;

K.  vzhledem k tomu, že v Černém moři působí plavidla provozující nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a že pobřežní státy mají malou kapacitu pro monitorování rybolovných činností; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších dostupných údajů GFCM ze dnů 4.–8. listopadu 2019 bylo 65 plavidel identifikováno jako rybářská plavidla provozující nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov;

L.  vzhledem k tomu, že ENRF přidělil Bulharsku na období 2014–2020 více než 88 milionů EUR a Rumunsku více než 168 milionů EUR; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších dostupných informací ze dne 31. prosince 2020 patří míra čerpání prostředků v obou zemích i nadále mezi nejnižší v EU, přičemž Bulharsko vyčerpalo pouze 36,34 % přidělených prostředků a Rumunsko pouze 33,72 %; vzhledem k tomu, že nižší míra čerpání by mohla vést k promarnění příležitostí pro rybářské komunity v těchto zemích;

M.  vzhledem k tomu, že poradní sbor pro Černé moře funguje a podílí se na rozvoji politik EU v oblasti rybolovu v Černém moři; vzhledem k tomu, že řízení rybolovu v Černém moři provádí GFCM;

N.  vzhledem k tomu, že Komise pro ochranu Černého moře před znečištěním jedná na základě mandátu černomořských zemí (Bulharska, Gruzie, Rumunska, Ruska, Turecka a Ukrajiny), které podepsaly a krátce poté ratifikovaly Bukurešťskou úmluvu; vzhledem k tomu, že tato úmluva vyžaduje, aby všechny smluvní strany předcházely znečišťování Černého moře, snižovaly ho a kontrolovaly za účelem ochrany a zachování tohoto mořského prostředí;

O.  vzhledem k tomu, že změna klimatu přispívá ke zvyšování teploty vzduchu v černomořské oblasti, což má dopad na teplotu moří, a následně to ovlivňuje biologickou rozmanitost a mořské druhy; vzhledem k tomu, že tato změna má dopad na odvětví rybolovu, jelikož ovlivňuje zdroje, na nichž toto odvětví závisí;

P.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla Zelenou dohodu pro Evropu a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, které jsou základem pro legislativní balíčky, kterými se mění acquis communautaire ve vztahu k životnímu prostředí; vzhledem k tomu, že by to vytvořilo nové příležitosti a opatření pro lepší začlenění environmentálních aspektů do odvětvových politik, obnovu druhů a stanovišť a podporu investic a politik šetrnějších k životnímu prostředí;

Q.  vzhledem k tomu, že charakteristické rysy Černého moře, jako je jeho velké povodí, z něj činí zvláště citlivou oblast, pokud jde o znečištění moří odpadky a nahromadění mikroplastů; vzhledem k tomu, že podle zprávy vypracované v rámci projektu EMBLAS-Plus týkajícího se Černého moře se v tomto moři nachází téměř dvakrát více odpadu než ve Středozemním moři, což má nepochybně dopad na biologickou rozmanitost, na populace ryb a na odvětví rybolovu;

R.  vzhledem k tomu, že Černé moře má tři endemické poddruhy kytovců – delfín obecný černomořský (Delphinus delphis ponticus), delfín skákavý černomořský (Tursiops truncatus ponticus) a sviňucha obecná černomořská (Phocoena phocoena relicta) – které jsou všechny klasifikovány jako ohrožené druhy a na dva z nich (delfín skákavý černomořský a sviňucha obecná černomořská) se vztahuje směrnice o ochraně přírodních stanovišť; vzhledem k tomu, že se jedná o masožravce, kteří se živí především rybami;

S.  vzhledem k tomu, že rapana dravá je v Černém moři považována za invazivní druh bez přirozených nepřátel, který představuje vážnou hrozbu pro populace jiných organismů; vzhledem k tomu, že zároveň se stala důležitým zdrojem příjmů a je rovněž předmětem komerčního rybolovu;

T.  vzhledem k tomu, že černomořský ekosystém závisí na přítoku vody z hlavních evropských řek, jako je Dunaj; vzhledem k tomu, že tato závislost vytváří úzkou vazbu mezi ekologickým stavem Dunaje a dalších řek a ekologickým stavem Černého moře; vzhledem k tomu, že tyto řeky přinášejí velké množství přírodního a antropogenního odpadu z vnitrozemských zdrojů; vzhledem k tomu, že Dunaj i Černé moře jsou domovem určitých druhů, např. jeseterů (Acipenseriformes) a placky bezeskvrnné (Alosa immaculata);

U.  vzhledem k tomu, že faktory, jako je degradace přírodních stanovišť těchto druhů, narušení jejich migračních koridorů, jejich nadměrné využívání na kaviár a maso a znečištění, přivedly dunajské a černomořské jesetery na pokraj vyhynutí; vzhledem k tomu, že v důsledku drastického snížení počtu reproduktivních jeseterů se tento druh může v dnešní době ve volné přírodě rozmnožovat jen velmi zřídka; vzhledem k tomu, že Dunaj i Černé moře měly kdysi velké populace jeseterů;

V.  vzhledem k tomu, že drastický pokles počtu tření, který souvisí s poklesem populace, vede k selhání přirozené reprodukce, jelikož snižuje šance několika zbývajících samců a samic jeseterů na setkání a tření;

W.  vzhledem k tomu, že z údajů, které mají k dispozici výzkumné ústavy, vyplývá, že populace jeseterů jsou fragmentované a chybí určité generace, přirozená reprodukce jesetera je nedostatečná, počet dospělých jedinců migrujících do Dunaje za účelem reprodukce je extrémně nízký a pět druhů jeseterů (jeseter malý (Acipenser ruthenus), jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti), jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus), jeseter velký (Acipenser sturio) a vyza velká (Huso huso) je na pokraji vyhynutí, zatímco jeseter hladký (Acipenser nudiventris) je již považován za vyhynulý druh;

X.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu EU již uplatňuje přísné normy, které je třeba přezkoumat a upravit s cílem zajistit environmentální a sociální udržitelnost v celém hodnotovém řetězci, včetně pracovních práv a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, a poskytovat vysoce kvalitní produkty rybolovu;

Y.  vzhledem k tomu, že odvětví rekreačního rybolovu může poskytovat příležitosti, jako je diverzifikace činností nebo příjmů, a zároveň je v souladu s cíli v oblasti životního prostředí, neboť rekreační rybolov je velmi selektivní formou rybolovu;

Z.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 má vážný dopad na odvětví rybolovu v Černém moři; vzhledem k tomu, že analýzy ukázaly, že odvětví rybolovu v Černém moři během pandemie dramaticky trpělo, neboť došlo ke snížení práce provozovaných lodí až o 80 % navíc k počátečnímu snížení produkce o přibližně 75 %;

AA.  vzhledem k tomu, že krize COVID-19 ukázala význam rybolovu a akvakultury pro zajištění dostupnosti potravin;

Stav populací hospodářsky významných druhů v Černém moři

1.  zdůrazňuje vysoké strategické a geopolitické zájmy v povodí Černého moře mimo jiné v důsledku velmi specifických environmentálních podmínek, které vyžadují zvláštní pozornost, individuální přístup, ambiciózní environmentální standardy a kolektivní opatření zaměřená na zajištění udržitelné modré ekonomiky a růstu; zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat a prohlubovat spolupráci mezi všemi pobřežními zeměmi Černého moře s cílem účinně řídit populace ryb a čelit výzvám, a to i skrze GFCM; vyzývá v této souvislosti k vytvoření regionálního plánu kapacit, který zajistí náležitou rovnováhu mezi dostupnými přírodními zdroji, ekologickou bezpečností a zachováním kapacity loďstva všech zemí ležících na pobřeží Černého moře;

2.  zdůrazňuje, že v Sofijském prohlášení ministrů ze dne 7. června 2018 již byla zdůrazněna potřeba společného přístupu k řešení otázek rybolovu v Černém moři, jako je udržitelnost mořských zdrojů, lepší sběr údajů a boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; vyzývá Komisi, aby zveřejnila zprávu o provádění Sofijského prohlášení ministrů;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že vzhledem ke sdíleným populacím a globálním výzvám, které přesahují hranice jednotlivých států, je v oblasti Černého moře nezbytná rovnocenná spolupráce v oblasti řízení rybolovu;

4.  zdůrazňuje, že pokud jde o Středozemní a Černé moře, bylo v roce 2018 dosaženo rovnováhy pouze u jednoho segmentu loďstva z celkových 65, u nichž bylo možno vypočítat tzv. ukazatel udržitelného odlovu;

5.  zdůrazňuje, že je důležité prosazovat opatření na podporu shromažďování a zpracovávání vědeckých údajů;

6.  naléhavě vyzývá k začlenění všech černomořských zemí do projektu GFCM-Lex s cílem usnadnit společné řízení rybích populací a lépe a rychleji jej koordinovat;

7.  je znepokojen tím, že po desetiletích rostoucího lidského tlaku na ekosystémy a rybolovné zdroje Černého moře a Dunaje nejnovější údaje naznačují, že pouze jedna populace (šprota obecného) je považována za udržitelně využívanou a že jiné rybí populace jsou loveny nadměrně, takže některé z nich se blíží vyčerpání; konstatuje, že v posledních letech došlo k určitým pozitivním trendům u některých populací, například pakambaly velké, jejíž celková přípustná kvóta odlovu byla na období 2020–2022 zvýšena, avšak v případě Černého moře dosud nedošlo v obecném měřítku k významnému zlepšení; zdůrazňuje, že veškerý vývoj populací pakambaly velké a šprota obecného v Černém moři musí být doprovázen trvalými ochrannými opatřeními, jako jsou plány řízení;

8.  uznává úlohu správních orgánů v celé oblasti Černého moře, které zastávají různé politiky, provádějí sledování, kontrolu a udržitelné řízení a přispívají ke zlepšení udržitelnosti odvětví rybolovu;

9.  vyzývá bulharské a rumunské orgány, aby tomuto odvětví pomohly zajištěním zdrojů konkrétně zaměřených na zlepšení selektivity rybářských plavidel prostřednictvím vhodnějších ok sítí; domnívá se, že takové cílené opatření sníží množství a různorodost nežádoucích vedlejších úlovků;

10.  vyzývá k začlenění institucionálního a lidského kapitálu zemí ležících na pobřeží Černého moře do společného výzkumu a aplikovaných činností zaměřených na zlepšení biologických zdrojů v Černém moři a populací hospodářsky důležitých druhů;

11.  zdůrazňuje, že pro oblast Černého moře je zásadní otázkou nedostatek informací o rybolovné činnosti, množství úlovků, složení úlovků a dopadu rybolovu na současný stav rybích populací; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí dostatečně financovat vědecké subjekty zabývající se výzkumem populací ryb v Černém moři, včetně migrujících druhů, jako jsou jeseter a placka bezeskvrnná, ohrožených kytovců a jiných než rybích druhů (rapana dravá, slávka jedlá atd.), a že jsou rovněž zapotřebí související parametry pro mořský ekosystém; požaduje zvýšenou spolupráci mezi členskými státy v oblasti kontroly s využitím příslušných digitálních technologií a zvláštních povinných vědeckých nástrojů, jako jsou palubní kamery nebo povinná přítomnost pozorovatelů na palubě, je-li to použitelné a v souladu s platnými právními předpisy EU;

12.  vítá regionální výzkumný program týkající se populace rapany dravé, který iniciovala GFCM, neboť pomůže dosáhnout konsenzu o tomto druhu; domnívá se, že to přispěje k rozvoji vědecky podloženého využívání, které by mohlo přinést socioekonomický zisk komunitám a environmentální přínosy pro černomořský ekosystém tím, že omezí dopad tohoto invazního druhu;

13.  zdůrazňuje, že je důležité zavést politiku nulové tolerance vůči nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v Černém moři; vítá úsilí GFCM v tomto ohledu a naléhavě vyzývá všechny pobřežní státy, aby vyvinuly a spojily úsilí v boji za ukončení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu ve svých vodách;

14.  naléhavě vyzývá všechny pobřežní státy, aby podporovaly udržitelný rybolov, který mimo jiné zahrnuje boj proti nadměrnému rybolovu nebo zamezení vedlejším úlovkům ohrožených druhů, jako je jeseter, placka a další;

15.  naléhavě vyzývá všechny mezivládní instituce a orgány, mimo jiné spolu se všemi pobřežními státy Černého moře, aby podporovaly a monitorovaly své rybolovné zdroje a v souladu se svými závazky podrobně a inkluzivně sdílely údaje o nich s cílem zajistit vynikající stav ekosystémů těchto mořských stanovišť;

16.  připomíná, že spolehlivé oficiální statistiky pravidelně shromažďované prostřednictvím harmonizované metodiky mezi všemi pobřežními státy, pravidelné sledování a společná regulační opatření jsou zásadní pro úspěch řádného řízení rybolovu v Černém moři; vyzývá v této souvislosti příslušné orgány členských států i spolupracujících zemí, aby prováděly pravidelný a důkladný výzkum rybolovných zdrojů, pro něž je financování a pomoc na vnitrostátní úrovni klíčová;

17.  zdůrazňuje, že je zapotřebí místní a regionální spolupráce v oblasti komunikace v rámci různých pobřežních států Černého moře, aby bylo možné uplatňovat společný a soudržný přístup k řízení rybích populací;

18.  připomíná, že nové technologie mají potenciál a mohou mít vysokou přidanou hodnotu pro výzkum a plánování řízení rybolovu; připomíná, že existují projekty financované z ENRF, jejichž cílem je mimo jiné zmapovat mořské dno a jeho výzkum, jakož i přítomnost plastů v něm;

19.  naléhavě vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby investovaly do digitalizace statistik a údajů o rybích populacích v povodí Černého moře s cílem umožnit lepší a udržitelnější řízení těchto populací; vyzývá k vytvoření společné metodiky předkládání a využívání těchto údajů;

20.  vyzývá odvětví rybolovu v tomto regionu, aby zvážilo využití podhodnocených a nevyužívaných rybích populací, které jsou rovněž zdrojem bílkovin;

21.  vyzývá vědecké obce v členských státech, aby zkoumaly potenciál prostředí bez kyslíku;

22.  zdůrazňuje úlohu nevládního sektoru v rozhodovacím procesu týkajícím se Černého moře; doporučuje, aby byl vytvořen mechanismus pro zapojení nevládního sektoru do tohoto procesu;

23.  vítá podporu, která byla poskytnuta odvětví rybolovu a akvakultury prostřednictvím programů ENRF s cílem zmírnit škodlivé dopady pandemie COVID-19 na místní odvětví rybolovu; připomíná však, že ne všechny dotčené zúčastněné strany by mohly mít z této podpory prospěch z důvodu administrativních požadavků a omezení, kvůli nimž jsou někteří více znevýhodněni než jiní;

24.  zdůrazňuje důležitou práci, kterou vykonává poradní sbor pro Černé moře jak na regionální úrovni, tak na úrovni EU, pokud jde o poskytování odborných znalostí o odvětví rybolovu a trendech, které jej ovlivňují; vyzývá v této souvislosti bulharské a rumunské orgány, aby přispěly k fungování tohoto sboru, aby mohl plnit své funkce a rovněž aby umožnil všem zúčastněným stranám, včetně drobných rybářů, zapojit se do jeho činnosti a rozhodovacího procesu;

Obchodní aspekty

25.  zdůrazňuje, že prostřednictvím odvětví rybolovu mohou být mořské plody nabízeny k prodeji na místních trzích, kde je míra spotřeby těchto produktů nízká; vyzývá příslušné orgány v Bulharsku a Rumunsku, aby pomohly odvětví rybolovu a akvakultury zvýšit povědomí o místní spotřebě a kumulativních pozitivních dopadech, které má udržitelný rybolov a akvakultura na místní ekonomiku;

26.  uznává a zdůrazňuje, že rybolov v Černém moři významně přispívá k regionálním a místním ekonomikám tím, že vytváří přímé výnosy a příjmy, stimuluje vyšší výdaje a poskytuje klíčová pracovní místa buď nezávisle, nebo prostřednictvím spolupráce s dalšími odvětvími, jako je cestovní ruch a doprava; vyzývá k posílení spolupráce mezi všemi odvětvími, která využívají mořské prostředí, aby bylo dosaženo lepších výsledků a rovnováhy mezi zájmy životního prostředí, průmyslu a drobných rybářů;

27.  připomíná, že dovážené výrobky snížily oblíbenost tradičně připravovaných výrobků a stlačily jejich ceny až pod hranici ziskovosti, čímž ohrozily tradiční obchodní modely založené na rybách;

28.  připomíná, že rybářské loďstvo Černého moře se skládá převážně z malých rybářských plavidel, což podtrhuje potřebu individuálnějšího přístupu k tomuto segmentu odvětví rybolovu a souvisejících politik; je znepokojen tím, že drobní rybáři mají ve srovnání s pracovníky v jiných odvětvích méně stabilní a nižší příjmy, což je činí zranitelnými vůči nepředvídanému vývoji nebo krizím; vyzývá příslušné orgány v přímořských členských státech, aby do návrhu politiky a jednání transparentním a inkluzivním způsobem zapojily zástupce odvětví drobného rybolovu;

29.  poukazuje na to, že roste celosvětová poptávka po bílkovinách, k jejímuž uspokojení mohou odvětví rybolovu i akvakultury významně přispět; domnívá se, že podpora mořské akvakultury by mohla napomoci rozvoji a růstu tohoto odvětví v nadcházejících letech a také by mohla snížit tlak na volně žijící rybí populace; je toho názoru, že udržitelná akvakultura by rovněž vyžadovala další vědecký výzkum v otázkách, jako je hustota a vedlejší účinky, které je třeba zohlednit při navrhování politik pro odvětví akvakultury v Černém moři;

30.  vyzývá místní rybářské komunity, aby zvážily zavedení označení původu produktů z Černého moře, které pocházejí z oblastí regionálního nebo místního významu; vyzývá místní a regionální orgány, aby těmto komunitám pomáhaly v jejich úsilí;

Ad hoc politika pro odvětví

31.  vyzývá členské státy v regionu, aby zvážily podporu tohoto odvětví tím, že ho začlení do svých vnitrostátních programů na období 2021–2027 nebo jiných vnitrostátních nástrojů a přidělí prostředky na kampaně zaměřené na přínosy konzumace ryb a důležitost udržitelného rybolovu, aby podpořily toto odvětví vytvářením místních potravinových řetězců pro usnadnění přístupu na trh, zejména pro drobné rybáře, a aby případně rozvíjely, zlepšily nebo usnadnily budování rybářské infrastruktury (např. rybí trhy nebo dražiště ryb apod.); vyzývá členské státy v tomto regionu, aby více investovaly do provádění, kontroly a prosazování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a rybolovu;

32.  naléhavě vyzývá příslušné orgány v Rumunsku a Bulharsku, aby do svých operačních programů Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu na období 2021–2027 zahrnuly část prostředků, která bude určena pro mladé rybáře v rámci cíleného programu na oživení odvětví rybolovu, včetně grantů pro účely prvního pořízení rybářského plavidla, a také opatření zaměřená na snížení znečištění v podobě poskytování grantů na výměnu motorů u starých rybářských plavidel za nové motory, které jsou šetrnější k životnímu prostředí;

33.  zdůrazňuje, že tlak na přizpůsobení se novým výzvám by neměl dopadat pouze na odvětví rybolovu a akvakultury, neboť ta již uplatňují přísné environmentální a sociální normy; trvá proto na tom, aby se pozornost zaměřila i na ostatní námořní činnosti, jako je rekreační rybolov, cestovní ruch v pobřežních oblastech, přístavní činnosti a činnosti spojené s lodní dopravou a s využíváním zdrojů, které musí v zájmu úspěšné modré transformace zvýšit své normy;

34.  zdůrazňuje úlohu místních akčních skupin v oblasti rybolovu při výměně a prosazování osvědčených postupů v zájmu vědy, místních zúčastněných stran a průmyslu, a to jak mezi členy příslušných rybářských komunit, tak i prostřednictvím mezinárodní spolupráce; naléhavě vyzývá příslušné orgány v Bulharsku a Rumunsku, aby poskytly vnitrostátní podporu pro výměnu osvědčených postupů s ostatními pobřežními státy Černého moře, které mají osvědčené postupy při řízení populací u hospodářsky významných druhů, jako je pakambala velká;

35.  konstatuje, že je nezbytné zachovat osvědčené postupy v odvětví rybolovu snížením ekonomické zátěže pro drobné rybáře a jejich sdružení;

36.  vyzývá k tomu, aby odborná příprava a vzdělávání v tomto odvětví na úrovni středního i vysokého školství byly atraktivnější, například prostřednictvím cílených informačních kampaní a dnů otevřených dveří pro zájemce o studium pořádaných ve spolupráci s veřejným a soukromým sektorem;

37.  připomíná, že nízká úroveň vzdělání rybářů (11 % rybářů v Bulharsku a 53 % v Rumunsku má nižší než ukončené středoškolské vzdělání) vyžaduje proaktivní opatření na různých úrovních s cílem zajistit, aby existovala kvalifikovaná a dobře vyškolená pracovní síla, která je obeznámena s nezbytnými technickými, sociálními a environmentálními normami a která pomůže dosáhnout lepší úrovně udržitelnosti rybích populací; vyzývá k tomu, aby měl udržitelný modrý růst v oblasti Černého moře silný společenský rozměr, který bude ctít klíčové zásady evropského pilíře sociálních práv, zejména pokud jde o nejisté, sezónní a nehlášené pracovníky a o přístup žen do tohoto odvětví;

38.  vítá snahu zřídit v Rumunsku, Turecku a Bulharsku ve spolupráci s GFCM demonstrační centra, neboť mají potenciál zvýšit přitažlivost rybolovu pro místní podniky a zúčastněné strany;

39.  vyzývá k úplnému a bezodkladnému provedení rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

Životní prostředí, biologická rozmanitost a změna klimatu

40.  požaduje cílená opatření a dostatečné zdroje s cílem snížit znečištění a vedlejší úlovky ohrožených příčnoústých (jako je ostroun obecný) a mořských savců a bezodkladné zvýšení úsilí o zachování životního prostředí a biologické rozmanitosti v celém povodí prostřednictvím společných programů a rozpočtů, zejména s využitím finančních zdrojů, které jsou k dispozici v Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu; vyzývá k provedení rozsáhlého výzkumu a odhadů zaměřených na znečištění plasty a účinky plastů a jiných znečišťujících látek na živé organismy v Černém moři; vyzývá k systematickému měření znečištění dusíkem v povodí Černého moře; vyzývá dále k provedení průzkumů v rámci celé mořské pánve, které by umožnily porovnání složení mořského odpadu a jeho hromadění v jednotlivých zemích i mezi nimi;

41.  připomíná, že odvětví rybolovu a akvakultury nezpůsobují nárůst teploty ani změnu klimatu, ale spíše trpí jejich následky, jako je vyšší teplota vzduchu, která zvyšuje teplotu svrchní vrstvy moře;

42.  vyzývá k urychlenému vytvoření monitorovacích sítí a programů schopných systematicky měřit stav životního prostředí regionu Černého moře, jak požaduje Bukurešťská úmluva;

43.  zdůrazňuje význam opatření pro předcházení nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; naléhavě vyzývá pobřežní státy, aby zaujaly tvrdší postoj k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v Černém moři;

44.  vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby investovaly do vědeckého výzkumu a shromažďování údajů o dopadu změny klimatu na ekosystémy Černého moře a Dolního Dunaje; připomíná, že by to mělo zahrnovat poskytnutí dostatečných zdrojů vědecké obci k provádění výzkumu na místě, pokud jde o migrační trasy, zimoviště, krmení a reprodukční zralost, což bude mít rovněž vliv na vlastnosti a dostupnost populací;

45.  zdůrazňuje, že snížení znečištění na pevnině má zásadní význam pro snížení eutrofizace a přítomnosti škodlivých látek, které ovlivňují stav živých mořských zdrojů;

46.  zdůrazňuje význam chráněných mořských oblastí pro zachování biologické rozmanitosti a zastavení nebo obnovu současného jejího úbytku v mořském prostředí a podotýká, že chráněné mořské oblasti mají chránit stanoviště vysoké ekologické hodnoty; zdůrazňuje, že pro vymezení těchto oblastí jsou nezbytné sociálně-ekonomické studie a kompenzační řešení pro členy pobřežních komunit; domnívá se, že zavádění veškerých chráněných mořských oblastí by mělo být založeno na nejlepších dostupných poznatcích v koordinaci se všemi zúčastněnými stranami, jako jsou místní orgány, vědecká obec a rybářské organizace;

47.  je velmi znepokojen tím, že zbývajícím 5 druhům jesetera v povodí Černého moře a delty Dunaje reálně hrozí vyhynutí; bere na vědomí úsilí orgánů Bulharska a Rumunska, které zavedly úplný zákaz rybolovu jeseterů v roce 2008 v Černém moři a v roce 2011 v Dunaji, přičemž tyto zákazy nově prodloužily o dalších pět let (do roku 2026); vítá úsilí o obnovu populace jesetera v těchto oblastech, které vyvinuli a podpořili odborníci z nevládních i státních struktur a které by mělo být soustavně monitorováno; domnívá se, že do tohoto úsilí by se měla zapojit i zařízení akvakultury; vyzývá všechny pobřežní státy, aby zavedly přísná opatření na ochranu jeseterů a programy na obnovu jejich populací pro celou oblast Černého moře;

48.  je znepokojen tím, že výzkum v oblasti změny klimatu a jejích dopadů na Černé moře není dostatečný, přestože i v nadcházejících letech bude stále klíčový; vyzývá pobřežní státy, aby takovýto výzkum, který se týká druhů ryb (jejich fyziologie, migračních tras a reprodukce) a změn v jejich potravinovém řetězci, jež mají dopad na populace ryb, financovaly;

49.  je toho názoru, že je nezbytné pravidelně měřit dynamiku populací, aby bylo možné navrhnout vhodná řídicí opatření; připomíná, že v důsledku nadměrného rybolovu a antropogenního tlaku jsou populace hospodářsky významných druhů citlivější a zranitelnější vůči změně klimatu;

50.  naléhavě vyzývá příslušné kontrolní orgány, aby účinně monitorovaly sítě NATURA 2000 a chráněné mořské oblasti v Černém moři;

51.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely chov jesetera ex situ za účelem obnovy jeho místní populace k nekomerčním účelům; vyzývá členské státy, aby zajistily rekvalifikační programy a přístup k dalším zdrojům obživy pro rybáře jeseterů, a to s cílem snížit míru nezákonných odlovů;

52.  vybízí členské státy, aby podporovaly vytváření migračních přechodů, které jeseterům a dalším migrujícím druhům umožní překonat přehrady Porțile de Fier (Železná vrata) a Gabčíkovo;

53.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit oblasti, v nichž se budou moci zotavit volně žijící populace jesetera, placky a dalších druhů ryb; vyzývá příslušné orgány v dotčených členských státech, aby v tomto směru předložily návrh, který bude přínosný jak pro zachování biologické rozmanitosti, tak pro řízení rybolovu;

54.  vyzývá členské státy, aby prozkoumaly možnost stát se signatáři barcelonské Úmluvy o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří s cílem sladit cíle ochrany druhů a stanovišť stanovené v této úmluvě s cíli Bukurešťské úmluvy;

55.  připomíná, že je zapotřebí dalšího vědeckého výzkumu populace některých měkkýšů, jako je chionka slepičí (Chamalea gallina), aby bylo možné lépe zmapovat rozšíření tohoto druhu a také prozkoumat možnost jeho využití pro mořskou akvakulturu;

56.  vyzývá pobřežní státy Černého moře, aby vypracovaly společný přístup ohledně toho, jak pomoci kytovcům dosáhnout stabilní úrovně populace a zlepšit jejich stav z hlediska ochrany; vyzývá k přijetí cílených opatření, jako jsou akustická odpuzující zařízení a další přiměřené prostředky zlepšení stavu ohrožených druhů v Černém moři, jako např. delfínů;

57.  vyzývá Komisi a příslušné orgány v Bulharsku a Rumunsku, aby poskytly finanční prostředky na výzkum stavu černomořské placky (více druhů rodu Alosa), která je v současnosti uvedena v příloze V směrnice o ochraně přírodních stanovišť, včetně vědeckých a sociálně-ekonomických analýz, které posoudí nutnost přesunout tyto druhy do přílohy II, či dokonce přílohy I této směrnice, budou-li splněna nezbytná kritéria;

58.  vyzývá Komisi, aby urychleně zvážila převedení jesetera, který je v současnosti uveden v příloze V směrnice o ochraně přírodních stanovišť, do přílohy II, či dokonce do přílohy I;

Praktická opatření

59.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení víceletého plánu řízení pro Černé moře po vzoru plánů zavedených v jiných mořských oblastech;

60.  konstatuje, že Komise každoročně ve svém sdělení o stavu provádění společné rybářské politiky a v konzultacích o rybolovných právech informuje o nadměrném využívání populací v Černém moři; domnívá se proto, že je naléhavě nutné přijmout opatření ke zlepšení této situace;

61.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila stav provádění společné rybářské politiky v Černém moři a zejména se zaměřila na způsob, jakým pobřežní členské státy využívaly ENRF (2014–2020) s cílem dosáhnout udržitelného řízení populací a zlepšit biologickou rozmanitost;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům Ukrajiny, Ruské federace, Gruzie, Turecké republiky, Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři, Organizaci pro hospodářskou spolupráci v Černém moři a Komisi pro ochranu Černého moře před znečišťováním.

(1) Úř. věst. L 336, 30.12.2019, s. 14. (2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22. (3) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19. (4) Úř. věst. L 164, 20.6.2019, s. 1. (5) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (6) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135. (7) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1. (8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0076. (9) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 37. (10) Přijaté texty, P9_TA(2021)0017.