Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé a na protokol o úpravě této dohody s cílem zohlednit přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii,

–  s ohledem na první schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU–Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, na třetí schůzi Rady stabilizace a přidružení EU–Bosna a Hercegovina, která se konala dne 13. července 2018, a na čtvrtou schůzi výboru pro stabilizaci a přidružení EU–Bosna a Hercegovina, která se konala dne 7. listopadu 2019,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

–  s ohledem na iniciativy regionální spolupráce v jihovýchodní Evropě a celoevropské iniciativy, jako jsou proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, proces Brdo-Brijuni, Středoevropská iniciativa, Jadransko-jónská iniciativa, Smlouva o energetickém společenství, Erasmus+, strategie EU pro dunajský a jadransko-jónský region, regionální iniciativa v oblasti migrace, azylu a uprchlíků, regionální komise pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM), Regionální síť pro přistoupení, Regionální institut pro veřejnou správu, Regionální kancelář pro spolupráci mládeže (RYCO), Smlouva o Dopravním společenství, Fond pro západní Balkán, Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) a společný regionální trh,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2020 „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ (COM(2020)0057),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2019“ (COM(2019)0260), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise „Stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii“ (COM(2019)0261) a analytickou zprávou (SWD(2019)0222),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2020“ (COM(2020)0660), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Bosnia and Herzegovina 2020 Report“ (Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2020) (SWD(2020)0350),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, kterou přijala Generální konference UNESCO na svém 33. zasedání dne 20. října 2005,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o evropské občanské iniciativě „Minority SafePack – milion podpisů pro rozmanitost v Evropě“(1),

–  s ohledem na Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států přijatou dne 25. února 1991,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. ledna 2021 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky – realizace vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu a na závěry ze dne 20. ledna 2020 o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a na závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 10.–11. prosince 2020 o klimatu,

–  s ohledem na pracovní dokument Evropské služby pro vnější činnost ze dne 6. listopadu 2020 nazvaný „Plán pro změnu klimatu a obranu“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2020 o posílení spolupráce s partnery ze západního Balkánu v oblasti migrace a bezpečnosti,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. října 2019 a 12. října 2020 týkající se Bosny a Hercegoviny a operace EUFOR Althea,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2020 „Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán“ (COM(2020)0641),

–  s ohledem na berlínský proces, zahájený dne 28. srpna 2014, a na summit EU a zemí západního Balkánu, který se konal dne 10. listopadu 2020 v Sofii,

–  s ohledem na společné prohlášení ze summitu Evropského parlamentu a představitelů zemí západního Balkánu ze dne 28. ledna 2020,

–  s ohledem na Záhřebské prohlášení, které bylo přijato na summitu EU a zemí západního Balkánu v Záhřebu dne 6. května 2020,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(2),

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na odbornou zprávu o právním státě v Bosně a Hercegovině ze dne 5. prosince 2019,

–  s ohledem na stanovisko k ústavní situaci v Bosně a Hercegovině a na pravomoci vysokého představitele přijaté Benátskou komisí na 62. plenárním zasedání (Benátky, 11.–12. března 2005) a následná doporučení Benátské komise týkající se ústavních záležitostí v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na Evropskou chartu místní samosprávy,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 25. ledna 2019 o všeobecných volbách v Bosně a Hercegovině, které se konaly dne 7. října 2018,

–  s ohledem na Prohlášení partnerských zemí západního Balkánu o integraci Romů v rámci procesu rozšiřování EU, schválené dne 5. července 2019 a známé jako „Poznaňské prohlášení“ a na sdělení Komise „A Union of Equality: EU Roma strategic framework for equality, inclusion and participation“ (Unie rovnosti: strategický rámec EU pro romskou menšinu – rovnost, začlenění a účast) (SWD(2020)0530),

–  s ohledem na publikaci OBSE ze den 26. října 2020 nazvanou „Two Schools under One Roof: The Most Visible Example of Discrimination in Education in Bosnia and Herzegovina“ (Dvě školy pod jednou střechou: nejviditelnější příklad diskriminace ve vzdělávání v Bosně a Hercegovině),

–  s ohledem na usnesení o provádění Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin Bosnou a Hercegovinou, které přijal Výbor ministrů Rady Evropy dne 12. června 2019,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Společné sociální a hospodářské reformy na období 2019–2022“, který přijaly vlády samosprávných celků dne 10. října 2019, a na dokument Rady ministrů ze dne 30. ledna 2020 nazvaný „Sociální a hospodářské reformy v Bosně a Hercegovině na období 2020–-2022“,

–  s ohledem na 58. zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN a na jeho předchozí zprávy,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2549 (2020) ze dne 5. listopadu 2020, kterou se prodlužuje mandát operace Althea,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici(3), na usnesení ze dne 15. ledna 2009(4) o Srebrenici a na usnesení ze dne 7. července 2005 o Balkánu deset let po Srebrenici(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 2019 o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy(7),

–  s ohledem na usnesení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 12. listopadu 2020, kterým se zavádí rozšířená částečná dohoda o středisku pro sledování výuky historie v Evropě,

–  s ohledem na závěry Rady o prioritách EU pro spolupráci s Radou Evropy na období 2020–2022,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o 20. výročí Daytonské mírové dohody(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2018 o minimálních standardech pro menšiny v EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii(10),

–  s ohledem na společné prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella a komisaře Olivera Várhelyiho ze dne 21. prosince 2020 o konání místních voleb v Mostaru,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o vytvoření Mezinárodního reziduálního mechanismu OSN pro trestní tribunály („mechanismus“), který plní řadu základních funkcí dříve vykonávaných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jeho zprávy, úspěchy a doporučení,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ze dne 1. července 2017,

–  s ohledem na zprávu žalobce Mezinárodního reziduálního mechanismu pro trestní tribunály o pokroku ze dne 19. května 2020,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0185/2021),

A.  vzhledem k tomu, že proces stabilizace a přidružení a žádost Bosny a Hercegoviny o členství v EU představují strategické rozhodnutí této země o směřování k evropské integraci, které se musí promítnout do hmatatelných výsledků v této zemi a do zvýšeného úsilí všech stran postoupit do druhé fáze Dohody o stabilizaci a přidružení;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament je silným zastáncem evropské integrace Bosny a Hercegoviny;

C.  vzhledem k tomu, že pokrok dosažený v evropské a evropsko-atlantické integraci přispívá k bezpečnosti, stabilitě a hospodářské prosperitě země;

D.  vzhledem k tomu, že provádění smysluplných reforem, které zlepšují život obyvatel Bosny a Hercegoviny a usnadňují přistoupení k EU, vyžaduje zapojení všech politických představitelů, orgánů, institucí a činitelů Bosny a Hercegoviny;

E.  vzhledem k tomu, že jasné rozdělení odpovědnosti na vnitrostátní úrovni a intenzivní smysluplná spolupráce v dobré víře mezi různými úrovněmi správy mají zásadní význam;

F.  vzhledem k tomu, že pokrok Bosny a Hercegoviny na cestě ke vstupu do EU závisí na provedení 14 klíčových priorit uvedených ve stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU;

G.  vzhledem k tomu, že země nadále čelí mnoha problémům týkajícím se právního státu, demokratických institucí, lidských práv a základních svobod, veřejné správy, odpovědnosti, boje proti korupci a organizované trestné činnosti, svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků a fungujícího tržního hospodářství a že důvěryhodnost procesu rozšiřování se opírá o jednoznačné výsledky v těchto klíčových oblastech;

H.  vzhledem k tomu, že dne 9. září 2019 se v Sarajevu konal první „pochod hrdosti“ v zemi,

I.  vzhledem k tomu, že kultura a kulturní dědictví přispívají k posílení identity a podporují sociální soudržnost, stabilitu a porozumění ve společnosti; vzhledem k tomu, že kulturní dědictví je samo o sobě hodnotou;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problémy v procesu usmíření by měly být řešeny důrazněji;

K.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina je tranzitní trasou migrantů a s ohledem na obtížnou sociální a hospodářskou situaci a navzdory značné finanční podpoře ze strany EU jsou přijímací kapacity i nadále nedostatečné pro vhodné řešení závažné humanitární situace při plném dodržování lidskoprávních norem a základních práv osob, které potřebují mezinárodní ochranu, k zajištění integrované správy hranic a kontrole nelegálních migračních toků;

L.  vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Bosny a Hercegoviny a zdaleka nejvýznamnějším poskytovatelem finanční pomoci, což má pro tuto zemi zásadní význam;

M.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila sociálně-ekonomickou situaci Bosny a Hercegoviny; vzhledem k tomu, že EU uvolnila 80,5 milionu EUR na pomoc Bosně a Hercegovině v boji proti onemocnění COVID-19 a na oživení po pandemii a až 250 milionů EUR na makrofinanční pomoc; vzhledem k tomu, že hospodářský a investiční plán pro západní Balkán usnadní dlouhodobé zotavení země z následků pandemie a bude pro něj důležitým základem;

1.  opakuje svou důraznou podporu evropské integraci Bosny a Hercegoviny a vyzývá Evropskou radu, aby i nadále podporovala její evropskou perspektivu, mimo jiné vysláním pozitivního politického signálu tím, že jí přizná status kandidátské země;

2.  vítá závazek Bosny a Hercegoviny pokročit na cestě do EU a zdůrazňuje pevnou podporu evropské integrace mezi obyvateli;

3.  připomíná, že Parlament důrazně podporuje přístup založený na zásluhách, který spojuje plnění souboru kritérií s důslednou a důvěryhodnou podmíněností;

4.  vítá kroky Bosny a Hercegoviny při řešení některých klíčových aspektů stanoviska Komise a její pokračující provádění Dohody o stabilizaci a přidružení, včetně pokroku dosaženého ohledně smíšeného parlamentního výboru, jakož i přijetí legislativních změn, které umožnily, aby se v Mostaru konaly v prosinci 2020 místní volby;

5.  připomíná, že směřování k EU závisí na udržitelném míru, trvalé stabilitě, sociální soudržnosti a skutečném usmíření, které vyžaduje demokratický a multikulturní charakter Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá tuto zemi, aby urychlila účinné stíhání válečných zločinů podle revidované národní strategie pro vypořádání se s válečnými zločiny, a vyzývá k nestrannému a účinnému vyšetření těchto zločinů; odsuzuje všechny typy historického revizionismu, neprovádění rozsudků Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního soudního dvora, protiústavní, separatistickou, nacionalistickou a štvavou rétoriku a související činy, popírání nebo glorifikaci válečných zločinů spáchaných během války v 90. letech, včetně genocidy ve Srebrenici; naléhavě vyzývá k dlouho odkládanému řešení problému desetitisíců žen, které byly znásilněny nebo jinak sexuálně napadeny během válek v 90. letech;

6.  potvrzuje svou důraznou podporu svrchovanosti, územní celistvosti a nezávislosti Bosny a Hercegoviny; odsuzuje prohlášení a návrhy, jejichž cílem je podkopat státnost a ústavní hodnoty Bosny a Hercegoviny, a opakuje, že je třeba, aby všechny orgány, instituce, všichni činitelé a političtí představitelé Bosny a Hercegoviny uvedli ústavu do souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech;

Usmíření

7.  vítá úsilí místních a mezinárodních organizací, včetně Mezinárodní komise pro pohřešované osoby, o objasnění případů více než 30 000 osob pohřešovaných během konfliktů v 90. letech na území bývalé Jugoslávie a více než 8 000 obětí genocidy ve Srebrenici; připomíná, že se stále pohřešuje více než 7 200 osob, a naléhavě vyzývá regionální a místní orgány a mezinárodní aktéry, aby zintenzivnili spolupráci a sdílení údajů v otázkách týkajících se pohřešovaných osob, nápravy pro civilní oběti války, včetně obětí sexuálního násilí, a aby zajistili bezpečný a trvalý návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob pomocí přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání a sociální ochraně; uznává, že při provádění přílohy VII Daytonské mírové dohody o uprchlících a vysídlených osobách bylo dosaženo určitého pokroku, byť jen nedostatečného; opakuje svou výzvu k vymýcení všech forem diskriminace vůči navraceným osobám; vyzývá k přijetí zákona zakazujícího popírání genocidy, holokaustu, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů;

8.  vyzývá všechny orgány v celém regionu, aby ustavily regionální komisi, jejímž úkolem bude zjišťovat fakta o všech obětech válečných zločinů a dalších případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM) v období od 1. ledna 1991 do 31. prosince 2001, a to na základě významné činnosti odvedené koalicí pro RECOM;

9.  zdůrazňuje význam práce RYCO, jež podporuje ducha usmíření a spolupráci mezi mladými lidmi v regionu prostřednictvím výměnných programů mládeže, a vítá aktivní účast Bosny a Hercegoviny;

10.  opakuje, že práce na procesu usmíření se musí zaměřovat na mladé lidi v zemi a začínat v raném věku, začleňovat usmíření do vzdělávacího procesu, a naléhavě proto vyzývá orgány na všech úrovních, aby zajistily inkluzivní a nediskriminační vzdělávání pro všechny děti bez ohledu na jejich etnický, kulturní nebo osobní původ, a to v souladu s usnesením Výboru ministrů Rady Evropy o provádění Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin Bosnou a Hercegovinou z roku 2019; poukazuje na možnost využít osvědčené postupy v oblasti integrace a inkluzivnosti přijaté multietnickými a multikulturními členskými státy;

11.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné ukončit segregaci ve vzdělávání, kterou ztělesňuje zejména pokračující diskriminační praxe „dvou škol pod jednou střechou“, která upevňuje etnické rozdíly, udržuje stereotypy a předsudky a posiluje nedůvěru tím, že brání kontaktům mezi studenty z různých prostředí; zdůrazňuje, že tato praxe je nejen zcela v rozporu se samotnou koncepcí usmíření, ale představuje také dlouhodobou hrozbu pro stabilitu a prosperitu země;

12.  zdůrazňuje, že rozdíly ve výuce a učebnicích historie představují značnou hrozbu pro společné vnímání občanství a sociální soudržnosti, a vybízí k smysluplné harmonizaci všech tří vzdělávacích programů začleněním dovedností kritického myšlení a odstraněním kontrafaktuálního obsahu, který podporuje rozdělení;

13.  vyzývá Komisi, aby vypracovala program na podporu udržitelné reformy vzdělávacího systému Bosny a Hercegoviny; zdůrazňuje, že kvalitní vzdělávání dává mladým lidem vizi a perspektivu pozitivní budoucnosti, pomáhá čelit odlivu mozků a nezaměstnanosti mladých; vyzývá k většímu zapojení do evropských vzdělávacích, kulturních a výzkumných programů, jako jsou Horizont Evropa, Kreativní Evropa a Erasmus +, a k jejich propagaci;

14.  vyzývá činitele s rozhodovací pravomocí, aby Bosně a Hercegovině umožnili účast na příštím programu OECD pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) a aby provedli návrhy vyplývající z výsledků průzkumu PISA z roku 2018;

15.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby napravila nerovný přístup k distančnímu vzdělávání, kvůli němuž bylo mnoho dětí během pandemie zbaveno práva na vzdělání;

Fungování demokratických institucí

16.  naléhavě vyzývá všechny orgány, instituce, činitele a politické představitele Bosny a Hercegoviny, aby výrazně urychlili práci a spolupráci s cílem v plném rozsahu splnit 14 klíčových priorit uvedených ve stanovisku Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU; vyzývá orgány, aby zmobilizovaly politickou vůli s cílem usnadnit posílenou spolupráci potřebnou k řešení krize způsobené onemocněním COVID-19 a aby upřednostňovaly činnost v oblastech demokratického fungování, právního státu, základních práv a reformy veřejné správy;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výrazně posílit spolupráci a výměnu údajů mezi jurisdikcemi na úrovni státu, samosprávných celků a kantonů ve všech oblastech politiky; konstatuje, že je naléhavě nutné posílit kapacitu země a její odborné znalosti, pokud jde o širokou škálu otázek souvisejících s plněním jejích povinností vyplývajících z evropské integrace;

18.  zdůrazňuje, že efektivní zřízení demokratických institucí, jejich nezávislé fungování a odpovědnost jsou zásadním rysem životaschopné demokracie a nezbytným předpokladem pro pokrok v procesu integrace do EU, včetně získání statusu kandidátské země; varuje, že rozdělující a separatistická etnicko-nacionalistická a protiústavní rétorika a pokusy bránit fungování institucí podkopávají celostátní koordinaci a rozhodování o klíčových politikách a reformách, jakož i jednotu a trvalou stabilitu;

19.  poukazuje na přijetí změn volebního zákona Bosny a Hercegoviny, které v roce 2020 umožnily občanům Mostaru poprvé od roku 2008 hlasovat v místních volbách, a vítá vytvoření nových místních orgánů; vyzývá městskou radu a starostu, aby plnili své demokratické mandáty; zdůrazňuje, že politická dohoda by neměla žádným způsobem oslabovat dlouhodobý cíl Unie odstranit rozdělení a zajistit znovusjednocení města; poukazuje na to, že jakákoli mediace EU nebo její pomoc při usnadňování dohod musí být řešeny v rámci demokraticky zvolených institucí v inkluzivním procesu, včetně opozičních stran a zástupců občanské společnosti, měly by zemi přibližovat mezinárodním standardům a měly by být ku prospěchu všem občanům, aniž by došlo k prohloubení etnického rozdělení;

20.  vítá hlasování parlamentního shromáždění ze dne 22. července 2020 o jednacím řádu pro schůze Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC), které připravilo půdu pro jeho brzké formální přijetí druhým Parlamentním výborem pro stabilizaci a přidružení EU–Bosna a Hercegovina a pro plodnou parlamentní spolupráci;

21.  připomíná, že po vstupu do Rady Evropy v roce 2002 se Bosna a Hercegovina zavázala řešit nedostatky v ústavním rámci, a to i harmonizací zákonů na úrovni kantonů a federace, a dosáhnout pokroku v reformách, díky nimž by se Bosna a Hercegovina stala plně funkčním a inkluzivním státem, který bude v plném rozsahu zaručovat práva všech občanů; zdůrazňuje, že institucionální reformy závisí na vůli a odhodlání orgánů, institucí, činitelů a politických představitelů v zemi dosáhnout skutečného a dlouho odkládaného pokroku v oblasti ústavních změn, což je součástí 14 klíčových priorit, a to nejlépe před všeobecnými volbami v roce 2022; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby usnadnilo podmínky a aktivně podporovalo inkluzivní dialog o změně ústavy, a to i v rámci institucí Bosny a Hercegoviny a mezi zvolenými představiteli Bosny a Hercegoviny, zprostředkovaný EU, zejména Parlamentem, do kterého se aktivně zapojí občanská společnost a občané; trvá na tom, že tento dialog musí probíhat souběžně s prováděním dalších reforem;

22.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve své příští výroční zprávě kladla větší důraz na uvedenou ústavní reformu;

23.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zintenzivnily svou zprostředkující činnost v Bosně a Hercegovině s cílem posílit politický dialog a usmíření, a poskytnout rámec pro řešení dědictví minulosti a pro překonání rozdělení společnosti; vyzývá ke koordinovanému zapojení aktérů a institucí EU v Bosně a Hercegovině a k posílenému transatlantickému přístupu;

Právní stát

24.  vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v reformách soudnictví, včetně provádění doporučení obsažených ve 14 prioritách obsažených ve stanovisku Komise a v Priebeho zprávě; opakuje, že je naléhavě nutné zlepšit profesionalitu a odpovědnost soudnictví s cílem zajistit jeho nezávislost na nepřípustném ovlivňování a vyřešit narůstající počet nevyřízených věcí, u nichž dosud nebylo zahájeno soudní řízení; zdůrazňuje, že tyto reformy mají zásadní význam pro to, aby země získala status kandidátské země, a jsou závislé pouze na nezbytné politické vůli;

25.  naléhavě vyzývá k urychlenému schválení reformy Vysoké rady pro soudnictví a soudů Bosny a Hercegoviny v souladu s normami EU podle doporučení Komise a stanoviska Benátské komise, která by posílila nezávislost soudnictví Bosny a Hercegoviny prostřednictvím opatření v oblasti jmenování, hodnocení a integrity a disciplinárních opatření, mimo jiné prostřednictvím ověřování majetkových přiznání;

26.  zdůrazňuje, že je třeba umožnit jednotný výklad práva v celé zemi; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zřídila právní orgán, který zajistí jednotný a harmonizovaný výklad práva, a připomíná, že je třeba zajistit nezávislý soudní přezkum zřízením odvolacího soudu druhého stupně;

27.  vítá memorandum o porozumění týkající se zřízení společného koordinačního orgánu sdružení soudců a státních zástupců jakožto nástroje pro posílení nezávislosti, transparentnosti a odpovědnosti soudnictví a vyzývá všechna příslušná sdružení, aby se připojila;

28.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zřídila společné kontaktní místo pro spolupráci s Europolem, posílila výměnu informací o trestné činnosti a podepsala dohodu o spolupráci s Eurojustem, která umožní účinnou výměnu soudních informací a sdílení důkazů;

29.  vyzývá činitele Bosny a Hercegoviny s rozhodovací pravomocí, aby bezodkladně zajistili řádné fungování soudních orgánů, včetně procesu jmenování soudců federálního ústavního soudu;

30.  vítá úsilí orgánů Bosny a Hercegoviny o předcházení radikalizaci, financování terorismu a zapojení jejích občanů v cizích válečných oblastech;

31.  vyzývá k bezodkladnému přijetí kroků v boji proti rozsáhlé korupci a beztrestnosti ve veřejné sféře s cílem obnovit důvěru občanů v instituce; v této souvislosti konstatuje, že je důležité zavést účinné a důsledné mechanismy odrazování, prevence, odhalování, aktivního vyšetřování a sankcí v souladu s mezinárodními standardy a doporučeními Skupiny států proti korupci (GRECO);

32.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby přijala novou celostátní strategii a akční plán pro boj proti korupci a aby zajistila odpovídající financování a účinné fungování, nezávislost a koordinaci orgánů pro předcházení korupci na všech úrovních s cílem umožnit neomezené vyšetřování a zaručit odpovědnost;

33.  opakuje, že je třeba odstranit politické a administrativní vazby na organizovanou trestnou činnost, a to prostřednictvím jasných záruk a kontrol v oblasti boje proti korupci a zvýšené politické a správní transparentnosti a účinného stíhání případů korupce na vysoké úrovni se zvláštním zaměřením na řešení hospodářské a finanční trestné činnosti a trestné činnosti spojené se zadáváním veřejných zakázek, případů korupce v souvislosti s onemocněním COVID a s financováním politických stran a kampaní; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zahájily vyšetřování nelegálního obohacování veřejných činitelů;

34.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby dokončila svůj právní rámec pro předcházení střetům zájmů a ochranu oznamovatelů;

35.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednotné celostátní profesní normy veřejné služby, a vyzývá k tomu, aby byly při jmenování a povyšování ve veřejném sektoru uplatňovány normy založené na zásluhách a transparentnost, což podpoří kulturu bezúhonnosti; vítá přijetí strategického rámce pro reformu veřejné správy, což umožní uvolnit související finanční prostředky EU; připomíná, že je třeba racionalizovat a harmonizovat veřejnou správu v celé zemi a zajistit transparentní, přiměřená a na zásluhách založená jmenování a výběrová řízení;

Základní práva

36.  vyjadřuje své znepokojení nad situací v oblasti základních práv a vyzývá k přijetí účinnějších a komplexnějších celostátních strategií v oblasti lidských práv a boje proti diskriminaci, jakož i k přijetí opatření k potírání nesnášenlivosti mezi jednotlivými náboženstvími a etniky; zdůrazňuje, že je třeba náležitě předcházet diskriminaci a stíhat šíření nenávistných verbálních projevů na internetu i mimo něj, trestné činy z nenávisti a násilí vůči etnickým a náboženským menšinám, ženám, komunitě LGBTIQ+, jakož i migrantům a žadatelům o azyl, a podporovat sociální, vzdělávací a profesní začlenění menšin a zranitelných skupin obyvatel, včetně osob se zdravotním postižením a Romů v souladu s Poznaňským prohlášením o integraci Romů v rámci procesu rozšíření EU z roku 2019;

37.  vítá úsilí zaměřené na podporu náboženské svobody, vzájemné úcty a mezináboženského dialogu, mimo jiné prostřednictvím Mezináboženské rady Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby neprodleně vyšetřily a stíhaly všechny trestné činy spáchané z náboženských důvodů;

38.  trvá na tom, že skutečné usmíření není možné, pokud bude pokračovat segregace a diskriminace, a to i pokud jde o přístup k online a offline vzdělání, zaměstnání a sociálním právům, a vyzývá k přijetí opatření, která by zmírnila rozsáhlou diskriminaci určitých skupin; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby zajistily inkluzivní a nediskriminační vzdělávání pro všechny děti;

39.  bere na vědomí pokrok v oblasti ochrany dětí, včetně provádění zákonů o ochraně a zacházení s dětmi a mladistvými v trestním řízení a o zřízení systému pěstounské péče; připomíná, že je třeba přijmout akční plán v oblasti ochrany dětí a další opatření, která zajistí uplatňování práva dětí na zdraví, vzdělání, ochranu, spravedlnost a rovné příležitosti prostřednictvím inkluzivního vzdělávání a prevence násilí páchaného na dětech;

40.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit opatření zaměřená na násilí na základě pohlaví a domácí násilí, což jsou oblasti, kde se situace zhoršila kvůli pandemii COVID-19, a zajistit celostátní opatření, která by zaručila ochranu, podporu obětí, právní pomoc a bezpečné ubytování; naléhavě vyzývá orgány, aby harmonizovaly a uplatňovaly právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů a zajistily přiměřenou podporu obráncům práv žen a organizacím občanské společnosti; připomíná, že ve všech nástrojích EU pro financování vnější činnosti je třeba se zaměřit na rovnost žen a mužů a zlepšit přístup místních a malých organizací občanské společnosti k financování;

41.  vybízí Bosnu a Hercegovinu, aby zintenzivnila svou činnost týkající se ochrany osob se zdravotním postižením a aby vypracovala a přijala strategii pro deinstitucionalizaci, která zajistí osobám se zdravotním postižením důstojný život; odsuzuje skutečnost, že zákon umožňuje, aby osoby se zdravotním postižením byly zbaveny právní způsobilosti, což jednoznačně porušuje Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, jejímž signatářem je tato země; poukazuje na diskriminaci v oblasti podpory osobám se zdravotním postižením, jako je upřednostňování osob, jejichž zdravotní postižení souvisí s válkou;

42.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit účast občanů na demokratickém životě země prostřednictvím odpovídajícího a inkluzivního zapojení organizací občanské společnosti do procesu integrace do EU; vyzývá orgány, aby zajistily vytváření vhodného prostředí pro občanskou společnost prosazováním evropských norem v oblasti ochrany a podpory svobody sdružování a svobody shromažďování, a vyjadřuje politování nad veškerými selektivními omezeními; zdůrazňuje, že každý občan má právo uplatňovat svobodu projevu ve svém mateřském jazyce; vyzývá orgány, aby vypracovaly strategický rámec spolupráce s občanskou společností a aby v rámci inkluzivních politických dialogů zajistily smysluplné konzultace;

43.  oceňuje vůbec první pochod Sarajevo Pride, který se konal dne 9. září 2019, a očekává, že nejnovější omezení kvůli pandemii nezabrání konání pochodu v blízké budoucnosti; připomíná, že je třeba zlepšit situaci osob LGBTIQ+, stíhat násilí a trestné činy z nenávisti vůči těmto osobám, jakož i podporovat jejich sociální začlenění a přijmout příslušný akční plán;

44.  vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina podepsala Úmluvu Rady Evropy 108+, a naléhavě vyzývá orgány, aby podnikly právní kroky k zajištění standardů ochrany osobních údajů, které jsou v souladu se standardy EU;

45.  oceňuje rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 4. října 2019 o zrušení článku 11 ústavy samosprávného celku Republiky srbské, kterým byl trest smrti zrušen v celé Bosně a Hercegovině; vyjadřuje však politování nad tím, že toto rozhodnutí, které je v souladu s jednou z klíčových priorit, muselo být uloženo soudem, místo toho, aby bylo výsledkem politického procesu;

46.  vyjadřuje politování nad skutečnosti, že Bosna a Hercegovina i nadále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že nedodržuje antidiskriminační rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku týkajících se zajištění demokratické rovnosti občanů ve volebním procesu v této zemi, což je předpokladem pro zahájení jednání o přistoupení; vyzývá k bezodkladnému provedení rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny; konstatuje, že volební proces se i nadále vyznačuje nedostatky, a opakuje, že prostřednictvím požadovaných ústavních změn je naléhavě třeba řešit skutečnost, že právo být volen je diskriminujícím způsobem omezováno na základě etnické příslušnosti a trvalého pobytu;

47.  vyzývá orgány, instituce, činitele a politické představitele, aby obnovili inkluzivní jednání o volební reformě, a vyjadřuje politování nad jejich neochotou provést tato rozhodnutí a odstranit všechny formy nerovnosti a diskriminace ve volebním procesu; zdůrazňuje, že bylo možné dosáhnout dohody o volbách v Mostaru, což svědčí o politické vůli dosáhnout kompromisu, a zdůrazňuje, že žádná dohoda o volebních otázkách nesmí být zneužívána k jiným účelům, než jaké stanovil Evropský soud pro lidská práva; zdůrazňuje, že je třeba provést tyto změny pokud možno před všeobecnými volbami v roce 2022, zajistit dostatečně rozmanité politické zastoupení na všech úrovních správy a zajistit, aby volby probíhaly v souladu s evropskými standardy, a to prováděním doporučení OBSE/ODIHR a příslušných doporučení Benátské komise;

48.  vyzývá k důkladnému prošetření údajných volebních nesrovnalostí, včetně podvodů při registraci voličů, krádeže identity, překážek v nezávislém pozorování voleb a nezákonného politického nátlaku na voliče a ústřední volební komisi Bosny a Hercegoviny během komunálních voleb v roce 2020, včetně voleb v Mostaru; vyzývá k přijetí opatření, která by zajistila řádné fungování ústřední volební komise;

49.  vyjadřuje politování nad pokračujícím politickým a finančním tlakem na sdělovací prostředky a jejich instrumentalizací, které se během pandemie COVID-19 ještě zvýšily a ohrožují svobodu projevu a pluralitu sdělovacích prostředků; vyjadřuje znepokojení nad prostředím, které je nepřátelské vůči nezávislým sdělovacím prostředkům, a naléhavě vyzývá orgány, aby účinně vyšetřovaly a stíhaly případy verbálního i fyzického vyhrožování a útoků namířených proti všem novinářům a pracovníkům sdělovacích prostředků; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zavedla mechanismus pro shromažďování a výměnu informací o porušování svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků v celé zemi v souladu s příslušným memorandem o porozumění podepsaným s OBSE;

50.  opět vyzývá k přijetí účinných legislativních opatření, která by zajistila transparentnost vlastnické struktury vydavatelství a sdělovacích prostředků, spolu s pravidly týkajícími se dotací a reklamy; trvá na tom, že by měla být přijata účinná opatření proti nenávistným projevům na internetu i mimo něj;

51.  připomíná, že je třeba zajistit udržitelné financování, nezávislost, objektivitu a finanční transparentnost celostátního veřejnoprávního vysílání (BHRT), provozovatelů veřejnoprávního vysílání na úrovni samosprávných celků a regulačního orgánu v oblasti komunikací;

52.  připomíná, že vysoce kvalitní vícejazyčný obsah ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny je nezbytnou součástí skutečné plurality sdělovacích prostředků, která by přispěla k ochraně kulturní rozmanitosti v zemi; vybízí k vytvoření nadnárodního a vícejazyčného veřejnoprávního subjektu vysílání, který by spojoval lidi a podporoval mír a usmíření mezi státy jihovýchodní Evropy, a to po vzoru ARTE;

53.  připomíná, že je důležité zajistit svobodu sdělovacích prostředků a podporovat kvalitní žurnalistiku, ověřování faktů a mediální gramotnost s cílem bojovat proti propagandě, dezinformacím a falešným zprávám, a vybízí k zavedení mediální, informační a digitální gramotnosti do vzdělávacích programů; trvá na tom, že EU musí posílit svou komunikační strategii s cílem aktivně a účinně bojovat proti dezinformačním kampaním a zahraničnímu vměšování; konstatuje, že zkreslováním faktů a využíváním etnických a náboženských rozdílů usilují určití zahraniční aktéři o oslabení reforem, podněcování rozdílů, které ohrožují jednotu země, jakož i o snížení důvěryhodnosti EU a její činnosti v tomto regionu, zejména pokud jde o celý proces rozšíření a finanční pomoc během pandemie koronaviru, a ohrožují tak stabilitu Bosny a Hercegoviny a její evropskou integraci; vyzývá EU, aby poskytla příslušným orgánům Bosny a Hercegoviny další finanční i jinou pomoc s cílem zvýšit schopnost země čelit této hrozbě;

54.  vyzývá k tomu, aby byla veřejnost řádně informována o procesu integrace do EU, který je mimo jiné i projektem usmíření a rozvíjení politické kultury založené na kompromisu a vzájemném porozumění;

55.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zlepšily koordinaci a zabývaly se dezinformacemi a hybridními hrozbami, které se snaží oslabit evropskou perspektivu regionu, a to tím, že strategicky zdůrazní význam EU pro občany v tomto regionu;

56.  je znepokojen zvýšeným migračním tlakem na Bosnu a Hercegovinu a nepřiměřenými podmínkami přijímání, které způsobily vážnou humanitární situaci; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby usilovaly o smysluplná, udržitelná, okamžitá a dlouhodobá řešení situace, a to prostřednictvím koordinované, strategické a celostátní reakce, účinné interinstitucionální koordinace a zlepšení kapacit pro správu hranic a přijímání, s cílem poskytnout přístup k humanitární pomoci a důstojným základním životním podmínkám, včetně zvláštních záruk pro nezletilé osoby bez doprovodu, přístupu k odpovídajícímu ubytování a ochrany dětí; vyzývá ke spravedlivému sdílení odpovědnosti na celém území Bosny a Hercegoviny, zabránění politizaci a k zajištění odpovídající podpory místním společenství, která poskytují dočasná přijímací střediska; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby uzavřela dohodu s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO) s cílem posílit kapacitu pro vyřizování žádostí o azyl a zlepšit spolupráci s EU, včetně přesídlení jakožto bezpečné a legální cesty pro osoby žádající o mezinárodní ochranu;

57.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby dále posilovala spolupráci v oblasti mezinárodní ochrany osob v nouzi, pracovala na řešeních založených na solidaritě a zabránila porušování mezinárodního práva, k němuž údajně dochází, například podle zpráv o navracení osob na hranicích Bosny a Hercegoviny; vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus nezávislého monitorování a vyšetřování; podporuje činnost pracovní skupiny Evropského parlamentu pro kontrolu agentury Frontex; vyzývá Komisi, agentury EU a mezinárodní organizace, aby aktivně spolupracovaly s bosenskými orgány s cílem vytvořit fungující a udržitelný migrační a azylový systém; vyzývá Komisi, agentury EU a mezinárodní organizace, aby Bosně a Hercegovině poskytly další operativní, technickou, logistickou a finanční pomoc s cílem zajistit odpovídající přijímací kapacity a podmínky v celé zemi, nejlépe na místech vstupu migrantů do země, přístup k účinnému azylovému řízení, posílit kapacitu pro vyřizování příchozích migrantů a žádostí o azyl a případně vést řízení o navrácení v souladu s mezinárodními a evropskými normami; vyzývá k posouzení příslušných finančních prostředků s cílem zajistit, aby transparentní, podmíněná a důvěryhodná pomoc EU pro potřeby migrace sloužila svému účelu a dostala se k zamýšleným příjemcům;

58.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zvýšila své úsilí v boji proti přeshraniční trestné činnosti, zejména obchodování s lidmi, střelnými zbraněmi a drogami, a to posílením strategické spolupráce se sousedními zeměmi a příslušnými agenturami EU (Europol, Eurojust, Frontex); vyzývá zemi, aby zajistila rychlé podepsání a ratifikaci dohody s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) o postavení jednotek, která byla uzavřena dne 5. února 2019 a která by umožnila lepší ochranu hranic při plném dodržování základních práv a zároveň pomáhala v boji proti přeshraniční trestné činnosti, včetně pašování osob zločineckými organizacemi a bránila nelegálnímu přistěhovalectví;

59.  vyzývá ke koordinované, strategické a transparentní celostátní reakci na aktuální zdravotní krizi a k přijetí nediskriminačních opatření ke zmírnění pandemie a oživení po pandemii, která by řešila specifické potřeby žen, menšin a zranitelných skupin, včetně migrantů a uprchlíků;

60.  vyzývá k aktivnější výměně informací a údajů o pandemii a k přijetí naléhavých a konkrétních opatření, která by řešila těžkou situaci žen ve všech oblastech života, která se během pandemie dále zhoršila, včetně domácího násilí;

61.  připomíná pomoc, kterou EU poskytuje v souvislosti s onemocněním COVID ke zvládání akutní situace v zemi, včetně nových úvěrových záruk ve výši 12 milionů EUR na podporu malých a středních podniků; vybízí Bosnu a Hercegovinu, aby plně využívala mechanismů Unie, včetně dohody o společném zadávání veřejných zakázek na zdravotnické vybavení; zdůrazňuje důležitost evropské solidarity, vyzývá Komisi a členské státy, aby zemím západního Balkánu přidělily dostatečný počet vakcín proti onemocnění COVID-19 a podporovaly jejich připravenost k očkování a jeho provádění; vítá v tomto ohledu osvobození od vývozních povolení a balíček, který umožní Bosně a Hercegovině a dalším zemím západního Balkánu, aby nakonec těžily z předběžných dohod EU o nákupu;

62.  zdůrazňuje, že je třeba, aby bosenské orgány zajistily rovnováhu mezi základními právy a svobodami a nezbytnými omezeními v důsledku pandemie, zejména pokud jde o svobodu shromažďování a svobodu projevu; domnívá se, že krátkodobá opatření, která řeší zpomalení tempa v oblasti obchodu, služeb, dopravy, výroby a cestovního ruchu v souvislosti s pandemií, by neměla narušovat provádění dlouhodobých reforem;

63.  připomíná, že nedostatky v oblasti právního státu spolu s roztříštěností a špatným fungováním produktového trhu a trhu práce narušují fungování tržního hospodářství a brání hospodářskému růstu a přílivu přímých zahraničních investic;

Sociálně-ekonomické reformy

64.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby posílila sociálně-ekonomická opatření a aktivní opatření na trhu práce, například odborné vzdělávání a přípravu, která umožní snížit dlouhodobou nezaměstnanost, včetně nezaměstnanosti žen a mladých lidí, s cílem řešit demografický pokles a nejakutnější odliv mozků v regionu, zejména ve zdravotnictví a v odvětví IT, tím, že bude více investovat do vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy, řešit nesoulad mezi vzděláváním a potřebami trhu práce a bojovat proti diskriminaci v zaměstnání; vítá v tomto ohledu stěžejní iniciativu záruky pro mladé lidi jako součást hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, jejímž cílem je zajistit kvalitní pracovní příležitosti, další vzdělávání a stáže pro mladé lidi;

65.  vyzývá orgány, aby posílily opatření k zajištění sociální soudržnosti, snižování chudoby a nerovnosti, přístupu ke zdravotní péči a sociální ochraně, harmonizovaly právní předpisy týkající se mateřské a otcovské dovolené ve všech samosprávných celcích a kantonech, předcházely diskriminaci na základě pohlaví a sexuálnímu obtěžování na pracovišti a podporovaly sociálně-ekonomický dialog mezi sociálními partnery;

66.  naléhavě žádá orgány, aby upřednostňovaly opatření zaměřená na posílení hospodářské diverzifikace, digitalizace a boje proti neformální ekonomice a zároveň aby rozvíjely účinné a transparentní mechanismy pro trh s energií, dopravní infrastrukturu, udržitelný cestovní ruch a podporu malých a středních podniků;

67.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit jednotný celostátní hospodářský prostor, mimo jiné zjednodušením, centralizací a harmonizací postupů registrace podniků, udělování licencí, povolení a vyhlášení insolvence; zdůrazňuje velký potenciál digitalizace pro rozvoj hospodářství Bosny a Hercegoviny;

68.  připomíná, že je nezbytné plně provést opatření stanovená v programu hospodářských reforem Bosny a Hercegoviny na období 2020–2022 a v politických pokynech na základě dialogu o hospodářských a finančních otázkách;

69.  znovu vyzývá k přijetí celostátní strategie pro správu veřejných financí a ke zvýšení rozpočtové transparentnosti v Bosně a Hercegovině, která by umožnila poskytování rozpočtové podpory z prostředků EU; připomíná, že je třeba podporovat udržitelnost veřejného dluhu a úsilí o konsolidaci rozpočtu; vyjadřuje politování nad spory mezi samosprávnými celky, které se týkají fungování jednotného systému nepřímých daní; připomíná, že je třeba zajistit ucelenou a transparentní restrukturalizaci a depolitizaci veřejných společností v celé zemi, což povede k lepší správě a transparentnosti; zdůrazňuje, že je třeba zřídit veřejně přístupný rejstřík podniků ve vlastnictví státu;

70.  vyzývá k účinnému fungování Rady pro hospodářskou soutěž a Rady pro státní podporu a prosazování jejich rozhodnutí a k provádění strategie pro prosazování práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že nezávislost centrální banky a jejích rezerv je klíčová pro makroekonomickou stabilitu; připomíná, že je třeba zajistit včasné, komplexní a vysoce kvalitní celostátní statistiky;

71.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby aktivně podporovala regionální hospodářskou integraci na západním Balkáně, a podporuje návrh na snížení poplatků za roaming v regionu; bere na vědomí prodloužení obchodních preferencí EU pro západní Balkán do 31. prosince 2025, což přispěje k udržitelnému hospodářskému rozvoji zemí západního Balkánu;

72.  naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby v plném rozsahu přijala zákon o celní politice, prováděla obchodní aspekty regionálního hospodářského prostoru a dokončila kroky nezbytné k dokončení jejího přistoupení k WTO;

Propojení, energetika a životní prostředí

73.  vítá úsilí Komise o strategičtější investování na západním Balkáně prostřednictvím specializovaného hospodářského a investičního plánu a uznává jeho význam pro posílení regionální a přeshraniční spolupráce; zdůrazňuje, že investice hospodářského a investičního plánu musí být v souladu s cíli Pařížské dohody a klimatickými cíli EU a musí zahrnovat předběžná posouzení dopadu na životní prostředí; uznává potenciál hospodářského a investičního plánu přispívat k usnadnění sociálního rozvoje a dlouhodobého oživení po pandemii a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby finanční prostředky EU obsahovaly jak pobídky, tak podmíněnost a účinně přispívaly k posílení demokracie, řádné veřejné správy, právního státu a základních práv pro všechny obyvatele Bosny a Hercegoviny;

74.  připomíná, že předvídatelné předvstupní financování je podmíněno účinnými metodami koordinace a prováděním celostátních strategií a reforem; poukazuje na potřebu zlepšit absorpční kapacitu předvstupní pomoci; zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků by mělo být prováděno transparentním, účinným, odpovědným, nepolitickým a nediskriminačním způsobem; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny na všech úrovních a další příjemce finančních prostředků Unie, aby zvýšili transparentnost a viditelnost činnosti Unie a odpovídajícím způsobem komunikovali o přidané hodnotě podpory poskytované Unií;

75.  doporučuje zaměřit se na udržitelné a inkluzivní prorůstové veřejné investice, projekty v oblasti energetiky a infrastruktury zvyšující propojení, multimodalitu dopravy a bezpečnost silničního provozu, a to v plném souladu s pravidly pro státní podporu, zadávání veřejných zakázek a sociálně-ekologický dopad, včetně provádění směrnic o posuzování vlivů na životní prostředí a strategickém posuzování vlivů na životní prostředí;

76.  naléhavě žádá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zlepšily soulad s normami a politickými cíli EU v oblasti ochrany klimatu a energetiky a usnadnily zelenou a digitální transformaci; požaduje, aby byla upřednostněna opatření omezující ničení životního prostředí a snižující environmentální rizika pro zdraví;

77.  vítá přijetí zelené agendy pro západní Balkán, která musí podněcovat přechod k oběhovému hospodářství a přijetí opatření nezbytných k zachování a ochraně environmentálně citlivých oblastí;

78.  naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vypracovaly vnitrostátní energetickou strategii, která zaručí plný soulad s Pařížskou dohodou a příslušnými klimatickými cíli EU a cíli EU v oblasti biologické rozmanitosti a jejich uplatňování; zdůrazňuje, že je třeba zavést mechanismus pro stanovení ceny uhlíku jako prostředek k účinné dekarbonizaci v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a politickými závazky prohlášení přijatého v Sofii v roce 2020;

79.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zvýšila úsilí o zachování biologické rozmanitosti, neboť se jedná o jednu ze zemí s největší rozmanitostí rostlinných a živočišných druhů v Evropě; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby konzultovaly sociálně a ekologicky citlivé projekty s místními komunitami, občanskou společností a nezávislými odborníky;

80.  vyzývá k intenzivnějšímu, harmonizovanému a důslednému celostátnímu úsilí o zlepšení kvality ovzduší v souladu s acquis EU v oblasti snižování znečištění ovzduší a snížení škodlivých přeshraničních emisí; bere na vědomí skutečnost, že emise oxidů dusíků v Bosně a Hercegovině ve velkých spalovacích zařízeních jsou nyní v souladu s právními předpisy EU, a naléhavě vyzývá k rychlému přijetí opatření s cílem napravit porušování emisních stropů pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý;

81.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit udržitelnost odvětví výroby energie posílením energetické účinnosti a diverzifikace prostřednictvím udržitelného využívání obnovitelných zdrojů; připomíná, že přílišné spoléhání na uhlí zpomaluje již opožděný přechod na energii z obnovitelných zdrojů; naléhavě vyzývá orgány, aby podnikly kroky k postupnému ukončení provozu neúčinných a znečišťujících uhelných elektráren; připomíná, že je třeba zavést mechanismus „spravedlivé transformace“;

82.  vítá provedení nařízení o kodexu pro propojení elektroenergetických sítí a provedení a uplatňování nařízení (EU) č. 1227/2011 (nařízení REMIT)(11) do vnitrostátního rámce pro elektřinu a vyzývá orgány, aby uplatňovaly stejný režim bezúhonnosti i v odvětví zemního plynu;

83.  naléhavě vyzývá zemi, aby přijala celostátní zákon o regulačním orgánu pro elektřinu a zemní plyn, přenosové soustavně a trhu s elektřinou a aby provedla vnitrostátní opatření týkající se energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů, a zajistila tak plnění povinností stanovených třetím energetickým balíčkem a Smlouvou o založení Energetického společenství; naléhavě vyzývá orgány zemí západního Balkánu, aby přispěly k regionální propojenosti tím, že budou usilovat o dokončení regionálního trhu s energií, a zdůrazňuje, že skutečnost, že Bosna a Hercegovina nedodržuje související acquis Společenství v odvětvích elektřiny a plynu, ohrožuje vyhlídky na regionální integraci odvětví energetiky;

84.  zdůrazňuje, že plánování a výstavba ekologicky citlivých projektů, jako je rozvoj hydroelektráren, musí být v souladu s mezinárodními normami a normami EU pro posuzování dopadů a ochranu životního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba předcházet trestným činům proti životnímu prostředí a účinně je stíhat, posílit inspekční dohled a bojovat proti nelegální výstavbě;

85.  vyzývá k přijetí kroků, které umožní udržitelné procesy nakládání s odpady jako součást informačního systému pro nakládání s odpady, povedou ke zřízení vhodných recyklačních zařízení a zabrání nelegálnímu ukládání odpadů;

86.  připomíná, že je třeba zlepšit připravenost na jevy spojené se změnou klimatu, zejména záplavy a sucho; připomíná, že Bosna a Hercegovina dosud nezavedla integrovaný informační systém civilní ochrany;

Zahraniční politika a bezpečnost

87.  naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby pokračovala v postupném slaďování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP), které dosáhlo 70% úrovně, neboť představuje podstatnou složku členství EU; důrazně naléhá na Bosnu a Hercegovinu, aby se připojila ke všem rozhodnutím Rady o zavedení omezujících opatření EU;

88.  vyzývá k posílení dobrých sousedských vztahů a ke zvýšenému úsilí o vyřešení všech otevřených dvoustranných otázek, jakými jsou vymezení hranic s Chorvatskem a Srbskem a normalizace vztahů s Kosovem;

89.  vítá příspěvek Bosny a Hercegoviny k výcvikovým misím společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP), její účast na Akčním plánu členství v NATO a příspěvek k misi NATO „Rozhodná podpora“ v Afghánistánu; vítá také podepsání společného plánu EU a Bosny a Hercegoviny týkajícího se opatření souvisejícího s iniciativou partnerství skupiny G7 pro uplatňování rezoluce OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti;

90.  je pevně přesvědčen, že lepší komunikace o závazku EU vůči tomuto regionu má zásadní význam pro boj proti nepříznivým zahraničním vlivům;

91.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a Spojené státy posílily své partnerství a koordinaci na západním Balkáně s cílem dosáhnout pokroku v klíčových reformách, zlepšení veřejné správy a usmíření;

92.  vítá skutečnost, že v zemi pokračuje operace EUFOR Althea a že silám EUFOR byl prodloužen mandát do listopadu 2021; oceňuje činnost operace EUFOR Althea, která připravila cestu k míru, stabilizaci a evropské integraci Bosny a Hercegoviny; připomíná, že tato mise stále hraje klíčovou úlohu pro bezpečnost a stabilitu Bosny a Hercegoviny a regionu;

93.  oceňuje, že EUFOR zůstává plně funkční a nadále zemi podporuje navzdory problémům způsobeným pandemií COVID-19; vyjadřuje politování nad vystoupením Spojeného království z operace Althea; s potěšením očekává nadcházející strategický přezkum této operace a zdůrazňuje, že by si tato operace měla ponechat své zpravodajské prostředky a pohotově dostupné rezervy;

94.  vítá pokračující a soustavné úsilí vyvíjené v oblasti likvidace zbraní, střeliva, výbušnin a odminování a připomíná význam jeho řádného financování; vyzývá k další podpoře EU a mezinárodních organizací s cílem zajistit, aby bylo možné zintenzivnit odminování, díky čemuž by Bosna a Hercegovina mohla být zbavena těchto pozůstatků válečných let;

95.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit úsilí v boji proti obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi v Bosně a Hercegovině a v tomto regionu; oceňuje proto přijetí strategie Bosny a Hercegoviny pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní na období 2021–2024 a jejího akčního plánu a odpovídající francouzsko-německou iniciativu zahájenou v roce 2018 a vybízí orgány Bosny a Hercegoviny, aby se za podpory EU plně a rozhodně zavázaly k jejich provádění;

96.  vyzývá k vytváření nových příležitostí pro strategický a politický dialog na vysoké úrovni se zeměmi západního Balkánu vedený prostřednictvím pravidelných summitů EU a zemí západního Balkánu s cílem posílit politické zapojení do procesu rozšíření a zajistit silnější vedení a větší zapojení na vysoké úrovni, jak stanoví revidovaná metodika rozšíření;

97.  znovu potvrzuje svůj postoj, že zástupci Bosny a Hercegoviny a jiných zemí západního Balkánu by měli být náležitě a aktivně zapojeni do Konference o budoucnosti Evropy, a to jak na úrovni vlády, tak na úrovni občanské společnosti, včetně mladých lidí;

o
o   o

98.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0370. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0168. (3) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 142. (4) Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 111. (5) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 468. (6) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 25. (7) Úř. věst. C 171, 6.5.2021, s. 25. (8) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 176. (9) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 13. (10) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 52. (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).