Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 11 SEU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy(2),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Petičního výboru;

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0213/2021),

A.  vzhledem k tomu, že výsledky evropských voleb konaných v roce 2019 vyslaly pozitivní signál, že se evropští občané čím dál více zajímají o vývoj na úrovni EU a že věří, že právní předpisy EU mají dopad na jejich každodenní život; vzhledem k tomu, že celková volební účast v roce 2019 byla 50,6 %, což je nejvyšší volební účast od voleb v roce 1994 a podstatné zvýšení od roku 2014, kdy k volbám přišlo pouhých 42,6 % lidí; vzhledem k tomu, že ačkoli volební účast byla v roce 2019 vyšší u všech skupin obyvatel, nejvyšší nárůst byl u mladé generace s tím, že velký nárůst byl zaznamenán mezi lidmi do 25 let a u věkové skupiny 25 až 39 let; vzhledem k tomu, že navzdory celkovému nárůstu volební účasti přetrvávají mezi jednotlivými členskými státy značné rozdíly;

B.   vzhledem k tomu, že na základě průzkumu Eurobarometr týkajícího se účasti občanů, který byl proveden v roce 2020(3), vnímá 55 % respondentů evropské volby jako nejúčinnější způsob, jak zajistit, aby jejich hlasy byly na úrovni EU vyslyšeny činiteli s rozhodovací pravomocí; vzhledem k tomu, že cílem je neustále zlepšovat způsob fungování demokracie v EU a podle několika průzkumů Eurobarometr jsou občané nespokojeni s tím, jak v Unii demokracie funguje; vzhledem k tomu, že toto vnímání není měřeno jen na úrovni EU, nýbrž i na úrovni jednotlivých států; vzhledem k tomu, že značná část evropských občanů má pocit, že se o jejich názory nikdo nezajímá, a považuje EU za vzdálenou entitu;

C.  vzhledem k tomu, že články 10 a 11 SEU a články 20, 21, 24, 227 a 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) tvoří základ pro zapojení občanů do tvorby politik a právních předpisů EU;

D.  vzhledem k tomu, že v čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je uvedeno, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;

E.  vzhledem k tomu, že podle čl. 11 odst. 1 a 2 SEU musí orgány občanům a reprezentativním sdružením umožnit vhodnými prostředky projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie a udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností;

F.  vzhledem k tomu, že bod 19 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(4) zdůrazňuje, že konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami jsou nedílnou součástí informovaného rozhodování a zajišťování kvalitnějšího přijímání právních předpisů;

G.  vzhledem k tomu, že podle čl. 165 odst. 2 SFEU musí EU podporovat rozvoj výměn mládeže a pedagogických pracovníků a účast mladých lidí na demokratickém životě Evropy;

H.   vzhledem k tomu, že občané EU mají možnost obrátit se přímo na Soudní dvůr Evropské unie pouze za určitých podmínek, aby mohli uplatňovat práva vyplývající ze Smluv, včetně Listiny základních práv; vzhledem k tomu, že demokratické volby do Evropského parlamentu jsou hlavním nástrojem typu „zdola nahoru“, který mají občané v EU k dispozici, přičemž jiné prostředky, jako jsou evropská občanská iniciativa, stížnosti k evropskému veřejnému ochránci práv a petice Evropskému parlamentu, které jsou důležitými doplňky parlamentarismu, je třeba posílit;

I.  vzhledem k tomu, že do dnešního dne bylo předloženo šest úspěšných evropských občanských iniciativ, z nichž posledními byly iniciativa v oblasti práv menšin „Minority SafePack“ a iniciativa „Konec doby klecové“ ("End the Cage Age"); vzhledem k tomu, že cílem nařízení (EU) 2019/788(5) o evropské občanské iniciativě, které nabylo účinnosti v lednu 2020, má občanům usnadnit, aby mohli vyzvat Komisi k navržení legislativních aktů v odvětvích její působnosti a v oblastech, v nichž má Unie pravomoc jednat; vzhledem k tomu, že iniciativa „Minority SafePack“ byla první evropskou občanskou iniciativou, o níž se v Parlamentu diskutovalo na základě tohoto nařízení, a Parlament ji v prosinci 2020 v naprosté většině podpořil 76 % odevzdaných hlasů; nicméně vzhledem k tomu, že dopad evropských občanských iniciativ je malý, což je částečně způsobeno tím, že Komise na ně dostatečně nenavazuje;

J.  vzhledem k tomu, že doporučení Evropského veřejného ochránce práv nejsou právně závazná, avšak míra souladu se zjištěními je trvale vysoká;

K.  vzhledem k tomu, že občané EU a všechny fyzické a právnické osoby, které pobývají v některém členském státě či v něm mají sídlo, mají právo předkládat Evropskému parlamentu podle článků 24 a 227 SFEU petice pokaždé, kdy je určitá záležitost přímo ovlivňuje a spadá do oblasti působnosti EU;

L.  vzhledem k tomu, že internetové veřejné konzultace, které provádí Evropská komise, se většinou zaměřují na určitou cílovou skupinu, nejsou příliš rozšířené a jsou občas příliš krátké, takže ponechávají stranou značnou část obyvatelstva; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve svém komplexním přezkumu politiky Komise v oblasti konzultace provedeném v roce 2019 Komisi doporučil, aby zlepšila způsob, jakým komunikuje s občany, a podpořila tak větší účast;

M.  vzhledem k tomu, že dialog s občany, který provádí Komise, je spíše využíván k poskytování informací občanům než k jejich zapojení do diskuse o tom, jak by EU měla podle nich fungovat a v čem by se měla změnit, a nestanoví mechanismus zpětné vazby s cílem informovat občany o výsledcích jejich účasti;

N.  vzhledem k tomu, že stávající fungování nástrojů participativní demokracie, které jsou v současné chvíli uplatňovány, jako jsou evropská občanská iniciativa, veřejné konzultace a dialog s občany, neposkytuje občanům dostatečné prostředky k tomu, aby mohli ovlivňovat rozhodování na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že z velké části je na vině nedostatek účinných návazných opatření v rozhodovacím procesu na institucionální úrovni;

O.  vzhledem k tomu, že většinu z forem účasti jednotliví občané využívají velmi málo; vzhledem k tomu, že jednotliví občané o těchto nástrojích většinou vůbec nevědí, a jsou proto nedostatečně zastoupeni, pokud jde o názory a údaje shromažďované v rámci stávajících nástrojů; vzhledem k tomu, že účast občanů nenahrazuje organizovanou občanskou společnost;

P.  vzhledem k tomu, že současné nástroje participativní demokracie nedokáží maximalizovat potenciál účasti občanů, a nedostatečně tak přispívají ke zvyšování demokratické legitimity EU a k posilování pocitu občanů, že mají na dění v Unii vliv a že Unie reaguje na jejich potřeby a představy;

Q.  vzhledem k tomu, že reformou současných nástrojů participativní demokracie, při níž je třeba věnovat zvláštní pozornost nejméně zastoupeným skupinám společnosti, zejména mladým lidem, a dalším rozvojem evropského veřejného prostoru by se zvýšila demokratická legitimita Unie;

R.  vzhledem k tomu, že zlepšení účasti občanů a transparentnosti na úrovni EU je klíčové pro přiblížení Unie občanům a zvýšení důvěry občanů v orgány EU, jakož i pro dosažení skutečné víceúrovňové demokracie; vzhledem k tomu, že nedostatečná transparentnost brání veřejné diskusi o jakémkoli právním předpisu; vzhledem k tomu, že ne všechny zúčastněné strany mají rovný přístup k orgánům EU nebo k informacím o jejich činnosti; vzhledem k tomu, že by Komise měla vést otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občany a organizacemi občanské společnosti; vzhledem k tomu, že by EU měla zajistit, aby se občanská společnost mohla aktivně účastnit veřejné diskuse a aby byla schopna ovlivňovat politiku a rozhodovací procesy;

S.  vzhledem k tomu, že pokud chceme, aby se občané podíleli na unijních rozhodovacích procesech, je třeba posílit evropský rozměr výchovy k občanství, aby občané lépe chápali fungování EU;

T.  vzhledem k tomu, že potřeba vzdělávacích kurzů v oblasti výchovy k občanství ve všech členských státech stoupá; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu by měla být uznána práce organizací občanské společnosti v oblasti občanského vzdělávání a učení a měl by se podpořit celostní přístup k občanskému vzdělávání, včetně formálního i neformálního vzdělávání a učení;

U.  vzhledem k tomu, že úspěšné projekty v oblasti zapojení občanů do rozhodování, například projekt „European HomeParliaments“ a dialog EU s mládeží, ukázaly, že občané by si přáli, aby se rozhodovacích procesů EU mohli účastnit pravidelně;

V.  vzhledem k tomu, že Rada zůstává uzavřeným orgánem, jak potvrdilo šetření evropské veřejné ochránkyně práv OI/2/2017/TE v souvislosti s nedostatečnou transparentností Rady, pokud jde o veřejný přístup k jejím legislativním dokumentům a k rozhodovacímu procesu;

W.  vzhledem k tomu, že organizace OECD definuje otevřenou správu věcí veřejných jako kulturu správy věcí veřejných založenou na inovativních a udržitelných veřejných politikách a postupech vycházejících ze zásad transparentnosti, odpovědnosti a účasti, která podporuje demokracii a inkluzivní růst;

X.  vzhledem k tomu, že evropské občanské konzultace, které v roce 2018 uskutečnily členské státy, se osvědčily jako účinný nástroj, jak zapojit občany do záležitostí EU; vzhledem k tomu, že nedostatek konkrétních návazných opatření a kontinuity procesu vedly k tomu, že tato akce přinesla smíšené výsledky;

Y.  vzhledem k tomu, že Konference o budoucnosti Evropy by měla zapojit v co největší míře občany a mohla by být cennou příležitostí k dialogu s cílem porozumět skutečným očekáváním občanů, pokud jde o úlohu EU a fungování evropských orgánů a institucí;

1.  zdůrazňuje, že je třeba přemýšlet o tom, jak by bylo možné učinit Unii účinnější, pokud jde o zapojení občanů podle hlavních zásad zastupitelské demokracie Unie; je přesvědčen, že občané by měli mít větší vliv na rozhodovací proces EU s cílem zajistit, aby Unie více zohledňovala jejich názory a byla odolnější, demokratičtější a účinnější; v tomto ohledu je přesvědčen, že nelze vyloučit ani změnu Smluv, ačkoli to by samo o sobě nemělo být cílem, a že Konference o budoucnosti Evropy by měla být příležitostí k zahájení konstruktivního dialogu s občany na tato klíčová témata;

2.  je přesvědčen, že přímý dialog s občany prostřednictvím participativních mechanismů napomůže reformě Unie, která má zajistit, aby byla sociálnější, rovnější, soudržnější, jednotnější, schopnější suverénnější a odpovědnější a aby uplatňovala cílenější politiku;

3.  zdůrazňuje, že existuje rozpor mezi vizí EU, jejímž jádrem jsou členské státy, a vizí EU, jejímž jádrem jsou orgány a instituce EU, a že tento rozpor lze překonat vytvořením přístupu a nástrojů pro Evropskou unii občanů;

4.  poukazuje na to, že současné nástroje participativní demokracie mají různé nedostatky a je třeba je proto zlepšit a vytvořit nástroje nové, aby se občané mohli snáze, inkluzivněji, smysluplněji a účinněji zapojovat do demokratického rozhodování; domnívá se, že aby se usnadnilo zapojení občanů do širší politické rozpravy, veřejnost dostala příležitost ovlivňovat politické výsledky a vznikly synergie ve stávajících mechanismech, je nezbytné, aby zapojení občanů bylo strukturováno tak, aby byla naplněna očekávání občanů; je přesvědčen, že tato participativní agenda „zdola nahoru“ by měla doplňovat zastupitelskou demokracii v EU;

5.  zdůrazňuje význam evropské občanské iniciativy jako jediného participativního nástroje na úrovni EU, který může vést k přijetí nových právních předpisů; vyzývá k tomu, aby reakce na ni byla posílena tím, že pro každou úspěšnou evropskou občanskou iniciativu bude vypracováno parlamentní usnesení; konstatuje, že Komise musí v plném rozsahu splnit svou právní povinnost uvádět dostatečné důvody, proč v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu přijala či nepřijala kroky, a je přesvědčen, že tento postup musí být komplexnější s cílem zajistit, aby občané měli přesný přehled o tom, co lze od účasti na evropské občanské iniciativě nebo od jejího předložení očekávat; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala v návaznosti na úspěšné evropské občanské iniciativy dostatečné množství legislativních opatření; domnívá se, že v souladu s článkem 15 nařízení (EU) 2019/788 by Parlament mohl v případě, že Komise do určené lhůty veřejně neoznámí své úmysly nebo uvede ve svém sdělení, že nehodlá přijmout opatření v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu, která splnila procesní požadavky a je v souladu se Smlouvami, zejména se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 SEU, rozhodnout, že na základě této evropské občanské iniciativy vypracuje v souladu s článkem 222 jednacího řádu legislativní zprávu z vlastního podnětu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zavázala k předložení legislativního návrhu, pokud Parlament takovou legislativní zprávu z vlastního podnětu přijme; navrhuje v tomto ohledu změnit stávající rámcovou dohodu mezi Parlamentem a Komisí; požaduje, aby nařízení o evropské občanské iniciativě bylo pozměněno s cílem pobídnout Komisi, aby v případech, kdy evropská občanská iniciativa splňuje příslušné podmínky, předložila legislativní návrh;

6.  poukazuje na to, že na základě zprávy Evropského účetního dvora(6), která uznala účinnost veřejných konzultací Komise, a vzhledem k jejich uspokojivému vnímání ze strany občanů, by Komise měla zlepšit svůj postup veřejných konzultací s cílem podpořit větší účast občanů a lépe sledovat a posuzovat jejich příspěvky;

7.  poukazuje na to, že je třeba posílit a aktualizovat stávající koncepci a praxi dialogů s občany;

8.  poukazuje na to, že dialog s občany a občanskou společností má pozitivní přínos pro rozvoj evropského veřejného prostoru a doplňuje demokratickou legitimitu EU, kterou zajišťují její zástupné orgány a demokratické procesy;

9.  zdůrazňuje, že ne všechny zúčastněné strany, zejména občané a skupiny občanské společnosti, jsou stejně politicky aktivní a vlivní a prosazují své názory; je proto přesvědčen, že participativní demokracie EU vyžaduje podporu občanů, kteří nejsou členy žádné organizace, a prosazování jejich přístupu k volebním a participativním příležitostem v rámci unijních kanálů i mimo ně;

10.  domnívá se, že důvěra občanů v orgány EU má zásadní význam pro demokracii, řádnou správu a účinnou tvorbu politik; je přesvědčen, že orgány EU musí usilovat o co nejvyšší standardy transparentnosti, odpovědnosti a integrity; zdůrazňuje, že přístup občanů k dokumentům evropských orgánů je zásadní pro participativní demokracii; vyzývá zejména Radu, aby zvýšila transparentnost, pokud jde o její rozhodovací proces a přístup k dokumentům;

11.  poukazuje na potenciál nových technologií, které mohou poskytnout nové způsoby komunikace s občany, s cílem zajistit účinný přístup „zdola nahoru“ a zlepšit kapacitu občanů hnát instituce k odpovědnosti;

12.  zdůrazňuje, že otevřená správa věcí veřejných, která kombinuje opatření zajišťující větší transparentnost a odpovědnost a participativní nástroje, je dobrou reakcí na demokratický deficit, který je důsledkem nedostatečného zapojení občanů EU do rozhodovacího procesu Unie;

13.  vítá plánované zřízení etického orgánu jako nezávislého orgánu na podporu transparentnosti v orgánech EU;

14.  upozorňuje na nový program Občané, rovnost, práva a hodnoty, který by měl zvýšit viditelnost a dopad činností, které přispívají k dialogu s občany a k jejich zapojení do participativní demokracie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit kontinuitu a navýšit zdroje tohoto programu v oblasti občanských záležitostí, včetně partnerství měst a činností souvisejících s posilováním historického povědomí; vítá, že v rámci tohoto programu byla zavedena opatření zaměřená na další podporu evropských hodnot, jako je zvyšování povědomí o společných evropských dějinách; vyzývá k tomu, aby byla v rámci nového programu urychleně vytvořena „skupina pro občanský dialog“;

15.  je přesvědčen, že je třeba podporovat výměny mezi občany z různých zemí na evropské, státní, regionální a místní úrovni, zejména prostřednictvím sítí měst a regionů, a usnadňovat meziregionální dialog; vyzývá Komisi, aby pro tento účel zajistila dostatečné finanční prostředky prostřednictvím složky „Angažovanost a účast občanů“ programu Občané, rovnost, práva a hodnoty;

16.  zdůrazňuje, že lepší informace o tom, co občané považují za důležité, pomohou orgánům EU v tom, aby si těchto témat více všímaly a reagovaly na ně, a to tím, že vytvoří vhodné kanály pro komunikaci s občany a získávání podnětů a v následném rozhodovacím procesu poskytnou vhodná návazná opatření; žádá, aby participativní mechanismy byly zlepšeny tak, aby zapojení občanů mělo smysluplný dopad na rozhodovací proces EU;

17.  zdůrazňuje, že je třeba více hovořit s mladými lidmi, zejména v rámci politické diskuse o budoucnosti Evropy, a zapojovat je soustavně do participativních mechanismů a pravidelně pořádaných občanských dialogů, protože rozhodnutí, která budou přijata dnes, určí to, jak bude vypadat jejich budoucnost; zdůrazňuje, že je třeba určit nové způsoby komunikace a interakce přizpůsobené zájmům mladých lidí;

18.  oceňuje konzultace zaměřené na děti, které vedla Komise, a podporuje zřízení platformy EU pro účast dětí v budoucnu; vítá zapojení mladých lidí do digitální platformy a občanských panelů Konference o budoucnosti Evropy; naléhavě vyzývá orgány EU, aby vytvořily způsoby, jak v budoucnu zajistit podobnou spolupráci s dětmi a mladými lidmi na strukturálním základě a s odpovídajícími mechanismy zpětné vazby;

19.  vyzývá ke skutečnému zapojení mladých lidí a mládežnických organizací do plánování, provádění a hodnocení událostí a programů zaměřených na mládež; oceňuje úsilí, které vyvíjí dialog EU s mládeží o zapojení mladých lidí a mládežnických organizací do vytváření politiky a rozhodování; vyzývá orgány EU, aby se zavázaly k přijetí hmatatelných opatření na základě výsledků dialogu EU s mládeží;

20.  zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat se vzdělávacími institucemi a organizacemi občanského vzdělávání s cílem zajistit, aby se aktivní evropské občanství stalo součástí učebních osnov v celé EU; vyzývá Komisi, aby poskytla podporu s cílem doplnit vzdělávací programy ve všech členských státech, zejména podporu na rozvoj společných osnov v oblasti výchovy k evropskému a globálnímu občanství, zajištění lepšího porozumění stávajícím institucím EU a historii a kulturám členských států a podporu objektivního a kritického hodnocení přínosů Evropské unie; navrhuje zahrnout do učebních osnov moduly týkající se fungování a historie EU a vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny pro takové moduly;

21.  připomíná „Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání“ přijaté ministry školství států EU dne 17. března 2015, ve kterém vyzvali k posílení činnosti v oblasti vzdělávání na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem chránit naši pluralitní společnost;

22.  vyzývá Komisi, aby začala pořádat každoroční Olympiádu znalostí reálií Evropské unie pro studenty středních škol a mladé lidi absolvující odbornou přípravu či navštěvující jiné vzdělávací instituce s cílem zvýšit jejich zájem o evropské záležitosti, zapojení a rozpravu o nich; zdůrazňuje, že program Erasmus+ by měl rovněž sloužit k posilování vzdělávání v oblasti výchovy k evropskému občanství, zejména mezi studenty a mladými lidmi; připomíná, že je třeba, aby Komise lépe podporovala stávající programy týkající se záležitostí EU a jejich studia v celé Evropě i mimo ni a aby při tom vycházela z úspěšného programu Erasmus+;

23.  je přesvědčen, že zajištění účasti mladých lidí bude zásadní součástí dlouhodobého dopadu občanských iniciativ v oblasti dialogu; zdůrazňuje proto, že je důležité se ve veškeré vzdělávací činnosti EU zaměřit na mladé lidi, a navrhuje, aby byly podporovány nástroje pro zapojení mládeže, zvláště pak sociální média, mobilní aplikace, mobilní hry, kvízy a další formáty uzpůsobené mladým lidem; vítá programy vzájemného vzdělávání, jako je Evropský parlament mládeže a evropský dialog s mládeží, jež představují příklady osvědčených postupů;

24.  zdůrazňuje význam akademické obce, výzkumných pracovníků a vysokých škol při zlepšování úrovně know-how občanů, pokud jde o participativní mechanismy v EU, s cílem zvýšit jejich účast na rozhodovacím procesu EU;

25.  zdůrazňuje, že účinný dialog s občany a aktivní účast občanů úzce souvisí s evropským rozměrem výchovy k občanství; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit evropský rozměr výchovy k občanství s cílem umožnit občanům podílet se na demokratickém životě, jednat zodpovědně a plně se zapojit do občanského a společenského života na evropské úrovni i na úrovni členských států, na základě pochopení politických, právních, sociálních a ekonomických konceptů a struktur, jakož i celosvětového vývoje a udržitelnosti; vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní evropskou strategii pro posílení občanských kompetencí v EU a vývoj podpůrných opatření, která by všem lidem pobývajícím v EU zajistila rovný přístup k výchově k občanství, a umožnila jim tak uplatňovat jejich politická práva;

26.  navrhuje vytvořit evropskou síť výchovy k občanství, která by byla platformou pro výměnu osvědčených postupů a poznatků o metodách posilování evropského rozměru výchovy k občanství; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat nové modely a nástroje výchovy k občanství;

27.  zdůrazňuje úlohu, kterou v utváření názorů občanů na politiku EU a na samotnou EU sehrávají sdělovací prostředky; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat nezávislé a rozmanité mediální prostředí v celé Evropě, ale je přesvědčen, že by mělo být vynakládáno více úsilí o potírání dezinformací a nesprávných informací o evropských záležitostech ve sdělovacích prostředcích, konkrétně zvýšenou podporou celoevropských mediálních projektů založených na faktech;

28.  zdůrazňuje právo občanů na přístup ke spolehlivým, nezávislým a faktickým informacím o Evropské unii, jejích politikách a rozhodovacích procesech; uznává, že je zapotřebí zřídit diverzifikovaný přístup k neutrálnímu, nezávislému a informativnímu společnému evropskému zpravodajskému centru, které by bylo dostupné ve všech úředních jazycích EU, a rozvíjet proaktivní komunikaci s občany EU; připomíná rovněž hodnotu stávajících sdělovacích prostředků; domnívá se, že je třeba se konkrétně zabývat problémem šíření zavádějících informací a dezinformací, a to zejména v době krize, kdy je nejvíce zapotřebí platných, spolehlivých a aktuálních informací; zdůrazňuje, že nezávislost sdělovacích prostředků je pro tuto činnost nezbytná; vyzývá k tomu, aby bylo v souvislosti se zavádějícími informacemi a dezinformacemi do fungování on-line platforem pro zpětnou vazbu zavedeno ověřování faktů a moderování obsahu a aby byla zároveň respektována občanská práva a svoboda slova; domnívá se, že je proto zásadní posílit odbornou přípravu novinářů s cílem podpořit nezávislé a kritické myšlení;

29.  vítá cíl Akčního plánu pro evropskou demokracii, kterým je zlepšit účast občanů v demokratických systémech prostřednictvím informovaného rozhodování; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zapojení mladých lidí a občanskou angažovanost osob ze znevýhodněného prostředí v rámci programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity; vítá opatření oznámená v Akčním plánu pro evropskou demokracii, jejichž cílem je posílit svobodu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a kvalitní žurnalistiku; se zájmem očekává návrhy Komise na praktické a účinné nástroje pro lepší zajištění bezpečnosti novinářů, kteří jsou příliš často vystaveni hrozbám a nepřiměřenému zastrašování, čímž je omezováno právo občanů na informace; se znepokojením konstatuje, že neexistují konkrétní návrhy na zajištění umělecké svobody a zajištění ochrany cenzurovaných a stíhaných umělců, a vyzývá Komisi, aby v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii tuto oblast dále rozvíjela;

30.  uznává právo všech občanů EU požadovat a dostávat informace od orgánů EU v jednom z úředních jazyků EU; poukazuje na to, že skutečný dialog a aktivní a informovaná účast občanů EU na rozhodování EU je možná pouze tehdy, neexistuje-li žádná jazyková bariéra, a vyzývá proto Komisi, aby vyvinula mnohem intenzivnější úsilí o komunikaci s občany ve všech úředních jazycích EU; konstatuje, že v zájmu posílení inkluzivnosti, informovanosti a viditelnosti je třeba zlepšit přístupnost on-line obsahu; navrhuje, aby všechny internetové stránky EU byly uživatelsky přívětivé a dostupné ve všech úředních jazycích EU;

31.  připomíná, že evropské politiky a právní předpisy jsou po většinu času prováděny místními a regionálními správními orgány, které mohou snadněji oslovit občany a hrát ústřední úlohu v jejich vzdělávání o EU, jelikož se jedná o úroveň vládní správy, která je občanům nejblíže; zdůrazňuje, že prvním krokem by mohlo být posílení zdrojů přidělovaných kontaktním kancelářím evropských institucí a vytvořit jejich územní síť v celé Evropě;

32.  vítá stanovisko Výboru regionů ze dne 14. října 2020 nazvané „Místní a regionální orgány ve stálém dialogu s občany“(7); žádá, aby kromě celounijních nástrojů účasti občanů byla zřízena síť víceúrovňových správ, která by fungovala jako zprostředkovací řetězec mezi evropskými institucemi a občany;

33.  připomíná, že je třeba plně zapojit občany do rozhodovacích procesů Evropské unie s cílem zvýšit legitimitu EU a posílit důvěru občanů v činnost evropských institucí; zdůrazňuje, že by měl existovat stálý mechanismus participativní demokracie, který by občanům usnadňoval účast na rozhodovacích procesech Evropské unie nad rámec voleb a dalších stávajících kanálů a nástrojů a který by je k této účasti vybízel; podporuje činnosti na zvyšování povědomí o těchto mechanismech s cílem maximalizovat jejich dopad a účinnost; poukazuje na to, že tento mechanismus by měl existovat na evropské, státní, regionální i místní úrovni a měl by umožňovat odpovídající horizontální a vertikální koordinaci mezi institucemi na různých úrovních;

34.  poukazuje na to, že pravidelný participativní proces s občany může sloužit různým účelům, jako je každoroční prosazování politických nebo legislativních priorit, vypracovávání konkrétních návrhů týkajících se určitých témat, diskuse o institucionálních záležitostech či rozhodování o způsobu využití některých veřejných zdrojů; nicméně zdůrazňuje, že pokud se v některých oblastech zapojení občanů osvědčí, je třeba, aby měli občané jasné povědomí o výsledcích svého zapojení, včetně limitů, které jsou s tím spojeny, a aby byla přijímána vhodná a transparentní návazná opatření;

35.  konstatuje, že mechanismy účasti občanů zahrnují širokou škálu nástrojů, které se navzájem doplňují, například občanská shromáždění, občanské iniciativy, veřejné konzultace, občanské dialogy, participativní sestavování rozpočtů, referenda atd.;

36.  připomíná, že mechanismy účasti občanů by měly jednotlivým občanům poskytovat možnost vyjádřit své myšlenky a obavy; zdůrazňuje, že by měly být participativní, inkluzivní, otevřené, promyšlené, nadnárodní, transparentní, nestranné, odpovědné, účinné, viditelné a poutavé;

37.  zdůrazňuje, že pokud si přejeme, aby bylo osloveno co nejvíce lidí, je nutné zaujmout inkluzivní přístup; zdůrazňuje, že výběr účastníků by měl zajistit vyvážené zastoupení obyvatelstva pomocí vhodných komunikačních mechanismů k oslovení rozmanité veřejnosti, aby se plně odrážela společenská a územní rozmanitost; zdůrazňuje, že by všichni občané měli mít zajištěn rovný přístup k mechanismům účasti, včetně osob žijících ve znevýhodněných oblastech a osob, které mají horší přístup k informacím o EU; vyzývá k rozšíření participativních mechanismů na všechny, včetně občanů třetích zemí pobývajících v EU a občanů EU pobývajících v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, kterým by měly být nabídnuty alternativní mechanismy přizpůsobené jejich potřebám;

38.  zdůrazňuje, že je třeba, aby občané měli přístup k participativním mechanismům ve všech úředních jazycích Unie; připomíná, že jazykové bariéry způsobují, že jsou evropské instituce vzdálené občanům, a brání rozvoji skutečně inkluzivní evropské demokracie;

39.  zdůrazňuje, že je důležité umožnit osobám se zdravotním postižením plný přístup ke všem různým nástrojům, které EU poskytuje občanům, zejména prostřednictvím systematického tlumočení a překladu do znakového jazyka a zjednodušeného jazyka pro snadnou čitelnost (easy-to-read);

40.  zdůrazňuje, že ve všech participativních nástrojích by měli významnou úlohu hrát organizace občanské společnosti, sociální partneři a další zúčastněné strany; domnívá se, že zásadní význam mají řádné metodiky podporující jejich účast; poukazuje na to, že pokud mají být tyto nástroje úspěšné, musí se do nich zapojit Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor;

41.  zdůrazňuje, že pokud má být participativní proces účinný, musí být občanům již na počátku vysvětleno, co je jeho účelem a jaká jsou pravidla a časový rámec; zdůrazňuje, že komunikace o účasti občanů musí zdůraznit praktickou úlohu jakéhokoli mechanismu, protože nebudou-li naplněna očekávání, sníží se účast, a tedy i legitimita;

42.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout řádné rovnováhy mezi společným formátem a různými vnitrostátními postupy pro pravidelně pořádané dialogy s občany s cílem poskytnout občanům evropský rámec, který bude přizpůsoben různým tradicím projednávání na vnitrostátní úrovni;

43.  zdůrazňuje, že digitální technologie by měly doplňovat nástroje osobní účasti a měly by se používat zejména k podpoře účasti skupin, které mají potíže s účastí v tradičních participativních nástrojích;

44.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly dostupné, inovativní a inkluzivní nástroje pro účast a dialogy občanů, které by lépe využívaly digitální technologie, a umožnily tak všem občanům (mladším a starším lidem, osobám se zdravotním postižením, mobilním občanům EU, lidem žijícím ve venkovských nebo méně obydlených oblastech) účinně se podílet na rozhodování v EU, a to v návaznosti na poznatky získané v době pandemie COVID-19, která působila jako urychlovač využívání digitálních nástrojů; poukazuje na přidanou hodnotu nebyrokratických a komplexních internetových stránek, které poskytují občanům informace o všech evropských participativních iniciativách; zdůrazňuje zásadní úlohu sociálních médií, zejména pro děti; zdůrazňuje, že účelem těchto inovativních nástrojů by měla být podpora zastupitelské demokracie a měla by být zajištěna transparentnost na všech úrovních;

45.  vyzývá k tomu, aby bylo v souvislosti s fungováním internetových platforem používaných ke komunikaci s občany prováděno ověřování faktů a moderování obsahu, pokud jde o desinformace;

46.  připomíná, že před zahájením participativního procesu se musí unijní orgány zavázat k tomu, že na jeho výsledky budou v rámci svých pravomocí a legislativních postupů náležitě reagovat, neboť důvodem nespokojenosti občanů je nezřídka nedostatek návazných opatření; zdůrazňuje, že občané by měli mít jasné povědomí o strukturách pro zapojení a dialog, aby očekávání byla reálná, jinak hrozí, že se budou cítit zbaveni svých práv; zdůrazňuje, že jakýkoli nový participativní nástroj by měl být doprovázen významnou komunikační kampaní s politickou účastí na vysoké úrovni na unijní i vnitrostátní úrovni, která bude podobná úspěšné volební kampani před konáním voleb do Evropského parlamentu v roce 2019;

47.  zdůrazňuje, že orgány EU musí účastníkům aktivně poskytovat poradenství v průběhu celého participativního procesu; zdůrazňuje, že na konci tohoto procesu musí být jeho výsledek jasně definován, aby z něho mohla vyplývat povinnost následných opatření; navrhuje, aby účastníci dostávali na konci těchto akcí písemnou zpětnou vazbu týkající se každého návrhu nebo doporučení ve srozumitelném jazyce a aby v ní unijní orgány objasnily svůj záměr provést daný návrh či doporučení nebo odůvodnily své rozhodnutí, proč tak neučiní; je si vědom toho, že mají-li participativní mechanismy výrazněji přispět ke kvalitě demokracie, a tedy k pocitu odpovědnosti a evropské identity, je třeba překonat obtíže a výzvy;

48.  poukazuje na to, že příspěvky občanů je třeba účinně zohledňovat, a proto je nutné, aby vznikl rámec pro přijímání opatření na základě dialogu s občany; navrhuje, aby součástí tohoto mechanismu bylo převedení výsledků dialogu do podoby zpráv z vlastního podnětu a veřejných slyšení, přičemž občané, včetně nejméně zastoupených skupin ve společnosti, zejména mladých lidí, by měli být zapojeni do všech těchto kroků;

49.  je přesvědčen, že participativní procesy musí odpovídat nejvyšší úrovni transparentnosti; konstatuje, že transparentnost a otevřená data posilují důvěru ve veřejné instituce, a tedy i jejich legitimitu; zdůrazňuje, že podpora demokratické legitimity unijních institucí prostřednictvím zapojení veřejnosti vyžaduje lepší porozumění rozhodovacímu procesu EU; vyzývá k vytvoření standardu pro otevřenou správu věcí veřejných na úrovni EU, který by mohl sloužit jako základ pro další úrovně správy;

50.  navrhuje, aby se internetové stránky „Podělte se o svůj názor“, které provozuje Komise, staly jednotným místem pro přístup ke všem nástrojům participativní demokracie na úrovni EU; konstatuje, že pandemie COVID-19 podpořila využívání digitálních médií a on-line konferenčních systémů, a proto se domnívá, že digitalizace nabízí další příležitosti pro zapojení občanů; poukazuje na to, že digitální technologie umožnily občanům zapojit se rychleji, ve větší míře a inkluzivněji do rozhodovacího procesu; je přesvědčen, že by EU měla podporovat nové a inovativní způsoby zapojení občanů a umožňovat využívání nástrojů digitální technologie, které usnadňují mnohojazyčný dialog s občany; vyzývá Komisi, aby využila dalších digitálních možností zapojení občanů, a to ve všech úředních jazycích EU, včetně návodů, příkladů z minulosti a informací o příslušných právních předpisech; je přesvědčen, že pro nevidomé osoby, osoby se zrakovým postižením nebo osoby s jinými poruchami čtení by měla být vytvořena zvláštní opatření;

51.  vybízí ke zřízení nezávislého fóra občanské společnosti, akademické obce a sociálních partnerů, které by monitorovalo, jak tento proces probíhá a jak na něj unijní orgány reagují;

52.  vybízí k podpoře vytvoření nezávislé sítě organizací občanské společnosti založené na dobrovolné účasti, která by sdružovala různé demokratické iniciativy, a to i napříč různými regiony, s cílem usnadnit sdílení informací a předávání znalostí a zajistit používání osvědčených postupů; je přesvědčen, že to zvýší povědomí občanů o rozhodovacích procesech EU a zároveň zajistí občanům více příležitostí, jak ovlivňovat tvorbu politiky;

53.  vítá návrh předsedů EHSV a VR, aby byla ustavena interinstitucionální pracovní skupina, která se bude zabývat účastí občanů na rozhodovacích procesech EU;

54.  zavazuje se ke spolupráci s ostatními institucemi EU a zúčastněnými stranami na posilování dodatečných kanálů pro podněty občanů, včetně rozšíření dialogů s občany a zřízení stálého mechanismu pro účast občanů s formálně závazným následným procesem;

55.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh interinstitucionální dohody o občanském dialogu podle čl. 11 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž se stanoví, že orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností;

56.  zdůrazňuje, že je důležité koordinovaným a soudržným způsobem podporovat občanskou angažovanost a aktivní účast občanů, a to na místní, regionální, státní i unijní úrovni; v této souvislosti se domnívá, že úloha, činnost a nezávislost zastoupení Evropské komise a kontaktních kanceláří Evropského parlamentu v členských státech by měly být posíleny s cílem usnadnit účast občanů a přímý dialog s nimi, poskytovat přístup k informacím o Evropské unii a jejích politikách a tyto informace šířit prostřednictvím širokého a dobře koordinovaného využívání komunikačních nástrojů pro digitální a fyzickou účast občanů;

57.  poukazuje na iniciativu Nový evropský Bauhaus, která vznikla nedávno s cílem podpořit a usnadnit účast občanů; zdůrazňuje, že tato iniciativa sbližuje občany, odborníky, podniky a instituce a usnadňuje dialog o zlepšení cenové dostupnosti a přístupnosti životního prostoru zítřka;

58.  navrhuje, aby byly zřízeny mechanismy účasti občanů pro pilotní projekty, včetně participativního sestavování rozpočtu, s cílem umožnit utvářet výdajovou stránku unijního rozpočtu a „crowdsourcing“, a dát tak občanům možnost podílet se spolu s činiteli EU na tvorbě politik;

59.  poukazuje na to, že je třeba umožnit účast občanů na strukturálních reformách, s dostatečným zapojením orgánů EU, reformou metody konventu vymezené v článku 48 SEU; navrhuje, aby se o této věci diskutovalo na Konferenci o budoucnosti Evropy;

60.  vítá Konferenci o budoucnosti Evropy a je přesvědčen, že je skvělou příležitostí k přímému zapojení občanů do smysluplného dialogu o budoucnosti Evropy a k poskytnutí odpovědí na jejich požadavky;

61.  zdůrazňuje, že je důležité, aby na Konferenci o budoucnosti Evropy byla zajištěna vyvážená účast organizací občanské společnosti a zástupců institucí; zdůrazňuje, že je třeba na výsledek konference řádně navázat a pravidelně občany informovat o jednotlivých krocích v návazném rozhodovacím procesu a zajistit, aby byl dialog s občany smysluplný a pokračoval i poté, co Konference o budoucnosti Evropy formálně skončí;

62.  zdůrazňuje, že agory občanů organizované v rámci Konference o budoucnosti Evropy by měly sloužit jako pilotní projekt pro jejich budoucí institucionalizaci jakožto stálý mechanismus zapojení občanů do klíčových rozprav;

63.  očekává, že Konference o budoucnosti Evropy bude velmi přínosná pro budoucí vývoj zapojení občanů do procesu tvorby politiky EU a připraví podmínky pro vytvoření nových stálých mechanismů účasti občanů;

64.  je toho názoru, že Konference o budoucnosti Evropy poskytuje příležitost k projednání možných mechanismů pro aktivní zapojení občanů do procesu konzultací, který by mohl ovlivnit podobu ročního pracovního programu Komise a projevu o stavu Unie; konstatuje, že tento mechanismus by mohl fungovat na ročním základě s tím, že by v průběhu prvních měsíců každého roku národní a regionální agory občanů připravovaly priority, o nichž by se diskutovalo na nadnárodní Agoře evropských občanů, která by se završila v Den Evropy; poukazuje na to, že priority stanovené na Agoře evropských občanů by měly být představeny orgánům EU, a stát se tak základem mechanismu konzultace vedoucího k vytvoření ročního pracovního programu Komise;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0010. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0153. (3) Bleskový průzkum Eurobarometer FL4023 (4) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55). (6) Zvláštní zpráva 14/2019 „Podělte se o svůj názor!“ Evropský účetní dvůr, září 2019. (7) Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 49.