Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/0300(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0203/2021

Předložené texty :

A9-0203/2021

Rozpravy :

PV 07/07/2021 - 16
CRE 07/07/2021 - 16
PV 09/03/2022 - 11
CRE 09/03/2022 - 11

Hlasování :

PV 08/07/2021 - 4
PV 08/07/2021 - 11
CRE 08/07/2021 - 4
PV 10/03/2022 - 2
CRE 10/03/2022 - 2

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0352
P9_TA(2022)0067

Přijaté texty
PDF 308kWORD 92k
Čtvrtek, 8. července 2021 - Štrasburk
Všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 ***I
P9_TA(2021)0352A9-0203/2021

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. července 2021 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (COM(2020)0652 – C9-0329/2020 – 2020/0300(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí24 ze strany Komise dospělo k závěru, že jeho vize pro rok 2050 a prioritní cíle jsou stále platné; že pomohl stanovit předvídatelnější, rychlejší a lépe koordinovaná opatření v oblasti environmentální politiky; a že jeho struktura a podpůrný rámec pomohly vytvořit synergie, čímž učinily politiku v oblasti životního prostředí účinnější a efektivnější. Hodnocení došlo kromě toho k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí předvídal agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že zdůrazňoval, že hospodářský růst a sociální blahobyt závisí na zdravém základu přírodních zdrojů, a usnadňoval plnění cílů udržitelného rozvoje. Umožnil také Unii vystupovat na mezinárodní scéně v oblasti klimatu a životního prostředí jednotně. Ve svém hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí Komise rovněž dospěla k závěru, že pokrok související s ochranou přírody, zdravím a integrací politik nebyl dostatečný.
 (3)  Hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí24 ze strany Komise dospělo k závěru, že jeho vize pro rok 2050 a prioritní cíle jsou stále platné; že pomohl stanovit předvídatelnější, rychlejší a lépe koordinovaná opatření v oblasti environmentální politiky; a že jeho struktura a podpůrný rámec pomohly vytvořit synergie, čímž učinily politiku v oblasti životního prostředí účinnější a efektivnější. Hodnocení došlo kromě toho k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí předvídal agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že zdůrazňoval, že hospodářský růst a sociální blahobyt závisí na zdravém základu přírodních zdrojů, a usnadňoval plnění cílů udržitelného rozvoje. Umožnil také Unii vystupovat na mezinárodní scéně v oblasti klimatu a životního prostředí jednotně. Ve svém hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí Komise rovněž dospěla k závěru, že pokrok související s ochranou přírody, zdravím a zahrnováním environmentálních hledisek do jiných oblastí politik nebyl dostatečný. Komise dále konstatovala, že 7. akční program pro životní prostředí mohl více zohlednit sociální aspekty na základě existujících vazeb mezi životním prostředím a sociální politikou, např. dopad na zranitelné skupiny, pracovní místa, sociální začleňování a nerovnost. Kromě toho Komise ve svém hodnocení uvedla, že navzdory stále ambicióznějším environmentálním cílům v mnoha oblastech politik zůstávají v Evropě výdaje na ochranu životního prostředí po mnoho let nízké (kolem 2 % HDP) a že neuplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí stojí hospodářství Unie každoročně přibližně 55 miliard EUR v nákladech na zdraví a v přímých nákladech na životní prostředí. Komise dále konstatovala, že provádění 7. akčního programu pro životní prostředí by mohlo být posíleno pomocí důkladnějšího monitorovacího mechanismu.
__________________
 __________________
24 COM(2019)0233.
 24 COM(2019)0233.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Podle zprávy agentury EEA „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020, znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ představuje rok 2020 jedinečnou příležitost pro Evropskou unii, aby se ujala vedení v oblasti udržitelnosti a čelila naléhavým výzvám v oblasti udržitelnosti vyžadujícím systémová řešení. Jak je uvedeno v této zprávě, globální změny klimatu a ekosystémů pozorované od 50. let 20. století jsou bezprecedentní v průběhu desetiletí až tisíciletí. Světová populace se od roku 1950 ztrojnásobila, přičemž města obývá čtyřikrát více obyvatel. Při současném modelu růstu se očekává, že tlaky na životní prostředí se budou dále zvyšovat, což způsobí přímé i nepřímé škodlivé účinky na lidské zdraví a dobré životní podmínky. To platí zejména pro odvětví, která mají největší vliv na životní prostředí – potraviny, mobilitu, energetiku, jakož i infrastrukturu a budovy.
 (4)  Podle zprávy agentury EEA „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020, znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ má Unie v příštím desetiletí jedinečnou příležitost ujmout se světového vedení v oblasti udržitelnosti tím, že vyřeší naléhavé a bezprecedentní výzvy související s udržitelností, kterým lze čelit pouze systémovou změnou. Tato systémová změna musí mít zásadní, transformační a průřezovou povahu a vést k důležitým změnám a přeorientování cílů, pobídek, technologií, sociálních postupů a norem v našich systémech, včetně znalostních systémů a strategií veřejné správy. Jak je uvedeno v této zprávě, jedním z nejdůležitějších faktorů, které stojí za přetrvávajícími problémy Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti je skutečnost, že jsou neoddělitelně spjaty s hospodářskou činností a životním stylem, zejména se společenskými systémy, které Evropanům zajišťují nezbytné potřeby, jako je zboží, energie a mobilita. Zajištění soudržnosti politik se stávajícími politikami v oblasti životního prostředí a jejich plné provádění by pro Evropu znamenalo dlouhou cestu k dosažení jejích environmentálních cílů stanovených pro rok 2030. Zapotřebí jsou také systémové, dlouhodobé rámce se závaznými klimatickými a environmentálními cíli. Uvedená zpráva dochází k závěru, že Evropa nedokáže vizi „spokojeného života v mezích naší planety“ naplnit pouze podporou hospodářského růstu a snahou o zvládání škodlivých vedlejších účinků pomocí nástrojů environmentální a sociální politiky. Místo toho se musí udržitelnost stát hlavní zásadou ambiciózních a soudržných politik v celé společnosti.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropská komise reagovala na výzvy určené v této zprávě přijetím Zelené dohody pro Evropu25: nové strategie růstu pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s konkurenceschopným, klimaticky neutrálním hospodářstvím efektivně využívajícím zdroje. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)26 zakotvuje v právních předpisech záměr Unie dosáhnout do roku 2050 neutrální bilance emisí skleníkových plynů.
 (5)  Řešení výzev určených v této zprávě Evropská komise nastínila v Zelené dohodě pro Evropu25, kterou označuje za novou strategii růstu pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s konkurenceschopným, klimaticky neutrálním hospodářstvím efektivně využívajícím zdroje, chránit, zachovat a posilovat přírodní kapitál Unie a zlepšovat životní podmínky současné generace a generací budoucích. Prioritně by se mělo usilovat o rychlé splnění klimatických a environmentálních cílů a současně o ochranu zdraví a blahobytu obyvatelstva před environmentálními riziky a dopady a o zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)26 zakotvuje v právních předpisech záměr Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 neutrální bilance emisí skleníkových plynů.
__________________
 __________________
25 COM(2019)0640.
 25 COM(2019)0640.
26 COM(2020)0080.
 26 COM(2020)0080.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Dne 28. listopadu 2019 přijal Evropský parlament usnesení, v němž v Evropě i na celém světě vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze a apeloval na novou Komisi, aby rychle přijala důležitá opatření, mimo jiné aby odstranila rozpory mezi současnými unijními politikami a kroky, které vyžaduje klimatická a environmentální krize, zejména aby důkladně zreformovala zemědělskou, obchodní, dopravní a energetickou politiku a strategii investic do infrastruktury a zajistila, aby všechny budoucí relevantní legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování pod hranicí 1,5 °C a nepodílely se na úbytku biologické rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Jak v Unii, tak na celém světě pokračuje degradace půdy a krajiny v důsledku široké škály lidských činností, jako je špatné hospodaření s půdou, změna využívání půdy, neudržitelné zemědělské postupy, opouštění půdy, znečišťování, neudržitelné lesnické postupy, zakrývání půdy, ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu, často v kombinaci s dalšími faktory, čímž se snižuje schopnost půdy a krajiny plnit ekosystémové služby a funkce. Navzdory těmto skutečnostem Unie a členské státy zaostávají s plněním mezinárodních a evropských závazků, které přijaly v souvislosti s půdou a krajinou, včetně závazků přijatých v rámci Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci, tj. závazků zastavit dezertifikaci, revitalizovat degradovanou krajinu a půdu a do roku 2030 ukončit postupy degradující půdu. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 ochraně půdy, je nutné vypracovat společný unijní právní rámec pro ochranu a udržitelné využívání půdy, který bude plně respektovat zásadu subsidiarity a bude se zabývat všemi hlavními hrozbami pro půdu. Tento rámec by měl zahrnovat mimo jiné společnou definici půdy a jejích funkcí, kritéria pro dosažení dobrého stavu a udržitelného využívání půdy, střednědobé a konečné cíle, harmonizované ukazatele a metodiku pro monitorování a podávání zpráv.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)  Pandemie COVID-19, která vedla k bezprecedentní hospodářské a zdravotní krizi, znovu ukázala, že při tvorbě politik je důležité uplatňovat víceodvětvový přístup „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví souvisí se zdravím zvířat a se stavem životního prostředí a že opatření k řešení zdravotních hrozeb musí zohlednit všechny tři rozměry. Aby bylo například možné účinně odhalovat ohniska zoonóz a hrozby pro bezpečnost potravin, reagovat na ně a předcházet jim, měly by být sdíleny informace a údaje napříč odvětvími a v zájmu účinných a společných reakcí by měla být posílena spolupráce na celostátní a nižších úrovních. Osmý akční program pro životní prostředí by měl pomoci zahrnout přístup „jedno zdraví“ do tvorby politik na všech úrovních.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 d (nový)
(5d)  Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve zprávě o biologické rozmanitosti a pandemii z roku 20201a zdůraznila, že základními příčinami pandemií jsou stejné globální změny životního prostředí, které vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti a ke změně klimatu a které zahrnují změny ve využívání půdy, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a jejich konzumaci a další faktory. Změna klimatu vede k výskytu nemocí a pravděpodobně významně zvýší riziko budoucích pandemií, zatímco úbytek biologické rozmanitosti je rovněž spojován se změnou krajiny a v některých případech může zvýšit riziko vzniku nových nemocí. Ve zprávě se uvádí, že náklady na očkování velmi výrazně převyšují náklady spojené s prováděním globálních strategií pro prevenci pandemií, jejichž základem je omezení obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a změn využívání půdy a zpřísnění dohledu v rámci přístupu „jedno zdraví“.
__________________
1a Seminář IPBES o biologické rozmanitosti a pandemiích – shrnutí, 2020.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 e (nový)
(5e)  Očekává se, že v nadcházejících letech se bude životní prostředí dále zhoršovat a že se budou stupňovat nepříznivé dopady změny klimatu, které nejtvrději dolehnou na rozvojové země a na zranitelné populace. Má-li finanční pomoc Unie a členských států poskytovaná třetím zemím podporovat posilování odolnosti a úsilí třetích zemí o zmírnění změny klimatu a adaptaci na tuto změnu a o ochranu biologické rozmanitosti, měla by prosazovat Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu1a (Pařížskou dohodu) a mezinárodní rámcová opatření Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti na období po roce 2020 a měla by být v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí. Unie a členské státy by měly dále zajistit, aby byla Pařížská dohoda a další mezinárodní klimatické a environmentální dohody prováděny v souladu se zásadou rovnosti a společné, avšak rozlišené odpovědnosti podle příslušných schopností v souladu s čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody.
_______________
1a Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Zelená dohoda pro Evropu je základem plánu oživení Next Generation EU, jenž podporuje investice do klíčových zelených odvětví potřebných k vybudování odolnosti a vytváření růstu a pracovních míst v rámci spravedlivé a inkluzivní společnosti. Facilita na podporu oživení a odolnosti, která bude pohánět hospodářské oživení Unie po koronavirové krizi spolu s unijním rozpočtem na období 2021–2027, je také založena na prioritních cílech stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Kromě toho by všechny iniciativy v rámci plánu oživení Next Generation EU měly respektovat motto Zelené dohody pro Evropu „neškodit“.
 (6)  Zelená dohoda pro Evropu je základem plánu oživení Next Generation EU, jenž podporuje investice do klíčových zelených a digitálních odvětví potřebných k vybudování odolnosti a vytváření růstu a pracovních míst v rámci spravedlivé a inkluzivní společnosti. Facilita na podporu oživení a odolnosti, která bude pohánět hospodářské oživení Unie po koronavirové krizi spolu s unijním rozpočtem na období 2021–2027, je také založena na prioritních cílech stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Kromě toho by všechny iniciativy v rámci plánu oživení Next Generation EU měly respektovat zásadu „významně nepoškozovat“, kterou stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (tzv. nařízení o taxonomii)1a. Plán hospodářského oživení nabízí významnou příležitost k urychlení přechodu ke klimatické neutralitě a ochraně životního prostředí.
______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Akční programy pro životní prostředí jsou od počátku 70. let 20. století vodítkem k rozvoji politiky EU v oblasti životního prostředí. Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí končí dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požaduje, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem. Zelená dohoda pro Evropu oznámila přijetí nového akčního programu pro životní prostředí.
 (7)  Akční programy pro životní prostředí jsou od počátku 70. let 20. století vodítkem k rozvoji a koordinaci politiky EU v oblasti životního prostředí. Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí skončil dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požaduje, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem. Komise ve sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu oznámila, že 8. akční program pro životní prostředí bude obsahovat nový monitorovací mechanismus, jehož cílem bude zajistit, aby Unie nadále plnila své environmentální cíle podle plánu. Komise se také v tomto sdělení zavázala, že zavede srovnávací přehled pro sledování pokroku při plnění všech cílů Zelené dohody pro Evropu.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Osmý akční program pro životní prostředí by měl od roku 2050 podporovat cíle opatření pro oblast životního prostředí a klimatu Zelené dohody pro Evropu v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích možností naší planety“, což je již stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. To by mělo přispět k dosažení agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje.
 (8)  Osmý akční program pro životní prostředí, jenž je zastřešujícím akčním programem Unie v oblasti životního prostředí, by měl vycházet z cílů Zelené dohody pro Evropu a měl by podporovat jejich plnění v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích možností naší planety“ nejpozději do roku 2050, jak je již stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. Měl by být rovněž plně v souladu s agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejími cíli udržitelného rozvoje, které jsou kompaktní a nedělitelné, a povzbuzovat jejich plnění a dosažení a měl by být v souladu s cíli Pařížské dohody, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a dalších relevantních mezinárodních dohod. Osmý akční program pro životní prostředí by měl umožnit systémovou změnu hospodářství Unie tak, aby zajistilo blahobyt v mezích možností naší planety a regenerativní růst, zaručit spravedlivou a inkluzivní environmentální a klimatickou transformaci a přispět ke zmírnění nerovností.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí určí směřování tvorby unijních politik na základě závazků přijatých v rámci strategií a iniciativ Zelené dohody pro Evropu, avšak neměly by se omezovat pouze na ně.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)  Osmý akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů definovaných v agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a v jejích cílech udržitelného rozvoje. Podle modelu vyvinutého Stockholmským centrem odolnosti podporuje dosažení environmentálních a klimatických cílů udržitelného rozvoje sociální a hospodářské cíle udržitelného rozvoje, protože naše společnost a ekonomiky závisejí na zdravé biosféře a protože udržitelný rozvoj lze naplňovat pouze v bezpečném prostředí stabilní a odolné planety. Má-li se Unie ujmout světového vedení při transformaci k udržitelnosti, bude zásadní, aby beze zbytku splnila cíle udržitelného rozvoje a podporovala třetí země, aby učinily totéž.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  Osmý akční program pro životní prostředí by měl urychlit přechod k regenerativnímu hospodářství, které vrací planetě víc, než si bere. Model regenerativního růstu uznává, že dobré životní podmínky a prosperita naší společnosti závisí na stabilním klimatu, zdravém životním prostředí a prosperujících ekosystémech, které poskytují bezpečný operační prostor pro naše hospodářství. Jak světová populace a poptávka po přírodních zdrojích neustále roste, ekonomická aktivita by se měla vyvíjet takovým způsobem, který neškodí, ale naopak zvrátí změnu klimatu a zhoršování životního prostředí, minimalizuje znečištění a má za následek zachování a obohacení přírodního kapitálu, a proto zajišťuje hojnost obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Regenerativní hospodářství prostřednictvím neustálých inovací, adaptace na nové výzvy a spoluvytváření posiluje odolnost a chrání dobré životní podmínky současné i budoucích generací.
 (9)  Osmý akční program pro životní prostředí by měl urychlit přechod k regenerativnímu modelu růstu, který vrací planetě víc, než si bere, a to v kontextu udržitelné ekonomiky blahobytu, která umožňuje systémovou změnu, uznává, že dobré životní podmínky a prosperita naší společnosti závisí na stabilním klimatu, zdravém životním prostředí a prosperujících ekosystémech a poskytuje bezpečný operační prostor v mezích naší planety. Jak světová populace a poptávka po přírodních zdrojích neustále roste, ekonomická aktivita by se měla vyvíjet udržitelným a neškodným způsobem tak, aby zvrátila změnu klimatu, chránila a obnovovala ekosystémy a biologickou rozmanitost a zároveň zastavila a zvrátila její ubývání, zabránila zhoršování životního prostředí, chránila zdraví a blahobyt před negativními environmentálními dopady, bránila a minimalizovala znečištění a vedla k zachování a obohacení přírodních zdrojů a biologické rozmanitosti, a zajišťovala tak hojnost obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Regenerativní a udržitelná ekonomika blahobytu prostřednictvím neustálého výzkumu a inovací, změny výrobních postupů a spotřebních návyků, adaptace na nové výzvy a spoluvytváření zlepšuje stav přírody a a chrání dobré životní podmínky současné i budoucích generací a jejich právo na zdravé životní prostředí.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Podle OECD je zřejmé, že hospodářskou výkonnost a sociální pokrok je třeba měřit „nad rámec HDP“ a že HDP jako jediné měřítko neposkytuje tvůrcům politik přesný obraz toho, jak hospodářství funguje ve prospěch občanů nebo jaké jsou dlouhodobé dopady růstu na udržitelnost1a. Aby Unie mohla vypracovat holistickou strategii pro tvorbu hospodářské politiky v souladu s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti, 8. akční program pro životní prostředí stanoví požadavek, aby byl vypracován komplexní soubor ukazatelů „nad rámec HDP“, jak již požadoval 7. akční program pro životní prostředí, aby mohl být měřen pokrok při budování udržitelné ekonomiky blahobytu a aby bylo poskytnuto vodítko a informace pro budoucí tvorbu politik.
__________________
1a Pracovní dokument Střediska pro sledování udržitelného rozvoje (SDD) č. 102 ze dne 18. září 2019 „The Economy of Well-being - Creating opportunities for people’s well-being and economic growth” (Ekonomika blahobytu – vytváření příležitostí pro lidský blahobyt a hospodářský růst).
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)  Účinné provádění celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost na období pro rok 2020 bude záviset na tom, zda budou omezeny finanční toky na projekty, které škodí biologické rozmanitosti. Podle zprávy OECD však roční státní výdaje na záměry, které mohou poškodit biologickou rozmanitost, jsou pětkrát až šestkrát vyšší než roční celosvětové výdaje na podporu biologické rozmanitosti1a. Cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti stanovily povinnost, že nejpozději do roku 2020 by měly být zastaveny, postupně ukončovány nebo zreformovány dotace na činnosti, které mohou poškodit biologickou rozmanitost, a taktéž 7. akční program pro životní prostředí stanovil, že Unie a členské státy musí okamžitě začít s postupným ukončováním dotací činností poškozujících životní prostředí. Pokud má Unie splnit prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí, včetně dosažení klimatické neutrality do roku 2050, bude nutné postupně zastavit dotace všech činností, které poškozují životní prostředí, včetně dotací na fosilní paliva. Toto opatření by se mělo vztahovat na všechny přímé a nepřímé dotace, včetně úlev formou daňového osvobození. Měl by být také vytvořen mechanismus pro podávání zpráv členskými státy o postupném ukončování dotací na jiné činnosti poškozující životní prostředí, než jsou dotace na fosilní paliva. Postupné ukončování těchto dotací by se mělo řídit zásadou spravedlivé transformace a měla by jej doprovázet opatření, která zabrání nebo zmírní veškeré negativní socio-ekonomické dopady na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a zajistí, aby nikdy nebyl opomenut.
__________________
1a Konečná zpráva OECD z dubna 2020) „A Comprehensive Overview of Global Biodiversity Finance“ (Souhrnný přehled celosvětového financování biologické rozmanitosti).
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)  Jednou z priorit Evropské strategie pro environmentální účty na období 2019–2023 je rozšířit seznam zahrnutých oblastí, přičemž jednou z oblastí mají být „dotace nebo podpůrná opatření, která mohou poškozovat životní prostředí“. Komise v rámci práce na přípravné akci poskytne zúčastněným stranám soubor nástrojů, s jejichž pomocí budou moci zmapovat dotace na činnosti, které mohou poškozovat životní prostředí, a poté je na základě důkazů zreformovat nebo zastavit, přičemž určí sociální, hospodářské a environmentální dopady postupného ukončování dotací.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9 d (nový)
(9d)  Stav mořských a pobřežních ekosystémů, jako jsou mangrovové porosty, korálové útesy, slaniska a řasové porosty, se zhoršuje v důsledku eutrofizace a acidifikace, což se negativně projevuje na jejich biologické rozmanitosti, ekosystémových službách a funkcích i na jejich schopnosti sloužit jako úložiště uhlíku. Mají-li být mořské a pobřežní ekosystémy, včetně mořského dna, chráněny, je nutné bezodkladně jednat. Pokud by byl oceán uznán za globální veřejný statek, mohlo by to pomoci zvýšit povědomí a informovanost o oceánech a povzbudit všechny úrovně a subjekty ve společnosti k akci a přijetí účinných opatření.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Osmý akční program pro životní prostředí by měl stanovit tematické prioritní cíle v oblastech neutrální bilance emisí skleníkových plynů, přizpůsobování se změně klimatu, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, cíle nulového znečištění a snižování tlaků na životní prostředí z výroby a spotřeby. Dále by měl určit základní podmínky pro dosažení dlouhodobých a tematických prioritních cílů pro všechny zúčastněné aktéry.
 (10)  Osmý akční program pro životní prostředí by měl stanovit tematické prioritní cíle v oblastech zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, ochrany a obnovy biologické rozmanitosti na souši a v mořích, netoxického oběhového hospodářství, prostředí s nulovým znečištěním a snížení environmentálního tlaku v důsledku výroby a spotřeby ve všech hospodářských odvětvích na minimum. Tyto tematické prioritní cíle, které se zabývají příčinami i dopady škod na životním prostředí, jsou ze své podstaty vzájemně propojené, a proto je k jejich splnění nezbytný systémový přístup. Osmý akční program pro životní prostředí by měl dále určit základní podmínky pro to, aby všechny zúčastněné subjekty konzistentně dosáhly dlouhodobé a tematické prioritní cíle, a koordinovat opatření nezbytná k nastolení těchto podmínek.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Termín „ekosystémový přístup“ je definován v Úmluvě OSN o biologické rozmanitosti jako strategie pro integrovanou správu půdy, vody a živých zdrojů, jež podporuje jejich zachování a udržitelné a spravedlivé využívání tak, aby pomohla dosáhnout rovnováhy mezi třemi cíli úmluvy, tj. zachováním, udržitelným využíváním a sdílením přínosů biologické rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)  Podle agentury EEA jsou řešení inspirovaná přírodou pro přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof opatřeními, která jsou v harmonii s přírodou a posilují ji s cílem obnovit a chránit ekosystémy, pomoci společnosti adaptovat se na dopady způsobené změnou klimatu a zpomalit další oteplování a která současně přinášejí mnoho dalších výhod1a. Z řešení inspirovaných přírodou může plynout hospodářský užitek, avšak je třeba si uvědomit, že k tomu může dojít až po delší době. Tato řešení by měla dodržovat určitá kritéria, aby jejich provádění bylo v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí a neoslabovalo je. Jsou-li navíc řešení inspirovaná přírodou financována z kompenzačních mechanismů pro biologickou rozmanitost, měly by se tyto mechanismy důsledně řídit hierarchií opatření ke zmírnění dopadů, aby se mimo jiné zajistilo, aby byly kompenzace využívány jako nejzazší řešení.
__________________
1a Zpráva agentury EEA č. 1/2021 „Nature-based solutions in Europe: Policy, knowledge and practice for climate change adaptation and disaster risk reduction” (Evropská řešení inspirovaná přírodou: politika, znalosti a praxe ve službách přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof).
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11
(11)  Jelikož je environmentální politika vysoce decentralizovaná, opatření k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by měla být přijímána na různých úrovních správy, tj. na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, s přístupem k víceúrovňové správě založené na spolupráci. Integrovaný přístup k rozvoji a provádění politiky by měl být posílen s cílem maximalizovat součinnost mezi hospodářskými, environmentálními a sociálními cíli a zároveň by měl věnovat velkou pozornost potenciálním kompromisům a potřebám ohrožených skupin. Aby byl zajištěn úspěch 8. akčního programu pro životní prostředí a bylo dosaženo jeho prioritních cílů, je navíc důležité do něj transparentním způsobem zapojit nestátní subjekty.
 (11)  Jelikož je environmentální politika vysoce decentralizovaná, opatření k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by měla být přijímána na různých úrovních správy, tj. na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, s přístupem k víceúrovňové správě založené na spolupráci. Mají-li být politiky navzájem soudržné, je velmi důležité efektivní monitorování, provádění, vymáhání a veřejná odpovědnost a je zapotřebí účinné správy. Integrovaný přístup k rozvoji a provádění politiky by měl být posílen s cílem maximalizovat součinnost mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými cíli tím, že budou systematicky vyhodnocovány potenciální kompromisy mezi těmito cíli, jakož i potřeby ohrožených a marginalizovaných skupin. Tento integrovaný přístup by měl být přizpůsoben zvláštním potřebám všech regionů, včetně městských a venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů. Aby byl zajištěn úspěch 8. akčního programu pro životní prostředí a aby bylo dosaženo jeho prioritních cílů, je navíc důležité zajistit v souladu s Aarhuskou úmluvou přístup k informacím týkajícím se životního prostředí, účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a přístup k právní ochraně i transparentní spolupráci s veřejnými orgány na všech úrovních rozhodování, nestátními subjekty a širokou veřejností a mezi nimi navzájem.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  Posouzení dopadu vypracovávaná v rámci 8. akčního programu pro životní prostředí by měla zahrnovat plnou škálu okamžitých a dlouhodobých dopadů na životní prostředí a klima, včetně jejich kumulativních účinků, náklady vyplývající z činnosti i nečinnosti a nástroje, které je třeba za tímto účelem vytvořit. Tato posouzení dopadu by měla vycházet ze širokých a transparentních veřejných konzultací a Komise by měla do osmi týdnů po jejich uzavření systematicky předkládat podrobné informace o odpovědích, které byly během konzultací získány od zúčastněných stran, a rozlišovat příspěvky od různých typů zúčastněných stran. Posouzení dopadu by měla být zveřejňována okamžitě po jejich dokončení, aby je mohly prozkoumat zúčastněné strany v souladu s rozhodnutím Soudního dvora ze dne 4. září 2018 ve věci C-57/16 P1a, měla by být dostatečně podrobná a měla by uvádět všechny informace použité k vyvození závěrů, včetně informací o socio-ekonomických dopadech.
__________________
1a Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. září 2018, ClientEarth v. Komise, C-57/16 P, ECLI:EU:C:2018:660.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)  Opatření k dosažení environmentálních a klimatických cílů Unie musí být prováděna společně s evropským pilířem sociálních práv a musí s ním být slučitelná.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)  Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají specifické dopady na ženy a muže. Genderově odlišené role rovněž vedou k tomu, že ženy a muži jsou rozdílně zranitelní vůči účinkům změny klimatu, a dopady změny klimatu tak zhoršují nerovné postavení žen a mužů. Pokud mají být odstraněny genderové rozdíly, je nezbytné na opatření a cíle související se splněním prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí nahlížet z genderové perspektivy, mj. je třeba posuzovat dopady plánovaných opatření na rovnost žen a mužů a zaměřit se na začleňování genderového hlediska a na opatření zohledňující genderové aspekty. 8. akční program pro životní prostředí uznává, že rovnost pohlaví je rovněž základním předpokladem pro udržitelný rozvoj a pro dosažení nejlepších výsledků při řešení klimatických a environmentálních výzev.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 12
(12)  Posílená spolupráce s partnerskými zeměmi, dobrá celosvětová správa záležitostí týkajících se životního prostředí, jakož i součinnost mezi vnitřními a vnějšími politikami Unie jsou klíčem k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.
 (12)  Posílená spolupráce a zelená diplomacie s třetími zeměmi, včetně rozvojových zemí, podpora dobré celosvětové správy záležitostí týkajících se životního prostředí, včetně podpory přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, jsou klíčem k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Velmi důležité je také zajistit součinnost a soudržnost všech vnitřních a vnějších politik Unie, včetně obchodních politik a dohod, a uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13
(13)  Evropská komise by měla posoudit pokrok v dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí Unií a členskými státy v souvislosti s přechodem k větší udržitelnosti, lepším životním podmínkám a odolnosti. To je v souladu s výzvami Rady27 a Evropského hospodářského a sociálního výboru28 k měření hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku „nad rámec HDP“ a posunu k použití „dobrých životních podmínek“ jako kompasu pro politiku, což je krok, který podporuje také OECD29.
 (13)  Evropská komise by měla posoudit pokrok Unie a členských států v dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí v souvislosti se spravedlivým a inkluzivním přechodem k udržitelnosti, dobrým životním podmínkám a odolnosti v mezích naší planety. To je v souladu s výzvami Rady27 a Evropského hospodářského a sociálního výboru28 k měření hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku „nad rámec HDP“ a posunu k použití „dobrých životních podmínek“ jako kompasu pro politiku, což je krok, který podporuje také OECD29.
__________________
 __________________
27 Viz např. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10414-2019-INIT/cs/pdf
 27 Viz např. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10414-2019-INIT/cs/pdf
28 https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/reflection-paper-towards-sustainable-europe-2030
 28 https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/reflection-paper-towards-sustainable-europe-2030
29 Viz např. rámec OECD pro blahobyt, rámec OECD pro politická opatření zaměřená na inkluzivní růst a iniciativy „Lepší život“ a „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“.
 29 Viz např. rámec OECD pro blahobyt, rámec OECD pro politická opatření zaměřená na inkluzivní růst a iniciativy „Lepší život“ a „Nové přístupy k ekonomickým výzvám“.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 14
(14)  Posouzení pokroku v plnění prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by mělo odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů. Mělo by být v souladu s nástroji pro sledování nebo řízení a správu, jež se týkají specifičtějších aspektů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, jako zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady 1999/201830, přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí nebo nástroje sledování týkající se oběhového hospodářství, nulového znečištění, biologické rozmanitosti, vzduchu, vody, půdy, odpadu nebo jiných environmentálních politik, a aniž by jím byly tyto nástroje dotčeny. Spolu s jinými nástroji používanými v evropském semestru, při monitorování cílů udržitelného rozvoje Eurostatem a ve zprávě o strategickém výhledu Evropské komise31 by byly součástí uceleného propojeného souboru nástrojů pro sledování a řízení a správu.
 (14)  Posouzení pokroku v plnění prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by mělo odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů, a mělo by být založeno na metodice „vzdálenosti od cíle“, která bude kvalitní, komplexní a transparentní. Mělo by být v souladu s nástroji pro sledování nebo řízení a správu, jež se týkají specifičtějších aspektů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, jako zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/199930, přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí nebo nástroje sledování týkající se netoxického oběhového hospodářství, nulového znečištění, biologické rozmanitosti, vzduchu, vody, půdy, odpadu nebo jiných environmentálních a průmyslových politik, a aniž by jím byly tyto nástroje dotčeny. Spolu s nástroji používanými v evropském semestru, při monitorování cílů udržitelného rozvoje Eurostatem a ve zprávě o strategickém výhledu Evropské komise31 by posouzení pokroku v plnění prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí mělo být součástí širšího, uceleného a vzájemně propojeného souboru nástrojů pro sledování a řízení a správu, který bude pokrývat nejen ekologické, ale i sociální a hospodářské faktory.
__________________
 __________________
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77.
 30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
31 COM(2020)0493.
 31 COM(2020)0493.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Další rozvoj vědecké znalostní základny o mezích naší planety a environmentální stopě, a to i ve vztahu k příslušným souborům ukazatelů, je důležitý s ohledem na prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí, zejména na jeho dlouhodobý prioritní cíl.
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15
(15)  Komise, agentura EEA a další příslušné agentury by měly mít přístup k údajům a ukazatelům poskytnutým členskými státy a opakovaně je používat v souladu s platnými právními akty Unie. Kromě toho by měly být využity jiné zdroje dat, jako jsou družicová data a zpracované informace z Evropského programu monitorování Země (Copernicus), Evropského systému informací o lesních požárech a Evropského systému informací o povodních nebo datových platforem, jako jsou Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat či Informační platforma pro monitorování chemických látek. Používání moderních digitálních nástrojů a umělé inteligence umožňuje správu a analýzu dat efektivním způsobem, a tím snížení administrativní zátěže a zároveň zvýšení včasnosti a kvality.
 (15)  K řádnému monitorování pokroku při plnění prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí jsou zapotřebí spolehlivé a smysluplné údaje a ukazatele. Komise, agentura EEA a další příslušné agentury by měly mít přístup k údajům a ukazatelům poskytnutým členskými státy, opakovaně je používat a vycházet z nich v souladu s platnými právními akty Unie. Kromě toho by měly být využity jiné zdroje dat, jako jsou družicová data a zpracované informace z programu Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), Evropského systému informací o lesních požárech, Evropského informačního systému, pro biologickou rozmanitost, systému evidence půdy (LPIS) a Evropského systému informací o povodních nebo datových platforem, jako jsou Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat či Informační platforma pro monitorování chemických látek. Používání moderních digitálních nástrojů a umělé inteligence umožňuje správu a analýzu dat efektivním způsobem, a tím snížení administrativní zátěže a zároveň zvýšení včasnosti a kvality.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 17
(17)  K dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by agentury EEA a ECHA měly být vybaveny dostatečnou kapacitou a dostatečnými zdroji k zajištění řádné, přístupné a transparentní znalostní a faktické základny, aby podpořily provádění strategických priorit Zelené dohody pro Evropu a posouzení pokroku v rámci programu.
 (17)  K dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by agentury EEA a ECHA měly být vybaveny dostatečnou kapacitou a dostatečnými zdroji k zajištění řádné, přístupné a transparentní znalostní a faktické základny, aby podpořily provádění strategických priorit Zelené dohody pro Evropu a posouzení pokroku v rámci programu. Ve vhodných případech by měly být rovněž zapojeny další subjekty a agentury, které by měly napomáhat dosahování těchto strategických priorit a vyhodnocování pokroku v rámci 8. akčního programu pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Do 31. března 2024 by Komise měla vypracovat hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí v polovině období, aby mohl být posouzen pokrok při jeho plnění a byly získány informace umožňující stanovit priority nové Komise. Komise, která bude sestavena po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, by měla v průběhu prvních 100 dní svého mandátu vypracovat zprávu, v níž s ohledem na pokrok zjištěný při hodnocení v polovině období nastíní environmentální a klimatické priority, jimiž se bude během svého mandátu konkrétně zabývat, a také to, jak svou činností hodlá zajistit splnění všech prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 18
(18)  Aby se zohlednily vyvíjející se cíle politik a dosažený pokrok, měl by být 8. akční program pro životní prostředí hodnocen Komisí v roce 2029.
 (18)  Aby se zohlednily vyvíjející se cíle politik a dosažený pokrok, měl by být 8. akční program pro životní prostředí hodnocen Komisí v roce 2029. Komise by Evropskému parlamentu a Radě měla předložit zprávu obsahující zjištění tohoto hodnocení, ke které případně připojí legislativní návrh na příští akční program pro životní prostředí. Tento legislativní návrh by měl být předložen včas, aby se zamezilo proluce mezi 8. a 9. akčním programem pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)  Podle článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie má být cílem politiky Unie v oblasti životního prostředí vysoká úroveň ochrany přihlížející k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie a to, aby byla založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto rozhodnutí stanovuje všeobecný akční program v oblasti životního prostředí na období do 31. prosince 2030 (8. akční program pro životní prostředí). Stanoví jeho prioritní cíle, určuje základní podmínky pro jejich dosažení a ustavuje rámec pro měření, zda jsou Evropská unie a její členské státy na dobré cestě ke splnění těchto prioritních cílů.
 1.  Toto rozhodnutí stanovuje všeobecný akční program v oblasti životního prostředí na období do 31. prosince 2030 (8. akční program pro životní prostředí). Stanoví jeho prioritní cíle a určuje základní podmínky a opatření, která jsou nezbytná pro dosažení těchto podmínek. Stanoví monitorovací rámec pro měření a vyhodnocování pokroku Unie a jejích členských států při dosahování prioritních cílů. Zavádí rovněž mechanismus správy, jehož cílem je zajistit plnohodnotné dosažení těchto prioritních cílů.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 2
2.  8. akční program pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení přechodu na klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství efektivně využívající zdroje spravedlivým a inkluzivním způsobem a podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí a klimatu a její iniciativy.
 2.  8. akční program pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení přechodu na klimaticky neutrální, udržitelné, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství bez využití jedů, efektivně využívající zdroje, založené na obnovitelných zdrojích energie a spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem a chránící, obnovující a zlepšující kvalitu životního prostředí, včetně ovzduší, vody a půdy a ochrany a obnovování biologické rozmanitosti a ekosystémů. Rozvíjí cíle Zelené dohody pro Evropu a její iniciativy a podporuje jejich dosahování.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 3
3.  8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu definovaných v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a jeho rámec pro sledování představuje součást úsilí EU v oblasti životního prostředí a klimatu o měření pokroku k větší udržitelnosti, včetně neutrální bilance emisí skleníkových plynů a účinného využívání zdrojů, dobrých životních podmínek a odolnosti.
 3.  8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu definovaných v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, jakož i cílů relevantních multilaterálních environmentálních a klimatických dohod, a jeho monitorovací mechanismus napomáhá úsilí Unie v oblasti životního prostředí a klimatu o měření pokroku k větší udržitelnosti, včetně dobrých životních podmínek a odolnosti.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1
1.  8. akční program pro životní prostředí má dlouhodobý prioritní cíl pro rok 2050, aby občané spokojeně žili v mezích možností naší planety v regenerativním hospodářství, v němž se ničím neplýtvá, nejsou produkovány žádné čisté emise skleníkových plynů a hospodářský růst je oddělen od využívání zdrojů a poškozování životního prostředí. Zdravé životní prostředí je základem dobrých životní podmínek občanů, biologické rozmanitosti se daří a přírodní kapitál je chráněn, obnovován a ceněn způsoby, které zvyšují odolnost vůči změně klimatu a jiným environmentálním rizikům. Unie udává tempo pro zajištění prosperity současných i budoucích generací na celém světě.
 1.  8. akční program pro životní prostředí si klade jako dlouhodobý prioritní cíl, aby v mezích možností naší planety, jakmile to bude možné a nejpozději do roku 2050, občané spokojeně žili v udržitelné ekonomice blahobytu, v níž se ničím neplýtvá, růst je regenerativní, je dosaženo neutrality z hlediska klimatu a nerovnosti byly sníženy na minimum. Zdravé životní prostředí je základem dobrých životní podmínek a zdraví všech lidí a zajišťuje, aby se dařilo biologické rozmanitosti a ekosystémům a příroda byla chráněna a obnovována, což vede k posílení odolnosti vůči změně klimatu i přírodním katastrofám a jiným environmentálním rizikům. Unie udává tempo pro zajištění prosperity současných i budoucích generací na celém světě v souladu se zásadou mezigenerační odpovědnosti.
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – návětí
2.  8. akční program pro životní prostředí má těchto šest tematických prioritních cílů:
 2.  8. akční program pro životní prostředí má těchto šest vzájemně provázaných tematických prioritních cílů, které je třeba splnit nejpozději do roku 2030:
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  nevratné a postupné snižování emisí skleníkových plynů a posílení pohlcování pomocí přírodních a jiných propadů uhlíku v Unii, aby se dostálo cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a neutrální bilance emisí skleníkových plynů do roku 2050, jak je stanoveno v nařízení (EU) ... / ...32;
 a)  rychlé a předvídatelné a rychlé snižování emisí skleníkových plynů a současně posílení pohlcování pomocí přírodních propadů uhlíku v Unii, aby se dosáhlo cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení (EU) ... / ...32, v souladu s jeho klimatickými a environmentálními cíli při současném zajištění toho, aby byla zajištěna spravedlivá transformace, v níž nebude nikdo opomenut;
__________________
 __________________
32 COM(2020)0080.
 32 COM(2020)0080.
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  nepřetržitý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posílení odolnosti a snížení zranitelnosti vůči změně klimatu;
 b)  nepřetržitý pokrok při zvyšování a systematickém začleňování adaptační kapacity, mj. i na základě ekosystémových přístupů, přizpůsobování se změně klimatu a posílení odolnosti a snížení zranitelnosti životního prostředí, společnosti a všech hospodářských odvětví vůči této změně, při současném zdokonalování předcházení přírodním katastrofám a připravenosti na ně;
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
c)  postup k modelu regenerativního růstu, který vrací planetě víc, než si bere, oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí a urychlení přechodu na oběhové hospodářství;
 c)  postup k modelu udržitelného hospodářství blahobytu, které vrací planetě víc, než si bere, a zajištění přechodu na oběhové netoxické hospodářství, v němž je růst regenerativní a zdroje jsou využívány v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – písm. d
d)  sledování cíle nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek, včetně vzduchu, vody a půdy, a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek občanů proti rizikům a dopadům souvisejícím s životním prostředím;
 d)  sledování cíle nulového znečištění s cílem dosáhnout životního prostředí bez toxických látek, včetně vzduchu, vody a půdy, a to i v souvislosti se světelným znečištěním a znečištěním hlukem, a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a dopadům souvisejícím s životním prostředím, mj. díky uplatňování a propagaci přístupu „jedno zdraví“;
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – písm. e
e)  ochrana, zachování a obnova biologické rozmanitosti a posilování přírodního kapitálu, zejména vzduchu, vody, půdy a lesa, sladkovodních, mokřadních a mořských ekosystémů;
 e)  ochrana, zachování a obnova biologické rozmanitosti, včetně zastavení její ztráty a jejího návratu do výchozího stavu jak uvnitř, tak vně chráněných oblastí, zlepšení stavu životního prostředí, zejména vzduchu, vody a půdy, a řešení problému ničení mořských a suchozemských ekosystémů, a to zejména plněním cílů stanovených ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a cílů stanovených v příslušných právních předpisech EU;
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 – písm. f
f)  podpora udržitelnosti životního prostředí a snížení klíčových tlaků na životní prostředí a klima spojených s výrobou a spotřebou, zejména v oblasti energetiky, rozvoje průmyslu, budov a infrastruktury, mobility a potravinového systému.
 f)  zajištění udržitelnosti životního prostředí a výrazné snížení klíčových tlaků na životní prostředí a klima spojených s dopady výroby a spotřeby v Unii, včetně globálního odlesňování způsobovaného Unií, zejména v oblasti energetiky, rozvoje průmyslu, budov a infrastruktury, mobility, cestovního ruchu, mezinárodního obchodu a potravinových systémů, včetně zemědělství, rybolovu a akvakultury, a současně internalizace klimatických a environmentálních externalit;
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.  Tematickými prioritními cíli stanovenými v odstavci 2 se rozumí cíle a akce vymezené ve strategiích a iniciativách Zelené dohody pro Evropu i cíle stanovené v právních předpisech Unie, které přispívají k dosahování tematických prioritních cílů. Tyto cíle a akce se zohlední při vytváření monitorovacího rámce pro posuzování pokroku při plnění prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – název
Základní podmínky pro dosažení prioritních cílů tohoto programu
 Základní podmínky pro dosažení prioritních cílů tohoto programu a opatření potřebná k vytvoření těchto základních podmínek
Pozměňovací návrh 48
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a
a)  zajištění efektivního a účinného provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a usilování o vynikající environmentální výkonnost na úrovni Unie, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a to i prostřednictvím zajištění odpovídající správní kapacity a kapacity zajišťování dodržování předpisů, jak je stanoveno v pravidelném přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, jakož i posílení boje proti trestné činnosti proti životnímu prostředí;
 a)  zajištění efektivního, rychlého a úplného provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a usilování o vynikající environmentální výkonnost na úrovni Unie, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a to i zajištěním dodatečné a dostačující správní kapacity a kapacity pro zajišťování dodržování předpisů, jak je stanoveno v pravidelném přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;
Pozměňovací návrh 49
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  zdokonalení pokynů a doporučení a zajištění účinných, odrazujících a přiměřených sankcí, včetně pokut, s cílem snížit riziko nedodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, a to i v souvislosti s obchodováním s volně žijícími a planě rostoucími druhy, trestnou činností související s odpady a nezákonnou těžbou dřeva, jakož i posílení opatření v oblasti odpovědnosti za škody na životním prostředí a reakce na nedodržování předpisů a posílení spolupráce státních zastupitelství a soudů v oblasti trestné činnosti proti životnímu prostředí, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES1a, a v oblasti ustanovení spadajících do působnosti Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvy OSN proti korupci;
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).
Pozměňovací návrh 50
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  prioritní důraz na prosazování právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí v případech, kdy předpisy nejsou prováděny, s rychlými a systematickými kroky navazujícími na řízení o nesplnění povinnosti, včetně zajištění toho, aby byly na tyto účely vyčleněny dostatečné finanční a lidské zdroje jak na unijní, tak i vnitrostátní úrovni;
Pozměňovací návrh 51
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b – odrážka 1
—  začleněním prioritních cílů stanovených v článku 2 do všech příslušných strategií, legislativních i nelegislativních iniciativ, programů, investic a projektů na úrovni Evropské unie, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, tak aby tyto strategie a programy a jejich provádění neškodily žádnému z prioritních cílů stanovených v článku 2,
 —  začleněním prioritních cílů stanovených v článku 2 a cílů udržitelného rozvoje do všech příslušných strategií, legislativních i nelegislativních iniciativ, programů, investic a projektů na úrovni Evropské unie, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a do relevantních mezinárodních dohod uzavřených Unií s cílem zajistit, aby tyto strategie, legislativní a nelegislativní iniciativy, programy, investice a projekty a jejich provádění ve vhodných případech přispívaly k dosahování prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 a 2 a aby neškodily, mj. v souladu s článkem 17 nařízení o taxonomii;
Pozměňovací návrh 52
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b – odrážka 3
—  věnováním velké pozornosti součinnosti a potenciálním kompromisům mezi ekonomickými, environmentálními a sociálními cíli, aby se potřeby občanů v oblasti výživy, bydlení a mobility naplnily udržitelným způsobem, jenž nikoho neopomíjí,
 —  systematickým a komplexním vyhodnocováním součinnosti a potenciálních kompromisů mezi environmentálními, sociálními a ekonomickými cíli u všech iniciativ, aby se zaručilo, že budou udržitelným způsobem, při němž nebude nikdo opominut, zajištěny dobré životní podmínky lidí, zejména pak jejich právo na zdravé životní prostředí a cenově dostupnou, vysoce kvalitní a přístupnou vodu, potraviny, bydlení, energii, zdravotní péči a mobilitu, jakož i jejich potřeba téhož;
Pozměňovací návrh 53
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b – odrážka 3 a (nová)
—  přijetí přístupu „mysli v prvé řadě na udržitelnost“ v pokynech a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, včetně začlenění a praktického uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ podle článku 17 nařízení o taxonomii;
Pozměňovací návrh 54
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b – odrážka 3 b (nová)
—  zajišťováním souladu opatření a politik Unie, včetně odvětvových právních předpisů, vnější činnosti Unie a rozpočtu Unie, jakož i vnitrostátních nebo regionálních plánů týkajících se provádění právních předpisů Unie předložených Komisi členskými státy, s prioritními cíli stanovenými v čl. 2 odst. 1 a 2;
Pozměňovací návrh 55
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b – odrážka 4
—  pravidelným hodnocením stávajících politik a přípravou posouzení dopadů nových iniciativ, které jsou založeny na rozsáhlých konzultacích dodržujících postupy, které jsou odpovědné, inkluzivní, erudované a snadno proveditelné a které věnují náležitou pozornost předpokládaným dopadům na životní prostředí a klima;
 —  pravidelným hodnocením stávajících politik a přípravou komplexních posouzení dopadů nových iniciativ, které jsou založeny na rozsáhlých a transparentních konzultacích dodržujících postupy, které jsou odpovědné, inkluzivní, erudované a snadno proveditelné a které plně zohledňují okamžité a dlouhodobé dopady na životní prostředí a klima, včetně jejich kumulativních účinků, a náklady vyplývajících z nečinnosti;
Pozměňovací návrh 56
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c
c)  účinnou integraci environmentální a klimatické udržitelnosti do evropského semestru správy ekonomických záležitostí, a to i v rámci národních programů reforem a národních plánů na podporu oživení a odolnosti;
 c)  účinnou integraci cílů udržitelného rozvoje, jakož i cílů v oblasti klimatu, životního prostředí, včetně biologické rozmanitosti, a sociálních cílů do evropského semestru správy ekonomických záležitostí, aniž je dotčen jeho původní účel, včetně doporučení pro jednotlivé země, národních programů reforem a národních plánů na podporu oživení a odolnosti, s cílem poskytnout členským státům analýzu a dodatečné ukazatele;
Pozměňovací návrh 57
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  vytvoření zastřešujícího rámce Unie, který umožňuje měřit a zavést pokrok směrem k udržitelnému hospodářství blahobytu, jenž je v souladu s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti, aniž je dotčen evropský semestr, a který pomáhá řídit rozvoj a koordinaci nových a stávajících politik a iniciativ a současně začlenit přechod k ekonomice založené na udržitelném blahobytu, kde je růst regenerativní, do politických priorit a ročního programování Unie, jakož i do pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy;
Pozměňovací návrh 58
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. d
d)  mobilizaci udržitelných investic z veřejných a soukromých zdrojů, včetně finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci rozpočtu Unie, a to prostřednictvím Evropské investiční banky a na vnitrostátní úrovni;
 d)  mobilizaci a zajištění dostatečných udržitelných investic z veřejných a soukromých zdrojů, včetně finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci rozpočtu Unie, a to prostřednictvím Evropské investiční banky a na vnitrostátní úrovni, v souladu se strategií Unie pro udržitelné finance, včetně opatření stanovených v nařízení o taxonomii a jeho zásady „významně nepoškozovat“, čímž se vzhledem k potenciálu těchto opatření vytvářet pracovní místa zajistí dlouhodobá konkurenceschopnost Unie a zvýší odolnost hospodářství a společnosti Unie;
Pozměňovací návrh 59
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e
e)  postupné odstraňování dotací škodících životnímu prostředí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni s co nejlepším využitím tržních nástrojů a ekologických rozpočtových nástrojů, včetně těch, které vyžaduje zajištění sociálně spravedlivého přechodu, a podpora podniků a jiných zúčastněných stran při vypracování standardizovaných účetních postupů pro přírodní kapitál;
 e)  postupné odstraňování všech přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a to bezodkladně a nejpozději do roku 2025;
Pozměňovací návrh 60
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea)  postupné odstraňování všech přímých a nepřímých environmentálně škodlivých dotací, které nejsou dotacemi na fosilní paliva, na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a to bezodkladně a nejpozději do roku 2027;
Pozměňovací návrh 61
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e b (nové)
eb)  co nejlepší využívání ekologických daní a tržních nástrojů a tvorby rozpočtu a nástrojů financování zohledňujících ekologii a environmentálně pozitivních pobídek, včetně nástrojů, které jsou nezbytné pro zajištění sociálně spravedlivé transformace, a podpory podniků a dalších zúčastněných stran při uplatňování standardizovaných účetních postupů pro přírodní kapitál, pokud tím nebudou nahrazovány cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů nebo na ochranu biologické rozmanitosti;
Pozměňovací návrh 62
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e c (nové)
ec)  investice do ochrany a obnovy biologické rozmanitosti v souladu s minimálními ročními výdajovými cíli dohodnutými v rámci VFR na období 2021–2027 (7,5 % v roce 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027) se záměrem postupně zvýšit tyto cíle v rámci následného VFR a v souladu s cíli financování strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, které budou sledovány pomocí spolehlivé, transparentní a komplexní metodiky zohledňující unijní kritéria taxonomie;
Pozměňovací návrh 63
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e d (nové)
ed)  zajištění účinného začleňování kritérií klimatu a biologické rozmanitosti do rozpočtů Unie a členských států a ověřování splnění těchto kritérií a také souladu mezi financováním v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;
Pozměňovací návrh 64
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e e (nové)
ee)  zajištění toho, aby opatření přijatá za účelem dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí byla prováděna sociálně spravedlivým a inkluzivním způsobem, přispívala k evropskému pilíři sociálních práv a účinně řešila a snižovala sociální nerovnosti, včetně nerovnosti žen a mužů, jež mohou být důsledkem dopadů a politik souvisejících s klimatem a životním prostředím;
Pozměňovací návrh 65
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e f (nové)
ef)  systematické zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů v celém 8. akčního programu pro životní prostředí, včetně provádění posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a opatření citlivých vůči rovnosti žen a mužů;
Pozměňovací návrh 66
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f
f)  zajištění, toho aby environmentální politiky a opatření byly založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a posílení vědomostní základny o životním prostředí a jejího využívání, a to též prostřednictvím výzkumu, inovací, podpory zelených dovedností, a dále vybudování environmentálního a ekosystémového účetnictví;
 f)  zajištění, toho aby environmentální politiky a opatření na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni byly založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a technologiích a posílení vědomostní základny o životním prostředí, včetně tradičních a místních znalostí, a jejího využívání, a to i prostřednictvím výzkumu, inovací, podpory zelených dovedností, odborné přípravy, rekvalifikace a dalšího rozvoje environmentálního a ekosystémového účetnictví;
Pozměňovací návrh 67
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  budování vědecké znalostní základny o kapacitě různých ekosystémů působit jako propady a zásoby skleníkových plynů;
Pozměňovací návrh 68
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f b (nové)
fb)  budování znalostní základny o požadavcích na systémovou změnu, včetně toho, jak identifikovat, měřit a hodnotit účinky mimo jiné bodů zvratu, zpětné vazby, technologického ustrnutí, vzájemných závislostí a překážek bránících zásadní změně v environmentálních a socioekonomických systémech a jak přejít od izolovaného a odvětvového zaměření politiky k systémovému přístupu k soudržnosti politik, jakož i o tom, jak předcházet případným nepříznivým sociálním, hospodářským a environmentálním dopadům nebo je zmírnit;
Pozměňovací návrh 69
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f c (nové)
fc)  odstraňování mezer v příslušných souborech ukazatelů týkajících se mimo jiné systémových změn, hranic planety, environmentální stopy Unie, mj. ve vztahu k systémům výroby a spotřeby, správě, udržitelným financím a nerovnostem, optimalizaci těchto souborů ukazatelů a zajištění jejich srovnatelnosti na všech úrovních tvorby politik;
Pozměňovací návrh 70
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f d (nové)
fd)  zajištění plné účasti regionálních a místních orgánů a spolupráce s nimi ve všech rozměrech tvorby environmentální politiky prostřednictvím víceúrovňového přístupu založeného na spolupráci a zajištění toho, aby místní a regionální komunity měly odpovídající zdroje pro provádění v praxi;
Pozměňovací návrh 71
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f e (nové)
fe)  posílení spolupráce mezi všemi orgány Unie, pokud jde o politiku v oblasti klimatu a životního prostředí, včetně spolupráce mezi Komisí a Výborem regionů v rámci technické platformy pro spolupráci v oblasti životního prostředí, a přezkoumání možností zlepšení dialogu a sdílení informací;
Pozměňovací návrh 72
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f f (nové)
ff)  plné dodržování a zajištění uplatňování zásady předběžné opatrnosti, jakož i zásad obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a zásady „znečišťovatel platí“ podle článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie;
Pozměňovací návrh 73
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f g (nové)
fg)  řešení problematiky degradace půdy a vytvoření celounijního právního rámce pro ochranu a udržitelné využívání půdy, který zahrnuje harmonizované ukazatele a metodiku sledování a podávání zpráv;
Pozměňovací návrh 74
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f h (nové)
fh)  transformaci potravinového systému, také prostřednictvím společné zemědělské politiky, s cílem uvést jej do souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí tak, aby mimo jiné přispíval k ochraně a obnově biologické rozmanitosti v Unii i mimo ni, minimalizoval vstupy založené na chemických látkách, antibiotikách a fosilních palivech a zajistil vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat a zároveň zajistil spravedlivý přechod pro dotčené zúčastněné strany;
Pozměňovací návrh 75
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f i (nové)
fi)  podporu celosvětového postupného vyřazování pesticidů, které nejsou v Unii schváleny, a závazek zajistit, aby pesticidy, které nejsou schváleny pro použití v Unii, nebyly vyváženy mimo Unii, aby byly zajištěny rovné podmínky a soulad mezi vnitřními a vnějšími politikami Unie;
Pozměňovací návrh 76
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f j (nové)
fj)  rychlé nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a dalších nebezpečných chemických látek, včetně endokrinních disruptorů, vysoce perzistentních chemických látek, neurotoxických látek a imunotoxických látek, jakož i řešení kombinovaných účinků chemických látek, nanoforem látek a expozice nebezpečným chemickým látkám z výrobků, posuzování jejich dopadů na zdraví a životní prostředí, včetně klimatu, a na biologickou rozmanitost, při současné podpoře většího využívání a cenové dostupnosti bezpečných alternativ a zintenzivnění a koordinace úsilí o podporu vývoje a validace alternativ ke zkouškám na zvířatech;
Pozměňovací návrh 77
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g
g)  využití potenciálu digitálních a datových technologií pro podporu environmentální politiky a zároveň minimalizace jejich environmentální stopy;
 g)  využití potenciálu digitálních a datových technologií pro podporu environmentální politiky, mimo jiné poskytováním údajů a informací o stavu ekosystémů v reálném čase, a zároveň zvýšení úsilí o minimalizaci environmentální stopy těchto technologií a zajištění transparentnosti a veřejné dostupnosti údajů a informací;
Pozměňovací návrh 78
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g a (nové)
ga)  komplexní uznání vzájemných propojení mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím začleněním přístupu „jedno zdraví“ do tvorby politik;
Pozměňovací návrh 79
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. g b (nové)
gb)  uznání práva na zdravé životní prostředí v Listině základních práv Evropské unie a podporu podobného práva na mezinárodní úrovni;
Pozměňovací návrh 80
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h
h)  plné využití přírodě blízkých řešení a sociální inovace;
 h)  plné využití ekosystémových přístupů a zelené infrastruktury, včetně přírodě blízkých řešení, a zároveň:
Pozměňovací návrh 81
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h – odrážka 1 (nová)
–  maximalizaci propojení mezi ekosystémy a přínosy obnovy a využití synergií mezi ochranou biologické rozmanitosti a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;
Pozměňovací návrh 82
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h – odrážka 2 (nová)
–  zajištění toho, aby jejich provádění posilovalo ekosystémové služby a funkce, neohrožovalo biologickou rozmanitost a celistvost ekosystémů, nenahrazovalo ani nenarušovalo opatření přijatá za účelem ochrany biologické rozmanitosti nebo rychlého snížení emisí skleníkových plynů v Unii, dodržovalo zásadu předběžné opatrnosti, mělo jasné společenské vedlejší přínosy a zajistilo plné zapojení a souhlas dotčených původních obyvatel a místních komunit;
Pozměňovací návrh 83
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h – odrážka 3 (nová)
–  další rozvoj metod sledování, hodnotících nástrojů a měřitelných ukazatelů pro přírodě blízká řešení, jakož i vypracování seznamu vyloučených činností;
Pozměňovací návrh 84
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h – odrážka 4 (nová)
–  zajištění toho, aby v případech, kdy jsou přírodě blízká řešení financována prostřednictvím kompenzačních mechanismů pro biologickou rozmanitost, byly tyto mechanismy náležitě prováděny, sledovány, hodnoceny a prosazovány a plně zohledňovaly přímé, nepřímé a kumulativní dopady, a to jak zeměpisně, tak v průběhu času, a zároveň důsledně dodržovaly hierarchii zmírňování, která mimo jiné zajišťuje, aby kompenzace za biologickou rozmanitost mohly být použity pouze jako krajní opatření;
Pozměňovací návrh 85
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h – odrážka 5 (nová)
–  zajištění toho, aby v případech, kdy se k financování přírodě blízkých řešení používají mechanismy kompenzace za biologickou rozmanitost, byly informace o těchto mechanismech veřejně dostupné online;
Pozměňovací návrh 86
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. h – odrážka 6 (nová)
–  plné využití sociálních inovací a akcí vedených místním společenstvím s cílem umožnit jednotlivcům, komunitám a malým a středním podnikům přijímat opatření k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí;
Pozměňovací návrh 87
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. i
i)  účinné uplatňování vysokých standardů transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)35;
 i)  účinné uplatňování vysokých standardů transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)35 jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států;
__________________
 __________________
35 https://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/pp/documents/cep43e.pdf.
 35 https://www.unece.org/fileadmin/DAM/env/pp/documents/cep43e.pdf.
Pozměňovací návrh 88
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. j a (nové)
ja)  podporu komunikačních činností na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jejichž cílem je zvýšit povědomí o významu prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí a umožnit diskusi na všech úrovních správy a společnosti;
Pozměňovací návrh 89
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. j b (nové)
jb)  výrazné snížení materiálové a spotřební stopy Unie, aby se co nejdříve dostaly do mezí možností naší planety, mimo jiné zavedením závazných cílů Unie pro výrazné snížení materiálové a spotřební stopy Unie, jakož i závazných střednědobých a dlouhodobých cílů pro snížení využívání primárních surovin;
Pozměňovací návrh 90
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. k – odrážka 1
—  zapojení s partnerskými zeměmi na opatřeních pro oblast životního prostředí a klimatu, jejich povzbuzování a podporu, aby v těchto oblastech přijaly a prováděly pravidla, která jsou stejně ambiciózní jako pravidla Evropské unie, a zajištění toho, aby u všech výrobků uváděných na trh Unie byly zcela splněny příslušné požadavky Unie v souladu s mezinárodními závazky Unie;
 —  zapojení s třetími zeměmi na opatřeních pro oblast životního prostředí a klimatu, jejich povzbuzování a podporu, aby v těchto oblastech přijaly a prováděly pravidla, která jsou přinejmenším stejně ambiciózní jako pravidla Evropské unie, a zajištění toho, aby u všech výrobků uváděných na trh Unie nebo z Unie vyvážených byly zcela splněny příslušné požadavky Unie v souladu s mezinárodními závazky Unie;
Pozměňovací návrh 91
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. k – odrážka 1 a (nová)
—  podporu udržitelné správy a řízení společností a stanovení povinných požadavků na náležitou péči na úrovni Unie a zohlednění těchto požadavků při provádění obchodní politiky Unie, a to i v souvislosti s ratifikací obchodních a investičních dohod;
Pozměňovací návrh 92
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. k – odrážka 2
—  posílení spolupráce s vládami, podniky a občanskou společností ve třetích zemích a mezinárodními organizacemi za účelem vytvoření partnerství a spojenectví na ochranu životního prostředí a podporu spolupráce v oblasti životního prostředí v G7 a G20;
 —  posílení spolupráce s vládami, podniky, sociálními partnery a občanskou společností ve třetích zemích a mezinárodními organizacemi za účelem vytvoření partnerství a spojenectví na ochranu životního prostředí a podporu spolupráce v oblasti životního prostředí;
Pozměňovací návrh 93
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. k – odrážka 3
—  posílení provádění Pařížské dohody, Úmluvy o biologické rozmanitosti a dalších mnohostranných dohod o životním prostředí ze strany Unie a jejích partnerů, a to též zvýšením transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o pokrok v plnění závazků učiněných v rámci těchto dohod;
 —  prokazování vedoucího postavení na mezinárodních fórech, mimo jiné dosažením cílů udržitelného rozvoje ze strany Unie, jakož i cílů stanovených v Pařížské dohodě, Úmluvě o biologické rozmanitosti a dalších mnohostranných dohodách o životním prostředí a podporu třetích zemí, aby učinily totéž, a to též zvýšením transparentnosti a odpovědnosti; pokud jde o pokrok v plnění závazků učiněných v rámci těchto dohod;
Pozměňovací návrh 94
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 – písm. k – odrážka 5
—  zajištění toho, aby finanční pomoc Evropské unie a členských států třetím zemím podporovala agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
 —  zajištění toho, aby finanční pomoc Evropské unie a členských států třetím zemím podporovala agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodu a globální rámec Úmluvy o biologické rozmanitosti na období po roce 2020 a byla v souladu s 8. akčním programem pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 95
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pro dosažení základních podmínek stanovených v odstavci 1 přijme Komise tato opatření:
a)  do 30. června 2022 zlepší a rozšíří svou stávající veřejnou databázi rozhodnutí o nesplnění povinnosti a následně ji aktualizuje tak, aby opatření přijatá členskými státy a Komisí v souvislosti se všemi řízeními o nesplnění povinnosti v oblasti životního prostředí a klimatu bylo možné jasně, srozumitelně a přístupně sledovat;
b)  pravidelně bude posuzovat soulad opatření a politik Unie s prioritními cíli stanovenými v čl. 2 odst. 1 a 2 a provádět tato posouzení u návrhů a stávajících opatření a politik Unie; jsou-li zjištěny nesrovnalosti, uvede návrh opatření nebo politiky do souladu s těmito prioritními cíli před zveřejněním nebo, v případě stávajících opatření a politik Unie, s navrženými nezbytnými nápravnými opatřeními;
c)  vypracuje nástroje pro posuzování dlouhodobých dopadů navrhovaných a stávajících opatření a politik na životní prostředí a klima, včetně kumulativních účinků, jakož i jejich možných dopadů na sociální nerovnosti, včetně nerovnosti žen a mužů, a nákladů v případě nečinnosti;
d)  do osmi týdnů od ukončení veřejné konzultace systematicky předloží podrobnou zpětnou vazbu k odpovědím získaným během konzultace od zúčastněných stran, přičemž rozliší příspěvky od různých druhů zúčastněných stran;
e)  zveřejní posouzení dopadů ihned po jejich dokončení, včetně veškerých informací použitých k podpoře jejich závěrů;
f)  vypracuje ukazatel pro posouzení nesouladu mezi strukturou rozpočtů členských států a scénářem sladěným s Pařížskou dohodou pro každý z jejich vnitrostátních rozpočtů, což umožní formulovat doporučení členským státům týkající se investic v oblasti klimatu, které jsou potřebné ke splnění a udržení trajektorie nezbytné k zajištění dosažení Pařížské dohody a souvisejících prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí;
g)  do 30. června 2022 předloží zprávu, v níž identifikuje vzájemné propojení mezi různými soubory ukazatelů, rámci pro sledování a procesy používanými na úrovni Unie, jimiž se měří sociální, ekonomický a environmentální pokrok, a v níž zdůrazní, jak je lze zefektivnit; Komise na základě výše uvedeného vypracuje do 30. června 2023 po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou komplexní soubor ukazatelů „nad rámec HDP“, které poslouží jako vodítka a zdroje informací pro budoucí tvorbu politik, aniž by byl dotčen evropský semestr;
Pozměňovací návrh 96
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1 b (nový)
1b.  Za účelem dosažení základních podmínek stanovených v odst. 1 písm. ea) Komise do prosince 2022 na základě probíhajících prací posoudí, které dotace jsou škodlivé pro životní prostředí, a vypracuje pokyny k jejich identifikaci na unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i možné způsoby jejich postupného odstranění. Členské státy každoročně shromáždí informace o existenci dotací na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i o opatřeních, která přijímají k jejich postupnému odstranění. Členské státy každoročně předají tyto informace Komisi. Komise shromáždí informace do zprávy rozčleněné podle členských států, která se zveřejní nejpozději šest měsíců po skončení referenčního roku, přičemž prvním referenčním rokem je rok 2023. Komise každoročně předloží zprávu Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 97
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 2
2.  Dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí vyžaduje mobilizaci široké podpory zapojením občanů, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran a povzbuzování spolupráce při vývoji a provádění strategií, politik nebo právních předpisů souvisejících s 8. akčním programem pro životní prostředí mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány v městských i venkovských oblastech.
 2.  Při provádění 8. akčního programu pro životní prostředí spolupracují veřejné orgány na všech úrovních s podniky, zejména malými a středními podniky, a se sociálními partnery, občanskou společností, občany, komunitami a dalšími zúčastněnými stranami. Dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí vyžaduje mobilizaci široké podpory zapojením občanů, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran a povzbuzování spolupráce při vývoji a provádění strategií, politik nebo právních předpisů souvisejících s 8. akčním programem pro životní prostředí mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány v městských i venkovských oblastech a v nejvzdálenějších regionech.
Pozměňovací návrh 98
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Za přijetí vhodných opatření s cílem splnit prioritní cíle stanovené v čl. 2 odst. 1 a 2 odpovídají příslušné orgány Unie a členských států. Při přijímání těchto opatření se řádně zohlední zásady svěření pravomocí, subsidiarity a proporcionality v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii.
Pozměňovací návrh 99
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – název
Rámec pro sledování
 Ukazatele, rámec pro sledování a správa
Pozměňovací návrh 100
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 1
1.  Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky posoudí pokrok Unie a členských států s ohledem na dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2 a podá o tom v pravidelných intervalech zprávy, s přihlédnutím k základním podmínkám stanoveným v článku 3.
 1.  Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky, aniž je dotčena jejich nezávislost, sleduje, posuzuje pokrok Unie a členských států s ohledem na dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2 a podává o tom v ročních intervalech zprávy, s přihlédnutím k základním podmínkám a opatřením stanoveným v článku 3 a k celkovému cíli dosažení systémové změny. Komise zajistí, aby informace vyplývající z tohoto sledování, hodnocení a podávání zpráv byly veřejně dostupné a snadno přístupné, čímž zajistí účinné sledování dosaženého pokroku.
Pozměňovací návrh 101
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poté, co proběhne konzultace se všemi relevantními zúčastněnými stranami, předloží Komise do 31. prosince 2021 zjednodušený rámec ve formě jednotného srovnávacího přehledu, včetně klíčových ukazatelů, s cílem kontrolovat a sledovat pokrok při dosahování prioritních cílů uvedených v čl. 2 odst. 1 a 2, a to na základě stávajících rámců a procesů pro sledování.
Pozměňovací návrh 102
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 1 b (nový)
1b.  Posouzení uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o:
–  pokroku, jehož bylo dosaženo na cestě k systémové změně nezbytné pro splnění prioritních cílů podle čl. 2 odst. 1 a 2, jakmile to umožní monitorovací rámec;
–  vzdálenosti, která nás dělí od cílových hodnot stanovených v čl. 2 odst. 1 a 2 za účelem dosažení prioritních cílů;
–  financování, které přispívá k dosažení prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 a 2 a je sledováno pomocí spolehlivé, transparentní a komplexní metodiky;
–  prostředcích provádění, které byly uplatněny na úrovni Unie a na úrovni členských států s cílem zajistit dosažení prioritních cílů, a o tom, zda jsou tyto prostředky dostatečné; a
–  doporučeních a pokynech k řešení možných nesrovnalostí.
Pozměňovací návrh 103
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 2
2.  Posouzení uvedené v odstavci 1 musí odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů, vycházet z údajů dostupných v členských státech a na úrovni Unie, a to zejména z těch, které spravuje Evropská agentura pro životní prostředí a Evropský statistický systém. Tímto posouzením nesmí být dotčeny stávající rámce a úkoly sledování, podávání zpráv a správy, které se týkají politiky v oblasti životního prostředí a klimatu.
 2.  Posouzení uvedené v odstavci 1 musí odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů, vycházet z údajů dostupných v členských státech, včetně na regionální a místní úrovni, a na úrovni Unie, a to zejména z těch, které spravuje Evropská agentura pro životní prostředí a Evropský statistický systém s cílem minimalizovat administrativní zátěž. Toto posouzení vychází ze stávajících rámců a úkolů sledování, podávání zpráv a správy, které se týkají politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, je s nimi v souladu a nedotýká se jich a je založeno na důkladné metodice, která umožňuje měření pokroku.
Pozměňovací návrh 104
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Evropský parlament, Rada a Komise každoročně uspořádají výměnu názorů na posouzení uvedené v odstavci 1 a v případě, že se pokrok při dosahování prioritních cílů ukáže jako nedostatečný nebo jsou zjištěny překážky, které je třeba překonat, vymezí v rámci ročního plánování Unie dodatečná legislativní a nelegislativní opatření a akce.
Pozměňovací návrh 105
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – návětí
3.  Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská agentura pro chemické látky podpoří Komisi při zlepšování dostupnosti a relevantnosti údajů a poznatků, zejména:
 3.  Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská agentura pro chemické látky podpoří Komisi při zlepšování dostupnosti a relevantnosti údajů, ukazatelů a poznatků, zejména:
Pozměňovací návrh 106
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. a
a)  shromažďováním důkazů a údajů, jejich zpracováním a podáváním zpráv o nich pomocí moderních digitálních nástrojů;
 a)  shromažďováním důkazů a údajů, jejich zpracováním a podáváním zpráv o nich pomocí moderních digitálních nástrojů, a současně zlepšováním metodik pro shromažďování a zpracování údajů a pro rozvíjení harmonizovaných ukazatelů;
Pozměňovací návrh 107
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. a a (nové)
aa)  posilováním a poskytováním podpory základnímu výzkumu, mapování a sledování;
Pozměňovací návrh 108
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. b
b)  úsilím o odstranění relevantních rozdílů ve sledování údajů;
 b)  posuzováním potřebných zdrojů a úsilím o odstranění relevantních rozdílů ve sledování údajů, mimo jiné z hlediska měření systémových změn;
Pozměňovací návrh 109
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. c
c)  poskytováním systémových analýz souvisejících s politikou a přispíváním k provádění cílů politik na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni;
 c)  poskytováním systémových analýz souvisejících s politikou a přispíváním k provádění cílů politik na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, včetně prostřednictvím navrhování doporučení pro posílení pokroku při dosahování cílů;
Pozměňovací návrh 110
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. c a (nové)
ca)  shromažďováním nástrojů, jako jsou prognostické nástroje, které mohou rovněž poskytnout informace o „vzdálenosti od cíle“;
Pozměňovací návrh 111
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. d
d)  integrací údajů o environmentálních, sociálních a ekonomických dopadech a plným využíváním jiných dostupných údajů, jako jsou údaje poskytované programem Copernicus;
 d)  integrací údajů o environmentálních, zdravotních, sociálních a ekonomických dopadech a plným využíváním jiných dostupných údajů, jako jsou údaje poskytované programem Copernicus;
Pozměňovací návrh 112
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da)  odstraňováním kritických mezer ve znalostech týkajících se ekologických bodů zlomu;
Pozměňovací návrh 113
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. d b (nové)
db)  vypracováváním modelů pro posuzování a předvídání předpokládaných dopadů politik v oblasti životního prostředí a klimatu na budoucí generace;
Pozměňovací návrh 114
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. e
e)  dalším zlepšením přístupu k údajům prostřednictvím programů Unie;
 e)  dalším zlepšením dostupnosti a interoperability údajů a přístupu k údajům prostřednictvím programů Unie;
Pozměňovací návrh 115
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. g
g)  pomocí občanské společnosti, orgánům veřejné správy, občanům, sociálním partnerům a soukromému sektoru v rozpoznávání rizik v oblasti klimatu a životního prostředí a při přijímání opatření k jejich prevenci a zmírnění a přizpůsobení se jim a podporou jejich zapojení při odstraňování nedostatků ve znalostech.
 g)  pomocí občanské společnosti, orgánům veřejné správy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jednotlivcům a komunitám, sociálním partnerům a soukromému sektoru v rozpoznávání rizik v oblasti klimatu a životního prostředí, posuzování jejich dopadu a při přijímání opatření k jejich prevenci a zmírnění a přizpůsobení se jim a podporou jejich zapojení při odstraňování nedostatků ve znalostech;
Pozměňovací návrh 116
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 3 – písm. g a (nové)
ga)  vybízením občanů, aby si všímali environmentálních problémů a nedostatků v dodržování předpisů a podávali o nich zprávy, a to i prostřednictvím online mechanismů a aplikací pro mobilní telefony s cílem usnadnit podávání zpráv.
Pozměňovací návrh 117
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 4
4.  Komise pravidelně přezkoumá potřeby údajů a znalostí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, včetně kapacity Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky plnit úkoly uvedené v odstavci 3.
 4.  Komise pravidelně přezkoumá potřeby údajů a znalostí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, včetně kapacity Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky a případně také dalších evropských subjektů a agentur plnit úkoly uvedené v odstavci 3, a podá zprávy o výsledcích tohoto přezkumu, včetně návrhů na řešení veškerých potřeb, pokud jde o lidské a finanční zdroje, nebo na řešení jakýchkoli jiných nedostatků.
Pozměňovací návrh 118
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. -1 (nový)
-1.  Do 31. března 2024 vypracuje Komise hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí v polovině období a předloží ho Evropskému parlamentu a Radě. Hodnocení v polovině období nastíní pokrok dosažený při plnění tematických prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 2, včetně cílů v rámci Zelené dohody pro Evropu, stavu podmínek a opatření stanovených v článku 3 a pokroku dosaženého ve sledování a posuzování systémových změn, a vychází z nejnovějšího posouzení uvedeného v čl. 4 odst. 1, jakož i z výsledku veřejné konzultace. Hodnocení v polovině období nastíní doporučení a opravy nezbytné k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí až do jeho dokončení.
Pozměňovací návrh 119
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. -1 a (nový)
-1a.  Komise, která bude sestavena po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, předloží během prvních 100 dnů svého funkčního období, s přihlédnutím k pokroku nastíněnému v hodnocení v polovině období podle odstavce -1, k dalšímu relevantnímu vývoji politiky a ke zprávě agentury EEA „Evropské prostředí – stav a výhled“, Evropskému parlamentu a Radě seznam a harmonogram legislativních a nelegislativních opatření, která hodlá přijmout během svého funkčního období s cílem zajistit splnění všech prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí do roku 2030, resp. 2050.
Pozměňovací návrh 120
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 1
Do dne 31. března 2029 provede Komise hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hlavní zjištění hodnocení, ke které, pokud to Komise uzná za vhodné, připojí legislativní návrh na příští akční program pro životní prostředí.
 Do dne 31. března 2029 provede Komise hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hlavní zjištění hodnocení, ke které případně připojí legislativní návrh na příští akční program pro životní prostředí v dostatečném předstihu, aby mohl být 9. akční program pro životní prostředí k 1. lednu 2031 a zamezilo se tak proluce mezi 8. a 9. akčním programem pro životní prostředí.

(1) Věc byla vrácena k interinstitucionálnímu jednání příslušnému výboru podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0203/2021).

Poslední aktualizace: 11. listopadu 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí