Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2021/2757(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B9-0369/2021

Předložené texty :

B9-0369/2021

Rozpravy :

PV 07/07/2021 - 23
CRE 07/07/2021 - 23

Hlasování :

PV 08/07/2021 - 11
PV 08/07/2021 - 19

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0361

Přijaté texty
PDF 156kWORD 50k
Čtvrtek, 8. července 2021 - Štrasburk
Vytvoření chráněných mořských oblastí v Antarktidě a ochrana biologické rozmanitosti v Jižním oceánu
P9_TA(2021)0361B9-0369/2021

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2021 o vytvoření chráněných antarktických mořských oblastí a zachování biologické rozmanitosti Jižního oceánu (2021/2757(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 13 a 14,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), zejména na její část XII,

–  s ohledem na Úmluvu o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (úmluva CAMLR),

–  s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách vydanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) dne 31. května 2019,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu a na jeho zvláštní zprávu ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 °C,

–  s ohledem na zprávu nazvanou „Mise Mořská hvězda 2030 na obnovu našich oceánů a vod“, kterou vypracovala mise Komise zaměřená na zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody a kterou zveřejnila dne 22. září 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová dne 16. září 2020 na plenárním zasedání Evropského parlamentu,

–  s ohledem na společné prohlášení z 21. summitu EU a Číny konaného dne 9. dubna 2019,

–  s ohledem na komuniké vedoucích představitelů skupiny G7 ze dne 13. června 2021 s názvem „Our Shared Agenda for Global Action to Build Back Better“ [Náš společný program globálních opatření v zájmu rozsáhlejší obnovy“,

–  s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky mezi EU a USA ze dne 15. června 2021 s názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o dopadu odpadků na rybolovné zdroje(5),

–  s ohledem na Smlouvu o Antarktidě, která byla podepsána dne 1. prosince 1959,

–  s ohledem na Protokol o ochraně životního prostředí připojený ke Smlouvě o Antarktidě (Madridský protokol), který byl podepsán dne 4. října 1991,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že k zajištění biologické rozmanitosti a dalšího poskytování ekosystémových služeb, jako je absorpce CO2 a produkce kyslíku, je nezbytný dobrý environmentální stav oceánu;

B.  vzhledem k tomu, že Antarktida a Jižní oceán jsou domovem mimořádně bohatého ekosystému volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zatímco některé druhy jsou na červeném seznamu ohrožených druhů se statusem ohrožených nebo vážně ohrožených druhů, který vytvořila Mezinárodní unie pro ochranu přírody;

C.  vzhledem k tomu, že oceán má zásadní význam z hlediska omezování změny klimatu a že absorbuje více než 90 % tepla zachyceného v důsledku našich emisí CO2; vzhledem k tomu, že se jedná o největší aktivní úložiště uhlíku, kdy pohlcuje více než 30 % uhlíku z těchto emisí(6);

D.  vzhledem k tomu, že od roku 1989 do roku 2018 se Antarktida ohřála o 1,8 °C, což je třikrát více, než je celosvětový průměr(7); vzhledem k tomu, že podle prognóz bude ledový příkrov v Grónsku a Antarktidě ubývat od 21. století rychleji;

E.  vzhledem k tomu, že krunýřovka krillová tvoří zásadní součást potravinového řetězce celé řady mořských predátorů (tučňáků, velryb, tuleňů, ryb) v Jižním oceánu;

F.  vzhledem k tomu, že Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu z roku 2019(8) nastínil, že klimatické mechanismy závisejí na zdraví oceánů a mořských ekosystémů, které v současnosti čelí globálnímu oteplování, znečištění, nadměrnému využívání mořských zdrojů, přikyselování, odkysličování a erozi pobřeží;

G.  vzhledem k tomu, že OSN vyhlásila za účelem rozvoje vědy o oceánech a rozšíření společných poznatků v této oblasti desetiletí vědy o oceánech pro udržitelný rozvoj (2021–2030);

H.  vzhledem k tomu, že článek IX Smlouvy o Antarktidě, která vstoupila v platnost před 60 lety dne 23. června 1961, vyzývá k zachování a ochraně živých zdrojů v Antarktidě; vzhledem k tomu, že tyto snahy jsou vymezeny v Madridském protokolu; vzhledem k tomu, že v tomto protokolu je Antarktida označena za „přírodní rezervaci věnovanou vědě a míru“ a jsou v něm stanoveny zásady týkající se činnosti v Antarktidě;

I.  vzhledem k tomu, že k Evropské Unii a jejím členským státům, Austrálii, Norsku, Velké Británii a Uruguayi se dne 28. dubna 2021 připojily Spojené státy a Nový Zéland coby podporovatelé návrhu na vytvoření dvou chráněných mořských oblastí v Jižním (Antarktickém) oceánu – ve východní Antarktidě a Weddellově moři;

J.  vzhledem k tomu, že jednání Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě o vytvoření těchto dvou nových chráněných mořských oblastí, jejichž společná rozloha by činila přibližně tři miliony km2, stále probíhají; vzhledem k tomu, že schválení těchto dvou chráněných mořských oblastí by přispělo k dosažení závazků EU a celého světa k ochraně biologické rozmanitosti v mořích;

K.  vzhledem k tomu, že chráněné mořské oblasti jsou důležitým nástrojem na ochranu oceánských ekosystémů, protože mohou vést k větší biologické rozmanitosti a množství rostlinných a živočišných druhů a zároveň zvyšovat odolnost oceánů vůči vlivům životního prostředí, včetně změny klimatu;

L.  vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé skupiny G7 prohlásili, že plně podporují závazek Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě týkající se vypracování reprezentativního systému chráněných mořských oblastí v oblasti Jižního oceánu spadajícího do působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě, který by byl založen na nejnovějších vědeckých poznatcích;

M.  vzhledem k tomu, že EU a USA vyjádřily své plné odhodlání prosazovat v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti úspěšný náročný celosvětový rámec biologické rozmanitosti na období po roce 2020 a svou plnou podporu vytvoření nových chráněných mořských oblastí v Jižním oceánu a další spolupráci na prosazování udržitelného modrého hospodářství a udržitelného rybolovu a na zabránění nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil svou jednoznačnou podporu ambiciózním krokům na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti moří, zejména ve svém usnesení o Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života a ve svém usnesení o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15);

O.  vzhledem k tomu, že Parlament vyzval Komisi, aby prosazovala ambiciózní mezinárodní model týkající se řízení biologické rozmanitosti v mořích, které jsou mimo jurisdikci jednotlivých zemí, a aby uznala všechna moře a všechny oceány za společný celosvětový statek; vzhledem k tomu, že dále vyzval EU, aby na příštím zasedání mezivládní konference o biologické rozmanitosti mimo jurisdikci národních států usilovaly o přijetí ambiciózní celosvětové smlouvy o oceánu na ochranu světové mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo jurisdikci národních států;

P.  vzhledem k tomu, že na půdě OSN probíhají jednání o prováděcí dohodě k úmluvě UNCLOS, která obsahuje ustanovení o vytvoření chráněných mořských oblastí na volném moři, s cílem chránit biologickou rozmanitost v mořích, která nespadají do jurisdikce jednotlivých zemí;

1.  zdůrazňuje, že Antarktida a Jižní oceán se vyznačují ekosystémy a biologickou rozmanitostí mimořádné hodnoty a mimořádného vědeckého významu a že Weddellovo moře má zásadní význam z hlediska cirkulace oceánů i světového klimatu; poukazuje na to, že je důležité zajistit jejich rychlou a účinnou ochranu;

2.  vyjadřuje plnou podporu snahám Evropské Unie a jejích členských států, Austrálie, Norska, Velké Británie, Uruguaye, Spojených států a Nového Zélandu o vytvoření dvou nových chráněných mořských oblastí ve východní Antarktidě a Weddellově moři v Antarktickém oceánu; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci příprav na výroční zasedání Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě v roce 2021 zintenzivnila v nadcházejících měsících své dvoustranné a vícestranné snahy o zajištění podpory pro vytvoření těchto chráněných mořských oblastí a aby se zaměřily zejména na ty členy komise, kteří vyjádřili s těmito návrhy nesouhlas;

3.  připomíná, že podle Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 by měla EU používat veškerý svůj diplomatický vliv a veškerou svou schopnost oslovit další strany k tomu, aby pomohla dosáhnout dohody ohledně vytvoření rozsáhlých chráněných mořských oblastí v Jižním oceánu;

4.  připomíná, že podle svého závazku týkajícího se ochrany moří musí Unie právními prostředky chránit nejméně 30 % mořské rozlohy EU, včetně přísné ochrany 10 % svých moří; připomíná dále, že EU by měla zajistit, aby celosvětový rámec na období po roce 2020 obsahoval v souladu s unijními závazky náročné celosvětové cíle na rok 2030; znovu připomíná svůj postoj, že EU by se měla ujmout role globálního lídra a prosazovat v rámci jednání ambiciózní cíle, které by odpovídaly jejím vlastním cílům nebo by byly ještě náročnější, a které by měly zahrnovat právně závazné celosvětové cíle týkajících se obnovy a ochrany alespoň 30 % moří do roku 2030; zdůrazňuje, že chráněným oblastem je nutné zajistit skutečnou ochranu;

5.  připomíná závazek Komise týkající se zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě, že do roku 2012 vytvoří v rámci oblasti, na niž se vztahuje Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě, reprezentativní systém chráněných mořských oblastí, který by chránil reprezentativní vzorky mořských ekosystémů, biologické rozmanitosti v mořích a mořských biotopů;

6.  zdůrazňuje, že Madridský protokol zakazuje činnost týkající se antarktických zdrojů nerostných surovin, kromě činnosti pro účely vědeckého výzkumu; vyzývá, aby bylo toto zásadní ustanovení v budoucích dohodách zachováno;

7.  poukazuje na to, že vzhledem k zeměpisné izolaci Jižního oceánu je sledování oblasti, na kterou se vztahuje uvedená úmluva, komplikované a obtížné;

8.  upozorňuje na to, že více než 80 % mořského dna ještě nebylo prozkoumáno(9) a že je zapotřebí další oceánografický výzkum, zejména pokud jde o vliv znečištění a změny klimatu na ekosystémy;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s partnery z celého světa zajistily na základě lepšího řízení a územního plánování, hodnocení a prosazování předpisů globální rozšíření sítě chráněných mořských oblastí, aby bylo možné zajistit větší ekologickou provázanost a souvislost mezi jednotlivými chráněnými mořskými oblastmi;

10.  zdůrazňuje, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov představuje závažnou hrozbu z hlediska udržitelného rybolovu a odolnosti mořských ekosystémů;

11.  poukazuje na to, že cestovní ruch v Antarktidě musí probíhat udržitelně; vyzývá proto Komisi pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě, aby zajistila, že cestovní ruch bude provozován odpovídajícím způsobem a nebude mít negativní vliv na daný ekosystém;

12.  zdůrazňuje, že vytvoření těchto dvou nových chráněných mořských oblastí by významným způsobem přispělo k zajištění celosvětového rozměru Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby využily jejich vytvoření jako základu k celosvětovým jednáním v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, která proběhnou na konferenci OSN o biologické rozmanitosti v rámci COP15 v čínském Kchun-mingu;

13.  konstatuje, že vytvoření chráněných mořských oblastí o rozloze přes tři miliony km2 ve východní Antarktidě a Weddellově moři by vedlo ke vzniku jedné z největších mořských chráněných oblastí v historii;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Evropské komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členským státům Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě.

(1) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0277.
(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0096.
(6) Bindoff, N. et al., „Observations: Oceanic Climate Change and Sea Level“, Climate Change 2007: The Physical Science Basis. Příspěvek I. pracovní skupiny ke čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu, Cambridge University Press, Cambridge, Velká Británie a New York, NY, USA, 2007. https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar4-wg1-chapter5-1.pdf; Rhein, M. et al., „Observations: Ocean“, Climate Change 2013: The Physical Science Basis. Příspěvek I. pracovní skupiny k páté hodnotící zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu, Cambridge University Press, Cambridge, Velká Británie a New York, NY, USA, 2013. https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/WG1AR5_Chapter03_FINAL.pdf; Cheng L. et al., 2019, ‘Record-Setting Ocean Warmth Continued in 2019’, Advances in Atmospheric Sciences, sv. 37, únor 2020. https://link.springer.com/article/10.1007/s00376-020-9283-7.
(7) Kyle R. Clem, Ryan L. Fogt, John Turner, Benjamin R. Lintner, Gareth J. Marshall, James R. Miller, James A. Renwick,’Record warming at the South Pole during the past three decades’, Nature Climate Change, 2020; DOI: 10.1038/s41558-020-0815-z.
(8) Zvláštní zpráva IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu. Shrnutí zprávy pro tvůrce politiky, 2019. https://www.ipcc.ch/srocc/chapter/summary-for-policymakers/.
(9) Národní oceánská služba, 2021: https://oceanservice.noaa.gov/facts/exploration.html#:~:text=More%20than%20eighty%20percent%20of,the%20mysteries%20of%20the%20deep.

Poslední aktualizace: 11. listopadu 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí