Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (GDPR)(4),

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně(5),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. října 2019 „Budoucnost práce: podpora Evropské unie deklaraci přijaté u příležitosti 100. výročí založení MOP“(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. června 2019 „Měnící se svět práce: reflexe o nových formách práce a důsledcích pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků“(7),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise dne 15. prosince 2020 (COM(2020)0825),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích), který předložila Komise dne 15. prosince 2020 (COM(2020)0842),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 s názvem „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“ (COM(2021)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (COM(2020)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na konzultační dokument Komise ze dne 24. února 2021 s názvem „První fáze konzultace se sociálními partnery podle článku 154 SFEU o možných opatřeních řešících výzvy související s pracovními podmínkami při práci prostřednictvím platforem“ (C(2021)1127),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 obsahující doporučení Komisi k právu odpojit se(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 o politice zaměstnanosti a sociální politice eurozóny v roce 2020(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k aktu o digitálních službách: zdokonalit fungování jednotného trhu(12),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2019 o zaměstnanosti a sociální politice v eurozóně(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2017 o evropském programu pro ekonomiku sdílení(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2017 o on-line platformách a jednotném digitálním trhu(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(18),

–  s ohledem na pověřovací dopis komisaře Nicolase Schmita ze dne 10. září 2019 a pracovní program Komise na rok 2021,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020 nazvané „Spravedlivé pracovní podmínky v ekonomice platforem“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 5. prosince 2019 s názvem „Evropský rámec pro regulační reakce na ekonomiku sdílení“,

–  s ohledem na rámcovou dohodu evropských sociálních partnerů o digitalizaci z června 2020(19),

–  s ohledem na doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 198 o pracovním poměru,

–  s ohledem na studii Komise ze dne 13. března 2020 s názvem „Study to gather evidence on the working conditions of platform workers“ (Studie, jejímž úkolem je shromáždit důkazy o pracovních podmínkách pracovníků platforem),

–  s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska (JRC) Komise nazvanou „The changing nature of work and skills in the digital age“ (Měnící se povaha práce a dovedností v digitálním věku),

–  s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise nazvanou „Platform Workers in Europe“ (Pracovníci platforem v Evropě),

–  s ohledem na studii s názvem „The platform economy and precarious work“ (Ekonomika platforem a nejisté zaměstnání), kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 11. září 2020(20),

–  s ohledem na studii s názvem „The Social Protection of Workers in the Platform Economy“ (Sociální ochrana pracovníků v ekonomice platforem), kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 7. prosince 2017(21),

–  s ohledem na zprávu střediska Cedefop ze dne 24. září 2020 s názvem „Developing and matching skills in the online platform economy“ (Rozvoj a přizpůsobování dovedností v ekonomice online platforem),

–  s ohledem na informační sdělení střediska Cedefop ze dne 30. července 2020 s názvem „Online working and learning in the coronavirus era“ (Práce a vzdělávání online v době koronaviru),

–  s ohledem na studii nadace Eurofound ze dne 24. září 2018 s názvem „Employment and working conditions of selected types of platform work“ (Zaměstnanost a pracovní podmínky u vybraných druhů práce prostřednictvím platforem),

–  s ohledem na politické sdělení nadace Eurofound ze dne 23. září 2019 s názvem „Platform work: Maximising the potential while safeguarding standards?“ (Práce prostřednictvím platforem: maximalizace potenciálu při současné ochraně standardů?),

–  s ohledem na výzkumnou zprávu nadace Eurofound ze dne 21. září 2020 s názvem „Back to the future: Policy pointers from platform work scenarios“ (Zpět do budoucnosti: politická vodítka ze scénářů v oblasti práce prostřednictvím platforem),

–  s ohledem na online databázi nadace Eurofound týkající se ekonomiky platforem(22),

–  s ohledem na studii Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze dne 7. listopadu 2017 s názvem „Protecting Workers in the Online Platform Economy: An overview of regulatory and policy developments in the EU“ (Ochrana pracovníků v ekonomice online platforem: přehled regulačního a politického vývoje v EU),

–  s ohledem na zprávu MOP ze dne 23. února 2021 s názvem „World Employment and Social Outlook 2021: The role of digital labour platforms in transforming the world of work“ (Globální vyhlídky na zaměstnanost a sociální záležitosti v roce 2021: úloha digitálních platforem práce při transformaci světa práce),

–  s ohledem na zprávu MOP ze dne 20. září 2018 nazvanou „Digital labour platforms and the future of work: Towards decent work in the online world“ (Digitální pracovní platformy a budoucnost práce: směrem k důstojné práci v on-line světě),

–  s ohledem na Deklaraci o budoucnosti práce přijatou u příležitosti 100. výročí založení MOP dne 21. června 2019,

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2020: Digitalizace a budoucnost práce,

–  s ohledem na zprávy Data & Society z února 2019 s názvem „Workplace Monitoring & Surveillance“ (Monitorování a dohled na pracovišti) a „Algorithmic Management in the Workplace“ (Algoritmické řízení na pracovišti),

–  s ohledem na studii s názvem „Data subjects, digital surveillance, AI and the future of work“ (Subjekty údajů, digitální sledování, umělá inteligence a budoucnost práce), kterou vydalo generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby dne 23. prosince 2020(23),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0257/2021),

A.  vzhledem k tomu, že „pracovníky platforem“ se rozumí osoby vykonávající práci nebo poskytující služby prostřednictvím digitální pracovní platformy s větší či menší mírou kontroly; vzhledem k tomu, že mohou proto zahrnovat jak pracovníky, tak skutečně samostatně výdělečně činné osoby;

B.  vzhledem k tomu, že „digitální pracovní platformou“ se rozumí společnost, která s větší či menší mírou kontroly zprostředkovává nebo nabízí služby na vyžádání, které požadují zákazníci – fyzické nebo právnické osoby – a poskytují je přímo či nepřímo fyzické osoby bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány na místě nebo online;

C.  vzhledem k tomu, že „prací prostřednictvím platforem“ se rozumí práce a služby poskytované pracovníky platforem na vyžádání a za odměnu, bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání, druh digitálních pracovních platforem (na místě nebo online) nebo na úroveň požadovaných dovedností;

D.  vzhledem k tomu, že chybí dostatečné a aktuální celoevropské údaje o práci prostřednictvím platforem, a vzhledem k tomu, že metodika shromažďování údajů se v jednotlivých členských státech liší, což ztěžuje stanovení rozsahu práce prostřednictvím platforem a počtu dotčených pracovníků; vzhledem k tomu, že další růst práce prostřednictvím platforem na trhu práce je považován za vysoce pravděpodobný;

E.  vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem může vytvářet pracovní příležitosti, rozšiřovat výběr, poskytovat další příjem a odstraňovat překážky bránící vstupu na trh práce; vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem může usnadnit flexibilitu a optimalizaci zdrojů a poskytnout příležitosti jak lidem pracujícím na digitálních pracovních platformách nebo jejich prostřednictvím, tak klientům, jakož i sladění poptávky po službách a s jejich nabídkou; vzhledem k tomu, že předpokladem pro práci prostřednictvím platforem jsou inovace v digitálních nástrojích a v dobách krize a oživení mohou přispět k růstu; vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem může nabídnout výhody studentům a těm, kteří chtějí současně skloubit studium a práci, a také vytvořit přístup k zaměstnání pro mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a pro osoby s nižší úrovní dovedností;

F.  vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem se v žádném případě nemůže omezovat na přepravu osob nebo doručování potravin, neboť zahrnuje rovněž odbornou práci, práce v domácnosti a mikroúkoly;

G.  vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem usnadňuje přístup na trh práce pomocí moderních forem zaměstnání a podporuje rozvoj technologií s cílem ulehčit využívání platforem a přiblížit je podnikům spotřebitelům;

H.  vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem rovněž vyvolává obavy související s nejistotou a špatnými pracovními podmínkami, nedostatkem nebo obtížným přístupem k přiměřené sociální ochraně, nekalou soutěží, nehlášenou prací, roztříštěným a nepředvídatelným příjmem a rozvrhem práce, nedostatkem mechanismů pro řešení sporů, ztrátou kvalifikace a slabým kariérním postupem, jakož i s nedostatečnými opatřeními v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména v případě méně kvalifikovaných pracovníků platforem na místě a pracovníků vykonávajících mikroúkoly, jak se opět ukázalo během pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že k této situaci přispívá chybné zařazení pracovníků mezi osoby samostatně výdělečně činné;

I.  vzhledem k tomu, že krize COVID-19 poukázala na význam práce pracovníků platforem při zajišťování kontinuity podnikatelské činnosti pro tisíce malých a středních podniků v celé EU tím, že poskytují tolik potřebné rozhraní mezi klíčovými odvětvími, jako jsou potravinářský průmysl a doprava, a spotřebiteli, přičemž model platformy umožňuje některým pracovníkům platforem trvalý příjem; vzhledem k tomu, že více než 60 % obyvatel EU uvádí, že i po krizi způsobené pandemií COVID-19 nemají v úmyslu přestat používat on-line služby, včetně například možnosti objednávat jídlo on-line(24); vzhledem k tomu, že pracovníci s pracující v nestandardních systémech jsou více vystaveni zdravotním rizikům než pracovníci pracující v rámci standardních systémů(25) a zejména pracovníci platforem jsou často vystaveni zdravotním a bezpečnostním rizikům kvůli povaze své práce, například cyklisté, kteří jsou zranitelnými účastníky silničního provozu a kteří často pracují v nepříznivých a obtížných povětrnostních podmínkách a pod tlakem rychlosti a efektivity; vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem by neměla vést k pracovní nejistotě, nestabilitě ani ke zdravotním a bezpečnostním rizikům; vzhledem k tomu, že pracovníci platforem, kteří v důsledku pandemie utrpěli ztrátu příjmu, často neměli nárok na opatření na podporu příjmu zaměstnanců, což poukazuje na jejich nedostatečný přístup k sociální ochraně; vzhledem k tomu, že pracovníci platforem na místě jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy onemocněním COVID-19;

J.  vzhledem k tomu, že pokud nebudou výše uvedená rizika odpovídajícím způsobem řešena, mohla by ohrozit celý evropský model sociálně tržního hospodářství a cíle evropského pilíře sociálních práv; vzhledem k tomu, že technologický pokrok může rovněž poskytnout řešení pro přizpůsobení evropského sociálního modelu realitě 21. století;

K.  vzhledem k tomu, že digitální pracovní platformy celosvětově generovaly v roce 2019 příjmy ve výši nejméně 52 miliard USD; vzhledem k tomu, že přibližně 70 % vytvořených příjmů bylo soustředěno pouze do dvou zemí, Spojených států (49 %) a Číny (22 %), zatímco tento podíl v Evropě (11 %) a v dalších regionech (18 procent) byl mnohem nižší(26);

L.  vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem zahrnuje různé skutečnosti a vyznačuje se vysokou mírou různorodosti prováděných činností; vzhledem k tomu, že existují různé kategorie práce prostřednictvím platforem, například práce on-line nebo na místě, vyžadující vysokou nebo nízkou úroveň kvalifikace, placená úkolově nebo časově či vykonávaná jako hlavní nebo vedlejší zaměstnání, a že existují nejrůznější profily pracovníků platforem a typy platforem; vzhledem k tomu, že podle údajů nadace Eurofound(27) představovala v roce 2017 práce na místě v odborných službách, doručovacích službách a službách osobní dopravy a služeb pro domácnost nejrozšířenější charakteristiku práce prostřednictvím platforem ve vybraných členských státech;

M.  vzhledem k tomu, že většina pracovníků platforem má jiné zaměstnání nebo jiný zdroj příjmu; vzhledem k tomu, že pracovníci platforem bývají málo placeni, ale někteří mají relativně dobré příjmy; vzhledem k tomu, že pracovníci v ekonomice platforem jsou obvykle mladší a vzdělanější než běžná populace(28);

N.  vzhledem k tomu, že pracovníci platforem jsou obecně řazeni mezi osoby formálně samostatně výdělečně činné bez ohledu na jejich skutečné pracovní postavení a navzdory tomu, že jim často chybí úroveň profesionální nezávislosti, která je pro osoby samostatně výdělečně činné charakteristická; vzhledem k tomu, že mnoho pracovníků platforem proto nepožívá rovnocenných ustanovení o sociální ochraně, pracovních právech nebo ochraně zdraví a bezpečnosti, která jsou dána pracovní smlouvou nebo pracovním poměrem v příslušném členském státě; vzhledem k tomu, že digitální pracovní platformy v takových případech neplatí příspěvky na sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že malá část pracovníků platforem má status kmenového zaměstnance nebo zaměstnance agentury práce; vzhledem k tomu, že velký počet soudních rozhodnutí a správních rozhodnutí, a to i u vnitrostátních soudů nejvyšší instance a u Soudního dvora Evropské unie, týkajících se práce prostřednictvím platforem na místě, zejména v odvětví dopravy a dodávek potravin v řadě členských států, potvrdil existenci pracovněprávního vztahu mezi platformami a pracovníky platforem na základě jejich činnosti a propojení s jejich platformou, s následnými právy a nároky; vzhledem k tomu, že by pracovníci měli mít jednoduché prostředky k objasnění a potvrzení svého postavení v zaměstnání a neměli by být nuceni obhajovat svá práva prostřednictvím soudního řízení;

O.  vzhledem k tomu, že nesprávné zařazení některých pracovníků platforem mezi osoby samostatně výdělečně činné v práci prostřednictvím platforem vede k nejistotě a připravuje pracovníky o přístup k zaměstnaneckým právům, sociální ochraně, nárokům a uplatňování příslušných pravidel; vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem nebo podobné modely zaměstnanosti a digitalizace pravděpodobně ovlivní v budoucnu stále více odvětví, jako je doručování, doprava, lidské zdroje, zdravotnictví, péče o děti, osobní služby a služby pro domácnost a cestovní ruch; vzhledem k tomu, že rozvoj digitálních technologií v mnoha odvětvích, zejména v oblasti obchodu a služeb on-line, přináší příležitosti i rizika pro podniky a pracovníky;

P.  vzhledem k tomu, že nové formy práce by měly zůstat udržitelné a spravedlivé a práce prostřednictvím platforem by se měla řídit hodnotami Unie, etikou a přístupem zaměřeným na člověka, v němž digitální technologie zůstávají nástrojem; vzhledem k tomu, že v souvislosti s digitální transformací má v tomto ohledu prvořadý význam vybavit každého evropského občana digitálními dovednostmi;

Q.  vzhledem k tomu, že vysoká míra flexibility je považována za jednu z největších výhod práce prostřednictvím platforem;

R.  vzhledem k tomu, že členské státy vypracovaly různé přístupy, což vedlo k roztříštěným pravidlům a iniciativám s negativními důsledky pro pracovníky, společnosti, včetně platforem, a spotřebitele vyplývající z výsledné nejistoty; vzhledem k tomu, že k překonání z toho vyplývající právní nejistoty, zajištění a zlepšení práv pracovníků platforem, jejich pracovních podmínek a přístupu k sociální ochraně, podpoře inovačního potenciálu udržitelných modelů pracovních platforem a zajištění rovných podmínek jako pro „tradiční“ hospodářské subjekty je zapotřebí legislativní iniciativa na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že většina platforem působí v různých členských státech EU a často nemá sídlo v zemi, v níž jejich pracovníci vykonávají činnost;

S.  vzhledem k tomu, že na evropské úrovni neexistuje žádná definice pojmu „pracovník“, přičemž judikatura Soudního dvora EU stanovila kritéria pro určování postavení pracovníka a osoby samostatně výdělečně činné; vzhledem k tomu, že charakteristiky zaměstnání, která lze kvalifikovat jako pracovní poměr nebo pracovní smlouvu, se v jednotlivých členských státech liší a spadají do pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že zvláštní „třetí status“ pro pracovníky platforem by ještě více narušil hospodářskou soutěž mezi digitálními pracovními platformami a společnostmi v tradiční ekonomice, zejména malými a středními podniky, a nebyl by slučitelný s vnitrostátními klasifikacemi pracovníků a skutečně samostatně výdělečně činných osob v členských státech, což by znamenalo nepředvídatelné právní, správní a soudní důsledky a vysoké riziko další segmentace trhu práce; vzhledem k tomu, že pracovníci platforem by měli být v závislosti na své konkrétní situaci klasifikováni jako pracovníci nebo jako osoby skutečně samostatně výdělečně činné a požívat příslušná práva a podmínky; vzhledem k tomu, že vyvratitelná domněnka pracovního poměru by usnadnila správnou klasifikaci pracovníků platforem ve spojení s obrácením důkazního břemene, což znamená, že pokud pracovníci zpochybňují zařazení svého pracovního postavení v soudním nebo správním řízení, je na straně, která má být považována za zaměstnavatele, aby prokázala, že neexistuje žádný pracovní poměr v souladu s vnitrostátními definicemi stanovenými v právních předpisech nebo kolektivních smlouvách příslušného členského státu; vzhledem k tomu, že vyvratitelná domněnka pracovního poměru nesmí vést k automatické klasifikaci všech pracovníků platforem jako pracovníků;

T.  vzhledem k tomu, že by mělo být zajištěno uplatňování stávajících ustanovení, zejména směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb;

U.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a představují 99 % všech podniků v EU;

V.  vzhledem k tomu, že v práci prostřednictvím platforem existují stejné genderové nerovnosti jako na všeobecném trhu práce, například rozdíly v odměňování žen a mužů a genderová segregace v povoláních nebo odvětvích(29); vzhledem k tomu, že práce prostřednictvím platforem může být příležitostí ke zvýšení účasti žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že zastoupení žen a mužů se však v různých typech služeb a platforem liší, přičemž muži jsou více zastoupeni v práci prostřednictvím platforem s větší pracovní autonomií a ženy častěji vykonávají nejistější práci prostřednictvím platforem s omezenou pracovní autonomií; vzhledem k tomu, že osoby se značnými pečovatelskými a rodinnými povinnostmi jsou proto v nevýhodě, což může mít negativní důsledky, zejména pro ženy(30); vzhledem k tomu, že ženám pracujícím prostřednictvím platforem, zejména řidičkám a ženám poskytujícím úklidové a pečovatelské služby v soukromých obydlích, hrozí riziko sexuálního obtěžování a genderově podmíněného násilí(31), a mohou z důvodu chybějících nástrojů pro oznamování, neexistence kontaktu s odpovědnou řídící osobou nebo obav z negativního hodnocení a ztráty práce v budoucnosti upustit od oznámení;

W.  vzhledem k tomu, že díky rozvoji digitálních technologií v posledních letech je práce prostřednictvím platforem od svého vzniku stále častějším jevem a poskytuje pracovníkům, zákazníkům a podnikům nové příležitosti a možnosti výběru, pokud jde o místo, čas, flexibilitu a četnost jejich vztahů, včetně práce a poskytování služeb; vzhledem k tomu, že podle globální zprávy MOP je pro většinu pracovníků na místě a jednu třetinu pracovníků on-line hlavním zdrojem příjmů práce prostřednictvím platforem na digitálních pracovních platformách, přičemž vyšší podíl je v rozvojových zemích a v případě žen(32); vzhledem k tomu, že v EU však stále představuje malý podíl všeobecného trhu práce, přičemž podle odhadů 11 % pracovní síly v EU poskytuje služby prostřednictvím pracovních platforem na místě nebo on-line pracovních platforem alespoň jednou a pouze pro 1,4 % z nich to bylo v roce 2019 hlavním zaměstnáním(33); vzhledem k tomu, že výhody digitalizace musí být široce a spravedlivě sdíleny mezi platformami, pracovníky platforem, klienty a celou společností; vzhledem k tomu, že k zajištění důstojných pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem a zabránění segmentaci trhu práce jsou zapotřebí silné záruky;

X.  vzhledem k tomu, že platformy jednající jako zaměstnavatelé musí dodržovat všechny své zaměstnavatelské i odvětvové povinnosti;

Y.  vzhledem k tomu, že digitální pracovní platformy používají jako součást svého obchodního modelu nástroje, jako jsou aplikace, algoritmy a umělá inteligence, aby v různé míře sladily nabídku a poptávku a řídily pracovníky; vzhledem k tomu, že algoritmické řízení představuje nové výzvy pro budoucnost práce a může vést k nerovnováze sil a neprůhlednosti rozhodování, jakož i k technologické kontrole a dohledu, což by mohlo zhoršit diskriminační postupy a představovat riziko pro soukromí, zdraví a bezpečnost pracovníků a lidskou důstojnost(34); vzhledem k tomu, že algoritmické řízení musí být plně transparentní a pod lidským dohledem, aby mohli pracovníci v případě potřeby napadat rozhodnutí pomocí účinných postupů, a nesmí se zakládat na neobjektivních souborech údajů týkajících se pohlaví, etnického původu nebo sexuální orientace, aby se zabránilo jakémukoli riziku diskriminace ve výsledcích; vzhledem k tomu, že zranitelnější skupiny, jako jsou ženy, menšiny a osoby se zdravotním postižením, čelí vyššímu riziku předpojatosti při hodnocení(35);

Z.  vzhledem k tomu, že otázka neplacené práce je obzvláště citlivá v prostředí práce prostřednictvím platforem;

AA.  vzhledem k tomu, že vytváření družstev by mohlo představovat důležitý nástroj organizace práce prostřednictvím platforem zdola nahoru a mohlo by podpořit hospodářskou soutěž mezi platformami;

AB.  vzhledem k tomu, že jsou velmi zapotřebí integrovaná dopravní řešení založená na široké škále služeb, která by kladla důraz spíše na systém než na jeho složky, a vzhledem k tomu, že platformy mohou přispět k usnadnění mobility jako služby (MaaS), logistiky jako služby (LaaS) a kolaborativní mobility; vzhledem k tomu, že tato digitalizace by mohla přinést velké příležitosti při budování udržitelného, inovativního, multimodálního odvětví dopravy, mimo jiné prostřednictvím inovací ve veřejné dopravě; vzhledem k tomu, že na budoucnost orientovaný rámec pro společnosti na bázi platforem musí řešit případné problematické otázky v oblasti životního prostředí a zdraví a maximalizovat účinnost mobility, a vzhledem k tomu, že by tedy mělo být provedeno hloubkové posouzení environmentálního dopadu platforem v oblasti dopravy a cestovního ruchu, neboť není dostatek informací o jejich pozitivních a negativních dopadech;

AC.  vzhledem k tomu, že šíření digitálních zprostředkovatelských platforem a platforem pro spolupráci zásadně mění přepravu osob a zboží, zejména poskytováním nových služeb pro společnosti a jednotlivce, rozvojem multimodální dopravy, zlepšením propojení izolovaných oblastí, posílením městské mobility nebo dokonce optimalizací řízení toků;

AD.  vzhledem k tomu, že vysokorychlostní bezdrátové a pevné připojení má zásadní význam pro další rozvoj digitalizovaných služeb v oblasti dopravy; vzhledem k tomu, že EU stanovuje regulační normy pro používání digitálních služeb a produktů, jako je tomu v případě obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR) a evropské digitální strategie, ale zaostává při vytváření konkurenčních podmínek pro nové digitální společnosti a platformy v zájmu jejich dalšího rozvoje a růstu v EU;

Evropský právní rámec

1.  konstatuje, že současný evropský rámec je neuspokojivý, a vyjadřuje politování nad tím, že právní nástroje EU nejsou uplatňovány na mnoho pracovníků platforem v důsledku jejich nesprávné klasifikace a dostatečně nezohledňují nové skutečnosti ve světě práce; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit pracovní podmínky všech pracovníků platforem, kteří pracují prostřednictvím digitálních pracovních platforem, včetně skutečně samostatně výdělečně činných osob; je znepokojen tím, že tato roztříštěnost může mnoho pracovníků platforem dostat do právně nejisté situace, v jejímž důsledku mají tito pracovníci méně práv nebo omezenější práva, než by mělo být zaručeno všem pracovníkům; domnívá se, že nedostatečná regulace by mohla vést k různým výkladům, a tím k nepředvídatelnosti a následnému negativnímu dopadu na podniky i pracovníky;

2.  konstatuje, že význam pojmů „pracovník“ a „osoba samostatně výdělečně činná“ není ve všech členských státech definován jednotně; konstatuje dále, že hranice mezi těmito dvěma pojmy je u nových forem práce někdy nejednoznačná a některým osobám samostatně výdělečně činným nebo pracovníkům proto hrozí, že budou nesprávně zařazeni a nebudou požívat práv, na která mají podle svého postavení nárok; zastává proto názor, že by pracovníci digitálních pracovních platforem měli mít stejná práva a stejný přístup k sociální ochraně na rovnocenném základě jako pracovníci stejné kategorie, kteří nejsou pracovníky platforem, a to při plném respektování rozmanitosti vnitrostátních modelů trhu práce, autonomie sociálních partnerů a vnitrostátních pravomocí;

3.  zdůrazňuje dále, že pracovníci platforem, kteří pracují v různých členských státech nebo kombinují řádné zaměstnávání s prací prostřednictvím platforem v různých členských státech, mohou podléhat zcela odlišným předpisům pro stejnou práci;

4.  domnívá se, že tato právní nejistota musí být naléhavě řešena ve prospěch pracovníků, společností, včetně platforem, i spotřebitelů; domnívá se, že každý návrh musí uznat různorodost platforem a pracovníků platforem, jakož i různé vnitrostátní pracovněprávní předpisy, systémy sociálního zabezpečení a zdravotnictví, potřebu udržitelných modelů digitálních pracovních platforem a respektovat status pracovníků platforem, kteří jsou skutečně samostatně výdělečně činní; zastává názor, že by měl existovat evropský rámec založený na komplexním posouzení dopadů a konzultaci s příslušnými aktéry, který by chránil práci na platformách nabízející důstojné pracovní podmínky a zároveň řešil nejisté formy práce na platformách a který by mohl být doplněn vnitrostátními právními předpisy nebo kolektivními smlouvami; zdůrazňuje, že jakákoli legislativní iniciativa EU by měla podporovat inovace, vytváření nových obchodních modelů, družstev, začínajících podniků a malých a středních podniků, jakož i důstojná pracovní místa; zdůrazňuje, že by měly být i nadále možné příležitosti a pružné uspořádání pracovní doby poskytované digitálními pracovními platformami, pokud nepoškozují sociální ochranu a práva pracovníků;

5.  konstatuje, že případy chybné klasifikace jsou nejrozšířenější v digitálních pracovních platformách, které výrazně, přímo nebo prostřednictvím algoritmu, organizují podmínky a odměnu za práci prostřednictvím platforem; vyzývá Komisi, aby s cílem usnadnit správnou klasifikaci pracovníků platforem do svého nadcházejícího návrhu začlenila vyvratitelnou domněnku o pracovním poměru pro pracovníky platforem v souladu s vnitrostátními definicemi stanovenými v příslušných právních předpisech členských států nebo kolektivních smlouvách, spolu s obrácením důkazního břemene a případně dalšími opatřeními; zdůrazňuje proto, že kdykoli pracovníci platforem zpochybňují klasifikaci svého zaměstnaneckého statusu v soudním řízení před soudem nebo správním orgánem podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, je na straně, která je údajně zaměstnavatelem, aby prokázala, že neexistuje pracovní poměr; zdůrazňuje, že vyvratitelná domněnka pracovního poměru nesmí vést k automatické klasifikaci všech pracovníků platforem jako pracovníků; domnívá se, že klasifikace pracovníků by měla vycházet ze skutečností týkajících se skutečného výkonu práce a kritérií v souladu s vnitrostátními právními předpisy, a nikoli z popisu vztahu stranami; zdůrazňuje, že tato vyvratitelná domněnka zaručuje, že pracovníci, kteří jsou skutečně samostatně výdělečně činní, tak mohou zůstat a mít nadále přístup k práci prostřednictvím platforem; dále vyzývá Komisi, aby objasnila, že nelze uvažovat o vytvoření nového „třetího statusu“ EU mezi pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými, neboť by to nepomohlo vyřešit stávající problémy a hrozilo by další zastřešení již zaměněných pojmů, a aby zajistila, že pracovníci platforem budou v souladu s vnitrostátními právními předpisy buď klasifikováni jako pracovníci, nebo jako osoby samostatně výdělečně činné;

6.  zdůrazňuje, že právní předpisy v členských státech a na evropské úrovni zdaleka neodpovídají rychlosti, s jakou se digitální transformace vyvíjí, což vede k nedostatečné regulaci nových způsobů zaměstnávání, což má přímý dopad na práva pracovníků a fungování on-line platforem;

7.  zdůrazňuje, že jakákoli regulace týkající se on-line platforem musí respektovat zásadu subsidiarity a různé přístupy členských států vzhledem ke stávajícím rozdílům mezi platformami, od počtu pracovníků do té míry, do jaké pokrývají práva pracovníků, a musí být podrobena zkoušce času a digitální transformace;

8.  vítá záměr Komise předložit do konce roku 2021 návrh legislativní iniciativy na zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem, jak bylo oznámeno v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv a jemuž předcházela dvoufázová konzultace se sociálními partnery; vyzývá Komisi, aby v případě, že sociální partneři nevyjádří přání zahájit proces stanovený v článku 155 SFEU, a na základě závěrů veřejných konzultací předložila návrh směrnice o pracovnících platforem s cílem zaručit práva všem pracovníkům platforem a aby řešila specifika práce platforem s cílem zajistit spravedlivé a transparentní pracovní podmínky, zaručit zdravé a bezpečné pracovní prostředí, poskytnout přístup k odpovídající a transparentní sociální ochraně, jakož i jejich právo na řádné uspořádání, vytváření rovných podmínek a svobodnou účast a účast na nich, a to i prostřednictvím transparentního a bezpečného pracovního prostředí a vytvoření nediskriminačních podmínek v oblasti inovací, jakož i jejich právo organizovat se, vytvářet kvalitní a nediskriminační podmínky a zajišťovat svobodné obchodní vztahy a rovné podmínky v rámci kolektivního vyjednávání;

9.  vyzývá Komisi, aby uznala status digitálních platforem práce buď jako zaměstnavatele, (dočasné) agentury práce nebo zprostředkovatele v souvislosti s jejich odvětvím činnosti, s cílem zajistit, aby byly splněny všechny povinnosti vyplývající ze zvláštního postavení, mimo jiné pokud jde o příspěvky na sociální zabezpečení, odpovědnost za zdraví a bezpečnost, odpovědnost za odvody daní z příjmu, náležitou péči a sociální odpovědnost podniků a aby byly zachovány rovné podmínky s ostatními podniky působícími v tomto odvětví;

10.  zdůrazňuje potřebu lépe bojovat proti falešné samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím směrnice, za účelem toho, aby právní předpisy zahrnovaly pracovníky platforem, kteří splňují podmínky charakteristické pro pracovní poměr, a to na základě skutečného výkonu práce, nikoli na základě popisu tohoto poměru stranami;

11.  zdůrazňuje, že hlavní dopad on-line platforem se neomezuje na výhody poskytované spotřebitelům, ale je spíše širokým dopadem, který ovlivňuje celý dodavatelský řetězec, včetně dodavatelů, výrobců, distributorů a spotřebitelů, a musí být odpovídajícím způsobem zohledněn při projednávání právních předpisů;

Spravedlivé a transparentní pracovní podmínky

12.  vyzývá Komisi, aby při zkoumání způsobů, jak zlepšit pracovní podmínky, usilovala o následující:

13.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, do jaké míry jsou stávající pravidla Unie použitelná na trh digitálních platforem práce, a zajistila odpovídající provádění a prosazování; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami proaktivně a na základě principu předvídání posuzovaly potřebu modernizace stávajících právních předpisů, včetně systémů sociálního zabezpečení, tak aby při zajišťování ochrany pracovníků držely krok s technologickým vývojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby koordinovaly systémy sociálního zabezpečení s cílem zajistit exportovatelnost dávek a sčítání dob pojištění v souladu s právními předpisy Unie i členských států;

Zdravé a bezpečné pracovní prostředí

14.  zdůrazňuje, že pracovníci platforem mohou být vystaveni zvýšeným zdravotním a bezpečnostním rizikům jak pro práci na platformách na místě (např. silniční nehody nebo úrazy způsobené stroji nebo chemickými látkami), tak pro práci prostřednictvím on-line platforem (např. v souvislosti s ergonomií počítačových pracovních stanic), která se neomezují pouze na fyzické zdraví, ale mohou ovlivnit také psychosociální zdraví s nepředvídatelnou pracovní dobou, intenzitu práce, konkurenční prostředí (ratingové systémy, pracovní pobídky prostřednictvím bonusů), přetížení informací a izolaci, jako jsou vznikající rizikové faktory; zdůrazňuje, že návrh Komise se musí zabývat zdravím a bezpečností pracovníků platforem při práci v souladu s evropským právním rámcem v oblasti zdraví a bezpečnosti a umožnit jim výkon jejich práv, včetně práva na odpojení, v souladu s prováděním rámcové dohody o digitalizaci evropských sociálních partnerů, aniž by k tomu byli znevýhodněni; zdůrazňuje, že všichni pracovníci platforem na místě musí být vybaveni odpovídajícími osobními ochrannými prostředky a že ti, kdo jsou činní v dopravě a doručování, musí mít zaručeno úrazové pojištění; zdůrazňuje, že digitální pracovní platformy musí zavést záruky na ochranu pracovníků platforem před násilím a obtěžováním, včetně násilí na základě pohlaví, a zavést účinné mechanismy podávání zpráv;

15.  domnívá se, že všichni pracovníci platforem by měli mít nárok na odškodnění v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání a měli by mít nárok na sociální ochranu, včetně nemocenského pojištění a pojištění pro případ invalidity; vítá v tomto ohledu iniciativy některých digitálních pracovních platforem, které jako první krok poskytují pojištění a opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dokud nebude vytvořen legislativní rámec, a zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v této souvislosti mohou hrát kolektivní smlouvy;

Přiměřená a transparentní sociální ochrana

16.  je pevně přesvědčen, že formální a skutečné zahrnutí pracovníků do systémů sociální ochrany, jakož i přiměřenost a transparentnost těchto systémů, by se měly vztahovat na všechny pracovníky včetně osob samostatně výdělečně činných; vyzývá členské státy, aby plně a okamžitě provedly doporučení ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně a aby přijaly opatření k zajištění sociální ochrany pracovníků platforem; vyzývá Komisi, aby v doporučeních pro jednotlivé země v rámci evropského semestru přezkoumala pokrok, jehož členské státy v tomto ohledu dosáhly;

17.  připomíná, že sociální ochrana je bezpečnostní systém založený na solidaritě, který je prospěšný nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost jako celek; zdůrazňuje, že pracovníci platforem čelí jedinečným výzvám, pokud jde o splnění požadavků na způsobilost a způsobilost pro dávky sociálního zabezpečení, což následně ovlivňuje jejich budoucí vyhlídky, finanční životaschopnost a solidaritu systémů sociálního zabezpečení; domnívá se, že pracovníci platforem by měli mít přístup ke všem částem sociálního zabezpečení v souladu se svým postavením; připomíná zejména, že je důležité, aby členské státy zajistily a v případě potřeby rozšířily přístup k sociální ochraně pro samostatně výdělečně činné pracovníky platforem, a to i pro osoby, které přecházejí z jednoho postavení do druhého nebo které mají obě postavení, aby byla zaručena přenositelnost nashromážděných sociálních práv a nároků a systémů zahrnujících mateřské a rovnocenné rodičovské dávky a dávky v nezaměstnanosti, úrazové, dlouhodobé péči, invaliditě, nemoci, zdravotní péči a dávkách ve stáří;

Práva na zastoupení a kolektivní vyjednávání

18.  připomíná, že svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání jsou základními právy všech pracovníků a má za to, že směrnice o pracovnících platforem by měla zajistit, aby tato práva byla účinná, byla plně uplatňována a aby byla vymáhána; je znepokojen výskytem nevyvážených a asymetrických vztahů mezi digitálními pracovními platformami a pracovníky, kteří často postrádají individuální sílu k vyjednávání spravedlivých podmínek; dále konstatuje, že existují rovněž praktické problémy, jako například nedostatek společných komunikačních prostředků a příležitostí setkávat se on-line nebo osobně, což může v praxi bránit kolektivnímu zastoupení; konstatuje, že existuje také potenciál pro inovativní přístupy k otevření nových způsobů sociálního dialogu a organizace prostřednictvím digitálních řešení; vyzývá Komisi, aby se ve svém návrhu těmito překážkami zabývala; zdůrazňuje, že je třeba řádně organizovat a zastupovat pracovníky a platformy založené na platformách, aby se usnadnil sociální dialog a kolektivní vyjednávání;

19.  zdůrazňuje, že kooperativní právní forma by mohla být důležitým nástrojem pro organizaci práce prostřednictvím platforem zdola nahoru, což může mít rovněž pozitivní dopad na vnitřní demokracii a posílení postavení pracovníků;

20.  vyjadřuje politování nad právními obtížemi v kolektivním zastoupení, kterým čelí pracovníci platforem, a je si vědom toho, že jednotlivé osoby samostatně výdělečně činné jsou považovány za „podniky“ a jako takové podléhají zákazu dohod omezujících hospodářskou soutěž; v tomto ohledu bere na vědomí počáteční posouzení dopadů, které zveřejnila Komise(37), a plánovanou iniciativu k řešení této překážky a legislativní iniciativu ke zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem při současném respektování stávajících systémů kolektivního vyjednávání; je přesvědčen, že právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže nesmí bránit zlepšování pracovních podmínek (včetně stanovení odměn) a sociální ochrany samostatně výdělečně činných pracovníků platforem prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila, že kolektivní smlouvy nespadají do oblasti působnosti práva hospodářské soutěže, aby se zajistilo, že se mohou sdružovat a kolektivně vyjednávat, a aby byla zaručena lepší rovnováha vyjednávací síly a spravedlivějšího vnitřního trhu;

Odborná příprava a dovednosti

21.  zdůrazňuje význam odborné přípravy, a zejména potřebu, aby digitální pracovní platformy poskytovaly pracovníkům platforem školení týkající se používání jejich internetových stránek nebo aplikace, vykonávaných úkolů a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; dále zdůrazňuje, že pracovníci platforem, zejména ti, kteří mají nižší kvalifikaci, by měli mít přístup k další odborné přípravě, která umožní získání dovedností a rekvalifikace s cílem zlepšit jejich zaměstnatelnost a profesní dráhu; vyzývá k usnadnění uznávání, validace a přenositelnosti dosažených výsledků v oblasti neformálního a informálního učení, ale také při uznávání dovedností získaných během práce prostřednictvím platforem; v tomto ohledu má za to, že pro pracovníky platforem, kteří se zúčastnili takového školení, by mělo být vydáváno „osvědčení o zkušenostech“, které by bylo možné nahrát na individuální vzdělávací účty; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se vzděláváním a odbornou přípravou pracovníků platforem zabývala v nadcházejících návrzích týkajících se evropského přístupu k mikrovýkresům a individuálním vzdělávacím účtům; zdůrazňuje některástrategická partnerství vytvořená platformami s cílem zajistit přístup k odborné přípravě pro pracovníky platforem (jako jsou jazykové kurzy, personalizované odborné vedení a video coaching), aby mohli učinit další kroky ve své profesní dráze; domnívá se, že tyto osvědčené postupy by měly být začleněny do platforem ve všech odvětvích;

22.  zdůrazňuje, že digitální kompetence mají mimořádný význam; je přesvědčen, že investice do odborného vzdělávání a celoživotního učení jsou nezbytné k zajištění toho, aby pracovníci byli vybaveni správnými dovednostmi pro digitální věk; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily své systémy vzdělávání a odborné přípravy digitálnímu trhu práce s cílem podporovat digitální gramotnost a dovednosti a podporovat podnikání; zdůrazňuje, že založená na pracovních platformách se dosud rozvíjela především v městských oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k boji proti digitální propasti a zajistily přístup k digitálním službám pro všechny; v této souvislosti zdůrazňuje význam zavedení širokopásmového připojení 5G ve venkovských oblastech;

23.  zdůrazňuje, že je pro pracovníky platforem třeba zajistit stejný přístup k celoživotnímu učení, jaký mají pracovníci v tradiční ekonomice, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy, a zároveň podporovat inovace, prosazovat konkurenceschopný růst podporující začlenění a zaručit rovné podmínky pro podniky;

Algoritmy a datový management

24.  domnívá se, že používání algoritmů v práci by mělo být pro pracovníky transparentní, nediskriminační, důvěryhodné a etické; zdůrazňuje, že algoritmická transparentnost a nediskriminace by se měly vztahovat na přidělování a rozdělování úkolů, stanovování cen, reklamu, ratingy a interakce; dále poukazuje na to, že funkce managementu pomocí algoritmů, zejména přidělování úkolů, ratingy, postupy deaktivace a stanovování cen a jakékoli jejich změny, by měly být srozumitelně vysvětleny a sděleny jasným a aktuálním způsobem a měly by být součástí sociálního dialogu při respektování obchodního tajemství v souladu se směrnicí (EU) 2016/943, zejména 13. a 18. bodem odůvodnění a články 3 a 5 této směrnice; zdůrazňuje, že veškerá algoritmická rozhodnutí musí být etická, odpovědná, zpochybnitelná a případně vratná, a zdůrazňuje, že je důležité, aby příslušné orgány v tomto ohledu prováděly pravidelné kontroly v souladu s vnitrostátními právními předpisy, aby se zabránilo chybnému výstupu umělé inteligence; opakuje, že veškerá algoritmická rozhodnutí musí být v souladu s právem nebýt předmětem rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování, jak je zakotveno v čl. 22 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, což znamená, že musí existovat lidský dohled; zdůrazňuje, že pobídkové praktiky, jako jsou mimořádné bonusy nebo represivní praktiky, jako je hodnocení, které mají dopad na pracovní dobu a vedou k přidělení méně práce, nesmí vést k riskantnímu chování nebo zdravotním a bezpečnostním rizikům, včetně duševního zdraví; je přesvědčen, že nediskriminační algoritmy jsou ty, které brání genderovým, rasovým a jiným sociálním předsudkům při výběru a zacházení s různými skupinami a neposilují nerovnosti a stereotypy;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily náležitou ochranu práv a dobrých životních podmínek pracovníků platforem, jako je nediskriminace, soukromí, autonomie a lidská důstojnost při používání umělé inteligence a algoritmického řízení, včetně předpovědí a označování nástrojů pro předvídání chování, sledování pokroku v reálném čase, softwaru pro sledování výkonnosti a času, automatických behaviorálních nepřímých pobídek a nevhodných postupů dohledu; zdůrazňuje, že pracovníci by měli být vždy informováni a konzultováni před použitím takových zařízení a postupů; domnívá se, že je třeba podporovat odbornou přípravu vývojářů algoritmů v etických, transparentních a protidiskriminačních otázkách;

26.  je znepokojen nedostatečným dodržováním práv duševního vlastnictví u tvůrčích děl samostatně výdělečně činných pracovníků platforem a vyzývá Komisi a členské státy, aby tento problém řešily a zajistily řádné vymáhání platných právních předpisů;

27.  domnívá se, že pracovníci by měli být informováni o recenzích klientů; zdůrazňuje, že pracovníci by měli mít právo se odvolat proti nezaplacení a nechat si toto odvolání přezkoumat zaměstnancem platformy;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že čekací doba a dostupnost na platformě budou považovány za pracovní dobu u pracovníků platforem v pracovním poměru;

29.  připomíná, že všechny on-line platformy musí zajistit plný soulad s právními předpisy EU, včetně právních předpisů o zákazu diskriminace a ochraně údajů; zdůrazňuje, že pracovníci platforem a se svým souhlasem jejich zástupci by měli mít plný přístup ke všem údajům týkajícím se jejich vlastních činností, pochopit, jak jsou jejich osobní údaje zpracovávány, měli by být informováni o jakékoli klasifikaci nebo hodnocení pracovníka ze strany platformy, která by mohla mít dopad na jejich podmínky zaměstnání nebo pracovní podmínky a měla by mít právo exportovat své ratingy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že pracovníci platforem budou mít účinné právo na přenositelnost údajů, jak je zakotveno v článcích 20 a 88 obecného nařízení o ochraně osobních údajů; domnívá se, že by měla být prozkoumána možnost přenosné kvalifikace pracovníků, zpětné vazby klientů a osvědčení o hodnocení dobré pověsti, které by byly uznávány mezi podobnými platformami;

30.  konstatuje, že povaha práce prostřednictvím platforem a absence definovaného pracoviště mohou vést k dalšímu pronajímání účtů pracovníků a nehlášené práci; domnívá se, že by měly být zaručeny spolehlivé postupy ověřování totožnosti uživatele platformy bez povinného zpracování biometrických údajů;

31.  zdůrazňuje, že potenciální výhody on-line pracovních platforem z hlediska efektivity oproti tradičnímu trhu práce by měly být založeny na spravedlivé hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek mezi pracovní platformou a tradičními podniky, zejména malými a středními podniky, musí ekonomika platforem stejně jako jakákoli jiná ekonomika platit daně a sociální příspěvky a dodržovat pracovněprávní a sociální předpisy; zdůrazňuje, že je v případě potřeby nutné odpovídajícím způsobem upravit související politiky;

32.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že do návrhů na vytvoření evropského čísla sociálního zabezpečení (ESSN) budou zahrnuti pracovníci platforem a pracovníci v jakékoli podobné formě, kterou umožňují technologické inovace, a aby byla na práci platforem uplatňována spravedlivá pravidla nediskriminačním způsobem;

33.  uznává, že ekonomika pracovních platforem může být využívána pro sociální účely; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly modely sociální ekonomiky v ekonomice založené na platformách práce a aby si v tomto ohledu vyměňovaly osvědčené postupy, neboť sociální podniky se během krize COVID-19 ukázaly být odolné;

Další doporučení

34.  připomíná, že značný počet platforem pracuje na provádění vnitřních předpisů a programů s cílem vytvořit bezpečnější prostředí pro své pracovníky, a domnívá se, že tyto postupy by měly být podporovány opatřeními EU a členských států v této oblasti; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení evropské značky kvality na základě důkladného posouzení dopadu, která by byla udělena platformám uplatňujícím osvědčené postupy pro pracovníky platforem, aby uživatelé, pracovníci a spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí, a která by zdůrazňovala platformy s kvalitními pracovními podmínkami založenými na kolektivních smlouvách a vysokou mírou transparentnosti;

35.  konstatuje, že údaje týkající se počtu pracovníků platforem a jejich rozdělení podle odvětví jsou stále roztříštěné; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy shromáždila spolehlivé a srovnatelné údaje o pracovnících platforem s cílem získat přesnější představu o rozsahu činnosti digitálních platforem práce a prohloubit znalosti o pracovních podmínkách a podmínkách zaměstnávání pracovníků platforem, včetně sociálního zabezpečení a rozsahu příjmů;

36.  vyzývá vnitrostátní veřejné služby zaměstnanosti a síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES), aby lépe informovaly o příležitostech nabízených pracovními platformami;

37.  vyzývá členské státy, aby podporovaly inovativní formy práce prostřednictvím platforem v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy, a vyzývá Komisi, aby ve svém nadcházejícím právním rámci zohlednila kvalitní pracovní podmínky a zachovala flexibilitu při současném zajištění práv pracovníků;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že pracovníci platforem budou mít možnost odmítnout pracovní úkol, pokud je mimo referenční hodiny a dny nebo pokud nebyli o pracovním úkolu informováni, v souladu s minimální výpovědní lhůtou, aniž by nesli negativní důsledky tohoto odmítnutí;

39.  zároveň vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily inovativní, účinná a sociálně přínosná přeshraniční řešení zajišťující sociální pokrytí a ochranu;

40.  zdůrazňuje, že zajištění dodržování práv pracovníků je nezbytnou součástí politiky udržitelného cestovního ruchu; zdůrazňuje stále důležitější úlohu digitálních platforem a shromažďování údajů v rámci činností v oblasti cestovního ruchu; zdůrazňuje proto zásadní úlohu, kterou bude shromažďování údajů o pracovnících platforem plnit při dosahování skutečně udržitelných projektů v oblasti cestovního ruchu, které zajistí investice do cestovního ruchu a pracovní místa ve prospěch místních komunit a pracovníků a zároveň usnadní spravedlivé rozdělování zisků;

41.  připomíná, že ženy tvoří pouze 22 % pracovníků v odvětví dopravy a představují také menšinu pracovníků platforem v odvětví dopravy a cestovního ruchu, přičemž podle neoficiálních údajů mají ženy pracující v rámci platforem v odvětví dopravy horší zaměstnanecké a pracovní podmínky než jejich mužské protějšky;

o
o   o

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57. (2) Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 105. (3) Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1. (4) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (5) Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1. (6) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13436-2019-INIT/en/pdfhttps://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13436-2019-INIT/en/pdf (7) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9686-2019-INIT/en/pdf (8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0021. (9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0371. (10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0284. (11) Přijaté texty, P9_TA(2020)0275. (12) Přijaté texty, P9_TA(2020)0272. (13) Přijaté texty, P9_TA(2020)0194. (14) Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 35. (15) Úř. věst. C 242, 10.7.2018, s. 24. (16) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 125. (17) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 135. (18) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 88. (19) https://www.etuc.org/system/files/document/file2020-06/Final%2022%2006%2020_Agreement%20on%20Digitalisation%202020.pdf (20) Studie – „The Platform economy and precarious work“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce A – Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, 11. září 2020. (21) Studie – „The Social Protection of Workers in the Platform Economy“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce A – Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života, 7. prosince 2017. (22) https://www.eurofound.europa.eu/cs/data/platform-economy (23) Studie – „Data subjects, digital surveillance, AI and the future of work“, Evropský parlament, Generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, oddělení vědeckých prognóz, 23. prosince 2020. (24) https://www.dw.com/pl/ue-chce-lepiej-chroni%C4%87-pracuj%C4%85cych-za-po%C5%9Brednictwem-platform-cyfrowych/a-56676431 (25) Howard, J., Nonstandard work arrangements and workers health and safety, American Journal of Industrial Medicine, svazek 60, vydání 1, 2016, s. 1-10. (26) ILO, World Employment and Social Outlook 2021 „Úloha digitálních platforem práce při transformaci světa práce“, s. 20. (27) https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef18001en.pdf (28) 21 Studie – „The Social Protection of Workers in the Platform Economy“ (Sociální ochrana pracovníků v ekonomice platforem), Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce A – Hospodářská politika, politika v oblasti vědy a kvality života, 7. prosince 2017, s. 34, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/614184/IPOL_STU(2017)614184_EN.pdf (29) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Index rovnosti žen a mužů 2020: „Digitalisation and the future of work“ (Digitalizace a budoucnost práce), s. 14. (30) EIGE, Index rovnosti žen a mužů 2020: „Digitalisation and the future of work“ (Digitalizace a budoucnost práce), s. 98–99. (31) EIGE, Index rovnosti žen a mužů 2020: „Digitalisation and the future of work“ (Digitalizace a budoucnost práce), s. 114. (32) 25 ILO, World Employment and Social Outlook 2021 „Úloha digitálních platforem práce při transformaci světa práce“, s. 22. (33) 26 Společné výzkumné středisko Evropské komise, Platform workers in Europe: Důkazy z průzkumu COLLEEM (2018) a nové důkazy o pracovnících platforem v Evropě: Výsledky druhého průzkumu COLLEEM (2020). (34) 27 Workplace Monitoring & Surveillance (Monitorování a dohled na pracovišti), Data & Society, Mateescu, A., Nguyen, A., vysvětlení: únor 2019 (35) 28 Zpráva o indexu rovnosti žen a mužů 2020, Digitalizace a budoucnost práce, s. 98–99. (36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1). (37) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=PI_COM%3AAres%282021%29102652