Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1368 (2001), 1373 (2001), 2210 (2015), 2344 (2017). 2513 (2020) a 2593 (2021),

–  s ohledem na společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace ze dne 2. října 2016,

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, která byla podepsána dne 18. února 2017(1),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. července 2017 nazvané „Prvky strategie EU v Afghánistánu“ (JOIN(2017)0031),

–  s ohledem na prohlášení o Afghánistánu, které učinil vysoký představitel jménem Evropské unie dne 17. srpna 2021,

–  s ohledem na proslov vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové, který pronesla dne 24. srpna 2021 na mimořádném zasedání Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 ze dne 24. srpna 2021 o Afghánistánu,

–  s ohledem na prohlášení Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 31. srpna 2021 o situaci v Afghánistánu,

–  s ohledem na výsledky společné schůze EU, NATO a skupiny G7 o Afghánistánu,

–  s ohledem na oznámení Tálibánu ze dne 7. září 2021 o vytvoření prozatímní vlády Afghánistánu,

–  s ohledem na mezinárodní dárcovskou konferenci OSN o Afghánistánu, která se konala ve dnech 13. a 14. září 2021 v Ženevě,

–  s ohledem na prohlášení ze dne 3. září 2021, které na tiskové konferenci po neformálním zasedání ministrů zahraničních věcí (Gymnich) učinil místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell,

–  s ohledem na to, že dne 30. srpna 2021 bylo ukončeno stahování amerických ozbrojených sil z Afghánistánu,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte a obecné zásady o dětech a ozbrojeném konfliktu a o obráncích lidských práv,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků podepsanou dne 28. července 1951 v Ženevě a na protokol z roku 1967 k této úmluvě,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

–  s ohledem na globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a globální pakt OSN o uprchlících, které navazují na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, jež byla Valným shromážděním OSN jednomyslně přijata dne 19. září 2016,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že zatímco Afghánistán byl v 90. letech pod vládou Tálibánu hlavním útočištěm a sídlem velitelství mezinárodních teroristických organizací, zejména al-Káidy, odpovědných za řadu barbarských teroristických útoků namířených proti civilistům v Asii, Africe, Austrálii, Evropě a Americe a za nejvražednější teroristický útok v historii spáchaný dne 11. září 2001 ve Spojených státech, při němž bylo zabito téměř 3 000 osob více než 90 národností;

B.  vzhledem k tomu, že barbarský útok na Spojené státy, k němuž došlo před 20 lety, vedl k přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1368 a v roce 2001 k intervenci v Afghánistánu pod vedením USA, v jejímž důsledku došlo ke svržení Tálibánu a k rozbití a oslabení al-Káidy a dalších celosvětových džihádistických organizací, což je proces, jehož pokračování je nyní vážně ohroženo;

C.  vzhledem k tomu, že po útocích dne 11. září 2001 použilo NATO článek 5 své zakládající smlouvy, což byl jediný případ v historii, kdy NATO uplatnilo ustanovení o kolektivní obraně, kdy se na zajištění bezpečnosti Afghánistánu podílelo více než 40 zemí a desítky dalších států a organizací, včetně EU, se v souladu s následnými rezolucemi OSN zapojily do její stabilizace;

D.  vzhledem k tomu, že NATO a spojenecké země byly v Afghánistánu přítomny od pádu Tálibánu v roce 2001; vzhledem k tomu, že v dubnu 2021 Spojené státy po třech letech jednání s Tálibánem oznámily stažení svých jednotek, které mělo být ukončeno do 11. září 2021; vzhledem k tomu, že stažení jednotek NATO a spojeneckých jednotek bylo dokončeno v srpnu 2021;

E.  vzhledem k tomu, že Tálibán následně začal rychle dobývat území, která byla dosud pod kontrolou vlády; vzhledem k tomu, že afghánská armáda a bezpečnostní síly nebyly schopny zajistit účinnou obranu a že prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země; vzhledem k tomu, že Tálibán zemi zcela ovládl a obnovil Islámský emirát Afghánistán;

F.  vzhledem k tomu, že v srpnu 2021 bylo pod vedením USA z Afghánistánu evakuováno bez koordinace mezinárodního společenství 110 000 osob; vzhledem k tomu, že se Spojeným státům a mezinárodnímu společenství podařilo během dvou týdnů v srpnu 2021 letecky přepravit do bezpečí více než 120 000 ohrožených Afghánců, místních zaměstnanců diplomatických misí a vojenských kontingentů a cizích státních příslušníků; vzhledem k tomu, že v zemi bylo ponecháno 150 až 170 tisíc Afghánců, kteří v posledních dvaceti letech pracovali pro mezinárodní společenství, a že je jejich život v ohrožení;

G.  vzhledem k tomu, že Tálibán oznámil dne 7. září 2021 vytvoření přechodné vlády pod vedením Muhammada Hasana Achunda, předsedy rady vedení Tálibánu, do níž nebyly přizvány žádné ženy ani osoby, které nejsou členy Tálibánu; vzhledem k tomu, že mezi členy přechodné tálibánské vlády patří osoby odpovědné za teroristické činy, mj. bývalí trestanci, osoby, na něž se vztahují sankce OSN, a jedna osoba na seznamu nejhledanějších zločinců, který vede FBI; vzhledem k tomu, že mnoho členů tálibánské přechodné vlády je držitelem pasů vydaných v Pákistánu; vzhledem k tomu, že tato vláda silně diskriminuje etnické a náboženské menšiny v zemi;

H.  vzhledem k tomu, že přechodná tálibánská vláda vznikla, aniž by byly dodrženy sliby Tálibánu, že vytvoří inkluzivní vládu; vzhledem ke zrušení Ministerstva pro záležitosti žen; vzhledem k tomu, že Tálibán v Afghánistánu neplánuje trvalou účast žen ve vedoucích pozicích, že pronásleduje jejich vedoucí představitelky, státní úřednice a aktivistky a používá smrtící sílu k rozhánění protestů na podporu práv žen; vzhledem k důvodným obavám, že dojde ke zrušení Zákona o odstranění násilí vůči ženám, který stanovuje trestní sankce za dětské a nucené sňatky, domácí násilí a řadu dalších případů zneužívání žen;

I.  vzhledem k tomu, že přechodná tálibánská vláda vydala celostátní zákaz protestů a zahájila tvrdé útoky na svobodné sdělovací prostředky, včetně zadržování novinářů a útoků na ně a zavádění nových omezení týkajících se činnosti sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, Tálibán používá propagandu k šíření nenávisti vůči Západu a EU;

J.  vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv rychle zhoršuje; vzhledem k tomu, že seznam zranitelných a ohrožených osob zahrnuje většinu obyvatelstva, včetně žen, dívek, komunity LGBTI+, etnických a náboženských menšin, zejména šíitských Hazárů, členů občanské společnosti, akademických pracovníků, novinářů, právníků, soudců, umělců a politiků a státních úředníků předchozí afghánské vlády; vzhledem k tomu, že v minulosti byly ženy během ozbrojených konfliktů vystaveny násilí na základě pohlaví a sexuálnímu násilí, které se používá jako válečná zbraň;

K.  vzhledem k tomu, že Tálibán se údajně zaměřuje na jednotlivce, které pronásleduje, používá vůči nim násilí a zabíjí je za účelem odvety; vzhledem k tomu, že většině žen bylo znemožněno vrátit se na pracoviště a univerzity a do škol; vzhledem k tomu, že v zemi vypukly protesty zejména proti vládě složené pouze z mužů a jejím plánům omezit práva žen a vyloučit ženy z veřejného života, mj. ze sportovních aktivit; vzhledem k tomu, že Tálibán násilně potlačil demonstrace a místní odpor, zejména v údolí Pandžšír;

L.  vzhledem k tomu, že země čelí prohlubující se humanitární katastrofě; vzhledem k tomu, že v zemi je vážný nedostatek potravin, vody a léků; vzhledem k tomu, že 18,4 milionu Afghánců potřebuje humanitární pomoc, včetně 14 milionů Afghánců, kteří již trpí nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že Komise oznámila navýšení humanitární pomoci pro osoby zůstávající v zemi i ty, které ze země prchají, na více než 200 milionů EUR;

M.  vzhledem k tomu, že krize v Afghánistánu je především tragédií afghánského lidu, ale ohrožuje také vlastní bezpečnost EU; vzhledem k tomu, že EU by měla vyvodit ze společného nezdaru příslušné závěry a připravit se na jeho důsledky, pokud jde o naši bezpečnost, včetně případné větší hrozby terorismu; vzhledem k tomu, že převzetí moci Tálibánem dodalo odvahu džihádistům na celém světě;

N.  vzhledem k tomu, že Afghánci už celé roky prchají ze své země a hledají útočiště především v sousedních zemích, ale také v Evropě; vzhledem k tomu, že může dojít k nárůstu počtu Afghánců směřujících do Evropy;

O.  vzhledem k tomu, že Komise nezajistila koordinaci evakuace evropských státních příslušníků a afghánských občanů pracujících pro EU a její členské státy, ani nebyla schopna vytvořit skutečný evropský letecký most; vzhledem k tomu, že evakuace státních příslušníků EU a ohrožených Afghánců, kteří chtějí uprchnout ze země, není u konce a vyžaduje jednotný postup EU a jejích členských států, včetně vytvoření komunikačního kanálu se zástupci Tálibánu;

P.  vzhledem k tomu, že komunikace s Tálibánem by neměla v žádném případě vést ke zrušení sankcí vůči jeho členům;

Q.  vzhledem k tomu, že mezinárodní letiště v Kábulu znovu zahájilo částečný provoz, avšak pozemní hraniční přechody v Afghánistánu Tálibán přísně střeží; vzhledem k tomu, že miliony Afghánců zůstávají v zemi, neboť nemají možnost ji opustit;

R.  vzhledem k tomu, že situace v zemi je i nadále mimořádně nejistá; vzhledem k tomu, že k odpovědnosti za bombový útok na letiště, k němuž došlo dne 26. srpna 2021 a při němž bylo zabito přibližně 170 osob, se přihlásila organizace ISIS-Chorásán, která je regionální odnoží tzv. Islámského státu;

S.  vzhledem k tomu, že Tálibán čelí vnitřním rozporům a opozici ze strany dalších extremistických a radikálních skupin v Afghánistánu; vzhledem k tomu, že afghánský režim má nyní rovněž přístup k vojenskému vybavení, které na místě zanechaly afghánské a spojenecké síly; vzhledem k tomu, že tyto zbraně by se snadno mohly dostat do rukou jiných mezinárodně uznaných teroristických skupin, jako je Islámský stát, al-Káida a jejich spojenci;

T.  vzhledem k tomu, že Afghánistán je jednou ze zemí vyznačujících se největší závislostí na pomoci na světě, kdy stálou pomoc potřebuje více než 18 milionů lidí, tedy polovina obyvatelstva, a třetina obyvatelstva trpí nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že jen v tomto roce muselo opustit svůj domov přibližně 600 000 Afghánců, z nichž 80 % tvoří ženy a děti; vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Afghánistánu celkem 5 milionů vnitřně vysídlených osob a že 2,2 milionu afghánských uprchlíků již žije v sousedních zemích; vzhledem k tomu, že vyplácení humanitární pomoci značně narušuje kontrola Tálibánu;

U.  vzhledem k tomu, že v roce 2021 se z Íránu a Pákistánu dosud vrátilo 760 000 Afghánců, což zatížilo kapacitu stávajících služeb a vyvolalo obavy, pokud jde o jejich opětovné začlenění do společnosti a životní podmínky; vzhledem k tomu, že Komise oznámila navýšení humanitární pomoci pro osoby zůstávající v zemi i ty, které ze země prchají, na více než 200 milionů EUR;

V.  vzhledem k tomu, že od roku 2001 bylo v Afghánistánu dosaženo prokazatelného pokroku v oblasti práv žen a dívek, mj. pokud jde o jejich přístup ke vzdělání a zdravotní péči a jejich účast na občanském a politickém životě; vzhledem k tomu, že toto zlepšení je pravděpodobně největším úspěchem dosaženým v rámci nejnovějšího vývoje v této zemi; vzhledem k tomu, že tento částečný pokrok je nyní v důsledku převzetí moci v Afghánistánu hnutím Tálibán vážně ohrožen;

W.  vzhledem k tomu, že Tálibán usiluje o mezinárodní uznání, legitimitu a podporu a veřejně prohlásil, že umožní ženám svobodu v rámci islámského práva, což je v rozporu s množícími se zprávami o restriktivních praktikách zaváděných po celém Afghánistánu a o útocích proti ženám, akademickým pracovníkům, obráncům lidských práv, pracovníkům sdělovacích prostředků a státním zaměstnancům; vzhledem k tomu, že existují zprávy o tom, že Tálibán sleduje osoby, které sloužily předchozím orgánům, a následně je ze msty zabíjí;

X.  vzhledem k tomu, že více než 75 % rozpočtu afghánského státu a více než 95 % jeho vojenského rozpočtu pocházelo od mezinárodního společenství;

Y.  vzhledem k tomu, že nedávné prudké rozšíření pandemie onemocnění COVID-19 v zemi, nedostatek očkovacích látek a zdravotnických potřeb, sucho a nadcházející zima jsou okolnosti, které pravděpodobně dále zhorší současnou socioekonomickou a humanitární krizi; vzhledem k tomu, že logistickou a bezpečnostní situaci dále zhoršuje pandemie tohoto onemocnění;

1.  vyjadřuje politování nad násilným převzetím moci v Afghánistánu ze strany Tálibánu a odmítá uznat jeho současnou vládu; vyjadřuje vážné znepokojení nad budoucností Afghánistánu poté, co vládu nad zemí převzal Tálibán, který zavádí radikální právo šarí´a a zbavuje afghánský národ základních práv a svobod, kterých požíval v posledních 20 letech; vyjadřuje nejhlubší soustrast a podporu obětem pokračujícího násilí a teroristických útoků a jejich rodinám;

2.  vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám a přátelům všech vojáků a civilistů, kteří v posledních 20 letech přišli o život v Afghánistánu;

3.  vyjadřuje hlubokou a upřímnou solidaritu s Afghánci, kteří uprchli ze země, i s těmi, kteří v zemi zůstávají; opakuje, že se jedná především o humanitární krizi a krizi v oblasti lidských práv, v níž musí být bezpečnost a práva Afghánců vždy na prvém místě;

4.  je hluboce znepokojen počínající humanitární, hospodářskou a uprchlickou krizí v Afghánistánu; domnívá se, že bezpečná, mírová a demokratická budoucnost Afghánistánu vyžaduje inkluzivní politické řešení; znovu potvrzuje, že je i nadále odhodlán podporovat mírový proces a obnovu po skončení konfliktu, které budou probíhat pod vedením a odpovědností Afghánců, což je jediná spolehlivá cestu k inkluzivnímu dlouhodobému míru, bezpečnosti a rozvoji;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že politický proces a vojenské plánování vedoucí ke stažení amerických vojsk z Afghánistánu probíhaly jednostranně a bez dostatečné koordinace se spojenci v NATO; lituje skutečnosti, že během záchranné operace v Kábulu nedocházelo ke spolupráci nebo koordinaci mezi členskými státy EU, zejména pokud jde o komunikaci s USA, což vedlo k tomu, že většina velvyslanectví nebyla na vstup Tálibánu do Kábulu připravena; domnívá se, že větší koordinace mohla pomoci předejít následnému chaosu a zoufalství a vedla by k účinnějším postupům, které by osobám, na něž se vztahovala záchranná operace, umožnily dostat se na letiště spořádanějším a předvídatelnějším způsobem;

6.  vyjadřuje politování nad nedostatečnou komunikací mezi USA a evropskými zeměmi a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby tento proces kriticky zhodnotily a do konce tohoto roku předložily Evropskému parlamentu vyplývající hodnocení;

7.  vyjadřuje vděčnost za odvahu projevenou vojenským personálem, uniformovanými příslušníky, pracovníky v oblasti humanitární pomoci a rozvoje, diplomaty a místními zaměstnanci, kteří v Afghánistánu pracovali a zčásti ještě pracují; vyzdvihuje významné oběti, které byly v posledních dvou desetiletích vynaloženy k dosažení míru a bezpečnosti v Afghánistánu;

8.  vyjadřuje silné zklamání nad rychlým zhroucením afghánských státních struktur, jež nebyly schopny nebo ochotny odolat ofenzívě Tálibánu, který do deseti dnů od obsazení prvního provinčního hlavního města vstoupil do Kábulu; vyjadřuje zklamání nad neúspěšným vůdcovstvím prezidenta Ašrafa Gháního a nad jeho rozhodnutím uprchnout z Afghánistánu; žádá prošetření údajné možné zpronevěry finančních prostředků z afghánského rozpočtu ze strany prezidenta Ghaního a dalších členů politické elity;

Výzva k ukončení násilí

9.  je zděšen zprávami o porušování lidských práv, jež hovoří mimo jiné o popravách civilistů a příslušníků afghánských národních bezpečnostních sil, náboru dětských vojáků, potlačování pokojných protestů a projevů nesouhlasu a omezování lidských práv, zejména v případě žen a dívek, obránců lidských práv, osob LGBTI+, náboženských menšin, novinářů, spisovatelů, akademických pracovníků a umělců; naléhavě vyzývá Tálibán, aby tyto praktiky okamžitě ukončil a zejména afghánským ženám zajistil mimo jiné právo na vzdělání, práci, sport, svobodný pohyb, shromažďování a sdružování;

10.  poukazuje na to, že je nutné zdokumentovat a okamžitě a transparentně vyšetřit všechny nahlášené případy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a pohnat příslušné osoby k odpovědnosti; podporuje v této souvislosti používání globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (unijního Magnitského zákona); očekává, že členské státy zajistí přijetí rezoluce, kterou bude zřízena zjišťovací mise do Afghánistánu se silným mandátem, jakožto prioritu na nadcházejícím 48. řádném zasedání Rady pro lidská práva;

11.  vyzývá ESVČ a členské státy, aby zajistily přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o prodloužení mise OSN v Afghánistánu (UNAMA), která končí 17. září 2021;

Posílená koordinace snah o evakuaci

12.  vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly na usnadnění další evakuace občanů EU a Afghánistánu, kteří jsou ohroženi, zejména prostřednictvím používání dostupných bezpečných koridorů; připomíná, že EU očekává, že Tálibán tento odchod usnadní; opakuje, že je třeba se v tomto ohledu zaměřovat na obzvláště ohrožené skupiny, mezi něž patří mimo jiné všechny ženy a dívky, obránci lidských práv, osoby LGBTI+, příslušníci náboženských a etnických menšin, novináři, spisovatelé, akademičtí pracovníci, místní zaměstnanci a umělci;

13.  žádá Komisi a ESVČ, aby v koordinaci s členskými státy vytvořily a prováděly stávající a budoucí systémy ochrany a aby stanovily plánovaná ochranná opatření s ohledem na možné budoucí mimořádné situace, které si tato opatření budou žádat; domnívá se, že kategorie místních zaměstnanců by měla zahrnovat všechny zaměstnance, kteří pracovali pro EU nebo v rámci projektů financovaných EU;

Pokračující podpora pro afghánské ženy a dívky

14.  vyjadřuje solidaritu se ženami a obránci lidských práv, kteří po celém Afghánistánu protestují proti převzetí moci Tálibánem a kteří chtějí žít ve svobodné, stabilní, pokojné a různorodé společnosti;

15.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že 20 let pokroku v oblasti práv žen a dívek a rovnosti žen a mužů je nyní vážně ohroženo; opakuje svůj postoj, že tento pokrok musí být důsledně zachováván a sledován; zdůrazňuje, že klíčovými požadavky mezinárodního společenství v dialogu s Tálibánem musí být právo na vzdělání a zaměstnání, zákaz násilí na základě pohlaví, ochrana základních práv, přístup ke zdravotní péči a plná účast na rozhodování v rámci politického, veřejného a občanského života na místní i celostátní úrovni;

16.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby ženy a mladí lidé, kteří opustili Afghánistán, mohli pokračovat ve vzdělávání v jiných zemích; vybízí k rozvoji inovativních způsobů, jak i nadále posilovat postavení afghánských žen a mladých lidí, zejména poskytováním stipendií ke studiu na evropských školách a na univerzitách;

Hluboké znepokojení nad faktickou vládou Tálibánu

17.  vyjadřuje vážné znepokojení nad skutečností, že do výhradně mužské prozatímní vlády bylo jmenováno 33 mullů, z nichž mnozí čelí sankcím USA a OSN a jsou hledáni pro teroristickou činnost; se značným znepokojením poukazuje na to, že Sirádžuddín Haqqání, o jehož spojení s teroristickou činností existuje rozsáhlá dokumentace, byl jmenován ministrem vnitra a na to, že členy faktické vlády Tálibánu je několik osob, na něž se vztahují sankce OSN;

18.  vyzývá k vytvoření reprezentativní a zvolené vlády, do níž by se mohly smysluplně zapojit i ženy a menšinové skupiny; připomíná, že dlouhodobý rozvoj Afghánistánu bude záviset na odpovědnosti, řádné správě věcí veřejných, udržitelném zajištění bezpečnosti osob, včetně snižování chudoby a vytváření pracovních příležitostí, přístupu k sociálním a zdravotním službám, vzdělávání a ochraně základních svobod a lidských práv;

19.  zdůrazňuje svou dlouhodobou podporu věrohodným, svobodným, spravedlivým a transparentním volbám v souladu s mezinárodními standardy a vyjadřuje podporu sledování průběhu voleb v zemi;

Operativní zapojení je nezbytné, nikoli však oficiální uznání faktické vlády

20.  je si vědom toho, že aby bylo možné poskytovat humanitární pomoc potřebnému civilnímu obyvatelstvu a zajistit bezpečnou možnost odchodu cizím státním příslušníkům a Afgháncům, kteří chtějí opustit zemi, je z logistických, operačních a humanitárních důvodů nutné zajistit operační spolupráci s novou tálibánskou faktickou vládou; zdůrazňuje, že tyto kontakty by v této fázi měly zůstat přísně omezeny na příslušné účely; zdůrazňuje, že nebyly splněny podmínky pro politické uznání faktických tálibánských vládců, kteří převzali moc vojenskými prostředky a v současnosti ničí to, čeho bylo dosaženo za posledních 20 let;

21.  připomíná, že pro EU bude rozhodující zkouškou jakéhokoli vztahu s Tálibánem zachování výdobytků posledních dvaceti let, zejména v oblasti práv žen a vzdělávání dívek, a zajištění toho, aby se Afghánistán nestal bezpečným útočištěm pro džihádistické a jiné teroristické skupiny, které by z jeho území vedly nebo řídily teroristické útoky; připomíná, že mezinárodní společenství bude Tálibán posuzovat na základě jeho činů na místě, nikoli na základě veřejných prohlášení;

22.  naléhavě žádá Komisi, aby urychleně zahájila šetření podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení o všeobecném systému preferencí (GSP)(2) s cílem pozastavit obchodní preference Afghánistánu v rámci programu „Vše kromě zbraní“;

23.  připomíná, že je důležité obnovit přítomnost EU na místě, pokud to bezpečnostní a politické podmínky dovolí;

24.  vyzývá k uspořádání mise orgánů EU do Kábulu, až to okolnosti dovolí, aby se její účastníci seznámili s humanitární, migrační, hospodářskou a bezpečnostní situací a se stavem práv žen a menšin v Afghánistánu;

Zajištění toho, aby se Afghánistán nestal novou baštou teroristických organizací

25.  co nejdůrazněji odsuzuje smrtící teroristický útok, který dne 26. srpna 2021 spáchala teroristická organizace ISIS-K u brány Abbey Gate mezinárodního letiště v Kábulu a v hotelu Baron a který si vyžádal životy více než 170 osob, včetně 13 příslušníků amerických ozbrojených sil, přičemž více než 200 osob bylo zraněno;

26.  trvá na tom, že Tálibán a vláda Islámské republiky musí plnit své závazky v boji proti terorismu, a to i tím, že zabrání al-Káidě, Dá’iši nebo jiným teroristickým skupinám a jednotlivcům, aby využívali afghánského území k ohrožování nebo porušování bezpečnosti jakékoli jiné země, nebude poskytovat útočiště členům takových skupin a bude jim bránit v náboru, výcviku nebo získávání finančních prostředků; varuje, že neschopnost zakročit proti takovýmto skupinám povede k mezinárodním sankcím a izolaci Tálibánu;

27.  naléhavě vyzývá členské státy, aby uchovávaly a sdílely veškeré zpravodajské informace, které získaly během své vojenské a policejní přítomnosti v Afghánistánu, se zvláštním důrazem na biometrické údaje, které mají zásadní význam, neboť členským státům a třetím zemím pomáhají při identifikaci vracejících se zahraničních bojovníků; zdůrazňuje, že boj proti financování terorismu je klíčem k vytvoření prostředí, které bude příznivé pro zajištění bezpečnosti v Afghánistánu; naléhavě vyzývá všechny příslušné partnery, aby se více snažili o rozbití všech sítí financujících terorismus; zdůrazňuje, že bezprostřední hrozba terorismu v Afghánistánu v důsledku převzetí kontroly Tálibánem musí být důkladně řešena ve strategickém kompasu EU, který vyjmenuje vojenské hrozby, jimž EU čelí, a její ambice pro nadcházející roky; naléhavě vyzývá evropské zpravodajské služby, aby zintenzivnily sdílení pravidelně aktualizovaných analýz hrozeb s cílem posílit sdílení zpravodajských informací a institucionální spolupráci;

28.  připomíná, že výroba opia a obchod s ním jsou pro Tálibán významným zdrojem příjmů, jehož dopad přesahuje hranice Afghánistánu; vyjadřuje znepokojení nad bezprostředním rizikem, že nestabilita v zemi zvýší nezákonný obchod s drogami, ale také tok zbraní, praní peněz a financování terorismu;

29.  vyzývá k důkladné registraci a bezpečnostním kontrolám osob evakuovaných z regionu a k posílené výměně informací mezi orgány prosazování práva členských států, USA a Europolem, aby se předešlo možným bezpečnostním hrozbám plynoucím z terorismu a organizovaného zločinu;

30.  odsuzuje nenapravitelné škody na kulturních památkách způsobené Tálibánem a jeho přidruženými organizacemi a varuje, že nestabilita by mohla vést k nárůstu mezinárodního pašování a krádeží kulturního dědictví, které by bylo možné využít k financování zvýšené činnosti teroristických organizací v regionu; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla v Evropě provedena digitalizace afghánských kulturních artefaktů, aby se podpořilo odhalování pašovaného zboží, a vyzývá k zavedení všeobecného dočasného zákazu dovozu kulturních statků z Afghánistánu, který by Tálibán a jeho spojence připravil o možnost těžit z pašování kulturního dědictví;

Další zvýšení humanitární pomoci

31.  oceňuje práci mezinárodních organizací a místních a mezinárodních nevládních organizací, které navzdory bezpečnostním rizikům poskytují služby, pomoc a podporu afghánskému lidu; vyzývá Tálibán, aby zajistil bezpečnost místních a mezinárodních organizací občanské společnosti, nevládních a humanitárních organizací, včetně jejich zaměstnankyň, což má zásadní význam pro poskytování kritických služeb afghánským ženám a dívkám; zdůrazňuje, že těmto humanitárním pracovnicím musí být umožněno pracovat svobodně a bez obav z odvetných opatření;

32.  vyzývá k dalšímu posílení humanitární pomoci a k její koordinaci s agenturami OSN a nevládními organizacemi, včetně vytvoření humanitárních koridorů pro poskytování potravinové pomoci, vody, hygienických služeb a léků; vítá rozhodnutí Komise zvýšit humanitární pomoc Afghánistánu z více než 50 milionů EUR na více než 200 milionů EUR; vítá nedávný příslib mezinárodního společenství, že poskytne obyvatelům Afghánistánu pomoc ve výši 1 miliardy EUR, a vyzývá Komisi, aby stála v čele úsilí zasazujícího se o to, aby byly tyto prostředky skutečně poskytnuty, a potřeby humanitární pomoci tak mohly být plně uspokojeny;

33.  opakuje, že v rámci humanitární pomoci je třeba upřednostnit okamžité potřeby afghánských žen a dívek, zejména těch, které jsou vysídlenými osobami; poukazuje na to, že je třeba snížit zranitelnost vůči genderově podmíněnému násilí a zajistit přístup ke zdravotní péči a základním hygienickým potřebám;

34.  trvá na tom, že je nutné i nadále zajistit přímou podporu EU těm afghánským politikům a aktivistům z řad občanské společnosti, kteří jsou odhodláni dodržovat lidská práva a základní hodnoty a z nichž se mnoho nyní nachází v exilu, aby mohli pokračovat v práci na zachování toho, čeho bylo dosaženo v posledních dvaceti letech, a na prosazování reforem v Afghánistánu;

35.  zdůrazňuje, že evropská finanční pomoc poskytovaná příslušnými orgány je podmíněna zachováním toho, čeho bylo dosaženo v posledních dvaceti letech, a navázáním na tyto úspěchy, zejména pokud jde o práva žen a dívek; trvá na tom, že Tálibán musí prokázat, že tyto úspěchy respektuje a je odhodlán je zachovat, což zatím neučinil; zdůrazňuje, že EU by měla zajistit, aby humanitární pomoc potřebnému civilnímu obyvatelstvu Afghánistánu byla poskytována prostřednictvím příslušných mezinárodních a nevládních organizací, a trvat na tom, že Tálibán musí místním a mezinárodních nevládním organizacím zajistit bezpečný neomezený přístup; zdůrazňuje, že Tálibán nesmí bránit dodávkám a distribuci humanitární pomoci všem, kdo ji potřebují;

36.  vyzývá Komisi, aby prověřila všechny probíhající rozvojové projekty v zemi a pokusila se posoudit, které z nich mohou i nadále pokračovat na základě toho, že splňují následující podmínky: probíhají ve spolupráci s místními partnery nebo nevládními a mezinárodními organizacemi, aniž by do věcí zasahoval tálibánský režim, mohou se jich účastnit ženy, poskytují bezpečnostní záruky pro pracovníky rozvojové pomoci a uplatňují účinná ochranná opatření proti korupci;

EU musí reagovat na potenciální migrační a uprchlickou krizi

37.  zdůrazňuje, že Afghánci mají základní právo usilovat o zajištění své bezpečnosti; naléhavě žádá, aby byly podniknuty veškeré kroky k obnovení koordinovaných evakuací ze země pod záštitou Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zejména vytvořením bezpečných koridorů a trvalým znovuotevřením mezinárodního letiště v Kábulu a pozemních hranic Afghánistánu; vyzývá k poskytnutí zvláštní podpory ženám, dívkám a ohroženým osobám, které chtějí opustit zemi, s cílem zajistit bezpečné trasy;

38.  zdůrazňuje, že největší podíl afghánských uprchlíků bude hledat ochranu především v sousedních zemích, a že EU by proto měla plánovat poskytnutí další podpory zemím sousedícím s Afghánistánem, které uprchlíkům poskytnou útočiště, pokud možno prostřednictvím OSN a jejích agentur a mezinárodních organizací na místě;

39.  připomíná, že finanční a logistická podpora a podpora budování kapacit pro přijímání afghánských uprchlíků a migrantů v sousedních zemích nenahrazuje plnohodnotnou evropskou azylovou a migrační politiku; je přesvědčen, že EU musí urychleně uzavřít svůj nový pakt o migraci a azylu a začít jej uplatňovat, aby byla schopna řešit migrační toky účinnějším a humánnějším způsobem;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily koordinované evropské úsilí o provádění humánní azylové politiky, v jejímž rámci by EU převzala v plném souladu se Ženevskou úmluvou z roku 1951 morální odpovědnost za přijímání uprchlíků a jejich integraci; vítá plánované fórum o přesídlování osob, které se bude konat v září; zdůrazňuje, že by politika EU v této oblasti měla prioritně zahrnovat rozsáhlejší konkrétní nové závazky týkající se přesídlování nejohroženějších a nejzranitelnějších osob a další doplňková opatření, jako jsou humanitární víza a zvláštní vízový program pro afghánské ženy žádající o ochranu před tálibánským režimem; naléhavě vyzývá členské státy, aby s ohledem na nedávný vývoj přehodnotily stávající i nedávné žádosti o azyl, včetně zamítnutých žádostí; zdůrazňuje, že za žádných okolností nesmí docházet k nucenému navracení osob do Afghánistánu;

41.  vyzývá Radu, aby využila dostupné nástroje, jako je směrnice o dočasné ochraně(3) a mechanismus civilní ochrany, s cílem maximalizovat úsilí v celé EU o zajištění lepší koordinace mezi členskými státy a okamžitého přístupu k ochraně; opakuje svou výzvu Komisi, aby zveřejnila legislativní návrh týkající se humanitárních víz, a vyzývá k rovnému rozdělení odpovědnosti mezi členské státy;

42.  vyzývá k posílení spolupráce se zeměmi mimo EU a podpory těchto zemí v boji proti zločineckým sítím zapojeným do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi; vyzývá Europol, aby poskytl analýzu zaměřenou na rizika kriminality v širším kontextu vývoje v Afghánistánu a posílenou spolupráci se třetími zeměmi v této oblasti;

43.  vyzývá Komisi, aby toto usnesení zohlednila při plánování Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa a přípravě příslušných víceletých orientačních programů;

Je třeba více spolupracovat se zeměmi v regionu obklopujícím Afghánistán při současném dodržování základních lidských práv a zásad právního státu

44.  uznává, že současná situace v Afghánistánu neprospívá regionální stabilitě; zdůrazňuje, že stažení vojsk západních zemí z Afghánistánu vytvořilo vakuum, jehož důsledkem je nárůst nestability; poukazuje na to, že větší odpovědnost za situaci v Afghánistánu nyní nesou sousední a regionální mocnosti, jež by měly zabránit jakémukoli rozšíření nestability za hranice země; znovu potvrzuje, že je třeba, aby EU v tomto ohledu posílila spolupráci se středoasijskými zeměmi, zejména s Uzbekistánem, s nímž EU v současné době jedná o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci, a s Tádžikistánem; zdůrazňuje, že tato spolupráce by neměla podkopávat obranu základních hodnot a zásad právního státu, kterou prosazuje EU;

45.  vyjadřuje obavy o bezpečnost vysoce ohrožených afghánských obyvatel a osob, které přecházejí do sousedních zemí přes pozemní hranice, zejména do Pákistánu; vyjadřuje politování nad nedostatečnou koordinací ze strany mezinárodního společenství v tomto ohledu a naléhavě vyzývá členské státy EU, aby využívaly veškerého diplomatického vlivu a nástrojů k zajištění přístupu k pozemním hranicím, bezpečného přechodu a přístupu k diplomatickým zařízením; zdůrazňuje zásadní koordinační úlohu delegací EU v sousedních zemích při poskytování praktické podpory v tomto ohledu;

46.  připomíná, že Pákistán poskytoval členům Tálibánu po mnoho let bezpečné útočiště a pomáhal jeho bezpečnostním silám; pověřuje ESVČ, aby pákistánskému vedení sdělila, že nese odpovědnost za bezpečnost a stabilitu v Afghánistánu a že musí využít svého vlivu na Tálibán k dosažení těchto cílů, a aby zvážil, zda existuje důvod k okamžitému přezkoumání způsobilosti Pákistánu pro získání statusu GSP+ a výhod, které s ním s ohledem na současné události plynou;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Afghánistánu a jeho sousedním zemím poskytly s pomocí Evropské podpůrné organizace pro otázky azylu okamžitou podporu při budování azylových kapacit a zajistily humanitární pomoc pro nejzranitelnější osoby s cílem stabilizovat region a předejít další migrační krizi;

48.  vyzývá Komisi a členské státy k okamžité zvýšené podpoře zemí sousedících s Afghánistánem, které poskytují útočiště velkému počtu migrantů a uprchlíků, aby se lidem, kteří potřebují ochranu, dostalo bezpečného přijetí a udržitelných životních podmínek;

Varovný signál pro Evropskou unii - nezbytné reformy

49.  je si vědom skutečnosti, že stažení amerických a mezinárodních sil z Afghánistánu je projevem kolektivního selhání západní zahraniční a bezpečnostní politiky a strategie, které může mít dlouhodobý negativní dopad; domnívá se, že v krátkodobém horizontu to poškodí důvěryhodnost Západu a vyvolá krizi důvěry a bude nutné vzít si z této zkušenosti skutečné ponaučení pro budoucnost, zejména pokud jde o rozhodování o povaze a mandátu vojenských zásahů;

50.  vyjadřuje hlubokou frustraci a znepokojení nad neefektivností USA, NATO, ESVČ a orgánů Evropské unie jako celku, které po dobu dvaceti let podporovaly a financovaly Ghaního vládu, která byla ve skutečnosti zkorumpovaná a vzdálená občanům, a ozbrojené síly, které se ukázaly jako neúčinné; vyjadřuje znepokojení nad tím, že naše kolektivní selhání v Afghánistánu přináší strategickou výhodu pro nezápadní velmoci, Čínu a v menší míře i Rusko, a to i přesto, že Afghánistánu neposkytly významnou podporu ani nebyly zapojeny do jeho rozvoje; připomíná, že afghánské orgány se nechaly vtáhnout do vnitropolitických šarvátek a systémové korupce a nebyly schopny zasáhnout proti slabé správě věcí veřejných;

51.  podtrhuje význam řádné správy věcí veřejných, právního státu a boje proti korupci, v nichž nedošlo v Afghánistánu zmítaného válkou proti terorismu k dostatečnému pokroku; domnívá se, že k dosažení úspěchu při budování státu a realizaci mezinárodní agendy EU v oblasti lidských práv je třeba, aby EU uplatňovala integrovaný přístup, který bude zahrnovat zahraniční, humanitární, rozvojovou, lidskoprávní, bezpečnostní, genderovou a obchodní politiku; naléhavě vyzývá Radu, ESVČ a Komisi, aby co nejdříve připravily a předložily Parlamentu komplexní strategii, co se týče Afghánistánu a okolních zemí v regionu vycházející ze získaných poznatků;

52.  je přesvědčen, že tato krize ukazuje, že EU musí výrazně posílit svou schopnost jednat samostatně, a tudíž posílit unijní spolupráci v oblasti obrany vytvořením skutečné evropské obranné unie, což by mělo jít ruku v ruce s posílením evropského pilíře NATO; je přesvědčen, že EU musí investovat do zjišťování vojenské situace, vojenského sledování a průzkumu, zpravodajství a strategické letecké přepravy; připomíná, že neschopnost evropských sil zajistit mezinárodní letiště, například v Kábulu, bez americké podpory je názorným příkladem toho, jak velké množství investic bude zapotřebí; vítá nedávné úvahy vysokého představitele v tomto ohledu a opakuje, že podporuje hluboký a komplexní dialog mezi orgány EU, členskými státy EU, vnitrostátními parlamenty, evropskými partnery a občanskou společností o dalším postupu;

53.  domnívá se, že o otázkách zahraničních věcí EU by se mělo rozhodovat na základě rozšířeného využívání kvalifikované většiny v návaznosti na Smlouvy EU;

54.  vyzývá ESVČ, aby posílila diplomatické zastoupení EU ve Střední Asii, zejména v Tádžikistánu, aby mohla získávat informace z první ruky o vývoji na místě; trvá na tom, aby situace v Afghánistánu, zejména pokud jde o ženy a dívky a etnické, náboženské a jiné zranitelné skupiny, byla v nadcházejících týdnech a měsících nadále posuzována a vyhodnocována;

55.  uznává význam úzké spolupráce s USA zaměřené na řešení četných výzev a poskytování humanitární podpory afghánskému lidu, přičemž je zároveň třeba zohlednit zkušenosti získané v Afghánistánu; vyjadřuje uznání armádě USA za podporu evakuace z mezinárodního letiště v Kábulu a vyjadřuje hlubokou soustrast rodinám vojáků, kteří během této operace zemřeli;

56.  vyzývá EU a členské státy, aby zajistily účinnou ochranu vnějších hranic EU v plném souladu s právními předpisy EU a základními právy s cílem lépe se připravit na migrační pohyby z tohoto regionu a neoprávněné vstupy na území EU;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán, vnitrostátním parlamentům členských států a Kongresu USA.

(1) Úř. věst. L 67, 14.3.2017, s. 3. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1). (3) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).