Evropský parlament,

–  s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi na období let 2019–2024, které byly představeny dne 10. září 2019,

–  s ohledem na pověřovací dopis, který dne 1. prosince 2019 předala předsedkyně Komise kandidátce nominované na funkci místopředsedkyně Komise pro hodnoty a transparentnost Věře Jourové,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb(2),

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 9 a 10, 13,14,15,16 a 17 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 223 odst. 2, článek 245 a článek 295 této smlouvy,

–  s ohledem na Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách („akt o volbách“) připojený k rozhodnutí Rady ze dne 20. září 1976 ve znění pozdějších předpisů,

–  s ohledem na návrh interinstitucionální dohody (IID) mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o povinném rejstříku transparentnosti,

–  s ohledem na zvláštní zprávu č. 13/2019 Evropského účetního dvora o etických rámcích v kontrolovaných orgánech EU,

–  s ohledem na závěry Rady o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 13/2019,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom)(3),

–  s ohledem na jednací řád Evropského parlamentu, zejména jeho články 2, 10 a 11, čl. 176 odst. 1, přílohu I články 1 až 3, čl. 4 odst. 6 a články 5 a 6 a přílohu II,

–  s ohledem na výroční zprávy poradního výboru pro chování poslanců,

–  s ohledem na výroční zprávy o provádění kodexu chování členů Evropské komise, včetně stanovisek nezávislého etického výboru,

–  s ohledem na doporučení evropské veřejné ochránkyně práv v rámci společného vyšetřování stížností 194/2017/EA, 334/2017/EA a 543/2017/EA ohledně přístupu Komise k zaměstnání bývalých komisařů a bývalého předsedy Komise po uplynutí jejich mandátu a úlohy jejího „etického výboru“,

–  s ohledem na doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Skupiny států Rady Evropy proti korupci (GRECO) a různých nevládních organizací,

–  s ohledem na služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství, zejména článek 11, čl. 11 písm. a), článek 12, čl. 12 písm. a), čl. 12 písm. b), články 13, 15, 16, 17 a 19, čl. 21 písm. a), čl. 22 písm. a), čl. 22 písm. c) a články 24, 27 a 40,

–  s ohledem na působnost Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, jak jsou stanoveny v příloze VI jednacího řádu;

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru a Petičního výboru,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0260/2021),

A.  vzhledem k tomu, že SEU stanoví, že Unie dodržuje „zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí a jiných subjektů stejné pozornosti“; vzhledem k tomu, že z tohoto ustanovení vyplývá, že veřejná rozhodnutí se přijímají ve veřejném zájmu,

B.  vzhledem k tomu, že Smlouvy zavedly systém rozdělení pravomocí mezi orgány Unie, který přiděluje každému orgánu jeho vlastní úlohu v institucionální struktuře Unie a při plnění jemu svěřených úkolů;

C.  vzhledem k tomu, že ačkoli každý orgán EU má právo na organizační suverenitu, všechny orgány EU musí splňovat nejvyšší standardy nezávislosti a nestrannosti;

D.  vzhledem k tomu, že SEU a SFEU stanoví evropský správní rámec založený na dělbě pravomocí a určují pro každý orgán zvláštní práva a povinnosti;

E.  vzhledem k tomu, že nezávislost, transparentnost a odpovědnost veřejných orgánů a jejich volených zástupců, komisařů a úředníků má mimořádný význam, aby se posílila důvěra občanů, která je nezbytná pro legitimní fungování demokratických institucí;

F.  vzhledem k tomu, že etické normy, které platí pro orgány EU, jsou v mnoha ohledech přísnější než normy, které platí pro jejich vnitrostátní protějšky, avšak nejsou prosazovány uspokojivým způsobem;

G.  vzhledem k tomu, že by se prosazování etického rámce mohlo zlepšit;

H.  vzhledem k tomu, že důvěra občanů ve veřejné orgány a v rozhodovací procesy je pilířem každé demokratické vlády a vyžaduje příkladnost, bezúhonnost, transparentnost, odpovědnost a nejvyšší normy etického chování;

I.  vzhledem k tomu, že pro zajištění toho, aby demokratické procesy nebyly ovládány soukromými zájmy a byla plně respektována práva občanů, je klíčové, aby nedocházelo k nepřípustnému ovlivňování zástupci zájmových skupin, včetně poskytování placených činností poslancům Evropského parlamentu, darů nebo pozvánek k cestování, vytváření očekávání ohledně možnosti budoucího zaměstnání po skončení mandátu poslance nebo skončení služebního poměru úředníka a neoprávněného využívání informací nebo kontaktů;

J.  vzhledem k tomu, že nedostatky stávajícího etického rámce EU do značné míry vyplývají ze skutečnosti, že se tento rámec spoléhá na samoregulační přístup, neexistenci trestního práva EU a nedostatečné zdroje a pravomoci, které by umožňovaly ověřit si příslušné informace; vzhledem k tomu, že jakýkoli vývoj etického rámce EU musí mít jasný právní základ a zároveň musí respektovat rozdělení pravomocí stanovené ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že vytvoření nezávislého etického orgánu by mohlo přispět k posílení důvěry v orgány EU a v jejich demokratickou legitimitu;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku toho se objevily případy problematického chování; vzhledem k tomu, že každý výskyt neetického chování a nedostatečného řešení takových případů ze strany orgánů EU ohrožuje důvěru, kterou evropští občané vkládají v orgány EU, a vážně poškozuje pověst Evropské unie;

L.  vzhledem k tomu, že je obzvláště na vzestupu efekt „otáčivých dveří“; vzhledem k tomu, že mnoho členů Komise a třetina poslanců Evropského parlamentu z období 2014–2019 bylo zaměstnáno organizacemi uvedenými v evropském rejstříku transparentnosti; vzhledem k tomu, že to s sebou nese riziko střetu zájmů s legitimními oblastmi pravomocí členských států a orgánů EU a odhalení nebo zneužití důvěrných informací, jakož i riziko, že bývalí zaměstnanci mohou využívat svých úzkých osobních kontaktů a přátelství s bývalými kolegy k lobbování;

M.  vzhledem k tomu, že stávající rámce etických norem na úrovni EU jsou přizpůsobeny specifikům každého orgánu EU, což vede k různým postupům a míře prosazování i v případě téhož služebního řádu EU v různých orgánech, institucích a subjektech EU, a vytváří tak složitý systém, který je obtížné srozumitelný jak pro občany EU, tak pro osoby, které mají příslušná pravidla dodržovat;

N.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 13/2019 zdůraznil, že existuje mnoho oblastí, kde jsou dobré důvody přístup k řešení etických otázek mezi orgány EU sladit; vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv a Evropský účetní dvůr opakovaně varovaly před závažnými nedostatky v politikách orgánů EU v oblasti předcházení střetů zájmů; vzhledem k tomu, že jak veřejná ochránkyně práv, tak Účetní dvůr vyjádřily konkrétní znepokojení nad tím, že neexistuje společný etický rámec EU s jasnými postupy a kanály pro oznamování; vzhledem k tomu, že tento problém se týká zejména činnosti zástupců členských států v Radě, která se musí vypořádat se střety zájmů na vysoké úrovni, efektem „otáčivých dveří“ a pravidly transparentnosti; vzhledem k tomu, že etická pravidla EU nejsou v souladu s pokyny OECD pro řešení střetu zájmů ve veřejné službě;

O.  vzhledem k tomu, že příklad úřadu Haute Autorité pour la Transparence de la Vie Publique (Vysokého úřadu pro transparentnost veřejného života) ve Francii ukazuje, že jediný a nezávislý orgán odpovědný za monitorování, prosazování a sankcionování nedodržování etických pravidel platných pro veřejné orgány je účinným a silným nástrojem pro dlouhodobé omezení neetického chování;

P.  vzhledem k tomu, že rovnováha pravomocí svěřených orgánům Unie je základní zárukou, kterou Smlouvy poskytují občanům EU;

Q.  vzhledem k tomu, že doktrína Meroni, kterou vypracoval Soudní dvůr EU, umožňuje, aby orgány EU přenášely určité pravomoci na vnější subjekty, včetně pravomocí, které dosud nejsou vykonávány; vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora musí být jakékoli přenesení pravomocí omezené a může se vztahovat pouze na jasně definované pravomoci, jejichž používání musí zcela podléhat dohledu přenášejících orgánů a nemůže se týkat diskrečních pravomocí zahrnujících jakékoli politické rozhodování, aby nebyla ohrožena rovnováha pravomocí mezi orgány;

R.  vzhledem k tomu, že podle zásady svěření pravomocí nemohou orgány prostřednictvím interinstitucionální dohody přenášet pravomoci, které samy nemají, například pokud jsou tyto pravomoci Smlouvami svěřeny Účetnímu dvoru nebo je nadále mají členské státy;

S.  vzhledem k tomu, že při zkoumání možného střetu zájmů kandidátů na komisaře v roce 2019 upozornili členové Výboru pro právní záležitosti na závažná omezení stávajícího postupu; vzhledem k tomu, že k těmto omezením patří přístup pouze k malému rozsahu informací, nedostatek času na přezkum, neexistence vyšetřovacích pravomocí a absence podpory ze strany odborníků; vzhledem k tomu, že čl. 17 odst. 3 SEU stanoví, že členové Evropské komise by měli být vybíráni „z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti“;

T.  vzhledem k tomu, že je třeba dále rozvíjet stávající přísný etický rámec pro komisaře, aby se odstranily existující legislativní mezery, jako je neexistence statutu komisařů; vzhledem k tomu, že tento proces je úzce spojen s parlamentní kontrolou a dohledem a že statut komisařů je třeba vypracovat v souladu s řádným legislativním postupem, vyzývá Komisi k předložení návrhu;

U.  vzhledem k tomu, že všichni hlavní kandidáti ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 podpořili vytvoření nezávislého orgánu pro etiku, který by byl společný pro všechny orgány EU; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise tomu vyjádřila podporu ve svých politických směrech;

V.  vzhledem k tomu, že svoboda mandátu poslanců Evropského parlamentu je v zájmu občanů, které zastupují;

W.  vzhledem k tomu, že jednou z hlavních funkcí Parlamentu stanovených v SEU je výkon politické kontroly;

X.  vzhledem k tomu, že na zaměstnance orgánů a institucí se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie;

1.  je přesvědčen, že jediný nezávislý orgán EU pro etiku by mohl lépe zajistit soudržné a plné uplatňování etických norem ve všech orgánech EU, aby se zaručilo, že veřejná rozhodnutí jsou přijímána s ohledem na společné blaho a v zájmu důvěry občanů v orgány EU; navrhuje, aby byla na základě článku 295 SFEU uzavřena interinstitucionální dohoda o zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku určeného pro Parlament a Komisi, který by byl otevřen účasti všech ostatních orgánů, agentur a institucí EU a který by zúčastněným orgánům, agenturám a institucím rovněž poskytoval školení a aktivní poradenství;

Zásady

2.  domnívá se, že v ustanoveních této interinstitucionální dohody musí být respektovány následující ustanovení a zásady:

3.  je přesvědčen, že v rozsahu jeho povinností, včetně povinností týkajících se monitorování a vyšetřování, by měl tento orgán využívat stávající pravomoci orgánů a institucí požadovat od svých členů informace nebo souhlas vnitrostátních orgánů se sdílením informací; zdůrazňuje, že až do případné revize pravidel bude konečná rozhodovací pravomoc nadále náležet předsedovi Parlamentu, kolegiu Komise nebo příslušnému orgánu zúčastněné instituce;

4.  domnívá se, že postup nezávislého orgánu EU pro etiku by měl zajistit odpovídající úroveň transparentnosti a současně chránit procesní záruky stanovené v Listině základních práv Evropské unie a že by interinstitucionální dohoda měla obsahovat procesní pravidla a přiměřený protokol o ochraně údajů s odkazem na stávající acquis týkající se zásad existujících etických orgánů EU, jakož i na společné hodnoty EU (článek 2 SEU), právo dotčené osoby být vyslechnuta a odvolat se, povinnost spolupracovat a požadavky na zveřejňování;

Oblast působnosti a mandát

5.  domnívá se, že by nový orgán EU pro etiku měl být pověřen seznamem dohodnutých úkolů s cílem navrhovat a poskytovat poradenství ohledně etických pravidel komisařům, poslancům Evropského parlamentu a zaměstnancům zúčastněných orgánů před jejich funkčním obdobím nebo službou, v jejich průběhu a v některých případech i po jejich skončení v souladu s platnými pravidly, včetně:

6.  je přesvědčen, že v souladu s platnými pravidly by se příslušná dohoda měla vztahovat na poslance a zaměstnance zúčastněných orgánů a institucí před zahájením funkčního období či služby, v jejich průběhu a po jejich skončení; domnívá se, že by se to mělo vztahovat na poslance Evropského parlamentu, komisaře a všechny zaměstnance EU, na které se vztahuje služební řád;

7.  připomíná, že pokud jde o osoby, na něž se vztahuje služební řád, pravomoc by mohla být přenesena na nezávislý orgán EU pro etiku s využitím zmocňovacích ustanovení v čl. 2 odst. 2 nebo čl. 9 odst. 1 nebo obou a týkala by se monitorování a prosazování etických povinností, zatímco orgány oprávněné ke jmenování by nadále prosazovaly ostatní profesionální závazky;

8.  trvá na tom, že by interinstitucionální dohoda měla být otevřena účasti všech orgánů a institucí EU; poukazuje na to, že spolunormotvůrci se mohou rozhodnout zavázat agentury prostřednictvím zakládajících nařízení; je přesvědčen, že by interinstitucionální dohoda měla etickému orgánu umožnit výměnu informací s vnitrostátními orgány, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, jako jsou daňové informace, katastry nemovitostí a údaje uchovávané vnitrostátními etickými orgány, přičemž by s těmito informacemi měl zacházet se stejnou důvěrností jako původní orgán, a přezkoumat osvědčené postupy a vzájemná hodnocení; domnívá se, že aniž jsou dotčeny obecné zásady stanovené v odstavci 2 a pokud je to relevantní pro plnění jeho povinností, měl by mít nezávislý etický orgán možnost zapojit se do spolupráce a výměny informací s příslušnými orgány EU, jako je OLAF, EPPO, veřejný ochránce práv a Evropský účetní dvůr, v rámci svých příslušných mandátů;

Kompetence a pravomoci

9.  domnívá se, že aniž je dotčena rovnováha mezi orgány stanovená Smlouvami, měly by všechny zúčastněné orgány v rámci své procesní autonomie pověřit orgán EU pro etiku na jedné straně preventivní úlohou, a to prostřednictvím zvyšování povědomí a etických pokynů, a na druhé straně dohledem nad dodržováním pravidel a poradní úlohou s možností vydávat doporučení k etickým otázkám, včetně střetu zájmů; domnívá se, že by rozhodovací pravomoci měly zůstat v příslušném orgánu, dokud nebudou orgánu EU pro etiku svěřeny rozhodovací pravomoci na řádném právním základě; připomíná, že úkoly orgánu EU pro etiku by byly omezeny na dohodnutý seznam úkolů přenesených zúčastněnými orgány, a tudíž by pravomoci OLAF, EPPO a vnitrostátních jurisdikcí týkajících se jakéhokoli porušení právních předpisů spadajících do jejich pravomoci nebyly jimi dotčeny a byly by plně respektovány; zdůrazňuje, že za účelem monitorování integrity by měl Parlament pravidelně zadávat studie, v nichž se na základě souboru jasně definovaných cílů a ukazatelů výkonnosti vymezí integrita, a podávat zprávy o dosaženém pokroku;

10.  domnívá se, že tato monitorovací kapacita by měla mimo jiné zahrnovat možnost kontrolovat pravdivost prohlášení o finančních zájmech, které by měly dotčené osoby předkládat kromě Parlamentu, pokud jde o kandidáty na komisaře, přímo orgánu EU pro etiku, aby bylo zajištěno, že budou co nejrychleji doručena všem osobám odpovědným za demokratickou a/nebo veřejnou kontrolu, jak stanoví platná pravidla, řešení střetů zájmů, pravidla týkající se lobbistických činností, kontroly povinností transparentnosti, a to i během legislativního postupu, a ověřování dodržování pravidel týkajících se efektu „otáčivých dveří“ a obecněji ověřování všech ustanovení kodexů chování a platných pravidel transparentnosti, etiky a integrity;

11.  konstatuje, že v rámci orgánů EU obsahují různé legislativní a jiná ustanovení zaměřená na předcházení střetu zájmů odlišné definice pojmu „střet zájmů“; bere na vědomí proměnlivou a na kontextu závislou povahu definice a skutečnost, že úplná transparentnost nutně nezaručuje, že nedochází ke střetu zájmů, ani nezaručuje získání nebo zvýšení důvěry veřejnosti; konstatuje, že prosazování etických pravidel a veřejná odpovědnost za střety zájmů jsou předpokladem důvěry občanů ve veřejné instituce;

12.  připomíná, že je důležité rozlišovat mezi střetem zájmů, k němuž dochází během výkonu funkce, a střetem, který vznikne po jejím skončení, a mezi jednáním, které je povoleno, pokud je ohlášeno, a jednáním, které není povoleno vůbec;

13.  poukazuje na to, že Evropský parlament zřídil poradní výbor pro chování poslanců jako orgán odpovědný za poskytování pokynů poslancům ohledně výkladu a provádění kodexu chování; dále konstatuje, že tento poradní výbor rovněž posuzuje údajná porušení kodexu chování a radí předsedovi ohledně možných opatření, která je třeba přijmout; domnívá se, že by Evropský parlament měl jít příkladem, pokud jde o pravidla týkající se etiky a jejich prosazování;

14.  zastává názor, že by orgán EU pro etiku mohl být rovněž pověřen pravomocí dohlížet na plnění povinností, které ukládá rejstřík transparentnosti, a měl by usilovat o lepší ochranu oznamovatelů a lepší řešení střetů zájmů v případě korupce a podvodů;

15.  domnívá se, že by orgán EU pro etiku měl být pověřen úkolem vytvořit veřejný portál EU obsahující příslušné informace o etických pravidlech, zprávy o osvědčených postupech, studie, statistiky a také databázi prohlášení o finančních zájmech všech zúčastněných orgánů a institucí;

16.  trvá na tom, že by nezávislý orgán EU pro etiku měl mít právo zahájit vyšetřování z vlastního podnětu a vést šetření na místě na základě záznamů a informací, které shromáždil nebo které obdržel od třetích stran, jako jsou novináři, sdělovací prostředky, nevládní organizace, oznamovatelé, občanská společnost nebo evropský veřejný ochránce práv; trvá na tom, že každá třetí strana, která v dobré víře postoupí nějakou záležitost nezávislému orgánu pro etiku, musí být chráněna a její totožnost musí zůstat anonymní; domnívá se, že při zahájení vyšetřování z vlastního podnětu musí orgán důvěrnou zprávou informovat dotčenou osobu a orgán odpovědný za uplatňování sankcí v příslušných orgánech a institucích; je přesvědčen, že v takovém případě může příslušný orgán této instituce, agentury nebo subjektu požadovat, aby orgán pro etiku poskytl vysvětlení;

17.  zdůrazňuje, že žádosti o daňové doklady a bankovní záznamy představují zásahy do soukromého práva, pro které musí existovat závažná obvinění, jež patří do kompetencí úřadu OLAF;

18.  zdůrazňuje, že je důležité, aby orgán chránil oznamovatele, zejména evropské úředníky, aby mohli beze strachu z odvetných opatření vyjadřovat své obavy ohledně možného porušení pravidel; v této souvislosti navrhuje, aby orgán vykonával dohled nad mechanismy pro řešení interních a důvěrných stížností podle služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie; zdůrazňuje, že pouze bezpečné pracovní prostředí poskytující ochranu umožní úředníkům, aby vyjádřili své obavy, a přispěli tak k řádnému fungování nezávislého orgánu pro etiku;

19.  je přesvědčen, že aby byl plně funkční, měl by tento orgán slučovat role stávajících orgánů odpovědných za etiku; domnívá se, že by tento orgán měl poslancům Evropského parlamentu nebo komisařům poskytovat poradenství, pokud požádají o pokyny v etických otázkách; domnívá se, že tento orgán pro etiku by měl orgánu oprávněnému ke jmenování vydat doporučení ohledně sankcí v souvislosti s etickými povinnostmi zaměstnanců a že pokud jde o poslance Evropského parlamentu nebo komisaře, měl by tento orgán vydávat doporučení příslušným orgánům zúčastněných institucí; doporučuje, aby orgán pro etiku vydal doporučení, která budou moci sloužit jako precedent ve stejných nebo podobných případech; domnívá se, že tím se zajistí účinnost, konzistentnost a že to předvídatelně a výrazně sníží pracovní zátěž, zejména v personálních záležitostech v případě množství podobných případů;

20.  má za to, že orgán EU pro etiku by měl prosazovat integritu a by měly mu být svěřeny poradní úkoly, v jejichž rámci by poskytoval spolehlivé a důvěryhodné poradenství jednotlivcům nebo instituci, kteří jej požádají o výklad určitého etického standardu v souvislosti s jednáním vhodným v daném konkrétním případě; domnívá se, že v zájmu zajištění konzistentního uplatňování etických standardů a předvídatelnosti by poskytnuté poradenství pro nezávislý orgán EU pro etiku mělo být závazné pro jeho postoj v téže záležitosti;

21.  připomíná, že potvrzení ze strany Výboru pro právní záležitosti, že nedochází ke střetu zájmů, je zásadním předpokladem pro jmenování kandidátů na komisaře a že Výbor pro právní záležitosti má jasné pravomoci odmítnout kandidáty na komisaře, pokud byl zjištěn střet zájmů;

22.  připomíná, že Parlament může jednotlivému členovi Komise vyjádřit nedůvěru, přičemž následně musí předseda Komise buď požádat o odstoupení tohoto komisaře, nebo před Parlamentem na následujícím dílčím zasedání vysvětlit, proč tak odmítl učinit, a to v souladu s bodem 5 interinstitucionální dohody ze dne 20. listopadu 2010;

23.  zastává názor, že posuzování prohlášení předložených kandidáty na komisaře s cílem dovodit střet zájmů má zásadní institucionální a demokratický význam a mělo by být prováděno s maximální pozorností, odhodláním a smyslem pro odpovědnost, a to prostřednictvím plně objektivního, demokratického a nezávislého výkladu; domnívá se, že pravidla pro přezkum možných střetů zájmů by se měla vztahovat i na prohlášení nově zvoleného předsedy Evropské komise;

24.  zdůrazňuje, že rozhodnutí o střetu zájmů kandidátů na komisaře před jejich slyšeními bude i nadále demokratickou a institucionální pravomocí parlamentního Výboru pro právní záležitosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že budoucí nezávislý etický orgán EU by měl mít odpovídající vyšetřovací pravomoci a pravomoc požadovat správní dokumenty a mít k nim přístup, aby mohl provádět řádně odůvodněná a řádně zdokumentovaná posouzení; zdůrazňuje, že při ověřování důsledků střetu zájmů je třeba plně dodržovat pravidla týkající se důvěrnosti, soukromí a ochrany osobních údajů; je toho názoru, že Výboru pro právní záležitosti by měl být poskytnut delší čas a že Výbor pro právní záležitosti, který by si zachoval plnou pravomoc v této věci, by měl rozhodovat o tom, zda dochází ke střetu zájmů kandidátů na komisaře až poté, co by obdržel nezávazná, veřejná, přesná a odůvodněná doporučení vydaná tímto nezávislým odborným poradním orgánem, který by tak Výbor podporoval v jeho činnosti; domnívá se, že Výbor pro právní záležitosti by měl v konečném důsledku vést diskusi o doporučeních vydaných nezávislým etickým orgánem EU; domnívá se, že tato doporučení by měla být zveřejňována spolu s prohlášeními o finančních zájmech kandidátů na komisaře; domnívá se, že kromě kontroly prohlášení kandidátů na komisaře ze strany Výboru pro právní záležitosti by mělo být posuzování střetů zájmů obecně prováděno před výkonem veřejné funkce nebo zaměstnání, v jejich průběhu a po jejich skončení, a to u všech orgánů, institucí, úřadů a agentur Unie; domnívá se rovněž, že výbor by měl disponovat dostatečnými zdroji, nástroji a dovednostmi, které by mu umožňovaly provést křížovou kontrolu a dohledat nezbytné informace a také případně požádat o doplňující informace;

Složení

25.  je přesvědčen, že orgán pro etiku by měl být složen z devíti členů, z nichž tři vybere Komise, tři zvolí Parlament a tři budou vybráni na základě předem stanoveného pravidla z řad bývalých soudců Soudního dvora Evropské unie, členů Účetního dvora a bývalých veřejných ochránců práv EU; je přesvědčen, že v případech, kdy se jedná o personální záležitosti, by měli být do jejich projednávání zapojeni zástupci zaměstnanců z orgánu nebo instituce dotčené osoby; poukazuje na to, že by měla být odpovídajícím způsobem změněna příloha II služebního řádu;

26.  má za to, že jeho členové musí být nezávislí, musí být vybráni na základě svých schopností, zkušeností, profesních kvalit a čestnosti, musí mít neposkvrněný etický profil a musí předložit prohlášení o neexistenci střetu zájmů; má za to, že složení tohoto orgánu by mělo být genderově vyvážené; zdůrazňuje, že všichni jeho členové musí při výkonu svých povinností jednat nezávisle; domnívá se, že jeho členové by měli být vybráni na období šesti let a každé dva roky by se měla obnovovat třetina jeho členů;

27.  vyzývá k tomu, aby ověřování prohlášení předložených kandidáty převzal úředník pro etické otázky; domnívá se, že jeho členové by měli pracovat v duchu spolupráce a ve svých rozhodnutích a doporučeních usilovat o soudržnost; požaduje záruku genderové vyváženosti ve složení tohoto orgánu;

28.  domnívá se, že složení orgánu pro etiku by měl doprovázet rámec pro výkon mandátu jeho členů a postup pro ukončení jejich mandátu;

29.  navrhuje, aby Parlament v zájmu zajištění široké podpory volil členy tohoto orgánu s podporou velké většiny, postupem případně podobným postupu pro členy Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace nebo pro rozhodnutí týkající se Sacharovovy ceny;

30.  navrhuje, aby každý orgán vybíral tyto členy zejména z řad bývalých soudců Soudního dvora EU, bývalých generálních ředitelů úřadu OLAF a předsedů Účetního dvora, bývalých či stávajících soudců nejvyšších soudů členských států, bývalých poslanců Evropského parlamentu, bývalých úředníků zúčastněných orgánů a institucí, bývalých veřejných ochránců práv EU a členů orgánů pro etiku v členských státech; dále navrhuje, aby si tento orgán ze svých členů zvolil předsedu a dva místopředsedy; zdůrazňuje, že tím není dotčeno právo zaměstnanců, aby sami organizovali své vlastní zástupce v záležitostech týkajících se zaměstnanců;

31.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby členové orgánu pocházeli z rozmanitého prostředí a zastupovali širokou škálu nezávislých odborných znalostí; navrhuje omezit zastoupení bývalých poslanců Evropského parlamentu a komisařů v orgánu na jednu třetinu jeho členů;

32.  doporučuje, aby bylo vedení orgánu ve své práci podporováno sekretariátem s lidskými, materiálními a finančními zdroji odpovídajícími jeho mandátu a úkolům, jenž bude zahrnovat úředníka pro etické otázky odpovědného za školení v oblasti etiky a poskytujícího poradenství v rámci nezávislého orgánu EU pro etiku;; domnívá se, že sloučení rozpočtů a personálu, které jsou v současné době vyčleněny různým orgánům EU pro etiku, by umožnilo zlepšit účinnost využívání zdrojů a mohlo by snížit náklady;

Postupy

33.  domnívá se, že vytvoření orgánu EU pro etiku by mělo přispět k budování institucionální kultury založené na prevenci, podpoře a transparentnosti; za tímto účelem navrhuje dvoustupňový přístup spočívající v tom, že jakmile orgán EU pro etiku zjistí, že došlo nebo mohlo dojít k porušení etických pravidel, doporučí nejprve ve stanovené lhůtě opatření na ukončení tohoto porušování; má za to, že v rámci tohoto prvního, preventivního kroku by měla být zajištěna důvěrnost a tajnost a právo dotčené osoby být vyslyšena a vyvrátit daná obvinění; navrhuje, aby v případě, že dotyčná osoba odmítne přijmout vhodná opatření a porušování pravidel bude pokračovat, měl by orgán EU pro etiku vydat odůvodněné doporučení ohledně sankčních opatření a předat veškeré relevantní informace o případu příslušnému orgánu, který do 20 pracovních dnů rozhodne o dalším postupu v návaznosti na doporučení;

34.  domnívá se, že na konci tohoto období by mělo být zveřejněno odůvodněné doporučení nezávislého orgánu pro etiku, aniž by bylo dotčeno obecné nařízení o ochraně osobních údajů a osobní práva, spolu s rozhodnutím příslušného orgánu, který by měl poskytnout vysvětlení, nejsou-li doporučení plně dodržována; domnívá se, že zveřejnění nebo předání poskytnutých doporučení a rozhodnutí by mohlo samo o sobě jako první krok představovat sankci; zdůrazňuje, že takový orgán nemůže nahrazovat Soudní dvůr Evropské unie; navrhuje, aby ve výjimečných případech, kdy příslušný orgán řádně odůvodní, že je k prošetření případu zapotřebí více času, mohl požádat orgán pro etiku o prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí až o 20 pracovních dnů; má za to, že tento dvoustupňový přístup by se měl uplatňovat ve všech případech, kdy má daná osoba opodstatněný důvod se domnívat, že informace byly v době zveřejnění pravdivé, a doporučuje, aby bylo jakékoli jednání spočívající v záměrném porušování, hrubé nedbalosti, zatajování důkazního materiálu, nedodržování pravidel nebo nespolupráce považováno s ohledem na doporučení sankcí za přitěžující okolnost, a to i v případě, že porušování pravidel již skončilo;

35.  vyzývá k přijetí jasných ustanovení umožňujících dotyčné osobě odvolat se vůči jakémukoli takovému rozhodnutí, jež přijme předseda, za současného plného respektování základních zásad právního státu;

36.  je přesvědčen, že orgán EU pro etiku by měl zpravidla rozhodovat prostou většinou hlasů svých členů;

37.  trvá na tom, že musí být uplatňovány postupy stanovené ve Smlouvách, jako je předávání vyšetřování Evropským účetním dvorem úřadu OLAF a Evropskému soudnímu dvoru;

Obecná ustanovení

38.  domnívá se, že etický orgán EU by měl provádět studie a vypracovávat roční statistiky o prohlášeních o finančních zájmech, případech „otáčivých dveří“ a dalších relevantních informacích a měl by zveřejňovat výroční zprávu obsahující informace o plnění svých úkolů a případně doporučení ke zlepšení etických norem, která má být předložena Parlamentu; doporučuje, aby výroční zpráva zahrnovala počet vyšetřovaných případů, orgány a instituce, z nichž jednotlivé osoby pocházely, o jaký druh druh porušení pravidel se jednalo, dobu trvání řízení, časový rámec, v němž bylo porušení ukončeno, podíl přijatých sankcí a doporučení;

39.  domnívá se, že v interinstitucionální dohodě by mělo být obsaženo ustanovení o přezkumu, které zajistí, že nejpozději dva roky po jeho zřízení by zúčastněné orgány mohly přijmout posouzení jeho činnosti, včetně analýzy fungování pravidel a postupů a zkušeností získaných při jejich uplatňování; zdůrazňuje zejména, že toto ustanovení o přezkumu by se mělo zaměřit na posouzení účinnosti provádění mandátu orgánu EU pro etiku a že posouzení Parlamentu by mělo zohledňovat podněty orgánu samotného;

40.  domnívá se, že nový orgán EU pro etiku by měl mít pravomoc přispívat prostřednictvím návrhů k vypracovávání a pravidelné aktualizaci společného etického rámce pro orgány EU, včetně společných pravidel a společného vzoru prohlášení o finančních zájmech ve strojově čitelném formátu a návrhu na změnu svých pravomocí, který by předložil Evropskému parlamentu; domnívá se, že etické normy všech orgánů, agentur a institucí by měly být co nejdříve harmonizovány; je toho názoru, že statut komisařů je třeba vypracovat řádným legislativním postupem;

41.  navrhuje, aby nezávislý orgán pro etiku pracoval na společné definici orgánů EU pro střet zájmů, a to na základě nejvyšších standardů; zdůrazňuje, že mnoho členských států má přísné předpisy; bere na vědomí definici střetu zájmů, již vypracovala organizace OECD: „je-li fyzická nebo právnická osoba (soukromá nebo veřejná) schopna určitým způsobem využívat svou vlastní profesní nebo úřední pravomoc k osobnímu prospěchu nebo prospěchu dané právnické osoby“;

42.  vyzývá k plné transparentnosti všech setkání, které orgán pořádá nebo jichž se účastní se soukromými subjekty a jejich zástupci, ať už se jedná o ziskové či neziskové organizace;

43.  trvá na tom, že aniž jsou dotčeny pravomoci Parlamentu uvedené v bodě 24, měla by být doporučení etického orgánu EU řádně odůvodněna, řádně zdokumentována a k dispozici dotčenému zaměstnanci a příslušnému orgánu; je přesvědčen, že zúčastněné orgány by se měly zavázat k plné spolupráci na všech postupech spadajících do oblasti působnosti sjednané interinstitucionální dohody, zejména tím, že budou poskytovat nezávislému orgánu EU pro etiku veškeré informace a dokumenty nezbytné pro řádnou kontrolu etických pravidel; poukazuje na to, že činnost orgánu pro etiku by podléhala případným stížnostem u evropského veřejného ochránce práv a že rozhodnutí zúčastněných orgánů na základě doporučení by mohla být i nadále přezkoumávána u Soudního dvora Evropské unie;

44.  je přesvědčen, že zlepšení integrity, transparentnosti a odpovědnosti a také nejvyšší standardy etického chování orgánů EU a rozhodovacích procesů EU by měly být součástí témat projednávaných v rámci konference o budoucnosti Evropy; zdůrazňuje, že to je pro občany EU příležitostí k diskusi o revizi Smlouvy, což by zajistilo jasný právní základ pro zavedení takového nezávislého etického orgánu EU pro všechny orgány prostřednictvím řádného legislativního postupu;

45.  žádá, aby nezávislý subjekt pro etiku šel v oblasti transparentnosti příkladem tím, že bude zveřejňovat veškerá doporučení, výroční zprávy, rozhodnutí a informace o výdajích ve strojově čitelném, veřejně přístupném datovém formátu, který bude dostupný všem občanům, a v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů; důrazně doporučuje, aby byl jakýkoli software vyvinutý za účelem dodržování etických norem ve veřejné správě EU zpřístupněn na základě bezplatné softwarové licence s otevřeným zdrojovým kódem a aby byl poskytnut jakékoli instituci v Evropě, která si ho přeje používat; vyzývá v tomto ohledu k úzké spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů;

46.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že trestní případy související s porušováním pravidel integrity, zejména případy týkající se poslanců Evropského parlamentu a vnitrostátních politiků, kteří se podílejí na tvorbě politik EU, budou řešeny účinným způsobem a bez zbytečného odkladu;

47.  s politováním a obavami konstatuje, že v rámci postupu udílení veřejných zakázek, který uplatňuje Komise, není dostatečně zohledněna problematika střetu zájmů a neexistují dostatečná opatření pro jeho prevenci a odstranění;

48.  konstatuje, že při uplatňování stávajících pravidel na komisaře EU, poslance Evropského parlamentu a úředníky EU vyšlo najevo příliš mnoho nedostatků; připomíná, že jak víme ze zprávy organizace Transparency International EU, na začátku roku 2017 pracovalo více než 50 % bývalých komisařů a 30 % bývalých poslanců Evropského parlamentu, kteří opustili politiku, pro organizace registrované v rejstříku transparentnosti EU; zdůrazňuje, že transparentnost a možnosti kontroly osobních a finančních závazků je nutné zajistit zvláště u zvolených poslanců; zdůrazňuje, že otázky transparentnosti a integrity na unijní a vnitrostátní úrovni jsou silně provázány; podporuje proto práci Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO) a vyzývá členské státy, aby se řídily jejími doporučeními, zejména ve věci vytvoření přísného etického kodexu pro vnitrostátní politické činitele a zavedení pravidel pro výkon pracovní činnosti po ukončení činnosti ve veřejném sektoru;

49.  vyzývá k posílení stávající právní úpravy střetu zájmu před nástupem do veřejné služby a po jejím opuštění a k zpřísnění opatření pro její prosazování, neboť je nutné vytvořit vhodné, jednoznačné, závazné a přiměřené hranice mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a sférou neziskových organizací, a zvýšit tak důvěru širší veřejnosti ve způsob, jakým EU přijímá svá rozhodnutí;

50.  zdůrazňuje, že situace střetu zájmu vznikající poté, co určitá osoba opustila veřejnou službu, a situace výměny pracovníků mezi veřejným a soukromým sektorem (tzv. „otočných dveří“) jsou problémem, který se neustále opakuje a má systémovou povahu, a jedná se o problém u orgánů, institucí a jiných subjektů v celé EU; doporučuje přijetí harmonizovaných a přiměřených přechodných období všemi orgány a institucemi EU a posílit jejich vymáhání; domnívá se, že situace střetu zájmu by mohla ohrozit bezúhonnost orgánů, institucí a agentur EU, a tím snížit důvěru občanů v jejich činnost; zdůrazňuje, že je třeba sladit a posílit příslušné právní předpisy a kodexy chování EU, a to i s cílem vyžadovat plnou transparentnost, pokud jde o zaměstnání nebo projekty vysokých úředníků EU poté, co opustí veřejnou funkci, a o jakoukoli vedlejší činnost poslanců Evropského parlamentu; je toho názoru, že pravidla týkající se předcházení střetům zájmů po odchodu z veřejné funkce nebo zaměstnání by měla být uplatňována v přiměřené lhůtě a současně by měla být dodržována pravidla pro vhodná kompenzační opatření; zdůrazňuje, že je třeba se poučit z osvědčených postupů uplatňovaných v členských státech, které již mají vnitrostátní etické orgány s příslušnými odbornými znalostmi; zdůrazňuje, že v souvislosti s prosazováním etických norem existují různé vnitrostátní postupy; konstatuje, že v některých členských státech jsou volení zástupci povinni zdržet se hlasování o otázkách, na nichž mají osobní zájem, a žádá proto poslance EP, aby v podobných případech nebyli zpravodaji; v této souvislosti připomíná ustanovení článků 2 a 3 Kodexu chování poslanců Evropského parlamentu týkající se finančních zájmů a střetů zájmů;

51.  zdůrazňuje, že pro stížnosti týkající se střetu zájmu neexistuje samostatný mechanismus, a proto se jimi zabývá evropský veřejný ochránce práv nad rámec svých běžných úkolů, a to navzdory tomu, že nemá řádné prostředky a pravomoci k tomu, aby mohl svá rozhodnutí vymáhat;

52.  zdůrazňuje, že nezávislý orgán EU pro etiku nebude sám o sobě stačit k tomu, aby bylo možné efektivně řešit situace střetů zájmů v orgánech, institucích a agenturách EU; domnívá se, že přezkum pravidel EU v oblasti etiky a bezúhonnosti by mohl zahrnovat opatření, jako je prodloužení oznamovací a čekací lhůty pro vyšší úředníky na základě proporcionálního posouzení případ od případu při současném zajištění rovného zacházení v souladu s článkem 15 Listiny základních práv Evropské unie, zpřísnění pravidel směrnice 2014/24/EU(4) o zadávání veřejných zakázek, povinný odprodej podílů v podnicích, které podléhají pravomoci orgánu, do něhož byl úředník jmenován nebo které s tímto orgánem jednají, a povinné odmítnutí účasti na projednávání záležitostí, které se týkající bývalého zaměstnance soukromého sektoru, nebo zákaz, aby komisaři a vysocí úředníci orgánů, institucí a agentur Unie vlastnili akcie, dokud působí ve veřejné funkci; opakuje svou výzvu Komisi, aby zvážila předložení návrhu na přezkum relevantního právního rámce;

53.  zastává názor, že prodloužení čekacích lhůt, které musí vyšší úředníci dodržovat po skončení činnosti v agentuře či instituci, by bylo možné považovat za oprávněný právní krok na ochranu veřejného zájmu a integrity veřejných orgánů, pokud by bylo založeno na objektivním postupu;

54.  vyjadřuje znepokojení nad postupy jmenování vysokých úředníků EU, nad řešením střetů zájmů v případě komisařů, případy porušení Kodexu chování poslanců Evropského parlamentu v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů a nad tím, jak je kontrolováno dodržování povinností v oblasti transparentnosti a jak je ověřováno dodržování pravidel pro mechanismus „otáčivých dveří“;

55.  domnívá se, že orgány a instituce EU by měly uplatňovat nejpřísnější etické normy, aby zabránily jakýmkoli případům „otáčivých dveří“ a střetům zájmů, a to i pokud jde o jmenování uchazečů do vyšších pozic v orgánech, institucích a subjektech EU;

56.  domnívá se, že postupy pro výběr uchazečů o vysoké funkce by měly probíhat podle zcela objektivních kritérií a měly by být plně transparentní pro širokou veřejnost; zdůrazňuje, že by měly poskytovat také prostor pro dotazy a námitky s následnými otevřenými postupy a umožňovat zrušit rozhodnutí, která prokazatelně nebyla přijata dostatečně transparentně a čestně; zdůrazňuje, že postupy by měly být pravidelně posuzovány, aby se sledovala jejich účinnost a aby se provedly případné opravy k jejich zdokonalení;

57.  zdůrazňuje, že Parlament musí hrát klíčovou úlohu v posilování stávajícího systému EU pro etický dohled nad všemi orgány, institucemi a subjekty EU, má-li se posílit důvěra veřejnosti v rozhodovací procesy EU;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0327. (3) Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).