Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130 – C9‑0104/2021 – 2021/0068(COD))(1)
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/... o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (certifikát EU COVID-19)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobná pravidla pro výkon tohoto práva jsou stanovena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES(3).
(1a) Usnadnění svobody pohybu je jedním z klíčových předpokladů zahájení hospodářského oživení.
(2) Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že COVID-19 lze označit za pandemii.
(3) S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, například omezení vstupu nebo požadavky, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu, domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2. Tato omezení mají negativní dopad na občany a podniky, zejména na přeshraniční pracovníky a osoby dojíždějící za prací nebo sezónní pracovníky.
(4) Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19(4). V uvedeném doporučení stanoví koordinovaný přístup, který se skládá z těchto klíčových bodů: uplatňování společných kritérií a prahových hodnot při rozhodování o tom, zda omezení volného pohybu zavést, mapování rizika přenosu onemocnění COVID-19 na základě dohodnutého barevného kódu a koordinovaný přístup, pokud jde o (případná) opatření, která se mohou odpovídajícím způsobem uplatnit na osoby pohybující se mezi oblastmi, v závislosti na úrovni rizika přenosu v uvedených oblastech. V doporučení se rovněž zdůrazňuje, že na osoby podnikající nezbytně nutnou cestu, jak jsou vymezeny v jeho bodě 19, a přeshraniční cestující, jejichž život je těmito omezeními obzvláště dotčen, zejména ty, kteří vykonávají kritické funkce nebo jsou zásadně důležití pro kritickou infrastrukturu, by se cestovní omezení související s onemocněním COVID-19 ▌ vztahovat neměla.
(5) S využitím kritérií a prahových hodnot stanovených v doporučení (EU) 2020/1475 zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na podporu rozhodování členských států jednou týdně mapu členských států rozdělenou podle regionů(5).
(6) Jak je zdůrazněno v doporučení (EU) 2020/1475, veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zaváděná za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 by měla být založena na specifických a omezených důvodech veřejného zájmu, konkrétně na ochraně veřejného zdraví. Tato omezení musí být uplatňována v souladu s obecnými zásadami práva Unie, zejména se zásadou proporcionality a zákazu diskriminace. Jakákoli přijatá opatření by tudíž měla být přísně omezena co do rozsahu a doby trvání v souladu s úsilím o návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru bez hraničních kontrol a neměla by překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví. Dále by měla být v souladu s opatřeními, která Unie přijala k zajištění plynulého volného pohybu zboží a základních služeb na celém jednotném trhu, včetně zdravotnického vybavení a lékařského a zdravotnického personálu, prostřednictvím tzv. zelených pruhů uvedených ve sdělení Komise o zavedení zelených pruhů podle Pokynů týkajících se opatření správy hranic v zájmu ochrany zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb(6).
(7) U osob, které jsou očkovány, mají negativní test NAAT ne starší [72 hodin] nebo negativní rychlý test na antigen ne starší [24 hodin], a osob, které v posledních [šesti měsících] byly pozitivně testovány na specifické protilátky proti S proteinu, existuje podle současných lékařských poznatků mnohem nižší riziko, že nakazí virem SARS-CoV-2 jiné osoby. Volný pohyb osob, které podle spolehlivých vědeckých poznatků nepředstavují významné riziko pro veřejné zdraví, například proto, že jsou vůči viru SARS-CoV-2 imunní a nemohou jej přenášet, by neměl být omezován, neboť tato omezení by nebyla nezbytná pro dosažení sledovaného cíle.
(7a) Aby bylo zajištěno harmonizované používání certifikátů, měla by být v tomto nařízení stanovena doba jejich platnosti. V této fázi však stále není jasné, zda vakcíny zabraňují přenosu onemocnění COVID-19. Obdobně neexistují dostatečné důkazy o tom, jak dlouho trvá účinná ochrana proti onemocnění COVID-19 po uzdravení z předchozí infekce. Proto by mělo být možné upravit dobu platnosti na základě vědeckotechnického pokroku.
(8) Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby je však občané mohli v přeshraničním kontextu při výkonu svých práv na volný pohyb účinně využívat, musí být tyto certifikáty o očkování plně interoperabilní, kompatibilní, zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu, technických normách a úrovni ochrany těchto certifikátů a zásadách jejich používání.
(9) Jednostranná opatření v této oblasti mohou značně narušit výkon práva na volný pohyb a bránit řádnému fungování vnitřního trhu, včetně odvětví cestovního ruchu, neboť vnitrostátní orgány a služby přepravy cestujících, jako je letecká, vlaková, autokarová či trajektová doprava, jsou konfrontovány s nejrůznějšími formáty dokumentů, které se týkají nejen stavu očkování dané osoby, ale i testů a případného uzdravení z onemocnění COVID-19. [pozm. návrh 8]
(9a) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 3. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch vyzval k tomu, aby byla v rámci celé EU uplatňována harmonizovaná strategie k cestovnímu ruchu, v jejímž rámci by byla zavedena společná kritéria pro bezpečné cestování, včetně protokolu EU o ochraně zdraví pro účely testování a požadavků ohledně karantény, a dále požadoval, aby jakmile budou k dispozici dostatečné důkazy o tom, že očkované osoby virus nepřenášejí, byl zaveden společný certifikát o očkování nebo došlo k vzájemnému uznávání očkovacích postupů.
(10) Aniž jsou dotčena společná opatření týkající se překračování vnitřních hranic osobami, stanovená v schengenském acquis, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399(7), a za účelem usnadnění výkonu práva ▌pohybovat se a pobývat na území členských států, měl by být vytvořen společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19, takzvaný „certifikát EU COVID-19“, který by měl být závazný a přímo použitelný ve všech členských státech. Všechny dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se tyto certifikáty EU COVID-19 ověřují, by k jejich ověřování měly používat standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.
(10a) Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly uznávat všechny typy certifikátů vydaných v souladu s tímto nařízením. Interoperabilní certifikáty by měly mít stejnou hodnotu po celou dobu své platnosti.
(11) Cílem tohoto nařízení je usnadnit uplatňování zásad proporcionality a nediskriminace, pokud jde o možná omezení volného pohybu a dalších základních práv v důsledku pandemie COVID-19, a zároveň usilovat o vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví a nemělo by být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. ▌Nadále by měly platit výjimky z omezení volného pohybu zavedených v reakci na pandemii COVID-19, uvedené v doporučení (EU) 2020/1475. Případná potřeba ověření certifikátů zavedených tímto nařízením by neměla být důvodem pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399.
(12) Základem společného přístupu k vydávání, ověřování a uznávání těchto interoperabilních certifikátů o očkování je důvěra. Falešné certifikáty COVID-19 mohou představovat významné riziko pro veřejné zdraví. Příslušné orgány v jednom členském státě potřebují jistotu, že informace obsažené v certifikátu vydaném v jiném členském státě jsou důvěryhodné, nebyly padělány, týkají se osoby, která je předložila, a že kdokoli, kdo tyto informace ověřuje, má přístup pouze k minimálnímu objemu nezbytných informací.
(13) Riziko, které falešné certifikáty COVID-19 představují, je reálné. Europol vydal dne 1. února 2021 včasnou výstrahu o nezákonném prodeji zfalšovaných certifikátů o negativním testu na COVID-19(8). Vzhledem k dostupným a snadno přístupným technologickým prostředkům, jako jsou tiskárny s vysokým rozlišením či různé grafické editory, dokážou podvodníci vyrobit vysoce kvalitní padělané či zfalšované certifikáty. Byly hlášeny případy nezákonného prodeje podvodných certifikátů o testu, do nichž se zapojilo vícero organizovaných padělatelských skupin nebo jednotliví zištní podvodníci, kteří prodávali falešné certifikáty fyzicky i po internetu.
(14) Aby byla zajištěna interoperabilita a rovný přístup, a to i pro zranitelné osoby, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a pro osoby s omezeným přístupem k digitálním technologiím, měly by členské státy vydávat certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19, který bude mít v závislosti na volbě držitele digitální nebo tištěný formát. Potenciální držitel by si tak mohl vyžádat a obdržet certifikát v tištěné podobě nebo jej uložit a zobrazit na mobilním zařízení. Součástí certifikátů by měl být interoperabilní, digitálně čitelný čárový kód obsahující pouze příslušné údaje o certifikátu. Členské státy by měly zaručit pravost, platnost a integritu certifikátů elektronickou pečetí ▌. Informace na certifikátu by měly být rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka, buď vytištěné, nebo zobrazené jako prostý text. Rozvržení certifikátů by mělo být snadno srozumitelné, jednoduché a uživatelsky přívětivé. Informace by měly být poskytnuty takovým způsobem a v takové grafické úpravě, která je přístupná pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost informací, včetně digitálních, jak se stanoví ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882(9). Aby nevznikaly překážky volného pohybu, měly by být certifikáty vydávány bezplatně a lidé by měli mít právo na jejich vydání. Členské státy by měly automaticky vydávat certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19a certifikáty o uzdravení vydávat pouze na požádání, přičemž by měly zajistit jejich snadné a rychlé získání a v případě potřeby poskytnout nezbytnou podporu, která všem osobám zajistí rovný přístup. Veškeré další výdaje na technickou, digitální a dopravní infrastrukturu potřebné k zavedení certifikátu o očkování by měly být způsobilé pro financování z fondů a programů Unie. [pozm. návrh 17]
(14a) Očkovací látky by měly být považovány za globální veřejné statky dostupné široké veřejnosti, a proto by členské státy měly zajistit spravedlivý a bezplatný přístup pro všechny občany. Členské státy by měly rovněž zajistit univerzální, dostupný, včasný a bezplatný přístup k možnostem testování na COVID-19, včetně poskytování tohoto testování ve všech dopravních uzlech. Vydání těchto certifikátů podle čl. 3 odst. 1 by nemělo vést k odlišnému zacházení s osobami podle stavu jejich očkování nebo vlastnictví specifického certifikátu uvedeného v článku 5, 6 a 7 ani k jejich diskriminaci.
(15) Bezpečnost, pravost, integrita a platnost certifikátů tvořících certifikát EU COVID-19 a jejich soulad s právními předpisy Unie o ochraně údajů jsou klíčové pro jejich uznávání ve všech členských státech. Je proto nezbytné vytvořit rámec pro důvěryhodnost, který stanoví pravidla a infrastrukturu pro spolehlivé a zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů. Tuto infrastrukturu je třeba - pokud možno za použití technologií Unie - vyvinout tak aby, fungovala na všech elektronických zařízeních, přičemž je třeba zajistit, aby byla chráněna před hrozbami v oblasti kybernetické bezpečnosti. Rámec pro důvěryhodnost by měl zajistit, aby ověření certifikátu mohlo probíhat off-line, a aniž by byl o této skutečnosti informován výstavce, a měl by proto zajistit, aby o předložení certifikátu držitelem nebyl informován žádný výstavce certifikátu ani žádná jiná třetí strana. Základem rámce pro důvěryhodnost by měl být nástin interoperability zdravotních certifikátů(10), který dne 12. března 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví zřízená článkem 14 směrnice 2011/24/EU(11). Rámec pro důvěryhodnost by proto měl být založen na infrastruktuře veřejných klíčů s řetězcem důvěry od zdravotnických orgánů členských států až po jednotlivé subjekty vydávající certifikáty. Rámec pro důvěryhodnost by měl umožňovat odhalování podvodů, zejména padělání. Pro každé očkování, test nebo uzdravení se vydává samostatný nezávislý certifikát, přičemž se na něm neuvádějí žádné předchozí certifikáty držitele.
(16) Podle tohoto nařízení by veškeré certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 měly být vydávány oprávněným osobám uvedeným v článku 3 směrnice 2004/38/ES, tj. občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, včetně občanů zámořských zemí a území uvedených v čl. 355 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU”), bez ohledu na jejich státní příslušnost, a to tím členským státem, jenž očkování nebo test provedl nebo kde se uzdravená osoba nachází. Je-li to důležité nebo vhodné, měly by být certifikáty vydávány jiné osobě za očkované, testované nebo uzdravené osoby, například zákonnému opatrovníkovi za nesvéprávné osoby nebo rodičům za jejich děti. Certifikáty by neměly vyžadovat legalizaci ani žádné jiné podobné formality.
(16a) Omezení spojená s přeshraničním cestováním způsobují komplikace zejména osobám, které denně nebo často překračují hranice na cestě do práce nebo do školy, za blízkými příbuznými, lékařskou péčí nebo kvůli péči o své blízké. Certifikát EU COVID-19 by měl usnadnit volný pohyb obyvatel pohraničních oblastí, sezónních přeshraničních pracovníků, dočasných přeshraničních pracovníků a pracovníků v dopravě.
(16b) S ohledem na bod odůvodnění 14a tohoto nařízení a odstavce 6 a 19 doporučení (EU) 2020/1475 by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů, nejvzdálenějších regionů, enkláv a zeměpisně izolovaných oblastí a tomu, že je třeba spolupracovat na místní a regionální úrovni, a dále osobám, které jsou považovány za příhraniční pracovníky, přeshraniční pracovníky a obyvatele pohraničních oblastí a jež mají pobyt v jiném členském státě, do něhož se zpravidla denně nebo alespoň jednou týdně vracejí. [pozm. návrh 18]
(17) Certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 by rovněž mohly být vydávány státním příslušníkům nebo rezidentům Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu/Svatého stolce ▌.
(18) ▌Dohody o volném pohybu osob uzavřené mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a některými třetími zeměmi na straně druhé stanoví možnost omezit volný pohyb z důvodů veřejného zdraví. Pokud tyto dohody neobsahují mechanismus začlenění aktů Evropské unie, certifikáty vydané osobám, na něž se tyto dohody vztahují, by měly být uznávány za podmínek stanovených tímto nařízením. Podmíněno by to mělo být tím, že Komise přijme prováděcí akt stanovící, že třetí země vydává certifikáty v souladu s tímto nařízením a poskytla formální ujištění, že bude uznávat certifikáty vydané členskými státy.
(19) Nařízení (EU) 2021/XXXX se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, pobývají nebo se oprávněně zdržují na území státu, na nějž se uvedené nařízení vztahuje, a jsou oprávněni cestovat do jiných států v souladu s právem Unie.
(20) Rámec vytvořený pro účely tohoto nařízení by měl dbát na zajištění soudržnosti s celosvětovými iniciativami nebo podobnými iniciativami se třetími zeměmi, s nimiž Evropská unie navázala úzké partnerství, ▌jichž se účastní WHO a Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Součástí toho by měla pokud možno být interoperabilita mezi technologickými systémy zřízenými na celosvětové úrovni a systémy zřízenými pro účely tohoto nařízení s cílem usnadnit volný pohyb v Unii, mimo jiné prostřednictvím zapojení do infrastruktury veřejných klíčů nebo dvoustranné výměny veřejných klíčů. Aby se usnadnilo uplatňování práv občanů Unie, kteří byli očkováni nebo otestováni třetími zeměmi nebo zámořskými zeměmi a územími uvedenými v čl. 355 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nebo v příloze II této smlouvy nebo Faerskými ostrovy, na volný pohyb, mělo by toto nařízení stanovit uznávání certifikátů vydaných třetími zeměmi nebo zámořskými zeměmi a územími nebo Faerskými ostrovy občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty jsou vydány podle norem rovnocenných normám stanoveným podle tohoto nařízení.
(21) Aby se usnadnil volný pohyb a mohla být koordinovaným způsobem na základě nejnovějších dostupných vědeckých důkazů a pokynů vydaných Výborem pro zdravotní bezpečnost, střediskem ECDC a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) zrušena omezení volného pohybu, která v současné době platí během pandemie COVID-19, měl by být zaveden interoperabilní certifikát o očkování. Tento certifikát o očkování by měl sloužit jako potvrzení, že jeho držiteli byla v členském státě podána očkovací látka proti COVID-19, a měl by umožnit zrušení cestovních omezení. Certifikát by měl obsahovat pouze informace nezbytné k jasné identifikaci držitele a očkovací látky proti COVID-19, číslo, datum a místo očkování. Členské státy by měly vydat certifikáty o očkování osobám, jimž byly podány očkovací látky, kterým byla udělena registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004(12)▌.
(22) Osoby očkované před datem použitelnosti tohoto nařízení, a to i v rámci klinického hodnocení, by rovněž měly být oprávněny získat certifikát o očkování proti COVID-19, který je v souladu s tímto nařízením. Zároveň by členské státy měly mít nadále možnost vydávat potvrzení o očkování v jiných formátech pro jiné účely, zejména pro účely lékařské.
(23) V souladu se zásadou nediskriminace by členské státy měly vydávat tyto certifikáty o očkování rovněž občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří byli očkováni očkovací látkou proti COVID-19, která získala registraci podle nařízení (ES) č. 726/2004, v třetí zemi a předložili o tom spolehlivý doklad. Členské státy by měly mít možnost vydávat certifikáty o očkování rovněž občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří byli očkováni očkovací látkou, která byly zařazena na seznam WHO k nouzovému použití, a předložili o tom spolehlivý doklad.
(24) Dne 27. ledna 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví pokyny k potvrzení o očkování pro lékařské účely, které aktualizovala dne 12. března 2021(13). Uvedené pokyny, zejména upřednostňované normy pro kódy, by měly tvořit základ technických specifikací přijatých pro účely tohoto nařízení.
(25) Některé členské státy osvobozují již nyní očkované osoby od určitých omezení volného pohybu v rámci Unie. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že pokud členský stát považuje za dostačující jednorázovou podanou dávku očkovací látky, měl by ji považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenána jednorázová dávka téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ▌ nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití.
(26) Je nezbytné zabránit jakémukoli druhu (přímé i nepřímé) diskriminace osob, které nejsou očkovány, například z lékařských důvodů, protože nejsou součástí cílové skupiny, které se očkovací látka v současné době podává, nebo protože dosud neměly příležitost se očkovat nebo se rozhodly nenechat očkovat nebo protože očkovací látka dosud není pro určité věkové skupiny, například děti, dostupná. Výkon práv na volný pohyb by proto neměl být podmíněn držením certifikátu o očkování nebo držením certifikátu o očkování konkrétním očkovacím léčivým přípravkem ▌a držením certifikátu nelze podmínit volný pohyb uvnitř Unie a využívání přeshraničních služeb přepravy cestujících, jako je letecká, vlaková, autokarová nebo trajektová doprava či jakékoli jiné druhy dopravy.
(26a) Očkovací látky proti onemocnění COVID-19 musí být vyráběny ve velkém objemu, jejich cena musí být dostupná, musí být přidělovány v globálním měřítku, aby byly k dispozici tam, kde jsou zapotřebí, a musí být v široké míře dodávány do místních komunit. [pozm. návrh 21/rev]
(26b) Zvládnutí pandemie COVID-19 je nezbytným předpokladem pro sociální a hospodářské oživení a pro účinnost úsilí o oživení. Vývoj očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 má v tomto ohledu zásadní význam. Velké znepokojení vyvolávají závažné případy nedodržování harmonogramu výroby a dodávek. [pozm. návrh 22/rev]
(27) Mnoho členských států požaduje, aby osoby cestující na jejich území podstoupily před příjezdem nebo po něm test na infekci SARS-CoV-2. Na počátku pandemie COVID-19 členské státy k diagnostice COVID-19 obvykle používaly test pomocí polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), což je test založený na amplifikaci nukleové kyseliny (NAAT), který WHO i ECDC považují za „zlatý standard“, tedy za nejspolehlivější metodiku testování případů a kontaktů(14). Jak pandemie postupuje, na evropském trhu je ve stále větší míře dostupná nová generace rychlejších a levnějších testů: tzv. rychlých testů na antigen, jež detekují přítomnost virových proteinů (antigenů) ke zjištění probíhající infekce. Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise doporučení Komise (EU) 2020/1743 o použití rychlých testů na antigen při diagnostikování infekce SARS-CoV-2(15).
(28) Dne 22. ledna 2021 přijala Rada doporučení Rady 2021/C 24/01 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU(16), které stanoví vytvoření společného seznamu rychlých testů na antigen COVID-19. Na základě toho se Výbor pro zdravotní bezpečnost shodl dne 18. února 2021 na společném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19, na výběru rychlých testů na antigen, jejichž výsledky budou členské státy vzájemně uznávat, a na společném standardizovaném souboru údajů, které mají být zahrnuty do certifikátů o výsledcích testů na COVID-19(17).
(29) Navzdory tomuto společnému úsilí se lidé, kteří vykonávají své právo na volný pohyb, stále potýkají s problémy, když se snaží uplatnit výsledky testů získané v jednom členském státě v jiném členském státě. Tyto problémy často plynou z jazyka, v němž je potvrzení o výsledku testu vydáno, ▌z nedostatečné důvěry v pravost předkládaného dokumentu a z nákladů na testování.
(30) Aby se zlepšilo uznávání výsledků testů provedených v jiném členském státě v okamžiku, kdy jsou tyto výsledky předkládány pro účely výkonu práva na volný pohyb, měl by být zaveden interoperabilní certifikát o testu obsahující informace nezbytně nutné k jasné identifikaci držitele a druh, datum a výsledek testu na infekci SARS-CoV-2. Aby byla zajištěna spolehlivost výsledku testu, měly by být pro certifikát o testu vydaný na základě tohoto nařízení používány pouze výsledky testů NAAT a rychlých testů na antigen uvedených na seznamu vypracovaném na základě doporučení Rady 2021/C 24/01. Základem technických specifikací přijatých pro účely tohoto nařízení by měl být společný standardizovaný soubor údajů, které mají být uváděny na certifikátech o výsledcích testů na COVID-19, schválený Výborem pro zdravotní bezpečnost na základě doporučení Rady 2021/C 24/01, zejména upřednostňované normy pro kódy.
(31) Certifikáty o testu vydané členskými státy v souladu s tímto nařízením by měly být uznávány členskými státy, které vyžadují potvrzení o testu na infekci SARS-CoV-2, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedených k omezení šíření onemocnění COVID-19.
(31a) Protilátky proti viru SARS-CoV-2 se vytvoří buď po přirozeně prodělané infekci – ať už s klinickými příznaky, nebo nikoli – a po očkování. Ačkoli zatím nemáme konečné údaje o přetrvávání těchto protilátek po očkování, existují četné důkazy o tom, že přirozeně vzniklé protilátky prokazatelně přetrvávají několik měsíců po infekci. Testování na protilátky proto umožňuje identifikovat osoby, které se již dříve s nákazou setkaly, a ta u nich asi vyvolala imunitní reakci, a proto mají velmi nízkou pravděpodobnost, že se znovu nakazí nebo že nakazí jiné osoby.
(32) Osoby, které se uzdravily z onemocnění COVID-19, mohou mít podle současných poznatků pozitivní test na SARS-CoV-2 ještě určitou dobu po nástupu příznaků(18). Jestliže chtějí vykonávat své právo na volný pohyb, přičemž musí podstoupit test, může jim být fakticky znemožněno cestování, přestože již nejsou infekční. Za účelem usnadnění volného pohybu a zajištění, aby mohla být koordinovaným způsobem na základě nejnovějších dostupných vědeckých důkazů zrušena omezení volného pohybu, která v současné době platí během pandemie COVID-19, by měl být zaveden interoperabilní certifikát o uzdravení, který bude obsahovat informace nezbytné k jasné identifikaci dotčené osoby a datum absolvovaného pozitivního testu na infekci SARS-CoV-2. ▌Podle ECDC z nejnovějších poznatků vyplývá, že ačkoli je životaschopný virus SARS-CoV-2 vylučován deset až dvacet dní od nástupu příznaků, přesvědčivým epidemiologickým studiím se nepodařilo prokázat další přenos nemoci po desátém dni. Zásada předběžné opatrnosti by však měla být uplatňována i nadále. Komise by měla být zmocněna k úpravě doby platnosti, a to pokud jde o její počátek i konec, na základě pokynů Výboru pro zdravotní bezpečnost nebo ECDC, které pečlivě studuje poznatky ohledně doby trvání získané imunity po uzdravení. Kromě toho by jednotlivci měli mít možnost podrobit se vysoce specifickému testu na hrotový protein viru v případě, že nemají příznaky.
(33) Již nyní některé členské státy osvobozují uzdravené osoby od určitých omezení volného pohybu v Unii. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o uzdravení, aby mohla být zrušena omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem zabránit šíření SARS-CoV-2, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o uzdravení vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením. Síť pro elektronické zdravotnictví ve spolupráci s Výborem pro zdravotní bezpečnost rovněž pracuje na pokynech týkajících se certifikátů o uzdravení a příslušných souborů údajů.
(34) Aby bylo možné rychle dosáhnout společného postoje, měla by mít Komise možnost požádat Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU(19) o vydání pokynů ohledně dostupných vědeckých důkazů o účincích zdravotních příhod zaznamenaných v certifikátech zavedených v souladu s tímto nařízením, včetně účinnosti očkovací látky proti COVID-19 a souvisejícího trvání imunity, toho, zda očkovací látky zamezují asymptomatické infekci a přenosu viru, stavu osob, které se z viru zotavily, a dopadu nových variant SARS-CoV-2 na osoby očkované či již nakažené. Tyto informace by rovněž mohly být základem pro doporučení Rady, která umožní koordinovaný přístup ke zrušení omezení volného pohybu držitelů certifikátů.
(35) Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování certifikátů zavedených v rámci pro důvěryhodnost podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(20).
(36) Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech týkajících se technických specifikací nezbytných k zavedení interoperabilních certifikátů vyžadují závažné naléhavé důvody nebo jakmile budou k dispozici nové vědecké důkazy.
(37) Zpracovávání osobních údajů při provádění tohoto nařízení se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(21). Toto nařízení stanoví pro zpracování osobních údajů jako právní základ čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679, nezbytné pro vydávání a ověřování interoperabilních certifikátů stanovených v tomto nařízení. Neupravuje ale zpracování osobních údajů týkajících se dokumentace o očkování, testování nebo uzdravení pro jiné účely, například pro účely farmakovigilance nebo vedení osobních zdravotních záznamů. Právní základ pro zpracování údajů pro jiné účely má být stanoven vnitrostátními právními předpisy, které musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů.
(38) V souladu se zásadou minimalizace osobních údajů by certifikáty měly obsahovat pouze osobní údaje nezbytně nutné k usnadnění výkonu práva na volný pohyb v Unii během pandemie COVID-19. V tomto nařízení by měly být stanoveny specifické kategorie osobních údajů a datová pole, které mají být v certifikátech obsaženy.
(39) Pro účely tohoto nařízení platí, že osobní údaje se nemusí předávat nebo vyměňovat přes hranice ▌. V souladu s přístupem založeným na infrastruktuře veřejných klíčů musí být přes hranice převáděny nebo zpřístupňovány pouze veřejné klíče vydavatelů, což bude zajištěno prostřednictvím brány interoperability zřízené a spravované Komisí.Přítomnost certifikátu v kombinaci s veřejným klíčem vydavatele by měla zejména umožnit ověření pravosti a integrity certifikátu a odhalení podvodu. V souladu se zásadou standardní ochrany údajů by měly být použity ověřovací techniky, které nevyžadují předávání osobních údajů.
(40) Toto nařízení zakazuje uchovávání osobních údajů získaných z certifikátu členským státem určení či provozovateli služeb přeshraniční přepravy cestujících ▌. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zřízení jakéhokoli úložiště údajů nebo databáze na úrovni členského státu nebo Unie nebo prostřednictvím digitální infrastruktury rámce pro důvěryhodnost.
▌
(41a) Pro zajištění předvídatelnosti cestování a právní jistoty je nezbytné informovat veřejnost jasně, v plné míře a včas o vydávání, používání a přijímání jednotlivých typů certifikátů, z nichž se certifikát EU COVID-19 skládá. Komise by měla podpořit úsilí členských států v tomto ohledu, například zpřístupněním informací poskytnutých členskými státy na internetové platformě „Re-open EU“.
(42) V souladu s doporučením (EU) 2020/1475 by měla být veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zavedená za účelem omezení šíření viru SARS-CoV-2 zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí. To platí i pro povinnosti předkládat jiné dokumenty než dokumenty požadované podle práva Unie, zejména podle směrnice 2004/38/ES, jako jsou certifikáty upravené tímto nařízením. ▌
(43) Toto nařízení by se mělo být použitelné po dobu 12 měsíců od svého vstupu v platnost. Čtyři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost a nejpozději 3 měsíce před koncem jeho použitelnosti by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o jeho uplatňování, včetně jeho dopadu na volný pohyb, základní práva, ochranu osobních údajů, posouzení nejnovějších očkovacích a testovacích technologií a používání certifikátu EU COVID-19 členskými státy na základě vnitrostátních právních předpisů pro účely, jež nejsou stanoveny v tomto nařízení.
(44) Aby byla zohledněna epidemiologická situace a pokrok při zvládání pandemie COVID-19 a zajištěna interoperabilita s mezinárodními normami, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o uplatňování některých článků tohoto nařízení ▌. Je nanejvýš důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, i s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(45) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž usnadnění volného pohybu v Unii během pandemie COVID-19 zavedením interoperabilních certifikátů o stavu očkování, testování a uzdravení držitele, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(46) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů, práva na rovnost před zákonem a zákazu diskriminace, práva na volný pohyb a práva na účinnou právní ochranu. Členské státy by měly při provádění tohoto nařízení Listinu základních práv dodržovat.
(46a) Pokud se členské státy rozhodnou požadovat vnitrostátní digitální certifikáty pro jiné účely než pro volný pohyb na vnitrostátní úrovni, měly by být tyto certifikáty interoperabilní s certifikátem EU COVID-19 a měly by dodržovat jeho záruky definované v tomto nařízení, tj. zejména zajistit, že nedojde k diskriminaci mezi různými státními příslušnostmi a mezi různými certifikáty, zajistit vysoké standardy ochrany údajů a zabránit roztříštěnosti.
(46b) Členské státy by neměly zavádět omezení přístupu k veřejným službám pro osoby, které nejsou držiteli certifikátu, na něž se vztahuje toto nařízení.
(46c) Seznam všech subjektů, u nichž se předpokládá, že budou jednat jako správci, zpracovatelé a příjemci údajů v daném členském státě, se zveřejní do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby se občanům Unie, kteří využívají certifikát EU COVID-19, umožnilo seznámit se s totožností subjektu, na nějž se mohou obrátit za účelem výkonu svých práv na ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679, zejména práva obdržet transparentní informace o tom, jakým způsobem lze práva subjektu údajů vykonávat v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
(47) Evropský inspektor ochrany údajů aEvropský sbor pro ochranu osobních údajůbyl konzultován podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725(23),
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19 (dále jen „certifikát EU COVID-19“).
Stanoví právní základ pro zpracování osobních údajů nezbytných k vydávání těchto certifikátů a ke zpracování informací nezbytných k potvrzení a ověření pravosti těchto certifikátů a jejich platnosti v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Nemůže být vykládáno tak, že stanoví přímé či nepřímé právo na očkování nebo že osobám ukládá povinnost nechat se očkovat.[pozm. návrh 9]
Toto nařízení nezavádí ani nestanoví žádné další formality ani požadavky pro výkon práva na volný pohyb nebo práva vstupu na území členských států podle směrnice 2004/38/ES a nařízení (EU) 2016/399.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „držitelem“ osoba, které byl vydán interoperabilní certifikát obsahující informace o jejím stavu očkování, testování nebo uzdravení v souladu s tímto nařízením;
2) „certifikátem EU COVID-19“ interoperabilní certifikáty obsahující informace o stavu očkování, testování nebo uzdravení držitele vydané v souvislosti s pandemií COVID-19;
3) „očkovací látkou proti COVID-19“ imunologický léčivý přípravek určený k aktivní imunizaci proti koronaviru 2 způsobujícímu těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2), tedy viru, který způsobuje onemocnění COVID-19;
4) „testem NAAT“ test založený na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT), jako např. techniky polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), izotermální amplifikace nukleových kyselin metodou LAMP a amplifikace zprostředkované transkripcí (TMA), který se používá ke zjištění přítomnosti ribonukleové kyseliny SARS-CoV-2 (RNA SARS-CoV-2);
5) „rychlým testem na antigen“ zkušební metoda založená na detekci virových proteinů (antigenů) pomocí imunotestu na bázi laterálního proudu, jehož výsledek je k dispozici do 30 minut a který provádí zaškolený zdravotník nebo jiný zaškolený pracovník;
5a) „sérologickým testem nebo testem na protilátky“ laboratorní test provedený na krevních vzorcích (séru, plazmě nebo plné krvi) s cílem zjistit, zda si osoba vytvořila protilátky proti SARS-CoV-2, což znamená, že držitel byl viru SARS-CoV-2 vystaven a vytvořil si protilátky bez ohledu na to, zda se u něj projevily příznaky onemocnění, či nikoli;
6) „interoperabilitou“ schopnost ověřovacích systémů v členském státě používat údaje zakódované jiným členským státem;
7) „čárovým kódem“ metoda ukládání a zobrazování údajů ve vizuálním, strojově čitelném formátu;
8) „elektronickou pečetí“ „zaručená elektronická pečeť“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(24), která je připojena k jiným datům v elektronické podobě a je s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu;
▌
10) „rámcem pro důvěryhodnost“ pravidla, politická opatření, specifikace, protokoly, datové formáty a digitální infrastruktura, které upravují a umožňují spolehlivé a zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů s cílem zaručit jejich důvěryhodnost potvrzením jejich pravosti, platnosti a integrity, ▌použitím elektronických pečetí.
Článek 3
Certifikát EU COVID-19
1. Aniž by byl dotčen článek 22 nařízení(EU) 2016/399 interoperabilní certifikát EU COVID-19 umožňuje vydávání a přeshraniční ověřování a uznávání těchto certifikátů:
a) certifikát potvrzující, že jeho držiteli byla podána očkovací látka proti COVID-19 v členském státě, který certifikát vydal (dále jen „certifikát o očkování“);
b) certifikát, v němž je uveden výsledek držitele a datum provedení testu NAAT nebo rychlého testu na antigen, který je zařazen do společného a aktualizovaného seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19 zavedeného na základě doporučení Rady 2021/C 24/01(25) (dále jen „certifikát o testu“);
c) certifikát potvrzující, že se jeho držitel uzdravil z infekce SARS-CoV-2 v návaznosti na pozitivní test NAAT nebo potvrzující imunitní reakci na infekci SARS-CoV-2 na základě sérologického testu nebo testu na protilátky s uvedením data prvního pozitivního testu NAAT nebo data sérologického testu na protilátky proti SARS-CoV-2 (dále jen „certifikát o uzdravení“).
Komise zveřejní seznam rychlých testů na antigen na COVID-19 vytvořený na základě doporučení Rady 2021/C 24/01, včetně případných aktualizací.
2. Členské státy vydávají certifikáty uvedené v odstavci 1 v digitálním a tištěném formátu ▌. Potenciální držitelé mají nárok získat certifikáty ve formátu dle svého výběru. Certifikáty vydávané členskými státy jsou uživatelský vstřícné a obsahují interoperabilní čárový kód umožňující ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátu. Čárový kód splňuje technické specifikace stanovené v souladu s článkem 8. Informace v certifikátech jsou rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka, musí být přístupné pro osoby se zdravotním postižením a musí být alespoň v úředním jazyce nebo jazycích vydávajícího členského státu a v angličtině. [pozm. návrh 15]
3. Certifikáty uvedené v odstavci 1 se vydávají bezplatně. Držitel je oprávněn požádat o vydání nového certifikátu, pokud osobní údaje obsažené v certifikátu nejsou nebo přestaly být správné či aktuální, a to i pokud jde o stav očkování, testování nebo uzdravení držitele, nebo pokud již držitel nemá certifikát k dispozici.
3a. V certifikátu je uveden tento text: „Tento certifikát není cestovním dokladem. Vědecké důkazy týkající se očkování, testování a uzdravení, pokud jde o onemocnění COVID-19, se neustále vyvíjejí, a to i s ohledem na nové znepokojující varianty viru. Před cestou se prosím informujte o zdravotních opatřeních a souvisejících omezeních, která platí v destinaci Vaší cesty.“
Členský stát poskytne držiteli jasné, úplné a včasné informace o použití certifikátu o očkování, certifikátu o testu a certifikátu o uzdravení pro účely tohoto nařízení.
3b. Vlastnictví certifikátu EU COVID-19 nebude předpokladem pro uplatňování práva na volný pohyb.
3c. Vydání těchto certifikátů podle odstavce 1 nesmí vést k odlišnému zacházení s osobami podle stavu jejich očkování nebo vlastnictví specifického certifikátu uvedeného v článku 5, 6 a 7 ani k jejich diskriminaci. Členské státy zajistí všeobecné přístupné včasné a bezplatné testovací možnosti, které by zaručily právo na volný pohyb v rámci Unie, aniž by docházelo k diskriminaci na základě ekonomických nebo finančních možností.
4. Vydáním certifikátů uvedených v odstavci 1 není dotčena platnost jiných potvrzení o očkování, testu nebo uzdravení vydaných před vstupem tohoto nařízení v platnost nebo pro jiné účely, zejména pro účely lékařské.
4a. Dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se ověřují certifikáty uvedené v odstavci 1, používají k jejich ověřování standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.
5. Pokud Komise přijala prováděcí akt podle druhého pododstavce, certifikáty vydané v souladu s tímto nařízením třetí zemí, s níž Evropská unie a její členské státy uzavřely dohodu o volném pohybu osob, která umožňuje smluvním stranám nediskriminačním způsobem omezit volný pohyb z důvodů veřejného zdraví a jež neobsahuje mechanismus začlenění aktů Evropské unie, se uznávají za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5.
Komise posoudí, zda třetí země vydává certifikáty v souladu s tímto nařízením a poskytla formální ujištění, že bude uznávat certifikáty vydané členskými státy. V takovém případě přijme prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.
6. Komise požádá Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí č. 1082/2013/EU, ECDC a EMA o vydání pokynů ohledně dostupných vědeckých důkazů o účincích zdravotních událostí zaznamenaných v certifikátech uvedených v odstavci 1.
6a. Členské státy poskytnou k uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné k prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání podvodných a nezákonných postupů, pokud jde o vydávání certifikátů EU COVID-19 a jeho používání, dostatečné zdroje.
Článek 4
Rámec pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19
1. Komise a členské státy vytvoří a udržují digitální infrastrukturu rámce pro důvěryhodnost umožňující zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů uvedených v článku 3.
2. Rámec pro důvěryhodnost zajistí tam, kde je to možné, interoperabilitu s technickými systémy zřízenými na mezinárodní úrovni.
3. Pokud Komise přijala prováděcí akt podle druhého pododstavce, považují se certifikáty obsahující údaje uvedené v příloze a vydané třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům a také státním příslušníkům nebo rezidentům Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu / Svatého stolce podle mezinárodní normy a v technickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zřízeným na základě tohoto nařízení a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátu, pro účely usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb v Evropské unii, za rovnocenné certifikátům vydaným členskými státy v souladu s tímto nařízením. Pro účely tohoto pododstavce uznávají členské státy certifikáty o očkování vydané třetími zeměmi za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5.
Komise posoudí, zda certifikáty vydané třetí zemí splňují podmínky stanovené v tomto odstavci. V takovém případě přijme prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Komise navíc vede veřejně přístupný rejstřík těch třetích zemí, které splňují podmínky vydávání certifikátů podle tohoto nařízení.
Článek 5
Certifikát o očkování
1. Každý členský stát vydá ▌osobě, které byla podána očkovací látka proti onemocnění COVID-19, certifikát o očkování uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) automaticky.
2. Certifikát o očkování obsahuje tyto kategorie osobních údajů:
a) identifikační údaje držitele,
b) informace o podaném očkovacím léčivém přípravku a informace o počtu dávek a datu jejich podání,
c) metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.
Osobní údaje v certifikátu o očkování se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 1 přílohy.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 1 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, nebo doplněním ▌datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.
3. Certifikát o očkování se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2 a je v něm jasně uvedeno, zda bylo očkovací schéma pro konkrétní očkovací látku dokončeno, či nikoliv.
4. Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.
5. ▌Členské státy uznávají potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, a za týchž podmínek rovněž platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením pro očkovací látku proti onemocnění COVID-19, jíž byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004.
Členské státy mohou za týmž účelem uznat rovněž platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením pro očkovací látku proti onemocnění COVID-19, ▌která byla zařazena na seznam WHO k nouzovému použití.
6. Pokud byl občan Unie nebo rodinný příslušník občana Unie či státní příslušník nebo rezident Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu / Svatého stolce očkován v třetí zemi jedním z typů očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 uvedených v odstavci 5 tohoto článku a příslušným orgánům členského státu byly poskytnuty všechny nezbytné informace, včetně spolehlivého potvrzení o očkování, vydají příslušné orgány dotyčné osobě certifikát o očkování podle čl. 3 odst. 1 písm. a).
Článek 6
Certifikát o testu
1. Každý členský stát vydá ▌osobě, která byla testována na COVID-19, certifikát o testu uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) automaticky.
2. Certifikát o testu obsahuje tyto kategorie osobních údajů:
a) identifikační údaje držitele,
b) informace o provedeném testu,
c) metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.
Osobní údaje v certifikátu o testu se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 2 přílohy.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 2 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, nebo doplněním ▌datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.
3. Certifikát o testu se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2.
4. Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.
5. ▌Členské státy přijímají potvrzení o negativním testu na infekci SARS-CoV-2, aby zrušily omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, a uznávají rovněž platné certifikáty o testu vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením.
Článek 7
Certifikát o uzdravení
1. Každý členský stát vydá na požádání certifikát o uzdravení podle čl. 3 odst. 1 písm. c), a to nejdříve jedenáctý den poté, co daná osoba obdržela první pozitivní test na infekci SARS-CoV-2, nebo po předložení následného negativního výsledku testu NAAT. Certifikát o uzdravení je možné vydat také na základě stanovení protilátek pomocí sérologického testu.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem úpravy počtu dní, po jejichž uplynutí může být certifikát o uzdravení vydán, na základě pokynů Výboru pro zdravotní bezpečnost v souladu s čl. 3 odst. 6 nebo vědeckých důkazů přezkoumaných střediskem ECDC.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem úpravy druhů sérologických testů na protilátky proti onemocnění SARS-CoV-2, na jejichž základě lze vydat certifikát o uzdravení, a to na základě vědeckých důkazů přezkoumaných střediskem ECDC.
2. Certifikát o uzdravení obsahuje tyto kategorie osobních údajů:
a) identifikační údaje držitele,
b) informace o prodělané infekci SARS-CoV-2, doložené pozitivním výsledkem testu NAAT nebo sérologického testu,
c) metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.
Osobní údaje v certifikátu o uzdravení se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 3 přílohy.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 3 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, a to i po dobu platnosti certifikátu o uzdravení, nebodoplněním datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.
3. Certifikát o uzdravení se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2.
4. Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.
5. ▌Členské uznávají jako základ pro zrušení omezení volného pohybu zavedených v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19 potvrzení o uzdravení z infekce SARS-CoV-2 a za týchž podmínek i platné certifikáty o uzdravení vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením.
Článek 8
Technické specifikace
K zajištění jednotných podmínek uplatňování rámce pro důvěryhodnost stanoveného tímto nařízením přijme Komise prováděcí akty obsahující technické specifikace a pravidla pro:
a) zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů uvedených v článku 3,
b) zajištění bezpečnosti osobních údajů s přihlédnutím k jejich povaze,
c) vyplňování certifikátů uvedených v článku 3, včetně systému kódování a dalších relevantních prvků,
▌
e) vydání platného, zabezpečeného a interoperabilního čárového kódu,
f) zajištění interoperability s mezinárodními normami nebo technickými systémy,
g) rozdělení povinností mezi správce a ve vztahu ke zpracovatelům v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2016/679,
ga) zavedení postupů pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti ochrany osobních údajů a přijatých bezpečnostních opatření,
gb) zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k informacím čitelným pro člověka, obsaženým v digitálním certifikátu a v jeho tištěné podobě, v souladu s harmonizovanými požadavky Unie na zajištění přístupnosti. [pozm. návrh 16]
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Pokud se připravovaný prováděcí akt týká zpracování osobních údajů, konzultuje Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů, případně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.
V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech, zejména s cílem zajistit včasné zavedení rámce pro důvěryhodnost, přijme Komise okamžitě použitelné příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 13 odst. 3.
Rámec důvěryhodnosti se zakládá na klíčové veřejné infrastruktuře k ověřování integrity certifikátů EU COVID-19 a pravosti elektronických pečetí. Umožní odhalovat podvody, zejména padělané certifikáty, a zajistí, aby se vydavatel těchto certifikátů a elektronických pečetí o jejich verifikaci nedověděl.
Článek 8a
Digitální certifikáty členských států a interoperabilita s rámcem pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19
Pokud některý členský stát schválil nebo schválí vlastní digitální certifikát pouze pro domácí účely, zajistí, aby byl plně interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19. Platí přitom stejné záruky jako v tomto nařízení.
Článek 8b
Další použití rámce certifikátu EU COVID-19
Pokud chce členský stát používat certifikát EU COVID-19 pro jakékoli jiné účely, než je zamýšlený účel usnadnit volný pohyb mezi členskými státy, vytvoří tento členský stát podle vnitrostátního práva právní základ v souladu se zásadami účinnosti, nezbytnosti a proporcionality, včetně zvláštních ustanovení, která jasně stanoví oblast a rozsah zpracování, konkrétní účel, kategorie subjektů, které mohou certifikát ověřit, jakož i příslušné záruky pro předcházení diskriminaci a zneužívání, s přihlédnutím k rizikům pro práva a svobody subjektů údajů. V souvislosti s procesem ověřování se neuchovávají žádné údaje. [pozm. návrh 12]
Článek 9
Ochrana osobních údajů
1. Na zpracování osobních údajů prováděné při uplatňování tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2016/679. Osobní údaje obsažené v certifikátech vydaných v souladu s tímto nařízením se zpracovávají pouze pro účely ověření informací uvedených v certifikátu ▌, aby se usnadnil výkon práva na volný pohyb v Unii, jak je uvedeno v tomto nařízení, a to do doby, než pozbude platnosti.
2. Osobní údaje uvedené v certifikátech podle článku 3 zpracovávají příslušné orgány členského státu určení nebo provozovatelé služeb přeshraniční přepravy cestujících, kteří jsou podle vnitrostátních právních předpisů povinni provádět během pandemie onemocnění COVID-19 určitá opatření v oblasti veřejného zdraví, pouze k tomu, aby potvrdili a ověřili stav očkování, testování nebo uzdravení držitele. Za tímto účelem se osobní údaje omezí na to, co je nezbytně nutné. Osoba ověřující osobní údaje zpřístupněné podle tohoto odstavce je neuchovává ani nezpracovává pro žádné jiné účely. V případě každého očkování, testu nebo uzdravení se vydává samostatný nezávislý certifikát, přičemž se v něm neuvádějí žádné předchozí certifikáty držitele.
3. Osobní údaje zpracovávané za účelem vydání certifikátů podle článku 3, včetně vydání nového certifikátu, neuchovává jejich vydavatel po dobu delší, než je pro jejich účel naprosto nezbytné, a v žádném případě ne déle, než je doba, po niž mohou být použity k výkonu práva na volný pohyb, přičemž osobní údaje se po této době okamžitě neodvolatelně vymažou. Na úrovni členských států ani Unie neexistuje centralizované zpracování či uchovávání osobních údajů uvedených na certifikátu.
4. Orgány nebo jiné určené subjekty odpovědné za vydávání certifikátů podle článku 3 se považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679. Členské státy do ... [jeden měsíc po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní subjekty, které mají působit jako správci, zpracovatelé nebo příjemci údajů, a po tomto datu Komisi pravidelně sdělují tyto informace či ji informují o jejich změně. Komise do ... [dva měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní shromážděné informace ve formě veřejně přístupného seznamu, který pravidelně aktualizuje.
5. Správci a zpracovatelé údajů přijmou příslušná technická a organizační opatření, aby zajistili takovou míru bezpečnosti, která odpovídá riziku spojenému s jejich zpracováním.
6. Pokud správce údajů uvedený v odstavci 4 pověří při uplatňování čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 zpracovatele, nesmí tento zpracovatel zasílat osobní údaje do třetích zemí.
Článek 10
CertifikátEU COVID-19 a cestovní omezení
Členské státy nesmějí zavádět v případě držitelů certifikátů uvedených v článku 3 po zavedení certifikátu EU COVID-19 další cestovní omezení, jako je karanténa, domácí izolace nebo test na infekci SARS-CoV-2 ani žádná diskriminačníopatření, ani je neuplatňují.
Článek 11
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌se na Komisi přenese na dobu 12 měsíců, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌ kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pokud se tento akt v přenesené pravomoci týká zpracování osobních údajů, konzultuje Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů, případně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 12
Postup pro naléhavé případy
1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 11 odst. 6. V takovém případě Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
Článek 13
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
Článek 14
Podávání zpráv
1. Do ... [čtyři měsíce po dni vstupu nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.
▌
2. Součástí této zprávy je posouzení dopadu nařízení na volný pohyb, včetně cestování a cestovního ruchu, na základní práva, zejména zákaz diskriminace, a na ochranu osobních údajů a také informace o nejaktuálnějších vakcinačních a testovacích technologiích, které jsou založeny mimo jiné na informacíchzískaných od Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Zpráva obsahuje také posouzení používání certifikátu EU COVID-19 členskými státy na základě vnitrostátních právních předpisů pro účely, jež nejsou stanoveny v tomto nařízení.
3. Nejpozději tři měsíce před koncem použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V rámci zprávy je uvedeno posouzení podle odstavce 2. Ke zprávě mohou být s přihlédnutím k rozvoji epidemiologické situace a na základě zásad nezbytnosti, proporcionality a účinnosti připojeny legislativní návrhy, zejména návrhy na prodloužení použitelnosti tohoto nařízení.
Článek 15
Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské uniea použije se od téhož dne.
2. Toto nařízení přestane být použitelným dvanáct měsíců od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
▌
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
PŘÍLOHA
Soubory údajů certifikátu
1. Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o očkování:
a) jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí;
b) datum narození,
c) onemocnění nebo původce onemocnění, jehož se certifikát týká, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,
d) očkovací látka / profylaxe,
e) očkovací léčivý přípravek,
f) držitel rozhodnutí o registraci očkovací látky nebo výrobce očkovací látky,
g) pořadí v rámci řady očkování/dávek,
h) datum očkování s uvedením data každé aplikované dávky a poslední obdržené dávky,
i) členský stát, kde bylo očkování provedeno,
j) subjekt, který certifikát vydal,
k) datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [1 rok] ode dne očkování),
2. Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o testu:
a) jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí,
b) datum narození,
c) onemocnění nebo původce onemocnění, jehož se certifikát týká, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,
d) druh testu,
e) druh vzorku (např. nazofaryngeální, orofaryngeální),
f) název testu (pro test NAAT nepovinné),
g) výrobce testu (pro test NAAT nepovinné),
h) datum a čas odběru vzorku pro test,
i) datum a čas zjištění výsledku testu (pro rychlý antigenní test nepovinné),
j) výsledek testu,
k) testovací centrum nebo zařízení,
l) členský stát, kde byl test proveden,
m) subjekt, který certifikát vydal,
n) datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [72 hodiny] od odběru vzorku v případě testu NAAT a [24 hodiny] od odběru vzorku v případě rychlého antigenního testu),
3. Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o uzdravení:
a) jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí,
b) datum narození,
c) onemocnění, z něhož se držitel uzdravil, nebo původce onemocnění, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,
d) onemocnění, z něhož se držitel uzdravil, nebo původce onemocnění,
e) datum prvního pozitivního výsledku testu NAAT,
f) datum sérologického testu nebo testu na protilátky,
g) členský stát, kde byl test proveden,
h) subjekt, který certifikát vydal,
i) datum počátku platnosti certifikátu,
j) datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [90 dnů] od data prvního pozitivního výsledku testu),
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
Doporučení Rady o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU (2021/C 24/01) (Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1).
Digitální zelený certifikát - státní příslušníci třetích zemí
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0140 – C9‑0100/2021 – 2021/0071(COD))(1)
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/… o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (certifikát EU COVID-19)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. c) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
v souladu s řádným legislativním postupem,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Podle schengenského acquis se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm v Unii a státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně vstoupili na území některého členského státu, mohou po dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů volně pohybovat na území všech ostatních členských států.
(2) Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že onemocnění COVID-19 lze označit za pandemii.
(3) S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na cesty do členských států i pohyb po jejich území, například omezení vstupu nebo požadavky na to, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu. Tato omezení mají negativní dopad na občany a podniky, zejména na přeshraniční pracovníky a osoby dojíždějící za prací nebo sezónní pracovníky.
(4) Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19(3).
(5) Dne 30. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1632(4) o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru, v němž doporučila členským státům, které jsou schengenským acquis vázány, aby uplatňovaly zásady, společná kritéria, společné prahové hodnoty a společný rámec opatření stanovené v doporučení Rady (EU) 2020/1475.
(6) Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby se však účinně uplatnily při přeshraničním pohybu v rámci Unie, musí být tyto certifikáty o očkování plně interoperabilní, kompatibilní, zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu, technických normách a úrovni ochrany těchto certifikátů a zásadách jejich používání.
(7) Již nyní některé členské státy osvobozují očkované osoby od určitých ▌ omezení volného pohybu v rámci Unie. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením ▌. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že považuje-li členský stát za dostačující podání jediné dávky očkovací látky, měl by je považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenáno podání jedné dávky téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti onemocnění COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ▌ nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití. ▌Nařízení (EU) 2021/xxxx ze dne xx xx 2021 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Vztahuje se na občany Unie a státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie.
(8) V souladu s články 19, 20 a 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody se mohou státní příslušníci třetích zemí, na něž se vztahují tato ustanovení, volně pohybovat na území ostatních členských států.
(9) Aniž jsou dotčena společná opatření týkající se překračování vnitřních hranic osobami, stanovená v schengenském acquis, zejména v nařízení (EU) 2016/399, a za účelem usnadnit státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají právo pohybovat se na území členských států, uplatňování tohoto jejich práva, by se měl rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 stanovený nařízením (EU) 2021/xxxx vztahovat rovněž na státní příslušníky třetích zemí, na něž se uvedené nařízení dosud nevztahuje, a to za předpokladu, že mají na území některého z členských států oprávněný pobyt nebo bydliště a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.
(10) Aby se certifikáty účinně uplatnily při přeshraničních cestách, musí být plně interoperabilní. Všechny dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se tyto certifikáty EU COVID-19 ověřují, by k jejich ověřování měly používat standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.
(11) Cílem tohoto nařízení je usnadnit uplatňování zásad proporcionality a zákazu diskriminace, pokud jde o možné omezení volného pohybu a dalších základních práv v důsledku pandemie, a zároveň usilovat o vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, přičemž by nemělo být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. Případnou potřebou ověření certifikátů stanovených nařízením (EU) 2021/xxx navíc nelze nijak odůvodnit dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex)(5).
(12) V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.
(13) Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES(6). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Ačkoli toto nařízení není pro Irsko použitelné, v zájmu usnadnění cestování v Unii by Irsko rovněž mohlo státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným bydlištěm nebo oprávněným pobytem na jeho území vydávat certifikáty splňující stejné požadavky, jaké se vztahují na ▌certifikát EU COVID-19, a členské státy by je mohly uznávat. Stejně tak by Irsko mohlo uznávat certifikáty vydané členskými státy státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo oprávněný pobyt.
(14) Pokud jde o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.
(15) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES(7).
(16) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES(8).
(17) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU(9).
(18) V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(10) byli konzultováni evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, kteří vydali své stanovisko dne [...],
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Členské státy použijí pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/XXXX [nařízení o ▌certifikátu EU COVID-19] na ty státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo pobyt a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské uniea použije se od téhož dne.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Doporučení Rady (EU) 2020/1632 ze dne 30. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru (Úř. věst. L 366, 4.11.2020, s. 25).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanovuje kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
Rozhodnutí Rady ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
Rozhodnutí Rady ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
Zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky
190k
62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky (2021/2010(INI))
– s ohledem na články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 1.-2. října 2020(1) a ze dne 21. července 2020(2),
– s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 27. listopadu 2020(3),
– s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob(4), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky(5) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(6), které navrhl zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(7), které navrhl druhý zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE2),
– s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 vydané v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které vedl jeho vyšetřovací výbor pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA)(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích(9), které navrhl jeho zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (výbor TAX3),
– s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na všechna výše uvedená usnesení Parlamentu(10),
– s ohledem na svou studii „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“(11),
– s ohledem na akční plán z října 2015, který vypracoval inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), zejména na opatření 1 akčního plánu týkající se daňových problémů plynoucích z digitalizace,
– s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce G20/OECD o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,
– s ohledem na průvodní prohlášení a na zprávy o plánovaném prvním a druhém pilíři, které přijal inkluzivní rámec G20/OECD v říjnu 2020, a na připojené výsledky hospodářské analýzy a posouzení dopadu vypracované sekretariátem OECD,
– s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,
– s ohledem na probíhající činnost Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se daňových výzev spojených s digitalizací hospodářství,
– s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 14. ledna 2021 o digitální dani vypracované Komisí (Ares(2021)312667),
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0’(12),
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0103/2021),
A. vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro danění právnických osob vycházejí ze zásad, které byly vypracovány na začátku 20. století, a již nejsou vhodná pro stále globalizovanější a digitalizovanější hospodářství, čímž umožňují četné škodlivé daňové praktiky, které podkopávají veřejné finance a spravedlivou soutěž;
B. vzhledem k tomu, že přiměřenost a proveditelnost těchto mezinárodních daňových pravidel jsou nyní předmětem přezkumu v rámci jednání OECD s cílem zajistit konkurenceschopnost evropských společností ve stále globalizovanějším a digitalizovaném hospodářství;
C. vzhledem k tomu, že digitalizující se ekonomika prohloubila stávající problémy způsobené přílišným spoléháním se nadnárodních společností na nehmotný majetek, jako je duševní vlastnictví;
D. vzhledem k tomu, že po finanční krizi v letech 2008 a 2009 a řadě odhalených případů daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňové povinnosti a praní peněz se země G20 dohodly, že budou tyto otázky řešit globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu zaměřeném na boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který vedl k vytvoření akčního plánu BEPS;
E. vzhledem k tomu, že díky akčnímu plánu BEPS se podařilo dosáhnout obecné shody v mnoha otázkách týkajících se boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že však nebylo dosaženo dohody o tom, jak přistupovat k výzvám v daňové oblasti plynoucím z digitalizace ekonomiky, což podnítilo vypracování samostatné závěrečné zprávy o opatření č. 1 akčního plánu BEPS zveřejněné v roce 2015;
F. vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k reformě mezinárodního systému pro danění právnických osob, aby se vyřešil problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a výzvy spojené se zdaněním digitální ekonomiky;
G. vzhledem k tomu, že Komise v roce 2018 předložila ke zdanění digitální ekonomiky dva návrhy, včetně dočasného krátkodobého řešení spočívajícího v zavedení daně z digitálních služeb a dlouhodobého řešení, které stanovilo významnou digitální přítomnost jako faktor zakládající povinnost k dani z příjmů právnických osob, která by měla nahradit daň z digitálních služeb; vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) ze dne 25. října 2016 (COM(2016)0683); vzhledem k tomu, že Parlament všechny tyto návrhy podpořil, ale Rada je nepřijala, což některé členské státy přinutilo k jednostrannému zavedení daně z digitálních služeb;
H. vzhledem k tomu, že zavedení nekoordinované a odlišné daně z digitálních služeb zavedené členskými státy s různými daňovými pravidly a kritérii zvyšují roztříštěnost evropského jednotného trhu, vytvářejí větší daňovou nejistotu a mají nižší účinnost ve srovnání se společným řešením na evropské úrovni;
I. vzhledem k tomu, že jednostranná opatření přijatá členskými státy přinášejí riziko zvýšení počtu mezinárodních obchodních sporů, které mohou ovlivnit digitální i nedigitální podniky v rámci jednotného evropského trhu;
J. vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro digitální ekonomiku ustavená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro BEPS hledá v souladu s mandátem, který v březnu 2017 vydali ministři financí zemí G20, a pracovním programem přijatým v květnu 2019 konsenzuální globální řešení spočívající na dvou pilířích: první pilíř se zaměřuje na přidělení práv zdanění podle nových pravidel pro přidělování zisku a pro zdanitelnou přítomnost, zatímco druhý pilíř se zabývá zbývajícími otázkami BEPS a zavádí opatření k zajištění minimální úrovně zdanění;
K. vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 inkluzivní rámec OECD/G20 zveřejnil balíček sestávající ze stanovisek a zpráv k návrhům obou pilířů, který odráží kompromisní postoje k několika politickým prvkům, zásadám a parametrům v obou pilířích a určuje, které politické a technické otázky ještě zbývá vyřešit;
L. vzhledem k tomu, že zisky předních nadnárodních společností v digitální sféře v posledních letech výrazně vzrostly; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb, která jsou zaváděna v reakci na pandemii COVID-19, dále urychlila tento trend přechodu k hospodářství založenému na digitálních službách, čímž se dále zhoršilo nevýhodné postavení kamenných podniků, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné rychle jednat s ohledem na to, že inkluzivní rámec OECD/G20 má svá jednání uzavřít v červenci 2021, jako dobrý první krok ke spravedlivějšímu rozdělení daňové zátěže;
M. vzhledem k tomu, že adekvátní mezinárodní právní předpisy v oblasti zdanění jsou klíčem k zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a k vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, který bude řešit nerovnosti a zaručí jistotu a stabilitu, jež jsou předpokladem hospodářské soutěže a rovných podmínek pro společnosti, zejména pro MSP;
N. vzhledem k tomu, že digitalizace ekonomiky umožnila malým podnikům ve všech oblastech a z různých odvětví, aby se staly konkurenceschopnějšími a oslovily nové klienty; vzhledem k tomu, že opatření EU pro digitální zdanění by měla zůstat nezatěžována menšími začínajícími podniky a rozvíjejícími se podniky;
O. vzhledem k tomu, že digitální podniky jsou silně závislé na nehmotných aktivech, zejména prostřednictvím využívání a zpeněžování údajů uživatelů za účelem vytváření obsahu, a že stávající daňové systémy toto vytváření hodnoty nezachycují; vzhledem k tomu, že tento jev uvádí do rozporu místo tvorby hodnot s místem jejich zdanění;
P. vzhledem k tomu, že neexistence mezinárodní dohody nebo nařízení EU o digitálním zdanění je překážkou pro konkurenceschopnější a prorůstové podnikatelské prostředí na jednotném digitálním trhu;
Q. vzhledem k tomu, že vážná hospodářská krize, jíž Unie čelí, vyžaduje moderní daňové politiky, které členským státům umožní účinněji a účelněji vybírat daně z činností vykonávaných v rámci jednotného trhu;
R. vzhledem k tomu, že členské státy by měly úzce spolupracovat a zaujmout při mezinárodních jednáních o daních jednotný, silný a ambiciózní postoj;
S. vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 27. listopadu 2020 se uvádí, že Evropská rada „posoudí situaci, pokud jde o práci na důležité otázce digitálního zdanění“, v březnu 2021;
T. vzhledem k tomu, že ministři financí skupiny G20 se sešli ve dnech 7.-8. dubna 2021 a sejdou se 9.-10. července 2021 a vyhodnotí jednání o inkluzivním rámci pro oba pilíře mezinárodních jednání;
Řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky
1. konstatuje, že současná mezinárodní daňová pravidla pocházejí z počátku 20. století a že práva zdanění vycházejí hlavně z fyzické přítomnosti společností; poukazuje na to, že digitalizace a výrazné spoléhání se na nehmotná aktiva výrazně zvýšily schopnost společností provozovat rozsáhlou obchodní činnost v jurisdikci, kde nejsou fyzicky přítomné, a že tedy daně odváděné v jedné jurisdikci už neodpovídají hodnotě a ziskům, které tam jsou vytvářeny, což může vést k erozi základu daně a přesouvání zisku;
2. vyzývá k novému a spravedlivějšímu přidělování daňových práv pro vysoce digitalizované nadnárodní společnosti a revizi tradiční koncepce stálé provozovny, neboť se nevztahuje na digitalizované hospodářství; připomíná postoj Parlamentu k C(C)CTB s cílem vytvořit virtuální stálou provozovnu, přičemž je třeba mít na paměti, kde je hodnota zachycena, a na základě hodnoty a zisků vytvořených uživateli; zdůrazňuje, že uživatelé internetových platforem a digitálních služeb jsou nyní ústředními prvky při vytváření hodnoty vysoce digitalizovanými podniky a nemohou být převedeni do jiné jurisdikce stejně jako kapitál a práce, a že by proto nově pojatá definice zdanitelné přítomnosti měla být postavena na uživatelích a spotřebitelích, aby se vytvořily účinné opravné prostředky vůči agresivnímu plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem;
3. sdílí obavy, že úzká definice daných problémů by vedla k tomu, že by cílená pravidla byla navržena pouze pro určité podniky; zdůrazňuje, že ceny transferů, definice stálých provozoven a daňové mezery vyplývající z různých příliš složitých daňových systémů musí být přezkoumány zejména s ohledem na dohody o zamezení dvojímu zdanění;
4. zdůrazňuje, že nová řešení zdanění digitální ekonomiky by měla pokud možno zdaňovat zisky, nikoli příjmy;
5. upozorňuje na významný vývoj našich ekonomik, který byl způsoben digitalizací a globalizací; bere na vědomí pozitivní dopady digitalizace na naši společnost a hospodářství i velký potenciál digitalizace pro daňovou správu, která slouží jako nástroj k poskytování lepších služeb občanům, zvyšování důvěry veřejnosti v daňové orgány a zvyšování konkurenceschopnosti; vyjadřuje politování nad nedostatky mezinárodního daňového systému, který není vždy vhodný k řešení výzev spojených s globalizací a digitalizací; požaduje dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, a to při současném respektování svrchovanosti členských států v oblasti daní;
6. vyzývá k reformě daňového systému v zájmu boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly převzít vedoucí úlohu v reakci na tyto nedostatky;
7. zdůrazňuje, že je třeba zdanit nadnárodní společnosti na základě spravedlivého a účinného vzorce pro rozdělení práv zdanění mezi jednotlivými zeměmi; připomíná návrh Komise o společném konsolidovaném základě daně z příjmů právnických osob (CCCTB);
8. zdůrazňuje, že je třeba řešit problém nedostatečného zdanění digitalizované ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit přirozenou mobilitu vysoce digitalizovaných nadnárodních společností, zejména s ohledem na vytváření hodnot, a zajistit spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi všechny země, v nichž vykonávají hospodářskou činnost a vytvářejí hodnoty, včetně výzkumu a vývoje; konstatuje, že některé stávající dohody o zamezení dvojího zdanění mohou bránit spravedlivému rozdělení práva na zdanění, a vyzývá k jejich aktualizaci; zdůrazňuje specifickou situaci malých okrajových členských států;
9. domnívá se, že je třeba provést další studie o celkové daňové zátěži různých obchodních modelů; vyjadřuje politování nad tím, že vyhýbání se daňovým povinnostem má nejen zhoubný vliv na veřejné příjmy, což je na překážku veřejným službám a přesouvá daňové zatížení na průměrného občana, a vytváří tak další nerovnosti, ale také znevýhodňuje podniky, zejména malé a střední podniky, a vytváří překážky pro nové subjekty vstupující na místní trhy; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu případné překážky pro vstup malých a středních podniků, aby se zabránilo vytváření digitálního odvětví, v němž bude působit pouze několik málo velkých aktérů;
10. připomíná, že digitální podniky podléhají v průměru reálné daňové sazbě ve výši pouze 9,5 %, v porovnání s tradičními obchodními modely je to 23,2 %;
11. zdůrazňuje, že poptávka po digitalizovaných službách se mezitím zvýšila kvůli povinnosti provozovat řadu úkolů na dálku v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje proto, že poskytovatelé těchto digitalizovaných služeb se nacházejí v příznivějším postavení než tradiční podniky, zejména malé a střední podniky;
12. zdůrazňuje, že v závěrečné zprávě OECD/G20 týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) 1-2015 se dospělo k závěru, že digitální ekonomika se stále více stává samotnou ekonomikou; uznává rychlou digitalizaci většiny hospodářských odvětví a potřebu daňového systému, který obstojí i v budoucnu a který nevyděluje digitální ekonomiku, ale zajišťuje spravedlivé rozdělení příjmů mezi jednotlivé země, kde je vytvářena hodnota;
13. konstatuje, že je důležité rozlišovat úlohu jak zdanění, tak regulačních opatření, a že budoucí politiky v oblasti digitálních daní by neměly být formulovány tak, aby napravovaly nedostatky v digitální ekonomice, jako jsou nájmy z moci monopolů nad informacemi, a místo toho by měly být vhodnější regulační opatření;
Globální mnohostranná dohoda: preferovaná, ale nikoli jediná cesta vpřed
14. žádá mezinárodní dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému; vítá snahu účastníků inkluzivního rámce G20/OECD dosáhnout celosvětového konsensu ohledně mnohostranné reformy mezinárodního daňového systému a vyřešit touto cestou výzvy pokračujícího přesouvání zisku a digitalizované ekonomiky; vyjadřuje však politování nad tím, že lhůta pro uzavření dohody stanovená na konec roku 2020 nebyla dodržena; bere na vědomí pokrok v jednáních o návrzích na technické úrovni, a to navzdory zpožděním způsobeným pandemií COVID-19, a vyzývá k urychlenému dosažení dohody do poloviny roku 2021 a inkluzivní proces jednání; vyzývá členské státy, aby se rovněž aktivně zapojovaly do daňových otázek na jiných mezinárodních fórech, jako je OSN;
15. bere na vědomí skutečnost, že projekt G20/OECD založený na dvou pilířích se neomezuje výlučně na digitalizovanou ekonomiku, ale snaží se komplexně řešit nové výzvy s ní spojené; bere na vědomí rozdílné názory členů inkluzivního rámce; domnívá se však, že oba pilíře by měly být považovány za vzájemně se doplňující a měly by být přijaty do poloviny roku 2021;
16. zdůrazňuje, že cílem pilíře II je řešit zbývající problémy v oblasti BEPS, zejména zajištěním toho, aby velké nadnárodní společnosti, včetně digitalizovaných, platily minimální účinnou sazbu daně z příjmu právnických osob bez ohledu na to, kde se nacházejí; vítá nový trend v jednáních inkluzivního rámce G20/OECD, k němuž došlo díky nedávným návrhům vlády Spojených států týkajícím se „silné pobídky pro státy, aby se připojily ke globální dohodě, jež zavádí minimální celosvětová daňová pravidla“; konstatuje, že tyto návrhy zahrnují navýšení minimální sazby daně z celosvětových příjmů (GILTI) na 21 % a sazby SHIELD (Stopping Harmful Inversions and Ending Low-tax Developments), která by se rovnala sazbě GILTI, pokud by se nepodařilo dosáhnout globální dohody na pilíři II(13); domnívá se, že případnou minimální efektivní sazbu je třeba stanovit na spravedlivou úroveň, která bude odrazovat od přesouvání zisku a bránit škodlivé daňové konkurenci;
17. vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že budoucí kompromisy jednání skupiny G20/OECD o IF zohlední zájmy EU a zabrání tomu, aby se zvýšila složitost a další administrativní zátěž pro malé a střední podniky a občany;
18. vítá úsilí sekretariátu OECD o nalezení způsobu, jak přizpůsobit naše stávající mezinárodní daňové předpisy globalizované a digitalizované ekonomice; vítá návrh v rámci prvního pilíře týkající se nového pojetí zdanitelné přítomnosti a nových práv zdanění, který by umožnil zdanit nadnárodní podniky na základě jejich hospodářské činnosti i v jurisdikcích daného trhu, kde nejsou fyzicky přítomny; zdůrazňuje, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá u vysoce digitalizovaných obchodních modelů k vytváření hodnot, a proto by měla být při přidělování práv zdanění zohledněna; konstatuje, že některé nástroje daňové politiky by měly být i nadále určovány na celosvětové úrovni;
19. uznává zejména, že tzv. částka A by vytvořila nové právo zdanění pro jurisdikce dotčených trhů, upozorňuje, že tato nová práva zdanění by se měla vztahovat na všechny velké nadnárodní podniky, které by se mohly podílet na erozi základu daně a přesouvání zisku, a přinejmenším na automatizované digitální služby a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem, aniž by se vytvářela další a zbytečná zátěž pro malé a střední podniky nebo zvyšovaly náklady na služby pro spotřebitele;
20. vyzývá členské státy, aby podpořily dohodu, která zajistí, že dostatečná část zisků bude přerozdělena jurisdikcím příslušných trhů, přičemž tato dohoda by měla jít nad rámec rozlišování mezi běžnými a neběžnými zisky, které by mohlo být čistě umělé;
21. obává se, že příliš složitý systém by ve skutečnosti mohl přinést příležitosti k obcházení nově dohodnutých pravidel, a vyzývá OECD a jednající členské státy, aby usilovaly o jednoduché a funkční řešení; vyzývá k zohlednění závěrů analýzy administrativního dopadu akčního plánu OECD/G20 v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku;
22. doporučuje, aby nástroje daňové politiky, které členské státy při jednáních obhajují, vedly ke snížení složitosti systému; podporuje zjednodušené administrativní postupy pro nadnárodní podniky, na něž se vztahují nová práva zdanění, a to i za účelem snížení zátěže členských států spojené s prováděním předpisů, přičemž je třeba vzít v potaz situaci členských států, které daňová ujednání narušující hospodářskou soutěž, jako jsou např. smlouvy zvýhodňující jednu stranu (tzv. „sweetheart deals“), nepoužívají; domnívá se, že by bylo vhodné reformovat zásady obvyklých tržních podmínek;
23. vyzývá Komisi a Radu, aby zintenzívnily dialog s novou vládou USA o politice v oblasti zdanění digitální ekonomiky a snažily se najít společný přístup při jednáních inkluzivního rámce G20/OECD do června 2021; vítá nedávné prohlášení vlády USA ohledně obnovení aktivní účasti na jednáních OECD s cílem dosáhnout dohody a ustoupení od modelu „bezpečného přístavu“; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopady nových úprav navrhovaných Spojenými státy v pilíři I; vyzývá členské státy, aby se postavily proti ustanovení o „bezpečném přístavu“, které by mohlo reformní úsilí ohrozit; vyzývá Komisi, aby usilovala o vlastní návrh, který by řešil výzvy spojené s digitalizovanou ekonomikou, pokud by do prvního pilíře reformy bylo ustanovení o „bezpečném přístavu“ zahrnuto; připomíná v tomto ohledu dlouhodobý návrh Komise, který se zaměřuje na princip významné digitální přítomnosti;
24. bere na vědomí návrh mechanismu pro předcházení sporům a jejich řešení s cílem zabránit dvojímu zdanění a zvýšit míru přijetí nových pravidel; podtrhuje důležitou úlohu mechanismu pro řešení sporů, zejména pro přechodné období do doby, než bude zaveden nový mezinárodní daňový režim; upozorňuje však, že daňové jistoty lze nejlépe dosáhnout stanovením jednoduchých, jasných a harmonizovaných pravidel, která v první řadě sporům zabrání; zdůrazňuje, že žádný mechanismus pro předcházení sporům a jejich řešení by neměl znevýhodňovat rozvojové země;
25. je si vědom toho, že prostřednictvím mezinárodní dohody by se mělo zabránit škodlivým obchodním sporům a odvetným opatřením, která mohou mít negativní dopad na jiná hospodářská odvětví;
26. vyzývá Komisi, aby dokončila své vlastní posouzení dopadů prvního a druhého pilíře na výběr příjmů v členských státech a aby informovala Radu a Parlament o svých zjištěních; vyzývá Komisi, aby na základě tohoto posouzení dopadů instruovala členské státy k přijetí postojů, na jejichž základě budou při jednáních hájit zájmy EU;
27. vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby koordinovaly své postoje a vystupovaly jednotně;
Výzva k okamžité akci EU
28. vyjadřuje politování nad tím, že kvůli tomu, že inkluzivní rámec G20/OECD nedospěl v říjnu 2020 k řešení, zůstává zdanění digitální ekonomiky příliš nízké; upozorňuje na to, že pandemie COVID-19 z velké části digitálním podnikům prospěla, tedy zejména těm, které byly schopny rozšířit svou činnost, zatímco ostatní podniky, zejména ty malé a střední, pandemií utrpěly, a že pandemie urychlila přechod na digitální ekonomiku, čímž znovu poukázala na potřebu reformovat stávající daňový systém, tak aby do něj digitální ekonomika přispívala spravedlivým dílem;
29. zdůrazňuje, že vlády musí vybrat nebývale velké zdroje, aby se mohly zotavit z krize způsobené onemocněním COVID-19, a že získání příjmů z nedostatečně zdaněných odvětví může k financování tohoto zotavení přispět;
30. domnívá se, že daňové problémy vyplývající z digitalizované ekonomiky jsou celosvětovým problémem a že uzavření dohody na úrovni států G20/OECD je naléhavě nutné kvůli zajištění mezinárodní koordinace; domnívá se, že ambiciózní a harmonizované mezinárodní řešení je vhodnější než potenciálně nebezpečná mozaika vnitrostátních nebo regionálních digitálních daní a že je výrazně pravděpodobnější, že v Radě nalezne jednomyslnou podporu;
31. trvá proto na tom, že bez ohledu na vývoj jednání inkluzivního rámce G20/OECD by EU měla mít přichystanou záložní pozici a být připravena rozvést do konce roku 2021 svůj vlastní návrh zdanění digitální ekonomiky, zejména proto, že návrhy OECD se týkají pouze úzké skupiny společností a mohou být nedostatečné; vyzývá Komisi, aby respektovala interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o spolupráci v rozpočtových záležitostech, a aby tedy do června 2021 předložila své návrhy na digitální daň s předpokladem jejich slučitelnosti s reformou ze strany inkluzivního rámce, bude-li sjednána; doporučuje Komisi, aby do poloviny roku 2021 předložila plán reformy s přihlédnutím k různým scénářům, zejména pro případ dosažení nebo nedosažení dohody na úrovni OECD;
32. vyzývá Komisi, aby jako nezbytný první krok zvážila zejména zavedení dočasné evropské daně z digitálních služeb; zdůrazňuje, že bude-li mezinárodní dohody dosaženo v podmínkách inkluzivního rámce OECD/G20, měla by být tato evropská řešení odpovídajícím způsobem upravena; připomíná, že evropskou daň z digitálních služeb lze vnímat pouze jako první dočasný krok;
33. vyzývá EU, aby harmonizovaným způsobem provedla budoucí výsledek mezinárodních jednání v praxi, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vydala příslušný návrh;
34. poukazuje na to, že neúspěch jednání OECD by vedl v oblasti digitálních daní k další roztříštěnosti, která by mohla být škodlivá i pro evropské společnosti, jejichž cílem je rozšířit svou působnost i na jiné trhy; připomíná, že dosáhnout dohody na úrovni OECD je důležité, aby se zabránilo případným obchodním válkám; zdůrazňuje, že navzdory tomu, že zdanění spadá do pravomoci členských států, je nutná intenzivní koordinace;
35. upozorňuje na to, že digitální společnosti EU, které mají sídlo v některém členském státě EU a podléhají dani z příjmů právnických osob v EU, jsou znevýhodněny vůči zahraničním společnostem, které v žádném členském státě nejsou „fyzicky přítomné“, a mohou se proto vyhnout placení daní z příjmu právnických osob v EU, a to i v případě, že nabízejí služby evropským uživatelům; zdůrazňuje, že je třeba pro poskytovatele tradičních a automatizovaných digitalizovaných služeb a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem vytvořit v EU rovné podmínky, a digitalizované služby tudíž zdanit tam, kde tito poskytovatelé dosahují zisku, a to spravedlivou sazbou;
36. zdůrazňuje, že evropská daň z digitálních služeb v jakékoli podobě nesmí vést ke zbytečnému nárůstu nákladů na dodržování předpisů a musí poskytovat jasné definice a snadno dodržitelná a vymahatelná transparentní ustanovení a posilovat právní a regulační jistotu;
37. vyzývá k přijetí přiměřených pravidel, která zabrání oslabování malých a středních podniků, startupů a společností, které provádějí digitalizaci svého podnikání; zdůrazňuje, že daňová politika může být v tomto ohledu jedním z nástrojů na podporu konkurenceschopnosti jednotného trhu; zdůrazňuje, že je zapotřebí daňové politiky, která bude podporovat růst a zaměřovat se na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti jednotného trhu;
38. vyzdvihuje potřebu přezkoumat stávající pravidla dvojího zdanění s cílem zajistit, aby byl zdaněn veškerý zisk, který EU opouští;
39. všímá si, že některé členské státy považují zdanění velkých vysoce digitalizovaných podniků za naléhavou záležitost, a zavedly proto daně z digitálních služeb na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že tyto vnitrostátní digitální daně mají dopad na mezinárodní obchod a jednání; zdůrazňuje však, že zavádění jednostranných vnitrostátních řešení může vést k roztříštěnosti a daňové nejistotě na jednotném trhu; upozorňuje, že kvůli rostoucímu počtu vnitrostátních opatření je zavedení koordinovaného evropského řešení ještě naléhavější; připomíná, že pokud bude nalezeno účinné mnohostranné řešení, měla by se tato vnitrostátní opatření postupně rušit;
40. připomíná, že oblast zdanění je sice primárně v pravomoci členských států, ovšem vlády zde musí postupovat v co největším souladu se společnými zásadami práva EU, aby se zajistila soudržnost vnitrostátních rámců, a tím umožnila spravedlivá hospodářská soutěž a eliminovaly se negativní vlivy na celkovou soudržnost daňových principů EU;
41. bere na vědomí skutečnost, že se Rada neshodla na žádném z návrhů Komise, které se týkaly daně z digitálních služeb, významné digitální přítomnosti nebo společného základu daně z příjmů právnických osob a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své postoje k těmto návrhům, pokud jednání OECD ztroskotají, zejména s ohledem na bezprecedentní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, nebo aby zvážily možnost jejich začlenění do provádění případných budoucích dohod OECD, nebo aby v případě, že nebude dosaženo jednomyslné dohody, zvážily všechny možnosti stanovené ve Smlouvách;
42. vyzývá členské státy, aby obnovily politický dialog na vysoké úrovni v rámci Rady s cílem připravit půdu pro rozhodnutí o digitálním zdanění v rámci jednotného trhu bez ohledu na výsledek mezinárodních jednání; vyzývá Radu, aby pokročila v projednávání legislativních návrhů, které již Parlament přijal, a dodržela tak zásadu loajální spolupráce mezi orgány EU;
43. vítá počáteční posouzení dopadů digitální daně předložené dne 14. ledna 2021 Komisí; konstatuje, že digitalizace může zlepšit produktivitu a situaci spotřebitelů, ale že je rovněž nanejvýš důležité zajistit, aby velké vysoce digitalizované společnosti přispívaly do systému spravedlivým dílem; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda bude rozsah, definice a rozčlenění digitálních činností, transakcí, služeb nebo společností v souladu s mezinárodním úsilím o nalezení globálního řešení;
44. bere na vědomí tři možné nástroje daňové politiky uvedené v počátečním posouzení dopadů:
a)
navýšení daně z příjmu právnických osob slučitelné s mezinárodními ujednáními a dvoustrannými daňovými dohodami,
b)
daň založená na příjmech (pokud nedojde k účinnému řešení sjednanému na mezinárodní úrovni), nicméně zdůrazňuje, že by bylo vhodnější, aby byly zisky daněny digitální daní,
c)
daň z digitálních transakcí uskutečněných mezi podniky v EU, nicméně vnímá nebezpečí, že tato daň by mohla přesouvat daňovou zátěž z velkých digitalizovaných podniků na menší společnosti, které se o tyto služby opírají;
45. žádá podrobné posouzení dopadů, které by měl každý z těchto možných nástrojů na digitální agendu a jednotný trh EU, a také z hlediska případných obchodních sporů a odvetných opatření ze strany dalších ekonomických aktérů a možných vedlejších účinků na jiná hospodářská odvětví;
46. požaduje posílení úlohy Parlamentu v legislativních postupech v oblasti zdanění; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, které poskytují Smlouvy; bere v tomto ohledu na vědomí plán Komise, jak se dopracovat k hlasování kvalifikovanou většinou, který předkládá ve svém sdělení ze dne 15. ledna 2019 nazvaném „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“;
Digitální daň jako nový vlastní zdroj EU
47. vítá v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(14), a připomíná právně závazný závazek, že Komise předloží do června 2021 legislativní návrh týkající se unijní digitální daně coby vlastního zdroje; zdůrazňuje, že se Parlament, Rada a Komise právně zavázaly, že neprodleně přijmou kroky stanovené v uvedeném plánu, tak aby mohl být přijat nejpozději dne 1. ledna 2023;
48. připomíná, že Parlament v řadě zpráv a usnesení přijatých velkou většinou opakovaně potvrdil svůj závazek zavést digitální daň EU jako vlastní zdroj(15);
49. poukazuje na to, že interinstitucionální dohoda, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, zavazuje Radu, Parlament a Komisi k tomu, aby neodvolatelně zavedly unijní digitální daň, která by se stala součástí celkového dlouhodobého rozpočtu EU coby vlastní zdroj a dlouhodobý zdroj příjmů; zdůrazňuje, že nehledě na to, zda budou základní pravidla stanovena na úrovni OECD nebo EU, mohou a musejí se příjmy získané v členských státech na základě digitální daně stát vlastním zdrojem EU; domnívá se, že stejný postup by se měl uplatnit i v případě veškerých dalších příjmů, které by vznikly na základě jakékoli dohody na úrovni OECD;
50. domnívá se, že takto příjmy z digitální daně EU by úzce souvisely s otevřenými hranicemi jednotného trhu a „digitální Unií“, a proto by představovaly velmi vhodný skutečný základ pro vlastní zdroj EU; zdůrazňuje, že začlenění tohoto nového toku veřejných příjmů do rozpočtu EU by pomohlo vyřešit několik problematických otázek spojených s fiskální rovnocenností a fiskální jednotností;
51. vyzývá k zavedení takových daňových předpisů a prováděcích pravidel, která by minimalizovala riziko, že se jejich hospodářský dopad přenese na občany a spotřebitele v EU; je přesvědčen o tom, že přeměna výnosů z digitální daně na vlastní zdroje rozpočtu EU by pomohla rovnoměrně rozložit a přerozdělit tyto náklady mezi členské státy EU;
52. připomíná, že vlastní zdroje založené na digitální dani EU, příp. na pravidlech OECD nemají být v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu EU formálně vyčleněny na žádnou výdajovou položku v rámci konkrétního programu nebo fondu; připomíná, že budou spolu s dalšími novými vlastními zdroji představovat obecný příjem, jehož celková výše by měla postačovat na pokrytí nákladů spojených se splácením nástroje EU na podporu oživení (Next Generation); připomíná, že veškeré příjmy pocházející z nových vlastních zdrojů, které by šly nad rámec splácení tohoto nástroje, budou i nadále sloužit jako obecný příjem rozpočtu EU;
53. připomíná, že jak je uvedeno v bodě G přílohy II interinstitucionální dohody, jsou si orgány vědomy toho, že zavedením koše nových vlastních zdrojů by se mělo podpořit dostatečné financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci;
54. zastává názor, že příjmy z unijní digitální daně budou součástí koše nových vlastních zdrojů, jejichž příjmy budou stačit alespoň na to, aby v rámci rozpočtu EU pokryly budoucí náklady na splácení (jistiny a úroků), které jsou součástí nástroje EU na podporu oživení a které mají podle očekávání dosáhnout v letech 2028 až 2058 průměrně přibližně 15 miliard EUR a maximálně 29,25 miliardy EUR ročně, a zároveň umožní vyhnout se omezení výdajů v rámci jiných unijních programů; konstatuje, že odhadované příjmy se pohybují v rozmezí od několika miliard do několika desítek miliard eur v závislosti na celé řadě faktorů, mj. přesné definici zdanitelného základu, daňovém subjektu, místě zdanění, výpočtu a sazbě daně, ale i na hospodářském růstu v příslušných odvětvích;
55. zdůrazňuje, že zavedení koše nových vlastních zdrojů, jak je stanoveno v plánu interinstitucionální dohody, včetně unijní digitální daně, povede k vyšší finanční samostatnosti EU a zajistí jí větší schopnost plnit očekávání občanů EU, pokud jde o strategické politické cíle EU, jako je spravedlivý a silný evropský jednotný trh, Zelená dohoda pro Evropu založená na spravedlivé transformaci, evropský pilíř sociálních práv a digitální transformace a dále zajištění přínosu EU na základě větší efektivity ve srovnání s vynakládáním finančních prostředků na úrovni členských států;
56. připomíná, že příjmy z unijní digitální daně musejí přispívat ke splácení výdajů použitých na nástroj na odporu oživení a k financování výdajů v rámci unijních programů a fondů; znovu v této souvislosti opakuje, že veškerý podíl z příjmů z digitální daně, který by si členské státy ponechaly, by měl být přísně úměrný nákladům, které jim vzniknou při jejím výběru, a neměly by nepřiměřeně znevýhodňovat rozpočet EU;
57. naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání legislativních návrhů týkajících se unijní digitální daně coby vlastního zdroje a při přezkumu rozhodnutí o vlastních zdrojích přihlédla ke stanovisku Parlamentu, a vyzývá Radu, aby v souladu s příslušným plánem tento návrh urychleně přijala; vybízí orgány, aby se rychle a konstruktivně zapojily do „pravidelného dialogu“, jak jej předpokládá plán zavedení vlastních zdrojů; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby v rámci celosvětových snah o zajištění spravedlivějšího zdanění podpořila jasnou vedoucí úlohu EU tím, že v průběhu roku 2021 přijme urychlené rozhodné kroky k zavedení digitální daně coby vlastního zdroje; vítá v této souvislosti prohlášení členů Evropské rady ze dne 25. března 2021, v němž zdůrazňují svou podporu tomuto úsilí;
o o o
58. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683).
Tento soubor předpisů sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018 „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).
Společné opatření ze dne 16. března 2016 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii navazující na usnesení výboru TAXE, opatření ze dne 16. listopadu 2016 navazující na usnesení výboru TAXE2, opatření z dubna 2018 navazující na doporučení výboru PANA a na opatření ze dne 27. srpna 2019 navazující na usnesení výboru TAX3.
Hadzhieva, E., „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce A „Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života“, únor 2019.
Zejména ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie, (Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 71), v usnesení ze dne 14. listopadu 2018 nazvaném „Předběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027: postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody“ (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179), v usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: je čas splnit očekávání občanů“ (přijaté texty, P9_TA(2019)0032), v usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (přijaté texty, P9_TA(2020)0124), v usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (přijaté texty, P9_TA(2020)0206) a ve svém legislativním usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (přijaté texty, P9_TA(2020)0220);
Vražda Daphne Caruanové Galiziové a právní stát na Maltě
159k
53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě (2021/2611(RSP))
– s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2017(1), 28. března 2019(2) a 16. prosince 2019(3) o právním státě na Maltě,
– s ohledem na slyšení, výměny názorů a návštěvy delegací, které od 15. listopadu 2017 uspořádala Monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedkyní Monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva a maltským předsedou vlády, z nichž poslední proběhla v dubnu 2021,
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2293 (2019) ze dne 26. června 2019 nazvanou „Vražda Daphne Caruanové Galiziové a právní stát na Maltě a za jejími hranicemi – zjištění celé pravdy“,
– s ohledem na zprávu o opatřeních v návaznosti na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2293 (2019), kterou dne 8. prosince 2020 schválil Výbor pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění,
– s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 8. října 2020 týkající se deseti zákonů a návrhů zákonů provádějících legislativní návrhy, jimiž se zabývalo stanovisko CDL-AD(2020)006,
– s ohledem na zprávu Komise o stavu právního státu za rok 2020,
— s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. dubna 2021 ve věci C-896/19 Repubblika v Il-Prim Ministru(4),
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou univerzální a společné všem členským státům;
B. vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu, demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie jednat v zájmu ochrany společných hodnot, na nichž je založena;
C. vzhledem k tomu, že Listina je součástí primárního práva EU; vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP);
D. vzhledem k tomu, že nezávislost soudů je zakotvena v článku 19 odst. 1 SEU, v článku 47 Listiny a článku 6 EÚLP a představuje jeden ze zásadních požadavků demokratické zásady dělby moci;
E. vzhledem k tomu, že systematické odmítání ze strany členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smlouvy, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal, má dopad na EU jako celek;
F. vzhledem k tomu, že dne 16. října 2017 byla při bombovém útoku zavražděna maltská investigativní novinářka a blogerka Daphne Caruanová Galiziová, která bojovala proti korupci; vzhledem k tomu, že byla obětí šikany a četných výhrůžek v podobě výhrůžných telefonátů, dopisů a textových zpráv a rovněž žhářského útoku na její dům a zavraždění jejího psa; vzhledem k tomu, že pachatel její vraždy se přiznal a dne 16. března 2021 před soudem vypověděl, že dva roky předtím, než byla Daphne Caruanová Galiziová zavražděna, existoval jiný plán na její vraždu za použití pušky AK-47;
G. vzhledem k tomu, že vyšetřování vraždy vedené maltskými orgány za pomoci Europolu vedlo k identifikaci, obvinění a zahájení soudního řízení s několika podezřelými z vraždy a jednou osobou podezřelou z jejího plánování, a sice vlastníkem společnosti 17 Black Ltd. sídlící v Dubaji a bývalým členem správní rady společnosti ElectroGas Malta Ltd.; vzhledem k tomu, že do vyšetřování byl zapojen i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI);
H. vzhledem k tomu, že podle jednoho z údajných spolupachatelů a určitých nahrávek předložených během soudního řízení byl do plánování, financování a/nebo pokusu o zakrytí této vraždy zapleten bývalý vedoucí kanceláře maltského předsedy vlády;
I. vzhledem k tomu, že tento bývalý vedoucí kanceláře předsedy vlády po výslechu policií v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové dne 26. listopadu 2019 rezignoval; vzhledem k tomu, že dne 20. března 2021 byl spolu s několika svými obchodními společníky zatčen a obviněn z praní peněz, podvodu, korupce a padělání v jiném případě, kterým se zabývala Daphne Caruanová Galiziová při své práci; vzhledem k tomu, že dne 5. dubna 2021 byl propuštěn z vazby na kauci;
J. vzhledem k tomu, že dne 26. listopadu 2019 rezignoval tehdejší maltský ministr pro cestovní ruch, dříve ministr pro energetiku; vzhledem k tomu, že konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo podrobnou zprávu o obchodních vazbách mezi určitou čínskou rodinou a tímto bývalým ministrem pro energetiku a také bývalým vedoucím kanceláře předsedy vlády(5); vzhledem k tomu, že tato čínská rodina údajně sehrála ústřední roli ve vyjednávání o investici čínské státní firmy Shanghai Electric Power ve výši 380 milionů EUR do maltské státní energetické společnosti Enemalta a je vlastníkem společností Dow’s Media Company a Macbridge, přičemž společnost Macbridge plánovala zaplatit až 2 miliony USD panamským firmám kontrolovaným bývalým ministrem pro energetiku a bývalým vedoucím kanceláře předsedy vlády; vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto obchodních transakcí bylo hlavní náplní práce Daphne Caruanové Galiziové v době, kdy byla zavražděna;
K. vzhledem k tomu, že nezávislé oficiální vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové bylo zahájeno koncem roku 2019 a stále probíhá;
L. vzhledem k tomu, že jednomu z podezřelých v probíhajícím soudním řízení o vraždě Daphne Caruanové Galiziové byla udělena prezidentská milost za jeho podíl na jiném případě a že pod přísahou vypovídal před soudem; vzhledem k tomu, že podle jeho výpovědi mohl být do plánu na vraždu novinářky zapojen bývalý ministr hospodářství a že jeden ze současných ministrů ve vládě byl zapleten do závažného trestného činu, což vedlo ke spekulacím ohledně pokusu o loupež v hlavním sídle banky HSBC v Qormi v roce 2010, který skončil přestřelkou s policií;
M. vzhledem k tomu, že bývalá parlamentní tajemnice pro občanská práva a reformu při maltském ministerstvu pro spravedlnost, rovnost a správu údajně přijala hotovost od osoby obviněné z objednávky vraždy Daphne Caruanové Galiziové poté, co tvrdila, že jednala jako zprostředkovatelka plánovaného prodeje nemovitosti v roce 2019; vzhledem k tomu, že k tomuto prodeji nemovitosti nikdy nedošlo;
N. vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o stavu právního státu na Maltě za rok 2020 uvádí, že přetrvává hluboké znepokojení, pokud jde o boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vzhledem k tomu, že stávající normy předcházení, vyšetřování a stíhání jsou zjevně nedostatečné; vzhledem k tomu, že to oslabuje důvěru občanů ve veřejné instituce, což může mít za následek nebezpečné propojení mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány; vzhledem k tomu, že organizovanou trestnou činnost umožňuje primárně korupce; vzhledem k tomu, že byl zahájen projekt strukturálních reforem s cílem řešit nedostatky a posílit institucionální protikorupční rámec, včetně prosazování práva a trestního stíhání;
O. vzhledem k tomu, že novináři, zejména investigativní novináři, jsou stále častěji cílem tzv. „strategických žalob proti účasti veřejnosti“, jejichž záměrem je pouze mařit jejich práci, vyhnout se veřejné kontrole a zabránit tomu, aby byly orgány pohnány k odpovědnosti, což má negativní dopad na svobodu sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že před zavražděním Daphne Caruanové Galiziové byl zmrazen její majetek na základě předběžného soudního příkazu vydaného v souvislosti se čtyřmi žalobami pro urážku na cti, které podal bývalý maltský ministr hospodářství a jeho náměstek; vzhledem k tomu, že tyto žaloby patřily k celkem 42 občanskoprávním žalobám, které byly na novinářku před její smrtí podány, z nichž jednu podal tehdejší předseda vlády, dvě tehdejší ministr cestovního ruchu a dvě vedoucí kanceláře tehdejšího předsedy vlády;
1. je hluboce znepokojen nejnovějšími odhaleními ve vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové, zejména možným zapojením ministrů vlády a osob jmenovaných na politické úrovni; bere na vědomí pokrok, jehož bylo při vyšetřování této vraždy dosaženo; opakuje však, že nedávná odhalení vyvolávají ohledně této kauzy a souvisejících vyšetřování nové otázky;
2. vyzývá maltskou vládu, aby využila veškeré potřebné prostředky a postavila před soud nejen každou osobu, která se na vraždě Daphne Caruanové Galiziové podílela, ale také všechny osoby zapletené do dalších vyšetřovaných nebo oznámených kauz, které novinářka odhalila před svým zavražděním; je přesvědčen, že činnost Daphne Caruanové Galiziové má zásadní význam pro odhalování korupce na Maltě a že nejnovější vývoj souvisejících vyšetřování potvrzuje nenahraditelnost nezávislých sdělovacích prostředků a aktivní občanské společnosti jako základních pilířů spravedlnosti, demokracie a právního státu;
3. opětovně vyzývá k plnému, systematickému zapojení Europolu do všech aspektů vyšetřování vraždy, jakož i do všech dalších souvisejících vyšetřování; žádá, aby se Europol zapojil intenzivněji, neboť tak bude dosaženo žádoucích výsledků;
4. vítá pokračování nezávislého veřejného vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové; vyzývá vládu a příslušné maltské orgány, aby plně provedly všechna doporučení vyplývající z tohoto vyšetřování;
5. vyjadřuje znepokojení nad opakovaným nabízením a využíváním prezidentské milosti v souvislosti se soudním řízením ve věci vraždy; zdůrazňuje, že svědectví nabízená v souvislosti s jinými trestnými činy by měla být velmi pečlivě posuzována a neměla by být využívána k tomu, aby osoby zapletené do vraždy unikly plné spravedlnosti; avšak poznamenává, že prezidentská milost a dohoda o vině a trestu byly dva faktory, které vedly k zatčení jedné osoby podezřelé ze spáchání vraždy v listopadu 2019;
6. uznává pokrok, jehož bylo dosaženo, byť s velkým zpožděním, v některých vyšetřováních souvisejících s praním peněz a korupcí, zejména pokud jde o bývalého vedoucího kanceláře předsedy vlády; zdůrazňuje však, že nejnovější svědectví a odhalení upozornila na nové podezřelé skutečnosti a potenciální trestné činy, a vyzývá proto maltské orgány, aby neprodleně zahájily a vedly vyšetřování těchto případů; a to i pokud jde o možnou snahu veřejných činitelů o zakrytí důkazů a maření vyšetřování a soudního řízení;
7. domnívá se, že veškerá obvinění z korupce a podvodů, zejména na vysoké politické úrovni, by měla být vyšetřována a stíhána s náležitou důsledností a na patřičné úrovni, a to i pokud jde o možné zapojení zahraničních aktérů; táže se, zda je vhodné, aby obvinění vznesená proti bývalému parlamentnímu tajemníkovi pro občanská práva a reformy vyšetřoval jen komisař pro normy ve veřejném životě;
8. znovu opakuje, že maltská vláda musí považovat boj proti organizované trestné činnosti, korupci a zastrašování novinářů za nejvyšší prioritu;
9. bere na vědomí, že Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ze dne 20. dubna 2021 shledal, že ustanovení zavedená v rámci maltské ústavní reformy v roce 2016 v souvislosti se jmenováním soudců posílila nezávislost justice, a byla tudíž v souladu s právem EU;
10. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vývoj na Maltě v posledních letech vedl k přetrvávajícímu závažnému ohrožení právního státu, demokracie a základních práv, včetně oblastí, jako je svoboda sdělovacích prostředků, nezávislost policie a soudnictví nebo svoboda pokojného shromažďování; domnívá se, že by měly být dále posíleny ústavní záruky, pokud jde o dělbu moci; konstatuje, že po provedení některých doporučení Komise, Rady Evropy a Benátské komise dosáhla maltská vláda v oblasti právního státu pokroku; vybízí maltskou vládu, aby pokračovala v posilování svých institucí;
11. je hluboce znepokojen některými zjištěními, jež Komise uvedla ve své zprávě o stavu právního státu na Maltě za rok 2020, zejména „hlubokými korupčními vzorci“; vítá nicméně zahájení projektu strukturálních reforem; znovu vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů a postupů, které má k dispozici, a zajistila plný soulad s právními předpisy EU, pokud jde o účinné fungování soudních systémů, boj proti praní peněz, bankovní dohled, zadávání veřejných zakázek a územní plánování a rozvoj;
12. opakuje svou výzvu maltským orgánům, aby plně provedly všechna zbývající doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Benátské komise, Skupiny států proti korupci (GRECO) a Výboru odborníků pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (Moneyval); domnívá se, že by měla být řádně provedena doporučení týkající se vnitrostátního parlamentu a jeho poslanců a účinku rozsudků Ústavního soudu a specializovaných tribunálů; vyzývá maltské orgány, aby požádaly Benátskou komisi o stanovisko ohledně souladu s jejími doporučeními; vyhrazuje si právo učinit takovou žádost sám v souladu s čl. 3 odst. 2 statutu Benátské komise a bodem 28 memoranda o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií;
13. uznává, že vražda Daphne Caruanové Galiziové vedla k reformám zaměřeným na zlepšení ochrany novinářů a na ochranu svobody sdělovacích prostředků; zdůrazňuje však, že maltské orgány by měly podniknout další prokazatelné kroky a stanovit dlouhodobá legislativní a politická opatření, která zajistí podmínky pro kritickou, nezávislou žurnalistiku na Maltě a odpovědnost politiků a úředníků, zejména pokud jde o předcházení veřejným nebo internetovým hrozbám, obtěžování, pronásledování a dehumanizaci novinářů a o trestání těchto jevů; vyzývá maltskou vládu, aby řešila stávající problémy týkající se svobody sdělovacích prostředků, nezávislosti regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejných a soukromých sdělovacích prostředků na politickém vměšování a nárůstu nenávistných projevů v sociálních médiích;
14. je hluboce znepokojen negativním dopadem režimů občanství a pobytu na integritu občanství EU; připomíná nedávná odhalení týkající se shovívavého výkladu požadavků na pobyt v souvislosti s naturalizací, úlohy zprostředkovatelů a zapojení veřejných činitelů; znovu vyzývá maltské orgány, aby zajistily transparentnost a ukončily, nikoli změnily své režimy občanství a pobytu pro investory; vyzývá Komisi, aby v příslušném případu porušení co nejdříve vydala odůvodněné stanovisko;
15. konstatuje, že ochrana investigativních novinářů a oznamovatelů má pro společnost prvořadou důležitost; bere na vědomí klíčovou úlohu mezinárodních a maltských organizací občanské společnosti a novinářů v dalším vyšetřování případu Daphne Caruanové Galiziové; vyzývá maltské orgány, aby za každou cenu a za všech okolností zajistily ochranu osobní bezpečnosti a živobytí, a tím i nezávislost novinářů a oznamovatelů; vyzývá maltské orgány, aby urychleně provedly směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(6);
16. vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis EU regulující strategické žaloby proti účasti veřejnosti s cílem chránit novináře před šikanózními soudními řízeními; vyzývá maltské orgány, aby mezitím přijaly vnitrostátní právní úpravu těchto žalob; zdůrazňuje, že v souvislosti s bojem proti korupci a nesprávným úředním postupům by investigativní žurnalistice, jako nástroji veřejného zájmu, měla být věnována zvláštní pozornost a finanční podpora; zdůrazňuje, že pro řešení případů porušování svobody tisku a sdělovacích prostředků jsou zapotřebí mechanismy rychlé reakce a také fond pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;
17. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a prezidentovi Maltské republiky.
„Zvláštní zpráva: finanční stopa ve vyšetřování vraždy Daphne sahá až do Číny“ (Special Report: Money trail from Daphne murder probe stretches to China), Reuters, 29. března 2021.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
Program Unie pro boj proti podvodům na období 2021–2027 ***II
126k
43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (05330/1/2021 – C9-0108/2021 – 2018/0211(COD))
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0386),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,
– s ohledem na článek 67 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení vydané Rozpočtovým výborem (A9‑0126/2021),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
4. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě ***II
125k
43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (12262/1/2020 – C9-0011/2021 – 2017/0237(COD))
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (12262/1/2020 – C9‑0011/2021),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018(1),
– po konzultaci s Výborem regionů,
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0548),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,
– s ohledem na článek 67 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A9‑0045/2021),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
4. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (06748/1/2020 – C9-0112/2021 – 2018/0254(COD))
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06748/1/2020 – C9‑0112/2021),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0476),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,
– s ohledem na článek 67 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9‑0120/2021),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
4. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (06789/1/2020 – C9-0109/2021 – 2018/0227(COD))
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06789/1/2020 – C9‑0109/2021)
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0434,
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,
– s ohledem na článek 67 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9‑0119/2021),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
4. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) na období 2021–2027 ***II
127k
43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (06077/1/2020 – C9-0110/2021 – 2018/0209(COD))
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06077/1/2020 – C9-0110/2021),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018(2),
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0385),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,
– s ohledem na článek 67 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0130/2021),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;
3.. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
4.. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Správní spolupráce v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru *
121k
42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru (COM(2021)0028 – C9-0016/2021 – 2021/0015(CNS))
– s ohledem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 11. března 2020, v němž rozšíření onemocnění COVID-19 prohlásila za pandemii,
– s ohledem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 30. ledna 2020, v němž uvedla, že šíření onemocnění COVID-19 představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva(1),
– s ohledem na zprávu Evropské investiční banky nazvanou „Činnost EIB v roce 2020 – Latinská Amerika a Karibik“,
– s ohledem na zprávy Panamerické zdravotnické organizace,
– s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z listopadu 2020 nazvanou „COVID-19 v Latinské Americe a Karibiku: Přehled reakcí vlád na krizi“,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na onemocnění COVID-19 (JOIN(2020)0011),
– s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová;
– s ohledem na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella vydané jménem Evropské unie dne 5. května 2020 o lidských právech v době koronavirové pandemie,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o globální reakci „týmu Evropa“ na onemocnění COVID-19,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 17. až 21. července 2020 o plánu na podporu oživení a víceletém finančním rámci na období 2021–2027,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 o prioritách EU v rámci OSN a 75. zasedání Valného shromáždění OSN k tématu „Prosazování multilateralismu a silná a efektivní OSN, která bude sloužit všem“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19(2),
– s ohledem na prohlášení spolupředsedů Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika (EuroLat) ze dne 5. listopadu 2020 o komplexní a biregionální strategii EU-LAC ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19,
– s ohledem na prohlášení spolupředsedů EuroLat ze dne 30. března 2020 o pandemii COVID-19,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(3),
– s ohledem na společné komuniké Evropské služby pro vnější činnost ze dne 14. prosince 2020, které bylo výsledkem neformálního setkání na ministerské úrovni EU-27 a Latinská Amerika a Karibik,
– s ohledem na zprávu Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) nazvanou „Sociální panorama Latinské Ameriky 2020“, která byla zveřejněna v roce 2021,
– s ohledem na 27. iberoamerický summit hlav států a předsedů vlád, který se konal dne 21. dubna 2021 v Andoře, a na výsledné prohlášení,
– s ohledem na výroční zprávy Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0204/2020),
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007 a Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z roku 1998,
– s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, přijatou dne 27. června 1989,
– s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové z března 2020 o zrušení sankcí vůči zemím v zájmu boje proti pandemii,
– s ohledem na vystoupení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové dne 15. dubna 2021 v nadaci Fiocruz,
– s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, a na cíle udržitelného rozvoje,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem mají strategický a zásadní význam; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika patří k regionům nejvíce zasaženým onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika představuje 8,4 % světové populace, ale v současnosti na ni v celosvětovém měřítku připadá více než pětina úmrtí na koronavirus;
B. vzhledem k tomu, že reakce na pandemii COVID-19 byla celosvětově různorodá, a to i v Latinské Americe; vzhledem k tomu, že všechny země vyhlásily všeobecný výjimečný stav;
C. vzhledem k tomu, že prioritou nyní musí být obnovení důvěry v to, že multilaterální instituce budou schopny poskytovat globální odpovědi, a to tím, že pokročí v jednáních o iniciativě WTO v oblasti obchodu a zdraví týkající se onemocnění COVID-19 a souvisejících zdravotnických výrobků;
D. vzhledem k tomu, že ničivý dopad pandemie COVID-19 na obou stranách Atlantiku vyžaduje úzkou spolupráci mezi WTO, WHO, orgány OSN a Světovou bankou, která je nezbytným předpokladem pro zvládnutí krize a zajištění solidarity; vzhledem k tomu, že je třeba reagovat globálně a koordinovaně, aby bylo možné čelit velkým výzvám, které s sebou nese udržitelné, ekologické a digitální oživení, přičemž toto oživení musí být také inkluzivní, spravedlivé a odolné;
E. vzhledem k tomu, že dopady pandemie a opatření přijatá v reakci na ni zvýšily potřebu likvidity v zemích regionu, aby mohly čelit krizové fázi; vzhledem k tomu, že tyto faktory vedou růstu míry zadlužení a vlády čelí zvýšeným veřejným výdajům a hrozí jim platební neschopnost; vzhledem k tomu, že lepší přístup k likviditě a snižování dluhu musí být propojen se střednědobými a dlouhodobými rozvojovými cíli, a tedy s iniciativami zaměřenými na dosažení většího pokroku;
F. vzhledem k tomu, že iniciativa COVAX, koordinovaná Světovou aliancí pro očkování a imunizaci (GAVI), Koalicí na podporu inovací v oblasti připravenosti na epidemii (CEPI) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), dosud podala přibližně 38 milionů dávek; vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy COVAX je jednoznačně zapotřebí posílit výrobní a distribuční kapacitu;
G. vzhledem k tomu, že prvního kola distribuce dodávek vakcín COVAX se účastní 31 zemí Latinské Ameriky a Karibiku, které by v nadcházejících měsících měly obdržet více než 27 milionů dávek;
H. vzhledem k tomu, že cílem iniciativy COVAX je podporovat a bránit celosvětový přístup k bezpečným, vysoce kvalitním, účinným a cenově dostupným očkovacím látkám; poukazuje na to, že v roce 2021 COVAX zabezpečil vakcíny pouze pro 20 % světové populace, a proto je třeba zvýšit výrobu a distribuci očkovacích látek jak v Evropě, tak v Latinské Americe;
I. vzhledem k tomu, že Latinská Amerika vstoupila do roku 2020 jako region s nejvyšší mírou nerovnosti, což se v důsledku pandemie ještě zhoršilo; vzhledem k tomu, že do konce roku 2020 vzrostla míra chudoby na 209 milionů, což představuje dalších 22 milionů lidí, kteří se ocitli v chudobě, zatímco počet osob žijících v extrémní chudobě vzrostl o 8 milionů z celkového počtu 78 milionů; vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 se v regionu zhoršily jak indexy nerovnosti, tak i míra zaměstnanosti a účast na trhu práce, a to především u žen a navzdory mimořádným opatřením sociální ochrany, která jednotlivé země přijímají, aby tento vývoj zvrátily;
J. vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně postihuje země s nízkými a středními příjmy a rozvojové země a skupiny obyvatel ve zranitelných situacích, včetně žen a dívek, starších osob, menšin a domorodých komunit, což zpochybňuje dosažené výsledky v oblasti zdraví a rozvoje, a brání tak dosažení cílů udržitelného rozvoje;
K. vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 prohlubuje nerovnost mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika patří k regionům s nejvyšší mírou násilí na základě pohlaví, která se během pandemie dále zvýšila, neboť opatření omezující volný pohyb vedla k výraznému zvýšení počtu případů domácího násilí, znásilnění a vražd žen; vzhledem k tomu, že během pandemie není prioritou sexuální a reprodukční zdraví, což vytváří závažnou překážku pro právo na zdraví a ohrožuje životy žen a dívek v regionu;
L. vzhledem k tomu, že onemocněním COVID-19 bylo silně zasaženo domorodé obyvatelstvo, a to z důvodu nedostatečného přístupu k čisté vodě, hygienickým zařízením, zdravotním službám a sociální podpoře a z důvodu neexistence mechanismů na ochranu jejich práv na zdraví a živobytí, které by byly vhodné z kulturního hlediska;
M. vzhledem k tomu, že v některých zemích Latinské Ameriky stejně jako v mnoha jiných částech světa, sloužila pandemie COVID-19 rovněž jako záminka pro represe, vedla nepřiměřeným omezením shromažďování i jiných aktivit politické opozice a občanské společnosti; vzhledem k tomu, že státní zásahy často narušují všechna základní lidská práva, včetně občanských politických, sociálních, hospodářských a kulturních práv těch, kteří se nacházejí v neohroženější situaci; vzhledem k tomu, že omezení spojená s onemocněním COVID-19 měla rovněž dopad na svobodu projevu;
N. vzhledem k tomu, že v důsledku opatření souvisejících s pandemií COVID-19 je práce novinářů v tomto regionu stále obtížnější, pokud jde o omezování fyzického přístupu a omezený kontakt se státními orgány, což se dotýká zejména jejich činnosti v boji proti stále častějším dezinformacím; vzhledem k tomu, že k důležitým faktorům šíření pandemie v Latinské Americe patří dezinformace na internetu, falešné zprávy a pseudověda a jsou součástí „infodemie“, jak ji definuje Světová zdravotnická organizace; vzhledem k tomu, že konkrétní příklady těchto dezinformací sahají od šíření různých „zázračných léků“ proti onemocnění COVID-19 až po politické a útoky a nenávistné kampaně namířené proti určitým komunitám a menšinám; vzhledem k tomu, že při šíření dezinformací a pseudovědy hrají významnou úlohu sociální sítě;
O. vzhledem k tomu, že vlády některých států čelí silné kritice za to, že se v době pandemie COVID-19 vydaly nebezpečnou politickou cestou, vzdorovaly regionálním a místním zdravotním iniciativám a vyhrožovaly, že do regionů, které uvalily místní omezení volného pohybu osob, vyšlou armádu, který by tato omezení zrušila, a vzhledem k tomu, že tyto vlády jsou rovněž obviňovány z toho, že nerespektují základní směrnice WHO ani osvědčené postupy v oblasti řízení pandemií či vědecky podložené pokyny v oblasti veřejného zdraví;
1. znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad ničivým dopadem pandemie COVID-19 na evropský i latinskoamerický kontinent a vyjadřuje solidaritu se všemi oběťmi a jejich rodinami, jakož i se všemi, kteří byli postiženi následky zdravotních, hospodářských a sociálních krizí;
2. vyjadřuje velkou vděčnost zdravotnickým pracovníkům v tomto regionu za jejich práci, kterou vykonají navzdory velkým tlakům a rizikům, jež jsou s pandemií koronaviru spojeny;
3. vyzývá vlády obou regionů, tedy orgány EU a orgány latinskoamerického integračního procesu, aby posílily meziregionální spolupráci a zlepšily připravenost a schopnost reakce, zvýšily ochranu příjmů a zlepšily přístup k základní zdravotní péči a účinné řízení rozsáhlých plánů očkování;
4. vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s orgány latinskoamerických zemí, které potřebují pomoc, a aby v boji proti pandemii využily mechanismus civilní ochrany EU a další nástroje solidárního financování, které jsou k dispozici ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027; dále vyzývá Komisi, aby s využitím programu Horizont Evropa a dalších programů a fondů EU podporovala vědeckou spolupráci mezi zeměmi Latinské Ameriky a EU, zejména v oblasti zdraví a inovací; vítá nové iniciativy pro regionální spolupráci v oblasti zdraví, jako je zřízení nadnárodního institutu pro infekční nemoci;
5. vyzývá všechny země a vlády, aby bez zbytečného odkladu zajistily bezplatný přístup k očkovacím látkám pro všechny obyvatele, aby zajistily dostatečné dodávky očkovacích látek, podporovaly rovný přístup k vakcínám a co nejrychleji pokračovaly v očkovacích programech, které nyní probíhají; navrhuje proto, aby byly posíleny regionální či subregionální koordinační mechanismy s cílem zjednodušit proces nákupu očkovacích látek, zefektivnit jejich distribuci a zintenzivnit výzkum na podporu jejich vývoje a výroby;
6. vyzývá mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí o posílení distribuční kapacity iniciativy COVAX a podpořilo plné financování předběžného tržního závazku COVAX;
7. bere na vědomí vedoucí úlohu EU a jejích členských států v úsilí o zajištění spravedlivého a rovného přístupu k bezpečným a účinným očkovacím látkám v zemích s nízkými a středními příjmy prostřednictvím mechanismu COVAX, včetně nedávného oznámení o poskytnutí dodatečného příspěvku ve výši 500 milionů EUR, jímž se finanční příspěvek EU na iniciativu COVAX zvýšil na celkem jednu miliardu EUR v přímých grantech a zárukách; konstatuje, že Komise, Evropská investiční banka a členské státy EU přislíbily poskytnout na nástroj COVAX více než 2,2 miliardy EUR, takže se EU stala jedním z jeho hlavních přispěvatelů;
8. naléhavě vyzývá latinskoamerické země, aby očkovací látky poskytovaly všem bez ohledu na migrační status, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení distribuce očkovacích látek nelegálním migrantům a uprchlíkům, jakož i lidem, kteří pracují v neformálním sektoru a žijí v neformálních osadách, a aby umožnily osobám, které nemají vnitrostátní průkaz totožnosti, registraci k očkování bez jakýchkoli administrativních prodlev; v tomto ohledu oceňuje opatření, jako je statut dočasné ochrany pro venezuelské migranty v Kolumbii nebo probíhající relokační operace „Operação Acolhida“ v Brazílii;
9. bere na vědomí, že podle WHO má několik zemí v regionu potenciální kapacity pro výrobu očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, které by mohly být rozšířeny, pokud by došlo k přenosu technologií;
10. naléhavě vyzývá vlády jednotlivých států, aby při provádění opatření proti šíření onemocnění COVID-19 zachovávaly nejvyšší úroveň dodržování lidských práv; žádá, aby opatření přijatá v reakci na ohrožení zdraví byla přiměřená, nezbytná a nediskriminační; odsuzuje represivní opatření přijatá v době pandemie, hrubé porušování lidských práv a špatné zacházení s obyvatelstvem, včetně nepřiměřeného používání síly ze strany státních a bezpečnostních sil;
11. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily boj proti dezinformacím na internetu, falešným zprávám a pseudovědě; vyzývá vlády obou regionů a mezinárodní organizace, aby spolupracovaly s on-line platformami s cílem nalézt účinná řešení pro boj s „infodemií“; vítá vytvoření stránek PortalCheck.org, nového internetového centra pro ověřování faktů v Latinské Americe a karibské oblasti podporovaného Evropskou unií, jehož cílem je čelit dezinformacím vznikajícím v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje však, že vlády by neměly boj proti dezinformacím zneužívat k potlačování svobody vyjadřovat politické názory a k omezování základních svobod občanů;
12. vyzývá Komisi a ESVČ, aby v zájmu pomoci zemím Latinské Ameriky lépe se připravit na budoucí pandemie zajistily na základě stávajících legislativních návrhů EU, jako je nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách, konkrétní účast EU na předávání znalostí a na provádění a plánování opatření v reakci na krize;
13. vyjadřuje politování nad tím, že došlo ke značnému zpolitizování pandemie COVID-19, kdy je závažnost situace popírána či bagatelizována hlavami států nebo předsedy vlád, a vyzývá politické vůdce, aby jednali zodpovědně s cílem zabránit dalším eskalacím; považuje dezinformační kampaně související s pandemií za velmi znepokojivé a vyzývá příslušné orgány, aby subjekty páchající takovéto činy odhalovaly a stíhaly;
14. vyzývá EU, její členské státy a všechny latinskoamerické státy, aby podpořily masivní vydávání zvláštních práv čerpání (SDR) Mezinárodního měnového fondu, čímž by se nejméně nákladným způsobem zvýšila likvidita zemí tohoto regionu, a aby současně podpořily rozšíření působnosti iniciativy na pozastavení dluhové služby (DSSI) skupiny G20 na země se středními příjmy;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a orgánům a parlamentům zemí Latinské Ameriky.
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o situaci v Bolívii(1),
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. října 2020, které jménem Evropské unie vydal k všeobecným volbám v Bolívii, a na prohlášení jeho mluvčího ze dne 14. března 2021 o aktuálním vývoji situace v Bolívii,
– s ohledem na tiskovou zprávu o dodržování meziamerických norem pro spravedlivý proces a přístup ke spravedlnosti v Bolívii, kterou dne 16. března 2021 vydala Meziamerická komise pro lidská práva,
– s ohledem na prohlášení o Bolívii ze dne 13. března 2021 připisované mluvčímu generálního tajemníka OSN,
– s ohledem na prohlášení generálního sekretariátu Organizace amerických států o situaci v Bolívii ze dne 15. března 2021 a ze dne 17. března 2021,
– s ohledem na politickou ústavu Bolívie,
– s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech (pakt ze San José),
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,
– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že politická a sociální situace v Bolívii je po prezidentských volbách, které se konaly dne 20. října 2019, nadále vysoce znepokojivá; vzhledem k tomu, že během rozsáhlých násilných protestů zemřelo nejméně 35 lidí, 833 jich bylo zraněno a mnoho dalších bylo v rozporu s pravidly spravedlivého procesu zadrženo, přičemž se šíří zprávy o rozsáhlém porušování a zneužívání lidských práv; vzhledem k tomu, že prezident Evo Morales odstoupil z funkce a opustil zemi; vzhledem k tomu, že v důsledku několika rezignací došlo k vytvoření mocenského vakua a k tomu, že v souladu s ústavou prozatímně převzala prezidentský úřad druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áñezová; vzhledem k tomu, že bolivijský Mnohonárodní ústavní soud Jeanine Áñezovou ve funkci prozatímní prezidentky podpořil;
B. vzhledem k tomu, že Jeanine Áñezová a prozatímní orgány podnikly na základě svého ústavního mandátu kroky nezbytné pro uspořádání nových demokratických, inkluzivních, transparentních a spravedlivých voleb, které se navzdory problémům spojeným s koronavirovou krizí uskutečnily v říjnu 2020; vzhledem k tomu, že v těchto volbách zvítězil kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Luis Arce, kterého za prezidenta uznala Jeanine Áñezová, jakož i mezinárodní společenství včetně Evropské unie, čímž se zajistilo transparentní a poklidné předání moci;
C. vzhledem k tomu, že v posledních měsících bylo potvrzeno zrušení či zamítnutí několika soudních řízení vedených proti příznivcům hnutí MAS, zatímco se stupňují hrozby soudního stíhání politiků, kteří vystupují proti vládě tohoto hnutí; vzhledem k tomu, že dne 18. února 2021 Mnohonárodní shromáždění schválilo vágní nejvyšší dekret č. 4461, jímž se uděluje plošná amnestie a milost podporovatelům vlády prezidenta Arceho, kteří byli stíháni během vlády Jeanine Áñezové za trestné činy související s „politickou krizí“, jež začala v říjnu roku 2019;
D. vzhledem k tomu, že dne 13. března 2021 byli Jeanine Áñezová, dva její ministři (bývalý ministr energetiky Rodrigo Guzmán a bývalý ministr spravedlnosti Álvaro Coimbra) a další členové prozatímní vlády z let 2019–2020 zatčeni na základě obvinění z „terorismu, podněcování ke vzpouře a spiknutí“ a státní zástupci je obvinili z účasti na převratu, ke kterému došlo v roce 2019; vzhledem k tomu, že jejich vazba byla prodloužena na šest měsíců a že bývalá prezidentka Áñezová bude v případě odsouzení potrestána odnětím svobody na 24 let; vzhledem k tomu, že má být vydán příkaz k zadržení dalších třech bývalých ministrů; vzhledem k tomu, že bývalé prezidentce Jeanine Áñezové byla ve vazbě zpočátku odpírána lékařská pomoc;
E. vzhledem k tomu, že státní zástupci vznesli obvinění na základě žaloby bývalého člena kongresu z hnutí MAS, přičemž tvrdí, že výše uvedení „prosazovali, řídili a podporovali“ organizace, jejichž cílem bylo narušit „ústavní pořádek“ Bolívie a že „byli členy těchto organizací“; vzhledem k tomu, že státní zástupci Jeanine Áñezovou obžalovali jako prozatímní prezidentku, nikoli jako civilní osobu či osobu zastávající jinou veřejnou funkci; vzhledem k tomu, že čl. 159 odst. 11, čl. 160 odst. 6, čl. 161 odst. 7 a čl. 184 odst. 4 ústavy z roku 2009 a zákon ze dne 8. října 2010 stanoví, že pro soudní řízení týkající se prezidenta, viceprezidenta a vysokých soudních úředníků se použije zvláštní postup; vzhledem k tomu, že soudní řízení vedené státním zastupitelstvím proti prezidentce Áñezové není v souladu s bolivijským ústavním právem; vzhledem k tomu, že důkazy uvedené v doprovodné dokumentaci se zdají nejasné;
F. vzhledem k tomu, že osoby obžalované z těchto trestných činů tvrdí, že jsou pronásledovány; vzhledem k tomu, že doposud zatčené osoby tvrdí, že o obviněních nebyly řádně informovány, ačkoli úřad generálního prokurátora zdůraznil, že příkazy k zatčení byly vydány zákonně a že k porušení práv zadržených osob nedošlo; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv se rozhodl monitorovat činnost bolivijské policie a státního zastupitelství, aby byl zajištěn spravedlivý proces a aby bylo dodrženo právo zadržených osob na obhajobu;
G. vzhledem k tomu, že článek 3 Meziamerické demokratické charty označuje dělbu státní moci a její nezávislost za klíčové prvky zastupitelské demokracie; vzhledem k tomu, že článek 8 paktu ze San José zdůrazňuje soudní záruky a spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace vyjádřily své znepokojení nad zneužíváním soudních mechanismů v Bolívii a nad tím, že vládnoucí strana tyto mechanismy čím dál častěji využívá jako nástroje represe; vzhledem k tomu, že nově zvolený prezident Arce přislíbil, že během jeho vlády nebude vyvíjen politický tlak na státní zástupce a soudce;
H. vzhledem k tomu, že věrohodnost bolivijského soudního systému je ovlivněna neustálými zprávami o nedostatečné nezávislosti, rozsáhlém politickém vměšování a korupci;
I. vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva upozornila na to, že některé bolivijské protiteroristické zákony jsou v rozporu se zásadou zákonnosti, neboť obsahují mimo jiné vyčerpávající definici terorismu, která je nevyhnutelně příliš široká nebo vágní; vzhledem k tomu, že státy by měly při vymezování trestných činů zásadu zákonnosti respektovat; vzhledem k tomu, že dosud nebylo rozhodnuto o stížnostech podaných k Mnohonárodnímu ústavnímu soudu Bolívie, jež obsahují žádost, aby byly článek 123 trestního zákoníku upravující trestný čin podněcování ke vzpouře a článek 133 trestního zákoníku upravující terorismus prohlášeny za protiústavní z důvodu jejich údajného rozporu s Americkou úmluvou o lidských právech a s bolivijskou ústavou;
J. vzhledem k tomu, že EU je dlouholetým partnerem Bolívie a měla by i nadále podporovat její demokratické instituce, posilování právního státu, lidská práva a její hospodářský a sociální rozvoj; vzhledem k tomu, že v roce 2019 a 2020 EU významně přispěla k uklidnění situace v zemi a podporovala konání voleb;
1. odmítá a odsuzuje svévolné a nezákonné zadržování bývalé prozatímní prezidentky Áñezové, dvou jejích ministrů a dalších politických vězňů; vyzývá bolívijské orgány, aby je okamžitě propustily a stáhly politicky motivovaná obvinění, jež jsou proti nim vznesena; vyzývá k vytvoření rámce pro transparentní a nestranné soudnictví bez politického nátlaku a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby poskytly veškerou nezbytnou lékařskou pomoc k zajištění dobrých životních podmínek zadržovaných osob;
2. zdůrazňuje, že bývalá prezidentka Áñezová splnila ve funkci druhé místopředsedkyně Senátu svou povinnost vyplývající z bolívijské ústavy, když obsadila uvolněné prezidentské křeslo po odstoupení bývalého prezidenta Eva Moralese v důsledku násilných nepokojů, které byly vyvolány pokusem o volební podvod; zdůrazňuje, že Mnohonárodní ústavní soud Bolívie s předáním moci Jeanine Áñezové souhlasil; konstatuje, že volby konané dne 18. října 2020 proběhly bez incidentů a s plnými demokratickými zárukami;
3. vyjadřuje znepokojení nad tím, že bolívijské soudnictví není nezávislé a nestranné a že se potýká s řadou strukturálních nedostatků; konstatuje, že absence jeho nezávislosti má dopad na přístup ke spravedlnosti a obecněji snižuje důvěru občanů v bolívijský soudní systém; odsuzuje politický tlak na soudnictví, aby byli stíháni političtí protivníci, a zdůrazňuje, že je důležité respektovat záruky řádného procesu a zajistit, aby soudnictví nebylo vystaveno žádnému politickému tlaku; zdůrazňuje, že oběti si zaslouží skutečnou, nestrannou spravedlnost a že všichni pachatelé by měli být pohnáni k odpovědnosti, aniž by jim byla udělena amnestie či milost z důvodu jejich politických názorů; vyzývá k plnému respektování nezávislosti jednotlivých složek státní moci a k plné transparentnosti všech soudních řízení;
4. zdůrazňuje, že ve všech soudních řízeních musí být důsledně dodržována zásada spravedlivého procesu zakotvená v mezinárodním právu; zdůrazňuje, že by měly být poskytnuty soudní záruky zajišťující soudní ochranu a přístup ke spravedlnosti jako součást nezávislého a nestranného soudnictví, do kterého nezasahují jiné státní orgány;
5. naléhavě vyzývá Bolívii, aby bezodkladně provedla strukturální změny a reformy soudního systému, zejména jeho složení, s cílem zajistit záruku spravedlivého a důvěryhodného soudního řízení, nestrannosti a řádného procesu; vyzývá bolívijskou vládu, aby se zabývala rozšířeným problémem korupce v zemi; vyzývá bolívijskou vládu, aby novelizovala články trestního zákoníku upravující trestný čin podněcování ke vzpouře a trestný čin terorismu, které obsahují příliš širokou definici terorismu, což může vést k porušování zásady zákonnosti a přiměřenosti;
6. vyzývá bolívijské státní zastupitelství, aby obnovilo vyšetřování podezření z odčerpání veřejných prostředků ve výši 1,6 milionu USD Moralesovou vládou prostřednictvím neoprávněných plateb konzultační firmě Neurona;
7. připomíná nezbytnost posíleného a účinného dialogu v rámci bolívijských orgánů s cílem prosazovat demokratické hodnoty, právní stát a dodržování lidských práv; vyzývá bolívijské orgány, aby zahájily proces usmíření s cílem zmírnit latentní napětí a nepřátelství v bolívijské společnosti;
8. vyjadřuje znepokojení nad zoufalou sociální a politickou situací, která v Bolívii panuje od roku 2019 a dále se zhoršuje, a hluboce lituje tragédie, která postihla oběti nepokojů v Bolívii na všech stranách; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné v plné míře zajistit zákonný multietnický a mnohojazyčný charakter státu; vyzývá Bolívii, aby provedla strukturální změny a reformy, včetně jmenování nezávislého a nestranného veřejného ochránce práv, s cílem odstranit základní příčiny krizí, které v zemi vypukly;
9. je přesvědčen, že EU a Bolívie by měly pokračovat ve vzájemné komunikaci a dialogu v rámci jednání o GSP+ a dále je rozvíjet, neboť Bolívie je jedinou zemí Andského společenství, která s EU nemá dohodu; je přesvědčen, že EU by měla nadále stát při Bolívii a být připravena dále se angažovat, pokud Bolívie učiní jasné kroky ke zlepšení situace a bude respektovat demokracii, právní stát a lidská práva;
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě Bolívie, Mnohonárodnímu ústavnímu soudu Bolívie, Organizaci amerických států, Meziamerické komisi pro lidská práva, Andskému parlamentu a Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, generálnímu tajemníkovi OSN a vysoké komisařce OSN pro lidská práva.
Zákony proti rouhání v Pákistánu, zejména případ Šagufty Kausarové a Šafkata Emmanuela
148k
52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zákonech o rouhání v Pákistánu, zejména o případu Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla (2021/2647(RSP))
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu, zejména na usnesení ze dne 20. května 2010 o náboženské svobodě v Pákistánu(1), ze dne 10. října 2013 o nedávných projevech násilí vůči křesťanům a jejich pronásledování, zejména v Maalúle (Sýrie) a Pešáváru (Pákistán), a o případu pastora Saída Ábedíního (Írán)(2), ze dne 17. dubna 2014 o Pákistánu: nedávné případy pronásledování(3), ze dne 27. listopadu 2014 o Pákistánu: zákony o rouhání(4) a ze dne 15. června 2017 o Pákistánu, zejména o situaci ochránců lidských práv a o trestu smrti(5),
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, zejména na články 6, 18 a 19 tohoto paktu,
– s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,
– s ohledem na připomínky mluvčího vysoké komisařky OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla, zejména na jeho tiskové informační sdělení o Pákistánu ze dne 8. září 2020,
– s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Pákistánu,
– s ohledem na strategický plán angažovanosti EU–Pákistán z roku 2019, který stanoví dohodnutý základ pro vzájemnou spolupráci v prioritních otázkách, jako jsou demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných a lidská práva,
– s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,
– s ohledem na společnou zprávu Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. února 2020 o všeobecném systému preferencí na období 2018–2019 (JOIN(2020)0003), a zejména na odpovídající posouzení Pákistánu v souvislosti se zvláštním pobídkovém opatřením EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) (SWD(2020)0022),
– s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení z roku 2013,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti z roku 2013,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že od roku 1986 platí kontroverzní pákistánské zákony o rouhání v současné podobě, podle nichž se rouhání proti proroku Muhammadovi trestá smrtí nebo doživotním vězením;
B. vzhledem k tomu, že pákistánské zákony o rouhání navzdory tomu, že nikdy nevedly k oficiálním popravám, podněcují k obtěžování obviněných osob, násilí vůči nim a k jejich vraždám; vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou obviněni z rouhání, se musí bát o život bez ohledu na výsledek soudních řízení; vzhledem k tomu, že je všeobecně známo, že pákistánské zákony o rouhání jsou často zneužívány falešnými obviněními, která slouží osobním zájmům žalobce;
C. vzhledem k tomu, že kvůli pákistánským zákonům o rouhání je pro náboženské menšiny nebezpečné svobodně se projevovat nebo se otevřeně účastnit náboženských úkonů; vzhledem k tomu, že místo toho, aby tyto zákony chránily náboženské komunity, vytvářejí v pákistánské společnosti atmosféru strachu; vzhledem k tomu, že v důsledku hrozeb a vražd došlo k ukončení veškerých snah o reformu těchto zákonů nebo jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že snahy o diskuzi o této problematice v internetových i jiných sdělovacích prostředcích se často setkávají s hrozbami a zastrašováním, a to i ze strany vlády;
D. vzhledem k tomu, že několik desítek lidí, včetně muslimů, hinduistů, křesťanů a dalších, je z důvodu obvinění z rouhání v současné době ve vězení; vzhledem k tomu, že několik obviněných bylo zabito v důsledku davového násilí; vzhledem k tomu, že na pákistánský soudní systém je vyvíjen obrovský tlak; vzhledem k tomu, že soudní jednání obvykle trvá mnoho let a má velmi negativní vliv na nevinné pákistánské občany a jejich rodiny a komunity;
E. vzhledem k tomu, že v Pákistánu došlo za poslední rok k alarmujícímu nárůstu obvinění z rouhání na internetu i mimo něj; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto obvinění se zaměřuje na obránce lidských práv, novináře, umělce a nejvíce marginalizované osoby ve společnosti; vzhledem k tomu, že pákistánské zákony o rouhání jsou stále častěji využívány k osobnímu či politickému vyrovnávání účtů v rozporu s právem na svobodu náboženského vyznání a víry a na svobodu přesvědčení a projevu;
F. vzhledem k tomu, že soudní řízení v případech rouhání v Pákistánu se vyznačují závažnými nedostatky; vzhledem k tomu, že k odsouzení není třeba příliš důkazů a soudní orgány přijímají obvinění často nekriticky; vzhledem k tomu, že u obviněných se často předpokládá, že jsou vinni, a musí naopak prokázat svou nevinu;
G. vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání se vztahuje nejen na stoupence náboženství, ale také na ateisty, agnostiky a osoby bez vyznání;
H. vzhledem k tomu, že Pákistán je smluvní stranou příslušných mezinárodních dohod o lidských právech, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, které obsahují ustanovení o právu na život, právu na spravedlivý proces, rovnosti před zákonem a zákazu diskriminace;
I. vzhledem k tomu, že běžným faktorem v několika případech osob obviněných z „rouhání“ byl odklad soudních řízení a existuje podezření, že se soudci často uchylují k této taktice kvůli neochotě vynášet rozsudky, které obžalovaného zprošťují obvinění; vzhledem k tomu, že osoby pracující v pákistánském systému trestního soudnictví, včetně právníků, policie, státních zástupců a soudců, často nemohou vykonávat svou práci účinně, nestranně a bez obav; vzhledem k tomu, že se svědci a rodiny obětí musí ze strachu před odvetou skrývat;
J. vzhledem k tomu, že se situace v Pákistánu v roce 2020 nadále zhoršovala, neboť vláda systematicky prosazovala zákony o rouhání a nechránila náboženské menšiny před zneužíváním ze strany nestátních subjektů, přičemž došlo k prudkému nárůstu cíleného zabíjení, obvinění z rouhání, nucených konverzí a nenávistných projevů vůči náboženským menšinám, včetně ahmadijů, šíitských muslimů, hinduistů, křesťanů a sikhů; vzhledem k tomu, že únosy, nucená konverze k islámu, znásilňování a nucené sňatky představovaly i v roce 2020 bezprostřední hrozbu pro ženy a děti z náboženských menšin, zejména hinduistů a křesťanů;
K. vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 uplynulo 10 let od zavraždění bývalého pákistánského ministra pro záležitosti menšin Šahbáze Bhattího po výhrůžkách poté, co veřejně vystoupil proti zákonům o rouhání;
L. vzhledem k tomu, že pákistánský manželský pár Šagufta Kausarová a Šafqat Immánuíl byli odsouzeni k smrti pro obvinění z rouhání v roce 2014; vzhledem k tomu, že tato obvinění byla založena na tom, že údajně zaslali textové zprávy urážející proroka Mohameda z telefonního čísla registrovaného na Šaguftu Kausarovou osobě, jež pár z rouhání obvinila;
M. vzhledem k tomu, že důkazy, na jejichž základě byl pár odsouzen, lze považovat za velmi pochybné; vzhledem k tomu, že jejich negramotnost je v rozporu s předpokladem, že mohli poslat textové zprávy; vzhledem k tomu, že telefon, z něhož byly zprávy údajně poslány, nebyl zajištěn pro vyšetřování; vzhledem k tomu, že pár byl údajně ve sporu s osobou, jež je obvinila, již dlouho před podáním obvinění; vzhledem k tomu, že existují důvody k přesvědčení, že pár byl mučen;
N. vzhledem k tomu, že pár byl držen ve vězení během rozhodování soudu o jejich odvolání proti trestu smrti; vzhledem k tomu, že slyšení k jejich odvolání mělo proběhnout v dubnu 2020, šest let po jejich odsouzení, ale bylo mnohokrát odloženo, naposledy dne 15. února 2021;
O. vzhledem k tomu, že pár byl po svém odsouzení oddělen od svých čtyř dětí;
P. vzhledem k tomu, že Šafqat Immánuíl trpí následky poškození páteře po nehodě z roku 2004 a nedostává se mu ve vězení náležité lékařské péče; vzhledem k tomu, že Šagufta Kausarová je izolována v ženské věznici a trpí v důsledku své situace depresemi;
Q. vzhledem k tomu, že vrchní soud v Lahore případ několikrát odložil a vzhledem k tomu že právník páru Sajf ul Malúk velmi aktivně usiloval o to, aby se případ Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla konečně dostal k soudnímu slyšení a aby bylo konečně dodrženo jejich právo na spravedlivý proces;
R. vzhledem k tomu, že podle Pákistánského střediska po sociální spravedlnost bylo mezi rokem 1987 a únorem 2021 trestně stíháno podle zákonů o rouhání 1 855 osob, přičemž nejvyšší počet obviněných byl zaznamenán v roce 2020;
S. vzhledem k tomu, že v dubnu 2017 byl zabit rozhořčeným davem muslimský student Mašál Chán, protože údajně vystavil na internetu rouhavý obsah, o čemž nebyl nalezen jediný důkaz; vzhledem k tomu, že v březnu 2013 byl zatčen Džunajd Hafíz, vysokoškolský učitel na univerzitě Baháuddín Zakaríja, za to, že měl údajně rouhavé poznámky, po dobu pěti let svého procesu byl držen v samovazbě, byl shledán vinným z rouhání a v prosinci 2019 odsouzen k smrti pákistánskými soudy; vzhledem k tomu, že experti OSN v oblasti lidských práv odsoudili tento rozsudek, jako „hru na spravedlnost“, která je v rozporu s mezinárodním právem;
T. vzhledem k tomu, že vzrůstají útoky online i off-line na novináře a organizace občanské společnosti, zejména proti ženám a nejvíce marginalizovaným členům společnosti, včetně příslušníků náboženských menšin, chudších lidí a osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že takové útoky často zahrnují falešná obvinění z rouhání a mohou vést k fyzickým útokům, zabíjení, svévolnému zatčení a věznění;
U. vzhledem k tomu, že Pákistán od roku 2014 těží z obchodních preferencí v rámci programu GSP+; vzhledem k tomu, že z této jednostranné obchodní dohody má tato země značný prospěch; vzhledem k tomu, že status GSP+ je udílen spolu se závazkem ratifikovat a provést 27 mezinárodních, úmluv včetně závazku zaručit lidská práva a náboženskou svobodu;
V. vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém posledním hodnocení Pákistánu s ohledem na program GSP+ ze dne 10. února 2020 vyjádřila řadu závažných obav ohledně stavu lidských práv v Pákistánu, zejména pokud jde o nedostatečný pokrok v omezování rozsahu a provádění trestu smrti;
W. vzhledem k tomu, že pokračující používání zákona o rouhání v Pákistánu probíhá za celosvětového nárůstu omezování náboženské svobody a svobody projevu spojené s náboženstvím a přesvědčením; vzhledem k tomu, že v březnu 2019 zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení citoval případ Ásii Bíbí mezi příklady nového ožívání zákonů proti rouhání a odpadlictví a využívání zákonů o veřejném pořádku na omezení vyjádření považovaných za urážlivá pro náboženské komunity;
X. vzhledem k tomu, že opakované a politováníhodné útoky radikálních pákistánských skupin proti francouzským orgánům a nedávná prohlášení pákistánské vlády kvůli rouhání vyeskalovaly od reakce francouzských orgánů na teroristický útok proti francouzskému učiteli zaměřené na obranu svobody projevu, což vedlo francouzské orgány dne 15. dubna 2021, aby doporučily svým státním příslušníkům dočasně opustit Pákistán; vzhledem k tomu, že člen vládnoucí strany předložil dne 20. dubna 2021 Národnímu shromáždění Pákistánu usnesení, v němž mimo jiné požadoval rozpravu o vypovězení francouzského velvyslance;
1. vyjadřuje znepokojení nad zdravotním stavem a životními podmínkami Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla a naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby jim zajistily okamžitě odpovídající lékařskou péči; vyzývá pákistánské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Šafqata Immánuíla a Šaguftu Kausarovou a zrušily nad nimi rozsudek smrti;
2. vyjadřuje politování nad tím, že odvolání Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla je stále odkládáno; vyzývá vrchní soud v Lahore, aby vydal rozhodnutí co nejdříve a rozumně odůvodnil jakékoli další odložení;
3. konstatuje, že Šafqat Immánuíl je držen ve vězeňské nemocnici kvůli závažnosti jeho stavu a podrobil se dvěma zákrokům mimo faisalabadské vězení; vyjadřuje politování nad skutečností, že pár je vězněn více než sedm let, jsou izolování jeden o druhého a od svých rodin; vyzývá proto vládu Pákistánu, aby zajistila ve svých věznicích důstojné a humánní podmínky;
4. je znepokojen pokračujícím zneužíváním právních předpisů o rouhání v Pákistánu, jež vyostřují stávající náboženská rozdělení, a tak živí klima náboženské netolerance, násilí a diskriminace; zdůrazňuje, že pákistánské právní předpisy o rouhání jsou neslučitelné s mezinárodním humanitárním právem a jsou stále více používány proti zranitelným menšinám včetně šíitů, ahmádíjů, hinduistů a křesťanů; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tyto zákony a jejich používání přehodnotila a nakonec zrušila; vyzývá k tomu, aby byli soudci, obhájci a svědkové obhajoby chráněni ve všech tzv. případech rouhání;
5. naléhavě vyzývá Pákistán, aby zrušil oddíl 295-B a C svého trestního zákoníku, dodržoval v celé zemi právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženství a projevu a účinně zakázal používání zákonů týkajících se rouhání; vyzývá dále pákistánskou vládu, aby novelizovala akt proti terorismu z roku 1997, aby bylo zajištěno, že případy rouhání nebudou projednávány u protiteroristických soudů, a aby v případech údajného rouhání zajistila možnost propuštění na kauci;
6. zdůrazňuje, že se v případě svobody náboženství nebo vyznání, svobody slova a projevu a práv menšin jedná o lidská práva, která jsou zakotvena v pákistánské ústavě;
7. vyzývá pákistánskou vládu, aby jednoznačně odsoudila podněcování k násilí a diskriminaci náboženských menšin v zemi; vyzývá ji dále, aby zavedla účinné procesní a institucionální záruky na úrovni vyšetřování, stíhání a soudního řízení, které by do doby, než budou zákony o rouhání zrušeny, zabránily jejich zneužívání; s politováním konstatuje, že v Pákistánu stále dochází k diskriminaci náboženských menšin, včetně křesťanů, ahmadíjských muslimů, šíitů a hinduistů, a k používání násilí vůči nim; připomíná davový útok na komunitu ahmadíjů, k němuž v návaznosti na obvinění z rouhání vznesené proti jejímu členovi Aqibu Salímovi, jehož soud zprostil obvinění, došlo v roce 2014 ve městě Gudžránwala a který vyústil v úmrtí tří členů této komunity, včetně dvou dětí; konstatuje, že byl zaveden požadavek, že obvinění před registrací daného případu může vyšetřovat pouze policejní důstojník minimálně ve funkci komisaře;
8. je znepokojen tím, že v Pákistánu jsou zákony o rouhání často zneužívány ke vznášení falešných obvinění z nejrůznějších důvodů, mj. za účelem vyřešení osobních sporů nebo získání ekonomických výhod; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tomu věnovala patřičnou pozornost a následně tyto zákony zrušila; jednoznačně odmítá údajné prohlášení pákistánského státního ministra pro parlamentní záležitosti Alího Chána, který vyzval k tomu, aby byly osoby, jež se dopustily rouhání, sťaty;
9. naléhavě vybízí všechny zaměstnance EU a diplomatické pracovníky, aby s cílem poskytnout ochranu a podporu Šaguftě Kausarové a Šafqatu Immánuílovi dělali vše, co je v jejich silách, včetně navštěvování soudních řízení, podávání žádostí o návštěvy ve věznici a vedení rozhodného trvalého dialogu s orgány, které jsou do případu zapojeny;
10. vyzývá členské státy, aby Šaguftě Kausarové, Šafqatu Immánuílovi, jejich právnímu zástupci Saifovi ul-Malúkovi a dalším osobám, které byly obviněny za pokojné uplatňování svých práv, včetně obránců lidských práv, usnadnily vydání nouzových víz a nabídly jim mezinárodní ochranu, pokud by museli opustit Pákistán;
11. je mimořádně znepokojen stále častějšími útoky na novináře, členy akademické obce a organizace občanské společnosti, zejména útoky proti ženám a menšinám, k nimž dochází na internetu i mimo něj; naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby přijala okamžité kroky, které by zajistily bezpečnost novinářů, obránců lidských práv a náboženských organizací, a aby provedla urychlené účinné vyšetřování, aby bylo zajištěno dodržování zásad právního státu a aby byli pachatelé postaveni před soud;
12. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby okamžitě prověřily, zda má Pákistán vzhledem k současným událostem nárok na status GSP+ a zda existuje dostatečný důvod k zahájení postupu vedoucího k dočasnému zrušení tohoto statusu a výhod, které jsou s ním spojeny, a aby Evropský parlament o této záležitosti co nejdříve informovaly;
13. vyzývá ESVČ a Komisi, aby s cílem pomoci náboženským komunitám a vyvíjet nátlak na pákistánskou vládu, aby se více zasadila o ochranu náboženských menšin, využily veškerých nástrojů, které mají k dispozici, a to i nástrojů, jež jsou formulovány v obecných zásadách EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;
14. naléhavě vyzývá ESVČ a členské státy, aby Pákistán i nadále podporovaly při reformě soudnictví a budování kapacit, aby bylo zjištěno, že nižší soudy budou schopny urychleně projednávat případy zadržených osob a vylučovat případy rouhání, které nejsou podloženy dostatečně spolehlivými důkazy;
15. vítá konání dialogu mezi jednotlivými náboženstvími v Pákistánu, a naléhavě vyzývá ESVČ a delegaci EU, aby i nadále podporovala Pákistánskou národní mírovou radu pro mezináboženskou harmonii při pořádání těchto pravidelných iniciativ s náboženskými vůdci, mj. vůdci náboženských menšin, kterým se dostává podpory od náboženských organizací, organizací občanské společnosti, odborníků na lidská práva a právníků s touto specializací i od členů akademické obce; vyzývá dále delegaci EU a zastupitelství členských států, aby i nadále podporovaly nevládní organizace v Pákistánu, které jsou zapojeny do sledování situace v oblasti lidských práv a které poskytují obětem náboženského a genderově podmíněného násilí podporu;
16. naléhavě vyzývá Pákistán, aby zintenzivnil svou spolupráci s mezinárodními orgány zabývajícími se problematikou lidských práv, mj. s Výborem OSN pro lidská práva, tak aby mohl uplatnit veškerá příslušná doporučení a aby zlepšil sledování pokroku při dosahování mezinárodních ukazatelů a informování o něm;
17. domnívá se, že násilné demonstrace a útoky proti Francii jsou nepřijatelné; je hluboce znepokojen protifrancouzskými náladami v Pákistánu, které vedly k tomu, že francouzští občané a francouzské společnosti museli dočasně tuto zemi opustit;
18. vítá nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu Pákistánu zakázat popravování vězňů trpících duševním onemocněním; znovu zdůrazňuje, že Evropská unie jednoznačně odmítá trest smrti, a to ve všech případech bez výjimky; vyzývá ke všeobecnému zrušení tohoto trestu; vyzývá pákistánské orgány, aby zmírnily trest všem osobám, které čeká trest smrti, aby bylo zajištěno dodržování jejich práva na spravedlivý proces, které je mezinárodně uznáváno a chráněno ústavou;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Pákistánu.
– s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména na článek 39 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise(3), i na související jednostranná prohlášení(4),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů(5),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 2020 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2021(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. listopadu 2020 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2020 týkající se postoje Rady ke druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(12),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) - a zejména na jeho část 2.1.4 nazvanou „Stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů“,
– s ohledem na střednědobou strategii EMAS do roku 2024, kterou přijal řídicí výbor pro environmentální řízení v Bruselu dne 15. prosince 2020,
– s ohledem na studii nazvanou: uhlíková stopa Evropského parlamentu – směrem k uhlíkové neutralitě(13),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2014: Jakým způsobem orgány a instituce EU vypočítávají, snižují a kompenzují své emise skleníkových plynů?(14),
– s ohledem na požadavky na adicionalitu stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), a zejména na její bod odůvodnění 90 a článek 27,
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU(15),
– s ohledem na směrnici o energetické náročnosti budov(16) a směrnici o energetické účinnosti(17),
– s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o příkladné úloze jejich budov s ohledem na směrnici o energetické účinnosti(18);
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na jeho bod 9 o kolektivním cestování,
– s ohledem na zprávu generálního tajemníka, na jejímž základě předsednictvo vypracovalo předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022,
– s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 8. března 2021,
– s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,
– s ohledem na článek 102 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0145/2021),
A. vzhledem k tomu, že neustále se zvyšující význam Parlamentu, který je spolunormotvůrcem a jednou složkou rozpočtového orgánu, má pravomoci v oblasti dohledu a podporuje evropskou demokracii, a to i v rámci evropské reakce na pandemii COVID-19, a v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie(19) dlouhodobě poukazuje na to, že je zapotřebí Parlament vybavit vhodným legislativním know-how a finančními zdroji, pro zajištění kvalitní legislativní a kontrolní činnosti a pro sdělování jejích výsledků; vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu a jeho poslanců v očích evropských občanů závisí na schopnosti Parlamentu obezřetně, účinně a odůvodněným způsobem plánovat a uskutečňovat výdaje, aby zohledňovaly panující hospodářskou situaci;
B. vzhledem k tomu, že Komisi ve své zimní předpovědi odhaduje, že se HDP v roce 2020 snížilo o 6,9 % a na úroveň roku 2019 se vrátí nejdříve v roce 2023; vzhledem k tomu, že odhady přijaté Parlamentem předpokládaly v roce 2020 nárůst o 2,68 % a v roce 2021 nárůst o 2,54 %;
C. vzhledem k tomu, že rozpočet navrhovaný generálním tajemníkem v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu pro rok 2022 představuje nárůst o 3,31 %, což je výrazně nad mírou inflace;
D. vzhledem k tomu, že v době platnosti předchozího víceletého finančního rámce byl v Parlamentu celkově snížen počet zaměstnanců o 6 %, a to zejména zaměstnanců správních oddělení, ovšem současně musí Parlament po přijetí Lisabonské smlouvy plnit větší počet legislativních úkolů jako spolunormotvůrce a provádí zvýšený počet činností v souvislosti s Next Generation EU; vzhledem k tomu, že je vysoce znepokojen neúnosnou pracovní zátěží pro mnoho sekretariátů specializovaných výborů a politických skupin;
E. vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti klimatu, aniž by evropské emise skleníkových plynů byly kompenzovány prostřednictvím mezinárodních kreditů;
F. vzhledem k tomu, že se očekává, že rozhodnutí o budoucí budově Paul-Henri Spaak bude přijato v roce 2021, což by mohlo ohrozit pověst Parlamentu kvůli významným výdajům v souvislosti s krizí; vzhledem k tomu, že budova Spaak by měla splňovat nejvyšší environmentální a bezpečnostní normy;
G. vzhledem k tomu, že v roce 1990 byl podle předpisů předsednictva pro doplňkový (dobrovolný) systém důchodového pojištění zřízen dobrovolný důchodový fond(20); vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 10. prosince 2018 předsednictvo rozhodlo o změně předpisů platných pro důchodový fond, a to o zvýšení věku odchodu do důchodu z 63 na 65 let a o zavedení odvodu ve výši 5 % na důchodové dávky pro budoucí důchodce s cílem zlepšit udržitelnost tohoto systému; vzhledem k tomu, že podle odhadů tyto změny pravidel snížily pojistně-matematický schodek o 13,3 milionu EUR;
Obecný rámec
1. připomíná, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi; konstatuje, že 55 % rozpočtu podléhá indexaci platů v souladu se služebním řádem a statutem poslanců Evropského parlamentu; připomíná, že indexace platů, kterou Komise v současnosti předpokládá pro červenec 2021, má činit 2,9 %, a pro červenec 2022 pak 2,5 %, což povede k nárůstu výdajů o 31,9 milionu EUR v roce 2022;
2. podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 14. dubna 2021 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, ohledně zvýšení rozpočtu oproti rozpočtu na rok 2021 o 2,4 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2022 v částce 2 112 904 198 EUR, snížení výdajů v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 8. března 2021 o 18,85 milionů EUR a souvisejícího snížení navrhovaných prostředků v následujících rozpočtových položkách:
1004 01 — Příspěvek na obvyklé cestovní výdaje, zasedání, schůze výborů nebo jejich delegací, politických skupin a různé schůze, 1405 01 — Výdaje na tlumočení, externí tlumočení; 2007 01 — Výstavba budov a zařízení prostor, 2022 — Údržba, obsluha a úklid budov, 2024 — Spotřeba energií, 2120 01: Nábytek: nákup, nájem, obnova, údržba a oprava nábytku, 2140: Technické vybavení a zařízení, 3000 — Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy, 3040 — Různé výdaje na interní schůze, 3042 — Schůze, kongresy, konference a delegace, 3210 09: Výdaje za služby parlamentního výzkumu, včetně knihovny, historického archivu, vědeckého posuzování technologických možností (STOA) a Evropského vědeckého mediálního střediska: výdaje na Evropské vědecké mediální středisko, 3243 01: Návštěvnická centra Evropského parlamentu: Parlamentarium a centrum Europa Experience, 3244 01: Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí: náklady na přijetí návštěv a příspěvky pro skupinové návštěvy, 4220 02: Výdaje na parlamentní asistenci: platy a odměny akreditovaných asistentů – statut poslanců, 4220 04: Výdaje na parlamentní asistenci: výdaje na pracovní a služební cesty mezi třemi pracovními místy a externí školení akreditovaných asistentů – statut poslanců;
3. vyzývá důrazně k navýšení počtu pracovních míst v politických skupinách o 76 a v sekretariátech výborů o 66, aby bylo možné reagovat přiměřeně na větší pracovní zátěž a uplatňovat politiky Unie; zároveň vyzývá předsednictvo, aby využívalo ke zvýšení účinnosti v rámci správy možnou součinnost a analyzovalo, jak by mohla digitalizace a nové způsoby práce zefektivnit činnost jednotlivých ředitelství a umožnit přesouvání pracovních míst k sekretariátům výborů; vyzývá proto k tomu, aby s ohledem na rostoucí pracovní zátěž poslanců a jejich zaměstnanců došlo k odpovídajícímu navýšení příspěvků na parlamentní asistenci;
4. zdůrazňuje, že rozpočet Parlamentu na rok 2022 musí být realistický a přesný, aby se zamezilo jeho nadhodnocení; bere na vědomí stávající praxi tzv. sběrného převodu na konci roku, jehož smyslem je přispívat na stavební projekty; poukazuje na to, že tento „sběrný převod“ se provádí systematicky v týchž kapitolách a hlavách a často i v týchž rozpočtových položkách; domnívá se, že takovýto postup by mohl být považován za plánované nadhodnocování rozpočtu; požaduje, aby se před příštím sběrným převodem začalo uvažovat o financování klíčových investic na transparentním základě;
Ekologizace Parlamentu
5. zdůrazňuje, že Parlament musí být průkopníkem při přijímání digitálnějších, pružnějších a energeticky účinnějších pracovních metod i postupů týkajících se zasedání, musí se poučit ze zkušeností získaných při pandemii COVID-19 a využívat již vynaložené technologické investice; v této souvislosti vyzývá ke komplexnímu a ambicióznímu přezkumu toho, jakým způsobem poslanci, zaměstnanci a úředníci provádějí svou parlamentní činnost; domnívá se, že tento přezkum by se měl zaměřit především na účinné a řádné fungování orgánu a měl by rovněž posoudit vliv distanční či hybridní formy schůzí na jejich kvalitu a zároveň se vyhýbat přehnaně plošným opatřením zaměřeným na zvládání výjimečných okolností;
6. vítá cíle systému environmentálního řízení Parlamentu (EMAS) pro rok 2024; připomíná, že střednědobá strategie EMAS na rok 2024 obsahuje ustanovení o přezkumu s cílem posílit ambice v environmentální oblasti na základě pozorovaných výsledků; vyzývá Parlament, aby znovu posoudil cíle EMAS s ohledem na pandemii COVID-19 v roce 2022 a zvýšil cíle, jež byly v roce 2019 schváleny pro klíčové ukazatele výkonnosti; opět vyzývá k tomu, aby změnil svůj stávající cíl v oblasti snižování CO2 tak, aby do roku 2030 dosáhl uhlíkové neutrality s uplatněním interní ceny uhlíku;
7. je si vědom toho, že téměř dvě třetiny uhlíkové stopy Parlamentu vyplývají z přepravy osob; vyzývá k výraznému omezení cest na schůze, jež mohou být účinně vedeny na dálku nebo hybridně a k upřednostňování nízkouhlíkových alternativ pro všechny zbylé cesty, pokud to nebude mít vliv na kvalitu legislativní a politické činnosti;
8. vyzývá k rozšíření dobrovolné práce na dálku na větší počet dní a pracovních funkcí; vyzývá k tomu, aby se upřednostňovaly hybridní nebo plně distanční schůze, pokud nezahrnují politické rozhodování, jako jsou slyšení a výměny názorů nebo vnitřní a přípravné schůze, a zároveň uznává, že fyzická přítomnost je účinnější pro politická jednání i pro poskytování tlumočení a tlumočení na dálku kdykoli je to nutné; vyzývá generálního tajemníka, aby po opatřeních pro zachování kontinuity činnosti během pandemie COVID-19 stanovil nový flexibilní rámec pro poskytování tlumočení na dálku pro období po skončení pandemie; konstatuje, že nadměrná doba strávená používáním digitálních nástrojů může mít negativní dopad na život některých lidí; vyzývá k přezkumu pravidel pro služební cesty do konce roku 2022 s cílem zajistit jejich schvalování na základě skutečných potřeb, zvláštní odůvodnění pro povolování všech služebních cest, zavedení požadavků na dopravní prostředky s nízkými emisemi uhlíku, aniž by to poslancům bránilo v plnění jejich mandátu, a vyloučení nejškodlivějších způsobů dopravy s výjimkou extrémních případů, kdy by využití alternativních způsobů dopravy na dlouhé cesty nebo do obtížně přístupných oblastí mohlo narušit rovnováhu mezi environmentálním cílem a efektivitou parlamentní práce; očekává, že schvalování všech oficiálních návštěv delegací bude podmíněno tím, že přípravné schůze před cestou i hodnotící schůze po návratu budou plně distanční, a že od roku 2022 budou delegace schvalovány pouze pro osoby, které mají nárok účastnit se takových delegací; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že mimořádné schůze výborů ve Štrasburku budou striktně omezeny na výjimečné případy a budou řádně odůvodněny předtím, než je bude možné jednotlivě schválit;
9. vyzývá poslance, aby využívali alternativní způsoby dopravy s nízkými emisemi uhlíku; znovu vyzývá k revizi prováděcích opatření ke statutu poslanců v tom smyslu, aby bylo možné poslancům při cestách po Unii proplácet letenky ve třídě „flexible economy“, s výjimkou letů z nejvzdálenějších regionů a zpět a letů s nejméně jedním mezipřistáním nebo letů trvajících déle než čtyři hodiny; bere na vědomí, že v případě mnoha poslanců vyžadují přesuny z jejich volebních obvodů do pracovních míst Parlamentu dlouhé cesty, které lze uskutečnit pouze letadlem;
10. vyzývá ke zlepšování infrastruktury pro jízdní kola, jízdní kola pro přepravu nákladu, elektrická jízdní kola a elektrické koloběžky v komplexu budov Parlamentu, zejména poskytnutím možnosti jednoduchého a bezpečného parkování a instalací stojanů s nářadím pro jízdní kola; vyzývá Parlament, aby ve snaze stát se průkopníkem udržitelné městské mobility převzal aktivní úlohu při uplatňování plánu GoodMove a úzce spolupracoval s příslušnými místními orgány, zejména s orgány bruselského regionu; vyzývá k tomu, aby byl v Parlamentu rozšířen systém služebních jízdních kol; vyzývá k přijetí konkrétních opatření na podporu aktivní mobility mezi zaměstnanci Parlamentu, včetně nabídky zvláštních školení zaměřených na bezpečné dojíždění do práce, údržbu a opravy; vyzývá k přípravě pilotního systému jízdních kol pro přepravu nákladu pro některé logistické procesy v rámci Parlamentu a mezi budovami unijních orgánů a institucí;
11. vybízí zaměstnance Parlamentu, aby používali veřejnou dopravu, a vyzývá k tomu, aby byl do roku 2022 vytvořen systém pro dotování průkazů na veřejnou dopravu pro zaměstnance, který by zároveň vyloučil nárok na druhou parkovací vinětu; očekává, že služební vozidla budou využívána k přepravě poslanců, zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů s příkazem ke služební cestě mezi Bruselem a Štrasburkem; požaduje přiměřené zvýšení počtu parkovacích míst vyhrazených pouze pro elektrická vozidla a přehled celkového počtu parkovacích míst v souladu s platnou legislativou ve všech třech pracovních místech;
12. očekává, že všechny skupiny návštěvníků budou parlamentními službami informovány o dopadu jejich dopravy na životní prostředí a že bude v roce 2022 zaveden systém sestupně proporcionálního proplácení cestovních výdajů na základě environmentálního dopadu; žádá předsednictvo, aby zahájilo proces revize pravidel týkajících se skupin návštěvníků v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na jeho bod 9 o hromadné dopravě, a aby přizpůsobilo cestovní výdaje pro skupiny návštěvníků měnícím se tržním cenám a umožnilo změny s cílem vyhnout se tržním fluktuacím cestovních výdajů, které vedou k nepřímé zeměpisné diskriminaci návštěvníků;
13. vyzývá správu, aby sledovala pokračující růst nákladů na energii předpokládaný pro rok 2022 a přezkoumala možnosti v oblasti úspor nákladů a efektivnosti spotřeby; vyzývá k tomu, aby nadále nebyla modernizována zařízení na vytápění využívající fosilní paliva a aby byl v roce 2022 přijat plán na postupné ukončení používání fosilních paliv obsahující konkrétní milníky s cílem zabránit uvíznutí aktiv a vypracována analýza účinnosti a účelnosti používání systémů tepelných čerpadel a dalších příslušných technologií v souladu s cíli EMAS; vyzývá Parlament, aby ve své skladbě zdrojů energie a zejména ve výrobě zvyšoval podíl energie z obnovitelných zdrojů, a očekává, že do roku 2023 budou v Bruselu instalovány špičkové střešní fotovoltaické panely pro jejich maximální potenciál; současně vyzývá k tomu, aby zadávání veřejných zakázek na základě záruky původu bylo postupně nahrazováno místními zdroji obnovitelné energie;
14. očekává, že útvary Parlamentu budou i nadále snižovat spotřebu papíru tím, že u všech schůzí přejdou na bezpapírové, kolektivní a on-line prostředí a že rozšíří používání elektronického podpisu; připomíná svůj požadavek, aby v souladu s cílem systému EMAS dosáhnout co nejdříve bezpapírového fungování Parlamentu byla provedena analýza alternativ k používání přepravních boxů;
15. očekává, že zásada „energetická účinnost v první řadě“ a zásada oběhového hospodářství budou uplatňovány na všechny investice, včetně investic v digitální oblasti, a manažerská rozhodnutí; požaduje plné provádění strategie Parlamentu pro nakládání s odpady v souladu se zásadami hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména pokud jde o udržitelný a oběhový přístup k nakládání se stavebním odpadem; vyzývá, aby byla plně uplatňována opatření zaměřená na to, aby se v Parlamentu zcela přestaly používat plasty na jedno použití;
16. připomíná, že převážná většina poslanců Parlamentu vyjádřila podporu tomu, aby existovalo jediné sídlo s cílem zajistit efektivní vynakládání prostředků daňových poplatníků Unie a převzít institucionální odpovědnost za snížení uhlíkové stopy tohoto orgánu; připomíná, že je třeba nalézt řešení v zájmu optimalizace parlamentní institucionální práce, finančních nákladů a uhlíkové stopy; je přesvědčen, že získané zkušenosti a investice do práce a schůzí na dálku mohou sloužit jako základ pro uzpůsobení potřeb v oblasti služebních cest zaměstnanců; připomíná, že podle Smlouvy o Evropské unii má mít Evropský parlament sídlo ve Štrasburku; konstatuje, že trvalé změny by vyžadovaly změnu Smlouvy, k níž je zapotřebí jednomyslné schválení;
17. připomíná, že podmínky zadávacích řízení by se neměly zaměřovat pouze na nejlepší cenu, ale měly by také zahrnovat environmentální, sociální a genderová kritéria s podrobnými ukazateli; vítá rozšíření mandátu kontaktního místa pro zelené veřejné zakázky tak, aby zahrnoval sociální a genderové prvky, a vyzývá k zavedení povinnosti obracet se na toto kontaktní místo v případě, kdy veřejná zakázka přesahuje hodnotu 15 000 EUR; očekává, že předsednictvo přijme do roku 2022 systém podávání zpráv o udržitelnosti, jako je globální iniciativa pro podávání zpráv, a zprávy o udržitelnosti rozšíří o aspekty rovnosti žen a mužů;
Transparentnost a odpovědnost
18. vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při mnoha příležitostech, aby byl reformován příspěvek na všeobecné výdaje, čímž aktivně brání tomu, aby byly výdaje z peněz daňových poplatníků Unie transparentnější a odpovědnější; žádá předsednictvo, aby okamžitě zavedlo změny pravidel vztahujících se na příspěvek na všeobecné výdaje;
19. vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá uskutečnit vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, pokud jde o klíčové reformní kroky Parlamentu, které byly původně zmíněny v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU1, mezi něž patřilo zavedení povinných školení pro všechny zaměstnance a poslance zaměřených na boj proti obtěžování; žádá předsednictvo, aby okamžitě a v plném rozsahu provedlo rozhodnutí plenárního zasedání;
20. vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, aby byla akreditovaným asistentům, kteří oznámí porušení práva Unie, na základě směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů(21) zaručena vysoká úroveň ochrany, jež bude srovnatelná s ochranou poskytovanou akreditovaným asistentům, kteří se stali obětí obtěžování; vyzývá předsednictvo, aby stanovilo jasné a právně jednoznačné normy pro případy, v nichž lze oznamovatelům, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, poskytnout ochranu, a aby tyto normy zveřejnilo;
21. vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech a přijmout opatření k zajištění plné harmonizace výše příspěvků na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu u úředníků, jiných zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou bez dalších průtahů zabývalo a přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti, jakmile se obnoví plenární zasedání ve Štrasburku;
22. opětovně vyzývá Konferenci předsedů k revizi prováděcích předpisů upravujících činnost delegací a poslanců na pracovních cestách mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že taková revize by měla vzít v úvahu, že akreditovaní parlamentní asistenti budou moci za určitých okolností doprovázet poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách;
23. vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odložilo provedení vůle plenárního zasedání vyjádřené při několika příležitostech vypracovat technické řešení, které by poslancům umožnilo uplatnit své hlasovací právo při čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, během dlouhodobé nemoci nebo v případě vyšší moci, a vyjasnit právní, finanční a technická omezení, která by takové řešení znamenalo; domnívá se, že jakékoli kroky podniknuté v této souvislosti by umožnily urychlit zavádění systému distanční práce a hlasování v Parlamentu, který byl vytvořen v době vypuknutí pandemie; očekává, že předsednictvo, vzhledem k nyní potvrzené technické proveditelnosti, převezme práci na zrušení zbývajících právních a finančních omezení;
24. připomíná, že podle výročních zpráv rejstříku transparentnosti za poslední roky je přibližně polovina všech zápisů v rejstříku nesprávná; obává se, že rejstřík nemůže plnit svůj účel, tedy zajistit větší transparentnost činnosti zástupců zájmových skupin, pokud polovina zápisů v něm obsahuje neúplné nebo nesprávné informace; vyzývá Parlament, aby přijal opatření ke zvýšení přesnosti rejstříku;
25. opakuje svou žádost, aby Parlament vypracoval podrobnou výroční zprávu o zástupcích zájmových skupin a o dalších organizacích, kterým byl umožněn přístup do prostor Parlamentu, a aby ji zveřejnil v souladu s nařízením o ochraně údajů;
26. očekává, že v budoucnu bude předsednictvo poslance proaktivně informovat o uskutečňování příslušných rozhodnutí plenárního zasedání;
Gender
27. vyzývá k provedení analýzy rozpočtu z hlediska genderu, na níž bude založen budoucí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, a to v souladu se snahou Unie o genderové rozpočtování; vyzývá k zavedení specifického účetního systému založeného na genderu, v němž budou výdaje na poslance, zaměstnance a odborníky rozčleněny podle genderu;
28. vyzývá k přijetí kritérií pro hodnocení a monitorování způsobu zadávání zakázek zohledňujícího genderovou rovnost, a to na základě podpory rovných příležitostí ve všech specifikacích pro nabídky zadávaných Parlamentem;
Digitální infrastruktura
29. podporuje investice do digitální infrastruktury, včetně kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby součástí informačních a komunikačních technologií byla bezpečná softwarová řešení, tj. softwarová řešení s otevřeným zdrojovým kódem, čímž se zajistí plná kontrola Parlamentu nad softwarem a správou údajů a také svoboda při vývoji aplikací a způsobu pořizování technologií, který bude výslovně bránit technologickému ustrnutí či závislosti na velkých technologických platformách, zejména pokud jde o poskytovatele cloudových služeb;
30. zdůrazňuje, že Parlament musí do digitální agendy zahrnout i problematiku životního prostředí; zdůrazňuje, že digitální inovace musí pozitivně přispívat k ekologické transformaci; vyzývá k tomu, aby se dosáhlo snížení environmentální stopy digitálních technologií (zelené informační technologie), zejména prostřednictvím úprav vnitřních politik; vyzývá Parlament, aby začlenil ekodesign digitálních služeb do správy informačních a komunikačních technologií a aby vybíral řešení, která se řídí principy oběhového hospodářství a podporují efektivní využívání zdrojů;
31. připomíná rizika, která jsou neodmyslitelně spjata s bezpečností informací a soukromí při používání řešení závislých na třetích stranách při sdílení citlivých údajů, a pozitivní vliv otevřeného softwaru na digitální autonomii a jeho výhody z hlediska bezpečnosti; trvá na tom, že by uživatelé měli mít možnost používat na parlamentních zařízeních otevřený software, a zdůrazňuje, že je třeba mít k dispozici decentralizovaná řešení s otevřeným zdrojovým kódem pro virtuální schůze a výměnu rychlých zpráv; zdůrazňuje, že je třeba uživatelům poskytovat řádná školení se zvláštním zaměřením na kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby software pro automatický přepis a překlad jazyků podporoval rovné šíření informací ve všech úředních jazycích;
32. důrazně vybízí k přijetí opatření, která zajistí, aby veřejné zakázky Parlamentu na software a digitální infrastrukturu, včetně cloudových řešení, byly zadávány tak, aby se zamezilo závislosti na jednom poskytovateli, a to prostřednictvím požadavků na přenositelnost a plnou interoperabilitu, aby se využívalo otevřeného softwaru a aby byly tyto zakázky zaměřeny na malé a střední podniky a startupy;
33. zdůrazňuje, že softwarové údaje a nástroje, které vytváří veřejný sektor nebo které jsou plně financovány z veřejných zdrojů, by měly být opakovaně použitelné a volně přístupné, měly by být v souladu se základními právy a v případě, že jsou určeny k použití v kritických oblastech, musí mít bezpečnostní certifikaci či bezpečnostní audit; domnívá se rovněž, že umělá inteligence používaná Parlamentem by měla být zveřejněna jako otevřený software, a to v rámci zadávacího řízení, s dostupnou softwarovou dokumentací a algoritmy umožňujícími přezkoumat, jakým způsobem systém umělé inteligence dospěl k určitému závěru; zdůrazňuje, že součástí jakéhokoli předběžného posouzení shody by měl být audit zaměřený na základní práva;
34. poznamenává, že systémy distančního hlasování byly zavedeny za účelem zachování kontinuity práce Parlamentu v době pandemie; požaduje sjednocení těchto systémů hlasování;
35. vyzývá k zajištění rychlejších a bezpečnějších bezdrátových sítí ve všech třech pracovních místech Parlamentu;
Kontakt s občany
36. zdůrazňuje, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Unie; domnívá se, že je důležité umožnit občanům lépe pochopit činnost Parlamentu, zvyšovat politické povědomí a podporovat hodnoty Unie; vyzývá k rozšířenějšímu využívání digitálních prostředků k přímé komunikaci s občany;
37. podporuje zavádění center Europa Experience do roku 2024 ve všech členských státech; bere na vědomí potvrzení o tom, že zpoždění způsobená pandemií COVID-19 neohrozí dosažení rozhodujících cílů; podporuje politiku správy zaměřenou na maximalizování synergií; očekává, že dlouhodobý dopad center Europa Experience na rozpočet, pokud jde o provozní náklady, bude Rozpočtovému výboru prezentován před přijetím rozpočtu na rok 2022; připomíná, že tato centra by měla všem občanům umožnit lépe pochopit, jak fungují orgány a instituce EU;
38. domnívá se, že by mělo dojít k rozšíření sítě kontaktních kanceláří Evropského parlamentu, které by měly prohloubit styk s občany; vybízí Parlament, aby pomocí těchto kanceláří vypracoval setkání a akce na místní úrovni, jako je Evropské setkání mládeže mezi poslanci a mladými lidmi;
39. uznává význam skupinových návštěv; konstatuje, že během koronavirové pandemie nemohla prostory Parlamentu navštívit žádná skupina návštěvníků; připomíná, že v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 5. října 2020 bylo 40 % nevyužité kvóty na rok 2020 přerozděleno do roku 2022; vítá skutečnost, že Parlament vynakládá značné úsilí na poskytování služeb návštěvníkům, zejména mladým lidem, kteří zůstávají klíčovou cílovou skupinou; vyzývá k tomu, aby do konce volebního období nebyl dále navyšován počet povolených návštěvníků nad rámec toho, co je prakticky proveditelné;
40. je si vědom toho, že mezi nejrůznější jazykové menšiny, regiony a společenství v Unii patří kolem 50 milionů lidí; připomíná, že Parlament podporuje zapojení a účast občanů v Unii, včetně národnostních, regionálních a jazykových menšin; připomíná, že Parlament důrazně podporuje mnohojazyčnost a prosazuje práva národnostních, regionálních a jazykových menšin; domnívá se, že Parlament může aktivně přispívat k boji proti dezinformacím tím, že bude případně poskytovat informace také v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství; požaduje, aby předsednictvo posoudilo, zda by bylo možné zpracovat informační materiály, např. materiály týkající se center Europa Experience a konference o budoucnosti Evropy, v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství v rámci různých členských států, a aby provedlo odhad příslušných finančních nákladů;
41. vyzývá předsednictvo, aby stanovilo, že klíčová usnesení o zahraniční politice přijímaná podle článku 54 jednacího řádu (zprávy z vlastního podnětu) budou překládána do úředních jazyků Organizace spojených národů, které nejsou úředními jazyky EU (tj. do arabštiny, čínštiny a ruštiny), a usnesení o jednotlivých zemích přijímaná podle článků 132 (usnesení doprovázející prohlášení Komise / místopředsedy, vysokého představitele) a článku 144 (naléhavá usnesení) do úředního jazyka dotčené země s cílem posílit dopad a dosah činnosti Evropského parlamentu v oblasti zahraničních věcí, a vyzývá rozpočtový orgán, aby zajistil, že k tomuto účelu budou k dispozici dostatečné prostředky;
42. vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil, zda by bylo možné v souladu s požadavky přijatými na plenárním zasedání zavést tlumočení všech plenárních rozprav do mezinárodního znakového jazyka, a aby uplatnil příslušné rozhodnutí s ohledem na zásadu rovného přístupu pro všechny občany;
43. domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby každý orgán Unie, který se podílí na organizaci a řízení nadcházející konference o budoucnosti Evropy, včetně Parlamentu, měl odpovídající správní rozpočet, aby byla konference úspěšná už od zveřejnění odhadu příjmů a výdajů;
44. požaduje, aby občané a obyvatelé členských států a partnerských zemí dostali možnost absolvovat virtuální prohlídky Parlamentu s průvodcem, aby širší veřejnost lépe pochopila činnost tohoto orgánu a jeho hodnoty;
45. vyzývá ke zřízení zvláštní služby pro návštěvníky z řad seniorů upozorňující na programy a opatření Unie, které podporují aktivní stárnutí;
Projekty v oblasti nemovitostí
46. očekává transparentnější a podrobnější plánování a rozhodování ohledně politiky Parlamentu v oblasti budov, včetně poskytování včasných informací, s řádným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení; vyzývá k diskuzi o fungování Parlamentu a k tomu, aby bylo přezkoumáno, kolik prostoru Parlament s ohledem na důsledky pandemie a na očekávané rozšíření práce na dálku potřebuje, a aby byla případně upravena jeho dlouhodobá strategie v oblasti budov; zdůrazňuje, že pečlivé plánování by mělo umožnit podstatné úspory;
47. žádá předsednictvo, aby osvětlilo své rozhodnutí o budově Paul-Henri Spaak včetně podrobného rozdělení nákladů a podkladových dokumentů; bere na vědomí, že budovu Spaak nebude během renovačních prací možné používat, a vybízí k optimalizaci již dostupných prostor v souladu s potřebami Parlamentu; připomíná v této souvislosti závazek Parlamentu, že provede nezbytné úpravy a renovaci svých budov, aby v souladu s unijními normami vzniklo prostředí přístupné pro všechny uživatele; doporučuje, aby se při plánování a rekonstrukci budov řádně přihlíželo ke kritériím týkajícím se rozmanitosti a začleňování;
48. vítá rozhodnutí předsednictva přijmout s ohledem na řízení životního cyklu budov v portfoliu Parlamentu průkazy jednotlivých budov; očekává, že používání tohoto nového nástroje přispěje co nejrychleji, avšak nejpozději do roku 2050, k účinné realizaci opatření k dosažení klimaticky neutrálních nebo pasivních budov; očekává také, že tyto průkazy budou obsahovat informace o lepší kvalitě ovzduší uvnitř budov a zdravém prostředí budov;
49. konstatuje, že rozpočet, který navrhl generální tajemník na rok 2022, obsahuje 4,358 milionu EUR na rekonstrukci vstupu do budovy WEISS, a že na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno 8 milionů EUR už v rozpočtu na rok 2021; požaduje aktualizované informace o celkových nákladech na tento projekt;
Ostatní
50. znovu opakuje svou žádost předsednictvu, aby zavedlo plnou flexibilitu přítomnosti poslanců během zelených týdnů s cílem usnadnit organizaci jejich práce;
51. připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Evropského parlamentu(22), podle nichž „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“ a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby plně respektovali statut poslanců a aby v rámci důchodového fondu stanovili jasný plán, jak by se Parlament měl zhostit své povinnosti a převzít závazky dobrovolného důchodového systému poslanců;
52. konstatuje, že pandemie tvrdě dopadla na poskytovatele služeb; vítá snahu Parlamentu pomoci omezit tento dopad na subdodavatele a jejich zaměstnance, jako např. solidárním poskytováním jídel; zdůrazňuje skutečnost, že externalizace úklidových a stravovacích služeb staví pracovníky, což jsou většinou ženy, do extrémně zranitelné situace; je vysoce znepokojen tím, že v rámci společnosti COMPASS Group zajišťující stravovací služby došlo k masivnímu propouštění zaměstnanců; vyzývá příslušné orgány Parlamentu, aby ve spolupráci se subdodavateli prozkoumaly v rámci sociálního dialogu veškerá možná alternativní řešení, která by ochránila pracovní místa, a aby zadávaly zakázky na další služby, které lze odůvodnit, pokud se jedná o použití rozpočtu Parlamentu; vyzývá Parlament, aby přijal veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, že budou v případě úklidového personálu, který tvoří zejména ženy, a zaměstnanců zajišťujících stravovací služby dodržovány ze strany externích dodavatelů nejvyšší normy pracovního práva, především pokud jde o psychický nátlak a pracovní podmínky; vyzývá předsednictvo, aby přehodnotilo parlamentní politiku externalizace;
53. vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity, environmentální udržitelnosti a omezení spotřeby papíru a byrokracie v rámci interní činnosti Parlamentu vštěpovali všem správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a přístup úsporného řízení; zdůrazňuje, že přístup úsporného řízení spočívá v soustavném zlepšování pracovních postupů díky jejich zjednodušování a díky zkušenostem administrativních pracovníků;
54. poukazuje na to, že je nutné přehodnotit personální politiku Parlamentu, aby mohl Parlament využívat odborné zkušenosti všech svých zaměstnanců; domnívá se, že je proto nezbytné změnit pravidla, aby se mohly všechny kategorie zaměstnanců, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, účastnit interních konkurzů a aby byly vytvořeny systémy rozvoje lidských zdrojů, které by Parlamentu umožnily zachovat si odborné zkušenosti těchto kategorií pracovníků a využívat je ve svých službách;
55. vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním rostoucího počtu smluvních zaměstnanců a aby při tom zohlednil i nebezpečí, že se v Parlamentu vytvoří personální struktura dvojího typu; trvá na tom, aby stěžejní trvalé pozice a úkoly byly pokrývány stálými zaměstnanci;
56. vyzývá k větší flexibilitě a k omezení byrokracie, pokud jde o vedení kanceláří poslanců a jejich smlouvy, a bere přitom na vědomí opakovaný výskyt chyb na on-line platformách a obtížné distanční fungování v době pandemie onemocnění COVID-19; žádá sekretariát Parlamentu a finanční oddělení, aby zavedly zvláštní soubor flexibilních pravidel;
57. konstatuje, že Parlament přivítá v Bruselu každý půlrok přibližně 250 stážistů; domnívá se, že všem stážistům v Parlamentu by měla být nabídnuta stejná sleva na dopravu jako ostatním zaměstnancům; má za to, že toto opatření by pro rozpočet Parlamentu nepředstavovalo významnou zátěž a vedlo by k podstatnému snížení nákladů stážistů v Bruselu;
58. připomíná, že na financování kulturní a umělecké činnosti v prostorách Parlamentu i mimo ně je nutné věnovat dostatečné prostředky, a poukázat tak na podporu věnovanou kulturnímu a tvůrčímu odvětví;
59. připomíná politický závazek Parlamentu, pokud jde o jeho externí kontaktní kanceláře, a naléhavě žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila nezbytné podmínky, jako je v případě potřeby společná správa budov, a diplomatickou akreditaci zaměstnanců Parlamentu u orgánů hostitelských států;
60. vyzývá k tomu, aby Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace včas podával transparentní výroční zprávy;
61. domnívá se, že pandemie onemocnění COVID-19 má negativní vliv na život v Parlamentu; zdůrazňuje, že po skončení této krize je nutné zajistit dynamickou a aktivní činnost tohoto orgánu; žádá proto předsednictvo, aby provedlo analýzu, která by zjistila, jakým způsobem by bylo možné Parlament znovu oživit, a přijalo doporučení, která by bylo možné realizovat na základě přepracování jednacího řádu, pokud by to bylo nutné;
o o o
62. přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2022;
63. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom), Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1.
Rusko: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruský útok v České republice
158k
55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice (2021/2642(RSP))
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,
– s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu OSN o mořském právu, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod,
– s ohledem na soubor opatření k provádění minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,
– s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 ze dne 18. března 2021 o Ukrajině a na jejich společné prohlášení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. dubna 2021 o Ukrajině,
– s ohledem na setkání francouzského prezidenta, ukrajinského prezidenta a německé kancléřky dne 16. dubna 2021 kvůli posilování ruské vojenské přítomnosti,
– s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku učiněná jménem EU dne 18. dubna 2021 o zhoršujícím se zdravotním stavu Alexeje Navalného,
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 ze dne 27. března 2014 „Územní celistvost Ukrajiny“, rezoluce Valného shromáždění OSN 71/205 ze dne 19. prosince 2016, 72/190 ze dne 19. prosince 2017, 73/263 ze dne 22. prosince 2018, 74/168 ze dne 18. prosince 2019 a 75/192 ze dne 16. prosince 2020 „Stav lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“ a na rezoluce Valného shromáždění OSN 74/17 ze dne 9. prosince 2019 a 75/29 ze dne 7. prosince 2020 „Problém militarizace Autonomní republiky Krym a ukrajinského města Sevastopol a částí Černého a Azovského moře“,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny(1),
– s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, a zejména na hlavu II této dohody o politickém dialogu a sblížení v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky(2),
– s ohledem na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 týkající se přistoupení Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní,
– s ohledem na návrh Ukrajiny ze dne 29. března 2021 na návrat k úplnému příměří navýchodní Ukrajině a na návrh společného akčního plánu pro provádění minských dohod,
– s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 19. dubna 2021 o vyhoštění českých diplomatů a na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. dubna 2021 vyjadřující jménem EU solidaritu s Českou republikou v souvislosti s trestnou činností páchanou na jejím území,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Ruská federace v posledních týdnech výrazně posílila svou vojenskou přítomnost na východních a severních hranicích s Ukrajinou a na okupovaném Krymu, kde se nyní nachází více než 100 000 vojáků, tanky, dělostřelecká a obrněná vozidla a další těžká technika; vzhledem k tomu, že se jedná o největší koncentraci ruských jednotek od roku 2014 a rozsah této akce a úderné kapacity svědčí o útočných úmyslech;
B. vzhledem k tomu, že Ruská federace oznámila, že do 31. října 2021 pozastavuje právo pokojného proplutí válečných lodí a obchodních plavidel jiných zemí částí Černého moře ve směru Kerčského průlivu, čímž porušila svobodu plavby, kterou zaručuje Úmluva OSN o mořském právu, jíž je Rusko smluvní stranou; vzhledem k tomu, že se dotyčné oblasti nacházejí v teritoriálních vodách Ukrajiny, které obklopují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol;
C. vzhledem k tomu, že uplynulo šest let od přijetí minských dohod a sedm let od protiprávní anexe Krymského poloostrova Ruskou federací a od začátku války na Ukrajině;
D. vzhledem k tomu, že podle ukrajinských zdrojů slouží přibližně 3 000 důstojníků a vojenských instruktorů Ruské federace v ozbrojených silách tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky;
E. vzhledem k tomu, že Ruská federace od roku 2014 usiluje o destabilizaci východní Ukrajiny prostřednictvím svých zástupných sil v obou tzv. lidových republikách; vzhledem k tomu, že tento konflikt si vyžádal více než 14 000 lidských životů a že v jeho důsledku byly vnitřně vysídleny téměř dva miliony osob;
F. vzhledem k tomu, že Ukrajina vyzvala k uplatnění bodu 16.3 kapitoly III Vídeňského dokumentu 2011 o budování opatření ke zvýšení důvěry a transparentnosti a žádá „vysvětlení neobvyklých vojenských aktivit“ Ruské federace v blízkosti ukrajinských hranic a na okupovaném Krymu; vzhledem k tomu, že Vídeňský dokument byl v roce 2011 přijat všemi 57 členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sloužil jako trvalý zdroj spolupráce ve vojenské oblasti; vzhledem k tomu, že Ruská federace se rozhodla, že se tohoto setkání nezúčastní;
G. vzhledem k tomu, že členské státy OBSE se mají vzájemně informovat mimo jiné o plánech na rozmístění vojenských jednotek, předem si předávat zprávy o rozsáhlých vojenských operacích, například cvičeních, a v případě neobvyklé vojenské aktivity nebo vzrůstajícího napětí mají spolu konzultovat situaci a spolupracovat;
H. vzhledem k tomu, že ruské ministerstvo obrany v pátek 23. dubna 2021 prohlásilo, že shromážděné jednotky se do 1. května 2021 vrátí na své stálé základny;
I. vzhledem k tomu, že v ústavě Ruské federace je zakotveno právo na svobodu myšlení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv a právního státu se v Rusku nadále zhoršuje, jelikož ruské orgány tato práva a svobody neustále porušují; vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a také členem Rady Evropy;
J. vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2021 ruské orgány krátce zadržely a vyslýchaly jednoho z předních investigativních novinářů v Rusku Romana Anina, který je zapojen do činnosti Centra pro sledování korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), a zabavily mu jeho telefony a dokumenty; vzhledem k tomu, že tento zásah ohrožuje rovněž jeho novinářské kolegy z OCCRP, kteří se zabývají otázkami transparentnosti a korupce, a to s ohledem na informace, k nimž má Federální bezpečnostní služba (FSB) nyní plný přístup;
K. vzhledem k tomu, že nejznámější protikorupční aktivista a opoziční politik Ruska Alexej Navalnyj byl dne 17. ledna 2021 zadržen a dne 2. února 2021 odsouzen k trestu odnětí svobody v délce tří a půl roku za to, že údajně porušil podmínky svého podmíněného trestu v době, kdy se v Německu zotavoval po pokusu o vraždu, při němž se jej příslušníci ruských tajných služeb pokusili na území Ruské federace otrávit zakázanou bojovou chemickou látkou; vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj byl dne 12. března 2021 převezen do trestanecké kolonie v Pokrovu, kde byl opakovaně podroben mučení a nelidskému zacházení a kde následně před více než před třemi týdny zahájil protestní hladovku;
L. vzhledem k tomu, že události několika posledních týdnů potvrdily nejhorší obavy rodiny, přátel a příznivců Alexeje Navalného i mezinárodního společenství o jeho bezpečnost a život a vedly k jeho převozu do vězeňské nemocnice poblíž Moskvy, kde zůstává v ohrožení života;
M. vzhledem k tomu, že dne 16. února 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že podle článku 39 svého jednacího řádu bude po ruské vládě požadovat propuštění Alexeje Navalného; vzhledem k tomu, že toto opatření by mělo být uplatněno s okamžitým účinkem; vzhledem k tomu, že soud vzal v úvahu povahu a míru ohrožení života Alexeje Navalného, jež je pro účely uplatnění předběžného opatření prokázáno prima facie a nahlíženo v celkovém kontextu současné vazby Alexeje Navalného;
N. vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj v pátek 23. dubna 2021 oznámil, že na doporučení civilních lékařů postupně ukončí hladovku, kterou zahájil 31. března 2021; vzhledem k tomu, že podle rad lékařů Alexeji Navalnému by jej pokračování v hladovce ohrožovalo na životě; vzhledem k tomu, že i když bude panu Navalnému nyní poskytnuta nezbytná péče, neexistuje žádná záruka, že nebude vystaven dalšímu nelidskému či životu ohrožujícímu zacházení nebo že nebude usilováno o jeho život;
O. vzhledem k tomu, že Rusko se v roce 2020 umístilo mezi 180 hodnocenými zeměmi na 129. místě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, což je nejhorší místo v Evropě; vzhledem k tomu, že protikorupční aktivisté, jako například nedávno zesnulý Sergej Magnitský a protikorupční nadace FBK vedená Alexejem Navalným v rámci vyšetřování nevysvětleného bohatství, které v průběhu let nahromadili oligarchové, důstojníci bezpečnostních složek a úředníci napojení na Kreml, částečně odhalili kleptokratické vazby mezi nimi, které sahají až do nejvyšších mocenských pater, Vladimíra Putina nevyjímaje; vzhledem k tomu, že moskevské státní zastupitelství se snaží FBK a dvě další organizace spojené s Navalným – Nadaci pro ochranu občanských práv a Navalného regionální kancelář – označit za „extremistické“, což by znamenalo, že jejich zaměstnanci by mohli být zatčeni a odsouzeni k trestům odnětí svobody od šesti do deseti let;
P. vzhledem k tomu, že otrava Alexeje Navalného zapadá do obvyklého postupu proti Putinovým oponentům, který byl uplatněn proti Viktoru Juščenkovi, Sergeji Skripalovi a Vladimiru Kara-Murzovi a vedl k úmrtí několika vedoucích představitelů opozice, novinářů, aktivistů a zahraničních osobností, k nimž patří mimo jiné Boris Němcov, Anna Politkovská, Sergej Protazanov, Natalja Estěmirovová a Alexandr Litviněnko;
Q. vzhledem k tomu, že Ruská federace představuje nejen vnější hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale vede i vnitřní válku proti vlastnímu lidu v podobě systematického útlaku opozice a zatýkání na ulicích; vzhledem k tomu, že jen 21. dubna 2021 bylo zatčeno více než 1 788 pokojných demonstrantů a že od ledna 2021 bylo celkově zadrženo více než 15 000 nevinných ruských občanů;
R. vzhledem k tomu, že Parlament ve svých dvou předchozích usneseních o Rusku požadoval přezkum politiky EU vůči Rusku a jejích pěti hlavních zásad a vyzval Radu, aby neprodleně zahájila přípravy a přijala strategii EU pro budoucí vztahy s demokratickým Ruskem, která by zahrnovala širokou škálu pobídek a podmínek s cílem posílit vnitřní trendy v Rusku směřující ke svobodě a demokracii;
S. vzhledem k tomu, že Česká republika dne 17. dubna 2021 vyhostila na základě důvodných závěrů Bezpečnostní informační služby České republiky, podle kterých byli příslušníci ruských zpravodajských služeb v činné službě zapojeni do výbuchu muničního skladu v roce 2014, při němž byli zabiti dva čeští občané a došlo k rozsáhlým materiálním škodám, 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví, včetně členů ruských zpravodajských služeb; vzhledem k tomu, že byly chladnokrevně ohroženy životy a majetek tisíců lidí žijících v okolních obcích; vzhledem k tomu, že tyto protiprávní činy spáchané na území České republiky představují zásadní porušení svrchovanosti členského státu EU zahraniční mocností; vzhledem k tomu, že v reakci na vypovězení 18 zaměstnanců velvyslanectví Českou republikou vypověděla Ruská federace 20 českých diplomatů, kterým nařídila, aby dne 19. dubna 2021 opustili Rusko; vzhledem k tomu, že v návaznosti na odmítnutí Ruska přijmout vypovězené české diplomaty zpět a v souladu s článkem 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích Česká republika dne 22. dubna 2021 rozhodla o vyrovnání počtu zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a počtu zaměstnanců českého velvyslanectví v Rusku a ke splnění tohoto požadavku stanovila ruskému velvyslanectví lhůtu do konce května;
T. vzhledem k tomu, že titíž příslušníci GRU, kteří se podíleli na výbuchu v muničním skladu v České republice, byli rovněž zodpovědní za pokus o vraždu Sergeje a Julie Skripalových v roce 2018 ve Spojeném království, při kterém použili vojenskou nervově paralytickou látkou typu novičok a při němž zemřel také jeden britský občan; vzhledem k tomu, že příslušníci GRU byli rovněž obviněni z toho, že se v roce 2015 v Bulharsku pokusili zavraždit majitele zbrojařské firmy Emiliana Gebreva a další dvě osoby; vzhledem k tomu, že Rusko při vyšetřování těchto trestných činů spáchaných na území Evropské unie nespolupracuje, popírá zapojení GRU do otravy Skripalových a kryje hlavní podezřelé;
1. podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; opakuje, že rozhodně podporuje politiku EU, která neuznává nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol; vítá veškerá omezující opatření přijatá ze strany EU v důsledku této nezákonné anexe; vyzývá k okamžitému propuštění všech ukrajinských občanů nezákonně zadržovaných a vězněných na Krymském poloostrově a v Rusku a vyjadřuje politování nad pokračujícím porušováním lidských práv na Krymu a na okupovaných územích na východní Ukrajině a nad rozsáhlým udělováním ruského občanství (vydáváním pasů) občanům v těchto oblastech; zdůrazňuje, že ruští činitelé, jejichž jednání nebo nečinnost umožnily nebo zapříčinily válečné zločiny na Ukrajině, budou muset být postaveni před mezinárodní trestní soud;
2. vyjadřuje politování nad současným stavem vztahů mezi EU a Ruskem, který je výsledkem ruské agrese a pokračující destabilizace na Ukrajině, nepřátelského chování a přímých útoků na členské státy EU a jejich společnosti, což se projevuje mimo jiné vměšováním Ruska do volebních procesů, šířením dezinformací a nepravdivých zpráv, zákeřnými kybernetickými útoky, sabotážemi a používáním chemických zbraní, a také nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv a dodržování svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku; důrazně odsuzuje nepřátelské chování Ruska v Evropě a vyzývá jeho vládu, aby ukončila tuto činnost, která porušuje mezinárodní zásady a normy a ohrožuje stabilitu v Evropě, což brání pokračování v programu pozitivních dvoustranných vztahů s tímto důležitým sousedem;
3. je nadále velmi znepokojen rozsáhlým posilováním ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou a v nezákonně okupované Autonomní republice Krym, které by podle ruského ministerstva obrany mělo být ukončeno; odsuzuje tyto hrozby a destabilizující kroky vedené Ruskou federací a oceňuje přiměřenou reakci Ukrajiny;
4. domnívá se, že EU musí vyvodit závěry z hluboce znepokojivého posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích, které bylo od pátku 23. dubna 2021 pozastaveno; trvá na tom, že návrat ruských jednotek z hranice s Ukrajinou na jejich stálé základny musí být úplný a bezodkladný; žádá Rusko, aby okamžitě upustilo od praxe bezdůvodného posilování vojenské přítomnosti ve snaze zastrašit své sousedy a od veškerých stávajících i budoucích provokací a aby uvolnilo napětí stažením svých jednotek na jejich stálé základny v souladu se svými mezinárodními povinnostmi, jako jsou zásady a závazky OBSE týkající se transparentnosti vojenských aktivit a Vídeňský dokument; znovu opakuje, že posilování ruské vojenské přítomnosti rovněž představuje hrozbu pro evropskou stabilitu, bezpečnost a mír, a proto by dialog mezi EU a Ukrajinou o otázkách bezpečnosti měl být ambiciózní a měl by přispívat k jednotnému posuzování bezpečnostních problémů na místě; zdůrazňuje, že spřátelené země by měly poskytovat Ukrajině větší vojenskou podporu a ve větším rozsahu i obranné zbraně, což je v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální i kolektivní sebeobranu; vyzývá Rusko, aby stáhlo své jednotky z tzv. Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky a vrátilo kontrolu nad Autonomní republikou Krym a městem Sevastopol Ukrajině;
5. naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistil, aby se Rada navzdory oznámení o přemístění ruských jednotek těmito vojenskými aktivitami i nadále zabývala a byla neustále připravena dohodnout se na dalších krocích;
6. naléhavě vyzývá Rusko, aby dostálo svému závazku vyplývajícímu z Úmluvy OSN o mořském právu a zaručilo svobodu plavby a možnost proplout mezinárodním průplavem do přístavů v Azovském moři; vyzývá EU, aby v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími mezinárodními partnery pracovala na stálém sledování plavby všech plavidel proplouvajících Kerčským průlivem;
7. naléhavě vyzývá Rusko a separatisty podporované Ruskem, aby dodržovali dohodu o příměří; vyzývá Rusko, aby uplatňovalo ustanovení minských dohod a aby se konstruktivně zapojilo do procesu vedeného normandskou skupinou a do činnosti třístranné kontaktní skupiny; zdůrazňuje, že je třeba nalézt politické řešení konfliktu na východní Ukrajině a posílit úlohu EU při mírovém řešení konfliktu;
8. zdůrazňuje, že pro případ, že by se toto posilování vojenské přítomnosti v budoucnu změnilo v invazi Ruské federace na Ukrajinu, musí dát EU jasně najevo, že cena za takové porušení mezinárodního práva a norem by byla vysoká; trvá proto na tom, že za takových okolností musí být okamžitě zastaven dovoz ropy a zemního plynu z Ruska do EU, přičemž Rusko by mělo být vyloučeno z platebního systému SWIFT a měl by být zmrazen veškerý majetek oligarchů blízkých ruským orgánům a jejich rodin v EU a zrušena jejich víza;
9. požaduje, aby EU snížila svou závislost na ruské energii, a naléhavě proto vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom;
10. znovu vyjadřuje podporu mezinárodnímu vyšetřování okolností tragického sestřelení letadla Malajsijských aerolinií na lince MH17, které by mohlo představovat válečný zločin, a opětovně vyzývá k tomu, aby osoby, jež jsou za něj zodpovědné, byly postaveny před soud;
11. vyzývá EU a její členské státy, aby se inspirovaly legislativním návrhem zákona Spojeného království o globální regulaci zavádějící sankce v případě korupce a dalšími obdobnými režimy a aby přijaly režim EU, který by sankcionoval korupci a který by doplnil stávající globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že členské státy EU by již neměly být místem, kde je vítán ruský majetek a investice nejasného původu; vyzývá Komisi a Radu, aby intenzivněji usilovaly o omezení strategických investic Kremlu v EU, jejichž účelem je podvratná činnost, oslabování demokratických procesů a institucí a šíření korupce; nadále trvá na tom, že členské státy, jako je například Bulharsko a Malta, musí ukončit své systémy „zlatých pasů“;
12. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného, jehož odsouzení je politicky motivované a je v rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Ruska, a rovněž vyzývá k propuštění všech osob, které byly zadrženy během protestů uspořádaných na podporu jeho propuštění nebo jeho protikorupční kampaně; očekává, že Rusko bude s ohledem na povahu a rozsah ohrožení života Alexeje Navalného respektovat předběžné opatření Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že Rusko nese odpovědnost za zdravotní stav Alexeje Navalného, a naléhavě tuto zemi vyzývá, aby vyšetřilo pokus o zavraždění Alexeje Navalného a plně spolupracovalo s Organizací pro zákaz chemických zbraní; vyzývá ruské orgány, aby zlepšily podmínky ve věznicích a vazebních zařízeních, tak aby odpovídaly mezinárodním normám; žádá o ukončení zatýkání pokojných demonstrantů a systematických útoků na opozici v souvislosti s požadavky na propuštění Alexeje Navalného; zdůrazňuje, že na všechny osoby zapojené do trestního stíhání a odsouzení Alexeje Navalného a na osoby, které jsou zodpovědné za špatné zacházení s Navalným, by měly být uvaleny sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv;
13. připomíná ruským orgánům a osobně prezidentu Putinovi jakožto hlavě ruského státu, že nesou plnou odpovědnost za péči o život a tělesnou integritu Alexeje Navalného a že musí přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu jeho tělesného a duševního zdraví a dobrých životních podmínek; opět naléhavě žádá prezidenta Putina a ruské orgány, aby vyšetřili pokus o vraždu Navalného a aby odpovědné osoby postavili před soud a pohnali k odpovědnosti;
14. odsuzuje záměr ruských orgánů prohlásit protikorupční nadaci vedenou Alexejem Navalným za extremistickou organizaci a považuje tento krok za neopodstatněný a diskriminační; zdůrazňuje, že boj proti korupci a zájem o účast ve svobodném a pluralitním veřejném diskurzu a volebním procesu je nezcizitelným právem každého jednotlivce a demokratické politické organizace a nemá nic společného s extremistickými názory;
15. vyjadřuje upřímnou solidaritu s demokratickými silami v Rusku, které jsou odhodlány podporovat otevřenou a svobodnou společnost, a svou podporu všem jednotlivcům a organizacím, které se staly terčem útoků a represí; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby zastavily veškeré obtěžování a zastrašování opozice, občanské společnosti, sdělovacích prostředků, obránců lidských práv a práv žen a dalších místních aktivistů i veškeré útoky, které proti nim vedou, obzvláště před parlamentními volbami plánovanými na podzim 2021; vybízí EU, aby soustavně vyzývala Rusko ke zrušení nebo změně všech právních předpisů, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy; připomíná, že jednoznačně podporuje všechny obránce lidských práv v Rusku a jejich činnost; vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v této zemi, aby důrazněji podporovaly občanskou společnost, využily veškeré nástroje, které mají k dispozici, k intenzivnější podpoře činnosti obránců lidských práv a případně zjednodušily vydávání mimořádných víz a poskytovaly těmto osobám dočasné útočiště v členských státech EU;
16. vyzývá ruské orgány, aby respektovaly svobodu sdělovacích prostředků a přestaly šikanovat nezávislé sdělovací prostředky, např. investigativního novináře Romana Anina, a vyvíjet na ně tlak;
17. znovu vyzývá evropské orgány a členské státy, aby i nadále pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci a soudní řízení s organizacemi občanské společnosti, novináři, opozičními politiky a aktivisty, např. případ Alexeje Navalného;
18. odsuzuje skutečnost, že příslušníci ruských zpravodajských služeb stojí za výbuchem zbrojního skladu ve Vrběticích v České republice, a dopustili se tak činu, který narušuje českou svrchovanost a představuje neakceptovatelný nepřátelský akt; ostře se ohrazuje proti činům, jejichž účelem je destabilizovat a ohrozit členské státy EU, a vyzývá Rusko, aby veškeré takové aktivity ukončilo, pohnalo viníky k odpovědnosti a odškodnilo rodiny občanů, kteří při útoku v roce 2014 zemřeli; zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí; vyjadřuje upřímnou solidaritu s občany i orgány České republiky v souvislosti s útokem, jež Rusko provedlo na území EU, a s neopodstatněným a nepřiměřeným vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z Ruska; podporuje rozhodnutí českých orgánů vyrovnat počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a českého velvyslanectví v Rusku, odsuzuje následné výhrůžky Ruské federace adresované České republice a oceňuje veškeré projevy podpory a solidarity ze strany celé řady vlád členských států EU a všechny dosud nabídnuté diplomatické služby; vyzývá členské státy EU, aby po vzoru případu Skripal přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů;
19. odsuzuje podporu Kremlu nedemokratickým represivním režimům na celém světě, jako jsou například režimy v Íránu, Severní Koreji, Venezuele, Sýrii a Bělorusku; je hluboce znepokojen rostoucím počtem zatýkání, únosů a deportací běloruských občanů žijících v Rusku, včetně případu předsedy opoziční Běloruské lidové fronty a obyčejných lidí, kteří důrazně podporovali pokojné protesty v Bělorusku; je obzvláště znepokojen kampaní podporovanou Ruskem a zaměřenou na organizace národnostních menšin EU v Bělorusku, včetně největší organizace, Svazu Poláků v Bělorusku;
20. odsuzuje propagandu a dezinformace v ruském tisku a jejich nepřátelské šíření v EU, stejně jako činnost ruských trollích farem, zejména těch, které v současné době vedou pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami; odsuzuje kybernetické útoky na strategické instituce české státní správy, k nimž dochází v souvislosti s ruskou vojenskou špionáží;
21. opakuje, že jednotný postup členských států EU představuje nejlepší způsob, jak odradit Rusko od destabilizujících a podvratných akcí v Evropě; vyzývá členské státy, aby koordinovaly svůj postoj a své kroky vůči Rusku a aby vystupovaly jednotně; požaduje, aby členské státy zaujaly jednotný postoj ve Výboru ministrů Rady Evropy k tomu, že Rusko nadále nerespektuje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že EU by měla usilovat o větší spolupráci s obdobně smýšlejícími partnery, zejména s NATO a Spojenými státy, s cílem využít všech prostředků, jež jsou dostupné na mezinárodní úrovni, k účinnému potírání ustavičného vměšování Ruska, stále agresivnějších ruských dezinformačních kampaní a hrubého porušování mezinárodního práva touto zemí, neboť toto jednání ohrožuje bezpečnost a stabilitu v Evropě;
22. vyzývá členské státy EU, aby na rozvratnou činnost ruských zpravodajských služeb na území EU reagovaly včas a rázně a aby své přiměřené reakce úzce koordinovaly s transatlantickými partnery; doporučuje, aby členské státy prohloubily spolupráci kontrarozvědek a zintenzivnily předávání informací;
23. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali novou strategii vztahů EU s Ruskem, která musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a k omezení represivních technologií a vyjadřovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;
24. je nesmírně znepokojen skutečností, že ruské orgány i nadále omezují práci nezávislých mediálních platforem i jednotlivých novinářů a dalších mediálních aktérů; v tomto ohledu důrazně odsuzuje rozhodnutí označit nezávislé médium Meduza za „zahraničního agenta“;
25. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace.
– s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na své usnesení ze dne 20. ledna 2016 o podpoře mírového procesu v Kolumbii(1),
– s ohledem na obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé(2), podepsanou v Bruselu dne 26. července 2012, jakož i na dohodu mezi Evropskou unií a Kolumbií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty(3) podepsanou dne 2. prosince 2015,
– s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 1. října 2015, jímž byl Eamon Gilmore jmenován zvláštním vyslancem Unie pro otázky mírového procesu v Kolumbii,
– s ohledem na Závěrečnou dohodu o ukončení ozbrojeného konfliktu a vybudování stabilního a trvalého míru uzavřenou kolumbijskou vládou a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie – Lidovou armádou (FARC-EP), jež byla podepsána dne 24. listopadu 2016,
– s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o ověřovací misi OSN v Kolumbii, a zejména na zprávu ze dne 26. března 2021,
– s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv v Kolumbii ze dne 10. února 2021,
– s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a komisaře Janeze Lenarčiče ze dne 9. února 2021 o rozhodnutí Kolumbie udělit status dočasné ochrany venezuelským migrantům, jakož i na prohlášení mluvčího místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. února 2021 o násilí vůči obhájcům lidských práv v Kolumbii,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 si Kolumbie připomeneme páté výročí podpisu závěrečné dohody o ukončení ozbrojeného konfliktu a vybudování stabilního a trvalého míru mezi kolumbijskou vládou vedenou prezidentem Juanem Manuelem Santosem a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie – Lidovou armádou (FARC-EP), která ukončila konflikt, jenž trval více než 50 let, a představuje významný krok k budování stabilního a trvalého míru v této zemi; vzhledem k tomu, že si Kolumbie udržela svou demokratickou integritu i přes dlouhá období mimořádného násilí;
B. vzhledem k tomu, že podle odhadů kolumbijského ústavního soudu bude trvat nejméně 15 let, než bude splněna závěrečná dohoda, desetileté plánování „jednotného plánu“ a stávající čtyřletý „víceletý plán investic do míru“ s prostředky ve výši téměř 11,5 miliardy USD;
C. vzhledem k tomu, že se dne 10. března 2021 sešli prezident Kolumbie Iván Duque a předseda strany Comunes (dříve strana FARC), Rodrigo Londoño, aby projednali stav plnění závěrečné dohody; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto dialogu, který zprostředkovali zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Kolumbii a vedoucí ověřovací mise OSN v Kolumbii, zopakovaly obě strany své odhodlání plnit závěrečnou dohodu a dohodly se, že budou společně pracovat na vypracování plánu pro zbytek časového rámce, jenž je předpokládán pro její komplexní plnění, a že znásobí své úsilí o posílení opětovného začlenění bývalých bojovníků a bezpečnostní záruky pro tyto bojovníky;
D. vzhledem k tomu, že bývalí povstalečtí bojovníci rovněž pokračují v procesu svého znovuzačlenění do civilního života, a vzhledem k tomu, že právní a ústavní systém Kolumbie schvaluje přesné reformy s cílem zajistit, aby byly závazky vyplývající z dohody plněny a mohla se z nich odvíjet budoucnost země;
E. vzhledem k tomu, že se v závěrečné dohodě strany dohodly na zřízení „mechanismu zvláštních mírových soudů“ (JEP, španělsky Jurisdicción Especial para la Paz), včetně mj. plnění „Komplexní dohody o pravdě, spravedlnosti, odškodnění a zabránění opakování minulosti“ i dohod o odškodnění obětí, jak je uvedeno ve zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 10. února 2021; vzhledem k tomu, že Kolumbie čelí při komplexním plnění závěrečné dohody složitým výzvám, které se ještě zhoršily v důsledku pandemie COVID-19 a příchodu venezuelských migrantů a jejich přijímání;
F. vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2021 oznámil mechanismus zvláštních mírových soudů (JEP) své první hlavní rozhodnutí, v němž obvinil osm předních vůdců bývalé organizace FARC-EP z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, což byl dosud nejzřetelnější výsledek mechanismu přechodného soudnictví v této zemi; vzhledem k tomu, že rovněž potvrdil pokrok ve vyšetřování skandálu tzv. „falešně pozitivních případů“; vzhledem k tomu, že mechanismus JEP zahájil kroky k dosažení pokroku směrem k navázání stálého a plynulého dialogu s představiteli původních obyvatel;
G. vzhledem k tomu, že nadále dochází k významnému pokroku, který představuje příklad transformačního potenciálu mírové dohody, což poprvé zahrnuje zvláštní přístup založený na rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že komplexní program záruk pro ženské vedoucí představitelky a obránkyně lidských práv a programy na podporu žen a dívek, které jsou oběťmi násilí včetně znásilnění a únosů, by měly dosáhnout většího pokroku; vzhledem k tomu, že vzhledem k provázanosti jednotlivých kapitol dohody je nanejvýš důležité aktivně začlenit genderový přístup do všech jejích oblastí;
H. vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že mírové rozhovory vedly k výraznému snížení počtu smrtí a ke snížení násilí v Kolumbii, je zhroucení bezpečnosti v různých regionech Kolumbie obecně považováno za překážku mírového procesu, přičemž podle údajů OSN dochází ke znepokojivému nárůstu násilí a násilných zmizení, únosů a zabíjení sociálních a domorodých vedoucích představitelů, bývalých bojovníků FARC a obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že terčem útoků a násilí jsou i bezpečnostní síly;
I. vzhledem k tomu, že ověřovací mise OSN potvrdila, že v roce 2020 bylo zabito 73 bývalých bojovníků, čímž se počet bývalých bojovníků zabitých od podpisu mírové dohody v roce 2016 zvýšil na 248; vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) obdržel informace o zabití 120 obhájců lidských práv v minulém roce, z nichž bylo 53 případů ověřeno; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo navíc zaznamenáno 69 incidentů, při nichž došlo k velkým počtem civilních obětí, což představovalo smrt 269 civilistů včetně 24 dětí a 19 žen; vzhledem k tomu, že OSN uvedla, že je k plnění mírové dohody potřebné větší úsilí;
J. vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN stanovil jako priority: řešení přetrvávajícího násilí vůči bývalým bojovníkům, v komunitách zasažených konfliktem, proti společenským vedoucím osobnostem a obráncům lidských práv, potřebu posílit udržitelnost procesu opětovného začlenění, upevnění integrované přítomnosti státu v oblastech zasažených konfliktem, posílení konstruktivního dialogu mezi stranami jako prostředek podpory provádění mírové dohody a potřebu posílit podmínky pro usmíření mezi stranami konfliktu;
K. vzhledem k tomu, že v roce 2017 zahájila kolumbijská vláda formální mírová jednání se skupinou Národně osvobozenecká armáda (ELN); vzhledem k tomu, že však v lednu 2019, krátce poté, co skupina ELN na policejní akademii v Bogotě odpálila výbušniny nastražené v autě, které zabily 22 lidí, vláda prezidenta Ivána Duqueho tyto mírové rozhovory ukončila; vzhledem k tomu, že v některých departementech pokračuje dynamika konfliktů s účastí skupiny ELN, včetně střetů s jinými nelegálními ozbrojenými aktéry a s veřejnými bezpečnostními silami; vzhledem k tomu, že vláda trvá na tom, že možnost obnovení rozhovorů závisí na tom, zda skupina ELN ukončí své násilné akce včetně únosů, náboru dětí a pokládání min, zatímco ELN trvá na svém postoji, že jakákoli taková žádost vlády se musí řešit u jednacího stolu;
L. vzhledem k tomu, že prezident Kolumbie Iván Duque Márquez projevil velkou solidaritu, když se rozhodl nabídnout status dočasné ochrany přibližně 1 800 000 venezuelským migrantům pobývajícím v zemi a legalizovat jejich pobyt prostřednictvím dočasných migračních povolení, což jim umožní se zaregistrovat a získat lepší přístup ke státním službám, např. v systému zdravotnictví a vzdělávání, a sociálně a ekonomicky se začlenit, čímž se sníží jejich zranitelnost; vzhledem k tomu, že Kolumbie a Venezuela mají společnou, více než 2 000 kilometrů dlouhou, propustnou hranici; vzhledem k tomu, že hranice mezi Kolumbií a Venezuelou prochází především hustými lesy a složitým terénem, což svědčí nezákonné činnosti a organizovanému zločinu;
M. vzhledem k tomu, že svěřenský fond EU pro Kolumbii uvolnil 128 milionů EUR z rozpočtu EU, 21 členských států, Chile a Spojeného království; vzhledem k tomu, že pátý strategický výbor vymezil své budoucí strategické směry dne 22. ledna 2021;
N. vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje klíčovou úlohu v mírovém procesu, neboť sdružuje organizace na ochranu lidských práv, ženské organizace, venkovské komunity, afrokolumbijské komunity a domorodé skupiny, které vypracovaly řadu iniciativ a návrhů na místní, regionální a celostátní úrovni;
O. vzhledem k tomu, že EU a Kolumbie udržují rámec pro úzkou politickou, hospodářskou a obchodní spolupráci ustavený v memorandu o porozumění z listopadu roku 2009 a v obchodní dohodě mezi Kolumbií a Peru na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, jejichž konečným cílem je nejen prohloubit hospodářské a obchodní vztahy mezi smluvními stranami, ale také posilovat mír, demokracii, dodržování lidských práv, udržitelný rozvoj a dobré životní podmínky občanů; vzhledem k tomu, že Kolumbie je strategickým partnerem a je klíčovým hráčem pro dosažení stability v regionu; vzhledem k tomu, že EU a Kolumbijská republika vytvořily rámec pro účast Kolumbijské republiky na operacích Evropské unie pro řešení krizí, který vstoupil v platnost dne 1. března 2020;
P. vzhledem k tomu, že uvedený úzký vztah zahrnuje i mezinárodní spolupráci v mnohostranných záležitostech společného zájmu, jako je boj za mír a proti terorismu a obchodu s drogami;
1. znovu vyjadřuje svou podporu mírové dohodě v Kolumbii, vítá nedávný dialog mezi stranami a oceňuje jejich politické úsilí, realismus a vytrvalost; znovu opakuje, že je připraven i nadále poskytovat veškerou politickou a finanční pomoc na podporu komplexního provádění mírové dohody a doprovázet zemi během fáze po ukončení konfliktu, v níž je i nadále zásadní účast místních komunit a organizací občanské společnosti, a řádně zohlednit priority obětí, pokud jde o pravdu, spravedlnost, odškodnění a záruky proti recidivě; opětovně vyjadřuje solidaritu se všemi oběťmi;
2. podtrhuje, že kolumbijská mírová dohoda je často uváděna jako vzor po celém světě proto, jak odhodlaně přistupuje k řešení problémů, které konflikt způsobily, a jak se zaměřuje na práva a důstojnost obětí; připomíná, že takto složitou inovativní dohodu je třeba provádět ve všech jejích částech, neboť jsou vzájemně provázány při řešení základních příčin konfliktu; vyzývá kolumbijskou vládu, aby pokračovala v provádění všech aspektů mírové dohody;
3. vítá pokrok, kterého Kolumbie dosáhla v oblastech, jako je celková reforma venkova, programy rozvoje venkova, prosazování práv obětí, řešení problému nelegálních drog, nahrazování zakázaných plodin, restituce půdy a opětovné sociální začlenění bývalých bojovníků, a vybízí k usilovnějšímu provádění všech aspektů mírové dohody, zejména v sociálně-ekonomických oblastech, kde bylo dosaženo menšího pokroku; zdůrazňuje, že je důležité, aby mírový proces doprovázelo odhodlání bojovat proti nerovnosti a chudobě, a to i pokud jde o nalezení spravedlivých řešení pro jednotlivce a komunity vyhnané ze svých území; domnívá se, že zvláštní podporu je třeba poskytnout skupinám, které v důsledku konfliktu utrpěly neúměrné ztráty, jako jsou afrokolumbijské a domorodé komunity; oceňuje činnost územních rad pro mír, usmíření a soužití;
4. zdůrazňuje zásadní a historickou úlohu plánů rozvoje s územním přístupem formulovaných komunitami ve 170 obcích, jež opustilo nejvíce obyvatel a které jsou nejvíce postiženy chudobou a násilím;
5. vítá veškerá opatření, která již byla v rámci mechanismu JEP přijata s cílem vytvářet budoucnost orientovanou na budování míru a potírání beztrestnosti, a vyzývá k tomu, aby usilovná práce v rámci tohoto mechanismu pokračovala i přes četné problémy, jako např. v souvislosti se zpožděním při provádění právních předpisů; vyzývá kolumbijské orgány, aby zachovaly autonomii a nezávislost mechanismů mírové dohody k zajištění práv obětí na pravdu, spravedlnost a odškodnění a k zabránění opakování minulosti a chránily jej jako základní nástroj k dosažení udržitelného a trvalého míru;
6. odsuzuje zabíjení a násilí páchané vůči obráncům lidských práv, bývalým bojovníkům FARC a vedoucím představitelům společnosti a domorodého obyvatelstva; zdůrazňuje, že řešení přetrvávajícího násilí vůči těmto lidem je v Kolumbii jednou z největších výzev; upozorňuje, že konflikt eskaloval ve venkovských oblastech země, a odsuzuje násilí, které v těchto oblastech rozpoutaly hlavně nezákonné ozbrojené skupiny a organizovaný zločin napojené na obchod s drogami a nelegální těžbu; konstatuje, že byla nahlášena řada případů násilného vysídlení, nuceného náboru, sexuálního násilí spáchaného na dětech a ženách, masakrů, mučení a dalších zvěrstev a útoků na etnické komunity a představitele, jakož i ovlivňování veřejných orgánů; požaduje rychlé a důkladné vyšetření těchto případů a potrestání viníků; naléhavě vyzývá kolumbijský stát, aby zvýšil a zaručil ochranu a bezpečnost sociálních a politických vůdců, sociálních aktivistů, ochránců životního prostředí a obránců venkovských komunit; s velkým znepokojením vnímá problematickou situaci v departementu Cauca, o níž se hovoří v prohlášení OSN;
7. uznává úsilí vynaložené při boji proti trestné činnosti organizovaných ozbrojených skupin a jiných organizací; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout opatření k posílení jejich ochrany, a vyzývá proto k silnější integrované přítomnosti státu na příslušném území a k tomu, aby Národní komise pro bezpečnostní záruky přijala veřejnou politiku s cílem rozbít zločinecké organizace; v této souvislosti vítá strategický plán bezpečnosti a ochrany pro opětovné začlenění osob do společnosti;
8. vítá prodloužení platnosti zákona o obětech do roku 2031 a zvýšení rozpočtu ve prospěch více než devíti milionů osob registrovaných v Jednotném registru obětí a účinnou politickou účast skupiny FARC, nyní strany Comunes, a pokrok, jehož bylo dosaženo při opětovném začleňování téměř 14 000 bývalých bojovníků do společnosti; vítá skutečnost, že vláda odkoupila pozemky sedmi z 24 bývalých územních oblastí pro vzdělávání a opětovné začleňování do společnosti (ETCR), a poukazuje na to, že v nich byly nejen rozmístěny bezpečnostní složky, ale také zavedena opatření sociálního zabezpečení, která se vztahují na více než 13 000 bývalých bojovníků;
9. uznává úsilí kolumbijských orgánů a vybízí je, aby více pokročily při zajišťování plného a trvalého dodržování lidských práv v souladu se svou povinností zaručit bezpečnost svých občanů; upozorňuje na snížení míry vražd, která se mezi lety 2019 a 2020 snížila z 25 na 23,7 na 100 000 obyvatel, jak potvrzuje zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva; uznává závazek vlády chránit sociální vůdce, obránce lidských práv, bývalé bojovníky a vzdálené komunity;
10. vyjadřuje znepokojení nad tím, že bývalí guerilloví bojovníci navzdory své povinnosti poskytnout informace o trasách obchodování s drogami a zdrojích financování, které podporují zločinecké skupiny napadající obránce, vůdce a bývalé bojovníky, tyto informace doposud neposkytli; vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že lhůta stanovená pro předání aktiv bývalé skupiny FARC-EP pro účely náhrady pro oběti vypršela dne 31. prosince 2020 a že byla předána pouze 4 % dohodnuté částky;
11. vybízí vládu, aby v současné hospodářské situaci přijala veškerá nezbytná opatření na podporu strukturálních změn doporučovaných OSN, které by pomohly zlepšit celkovou situaci a maximalizovat potenciál mírové dohody pro pozitivní transformaci kolumbijské situace v oblasti lidských práv; žádá občanské organizace, aby spolupracovaly na obnově mírového soužití v Kolumbii;
12. znovu opakuje, že násilí není legitimní metodou politického boje, a vyzývá všechny, kdo jsou téhož přesvědčení, aby přijali demokracii se všemi jejími důsledky a požadavky, přičemž prvním krokem by mělo být konečné složení zbraní a prosazování vlastních názorů a cílů prostřednictvím demokratických pravidel a právního státu; v tomto smyslu vyzývá skupinu ELN, která je zařazena na unijní seznam teroristických organizací, a disidentské skupiny, které se odštěpily od FARC-EP, aby ukončily násilí a teroristické útoky namířené proti obyvatelstvu Kolumbie a aby se bez dalšího odkladu pevně a rozhodně angažovaly ve prospěch míru v Kolumbii;
13. zdůrazňuje pokrok, jehož bylo dosaženo při odstraňování protipěchotních min ve 129 obcích, a prodloužení lhůty pro jejich odstranění do roku 2025;
14. oceňuje pozoruhodný a bezprecedentní krok, který Kolumbie učinila s cílem udělit status dočasné ochrany přibližně 1 800 000 venezuelských migrantů pobývajících v zemi, což pomůže zaručit, aby tito migranti požívali lidských práv a tato jejich práva byla chráněna a obecně sníží jejich lidské utrpení a zároveň poskytne příležitosti pro lepší pomoc, včetně očkování proti COVID-19, ochrany a sociálního začlenění; doufá, že iniciativa EU na podporu regionálnímu úsilí o zvládnutí migrační krize připraví půdu pro silnější podporu odpovídající mimořádné solidaritě, již projevila Kolumbie, a vyzývá další členy mezinárodního společenství, aby v tomto procesu Kolumbii společně podpořili; vyzývá k důraznější reakci usilující o nalezení politického a demokratického řešení krize ve Venezuele;
15. vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby v novém rozpočtovém období výrazně posílily svou politickou a finanční podporu Kolumbii v rámci nových nástrojů spolupráce;
16. zdůrazňuje příspěvek EU, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro mír v Kolumbii, který zaměřuje své zdroje na celkovou reformu venkova a opětovné začleňování do společnosti, s důrazem na rozvojové programy s územním přístupem (PDET) a formalizaci vlastnictví půdy;
17. poukazuje na účast soukromého sektoru na podpoře obětí, opětovném začleňování, nahrazování nedovolených plodin a zavádění programů PDET ve 170 obcích; žádá Komisi, aby prohloubila součinnost mezi obchodní dohodou a novými nástroji spolupráce, jejichž cílem je zaručit přístup na evropský trh, výměny a investice za účelem zajištění udržitelnosti produktivních projektů a příjmů obyvatel, kteří jsou příjemci, a současně snížit jejich zranitelnost vůči trestné činnosti a nelegální ekonomice;
18. domnívá se, že úspěšné provádění mírové dohody z roku 2016 jakožto příspěvku ke globálnímu míru a stabilitě bude i nadále klíčovou prioritou posílených dvoustranných vztahů prostřednictvím memoranda o porozumění, které Rada schválila v lednu tohoto roku; ve stejném duchu vybízí k další spolupráci mezi EU a Kolumbií s cílem podpořit živobytí kolumbijských i unijních občanů posílením součinnosti mezi obchodním partnerstvím mezi EU a Kolumbií a mírovou dohodou; podporuje prodloužení mandátu zvláštního vyslance pro mír v Kolumbii;
19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, rotujícímu předsednictví EU, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a vládě a Kongresu Kolumbijské republiky.
– s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),
– s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména pokud jde o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu sociální spravedlnosti, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a o ochranu práv dítěte,
– s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na cíle sociální politiky vymezené v článcích 151 a 153 SFEU,
– s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na které odkazuje článek 6 SEU,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásady 1, 3, 4, 11, 14, 16, 17, 19, 20 a na jeho hlavní cíle pro rok 2030,
– s ohledem na sdělení Komise o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),
– s ohledem na návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (COM(2021)0137),
– s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,
– s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 2, 3, 4 a 10,
– s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,
– s ohledem na politické pokyny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,
– s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0440),
– s ohledem na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (COM(2011)0173),
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny(1),
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(2)
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)(3),
– s ohledem na studii proveditelnosti záruky pro děti, kterou nechala vypracovat Komise,
– s ohledem na písemné prohlášení 0042/2015 podle článku 136 jednacího řádu o investování do dětí přijaté v březnu 2016,
– s ohledem na doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče,
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci(8),
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,
– s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte(9),
– s ohledem na pokyny OSN k alternativní péči o děti obsažené v rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/142 ze dne 24. února 2010,
– s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o sílení protiromského smýšlení a rasovém násilí proti Romům v Evropě,
– s ohledem na sdělení Komise přijatá s cílem vytvořit Unii rovnosti v souladu s dokumentem „Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024“, a zejména na její sdělení ze dne 24. listopadu 2020 s názvem „Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027“ (COM(2020)0758), ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565), ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152) a ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(10),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě(12),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Unie rovnosti: strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),
– s ohledem na společné prohlášení ministrů Rady EPSCO s názvem „Překonání chudoby a sociálního vyloučení – zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na rodiny – společné úsilí o vytvoření vyhlídek v zájmu odolných dětí“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020(13),
– s ohledem na doporučení Komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (2013/112/EU)“(14),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,
– s ohledem na politické prohlášení OSN ze dne 15. dubna 2020 s názvem „Dopad koronavirové pandemie na děti“,
– s ohledem na doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/867/ES) ze dne 3. října 2008,
– s ohledem na doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trhu práce,
– s ohledem na doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně,
– s ohledem na novou agendu dovedností,
– s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení položené Radě a Komisi ohledně evropské záruky pro děti (O-000025/2021 – B9-0012/2021 and O-000026/2021 – B9-0013/2021),
– s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
A. vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje Evropská záruka pro děti, musí doplňovat strategii EU o právech dítěte, která byla jako uvedený návrh též přijata dne 24. března 2021; vzhledem k tomu, že strategie EU pro práva dítěte zahrnuje všechny stávající a budoucí iniciativy věnující se právům dítěte pod jeden ucelený politický rámec a předkládá doporučení pro vnitřní i vnější činnost EU;
B. vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, a nevládní organizace, jako je UNICEF, označily dětskou chudobu za potenciální příčinu porušování práv dětí i za možný výsledek tohoto porušování, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat svá práva, a v důsledku nedodržování výše uvedených práv;
C. vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s nedostatkem zdrojů a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, a to s dalekosáhlými dopady na jejich rozvoj a pozdější dospělost, přičemž postrádají přístup k osvojení si odpovídajících dovedností a mají omezené možnosti zaměstnání, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby;
D. vzhledem k tomu, že šest kategorií osob uvedených v návrhu o záruce pro děti je nejvíce ohroženo, přičemž jim musí být věnován okamžitý ohled a péče; vzhledem k tomu, že cíle záruky by měly být chápány tak, aby se v co největší míře vztahovaly na všechny děti v Unii;
E. vzhledem k tomu, že fenomén dětské chudoby a sociálního vyloučení jsou všudypřítomnými problémy, které se vyskytují ve všech společnostech a které se nejlépe řeší komplexními a široce pojatými politikami, jež jsou úzce cílené při svém uplatňování a široce rozkročené co do působnosti a týkají se jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a upřednostněním investic do vytváření nových příležitostí a řešení; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, a to od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost a soukromý sektor;
F. vzhledem k výzkumům, podle nichž mohou investice do dětí, například do vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, přinést návratnost investic na společenské úrovni nejméně čtyřikrát převyšující původní náklady na investice, aniž by byly zohledněny širší přínosy pro podniky v podobě kvalifikovaných pracovníků nebo pro systémy sociálního zabezpečení, které nejsou zatíženy dalšími výdaji na děti, jež mají přístup k nástrojům sociálního začleňování(15); vzhledem k tomu, že rozpočtové postupy by měly považovat investice do dětí za samostatnou investiční kategorii, odlišnou od běžných sociálních výdajů;
G. vzhledem k tomu, že v roce 2019 hrozila 22,2 % (tedy téměř 18 milionům) dětí v EU chudoba či sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, bez domova, se zdravotním postižením, z rodin migrantů, menšinového etnického původu, zejména romské děti, a děti v ústavní péči nebo nacházející se v nejistých rodinných podmínkách, rodiny s jedním rodičem, rodiny LGBTIQ+ a rodiny, v nichž nejsou rodiče přítomni kvůli zaměstnání v zahraničí, čelí vážným obtížím, jako je závažná míra neuspokojení potřeb nebo přeplnění kapacit v oblasti bydlení, překážky v přístupu k zásadním a základním službám, jako je odpovídající výživa a důstojné bydlení, které jsou klíčové pro blaho a rozvoj dětí i pro rozvoj jejich sociálních, rozpoznávacích a emočních dovedností; vzhledem k tomu, že přiměřeně vytápěné bydlení s nezávadnou vodou a hygienickým zařízením, jakož i bydlení obecně, představuje klíč k zajištění zdraví, dobrých životních podmínek, růstu a rozvoje dětí; vzhledem k tomu, že vyhovující bydlení prospívá u dětí také učení a studiu;
H. vzhledem k tomu, že počet dětí se zdravotním postižením není kvůli nedostatku statistických údajů znám, může se však pohybovat kolem 15 % celkového počtu dětí v Unii; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením by měly plně požívat všech lidských práv a základních svobod stejně jako ostatní děti, a to včetně práva vyrůstat ve svých rodinách či v rodinném prostředí v souladu s jejich nejlepším zájmem, jak je stanoveno v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit svou profesní činnost; vzhledem k tomu, že ve studii proveditelnosti záruky pro děti (prozatímní zpráva), kterou nechala vypracovat Komise, se zdůrazňuje, že k hlavním překážkám pro děti se zdravotním postižením patří problémy s fyzickým přístupem nebo nepřizpůsobením služeb a zařízení potřebám dětí a v mnoha případech samotná nedostupnost těchto opatření; vzhledem k tomu, že v téže studii mnoho respondentů poukázalo na potíže s diskriminací, zejména pokud jde o vzdělávání, a s dostupností bydlení;
I. vzhledem k tomu, že práva dětí nelze prosazovat bez úspěšného provádění cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN a naopak;
J. vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před chudobou, což jednoznačně ukazuje nutnost preventivních politik; vzhledem k tomu, že Parlament a evropská občanská společnost vyzvaly k zavedení záruky pro děti, aby byl každému dítěti žijícímu v chudobě zajištěn účinný a bezplatný přístup ke kvalitní a bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i účinný přístup k důstojnému bydlení a vhodné výživě; vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) upozornila na skutečnost, že boj proti dětské chudobě je zároveň otázkou základních práv a právem uloženou povinností(16);
K. vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby nutně předpokládá, aby rodiče dětí nebo osoby pečující o ně měly přístup k práci s odpovídajícími právy a důstojnými mzdami, jakož i s bezpečnými a stabilními pracovními podmínkami;
L. vzhledem k tomu, že tento návrh poskytuje členským státům konkrétní pokyny pro zajištění účinného a bezplatného přístupu ke vzdělávání a školním aktivitám, předškolnímu vzdělávání a péči, zdravotní péči, sportovním aktivitám a k volnočasovým a kulturním aktivitám pro každé dítě, zejména pak pro děti v nouzi; vzhledem k tomu, že členské státy by měly prosazovat politiky zaměřené na zajištění přístupného a cenově dostupného bydlení pro děti v nouzi a zdravé výživy s cílem řešit fenomén chudoby a podporovat rovné příležitosti pro všechny děti na celostátní, regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že každé dítě má právo si hrát;
M. vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením zhoršila a zanechala miliony dětí a rodin v méně jisté socioekonomické situaci; vzhledem k odhadům, podle nichž by v důsledku pandemie mohl počet dětí žijících pod hranicí chudoby podle měřítka jejich domovského státu razantně stoupnout až o 117 milionů a že dalších přibližně 150 milionů dětí na celém světě žije ve vícerozměrné chudobě; vzhledem k tomu, že při růstu nezaměstnanosti jsou osoby a rodiny s nízkými a středními příjmy vystaveny vyššímu riziku pádu do chudoby; vzhledem k tomu, že jsou rovněž vystaveny vyššímu riziku závažné deprivace a nejistoty v oblasti bydlení, nadměrného zadlužení, nuceného vystěhovávání a bezdomovectví; vzhledem k očekáváním, že tato čísla budou v důsledku pandemie COVID-19 a jejích socioekonomických důsledků exponenciálně růst, což bude mít dopad na miliony dětí v Evropě po celý jejich život; vzhledem k tomu, že koronavirová krize zhoršila situaci marginalizovaných dětí žijících v přelidněných a nelidských podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči, pitné vodě, hygienickým zařízením a potravinám, a že tak byly tyto děti vystaveny většímu riziku nákazy virem;
N. vzhledem k tomu, že přechod na distanční výuku byl dále urychlen v roce 2020 kvůli pandemii COVID-19. přičemž chybějící připojení k internetu a digitální nástroje a infrastruktura postihly především velmi malé děti se zvláštními potřebami a děti žijící v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a ve vzdálených a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů a území; vzhledem k tomu, že znepokojivým způsobem vzrostl počet dětí, jejichž rodiče přišli o bydlení nebo o pracovní místo, a dětí, které byly připraveny o nejvýživnější jídlo svého dne a o přístup ke službám poskytovaným po škole, jako jsou např. sportování či volnočasové, umělecké a kulturní aktivity, které podporují jejich rozvoj a dobrý psychický stav; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k digitálním řešením a příležitostem pro digitální vzdělávání může mladým lidem výrazně omezit pozdější přístup ke vzdělání a zaměstnání, připravit je o lepší příležitosti na trhu práce a připravit evropské podniky o potenciální pracovníky; vzhledem k tomu, že je proto třeba investovat do digitálních vzdělávacích řešení; vzhledem k tomu, že digitální řešení a další podpůrné technologie pro děti se zdravotním postižením mohou umožnit a urychlit proces sociálního začleňování a otevřít přístup k dalším příležitostem v pozdějším životě; vzhledem k tomu, že rovný přístup je proto v tomto ohledu klíčový;
O. vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a je zřejmě mnohem méně pravděpodobné, že pro ně bude prospěšné z úsilí o přechod od ústavní péče k náhradní péči rodinné; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením jsou i nadále ve vzdělávání segregovány tím, že jsou umisťovány do zvláštních škol, a čelí fyzickým a dalším překážkám, které jim brání v požívání výhod inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila, že mnoho dětí s mentálním postižením nemá možnost pokračovat ve vzdělávání, neboť on-line vzdělávání často neodpovídá jejich zvláštním potřebám;
P. vzhledem k tomu, že Unie může hrát klíčovou úlohu v celkovém boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení všech dětí, včetně šesti klíčových kategorií určených Komisí;
Q. vzhledem k tomu, že děti mobilních občanů EU se často ocitají v situacích, na něž nepamatují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že ačkoli migrace pracovních sil v krátkodobém horizontu snižuje chudobu, vede k tomu, že děti jsou opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k sociální nejistotě, přičemž děti migrujících rodičů, které stále pobývají v zemi původu, čelí větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány, což je obzvláště relevantní pro pracovní mobilitu v rámci EU(17);
R. vzhledem k tomu, že záruka pro děti patří ke stěžejním iniciativám v oblasti sociální politiky, které jsou uvedeny v politických pokynech Komise a v jejím pracovním programu na rok 2021, a že musí být do budoucna dále rozšířena stanovením ctižádostivých politik a cílů; vzhledem k tomu, že tato otázka musí být na pořadu jednání konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv a doporučení Komise z roku 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění" zůstávají i nadále důležitými pokyny pro snižování dětské chudoby, zlepšování životních podmínek dětí a zajišťování stabilní budoucnosti při současném snižování míry předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že Komise v akčním plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv stanovila cíl snížit do roku 2030 počet osob, kterým v EU hrozí chudoba nebo sociální vyloučení, alespoň o 15 milionů, z čehož nejméně 5 milionů mají tvořit děti; vzhledem k tomu, že negativní genderové stereotypy a sociální podmínky vedoucí k tzv. „propasti mezi sny“ nebo „propasti mezi nároky“ a nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňují volbu povolání a vzdělání dívek již od raného věku, a přispívají tak k rostoucí nerovnosti a segmentaci mezi muži a ženami v některých odvětvích trhu práce, zejména v profesích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM);
S. vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a nesou tudíž i klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány by jim měly ve vhodných případech vždy poskytovat dostatečné prostředky k dosažení těchto cílů;
1. vítá, že Komise předložila návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje záruka pro děti, jejímž cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim zaručením bezplatného a účinného přístupu dětí v nouzi ke klíčovým službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo za každý školní den, a také účinného přístupu všech dětí v nouzi ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení; vyzývá Radu a členské státy, aby byly ctižádostivé a usilovaly o plné a rychlé přijetí doporučení a jeho provádění; očekává, že podněty obsažené v tomto usnesení budou zohledněny při přijímání doporučení Rady; zdůrazňuje, že cílem záruky pro děti je poskytovat veřejnou podporu umožňující předcházet sociálnímu vyloučení a bojovat proti němu tím, že dětem v nouzi bude zajištěn přístup k souboru klíčových služeb, což znamená, že členské státy by měly tyto služby buď samy organizovat a poskytovat, nebo poskytovat přiměřené dávky, které rodičům nebo poručníkům dětí v nouzi umožní pokrýt náklady na tyto služby;
2. vítá sdělení Komise o strategii EU o právech dítěte a schvaluje její cíl podílet se na odpovědnosti za dodržování a ochranu práv každého dítěte souběžně s realizací společného projektu pro zdravější, odolnější a spravedlivější společnost pro všechny; uznává, že Komisí předložený návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti, tuto strategii doplňuje a zaměřuje se na děti v nouzi tím, že vytváří evropský podpůrný rámec na obranu práv dětí a zařazuje je mezi priority agendy EU; schvaluje její hlavní cíl spočívající v boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení a podpoře rovných a inkluzivních příležitostí a zdraví; rozhodně podporuje konkrétní pokyny, jak mají příslušné vnitrostátní a místní orgány poskytnout dětem v nouzi rovný, účinný a bezplatný přístup k nejdůležitějším službám, jako je např. bezplatné a kvalitní předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity a zdravotní péče a účinný přístup k adekvátnímu bydlení a ke zdravé výživě;
3. vyzývá EU a členské státy, aby řešily strukturální problémy, které způsobují dětskou chudobu a sociální vyloučení, podporováním vysoké úrovně zaměstnanosti a sociálního začlenění, zejména mezi znevýhodněnými skupinami; vyzývá členské státy, aby zajistily účinné zavedení evropské záruky pro děti v celé Unii tím, že tuto záruku začlení do všech politik, a naléhavě je vyzývá, aby využily stávající politiky a fondy EU na konkrétní opatření, která přispějí k vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje význam příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při zajišťování účinného a rovného přístupu k bezplatnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči se zvláštním zaměřením na rodiny s dětmi se zdravotním postižením, vzdělávací, školní a komunitní aktivity spolu se sportem, volnočasovými a kulturními aktivitami, zdravotní péčí a účinným přístupem ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení pro všechny děti v nouzi; rovněž zdůrazňuje, že příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni by měly být informovány, vyškoleny a podporovány ohledně získávání finančních prostředků z EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily prosazování práva dětí na vyhovující bydlení tím, že rodičům, kteří mají potíže s udržením bydlení nebo s přístupem k němu, poskytnou příslušnou podporu, aby mohli zůstat se svými dětmi, přičemž budou věnovat zvláštní pozornost mladým dospělým, kteří opouštějí ústavy sociální péče pro děti;
4. je přesvědčen, že je klíčové výrazně investovat do dětí, aby se vymýtila dětská chudoba a aby děti mohly řádně vyrůstat a požívat všechna práva, která jim v EU náleží; zdůrazňuje, že to vyžaduje celostní přístup k rozvoji v raném dětství, počínaje prvním 1 000 dny, který by měl zaručit zdraví matek, včetně duševního zdraví, bezpečnosti, ochrany a vstřícné péče; vyzývá členské státy, aby zajistily strategický a komplexní přístup k provádění záruky pro děti prostřednictvím odpovídajících politik a zdrojů, mimo jiné i pomocí opatření pro zapojení na trhu práce a na podporu sladění pracovního a soukromého života rodičů a opatrovníků a podporou příjmů rodin a domácností, aby finanční překážky dětem nebránily v přístupu ke kvalitním službám; vyzývá k vytvoření zastřešující evropské strategie boje proti chudobě s ambiciózními cíli pro omezení chudoby a bezdomovectví a ukončení extrémní chudoby v Evropě do roku 2030, zejména mezi dětmi, a to v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv a v cílech udržitelného rozvoje OSN a na základě hlavních cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv;
5. vítá skutečnost, že při přípravě strategie EU o právech dítěte byly zohledněny názory a návrhy více než 10 000 dětí; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl při uplatňování a monitorování záruky pro děti na celostátní, regionální a místní úrovni brán zřetel na názory dětí a organizací, které je zastupují, a to tím, že se jim umožní plnohodnotně se podílet na smysluplném a inkluzivním veřejném dialogu a konzultacích a vyjadřovat se k otázkám, které se jich týkají, na unijní úrovni, jako tomu bylo v případě Evropského fóra pro práva dítěte v roce 2020; vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby výslovně pověřily veřejný orgán, například komisaře pro děti nebo veřejného ochránce práv, aby měřil dopady celostátních právních předpisů, regionálních opatření a jiných vnitrostátních opatření určených na provádění záruky pro děti na děti a obecně prosazoval práva dětí ve veřejných politikách, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení Evropského úřadu pro děti, který by podporoval a monitoroval provádění doporučení členskými státy, koordinoval vnitrostátní činnost, zajišťoval výměnu osvědčených postupů a inovativních řešení a zjednodušil podávání zpráv a předkládání doporučení;
6. vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly financování práv dětí v souladu s potřebami zjištěnými na vnitrostátní a regionální úrovni, a důrazně je vybízí, aby při financování překračovaly rámec předem stanovených přídělů v rámci režimů financování EU; vyzývá členské státy, aby informovaly, školily a podporovaly místní a regionální orgány při získávání finančních prostředků EU; vyzývá členské státy, aby při plánování a provádění fondů EU zajistily koordinovaný přístup a urychlily jejich čerpání a aby všechny vnitrostátní zdroje, které přicházejí v úvahu, – doplněné o fondy EU, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+), pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (ReactEU), Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), InvestEU, Erasmus+, Azylový a migrační fond a program EU pro zdraví – vyčlenily na boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná, že členské státy musí do svých vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti (RRF) zahrnout zvláštní opatření zaměřená na investice do dětí a mladých lidí, aby měly přístup k fondu, a to v souladu s pilířem „Next Generation“ RRF; připomíná možnosti, které skýtá program Next Generation EU, pokud jde o poskytování finanční podpory také organizacím, například nevládním a charitativním organizacím, a sociální pomoc rodinám v nouzi; v této souvislosti vyzývá všechny členské státy, nejen ty nejvíce zasažené dětskou chudobou, aby vyčlenily alespoň 5 % zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu činností v rámci evropské záruky pro děti;
7. vyzývá členské státy, aby při uplatňování záruky pro děti zohledňovaly zvláštní situaci dětí v nouzi, a zejména pak dětí z této skupiny, které čelí specifickým znevýhodněním; zdůrazňuje, že záruka pro děti by měla přispívat k dosahování cíle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterým je přechod od ústavní péče k péči rodinné nebo komunitní; vyzývá členské státy, aby při provádění záruky pro děti uplatňovaly přístup zohledňující rovnost žen a mužů a průřezový přístup;
8. domnívá se, že záruka pro děti by se měla stát trvalým nástrojem pro předcházení dětské chudobě a její řešení strukturálním způsobem v EU; zdůrazňuje zjevné propojení mezi systémem Next Generation EU a zárukou pro děti jakožto nástroji EU pro investice do budoucích generací, a vyzývá proto k posílení součinnosti mezi těmito dvěma programy Unie, mimo jiné s cílem plně a smysluplně provádět evropský pilíř sociálních práv a evropskou strategii o právech dítěte;
9. zdůrazňuje, že členské státy by měly zavést víceleté vnitrostátní strategie pro snižování chudoby, jak to rovněž vymezuje základní podmínka 4.3 připravovaného nařízení o společných ustanoveních pro boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, a zajistit, aby vnitrostátní akční plány záruky pro děti byly jejich konkrétními výsledky;
10. vyzývá členské státy, aby odstranily všechny formy diskriminace v přístupu k bezplatné a kvalitní péči o dítě, vzdělání a zdravotní péči a k vyhovujícímu bydlení, zdravé stravě a rekreačních aktivitách, aby se zajistilo plné dodržování použitelných unijních a vnitrostátních antidiskriminačních předpisů; vyzývá k urychlenému obnovení jednání o horizontální antidiskriminační směrnici která je v tomto ohledu klíčovým nástrojem; vybízí členské státy, aby investovaly přiměřené zdroje do ukončení segregace ve školách a podporovaly začleňování s cílem zajistit dětem rovný start do života, aby byl co nejdříve přerušen cyklus chudoby;
11. připomíná, že přístup k tekoucí vodě a hygienickým zařízením se v rámci Unie značně liší, přičemž v severní, jižní a střední Evropě je ke kanalizačním systémům připojeno průměrně 80 až 90 % obyvatel, zatímco ve východní Evropě dosahuje připojení k systémům kanalizace a úpravy vody mnohem nižší průměrné hodnoty, a to 64 %(18); zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k sociálnímu bydlení je překážkou pro děti z nízkopříjmových rodin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že příliš mnoho dětí nemá základní přístup k vodě, sanitárním a hygienickým zařízením a že nedostatečný přístup k základním hygienickým službám je obzvláště naléhavý u nejzranitelnějších a marginalizovaných dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby každé dítě mělo přístup k tekoucí vodě, sanitárnímu zařízení a zařízení osobní hygieny, a to jak doma, tak ve škole;
12. vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly poskytování trvalého bydlení dětem bez domova a jejich rodinám a aby do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti začlenily řešení v oblasti bydlení pro děti bez domova a děti trpící závažným vyloučením v oblasti bydlení;
13. poukazuje na problémy spojené s dětskou chudobou, které jsou specifické pro města, zejména s ohledem na řešení vážné situace v nejchudších městských oblastech, která by mohla být opomíjena, nebudou-li k dispozici mnohostranné a kvalitní ukazatele, které by umožnily pochopit realitu v místě; zdůrazňuje, že v této oblasti jsou nezbytná specifická opatření a zdroje s cílem zavést kvalitní, dostupné a inkluzivní služby pro děti v nouzi a jejich rodiny žijící v městských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány a obce, jakož i subjekty občanské společnosti do všech fází provádění záruky pro děti;
14. vyzývá členské státy, aby usilovaly o dosažení cílů stanovených pro evropský prostor vzdělávání (COM(2020)0625) a aby nadále v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v plném rozsahu prováděly všechna příslušná opatření doporučená v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (COM(2020)0758); vyzývá členské státy, aby neprodleně jmenovaly příslušné vnitrostátní koordinátory s odpovídajícími zdroji a silným mandátem a meziútvarovými pravomocemi; vyzývá tyto koordinátory, aby každé dva roky řádně podávali zprávu o pokroku dosaženém ve všech aspektech záruky pro děti a aby si pravidelně vyměňovali osvědčené postupy se svými národními protějšky; vyzývá Komisi, aby zajistila posílenou institucionální koordinaci;
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření a posilování všeobecných veřejných sítí péče o děti, vzdělávání a zdravotní péče s vysokými standardy kvality;
16. vyzývá Komisi, aby v souladu se svým akčním plánem evropského pilíře sociálních práv předložila návrh na revizi barcelonských cílů a rámce kvality předškolního vzdělávání a péče s cílem podpořit další sbližování členských států v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba, aby iniciativy EU podporovaly on-line a distanční vzdělávání v zájmu pružnějšího a inkluzivnějšího primárního a sekundárního vzdělávání a současně zachovávaly prezenční výuku jako metodu primárního vzdělávání zaručující dostupnost pro všechny děti, zejména pro děti se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 10 % domácností v EU stále nemá přístup k internetu, vyzývá členské státy, aby překlenuly digitální propast tím, že rozšíří a upřednostní internetové připojení ve vzdálených a venkovských oblastech; vyzývá k vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru na celoevropské úrovni s cílem investovat do snižování digitální propasti a posilovat postavení dětí prostřednictvím digitálních a podnikatelských dovedností; zdůrazňuje význam rovného přístupu k digitální infrastruktuře a k digitálním dovednostem jak pro děti, tak pro učitele i rodiče v městském i venkovském prostředí, aby se zabránilo digitální propasti, a to i u dětí ve vzdálených a odlehlých regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly finanční podporu oblastem, které potřebují modernizaci technologií a komplexní digitální odbornou přípravu jak pro učitele, tak pro studenty, aby se mohli přizpůsobit novým technologiím;
17. vyzývá členské státy, aby naléhavě řešily výpadky učení a nerovnosti ve vzdělávání způsobené krizí COVID-19, a to jak s cílem umožnit dětem co nejrychleji se učit distančně, tak navrhnout dlouhodobá řešení strukturálních nerovností; vyzývá členské státy, aby posuzovaly, prováděly a monitorovaly přístup ke vzdělání, zejména u dětí ze zranitelných skupin a prostředí, a aby zajistily stejnou kvalitu vzdělávání během pandemie a podporovaly digitální gramotnost a vzdělávací nástroje přizpůsobené distančnímu vzdělávání; v souvislosti s oživením po krizi a možným prodloužením krize je znepokojen tím, že bude více potřeba bojovat proti dětské chudobě a že tato chudoba bude mít stále větší dopad na děti jako na nejzranitelnější skupinu mezi nejvíce znevýhodněnými; vyzývá členské státy, aby připravily a upřednostňovaly řešení v oblasti imunizace proti onemocnění COVID-19 pro kategorie dětí, na něž se záruka vztahuje, jakmile budou tato řešení pro děti široce dostupná;
18. připomíná klíčovou úlohu, kterou mohou hrát podniky sociální ekonomiky a podnikatelská činnost se sociálním dopadem při poskytování záruky pro děti, a potřebu investic do budování kapacit, přístupu k financování a podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti; zdůrazňuje potřebu součinnosti mezi dětskou zárukou a nadcházejícím akčním plánem EU pro sociální ekonomiku;
19. domnívá se, že strategické investice se sociálním dopadem jsou zásadní pro to, aby dopad krize na děti, zejména na ty, které trpí chudobou a sociálním vyloučením nebo jsou jimi ohroženy a spadají do oblastí zvláštního znevýhodnění uvedených v doporučení, nebyl trvalý; zdůrazňuje, že pro dosažení cílů záruky je důležité mobilizovat veřejné i soukromé investice, a zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu programu a fondu InvestEU, zejména prostřednictvím oblastí politiky týkajících se sociálních investic a dovedností a udržitelné infrastruktury;
20. vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své stávající rozpočtové postupy týkající se sociálních výdajů s cílem zdůraznit zvláštní rysy, které mohou mít investice do dětí nad rámec běžných sociálních výdajů, pokud jde o návratnost, multiplikátory a náklady obětované příležitosti;
21. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s rodiči, učiteli a zdravotnickými a komunitními pracovníky zvýšily úsilí v oblasti ochrany dětí před všemi formami násilí a předcházely újmě, kterou působí, vypracováním strategií umožňujících identifikovat a upřednostňovat ohrožené děti v rámci preventivních opatření a reakce na tyto situace; vyzývá členské státy, aby předcházely násilí na základě pohlaví a chránily každé dítě a věnovaly přitom zvláštní pozornost dívkám a mladým ženám tím, že vytvoří nebo posílí mechanismy monitorování a oznamování a zvláštní služby pro reakci na případy násilí na základě pohlaví;
22. připomíná zásadní význam sociální ochrany a podpory rodin a vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily odpovídající a dostupné systémy sociální ochrany a integrované systémy na ochranu dětí, které budou zahrnovat účinnou prevenci, včasné zásahy a podporu rodin s cílem zajistit bezpečnost dětí bez rodičovské péče a dětí, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a opatření na podporu přechodu od institucionální ke kvalitní rodinné a komunitní péči; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do systémů ochrany dětí a služeb sociální péče, které jsou důležitou součástí provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že problémy s duševním a tělesným zdravím jsou vzhledem k současnému omezení volného pohybu osob, izolaci a vzdělávacímu prostředí široce rozšířené, a vyzývá členské státy, aby přednostně investovaly do ochrany duševního a tělesného zdraví dětí;
23. vyzývá členské státy, aby poskytovaly sociální služby, včetně služeb na ochranu nezletilých, s dostatečnými finančními, technickými a lidskými zdroji;
24. vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní strategie na ochranu dětí před on-line pohlavním zneužíváním a vykořisťováním, neboť v izolaci děti tráví na internetu více času, což zvyšuje riziko, že budou vystaveny on-line zneužívání, včetně dětské pornografie a on-line šikany; naléhavě vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly informační kampaně pro rodiče i děti ohledně nebezpečí, jimž jsou děti vystaveny v on-line prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly se subjekty ze soukromého sektoru na financování rozvoje nových technologií pro odhalování a odstraňování materiálů obsahujících dětskou pornografii a pohlavní zneužívání dětí;
25. připomíná, že pro vyvedení dětí z chudoby je nezbytný komplexní přístup, který musí zahrnovat individualizovanou podporu jejich rodičů; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do udržitelných pracovních míst a sociální podpory rodičů, a to i během mateřské a rodičovské dovolené, a aby prováděly cílené politiky zaměstnanosti, které zajistí důstojnou životní úroveň, spravedlivé pracovní podmínky, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, trh práce podporující začlenění a vyšší zaměstnatelnost se zaměřením na odborné vzdělávání a přípravu a zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vyzývá členské státy, aby tato opatření začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba zavést bezplatnou péči o děti v raném věku, aby rodiče mohli opět bez překážek pracovat; vyzývá všechny členské státy, aby uznávaly období poskytování péče o nezaopatřené děti v důchodových systémech a aby zajistily finanční a odbornou podporu osobám pečujícím o rodinné příslušníky se zdravotním postižením žijící ve stejné domácnosti; zdůrazňuje, že péče o příbuzné může mít často nepříznivý dopad na rodinný a pracovní život těchto osob a může vést k vyloučení a diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu dobrých životních podmínek dětí, které migrující rodiče zanechali doma samotné;
26. připomíná, že cílem návrhu o přiměřených minimálních mzdách je zlepšit příjmovou situaci pracujících osob, včetně rodičů, a zejména žen; připomíná, že důstojné pracovní podmínky a spravedlivé mzdy musí doplňovat opatření proti chudobě zahrnující záruku a zároveň musí respektovat zvláštnosti jednotlivých států a subsidiaritu; domnívá se, že takový přístup zlepší životní podmínky dětí a sníží nerovnosti již od raného věku, čímž se prolomí bludný kruh chudoby; připomíná členským státům, že doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti (C(2021)1372) nabízí vodítko k postupnému přechodu od mimořádných opatření, která byla přijímána pro zachování pracovních míst během pandemie, k novým opatřením potřebným k oživení zaměřenému na tvorbu pracovních míst a růst; vítá návrh směrnice o transparentnosti odměňování, jehož cílem je snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, a tím zlepšit finanční stabilitu a ekonomickou nezávislost žen obecně a umožnit ženám uniknout chudobě a domácímu násilí;
27. vybízí členské státy, aby řešily předčasné ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že v posílené záruce pro mladé lidi(19) se uvádí, že všichni mladí lidé od 15 let by měli do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání obdržet nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, stáže nebo učňovského programu; dále vyzývá členské státy, aby tuto posílenou záruku pro mladé lidi uplatňovaly, zajistily kvalitní nabídky spolu se spravedlivým odměňováním a podporovaly zapojení mladých do služeb, které jsou v jejím rámci nabízeny; zdůrazňuje, že je důležité zajistit doplňkovost záruky pro děti a evropské strategie práv osob se zdravotním postižením s cílem uspokojit potřeby dětí se zdravotním postižením a poskytnout jim lepší přístup k hlavním službám a nezávislému bydlení;
28. vítá vytvoření mechanismu pro správu, sledování, podávání zpráv a hodnocení; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sledování pokroku evropského semestru, a to i prostřednictvím zvláštních sociálních ukazatelů v rámci srovnávacího přehledu, a případně vydávala doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby Parlament zapojila do společného rámce pro sledování a do činnosti Výboru pro sociální ochranu; vyzdvihuje důležitou úlohu Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru v posilování dialogu s místními a regionálními orgány a občanskou společností; připomíná, že je důležité zařadit práva dětí a jejich dobré životní podmínky jako parametry a ukazatele doporučení pro jednotlivé země vydávaných v rámci evropského semestru a v souladu s evropským pilířem sociálních práv; vyzývá Komisi, aby upravila sociální ukazatele srovnávacího přehledu, včetně rozčleněných údajů, tak aby zohledňovaly všechny kategorie dětí v nouzi, které vymezila Komise, s cílem dále rozvíjet referenční srovnávání pro hodnocení a sledování dopadu evropské záruky pro děti a aby navrhla institucionální strukturu pro začleňování této záruky;
29. vyzývá členské státy, aby vypracovaly jak víceleté vnitrostátní strategie boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, tak vnitrostátní akční plány evropské záruky pro děti na základě určených konkrétních skupin dětí v nouzi, cílů a požadovaných finančních prostředků, které mají být přiděleny, aby se podpůrný politický rámec stal skutečností; zdůrazňuje, že je nutné stanovit jasné a měřitelné cíle; připomíná, že je důležité zapojit všechny odpovědné regionální a místní orgány a příslušné zúčastněné strany, včetně sociální ekonomiky, vzdělávacích institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací a organizací občanské společnosti, jakož i samotných dětí a rodičů; vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o pokroku v provádění této záruky; opět připomíná, že je třeba zlepšit shromažďování kvalitních rozčleněných údajů jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU s cílem přispět ke sledování a hodnocení pokroku v úsilí o ukončení dětské chudoby a sociálního vyloučení a informovat o sledování a tvorbě politik; vítá v tomto ohledu začlenění vnitrostátních rámců pro shromažďování údajů do vnitrostátních akčních plánů pro provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy vypracovaly ve všech oblastech intervence záruky pro děti lepší ukazatele kvality s cílem odpovídajícím způsobem pochopit vícerozměrné výzvy související s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v oblasti vzdělávání a péče o děti, zdravotní péče, bydlení a přístupu k odpovídající výživě a s cílem posílit její dosah vůči nejvíce znevýhodněným dětem; opět připomíná, že je důležité umožnit členským státům výměnu osvědčených postupů;
30. vyzývá Radu, aby bezodkladně přijala návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti;
31. vyzývá Radu, aby odblokovala směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech; zdůrazňuje, že zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňuje volbu vzdělání a povolání dívek a mladých žen a přispívá k ukončení nerovností v některých odvětvích trhu práce, kde jsou ženy nedostatečně zastoupeny, a k lepším pracovním podmínkám ve feminizovaných odvětvích;
32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Zejména na obecné připomínky č. 5 k obecným opatřením k provádění Úmluvy o právech dítěte, č. 6 o zacházení s dětmi bez doprovodu a dětmi odloučenými od rodiny mimo jejich zemi původu, č. 10 o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 o právu dítěte být vyslechnuto, č. 13 o právu dítěte na ochranu před všemi formami násilí, č. 14 o právu dítěte na přednostní zohlednění jeho nejlepšího zájmu, č. 15 o právu dítěte na dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví a č. 16 o povinnostech státu týkajících se dopadu podnikatelského sektoru na práva dětí.
Studie Univerzity v Pensylvánii o vysoké návratnosti investic (ROI): https://www.impact.upenn.edu/early-childhood-toolkit/why-invest/what-is-the-return-on-investment/
Studie UNICEF o dopadech absence rodičů na děti, které moldavští migranti zanechali v zemi původu, https://www.unicef.org/socialpolicy/files/The_Impact_of_Parental_Deprivation_on_the_Development_of_Children(4).pdf.
– s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 168, 169 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,
– s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. března 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130),
– s ohledem na stávající mezinárodní předpisy v oblasti zdraví,
– s ohledem na doporučení Komise (EU) 2020/1595 ze dne 28. října 2020 o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen(1),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(2),
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a vzájemné uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU(3);
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že každý občan Unie má s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich zavedení(4) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;
B. vzhledem k tomu, že účinné testování je jedním z rozhodujících nástrojů k omezení šíření viru SARS-CoV-2 a jeho variant a ke zjišťování infekce a omezení izolačních a karanténních opatření a že bude hrát i nadále klíčovou úlohu při usnadňování volného pohybu osob a zajišťování přeshraniční přepravy a přeshraničního poskytování služeb v průběhu pandemie;
C. vzhledem k tomu, že ke sledování epidemiologické situace a rychlému zjišťování vzniku nových variant původce onemocnění COVID-19 je naprosto nezbytné zajistit dostatek testů a kapacit k jejich sekvenování;
D. vzhledem k tomu, že Komise navrhla v rámci Evropské zdravotní unie legislativní balíček předpisů;
E. vzhledem k tomu, že se přístup k těmto testům a jejich cenová dostupnost mezi jednotlivými členskými státy významně liší, zejména pokud jde o dostupnost bezplatných testů pro pracovníky v první linii, včetně pracovníků ve zdravotnictví, ve školách, na univerzitách a v zařízeních péče o děti;
F. vzhledem k tomu, že Komise navrhla za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie onemocnění COVID-19 rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení (certifikát EU týkající se onemocnění COVID-19);
G. vzhledem k tomu, že tento certifikát by usnadnil volný pohyb občanů a rezidentů EU; vzhledem k tomu, že mnoho členských států stále požaduje, aby osoby cestující na jejich území podstoupily před příjezdem nebo po něm test na COVID-19;
H. vzhledem k tomu, že do doby, než vstoupí nařízení o uvedeném certifikátu v platnost, nebudou ještě proočkováni všichni občané a rezidenti EU, a to buď proto, že jim ještě nebyla nabídnuta vakcína, nebo proto, že nemohou či nechtějí být očkováni, a že proto budou z hlediska volného pohybu odkázáni na certifikáty dokládající provedení příslušného testu nebo uzdravení;
I. vzhledem k tomu, že nedílnou součást plánovaných certifikátů EU týkajících se onemocnění COVID-19 tvoří testy založené na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT) uvedené na seznamu vytvořeném na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021;
J. vzhledem k tomu, že náklady na testy, nejisté pracovní podmínky a omezený přístup k zákonné ochraně vedou k tomu, že se sezónní pracovníci potýkají se zvláštními problémy, pokud jde o testování a domácí izolaci ve prospěch veřejného zdraví;
K. vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně zasáhlo ohrožené osoby, etnické menšiny, obyvatele pečovatelských domů, poskytování rezidenčních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova; vzhledem k tomu, že ohrožené skupiny obyvatel čelí v případě, že nebudou mít možnost využít bezplatné testy, vyššímu riziku finanční diskriminace;
L. vzhledem k tomu, že účinné testování je také jednou z hlavních součástí strategie zaměřené na urychlení hospodářského oživení a umožnění normální vzdělávací a společenské činnosti v členských státech, aby bylo zajištěno neomezené uplatňování základních svobod;
M. vzhledem k tomu, že všechny členské státy poskytují svým občanům a rezidentům očkovací látky proti onemocnění COVID-19 zdarma, avšak bezplatné testování je možné pouze v některých členských státech; vzhledem k tomu, že občané a rezidenti ostatních členských států musejí často platit za testy na COVID-19 vysokou cenu, což některým osobám neumožňuje tyto testy provádět a vzniká tak riziko jejich diskriminace na základě sociálně-ekonomického postavení;
N. vzhledem k tomu, že aby nedocházelo k nerovnosti a diskriminaci mezi očkovanými a neočkovanými občany a rezidenty EU, mělo by být testování a očkování poskytováno zdarma;
O. vzhledem k tomu, že certifikáty o testu vydané členskými státy v souladu s certifikátem EU týkajícím se onemocnění COVID-19 by měly být uznávány členskými státy, které vyžadují potvrzení o testu na infekci COVID-19 v souvislosti s omezením volného pohybu zavedeným k omezení šíření tohoto onemocnění;
P. vzhledem k tomu, že snadno dostupné informace o dostupnosti testování na COVID-19 ve všech členských státech a o jeho ceně, pokud není poskytováno zdarma, by měly být poskytovány na jednom místě;
Q. vzhledem k tomu, že nedostatečná testovací kapacita na COVID-19 a problém cenové dostupnosti těchto testů představují výzvu z hlediska účinného řešení pandemie a významnou překážku bránící volnému pohybu osob v rámci EU, ať už za účelem práce, trávení volného času nebo setkání s rodinou či z jiného důvodu;
R. vzhledem k tomu, že mimo vlastní členský stát pracuje nebo žije 17 milionů občanů a že několik milionů jich žije v okrajových nebo příhraničních oblastech, přičemž musejí pravidelně, někdy dokonce denně překračovat hranice; vzhledem k tomu, že obtíže spojené s testováním a cena těchto testů má na tyto občany neúměrně větší dopad; vzhledem k tomu, že požadavky na testování a karanténu stále vedou v případě přeshraniční přepravy zboží a poskytování přeshraničních fyzických služeb k průtahům a vyšším nákladům;
S. vzhledem k tomu, že s nejrůznějšími obtížemi, včetně finanční bariéry a komplikovaných požadavků spojených s testováním na COVID-19, se mohou potýkat i jiní cestující;
T. vzhledem k tomu, že během současné pandemie byla na podporu široké veřejnosti a hospodářství EU přijata celá řada opatření, a to i mimořádných;
U. vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je v zásadě právem všech občanů EU a že v době krize je nutné přijmout veškerá opatření, aby bylo zajištěno rovné požívání tohoto práva všemi Evropany;
V. vzhledem k tomu, že Komise nakoupila očkovací látky proti onemocnění COVID-19 společně pro všechny členské státy, a zajistila tak jejich dostupnost a nižší cenu pro všechny;
W. vzhledem k tomu, že Komise podepsala dne 18. prosince 2020 se společností Abbott a Roche rámcovou smlouvu na nákup více než 20 milionů rychlých antigenních testů, které tak mají všechny členské státy k dispozici;
X. vzhledem k tomu, že ve výjimečných případech je k omezení překážek bránících volnému pohybu v rámci jednotného trhu a k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a poskytování základních produktů a služeb nutné zavést (dočasnou) intervenci na trhu;
1. vyzývá členské státy, aby v souvislosti s certifikátem EU týkajícím se onemocnění COVID-19 zajistily v souladu s článkem 3 mandátu Parlamentu k jednání o návrhu digitálního zeleného certifikátu(5) všeobecné přístupné včasné a bezplatné testování, aby bylo zaručeno právo na volný pohyb osob v EU bez diskriminace na základě ekonomických nebo finančních prostředků; poukazuje na nebezpečí finanční diskriminace, s níž by se potýkali neočkovaní občané a rezidenti EU v případě zavedení uvedeného certifikátu;
2. vyzývá členské státy, aby zajistily bezplatné testování, zejména pro pracovníky v první linii, včetně zdravotnických pracovníků a jejich pacientů, a také ve školách, na univerzitách a v zařízeních péče o děti;
3. vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě testů na COVID-19, které se neprovádějí za účelem získání uvedeného certifikátu nebo za okolností uvedených v odstavci 2, zavedly dočasnou cenovou hranici;
4. zdůrazňuje, že tyto certifikáty vydávané na základě testu NAAT by neměly vést k dalším nerovnostem a sociálním rozdílům; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit spravedlivý rovný přístup k testování;
5. naléhavě vyzývá členské státy, aby mezitím dále uplatňovaly doporučení Komise (EU) 2020/1595, tak aby zajistily společný přístup a účinnější testovací strategie v celé EU, a aby po jeho přijetí uplatňovaly veškerá ustanovení nařízení o certifikátu EU týkajícím se onemocnění COVID-19;
6. vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem vypracování nových neinvazivních testů pro děti a ohrožené skupiny obyvatel, mj. pokud jde o varianty viru způsobujícího onemocnění COVID-19, zajistily dostatečné finanční prostředky a zintenzivnily svou snahu v rámci Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví;
7. zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly prokázat větší odhodlání chránit své občany a rezidenty, jejichž právo na svobodu pohybu by nemělo záviset na jejich sociálně-ekonomickém postavení;
8. vyzývá Komisi, aby zmobilizovala zdroje, které by usnadnily finančně spravedlivé nediskriminační zavedení interoperabilního certifikátu EU týkajícího se onemocnění COVID-19;
9. vyzývá členské státy a Komisi, aby společně nakoupily diagnostické testovací sady a podepsaly s poskytovateli laboratorních služeb v oblasti zdravotních analýz společné smlouvy, aby bylo možné rozšířit testovací kapacity na COVID-19 na úrovni EU; zdůrazňuje, že při nákupu zdravotnických prostředků je nutné zajistit vysokou míru transparentnosti a kontroly; poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zajistit, aby Komise vyčlenila dostatečný rozpočet na zakoupení příslušného vybavení uvedeného v tomto odstavci, tak aby mohla urychleně přijmout přesvědčivé kroky;
10. vítá, že Komise flexibilně urychlila vyřízení celních formalit a zrušila DPH u testovacích sad na COVID-19;
11. vyzývá členské státy, aby zdravotnickým pracovníkům a proškoleným osobám umožnila shromažďovat údaje o testování a hlásit je příslušným orgánům; zdůrazňuje, že je důležité upravovat testovací kapacity podle nejnovějších epidemiologických údajů a nahlašovat veškeré výsledky, a to i v případě, že jsou prováděny v testovacích střediscích a na pracovištích bez akreditace;
12. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu podpořila členské státy, tak aby mohly hradit náklady na testy na COVID-19, a požádala je o dobrovolný příspěvek a zajistila další finanční prostředky pro dohody o předběžném nákupu a bezplatné poskytování očkovacích látek; očekává, že toto společné úsilí inspiruje další členské státy k zajištění větší dostupnosti bezplatného testování občanů a rezidentů EU;
13. vyzývá Komisi, aby na internetových stránkách „Re-open EU“ poskytovala jasné informace o dostupnosti testů na COVID-19 a o pracovištích provádějících tyto testy a aby urychleně vytvořila aplikaci, která by uživatelům pomohla při hledání nejbližšího testovacího střediska; vyzývá Komisi, aby pomocí rozhraní pro programování aplikací zajistila snadnou dostupnost těchto informací, tak aby je cestovní kanceláře mohly jednoduše poskytovat svým klientům;
14. naléhavě vyzývá členské státy, aby v celé EU rozšířily na základě mobilních testovacích týmů a společného využívání laboratoří testovací kapacity, a to jak v případě testů NAAT, tak i rychlých antigenních testů, zejména v hlavních dopravních uzlech a turistických destinacích, mj. ve vzdálených a ostrovních regionech a v příhraničních oblastech;
15. vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit fyzickou dostupnost testovacích středisek podpořila orgány členských států při jejich budování;
16. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2021/2023(INI))
– s ohledem na nadcházející schůzku vedoucích představitelů EU a Indie, která se má konat dne 8. května 2021 v portugalském Portu,
– s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Indií vytvořené v roce 2004,
– s ohledem na dohodu o spolupráci mezi EU a Indií z roku 1994,
– s ohledem na společné prohlášení a strategické partnerství EU–Indie: plán činnosti do roku 2025(1), jež byla přijata na virtuálním summitu EU a Indie dne 15. července 2020 a také na další nedávno podepsaná společná prohlášení, včetně prohlášení o partnerství týkajících se boje proti terorismu, klimatu a energie, urbanizace, migrace a mobility a hospodaření s vodou,
– s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 20. listopadu 2018 nazvané „Prvky strategie EU pro Indii“ (JOIN(2018)0028) a na související závěry Rady ke strategii EU pro Indii ze dne 10. prosince 2018 (14634/18),
– s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně, vysoké představitelky a Komise ze dne 19. září 2018 nazvané „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031) a související závěry Rady ze dne 15. října 2018 (13097/18),
– s ohledem na závěry Rady o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií přijaté dne 28. května 2018 (9265/1/18 REV 1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. září 2001 nazvané „Evropa a Asie: Strategický rámec pro posílená partnerství“ (COM(2001)0469),
– s ohledem na budoucí nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na roky 2021–2027 (2018/0243(COD)),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020(2), ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií(3) a ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií(4), a také na svá další dřívější usnesení o Indii, včetně usnesení o případech porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,
– s ohledem na své doporučení Radě ze dne 28. října 2004 týkající se vztahů EU–Indie(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU–Indie: strategické partnerství(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o námořním pirátství(8),
– s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(9),
– s ohledem na 10. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP10), které se uskutečnilo ve dnech 27.–28. září 2018 v Bruselu, a na příslušné přijaté prohlášení a na 11. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP11), které se uskutečnilo ve dnech 26.–27. května 2021 v Phnompenhu v Kambodži,
– s ohledem na dialog EU–Indie na vysoké úrovni o obchodu a investicích, jehož první schůze se konala dne 5. února 2021,
– s ohledem na pracovní cestu Výboru pro zahraniční věci do Indie, která se uskutečnila ve dnech 21.–22. února 2017,
– s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2021,
– s ohledem na tematické obecné zásady EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad týkajících se obránců lidských práv a ochrany a podpory svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,
– s ohledem na článek 118 jednacího řádu,
– s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod a s ohledem na jeho pravomoci podle přílohy VI jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0124/2021),
A. vzhledem k tomu, že EU a Indie mají dne 8. května 2021 v portugalském Portu svolat schůzku vedoucích představitelů v návaznosti na jejich závazek pravidelně se scházet na nejvyšší úrovni a posílit strategické partnerství vytvořené v roce 2004 s cílem posílit hospodářskou a politickou spolupráci;
B. vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU–Indie získalo v posledních letech na dynamice, což odráží obnovenou politickou vůli posílit jeho strategický rozměr a svým vývojem od hospodářského partnerství ke vztahům rozšiřujícím se v řadě odvětví odráží také rostoucí geopolitickou sílu Indie a sdílené demokratické hodnoty;
C. vzhledem k tomu, že EU a Indie jako dvě největší demokracie na světě mají silné politické, hospodářské, sociální a kulturní vazby; avšak vzhledem k tomu, že dvoustranné vztahy dosud nedosáhly svého plného potenciálu a vyžadují větší politickou angažovanost; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a Indie potvrdili své odhodlání zachovat a prosazovat účinný multilateralismus a mnohostranný řád založený na pravidlech, jehož jádro tvoří Organizace spojených národů (OSN) a Světová obchodní organizace (WTO);
D. vzhledem k tomu, že se zvyšuje regionální a globální význam Indie a že Indie stále více posiluje svou pozici dárce i hospodářské a vojenské mocnosti; vzhledem k tomu, že indické předsednictví skupiny G20 v roce 2023 a její členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2021–2022 a v Radě OSN pro lidská práva v letech 2019–2021 znovu zdůraznilo potřebu posílit koordinaci v oblasti globální správy a řízení a dále podporovat společnou vizi multilateralismu založeného na pravidlech;
E. vzhledem k tomu, že strategický rámec EU zakotvený v její globální strategii, strategii týkající se Indie, strategii pro propojení EU a Asie, jakož i v nově vznikající indicko-tichomořské strategii, zdůraznily zásadní význam spolupráce s Indií v rámci globální agendy EU; vzhledem k tomu, že dvoustranná a mnohostranná spolupráce v současném kontextu zvýšených globálních rizik a rostoucí konkurence velmocí by měla zahrnovat posílení mezinárodní bezpečnosti, posílení připravenosti a reakce na celosvětové mimořádné události v oblasti zdraví, jako je současná pandemie COVID-19, posílení globální hospodářské stability a růstu podporujícího začlenění a provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;
F. vzhledem k tomu, že Indie má silnou a rostoucí ekonomiku; vzhledem k tomu, že EU je hlavním obchodním partnerem Indie, zatímco Indie je 9. největším obchodním partnerem EU; vzhledem k tomu, že Indický oceán má strategický význam pro celosvětový obchod a rovněž zásadní hospodářský a strategický význam jak pro EU, tak pro Indii; vzhledem k tomu, že EU a Indie mají silné společné zájmy v indicko-tichomořském regionu a zaměřují se na jeho udržení jako oblasti spravedlivé hospodářské soutěže, nenarušených námořních komunikačních tras, stability a bezpečnosti;
G. vzhledem k tomu, že konektivita by měla být důležitým prvkem společné strategické agendy EU–Indie v souladu se strategií pro propojení EU a Asie; vzhledem k tomu, že na posledním summitu EU a Indie byly dohodnuty zásady udržitelné konektivity, a dohodlo se, že budou přezkoumány způsoby, jak zlepšit propojení mezi EU a Indií a následné propojení se třetími zeměmi, a to i v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že komplexnost propojení se neomezuje pouze na fyzickou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice, ale také na námořní trasy, digitální infrastrukturu a environmentální aspekty, se zvláštním důrazem na Zelenou dohodu pro Evropu; vzhledem k tomu, že propojení má geopolitickou a transformační úlohu a působí také jako udržitelný nástroj růstu a zaměstnanosti;
H. vzhledem k tomu, že pro podporu účinné diplomacie v oblasti klimatu a globálního závazku k provádění Pařížské dohody a celosvětové ochrany klimatu a životního prostředí je zapotřebí vedoucí postavení EU a Indie;
I. vzhledem k tomu, že místní a mezinárodní pozorovatelé v oblasti lidských práv uvádějí, že obráncům lidských práv a novinářům v Indii chybí bezpečné pracovní prostředí; vzhledem k tomu, že v říjnu 2020 vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala indickou vládu, aby chránila práva obránců lidských práv a nevládních organizací, a vyjádřila znepokojení nad zmenšujícím se prostorem pro organizace občanské společnosti, zadržováním obránců lidských práv a obviněním vzneseným proti lidem, kteří jednoduše uplatňovali svá práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování, jakož i nad používáním zákonů k potlačování nesouhlasu, jako je zákon o regulaci zahraničních příspěvků a zákon o předcházení nezákonným činnostem;
J. vzhledem k tomu, že Amnesty International byla nucena zavřít své kanceláře v Indii poté, co byly její bankovní účty zmrazeny kvůli údajnému porušení zákona o regulaci zahraničních příspěvků, a tři zvláštní zpravodajové OSN vyzvali ke změně zákona v souladu s právy a povinnostmi Indie podle mezinárodního práva;
K. vzhledem k tomu, že skupiny občanské společnosti uvádějí, že ženy v Indii čelí řadě závažných problémů a porušování svých práv, mimo jiné v souvislosti s kulturními, kmenovými a tradičními praktikami, sexuálním násilím a obtěžováním a obchodováním s lidmi; vzhledem k tomu, že ženy pocházející z náboženských menšin jsou dvojnásobně zranitelné, což se ještě zhoršuje v případě žen patřících do nižší kasty;
L. vzhledem k tomu, že ačkoli je diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě zakázána, zůstává v Indii systémovým problémem, a to i v systému správy trestního soudnictví, který dalitům brání v přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a rozpočtovým prostředkům na rozvoj dalitů;
M. vzhledem k tomu, že Indie je jednou ze zemí nejhůře zasažených novou pandemií COVID-19, s více než 11 miliony potvrzených případů a více než 150 000 úmrtí, a vzhledem k tomu, že indická vláda přijala iniciativu k darování milionů dávek vakcín zemím v jejím bezprostředním sousedství a klíčovým partnerským zemím v Indickém oceánu;
1. doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:
Obecné vztahy mezi EU a Indií
a)
nadále zlepšovat a prohlubovat vztahy mezi EU a Indií jako strategickými partnery a dodržovat závazek pořádat pravidelné víceúrovňové dialogy, včetně summitů;
b)
upevňovat pokrok dosažený v rámci strategického partnerství od loňského summitu a dosáhnout hmatatelného pokroku v prioritních otázkách, zejména pokud jde o odolnost globálního zdraví, změnu klimatu a ekologický růst, digitalizaci a nové technologie, konektivitu, obchod a investice, zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku a lidská práva;
c)
nadále se zasazovat o strategii EU týkající se Indie z roku 2018 a plán činnosti EU a Indie do roku 2025 a plně je provádět, a to v koordinaci s vlastními vztahy členských států s Indií; stanovit jasná a veřejná kritéria pro měření pokroku v plnění tohoto plánu; zajistit parlamentní dohled nad politikou EU vůči Indii prostřednictvím pravidelných výměn názorů s Výborem pro zahraniční věci;
d)
uvolnit plný potenciál dvoustranných vztahů mezi dvěma největšími demokraciemi na světě; opětovně zdůrazňovat potřebu hlubšího partnerství založeného na sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, pluralismus, právní stát, rovnost, dodržování lidských práv, závazek k prosazování inkluzivního a soudržného světového řádu založeného na pravidlech, účinného multilateralismu a udržitelného rozvoje a míru a stability ve světě;
e)
zdůrazňovat význam Indie jako partnera v celosvětovém boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a při ekologické transformaci na energii z obnovitelných zdrojů a klimatickou neutralitu; upevňovat společné plány pro plné provádění Pařížské dohody a z ní vyplývajících vnitrostátně stanovených příspěvků a plány pro společnou diplomacii v oblasti klimatu;
f)
oživit žádost Rady z roku 2018 o modernizaci institucionální struktury dohody o spolupráci mezi EU a Indií z roku 1994 v souladu s novými společnými ambicemi a globálními výzvami; oživit myšlenku vyjednání dohody o strategickém partnerství se silným parlamentním rozměrem, která bude případně podporovat kontakty a spolupráci na státní úrovni;
g)
podporovat strukturovaný meziparlamentní dialog, mimo jiné vybízením indické strany k vytvoření stálého orgánu v dolní sněmovně (Lók Sabha) a horní sněmovně (Rádžja Sabha) jako protějšku k delegaci Evropského parlamentu pro vztahy s Indickou republikou a podporou kontaktů mezi výbory;
h)
zajistit aktivní a pravidelné konzultace a zapojení občanské společnosti EU a Indie, včetně odborových svazů, náboženských organizací, feministických a LGBTQI organizací, organizací na ochranu životního prostředí, obchodních komor a dalších zúčastněných stran, do rozvoje, provádění a monitorování vztahů mezi EU a Indií; usilovat za tímto účelem o vytvoření platformy občanské společnosti EU–Indie a summitu mládeže EU–Indie jako doprovodné akce budoucích summitů EU–Indie s cílem posílit vztahy mezi mladšími generacemi;
i)
upevňovat úsilí EU v oblasti veřejné diplomacie s cílem zlepšit vzájemné porozumění mezi EU, jejími členskými státy a Indií a pomoci rozšiřovat znalosti na obou stranách, a to zapojením akademické obce, expertních skupin a zástupců z celé EU a Indie;
Spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky
j)
podporovat větší součinnost v zahraniční a bezpečnostní politice prostřednictvím stávajících příslušných mechanismů dialogu a fór zřízených v rámci plánu činnosti EU a Indie do roku 2025 a s ohledem na nedávný strategický důraz EU na posílenou bezpečnostní spolupráci v Asii a s Asií, v níž Indie hraje stále důležitější strategickou úlohu;
k)
zdůrazňovat, že větší spolupráce EU a Indie v oblasti bezpečnosti a obrany by nemělo být vnímáno jako příspěvek k polarizaci indicko-tichomořské oblasti, ale spíše za podporu sdílené bezpečnosti, stability a mírového rozvoje;
l)
zdůraznit, že je třeba provádět užší tematickou koordinaci mezinárodních bezpečnostních politik a přijmout opatření v oblastech, jako je jaderná bezpečnost a nešíření a kontrola zbraní hromadného ničení, omezení ve využívání chemických, biologických a radiologických zbraní, podpora předcházení regionálním konfliktům a budování míru, boj proti pirátství, námořní bezpečnost, boj proti terorismu (včetně boje proti radikalizaci, praní peněz a financování terorismu), násilnému extremismu a dezinformačním kampaním, jakož i kybernetická bezpečnost, hybridní hrozby a vesmír; zdůraznit význam dialogu EU–Indie o boji proti terorismu; posílit vojenské vztahy a výměny s cílem podpořit strategické partnerství mezi EU a Indií;
m)
poukázat na to, že EU a Indie jsou dvěma největšími přispěvateli v operacích OSN k udržení míru a angažovanými obhájci udržitelného míru; vybízet k diskusi a iniciativám, které usilují o rozšiřování spolupráce v oblasti udržování míru;
n)
pozitivně ohodnotit šest konzultací mezi EU a Indií týkajících se odzbrojení a nešíření zbraní, které se uskutečnily v pravidelných intervalech, a vybídnout Indii, aby posílila regionální spolupráci a přijala v tomto ohledu konkrétní opatření; vzít na vědomí, že Indie se připojila ke třem hlavním mnohostranným režimům pro kontrolu vývozu v souvislosti se šířením zbraní, a vybízet k užšímu partnerství mezi EU a Indií v rámci těchto fór;
o)
koordinovat postoje a iniciativy na mnohostranných fórech, zejména v rámci OSN, WTO a G20, prosazováním společných cílů v souladu se společnými mezinárodními hodnotami a standardy, posilováním dialogu a účinným sladěním postojů na obranu multilateralismu a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech; zapojit se do diskusí o reformě Rady bezpečnosti OSN a pracovních metod a podpořit snahu Indie o trvalé členství v reformované Radě bezpečnosti OSN;
p)
podporovat předcházení konfliktům a hospodářskou spolupráci podporou iniciativ regionální integrace v jižní Asii, mimo jiné v rámci Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (SAARC);
q)
vycházet z rozsáhlých regionálních zkušeností Indie a ze stávajících přístupů členských států EU k indicko-tichomořské oblasti s cílem vypracovat proaktivní, komplexní a realistickou evropskou indicko-tichomořskou strategii založenou na společných zásadách, hodnotách a zájmech, a to i ekonomických, a na mezinárodním právu; ve vhodných případech usilovat o koordinaci politik EU a Indie vůči indicko-tichomořské oblasti a rozšířit spolupráci tak, aby zahrnovala všechny oblasti společného zájmu; náležitě zohlednit svrchovaná politická rozhodnutí jiných zemí v regionu a dvoustranné vztahy EU s těmito zeměmi;
r)
podporovat ambiciózní společnou činnost s konkrétními opatřeními v oblasti koordinace rozvojové a humanitární pomoci, a to i na Blízkém východě a v Africe, jakož i v oblasti posilování demokratických procesů a boje proti autoritářským trendům a všem druhům extremismu, včetně nacionalistického a náboženského;
s)
podporovat společnou činnost při koordinaci operací v oblasti zajišťování potravin a odstraňování následků katastrof v souladu s humanitárními zásadami zakotvenými v mezinárodním humanitárním právu, včetně nestrannosti, neutrality a nediskriminace při poskytování pomoci;
t)
dát najevo, že EU situaci v Kašmíru pozorně sleduje; znovu zdůraznit svou podporu stability a zmírnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které jsou státy s jadernými zbraněmi, a nadále se zasazovat o dodržování lidských práv a základních svobod; podporovat provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN a zpráv UNHCR o Kašmíru; vyzvat Indii a Pákistán, aby zvážily obrovské lidské, hospodářské a politické přínosy vyřešení tohoto konfliktu;
u)
obnovit úsilí EU o sblížení a obnovení dobrých sousedských vztahů mezi Indií a Pákistánem na základě zásad mezinárodního práva prostřednictvím komplexního dialogu a postupného přístupu, počínaje opatřeními na budování důvěry; v této souvislosti ocenit společné prohlášení Indie a Pákistánu o příměří ze dne 25. února 2021 jako důležitý krok k nastolení míru a stability v regionu; zdůraznit význam dvoustranného rozměru při úsilí o nastolení trvalého míru a spolupráce mezi Indií a Pákistánem, což by pozitivně přispělo k bezpečnosti a hospodářskému rozvoji regionu; zdůraznit odpovědnost obou států jakožto jaderných mocností za budování míru;
v)
uznat dlouhodobou podporu, kterou Indie poskytuje Afghánistánu, a její závazek k úsilí o budování míru zaměřenému na lidi a vedenému na místní úrovni; spolupracovat s Indií a dalšími regionálními státy na podpoře stabilizace, bezpečnosti, mírového řešení konfliktů a demokratických hodnot v této zemi, včetně práv žen; zopakovat, že mírový a prosperující Afghánistán by byl ku prospěchu širšího regionu;
w)
zdůraznit, že ochrana míru, stability a svobody plavby v asijsko-tichomořském regionu má nadále prvořadý význam pro zájmy EU a jejích členských států; zvýšit vzájemnou angažovanost s cílem zajistit, aby obchod v indicko-tichomořské oblasti nebyl omezován; podporovat další společné chápání Úmluvy OSN o mořském právu, a to i s ohledem na svobodu plavby, a zintenzivnit spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti a společné výcvikové mise v indicko-tichomořské oblasti s cílem zachovat bezpečnost a svobodu plavby po námořních komunikačních trasách (SLOC); připomenout, že zejména v souvislosti s rostoucí rivalitou mezi regionálními mocnostmi by se spolupráce se zeměmi indicko-tichomořské oblasti měla řídit zásadami otevřenosti, prosperity, inkluzivnosti, udržitelnosti, transparentnosti, reciprocity a životaschopnosti; zahájit dialog na vysoké úrovni mezi EU a Indií o námořní spolupráci, jehož cílem je rozšířit rozsah stávajících konzultací o boji proti pirátství a zvýšit interoperabilitu a koordinaci operace EUNAVFOR Atalanta, indického střediska pro syntézu informací pro oblast Indického oceánu (IFC-IOR) a indického námořnictva v oblasti námořního dohledu, pomoci při katastrofách a společné odborné přípravy a cvičení;
x)
společně podporovat další dialog s cílem brzkého uzavření kodexu chování v Jihočínském moři, který by v souladu s mezinárodním právem nebyl na újmu legitimním právům žádného státu;
y)
vyjádřit znepokojení nad zhoršováním vztahů mezi Indií a Čínskou lidovou republikou (ČLR), mimo jiné v důsledku expanzivní politiky a významného navyšování vojenských kapacit ČLR; podporovat mírové řešení sporů, konstruktivní a komplexní dialog a dodržování mezinárodního práva na hranici mezi Indií a ČLR;
z)
uznat závazek Indie vůči agendě týkající se žen, míru a bezpečnosti prostřednictvím jejího přínosu k mírovým misím; posílit jejich vzájemný závazek ohledně uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, včetně vypracování národních akčních plánů s příslušnými rozpočtovými prostředky pro účinné uplatňování;
aa)
podporovat společný závazek k provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250, 2419 a 2535 o mládeži, míru a bezpečnosti, mimo jiné vypracováním příslušných národních strategií a akčních plánů s odpovídajícími rozpočtovými prostředky a důrazem na předcházení konfliktům; vybídnout Indii, aby spolu s členskými státy EU investovala do kapacit mladých lidí a aby spolupracovala s mládežnickými organizacemi při podpoře dialogu a odpovědnosti; hledat nové způsoby, jak mladé lidi zapojit do budování pozitivního míru a bezpečnosti;
Prosazování právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných
ab)
učinit lidská práva a demokratické hodnoty ústředním prvkem spolupráce EU s Indií, a umožnit tak konstruktivní dialog zaměřený na výsledky a hlubší vzájemné porozumění; ve spolupráci s Indií vypracovat strategii pro řešení otázek lidských práv, zejména těch, které se týkají žen, dětí, etnických a náboženských menšin a svobody náboženského vyznání a přesvědčení, a zabývat se otázkami právního státu, jako je boj proti korupci, jakož i svobodné a bezpečné prostředí pro nezávislé novináře a občanskou společnost, včetně obránců lidských práv, a začlenit otázky lidských práv do širšího partnerství EU a Indie;
ac)
vyjádřit hluboké znepokojení nad novelou indického zákona o občanství, která je podle názoru Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze své podstaty hluboce diskriminační vůči muslimům a nebezpečně rozděluje společnost; vybídnout Indii, aby zaručila právo svobodně praktikovat a propagovat náboženství podle vlastní volby, jak je zakotveno v článku 25 její ústavy; usilovat o odstranění nenávistných verbálních projevů podněcujících k diskriminaci nebo násilí, které vedou k toxickému prostředí, v němž může beztrestně docházet k nesnášenlivosti a násilí vůči náboženským menšinám, a odrazovat od takových projevů; sdílet osvědčené postupy týkající se výcviku policejních sil v oblasti tolerance a mezinárodních norem v oblasti lidských práv; uznat souvislost mezi zákony proti konverzi a násilím vůči náboženským menšinám, zejména křesťanským a muslimským komunitám;
ad)
vybídnout Indii jakožto člena Rady OSN pro lidská práva, aby jednala na základě všech doporučení vyplývajících z procesu všeobecného pravidelného přezkumu, přijala a usnadňovala návštěvy zvláštních zpravodajů OSN, včetně zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu, zvláštního zpravodaje OSN pro právo na svobodu pokojného shromažďování a sdružování a zvláštního zpravodaje OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy, a úzce s nimi spolupracovala při sledování vývoje v oblasti občanského prostoru a základních práv a svobod v rámci svého závazku podporovat skutečnou účast a účinné zapojení občanské společnosti do prosazování a ochrany lidských práv;
ae)
řešit situaci v oblasti lidských práv a výzvy, jimž čelí občanská společnost, zejména obavy, které vznesli vysoká komisařka OSN pro lidská práva a zvláštní zpravodajové OSN v dialogu s indickými orgány, a to i na úrovni summitu; vybídnout Indii jako největší světovou demokracii, aby prokázala své odhodlání dodržovat, chránit a plně prosazovat ústavně zaručená práva na svobodu projevu pro všechny, a to i na internetu, právo na pokojné shromažďování a sdružování, rovněž v souvislosti s nedávnými rozsáhlými protesty zemědělců, a svobodu náboženského vyznání a přesvědčení; vyzvat Indii, aby zajistila bezpečné prostředí pro práci obránců lidských práv, ochránců životního prostředí, novinářů a dalších subjektů občanské společnosti a chránila a zaručila jejich základní práva a svobody bez politického či ekonomickému tlaku a aby přestala uplatňovat zákony proti pobuřování a terorismu jako prostředek k omezení jejich legitimních činností, mimo jiné v Džammú a Kašmíru, ukončila plošné omezování přístupu k internetu, přezkoumala právní předpisy s cílem zabránit jejich možnému zneužití k umlčení disentu a změnila zákony, které podporují diskriminaci, usnadnila přístup ke spravedlnosti a zajistila odpovědnost za porušování lidských práv; řešit škodlivé účinky zákona o regulaci zahraničních příspěvků (FCRA) na organizace občanské společnosti;
af)
vybídnout Indii, aby podnikla další kroky s cílem vyšetřit násilí a diskriminaci na základě pohlaví a předcházet mu a aby prosazovala rovnost žen a mužů a posílení postavení žen; řešit problém rostoucího násilí páchaného na ženách a dívkách v Indii podporou důkladného vyšetřování násilných trestných činů páchaných na ženách a dívkách a odbornou přípravou úředníků v oblasti policejní práce a vyšetřování na základě informací o traumatech, uplatňováním účinného monitorovacího mechanismu, který dohlíží na provádění právních předpisů týkajících se sexuálního násilí páchaného na ženách a dívkách, a urychlením soudního řízení a zlepšením ochrany obětí;
ag)
řešit problém rozšířené diskriminace na základě příslušnosti ke kastě a důležitou otázku udělování práv komunitám ádivásíů podle zákona o uznání práv obyvatel lesů;
ah)
připomenout principiální a dlouhodobé odmítání trestu smrti ze strany EU a zopakovat svůj požadavek, aby Indie zavedla moratorium na trest smrti s cílem dosáhnout trvalého zrušení trestu smrti;
ai)
uznat proces probíhající v Indii zaměřený na vypracování národního akčního plánu pro podnikání a lidská práva s cílem plně provést obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a připomenout, že všechny společnosti nesou odpovědnost za dodržování lidských práv ve svých hodnotových řetězcích, a vybídnout EU i Indii k aktivní účasti na probíhajících jednáních o závazné smlouvě OSN o odpovědnosti podniků v oblasti lidských práv;
aj)
naléhavě vyzvat Indii, aby ratifikovala Úmluvu OSN proti mučení a opční protokol k této úmluvě a Úmluvu OSN o ochraně všech osob před násilným zmizením;
ak)
vybídnout Indii, aby dále podporovala úsilí v oblasti mezinárodního soudnictví podpisem Římského statutu Mezinárodního trestního soudu;
al)
vybídnout Indii, aby pokračovala v tradici poskytování ochrany osobám prchajícím před násilím a pronásledováním, dokud nebudou vytvořeny podmínky pro bezpečný, důstojný a dobrovolný návrat, a aby přijala veškerá nezbytná opatření k odstranění rizika absence státní příslušnosti pro komunity v Indii;
am)
zopakovat, že je důležité zapojit se co nejdříve do pravidelného dialogu o lidských právech mezi EU a Indií v souladu se závazkem učiněným v plánu činnosti EU a Indie a se společným záměrem obnovit po osmi letech, během nichž neproběhla žádná schůzka, konání schůzek, které budou pro obě strany významnou příležitostí k projednání a vyřešení zbývajících otázek v oblasti lidských práv; pozvednout dialog na úroveň ústředí a usilovat o to, aby byl smysluplnější prostřednictvím účasti na vysoké úrovni, stanovení konkrétních závazků, kritérií a měřítek pokroku, řešení jednotlivých případů a usnadnění dialogu občanské společnosti mezi EU a Indií před zahájením mezivládního dialogu; požádat ESVČ, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o dosažených výsledcích;
Obchod pro udržitelnost a prosperitu
an)
připomenout, že objem obchodu mezi EU a Indií se v letech 2009 až 2019 zvýšil o více než 70 % a že je ve společném zájmu upevňovat hospodářské vazby; uznat, že Indie je solidní alternativou pro EU, která chce diverzifikovat své dodavatelské řetězce, a že EU je pro Indii největším obchodním partnerem v zemědělsko-potravinářském odvětví;
ao)
využít příležitost, kterou nabízí schůzka vedoucích představitelů EU a Indie, a na nejvyšší úrovni se v otázkách obchodu a investic otevřeně zabývat spoluprací založenou na hodnotách; znovu zdůraznit, že EU je připravena zvážit zahájení jednání o samostatné dohodě o ochraně investic, která by zvýšila právní jistotu pro investory na obou stranách a dále posílila dvoustranné obchodní vztahy; usilovat o dosažení společných a vzájemně prospěšných cílů v těchto oblastech, které by mohly přispět k hospodářskému růstu a inovacím a které jsou v souladu s univerzálními lidskými právy, včetně pracovních práv, přispívají k jejich dodržování a podporují boj proti změně klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030;
ap)
co nejlépe využít závazku Indie k multilateralismu a mezinárodnímu obchodnímu řádu založenému na pravidlech; prosazovat rozhodující úlohu Indie v pokračujícím úsilí o reformu Světové obchodní organizace;
aq)
vyhodnotit, do jaké míry je třeba aktualizovat mandát Komise k jednání, má-li být uzavřena dohoda o obchodu a spolupráci, která by zahrnovala ambiciózní ustanovení o vymahatelné kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji v souladu s Pařížskou dohodou, jakož i příslušná ustanovení týkající se práv a povinností investorů a lidských práv; zajistit konstruktivní vyjednávání a zároveň dbát na odlišné úrovně ambicí, které obě strany mohou mít; v tomto ohledu vycházet z povzbudivého vývoje v postoji indických orgánů, pokud jde o jejich připravenost začlenit ustanovení o obchodu a udržitelném rozvoji do budoucí dohody;
Odolnost prostřednictvím odvětvových partnerství
ar)
dokončit jednání o partnerství v oblasti konektivity vedená s Indií; podporovat toto partnerství zejména poskytováním půjček a záruk na udržitelné investice do bilaterálních a multilaterálních projektů v oblasti digitální a ekologické infrastruktury v Indii veřejnými a soukromými subjekty EU, jako je Evropská investiční banka (EIB), a novým nástrojem vnějšího financování v souladu s potenciálem nastíněným ve strategii propojení EU-Asie; prozkoumat synergie mezi spoluprací EU a Indie a spoluprací se zeměmi jižní Asie a koordinací různých strategií v oblasti propojení;
as)
zajistit, aby inciativy v oblasti konektivity byly založeny na sociálních, enviromnentálních a fiskálních normách a hodnotách udržitelnosti, transparentnosti, inkluzivnosti, právního státu, dodržování lidských práv a reciprocity a aby byly plně v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC) a jejími právními nástroji, včetně Pařížské dohody;
at)
uznat odborné znalosti Indie v oblasti zvládání přírodních katastrof; zintenzivnit spolupráci s Indií při zvyšování připravenosti regionu na přírodní katastrofy, mimo jiné prostřednictvím partnerství v rámci koalice pro infrastrukturu odolnou vůči katastrofám, mnohostranného úsilí o rozšíření výzkumu a sdílení znalostí, pokud jde o řízení rizik v oblasti infrastruktury;
au)
posílit spolupráci v oblasti udržitelné mobility prostřednictvím konkrétních opatření, jako je další rozvoj infrastruktur pro elektrickou dopravu, a investice do železničních projektů; zdůraznit zásadní význam železnic pro zmírnění přetížení dopravy a znečištění ve velkých městských oblastech, dosažení cílů v oblasti klimatu a zajištění odolnosti životně důležitých dodavatelských řetězců, a to i během krizí;
av)
podporovat další spolupráci při řešení výzev, které představuje rychlá urbanizace, mimo jiné výměnou znalostí a osvědčených postupů prostřednictvím sdílených platforem a spolupráce mezi městy, spolupráce v oblasti technologií inteligentních měst a pokračující finanční podpory projektů městské dopravy v Indii prostřednictvím EIB;
aw)
připomenout úlohu Indie coby významného výrobce léčivých přípravků, generických léčiv a očkovacích látek, zejména v kontextu probíhající celosvětové zdravotní krize; podporovat společné podniky s cílem zajistit všeobecný přístup k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19; usilovat o to, aby EU a Indie zaujaly vedoucí postavení v prosazování zdraví coby globálního veřejného statku, zejména podporou multilaterálních iniciativ, včetně nástroje pro globální přístup k vakcíně proti COVID-19 (COVAX), a napomoci k zajištění všeobecného přístupu k očkovacím látkám, zejména v zemích s nižšími příjmy, a to především spoluprací v rámci příslušných mezinárodních fór;
ax)
zvýšit úroveň ambicí v oblasti dvoustranné a mnohostranné spolupráce mezi EU a Indií v souvislosti se změnou klimatu, zejména urychlením zeleného růstu a spravedlivého a bezpečného přechodu na čistou energii, dosažením klimatické neutrality a posílením ambicí vnitrostátně stanovených příspěvků; i nadále na celosvětové úrovni společně zaujímat vedoucí postavení v prosazování Pařížské dohody a zaměřovat se na uskutečňování programů čisté a obnovitelné energie a oběhového hospodářství;
ay)
znovu potvrdit společný závazek jakožto dva hlavní světoví producenti emisí skleníkových plynů ke koordinovanějšímu úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu; vzít na vědomí vedoucí postavení Indie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pokrok dosažený prostřednictvím partnerství EU a Indie v oblasti čisté energie a klimatu; podporovat investice do dalšího pokroku v oblasti elektrické mobility, udržitelného chlazení, technologií baterií nové generace, distribuované výroby elektřiny a spravedlivého přechodu v Indii a spolupráci v těchto oblastech; zahájit diskusi o strategické spolupráci v oblasti vzácných zemin a zvážit její zahájení; zintenzivnit provádění partnerství pro udržitelné hospodaření s vodou;
az)
prosazovat společný ambiciózní program a vyvíjet celosvětové úsilí v oblasti biologické rozmanitosti, a to i v období před konferencí smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP 15), která se uskuteční v květnu 2021;
ba)
usilovat o společné vedení při stanovování a prosazování mezinárodních norem v digitální ekonomice založených na udržitelné a odpovědné digitalizaci a právním státě a prostředí IKT založeném na lidských právech a současně řešit hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti a chránit základní práva a svobody, včetně ochrany osobních údajů;
bb)
zvýšit ambice EU v oblasti digitální konektivity s Indií v souvislosti se strategií digitální transformace EU; spolupracovat s Indií na vývoji a využívání kritických technologií s přihlédnutím k velkým strategickým a bezpečnostním důsledkům těchto revolučních technologií; investovat do partnerství v oblasti digitálních služeb a rozvoje odpovědné umělé inteligence založené na lidských právech; přivítat úsilí Indie o dosažení vysoké úrovně ochrany osobních údajů podobné úrovni, kterou zajišťuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů, a pokračovat v podpoře ochrany osobních údajů v Indii; vyzdvihnout vzájemný prospěch intenzivnější spolupráce v této oblasti; podporovat další sbližování regulačních rámců s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů a soukromí, a to i prostřednictvím možných rozhodnutí o přiměřenosti údajů, s cílem usnadnit bezpečné a zabezpečené přeshraniční toky údajů, což umožní užší spolupráci zejména v odvětví IKT a digitálních služeb; vzít na vědomí, že sladění indických a evropských právních předpisů týkajících se údajů by významně usnadnilo vzájemnou spolupráci, obchod a bezpečné předávání informací a odborných znalostí; usilovat o zopakování mezinárodních dohod EU o roamingu s Indií;
bc)
připomenout, že rozvoj digitálního odvětví má zásadní význam pro bezpečnost a musí zahrnovat diverzifikaci dodavatelského řetězce výrobců zařízení prostřednictvím podpory otevřených a interoperabilních síťových architektur a partnerství v oblasti digitalizace s partnery, kteří sdílejí hodnoty EU a využívají technologie v souladu se základními právy;
bd)
přijmout účinná opatření k usnadnění mobility mezi EU a Indií, a to i pro migranty, studenty, vysoce kvalifikované pracovníky a umělce, s ohledem na dostupnost dovedností a potřeby trhu práce v EU a Indii; uznat značné množství talentů v oblasti digitalizace a umělé inteligence v Indii i EU a společný zájem o rozvoj odborných znalostí a spolupráce na vysoké úrovni v této oblasti;
be)
považovat mezilidské výměny za jeden z hlavních rozměrů strategického partnerství; vyzvat k hlubšímu partnerství v oblasti veřejného vzdělávání, výzkumu a inovací a kulturní výměny; vyzvat členské státy EU a Indii, aby investovaly zejména do schopností a vůdčích dovedností mladých lidí a zajistily jejich smysluplné zapojení do politického a hospodářského života; podporovat účast Indie, zejména indických studentů a mladých praktiků, v programech EU, jako je Horizont Evropa, Evropská rada pro výzkum, stipendium Marie Sklodowské-Curie, a mezilidské kontakty ve vzdělávání a kultuře; v tomto ohledu podporovat program Erasmus+ a zajistit rovné začlenění studentek, vědeckých pracovnic, výzkumných pracovnic a odbornic do těchto programů; pokračovat v úzké spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, včetně digitálních technologií zaměřených na člověka a vycházejících z etických zásad, a současně podporovat posilování digitální gramotnosti a dovedností;
bf)
dále prozkoumat možnosti komplexní spolupráce v rámci skupiny G20 v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik, jako je sociální ochrana, minimální mzda, účast žen na trhu práce, vytváření důstojných pracovních míst a bezpečnost a ochrana zdraví při práci; spolupracovat na vymýcení dětské práce podporou uplatňování a sledování dodržování úmluv MOP č. 138 (Úmluva o nejnižším věku) a 182 (Úmluva o nejhorších formách dětské práce), které Indie ratifikovala v červnu 2017;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2020/2140(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(2),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019 (COM(2020)0265),
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi orgánů(3), na zprávu Účetního dvora o výkonnosti rozpočtu EU – stav ke konci roku 2019 spolu s odpověďmi orgánů(4) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne1. března 2021 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (nyní Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(7),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(8),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2019(9),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(10),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(11) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(14), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(15),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(16),
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (nyní Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(17),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(18),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2019(19),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(20),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(21) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(22), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(24), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(25),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(26),
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium úřadující ředitelce Výkonné agentury Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, úřadující ředitelce Výkonné agentury Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(27),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(28),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2019(29),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(30),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(31) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(32), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(33), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(34), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a kterým se zrušuje rozhodnutí 2004/858/ES(35),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny na Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny(36),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(37),
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(38),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(39),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2019(40),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(41),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(42) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(43), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(44), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(45), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(46),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(47),
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum (nyní Evropská výkonná agentura pro výzkum) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(48),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(49),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2019(50),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(51),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(52) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(53), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(56),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(57),
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Evropské výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Evropské výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L)
7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě (nyní Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(58),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(59),
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2019(60),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(61),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(62) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(63), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(64), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(65), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení Rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(66),
– s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(67),
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(68),
– s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(69),
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,
– s ohledem na výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019 (COM(2020)0265),
– s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi orgánů(70), na zprávu Účetního dvora o výkonnosti rozpočtu EU – stav ke konci roku 2019 spolu s odpověďmi orgánů(71) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(72) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),
– s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(73), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(74), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),
1. schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2020/2140(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise,
– s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0117/2021),
A. vzhledem k tomu, že rozpočet Unie je významným nástrojem k dosahování společných politických cílů a v průměru představuje 1,0 % HND EU nebo 2,1 % výdajů vládních institucí členských států a celkových veřejných výdajů v Unii;
B. vzhledem k tomu, že Parlament během udělování absolutoria Komisi ověřuje a hodnotí na základě provedených interních a externích auditů, zda byly prostředky vynaloženy správně a zda bylo dosaženo politických cílů, čímž potvrzuje řádnost a výkonnost, pokud jde o zhodnocení finančních výdajů Komise;
C. vzhledem k tomu, že postup udělování absolutoria za rok 2019 se týká roku vyznačujícího se politickými a institucionálními změnami: po volbách do Evropského parlamentu bylo dne 2. července 2019 zahájeno jeho nové volební období, byla jmenována nová Komise, která se ujala úřadu dne 1. prosince 2019 a která stanovila nové politické priority, jako je Zelená dohoda pro Evropu a rostoucí důraz na digitalizaci Unie a na ochranu jejích hodnot a peněz daňových poplatníků Unie;
D. vzhledem k tomu, že šíření onemocnění způsobeného novým typem koronaviru (COVID-19) si nevyžádalo žádné úpravy údajů vykázaných v účetní závěrce Unie za rok 2019; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 bude mít v roce 2020 a v následujících letech značný globální dopad i významné důsledky pro rozpočet Unie, a vzhledem k tomu, že v tomto ohledu musíme zvláště pečlivě určit, zda Komise používá rozpočet Unie efektivně a transparentně, protože od roku 2020 bude mít realizace iniciativ Unie pro okamžitou reakci dopad na vykázání, ocenění či reklasifikaci řady aktiv a závazků ve finančních výkazech Unie;
E. vzhledem k tomu, že v přímém důsledku vypuknutí nákazy novým typem koronaviru (COVID-19) nemohl Výbor pro rozpočtovou kontrolu organizovat nebo plně provádět všechny plánované činnosti související s obvyklými kontrolami výdajů orgánů Unie, tj. své pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, veřejná slyšení či semináře, a že se tedy musel ještě více spoléhat na práci Účetního dvora;
Politické priority
1. v souvislosti s plněním rozpočtu Unie zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásadu řádného finančního řízení zakotvenou v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a plnit priority a cíle programů, jež přispívají k posílení evropské integrace a vytváření ještě soudržnější Unie;
2. je znepokojen stavem právního státu v určitých členských státech a finančními ztrátami způsobenými těmito nedostatky; očekává, že Komise v takových případech využije všechny nástroje, které má k dispozici, k pozastavení a omezení přístupu k financování Unie, včetně nařízení o právním státu; zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu je jedním z předpokladů řádného finančního řízení, včetně účinného a účelného přidělování a správy evropských finančních prostředků; vřele v tomto ohledu vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie; vítá, že Komise zahájila práci na příslušných pokynech; zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) již jednoznačně uvedl, že prohlášení obsažená v závěrech Evropské rady nemohou mít přednost před textem nařízení nebo jej změnit;
3. připomíná, že nařízení nebo jeho část může zrušit pouze Soudní dvůr; vyzývá proto Komisi, aby jakožto „strážkyně Smluv“ uplatňovala toto nařízení ode dne jeho vstupu v platnost a aby v případě potřeby zahájila mechanismy právního státu, aby zajistila ochranu všech aspektů finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021; připomíná, že Parlament může Komisi pohnat k odpovědnosti za jeho uplatňování i za jakákoli neodůvodněná zpoždění prostřednictvím žaloby na nečinnost podle článku 265 SFEU; připomíná, že toto nařízení, jehož cílem je ochrana finančních prostředků Unie, bude muset být uplatňováno na všechny závazky a platby a zároveň bude poskytovat záruky konečným příjemcům;
4. vyjadřuje politování nad tím, že při provádění SZP a politiky soudržnosti v členských státech Unie je využíváno celkem 292 systémů pro podávání zpráv, což vede k roztříštěnosti údajů, které nelze porovnávat, a brání účinnému využívání umělé inteligence a dat velkého objemu ke kontrole finančních prostředků; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatky v platnosti a porovnatelnosti údajů a technologie podávání zpráv s různou mírou digitalizace nadále vážně brání komplexnímu přehledu o rozdělování finančních prostředků Unie a jejich účinné kontrole; vyjadřuje politování nad tím, že odhalování zneužití, podvodů a zpronevěry finančních prostředků Unie se většinou omezuje na příležitostná zjištění Komise a Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) během auditů vybraných vzorků nebo na vyšetřování prováděných úřadem OLAF;
5. vyjadřuje politování nad tím, že žádný ze systémů podávání zpráv o SZP a politice soudržnosti neobsahuje informace o konečných příjemcích, že zveřejnění těchto informací není vyžadováno zákonem a že ne všechny informace o skutečných majitelích společností, které jsou příjemci prostředků, jsou k dispozici ve vnitrostátních centrálních rejstřících všech členských států; zdůrazňuje, že interoperabilní informační systém by nejen umožnil včasnější a účinnější odhalování nesprávného použití, podvodů, zneužití veřejných prostředků, střetů zájmů, dvojího financování a dalších systémových problémů, ale umožnil by rovněž komplexní přehled o skutečném rozdělení finančních prostředků Unie mezi konečné příjemce a o jejich případném nezamýšleném soustředění v rukou několika oligarchů či dokonce pachatelů trestné činnosti; zdůrazňuje, že nedostatek informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích společností a skupin společností má významný podíl na neprůhlednosti stávajícího rozdělování finančních prostředků; znovu zdůrazňuje zásadní význam komplexních, spolehlivých a srovnatelných údajů pro účinnou, účelnou a včasnou kontrolu evropských výdajů a ochranu finančních prostředků evropských daňových poplatníků;
6. připomíná výzvu Parlamentu, aby Komise předložila návrh nařízení o zřízení interoperabilního informačního systému, který by orgánům členských států umožnil včas podávat jednotné a standardizované zprávy o oblastech sdíleného řízení, zejména o SZP a fondech soudržnosti, s cílem dříve odhalovat systémové chyby a zneužívání, jak je uvedeno ve zprávě o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2018; zdůrazňuje, že tento systém by měl být automaticky aktualizován zadáváním srovnatelných a včasně poskytovaných údajů, aby mohl sloužit ke sledování a kontrole s využitím umělé inteligence a dat velkého objemu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve využívání finančních prostředků Unie podmínila povinným zveřejňováním veškerých informací o skutečných majitelích;
7. zdůrazňuje výhody takového interoperabilního a digitálního systému pro orgány členských států, pokud jde o kontrolu a přehled vnitrostátních parlamentů a vlád nad přidělováním, řízením a rozdělováním peněz svých daňových poplatníků formou evropských fondů; zdůrazňuje, že na úrovni Unie stále nedošlo k digitalizaci podávání zpráv, monitorování a auditu, která je vzhledem k přeshraniční povaze nesprávného využívání prostředků, podvodů, zneužívání veřejných prostředků, střetů zájmů, dvojího financování a dalších systémových problémů nepostradatelná; bere na vědomí návrhy Parlamentu a Komise během jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 (VFR), Nástroji pro oživení a odolnost, nařízení o společných ustanoveních a SZP;
8. s politováním konstatuje, že se Rada jen neochotně zapojila do jednání o schůdných kompromisech; vyjadřuje politování nad tím, že v různých právních předpisech byla přijata různá pravidla a požadavky na podávání zpráv; naléhavě vyzývá Komisi, aby bez zbytečných prodlev navrhla vhodné ustanovení, které by mělo být začleněno do finančního nařízení;
9. připomíná, že Komise byla ve zprávě o udělení absolutoria za rok 2018 vyzvána, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytla seznam celkových částek vyplacených všem společnostem patřícím skupině Agrofert napříč všemi členskými státy, seznam 50 největších jednotlivých příjemců (fyzických osob, které jsou skutečnými vlastníky určité společnosti nebo několika společností) v každém členském státě, jakož i také seznam 50 největších příjemců unijních dotací (fyzických a právnických osob i fyzických osob, které jsou vlastníky společností) souhrnně ve všech členských státech; bere na vědomí opakované pokusy Komise sestavit takový seznam na základě vyžádaných informací od členských států; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise doposud nebyla schopna požadovaný seznam předložit, protože členské státy neposkytly úplné, spolehlivé a srovnatelné údaje; zdůrazňuje, že to dokládá a zviditelňuje naléhavou potřebu digitálního a interoperabilního systému pro podávání zpráv a monitorování prostředků ve sdíleném řízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby bez dalšího zbytečného prodlení poskytla seznam 50 největších jednotlivých konečných příjemců, jakož i vyčerpávající seznam všech dotací, které obdržely všechny společnosti skupiny Agrofert v rámci sdíleného řízení ve všech členských státech v období 2014–2020, jak byla požádána, a naléhavě vyzývá členské státy, aby s Komisí plně spolupracovaly a poskytly jí údaje nutné pro provedení analýzy a sestavení těchto seznamů;
10. opětovně vyzývá Komisi, aby:
‒
odstranila veškeré technické a právní překážky, které brání shromažďování údajů o struktuře společností a skutečných majitelích, a zavedla opatření k zajištění digitálního a interoperabilního, standardizovaného shromažďování informací o příjemcích finančních prostředků Unie, včetně těch, kteří v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají financování Unie, a jejich skutečných vlastníků;
‒
zavedla nezbytné digitální systémy a povinné nástroje pro členské státy, mimo jiné jediný nástroj na vytěžování dat a hodnocení rizik, který by Komisi, úřadu OLAF a případně Úřadu evropského veřejného žalobce umožnil přístup k údajům o příjemcích finančních prostředků Unie (včetně jejich skutečných majitelů) a jejich analýzu za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a nástroje Next Generation EU před nesrovnalostmi, podvody a střety zájmů;
‒
nadále přisuzovala nejvyšší význam řádnému finančnímu řízení rozpočtu Unie, zejména aby za tímto účelem zavedla víceleté kontrolní strategie, jejichž cílem je předcházet chybám, odhalovat je a napravovat je, a aby i nadále pečlivě sledovala plnění rozpočtu Unie a okamžitě přijímala opatření k nápravě chyb a ke zpětnému získání finančních prostředků nesprávně vynaložených členskými státy, zprostředkovateli nebo konečnými příjemci;
11. připomíná, že Komise na základě článku 135 finančního nařízení zřídila systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) s cílem posílit ochranu finančních zájmů Unie a zajistit řádné finanční řízení a to, aby společnosti a skuteční vlastníci nemohli využívat finanční prostředky Unie, pokud byli odsouzeni za podvody, korupci nebo jinou trestnou činnost související s použitím finančních prostředků Unie nebo proti nimž alespoň úřad OLAF vydal počínaje 1. lednem 2016 soudní doporučení trestněprávním orgánům členských států; zastává názor, že tento nástroj by mohl orgánům Unie a vnitrostátním orgánům pomoci lépe bojovat proti korupci a podvodům v členských státech a účinněji jim předcházet; s politováním konstatuje, že databáze uvádí pouze několik hospodářských subjektů (pět podle údajů z února 2021); považuje to za znamení toho, že systém EDES není řádně uplatňován;
12. žádá Komisi, aby při dodržení zásad proporcionality a vhodnosti zvážila při předkládání návrhu na revizi finančních pravidel platných pro souhrnný rozpočet Unie (finančního nařízení) prodloužení uplatňování systému EDES na finanční prostředky ve sdíleném řízení včetně příjemců v rámci sdíleného řízení, subjektů provádějících finanční nástroje a konečných příjemců; poznamenává, že v rámci legislativních změn, na základě kterých by ze všech finančních prostředků Unie bez ohledu na způsob výdajů byli vyloučeni příjemci, kteří jsou rovněž registrováni v rámci sdíleného řízení, by bylo dále nezbytné umožnit členským státům, aby měly přímý přístup do systému Komise a vkládaly do něj na vlastí odpovědnost informace o příjemcích; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily větší interoperabilitu stávajících evropských a vnitrostátních databází a nástrojů pro získávání údajů; bere na vědomí, že podle evropského inspektora ochrany údajů nevyvstávají v souvislosti se zavedením takovéto interoperability žádné otázky obecné ochrany údajů, je však nutné stanovit jasný právní základ;
13. vyzývá Komisi, aby:
‒
informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o důvodech, proč systém EDES obsahuje pouze několik záznamů;
‒
přijala nezbytná opatření ke zlepšení fungování, používání a operability EDES s cílem zajistit, aby byly na seznamu uvedeny všechny hospodářské subjekty, které splňují kritéria čl. 136 odst. 1 písm. c) až h) finančního nařízení; dále vyzývá Komisi, aby přezkoumala kritéria v zájmu jejich zjednodušení a větší použitelnosti v praxi;
‒
zlepšila využívání tohoto nástroje s cílem propojit černou listinu s úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce a s vnitrostátními databázemi a vytvořit automatizovaný systém, který by tuto databázi aktualizoval pomocí spolehlivých a včasně poskytovaných informací;
14. domnívá se, že v souladu s úsilím Komise je nanejvýš důležité nalézt vhodnou rovnováhu mezi nízkou mírou chyb, rychlými platbami, přiměřenými náklady na kontroly a přidanou hodnotou rozpočtu Unie;
15. vyzdvihuje klíčovou úlohu politik a nástrojů Unie pro snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony v oblasti soudržnosti, zemědělství a rozvoje venkova, výzkumu a inovací, vnitřních věcí a vnějších vztahů, pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ochranu a pro prosazování hodnot Unie, bezpečnosti a spravedlnosti pro její občany na území Unie i ve zbytku světa;
16. vítá, že Komise jako správce rozpočtu Unie náležitě přizpůsobuje svou obecnou metodiku specifickým rizikům a kontrolním a řídícím prostředím v různých oblastech výdajů, aby mohla účinně podávat zprávy a chránit rozpočet Unie;
17. poukazuje na to, že článek 61 finančního nařízení stanoví od srpna 2018 rozšířenou definici střetu zájmů; zdůrazňuje odpovědnost Komise za to, aby tato ustanovení byla prováděna s náležitou péčí v celé Unii a aby všechny formy střetu zájmů byly účinně a účelně řešeny ve všech fázích a oblastech plnění rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly u všech finančních transakcí Unie zveřejňovány informace a konečných příjemcích, aby se při plnění rozpočtu Unie zabránilo střetu zájmů;
18. znovu vyzývá Komisi, aby zajistila řádné hodnocení preventivních opatření členských států, která mají zabránit střetu zájmů; v tomto ohledu vítá „Pokyny k zabránění střetu zájmů podle finančního nařízení“, které Komise členským státům poskytla v srpnu 2020 a jejichž cílem je podpořit jednotný výklad a uplatňování pravidel týkajících se střetu zájmů a zvyšování povědomí o jejich použitelnosti, a to i v rámci sdíleného řízení; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny zveřejnila a aby s orgány členských států a Výborem pro rozpočtovou kontrolu rovněž sdílela informace o auditech provedených v těchto otázkách a příklady osvědčených postupů;
19. je znepokojen možným úzkým výkladem článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 českou platební agenturou (Státním zemědělským intervenčním fondem), která se domnívá, že se nevztahuje na členy vlády; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla stanovisko k výkladu uvedeného článku vnitrostátními platebními agenturami; vyzývá Komisi, aby v České republice zajistila dodržování a provádění článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a jeho uplatňování na všechny platby z rozpočtu Unie, včetně přímých plateb v rámci prvního pilíře SZP, a aby v tomto ohledu sledovala nezávislé fungování platebních agentur;
20. připomíná, že řada skandálů týkajících se rozdělování a zneužívání finančních prostředků Unie v zemích, jako je Bulharsko, Česko, Slovensko a Rumunsko, vyvolala v posledních měsících a letech rozsáhlé veřejné protesty a že občané Unie od orgánů Unie – zejména od Komise – očekávají, že takovému špatnému hospodaření s veřejnými prostředky učiní přítrž;
21. vítá novou institucionální strategii proti podvodům, kterou Komise přijala v dubnu 2019 z podnětu úřadu OLAF, jejímž cílem je posílit znalosti Komise o podvodech a její analytické kapacity pro řízení boje proti podvodům, zajistit spolupráci mezi útvary a výkonnými agenturami v boji proti podvodům a posílit institucionální dohled nad bojem proti podvodům; vyzývá Komisi, aby připravila návaznou zprávu o účinnosti jejího provádění a o prvních dosažených výsledcích a aby ji předložila orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
22. zdůrazňuje, že s ohledem na VFR a Nástroj pro oživení a odolnost by finanční zdroje Unie měly podporovat rozšiřující se priority a úkoly Unie; dále zdůrazňuje, že ochrana finančních zájmů Unie je nanejvýš důležitá a že je nezbytné na všech úrovních vynaložit co největší úsilí na prevenci podvodů, korupce a zneužívání finančních prostředků Unie a boj proti nim; vyzývá Komisi, aby navrhla poskytnutí dostatečných finančních a lidských zdrojů Účetnímu dvoru, úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce a aby jim i nadále poskytovala silnou politickou podporu, aby mohly vykonávat svou činnost v oblasti auditu, vyšetřování a stíhání za účelem ochrany finančních zájmů Unie;
23. zároveň konstatuje, že rostoucí využívání finančních mechanismů k plnění politik Unie ve třetích zemích souběžně s rozpočtem Unie může ohrozit odpovědnost a transparentnost činností a výdajů Unie; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby bylo poskytování externí pomoci podmíněno dodržováním zásad právního státu a lidských práv v přijímajících zemích; zdůrazňuje, že je třeba zejména zaručit, aby země a třetí strany nebo fyzické osoby, kterým byly přiděleny finanční prostředky Unie nebo které jsou s prostředky Unie spojeny, ctily základní demokratické hodnoty, řídily se mezinárodními normami v oblasti lidských práv a zavázaly se dodržovat zásadu nepoužívání nenásilí;
24. připomíná, že rozvojová politika a politika spolupráce mají za cíl vymýtit chudobu a zmírnit nerovnost a že by finanční prostředky měly být poskytovány pouze určeným příjemcům;
25. zdůrazňuje, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) představuje zásadní zlom ve vývoji ochrany finančních zájmů Unie; připomíná Komisi, že úřad EPPO bude v nadcházejících letech hrát klíčovou úlohu v ochraně plánu Unie na podporu oživení; vyzývá všechny členské státy Unie, aby se připojily k úřadu EPPO a na základě jasných a transparentních kritérií jmenovaly své prokurátory;
26. upozorňuje na podfinancování a nedostatečné personální obsazení úřadu EPPO během jeho budování, avšak vítá významné zvýšení jeho rozpočtu a stavu zaměstnanců v porovnání s původním návrhem; opakuje, že Parlament nesouhlasí se snížením počtu zaměstnanců v úřadu OLAF v důsledku přesunu pracovních míst do úřadu EPPO, což vedlo ke kumulativnímu snížení o 45 pracovních míst v úřadu OLAF do roku 2023; vyzývá Komisi, aby navýšila kapacity a přezkoumala personální situaci v úřadu EPPO a úřadu OLAF, jakož i v agentuře Eurojust; vyzývá Komisi a rozpočtové orgány, aby zajistily navýšení rozpočtů úřadu OLAF, úřadu EPPO a agentury Eurojust, aby mohly plnit své poslání;
27. se znepokojením konstatuje, že v období od ledna 2015 do prosince 2019 soudní orgány nepřijaly v 199 případech žádné rozhodnutí na základě doporučení úřadu OLAF a pouze ve 178 případech bylo přijato nějaké rozhodnutí(75); vyzývá členské státy, aby řádně zohledňovaly všechna doporučení úřadu OLAF; 1
28. podporuje doporučení ve výroční zprávě Účetního dvora za rozpočtový rok 2019 a ve zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu Unie a důrazně vybízí Komisi a další příslušné strany, aby je co nejdříve provedly, přičemž níže upozorňuje na některá nejdůležitější a nejnaléhavější doporučení;
29. je znepokojen zejména opakovanými zjištěními Účetního dvora, že činnost některých vnitrostátních auditních orgánů nebo certifikačních orgánů je považována za příliš náchylnou k chybám, a tudíž nespolehlivou, což snižuje spolehlivost údajů pro výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu Unie; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nemůže do své činnosti zahrnout analýzu základních důvodů těchto přetrvávajících nedostatků;
30. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemohla poskytnout smysluplné poznatky o důvodech a specifických rozdílech mezi orgány členských států; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatek informací o základních důvodech těchto přetrvávajících systémových nedostatků v některých vnitrostátních auditních orgánech brání účinnému a účelnému řešení těchto problémů; vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu základních důvodů a strukturálních problémů, které způsobují přetrvávající systémové nedostatky zjištěné Účetním dvorem; žádá Komisi, aby rovněž zahrnula připomínky k osvědčeným postupům a na základě této analýzy vydala jasná, praktická a snadno proveditelná horizontální doporučení i doporučení pro jednotlivé země určená vnitrostátním orgánům, jak je podrobněji popsáno ve zvláštních kapitolách tohoto usnesení;
31. vyzývá Komisi, aby věnovala zvýšenou pozornost a přidělila více personálu a vyšší rozpočet Komise těm členským státům, jejichž řídicí a kontrolní systémy jsou nespolehlivé nebo jen částečně spolehlivé a v nichž hrozí větší riziko podvodu a korupce související s finančními prostředky, zejména těm členským státům, které se nepřipojily k úřadu EPPO;
32. žádá, aby bylo využívání fondů Unie členskými státy podmíněno používáním systému Arachne;
33. zdůrazňuje, že míra chyb stanovená Účetním dvorem je statickým shrnutím, které poskytuje vhodný jednotný ukazatel legality a správnosti výdajů Unie, avšak nikoli propracovaný přehled o různé povaze a závažnosti chyb, na jejichž základě byla míra chyb vypočítána; bera na vědomí, že metoda Účetního dvora vychází z mezinárodních účetních standardů, která spočívají v kontrole namátkového vzorku transakcí, a že reprezentativní vzorek nemůže být zcela založen na rizicích; vítá skutečnost, že Účetní dvůr své vzorky rozděluje na operace s vysokým a nízkým rizikem; oceňuje, že Účetní dvůr již zahrnuje konkrétní příklady zjištěných chyb; vyzývá Účetní dvůr, aby uváděl ještě podrobnější informace, aby byl získán zejména lepší zeměpisný přehled o problémech typických pro jednotlivé země;
34. vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech se většina přímých plateb SZP soustřeďuje v rukou několika příjemců a že jsou v nich vytvořeny i oligarchické struktury, což oslabuje zejména drobné zemědělce a venkovské komunity;
35. připomíná, že je zapotřebí finanční prostředky SZP rozdělovat spravedlivěji, a to tak, aby se platby na hektar snižovaly úměrně k velikosti holdingu/zemědělského podniku;
36. je znepokojen oznámenými případy zabírání půdy v některých členských státech a opakuje svou výzvu Komisi, aby zavedla účinný kontrolní systém, který by zajistil, aby nárok na finanční prostředky SZP měli pouze příjemci, kteří obhospodařují půdu, a aby se tyto finanční prostředky nedostaly k žádnému příjemci, který půdu získal nezákonnými nebo podvodnými prostředky; v tomto ohledu znovu požaduje vytvoření zvláštního mechanismu vyřizování stížností na úrovni Unie, jenž by podpořil zemědělce nebo příjemce dotací, kteří se potýkají například se záborem půdy, pochybením orgánů členských států, tlakem zločineckých struktur či organizovaného zločinu, nebo osoby, které vykonávají nucenou nebo otrockou práci, a který by jim umožnil rychle předložit stížnost Komisi, již by měla Komise okamžitě prověřit(76);
37. vyjadřuje znepokojení nad tím, že objem zbývajících závazků nadále rostl a na konci roku 2019 dosáhl rekordní výše 298,0 miliard EUR (ve srovnání s 281,2 miliardy EUR v roce 2018); konstatuje, že úroveň prostředků na platby v rámci ročních rozpočtů byla v posledních letech znatelně nižší než strop VFR, což by mohlo v budoucnu vést k vyšším potřebám na straně plateb; vítá, že Komise do svého návrhu nařízení o VFR zahrnula odhadované budoucí platby v souvislosti s navýšením navrženým v roce 2020 v rámci reakce Unie na krizi COVID-19; vyzývá Komisi, aby v případě nedostatečného plnění a nízké míry čerpání pečlivě sledovala provádění v členských státech; vítá úsilí Komise o zavedení pravidla n+2 pro všechny výdajové oblasti, a zdůrazňuje, že je třeba, aby pravidlo n+3 nahradily jiné nástroje; znovu vyzývá Komisi, aby zvýšila technickou podporu vnitrostátním, regionálním nebo místním orgánům, včetně organizací občanské společnosti a občanů, s cílem dosáhnout lepší míry čerpání(77);
38. připomíná rostoucí rozdíl mezi závazky a platbami a zvyšování rozpočtu Unie (rychlý přezkum „Zbývající závazky – bližší pohled“ vypracovaný Účetním dvorem), což představuje velkou výzvu rovněž pro orgán příslušný k udělení absolutoria; konstatuje, že dlouhodobý rozpočet Unie se zvýšil z 1 083 na 1 800 miliard EUR na období 2021–2027, včetně plánu EU na podporu oživení Next Generation EU; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala provádění vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti s cílem zajistit dodržování pravidel státní podpory a aby o tom předložila zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria; zdůrazňuje, že nesplnění tohoto požadavku by mohlo vést k odmítnutí udělení absolutoria za rok 2020;
39. zdůrazňuje, že výše prostředků na platby byla v ročních rozpočtech znatelně nižší než strop VFR, což by mohlo v budoucnu vést k vyšším platebním potřebám a riziku, že se rozpočet dostane pod tlak;
40. vyjadřuje politování nad tím, že ve VFR byla promarněna možnost využít nevyčerpané prostředky na závazky a zrušené prostředky na závazky na splacení dluhu, který vznikl za účelem financování plánu na podporu oživení;
41. upozorňuje na skutečnost, že hlavní finanční rizika, jimž byl rozpočet Unie v roce 2019 vystaven, souvisela s finančními operacemi ve formě úvěrů krytých přímo z rozpočtu Unie (53,7 %) a s finančními operacemi krytými záručním fondem EU (46,3 %); konstatuje, že po zahrnutí také případných budoucích plateb týkajících se záruky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) dosáhla na konci roku 2019 celková výše rizika, kterou je zatížen rozpočet Unie, 90,5 miliardy EUR; vyzývá Komisi, aby ve výroční zprávě o zárukách krytých souhrnným rozpočtem předložila kompletní přehled expozice rozpočtu Unie, včetně rizika plynoucího ze záruky EFSI a ze všech budoucích souvisejících finančních operací;
42. poukazuje na to, že Unie stále více využívá finanční nástroje a rozpočtové záruky poskytované skupině Evropské investiční banky (EIB); připomíná, že operace skupiny EIB, které nejsou financovány z rozpočtu Unie, avšak slouží týmž unijním cílům, nespadají do kontrolního mandátu Účetního dvora;
43. poukazuje na to, že Účetní dvůr chce přistoupit ke koncepci nepřímého vykazování; vyzývá Účetní dvůr, aby pokračoval v namátkových kontrolách, které sledují jednotlivé operace;
44. je znepokojen tím, že současný stav personálu nestačí ke zvládnutí zvyšujícího se rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit administrativní kapacity Účetního dvora a příslušných sekretariátů Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že nebudou-li tyto požadavky splněny, může to vést k odmítnutí udělení absolutoria za rok 2020;
45. vybízí Účetní dvůr, aby pokračoval v analýzách výkonnosti rozpočtu Unie; konstatuje, že náležité posouzení legality a správnosti operací Unie v zájmu zvýšení odpovědnosti je základem řádného finančního řízení; zdůrazňuje, že ukazatele by měly popisovat a objektivně hodnotit úspěšnost konkrétních činností a nevyjadřovat žádné politické preference; poukazuje na doporučení Účetního dvora, že ukazatele je třeba dále propracovat a najít lepší rovnováhu mezi vstupy a výstupy a ukazateli výsledků a dopadů; vyzývá Komisi, aby počet cílů a ukazatelů omezila na vymezený soubor relevantních a vhodných ukazatelů výsledků a dopadů, který bude nejlépe měřit dosažené výsledky, pokud jde o účinnost a přidanou hodnotu výdajů Unie;
46. souhlasí s výhradami generálních ředitelů GŘ BUDG, RTD, AGRI, REGIO, EMPL, MARE, CLIMA, HOME, JUST, NEAR a REFORM uvedenými v jejich výročních zprávách o činnosti; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy mohou být dostatečnou zárukou legality a správnosti uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky pouze tehdy, pokud budou úspěšně provedeny všechny potřebné postupy oprav;
Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem
47. vítá skutečnost, že Účetní dvůr považuje účty Unie za rok 2019 za spolehlivé a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2019 nebyly zatíženy významnou mírou chyb;
48. je znepokojen tím, že Účetní dvůr vydal poprvé za čtyři roky záporný výrok k legalitě a správnosti výdajů, na nichž se zakládá účetní závěrka;;
49. konstatuje však, že Účetní dvůr připouští, že celková míra chyb zůstala relativně stabilní – v roce 2019 činila 2,7 % ve srovnání s 2,6 % v roce 2018 –, a zdůrazňuje pozitivní prvky ve výdajích Unie, na něž poukázal Účetní dvůr, jako je rozvoj přírodních zdrojů a udržitelné výsledky v oblasti správy;
50. bere na vědomí uvedené důvody záporného výroku: pokud jde o výdaje Unie, dospěl Účetní dvůr k závěru, že míra chyb zejména u plateb založených na úhradách je všudypřítomná a že vzhledem k tomu, jak je rozpočet Unie složen a jak se v průběhu času vyvíjí, představují vysoce rizikové výdaje v roce 2019 více než polovinu kontrolovaných výdajů (53,1 %), přičemž významná míra chyb je i nadále přítomna v odhadované výši 4,9 % (oproti 4,5 % v roce 2018 a 3,7 % v roce 2017);
51. konstatuje, že Účetní dvůr zkontroloval operace v celkové výši 126,1 miliardy EUR (ze 159,1 miliardy EUR celkových výdajů Unie) a že největší podíl celkového kontrolovaného základního souboru Účetního dvora tvořily „Přírodní zdroje“ (47,2 %), po nichž následovala „Soudržnost“ (22,5 %) a „Konkurenceschopnost“ (13,2 %); připomíná svůj návrh, aby Účetní dvůr při rozhodování o rozdělení kontrolovaného základního souboru pro příští audit zohlednil jak podíl z celkových výdajů Unie, tak riziko spojené s chybami;
52. konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr poskytl údaje o konkrétní míře chyb u tří okruhů VFR: „Konkurenceschopnost“ (4 %), „Soudržnost“ (4,4 %) a „Přírodní zdroje“ (1,9 %), zatímco u okruhu „Správa“ odhaduje, že míra chyb je pod prahem významnosti; poukazuje na to, že Účetní dvůr zjistil nejvyšší odhadovanou míru chyb u výdajů v oblasti „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (4,4 %) a že výdaje v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ dosáhly znepokojivé míry chyb ve výši 4 % (oproti 2 % v roce 2017);
53. bere na vědomí, že finanční řízení rozpočtu Unie se postupně zlepšilo a že míra chyb se v posledních letech snížila a přiblížila 2% prahu významnosti s výjimkou některých konkrétních oblastí politiky, například konkurenceschopnosti, která je většinou pod přímým řízením Komise a kde se odhadovaná míra chyb zdvojnásobila z 2 % v roce 2018 na 4 % v roce 2019;
54. konstatuje, že Účetní dvůr se nezabýval mírou chyb ve výdajových oblastech spadajících do okruhu 3 VRF „Bezpečnost a občanství“ a okruhu 4 „Globální Evropa“; poukazuje na to, že uvedení míry chyb by umožnilo srovnání mezi rozpočtovými roky; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že vzorek v kapitolách 7 a 8 se ve srovnání s posledními roky dále snižuje (z 11 % kontrolovaných výdajů v roce 2017 na 9,1% v roce 2018 a na 8,9 % výdajů v roce 2019);
55. vyzývá Účetní dvůr, aby ve své příští výroční zprávě poskytl údaje o míře chyb u plateb v každé oblasti výdajů; žádá Účetní dvůr, aby rozšířil kapitolu „Správa“ o podrobnější analýzu všech orgánů; vyzývá Účetní dvůr, aby co nejdříve splnil žádost Parlamentu o zvláštní nezávislou výroční zprávu o orgánech Unie; vítá, že Účetní dvůr o této žádosti uvažuje, a doufá, že se to odrazí ve strategii Účetního dvora na období 2021–2025;
56. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr neposuzuje dopad nápravných opatření na celkovou míru chyb, ale pouze na konkrétní okruhy; zdůrazňuje, že konkrétní údaje o všech okruzích VFR by byly velmi cennou informací pro kontrolu prováděnou orgánem příslušným k udělení absolutoria; vyzývá Účetní dvůr, aby posoudil dopad nápravných opatření na celkovou míru chyb;
57. upozorňuje na to, že obecný odhad míry chyb v rozpočtu Unie, který je uveden v prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti, není ukazatelem podvodů, ani neefektivnosti nebo plýtvání, ale odhadem finančních prostředků, které neměly být vyplaceny, protože nebyly využity v souladu s platnými pravidly a předpisy; konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr oznámil úřadu OLAF devět případů, u nichž během auditu pojal podezření z podvodu (rovněž devět případů v roce 2018), a že úřad OLAF zahájil vyšetřování pěti případů a ve čtyřech případech se rozhodl nezahájit vyšetřování;
58. poukazuje na skutečnost, že podobně jako v předchozích letech i v roce 2019 se na odhadované míře chyb u rizikových výdajů podílely nejvíce chyby týkající se způsobilosti úhradových plateb (tj. žádosti o proplacení nákladů obsahovaly nezpůsobilé náklady a týkaly se nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců), kde výdaje často podléhají složitým pravidlům, konkrétně že tvořily 74 % (oproti 68 % v roce 2018);
59. vítá rozhodnutí Účetního dvora zvýšit ve svém vzorku podíl vysoce rizikových výdajů, které jsou významně zatíženy stále rostoucí mírou chyb (4,9 % v roce 2019 oproti 4,5 % v roce 2018 a 3,7 % v roce 2017); vyjadřuje politování nad tím, že míra chyb není jasně vyčíslena pro platební nároky;
60. vyjadřuje politování nad tím, že v informacích a zprávách, které Komise dostává od orgánů členských států, často chybí údaje o konkrétních výsledcích nebo že obsahují příliš optimistická hodnocení; bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že na odhady míry chyb prováděné Komisí má dopad jednak její zvláštní úloha, kterou odráží její metodika, jednak nedostatky v kontrolách ex post, které jsou zásadní částí kontrolního systému;
61. je velmi znepokojen tím, že zjištěné chyby naznačují nedostatky ve správnosti výdajů vykázaných řídícími orgány;
Rozpočtové a finanční řízení
62. konstatuje, že prostředky na závazky vyčleněné v konečném rozpočtu byly v roce 2019 téměř v plné výši vyčerpány (99,4 %), zatímco míra využití prostředků na platby byla o něco nižší (98,5 %);
63. bere na vědomí přijetí tří opravných rozpočtů v roce 2019, jejichž prostřednictvím byly prostředky na závazky navýšeny o 0,4 miliardy EUR a prostředky na platby o 0,3 miliardy EUR:
i)
opravný rozpočet č. 1/2019 vložil do rozpočtu na rok 2019 jako příjem přebytek ve výši 1 802 988 329 EUR vyplývající z plnění rozpočtu na rok 2018; tato částka snížila roční příspěvky členských států na základě HND;
ii)
opravný rozpočet č. 2/2019 poskytl dalších 100 milionů EUR v prostředcích na závazky na programy Horizont 2020 a Erasmus+ v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady v dohodě o rozpočtu na rok 2019;
iii)
opravný rozpočet č. 3/2019 vložil nezbytné prostředky na závazky a platby pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) ve výši 293 551 794 EUR, jejichž cílem bylo poskytnout pomoc Rumunsku, Itálii a Rakousku po přírodních katastrofách, k nimž došlo v těchto členských státech během roku 2018:
64. bere na vědomí, že Komise může vzhledem k víceleté povaze svých výdajů a kontrolních strategií provádět opravy až do uzavření programu financování; dále konstatuje, že i když mohou být chyby odhaleny v daném roce, jsou opraveny v současném roce nebo mohou být opraveny v následujících letech po provedení platby, a to až do okamžiku uzavření programu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly v provádění oprav, a vybízí Komisi, aby využívala nástroje dohledu, které má k dispozici, v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z různých odvětvových právních základů, aby skutečné riziko nakonec kleslo výrazně pod 2 % a přiblížilo se 0 %;
65. konstatuje, že v roce 2019 dosáhla nápravná opatření potvrzená Komisí hodnoty 1,5 miliardy EUR (o 25 % více než v roce 2018), která souvisela zejména s chybami ovlivňujícími platby provedené v předchozích letech;
66. se znepokojením bere na vědomí skutečnost, že objem zbývajících závazků nadále rostl a na konci roku 2019 dosáhl 298,0 miliard EUR (ve srovnání s 281,2 miliardy EUR v roce 2018); konstatuje, že Účetní dvůr zjistil důvody pokračujícího růstu, jako je celkové zvýšení objemu rozpočtu EU v daném období; konstatuje, že výše prostředků na platby v ročních rozpočtech byla v posledních letech znatelně nižší než strop VFR, což by mohlo vést k vyšším požadavkům na platby v letech 2022 a 2023 a představovat vážné riziko pro likviditu rozpočtu EU; bere na vědomí závazek Komise provést během globálního převodu důkladnou analýzu prostředků na platby, které jsou zapotřebí do konce roku, s cílem předložit rozpočtovému orgánu návrh na jejich případné navýšení; vyzývá Komisi, aby snížila stávající nesplacené závazky a zabránila budoucím nesplaceným závazkům, aby dále zlepšovala finanční prognózy a případně pomohla zemím s hledáním způsobilých projektů, zejména projektů s jednoznačným evropským přínosem, aby se zlepšila míra čerpání prostředků;
67. se znepokojením konstatuje, že podle Účetního dvora byla celková míra čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) nižší než v odpovídajícím roce předchozího VFR, neboť na konci roku 2019 bylo z celkových přídělů z fondů ESI na stávající VFR (465 miliard EUR) členským státům vyplaceno pouze 40 % (ve srovnání se 46 % na konci roku 2012); bere na vědomí vysvětlení Komise, že pomalejší míra čerpání souvisí s pozdním přijetím nařízení o společných ustanoveních, časem potřebným k tomu, aby orgány vytvořily účinný program plnění a systémy dodržování předpisů, a změnami zavedenými v nařízeních v programovém období 2014–2020, jako je vysoká míra ročního předběžného financování a nové pravidlo pro automatické zrušení závazků (n+3); konstatuje, že celková rychlost čerpání zůstala v roce 2019 téměř stejná jako v roce 2018; je znepokojen nízkou mírou čerpání;
68. připomíná, že míra čerpání vyjadřuje rozsah, v jakém byly finanční prostředky Unie přidělené členským státům vynaloženy na způsobilé projekty, což je jedním z předpokladů a ukazatelů účinného čerpání v budoucnu; v této souvislosti zdůrazňuje, že od konce roku 2018 zůstává míra výběru projektů vyšší než ve stejném referenčním období 2007–2013; dále zdůrazňuje, že do konce června 2020 byly téměř všechny prostředky (99,2 %) z 350 miliard EUR v celkových nákladech přiděleny na téměř 515 000 projektů;
69. vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha členských státech nebyla posílena technická pomoc ke zvýšení míry čerpání a ke snížení objemu nevypořádaných závazků (RAL);
70. konstatuje, že v době zahájení stávajícího pětiletého VFR na začátku roku 2019 se ke konečným příjemcům dostalo pouze přibližně 17 % celkových prostředků z fondů ESI, které byly přiděleny prostřednictvím finančních nástrojů ve sdíleném řízení; konstatuje však, že do poloviny září 2020 bylo pro investice uvolněno 42 % částek přidělených na finanční nástroje a že 59 % kapitálu dostupného v rámci finančních nástrojů ve sdíleném řízení se dostalo ke konečným příjemcům; připomíná zde opakovaně vyjádřenou skepsi Parlamentu ohledně silné podpory finančních nástrojů ze strany Komise;
71. vyjadřuje politování nad tím, že výroční zpráva o finančních nástrojích ve sdíleném řízení za rok 2019 byla zveřejněna po uplynutí lhůty stanovené v příslušném nařízení(78); sdílí názor Účetního dvora, že význam informací, které Komise v této výroční zprávě uvedla, je vzhledem k jejímu pozdnímu zveřejnění nižší;
72. je znepokojen tím, že podobně jako v předchozích letech byly do rozpočtu Unie vráceny značné částky nevyužitého ročního předběžného financování z fondů ESI (7,7 miliardy EUR v roce 2019) jakožto účelově vázaný příjem, a to zejména kvůli zpožděním při provádění; poukazuje na to, že z této částky bylo 5 miliard EUR použito na platby na žádosti členských států nad rámec schváleného rozpočtu na daný rok v příslušných rozpočtových položkách fondů ESI, díky čemuž nebyly zrušeny;
73. uznává, že sdílené řízení má zásadní význam pro provádění fondů ESI, které následně závisí na účinné administrativní spolupráci mezi Komisí a členskými státy; upozorňuje na připomínku Účetního dvora, že u výdajů, na něž se vztahují složitá pravidla, je riziko chyb vysoké; vítá, že v tomto ohledu došlo za posledních deset let k podstatnému zlepšení, mimo jiné díky úsilí Komise a doporučením Účetního dvora a Parlamentu; vybízí Komisi, aby učinila kroky ke zjednodušení a orientaci na výkonnost;
74. zdůrazňuje skutečnost, že hlavní finanční rizika, jimž byl rozpočet Unie v roce 2019 vystaven, souvisela s finančními operacemi ve formě úvěrů krytých přímo z rozpočtu Unie (53,7 %) a s finančními operacemi krytými záručním fondem Unie (46,3 %); s politováním konstatuje, že celková míra rizika oznámená Komisí nezahrnuje operace související s EFSI, a proto neodráží skutečnou finanční expozici rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že po přidání možných budoucích plateb souvisejících se zárukou EFSI dosáhlo celkové riziko pro rozpočet Unie na konci roku 2019 výše 90,5 miliardy EUR;
75. poukazuje na to, že Unie stále více využívá finanční nástroje a rozpočtové záruky poskytované skupině EIB; připomíná, že operace skupiny EIB, které nejsou financovány z rozpočtu Unie, avšak slouží týmž unijním cílům, v současné době nespadají do kontrolního mandátu Účetního dvora; poukazuje na to, že to znamená, že Účetní dvůr nemůže poskytnout úplný přehled vztahů mezi operacemi skupiny EIB a rozpočtem Unie; žádá, aby EIB a Parlament uzavřely dohodu o porozumění s cílem zlepšit přístup Parlamentu k dokumentům a údajům EIB souvisejícím se strategickou orientací a politikami financování, aby byla posílena odpovědnost EIB;
76. připomíná, že čl. 287 odst. 3 SFEU vymezuje kontrolní pravomoci Účetního dvora ve vztahu k EIB; připomíná, že Účetní dvůr je oprávněn provádět audit činností EIB souvisejících se spravováním výdajů a příjmů Unie; připomíná, že výbor pro audit EIB je příslušný ke kontrole základního kapitálu EIB podle článku 12 protokolu č. 5 (statut EIB); připomíná, že čl. 308 odst. 3 SFEU umožňuje Radě změnit protokol o statutu EIB jednoduchým rozhodnutím bez úplného přezkumu Smlouvy; zdůrazňuje, že v novém VFR mají větší význam záruky a další finanční nástroje Unie spravované EIB; vyzývá proto Radu, aby změnila článek 12 protokolu č. 5 tak, aby Účetní dvůr mohl kontrolovat základní kapitál EIB; konstatuje, že platnost současné třístranné dohody mezi Komisí, EIB a Účetním dvorem, která se týká auditů operací financovaných nebo krytých z rozpočtu Unie, vypršela v roce 2020; důrazně vyzývá Komisi, Účetní dvůr a EIB, aby upevnily úlohu Účetního dvora a dále posílily jeho kontrolní pravomoci nad činnostmi EIB obnovením třístranné dohody, která upravuje pravidla účasti; podporuje žádost Účetního dvora o kontrolu operací EIB, které nesouvisejí s rozpočtem Unie; vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval doporučení k výsledkům externích úvěrových činností EIB;
77. konstatuje, že měnová politika způsobila pokles dlouhodobé úrokové sazby uplatňované na oceňování závazků vyplývajících ze zaměstnaneckých požitků (diskontní sazba), která se poprvé propadla do záporných čísel, což vedlo k výraznému nárůstu závazků rozpočtu Unie ke konci roku o 17,2 miliardy EUR; očekává tento trend i v budoucnu, jelikož EIB pokračuje v expanzivní měnové politice, a požaduje náležitá preventivní opatření;
78. zdůrazňuje význam přísného sledování možného rizika korupce a podvodů v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů; vyzývá k pečlivému a nezávislému předběžnému a následnému hodnocení projektů, které mají být financovány;
79. naléhá na Komisi, aby povzbuzovala členské státy ke zvyšování kvality i počtu kontrol a ke sdílení osvědčených postupů v boji proti podvodům;
Doporučení
80. vyzývá Komisi, aby:
‒
podrobně sledovala platební potřeby, připravila možné scénáře s konkrétními řešeními – přičemž je třeba mít na paměti, že se Unie nesmí dostat do rozpočtového deficitu – a v rámci svých institucionálních pravomocí přijala opatření, aby byly zajištěny prostředky na platby s ohledem na jejich hrozící nedostatek a na mimořádné potřeby vzniklé v souvislosti s pandemií COVID-19;
‒
i v příštím VFR předkládala výroční zprávu o finančních nástrojích ve sdíleném řízení, a to i o jednotlivých finančních nástrojích;
‒
ve výroční zprávě o zárukách krytých souhrnným rozpočtem předložila kompletní přehled expozice rozpočtu Unie, včetně rizika plynoucího ze záruky EFSI a ze všech budoucích souvisejících finančních operací;
‒
v kontextu krize COVID-19 znovu posoudila, zda jsou stávající mechanismy pro zmírňování rizikové expozice rozpočtu Unie dostatečné a adekvátní, a přezkoumala cílové míry tvorby rezerv záručních fondů, z nichž jsou kryty záruky poskytované z rozpočtu Unie;
‒
předkládala výroční zprávy o tom, jak by trvalé nízké, velmi nízké a záporné úrokové sazby mohly ovlivnit rozpočet Unie;
81. žádá Radu spolu s Evropským parlamentem, aby:
‒
vyzvaly EIB, aby Účetnímu dvoru umožnila provádět kontrolu správnosti a výkonnosti její finanční činnosti, která nespadá do zvláštního mandátu Unie; tyto kontroly by mohly být zajištěny souběžně s obnovou třístranné dohody;
Výkonnost rozpočtu Unie
82. vítá první samostatnou a úplnou zprávu Účetního dvora o výkonnosti rozpočtu Unie – stav ke konci roku 2019 a vybízí Účetní dvůr, aby tuto zprávu předkládal i v nadcházejících letech a aby ji dále propracoval; opakuje své stanovisko, že je třeba se více zaměřit na výkonnost, aniž by se snížila současná úroveň kontroly dodržování předpisů a souladu; zdůrazňuje, že zjištění týkající se výkonnosti by neměla vést k obecným pokynům, ale spíše k doporučením pro jednotlivé země; konstatuje, že důležitým základem pro politické rozhodování jsou vhodné analýzy rizik a doporučení tvůrcům politik Unie k přijímání opatření; domnívá se, že ukazatele by měly popisovat a objektivně hodnotit úspěšnost konkrétních činností a nevyjadřovat žádné politické preference; vyzývá Účetní dvůr, aby se při hodnocení výkonnosti soustředil na dosahování evropské přidané hodnoty a na účinné využívání peněz daňových poplatníků Unie;
83. zdůrazňuje, že cílem informací o výkonnosti je poskytnout údaje o tom, zda je v rámci politik a programů Unie zajištěno účelné a účinné plnění příslušných cílů; navrhuje, aby byly informace o výkonnosti využívány – pokud je nutné dosáhnout zlepšení – v procesu navrhování nezbytných nápravných opatření a aby byla nepřetržitě sledována jejich realizace; zdůrazňuje, že výkonnost fondů a politik Unie je velmi obtížné měřit a že různé oblasti výdajů a různé fondy vyžadují zvláštní definice a cílené ukazatele; zastává názor, že klíčové ukazatele výkonnosti by měly komplexně měřit výsledky programů pomocí analytické metody bez uvádění politických preferencí; souhlasí se zjištěními Účetního dvora, že je třeba dále zlepšovat celkové ukazatele a najít lepší rovnováhu mezi vstupy a výstupy a ukazateli výsledků a dopadů; vyzývá Komisi, aby zjednodušila podávání zpráv o výkonnosti a za tímto účelem omezila počet cílů a ukazatelů na vymezený soubor relevantních a vhodných ukazatelů výsledků a dopadů, který bude nejlépe měřit dosažené výsledky z hlediska účinnosti, hospodárnosti, účelnosti a evropské přidané hodnoty výdajů Unie;
84. zdůrazňuje, že Účetní dvůr shledal, že Komise má uspokojivé postupy pro vypracování své výroční zprávy o řízení a výkonnosti a přehledu výkonnosti programů; souhlasí s Účetním dvorem, že by Komise měla i po uplynutí období VFR pokračovat v podávání zpráv o výkonnosti programů, a to alespoň po dobu, po kterou je vyplácen značný objem plateb souvisejících s daným obdobím VFR;
85. vítá připomínku Účetního dvora, že Komise začala provádět systémové hodnocení výkonnosti a analýzu vedoucí k závěrům ohledně dosažení cílů programů; s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr to považuje za významný pozitivní krok k jasnějšímu, transparentnějšímu a komplexnějšímu každoročnímu podávání zpráv o výkonnosti programu;
86. důrazně vybízí Komisi, aby pokračovala ve zvyšování spolehlivosti a přístupnosti informací o výkonnosti coby zásadního nástroje pro posuzování úspěšnosti programů, to by mělo zahrnovat šíření poznatků získaných od Výboru pro kontrolu regulace, zejména poznatků týkajících se koncepce a metodiky;
87. je znepokojen hodnocením Účetního dvora, že monitorovací údaje od členských států, na nichž je založena výroční zpráva Komise o řízení a výkonnosti a výkazy programů, nejsou zcela spolehlivé;
88. rozhodně podporuje doporučení, že by Komise měla zlepšit vysvětlení týkající se stanovování cílů a získávání podpůrných údajů; cíle by měly být konkrétní a ambiciózní, ale realistické a zároveň měřitelné na základě spolehlivých údajů; současně zdůrazňuje, že ukazatele výsledků a dopadů jsou pro měření výkonnosti vhodnější a umožňují širší posouzení dopadů než ukazatele vstupů a výstupů;
89. vítá skutečnost, že Komise dokumentuje údaje o ukazatelích, jakož i referenční ukazatele, milníky a cíle, které měří pokrok při plnění obecných a specifických cílů programů ve výročních programových prohlášeních; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto referenční hodnoty ukazatelů, milníky a cíle, jichž nebylo možné dosáhnout bez financování ze strany EU a jež představují evropskou přidanou hodnotu, se zaměří na dosažení této přidané hodnoty;
90. vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula rozsáhlejší analýzu účinnosti a hospodárnosti (nákladové efektivity) programů, jakmile jsou příslušné údaje k dispozici, systematičtější analýzu významných vnějších faktorů ovlivňujících výkonnost programů, u všech vykazovaných ukazatelů výkonnosti jasné posouzení toho, zda jsou na dobré cestě ke splnění příslušných cílů, a jasné a vyvážené posouzení výkonnosti, které se bude dostatečně podrobně zabývat všemi cíli programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala tato opatření pro příští udělení absolutoria za rok 2020 v důsledku všech programů přijatých v souvislosti s krizí COVID-19;
91. zdůrazňuje, že podle finančního nařízení zahrnuje řádné finanční řízení účinnost, účelnost a hospodárnost a že by se Komise a členské státy měly zaměřit na všechny tři tyto prvky; dále konstatuje, že mezinárodní pokyny pro audit výkonnosti nyní obsahují také prvky, jako je rovnost, životní prostředí a etika, a vyzývá Komisi, aby rozšířila své posouzení tím, že se bude zabývat těmito oblastmi;
92. konstatuje, že Účetní dvůr posoudil, zda programy ve všech hlavních oblastech rozpočtu EU jsou na dobré cestě k dosažení svých cílů:
93. Konkurenceschopnost: vítá skutečnost, že v rámci výzkumného programu EU Horizont 2020 neexistují žádné indicie, že je výkonnost ohrožena, a příklady úspěšných projektů jsou četné; vítá skutečnost, že podle Účetního dvora program poskytuje evropskou přidanou hodnotu díky své jedinečnosti a celoevropské povaze;
94. Soudržnost: vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli Komise a členské státy již revidovaly původní cíle na období 2014–2020, včasný pokrok vykazuje jen více než třetina ukazatelů pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS); před vypuknutím krize COVID-19 bylo pravděpodobné, že do roku 2020 bude většina cílů v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání splněna, ale pokrok v oblasti výzkumu a vývoje, chudoby a sociálního začleňování zaostával; vyjadřuje politování nad tím, že z vlastních údajů o výkonnosti Komise v této oblasti politiky vyplývá, že programy nesplňují původní očekávání;
95. Přírodní zdroje: vyjadřuje politování nad tím, že klíčovým nedostatkem je skutečnost, že ukazatele výkonnosti na období 2014–2020 nejsou založeny na podrobné intervenční logice pro poskytování finanční podpory SZP; například přímé platby zemědělcům snížily kolísání příjmů zemědělců, ale nejsou zaměřeny na pomoc zemědělcům při dosahování přiměřené životní úrovně; vyjadřuje politování nad tím, že opatření SZP mají nedostatečný dopad na řešení změny klimatu;
96. Bezpečnost a občanství: konstatuje, že Komise ve svých zprávách neuvádí, zda Azylový, migrační a integrační fond úspěšně směřuje ke svému cíli, ale dostupné informace poukazují na jeho význam a evropskou přidanou hodnotu; konstatuje, že pokud jde o integraci a legální migraci, naznačují ukazatele pozitivní výsledky, a to z toho důvodu, že dosud nelze posoudit dlouhodobé dopady (jako jsou rozdíly mezi pracovními vyhlídkami migrantů a občanů Unie);
97. Globální Evropa: konstatuje, že Komise neposkytuje dostatek informací pro důkladné posouzení výkonnosti dvou finančních nástrojů, tj. jednoho pro spolupráci s rozvojovými zeměmi a druhého pro vztahy s jižními a východními sousedy Unie; vítá skutečnost, že ukazatele nicméně odhalují pozitivní trend v oblasti snižování chudoby, vzdělávání, rovnosti žen a mužů a lidského rozvoje, a vyjadřuje znepokojení nad zhoršujícím se trendem v oblasti upevňování demokracie, právního státu a politické stability;
Výroční zpráva o řízení a výkonnosti
98. konstatuje, že celková výše prostředků na závazky přidělených z rozpočtu EU v roce 2019 činila podle Komise 161 miliard EUR: přičemž 81 miliard EUR bylo přiděleno okruhu 1, který se dělí na podokruh 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (14 % celkového rozpočtu) a podokruh 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (35 % celkového rozpočtu), 59 miliard EUR bylo přiděleno okruhu 2 „Udržitelný růst: přírodní zdroje“ (37 % celkového rozpočtu), 4 miliardy EUR okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“, 12 miliard EUR okruhu 4 „Globální Evropa“ a 6 miliard EUR okruhu 5 „Správní výdaje“ Komise;
99. konstatuje, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2019 uvedla riziko při platbě ve výši 2,1 %, což je v rozmezí odhadované míry chyb Účetního dvora; konstatuje, že u tří nejvýznamnějších výdajových oblastí (okruhy VFR 1a: Konkurenceschopnost, 1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost a 1c: Přírodní zdroje) jsou vlastní odhady míry chyb vypracované Komisí v rozmezí Účetního dvora;
100. konstatuje, že v roce 2019 činily výdaje z rozpočtu Unie 147 miliard EUR rozložených do více než 240 000 plateb; poukazuje na to, že 71 % rozpočtu bylo vynaloženo v rámci sdíleného řízení a zbytek byl vynaložen buď přímo Komisí (22 %), nebo nepřímo ve spolupráci s pověřenými subjekty (7 %);
101. podotýká, že podle odhadu Komise činily v roce 2019 výdaje související s oblastí klimatu 35 miliard EUR neboli 21 % rozpočtu Unie, a že kumulativně za období 2014–2020 rozpočet Unie přispěje na cíle v oblasti klimatu částkou 211 miliard EUR neboli 19,8 % celkových výdajů, což mírně zaostává za původním cílem stanoveným na 20 % v důsledku nižších příspěvků během prvních let období; vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro zvýšení výdajů souvisejících s klimatem na období 2014–2020 s cílem dosáhnout mnohem ambicióznějších cílů na období 2021–2028;
102. konstatuje, že 11 z 50 generálních ředitelů Komise vydalo v rámci svých výročních zpráv o činnosti za rok 2019 prohlášení o věrohodnosti podmíněná celkem 18 výhradami (ve srovnání se 40 výhradami, které oznámilo 20 útvarů v roce 2018); podotýká, že u 17 výhrad Komise uplatnila nové pravidlo „de minimis“ a že tyto výhrady již nepovažovala za smysluplné;
103. konstatuje, že potvrzená nápravná opatření dosáhla podle Komise v roce 2019 částky 1,5 miliardy EUR (o 25 % vyšší než v roce 2018); poukazuje na skutečnost, že některé členské státy zaznamenaly mnohem zásadnější opravy než jiné; vyzývá Komisi, aby přijala svůj auditní vzorek, který tyto země zahrne do svých pravidelných kontrol častěji;
104. podotýká, že za rok 2019 odhadovala Komise celkové riziko při uzavření na 0,7 % příslušných výdajů (ve srovnání s 0,8 % v roce 2018); konstatuje, že vzhledem k vyššímu riziku při platbě v souvislosti s výdaji v rámci politiky soudržnosti bylo celkové riziko při platbě odhadované Komisí vyšší než v předchozích letech a v roce 2019 činilo 2,1 % (ve srovnání s 1,7 % v roce 2018), jelikož však odhadované budoucí opravy byly také vyšší (1,4 % oproti 0,9 % v roce 2018), dospěla Komise ke stabilnímu riziku při uzavření, a vzhledem k tomu, že odhad rizika při uzavření činil méně než 2 %, měla Komise za to, že její víceleté kontrolní systémy zaručují účinnou ochranu rozpočtu Unie; dále podotýká, že podle vlastního odhadu Komise byly výdaje s rizikem při platbě nad prahem významnosti velmi vysoké a činily 67 miliard EUR;
105. konstatuje, že Komise měla za to, že její víceleté kontrolní systémy zajišťují účinnou ochranu rozpočtu Unie; konstatuje, že Komise rozdělila své portfolio na rok 2019 do méně rizikových a více rizikových složek, přičemž používá kritéria uznaná i Účetním dvorem a související s povahou financování, zejména rozdíl mezi poměrně složitými systémy založenými na úhradách (vyšší rizikové výdaje s rizikem při platbě vyšším než 2 %) a platbami založenými na nárocích (nízkorizikové výdaje s rizikem při platbě nižším než 2 %), jež jsou méně náchylné k chybám; dále poukazuje na to, že podle odhadů Komise činí výdaje s vyšším rizikem 67 miliard EUR (46 %), což má dopad na menší část rozpočtu než u méně rizikových výdajů, kde činí 80 miliard EUR (54 %); naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala ambiciózní akční plán s opatřeními, která umožní tato rizika výrazně snížit;
106. žádá Komisi, aby zajistila, aby výroční zpráva o řízení a výkonnosti byla zcela spolehlivá a nebyla založena na odhadech;
107. vyjadřuje politování zejména nad tím, že Účetní dvůr musel znovu sdělit své obavy o spolehlivost výroční zprávy o řízení a výkonnosti v oblastech soudržnosti, a to kvůli nedostatkům v práci auditních orgánů a zjištěným problémům týkajícím se míry zbytkových chyb vykázaných ve výročních zprávách o činnosti GŘ EMPL a GŘ REGIO;
108. vyjadřuje nesouhlas s hodnocením metodiky výpočtu míry chyb, které provedla Komise; navzdory tomu, že uznává, že rizika při platbě, která Komise používá ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti, jsou odhadu míry chyb ze strany Účetního dvora nejblíže, je třeba poznamenat, že důležité skutečnosti svědčí o tom, že míra chyb zjištěná Účetním dvorem a Komisí se výrazně liší; opakuje proto svůj požadavek, aby byla její metodika urychleně uvedena do souladu s metodikou Účetního dvora a aby byla orgánu pro rozpočtovou kontrolu poskytnuta pouze jedna míra chyb odpovídající riziku při platbě (míra chyb při platbě); vyzývá Komisi k tomu, aby poskytovala informace o odhadu budoucích oprav (míře zbytkových chyb) samostatně; naléhavě žádá Komisi, aby při podávání zpráv o těchto dvou odhadech používala u všech GŘ jednotnou terminologii;
109. vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k tomu, aby od členských států získala spolehlivé údaje o míře chyb v době platby; vyzývá Komisi, aby v případě, že v kontrolách, které provádějí členské státy, budou zjištěny nedostatky, včas provedla příslušné úpravy;
110. se znepokojením konstatuje, že pokud jde o vlastní odhad Komise týkající se rizika při platbě, Účetní dvůr zdůraznil některé problémy uvedené níže pro konkrétní okruhy VFR, a naléhavě vyzývá Komisi, aby na tato zjištění reagovala konkrétními opatřeními:
‒
„Konkurenceschopnost“: audity ex post se nesoustředily v první řadě na platby a zúčtování provedené v kontrolovaném roce, jehož se týkalo prohlášení o věrohodnosti, a bylo rovněž zjištěno, že ne vždy byly spolehlivé,
‒
„Přírodní zdroje“: kontrola členských států zohledněná v kontrolních statistikách nezachytila všechny chyby a bylo nutné provést úpravy ze strany Komise, avšak úpravy Komise vycházely obecně z paušálních částek a existovala omezení, pokud jde o spolehlivost výsledků práce certifikačních subjektů,
‒
„Soudržnost“: kontroly auditních orgánů nebyly vždy spolehlivé,
‒
„Globální Evropa“: nedostatečný počet kontrol na místě v zemích, kde se projekty provádějí, nedostatečné pokrytí příslušných aspektů při zadávání veřejných zakázek, široký prosto pro odhadování dopadu individuálních chyb a nedostatek podstatného vlastního testování operací, které již byly zkontrolovány ostatními; vyzývá Účetní dvůr, aby zvýšil počet namátkových kontrol s přístupem založeným na riziku, aby se jeho zprávy o míře chyb více zaměřily na oblasti, kde se problémy s největší pravděpodobností vyskytnou;
111. bere na vědomí závěr Účetního dvora, že zprávy Komise o výkonnosti jsou vyváženější a že jak výroční zpráva o řízení a výkonnosti, tak programová prohlášení doplňují její zprávy o výsledcích programu, včetně informací o zaostávajících oblastech a přetrvávajících výzvách pro programy;
112. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby urychlily postup udělování absolutoria na n+1;
113. vyzývá Komisi, aby pomocí přidělených prostředků nadále podporovala větší genderovou vyváženost a přístup zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu;
Příjmy
114. konstatuje, že celkové příjmy za rok 2019 činily 163,9 miliardy EUR;
115. připomíná, že většina příjmů (88 %) pochází ze tří kategorií vlastních zdrojů:
‒
vlastní zdroje založené na hrubém národním důchodu (HND) tvoří 64 % příjmů Unie a vyrovnávají rozpočet Unie poté, co byly vyčísleny příjmy ze všech ostatních zdrojů (každý členský stát přispívá poměrně podle svého HND),
‒
tradiční vlastní zdroje tvoří 13 % příjmů Unie a zahrnují dovozní cla vybíraná členskými státy (do rozpočtu Unie se odvádí 80 % celkové částky, zbývajících 20 % si členské státy ponechávají na pokrytí nákladů na výběr),
‒
vlastní zdroje odvozené od daně z přidané hodnoty (DPH) tvoří 11 % příjmů Unie (příspěvky v rámci tohoto vlastního zdroje se vyčíslují pomocí jednotné sazby uplatňované na harmonizované vyměřovací základy DPH členských států);
116. vítá skutečnost, že práce Komise na finančním programování a rozpočtu Unie, která byla zahájena před rokem 2019 a pokračovala v průběhu roku 2019, vedla k zavedení právně závazného harmonogramu, nových toků příjmů v rámci celé Unie nebo „vlastních zdrojů“, jejichž účelem je splatit společné evropské úvěry; připomíná, že v rozpočtu Unie převažují příspěvky na základě hrubého národního důchodu (HND); zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje při financování ročního rozpočtu Unie snižují podíl příspěvků členských států založených na HND, a proto nepřispívají k celkovému navýšení rozpočtu Unie; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla diverzifikaci svých zdrojů příjmů s cílem zajistit skutečnou nezávislost Unie vůči příspěvkům členských států a zároveň výrazně navýšit rozpočet na programy Unie;
117. konstatuje, že příjmy zahrnují také částky pocházející z dalších zdrojů (nejvýznamnější jsou příspěvky a náhrady spojené s dohodami a programy Unie (8 % příjmů Unie), například příjmy související se zúčtováním EZZF a EZFRV a s účastí zemí mimo Unii na výzkumných programech);
118. vítá rozhodnutí Účetního dvora posoudit opatření Unie přijatá za účelem snížení neuhrazeného cla, která mohou ovlivnit výši cel stanovených členskými státy, a zmírnění rizika, že tradiční vlastní zdroje nejsou v rámci přezkumu systémů vnitřní kontroly úplné;
119. vyjadřuje znepokojení nad nedostatky zjištěnými Účetním dvorem – zejména pokud jde o výběr tradičních vlastních zdrojů členských států – v oblasti správy vyměřených cel, které dosud nebyly vnitrostátními orgány vybrány; konstatuje, že v členských státech, které Účetní dvůr navštívil, dochází zejména ke zpožděním při oznamování celních dluhů a zpožděním při vymáhání těchto dluhů nebo existuje jen nedostatečná dokumentace, která má dokládat správnost zaúčtovaného cla;
120. bere na vědomí nedostatky v oblasti správy dosud nevybraných cel na straně členských států, jak uvádí 15 z 27 zpráv o inspekci tradičních vlastních zdrojů vydaných v roce 2019 Komisí; je toho názoru, že zjištění v 10 z těchto 15 zpráv, která byla klasifikována jako systematická, by měla být zpřístupněna členům příslušných výborů Parlamentu;
121. se znepokojením konstatuje, že inspekce tradičních vlastních zdrojů prováděné Komisí a činnost Účetního dvora poukázaly na dva hlavní nedostatky v kontrolách členských států, jejichž cílem je snížit neuhrazené clo; poukazuje na značnou ztrátu příjmů Unie a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby tyto problémy řešily s velkou naléhavostí;
‒
neexistence celounijní harmonizace provádění celních kontrol, které mají zmírnit riziko podhodnocení dovozu v rámci celní unie, a
‒
neschopnost členských států identifikovat nejrizikovější hospodářské subjekty pro audit po propuštění zboží na úrovni Unie;
122. se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr při přezkumu systémů vnitřní kontroly jak v rámci Komise, tak v členských státech zjistil nedostatky v jednotlivých kategoriích vlastních zdrojů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle hodnocení Komise má 24 z 28 členských států částečně uspokojivé nebo neuspokojivé kontrolní strategie pro řešení rizika podhodnocení dováženého zboží, což přivedlo Účetní dvůr ke zjištění závažných nedostatků v kontrolách členských států za účelem snížení neuhrazeného cla;
123. s velkým znepokojením poukazuje na skutečnost, že v rámci celní unie se identifikují a vybírají nejrizikovější dovozci pro audit po propuštění zboží jen v omezeném rozsahu, protože chybí dostupná celounijní databáze, která by zahrnovala veškerý dovoz realizovaný hospodářskými subjekty;
124. uznává však, že Komise podnikla důležité kroky, aby pomohla určit nejrizikovější hospodářské subjekty na úrovni EU pro audity po propuštění zboží, a to prostřednictvím označování transakcí, u nichž se má za to, že představují podle kritérií finančních rizik finanční riziko, a aktualizace Průvodce celním auditem;
125. vítá skutečnost, že Komise úzce spolupracuje s členskými státy na hledání řešení pro identifikaci dovozců působících v jiných členských státech, než kde mají ústředí; vyzývá ji k dosažení dalšího pokroku, jakmile bude plně k dispozici celounijní databáze zahrnující veškerý dovoz;
126. konstatuje, že z celkových výhrad k DPH, kvůli nimž zůstal výpočet základu DPH otevřený po dobu 10 a více let a z celkových případů souvisejících s tradičními vlastními zdroji, které zůstaly otevřené po dobu více než pěti let od kontroly Komisí, pouze 15 % výhrad k DPH a 34 % otevřených případů souvisejících s tradičními vlastními zdroji zůstalo dlouhodobě nevyřízených;
127. poukazuje na to, že pět z osmi dlouhodobě nevyřízených výhrad k DPH vyjádřených Komisí a zkoumaných Účetním dvorem se týkalo řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům z důvodu možného nesouladu se směrnicí o DPH;
128. s uspokojením konstatuje, že Komise zdokonaluje své posouzení rizik při plánování inspekcí a nadále usiluje o rychlé vyřešení dosud nevyřešených otevřených bodů, a to i v závislosti na spolupráci členských států;
129. se znepokojením konstatuje, že u 54 ze 122 dlouhodobě nevyřízených otevřených případů týkajících se tradičních vlastních zdrojů ověřených Účetním dvorem se ukázalo, že Komise měla nepřiměřená zpoždění, pokud jde o následnou kontrolu a uzavírání těchto případů, což ukazuje nedostatky, pokud jde o přijetí následných opatření v důsledku nedostatků týkajících se tradičních vlastních zdrojů v členských státech; naléhavě žádá Komisi, aby zavedla takový systém následných kontrol, který by umožňoval řešit otevřené případy týkající se tradičních vlastních zdrojů v pořadí podle jejich významu (buď na základě finančního dopadu, nebo v případě nefinančních nedostatků na základě jejich systémového významu), a aby o tom podala zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
130. připomíná, že v rámci víceletého cyklu ověřování HND Komise zkoumá, zda jsou postupy, které členské státy uplatňují pro sestavování národních účtů, v souladu s rámcem ESA 2010 a zda jsou údaje o HND srovnatelné, spolehlivé a úplné; bere na vědomí, že uzavření ověřovacího cyklu vedlo k novým, konkrétnějším výhradám, jako je výhrada umožňující revizi údajů o HND všech členských států tak, aby tyto údaje zahrnovaly přesnější odhad aktiv nadnárodních společností v oblasti výzkumu a vývoje, odhad, který komplikuje globalizace a skutečnost, že tyto aktiva lze snadno přesouvat přes hranice (Komise bude společně s členskými státy až do září 2022 nadále posuzovat, zda jsou aktiva nadnárodních společností v oblasti výzkumu a vývoje řádně oceňována v rámci národních účtů členských států);
131. je hluboce znepokojen nekvantifikovatelnou výhradou, kterou pro rok 2019 vzneslo GŘ BUDG, v níž se uvádí, že podvody s podhodnocováním se částečně přesunuly do jiných členských států, což do určité míry ovlivnilo výběr tradičních vlastních zdrojů do doby, než dojde ke konečné kvantifikaci; konstatuje, že Komise provedla inspekce podhodnocování ve všech členských státech a kontrolovala, jak jsou členské státy organizovány za účelem řešení otázek podhodnocení, zejména co se týče textilu a obuvi z Číny; konstatuje, že finanční odpovědnost členských států za ztráty tradičních vlastních zdrojů byla během těchto inspekcí a příslušných zpráv výslovně řešena; konstatuje, že Komise bude sledovat a pohánět členské státy k finanční odpovědnosti za jakékoli případné ztráty tradičních vlastních zdrojů; je znepokojen tím, že z předběžných výpočtů vyplývá, že ztráty tradičních vlastních zdrojů v roce 2019 by dosáhly 1 % tradičních vlastních zdrojů z roku 2019, což odůvodňuje výhradu ve výroční zprávě o činnosti za rok 2019; žádá Komisi, aby neprodleně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o zjištěních a důsledcích svých inspekcí a o kvantifikacích, jakmile budou dokončeny;
132. bere na vědomí skutečnost, že již čtvrtý rok v řadě vyjádřilo Generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) výhradu k objemu tradičních vlastních zdrojů vybraných Spojeným královstvím, neboť tato země neposkytuje do unijního rozpočtu uniklé clo z dováženého textilu a obuvi, přičemž podvody v souvislosti s podhodnocováním se rozšířily dále na členské státy Unie, což vede k dalším možným ztrátám tradičních vlastních zdrojů;
133. konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ BUDG za rok 2019 začalo Spojené království ke dni 12. října 2017 provádět opatření doporučená Komisí, což vedlo ke značnému snížení ztrát tradičních vlastních zdrojů v roce 2018 (míra chyb nižší než 1 %);
134. vyjadřuje politování nad tím, že Spojené království stále odmítá poskytnout do rozpočtu EU částku ztrát tradičních vlastních zdrojů v období 2011–2017 v (hrubé) výši 2 679 miliard EUR; konstatuje, že orgány Spojeného království poskytly Komisi formální odpověď, kterou obdržela dne 11. února 2019; konstatuje, že po analýze odpovědi Spojeného království Komise postoupila věc Soudnímu dvoru Evropské unie dne 7. března 2019; konstatuje, že Spojené království předneslo svou obhajobu dne 24. června 2019, po níž následovala odpověď Komise dne 29. srpna 2019 a duplika Spojené království dne 20. prosince 2019; na základě písemných odpovědí Komise na slyšení ve výboru CONT dne 11. ledna 2021 bere na vědomí, že ústní jednání se konalo dne 8. prosince 2020, a ačkoli je datum vydání konečného rozsudku plně v souladu s uvážením Soudního dvora, Komise neočekává rozhodnutí dříve než v létě 2021; s uspokojením konstatuje, že vystoupení Spojeného království z Unie nemá žádný nepříznivý dopad na zpětné získávání požadovaných částek, neboť se týkají dovozu před koncem přechodného období;;
135. konstatuje, že podle Komise došlo v roce 2019 po provedení úprav historických částek (převážně za období 2012–2017) k navýšení příjmů z hrubého národního důchodu (HND) o 3 miliardy EUR, neboť základy HND byly upraveny podle skutečných údajů;
Doporučení
136. vyzývá Komisi, aby:
‒
poskytovala členským státům pravidelnou podporu při výběru nejrizikovějších dovozců pro audity po propuštění zboží a za tímto účelem:
a)
shromažďovala a analyzovala relevantní údaje o dovozu na úrovni Unie a výsledky analýzy sdílela s členskými státy;
b)
po zprovoznění databáze Surveillance III poskytovala pokyny k tomu, jak v tomto novém systému provádět analýzu údajů;
‒
revidovala své postupy a za tímto účelem:
a)
zavedla systém umožňující monitorovat otevřené případy týkající se tradičních vlastních zdrojů na základě kvantitativních a kvalitativních kritérií, která řadí nedostatky zjištěné v členských státech podle priority;
b)
stanovila lhůty, v nichž mají členské státy tyto nedostatky vyřešit a v nichž mají proběhnout následná opatření, včetně výpočtu úroků z prodlení a získání částek, které mají být poskytnuty do rozpočtu Unie;
c)
zajistila zjednodušení postupu včetně dokumentace potřebné k získání přístupu k financování, aniž by zanedbávala zásady auditu a kontroly;
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
137. konstatuje, že platby v rámci podokruhu 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ činily 21,7 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů a politik:
‒
„výzkum“, až 55,2 % rozpočtu podokruhu neboli 11,9 miliardy EUR,
‒
„vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport“, až 13,2 % rozpočtu podokruhu neboli 2,8 miliardy EUR,
‒
„doprava a energetika“, až 11,3 % rozpočtu podokruhu neboli 2,5 miliardy EUR,
‒
„vesmír“, až 7,6 % rozpočtu podokruhu neboli 1,7 miliardy EUR,
‒
„další opatření a programy“, až 12,7 % rozpočtu podokruhu neboli 2,8 miliardy EUR;
138. konstatuje, že hlavními programy Komise jsou Horizont 2020 (H2020) a sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP)(79), pokud jde o výzkum a inovace, Erasmus+, pokud jde o vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, Galileo, EGNOS, ITER a Nástroj pro propojení Evropy jako velké projekty v oblasti infrastruktury a EFSI jako záruční fond;
139. bere na vědomí, že většina výdajů na tyto programy je řízena přímo Komisí, a to i prostřednictvím výkonných agentur, a má podobu grantů poskytovaných příjemcům ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří se projektů účastní; bere na vědomí, že výdaje v rámci programu Erasmus+ řídí z větší části národní agentury jménem Komise (představují přibližně 80 % grantů);
140. poukazuje na to, že výkonnost politiky v oblasti výzkumu a inovací je obtížné posoudit, neboť existuje značný časový odstup mezi financováním projektů a jeho výsledky a dopady, které se projeví později; dále konstatuje, že podávání zpráv v této oblasti se zaměřuje především na pozitivní výsledky namísto kritického posouzení výsledků a dopadu, což nemusí poskytovat realistický obraz o výkonnosti jako celku; konstatuje, že výzkum v rámci disciplíny s sebou nese rizika, pokud jde o výsledky, a úspěšný výsledek nelze vždy zaručit;
141. je znepokojen tím, že vysoké procento (v některých členských státech až 25 %) finančních prostředků z operačních programů určených na podporu MSP v oblasti podnikání a inovací je namísto toho vypláceno velkým společnostem; žádá Komisi, aby vytvořila silnější kontrolní mechanismy, pokud jde o prohlášení žadatelů o finanční prostředky EU, neboť nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že v období 2014–2020 se orgány spoléhaly pouze na vlastní místopřísežná prohlášení o vlastnictví, velikosti a zadluženosti společností;
142. konstatuje, že v roce 2019 měly politiky v oblasti mobility a dopravy k dispozici 4 973 milionů EUR v prostředcích na závazky a 2 725 milionů EUR v prostředcích na platby, z čehož 4 422 milionů EUR v prostředcích na závazky a 2 058 milionů EUR v prostředcích na platby schválených na společnou dopravní politiku (06 02) a Horizont 2020 – výzkum a inovace související s dopravou (06 03) bylo řízeno Výkonnou agenturou pro inovace a sítě (INEA);
143. znovu vyjadřuje podporu přidání pilíře v oblasti vojenské mobility k politice TEN-T, čímž se zvýší kapacity Unie reagovat na naléhavé situace prostřednictvím přijetí akčního plánu v březnu 2018; lituje skutečnosti, že došlo k drastickým škrtům v návrhu Komise a Parlamentu, aby byl v rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027 vyčleněn nový příděl na potřeby vojenské mobility ve výši 6,5 miliardy EUR;
144. vítá vydání výzvy k předkládání návrhů v roce 2019 na víceletý program v oblasti dopravy v rámci Nástroje pro propojení Evropy s rozpočtem ve výši 1,4 miliardy EUR se zaměřením na dokončení devíti koridorů hlavní sítě do roku 2030;
145. vítá skutečnost, že v roce 2019 byl zahájen projekt „ekologizace“ zaměřený na snižování emisí a výrobu účinnějších pohonných systémů s řešením sklápěcí větrné plachty; konstatuje, že byla financována z Evropského námořního a rybářského fondu;
146. připomíná, že celkový rozpočet prostředků na závazky určený na programy a akce Unie v rámci portfolia politik Generálního ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (GŘ EAC) činil v roce 2019 přibližně 5,66 miliardy EUR (o 20 % více než v roce 2018), a domnívá se, že posouzení finančního řízení tohoto GŘ za rok 2019 mělo vcelku uspokojivé výsledky; konstatuje, že celkové riziko GŘ EAC v době platby za rok 2019 představuje 24,88 milionu EUR z celkových výdajů ve výši 2 147,18 milionu EUR;
147. uznává, že provádění programu Erasmus+ bylo v roce 2019 z velké části úspěšné a že většina ukazatelů výsledků, například počet studijních míst a stáží obsazených na základě mobility, překročila cíle, jež si Komise na daný rok stanovila; poznamenává, že v důsledku zpožděného zahájení, malého využití finančními institucemi a nedostatečné informovanosti studentů mohla být v roce 2019 provedena pouze jedna transakce prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky, a oceňuje rozhodnutí o tom, že tento nástroj nebude zahrnut do programu, jenž naváže na program Erasmus+ po 31. prosinci 2020; vítá zvýšení mobility žáků o 20 % a naléhavě žádá, aby hlavním prvkem programu Erasmus+ byla nadále fyzická, nikoli virtuální mobilita; zdůrazňuje, že je důležité i nadále podporovat odborné vzdělávání a přípravu a učení na základě praxe jakožto prostředek posilující sociální začlenění;
148. je znepokojen informacemi o tom, že v některých případech jsou potenciální příjemci finančních prostředků Unie v rámci programu Erasmus+ údajně nuceni dodržovat vnitrostátní pravidla, která nejsou plně v souladu se zásadami Unie; zdůrazňuje, že Komise by měla situaci pozorně sledovat a v případě potřeby přijmout vhodná opatření;
149. poukazuje na to, že řada mladých lidí se v roce 2019 přihlásila a zapojila do aktivit Evropského sboru solidarity, a projevila tak velký zájem o účast na solidární činnosti v Evropě; je znepokojen nesouladem mezi počtem žádostí (191 000) a počtem skutečných míst (34 500); vyjadřuje politování nad velmi malým využitím stáží a pracovních míst v rámci programu Evropského sboru solidarity, neboť v letech 2018 až 2020 na ně bylo umístěno pouze 72 osob, což je méně než 1 % celkových umístění; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout vyváženější míry umístění, aby Evropský sbor solidarity mohl mladým lidem opravdu nabízet širokou škálu příležitostí;
150. vyzývá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby snížily zatížení byrokracií tím, že pro cílové skupiny zjednoduší a přizpůsobí postupy podávání žádostí, a usnadní tak přístup k programům, které spravují; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit synergie a spolupráci s GŘ EAC s cílem zjednodušit postupy podávání žádostí, hodnocení a řízení, což by zlepšilo kvalitu a rozmanitost žádostí;
Zjištění Účetního dvora
151. považuje za znepokojující, že 51 ze 130 zkoumaných operací (39 %) obsahovalo chyby;
152. je hluboce znepokojen tím, že na základě 28 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, činí odhadovaná míra chyb na rok 2019 4,0 %, což představuje výrazný nárůst oproti roku 2018, kdy odhadovaná míra chyb činila 2 %; připomíná, že tento údaj se blíží mírám, které Účetní dvůr zjistil v letech 2015, 2016 a 2017;
153. zdůrazňuje, že výdaje v rámci programů 7. RP a Horizont 2020 zůstávají i nadále rizikovější a jsou hlavním zdrojem chyb, přičemž Účetní dvůr zjistil vyčíslitelné chyby týkající se nezpůsobilých nákladů u 24 z 80 operací v oblasti výzkumu a inovací ve vzorku (3 z 10 v rámci 7. RP a 21 ze 70 v rámci Horizont 2020, což představuje 78 % odhadované míry chyb Účetního dvora pro tento podokruh v roce 2019);
154. s velkým znepokojením poukazuje na skutečnost, že 60 % chyb tvořily „nezpůsobilé přímé osobní náklady“; zdůrazňuje, že navzdory snahám o zjednodušení pravidel pro vykazování osobních nákladů v rámci programu Horizont 2020 zůstává jejich výpočet hlavním zdrojem chyb v žádostech o proplacení nákladů; podporuje názor Účetního dvora, podle něhož je metodika výpočtu osobních nákladů v rámci programu Horizont 2020 v některých ohledech nyní složitější, což zvýšilo riziko chyb (23 z 24 operací zatížených vyčíslitelnými chybami zahrnovalo nesprávné použití metodiky výpočtu osobních nákladů);
155. vyjadřuje politování nad tím, že složitá prováděcí pravidla a zdlouhavé postupy jsou hlavními překážkami, zejména pro MSP, začínající podniky a prvožadatele, kteří nemají velké zdroje a zkušenosti s těmito postupy podávání žádostí;
156. se znepokojením poukazuje na to, že za 16 % chyb odpovídala „protiprávní/diskriminační kritéria pro výběr/zadání“ a že „nezpůsobilé další přímé náklady (DPH, cestování, vybavení)“ představovaly 15 % chyb;
157. bere na vědomí, že v případě jiných programů a činností zjistil Účetní dvůr vyčíslitelné chyby u 4 z 50 operací ve vzorku (chyby se týkaly projektů v rámci programu Erasmus+ a Nástroje pro propojení Evropy);
158. se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v dokumentaci Komise o provedené auditní činnosti, o výběru vzorků a podávání zpráv a o kvalitě auditorských postupů v některých zkoumaných spisech; poukazuje na to, že Účetní dvůr mimo jiné zjistil nezpůsobilé částky, které auditoři nezjistili kvůli nedostatečnému testování v jejich auditu (zejména pokud jde o personální náklady), chybnému výkladu pravidla dvojího stropu a chybám při souvisejícím výpočtu nákladů na zaměstnance, které nebyly odhaleny; v této souvislosti podporuje doporučení Účetního dvora týkající se zlepšení situace;
159. upozorňuje na skutečnost, že 22 z výzkumných projektů, které Účetní dvůr kontroloval, bylo provedeno v jiných měnách než v eurech, přičemž směnný kurz použitý u deseti z těchto projektů nebyl kurzem stanoveným v pravidlech (finanční dopad těchto chyb není sám o sobě významný, ale jejich četnost svědčí o nedostatečné informovanosti o pravidlech); vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na tom, aby se této otázce věnovala větší pozornost;
160. zdůrazňuje, že pokud by Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb by u tohoto podokruhu byla o 1,1 procentního bodu nižší;
161. se znepokojením konstatuje, že MSP jsou k chybám náchylnější než ostatní příjemci, neboť více než polovina zjištěných vyčíslitelných chyb (17 z 28) se týkala financování pro soukromé příjemce, přestože dotyčné operace představovaly pouze 42 (32 %) ze 130 operací ve vzorku (MSP tvořily 12 % vzorku, ale odpovídaly za 21 % vyčíslitelných chyb); zdůrazňuje, že to odráží jejich nedostatek zdrojů a obeznámenosti se složitými pravidly způsobilosti;
162. poukazuje na výdaje na výzkum na základě podaných žádostí o proplacení nákladů vzniklých příjemcům; konstatuje, že na tyto žádosti se často vztahují složitá pravidla a mohou vést k chybám, jak lze pozorovat v případech uvedených Účetním dvorem;
163. domnívá se proto, že snížení míry chyb závisí na soustavném úsilí o zjednodušení; vítá skutečnost, že Účetní dvůr uznal úsilí Komise o zjednodušení administrativních a finančních požadavků programu Horizont 2020;
164. za tímto účelem bere na vědomí, že v posledních fázích provádění programu Horizont 2020 Komise více využívá zjednodušeného vykazování nákladů, jako je financování paušálními částkami, že více komunikuje s příjemci a že neustále zdokonaluje své kontrolní mechanismy; vítá skutečnost, že program Horizont Evropa tento vývoj posune o krok dále, a to na základě zkušeností získaných v rámci programu Horizont 2020;
165. bere na vědomí skutečnost, že Komise zavedla řádný systém kontrol ex ante, který zahrnuje podrobné automatizované kontrolní seznamy, písemné pokyny a průběžné školení s cílem snížit administrativní zátěž, která příjemcům umožní zaměřit se na dosažení svých cílů;
166. vyjadřuje politování nad nedostatkem konkrétních údajů o využití od programů EFRR pro projekty, jež získaly pečeť excelence; konstatuje, že Komise má pouze částečné informace založené na dobrovolném podávání zpráv ze strany řídících orgánů a že tyto systémy jsou i nadále na uvážení každého okresu; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy v rámci nového VFR s cílem zlepšit systémy monitorování programů a lépe zachytit tento druh informací;
167. bere na vědomí hodnocení Komise, že u Nástroje pro propojení Evropy existuje nízké riziko chyb; žádá však, aby Komise spolu s Účetním dvorem a úřadem OLAF podrobně sledovala dopravní projekty Unie, aby se předešlo podvodům, jelikož veřejné investice do infrastruktury jsou v tomto ohledu obzvláště zranitelné; považuje to za zásadní také k zajištění nejvyšších bezpečnostních norem pro uživatele;
168. připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 5/2017 („Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“) zjistil, že navzdory určitému pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění záruk pro mladé lidi, a navzdory tomu, že bylo dosaženo i určitých výsledků, situace nesplňovala počáteční očekávání při zahájení záruk pro mladé lidi;
169. připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 22/2018 („Mobilita v programu Erasmus+“) dospěl k závěru, že by bylo možné dále zlepšit oblast odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+, neboť začlenění odborného vzdělávání a přípravy přibližuje tento program větší škále občanů;
170. bere na vědomí zvláštní zprávu č. 14/2016 („Politické iniciativy a finanční podpora EU v oblasti romské integrace“), podle níž bylo v posledním desetiletí dosaženo významného pokroku, pokud jde o integraci Romů, v terénu však stále přetrvávají překážky; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že nebyla vždy uplatňována kritéria „osvědčených postupů“ přispívající k úspěšnému začlenění Romů a že monitorování výkonnosti bylo obtížné; připomíná, že nedostatek spolehlivých a komplexních údajů o Romech představuje problém pro tvorbu politik založených na důkazech na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že tento stav může zůstat nezměněn, nebudou-li rychle podniknuta opatření;
Doporučení
171. vyzývá Komisi, aby:
‒
dále zjednodušila pravidla a postupy, poskytovala praktické a pragmatické pokyny, včetně prezentací a školení, zejména pro nové žadatele, a zlepšila svou pomoc MSP, začínajícím podnikům a dalším prvožadatelům, s cílem zajistit rovné podmínky pro žadatele s různou úrovní zkušeností a zdrojů;
‒
zvýšila informovanost o pravidlech financování z programu Horizont 2020, o výpočtu a o vykazování nákladů na zaměstnance, a to se zvláštní pozorností věnovanou hlavním druhům chyb prostřednictvím cílených kontrol jejich souladu s pravidly;
‒
připomněla všem příjemcům programu Horizont 2020 pravidla pro výpočet a vykazování osobních nákladů se zvláštním důrazem na hlavní typy chyb;
‒
dále zjednodušit pravidla o nákladech na zaměstnance platná pro příští rámcový program pro výzkum (Horizont Evropa);
‒
v případě programu Horizont 2020 řešila připomínky předložené v souvislosti s přezkumem auditů ex post provedeným Účetním dvorem, které se týkají dokumentace, jednotnosti výběru vzorků a kvality auditorských postupů; také v souvislosti s třetím kolem externě zadaných auditů přijala vhodná opatření, aby byli auditoři plně obeznámeni s pravidly programu Horizont 2020, a ověřovala kvalitu jejich práce;
‒
řešila naléhavý problém zeměpisné nerovnováhy (koncentrace) většiny finančních prostředků programu Horizont 2020 přidělovaných příjemcům v několika nejrozvinutějších členských státech, a to řešením zdroje problému v méně rozvinutých zemích, tj. podporou výzkumu, průmyslu a univerzit, spoluprací univerzit s vládami při tvorbě veřejné politiky, zavedením nových vysokoškolských programů, akademickou excelencí atd.;
Výkonnost: Horizont 2020
172. poukazuje na to, že v souvislosti se specifickým cílem 5 „vedoucí postavení Evropy v průmyslu prostřednictvím výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací v oblasti řady základních a průmyslových technologií“ programové prohlášení uvádí, že program není na dobré cestě k dosažení cílových hodnot v oblasti patentových přihlášek, přičemž programové prohlášení dále uvádí informaci o počtu udělených patentů, což je lepší měřítko pro výkonnost, ale nejsou zde dány žádné cílové hodnoty ani milníky;
173. zdůrazňuje, že v souvislosti s ukazatelem pro specifický cíl 5 „podíl účastnických podniků zavádějících inovace, které jsou nové pro daný podnik nebo pro trh“ programové prohlášení neuvádí milníky ani cílové hodnoty pro tento ukazatel, není tedy možné jej použít k posouzení toho, zda program je na dobré cestě; vyzývá Komisi, aby aktualizovala programové prohlášení tak, aby zahrnovalo konkrétní a měřitelné cíle, které umožní posoudit účinnost a účelnost;
174. poukazuje na to, že v souvislosti se specifickým cílem 8 „zlepšení celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek všech“ je cílová hodnota uvedena v oddílu pro rok 2020, ve skutečnosti by však měla být chápána jako hodnota, které má být dosaženo, „[…] až budou poslední opatření financovaná z programu Horizont 2020 dokončena“, přičemž se programové prohlášení zmiňuje o tom, že „[c]íle jsou pro celý pilíř společenských výzev (specifické cíle: 8–14), a nikoli za každý jednotlivý specifický cíl“, takže jakékoli porovnání skutečné a cílové hodnoty nemá smysl;
175. bere na vědomí závěry Účetního dvora o výkonnosti programu Horizont 2020, zejména pokud jde o to, že:
‒
dostupné informace jsou příliš omezené na to, aby mohly plně posoudit výkonnost programu Horizont 2020 na konci roku 2019; nic však nenasvědčuje ohrožení výkonnosti a příkladů úspěšných projektů je mnoho;
‒
na rozdíl od informací o efektivnosti jsou informace o relevantnosti, soudržnosti a evropské přidané hodnotě programu k dispozici ve značné míře; je zde silný argument, že program Horizont 2020 je relevantní, neboť řeší potřeby, které řešit má;
‒
výroční zpráva o řízení a výkonnosti pojednává o otázce výkonnosti okruhu 1a jen velmi obecně;
176. vyjadřuje politování nad rozdíly v investicích do výzkumu a inovací v členských státech i nad tím, že tyto rozdíly znamenají, že výzkumní pracovníci využívají v jednotlivých členských státech výhod programu Horizont 2020 v odlišném rozsahu; připomíná, že tato skutečnost odráží rozdíly ve vnitrostátních výdajích na výzkum a vývoj; vybízí členské státy, aby zlepšily řízení svých vnitrostátních systémů pro výzkum a inovace s cílem podněcovat a podporovat zapojení svých vnitrostátních výzkumných organizací do mezinárodní spolupráce; vyzývá Komisi, aby přispěla k šíření excelence podporou spolupráce mezi vnitrostátními výzkumnými organizacemi a špičkovými evropskými výzkumnými organizacemi, poskytovala technickou podporu a vytvářela další programy usilující o rozvíjení excelence;
177. vyzývá Komisi, aby:
‒
lépe komunikovala s žadateli a příjemci (zavedla lepší postupy a kontroly týkající se výkonu funkcí asistenční služby, zejména pokud jde o řešení založená na obnovitelné energii, a zvyšovala informovanost o nástrojích, pomocí nichž mohou příjemci hlásit nejednotné zacházení během procesu podávání žádosti nebo během provádění projektů; vyřešila zbývající technické problémy týkající se portálu pro účastníky, zlepšila jeho vzhled, přehlednost a funkci vyhledávání);
‒
zintenzivnila testování jednorázového financování (analyzovala výsledky výzev, které byly v rámci programu Horizont 2020 již zahájeny, a podávala o nich zprávy, jakmile budou k dispozici první výsledky; ve větším měřítku zahájila nové pilotní iniciativy, aby bylo možné určit nejvhodnější typy projektů, posoudit možné nevýhody a navrhnout vhodná nápravná opatření);
‒
zvážila větší využití dvoufázového postupu hodnocení návrhů (určila větší počet témat, u nichž by použití dvoufázového postupu hodnocení mohlo snížit administrativní zátěž kladenou na neúspěšné žadatele a zároveň zajistit udělení grantu v co nejkratší době, pokud je rychlost vstupu na trh kritickým faktorem);
‒
vyhodnotila, zda projekty navržené Komisí a (spolu)financované z rozpočtu EU v souvislosti s Evropskou strategií pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 splnily požadavky stanovené v příslušné úmluvě OSN týkající se osob se zdravotním postižením, se zvláštním zaměřením na projekty programu Horizont 2020;
‒
zajistila, aby byly během fáze návrhu a provádění projektů dodatečné náklady osob se zdravotním postižením plně hrazeny z grantů, a zaručila zavedení odpovídajících monitorovacích opatření a zajištění jejich naplňování;
‒
přehodnotila podmínky odměňování odborných hodnotitelů (aktualizovala denní sazbu odměn a přehodnotila dobu, kterou odborníci potřebují k provedení spolehlivého hodnocení návrhů projektů.);
‒
stabilizovala pravidla a pokyny pro účastníky (pokud možno zachovala kontinuitu v pravidlech pro účast mezi rámcovými programy; omezila na minimum úpravy pokynů během provádění rámcového programu; zjednodušila pracovní výkazy, aby nedocházelo ke zbytečnému vykazování úsilí podle pracovního balíčku; zvážila možnost širšího přijetí obvyklých postupů účtování nákladů, zejména pokud jde o osobní náklady);
‒
zlepšila kvalitu externě zadávaných auditů ex post (zlepšila své mechanismy pro zkoumání kvality externě zadávaných auditů ex post a urychlila tyto audity);
‒
dále zjednodušila nástroje, administrativu a pokyny pro MSP (tak, aby práce s nimi byla přes veškerou jejich komplexnost co nejméně zatěžující pro MSP, a zejména začínající podniky, které mají z hlediska zdrojů i personálu při přípravě projektů omezené možnosti);
Výkonnost: Evropský fond pro strategické investice (EFSI)
178. připomíná, že obecným cílem EFSI je „podpora prorůstových investic v souladu s prioritami Unie“, zatímco specifickým cílem je „zvýšení objemu financování skupiny Evropské investiční banky a počtu investičních činností v prioritních oblastech“;
179. konstatuje, že podle Účetního dvora je EFSI na dobré cestě ke splnění svých cílů, a zejména hlavního cíle mobilizovat investice ve výši 500 miliard EUR;
180. je znepokojen tím, že informace o výkonnosti, které jsou k dispozici, poskytují sice podrobný přehled o zmobilizovaných investicích u schválených operací, o počtu schválených projektů, multiplikačních efektech a o tom, které členské státy jsou zapojeny, žádný z pěti ukazatelů však nesleduje úroveň rizika ani pronikání do klíčových oblastí vymezených v obecném cíli;
181. poukazuje na to, že ukazatele neměří pokrok specifického cíle jako takového, kterým je zvýšit objemy operací EIB, zejména s ohledem na rizikovější operace;
182. připomíná, že EFSI je účinným nástrojem pro aktivaci finančních prostředků na podporu významných dodatečných investic, ale že v některých případech byl nadhodnocen rozsah, v jakém podpora EFSI skutečně dodatečné investice v reálné ekonomice aktivovala (hodnocení programu EFSI i zvláštní zpráva Účetního dvora(80) zdůraznily rovněž to, že celkový objem financování nemůže být připisován pouze EFSI);
183. vyjadřuje politování nad tím, že Komise řádně neposoudila riziko neúčelnosti financování (tzv. deadweight) v případech, kdy by potřebné investice mohly být financovány z jiných zdrojů bez zapojení finančních prostředků EFSI;
184. konstatuje, že vykázaný objem mobilizovaných investic nezohledňuje skutečnost, že některé operace EFSI nahradily operace EIB a finanční nástroje Unie, ani to, že část podpory EFSI byla poskytnuta projektům, které mohly být financovány z jiných zdrojů, byť za odlišných podmínek;
185. zdůrazňuje, že podle zprávy EIB o EFSI za rok 2019 představují velkou skupinu operací EFSI takzvané „zvláštní činnosti“, které jsou z povahy věci rizikovější než běžné operace EIB (objem takových nových činností podepsaných v roce 2019 činil 15 miliard EUR, tedy zhruba 25 % celkových úvěrů EIB toho roku, přičemž úroveň před EFSI byla méně než 10 %);
186. zdůrazňuje, že v nezávislém hodnocení provedeném Komisí se konstatovalo, že v rámci složky pro infrastrukturu a inovace (IIW) v oblasti finančních zprostředkovatelů byla od doby, kdy bylo zahájeno fungování EFSI, zavedena celá řada nových, rizikovějších produktů, například kapitálové nástroje a nástroje pro sdílení rizik;
187. konstatuje, že Komise a EIB promarnily příležitost využít finanční prostředky EFSI k další podpoře přechodu od investic do velkých infrastrukturních projektů k menším, moderním a udržitelnějším projektům, přičemž se většinou snažily oživit hospodářský růst EU a nebraly příliš velký ohled na budoucí potenciál těchto investic; poukazuje na některé dobré příklady takových investic do menších projektů podporovaných EIB mimo Unii;
188. bere na vědomí hodnocení Účetního dvora, že EFSI posílil některé programy Unie, ale dočasně se překryl s jinými programy;
189. vyjadřuje znepokojení ohledně zeměpisného rozložení (na konci roku 2019 připadalo na země EU-15 celkem 80 % podepsaných operací, což přesahuje jejich hospodářskou váhu v Unii, měřeno objemem HDP a tvorbou hrubého fixního kapitálu, zatímco země EU-13 obdržely pouze 10 %, zbytek připadal na kategorii „jiné“, zejména na projekty pro více zemí);
190. připomíná, že je zapotřebí, aby EIB poskytovala přístupnou formou jasné informace o hospodářském, sociálním a environmentálním dopadu a přidané hodnotě projektů financovaných z EFSI; zdůrazňuje, že posuzování adicionality všech projektů financovaných EFSI je třeba řádně dokumentovat;
191. vyzývá Komisi a EIB, aby:
‒
přezkoumaly využívání rizikovějších produktů EIB v rámci EFSI (u operací EFSI s národními podpůrnými bankami by se EIB měla tam, kde to má patřičné opodstatnění, snažit více využívat širší škálu možností financovaní formou podřízeného dluhu, což by pomohlo zajistit, aby financování z EFSI bylo doplňkem k financování, které poskytují národní podpůrné banky a instituce; EIB by také měla podporovat využívání vhodných produktů pro sdílení rizik pro všechny národní podpůrné banky a instituce, zejména takové, které jsou v operacích EFSI v současnosti málo zastoupeny); zadaly studii rizik střednědobého a dlouhodobého rizikového profilu rizikovějších produktů EIB v rámci EFSI,
‒
výrazně podporovaly doplňkovost mezi finančními nástroji Unie a rozpočtovými zárukami Unie (v souvislosti s programy nového VFR by Komise měla navrhnout, aby finanční nástroje Unie byly soudržné a navzájem se doplňovaly, pokud jde o příslušné politické cíle, jichž má být dosaženo, aby se tak zamezilo konkurenci mezi jednotlivými nástroji);
‒
zlepšily posuzování toho, zda potenciální projekty EFSI bylo možné financovat z jiných zdrojů, například v případě ztrát z důvodu tzv. mrtvé váhy (EIB by měla ve fázi hodnocení projektu posuzovat pravděpodobnost nahrazení jiných zdrojů financování. Tyto informace by měla využívat při posuzování způsobilosti operací EFSI.);
‒
realističtěji odhadovaly objem mobilizovaných investic (metodika výpočtu multiplikačního efektu EFSI, kterou společně vypracovala Komise a EIB, by měla patřičně zajišťovat, aby případy, kdy EIB podporuje investice přímo i nepřímo prostřednictvím různých operací EFSI, byly zjištěny a včas opraveny tak, aby se zamezilo dvojímu zápočtu);
‒
zlepšily zeměpisné rozložení investic podpořených z EFSI (Komise a EIB by měly prostřednictvím řídicí rady EFSI posoudit hlavní příčiny zjištěného zeměpisného rozložení a doporučit další kroky pro zbývající období provádění EFSI. Řídicí rada EFSI by měla posoudit dopad přijatých opatření);
Hospodářská, sociální a územní soudržnost
192. konstatuje, že platby v rámci podokruhu 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ činily 53,8 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů a politik:
‒
EFRR a dalších regionálních operací, a to až 54,9 % rozpočtu podokruhu neboli 29,6 miliardy EUR;
‒
„Fondu soudržnosti“, až 16,4 % rozpočtu podokruhu neboli 8,8 miliardy EUR;
‒
„Evropského sociálního fondu“, až 25,9 % rozpočtu podokruhu neboli 13,9 miliardy EUR;
‒
„dalších programů“, až 2,8 % rozpočtu podokruhu neboli 1,5 miliardy EUR;
193. připomíná důležitou úlohu výdajů v rámci okruhu víceletého finančního rámce 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, které se zaměřují na zmenšení rozdílů ve stupni rozvoje různých členských států a regionů Unie a posilování konkurenceschopnosti všech regionů;
194. připomíná, že v rámci podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ předkládají členské státy obecně na začátku každého programového období víceleté operační programy (OP) na celé období VFR; poté, co jej Komise schválí, nese odpovědnost za provádění operačního programu společně Komise (GŘ pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL)) a členské státy;
195. konstatuje, že preventivní opatření, která GŘ REGIO přijalo v roce 2019, přinesla pozitivní výsledky a v roce 2019 nebylo nutné pozastavit platby z EFRR a FS, neboť programové orgány uplatňovaly požadované plány nápravných opatření včas a pozastavení v případě 16 plateb ve výši 1,1 miliardy EUR (z celkem 20 plateb dosahujících výše 1,2 miliardy EUR) bylo zrušeno; dále konstatuje, že GŘ REGIO mohlo uzavřít 12 z 19 varovných dopisů požadujících nápravná opatření v případech systémových nedostatků, neboť byly uplatněny nezbytné výstupní body;
196. vítá pozitivní opatření přijatá Komisí s cílem provést doporučení Účetního dvora z roku 2018 a zahájení přípravy pokynů k uzavírání, jejichž cílem je zajistit, aby byla včas a v každém případě s dostatečným předstihem před uzavřením v roce 2025 k dispozici náležitá ustanovení o uzavření pro období 2014–2020;
197. s uspokojením konstatuje, že po přijetí nové strategie Komise pro boj proti podvodům dne 29. dubna 2019 provedlo GŘ EMPL analýzu rizik podvodů a společně s GŘ REGIO a GŘ MARE přezkoumalo a aktualizovalo „společnou strategii boje proti podvodům“ a rovněž svou strategii boje proti podvodům v oblasti přímého řízení; bere na vědomí, že GŘ EMPL nadále přispívá k rozvoji nástroje pro hodnocení rizik Arachne, který by byl vnitrostátním orgánům nápomocen mimo jiné při zjišťování rizika podvodů;
198. konstatuje, že celkový počet probíhajících vyšetřování úřadu OLAF týkajících se oblastí činnosti výboru EMPL a všech programových období dohromady činil 20 případů týkajících se ESF, 1 případ týkající se FEAD a 2 případy týkající se přímých výdajů na konci roku 2019, přičemž hlavní oblasti (potenciálních) podvodů v těchto případech nejsou v souladu se zásadami řádného finančního řízení, nadhodnocování a nedodržování pravidel a postupů pro zadávání veřejných zakázek;
199. vítá skutečnost, že v roce 2019 byla dokončena následná opatření v návaznosti na 10 zpráv úřadu OLAF, přičemž prostřednictvím různých prostředků a forem byl rozpočet Unie ochráněn zpětným získáním téměř 55,3 milionu EUR;
Systémy monitorování a kontroly: ukládání a zaznamenávání údajů a digitalizace podávání zpráv
200. připomíná interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou; požaduje posílení ochrany rozpočtu Unie a nástroje Next Generation EU před nesrovnalostmi, včetně podvodů; vyzývá k zavedení standardizovaných opatření pro shromažďování, srovnávání a agregaci údajů o konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu;
201. konstatuje, že pro zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají financování z prostředků Unie v rámci sdíleného řízení a projektů a reforem podporovaných Nástrojem pro oživení a odolnost, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků; pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů by měla být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů;
202. bere na vědomí, že Účetní dvůr v probíhajícím auditu analyzuje relevantnost, spolehlivost a soudržnost roční úrovně výdajů v rámci „Hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, kterou Komise vypočítává na základě svých auditů, a očekává závěry tohoto auditu;
Zjištění Účetního dvora
203. považuje za hluboce znepokojující, že na základě 236 zkoumaných operací, u nichž bylo zjištěno 29 chyb, které nebyly odhaleny auditními orgány a 64 chyb, které auditní orgány zjistily již dříve a programové orgány u nich provedly opravy (v celkové výši 334 milionů EUR za obě programová období dohromady), Účetní dvůr odhaduje míru chyb na 4,4 %;
204. je zklamán tím, že se navzdory opatřením na zjednodušení obsaženým ve finančním nařízení nepodařilo snížit míru chyb na 3% míru zaznamenanou v roce 2017; je přesvědčen, že by v tomto ohledu mělo být vyvinuto úsilí v příštím programovém období;
205. konstatuje, že riziko při uzavření bylo odhadováno na 1,1 % (1,3 % v roce 2018) a riziko při platbě se u této oblasti výdajů zvýšilo ze 1,7 % v roce 2018 na 2,2–3,1 % v roce 2019, jak uvádí výroční zpráva Komise o řízení a výkonnosti a výroční zprávy o činnosti dotčených generálních ředitelství, což je v rozmezí chyb vypočteném Účetním dvorem;
206. konstatuje, že v případě EFRR se riziko při platbě zvýšilo z 2 % v roce 2018 na 2,7–3,8 % v roce 2019 a v případě ESF se riziko při platbě odhadovalo v rozmezí od 1,7 do 2,4 %; poukazuje na to, že Komise zjistila, že hlavním zdrojem zjištění auditu a nesrovnalostí nalezených v této oblasti politiky jsou nezpůsobilé výdaje, nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a problémy týkající se auditní stopy;
207. bere na vědomí, že GŘ EMPL ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 uvedlo klíčové ukazatele výkonnosti (1,7 % celkové míry zbytkových chyb) pod 2% prahem významnosti a že rovněž uvedlo „maximální míru“ (až 2,4 %), která by umožnila zohlednění případných dalších chyb ve výdajích na operace, které nebyly zahrnuty do auditů Komise; dále bere na vědomí, že Účetní dvůr považuje „maximální míru“ za vhodnější, neboť zohledňuje potenciální dopad probíhající auditní činnosti;
208. konstatuje, že auditní orgány vykázaly v souborech dokumentů k poskytnutí jistoty / týkajících se uzávěrky u 236 operací ve vzorku Účetního dvora 64 vyčíslitelných chyb, které se týkaly nezpůsobilých nákladů (39), veřejných zakázek (24) a chybějících podkladů (jedna chyba);
209. se znepokojením konstatuje, že většina chyb se týká tří hlavních kategorií:
‒
55 % chyb zapříčinily „nezpůsobilé projekty“; u pěti projektů EFRR z programového období 2014–2020 byla podpora poskytnuta příjemcům nebo operacím nesplňujícím podmínky způsobilosti stanovené v platném nařízení a operačních programech;
‒
24 % chyb zapříčinilo „porušování pravidel vnitřního trhu“ (např. porušení pravidel státní podpory – 9 % a závažné porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek – 15 %);
‒
12 % chyb zapříčinily „nezpůsobilé výdaje“;
210. bere na vědomí, že Účetní dvůr se nadále setkával s velkým počtem chyb v oblasti veřejných zakázek, pravidel státní podpory a v řízeních o udělení grantu, a to hlavně v oblastech „Soudržnosti“ a „Přírodních zdrojů“; konstatuje, že tyto chyby tvořily 20 % míry chyb u vysoce rizikových výdajů odhadované Účetním dvorem (2018: 16 %), Komise by proto měla určit způsoby, jak snížit chyby;
211. zdůrazňuje, že složitá pravidla vedou k vyššímu riziku chyb; oceňuje úsilí Komise neustále pracovat na zjednodušení pravidel a zvýšit využívání jednodušších prováděcích mechanismů, jako je zjednodušené vykazování nákladů;
212. domnívá se, že míru chyb, kterou Účetní dvůr odhadl v případě výdajů za rok 2019 v této oblasti, je nutné posuzovat v kontextu víceleté povahy programů, kdy k dalším opravám dochází v pozdější fázi, což by vedlo k podstatnému snížení rizika při ukončení daného programu; obrací se na Účetní dvůr s žádostí o vypracování zprávy, která by obsahovala odhadovanou míru chyb při ukončení programů v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013;
213. vítá skutečnost, že Komise vypracovala akční plán pro zadávání veřejných zakázek, který byl od roku 2014 několikrát aktualizován;
214. se znepokojením konstatuje, že nejčastější chybou, která má dopad na výdaje ESF, je chybějící základní podpůrná dokumentace; dále konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr odhalil jeden projekt ESF, který porušil pravidla Unie pro státní podporu;
215. se znepokojením bere na vědomí zprávu Účetního dvora za rok 2019, jelikož poukázala na to, že většina chyb týkajících se výdajů v rámci programů spadajících pod sdílené řízení vychází z chyb, které vznikly při auditech prováděných auditními orgány členských států; vítá proto, že Evropská komise vytvořila coby nástroj, který má rozšířit znalosti o příslušných nástrojích a zabraňovat uvedeným chybám, programy odborné pomoci pro spolupráci s řídícími orgány a školící programy a současně navýšila prostředky na programy pro odborníky členských států; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné sledovat strategii Evropské komise pro boj proti podvodům a také poskytování podpory a pomoci členským státům při uplatňování opatření na potírání podvodů, včetně provádění analýz nesrovnalostí ohlášených členskými státy v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, protože jakýkoli podvod v souvislosti s financováním Unie je třeba odstranit, aby se upevnila důvěra občanů ve výdaje Unie a v její orgány a instituce;
216. se znepokojením konstatuje, že navzdory mnohým nesrovnalostem, které u projektů zkoumaných Účetním dvorem vykázaly již vnitrostátní auditní orgány, zůstává řada chyb, které žádnou vnitřní kontrolou v dřívějších fázích nebyly odhaleny ani opraveny; na základě zjištění a závěrů Účetního dvora za rok 2019 doporučuje, aby Komise analyzovala hlavní zdroje nezjištěných chyb a vypracovala spolu s auditními orgány nezbytná opatření ke zvýšení spolehlivosti vykazované míry zbytkového rizika;
217. je znepokojen nedostatky, které byly zjištěny při posuzování práce 19 ze 116 auditních orgánů v členských státech zahrnutých do vzorku Účetního dvora a které v současně době způsobují, že se na tuto práci nelze plně spolehnout (přepočtená míra byla nad 2% prahem významnosti u devíti z 20 souborů dokumentů k poskytnutí jistoty za období 2014–2020; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že Komise dosáhla podobných výsledků u osmi z těchto souborů a upravila míru zbytkových chyb na hodnotu vyšší než 2 %); vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nemůže do své činnosti zahrnout analýzu důvodů těchto přetrvávajících nedostatků; vyjadřuje politování nad tím, že ani Komise nemohla přispět ke smysluplným poznatkům o důvodech a rozdílech mezi orgány členských států v jednotlivých zemích; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatek informací o základních důvodech těchto přetrvávajících systémových nedostatků v některých vnitrostátních auditních orgánech brání účinnému a účelnému řešení těchto problémů;
218. konstatuje, že u 120 operací zařazených do vzorku (55 %) byl Účetní dvůr schopen učinit závěry na základě přezkumu práce auditních orgánů; je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky, pokud jde o rozsah, kvalitu nebo dokumentaci této práce u 100 operací (45 %), což vyžadovalo, aby příslušné auditorské postupy zopakoval;
219. zdůrazňuje, že v roce 2019 provedla Komise 26 auditů souladu s předpisy (14 provedlo GŘ REGIO a 12 GŘ EMPL) v 11 členských státech a ve svých návrzích zpráv o všech těchto auditech souladu dospěla k závěru, že míry zbytkových chyb vykázané ve výročních kontrolních zprávách auditních orgánů za účetní období 2017/2018 byly podhodnoceny (Komise proto tyto míry zvýšila);
220. konstatuje, že 13 z těchto auditů souladu (5 provedených GŘ REGIO a 8 GŘ EMPL) bylo dokončeno do května 2020, kvůli tomu však u poloviny auditů nebyly míry zbytkových chyb ještě konečné;
221. vítá, že má Komise v úmyslu zahrnout do strukturované diskuse s dotčenými auditními orgány od roku 2020 podrobnou analýzu dodatečných chyb zjištěných audity Unie, a to i se zaznamenanými kroky auditních orgánů, které by řešily problém neodhalení těchto chyb;
222. stejně jako Účetní dvůr vítá společnou iniciativu Komise a auditních orgánů a koordinované úsilí o zlepšení dokumentace práce auditních orgánů a vypracování „diskusního dokumentu o auditní dokumentaci“ z prosince 2019, který, byť není povinný, představuje první krok ke zlepšení způsobu, jakým auditní orgány vykonávají a dokumentují svou práci;
223. vítá úsilí o zjednodušení požadavků na projektové manažery a řídící orgány v členských státech v programovém období 2021–2027 podle nařízení o společných ustanoveních a v případě příslušných prostředků ve víceletém finančním rámci; zdůrazňuje, že klíčem k vyřešení tohoto problému jsou jednodušší pravidla způsobilosti v členských státech, které by mohly pomoci omezit administrativní zátěž, ale také pravděpodobnost chyb, a tím by mohly zajistit vysokou míru transparentnosti; naléhavě doporučuje, aby se používalo zjednodušené vykazování nákladů, které Účetní dvůr považuje jednak za značnou úlevu pro žadatele a jednak za nástroj usnadňující kontrolu; sdílí závěry Účetního dvora, v nichž se uvádí, že změna pravidel pro uplatňování evropských strukturálních a investičních fondů by měla nadále urychlit proces realizace; poukazuje na to, že je nutné zlepšit auditní pracovní metody na úrovni členských států; vyzývá Komisi, aby v rámci strukturovaného dialogu s členskými státy provedla analýzu administrativních postupů, aby bylo možné odstranit neúčinné postupy a poskytovat příklady účinných administrativních postupů všem příslušným orgánům;
224. na základě výroční zprávy o činnosti GŘ EMPL za rok 2019 konstatuje, že GŘ EMPL s přiměřenou jistotou dospělo k závěru, že řídicí a kontrolní systémy operačních programů fungovaly v roce 2019 podle plánu s výjimkou 29 programů ESF / iniciativy YEI a 1 programu FEAD, které vykazovaly významné nedostatky některých klíčových prvků systémů;
225. s uspokojením bere z výroční zprávy o činnosti GŘ EMPL za rok 2019 na vědomí, že GŘ EMPL přijalo nezbytná následná opatření v souvislosti se všemi doporučeními Účetního dvora uvedenými v prohlášení o věrohodnosti za období 2015–2018 a že do konce března 2020 nezůstala žádná doporučení Účetního dvora nevyřízená;
226. poukazuje na to, že v praxi byla většina výhrad uvedených ve výročních zprávách o činnosti za rok 2019 založena hlavně na míře chyb v účetní závěrce za období 2018/2019, která dosud nebyla přijata, a proto obě generální ředitelství uvedla, že míra chyb za období 2018/2019 bude potvrzena nejdříve ve výročních zprávách o činnosti za rok 2020;
227. domnívá se, že finanční zájmy Unie a peníze daňových poplatníků v celé EU jsou ohroženy organizovaným zločinem, a vyzývá Komisi, aby podnikla nezbytné kroky v boji proti zločineckým sítím, které získávají finanční prostředky z Unie;
228. znovu vyjadřuje nespokojenost s různými metodami Účetního dvora a Komise při vypracovávání jejich stanoviska k zákonnosti a správnosti finančních operací;
229. vyjadřuje politování nad tím, že Komise nerespektuje lhůty stanovené v příslušném nařízení(81), pokud jde o zveřejňování výroční zprávy o finančních nástrojích v rámci ESI fondů; opakuje požadavek Parlamentu, aby do října zprávu zveřejnil s cílem zahrnout svá zjištění do postupu udělování absolutoria; očekává, že Komise na tento konkrétní požadavek v zájmu zvýšení transparentnosti odpoví kladně;
Přezkum Účetního dvora č. 04/2020 – opatření EU k řešení problematiky plastového odpadu
230. konstatuje, že i když nejde o zprávu o auditu, tento přezkum zkoumal přístup Unie k otázce plastového odpadu na pevnině, jak je stanoveno ve strategii pro plasty z roku 2018;
231. je znepokojen připomínkami Účetního dvora, že právní rámec Unie pro boj proti trestné činnosti v oblasti odpadů se vyznačuje slabinami spočívajícími v nedostatku údajů o kontaminovaných lokalitách, jakož i o sankcích a míře trestního stíhání, obtížích při určování toho, které jednání představuje trestný čin proti životnímu prostředí v důsledku právní nejistoty, jako je definice odpadu a toho, kdy odpad přestává být odpadem, neschopnosti právních aktů Unie řešit rostoucí zapojení organizovaných zločineckých skupin do trestné činnosti proti životnímu prostředí, která je následně spojena s další trestnou činnosti, jako je praní peněz, neexistence harmonizovaných pravidel Unie pro kombinaci sankcí (správní / trestní/ občanskoprávní), a nedostatku specializovaných policejních složek, státních zastupitelství a soudců pro řešení trestné činnosti proti životnímu prostředí;
232. konstatuje, že chemická recyklace může zahrnovat mnoho různých technologií, které zatím nepředstavují technologicky nebo ekonomicky proveditelnou možnost zpracování odpadu, přičemž skládkování má být radikálně omezeno; je toho názoru, že je třeba výrazně zvýšit recyklační kapacity, aby se zlepšila technologická a ekonomická proveditelnost recyklace; je přesvědčen, že zvýšení kapacity výrobců plastových obalů legálně odstraňovat plastový odpad, aby mohli plnit svou povinnost podle systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, bude mít pozitivní dopad na problém nezákonného obchodování s odpady a dalších trestných činů v oblasti odpadů;
233. vítá vlastní zdroj založený na nerecyklovaném plastovém obalovém odpadu jako dobrý nástroj pro motivaci členských států ke zlepšení recyklace; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu řádného podávání zpráv;
Závažné nesrovnalosti a zneužívání finančních prostředků v členských státech
234. vyjadřuje politování nad tím, že souvislost mezi náklady EFG na zaměstnance, jimž byla poskytnuta pomoc, a mírou opětovného začlenění do společnosti je velmi slabá nebo neexistuje; například ve Španělsku činí náklady na pracovníka 2 422,74 EUR a míra opětovného začlenění činí 48 %, zatímco ve Finsku činí náklady 2 289,81 na osobu a míra opětovného začlenění je 83 %; míra začlenění a náklady se v jednotlivých členských státech značně liší, avšak není možné dospět k závěru, že vyšší částky vynaložené na obyvatele by se promítly do vyšší míry opětovného začlenění; žádá Komisi, aby tento nesoulad pečlivě analyzovala a řešila;
235. domnívá se, že záruky EU pro mladé lidi nesplňují očekávání; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby programy určené na pomoc mladým lidem nevedly ke vzniku očekávání, která nelze naplnit; trvá na tom, že Komise by měla ovlivňovat očekávání stanovením realistických a dosažitelných cílů;
236. konstatuje, že v roce 2019 vydalo GŘ EMPL 16 varovných dopisů, v nichž poukázalo na významné nedostatky v systému řízení a kontroly; bylo přijato 12 rozhodnutí o přerušení platebních lhůt (4 pro Itálii, 3 pro Maďarsko, 2 pro Spojené království a Francii a 1 pro Španělsko) a jedno rozhodnutí o pozastavení plateb (Spojené království-Skotsko);
237. konstatuje, že byly vzneseny značné výhrady v případě Itálie (15 výhrad ve výši 50,26 milionu EUR) a Francie (9 výhrad ve výši 47,95 milionu EUR); v případě Itálie to bylo způsobeno především systémovým nedostatkem v oblasti zadávání veřejných zakázek, který je důsledkem nesprávného provedení směrnice o zadávání veřejných zakázek ve vnitrostátních právních předpisech, zatímco ve Francii neměly regionální kontrolní orgány v případě pěti programů dostatek času na dokončení svých auditů operací ve stanovené lhůtě;
238. konstatuje, že celková výše finančních oprav provedených členskými státy za účetní období 2018–2019 činila 3,41 miliardy EUR, z čehož 912 milionů EUR připadlo na Maďarsko, 578 milionů EUR na Španělsko, 368 milionů EUR na Slovensko a 236 milionů EUR na Polsko; pokud jde o finanční opravy vykázané členskými státy kumulativně od začátku období 2014–2020, celková částka činila 6,10 miliardy EUR, z čehož 2,15 miliardy EUR připadlo na Maďarsko, 668 milionů EUR na Španělsko, 647 milionů EUR na Polsko a 459 milionů EUR na Slovensko;
239. se znepokojením konstatuje, že Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) muselo ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 vznést dvě výhrady týkající se 67 programů EFRR/FS v programovém období 2014–2020 a 9 programů EFRR/FS a jednoho programu NPP–CBC v programovém období 2007–2013; poukazuje na to, že závažné nedostatky v řídicích a kontrolních systémech vedly k odhadovanému riziku výdajů nad 10 % víceletého rámce na období 2014–2020; vítá, že aktualizované finanční nařízení dále vyjasnilo pojem střetu zájmů v rámci sdíleného řízení;
240. je znepokojen tím, že generální ředitelství pro zaměstnanost (GŘ EMPL) ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 muselo vznést výhradu týkající se ESF/Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) (30 programů v rámci ESF, YEI a FEAD) 2014–2020; bere na vědomí skutečnost, že jelikož obě generální ředitelství ve svých výročních zprávách o činnosti uvedla, že žádné výhrady nebudou vzneseny, pokud potvrzená míra zbytkových chyb za předchozí účetní období překročí 2 %, protože dodatečné finanční opravy budou uplatňovány v budoucnu, výhrady Komise jsou většinou založeny na prozatímních sazbách a nemusí nutně pokrývat všechna podstatná rizika;
241. je obzvláště znepokojen zprávami o tom, že Komise dokončila audit, který potvrdil závažné porušení právních předpisů v oblasti střetu zájmů v České republice;
242. se znepokojením bere na vědomí informace o tom, že zpráva o auditu GŘ REGIO zjistila, že tři granty poskytnuté z EFRR jsou v rozporu s českým právem a nařízením EU o společných ustanoveních pro EFRR; je znepokojen tím, že v řízení vyplácení prostředků z evropských strukturálních fondů byl zjištěn střet zájmů;
243. očekává, že Komise bude informovat Parlament a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o reakci vlády ČR na doporučení uvedená ve zprávě; je šokován skutečností, že více než 2 roky po zahájení auditů Komise je situace ohledně údajného střetu zájmů českého předsedy vlády Andreje Babiše stále nevyřešena; naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí o komplexní a rychlé vyřešení tohoto postupu, aby co nejdříve zveřejnila zprávu o auditu, informovala Parlament o svých závěrech a v případě potřeby pozastavila nebo získala zpět zneužité finanční prostředky; připomíná usnesení Parlamentu o střetu zájmů českého předsedy vlády ze dne 19. června 2020, v němž se uvádí, že pokud se potvrdí střet zájmů pana Babiše, měl by být buď tento střet vyřešen, nebo by měl pan Babiš odstoupit z veřejné funkce(82);
Doporučení
244. vyzývá Komisi, aby:
‒
provedla důkladnou analýzu základních důvodů a potenciálních strukturálních problémů, které způsobují přetrvávající systémové nedostatky, jež Účetní dvůr každoročně odhalí ve svých auditech, a věnovala zvláštní pozornost veškerým případným rozdílům v jednotlivých zemích; žádá Komisi, aby rovněž zahrnula připomínky k osvědčeným postupům ve vnitrostátních orgánech s nízkou mírou chyb, jejichž činnost Účetní dvůr považuje za spolehlivou; žádá Komisi, aby tuto analýzu provedla v úzké spolupráci s Účetním dvorem a aktivně zapojila vnitrostátní orgány do popisu problémů i možných řešení;
‒
sdílela výsledky této analýzy s Účetním dvorem, orgánem příslušným k udělení absolutoria a členskými státy;
‒
na základě této analýzy vypracovala pro vnitrostátní orgány jasná, praktická a snadno proveditelná horizontální doporučení, která budou specifická pro jednotlivé země; žádá Komisi, aby zahájila strukturovaný dialog s vnitrostátními orgány a Účetním dvorem s cílem průběžně pracovat na budování kapacit a výměně osvědčených postupů s cílem zvýšit spolehlivost práce vnitrostátních auditních orgánů; průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v tomto dialogu;
‒
urychleně vyjasnila podmínky způsobilosti (mimo jiné definováním toho, co se rozumí pojmy „fyzicky dokončené“ nebo „plně provedené“ operace, a pomohla tak členský státům ověřit soulad operací s čl. 65 odst. 6 nařízení o společných ustanoveních a předcházet případům, kdy nezpůsobilé operace nejsou odhaleny),
‒
přijala opatření ke zvýšení spolehlivosti zbytkové míry chyb uváděné auditními orgány (analyzovala hlavní zdroje nezjištěných chyb a vypracovala spolu s auditními orgány nezbytná opatření ke zvýšení spolehlivosti zbytkové míry chyb);
‒
každoročně Parlamentu předkládala zprávu s podrobným rozpisem toho, jak každá rozpočtová položka přispívá k průřezovému začleňování problematiky klimatu, jakož i k výdajům na zachování biologické rozmanitosti, aby se tak usnadnilo monitorování těchto cílů;
‒
v relevantních případech a v souladu s odvětvovými právními předpisy začala bezodkladně pracovat na účinné metodice pro monitorování výdajů v oblasti klimatu a jejich výkonnosti za účelem dosažení celkového cíle, tj. aby alespoň 30 % celkové výše rozpočtu Unie na období 2021–2027, jakož i výdajů z evropského nástroje na podporu oživení bylo vynaloženo na podporu cílů v oblasti klimatu;
‒
společně s členskými státy začala používat jednotný integrovaný, interoperabilní informační a monitorovací systém, který bude zahrnovat jediný nástroj pro vytěžování dat a hodnocení rizik, jenž umožní přístup k příslušným údajům a jejich analýzu a zvýší spolehlivost kontroly s cílem dosáhnout všeobecného uplatňování, a to i za pomoci nástroje pro technickou podporu;
‒
zavedla celounijní mechanismus pro řešení stížností, jenž umožní příjemcům finančních prostředků, kteří čelí například nesprávnému přístupu vnitrostátních orgánů nebo nátlaku zločineckých sítí či organizací, podat stížnost u Komise;
‒
pokračovala v důsledné a rozsáhlé spolupráci s auditními orgány s cílem zajistit spolehlivý kontrolní rámec, v případě potřeby zlepšit kvalitu práce na prohlášení o věrohodnosti a zajistit nezbytné kapacity pro odhalování a nápravu;
‒
požadovala, aby řídicí orgány přijaly opatření k řešení nejčastějších chyb a ke zmírnění veškerých rizik budoucích výdajů a v případě potřeby ke zlepšení kapacit pro odhalování jak u řídicích kontrol, tak u auditů;
‒
stanovila míru chyb při platbách, nikoli zbytkovou míru chyb, aby se zlepšilo hodnocení provedené kontroly;
‒
pokračovala ve spolupráci s Účetním dvorem s cílem dále sladit metodiky auditu a výklad právních textů;
‒
věnovala zvýšenou pozornost a přidělila větší odbornou podporu těm členským státům, jejichž řídicí a kontrolní systémy jsou jen částečně spolehlivé nebo nejsou spolehlivé vůbec a v nichž existuje zvýšené riziko podvodu a korupce související s finančními prostředky;
‒
věnovala zvláštní pozornost rámcovým dohodám uzavřeným prostřednictvím postupů zadávání veřejných zakázek, protože podvody a korupce s nimi spojené představují zvýšené riziko pro finanční zájmy Unie;
‒
snížila co nejrychleji nedoplatky na závazcích;
‒
upřesnila ve výročních zprávách o činnosti, jak byly částky realizované následnými finančními opravami uloženými členskými státy a Komisí znovu použity, zejména v případech, kdy se jednalo o podvod, korupci nebo jinou trestnou činnost;
‒
bezodkladně – nejpozději do října 2021 – zveřejnila výroční zprávu o finančních nástrojích v rámci fondů ESI za rok 2020, aby mohla být tato zjištění zahrnuta do postupu udělování absolutoria;
‒
vypracovala přesvědčivou strategii pro boj proti střetům zájmů politiků na vysoké úrovni; vytvořila společně s členskými státy účinné právní nástroje, aby nebylo podporováno čerpání prostředků z unijních fondů soudržnosti oligarchickými strukturami;
‒
informovala Parlament o jakémkoli dalším vývoji případu střetu zájmů, který je uveden ve zprávě o auditu GŘ REGIO týkající se České republiky;
‒
vycházela z připomínek Účetního dvora k přezkumu směrnice 2008/99/ES týkajících se plastového odpadu, zejména pokud jde o minimální normy a jasné definice různých trestných činů týkajících se odpadu;
‒
řešila problém nedostatečné kapacity pro recyklaci a spalování jako prostředku ke snížení počtu trestných činů týkajících se odpadu, jako je obchodování s odpady, a to zvýšením kapacity pro legální odstraňování plastového odpadu a jeho ekonomické přitažlivosti pro výrobce plastového odpadu;
‒
zlepšila definici recyklace a požadavky na podávání zpráv o recyklaci, zejména pokud jde o vlastní zdroj založený na nerecyklovaném plastovém obalovém odpadu; žádá Komisi, aby posoudila možnost digitalizace podávání zpráv a monitorování toků odpadů mezi provozovateli s cílem zvýšit schopnost odhalovat nesrovnalosti a indicie v oblasti obchodování s odpady;
‒
v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány analyzovala důvody nízké míry čerpání finančních prostředků dostupných pro infrastrukturu pro nakládání s odpady a informovala o zjištěních orgán příslušný k udělení absolutoria; informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o tom, jak Komise pomáhá členským státům zvýšit míru čerpání, a prozkoumala další způsoby pomoci;
‒
informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o jakémkoli přesměrování finančních prostředků na soudržnost z fondů určených na podporu recyklace a nakládání s odpady do jiných oblastí v důsledku pandemie COVID-19;
‒
naléhavě upřednostnila přezkum základních požadavků na obaly s cílem urychlit přizpůsobení podoby a výroby plastových obalů ve prospěch recyklovatelnosti a udržitelnosti, a to včas v zájmu podpory plnění cíle recyklace plastových obalů do roku 2025;
245. v obecnější rovině Komisi žádá, aby co nejdříve provedla všechna zbývající doporučení Účetního dvora, poskytla konkrétní zprávy o provádění a v dlouhodobějším výhledu zohlednila jeho doporučení při provádění opatření v rámci nového fondu ESF+ od roku 2021;
246. je překvapen tím, že v roce 2019 nebyly zahájeny postupy ke snížení přidělených prostředků na programy prostřednictvím čistých oprav, jak je uvedeno ve výroční zprávě o činnosti GŘ REGIO za rok 2019; vyzývá Komisi, aby systematicky ukládala čisté finanční opravy, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních;
247. vyzývá Komisi, aby i nadále poskytovala pokyny a podporu a aby určila osvědčené postupy a sdílela je s členskými státy;
Výkonnost: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS)
248. připomíná, že EFRR a FS podporují politiku evropské hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU (politika soudržnosti EU), která má za cíl posílit hospodářskou a sociální soudržnost v EU snižováním rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů;
249. připomíná, že EFRR se týká všech členských států a zaměřuje se na několik klíčových prioritních oblastí, jako jsou inovace a výzkum, podpora malých a středních podniků a nízkouhlíkové hospodářství; konstatuje, že v roce 2019 vyčlenila Komise z rozpočtu programu EFRR 31,1 miliardy EUR; připomíná, že FS poskytuje podporu členským státům, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, tento fond financuje hlavně projekty v oblasti transevropských dopravních sítí a životního prostředí a jeho rozpočtový příděl na rok 2019 činil 11,5 miliardy EUR;
250. se znepokojením bere na vědomí, že několik let od zahájení programového období 2014–2020 bylo na dobré cestě pouze plnění o něco více než třetiny 72 ukazatelů programu pro EFRR a FS, a to přesto že mnoho cílů bylo revidováno směrem dolů; připomíná doporučení dále zlepšovat klíčové ukazatele výkonnosti; konstatuje však, že omezené údaje brání auditorům v komplexním posouzení výkonnosti v této oblasti politiky, neboť je obtížné posoudit, zda finanční prostředky splnily nebo pravděpodobně splní stanovené obecné a specifické cíle, přestože pokrok jednotlivých ukazatelů lze posoudit na základě stanovených milníků a cílů; vyzývá Komisi, aby vypracovala jednotný rámec hodnocení, který bude umět posoudit, zda byly splněny milníky a cíle EFRR a FS;
251. je znepokojen problémy, na které Účetní dvůr poukázal v souvislosti s nedostatkem vnitřních kontrol v členských státech nebo nespolehlivostí údajů;
252. vzhledem k tomu, že většina všech zjištěných chyb byla způsobena „nezpůsobilými projekty“, zdůrazňuje své vážné znepokojení nad důvěryhodností a spolehlivostí zpráv Komise o dosažených výsledcích, neboť všechny tyto (dosud neodhalené) projekty by neměly v žádném případě „přispívat“ k celkovému posouzení širších výsledků dosažených pomocí politiky Unie v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti; doporučuje, aby Komise přehodnotila svůj proces podávání zpráv o skutečně dosažených výsledcích;
253. uznává význam digitálních nástrojů, jako je Arachne, v boji proti korupci a zneužívání finančních prostředků Unie; vyzývá všechny členské státy, aby tyto nástroje začaly bez dalších zbytečných odkladů používat; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy používají systém vytěžování dat z nástroje Arachne ke zlepšení odhalování podvodů; poukazuje na to, že pokud jde o podvody, odpovídá za řešení podvodů ve výdajích na politiku soudržnosti jak Komise, tak členské státy; ve spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem LAF musí zvýšit své snahy o předcházení podvodům a jejich odhalování; zdůrazňuje, že kromě nástroje Arachne by se data velkého objemu a další nástroje informačních technologií měly brát v úvahu nejen pro vyšetřování, ale i pro monitorování změn v trendech a při předcházení jiným způsobům zneužívání finančních prostředků Unie;
254. konstatuje, že tyto dva fondy podléhají sdílenému řízení, na němž se podílejí Komise a členské státy, a jsou prováděny prostřednictvím operačních programů (OP), které připravují členské státy a které schvaluje Komise;
255. s potěšením konstatuje, že Účetní dvůr ve své první výroční zprávě o výkonnosti do konce roku 2019 poskytuje přehled výkonnosti programu EFRR jako pozitivní příklad jasně formulovaných závěrů o obecných cílech; vybízí GŘ REGIO, aby i nadále předkládalo jasné závěry v oddílech výkonnosti týkajících se obecných i specifických cílů, a vyzývá ostatní GŘ, aby tento dobrý příklad následovala a zlepšila své závěry tak, aby byly informativnější a srozumitelnější;
256. poukazuje na to, že informace z ukazatelů výstupů a výsledků jsou doplněny o výsledky řady hodnocení a studií, které analyzují výsledky z období 2007–2013 a počátečních stadií programování a provádění programů politiky soudržnosti v období 2014–2020; sdílí připomínku Účetního dvora, že zpožděné načasování těchto hodnocení znamená, že získané poznatky jsou k dispozici příliš pozdě na to, aby měly dopad na stávající období či na následující programová období (výsledky hodnocení ex post období 2014–2020 by například měly být k dispozici do konce roku 2025, jak stanoví nařízení o společných ustanoveních, v té době však bude programové období 2021–2027 ve svém pátém roce a Komise se již pravděpodobně bude nacházet ve velmi pokročilé fázi přípravy svých legislativních návrhů týkajících se období po roce 2027);
257. se znepokojením konstatuje, že na konci šestého roku provádění je míra čerpání prostředků z EFRR a FS o 6,6 % nižší než ve stejné fázi předchozího programového období; zdůrazňuje, že tomu tak je především z důvodu průtahů na začátku programového období; poznamenává však, že míra využívání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů byla v roce 2019 vyšší než v kterémkoli jiném roce spadajícím do víceletého finančního rámce na období 2014–2020; upozorňuje na riziko, že vzhledem ke konci období způsobilosti a vzhledem k okolnostem krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 mohou členské státy upřednostňovat míru čerpání prostředků nad cíli souvisejícími se soudržností a nad výkonností a správností; upozorňuje, že přechod od výkonnosti k dodržování by bránil plnění cílů v oblasti soudržnosti a vedl by ke zbytečným výdajům, a proto vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření pro zjednodušení postupů, která by za uvedených okolností přispěla k zodpovědnému a přiměřenému využívání finančních prostředků, a tím i k obnově v členských státech, přičemž je třeba vzít v úvahu, že cíle členských států na programové období 2021–2027 musejí být mnohem ambicióznější v reakci na hospodářský a sociální dopad koronavirové krize, aby bylo možné chránit občany, zachovat pracovní místa, posílit investiční prostředí a zapojit všechny úrovně veřejné správy do vytváření a realizace plánů obnovy;
258. vyzývá Komisi, aby zjistila, které regiony vykazují nízkou míru využívání prostředků, a aby jim pomohla tuto míru zvýšit určením pravidel, která mohou zlepšit účinnost a účelnost vynakládání prostředků z Fondu soudržnosti;
259. zdůrazňuje, že v politice soudržnosti, která se vyznačuje velkými infrastrukturními projekty, může mezi začátkem programu, jeho provedením a realizací výstupů a výsledků uběhnout dlouhá doba; považuje za znepokojující, že na dosažený pokrok bude mít pravděpodobně vliv i to, že se politika soudržnosti, na rozdíl od jiných oblastí rozpočtu Unie, provádí v poměrně nízké míře; konstatuje, že tyto faktory spolu se skutečností, že nejnovější údaje, které jsou k dispozici (v prováděcím období, jež trvá až do konce roku 2023), se týkají konce roku 2018, označil Účetní dvůr za příčinu toho, že učinit závěry ohledně dosažení daných cílů je v této fázi obtížnější; vyzývá Komisi, aby zkrátila dobu mezi začátkem programu, jeho provedením a realizací výstupů a výsledků; konstatuje, že je třeba posílit dohled nad dokončením sítě; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila oddělení pro poskytování odborné podpory členským státům při řízení tak velkých projektů;
260. je velmi znepokojen zprávami sdělovacích prostředků týkajících se jednoho členského státu a investic do infrastruktury, které jsou spolufinancovány z EFRR za účelem odborného vzdělávání, a v jejichž případě byl účel těchto budov změněn po minimální požadované tříměsíční době; vyjadřuje politování nad nařčeními z podvodu a osobního obohacení z této změny účelového určení; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nebyla schopna poskytnout dodatečné informace, které by rozptýlily všechny přetrvávající pochybnosti; vítá záměr Komise náležitě reagovat na tato nařčení; koncepci udržitelnosti považuje za důležitou záruku účinného a účelného využívání zdrojů Unie v rámci politiky soudržnosti;
261. domnívá se, že vzhledem k významné investované částce a dlouhému trvání takových projektů je požadavek na minimální délku trvání tří až pěti let příliš krátký; vyjadřuje politování nad tím, že spolunormotvůrci nerozhodli o zavedení požadavků na delší trvání během revize [nařízení o společných ustanoveních]; konstatuje, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o vnitrostátní pravidla týkající se udržitelnosti investic do infrastruktury a předčasné změny účelového určení;
262. je znepokojen nedostatkem kontroly a následných opatření týkajících se financování pro podnikatele; vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobnou strategii kontroly financování; a vyzývá Komisi, aby posoudila výsledky projektů financovaných z tohoto finančního mechanismu; vybízí Komisi, aby výsledky svého hodnocení zveřejnila;
263. bere na vědomí další faktory důležité pro analýzu výkonnosti prováděnou Účetní dvorem, které vysvětlují skutečnost, že cíle politiky soudržnosti, které se týkají například míry zaměstnanosti, hospodářského rozvoje a oblasti klimatu a energetiky, významně ovlivňuje široké spektrum vnitrostátních i vnějších faktorů v Evropě i ve světě, stejně jako skutečnost, že finanční krytí, které politika soudržnosti poskytuje, představuje v mnoha členských státech obvykle jen malý podíl finančních prostředků vyhrazených na řešení těchto problémů, a bez individuálně přizpůsobených vnitrostátních politik a programů sladěných s cíli politiky soudržnosti tak může mít jen velmi omezený dopad na pokrok členských států na cestě k dosažení uvedených cílů;
264. poukazuje dále na připomínku Účetního dvora týkající se doplňkových faktorů, jako je skutečnost, že Unie má k dispozici řadu politických nástrojů, které může využít na realizaci svých rámcových cílů politiky soudržnosti a mezi které patří i EFRR a FS, že na tyto cíle se zaměřují i jiné fondy a legislativní iniciativy, což často znemožňuje rozlišit účinky různých politických nástrojů na pokrok při plnění cílů;
265. se znepokojením zdůrazňuje, že z analýzy Účetního dvora založené na sotva dostupných údajích z konce roku 2018 vyplývá, že z celkových 72 ukazatelů je pouze jedna třetina na dobré cestě k tomu, aby byly splněny cíle, že přibližně polovina ukazatelů na dobré cestě není a že u zbývajících ukazatelů nemůže Účetní dvůr vyvodit žádné závěry; vyslovuje politování nad tím, že z devíti ukazatelů spojených s obecnými cíli, jsou na dobré cestě pouze dva, konstatuje však, že přibližně u třetiny ukazatelů, u nichž byl stanoven milník pro polovinu období na rok 2018, dospěl Účetní dvůr k závěru, že 70 % bylo buď dosaženo, nebo pravděpodobně bude brzy dosaženo;
266. přestože finanční prostředky z EFRR a FS mohou být vypláceny až do roku 2023, se znepokojením zdůrazňuje, že celkem 40 % ukazatelů výstupů je teprve na cestě a že v případě ukazatelů výsledků a dopadů činí tento podíl pouze 10 %;
267. připomíná, že Evropa 2020 je rámcovou strategií Unie na období od roku 2010 do roku 2020; konstatuje, že pro období 2014–2020 Komise definovala devět ukazatelů pro měření pokroku při plnění cílů této strategie, a to v oblastech zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, změny klimatu a energetiky, vzdělávání a chudoby a sociálního vyloučení; konstatuje, že podle Komise, která vychází z údajů za rok 2018, bude v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání cílových hodnot pravděpodobně dosaženo, zatímco pokrok při dosahování cílů v oblasti výzkumu a vývoje a oblasti chudoby a sociálního vyloučení zaostává a těchto cílů pravděpodobně dosaženo nebude;
268. s velkým znepokojením zdůrazňuje, že ze všech 10 ukazatelů z programových prohlášení souvisejících s cílem podpořit přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích je pouze jeden – „počet domácností s lepší klasifikací spotřeby energie“ – na dobré cestě ke splnění cíle; žádá Komisi, aby si mimo jiné s ohledem na cíle Zelené dohody stanovila zlepšení spojená s tímto cílem za svou absolutní prioritou;
269. zdůrazňuje skutečnost, že v reakci na pandemii COVID-19 zavedla Unie opatření, jež členským státům poskytují větší flexibilitu při využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (byla například zrušena povinnost vyhradit pevně stanovený procentní podíl finančních prostředků z fondů ESI na klíčová témata, avšak flexibilita, kterou návrh umožňuje, může ovlivnit schopnost Unie dosáhnout cílů, které byly původně stanoveny v operačních programech);
270. je si vědom toho, že koronavirová krize představuje nový nečekaný problém, na který musí Unie a její členské státy reagovat rozhodně a poskytnout řešení na úrovni Unie a členských států;
271. vítá větší finanční flexibilitu při vynakládání prostředků na soudržnost, která členským státům umožňuje využívat prostředky na financování projektů souvisejících s touto krizí; poukazuje na to, že je nutné zajistit kontinuitu a hlubší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami, které jsou relevantní z hlediska politiky soudržnosti, zejména mezi malými a středními podniky, obcemi a regiony, jež se budou v nadcházejících měsících potýkat s nezaměstnaností a problémy ve zdravotnictví;
272. poukazuje na problémy, kterým pacienti v Unii čelí při využívání směrnice o přeshraniční zdravotní péči, jak byly identifikovány ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 7/2019, zejména pokud jde o informovanost potenciálních pacientů o jejich právech, problémy a zpoždění při elektronické výměně zdravotních údajů mezi členskými státy a přístup pacientů se vzácnými onemocněními ke zdravotní péči;
273. je znepokojen stanoviskem Účetního dvora, podle kterého existují závažné důvody domnívat se, že Unie nesplní cíle v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030; konstatuje, že podle Komise se při snižování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů na životní prostředí dosáhlo jen omezeného pokroku; zdůrazňuje připomínku Účetního dvora, že polovině členských států Unie hrozí, že nedokáží vyrobit dostatečné množství energie z obnovitelných zdrojů, aby splnily své cíle do roku 2020; konstatuje, že ve své situační zprávě o opatřeních Unie v oblasti energetiky a změny klimatu Účetní dvůr uvedl, že snížení emisí skleníkových plynů předpokládané členskými státy je o 40 % nižší než cílová hodnota stanovená pro rok 2030; vyzývá Komisi, aby přehodnotila výsledky kvůli dopadu pandemie COVID-19 a souboru opatření Zelené dohody;
274. vyjadřuje znepokojení nad tím, že pouhá polovina z 16 ukazatelů souvisejících s cílem „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“ má potenciál dosáhnout svých cílů; lituje, že členské státy v poslední zprávě schválené Komisí snížily většinu cílových hodnot pro rok 2023, v některých případech výrazně (kupříkladu kombinovaná cílová hodnota z EFRR a FS pro ukazatel „celková délka nových železničních tratí“ byla snížena z 947 km na 579 km (39 %) a kombinovaná cílová hodnota z EFRR a FS pro ukazatel „celková délka nových nebo modernizovaných tratí metra a tramvajových tratí“ byla snížena z 680 km na 441 km (35 %));
275. opakuje žádost Parlamentu, aby byla vytvořena nová rozpočtová položka pro cestovní ruch s cílem podpořit toto odvětví, které bylo tvrdě postiženo krizí Covid-19; vítá skutečnost, že Účetní dvůr zahájil audit s cílem posoudit projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované v období let 2007–2013 částkou 6,4 miliard EUR a zatím 4 miliardami EUR z EFRR a FS na období 2014–2020, což pomůže zlepšit politiky Unie v oblasti cestovního ruchu;
276. konstatuje, že do šestého roku stávajícího programového období 2014–2020 se do ledna 2020 uskutečnily platby ve výši pouze přibližně 31 % původně přidělených prostředků, což vyvolává pochybnosti o tom, zda bude Nástroj pro propojení Evropy proveden v celém rozsahu; vyzývá členské státy, aby významně urychlily investice, a Komisi, aby posílila své monitorování s ohledem na naléhavě nezbytné investice do infrastruktury, aby došlo k rychlému oživení po hospodářském poklesu způsobeném krizí Covid-19;
277. znovu zdůrazňuje, že všechny ukazatele v této oblasti politiky měří výstupy (poskytují hlavně informace o provádění programu ve smyslu vybudované infrastruktury) místo výsledků uskutečněných projektů; naléhavě vyzývá Komisi, aby plánovala politiku tak, aby bylo možné řádné průběžné a střednědobé hodnocení dosažených výsledků a širších dopadů;
278. připomíná, že Účetní dvůr ve svém auditu z roku 2019 zdůraznil zejména nedostatečné využívání FS k financování nových železničních tratí; zdůrazňuje obrovský význam investic do udržitelných dopravních sítí a vyzývá členské státy, které nedosahují uspokojivých výsledků, aby zvýšily své úsilí v tomto ohledu;
279. zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve svém nedávném auditu v oblasti stěžejní dopravní infrastruktury(83) uvedl, že není pravděpodobné, že hlavní dopravní síť Unie dosáhne své plné kapacity do roku 2030, a ve své situační zprávě dále uvedl, že jelikož je rozsah finančního krytí z Unie ve srovnání s celkovými potřebami omezený, je nezbytné zaměřit se na priority s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou;
280. vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela svůj mechanismus a nástroje umožňující zvyšovat povědomí a informovanost občanů a zúčastněných stran o projektech v oblasti cestovního ruchu a dopravy, které financuje v rámci EFRR a FS;
281. je toho názoru, že jak je uvedeno v auditu Účetního dvora, který se týkal stěžejní dopravní infrastruktury, je zapotřebí zlepšit prognózy objemu dopravy a koordinaci; poukazuje na to, že dopravní prognózy by měly zohledňovat spolehlivé posouzení hospodářského vývoje a analýzy nákladů a přínosů a měly by být pravidelně revidovány s cílem zohlednit možná zpoždění; zdůrazňuje, že je třeba zabránit nedostatečnému plánování, zejména v oblasti změny klimatu, a že je třeba zlepšit plánovací proces Komise, zvláště pokud jde o plnění požadavků v oblasti ochrany životního prostředí a využívání zdrojů;
282. vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise ve svém legislativním návrhu na vytvoření fondů ESI na období 2021–2027 ruší všechny specifické požadavky hodnocení, které se týkají velkých projektů, včetně požadavku na provedení analýzy nákladů a přínosů; i když se uznává, že to znamená snížení obecné administrativní zátěže, je tato výhoda vyvážena vyšším rizikem, že spolufinancované investice nebudou nabízet nejlepší poměr kvality a ceny; důrazně vyzývá Komisi, aby svůj návrh přehodnotila;
283. vítá skutečnost, že evropský akt o přístupnosti byl nakonec přijat v roce 2019; zdůrazňuje jeho význam coby prvního právního předpisu v této oblasti v Unii; žádá Komisi, aby pozorně sledovala pokrok členských států při přijímání a zveřejňování veškerých nezbytných právních a správních předpisů a správních postupů pro dosažení souladu s evropským aktem o přístupnosti do 28. června 2022;
284. skutečnost, že pouze 3 z 9 ukazatelů (33 %) z programových prohlášení souvisejících se specifickým cílem EFRR – „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ – jsou na dobré cestě ke splnění cílů, považuje za nedostatečné plnění; zdůrazňuje, že tyto tři ukazatele se týkají výstupů a měří počet podniků podporovaných z EFRR, zatímco jiné ukazatele, například ty, které ukazují, zda soukromé investice odpovídají veřejné podpoře pro podniky, a měří nárůst zaměstnanosti v podporovaných podnicích, nejsou na dobré cestě; naléhavě vyzývá Komisi, aby plánovala politiku tak, aby bylo možné řádné průběžné a střednědobé hodnocení dosažených výsledků a širších dopadů, včetně posouzení dopadu politik na odstraňování dlouhodobé nezaměstnanosti;
285. konstatuje, že financování z EFRR se využívalo spolu s vnitrostátními zdroji určenými na podporu malých a středních podniků, a to buď jako doplnění stávajících vnitrostátních opatření, nebo k zaplnění mezer v systému podpory, zjistilo se(84) však, že synergický účinek mezi EFRR a ESF byl obecně malý, a to navzdory důležitosti ochrany zaměstnanosti;
286. bere na vědomí, že v kontextu auditu Účetního dvora týkajícího se prohlášení o věrohodnosti za rok 2019 bylo zjištěno, že bylo dokončeno pouze 11 ze 121 projektů realizovaných 12 členskými státy a spolufinancovaných z EFRR a FS; konstatuje, že 7 projektů dosáhlo svých cílů v plném rozsahu, 2 pouze částečně a další dva projekty stanovené cíle nesplnily;
287. se znepokojením konstatuje, že nejsou k dispozici jasné informace o konečných příjemcích prostředků z fondu soudržnosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila shromažďování veškerých nezbytných informací o jejich financování, které by se neměly týkat jen finančních zprostředkovatelů, ale měly by se zaměřovat zejména na konečné příjemce;
288. zdůrazňuje velký potenciál veřejných rejstříků skutečných majitelů zavedených v rámci boje proti korupci, zneužívání finančních prostředků EU a střetu zájmů podle páté směrnice o boji proti praní peněz; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly údaje o skutečných majitelích společností vytvořeny a zpřístupněny veřejnosti;
289. vítá skutečnost, že GŘ EMPL v rámci preventivních opatření Komise i nadále uplatňuje přísnou politiku přerušení a pozastavení plateb s cílem chránit finanční zájmy Unie; v této souvislosti konstatuje, že v případě ESF/YEI a FEAD bylo v roce 2019 přijato 12 rozhodnutí o přerušení plateb a jedno rozhodnutí o pozastavení plateb a navíc bylo dotčeným členským státům zasláno 16 varovných dopisů a pět dopisů před pozastavením;
290. je hluboce znepokojen diskriminačními opatřeními, která od roku 2019 uplatňují různé polské orgány místní správy, které přijaly tzv. rezoluce o „zóně bez LGBTI“ nebo „regionální charty rodinných práv“ diskriminující zejména rodiny samoživitelů a osob LGBTI; konstatuje, že tyto orgány přijímají prostředky z fondů ESI a mají vliv na jejich řízení; trvá na tom, že v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 musí být využívání finančních prostředků Unie v souladu se zásadou nediskriminace; je přesvědčen, že existuje vážné riziko porušení těchto ustanovení ve výše uvedených obcích a regionech; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly prostředky z fondu soudržnosti vypláceny v souladu se základními právy zakotvenými ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a s nařízením o společných ustanoveních týkajících se fondů ESI; vyzývá Komisi, aby provedla šetření týkající se souladu fondů ESI v těchto regionech s právem Unie, zejména s ustanoveními zakazujícími diskriminaci, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o výsledcích tohoto šetření a aby v případě, že nalezne jasné důkazy o zneužití finančních prostředků z těchto důvodů, využila všech nástrojů, které má k dispozici, včetně finančních oprav;
Výkonnost: Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)
291. bere na vědomí závěr Komise, že pokud jde o výkonnost rozpočtu Unie, většina programů postupuje směrem k cílům stanoveným na začátku programového období, a navzdory zpožděním v zahájení programů soudržnosti na období 2014–2020 se nyní pokrok zrychluje; konstatuje však, že Komise může formulovat konečné závěry o výkonnosti až na základě podrobných hodnocení po uzavření stávajících programů;
292. připomíná zásadní význam Evropského sociálního fondu (ESF) a klíčovou úlohu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) pro podporu vysoké zaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat ESF a YEI soustavnou finanční a politickou podporu Unie, vnitrostátních a regionálních institucí při plnění jejich cílů v nadcházejících letech; bere na vědomí, že v případě ESF, který představuje 94,7 % rozpočtu GŘ EMPL na rok 2019, souvisí hlavní inherentní riziko se složitostí financovaných operací a činností, s typologií a rozmanitostí příjemců a s vysokým počtem ročních intervencí;
293. konstatuje, že Účetní dvůr nezahrnul ESF a FEAD do své první výroční zprávy o výkonnosti rozpočtu Unie na konci roku 2019;
294. vítá zjištění v rámci hodnocení Komise (únor 2021) týkajícího se podpory z ESF pro zaměstnanost a mobilitu pracovních sil, sociální začleňování a vzdělávání a odbornou přípravu na období 2014–2018; s uspokojením konstatuje, že v období 2014–2018 se činností ESF zúčastnilo přibližně 23 milionů osob a že 52 % účastníků byly ženy; dále konstatuje, že z účastníků již téměř 3,2 milionu osob našlo zaměstnání a 3,9 milionu osob úspěšně získalo kvalifikaci;
295. konstatuje, že do roku 2018 bylo z ESF i YEI vynaloženo 10,4 miliard EUR, že 3,8 milionu osob mladších 30 let se zúčastnilo projektů na podporu zaměstnanosti mladých lidí a že 1,4 milionu osob nastoupilo do zaměstnání bezprostředně poté, co se projektů zúčastnily;
296. dále konstatuje, že do konce roku 2018 bylo 33,8 miliardy EUR z ESF investováno na sociální začleňování a téměř 6,2 milionu osob se zúčastnilo opatření v oblasti sociálního začleňování a že z nich téměř 700 000 osob nalezlo zaměstnání, přičemž téměř 400 000 milionů osob získalo kvalifikaci;
297. vyjadřuje uspokojení nad tím, že zavedení možností zjednodušeného vykazování nákladů v rámci ESF snížilo administrativní zátěž a usnadnilo provádění jak orgánům odpovědným za program, tak příjemcům;
298. konstatuje, že program EaSI v rámci svého pracovního programu na rok 2019 financoval 44 projektů prostřednictvím pěti výzev k předkládání návrhů částkou 29,3 milionu EUR; bere na vědomí skutečnost, že v říjnu 2019 podepsalo GŘ EMPL první úpis akcií v nástroji financovaném z programu EaSI, což představuje úvěrový fond ve výši 200 milionů EUR na podporu poskytování úvěrů mikropodnikům a sociálním podnikům;
299. zdůrazňuje, že je třeba dále zvýšit zdroje v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+) s cílem umožnit začlenění na trh práce a přizpůsobenou odbornou přípravu, neboť krize COVID-19 měla neúměrný dopad na zaměstnanost žen, zejména žen pracujících v neformální ekonomice a v nejistých pracovních podmínkách a v některých silně zasažených a vysoce feminizovaných odvětvích;
300. konstatuje, že v Unii je chudobou nebo sociálním vyloučením stále ohrožena průměrně více než jedna pětina lidí a jedna čtvrtina dětí; připomíná závazek Unie poskytovat pomoc nejchudším osobám prostřednictvím FEAD, a zmírnit tak nejhorší formy chudoby v Unii, jako je potravinová nouze, bezdomovectví a dětská chudoba; konstatuje, že FEAD každoročně podpoří přibližně 13 milionů osob, včetně přibližně 4 milionů dětí mladších 15 let;
Doporučení
301. vyzývá Komisi, aby:
‒
se zabývala obviněním z údajného podvodu v souvislosti se změnou účelového určení středisek odborného vzdělávání; provedla analýzu toho, zda podobné problémy existují v jiných členských státech, pokud jde o změnu účelového určení infrastrukturních projektů spolufinancovaných Unií;
‒
neprodleně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o svých zjištěních a možných dalších opatřeních v návaznosti na tuto analýzu;
‒
provedla důkladnou analýzu různých vnitrostátních pravidel týkajících se udržitelnosti investic do infrastruktury a předčasné změny účelového určení projektů a aby sdílela tuto analýzu s orgánem příslušným k udělení absolutoria;
‒
vybídla členské státy, aby vytvořily vnitrostátní právní předpisy týkající se přiměřené doby udržitelnosti nad rámec minimálních požadavků, jak již existují v mnoha členských státech;
‒
zajistila, aby udržitelnost investic byla zaručena na delší období;
Přírodní zdroje
302. konstatuje, že platby vynaložené v okruhu „přírodní zdroje“ činily 59,5 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů a politik:
‒
přímé platby v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) až do výše 69,5 % nebo 41,4 miliardy EUR,
‒
výdaje související s trhem v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) až do výše 4,0 % nebo 2,4 miliardy EUR,
‒
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) až do výše 23,9 % nebo 14,2 miliardy EUR,
‒
Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) až do výše 1,4 % nebo 0,8 miliardy EUR,
‒
další programy až do výše 1,2 % nebo 0,7 miliardy EUR;
303. bere na vědomí, že existují dva hlavní soubory ukazatelů, které mají sledovat výkonnost SZP, přičemž oba jsou založeny především na zprávách členských států a na údajích, které shromažďuje Eurostat:
‒
„společný rámec pro monitorování a hodnocení“ (CMEF) obsahuje 210 ukazatelů: 45 kontextových ukazatelů, 84 ukazatelů výstupů, 41 ukazatelů výsledků, 24 cílových ukazatelů a 16 ukazatelů dopadů;
‒
programová prohlášení týkající se SZP obsahují 63 ukazatelů, které jsou vesměs převzaty z CMEF: 6 z nich má měřit dopady související se třemi obecnými cíli, ostatní jsou ukazatele výstupů/vstupů, výsledků a dopadů, které se týkají specifických cílů;
304. vítá zjištění Účetního dvora, že přímé platby z EZZF, které představují 70 % výdajů v okruhu „přírodní zdroje“, nejsou nadále zatíženy významnými chybami a odhadovaná míra chyb u všech kapitol nedosahuje prahu významnosti, což dokazuje účinnost akčních plánů nápravy, které členské státy provedly v předchozích letech;
305. konstatuje, že u obou fondů SZP dochází k neustálému snižování míry chyb v důsledku účinných systémů řízení a kontroly, zejména integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);
306. s uspokojením bere na vědomí, že výdaje na přímé platby ve srovnání s čistými stropy stanovenými v nařízení (EU) č. 1307/2013 dosahují od roku 2017 úrovně 99 %; konstatuje, že v případě EZFRV dosáhla míra čerpání do konce roku 2019 uspokojivé průměrné úrovně 50 % celkového objemu prostředků; žádá Komisi, aby zveřejnila výdaje na přímé platby a míru čerpání z EZFRV v jednotlivých členských státech;
307. zdůrazňuje, že nesprávné přidělování finančních prostředků SZP, zejména přímých plateb, vede k nežádoucím distribučním účinkům, jako je soustředění dotací v rukou několika málo osob, vydělávání na cenách zemědělské půdy a usilování o zisk ze strany finančních „zelených investorů“, kteří přímé platby vnímají jako atraktivní dividendy ze zemědělské půdy, čímž zvyšují ceny pozemků na úkor malých a středních aktivních zemědělců; vyjadřuje politování nad tím, že současná pravidla SZP tento legální, avšak nežádoucí způsob rozdělování umožňují, a zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí stanovit účinné a vymahatelné stropy pro fyzické osoby, které by tyto nežádoucí účinky omezily v SZP na období 2021–2027; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily příslušné návrhy předložené Parlamentem;
308. zdůrazňuje, že je třeba odstranit nepatřičnou administrativní zátěž, zejména v souvislosti s příštím VFR, která brání investování prostřednictvím SZP, a co nejvíce zjednodušit povinnosti vyplývající z nové ekologické architektury;
309. zdůrazňuje, že stávající kontroly SZP a systém auditu se ukázaly jako velmi účinné při zajišťování ochrany finančních zájmů Unie, regulační stability a rovného zacházení se zemědělci a dalšími příjemci; zdůrazňuje, že řádné provádění intervencí SZP úzce souvisí s dodržováním závazků, jež byly stanoveny na úrovni Unie, ze strany příjemců;
310. je znepokojen tím, že větší flexibilita, která je navrhována v rámci nového modelu provádění a která by měla být poskytnuta členským státům při navrhování jejich vlastních vnitrostátních kontrolních systémů a pravidel, by mohla vést k rozdílům ve vnitrostátních postupech a k dalšímu nesprávnému používání a zneužívání finančních prostředků Unie, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby zabránila opětovnému převedení SZP do působnosti jednotlivých států; je rovněž hluboce znepokojen tím, že tento nový model provádění nemusí přispívat ke zjednodušení ani k výkonnosti SZP a mohl by ohrozit rovné zacházení se zemědělci a členskými státy; mimoto se domnívá, že by mohl vést k ještě větší složitosti a k výraznějšímu snížení plateb v souvislosti s nedostatečným rozpočtovým plánováním a další administrativní zátěží a zároveň ohrozit finanční důvěryhodnost SZP; proto je přesvědčen, že by měly být zavedeny dostatečné záruky k zajištění spolehlivosti modelu provádění SZP, pokud jde o finanční řízení;
311. zároveň je znepokojen tím, že nové požadavky na udržitelné zemědělství, zejména pokud jde o cíle v oblasti klimatu a životního prostředí do roku 2030, mohou při současném snížení celkového rozpočtu SZP na období 2021–2027 bránit plnění rozpočtu v rámci EZFRV, především v počátečním období provádění, a mohou poškodit ziskovost zejména malých zemědělských podniků; zdůrazňuje, že se zavedením nových požadavků v rámci SZP musí být spojeno odpovídající financování na úrovni Unie;
312. upozorňuje, že zemědělské odvětví bylo v loňském roce obzvláště postiženo pandemií COVID-19, což zvýšilo riziko nestability základních příjmů zemědělců; domnívá se proto, že v nadcházejících letech by měl být v rámci nového modelu provádění SZP kladen zvláštní důraz na zajištění pravidelných plateb konečným příjemcům SZP;
313. varuje před rizikem, že evropští daňoví poplatníci by mohli mylně vnímat veřejné výdaje SZP, pokud by se na produkty dovážené ze třetích zemí nevztahovaly stejné právní předpisy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin, jako platí v Unii; vyzývá Komisi, aby přezkoumala fungování ochranných doložek v obchodních dohodách s cílem usnadnit a rozšířit jejich uplatňování nad rámec dočasných situací na trhu;
314. vyzývá Komisi, aby nadále pozorně sledovala stávající a budoucí obchodní dohody se třetími zeměmi, pokud jde o bezpečnost potravin a normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby ve všech obchodních dohodách byla výrazná kapitola týkající se udržitelnosti a aby obchodní partneři plně dodržovali požadavky v ní stanovené; bere na vědomí, že je třeba zajistit rovné podmínky také z hlediska norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, a vyzývá Komisi, aby dále pracovala na rozvoji právních předpisů týkajících se náležité péče v dodavatelském řetězci, a zajistila tak, aby unijní zemědělské normy nebyly ohroženy ani oslabeny;
315. opakuje, že je velmi znepokojen tím, že výhrada z důvodu ohrožení pověsti a z právních, finančních a institucionálních důvodů související se značnými bezpečnostními riziky zjištěnými při údržbě a provozu systému registru Unie v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, obsažená ve výročních zprávách o činnosti od roku 2010 a potvrzená při posledním posuzování rizik, se opakuje i ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro oblast klimatu za rok 2019; vyjadřuje politování nad mimořádně dlouhým trváním této výhrady; vyzývá Komisi, aby tuto situaci rychle vyřešila;
316. zdůrazňuje, že GŘ pro oblast klimatu a GŘ pro rozpočet monitorují cíl vynakládat 20 % prostředků VFR na oblast klimatu a že GŘ pro oblast klimatu podporuje ostatní generální ředitelství při začleňování klimatického hlediska do jejich činností; vítá, že v roce 2019 bylo 20,9 % rozpočtu Unie vynaloženo na opatření související s klimatem, nicméně vyjadřuje politování nad tím, že i tak bude podle odhadů za období stávajícího VFR míra prostředků vynaložených na tuto oblast činit pouze 19,7 %;
317. konstatuje, že rozpočet GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin v jeho politických oblastech dosáhl v roce 2019 částky 502,85 milionu EUR a počet jeho zaměstnanců činil 772 osob; zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků na závazky činila 95,89 % a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 94,63 %;
Zjištění Účetního dvora
318. připomíná, že na společnou zemědělskou politiku (SZP) připadá 98 % výdajů v okruhu „přírodní zdroje“; konstatuje, že míra chyb, bereme-li v úvahu míru chyb odhadovanou Účetním dvorem (1,9 %), je u okruhu „přírodní zdroje“ pod prahem významnosti; konstatuje, že přímé platby, které představují 70 % výdajů v okruhu „přírodní zdroje“, byly výrazně pod prahem významnosti;
319. bere na vědomí pozitivní vývoj v oblasti politiky „přírodních zdrojů“, kde pokračuje pokles celkové míry chyb zjištěné Účetním dvorem na odhadovanou hodnotu 1,9 %, která je pod prahem významnosti; vítá skutečnost, že míra chyb zjištěná Účetním dvorem velmi úzce souvisí s celkovou mírou chyb pro SZP uvedenou ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI za rok 2019;
320. poukazuje na to, že z 251 operací zkoumaných Účetním dvorem 44 (18 %) obsahovalo chyby a 207 (82 %) bylo bez chyb; bere na vědomí, že – stejně jako v předchozích letech – 70 % chyb zapříčinila nezpůsobilost příjemce/činnosti/projektu/výdaje;
321. konstatuje, že ze 136 operací rozvoje venkova 114 nebylo zatíženo chybami, 5 případů chyb mělo dopad přesahující 20 %, 15 operací obsahovalo chyby, jejichž výše nepřesáhla 20 % kontrolované částky a u 2 plateb byl zjištěn nesoulad s předpisy, který neměl žádný finanční dopad;
322. konstatuje, že z 68 plateb na investiční projekty, jako je modernizace zemědělských podniků, podpora pro základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech, investice do obhospodařování lesů a podpora komunitně vedeného místního rozvoje, bylo 9 zatíženo chybami, včetně 2 případů, kdy příjemce nebo projekt nesplnili podmínky způsobilosti;
323. konstatuje, že z 68 plateb pro rozvoj venkova na základě plochy nebo počtu zvířat vykázaných zemědělci a na základě požadavků na splnění podmínek týkajících se životního prostředí a klimatu bylo 8 operací zatíženo malými chybami, jejichž výše nepřesahovala 5 % kontrolované částky, 1 případ chyby se pohyboval mezi 5 a 20 % kontrolované částky a ve 2 případech příjemci nedodrželi podmínky způsobilosti týkající se životního prostředí a klimatu, což vedlo v obou případech k chybám v hodnotě přesahující 20 % kontrolované částky;
324. konstatuje, že vysoce rizikové výdaje se týkaly především úhradových plateb, například v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova, kde výdaje Unie spravují členské státy; je si vědom toho, že vysoce rizikové výdaje často podléhají složitým pravidlům a kritériím způsobilosti;
325. s velkým znepokojením konstatuje, že ze 14 operací týkajících se tržních opatření v 5 případech (36 %) platební agentury proplatily nezpůsobilé náklady, včetně 3 případů nedodržení pravidel způsobilosti, což vedlo k chybám v hodnotě přesahující 20 % kontrolované částky;
326. s velkým znepokojením konstatuje, že ze 6 operací týkajících se rybolovu, životního prostředí a opatření v oblasti klimatu obsahovaly 2 projekty (33 %) v uhrazených nákladech nezpůsobilé prvky;
327. domnívá se, že transparentnost je zásadním prvkem pro zachování nebo získání důvěry občanů a daňových poplatníků a také pro pověst SZP; bere na vědomí znepokojivé závěry Účetního dvora a veřejného ochránce práv a četné výzvy orgánu příslušného k udělení absolutoria, pokud jde o korupci a netransparentnost; bere na vědomí omezený pokrok, kterého Komise dosáhla; zdůrazňuje, že nástroj pro vytěžování dat Arachne jde správným směrem, nikoli však dostatečně daleko, aby tyto problémy vyřešil, a měl by být dále rozvíjen doplněním dalších digitálních nástrojů, které pomohou Komisi provádět účinné kontroly; podporuje doporučení Účetního dvora týkající se sdílení osvědčených postupů při používání nástroje Arachne s cílem dále podpořit jeho využívání ze strany platebních agentur; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že systém Arachne nevyužívají všechny státy, a doufá, že v tomto směru budou přijaty iniciativy; žádá Komisi, aby využívala nástroj Arachne jako společnou databázi a aby důrazně podporovala její využívání všemi členskými státy;
328. vítá zjištění Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 18/2019(85), že emise skleníkových plynů v Unii se vykazují v souladu s mezinárodními požadavky a že inventury emisí se postupem času zlepšily; zdůrazňuje, že je přesto třeba získat lepší přehled o odvětvích, jako je zemědělství a lesnictví; žádá Komisi, aby zohlednila návrhy na to, jak lépe vykazovat, jakým způsobem zmírňující politiky Unie a členských států přispívají k plnění cílů v oblasti snížení emisí;
329. konstatuje, že v roce 2019 vykázalo GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin ve své výroční zprávě o činnosti průměrnou zbytkovou míru chyb 0,4 %, což je výrazně pod prahem významnosti stanoveným na 2 %;
330. všímá si, že podíl plateb souvisejících se správou grantů, které GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin provedlo včas, se v roce 2019 zvýšil na 92 % (83 % v roce 2018), avšak stále nebyl splněn cíl ve výši 95 %;
331. zdůrazňuje výzvy, které GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin opět identifikovalo ve výroční zprávě o činnosti a které se týkají provádění společného finančního rámce v oblasti potravinového řetězce; konstatuje, že nedostatečná krizová rezerva znamená, že krizové situace vyžadují realokaci prostředků z jiných důležitých činností, přičemž neexistuje žádná zavedená metoda pro určování hodnoty zvířat, rostlin a produktů, které je třeba v rámci opatření k zamezení šíření určité choroby utratit či zničit;
Správnost výdajů v rámci SZP
332. bere na vědomí stanovisko Účetního dvora, že rozšíření úlohy certifikačních subjektů v roce 2015, pokud jde o poskytování stanoviska ke správnosti výdajů, bylo pozitivní, jakož i skutečnost, že Účetní dvůr identifikoval některé oblasti, v nichž je prostor pro další zlepšení, a to podobně jako u oblastí, které identifikovala Komise; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k překonání omezené spolehlivosti výsledků práce certifikačních subjektů způsobené nedostatky při kontrolách a v postupech výběru vzorků zjištěnými Komisí a Účetním dvorem u některých certifikačních subjektů;
333. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nemůže do své činnosti zahrnout analýzu důvodů přetrvávajících nedostatků, které zjistil v členských státech; vítá skutečnost, že Komise navštívila všechny certifikační subjekty s cílem přezkoumat jejich práci v oblasti zákonnosti a nesrovnalostí a pomoci jim do konce roku 2019 zlepšit jejich práci, vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nemohla přispět smysluplnými zjištěními o důvodech nebo rozdílech mezi certifikačními subjekty jednotlivých členských států; vyjadřuje politování nad tím, že tento nedostatek informací o základních důvodech těchto přetrvávajících systémových nedostatků u některých certifikačních subjektů brání účinnému a účelnému řešení těchto problémů; vyzývá Komisi, aby analyzovala hlavní zdroje nezjištěných chyb a společně s auditními orgány vypracovala nezbytná opatření ke zvýšení spolehlivosti vykazovaných zbytkových chyb, zejména s ohledem na nový model provádění SZP, v němž budou hrát certifikační subjekty významnější úlohu; vyzývá Komisi, aby se více zaměřila na spolehlivost výsledků, které tyto subjekty poskytují;
334. poukazuje na to, že GŘ AGRI odhadlo u výdajů na SZP jako celku riziko při platbě v roce 2019 přibližně na 1,9 %, přičemž u přímých plateb činilo riziko při platbě přibližně 1,6 %, u rozvoje venkova to bylo 2,7 % a u tržních opatření 2,8 %;
335. konstatuje, že rozpočet GŘ pro životní prostředí dosáhl v roce 2019 částky 505,58 milionu EUR a počet jeho zaměstnanců činil 476 osob; zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků na závazky a na platby činila na konci roku v obou případech více než 99 %;
336. vítá, že v roce 2019 GŘ pro životní prostředí snížilo podíl plateb provedených po zákonné lhůtě (3,23 % oproti 8,20 % v roce 2018);
337. konstatuje, že v roce 2019 vykázalo GŘ pro životní prostředí ve své výroční zprávě o činnosti průměrnou zbytkovou míru chyb 0,80 %, což je míra nepřekračující práh významnosti 2 %;
338. konstatuje, že v roce 2019 spravovalo GŘ pro oblast klimatu v hlavě rozpočtu Unie „opatření v oblasti klimatu“ částku ve výši 140,3 milionu EUR a mělo přibližně 225 zaměstnanců; zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků na závazky činila 99,98 % a míra čerpání prostředků na platby 96,41 %;
339. konstatuje, že 1,59 % všech plateb GŘ pro oblast klimatu v roce 2019 nebylo provedeno v zákonné lhůtě;
Politiky a postupy proti podvodům v SZP
340. zdůrazňuje, že podvod je jednání nebo opomenutí, jehož cílem je klamat a které vede k neoprávněným platbám;
341. bere na vědomí metodiku Účetního dvora pro ověření toho, zda jsou auditované operace zatíženy významnými nesrovnalostmi, ať už v důsledku podvodu nebo neúmyslných chyb, a připomíná, že Účetní dvůr každý rok zjistí případy podezření z podvodu ve výdajích SZP, přičemž riziko, že podvody budou mít významný dopad, je větší u plateb na podporu trhu a investic do rozvoje venkova a u dalších plateb, které jsou obvykle předmětem spolufinancování na základě úhrad;
342. připomíná, že jelikož se na SZP vztahuje sdílené řízení, za řešení takových podvodů odpovídá Komise i členské státy; na straně Komise bere na vědomí, že GŘ AGRI poskytuje školení ohledně rizik podvodů a pokyny pro řídící a kontrolní orgány členských států, zatímco úřad OLAF vyšetřuje případy podezření z podvodů ve spolupráci s vnitrostátními vyšetřovacími orgány;
343. bere na vědomí skutečnost, že GŘ AGRI přijalo dne 20. října 2020 aktualizovanou strategii boje proti podvodům;
Spravedlivé přidělování prostředků ze SZP
344. trvá na tom, že v době krize týkající se volatility příjmů nepotřebují větší zemědělské podniky ke stabilizaci svého příjmu nutně tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, a je tudíž pravděpodobné, že jsou díky tomu odolnější; domnívá se, že by Komise měla učinit kroky, aby zajistila rozdělování finančních prostředků SZP váženým způsobem tak, aby platby na hektar v poměru k velikosti holdingu/zemědělského podniku klesaly(86);
345. naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivé přidělování prostředků ze SZP aktivním zemědělcům a aby nenastala situace, kdy jsou uzavírány obchody s pozemky, ze kterých má prospěch vybraná skupina politicky zasvěcených osob, často nazývaných oligarchové; vyzývá Komisi, aby zhodnotila případy porušování stávajících pravidel pro přidělování prostředků ze SZP, jejich obcházení a nezamýšlené důsledky těchto pravidel; upozorňuje na význam transparentního a silného systému správy a dále vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí v oblasti prevence a odhalování podvodů(87);
Střet zájmů, zabírání půdy a koncentrace půdy
346. se znepokojením bere na vědomí údaje Komise o rozdělení přímých plateb podle třídy plateb v roce 2019, které prokazují, že největší podíl finančních prostředků na přímé platby (58 %) dostává 15 % všech příjemců, zatímco podíl přímých plateb u většiny příjemců (75 %) je ještě menší (15 %) než u pouhých 0,5 % všech příjemců, kteří získali více než 100 000 EUR a jejichž podíl představuje 16,3 % celkového objemu přímých plateb;
347. je hluboce znepokojen tím, že dotace SZP motivují zemědělské podniky, investory, hedgeové fondy, nadace a velmi bohaté jednotlivce k hromadění půdy, což vede k dalšímu zvýšení koncentrace vlastnictví půdy; s velkým znepokojením konstatuje, že se tím zvyšuje cena zemědělské půdy, takže je pro malé a střední zemědělce stále obtížnější získat půdu; zdůrazňuje, že zemědělské dotace nejsou určeny k zajištění návratnosti ekologických investic;
348. opakuje svou výzvu k zavedení maximálních částek plateb, které může určitá fyzická osoba obdržet z prvního a druhého pilíře SZP; je toho názoru, že maximální částky, které jsou stanoveny pro fyzické osoby, je mnohem obtížnější obcházet než limity pro právnické osoby; připomíná, že příjemci mohou uměle rozdělit své společnosti nebo vytvářet další společnosti, které mohou obdržet maximální částku finančních prostředků, čímž se obchází strop stanovený pro každou právnickou osobu; vítá záměr návrhu považovat všechny společnosti patřící do téže skupiny za stejného příjemce, je však toho názoru, že je to nedostatečné: neprůhledné a vysoce složité struktury společností, které často zahrnují subjekty v několika členských státech nebo třetích zemích, způsobují, že je velmi obtížné zajistit, aby všechny společnosti patřící do téže skupiny byly jako takové označeny a skutečně s nimi bylo zacházeno jako s jedním příjemcem;
349. opakuje své znepokojení nad tím, že dotace ze SZP i nadále motivují k zabírání půdy zločineckými a oligarchickými strukturami; opakuje svou naléhavou výzvu Komisi, aby zavedla mechanismus pro podávání stížností pro zemědělce a malé a střední podniky, kteří se potýkají se zabíráním půdy, závažným pochybením ze strany vnitrostátních orgánů, neoprávněným nebo předpojatým zacházením v nabídkových řízeních nebo při rozdělování dotací, nátlakem nebo zastrašováním ze strany zločineckých struktur, organizovanou trestnou činností nebo oligarchickými strukturami, pro oběti nucené nebo otrocké práce nebo jiného závažného porušování základních práv umožňující podat stížnost přímo Komisi; vítá, že takový mechanismus vyřizování stížností byl navržen pro nové nařízení o SZP;
350. konstatuje, že audity GŘ AGRI v letech 2017 a 2019 odhalily nedostatky týkající se fungování systému evidence půdy, geoprostorové žádosti o podporu, kvality kontrol na místě a nadměrných zpoždění při zpracovávání plateb, zejména v případě překrývajících se nároků; vítá skutečnost, že Komise přerušila platby a zavedla u platební agentury zkušební dobu; konstatuje, že nedostatky v systémech řízení a kontroly platební agentury se řeší v akčním plánu požadovaném GŘ AGRI, který byl posílen v roce 2019; bere na vědomí, že rizikový objem činí 3,271 milionu EUR na přímé platby a 21,596 milionu EUR na rozvoj venkova a že v současné době probíhá schvalování souladu;
351. je hluboce znepokojen nedávno zveřejněnou zprávou slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu o činnosti Slovenské zemědělské platební agentury, v níž úřad dospěl k závěru, že řízení přímých dotací není transparentní a že chybí systematická kontrola žadatelů a příjemců dotací(88); je znepokojen omezenou spolehlivostí výsledků práce certifikačních subjektů způsobenou nedostatky při kontrolách a v postupech výběru vzorků zjištěnými Účetním dvorem u některých z těchto subjektů;
352. konstatuje, že úřad OLAF uzavřel v roce 2020 tři správní vyšetřování týkající se možného zneužití finančních prostředků EU pro zemědělství na Slovensku ve věci žádostí o přímé platby podaných mezi lety 2013 a 2019; vyjadřuje politování nad tím, že byla zjištěna společnost, která úmyslně žádala o platby Unie na nezpůsobilé pozemky, které byly využity především k nezemědělské činnosti; považuje za alarmující, že úřad OLAF rovněž zjistil, že některé společnosti již roky žádaly o platby na oblasti, které ve skutečnosti nejsou kryty platnými nájemními smlouvami;
353. dále konstatuje, že vyšetřování úřadu OLAF odhalila několik nedostatků v systému kontroly a řízení přímých plateb na Slovensku; vyjadřuje politování nad tím, že existují pouze velmi omezené kontroly toho, zda žadatelé nakládají s půdou zákonným způsobem, a že ověřovací kontroly se omezují na překrývající se žádosti; bere na vědomí zjištění úřadu OLAF, že by měly být zlepšeny postupy interního ověřování přijaté slovenským vnitrostátním orgánem odpovědným za správu zemědělské půdy ve vlastnictví státu nebo půdy bez známého soukromého vlastníka, pokud jde o transparentnost ověřování a právní jistotu; konstatuje, že v důsledku nedostatků ověřovacích postupů se úřad OLAF domnívá, že přeplatky by mohly představovat více než 1 milion EUR;
354. je i nadále hluboce znepokojen zprávami o tom, že finanční prostředky ze zemědělských fondů končí v kapsách autokratických vedoucích představitelů a jejich spolupracovníků; opakuje, že jde o závažnou nespravedlnost vůči daňovým poplatníkům EU, zejména vůči drobným zemědělcům a venkovským komunitám; zdůrazňuje, že součástí SZP by mělo být vymýcení korupce a podvodů;
355. zdůrazňuje, že vzhledem k rozšířeným problémům se střetem zájmů při rozdělování finančních prostředků Unie v oblasti zemědělství je nežádoucí, aby členové Evropské rady, ministři zemědělství, funkcionáři nebo jejich rodinní příslušníci přijímali rozhodnutí o podpoře příjmu;
356. je udiven hodnocením Komise, že český ministr zemědělství není ve střetu zájmů navzdory tomu, že obdržel značné částky v podobě dotací SZP v době, kdy řídil programování zemědělských programů v rámci SZP; kritizuje zdánlivě odlišný výklad a uplatňování článku 61 finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní zprávu, ve které zveřejní, zda v současnosti probíhají nějaké audity týkající se jakýchkoli členů vlády v jakémkoli členském státě, a poskytla přehled toho, kteří členové vlád ve všech členských státech dostávají dotace ze SZP nebo fondů soudržnosti;
357. poukazuje na nedávnou studii o identifikaci přímých a konečných příjemců výdajů SZP(89), která byla předložena orgánu příslušnému k udělení absolutoria; připomíná zjištění studie, že stále není možné poskytnout komplexní a přístupný přehled o těchto příjemcích; žádá proto Komisi, aby ve spolupráci s vnitrostátními agenturami předložila standardizovaný a veřejně přístupný formát pro zveřejnění konečných příjemců SZP;
358. naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem upravit podmínky stanovené vnitrostátními orgány pro získávání dotací na větší projekty, neboť v současné době je většina financování SZP přínosem pro velké společnosti; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení a sladila tyto podmínky tak, aby byly v celé EU lépe harmonizovány, a to aby zároveň respektovaly zvláštnosti jednotlivých států;
359. vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích auditorského postupu GŘ AGRI ve věci střetu zájmů v České republice; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost platbám společnostem přímo i nepřímo vlastněným českým předsedou vlády nebo jinými členy české vlády;
360. konstatuje, že pokud jde o tržní opatření, bylo šest platebních agentur označeno jako agentury poskytující „omezenou věrohodnost s vysokým rizikem": Bulharsko, Španělsko, Spojené království, Řecko, Itálie (pro 2 režimy podpory) a Portugalsko; nejvyšší upravená míra chyb byla zjištěna v Bulharsku (11,52 %), následovaly Polsko (7,15 %) a Itálie (6,12 %); GŘ AGRI vyjádřilo na úrovni opatření 7 výhrad: ovoce a zelenina: operační programy pro organizace producentů (Spojené království, Itálie a Portugalsko), odvětví olivového oleje (Řecko), odvětví vína (Bulharsko, Itálie), program EU dodávek do škol (Španělsko); je obzvláště znepokojen situací v odvětví vína, kde jsou upravené míry chyb v Bulharsku (15,7 %) a Itálii (9,6 %) velmi vysoké, přičemž v Itálii činí rizikové objemy více než 30 milionů EUR a v Bulharsku 2,3 milionu EUR;
361. konstatuje, že pokud jde o přímé platby, byla u 18 platebních agentur zjištěna míra chyb mezi 2 a 5 % a u jedné agentury více než 5 % (5,2 v Rakousku); GŘ AGRI vyjádřilo na úrovni platebních agentur 17 výhrad pro Rakousko, Kypr, Dánsko, Španělsko (3 platební agentury), Řecko, Itálii (7 platebních agentur), Portugalsko, Rumunsko a Švédsko;
362. výhrady lze roztřídit do následujících kategorií: kvůli nedostatkům v oblasti platebních nároků (AT, DK, IT, PT, SE), kvůli nedostatkům v dobrovolných podpůrných opatřeních týkajících se zvířat (AT, GR, RO), kvůli vysoké hlášené míře chyb (CY), na základě posouzení certifikačního subjektu (ES06), kvůli nedostatkům v kvalitě kontrol na místě (ES09, ES15, GR, PT, SE), kvůli nedostatkům v systému evidence půdy (LPIS) (IT) a kvůli nedostatkům v definici typu půdy (RO, SE);
363. snížení provedená v roce 2019 se týkala 17 členských států a celkové částky 67 764 269,48 EUR, z nichž 36 milionů EUR připadlo na Itálii, 15 milionů EUR na Spojené království a 8 milionů EUR na Španělsko;
364. konstatuje, že pokud jde o rozvoj venkova, má 30 ze 71 platebních agentur upravenou míru chyb nad 2 % (z toho v 8 případech více než 5 %: Kypr, Německo (jedna platební agentura), Estonsko, Španělsko (jedna platební agentura), Francie (jedna platební agentura), Spojené království (jedna platební agentura), Portugalsko a Slovensko; GŘ AGRI vyjádřilo na úrovni platební agentury 21 výhrad: Rakousko, Kypr, Německo (jedna platební agentura), Dánsko, Estonsko, Španělsko (dvě platební agentury), Finsko, Francie (dvě platební agentury), Spojené království (jedna platební agentura), Chorvatsko, Maďarsko, Irsko, Itálie (dvě platební agentury), Litva, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko a Slovensko; nejvyšší upravená míra chyb byla zjištěna ve Slovensku (10,31 %), následovaly Kypr (7,63 %) a Polsko (5,94 %);
365. výhrady lze roztřídit do následujících kategorií: kvůli nedostatkům v opatření ekologického zemědělství (AT, HU), v rámci zalesňování (ES02, PT), a ohledně opatření týkajícího se vedoucích pracovníků a soukromých investic mimo integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) (DE19), kvůli nedostatkům při kontrolách na místě (CY, DK, FR18, FR19,IT10, SK), přiměřenost nákladů (ES09, FR19), při křížových kontrolách (ES09, SK), nezpůsobilost (ES09, CY, RO, SK) a aktivní zemědělec (GB07), kvůli nedostatkům v postupech dohledu nad některými opatřeními (IT10), a při zaznamenávání maximální způsobilé plochy (MEA) v systému evidence půdy (LPIS) pro opatření integrovaného administrativního a kontrolního systému IACS (IT10, IT26), kvůli nedostatkům v investičním opatření (HR), soukromé investice (LT), lesnictví, agroenvironmentální závazky, zřizování seskupení producentů a opatření k řízení rizik (HU), kvůli nedostatkům v postupech zadávání veřejných zakázek (HU, RO, SK), kvůli vysoké hlášené míře chyb (CY, DK, EE, ES02, ES09, FR18, FR19, HR, IE, LT, PT), na základě posouzení certifikačního subjektu (FI, GB07, HR, IT26, SE);
Doporučení
366. vyzývá Komisi, aby:
‒
provedla důkladnou analýzu základních důvodů a potenciálních strukturálních problémů, které způsobují přetrvávající systémové nedostatky týkající se spolehlivosti a kvality činnosti certifikačních subjektů, jež Účetní dvůr každoročně odhalí ve svých auditech, a věnovala zvláštní pozornost veškerým případným rozdílům mezi jednotlivými zeměmi; žádá Komisi, aby rovněž zahrnula připomínky k osvědčeným postupům ve vnitrostátních orgánech s nízkou mírou chyb, jejichž činnost Účetní dvůr považuje za spolehlivou; žádá Komisi, aby tuto analýzu provedla v úzké spolupráci s Účetním dvorem a aktivně zapojila vnitrostátní orgány do popisu problémů i možných řešení;
‒
sdílela výsledky této analýzy s Účetním dvorem, orgánem příslušným k udělení absolutoria a členskými státy;
‒
na základě této analýzy adresovala vnitrostátním orgánům jasná, praktická a snadno proveditelná horizontální doporučení a doporučení pro jednotlivé země; žádá Komisi, aby zahájila strukturovaný dialog s vnitrostátními orgány a Účetním dvorem s cílem průběžně pracovat na budování kapacit a výměně osvědčených postupů s cílem zvýšit spolehlivost práce vnitrostátních auditních orgánů; průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v tomto dialogu;
‒
dále zlepšovala kvalitu a rozšířila rozsah auditů a kontrol správnosti a dosažených výsledků zemědělské politiky EU, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni, což je klíčovou podmínkou pro ochranu finančních zájmů EU;
Výkonnost SZP
367. domnívá se, že vzhledem k nedostatku specifických nástrojů SZP, které by vyvažovaly fungování potravinového řetězce, je naléhavě nutné pokračovat v tvorbě právních předpisů, aby zemědělci nezůstali nejslabším článkem řetězce;
368. zdůrazňuje, že investice, jež přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení v souladu s agroenvironmentálními a klimatickými cíli obsaženými v Zelené dohodě pro Evropu, jsou zásadní pro sociální a hospodářský rozvoj venkovských oblastí;
369. vyzdvihuje úlohu základní podpory příjmu v rámci SZP a její příspěvek k zachování zemědělské činnosti a chovu hospodářských zvířat, neboť omezuje vylidňování venkova a podporuje aktivní a dynamické venkovské prostředí;
370. zdůrazňuje, že podpora poskytovaná v rámci SZP mladým zemědělcům se ukázala být klíčovým nástrojem, který je třeba dále posílit; je přesvědčen, že digitalizace a inovace spolu s investicemi do rozvoje krátkých dodavatelských řetězců a přímého prodeje spotřebitelům by mohly být rozhodujícími nástroji při revitalizaci venkovských oblastí, neboť by zvýšily jejich atraktivitu pro mladé zemědělce; domnívá se, že prioritou členských států při strategickém plánování by měly být dostatečná a dostupná podpora, jakož i zjednodušení pro konečné příjemce, zejména pro mladé, nové a drobné zemědělce; zdůrazňuje, že ve fázi provádění národních strategických plánů je třeba zavést postupy, které budou přizpůsobeny konkrétním potřebám;
371. zdůrazňuje, že dobrovolná podpora vázaná na produkci je obecně velmi účinná při podpoře odvětví, jež jsou vážně ohrožena ukončením produkce;
372. upozorňuje, že finanční prostředky na propagaci jsou klíčové pro otevírání a konsolidaci nových trhů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl ekologický model propagován stejně jako jiné stejně udržitelné modely, jako je např. integrovaná produkce nebo přesné zemědělství;
373. konstatuje, že ekologičtější SZP v souladu s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu by nejen přispěla k tomu, aby Unie splnila své cíle, ale současně by zvýšila efektivitu využívání veřejných finančních prostředků, neboť by omezila negativní externality související se zemědělskými postupy a přenesla pozornost z odstraňování následků na prevenci;
374. připomíná, že výdaje přispívající k zastavení a odvrácení úbytku biologické rozmanitosti by měly být vypočítány na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Parlamentem a Radou; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávu s podrobným rozpisem toho, jak každá rozpočtová položka přispívá k cíli, kterým je průřezové začleňování problematiky biologické rozmanitosti, tj. zajištění 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2026, aby se usnadnilo sledování tohoto cíle;
375. považuje za znepokojující, že v souboru ukazatelů výkonnosti SZP zjistil Účetní dvůr nedostatky:
‒
více ukazatelů se týká vstupů nebo výstupů, a proto spíše ukazují míru čerpání než na výsledky či dopady politiky:
‒
ukazatele v programových prohlášeních přinášejí především informace o výstupech, které jsou snáze měřitelné a méně ovlivněné vnějšími faktory než výsledky a dopady:
‒
14 ukazatelů nemá specifický, kvantifikovaný cíl, a proto pouze informuje o trendech:
‒
posouzení toho, jak velká část podpory odchází k příjemcům, kteří nepatří do cílové skupiny, by umožnilo zlepšit koncepci SZP a zvýšit její efektivitu; to by znamenalo zjistit objem prostředků SZP vyplácených příjemcům, jejichž hlavní hospodářskou činností není zemědělství; tyto údaje by rovněž mohly napomoci při identifikaci žádostí, které zahrnují významnou koncentraci půdy (potenciálně představujících „zabírání půdy“); přímé platby navíc v některých členských státech přispěly ke zvýšení nájemného za pozemky, zejména za pozemky s nízkou produktivitou; hodnotitelé doporučili, aby se Komise otázkou dopadu přímých plateb na zvýšení nájemného za pozemky zabývala a zvážila vhodná protiopatření;
‒
sedm ukazatelů se netýká výkonnosti SZP, nýbrž věrohodnosti výdajů z hlediska jejich správnosti, povědomí veřejnosti o SZP a podpory týkající se informační politiky v rámci GŘ AGRI;
376. vyjadřuje politování nad nízkou úrovní ekologického zemědělství v Evropě, která vzhledem k investovaným zdrojům činí pouze 7,5 %; vyzývá Komisi, aby do SZP zavedla model založený na výkonnosti, který by měl fungovat na základě stejných ukazatelů a uvádět kvantifikované hodnoty pro určování milníků; trvá na tom, že je třeba poskytnout významné dodatečné informace o výkonnosti při dosahování cílů politiky v oblasti biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že je však třeba lepších informací o odvětvích, jako je zemědělství a lesnictví; žádá Komisi, aby zohledňovala návrhy na lepší vykazování toho, jakým způsobem mitigační politiky EU a členských států přispívají k plnění cílů v oblasti snižování emisí; navrhuje, aby byl Systém monitorování plochy (AMS) v členských státech povinný v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);
377. je znepokojen omezenou dostupností údajů o zemědělských dotacích a jejich konečných příjemcích a omezeným přístupem veřejnosti k nim; domnívá se, že tyto informace by se měly zveřejňovat, avšak přísně v souladu právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů a s platnou jurisdikcí Soudního dvora EU v této oblasti; vyzývá Komisi a členské státy Unie, aby tyto údaje shromažďovaly a zpřístupňovaly je za uvedených podmínek, a to transparentním a uživatelsky vstřícným způsobem (včetně strojově čitelného formátu), s cílem zajistit transparentnost konečných příjemců a veřejnou kontrolu nad využíváním finančních prostředků Unie obecně a konkrétně vůči příslušným orgánům a institucím;;
378. se znepokojením konstatuje, že podle stávajících pravidel v oblasti transparentnosti jsou údaje v souvislosti s financováním SZP k dispozici pouze po dobu dvou let; vyzývá k tomu, aby se na financování SZP vztahovalo delší časové období, jako je tomu u strukturálních fondů;
379. konstatuje, že v roce 2019 Komise vyjasnila právní rámec platný pro přímé monitorování prostřednictvím zobrazovacích technologií(90); vítá připomínky Účetního dvora(91) v tom smyslu, že zobrazovací technologie poskytují mimořádné výhody, jako je snížení počtu návštěv na místě a následné omezení administrativních nákladů, interaktivní monitorovací přístup, který brání nedodržování předpisů, a generování užitečných údajů pro inteligentní zemědělství; zdůrazňuje zejména, že zobrazovací technologie by umožnily monitorovat všechny příjemce pomoci, což by mohlo vést k zásadní změně, pokud jde o rozpočtovou kontrolu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala ukazatele výkonnosti v oblasti životního prostředí a klimatu s cílem uvést je do souladu s kontrolami prováděnými monitorováním; naléhavě vyzývá Komisi, aby odstranila překážky, které brání širšímu využívání zobrazovacích technologií, a aby vnitrostátním platebním agenturám poskytovala pobídky a podporu, pokud jde o uplatňování kontrol prostřednictvím monitorování;
380. bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že informace obsažené ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti jsou sladěny s podkladovými údaji v programových prohlášeních, avšak že zpráva o řízení a výkonnosti poskytuje příliš optimistický pohled na dosažené výsledky a neanalyzuje účinnost výdajů; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o opatřeních přijatých s cílem překonat významné výzvy, které zjistil při dosahování cílů politiky na období let 2014–2020;
381. bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že přímé platby snižují kolísavost příjmů (o přibližně 30 %, jak uvádí hodnotící studie na základě údajů za období 2010–2015), ale nejsou z velké části cílené; žádá Komisi, aby zajistila lepší soulad mezi cíli, na něž se vztahují ukazatele, a politickými cíli, jako je zvýšení individuálních výdělků osob pracujících v zemědělství a zároveň omezení potřeby přímé podpory;
382. vítá revizi ukazatelů a cílů v návrzích Komise pro SZP na období po roce 2020, jež jsou založeny na nedostatcích zjištěných jeho Útvarem interního auditu a Účetním dvorem, pokud jde o ukazatele společného rámce pro monitorování a hodnocení, jakož i na uznání potřeby dále ukazatele rozvíjet;
383. bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že SZP má potenciál přispívat k udržitelnému využívání přírodních zdrojů, ale že neexistuje dostatek údajů pro posouzení účinnosti; dále připomíná svá zjištění, že ekologizace měla jen malý měřitelný dopad na zemědělské postupy a životní prostředí a že v zásadě zůstala jen programem na podporu příjmů;
384. bere na vědomí omezení, které Účetní dvůr zjistil, pokud jde o úspěšný příspěvek agroenvironmentálně-klimatických opatření k biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která povedou k vyššímu pokrytí podstatné části zemědělské krajiny tímto režimem, a zaměřila se na konkrétní rizika;
385. bere na vědomí nedostatečné výsledky opatření v oblasti lesnictví v rámci EZFRV, skutečnost, že v roce 2018 byl ze 60 % splněn cíl týkající se účinnějších zavlažovacích systémů stanovený pro rok 2023, a potřebu dalšího snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství a vyzývá Komisi, aby podala zprávu o opatřeních přijatých ke zlepšení výsledků provádění SZP v těchto oblastech;
386. poukazuje na připomínku Účetního dvora, že výroční zpráva o řízení a výkonnosti obsahuje informace o pracovních místech a širokopásmovém připojení, avšak neposkytuje žádné relevantní informace o výkonnosti, pokud jde o naplňování cíle v oblasti vyváženého územního rozvoje; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že 40 % venkovských domácností stále nemá vysokorychlostní přístup k internetu; digitalizace ve venkovských oblastech není urychlována tak, aby rozvíjela tamní zaměstnanost a podporovala zemědělské podniky při jejich každodenní činnosti;
387. vítá zvýšení míry zaměstnanosti na venkově z 63,4 % v roce 2012 na 68,1 % v roce 2018;
388. bere na vědomí údaje, jež Účetní dvůr komentuje pro iniciativu LEADER ke konci roku 2018 (vznik 13 337 pracovních míst, což představuje 30 % cíle pro rok 2023), a skutečnost, že Komise nemá spolehlivé údaje o pracovních místech vytvořených v rámci iniciativy LEADER; žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zlepšování dostupnosti spolehlivých údajů pro provádění iniciativy LEADER;
389. je znepokojen množstvím zpráv z médií o porušování pracovních práv přeshraničních a sezónních zemědělských pracovníků v celé EU v mnoha členských státech; podporuje Komisi v jejím úsilí o odmítání podpory zemědělským podnikům, které nedodržují pracovní práva sezónních pracovníků;
učinila v rámci vyjednávání o SZP vše pro zajištění toho, aby se mechanismus pro podávání stížností pro zemědělce a malé a střední podniky stal součástí nového nařízení o SZP;
‒
učinila v rámci vyjednávání o SZP vše pro zajištění toho, aby maximální výše plateb, jež lze obdržet z prvního a druhého pilíře SZP, byly vymezeny na jednu fyzickou osobu;
‒
více usilovala o předcházení podvodům a jejich odhalování a častěji aktualizovala svou analýzu rizik podvodů v rámci SZP a urychleně provedla analýzu preventivních opatření jednotlivých členských států;
‒
zajistila úplné a správné provedení páté směrnice o boji proti praní peněz ve všech členských státech, zejména pokud jde o zavádění veřejných rejstříků skutečných majitelů a rejstříků skutečných majitelů svěřenských fondů; konstatuje, že omezení by se mělo také vždy vztahovat na mateřský podnik, pokud existuje, spíše než na jednotlivého příjemce nebo dceřiné společnosti, aby se zabránilo rozdělování zemědělských podniků s cílem vyhnout se dosažení stropů;
‒
splnila požadavky Parlamentu, včetně vytvoření konkrétních nástrojů pro hodnocení koncentrace půdy ve všech členských státech Unie, určila konečné skutečné příjemce finančních prostředků Unie, a to i prostřednictvím jedinečného identifikačního kódu podniků na úrovni Unie, jak je navrženo v předběžných zjištěních studie s názvem „50 největších příjemců SZP a Fondu soudržnosti v každém členském státě“;
‒
lépe zanalyzovala právní předpisy a politiky členských států, jejichž cílem je zabránit zabírání půdy, a aby vypracovala pokyny k osvědčeným postupům; vybízí členské státy, aby uplatňovaly osvědčené legislativní postupy s cílem omezit zabírání půdy; vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí v oblasti prevence a odhalování podvodů; naléhavě vyzývá členské státy, aby společně s Komisí vytvořily na úrovni Unie skutečný právní nástroj, který bude bránit zabírání půdy;
‒
průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o veškerém novém vývoji týkajícím se Slovenské zemědělské platební agentury, včetně konkrétních informací o finančních opravách;
‒
na základě nesrovnalostí zjištěných na Slovensku přezkoumala situaci zemědělských platebních agentur v členských státech a zajistila jejich nezávislost a soulad jejich operací s pravidly Unie;
‒
plně prosazovala finanční nařízení Unie, a zejména článek 61 tohoto nařízení, a aby zajistila uplatňování finančního nařízení na všechny platby z fondů Unie včetně přímých zemědělských plateb;
‒
každoročně Parlamentu předkládala zprávu s podrobným rozpisem toho, jak každá rozpočtová položka přispívá k cíli, kterým je průřezové začleňování problematiky klimatu, jakož i k výdajům na zachování biologické rozmanitosti, aby se tak usnadnilo monitorování těchto cílů;
‒
v relevantních případech a v souladu s odvětvovými právními předpisy začala bezodkladně pracovat na účinné metodice pro monitorování výdajů v oblasti klimatu a jejich výkonnosti za účelem dosažení celkového cíle, aby alespoň 30 % celkové výše rozpočtu Unie na období 2021–2027, jakož i výdajů z evropského nástroje na podporu oživení bylo vynaloženo na podporu cílů v oblasti klimatu;
‒
poskytla nezbytné finanční zdroje pro vodní hospodářství, včetně podpory kvality a kvantity vodních zdrojů v zemědělské půdě, lesnictví a mokřadech;
Bezpečnost a občanství
391. konstatuje, že platby vynaložené na „Bezpečnost a občanství“ činily 3,3 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů, politik a agentur:
‒
„migrace a bezpečnost“, až 45,3 % rozpočtu v tomto okruhu, neboli 1,6 miliardy EUR,
‒
14 decentralizovaných agentur (zdraví: ECDC, EFSA, EMA, ECHA; vnitřní věci: Frontex, EASO, Europol, CEPOL, EU-LISA, EMCDDA; spravedlnost: Eurojust, FRA, EIGE, EPPO), až 29,1 % rozpočtu v tomto okruhu, neboli 1 miliarda EUR,
‒
„potraviny a krmiva“, až 7,6 % rozpočtu v tomto okruhu, neboli 0,2 miliardy EUR,
‒
„Kreativní Evropa“, až 7,3 % rozpočtu v tomto okruhu, neboli 0,2 miliardy EUR,
‒
„ostatní“ (spotřebitelé, spravedlnost, práva, rovnost a občanství), až 10,7 %, neboli 0,3 miliardy EUR;
392. s uspokojením konstatuje, že v rámci programu Kreativní Evropa bylo v roce 2019 uzavřeno 1 370 grantových dohod, čímž byl překročen cíl Komise a byly tak zcela využity dostupné rozpočtové prostředky; připomíná v této souvislosti, že spravedlivé zeměpisné rozdělení grantů je klíčové pro uvolnění celého bohatství evropské kultury; vítá způsob, jakým se vyvíjí realizace pilotního projektu týkajícího se programu mobility pro umělce a kulturní a kreativní pracovníky, stejně jako přípravné akce „Evropa pro festivaly, festivaly pro Evropu“ a „Hudba pro Evropu“; připomíná při této příležitosti, že je důležité zvýšit rozpočet tohoto programu, aby se dále zvýšila jeho úspěšnost;
393. i nadále je znepokojen zjevným nedostatkem transparentnosti a odpovědnosti při poskytování finanční podpory Komise stanici Euronews; zdůrazňuje, že Účetní dvůr nepoukazuje na nedostatky na straně stanice Euronews, ale mnohem více se zaměřuje na monitorovací a hodnotící mechanismy Komise; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zlepšila transparentnost, pokud jde o rozpočet na opatření v oblasti multimédií, a zvýšila odpovědnost za výdaje; bere na vědomí, že stanice Euronews byla v posledních čtyřech letech podrobena dvěma auditům výkonnosti; uznává, že v nezávislém auditu výkonnosti akcí financovaných z rozpočtové položky na opatření v multimediální oblasti, který byl zveřejněn dne 23. června 2020, se uvádí, že „stanice Euronews má dobře zavedené postupy na podporu redakční kvality, vyváženosti, nezávislosti a nestrannosti a tyto postupy zjevně účinně fungují“; připomíná, že je třeba pokračovat v nestranném hodnocení s cílem zajistit nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti; žádá Komisi, aby při přípravě příští rámcové dohody o partnerství v roce 2021 zohlednila obavy Evropského parlamentu; žádá Komisi, aby diverzifikovala komunikační kanály financované z rozpočtové položky na opatření v multimediální oblasti;
394. zdůrazňuje, že příjemci prostředků z programů v oblasti práv, rovnosti a občanství v rámci rozpočtu Unie musí splňovat nejpřísnější normy týkající se právního státu, nezávislých sdělovacích prostředků a svobody projevu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že rakouský politolog Farid Hafez opakovaně obdržel finanční prostředky z rozpočtu EU navzdory jeho úzkým vazbám na Muslimské bratrstvo a tureckou vládu, jež se snaží umlčet nezávislé novináře a potlačit svobodu sdělovacích prostředků pod rouškou islamofobie; vyzývá Komisi, aby změnila kritéria způsobilosti pro programy v oblasti práv, rovnosti a občanství v rámci rozpočtu Unie s cílem zabránit jednotlivcům a organizacím s tak znepokojivými názory, aby čerpali finanční prostředky Unie;
395. vítá výsledky v klíčových oblastech činnosti týkající se rovnosti žen a mužů – např. násilí na základě pohlaví – dosažené prostřednictvím specializovaných programů i výsledek a uzavření jednání o VFR v souvislosti s programem Občanství, rovnost, práva a hodnoty;
396. vyzývá, aby byla přezkoumána možná součinnost mezi vnitřními a vnějšími programy Unie s cílem zajistit soudržný a soustavný přístup k politikám uvnitř i vně Unie, zejména pokud jde o otázky související s násilím páchaným na ženách nebo s bojem proti obchodování s lidmi;
397. důrazně opakuje svůj požadavek na zvýšení zdrojů určených k předcházení násilí páchanému na základě pohlaví a boji proti němu v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, zejména v návaznosti na eskalaci násilí páchaného na ženách během krize COVID-19; opakuje svou žádost, aby vznikla samostatná rozpočtová položka pro všechna opatření specificky zaměřená na rovnost žen a mužů, včetně násilí na základě pohlaví, což bude prvním krokem ke zvýšení transparentnosti, ke snazšímu sledování výdajů souvisejících s rovností žen a mužů a k otevřenému rozhodovacímu procesu, pokud jde o finanční prostředky přidělené na rovnost žen a mužů, v němž by Parlament měl ve své funkci rozpočtového orgánu hrát zásadní úlohu;
398. je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve svém interním přezkumu výdajů stávajících programů Unie zjistil, že hledisko rovnosti pohlaví nebylo horizontálně začleněno do celého rozpočtu Unie, jako v případě změny klimatu či biologické rozmanitosti, a že namísto toho byly k řešení diskriminace na základě pohlaví používány specifické programy, zejména programy řešící zaměstnanost a sociální otázky; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádná metodika pro sledování výdajů určených na rovnost žen a mužů; vítá rozhodnutí Účetního dvora prověřit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu Unie a zveřejnit zprávu o auditu v prvním čtvrtletí roku 2021(92);
399. zdůrazňuje, že hledisko rovnosti žen a mužů je třeba lépe integrovat do všech oblastí činnosti, zejména s ohledem na to, že pandemie COVID-19 má četné dopady na práva žen; opět proto vyzývá k tomu, aby bylo genderové rozpočtování uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho čerpání; opakuje svůj požadavek, aby byly genderové ukazatele začleněny do společného souboru ukazatelů výsledků pro plnění rozpočtu EU;
400. vítá skutečnost, že rovnost pohlaví a začleňování genderového hlediska patří v novém VFR mezi horizontální zásady pro fondy Unie, což potvrzuje, že rovnost pohlaví a začleňování genderového hlediska bude v rámci VFR prioritou, vyjadřuje politování nad tím, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bylo již obsaženo ve společném prohlášení připojeném k VFR na období 2014–2020, ale nebylo ve VFR na uvedené období plně provedeno; očekává, že Komise bude brát své závazky v budoucnu vážně a bude důkladně sledovat uplatňování těchto horizontálních zásad ve všech oblastech činnosti EU, a bude u všech svých politik a programů vypracovávat posouzení dopadu na rovnost žen a mužů a provádět příslušné monitorování;
401. vítá závazek vypracovat metodiku pro sledování výdajů na rovnost žen a mužů a žádá Komisi, aby zajistila, že bude tato metodika připravena do konce roku 2021, aby mohla být co nejdříve uplatňována;
402. vyjadřuje své znepokojení nad propojením útoků na právní stát s odmítavým postojem k rovnosti žen a mužů a právům žen; vyzývá k tomu, aby byla tato záležitost řešena prostřednictvím postupu proti dotčeným členským státům podle článku 7;
Zjištění Účetního dvora: roční účetní závěrky členských států za AMIF/FVB
403. bere na vědomí skutečnost, že nejvýznamnější oblastí výdajů v tomto okruhu je migrace a bezpečnost, jakož i skutečnost, že většina výdajů pochází ze dvou fondů – Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (FVB);
404. konstatuje, že Účetní dvůr neposuzoval míru chyb v tomto okruhu VFR, avšak prověřil vzorek 19 operací, který má přispět k jeho celkovému prohlášení o věrohodnosti, a nikoli být reprezentativní z hlediska výdajů v rámci tohoto okruhu VFR; konstatuje, že vzorek se týkal osmi transakcí v rámci sdíleného řízení, osmi transakcí v rámci přímého řízení a jedné transakce v rámci nepřímého řízení a že Účetní dvůr zjistil, že sedm transakcí (37 %) bylo zatíženo chybami; připomíná, že veřejný a politický zájem v této oblasti je mnohem vyšší než jeho finanční podíl; opakuje svůj požadavek, aby Účetní dvůr jasně odhadl míru chyb v kapitole Bezpečnost a občanství;
405. poukazuje na to, že Účetní dvůr neposkytl informace o finančním dopadu tří vyčíslitelných chyb, které zjistil, na částky vydané z rozpočtu Unie;
406. bere na vědomí čtyři případy nedodržení právních předpisů upravujících výběr projektů a pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které však neměly finanční dopad na rozpočet Unie;
407. bere na vědomí, že Účetní dvůr provedl audit činnosti osmi orgánů, které jsou odpovědné za audit účetní závěrky AMIF/FVB ve svých příslušných členských státech a za předložení výroční kontrolní zprávy Komisi;
408. s uspokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že auditní orgány v členských státech vybraných Účetním dvorem ke kontrole vypracovaly a zavedly podrobné a dostatečně kvalitní postupy, které jim umožňují předkládat požadované informace podle příslušných předpisů, a že měly podrobné auditní programy a kontrolní seznamy na podporu svých závěrů;
409. bere na vědomí určité nedostatky ve výročních kontrolních zprávách vydávaných auditními orgány, jejichž dopad na účetní závěrky nebyl natolik významný, aby zpochybnil závěry auditních orgánů, vzniklo však potenciální riziko nespolehlivosti vykazovaných údajů a nebezpečí omezené věrohodnosti;
‒
problémy při výběru vzorků (využívání metodiky vycházející z posouzení míry rizika spíše než metodiky náhodného výběru; k určení velikosti vzorku byly použity nepřesné hodnoty) ve Slovinsku;
‒
špatná verze účetní závěrky (auditnímu orgánu byl předložen návrh účetní závěrky dříve, než příslušný orgán dokončil vlastní kontroly na místě) v Itálii a Slovinsku,
‒
nepřesný výpočet a předložení nepřesných hodnot celkové míry chyb nebo míry zbytkových chyb v Německu a Itálii,
‒
vyloučení technické pomoci ze základního souboru pro audit a neuvedení této skutečnosti ve výroční kontrolní zprávě ve Slovinsku,
‒
částečné vyloučení zálohových plateb ze základního souboru pro audit a neuvedení této skutečnosti ve výroční kontrolní zprávě v Německu,
‒
rozdělení projektů do dvou podskupin (zálohy a vynaložené výdaje) pro účely výběru vzorků na Kypru;
410. konstatuje, že auditní orgány v členských státech(93) vybraných Účetním dvorem ke kontrole měly podrobné auditní programy a kontrolní seznamy na podporu svých závěrů;
411. poukazuje na určité nedostatky v činnosti auditních orgánů, které vytvářejí potenciální rizika, pokud jde o neschopnost zjistit nezpůsobilé výdaje, nespolehlivost závěrů auditu a omezenou věrohodnost, přičemž mezi nedostatky patřily například níže uvedené případy, a žádá Komisi a Účetní dvůr, aby spolupracovaly s vnitrostátními auditními orgány na zlepšení těchto nedostatků:
‒
chybné kontroly kritérií pro výběr nebo zadávání projektů ze strany auditorů v Itálii a na Kypru,
‒
nedostatečná auditní stopa nebo špatná dokumentace auditorské práce v Řecku, na Kypru, v Litvě a ve Spojeném království,
‒
chybné kontroly všech příslušných dostupných podkladů za účelem potvrzení způsobilosti cílových skupin a vykázaných výdajů nebo přiměřenosti nákladů v Itálii a na Kypru;
412. poukazuje na nedostatky v posuzování výročních kontrolních zpráv(94) ze strany Komise, jako například:
‒
rozdílné definice „průběžné platby“, což vytváří riziko narušení hodnoty a úplnosti vykazovaných údajů,
‒
chybějící pokyny Komise ohledně toho, jak vypočítat minimální rozsah auditu ve výši 10 % v případě výběru dílčích vzorků, což vytváří riziko nespolehlivosti a nejistoty u závěrů auditu;
413. vítá úzkou spolupráci mezi úřadem OLAF a Účetním dvorem v rámci boje proti podvodům souvisejícím s rozpočtem; bere na vědomí, že v roce 2019 nahlásil Účetní dvůr úřadu OLAF stejně jako v roce 2018 devět případů podvodů, v souvislosti s nimiž zahájil úřad OLAF pět vyšetřování; konstatuje, že mezi hlavní druhy podvodů, které Účetní dvůr zjistil, patří falešné vykazování výdajů, nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek a umělé vytváření podmínek pro získání finančních prostředků Unie;
414. vítá zvláštní zprávy Účetního dvora, a zejména zprávy o azylu, relokaci a navracení migrantů(95), o informačních systémech EU na podporu ochrany hranic(96) a o boji proti podvodům ve výdajích prostředků EU(97), které se zmiňují o pozitivní úloze, již v tomto ohledu sehrálo zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;
415. připomíná svůj dopis zaslaný Komisi dne 13. února 2020, jenž se týká uplatňování dvou aktů v přenesené pravomoci, kterými se do nařízení v přenesené pravomoci o FVB (EU) 2020/446(98) přidává nástroj k poskytování finanční podpory v oblasti vnějších hranic a víz a do nařízení v přenesené pravomoci o AMIF (EU) 2020/445(99) jedno nové konkrétní opatření; konstatuje, že nařízení v přenesené pravomoci o AMIF nebylo zatím použito; vyzývá Komisi, aby urychleně poskytla podrobné informace o nejrůznějších projektech financovaných v rámci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/446;
416. žádá Komisi a auditní orgány členských států, aby řešily nedostatky zjištěné Účetním dvorem týkající se rozsahu auditu, výběru vzorků a auditních stop ve vztahu k auditním orgánům členských států a podávaly zprávy orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
Výkonnost: AMIF
417. poukazuje na to, že pro fond jsou stanoveny čtyři obecné ukazatele dopadů (týkající se skutečných navrácení oproti počtu rozhodnutí o navrácení, procentního podílu dobrovolných návratů, rozdílu v míře zaměstnanosti mezi občany Unie a občany třetích zemí a konvergence míry uznaných žádostí žadatelů o azyl), které s výkonností AMIF přímo nesouvisejí, ačkoli výdaje z fondu mohou k plnění příslušného cíle přispět;
418. vítá připomínku Účetního dvora, že průběžné hodnocení Komise uvádí, že AMIF je relevantní a že financoval intervence, které odpovídaly potřebám členských států;
419. bere však na vědomí některé nedostatky v ukazatelích výkonnosti AMIF, které zjistil Účetní dvůr, například že dvě třetiny ukazatelů jsou ukazatele výstupů a že pěti z 24 milníků na rok 2020, které jsou součástí ukazatelů, bylo dosaženo již v předchozích letech, cílové hodnoty však nebyly upraveny směrem nahoru, jak by to vyžadoval postup řádného finančního řízení s cílem odrážet politickou vůli a potenciál pro dosažení ještě lepších výsledků;
420. konstatuje, že některé ukazatele AMIF nesměřují ke splnění cílů, že Komise nevypracovala rámec pro monitorování výkonnosti projektů financovaných EMAS a že výroční zpráva o řízení a výkonnosti a programová prohlášení poskytují jen málo informací o dosaženém pokroku podle důležitých ukazatelů; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že při dosahování cíle, který pro integraci a legální migraci stanovil AMIF, dochází k významné prodlevě;
421. konstatuje, že hodnocení ukazatelů výstupů je v této oblasti politiky obtížné; je znepokojen tím, že financování ze strany EU nezlepšilo humanitární situaci v uprchlických táborech ani nevedlo k účinné ochraně vnějších hranic; vyzývá Komisi, aby podala podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o postupy přijímání na vnějších hranicích; vyzývá Komisi, aby prošetřila, kam přesně byly do programů AMIF investovány finanční prostředky EU a k jakým konkrétním zlepšením to vedlo; žádá Komisi o příslušnou zprávu za každý z dotčených členských států;
422. tyto nedostatky jsou způsobeny především délkou azylových řízení, pomalou integrací a nedostatečnou mírou navracení; vyzývá Komisi a členské státy, aby dosáhly okamžitého legislativního pokroku;
423. žádá Komisi, aby přijala opatření k řešení nedostatků zjištěných Účetním dvorem a aby zlepšila informace obsažené ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti a programových prohlášeních, což umožní lépe sledovat pokrok, jehož fond dosáhl;
424. je hluboce znepokojen tím, že co se týče celkových výdajů souvisejících s EMAS(100), jsou k dispozici jen omezené a souhrnné informace o výkonnosti (počáteční příděl ve výši 100 milionů EUR byl navýšen na 2,2 miliardy EUR na období do roku 2020, což představuje 30 % fondu, Komise však nevytvořila rámec pro sledování výkonnosti projektů financovaných z EMAS);
425. je hluboce znepokojen tím, že výroční zpráva o řízení a výkonnosti a programová prohlášení obsahují jen málo informací o hospodárnosti a účinnosti při provádění fondu či o nákladové efektivitě opatření AMIF;
426. je hluboce znepokojen tím, že ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti ani v programových prohlášeních nejsou uvedeny informace o opatřeních, která mají za cíl do Unie přilákat vysoce kvalifikované pracovníky prostřednictvím programů legální migrace, a ukazatele nejsou pro poskytování informací o takovýchto opatřeních vhodné;
427. poukazuje na existenci dvou paralelních programů financovaných Unií, které podporují stejný typ činností v oblasti navracení (programy jednotlivých států v rámci AMIF a podpora při navracení agentury Frontex) a na skutečnost, že koordinace je převážně odpovědností členských států; vyzývá proto členské státy, aby zajistily lepší koordinaci mezi oběma programy;
428. se znepokojením konstatuje, že jak v případě AMIF, tak FVB nevyužily členské státy veškeré dostupné rozpočtové prostředky; domnívá se, že je to vzhledem ke stále častějšímu využívání mimořádné pomoci k financování politik členských států v těchto oblastech obzvláště problematické; připomíná, že řešení problémů týkajících se bezpečnosti a zvládání migrace představuje pro Unii prioritu; je si vědom úsilí, jež Komise v tomto ohledu vyvíjí, a požaduje větší spolupráci ze strany všech členských států;
Doporučení
429. vyzývá Komisi, aby:
‒
vydala pokyny pro auditní orgány kontrolující prostředky AMIF a FVB v členských státech, ohledně toho, jak vypočítat rozsah auditu v případě výběru dílčích vzorků, aby bylo zajištěno, že výběr vzorků bude dostatečný a vhodný k tomu, aby auditorovi poskytl přiměřený základ pro vyvození závěrů ohledně celého základního souboru pro audit,
‒
připomněla auditním orgánům kontrolujícím prostředky AMIF a FVB v členských státech, že by se měly řídit pokyny Komise pro výběr vzorků a výpočet míry chyb pod podmínkou, že výběr vzorků by měl být náhodný, každá jednotka vzorku v základním souboru pro audit by měla mít možnost výběru a všechny chyby by měly být, pokud možno, extrapolovány do příslušného základního souboru pro audit,
‒
vydala pokyny auditním orgánům kontrolujícím prostředky AMIF a FVB v členských státech, aby dostatečně a patřičně dokumentovaly povahu, načasování a rozsah svých kontrolních postupů, výsledků a shromážděných důkazních informací;
430. žádá Komisi, aby:
‒
definovala kritéria pro přidělování finančních prostředků mimořádné pomoci z AMIF v rámci sdíleného řízení s členskými státy v příštím finančním rámci,
‒
posílila rámec pro sledování výkonnosti a za tímto účelem a) zajistila, aby projekty mimořádné pomoci z AMIF obsahovaly ukazatele výstupů a výsledků s jasnými cíli a výchozími hodnotami, pokud je to vhodné, a odůvodnění, pokud tomu tak není, b) sledovala dopady projektů financovaných z mimořádné pomoci a podala o nich zprávu, c) stanovila ukazatele pro AMIF, NSHV a CMF pro nový VFR na období 2021–2027, včetně jejich výchozích hodnot a cílů, ještě před zahájením projektů na období 2021–2027,
‒
prováděla opatření k zajištění doplňkovosti a lepší koordinace mezi AMIF a EASO/Frontex (např. v oblasti nucených návratů nebo podpory pro azylové orgány),
‒
využívala rozvojovou pomoc jako nástroj k usnadnění spolupráce se zeměmi původu migrantů(101);
431. vyzývá Komisi, aby v rámci plnění právních ustanovení Unie a zásady řádné správy plně dodržovala interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(102);
Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2019
432. konstatuje, že GŘ pro migraci a vnitřní věci uplatnilo v rámci sdíleného řízení dvě výhrady (jednu k AMIF a FVB a jednu k fondům SOLID na období 2007–2013, přičemž ke každému z nich byla vznesena výhrada týkající se několika členských států) a jednu výhradu ke grantům v přímém řízení z důvodu významné míry chyb, které odpovídá míra zbytkových chyb ve výši 4,11 % a odhadovaný dopad ve výši 7,21 milionu EUR; konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti za rok 2019, kterou vypracovala Komise, činí průměrná míra zbytkových chyb v rámci AMIF a FVB 1,57 %, což je výrazně pod 2% prahem významnosti; vyjadřuje znepokojení nad prováděním projektu mimořádné pomoci nazvaného „Posílení činností v oblasti ochrany hranic v úseku vnějších hranic Chorvatska v důsledku zvýšeného migračního tlaku“, který probíhal od září 2018 do konce roku 2019, a bere na vědomí, že evropská veřejná ochránkyně práv zahájila šetření v případu 1598/2020/MMO, které se zabývá tím „jak Evropská komise sleduje a zajištuje dodržování základních práv chorvatskými orgány v rámci operací spojených se správou hranic“; bere na vědomí důraz, který Komise klade na vytvoření nezávislého monitorovacího mechanismu, jak je stanoveno v grantu; dále konstatuje, že Komise úzce spolupracuje s Chorvatskem, které oznámilo svůj záměr uplatňovat tento nezávislý monitorovací mechanismus; připomíná, že unijní nástroje financování v oblasti správy hranic vyžadují, aby veškerá financovaná opatření respektovala Listinu základních práv a byla s ní v souladu; trvá proto na tom, že jakákoli budoucí mimořádná pomoc týkající se správy hranic by měla být Chorvatsku poskytnuta teprve poté, co začne uplatňovat monitorovací mechanismus; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby o případu 1598/2020/MMO poskytovala Parlamentu pravidelné informace;
433. vítá doporučení vydaná Útvarem interního auditu Komise pro GŘ HOME na rok 2019, například:
‒
organizovat a plánovat auditní činnost GŘ HOME (definovat a sdělit obecné zásady a mandát funkce auditu, upravit úlohy a odpovědnost, hierarchické vztahy a milníky pro schvalování účetní závěrky; aktualizovat strategie auditu; analyzovat, jaké zdroje jsou potřeba pro auditní činnost),
‒
provádět plán auditu (naplánovat a zahájit audity co nejdříve v roce následujícím po přijetí ročního pracovního programu a přezkoumání výročních kontrolních zpráv a výroků auditorů; harmonizovat milníky pro jednotlivé etapy auditu; zajistit, aby konečné zprávy o auditu byly neprodleně zasílány příjemcům a tato činnost byla monitorována vrcholným vedením);
‒
schvalovat účetní závěrku (zajistit, aby rozhodnutí o schválení byla učiněna včas; vyjasnit postup pro závěrky předložené před koncem roku); přizpůsobit postup schvalování nové organizační struktuře a zlepšit komunikaci mezi finančními jednotkami a odvětvím auditu (zřízení a plánování auditorské činnosti; provádění plánu auditu; schvalování účetní závěrky);
Výroční zpráva o činnosti GŘ JUST za rok 2019
434. zdůrazňuje, že GŘ pro spravedlnost a spotřebitele (GŘ JUST) uplatnilo výhradu k významné míře chyb v grantech poskytovaných v rámci přímého řízení, které odpovídá míra zbytkových chyb ve výši 2,65 %; bere na vědomí závazek Komise upravit svou metodiku pro výpočet míry chyb v grantech v rámci programu Právo, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v souladu s připomínkami Účetního dvora, která se začne uplatňovat při auditu ex post za rok 2020;
435. vítá skutečnost, že GŘ JUST dlouhodobě provádí doporučení vydaná Útvarem interního auditu Komise pro GŘ JUST, která se týkají procesu posuzování dopadů a provádění pokynů a souboru nástrojů pro lepší regulaci;
Globální Evropa
436. konstatuje, že platby vynaložené na okruh „Globální Evropa“ činily v roce 2019 10,1 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících zvláštních nástrojů:
‒
„nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)“, až 26 % rozpočtu okruhu „Globální Evropa“, neboli 2,6 miliardy EUR,
‒
„evropský nástroj sousedství (ENI)“, až 20,6 % rozpočtu okruhu „Globální Evropa“, neboli 2,1 miliardy EUR,
‒
„nástroj předvstupní pomoci (NPP)“, až 15,7 % rozpočtu okruhu „Globální Evropa“, neboli 1,6 miliardy EUR,
‒
„humanitární pomoc“, až 20,4 % rozpočtu okruhu „Globální Evropa“, neboli 2,1 miliardy EUR,
‒
„další opatření a programy“, až 17,3 % rozpočtu okruhu „Globální Evropa“, neboli 1,7 miliardy EUR;
437. připomíná, že hlavními cíli politiky v rámci okruhu 4 rozpočtu na rok 2019 je mimo jiné podpora hodnot EU, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod, v zahraničí a že je třeba, aby tyto základní zásady byly dodržovány v rámci každého opatření financovaného Unií, a vítá zjištění Účetního dvora ohledně obecně pozitivní tendence, pokud jde o snižování chudoby, rovnost žen a mužů v oblasti vzdělávání a počet dohod se sousedními zeměmi, vyjadřuje však znepokojení nad zhoršující se tendencí, pokud jde o upevňování demokracie, právního státu a politické stability; velmi oceňuje úsilí občanské společnosti na celém světě, pokud jde o prosazování a obranu lidských práv, zejména v době zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a zpochybňování univerzálnosti lidských práv, a zároveň poukazuje na význam zásad transparentnosti a odpovědnosti ve vztahu k vynakládání veřejných prostředků na občanskou společnost, a zdůrazňuje, že je důležité předcházet nadměrnému byrokratickému zatížení a živení nepodložených podezření;
438. bere na vědomí skutečnost, že na plnění rozpočtu na vnější činnost se podílejí Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR), Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO), Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI);
439. konstatuje, že výdaje v této oblasti byly vypláceny prostřednictvím několika nástrojů a metod poskytování podpory, jako jsou pracovní smlouvy a zakázky na dodávky a na služby, granty, zvláštní úvěry, úvěrové záruky a finanční pomoc, rozpočtová podpora a další cílené formy rozpočtové pomoci ve více než 150 zemích po celém světě;
440. konstatuje, že Účetní dvůr kontroloval vzorek obsahující 68 transakcí: 22 transakcí GŘ NEAR, 25 transakcí GŘ DEVCO, 10 transakcí GŘ ECHO a 11 dalších transakcí; u sedmi transakcí ze studií míry zbytkových chyb GŘ NEAR a GŘ DEVCO za rok 2019 byly provedeny úpravy, aby byla kompenzována metodická omezení těchto studií;
441. konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že pomoc EU pomohla obnovit a udržet přístup k bezpečnému a kvalitnímu vzdělávání během humanitárních krizí; vítá význam projektů týkajících se zjištěných problémů; konstatuje, že projekty byly schopny dosáhnout většiny svých cílů; podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby doladila podporu vzdělávání v mimořádných situacích s cílem dosáhnout dobré úrovně účinnosti a relevantnosti;
442. připomíná, že rozvojová politika a politika spolupráce mají za cíl vymýtit chudobu a zmírnit nerovnost a že by finanční prostředky měly být poskytovány pouze určeným příjemcům;
443. trvá na významu aktivní účasti Evropského parlamentu na rozvoji dohod o partnerství a spolupráci se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že budoucí dohody o partnerství by měly podléhat parlamentní kontrole a být založeny na zásadách solidarity, sdílené odpovědnosti, dodržování lidských práv, právního státu a mezinárodního humanitárního práva(103);
444. je znepokojen nenávistnými projevy a násilím, které jsou obsaženy v palestinských školních učebnicích a používány ve školách agenturou UNRWA; vyjadřuje obavy, pokud jde účinnost mechanismů agentury UNRWA zaměřených na dodržování hodnot OSN obsažených ve vzdělávacích materiálech a vyučovaných pracovníky agentury UNRWA ve školách, neboť obsahují nenávistné projevy a podněcování k násilí; trvá na tom, aby agentura UNRWA jednala zcela transparentně a zveřejňovala na platformě s otevřeným zdrojovým kódem veškeré vzdělávací materiály pro učitele a studenty, jakož i své přezkumy učebnic používaných v hostitelských zemích, s cílem zajistit, aby byl jejich obsah v souladu s hodnotami OSN a nepodněcoval k nenávisti; žádá, aby byl okamžitě odstraněn veškerý školní materiál, který není v souladu s těmito standardy; trvá na tom, že vyčlenění finančních prostředků EU, jako je PEGASE, na platy vyplácené učitelům a státním zaměstnancům v odvětví vzdělávání musí být podmíněno tím, že vzdělávací materiál a obsah kurzů budou splňovat standardy UNESCO v oblasti míru, tolerance, soužití a nenásilí, jak rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015;
445. opakuje svůj postoj, že vnější pomoc by měla být plně financována z rozpočtu Unie, a zdůrazňuje, že opatření financovaná prostřednictvím svěřenských fondů EU jsou jen přechodným řešením do doby, než budou plně nahrazena budoucími nástroji pro financování vnější činnosti, zejména nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástrojem předvstupní pomoci (NPP III); s politováním konstatuje, že při provádění činnosti v rámci svěřenských fondů, jako je svěřenský fond Madad a nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, byly několikrát porušeny humanitární cíle, jako je zachování důstojnosti a lidských práv migrantů a dalších ohrožených skupin, jako jsou ženy a děti; zdůrazňuje, že ochrana lidských práv vyžaduje rozhodné kroky; připomíná dále, že zásadními prvky svěřenského fondu EU pro Kolumbii je dodržování lidských práv a základních svobod, prosazování zásad právního státu a demokratických zásad, svoboda náboženského vyznání a přesvědčení, transparentnost, řádná správa věcích veřejných, mír a stabilita; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zajistila přísnější kontrolu činnosti partnerů, kteří realizují příslušné programy;
446. připomíná, že prvořadým cílem rozvojové politiky Unie je zmírnění chudoby a že hlavním cílem oficiální rozvojové pomoci by v souladu s tím, jak tuto pomoc definuje OECD, měla být podpora hospodářského rozvoje a blahobytu rozvojových zemí; zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc by měla podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje, dodržovat zásady Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, včetně zásady „nikoho neopomíjet“, dodržovat zásady účinnosti rozvoje a přispívat ke snižování nerovností, a to bez výjimky pro oficiální rozvojovou pomoc související s migrací nebo pro využívání jakéhokoli konkrétního druhu pomoci; vyzývá k účinnějšímu a transparentnějšímu přidělování půjček v rámci oficiální rozvojové pomoci, které zajistí, aby oficiální rozvojová pomoc směřovala tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, a aby měla co největší dopad na rozvoj;
447. zdůrazňuje, že opatření k odpuštění dluhu je třeba propojit s dalším uvolněním oficiální rozvojové pomoci; je rovněž přesvědčen o tom, že úsilí o odpuštění dluhu by mělo být doplněno zvýšením zdrojů poskytovaných mnohostrannými úvěrovými agenturami, včetně navýšení zvláštních práv čerpání MMF;
448. konstatuje, že na potřeby v oblasti oficiální rozvojové pomoci má vliv mobilizace domácích zdrojů jednotlivých zemí, kterou oslabuje eroze základu daně a přesouvání zisku ze strany nadnárodních společností; připomíná, že zvýšená závislost rozvojových zemí na dani z příjmu právnických osob vede k tomu, že je oslabování daňové základny a přesouvání zisku neúměrně poškozuje; vyzývá k aktivnějším opatřením Unie proti této situaci, v souladu s akčním programem z Addis Abeby o financování rozvoje, jenž je součástí Agendy 2030; zdůrazňuje, že je třeba přijmout konkrétní opatření na podporu větší mobilizace domácích zdrojů, k nimž patří podpora boje proti korupci a rozvoje progresivních daňových systémů s cílem bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;
449. připomíná, že účinnost rozvojové politiky Unie ovlivňují unijní politiky v oblasti zemědělství, rybolovu, obchodu, hospodářství, vzdělávání, migrace, životního prostředí, klimatu, zahraničních věcí a bezpečnosti i další politiky; konstatuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje, kterou ukládá článek 208 SFEU, je proto i otázkou řádného finančního řízení; připomíná, že účinnost pomoci závisí na řádném provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů v oblasti účinnosti pomoci je zapotřebí vynakládat více úsilí na dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména ve výše uvedených oblastech; vybízí Komisi, aby jednala podle doporučení obsažených v externí hodnotící zprávě(104) o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje z roku 2018 a aby prokázala odhodlání a přidělila na úkoly v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje dostatečný počet zaměstnanců s cílem prosazovat strategii zaměřenou na výsledky a zajistit pokrok v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;
450. zdůrazňuje, že v zájmu zefektivnění rozvojové pomoci, dosažení dlouhodobých výsledků a řešení místních potřeb, zejména v podmínkách vleklé krize a po krizi, je naprosto nezbytné zlepšit koordinaci humanitární a rozvojové pomoci a posílit vazby mezi humanitární a rozvojovou pomocí; vyzývá Unii, aby tento přístup dále rozvinula;
451. vítá přezkum „Reakce EU na státem řízenou investiční strategii Číny“, který provedl Účetní dvůr v září 2020; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v monitorování, podávání zpráv a hodnocení opatření v rámci stávající strategie Unie-Čína, včetně financování projektů z Unie v rámci čínské investiční strategie, které nejsou v souladu se zásadami strategie Unie v oblasti konektivity; požaduje poskytnutí dalších nezbytných finančních a lidských zdrojů pro provádění strategie Unie v oblasti konektivity;
452. se znepokojením bere na vědomí složitou situaci v Bělorusku; poukazuje na to, že je důležité přezkoumat financování ze strany Unie a zajistit, aby nesloužilo na podporu Lukašenkova režimu, nýbrž aby bylo využito na podporu občanské společnosti v Bělorusku;
453. těší se na summit Unie a Africké unie v roce 2021; domnívá se, že je třeba přejít od tradičního vztahu zaměřeného na pomoc k rovnoprávnému partnerství, jež bude strategičtější a integrovanější;
Zjištění Účetního dvora: GŘ NEAR
454. vítá skutečnost, že operace týkající se rozpočtové podpory a projektů prováděných mezinárodními organizacemi v rámci tzv. nominálního přístupu byly méně náchylné k chybám a že v roce 2019 Účetní dvůr neodhalil žádné chyby v těchto oblastech; bere na vědomí, že pokud jde o správnost operací, je výdajová oblast rozpočtové podpory třetím zemím méně náchylná k chybám; nicméně bere na vědomí, že kvůli právním předpisům, které ponechávají Komisi široký prostor pro výklad týkající se plnění obecných podmínek, audit Účetního dvora „nemůže jít nad rámec fáze, kdy Komise vyplatí podporu přijímající zemi, neboť převedené finanční prostředky jsou pak sloučeny s vlastními rozpočtovými zdroji přijímající země“; konstatuje, že by to mohlo oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti, pokud jde o činnosti a výdaje Unie; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby bylo poskytování externí pomoci podmíněno dodržováním zásad právního státu a lidských práv v přijímajících zemích; zdůrazňuje zejména, že je třeba zaručit, aby země a třetí strany nebo fyzické osoby, kterým byly přiděleny finanční prostředky Unie nebo které jsou s prostředky Unie spojeny, ctily základní demokratické hodnoty, řídily se mezinárodními normami v oblasti lidských práv a zavázaly se dodržovat zásadu nepoužívat nenásilí;
455. vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu zavedla zásadu podmíněnosti a pravidelné kontroly ex ante a ex post týkající se správnosti a výkonnosti finančních prostředků Unie určených na podporu třetím zemím a zajistila, aby právní rámec, který stanoví tyto nástroje podpory, umožnil plné zpětné získání finančních prostředků v případě zjištěných nesrovnalostí(105);
456. se znepokojením konstatuje, pokud jde o studii míry zbytkových chyb GŘ NEAR, že podle Účetního dvora:
‒
metodika pro výpočet míry zbytkových chyb a manuál, který poskytlo GŘ NEAR, obsahují omezení, jež mohou přispět k podhodnocení míry zbytkových chyb. Studie se například dostatečně nezabývá některými aspekty zadávacích řízení (důvody pro odmítnutí neúspěšných kandidátů, soulad nabídky vítězného uchazeče se všemi požadavky na výběr a udělení zakázky, kompletní kontrola postupů pro vyhlášení výzev k předkládání nabídek, odůvodnění přímého udělení zakázky)(106);
‒
„míra chyb u grantů“ pro přímé řízení grantů se počítá na základě míry důvěry ve výši 80 %, zatímco obvykle se míry chyb počítají na základě 95% míry důvěry;
‒
metoda odhadu míry zbytkových chyb GŘ NEAR dává dodavateli široký prostor pro interpretaci při odhadování individuálních chyb (zejména v případě, kdy nejsou k operaci k dispozici žádné doklady);
‒
v letech 2018 a 2019 se studie u poloviny operací ve vzorku spoléhala na výsledky předchozích kontrol, přičemž Účetní dvůr připomíná, že takový přístup míru zbytkových chyb plně neměří(107);
457. je znepokojen tím, že Účetní dvůr má i nadále výhrady ke spolehlivosti výsledků studie;
458. se znepokojením konstatuje, že GŘ NEAR ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 muselo vznést výhradu k problémům s přiměřeným monitorováním všech projektů v Libyi a Sýrii (nekvantifikovaná výhrada) a výhradu k chybám ve výdajích v grantech na přímé řízení (kvantifikovaná výhrada);
459. bere na vědomí, že Účetní dvůr nevypočítal u výdajů v rámci okruhu 4 za rok 2019 odhadovanou míru chyb, stejně jak tomu bylo v roce 2018; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil určitá omezení, která mohou vést k podhodnocení míry zbytkových chyb; plně podporuje doporučení Účetního dvora, zejména nutnost uvést v budoucích zprávách o činnosti GŘ NEAR omezení studie míry zbytkových chyb a posílit kontroly GŘ NEAR týkající se nástrojů k financování vnější činnosti identifikací opakujících se chyb a předcházením těmto chybám;
460. bere na vědomí opatření Účetního dvora přijatá v návaznosti na jeho doporučení uvedená ve výroční zprávě za rok 2016, která buď vyžadovala přijetí okamžitých opatření, nebo měla být provedena do roku 2019, a vítá skutečnost, že Komise provedla tři z nich v plném rozsahu a jedno částečně;
461. vyjadřuje politování nad tím, že i když Parlament ve svém usnesení ze dne 13. března 2019 žádal Komisi, aby využívala finanční prostředky dostupné v současnosti v rámci NPP II na podporu turecké občanské společnosti, obránců lidských práv a novinářů prostřednictvím vyhrazeného finančního krytí přímo řízeného Unií a aby zvýšila množství příležitostí k navazování kontaktů mezi lidmi, akademickému dialogu a přístupu novinářů k mediálním platformám, rozhodla se Komise provést opatření NPP 2019/42258, kterým se spolufinancuje nákup čtyř plavidel turecké pobřežní stráže; trvá navíc na tom, že je třeba bedlivě sledovat využívání prostředků z nástroje pro uprchlíky v Turecku s cílem zajistit, aby tyto prostředky byly přímo zaměřeny na projekty pro uprchlíky a nebyly využívány k žádným jiným účelům;
Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 09/2019: Podpora EU pro Maroko – prozatím málo výsledků
462. konstatuje, že rozpočtová podpora Unie v Maroku činila za období 2014–2018 přibližně 0,37 % celkových rozpočtových výdajů této země, přičemž byly uzavřeny smlouvy v hodnotě 562 milionů EUR a učiněny platby v hodnotě 206 milionů EUR; připomíná, že Maroko dostává více rozvojové podpory Unie než kterákoli jiná země severní Afriky s výjimkou Tuniska a je jedním z hlavních příjemců mezinárodní rozvojové pomoci;
463. připomíná, že nejdůležitějším finančním nástrojem, který Komise využívá při spolupráci s Marokem, je ENI a představuje 1 399 milionů EUR v závazcích na období 2014–2020;
464. poukazuje na to, že poté, co Tribunál Evropské unie vydal v prosinci 2015 rozsudek týkající se Západní Sahary, Maroko pozastavilo od prosince 2015 do ledna 2019 politický dialog týkající se všech vnějších politik Unie, jako je rozvojová politika, obchodní, zahraniční a bezpečnostní politika; bere na vědomí připomínky Komise ke zvláštní zprávě č. 09/2019, že „jelikož politický dialog nebyl během období obtížných politických vztahů mezi Unií a Marokem pozastaven, Komise se domnívá, že neexistuje důvod pro vypracování alternativní strategie“;
465. zdůrazňuje, že Maroko je dlouhodobým a strategickým partnerem a sousedem EU a že plodná spolupráce vede k pozitivním výsledkům;
466. konstatuje, že Účetní dvůr zjistil několik problémů, které omezují účinnost rozpočtové podpory:
‒
malé zacílení a nedostatečná koncepce podpory (tj. financování směřovalo do příliš mnoho oblastí, Komise během přerušení politického dialogu nevypracovala jednoznačnou strategii pro budoucí vztahy s Marokem, nerovnoměrná koordinace dárců, programy rozpočtové podpory nejsou navrženy tak, aby měly co největší dopad),
‒
problémy při provádění podpory (tj. zpoždění, nedostatečné posuzování výsledků ze strany Komise);
‒
programy rozpočtové podpory neměly významný dopad (tj. splněna byla méně než polovina cílů rozpočtové podpory v oblasti zdravotnictví, sociální ochrany, spravedlnosti atd.);
467. vyzývá Komisi, aby:
‒
lépe zacílila rozpočtovou podporu Unie v Maroku, konkrétně aby při alokaci částek na programy odvětvové rozpočtové podpory uplatňovala transparentnější a lépe zdokumentovanou metodu a pokračovala v monitorování výkonnosti,
‒
zlepšila nastavení cílových hodnot a ukazatelů výkonnosti;
‒
zlepšila strategii politického dialogu, konkrétně aby posuzovala dosažené výsledky strategie politického dialogu a uplatňovala jasné a vhodné vymezení cílů a očekávaných výsledků dialogu;
‒
zlepšila postupy při ověřování plateb, přesněji aby uplatňovala vhodné metody výpočtu a aby vyplácela prostředky jen v případě, že lze spolehlivě doložit splnění cílové hodnoty;
‒
zlepšila monitorování, například aby lépe posuzovala odvětvové strategie a sledovala jejich provádění pomocí ukazatelů odvětvových strategií,
‒
důkladně ověřila využívání finančních prostředků Unie třetími stranami, jejich přidruženými subjekty nebo fyzickými osobami s cílem zajistit, aby žádné finanční prostředky nebyly přiděleny ani spojeny s žádnou příčinou či formou terorismu nebo náboženské a politické radikalizace; a zajistila, aby tyto finanční prostředky Unie byly aktivně získány zpět a aby zapojení příjemci byli vyloučeni z budoucího financování ze strany EU;
468. připomíná, že je důležité propagovat v zahraničí hodnoty Unie, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod, vyzývá proto Komisi, aby využívala předvstupní fond na podporu demokratické transformace a zajištění řádného provádění veřejných politik a reforem soudnictví na západním Balkáně;
469. bere na vědomí odpovědi Komise na zvláštní zprávu č. 09/2019, a zejména skutečnost, že Komise dospěla k závěru, že spolupráce Unie přispěla k provádění reforem v Maroku, což mělo pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj země;
Zjištění Účetního dvora: GŘ DEVCO
470. konstatuje, že většinu nástrojů vnější pomoci financovaných jak ze souhrnného rozpočtu Unie, tak z ERF provádí GŘ DEVCO; bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF za rozpočtový rok 2019 předložil své připomínky ohledně systémů, spolehlivosti výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálního ředitele za rok 2019, jež se vztahují na celou oblast působnosti GŘ DEVCO:
‒
výdaje vykázané v roce 2019 v rámci 8., 9., 10. a 11. ERF jsou ve významném rozsahu zatíženy chybami; podle Účetního dvora činí odhadovaná míra chyb 3,5 %;
‒
43,6 % odhadované míry chyb tvořily výdaje, které nevznikly (tj. závazky prezentované jako výdaje nebo nesprávně vyčíslené nárokované výdaje);
‒
22,1 % odhadované míry chyb tvořilo závažné porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (tj. neodůvodněné rozhodnutí hodnoticí komise);
‒
12,7 % odhadované míry chyb tvořily nezpůsobilé výdaje (tj. výrazné navýšení mezd místních zaměstnanců po uzavření smlouvy);
471. bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že na straně Komise a jejích prováděcích partnerů docházelo u operací souvisejících s programovými odhady, granty, dohodami o příspěvcích s prováděcími organizacemi a pověřovacími dohodami s agenturami členských států EUnie pro rozvoj a spolupráci k více chybám než u jiných forem podpory (jako jsou stavební práce, zakázky na dodávky a služby), z 65 kontrolovaných operací tohoto typu bylo 25 (38 %) zatíženo vyčíslitelnými chybami, které představovaly 71,7 % odhadované míry chyb; bere na vědomí stanovisko Účetního dvora, že studie míry zbytkových chyb GŘ DEVCO není ověřovací zakázkou ani auditem; bere na vědomí, že vychází z metodiky pro výpočet míry zbytkových chyb a manuálu, který poskytlo GŘ DEVCO; konstatuje, že Účetní dvůr uvádí čtyři hlavní faktory ovlivňující míru zbytkových chyb používanou GŘ DEVCO, jako například limity kontrol zadávaní veřejných zakázek, velmi nízký počet kontrol na místě v zemi provádění projektu, samotná metoda odhadu míry zbytkových chyb GŘ DEVCO a částečné nebo úplné spoléhání se na předchozí kontrolní práci; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti ve výroční zprávě o činnosti za rok 2019 neobsahuje žádné výhrady, neboť dvě výhrady zbývající v roce 2018 byly zrušeny a žádné nové výhrady nebyly vydány, před zrušením těchto výhrad v roce 2019 GŘ DEVCO v letech 2017 a 2018 výrazně omezilo jejich rozsah (tj. podíl výdajů, na něž se vztahovaly), což následně nepodává věrný a poctivý obraz rizik v celkové oblasti působnosti GŘ DEVCO;
472. vítá zjištění Účetního dvora ohledně obecně pozitivního trendu snižování chudoby, rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání či počtu dohod se sousedními zeměmi, vyjadřuje však znepokojení nad zhoršujícím se trendem, pokud jde o upevňování demokracie, právního státu a politické stability;
473. opakuje své znepokojení, že častější využívání finančních nástrojů k provádění politik EU ve třetích zemích oslabuje míru odpovědnosti a transparentnosti činnosti Unie; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby bylo poskytování externí pomoci podmíněno dodržováním zásad právního státu a lidských práv v přijímajících zemích(108);
474. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zneužíváním rozvojových fondů na činnosti, které vedou k porušování lidských práv při správě hranic; vyjadřuje politování nad hlášeným porušováním lidských práv v souvislosti s nouzovým svěřenským fondem EU pro Afriku (EUTF) v Libyi, Etiopii, Eritrei a Nigeru; požaduje vytvoření silných mechanismů pro monitorování dopadu EUTF na lidská práva, jakož i systému vyvozování odpovědnosti s cílem předcházet porušování mezinárodního práva a toto porušování řešit; opakuje, že je třeba důkladně prošetřit údajná porušování lidských práv, včetně porušování lidských práv na hranicích EU; vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě Komise o rozšíření EUTF se nepředpokládalo v této oblasti žádné zlepšení, a žádá, aby byly v souvislosti s rozšířením EUTF poskytnuty záruky dodržování základních lidských práv(109);
Výkonnost evropského nástroje sousedství a nástroje pro rozvojovou spolupráci
475. připomíná, že rozpočet evropského nástroje sousedství ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 činí přibližně 17 miliard EUR. Celkové závazky přijaté Komisí do konce roku 2019 tvořily 85 % tohoto přídělu a učiněné platby 42 %;
476. připomíná, že rozpočet nástroje pro rozvojovou spolupráci ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 činí přibližně 20 miliard EUR. Celkové závazky přijaté Komisí do konce roku 2019 tvořily 84 % tohoto přídělu a učiněné platby 40 %;
477. konstatuje, že podle přezkumu výkonnosti pěti projektů podpořených z nástroje pro rozvojovou spolupráci a tří projektů podpořených z evropského nástroje sousedství Účetní dvůr zjistil, že u tří projektů v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci došlo k problémům s výkonností: realizace dvou se zpozdila, takže v příslušné lhůtě nedosáhnou plánovaných výstupů a výsledků, a jeden neměl stanovenou žádnou cílovou hodnotu pro měření výkonnosti, ale u projektů v rámci evropského nástroje sousedství žádné problémy s výkonností zaznamenány nebyly;
478. konstatuje, že ukazatele v rámcových zprávách Komise o výkonnosti svědčí o obecně pozitivním vývoji, pokud jde o snižování chudoby, rovnost žen a mužů ve vzdělávání, počet dohod se sousedními zeměmi a lidský rozvoj; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto ukazatele odhalily zhoršující se trend, co se týče upevňování demokracie, právního státu a politické stability;
479. poukazuje na to, že tyto ukazatele neposkytly informace o výkonnosti programů samotných, ale spíše o kontextu, v němž se programy realizovaly; zdůrazňuje, že kombinace použitých ukazatelů jasně neukázala, do jaké míry programy přinášejí očekávané výstupy a výsledky a jak tyto výstupy a výsledky přispívají k dosažení očekávaných dopadů programů;
Doporučení
480. vyzývá Komisi, aby:
‒
uvedla ve výroční zprávě o činnosti GŘ NEAR za rok 2020 a v budoucích výročních zprávách o činnosti omezení studie míry zbytkových chyb;
‒
urychleně vypracovala pokyny a přísná kritéria pro identifikaci nevládních organizací ve svém účetním systému, a aby ověřovala údaje, které žadatelé poskytují ve formě vlastního prohlášení;
‒
navrhla harmonizovanou definici nevládních organizací a zvláštní kontrolu finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby každý rok obdržela seznam 50 největších příjemců;
‒
do konce roku 2021 zvýšila míru důvěry, kterou GŘ NEAR uplatňuje ve své metodice pro výpočet míry chyb u grantů, na stejnou úroveň, která se používá u zbytku základního souboru studie míry zbytkových chyb, aby se tak přesněji zohlednilo vyšší riziko v oblasti grantů s přímým řízením;
‒
do konce roku 2021 posílila kontroly prováděné GŘ NEAR, GŘ DEVCO, GŘ ECHO, GŘ CLIMA a službou FPI tím, že se identifikují opakující se chyby (např. absence systémů na časovou evidenci nebo účtování nezpůsobilé DPH u projektů financovaných Unií) a těmto chybám se bude předcházet;
‒
do konce roku 2021 dále zlepšila metodiku a manuál pro studii míry zbytkových chyb tak, aby se vyřešily problémy, které Účetní dvůr uvedl ve své zprávě, a míra chyb uváděná ve studii byla spolehlivější;
‒
znovu vydávala výhrady ke všem oblastem, u nichž byla zjištěna vysoká míra rizika, a to bez ohledu na jejich podíl na celkových výdajích a jejich finanční dopad;
‒
důkladně ověřila využívání finančních prostředků Unie třetími stranami, jejich přidruženými subjekty nebo fyzickými osobami s cílem zajistit, aby žádné finanční prostředky nebyly přiděleny ani spojeny s žádnou příčinou či formou terorismu nebo náboženské a politické radikalizace; a zajistila, aby tyto finanční prostředky Unie byly aktivně získány zpět a aby zapojení příjemci byli vyloučeni z budoucího financování ze strany EU;
‒
zajistila, aby žádné finanční prostředky Unie nepodporovaly dětskou práci;
‒
zajistila, aby finanční prostředky Unie nebyly využívány pro jiné účely než pro určené oblasti;
‒
pozastavila nebo přezkoumala svou spolupráci s třetími zeměmi, včetně přerušení konkrétního financování a projektů, pokud tato spolupráce ohrožuje lidská práva dotčených stran, včetně případů, kdy třetí země plně nedodržují základní práva vyplývající jak z Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951, tak z Evropské úmluvy o lidských právech, kdy tyto úmluvy neratifikovaly nebo kdy nedodržují úmluvy SOLAS a SAR;
‒
zajistila posílenou kontrolu Parlamentu při vytváření nových dohod o partnerství se třetími zeměmi, jež by měly být vždy založeny na zásadách solidarity, sdílené odpovědnosti, dodržování lidských práv, právního státu a mezinárodního humanitárního práva;
‒
poskytovala podrobné informace o rozhodnutích přijatých v operačních výborech a zajistila účast Parlamentu na jejich schůzích;
481. opakuje svou žádost Komisi, aby v plném rozsahu a bez dalších odkladů provedla rozsudek Soudního dvora (31/1/2019) týkající se International Management Group (IMG); naléhavě vyzývá Komisi, aby znovu považovala IMG za vhodného dodavatele, pokud jde o projekty v zemích nacházejících se v krizové situaci, v nichž tato organizace prokázala svou efektivnost při řízení programů rekonstrukce a pomoci financovaných evropskými subjekty a členskými státy během více než 20 let;
482. zdůrazňuje, že v souvislosti se stávající restrukturalizací nástrojů Unie pro financování vnější činnosti je důležité zvýšit jejich viditelnost, transparentnost, účinnost, doplňkovost a odpovědnost; poukazuje na to, že výkonnost evropského nástroje sousedství je úspěšnější v zemích východního sousedství EU, a v této souvislosti vyzývá k většímu úsilí zaměřenému na jižní sousedství EU s cílem řešit výzvy, jimž čelí;
483. vyzývá Komisi, aby důkladněji analyzovala, jakou účinnost na rozvoj má subvencování soukromých investic a snižování rizik, a to vzhledem k oznámeným nedostatkům v mechanismech kombinování zdrojů financování a záruk, zejména v nedávném stanovisku Účetního dvora (č. 7/2020) týkajícím se zprávy Komise o provádění Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), v němž se dochází k závěru, že příspěvek EFSD k cílům udržitelného rozvoje nebo Pařížské dohody o klimatu není možné posoudit a nelze prokázat, že by k příslušným investicím nedošlo i bez přispění Unie, jinými slovy, že nelze prokázat finanční adicionalitu EFSD; připomíná, že pokud Unie neprokáže finanční adicionalitu, porušuje předpisy WTO týkající se subvencování soukromého sektoru a potenciálně plýtvá zdroji daňových poplatníků; zdůrazňuje, že volba forem pomoci by se měla řídit vyhlídkami na účinnost ve vztahu k příslušným cílům politik v souladu se zásadou „politika na prvním místě“; vyzývá Komisi a ESVČ, aby toto zajistily; domnívá se, že by Komise a ESVČ měly upřednostňovat odvětví, která mají potenciál přitahovat přímé zahraniční investice, vytvářet pracovní místa a posilovat vývoz, a opatření na podporu řádné veřejné správy, strukturálních reforem, hospodářské diverzifikace a boje proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali jako standardní možnost financování granty, zejména vůči nejméně rozvinutým zemím, a aby nedávali přednost úvěrům, neboť ty by mohly oproti grantům zvýšit dluhovou zátěž; zdůrazňuje, že zásadní dopad na zmírnění chudoby by mohlo mít odpuštění dluhů; zdůrazňuje, že programy pomoci by měly být kombinovány s analýzou udržitelnosti dluhu; vyzývá Unii, aby pracovala na konkrétní iniciativě pro odpuštění dluhu pro vysoce zadlužené chudé země; opakuje, že rozvojová pomoc ve formě spolupráce se soukromým sektorem musí dodržovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, příslušné normy MOP a pokyny OECD pro nadnárodní podniky; zdůrazňuje, že řádnou veřejnou správu, snižování chudoby a tvorbu bohatství je třeba zajistit prostřednictvím udržitelných investic, snižování nerovností, prosazování lidských práv a norem v oblasti životního prostředí a posilování postavení místních ekonomik;
484. vyzývá Komisi, aby prováděné reformy a dosažené výsledky systematicky sledovala a aby prokázala, že rozpočtová podpora Unie účinně přispěla k vlastní rozvojové agendě afrických, karibských a tichomořských zemí a posílila jejich demokratickou odpovědnost;
485. požaduje v souvislosti s unijními výdaji na rozvoj větší veřejnou odpovědnost a efektivnost, jelikož výsledky rozvoje nestačí pouze definovat, ale musí se i prověřovat a monitorovat, pokud jde o jejich hmatatelnost a dopady na rozvoj.
486. požaduje provádění nezávislejšího a veřejně dostupného hodnocení civilní a vojenské bezpečnosti a vojenských opatření EU, zejména pokud jde o vojenské výcvikové mise EU, budování kapacit vojenských subjektů ve třetích zemích (budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru) a opatření v oblasti správy hranic a řízení migrace, a vyjadřuje politování nad nedostatečnou flexibilitou správních a rozpočtových/finančních postupů týkajících se civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); opakuje své stanovisko, že by Komise měla zavést zvláštní pravidla zadávání veřejných zakázek do opatření při řešení krizí v rámci SBOP s cílem usnadnit rychlý a pružný průběh misí;
487. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je odebrání rozpočtové funkce Parlamentu prostřednictvím rozhodnutí Rady o zřízení Evropské obranné agentury (EDA) a stálé strukturované spolupráce (PESCO) zákonné; připomíná, že v příslušných ustanoveních čl. 45 odst. 2 a čl. 46 odst. 2 SEU je stanoveno, že rozhodnutí se musejí přijímat kvalifikovanou většinou bez uplatnění práva veta; připomíná, že odebrání rozpočtové funkce EP podle článku 42 SEU je možné pouze u provozních výdajů a vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady;
488. vzhledem k tomu, že EIB je významným činitelem při provádění vnějších politik Unie, neboť 10 % svých úvěrů poskytuje mimo Unii, opakuje dlouhodobé požadavky Parlamentu, aby byl Účetní dvůr zmocněn k auditu všech operací EIB a aby byly tyto audity prováděny;
Správa
489. konstatuje, že platby na „správu“ činily v roce 2019 10,4 miliardy EUR (6,5 % VFR), z čehož rozpočet Komise představuje 57,9 % neboli 6,1 miliardy EUR;
490. konstatuje, že správní výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje, na něž připadá přibližně 60 % celkových výdajů v této oblasti, a výdaje na budovy, vybavení, energii a komunikační a informační technologie, přičemž podle Účetního dvora je tato výdajová oblast spojena s malým rizikem;
491. konstatuje, že pokud jde o Komisi, bylo zjištěno několik chyb v souvislosti s náklady na zaměstnance a se správou rodinných přídavků Úřadem pro správu a vyplácení individuálních nároků;
492. konstatuje, že Účetní dvůr rovněž zkoumá správnost informací ve výročních zprávách Komise o činnosti, včetně zpráv jejích generálních ředitelství a úřadů primárně odpovědných za správní výdaje; vítá skutečnost, že ve výročních zprávách o činnosti, které byly přezkoumávány, nebyly nahlášeny významné (materiální) míry chyb;
493. vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k provedení všech doporučení Účetního dvora a informovala Parlament o vývoji situace;
Evropské školy
494. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr uvádí, že kvalita účetní závěrky se ve srovnání s předchozími lety zlepšila; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr není schopen potvrdit, že finanční řízení škol v roce 2019 bylo v souladu s finančním nařízením pro evropské školy a služebním řádem kvůli nedostatkům zjištěným ve vnitřních kontrolních systémech ústřední správy a u dvou vybraných škol; naléhavě vyzývá evropské školy, aby urychleně reagovaly na doporučení Účetního dvora týkající se konkrétních nedostatků v oblasti účetnictví, zadávání veřejných zakázek a náboru;
495. pokud jde o evropské školy, zdůrazňuje, že je důležité respektovat zásadu ročního rozpočtu a pravidla pro fyzickou inventuru při uzávěrce na konci roku, stejně jako platební lhůty, pravidla pro zadávání veřejných zakázek a transparentnost výběrových řízení na zaměstnance.
Doporučení
496. vyzývá Komisi, aby:
‒
harmonizovala svou podporu pro žáky kategorie I (tj. děti úředníků), kteří se rozhodnou zapsat na akreditovanou evropskou školu (v současné době některé rodiny úředníků, v závislosti na městě nebo zemi, kde žijí, nedostávají finanční prostředky na to, aby mohly zapsat své děti na akreditované školy, které však umožňují přístup ke stejné maturitě);
‒
vyřešila nerovnost ve financování mezi žáky kategorie I zapsanými na akreditovaných školách, která pramení ze situace, kdy tyto školy někdy nahrazují evropské školy typu I a později se někdy ocitají v nerovné a neopodstatněné soutěži v závislosti na školském trhu, na kterém působí,
‒
zasáhla za účelem vyřešení důležitých problémů, které v současné době nastoluje takzvaná politika „nákladové neutrality“ (viz dokument 2018-10-D-63-en-5), která stanoví, že akreditované školy by neměly finančně zatěžovat tradiční systém evropských škol, ale měly by naopak přispívat na náklady vytvářené zavedeným systémem(110);
Lidské zdroje
497. uznává připomínku Účetního dvora, že současně s přijetím revidovaného služebního řádu v roce 2014 se orgány, instituce a subjekty zavázaly do roku 2018 postupně snížit počet pracovních míst (úředníků a dočasných pracovníků) ve svých plánech pracovních míst o 5 % oproti stavu v roce 2012;
498. bere na vědomí, že reforma služebního řádu z roku 2014 přinesla ve VFR na období 2014–2020 úspory ve výši 4,2 miliardy EUR, což představuje 0,4 % celkového VFR; připomíná, že reforma z roku 2014 vedla k nezpochybnitelným negativním dopadům na zaměstnance, což potvrdil Účetní dvůr(111) v roce 2019, a vyjadřuje politování nad tím, že je téměř nemožné znát jejich finanční náklady, aby bylo možné získat realistický obraz o úsporách; bere na vědomí několik politik a opatření navržených Komisí s cílem pomoci zmírnit negativní dopady a očekává, že získané zkušenosti budou zohledněny v souvislosti s novou strategií Komise v oblasti lidských zdrojů, která má být přijata v roce 2021; připomíná závažné důsledky, které mohou mít jakékoli rozpočtové škrty v oblasti správy nebo snižování počtu zaměstnanců na budoucnost evropské veřejné služby a na provádění politik Unie;
499. bere na vědomí, že Komise investuje do vytěžování dat ve svém zdravotnickém informačním systému, aby překonala problém chybějících údajů o případech vyhoření; důrazně vybízí Komisi, aby ve své strategii v oblasti lidských zdrojů předcházela případům vyhoření a aby je identifikovala a řešila v širším kontextu personálního obsazení, pracovní zátěže a dobrých životních podmínek zaměstnanců;
500. je znepokojen tím, že Komise nenavrhla žádné prozatímní opatření ke zmírnění narůstajícího problému rozdílů v kupní síle evropských úředníků pracujících v Lucemburku; jako na relevantní příklad poukazuje na to, že 16 z 200 vhodných kandidátů vybraných Úřadem evropského veřejného žalobce odmítlo nabídku zaměstnání z důvodu, že plat není dostatečně vysoký na to, aby mohli žít v Lucemburku; zdůrazňuje, že ve zprávě o metodice úpravy platů, která má být předložena do 31. března 2022, očekává konkrétní návrhy;
501. podporuje záměr Komise aktualizovat s ohledem na pandemii COVID-19 přístup stanovený ve sdělení z roku 2019 „Pracoviště budoucnosti v Evropské komisi“; očekává, že Komise stejně zohlední efektivní využívání kancelářských prostor a zdraví a pohodu zaměstnanců; opakuje, že zástupci zaměstnanců musí být vždy zapojeni do podstatných změn pracovních podmínek a prostor;
502. vítá, že Komise přijala v roce 2018 akční plán pro rovnost a rozmanitost a jeho provádění v roce 2019; vítá, že v reakci na průzkum mezi zaměstnanci byla přidána konkrétní opatření; vyzývá Komisi, aby postupovala stejně a přijala konkrétnější opatření, pokud jde o osoby, které se dostaly na stáž do Komise;
503. souhlasí s prohlášením Komise, že „existují rozdílná kulturní, sociální a profesní očekávání mužů a žen, pokud jde o rovnováhu mezi placenou a neplacenou prací (péčí)“; s uznáním bere na vědomí úsilí Komise o zvýšení povědomí o stávajících opatřeních, která umožní rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jako jsou kurzy pro rodiče a zveřejnění pozitivních příkladů na intranetových stránkách Komise;
504. s uznáním konstatuje, že Komise (2014–2019) splnila cíl dosáhnout 40 % žen v řídících funkcích do konce svého mandátu v roce 2019; připomíná Komisi (2019–2024), že se její předsedkyně v roce 2019 zavázala dosáhnout rovnosti žen a mužů na všech úrovních řízení do konce stávajícího mandátu a tento závazek zopakovala ve svém pověřovacím dopise určeném komisaři pro rozpočet a správu;
505. bere na vědomí nové pokyny pro poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením, které byly vypracovány v roce 2019 s cílem finančně pomáhat zaměstnancům a jejich závislým osobám při hrazení jiných než zdravotních nákladů souvisejících s jejich nezávislostí, sociálním začleněním a fyzickou, duševní, sociální a odbornou schopností; konstatuje, že tyto pokyny vstoupily v platnost v květnu 2020;
506. konstatuje, že v roce 2019 se počet případů sociální finanční podpory zvýšil o 28 % ve srovnání s rokem 2018; s uznáním konstatuje, že použité prostředky na pomoc osobám se zdravotním postižením se ve srovnání s rokem 2018 zvýšily o 50 % (z přibližně 2 na 3 miliony EUR);
507. bere náležitě na vědomí připomínky a doporučení Účetního dvora týkající se Evropského úřadu pro výběr personálu(112); vítá skutečnost, že proces výběru je obecně účinný u výběrových řízení velkého rozsahu, ale vyjadřuje znepokojení nad tím, že není přizpůsoben úzce zaměřeným výběrovým řízením malého rozsahu, která jsou nejvíce vhodná pro současné potřeby orgánů EU v oblasti přijímání nových pracovníků; vyzývá Komisi, aby včas informovala o provádění těchto doporučení úřadem EPSO;
508. konstatuje, že v letech 2012 až 2018 snížily orgány, instituce a subjekty – s výjimkou evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů – své plány pracovních míst o 1 409 pracovních míst (3 %) a zároveň postupně zaměstnávaly více smluvních zaměstnanců; poukazuje v tomto ohledu na skutečnost, že podíl smluvních zaměstnanců vzrostl v prognózách celkového počtu pracovníků ze 17 % na 22 %; vyjadřuje znepokojení nad možnými negativními dopady nahrazování úředníků smluvními zaměstnanci, jako je nezbytné předávání znalostí a jejich ztráta po skončení jejich smluv, a také perspektiva a jistota pracovních míst smluvních zaměstnanců;
509. poukazuje na to, že zvýšení počtu smluvních zaměstnanců odráží dopad nových úkolů plynoucích z rychle se vyvíjejících priorit na počty zaměstnanců, například provádění nových programů, kterým Komise pověřila výkonné agentury a které bylo z hlediska rozpočtu a z hlediska převedených pracovníků Komise neutrální; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že zvýšení počtu smluvních zaměstnanců bylo také reakcí na zvláštní či naléhavé situace;
510. lituje, že počet smluvních zaměstnanců ve funkční skupině I v některých orgánech vzrostl také proto, že stálá a dočasná pracovní místa pro administrativní pracovníky a pomocné administrativní pracovníky byla změněna na smluvní pracovní místa;
511. poukazuje na to, že ke konci roku 2018 zaměstnávaly orgány, instituce, subjekty a výkonné agentury 11 962 smluvních zaměstnanců, což ve srovnání s rokem 2012 představuje zvýšení o 37 %; konstatuje, že většinu zaměstnávala Evropská komise;
512. trvá na tom, aby Komise zavedla transparentnější postup jmenování do všech funkcí, zejména při obsazování vedoucích funkcí; vyzývá Komisi, aby objasnila předchozí postup jmenování, který postrádal transparentnost i odpovědnost;
513. vyjadřuje politování nad přetrvávající zeměpisnou nerovnováhou ve složení zaměstnanců Komise, zejména na středních a vyšších úrovních řízení; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné zastoupení státních příslušníků ze všech členských států a současně respektovala pravomoci a přínosy kandidátů, jak je uvedeno v článku 27 služebního řádu úředníků;
514. upozorňuje na vážné důsledky fluktuace zaměstnanců agentur Evropské unie a vyzývá Komisi, aby jim pomohla při provádění personální a sociální politiky s cílem tuto situaci napravit;
515. poukazuje na to, že zpřístupnění domovských stránek evropských orgánů pro osoby s různým typem zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti ve vnitrostátních znakových jazycích, si vyžaduje komplexní přístup; navrhuje, aby byly do tohoto procesu zapojeny organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;
516. vítá úsilí Komise o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením a žádá ji, aby posoudila možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek a aby zvýšila informovanost zaměstnanců o těchto aspektech, a to i pokud jde o možná přiměřená zlepšení a úpravy budov institucí (přístup, odpovídající kancelářské vybavení) pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo jiným zdravotním postižením;
517. vítá úspěchy Evropského úřadu pro výběr personálu a neustálé zlepšování jeho postupů, pokud jde o přiměřená opatření pro uchazeče se zdravotním postižením nebo specifickými požadavky. EPSO v roce 2019 vytvořil leták v Braillově písmu a animované video s cílem vysvětlit takové úpravy výběrových řízení, které jsou nabízeny uchazečům se zvláštními potřebami během výběrových řízení, což umožnilo 438 uchazečům se zvláštními potřebami přihlásit se do výběrového řízení;
518. znovu vyzývá Komisi, aby zprůhlednila status zvláštních poradců Komise a jasně vymezila jejich úkoly a poslání;
519. pokud jde o rozhodnutí kolegia Komise ze dne 30. října 2019, které má umožnit bývalým předsedům Komise vykonávat po skončení svého mandátu reprezentační funkce, bere na vědomí jmenování bývalého předsedy Jeana-Claudea Junckera jako zvláštního poradce a vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že tato funkce bude i přes to, že není honorovaná, znamenat náklady, zejména na služební cesty, což nebude pro veřejnost příliš srozumitelné; žádá Komisi, aby Parlamentu podrobně popsala finanční důsledky tohoto rozhodnutí, aby tak Parlament mohl při udělování absolutoria v budoucnu tuto skutečnost zohledňovat;
520. vyzývá Komisi, aby byla ve vztazích s bývalými komisaři byla velmi obezřetná a pečlivě posuzovala související potenciální rizika;
521. opakuje svou výzvu Komisi, aby prosazovala stávající právně závazná pravidla kodexu chování týkající se efektu otáčivých dveří, a to jak v případě Komise, tak v případě jejích agentur;
522. rozhodně podporuje doporučení Účetního dvora, aby všechny orgány spolupracovaly na harmonizaci svých etických rámců a zvýšily své úsilí o sdílení osvědčených postupů;
523. vyzývá Komisi, aby zlepšila informovanost zaměstnanců o etickém rámci a kultuře a jejich vnímavost v tomto ohledu; vyzývá Komisi, aby zejména zajistila, že odborná příprava v oblasti etiky bude obsahovat praktické pokyny založené na příkladech z praxe, a aby zlepšila komunikaci o etických otázkách se zaměstnanci; upozorňuje na potřebu zajistit, aby zaměstnanci věděli, jak nahlásit problém týkající se neetického chování, jakož i to, aby se zvýšil jejich pocit bezpečí;
Obecné poznámky
524. uznává, že rok 2019 byl pro Komisi rokem přechodu, neboť musela zajistit přechod od Junckerovy Komise a přípravu na příchod Komise von der Leyenové a rovněž zahájit své nové priority;
525. vyjadřuje znepokojení v souvislosti s rozhodnutím Komise zadat společnosti BlackRock Investment Management zakázku na vypracování studie o environmentálních, sociálních a správních cílech; poukazuje na šetření evropské veřejné ochránkyně práv ohledně možnosti střetu zájmů(113); vyzývá proto Komisi, aby aktualizovala své pokyny pro postupy zadávání veřejných zakázek;
526. naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla podávání zpráv o udržitelnosti, včetně sociálních a environmentálních aspektů zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že začleněním odpovědných obchodních norem do svých politik v oblasti zadávání veřejných zakázek a nákupů může Komise chránit veřejný zájem a zajistit odpovědnost za veřejné výdaje;
527. vybízí Komisi, aby i nadále stavěla na zásadách své strategie softwaru s otevřeným zdrojovým kódem(114) a programu ISA2(115) s cílem zabránit závislosti na určitém dodavateli, zachovat kontrolu nad vlastní technickou infrastrukturou, přispět k silnějším zárukám ochrany soukromí a údajů uživatelů a zvýšit bezpečnost a transparentnost pro veřejnost; žádá Komisi, aby při zadávání veřejných zakázek a vývoji upřednostnila řešení s otevřeným zdrojovým kódem s cílem podpořit sdílení a opětovné používání softwarových řešení, posílit udržitelnost zadávání zakázek prodloužit jejich životnost a řídit se zásadou „veřejné finance, veřejný kodex“;
528. vítá interinstitucionální spolupráci v počítačové oblasti, v jejímž rámci je Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nápomocna skupina pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; konstatuje, že mnoho digitalizačních projektů se týká digitalizace postupů v oblasti lidských zdrojů a financí, kde výbory používají systémy SYSPER a ABAC poskytnuté Komisí; žádá Komisi, aby posoudila možnost vyjednání lepších podmínek s cílem posílit proces sdílení aplikací a učinit jej finančně přitažlivým;
529. zdůrazňuje význam úsilí GŘ pro tlumočení o usnadnění tlumočení do 24 úředních jazyků EU a dokonce mezinárodního znakového jazyka v rámci Komise a dalších orgánů a institucí EU a vybízí Komisi, aby pomohla GŘ SCIC dále zvyšovat dostupnost a přítomnost mezinárodního znakového jazyka a zajistit přístup k informacím pro osoby se zdravotním postižením;
530. je velmi znepokojen rozhodnutím Komise přerušit smlouvu s poskytovatelem restauračních služeb, což vedlo k propuštění 400 pracovníků; naléhavě žádá Komisi, aby své rozhodnutí přehodnotila a přezkoumala veškerá schůdná řešení na ochranu pracovníků a předcházení propouštění, včetně internalizace zaměstnanců ve stravovacích zařízeních;
531. poznamenává, že mnoho sdělení a dokumentů je k dispozici pouze v angličtině; konstatuje rovněž, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje, aby Evropská komise dodržovala zásady, práva a povinnosti stanovené v Listině základních práv a v nařízení č. 1/1958, jakož i ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila počet zaměstnanců překladatelských a tlumočnických útvarů, a zajistila tak lidské zdroje nezbytné k dodržování mnohojazyčnosti;
Etické rámce
532. bere na vědomí závěry a doporučení Účetního dvora uvedené v jeho zvláštní zprávě „Etické rámce v kontrolovaných orgánech Unie: zlepšení je možné“; bere na vědomí závěr Účetního dvora o tom, že „jakékoli neetické chování zaměstnanců a členů orgánů a institucí EU je nepřijatelné a – i kdyby bylo pouze údajné – přitahuje velký zájem veřejnosti a snižuje důvěru v EU. Neetické chování také souvisí s rizikem korupce a podvodů; vyjadřuje politování nad tím, že stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o prosazování etických rámců; vyjadřuje politování zejména nad tím, že byly zjištěny nedostatky v různých otázkách, konkrétně:
‒
postupy pro ověřování prohlášení ani pokyny pro zaměstnance týkající se předcházení střetu zájmů nejsou dostatečně formálně vymezeny; je třeba poskytnout jasné a rozsáhlé pokyny týkající se etických povinností; totéž platí pro pokyny pro případy střetu zájmů souvisejících s finančními zájmy zaměstnanců, jejich činnostmi po skončení zaměstnání a také s profesní činností jejich manželů/manželek či partnerů/partnerek;
‒
prohlášení členů je kontrolováno v omezené míře; pokud jde o člena Komise, Účetní dvůr vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádný standardní písemný postup na kontrolu přesnosti, spolehlivosti ani úplnosti informací předložených v jejich prohlášeních, což vytváří riziko, že povinnosti budou vykládány nejednotně, takže je méně pravděpodobné, že orgán zjistí nepřesnosti nebo jiné problémy před tím, než přivolají zájem veřejnosti, což může mít negativní dopad na důvěru veřejnosti;
‒
neúplné a nejasné politiky pro oblast darů a pozorností, přičemž v případě Komise není pro členy k dispozici žádná definice darů a pohostinnosti;
533. vítá skutečnost, že kontrolované orgány do značné míry zavedly vhodné etické rámce pro zaměstnance a členy, existuje však prostor ke zlepšení; důrazně podporuje doporučení Účetního dvora, jako je sladění etických rámců a zvyšování povědomí zaměstnanců;
534. bere na vědomí druhý přezkum vnitřních pokynů Komise, pokud jde o ustanovení ve služebním řádu týkající se oznamování; s uspokojením bere na vědomí šest doporučení obsažených v přezkumu z roku 2019 a vyzývá Komisi, aby podala rozpočtovému orgánu zprávu o jejich provádění; vítá aktualizaci stránky pro oznamovatele na portálu MyIntracomm v květnu 2019 a doplnění přímého odkazu na postup pro oznamování úřadu OLAF;
535. požaduje aktivnější přístup, pokud jde o ochranu oznamovatelů; považuje za obzvláště důležité posílit spolupráci mezi úřadem OLAF a orgánem oprávněným ke jmenování, který je v příslušných případech odpovědný za přijímání ochranných opatření; považuje rovněž za obzvláště důležitá doporučení týkající se spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem zajistit účinnou spolupráci a vyměňovat si osvědčené postupy v oblasti oznamování zjištěných nezákonných činností;
536. pokud jde o ochranu oznamovatelů, je přesvědčen, že jednotnější regulace mezi všemi orgány na základě osvědčených postupů a vyšších standardů by představovala velmi potřebné zlepšení;
537. zdůrazňuje, že je důležité posílit rejstřík transparentnosti a zlepšit kvalitu jeho údajů, zejména u příležitosti interinstitucionální dohody dosažené v prosinci 2020; bere na vědomí kontroly kvality prováděné Komisí a opatření sekretariátu rejstříku na základě obdržených varování; vyzývá Komisi, aby zlepšila IT řešení s cílem provádět přísnější kontroly kvality;
538. zdůrazňuje význam účinného a platného rejstříku transparentnosti; opakuje svou výzvu Komisi, aby věnovala více pozornosti validaci a namátkovým kontrolám subjektů v rejstříku transparentnosti; se znepokojením konstatuje, že převážná většina členů Komise s rozhodovací pravomocí nemá povinnost zveřejňovat svá setkání se zástupci zájmových skupin; vyjadřuje rovněž znepokojení nad možností, že se členové Komise s rozhodovací pravomocí setkávají s lobbisty, kteří nejsou registrováni v rejstříku transparentnosti; požaduje naprostou transparentnost ohledně všech setkání pořádaných Komisí se soukromými subjekty nebo jejich zástupci, jako jsou konzultantské organizace;
539. bere na vědomí závěry evropské veřejné ochránkyně práv a technické návrhy na zlepšení uvedené v jejím rozhodnutí ze dne 28. února 2019 o způsobu, jakým Komise řídí situace tzv. efektu otáčivých dveří u svých zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby se řídila rozhodnutím veřejné ochránkyně práv i příslušnými doporučeními Účetního dvora uvedenými v jeho zvláštní zprávě o etických rámcích v orgánech EU;
Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 03/2019 „Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření“, bod 81.
Evropská komise, Následné hodnocení období 2007–2014, Podpora malým a středním podnikům – Více výzkumu a inovací v malých a středních podnicích a rozvoj malých a středních podniků, únor 2016.
Zvláštní zpráva č. 18/2019, „ Emise skleníkových plynů v EU: jsou řádně vykazované, ale je zapotřebí lepších informací o jejich snižování v budoucnosti“ (Úř. věst. C 400, 26.11.2019, s. 16).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1804 ze dne 28. října 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 809/2014, pokud jde o změny žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, kontroly v integrovaném administrativním a kontrolním systému a kontrolní systém ve vztahu k podmíněnosti.
Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 04/2020: Využívání nových zobrazovacích technologií k monitorování společné zemědělské politiky: pokrok je celkově stabilní, ale u monitorování klimatu a životního prostředí je pomalejší;
Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2019 „Azyl, relokace a navracení migrantů: nastal čas zintenzivnit opatření k řešení rozporů mezi cíli a výsledky“.
Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2019 „Informační systémy EU na podporu ochrany hranic – důležitý nástroj, ale je třeba se více zaměřit na včasnost a úplnost údajů“.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/446 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (Úř. věst. L 94, 27.3.2020, s. 3).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/445 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (Úř. věst. L 94, 27.3.2020, s. 1).
Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1), kterou dne 16. prosince 2020 nahradila Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28).
Bod 32 usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2019/2055(DEC))
Toto ustanovení způsobuje problémy na několika úrovních. Zaprvé, ústřední správa a celý rozpočet vyčleněný Komisí evropským školám je veřejnou službou, za kterou již členské státy zaplatily a jejich prostřednictvím tak učinili i daňoví poplatníci. Zadruhé, jelikož celkové fungování akreditovaných škol je samofinancováno a Komise do něj nijak nezasahuje, zdá se tvrzení, že tyto školy představují dodatečné náklady, za které by měly nést odpovědnost, jako nelogické. Jelikož tyto školy umožňují otevření systému evropské maturity a vzdělávání dětí evropských úředníků s mnohem nižšími náklady než evropské školy typu I, měl by být jejich rozvoj spíše začleněn do rozpočtu Komise a v žádném případě by neměly podléhat zdanění, které by bránilo jejich rozvoji a omezovalo podstatné úspory, které vytvářejí ve prospěch Unie.
Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2019: Provádění balíčku opatření pro personální reformu z roku 2014 v Komisi – značné úspory, ale nikoli bez následků pro zaměstnance.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament (2020/2141(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0221/2020)(2),
– s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament(3),
– s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi orgánů(4),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 10. prosince 2018 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu, a zejména na článek 34 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na článek 100, čl. 104 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0044/2021),
A. vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2019 dne 24. června 2020;
B. vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 17. června 2020 osvědčil, že má přiměřenou jistotu, že zdroje poskytnuté do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací;
C. vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že při svém specifickém posuzování správních a jiných výdajů provedených v roce 2019 nezjistil ve zkoumaných výročních zprávách o činnosti orgánů a institucí, které jsou vyžadovány nařízením (ES, Euratom) č. 2018/1046, žádné vážné nedostatky;
D. vzhledem k tomu, že čl. 262 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria;
1. uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament (2020/2141(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament,
– s ohledem na článek 100, čl. 104 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0044/2021),
A. vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu (dále jen „Parlament“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, výsledků jeho činností a jeho peněžních toků;
B. vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy bylo správě Parlamentu zasláno 192 otázek a obdržené písemné odpovědi Výbor pro rozpočtovou kontrolu veřejně projednal v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka, ředitele Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) a interního auditora;
C. vzhledem k tomu, že je neustále prostor pro zlepšování kvality, účinnosti a účelnosti při správě veřejných financí a že kontrola je nutná k zajištění toho, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie;
Rozpočtové a finanční řízení Parlamentu
1. konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2019 činila celkově 1 996 978 262, tj. 18,5 % prostředků v okruhu V víceletého finančního rámce(7)vyčleněných na správní výdaje orgánů Unie jako celku v roce 2019, což oproti rozpočtu na rok 2018 (1 950 687 373 EUR) představuje zvýšení o 2,4 %;
2. konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů ke dni 31. prosince 2019 činily 207 521 070 (oproti 193 998 910 EUR v roce 2018), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 36 566 236 EUR (oproti 30 783 590 EUR v roce 2018);
3. upozorňuje na to, že 67,8 % celkových čerpaných prostředků připadá na čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci), což svědčí o vysoké míře rigidnosti největší části výdajů Parlamentu;
4. bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2019, jmenovitě:
a) Dostupné prostředky (v EUR)
prostředky na rok 2019:
1 996 978 262
neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2018:
---
automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2018:
299 095 028
prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2019:
36 566 236
přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2018:
49 010 988
Celkem:
2 381 650 514
b) Využití prostředků v rozpočtovém roce 2019 (v EUR)
závazky:
2 332 411 812
provedené platby:
2 035 068 314
prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:
306 712 540
prostředky přenesené neautomaticky:
---
zrušené prostředky:
38 744 124
c) Rozpočtové příjmy (v EUR)
prostředky přijaté v roce 2019:
207 521 070
d) Celková rozvaha k 31. prosinci 2019 (v EUR)
1 685 376 397
5. poukazuje na to, že bylo vynaloženo 98,8 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, tj. celkově 1 973 232 524 EUR, přičemž míra rušení prostředků činila 1,2 %; s uspokojením konstatuje, že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo vysoké úrovně plnění rozpočtu; konstatuje, že platby dosáhly celkové výše 1 698 971 864 EUR, takže čerpáno bylo 86,1 % prostředků na platby;
6. zdůrazňuje skutečnost, že zrušené prostředky na rok 2019, v úhrnné výši 23 745 738 EUR, se týkaly především výdajů souvisejících s budovami a rovněž mezd a dalších nároků;
7. bere na vědomí, že v souladu s články 31 a 49 finančního nařízení bylo v rozpočtovém roce 2019 schváleno osmnáct převodů ve výši 76 028 316 EUR, což odpovídá 3,8 %, konečných prostředků; konstatuje, že 45,3 % převodů souviselo s politikou Parlamentu v oblasti budov a ve většině případů bylo jejich účelem zejména pomoci financovat roční splátky projektu budovy Adenauer; konstatuje, že převody spojené s odklady, k nimž došlo v souvislosti s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Evropské unie, činily 25 %;
Výroky Evropského účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2019 a legality a správnosti transakcí, na nichž se zakládá
8. připomíná, že Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) provádí specifické posouzení správních a jiných výdajů jako jediné skupiny politik pro všechny orgány Unie; upozorňuje na to, že správní a s nimi související výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje (mzdy, příspěvky a důchody), které představují 60 % celkových výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikace a informační technologie;
9. konstatuje, že z údajů, o něž se audit opírá, celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb; rovněž konstatuje, že míra chyb v okruhu V víceletého finančního rámce odhadovaná na základě tří kvantifikovaných chyb zůstává pod hranicí významnosti;
10. bere na vědomí specifický závěr týkající se Parlamentu ve výroční zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“); se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil chyby v jedné platbě ve prospěch jedné z evropských politických stran, která se týkala nedodržování pravidel způsobilosti výdajů a která spočívala konkrétně v tom, že nebyly poskytnuty žádné písemné smluvní dokumenty a žádné doklady o skutečně vzniklých nákladech; vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr ve svých výročních zprávách za roky 2014, 2015 a 2016 informoval o podobných nedostatcích v transakcích týkajících se politických skupin a jedné evropské strany; vyzývá k větší transparentnosti při výměně informací, aby se předešlo opakování takových situací v budoucnosti; konstatuje nicméně, že jakkoli je stále co zlepšovat, v posledních letech došlo k velkému pozitivnímu vývoji;
11. bere na vědomí odpověď Parlamentu v řízení o sporných otázkách s Účetním dvorem, v němž byly znovu přezkoumány a projednány jednotlivé případy, na něž bylo upozorněno na základě zjištění Účetního dvora; připomíná, že správa Parlamentu je sice schvalujícím orgánem pro vyplácení grantu evropským politickým stranám, neodpovídá však za jejich skutečné výdaje, a že za legalitu a správnost svých operací nesou odpovědnost samy evropské politické strany; konstatuje, že Parlament poskytl evropským politickým stranám veškeré informace a pokyny k tématům, u nichž byly zjištěny problémy; vyzývá Účetní dvůr, aby pravidelně kontroloval výdaje evropských politických stran;
Výroční zpráva interního auditora
12. konstatuje, že na schůzi příslušného výboru s interním auditorem konané dne 16. listopadu 2020 představil interní auditor svou výroční zprávu a popsal, jakým způsobem provedl audity věrohodnosti a vypracoval zprávy, jež se v roce 2019 týkaly těchto témat:
–
audit zadávání zakázek a plnění smluv v odvětví stravovacích služeb (Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku, GŘ INLO),
–
audit skupinových návštěv (Generální ředitelství pro komunikaci, GŘ COMM),
–
audit příspěvků na parlamentní asistenci týkající se místních asistentů (Generální ředitelství pro finance, GŘ FINS),
–
první zpráva o auditu informačních systémů: správa identity a přístupu;
–
audit financování evropských politických stran a evropských politických nadací (GŘ FINS),
–
předběžný přezkum rámce Parlamentu pro ochranu údajů,
–
kontrola nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu – fáze 1 a 2 z roku 2019;
13. vítá a podporuje následující opatření, na nichž se interní auditor již dohodl s příslušnými generálními ředitelstvími nebo na takové dohodě pracuje, v návaznosti na úkoly spojené se zajištěním věrohodnosti:
–
pokud jde o audit zadávání zakázek a plnění smluv v odvětví stravovacích služeb (GŘ INLO), dosažení cílů vnitřní kontroly, a to zejména povolením delších lhůt pro zadávání zakázek, které budou úměrné složitosti specifikací, zajištění jednoznačnějších, relevantnějších a přesnějších zadávacích podmínek; zajištění transparentního hodnocení nabídek, které bude vycházet ze zveřejněných kritérií a bude řádně zdokumentováno, potvrzování koncesních smluv ad hoc právní službou, zásadní význam řízení změn koncesních smluv v souladu s pravidly, lepší monitorování řízení a podávání zpráv, (Parlament připomíná, že tyto činnosti mají zásadní význam pro zajištění toho, aby postupy zadávání veřejných zakázek přilákaly více nabídek, a zajistily tak lepší hospodářskou soutěž a lepší služby v průběhu určitého období; zdůrazňuje také, že je důležité zohlednit kritéria environmentální udržitelnosti a sociální faktory);
–
pokud jde o audit skupinových návštěv, zdokonalení ujištění o správnosti plateb a posílení účinnosti uplatňování pravidel týkajících se finančních příspěvků, včetně lepšího vymezení způsobilých nákladů a období způsobilosti, zlepšení přiměřenosti a účinnosti předběžných a následných kontrol úhrad, zajištění plného souladu hrazení výdajů na skupinové návštěvy s platnými předpisy; opatření, která zajistí úplnou realizaci programu skupinových návštěv,
–
pokud jde o první zprávu o auditu informačních systémů: správa identit a přístupů, omezení poskytování privilegovaných přístupových práv k infrastrukturám UNIX/LINUX tzv. superuživatelům na úplné minimum, u vybraných kritických aplikací posílení kontroly přístupu na centrální úrovni, v případě privilegovaných účtů zavedení bezpečnostních postupů, které vymezí pravidla pro kontrolu přístupu,
–
pokud jde o audit příspěvků na parlamentní asistenci (GŘ FINS), zaměření na dodržování právních předpisů a řádné finanční řízení procesů úhrady výdajů na místní parlamentní asistenci, a zejména na možnosti opatření v oblasti profesních a smluvních závazků osob pověřených prováděním plateb a na každoroční vypořádání jejich účtů,
–
pokud jde o první fázi auditu financování evropských politických stran a evropských politických nadací (GŘ FINS), zaměření na proces registrace evropských politických stran a nadací a na sledování jejich způsobilosti, na funkční spolupráci mezi úřadem a schvalující osobou Parlamentu a na praktické aspekty provádění hlavních právních předpisů,
–
pokud jde o předběžný přezkum rámce Parlamentu pro ochranu údajů, který bude přijat v rámci pracovního programu interního auditu na rok 2020, zaměření na zajištění souladu parlamentního rámce pro ochranu údajů s nařízením (EU) 2018/1725(8), aby byla zajištěna udržitelná struktura řízení v oblasti ověřování plnění povinností týkajících se správy osobních údajů, včetně opatření k zabezpečení těchto údajů, spolehlivé a konzistentní podávání zpráv o správě osobních údajů v EP,
14. konstatuje, že výsledkem následného procesu, který probíhal v roce 2019, bylo ukončení 36 z 93 nedokončených opatření; se znepokojením konstatuje, že kromě těchto potvrzených opatření bylo ve zprávách o auditu uvedeno celkem 124 nedokončených opatření, včetně těch, která ještě nebyla připravena k provedení, a že u 62 opatření z tohoto celkového počtu se jedná o vyřešení významného rizika; očekává, že jednotlivá generální ředitelství budou usilovat o zajištění toho, aby dosud nerealizovaná opatření byla dokončena a aby dohodnutá opatření byla prováděna v souladu se stanovenými lhůtami; vyzývá generálního tajemníka, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dokončení zbývajících opatření během jeho slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu v říjnu a listopadu 2021;
Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018
15. bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, které Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu obdržel dne 21. září 2020, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům vzneseným v usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2018 s následnou výměnou názorů s členy výboru;
16. s politováním konstatuje, že nebyla přijata všechna nezbytná opatření v reakci na některá doporučení obsažená v usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2018 a že dokument navazující na udělení absolutoria toto nijak neodůvodňuje; vyzývá generálního tajemníka, aby předsednictvu předal všechny žádosti o přijetí opatření, které byly vzneseny v usneseních o udělení absolutoria, aby vypracoval akční plán pro projednání doporučení a následné kroky a aby o dosažených výsledcích informoval ve výročních zprávách o činnosti; zdůrazňuje, že generální tajemník a místopředseda odpovědný za rozpočet by měli vést pravidelné rozpravy s Výborem pro rozpočtovou kontrolu EP o otázkách týkajících se rozpočtu Parlamentu a jeho provádění; má za to, že by k tomu mělo docházet v průběhu celého roku, a nikoli pouze během postupu udělování absolutoria; znovu vyzývá předsednictvo, aby zvýšilo transparentnost svého rozhodovacího procesu, zejména aby na své internetové stránce zavčas zveřejňovalo příslušné dokumenty a informace;
17. bere na vědomí opatření přijatá s cílem usnadnit přechod k novému poskytovateli služeb v parlamentních jeslích; vyzývá příslušné útvary, aby průběžně sledovaly výkonnost nového týmu a zajistily, aby úroveň služeb zůstala uspokojivá a aby bylo mimo jiné zajištěno, že bude respektován dostatečný poměr pečovatelů vůči dětem;
18. vyjadřuje politování nad tím, že ve věci dobrovolného důchodového fondu nebyly podniknuty žádné další kroky, které by reagovaly na to, že řada členů penzijního fondu napadla rozhodnutí předsednictva ze dne 10. prosince 2018 u Evropského soudního dvora (dále jen „Soudní dvůr“); vyzývá generálního tajemníka, aby o rozsudku Soudního dvora neprodleně informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu;
19. vítá skutečnost, že využívání hotovostních plateb se výrazně snížilo a že poslanci využívají možnosti, jež jim nabízejí revidovaná pravidla, k přenesení finanční odpovědnosti za návštěvy pod záštitou poslanců na odborníky, tj. z akreditovaných parlamentních asistentů na osoby pověřené prováděním plateb nebo na cestovní agentury; se znepokojením však konstatuje, že generální tajemník dosud nevydal posouzení těchto nových pravidel, a vyzývá k vypracování takového posouzení; zdůrazňuje, že při přípravě tohoto posouzení by měl být ohledně stávajících postupů konzultován interní auditor;
20. vyjadřuje politování nad nedostatečnou genderovou vyvážeností v řídících správních funkcích Parlamentu; uznává však pozitivní vývoj v tomto ohledu a bere na vědomí nové cíle; uznává, že tomuto tématu je třeba věnovat stálou pozornost;
21. připomíná usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, v němž předsednictvu uložil, aby zvýšilo počet osob se zdravotním postižením, které pracují ve správě Parlamentu;
22. opětovně vyzývá generálního tajemníka, aby trval na tom, že je třeba zajistit skutečnou geografickou vyváženost z hlediska zastoupení všech členských států na všech personálních úrovních, včetně vysokých manažerských pozic; bere na vědomí obtíže, s nimiž se Parlament setkal při náboru osob s některými státními příslušnostmi; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit atraktivitu Parlamentu jakožto zaměstnavatele ve všech členských státech;
23. vítá sdělení generálního tajemníka o opatřeních správních útvarů Evropského parlamentu pro osoby se zdravotním postižením, zdůrazňuje, že během současného volebního období je i nadále třeba pokračovat v prosazování deseti závazků uvedených v tomto sdělení v oblasti digitální a fyzické přístupnosti, a žádá, aby byl orgán příslušný k udělení absolutoria průběžně informován o dosaženém pokroku;
24. připomíná, že článek 11 jednacího řádu zavedl povinnost zpravodajů, stínových zpravodajů a předsedů výborů zveřejňovat informace o schůzkách se zástupci zájmových skupin, které se uskutečnily v průběhu vypracovávání příslušných zpráv; s uspokojením konstatuje, že od počátku nového volebního období je na internetových stránkách Parlamentu k dispozici nezbytná infrastruktura, která umožňuje poslancům zveřejňovat plánované schůzky se zástupci zájmových skupin a jejímž cílem je posílit transparentnost; konstatuje, že 324 ze 705 současných poslanců zveřejnilo do 1. prosince 2020 na internetových stránkách Parlamentu nejméně jednu schůzku se zástupcem zájmových skupin; vybízí však k dalšímu zlepšení dostupnosti a použitelnosti tohoto nástroje, mimo jiné tím, že budou zpravodajové, stínoví zpravodajové a předsedové výborů upozorňováni na povinnost zveřejňovat tyto informace s cílem naplnit funkci tohoto nástroje, kterou je učinit Parlament otevřenějším, transparentnějším a odpovědnějším vůči občanům;
25. opakuje, že předseda Parlamentu pověřil útvary Parlamentu, aby provedly řadu změn v tomto nástroji s cílem zlepšit jeho uživatelskou vstřícnost, a to především jeho propojením s rejstříkem transparentnosti a Legislativní observatoří; vyzývá Parlament, aby tyto změny bez dalších odkladů zavedl;
Obecné souvislosti
26. bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, která proběhla za přítomnosti interního auditora a ředitele úřadu dne 16. listopadu 2020 v souvislosti s udělováním absolutoria Parlamentu za rok 2019;
27. poukazuje na to, že volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 vedly k tomu, že rok 2019 byl z hlediska parlamentní práce rozdělen na dvě poloviny, přičemž první byla zaměřena na přijímání právních předpisů a druhá na zahájení nového volebního období;
28. konstatuje, že v 9. volebním období usedlo v Parlamentu 61 % nových poslanců, což je podstatný nárůst oproti minulým volebním obdobím a oproti předpokládaným 50 %, na jejichž základě byl sestaven rozpočet Parlamentu na rok 2019;
29. připomíná, že trojí odložení data vystoupení Spojeného království z Unie během roku 2019 mělo na rozpočet Parlamentu na rok 2019 významné dopady; poukazuje na to, že platy a příspěvky byly britským poslancům a jejich asistentům vypláceny po dobu delší, než se původně předpokládalo, což vedlo k podstatně vyššímu počtu nezbytných rozpočtových převodů v rámci parlamentního rozpočtu a celkově vyšším nákladům na tyto převody; vítá pružný přístup Generálního ředitelství pro personál (GŘ PERS) k řízení pracovních smluv akreditovaných parlamentních asistentů britských poslanců;
30. oceňuje konsolidaci oddělení front office pro akreditované parlamentní asistenty, které se stalo jednotným správním místem pro řízení celého procesu náboru akreditovaných parlamentních asistentů, jakož i úlohu Generálního ředitelství pro personál při usnadňování povolebního zaškolování a integrace nových poslanců a akreditovaných parlamentních asistentů a úspěšném řízení přechodu z jednoho volebního období do druhého prostřednictvím zvláštní pracovní skupiny GŘ PERS pro volby v roce 2019, což umožnilo zajistit, že k prvnímu dílčímu zasedání v 9. volebním období bylo uzavřeno 1 292 smluv s akreditovanými parlamentními asistenty (tj. u 93 % poslanců), přičemž do konce roku bylo uzavřeno 2 017 smluv;
31. vyjadřuje politování nad tím, že poslanci čelili potížím s rychlým přijímáním svých asistentů na začátku funkčního období v důsledku zvýšené činnosti GŘ PERS; žádá, aby správní útvary Parlamentu odpovědné za nábor akreditovaných parlamentních asistentů byly před začátkem každého nového volebního období posíleny předem na dobu nezbytnou k náboru asistentů ze strany poslanců a k poskytnutí komplexního školení, a to dokud neskončí vysoká pracovní zátěž;
32. znovu potvrzuje, že ustanovení služebního řádu o lhůtě pro podávání žádostí o příspěvek na znovuusídlení je třeba uplatňovat stejným způsobem na všechny kategorie zaměstnanců; vyzývá GŘ PERS, aby se zaměřilo zejména na případy bývalých akreditovaných parlamentních asistentů, neboť na konci volebního období v červenci 2019 nebyla správně uplatněna lhůta stanovená předpisy;
33. vítá převzetí nových úkolů v oblasti řízení lidských zdrojů, pokud jde o stážisty poslanců, v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 2. července 2019 o posílení rámce pro jejich nábor;
34. vítá úspěšné dokončení nových pracovních prostor pro poslance v Bruselu a ve Štrasburku v roce 2019; oceňuje skutečnost, že renovace všech kanceláří poslanců v Bruselu (1 osobní kancelář na jednoho poslance + 2 kanceláře pro personál) a ve Štrasburku (1 osobní kancelář + 1 kancelář pro personál) proběhla v rekordně krátkém čase a před jejím plánovaným dokončením a že vnitřní vybavení kanceláří, včetně integrovaných IT řešení, bylo pořízeno s nižšími náklady, než se původně předpokládalo; konstatuje, že revidovaný plán přidělování kancelářských prostor poslancům a politickým skupinám vycházel ze zásady co nejúčinnějšího využití dostupných kancelářských prostor; vyjadřuje politování nad tím, že tato zásada vedla k tomu, že poslanci z některých politických skupin mají kanceláře rozptýleny v různých budovách a různých podlažích bez logického spojení, což narušuje jednotu politických skupin; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že přidělení kanceláří politickým skupinám vedlo k přesunu některých skupin do vnějších budov, které již nejsou spojeny s hlavními činnostmi Parlamentu, a vytváří tak strukturální izolovanost zaměstnanců od poslanců; bere na vědomí, že budova Trèves 1 nabízí nedostatečné služby a že prioritou by mělo být nalezení řešení pro její propojení s hlavními budovami;
35. konstatuje, že systémy práce na dálku a videokonferencí a distanční hlasování jsou nyní součástí uspořádání práce poslanců Parlamentu; vyzývá předsednictvo, aby prozkoumalo metody, které i nadále umožní všem poslancům využívat tyto systémy, pokud si tak přejí činit, a také s tím spojené náklady a aby přezkoumalo, jak by bylo možné využívat toto uspořádání práce i do budoucna s cílem umožnit poslancům pořádat setkání jak ve svých volebních obvodech, tak se svými kolegy v Bruselu v obdobích, která by mohla být nazvána „hybridními“ týdny; konstatuje nicméně, že fyzickou přítomnost v prostorách Parlamentu nelze zcela nahradit prací na dálku;
36. vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje systém, který by zajistil, aby poslanci, kteří jsou dočasně nepřítomni z oprávněných důvodů, jako je mateřská nebo rodičovská dovolená, dlouhodobá pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo pečovatelská dovolená, mohli i nadále plnit své základní povinnosti, především hovořit při rozpravách a hlasovat; domnívá se, že tato praxe je v rozporu se základními hodnotami Unie, neboť vysílá signál, že zvolení ženy může znamenat dočasné přerušení výkonu mandátu; vyzývá předsednictvo, aby prozkoumalo možnosti, jak usnadnit pokračování účasti na dálku a umožnit nahrazení poslance či poslankyně během rodičovské dovolené a ve výše uvedených případech; vyzývá k tomu, aby byl upraven článek 6 aktu o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (akt o volbách do Evropského parlamentu) s cílem napravit situaci spojenou s rodičovskou dovolenou; vyzývá předsednictvo, aby změnilo jednací řád;
37. konstatuje, že poslancům, úředníkům a jiným zaměstnancům Unie by měl být vydán průkaz Evropské unie („laissez-passer“) na základě podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 1417/2013(9); připomíná, že čl. 5 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že všichni poslanci mají právo požádat o průkaz Unie „umožňující poslanci volný pohyb v členských státech a v jiných zemích, které jej uznávají jakožto platný cestovní doklad“, neboť tento průkaz má být orgány členských států uznáván jako platný cestovní doklad; vyjadřuje politování nad informacemi od některých poslanců, podle nichž není průkaz v některých členských státech plně uznáván jako cestovní doklad; žádá Parlament, aby tuto situaci prošetřil a spolupracoval s příslušnými orgány s cílem zajistit, aby poslanci nebyli omezováni ve svém volném pohybu při cestě na schůze Parlamentu nebo při návratu z nich;
38. uznává, že dohoda mezi Parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přinesla finanční a administrativní výhody, které přispívají k řádnému finančnímu řízení zúčastněných stran; poukazuje však znovu na skutečnost, že podle dotčených výborů je tato dohoda nevyvážená a že ji Parlament nedodržuje v celém rozsahu; domnívá se, že při prodloužení nebo přezkumu stávající dohody musí být odstraněny všechny nevyřešené otázky; žádá zúčastněné strany, aby společně informovaly Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o této dohodě a její probíhající revizi;
Komunikace a volby
39. podporuje způsob, jímž Parlament zvýšil viditelnost voleb do EP na základě budování a udržování široké sítě sdělovacích prostředků, partnerů a dobrovolníků, kteří se v rámci svých vlastních sítí podílejí na utváření veřejného mínění, a na základě spolupráce s nimi; se znepokojením však konstatuje, že účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byla v některých zemích i nadále příliš nízká; domnívá se, že kampaň na posílení povědomí o volbách do Evropského parlamentu a úloze Parlamentu v legislativním procesu by měla být trvalá a měla by se zvláště zaměřit na tyto země;
40. vítá skutečnost, že se voleb zúčastnilo více než 50 % občanů Unie způsobilých volit, a s uspokojením konstatuje, že poprvé od prvních přímých voleb v roce 1979 se účast zvýšila; vyjadřuje však politování nad tím, že nebyl dodržen systém vedoucích kandidátů (tzv. Spitzenkandidaten) při jmenování předsedy Komise, jako tomu bylo po volbách v roce 2014; konstatuje, že tento systém posiluje transparentnost a odpovědnost Komise vůči Parlamentu; konstatuje, že předsedkyně Evropské komise uznává ve svých „politických směrech“ potřebu zlepšení v této oblasti; zdůrazňuje, že jak je uvedeno v „politických směrech“, je třeba přezkoumat způsob, jímž jsou jmenováni a voleni vedoucí představitelé orgánů;
41. zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby evropský volební proces byl přístupnější pro osoby se zdravotním postižením;
42. konstatuje, že volby do Evropského parlamentu se musely konat i ve Spojeném království a že Parlament svou komunikační kampaň rozšířil i na Spojené království;
43. připomíná, že v roce 2019 mělo GŘ COMM 813 zaměstnanců a spravovalo 5,3 % celkového rozpočtu Parlamentu;
44. domnívá se, že informování občanů Unie o politické povaze Parlamentu a práci, kterou jeho poslanci vykonávají, je nyní důležitější než kdy dříve; podporuje veškeré úsilí Parlamentu a jeho GŘ COMM o posilování povědomí o Parlamentu, jeho pravomocech, rozhodnutích a činnostech ve sdělovacích prostředcích, u zúčastněných stran a mezi širokou veřejností; žádá GŘ COMM, aby pokračovalo ve svém úsilí o to, aby byly internetové stránky Parlamentu přístupnější, intuitivnější, soudržnější a uživatelsky vstřícnější, neboť slouží k tomu, aby se EP přiblížil občanům;
45. konstatuje, že předsednictvo pověřilo GŘ COMM úkolem posílit povědomí občanů v celé Unii o příštích volbách s cílem zvýšit demokratickou účast; vítá přínos volební a informační kampaně Parlamentu v roce 2019 k rekordně vysoké volební účasti, která byla nejvyšší za posledních 20 let; vyjadřuje svou podporu inovativní institucionální komunikační strategii Parlamentu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí o volbách a povzbudit občany k volební účasti; konstatuje, že tato strategie byla založena na posílení a rozvíjení intenzivnějších vztahů se sdělovacími prostředky a na budování kvalitní sítě partnerů; domnívá se, že je velmi důležité, aby Parlament byl prostřednictvím různých komunikačních kanálů neustále ve spojení s občany Unie, a to nejen během volebního roku, ale i v průběhu celého volebního období; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit součinnost se stávajícími kanály a posílit spolupráci s kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu, aby nedocházelo ke zdvojování a aby se účinně využívaly peníze daňových poplatníků;
46. je hluboce znepokojen internetovými stránkami EP Today a jejich zavádějícím používáním názvu Parlamentu a symbolů Unie; se znepokojením konstatuje, že podle zjištění projektu EUvsDisinfo bylo 99 % článků, které se objevily na EP Today, ve skutečnosti převzato z jiných internetových stránek, například Voice of America nebo Russia Today; je znepokojen tím, že následné šetření EU DisinfoLab odhalilo rozsáhlou, 15 let trvající vlivovou operaci, která se úspěšně zaměřovala na Unii pomocí více než 750 falešných lokálních sdělovacích prostředků a více než 10 falešných nevládních organizací; je znepokojen tím, že tato činnost se úspěšně dostala až k poslancům a zapojila je dříve, než byla identifikována a vyšetřena; vyzývá GŘ COMM Parlamentu, aby koordinovalo svou činnost s Evropskou službou pro vnější činnost a Komisí s cílem učinit v této věci příslušné kroky;
47. poznamenává, že před volbami a v jejich průběhu byly všechny příslušné zúčastněné strany Parlamentu průběžně informovány o dezinformacích a hrozbách namířených proti Parlamentu ze strany subjektů a aktérů, kteří se snaží narušit jednotu a evropskou demokracii; naléhavě vyzývá Parlament, aby přijal důrazná opatření k boji proti dezinformacím a pravidelně za tímto účelem vydával informace a varování a aby pro poslance, zaměstnance a návštěvníky organizoval odpovídající školení a informační aktivity; vyzývá Parlament, aby dále posiloval vnější komunikaci o své činnosti;
48. v souvislosti s decentralizovanou volební kampaní připomíná úlohu kontaktních kanceláří Evropského parlamentu, které díky posílení mediálních týmů a prostřednictvím partnerství se zúčastněnými stranami a tvůrci veřejného mínění vytvořily živější spojení s občany a sdělovacími prostředky s cílem oslovit nové cílové skupiny, zejména mladou generaci; vyzývá k tomu, aby si kontaktní kanceláře v členských státech zachovaly svou aktivní úlohu po dobu celého volebního období;
49. vyjadřuje znepokojení nad tím, že evropský inspektor ochrany údajů vyšetřoval využívání společnosti provádějící politické kampaně se sídlem v USA ze strany Parlamentu za účelem zpracovávání osobních údajů v rámci jeho činností souvisejících s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019; konstatuje, že vyšetřování využívání společnosti NationBuilder ze strany Parlamentu vedlo k prvnímu napomenutí evropského inspektora ochrany údajů vydanému orgánu Unie z důvodu porušení článku 29 nařízení (EU) 2018/1725, včetně výběru a schvalování dílčích procesů využívaných společností NationBuilder; dále konstatuje, že evropský inspektor ochrany údajů následně vydal druhé napomenutí poté, co Parlament ve lhůtě stanovené evropským inspektorem ochrany údajů nezveřejnil odpovídající politiku ochrany soukromí pro internetové stránky „thistimeimvoting“; s uspokojením konstatuje, že v obou případech Parlament jednal v souladu s doporučeními evropského inspektora ochrany údajů; souhlasí s prohlášeními evropského inspektora ochrany údajů o hrozbě, kterou představuje manipulace na internetu, a o tom, že přísná pravidla pro ochranu údajů mají zásadní význam pro demokracii, zejména v digitálním věku;
50. bere na vědomí jednotlivé výdajové položky pro rok 2019 rozčleněné následujícím způsobem:
Výdajová položka
Výdaje 2019
personál
24 293 036 EUR
budovy
11 051 311 EUR
bezpečnost
1 586 598 EUR
komunikace
11 906 438 EUR
Celkem
49 137 382 EUR
51. konstatuje, že předsednictvo na své schůzi ze dne 11. února 2019 potvrdilo, že kancelář Parlamentu v Londýně bude fungovat i nadále; bere na vědomí, že dne 5. října 2020 předsednictvo schválilo uzavření pobočky v Edinburghu na konci roku 2020; uznává, že kontaktní kancelář Evropského parlamentu i delegace Evropské unie ve Spojeném království bude mít pro Parlament i nadále klíčový význam, pokud jde o poskytování služeb poslancům, kteří se účastní delegací do Spojeného království, a s ohledem na další spolupráci s občany, občanskou společností, vládou, parlamentním prostředím a sdělovacími prostředky v této zemi; v této souvislosti konstatuje, že kontaktní kancelář ve Spojeném království spolupracuje s delegací Evropské unie v souladu s příslušnými pravomocemi Parlamentu a Evropské služby pro vnější činnost; připomíná, že status a autonomie zaměstnanců Parlamentu ve Spojeném království by měly být zaručeny v souladu se zavedeným modelem, podle něhož funguje washingtonská kancelář, jejíž působení je úspěšné; vyjadřuje proto politování nad tím, že vláda Spojeného království odmítla uznat plný diplomatický status velvyslance Evropské unie ve Spojeném království; vyzývá předsednictvo a Evropskou službu pro vnější činnost, aby spolu s britskými orgány nalezly praktické řešení pro poskytnutí diplomatického statusu zaměstnancům Parlamentu pracujícím v kontaktní kanceláři v Londýně;
52. připomíná, že již minulý rok vyjádřil znepokojení v souvislosti s rozhodnutím předsednictva ze dne 11. února 2019 ohledně parlamentní podpory poskytované misi Evropské unie při sdružení ASEAN v Jakartě, delegaci Evropské unie při Africké unii v Addis Abebě a delegaci Evropské unie při OSN v New Yorku; zdůrazňuje, že všechna nová rozhodnutí je nutné přijímat na základě důkladné analýzy nákladů a přínosů, a znovu opakuje, že vzhledem ke zvláštní povaze této parlamentní podpory by měly být Výboru EP pro rozpočtovou kontrolu poskytovány související podrobné informace; s politováním konstatuje, že dosud nebyly vypracovány měřitelné ukazatele pro posuzování roční výkonnosti v rámci parlamentního systému strategického plánování, monitorování a podávání zpráv; vyzývá generálního tajemníka, aby toto posouzení bezodkladně vypracoval a aby jej předložil Rozpočtovému výboru i Výboru pro rozpočtovou kontrolu, jakmile bude k dispozici;
53. zdůrazňuje, že je třeba obnovit kulturu diskusí v Parlamentu; vítá rozhodnutí požadovat po poslancích, aby přednášeli své projevy od pultíku natočeného směrem k plénu; je přesvědčen, že kulturu diskusí lze zlepšit také tím, že se poskytne dostatek času na výměnu argumentů a protiargumentů, například rozšířením postupu modré karty;
Skupinové návštěvy pod záštitou poslanců
54. vítá skutečnost, že Parlament vynakládá značné úsilí na rozšiřování a zlepšování služeb, které nabízí svým návštěvníkům; s uznáním bere na vědomí, že Parlament v roce 2019 přivítal ve všech svých prostorách působivý počet více než 1,5 milionu návštěvníků, přičemž ve srovnání s rokem 2018 vzrostl počet mladých lidí o 26 %;
55. s uspokojením konstatuje, že poté, co v lednu 2017 vstoupila v platnost nová pravidla předsednictva pro přijímání skupinových návštěv, byl v průběhu roku 2019 proveden audit skupinových návštěv a že v prosinci 2019 navrhlo GŘ COMM akční plány na zlepšení řídicího a kontrolního rámce a regulačního rámce pro proplácení výdajů skupinových návštěv; zdůrazňuje však, že se nesmí ztratit ze zřetele, co je cílem skupinových návštěv, tj. přiblížit občanům práci Parlamentu, jeho úkoly a jeho součinnost s ostatními orgány Unie, fungování Unie a její prostředí, včetně hostitelských měst;
56. konstatuje, že revidovaná pravidla pro vyplácení finančních příspěvků pro sponzorované skupiny návštěvníků nabyla účinnosti 1. ledna 2017; připomíná, že v souladu se zásadou neziskovosti zakotvenou v těchto pravidlech mají vedoucí skupin povinnost vrátit po ověření finančního prohlášení útvary Parlamentu veškeré nevyužité finanční příspěvky; požaduje větší jistotu, pokud jde o to, aby bylo řízení skupinových návštěv pod záštitou poslanců v přísném souladu s platnými předpisy, včetně procesu úhrady nákladů souvisejících s návštěvníky se zdravotním postižením; opakuje svou výzvu, aby byla zrušena možnost jmenovat akreditovaného parlamentního asistenta vedoucím skupiny a aby byla finanční odpovědnost za sponzorované skupinové návštěvy svěřena výhradně členovi skupiny nebo profesionálům, tj. osobám pověřeným prováděním plateb či cestovním kancelářím;
57. připomíná, že interní auditor Parlamentu zahájil v roce 2019 audit uplatňování nových pravidel a že ve svých závěrech, které dokončil v roce 2020, zdůraznil, že finanční příspěvky pro skupinové návštěvy by měly být důsledněji sladěny se skutečnými náklady skupin, že při vyplácení prvního příspěvku by měly být posíleny kontroly ex ante a že by měl být posílen stávající systém kontrol ex post; opakuje, že tyto závěry interního auditora by měly být zohledněny při posuzování stávajících postupů a při stanovování přísnějších pravidel kontrol ex ante, aby se vyloučila možnost nekontrolované akumulace finančních prostředků; požaduje, aby byla důkladněji posouzena současná úroveň kontrol ex post;
58. poukazuje na to, že přijímání návštěvnických skupin osob se zdravotním postižením pod záštitou poslanců může vést k dodatečným výdajům a žádá si vyšší finanční příspěvky, a proto doporučuje předsednictvu, aby prozkoumalo možnost vyšších přídělů na pokrytí všech způsobilých výdajů těchto skupin;
59. podporuje činnosti Parlamentaria v Bruselu, které v roce 2019 přivítalo 307 105 návštěvníků, což představuje významný nárůst oproti roku 2018, a Domu evropských dějin, který v roce 2019 přivítal 199 256 návštěvníků, což je ve srovnání s rokem 2018 nárůst o 21 %; oceňuje úspěch středisek „Europa Experience“ v Berlíně, Lublani, Štrasburku, Helsinkách, Kodani a Tallinnu; konstatuje, že útvary Parlamentu stanovily společný pracovní program, jehož cílem je dokončit provádění projektu „Europa Experience“ ve všech členských státech do roku 2024;
Budovy
60. připomíná, že v roce 2019 mělo GŘ INLO 609 zaměstnanců a spravovalo 12,6 % celkového rozpočtu Parlamentu;
61. je si vědom toho, že dne 11. března 2019 předsednictvo schválilo nový přístup k budoucím návrhům týkajícím se trhu s nemovitostmi pro kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a prostory „Europa Experience“ v několika členských státech;
62. uvědomuje si význam politiky v oblasti nemovitostí, zejména pak důležitosti dokončení závěrečných prací na zařízení budovy Montoyer 63 v Bruselu, která byla uvedena do provozu v roce 2019, a projektu budovy Adenauer v Lucemburku, který má být dokončen do konce června 2023; bere na vědomí, že Rozpočtový výbor v roce 2019 schválil sběrný převod ve výši 31 milionů EUR na předběžné financování projektu, které nezahrnuje náklady na řízení projektu, finanční náklady, certifikované subjekty atd.; vyjadřuje politování nad zvýšenými náklady způsobenými zpožděním staveb a konstatuje, že transakce se stavebními společnostmi (spojené se zpožděním v realizaci projektu) byly nezbytné k tomu, aby se zabránilo dalším zpožděním a nákladům (mezi 5 a 15 % z hodnoty zakázky);
63. konstatuje, že nová strategie v oblasti budov pro období po roce 2019, kterou předsednictvo přijalo v dubnu 2018, se zaměřila na potřeby, které dosud nebyly dostatečně řešeny, včetně přizpůsobení zařízení vývoji organizace schůzí (koncepce zasedacích místností přizpůsobených s konkrétním zřetelem na konání legislativní trialogů), zpřítomnění Parlamentu na místní úrovni a jeho přiblížení občanům prostřednictvím projektu „Europa Experience“ v rámci kontaktních kanceláří Evropského parlamentu, dalšího posilování bezpečnosti budov Parlamentu a jejich renovace a odstranění nedostatků, pokud jde o vzájemné propojení ústředních budov Parlamentu, díky upřednostňování koupě budov před jejich pronájmem;
64. vyjadřuje znepokojení nad nedodrženými lhůtami opatření, která byla dohodnuta s interním auditorem v roce 2018 a která mají odstranit významná zbytková rizika týkající se údržby, renovace a provozu budov; vyzývá předsednictvo, aby přijalo komplexní politiku údržby budov a podávalo zprávy orgánu příslušnému k udělení absolutoria; vítá postupné ukončování smluv týkajících se externalizovaných správních funkcí a úspory, které z toho plynou;
65. konstatuje, že největší stavební projekt Parlamentu – rozšíření budovy Konrad Adenauer v Lucemburku – se nyní nachází v okamžiku dokončení jeho první fáze, tj. východního křídla; zdůrazňuje, že věž je od podzimu 2019 obsazena zaměstnanci Parlamentu a že zbývající část východního křídla má být postupně obsazována od listopadu 2020; konstatuje, že výstavba západního křídla budovy má být zahájena na konci roku 2020 a dokončena do roku 2023;
66. bere na vědomí významnou infrastrukturu Parlamentu, kterou lze rozčlenit následujícím způsobem:
budovy v Bruselu
budovy v Lucemburku
budovy ve Štrasburku
11 ve vlastnictví
2 ve vlastnictví
5 ve vlastnictví
4 v nájmu
3 v nájmu
659 092 m2
343 879 m2
344 283 m2
Kontaktní kanceláře a „antény“ EP
Celkem
37
Ve vlastnictví
12
V nájmu
25
Plocha
28 383 m2
67. připomíná, že v roce 2020 Parlament vypsal mezinárodní architektonickou soutěž na dva možné projekty: na celkovou ekologickou renovaci nebo na rekonstrukci budovy Spaak; zdůrazňuje, že při této renovaci/rekonstrukci by měla být jako hlavní kritéria zohledněna nákladová efektivnost a energetická účinnost; vzhledem k tomu, že souhrnný předběžný projekt, který vítězný architekt vypracuje v průběhu roku 2021, má být předložen Rozpočtovému výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu; očekává, že co nejdříve obdrží podrobné a veřejné vyhodnocení nákladů a energetické účinnosti vybraného návrhu, které má být vypracováno; požaduje, aby tato renovace/rekonstrukce zohledňovala současné potřeby Parlamentu popsané v aktualizované strategii v oblasti nemovitostí na období po roce 2019; zdůrazňuje, že tato renovace/rekonstrukce by rovněž měla zohledňovat současné potřeby poslanců a zaměstnanců v souvislosti s nedávnými omezeními a s novými nezbytnými úpravami v oblasti zdraví a bezpečnosti;
68. bere na vědomí rozhodnutí předsednictva ze dne 25. listopadu 2019 zřídit do konce stávajícího volebního období (tj. do roku 2024) návštěvnické zařízení „Europa Experience“ ve všech členských státech a stávající rychlost provádění tohoto rozhodnutí; vyzývá generálního tajemníka, aby pravidelně informoval Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu o stavu provádění;
69. vítá návrh, aby se Parlament zavázal k tomu, že provede nezbytné úpravy a renovace svých budov, aby vzniklo prostředí přístupné pro všechny uživatele v souladu s unijními standardy a vnitrostátními právními rámci; zdůrazňuje, že ve Štrasburku již byly zahájeny práce na zlepšování dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením a s omezenou mobilitou a že budou pokračovat projekty nejen v Bruselu a ve Štrasburku, ale také v šesti kontaktních kancelářích Evropského parlamentu; trvá na tom, aby renovace tohoto druhu pokračovaly ve všech ostatních budovách Parlamentu na základě závazku splnit funkční požadavky na přístupnost zastavěného prostředí stanovené v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882(10) a s odkazem na příslušné mezinárodní a evropské normy v zájmu splnění těchto požadavků v zadávacích řízeních, aby poslanci, zaměstnanci a návštěvníci se zdravotním postižením či omezenou mobilitou měli do budov přístup a využívali jejich zařízení na rovnoprávném základě s ostatními, a to v souladu s povinnostmi stanovenými Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že by měly být zpřístupněny prostředky na účinné financování těchto opatření/výdajů;
70. vyjadřuje znepokojení nad tím, že od roku 2017 je v bruselských a štrasburských kancelářích poslanců nařízeno uzavření rozvodů teplé vody a že tento stav stále trvá; poznamenává, že rozhodnutí přerušit rozvod teplé vody v kancelářích poslanců v Bruselu a ve Štrasburku přijali kvestoři dne 24. října 2017 s ohledem na zdravotní riziko, které představuje přítomnost škodlivých bakterií rodu Legionella v zastarávajících a zhoršujících se hydraulických systémech budov; konstatuje, že hlavní problém obnovení výroby teplé vody v budovách Parlamentu spočívá v tom, že dosažení naprosté čistoty v celém zastaralém potrubí, jehož součástí je i několik slepých úseků, by vyžadovalo jeho úplné vyřazení z provozu a že tak rozsáhlý projekt vyžaduje hloubkovou studii proveditelnosti, která zohlední dopad stěhování, přemísťování, prachu a hluku na legislativní činnost poslanců; naléhavě vyzývá GŘ INLO, aby pokračovalo v zavádění kompenzačních opatření;
71. konstatuje, že první výzva k podávání nabídek byla zahájena v roce 2019 s cílem uzavřít smlouvy na nová bankovní zařízení a skončila tak, že pouze jedna banka předložila nabídku na stejné místo, na němž tato banka působila již dříve; konstatuje, že v roce 2020 byla uspořádána druhá výzva k podávání nabídek, jejímž cílem bylo obsadit obě dvě další místa pro banky, ale nebyly předloženy žádné nabídky; vyjadřuje politování nad tím, že pobočka ING byla otevřena pouze po dva první měsíce současného volebního období Parlamentu, tedy po dobu nutnou k otevření účtů mnoha nově zvolených poslanců a přijatých akreditovaných parlamentních asistentů, a poté byla uzavřena; konstatuje, že supermarket se rovněž rozhodl neprodloužit svou koncesní smlouvu, ale vítá skutečnost, že v budoucnu bude udělena koncese na obchod s potravinami umístěný v přízemí budovy Spinelli; žádá správu, aby přezkoumala a zatraktivnila podmínky využívání obchodních koncesí s cílem přilákat kvalitní poskytovatele služeb;
72. vyjadřuje znepokojení nad budovou Trèves 1 z důvodu nedostatečných služeb; vyzývá Parlament, aby přednostně prověřil řešení, které zajistí, aby tato budova měla účinnou vazbu na hlavní budovy Parlamentu, kde probíhá většina poslaneckých činností;
73. poukazuje na nedávné mediální zprávy o tom, že tepelné kamery používané v prostorách Parlamentu pro měření tělesné teploty všech osob vstupujících do Parlamentu vyrábí společnost Hikvision, která dováží z Číny a vyrábí kamery pro čínskou provincii Sin-ťiang(11); připomíná, že společnost Hikvision byla obviněna z poskytování vybavení pro dohled v internačních táborech v této provincii(12); konstatuje, že existuje nepřijatelné riziko, že společnost Hikvision prostřednictvím svých činností v provincii Sin-ťiang přispívá k závažnému porušování lidských práv; připomíná, že Parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2019 panu Ilhamu Tohtimu za jeho úsilí o ochranu práv ujgurského obyvatelstva v Číně; považuje proto používání tepelných kamer od uvedeného poskytovatele v prostorách Parlamentu za nepřijatelné; vyzývá generálního tajemníka, aby ukončil smlouvu se společností Hikvision a odstranil všechny tepelné kamery společnosti Hikvision z prostor Parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba, aby správní orgány byly v budoucnu obezřetnější při výběru poskytovatelů zařízení;
Bezpečnost a ochrana
74. připomíná, že v roce 2019 mělo Generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu (GŘ SAFE) 770 zaměstnanců a spravovalo 1,5 % celkového rozpočtu Parlamentu;
75. vítá skutečnost, že od roku 2015 nedošlo v prostorách Parlamentu k žádnému závažnému bezpečnostnímu incidentu; je však znepokojen celkovým počtem poslanců, sekretariátů politických skupin a akreditovaných parlamentních asistentů, kteří jsou evidováni jako oběti krádeží, k nimž došlo v prostorách Parlamentu; konstatuje, že odhadovaná celková hodnota odcizených předmětů činí přibližně 60 000 EUR ročně a že v posledních třech letech se její výše nezměnila; očekává trvalé posilování bezpečnosti;
76. bere na vědomí okamžitá opatření schválená předsednictvem na schůzi dne 22. července 2020, která zahrnovala informační kampaň, ochranu cenného výpočetního vybavení, předběžné oznamování údržbových prací a zavedení zvláštních univerzálních klíčů pro každé podlaží a přísné omezení jejich vydávání; vyjadřuje však nesouhlas s konkrétními sděleními a všeobecným tónem kampaní varujících před krádežemi v budovách Parlamentu, protože z nich lze usuzovat, že vina je spíše kladena na poslance a zaměstnance, místo aby jim poskytovaly praktická bezpečnostní doporučení; očekává, že Parlament zváží dlouhodobá opatření, která krádežím zabrání, a to i v podobě návrhu na zavedení různých stupňů přístupových práv v prostorách Parlamentu, rozmístění většího počtu kamer a dalších opatření v oblasti správy klíčů, včetně možnosti instalace elektronických dveřních zámků, přičemž je třeba náležitě zohlednit nezbytnou rovnováhu mezi potřebnými investicemi a faktickou hodnotou odcizených předmětů a ochranu soukromí;
77. naléhavě vyzývá k zavedení vnitřní strategie týkající se únikových cest pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo se zdravotním postižením v případě mimořádné situace;
78. vítá opatření přijatá za účelem zlepšení bezpečnosti budov Parlamentu, zejména bezpečnostní prověrky zaměstnanců externích poskytovatelů služeb, a internalizaci všeobecných bezpečnostních služeb v Lucemburku; tato opatření předsednictvo schválilo v roce 2012, ale byla ovlivněna stavebními pracemi v nové budově Adenauer II; zdůrazňuje, že případy, kdy násilní demonstranti vnikli do prostor veřejných institucí v členských státech a ohrožovali zaměstnance a poslance, vyvolávají obavy, a vybízí proto GŘ SAFE, aby prověřilo stávající bezpečnostní opatření a doporučilo další zlepšení;
79. podporuje interinstitucionální spolupráci v oblasti bezpečnosti, včetně podepsání memoranda o porozumění ohledně prověřování zaměstnanců externích poskytovatelů služeb pracujících v orgánech Unie v Belgii, zřízení interinstitucionální pracovní skupiny pověřené harmonizací bezpečnostních opatření uplatňovaných v kontaktních kancelářích Parlamentu a zastoupeních Komise v členských státech, probíhající společnou analýzu bezpečnostních služeb orgánů Unie, která má určit a zmapovat nejvhodnější oblasti pro posílení spolupráce, jakož i rozsah této možné spolupráce, včetně možnosti sdílet některé služby, a pokrok směrem k zavedení interinstitucionálního průkazu opravňujícího ke vstupu;
80. s uspokojením konstatuje zahájení tržních postupů pro zavedení automatického systému rozpoznávání vozidel u všech vjezdů a výjezdů z parkovišť a stěhování do budovy Adenauer II;
81. nicméně připomíná, že jedním z hlavních rysů Parlamentu je jeho otevřenost vůči veřejnosti a že je třeba zachovat vhodnou rovnováhu mezi otevřeností a nezbytnou úrovní bezpečnosti;
Kybernetická bezpečnost a bezpečnost IKT
82. připomíná, že v roce 2019 mělo Generální ředitelství pro inovace a technickou podporu (GŘ ITEC) 480 zaměstnanců a spravovalo 6 % celkového rozpočtu Parlamentu;
83. připomíná konzultace, jejichž provedením byl pověřen útvar interního auditu v souvislosti se závažným incidentem v oblasti informačních technologií, k němuž došlo v roce 2017, a s následným dopadem na kontinuitu provozu, a to, že tyto konzultace přinesly tři doporučení ohledně posílení ochrany infrastruktury IKT Parlamentu a na seznam kritických a základních informačních systémů doplnily i úkoly týkající se jasnějšího mapování aktiv a dokumentace souvisejících aktiv a zabývaly se potřebou vyšší úrovně certifikace pronajatých prostor v Bruselu, kde se nachází parlamentní sál s výpočetní technikou;
84. uvědomuje si význam práv přednostního přístupu v oblasti údržby a vývoje; vyzývá GŘ ITEC, aby pro tyto přednostní účty stanovilo jasná pravidla kontroly přístupu a aby přezkoumalo udělování „superuživatelských“ práv;
85. schvaluje spuštění nového projektu datového centra, které má s ohledem na potřebu větší bezpečnosti, odolnosti a kontinuity IKT nahradit zastaralé datové centrum Huizingen úrovně II úrovní IV;
86. podporuje úsilí, které Parlament v roce 2019 vyvíjel v oblasti zmírňování kybernetických bezpečnostních rizik, včetně definice a zveřejnění rámce Parlamentu pro kybernetickou bezpečnost, systematického posuzování kybernetických bezpečnostních rizik pro nové citlivé aplikace a každoročního testování odolnosti vůči průnikům z internetu; požaduje, aby se dále pracovalo na identifikaci a minimalizaci rizik a aby bylo zavedeno řízení založené posouzení rizik vyzývá GŘ ITEC, aby zlepšilo schopnost obnovy funkčnosti a realizovalo plán odezvy na kybernetické bezpečnostní incidenty;
87. zdůrazňuje povinnost Parlamentu přímo řídit svou kritickou infrastrukturu a citlivé důvěrné údaje nebo mít nad těmito oblastmi přinejmenším přímou kontrolu; pověřuje svou správu, aby tuto povinnost plnila;
88. připomíná přidanou hodnotu bezplatného a otevřeného softwaru při zlepšování bezpečnosti, neboť umožňuje Parlamentu identifikovat a odstraňovat nedostatky, udržovat kontrolu nad údaji prostřednictvím hostingu na svých serverech a navrhovat řešení podle vlastních specifikací a zároveň zabránit závislosti na jednom poskytovali;
89. připomíná, že při zvažování nových interních aplikací upřednostňuje svobodná softwarová řešení s otevřeným zdrojovým kódem před softwary, na něž se vztahují vlastnická práva; žádá, aby řídící orgány IKT byly informovány o případech, kdy nebyla vybrána řešení s otevřeným zdrojovým kódem;
90. uznává inherentní rizika pro bezpečnost informací a soukromí v případech, kdy poslanci a zaměstnanci používají ke sdílení citlivých údajů řešení závislá na třetích stranách, aniž by byl Parlament schopen kontrolovat způsob nakládání s údaji; v souladu se strategickými směry pro kybernetickou bezpečnost schválenými předsednictvem a v zájmu nápravy situace žádá, aby Parlament zvážil, zda by bylo vhodné na jeho servery umístit vlastní, otevřená a bezpečná řešení pro virtuální schůze a výměnu rychlých zpráv po vzoru nejdůležitějších institucí v různých členských státech, např. francouzské ústřední správy a německého Bundeswehru;
91. oceňuje úsilí GŘ ITEC o sdílení části svých odborných znalostí a zdrojů v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci skupiny pro reakci na počítačové hrozby pro orgány Unie (CERT-EU);
Technologie, digitalizace a inovace
92. vítá úspěšné dokončení systému finančního řízení Parlamentu v roce 2019, který začal platit pro rozpočtový rok 2020; vyjadřuje znepokojení nad zastaralým hardwarem a vyzývá k tomu, aby se pokračovalo v modernizaci IT a obnově zastaralého hardwaru, jakož i v dalším rozvoji strategických projektů v oblasti e-Parlamentu a mobilního prostředí pro poslance a zaměstnance;
93. upozorňuje, že aktualizace platových tříd zaměstnanců Parlamentu nejsou automatizované a musí být do informačních systémů pro lidské zdroje vkládány ručně; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s rizikem neoprávněných plateb na základě nesprávných informací, které vzniká v důsledku toho, že odměny nejsou automatizovány; naléhavě vyzývá útvary Parlamentu, aby ve spolupráci s ostatními orgány Unie vyvinuly udržitelný systém IT pro platové třídy zaměstnanců;
94. oceňuje značné úsilí vynakládané na probíhající investice do digitalizace finančních procesů, včetně hladkého a úspěšného zavádění a využívání nového systému finančního řízení a účetnictví (SAP) od listopadu 2019 v případě všech transakcí souvisejících s plněním rozpočtu, přijetí strategie pro zřízení čipových terminálů (Blue-Chip Hubs) pro administrativní služby, jejímž cílem je rozšířit klientské služby a zvýšit efektivitu správy, a rovněž rozhodnutí předsednictva ze dne 17. června 2019 o zahájení automatizace centrálního prezenčního rejstříku, jakož i rozšíření funkcí elektronického portálu (e-Portal), aby poslancům sloužil jako jednotné kontaktní místo pro vyřizování jejich finančních a sociálních nároků;
95. požaduje, aby se zlepšil současný systém sledování a trasování IT incidentů mezi operačními jednotkami parlamentních služeb s cílem zvýšit účinnost a transparentnost; zdůrazňuje, že podpora poslanců a jejich kanceláří na místě často řeší problémy související s IT rychleji a účinněji než telefonická podpora;
96. žádá, aby bylo zajištěno přijetí vhodných bezpečnostních opatření v souvislosti se zaváděním cloudových řešení pro Parlament, včetně těch, která umožňují jeho institucionální svrchovanost; trvá na tom, že tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním vlastnictví dat, lokalizace údajů na území Unie, absence proprietárních uzamčení a přístupu založeného s více prodejci umožňujícího bezproblémové převádění pracovní zátěže a dat mezi různými vrstvami hybridního cloudu (v prostorách, soukromý a veřejný cloud), jakož i mezi poskytovateli cloudových služeb podle měnících se potřeb, a to nejen ve fázi ukončování cloudových služeb, a to v zájmu dosažení větší pružnosti a zajištění více možností využívání dat, jak bylo dohodnuto pracovní skupinou pro strategii pro inovace v oblasti IKT a potvrzeno předsednictvem v loňském roce;
97. připomíná, že tyto politicky významné požadavky na politiku v oblasti cloudu, tj. rozhodnutí na nejvyšší úrovni o tom, jaké kategorie údajů mohou či nemohou být umístěny do cloudu, o definici svrchovaného cloudu nebo o výběru poskytovatelů, vyjádřili místopředsedové Parlamentu a je třeba je zohlednit v procesu přijímání politiky v oblasti cloudu předsednictvem, a to před podpisem jakékoli smlouvy s poskytovatelem cloudových služeb;
98. žádá, aby bylo zajištěno právo poslanců a asistentů používat bezplatný a otevřený kancelářský software;
99. připomíná, že je třeba uplatňovat uživatelsky vstřícnější, systematičtější a koordinovanější přístup týkající se vytváření a přeměny údajů veřejného zájmu v otevřeném, strojově čitelném formátu, snadno přístupném a opětovně použitelném pro uživatele; znovu připomíná, že je důležité, aby Parlament uplatňoval svou vlastní politiku otevřených dat; žádá příslušné útvary, aby předsednictvu předložily návrh ke schválení;
100. připomíná, že zastřešující zásadou strategie v oblasti cloudu je zabezpečit informace a chránit údaje, což vyžaduje konkrétní kategorizaci údajů na základě posouzení ochrany údajů a bezpečnosti; žádá předsednictvo, aby po zvážení analýzy rizik, kterou vypracovaly příslušné útvary, schválilo, jaké kategorie údajů a aplikací se mohou dostat do cloudu a jaké by měly být uchovávány pouze v Parlamentu;
101. připomíná, že je třeba zajistit, aby nedocházelo k proprietárním uzamčením prodejců cloudu, a dosáhnout větší bezpečnosti pomocí otevřeného softwaru a otevřených norem, kdykoli je to možné;
102. žádá své správní orgány, aby vytvořily prostor na internetových stránkách Parlamentu, kde by byl viditelně a srovnatelným způsobem k dispozici záznam o hlasování každého poslance v plénu a rozdělení hlasů podle politických skupin a státní příslušnosti poslanců; vyzývá příslušné útvary, aby prozkoumaly proveditelnost a otestovaly vizualizaci posledních podepsaných pozměňovacích návrhů ve výborech a plénu dobrovolně se účastnících poslanců na jejich osobních stránkách v rámci internetových stránek Parlamentu;
103. vítá strategii nazvanou „Digital Workplace4MEP“ („Digitální kancelář pro poslance EP“), která nabízí řešení podporující mobilitu a efektivitu; domnívá se, že využívání vysoce kvalitních hybridních zařízení přispěje k plnění cíle environmentálního řízení, kterým je snížit do roku 2024 spotřebu papíru o 50 %; očekává, že využívání těchto zařízení povede ke značným úsporám nákladů v důsledku postupného vyřazování jiných typů zařízení;
104. upozorňuje na čtyři důležitá vyšetřování prováděná evropským inspektorem ochrany údajů, která se týkala Parlamentu, konkrétně využití společnosti NationBuilder ke zpracování osobních údajů v rámci jeho činností souvisejících s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, přičemž nebyly zveřejněny odpovídající zásady ochrany osobních údajů pro internetovou stránku „thistimeimvoting“ ve lhůtě stanovené evropským inspektorem ochrany údajů, a kontrol tělesné teploty a internetové stránky pro rezervaci testů v souvislosti s krizí COVID-19; konstatuje, že v prvních dvou případech Parlament jednal v souladu s doporučeními evropského inspektora ochrany údajů; připomíná výše uvedený předběžný přezkum rámce Parlamentu pro ochranu údajů; vyzývá příslušné útvary správy Parlamentu, aby se do budoucna poučily z uvedených vyšetřování;
105. konstatuje, že připojení k síti wi-fi poskytované v prostorách Parlamentu v Bruselu je často nestabilní a nezajišťuje bezproblémový průběh schůzí v rámci virtuálních videohovorů; žádá Parlament, aby modernizoval stávající systém na úroveň výkonnosti, která je nezbytná pro plný provoz Parlamentu v rámci distančního režimu práce;
106. vítá dva evropské projekty, Red Flags a Digiwhist, které využívají data velkého objemu ke snížení korupce, a vybízí k tomu, aby byly v rámci digitalizace využívány nové technologie;
Přístup k veřejným zakázkám
107. vítá zlepšení přístupu k veřejným zakázkám v Parlamentu; usiluje o další posílení procesu jejich digitalizace tím, že poskytne odpovědi na často kladené otázky týkající se zakázek a o zajištění uživatelsky vstřícného přístupu;
108. bere na vědomí stávající nástroj pro elektronické zadávací řízení jako součást procesu digitální transformace zadávání veřejných zakázek, přičemž zdůrazňuje potřebu vícejazyčného oddílu otázek a odpovědí a zároveň zajištění jejich včasné aktualizace;
Nové technologie v oblasti zadávání veřejných zakázek
109. připomíná závazek Parlamentu k pokračování digitální transformace veřejných zakázek s cílem usnadnit přístup k zadávacím řízením pro veřejné zakázky a podpořit digitální technické inovace; konstatuje, že skutečnost, že GŘ ITEC schválil model cloudu, ukazuje na to, že je důležité, abychom se zabývali novými technologiemi v oblasti veřejných zakázek;
110. konstatuje, že hodnota zboží a služeb nakoupených z veřejných zdrojů se odhaduje na 2 biliony EUR nebo 13,3 % HDP(13); konstatuje, že studie aktualizovaná v roce 2020 ukázala, jak jsou k dosažení různých věcí využívány nové technologie, jako jsou blockchain, data velkého objemu, umělá inteligence, internet věcí nebo 3D tisk: umělá inteligence a strojové učení může předpovědět budoucí poptávku a kategorizovat výdaje na zadávání veřejných zakázek a chatboty mohou pomáhat s otázkami uživatelů; konstatuje rovněž, že blockchain je využíván k zajištění transparentnosti v různých fázích zadávání veřejných zakázek a k zajištění digitální evidence každé smlouvy, každého procesu, každé platby a společného zdroje údajů; na závěr konstatuje, že 3D tisk zajišťuje přímou výrobu různých součástek(14); upozorňuje na skutečnost, že používání nových technologií pro veřejná nabídková řízení v konečném důsledku posiluje tolik potřebnou digitální transformaci procesu zadávání veřejných zakázek;
Transparentnost
111. s hlubokým znepokojením konstatuje, že podle výročních zpráv rejstříku transparentnosti za poslední roky je přibližně polovina všech zápisů v rejstříku nesprávná; obává se, že rejstřík nemůže plnit svůj účel, tedy zajistit větší transparentnost činností zástupců zájmových skupin, pokud polovina jeho záznamů poskytuje neúplné nebo nesprávné informace; naléhavě vyzývá Parlament a Komisi, aby se zabývaly vysokou mírou nesprávných vložených údajů, a to alespoň dočasným zvýšením počtu zaměstnanců společného sekretariátu rejstříku transparentnosti, a aby systematicky prověřovaly veškeré záznamy z hlediska správnosti a úplnosti a zajistily, že do rejstříku budou zaneseny pouze správné údaje;
112. připomíná článek 4 kodexu chování, který v souvislosti s finančními zájmy a střety zájmů, stanoví, že prohlášení poslanců o finančních zájmech musí být předložena přesným způsobem; vyjadřuje politování nad některými případy, kdy nebyly poskytnuty dostatečně podrobné informace o placených nebo neplacených mimoposlaneckých činnostech, což vyvolává pochybnosti, zda je v případě takovýchto činností možné ověřit, zda případně nedošlo ke střetu zájmů s jejich parlamentní činností; konstatuje, že v případech, kdy existuje důvod se domnívat, že poskytnuté informace nejsou aktuální, může předseda poslance případně požádat, aby do deseti dnů prohlášení opravil; vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo formát prohlášení; vybízí v této souvislosti ke konzultacím s příslušnými orgány členských států za účelem výměny osvědčených postupů;
Nábor
113. připomíná, že v roce 2019 mělo GŘ PERS 459 zaměstnanců a spravovalo 48 % celkového rozpočtu Parlamentu;
114. konstatuje, že po volbách v roce 2019 dosáhl podíl nových poslanců v devátém volebním období 61 %; zdůrazňuje, že v souvislosti s rostoucím počtem bývalých poslanců by generální tajemník a předsednictvo měly stanovit přísná pravidla pro regulaci „otáčivých dveří“, která by požadovala, aby bývalí poslanci informovali Parlament o svých činnostech a zaměstnáních alespoň po dobu trvání období, kdy pobírají odchodné; vyzývá k nezávislému posouzení toho, zda tyto činnosti nevedou ke střetu zájmů;
115. je přesvědčen o tom, že klíčovým faktorem úspěchu Parlamentu je jeho atraktivita, kterou má jako zaměstnavatel; je hluboce znepokojen obtížemi, které jsou spojeny s náborem příslušníků některých států a s interním zajišťováním některých pracovních profilů; vyjadřuje politování nad přílišnou závislostí Parlamentu na externím odborném poradenství; konstatuje, že GŘ PERS v současné době realizuje projekt „Získávání a udržení špičkových talentů“, který má zlepšit politiky Parlamentu s cílem přilákat a udržet talenty a který má přispět k rozvoji dlouhodobé strategické vize Parlamentu týkající se pracovních míst, která budou potřebná v budoucnu; vyzývá generálního tajemníka, aby učinil vše pro zlepšení rozmanitosti a zeměpisné vyváženosti Parlamentu, pokud jde o poměrné zastoupení za každý členský stát, včetně osob ve vedoucích funkcích, a aby zvážil všechny dostupné možnosti, jak zvýšit konkurenceschopnost Parlamentu jako zaměstnavatele;
116. je znepokojen nedostatečnou rozmanitostí mezi zaměstnanci Parlamentu; vyzývá generálního tajemníka, aby zvyšování rozmanitosti považoval za prioritu; bere na vědomí obtíže, které jsou spojeny s náborem odborníků v oblasti IT a financí a zaměstnanců v nižších platových třídách v Lucembursku, zejména v kategorii AST-SC; zdůrazňuje, že k vyřešení tohoto strukturálního problému je nezbytné zavést opravný koeficient, který zohlední vyšší životní náklady na tomto pracovišti spolu s náborem do vyšších platových tříd, a opakuje v tomto ohledu svou žádost Komisi v rámci postupu udělování absolutoria za rok 2018; zdůrazňuje, že z předběžné věcné analýzy, kterou Účetní dvůr v této souvislosti zaslal generálnímu tajemníkovi, vyplývá, že proces výběru nových zaměstnanců, jak je organizován Evropským úřadem pro výběr personálu, není přizpůsoben podmínkám menších a zacílených výběrových řízení, která jsou s ohledem na současné potřeby orgánů Unie v oblasti náboru nejvhodnější; s uspokojením konstatuje, že Parlament se aktivně podílí na interinstitucionálním úsilí, jehož cílem je přezkoumat způsob, jakým Evropský úřad pro výběr personálu v současné době pořádá výběrová řízení; vyzývá k vytvoření nového rámce pro výběrová řízení na specializované pozice a k zavedení mechanismu pro pravidelný přezkum procesu výběru nových zaměstnanců; vyzývá generálního tajemníka, aby výběrová řízení na specializované pozice organizoval ve vhodných případech interně;
117. vyjadřuje své velké znepokojení také nad skutečností, že GŘ ITEC má značné potíže se zajištěním náboru dostatečného počtu vysoce kvalifikovaných odborníků s velmi specifickým profilem, znalostmi a zkušenostmi; vyzývá Parlament, aby zajistil, že tento požadavek bude řádně předán Evropskému úřadu pro výběr personálu, aby bylo možné lépe reagovat na tyto specifické potřeby orgánů Unie, zejména pokud jde o odborné zázemí Parlamentu v oblasti IKT týkající se kybernetické bezpečnosti, cloud computingu a umělé inteligence; vyjadřuje politování nad tím, že se Parlament nadměrně spoléhá na externí poradce, a zdůrazňuje, že je důležité, aby GŘ ITEC dále rozvíjelo svou strategii „od externích konzultantů ke smluvním zaměstnancům“ s cílem minimalizovat bezpečnostní rizika pro Parlament;
118. připomíná, že je třeba dosáhnout zeměpisně vyváženého a spravedlivého zastoupení zaměstnanců Parlamentu; konstatuje, že na základě poměru počtu zaměstnanců k počtu poslanců z téhož členského státu neexistuje mezi staršími a novějšími členskými státy žádný rozdíl ve smyslu nadměrného nebo nedostatečného zastoupení; poznamenává, že pět nejvyšších podílů mají zaměstnanci z Belgie, Litvy, Estonska, Slovinska a Malty, zatímco pět nejnižších zaměstnanci z Polska, Německa, Rakouska, Nizozemska a Kypru; zdůrazňuje, že Slovinsko a Litva v současnosti patří mezi sedm členských států s nejvyšším poměrem vedoucích pracovníků vůči poslancům; vyzývá Parlament, aby zajistil, že zaměstnanci na všech úrovních budou přijímáni a podporováni na základě svých schopností a své výkonnosti a bezúhonnosti a bez jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti; žádá, aby se i nadále usilovalo o zajištění stejné atraktivity zaměstnání v Parlamentu pro státní příslušníky všech členských států Unie;
119. vítá skutečnost, že prosazování rovných příležitostí je i nadále klíčovou součástí politiky lidských zdrojů Parlamentu; týká se to rovněž usnadnění zaměstnání a posílení integrace osob se zdravotním postižením; vyjadřuje uspokojení nad skutečností, že plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů je i nadále prováděn prostřednictvím konkrétních opatření a že dne 13. ledna 2020 předsednictvo schválilo soubor cílů v oblasti vyváženého zastoupení žen a mužů ve vyšších a středních řídících funkcích na generálním sekretariátu Parlamentu, kterých má být dosaženo do roku 2024: 50 % žen na pozicích vedoucích oddělení a ředitelů, 40 % žen ve funkci generálních ředitelů; zdůrazňuje, že je třeba, aby předsednictvo dále zvýšilo svou angažovanost v oblasti rovnosti žen a mužů tím, že se zaváže k ambicióznějším cílům, kterých by mělo být dosaženo do roku 2022: 50 % žen na pozicích vedoucích oddělení a ředitelů, 50 % žen ve funkci generálních ředitelů; vyzývá předsednictvo, aby rovněž formulovalo ambiciózní cíle pro nižší řídící pozice;
120. znovu opakuje, že je zásadní, aby v případech, kdy předsednictvo projednává obecné záležitosti ovlivňující jeho personální politiku, byli vyslyšeni zástupci zaměstnanců, a znovu žádá generálního tajemníka, aby přijal vhodná opatření k provedení tohoto klíčového přístupu; opakuje svou žádost, aby generální tajemník učinil další kroky k zajištění transparentnosti a spravedlnosti při jmenování osob do vysokých řídících pozic; žádá, aby se v plné míře uplatňovala opatření, která doporučil Parlament v usnesení ze dne 18. dubna 2018, konkrétně doporučení, aby úředníci z orgánů zastupujících pracovníky zasedali ve výběrových komisích vyššího vedení Parlamentu; dále žádá, aby byla zajištěna konzistentnost při externím zveřejňování výběrových řízení na pozice vyššího vedení a vynakládána větší péče při zveřejňování informací o disponibilitě těchto míst;
121. připomíná zjištění a doporučení evropského veřejného ochránce práv ve spojených věcech 488/2018/KR a 514/2018/K a vyzývá generálního tajemníka, aby pokračoval ve zlepšování postupů týkajících se jmenování úředníků do vysokých pozic, pokud jde o transparentnost a rovnost; vyzývá správu Parlamentu, aby o jmenování úředníků do vysokých pozic pravidelně podávala zprávy;
Zaměstnanci, akreditovaní parlamentní asistenti a místní asistenti
122. upozorňuje na cíl snížit počet zaměstnanců o 6 %, v souladu s nímž musel Parlament v roce 2019 zrušit 59 pracovních míst v plánu pracovních míst; bere na vědomí současné zvýšení počtu smluvních zaměstnanců; upozorňuje na závažné následky, které by mohly mít jakékoli rozpočtové škrty ve správě nebo snižování počtu zaměstnanců pro budoucnost evropské veřejné služby a provádění unijních politik; je obzvláště znepokojen negativními dopady tohoto výrazného snížení počtu zaměstnanců na výkonnost Parlamentu, k němuž došlo v důsledku personální reformy přijaté v roce 2014, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska, a zároveň považuje za potřebné zajistit odpovědné rozpočtové řízení a případně provádět úspory; konstatuje, že se práce a odpovědnost některých výborů výrazně navýšily, neboť nyní nesou odpovědnost za kontrolu prostředků vyčleněných plánu EU na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 miliard EUR, což spolu s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 (VFR) činí 1,8 bilionu EUR; je znepokojen chybějícími administrativními kapacitami příslušných sekretariátů; vyzývá k novému posouzení personální situace;
123. konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že orgány Unie snížily počet pracovních míst úředníků (tj. stálých a dočasných zaměstnanců), přičemž postupně zvyšovaly počet smluvních zaměstnanců (jejich počet se v letech 2012 až 2018 zvýšil o 121 % a v roce 2019 byl vývoj obdobný), což vedlo k podstatnému zvýšení podílu smluvních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v rámci správy Parlamentu nejsou pro smluvní zaměstnance k dispozici dostatečné kariérní vyhlídky; vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním stále většího počtu smluvních zaměstnanců a aby zároveň zohlednil i nebezpečí, že se v Parlamentu vytvoří personální struktura dvojího typu; trvá na tom, aby stěžejní trvalé pozice a úkoly byly pokrývány stálými zaměstnanci; bere na vědomí, že zpráva Účetního dvora o plnění rozpočtu Unie na rok 2019 se nezabývala tím, zda toto nahrazování zaměstnanců vyplynulo z přesunů zaměstnanců se sídlem ve Štrasburku nebo v Lucemburku do Bruselu; vyzývá oddělení Parlamentu pro lidské zdroje, aby sdílelo informace o přemisťování zaměstnanců v rámci tří pracovních míst Parlamentu od roku 2012, a to buď v rámci každoročního postupu udělování absolutoria, nebo sdílením příslušných informací s Účetním dvorem, aby mohly být zahrnuty do příštích výročních zpráv o plnění rozpočtu;
124. zdůrazňuje, že současná pravidla pro ukončení smlouvy akreditovaných parlamentních poslanců nestanoví možnost ukončení smlouvy na základě vzájemné dohody, což by byl způsob, jak uznat zvláštní politický vztah mezi poslanci a asistenty, kdy obě strany mohou konstatovat, že mezi nimi již nepanuje vzájemná důvěra, a situaci ku prospěchu obou stran vyřešit, aniž by tím utrpěla sociální práva akreditovaných parlamentních asistentů; konstatuje, že tato otázka byla zdůrazněna v několika zprávách o udělení absolutoria Parlamentu a očekává, že opatření budou přijata co nejdříve;
125. konstatuje, že zaměstnanci, kteří v orgánech a institucích Unie pracují méně než 10 let, nemají nárok na unijní důchod a musí své příspěvky převést do jiného fondu, který splňuje pravidla Parlamentu pro typy fondů a věk, v němž mohou být čerpány finanční prostředky; konstatuje, že mnoho britských akreditovaných parlamentních asistentů nemohlo provést převody do penzijních fondů Spojeného království, které podle Parlamentu nesplňují příslušné požadavky; vyzývá generálního tajemníka, aby se touto záležitostí začal neprodleně zabývat a aby zajistil, aby všichni zaměstnanci měli přístup ke svým příspěvkům;
126. připomíná, že Parlament vyzval k přijetí právních předpisů Unie, které pracovníkům zaručí právo na digitální odpojení od práce, aniž by čelili negativním následkům; žádá Parlament, aby tuto zásadu podporoval a uplatňoval i ve svém vlastním případě;
127. vyjadřuj hluboké znepokojení nad počtem zaměstnanců, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, přičemž některé z těchto případů mohou být způsobeny i vyčerpáním a problémy při sladění pracovního a osobního života; vyzývá správu a vedení politických skupin, ve vztahu k těmto zaměstnancům jednaly iniciativně, pečlivě posuzovaly pracovní zátěž zaměstnanců a zajistily vyvážené rozdělení pracovních úkolů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité stanovit přiměřený rozvrh pracovní doby a vyhnout se schůzím mimo pracovní dobu, které poslancům a zaměstnancům brání v udržování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, přičemž je nutné zohlednit harmonogram parlamentních činností; vítá kampaň „Mind Matters“, kterou v roce 2018 zahájilo GŘ PERS s cílem zvýšit povědomí o duševním zdraví a bojovat proti stigmatizaci této oblasti; naléhavě vyzývá Parlament a vedení politických skupin, aby provedly posouzení psychologických rizik s cílem odhalit psychologická rizika v pracovním prostředí a vypracovat cílené akční plány, které by umožnily tato rizika buď odstranit, nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopad; vyzývá k přehodnocení platných pravidel s cílem umožnit rychlejší přijímání náhradních pracovníků v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti;
128. zdůrazňuje, že je naléhavě nutné revidovat rozhodnutí předsednictva, kterým se zřizují kategorie výborů na základě jejich legislativní zátěže, aby bylo možné zohlednit také jejich práci související s rozpočtem; konstatuje, že současná situace má zvláště negativní dopad na Výbor pro rozpočtovou kontrolu, který se již potýká s chronickým nedostatkem zaměstnanců a velkou pracovní zátěží v souvislosti s postupem udělování absolutoria, ale má nízkou legislativní zátěž; znovu vybízí správu Parlamentu, aby bezodkladně nalezla řešení ke zlepšení této situace;
129. žádá generálního tajemníka, aby nalezl řešení pro skutečnost, že platy akreditovaných parlamentních asistentů mohou být zasílány pouze na účty v belgických bankách, což je v rozporu s myšlenkou jednotné měnové a platební unie;
130. vítá vypracování opatření, která přispějí k lepšímu sladění pracovního a soukromého života, včetně zavedení širších možností práce z domova pro zaměstnance Parlamentu a opatření na podporu dobrých pracovních podmínek; zdůrazňuje však důležitost osobní přítomnosti v Parlamentu; zdůrazňuje přínos systémů práce na dálku a distančního hlasování k dalšímu snížení uhlíkové stopy Parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba, aby zaměstnanci Parlamentu a poslanci měli možnost pokračovat v tzv. hybridních schůzích i v distančním hlasování; vyzývá předsednictvo, aby i nadále poskytovalo mechanismy, které by tato opatření v budoucnu usnadnily;
131. podporuje, aby se pokračovalo v provádění činností akčního plánu pro rovnost a rozmanitost na období 2014–2019; trvá na významu lepší genderové rovnováhy na všech úrovních, a to i na pozicích generálních ředitelů; podporuje opatření obsažená ve zprávě „Jiná než genderová rozmanitost v sekretariátu Parlamentu – aktuální stav a plán postupu“, kterou přijalo předsednictvo dne 3. dubna 2019; vítá zejména vytvoření dvou kontaktních míst v rámci Parlamentu v roce 2020, jednoho pro otázky LGBTI+ a jednoho pro otázky rasové diskriminace, která řídí oddělení pro rovnost, začlenění a rozmanitost GŘ PERS;
132. připomíná zjištění a doporučení evropské veřejné ochránkyně práv(15); vyjadřuje politování nad stávající politikou dovolených v Parlamentu, která vedla k tomu, že jeden otec páru dvojčat dostal pouze deset dní zvláštní dovolené s odůvodněním, že se nejedná o matku těchto dětí; domnívá se, že tento postup je do očí bijící v porovnání s Komisí, která jeho manželovi schválila ad hoc 20 týdnů zvláštní dovolené; bere na vědomí písemnou odpověď správních orgánů Parlamentu, v níž se uvádí, že útvary Parlamentu pracují na nových pravidlech; vyzývá správní orgány Parlamentu, aby svou politiku schvalování zvláštních dovolených sladily s politikou Komise, která zohledňuje nejlepší zájem dítěte;
133. vítá dva akční programy Parlamentu v oblasti pozitivní diskriminace, jejichž výsledkem byl nábor 12 smluvních zaměstnanců a dvou stážistů se zdravotním postižením v posledních dvou letech;
134. podporuje osvětovou kampaň na podporu politiky nulové tolerance vůči obtěžování na pracovišti, která byla zahájena v roce 2019; schvaluje politiku nulové tolerance Parlamentu vůči obtěžování na všech úrovních, včetně poslanců, zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů; konstatuje, že po volbách v roce 2019 byli všichni poslanci požádáni, aby podepsali prohlášení potvrzující jejich závazek dodržovat kodex vhodného chování, který byl v lednu 2019 začleněn do jednacího řádu Parlamentu; vyjadřuje však politování nad tím, že v roce 2019 bylo zahájeno řízení v 10 nových případech obtěžování, z nichž čtyři se týkaly sexuálního obtěžování; vítá skutečnost, že Parlament poskytuje poslancům dobrovolná školení o otázkách důstojnosti a respektu v pracovním prostředí, aby mohli jít příkladem; vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad tím, že předsednictvo odmítlo provést přání, které bylo na plenárním zasedání opakovaně vyjádřeno(16), a to aby bylo zavedena povinná školení pro všechny zaměstnance a poslance zaměřená na boj proti obtěžování; naléhavě vyzývá předsednictvo, aby tomuto požadavku bez dalších odkladů vyhovělo;
135. je toho názoru, že Parlament by měl poskytovat základní podmínky pro kojící matky na pracovišti, zejména pokud jde o vyhrazení času a zajištění jiného soukromého prostoru, než jsou toalety;
136. s politováním konstatuje, že Evropský úřad pro boj proti podvodům se v roce 2019 zabýval i 38 dosud neuzavřenými případy, které se týkaly Parlamentu a ve kterých se jednalo o různé otázky, od řádného využívání parlamentních příspěvků a chování zaměstnanců až po financování evropských politických struktur; poukazuje na to, že 14 případů bylo v roce 2019 uzavřeno; vyjadřuje hluboké znepokojení nad vysokým počtem případů; žádá parlamentní útvary, aby provedly hloubkovou analýzu stávajících finančních, právních a etických rizik a rizik integrity, která vedla k těmto případům, a aby navrhly preventivní opatření s cílem zajistit, aby se neopakovaly;
137. bere na vědomí, že v roce 2019 nebyly v Parlamentu zaznamenány žádné případy oznámení nekalých praktik (whistleblowing); vyzývá Parlament, aby své vnitřní předpisy v rámci služebního řádu plně přizpůsobil nedávno přijaté směrnici (EU) 2019/19371(17), včetně komplexních pravidel a bezpečných postupů zavedením bezpečných kanálů pro oznamování; domnívá se, že ochrana oznamovatelů je nedílnou součástí demokracie a že tato otázka je naprosto zásadní pro prevenci nezákonné činnosti a porušování pravidel a pro odrazování případných pachatelů; připomíná, že ve zranitelném postavení jsou mimo jiné akreditovaní parlamentní asistenti, a to v důsledku jejich pracovních smluv; dále konstatuje, že si oznamovatelé zaslouží náležitou ochranu, která by byla obdobná, jako je ochrana obětí obtěžování, a že by tato ochrana měla zahrnovat také zřízení poradního výboru, který se ochranou oznamovatelů bude zabývat; žádá generálního tajemníka o zajištění toho, aby ochrana, kterou Parlament poskytuje akreditovaným parlamentním asistentům, kteří podají oznámení, byla rovnocenná ochraně, která je poskytována asistentům, kteří se stali obětí obtěžování; žádá Parlament, aby případně zvýšil informovanost zaměstnanců parlamentu o jejich ochraně v případě, že podají oznámení, a tom, že mají podle služebního řádu povinnost oznamovat nezákonnou činnost nebo nesprávný úřední postup, a žádá Parlament, aby v této souvislosti zvážil zavedení povinného školení; opakuje svůj požadavek, aby byly na toto téma realizovány informační kampaně;
138. opětovně žádá správní útvary Parlamentu, aby co nejdříve v příštím volebním období zajistily odborná školení pro nové akreditované parlamentní asistenty povinné školicí kurzy nebo publikace, které objasní zejména finanční a administrativní záležitosti (příkazy k služební cestě, lékařské prohlídky, akreditace, parkovací nálepky, skupiny návštěvníků, výstavy atd.), aby se zabránilo systémovým chybám bránícím hladkému fungování administrativních postupů, které se jich dotýkají; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí odborné školení o činnosti parlamentních výborů a možnost účasti na jazykových kurzech mimo pracovní dobu;
139. vyjadřuje silné znepokojení nad pracovními podmínkami zaměstnanců dvou externích poskytovatelů služeb najatých Parlamentem, konkrétně úklidových a stravovacích služeb; je znepokojen využíváním rostoucího počtu dočasných a prozatímních zaměstnanců a jeho dopadem jak na kvalitu jejich pracovních podmínek, tak na kvalitu poskytovaných služeb; znovu opakuje svou výzvu z předchozích let, aby GŘ INLO uspořádalo mezi dotčenými zaměstnanci nezávislý průzkum spokojenosti s pracovními podmínkami; vyzývá správní orgány k posouzení politiky Parlamentu v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby byly pro zaměstnance subdodavatelů zajištěny transparentní a předvídatelné pracovní podmínky; žádá generálního tajemníka, aby rychle zadal studii o případných výhodách internalizace uvedených služeb pro Parlament i pracovní práva dotčených zaměstnanců a by ji po dokončení předložil Rozpočtovému výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu;
140. vítá zavedení širší a udržitelnější nabídky potravin, včetně většího výběru vegetariánských a veganských produktů, v samoobslužné parlamentní jídelně; bere na vědomí, že byl zahájen nezávislý průzkum spokojenosti klientů prostřednictvím terminálů „spokojenost / nespokojenost“ (Happy or Not) umístěných v hlavních stravovacích zařízeních v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku, jehož cílem je určit zařízení, kde je nutné provést nějaké změny nebo něco vylepšit; konstatuje, že terminál „spokojenost / nespokojenost“ (Happy or Not) svědčí o trvalém a znatelném zlepšování stravovacích služeb v budovách Kohl a Martens, zatímco v budovách Spinelli a Paul-Henri Spaak je míra spokojenosti nižší; žádá, aby došlo k nezbytným změnám, které vyjdou vstříc potřebám klientů; konstatuje, že nevegetariánská jídla jsou často dražší než vegetariánské pokrmy; požaduje, aby všechny jídelny dostatečně označovaly u pultu menu s alergeny a nabízely jedno bezlepkové jídlo denně;
141. poukazuje na to, že krize COVID-19 vyžádala přijetí rozhodnutí, která mají přímý dopad na pracovníky Parlamentu, včetně subdodavatelů a externistů; v této souvislosti poukazuje mimo jiné na rozhodnutí uzavřít Dům evropských dějin, centra Europa Experience a kontaktní kanceláře Evropské unie a na změněné podmínky externích tlumočníků a pracovníků úklidu a stravovacích služeb; uznává, že s ohledem na aktuální situaci s ohledem na pandemii COVID-19 musí orgány včetně Parlamentu přijímat rozhodnutí rychle a nebyrokraticky, aby zabránily dalšímu šíření viru a ochránily své pracovníky; vyzývá nicméně Parlament, aby všech svých rozhodnutích naplnil svou sociální odpovědnost a nedocházelo k žádným změnám v příjmech resp. aby takové změny byly vždy kompenzovány, a aby všemi možnými prostředky bránil propouštění osob pracujících v prostorách Parlamentu, k němuž by mohlo dojít v souvislosti s koronavirem;
142. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že společnost COMPASS Group rozhodla, že do ledna 2021 propustí 80 pracovníků stravovacích služeb; vítá jednání, která proběhla se společností COMPASS Group a na základě nichž se celkový počet propuštěných osob snížil na 49, ale přesto vyjadřuje silnou nespokojenost s tím, že k propuštění některých pracovníků dojde; konstatuje, že dotčení zaměstnanci byli o propuštění informováni krátce před vánočními svátky v roce 2020 a uprostřed pandemie; zdůrazňuje, že někteří propuštění zaměstnanci pracovali v prostorách Parlamentu po celá desetiletí; připomíná, že Parlament opakovaně vyzývá společnosti v celé Unii, aby si během pandemie ponechaly své zaměstnance; vyzývá příslušné orgány Parlamentu, aby prozkoumaly veškerá alternativní řešení, která by ochránila pracovní místa všech pracovníků jídelny, a žádá správu Parlamentu, aby v rámci sociálního dialogu nalezla řešení; vyzývá předsednictvo, aby obecně přehodnotilo parlamentní politiku externalizace; naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby neprodleně reagoval na dopis zaslaný ohledně propuštění, který podepsalo 355 poslanců; vyzývá ke zhodnocení politiky Parlamentu v oblasti zadávání veřejných zakázek s cílem zlepšit pracovní podmínky v rámci všech subdodavatelských služeb a zajistit jejich transparentnost a předvídatelnost; vyzývá Parlament, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o výsledcích tohoto hodnocení;
143. zdůrazňuje, že solidární iniciativa každodenního poskytování stravování a další solidární opatření Parlamentu, o nichž rozhodlo předsednictvo, snížila finanční, ekonomické a sociální dopady na jeho dodavatele stravování a jejich zaměstnance; připomíná, že Parlament se snaží zachovat co nejvíce pracovních míst, která jsou z hlediska zaměstnavatele smysluplná, ovšem i opodstatněná z hlediska využívání rozpočtu Parlamentu;
144. bere na vědomí nalezená řešení pro akreditované parlamentní asistenty, kteří byli zaměstnáni bez přerušení po dvě volební období, avšak chybí jim dva měsíce do celkové doby deseti let, která zakládá nárok na důchod v důchodovém systému institucí EU; odsuzuje skutečnost, že toto řešení bylo navzdory četným a pokračujícím varováním v průběhu předchozího volebního období předloženo příliš pozdě; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že toto jediné nalezené řešení záviselo výhradně na dobré vůli několika poslanců, kteří o situaci akreditovaných parlamentních asistentů věděli a byli k nim solidární; dále kritizuje toho, že poslance zvolené v novém volebním období správní útvary o této záležitosti neinformovaly a nesdělily jim, že v takových případech mohou uzavírat smlouvy na méně než šest měsíců, takže řada akreditovaných parlamentních asistentů jen velmi obtížně hledala poslance, kteří by byli ochotni je zaměstnat na krátkou dobu bez přerušení, přičemž některým z nich se to nepodařilo vůbec;
145. vyjadřuje znepokojení nad tím, že někteří poslanci údajně požadují, aby akreditovaní parlamentní asistenti cestovali – zejména do Štrasburku – bez cestovních příkazů a bez úhrady výdajů za pracovní cestu a cestovních výdajů; je toho názoru, že taková praxe vytváří prostor ke zneužívání, neboť v případě, že akreditovaní parlamentní asistenti cestují bez cestovních příkazů, nejenom že musí platit náklady z vlastních prostředků, ale navíc nejsou ani kryti pracovním pojištěním; znovu žádá generálního tajemníka, aby tuto věc vyšetřil;
146. znovu žádá, aby akreditovaní parlamentní asistenti v případě cest na dílčí zasedání ve Štrasburku dostávali stejný příspěvek na pobyt jako statutární zaměstnanci; bere na vědomí následnou odpověď generálního tajemníka týkající se různých pravidel pro úhradu služebních cest mezi třemi pracovními místy Parlamentu, která se vztahují na sekretariát Parlamentu a na akreditované parlamentní asistenty; trvá na svém požadavku, aby byla příslušná pravidla uvedená generálním tajemníkem následně změněna;
147. opakuje svoji žádost Konferenci předsedů a předsednictvu, aby znovu zvážily možnost, aby akreditovaní asistenti za určitých předem stanovených podmínek doprovázeli poslance na oficiálních misích a pracovních cestách, jak to již někteří poslanci požadují; bere na vědomí odhadovaný finanční dopad, který vysvětlil generální tajemník při prezentaci opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2018, trvá však na omezeném uplatňování této možnosti; navrhuje novou diskusi na úrovni předsednictva a Konference předsedů;
148. poukazuje na to, že je nutné přehodnotit personální politiku Parlamentu, aby mohl Parlament využívat odborné zkušenosti všech svých zaměstnanců; domnívá se, že je proto nezbytné změnit pravidla tak, aby se všechny kategorie zaměstnanců, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, mohly účastnit interních konkurzů a aby byly vytvořeny systémy rozvoje lidských zdrojů, které by Parlamentu umožnily udržet si odborné zkušenosti těchto kategorií pracovníků a využívat je ve svých službách;
Zeměpisné rozložení Parlamentu – jediné sídlo
149. konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora by přestěhování Parlamentu ze Štrasburku do Bruselu mohlo přinést roční úspory ve výši 114 milionů EUR a jednorázovou úsporu 616 milionů EUR, pokud by se úspěšně zbavil budov ve Štrasburku, nebo jednorázovou úsporu 40 milionů EUR, kdyby se mu to nepodařilo; konstatuje, že cíle jediného sídla lze dosáhnout pouze jednomyslnou změnou Smlouvy; připomíná, že s cílem zajistit účelné vynakládání peněz unijních daňových poplatníků vyjádřila velká většina poslanců Parlamentu v nejrůznějších usneseních vytvoření jediného sídla svou podporu; naléhavě vyzývá Radu, aby vzala na vědomí postoj Parlamentu;
150. připomíná, že dodatečné výdaje vzniklé cestováním do Štrasburku jsou v rozporu se zásadou řádného finančního řízení;
151. poukazuje na nedávnou studii předloženou Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin(18); poukazuje dále na závěr studie, v němž se uvádí, že „na cestě k uhlíkové neutralitě je zřejmé, že Parlament musí zvážit své fungování na jednom místě“; připomíná, že se Parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze(19) zavázal ke snížení své uhlíkové stopy; připomíná, že ve stejném usnesení vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze; konstatuje, že Brusel je největším střediskem činnosti Parlamentu, je hostitelem Rady a Komise, ale také dalších zainteresovaných subjektů, nevládních organizací, organizací občanské společnosti a zastoupení členských států; domnívá se proto, že zachování Štrasburku jako jeho sídla je neudržitelné a neobhajitelné;
152. opakuje, že koronavirová krize představuje zásah vyšší moci, který Parlament donutil vyškrtnout z kalendáře na rok 2020 značnou část svých 12 štrasburských zasedání; trvá na tom, že náklady a zdravotní důsledky této krize by neměly být zhoršovány nákladnými přesuny do Štrasburku; důrazně žádá členské státy, aby odchylně od Smlouvy netrvaly na konání kompenzačních zasedání ve Štrasburku;
Dobrovolný důchodový fond
153. připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Parlamentu, podle nichž „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“, a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“;
154. dále konstatuje, že na konci roku 2019 činil disponibilní vlastní kapitál fondu 111 milionů EUR a výše pojistněmatematického závazku 439,6 milionu EUR, takže pojistněmatematický schodek dosahoval výše 328,6 milionu EUR; je nanejvýš znepokojen možností vyčerpání dobrovolného důchodového fondu; poukazuje na to, že současná situace fondu je taková, že fond nemůže plnit své budoucí závazky; je přesvědčen, že je třeba dále vysvětlovat právní důsledky příslušných pravidel nebo tato pravidla změnit; vyzývá Účetní dvůr, aby předložil nové stanovisko k dobrovolnému penzijnímu fondu a zabýval se veškerými možnostmi, jak omezit jeho deficit; konstatuje, že Parlament vyčká rozhodnutí Účetního dvora a urychleně jej zavede do praxe;
155. připomíná 118. bod usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2017, v němž vyzval k prošetření právního základu dobrovolného penzijního fondu, a zejména toho, zda má Parlament zákonnou povinnost zaručit, že budoucí nároky zůstanou zachovány v plném rozsahu, a pokrýt případný schodek fondu nebo poskytnout do fondu nové finanční prostředky, neboť dobrovolný penzijní fond je podle lucemburského práva spíše než pravidelný penzijní fond investičním fondem SICAV, což by znamenalo, že Parlament tuto povinnost v zásadě nemá; vyjadřuje politování nad tím, že generální tajemník nepředložil v reakci na požadované šetření dosud žádná zjištění;
156. připomíná, že tyto předpokládané budoucí závazky jsou rozloženy do několika desetiletí, je však hluboce znepokojen tím, že zatímco celková částka vyplacená dobrovolným důchodovým fondem v roce 2019 činila přibližně 18 milionů EUR, má tato částka vzrůst v roce 2025 přibližně na 20 milionů EUR;
157. připomíná, že se předsednictvo na své schůzi dne 10. prosince 2018 rozhodlo, že s cílem zvýšit udržitelnost tohoto systému změní pravidla vztahující se na důchodový systém, zvýší věk odchodu do důchodu z 63 na 65 let a zavede pro budoucí důchodce odvod ve výši 5 % na důchodové dávky; vítá skutečnost, že okamžitým účinkem změny pravidel byly v roce 2019 úspory na výplatách důchodů ve výši přibližně 325 000 EUR, přičemž 306 000 EUR z této částky bylo ušetřeno díky zvýšení věku odchodu do důchodu a 19 000 EUR díky zavedení 5% odvodu na všechny důchody s platností od 1. ledna 2019; žádá předsednictvo, aby ihned poté, co Soudní dvůr přijme rozhodnutí týkající se stávajících opatření, vyhodnotilo všechny možnosti, s cílem nalézt spravedlivé řešení pro dobrovolný důchodový systém a fond a zároveň omezit odpovědnost Parlamentu na nejmenší možnou míru, protože jde o peníze daňových poplatníků Unie;
158. vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby plně respektovali statut poslanců a aby v rámci důchodového fondu stanovili jasný plán, jak by se měl Parlament zhostit své povinnosti a převzít závazky dobrovolného důchodového systému poslanců; podporuje žádost předsednictva, aby generální tajemník posoudil, jakým způsobem by bylo možné zajistit udržitelné financování dobrovolného důchodového fondu poslanců v souladu s ustanoveními statutu poslanců a při zajištění plné transparentnosti; apeluje na předsednictvo a členy dobrovolného důchodového fondu, aby podpořili opatření ke snížení deficitu tohoto fondu;
Ekologický aspekt a aspekt udržitelné činnosti Parlamentu
159. vyslovuje se pro používání systému Společenství pro ekologické řízení a audit (EMAS), tedy manažerského nástroje Unie pro soukromé a veřejné organizace, které potřebují v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009(20) hodnotit a zlepšovat svůj provoz z hlediska životního prostředí; bere na vědomí, že Parlament je prvním orgánem Unie, který díky kompenzaci 100 % svých neredukovatelných emisí dosáhl v roce 2016 uhlíkové neutrality; podporuje opatření přijatá za účelem dalšího snižování emisí Parlamentu, včetně zvýšení cílů týkajících se práce na dálku v různých generálních ředitelstvích, omezení a optimalizace doby cestování v rámci služebních cest a podpory využívání udržitelných druhů dopravy, např. zvýšením počtu parkovacích míst pro jízdní kola;
160. vítá 100% recyklaci veškerého papíru formátu A4 používaného v kancelářích Parlamentu a výrazné snížení nákupu papíru v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018; vítá úsilí Parlamentu o zvýšení počtu bezpapírových schůzí a vyzývá k tomu, aby bylo všem poslancům, zaměstnancům a akreditovaným parlamentním asistentům poskytnuto další školení o bezpapírových nástrojích, které umožňují tisknout méně dokumentů, a k realizaci dalších informačních kampaní;
161. vyzývá k tomu, aby byly urychleně podniknuty ambiciózní kroky, a je přesvědčen, že konečným cílem by měl být Parlament bez plastů na jedno použití;
162. bere na vědomí, že podíl energie z obnovitelných zdrojů dodávané do Parlamentu v roce 2019 zůstal na 67 %, přičemž většina tohoto objemu pochází z nákupu zelené elektřiny; vyzývá Parlament, aby s cílem co nejdříve dosáhnout 100% dodávek energie z obnovitelných zdrojů dále zvyšoval procentní podíl energie, kterou získává z těchto zdrojů, včetně využití střechy Parlamentu k výrobě vlastní solární energie;
163. připomíná, že ve směrnici 2012/27/EU(21) o energetické účinnosti je stanoveno, že k tomu, aby byly splněny minimální požadavky na energetickou náročnost, je třeba každý rok renovovat 3 % celkové podlahové plochy našich budov; doporučuje, aby se při ročním rozpočtovém plánování zohledňovala pravidelná renovace všech budov a aby byla pro tento účel vyčleněna částka odpovídající 3 % celkové plochy všech budov, jak se uvádí ve strategii Parlamentu v oblasti nemovitostí pro období po roce 2019, kterou předsednictvo schválilo dne 16. dubna 2018; domnívá se, že by toto vyčlenění prostředků mělo být součástí řádné předjímající politiky v oblasti nemovitostí, která by se měla zaměřovat také na rozsáhlou modernizaci a zajistit, aby Parlament usiloval o maximální zvýšení energetické účinnosti, a tudíž i o úspory v oblasti spotřeby energie a nákladů na zařízení Parlamentu;
164. vítá účinnou internalizaci automobilové dopravy a postupný přechod na vozidla s nulovými emisemi, jehož cílem je mít nejpozději do roku 2024 uhlíkově neutrální vozový park; je si vědom značného množství každodenních činností a oceňuje práci útvaru, která se mezi poslanci těší vysoké míře spokojenosti; vyzývá generálního tajemníka, aby za účelem snížení dopadu činnosti Parlamentu na životní prostředí zavedl uživatelsky vstřícný internetový systém rezervace služebních vozidel na cestu mezi Bruselem a Štrasburkem a zabýval se možností jejich většího využívání, které v roce 2019 činilo pouze 3 %, a rozšířením skupin jejich uživatelů; žádá o lepší informování a této možnosti, aby se zajistilo, aby žádná vozidla necestovala do Štrasburku a zpět prázdná;
165. vítá skutečnost, že předsednictvo dne 16. prosince 2019 přijalo nové ambiciózní cíle, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti systému ekologického řízení Parlamentu, včetně cíle snížit emise uhlíku o 40 % s termínem do roku 2024, kdy začíná nové volební období; vyzývá k účinné realizaci nezbytných opatření, aby tohoto cíle bylo dosaženo ve stanovené lhůtě, a k pravidelnému podávání zpráv o dosaženém pokroku orgánu příslušnému k udělení absolutoria; dále vyzývá Parlament, aby s ohledem na snížení emisí v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 přehodnotil svůj cíl stanovený v rámci systému EMAS;
166. oceňuje závazek Parlamentu týkající se zadávání ekologických veřejných zakázek; konstatuje, že cílem Parlamentu je zvýšit u některých prioritních produktů klasifikovaných jako „ekologické“, „velmi ekologické“ nebo „přirozeně ekologické“ vážený procentuální podíl smluv; oceňuje skutečnost, že v prioritních kategoriích výrobků bylo v roce 2019 klasifikováno podle jejich hodnoty 89,1 % zakázek jako „ekologické“, „velmi ekologické“ nebo „přirozeně ekologické“; vítá skutečnost, že předsednictvo dne 16. prosince 2019 přijalo nový ambiciózní cíl, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti pro ekologické veřejné zakázky, který stanovuje, že v kategoriích prioritních výrobků by mělo být v období 2020–2024 klasifikováno jako „ekologické“ nebo „přirozeně ekologické“ v průměru 90 % zakázek; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet ekologické veřejné zakázky stanovením náročných střednědobých cílů pro ekologické smlouvy;
167. vítá záměr Parlamentu zavést podávání zpráv o udržitelnosti, které by zahrnovaly sociální aspekty zadávání veřejných zakázek, a vyzývá jej, aby sledoval vývoj v oblasti sociálních a udržitelných veřejných zakázek, jako je činnost OECD v oblasti zadávání veřejných zakázek a odpovědného chování podniků a nadcházející právní předpisy Unie o náležité péči podniků; domnívá se, že začleněním odpovědných obchodních norem do své politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek a nákupů může Parlament jít příkladem, chránit veřejný zájem a zajistit odpovědnost za veřejné výdaje;
168. vítá nová pravidla pro využívání parkovišť Parlamentu, jejichž cílem je podpořit díky instalaci dobíjecích stanic používání elektrických vozidel, zejména jízdních kol, nákladních kol, koloběžek a elektromobilů; žádá, aby se tato politika vztahovala na všechna parkoviště Parlamentu;
169. zdůrazňuje, že Parlament musí dostát svým závazkům v boji proti změně klimatu, a musí tedy přijmout vhodné kroky k vytvoření dostatečného počtu vnitřních a venkovních parkovišť pro jízdní kola ve všech svých budovách, kde by byla všem zaměstnancům k dispozici parkovací místa pro jízdní kola, která by byla chráněna před krádeží, vandalismem a počasím a pro něž by platily alespoň stejné podmínky, jako v současnosti platí v případě parkovišť pro vozidla zaměstnanců; v této souvislosti by byl užitečný rovněž systém vinět používaných jako identifikační prostředek;
170. vítá výrazné zvýšení využívání jízdních kol v Bruselu v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018;
171. bere na vědomí dopad opakovaného přemisťování Parlamentu do Štrasburku na životní prostředí;
Tlumočení a překlad
172. připomíná, že v roce 2019 mělo Generální ředitelství pro logistiku a tlumočení konferencí 530 zaměstnanců a spravovalo 2,6 % celkového rozpočtu Parlamentu;
173. oceňuje projekt OSCO (One-Stop Conference Organisation, organizace konferencí s jednotným kontaktním místem), který byl dokončen v roce 2019 a který výrazně přispěl k racionalizaci pracovních postupů souvisejících s pořádáním konferencí a umožnil, aby se Generální ředitelství pro logistiku a tlumočení konferencí stalo jednotným rozhraním pro řadu kvalitních konferenčních služeb nabízených organizátorům schůzí, konferencí a akcí v Parlamentu;
174. konstatuje, že v rámci revidovaných pravidel pro mnohojazyčnost, která byla přijata předsednictvem v červenci 2019, byl vytvořen nový rámec pro fungování a zajištění kvalitního tlumočení způsobem účinně využívajícím zdroje, který je přizpůsoben potřebám uživatelů; vyjadřuje politování nad tím, že v revidovaných pravidlech pro mnohojazyčnost se rozpočtový proces a proces udělování absolutoria, který je založen na primárním právu Unie, stále klasifikuje jako nelegislativní činnost, což ukládá Rozpočtovému výboru Parlamentu a jeho Výboru pro rozpočtovou kontrolu povinnost žádat každoročně předsednictvo o povolení, aby mohly překročit roční rezervu 45 stran pro texty posílané na překlad; vyzývá Parlament, aby zajistil, aby byla pravidla pro mnohojazyčnost uplatňována způsobem, který by parlamentnímu Rozpočtovému výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu umožnil vykonávat základní rozpočtovou funkci a funkci spojenou s udělováním absolutoria Parlamentu, aniž by musely žádat o tuto každoroční výjimku;
175. oceňuje sociální dialog mezi vedením a zástupci stálých tlumočníků, jehož výsledkem bylo vytvoření nových pracovních podmínek ze dne 8. září 2018; podporuje trvalé úsilí zástupců administrativy i zástupců tlumočníků o zajištění plné mnohojazyčnosti účinně využívající zdroje;
176. poznamenává, že mnoho sdělení a dokumentů je k dispozici pouze v angličtině; rovněž konstatuje, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje, aby Parlament dodržoval zásady, práva a povinnosti zakotvené v Listině základních práv a v nařízení č. 1/1958, jakož i ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto Parlament, aby zvýšil počet zaměstnanců překladatelských a tlumočnických útvarů, a zajistil tak lidské zdroje nezbytné k dodržování mnohojazyčnosti;
177. připomíná, že v roce 2019 mělo Generální ředitelství pro překlad 1117 zaměstnanců a spravovalo 0,5 % celkového rozpočtu Parlamentu;
178. vyzývá k zavedení systému akreditace externích překladatelů s cílem zvýšit kvalitu externě zajišťovaných překladů se zaměřením na využívání „akreditovaných“ překladatelů, jejichž překladatelské schopnosti byly přezkoušeny, na zlepšení kontroly kvality externě zajišťovaných překladů jazykovými odděleními a na zpřísnění smluvních důsledků v případě nedostatečné kvality;
179. vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil, zda by bylo možné zavést tlumočení do mezinárodního znakového jazyka u všech plenárních rozprav, a to v souladu s požadavky přijatými na plenárním zasedání, a aby přijal příslušné rozhodnutí s ohledem na zásadu rovného přístupu ke všem občanům;
Finance a administrativa
180. připomíná, že v roce 2019 mělo GŘ FINS 222 zaměstnanců a spravovalo 22,7 % celkového rozpočtu Parlamentu;
181. považuje za nepřípustné velké množství nevyřízených žádostí o úhradu cestovních výdajů v roce 2019; vyzývá k zajištění a zachování dostatečných prostředků pro GŘ FINS a k tomu, aby byly tyto prostředky přidělovány tak, aby se zabránilo hromadění nevyřízených žádostí;
182. konstatuje, že nová cestovní kancelář Parlamentu zahájila svou činnost dne 1. ledna 2019; poukazuje na to, že poslancům se nedařilo dovolat do telefonní ústředny cestovní kanceláře ani během pracovní doby, ani mimo ni; vyzývá ke zlepšení její dostupnosti; konstatuje, že pokud jde o poslance, řídí se cestovní kancelář směrnicemi oddělení pro cestování a pobyty poslanců, podle nichž by se v případě, že stejné spojení nabízí více leteckých společností, měly vždy nabízet ty lety, které mají nejpřímější trasu mezi místem odletu a místem určení a nejlevnější cenu letenky; poukazuje na to, že Parlamentu musí být poskytnuta náhrada veškerých příjmů, kterých cestovní kancelář dosáhne na základě obratu za služby poskytnuté tomuto orgánu; konstatuje, že ve srovnání s předchozím rokem zůstal roční počet stížností stabilní – v roce 2019 byly evidovány 63 stížnosti, což představuje 0,043 % z celkového počtu 144 913 transakcí uskutečněných v daném roce, – a že většina evidovaných stížností se týkala kvality služeb poskytovaných novou cestovní kanceláří, včetně pozdního rušení letů a zpoždění na cestách, a byla důsledkem přechodu k nové cestovní kanceláři a zahájení její činnosti;
183. za velmi sporný považuje 40. bod usnesení Parlamentu ze dne 14. května 2020(22) o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2021 (2019/2214(BUD)), v němž se předsednictvo žádá, aby změnilo prováděcí opatření ke statutu poslanců Parlamentu v tom smyslu, že by poslancům byly při cestách v Unii propláceny letenky ve flexibilní ekonomické třídě, s výjimkou letů trvajících déle než čtyři hodiny nebo letů s mezipřistáním; žádá, aby ve vztahu k nabízeným letenkám měli poslanci zajištěno i nadále rovné zacházení; připomíná rovněž cíle Parlamentu spočívající v dalším snižování jeho emisí a zdůrazňuje, že nejméně znečišťujícím způsobem nezbytné letecké dopravy je možnost přímých letů a flexibilních letenek;
Příspěvek na všeobecné výdaje
184. připomíná, že za účelem získání příspěvku na všeobecné výdaje by měli mít všichni poslanci samostatný bankovní účet; vítá přísné plnění této povinnosti ze strany Parlamentu, což vedlo ke stoprocentní míře jejího dodržování;
185. připomíná čl. 11 odst. 4 jednacího řádu Parlamentu ve znění přijatém předsednictvem dne 11. března 2019, v němž je stanoveno, že „předsednictvo zajistí nezbytnou infrastrukturu na oddíle internetových stránek Parlamentu vyhrazeném pro poslance, kde budou moci poslanci, kteří si tak budou přát, zveřejnit dobrovolný audit nebo potvrzení dle příslušných ustanovení statutu poslanců a jeho prováděcích opatření osvědčující, že způsob, jakým využívají příspěvek na všeobecné výdaje, je v souladu s příslušnými ustanoveními statutu poslanců a jeho prováděcích opatření“; konstatuje, že zveřejňování těchto informací probíhá individuálně a dobrovolně na vlastní odpovědnost poslanců a že správa Parlamentu neodpovídá za shromažďování poskytnutých informací; vyzývá parlamentní útvary, aby poslance na tuto možnost každoročně upozorňovaly; vyzývá Parlament, aby orgán příslušný k udělení absolutoria pravidelně informoval o tom, kolik poslanců se řídí těmito doporučeními, tak aby bylo vynakládání peněz unijních daňových poplatníků transparentní a odpovědné;
186. připomíná, že poslanci vykonávají svůj mandát svobodně a nezávisle, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 jednacího řádu; zdůrazňuje, že jakýkoli orgán pověřený vypracováním etických pravidel a norem by se měl omezovat na úkoly, které mu byly svěřeny, a musí zajistit, aby jeho doporučení neomezovala svobodný mandát poslanců, ani nebránila jeho výkonu;
187. zdůrazňuje, že příspěvek na všeobecné výdaje představuje paušální příspěvek, a poukazuje na to, že je nutné zajistit nezávislost svobodného mandátu, jak je uvedeno v jednacím řádu; vítá rozhodnutí předsednictva pověřit určitou pracovní skupinu hodnocením fungování příspěvku na všeobecné výdaje v posledních letech a hledáním schůdných možností správy tohoto příspěvku; vyzývá předsednictvo, aby do konce roku 2021 přijalo příslušné rozhodnutí; zdůrazňuje, že správa příspěvku na všeobecné výdaje by neměla vést v případě kanceláře poslanců a správy Parlamentu ke zvýšení byrokracie;
188. upozorňuje na to, že v rozhodnutí předsednictva z roku 2018 o příspěvku na všeobecné výdaje je stanoveno, že předsednictvo ponechá toto rozhodnutí v platnosti do konce roku 2022 a posoudí je na základě zkušeností získaných během 9. volebního období; s politováním konstatuje, že předsednictvo stále ignoruje vůli pléna provést další reformu příspěvku na všeobecné výdaje, jak bylo požadováno při více příležitostech(23), čímž aktivně brání tomu, aby byly výdaje poslanců EP financované z peněz daňových poplatníků Unie transparentnější a odpovědnější; naléhavě vyzývá předsednictvo, aby okamžitě provedlo rozhodnutí pléna uvedená ve zprávách o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2017 a 2018, které zavádějí změny pravidel pro příspěvek na všeobecné výdaje; zdůrazňuje, že žádná nová dobrovolná nebo volitelná opatření zaměřená na zvyšování transparentnosti a finanční odpovědnosti by pro poslance a jejich kanceláře neměla představovat zbytečnou byrokracii;
189. zdůrazňuje, že řádná správa věcí veřejných je založena na řádném finančním řízení a proporcionalitě; vyzývá předsednictvo, aby zohlednilo nákladovou efektivnost a proporcionalitu veškerých dalších investic a přínosů, kterých bylo dosaženo prostřednictvím vynaložení dalších peněz daňových poplatníků a zvýšením byrokracie;
Výroční zpráva o udělených zakázkách
190. připomíná, že ve finančním nařízení je stanoveno, jaké informace o zakázkách udělených Parlamentem je nutné poskytovat rozpočtovému orgánu a veřejnosti; konstatuje, že ve finančním nařízení je stanovena povinnost zveřejňovat udělené zakázky v hodnotě nad 15 000 EUR, tj. ve výši, která odpovídá prahové hodnotě, nad níž je nutno konat výběrové řízení s více nabídkami;
191. konstatuje, že z celkových 225 zakázek udělených v roce 2019 vzešlo 83 (v hodnotě 597,3 milionu EUR) z otevřených nebo omezených řízení a 141 (v celkové hodnotě 208,5 milionu EUR) z vyjednávacího řízení; konstatuje, že celkový počet zakázek udělených v rámci vyjednávacího řízení se zvýšil jak z hlediska procentního podílu z celkové hodnoty udělených zakázek z 6 % v roce 2018 na 26 % v roce 2019, tak z hlediska objemu ze 35,86 milionu EUR v roce 2018 na 208,53 milionu EUR v roce 2019;
192. bere na vědomí následující rozdělení zakázek, které byly uděleny v letech 2019 a 2018, podle jednotlivých druhů, včetně zakázek týkajících se nemovitostí:
Typ zakázky
2019
2018
počet
procento
počet
procento
služby
dodávky
stavební práce
nemovitosti
177
33
13
2
78 %
15 %
6 %
1 %
199
37
12
3
79 %
15 %
5 %
1 %
celkem
225
100 %
251
100 %
Typ zakázky
2019
2018
hodnota (v EUR)
procento
hodnota (v EUR)
procento
služby
581 610 182
72 %
256 374 627
42 %
dodávky
85 741 237
10 %
210 526 209
35 %
stavební práce
135 211 526
17 %
133 431 628
22 %
nemovitosti
4 260 000
1 %
5 039 824
1 %
celkem
806 822 945
100 %
605 372 288
100 %
(výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2019, s. 5)
193. bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2019 a 2018 podle využitého typu řízení, pokud jde o jejich počet a hodnotu:
Typ řízení
2019
2018
počet
procento
počet
procento
otevřené
omezené
vyjednávací
seznam CEI
výjimečné
82
1
141
-
1
36,44 %
0,44 %
62,68 %
-
0,44 %
89
5
155
1
1
35, 46 %
1,99 %
61,75 %
0,40 %
0,40 %
celkem
225
100 %
251
100 %
Typ řízení
2019
2018
hodnota (v EUR)
procento
hodnota (v EUR)
procento
otevřené
omezené
vyjednávací
seznam CEI
výjimečné
595 584 380
1 735 269
208 533 296
-
970 000
74
0
26
-
0
486 039 380
83 433 046
35 859 040
24 221
16 600
80
14
6
0
0
celkem
806 822 945
100%
605 372 288
100%
(výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2019, s. 7)
194. vyjadřuje politování nad tím, že mezi všemi veřejnými zakázkami na nákup zboží a služeb ze strany Parlamentu se 1 369 nabídkových řízení zúčastnil pouze jediný uchazeč; konstatuje, že nabídková řízení s jediným uchazečem představují značnou hrozbu z hlediska řádného vynakládání veřejných prostředků; vyzývá Parlament, aby prozkoumal důvody zjevného nedostatku hospodářské soutěže a přijal nezbytná opatření, která by v budoucnu zabránila nabídkovým řízením s jediným uchazečem;
Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)
195. konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2019 využity následovně(24):
Skupina
2019 (1)
2018
roční prostředky
vlastní zdroje a přenesené prostředky
výdaje
míra využití ročních prostředků
prostředky přenesené do dalšího období
roční prostředky
vlastní zdroje a přenesené prostředky
výdaje
míra využití ročních prostředků
prostředky přenesené do dalšího období
Evropská lidová strana (PPE)
17.139
4.253
16.993
99.15
4.399
18.282
6.690
20.820
113.88
4.152
Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D)
14.611
4.807
13.705
93.80
5.710
15.792
5.863
16.888
106.94
4.767
Renew Europe (dříve Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE))
7.721
1.627
5.510
71.37
3.838
5.823
1.824
6.033
103.61
1.614
Zelení/Evropská svobodná aliance (Verts/ALE)
5.573
1.388
4.585
82.27
2.376
4.478
1.579
4.669
104.27
1.388
Identita a demokracie (ID) (3)
3.244
0
1.629
50.22
1.615
Evropští konzervativci a reformisté (ECR)
6.053
1.946
5.730
94.66
2.270
6.182
2.962
7.200
116.47
1.944
Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL)
4.156
1.110
3.731
89.77
1.535
4.443
1.257
4.590
103.31
1.110
Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) (2)
1.851
1.915
1.508
81.45
0
3.829
1.828
2.725
71.17
1.915
Evropa národů a svobody (ENF) (2)
1.620
653
1.609
99.34
0
3.238
1.094
3.612
111.55
720
nezařazení poslanci
2.019
367
481
23.84
738
1.153
314
537
46.57
442
celkem
63.987
18.067
55.481
86.71
22.482
63.220
23.412
67.073
106.09
18.052
Poznámky k tabulce:
(1)Rok 2019 byl rokem volebním, politické skupiny proto předložily svou účetní závěrku rozdělenou na dvě části, zvlášť za každé pololetí. U politických skupin, které pokračovaly ve své činnosti i po volbách do Evropského parlamentu konaných v roce 2019, představují údaje o ročních prostředcích a výdajích součet za obě pololetí.
(2)V případě politických skupin, které byly po volbách do Evropského parlamentu konaných v roce 2019 rozpuštěny, jsou uvedeny pouze údaje za první pololetí.
(3)V případě politických skupin, které před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 neexistovaly, jsou uvedeny pouze údaje za druhé pololetí.
196. vítá skutečnost, že nezávislí externí auditoři pro politické skupiny vydali v souvislosti s rozpočtovým rokem 2019 pouze výroky bez výhrady;
Evropské politické strany a evropské politické nadace
197. konstatuje, že úřad byl zřízen v roce 2016 a jeho úkolem je posuzovat žádosti o registraci, registrovat nové strany a nadace Unie, sledovat jejich financování a ukládat v případě nedodržování příslušných povinností sankce; bere na vědomí, že tento úřad je od roku 2017 plně funkční;
198. konstatuje, že rok 2018 byl prvním rokem uplatňování všech částí nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014(25), zejména s ohledem na úlohu úřadu; konstatuje, že podle uvedeného nařízení úřad v roce 2019 poprvé přezkoumal účetní závěrku evropských politických stran a nadací za rozpočtový rok 2018;
199. konstatuje, že v rámci voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 úřad společně s GŘ FINS vypracoval soubor zásad, které by evropským politickým stranám umožnily uplatňovat právo na volební kampaň ve volbách do Evropského parlamentu a zároveň stanovily jeho hranice; uznává praktické obtíže způsobené povahou nařízení a zdůrazňuje, že je nutné jej přepracovat; je si vědom automatičnosti sankcí a poukazuje na potřebu jejich větší proporcionality a flexibility;
200. vítá posun úřadu k větší transparentnosti, kdy úřad v roce 2020 poprvé zveřejnil svou výroční zprávu o činnosti za rok 2019, aniž by bylo omezeno její zveřejnění, a kdy se jeho ředitel zúčastnil výročního slyšení, které se konalo dne 16. listopadu 2020 v souvislosti s udělováním absolutoria Parlamentu;
201. vyzývá úřad, aby zajistil, aby byly informace týkající se registrace evropských politických stran a nadací a jejich finanční situace v co největším rozsahu veřejně přístupné, a to uživatelsky vstřícným způsobem a v úplnosti, a aby byly aktualizovány;
202. bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2019 využity následovně(26):
Strana (2019)
zkratka
vlastní zdroje
konečný příspěvek EP (1)
příjmy celkem
příspěvek EP jako % nárokovatelných výdajů (max. 90 %)
výsledný přebytek (k převodu do rezerv nebo schodek)
Evropská lidová strana
PPE
13.433.000
15.184.449
90 %
116.515
Strana evropských socialistů
PSE
1.091.101
8.405.284
9.496.385
9 0%
115.131
Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
ALDE
851.728
4.848.119
5.699.847
90 %
801.704
Evropská strana zelených
539.667
3.471.165
4.010.832
90 %
603.669
Strana evropské levice
EL
312.832
1.772.817
2.085.649
90 %
-
Evropská demokratická strana
EDS
100.944
671.170
772.114
90 %
49.246
Evropská svobodná aliance
EFA
200.053
1.219.623
1.419.676
90 %
55.400
Strana evropských konzervativců a reformistů
ECR
607.157
3.493.333
4.100.490
90 %
158.166
Evropské křesťanské politické hnutí
ECPM
140.512
1.000.214
1.140.726
83 %
-
Strana Identita a demokracie
strana ID
114.250
615.067
729.317
90 %
-
CELKEM
5.709.693
38.929.792
44.639.485
1.899.831
Pozn.:
Pozn.(1): Údaj je složen z druhé části konečného financování za rok 2018 a z první části konečného financování za rok 2019 podle rozhodnutí předsednictva ze dne 18. ledna 2021.
203. bere na vědomí, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2019 využity následovně(27):
Strana (2019)
zkratka
příslušnost ke straně
vlastní zdroje
konečná výše grantu EP
příjmy celkem
grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 95 %)
výsledný přebytek (k převodu do rezerv nebo schodek)
Centrum Wilfrieda Martense pro evropská studia
WMCES
PPE
622.669
5.971.543
7.433.520
95 %
255.171
Nadace pro evropská progresivní studia
FEPS
PSE
662.446
5.142.293
5.906.538
92 %
-
Evropské liberální fórum
ELF
ALDE
202.565
1.798.601
2.114.273
95 %
90.914
Evropská nadace zelených
GEF
EGP
79.513
1.368.333
1.484.738
95 %
-
Transform Europe
TE
EL
110.698
1.096.144
1.217.889
92 %
7.401
Institut evropských demokratů
IED
PDE
23.261
421.786
472.185
95 %
-
Nadace Coppieters
Coppieters
EFA
84.666
534.179
618.845
95 %
38.624
Nový směr – Nadace pro evropskou reformu
ND
ECR
253.558
1.636.452
1.995.962
95 %
-
Sallux
SALLUX
ECPM
23.537
365.590
448.654
95 %
3.282
Association pour l'Identite et Democratie Fondation
nadace ID
strana ID
23.000
436.999
978.653
95 %
-
CELKEM
2.085.913
18.771.920
22.671.257
395.392
204. vítá záměr Komise přezkoumat na konci roku 2021 nařízení (EU, Euratom) 2018/673(28) tak, aby nad rámec úpravy pravidel financování a transparentnosti, která jsou v současnosti hlavním cílem, zjednodušilo podmínky registrace podle článku 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a otevřelo členství všem občanům Unie v zájmu inkluzivnějšího zastoupení politických stran činných na evropské úrovni;
205. se znepokojením bere na vědomí, že několik nadnárodních politických stran, které působí v evropské politice a jsou zastoupeny v Parlamentu, se nemohou oficiálně zaregistrovat jako evropské politické strany kvůli požadavkům uvedeným v nařízení (EU, Euratom) 2018/673, což brání demokratickému zastoupení menších politických stran na evropské úrovni; s ohledem na uvedené skutečnosti navrhuje, aby Komise do konce roku 2021 předložila ambiciózní reformní návrh.
Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
Nařízení Rady (EU) č. 1417/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví vzor průkazu vydávaného Evropskou unií (Úř. věst. L 353, 28.12. 2013, s. 26).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
Usnesení Evropského parlamentu (EU) 2020/1880 ze dne 14. května 2020 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2018, oddíl I – Evropský parlament (bod 115) (Úř. věst. L 417, 11.12.2020, s. 122). Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v Evropské unii (bod 17) (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament, 26. března 2019; Udělení absolutoria za rok 2018: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament, 14. května 2020.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/673 ze dne 3. května 2018, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 114I , 4.5.2018, s. 1).
Udělení absolutoria za rok 2019: souhrnný rozpočet EU – Rada a Evropská rada
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl II – Evropská rada a Rada (2020/2142(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0222/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Rady orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0056/2021),
1. odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2019, oddíl II – Evropská rada a Rada (2020/2142(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl II – Evropská rada a Rada,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0056/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný pro udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. vítá, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2019 („zpráva Účetního dvora“) uvedl, že u Evropské rady a Rady (dále jen „Rada“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
2. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2019 v oblasti zahrnutých správních a jiných výdajů Rady nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly byly účinné;
3. jako všeobecnou připomínku vyslovuje politování nad tím, že kapitola 9 „Správa“ ve zprávě Účetního dvora má dosti omezený záběr a závěry, jakkoli je okruh 5 víceletého finančního rámce „Správa“ považován za oblast výdajů s nízkým rizikem; požaduje, aby se, pokud jde o tuto kapitolu, auditní činnost více soustředila na otázky, které jsou pro Radu vysoce relevantní či dokonce kriticky důležité;
Rozpočtové a finanční řízení
4. podotýká, že rozpočet Rady je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami, budovami, nábytkem, zařízením a různými provozními výdaji; vyjadřuje politování nad tím, že nebyla zvažována dlouhodobá žádost o rozdělení rozpočtu Evropské rady a Rady do samostatného rozpočtu pro každý orgán, z důvodů transparentnosti a pro zlepšení odpovědnosti obou orgánů, a naléhavě vyzývá Radu, jak to učinila již ve svých předchozích usneseních o udělení absolutoria, aby připravila oddělené rozpočty Evropské rady a Rady, s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit odpovědnost a efektivitu výdajů obou orgánů;
5. konstatuje, že v roce 2019 činil celkový rozpočet Rady 581 895 459 EUR (ve srovnání s 572 854 377 EUR v roce 2018 a 561 576 000 EUR v roce 2017), přičemž úhrnná míra plnění dosáhla 92,3 % (oproti 91,9 % v roce 2018 a 93,8 % v roce 2017); bere na vědomí klesající zvýšení rozpočtu o 9 milionů EUR (ve srovnání s 11,3 milionu EUR v roce 2018 a 16,5 milionu EUR v roce 2017), což odpovídá zvýšení o 1,6 % (ve srovnání s 2 % v roce 2018 a 3 % v roce 2017);
6. připomíná, že prostředky přenesené z roku 2018 do roku 2019 činily celkem 56 599 584 EUR, což odpovídá míře přenesení prostředků ve výši 10,7 %, a že tyto prostředky pocházejí především z kategorií, jako jsou počítačové systémy (19,5 milionu EUR), budovy (16,0 milionu EUR) a tlumočení (11,9 milionu EUR); vítá plnění u přenosů prostředků v roce 2019, kde platby dosahovaly celkem 49 240 654 EUR, resp. 87,7 %, včetně plateb za počítačové systémy (18,7 milionu EUR), budovy (12,5 milionu EUR) a tlumočení (10,4 milionu EUR);
7. uznává, že se mírně snížila míra přenesení prostředků, která dosahovala 9,8 % z roku 2019 do roku 2020 (ve srovnání s přenesením ve výši 10,7 % z roku 2018 do roku 2019 a 11,5 % z roku 2017 do roku 2018); připomíná však Radě, že přenesené prostředky představují výjimku ze zásady ročního rozpočtu a měly by odrážet aktuální potřeby; vyzývá Radu, aby se více snažila zamezit nadhodnocování rozpočtu;
8. blahopřeje Radě k úspěšné míře čerpání prostředků na závazky a na platby ve výši 100 % u rozpočtové položky „cestovní výdaje delegací“; konstatuje, že by rovněž čerpány prostředky na závazky ve výši 100 % na rozpočtové položky „Počítačové systémy“ a „Informatika“, ale poukazuje na míru přenosu těchto položek do roku 2020 ve výši 35,4 % respektive 32,9 %;
9. je informován, že počet „institucionálních“ a „jiných“ schůzí činil v roce 2019 7 668 (ve srovnání s 6 338 v roce 2010); konstatuje, že se celkový počet pořádaných schůzí snížil ve srovnání s rokem 2018 o 0,8 % (což odpovídá 65 schůzím), a to proto, že se legislativní činnost v druhém pololetí omezila vlivem voleb do Evropského parlamentu a kvůli zvolení nebo jmenování nových členů do všech orgánů Unie;
10. konstatuje, že ve shodě s poklesem schůzí a i přes 2% navýšení sazby za tlumočnický slot (vyšší o 10 EUR než v roce 2018) se náklady na tlumočení snížily o 11 % (62,2 milionu EUR ve srovnání se 70 miliony EUR v roce 2018) a že tyto náklady pokrývaly 62 480 dnů tlumočení, což je 13% pokles oproti roku 2018;
11. konstatuje, že v roce 2019 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno 1 326 právních aktů (oproti 1 210 v roce 2018, 1 130 v roce 2017 a 825 v roce 2010); souhlasí s tím, že nárůst počtu právních aktů lze vysvětlit především potřebou přijmout co nejvíce aktů před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2019;
12. připomíná Radě, že provádění posouzení dopadů je jedním z klíčových faktorů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů spolu se slibem Rady provést posouzení dopadů ve vztahu k jejím podstatným změnám návrhů Komise; vyjadřuje politování nad tím, že Rada dosud neprovedla žádné posouzení dopadů žádných svých pozměňovacích návrhů;
Interní management, vnitřní kontrola a výkonnost
13. bere na vědomí, v kontextu modernizace, kroky, jež podnikla Rada, pro vytváření plošší struktury řízení, odstraněním určitých úrovní hierarchie, které má za cíl zlepšit komunikaci, usnadnit rozhodování a posílit postavení zaměstnanců tím, že se umožní větší odpovědnost za řešené úkoly; konstatuje zavedení řádně testovaného IT nástroje pro lidské zdroje (SYSPER) a dalších IT nástrojů používaných pro správu celého cyklu služebních cest; oceňuje tyto kroky a vyzývá Radu, aby v těchto krocích pokračovala;
14. bere na vědomí, že je zaveden rámec vnitřní kontroly s cílem poskytovat přiměřenou jistotu o naplňování cílů; vítá skutečnost, že ohledně roku 2019 není ve zprávách o kontrole provedené interním auditorem, Účetním dvorem ani ve stanoviscích výboru pro audit zmiňováno jakékoli zneužití finančních prostředků nebo finanční nesrovnalosti; konstatuje dále, že všechna oddělení uplatňovala řízení rizik prostřednictvím vedení rejstříku rizik obsahujícího informace o zjištěných rizikách, jejich posouzením a řízením vybraných rizik; konstatuje, že v roce 2019 nebyly vykázány žádné kritické úrovně rizika a že žádná významná rizika nebyla naplněna; vítá, že bylo splněno nebo je prováděno 93 % doporučení vydaných v období 2016–2018;
15. vítá zlepšení systémů finančního řízení a výkonnosti Rady, jako např. zahájení projektu integrovaného finančního plánování a plánování činnosti v říjnu 2019, které vedlo k začlenění ročního a víceletého rozpočtového plánování do systému finančního řízení a k vytvoření vazby mezi finančním plánováním a plněním rozpočtu na úrovni činností;
16. konstatuje, že v souvislosti s lepšími peněžními toky činila v roce 2019 průměrná doba úhrady faktur 19 dní, přičemž maximální lhůta činí 30 kalendářních dní;
17. připomíná, že klíčové ukazatele výkonnosti jsou obecně uznávaným nástrojem pro měření výsledků, kterých bylo dosaženo vůči stanoveným cílům; vyzývá Radu, aby poskytla shrnutí svých klíčových ukazatelů výkonnosti a souvisejících výsledků ve svých zprávách o hospodaření;
Lidské zdroje
18. bere na vědomí, že počet pracovních míst v plánu pracovních míst na rok 2019 činil 3 033 míst (ve srovnání s 3 031 místy v roce 2018 a 3 027 místy v roce 2017); vítá snahy o zefektivňování organizace přeměnou 30 míst třídy AST5 na 30 míst třídy AD5 v rámci pokračující modernizace správy; vítá obecně proces modernizace správy s cílem posílit kvalitu organizačního uspořádání Rady a řádné využívání zdrojů;
19. žádá Radu, aby podala zprávu o procesu zjednodušení a zdokonalení postupů v oblasti lidských zdrojů a všech souvisejících opatření, jako např. krocích navazujících na průzkum mezi zaměstnanci, který se uskutečnil na podzim roku 2018, zlepšování profesních příležitostí pro zaměstnance, posilování sdílení zkušeností a znalostí, podpoře moderních komunikačních nástrojů a zajištění prevence v oblasti psychosociálních rizik; vybízí Radu, aby doplnila stávající flexibilní formy organizace práce o ochranu práva zaměstnanců na odpojení;
20. vítá pozitivní akční program generálního sekretariátu Rady pro stážisty se zdravotním postižením, který umožňuje 4 až 6 placených stáží občanům Unie s uznaným zdravotním postižením ročně, a politiku přiměřených opatření Rady, která lidem se zdravotním postižením umožňuje vykonávat práci na rovnoprávném základě s ostatními;
21. vyzývá Radu, aby podala zprávu o svém akčním plánu a opatřeních přijatých k zajištění rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením v Radě pro zajištění rovného postavení žen a mužů, souvisejících postupech, které byly zavedeny, a opatřeních přijatých k dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních hierarchie; vyzývá dále Radu, aby poskytla informace o podílu osob se zdravotním postižením mezi jejími zaměstnanci i o jejich zeměpisné vyváženosti a o opatřeních, jež přijala s cílem zajistit vyváženost;
22. připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví, v němž požaduje, aby ministři a státní tajemníci odpovědní za rovnost žen a mužů vytvořili vyhrazené institucionální fórum pro zajištění důslednějšího začlenění rovnosti žen a mužů do strategií a politických procesů Unie, koordinaci všech souvisejících politik a harmonizaci ochrany práv žen a rovnosti žen a mužů v Unii prostřednictvím meziodvětvového přístupu; zdůrazňuje, že takové specifické uspořádání by představovalo klíčový prvek pro odblokování jednání o hlavních dokumentech týkajících se rovnosti žen a mužů;
23. vyzývá Radu, aby řešila genderovou a zeměpisnou nerovnováhu s cílem zajistit řádné zastoupení státních příslušníků všech členských států, a to i na úrovni řízení;
Střet zájmů, obtěžování, whistleblowing
24. s politováním konstatuje, že neobdržel více informací o vylepšeních týkajících se etické kultury a etických standardů Rady, jako například odkaz na specializované internetové stránky, kde by byla prezentována konkrétní školení na téma etiky úředníků veřejné správy, kodex chování, který se vztahuje na všechny zaměstnance a ve kterém se stanoví očekávání ohledně bezúhonnosti a etických hodnot, interní pokyny k často kladeným dotazům v etických záležitostech nebo postupy pro ochranu oznamovatelů;
25. je si vědom klíčové úlohy Rady při navrhování a jmenování orgánů a institucí Unie, zejména Evropské rady, Komise, Účetního dvora a poradních výborů (Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor); důrazně doporučuje přezkum této úlohy s ohledem na etické zásady přijaté Unií, včetně respektování integrity a důstojnosti; připomíná prohlášení Účetního dvora, že etické chování „přispívá k řádnému finančnímu řízení a ke zvýšení důvěry veřejnosti, které je nezbytné, mají-li mít veřejné politiky úspěch“, a zejména že „jakékoli neetické chování zaměstnanců a členů orgánů EU vyvolává vysokou míru veřejného zájmu a snižuje důvěru v EU“; považuje proto za nezbytné zabránit tomu, aby byli členy orgánů a institucí Unie jmenováni kandidáti, kteří představují riziko poškození pověsti pro celou Unii, jako jsou kandidáti s neetickým chováním, které potvrdil úřad OLAF, nebo kandidáti, proti kterým probíhají soudní řízení;
26. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Rada opakovaně jmenovala kandidáty na členy EÚD i přesto, že plénum Parlamentu v zamítavém hlasování vyjádřilo převážnou většinou hlasů vůči dotčeným kandidátům záporný výrok kvůli tomu, že neměli dostatečné kompetence a nezachovávali osobní nebo politickou nestrannost;
27. je znepokojen, že na oficiálních internetových stránkách Rady chybí kapitola věnovaná etickému rámci, která by obsahovala pravidla, jež by předcházela možným střetům zájmů, odhalovala by je a zamezovala jim; vyzývá Radu, aby se v tomto ohledu sladila s ostatními orgány Unie, například se Soudním dvorem Evropské unie, jenž má zvláštní sekci věnovanou otázkám transparentnosti; vyzývá Radu, aby předložila plán na zavedení takových opatření s jasně stanovenými lhůtami;
28. sdílí znepokojení Účetního dvora nad skutečností, že neexistuje společný etický rámec Unie, který by upravoval práci zástupců členských států v Radě; souhlasí s opakovanými žádostmi Účetního dvora a evropského veřejného ochránce práv o posílení etiky a transparentnosti tohoto orgánu, zdůrazňuje, že je pro Radu, včetně zástupců členských států, kteří v Radě pracují, důležité, aby došlo k harmonizaci etických pravidel a prosazování těch stávajících; připomíná, že je Rada povinna řešit střety zájmů na vysoké úrovni, případy otáčivých dveří a pravidla transparentnosti lobbingu;
29. rozhodně a opakovaně vyzývá Radu, aby předložila kodex chování pro předsedu Evropské rady, v souladu s kodexem chování uplatňovaným v případě Parlamentu a Komise, který umožní mít zavedená pravidla pro schvalování činností souvisejících s legislativou Unie poté, co předseda Evropské rady své místo opustí;
30. zdůrazňuje, že generální sekretariát Rady zaslal dne 21. ledna 2020 dopis delegacím, v němž poskytl informace týkající se profesních činností bývalých vyšších úředníků generálního sekretariátu Rady po odchodu z funkce, v souladu s třetím a čtvrtým odstavcem článku 16 služebního řádu úředníků Evropské unie za rok 2019 včetně prováděcích předpisů;
31. znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad střety zájmů řady zástupců členských států, kteří se podílejí na politických a rozpočtových rozhodovacích procesech; opakovaně uvádí důraznou výzvu Parlamentu Radě, aby zajistila, aby se zástupci členského státu, kteří mají přímý prospěch z dotací Unie prostřednictvím podniků, které vlastní, neúčastnili jednání a hlasování o politice nebo rozpočtu v této oblasti; žádá Radu, aby Parlamentu poskytla informace o nezbytných opatřeních, která byla přijata s cílem zabránit střetu zájmů;
Budovy
32. vítá skutečnost, že byla v roce 2019 provedena konečná platba belgické vládě za projekt budovy Europa, jelikož v roce 2017 nebylo možné podepsat související závěrečný akt o prodeji; konstatuje, že prostředky ve výši 4,1 milionu EUR přenesené z roku 2017 do roku 2018 na základě rozhodnutí, které byly řádně přiděleny v roce 2018, ale nezaplaceny, byly přeneseny do roku 2019 na platby;
33. opakovaně vyjadřuje znepokojení nad alarmujícími informacemi o stavbě nové budovy Europa, které se objevují v médiích; vyzývá Radu, aby provedla důkladné šetření týkající se hlavního dodavatele a celého řetězce subdodavatelů (kterých je podle sdělovacích prostředků až dvanáct) a pracovních podmínek pracovníků a aby Výboru EP pro rozpočtovou kontrolu předala všechna zjištění;
34. vítá úsilí Rady o snížení své environmentální stopy ve svých budovách, které jsou registrovány v rámci evropského systému pro řízení podniků a audit (EMAS) z hlediska ochrany životního prostředí od roku 2016; vítá zveřejnění podrobného environmentálního prohlášení v říjnu 2020 na základě údajů z roku 2019;
Digitalizace
35. konstatuje, že odbor digitálních služeb (SMART) Rady poskytoval rozsáhlou škálu služeb Radě a že byly provedeny značné investice do rozvoje nových nástrojů, jako například systému pro správu překladů, nástroje pro tiskové konference, třístranného tabulkového editoru pro vytváření a správu třístranných tabulek, nástroje EDiT pro společné vytváření a úpravu legislativních textů, eAgendy a dalších technických platforem;
36. vybízí Radu, aby používala technologie s otevřeným zdrojovým kódem s cílem zabránit proprietárním uzamčením, zachovat kontrolu nad vlastními technickými systémy, poskytnout silnější záruky ochrany soukromí a údajů uživatelů a zvýšit bezpečnost a transparentnost pro veřejnost;
37. vybízí Radu, aby se řídila doporučeními evropského inspektora ochrany údajů znovu vyjednat interinstitucionální licenční dohodu a smlouvu o provádění, podepsané mezi orgány EU a Microsoftem v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální svrchovanosti, zabránit proprietárnímu uzamčení a nedostatečné kontrole a zajistit ochranu osobních údajů;
Transparentnost
38. bere na vědomí skutečnost, že návrh pokynů pro osvědčený postup pro předsednictví týkající se sponzorování byl zaslán dne 29. června 2020 generálním sekretariátem Rady delegacím v návaznosti na schválení doporučení evropské veřejné ochránkyně práv Radou, pokud jde o pokyny pro členské státy v souvislosti se sponzorováním a pravidelné připomínky Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu; znovu opakuje, že střet zájmů poškozuje dobré jméno Rady a celé Unie;
39. konstatuje, že se očekává, že členské státy budou financovat svá vlastní předsednictví Rady, a vyjadřuje politování nad tím, že se uchylují k podnikovému sponzorství, aby pokryly některé své náklady; je velmi znepokojen možným poškozením dobré pověsti, které by tato praktika mohla způsobit Radě a Unii; naléhavě žádá předsednictví, aby se neuchylovala k podnikovému sponzorství na úhradu výdajů, a žádá v této souvislosti Radu, aby zvážila zahrnutí předsednictví do rozpočtu;
40. vybízí Radu, aby příslušným předsednictvím náležitě poskytovala poradenství a aby vypracovala za tím účelem jasná a transparentní pravidla pro sponzorování, přičemž by měla věnovat zvláštní pozornost možnému střetu zájmů v případech, kdy má korporátní sektor na rozhodnutích přijatých Radou výslovný zájem; naléhavě vyzývá Radu, aby neodkladně dosáhla pokroku ohledně těchto pokynů a zejména reagovala na jejich v současnosti nezávaznou povahu;
41. připomíná, že veřejná ochránkyně práv zahájila v roce 2017 šetření (OI/2/2017) ohledně transparentnosti legislativní činnosti Rady, s cílem umožnit občanům legislativní proces v Unii snadněji sledovat; vítá, že evropská veřejná ochránkyně práv nedávno kladně přijala nové kroky Rady na podporu transparentnosti, jako například aktivní uveřejňování zpráv o pokroku ve vyjednávání o návrzích právních předpisů, které je plně v souladu s návrhem, který veřejná ochránkyně práv učinila v návaznosti na svá šetření a na požadavky vyslovené v posledních usneseních o udělení absolutoria;
42. připomíná, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU návrhy veřejné ochránkyně práv k transparentnosti legislativního procesu v naprosté většině podpořil a požaduje, aby Rada dále zlepšila transparentnost legislativního procesu, konkrétně zaznamenáváním a uveřejňováním postojů členských států a zpřístupňováním většího množství dokumentů z třístranných jednání; naléhavě vyzývá Radu, aby zvýšila své úsilí o transparentnost, mimo jiné zveřejňováním pracovních dokumentů Rady ve strojově čitelném formátu; vyzývá Radu, aby podala zprávu o dalších opatřeních přijatých s cílem zvýšit transparentnost právních předpisů;
43. upozorňuje na rozhodnutí veřejné ochránkyně práv ve věci 1946/2018/KR, ve kterém veřejná ochránkyně práv požádala generální sekretariát Rady o uchovávání úplného záznamu z veškerých schůzek mezi lobbisty a předsedou Evropské rady nebo členy jeho kabinetu; rozhodně podporuje prohlášení veřejné ochránkyně práv, že by se členové kabinetu předsedy měli setkávat pouze se zástupci zájmových skupin, kteří jsou registrováni v rejstříku transparentnosti, či se případně účastnit jejich akcí; je znepokojen tím, že toto prohlášení zůstává bez povšimnutí, a vyzývá k odpovědi veřejné ochránkyni práv;
44. je potěšen, že tři orgány, Parlament, Rada a Komise, znovu vyjádřily svou společnou ambici dosáhnout dohody na rejstříku transparentnosti tří orgánů za účelem posílení transparentnosti interakcí se zástupci zájmových skupin; blahopřeje Radě k pozitivním krokům a dalším úspěchům dosaženým v rámci německého předsednictví, které vedly k politické dohodě o povinném rejstříku transparentnosti dne 15. prosince 2020, a vybízí všechny zúčastněné aktéry, aby podepsali interinstitucionální dohodu, kterou schválil Parlament dne 27. dubna 2021, aby se rejstřík stal povinný, včetně začlenění Rady; naléhavě vyzývá Radu, aby rozšířila oblast působnosti dohody tak, aby se lobbisté povinně zaregistrovali s cílem setkat se s velvyslanci současného a nadcházejícího předsednictví, jakož i s jejich zástupci ve Výboru stálých zástupců (Coreper), s generálním tajemníkem Rady a s generálními řediteli;
45. konstatuje, že bylo veřejné ochránkyni práv podáno sedm stížností a konalo se jedno strategické šetření, a přitom se všechny stížnosti týkaly transparentnosti; bere na vědomí, že z těchto sedmi stížností měla ve dvou případech veřejná ochránkyně práv za to, že se jednalo o případy nesprávného úředního postupu; konstatuje, že jeden případ byl uzavřen, a dva byly považovány za případy, které nezpůsobují nesprávný úřední postup, zatímco zbývající dvě stížnosti jsou stále ještě nevyřízené; konstatuje, že v tomto šetření, které se týkalo transparentnosti subjektů zapojených do přípravy zasedání Euroskupiny, veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že Rada přijala kroky ke zlepšení své politiky transparentnosti, a rozhodla uzavřít toto strategické šetření;
Komunikace
46. souhlasí, že zlepšení dostupnosti internetových stránek Rady, které bylo součástí doporučení externího auditu v roce 2018, mělo v roce 2019 prioritu; vítá jako jeden z povzbudivých výsledků skutečnost, že tzv. „webové stránky politik“, které nabízejí souvislosti k hlavním iniciativám a právním předpisům projednávaným v Radě, tvořily nejrychleji se rozvíjející sekci internetových stránek;
47. vítá skutečnost, že vylepšení měla za následek lepší uživatelskou zkušenost s internetovými stránkami pro osoby se zdravotním postižením měřeno skórem dostupnosti, které se zvýšilo ze 47 % na konci roku 2018 na 67 % v roce 2019; konstatuje, že zbývající doporučení auditu, která se vztahují především k uživatelské zkušenosti a normám pro vytváření obsahu, budou provedena v roce 2020; žádá Radu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria dále informovala o výsledcích doporučení auditu, zejména pokud jde o přístup osob se zdravotním postižením;
48. konstatuje, že infrastruktura a výrobní zařízení Rady pro audio-vizuální vysílání byly v roce 2019 dále vylepšeny s cílem zvýšit účinnost operací a zajistit, aby tato infrastruktura byla připravená na budoucí vývoj a byla odolnější, a bylo tak možné zvládnout narůstající objem pokrytí videem;
Úloha Rady při jmenování evropských žalobců do Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)
49. připomíná, že v letech 2019 a 2020 jmenovaly vnitrostátní předvýběrové výbory kandidáty na hodnocení a evropská výběrová komise rozhodovala o kvalifikaci 22 evropských žalobců, kteří by měli být jmenováni do Úřadu evropského veřejného žalobce v roce 2020; připomíná, že podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1696(6) evropská výběrová komise hodnotí kandidáty a předává Radě žebříček, který Rada zohlední;
50. připomíná, že v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2020/1117(7) se uvádí, že pokud jde o „kandidáty nominované Belgií, Bulharskem a Portugalskem, Rada se neřídí nezávazným preferenčním pořadím výběrové komise, na základě odlišného posouzení zásluh těchto kandidátů, které bylo provedeno v příslušných přípravných orgánech Rady“;
51. připomíná, že dne 27. července 2020 zveřejnilo Rakousko, Estonsko, Lucembursko a Nizozemsko prohlášení zdůrazňující, že „je třeba se vyhnout soutěži mezi žebříčky vnitrostátních výběrových komisí a žebříčkem evropské výběrové komise, což by mohlo ohrozit evropskou složku postupu jmenování“;
52. vyjadřuje politování nad tím, že Rada od července do září 2020 řádně nezodpověděla několik parlamentních otázek k písemnému zodpovězení a požádala Radu, aby vysvětlila, proč se rozhodla neřídit se doporučeními evropské výběrové komise, a požádala o informace k postupu posouzení, jak se došlo k rozhodnutí neřídit se doporučeními evropské výběrové komise;
53. je velmi znepokojen odhaleními sdělovacích prostředků, že portugalská vláda poskytla Radě nesprávné informace o titulu a zkušenostech kandidáta zařazeného evropskou výběrovou komisí na druhé místo žebříčku, což vedlo k jeho jmenování portugalským evropským žalobcem;
54. připomíná, že evropští žalobci musí být nezávislí a jakékoli podezření na zásah vnitrostátní vlády ve prospěch kandidáta proti doporučení evropské výběrové komise by mělo závažný negativní dopad na pověst, integritu a nezávislost Úřadu evropského veřejného žalobce jako instituce;
Aktuální stav v otázce odmítnutí udělení absolutoria
55. zdůrazňuje pravomoc Parlamentu udělovat absolutorium podle článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a příslušných ustanovení finančního nařízení a jednacího řádu Parlamentu tak, jak byly dosud interpretovány a prováděny, konkrétně pravomoc udělovat absolutorium, aby byla zachována a zajištěna transparentnost a demokratická odpovědnost vůči daňovým poplatníkům v Unii;
56. konstatuje, že v průběhu téměř dvaceti let vytvořil Parlament praktický způsob udělování absolutoria všem orgánům, institucím, úřadům a agenturám Unie;
57. poukazuje na judikaturu Soudního dvora Evropské unie o právu daňových poplatníků a veřejnosti na aktuální informace o využívání veřejných prostředků;
58. opakuje, že otevřenost a transparentnost unijní správy i ochrana finančních zájmů Unie vyžadují otevřený a transparentní postup udělování absolutoria, kdy by měl být každý orgán Unie zodpovědný za rozpočet, který plní, v souladu s článkem 59 finančního nařízení;
59. znovu opakuje, že je třeba zlepšit spolupráci mezi orgány v rámci postupu udělování absolutoria prostřednictvím memoranda o porozumění mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci mezi Evropským parlamentem a Radou během každoročního postupu udělování absolutoria;
60. zdůrazňuje, že podle článku 13 Smlouvy o Evropské unii jedná každý orgán v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými a orgány mezi sebou loajálně spolupracují;
61. připomíná potíže, s nimiž se až doposud opakovaně setkával při postupech udělování absolutoria kvůli tomu, že Rada nespolupracovala, a připomíná, že Parlament odmítl udělit generálnímu tajemníkovi Rady absolutorium za rozpočtové roky 2009 až 2019;
62. zdůrazňuje, že současná situace, kdy Parlament může kontrolovat pouze zprávy Účetního dvora a evropského veřejného ochránce práv, jakož i informace na internetových stránkách Rady, ale během každoročního postupu udělování absolutoria nedostává od Rady písemné či ústní odpovědi, znemožňuje Parlamentu přijímat informovaná rozhodnutí o udělování absolutoria, což má dlouhodobý negativní účinek na oba orgány a znevěrohodňuje se tím postup politické kontroly nad správou rozpočtu;
63. zdůrazňuje potřebu opětovně zahájit jednání s Radou s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivé dohody, která by tuto patovou situaci konečně překonala;
64. opakuje, že vyjednávací tým Parlamentu byl schválen a že dne 25. května 2020 zaslal Výbor EP pro rozpočtovou kontrolu dopis generálnímu tajemníkovi Rady, v němž se navrhuje, aby byla zahájena jednání;
65. je i nadále přesvědčen, že dohoda v této věci je možná, a žádá proto Radu, aby tato jednání znovu bez zbytečných odkladů zahájila s cílem nalézt řešení, které respektuje právo občanů na odpovědnost orgánů;
66. konstatuje, že je třeba rozlišovat mezi různými úlohami příslušných orgánů v postupech udělování absolutoria; zdůrazňuje, že Parlament neakceptuje, že tyto dva orgány mají rovnocennou a reciproční úlohu, pokud jde o postup udělování absolutoria;
67. pokud jde o zvláštní úlohu Rady jakožto orgánu, který vydává doporučení k postupu udělování absolutoria, opakuje své žádosti Radě, aby vydala doporučení k udělení absolutoria ostatním orgánům Unie;
68. uznává, že další pozitivní vývoj tohoto procesu přerušila pandemie COVID-19; s obavami však konstatuje, že na podzim roku 2020 všechny pokusy ze strany Parlamentu o schůzku za účelem úvodní předběžné výměny informací s Radou selhaly;
69. zdůrazňuje, že dokud nebudou mezi oběma stranami probíhat jednání, Parlament své stanovisko nezmění, a že vzájemná jednání jsou nutnou podmínkou pro vyřešení tohoto problému;
70. připomíná prohlášení místopředsedkyně Komise Věry Jourové a komisaře Johannese Hahna, kteří během slyšení v Parlamentu v roce 2019 přislíbili, že jsou ochotni se touto otázkou zabývat, aby přispěli k transparentnějšímu plnění rozpočtu Rady; domnívá se, že by mohla být rozšířena příslušná jednání, aby do nich mohla být zahrnuta i Komise, aby měl Parlament k dispozici potřebné informace o tom, jak Rada plní svůj rozpočet;
71. poznamenává, že mnoho sdělení a dokumentů je k dispozici pouze v angličtině; rovněž konstatuje, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje, aby Rada dodržovala zásady, práva a povinnosti zakotvené v Listině základních práv a v nařízení č. 1/1958, jakož i ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto Radu, aby zvýšila počet zaměstnanců překladatelských a tlumočnických útvarů, a zajistila tak lidské zdroje nezbytné k dodržování mnohojazyčnosti.
Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1696 ze dne 13. července 2018 o pravidlech fungování výběrové komise podle čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 282, 12.11.2018, s. 8).
Nařízení Rady (EU) 2020/1117 ze dne 27. července 2020 o jmenování evropských žalobců Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 244, 29.7.2020, s. 18).
Udělení absolutoria za rok 2019: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr Evropské unie
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl IV – Soudní dvůr Evropské unie (2020/2143(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0223/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Soudního dvora Evropské unie orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0064/2021),
1. uděluje absolutorium tajemníkovi Soudního dvora za plnění rozpočtu Soudního dvora Evropské unie na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Soudnímu dvoru Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl IV – Soudní dvůr Evropské unie (2020/2143(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl IV – Soudní dvůr Evropské unie,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0064/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2019 uvedl, že v případě Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr EU“) nezjistil v souvislosti s auditovanými oblastmi činnosti, tj. s lidskými zdroji a zadáváním zakázek, žádné závažné nedostatky;
2. vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2019 v oblasti správních a jiných výdajů Soudního dvora EU nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly byly účinné;
3. jako obecnou připomínku vyslovuje politování nad tím, že kapitola 9 „Správa“ ve výroční zprávě Účetního dvora má dosti omezený záběr a závěry, jakkoli je okruh 5 víceletého finančního rámce „Správa“ považován za oblast výdajů s nízkým rizikem; požaduje, aby se auditní činnost týkající se této kapitoly více soustředila na otázky, které jsou pro Soudní dvůr EU vysoce relevantní, či dokonce kriticky důležité;
4. konstatuje, že rozpočet Soudního dvora EU činil 429 468 936 EUR (410 025 089 EUR v roce 2018 a 399 344 000 EUR v roce 2017) a že míra plnění byla 98,7 % (oproti 99,18 % v roce 2018 a 98,69 % v roce 2017); konstatuje vysokou míru plnění v hlavě 1 (osoby pracující v orgánech) i hlavě 2 (budovy, zařízení a různé provozní výdaje), která dosahuje 98,4 % (oproti 99 % v roce 2018 a 98,6% roce 2017) v případě hlavy 1 a 99,6 % (oproti 99,8 % v roce 2018 a 98,1 % v roce 2017) v případě hlavy 2;
5. bere na vědomí, že téměř 75 % rozpočtových prostředků Soudního dvora EU bylo vyčleněno na výdaje na členy a zaměstnance (hlava 1) a téměř 25 % na výdaje na infrastrukturu (hlava 2), zejména na budovy a informační technologie; konstatuje, že prostředky přenesené z roku 2018 do roku 2019 dosahují výše 21 092 468 EUR (hlavně z položky budov, kde činí 15 038 328 EUR), z nichž 87,21 % bylo v roce 2019 použito oproti 85,45 % v roce 2018;
6. se znepokojením bere na vědomí, že Soudní dvůr EU stále nadhodnocuje některé závazky, jak se uvádí již v usnesení o udělení absolutoria z roku 2017: v rozpočtové položce 104 „pracovní cesty pro členy“ bylo na závazky přiděleno 299 750 EUR oproti 34 340 EUR na platby; v rozpočtové položce 162 „pracovní cesty osob pracujících v orgánu“ bylo na závazky přiděleno 498 500 EUR oproti 272 898 EUR na platby; v rozpočtové položce 106 „školení pro členy“ bylo na závazky přiděleno 270 065 EUR oproti 164 263 EUR na platby a v rozpočtové položce 1612 „školení osob pracujících v orgánu“ bylo na závazky přiděleno 1 528 061 EUR oproti 706 717 EUR na platby; konstatuje však, že z přenesených závazků byly v roce 2020 vyplaceny značné částky; vyzývá Soudní dvůr EU, aby nadále usiloval o řádné finanční řízení v případě všech rozpočtových položek, aby se zamezilo výrazným rozdílům mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;
Lidské zdroje
7. konstatuje, že v roce 2019 bylo v Soudním dvoře EU zaměstnáno 2 256 osob (ve srovnání s 2 217 v roce 2018 a 2 180 v roce 2017); konstatuje, že rozčlenění pracovních míst podle oblasti činnosti zůstává podobné jako v předchozích letech, kdy téměř 85 % pracovních míst je vyhrazeno pro soudní a lingvistické činnosti; konstatuje, že pokud jde o míru obsazenosti pracovních pozic, ta zůstává na velmi vysoké úrovni, přibližně 97 % v roce 2019, obdobné roku 2018; konstatuje však určité obtíže v oblasti náboru nových pracovníků, kvůli omezenějším příležitostem ke kariérnímu postupu, a nízkou úroveň základních platů u nástupních platových tříd, ve srovnání s vysokými životními náklady v Lucemburku; opakuje své znepokojení nad narůstajícím problémem rozdílu v kupní síle, s nímž se potýkají unijní úředníci vyslaní do Lucemburska;
8. podtrhuje důležitost řešení nevyváženého zastoupení žen a mužů v kolegiu soudců; zdůrazňuje závazek Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu k vyváženému zastoupení žen a mužů; bere však na vědomí skutečnost, že snahy v oblasti rovných příležitostí jsou ve stále větší míře viditelné na administrativní úrovni, kde podíl žen ve středním vedení činí 41 % a ve vyšším vedení 40 %; konstatuje, že v celkovém počtu zaměstnanců činí rozložení 39 % mužů a 61 % žen a v případě zaměstnanců ve funkční skupině AD je rozložení 46 % mužů a 54 % žen;
9. zdůrazňuje nutnost zlepšení zeměpisné vyváženosti zaměstnanců, zejména na vedoucích pozicích, vzhledem k tomu, že v polovině roku 2020 pocházelo z členských států, které se připojily k Unii od května 2004, 15 z celkového počtu 58 vedoucích oddělení (25,8 %) a pouze 2 z celkového počtu 15 ředitelů (13,3 %) (ve srovnání z 15 z celkového počtu 57 vedoucích oddělení a 2 z celkového počtu 13 ředitelů v roce 2018); vyzývá Soudní dvůr EU, aby své úsilí v tomto ohledu zesílil tím, že bude podporovat přihlášky uchazečů, jejichž státní příslušnost je nedostatečně zastoupena, a aby využíval interinstitucionální výměny;
10. žádá oddělení pro rovné příležitosti a rozmanitost Soudního dvora EU, aby posoudilo možnosti dalšího posílení a integrace zásady rovných příležitostí při náboru, odborné přípravě, profesním rozvoji a v rámci pracovních podmínek, jakož i za účelem zvýšení informovanosti zaměstnanců o těchto aspektech;
11. se znepokojením konstatuje vysoký počet případů vyhoření, které byly hlášeny v rámci Soudního dvora EU v posledních letech; vítá skutečnost, že v roce 2019 Soudní dvůr EU podnikl několik opatření zaměřených na prevenci a řešení případů vyhoření, jako například zaměstnání psychologa, školení pro zaměstnance a povinné vzdělávací programy pro vedoucí pracovníky, jejichž významnou složkou jsou otázky vytváření dobrých životních podmínek zaměstnanců; domnívá se, že jakákoli rozhodnutí týkající se rozpočtových škrtů a opatření snižování počtu zaměstnanců by měla být ve shodě se zásadou zachování vysoké kvality výstupů, respektovat dobré životní podmínky a spokojenost zaměstnanců a zohledňovat neustále se zvyšující pracovní zatížení Soudního dvora EU za posledních deset let; naléhavě vyzývá Soudní dvůr, aby pečlivě monitoroval účinnost nově zavedených opatření, jež mají řešit zvyšující se pracovní zátěž, a vynaložil větší úsilí, aby zabránil vyhoření; vybízí Soudní dvůr, aby doplnil stávající flexibilní formy organizace práce o ochranu práva zaměstnanců na odpojení;
12. vítá kroky přijaté Soudním dvorem EU za účelem posouzení toho, zda je pracovní zatížení rozloženo přiměřeně mezi jednotlivé skupiny a zaměstnance s cílem snížit počty případů vyhoření a zvýšit účinnost; konstatuje, že odpovědnost za přidělování případů se zohledněním současného a očekávaného pracovního zatížení mají předsedové Soudního dvora a Tribunálu; vyzdvihuje skutečnost, že byly zpřístupněny nástroje, které umožní správně posoudit situaci, včetně analýzy pracovního zatížení prováděné každých šest týdnů; konstatuje, že v případě administrativních služeb sledují vedoucí pracovníci – se zohledněním neustálého nárůstu pracovního zatížení a omezených zdrojů – pracovní zatížení a jeho rozložení mezi jednotlivé zaměstnance průběžně, aby byli schopni provést nezbytné úpravy;
13. je znepokojen tím, že jen 48,5 % stáží u Soudního dvora EU v roce 2019 bylo placených; konstatuje však, že se tento podíl zvýšil oproti roku 2018, kdy byl 31,7 %; konstatuje, že rok 2019 byl rokem přechodu směrem k postupnému zavedení nového režimu (rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 3. prosince 2018, kterým se stanoví možnost přijmout stážisty placené orgány); bere na vědomí odhad, že za rok 2020 bude Soudní dvůr EU odměňovat 75 % svých stážistů; konstatuje, že všechny stáže zrušené v souvislosti s krizí COVD-19 byly neplacené stáže; naléhavě vyzývá Soudní dvůr EU, aby zaměstnával své stážisty na základě placených smluv a poskytoval příspěvky pokrývající minimálně životní náklady, s výjimkou případů, kdy jsou stážisté placeni z jiných zdrojů, na základě interinstitucionálních dohod uzavřených Soudním dvorem EU;
14. konstatuje s uspokojením, že se v roce 2019 připojilo k Tribunálu sedm dalších soudců v rámci třetí a závěrečné fáze strukturální reformy, která byla přijata v roce 2015, což vedlo ke zdvojnásobení počtu soudců Tribunálu;
15. konstatuje, že v roce 2019 opustilo Soudní dvůr 5 členů a přišli 4 noví členové a Tribunál opustilo 8 členů a přišlo 14 nových členů; bere na vědomí, že Tribunál má nyní 52 soudců, což vyplývá z rozhodnutí postupně zvýšit počet soudců na dvojnásobek; připomíná, že Účetní dvůr do kontroly v roce 2017 nezahrnul kvalitu soudních rozhodnutí a pokračující reformu Tribunálu, avšak že odkázal na čl. 3 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2015/2422, v němž se uvádí, že „do 26. prosince 2020 musí Soudní dvůr podat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o fungování Tribunálu, která se zaměří zejména na efektivnost Tribunálu, nezbytnost a účinnost navýšení počtu soudců na 56, využití a účinnost zdrojů a zřizování dalších specializovaných senátů nebo další strukturální změny(6)”;
16. žádá Soudní dvůr EU, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o jakýchkoli vylepšeních v oblasti účinnosti administrativních postupů, která jsou podle všeho nezbytná v podmínkách stále se zvyšujícího pracovního zatížení; znovu opakuje nezbytnost průběžných reforem, které musí zajistit, aby byl Soudní dvůr EU dobře vybaven pro reakci na budoucí výzvy, a k posílení své celkové výkonnosti, aby se předešlo zbytečným zpožděním ve vyřizování případů;
Politika v oblasti etiky a bezúhonnosti
17. vítá změny interního právního rámce týkajícího se cest členů, zejména pokud jde o využívání služebních vozidel a řidičů; konstatuje, že využití řidiče je nyní možné jen ve dvou konkrétních případech: předem schválené služební cesty vykonávané členy pro účely vnějších činností (předpisy upravující tyto služební cesty nestanoví žádnou situaci, pokud neexistují výjimečné okolnosti, kdy by řidič mohl být požádán, aby cestoval do země původu člena nebo nějaké jiné země, aniž by ve vozidle cestoval člen) a cesty, které si vynutí zvláštní okolnosti (zdravotní nebo lékařské důvody, důvody bezpečnosti nebo zabezpečení a případy vyšší moci);
18. konstatuje, že v roce 2019 byl zaevidován jeden případ podezření na obtěžování a že byl konstatován závěr, že podezřelé skutečnosti nepředstavují obtěžování, jak je definováno v článku 12a služebního řádu; konstatuje, že v roce 2019 bylo uzavřeno jedno šetření v návaznosti na stížnosti na obtěžování zaměstnanci a že tento případ byl zpracován prostřednictvím správního šetření vedeného bývalým soudcem Soudu pro veřejnou službu; konstatuje, že nebyly obdrženy žádné další stížnosti a že nevznikly žádné výdaje v souvislosti se správou soudního případu ani výdaje v souvislosti s rozhodnutími; konstatuje s uspokojením, že pravidla a postupy proti obtěžování jsou zveřejněny na intranetu Soudního dvora EU s cílem podporovat pracovní prostředí založené na respektu a předcházet jakýmkoli formám obtěžování;
19. konstatuje, že v roce 2019 se vyskytl jeden případ whistleblowingu, který byl nakonec také prvním podnětem k uplatnění pravidel Soudního dvora EU týkajících se whistleblowingu přijatých v roce 2017; vítá skutečnost, že tento případ ukázal, že pravidla „vyhovují svému účelu“; konstatuje, že nebylo považováno za nezbytné informovat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), neboť informace, které měl Soudní dvůr EU k dispozici, umožnily, aby byla přijata patřičná rozhodnutí; žádá však Soudní dvůr EU, aby o tomto případu informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
20. vítá školení nazvané „Pravidla profesní etiky“ realizované v roce 2019, kterého se zúčastnilo 63 zaměstnanců; konstatuje, že toto školení bylo zorganizováno s cílem informovat nové a další zaměstnance o jejich povinnostech podle služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců; konstatuje s uspokojením, že se kurzy týkaly témat jako obtěžování, whistleblowing, předcházení střetu zájmů a dalších etických otázek; vítá, že whistleblowing a střety zájmů byly zařazeny i do obsahu finančního školení; vybízí Soudní dvůr EU, aby i nadále poskytoval toto školení systematicky pro nově příchozí a pravidelně pro ostatní zaměstnance; vyzývá Soudní dvůr EU, aby podporoval další vzdělávání podobného typu;
21. konstatuje, že co se týká případů týkajících se stížností předložených evropské veřejné ochránkyni práv, k 1. lednu 2019 byly projednávány dva případy a jeden případ byl v roce 2019 zaregistrován; vítá skutečnost, že všechny tyto tři případy byly uzavřeny v roce 2019, přičemž evropská veřejná ochránkyně práv v žádném z nich neshledala, že by se jednalo o nesprávný úřední postup;
22. vítá vytvoření oddělení pro rovné příležitosti a rozmanitost v rámci ředitelství pro lidské zdroje a personální správu, jehož cílem je rozvíjet a provádět politiku, která věnuje zvláštní pozornost začlenění zásad rovných příležitostí a rozmanitosti do různých postupů řízení lidských zdrojů; žádá Soudní dvůr EU, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria předložil zprávu o provádění a o výsledcích této činnosti;
23. je znepokojen, že Soudní dvůr EU nebyl schopen poskytnout informace o svých vnitřních postupech týkajících se efektu „otáčivých dveří“ pro vrcholné pracovníky; připomíná požadavek parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu, aby v tomto ohledu neprodleně stanovil a zveřejnil přísná pravidla; připomíná také iniciativu evropské veřejné ochránkyně práv z roku 2018 ohledně nejlepšího provádění ustanovení služebního řádu v otázce efektu „otáčivých dveří“;
24. bere na vědomí platná pravidla upravující zaměstnávání členů Soudního dvora EU po skončení funkčního období; konstatuje, že kodex chování stanoví různé typy omezení, například tříletou čekací lhůtu, během které nesmí bývalí členové zastupovat strany v řízeních před Soudním dvorem EU; konstatuje dále, že bývalí členové nesmí být nijak zapojeni do řízení, která dosud probíhají před soudem, jehož byli členy, ani do řízení v souvislosti s jinými řízeními, ať už probíhajícími či uzavřenými, jimiž se jako členové uvedeného soudu zabývali;
25. vítá skutečnost, že Soudní dvůr EU na základě požadavku parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu na své internetové stránce zveřejnil seznam externích činností svých členů; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly v zájmu transparentnosti uvedeny další podrobné informace týkající se například účelu, data, místa a nákladů na cestovné a stravu ve vztahu k uvedeným akcím a dále toho, zda náklady platil Soudní dvůr EU nebo třetí strana; konstatuje, že účast na vnějších činnostech podléhá předchozímu schválení, musí spadat do rozsahu povinností členů v souvislosti se šířením povědomí o judikatuře a musí být v souladu s podmínkami stanovenými kodexem chování;
26. vyzývá Soudní dvůr EU, aby zesílil své úsilí o dokončení obecného balíčku opatření souvisejících s kodexem chování zaměstnanců; připomíná, že zatím poslední revidovaná verze kodexu chování členů nabyla účinnosti dne 1. ledna 2017; opakuje, že jsou zapotřebí podrobná ustanovení upravující otázky, jako je střet zájmů, činnosti mimo Soudní dvůr EU, profesní působení po skončení funkčního období a výdělečná činnost manželů či manželek; konstatuje, že zvýšený objem práce v důsledku aktuální zdravotní situace proces pozdržel;
27. je znepokojen tím, že prohlášení o finančních zájmech má nadále povahu čestného prohlášení; vyzývá Soudní dvůr EU, aby urychlil proces zkoumání toho, zda by bylo možné tento mechanismus zdokonalit s ohledem na zásadu soudní nezávislosti, a aby podal zprávu zpět Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu; konstatuje, že každý člen podává při nástupu do funkce prohlášení o finančních zájmech, které dle potřeby aktualizuje; konstatuje, že předseda každého soudu zkoumá prohlášení ve snaze vyhnout se střetům zájmů při přidělování případů jednotlivým soudcům zpravodajům; opakuje však, že posouzení prohlášení o finančních zájmech a existence střetu zájmů by mělo být úkolem třetí nezávislé strany;
28. vítá ochotu Soudního dvora EU zajistit větší transparentnost; vybízí Soudní dvůr EU k tomu, aby na své internetové stránce zveřejnil životopisy členů, a vyzývá jej, aby věnoval pozornost přístupům, které v této oblasti uplatňují jiné orgány a členské státy;
Budovy a bezpečnost
29. vítá skutečnost, že byla v červenci 2019 uvedena do provozu 5. rozšířená část paláce Soudního dvora včetně nové věže C; bere na vědomí, že celková podlahová plocha činí 42 631 m², z čehož zhruba 14 850 m² představují kancelářské prostory, díky čemuž mohl Soudní dvůr EU ukončit nájemní smlouvu na předchozí budovu, kterou si v posledních letech pronajímal ve čtvrti Kirchberg; bere na vědomí, že došlo ke změnám v rozvržení kanceláří, v návaznosti na průzkum ohledně uspořádání „open space“, přičemž tyto změny přinesly uspokojivý výsledek a umožnily Soudnímu dvoru EU zajistit vhodná řešení pro útvary a zaměstnance;
30. žádá Soudní dvůr EU, aby předložil zprávu o výsledcích zjištění příslušných výborů pro rovné příležitosti (Intercopec) týkajících se otázky zdravotního postižení a možných zlepšení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo s jiným zdravotním postižením, včetně nouzové evakuace těchto osob, což zahrnuje přiměřené úpravy budov Soudního dvora EU, pokud jde o přístup a odpovídající vybavení kanceláří;
31. bere na vědomí, že Soudní dvůr EU zřídil krizové subjekty, díky nimž může účinně reagovat na různé situace a zajistit tak bezpečnost zaměstnanců, budov a informací a zajistit pokračování v činnosti, přičemž užitečnost a dobré fungování těchto subjektů se prokázaly během krize COVID-19 v roce 2020; konstatuje, že dodatečné výdaje v rozpočtové položce 2026 „Bezpečnost a ostraha budov“ v roce 2019 činily zhruba 500 000 EUR;
Environmentální rozměr
32. oceňuje, že Soudní dvůr EU soustavně zlepšuje svou environmentální výkonnost, a to uplatňováním nařízení (ES) č. 1221/2009(7) (EMAS III), které ukládá povinnost sledovat různé aspekty ochrany životního prostředí na základě ukazatelů; vítá skutečnost, že většina z 11 ukazatelů, v podobě přepočtu na plný pracovní úvazek, vykázala v roce 2019 pozitivní trend oproti roku 2015, kdy byl spuštěn systém EMAS Soudního dvora EU; vybízí Soudní dvůr EU, aby nadále snižoval svou environmentální stopu zavedením uhlíkově neutrálních pracovních řešení a čistých zdrojů energie;
Komunikace
33. se zájmem bere na vědomí, že jedním z hlavních bodů činnosti Soudního dvora EU v oblasti komunikace bylo v roce 2019 posílení využívání proprietárních sociálních médií za účelem lepšího šíření jeho informací; konstatuje, že v listopadu 2019 začal Soudní dvůr EU aktivně využívat síť LinkedIn k informování zúčastněných stran o své činnosti; vybízí Soudní dvůr EU, aby zajistil svou přítomnost na bezplatných sociálních médiích a sociálních médiích s otevřeným kódem, jako je Mastodon, s cílem dosáhnout větší transparentnosti a širšího dosahu; vítá skutečnost, že internetová stránka Soudního dvora EU zaznamenala v roce 2019 celkem 8 150 232 návštěv (ve srovnání s 8 270 495 návštěvami v roce 2018) a 36 065 064 zobrazení stránky (ve srovnání s 32 808 573 zobrazeními v roce 2018); konstatuje, že v roce 2018 i v roce 2019 bylo v rozpočtu vyčleněno celkem 60 000 EUR na externí zajištění monitorování médií, které již nebylo možné zajišťovat interně, neboť bylo nutné pověřit některé lidské zdroje plněním jiných úkolů;
34. vyzývá Soudní dvůr EU, aby posiloval transparentnost, a vítá rozhodnutí Soudního dvora EU přenášet živým přenosem vyhlášení rozsudků velkého senátu prostřednictvím služby „Europe by Satellite“ (Evropa přes satelit, EbS); bere na vědomí, že živý přenos samotných slyšení by byl složitou a nákladnou záležitostí, neboť probíhají ve 24 jazycích a bez přístupu k simultánnímu tlumočení by pro velkou část občanů Unie bylo mimořádně obtížné jej sledovat; dále vítá skutečnost, že od listopadu 2019 Soudní dvůr EU zveřejňuje žádosti o vydání předběžného rozhodnutí podané vnitrostátními soudy, interní průzkumná stanoviska a rozsudky vnitrostátních soudů na internetové stránce Justiční sítě Evropské unie (RJUE);
35. vyzdvihuje rozvoj spolupráce s vnitrostátními smírčími soudci – v roce 2019 se jich 2 824 zúčastnilo seminářů, školení, návštěv nebo stáží na Soudním dvoře, přičemž v roce 2018 to bylo 2 292 smírčích soudců;
36. oceňuje pozitivní vývoj Justiční sítě Evropské unie a blahopřeje Soudnímu dvoru EU k posílení transparentnosti tím, že na svých internetových stránkách v roce 2019 volně zpřístupnil různé procedurální a teoretické dokumenty z RJUE, jak doporučoval parlamentní Výbor pro právní záležitosti ve svém stanovisku pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, které bylo součástí postupu udělování absolutoria za rok 2018; oceňuje pokrok v oblasti digitalizace, včetně nového nástroje soudní dokumentace, který usnadňuje přístup k relevantním dokumentům a informacím v souvislosti s projednáváním určitých případů předložených Soudnímu dvoru;
Interinstitucionální spolupráce
37. vítá skutečnost, že Soudní dvůr EU vždy plně spolupracoval s úřadem OLAF a že Soudní dvůr EU dbá na to, aby tato pozitivní spolupráce pokračovala; zdůrazňuje, že v roce 2019 bylo na základě šetření úřadu OLAF provedeného v roce 2018 přijato disciplinární opatření, a konstatuje, že úřad OLAF byl příslušně informován; dále konstatuje, že úřad OLAF v roce 2019 zahájil šetření, které stále probíhá a které vyústilo v období intenzivní spolupráce s úřadem OLAF;
38. oceňuje novou kapitolu ve výroční zprávě o činnosti Soudního dvora EU věnovanou poplatkům, službám a souvisejícím záležitostem týkajícím se meziútvarových smluv s dalšími orgány a institucemi EU, jak bylo požadováno v usnesení o udělení absolutoria za rok 2018; konstatuje, že Soudní dvůr EU soustavně vyvíjí rozvětvenou strategii interinstitucionální spolupráce, přičemž celková hodnota meziútvarových smluv v rámci interinstitucionální spolupráce v roce 2019 činila 7 852 221 EUR; bere na vědomí, že jsou organizovány interinstitucionální výzvy k předkládání nabídek, v nichž je Soudní dvůr EU buď v roli partnera, nebo vedoucího subjektu, s cílem získat lepší tržní ceny a optimalizovat související náklady na řízení; bere na vědomí spolupráci v oblasti překladů a tlumočení v rámci interinstitucionálního výboru pro překlady a tlumočení;
39. vítá účast Soudního dvora EU v interinstitucionálních skupinách nebo sítích v různých oblastech, například pokud se jedná o budovy a zabezpečení, ochranu životního prostředí, právní informační systémy, odborné vzdělávání, knihovny, informace a komunikaci; bere na vědomí, že sdílené aplikace využívané Soudním dvorem EU a dalšími orgány pokrývají hlavní oblasti administrativního řízení, například řízení lidských zdrojů, mezd, rozpočtu, financí a účetnictví; konstatuje, že Soudní dvůr EU s Komisí aktivně spolupracuje na zdokonalení nástroje elektronického překladu; bere na vědomí, že Soudní dvůr EU se zapojil do interinstitucionální monitorovací skupiny zahrnující irské orgány a další orgány Unie, která připravuje zrušení výjimky vztahující se na irský jazyk k 1. lednu 2022;
40. uznává, že Soudní dvůr EU věnuje pečlivou pozornost doporučením parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu vyjádřeným v jeho usneseních o udělení absolutoria; zdůrazňuje význam této zpětné vazby, jak byla prezentována v pozdějším dokumentu Soudního dvora EU předloženém orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
Digitalizace, kybernetická bezpečnost
41. zdůrazňuje a vítá skutečnost, že během roku 2019 Soudní dvůr EU v souladu se svou digitální strategií nadále pracoval na programu integrovaného systému správy případů (program SIGA), jehož cílem je vybudovat integrovaný systém, který nahradí většinu stávajících soudních aplikací, které využívá Soudní dvůr a Tribunál; konstatuje, že program SIGA byl zahájen v polovině roku 2018 na základě doporučení Účetního dvora; vítá skutečnost, že Soudní dvůr EU dále zlepšuje stav svých informačních technologií; konstatuje, že investice do projektů a vybavení byly v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 vyšší o 1,3 milionu EUR;
42. bere na vědomí, že Soudní dvůr EU i nadále zajišťuje bezpečnost svých IT operací v úzké spolupráci se skupinou pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; zdůrazňuje, že během roku 2019 byl Soudní dvůr EU schopen zvládnout všechny kybernetické útoky, jichž se stal terčem, a zajistit ochranu celého IT prostředí bez významnějšího incidentu; vítá skutečnost, že kromě technických a provozních opatření, která byla přijata k zajištění kybernetické ochrany, zahájil Soudní dvůr EU v roce 2019 významné iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí;
43. vítá skutečnost, že Soudní dvůr EU posílil svůj interní právní rámec v oblasti ochrany údajů s cílem zřídit nezávislé orgány dohledu pověřené sledováním zpracování osobních údajů Soudním dvorem a Tribunálem při výkonu jejich soudních pravomocí;
44. konstatuje, že Soudní dvůr EU zřídil inovační laboratoř s cílem prozkoumat využívání umělé inteligence pro soudní systémy; je znepokojen dopadem využívání umělé inteligence v soudních systémech na lidská práva; žádá Soudní dvůr EU, aby Parlamentu poskytl více informací o činnosti inovační laboratoře;
45. bere na vědomí, že Soudní dvůr EU byl v roce 2019 dvakrát prošetřován evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ); zdůrazňuje, že první šetření zahájené v roce 2018 se týkalo využívání webových služeb na internetové stránce Soudního dvora EU; vítá skutečnost, že na základě doporučení EIOÚ a s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora(8) byla internetová stránka upravena; konstatuje, že druhé šetření týkající se využívání produktů společnosti Microsoft ze strany Soudního dvora EU stále probíhá; konstatuje, že politika Soudního dvora EU spočívá ve flexibilním přístupu, který bere v úvahu jak technologie s otevřeným zdrojovým kódem, tak standardní komerční software a hardware v závislosti na jeho potřebách;
46. vybízí Soudní dvůr EU, aby podle doporučení EIOÚ nově sjednal interinstitucionální licenční dohodu a smlouvu o provádění, jež byly podepsány mezi orgány Unie a společností Microsoft v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální svrchovanosti, zabránit proprietárnímu uzamčení a nedostatečné kontrole a zajistit ochranu osobních údajů;
47. vítá vyšší míru využívání aplikace e-Curia v rámci Soudního dvora v roce 2019 (80 % veškerých procesních dokumentů předložených tomuto soudu v roce 2019 bylo podáno tímto způsobem) a skutečnost, že toto číslo dále rostlo během krize COVID-19 v roce 2020; vybízí Soudní dvůr EU, aby ve svých řízeních co nejvíce posílil využívání digitálních nástrojů; plně rozumí obavám Soudního dvora, že povinné využívání aplikace e-Curia za všech okolností by mohlo být nepřiměřené a mohlo by případně vést k omezení přístupu ke spravedlnosti;
48. zdůrazňuje skutečnost, že zavedení aplikace e-Curia v listopadu 2011 mělo zásadní dopad na snížení nákladů na poštovné (zatímco v roce 2011 tyto náklady činily 720 598 EUR, v roce 2019 to bylo pouze 89 954 EUR, tedy během osmi let došlo ke snížení o více než 87 %); dále podporuje Soudní dvůr EU v jeho závazku k vytvoření integrovaného systému správy případů, který by maximálně využíval digitalizaci ve všech fázích soudního řízení;
49. je potěšen tím, že neustále stoupá počet přístupových účtů k aplikaci e-Curia (6 588 v roce 2019 oproti 4 865 v roce 2018) a že tuto aplikaci používají všechny členské státy, což je známkou toho, že příslušná platforma funguje efektivně a že proběhla úspěšná kampaň, které veřejnost informovala o této aplikaci a její efektivitě, rychlosti a jiných výhodách; vítá také skutečnost, že se zvyšuje procentní podíl procesních dokumentů podávaných přes aplikaci e-Curia, přičemž v případě Tribunálu tento podíl dosáhl 93 % (oproti 85 % v roce 2018) a v případě Soudního dvora 80 % (oproti 75 % v roce 2018);
Interní management, vnitřní kontrola a výkonnost
50. vítá dokončení třetí fáze strukturální reformy v roce 2019, která přinesla významné strukturální změny v Tribunálu, zejména vytvoření specializovaných senátů pro případy v otázkách duševního vlastnictví a personálních otázkách, větší zapojení předsedů a místopředsedy do soudní práce a modernizaci systémů statistického sledování výkonnosti senátů a pro střednědobé plánování Tribunálu;
51. poukazuje na to, že oba soudy, které tvoří Soudní dvůr EU, uzavřely v roce 2019 celkem 1 739 případů, takže jejich produktivitu lze označit za vysokou, i když se oproti roku 2018 mírně snížila (1 769 případů); dále bere na vědomí, že celkový počet podání k oběma soudům dosáhl v roce 2019 rekordní výše 1 905 případů oproti 1 683 případům v roce 2018, a v tomto ohledu vítá, že od 1. května 2020 byl zaveden mechanismus předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků, který by měl snížit přetížení Soudního dvora;
52. zdůrazňuje, že počet nových případů u Soudního dvora byl v roce 2019 velmi vysoký (966) a oproti roku 2018 se zvýšil o 13,78 %; poukazuje na to, že velký počet nových případů byl v roce 2019 rovněž postoupen Tribunálu – konkrétně 939 věcí v porovnání s 834 případy v roce 2018; vítá rekordní počet uzavřených případů u Soudního dvora (865), který se oproti roku 2018 zvýšil o 13,8%; se znepokojením konstatuje, že počet případů uzavřených u Tribunálu v roce 2019 byl podstatně nižší (874) než v roce 2018 (1 009);
53. je však znepokojen zvýšením počtu neuzavřených případů o cca 7 % oproti roku 2018 (2 500 probíhajících soudních řízení k 31. prosinci 2019 oproti 2 334 k 31. prosinci 2018);
54. upozorňuje na to, že v roce 2019 se většina případů na Soudním dvoře týkala hlavně hospodářské soutěže a státní pomoci a prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zatímco Tribunál řešil především případy týkající se státní pomoci a duševního a průmyslového vlastnictví; konstatuje, že hlavní otázky řešené Tribunálem se mezi lety 2018 a 2019 nezměnily, zatímco Soudní dvůr v roce 2018 projednával vedle prostoru svobody, bezpečnosti a práva hlavně svobodu pohybu a usazování, vnitřní trh a duševní a průmyslové vlastnictví;
55. připomíná význam vykazování hlavních klíčových ukazatelů výkonnosti vytvořených v souladu s procesem strukturální reformy za účelem měření plnění strategických cílů; vyzývá Soudní dvůr EU, aby jejich shrnutí zařadil do příští výroční zprávy o činnosti;
56. vítá změnu struktury letošní zprávy o řízení Soudního dvora EU, neboť informace jsou předkládány jasnější a srozumitelnější formou;
57. vítá zkrácení průměrné délky řízení u Soudního dvora a Tribunálu a konstatuje, že v roce 2019 došlo k velmi výraznému zvýšení počtu nových věcí předložených Soudnímu dvoru (zvýšení o 14 % ve srovnání s rokem 2018), které lze do velké míry přičíst značnému nárůstu počtu odvolání;
58. připomíná, že jednou z priorit Soudního dvora EU musí být účinné a efektivní fungování systému vnitřní kontroly; konstatuje, že rámec vnitřní kontroly, přijatý rozhodnutím správního výboru dne 29. ledna 2019, je založen především na zásadě autonomie a odpovědnosti jednotlivých úrovní řízení; vítá skutečnost, že v roce 2019 byla vypracována pravidla provádění vnitřní kontroly s cílem pomoci útvarům při provádění a monitorování nového rámce; konstatuje, že kromě uvedeného rámce existují i jiné nástroje, jako útvar centralizovaného ověřování ex ante, vysoce účinný integrovaný systém správy účetnictví a rozpočtu a nezávislý útvar vnitřního auditu;
59. bere na vědomí, že jak je uvedeno ve výroční zprávě útvaru vnitřního auditu, byly v roce 2019 provedeny audity v oblasti „revize účasti v interinstitucionálních subjektech“ a „analýza osvědčených postupů v oblasti dohledu nad externími poskytovateli interně zajišťovaných služeb“; konstatuje, že v roce 2019 útvar vnitřního auditu nadále poskytoval poradenství v několika oblastech činnosti v souvislosti s reformou struktury soudnictví a zvýšenou pracovní zátěží některých útvarů Soudního dvora EU;
60. vítá skutečnost, že útvar vnitřního auditu pravidelně sleduje opatření přijatá v reakci na doporučení uvedená v auditech provedených v předchozích letech; konstatuje, že pokud se jedná o „revizi strategie Soudního dvora EU v boji proti podvodům, korupci a nezákonné činnosti poškozující zájmy Evropské unie“, je jedním z hlavních doporučení pravidelné přehodnocení rejstříků rizik; dále poukazuje na hodnotu zlepšení sdílení informací; oceňuje skutečnost, že na intranetové stránce byla doplněna sekce věnovaná obecné a profesní etice; vítá dále povinný program vstupního školení zahrnujícího lekce věnované fyzické bezpečnosti, ochraně osobních údajů a zabezpečení informací;
Mnohojazyčnost
61. bere na vědomí, že Soudní dvůr EU nadále pracuje na projektu „Optimalizace využívání externích překladů“, který byl zahájen v roce 2015; konstatuje, že celková míra externalizace právních překladů vzrostla z 31,2 % v roce 2015 na 40,6 % v roce 2019; zdůrazňuje však, že externalizace má své limity z důvodu důvěrnosti a nedostatečné nabídky; je si vědom toho, že všechny překlady Soudního dvora EU jsou technické, právní a velmi složité, což znamená, že externí překladatelé musí být ideálně právníci nebo mít jiné zkušenosti s právními překlady.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
Rozhodnutí Soudního dvora ze dne 1. října 2019, Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände - Verbraucherzentrale Bundesverband e.V. proti Planet49 GmbH, C-673/17, ECLI:EU:C:2019:801.
Udělení absolutoria za rok 2019: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl V – Účetní dvůr (2020/2144(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0224/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0059/2021),
1. uděluje generálnímu tajemníkovi Účetního dvora absolutorium za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl V – Účetní dvůr (2020/2144(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl V – Účetní dvůr,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0059/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. bere na vědomí, že roční účetní závěrku Účetního dvora kontroluje nezávislý externí auditor, aby bylo zajištěno dodržování stejných zásad transparentnosti a odpovědnosti, jaké Účetní dvůr uplatňuje na jím kontrolované subjekty; s uspokojením bere na vědomí výrok auditora, že účetní závěrka Účetního dvora podává věrný a poctivý obraz jeho finanční situace;
2. konstatuje, že v roce 2019 činil rozpočet Účetního dvora celkem 146 890 000 EUR (ve srovnání se 146 469 000 EUR v roce 2018 a 141 240 000 EUR v roce 2017) a že do konce roku 2019 bylo přiděleno na závazky 98 % veškerých prostředků (ve srovnání s 96,21 % v roce 2018 a 97,73 % v roce 2017);
3. připomíná, že rozpočet Účetního dvora je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami pracujícími v této instituci (hlava 1) a na výdaje týkající se budov, nábytku, zařízení a různých provozních výdajů (hlava 2);
4. připomíná, že míry plnění u hlavy 2 se dostatečně nezlepšily – míra přidělování na závazky činila 64,17 % (ve srovnání s 59,13 % v roce 2018 a 57,13 % v roce 2017) a u plateb dosáhla výše 62,21 % (ve srovnání s 55,11 % v roce 2018 a 55,75 % v roce 2017); zdůrazňuje, že Účetní dvůr v dokumentu navazujícím na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018 potvrdil, že bude nadále vyvíjet úsilí o zlepšení měr plnění a že bude své odhady rozpočtu pečlivě zvažovat;
5. bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že je vhodnější sledovat rozpočtové plnění hlavy 2 z dvouleté perspektivy; uznává, že v uvedeném dvouletém období (2018–2019) bylo čerpáno 91,38 % prostředků na platby a 98,04 % prostředků na závazky;
6. konstatuje, že i nadále docházelo k přenášení prostředků, např. 3 057 772 EUR v roce 2019 v kapitole 21 (Výpočetní technika, zařízení a nábytek: nákup, pronájem a údržba) ve srovnání s 4 310 280 EUR v roce 2018 v důsledku projektů IT, které stále probíhaly; konstatuje, že celková výše prostředků v hlavě 2, které byly přeneseny z roku 2018 do roku 2019, činila 6 068 597 EUR, a považuje za pozitivní to, že jejím důsledkem jsou platby z prostředků, které byly přeneseny, ve výši 5 777 454 EUR;
7. konstatuje, že přenos prostředků v hlavě 1 a 2 z rozpočtového roku 2018 do rozpočtového roku 2019 činil 7 406 944 EUR a na jeho základě byly provedeny platby ve výši 6 553 576 EUR, tj. míra čerpání dosahovala 88,48 %, což se shoduje s mírou čerpání v roce 2018;
8. vítá skutečnost, že Účetní dvůr posuzuje návrh uvedený v usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, totiž předložení nezávislé výroční zprávy o orgánech a institucích Unie jako součást úvah o strategii Účetního dvora na období 2021–2025, která by měla být přijata do konce roku 2020; v této souvislosti opakuje, že je třeba, aby Účetní dvůr důkladněji přezkoumal jeden každý orgán a instituci, aby tak Parlament mohl plnit své povinnosti orgánu příslušného k udělení absolutoria;
9. vítá odhodlání Účetního dvora vypracovat na žádost Parlamentu první zprávu o výkonnosti v rámci rozpočtu Unie, jejímž cílem je posoudit výsledky dosažené na základě výdajů z rozpočtu Unie, a zejména poskytnout posouzení výkonnosti každé politiky Unie; domnívá se, že audit výkonnosti je zásadní pro zhodnocení skutečného dopadu investic Unie;
10. vyjadřuje politování nad tím, že opatření Účetního dvora v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018 poskytla pouze omezené odpovědi na připomínky Parlamentu; zdůrazňuje, že navazující opatření jsou pro parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu nezbytná k určení toho, zda Účetní dvůr provedl doporučení Parlamentu; vyzývá Účetní dvůr, aby do příští zprávy o následných opatřeních zahrnul všechny nezbytné odpovědi a podrobnější vysvětlení ohledně provádění doporučení Parlamentu, výslovně zmiňoval každý bod usnesení o udělení absolutoria a poskytl veškeré nezbytné dokumenty;
11. souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby Komise každý rok zveřejňovala výroční zprávu o řízení a výkonnosti dříve s cílem přezkoumat správnost předložených informací a podat o ní zprávu; bere na vědomí omezení vyplývající z pandemie COVID-19, která přinutila Účetní dvůr, aby zveřejnil svou výroční zprávu za rok 2019 v listopadu 2020;
Lidské zdroje
12. konstatuje, že na konci roku 2019 existovalo 853 stálých a dočasných pracovních míst oproti 891 pracovním místům v roce 2013, což představuje pokles o 4,26 %; konstatuje zejména, že počet stálých pracovních míst klesl o 6,91 procentního bodu, zatímco počet dočasných pracovních míst vzrostl o 10,07 procentního bodu; žádá Účetní dvůr, aby posoudil, zda rostoucí tendence využívání dočasných pracovních míst odpovídá konkrétním potřebám Účetního dvora, nebo zda je spíše reakcí na rozpočtová omezení; konstatuje, že obsazení zaměstnanci je soustavně vyhodnocováno a že plán pracovních míst Účetního dvora v roce 2017 i v roce 2018 zahrnuje 853 pracovních míst; konstatuje, že po odchodu Spojeného království z Unie byl plán pracovních míst v průběhu roku 2019 v závislosti na výsledcích jednání upraven;
13. oceňuje skutečnost, že Účetní dvůr v souladu se svou strategií na období 2018 až 2020 rozšiřuje své kontakty s výzkumníky, akademickou sférou a think-tanky a že měl Účetní dvůr k 1. červnu 2020 vyslaných 15 zaměstnanců do jiných mezinárodních subjektů; bere na vědomí, že Účetní dvůr pravidelně hostí pracovníky vyslané z jiných mezinárodních subjektů a že rovněž poskytl 55 stáží (ve srovnání s 60 v roce 2018) absolventům vysokých škol na dobu od tří do pěti měsíců; konstatuje, že v roce 2019 bylo šest stáží neplacených; žádá Účetní dvůr, aby poskytoval stážistům příspěvek, který pokrývá alespoň jejich životní náklady, a to i v případě krátkodobých stáží; vítá skutečnost, že Účetní dvůr uzavřel za účelem budoucí spolupráce několik partnerství s univerzitami a profesními organizacemi;
14. konstatuje, že politika přijímání zaměstnanců uplatňovaná Účetním dvorem, která vychází z reformy provedené v roce 2016 a je v souladu s obecnými zásadami a podmínkami zaměstnávání v orgánech Unie, dělá z Účetního dvora organizaci strukturovanou podle úkolů; konstatuje, že zaměstnanci jsou zařazeni do společné skupiny na úrovni celého Účetního dvora, ze které jsou pak přidělováni do auditních senátů nebo na konkrétní auditní úkoly; konstatuje, že v procesu přidělování zaměstnanců ze skupiny na úkoly dbá Účetní dvůr na zajištění toho, aby byly potřebné odborné a lidské zdroje k dispozici včas a aby v rámci pravidelně uskutečňované mobility docházelo k odpovídající rotaci pracovníků napříč týmy;
15. vítá skutečnost, že Účetní dvůr učinil kroky v návaznosti na průzkum spokojenosti zaměstnanců z roku 2018 a přijal opatření související s dobrými životními podmínkami zaměstnanců, jako je síť důvěrných kontaktních osob Účetního dvora napříč organizací pro poskytování odborné a, pokud o to požádá zaměstnanec, anonymní podpory zaměstnancům; konstatuje, že Účetní dvůr rovněž poskytuje pět bezplatných sedění psychology a organizuje prezentace o tom, jak se vypořádat s vyhořením, a pro vedoucí pracovníky o tom, jak odhalovat obtěžování a zakročit proti němu;
16. je znepokojen poklesem počtu žen mezi řediteli z 30 % v roce 2018 na 20 % v roce 2019 a počtu žen na pozicích vedoucího oddělení z 39 % v roce 2018 na 35 % v roce 2019; konstatuje však mírný nárůst podílu žen mezi členy Účetního dvora z 21 % v roce 2018 (šest z 28 členů) na 25 % v roce 2019 (7 z 28 členů); poukazuje na závazek Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, že podpoří přezkum procesu jmenování členů Účetního dvora tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi muži a ženami (členy bylo v roce 2019 sedm žen a dvacet jedna mužů); připomíná výzvu určenou členským státům, aby aktivněji vybízely ženy k podávání přihlášek na tyto druhy pracovních pozic; opakuje, že Rada by během postupu jmenování měla vždy navrhnout alespoň dva kandidáty – jednu ženu a jednoho muže;
17. vítá, že Účetní dvůr na správní úrovni nadále prosazuje rovné kariérní příležitosti pro zaměstnance a že se zejména trvale snaží zlepšit genderovou vyváženost ve vedoucích pozicích; konstatuje, že Účetní dvůr zahájil v roce 2019 program osobního rozvoje pro přípravu na výkon vedoucích pozic zaměřený na rozvoj dovednosti potenciálních vedoucích pracovníků, kde uplatňuje vyvážené zastoupení mužů a žen;
18. oceňuje účast Účetního dvora ve Smíšeném výboru pro rovné příležitosti a na akčním plánu pro rovné příležitosti na období 2018–2020, který se rovněž zabývá otázkami věku a zdravotního postižení; žádá Účetní dvůr, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o provádění akčního plánu;
19. naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby usiloval o další zlepšení v oblasti zeměpisné vyváženosti mezi zaměstnanci (konkrétně pro funkční skupiny AST 1–4 a 5–9, v nichž existuje výrazná početní převaha některých státních příslušností); vyzývá Účetní dvůr, aby připravil akční plán pro nábor nových zaměstnanců s ohledem na zeměpisnou vyváženost, jak je stanoveno v článku 7 služebního řádu;
20. konstatuje, že pro všechny zaměstnance je k dispozici pružné uspořádání práce s výjimkou některých kategorií, kde to není z praktických důvodů možné; konstatuje však, že velkou většinu zaměstnanců, kteří v roce 2019 tohoto uspořádání využili, tvořily ženy (87 % zaměstnanců pracujících na částečný úvazek a 68 % zaměstnanců, kteří čerpali rodičovskou dovolenou); vyzývá Účetní dvůr, aby se touto situací zabýval v souvislosti se svou politikou kariérních příležitostí a rozmanitosti; vybízí Účetní dvůr, aby pružné uspořádání práce doplnil o ochranu práva zaměstnanců na odpojení;
21. souhlasí s připomínkami Účetního dvora, podle něhož jsou vysoké životní náklady v Lucembursku jedním z hlavních faktorů, které vedou k obtížím při najímání a udržení zaměstnanců; opakovaně vyjadřuje své znepokojení nad narůstajícím problémem rozdílu v kupní síle, s nímž se potýkají unijní úředníci vyslaní do Lucemburska;
Budovy, bezpečnost
22. vítá modernizaci budovy K2 s cílem vylepšit její technické vybavení s přihlédnutím k novým poznatkům v oblasti ochrany životního prostředí a přeměnit stávající prostory pro archivaci (které už nejsou díky digitalizaci potřeba) na několik společných prostor pro spolupráci a duševní pohodu, jako jsou zasedací a videokonferenční místnosti a kuchyňky;
23. oceňuje skutečnost, že Účetní dvůr provedl v roce 2017 předběžnou studii a že výsledky této studie byly vzaty v úvahu v současném projektu modernizace; konstatuje, že Účetní dvůr dál pokračuje ve využívání jednotlivých kanceláří a pouze několika společně využívaných prostor; vítá, že byla uspořádána setkání určená k tomu, aby se zaměstnanci mohli s projektem seznámit, a že získaná zpětná vazba byla povětšinou pozitivní;
24. vítá vylepšení týkající se zabezpečeného prostoru kolem budov, zejména vybudování přídavných plotů, nových parkovacích bariér a kontrolovaného vjezdu na parkoviště v budově K3, což je projekt s termínem dokončení v roce 2020; konstatuje, že kromě pravidelných výdajů, jako jsou pravidelné kontroly zařízení, investoval Účetní dvůr v roce 2019 celkem 123 000 EUR do opatření v oblasti fyzické bezpečnosti;
25. bere na vědomí opatření přijatá s ohledem na bezpečnost zaměstnanců, konkrétně plán pro nepředvídané události pro řešení rozsáhlých incidentů, interní postup v případě možné jaderné havárie a meziútvarovou dohodu s Evropskou službou pro vnější činnost, aby bylo možné využít jejích doporučení týkajících se misí do zemí s vysokou a kritickou úrovní ohrožení;
Životní prostředí
26. konstatuje, že na konci roku 2019 byl proveden externí audit zaměřený na systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a na jeho základě si Účetní dvůr úspěšně obnovil svou certifikaci EMAS na období 2020 až 2022 a přijal nový plán opatření řešících klimatickou krizi; konstatuje, že bilance CO2 v případě Účetního dvora je zveřejňována každý rok na jeho internetových stránkách, a je tak dobře vysledovatelné úsilí, které Účetní dvůr v rámci širšího projektu EMAS vynakládá na snížení své uhlíkové stopy a naplnění cíle udržitelného rozvoje v rámci růstové strategie Evropa 2020, který byl schválen v roce 2010 Evropskou radou;
Digitalizace, kybernetická bezpečnost
27. vítá skutečnost, že Účetní dvůr v polovině roku 2018 přijal akční plán pro kybernetickou bezpečnost s tříletým časovým rámcem; konstatuje, že v průběhu roku 2019 bylo dosaženo těchto cílů: účinnější a pravidelnější odstraňování zranitelných míst v softwaru, prevence neoprávněného přístupu ke cloudovým službám, přezkum zabezpečení informací a zlepšení kapacit pro monitorování bezpečnosti; vítá školení zaměřené na zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti pro zaměstnance Účetního dvora; konstatuje, že Účetní dvůr také využívá služeb a infrastruktury kybernetické bezpečnosti poskytovaných skupinou pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU;
28. vítá zřízení řídícího výboru pro digitální oblast, jehož cílem je pokročit s digitální transformací auditu v rámci iniciativy nazvané „Digitalizace auditu EÚD“; konstatuje, že v roce 2019 podpořila interdisciplinární inovační laboratoř Účetního dvora zaměřená na digitální transformaci auditu s využitím dat a technologií deset auditních úkolů, včetně pilotního projektu, který se týkal využívání dat velkého objemu pro audit výkonnosti; žádá Účetní dvůr, aby Parlament informoval o veškerých překážkách, s nimiž se setkal, když požadoval od orgánů Unie údaje ve strojově čitelném formátu;
29. vítá skutečnost, že v dubnu 2019 bylo zveřejněno rozhodnutí Účetního dvora č. 6-2019 o politice otevřených údajů a o opakovaném využívání dokumentů a že IT systémy Účetního dvora jsou založeny na zásadách pevné infrastruktury, které, pokud jde o technologie pořizované na interinstitucionální úrovni, zohledňují přístup založený na posuzování nákladů a přínosů; vítá, že v rámci Účetního dvora se v souladu s těmito zásadami používají technologie s otevřeným zdrojovým kódem; vybízí Účetní dvůr, aby upřednostňoval technologie s otevřeným zdrojovým kódem s cílem zabránit uzamčení („vendor lock-in“), zachovat kontrolu nad vlastními technickými systémy, poskytnout silnější záruky v oblasti ochrany soukromí a údajů uživatelů a zvýšit bezpečnost a transparentnost pro veřejnost;
30. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr v roce 2016 zavedl akční plán, který měl být vypracován pro účely nařízení (EU) 2016/679(6) a být v souladu s uvedeným nařízením, jakmile bude použitelné pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie; konstatuje, že povinnosti v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti informací byly v roce 2019 restrukturalizovány s cílem rozdělit a posílit přidělené zdroje;
31. vybízí Účetní dvůr, aby se řídil doporučeními evropského inspektora ochrany údajů, aby znovu vyjednal interinstitucionální licenční smlouvu a prováděcí smlouvu, které podepsaly orgány Unie a společnosti Microsoft v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální svrchovanosti, zabránit uzamčení a nedostatečné kontrole a zajistit ochranu osobních údajů;
Interinstitucionální spolupráce
32. vybízí Účetní dvůr, aby rozvíjel další součinnost a racionalizaci s ostatními orgány a institucemi Unie prostřednictvím interinstitucionální spolupráce; bere na vědomí, že Účetní dvůr používá nástroje a služby poskytované jinými institucemi nebo společně s nimi, například meziútvarovou dohodu s úřadem hlavního pokladníka Komise (PMO), zahrnující správu penzí, finančních nároků a výplat; bere na vědomí, že Účetní dvůr využívá IT nástroje Komise v oblastech, jako jsou pracovní cesty, personální oblast, vzdělávání a překlady; vítá účast na společných zadávacích řízeních s různými dalšími orgány, pokud jde o oblast IT, překladů atd.;
33. bere na vědomí, že v návaznosti na interinstitucionálně dohodnutou metodiku činily náklady na služby externích překladatelů v roce 2019 celkem 2 740 366 EUR, a že pokud by odpovídající překlady byly prováděny interně, celkové náklady za stejný počet stran by byly 4 647 880 EUR;
34. žádá Účetní dvůr, aby poskytl informace o veškerých vylepšeních, která byla provedena za účelem zefektivnění administrativních postupů, jež je v podmínkách stále se zvyšující pracovní zátěže nezbytné; připomíná nezbytnost průběžných reforem, které musí zajistit, aby byl Účetní dvůr dobře připraven na budoucí výzvy;
35. žádá Účetní dvůr, aby zvážil, jak by se mohl po uzavření meziútvarové dohody připojit k rejstříku transparentnosti; uznává interinstitucionální spolupráci mezi Účetním dvorem a dalšími orgány a institucemi Unie prostřednictvím dohod o úrovni služeb; požaduje informace o tom, zda se před uzavřením každé dohody vypracovává analýza nákladů a přínosů;
36. vítá správní ujednání podepsané v roce 2019 mezi Účetním dvorem a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) zajišťující strukturovaný rámec pro spolupráci a usnadňující včasnou výměnu informací mezi těmito subjekty podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013(7) a rozhodnutí vydaná Účetním dvorem v souvislosti s interními šetřeními; vítá skutečnost, že toto ujednání již vyústilo v účinnější spolupráci mezi Účetním dvorem a úřadem OLAF, zřízení stálých kontaktních míst umožňujících časté výměny a rychlejší a pravidelnější zpětnou vazbu k případům, které Účetní dvůr předává úřadu OLAF; konstatuje, že jsou v tomto ujednání obsažena i ustanovení, která nesouvisejí se základní činností Účetního dvora, jako např. organizování školení, seminářů a výměn úředníků; konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr oznámil úřadu OLAF deset případů podezření na podvod oproti devíti případům v roce 2018 (osm jich bylo odhaleno při auditu a ve dvou případech se jednalo o oznámení třetí stranou);
37. bere na vědomí, že se Úřad evropského veřejného žalobce a Účetní dvůr dohodly na projednání budoucí správní dohody, která bude představovat rámec jejich spolupráce; žádá Účetní dvůr, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu náležitě o této věci informoval; vítá skutečnost, že Účetní dvůr přispěl k vytvoření útvaru interního auditu v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce;
38. vítá skutečnost, že v říjnu 2019 bylo podepsáno memorandum o porozumění s Evropskou centrální bankou (ECB), v němž se stanoví praktická ujednání pro sdílení informací o činnostech dohledu prováděných ECB;
39. vítá spolupráci Účetního dvora s nejvyššími kontrolními úřady členských států, která Účetnímu dvoru umožňuje podporovat činnosti nezávislého externího auditu v Unii a jejích členských státech; bere na vědomí zapojení Účetního dvora do činnosti Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI), Evropské organizace nejvyšších kontrolních institucí (EUROSAI) a Evropské regionální skupiny INTOSAI, zejména v rámci jejích pracovních skupin pro audity ochrany životního prostředí, informační technologie a audit zacházení s finančními prostředky přidělovanými na přírodní katastrofy a katastrofy vyvolané vlivem člověka, a její pracovní skupiny pro audit a etiku;
40. bere na vědomí, že evropská veřejná ochránkyně práv vyzvala Účetní dvůr (v rámci konzultací konaných ve všech orgánech a institucích Unie), aby se vyjádřil k návrhu veřejné ochránkyně práv s názvem Praktická doporučení pro administrativu EU k používání úředních jazyků EU při komunikaci s veřejností (věc SI/98/2018/DDJ), na což Účetní dvůr odpověděl, že jeho současná politika již je v souladu s pravidly; požaduje, aby do tohoto procesu byly zahrnuty i národní znakové jazyky;
Komunikace
41. vyzdvihuje, že Účetní dvůr usiluje o další zlepšení své komunikace se zúčastněnými subjekty, médii a širokou veřejností; je si vědom, že po volbách do Evropského parlamentu, které se konaly v roce 2019, vytvořil Účetní dvůr portál pro dokumenty a publikace, na kterém jsou všem poslancům Parlamentu poskytována důležitá fakta a údaje; vítá, že tento portál je nyní rovněž veřejně přístupný na internetových stránkách Účetního dvora a umožňuje rychlé a snadné vyhledávání zpráv a publikací; vítá současnou modernizaci internetových stránek Účetního dvora, která má ještě více zpřístupnit činnost Účetního dvora a její výsledky a zvýšit jejich srozumitelnost;
42. vítá skutečnost, že Účetní dvůr zaznamenal velký nárůst zájmu sdělovacích prostředků, zejména o jeho zvláštní zprávy;
Vnitřní řízení, vnitřní kontrola, výkonnost
43. bere na vědomí, že Účetní dvůr používá soubor klíčových ukazatelů výkonnosti ke sledování dosaženého pokroku; s potěšením konstatuje, že z analýzy provedené Účetním dvorem plyne, že 96 % doporučení uvedených ve výroční zprávě za rok 2015 a 94 % doporučení ve zvláštních zprávách roku 2015 bylo realizováno v plném rozsahu, ve většině ohledů nebo v některých ohledech; konstatuje, že Účetní dvůr vydal 6 výročních práv, 36 zvláštních zpráv, 3 stanoviska, 18 zpráv o připravovaném auditu a čtyři další publikace, což dohromady tvoří celkem 67 publikací vydaných Účetním dvorem v roce 2019; konstatuje, že v roce 2019 bylo přibližně 52 % zdrojů Účetního dvora využito na jeho činnost v oblasti prohlášení o věrohodnosti a na finanční audity agentur a dalších subjektů Unie; žádá Účetní dvůr, aby informoval o dopadu svých zvláštních zpráv a dalších produktů a o míře spokojenosti s nimi a o vybraných tématech auditu;
44. vyzývá Účetní dvůr, aby se v rámci udělování absolutoria zaměřil na zkoumání nových způsobů, jak poskytovat více informací o správních výdajích ostatních orgánů a institucí Unie; opakuje, že obecný přístup Účetního dvora k auditu by měl zahrnovat důkladnější kontrolu a cílenější hodnocení; opětovně vyzývá k důkladnějšímu přezkumu správních výdajů a podpůrných opatření ze strany jiných orgánů Unie, zejména v otázkách, které nabývají na důležitosti nebo jsou dokonce zásadní;
45. vítá úsilí Účetního dvora, který se v souladu s finančním nařízením snaží vypracovávat své zvláštní zprávy obvykle do 13 měsíců, přičemž poznamenává, že průměrná doba na vypracování zvláštních zpráv je stále delší než uvedená lhůta;
46. vítá interní audit výdajů na služební cesty členů a vysokých úředníků, nákladů na reprezentaci členů a využívání vozového parku služebních vozidel Účetního dvora za účelem prověření spolehlivosti řídicích a kontrolních systémů Účetního dvora použitelných na členy a vysoké úředníky; konstatuje, že naprostá většina náhodně vybraných operací, které byly posuzovány útvarem interního auditu, byla v souladu s předpisy a postupy použitelnými v rámci Účetního dvora;
47. konstatuje, že ve svém stanovisku ze dne 17. prosince 2020(8) generální advokát Soudního dvora uvedl, že jeden ze členů porušil kodex chování členů Účetního dvora tím, že zneužil práv a výsad spojených s jeho pozicí v souvislosti s činnostmi, jež nesouvisejí s jeho povinnostmi, a to tím, že se dopustil neoprávněné nepřítomnosti a neuvedl v prohlášení externí činnosti, předával důvěrné informace neoprávněným způsobem a je ve střetu zájmů; vítá skutečnost, že Účetní dvůr požádal úřad OLAF, aby provedl vyšetřování, předložil věc Soudnímu dvoru a je odhodlán dodržovat doporučené sankce za účelem zpětného získání veškerých ztrát do rozpočtu Unie;
48. konstatuje, že tento audit ukázal, že případ tohoto člena šetřený úřadem OLAF byl případem ojedinělým; konstatuje, že zpráva dospěla k závěru, že řídicí a kontrolní systémy Účetního dvora byly sice stiženy určitými nedostatky, ty však byly od té doby účinně napraveny a celkově jsou postupy pro řízení a kontrolu, které v současnosti platí, spolehlivé; bere v potaz, že útvar interního auditu vydal za účelem dalšího zlepšení systému řízení a kontroly určitá doporučení, že auditní zpráva je přísně důvěrná a že členové a generální tajemník Účetního dvora tuto zprávu obdrželi;
49. bere na vědomí stanovisko generálního advokáta vydané dne 17. prosince 2020, v němž se jasně uvádí, že došlo k porušení povinností vyplývajících z funkce člena Účetního dvora, a doporučuje uložit sankci odpovídající odnětí dvou třetin nároků tohoto člena na důchod a souvisejících dávek ode dne vynesení rozsudku v předmětné věci;
50. konstatuje, že všechny audity zařazené v ročním pracovním programu útvaru IAS na rok 2019 byly uzavřeny, kromě tří, které budou pokračovat v roce 2020: „Meziútvarová dohoda s Úřadem pro správu a vyplácení individuálních nároků“, „Audit modelu řízení smluvních vztahů u smluvního zajištění budov/zařízení“ a „Jiné než jazykové vzdělávání“; konstatuje, že v roce 2019 útvar interního auditu uzavřel dva zbývající audity z ročního pracovního programu na rok 2018; konstatuje, že útvar interního auditu potvrdil strategickou důležitost horizontálního výboru odpovědného za kontroly zajišťování kvality v rámci Účetního dvora, související s auditními zásadami, standardy a metodikami; vítá skutečnost, že dochází k realizaci doporučení vydaných útvarem interního auditu rozvíjet ujednání o řízení kvality;
51. bere na vědomí, že útvar interního auditu přezkoumal v roce 2019 návrh rozhodnutí o rámci vnitřní kontroly, který Účetní dvůr navrhuje vytvořit; konstatuje, že útvar interního auditu navrhl, aby do návrhu rozhodnutí bylo zařazeno další ustanovení, že by měl být pověřeným schvalujícím osobám vydán jednoznačný pokyn, aby v roce 2019 uplatňovaly zásady a parametry vnitřní kontroly a aby prováděly hodnocení provádění a fungování rámce vnitřní kontroly v celém rozsahu alespoň jednou ročně, a že by se tak mělo stát poprvé nejpozději v kontextu výroční zprávy o činnosti za rok 2020;
52. vítá, že útvar interního auditu se domnívá, že na základě rejstříku pro rizika a provozních cílů jsou pro nejrizikovější oblasti činnosti jednotlivých ředitelství generálního sekretariátu obecně prováděny spolehlivé kontroly ex post; oceňuje, že byl informován, zejména s ohledem na dřívější problémy odhalené šetřením člena Účetního dvora úřadem OLAF, že útvar interního auditu nezjistil v roce 2019 žádné nedostatky, které by byly natolik významné, aby závažným způsobem zpochybnily celkovou spolehlivost systémů vnitřní kontroly, které zavedla pověřená schvalující osoba, pokud jde o legalitu a správnost finančních operací; ocenil by takovéto aktuální informace i v budoucnu;
53. schvaluje současnou strategii Účetního dvora spočívající ve zvýšení přidané hodnoty prohlášení o věrohodnosti, větším zaměření se na výkonnostní aspekty opatření Unie a zajištění předávání jednoznačných informací evropské společnosti; konstatuje, že v roce 2019 byla tato strategie Účetního dvora odborně přezkoumána skupinou čtyř nejvyšších kontrolních institucí (nejvyšší kontrolní orgány Estonska, Nizozemska, Dánska a Spojených států); konstatuje, že zpráva byla uveřejněna v březnu 2020 a poskytuje cenné vstupy pro přípravu příští strategie;
Transparentnost
54. bere na vědomí, že členové jsou oprávnění používat služební vozidla při plnění pracovních povinností; bere na vědomí, že používání služebních vozidel k jiným cestám je nad rámec plnění takových povinností a že od 1. ledna 2017 náklady a kilometry související s používáním služebních vozidel výrazně poklesly; upozorňuje na nová pravidla používání služebních automobilů a řidičů, která mají zajistit, aby cesty členů souvisely pouze s plněním jejich povinností; opakuje své stanovisko, že služební vozidla by za žádných okolností neměla být používána pro osobní účely, neboť tato praxe může poškodit pověst Účetního dvora a obecně orgánů Unie; konstatuje, že od 1. ledna 2020 vstoupila v platnost nová pravidla a zavádí se měsíční příspěvek ve výši 100 EUR pro neslužební použití vozidla, jakož i odpovědnost na straně členů a generálního tajemníka za určité náklady a poplatky;
55. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr provedl pouze velmi omezená opatření, pokud jde o bod 18 usnesení o udělení absolutoria za rok 2018 o potřebě zavedení rejstříku dovolených pro členy Účetního dvora; konstatuje, že Účetní dvůr zváží provedení srovnávací analýzy pravidel a osvědčených postupů, které existují v jiných orgánech Unie, pokud jde o přítomnost a nepřítomnost osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2016/300(9); připomíná, že Parlament již vyzval Účetní dvůr, aby zavedl postupy pro vedení registru roční dovolené členů, jejich nemocenské dovolené a nepřítomnosti na pracovišti z jiného důvodu, a zajistil tak, že volno vybírané členy bude řádně zaznamenáváno; zdůrazňuje, že současná praxe by mohla oslabit důvěru občanů a institucí Unie v Účetní dvůr;
56. konstatuje, že vzhledem k povinnostem členů účastnit se schůzí Účetního dvora, senátů a správních výborů, do kterých jsou zařazeni, vede sekretariát Účetního dvora prezenční listinu; konstatuje, že tato listina slouží k zaznamenávání přítomnosti a nepřítomnosti členů a ukazuje také, které absence jsou předsedou uznány jako omluvené; bere na vědomí, že prezenční listina je součástí prováděcích předpisů Účetního dvora k jeho jednacímu řádu;
Střet zájmů, obtěžování, whistleblowing
57. žádá Účetní dvůr, aby poskytl informace o výsledcích tří stížností na obtěžování, které byly oznámeny a vyšetřovány v roce 2019; bere na vědomí, že s nimi bylo naloženo v souladu s postupy uvedenými v zásadách pro udržení přijatelných podmínek pracovního prostředí a potírání psychického a sexuálního obtěžování; bere na vědomí, že pokud jde o výdaje, byla obě tato šetření vedena interně, a nevyžádala si tudíž žádné další náklady; vítá záměr hodnotit politiku Účetního dvora v oblasti ochrany zaměstnanců před obtěžováním každé tři roky, a že by toto hodnocení mělo být provedeno v roce 2020;
58. vyzdvihuje skutečnost, že nejvyšší kontrolní instituce Polska a Chorvatska provedly důkladné odborné posouzení etického rámce Účetního dvora; konstatuje, že podle názoru posuzovatelů by měl být etický rámec Účetního dvora dále zdokonalen prostřednictvím komplexnějšího hodnocení etických rizik, větší soudržností a jasností jeho pravidel týkajících se etiky a vylepšením informačních a komunikačních činností;
59. podporuje závěry odborného posouzení, pokud jde o potřebu zavést pravidelné aktualizace prohlášení o zájmech, čímž by se zvýšila jejich spolehlivost; znovu však s obavami poukazuje na skutečnost, že prohlášení o zájmech mají charakter čestného prohlášení a že podle stávajícího právního rámce nemá Účetní dvůr ani jeho etický výbor vyšetřovací pravomoci k zajištění pravdivosti a úplnosti uvedených údajů; žádá Účetní dvůr, aby zajistil, aby členové místo prohlášení o neexistenci střetu zájmů předkládali prohlášení o zájmech; zdůrazňuje, že je třeba posílit současné postupy, včetně postupů etického výboru, aby nedocházelo ke střetu zájmů; souhlasí s tím, že etický výbor hraje zásadní roli, protože se na něj předseda a členové mohou obracet s žádostí o radu v jakékoli záležitosti týkající se etiky a výkladu kodexu chování; dále konstatuje, že výbor je pověřen schvalováním každé externí činnosti členů, včetně členů bývalých, jestliže chtějí vykonávat určitou činnost v průběhu dvou let po odchodu z pozice v Účetním dvoře, ale toto opatření není možné samo o sobě považovat za účinný nástroj k zajištění absence střetu zájmů, jak již bylo zdůrazněno v loňském usnesení o udělení absolutoria; vítá přijetí revidovaného kodexu chování členů a bývalých členů Účetního dvora(10), zejména pak rozšíření informací, které je třeba uvést v prohlášení o zájmech, a posílenou úlohu etické komise; konstatuje, že Účetní dvůr vypracuje každoroční zprávu o uplatňování kodexu chování; dále konstatuje, že Účetní dvůr v současnosti reviduje etický rámec týkající se jeho zaměstnanců.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení (ES) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2020/2145(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0225/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Evropského hospodářského a sociálního výboru orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0057/2021),
1. uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2019, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2020/2145(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0057/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. vítá, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2019 v oblasti správních a jiných výdajů Evropského hospodářského a sociálního výboru (dále jen „Výbor“) nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly byly účinné;
2. připomíná, že rozpočet Výboru je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami, budovami, nábytkem, zařízením a různými provozními výdaji;
3. jako obecnou připomínku vyslovuje politování nad tím, že kapitola 9 „Správa“ ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) má dosti omezený záběr a závěry, jakkoli je okruh 5 víceletého finančního rámce „Správa“ považován za oblast výdajů s nízkým rizikem; požaduje, aby se, pokud jde o tuto kapitolu, auditní činnost více soustředila na otázky, které jsou pro Výbor vysoce relevantní či dokonce kriticky významné;
4. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě uvedl, že u Výboru nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
5. konstatuje, že v roce 2019 dosahoval rozpočet Výboru 138 502 768 EUR (ve srovnání se 135 630 905 EUR v roce 2018 a 133 807 338 EUR v roce 2017), s mírou plnění ve výši 98,1 % (ve srovnání s 98,7 % v roce 2018 a 96,5 % v roce 2017);
6. konstatuje, že Výbor byl mírnější ve svých odhadech rozpočtu a do velké míry se řídil pokyny Komise, které hovoří o nominálním zmrazení u všech výdajů, které nesouvisejí s platy; konstatuje, že od roku 2016 do roku 2020 činil nominální nárůst rozpočtu Výboru 9,2 %, což odpovídá zvýšení v reálném vyjádření o 1,9 %;
7. připomíná, že konečná výše prostředků na cestovné a stravné pro členy činila 20 383 977 EUR (ve srovnání s 20 247 625 EUR v roce 2018 a 19 819 612 EUR v roce 2017), což ve srovnání s předchozími roky představuje stabilní vývoj a nevyvolává žádné zvláštní znepokojení; žádá nicméně, aby Výbor zvýšil využívání nových technologií a způsobů práce a v co největší míře využíval videokonference;
8. je hluboce znepokojen případem, kterým se zabýval úřad Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a který se týkal nekonzistentních prohlášení o cestě člena Výboru ve výši přibližně 91 000 EUR; konstatuje, že neoprávněně vyplacené částky byly získány zpět; vyjadřuje politování nad tím, že předchozí kodex chování nepočítal s přísnými tresty ani se suspendováním členů, kteří se dopustili podvodu; naléhavě vyzývá Výbor, aby v rámci revidovaného kodexu chování uplatnil všechny dostupné prostředky s cílem přijmout dalekosáhlá opatření proti tomuto druhu podvodů; konstatuje, že byla navržena zlepšení stávajícího rámce pro proplácení cestovného a náhrad členům, jako je například všeobecná lhůta šesti týdnů pro uplatnění nároků na proplacení výdajů, aby se tak zkrátila doba proplácení, a tím se také snížila potřeba přenosů v rámci těchto rozpočtových položek; vyzývá však spíše k pečlivému a opatrnému přístupu než k rychlému vyřizování případů prohlášení o cestě; konstatuje, že není známo, kolik případů podvodů je stále sledováno; zdůrazňuje, že časový tlak by neměl bránit důstojnému a důkladnému posouzení žádostí o úhradu nákladů; vyzývá ke zvýšení počtu vzorků prohlášení o cestě zkoumaných v rámci postupu interního auditu Výboru s cílem dosáhnout vyšší míry odhalení podvodů v souvislosti s prohlášeními o cestě;
9. poukazuje na připomínku z usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, která se týkala zamezení nadhodnocování rozpočtu; připomíná však, že převedení do následujícího rozpočtového roku se týká hlavně rozpočtových položek „budovy“ a „informační technologie“, což je způsobeno dlouhodobě nahromaděným množstvím nevyřízeních žádostí u těchto rozpočtových položek; konstatuje, že přenesená částka u rozpočtových položek „členové orgánu a delegáti / výdaje za dopravu a pobyt“ byla nutná s cílem vyřídit opožděné žádosti členů o proplacení;
10. vítá skutečnost, že míra plnění u prostředků přenesených z roku 2018 do roku 2019 činila 82,1 % oproti 77,5 % u prostředků přenesených z roku 2017 do roku 2018;
11. zdůrazňuje skutečnost, že Výbor podporuje sdílené způsoby cestování a umožňuje využívání nízkonákladových letů; vítá skutečnost, že Výbor ukládá své cestovní agentuře, totožné s tou, která poskytuje služby Parlamentu, aby nejenže vyjednávala zvláštní sazby u leteckých společností, ale také aby systematicky navrhovala osobám, které čerpají prostředky Výboru, vhodné nákladově efektivní alternativy pro jejich cesty;
12. konstatuje, že Výbor v říjnu 2018 zahájil výzvu k podávání nabídek s cílem analyzovat a navrhnout zlepšení stávajícího systému proplácení nákladů členů výboru, delegátů a odborníků; žádá Výbor, aby poskytl informace o výsledcích z této analýzy, zejména o možných vylepšeních stávajícího systému pro cestovné a proplácení výdajů včetně různých možných scénářů; bere na vědomí zpoždění, ke kterým došlo v čerpání v důsledku krize COVID-19;
13. s politováním konstatuje, že předsednictvo Výboru v roce 2020 přijalo rozhodnutí umožňující proplácení výdajů za účast na dálku v případech, kdy členům bylo zabráněno cestovat do Bruselu v důsledku problémů souvisejících s krizí COVID-19; vyzývá Výbor, aby zrušil toto rozhodnutí, které není úměrné skutečným nákladům na účast, představuje citelnou ztrátu pro rozpočet Unie a poškozuje dobrou pověst Výboru; žádá Výbor, aby předložil zprávu o finančním dopadu tohoto rozhodnutí, včetně konkrétních a podrobných informací o tomto rozhodnutí a důvodů pro uvedenou úhradu; žádá Výbor, aby prozkoumal nové postupy odměňování s cílem zajistit spravedlivé a přiměřené odměny pro členy, které se většinou nezakládají na cestovních výdajích a nespoléhají se pouze na fyzickou přítomnost členů v Bruselu;
14. zdůrazňuje, že Výboru hraje významnou úlohu, vyjadřuje však znepokojení nad dopadem jeho činnosti;
15. poznamenává, že je důležité vést politický dialog mezi Výborem a Parlamentem s cílem zajistit, aby mohl Výbor smysluplným způsobem přispívat k činnosti Parlamentu, a v této souvislosti znovu požaduje, aby bylo i nadále vyvíjeno úsilí o posílení politické spolupráce mezi Výborem a Parlamentem;
Digitalizace, kybernetická bezpečnost, bezpečnost
16. vítá skutečnost, že se Výbor řídil doporučením, které Parlament vydal v nedávných usneseních, a požádal o zvýšení podílu rozpočtu určeného na IT (až 4,5 % celkového rozpočtu ve srovnání s 3 % v roce 2018); konstatuje, že z dlouhodobého hlediska by se v ideálním případě měl tento podíl ze 4,5 % navýšit až na 6 %, což by umožnilo bezproblémové provedení strategie v plánovaném časovém horizontu a také by to Výboru umožnilo, aby v této oblasti dosáhl úrovně ostatních orgánů a institucí Unie; vítá skutečnost, že celkové prostředky na závazky přidělené na IT projekty, služby a vybavení představují nárůst o 13,2 % ve srovnání s rokem 2018 a že tento pozitivní trend v roce 2020 pokračoval;
17. je si vědom, že v červnu 2019 přijalo předsednictvo Výboru digitální strategii, v níž představilo svou vizi pro IT prostředí, které by se mělo ve Výboru uplatnit, a identifikovalo hlavní výzvy v IT oblasti; vítá výsledky, jako je modul členského portálu na podporu schůzí bez použití papírových dokumentů, rozvoj nové interní aplikace pro zpracování pozměňujících návrhů a bezpapírové pracovní postupy a procesy, zejména v oblasti finančního řízení; vítá činnost vyvíjenou v souvislosti s projektem digitálního pracoviště, který upraví prostředí pro koncové uživatele a zahrnuje také přepracování digitální infrastruktury, na jejímž základě toto prostředí funguje; konstatuje, že v roce 2019 byly také modernizovány nástroje pro automatizaci kancelářských procesů a pro poštovní a centralizovanou komunikaci;
18. vítá skutečnost, že pokud je to možné, Výbor používá bezplatný software s otevřeným zdrojovým kódem; konstatuje, že v roce 2019 bylo do soupisu softwarových balíčků zahrnuto 39 softwarových aplikací s otevřeným zdrojovým kódem;
19. vítá skutečnost, že v průběhu roku 2019 pracovník pro IT bezpečnost nadále aktivně usiloval o zvyšování povědomí zaměstnanců o kybernetické bezpečnosti uživatelů, a to i pořádáním semináře v rámci řídicího výboru pro IT a odvětvových seminářů na úrovni jednotlivých odborů; konstatuje, že v roce 2019 byly zahájeny dva další projekty týkající se kybernetické bezpečnosti; vybízí Výbor, aby pokračoval v úzké spolupráci s dalšími výbory, zejména s Výborem regionů (VR), s cílem dále rozvíjet součinnost;
20. vítá interinstitucionální spolupráci v počítačové oblasti, v souvislosti s níž se Výboru dostalo pomoci od skupiny pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, jako jsou školení na pracovišti na téma cloudové bezpečnosti a zpravodajské sítě pro kybernetické hrozby, pokud jde o cílené útoky proti orgánům a institucím Unie; konstatuje, že mnoho digitalizačních projektů se týká digitalizace oblasti lidských zdrojů a finančních procesů, kde Výbor používá systémy SYSPER a ABAC poskytnuté Komisí; žádá Výbor, aby posoudil možnost vyjednání lepších podmínek s Komisí s cílem posílit proces sdílení aplikací a učinit jej finančně přitažlivým;
21. vybízí Výbor, aby se řídil doporučeními evropského inspektora ochrany údajů, aby znovu vyjednal interinstitucionální licenční smlouvu a prováděcí smlouvu, které podepsaly orgány Unie a společnosti Microsoft v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální svrchovanosti, zabránit uzamčení a nedostatečné kontrole a zajistit ochranu osobních údajů;
22. vyzdvihuje iniciativy související s bezpečností, jako je například speciální vzdělávací program ohledně toho, jak čelit hrozbám trestných činů a teroristických útoků, spolupráci s Parlamentem ohledně specifických školení zaměřených na oblast bezpečnosti, vyšetřování bezpečnostních incidentů a znovuzavedení bezpečnostních prověrek u pracovníků externích dodavatelů ve spolupráci s ostatními orgány a institucemi Unie; bere na vědomí veškerou činnost související se zabezpečením (budov), prováděnou s hlavním cílem zvýšit úroveň bezpečnosti a služeb poskytovaných členům, zaměstnancům a návštěvníkům;
23. vítá skutečnost, že byla realizována řada opatření s cílem zajistit odpovídající normy zabezpečení budov, jako například instalace nového zařízení pro kontrolu přístupu; konstatuje, že související bezpečnostní normy dosáhly stejné úrovně jako normy Parlamentu a Komise;
Budovy
24. konstatuje, že je třeba nalézt nové kanceláře pro 200 zaměstnanců, až se budovy B68 a TRE74 vymění za budovu VMA; konstatuje, že předsednictva Výboru a VR pověřila v únoru 2020 své generální tajemníky, aby zahájili jednání s Evropskou službou pro vnější činnost za účelem uzavření dohody umožňující Výboru a VR převzít nájemní smlouvu na budovu Belliard 100 už od začátku roku 2021; vítá skutečnost, že výbor zaměstnanců a zaměstnanci obecně byli o tomto vývoji informováni;
25. konstatuje skutečnost, že budova VMA plně odpovídá právním požadavkům v souvislosti s používáním azbestu a že bylo v září 2019 vystaveno osvědčení, že budovy jsou z hlediska použitého azbestu bezpečné; vyjadřuje obavy o zdraví zaměstnanců a znepokojení nad přítomností azbestu v budově VMA, ačkoli se v osvědčení o bezpečnosti z hlediska azbestu uvádí, že nepředstavuje pro uživatele budovy riziko; vítá skutečnost, že všechny relevantní informace o azbestu v budovách Výboru, jako jsou zásady pro zajištění bezpečnosti z hlediska azbestu, osvědčení o bezpečnosti z hlediska azbestu a soupisy vybavení, při kterém bylo použito azbestu, jsou vyvěšeny na intranetu; konstatuje, že práce na renovaci budovy VMA by podle plánu měly začít v roce 2021;
26. vítá skutečnost, že společná pracovní skupina pro VMA stanovila hlavní zásady pro budoucí přidělování prostor a cílové parametry, které umožňují stejné zacházení se všemi útvary a subjekty; konstatuje, že zástupci zaměstnanců byli zapojeni a že zaměstnanci byli průběžně informováni prostřednictvím různých kanálů a budou konzultováni a zapojeni do nadcházející fáze, tj. podrobného návrhu uspořádání podlahové plochy a přidělení jednotlivých pracovišť příslušným útvarům;
Environmentální rozměr
27. žádá Výbor, aby vypracoval plán pro globální udržitelnost; blahopřeje Výboru k jeho neutuchajícímu úsilí v rámci systému environmentálního řízení, pokud jde o snižování uhlíkové stopy a omezování množství plastového, potravinového a papírového odpadu; souhlasí s tím, že snížení uhlíkové stopy je jedním z nejdůležitějších cílů pro nadcházející roky; vyzývá Výbor, aby věnoval náležitou pozornost energetické skladbě svých zdrojů elektřiny, a vybízí k nákupu elektřiny vyrobené bioelektrárnami a větrnými, solárními a vodními elektrárnami; vybízí Výbor, aby se podílel na projektech v oblastech souvisejících s jinými orgány Unie a aby vypracoval komplexní plán týkající se toho, jak může Výbor provádět zásady a doporučení uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, včetně obecného cíle stát se do roku 2030 klimaticky neutrálním;
Interinstitucionální spolupráce
28. je si vědom nové meziútvarové dohody zahájené v roce 2019 mezi Parlamentem a Výborem, která Výboru umožňuje využívat služeb tlumočníků Parlamentu (které budou uhrazeny), vždy když Výbor používá prostory Parlamentu pro svá zasedání a příležitostně také pro zasedání v prostorách Výboru; uznává, že tato dohoda přispívá k optimalizaci využívání tlumočníků Parlamentu; oceňuje stávající dohody o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem a VR; vyzývá Výbor, aby určil další možné synergie a úspory a další oblastí, v nichž by se mohly činnosti interních oddělení sdílet; je si vědom požadavku, který vyjádřil Výbor i VR v rámci postupu udělování absolutoria v souvislosti s dodržením pokračující dohody o spolupráci, aby se zajistilo, že Výbor i VR budou za místa přesunutá do Parlamentu odškodněni;
29. připomíná, že dohoda o spolupráci, uzavřená mezi Parlamentem a Výborem dne 5. února 2014, stanoví kompenzaci za ztrátu překladatelských kapacit poskytováním dodatečných částek pro Výbor i VR; konstatuje, že na externalizaci překladů byla poskytnuta částka 2 miliony EUR, s možností, že případný přebytek lze využít k nové politické činnosti a dodatečnou částku ve výši 1,1 milionu EUR za účelem posílení politické práce; konstatuje, že k převodům došlo v letech 2015 a 2016, přičemž ke snížení došlo již během dohodovacího řízení v roce 2017; konstatuje, že roční úspory z převedení 36 pracovních míst lze odhadnout na 3,42 milionu EUR; žádá Parlament, Výbor a VR, aby společně informovaly Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o probíhající revizi dohody; uznává, že dohoda umožňuje větší flexibilitu ve prospěch Parlamentu, Výboru i VR; konstatuje, že součástí této flexibility je přerozdělení nevyužitých prostředků do jiných oblastí politiky;
30. souhlasí s tím, že se musí dále posílit politická spolupráce ohledně ročního a víceletého programování, společného prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o legislativních prioritách a monitorování ročního pracovního programu; vybízí Výbor, aby pracoval na konkrétních doporučeních týkajících se lepší komunikace na úrovni Výboru a zpravodajů Parlamentu, s cílem rozvíjet systematičtější přístup k politické spolupráci;
31. uvádí, že celkové výdaje na externě zajišťované překlady pro Výbor a VR v roce 2019 dosahovaly 6 043 592 EUR, přičemž na Výbor připadalo 3 550 762 EUR, a že celkové výdaje na překlady, kdyby byly prováděny interně, by dosáhly 8 781 075 EUR, včetně částky připadající na Výbor ve výši 5 159 101 EUR;
32. vybízí Výbor, aby se připojil k rejstříku transparentnosti Unie po uzavření meziútvarové dohody s cílem zvýšit transparentnost schůzí lobbistů; oceňuje interinstitucionální spolupráci rozvíjenou prostřednictvím meziútvarových dohod mezi Výborem a dalšími orgány a institucemi Unie, například Komisí, s cílem v ještě vyšší míře optimalizovat procesy v oblasti lidských zdrojů, financí, IT a v dalších administrativních oblastech; chtěl by být informován o tom, zda Výbor před uzavřením případné dohody vypracovává analýzu nákladů a přínosů;
33. vítá dobrou spolupráci mezi Výborem a VR v administrativní oblasti, vedoucí ke značným synergiím a úsporám z rozsahu; konstatuje, že současná správní dohoda byla prodloužena do konce června 2021; konstatuje, že dva body dosud nebyly provedeny, konkrétně vyváženější rozčlenění pracovních míst podle společných útvarů, které v současnosti zvýhodňuje VR, a rovnoměrné rozdělení prostor (podíl kancelářského prostoru tvořil 53 % pro Výbor a 47 % pro VR); vítá skutečnost, že jednání za účelem obnovení správní dohody má za cíl další zlepšování účinnosti a vytváření potenciálních úspor;
34. žádá Výbor, aby jej informoval o jakýchkoli zlepšeních dosažených v oblasti účinnosti administrativních postupů, což se jeví jako nezbytné vzhledem ke stále rostoucímu pracovnímu zatížení a v důsledku rychle se měnícího světa; znovu zdůrazňuje nezbytnost průběžných reforem, které musí zajistit, aby byl Výbor dobře vybaven pro reakci na budoucí výzvy;
Komunikace
35. uznává, že v roce 2019 vynaložil Výbor zvláštní úsilí, aby podpořil Parlament v propagaci voleb do Evropského parlamentu prostřednictvím účasti na interinstitucionální kampani, včetně několikaměsíční kampaně v sociálních médiích (s téměř 17 000 reakcemi, konkrétně lajky, komentáři a retweety, a celkovým dosahem 18,4 milionu uživatelů internetu); souhlasí s tím, že dopad politické činnosti Výboru přesahuje rámec kvantitativních ukazatelů a že Výbor toho dosahuje nejen na základě své poradní funkce vycházející ze Smluv, ale také prostřednictvím osvětové činnosti na místní úrovni, která má za cíl zvýšit povědomí občanské společnosti o práci Výboru a jeho úloze v rozhodovacím procesu Unie;
36. připomíná, že na konci roku 2019 měl twitterový účet Výboru 43 300 sledujících, zatímco hlavní účet na Facebooku má 32 600 sledujících; konstatuje, že nejrychleji rostoucí přítomnost Výboru v sociálních médiích je na platformě LinkedIn, která během roku 2019 zaznamenala nárůst o 54 % v počtu sledujících a dosáhla na konci roku 2019 počtu 14 500 sledujících; konstatuje, že touto kombinací informačních kanálů Výbor dosahuje náležitě vyvážené skupiny sledujících;
37. vítá úsilí Výboru o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením, jako je digitální zpřístupnění intranetu a internetových stránek osobám se zrakovým postižením; žádá, aby byla přijata následná opatření k získání příslušného potvrzení rovného přístupu osob se zdravotním postižením na jeho internetové stránky;
38. konstatuje, že k tomu, aby byly domovské stránky orgánů Unie přístupné osobám s různými druhy zdravotního postižení, včetně dostupnosti národních znakových jazyků, je zapotřebí komplexní přístup; navrhuje, aby do tohoto procesu byly zapojeny organizace zabývající se otázkami zdravotního postižení;
Vnitřní řízení, vnitřní kontrola, finance
39. vítá úsilí Výboru související s řízením krizí a kontinuitou činností prostřednictvím vytvoření internetové stránky obsahující všechny nezbytné informace pro zachování kontinuity operací, včetně aktuálních dokumentů vztahujících se k problematice řízení krizí a kontinuity činností a aktuálního popisu různých intervenčních týmů, jejich složení a jejich úlohy; zdůrazňuje, že v září 2019 bylo uspořádáno první simulační cvičení týmu pro repatriaci členů, a to na základě čtyř scénářů, a že závěry vyvozené z tohoto cvičení jsou předmětem systematického následného hodnocení;
40. se znepokojením konstatuje, že celkový roční rozpočet Výboru se zvýšil ze 108 000 000 EUR v roce 2006 na více než 138 000 000 EUR v roce 2019, zatímco celkový počet stanovisek a zpráv vypracovaných Výborem se výrazně snížil (z 215 v roce 2018 na 127 v roce 2019); je si vědom toho, že snížení počtu vydaných stanovisek může být spojeno s volebním cyklem, je však znepokojen zvýšením nákladů na stanovisko (1,1 milionu EUR v roce 2019 oproti 630 000 EUR v roce 2018), a vyjadřuje obavy ohledně externího zajišťování činností v oblasti podávání zpráv externími společnostmi; se znepokojením konstatuje, že ze 127 stanovisek a zpráv bylo pouze 55 stanovisek z vlastního podnětu;
41. konstatuje,, že stránka nejvíce konzultovaného stanoviska Výboru (o technologii blockchain a technologii distribuované účetní knihy) v roce 2019 neměla více než 2 500 zobrazení, zatímco ostatních pět nejdůležitějších stanovisek mělo jen 1 000 až 2 000 zobrazení; vybízí Výbor, aby zvýšil své úsilí o dosažení rozsáhlejšího šíření svých stanovisek;
42. konstatuje, že výroční zpráva o činnosti za rok 2019 poskytuje pouze obecný přehled o činnosti Výboru bez hlubšího kvalitativního a kvantitativního hodnocení jeho činnosti; vyzývá Výbor, aby do své výroční zprávy o činnosti zavedl další klíčové ukazatele výkonnosti, jako je míra provádění doporučení do právních předpisů Unie ve svých stanoviscích, aby bylo možné posoudit dopad činnosti Výboru;
43. žádá Výbor, aby racionalizoval své interní orgány a přeorientoval pravomoci svých struktur, jak je uvedeno v opatřeních následujících po udělení absolutoria za rok 2018, včetně vyjasnění úspor dosažených v souvislosti s tímto procesem; bere na vědomí kroky předsednictva spočívající ve zřízení šestičlenné skupiny ad hoc s cílem zajistit komplexní přezkum, jak zjednodušit pracovní struktury a orgány Výboru, včetně otázky působnosti sekcí a Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI); žádá předsednictvo, aby toto zaměření na zjednodušení uplatnilo i na všechny ostatní stávající orgány a aby o zjištěních informovalo Parlament;
44. bere na vědomí, že Výbor vypracoval rozsáhlý soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pro všechny své administrativní oblasti, přičemž některé z těchto indikátorů měří úroveň výkonnosti (např. dobu, za jakou jsou spláceny závazky), zatímco jiné úroveň aktivity (např. objem produkce); žádá Výbor, aby v příští výroční zprávě o činnosti kromě těchto velmi podrobných informací uvedl konsolidovanou verzi hlavních cílů a dosažených výsledků;
45. konstatuje, že v roce 2019 proběhlo hodnocení souladu se standardy vnitřní kontroly, které ukázalo, že se situace od roku 2018 zlepšila; konstatuje však, že ne všechny standardy byly plně provedeny a že byla stanovena návazná opatření; konstatuje, že dvě návazná opatření byla odložena na rok 2020, konkrétně formální posouzení citlivých funkcí a provádění víceleté strategie vnitřní komunikace; připomíná Výboru doporučení uvedené ve zprávě Účetního dvora, které se týká provádění politiky pro řešení citlivých funkcí; bere na vědomí odpovědi Výboru, v nichž jsou vysvětleny plánované kroky a skutečnost, že přípravné činnosti byly zahájeny v prvním pololetí roku 2020; konstatuje, že Výbor oznámil, že nová politika by se měla začít uplatňovat od roku 2021; žádá Výbor, aby Parlamentu poskytl podrobný popis této nové politiky – včetně vymezení citlivých funkcí – a aktuální stav jejího provádění;
46. konstatuje, že Výbor v návaznosti na výše uvedený postup přijal třetí opatření spočívající v harmonizaci postupů a procesů mezi ředitelstvími a odděleními; vyzývá Výbor, aby zřídil centralizovaný rejstřík procesů a postupů s cílem zajistit harmonizovanou písemnou dokumentaci; opakuje, že tento přístup pomůže posílit dodržování platných procesů a postupů a zajistí, aby všechny hlavní činnosti Výboru podléhaly určitému procesu či postupu;
47. konstatuje, že v roce 2019 byly útvarem interního auditu (IAS) dokončeny dva audity, jeden týkající se dodržování institucionálních lhůt a druhý tlumočnické činnosti; konstatuje, že pokud jde o první audit, Výbor je v procesu provádění administrativních opatření stanovených v akčním plánu, jako je zdůraznění institucionálních lhůt v dokumentech používaných Výborem s cílem lépe organizovat jeho práci a důsledné vypracovávání statistik o tom, jak Výbor lhůty dodržuje; vítá, že Výbor i nadále usiluje o to, aby lépe přispíval k legislativnímu procesu Unie; poukazuje na důležitost auditu v oblasti tlumočení, jelikož se jedná o součást nástrojů rozhodování Unie, v níž ovšem dochází jak k výrazným škrtům v rozpočtu, tak k vyšším nákladům na tlumočení, jak dokládá skutečnost, že dnes si Výbor může dovolit využívat jen asi 75 % tlumočnické činnosti, kterou si mohl dovolit v roce 2014; konstatuje, že účelem tohoto provozního auditu bylo vyhodnotit postupy, zejména zda lze dosáhnout úspor nákladů, aniž by byla ohrožena kvantita a kvalita tlumočení; všímá si, že analýza vybraných příkladů ukázala, že postupy pro poskytování tlumočení byly stanoveny správně a tlumočení bylo poskytováno tak, jak bylo požadováno; konstatuje, že celková spokojenost mezi koncovými uživateli je vysoká; konstatuje, že v současné době je prováděn dohodnutý akční plán, v jehož rámci probíhá určování oblastí s potenciálem pro úspory nákladů;
48. konstatuje, že v rámci pracovního programu na rok 2019 byl navržen audit zaměřený na etiku a dobré pracovní podmínky, ale byl odložen na pracovní program na rok 2020; konstatuje, že audit byl zahájen v roce 2019, ale přístup byl změněn na základě zvláštní zprávy Účetního dvora o etice zveřejněné dne 19. července 2019; konstatuje, že záměrem Útvaru interního auditu je řídit se při posuzování etického rámce vytvořeného v rámci Výboru přístupem, který zvolil Účetní dvůr; doporučuje Útvaru interního auditu, aby do auditu zahrnul i provádění v současnosti reformovaného etického rámce;
49. vítá skutečnost, že 11 500 (79 %) faktur, které Výbor v roce 2019 obdržel, bylo v elektronické podobě, což je ve shodě s ustanoveními směrnice 2014/55/EU(6); blahopřeje Výboru k tomu, že v roce 2019 měl ze všech subjektů Unie nejvyšší míru využívání elektronických faktur, a to jak v absolutním, tak relativním vyjádření;
50. poukazuje na to, že během roku 2019 odbor veřejných zakázek aktualizoval písemné pokyny a šablony a i nadále poskytoval pokyny a poradenství všem dotčeným finančním subjektům; vítá skutečnost, že používání šablon vedlo spolu s odbornými pokyny k významnému kvalitativnímu zlepšení v zadávacích řízeních a snížilo chyby zjištěné při následných kontrolách; konstatuje, že za účelem zlepšení účinnosti a efektivnosti kontrol ověřovací odbor Výboru úzce spolupracuje s odborem veřejných zakázek;
Lidské zdroje
51. konstatuje, že plán pracovních míst uvádí 668 pracovních míst v roce 2019, tedy stejně jako v roce 2018; konstatuje, že nedošlo k žádným změnám pracovní síly a že celkový počet zaměstnaných osob (úředníků, dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců, vyslaných národních odborníků a lékařských poradců) činil ke dni 31. prosince 2019 702 (ve srovnání se 705 osobami v roce 2018);
52. je si vědom, že Výbor pokračuje v provádění svého akčního plánu na období 2017–2020 týkajícího se rovných příležitostí a rozmanitosti; konstatuje, že co se týká zastoupení žen a mužů na vedoucích pozicích ve Výboru, bylo dosaženo rovnosti v roce 2018 a tato situace zůstává relativně stabilní; vyjadřuje politování nad tím, že nové politické vedení Výboru tento trend neodráží, neboť mezi sedmi předsedy sekcí je pouze jedna žena a mezi třemi předsedy skupin není žena žádná, přičemž v rámci funkčního období 2020–2025 má |Výbor nejvyšší počet nových členů a členek od roku 2010; vítá akce na zvyšování povědomí o rozmanitosti, např. konferenci o komunikaci v multikulturním prostředí nazvanou „Jednotná v rozmanitosti“ pořádanou s cílem podpořit ohleduplné vztahy na pracovišti při současném zohlednění rozmanitosti; vítá zejména konkrétní činnosti a opatření související se zdravotním postižením; nicméně vybízí Výbor, aby zavedl také konkrétní opatření, jako je školení o genderové rovnosti, s cílem zabránit nevědomé předpojatosti členů ve výběrových panelech;
53. všímá si mírného zlepšení zeměpisné rovnováhy ve srovnání s rokem 2018, kdy 19 % vedoucích pracovníků Výboru v současné době pochází z členských států, které přistoupily k Unii po roce 2004 (oproti 16 % v roce 2017 a 18,5 % v roce 2018); se znepokojením bere na vědomí nadměrné zastoupení některých státních příslušníků mezi zaměstnanci Výboru; naléhavě vyzývá Výbor, aby vypracoval konkrétní opatření k řešení této nerovnováhy; vyzývá Výbor, aby i nadále podnikal kroky k dosažení zeměpisné vyváženosti svých zaměstnanců, aby bylo zajištěno řádné zastoupení státních příslušníků všech členských států, jak je uvedeno v článku 4 jednacího řádu, pokud jde o členy předsednictva, a to i na úrovni vedoucích pracovníků;
54. žádá Výbor, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o konkrétních výsledcích akčního plánu pro rovné příležitosti a rozmanitost, zejména o výsledcích opatření přijatých v souvislosti s posílením rozmanitosti a vytvořením inkluzivnějšího pracoviště pro osoby se zdravotním postižením;
55. oceňuje, že po hloubkové analýze v roce 2019 bylo dokončeno zřízení registru specializovaných pozic, tj. pozic, na něž se nevztahuje program mobility, a že takový seznam dříve neexistoval; konstatuje, že konečný seznam všech vyňatých specializovaných pozic byl oznámen všem zaměstnancům a zahrnuje jak vedoucího právního útvaru, tak všechny právníky Výboru;
56. uznává zavedení opatření souvisejících s dobrými podmínkami zaměstnanců, jako je obnovení systému školení pro nové zaměstnance, který je součástí preventivního přístupu k řízení psychosociálních rizik; bere na vědomí výměny osvědčených postupů za účelem neustálého zlepšování tohoto systému; bere na vědomí rozsáhlou aktualizaci pravidel práce na dálku, která pracovníkům nabízejí větší flexibilitu; vybízí Výbor, aby dokončil zavádění pružných pracovních podmínek s ochranou práva zaměstnanců odpojit se;
57. s uspokojením bere na vědomí opatření týkající se dlouhodobé pracovní neschopnosti, zejména opatření zaměřená na usnadnění návratu do práce;
58. vyjadřuje vážné znepokojení nad nevolí veřejnosti, která vyplynula z určitých postupů přijímání zaměstnanců používaných Výborem; vyzývá Výbor, aby stanovil jasné interní pokyny týkající se zveřejňování volných pracovních míst a jednoznačně objasnil služební důvody v případě dočasných přesunů zaměstnanců; zdůrazňuje, že v celém výběrovém řízení (zveřejnění, výběr, jmenování a nástup do funkce) je důležité důsledně a bez výjimky zajistit plně transparentní průběh každé jeho fáze v souladu s jednacím řádem Výboru a se služebním řádem, aby nebyla ohrožena dobrá pověst nejen Výboru, ale všech subjektů Unie;
59. konstatuje, že v roce 2019 Výbor hostil 54 dlouhodobých stážistů, kteří od Výboru dostávali měsíční příspěvek na pokrytí životních nákladů, 15 krátkodobých stážistů, kteří nedostávali příspěvek od Výboru, a jednoho stážistu, který dostával příspěvek od externího veřejného orgánu; doporučuje, aby Výbor poskytoval přiměřený příspěvek také krátkodobým stážistům, pokud nedostávají příspěvek z jiných zdrojů;
Transparentnost
60. vítá skutečnost, že Výbor začal podporovat politiku ohleduplnosti na pracovišti s cílem zajistit, aby všichni zaměstnanci byli obeznámeni se stávajícím etickým rámcem; konstatuje, že v roce 2019 byla zahájena rozsáhlá osvětová kampaň nazvaná respect@work, která zohledňuje řadu návrhů ze zprávy evropské veřejné ochránkyně práv o důstojnosti při práci v orgánech a agenturách EU (SI/2/2018/AMF); vítá skutečnost, že byla posílena síť důvěrných poradců; konstatuje, že v návaznosti na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv Výbor přijal pokyny pro řízení střetů zájmů zaměstnanců při plnění jejich úkolů a poskytl příslušné informace všem zaměstnancům; konstatuje, že pokyny mají sloužit jako praktická příručka pro zaměstnance v případech, kdy musí vykonávat souběžné úkoly, jako je plnění povinností vedoucího pracovníka souběžně se zastupováním zaměstnanců; vyzývá Výbor, aby v návaznosti na zprávu veřejné ochránkyně práv pokračoval v přijímání dalších opatření;
61. žádá Výbor, aby podal zprávu o veškerých úspěších souvisejících s doporučením evropské veřejné ochránkyně práv, jako jsou například pokyny pro externí činnosti; konstatuje, že v roce 2019 vydala evropská veřejná ochránkyně práv zprávu o zveřejňování informací ve vztahu k bývalým vedoucím pracovníkům s cílem prosadit roční zákaz lobbování a hájení zájmů určitých skupin (SI/2/2017/NF) a že Výbor zkoumal možnost revize svého rozhodnutí o vnějších činnostech; vyzývá Výbor, aby využil této příležitosti k posílení svého systému s cílem zabránit jakémukoli případnému střetu zájmů;
62. vyjadřuje své znepokojení ohledně vyšetřování, která v roce 2019 vedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF); konstatuje, že byly uzavřeny dva případy týkající se členů a zneužití finančních prostředků Unie; s uspokojením konstatuje, že částky byly Výborem získány zpět; konstatuje, že byly zahájeny dva případy (jeden ohledně člena a jeden ve vztahu k zaměstnanci), přičemž šetření prvního případu stále probíhá a druhý případ byl uzavřen v roce 2020 s tím, že nebylo shledáno žádné porušení; konstatuje, že v roce 2020 bylo zahájeno šetření ve dvou případech, z nichž jeden (případ z roku 2018) byl uzavřen v průběhu téhož roku s tím, že byl potvrzen podvodný čin člena, a u druhého šetření dosud probíhá; konstatuje, že byl zahájen další případ vedený proti členu a šetření stále probíhá; konstatuje, že pokud je Výboru známo, v současné době probíhají dvě vyšetřování vedená úřadem OLAF, přičemž obě se týkají členů a nesouvisejí s obtěžováním;
63. konstatuje, že současný přístup Výboru k potvrzování přítomnosti členů na zasedáních je v souladu s osvědčenými postupy ostatních subjektů Unie, jako je Parlament a VR; konstatuje, že systém vyžaduje jediný podpis a prohlášení o účasti na zasedání; konstatuje, že čl. 4 písm. a) finančního statutu pro členy stanoví, že „aby měl příjemce nárok na náhradu výdajů nebo výplatu příspěvků, musí a) podepsat prezenční listinu na schůzích, je-li taková listina vedena, b) vyplnit standardní formulář prohlášení o výdajích za každý den schůze a c) předložit příslušné podklady“;
64. naléhavě žádá Výbor, aby orgán příslušný k udělení absolutoria průběžně informoval o postupech a procesech, které Výbor zavedl nebo hodlá zavést, aby zabránil případům obtěžování nebo podobným případům týkajícím se zaměstnanců v budoucnu, neboť je třeba zajistit, aby se podobné politováníhodné případy, které představují utrpení pro oběti a poškozují pověst Výboru a celé Unie, neopakovaly;
65. opakovaně požaduje jasná a silná opatření na ochranu a podporu obětí obtěžování; naléhavě vyzývá Výbor, aby zavedl zvláštní pravidla a postupy týkající se obtěžování, a domnívá se, že skutečností, že v případě členů Výboru nelze dodržování ustanovení služebního řádu vymáhat, není možné omlouvat nečinnost;
Odmítnutí udělení absolutoria za rok 2018, střet zájmů, obtěžování, whistleblowing
66. připomíná, že několik zaměstnanců bylo delší dobu obětí psychického obtěžování ze strany tehdejšího předsedy skupiny I; vyjadřuje politování nad tím, že opatření proti obtěžování zavedená ve Výboru nevyřešila a nenapravila tento případ kvůli vysokému postavení dotčeného člena dříve; vyjadřuje politování nad tím, že opatření přijatá na ochranu obětí do doby skončení šetření ze strany úřadu OLAF se zdají být nepřipravená a nedostatečná, zejména s ohledem na rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 12. května 2016(7), který by měl být pro Výbor poučením; se znepokojením konstatuje, že nedostatky v interním postupu, včetně nejasného rozdělení odpovědnosti za podávání zpráv na úrovni vrcholného vedení, vedly k nečinnosti správních orgánů Výboru, a tím i k porušení povinnosti péče a povinnosti podat zprávu úřadu OLAF; vyjadřuje politování nad délkou doby, po kterou Výbor přijímal nezbytná opatření k úpravě jednacího řádu a kodexu chování Výboru s cílem zamezit takové situaci do budoucna;
67. připomíná, že úřad OLAF ve svém vyšetřování v roce 2018 identifikoval oběti obtěžování; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku nedostatečných kroků správních orgánů Výboru byly oběti nuceny zahájit proces vlastními silami; konstatuje, že kroky navazující na formální žádosti podané oběťmi podle článku 24 služebního řádu byly zahájeny v lednu 2020; se znepokojením konstatuje, že k formálnímu uznání statusu oběti došlo až dne 2. října 2020, i když Výbor tvrdí, že se implicitně uznal jejich status o mnoho měsíců dříve;
68. poukazuje na to, že nesprávné jednání Výboru v tomto případě vedlo k významné ztrátě veřejných prostředků, pokud jde o právní výlohy, nemocenskou, ochranu obětí, sníženou produktivitu, schůze předsednictva a dalších orgánů apod.; domnívá se proto, že tato záležitost vzbuzuje pochybnosti, pokud jde o zodpovědnost, rozpočtovou kontrolu a řádnou správu lidských zdrojů v unijních orgánech, institucích, úřadech a agenturách; připomíná v tomto smyslu, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 13/2019 „Etické rámce v kontrolovaných orgánech EU: prostor pro zlepšení“ konkrétně uvádí, že etické chování v oblasti veřejných záležitostí přispívá k lepšímu finančnímu řízení a k větší důvěře veřejnosti a že jakékoli neetické chování zaměstnanců a členů orgánů a institucí Unie přitahuje velkou pozornost veřejnosti a snižuje důvěru v orgány Unie;
69. připomíná, že Parlament odmítl udělit absolutorium generálnímu tajemníkovi Výboru za rozpočtový rok 2018 mimo jiné z důvodu zjevného porušení povinnosti péče a nedostatečného jednání ze strany správních orgánů a souvisejících finančních důsledků; připomíná Výboru, že odmítnutí udělení absolutoria je vážnou záležitostí, která vyžaduje okamžité kroky; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tehdejší ředitel pro lidské zdroje a finance a nyní generální tajemník až do odmítnutí udělení absolutoria za rok 2018 neprováděl rozhodné kroky, zejména preventivní a nápravná opatření;
70. konstatuje, že během postupu udělování absolutoria za rok 2018 a částečně za rok 2019 generální tajemník nebyl schopen poskytnout Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu dostatečné, transparentní a spolehlivé informace, o čemž svědčí počet případů, kdy poskytnuté informace byly vyvráceny oznamovateli, odbory Výboru, obhájci obětí nebo pachatelem samotným; vyzývá Výbor, aby vzal na vědomí materiální i morální újmu, která obětem a oznamovatelům vznikla, protože se jim nedostalo dostatečné podpory ani odpovídající spravedlivé rehabilitace a odškodnění; je hluboce znepokojen tím, že oběti musely podat stížnost z důvodu nečinnosti správy Výboru při rehabilitaci; připomíná Výboru jeho povinnost chránit oběti a oznamovatele;
71. uznává, že Výbor usiluje o další zlepšení své schopnosti bojovat proti neetickému chování; konstatuje, že podrobný akční plán měl být schválený nejpozději do konce roku 2020; souhlasí s tím, že Výbor musí pokračovat ve zvyšování povědomí zaměstnanců a vedení prostřednictvím lépe cílené interní komunikace o již dostupných strukturách, které mohou pomoci řešit jakoukoliv obtížnou situaci na pracovišti; žádá Výbor, aby zavedl povinnou účast členů na školeních v oblasti etiky a integrity; žádá Výbor, aby Parlamentu poskytl úplný přehled o všech provedených krocích;
72. vyzývá Výbor, aby urychleně dosáhl dohody o urovnání sporu s oběťmi obtěžování a nesprávného chování; domnívá se, že nové vedení by mělo hrát aktivní úlohu při jednáních o dohodě o urovnání sporu s oběťmi s cílem dosáhnout spravedlivé a uspokojivé dohody podporované všemi stranami a zabránit jakémukoli střetu zájmů; očekává, že urovnání sporu s oběťmi bude založeno na zásadách transparentnosti a slušnosti a že bude zahrnovat veřejnou omluvu, spravedlivé podmínky urovnání, plnou rehabilitaci obětí v jejich pracovním prostředí a zaručenou ochranu před nepříznivými důsledky tohoto případu; důrazně se staví proti uplatňování jakéhokoli nátlaku na oběti, aby podepsaly doložky o nezveřejňování informací, který by jim bránil v tom, aby důvěrně poskytly Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu veškeré informace týkající se urovnání sporu; vyzývá Výbor, aby podrobně informoval o nabízených ochranných a kompenzačních opatřeních; žádá Výbor, aby podal zprávu o současné situaci zjištěných obětí;
73. bere na vědomí rozhodnutí, která přijalo valné shromáždění Výboru většinou hlasů dne 28. ledna 2021, a vítá přijetí nového kodexu chování, kterým se ruší a nahrazuje kodex z března 2019, a vytvoření rámce pro etiku a integritu; bere na vědomí, že kodex chování nyní obsahuje sankční režim, který je úměrný závažnosti neetického chování; vítá zejména zavedení finančních sankcí a možnost vyloučit člena Výboru; naléhavě vyzývá Výbor, aby v případě potřeby prosazoval sankce a zdokonalená ustanovení týkající se prohlášení o finančních zájmech a střetu zájmů; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly Parlament, Rada a Komise informovány o jménech členů Výboru, kteří byli shledáni odpovědnými za porušení kodexu chování; blahopřeje Výboru k ambicióznímu, komplexnímu a posílenému kodexu chování, který zohledňuje připomínky Parlamentu i příslušná doporučení evropské veřejné ochránkyně práv; s uspokojením bere na vědomí důraz na vhodné chování členů Výboru a na respektování důstojnosti a integrity zaměstnanců; očekává důsledné dodržování kodexu ze strany členů Výboru a soudržný postoj politického vedení Výboru, včetně tří interních skupin zastupujících zaměstnavatele, pracovníky a občanskou společnost;
74. zdůrazňuje, že na základě připomínek Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, zprávy úřadu OLAF a úvah poradního výboru pro chování členů Výbor zřídil společnou interní pracovní skupinu pro etický rámec s mandátem přezkoumat všechny případné mezery v současném rámci s cílem doporučit zlepšení; konstatuje, že poradní výbor má rovněž možnost spolupracovat se společnou interní pracovní skupinou, aby mohla být zajištěna soudržnost celkového etického rámce ve Výboru a prozkoumány možné synergie; konstatuje, že poradní výbor pro chování členů se stal etickým výborem a že bylo doplněno ustanovení o jmenování náhradníků a bylo umožněno, aby jeden z jeho členů odmítl účast nebo aby byl odvolán, pokud se zjistí, že porušil kodex chování; vítá skutečnost, že Výbor má nyní explicitně stanovené vyšetřovací pravomoci, aby mohl plnit své poslání, a může rovněž požádat o poradenství externí odborníky; důrazně doporučuje, aby etický výbor zavedl místo možnosti konzultace stálý mechanismus konzultací s právní službou Výboru, zejména je-li zahájeno vyšetřování; konstatuje, že Výbor rovněž aktualizoval svůj rámec pro etiku a integritu přijetím akčního plánu pro silnější etický rámec, který vstoupil v platnost dne 7. ledna 2021; očekává, že bude vytvořen masivní a spolehlivý soubor opatření týkajících se ochrany, zákazu odvetných opatření a podpory obětí;
75. konstatuje, že mandát, který předsednictvo poskytlo v červnu 2020 k přípravě návrhů na revizi kodexu chování a ustanovení jednacího řádu týkajícího se kodexu chování, byl předsednictvem dne 15. září 2020 odložen, neboť člen Výboru působící ve funkci předsedy skupiny 1 doporučil, aby bylo rozhodnutí poradního výboru týkající se jednacího řádu přesunuto na dobu po říjnu 2020; vyjadřuje znepokojení nad tím, že daný člen, který byl shledán odpovědným za obtěžování, byl v předsednictvu stále aktivní i po vydání doporučení úřadu OLAF a podařilo se mu posunout přijetí nového kodexu chování pro členy;
76. žádá Výbor, aby poskytl své právní službě oficiální pracovní strategii s cílem zajistit, aby byla oficiálně a systematicky zapojena do nejdůležitějších záležitostí Výboru, aniž by bylo rozhodnutí o tom, zda s ní bude konzultováno, ponecháno na jednotlivých útvarech; považuje odpovědi, které obdržel na otázky položené v této souvislosti, za nedostatečné a žádá Výbor, aby Parlamentu sdělil, co bylo učiněno pro to, aby byla jeho právní služba zapojována systematičtěji a nezávisleji;
77. oceňuje skutečnost, že interní audit v oblasti etiky a bezúhonnosti bude mít podobu mapování, po němž bude následovat analýza zaměřená na vytvoření komplexního přehledu pravidel, standardů a opatření týkajících se etiky a bezúhonnosti; konstatuje, že audit se bude zabývat i otázkami, jako jsou dary a projevy pohostinnosti, mimopracovní činnosti a úkoly, střety zájmů a zaměstnání po ukončení služby v Unii;
78. je znepokojen tím, že navzdory svému rozhodnutí z července 2020 schválilo předsednictvo dne 1. prosince 2020 ustavení vyšetřovaného člena zástupcem skupiny 1 pro kategorii dopravy, čímž se automaticky dostal do styku se zaměstnanci skupiny 1, mezi nimiž byli i jeho oběti;
79. vítá jednání s úřadem OLAF v červenci 2019 s cílem vyjasnit výklad správní dohody mezi úřadem OLAF a Výborem v tom smyslu, aby případné případy obtěžování týkající se členů byly považovány za vysokou prioritu; konstatuje, že v této fázi se Výbor nemůže spoléhat na externí nezávislé vyšetřovací kapacity pro případy obtěžování (kromě úřadu OLAF); konstatuje, že kontakty se sítí agentur a s úřadem Komise pro disciplinární opatření nebyly dosud přesvědčivé; vítá skutečnost, že touto otázkou se v současné době zabývá také probíhající revize rozhodnutí o správních šetřeních;
80. zdůrazňuje, že v souvislosti se zjištěními úřadu OLAF ohledně obtěžování v rámci šetření vedeného proti členovi Výboru a na základě rozhodnutí předsednictva Výboru ze dne 9. června 2020 byl dotyčný člen v plném rozsahu zbaven výkonu všech úkolů souvisejících s řízením a správou zaměstnanců sekretariátu skupiny I až do konce svého mandátu; konstatuje, že dne 7. září 2020 člen stáhl svou kandidaturu na pozici předsedy Výboru; vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k právní zásadě zákazu retroaktivity sankcí nelze v tomto konkrétním případě použít režim nucených sankcí podle revidovaného kodexu chování; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že pachatel byl Výborem jmenován členem pro nový mandát a že obětem a oznamovatelům hrozí nebezpečí odvetných opatření z jeho strany nebo ze strany osob, které jej podporují ve Výboru; zdůrazňuje, že zmíněný člen odmítá připustit, že by se něčeho dopustil, a svého jednání nelituje, což ukazuje naprostý nedostatek sebereflexe a úcty k dotčeným obětem;
81. opakuje, že je udiven tím, že na internetových stránkách Výboru je stále prohlášení dotyčného člena vydané z titulu jeho funkce předsedy skupiny I, které je ve skutečnosti jeho osobním svědectvím na vlastní obranu, přičemž přitěžující okolností je, že uvedené případy se u soudních orgánů Unie a belgických orgánů dosud projednávají nebo teprve budou projednávat;
82. konstatuje, že v souvislosti s návrhem na vydání předběžného opatření, který výše uvedený člen podal u Tribunálu (KN v. EHSV, T-377/20) ve snaze pozastavit výkon rozhodnutí předsednictva Výboru ze dne 9. června 2020, Tribunál návrh zamítl, neboť nesplňuje podmínku naléhavosti; konstatuje, že ve věci probíhá hlavní řízení, které směřuje ke zrušení výše uvedeného rozhodnutí;
83. konstatuje, že plenární zasedání Výboru ve dnech 15. a 16. července 2020 potvrdilo rozhodnutí předsednictva ze dne 9. června 2020, pokud jde o připojení Výboru jako civilní strany k řízení, které zahájí bruselský inspektor práce před Bruselským trestním soudem; konstatuje, že bruselský inspektor práce byl informován o zbavení imunity příslušného člena, ale k dnešnímu dni nebyly obdrženy žádné další informace o řízení.
84. je hluboce znepokojen tím, že EHSV v dubnu 2021 stále neplní svou povinnost péče vůči obětem obtěžování a závažného pochybení, neboť uzavřel dohody o urovnání pouze se dvěma ze čtyř obětí a dosud nevydal veřejnou omluvu, kterou přislíbil;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1).
Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetí senát) ze dne 12. května 2016, FS v. Evropský hospodářský a sociální výbor, F-50/15, EU:F:2016:119.
Udělení absolutoria za rok 2019: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VII – Výbor regionů (2020/2146(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0226/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Výboru regionů orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0055/2021),
1. uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Výboru regionů za plnění rozpočtu Výboru regionů na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Výboru regionů, Evropské radě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2019, oddíl VII – Výbor regionů (2020/2146(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VII – Výbor regionů,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0055/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že u Výboru regionů (dále jen „Výbor“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
2. vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2019, pokud jde o správní a jiné výdaje Výboru, nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly byly účinné;
3. jako všeobecnou připomínku vyslovuje politování nad tím, že kapitola 9 „Správa“ ve zprávě Účetního dvora má dosti omezený záběr a závěry, jakkoli je okruh 5 víceletého finančního rámce „Správa“ považován za oblast výdajů s nízkým rizikem; požaduje, aby se, pokud jde o tuto kapitolu, auditní činnost více soustředila na otázky, které jsou pro Výbor vysoce relevantní či dokonce kriticky významné;
4. připomíná, že rozpočet výboru je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami pracujícími v této instituci (Hlava 1) a na výdaje týkající se budov, nábytku, zařízení a různých provozních výdajů;
5. konstatuje, že v roce 2019 měl Výbor schválený rozpočet ve výši 98 751 000 EUR (ve srovnání s 96 101 000 EUR v roce 2018 a 96 101 000 EUR v roce 2017); konstatuje, že míra plnění u prostředků na závazky v roce 2019 činila 99,6 % (oproti 99,3 % v roce 2018 a 98,1 % v roce 2017) a že míra plnění plateb v roce 2019 ve výši 88,8 % byla nižší než míra plnění plateb v roce 2018, kdy dosahovala 91,0 %, a v roce 2017, kdy dosahovala 89,9 %; bere však na vědomí, že konečná míra plnění plateb za rok 2019 bude na konci rozpočtového cyklu (po zaplacení přenesených prostředků) vyšší;
6. zdůrazňuje, že míra plnění závazků v hlavě 1 činila 99,6 % a v hlavě 2 činila 99,7 %; s uspokojením konstatuje, že přibližně 400 000 EUR (0,4 %) zůstalo na konci roku nepřiděleno, a proto se vrátí do rozpočtu Unie, což představovalo snížení v porovnání s rokem 2018, kdy přibližně 700 000 EUR (0,7 %) zůstalo nepřidělených;
Lidské zdroje
7. konstatuje, že celkový počet zaměstnanců v roce 2019 byl 576 (oproti 538 v roce 2018 a 533 v roce 2017); konstatuje, že počet pracovních míst činil v plánu pracovních míst 491, což je Výborem považováno za nedostačující; bere na vědomí výsledky hodnocení pracovního zatížení, které bylo dokončeno v roce 2019, a možnost jejich využití pro případnou reorganizaci za účelem zvýšení efektivity a vytvoření synergií; má informace o tom, že Výbor chce, aby se rozpočtové orgány Unie problémem zabývaly a aby bylo v aktuální situaci zaměstnanců postupně dosaženo rovnováhy; vybízí Výbor, aby prohloubil svou správní spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) prostřednictvím dohody o společných službách s cílem sloučit zdroje, a tím dosáhnout větší součinnosti;
8. bere na vědomí nepřetržité úsilí Výboru posilovat svoji politickou úlohu a řešit rostoucí potřebu stálých odborných znalostí v politických a administrativních oblastech; bere na vědomí okruh talentů vytvořený s cílem motivovat zkušené zaměstnance a udržet je ve Výboru; konstatuje, že bylo v první polovině roku 2019 dokončeno první všeobecné vnitřní výběrové řízení v historii Výboru, s celkovým počtem 40 úspěšných kandidátů z celkem 113 uchazečů o zaměstnání; žádá Výbor, aby vysvětlil, jaké konkrétní profesní vyhlídky se úspěšným kandidátům nabízejí;
9. konstatuje, že podle odhadů měl přesun 24 pracovních míst z Výboru pod Parlament vést k ročním úsporám ve výši přibližně 2,9 milionu EUR; vyzývá Výbor, aby předložil zprávu o dopadu tohoto převodu;
10. lituje, že se situace hlediska vyváženého zastoupení žen a mužů na středních a vyšších vedoucích pozicích prakticky nezlepšila, ale zůstává od roku 2018 poměrně stabilní, přičemž 35% těchto pozic zastávaly ženy; bere na vědomí, že byla přijata nová strategie rovných příležitostí obsahující konkrétní cíle, kterých má být dosaženo do roku 2025; vyzývá výbor, aby předložil plán přijetí a předpokládaného dopadu nové strategie rovných příležitostí a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria každoročně podával zprávu o jejím provádění a předběžných výsledcích;
11. vítá jmenování pracovníka pro rovné příležitosti, který především působí na ředitelství pro rozvoj lidských zdrojů, stejně jako „putovní propagační kampaně na téma rovných příležitostí“; žádá Výbor, aby informoval o konkrétních výsledcích nové strategie, včetně výsledků opatření přijatých s ohledem na zlepšení rozmanitosti a o inkluzivnějších pracovištích pro osoby se zdravotním postižením;
12. konstatuje, že v roce 2019 byly zastoupeny všechny státní příslušnosti Unie, s výjimkou Lucemburska; vyzývá Výbor, aby i nadále usiloval o dosažení zeměpisné vyváženosti mezi svými zaměstnanci s cílem zajistit řádné zastoupení státních příslušníků všech členských států, a to i na úrovni vedoucích pracovníků; vybízí Výbor, aby zintenzivnil své úsilí v oblasti komunikace v zemích, které jsou nedostatečně zastoupeny;
13. vybízí Výbor, aby pokračoval ve svém úsilí o dosažení genderové vyváženosti na všech úrovních hierarchie, a vítá opatření, jako je povinná přítomnost obou pohlaví ve výběrových komisích, aktivní vybízení uchazeček při obsazování vedoucích pozic všeho druhu, specifická školení pro zaměstnankyně, které se chtějí připravovat na výkon vedoucí pozice, a flexibilnější pracovní podmínky, včetně možnosti práce na částečný úvazek a práce na dálku; bere na vědomí řadu pobídek, které zavedl Výbor, jako je formální uznání odpovědnosti v oblasti řízení na nižší úrovni než vedoucí oddělení a vytvoření neformální sítě pro genderovou vyváženost při výkonu řídicích činností zahájených s podporou správy;
14. uznává skutečnost, že nová strategie rovných příležitostí se zaměřuje také na zdravotní postižení a rozmanitost; bere na vědomí školení vedoucích pracovníků a pracovníků v oddělení pro rozvoj lidských zdrojů, kteří se podílejí na výběrových řízeních, týkající se nevědomé předpojatosti; žádá Výbor, aby informoval rozpočtový orgán o konkrétních cílech, opatřeních a ukazatelích v rámci strategie;
15. vítá, jaký důraz Výbor klade na rozvoj a udržování vysoce kvalitních služeb, které přispívají ke zdraví a blahu, založených na prevenci a včasné intervenci cestou úzké spolupráce mezi dotčenými útvary v oblasti lidských zdrojů, a na program zvyšování povědomí jak pro vedoucí pracovníky, tak zaměstnance; vítá školení pořádaná ve spolupráci s vedoucími pracovníky na nižší, střední a vyšší úrovni vedení na téma řízení absencí a úspěšného začlenění kolegů po dlouhodobé nepřítomnosti; konstatuje, že v roce 2019 bylo zaznamenáno deset případů vyhoření; konstatuje, že sociální služba Výboru poskytuje pomoc během období nemoci a po návratu do práce; žádá Výbor, aby zahrnul odhalování vyhoření do svých služeb v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek; vítá pružnější pracovní dobu a práci na dálku s cílem zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem zaměstnanců, jakož i pokračování programu prevence stresu a vyhoření; vybízí Výbor, aby dokončil flexibilní pracovní podmínky, které budou chránit právo zaměstnanců odpojit se;
16. zdůrazňuje, že Výbor používá smluvní zaměstnance zejména s cílem poskytnout odpovídající podporu jako náhradu za střednědobou nebo dlouhodobou nepřítomnost a v případě zvláštních projektů v rámci různých ředitelství za účelem poskytování dodatečné podpory členům Výboru; připomíná však, že využívání smluvních zaměstnanců také představuje značné ztráty znalostí a odborných znalostí pro Výbor po skončení jejich pracovního poměru, a vybízí proto Výbor, aby pokračoval v jednáních o rozšíření svého plánu pracovních míst; konstatuje, že v důsledku spolupráce mezi Výborem a Parlamentem ve srovnání s lety 2013–2017 v roce 2019 počet dlouhodobých smluvních zaměstnanců na Ředitelství pro překlad Výboru a Evropského hospodářského a sociálního výboru poklesl;
17. bere na vědomí, že Výbor potřebuje modernizovat své systémy bezpečnostní kontroly a zajistit bezpečné pracoviště pro své členy a zaměstnance, což vyžaduje dodatečné specializované zdroje, a to, že podíl zdrojů vyčleněných na fyzickou bezpečnost i na IT podporu na zaměstnance je velmi nízký v porovnání s jinými subjekty Unie; vybízí Výbor, aby pokračoval v přípravě nových projektů na posílení kybernetické bezpečnosti;
18. konstatuje, že Výbor identifikoval další projekty v oblasti modernizace administrativy a komunikací, jako je například podpora zdokonalení tvorby právních předpisů prostřednictvím monitorování ex ante a ex post zaměřeného na provádění právních předpisů Unie v místě a informačních činností s cílem zapojit všechny místní a regionální orgány do procesu, a že tyto další projekty vyžadují odpovídající zdroje;
Komunikace
19. zdůrazňuje, že externí hodnocení komunikační strategie Výboru bylo provedeno v souladu s normami uplatňovanými všemi ostatními subjekty Unie za použití sdílené rámcové smlouvy; konstatuje, že kvalita komunikace Výboru ne vždy odpovídá potřebám cílové skupiny, ale je celkově účinná, neboť hlavní zainteresované strany mají o Výboru pozitivní mínění; vyzývá Výbor, aby zlepšil digitální komunikaci s veřejností a více zviditelnil své studie pro zúčastněné strany a občany Unie; vybízí Výbor, aby oslovil Parlament za účelem posílení spolupráce, například pořádáním společných schůzí a akcí;
20. žádá Výbor, aby podal zprávu o tom, jak provede doporučení uvedená v hodnoticí zprávě; konstatuje, že největšími úspěchy v oblasti komunikace Výboru jsou dialogy občanů s Komisí a místní dialogy samotného Výboru, stěžejní akce „EuroPCom“ (evropská konference na téma komunikace s veřejností) a „Evropský týden regionů a měst“;
Digitalizace, kybernetická bezpečnost
21. vítá skutečnost, že předsednictvo Výboru přijalo počátkem roku 2019 digitální strategii na základě Tallinnského prohlášení o elektronické veřejné správě s jeho základní zásadou „digitální služby jako standard“ a že v návaznosti na toto přijetí začalo její provádění; konstatuje, že hlavními výstupy strategie jsou systémy informování zaměřené na konkrétního člena s cílem podpořit politickou práci Výboru, informační systémy na podporu administrativních procesů „bez papíru“ a program digitálního pracoviště; vyzývá Výbor, aby posílil digitalizaci také prostřednictvím interinstitucionální spolupráce;
22. vítá interinstitucionální spolupráci v počítačové oblasti, v souvislosti s níž se Výboru dostalo pomoci od skupiny pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, jako jsou školení na pracovišti na téma cloudové bezpečnosti a zpravodajské sítě pro kybernetické hrozby, pokud jde o cílené útoky proti orgánům a institucím Unie; konstatuje, že mnoho digitalizačních projektů se týká digitalizace oblasti lidských zdrojů a finančních procesů, kde Výbor používá systémy SYSPER a ABAC poskytnuté Komisí; žádá Výbor, aby posoudil možnost vyjednání lepších podmínek s Komisí s cílem posílit proces sdílení aplikací a učinit jej finančně přitažlivý;
23. konstatuje, že Výbor má společný rozpočet s Evropským hospodářským a sociálním výborem; zdůrazňuje skutečnost, že tento rozpočet na oblast IT se v roce 2019 zvýšil na základě rozpočtových převodů, a to z 7 963 825 EUR v roce 2018 na 9 082 838,76 EUR v roce 2019; vítá skutečnost, že oddělení informačních technologií pracovalo na vytvoření informačních systémů podporujících čtyři provozní oblasti, konkrétně politickou práci, správu dokumentů, oblast komunikace a oblast lidských zdrojů / financí, a že co se týká digitálního pracoviště, bylo dosaženo pokroku ve všech aspektech programu;
24. vítá aktivní politiku Výboru v oblasti technologií s otevřeným zdrojovým kódem; vybízí Výbor, aby upřednostňoval technologii s otevřeným zdrojovým kódem s cílem zabránit problému uzamčení, zachovat si kontrolu nad vlastními technickými systémy, poskytnout silnější záruky ochrany soukromí a údajů uživatelů a zvýšit bezpečnost a transparentnost vůči veřejnosti; konstatuje, že v roce 2019 bylo do inventury softwarových balíčků zahrnuto 39 softwarových aplikací s otevřeným zdrojovým kódem a že v současné době probíhají aktivní projekty na zřízení nového portálu digitálního podpisu a konzoly pro správu, které budou založeny na technologii s otevřeným zdrojovým kódem;
25. vybízí Výbor, aby se řídil doporučeními evropského inspektora ochrany údajů, aby znovu vyjednal interinstitucionální licenční smlouvu a prováděcí smlouvu, které podepsaly orgány Unie a společnosti Microsoft v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální svrchovanosti, zabránit uzamčení a nedostatečné kontrole a zajistit ochranu osobních údajů;
Budovy, bezpečnost
26. vítá skutečnost, že byla realizována řada opatření s cílem zajistit odpovídající normy zabezpečení budov, jako například instalace nového zařízení pro kontrolu přístupu a instalace nového systému uzavřeného televizního okruhu (CCTV); konstatuje, že příslušné normy zabezpečení dosáhly stejné úrovně jako normy Parlamentu a Komise a že byl kromě toho zahájen postup zadávání zakázek na nový systém správy návštěv, který měl být podle plánu instalován v roce 2020;
27. bere na vědomí hlavní zásady strategie Výboru v oblasti budov, k nimž patří geografické soustředění budov, upřednostňování vlastnictví před nájmem, udržitelná správa budov a víceleté plánování; konstatuje, že pracovní skupina zřízená společně s EHSV vypracovala pokyny pro používání a rozdělení kancelářského prostoru, s přihlédnutím k situaci v jiných orgánech Unie; oceňuje, že byly tyto parametry představeny zástupcům zaměstnanců a s těmito zástupci projednány; bere na vědomí transparentní a kooperativní přístup uplatňovaný Výborem ve vztahu k zástupcům zaměstnanců; konstatuje, že celkem 241 pracovních stanic není v současnosti využíváno, a žádá Výbor, aby vysvětlil, jaké má plány s těmito pracovními stanicemi v rámci stávající strategie v oblasti budov;
28. bere na vědomí, že Výbor ve spolupráci s EHSV vydal na podzim roku 2020 pokyny pro odstranění azbestu, přičemž musí být současně zajištěna nezbytná ochranná opatření během prací, jak bylo požadováno v usnesení o udělení absolutoria na rok 2018; vítá skutečnost, že většina budov Výboru i EHSV je bez použití azbestu; vyjadřuje znepokojení nad zdravím pracovníků a přítomností azbestu v budově VMA; bere však na vědomí, že Výbor obdržel osvědčení o bezpečnosti, pokud jde o azbest;
Vnitřní řízení, vnitřní kontrola, finance
29. zdůrazňuje skutečnost, že Výbor určuje jasné klíčové ukazatele výkonnosti pro různé administrativní oblasti tím, že formuluje cíle a výsledky a stanovuje související počet lidských zdrojů; žádá výbor, aby v příští výroční zprávě o činnosti kromě těchto velmi podrobných informací uvedl konsolidovanou verzi hlavních cílů a dosažených výsledků a prozkoumal možnosti vizualizace údajů v přehlednějších tabulkách klíčových ukazatelů výkonnosti;
30. konstatuje, že v roce 2019 bylo zavedeno hodnocení dodržování předpisů a hodnocení efektivnosti s cílem posoudit, do jaké míry Výbor dodržuje 16 standardů vnitřní kontroly; konstatuje, že hodnocení dodržování předpisů za rok 2019 ukázalo, že celkový stav plnění a účinnosti požadavků je v porovnání s rokem 2018 nadále uspokojivý a stálý; konstatuje ovšem, že byly zjištěny oblasti pro další zlepšení, včetně uvedení mandátu a organizační struktury Výboru do souladu s novými prioritami, správní spolupráce mezi Parlamentem a Výborem, další digitalizace uchovávání údajů a zjednodušení správních postupů, a rovněž hloubkového přepracování stávajícího plánu kontinuity činností na základě zkušeností získaných během současné situace související s pandemií COVID-19; vyzývá Výbor, aby v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2019 podal zprávu o provádění těchto velmi potřebných zlepšení;
31. uvědomuje si, že monitorování funkce vnitřního auditu zajišťuje výbor pro audit, v němž zasedá jeden člen z každé politické skupiny zastoupené v Komisi pro finanční a administrativní záležitosti Výboru a jeden externí poradce na vysoké úrovni; konstatuje, že se v roce 2019 uskutečnily dvě schůze výboru pro audit, při kterých byla představena výroční zpráva o interním auditu za rok 2018 a pracovní program na rok 2020 a členové byli informováni o dosaženém pokroku ohledně stavu probíhajících auditů a neuzavřených doporučení, jakož i souvisejících rizicích; konstatuje, že 57 % velmi důležitých doporučení bylo uzavřeno po šesti měsících (cíl pro období 2019 až 2020: 75 % a 100 % velmi důležitých doporučení bylo uzavřeno po 12 měsících (cíl pro období 2019 až 2020: 100 %); navrhuje Výboru, aby do své výroční zprávy o činnosti zahrnul shrnutí doporučení vyplývajících z auditu;
32. poukazuje na to, že vnitřní finanční pravidla pro plnění rozpočtu Výboru byla k 1. lednu 2019 aktualizována jeho rozhodnutím č. 0014/2018 a v průběhu roku 2019 byla prováděna; suspokojením bere na vědomí začlenění provozních zástupců coby oficiálních aktérů do pracovního postupu finančního schvalování a jmenování řídících pracovníků odpovědných za provozní řízení coby dále pověřené schvalující osoby;
33. vítá skutečnost, že pro účely postupu v roce 2019 všechny dále pověřené schvalující osoby podepsaly svá jednotlivá prohlášení o věrohodnosti, že všechny zprávy o výjimkách byly uvedeny v příslušných prohlášeních o věrohodnosti a že byla provedena a monitorována nápravná opatření s cílem zabránit tomu, aby se tyto výjimky v budoucnu opakovaly;
34. vyzývá Výbor, aby zvýšil své úsilí o analyzování situace s cílem dosáhnout prostředí zadávání zakázek zcela bez dokumentů v papírové podobě v případě všech výběrových řízení; konstatuje, že by kvůli tomu mohlo být nezbytné pořídit nástroj pro správu veřejných zakázek vyvinutý Společným výzkumným střediskem Komise, spolu s vytvořením nebo pořízením lepšího systému pro správu interních dokumentů; konstatuje, že stávající „bezpapírový pracovní postup od faktury po platbu“ byl v průběhu roku 2019 rozšířen na řadu dalších útvarů a ředitelství a že cílem Výboru pro nadcházející roky je dále rozšířit bezpapírové pracovní postupy i na další druhy transakcí s přihlédnutím k dostupným zdrojům IT;
Mnohojazyčnost
35. vítá skutečnost, že na základě praktických doporučení evropské veřejné ochránkyně práv pro administrativu EU týkajících se používání úředních jazyků EU při komunikaci s veřejností (věc SI/98/2018/DDJ) Výbor rozeslal tato praktická doporučení všem zaměstnancům; konstatuje, že Výbor v roce 2019 vydal rovněž příručku týkající se stížností zaměstnanců adresovaných evropské veřejné ochránkyni práv s cílem zajistit správné návazné kroky;
36. konstatuje, že celkové výdaje na externě zajišťované překlady pro Výbor a EHSV v roce 2019 dosahovaly 6 043 592 EUR, kde na Výbor připadalo 2 492 830 EUR, přičemž celkové výdaje na překlady, kdyby byly prováděny interně, by byly 8 781 075 EUR, včetně částky připadající na Výbor ve výši 3 621 974 EUR;
37. žádá Výbor, aby poskytl informace o probíhajícím postupu racionalizace v oblasti překladů, který spočívá především ve sloučení různých překladatelských oddělení; žádá Výbor, aby podal zprávu o případném zvýšení efektivity dosaženém racionalizací a souvisejících rizicích;
Interinstitucionální spolupráce
38. zdůrazňuje důležitost interinstitucionální spolupráce a konstatuje, že Výbor vyplatil v roce 2019 přibližně 6 milionů EUR na základě meziútvarových dohod uzavřených s jinými orgány Unie; konstatuje, že tato spolupráce zajišťuje synergie a přesahuje rámec dohody o společných službách mezi Výborem a EHSV; konstatuje, že Výbor pořádá svá plenární zasedání v prostorách Parlamentu a Komise, nakupuje tlumočnické služby od Parlamentu a Komise a že spolupracuje s několika subjekty Unie v oblasti lidských zdrojů, informačních technologií a dalších správních oblastech;
39. vítá dohodu o spolupráci mezi Výborem a Parlamentem ze dne 5. února 2012, která dále platí a která se vztahuje na politickou spolupráci mezi Parlamentem a Výborem a administrativní spolupráci mezi Parlamentem, Výborem a EHSV; žádá Výbor, aby Parlament informoval o výsledku revize této dohody;
40. vyzývá Výbor, aby podal zprávu o jakémkoli pokroku v souvislosti s jednáním o nové dohodě o spolupráci s Komisí, neboť současná dohoda o spolupráci s Komisí (z roku 2005 s dodatkem z roku 2007) skončila k 31. prosinci 2019, byla ale o jeden rok prodloužena;
41. žádá Výbor, aby podal zprávu o případném kontrolním mechanismu pro zajištění efektivní správy společných služeb s EHSV; oceňuje význam administrativní spolupráce mezi Výborem a EHSV prostřednictvím společných služeb, přičemž Výbor a EHSV společně využívají přibližně 470 pracovníků (z nichž přibližně 170 patří Výboru) a více než 50 milionů EUR ročně (z nichž přibližně 22 milionů EUR pochází z Výboru) kromě výdajů souvisejících s platy, poukazuje na to, že spolu s příslušnými výdaji souvisejícími s platy přesahuje roční peněžní hodnota dohody o společných službách 100 milionů EUR; konstatuje, že jednání o nové dohodě o administrativní spolupráci s EHSV (stávající dohoda byla uzavřena na období 2016–2020) byla odložena kvůli krizi COVID-19, což ještě zvýšilo složitost provedení změn mandátu Výboru na počátku roku 2020 a EHSV na podzim 2020; bere na vědomí, že Výbor a EHSV se proto dohodly na prodloužení doby platnosti současné dohody až do 30. června 2021;
42. vyzývá Výbor, aby s ohledem na stávající dohody o spolupráci mezi Parlamentem, Výborem a EHSV určil další možné synergie a úspory, včetně dalších oblastí, v nichž by se mohly činnosti interních oddělení sdílet;
43. podporuje Výbor a EHSV v názoru, že v případě prodloužení platnosti současné dohody nebo uzavření nové dohody s Parlamentem, je třeba uzavřít všechny nedořešené otázky, jako je například nevyvážená situace Výboru a EHSV, odkud bylo převedeno celkem 60 překladatelů do Parlamentu (24 z Výboru), přičemž výměnou za to získaly pouze možnost využívat výzkumnou službu Evropského parlamentu; se znepokojením konstatuje, že v důsledku toho si Výbor a EHSV musely najmout smluvní zaměstnance a překladatelské služby zajišťovat externě, což vedlo k účinnému snížení rozpočtu; je si vědom požadavku, který vyjádřil Výbor i EHSV v rámci postupu udělování absolutoria v souvislosti s dodržením pokračující dohody o spolupráci, aby se zajistilo, že Výbor a EHSV budou za místa přesunutá do Parlamentu odškodněni; žádá všechny tři zúčastněné strany, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu společně předložily zprávu o probíhající revizi dohody;
44. zdůrazňuje, že Výbor ve svých písemných odpovědích Parlamentu uznal, že spolupráce s Parlamentem v roce 2019 pokračovala na základě úspěchů z předchozích let a vykazovala uspokojivý pokrok v několika rovinách, jako jsou např. vztahy mezi komisemi Výboru a výbory Parlamentu, nové způsoby spolupráce, včetně příspěvku ke zprávám o provádění a pracovním cestám ke zjištění potřebných údajů, či úspěšná a vlivná spolupráce prostřednictvím meziskupiny Parlamentu pro změnu klimatu, biologickou rozmanitost a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že Výbor žádal, aby se politická spolupráce nadále rozvíjela a aby byla respektována autonomie, stejně jako zvláštní přístupy každého parlamentního výboru a komise Výboru; konstatuje, že Výbor položil prostřednictvím spolupráce s Parlamentem základ pro udržitelné pracovní vztahy mezi Výborem a Parlamentem a že Výbor dosáhl intenzivnější spolupráce s parlamentními výbory azajistil zapojení do činností evropského semestru, vyhrazené sídlo během schůzí parlamentních výborů, možnost využívat výzkumnou službu Evropského parlamentu, společné projekty a synergie v oblasti překladu, otevření cest mezi budovami Parlamentu a budovami Výboru a EHSV, dohodu o úrovni poskytovaných služeb včetně ustanovení o tlumočnických službách a technické podpoře ze strany Parlamentu, pravidelné využívání budov Parlamentu v Bruselu, jakož i kontaktních kanceláří Parlamentu v členských státech pro akce a činnosti, intenzivnější spolupráci v oblasti informačních technologií, vzájemný přístup do jídelen, několik mechanismů spolupráce s cílem zajistit soudržný přístup a vytvořit součinnost v oblasti informací a komunikace a v případě potřeby právní poradenství ze strany právní služby Parlamentu v technických nebo správních záležitostech;
45. konstatuje, že spolupráce s Parlamentem na administrativní úrovni je úspěšná; souhlasí s tím, že se musí dále posílit politická spolupráce ve vztahu k ročnímu a víceletému programování, společnému prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o legislativních prioritách a monitorování ročního pracovního programu; podporuje konkrétní doporučení Výboru k vypracování systematičtějšího přístupu k politické spolupráci vzhledem k významu Výboru jako zástupce regionů a měst v Unii; oceňuje účast Výboru ve smíšeném výboru pro rovné příležitosti;
46. zdůrazňuje, že je důležité podporovat zapojení regionálních a místních orgánů do utváření politik Unie prostřednictvím posílené spolupráce s Komisí a spolunormotvůrci;
47. žádá Výbor, aby jej informoval o veškerých zlepšeních dosažených v oblasti účinnosti administrativních postupů, která jsou zřejmě nevyhnutelnou nutností neustále se zvyšujícího pracovního zatížení a rychle se měnícího světa; opakovaně zdůrazňuje nezbytnost probíhajících reforem, které musí zajistit, aby byl Výbor schopný dobře reagovat na budoucí výzvy;
48. uznává a vítá zapojení Výboru do volební kampaně Parlamentu v roce 2019 prostřednictvím mobilizace všech jeho vnitřních i vnějších sítí při propagaci hlavní kampaně „Tentokrát budu volit“ a online videa „Zvolte si svou budoucnost“, jakož i prostřednictvím komunikace, kterou Výbor zajišťoval v sociálních médiích; podporuje další činnosti v oblasti spolupráce za účelem vytváření součinnosti v oblasti komunikace;
Environmentální rozměr
49. bere na vědomí úsilí Výboru v souvislosti se systémem environmentálního řízení, pokud jde o snižování uhlíkové stopy a plastového, potravinového a papírového odpadu; souhlasí s tím, že snížení uhlíkové stopy je jedním z nejdůležitějších cílů pro nadcházející roky; vyzývá Výbor, aby věnoval náležitou pozornost skladbě svých zdrojů elektřiny, a vybízí k nákupu elektřiny vyrobené větrnými, solárními, ekologickými a vodními elektrárnami; vybízí Výbor, aby se podílel na projektech v oblastech souvisejících s jinými subjekty Unie a aby vypracoval komplexní plán týkající se toho, jak může Výbor provádět zásady a doporučení uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, včetně obecného cíle stát se do roku 2030 klimaticky neutrální;
Politika v oblasti etiky a bezúhonnosti
50. zdůrazňuje skutečnost, že dne 5. prosince 2019 Výbor přijal kodex chování pro své členy, ve kterém se stanoví podrobný postup v případě podezření na obtěžování zaměstnance členem Výboru, který do značné míry vychází z rozhodnutí předsednictva Parlamentu ze dne 2. července 2018 o stížnostech na obtěžování; vítá skutečnost, že tento kodex chování zahrnuje množství sankcí, jejichž cílem je zajistit jeho dodržování, a že Výbor zřídil poradní komisi pro otázky obtěžování; žádá Výbor, aby předložil zprávu o provádění kodexu chování;
51. konstatuje, že kodex chování je uveden na členské stránce internetových stránek Výboru včetně odkazu na speciální stránku; upozorňuje, že tento kodex zahrnuje ustanovení, která mají konkrétně za cíl zamezit případům střetu zájmů, včetně povinnosti předložit prohlášení o finančních zájmech;
52. vítá zahájení dialogu s různými zainteresovanými subjekty za účelem přezkumu stávajícího interního rozhodnutí č. 362/2010 ze dne 29. listopadu 2010 týkajícího se psychického a sexuálního obtěžování na pracovišti na základě návrhu pozměněného rámce pro boj proti obtěžování, jehož cílem je rozšířit oblast působnosti předmětu tohoto rámce tím, že do něho budou zahrnuta preventivní opatření a prostředky řešení sporů, jakož i posílení zásady nulové tolerance vůči obtěžování, včetně kurzů na téma předcházení obtěžování; vyzývá Výbor, aby co nejdříve zavedl nový rámec pro obtěžování a aby podal Parlamentu zprávu o následných opatřeních;
53. konstatuje, že v roce 2019 nebyly předloženy žádné nové případy whistleblowingu; vítá skutečnost, že Výbor zahájil koncem roku 2019 průzkum týkající se etického povědomí zaměstnanců, který konkrétně obsahoval množství otázek zjišťujících informovanost zaměstnanců o postupech whistleblowingu, a že v roce 2020 bylo navázáno na jeho výsledky; konstatuje, že rozhodnutí č. 508/2015 definuje bezpečné kanály, které jsou zaměstnancům k dispozici, aby mohli zasílat zprávy oznamovatelů interně kterémukoli vedoucímu pracovníkovi Výboru dle své volby nebo přímo Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); konstatuje, že před zahájením takového postupu je možné vyhledat pomoc od osob odpovědných za otázky etiky a zákonnosti;
54. žádá Výbor, aby následoval dobrý příklad ostatních orgánů a uveřejnil na svých internetových stránkách kapitolu o etických otázkách, která obsahuje pravidla pro prevenci, rozpoznání a zamezení případnému střetu zájmů, jež se vztahují na všechny členy a zaměstnance Výboru; potvrzuje, že má zájem dostávat aktuální informace o etickém rámci a souvisejících školeních v oblasti veřejné etiky, a to i pro nové zaměstnance;
55. žádá Výbor, aby zahájil postup pro přistoupení k interinstitucionální dohodě o povinném rejstříku transparentnosti, která byla nedávno uzavřena mezi Parlamentem, Radou a Komisí; připomíná význam vysoké míry transparentnosti, pokud jde o jednání s lobbisty, která by mohla ovlivnit členy a zaměstnance v jejich poradní úloze vůči orgánům Unie;
56. připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 13/2019 nazvané Etické rámce v kontrolovaných orgánech EU: prostor pro zlepšení konkrétně uvádí, že etické chování v oblasti veřejných záležitostí přispívá k lepšímu finančnímu řízení a k větší důvěře veřejnosti a že jakékoli neetické chování zaměstnanců a členů orgánů a institucí Unie přitahuje velkou pozornost veřejnosti a snižuje důvěru v orgány Unie;
57. oceňuje pokrok v případu pana McCoye v reakci na udělení absolutoria za rok 2018; bere na vědomí práci, kterou odvedli po sobě následující zpravodajové a stínoví zpravodajové pro jiné orgány, kteří zahájili dlouhodobý dialog; připomíná, že třetí výbor pro otázky invalidity jednomyslně potvrdil, že bývalý interní auditor se stal z důvodu výkonu povolání invalidním a že Výbor v důsledku toho dne 26. června 2019 tento závěr formálně potvrdil; konstatuje, že panu McCoyovi byly podle čl. 78 odst. 5 služebního řádu v červenci 2019 vráceny všechny jeho příspěvky do systému penzijního pojištění ode dne, kdy začal pobírat dávky invalidního důchodu (1. července 2007), do dne předcházejícího dni, kdy začal pobírat starobní důchod (31. července 2010);
58. připomíná, že na základě usnesení o udělení absolutoria na rok 2017 byl z řad poslanců Parlamentu jmenován mediátor a že všechny strany skutečně zahájily mediační proces za účelem ukončení tohoto sporu mezi Výborem a bývalým interním auditorem panem McCoyem a dosažení smírného řešení; výsledkem první fáze mediačního procesu byl dne 4. prosince 2020 podpis společného prohlášení o zásadách, jimiž se bude řídit řešení případu pana McCoye jako oznamovatele v dobré víře; bere na vědomí, že tímto podpisem byla uzavřena nefinanční část urovnání; připomíná, že byla zahájena i druhá fáze, která se soustředí na finanční vyrovnání a která stále probíhá;
59. oceňuje výměnu informací, která se v kontextu postupu udělení absolutoria na rok 2019 uskutečnila dne 10. listopadu 2020 za účasti mediátorky, pana McCoye a zástupce Výboru; připomíná, že pan McCoy a Výbor byli pozváni na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu na základě návrhu zpravodaje pro ostatní orgány v roce 2018 se souhlasem koordinátorů politických skupin; zdůrazňuje, že je důležité upokojit situaci a sladit postoje pana McCoye a Výboru; vítá návrh mediátorky uspořádat setkání předsedy Výboru a pana McCoye, které by bylo výchozím bodem pro smír před tím, než se uskuteční další jednání;
60. vítá dopis ze dne 10. listopadu 2020 zaslaný předsedkyni parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu předsedou Komise pro finanční a administrativní záležitosti Výboru, v němž se potvrzuje připravenost předsedy Výboru setkat se s panem McCoyem; vítá následná setkání mediátorky, zpravodaje pro udělení absolutoria na rok 2019, bývalého interního auditora a zástupců Výboru; s potěšením vítá dopis ze dne 4. prosince 2020, v němž se uvádí, že první fáze postupu uzavírání dohody byla uzavřena společným prohlášením, které podepsali zástupci Výboru a pan McCoy; vybízí strany, aby dospěly k dohodě o finančním vyrovnání, a připomíná, že je k dispozici, bude-li moci přispět k průběhu jednání; vítá úsilí vyvíjené všemi stranami, oceňuje, že byl učiněn důležitý první krok, a věří, že by mohlo být brzy dosaženo dohody;
61. vítá skutečnost, že předseda a generální tajemník Výboru se pevně zavázali dosáhnout smírného řešení a případ uzavřít; konstatuje, že dne 4. prosince 2020 s přispěním mediátorky Parlamentu dospěli Výbor Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, pan McCoy a předseda a generální tajemník Výboru ke společnému prohlášení o zásadách, jimiž se bude řídit řešení případu v souladu s požadavky Parlamentu předkládanými od roku 2004 a že Výbor zveřejnil se souhlasem pana McCoye na svých internetových stránkách společné prohlášení;
62. bere na vědomí, že Výbor ve společném prohlášení především bez výhrad přijímá zprávu úřadu OLAF a její závěry a uznává své dřívější chyby a nedostatky; uznává, stejně jako Parlament, že pan McCoy jednal správně, když se se svými obavami obrátil přímo na Parlament a že se mělo učinit více, aby se vyhovělo požadavkům Parlamentu z roku 2004, včetně toho, že pan McCoy nesmí nést žádné nepříznivé důsledky toho, že nahlásil nesprávný postup; považuje pana McCoye za oznamovatele v dobré víře, jak Parlament politicky uznal v roce 2004, a vyjadřuje politování nad tím, že pan McCoy nebyl chráněn, přestože mu v roce 2003 byla ochrana jako oznamovateli nabídnuta; upřímně vyjadřuje politování nad značnou újmou, kterou Výbor způsobil panu McCoyovi, způsobem, jakým s ním zacházel, a nad nedostatečným plněním povinnosti náležité péče ze strany Výboru; přiznává, že se nikdy nemělo dopustit, aby tento případ zůstal nevyřešený po dobu více než sedmnáct let;
63. s uspokojením konstatuje, že předseda a generální tajemník Výboru podal v tomto ohledu panu McCoyovi formální omluvu i za to, jakým způsobem Výbor v této záležitosti postupoval, že se Výbor a pan McCoy zavázali, že za podpory právní služby Parlamentu a pod politickým vedením Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu vyřeší finanční hlediska urovnání sporu a že Výbor znovu potvrdil své plné odhodlání dodržovat pravidla a zásady ochrany oznamovatelů, zejména nezcizitelné zásady rovnosti a spravedlnosti, a že z případu pana McCoye vyvodil nezbytné závěry a přijal veškerá nezbytná opatření, pokud jde o vnitřní správu, s cílem zajistit, aby podobná situace už nikdy nenastala; naléhavě žádá všechny strany, aby co nejdříve dospěly k finanční dohodě;
64. oceňuje úsilí vyjednávacích týmů o sblížení obou stran a chválí je za to, že zprostředkovávají potenciální základ pro nestranné, spravedlivé a přiměřeně čestné řešení tohoto sporu;
65. naléhavě vyzývá všechny strany, aby bez dalšího zbytečného odkladu uzavřely dohodu o spravedlivém finančním vyrovnání v návaznosti na společné prohlášení; uznává upřímnou žádost Výboru adresovanou právní službě Parlamentu o pomoc při uzavírání tohoto finančního vyrovnání;
66. konstatuje, že Výbor byl původně zřízen k řešení důležitých otázek, neboť přibližně tři čtvrtiny právních předpisů Unie jsou prováděny na místní nebo regionální úrovni, a proto bylo třeba, aby se místní a regionální zástupci vyjádřili k vypracování nových právních předpisů Unie; dále konstatuje, že jeho původním posláním bylo překlenout zvětšující se propast mezi veřejností a procesem evropské integrace prostřednictvím zapojení regionálního zastoupení;
67. vybízí Výbor, aby zvážil vypracování plánu reorganizace a zefektivnění vnitřních postupů, aby prohloubil spolupráci s Parlamentem a zefektivnil využívání svého know-how;
o o o
68. vítá skutečnost, že Výbor na své internetové stránce od roku 2010 zveřejňuje výroční zprávy o posouzení dopadů svých stanovisek; vyzývá Výbor, aby rovněž stanovil jasné a měřitelné klíčové ukazatele výkonnosti pro následující roky s cílem optimalizovat své fungování;
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2020/2147(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0227/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu evropského veřejného ochránce práv orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0065/2021),
1. uděluje absolutorium evropskému veřejnému ochránci práv za plnění rozpočtu evropského veřejného ochránce práv za rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropskému veřejnému ochránci práv, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2020/2147(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0065/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, uplatňováním konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr v případě evropské veřejné ochránkyně práv (dále jen „veřejná ochránkyně práv‘) neshledal žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích, jež se týkaly lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;
2. zdůrazňuje skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dnem 31. prosince 2019 v oblasti správních výdajů veřejné ochránkyně práv nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;
3. jako všeobecnou připomínku vyslovuje politování nad tím, že kapitola 9 (Správa) ve výroční zprávě Účetního dvora má dosti omezený záběr a závěry, jakkoli je okruh 5 víceletého finančního rámce (Správa) považován za oblast výdajů s nízkým rizikem; požaduje, aby se, pokud jde o kapitolu o správě, auditní činnost více soustředila na otázky, které jsou pro evropskou veřejnou ochránkyni práv vysoce relevantní, či dokonce na otázky, které jsou kritické;
4. bere na vědomí, že rok 2019 byl pro veřejnou ochránkyni práv přechodným rokem, neboť spadal do konce jejího prvního funkčního období a do jejího znovuzvolení na parlamentní období 2019–2024; plně podporuje cíle, jež veřejná ochránkyně práv vytyčila ve své strategii pro období do roku 2024, jež zahrnuje její druhé funkční období;
Rozpočtové a finanční řízení
5. konstatuje, že rozpočet veřejné ochránkyně práv je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami, budovami, nábytkem, zařízením a různými provozními výdaji; konstatuje, že v roce 2019 rozpočet činil 11 496 261 EUR (ve srovnání s 10 837 545 EUR v roce 2018 a 10 905 441 EUR v roce 2017);
6. konstatuje, že míra provádění z hlediska závazků (včetně prostředků přenesených z roku 2019 do roku 2020) je 92,3 % (ve srovnání s 95,3 % v roce 2018 a 93,91 % v roce 2017) a že z celkových prostředků bylo 89,5 % v roce 2019 vyplaceno (oproti 91,3 % v roce 2018 a 86,2 % v roce 2017);
7. vítá zlepšení, k němuž došlo v přenosech, např. skutečnost, že částka prostředků přenesených z roku 2019 do roku 2020 činí 323 410 EUR, což představuje 2,8 % rozpočtu na rok 2019 (ve srovnání s 433 866 EUR přenesenými z roku 2018 do roku 2019, což představuje 4 % rozpočtu na rok 2018); dále konstatuje, že 90,36 % prostředků přenesených do roku 2019 z roku 2018 bylo využito (ve srovnání s 82,64 % v roce 2017);
8. konstatuje řádné finanční řízení prostředků veřejné ochránkyně práv, například pokud se ukáže, že nedostatečné vynakládání prostředků u určitých rozpočtových položek je systémové povahy, veřejná ochránkyně práv snižuje v následujících letech související prostředky, jako tomu bylo například u rozpočtové položky pro publikace, která byla aktivně a postupně snižována z 219 000 EUR v roce 2017 na 123 000 EUR v návrhu rozpočtu na rok 2021;
9. připomíná, že podle čl. 228 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je evropský veřejný ochránce práv „oprávněn přijímat stížnosti (...), které se týkají případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie“, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí; konstatuje, že veřejný ochránce práv může vést šetření „z vlastního podnětu nebo na základě stížností“ (čl. 3 odst. 1 statutu veřejného ochránce práv) nebo „prostřednictvím poslance Evropského parlamentu“ (čl. 228 odst. 1 SFEU); vítá, že veřejná ochránkyně práv vykonává své povinnosti v souladu se Smlouvami a svým mandátem;
Interinstitucionální spolupráce:
10. je si vědom stále se zvyšujícího objemu práce a podporuje strategii přijmout, kde je to možné, korporátní řešení, například ve spolupráci ve správních věcech s Komisí a Úřadem pro správu a výplatu individuálních nároků (PMO), za účelem realokace personálu na vyřizování záležitostí; konstatuje, že počet zaměstnanců byl nižší ke dni 31. prosince 2019 než ke dni 31. prosince 2018, neboť existovalo 74 pracovních pozic oproti 78 pracovním pozicím; konstatuje, že tento pokles byl způsoben tím, že k tomuto datu nebyla obsazena volná pracovní místa a že se snížil počet smluvních zaměstnanců;
11. znovu opakuje, že podporuje žádost veřejné ochránkyně práv o navýšení počtu zaměstnanců v důsledku rostoucí pracovní zátěže;
12. vítá smlouvy na poskytování služeb, například zavádění korporátního nástroje (SYSPER modul pro osobní spisy) pro správu osobních spisů zaměstnanců, a delegování řízení jednotlivých zaměstnaneckých nároků na PMO, což představuje významné zvýšení efektivity řízení, zejména pro menší orgány; konstatuje, že oddělení informačních technologií (IT) úzce spolupracuje s Parlamentem a Komisí při zavádění a údržbě všech korporátních nástrojů Unie a využívání interinstitucionálních rámcových smluv v oblasti IT;
13. vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby udržovala a rozšiřovala kontakty se subjekty na úrovni Unie i států, které slouží k výměně informací a osvědčených postupů (např. v souvislosti s pokyny vyvinutými prostřednictvím interinstitucionálního výboru pro komunikaci online) a tam, kde je to možné, k přijetí jednotného přístupu k obecným administrativním, finančním, personálním a IT záležitostem a také k problematice etiky, transparentnosti a bezúhonnosti úředníků veřejné správy; vítá také intenzivní výměnu informací s úřady vnitrostátních veřejných ochránců práv a pořádání setkání mezi těmito úřady s cílem určit témata pro možná souběžně vedená šetření;
14. opakuje svou výzvu, aby veřejná ochránkyně práv úžeji spolupracovala s parlamentním Výborem pro rozpočtovou kontrolu a informovala tento výbor o relevantních nedostatcích v podobě nesprávného úředního postupu nebo negativních reakcí orgánů na doporučení veřejné ochránkyně práv, a to v přehledném a časově relevantním formátu; oceňuje však skutečnost, že veřejná ochránkyně práv zařazuje podrobné shrnutí toho, jak orgány plní její doporučení, do své výroční zprávy „Putting it Right“, a prohlášení veřejné ochránkyně práv, že bude svá doporučení v jednotlivých případech sdílet přímo s věcně příslušným výborem;
Lidské zdroje:
15. opakuje, že je nutné dosáhnout větší genderové vyváženosti na všech úrovních hierarchie; uznává v tomto ohledu, že veřejná ochránkyně práv zaujímá proaktivní přístup k zachování rovnováhy mezi přijímáním zaměstnanců a zaměstnankyň a že má vysoce kvalifikovaný tým s rovnoměrným zastoupením mužů a žen na vedoucích pozicích;
16. je si vědom, jak obtížné je pro malý orgán dosažení zeměpisné vyváženosti, ale nicméně konstatuje, že v roce 2019 bylo mezi zaměstnanci veřejné ochránkyně práv zastoupeno pouze 20 z 27 státních příslušností členských států; konstatuje, že je zde sedm vedoucích pracovníků, kteří zastupují pět různých státních příslušností (německou, irskou, italskou, polskou a švédskou) oproti šesti různým státním příslušnostem zastoupeným ve vedení v roce 2018; bere na vědomí plány na reorganizaci v roce 2020, jejichž výsledkem má být větší efektivita úřadu veřejné ochránkyně práv vedoucí ke snížení počtu vedoucích pracovníků, přičemž bude v maximální možné míře zohledněna zeměpisná vyváženost;
17. konstatuje, že veřejná ochránkyně práv aktualizovala svou politiku pro rozmanitost, která stanoví pravidla pro vyvážené zastoupení osob se zdravotním postižením a mužů a žen; bere na vědomí, že v roce 2019 byly dokončeny pokyny pro provádění politiky proti obtěžování; konstatuje, že bylo v roce 2019 dokončeno také několik dalších politik a rozhodnutí v oblasti lidských zdrojů, například těch, které se týkají „návratu do školy“, náhrady výdajů na přestěhování, práce na částečný úvazek, návratu do práce po dlouhodobé pracovní neschopnosti, a současně pokračuje vytváření dalších politik, například pro vnější činnost;
18. vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby se zabývala personálními otázkami a hledala způsoby, jak zlepšit proces přijímání zaměstnanců, aby volná pracovní místa nezůstávala neobsazená příliš dlouho, což má přímý negativní dopad na rozdělení pracovní zátěže a mohlo by v kombinaci s poklesem počtu smluvních zaměstnanců poškodit efektivitu instituce;
19. bere na vědomí pružné pracovní podmínky poskytované zaměstnancům (pružná pracovní doba, teleworking a práce na částečný úvazek) i školení pro zvýšení týmové soudržnosti; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby dále zlepšovala dobré pracovní podmínky a prováděla průzkumy spokojenosti pro identifikaci možných návrhů na zlepšení a aby pružné pracovní podmínky doplnila o ochranu práva zaměstnanců odpojit se;
20. žádá veřejnou ochránkyni práv, aby podala zprávu o konkrétních úspěších aktualizované politiky rozmanitosti, výsledcích opatření pro posílení rozmanitosti a větší inkluzivnosti pracoviště úřadu veřejného ochránce práv pro osoby se zdravotním postižením;
Střet zájmů, obtěžování, whistleblowing:
21. připomíná, jako příklad osvědčených postupů v oblasti prevence obtěžování, strategickou iniciativu veřejné ochránkyně práv SI/2/2018/AMF z roku 2018 o důstojnosti na pracovišti v orgánech a institucích Unie; bere na vědomí, že prohlubování informovanosti o otázce obtěžování se pro veřejnou ochránkyni práv stalo prioritou, přičemž všem zaměstnancům nabídla povinné školení na téma „důstojnosti a úcty na pracovišti“; bere na vědomí, že bylo zorganizováno školení pro korespondenty zabývající se etikou a členy smírčího výboru, aby byli připraveni na výkon své funkce v rámci politiky veřejné ochránkyně práv proti obtěžování; oceňuje, že se nedílnou součástí vstupního školení pro nové zaměstnance i stážisty veřejné ochránkyně práv stalo informační školení o etice zahrnující témata jako etické jednání a chování, obtěžování, whistleblowing, střety zájmů a externí činnosti;
22. blahopřeje veřejné ochránkyni práv k jejím uživatelsky vstřícným internetovým stránkám, které obsahují kapitolu o etice a dále veškeré informace o hlavní náplni její práce; oceňuje podrobný seznam pracovních cest, které veřejná ochránkyně práv absolvovala v roce 2019, jenž byl zveřejněn na internetové stránce v zájmu transparentnosti a v němž jsou uvedeny informace o místě, účelu a souvisejících nákladech, přičemž tyto informace jsou k dispozici rovněž ve výroční zprávě o činnosti;
23. konstatuje, že je zapotřebí komplexního přístupu, aby se internetové stránky evropských orgánů a institucí staly přístupnějšími pro osoby s různými druhy zdravotního postižení, včetně dostupnosti v národních znakových řečech; navrhuje, aby byly do tohoto procesu zapojeny organizace sdružující osoby se zdravotním postižením;
24. oceňuje práci veřejné ochránkyně práv v souvislosti s otázkami střetu zájmů, zejména její spolupráci s Vysokým úřadem pro transparentnost ve veřejném životě (HATVP) ve Francii a její zapojení do akcí Parlamentu a Evropské centrální banky v této důležité věci;
Interní management, výkonnost a vnitřní kontrola:
25. bere na vědomí, že veřejná ochránkyně práv jednoznačně formulovala soubor klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI); vítá vykazované zvýšení efektivity, například v procesech týkajících se zpracovávání případů, kde byly překonány výsledky minulého roku, například „rozhodnutí o přípustnosti“ bylo v 91 % případů přijato do jednoho měsíce (ve srovnání s 90 % v roce 2018), „šetření bylo uzavřeno do šesti měsíců“ v 63 % případů (ve srovnání s 57 % v roce 2018) a „šetření bylo uzavřeno do 18 měsíců“ v 90 % případů (ve srovnání s 88 % v roce 2018);
26. vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zkoumala, jak měřit širší dopad šetření prováděných veřejnou ochránkyní práv a souvisejících doporučení na orgány Unie; je si velmi dobře vědom toho, že postup v souladu s návrhy je sledován v konkrétním časovém okamžiku a nezachycuje změnu, ke které dochází pomaleji a která je často důsledkem širšího šetření; konstatuje, že celková míra souladu činí 77 % (ve srovnání s 81 % v roce 2018); na závěr požaduje, aby byly relevantní údaje prezentovány jako specifický klíčový ukazatel výkonnosti;
27. vítá skutečnost, že orgány reagovaly pozitivně na 90 ze 117 návrhů na zlepšení, které veřejná ochránkyně práv vydala; konstatuje, že návrhy byly vydány v 69 případech, přičemž 52 těchto případů vedlo k tomu, že orgány přijaly kroky, které mají zlepšit jejich práci; vítá skutečnost, že jedenáct orgánů a institucí má 100% míru souladu s návrhy na zlepšení, zatímco Komise, které se většina případů týká, má míru souladu s návrhy jen 70,9 %;
28. všímá si toho, že v roce 2019 bylo registrováno 2 171 stížností (ve srovnání s 2 160 v roce 2018), že počet zpracovávaných nových případů činil 2 201 (ve srovnání s 2 180 v roce 2018) a že počet případů spadajících do mandátu veřejné ochránkyně práv činil 871 (ve srovnání s 880 v roce 2018); konstatuje, že veřejná ochránkyně práv zahájila 456 nových šetření na základě stížností (ve srovnání s 482 v roce 2018) a uzavřela rekordní počet 552 šetření založených na stížnostech (ve srovnání s 534 v roce 2018), z čehož plyne rychlý obrat případů, do roku 2020 bylo přeneseno pouhých 117 případů (ve srovnání s 222 přenosy do roku 2019);
29. konstatuje, že nejvíce vzrostl počet stížnosti v těchto oblastech: dodržování základních práv, řádné užívání diskreční pravomoci (včetně řízení pro porušení předpisů), služební kultura, transparentnost a dodržování procesních práv; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále podávala Parlamentu zprávu o doporučeních orgánům Unie v této věci;
30. uvádí, že toto jsou výsledky šetření, která veřejná ochránkyně práv uzavřela v roce 2019: v 56 % případů nebyl shledán nesprávný úřední postup, ve 33 % případů věc vyřešil orgán sám, bylo zcela nebo zčásti dosaženo řešení, v 5 % nebyl důvod k dalšímu šetření, v 5 % byl shledán nesprávný úřední postup, zcela nebo zčásti sjednáno doporučení, jiný postup pak nastal v 0,9 % případů;
31. konstatuje, že výroční zpráva interního auditora za rok 2018 došla k závěru, že pokud dojde k dokončení zbývajících kroků týkajících se řízení kontinuity činností, byly systémy řízení rizik, kontroly a správy úřadu veřejné ochránkyně práv účinné a efektivní a poskytly přiměřenou záruku toho, že bude dlouhodobě plnit své kontrolní úkoly; bere na vědomí, že veřejná ochránkyně práv rozvíjí vzájemné synergie s Komisí při využívání institucionálních nástrojů nebo služeb pro personální řízení, finanční řízení a účetnictví, zadávání veřejných zakázek, řízení pracovních cest a nábor zaměstnanců; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby jej informovala o návazných krocích v souvislosti s opatřeními prováděnými v oblasti řízení kontinuity činností;
32. konstatuje, že reakce veřejné ochránkyně práv v její zprávě o návazných krocích po udělení absolutoria za finanční rok 2018 se týkala procesu revize statutu veřejného ochránce práv; konstatuje, že jakmile bude přijato nové nařízení upravující plnění povinností veřejného ochránce práv, veřejný ochránce práv odpovídajícím způsobem reviduje svá prováděcí ustanovení a veškeré kroky v tomto směru zahrne do svých budoucích výročních zpráv o činnosti;
Transparentnost:
33. upozorňuje na šetření vedené na základě podané stížnosti, ve kterém veřejná ochránkyně práv požádala generální sekretariát Rady o uchovávání úplného záznamu z veškerých schůzek mezi lobbisty a předsedou Evropské rady nebo členy jeho kabinetu; souhlasí s prohlášením veřejné ochránkyně práv, že by se členové kabinetu předsedy měli setkávat pouze se zástupci zájmových skupin, kteří jsou registrováni v rejstříku transparentnosti, či se případně účastnit akcí pouze těchto registrovaných zástupců;
34. využívá příležitosti, aby blahopřál veřejné ochránkyni práv k zahájení šetření (OI/2/2017) ohledně transparentnosti legislativní činnosti Rady v roce 2017, s cílem umožnit občanům snadněji sledovat legislativní proces v Unii; vítá, že byly evropskou veřejnou ochránkyní práv nedávno kladně přijaty nové kroky Rady na podporu transparentnosti, jako například aktivní uveřejňování zpráv o pokroku ve vyjednávání o návrzích právních předpisů, které je plně v souladu s návrhy, které veřejná ochránkyně práv učinila v návaznosti na svá šetření; připomíná nicméně stanovisko veřejné ochránkyně práv, že Rada by měla dále pokročit v úsilí o transparentnost tím, že bude mimo jiné zveřejňovat postoje členských států, legislativní dokumenty Rady včetně zápisů ze schůzí pracovních skupin a trialogů a dalších důležitých pracovních dokumentů; oceňuje návrh veřejné ochránkyně práv na zajištění systematičtějšího a efektivnějšího přístupu k jednání s bývalými zaměstnanci, kteří se přesunuli do soukromého sektoru nebo osob, které se přesunuly ze soukromého sektoru do Komise;
35. bere na vědomí další dobrý příklad, jakým je zpráva o zrychleném řízení, pokud jde o jednotlivé případy přístupu veřejnosti, a její provádění; vítá provedené posouzení, ze kterého vyplývá, že zrychlené řízení přineslo trojnásobné zkrácení času potřebného pro řešení případů týkajících se přístupu k dokumentům;
36. oceňuje, že byl dokončen uživatelsky vstřícný průvodce řízením, který kombinuje všechny postupy vyřizování případů do dynamické a zhuštěné, přesto komplexní podoby;
37. vítá skutečnost, že veřejná ochránkyně práv automaticky zveřejňuje jednotlivá šetření na svých internetových stránkách, pokud stěžovatel konkrétně nepožádal o zachování důvěrnosti nebo případ neobsahuje osobní údaje;
38. žádá veřejnou ochránkyni práv v souvislosti s její politikou v oblasti digitalizace, aby dále rozvíjela interakci mezi internetovými stránkami a systémem správy případů zajišťováním automatického nahrávání informací z internetových stránek do systému pro správu stížností, což stěžovateli umožní přidávat další korespondenci ke stížnosti podané přes internet, a žádá, aby byl využíván internetový účet k interakci s žadatelem během procesu vyřizování;
39. vítá skutečnost, že veřejná ochránkyně práv podporuje význam ochrany údajů a usiluje o další prohlubování povědomí uživatelů o významu ochrany údajů v prostředí internetu; blahopřeje veřejné ochránkyni práv k jejímu akčnímu plánu k nařízení o ochraně údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie vypracovanému v roce 2018 s cílem umožnit orgánům, aby se přizpůsobily novým právním předpisům, i k pokroku dosaženému při provádění 24 opatření stanovených v tomto plánu během roku 2019; oceňuje vytvoření rejstříku záznamů procesních postupů evropské veřejné ochránkyně práv a spolupráci s Evropským parlamentem;
40. vítá, že veřejná ochránkyně práv používá volně šiřitelný software s otevřeným zdrojovým kódem pro externí a interní komunikaci; oceňuje, že veřejná ochránkyně práv uznává přidanou hodnotu softwaru s otevřeným zdrojovým kódem ke zvýšení transparentnosti;
41. vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby se řídila doporučením evropského inspektora ochrany údajů znovu vyjednat interinstitucionální licenční dohodu a smlouvu o provádění, které byly podepsány mezi orgány Unie a společností Microsoft v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální suverenity, vyhnout se závislosti na dodavateli a nedostatku kontroly a zajistit ochranu osobních údajů;
Komunikace:
42. vítá skutečnost, že veřejná ochránkyně práv překročila v roce 2019 cíle stanovené pro sociální média; konstatuje, že veřejná ochránkyně práv dosáhla 36 717 zmínek na Twitteru (cíl byl 20 000) a počet sledujících na Twitteru se ke konci roku zvýšil z 22 600 v roce 2018 na 26 300 v prosinci 2019, což je 16% nárůst; konstatuje, že nejrychleji rostoucím kanálem byl Instagram, kde se publikum během roku rozrostlo o 47 %, a LinkedIn, kde počet sledujících vzrostl o 21 %;
43. blahopřeje veřejné ochránkyni práv ke skutečnosti, že byl v prosinci 2019 zahájen provoz nového intranetu (SISTEO), pro nějž přezkumný projekt začal v roce 2018 a jehož cílem je usnadnit oběh informací, přístup k interním postupům a nástrojům a přístup k interinstitucionálním aplikacím a platformám; vítá také to, že byl v prosinci 2019 dokončen projekt extranetu Evropské sítě veřejných ochránců práv;
44. zdůrazňuje význam dobře fungující spolupráce v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv, neboť právo a politiky Unie jsou pro každodenní život občanů členských států stále důležitější;
45. zdůrazňuje druhý ročník udělování ocenění za řádnou správní praxi, které zavedla veřejná ochránkyně práv a kde bylo přihlášeno 54 inspirujících projektů z hlavních orgánů a institucí Unie i řady agentur a jiných subjektů, což ukazuje na velký zájem o toto ocenění; konstatuje, že celkově směřovalo ocenění za řádnou správní praxi k týmům pracovníků Komise, které pracovaly na unijní iniciativě zaměřené na snížení znečištění prostředí plastovým odpadem a zvyšování povědomí o tomto problému;
Environmentální rozměr:
46. vítá závazek veřejné ochránkyně práv snížit svou ekologickou stopu konkrétními opatřeními, například širším využitím zařízení pro videokonference k pořádání interních i interinstitucionálních schůzí, což umožnilo snížit počet pracovních cest; bere na vědomí politiku práce na dálku, kterou využívají mnozí zaměstnanci (a během krize COVID-19 všichni zaměstnanci) a která snižuje objem osobní dopravy; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby podnikla další kroky zaměřené na snížení uhlíkové stopy a věnovala zvláštní pozornost energetickému mixu, který její úřad používá, a kladla přitom důraz na čisté a obnovitelné zdroje;
47. vítá iniciativy přijaté úřadem veřejného ochránce práv ve snaze podpořit používání veřejné dopravy poskytnutím finanční podpory na roční předplacené jízdné a omezením dostupnosti parkovacích míst.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2020/2148(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0228/2020))(2),
– s ohledem na výroční zprávu evropského inspektora ochrany údajů orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci;
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0067/2021),
1. uděluje absolutorium evropskému inspektorovi ochrany údajů za plnění rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, evropskému inspektorovi ochrany údajů, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů (2020/2148(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci;
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0067/2021),
A. vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria hodlá orgán příslušný k udělení absolutoria klást zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie posilováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním zásady sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;
1. vítá závěr Účetního dvora, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2019 v oblasti administrativních a jiných výdajů evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EIOÚ“) nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že prověřované systémy dohledu a kontroly pro správní a jiné výdaje byly efektivní;
2. s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2019 nezjistil u EIOÚ v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek žádné významné nedostatky;
3. jako obecnou připomínku vyslovuje politování nad tím, že kapitola 9 „Správa“ ve výroční zprávě Účetního dvora má dosti omezený záběr a závěry, jakkoli je okruh 5 víceletého finančního rámce „Správa“ považován za oblast výdajů s nízkým rizikem; požaduje, aby se, pokud jde o kapitolu o správě, auditní činnost více soustředila na otázky, které jsou pro EIOÚ vysoce relevantní či dokonce kritické;
4. uvádí, že v roce 2019 měl EIOÚ celkový přidělený rozpočet ve výši 16 638 572 EUR (ve srovnání se 14 449 068 EUR v roce 2018 a 11 324 735 EUR v roce 2017), což představovalo nárůst 15,15 % oproti rozpočtu na rok 2018; konstatuje, že plnění rozpočtu z hlediska závazků dosáhlo 91,97 % (v porovnání s 93,7 % v roce 2018 a 89 % v roce 2017); uznává pozitivní vývoj z hlediska míry plnění plateb, která dosáhla 80,69 % (oproti 75,2 % v roce 2018 a 77 % v roce 2017), včetně míry přenesených prostředků na platby ve výši 12,18 %; požaduje však, aby se EIOÚ i nadále snažil předkládat konzervativní odhady rozpočtu;
5. konstatuje, že celkové navýšení rozpočtu bylo způsobeno zejména dopadem nových úkolů vyplývajících z nařízení (EU) 2018/1725(6), které stanoví povinnosti ochrany údajů pro orgány a instituce Unie při zpracovávání osobních údajů a při tvorbě nových politik) a nezbytným růstem Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (dále jen „sbor“), který byl vytvořen dne 25. května 2018 a pro nějž musí EIOÚ poskytovat nezávislý sekretariát; uznává, že rok 2019 byl prvním úplným rokem fungování sekretariátu Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a uplatňování nařízení nařízení (EU) 2018/1725, což odůvodňuje zvýšení; související navýšení přiděleného rozpočtu činilo 51 % (z 3 594 746 EUR v roce 2018 na 5 413 838 EUR v roce 2019);
6. vítá opatření, která EIOÚ přijal v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, například že poskytl dodatečné informace ve vztahu k míře čerpání prostředků na platby ve výši 75 % za rok 2018, kdy bylo ve výsledku dosaženo míry plnění 90,79 % za celý rozpočet roku 2018 (včetně plateb z přenesených prostředků);
7. oceňuje píli a iniciativní činnost EIOÚ při dohledu nad dodržováním ochrany údajů ze strany orgánů Unie; bere na vědomí zejména šetření, které EIOÚ provedl v souvislosti s využitím společnosti NationBuilder zabývající se politickými kampaněmi a sídlící v USA ke zpracovávání osobních údajů jako součásti činností Parlamentu v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, jakož i pokyny k používání kontrol tělesné teploty ze strany orgánů EU v souvislosti s pandemií COVID-19;
Lidské zdroje
8. konstatuje, že ke konci roku 2014 měl EIOÚ 55 zaměstnanců oproti 96 na konci roku 2019, což znamená téměř zdvojnásobení počtu zaměstnanců; konstatuje, že rozpočet EIOÚ je převážně administrativní a že jeho významná část se využívá na výdaje související s osobami, budovami, nábytkem, zařízením a různými provozními výdaji; konstatuje, že podstatnou část zaměstnanců tvoří smluvní zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni na dobu určitou, např. pro účely nahrazení zaměstnanců na mateřské dovolené nebo provádění konkrétních činností;
9. bere na vědomí podstatné zvýšení počtu smluvních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2019 (z 12 na 31) ve srovnání s úředníky ve stejném období (ze 45 na 58); bere na vědomí výhody toho, aby byli využíváni smluvní zaměstnanci, pokud jde o nákladovou efektivnost a flexibilitu, ale žádá EIOÚ, aby uvažoval o tom, zda svým zaměstnancům nabízí profesní vývoj a jak si udržet specializované odborné znalosti;
10. bere na vědomí, že EIOÚ uznává větší zátěž pro vrcholné a střední vedení a následně pro vyšetřující úředníky z důvodu nepřítomnosti zástupce inspektora, než vstoupilo v platnost nové nařízení (EU) 2018/1725; vyzývá EIOÚ, aby znovu přezkoumal svůj organizační plán a podal příslušnou zprávu rozpočtovému orgánu;
11. zdůrazňuje důležitost úsilí o vytvoření dobrých životních podmínek; konstatuje, že se EIOÚ řídí programem Fit@work, který předložila Komise; bere na vědomí, že EIOÚ plánuje rozšířit v roce 2021 své prostory, poté, co je opustí evropský veřejný ochránce práv, a využije této příležitosti k vytvoření místnosti pro odpočinek zaměstnanců a knihovny; konstatuje, že EIOÚ poskytuje pracovníkům kontaktní údaje a informace týkající se psychosociální, jakož i lékařské podpory, což bylo obzvláště důsledně uplatňováno v období současné krize COVID-19; bere na vědomí neformální střednědobá hodnocení ve spolupráci se zaměstnanci (navíc k oficiálnímu ročnímu hodnocení), která jim poskytují příležitost ke vznesení připomínek a poskytnutí zpětné vazby neformální cestou; vybízí inspektora, aby doplnil stávající flexibilní formy organizace práce o ochranu práva zaměstnanců na odpojení;
12. podotýká, že zaměstnanci EDPS sestávají z 19 státních příslušností Unie a genderové zastoupení mezi těmito zaměstnanci činilo v roce 2019 39 % mužů a 61 % žen; konstatuje, že nejdůležitějšími opatřeními podporujícími rovnost žen a mužů byla jmenování na úrovni středního vedení (vedoucími oddělení se stali jeden muž a tři ženy); dále konstatuje zavedení větší flexibility, co se týká práce na dálku; zdůrazňuje, že ženy využívají pružné uspořádání práce mnohem častěji než muži; vítá ustanovení o rovných příležitostech, které je uvedeno jak v materiálech pro nábor pracovníků, tak v oznámení o volném pracovním místě, a v němž se uvádí, že EIOÚ je zaměstnavatel uplatňující rovné příležitosti a vítáni jsou rovněž uchazeči z řad osob se zdravotním postižením; domnívá se, že toto ustanovení musí být zachováno a standardně zahrnováno do všech budoucích oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo;
13. vyzdvihuje iniciativy EIOÚ, jejichž cílem je udržitelnější využívání kancelářských prostor a jejich optimalizace, jakož i snížení spotřeby energie v budově, jako jsou např. podpora strukturální a příležitostné práce na dálku, úhrada 50 % nákladů na přepravní doklady ve veřejné dopravě zaměstnancům, kteří přestanou využívat kancelářské parkovací prostory a vrátí své parkovací viněty;
14. konstatuje, že EIOÚ je malá organizace vyžadující vysoce specializované zaměstnance, avšak vyznačuje se mírnou zeměpisnou nerovnováhou, pokud jde o zaměstnance, protože je v tomto orgánu zastoupeno pouze 19 státních příslušností Unie, přičemž belgičtí občané zastávají 28 % pracovních míst; vyzývá EIOÚ, aby zvážil další kroky k zajištění vyváženějšího složení zaměstnanců, pokud se jedná o jejich státní příslušnost;
Politika v oblasti etiky a bezúhonnosti
15. oceňuje, že etický rámec EIOÚ byl dne 12. listopadu 2019 revidován v důsledku nového právního rámce, zejména nařízení (EU) 2018/1725; zdůrazňuje formální ustavení pozice úředníka pro etiku s jasným mandátem, včetně podávání zpráv o provádění etického rámce správní radě nejméně jednou ročně;
16. vyzývá EIOÚ, aby zvážil vypracování kodexu chování pro vyšší vedení Evropského sboru pro ochranu osobních údajů (předsedu, místopředsedy atd.); zdůrazňuje, že oba revidované kodexy chování (pro zaměstnance a pro EIOÚ) byly přijaty 6. prosince 2019; konstatuje, že revidovaný kodex chování pro zaměstnance věnoval zvláštní pozornost ochraně oznamovatelů; vítá skutečnost, že všichni noví zaměstnanci absolvují vstupní školení na téma etického rámce EIOÚ a nového kodexu chování pro zaměstnance;
17. vítá skutečnost, že EIOÚ v září 2019 rovněž přijal revidované rozhodnutí, které se týká požadavků a podmínek vnitřních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím zájmy Unie; bere na vědomí, že důležitost tohoto tématu je zdůrazňována na schůzkách se zaměstnanci a bude k němu i příští informační školení pořádané pro všechny zaměstnance;
18. považuje doložku EIOÚ o rovných příležitostech za vynikající signál v oblasti začleňování osob se zdravotním postižením, zajišťování rovných příležitostí a posilování rozmanitosti na pracovišti;
19. oceňuje EIOÚ za to, že umístil všechny pokyny a postupy vztahující se k etickému rámci na intranet bezprostředně po jejich přijetí; vyzývá EIOÚ, aby pořádal činnosti na zvýšení povědomí o platném etickém rámci pro zaměstnance, a to nejen pro nováčky, a aby přijal proaktivní systém pro předcházení konfliktům na pracovišti; bere na vědomí revidované rozhodnutí o externích činnostech, které bylo přijato dne 13. září 2019, a skutečnost, že prezentace, které se k němu vztahují, spolu s uvedením příkladů z reálného života musely být odloženy kvůli pandemii;
Budovy
20. konstatuje, že podle původních plánů měl EIOÚ od září 2019 užívat celou budovu MTS; konstatuje však, že vlivem vnějších faktorů se stěhování veřejného ochránce práv odložilo, a proto nedošlo k expanzi, což ovlivnilo plnění rozpočtu EIOÚ podle hlavy 2;
21. konstatuje, že nové rozhodnutí o práci na dálku umožňuje zaměstnancům pracovat z domova, přičemž tento krok umožňuje EIOÚ více využívat sdílené kanceláře a dosáhnout úspor souvisejících výdajů;
Interinstitucionální spolupráce
22. uznává, že kvůli velmi malé velikosti úřadu EIOÚ je z důvodu vyšší efektivity důležité uzavírání meziútvarových dohod, jako například s Komisí na školení, lékařskou péči, využívání systému Sysper, systém hodnocení, vyplácení platů, zaměstnanecké pojištění, pořádání služebních cest a účetní a dopravní služby; podporuje interinstitucionální činnost EIOÚ, včetně 60 rámcových smluv s různými institucemi Unie; konstatuje, že EIOÚ má meziútvarové dohody s Parlamentem v souvislosti s výdaji na IT a na užívání budovy;
23. vyzývá EIOÚ, aby prověřil možnost připojení se – na základě meziútvarové dohody – k rejstříku transparentnosti; bere na vědomí interinstitucionální spolupráci prostřednictvím meziútvarové dohody mezi EIOÚ a dalšími orgány a institucemi Unie; vyzývá EIOÚ, aby před uzavřením jakékoli dohody provedl komplexní a realistickou analýzu nákladů a přínosů;
24. vítá posílenou spolupráci mezi EIOÚ a vnitrostátními orgány pro ochranu údajů, zastřešovanou Evropským sborem pro ochranu osobních údajů, jak se stanoví v nařízení GDPR ve vztahu ke společné inspekční činnosti, např. ze strany Europolu; souhlasí s tím, že podle nařízení GDPR spolupráce již není jen pouhou možností či doplňkovým úkolem, ale hlavní a nedílnou součástí úkolů každého orgánu dozoru, což je důležitý krok směrem k formalizování a posilování výměn informací a spolupráce mezi dozorovými orgány v Unii;
25. oceňuje to, že EIOÚ v uplynulých pěti letech dál spolupracoval se svými regionálními a mezinárodními partnery na začleňování otázky ochrany údajů do mezinárodních dohod a na tom, aby byla zajištěna celosvětová jednotná ochrana osobních údajů; vítá skutečnost, že EIOÚ věnoval významný objem času a úsilí rozvoji většího sblížení ochrany údajů na globální úrovni, neboť toky dat probíhají mezinárodně, napříč hranicemi, zatímco pravidla pro ochranu údajů jsou stále ještě rozhodována převážně na národním, a dokonce i regionálním základě;
Digitalizace, kybernetická bezpečnost
26. bere na vědomí, že sekretariát Evropského sboru pro ochranu osobních údajů vyvinul IT řešení s cílem umožnit účinnou a bezpečnou komunikaci mezi členy sboru, včetně systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), v němž bylo od data, kdy vstoupilo v platnost nařízení GDPR, do konce roku 2019 registrováno 807 případů;
27. připomíná, že pracovní zátěž EIOÚ jakožto subjektu odpovědného za sledování toho, zda agentury působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí dodržují pravidla ochrany údajů, se v posledních letech zvýšila a že podle očekávání dále poroste kvůli sílícímu trendu digitalizace v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie;
28. vítá skutečnost, že EIOÚ v roce 2019 vytvořil a zpřístupnil softwarový nástroj s otevřeným zdrojovým kódem pro provádění inspekcí nazvaný „website evidence collector“, který si získal mezinárodní uznání a obdržel cenu za inovace za rok 2019; vítá, že EIOÚ průběžně vyhodnocuje také další software s otevřeným zdrojovým kódem, který může být použit ke zvýšení transparentnosti a zároveň by se jím zamezilo závislosti na jeho poskytovatelích; bere na vědomí úspěšné webináře, které byly nedávno uspořádány v partnerství s Technickou univerzitou v Delftu a které pomohly zavedení vzdělávací platformy s otevřeným zdrojovým kódem „big blue button“, a to způsobem, který je vstřícný k ochraně soukromí;
29. vítá úsilí EIOÚ o zdokonalení digitalizace a kybernetické bezpečnosti v orgánech Unie prostřednictvím kontroly jejich internetových stránek za použití softwarového nástroje s otevřeným zdrojovým kódem, který odhalil, že několik internetových stránek nebylo v souladu s nařízením EU o ochraně osobních údajů nebo se směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích a neřídilo se pokyny EIOÚ ohledně internetových služeb; vyzývá EIOÚ, aby informoval Parlament o jakýchkoli přetrvávajících problémech týkajících se nedodržování nařízení EU o ochraně osobních údajů a směrnice o soukromí a elektronických komunikacích ze strany orgánů EU;
30. s uspokojením konstatuje také důraz kladený EIOÚ na rozvíjení a sdílení technologických odborných znalostí pro zajištění účinné ochrany údajů, například prostřednictvím publikace TechDispatch, vydané v červenci roku 2019, která v každém čísle popisuje různé nově vznikající technologie a jejím cílem je poskytnout informace o technologii samotné, posouzení jejího možného dopadu na ochranu soukromí a údajů a odkazy na literaturu k tomuto tématu;
31. vítá zřízení interní pracovní skupiny pro COVID-19, která vypracovala řadu orientačních dokumentů a přípravných technologických materiálů s cílem zlepšit dodržování ochrany údajů, pokud jde o aplikace pro trasování kontaktů, poskytla Komisi zpětnou vazbu k jejímu řešení v oblasti jejich interoperability a spolupracovala s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů s cílem bojovat proti případnému zneužívání digitálních údajů v souvislosti s pandemií; vybízí EIOÚ, aby i nadále orgánům poskytoval podrobná stanoviska k otázkám týkajícím se ochrany údajů, které mohou vyvstat v souvislosti s digitálními iniciativami používanými v boji proti pandemii, včetně aplikací pro trasování kontaktů a osvědčení o očkování nebo testování;
32. vítá činnosti, jejichž cílem je ověřit soulad s pravidly pro ochranu údajů, a posouzení orgánů Unie v tomto ohledu; konstatuje, že dohledové činnosti EIOÚ se řídí zásadou odpovědnosti a přístupem založeným na posouzení rizik;
Komunikace
33. vítá skutečnost, že sekretariát Evropského sboru pro ochranu osobních údajů vytvořil síť úředníků pro komunikaci v rámci dozorových orgánů, s cílem zajistit společnou komunikaci o novinkách ve sboru, společné informační kampaně a společný rozvoj komunikačních nástrojů; bere na vědomí, že tato síť se v roce 2019 dvakrát sešla a přijala společný informační a komunikační plán Evropského sboru pro ochranu osobních údajů;
34. vybízí EIOÚ, aby pokračoval v podněcování celosvětové diskuse o etice v digitální oblasti; zdůrazňuje spuštění série webinářů, jež se zaměřují na specifické oblasti zájmu a lze je ve formě podcastů poslouchat na internetových stránkách EIOÚ; vítá pokračující diskusi o etice v digitální oblasti, která byla dále prohloubena na mezinárodní konferenci v roce 2019, na kterou navázal workshop o umělé inteligenci, etice a ochraně údajů, a také rozšiřování této diskuse díky uspořádání akce zaměřující se na environmentální dopad digitálních technologií;
35. konstatuje, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by umožnil přístup k domovským stránkám unijních orgánů a institucí osobám se všemi druhy zdravotního postižení, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje, aby byli do tohoto procesu zapojeni i lidé se zdravotním postižením;
Interní management, vnitřní kontrola, finance a výkonnost
36. vyzývá EIOÚ, aby podal zprávu o tom, jaké je přesně poslání a konkrétní úkoly výboru pro koordinované provádění dohledu, který byl v roce 2019 zřízen v kontextu zpracovávání údajů rozsáhlými informačními systémy používanými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie; bere na vědomí, že výbor funguje nezávisle na činnostech Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, řídí se svým vlastním jednacím řádem a má své vlastní pracovní postupy a sekretariát tohoto výboru je zajišťován sekretariátem sboru;
37. je si vědom, že EIOÚ používá řadu klíčových ukazatelů výkonnosti, které mají napomoci sledování jeho výkonnosti; vítá skutečnost, že EIOÚ splnil nebo překročil – v některých případech výrazně – cíle stanovené v šesti z osmi klíčových ukazatelů výkonnosti, např. případů řešených na mezinárodní úrovni bylo v roce 2019 62 (překročení cíle stanoveného na 10) a počtu stanovisek/připomínek vydaných v reakci na žádosti o konzultaci (26 konzultací v roce 2019, čímž byl překročen cíl ve výši 10 konzultací); vyzývá EIOÚ, aby pečlivě monitoroval a v případě potřeby upravoval cíle, u nichž je výkonnost nízká;
38. konstatuje, že EIOÚ revidoval v listopadu 2019 rozhodnutí o standardech vnitřní kontroly s cílem aktualizovat právní rámec použitelný na EIOÚ; konstatuje, že na návrh Účetního dvora bude zpráva o sledování provádění standardů vnitřní kontroly vydávána každoročně (a nikoli jednou za dva roky) a je předkládána správní radě; konstatuje, že sledování provádění standardů vnitřní kontroly je odpovědností koordinátora vnitřní kontroly, který je podřízený přímo řediteli;
39. je si vědom skutečnosti, že interní auditor Komise je rovněž interním auditorem inspektora; lituje, že v roce 2019 neprováděl interní auditor žádný audit a vydal jen svou výroční zprávu o interním auditu za rok 2019 obsahující pouze dvě auditorské zprávy a že neexistují žádná neuzavřená doporučení; žádá EIOÚ, aby navázal užší spolupráci s interním auditorem a zajistil řádné každoroční audity;
40. vítá zveřejnění nákladů činností vnitřní kontroly představujících 3,77 % výdajů EIOÚ; konstatuje, že model výpočtu sestává z jediného globálního ukazatele, jenž se vypočítá vydělením přibližných celkových nákladů kontroly veškerými výdaji realizovanými v průběhu roku (plnění rozpočtu z hlediska plateb);
41. bere na vědomí, že kvůli navýšenému rozpočtu výrazně narostly žádosti o platby, a to z 1 777 transakcí v roce 2018 na 2 653 transakcí v roce 2019; souhlasí s tím, že toto vyšší pracovní zatížení vyžaduje řešení, které by vedlo k vyšší účinnosti instituce z hlediska zpracovávání finančních operací, a vítá zavedení systému pracovního toku „bez papíru“ od 1. ledna 2020;
42. žádá EIOÚ, aby podal zprávu o případných vylepšeních účinnosti administrativních postupů, která se jeví jako klíčová vzhledem ke stále rostoucímu pracovnímu zatížení a pokračujícímu růstu velikosti instituce; znovu opakuje nezbytnost probíhajících reforem, které musí zajistit, aby byl EIOÚ dobře vybaven pro reakci na budoucí výzvy v oblasti ochrany údajů;
43. vítá úsilí EIOÚ o zlepšení jeho pracovních metod, a tím i zvýšení úspor; vyzývá EIOÚ, aby informoval rozpočtový orgán o nových systémech a aplikacích vyvinutých v této oblasti, konkrétně o systému pracovních toků Speedwell pro platby faktur a systému Bluebell za účelem lepšího přispívání jednotlivých oddělení k sestavování rozpočtu;
44. podotýká, že sekretariát Evropského sboru pro ochranu osobních údajů uspořádal 11 plenárních zasedání a 90 schůzí podskupiny odborníků; konstatuje, že téměř 70 % oficiálních dokumentů přijatých sborem od května 2018 bylo vypracováno právním týmem sekretariátu sboru; konstatuje, že Evropský sbor pro ochranu osobních údajů přijal pět nových pokynů zaměřených na vyjasnění některých ustanovení z nařízení GDPR; zdůrazňuje, že sekretariát sboru je hlavním autorem stanovisek a rozhodnutí o konzistentnosti a organizuje akce pro zúčastněné subjekty, aby od nich shromáždil podněty a stanoviska k projednávaným otázkám za účelem vytvoření pokynů; bere na vědomí, že dalším úkolem sboru je zajistit poradenství pro normotvůrce;
45. vítá skutečnost, že vstoupil v platnost nový rámec dohledu nad zpracováváním osobních údajů v Agentuře EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), a také to, že EIOÚ převzal odpovědnost za monitorování dodržování platných pravidel EU o ochraně údajů ze strany Eurojustu;
46. dospívá k závěru, že v roce 2019 EIOÚ obdržel 59 přípustných stížností vyzývajících k hloubkovému šetření a vydal 48 rozhodnutí o stížnosti; konstatuje, že EIOÚ také obdržel 151 nepřípustných stížností, které se většinou týkaly zpracovávání údajů na vnitrostátní úrovni, a nikoli zpracování orgánem nebo institucí Unie; konstatuje, že EIOÚ na všechny nepřípustné stížnosti odpověděl, přičemž stěžovatele nasměroval na příslušný orgán;
47. vítá dokončení strategie EIOÚ na období 2015–2019, která se zaměřovala na digitalizaci, globální partnerství a modernizaci ochrany údajů a zařadila pojmy etika a odpovědnost jako ústřední body diskuse o ochraně údajů a jejího uplatňování;
Environmentální rozměr
48. oceňuje, že se EIOÚ důsledně řídí iniciativami systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a začal převádět postupy v oblasti lidských zdrojů (výběrová řízení, hodnocení) a finanční a administrativní postupy (platby, formuláře MiPS) na postupy „bez papíru“; bere na vědomí iniciativy prováděné EIOÚ zaměřené na omezení používání plastových lahví ze strany jeho zaměstnanců; schvaluje strategii EIOÚ spočívající v nabízení flexibilnějších způsobů práce zaměstnancům (příležitostná a strukturální práce na dálku); konstatuje, že tato pružná uspořádání práce přispívají ke snižování spotřeby energie ze strany EIOÚ a rovněž k optimálnějšímu využívání kancelářských prostor; vyzývá EIOÚ, aby zvážil kroky, které dále snižují uhlíkovou stopu, jako je výběr čistých a obnovitelných zdrojů energie;
Obecné nařízení o ochraně osobních údajů
49. souhlasí s názorem, že správci a zpracovatelé údajů v Unii nyní požívají výhod jednotného souboru pravidel, kdy je partnery stále častěji využíván mechanismus jediného kontaktního místa; souhlasí s názorem, že GDPR také přispívá k tomu, že se zvýší viditelnost právního rámce Unie na celosvětové úrovni;
50. oceňuje, že inspektor výrazně přispěl k vytvoření kultury ochrany údajů v orgánech Unie a pomohl posílit postavení ochrany údajů jako základního práva podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie;
51. zdůrazňuje významnou úlohu EIOÚ, jíž je zajišťovat ochranu osobních údajů a soukromí jednotlivců tím, že sleduje zpracovávání osobních údajů ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, poskytuje jim poradenství ohledně všech záležitostí souvisejících se zpracováváním osobních údajů a spolupracuje s vnitrostátními orgány dohledu s cílem zajistit důslednou ochranu základních práv a svobod jednotlivců, včetně práva na ochranu údajů a soukromí bez ohledu na to, kde v Unii žijí;
52. je však toho názoru, že provádění GDPR, i přes harmonizovaná pravidla, může být obzvláště náročně pro malé a střední podniky (MSP); žádá EIOÚ, aby dále zmírnil administrativní břemeno, jemuž čelí MSP; vyzývá EIOÚ, aby zvážil možnost v blízké budoucnosti provádět hodnocení nákladů v souvislosti s prováděním GDPR;
53. vyzývá EIOÚ, aby posílil své úsilí zaměřené na zajištění toho, aby orgány a instituce Unie byly schopny účinně uplatňovat předpisy na ochranu údajů; konstatuje, že EIOÚ zahájil v roce 2019 čtyři šetření s cílem přispět ke zlepšení postupů na ochranu údajů; vítá zejména šetření používání produktů a služeb společnosti Microsoft orgány a institucemi Unie a následné vytvoření platformy pro diskusi jak o tom, jak převzít zpět kontrolu nad IT službami a výrobky nabízenými velkými poskytovateli IT služeb, tak o potřebě společně vypracovat standardní smlouvy namísto akceptování smluvních podmínek tak, jak si je stanoví tito poskytovatelé sami.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.)
Udělení absolutoria za rok 2019: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2020/2149(DEC))
– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),
– s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0229/2020)(2),
– s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o provedených interních auditech v roce 2019 (COM(2020) 0268),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019, spolu s odpověďmi orgánů(3),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na články 59, 118 a 260 až 263 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0063/2021),
1. uděluje vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku absolutorium za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2020/2149(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0063/2021),
A. vzhledem k tomu, že orgány a instituce Unie jsou odpovědné evropským občanům za využívání veřejných prostředků, zatímco je třeba současně zajistit co největší transparentnost, aby mohla být zajištěna účinná demokratická kontrola;
B. vzhledem k tomu, že strategická komunikace Unie se stává nejvyšší prioritou v evropském programu, což od Unie vyžaduje, aby předkládala objektivní a důkladné zprávy s cílem bojovat proti dezinformacím a zajistit větší odolnost Unie;
C. vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderová rovnost se musí odrážet ve všech vnitřních organizačních a řídicích strukturách orgánů EU, jakož i v přípravě a provádění politik spadajících do jejich působnosti;
Připomínky Evropského účetního dvora
1. s uspokojením konstatuje, že podle poznámek, které uvedl Účetní dvůr ve své výroční zprávě a které se týkaly kapitoly 9 v rámci okruhu 5 VFR „Správa“, nebyly ve vzorku transakcí týkajících se Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) již třetí rok v řadě zjištěny žádné zvláštní problémy a výroční zpráva ESVČ o činnosti neobsahuje významnou míru chyb;
2. bere na vědomí obecné poznámky Účetního dvora k nárůstu počtu smluvních zaměstnanců a souvisejících rozpočtových prostředků mezi lety 2012 a 2018; konstatuje, že v případě ESVČ byl tento nárůst způsoben novými úkoly, které souvisí s přidělením nových provozních a politických pravomocí ESVČ, zejména v oblastech společné bezpečnostní a obranné politiky, prováděním akčního plánu proti dezinformacím, jakož i naléhavou prioritou posílit fyzickou bezpečnost a zabezpečení IT systémů v delegacích Unie; konstatuje, že v případě ESVČ došlo k celkovému navýšení smluvních zaměstnanců z 322 na 444 (tj. nárůst o 38 %); podporuje úsilí ESVČ o posílení své správy a žádá ESVČ, aby parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu podala zprávu o výsledcích a dopadu zvýšeného počtu smluvních zaměstnanců; vybízí ESVČ, aby vytvořila a sdílela pokyny týkající se osvědčených postupů pro přijímací řízení, s cílem zajistit otevřenost, spravedlnost a transparentnost;
3. vyzývá Účetní dvůr, aby se v rámci udělování absolutoria zaměřil na zkoumání nových způsobů, jak poskytovat více informací o správních výdajích ostatních orgánů a institucí Unie;
4. připomíná, že celková koncepce auditu vyžaduje další auditní činnost a cílenější posuzování; opakuje svou výzvu, že by se měl provést specializovanější přezkum správních výdajů a podpůrných činností ESVČ, především pokud jde o otázky, které se pro ESVČ stávají vysoce nebo dokonce kriticky relevantními, jako je schopnost strategické komunikace a informační technologie (například kybernetická bezpečnost), výkonnost globálního bezpečnostního balíčku pro delegace, infrastruktura nebo finanční řízení a administrativní podpora platformy pro podporu misí společné civilní bezpečnostní a zahraniční politiky;
Lidské zdroje
5. bere na vědomí rostoucí nestabilitu a počet bezprecedentních výzev v mezinárodním prostředí, což stále častěji vyžaduje, aby Unie jednala jako globální aktér; upozorňuje na ústřední úlohu ESVČ při provádění vnější politiky Unie; konstatuje, že posílenou úlohu ESVČ nedoprovází odpovídající navýšení počtu zaměstnanců; žádá, aby byly ESVČ poskytnuty dostatečné lidské zdroje, aby nedošlo k ohrožení účinnosti Unie na mezinárodní scéně;
6. je si vědom toho, že ESVČ hraje klíčovou úlohu při zajišťování soudržnosti zahraniční politiky Unie; zdůrazňuje, že je rovněž třeba poskytovat zdroje nezbytné pro úspěšné provádění účinné společné bezpečnostní a obranné politiky Unie;
7. žádá ESVČ, aby posílila delegace Unie v zemích Východního partnerství a západního Balkánu a vytvořila pracovní místa pro místní zaměstnance, jejichž úkolem by bylo podávat zprávy o legislativní činnosti, aby měla Unie lepší přehled o situaci v sousedních zemích a o tom, jak probíhá sbližování s acquis Unie; zdůrazňuje, že je třeba těmto zemím pomoci s dokončením reforem a účinněji komunikovat s jejich občany o politikách Unie; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet horizontálnější vazby a podporovat spolupráci mezi delegacemi Unie v regionech Východního partnerství a západního Balkánu, zejména zavést pravidelnou výměnu informací a odborných znalostí a další úspěšné pracovní přístupy, s cílem poskytovat co nejlepší podporu sousedním zemím, které uskutečňují prodemokratické a proevropské reformy; vyzývá ESVČ, aby podnikla kroky k řešení problémů, které vedly ke zjištěným chybám při zadávání zakázek, a aby předcházela budoucímu porušování příslušných pravidel;
8. je znepokojen zeměpisnou nevyvážeností ve složení pracovníků ESVČ, jelikož se jedná o dlouhodobý problém, který se týká zejména pozic vedoucích delegací a středního a vyššího vedení; konstatuje, že pokud jde o zastoupení zemí se srovnatelným počtem obyvatel, existují významné rozdíly mezi západoevropskými a východoevropskými zeměmi; zdůrazňuje, že stejně jako všechny evropské orgány a instituce musí i ESVČ zajistit poměrné zastoupení všech členských států s tím, že musí být zohledněny předpoklady a zásluhy kandidátů; naléhavě žádá ESVČ, aby zlepšila zeměpisnou vyváženost s cílem dosáhnout řádného zastoupení státních příslušníků všech členských států, jež by odráželo jejich rozmanitost, jak je uvedeno v článku 27 služebního řádu úředníků; vítá úsilí ESVČ o průběžné informování sítě členských států EU pro lidské zdroje ohledně složení zaměstnanců, zveřejňování volných pracovních míst a podporu vnitrostátních snah o zvýšení počtu uchazečů; vyzývá ESVČ, aby podala zprávu o zastoupení jednotlivých státních příslušností ve výběrové komisi odpovědné za nábor zaměstnanců; žádá ESVČ, aby poskytla statistické údaje za rok 2019 o zaměstnancích podle jejich státní příslušnosti;
9. konstatuje, že počet vyslaných národních odborníků z členských států začal po dvou stabilních letech mírně klesat, ze 449 v letech 2017–2018 na 461 v roce 2019, a že současně dochází k vývoji směrem ke specializovanějším profesním profilům vyslaných národních odborníků z řad civilistů; s uspokojením bere na vědomí novou vnitřní politiku týkající se vyslaných národních odborníků, která byla přijata v roce 2019, několik opatření k opětovnému vyvážení podílu vyslaných národních odborníků i skutečnost, že vytváření nových pracovních míst pro vyslané národní odborníky bylo omezeno na specialisty v konkrétních oblastech;
10. vítá úsilí ESVČ o plán pro osoby se zdravotním postižením a rozvoj politiky ESVČ v oblasti zdravotního postižení, žádá ESVČ, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o vývoji a provádění těchto politik, přičemž zdůrazňuje význam prosazování inkluzivnějšího pracovního prostředí prostřednictvím těchto politik;
11. vybízí ESVČ, aby doplnila stávající flexibilní formy organizace práce o ochranu práva zaměstnanců na odpojení;
Genderová politika
12. s uspokojením bere na vědomí vzrůstající trend, pokud jde o podíl žen zastávajících vedoucí pozice, který činí 30,3 % (81 pracovních míst) oproti 27,1 % v roce 2018 a 24,5 % v roce 2017; bere rovněž na vědomí rostoucí podíl žen vyslaných jako vedoucí delegace z 19,5 % v roce 2015 na 27,7 % v roce 2019 (38 pracovních míst z celkem 137); připomíná, že bude ESVČ i nadále podporovat v jejím úsilí navýšit ve spolupráci s členskými státy počet uchazeček; konstatuje, že celkem ženy představují 47,7 % zaměstnanců ESVČ; připomíná, že genderová vyváženost by měla být zohledňována i u zvláštních zástupců EU, s ohledem na skutečnost, že z osmi zvláštních zástupců EU jsou pouze dvě ženy;
13. vyzývá ESVČ, aby urychleně usilovala o dosažení cíle 50% podílu žen ve vyšším a středním vedení, jak je stanoveno v akčním plánu pro rovnost žen a mužů III, mimo jiné prostřednictvím jasného harmonogramu a opatření, která stanoví, jak a kdy tohoto cíle dosáhnout; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby splnil své deklarované závazky v oblasti rovnosti žen a mužů a zastoupení žen ve své vlastní službě;
Rozpočtové a finanční řízení
14. bere na vědomí provozní obtíže, se kterými se ESVČ potýká při finančním řízení sítě delegací EU vlivem různých krizových situací; uznává, že tyto situace mohou mít zásadní vliv na rozpočet, konkrétně na řízení některých správních výdajů a nákladů, jako jsou náklady na zabezpečení a evakuace a dále logistické náklady spojené s pandemií COVID-19; žádá ESVČ, aby parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu urychleně informovala o rozpočtových dopadech a výdajích vzniklých v důsledku pandemie;
15. konstatuje, že celkový rozpočet ESVČ na rok 2019 činil 694,8 milionu EUR (tj. navýšení o 2,4 % ve srovnání s rokem 2018), které byly rozděleny takto: 249,7 milionu EUR pro ústředí ESVČ a 445,1 milionu EUR pro delegace;
16. konstatuje, že pokud jde o rozpočet ESVČ na rok 2019, hlavní rozpočtové trendy se týkají navýšení umožňujícího řešit dopady odchodu Spojeného království z Unie, posílení sítí regionálních bezpečnostních pracovníků a delegací, navýšení počtu pracovníků Vojenského štábu Evropské unie a ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování, informování o IT kapacitách a zabezpečení komunikace;
17. konstatuje, že rozpočet ústředí činil přibližně 250 milionů EUR, z čehož bylo 161,8 milionu EUR (64,8 %) určeno na výplatu mezd a dalších nároků statutárních a externích zaměstnanců, 32 milionů EUR (3 %) na budovy a související náklady a 35,3 milionu EUR (14 %) na počítačové systémy IT včetně systémů pro utajované informace, vybavení a nábytek;
18. konstatuje, že rozpočet delegací ve výši 445,1 milionu EUR byl rozdělen na částku 129,2 milionu EUR (29 %) určenou na platy statutárních zaměstnanců, částku 161,7 milionu EUR (36,3 %) na budovy a související náklady, částku 71,6 milionu EUR (16,1 %) na externí zaměstnance a externí služby, částku 37,8 milionu EUR (8,5 %) na další výdaje související se zaměstnanci a 44,7 milionu EUR (10 %) na ostatní správní výdaje;
19. žádá ESVČ, aby delegaci Unie ve Spojeném království zajistila trvalý a stabilní status v souladu se Smlouvami a aby jí poskytovala lidské a materiální zdroje k plnění jejích úkolů, zejména pokud jde o sledování dodržování právních předpisů;
20. dále konstatuje, že Komise převedla částku ve výši 215,8 milionu EUR (oproti 196,4 EUR v roce 2018) na správní náklady na zaměstnance Komise pracující v delegacích Unie a tato částka byla rozdělena mezi okruh V Komise (49,6 milionu EUR, podobně jako v roce 2018), správní položky operačních programů (103,1 milionu EUR oproti 91,8 milionu EUR v roce 2018) a Evropský rozvojový fond a svěřenské fondy (63,1 milionu EUR oproti 55 milionům EUR v roce 2018);
21. podotýká, že v roce 2019 byly běžné režijní náklady na všechny kanceláře delegací (nájemné, bezpečnost, úklid a další režijní náklady) včetně delegací ERF již čtvrtý rok po sobě plně financovány z rozpočtových položek ESVČ;
22. s potěšením konstatuje celkové zlepšení, pokud jde o plnění rozpočtu ESVČ na rok 2019, včetně míry čerpání prostředků na závazky ve výši 99,94 % (oproti 99,9 % v roce 2018) a míry čerpání prostředků na platby ve výši 87,9 % (oproti 84,8 % v roce 2018);
23. konstatuje, že hodnota všech provedených přesunů ve správním rozpočtu ESVČ činila 20,8 milionu EUR (30,8 v roce 2018), což snížilo rozpočet ESVČ na delegace o 1,6 milionu EUR a zvýšilo o odpovídající částku rozpočet ústředí;
24. uznává, že množství rozpočtových položek používaných k financování operací týkajících se zaměstnanců Komise v delegacích (34 různých položek v různých okruzích rozpočtu Komise plus prostředky ERF) zvyšuje složitost správy rozpočtu; vyzývá ESVČ, aby zvážila způsob, jak zlepšit strukturu svého rozpočtového výkaznictví, s cílem omezit jeho komplexitu;
25. vybízí proto ESVČ, aby pokračovala v jednáních s Komisí o zjednodušení rozpočtové nomenklatury a položek, pokud je to možné, čímž by se usnadnila celková správa rozpočtu ESVČ; domnívá se, že příští víceletý finanční rámec (VFR) a související vývoj týkající se koncepce a struktury rozpočtové nomenklatury a položek by měl tento proces rozpočtového zjednodušení a racionalizace urychlit; domnívá se, že takovýto vývoj může zlepšit kontrolu rozpočtových nákladů a minimalizovat riziko chyb; bere na vědomí návrh ESVČ na rozsáhlé zjednodušení, který předložila na začátku roku 2020; bere na vědomí, že tento návrh byl odložen na rok 2022 v důsledku probíhající pandemie COVID-19, ale že v září 2020 předložila ESVČ Komisi další návrh na zjednodušení;
26. s potěšením bere na vědomí všechny iniciativy přijímané s cílem postupně zlepšit řízení různých správních procesů ESVČ, což se rovněž odráží v úpravě organizační struktury ESVČ; připomíná svou podporu iniciativě „Innovative 2019“ a vybízí ESVČ, aby dále zdokonalovala mapování různých rizik a souvisejících opatření pro jejich zmírnění, jakož i mapování všech stávajících právních základů, s cílem zajistit účinnější institucionální rozhodování;
27. vyzývá ESVČ, aby ve své příští výroční zprávě o činnosti lépe popsala svůj rámec řízení založený na výsledcích, a to na základě souboru vhodných klíčových ukazatelů výkonnosti pro své jednotlivé správní oblasti, včetně souvisejícího počtu lidských zdrojů, aby bylo možno lépe posuzovat plnění cílů politik ESVČ;
28. konstatuje, že se ESVČ rozhodla opět centralizovat řízení některých procesů, aby se zaručilo jejich jednotné provádění v jednotlivých delegacích, snížilo se opakování provozních nedostatků a optimalizovalo řízení finančních transakcí; vítá tyto snahy a pragmatické iniciativy i opatření ESVČ reagující na obavy, které předtím vyjádřil rozpočtový orgán;
29. domnívá se, že zejména zřízení centrálního subjektu zabývajícího se zadáváním veřejných zakázek vysoké hodnoty a využívání souhrnného zadávání veřejných zakázek pro delegace jsou vhodnými vzorci řízení a vhodnou reakcí, vzhledem k velké pracovní zátěži v některých delegacích s omezeným personálním obsazením a potřebě soustředit se na politickou práci;
30. je přesvědčen, je digitalizace zadávání zakázek a správy rozpočtu má klíčový význam; připomíná, že „správa dokumentů“, jeden z nejslabších prvků zjištěných při předchozím vnitřním kontrolním průzkumu, si zaslouží patřičnou pozornost všech zúčastněných subjektů ESVČ, jak z důvodu institucionální paměti, tak sledovatelnosti správních operací; vyzývá proto ESVČ, aby zlepšila své digitální systémy a správu dokumentů a zavedla pokročilé nástroje řízení a archivace a tam, kde je to možné, i postupy pro bezpapírovou správu dokumentů;
31. vítá skutečnost, že ESVČ používá bezplatný a otevřený software všude tam, kde je to možné;
32. vybízí ESVČ, aby splnila doporučení evropského inspektora ochrany údajů a nově sjednala interinstitucionální licenční dohodu a smlouvu o provádění, jež byly podepsány mezi orgány Unie a společností Microsoft v roce 2018, s cílem dosáhnout digitální svrchovanosti, zabránit proprietárnímu uzamčení a nedostatečné kontrole a zajistit ochranu osobních údajů;
33. podporuje úsilí ESVČ o optimalizaci jejího finanční řízení v rámci finančního nařízení; je si vědom toho, že je ve vztahu k řízení delegací zapotřebí určitá provozní pružnost, aby se zamezilo případné diskontinuitě chodu delegací; připomíná však, že jakákoli dočasná provozní ujednání, konkrétně možnost, aby zástupci vedoucích delegací jednali jako dále pověřená schvalující osoba s cílem zajistit účinnou provozní kontinuitu činností v delegacích a plnění provozního rozpočtu Komise, musí zůstat pod přísným dohledem ústředí;
34. zdůrazňuje, že je důležité dále racionalizovat a modernizovat finanční a správní řízení; vítá probíhající diskuse o zjednodušení rozpočtu ESVČ; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba, aby ESVČ pokračovala ve svém úsilí o zjednodušení rozpočtových položek; vyzývá k modernizaci a zjednodušení správy ESVČ, a to i prostřednictvím plného provedení projektu „Innovative 2019“;
Účinnost kontroly z hlediska zákonnosti a řádnosti
35. bere na vědomí míru anomálií zjištěných při ověřování prostředků na závazky (308 chyb z 1193 transakcí) a prostředků na platby (394 chyb z 2119 transakcí); je znepokojen, že v obou případech se jedná o chyby administrativní povahy, tj. nesprávné částky v případě prostředků na závazky nebo chybějící podklady k prostředkům na platby, které byly předloženy k finančnímu ověřování ex-ante; bere na vědomí, že od ledna 2020 byl zaveden revidovaný seznam kódů anomálií, jehož cílem je lépe definovat typologii chyb; vyzývá ESVČ, aby vyšetřila a vyřešila případy administrativních chyb a informovala Parlament o svých výsledcích; vyzývá k provádění opatření, která by obecně přispěla ke snížení míry chyb;
36. uznává pokrok a průběžné zdokonalování metodiky ex-post ESVČ, která je rozvíjena od roku 2018 na základě interního namátkového odběru vzorků, i poskytování údajů o chybovosti podle hlavních oblastí provozních nákladů týkajících se zaměstnanců, jako je infrastruktura a jiné provozní výdaje, zabezpečení, IT a telekomunikace;
37. konstatuje, že stále ještě existuje rozdílný výklad mezi ESVČ a Účetním dvorem ohledně kvantifikace procesních chyb v oblasti zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že v následujícím rozpočtovém roce bude třeba přijmout další navazující opatření s cílem zdokonalit posuzování finanční významnosti chyb, k nimž došlo při řízení správního rozpočtu ESVČ;
38. žádá ESVČ, aby předložila zprávu o navazujících opatřeních za rozpočtový rok 2019 v souladu s článkem 262 finančního nařízení;
Činnost v oblasti strategické komunikace
39. s potěšením bere na vědomí posílení kapacity a souboru nástrojů ESVČ pro strategickou komunikaci, s cílem řešit dezinformační a hybridní hrozby, kdy byly vytvořeny tři pracovní skupiny pro Východ, Západní Balkán a Jih, a účast ESVČ v systému včasného varování zřízeném mezi orgány Unie a členskými státy; vyzývá ESVČ, aby pokračovala v rozvoji této politiky prostřednictvím nového zvláštního výboru Parlamentu pro zahraniční vměšování s cílem zdokonalit její reakceschopnost; uznává a vítá spolupráci mezi ESVČ a četnými styčnými kancelářemi Evropského parlamentu za účelem boje proti dezinformacím během evropské volební kampaně;
40. zdůrazňuje, že šíření promyšlených, rozsáhlých systémových dezinformací představuje pro veřejnou diplomacii Unie akutní strategickou výzvu, na kterou by měly být v krátkodobém horizontu vyčleněny odpovídající finanční, IT a lidské zdroje; podporuje posílení provázanosti mezi tvorbou politik, veřejnou diplomacií a strategickou komunikací;
41. zdůrazňuje potřebu strategické komunikace a boje proti zlovolnému vměšování, včetně zahraniční propagandy a dezinformací; upozorňuje na význam pracovní skupiny ESVČ pro strategickou komunikaci a žádá, aby byly vytvořeny specializované pracovní skupiny pro strategickou komunikaci zaměřené na vměšování ze strany Číny a Blízkého východu, zejména Íránu, a aby jim byly poskytnuty další nezbytné finanční a lidské zdroje; zdůrazňuje, že strategická komunikace musí zahrnovat boj proti dezinformacím o pandemii COVID-19;
42. zdůrazňuje význam kultury bezpečnosti ve všech subjektech tím, že se zajistí, aby ESVČ měla odpovídající personál, postupy, infrastrukturu, nástroje (včetně IT) a rozpočet pro výkon svých zásadních a klíčových funkcí v případě neočekávaných nebo krizových situací; vyzývá ke snížení bezpečnostních rizik, zejména v souvislosti s kybernetickou bezpečností, a to posílením bezpečnostních opatření na ochranu digitální infrastruktury ESVČ před vnějšími hrozbami a útoky;
Věrohodnost údajů o řízení
43. konstatuje, že odůvodněné výhrady podaly pouze dvě delegace, konkrétně delegace v Sýrii (od roku 2017) a delegace v Džibutsku, v souvislosti s řízením jejich správních výdajů, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek; vyzývá ESVČ, aby podnikla nezbytné kroky k posouzení těchto otázek;
44. vyzývá ESVČ, aby ve výroční zprávě o činnosti ESVČ předložila další informace o programu inspekcí, s cílem získat přehled o výkonnosti a fungování delegací Unie; domnívá se také, že bude užitečné lépe ilustrovat provázanost inspekcí delegací s rámcem ESVČ pro zajišťování věrohodnosti a ukázat, jak využívání výsledků a doporučení inspekcí přispělo k větší soudržnosti, jednotnosti a účinností pracovních metod delegací; zdůrazňuje, že je důležité analyzovat účinnost a správnost finančního řízení v příslušných delegacích;
Prevence a odhalování podvodů
45. vítá skutečnost, že ESVČ průběžně upravuje svou strategii v oblasti boje proti podvodům ve spolupráci se všemi generálními ředitelstvími RELEX a prostřednictvím specializovaného formátu spolupráce s úřadem OLAF; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout maximální úsilí ke sdílení a výměně informací o jejich provozních potížích s cílem lépe identifikovat rizikové oblasti jejich činností a programů; vyzývá ESVČ, aby určila veškeré možné konkrétní oblasti politik, v nichž může být zapotřebí užší spolupráce s úřadem OLAF, aby se zajistilo účinné předcházení podvodům;
46. s potěšením konstatuje, že byly definovány společné pokyny, které získaly formální podobu konkrétní strategie proti podvodům v rámci vnějších vztahů, což představuje významné zlepšení; připomíná, že s těmito pokyny je třeba seznámit všechny vedoucí delegací a pravidelně je posuzovat v rámci prověřování stavu rámce vnitřní kontroly a hloubkového mapování rizik; konstatuje, že v roce 2019 nebyl nahlášen žádný případ údajného whistleblowingu;
47. konstatuje, že ESVČ předala dva případy úřadu OLAF a informovala o výsledcích pěti šetření OLAF v roce 2019; vyzývá ESVČ, aby jednoznačně identifikovala rizikové oblasti politik a možnost střetu zájmů a upozornila na ně vedoucí delegací; konstatuje, že 12 % delegací oznámilo, že zjistilo změny spojené s rizikem podvodu a že roste poptávka po vzdělávání v oblasti odhalování podvodů (46 % delegací a 35 % útvarů ústředí);
48. vyzývá ESVČ, aby začala budovat svou budoucí dvoustrannou spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a učinila z ní součást své obecné strategie proti podvodům; připomíná, že článek 123 finančního nařízení umožňuje vytvoření výboru pro pokrok v oblasti interního auditu s cílem zajistit nezávislost interního auditora ESVČ, sledování funkce interního auditu a rovněž účinná opatření navazující na vydaná doporučení;
Etický rámec
49. vyzývá ESVČ, aby mezi svými zaměstnanci zvýšila povědomí o svém etickém rámci a kultuře prostřednictvím odpovídající komunikace o etických záležitostech; domnívá se, že obzvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, zda zaměstnanci vědí, jak nahlásit problém týkající se neetického chování, a také zvyšování jejich pocitu bezpečí; zdůrazňuje, že v rámci každoroční prověrky řízení rizik je důležité identifikovat, vyhodnocovat a řídit rizika v oblasti etiky;
50. vybízí ESVČ, aby naléhavě usilovala o organizaci systematických školení a informačních sezení pro své zaměstnance v oblasti řádného jednání (etika, boj proti podvodům, boj proti korupci, boj proti obtěžování, úroveň důvěrnosti); domnívá se, že takováto sezení by měla být součástí povinného zaškolování nově přijatých zaměstnanců;
51. domnívá se také, že je třeba mít na mysli také etické standardy, aby nedocházelo k potenciálním střetům zájmů a úniku interních citlivých služebních informací; vítá skutečnost, že ESVČ definovala pokyny v oblasti etiky, které zohledňují specifika práce v delegaci, s cílem zmírnit riziko ztráty dobré pověsti pro Unii a ESVČ, zejména pro vedoucí delegace;
52. důrazně doporučuje, aby se ESVČ na základě dohody o úrovni služeb připojila k rejstříku transparentnosti EU;
53. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby ESVČ plně dodržovala pokyny Komise pro whistleblowing, zejména s cílem chránit oznamovatele v dobré víře před případnou újmou.
Střet zájmů
54. zdůrazňuje, že dlouhodobým problémem orgánů Unie jsou střety zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru a v podobě efektu „otáčivých dveří“; vyzývá k tomu, aby ESVČ účinně a důsledně uplatňovala služební řád, zejména jeho článek 16 a veškerá jeho další platná pravidla, s cílem předcházet střetu zájmů, zejména, avšak nikoli výhradně, pokud jde o vyšší úředníky a vyslané národní odborníky; je znepokojen nedávnými případy „otáčivých dveří“ a vyzývá ESVČ, aby systematicky přezkoumávala potenciálně problematické přesuny do soukromého sektoru nebo do organizací třetích zemí a aby i nadále monitorovala zaměstnání bývalých vyšších úředníků až do konce povinného přechodného období po skončení funkce;
55. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že ESVČ nezveřejnila svá rozhodnutí ohledně profesního působení někdejších vysokých úředníků za posledních šest let, včetně roku 2019, čímž porušila své povinnosti podle článku 16 služebního řádu; vítá skutečnost, že je začala zveřejňovat v roce 2020, včetně zpětného zveřejnění rozhodnutí z předchozích let; trvá v této souvislosti na tom, aby ESVČ od nynějška každoročně zveřejňovala svá rozhodnutí ohledně profesního působení někdejších vysokých úředníků a aby soustavně sledovala, zda dodržují uložené podmínky, a v případě nutnosti přijala rozhodné kroky k vynucení jejich dodržování;
56. bere na vědomí skutečnost, že ESVČ uplatňuje v případě vyšších úředníků zákaz po dobu prvních dvanácti měsíců dvouletého přechodného období po skončení funkce; připomíná, že povinnost mlčenlivosti je základní zásadou, kterou by měli bývalí zaměstnanci dodržovat;
57. zdůrazňuje, že pokud daná omezení nepostačují k ochraně legitimních zájmů orgánů a institucí EU, mohou podle článku 16 tyto orgány a instituce zamítnout žádost bývalého úředníka o souhlas s přijetím určitého zaměstnání; obává se, že podmínky stanovené pro činnosti navazující na zaměstnání ve veřejné správě často není možné vynucovat; vybízí proto orgány a agentury EU, aby využívaly celou škálu nástrojů, které mají k dispozici podle článku 16 služebního řádu;
Politika v oblasti budov
58. vítá pozitivní vývoj týkající se společného umístění, dosahující 7 % celkové kancelářské plochy delegací; s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že ESVČ zahájila v roce 2019 22 projektů společného umístění, které se týkají 68 delegací (výsledkem je celkem 115 dohod o společném umístění); konstatuje, že v současné době se společná umístění týkají hlavně členských států a partnerských zemí (43), GŘ ECHO (20), dalších orgánů Unie, například Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a agentury Frontex (17), Evropské investiční banky (EIB) (15), zvláštních zástupců Evropské unie (EUSR) (10) a misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) – mise Evropské unie pro pomoc na hranicích (EUBAM) a mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit (10);
59. vybízí ESVČ, aby pokračovala ve sdružování prostředků v oblasti správy budov s členskými státy a aby dále rozvíjela místní spolupráci, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost maximálnímu využití peněz, bezpečnostním otázkám a image a viditelnosti Unie, jakož i rozpočtové optimalizaci;
60. s potěšením konstatuje, že tento nárůst společných umístění byl zároveň spojen s konsolidací a standardizací systému pro úhradu nákladů prostřednictvím další centralizace příjmů vzniklých díky společným umístěním a uplatňování administrativních poplatků ve sjednaných dohodách o úrovni služeb; konstatuje, že v roce 2019 byly generovány příjmy ve výši přibližně 10 milionů EUR; vyzývá ESVČ, aby předložila přehled o rozdělení těchto příjmů s cílem zajistit transparentnost;
61. vyjadřuje politování nad zjištěními Účetního dvora v tom smyslu, že pouze nízký počet delegací Unie je plně přístupný osobám se zdravotním postižením, a žádá ESVČ, aby zvážila – je-li to technicky a finančně možné a vyžadují-li to místní právní předpisy – úpravu svých kanceláří s cílem zlepšit jejich přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu;
62. konstatuje, že podíl kanceláří ve vlastnictví ESVČ zůstal stabilní – 19 % kanceláří jejích delegací, přičemž je plánována koupě v Argentině a Demokratické republice Kongo; konstatuje, že pronájem kancelářských budov a obytných prostor v síti delegací stojí 72,8 milionu EUR a dalších 19,1 milionu EUR stojí pronájem kanceláří ústředí;
63. vítá revizi politiky v oblasti bydlení a žádá, aby byl Parlament včas informován o jejím hlavním výsledku, tj. o obnoveném referenčním ukazateli, ve srovnání se stávajícími ukazateli členských států a ostatních mezinárodních organizací;
64. s potěšením bere na vědomí, že akční plán vypracovaný ESVČ za účelem přijetí opatření v návaznosti na doporučení vydaná ve zvláštní zprávě Účetního dvora za rok 2016 ohledně politiky ESVČ v oblasti nemovitostí umožnil dosáhnout pokroku, který vzal Účetní dvůr na vědomí;
65. vyzývá ESVČ, aby pokročila, pokud jde o zbývající neuzavřená doporučení týkající se nutnosti získat přehled o portfoliu prostřednictvím sledování tržních sazeb za kanceláře a obytné prostory a aby zahájila přípravu střednědobého až dlouhodobého plánu nad rámec svého stávajícího ročního pracovního dokumentu; připomíná, že kancelářský prostor o velikosti 35 m2 na jednoho pracovníka by měl zůstat zachován a měl by sloužit jako referenční ukazatel a že by při plánování budoucí výstavby nebo stěhování měla být systematicky posuzována přístupnost pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá ESVČ, aby o případných dalších zlepšeních Parlament průběžně informovala;
66. vyjadřuje politování nad tím, že pouze jedno z osmi doporučení uvedených ve zprávě Účetního dvora za rok 2016 týkající se správy budov ESVČ bylo provedeno v úplnosti a tři byla provedena ve většině ohledů; vyzývá k urychlenému úplnému provedení všech zbývajících doporučení;
Pracovní prostředí
67. poukazuje na nárůst počtu případů hlášených mediační službě, které se týkaly buď nevyřešených sporů ohledně práv a povinností nebo různých druhů konfliktů v práci, jejichž počet dosáhl v roce 2019 183 (oproti 135 případům v roce 2018); chápe, že nárůst počtu případů předložených mediační službě je známkou řádného fungování; bere na vědomí přijetí nového rozhodnutí o mediační službě ESVČ v roce 2020 s cílem posílit zavedené mechanismy;
68. s politováním konstatuje, že jsou v delegacích Unie stále ještě neplacení stážisté; vybízí ESVČ, aby přijala kroky k zajištění toho, aby stážisté měli prostředky na živobytí; naléhavě vyzývá ESVČ, aby se řídila doporučením evropského veřejného ochránce práv vyplácet všem stážistům odpovídající příspěvek, který pokryje alespoň životní náklady; doporučuje, aby bylo na odměňování stážistů vyčleněno více prostředků;
Environmentální rozměr
69. s potěšením konstatuje, že ESVČ přijala v roce 2019 mandát ke zřízení systému environmentálního řízení pro ústředí ESVČ se záměrem rozšířit jej na síť delegací; naléhavě vyzývá ESVČ, aby přijala veškerá nezbytná opatření ke snížení uhlíkové stopy ústředí a delegací Unie tím, že zavede bezpapírové procesy a bude klást důraz na skladbu zdrojů energie, přičemž bude podporovat obnovitelné zdroje energie.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (do 20. února 2019: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) na rozpočtový rok 2019 (2020/2150(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Evropskému středisku pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0047/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(4), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/128 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 337/75(5), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0069/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (do 20. února 2019: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) za rozpočtový rok 2019 (2020/2150(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Evropskému středisku pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0047/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(11), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/128 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 337/75(12), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0069/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (do 20. února 2019: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) na rozpočtový rok 2019 (2020/2150(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0069/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (dále jen „středisko“) za rozpočtový rok 2019 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(15) 17 866 920 EUR, což oproti rozpočtu za rok 2018 představuje nárůst o 0,09 %; vzhledem k tomu, že rozpočet střediska pochází převážně z rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky střediska za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,99 %, což ve srovnání s rokem 2018 znamená velmi mírný pokles o 0,01 %; bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 95,12 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 1,38 %;
2. se znepokojením bere ze zprávy Účetního dvora na vědomí, že středisko neuplatnilo vhodnou metodu výpočtu příspěvků pro Island a Norsko, v důsledku čehož byly tyto příspěvky velmi nízké;
Výkonnost
3. konstatuje, že středisko používá pozoruhodný systém měření výkonnosti, který zahrnuje klíčové ukazatele výkonnosti k posouzení přidané hodnoty, kterou jeho činnost přináší na úrovni projektů, aktivit a organizace, jakož i další opatření pro dokonalejší řízení rozpočtu;
4. vítá zavedení vyššího počtu kvalitativních ukazatelů v letech 2018–2019 s cílem poskytnout vyváženější pohled na výkon střediska; připomíná středisku, aby pravidelně kontrolovalo a aktualizovalo svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti, aby se zajistil efektivní příspěvek a šíření odborných znalostí střediska na úrovni Unie; vybízí středisko, aby pečlivě analyzovalo výsledky a použilo je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
5. konstatuje, že externí hodnocení střediska, které proběhlo v roce 2017, jak vyžadují finanční předpisy, posoudilo jeho činnost pozitivně; vítá kroky plánové v zájmu řešení vydaných doporučení a vyzývá středisko, aby i nadále usilovalo o další spolupráci s jinými agenturami; vybízí středisko k tomu, aby i nadále uplatňovalo své ukazatele měření výkonnosti a uvedlo své metodiky ukazatelů výkonnosti do souladu s metodikami jiných agentur, aby tak bylo možné prováděnou politiku vykázat podrobnějším způsobem; vítá zavedení ukazatele pro oblast životního prostředí;
6. bere na vědomí, že v průřezovém hodnocení agentur Unie spadajících do působnosti generálního ředitelství Komise pro zaměstnanost byla pro každou z agentur navržena řada doporučení, avšak žádné z nich nevyžadovalo další legislativní změny ani sloučení nebo přemístění agentur;
7. oceňuje odborné zkušenosti a trvale vysoce kvalitní práci střediska při zajišťování výzkumu, analýz a technického poradenství v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, kvalifikací a politik zaměřených na dovednosti pro účely podpory kvalitního vzdělávání, které je přizpůsobeno potřebám jednotlivců a pracovního trhu; se znepokojením však konstatuje, že ačkoli je odborné vzdělávání a příprava v Unii vnímáno pozitivně, je ve srovnání s všeobecným vzděláváním stále chápáno jako druhá volba;
8. připomíná, že středisku náleží důležitá úloha při zajišťování integrace digitálních dovedností do odborného vzdělávání a přípravy v celé Unii a při sledování provádění a dopadu doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost(16), nové agendy dovednosti pro Evropu a akčního plánu digitálního vzdělávání;
9. poukazuje na to, že středisko nedávno odvedlo mimořádně důležitou práci, neboť pomohlo analyzovat dopad koronavirové pandemie na poptávku po dovednostech a zaměstnanost na unijním trhu práce prostřednictvím nástroje Skills-OVATE (online nástroj pro analýzu volných pracovních míst v Evropě); v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající lidské a finanční zdroje, které středisku umožní, aby pokračovalo v provádění svého pracovního programu s velmi vysokou mírou dokončení činností;
10. konstatuje, že středisko provádí pravidelnou koordinaci a spolupracuje s Evropskou nadací odborného vzdělávání, Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek a Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vybízí středisko, aby v této spolupráci pokračovalo, neboť umožňuje vytvářet synergie, sdílet znalosti, odbornost a osvědčené postupy mezi agenturami a zabránit překrývání tím, že se poskytne společný prostor umožňující vzájemné konzultace agentur ohledně plnění jejich mandátu; s nadšením vítá novou dohodu o úrovni služeb uzavřenou s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, která se týká zejména oblastí digitalizace, veřejných zakázek, ochrany údajů a lidských zdrojů;
11. vítá opatření střediska přijatá za účelem zvýšení míry digitalizace, pokud jde o vnitřní chod a řízení, ale také s ohledem na urychlení digitalizace postupů; zdůrazňuje, že středisko musí být v tomto ohledu nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na skutečnost, že je třeba pokračovat s veškerými nezbytnými bezpečnostními opatřeními, aby se předešlo jakýmkoli rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
12. vítá iniciativu střediska v oblasti digitalizace, a zejména jeho online nástrojů, které poskytují informace o jednotlivých zemích a lepší možnosti vizualizace online údajů, např. poradenských zdrojů s informacemi o pracovním trhu nebo předpovědi budoucích potřeb v oblasti dovedností; bere v tomto směru na vědomí cílené marketingové kampaně střediska, které zvyšují povědomí o obsahu jeho internetových stránek;
13. s uspokojením bere na vědomí novou dohodu o úrovni služeb uzavřenou s Generálním ředitelstvím pro rozpočet za účelem přechodu na finanční a účetní systém Komise;
Personální politika
14. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst proveden z 94,51 %, přičemž ze 78 dočasných zaměstnanců schválených v rozpočtu Unie jich bylo jmenováno 76 a ze 13 úředníků schválených v rozpočtu Unie jich bylo jmenováno 12 (v roce 2018 bylo povoleno 92 pracovních míst); bere na vědomí, že pro středisko dále v roce 2019 pracovalo 25 smluvních zaměstnanců a tři vyslaní národní odborníci;
15. upozorňuje na nevyvážené zastoupení obou pohlaví ve vrcholném vedení střediska (čtyři muži a dvě ženy); s uspokojením konstatuje, že správní rada je téměř zcela genderově vyvážená (53 % mužů a 47 % žen); vítá zeměpisné zastoupení zaměstnanců v rámci střediska;
16. se znepokojením konstatuje, že potíže, s nimiž se středisko potýká při externalizaci své právní služby a na které upozornil orgán příslušný k udělení absolutoria a Účetní dvůr v rámci udělení absolutoria za rok 2018, nebyly stále odstraněny a že tato externalizace vedla ke zvýšení pracovní zátěže a nákladů střediska; vyzývá středisko, aby zvážilo obnovení interní právní služby s cílem tyto vysoké náklady snížit, dále aby zajistilo řádnou auditní stopu pro právní výdaje a aby orgán příslušný k udělení absolutoria i nadále informovalo o veškerém vývoji této situace;
17. vítá úsilí střediska o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením; žádá středisko, aby posoudilo možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek a aby zvýšilo povědomí zaměstnanců o těchto aspektech; vybízí středisko, aby zvážilo možná opodstatněná zlepšení a úpravy svých budov (přístup, odpovídající kancelářské vybavení) pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo s jiným zdravotním postižením;
18. vybízí středisko, aby dále rozvíjelo dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
19. s politováním konstatuje, že na základě rozsudku Tribunálu ve věci T-187/18 musí středisko vyplatit odškodnění ve výši 40 000 EUR, a upozorňuje na to, že je důležité dodržovat stávající pracovněprávní předpisy, aby se v budoucnu podobným případům zabránilo;
20. vítá úsilí střediska o vytvoření pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí a veškerá opatření, která středisko přijalo za účelem snížení své uhlíkové stopy, spotřeby energie a vytvoření bezpapírových pracovních postupů;
Zadávání veřejných zakázek
21. vítá zavedení elektronického zadávání zakázek a elektronického podávání nabídek pro otevřená řízení, stejně jako iniciativu připojit se k interinstitucionálním rámcovým smlouvám Komise nebo jiných agentur a pořádat společná zadávací řízení s jinými agenturami;
22. se znepokojením konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora došlo k chybám při správě zakázek a smluv, že středisko souhlasilo se změnou v plnění smlouvy, aniž by řádně zdokumentovalo, zda alternativa navržená dodavatelem je přinejmenším rovnocenná řešení navrhovanému v nabídkovém řízení a že středisko nezměnilo rámcovou smlouvu uzavřenou s tímto dodavatelem za účelem zapracování takové změny; konstatuje, že středisko formalizovalo své pokyny pro řízení smluv tak, aby doplňovaly odbornou přípravu osob pověřených řízením zakázek, pracovní postupy a zavedené kontroly;
23. konstatuje s ohledem na opatření přijatá v návaznosti na doporučení k udělení absolutoria z předchozího roku týkající se dokumentace a metodiky v rámci zadávání veřejných zakázek, že jeho provádění stále probíhá, přičemž uznává kroky učiněné k realizaci tohoto doporučení;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
24. bere na vědomí stávající opatření střediska a jeho stálou snahu o zajištění transparentnosti, prevenci a řešení střetů zájmů a ochranu whistleblowerů; upozorňuje však na to, že dosud nedošlo ke zveřejnění 22 prohlášení o střetu zájmů a životopisů 163 členů a jejich náhradníků; opakuje, že všichni členové a náhradníci, kteří se účastní zasedání tohoto orgánu nebo vykonávají hlasovací právo, musí prohlášení o zájmech předložit; vyzývá středisko, aby zveřejňovalo prohlášení o zájmech a životopisy všech členů správní rady a podávalo orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zprávy o opatřeních, která v tomto ohledu přijalo;
Vnitřní kontroly
25. konstatuje, že v návaznosti na audit řízení lidských zdrojů a etických postupů střediska, který provedl Útvar interního auditu (IAS) ve dnech 14. až 18. ledna 2018, byly postupy pro nábor pracovníků aktualizovány tak, aby odrážely doporučení tohoto útvaru, a že uvedené doporučení, které bylo původně označeno za zásadní, útvar uzavřel po navazujícím opatření;
26. konstatuje, že doposud bylo provedeno pět ze šesti doporučení vydaných v rámci auditu řízení lidských zdrojů a etických postupů; vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o provedení zbývajícího doporučení;
27. konstatuje, že výkonný ředitel střediska jako schvalující osoba delegoval pravomoci k plnění rozpočtu na zástupkyni ředitele a vedoucí oddělení; konstatuje, že v rámci pravomoci delegované na zástupkyni ředitele není částka na transakce limitována, zatímco v rámci pravomoci delegované na vedoucího oddělení pro zdroje a podporu bylo stanoveno omezení do výše 1 500 000 EUR na transakci týkající se hlavy 1 (výdaje na zaměstnance), přičemž další převedené pravomoci jsou omezeny u prostředků, které jsou k dispozici v rámci zvláštních rozpočtových položek, do výše 1 000 000 EUR na transakci; vítá skutečnost, že středisko stanovuje finanční limity pro delegování pravomocí tak, aby byla potřeba flexibility vyvážena nutností dohledu a hierarchické kontroly nad transakcemi;
Ostatní připomínky
28. bere na vědomí úsilí o zvýšení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů střediska, zejména pokud jde o odbornou přípravu a informovanost zaměstnanců;
29. vítá komunikační kampaně střediska, jeho zaměření se na přítomnost v sociálních médiích, interaktivní on-line nástroje a vizualizace; vybízí středisko, aby nadále propagovalo svou práci, výzkum a činnost, a více se tak zviditelnilo na veřejnosti;
30. pochybuje o tom, zda je nutné zachovat správní radu, kterou tvoří 84 osob;
o o o
31. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) (do 20. února 2019: Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek) na rozpočtový rok 2019 (2020/2151(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria nadaci za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0048/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek(4), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/127 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75(5), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0094/2021),
1. uděluje absolutorium zastupující výkonné ředitelce Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) za plnění rozpočtu nadace na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, zastupující výkonné ředitelce Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistila jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) (do 20. února 2019: Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek) za rozpočtový rok 2019 (2020/2151(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria nadaci za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0048/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek(11), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/127 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75(12), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0094/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí zastupující výkonné ředitelce Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistila jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) (do 20. února 2019: Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek) na rozpočtový rok 2019 (2020/2151(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0094/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) (dále jen „nadace“) na rozpočtový rok 2019 činil podle jejího výkazu příjmů a výdajů(15) 21 489 160 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 3,51 %; vzhledem k tomu, že rozpočet nadace se převážně odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky nadace za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka nadace je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,99 %, což představuje mírné zvýšení o 0,41 %; bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 80,92 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 1,78 %;
Výkonnost
2. konstatuje, že nadace využívá čtyři klíčové ukazatele výkonnosti, které jsou zahrnuty v jejím systému sledování výkonnosti, jenž kromě klíčových ukazatelů výkonnosti sestává z metriky (dalších ukazatelů pro operační procesy) a z kvalitativního posuzování a hodnocení, k posuzování přidané hodnoty, včetně výsledků a dopadu své činnosti, a ke zlepšování svého rozpočtového řízení;
3. připomíná nadaci, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti s cílem zajistit efektivní přínos a odbornost agentury na úrovni Unie; vybízí nadaci, aby pečlivě analyzovala výsledky a použila je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
4. bere na vědomí skutečnost, že pracovní program na rok 2019 byl naplněn z 91 % (bylo dosaženo 51 z 56 cílů) a že nadace přispěla ke 212 akcím v oblasti tvorby politik (46 % z nich na úrovni Unie);
5. oceňuje kvalitní práci nadace při rozvoji vědomostí a jejich šíření a při poskytování podpory založené na důkazech a odborných poznatků v zájmu rozvoje politiky v oblasti životních a pracovních podmínek, pracovních trhů a pracovněprávních vztahů v rámci celé Unie; domnívá se, že v této souvislosti je naprosto nezbytné, aby nadace i nadále spolupracovala s nejrůznějšími vysoce kvalifikovanými externími odborníky; poukazuje na význam nadace, její nezávislost a přínos, který ve svém oboru představuje; zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající lidské a finanční zdroje, které by nadaci umožnily, aby pokračovala v provádění svého pracovního programu s velmi vysokou mírou dokončení činností;
6. konstatuje, že dne 20. února 2019 vstoupilo v platnost nové nařízení o zřízení nadace;
7. blahopřeje nadaci k dosažení společného přístupu s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF), čímž zajišťuje pravidelnou koordinaci a spolupráci v rámci jejich činnosti; konstatuje, že nadace provádí opatření dohodnutá v ročních plánech s agenturou EU-OSHA, Agenturou Evropské unie pro základní práva a Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; vybízí nadaci, aby nadále rozvíjela součinnost a pokračovala ve výměně informací a osvědčených postupů a sdílení znalostí s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity, pokud jde o lidské zdroje, správu budov, IT služby a bezpečnost;
8. vítá především nedávný elektronický průzkum nazvaný „Život, práce a onemocnění COVID-19“, který nadace provedla a jehož cílem je zachytit dalekosáhlé dopady pandemie COVID-19 na pracovní trh, pracovní podmínky a kvalitu života v celé Unii; je přesvědčen, že nadace může plnit zásadní úlohu, pokud jde o další analýzu nárůstu práce na dálku a souvisejících dopadů na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a analýzu kvality pracovních podmínek a šíření osvědčených postupů i pokud jde o posuzování možných politických reakcí; je přesvědčen, že by nadace ve svých budoucích pracovních programech měla ve spolupráci s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti analyzovat politické možnosti, které by pomohly zlepšit pracovní a životní podmínky sezónních a dalších mobilních pracovníků;
9. zdůrazňuje, že Komise má zahájit svůj akční plán pro uplatňování evropského pilíře sociálních práv (dále jen „pilíř“), až tento pilíř podpoří Evropská rada na summitu v Portu v květnu 2021; konstatuje, že výzkum nadace ukazuje složitost sociálního rozměru Unie, a navrhuje, aby byl srovnávací přehled sociálních ukazatelů doplňující evropský pilíř sociálních práv doplněn o další ukazatele týkající se kvality pracovních míst, sociální spravedlnosti a rovných příležitostí, solidních systémů sociálního zabezpečení a spravedlivé mobility; zdůrazňuje, že by nadace měla mít dostatečné finanční a lidské zdroje, aby mohla tyto ukazatele dále rozvíjet;
10. připomíná, že je důležité zvýšit digitalizaci nadace, pokud jde o její vnitřní chod a řízení, ale také za účelem rychlejší digitalizace postupů; zdůrazňuje, že nadace musí být v tomto ohledu nadále aktivní, aby se zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
11. bere na vědomí, že v roce 2018 proběhlo jménem Komise externí hodnocení agentur Unie v působnosti generálního ředitelství Komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL), konkrétně agentur Eurofound, Cedefop, ETF a EU-OSHA, a týkalo se jejich relevantnosti, účinnosti, efektivnosti, koherence a přidané hodnoty na úrovni Unie; konstatuje, že Komise zveřejnila hlavní zjištění hodnocení, které nechala vypracovat, spolu s kompletní zprávou o hodnocení čtyř výše uvedených agentur Unie a že nadace v reakci na doporučení Komise podniká kroky a bude o nich informovat ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2020; připomíná Komisi, aby sledovala a vyhodnocovala, zda technické odborné znalosti a další potenciál agentur spadajících do působnosti GŘ EMPL jsou důsledně využívány na podporu přípravy a provádění politik;
12. bere na vědomí skutečnost, že průřezové hodnocení agentur Unie spadajících do působnosti GŘ EMPL obsahovalo řadu doporučení pro každou z agentur, ale žádné z nich by nevyžadovalo legislativní změny ani sloučení nebo společné umístění agentur;
13. blahopřeje nadaci k aktualizaci její komunikační strategie; připomíná, že pro to, aby byla činnost nadace známá, je důležité zviditelnit ji v prostředí sdělovacích prostředků a na internetu;
14. vítá úsilí nadace o vytvoření pracovního rámce šetrného k životnímu prostředí;
15. zdůrazňuje, že je důležité, aby si nadace zachovala svou nezávislost na ostatních agenturách Unie, ale zároveň s nimi úzce spolupracovala, aby tak byla i nadále přínosem;
16. vybízí nadaci, aby splnila svůj cíl a získala do roku 2022 certifikaci systému EU pro ekologické řízení podniků a audit;
Personální politika
17. konstatuje, že k 31. prosinci 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 97,80 %, přičemž z 91 pracovních míst schválených v rámci rozpočtu Unie (91 v roce 2018) bylo jmenováno 11 úředníků a 78 dočasných zaměstnanců; dále bere na vědomí, že v roce 2019 pracovalo v nadaci také 11 smluvních zaměstnanců a jeden vyslaný národní odborník;
18. s uspokojením bere na vědomí, že bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů mezi vedoucími pracovníky (1 muž a 1 žena); je však znepokojen nerovnoměrným zastoupením žen a mužů ve správní radě (51 mužů a 33 žen); žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady nadace přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
19. oceňuje, že nadace přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování; konstatuje, že pokud jde o případ obtěžování, který byl nahlášen a prošetřován v roce 2018, byl v roce 2019 předložen soudu a doposud nebyl vyřešen;
20. vybízí nadaci, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
21. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v červnu 2019 nadace bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení a na základě jednacího řízení s jedním uchazečem uzavřela rámcovou smlouvu na dodávky elektřiny v hodnotě až 170 000 EUR a že vzhledem k tomu, že dodavatel je maloobchodník, že nejde o dodávku kótovanou ani nakupovanou na komoditní burze a že v tomto případě nelze uplatnit výjimku jednacího zadávacího řízení, jsou související smlouvy a platby v hodnotě 20 255 EUR neoprávněné; konstatuje, že nadace ve své odpovědi tuto připomínku přijímá a uvádí, že na začátek roku 2021 již naplánovala nové výběrové řízení, které bude mít konkurenční povahu; konstatuje, že vnitřní pokyny byly aktualizovány a že podle revidovaného výkladu by v budoucnu mělo být takovému typu situací zabráněno;
22. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v říjnu 2019 nadace zahájila jednací zadávací řízení s odhadovaným rozpočtem 140 000 EUR na rámcovou smlouvu na renovaci toalet, v rámci něhož byl vybrán jediný uchazeč, jehož hodnota smlouvy činila 176 800 EUR (23 % nad limitem pro otevřené řízení)(16), a že ačkoli nadace výjimku pro jednací zadávací řízení příslušným způsobem povolila, nic to nemění na skutečnosti, že mělo být použito otevřené řízení; na základě odpovědi nadace konstatuje, že zadání veřejné zakázky bylo založeno na názoru, že opakování veřejného nabídkového řízení za pomoci otevřeného řízení by nevedlo k ekonomicky výhodnější nabídce, a že informace o zadání zakázky byly zveřejněny v Úředním věstníku i na internetových stránkách nadace;
23. konstatuje, že v hlavě 3 rozpočtu byly přeneseny prostředky v celkové výši 574 000 EUR, což je více, než bylo plánováno, přičemž toto navýšení bylo způsobeno neúspěšnými nebo zpožděnými zadávacími řízeními a také zpožděnými platbami v důsledku nedostatečné výkonnosti několika dodavatelů a předfinancováním průzkumu pracovních podmínek v Evropě z roku 2020;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
24. bere na vědomí stávající opatření nadace a vyvíjené úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; bere na vědomí, že na internetové stránce nadace nejsou zveřejněna prohlášení o zájmech všech členů správní rady ani jejich životopisy; vyzývá nadaci, aby zveřejňovala životopisy a prohlášení o zájmech všech členů své správní rady a podávala zprávy orgánu pro udělení absolutoria o opatřeních přijímaných v tomto ohledu;
Vnitřní kontroly
25. bere na vědomí, že na základě posouzení rizik z února 2019 vydal útvar interního auditu Komise nový strategický plán interního auditu na období 2019–2021 a že nadace přijala návrh témat, na která se audit zaměří v budoucnu v oblasti lidských zdrojů, zadávání veřejných zakázek a řízení smluv;
26. bere na vědomí, že nadace provedla předběžné hodnocení programového dokumentu na období 2021–2024 a že přijatá doporučení se odrážejí v akčním plánu;
27. konstatuje, že útvar interního auditu v roce 2018 dokončil audit výkonnosti o „Stanovení priorit činností a přidělování zdrojů“ a že nadace naplnila všechna doporučení a že ze strany útvaru interního auditu v roce 2020 očekává kladné ověření; vyzývá nadaci, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o konečném uzavření realizace doporučení;
o o o
28. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Čl. 175 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65), kterým se stanovuje finanční limit ve výši 144 000 EUR pro veřejné zakázky na dodávky a služby.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva na rozpočtový rok 2019 (2020/2152(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0049/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(4), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0086/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2019 (2020/2152(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0049/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(10), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0086/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro základní práva za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury Evropské unie pro základní práva, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva na rozpočtový rok 2019 (2020/2152(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro základní práva na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0086/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Agentury Evropské unie pro základní práva (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 22 871 576, 30 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje mírný pokles o 0,39 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury pochází téměř výhradně z rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 100 %, co se týče ročního přiděleného rozpočtu, což nezahrnuje objem rozpočtových přenosů, a tedy stejná jako v roce 2018; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 78,70 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 2,51 %;
2. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí vysokou míru přenesených prostředků na závazky u provozních výdajů, což odráží povahu činnosti agentury, jež zahrnuje financování studií, které probíhají několik měsíců a často pokračují do dalšího roku; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura usiluje o zlepšení postupů plánování s cílem lépe monitorovat zpoždění mezi podpisem smluv, dodávkami a platbami; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že 28 % prostředků přenesených do roku 2020 v rámci hlavy III bylo přiděleno v prosinci 2019, stejně jako v případě přenosu prostředků na platby z roku 2018; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že druhá schůze správní rady se koná v prosinci, dokončení jejích hlavních činností vyžaduje čas a orgány Unie mohou požadovat projekty kdykoli v průběhu roku; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že agentura zahájila vývoj nové softwarové aplikace, která zlepší monitorování rozpočtového plánování; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že toto zjištění ukazuje na strukturální problém, a vyzývá agenturu, aby zlepšila své rozpočtové plánování a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o přijatých opatřeních;
Výkonnost
3. bere na vědomí, že agentura ve svém rámci pro měření výkonnosti používá 31 klíčových ukazatelů výkonnosti k posuzování výsledků a dopadu svých činností a dalších pět klíčových ukazatelů výkonnosti ke zlepšování svého rozpočtového řízení; konstatuje, že v roce 2020 měla být dokončena reforma jejího rámce pro měření výkonnosti;
4. připomíná agentuře, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti s cílem zajistit, aby měla na úrovni Unie efektivní přínos a zajistila svou odbornost; vybízí agenturu, aby pečlivě analyzovala výsledky a použila je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
5. vítá spolupráci agentury s dalšími agenturami, zejména s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropským institutem pro rovnost žen a mužů, Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech, Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, za účelem dosažení společných politických cílů; vítá skutečnost, že mimoto agentura pravidelně podporuje činnost dalších agentur Unie v souladu s povinnostmi zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie; konstatuje, že v roce 2019 agentura předsedala síti agentur EU pro vědecké poradenství; vybízí agenturu, aby i nadále prověřovala možnosti sdílení zdrojů a zaměstnanců v případě úkolů, které se překrývají s jinými agenturami, jež vykonávají podobné činnosti;
6. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
7. znovu připomíná důležitou úlohu agentury při zajišťování, prosazování a ochraně základních práv lidí žijících v Unii; připomíná význam agentury při podpoře diskusí o vztahu bezpečnosti a základních práv; vyzdvihuje především význam studií a stanovisek vydávaných agenturou v souvislosti s tvorbou a prováděním právních předpisů Unie;
8. bere na vědomí komplexní povahu studií, které agentura realizuje a jež se týkají práva a praxe všech členských států, a vysoký počet vydaných publikací a uskutečněných školení za účelem zajištění dodržování základních práv, které rovněž přispívají k činnosti různých institucí a agentur Unie; vyzdvihuje především závazek agentury chránit zranitelné skupiny a bojovat proti všem typům diskriminace v Unii; vítá proaktivní přístup agentury k Parlamentu a domnívá se, že by agentura měla mít možnost vydávat stanoviska k legislativním návrhům z vlastního podnětu a ke všem oblastem práv chráněných Listinou základních práv Evropské unie, včetně otázek policejní a justiční spolupráce v trestních věcech; vítá skutečnost, že návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 168/2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva(14), objasňuje, že oblast působnosti činností agentury se vztahuje na všechny pravomoci Unie;
Personální politika
9. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 98,61 %, přičemž ze 72 dočasných zaměstnanců povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání se 72 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 71; konstatuje, že v roce 2019 pro agenturu dále pracovalo 30 smluvních zaměstnanců a 8 vyslaných národních odborníků;
10. s uznáním bere na vědomí skutečnost, že bylo dosaženo rovnoměrného zastoupení žen a mužů mezi vedoucími pracovníky (3 muži a 3 ženy) i mezi zaměstnanci obecně (50 % mužů a 50 % žen); vítá úsilí agentury o vyvážené zeměpisné rozložení na různých úrovních a v různých úlohách;
11. bere na vědomí stávající opatření agentury a její úsilí o předcházení obtěžování; bere na vědomí, že agentura v roce 2019 aktualizovala svou politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování;
12. konstatuje, že v roce 2020 byly dva případy(15), které se týkaly údajných porušení služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „služební řád“) stanoveného nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(16) a práva na řádnou správu, zamítnuty jako neopodstatněné a že ve dvou dalších případech(17) Tribunál rozhodl ve prospěch agentury jak v prvním stupni(18), tak ve fázi odvolání;
13. vybízí agenturu, aby usilovala o vypracování dlouhodobého rámce politiky v oblasti lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
14. konstatuje, že byly zavedeny nástroje elektronického zadávání veřejných zakázek, včetně elektronického podávání nabídek, které agentura v současné době používá pro svá otevřená řízení;
15. vítá skutečnost, že agentura v návaznosti na připomínku Účetního dvora týkající se obtíží, s nimiž se agentura potýkala při zadávání studií v důsledku nerealistického odhadu trhu, přijala příslušná opatření a že tato připomínka byla následně uzavřena;
16. bere na vědomí, že agentura investovala 14 374 EUR do kontroly devíti zadávacích řízení v celkové hodnotě 5 437 000 EUR, takže náklady na kontrolu každého řízení činily 1 594 EUR (0,26 % celkové odhadované smluvní hodnoty);
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
17. vítá stávající opatření agentury a její pokračující úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; konstatuje, že se objevil určitý počet případů možného a vnímaného střetu zájmů, které byly posouzeny a omezeny, přičemž nebyl v roce 2019 žádný případ střetu zájmů ohlášen; konstatuje, že na internetových stránkách agentury jsou zveřejněny životopisy a prohlášení o zájmech téměř všech členů správní rady a vrcholného vedení; vyzývá agenturu, aby zveřejnila zbývající životopisy a prohlášení o zájmech, a vítá opatření, která již byla přijata za účelem omezení rizik;
18. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a mezi stávajícími ustanoveními neexistuje dostatečná koordinace; vyzývá k tomu, aby tyto otázky byly řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování přísných etických norem pro všechny orgány a agentury Unie;
19. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
20. vítá skutečnost, že agentura vedle služebního řádu pro své zaměstnance zavedla kodex řádné správní praxe a praktickou příručku pro řízení a prevenci střetů zájmů, která nabízí komplexní informace a poradenství ohledně různých otázek, od tipů týkajících se chování až po dodržování právních povinností; s uspokojením konstatuje, že agentura zaměstnancům poskytuje povinné školení v oblasti boje proti obtěžování, v oblasti etiky i bezúhonnosti;
21. s uspokojením konstatuje, že agentura zaměstnává úředníka pro otázky etiky, který funguje jako jednotné kontaktní místo a zajišťuje včasné provádění, monitorování a aktualizaci politik, postupů a akčních plánů souvisejících s etikou;
22. bere na vědomí provádění strategie agentury proti podvodům v roce 2019 se zvláštním zaměřením na vypracování pokynů agentury pro whistleblowing; vybízí agenturu, aby pokračovala ve své činnosti v tomto směru;
Vnitřní kontrolní systém
23. konstatuje, že v roce 2019 provedl Útvar interního auditu audit koncepce a provádění výzkumných projektů, včetně souvisejícího zadávacího řízení; konstatuje, že podle informací agentury nebyla zjištěna žádná závažná rizika; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o výsledcích auditu a o navazujících opatřeních;
24. konstatuje, že v roce 2018 vydal Útvar interního auditu auditní zprávu o etice a řízení, která posuzovala koncepci a účinnost provádění rámce agentury pro řízení a kontrolu v oblasti etiky a dospěla k závěru, že celkově je rámec koncipován přiměřeně a že všechna doporučení byla uzavřena, kromě jednoho, u něhož byly důkazy nezbytné k jeho uzavření poskytnuty Útvaru interního auditu;
25. konstatuje, že agentura přijala rámec vnitřní kontroly založený na mezinárodních osvědčených postupech s cílem zajistit dosažení svých cílů v oblasti politiky a řízení; konstatuje, že v roce 2019 zahájila agentura vnitřní hodnocení týkající se úrovně provádění nového rámce vnitřní kontroly a dospěla k závěru, že jsou přítomny všechny prvky rámce vnitřní kontroly, které integrovaným způsobem plní svou funkci;
Ostatní připomínky
26. konstatuje, že agentura využívala nástroj pro zabezpečení e-mailové komunikace poskytnutý Komisí (SECEM) k zajištění bezpečného přenosu citlivých neutajovaných informací; dále konstatuje, že agentura dodržovala všechna bezpečnostní opatření vydaná DIGIT a CERT-EU týkající se používání technologie DRUPAL využívané pro internetové stránky agentury;
27. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o její vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je nutné, aby agentura zůstala v tomto směru iniciativní, jelikož je třeba za každou cenu zabránit digitální propasti mezi agenturami Unie; zdůrazňuje však, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
28. konstatuje, že agentura distribuovala 99 941 tištěných publikací a patří mezi agentury, které si u Úřadu pro publikace Evropské unie objednaly nejvíce publikací; vítá skutečnost, že agentura je dobře viditelná na sociálních médiích; vybízí agenturu, aby pokračovala v propagování své práce, výzkumu a činností tak, aby se stala pro veřejnost viditelnější;
29. s uspokojením bere na vědomí výsledky agentury, pokud jde o zajišťování nákladově efektivního a ekologického pracoviště a strategie, a vybízí agenturu, aby i nadále využívala osvědčené postupy a zlepšovala je;
30. vítá skutečnost, že v návaznosti na podporu Parlamentu zavedla agentura informační systém Evropské unie pro základní práva (EFRIS) jako nástroj pro hodnocení a analýzu mezinárodních závazků v oblasti lidských práv;
31. vítá úsilí agentury o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením; žádá agenturu, aby posoudila možnosti dalšího posílení zásad v oblasti rovných příležitostí a jejich začlenění do náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek, aby zvyšovala povědomí zaměstnanců o těchto aspektech a aby posoudila možná přiměřená vylepšení a úpravy budov agentury (pokud jde o přístup nebo odpovídající kancelářské vybavení) pro osoby se sníženou pohyblivostí či jiným zdravotním postižením;
o o o
32. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(19) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2019 (2020/2153(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria centru za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0050/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (4), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0087/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za plnění rozpočtu centra na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2019 (2020/2153(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria centru za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0050/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (10), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0087/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2019 (2020/2153(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0087/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“)(13) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 18 178 352,57 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 12,39 %; vzhledem k tomu, že důvodem tohoto zvýšení byl hlavně to, že byl zahájen nový nástroj pro předvstupní pomoc 7 (NPP 7); vzhledem k tomu, že se rozpočet centra odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky centra za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění 100 %, a byla tedy stejná jako v roce 2018; se znepokojením konstatuje, že míra využití prostředků na platby činila 98,29 %, což oproti předcházejícímu roku představuje pokles o 0,28 %;
Výkonnost
2. vítá skutečnost, že centrum zavedlo v roce 2019 nový model měření výkonnosti, který pracuje s deseti kompozitními klíčovými ukazateli výkonnosti, jimiž se měří efektivita plnění úkolů a využívání zdrojů; poukazuje na to, že těchto deset klíčových ukazatelů výkonnosti je rozděleno do 43 podrobnějších ukazatelů, z nichž každý má stanovenu roční cílovou hodnotu; vítá, že se centru podařilo splnit 39 ze 43 cílů, tři byly splněny částečně a jeden nebyl relevantní;
3. s uznáním bere na vědomí vysokou úroveň provádění pracovního programu na rok 2019, v jehož rámci bylo dosaženo monitorování klíčových ukazatelů výkonnosti u výstupů/výsledků na úrovni 1 a překročeno u výstupů/výsledků na úrovni 2 a 3;
4. připomíná centru, aby pravidelně přezkoumávalo a aktualizovalo svůj systém měření výkonnosti a klíčových ukazatelů výkonnosti, aby byla zajištěna účinnost jeho příspěvku a odborných znalostí na úrovni Unie; vybízí centrum, aby pečlivě analyzovalo výsledky a použilo je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
5. zdůrazňuje důležitou úlohu centra při poskytování analýz a informací tvůrcům politik a odborníkům z praxe, pokud jde o drogy a drogovou závislost, jakož i o nových trendech, s cílem účinně bojovat proti nezákonnému užívání drog a obchodu s drogami a přispívat ke zdravější Evropě prostřednictvím řešení důležitých otázek veřejného zdraví v souvislosti s drogami; připomíná, že obchod s drogami byl označen za jeden z hlavních zdrojů zisku a náboru pro organizovanou trestnou činnost a terorismus, a zdůrazňuje proto, že centrum přispívá také k bezpečnější Evropě;
6. vítá spolupráci mezi centrem a EUROPOLEM; bere na vědomí zveřejnění jejich třetí společné zprávy o drogových trzích EU a podpůrného digitálního informačního balíčku k této zprávě; bere na vědomí uzavření dvou nových pracovních ujednání v roce 2019 na institucionální úrovni s Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), s cílem provést nové právní předpisy o nových psychoaktivních látkách; vybízí centrum, aby posílilo spolupráci s dalšími agenturami, institucemi, subjekty a orgány Unie a vytvořilo nové synergie v oblastech, jako jsou společné postupy zadávání veřejných zakázek, kybernetická bezpečnost a ekologická transformace, jakož i v oblastech specifických pro jeho činnost;
7. konstatuje, že centrum částečně splnilo cíl týkající se počtu dnů vzdělávání na jednoho pracovníka (cíl: 3 dny, skutečná hodnota 2,4 dne), přičemž důvodem byl snížený rozpočet na vzdělávání;
8. poukazuje na to, že centrum částečně splnilo cíl týkající se nákladů na služby (tj. voda, energie), a to navzdory snížení spotřeby vody (– 20 %); poukazuje na to, že náklady na elektřinu a plyn vzrostly (+ 19,6 % resp. + 44 %), protože kvůli povětrnostním podmínkám v Lisabonu, kde se nachází sídlo centra, bylo nutné více využívat klimatizaci; doporučuje, aby se centrum soustředilo na úspory energie a aby orgán příslušný pro udělení absolutoria průběžně informovalo o dosažených výsledcích;
9. konstatuje, že centrum částečně splnilo cíl týkající se příspěvku ke 14 významným akcím týkajícím se výzkumu a praxe v oblasti drogové problematiky, přičemž důvodem byla nutnost přesunout pracovníky na jiné prioritní úkoly; vybízí centrum, aby se i nadále účastnilo podobných akcí, které jsou důležitým nástrojem k šíření odborných poznatků centra mezi širší veřejností;
10. s uznáním poukazuje na to, že Komise ve své zprávě o hodnocení centra ze dne 14. května 2019(14) dospěla k závěru, že centrum funguje dobře; vítá ostatní závěry zprávy, podle nichž je centrum v Evropě i v mezinárodním měřítku považováno za středisko excelence, informace poskytované centrem jsou věcné, objektivní, spolehlivé a důvěryhodné, činnosti centra jsou na úrovni Unie a částečně i na úrovni členských států relevantní, činnost centra je dobře sladěna s činností orgánů Unie, ostatních agentur Unie a mezinárodních organizací a práce centra má vysokou evropskou přidanou hodnotu; poukazuje na doporučení uvedená v této zprávě a na akční plán, který centrum začalo provádět; vyzývá centrum, aby o provedení těchto doporučení informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria;
11. poukazuje na to, že k tomu, aby byly domovské stránky orgánů a institucí Unie přístupné osobám se všemi druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102(15), je zapotřebí komplexní přístup, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;
12. vítá zahájení projektu technické spolupráce „EU4Monitoring Drugs“ spolu s partnerskými zeměmi evropské politiky sousedství (EPS), který je financován z evropského nástroje sousedství s celkovým rozpočtem 3 miliony EUR a má trvat do konce roku 2021 s cílem podpořit národní a regionální připravenost v oblasti EPS identifikovat a reagovat na zdravotní a bezpečnostní hrozby související s drogami;
13. zdůrazňuje příspěvek centra, prostřednictvím jeho výročních zpráv, k rozvoji protidrogové agendy EU a protidrogového akčního plánu EU na období 2021–2025(16) a úlohu, kterou centrum bude hrát při jeho provádění;
Personální politika
14. bere na vědomí, že k 31. prosinci 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 94,74 %, přičemž bylo jmenováno 9 úředníků a 63 dočasných zaměstnanců z celkového počtu 10 úředníků a 66 dočasných zaměstnanců povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 76 povolenými pozicemi v roce 2018); konstatuje, že pro centrum dále v roce 2019 pracovalo 34 smluvních zaměstnanců a 1 vyslaný národní odborník;
15. připomíná, že Účetní dvůr zjistil u několika agentur opakující se nedostatky, pokud jde o využívání externích a dočasných pracovníků; konstatuje, že z odpovědi centra vyplývá, že přehodnotilo svou politiku využívání dočasných pracovníků s cílem dále ji zefektivnit v souladu s jeho provozními potřebami a příslušným právním rámcem;
16. konstatuje, že centrum ve správní radě pro rok 2019 vykázalo těsnou rovnováhu žen a mužů (16 mužů a 14 žen); se znepokojením bere na vědomí, že ve vrcholovém vedení je zastoupení žen a mužů nerovnoměrné (7 mužů a 2 ženy); žádá centrum, aby v budoucnu zajistilo vyváženost zastoupení žen a mužů ve vrcholovém vedení;
17. vítá zveřejňování volných pracovních míst jak na internetových stránkách centra, tak na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu;
18. se znepokojením konstatuje vysokou míru zeměpisné nevyváženosti pracovníků, protože významný podíl úředníků, dočasných zaměstnanců a smluvních zaměstnanců (přibližně 50 %) tvoří státní příslušníci hostitelského členského státu; vyzývá centrum, aby se touto záležitostí bezodkladně zabývalo a zlepšilo zeměpisnou vyváženost pracovníků;
19. vybízí centrum, aby pokračovalo ve vývoji dlouhodobého rámce politiky lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
20. znovu vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr zjistil u několika agentur opakující se nedostatky, pokud jde o využívání externích a dočasných pracovníků; žádá, aby byla řešena závislost na externích poskytovatelích v této důležité oblasti a aby byly dodržovány platné pracovněprávní předpisy; vítá odpověď centra, že přehodnotilo svou politiku využívání dočasných pracovníků za účelem její další racionalizace v souladu s jeho provozními potřebami a příslušným právním rámcem; bere na vědomí, že ve věci využívání dočasných pracovníků stále ještě probíhá řízení před Soudním dvorem (17), které se zabývá několika otázkami týkajícími se uplatňování směrnice 2008/104/ES(18) o agenturním zaměstnávání v případě unijních agentur; vyzývá centrum, aby co nejvíce zaměstnávalo stálé pracovníky;
Veřejné zakázky
21. vítá skutečnost, že centrum zavedlo v souladu se svým plánem řízení také plán pro zadávání zakázek, který byl úspěšně realizován; poukazuje na to, že centrum používá pro zakázky s nízkou hodnotou jednací řízení; poukazuje na rizika, která jsou s tímto řízením neodmyslitelně spojena; se znepokojením konstatuje, že v 85 z 92 řízení, což představuje 60 % celkové hodnoty zakázek, zadalo centrum přímé zakázky prostřednictvím řízení, v nichž byla podána pouze jedna nabídka; uznává, že ve většině případů šlo o zakázky nízké hodnoty; doporučuje centru, aby i v případě zakázek nízké hodnoty používalo řízení s více uchazeči s cílem rozšířit škálu možností; vyzývá centrum, aby zadané zakázky pečlivě monitorovalo; vítá skutečnost, že Účetní dvůr nevyjádřil žádné připomínky ke způsobu, jakým centrum uplatňuje pravidla pro zadávání veřejných zakázek; vítá pokrok, kterého centrum dosáhlo při provádění elektronického zadávání veřejných zakázek;
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
22. bere na vědomí stávající opatření centra a probíhající snahy o zajištění transparentnosti, prevence a řešení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; s uspokojením konstatuje, že na internetových stránkách centra jsou zveřejňována prohlášení o zájmech členů správní rady a jejich náhradníků, jako i ředitele a členů vědecké rady; konstatuje, že na stránkách centra jsou také zveřejněna shrnutí životopisů ředitele a členů vědeckého výboru;
23. zdůrazňuje skutečnost, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie trpí značnými nedostatky vzhledem ke své roztříštěnosti a nedostatečnému souladu mezi stávajícími ustanoveními; trvá na tom, že tyto problémy by měly být vyřešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických standardů ve všech orgánech a agenturách Unie;
24. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
25. vítá, že v souladu s pokyny a doporučeními Komise a evropské veřejné ochránkyně práv přijalo centrum v červenci 2019 kodex chování a praktická doporučení pro případné jednání jeho pracovníků se zástupci zájmových skupin;
Digitalizace
26. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci centra, pokud jde o vnitřní chod a řízení; zdůrazňuje, že centrum musí být v tomto ohledu nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
Vnitřní kontroly
27. lituje, že dvě doporučení vydaná na základě auditu, který v roce 2015 provedl útvar vnitřního auditu ve věci řízení IT projektů, nebyla v roce 2019, tedy čtyři roky po dokončení auditu, stále provedena; konstatuje, že všechna doporučení centrum provedlo a formálně uzavřelo v lednu 2020;
28. konstatuje, že zjišťovací mise útvarů interního auditu měla za úkol zjistit případné nedostatky ve vnitřních kontrolách řízení lidských zdrojů v centru; vítá skutečnost, že tyty potenciální nedostatky nebyly spojeny s podvody; vyzývá centrum, aby se problémy zjištěnými při auditu a vydanými doporučeními rychle začalo zabývat a aby o stavu jejich plnění informovalo do června 2021 orgán příslušný k udělení absolutoria;
29. vítá skutečnost, že byla přijata a splněna připomínka Účetního dvora k finančnímu příspěvku Norska pro centrum, který nebyl v souladu s plánovaným mechanismem příspěvků;
30. konstatuje, že v roce 2017 byl zaveden nový rámec vnitřní kontroly, v roce 2018 vzniklo úložiště zaznamenávající aktuální stav plnění a v březnu 2019 schválil definitivní verzi úložiště ředitel centra; doporučuje centru, aby každoročně provádělo hodnocení způsobu provádění rámce vnitřní kontroly a aby v rámci postupu udělení absolutoria za rok 2020 informovalo o jeho výsledcích orgán příslušný k udělení absolutoria;
31. konstatuje, že strategie proti podvodům se datuje už od srpna 2016 a v konsolidovaných výročních zprávách o činnosti centra je uváděna jako plně provedená; doporučuje, aby centrum tuto strategii aktualizovalo s ohledem na expozici vůči riziku podvodů a aby odpovídajícím způsobem upravilo i příslušný akční plán; vyzývá centrum, aby o průběhu této aktualizace informovalo do června 2021 orgán příslušný k udělení absolutoria;
32. vybízí centrum, aby pokračovalo v propagaci své práce, výzkumu a činností v zájmu posílení svého zviditelnění na veřejnosti;
33. bere na vědomí úsilí vynaložené na zvýšení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů centra;
34. vítá úsilí centra o to, aby bylo nákladově efektivním pracovištěm šetrným k životnímu prostředí;
o o o
35. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(19) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2019 (2020/2154(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0051/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí(4), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0080/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropské agentury pro životní prostředí za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro životní prostředí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2019 (2020/2154(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0051/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí(10), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0080/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro životní prostředí za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro životní prostředí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2019 (2020/2154(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro životní prostředí na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0080/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropské agentury pro životní prostředí (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 75 663 812 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 14,99 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie (86,85 %) a od příspěvků na základě zvláštních dohod, konkrétně programu Copernicus (13,15 %);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,99 %, což oproti roku 2018 znamená nárůst o 0,04 %; se znepokojením konstatuje, že míra využití prostředků na platby činila 89,83 %, což oproti předcházejícímu roku představuje pokles o 1,23 %;
Výkonnost
2. konstatuje, že agentura používá určitá měření jako klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k posouzení přidané hodnoty svých činností a další měření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako jsou skutečné lidské zdroje v ročním plánu pracovních míst, míra ročních rozpočtových závazků a počet registrovaných připojení na internetových stránkách agentury;
3. konstatuje, že již třetím rokem byl nejvíce navštěvovaným oddílem internetových stránek agentury oddíl „Data a mapy“, který měl více než 2,75 milionů zhlédnutí, a že mapové servery na internetových stránkách agentury obdržely 375 milionů požadavků na zobrazení map vytvořených agenturou (25% nárůst ve srovnání s rokem 2018); domnívá se, že šíření informací o životním prostředí má klíčový význam, zejména s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu;
4. zdůrazňuje, že agentura poskytuje kvalitní, nezávislé informace o životním prostředí; oceňuje kvalitu jejích výstupů zveřejněných v roce 2019, jako jsou zprávy o přechodu k udržitelnosti v Evropě, adaptaci na změnu klimatu v zemědělství, předcházení vzniku plastového odpadu, emisích skleníkových plynů z pohonných hmot a zpráva o stavu životního prostředí;
5. konstatuje, že interní přezkum fungování správní rady a předsednictva vedl k posílení úlohy předsednictva, většímu využívání videokonferencí a omezení cest členů předsednictva do Kodaně;
6. na základě informací agentury konstatuje, že agentura soustavně spolupracuje s Komisí na určování a vyjednání způsobu rozdělení úkolů s příslušnými útvary Komise, aby nedocházelo k překrývání činnosti; konstatuje, že agentura nezjistila žádné překrývání činnosti s ostatními agenturami v síti agentur EU;
7. konstatuje, že agentura dosáhla svých cílů na rok 2019, jak jsou stanoveny v jejím ročním pracovním programu, tj. poskytovat evropským činitelům s rozhodovací pravomocí a občanům přístup k včasným a relevantním informacím a poznatkům, které zajistí pevný základ pro politiky v oblasti životního prostředí;
8. konstatuje, že agentura zahájila v roce 2019 rozvoj vlastní strategie i strategie Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (Eionet) na roky 2021–2030 a že tato strategie byla přijata v prosinci 2020;
9. připomíná, že v roce 2019 zavedla agentura nové datové toky pro monitorování emisí CO2 z nových těžkých nákladních vozidel a podpořila provádění správy energetické unie a pokračující racionalizaci podávání zpráv o životním prostředí;
10. konstatuje, že při příležitosti 25. výročí svého založení uskutečnila agentura řadu akcí a vydala několik publikací, které připomněly vykonanou činnost a informovaly o budoucích cílech agentury;
11. vybízí agenturu, aby spolupracovala s ostatními příslušnými agenturami Unie s cílem lépe posuzovat dopady lidské činnosti na životní prostředí; bere na vědomí příklady spolupráce s ostatními agenturami, jako je vydání evropské zprávy o dopadu letectví na životní prostředí za rok 2019 spolu s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a plánování inovativního virtuálního střediska EU pro sledování změny klimatu a zdraví spolu s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a Komisí; vyzývá agenturu, aby dále rozšířila spolupráci s dalšími agenturami;
12. zdůrazňuje, že cíle agentury jsou celoevropské a že je z tohoto důvodu nezbytné úzce spolupracovat s třetími evropskými zeměmi; bere na vědomí informaci agentury, že nová strategie EEA-Eionet na roky 2021–2030 odráží politické priority Komise, pokud jde o program Zelené dohody pro Evropu pro širší celoevropskou oblast i nové finanční nástroje Unie, které začaly být připravovány v roce 2019, aby mohly být počátkem roku 2021 funkční;
13. lituje toho, že některé činnosti nemohly být v roce 2019 plně dokončeny kvůli několika okolnostem; se znepokojením konstatuje, že správní rada zdůraznila, že agentura bude schopna nadále přiměřeně reagovat na vývoj politik, pouze pokud dojde k navýšení přidělených hlavních zdrojů nebo dojde k prioritizaci stávajících hlavních úkolů resp. bude plnění těchto úkolů ukončeno; bere na vědomí, že agentura posuzuje, v jakých oblastech zajišťují přidělené zdroje největší hodnotu, a v rámci návrhu rozpočtu na rok 2021 přidala zdroje tak, aby odpovídaly novým úkolům v souladu s politickým vývojem;
14. vyzývá agenturu, aby i nadále rozvíjela svou součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními evropskými agenturami za účelem dosažení vyšší účinnosti (pokud jde o lidské zdroje, správu budov, IT služby a bezpečnost);
15. zdůrazňuje, že je důležité agenturu více digitalizovat, pokud jde o vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále proaktivní, aby se za každou cenu zabránilo digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím online bezpečnost zpracovávaných informací;
16. oceňuje proaktivní přístup agentury ke sdělovacím prostředkům s cílem více se zviditelnit v médiích, na internetu i v sociálních médiích, a informovat tak o své práci;
Personální politika
17. konstatuje, že k 31. prosinci 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 96,77 %, přičemž ze 124 pracovních míst povolených v rámci rozpočtu Unie (124 v roce 2018) byli jmenováni 3 úředníci a 117 dočasných zaměstnanců; dále konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo 61 smluvních zaměstnanců a 19 vyslaných národních odborníků;
18. bere na vědomí nerovnoměrné zastoupení žen a mužů vykázané za rok 2019 u vedoucích pracovníků (sedm mužů a dvě ženy) a v řídící radě (18 mužů a 14 žen); žádá agenturu, aby v budoucnu zajistila vyvážené zastoupení mužů a žen na úrovni vedení; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do řídící rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
19. oceňuje, že agentura přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a šikaně; bere na vědomí skutečnost, že v roce 2019 byl hlášen jeden případ údajného obtěžování, po němž následovalo správní šetření a disciplinární řízení;
20. konstatuje, že se očekává, že agentura bude hrát klíčovou roli (monitorování, podávání zpráv, ověřování) při podpoře evropských opatření v rámci Zelené dohody pro Evropu a 8. všeobecného akčního programu Unie pro životní prostředí(14); trvá proto na tom, že je třeba zvýšit rozpočet agentury na zaměstnance, aby tyto povinnosti mohly být splněny; konstatuje, že jakékoli budoucí škrty budou mít nepříznivý dopad na fungování agentury a realizaci Zelené dohody pro Evropu;
21. se znepokojením konstatuje, že pokud jde o opatření navazující na doporučení Účetního dvora z předchozích let, nemá agentura aktualizovanou politiku týkající se obsazování citlivých pracovních pozic; bere na vědomí odpověď agentury, že agentura vede záznamy o citlivých funkcích od roku 2009 a že její pokyny pro zjišťování a řízení citlivých funkcí byly přezkoumány s ohledem na provedenou reorganizaci a byly dokončeny; vyzývá agenturu, aby politiku týkající se obsazování citlivých míst přijala a začala uplatňovat co nejdříve;
22. bere na vědomí, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora o budoucnosti agentur čelí agentura riziku omezení zdrojů; vyzývá Komisi, aby společně s agenturou vypracovala udržitelný plán s cílem poskytnout agentuře zdroje v závislosti na jejích potřebách a úkolech; vyzývá Komisi a agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovaly o dalším vývoji v tomto směru;
23. je znepokojen velikostí správní rady agentury, která ztěžuje rozhodování a vytváří značné administrativní náklady;
24. vybízí agenturu, aby pokračovala v rozvoji dlouhodobého rámce politiky lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a začleňováním osob se zdravotním postižením;
25. zdůrazňuje, že situace, kdy dochází ke střetu zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru nebo z důvodu tzv. otáčivých dveří, jsou společným problémem pro řadu orgánů a agentur v celé Unii;
Zadávání veřejných zakázek
26. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o doporučení přijatá pro rok 2019 a opatření navazující na zjištění z předchozích let, agentura uzavřela smlouvu na služby v hodnotě převyšující strop příslušné rámcové smlouvy, aniž by přijala formální dodatek ke smlouvě, a řádně nesledovala celkové čerpání smlouvy před podáním nové objednávky; bere na vědomí odpověď agentury, že do budoucna zajistila, aby každá změna smlouvy, včetně jejího rozpočtového stropu, byla prováděna formální cestou prostřednictvím dodatku ke smlouvě, a že úředníkům spravujícím finance nebo zdroje a schvalujícím osobám bude připomenuto, aby vždy ověřovali rozpočet dostupný v rámci smluvních stropů předtím, než zadají konkrétní zakázku, a aby zajišťovali včasnou aktualizaci nástroje pro kontrolu systémů; přesto agenturu vyzývá, aby veškeré změny ve smlouvách prováděla formální cestou v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
27. bere na vědomí stávající opatření agentury a pokračující úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů;
28. připomíná, že zveřejňování životopisů a prohlášení o zájmech členů řídící rady by mělo být povinné a že v současnosti nejsou na internetových stránkách agentury zveřejněny životopisy a prohlášení o zájmech všech členů řídící rady; vyzývá agenturu, aby zveřejňovala životopisy a prohlášení o zájmech všech členů řídící rady a informovala orgán pro udělení absolutoria o opatřeních přijatých v tomto ohledu;
29. opětovně vyjadřuje znepokojení nad tím, že agentura nevyžaduje prohlášení o střetu zájmů od svých interních odborníků;
30. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a stávající ustanovení nejsou ve vzájemném souladu; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických norem pro všechny orgány a agentury EU;
31. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Interní kontrola
32. konstatuje, že v roce 2019 vydal Útvar interního auditu Komise auditní zprávu o zadávacích řízeních, v níž upozornil na jeden velmi závažný nedostatek týkající se monitorování zadávacích řízení a řízení smluv; bere na vědomí, že v reakci na tato zjištění byl vytvořen akční plán, který byl Útvarem interního auditu přijat;
Udržitelnost
33. vítá úsilí agentury o vytvoření nákladově efektivního pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí i veškerá opatření přijatá agenturou ke snížení její uhlíkové stopy, spotřeby energie a k vytvoření bezpapírového pracovního procesu a ke snižování a kompenzaci jejích emisí CO2, pokud možno těch, které vznikají v souvislosti s budovami a cestováním; vyjadřuje však politování nad nízkou energetickou účinností ústředí agentury;
Další připomínky
34. konstatuje, že agentura zahájila v průběhu roku 2019 proces přípravy na vystoupení Spojeného království z Unie, a zejména související přípravu příslušných informačních systémů;
35. vítá úsilí agentury o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením; žádá agenturu, aby posoudila možnosti dalšího posílení zásad rovných příležitostí a jejich začlenění do náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek, aby zvyšovala povědomí zaměstnanců o těchto aspektech a posoudila možná přiměřená vylepšení a úpravy budov agentury (pokud jde o přístup nebo odpovídající kancelářské vybavení) pro osoby se sníženou pohyblivostí či jiným zdravotním postižením;
36. poukazuje na to, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by zajistil dostupnost domovských stránek orgánů Unie osobám s různými druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102(15), včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
37. vyzývá agenturu, aby uskutečňovala další iniciativy zaměřené na šíření výsledků svého výzkumu mezi veřejností a aby s veřejností komunikovala prostřednictvím sociálních sítí a dalších sdělovacích prostředků;
o o o
38. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) (do 20. února 2019: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) na rozpočtový rok 2019 (2020/2155(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0052/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94(5), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0090/2021),
1. uděluje absolutorium výkonné ředitelce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) (do 20. února 2019: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) za rozpočtový rok 2019 (2020/2155(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0052/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci(11), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/126 ze dne 16. ledna 2019 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94(12), a zejména na článek 16 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0090/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) (do 20. února 2019: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci) na rozpočtový rok 2019 (2020/2155(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0090/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(15) Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 15 739 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 2,03 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. bere na vědomí, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 97,84 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 1,74 %; všímá si, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 76,33 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 8,52 %;
2. bere na vědomí zjištění Účetního dvora za současný a předchozí rok, že prostředky na závazky přenesené z roku 2019 do roku 2020 byly nižší než prostředky přenesené z roku 2018 do roku 2019, avšak stále vysoké, a sice 3 386 293 EUR nebo 22 % rozpočtu agentury, což svědčí o nadhodnocení rozpočtových potřeb a je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu; připomíná, že přenos vysokého objemu prostředků byl zaznamenán také v rozpočtových letech 2016, 2017 a 2018, a žádá agenturu, aby analyzovala důvody této situace a odpovídajícím způsobem zlepšila plánování rozpočtu; bere na vědomí odpověď agentury, že prostředky na závazky přenesené do roku 2020 se převážně týkají rozsáhlých činností, které mají trvat tři až čtyři roky, a v menší míře i jiných dlouhodobých činností;
Výkonnost
3. bere na vědomí, že agentura používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k posouzení přidané hodnoty svých činností a dalších opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je plnění pracovního programu, rušení prostředků na platby a schopnost prostředníků navazovat kontakty prostřednictvím vytváření sítí;
4. připomíná agentuře, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti s cílem zajistit efektivní přínos a odbornost agentury na úrovni Unie; vybízí agenturu, aby pečlivě analyzovala své výsledky a využila je k lepšímu plánování své strategie a činnosti;
5. bere na vědomí, že agentura v roce 2019 zahájila ex post hodnocení tří dokončených přehledů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), jež se týkají nemocí z povolání, nákladů a přínosů BOZP a mikropodniků a malých podniků; bere na vědomí, že toto hodnocení má být dokončeno ve třetím čtvrtletí 2020;
6. bere na vědomí, že na konci roku 2016 zahájila Komise společné hodnocení agentury a tří dalších agentur v oblasti politiky zaměstnanosti a sociálních věcí, konkrétně Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a Evropské nadace odborného vzdělávání (ETF); bere na vědomí, že v dubnu 2019 zveřejnily útvary Komise pracovní dokument týkající se tohoto hodnocení, v němž konstatovaly, že metody používané agenturou zajišťují relevantnost témat, na něž se agentura zaměřuje, a spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami, nicméně že by bylo možné dosáhnout určitých zlepšení; bere na vědomí, že správní rada agentury přijala akční plán, který má zajistit, aby pozitivní aspekty pokračovaly a aby byla v případě potřeby provedena zlepšení;
7. vítá prospěšnou spolupráci se střediskem Cedefop a nadacemi Eurofound a ETF; vybízí agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a pokračovala v účinné výměně informací a osvědčených postupů a sdílení znalostí s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (pokud jde o lidské zdroje, správu budov, IT služby a bezpečnost);
8. bere na vědomí, že agentura úzce spolupracuje s dalšími agenturami na tématech společného zájmu v operační oblasti a sdílí služby v oblasti zadávání veřejných zakázek a že se připojila k interinstitucionálním zadávacím řízením s dalšími agenturami; bere na vědomí, že v roce 2019 agentura zahájila spolupráci s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví s cílem realizovat plán obnovy provozu po havárii;
9. vítá činnosti agentury, pokud jde o vytváření spolehlivých a důležitých informací, jejich sběr a poskytování, a analýzy a nástroje týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně preventivních opatření, neboť tyto činnosti přispívají k politice Unie, jejímž cílem je podporovat zdravé a bezpečné prostředí na pracovištích v celé Unii; zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající lidské a finanční zdroje, které agentuře umožní, aby pokračovala v provádění svého pracovního programu s velmi vysokou mírou dokončení činností;
10. upozorňuje především na roli, kterou může agentura hrát při podpoře orgánů Unie pracujících na novém strategickém rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, nadcházející revizi směrnice 2004/37/EC(16) a legislativní zprávě Parlamentu z vlastního podnětu o ochraně pracovníků před azbestem; domnívá se, že agentura může poskytnout užitečné informace a analýzu ohledně dopadu práce na dálku a jiných digitálních řešení pro zaměstnavatele i pracovníky z hlediska BOZP v souvislosti s pracovními podmínkami během pandemie;
11. bere na vědomí prominentní roli agentury při uplatňování zásad zakotvených v evropském pilíři sociálních práv; vítá pevné odhodlání agentury zajistit, aby všichni pracovníci bez ohledu na velikost firmy, typ smlouvy nebo zaměstnanecký vztah požívali týchž práv v oblasti BOZP;
12. bere na vědomí, že v průřezovém hodnocení agentur Unie spadajících do působnosti generálního ředitelství Komise pro zaměstnanost byla pro každou z agentur navržena řada doporučení, avšak žádné z nich by nevyžadovalo legislativní změny ani sloučení nebo společné umístění agentur;
13. bere na vědomí, že v únoru 2019 vstoupilo v platnost nové nařízení o zřízení agentury a že správní rada přijala řadu rozhodnutí s cílem zajistit účinné a účelné provádění nového nařízení o zaokrouhlování;
14. bere na vědomí, že agentura v roce 2019 oslavila své 25. výročí a že v průběhu celého roku probíhaly akce na oslavu a k propagaci tohoto milníku;
15. zdůrazňuje, že je důležité agenturu více digitalizovat, pokud jde o vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím online bezpečnost zpracovávaných informací;
Personální politika
16. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn ze 100 %, když ze 40 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání se 40 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 40; konstatuje, že kromě toho pracovalo v roce 2019 v agentuře také 23 smluvních zaměstnanců;
17. konstatuje, že je zapotřebí dále usilovat o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve vrcholném vedení (tři muži a jedna žena) a ve správní radě (48 mužů a 40 žen); žádá agenturu, aby v budoucnu zajistila vyvážené zastoupení mužů a žen na úrovni vrcholného vedení; žádá Komisi a členské státy, aby při navrhování členů správní rady agentury dbaly na to, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení mužů a žen;
18. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Zadávání zakázek
19. bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Účetního dvora, že agentura zakoupila služby související s přípravou a uskutečněním třetího evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3) v hodnotě 3 134 800 EUR, čímž překročila smluvní strop o 74 100 EUR (2,4 %) bez jakékoli změny smlouvy; bere na vědomí odpověď agentury, že potvrzení menší části finančních prostředků pro zařazení dalších zemí nástroje předvstupní pomoci do průzkumu obdržela od Komise až po dokončení zadávacího řízení a podpisu rozhodnutí o udělení zakázky a mnohem později, než se předpokládalo;
20. bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Účetního dvora, že agentura v rámci smlouvy na poskytování služeb v oblasti odborné přípravy a odborného vedení proplácela náklady na ubytování paušální denní částkou, zatímco smlouva stanoví, že úhrady musí být prováděny na základě skutečných částek uvedených na příslušných dokladech; bere na vědomí odpověď agentury, že připomínku týkající se chybějících dokladů u nákladů na ubytování uznává a že tato situace je důsledkem určitých nejasností při výkladu smluvních podmínek a pokynů hlavního veřejného zadavatele;
21. bere na vědomí, že na konci roku 2018 a během roku 2019 agentura v rámci své činnosti plynule zavedla elektronické zadávání veřejných zakázek a že v roce 2019 neobdržela žádné stížnosti od neúspěšných uchazečů ani se žádný z nich neobrátil na veřejnou ochránkyni práv; bere na vědomí, že v průběhu roku agentura přezkoumala a aktualizovala své pokyny pro zadávání veřejných zakázek v návaznosti na zavedení elektronického systému zadávání zakázek pro nabídková řízení a správu smluv;
22. bere na vědomí, že v průběhu roku 2019 agentura vypracovala strategii pro konsolidaci financí a zadávání zakázek a určila pro tyto oblasti nejlepší operační model, který bude provádět v roce 2020;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
23. bere na vědomí stávající opatření agentury a probíhající úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů; se znepokojením konstatuje, že životopisy členů správní rady nebyly zveřejněny na internetových stránkách agentury; dále bere na vědomí, že na internetových stránkách agentury nebyla zveřejněna prohlášení o zájmech všech členů správní rady s uvedením data přijetí; vyzývá agenturu, aby zveřejňovala životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady a informovala orgán pro udělení absolutoria o opatřeních přijatých v této souvislosti;
Vnitřní kontroly
24. bere na vědomí, že agentura připravuje akční plán pro oblasti, v nichž by bylo možné dosáhnout zlepšení, na které se ve své auditní zprávě z roku 2019 nazvané „Plánování, tvorba rozpočtu, monitorování činností a výkaznictví“ zaměřil útvar interního auditu (IAS) Komise; bere na vědomí, že v tomto ohledu vydal útvar interního auditu čtyři doporučení, z nichž žádné nebylo kritické ani velmi důležité;
25. bere na vědomí, že s účinností od 1. ledna 2019 přijala správní rada rámec vnitřní kontroly, který je založen na rámci vnitřní kontroly Komise; bere na vědomí, že v prvním čtvrtletí roku 2020 bylo provedeno posouzení rámce vnitřní kontroly za vykazovaný rok 2019, které prokázalo přítomnost a náležité fungování všech složek vnitřní kontroly v uvedeném roce;
Ostatní
26. vítá komunikační činnost agentury a její aktivitu na sociálních sítích, jež pomáhá zvýšit informovanost o agentuře; bere na vědomí, že agentura zavedla nové nástroje pro vizualizaci údajů a aktualizovala část internetových stránek věnovanou publikacím s cílem zvýšit přitažlivost a dostupnost informací; vybízí agenturu, aby nadále propagovala svou práci, výzkum a činnosti, a více se tak zviditelňovala na veřejnosti;
o o o
27. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur(17).
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (kodifikované znění) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (CdT) na rozpočtový rok 2019 (2020/2156(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0053/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0084/2021),
1. uděluje absolutorium úřadujícímu řediteli Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, úřadujícímu řediteli Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (2020/2156(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0053/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(10), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12)
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0084/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí úřadujícímu řediteli Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (CdT) na rozpočtový rok 2019 (2020/2156(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0084/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (dále jen „středisko“) jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 činil 45 750 404 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 2,95 %; vzhledem k tomu, že 86,72 % rozpočtu střediska pochází z přímých příspěvků orgánů, institucí, agentur a dalších subjektů;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 93,03 %, což oproti předchozímu roku představuje snížení o 1,91 %; bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 85,11 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 2,82 %;
2. naléhavě vyzývá středisko, aby přijalo udržitelný provozní model v souladu s plánem restrukturalizace připraveným na základě externí studie nazvané „Studie týkající se překladatelského střediska jakožto poskytovatele sdílených jazykových služeb pro agentury a instituce EU“; konstatuje, že podle zprávy střediska o opatřeních navazujících na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 bylo během roku 2019 provádění plánu restrukturalizace a souvisejících projektů monitorováno a byly o něm podávány zprávy; vybízí středisko, aby tato opatření v plném rozsahu provedlo, neboť by se tím přispělo k tomu, aby byl nový provozní model uzpůsoben technologickému vývoji;
3. se znepokojením si všímá toho, že středisko nedokončilo plán boje proti podvodům, který měl být proveden do konce roku 2018; konstatuje, že opatření, která nebyla v roce 2018 dokončena v plánu boje proti podvodům, byla přidána k souboru nových opatření plánu boje proti podvodům v letech 2019–2020 a měla být dokončena do konce roku 2020; doporučuje, aby středisko orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o odložených opatřeních a o jejich dopadu na riziko podvodů, kterému by bylo středisko vystaveno;
4. vyjadřuje politování nad tím, že některá zakládající nařízení jiných agentur nevyžadují, aby využívaly služeb střediska, a připomíná, že středisko na základě svých zakládajících nařízení reaguje na potřeby agentur EU a dalších orgánů a institucí EU v oblasti jazykových služeb;
5. vyjadřuje pochybnosti, nakolik je přínosné mít správní radu se 72 členy, neboť tato situace komplikuje rozhodování;
6. zdůrazňuje význam zachování a podpory mnohojazyčnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie a potřebu zacházet se všemi úředními jazyky stejně; uznává neocenitelný přínos překladatelských služeb střediska pro hladké fungování orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a pro zajištění transparentnosti jejich práce a přístupnosti pro občany Unie v jejich mateřském jazyce;
Výkonnost
7. konstatuje, že středisko doposud jakožto klíčové ukazatele výkonnosti primárně používá ukazatele vstupů a výstupů, aby posuzovalo své výsledky, a několik ukazatelů ke zlepšování svého rozpočtového řízení; všímá si revidovaného předběžného hodnocení programů a činností střediska a probíhajícího následného hodnocení; vybízí středisko, aby dále vyvíjelo klíčové ukazatele výkonnosti k posuzování výsledků a dopadu svých činností s cílem získat kvalitativní informace o tom, jak zvýšit přidanou hodnotu svých výstupů a zlepšit svůj obchodního modelu;
8. konstatuje, že 309 047 stran přeložených, upravených, editovaných a revidovaných dokumentů představuje oproti roku 2018, který byl rekordním, snížení o 16,2 %, avšak připomíná, že tento objem byl o 2,4 % vyšší než předpověď v původním rozpočtu a o 8,3 % vyšší než předpověď v pozměněném rozpočtu na rok 2019;
9. vítá, že středisko provedlo akční plán pro zajišťování kvality překladů na období 2019–2020, jehož cílem je zvýšit kvalitu jazykových služeb poskytovaných klientům a provozní efektivnost střediska;
10. konstatuje, že středisko se vymezuje jako poskytovatel sdílených jazykových služeb pro agentury Unie a že se jeho hlavní úkoly nepřekrývají s úkoly ostatních agentur; dále si všímá společného úsilí střediska a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropské agentury pro životní prostředí zaměřené na provedení společného elektronického nástroje pro nábor zaměstnanců „Systal“ a toho, že středisko pravidelně sdílelo poznatky a zkušenosti s ostatními agenturami Unie prostřednictvím podpůrné kanceláře pro koordinaci agentur a účastnilo se schůzí a zapojilo se do činností sítě agentur EU; doporučuje, aby středisko informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o nástroji „Systal“ a aby aktivně usilovalo o sdílené používání tohoto nástroje s ostatními agenturami Unie; vybízí středisko, aby v této cestě spolupráce a sdílených poznatků a zkušeností dále pokračovalo;
11. vítá, že se středisko v rámci svého dvouletého transformačního plánu dohodlo na programu spolupráce s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví sestávajícím z 5 projektů IT, které mají nejen strategický význam pro obě organizace, ale budou přínosem i pro ostatní agentury EU;
12. vítá ochotu střediska rozvíjet součinnost s dalšími agenturami, jako např. při provádění elektronického nástroje pro nábor zaměstnanců „Systal“; vyzývá středisko, aby nadále rozvíjelo součinnost a posilovalo spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
13. poukazuje na skutečnost, že středisko rozšířilo své portfolio klientů podpisem dohod o spolupráci s evropským společným podnikem pro vysoce výkonné výpočetní techniky, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a GŘ pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky;
14. připomíná, že je důležité posílit digitalizaci vnitřního chodu a řízení střediska s cílem urychlit digitalizaci postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo středisko v tomto ohledu nadále proaktivní, aby se za každou cenu zabránilo digitální propasti mezi agenturami Unie; zdůrazňuje však, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
Personální politika
15. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst proveden z 93,26 %, přičemž z 52 úředníků schválených v rozpočtu Unie jich bylo jmenováno 48 a ze 141 dočasných zaměstnanců schválených v rozpočtu Unie jich bylo jmenováno 132 (v roce 2018 bylo povoleno 189 pracovních míst); konstatuje, že kromě toho v roce 2019 pracovalo ve středisku také 23 smluvních zaměstnanců;
16. s uspokojením bere na vědomí, že v roce 2019 bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů na pozicích vedoucích pracovníků (60 % mužů a 40 % žen) i ve správní radě (53 % mužů a 47 % žen); se znepokojením konstatuje, že v celkovém počtu zaměstnanců střediska jsou nedostatečně zastoupeni muži (37 % mužů a 67 % žen); žádá středisko, aby v budoucnu zajistilo vyváženost žen a mužů na úrovni zaměstnanců;
17. bere na vědomí, že středisko přijalo politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a šikaně; s uznáním konstatuje, že v roce 2019 přijalo středisko nové pokyny pro rozvoj managementu, které zahrnovaly školení v oblasti prevence obtěžování, při kariérním postupu všech vyšších a středních manažerů, vedoucích oddělení a potenciálních řídících pracovníků;
18. vybízí středisko, aby pokračovalo ve vypracovávání dlouhodobého rámce politiky v oblasti lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
19. se znepokojením konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora uzavřelo středisko smlouvy na služby v oblasti IT, které obsahovaly nejednoznačné formulace, z nichž by bylo možné vyvodit, že středisko angažovalo („mise à disposition“) dočasné agenturní pracovníky namísto dodání jednoznačně definovaných služeb v oblasti IT, což by znamenalo porušení předpisů Unie v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnávání; dále konstatuje, že v roce 2019 dosáhla celková částka plateb, které středisko provedlo v této souvislosti, celkové hodnoty 1 207 560 EUR; všímá si odpovědi střediska, že tento postup je uplatňován na základě interinstitucionální rámcové smlouvy; konstatuje, že obdobný případ týkající se tohoto postupu je nyní projednáván Soudním dvorem; doporučuje, aby středisko tento soudní případ sledovalo a informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledku a opatřeních, která na základě tohoto rozhodnutí přijme;
20. konstatuje, že v návaznosti na zjištění Účetního dvora v předcházejícím roce zavedlo středisko v roce 2018 elektronickou fakturaci, avšak dosud nezprovoznilo nástroj pro elektronické zadávání zakázek a nástroj pro elektronické podání používaný Komisí s cílem zavést jednotné řešení pro elektronickou výměnu a uchovávání informací s třetími stranami, které se účastní postupů zadávání veřejných zakázek (elektronické zadávání zakázek); všímá si, že středisko zavedlo elektronické zadávání zakázek v roce 2019, avšak při zavedení nástroje pro elektronické podání došlo ke zpoždění, a to v důsledku koronavirové krize v roce 2020; vyzývá středisko, aby zavedlo veškeré nezbytné nástroje pro lepší řízení zadávacích řízení a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o jejich uplatňování;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
21. se znepokojením konstatuje, že se středisko rozhodlo, že s ohledem na počet členů správní rady (asi 130 členů a náhradních členů) nezveřejní jejich životopisy, ale pouze jejich prohlášení o zájmech; upozorňuje na skutečnost, že jiné agentury životopisy členů správní rady zveřejňují i v případech, kdy je jejich počet větší než je tomu v případě střediska; vyzývá proto středisko, aby zveřejňovalo životopisy všech členů své správní rady a podávalo zprávy orgánu pro udělení absolutoria o opatřeních přijímaných v tomto ohledu; bere na vědomí, že na internetové stránce střediska je zveřejněno prohlášení o zájmech a životopis ředitele;
22. se znepokojením konstatuje, že i když není středisko financováno poplatky, je závislé na příjmech získávaných od svých klientů (středisko uvedlo, že 99, 2 % jeho příjmu pochází z poplatků hrazených klienty), kteří jsou zastoupeni ve správní radě, a že proto hrozí inherentní riziko střetů zájmů při stanovování cen za produkty střediska; všímá si, že středisko si jako zmírňující opatření pro případ rozpočtových dopadů takových střetů zájmů vede rozpočtovou rezervu („rezerva pro stabilitu cen“), aby mohlo vyrovnat rozpočet v případě nepředvídatelných událostí nebo snížené poptávky; uvádí, že se jedná primárně o „reakční“ opatření, a vybízí středisko, aby zavedlo preventivní opatření, která zajistí spravedlivé stanovování cen pro všechny klienty střediska;
Interní kontroly
23. konstatuje, že v roce 2019 provedl útvar interního auditu (IAS) Komise audit nástroje řízení pracovního toku střediska „eCdT“, který je určen ke zpracování žádostí klientů o překlad, přičemž došel k závěru, že systémy řízení a vnitřní kontroly, které zavedlo středisko v oblasti procesu překladu a pro nástroj eCdT, jsou obecně řádně koncipovány a jsou dostatečně účinné a efektivní, avšak určil čtyři důležité oblasti, v nichž doporučil zlepšení; všímá si, že středisko předložilo akční plán provedení těchto doporučení, který byl podle útvaru IAS dostatečný ke zmírnění odhalených rizik;
24. konstatuje, že na základě vlastního hodnocení interních kontrolních norem v roce 2019 bylo zjištěno, že normy vnitřní kontroly jsou funkční a účinné; nicméně ředitel uvedl, že je třeba upřednostňovat procesy řízení rizik, aby se zlepšila jejich účinnosti, a pověřil úředníka pověřeného řízením rizik a koordinací interní kontroly, aby provedl revizi nebo aktualizaci několika dokumentů, jako je strategie interní kontroly, postup týkající se citlivých funkcí a politika v oblasti řízení rizik; konstatuje, že středisko ve své konsolidované výroční zprávě o činnosti používá pro popis svých činností v této oblasti jak normy vnitřní kontroly, tak zásady vnitřní kontroly; doporučuje středisku, aby vzalo na vědomí revidovaný rámec vnitřní kontroly, který Komise zavedla v roce 2017, a aby uvedlo znění své konsolidované výroční zprávy o činnosti do souladu s tímto rámcem;
Další připomínky
25. se znepokojením si všímá poznámky Účetního dvora uvedené v bodě „Jiná skutečnost“, že středisko v konečné roční účetní závěrce náležitě nezveřejnilo informace o dopadu opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 na jeho současné a předpokládané činnosti, které byly k datu odevzdání konečné roční účetní závěrky s přiměřenou jistotou známy; žádá, aby středisko tento dopad posoudilo a výsledky tohoto posouzení předložilo orgánu příslušnému k udělení absolutoria;
26. konstatuje, že ve středisku nedošlo k žádnému porušení ochrany údajů, jak je definuje nařízení (EU) 2016/679(14) („obecné nařízení o ochraně osobních údajů“), a že inspektor střediska pro ochranu údajů neobdržel žádné stížnosti; všímá si nicméně toho, že středisko nestihlo v roce 2019 předložit správní radě rozhodnutí podle článku 25 nařízení (EU) 2016/679, které by zajistilo záměrnou a standardní ochranu osobních údajů, neboť neobdrželo včas stanovisko evropského inspektora ochrany údajů; naléhavě žádá středisko, aby toto rozhodnutí přijalo co nejdříve, a dosáhlo tak plného souladu s nařízením (EU) 2016/679;
27. vítá úsilí střediska o vytvoření nákladově efektivního pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí i veškerá opatření přijatá střediskem ke snížení jeho emisí CO2, spotřeby energie a k vytvoření bezpapírového pracovního procesu;
28. vítá úsilí střediska o podporu využívání bezplatného systému veřejné dopravy v Lucembursku a iniciativy přijaté k zachování biologické rozmanitosti;
o o o
29. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2019 (2020/2157(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0054/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Unie pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky(4), a zejména na článek 68 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0073/2021),
1. uděluje absolutorium výkonné ředitelce Evropské agentury pro léčivé přípravky za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Evropské agentury pro léčivé přípravky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2019 (2020/2157(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0054/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Unie pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky(10), a zejména na článek 68 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0073/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro léčivé přípravky za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Evropské agentury pro léčivé přípravky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2019 (2020/2157(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro léčivé přípravky na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0073/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropské agentury pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 346 762 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje navýšení o 2,66 %; vzhledem k tomu, že agentura je agenturou financovanou z poplatků, a že tedy v roce 2019 pocházelo 85,70 % příjmů z poplatků farmaceutického průmyslu za poskytované služby;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 98,56 %, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 9,42 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 83,05 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 9,41 %;
2. připomíná, že agentura je financována poplatky a že 85,70 % svých příjmů v roce 2019 získala z poplatků hrazených farmaceutickým průmyslem, 14,29 % z rozpočtu Unie a 0,01 % z vnějších účelově vázaných příjmů;
Výkon
3. konstatuje, že agentura používá k měření svého pracovního zatížení, provádění pracovního programu a spokojenosti zúčastněných stran klíčové ukazatele výkonnosti, mj. kombinaci provozních, řídicích, správních a komunikačních ukazatelů a ukazatelů týkajících se zúčastněných stran, pomocí nichž se snaží posoudit přidanou hodnotu své činnosti; dále konstatuje, že agentura za účelem lepšího rozpočtového řízení uplatňuje metodiku plánování a monitorování rozpočtu; vyzývá agenturu, aby vyhodnotila složitost a transparentnost těchto klíčových ukazatelů výkonnosti a v případě potřeby provedla sjednocení a zjednodušení;
4. bere na vědomí, že agentura spolupracuje s dalšími agenturami na společných vědeckých výstupech a výměnách vědeckých údajů; uznává dále, že agentura i nadále pokračuje v oficiálním pracovním ujednání s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturou pro chemické látky a Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost, jehož cílem jsou vzájemné konzultace v oblastech společného zájmu; konstatuje, že se agentura účastní společných zadávacích řízení s ostatními agenturami, především pak s dalšími agenturami sídlícími v Nizozemsku; dále uvádí, že se agentura rovněž zapojila do služeb týkajících se zadávacích řízení, které řídí Komise;
5. poznamenává, že útvar interního auditu v rámci přípravy svého auditního plánu na období let 2020–2022 provedl hodnocení rizik;
6. je znepokojen tím, že nařízení (ES) č. 726/2004 dosud nebylo sladěno se společným přístupem; je znepokojen nízkou četností hodnocení agentury, která činí 10 let;
7. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
8. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o její vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále aktivní, aby se tak za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít jakýmkoli rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
9. konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 22/2020 nazvané „Budoucnost agentur EU – je zde potenciál pro větší flexibilitu a spolupráci“ je třeba, aby agentura zlepšila svou spolupráci s Komisí; vyzývá agenturu a Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovaly o dalším vývoji v této věci;
10. poukazuje na to, jak důležitou úlohu plní agentura při ochraně a zlepšování zdraví lidí a zvířat tím, že posuzuje a kontroluje léčiva pro humánní a veterinární použití;
11. zdůrazňuje, že v roce 2019 doporučila agentura k registraci 81 nových léčivých přípravků (66 pro humánní a 15 pro veterinární použití) a že tyto přípravky obsahují 35 nových účinných látek (30 pro humánní a 5 pro veterinární použití);
12. konstatuje, že 1. ledna 2019 byla zahájena čtvrtá fáze plánu kontinuity činnosti s cílem zabezpečit hlavní činnosti agentury;
Personální politika
13. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 98,65 %, přičemž z 591 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání se 591 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 583; konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo také 199 smluvních zaměstnanců a 31 vyslaných národních odborníků;
14. se znepokojením znovu poukazuje na nerovnoměrné zastoupení žen a mužů ve vrcholném vedení agentury (19 mužů a 11 žen) a v její správní radě (25 mužů a 13 žen); žádá agenturu, aby zajistila vyváženější zastoupení žen a mužů; žádá Komisi a členské státy, aby při jmenování členů správní rady agentury dbaly na to, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení mužů a žen;
15. konstatuje, že podle zprávy týkající se navazujících opatření z roku 2018 a zprávy Účetního dvora z roku 2019 agentura doposud v plném rozsahu neprovedla opatření z předchozího roku týkající se využití externích konzultantů; konstatuje nicméně, že se agentura zavázala, že bude takovéto konzultanty využívat pouze k tomu, aby v případech, kdy je to třeba, posílila svou kapacitu dosahovat výsledků; vyzývá agenturu, aby dokončila provádění tohoto doporučení;
16. je znepokojen tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 22/2020 o budoucnosti agentur má agentura potíže s náborem zaměstnanců s potřebnými odbornými znalostmi a že v reakci na nedostatek pracovních míst nebo národních odborníků zadává agentura ve stále větší míře externě klíčové úkoly soukromým dodavatelům, na nichž se pak může stát závislou; vyzývá Komisi, aby situaci pečlivě prozkoumala a poskytla agentuře nezbytné prostředky k náboru potřebných pracovníků; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o této záležitosti informovala;
17. je znepokojen tím, že podle zprávy Účetního dvora pracovalo v prostorách agentury 119 konzultantů, přičemž se jednalo o zaměstnance různých poskytovatelů, z nichž někteří sídlí v jiných členských státech a někteří v Nizozemsku, a že agentura nebyla s to auditorům potvrdit, zda tito pracovníci agentur, kteří poskytují služby v jejích prostorách, splňují podmínky pro status vyslaného pracovníka podle nizozemských právních ustanovení, jimiž se provádí směrnice 96/71/ES(14) a směrnice 2014/67/EU(15); vyzývá agenturu, aby tuto záležitost prošetřila a vyřešila;
18. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora agentura s cílem usnadnit přesídlení agentury z Londýna do Amsterdamu každému zaměstnanci, který se přestěhoval do Amsterdamu, a členům jeho rodiny uhradila doplňkový příspěvek na cestu; výše tohoto příspěvku (1 227 EUR na osobu) byla stanovena jako paušální částka podle ceny letenky třídy ve třídě „business“ místo v ekonomické třídě, jak to požaduje služební řád; konstatuje, že agentura poskytla příspěvek na cestu daný předpisy a tento mimořádný příspěvek 481 zaměstnancům a 524 členům jejich rodin, přičemž celková vyplacená částka činila 1 263 305 EUR místo 30 562 EUR, které by stálo vyplacení pouze příspěvku daného předpisy, a že celková předpokládaná částka mimořádných cestovních příspěvků tak činí 1 477 743 EUR;
19. bere na vědomí úsilí vynaložené na zlepšení zdraví a pohody zaměstnanců, zejména pokud jde o poradenské služby, sportovní aktivity a vzdělávací program pro zdraví a psychickou pohodu;
20. je znepokojen velikostí správní rady agentury, která ztěžuje rozhodování a vytváří značné administrativní náklady;
21. vybízí agenturu, aby pokračovala ve vývoji dlouhodobého rámce politiky lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
22. bere na vědomí, že agentura přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a šikaně; bere na vědomí, že v roce 2019 byl v rámci formálního postupu nahlášen a vyšetřován jeden údajný případ obtěžování;
23. uznává dopad vystoupení Spojeného království z Evropské unie na činnosti agentury a z toho vyplývající dodatečné výdaje ve výši 51,44 milionu EUR, včetně nákladů souvisejících s přemístěním zaměstnanců, kanceláří a pracovních prostor z Londýna do Amsterdamu; oceňuje míru, v níž byla zachována kvalita a kontinuita činností agentury EMA během stěhování;
Udržitelnost
24. vítá úsilí agentury o vytvoření pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí a veškerá opatření přijatá agenturou ke snížení její uhlíkové stopy, spotřeby energie a k vytvoření bezpapírového pracovního procesu;
25. vítá skutečnost, že nová budova agentury využívaná od ledna 2020 je vysoce energeticky účinná a je jí dodávána elektřina pocházející ze 100 % z obnovitelných zdrojů energie (větrné elektrárny a solární panely);
26. vyzývá agenturu, aby v souvislosti se svým nově zřízeným sídlem věnovala náležitou pozornost skladbě svých zdrojů elektřiny a podporovala nákup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a aby přijala veškerá možná opatření a řešení šetrná k životnímu prostředí;
Zadávání zakázek
27. konstatuje, že nástroj pro elektronické podávání nabídek byl již úspěšné zaveden a je používán od začátku roku 2019 a že nástroj pro elektronickou fakturaci je v současnosti zaváděn; vyzývá agenturu, aby o vývoji tohoto zavádění podala zprávu;
28. konstatuje, že agentura v roce 2019 provedla zadávací řízení nezbytná pro smlouvy týkající se trvalého sídla v Amsterdamu, jako je například řízení týkající se nového poskytovatele zdravotních služeb v nových prostorách agentury;
29. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura zahájila v roce 2019 zadávací řízení, které se týkalo dodávky tiskáren a řízení nakládací rampy zboží v nových prostorách agentury v Amsterodamu, a že tyto dvě položky spolu nijak nesouvisí, přesto však byly spojeny do jedné zakázky s odhadovanou hodnotou 6 200 000 EUR na období nejdéle šesti let; konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora obdržela agentura na základě tohoto řízení pouze dvě nabídky; bere na vědomí a podporuje stanovisko Účetního dvora, že smluvní zadavatelé jsou povinni rozdělit zakázku na jednotlivé části, aby se zajistila co nejširší hospodářská soutěž a uchazečům umožnil rovný přístup k zadávacímu řízení;
30. konstatuje, že podle zprávy účetního dvora agentura v roce 2019 uzavřela rámcovou smlouvu se třemi společnostmi na poskytnutí dočasných pracovníků, přičemž souhrnná maximální hodnota smlouvy byla 15 450 000 EUR; dále si všímá, že podle zadávací dokumentace měla cenová složka váhu 40 % a že v zadávací dokumentaci bylo stanoveno, že cenová složka musí zahrnovat převodní koeficient pro hodinovou sazbu zohledňující všechny mzdové složky, nároky a další položky uplatněné na hrubou hodinovou odměnu dočasných pracovníků v konkrétních kategoriích zaměstnanců; se znepokojením konstatuje, že si však agentura nevyžádala odhad hrubých nákladů na dočasné pracovníky v každé z požadovaných zaměstnaneckých kategorií, díky čemuž by mohla lépe vyhodnotit, zda marže či hrubý zisk poskytovatele služeb byly v porovnání s podobnými smlouvami přiměřené; požaduje, aby agentura zlepšila své postupy zadávání zakázek a plánování, zejména pokud jde o řešení zahrnující dočasné a externí zaměstnance;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
31. bere na vědomí stávající opatření agentury a pokračující úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; konstatuje, že v roce 2019 nebyl ohlášen žádný vnitřní případ whistleblowingu, nicméně bylo podáno 20 oznámení v rámci externího whistleblowingu; konstatuje, že 24 případů bylo uzavřeno, přičemž 13 z nich bylo otevřeno v roce 2019 a 11 pak v předchozích letech, a že 7 případů je dosud v šetření; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o pokroku dosaženém v souvislosti s těmito případy;
32. žádá agenturu o zajištění, aby oddělení odpovědná za pokyny týkající se lidských zdrojů a etických otázek zaručily provádění politik v oblasti předcházení střetům zájmů a ochrany oznamovatelů;
33. zdůrazňuje, že situace, kdy dochází ke střetu zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru nebo z důvodu tzv. otáčivých dveří, jsou společným problémem pro řadu institucí a agentur v celé Unii;
34. vyzývá agenturu, aby provedla doporučení obsažená v rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ve věci 2168/2019/KR týkajícím se rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví schválit žádost svého výkonného ředitele, aby se stal generálním ředitelem finanční lobbistické skupiny, zejména tím, že v případě potřeby zajistí možnost zakázat svým vedoucím pracovníkům, aby po skončení funkčního období zastávali určité funkce; stanovením kritérií pro případy, kdy bude zaměstnancům zakázáno odcházet do soukromého sektoru; aby informovala o těchto kritériích kandidáty na vedoucí pozice v agentuře při podání přihlášky; a zavedla vnitřní postupy, které v případě, že její zaměstnanec odchází na jiné pracovní místo, povedou k okamžitému znemožnění jeho přístupu k důvěrným informacím;
35. konstatuje, že v roce 2019 agentura nezaznamenala žádný střet zájmů a že zveřejnila prohlášení o zájmech členů své správní rady a svých řídích pracovníků; s uspokojením konstatuje, že agentura zveřejnila životopisy členů správní rady, řídících pracovníků a externích i interních odborníků;
36. zdůrazňuje skutečnost, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie trpí značnými nedostatky kvůli své roztříštěnosti a nedostatečné koordinaci mezi stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických norem pro všechny orgány a agentury Unie;
37. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
38. konstatuje, že útvar interního auditu se s agenturou setkal za účelem provedení posouzení rizik, na jehož základě byl vypracován tříletý strategický plán interního auditu na období let 2020–2022, přičemž útvar interního auditu zvolil pro následující roky jako tři hlavní auditní témata „lidských zdroje a etiku“, „správu IT a portfolia“ a „řízení schůzí výborů agentury“;
39. vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2019 neprovedl útvar interního auditu žádný audit;
40. konstatuje, že v roce 2019 provedlo auditní oddělení agentury auditní činnosti a spojené úkoly v souladu s ročním auditním plánem agentury, který správní rada přijala v prosinci 2018; konstatuje, že auditní oddělení agentury provedlo tři audity, přičemž jeden z nich byl zákonem stanovený audit farmakovigilance a dva audity se týkaly poradenství; dále konstatuje, že některé audity plánované na rok 2019 byly odloženy v souvislosti s přesídlením agentury do Nizozemska;
Další připomínky
41. všímá si, že Účetní dvůr vydal tzv. zdůraznění skutečnosti upozorňující na bod 3.1.3 předběžné účetní závěrky agentury, v němž popisuje nejistotu ohledně nájemní smlouvy na bývalé prostory agentury v Londýně, která je platná do roku 2039 a neumožňuje předčasné ukončení nájmu; poznamenává, že se agentura přestěhovala do Amsterdamu dne 30. března 2019; dále poznamenává, že v roce 2019 agentura dosáhla s pronajímatelem dohodu o podpronájmu svých bývalých kancelářských prostor za podmínek, které se shodují s podmínkami hlavní nájemní smlouvy, a že smlouva o podpronájmu je platná až do vypršení nájemní smlouvy agentury v roce 2039; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že vzhledem k tomu, že agentura zůstává stranou nájemní smlouvy, mohlo by se v případě neplnění povinností ze strany podnájemce stát, že za celou výši zbývající pohledávky vyplývající z nájemní smlouvy ponese odpovědnost agentura, a že k 31. prosinci 2019 dosahovala odhadovaná částka zatím neuhrazeného nájemného, souvisejících služeb a pojištění, které má agentura zaplatit do konce nájemního období, celkem 417 milionů EUR;
42. ve zprávě Účetního dvora bere na vědomí odstavec obsahující zdůraznění skutečnosti, který se týká nájemní smlouvy, jež je platná do roku 2039 a neumožňuje předčasné ukončení nájmu; vítá skutečnost, že v červenci 2019 uzavřela agentura s pronajímatelem dohodu a podařilo se jí své bývalé kancelářské prostory pronajmout podnájemci s účinností od července 2019 až do doby, kdy nájemní smlouva agentury vyprší; se znepokojením konstatuje, že vzhledem k tomu, že agentura zůstává stranou nájemní smlouvy, mohla by nést odpovědnost za celou částku, která by byla dlužná podle této smlouvy v případě, že podnájemce nesplní své závazky, avšak vítá, že bylo nalezeno řešení;
43. konstatuje, že podle navazující zprávy agentury podporuje její správní rada připomínky orgánu příslušného k udělení absolutoria týkající závazků agentury souvisejících s vystoupením Spojeného království z Unie a připomínky týkající se provádění komerčních aktivit ve třetích zemích; na základě odpovědí agentury na zprávu Účetního dvora konstatuje, že se agentura a její správní rada obávají, že agentura namísto toho, aby veškeré úsilí zaměřila na své poslání, kterým je ochrana a podpora veřejného zdraví, musí nyní spravovat obchodní nemovitost ve třetí zemi, a tedy odklonit své lidské a finanční zdroje od svých úkolů v oblasti veřejného zdraví;
44. vítá úsilí agentury o posílení politik v oblasti transparentnosti, pokud jde o léčivé přípravky a očkovací látky proti COVID-19; poznamenává, že schvalování očkovací látky proti COVID-19 bude ze strany agentury vyžadovat rychlý a transparentní postup; konstatuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost transparentnosti údajů z klinických hodnocení těchto očkovacích látek; vítá rozhodnutí agentury zveřejnit zprávy o klinických studiích léčivých přípravků a očkovacích látek proti COVID-19 do tří dnů od udělení povolení pro uvedení na trh; vybízí agenturu, aby zveřejňovala údaje z klinických hodnocení ideálně před registrací a každopádně včas; vyzývá agenturu, aby požádala zadavatele klinických hodnocení, aby před registrací zveřejnili své protokoly klinických hodnocení;
45. poukazuje na to, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by zajistil dostupnost domovských stránek orgánů Unie pro osoby s různými druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102(16), včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje do tohoto procesu zapojit organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
46. bere na vědomí úsilí o zvýšení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů agentury; je však znepokojen nedávnými zprávami sdělovacích prostředků, že citlivé interní dokumenty agentury zcizili hackeři a že byly zveřejněny na temném webu a také zprávami o tom, že se agentura stala terčem kybernetických útoků;; naléhavě vyzývá agenturu, aby přijala komplexní opatření pro svou kybernetickou bezpečnost, aby se takovým incidentům do budoucna zabránilo;
47. vyzývá agenturu, aby i nadále zvyšovala úroveň transparentnosti svých činností; zejména agenturu vyzývá, aby co nejdříve obnovila svou politiku zveřejňování klinických údajů o humánních léčivých přípravcích („Policy 0070“), která byla pozastavena v prosinci 2018 a dosud nebyla obnovena;
48. se znepokojením konstatuje, že agentura stále nepovoluje žádosti o přístup k dokumentům prostřednictvím e-mailu, a vyjadřuje politování nad tím, že při vyřizování těchto žádostí jsou pravidlem dlouhé prodlevy přesahující jeden rok; vyzývá agenturu, aby od nynějška veřejně stanovila a dodržovala jasné lhůty pro odpovědi na tyto žádosti;
49. připomíná agentuře, že je naléhavě nutné uplatňovat nařízení (EU) č. 536/2014(17); připomíná, že to bude možné pouze tehdy, bude-li spuštěn plně funkční informační systém klinických hodnocení, který nesmí být dále odkládán; vyzývá agenturu, aby do informačního systému klinických hodnocení začlenila plně veřejný přehled monitorování, který umožní veřejnosti sledovat a porovnávat výkonnost příslušných vnitrostátních orgánů a zadavatelů klinických hodnocení, včetně včasného plnění jejich různých povinností;
o o o
50. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(18) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (do 12. prosince 2019: Eurojust) na rozpočtový rok 2019 (2020/2158(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0055/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti(4), a zejména na článek 36 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV(5), a zejména na článek 63 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0101/2021),
1. uděluje absolutorium správnímu řediteli Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, správnímu řediteli Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (do 12. prosince 2019: Eurojust) za rozpočtový rok 2019 (2020/2158(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0055/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti(11), a zejména na článek 36 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV(12), a zejména na článek 63 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0101/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí správnímu řediteli Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (do 12. prosince 2019: Eurojust) na rozpočtový rok 2019 (2020/2158(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0101/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (dále jen „agentura“) na rozpočtový rok 2019 činil podle jejího výkazu příjmů a výdajů(15) 38 954 265 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 0,90 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury pochází téměř výhradně z rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 99,88 %, což představuje mírné snížení o 0,05 % oproti roku 2018; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 90,61 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 3,70 %;
2. konstatuje, že v roce 2019 činil rozpočet agentury 38 100 000 EUR, což je o 3 000 000 EUR méně, než agentura požadovala na rok 2019; konstatuje, že agentura následně předložila Komisi žádost o opravný rozpočet s cílem vyřešit nedostatek týkající se platů dočasných a smluvních zaměstnanců; bere na vědomí, že Komise v říjnu 2019 schválila převod agentuře ve výši 777 000 EUR; zdůrazňuje, že do doby, než bude k dispozici výsledek žádosti, byla zavedena zmírňující opatření, která řadu činností oddalují; vyzývá Komisi, aby posílila své diskuse s agenturou ještě před rozhodnutím o budoucích ročních rozpočtových přídělech;
Výkonnost
3. konstatuje, že agentura používá určité nástroje, jako jsou klíčové ukazatele výkonnosti, k posouzení přidané hodnoty svých činností a dalších nástrojů ke zdokonalení svého rozpočtového řízení, jako je zvýšení počtu odkazů na agenturu v dokumentech Unie, procentní podíl písemných formálních a neformálních příspěvků k návrhům unijních právních předpisů přijatých orgány Unie a plnění rozpočtu; konstatuje, že agentura v ročním pracovním programu na rok 2019 definovala 90 klíčových ukazatelů výkonnosti, což představuje snížení těchto ukazatelů o 24 % ve srovnání s ukazateli stanovenými v ročním pracovním programu na rok 2018; konstatuje, že míra plnění 65 klíčových ukazatelů výkonnosti, které byly relevantní, měřitelné a způsobilé k posouzení, činila 71 % a zbývajících 29 % nebylo dosaženo z důvodů, které agentura nemohla ovlivnit, a proto bude v budoucích ročních pracovních programech používání těchto ukazatelů přehodnoceno;
4. připomíná agentuře, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti s cílem zajistit efektivní přínos a odbornost agentury na úrovni Unie; vybízí agenturu, aby pečlivě analyzovala výsledky těchto přezkumů a použila je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
5. konstatuje, že dne 12. prosince 2019 se agentura s použitím nařízení (EU) 2018/1727 jako nového právního základu oficiálně stala Evropskou agenturou pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust); oceňuje, že v průběhu roku 2019 zajišťovala, aby všechny významné změny, které nový právní rámec přináší, byly provedeny včas;
6. konstatuje, že fáze II organizační restrukturalizace agentury byla dokončena v lednu 2019 a že v průběhu téhož roku agentura tuto novou strukturu upevnila tím, že zaměstnancům poskytla školení ohledně jejich nových rolí a usnadnila pořádání seminářů s cílem pomoci novým oddělením s vymezením jejich mandátu;
7. zdůrazňuje důležitou úlohu agentury, která spočívá v poskytování pomoci příslušným orgánům členských států při stíhání přeshraniční závažné a organizované trestné činnosti;
8. zdůrazňuje, že během roku 2019 byla agentura požádána o pomoc v 7 804 přeshraničních trestních vyšetřováních, což představuje nárůst o 17 % ve srovnání s rokem 2018, přičemž z těchto vyšetřování bylo v roce 2019 zahájeno 3 892, což představuje nárůst o 9 % ve srovnání s rokem 2018; připomíná, že případy projednávané agenturou v průběhu let výrazně narostly, a to nejen z hlediska jejich počtu, ale i složitosti, a očekává se, že tento nárůst bude pokračovat i v nadcházejících letech; zdůrazňuje, že agentura hraje zásadní úlohu v rámci bezpečnostního řetězce Unie a že její rozpočet by měl odpovídat jejím úkolům a prioritám tak, aby tomuto orgánu umožňoval plnit jeho mandát; konstatuje, že první návrh rozpočtu na rok 2020, který předložila Komise, vykazoval výrazný nedostatek ve srovnání s předpokládanými potřebami agentury; vyslovuje se pro to, aby agentura byla podpořena všemi nezbytnými zdroji, aby tak mohla plnit svůj mandát v rámci bezpečnostního řetězce;
9. zdůrazňuje, že v posledních pěti letech stále vzrůstal celkový počet případů podporovaných agenturou, a zdůrazňuje, že v poslední době jsou případy předávané agentuře stále složitější a vyžadují dlouhodobější podporu; zdůrazňuje, že na základě spolupráce v rámci agentury se vnitrostátním soudním a donucovacím orgánům podařilo v roce 2019 zastavit obchody s nedovolenými drogami v hodnotě 2,7 miliardy EUR a zabavit nebo zmrazit majetek z trestné činnosti v hodnotě dvou miliard EUR; zdůrazňuje, že v souvislosti s novým, posíleným mandátem, který vstoupil v platnost v roce 2019, se očekává další nárůst pracovní zátěže(16); zdůrazňuje, že počet koordinačních center se v roce 2019 zvýšil ze 17 na 20 (+19 %), což prokazuje, že tento operační nástroj je oblíbený a užitečný; zdůrazňuje zásadní úlohu agentury, pokud jde o podporu a koordinaci práce vnitrostátních soudních orgánů při vyšetřování a stíhání nadnárodní trestné činnosti;
10. bere na vědomí, že agentura i nadále rozvíjí úzkou operativní spolupráci s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a s dalšími partnery v oblasti justice a vnitřních věcí, stejně jako se třetími zeměmi; konstatuje, že agentura rovněž spolupracovala s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví, pokud jde o projednávané případy; konstatuje, že agentura se rovněž účastnila společných zadávacích řízení s agenturou Europol a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky; vítá skutečnost, že agentura zahájila přípravné práce na realizaci vztahů s nově vytvořeným Úřadem evropského veřejného žalobce v očekávání zahájení jeho činnosti;
11. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti (v oblasti lidských zdrojů, správy budov, IT služeb a bezpečnosti);
Personální politika
12. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst proveden z 98,08 %, přičemž z 208 dočasných zaměstnanců schválených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání s 209 schválenými pracovními místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 204; dále konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo 17 smluvních zaměstnanců a 16,5 z 21 vyslaných národních odborníků, vyjádřeno ekvivalentem plného pracovního úvazku;
13. se znepokojením konstatuje, že nahlášené údaje o vyváženém zastoupení žen a mužů v rámci kolegia za rok 2019 jsou 17 mužů a 10 žen; žádá členské státy, aby při jmenování svých členů do kolegia agentury zohlednily význam zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů;
14. bere na vědomí stávající opatření agentury a její úsilí o předcházení obtěžování; konstatuje, že v průběhu roku 2019 se 12 zaměstnanců obrátilo na důvěrného poradce s žádostí o radu, což vedlo k zahájení dvou neformálních řízení; konstatuje, že v roce 2019 byly nahlášeny dva případy údajného obtěžování bez předchozího zapojení důvěrných poradců a že šetření mělo být ukončeno v roce 2020; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o zjištěních tohoto vyšetřování;
15. vítá úsilí agentury o vytvoření rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením; žádá agenturu, aby posoudila možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek a aby zvýšila povědomí zaměstnanců o těchto aspektech i o možných přiměřených zlepšeních a změnách v budovách agentury (pokud jde o přístup, odpovídající kancelářské vybavení) pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo s jiným zdravotním postižením;
16. vítá dokončení reakce na předchozí připomínku Účetního dvora týkající se zveřejňování oznámení o volných pracovních místech nejen na internetových stránkách agentury a sociálních médiích, ale také na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu;
17. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
18. konstatuje s ohledem na opatření přijatá v návaznosti na zjištění Účetního dvora za předchozí rok, že agentura uzavřela rámcovou smlouvu o poskytování služeb v oblasti IT se společností, která poskytovala tytéž služby na základě předchozí rámcové smlouvy, aniž by předem bylo zveřejněno oznámení o zakázce během jednacího zadávacího řízení; bere na vědomí, že veškeré platby na základě této rámcové smlouvy a souvisejících zvláštních smluv byly zatíženy nesrovnalostmi a že zjednodušený postup je přijatelný pouze za zvláštních okolností, které agentura nedoložila; z odpovědi agentury se dozvídá, že vyjednávací řízení probíhalo na základě čl. 134 písm. f) prováděcích pravidel k nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2462(17), jež povolují uplatnění tohoto postupu, pokud by změna dodavatele vedla k nekompatibilitě nebo neúměrným technickým obtížím při provozu a údržbě, a že toto řešení tedy bylo považováno za nákladově nejefektivnější; bere však na vědomí, že agentura uznala, že podkladová dokumentace ke smlouvě dostatečně neodůvodňuje použití tohoto postupu a že je odhodlána zajistit, aby takové postupy v budoucnu byly odůvodněny pečlivěji; vyzývá agenturu, aby zajistila plný soulad s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a doplnila reakci na zbývající připomínku Účetního dvora;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
19. bere na vědomí stávající opatření agentury a její nepolevující snahu o zajištění transparentnosti a prevence a řešení střetů zájmů; konstatuje, že výkonná rada přijala dne 15. června 2020 rozhodnutí 2020-07 o aktualizované strategii agentury pro boj proti podvodům, která zdůrazňuje potřebu zvýšit informovanost o vnitřních pravidlech agentury týkajících se etiky, a zejména střetů zájmů; konstatuje, že kolegium agentury v lednu 2019 změnilo pokyny agentury týkající se whistleblowingu a že přezkum těchto pokynů stále probíhá, přičemž se očekávalo, že bude dokončen v roce 2020; konstatuje, že etický kodex pro členy kolegia a výkonné rady byl přijat rozhodnutím kolegia 2020-09 ze dne 15. prosince 2020;
20. vyjadřuje politování nad tím, že ke konci února 2021 na internetových stránkách agentury stále nejsou zveřejněny životopisy ani prohlášení o zájmech členů výkonné rady, předsednictva a správního ředitele agentury, a to navzdory oznámení, že prohlášení o zájmech budou od 15. února 2021 k dispozici online; vyzývá agenturu, aby zveřejnila životopisy a prohlášení o zájmech a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o opatřeních, která v tomto ohledu přijala;
21. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a stávající ustanovení nejsou vzájemně v souladu; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování přísných etických norem pro orgány a agentury Unie;
22. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
23. konstatuje, že rozhodnutím kolegia agentury 2019-16 ze dne 10. prosince 2019 byl přijat revidovaný rámec vnitřní kontroly agentury; konstatuje, že v roce 2019 agentura zhodnotila provádění svých norem vnitřní kontroly a výsledky zahrnovaly soubor interních doporučení ohledně zjištěných nedostatků, která byla zohledněna při posouzení stavu vnitřních kontrol v roce 2019;
24. konstatuje, že Útvar interního auditu (IAS) vydal na základě auditu ve věci „spolupráce s agenturou Europol“ sedm doporučení, z nichž žádné nebylo považováno za zásadní, a že akční plán pro provedení doporučení byl útvaru IAS předložen v červenci 2019 a je čtvrtletně monitorován; bere na vědomí, že u agentury zůstávají dvě otevřená doporučení od útvaru IAS, pokud jde o audit řízení podle činností; bere na vědomí, že agentura předložila útvaru IAS aktualizované informace o dosaženém pokroku, podle kterých bylo z devíti neprovedených doporučení dosud realizováno osm, jež jsou připravena k posouzení uvedeným útvarem a ke konečnému uzavření; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o dosaženém pokroku;
Řízení v oblasti životního prostředí
25. oceňuje, že budova agentury získala značku udržitelnosti „velmi dobrá“ a že agentura sleduje trendy spotřeby energie a vody s cílem přizpůsobit své postupy a snížit spotřebu; vítá skutečnost, že agentura kromě toho recykluje opětovně použitelné předměty a kancelářské potřeby a podporuje používání elektronických alternativ k papíru;
Další připomínky
26. bere na vědomí, že pokud jde o spolupráci se Spojeným královstvím poté, co vstoupila dohoda o jeho vystoupení z EU v platnost, agentura monitorovala jednání a popsala oblasti dopadu a možné scénáře; konstatuje, že Spojené království bylo zemí s pátým nejvyšším počtem případů, při nichž agentura poskytla součinnost;
27. vybízí agenturu, aby pokračovala v propagaci svých činností, a více je tak zviditelnila ve veřejném prostoru;
28. vítá nový jednací řád agentury, její nová pravidla ochrany údajů, užší spolupráci s Komisí, strategii konkretizující třetí státy a mezinárodní organizace, dohodu o spolupráci s Dánskem, zřízení výkonné rady, přípravné kroky k provádění účinné spolupráce mezi agenturou a Úřadem evropského veřejného žalobce a sladění harmonogramů a cílů rozpočtového plánování.
29. zdůrazňuje, že je důležité zvýšit míru digitalizace agentury, pokud jde o vnitřní operace a řídící postupy, a že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu i nadále proaktivní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
o o o
30. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(18) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2462 ze dne 30. října 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 342, 29.12.2015, s. 7).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2019 (2020/2159(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Evropské nadaci odborného vzdělávání za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0056/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1339/2008 ze dne 16. prosince 2008 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání(4), a zejména na článek 17 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0089/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání za plnění rozpočtu institutu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2019 (2020/2159(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Evropské nadaci odborného vzdělávání za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0056/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1339/2008 ze dne 16. prosince 2008 o zřízení Evropské nadace odborného vzdělávání(10), a zejména na článek 17 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0089/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské nadace odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropské nadace odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2019 (2020/2159(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské nadace odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0089/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) činil konečný rozpočet Evropské nadace odborného vzdělávání (dále jen „nadace“) na rozpočtový rok 2019 celkem 20 546 000 EUR, což představuje zvýšení o 2,00 % oproti roku 2018; vzhledem k tomu, že rozpočet nadace se zcela odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce nadace za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka nadace je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 99,96 %, což představuje mírné zvýšení o 0,03 % oproti roku 2018; bere na vědomí skutečnost, že míra využití prostředků na platby činila 95,91 %, což oproti roku 2018 představuje pokles o 2,16 %;
Výkonnost
2. bere na vědomí, že nadace používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k posouzení přidané hodnoty svých činností a dalších opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je zapojení zúčastněných stran, posun v rozvoji politik pro jednotlivé země a včasnost plateb;
3. připomíná nadaci, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti s cílem zajistit efektivní přínos a odbornost agentury na úrovni Unie; vybízí nadaci, aby pečlivě analyzovala své výsledky a využila je k lepšímu plánování svých strategií a činností;
4. vítá činnost, kterou nadace přispívá k reformě odborného vzdělávání v zemích sousedících s EU, zemích v procesu rozšíření a středoasijských zemích, když napomáhá Komisi při realizaci různých programů odborné přípravy; vítá zejména iniciativu „Skills for Enterprise Development“, která se zabývá požadavky na adaptaci a rozšiřování dovedností a pomáhá podnikům reagovat na výzvy a zvládat je, včetně problémů způsobených pandemií COVID-19, a přispívat k vytváření ekologičtějších, inkluzivnějších a inovativnějších společností, a vítá rovněž důraz této iniciativy na sociální začleňování prostřednictvím vzdělávání a učení, zejména vítá její pracovní dokument o vzdělávání a podpoře podnikání žen v souladu s akčním plánem pro rovnost žen a mužů III 2021–2025, který byl vymezen ve společném sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020;
5. oceňuje skutečnost, že nadace je jedinou agenturou Unie s mandátem působit mimo Unii při podpoře vnější činnosti EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, dovedností, systémů trhu práce a rozvoje lidského kapitálu v partnerských zemích Unie s cílem zlepšit zaměstnatelnost občanů těchto zemí a jejich vyhlídky na získání pracovního místa; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající lidské a finanční zdroje, které nadaci umožní, aby mohla pokračovat v provádění svého pracovního programu s velmi vysokou mírou dokončení činností;
6. bere na vědomí, že nadace dosáhla 91% míry dokončení činností s včasnou mírou dokončení u 85 % činností a že se jí podařilo dosáhnout svých cílů u 14 z 15 klíčových ukazatelů výkonnosti;
7. konstatuje, že v roce 2019 přijala správní rada novou strategii, jež definuje vizi maximalizující využití poznatků a zkušeností nadace v oblasti politiky vnějších vztahů Unie, a to s cílem zlepšit rozvoj lidského kapitálu s důrazem na splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a priorit Unie v oblasti vnějších vztahů;
8. vítá dobrou spolupráci s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA); vybízí nadaci, aby pokračovala a aktivně rozvíjela další a širší spolupráci pro vytvoření synergií, sdílení znalostí a výměnu osvědčených postupů s agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (pokud jde o lidské zdroje, správu budov, IT služby a bezpečnost);
9. zdůrazňuje, že je důležité nadaci více digitalizovat, pokud jde o její vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že nadace musí být v tomto ohledu nadále aktivní, aby se zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami Unie; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá bezpečnostní opatření nezbytná k tomu, aby se předešlo jakýmkoli rizikům pro on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
Personální politika
10. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn ze 100 %, kdy z 86 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie jich bylo jmenováno 86 (v roce 2018 jich bylo povoleno také 86); konstatuje, že v roce 2019 pro nadaci vedle toho pracovalo 41 smluvních zaměstnanců a nepracovali v ní žádní vyslaní národní odborníci;
11. s uspokojením konstatuje, že nadace informovala o téměř vyváženém zastoupení žen a mužů ve svých vedoucích pozicích (3 muži a 2 ženy) a ve správní radě (13 mužů a 15 žen);
12. oceňuje, že nadace zavedla řadu opatření proti obtěžování a že v roce 2019 přijala novou strategii na ochranu důstojnosti pracovníků;
13. naléhavě nadaci vyzývá, aby zlepšila geografickou vyváženost mezi svými zaměstnanci, a to i na úrovni středního a vyššího managementu, s cílem zajistit řádné zastoupení státních příslušníků ze všech členských států, které bude odrážet rozmanitost Unie, jak je uvedeno v článku 27 služebního řádu úředníků;
14. vybízí nadaci, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
15. bere na vědomí stávající opatření nadace a setrvalé snahy o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; s uspokojením konstatuje, že prohlášení o zájmech a životopisy členů správní rady a vrcholného managementu jsou zveřejňovány na internetových stránkách nadace; konstatuje, že nadace v roce 2019 odhalila možný případ střetu zájmů ve výběrovém řízení a že ředitel v této souvislosti přijal rozhodnutí o změně složení výběrové komise; konstatuje, že nadace řeší jeden probíhající případ oznámení nekalého jednání a že v rámci disciplinárního řízení jsou právě v jeho důsledku přijímána opatření; vyzývá nadaci, aby o dosaženém pokroku informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
16. bere na vědomí další kroky, které nadace podniká ve snaze zvýšit transparentnost své činnosti tím, že podává zprávy o schůzkách svých zaměstnanců s externími subjekty, zejména o schůzkách ředitele s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, a informace o těchto schůzkách zveřejňuje na svých internetových stránkách;
Veřejné zakázky
17. je spokojen s tím, že na většinu připomínek, jež orgán příslušný pro udělení absolutoria formuloval v rámci postupu udělování absolutoria za rok 2018, reagovala nadace příslušnými opatřeními, nicméně upozorňuje na to, že dosud nepřijala žádná opatření v reakci na připomínky Účetního dvora ohledně zohledňování nekonkurenční ceny při výběrových řízení; konstatuje, že nebyl předložen žádný důkaz o tom, že smlouva uzavřená s pěti agenturními pracovníky nadace na základě výběrového řízení byla ekonomicky nejvýhodnější; souhlasí s Účetním dvorem v tom, že by nadace měla používat pro výběr kritéria cenové konkurenceschopnosti; konstatuje, že nadace ve své odpovědi plně uznává tento problém a že mezi kritéria příštího výběrového řízení na dočasné pracovníky hodlá kritérium konkurenční ceny začlenit;
Vnitřní kontroly
18. konstatuje, že útvar interního auditu (IAS) vydal v roce 2019 na základě svého auditu řízení lidských zdrojů a etiky v Evropské nadaci odborného vzdělávání jedno velmi důležité a pět důležitých doporučení; konstatuje, že dvě z těchto doporučení útvar IAS formálně uzavřel v únoru a září 2020; v této souvislosti konstatuje, že nadace provedla doporučení označené jako „velmi důležité“ a přijala opatření k řešení zbývajících doporučení, která útvar IAS přezkoumá a formálně uzavře;
19. konstatuje, že rok 2018 byl prvním rokem plného provádění 17 zásad vnitřní kontroly, které nadace přijala; poznamenává, že výsledky ročního hodnocení zásad vnitřní kontroly za rok 2019 byly pozitivní, přičemž 16 ze 17 zásad bylo na základě hodnocení označeno jako funkční nebo vyžadující jen malá zlepšení; vyzývá nadaci, aby orgán příslušný k udělení absolutoria podrobněji informovala o opatřeních přijatých za účelem zlepšení situace;
20. v souvislosti s navazujícími opatřeními, která byla přijata v reakci na připomínky Parlamentu v rámci udělení absolutoria za rok 2018, konstatuje, že bylo v roce 2018 provedeno jménem Komise externí hodnocení agentur Unie spadajících do působnosti Generálního ředitelství Komise pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL), přičemž konkrétně bylo provedeno hodnocení nadace, střediska Cedefop, nadace Eurofound a agentury EU-OSHA, které bylo zaměřeno na relevanci, účinnost, účelnost, koherenci a evropskou přidanou hodnotu těchto agentur na úrovni EU, a že bylo zjištěno, že přístup nadace k řízení rizik je v souladu s ostatními agenturami a umožňuje komplexní a důslednou kontrolu případných rizik; uvádí, že do března 2021 by měla být dokončena všechna dosud prováděná opatření; vyzývá nadaci, aby o dosaženém pokroku informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
21. konstatuje, že nadace posílila svou přítomnost v sociálních médiích a že se v různých mediálních kanálech zaměřuje na širokou veřejnost, že rovněž zavedla novou platformu pro sdílení znalostí, která pomáhá plnit strategický cíl, jímž je stát se globálním znalostním centrem pro politiky v oblasti dovedností a zaměstnanosti v rozvojových zemích a v zemích v procesu transformace; připomíná, že je důležité i nadále agenturu zviditelňovat ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v sociálních médiích s cílem informovat o její práci;
22. bere na vědomí, že průřezové hodnocení agentur Unie spadajících do působnosti GŘ EMPL obsahovalo řadu doporučení pro každou z agentur, ale žádné z nich by nevyžadovalo legislativní změny ani sloučení nebo společné umístění agentur;
o o o
23. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2019 (2020/2160(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0057/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost(4), a zejména na článek 19 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0099/2021),
1. uděluje absolutorium výkonné ředitelce Evropské agentury pro námořní bezpečnost za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Evropské agentury pro námořní bezpečnost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2019 (2020/2160(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0057/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost(10), a zejména na článek 19 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0099/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro námořní bezpečnost za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Evropské agentury pro námořní bezpečnost, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2019 (2020/2160(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro námořní bezpečnost na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0099/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů Evropské agentury pro námořní bezpečnost(13) (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 96 792 026,82 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 9,35 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se plně odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky monitorování rozpočtu v rozpočtovém roce 2019 bylo dosaženo míry plnění rozpočtu ve výši 99,22 %, což představuje mírný nárůst o 0,20 % oproti roku 2018, a že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 96,44 %, což představuje nárůst o 3,60 %;
2. bere na vědomí přijetí finančních předpisů agentury; vítá nová ustanovení týkající se střetu zájmů, která vyžadují každoroční zveřejňování prohlášení o závazku a prohlášení o zachování mlčenlivosti;
3. bere na vědomí připomínku uvedenou ve zprávě Účetního dvora o včasných platbách a skutečnost, že v roce 2019 agentura v 18 % případů zaplatila úroky z prodlení; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr v letech 2018, 2017 a 2016 zaznamenal podobnou nebo vyšší míru zpoždění; konstatuje, že většina opožděných plateb se týkala úhrady cestovních výdajů účastníků workshopů, a to navzdory úsilí o snížení počtu těchto nevyřízených plateb; bere na vědomí odpověď agentury na zjištění Účetního dvora; opakuje, že je třeba řešit situaci v souvislosti s opožděnými platbami a zmírnit finanční riziko a riziko poškození dobré pověsti, jak je popsal Účetní dvůr; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria do června 2021 informovala o výsledcích opatření přijatých ve věci opožděných plateb; vyzdvihuje však snahu agentury poskytovat prostřednictvím těchto seminářů soustavnou technickou podporu vnitrostátním námořním organizacím a jiným zainteresovaným stranám; vyzývá agenturu, aby vytvořila nové distanční a internetové vzdělávací moduly s cílem přizpůsobit se stávající sanitární situaci a snížit náklady;
Výkonnost
4. bere na vědomí, že v listopadu na 56. zasedání správní rady přijala agentura EMSA svou pětiletou strategii na období 2020–2024; vítá skutečnost, že se strategie zabývá výzvami a příležitostmi, jimž čelí námořní odvětví, jako je nulové znečištění, udržitelnost, digitalizace, výměna údajů, bezpečnost a ochrana, dodržování předpisů a jejich účinné prosazování, a že přispěje k hlavním ambicím Komise Ursuly von der Leyenové;
5. bere na vědomí, že agentura používá k měření míry provádění svého ročního pracovního programu klíčové ukazatele výkonnosti; konstatuje, že pravidelné hodnocení agentury je hlavním nástrojem pro posuzování přidané hodnoty jejích činností;
6. vítá správní ujednání o zřízení služeb bezpilotních / dálkově řízených letadel s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví;
7. vítá řádné fungování třístranné pracovní dohody mezi agenturou, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) od roku 2017; považuje tuto dohodu za příklad součinnosti mezi unijními agenturami, který by měl být inspirací pro další agentury v jiných oblastech;
8. konstatuje, že agentura úzce spolupracuje s dalšími agenturami Unie, například s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost; apeluje na agenturu, aby aktivně usilovala o další hlubší a širší spolupráci se všemi agenturami Unie, zejména s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu (EFCA) a s agenturou Frontex, prostřednictvím společných služeb námořního dohledu a sdílením informací a kapacit;
9. vybízí tuto agenturu, aby pokračovala v digitalizaci svých služeb coby způsobu omezení byrokracie;
10. vyzývá agenturu, aby se zaměřila na šíření výsledků svého výzkumu mezi širokou veřejností;
11. vítá, že v druhém celém roce provozu služeb dálkově řízených letadel (RPAS), jež agentura EMSA nabízí, byly tyto služby posíleny (642 provozních dnů, tj. 1 488 letových hodin) v rámci funkcí pobřežní stráže a podpory členských států při operacích námořního dohledu;
12. vítá, že agentura vyvinula nové nástroje pro monitorování provozu na moři a že od září 2019 byly oprávněným uživatelům zpřístupněny mapy hustoty provozu zobrazující vzorce pohybu plavidel, což přispívá k lepšímu pochopení námořního provozu, včetně posouzení rizik a plánování provozu;
13. zdůrazňuje, že odborné zkušenosti agentury a její operační schopnosti poskytují příležitost k rozšíření její činnosti a k poskytování služeb v globálnějším měřítku, což může zvýšit dosah regulačních rámců Unie i bezpečnostních a environmentálních norem;
Personální politika
14. bere na vědomí, že k 31. prosinci 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 96,23 %, přičemž bylo jmenováno 204 úředníků a dočasných zaměstnanců z celkového počtu 212 úředníků a dočasných zaměstnanců povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 212 povolenými pozicemi v roce 2018); konstatuje, že kromě 30 smluvních zaměstnanců financovaných z rozpočtu agentury EMSA pracovali v roce 2019 pro tuto agenturu tři smluvní zaměstnanci financovaní z rozpočtu programu Copernicus a 14 vyslaných národních odborníků;
15. se znepokojením konstatuje, že v roce 2019 byla správní rada agentury složena pouze z 21 % žen (43 mužů a 14 žen), zatímco ve vrcholném vedení bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů (8 mužů a 5 žen); vyzývá agenturu, aby v budoucnu zajistila vyvážené zastoupení mužů a žen na úrovni zaměstnanců i vrcholného vedení; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací svých členů do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
16. konstatuje, že výsledky páté srovnávací analýzy týkající se zaměstnanců agentury jsou podobné jako v roce 2018 – 19,5 % pracovních míst je vyčleněno na administrativní podporu a koordinaci (20,20 % v roce 2018), 71,6 % na operační úkoly (71,65 % v roce 2018) a 8,9 % na finanční a kontrolní činnosti (8,15 % v roce 2018);
17. bere na vědomí zjištění obsažené ve zprávě Účetního dvora týkající se rámcové smlouvy s agenturou práce za účelem poskytování dočasných pracovníků, a zejména zjištění, že odměna dočasných pracovníků v agentuře byla nižší než nejnižší možná odměna, která by musela být vyplacena smluvnímu zaměstnanci, kterého by zaměstnala přímo agentura EMSA za účelem výkonu téhož úkolu; bere na vědomí probíhající řízení před Soudním dvorem; bere na vědomí odpověď agentury, v níž se uvádí, že smlouva s agenturou práce byla ukončena a v květnu 2020 byla podepsána nová rámcová smlouva; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria průběžně informovala o výsledku tohoto řízení před Soudním dvorem a případných finančních důsledcích z něho vyplývajících;
Zadávání veřejných zakázek
18. konstatuje, že v roce 2019 bylo zahájeno 80 zadávacích řízení, z nichž 65 bylo vyhlášeno (36,93 % otevřených řízení, 10,77 % zvláštních jednacích řízení a 52,30 % jednacích řízení);
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
19. bere na vědomí připomínku uvedenou ve zprávě Účetního dvora, která se týká řešení střetů zájmů při přijímacích řízeních do agentury a skutečnosti, že členové výběrové komise ne vždy podali prohlášení o osobních zájmech, čímž je potenciálně zpochybněna jejich nezávislost vůči všem kandidátům; vyzývá agenturu, aby přezkoumala své pokyny týkající se střetu zájmů, sledovala dodržování těchto pokynů a do června 2021 podala orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o opatřeních přijatých s cílem zabránit těmto situacím;
20. vítá, že agentura používá a zveřejňuje u členů správní rady a vrcholného vedení prohlášení o střetu zájmů a životopisy a že vydala pokyny ke střetu zájmů a zavedla opatření pro whistleblowing, která jsou důležitým nástrojem pro odhalování podvodů, korupce a závažných nesrovnalostí;
21. se znepokojením konstatuje, že pokud jde o náborové postupy, zjistil Účetní dvůr nedostatky týkající se uplatňování zásady rovného zacházení s osobami nebo transparentnosti a chybějící auditní stopu v rámci agentury;
Vnitřní kontroly
22. bere na vědomí posouzení provedené agenturou, které dospělo k závěru, že všechny zásady a složky vnitřní kontroly jsou náležitě uplatňovány a že jsou účinné, přičemž je třeba provést některá drobná zlepšení;
23. zdůrazňuje, že s dalšími zdroji by agentura mohla hrát ještě důležitější úlohu při podpoře členských států při zmírňování environmentálních rizik souvisejících s námořní dopravou a při zvyšování celkové udržitelnosti námořního odvětví; v této souvislosti připomíná, že v roce 2019 byl zveřejněn první přehled emisí CO2 týkající se téměř 11 000 lodí, a to díky systému THETIS-MRV spravovaného agenturou;
24. vítá skutečnost, že v roce 2019 nevydaly útvar interního auditu Komise a Účetní dvůr žádná kritická doporučení ani připomínky, jež by mohly vést k vyslovení výhrady v každoročním prohlášení o věrohodnosti;
25. vítá závěry auditu provedeného útvarem interního auditu (IAS), podle nichž jsou systémy agentury EMSA pro řízení a kontrolu návštěv a inspekcí navrženy adekvátně, jsou efektivní, jsou účinně uplatňovány a pomáhají agentuře při plnění jejích strategických cílů;
Ostatní připomínky
26. bere na vědomí, že agentura v roce 2019 zahájila provádění systému Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), což by mělo vést k registraci v systému EMAS a podpořit závazek agentury, že vytvoří a bude udržovat pracoviště šetrné k životnímu prostředí a obecně zlepší svůj environmentální dopad; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria do června 2021 informovala o pokroku v tomto provádění;
27. zdůrazňuje, že odborné zkušenosti agentury a její operační schopnosti poskytují příležitost k rozšíření její činnosti a k poskytování služeb v globálnějším měřítku, což může zvýšit dosah regulačních rámců Unie i bezpečnostních a environmentálních norem;
28. vítá, že se agentura zavázala k tomu, že do roku 2021 bude získávat energii ze 100% obnovitelných zdrojů;
29. vybízí agenturu, aby zajistila dostupnost svých internetových stránek i v jiných jazycích než v angličtině; domnívá se, že větší jazyková rozmanitost zajistí snazší přístup evropských občanů k informacím a umožní jim lépe pochopit a poznat činnost Unie v oblasti námořní bezpečnosti;
30. poukazuje na to, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by zajistil dostupnost domovských stránek evropských orgánů pro osoby s různými druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
o o o
31. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2019 (2020/2161(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0058/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91(4), a zejména na článek 121 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0070/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2019 (2020/2161(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0058/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91(10), a zejména na článek 121 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0070/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2019 (2020/2161(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0070/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2019 činil podle jejího výkazu příjmů a výdajů(13) 196 411 375 EUR, což představuje snížení 0,74 % oproti roku 2018; vzhledem k tomu, že prostředky ve výši 37 643 000 EUR v rozpočtu agentury pocházejí z rozpočtu Unie a částka 103 214 000 EUR představuje příjmy z plateb a poplatků(14);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. bere na vědomí, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 96,69 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 1,62 %; dále se znepokojením bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby činila 89,06 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 1,20 %;
2. konstatuje, že objem zrušených převodů prostředků z předchozího roku i nadále rostl a dosáhl 3,7 % (v roce 2018 činil 1,8 %), že však zůstává pod 5% hraniční hodnotou, kterou stanovila Komise; vítá skutečnost, že dosažení míry plnění rozpočtu a zrušení převodu prostředků nad stanovenou hranicí znamená, že u dotace z rozpočtu EU na rok 2021 nedojde k žádné penalizaci;
3. bere na vědomí, že agentura ukončila daný rok s celkovým schodkem ve výši 552 000 EUR, a konstatuje, že schodek poplatků a plateb byl odečten z kumulovaného přebytku, který se tak snížil z 52,2 milionu EUR na 51,5 milionu EUR; konstatuje, že u činností spojených s poplatky a platbami došlo oproti roku 2018 ke zvýšení příjmů o 4,3 milionu EUR, avšak v celé agentuře došlo zároveň ke zvýšení nákladů na zaměstnance o 1,1 milionu EUR, správních nákladů o 0,65 milionu EUR a provozních nákladů o 3,4 milionu EUR;
4. konstatuje, že agentura v souvislosti s činnostmi financovanými leteckým odvětvím naakumulovala během let přebytek, přičemž v jejím zřizovacím nařízení není pro takovou situaci stanoven žádný postup; zdůrazňuje, že tento přebytek by mohl být s ohledem na vážnou hospodářskou krizi v odvětví letectví, která bude mít dopad na činnost související s poplatky, cenný z hlediska rozpočtové rovnováhy agentury;
Výkonnost
5. bere na vědomí, že agentura používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k posouzení přidané hodnoty svých činností a dalších opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je včasné zpracování hlášení událostí, včasné schvalování pokračování činnosti a včasný postup u dvoustranných dohod;
6. bere na vědomí, že agentura uspořádala ve dnech 13. až 15. května 2019 v Bruselu první „Fórum pro bezpečnost letectví v Evropě – SAFE 360°“, na němž se sešlo přibližně 250 zástupců evropské letecké bezpečnostní komunity, aby zde sdíleli své zkušenosti a diskutovali o širším vnímání celkového obrazu bezpečnostních rizik;
7. bere na vědomí, že v roce 2019 pokročil program agentury Data4Safety, který poskytne platformu pro data velkého objemu a lepší možnost analýzy na evropské úrovni, když byla odsouhlasena fáze ověřování koncepce a byly dokončovány přípravy na zahájení prováděcí fáze;
8. bere na vědomí, že agentura v případě překrývajících se úkolů sdílí zdroje s dalšími agenturami, především s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou nadací odborného vzdělávání a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, a to pokud jde o průzkumy, elektronické vzdělávání, cloudové služby a služby LinkedIn i školení v oblasti informovanosti o životním prostředí; důrazně instituci vybízí, aby aktivně usilovala o rozšíření a prohloubení spolupráce se všemi agenturami Unie;
9. vyzývá agenturu, aby se zaměřila na šíření výsledků svého výzkumu mezi širokou veřejností;
10. vybízí agenturu, aby pokračovala ve vývoji dlouhodobého rámce politiky v oblasti lidských zdrojů zaměřeného na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou rovnováhu a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
11. vybízí agenturu, aby pokračovala v digitalizaci svých služeb jakožto způsobu omezení byrokracie;
12. konstatuje, že se agentuře v rámci vyšetřování certifikace letadla, které probíhalo v roce 2020, podařilo během devíti měsíců dokončit proces podobný certifikaci nových odvozených letadel, který trvá obvykle čtyři až pět let;
13. připomíná, že jednou z hlavních překážek zvyšování účinnosti je i nadále problém nedostatku zaměstnanců a že prioritou by měla být podpora zaměstnanců poskytnutím dodatečných zdrojů;
14. bere na vědomí úlohu agentury v rámci napomáhání EU při prohlubování mezinárodní spolupráce v oblasti letecké dopravy podpisem šesti nových pracovních ujednání a dvou dohod o společném záměru;
Personální politika
15. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 94,56 %, přičemž ze 680 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání se 680 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 643; rovněž bere na vědomí, že v roce 2019 pro agenturu pracovalo 86 smluvních zaměstnanců a 17 vyslaných národních odborníků;
16. bere na vědomí, že v prosinci 2019 nahradil pana Pekku Henttu (Finsko) ve funkci předsedy správní rady pan Piotr Samson (Polsko); bere na vědomí, že v prosinci 2019 nahradil pana Roba Huysera (Nizozemsko) ve funkci místopředsedy správní rady pan Johann Friedrich Colsman (Německo);
17. se znepokojením konstatuje, že za rok 2019 je vykazováno nerovnoměrné genderové zastoupení, pokud jde o vedoucí pracovníky (18 mužů a 7 žen) a členy správní rady (61 mužů a 20 žen); žádá agenturu, aby v budoucnu zajistila vyvážené zastoupení žen a mužů na vedoucí a zaměstnanecké úrovni; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
18. s potěšením konstatuje, že se agentura snaží neustále zvyšovat účinnost své činnosti, což vedlo ve srovnání s rokem 2018 k čistému snížení nákladů, které se odhaduje na osm pracovních míst v přepočtu na plný pracovní úvazek a představuje úsporu personálních nákladů ve výši přibližně 960 000 EUR; konstatuje, že dalších 13 plných pracovních úvazků, které byly získány rovněž prostřednictvím iniciativ zaměřených na zvyšování efektivity, bylo znovu investováno do hlavních činností;
19. je znepokojen rozhodnutím zmrazit na příští tři roky rozpočtovou hlavu 1 (výdaje na zaměstnance); žádá agenturu, aby vysvětlila důvody přijetí tohoto rozhodnutí v době, kdy bylo plnění rozpočtu nižší, než bylo požadováno;
20. vítá kroky, které agentura učinila v zájmu dosažení vyváženého genderového zastoupení, například to, že vybízí ženy k podávání přihlášek do výběrových řízení a nabízí příznivé pracovní podmínky a flexibilní možnosti ve spojitosti s mateřskou dovolenou; vítá vytvoření skupiny pro prosazování vyváženého zastoupení žen a mužů, která má zvyšovat informovanost o těchto otázkách; opakuje svou výzvu, aby členské státy a Komise měly na zřeteli otázku genderové vyváženosti při jmenování členů správní rady;
21. s velkým znepokojením bere na vědomí rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C-310/19 P, v němž rozhodl ve prospěch zaměstnance, když uznal, že agentura pochybila, neboť nesplnila „požadavky vyplývající ze zásady řádné správy a povinnosti jednat s náležitou péčí, které podléhá orgán Společenství, jako je agentura EASA, a tudíž se jedná o služební pochybení “(15); je mimořádně znepokojen tím, že správní rada na toto rozhodnutí nereagovala konkrétními kroky;
22. vyjadřuje politování nad zprávami o nedostatečném sociálním dialogu v agentuře, který je, jak se zdá, využíván pouze ke sdělování již přijatých rozhodnutí namísto vedení skutečného sociálního dialogu;
23. bere na vědomí rostoucí míru členství v odborových organizacích v agentuře, je však znepokojen tím, že to může souviset s pokračujícím sociálním napětím;
24. vyzývá správní radu, aby věnovala větší pozornost sociálním aspektům personální politiky, podnikla důrazné kroky k omezení sociálního napětí v agentuře a navázala seriózní a produktivní sociální dialog;
25. žádá agenturu, aby podala zprávu o opatřeních přijatých k řešení této situace;
Zadávání zakázek
26. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora agentura u tří ze čtyř kontrolovaných zadávacích řízení nezveřejnila odhadovaný objem zakázky, jak požaduje finanční nařízení; bere na vědomí odpověď agentury, že zveřejnila objem u všech čtyř řízení, avšak u tří z nich pouze v zadávací dokumentaci, a že zajistí, aby v zájmu transparentnosti informace o objemu obsahovalo samotné oznámení o zakázce nebo aby byl v oznámení o zakázce uveden odkaz na příslušný oddíl zadávací dokumentace;
27. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora agentura v zadávacím řízení na služby IT v hodnotě až 3,5 milionu EUR požadovala od potenciálních uchazečů, aby doložili, že jejich minimální roční obrat je na úrovni, která přesahuje maximum povolené finančním nařízením; bere na vědomí odpověď agentury, že bude konkrétně sledovat a ověřovat, zda je uplatňování tohoto kritéria v souladu s finančním nařízením;
28. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora kontrola opatření přijatých v návaznosti na připomínky z předchozích let ukázala, že podmínky rámcové smlouvy s jediným subjektem v roce 2018 a – jak Účetní dvůr zjistil – také v roce 2019 nebyly dostatečně konkrétní, aby umožnily spravedlivou hospodářskou soutěž, a nezajistily optimální využití prostředků; bere na vědomí odpověď agentury a vyzývá ji, aby uzavírala takové rámcové smlouvy, které umožňují spravedlivou hospodářskou soutěž a zaručují optimální využití prostředků;
29. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora kontrola opatření přijatých v návaznosti na připomínky předchozích let ukázala, že agentura v roce 2018 vyčlenila finanční prostředky na dohodu s Komisí o archivačních službách až přibližně osm měsíců po prodloužení platnosti dohody; konstatuje, že podle finančního nařízení by mělo být přidělení prostředků na závazky zaúčtováno ještě před přijetím právního závazku; bere na vědomí odpověď agentury, že zavede systém IT, který riziku uzavírání právních závazků před tím, než jsou na ně přiděleny rozpočtové prostředky, zabrání;
30. bere na vědomí, že kontrola opatření přijatých v návaznosti na připomínky z předchozích let ukázala, že agentura poskytla od ledna 2018 všem dodavatelům možnost předkládat elektronické faktury; všímá si však, že i v roce 2019 probíhalo zpracovávání elektronicky obdržených faktur a zanášení fakturačních údajů manuálně;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
31. bere na vědomí stávající opatření agentury a její úsilí o zajištění transparentnosti, předcházení střetům zájmů a jejich řešení a ochranu oznamovatelů; bere na vědomí, že v roce 2019 agentura zjistila několik případů potenciálního střetu zájmů, avšak ve většině případů bylo riziko střetu zájmů řešeno uplatněním zvláštních zmírňujících opatření, přičemž zbývající případy nevyžadují přijetí žádného zmírňujícího opatření; bere na vědomí, že životopisy a prohlášení o zájmech většiny členů správní rady jsou zveřejňovány na internetových stránkách agentury, avšak poukazuje na to, že agentura na svých internetových stránkách nezveřejnila životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady; vyzývá agenturu, aby zveřejňovala životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady a informovala orgán pro udělení absolutoria o opatřeních přijatých v této souvislosti;
32. bere na vědomí, že agentura provedla přezkum stávajícího rámce pro střet zájmů u zaměstnanců a členů odvolacích orgánů, přičemž zohlednila doporučení obsažená ve zprávě útvaru interního auditu z auditu etiky, boje proti podvodům a řešení střetů zájmů, který proběhl na konci roku 2018, a že agentura dále zlepšila svůj mechanismus vypracovávání pokynů pro zaměstnance a pracovníky vedení s cílem harmonizovat zmírňující opatření, která mají být provedena; bere na vědomí, že v roce 2019 začala agentura pracovat na doporučeních útvaru interního auditu, která budou provedena v roce 2020;
33. bere na vědomí, že 72 % příjmů agentury tvoří poplatky; bere na vědomí stanovisko agentury, že skutečnost, že žadatelé platí poplatky, nemusí nutně představovat střet zájmů; vyzývá agenturu, aby vypracovala preventivní opatření a pravidelně posuzovala zaměstnance podílející se na utváření veřejného mínění s cílem zajistit nezávislost;
Interní kontroly
34. bere na vědomí, že v roce 2019 provedl útvar interního auditu audit externího zajišťování služeb, dohod o partnerství a služeb pro žadatele, přičemž závěrečná zpráva o auditu byla předložena začátkem roku 2020, a že agentura v současné době přijímá opatření na základě vydaných doporučení;
35. bere na vědomí, že oddělení interního auditu realizovalo v roce 2019 pět ověřovacích přezkumů s cílem posoudit, zda byla dodržena příslušná nařízení, zda byly splněny cíle procesu a zda byla řádně omezena klíčová rizika; bere na vědomí, že u všech přezkumů byla zjištěna shoda a že byla vydána doporučení k dalšímu posílení kontrol nebo celkové účinnosti procesů; dále bere na vědomí, že ve třech následných auditech provedených v roce 2018 byla v jednom případě zbytková rizika snížena na přijatelnou úroveň a v ostatních dvou oblastech bude provádění zbývajících opatření posouzeno v roce 2020;
36. bere na vědomí, že integrovaný systém řízení agentury byl v roce 2019 znovu prověřen podle normy ISO 9001:2015 a auditoři nezjistili žádné neshody;
37. bere na vědomí, že ředitelé agentury během „přezkumu řízení“ v roce 2019 prověřili účinnost systému řízení a dospěli k závěru, že systém interní kontroly je v plném souladu s normami řízení agentury;
Další připomínky
38. bere na vědomí opatření agentury přijatá ke zmírnění všech rizik spojených s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Evropské unie, včetně vypracování pohotovostního plánu ve spolupráci s Komisí; konstatuje, že agentura během jednání se Spojeným královstvím úzce spolupracovala s Evropskou komisí a že riziko narušení činností v oblasti letectví zaniklo uzavřením dohody o vystoupení, která vstoupila v platnost dne 1. února 2020; bere na vědomí, že agentura vyhodnotila dopad vystoupení Spojeného království z Unie na lidské zdroje a dospěla k závěru, že může být dotčen pouze relativně malý počet zaměstnanců (méně než 10); je znepokojen tím, že navzdory tomuto oznámení agentura připravuje propuštění všech stálých zaměstnanců britské státní příslušnosti; žádá agenturu, aby Parlamentu podala zprávu s přesnými čísly, a připomíná jí, že politikou Komise, pokud jde o vystoupení Spojeného království z Unie, je co nejvíce chránit britské pracovníky;
39. opakuje, že agentura, která je klasifikována jako agentura „strategických evropských investic“, byla v roce 2018 pověřena plněním významných nových klíčových úkolů v oblasti kybernetické bezpečnosti letectví, bezpilotních letounů a městské letecké mobility, ochrany životního prostředí, výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce; s uspokojením konstatuje, že agentura v roce 2019 přijala řadu opatření s cílem zvýšit svou kybernetickou bezpečnost a ochranu digitálních záznamů, které vlastní; požaduje proto odpovídající rozpočet agentury, který jí umožní vybavit se potřebnými zdroji pro plnění svých úkolů;
40. vítá a zdůrazňuje úlohu agentury v Zelené dohodě pro Evropu prostřednictvím její činnosti zaměřené na zmírnění dopadu letectví na životní prostředí, mimo jiné prostřednictvím vypracování nových norem pro CO2, a zejména prostřednictvím programu Eco Label, udržitelných paliv a ekologické obnovy letadlových parků leteckých společností;
41. poukazuje na značnou pracovní zátěž vyplývající z šetření ve věci Boeingu 737 Max; oceňuje úsilí, které agentura vynaložila při rozhodném plnění tohoto úkolu, kdy kromě provádění svých obvyklých povinností vypracovala plán nápravných opatření; zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční a lidské zdroje agentury, aby mohla plnit své důležité úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany; připomíná také úlohu, kterou agentura hraje – spolu se společnými podniky Clean Sky 2 a SESAR – při snižování emisí CO2 na cestujícího;
42. poukazuje na to, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by zajistil dostupnost domovských stránek evropských orgánů pro osoby s různými druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
o o o
43. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_EN.pdf
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2019 (2020/2162(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0059/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(4), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0097/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2019 (2020/2162(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0059/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(10), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0097/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2019 (2020/2162(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů(13),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0097/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) na rozpočtový rok 2019 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(14) 80 736 785,59 EUR, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 1,96 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie(15);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,99 %, což představuje oproti roku 2018 mírný pokles o 0,01 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 91,45 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje mírný nárůst o 0,15 %;
2. vyzývá Komisi, aby úřadu v řádně odůvodněných případech poskytla soubor prostředků k využití rozpočtu co nejúčinnějším způsobem, který by mimo jiné zahrnoval možnost najímat smluvní zaměstnance nad rámec plánů pracovních míst, a to na omezenou dobu, aniž by byl překročen schválený roční rozpočet úřadu; domnívá se, že tato flexibilita by umožnila urychlit řešení situace, kdy dojde k nahromadění většího množství nevyřízené práce v různých oblastech, zejména kvůli významnému nedostatku kapacity lidských zdrojů;
Výkonnost
3. konstatuje, že úřad v rámci svého komplexního přístupu k řízení založenému na výkonnosti používá řadu klíčových ukazatelů výkonnosti s cílem měřit přidanou hodnotu svých činností, zejména pokud jde o sdílení vědeckých informací; dále konstatuje, že úřad využívá i další klíčové ukazatele výkonnosti ke zlepšení svého rozpočtového řízení; konstatuje, že v roce 2019 nebyly žádné ukazatele zrušeny ani přidány;
4. s uspokojením konstatuje, že úřad dosáhl dobrých výsledků, pokud jde o přítomnost na sociálních médiích, a že v roce 2019 řešil více než 500 otázek týkajících se regulovaných produktů;
5. konstatuje, že úřad v rámci tvorby nové strategie 2027 uskutečnil v roce 2020 externí hodnocení, aby vyhodnotil úroveň provádění stávající strategie a zajistil začlenění dodatečných iniciativ;
6. vybízí úřad, aby pokračoval v digitalizaci svých služeb jakožto způsobu omezení byrokracie;
7. s uspokojením konstatuje, že úřad sdílí zdroje a činnosti s Evropskou agenturou pro chemické látky, Evropskou agenturou pro životní prostředí, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí v rámci téhož politického celku, pod vedením Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, Generálního ředitelství pro životní prostředí a Generálního ředitelství pro informatiku; bere na vědomí, že se úřad aktivně účastní iniciativy pro vytváření sítí agentur Evropské unie v oblasti určování, provádění a sledování sdílených služeb, což také vedlo k řadě společných aktivit a projektů, zejména v oblasti společného zadávání veřejných zakázek; důrazně úřad vybízí, aby aktivně usiloval o rozšíření a prohloubení spolupráce s agenturami Unie;
8. se znepokojením konstatuje, že úřad, který je jednou z regulačních agentur Unie odpovídajících za posuzování rizik regulovaných výrobků, nemá k dispozici dostatečné zdroje pro to, aby mohl účinně plnit své povinnosti; trvá na tom, že je nutné úřadu poskytnout dostatečné prostředky k plnění jeho úkolů;
9. zdůrazňuje, že v roce 2019 přijal Parlament 16 námitek proti dovozu geneticky modifikovaných (GM) plodin určených pro potraviny a krmiva; zdůrazňuje, že jedním z důvodů těchto námitek jsou nedostatky v posouzení rizik, které provedla vědecká komise úřadu pro geneticky modifikované organismy; naléhavě vyzývá úřad, aby tyto nedostatky neprodleně vyřešil a odstranil; vzhledem k tomu, že k těmto nedostatkům patří mimo jiné nedostatečné testování kombinovaných účinků vyplývajících z reziduí herbicidů, toxinů Bacillus thuringiensis („Bt“) a rostlinných složek, dopad zvýšené míry postřiku doplňkovými herbicidy na celkovou bezpečnost geneticky modifikované rostliny a také nedostatečné testování toxicity bílkovin Bt;
10. vítá příspěvek úřadu k bezpečnosti potravinového a krmivového řetězce Unie a značné úsilí, jež vyvíjí tím, že subjektům, které se zabývají řízením rizik, poskytuje komplexní, nezávislé a aktuální vědecké poradenství k otázkám souvisejícím s potravinovým řetězcem, že veřejnosti jasně sděluje své závěry i informace, na nichž jsou založeny, a spolupracuje se zúčastněnými stranami a institucionálními partnery na podpoře soudržnosti a důvěry v systém bezpečnosti potravin Unie;
11. poukazuje na to, že v roce 2019 úřad dokončil 838 otázek formou vědeckých stanovisek, technických zpráv a podpůrných publikací;
12. se znepokojení konstatuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 2/2019(16) zjistil, že rostoucí počet žádostí o schválení nových látek vedl k tomu, že se v úřadu výrazně nahromadily nevyřízené záležitosti, zejména v oblasti regulovaných složek potravin; vyjadřuje politování nad tím, že členské státy úřadu ne vždy poskytují údaje, které potřebuje k vypracování svých vědeckých posouzení;
13. bere na vědomí, že bylo přijato nařízení (EU) 2019/1381(17) (nové nařízení o transparentnosti), které je přímou odpovědí na úspěšnou evropskou občanskou iniciativu „Zakažte glyfosát“ a jehož cílem je zlepšit transparentnost posuzování rizik v potravinovém řetězci, zejména pak posílit spolehlivost, objektivitu a nezávislost studií, které úřad používá; konstatuje, že v roce 2019 úřad investoval 3,03 ekvivalentů plného pracovního úvazku a přes 196 000 EUR do provádění své politiky v oblasti nezávislosti a řízení střetů zájmů;
Personální politika
14. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 97,81 %, přičemž z 320 pracovních míst povolených v rámci rozpočtu Unie (ve srovnání s 319 povolenými místy v roce 2018) bylo jmenováno pět úředníků a 308 dočasných zaměstnanců; konstatuje, že kromě toho pro úřad v roce 2019 pracovalo 131 smluvních zaměstnanců a 15 vyslaných národních odborníků;
15. bere na vědomí, že rovnováha v zastoupení žen a mužů mezi vedoucími pracovníky úřadu je uspokojivá, neboť tři z pěti vedoucích pracovníků jsou ženy; konstatuje však, že ve správní radě úřadu jsou z 15 členů jen čtyři ženy; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady úřadu přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů; se znepokojením bere na vědomí zeměpisnou nevyváženost v rámci úřadu, kde 46,49 % všech zaměstnanců patří k jedné národnosti; vybízí úřad, aby přijal další opatření k zajištění lepší zeměpisné vyváženosti, bere však na vědomí již podniknuté kroky;
16. konstatuje, že z 25 požadovaných dodatečných smluvních zaměstnanců jich bylo v roce 2019 poskytnuto šest, aby bylo možné lépe zvládat zvýšenou pracovní zátěž v oblasti hodnocení nových potravin a posuzování rizik vyplývajících z vysoce rizikových rostlin; bere na vědomí, že úřad požádal o další navýšení zdrojů;
17. bere na vědomí, že úřad přijal politiku na ochranu lidské důstojnosti a k předcházení obtěžování; bere na vědomí, že úřad uspořádal povinné školení pro zaměstnance a vedoucí pracovníky, zajistil důvěrné poradenství a zveřejnil na svých intranetových stránkách první zprávu o případech obtěžování; dále konstatuje, že pouze zaměstnanci a vyslaní národní odborníci mohou zahájit formální řízení; lituje skutečnosti, že úřad v roce 2019 nahlásil pět případů obtěžování, přičemž tři byly formální a dva neformální; bere na vědomí, že byly zahájeny nezbytné postupy k jejich vyšetření a že pro žádný z případů nebylo zahájeno soudní řízení; vyzývá úřad, aby podal zprávu, zda budou prováděna nějaká další opatření, která pomohou předejít podobným případům v budoucnu;
18. vyzývá úřad, aby dále rozvíjel svůj program ethics@work tím, že vytvoří opatření, která poskytnou ochranu oznamovatelům;
Zadávání veřejných zakázek
19. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že úřad zahájil zadávací řízení na služby lékaře, avšak výzva k podání nabídky a technické specifikace byly zveřejněny pouze v italštině, přestože pracovním jazykem úřadu je angličtina; dále konstatuje, že jazykové technické specifikace, které byly od uchazečů požadovány, nebyly v souladu s předpisy; se znepokojením konstatuje, že úřad proto obdržel pouze jednu nabídku; bere na vědomí odpověď úřadu na zjištění Účetního dvora a opatření, která úřad přijal, aby se tento nedostatek již neopakoval;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
20. s uspokojením bere na vědomí stávající opatření úřadu a jeho dlouhodobé úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; vítá účinnost kontrol ex-post a ex-ante, které byly zavedeny k předcházení střetům zájmů, jež umožnily předejít 37 případům střetů zájmů a vedly k osmi zjištěním, přičemž žádné zjištění nevyžadovalo přijetí nápravných opatření;
21. bere na vědomí skutečnost, že zjištění Účetního dvora uvedené v jeho zprávě za rok 2017, že je třeba posílit nezávislost účetního, bylo podle úřadu uzavřeno, avšak podle Účetního dvora dosud provedeno nebylo; bere na vědomí odpověď úřadu, že účetní splňuje veškeré záruky nezávislosti, a vyzývá úřad, aby co nejdříve požádal Účetní dvůr o potvrzení;
22. vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o dvouleté přechodné období po skončení funkce, zahrnuje politika nezávislosti úřadu dosud jen povinnost prověřovat zájmy odborníků pouze ve vztahu k mandátu vědecké skupiny, do níž se odborník hlásí; nesouhlasí s tvrzeními úřadu, že současná politika je „spolehlivým a promyšleným způsobem, jak zabránit případným střetům“; znovu žádá, aby byla tato politika bezodkladně aktualizována tak, aby zajišťovala, že zájmy odborníků budou prověřovány v kontextu celkové oblasti působnosti úřadu, k čemuž Parlament opakovaně vyzývá; připomíná úřadu, že v zájmu zachování nezávislosti svých vědeckých komisí může úřad získat přístup k odborným znalostem, které potřebuje, tím, že vyzve odborníky, aby se zúčastnili slyšení, aniž by jim bylo poskytnuto právo účastnit se jednání komise a vypracovávání závěrů;
23. vyjadřuje politování nad tím, že financování výzkumu ze strany společností spadajících do oblasti působnosti úřadu není z hlediska přechodného období po skončení funkce považováno za relevantní, pokud příslušná částka nepřesahuje 25 % celkového rozpočtu na výzkum spravovaného daným odborníkem nebo jeho výzkumným týmem, a že tento strop platí pro jednotlivé zdroje, a nikoli pro souhrn všech soukromých zdrojů; opětovně žádá, aby byl tento práh výše financování z politiky úřadu v oblasti nezávislosti odstraněn; zdůrazňuje, že skutečnost, že úřad obavy Parlamentu ohledně tohoto nedostatku v politice nezávislosti úřadu naprosto odmítl, je nepřijatelná;
24. vyzývá úřad, aby své postupy sladil s doporučeními evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. května 2020 ve věci 2168/2019/KR, a to zejména tím, že zajistí, aby v případě potřeby měl možnost zakázat svým vedoucím pracovníkům, aby po skončení funkčního období přijímali určité pozice, že stanoví kritéria pro určení toho, kdy svým zaměstnancům zakáže přesun do soukromého sektoru, informuje kandidáty na vedoucí pozice v úřadu o těchto kritériích a zavede interní postupy tak, aby v okamžiku, kdy se některý zaměstnanec přesune na jiné pracovní místo, byl jeho přístup k důvěrným informacím s okamžitou platností ukončen;
Vnitřní kontroly
25. bere na vědomí, že závěrečná zpráva o auditu týkajícím se řízení lidských zdrojů a etiky, který provedl Útvar interního auditu, byla vydána v roce 2019, a konstatuje, že v ní byly uvedeny dvě velmi důležité připomínky – jedna se týkala nedostatků v procesu výběru a přijímání zaměstnanců a druhá nedostatků v procesu řízení času; bere na vědomí, že Útvar interního auditu zahájil v roce 2019 audit týkající se hodnocení a přijímání vědeckých výstupů v oblasti potravinových přísad a obalů;
26. konstatuje, že na základě doporučení Komise se úřad zúčastnil vzájemného hodnocení mezi agenturami Unie zaměřeného na řízení rizik, které podpořilo výměnu osvědčených postupů;
27. vítá plné provádění akčního plánu strategie úřadu v boji proti podvodům, a to na základě interního posouzení rizik provedeného v souladu s metodikou a pokyny Evropského úřadu pro boj proti podvodům; doporučuje, aby úřad aktualizoval svou strategii v boji proti podvodům i akční plán k řešení rizika podvodů, kterým úřad čelí, a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o pokroku;
28. vyzývá úřad, aby usiloval o šíření výsledků svých zjištění mezi širokou veřejnost;
Další připomínky
29. bere na vědomí úsilí úřadu o to, aby byl nákladově efektivním pracovištěm šetrným k životnímu prostředí; vyzývá úřad, aby toto úsilí zintenzívnil tím, že bude dodržovat pokyny systému Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit a pracovat na dosažení větší udržitelnosti;
30. bere na vědomí skutečnost, že úřad přijal novou integrovanou politiku zaměřenou na bezpečnost informací, kontinuitu činností, zabezpečení a zdraví a bezpečnost; vítá zavedení vícefaktorového ověřování, skutečnost, že byly dále omezeny superuživatelské účty a bylo zavedeno povinné školení na zvýšení bezpečnosti informací v úřadu;
o o o
31. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(18) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Zvláštní zpráva č. 2/2019 „Chemická nebezpečí v našich potravinách: politika EU v oblasti bezpečnosti potravin nás chrání, ale stojí před výzvami“ (Úř. věst. C 21, 17.1.2019, s. 7).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES)č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2019 (2020/2163(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0060/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí(4), a zejména na článek 23 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0104/2021),
1. uděluje absolutorium ředitelce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2019 (2020/2163(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria středisku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0060/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí(10), a zejména na článek 23 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0104/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2019 (2020/2163(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0104/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „středisko“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 59 206 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 2,03 %; vzhledem k tomu, že se 97,68 % rozpočtu střediska odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky střediska za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí zaměřeného na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra jeho plnění ve výši 99,23 %, což oproti roku 2018 znamená nárůst o 0,71 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činila 81,41 %, což oproti předcházejícímu roku představuje mírný nárůst o 0,19 %;
Výkonnost
2. konstatuje, že středisko používá k posouzení přínosu své činnosti několik klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) uvedených v jeho jednotných programových dokumentech na období let 2020–2022 a 2021–2023 a že ke zlepšení hospodaření s rozpočtem používá mimo jiné seznam klíčových ukazatelů výkonnosti uvedený v pracovním dokumentu útvarů Komise z roku 2015; poukazuje na to, že klíčové ukazatele výkonnosti byly poněkud pozměněny a že jejich seznam byl v rámci jednotného programového dokumentu na období 2021–2023 kompletně přepracován; konstatuje, že realizováno bylo 90,30 % činnosti z pracovního programu na rok 2019;
3. podotýká, že pokud jde o doporučení orgánu příslušného k udělení absolutoria z minulého roku ohledně úlohy střediska při vypracovávání nástrojů digitalizace ve zdravotnictví v Unii, zejména s ohledem na řešení pandemií, označuje středisko jeho stav jako „probíhající“; žádá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria včas informovalo o stavu akčního plánu, zejména s ohledem na stávající pandemii a zmírnění jejích negativních dopadů;
4. vítá, že středisko sdílí osvědčené postupy a pravidelně spolupracuje s jinými agenturami a orgány Unie, především s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost a Komisí, konkrétně s Generálním ředitelstvím pro zdraví a bezpečnost potravin; konstatuje dále, že se středisko účastní interinstitucionálních zadávacích řízení a využívá společných služeb, zejména v oblasti IT a průzkumů mezi zaměstnanci; podotýká, že středisko využívá také společných služeb, které pro účely zachování kontinuity a obnovení provozu po havárii nabízí Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví; vítá, že se používají klíčové ukazatele výkonnosti k posouzení spolupráce a součinnosti střediska s jinými subjekty;
5. konstatuje, že externí hodnocení za období let 2013–2017 bylo provedeno v letech 2018–2019 a že v roce 2020 byla přijata doporučení vyplývající z tohoto hodnocení; s potěšením konstatuje, že se v rámci hodnocení dospělo k závěru, že středisko poskytlo úspěšně pomoc v prioritních oblastech politiky Unie a členských států a prokázalo, že má schopnost se úspěšně přizpůsobit politickému vývoji; s uspokojením konstatuje, že středisko bylo, pokud jde o provázanost jeho opatření a koordinaci jeho činnosti s jinými příslušnými orgány, hodnoceno kladně; vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o tom, v jakém stavu se nachází práce na akčním plánu pro realizaci doporučení vyplývajících z hodnocení; je však toho názoru, že hodnocení práce střediska by měla provádět Komise, nikoli správní rada střediska;
6. konstatuje, že středisko má jakožto agentura Unie rozpočet vyjádřený v eurech, avšak vzhledem k tomu, že se jeho sídlo nachází mimo eurozónu (ve Švédsku), je mnoho výdajů uskutečňováno ve švédských korunách (SEK); dále bere na vědomí, že středisko je vystaveno kolísání směnných kurzů – nejenže má totiž bankovní účty vedeny ve švédských korunách, ale některé transakce navíc provádí i v jiných měnách;
7. je toho názoru, že středisko se dlouhodobě potýká s problémem nedostatku potřebných kompetencí a s tím, že nemá právo na koordinaci; domnívá se, že bez řádných kompetencí a bez práva lépe koordinovat svou činnost s vnitrostátními orgány středisko nebude schopné naplnit očekávání, na jejichž základě bylo zřízeno; vítá návrh Komise ze dne 11. listopadu 2020(14) týkající se změny nařízení (ES) č. 851/2004(15) a posílení mandátu střediska;
8. oceňuje proaktivní přístup střediska ke sdělovacím prostředkům s cílem více se zviditelnit v médiích, na internetu a v sociálních médiích a zvýšit tak informovanost o své práci;
9. připomíná, že úkolem střediska je rozpoznávat a vyhodnocovat současné i vznikající hrozby pro lidské zdraví, které představují infekční nemoci, a informovat o nich; zdůrazňuje, že v roce 2019 středisko odpovědělo na 34 formálních žádostí Komise o vědecké posouzení, z nichž 10 bylo postoupeno od poslanců Evropského parlamentu, a zveřejnilo celkem 219 zpráv, včetně 24 rychlých posouzení rizik týkajících se hrozeb onemocnění;
10. zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 21/2019(16) konstatoval, že středisko svou činností cenným způsobem podpořilo Komisi a členské státy v boji proti antimikrobiální rezistenci;
Personální politika
11. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst splněn z 95,56 %, přičemž ze 180 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání se 180 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 172; konstatuje, že pro centrum navíc v roce 2019 pracovalo 96 smluvních zaměstnanců a jeden vyslaný odborník z členského státu;
12. bere na vědomí, že středisko za rok 2019 vykázalo poměrně vyvážené zastoupení žen a mužů ve vysokých řídících funkcích (4 muži a 2 ženy) a ve správní radě (12 mužů a 15 žen); oceňuje zeměpisné zastoupení zaměstnanců v rámci střediska;
13. je znepokojen velkým počtem členů správní rady střediska, který ztěžuje rozhodování a vytváří značné administrativní náklady;
14. vybízí středisko, aby dále rozvíjelo dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
15. bere na vědomí stávající opatření střediska a jeho pokračující úsilí v oblasti předcházení obtěžování; vítá, že v roce 2019 nebyly oznámeny žádné případy obtěžování;
Udržitelnost
16. vyjadřuje politování nad tím, že středisko dosud nepřijalo cíle v oblasti snižování emisí CO2; vítá však úsilí střediska o vytvoření pracoviště šetrného k životnímu prostředí a veškerá opatření přijatá střediskem ke snížení jeho uhlíkové stopy a spotřeby energie a jeho úsilí o zavedení bezpapírového pracovního toku;
Zadávání veřejných zakázek
17. bere na vědomí, že v roce 2019 bylo při zahájení 11 zadávacích řízení využito elektronických postupů při zadávání veřejných zakázek vycházejících z aplikace e-PRIOR, kterou poskytlo GŘ DIGIT v Komisi; konstatuje, že nové interní elektronické postupy střediska, které se vztahují na zadávání veřejných zakázek, právní postupy a oznámení o personálních změnách, vedly k vyšší účinnosti a lepšímu dodržování předpisů; podotýká, že středisko přešlo k novému systému předběžného zveřejňování zadávacích řízení a že byl zaveden unijní nástroj pro provádění průzkumů;
18. konstatuje, že byly uplatněny dvě ze tří připomínek Účetního dvora, přičemž jedna se týkala předběžných kontrol rámcové smlouvy v oblasti IT a druhá smluv na poskytování konferenčních služeb a multimediálního zařízení; vyzývá středisko, aby informovalo o tom, v jakém stavu se nacházejí opatření přijatá v reakci na třetí připomínku, zejména s ohledem na strukturu a dokumentaci kontrol a sesouhlasení objednávek, výstupů a faktur;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
19. se znepokojením konstatuje, že chybí některá prohlášení o zájmech a životopisy členů správní rady a poradního fóra; vyzývá středisko, aby zveřejňovalo prohlášení o zájmech a životopisy všech členů správní rady a poradního fóra a podávalo orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zprávy o opatřeních, která v tomto ohledu přijalo; podotýká, že středisko přijalo politiku nezávislosti, podle níž je obvykle nutné shromáždit od vedoucích pracovníků, klíčových zaměstnanců a externích odborníků, kteří se podílejí na vědecké činnosti střediska, prohlášení o zájmech a zkontrolovat je;
20. konstatuje, že středisko v roce 2019 zaznamenalo a uzavřelo jeden případ, na který je upozornil oznamovatel, a že přijalo příslušná opatření, a podotýká, že zaměstnanci byli písemně upozorněni na povinnosti, které musejí podle služebního řádu plnit; konstatuje, že v roce 2019 bylo zjištěno a dále prošetřeno 29 relevantních potenciálních případů střetu zájmů a že v souvislosti s 21 z těchto případů byla přijata opatření na jejich řešení; podotýká, že středisko zaznamenávalo schůzky s lobbisty a že informace o těchto schůzkách lze na požádání zveřejnit; zdůrazňuje, že středisko musí dále zlepšit svůj etický rámec tím, že přijme opatření na ochranu oznamovatelů;
21. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie trpí značnými nedostatky vzhledem ke své roztříštěnosti a nedostatečnému souladu mezi stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování přísných etických norem pro všechny orgány a agentury Unie;
22. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
23. konstatuje, že se současný auditní plán střediska vztahuje na období let 2018 až 2020; podotýká, že bylo přihlédnuto ke všem předchozím připomínkám a doporučením a že byl vypracován příslušný akční plán; konstatuje, že poté, co útvar interního auditu provedl v roce 2019 audit týkající se „připravenosti a reakce Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí“, bylo vydáno pět doporučení, z nichž byla dvě označena jako „velmi důležitá“ a tři jako „důležitá“, přičemž jedno velmi důležité a jedno důležité doporučení už byly splněny; vyzývá středisko, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovalo o provádění zbývajících doporučení;
24. konstatuje, že středisko v roce 2019 zapsalo do rejstříku výjimek 46 případů, které byly patřičně zanalyzovány, a že byl přijat akční plán zaměřený na omezení počtu těchto výjimek;
25. bere na vědomí, že v roce 2019 správní rada schválila aktualizovaný rámec střediska pro vnitřní kontroly, jeho kodex chování, politiku nezávislosti zaměstnanců a finanční předpisy;
Další připomínky
26. vítá skutečnost, že středisko vypracovalo komplexní strategii, která se zaměřuje na dosažení nákladové účinnosti a na ochranu životního prostředí; vyzývá středisko, aby věnovalo náležitou pozornost skladbě svých zdrojů elektřiny, a vybízí ho k nákupu elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie;
27. vítá nová opatření střediska týkající se šíření výsledků jeho výzkumu mezi veřejností a oslovení veřejnosti prostřednictvím sociálních médií a dalších sdělovacích prostředků; s potěšením konstatuje, že došlo k úpravě internetových stránek s ohledem na jednotlivé zainteresované strany; konstatuje, že středisko nemá konkrétní politiku zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, že však přijalo několik bezpečnostních opatření, mezi něž patří i opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti;
o o o
28. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).
Zvláštní zpráva č. 21/2019 „Antimikrobiální rezistence: ve veterinárním odvětví došlo k pokroku, ale EU tuto zdravotní hrozbu ještě zdaleka nevyřešila“ (Úř. věst. C 392, 19.11.2019, s. 7).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) (do 27. června 2019: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)) na rozpočtový rok 2019 (2020/2164(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0061/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004(4), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“)(5), a zejména na článek 31 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0085/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) (do 27. června 2019: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)) za rozpočtový rok 2019 (2020/2164(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0061/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004(11), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“)(12), a zejména na článek 31 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0085/2021),
1. schvaluje uzavření účtů agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) (do 27. června 2019: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)) na rozpočtový rok 2019 (2020/2164(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentury ENISA (Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0085/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(15) Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 16 932 952 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 47,58 %; vzhledem k tomu, že tento nárůst je způsoben zejména nárůstem výdajů na zaměstnance, IKT a základní operativní činnosti v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA (Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (akt o kybernetické bezpečnosti)(16); vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. bere na vědomí, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 96,80 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 3,18 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 70,12 %, což je o 18,44 % méně než v roce 2018;
Výkonnost
2. bere na vědomí, že agentura k měření přidané hodnoty své činnosti a k lepšímu rozpočtovému řízení využívá některé klíčové ukazatele výkonnosti, bere na vědomí, že agentura pro efektivnější měření dopadu činností uplatňovala kvantitativní a kvalitativní klíčové ukazatele výkonosti a že také uplatňovala specifický soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pro sledování očekávání zúčastněných stran; vítá přidání specifických klíčových ukazatelů výkonnosti v souvislosti s novým mandátem poskytnutým aktem o kybernetické bezpečnosti;
3. vítá skutečnost, že agentura podepsala dohodu o úrovni služeb s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání, aby zajistila větší efektivitu prostřednictvím sdílení služeb a znalostí a výměny osvědčených postupů, zejména v oblastech: nástroje IT, řízení lidských zdrojů, zadávání veřejných zakázek a zachování provozu;
Personální politika
4. se znepokojením bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn ze 79,66 %, přičemž z 59 dočasných zaměstnanců povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání s 48 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 47; konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo také 26 smluvních zaměstnanců a dva vyslaní národní odborníci; konstatuje, že nárůst v plánu pracovních míst souvisel s novým mandátem agentury, který jí po přijetí aktu o kybernetické bezpečnosti svěřil více pravomocí a zdrojů;
5. je velmi znepokojen nedostatečně vyváženým zastoupením žen a mužů vykázaným za rok 2019 na úrovni vrcholného vedení a správní rady; vybízí agenturu, aby více usilovala o dosažení větší genderové rovnosti na všech úrovních; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
6. bere na vědomí, že agentura má určité potíže s náborem, přilákáním a udržením náležitě kvalifikovaných zaměstnanců, zejména kvůli nízkým opravným koeficientům vztahujícím se na platy zaměstnanců agentury v Řecku a na nedostatek odborníků na trhu IT bezpečnosti v Unii; vítá sociální opatření zavedená agenturou s cílem zvýšit její atraktivitu a bere na vědomí, že nový plán pracovních míst agentury umožňuje nabízet vyšší smluvní pozice;
7. bere na vědomí, že probíhá přezkum procesu zaškolování nových zaměstnanců; dále bere na vědomí, že tento proces má být začleněn do politiky týkající se obsazování citlivých míst; vyzývá agenturu, aby podala zprávu o budoucím vývoji a o přijetí politiky týkající se obsazování citlivých míst;
8. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že agentura využívala k výkonu úkolů v rámci agentury dočasné pracovníky nebo zaměstnance agentury práce, kteří tvořili 29 % všech pracovníků, což je oproti předchozímu roku nárůst, a že podle Účetního dvora jejich počet naznačuje, že je agentura na zaměstnancích agentury práce více závislá; bere na vědomí, že v roce 2019 agentura za tyto služby zaplatila přibližně 923 000 EUR, což je 5,60 % rozpočtu agentury; dále bere na vědomí, že Účetní dvůr se zdržel připomínek ohledně uplatňování směrnice 2008/104/ES(17) o agenturním zaměstnávání v případě agentur Unie, jelikož před Soudním dvorem je právě projednáván související případ;
Veřejné zakázky
9. na základě zprávy Účetního dvora bere se znepokojením na vědomí zjištěné nedostatky v postupech zadávání veřejných zakázek, kdy byl ve třech ze čtyř kontrolovaných případů zjištěn překryv mezi kritérii pro výběr a kritérii pro zadání a nedostatečné oddělení představující procesní vadu, což agenturu vystavuje riziku, že zadávací řízení budou zrušena; dále konstatuje, že agentura nesplnila lhůty pro zveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení v Úředním věstníku podle finančního nařízení;
10. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že v případě dvou ze čtyř kontrolovaných rámcových smluv o službách neposkytovaly specifikace pro nabídky přesné informace o metodě srovnávání finančních nabídek na základě několika scénářů a nebylo zaručeno nejúspornější provádění; na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že agentura stanovila nesprávnou maximální částku u tří zakázek s ohledem na rozsah a hodnotu těchto zakázek a že neprovedla žádné posouzení rizik spojených se skutečným prováděním a finanční závislostí pro agenturu v souvislosti s pevně stanovenou částkou nabídnutou za zakázku; bere na vědomí odpověď agentury na zjištění Účetního dvora a opatření, která agentura přijala, aby se tyto nedostatky již neopakovaly;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
11. bere na vědomí stávající opatření agentury a její soustavné úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řešení střetů zájmů a skutečnost, že životopisy členů správní rady a jejich prohlášení o střetu zájmů jsou zveřejňovány na jejích internetových stránkách; konstatuje, že agentura na svých internetových stránkách nezveřejňuje prohlášení o střetu zájmů ani životopisy svého vrcholného vedení, s výjimkou prohlášení a životopisu výkonného ředitele; vyzývá agenturu, aby zveřejnila prohlášení o střetu zájmů a životopisy svého vrcholného vedení a aby podala zprávy orgánu pro udělení absolutoria o opatřeních přijatých v tomto ohledu;
Vnitřní kontroly
12. bere na vědomí, že agentura plánovala v roce 2020 přijmout novou politiku týkající se obsazování citlivých míst;
13. konstatuje, že pokud jde o audit provedený útvarem interního auditu Komise na téma „Zapojení zainteresovaných stran do vypracování výstupů v agentuře ENISA“, stále nebylo provedeno jedno důležité doporučení, neboť bylo nutné příslušné postupy revidovat a schválit na interní úrovni;
14. útvar interního auditu vydal v roce 2019 zprávu o řízení lidských zdrojů a etice, jejíž součástí byla čtyři důležitá a tři velmi důležitá doporučení; konstatuje, že s útvarem interního auditu byl dohodnut akční plán pro uskutečnění těchto doporučení, a vyzývá agenturu, aby podala zprávu o stavu jejich provádění;
Další připomínky
15. se znepokojením konstatuje, že agentura dosud nevypracovala formální a komplexní politiku environmentálního řízení k zajištění pracoviště šetrného k životnímu prostředí; žádá agenturu, aby přijala potřebné kroky;
16. bere na vědomí, že agentura vypracovala 55 zpráv a že aktivně zvyšovala informovanost o otázkách kybernetické bezpečnosti;
17. vyzývá agenturu, aby se soustředila na šíření výsledků svého výzkumu mezi širokou veřejností;
o o o
18. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(18) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA (Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro železnice na rozpočtový rok 2019 (2020/2165(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro železnice za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0062/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004(4), a zejména na článek 65 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0077/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro železnice za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro železnice, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro železnice za rozpočtový rok 2019 (2020/2165(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro železnice za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0062/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004(10), a zejména na článek 65 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0077/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro železnice za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro železnice, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro železnice na rozpočtový rok 2019 (2020/2165(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro železnice na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0077/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů Agentury Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 27 139 347 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 5,74 %(13); vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění 99,98 %, a je tedy stejná jako v roce 2018; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 92,22 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 3,27 %;
2. konstatuje, že bylo dosaženo orientačních stropů použitých Účetním dvorem k hodnocení plnění rozpočtu na úrovni přenosů (10 % pro hlavu 1 (zaměstnanci) a 20 % pro hlavu 2 (administrativní výdaje)); s politováním konstatuje, že nebylo dosaženo orientačního stropu pro hlavu 3 (30 % u operačních výdajů);
3. konstatuje, že zvýšené příjmy spojené s poplatky jsou vyváženy snížením podpory poskytnuté agentuře; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepovažuje zvýšenou aktivitu za důvod ke zvýšení podpory;
4. konstatuje, že počínaje rokem 2019 začala agentura v souladu se svým rozšířeným mandátem zakotveným v jejím novém nařízení vybírat poplatky a platby za vydání osvědčení, přičemž se zohledňují zvláštní potřeby středních podniků; konstatuje, že podle nového nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 představují poplatky a platby účelově vázané příjmy agentury; konstatuje, že byly provedeny změny prováděcích pravidel k finančnímu nařízení agentury;
5. konstatuje, že v roce 2019 bylo zaregistrováno 36 případů nesouladu ex post (non-compliance events) oproti 29 případům v roce 2018 a 7 případům v roce 2017; poukazuje na to, že tyto případy se týkaly převážně pravidel pro služební cesty, závazků ex post, řízení smluv a plateb a interních postupů; konstatuje, že agentura uvedla, že byla učiněna nápravná opatření a zvýšena úroveň informovanosti; vyzývá agenturu, aby zastavila růst počtu případů nesouladu ex post a kladla důraz na preventivní opatření;
6. připomíná, že je důležité zvýšit digitalizaci agentury, pokud jde o její vnitřní chod a řízení i rychlejší digitalizaci postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
Výkonnost
7. zdůrazňuje, že agentura úspěšně využívala klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k hodnocení účinnosti při plnění svých úkolů; konstatuje, že agentura dosáhla uspokojivých hodnot svých klíčových ukazatelů výkonnosti a uspokojivých výsledků při plnění cílů pro výstupy; konstatuje, že ze 136 KPI bylo dosaženo nebo částečně dosaženo 118 a 18 dosaženo nebylo; poukazuje na velmi nedostatečné plnění KPI 5, podle kterého by 100 % členských států mělo konsolidovat své národní technické předpisy týkající se vozidel, s konečným skóre 67 % a konstatuje, že tyto výsledky, které jsou v porovnání s cílovou hodnotou 100 % nízké, nebyly nijak vysvětleny; vyzývá agenturu, aby k hodnotám klíčových ukazatelů výkonnosti připojila náležité vysvětlení;
8. naléhavě vyzývá agenturu, aby u překrývajících se úkolů prozkoumala možnosti společného využívání zdrojů s ostatními agenturami, které vykonávají podobnou činnost; vybízí agenturu, aby aktivně usilovala o další širší spolupráci se všemi agenturami Unie; doporučuje agentuře, aby zjistila, zda by v některých neodborných, technických a administrativních oblastech nebylo možné využívat určité pracovníky společně;
9. vyzývá agenturu, aby se zaměřila na šíření výsledků svého výzkumu mezi širokou veřejností;
10. připomíná, že i přes vynikající vliv na životní prostředí a další výhody železniční dopravy má agentura nejmenší rozpočet ze všech dopravních agentur; zdůrazňuje zejména, že by agentura neměla být v situaci, kdy musí žádat o další podporu Komise z důvodu nedostatečných finančních prostředků v době, kdy jsou železnice politickou prioritou Evropské unie; požaduje zvýšení rozpočtu agentury s cílem poskytnout jí nezbytné prostředky, aby mohla jednat jako efektivní orgán a plnit své úkoly, zejména úkoly týkající se zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšování bezpečnosti a přeshraniční interoperability;
Personální politika
11. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 93,92 %, přičemž ze 148 dočasných zaměstnanců povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 148 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 139; konstatuje, že kromě toho pracovalo v roce 2019 v agentuře také 35 smluvních zaměstnanců; podotýká, že k 31. prosinci 2019 nepracovali v agentuře žádní vyslaní národní odborníci;
12. je velmi znepokojen nedostatečně vyváženým zastoupením žen a mužů vykázaným za rok 2019 u členů vrcholného vedení (89 % mužů a 11 % žen) a ve správní radě (70 % mužů a 30 % žen); žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů; vybízí agenturu, aby se více snažila o dosažení lepší genderové vyváženosti na všech úrovních;
13. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou rovnováhu a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
14. bere na vědomí, že agentura přijala politiku na ochranu důstojnosti osob a prevenci obtěžování, že podporuje důvěrné poradce a vybízí zaměstnance, aby se na ně obraceli se svými problémy; konstatuje, že byl oznámen jeden případ údajného obtěžování, ale že nebylo zahájeno žádné vyšetřování ani trestní stíhání;
15. konstatuje, že výsledky každoroční srovnávací analýzy týkající se zaměstnanců jsou podobné jako v roce 2018 – 19,39 % zaměstnanců vykonává administrativní činnosti (v roce 2018 20,33 %), 69,95 % operační činnosti (68,88 %) a 11,04 % kontrolní a finanční činnosti (10,79 %);
16. vyjadřuje politování nad tím, že správní rada v roce 2019 nedokázala rozhodnout o jazykovém režimu agentury;
Zadávání zakázek
17. poukazuje na to, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že u jednoho zadávacího řízení nebyl nejméně jeden člen hodnoticí komise formálně jmenován, což oslabuje transparentnost řízení; bere na vědomí odpověď agentury na zjištění Účetního dvora a opatření, která agentura přijala, aby se tento nedostatek již neopakoval;
18. konstatuje, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že agentura uzavřela tři rámcové smlouvy „v kaskádě“ se třemi společnostmi; poukazuje na připomínky Účetního dvora, podle nichž finanční nařízení stanoví, že takto lze postupovat bez obnovení zadávacího řízení, pokud rámcová smlouva přesně uvádí všechny podmínky upravující poskytování dotčených stavebních prací, dodávek nebo služeb; konstatuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že rámcová smlouva nebyla dostatečně konkrétní, a dále podotýká, že podle připomínek Účetního dvora byly finanční nabídky uchazečů založeny pouze na denní sazbě za práci bez zohlednění takových důležitých skutečností jako profily pracovníků nebo složitost prováděné práce; poukazuje na to, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že použití tohoto druhu rámcové smlouvy nebylo vhodné, vezmeme-li v úvahu, že nebyly k dispozici podrobné informace o prováděných pracích a že finanční údaje nebyly dostatečně podrobné, aby umožnily provést práce co nejhospodárnějším způsobem; bere na vědomí odpověď agentury, že uvedené nabídkové řízení se týkalo zajištění pomoci agentuře při plnění jejího nového úkolu, a proto by nebylo přiměřené obnovovat nabídkové řízení (trvající přinejmenším 3 týdny) za účelem zajištění technické pomoci (která by trvala nejvýše 15 dní), když k posouzení úplnosti žádosti je podle právních předpisů požadována doba jednoho měsíce; žádá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o výdajích na základě těchto rámcových smluv;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
19. konstatuje, že podle vlastního vyjádření agentury se riziko střetu zájmů zvýšilo od 16. června 2019, kdy jí byly uděleny rozsáhlé rozhodovací pravomoci, konstatuje, že správní rada agentury přijala v květnu 2019 rámec pro řádnou správní praxi, který obsahuje přísná opatření pro případ střetu zájmů, v němž by se mohly ocitnout osoby podílející se na provádění 4. železničního balíčku, a že správní rada vnesla více jasnosti do pravidel pro dary a projevy pohostinnosti a pro používání sociálních sítí; vybízí agenturu, aby pečlivě monitorovala účinnost přijatých opatření a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytovala informace o nabytých zkušenostech a případných nezbytných úpravách
20. konstatuje, že agentura zveřejnila na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady a vrcholného vedení a životopisy členů správní rady a výkonného ředitele; žádá agenturu, aby zveřejnila životopisy členů vrcholného vedení a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o opatřeních, která v tomto směru přijala;
21. bere na vědomí další kroky, které agentura podniká ve snaze zvýšit transparentnost své činnosti tím, že oznamuje schůzky zaměstnanců agentury s externími stranami, zejména schůzky ředitele s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, a informace o těchto schůzkách zveřejňuje na svých internetových stránkách;
22. poukazuje na případ údajného podvodu, který se poprvé objevil v roce 2017 a který Evropský úřad proti podvodům uzavřel v roce 2019, aniž by vydal doporučení; konstatuje, že při vyšetřování nebyly nalezeny žádné důkazy podvodů ani nesrovnalostí, které by měly vliv na finanční nebo jiné zájmy Unie;
Vnitřní kontroly
23. poukazuje na to, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že Komise vystavovala agentuře faktury na základě dohody o úrovni služeb, které se týkaly poskytování různých služeb IT, avšak tyto faktury částečně vycházely z nesprávného počtu uživatelů; konstatuje, že Komise vyúčtovala agentuře celkem o 4 675 EUR více, než měla; konstatuje však, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v systému vnitřní kontroly agentury, které nasvědčují tomu, že agentura nekontrolovala, zda fakturovaná částka odpovídá podmínkám dohody o úrovni služeb; vyzývá agenturu, aby zjištěné nedostatky vyhodnotila, uplatnila preventivní opatření, řešila zjištěná rizika a do června 2021 orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o přijatých opatřeních;
24. konstatuje, že v roce 2019 byla uzavřena všechna doporučení vydaná útvarem vnitřního auditu kromě jediného; konstatuje, že zbývající doporučení pochází z auditu řízení projektů a služeb, který byl proveden v roce 2018 ve věci efektivity využívání aplikace MS Project; konstatuje, že ve své zprávě o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2018, kterou vydala v září 2020, agentura uvedla, že toto doporučení bude uzavřeno v červnu 2020; připomíná agentuře, že toto doporučení by mělo být splněno v souladu s dohodnutým akčním plánem; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o plnění tohoto doporučení a aby do června 2021 podala vysvětlení případného zpoždění;
25. poukazuje na to, že agentura plní při zajišťování bezpečnosti a interoperability evropského systému železnic a při zvyšování konkurenceschopnosti železnice ve srovnání s jinými druhy dopravy určitou úlohu tím, že omezuje administrativní a technické překážky, podporuje přístup na trh, brání diskriminaci, zajišťuje účinnější využívání veřejných prostředků v rámci poskytování veřejných služeb v oblasti železniční dopravy a zlepšuje řádnou správu infrastruktury; podporuje vizi Komise týkající evropského železničního systému, který by měl být světovým lídrem z hlediska bezpečnosti; požaduje zvýšení rozpočtu agentury s cílem poskytnout jí nezbytné prostředky, aby mohla jednat jako efektivní orgán a plnit své úkoly, zejména úkoly týkající se zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšování bezpečnosti a přeshraniční interoperability;
26. vítá skutečnost, že do 16. června 2019 agentura úspěšně zahájila plnění své úlohy coby orgánu EU odpovědného za vydávání povolení k uvedení železničních vozidel na trh, jednotných osvědčení o bezpečnosti pro železniční podniky a schvalování traťových zařízení ERTMS, jak je stanoveno v právním rámci pro 4. železniční balíček; konstatuje, že tyto dva úkoly byly plněny ve spolupráci s osmi členskými státy, které v roce 2019 provedly předpis týkající se technického pilíře 4. železničního balíčku ve svém právu; vítá pokračující rozvoj jednotného kontaktního místa; trvá na tom, že vzhledem k větší odpovědnosti agentury je nutné, aby měla nezbytné finanční, materiální i lidské zdroje, aby mohla účinně a účelně plnit tyto své další nové funkce;
27. vítá skutečnost, že agentura byla podrobena druhému dozorovému auditu podle ISO 9001, aby osvědčila, že její systém řízení splňuje požadavky ISO, a že certifikační orgán nezjistil žádné nesrovnalosti;
Další připomínky
28. konstatuje, že agentura zahájila jednání s francouzskými úřady o výstavbě nové budovy; vybízí agenturu k tomu, aby požadovala nejvyšší současné standardy v oblasti podmínek pro zaměstnance a životního prostředí;
29. vítá úsilí agentury o vytvoření pracovního rámce šetrného k životnímu prostředí;
30. připomíná, že je důležité, aby se agentura více zviditelňovala ve sdělovacích prostředcích a na internetu s cílem informovat o své práci;
o o o
31. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) na rozpočtový rok 2019 (2020/2166(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0063/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV(4), a zejména na článek 20 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0071/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) za rozpočtový rok 2019 (2020/2166(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0063/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV(10), a zejména na článek 20 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0071/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) na rozpočtový rok 2019 (2020/2166(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0071/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 18 267 682 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 75,37 %, zejména z důvodu změny vykazování finančních položek týkajících se víceletých dohod o přidělení příspěvku; vzhledem k tomu, že přibližně polovina rozpočtu agentury je financována z příspěvku Unie a druhá polovina z účelově vázaných příjmů z projektů;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,90 %, což oproti roku 2018 znamená zvýšení o 1,93 %; konstatuje, že míra využití prostředků na platby činila 89,32 %, což oproti předcházejícímu roku představuje zvýšení o 12,81 %;
Výkonnost
2. vítá skutečnost, že agentura používá ke zlepšování svého rozpočtového řízení a k měření své vzdělávací činnosti a jejího dopadu, zejména spokojenosti účastníků, klíčové ukazatele výkonnosti s cílem posoudit přidanou hodnotu, kterou tato činnost přináší;
3. připomíná agentuře, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti, aby zajistila efektivní příspěvek a šíření odborných znalostí agentury na úrovni Unie; vybízí agenturu, aby pečlivě analyzovala výsledky a použila je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
4. s uspokojením konstatuje, že agentura úspěšně plnila svůj mandát a v některých případech překročila cíle stanovené ve svém ročním pracovním programu na rok 2019;
5. podtrhuje úlohu agentury při poskytování informací vnitrostátním odborníkům v oblasti bezpečnosti, prosazování práva a výměny informací o aktuálním vývoji v této oblasti a při usnadňování sdílení osvědčených postupů;
6. vyjadřuje uspokojení nad tím, že odborná příprava agentury je důsledně sladěna s požadavky vyjádřenými skupinami EMPACT v rámci politického cyklu EU, přičemž odborné znalosti poskytly členské státy, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská síť pro justiční vzdělávání, Agentura Evropské unie pro základní práva, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a další zúčastněné strany;
7. vítá skutečnost, že agentura v roce 2019 uskutečnila 327 akcí v oblasti odborné přípravy, jichž se zúčastnilo 34 723 policistů; dále vyjadřuje uspokojení nad tím, že dalších 28 studentů úspěšně absolvovalo společný evropský magisterský program (EJMP);
8. všímá si, že agentura uzavřela smlouvu s externím poskytovatelem za účelem vyhodnocení průběhu a dopadu pilotního projektu EU – strategické posouzení potřeb odborné přípravy (EU-STNA) s cílem připravit se na další fázi strategického plánu v roce 2019 a v roce 2021 zahájit nový projekt EU-STNA;
9. bere na vědomí, že agentura označila za svou klíčovou prioritu pro nadcházející roky kyberkriminalitu a že v roce 2019 byla zřízena akademie CEPOL pro boj proti kyberkriminalitě (CCA), která sídlí v prostorách Mezinárodního vzdělávacího střediska v Maďarsku a představuje plně konfigurovanou platformu pro školení až 100 účastníků současně;
10. vítá skutečnost, že agentura i nadále úzce spolupracuje se sítí agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a s agenturami, které jsou jejími členy, zejména s Europolem a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž; bere na vědomí, že sdílejí odbornou přípravu a společně pořádají kurzy; bere na vědomí, že agentura aktivně spolupracuje s Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT) sdílením zařízení a podpory v oblasti náborové činnosti a zadávacích řízení; bere na vědomí, že účetní služby zajišťuje pro agenturu od roku 2014 Komise; vybízí agenturu, aby aktivně usilovala o širší spolupráci s dalšími institucemi, subjekty a agenturami Unie;
11. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s dalšími institucemi, subjekty a agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity v oblasti lidských zdrojů, správy budov, IT služeb a bezpečnosti;
12. všímá si, že v návaznosti na pětileté pravidelné externí hodnocení, které bylo dokončeno v lednu 2016 a z něhož pro agenturu vyplynula povinnost provést nápravná opatření, bylo třeba do konce roku 2018 dokončit 32 opatření v souvislosti se 17 doporučeními; bere na vědomí, že od přijetí akčního plánu bylo do roku 2020 dokončeno 31 opatření a že jedno opatření, které dokončeno nebylo, souvisí s dalším rozvojem platformy agentury pro elektronické učení (LEEd);
Personální politika
13. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 93,75 %, přičemž z 32 dočasných zaměstnanců povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání s 32 povolenými místy v roce 2018) jich bylo obsazeno 30; dále bere na vědomí, že v roce 2019 pro agenturu pracovalo 17 smluvních zaměstnanců a 5 vyslaných národních odborníků;
14. zdůrazňuje, že v roce 2019 obdržela agentura vysoký počet žádostí o účast v programech, které nabízí; zdůrazňuje, že agentura byla schopna uspokojit pouze 47 % této poptávky po výměnném programu a kvůli nedostatku lidských zdrojů musela odmítnout 55 % uchazečů o kurz boje proti kyberkriminalitě; vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby s agenturou dále spolupracovali při přidělování rozpočtových zdrojů s cílem řešit nedostatek zaměstnanců a umožnit agentuře plně vykonávat svůj mandát;
15. konstatuje, že v roce 2019 bylo dosaženo téměř vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích pozicích (2 muži a 1 žena); je však znepokojen nerovnoměrným zastoupením žen a mužů ve správní radě (20 mužů a 8 žen); žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
16. konstatuje, že po přemístění agentury ze Spojeného království do Maďarska byla vzhledem k nižšímu opravnému koeficientu uplatňovaného na platy zaměstnanců zaznamenána vysoká fluktuace zaměstnanců a nebyla vždy dodržena zeměpisná vyváženost, neboť se snížil počet uchazečů o zaměstnání z jiných členských států, než je hostitelská země; bere na vědomí, že i v roce 2019 bylo mezi uchazeči o zaměstnání v agentuře mnoho maďarských občanů a že státní příslušníci hostitelské země byli nadále nadměrně zastoupeni v celkovém počtu zaměstnanců; oceňuje skutečnost, že v zájmu snížení vysoké fluktuace zaměstnanců agentura v roce 2019 pokračovala v provádění opatření pro udržení zaměstnanců a zachování kontinuity činnosti, například najala řadu dočasných zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, než bude dokončen nábor statutárních zaměstnanců, pokračovala ve změnách zařazení zaměstnanců a funkcí a zachovala sociální opatření (např. školní docházky pro děti zaměstnanců), práci na dálku a pružné pracovní úvazky;
17. upozorňuje na obtíže, s nimiž se agentura potýká při náboru a udržení kvalifikovaných zaměstnanců; zdůrazňuje, že opravné koeficienty se v jednotlivých členských státech značně liší, což má vážný dopad na schopnost agentur sídlících v členských státech s nižšími opravnými koeficienty přijímat a udržet si zaměstnance a odborné znalosti; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost stanovení odlišných opravných koeficientů na základě posouzení na regionální, a nikoli na celostátní úrovni; zdůrazňuje, že sídla agentur v členských státech s nižšími opravnými koeficienty se obvykle nacházejí v hlavních městech, kde jsou životní a existenční náklady výrazně vyšší než v jiných částech těchto zemí;
18. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
19. připomíná návrh Účetního dvora z roku 2018, aby se v zájmu zvýšení publicity a zamezení vysokým nákladům na překlad zveřejňovala oznámení výběrových řízení na volná pracovní místa na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu; bere na vědomí, že agentura zveřejňuje všechna oznámení o volných pracovních místech na svých internetových stránkách, na sociálních sítích a na meziagenturní vývěsce volných míst vytvořené sítí agentur EU; vyzývá agenturu, aby přijala odpovídající opatření a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o tom, jaké kroky učinila za účelem zveřejňování oznámení o volných pracovních místech na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu;
20. vítá úsilí agentury o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením; žádá agenturu, aby posoudila možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek a aby zvýšila povědomí zaměstnanců o těchto aspektech; vyzývá agenturu, aby zvážila možná přiměřená zlepšení a úpravy svých budov, mimo jiné pokud jde o přístup a odpovídající kancelářské vybavení, pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo s jiným zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
21. připomíná skutečnost uvedenou ve zprávě Účetního dvora za rok 2018, a to že agentura zatím nevyužívala všechny nástroje poskytnuté Komisí za účelem zavedení jednotného řešení pro elektronickou výměnu informací s třetími stranami, které se účastní postupů zadávání veřejných zakázek (elektronické zadávání veřejných zakázek); s potěšením bere na vědomí, že v roce 2018 agentura zavedla elektronickou fakturaci a elektronické zadávání zakázek a v roce 2019 elektronické podávání nabídek, čímž zadávací řízení plně digitalizovala;
22. bere na vědomí, že agentura uzavřela rámcovou smlouvu na služby spojené s cestami svých zaměstnanců a účastníků odborné přípravy, aniž by od vítězného uchazeče požadovala vysvětlení potenciálně mimořádně nízké nabídky; bere na vědomí, že agentura změnila svou politiku tak, aby byla zajištěna řádná dokumentace (potenciálně) mimořádně nízkých cen u vítězné nabídky, včetně konkrétního ustanovení, podle nějž bude agentura požadovat a analyzovat důvody potenciálně mimořádně nízkých nabídek;
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
23. bere na vědomí stávající opatření a trvalé úsilí agentury o zajištění transparentnosti, prevenci střetu zájmů a jejich řešení a ochranu oznamovatelů; vyjadřuje uspokojení nad tím, že agentura v roce 2019 vypracovala a zavedla kodex chování v oblasti správy a pokyny pro whistleblowing, a oceňuje skutečnost, že jsou zveřejňována prohlášení o zájmech a životopisy členů správní rady a vrcholného vedení na internetových stránkách agentury; s potěšením konstatuje, že v roce 2019 schválila správní rada prováděcí rozhodnutí týkající se whistleblowingu a zřízení výboru zaměstnanců;
24. zdůrazňuje skutečnost, že současný etický rámec platný pro instituce, subjekty a agentury Unie trpí značnými nedostatky v důsledku své roztříštěnosti a nesouladu se stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických standardů pro všechny instituce, subjekty a agentury Unie;
25. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
26. bere na vědomí, že v roce 2019 agentura provedla interní posouzení svých systémů vnitřní kontroly a dospěla k závěru, že jsou uplatňovány efektivně a že vyžadují pouze drobná vylepšení;
27. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora byl v systému účetnictví na akruální bázi (ABAC) v jednom případě schválen neoprávněně pověřeným zaměstnancem rozpočtový závazek ve výši 180 000 EUR, a agentura by tudíž měla zajistit soulad mezi oprávněními pro systém ABAC a písemným rozhodnutím podepsaným výkonným ředitelem; bere na vědomí odpověď agentury, že zjištěný nesoulad byl spolu s nápravnými opatřeními zdokumentován v rejstříku výjimek a případů nesouladu s cílem posílit kontroly oprávnění pro systém ABAC; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o opatřeních ke zlepšení, která provedla, a aby zabránila jakýmkoli budoucím situacím, kdy jsou rozpočtové závazky schvalovány zaměstnanci bez řádného oprávnění, a aby zajistila plný soulad se všemi zásadami řádného plnění rozpočtu;
28. vyjadřuje politování nad tím, že podle zprávy Účetního dvora byla v jednom případě podepsána rámcová smlouva v hodnotě 100 000 EUR schvalující osobou oprávněnou schvalovat právní závazky nejvýše v hodnotě 60 000 EUR, přičemž výkonný ředitel během své nepřítomnosti nepřevedl pravomoci v zájmu zajištění kontinuity činnosti agentury; bere na vědomí odpověď agentury, že v návaznosti na zjištění auditu bylo přijato pozměněné rozhodnutí o přenášení pravomocí, kterým byly stropy pro schválené úředníky zvýšeny, aby byla lépe zajištěna kontinuita činnosti; vyzývá výkonného ředitele, aby zajistil kontinuitu činnosti a provozu, a to i během dočasných absencí;
29. bere na vědomí, že agentura v roce 2019 provedla průzkum zapojení zaměstnanců, který měřil „měkké kontroly“ (integrita, vedení, kompetence, otevřenost a motivace); bere na vědomí, že agentura vypracovala akční plán pro zvýšení povědomí o zavedených „měkkých kontrolách“;
30. bere na vědomí zjištění interního auditu, že agentura nemá dostatek kancelářských prostor a prostor pro provozní činnosti a že působí na třech různých fyzických místech, což přináší další problémy, zejména z hlediska informačních technologií a zpracování dokumentů; bere na vědomí probíhající jednání agentury s maďarskou vládou s cílem nalézt vhodné kancelářské prostory;
31. bere na vědomí, že v roce 2019 vydal útvar interního auditu Komise auditní zprávu na téma „Zajištění odborné přípravy, sdílení znalostí a monitorování výsledků“, na jejímž základě byl vypracován plán nápravných opatření, který je nyní prováděn; konstatuje, že útvar interního auditu uvedl jedno kritické zjištění týkající se koncepce a zavedení společného evropského magisterského programu; bere na vědomí, že správní rada rozhodla, že pokračování tohoto magisterského programu bude o rok odloženo, aby bylo možné uspořádat otevřené zadávací řízení pro další cyklus, a nesprávný postup byl tedy ukončen;
Další připomínky
32. bere na vědomí, že v zájmu zlepšení a zřetelnějšího prokázání svého úsilí o zajištění kvality agentura v únoru 2017 úspěšně dokončila certifikaci ISO 9001:2015 svého řídicího systému; bere na vědomí, že certifikace agentury byla na základě pozitivních výsledků auditů v oblasti dohledu provedených v roce 2019 a na začátku roku 2020 zachována;
33. s uspokojením konstatuje, že byla úspěšně získána certifikace ISO 29993 pro čtyři klíčové rezidenční činnosti a že v roce 2019 byla zavedena předběžná kontrola kvality pro povolené rezidenční činnosti;
34. konstatuje, že agentura má od začátku listopadu 2019 platnou nájemní smlouvu na jeden rok s možností prodloužení na adrese Avenue de la Joyeuse Entrée 17–21 v Bruselu, kde v rámci pilotního projektu zřídila kontaktní kancelář, aby usnadnila dialog a výměnu informací s unijními orgány a agenturami působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které sídlí v Bruselu;
35. vyjadřuje politování nad tím, že agentura nemá zavedenu politiku kybernetické bezpečnosti a ochrany digitálních záznamů, které má k dispozici, což je v současné době velmi důležité; bere na vědomí, že v roce 2020 začala ve spolupráci s EIT zavádět pokročilý systém správy záznamů (ARES) pro správu dokumentů; vyzývá agenturu, aby spolupracovala s dalšími institucemi, subjekty a agenturami Unie při vytváření a provádění silné a spolehlivé politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o pokroku v této věci;
36. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o postupy vnitřního chodu a řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále proaktivní, a za každou cenu se tak zabránilo digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
37. vítá skutečnost, že agentura přijala komplexní strategii pro svou digitalizaci, která řeší její potřeby v oblasti digitalizace s cílem poskytnout ucelenou dlouhodobou vizi vývoje technologicky podporovaného obchodního modelu; vybízí agenturu, aby svou strategii digitalizace dále rozvíjela;
38. poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by umožnil přístup k domovským stránkám orgánů, institucí a jiných subjektů Unie osobám se všemi druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102(14), včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
39. bere na vědomí, že agentura neprovedla komplexní analýzu dopadu vystoupení Spojeného království z Unie na svou organizaci, činnost a účetnictví; bere na vědomí, že se Spojené království neúčastnilo přijímání nařízení (EU) 2015/2219(15), a proto je na něj v souvislosti s operativními činnostmi agentury pohlíženo jako na třetí zemi; bere na vědomí, že podle nařízení (EU) 2015/2219 jsou operační činnosti agentury se třetími zeměmi regulovány pracovními ujednáními, přičemž se Spojeným královstvím takové ujednání dosud neexistuje;
40. konstatuje, že se agentuře v roce 2019 podařilo navázat kontakt s širší demografickou skupinou tím, že posílila svou přítomnost na sociálních sítích;
41. vybízí agenturu, aby pokračovala v propagaci své práce, výzkumu a činností, a více se tak zviditelnila ve veřejném prostoru;
42. bere na vědomí úsilí agentury o to, aby byla nákladově efektivním pracovištěm šetrným k životnímu prostředí; vyjadřuje politování nad tím, že agentura nemá systém kompenzace emisí uhlíku, avšak bere na vědomí odpověď agentury ve standardním dotazníku, že náklady na zapojení do takového systému nemůže z vlastních omezených finančních zdrojů pokrýt, přičemž vybízí své zaměstnance, aby v zájmu snižování emisí používali veřejnou dopravu, a zvažuje, že bude svým zaměstnancům náklady na veřejnou dopravu proplácet;
o o o
43. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2005/681/SVV (Úř. věst. L 319, 4.12.2015, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2019 (2020/2167(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0064/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES(4), a zejména na článek 76 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624(5), a zejména na článek 116 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0081/2021),
1. odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria výkonnému řediteli Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2019 (2020/2167(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0064/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES(11), a zejména na článek 76 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624(12), a zejména na článek 116 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0081/2021),
1. odkládá uzavření účtů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2019 (2020/2167(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0081/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“)(15) její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 činil 330 107 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 14,36 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že podle čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896(16) Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zaručuje ochranu základních práv v souladu s příslušným právem Unie, zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a příslušným mezinárodním právem, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, protokolu k této úmluvě z roku 1967, Úmluvy o právech dítěte, a se závazky týkajícími se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení; vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/1896 zajistilo nejen nové zdroje pro agenturu v oblasti základních práv, ale zavedlo také nový komplexní nezávislý vnitřní mechanismus určený ke sledování souladu operativních činností agentury se základními právy; vzhledem k tomu, že tento mechanismus je založen na posílené úloze a nezávislosti úředníka agentury pro otázky základních práv, který se zodpovídá správní radě, má však zároveň přenesené pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování svých zaměstnanců;
C. vzhledem k tomu, že podle nařízení (EU) 2019/1896 má být úředníkovi pro otázky základních práv nápomocen zástupce úředníka pro otázky základních práv a nejméně 40 pracovníků pověřených sledováním základních práv pod hierarchickým dohledem úředníka pro otázky základních práv, kteří představují jeho „oči a uši“ v terénu;
D. vzhledem k tomu, že v harmonogramu pro provádění Evropské pohraniční a pobřežní stráže 2.0, který agentura a Komise vypracovaly v červenci 2019, se zdůrazňuje, že je třeba uvést příslušný rámec pro sledování základních práv do souladu s literou a duchem nařízení (EU) 2019/1896, zejména pokud jde o nábor 40 pracovníků pověřených sledováním základních práv do 5. prosince 2020;
E. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné; vzhledem k tomu, že Účetní dvůr nedávno zahájil audit s cílem zjistit, zda agentura již poskytla účinnou podporu členským státům při provádění evropské integrované správy hranic, která bude dokončena v roce 2021;
F. vzhledem k tomu, že evropská veřejná ochránkyně práv zahájila šetření (CASEOI/5/2020/MHZ) s cílem posoudit, jak agentura řeší údajné porušování základních práv, zejména účinnost a transparentnost mechanismu agentury pro řešení stížností ze strany osob, které jsou přesvědčeny, že v souvislosti s operacemi agentury na hranicích došlo k porušení jejich práv, jakož i úlohu a nezávislost úředníka agentury pro otázky základních práv;
G. vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil vyšetřování agentury v souvislosti s obviněním z obtěžování, pochybení a vytlačování migrantů;
H. vzhledem k tomu, že od prosince 2019 provádí agentura nový mandát s významným a podstatným navýšením počtu misí a zaměstnanců, což vyžaduje odpovídající rozpočet;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 99,84 %, čímž oproti roku 2018 došlo k nárůstu o 1,46 %; se znepokojením konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla pouze 69,13 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 0,56 %;
2. bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Účetního dvora, že v roce 2019 spravovala agentura grantové dohody uzavřené se spolupracujícími zeměmi na financování operačních činností, které představují 55 % rozpočtu agentury; bere na vědomí, že agentura přijala opatření, aby zlepšila ověřování ex ante, a v roce 2019 znovu zavedla ověřování úhrad ex post; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr upozorňuje na to, že proplácení výdajů na zařízení stále vychází ze skutečných nákladů, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že projekt, jehož cílem je přejít na proplácení na základě jednotkových nákladů, zatím nebyl úspěšně dokončen; zdůrazňuje, že tento postup nebyl dokončen, přestože se jedná o opakující se situaci, která byla řešena v předchozím postupu udělování absolutoria; s velkým znepokojením na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že spolupracující země ne vždy předkládaly žádosti o úhradu nákladů doložené fakturami nebo jinými dokumenty, které by náležitě dokládaly skutečné náklady operací, a že při předkládání dokladů došlo ke zpožděním; zpráva Účetního dvora zároveň zdůrazňuje, že spolupracující země mají povinnost včas předkládat přesné podklady spolu s výkazy nákladů; na základě odpovědi agentury konstatuje, že během kontroly ex post agentura doložila zpochybněné výdaje na základě bankovních výpisů a příjemce informovala, že proforma faktury již nadále nebudou jako doklady přípustné, a to i v případě, že tyto faktury budou v souladu s platným vnitrostátním regulačním rámcem; kromě toho bylo zpoždění při poskytování dokladů spojeno s prováděním zjednodušeného systému grantů pro vysílání úředníků, a postup pro provádění konečných plateb byl proto v roce 2019 značně rozšířen, aby se zajistilo řádné finanční řízení; vyjadřuje hlubokou nespokojenost s nedostatkem odhodlání na straně vedení agentury tuto situaci řešit; vyzývá agenturu, aby zastavila proplácení veškerých zbývajících žádostí o úhradu nákladů, které nejsou doloženy fakturami; naléhavě vyzývá agenturu, aby neprodleně dokončila přechod k úhradám na základě jednotkových nákladů a aby plně uplatňovala všechny zásady řádného finančního řízení;
3. odsuzuje skutečnost, že podle zprávy Účetního dvora agentura pozměnila smluvní ujednání o rekonstrukčních pracích provedených v prostorách agentury ve velmi pokročilé fázi projektu a zavedla možnost předběžného financování prací, které ještě nebyly dokončeny, ačkoli původně se platby měly provádět až v okamžiku, kdy byly práce schváleny, s velkým znepokojením konstatuje, že v důsledku toho se vzdala klíčového prvku kontroly a čerpání prostředků neodráželo skutečný pokrok prací; na základě odpovědi agentury konstatuje, že předběžné financování bylo řešením, které umožnilo pokračovat v rekonstrukci budovy, a že klíčová kontrola byla zachována, protože předběžné financování bylo vyplaceno pronajímateli, který zhotoviteli nemohl zaplatit předtím, než agentura převzala určitou část hotového díla, a pronajímatel vrátil agentuře veškeré nevyužité finanční prostředky, přičemž všechny tyto prostředky byly zajištěny smluvními zárukami; vyzývá agenturu, aby přezkoumala své mechanismy týkající se těchto plateb a zajistila dodržování zásad řádného finančního řízení;
4. domnívá se, že vysvětlení agentury je mimořádně nedostatečné s ohledem na informace o možném případu podvodu týkajícího se polského softwaru IT, kde byl použit podobný postup;
5. poukazuje na nedávné zprávy ve sdělovacích prostředcích, které informovaly o nákladných každoročních akcích, jejichž náklady v roce 2019 činily téměř půl milionu EUR; připomíná, že agentura je financována z peněz daňových poplatníků Unie; vítá v tomto ohledu rozhodnutí agentury pořádání této každoroční akce zastavit; vyzývá agenturu, aby byla při pořádání akcí uvážlivější, pokud jde o plnění rozpočtu;
Výkonnost
6. bere na vědomí, že agentura používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k posouzení přidané hodnoty svých činností a používá i další opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, např. míru spokojenosti zjišťovanou formou on-line průzkumů, posouzení opožděných plateb či míru volných pracovních míst; vyzývá agenturu, aby vyjasnila, proč je „odepření vstupu“ jedním z klíčových ukazatelů výkonnosti;
7. zdůrazňuje zásadní úlohu agentury jakožto základního kamene úsilí Unie o ochranu prostoru svobody, bezpečnosti a práva a zaručení volného pohybu bez kontrol na vnitřních hranicích; zdůrazňuje, že agentura je díky sdílení zdrojů a prostředků na úrovni Unie v oblasti migrační politiky hlavním nástrojem solidarity Unie v této oblasti;
8. konstatuje, že nařízení (EU) 2019/1896 bylo přijato dne 13. listopadu 2019 a vstoupilo v platnost dne 4. prosince 2019 s rozšířeným mandátem a zdroji, včetně vytvoření stálého útvaru s výkonnými pravomocemi; konstatuje, že agentura, aby splnila ustanovení nového mandátu, musela provést zásadní vnitřní restrukturalizaci a čelit výzvě spočívající v navrhování nových úkolů; konstatuje, že agentura čelila neočekávanému snížení počtu administrátorů, kteří měli být zaměstnáni v roce 2020, což vedlo k úpravám v plánu pracovních míst agentury; je znepokojen délkou probíhající diskuse mezi agenturou a Komisí o těchto úpravách; vyzývá Komisi a agenturu, aby urychleně nalezly vhodné řešení, které zajistí řádné a včasné plnění nového mandátu agentury;
9. poukazuje na problémy, kterým agentura čelí v důsledku dlouhodobého plánovacího cyklu, což ji vzhledem k rychle se měnícímu prostředí, v němž pracuje, přimělo k přijetí jednotného programového dokumentu;
10. konstatuje, že první technická a operační strategie pro evropskou integrovanou správu hranic byla přijata v březnu 2019;
11. konstatuje, že agentura převzala vedoucí úlohu v úsilí o zřízení společných styčných prostor pro agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí v Bruselu, které by tak mohly efektivně využívat zdroje, sdílet zařízení a služby a intenzivněji vytvářet sítě; konstatuje rovněž, že se dokončuje správní ujednání s požadavky týkajícími se společných kancelářských prostor a podmínek spolupráce mezi partnery a že dalšími kroky plánovanými na období 2020–2021 budou zadávání veřejných zakázek, vybavení a případně přemístění do nových prostor;
12. pokud jde o zjištění Účetního dvora z předchozího roku, vyjadřuje značné znepokojení nad tím, že ačkoli se agentura v roce 2014 přestěhovala do stávajících prostor, stále nemá komplexní plán zachování kontinuity činnosti schválený správní radou; na základě odpovědi agentury konstatuje, že se připravuje prozatímní politika zachování kontinuity činnosti a plán zachování kontinuity činnosti a že k přijetí tohoto plánu mělo dojít v roce 2020; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o přijetí a provádění plánu kontinuity činnosti informovala;
13. konstatuje, že v souladu s čl. 80 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896 má agentura s přispěním úředníka pro otázky základních práv a s jeho schválením vypracovat, provádět a dále rozvíjet strategii a akční plán pro základní práva, včetně účinného mechanismu sledování dodržování základních práv při všech činnostech agentury; konstatuje, že akční plán by měl provádět strategii tím, že zajistí praktické záruky základních práv, jimiž se řídí provádění operativních činností agentury; vyjadřuje politování nad tím, že tento akční plán dosud nebyl přijat;
14. vyjadřuje politování nad tím, že přes opakované výzvy Parlamentu a výrazné navýšení celkového počtu zaměstnanců agentury úředníkovi pro otázky základních práv stále chybí lidské zdroje, což mu jednoznačně ztěžuje řádný výkon úkolů, které mu byly svěřeny; naléhavě agenturu vyzývá, aby úředníkovi pro otázky základních práv poskytla dostatečné zdroje a zaměstnance, aby mohl zejména důkladněji rozpracovat a prosazovat strategii agentury zaměřenou na sledování a zajišťování ochrany základních práv; připomíná agentuře, že je důležité, aby dodržovala služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(17); vyzývá agenturu, aby zavedla pravidelný mechanismus, jehož prostřednictvím by agentura podávala poslancům Evropského parlamentu informace o probíhajících operacích, včetně závažných incidentů, i další zprávy o násilnostech a nedodržování základních práv na vnějších hranicích;
15. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o její vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále proaktivní, aby se za každou cenu zabránilo vytvoření digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
16. na základě odpovědi agentury konstatuje, že byl zřízen interní tým pro bezpečnost IKT a kybernetickou bezpečnost; vybízí agenturu, aby bez zbytečného odkladu dokončila svůj akční plán pro kybernetickou bezpečnost na období 2020–2025; vyzývá Komisi, aby podpořila agenturu při hledání řešení pro pokrok v její digitalizaci;
17. vítá vytvoření rejstříku dokumentů, domnívá se však, že stávající rejstřík nesplňuje právní požadavky nařízení (ES) č. 1049/2001(18), neboť by v něm měly být uvedeny všechny dokumenty, které agentura vytvořila nebo má v držení; je si vědom toho, že je-li to v zájmu veřejnosti, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranné a vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy či finanční, měnovou či hospodářskou politiku Unie nebo členského státu, může agentura v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení odmítnout udělit přístup k dokumentům; opakuje svůj požadavek, aby agentura zajistila plnou transparentnost veškeré své činnosti; konkrétněji, vzhledem k tomu, že se očekává, že v nadcházejících letech dojde k dalšímu významnému celkovému navýšení rozpočtu agentury a k rozšíření jejích pravomocí, vyzývá agenturu, aby mu poskytla podrobnější informace o plnění svého rozpočtu na operační činnost podle jednotlivých kapitol, v nichž by byly uvedeny konkrétní činnosti financované podle příslušných článků a bodů; vyjadřuje politování nad tím, že se ve zprávě Účetního dvora posuzuje pouze legalita a správnost výdajů agentury; vzhledem k objemu a oblasti působnosti rozpočtu agentury vyzývá Účetní dvůr, aby v budoucnu posuzoval výkonnost agentury s větším ohledem na kvalitu, což by orgánu příslušnému k udělení absolutoria umožnilo lépe posoudit, jak je rozpočet agentury čerpán;
Personální politika
18. vyjadřuje politování nad tím, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst proveden pouze ze 75,83 %, přičemž ze 484 dočasných pracovníků schválených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání s 418 schválenými pracovními místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 367; konstatuje dále, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo 214 smluvních zaměstnanců a 168 vyslaných národních odborníků;
19. bere na vědomí probíhající nábor úředníka pro otázky základních práv, zástupce úředníka pro otázky základních práv a pracovníků pověřených sledováním základních práv; poukazuje na úzkou spolupráci mezi agenturou a Agenturou Evropské unie pro základní práva v roce 2019 při stanovení konkrétních výběrových kritérií pro nábor úředníka pro otázky základních práv a 40 pracovníků pověřených sledováním základních práv; vyjadřuje však politování nad zpožděním v těchto přijímacích řízeních; připomíná, že podle nařízení (EU) 2019/1896 byla agentura povinna přijmout do 5. prosince 2020 nejméně 40 pracovníků pověřených sledováním základních práv; konstatuje, že se očekávalo, že první skupina pracovníků pověřených sledováním základních práv bude přijata v březnu 2021; konstatuje, že oblast působnosti úředníka pro otázky základních práv se rozšířila nařízením (EU) 2019/1896, a že toto pracovní místo proto muselo být definováno jako pozice středního řídícího pracovníka vyžadující zvláštní výběrové řízení; konstatuje, že tyto organizační a personální změny vyvolaly nejasnosti, pokud jde o právní důsledky a provádění; vyzývá agenturu, aby se přednostně zabývala základními právy; trvá proto na tom, aby agentura bez dalších odkladů přijala 40 pracovníků pověřených sledováním základních práv na příslušné úrovni funkční skupiny AD, jak vyžaduje čl. 110 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1896, a zajistila, aby budoucí pracovníci pověření sledováním základních práv měli potřebnou způsobilost k nezávislému výkonu svých povinností;
20. je velmi znepokojen nedostatečně vyváženým zastoupením žen a mužů vykázaným za rok 2019, a to zejména na úrovni správní rady (48 mužů a 8 žen); vyzývá agenturu, aby na úrovni správní rady zlepšila značnou genderovou nevyváženost; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
21. oceňuje, že agentura dne 1. srpna 2019 přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a šikaně; vyjadřuje znepokojení nad pěti případy obtěžování, které agentura nahlásila v roce 2019, a konstatuje, že oznamovatelé v poslední době vznesli další obvinění z obtěžování; vyzývá správní radu, aby posoudila, zda agentura řádně uplatňuje politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a zda je tato politika účinná;
22. vyjadřuje znepokojení nad zprávami investigativních novinářů, kteří informovali o chování vysokých úředníků vůči níže postaveným pracovníkům; zdůrazňuje zejména své znepokojení nad zprávami o urážlivém a neuctivém chování vůči pracovníkům a nad poznámkami, že kontrolní mechanismy v agentuře jsou údajně čím dál méně účinné; konstatuje, že agentura neinformovala o žádných oficiálních stížnostech ohledně tohoto jednání; konstatuje, že pracovní skupina pro kontrolu agentury Frontex bude v souladu se svým mandátem monitorovat interní řízení agentury, včetně postupů pro podávání zpráv a vyřizování stížností; vybízí agenturu, aby s pracovní skupinou pro kontrolu agentury Frontex spolupracovala s cílem objasnit veškeré obavy v tomto ohledu a přijmout opatření v návaznosti na budoucí doporučení týkající se tohoto aspektu fungování agentury;
23. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura v roce 2019 pokračovala v najímání nových zaměstnanců v souladu se svým rozšířeným mandátem a že za celý rok přijala 218 nových pracovníků; konstatuje, že navzdory tomu, že postup náboru zaměstnanců se považuje za zdařilý, měla by agentura zlepšit pokyny pro členy výběrových komisí a důkladněji prověřovat finanční nároky uchazečů, pokud jde o platy; na základě odpovědi agentury konstatuje, že agentura organizuje školení pro členy výběrových komisí s cílem zajistit, aby měli odpovídající znalosti potřebné při výkonu jejich role, a zároveň respektuje prostor pro uvážení a nezávislost každé výběrové komise; bere na vědomí, že práva a nároky byly agentuře sděleny dne 6. února 2020 po zveřejnění a zavedení platů; konstatuje, že v případě platů nových pracovníků se kontroluje, zda splňují rozhodnutí, a pokud je zjištěna nesrovnalost, musí být nový zaměstnanec do dvanáctého dne měsíce informován; se znepokojením bere na vědomí zprávy, které se v nedávné době objevily ve sdělovacích prostředcích, podle nichž agentura uchazečům řádně neoznamovala stav náborových řízení; vyzývá Komisi, aby v tomto směru zlepšila svou komunikaci;
24. konstatuje, že rok 2019 byl čtvrtým rokem pětiletého plánu růstu po přijetí nařízení (EU) 2016/1624(19), který vedl k výraznému navýšení rozpočtu agentury a počtu jejích zaměstnanců; konstatuje, že agentura začala přecházet k bezpapírovému elektronickému a cloudovému systému náboru, který měl být zprovozněn v létě 2020; konstatuje rovněž, že agentura čelí problémům, pokud jde o získání vhodných externích uchazečů a dosažení správné zeměpisné rovnováhy, zejména kvůli nízkému opravnému koeficientu; zdůrazňuje, že opravné koeficienty se v jednotlivých členských státech značně liší, což má vážný dopad na schopnost agentur nacházejících se v členských státech s nižšími opravnými koeficienty přijímat a udržet si zaměstnance a odborné znalosti; zdůrazňuje, že agentury se sídlem v zemích, v nichž se uplatňuje nízký opravný koeficient, by měly od Komise získat další podporu na provádění dodatečných opatření, aby byly atraktivnější pro stávající i potenciální zaměstnance; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad a proveditelnost uplatňování opravných koeficientů na platy a aby přitom vycházela spíše z regionálního než vnitrostátního hodnocení; zdůrazňuje, že sídla agentur v členských státech s nižšími opravnými koeficienty se obvykle nacházejí v hlavních městech, kde jsou životní a existenční náklady výrazně vyšší než v jiných částech země;
25. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že navzdory tomu, že výkonné vedení agentury již v březnu 2019 vědělo o změnách, které vstoupily v platnost v prosinci 2019, pokud jde o úlohu a pravomoci úředníka pro otázky základních práv a pracovníků pověřených sledováním základních práv, nepřijalo nezbytná opatření k přizpůsobení se těmto změnám, což vedlo k opakovaným zpožděním při provádění ustanovení týkajících se dodržování základních práv v rámci agentury; vyjadřuje hluboké politování nad tím, jakým způsobem se výkonný ředitel rozhodl obejít správní radu při postupu nahrazení úředníka pro otázky základních práv na konci roku 2019; se znepokojením konstatuje, že tento postup byl zahájen právě v době, kdy se úředník pro otázky základních práv vrátil po dlouhodobé nemoci, přičemž byl o příslušném postupu informován na poslední chvíli; zdůrazňuje, že agentura musela pozastavit zveřejňování oznámení o volných pracovních místech na pozici úředníka pro otázky základních práv z důvodu nedodržení příslušných právních předpisů; poukazuje na to, že Komise tuto situaci označila za „jednoduše nezákonnou“; bere na vědomí, že funkci úředníka pro otázky základních práv nyní dočasně vykonává bývalý člen kabinetu výkonného ředitele; je vážně znepokojen mediálními zprávami o tom, že výkonný ředitel opakovaně ignoroval zprávy a doporučení od úředníka pro otázky základních práv týkající se jeho činnosti v několika členských státech; zdůrazňuje, že do února 2021 agentura nepřijala jediného pracovníka pověřeného monitorováním základních práv; vyjadřuje vážné znepokojení nad připomínkami Komise týkajícími se neochoty agentury provádět pokyny Komise, pokud jde o nábor zaměstnanců, včetně náboru úředníka pro otázky základních práv a pracovníků pověřených jejich monitorováním, což dále brání tomuto procesu a zpožďuje jej; naléhavě vyzývá agenturu, aby v plném rozsahu plnila všechny povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2019/1896 a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o dosaženém pokroku;
26. bere na vědomí, že úředník pro otázky základních práv byl vybrán na schůzi správní rady v březnu a nastoupí do funkce dne 1. června 2021; konstatuje, že nabídku pracovního místa od agentury přijalo od dubna 2021 15 uchazečů o pozici pracovníka pověřeného sledováním základních práv, z nichž 10 bude zaměstnáno jako AST 4 a 5 jich bude zaměstnáno jako AD 7, přičemž předpokládané datum nástupu je polovina června a začátek července 2021;
27. konstatuje, že provádění nařízení (EU) 2019/1896 přineslo změny v organizační struktuře agentury; konstatuje, že bylo nutné vymezit a posoudit oblast působnosti všech tří zástupců výkonného ředitele; konstatuje, že správní rada přijala v prosinci 2020 upravenou organizační strukturu agentury; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit pravomoci a oblast působnosti všech tří zástupců výkonného ředitele za účelem zvýšení transparentnosti a posílení jejich akceschopnosti;
28. vybízí agenturu, aby usilovala o vypracování dlouhodobého rámce politiky lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
29. konstatuje, že agentura se prostřednictvím svého inspekčního a kontrolního oddělení zapojila do sítě pro posílení výkonnosti sítě agentur Evropské unie; konstatuje, že agentura je rovněž zapojena do sítě úředníků pro zadávání zakázek agentur Evropské unie a posuzuje interinstitucionální nabídková řízení z hlediska potřeb a finančních zdrojů;
30. bere na vědomí zakázku agentury na systémy dálkově řízených letadel se schopností letu ve střední výšce a s dalekým doletem pro vzdušný dohled nad mořskými oblastmi, která byla zadána na základě rámcové smlouvy v celkové maximální výši 50 milionů EUR a s celkovou maximální dobou trvání smlouvy v délce čtyř let pro každého z příslušných dodavatelů v roce 2020; připomíná, že jak záchrana migrantů v tísni na vnějších hranicích, tak obstarávání technického vybavení pro zajištění správy hranic jsou základní součástí poslání agentury, a vybízí agenturu, aby při pořizování technického vybavení nadále dodržovala platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek;
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
31. konstatuje, že stávající opatření agentury týkající se transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů jsou nedostatečné; konstatuje, že politika pro whistleblowing byla přijata dne 18. července 2019 a vstoupila v platnost dne 1. srpna 2019; vyjadřuje politování nad tím, že na internetové stránce agentury nejsou zveřejněna prohlášení o zájmech všech členů správní rady ani jejich životopisy; naléhavě vyzývá agenturu, aby v zájmu zvýšení transparentnosti zveřejnila životopisy a prohlášení o zájmech všech členů své správní rady, výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o opatřeních přijatých v tomto ohledu;
32. poukazuje na větší zapojení agentury do nových typů veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení, externě zajišťované projekty a studie, aby byla splněna ustanovení nařízení (EU) 2019/1896; připomíná, že dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU(20) (dále jen „interinstitucionální dohoda z roku 2014“), má základ v článku 295 Smlouvy o fungování Evropské unie; připomíná, že interinstitucionální dohoda z roku 2014 je pro Parlament i Komisi závazná; připomíná, že bod 35 interinstitucionální dohody z roku 2014 vyzývá Evropskou radu a Radu, aby se připojily k rejstříku, a vybízí další orgány, instituce a jiné subjekty Unie, aby používaly rámec vytvořený touto dohodou; konstatuje, že agentura nikdy oficiálně neinformovala společný sekretariát o rozhodnutí používat rejstřík transparentnosti; vyzývá agenturu, aby vytvořila soudržný úřední rejstřík s cílem zajistit transparentnost svých styků se třetími zainteresovanými stranami, jak je stanoveno v článku 118 nařízení (EU) 2019/1896; vítá skutečnost, že agentura v současnosti vyvíjí svůj vlastní rejstřík transparentnosti s cílem zabránit nejednoznačnosti, pokud jde o její styky se třetími zainteresovanými stranami ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie; vyzývá Komisi, aby byla agentuře nápomocna při vymezování vhodného rámce pro rejstřík, který zajistí právní srozumitelnost pravidel transparentnosti a současně zohlední zvláštní požadavky na citlivost a bezpečnost, které vyžaduje povaha činnosti agentury;
33. s velkým znepokojením konstatuje, že podle šetření novinářů, která vycházejí z dokumentů zpřístupněných agenturou na základě stávajících právních předpisů o svobodě informací, agentura v letech 2018 až 2019 uspořádala několik setkání se zástupci odvětví souvisejících s její oblastí činnosti, z nichž 70 % bylo se zástupci společností, které nejsou uvedeny v rejstříku transparentnosti Unie; konstatuje, že agentura v roce 2019 během tzv. Dnů průmyslu uspořádala setkání s několika společnostmi působícími v oblasti vojenských technologií, sledování a biometrického rozpoznávání, včetně společností, které nejsou vedeny v rejstříku transparentnosti Unie; vyjadřuje politování nad tím, že agentura neposkytla Parlamentu správné informace o jednání s lobbisty v roce 2019; vyzývá agenturu, aby aktualizovala svou politiku transparentnosti s cílem zajistit systematické zveřejňování informací o setkáních se zástupci příslušných odvětví, jež budou uvádět rozsah, dobu trvání, a při jaké příležitosti se jednání konalo, a aby se zdržela setkání se společnostmi, které nejsou zapsány v rejstříku transparentnosti Unie; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podala zprávu o pokroku v tomto ohledu do června 2021;
34. zdůrazňuje skutečnost, že stávající etický rámec vztahující se na orgány, instituce a jiné subjekty Unie trpí značnými nedostatky v důsledku roztříštěnosti a nedostatečné koordinace mezi stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že tyto otázky by měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických norem pro všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie;
35. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
36. konstatuje, že v souladu s plánem následných kontrol dokončených grantů na období 2019–2020 provedlo inspekční a kontrolní oddělení agentury inspekce v osmi členských státech a deseti institucích;
37. konstatuje, že v roce 2019 provedl útvar interního auditu (IAS) Komise audit týkající se správy IT a projektového řízení, jehož výsledkem byla dvě „velmi důležitá“ a dvě „důležitá“ doporučení, která agentura přijala, a že pro provádění těchto doporučení byl přijat akční plán, který byl předložen útvaru IAS;
38. konstatuje, že ode dne 5. února 2020 má pět doporučení status „připraveno k přezkumu“ a čeká na konečné rozhodnutí útvaru IAS a 11 doporučení má status „dosud neprojednáno“ a ještě musí být provedeno;
39. vyjadřuje politování nad opatřeními navazujícími na zjištění Účetního dvora v předchozím roce, že agentura nemá politiku pro obsazování citlivých pracovních pozic, která by citlivé funkce vymezovala, udržovala jejich výčet aktuální a stanovovala vhodná opatření pro zmírnění rizika zvláštních zájmů; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že návrh politiky byl dokončen v roce 2019, ale s ohledem na možný přezkum byl pozastaven a agentura měla v úmyslu jej přijmout ve třetím čtvrtletí roku 2020; naléhavě vyzývá agenturu, aby tuto politiku co nejdříve přijala a prováděla s cílem dosáhnout souladu se standardy agentury pro vnitřní kontrolu; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podala zprávu o pokroku v této oblasti do června 2021;
40. vyzývá agenturu, aby v souvislosti se všemi připomínkami Účetního dvora, na které ještě nereagovala, bezodkladně přijala nápravná opatření, mj. přijala a uplatňovala politiku týkající se citlivých pozic v souladu se svými vlastními standardy interní kontroly, aby řešila riziko dvojího financování z Fondu pro vnitřní bezpečnost, který spravuje Komise, a financování ze strany agentury a aby se zabývala mírou převodu prostředků do dalšího roku, která je i nadále vysoká;
41. opětovně vyzývá agenturu, aby ve všech svých činnostech zajistila plnou transparentnost a plné dodržování základních práv; zdůrazňuje, že posílený mandát agentury by měl jít ruku v ruce s posílením mechanismů, které zajistí plné dodržování základních práv; konstatuje, že prosazování práva závisí na důvěře veřejnosti a vyžaduje transparentnost; dále zdůrazňuje, že výkon pravomocí je úměrný vysoké úrovni odpovědnosti a náležité péče; připomíná všem zúčastněným stranám, aby vzájemně respektovaly své pravomoci a zapojily se do konstruktivní spolupráce s cílem překonat problémy spojené s rychlým rozšířením agentury a dalším plněním poslání a strategických cílů agentury;
Další připomínky
42. s ohledem na připomínky a zjištění orgánu příslušného k udělení absolutoria týkající se výstavby nové budovy ústředí a zřízení evropské školy ve Varšavě konstatuje, že polské orgány agentuře v roce 2019 přidělily vhodný pozemek a plánuje se, že se do konce roku 2024 vybudují prostory navržené speciálně pro účely ústředí agentury, a že proces akreditace evropské školy probíhal v roce 2020, přičemž škola by měla být částečně v provozu od školního roku 2020–2021;
43. vyzývá agenturu, aby nadále posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty Unie za účelem zlepšení účinnosti v oblasti lidských zdrojů, správy budov, IT služeb a bezpečnosti;
44. konstatuje, že u všech čtyř projednávaných soudních řízení bylo dosaženo do konce roku 2019 rozhodnutí a že ve všech případech se jedná o výsledek ve prospěch agentury; je hluboce znepokojen tím, že agentura nařídila vymáhat právní poplatky ve výši 23 700 EUR od dvou osob ve věci T-31/18 projednávané Tribunálem týkající se žádosti o přístup k dokumentům; konstatuje, že Tribunál tuto částku snížil na 10 520 EUR; zdůrazňuje, že vybírání příliš vysokých právních poplatků od občanské společnosti nepříznivě ovlivňuje její přístup ke spravedlnosti, pokud jde o přístup k dokumentům, což je jedno ze základních práv stanovených v článku 42 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a oslabuje právo příslušníků občanské společnosti na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny; vyzývá agenturu, aby stáhla svůj požadavek na úhradu nákladů v tomto případě a aby v budoucnu neusilovala o úhradu nákladů na externí právníky od žadatelů v soudních řízeních týkajících se žádostí o přístup k informacím;
45. bere na vědomí opakovaná tvrzení řeckých orgánů o účasti agentury na porušování základních práv a obvinění z jejího zapojení do vytlačování migrantů; připomíná, že agentura je pověřena kontrolou hranic a současně zajišťuje, aby byly hraniční kontroly prováděny v souladu se základními právy, Úmluvou o právním postavení uprchlíků, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2016/399(21) a v nařízení (EU) 2019/1896, které ve svém článku 46 ukládá výkonnému řediteli povinnost pozastavit, ukončit nebo nezahájit činnosti v případě porušení základních práv; bere na vědomí zřízení pracovní skupiny pro základní práva a právní aspekty operací v Egejském moři; konstatuje, že tato pracovní skupina odhalila 13 relevantních incidentů, které byly později předmětem šetření – 8 z nich bylo podle závěrečné zprávy(22) pracovní skupiny správní rady agentury Frontex objasněno a 5 z nich je stále předmětem posouzení; zdůrazňuje, že je zapotřebí v této věci zapojit pracovní skupinu pro kontrolu agentury Frontex, kterou zřídil Výbor Parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a která bude mít za cíl tyto incidenty plně objasnit; vyzývá agenturu, aby pravidelně informovala Parlament o činnosti agentury na vnějších hranicích; vítá skutečnost, že agentura přijala plán, kterým provádí doporučení pracovní skupiny pro základní práva a právní aspekty operací a ve kterém jasným harmonogramem a velmi konkrétními cíli reaguje na obvinění(23);
46. vítá rozhodnutí agentury pozastavit činnost na maďarské hranici v návaznosti na rozsudek Soudního dvora ze dne 17. prosince 2020 ve věci C-808/18(24); konstatuje však, že obvinění týkající se rozsáhlého nezákonného vytlačování migrantů maďarskými orgány již byla dobře zdokumentována nevládní organizací Maďarský helsinský výbor; vyjadřuje proto politování nad tím, že agentura v této věci reagovala pomalu;
47. bere na vědomí šetření, které v souvislosti s agenturou zahájil úřad OLAF; bere na vědomí skutečnost, že pracovní skupina pro kontrolu agentury Frontex bude sledovat všechny aspekty fungování agentury; vyzývá agenturu, aby vhodným a zákonným způsobem, který respektuje důvěrnou povahu informací a pravidla ochrany údajů, neprodleně informovala poslance Evropského parlamentu o výsledcích šetření vedených úřadem OLAF;
48. považuje reakci Komise na obvinění z porušování základních práv ze strany agentury za znepokojivou; vyjadřuje své zneklidnění ohledně nedostatečné konstruktivní a účinné komunikace a spolupráce mezi Komisí a agenturou; naléhavě vyzývá Komisi a agenturu, aby bez zbytečného odkladu posílily vzájemnou komunikaci a spolupráci; vyzývá Komisi, aby poskytla právní pokyny s cílem zajistit vhodné, zákonné a včasné postupy pro kritické situace na vnějších (námořních) hranicích vzhledem ke složitým geopolitickým problémům spojeným s těmito operacemi;
49. konstatuje, že kromě výrazného nárůstu velikosti agentury, jak z hlediska rozpočtu, tak z hlediska zaměstnanců, prošla agentura rovněž zásadní změnou povahy, kterou nejlépe charakterizuje možnost zaměstnanců stálého útvaru spadajících do kategorie 1 nosit zbraně a uniformu; konstatuje, že díky těmto jedinečným atributům má agentura mezi ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty Unie zvláštní postavení; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v koordinaci se zeměmi přidruženými k Schengenu stanovily robustní právní rámec, který poskytne jasné pokyny týkající se všech aspektů těchto specifických a jedinečných činností agentury;
50. konstatuje, že evropská veřejná ochránkyně práv zahájila z vlastního podnětu vyšetřování mechanismu agentury pro vyřizování stížností podaných osobami, které se domnívají, že byla během některé z operací agentury porušena jejich základní práva; vyzývá agenturu, aby s tímto vyšetřováním plně spolupracovala a aby podala zprávu o tom, jak bude doporučení evropské veřejné ochránkyně práv uplatňovat;
51. poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by umožnil přístup k domovským stránkám orgánů, institucí a jiných subjektů Unie osobám se všemi druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102(25), včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje, aby do tohoto procesu byly zapojeny organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;
o o o
52. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(26) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
53. zdůrazňuje, že obavy zjištěné ohledně řízení agentury v roce 2019 nezpochybňují existenci, legitimitu ani mandát agentury; nadále považuje agenturu za zásadní nástroj správy vnějších hranic Unie, jehož povinností je zajistit řádné fungování schengenského prostoru a svobodu pohybu v rámci Unie; očekává, že agentura plně provede doporučení pracovní skupiny pro základní práva a právní aspekty operací a předloží orgánu příslušnému k udělení absolutoria konkrétní opatření s jasným harmonogramem pro řešení zjištěných problémů; považuje tyto kroky za nezbytnou podmínku pro udělení absolutoria agentuře.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
Základní práva a právní aspekty operací v Egejském moři, závěrečná zpráva pracovní skupiny správní rady agentury Frontex, 1. března 2021 (https://frontex.europa.eu/assets/Key_Documents/MB_Documents/Agenda_Point_WG_FRaLO_final_report.pdf).
Tisková zpráva agentury Frontex ze dne 5.3.2021. Roadmap addressing the recommendations of the preliminary report of the Management Board Working Group on Fundamental Rights and Legal and Operational Aspects of Operations (Plán zohledňující doporučení obsažená v předběžné zprávě pracovní skupiny správní rady o základních právech a právních a provozních aspektech operací). https://frontex.europa.eu/media-centre/news/news-release/roadmap-addressing-recommendations-of-management-board-working-group-lBZxAh.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2019 (2020/2168(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Agentuře pro evropský GNSS za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0065/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(4), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0074/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Agentury pro evropský GNSS za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury pro evropský GNSS, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2019 (2020/2168(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Agentuře pro evropský GNSS za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0065/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 ze dne 22. září 2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS, kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(10), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0074/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury pro evropský GNSS za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury pro evropský GNSS, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2019 (2020/2168(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro evropský GNSS na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0074/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Agentury pro evropský GNSS (dále jen „agentura“) na rozpočtový rok 2019 činil její konečný rozpočet 33 589 862,79 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 4,22 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie(14);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění 100 %, a je tedy stejná jako v roce 2018; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 85,95 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 2,22 %;
2. konstatuje, že agentura v roce 2018 kromě svého rozpočtu pro hlavní činnosti nadále spravovala velký svěřený rozpočet, z něhož zajišťovala fungování evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a plnění pověřovacích dohod týkajících se systému Galileo, veřejné regulované služby a programu Horizont 2020; bere na vědomí, že v rámci svěřeného rozpočtu bylo v roce 2019 na závazky vyčleněno celkem 290 696 766,98 EUR a bylo vyplaceno 523 494 171,23 EUR;
Výkonnost
3. konstatuje, že agentura používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti k posouzení přidané hodnoty svých činností a dalších opatření ke zlepšení rozpočtového řízení, jako je procento provedených úspěšných nezávislých posouzení zranitelnosti a míra čerpání prostředků na závazky a platby v předepsaných lhůtách;
4. oceňuje skutečnost, že od roku 2015 agentura pověřila svými účetními službami Komisi a že sdílí interní audit s Evropskou agenturou pro chemické látky; vybízí agenturu, aby rozvíjela a rozšiřovala spolupráci s agenturami Unie;
5. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti v oblastech, jako jsou lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost;
6. konstatuje, že v červenci 2019 agentura zaznamenala incident, který vedl k šestidennímu výpadku služeb systému Galileo, takže v dotčené infrastruktuře systému musely být aktivovány postupy rychlé obnovy; konstatuje, že Rada agentury pro bezpečnostní akreditaci analyzovala spis o výpadcích služeb v letech 2018–2019 se zvláštním důrazem na výpadek v červenci 2019 a vypracovala řadu bodů a opatření, kterými je třeba se zabývat, aby se posílila odolnost systému; žádá v této souvislosti agenturu, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovala o vývoji situace;
7. konstatuje, že v únoru 2019 byly uvedeny do provozu čtyři nové družice;
8. konstatuje, že v roce 2019 byla v soutěži MyGalileoApp, do které se zapojilo přibližně 150 týmů, udělena finanční cena třem novým inovativním způsobům využití systému Galileo, čímž agentura podpořila začínající podniky a mladé inovátory v Unii při rozvíjení jejich podnikatelského potenciálu;
9. konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora o budoucnosti agentur („zvláštní zpráva Účetního dvora“) má agentura v praxi velmi omezenou autonomii, pokud jde o její hlavní úkol využívat globální družicový navigační systém Galileo na základě pověřovací dohody s Komisí; vyzývá Komisi, aby přezkoumala autonomii agentury, zejména pokud jde o její pravomoci při provádění pověřovací dohody prostřednictvím řady komplexních smluv s průmyslovými partnery a subjekty veřejného sektoru; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dalším vývoji v této věci;
10. konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora v návaznosti na audit provedený v období od března do září 2019 musí agentura výrazně zlepšit svou spolupráci s členskými státy, mezinárodními subjekty a dalšími agenturami Unie, neboť bylo zjištěno, že agentura má pouze omezené informace o strategiích a opatřeních členských států na podporu využívání služeb systému Galileo; důrazně agenturu vybízí, aby zintenzivnila svou spolupráci a sdílení informací s členskými státy, mezinárodními subjekty a dalšími agenturami Unie s cílem zvýšit využívání služeb systému Galileo a sledovat společný cíl, kterým je provádění politik Unie v zájmu jejích občanů; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dalším vývoji v této věci;
11. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o postupy vnitřního chodu a řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací; připomíná rovněž, že je důležité, aby se agentura více zviditelnila ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v sociálních médiích s cílem informovat o své práci;
Incident v souvislosti se systémem Galileo
12. vyjadřuje politování nad tím, že dne 10. července 2019 došlo při modernizaci systému k incidentu v pozemní infrastruktuře systému Galileo, což vedlo k šestidennímu výpadku počátečních služeb navigace a určování času systému Galileo; vítá však skutečnost, že Komise zřídila nezávislou vyšetřovací komisi, která prošetřila tento incident a vydala doporučení, jež mají předejít opakování podobných incidentů v budoucnu;
13. připomíná, že vyšetřovací komise zjistila nesprávnou manipulaci, technickou anomálii zařízení a nestandardní konfiguraci zařízení, jehož se anomálie týkala, a připomíná, že vyšetřovací komise identifikovala různorodé základní příčiny incidentu související s organizací a řízením systému Galileo, lidskými faktory a s komplexní a nestandardní konfigurací systému; vyzývá Komisi a agenturu, aby se důsledně řídily doporučeními vyšetřovací komise, zejména pokud jde o kontinuitu služeb a optimalizaci řízení systému Galileo a zajištění lepší institucionální komunikace s uživateli a členskými státy v krizových situacích; vyzývá Komisi a agenturu, aby pravidelně informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria o následných opatřeních;
Personální politika
14. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 92,81 %, přičemž ze 139 dočasných pracovníků povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 128 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 129; konstatuje dále, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo 55 smluvních zaměstnanců a 3 vyslaní národní odborníci; bere na vědomí, že agentuře bylo v plánu pracovních míst na rok 2019 kromě jednoho již poskytnutého pracovního místa přiděleno dalších 10 pracovních míst;
15. je znepokojen tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora má agentura potíže s náborem zaměstnanců s potřebnými odbornými znalostmi a že v reakci na nedostatek pracovních míst nebo národních odborníků zadává agentura stále více klíčové úkoly externím soukromým dodavatelům, na nichž se pak může stát závislou; vyzývá Komisi, aby situaci pečlivě prozkoumala a poskytla agentuře nezbytné prostředky k náboru potřebných pracovníků; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o této záležitosti informovala;
16. vítá úsilí agentury a nová opatření, která byla zavedena s cílem přilákat, přijmout a udržet si vysoce kvalifikované zaměstnance;
17. vyjadřuje politování nad přetrvávající zeměpisnou nerovnováhou ve složení zaměstnanců agentury, zejména na úrovni středního a vrcholného vedení; vyzývá agenturu, aby zajistila řádné zastoupení státních příslušníků všech členských států a zároveň respektovala schopnosti a výkon kandidátů, jak je uvedeno v článku 27 služebního řádu úředníků;
18. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou rovnováhu a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
19. bere na vědomí nerovnoměrné zastoupení žen a mužů v roce 2019 u členů vrcholného vedení (7 mužů a 4 ženy) a ve správní radě (24 mužů a 5 žen); žádá agenturu, aby v budoucnu zajistila vyváženost pohlaví na úrovni vrcholného vedení; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací členů správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
20. je znepokojen velikostí správní rady agentury, která ztěžuje rozhodování a způsobuje značné administrativní náklady;
Udržitelnost
21. vyjadřuje politování nad tím, že agentura dosud nepřijala cíle v oblasti snižování emisí CO2; vyzývá agenturu, aby vytvořila pracovní rámec šetrný k životnímu prostředí a snížila svou uhlíkovou stopu a spotřebu energie a aby zavedla pracovní proces bez tištěných materiálů;
22. vyjadřuje politování nad tím, že její dodavatel neuvádí podrobně podíl zdrojů energie a že proto není možné určit, kolik energie z obnovitelných zdrojů agentura využívá; vyzývá agenturu, aby přešla k dodavateli, který je schopen poskytovat podrobnosti o zdrojích energie;
Zadávání zakázek
23. konstatuje, že pokud jde o opatření přijatá na základě zjištění Účetního dvora z roku 2018, bylo proti agentuře zahájeno soudní řízení u Soudního dvora Evropské unie, které zpochybňovalo výsledky zadávacího řízení na rámcovou smlouvu o provádění satelitního systému Galileo v období 2017 až 2027 v hodnotě 1,5 miliardy EUR; bere na vědomí, že společnost Eutelsat od věci upustila a Soudní dvůr EU řízení zastavil;
24. konstatuje, pokud jde o opatření přijatá na základě zjištění Účetního dvora z předchozího roku, že modul elektronického podávání nabídek v rámci postupů elektronického zadávání veřejných zakázek neřešil složité potřeby agentury v oblasti zadávání veřejných zakázek a bylo rozhodnuto, že nabídková řízení nebudou prováděna elektronicky, a že tedy nebude používán žádný z informačně-technologických nástrojů pro elektronické zadávání veřejných zakázek, které vyvinula Komise; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že agentura obnovuje kontakty s Komisí s cílem posoudit možnost využívat elektronické zadávací řízení u zakázek, u nichž může být vhodnější; žádá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dalším vývoji v této věci;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
25. konstatuje, že na webové stránce agentury nebyly zveřejněny všechny životopisy členů správní rady; připomíná své výzvy, aby agentura zveřejňovala životopisy všech členů správní rady a aby o krocích podniknutých v této souvislosti informovala orgán příslušný k udělení absolutoria; bere na vědomí, že sekretariát správní rady i koordinátor vnitřní kontroly připomínají členům správní rady, aby předložili chybějící dokumenty, a upomínají je a že prohlášení o zájmech správní rady jsou uložena v systému agentury pro správu dokumentů;
26. konstatuje, že na webové stránce agentury jsou zveřejněny životopisy a prohlášení o zájmech členů vrcholného vedení; konstatuje nicméně, že na webové stránce agentury nejsou zveřejněny životopisy a prohlášení o zájmech vedoucích pracovníků; bere na vědomí, že agentura čeká na to, až Komise formálně schválí prováděcí pravidla ohledně střetu zájmů, aby mohla zveřejnit životopisy vedoucích pracovníků na své webové stránce;
27. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a stávající ustanovení nejsou v dostatečném souladu; zdůrazňuje, že tyto otázky by měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických standardů pro všechny instituce, subjekty a agentury Unie;
28. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
29. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura podepsala pracovní ujednání s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) o provádění programů EGNOS a Galileo a že v roce 2019 agentura zaplatila 55,5 milionu EUR podle pracovního ujednání o programu EGNOS a 223,7 milionu EUR podle pracovního ujednání o programu Galileo; na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že existuje riziko, že platby agentury Evropské kosmické agentuře mohou být vypočteny na základě nepřesných údajů kvůli neexistenci komplexní strategie ex ante nebo ex post; na základě odpovědi agentury konstatuje, že je prováděna kontrola ex ante s cílem potvrdit, že výše žádostí o platbu souhlasí s příslušnými platebními plány a předběžným financováním uvedeným v pracovních ujednáních, a že kontrolu ex post nelze použít, protože agentura má smluvní povinnost zaplatit; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že agentura provede kontrolu ex post, zejména úplné sesouhlasení nákladů a činností s žádostmi o přiznání náhrady nákladů v období 2020–2023;
30. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že agentura má zpoždění při provádění svého nového rámce vnitřní kontroly, který měl být schválen v roce 2019, a při schvalování svého plánu zachování provozu, který je předmětem následných šetření Účetního dvora od roku 2015 a byl schválen až 15. května 2020, což představuje hlavní vnitřní nedostatky v postupech agentury; na základě odpovědi agentury bere na vědomí, že agentura hodlá dokončit svůj rámec vnitřní kontroly v roce 2020;
31. konstatuje, že útvar interního auditu (IAS) předložil v listopadu 2019 zprávu o auditu využívání programu EGNOS s pěti důležitými doporučeními a jedním problémem, který je třeba zvážit; vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v tomto směru;
32. konstatuje, že oddělení interního auditu provedlo v roce 2019 audit „posilování personální kapacity GSA“, a přestože zpráva nebyla v roce 2019 dokončena, počítalo se nicméně s tím, že bude zahrnovat jedno velmi důležité a čtyři důležitá doporučení; žádá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku dosaženém při provádění těchto doporučení;
33. konstatuje, že v roce 2019 agentura vybrala auditorskou firmu BDO k provedení tří obvyklých externích auditů činnosti v roce 2018 v rámci tří pověřovacích dohod s GŘ GROW (nyní DEFIS), pokud jde o granty udělované z programů EGNOS, Galileo a Horizont 2020; audity dospěly k závěru, že finanční prostředky, které delegovalo GŘ DEFIS, byly vynaloženy řádně; přestože byly odhaleny určité formální chyby, nebyla učiněna žádná závažná zjištění;
34. pokud jde o návazná opatření v souvislosti s připomínkami orgánu příslušného k udělení absolutoria v minulých letech, konstatuje, že IAS provedl v roce 2018 audit „řízení IT v GSA“ a že agentura vypracovala akční plán se šesti opatřeními zaměřenými na potenciální oblasti ke zlepšení; konstatuje, že v březnu 2020 uzavřel IAS dvě opatření a agentura připravila veškerou další dokumentaci týkající se zbývajících opatření, a že se agentura domnívá, že po předložení připraveného souboru bude IAS moci uzavřít většinu, případně všechna zbývající opatření; žádá v této souvislosti agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o vývoji situace;
Další připomínky
35. s ohledem na připomínky a poznámky orgánu příslušného k udělení absolutoria, které se týkají závazku agentury minimalizovat negativní dopad rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie, konstatuje, že některé dotčené smlouvy byly přerozděleny od dodavatelů ze Spojeného království společnostem usazeným na území některého členského státu a v případě jiných smluv přirozeně skončila jejich platnost před datem vystoupení a že záložní místo bezpečnostního střediska systému Galileo bylo přemístěno ze Spojeného království do Španělska, čímž byla zajištěna kontinuita služeb;
o o o
36. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2019 (2020/2169(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0066/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005, ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku(4), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu(5), a zejména na článek 45 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0092/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2019 (2020/2169(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0066/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 768/2005, ze dne 26. dubna 2005, kterým se zřizuje Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu a mění nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku(11), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu(12), a zejména na článek 45 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0092/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro kontrolu rybolovu za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2019 (2020/2169(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro kontrolu rybolovu na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0092/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(15) Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 17 247 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 0,93 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že tato roční účetní závěrka je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 99,88 %, což oproti roku 2018 představuje mírné zvýšení o 0,15 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 85,69 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 1,93 %;
Výkonnost
2. bere na vědomí, že agentura používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) k posouzení přidané hodnoty svých činností a dalších opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako jsou trendy v oblasti kontrol a porušení, účast na školeních a plnění rozpočtu za čtvrtletí;
3. konstatuje, že agentura v roce 2019 provedla 99 % svých činností včas a svůj roční plán komunikační strategie realizovala v plném rozsahu; zdůrazňuje, že v roce 2019 agentura koordinovala 32 381 inspekcí rybářských plavidel, jejichž výsledkem bylo odhalení 1 487 domnělých porušení, což představuje zvýšení o 20,2 %, respektive 107,8 %, oproti roku 2018; domnívá se, že takové údaje ukazují, že inspekce a na ně navazující opatření zůstávají i nadále zásadním nástrojem zajišťujícím dodržování pravidel společné rybářské politiky (SRP);
4. s uspokojením konstatuje, že agentura v roce 2019 výrazně rozšířila rozsah svých činností bez dodatečných zdrojů; zdůrazňuje zejména, že agentura koordinuje opatření pro sledování, kontrolu a dohled vztahující se na přibližně 45 dalších druhů ryb v evropských vodách, včetně všech druhů, na něž se vztahují požadavky na vykládku, a rozšířila tyto činnosti na rekreační rybolov (treska v západní části Baltského moře);
5. připomíná, že kontrola rybolovných činností je důležitá pro dosažení cílů SRP; uznává zásadně důležitý podíl agentury na plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že probíhající revize nařízení o kontrole rybolovu bude od agentury vyžadovat větší zapojení; zdůrazňuje, že není možné plnit rostoucí objem povinností bez odpovídajících zdrojů; v důsledku toho zdůrazňuje, že bude třeba navýšit finanční a lidské zdroje agentury v nadcházejících letech;
6. bere na vědomí, že agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) přijaly třístrannou pracovní dohodu, jež definuje spolupráci mezi uvedenými agenturami a vnitrostátními orgány, které zajišťují ostrahu hranic poskytováním služeb, informací, zařízení a školení a výcviku a dále koordinací víceúčelových operací; konstatuje, že v roce 2019 agentura rozšířila svou operativní spolupráci s Europolem a Eurojustem v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti, která zahrnuje nezákonné rybolovné činnosti; považuje taková ujednání za úspěšný příklad využití synergií mezi agenturami Unie, který by měl být inspirací pro další agentury v jiných oblastech;
7. vybízí tuto agenturu, aby pokračovala v digitalizaci svých služeb coby způsobu, jak omezit byrokracii;
8. bere na vědomí výsledky druhého pětiletého nezávislého externího hodnocení agentury za období 2012–2016, které byly předloženy v roce 2017; s uspokojením konstatuje, že z 11 vydaných doporučení bylo 10 provedeno a provádění posledního dosud nedokončeného doporučení pokračuje v souladu s plánem, který byl správní radě předložen dne 22. října 2019;
9. všímá si, že ve spolupráci s fórem subjektů pobřežní stráže agentura podpořila třetí seminář evropského fóra subjektů pobřežní stráže (ECGFF) na téma „Víceúčelové námořní operace“, který se konal v sicilské Katánii (Itálie) ve dnech 3. až 5. června 2019 za účasti 90 delegátů z 16 členských států, agentury EMSA a agentury Frontex;
10. upozorňuje na pomoc, kterou agentura poskytuje Komisi v oblasti spolupráce se třetími zeměmi, a na její zásadní roli při zajišťování rovných podmínek se všemi pobřežními státy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nutné navýšit prostředky přidělené agentuře, aby se mohla vypořádat s větším objemem práce v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie a případnými důsledky pro rámec kontroly rybolovných činností v nově navázaném vztahu;
Personální politika
11. konstatuje, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 96,72 %, přičemž z 61 dočasných zaměstnanců povolených na základě rozpočtu Unie (61 povolených míst v roce 2018) jich bylo jmenováno 59; dále konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo také 10 smluvních zaměstnanců a šest vyslaných národních odborníků;
12. vítá úsilí agentury o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením; žádá agenturu, aby posoudila možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek a aby zvýšila povědomí zaměstnanců o těchto aspektech; žádá agenturu, aby prostudovala možná přiměřená zlepšení a přiměřené změny ve svých budovách (pokud jde o přístup, odpovídající kancelářské vybavení) pro potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace nebo s jiným zdravotním postižením;
13. je mimořádně znepokojen naprostou genderovou nerovnováhou na úrovni vrcholného managementu a ve správní radě (43 mužů a 13 žen); vyjadřuje politování nad tím, že ženy představují pouze 26 % zaměstnanců v platových třídách AD 8 nebo vyšších, ačkoli tvoří téměř polovinu celkového počtu zaměstnanců; s uspokojením však konstatuje, že jejich podíl se oproti roku 2018 zvýšil o 9 procentních bodů a oproti roku 2017 o 2 procentní body; vybízí agenturu, aby více usilovala o zlepšení genderové rovnosti na všech úrovních; žádá Komisi a členské státy, aby se při předkládání nominací svých členů do správní rady agentury více snažily o vyvážené zastoupení mužů a žen;
14. bere na vědomí politiku agentury na podporu rovného zacházení se zaměstnanci a cíl genderové vyváženosti, pokud jde o počet, platovou třídu a úroveň odpovědnosti;
15. vybízí agenturu, aby vytvořila dlouhodobý rámec pro politiku lidských zdrojů, který bude řešit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem jejích zaměstnanců, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, nediskriminaci, zeměpisnou rovnováhu a nábor a integraci osob se zdravotním postižením; bere na vědomí, že agentura připravuje rozsáhlou strategii v oblasti lidských zdrojů, která má být hotova do konce roku 2020;
Zadávání zakázek
16. upozorňuje, že zadávání zakázek v roce 2018 se soustředilo na zahájení dvou otevřených výzev, a sice na vývoj softwaru a služby v oblasti IT a na komunikační služby a materiály;
17. vítá skutečnost, že v souladu s cílem agentur Unie provádět zadávací řízení společně vypsala agentura v roce 2019 interinstitucionální otevřené nabídkové řízení, k němuž se připojily další dvě agentury; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložila zprávu o opatřeních přijatých za účelem zlepšení zadávacích řízení; považuje tuto praxi za následováníhodnou; vybízí agenturu, aby dále přezkoumala, jak by bylo možné zracionalizovat postupy s jinými subjekty;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
18. bere na vědomí stávající opatření agentury a její pokračující úsilí o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; vyjadřuje politování nad tím, že na internetových stránkách nadace nejsou zveřejněny životopisy ani prohlášení o zájmech některých členů správní rady; vyzývá agenturu, aby zveřejňovala životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady a informovala orgán pro udělení absolutoria o opatřeních přijímaných v tomto ohledu;
19. zdůrazňuje, že se agentura zavázala ke zvýšení transparentnosti svých činností tím, že bude vypracovávat zprávy o schůzkách svých zaměstnanců a výkonného ředitele se zástupci zájmových skupin a zveřejňovat je na svých internetových stránkách; vyjadřuje politování nad tím, že tyto informace jsou uvedeny v části internetových stránek agentury, která existuje pouze v anglické verzi; vyzývá agenturu, aby splnila svůj závazek a pravidelně aktualizovala internetové stránky věnované těmto informacím ve všech jazykových verzích svých stránek;
20. vítá úsilí agentury o zviditelnění své činnosti jak v tradičním tisku, tak na sociálních sítích; domnívá se, že komunikační strategie uplatňovaná agenturou přispívá k lepšímu pochopení úlohy, institucionální organizace a činnosti Unie v oblasti kontroly rybolovu ze strany široké veřejnosti; vyzývá agenturu, aby pokračovala ve svém úsilí v tomto směru a posilovala své vazby s občanskou společností, zejména s vědeckou a akademickou obcí;
Vnitřní kontroly
21. bere na vědomí, že v roce 2019 vydal útvar interního auditu Komise zprávu o auditu nazvanou „Provádění a hodnocení plánů společného nasazení“ a že byl odsouhlasen akční plán pro oblasti, v nichž je možné dosáhnout zlepšení; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala o učiněných opatřeních zprávu;
22. bere na vědomí, že v roce 2018 vydal útvar interního auditu Komise zprávu o auditu „Plánování, sestavování rozpočtu a monitorování činností v agentuře“ a že byl odsouhlasen akční plán pro oblasti, v nichž je možné dosáhnout zlepšení; konstatuje, že agentura provedla čtyři z pěti doporučení; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala o učiněných opatřeních zprávu;
23. konstatuje, že v dubnu 2019 správní rada agentury schválila revidovaný rámec vnitřní kontroly, který je v souladu s rámcem interní kontroly přijatým Komisí a jenž je stanoven v článku 30 nového finančního nařízení Evropské agentury pro kontrolu rybolovu(16); konstatuje, že ze závěrů ročního hodnocení rámce vnitřní kontroly vyplývá, že je třeba dalších opatření ke zlepšení složky týkající se kontrolních činností, zejména v oblasti řízení smluv; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o dosaženém pokroku;
24. se znepokojením si všímá, že v roce 2019 byly zaznamenány tři výjimky a jeden případ nedodržení předpisů, a to v celkové pomyslné hodnotě 46 000 EUR, přičemž se jednalo především o pozdní podepsání změn smluv; konstatuje, že ačkoli byla těmto případům připsána pomyslná hodnota, nevznikly agentuře žádné finanční dopady/ztráty, a že byla přijata příslušná opatření, aby se takovýmto chybám v budoucnu předešlo; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o dosaženém pokroku;
Další připomínky
25. bere na vědomí, že agentura zahájila kroky k získání certifikace v systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a přijala soubor opatření ke snížení celkového dopadu své činnosti na životní prostředí; poukazuje nicméně na to, že agentura nepřijala žádná další opatření ke snížení nebo kompenzaci emisí CO2;
26. bere na vědomí, že agentura provedla analýzu pravděpodobného dopadu rozhodnutí Spojeného království o vystoupení z Unie a určila nezbytná zmírňující opatření;
o o o
27. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Rozhodnutí správní rady Evropské agentury pro kontrolu rybolovu č. 19-W-5 ze dne 29.8.2019 týkající se finančního nařízení Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (https://www.efca.europa.eu/sites/default/files/AB%20Decision%2019-W-5_Financial%20Regulation.pdf).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2019 (2020/2170(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0067/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES(4), a zejména na článek 97 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0075/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropské agentury pro chemické látky za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro chemické látky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2019 (2020/2170(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0067/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES(10), a zejména na článek 97 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0075/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro chemické látky za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro chemické látky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2019 (2020/2170(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro chemické látky na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0075/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 výše 112 834 290 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 4,99 %; vzhledem k tomu, že přibližně 39,51 % rozpočtu agentury pochází z plateb a poplatků a 57,61 % z Unie a třetích zemí(14) (v roce 2018 to bylo 72,47 % z plateb a poplatků a 26,18 % z Unie a třetích zemí); konstatuje, že významné změny ve složení rozpočtu v porovnání s předchozím rokem souvisejí s nařízením (ES) č. 1907/2006(15), které stanovilo konečnou lhůtu pro registraci na rok 2018, a jelikož nejsou v nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoveny žádné další lhůty pro registraci, neočekávají se žádné nárůsty příjmů z registračních poplatků;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 98,79 %, což představuje snížení o 1,13 % oproti roku 2018; se znepokojením konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činila 86,09 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 0,95 %;
2. zdůrazňuje, že agentura je částečně financována z poplatků od společností, které žádají o registraci chemických látek, jak stanoví nařízení (ES) č. 1907/2006; konstatuje, že výše poplatku závisí na velikosti společnosti a množství registrovaných chemických látek (různé limity); konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora uvedlo od prvních registrací v roce 2009 přibližně 26 % společností, že jsou mikropodnikem nebo malým či středním podnikem; se znepokojením však konstatuje, že díky efektivnímu systému pro ověřování ex post agentura zjistila, že přibližně 50 % společností nesprávně vykázalo svou velikost, což vedlo k nižším poplatkům; zdůrazňuje, že toto zjištění dokazuje omezení systému, který příliš spoléhá na vlastní prohlášení žadatelů; bere na vědomí, že aby agentura danou situaci napravila, fakturovala a vybrala v průběhu let opravy poplatků a správních poplatků ve výši 32,2 milionu EUR a dosáhla výrazného pokroku při zpětném vymáhání neoprávněně snížených poplatků a při výběru dosud nezaplacených správních poplatků; konstatuje však, že stále zbývá provést značný počet ověření a že objem oprav poplatků, které ještě zbývá provést, nebyl ke konci roku 2019 znám; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podala zprávu o svém úsilí a dosažených výsledcích s cílem dále snižovat výraznou pracovní zátěž při ověřování a provádět opravy poplatků; žádá Komisi, aby navrhla opatření, která by mohla tuto situaci vyřešit, zabránit podvodům při prohlášení o velikosti žadatelů a zajistit agentuře stabilnější rozpočtové plánování;
3. konstatuje v návaznosti na zjištění Účetního dvora týkající se rozpočtového roku 2018, že agentura má příjmy jak z plateb a poplatků placených odvětvovými subjekty, tak z vyrovnávací dotace z rozpočtu Unie; konstatuje, že jelikož třetí lhůta pro registraci podle nařízení (ES) č. 1907/2006 vypršela v květnu 2018, začaly od roku 2019 příjmy z poplatků a plateb významně klesat, přičemž se očekává, že tento trend bude pokračovat; poukazuje na to, že hrozí riziko, že relativně stabilní výdaje a mnohem méně předvídatelné příjmy mohou mít negativní vliv na činnosti agentury a její plnění rozpočtu; bere však na základě odpovědi agentury na vědomí, že proaktivně zahájila diskuze s Komisí ve snaze zajistit udržitelné financování a překonat problémy svého modelu financování; vyzývá agenturu a Komisi, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria o vývoji v této věci pravidelně informovaly; poukazuje na to, že spoléhání se na předvídatelnou vyrovnávací dotaci z rozpočtu Unie v kombinaci s převodem příjmů z poplatků a plateb Komisi může agentuře zaručit předvídatelnější příjmy, které jsou nezbytné pro plnění jejího mandátu;
Udržitelnost
4. zdůrazňuje skutečnost, že v souvislosti s nařízením (EU) č. 649/2012(16) („nařízení o předchozím informovaném souhlasu“) a nařízením (EU) 2019/1021(17) („nařízení o perzistentních organických znečišťujících látkách“) je agentura plně financována dotací od Unie, která v roce 2019 činila 1,56 milionu EUR (v roce 2018 to v případě nařízení o předchozím informovaném souhlasu bylo 1,10 milionu EUR);
5. vítá úsilí agentury o vytvoření nákladově efektivního pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí i veškerá opatření přijatá agenturou ke snížení jejích emisí CO2, spotřeby energie a k vytvoření bezpapírového pracovního procesu; s uspokojením konstatuje, že výkonný ředitel agentury přislíbil, že do roku 2030 dosáhne agentura uhlíkové neutrality;
Výkonnost
6. konstatuje, že agentura přepracovala svůj model řízení výkonnosti do pracovního programu na rok 2019 ve snaze lépe ukázat dopad a výsledky své práce; vyjadřuje politování nad tím, že agentura v roce 2019 splnila 34 z 53 cílů svých klíčových ukazatelů výkonnosti; bere na vědomí připomínku agentury, podle níž 19 cílů, které nebyly splněny, se týká zejména ukazatelů vstupů a výstupů, které se těžko předpovídají na základě několika faktorů; naléhavě žádá agenturu, aby se snažila dosáhnout 100% splnění cílů svých klíčových ukazatelů výkonnosti;
7. připomíná, že agentura je mezi regulačními orgány hnací silou při provádění právních předpisů Unie týkajících se chemických látek ve prospěch lidského zdraví a životního prostředí, inovace a konkurenceschopnosti; konstatuje, že tato agentura poskytuje informace o chemických látkách, pomáhá společnostem při dodržování právních předpisů a přispívá k bezpečnému používání chemických látek;
8. konstatuje, že agentura prošla v roce 2019 strategickou reorganizací a má nový strategický plán na období 2019–2023 s následujícími třemi strategickými prioritami: identifikace látek vzbuzujících obavy a řízení souvisejících rizik, bezpečné a udržitelné používání chemických látek průmyslem a udržitelné nakládání s chemickými látkami prostřednictvím uplatňování právních předpisů Unie;
9. vyjadřuje politování nad tím, že ve strategickém plánu na období 2019–2023 chybí proaktivní opatření a zdroje pro urychlení, zlepšení a vyčíslení snížení počtu zkoušek na zvířatech a nahrazení těchto zkoušek novými metodami; připomíná význam zásad 3R (Replacement, Reduction and Refinement – náhrada, snížení a zdokonalení) při testování na zvířatech; bere na vědomí doporučení Parlamentu obsažené v jeho usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost chemických látek(18), že by měl být v rámci agentury zřízen zvláštní tým pro ochranu zvířat a podporu metod, při nichž se netestuje na zvířatech; se znepokojením bere na vědomí odpověď ředitele agentury v diskusi s Výborem pro rozpočtovou kontrolu dne 7. ledna 2021, že agentura nereagovala na výzvu Parlamentu k omezení testování na zvířatech; naléhavě vyzývá agenturu, aby výrazně omezila svou závislost na testování na zvířatech; vyzývá agenturu, aby v rámci svého mandátu přispívala k mezinárodním činnostem zaměřeným na podporu alternativních zkušebních metod a aby pravidelně zveřejňovala informace o používání alternativních metod podle nařízení REACH;
10. je si vědom toho, že nová organizační struktura zavedená počátkem roku 2019 je koncipována tak, aby zvýšila propojenost agentury a usnadnila větší spolupráci; vítá skutečnost, že v porovnání s rokem 2018 bylo provedeno o 50 % více úplných kontrol souladu látek, čehož bylo dosaženo v důsledku zvýšeného zaměření na kontroly souladu s předpisy prostřednictvím interního přesunu zaměstnanců a bez dodatečných zdrojů přidělených agentuře;
11. bere na vědomí, že agentura i nadále sdílí svou strukturu vnitřního auditu s Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém a že v roce 2019 agentura poskytla podporu Výkonné agentuře pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny týkající se služeb v oblasti ochrany údajů, dále úzce spolupracuje s ostatními agenturami, včetně sdílení služeb v rámci meziagenturní sítě a sdílení zdrojů prostřednictvím memorand o porozumění; chválí tuto spolupráci jako příklad pro další agentury, který stojí za to následovat; vybízí agenturu, aby usilovala o další a širší spolupráci s dalšími agenturami Unie; vybízí agenturu, aby iniciovala diskusi o sdílení zdrojů v případě úkolů, které se překrývají s úkoly jiných agentur s podobnými oblastmi činnosti;
12. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
13. žádá agenturu, aby vypracovala pokyny týkající se minimálních požadavků na informace, které jsou nezbytné pro odůvodnění udělení výjimek z omezení, a aby zajistila, že v případě, že registrační dokumentace nesplňuje požadavky nebo není aktualizovaná, nebude učiněna žádná výjimka;
14. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o její vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále proaktivní, aby se za každou cenu zabránilo digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
15. připomíná, že je důležité, aby se agentura více zviditelnila ve sdělovacích prostředcích, na internetu a v sociálních médiích s cílem informovat o své práci;
Personální politika
16. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 96,75 %, přičemž bylo jmenováno 446 ze 461 dočasných zaměstnanců schválených v rámci rozpočtu Unie (ve srovnání s 452 schválenými místy v roce 2018); dále konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo 122 smluvních zaměstnanců a 14 vyslaných národních odborníků;
17. bere na vědomí genderovou nevyváženost v roce 2019 na pozicích ve vrcholném vedení (71 % mužů a 29 % žen) a ve správní radě (69 % mužů a 31 % žen); žádá agenturu, aby v budoucnu zajistila vyvážené zastoupení mužů a žen na úrovni vrcholného vedení; žádá Komisi a členské státy, aby při jmenování členů správní rady agentury dbaly na to, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení mužů a žen;
18. konstatuje, že agentura zavedla politiku boje proti obtěžování i související pokyny; bere na vědomí, že agentura uspořádala školení a poskytla důvěrné poradenství, a dále konstatuje, že v roce 2019 byl zahájen pilotní projekt mediace v týmech, v nichž došlo ke střetům; konstatuje, že agentura v roce 2019 řešila jeden neformální postup kvůli obtěžování;
19. bere na vědomí, že agentura zveřejňuje oznámení o volných pracovních místech na svých internetových stránkách, na sociálních sítích a na zvláštních stránkách sítě agentur EU, aby těmto oznámením zajistila větší publicitu; bere na vědomí odpověď agentury v tom smyslu, že zahájila přezkum svých postupů s cílem zveřejňovat oznámení o volných pracovních místech na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu; vyzývá agenturu, aby zveřejňovala svá oznámení o volných pracovních místech na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu; vyzývá agenturu, aby prozkoumala další možnosti přilákání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců tím, že rozšíří dosah svých oznámení o volných pracovních místech; vyzývá agenturu, aby se soustředila na šíření výsledků svého výzkumu mezi širokou veřejností;
20. vítá úsilí agentury o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením a žádá ji, aby posoudila možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek, aby zvýšila informovanost zaměstnanců o těchto aspektech; žádá agenturu, aby posoudila možná přiměřená zlepšení a změny ve svých budovách (pokud jde o přístup, odpovídající kancelářské vybavení) pro potřeby osob s omezenou schopností pohybu a orientace nebo s jiným zdravotním postižením;
21. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
22. dále zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit odpovídající počet zaměstnanců, který bude odrážet potřeby Zelené dohody pro Evropu a strategie Unie pro udržitelnost v oblasti chemických látek, akčního plánu pro oběhové hospodářství a zejména cíle nulového znečištění, a dodatečné zdroje pro jakékoli další potřebné úkoly, jako je provádění vlastních hodnocení látek ze strany agentury;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
23. vítá skutečnost, že agentura zveřejňuje na svých internetových stránkách životopisy všech členů správní rady a jejích výborů, včetně předsedů, kteří jsou zaměstnanci agentury, výkonného ředitele a všech členů odvolacího senátu; vítá skutečnost, že agentura zveřejňuje prohlášení o zájmech všech členů správní rady, vrcholného vedení a předsedů výborů na svých internetových stránkách;
24. vyzývá agenturu, aby uvedla své postupy v soulad s doporučeními evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. května 2020 ve věci 2168/2019/KR, zejména tím, že v případě potřeby zajistí, aby byla uplatněna možnost zakázat vedoucím pracovníkům nástup do určitých funkcí po skončení jejich funkčního období, a to stanovením kritérií pro situace, kdy zakáže přesun zaměstnanců do soukromého sektoru; informováním uchazečů o vedoucí pozice v agentuře o těchto kritériích v okamžiku, kdy se hlásí, a zavedením vnitřních postupů, aby poté, co zaměstnanec agentury přejde na jiné pracovní místo, byl tomuto zaměstnanci okamžitě znemožněn přístup k důvěrným informacím;
25. vítá další kroky přijaté s cílem zvýšit transparentnost a ochranu whistleblowerů, např. povinné on-line školení o whistleblowingu pro všechny zaměstnance, a trvalé zaměření na povědomí o etice, zadávání veřejných zakázek a řízení smluv a informační bezpečnosti; bere na vědomí, že podle agentury jsou všechna setkání jejího vrcholného vedení se zúčastněnými stranami registrována a zveřejňována na jejích internetových stránkách, aby byla zajištěna plná transparentnost;
26. podle agentury představují příjmy z poplatků zapsané do rozpočtu na rok 2019 zhruba 39,5 % jejích celkových příjmů; konstatuje, že agentura má příkladný systém pro monitorování a prevenci případných střetů zájmů, a bere na vědomí její názor, že riziko takovýchto střetů je omezené, jelikož poplatky mají za cíl pouze pokrýt vynaložené náklady a pracovníci agentury zapojení do utváření veřejného mínění jsou pravidelně hodnoceni s cílem zajistit jejich nezávislost; konstatuje, že agentura by uvítala řešení, kdy by Komise vybírala poplatky jejím jménem, což by usnadnilo finanční řízení agentury a pomohlo omezit riziko nedostatků; konstatuje, že poplatky, které odvádějí podniky v daném odvětví, se v jednotlivých letech výrazně liší, a že agentura tak není schopna s dostatečnou přesností odhadnout vyrovnávací příspěvek z rozpočtu Unie, což komplikuje rozpočtové plánování; požaduje zahájení dialogu o reformě mechanismů financování agentury, aby byla zajištěna jeho udržitelnost;
27. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie trpí značnými nedostatky vzhledem ke své roztříštěnosti a nedostatečnému souladu mezi stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování přísných etických norem pro všechny orgány a agentury Unie;
28. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
29. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že u jednoho auditovaného zadávacího řízení specifikace pro nabídky neposkytly uchazečům jasné informace o tom, jak stanovit cenu určité položky v jejich finančních nabídkách, a jelikož tyto nabídky nebyly srovnatelné, rozhodla se agentura celé řízení zrušit a zahájit znovu, což způsobilo zdržení a potenciálně to může poškodit dobrou pověst agentury; bere na vědomí připomínku agentury, že dokumenty k zadávacímu řízení byly považovány za jasné a komplexní a že dodatečné úsilí spojené se znovuzahájením řízení bylo minimální a nemělo žádné dopady na její pověst;
30. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že proces rozhodování ve výběrových řízeních nebyl dostatečně strukturovaný a vyčerpávající, aby zajistil jasnou a chronologickou stopu toho, kdy byly dané dokumenty schváleny a kým; bere na vědomí odpověď agentury, že své postupy změnila tak, aby zajistila, že po každé schůzi budou členům výběrové komise zaslány standardní emaily se zápisem ze schůze a rozhodnutími přijatými komisí, a dále agentura zajistila, že po každé schůzi budou dokončeny elektronické schvalovací toky předtím, než se pokročí ve výběru; vyzývá agenturu, aby zlepšila svá výběrová řízení, a tak zajistila, aby byly postupy prováděny pečlivě a byly transparentní;
31. konstatuje, že Útvar interního auditu Komise provedl audit věrohodnosti týkající se řízení výkonnosti agentury a uzavřel jej jedním velmi důležitým doporučením ohledně používání čtyř kategorií výkonnosti s cílem zajistit, aby byl výkon každého pracovníka hodnocen, aniž by byl srovnáván s výkonem jiných zaměstnanců, a jedním důležitým doporučením ohledně aktualizace postupu plánování, monitorování a podávání zpráv; bere na vědomí, že agentura již přijala nezbytná opatření k provedení obou doporučení;
32. se znepokojením bere na vědomí, že v květnu 2019 čelila agentura krizi v důsledku výpadku veškerých svých IT systémů během migrace serverů na novou infrastrukturu; tato krize byla vyřešena do 48 hodin; doporučuje, aby agentura uplatňovala osvědčené postupy v oblasti IT, když provádí IT operace s vysokým rizikem narušení svých primárních procesů;
33. žádá agenturu, aby zlepšila transparentnost a uživatelskou vstřícnost své databáze a rozhraní mezi hodnocením a následným řízením rizik, včetně například stručného sdělení o látkách registrovaných v databázi agentury, pokud jde o soulad s požadavky a stav hodnocení dokumentace, doplňující výsledek hodnocení látky (zda je třeba další řízení rizik, či nikoli), výslovně uvádějící, zda byla dokumentace shledána nevyhovující a na základě jakých důvodů, a doplňující výsledek rozhodnutí odvolacího senátu, jakož i přijatá nebo zamýšlená navazující opatření agentury;
34. bere na vědomí, že agentura v roce 2019 vypracovala novou strategii a rámec integrovaného systému řízení, který byl dne 15. prosince 2019 schválen správní radou a nahradil standardy integrovaného řízení;
35. vybízí agenturu, aby pokračovala ve svém úsilí o provádění kontrol hodnocení dokumentace podle nařízení (ES) č. 1907/2006 a o zefektivnění tohoto procesu; připomíná, že kontroly hodnocení dokumentace u více než 2 000 spisů týkajících se 700 látek ukázaly, že 70 % spisů není v souladu s právními požadavky nařízení (ES) č. 1907/2006 na informace nebo neobsahuje informace dostatečné pro zajištění bezpečného používání pro občany Unie a životní prostředí;
Ostatní připomínky
36. bere na vědomí, že dne 21. prosince 2019 začal proces stěhování do nových prostor agentury v Helsinkách a nová budova byla pro zaměstnance agentury otevřená a v provozu na počátku ledna 2020, čímž skončily čtyři roky příprav na přesun zaměstnanců; vyzývá agenturu, aby dbala na pohodu svých zaměstnanců zajištěním udržitelných pracovních podmínek šetrných k životnímu prostředí;
37. bere na vědomí, že agentura vytvořila rozsáhlý komunikační balíček na podporu společností a minimalizaci narušení vnitřního trhu během příprav na vystoupení Spojeného království z Unie a přechodného období; konstatuje, že dopad vystoupení Spojeného království z Unie na agenturu je omezený;
38. se znepokojením bere na vědomí, že agentury se týkalo několik případů sporů, odvolání a stížností projednávaných odvolacím senátem agentury, Evropským soudním dvorem nebo evropskou veřejnou ochránkyní práv a že většina těchto případů byla zamítnuta (20 z 37 případů);
o o o
39. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(19) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2019 (2020/2171(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0068/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 68 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/114/ES, Euratom ze dne 12. února 2008, kterým se stanoví stanovy Zásobovací agentury Euratomu(4), a zejména na článek 8 přílohy tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0088/2021),
1. uděluje absolutorium generální ředitelce Zásobovací agentury Euratomu za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, generální ředitelce Zásobovací agentury Euratomu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2019 (2020/2171(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(5),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(6) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0068/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 68 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/114/ES, Euratom ze dne 12. února 2008, kterým se stanoví stanovy Zásobovací agentury Euratomu(8), a zejména na článek 8 přílohy tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0088/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Zásobovací agentury Euratomu za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí generální ředitelce Zásobovací agentury Euratomu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2019 (2020/2171(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0088/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů Zásobovací agentury Euratomu (dále jen „agentura“) dosahoval její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 částky 223 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 81,30 %, a to v důsledku plnění smluv o poskytování služeb v oblasti IT, na něž agentura na konci roku 2019 obdržela od Komise dodatečný příspěvek; vzhledem k tomu, že celý rozpočet agentury se odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. oceňuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra čerpání prostředků na závazky 99,86 %, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 2,02 %; s politováním však konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 41,05 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 31,85 %; vzhledem k tomu, že tento pokles je způsoben převodem zbývajících závazků ve výši 131 137,56 EUR, tj. 59 % částek přidělených na závazky v souvislosti s podepsanými smlouvami o poskytování služeb v oblasti IT, které nebyly do konce roku dokončeny;
Zrušení přenosů prostředků
2. konstatuje, že pokud jde o opatření přijatá v návaznosti na zjištění Účetního dvora v roce 2018, míra rušení rozpočtových prostředků přenesených z roku 2018 do roku 2019 činila 17 %, což svědčí o neopodstatněných závazcích v roce 2018; vyzývá agenturu, aby prováděla rozpočtové přenosy pouze v oprávněných případech;
Výkonnost
3. konstatuje, že agentura v roce 2019 v rámci svých činností podle článku 52 Smlouvy přidělila 178 nových registračních odkazů, které odpovídají novým smlouvám, změnám stávajících smluv a dodatkům ke stávajícím smlouvám, a v rámci činností podle článků 75 a 74 Smlouvy přidělila 139 nových registračních odkazů, které se týkají transakcí souvisejících s poskytováním služeb pro dodávky malého množství jaderného materiálu; uznává dlouhodobé úsilí agentury o diverzifikaci zdrojů dodávek;
4. vybízí agenturu, aby pokračovala v digitalizaci svých služeb jako způsobu omezení byrokracie;
Personální politika
5. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn ze 100 %, a to 17 úředníky Komise, kteří byli jmenováni na 17 pracovních míst schválených v rámci plánu pracovních míst (ve srovnání s 25 schválenými místy v roce 2018);
Vnitřní kontroly
6. konstatuje, že agentura v roce 2019 uplatňovala standardy vnitřní kontroly Komise pro účinné řízení v souladu se sdělením Komise z října 2007 o revizi standardů vnitřní kontroly; konstatuje, že agentura v roce 2019 provedla posouzení rizik se zvláštním zaměřením na finance a IT;
7. konstatuje, že agentura začala v roce 2019 vytvářet nový rámec vnitřní kontroly s účinností od roku 2020; vybízí agenturu, aby v tomto úsilí pokračovala a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o dosaženém pokroku;
Další připomínky
8. s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie konstatuje, že ve společném politickém prohlášení se stanoví, že budoucí vztahy by měly zahrnovat rozsáhlou dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energie mezi agenturou a Spojeným královstvím o mírovém využívání jaderné energie a obě strany se dohodly na spolupráci prostřednictvím výměny informací v oblasti dodávek radioizotopů pro lékařské účely; vyzývá agenturu, aby zajistila, že bude mít i nadále aktuální informace o dopadech vystoupení Spojeného království z Unie a bude informovat orgán příslušný k udělení absolutoria o dalším vývoji v této věci;
9. konstatuje, že agentura měla v období od ledna do března 2019 úřadujícího generálního ředitele a že po jmenování Komisí je od dubna 2019 ve funkci nová generální ředitelka;
10. vyzývá agenturu, aby se zaměřila na šíření výsledků svého výzkumu a svých činností mezi veřejností prostřednictvím sociálních médií a dalších sdělovacích prostředků;
o o o
11. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(9) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) na rozpočtový rok 2019 (2020/2172(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0069/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(4), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0096/2021),
1. uděluje absolutorium výkonné ředitelce Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) za rozpočtový rok 2019 (2020/2172(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0069/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(10), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0096/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) na rozpočtový rok 2019 (2020/2172(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0096/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) (dále jen „agentura“) na rozpočtový rok 2019 činil podle jejího výkazu příjmů a výdajů(13) 141 620 456 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 4,33 %; vzhledem k tomu, že rozpočet Europolu se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europolu) za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 99,42 %, čímž oproti roku 2018 došlo k nárůstu o 3,31 %; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 86,61 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 0,31 %;
2. bere na vědomí, že agentura se v roce 2019 opozdila s platbou ve 20 % případů; konstatuje, že míra opožděných plateb byla v předchozích letech ještě vyšší, ale vyzývá agenturu, aby vyvinula větší úsilí a prováděla platby v předepsaných lhůtách, a vyvarovala se tak ohrožení své pověsti; vítá kroky agentury na zmírnění nedostatků v této souvislosti, díky čemuž byly v roce 2019 uhrazeny úroky v nevelké výši 1 624,53 EUR;
3. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v roce 2019 agentura často neprovedla platby v předepsaných časových lhůtách, což agenturu vystavilo rizikům z hlediska její pověsti; konstatuje, že podle své odpovědi čelila agentura v roce 2019 nedostatečnému personálnímu obsazení, což ovlivnilo finanční řízení, ale že si je agentura vědoma, jaká rizika jsou s opožděním plateb spojena, pečlivě každý měsíc monitoruje výše plateb a přijala kroky na zmírnění nepříznivé situace, s cílem dodržovat zásady zdravého finančního řízení; konstatuje, že podle odpovědi agentury celková hodnota opožděně proplacených faktur dosáhla v roce 2019 přibližně výše 6,6 milionu EUR, což představuje 4,6 % provedených plateb;
4. bere na vědomí, že agentura v roce 2019 obdržela konečný rozpočet ve výši 138,3 milionů EUR a zvýšení počtu dočasných zaměstnanců o 15; zdůrazňuje však, že navrhovaný odhad rozpočtu přijatý správní radou agentury požadoval celkový příděl ve výši 143,3 milionů EUR a čisté navýšení počtu dočasných zaměstnanců o 43; zdůrazňuje, že v důsledku nižšího přídělu prostředků a zaměstnanců musela agentura snížit prioritu řady cílů a činností; vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby zlepšily svůj dialog s agenturou, pokud jde o řešení nedostatečného přídělu prostředků a zaměstnanců;
Výkonnost
5. s uspokojením konstatuje, že agentura využívá některá opatření, jako jsou klíčové ukazatele výkonnosti, pro posuzování přidané hodnoty svých činností a další opatření na zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je míra plnění rozpočtu, míra provádění cílů pracovního programu a spokojenost s obrazem agentury;
6. připomíná agentuře, aby pravidelně kontrolovala a aktualizovala svůj systém měření výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti, aby zajistila efektivní příspěvek a šíření odborných znalostí agentury na úrovni Unie; vybízí agenturu, aby pečlivě analyzovala výsledky a použila je ke zlepšení své strategie a plánování činnosti;
7. konstatuje, že agentura splnila 79 % cílů pracovního programu a provedla 75 % kroků obsažených v pracovním programu na rok 2019;
8. s uspokojením konstatuje, že v roce 2019 agentura nadále prováděla společné činnosti a poskytovala sdílené služby s dalšími agenturami Unie, včetně Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech, a že se agentura připojila k 21 interinstitucionálním zadávacím řízením;
9. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
10. konstatuje, že na základě posouzení správní rady byla zrušena priorita řady důležitých projektů a činností a neuskutečnily se, s ohledem na to, že rozpočet a plán obsazování pracovních míst, jež byly pro agenturu na rok 2019 stanoveny, byly podstatně nižší než původní odhady, a že byl požadován hloubkový přezkum ročního pracovního programu;
11. vítá, že agentura ve spolupráci s eu-LISA dokázala integrovat vyhledávání v SIS II do uživatelského rozhraní USE a že bylo dosaženo dalšího pokroku směrem k zajištění přístupu k VIS; vyjadřuje však politování nad skutečností, že se v roce 2019 nepodařilo zřídit centrálu SIRENE v rámci agentury; vybízí agenturu, aby zvýšila své úsilí o pokrok v harmonizaci a koordinaci interních zdrojů agentury s vývojem iniciativ Unie v oblasti interoperability;
12. zdůrazňuje důležitou úlohu agentury, která členským státům poskytuje podporu při vyšetřování trestných činů a zajišťování operační analýzy; zdůrazňuje rovněž rozšíření jejích úkolů a její stále významnější úlohu při předcházení terorismu, kybernetické kriminalitě a další závažné a organizované trestné činnosti v celé Unii a boji proti nim;
13. zdůrazňuje, že počet operací podporovaných agenturou vzrostl z 1 748 v roce 2018 na 1 921 v roce 2019 (tj. nárůst o 9,89 %) a počet operativních schůzí financovaných agenturou vzrostl ze 427 v roce 2018 na více než 500 v roce 2019 (tj. navýšení o 17 %), což poukazuje na zvýšení objemu práce agentury; zdůrazňuje přitom vysoce specializovaná vyšetřování, jež agentura zajišťovala v uplynulých letech pro boj s vysoce sofistikovanými sítěmi organizovaného zločinu, s pašováním drog, nelegálním nakládáním s odpady a nedovoleným obchodováním na darknetu;
Personální politika
14. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 92,89 %, přičemž z 591 dočasných zaměstnanců povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání s 576 povolenými místy v roce 2018) jich bylo obsazeno 549; konstatuje dále, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo 196 smluvních zaměstnanců a 66 vyslaných národních odborníků;
15. konstatuje, že na konci roku 2019 měla agentura 3,6 % neobsazených pracovních míst, což je více než stanovený 2% cíl; bere na vědomí, že byla přijata opatření ke zlepšení této situace, např. urychlení zveřejňování oznámení o volných pracovních místech či využívání rezervních seznamů; se znepokojením však konstatuje, že agentura také zaznamenala vyšší než očekávanou míru fluktuace zaměstnanců (11,7 %) v porovnání s 8,7 % v předchozím roce; bere na vědomí, že podle agentury byla tato fluktuace způsobena vysokým počtem rezignací a smluv končících v roce 2019 a agentura tuto situaci pečlivě sleduje; vyzývá agenturu, aby tento problém řešila s ohledem na potenciální „efekt otáčivých dveří“;
16. se znepokojením bere na vědomí nerovnoměrné zastoupení žen a mužů vykázané za rok 2019 u vedoucích pracovníků (139 mužů a 28 žen), ve správní radě (43 mužů a 10 žen) a mezi zaměstnanci; vybízí agenturu, aby více usilovala o dosažení větší genderové vyváženosti na všech úrovních; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
17. oceňuje, že agentura přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a šikaně; bere na vědomí, že dva případy údajného psychického šikanování a s nimi spojeného nevhodného chování byly oznámeny a následně vyšetřovány prostřednictvím formálního správního řízení v roce 2019 a že v roce 2020 by mělo být na základě tohoto vyšetřování přijato rozhodnutí; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o zjištěních tohoto vyšetřování;
18. vítá skutečnost, že působnost stávajícího elektronického nástroje pro přijímání pracovníků byla úspěšně rozšířena i na vyhrazená pracovní místa; s uspokojením konstatuje, že agentura provedla připomínku Účetního dvora z roku 2017 týkající se zveřejňování oznámení o volných pracovních místech na internetových stránkách EPSO;
19. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, vyvážené zeměpisné zastoupení a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Zadávání veřejných zakázek
20. se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, jež se rovněž vztahují ke krokům v návaznosti na zjištění z předchozího roku, že agentura neoprávněně prodloužila dobu platnosti rámcové smlouvy na poskytování cestovních služeb podpisem dodatků v roce 2018 a 2019 po skončení platnosti smlouvy, v důsledku čehož došlo k neoprávněným změnám a s nimi spojeným platbám; bere na vědomí odpověď agentury, že prodloužení smlouvy v roce 2019 bylo výsledkem vědomého obchodního rozhodnutí s cílem zachovat kontinuitu činnosti, a nikoli důsledkem nedostatečné kontroly ex-ante, a že kromě toho má v posledním čtvrtletí 2020 proběhnout interní audit s cílem získat další ujištění o přístupu agentury k řízení zakázek; vyzývá agenturu, aby zlepšila správnost operací a odpovídajícím způsobem zpřísnila řízení zakázek a smluv a kontroly ex-ante;
21. konstatuje, že podle zprávy Účetního svora nebyly v případě objednávek nábytku, příslušenství a souvisejících služeb podmínky v dokumentech výzvy k účasti v zadávacím řízení dostatečně konkrétní, a bylo tak ohroženo konkurenční prostředí zadávacího řízení; dále konstatuje, že agentura dostatečně nezkontrolovala přesnost podkladových cen a výpočet slev vztahující se na nestandardní položky před předložením zakázkového formuláře dodavateli; vyzývá agenturu, aby při všech zadávacích řízeních zajistila plné dodržení zásady práva hospodářské soutěže; konstatuje, že podle odpovědi agentury obsahovala dokumentace k zadávacímu řízení předmět zakázky a příslušná kritéria pro vyloučení, výběr a zadání zakázky, díky čemuž byla zajištěna hospodářská soutěž, a konstatuje, že pokud jde o slevy poskytnuté dodavatelem, dodavatel poskytl vyšší slevu, než je standardní míra uvedená ve smlouvě, a agentura tak jednala v souladu se zásadami zdravého finančního řízení a s ustanoveními smlouvy; vyzývá agenturu, aby zajistila, aby byly zadávací specifikace úplné a umožňovaly spravedlivou a efektivní soutěž;
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
22. bere na vědomí stávající opatření agentury a její stálou snahu o zajištění transparentnosti, prevenci a řešení střetů zájmů a ochranu whistleblowerů i boj proti obtěžování; bere na vědomí, že dva případy údajného psychického šikanování a s nimi spojeného nevhodného chování byly oznámeny a následně vyšetřovány prostřednictvím formálního správního řízení v roce 2019 a že v roce 2020 by mělo být na základě tohoto vyšetřování přijato rozhodnutí; vyjadřuje politování nad tím, že životopisy a prohlášení o zájmech některých členů správní rady nebyly zveřejněny na internetových stránkách agentury; znovu vyzývá agenturu, aby urychleně zveřejnila životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady agentury a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o opatřeních přijatých v tomto ohledu;
23. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a mezi stávajícími ustanoveními není dostatečná koordinace; vyzývá k tomu, aby byly tyto otázky řešeny vytvořením společného etického rámce, což by zajistilo uplatňování přísných etických norem pro orgány a agentury Unie;
24. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontrolní systém
25. konstatuje, pokud jde o komentáře a připomínky orgánu pro udělení absolutoria týkající se auditu provedeného útvarem pro vnitřní audit Komise ohledně řízení lidských zdrojů a etiky v agentuře, že byla vydána tři důležitá doporučení, z nichž dvě z nich byla v roce 2019 provedena a přičemž se očekává, že jedno otevřené doporučení týkající se aktualizace správního šetření a popisu postupu disciplinárního řízení by mělo být provedeno do konce roku 2020;
26. konstatuje, že oddělení interního auditu dokončilo následující operace auditu: provozní analýzu, proces řízení grantů, validaci přístupových práv uživatelů poskytovaných v systému ABAC a audit forenzní laboratoře agentury podle normy ISO 17020:2012; konstatuje, že ačkoli oddělení interního auditu dospělo k závěru, že vnitřní kontroly fungují a jsou účinné, vyslovilo v roce 2019 41 nových doporučení, přičemž bylo dosaženo 95% míry provedení kritických a velmi důležitých doporučení, jež měla být v roce 2019 provedena;
27. konstatuje, že správní rada přijala v prosinci 2019 rámec vnitřní kontroly a že během roku 2019 agentura dospěla k závěru, že prvky rámce vnitřní kontroly jsou zavedeny a funkční, přičemž jsou zapotřebí drobná vylepšení;
Ostatní připomínky
28. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o postupy vnitřního chodu a řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu nadále iniciativní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami Unie; zdůrazňuje však, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
29. konstatuje, že s pokračující nejistotou ohledně vystoupení Spojeného království z Unie agentura během první čtvrtiny roku 2019 přezkoumala všechny možnosti zachovat si účinné operační vztahy se Spojeným královstvím jako třetí zemí;
30. vybízí agenturu, aby pokračovala v propagování své práce, výzkumu a činností tak, aby se stala pro veřejnost viditelnější;
31. poukazuje na to, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by zajistil dostupnost domovských stránek orgánů Unie pro osoby s různými druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102(14), včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;
o o o
32. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna.2021(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2019 (2020/2173(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2019
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0070/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů(4), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0072/2021),
1. uděluje absolutorium ředitelce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za plnění rozpočtu institutu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2019 (2020/2173(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0070/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů(10), a zejména na článek 15 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0072/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2019 (2020/2173(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0072/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (dále jen „institut“) dosahoval jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 částky 7 847 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 1,68 %; vzhledem k tomu, že celý rozpočet institutu se odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka institutu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 98,96 %, což oproti roku 2018 představuje pokles o 0,42 %; konstatuje, že míra využití prostředků na platby činila 82,50 %, což oproti předcházejícímu roku představuje nárůst o 1,35 %;
2. oceňuje, že institut v roce 2019 snížil přenos provozních výdajů na 28,01 % (v porovnání s 51,29 % v roce 2016); konstatuje, že přenos prostředků poprvé nepřekročil 30% cílovou prahovou hodnotu Účetního dvora;
3. se znepokojením konstatuje, že roční rozpočet institutu, který byl zveřejněn v roce 2019 a později upraven, nezahrnoval část účelově vázaných příjmů v rámci nástroje předvstupní pomoci; konstatuje, že ve zprávě Účetního dvora se uvádí, že podle finančního nařízení měl institut tyto informace zahrnout do svého původně zveřejněného rozpočtu a řádně je zveřejnit;
Výkonnost
4. bere na vědomí, že institut používá určité klíčové ukazatele výkonnosti na provozní cíle a řízení finančních a lidských zdrojů k tomu, aby měřil přidanou hodnotu svých činnosti a zlepšoval řízení svého rozpočtu; dále bere na vědomí, že institut v roce 2019 splnil 95,80 % činností z jednotného programového dokumentu; vítá plán zavést zvláštní ukazatele výkonnosti pro měření výkonnosti horizontálních oddělení;
5. bere na vědomí, že institut spolupracuje s Agenturou pro lidská práva a s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofoundem) na výzkumu a šíření poznatků; vítá skutečnost, že institut je členem sítě agentur působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a že zkoumá další příležitosti ke sdílení zdrojů s ostatními agenturami; chválí tuto spolupráci a dává ji ostatním agenturám Unie za příklad hodný následování;
6. vyzývá institut, aby nadále rozvíjel součinnost a posiloval spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními unijními agenturami za účelem zvýšení účinnosti (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
7. vítá zveřejnění indexu rovnosti žen a mužů 2019 se zvláštním tematickým zaměřením na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, který poskytuje nové poznatky o monitorování provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho iniciativy „Nový začátek“ týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;
8. připomíná, že je důležité posílit digitalizaci vnitřního chodu a řízení institutu s cílem urychlit digitalizaci postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl institut v tomto ohledu nadále iniciativní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami Unie; zdůrazňuje však, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
9. bere na vědomí naplánované přípravné práce pro příští externí hodnocení; konstatuje, že vzhledem k tomu, že doporučení vydaná při prvním hodnocení jsou stále ve fázi provádění a že institut je poměrně malou agenturou, správní rada institutu odložila druhé externí hodnocení z roku 2020 na rok 2022 a rozhodla, že hodnocení bude vypracováno jednou za sedm let; vyzývá institut, aby podal zprávu o vývoji odkladu externího hodnocení a o rozhodnutí odklonit se od pokynu Komise provádět hodnocení každých pět let, jak je uvedeno ve společném přístupu; bere na vědomí, že Komise uznala, že odložené hodnocení bylo řádně zdůvodněno;
10. připomíná, že institut byl zřízen, aby přispíval k prosazování rovnosti žen a mužů v Unii a posiloval ji, včetně začleňování genderového hlediska do všech politik Unie a z nich se odvíjejících vnitrostátních politik, aby bojoval proti diskriminaci založené na pohlaví a aby zvyšoval informovanost občanů Unie o této problematice;
11. vítá probíhající spolupráci mezi institutem a Výborem EP pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM), zejména pomoc institutu s pokračujícími snahami výboru o vyřešení dopadu koronavirové pandemie na ženy, potírání násilí páchaného na základě pohlaví, nastolení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, zajištění rovných platů a odstranění rozdílů v důchodech žen a mužů a s genderovým rozpočtováním a vývojem parlamentního nástroje zohledňujícího rovnost žen a mužů; důrazně podporuje práci institutu, jehož studie, výzkum a kvalitní údaje umožňují výboru FEMM řádně vykonával svou činnost; zdůrazňuje, že institut může všem výborům EP poskytnout cennou pomoc s lepším začleňováním genderového hlediska do všech politik Unie, a vybízí Parlament, aby s institutem prohloubil spolupráci;
12. oceňuje institutu v roce 2019, zejména jeho analýzu rovného postavení pohlaví v parlamentech v celé Unie a v Evropském parlamentu;
13. podporuje činnost institutu, neboť svými studiemi a výzkumem významně přispívá k podpoře rovnosti žen a mužů v práci Evropské komise, členských států a Parlamentu;
14. vítá jednotný programový dokument institutu na období 2021–2023 a jeho klíčové cíle a priority;
15. zdůrazňuje ústřední úlohu institutu při shromažďování, analýze, zpracovávání a šíření údajů a informací o rovnosti pohlaví a při vývoji, analýze, hodnocení a šíření metodických nástrojů na podporu začlenění genderového hlediska do všech politik Unie a do vnitrostátních politik, které se od nich odvíjejí; podporuje spolupráci institutu s dalšími agenturami Evropské unie, jako je Agentura Evropské unie pro základní práva, a vyzývá Komisi, aby respektovala jeho zvláštní poslání a upustila od případného sloučení institutu s dalšími agenturami Unie;
Personální politika
16. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 96,30 %, přičemž ze 27 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie (ve srovnání se 27 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 26; dále konstatuje, že v roce 2019 v institutu pracovalo rovněž 12 smluvních zaměstnanců a čtyři vyslaní národní odborníci;
17. konstatuje, že vzhledem k dosud nevydanému soudnímu rozhodnutí o využívání dočasných pracovníků se Účetní dvůr rozhodl nevydat připomínky k odstavci týkajícímu se „jiných záležitostí“, dokud Soudní dvůr Evropské unie nevydá konečné rozhodnutí; bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 litevský Nejvyšší soud položil šest otázek týkajících se výkladu směrnice 2008/104/ES(14), což může mít dopad na způsob, jakým agentura využívá dočasné pracovníky, a to v souvislosti s několika aspekty, včetně jejich odměňování; vyzývá institut, aby řádně zohlednil rozhodnutí Evropského soudního dvora, jakmile bude k dispozici, a podal Parlamentu zprávu o dalším vývoji;
18. bere na vědomí, že institut informoval o jednom vyšetřovaném případu obtěžování z roku 2018; konstatuje, že případ týkající se pěti bývalých zaměstnanců institutu, kteří institut obvinili ze zneužívání statusu „dočasného zaměstnance“, je projednáván a litevský Nejvyšší soud položil několik otázek Soudnímu dvoru Evropské unie; konstatuje, že tímto případem se původně zabýval litevský výbor pro pracovní spory, který rozhodl ve prospěch dočasných zaměstnanců;
19. vyjadřuje znepokojení nad nároky vznášenými bývalými agenturními pracovníky v souvislosti s jejich právy; konstatuje, že litevský Nejvyšší soud požádal Soudní dvůr Evropské unie, aby posoudil, zda se směrnice 2008/104/ES vztahuje na agentury Unie jakožto veřejnoprávní subjekty provozující hospodářskou činnost a zda jsou agentury povinny v plném rozsahu uplatňovat ustanovení čl. 5 odst. 1 uvedené směrnice, která se týkají práv agenturních zaměstnanců na základní pracovní a zaměstnanecké podmínky, zejména pokud jde o odměňování;
20. bere se znepokojením na vědomí nedostatek genderově nevyvážené složení správní rady (sedm mužů a 23 žen); se znepokojením bere na vědomí nedostatečné zastoupení mužů ve vrcholném vedení; žádá institut, aby v budoucnu zajistil na úrovni vrcholného vedení genderovou vyváženost; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady institutu přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
21. je znepokojen nadměrným zastoupením jednoho pohlaví na všech úrovních institutu a připomíná, že genderové otázky nejsou relevantní pouze v případě žen; vybízí institut, aby se více snažil o vyváženější zastoupení žen a mužů;
22. vybízí institut, aby pokračoval ve vývoji dlouhodobého rámce politiky lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
23. žádá, aby byly institutu přiděleny dodatečné a adekvátní finanční prostředky na zvýšení počtu a kvality jeho statutárních pracovníků a na posílení kapacit pro výzkum a pro sběr a analýzu údajů;
24. vyjadřuje znepokojení nad nesrovnalostmi, které zjistil Účetní dvůr v souvislosti s výběrem externích odborníků institutem, konkrétně nad tím, že postupy výběru a náboru externích odborníků systematicky postrádaly spolehlivou auditní stopu; připomíná, že institut musí dodržovat zásady nediskriminace a rovného zacházení stanovené v článku 237 finančního nařízení; bere na vědomí závazek institutu, že v nových výzvách k vyjádření zájmu bude uplatňovat zdokonalené postupy;
Zadávání zakázek
25. bere na vědomí, že v roce 2019 bylo uzavřeno 47 postupů zadávání veřejných zakázek na provozní služby a 62 postupů na správní služby; konstatuje, že institut zavedl pokyny pro zadávání zakázek v zájmu zkvalitnění dokumentů a zavedl interní školení pro nové zaměstnance a projektové manažery; všímá se, že institut v roce 2019 zavedl elektronické zadávání zakázek;
26. bere na vědomí, že Účetní dvůr nenašel spolehlivou auditní stopu pro použitý postup výběru externích odborníků a uzavření příslušných pracovních smluv, ani důkaz, že těmto odborníkům byly svěřeny úkoly na základě předem definovaných výběrových kritérií, podle nichž byly jejich předpoklady porovnány s kvalitami dalších potenciálních kandidátů; konstatuje, že Účetní dvůr označil související platby za neoprávněné; konstatuje, že platby nepřekračují práh významnosti; všímá si však toho, že tato chyba je systematického, opakujícího se charakteru;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
27. bere na vědomí stávající opatření institutu a jeho nepolevující snahu o zajištění transparentnosti, prevenci a řešení střetů zájmů a ochranu whistleblowerů; vítá, že institut na svých internetových stránkách zveřejňuje prohlášení o zájmech a životopisy členů správní rady a vrcholného vedení;
Vnitřní kontroly
28. konstatuje, že poslední tři doporučení vydaná útvarem interního auditu při kontrole v roce 2017, která se týkala řízení vztahů se zúčastněnými stranami a externí komunikace, byla uzavřena; bere na vědomí, že všechna doporučení a dílčí doporučení, která vydal útvar interního auditu k zadávání zakázek podporujících provozní procesy, byla uzavřena v roce 2019 a že poslední dílčí doporučení bylo uzavřeno na začátku roku 2020;
29. se znepokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr informoval o tom, že institut od roku 2016 neprováděl následné kontroly operací spojených s plněním rozpočtu; konstatuje, že Účetní dvůr doporučuje speciální program následných kontrol založený na konkrétních rizicích;
Další připomínky
30. bere na vědomí úsilí institutu o to, aby byl nákladově efektivním a ekologickým pracovištěm; shledává, že institut jmenoval úředníka pro ekologii, aby snížil dopad svého provozu na životní prostředí;
31. konstatuje, že institut zlepšil šíření výsledků svého výzkumu mezi veřejností a komunikaci s veřejností prostřednictvím sociálních sítí a dalších médií;
32. poukazuje na to, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by zajistil dostupnost domovských stránek orgánů Unie osobám s různými druhy zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje do tohoto procesu zapojit organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
33. připomíná, že je důležité, aby se institut více zviditelňoval ve sdělovacích prostředcích a na internetu s cílem informovat o své práci;
34. vítá úsilí institutu o jmenování úředníka pro ekologii s cílem vytvořit pracovní prostředí šetrné k životnímu prostředí;
o o o
35. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2019 (2020/2174(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0071/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(4), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0091/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2019 (2020/2174(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0071/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(10), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0091/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského orgánu pro bankovnictví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2019 (2020/2174(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0091/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgán“) na rok 2019 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(13) 45 326 900 EUR, což oproti roku 2018 představuje navýšení o 6,44 %; vzhledem k tomu, že orgán je financován z příspěvku Unie (17 394 600 EUR, což představuje 38,38 %) a z příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu členských států a pozorovatelů (27 160 689,50 EUR, což představuje 59,92 %);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského orgánu pro bankovnictví za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka orgánu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. se znepokojením bere na vědomí, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 97,29 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 2,56 %; se znepokojením konstatuje, že míra využití prostředků na platby činila 85,88 %, což oproti předcházejícímu roku představuje pokles o 2,35 %;
2. bere na vědomí odstavec, který ve zprávě Účetního dvora zdůrazňuje skutečnosti ohledně poskytnutí částky ve výši 10,1 milionu EUR v souvislosti s nájemní smlouvou na londýnskou kancelář orgánu; bere obzvláště na vědomí, že část poskytnuté částky pokryje náklady na uvedení londýnské kanceláře do původního stavu, které činí 3,4 milionu EUR;
3. se znepokojením bere na vědomí připomínku Účetního dvora k tomu, že pozměněný rozpočet orgánu na rok 2019 a rozpočet na rok 2020 neobsahují odpovídající informace o příspěvcích nového hostitelského členského státu na provozní náklady orgánu; vyzývá orgán, aby toto opomenutí napravil, nebo aby orgán příslušný k udělení absolutoria svědomitě informoval o důvodech opomenutí;
4. je znepokojen tím, že na rozdíl od sestaveného rozpočtu nebyly příspěvky příslušných národních orgánů členských států EFTA vypočteny na základě vzorce stanoveného právě v tomto rozpočtu, čímž se platby příslušných národních orgánů Unie a EFTA snížily o 0,7 milionu EUR; připomíná, že je třeba dále vyjasnit výpočet penzijních příspěvků; je si vědom toho, že se jedná o odhad, který závisí na složení zaměstnanců v průběhu roku a na možnosti dělat každoroční úpravy; vyzývá Komisi, aby zajistila obdržení chybějících plateb;
Výkonnost
5. bere na vědomí, že orgán používá jako klíčové ukazatele výkonnosti určitá opatření k posouzení přidané hodnoty svých činností a rovněž další opatření, a to ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je procentuální podíl ukončených ročních hodnocení kolegií orgánů dohledu, zpětná vazba ke školení poskytnutá účastníky seminářů a plnění rozpočtu; vítá skutečnost, že klíčové ukazatele výkonnosti orgánu měří celý rozsah jeho činnosti a že jsou přizpůsobeny plnění ročních a víceletých cílů;
6. bere na vědomí fakt, že administrativní pracovníci orgánu, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění se pravidelně setkávají na schůzích k projednání záležitostí společného zájmu, které vedly k výměnám postupů a modelů, což jsou výměny umožňující zvýšení efektivity; důrazně orgán vybízí k tomu, aby i nadále usiloval o zvýšení spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi decentralizovanými agenturami za účelem zlepšení účinnosti, zejména v otázkách lidských zdrojů, správy budov, IT služeb a bezpečnosti;
7. bere na vědomí, že v roce 2019 přesunul orgán své sídlo z Londýna do Paříže a že mimo práce na povinnostech vyplývajících z mandátu orgánu probíhaly v průběhu roku také přidružené činnosti, jako je migrace na nová datová centra, navázání nových vztahů s poskytovateli služeb a další úkoly; uznává problémy, jimž orgán v souvislosti s tímto procesem čelil, jako byla například ztráta zaměstnanců a know-how a omezené zdroje vyčleněné na přemístění;
8. uznává, že rok 2019 byl pro orgán charakterizován také zásadním přezkumem úkolů, pravomocí a řízení evropských orgánů dohledu, který vedl ke změně v nařízení o zřízení orgánu a k posílení úlohy orgánu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, ochrany spotřebitelů a vztahů s třetími zeměmi;
9. konstatuje, že složení rady orgánů dohledu se zdá být vhodné, pokud jde o povinnosti orgánu v oblasti tvorby pravidel, ale již méně v souvislosti s jeho úlohou v oblasti dohledu; v této souvislosti připomíná nový mandát orgánu v boji proti praní peněz a financování terorismu;
10. vyzývá orgán, aby zlepšil a zintenzivnil komunikaci s členskými státy; naléhavě orgán vyzývá, aby zlepšil a zintenzivnil spolupráci s členskými státy a národními bankami a komerčními bankovními institucemi členských států;
11. vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2019 uskutečnil orgán pouze 19 z 30 činností uvedených v jeho programu činností; konstatuje, že přehled politických výsledků orgánu týkající se jeho programu činností na rok 2019, který byl předložen v jeho výroční zprávě o činnosti, neposkytuje ucelený obrázek o činnostech, jež orgán uskutečnil, neboť nejsou popsány výsledky probíhajících činností; se znepokojením konstatuje, že z činností popsaných v jeho výroční zprávě o činnosti bylo (částečně) uskutečněno 17 z 21 vykázaných činností a že u devíti činností vykonal orgán navíc částečné činnosti, že sedm takových částečných činností bylo odloženo, pět částečných činností bylo opožděno, čtyři částečné činnosti byly zrušeny a jedna taková částečná činnost stále probíhá; vyzývá orgán, aby vyhodnotil nedostatky a příčiny slabé výkonnosti a přijal opatření zaměřená na dosažení účinnějšího plnění cílů pracovního programu;
12. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci vnitřního chodu a postupů řízení orgánu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl orgán v tomto ohledu nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
13. vítá úsilí orgánu o koordinovanější režim dohledu v rámci evropského finančního systému; zdůrazňuje jeho úlohu spočívající v zajišťování stabilního, dobře integrovaného, účinného a bezpečného finančního trhu; zdůrazňuje význam ochrany spotřebitelů v Unii prosazováním spravedlnosti a transparentnosti na trhu s produkty a finančními službami a očekává, že obdrží aktuální informace o budoucích opatřeních přijatých v tomto směru, včetně reakcí na výzvy spojené s digitalizací hospodářství a opatřeními v oblasti udržitelnosti;
14. zdůrazňuje, že dohled nad veřejným finančním sektorem pozitivně přispívá k boji proti daňovým podvodům a praní peněz;
15. připomíná význam orgánu pro předcházení praní peněz a financování terorismu a nový mandát orgánu v této oblasti; očekává, že obdrží desetibodový akční plán orgánu na období 2020/21 s cílem posílit budoucí rámec obezřetnostních požadavků a požadavků v oblasti boje proti praní peněz zohledňující arbitrážní systémy obchodování s dividendami, dále zdůrazňuje, že orgán by měl plně využívat pravomocí, které mu byly svěřeny podle kapitoly II nařízení (EU) č. 1093/2010, k zajištění toho, aby byly řádně a včas splněny všechny povinnosti a úkoly a bylo zajištěno provedení úkolů a splnění cílů stanovených v této kapitole, zejména pokud jde o ochranu spotřebitele v rychle rostoucí oblasti digitálního financování, včetně neobank;
16. zdůrazňuje povinnost finančního systému náležitě reagovat na výzvy v oblasti finanční udržitelnosti, Zelenou dohodu pro Evropu a Pařížskou dohodu; vítá proto úsilí orgánu o plné začlenění environmentálních, sociálních a správních faktorů do své činnosti; zajímá se zejména o záměr orgánu shromáždit v průběhu času důkazy o expozicích souvisejících s aktivy nebo činnostmi, které jsou významně spjaty s environmentálními nebo sociálními cíli, a se zájmem očekává aktuální informace o této práci;
17. bere na vědomí šetření ve věci arbitrážních systémů obchodování s dividendami, jako je cum-ex nebo cum-cum, které požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o skandálu cum-ex: finanční kriminalita a nedostatky současného právního rámce(14); bere však na vědomí nedostatky zprávy, pokud jde o objasnění těchto nezákonných praktik, a vyjadřuje politování nad tím, že nebylo stanoveno žádné datum pro formální vyšetřování;
18. zdůrazňuje, že orgán musí při provádění svých činností věnovat pozornost dodržování právních předpisů Unie, zásady proporcionality jakožto hlavní zásady, je-li to relevantní, a základních zásad, jimiž se řídí vnitřní trh; vítá zřízení poradního výboru pro proporcionalitu, který bude dohlížet na zásadu proporcionality, a očekává, že obdrží navrhovanou metodiku k tomu, jak bude výbor přispívat k ročnímu pracovnímu programu orgánu;
19. konstatuje, že vzhledem k tomu, že se činnost orgánu v rostoucí míře přesouvá od regulačních úkolů k vymáhání a uplatňování právních předpisů Unie, musí být jeho rozpočtové a personální zdroje vnitřně přerozděleny; poukazuje na to, že striktní důraz na mandát přidělený unijním normotvůrcem zajistí účinnější a účelnější využívání zdrojů; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přidělit orgánu dostatečné zdroje, aby mohl odpovídajícím a účinným způsobem plnit svěřené úkoly; domnívá se, že budoucí povinnosti, které vyplynou mimo jiné ze strategie v oblasti digitálních financí, i úkoly vyplývající z boje proti praní peněz vyžadují, aby se jim přizpůsobilo financování orgánu; konstatuje, že navyšování rozpočtu by mělo být postupné a průběžné a mělo by odpovídat rozšiřování kompetencí;
20. vyzývá úřad, aby usiloval o rozšíření výsledků svých zjištění mezi širokou veřejnost;
Personální politika
21. konstatuje, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 99,31 %, přičemž ze 145 dočasných zaměstnanců povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 145 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 144); konstatuje, že kromě toho pro orgán v roce 2019 pracovalo 42 smluvních zaměstnanců (49 je povoleno) a 16 vyslaných národních odborníků (17 povoleno); konstatuje, že fluktuace zaměstnanců klesla u dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků z 12,1 % na 9,0 %;
22. bere na vědomí, že po jmenování nového předsedy v březnu 2019 a odstoupení výkonného ředitele v srpnu 2019 provedl orgán změny ve svém nejvyšším vedení;
23. s uspokojením konstatuje, že orgán se musel vypořádat s menším počtem odchodů pracovníků v souvislosti s přemístěním, než předpokládal, a že jeho hlavní činnost tak mohla v průběhu přemisťování pokračovat téměř jako obvykle; oceňuje tuto mimořádnou angažovanost zaměstnanců orgánů;
24. s uspokojením konstatuje, že orgán uvedl, že zaměstnává pracovníky 28 různých státních příslušností, z nichž je podle informací orgánu 50 % žen a 50 % mužů; se znepokojením konstatuje, že 83 % vedoucích pracovníků tvoří muži a 17 % ženy; žádá orgán, aby v budoucnu zajistil genderovou vyváženost na úrovni vrcholného vedení;
25. vybízí orgán, aby dále rozvíjel dlouhodobý rámec pro politiku lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost mezi zaměstnanci a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Zadávání zakázek
26. konstatuje, že orgán zadal čtyři veřejné zakázky nad limit stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(15) a rovněž uzavřel 14 smluv, které vzešly z jednacích řízení v hodnotě nad 15 000 EUR;
27. bere na vědomí připomínku Účetního dvora o tom, že orgán využil rámcovou smlouvu s firmou v oblasti IT na poskytnutí IT konzultantů a některým z těchto konzultantů vydal pokyny přímo, čímž se mohou případně stírat hranice mezi zaměstnanci orgánu a konzultanty; zdůrazňuje rizika spojená s využíváním externích IT konzultantů; naléhavě žádá orgán, aby věnoval zvláštní pozornost zajištění bezpečnosti operací a ochrany údajů; bere na vědomí odpověď orgánu objasňující, že k tomu došlo v důsledku zavedení nového modelu služeb IT a související rámcové smlouvy a že orgán pracuje na zdokonalení způsobu, jakým bude řídit integraci služeb třetích stran; vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o tomto zdokonalení řízení a o upevnění způsobu, jakým využívá služby IT poskytované třetí stranou;
28. se značným znepokojením bere na vědomí připomínku Účetního dvora k tomu, že orgán se vystavuje právním rizikům a riziku ohrožení své pověsti, když služby IT zadává IT firmě, která nesídlí v hostitelské zemi orgánu a jejíž zaměstnanci pracují v prostorách orgánu a podle francouzských právních předpisů pro provedení směrnice o vysílání pracovníků(16) a směrnice o prosazování práva(17) by tedy měli mít nárok na status vyslaných pracovníků, a že se rovněž vystavuje rizikům, když neověřuje prohlášení dodavatele o souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
29. vítá další kroky učiněné ve snaze zvýšit transparentnost činností orgánu tím, že jsou oznamovány schůzky zaměstnanců orgánu s externími zúčastněnými stranami a informace o nich jsou k dispozici na internetových stránkách orgánu;
30. s uspokojením konstatuje, že prohlášení o zájmech a životopisy vrcholného vedení a všech členů správní rady jsou zveřejňovány na internetových stránkách orgánu; se znepokojením konstatuje, že roční prohlášení o zájmech zveřejňovaná na internetových stránkách vycházejí z hodnocení členů správní rady provedeného samotnými členy této rady; vyzývá orgán, aby nezávisle vyhodnotil potenciální střety zájmů; vítá skutečnost, že pravidla o střetu zájmů byla rozšířena i na osoby, které nepatří k zaměstnancům orgánu a nad rámec dozorčí rady a správní rady, aby se vztahovala i na stálý výbor pro boj proti praní peněz, výbor pro řešení krize a nezávislé panely odborníků, včetně panelu pro vyšetřování porušení práva Unie;
31. konstatuje, že orgán zavedl opatření v oblasti prevence obtěžování a s tím související rámce odborné přípravy;
32. bere na vědomí, že v zájmu zajištění naprostého souladu se strategií Komise pro boj proti podvodům přijal orgán v lednu 2020 strategii pro boj proti podvodům z roku 2019, do níž se promítá aktualizace strategie Komise; konstatuje, že z důvodu stěhování orgánu a pozdního dokončení předchozího posouzení rizik podvodu nebylo v roce 2019 provedeno aktuální posouzení rizik podvodu, které podle strategie Komise pro boj proti podvodům představuje klíčový nástroj pro přizpůsobování opatření boje proti podvodům; vyzývá orgán, aby obnovil každoroční provádění tohoto posouzení a v případě potřeby upravil svou strategii pro boj proti podvodům;
33. připomíná své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: předcházení střetům zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(18) a rozhodnutí ze dne 18. listopadu 2020 a doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. května 2020 ve věci 2168/2019/KR; se znepokojením bere na vědomí šetření, jež vedla veřejná ochránkyně práv v návaznosti na rozhodnutí orgánu nezakázat svému bývalému výkonnému řediteli přijetí pozice ve Sdružení finančních trhů v Evropě (AFME), a závěr tohoto šetření, podle něhož se orgán dopustil nesprávného úředního postupu, když svému výkonnému řediteli okamžitě nezrušil možnost přístupu k důvěrným informacím; zdůrazňuje, že v tomto případě bylo možné uvažovat o zákazu přímého přechodu do AFME; bere na vědomí doporučení veřejné ochránkyně práv a odpověď orgánu, podle níž tato doporučení zohlednil v nové personální politice; vítá skutečnost, že rada orgánů dohledu orgánu EBA přijala politiku nazvanou „Nezávislost a rozhodovací procesy pro předcházení střetům zájmů“, což je první krok směrem k prevenci a řádnému řešení střetů zájmů a opatřením v oblasti transparentnosti; vyzývá orgán, aby zajistil, aby jeho vnitřní postupy pro řešení střetů zájmů byly v souladu s doporučeními veřejné ochránkyně práv, pokud ještě nejsou plně sladěny; se zájmem očekává úplné informace o aktuálním stavu přijatých nebo plánovaných preventivních a řídících opatření, která zabrání opakování nastalé situace; zdůrazňuje, že situace, kdy dochází ke střetu zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru nebo z důvodu tzv. otáčivých dveří, jsou společným problémem pro řadu institucí a agentur v celé Unii; vyzývá orgán, aby zabránil budoucím případům „otočných dveří“; vyzývá orgán, aby se inspiroval zveřejněnými stanovisky Etického výboru Evropské centrální banky k případům střetů zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období, s cílem zvýšit transparentnost ohledně potenciálních střetů zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období; dále orgán vyzývá, aby prosazoval své etické pokyny s cílem chránit svou integritu a zavést spravedlivé a odpovědné postupy;
34. vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích auditech orgánu konkrétně kontroloval: i) zda vedoucí pracovníci přijali po skončení svého funkčního období určité funkce ve finančním odvětví a ii) zda byl zaměstnancům včas odňat přístup k důvěrným informacím, jakmile se zjistilo, že odcházejí na jiné pracovní místo;
Vnitřní kontroly
35. bere na vědomí, že orgán v lednu 2020 přijal a uplatňuje revidovaný rámec vnitřní kontroly; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2019 nebylo provedeno roční posouzení rámce pro vnitřní kontroly; vyzývá orgán, aby roční posouzení provedl bez prodlení a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o jeho výsledcích v rámci každoročního postupu udělení absolutoria;
36. konstatuje, že po dokončení přesunu z Londýna do Paříže v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie bylo vyčleněno 10,1 milionu EUR na nájem prostor orgánu v Londýně; doporučuje, aby byl poté, co budou zjištěny veškeré náklady a důsledky stěhování, proveden audit s cílem určit osvědčené postupy a oblasti ke zlepšení;
Další připomínky
37. vítá závazek orgánu zaregistrovat jeho kancelářské prostory do systému Unie pro environmentální řízení podniků a audit; vyzývá orgán, aby posílil svůj závazek vytvořit udržitelné pracovní prostředí; vybízí orgán, aby se důsledně řídil pokyny EMAS;
38. vítá úsilí o zvýšení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů orgánu, zejména pokud jde o vzdělávací kampaň pro veškeré statutární zaměstnance;
39. domnívá se, že by orgán měl zohledňovat nové digitální výzvy i výzvy v oblasti udržitelnosti; domnívá se, že splnění těchto stanovených cílů a jejich začlenění do regulačního rámce a rámce dohledu musí být vždy v souladu s posilováním trhu, aniž by byla oslabena jeho konkurenceschopnost nebo kladena nadměrná zátěž na účastníky trhu, zejména na malé a střední podniky; domnívá se, že na dohled nad plněním těchto cílů musí být vyčleněny dostatečné prostředky;
o o o
40. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(19) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2019 (2020/2175(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0072/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(4), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0079/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2019 (2020/2175(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0072/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(10), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0079/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2019 (2020/2175(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0079/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13), který předložil Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán“), činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 27 138 027,61 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 7,66 %; vzhledem k tomu, že je tento orgán financován z příspěvku Unie (10 083 336 EUR, což představuje 37,16 %) a z příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu členských států (17 054 691,61 EUR, což představuje 62,84 %);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvádí, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka orgánu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí vynaloženého v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu 100 %, tedy podobná jako v roce 2018; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 85,63 %, což představuje zvýšení o 0,15 % ve srovnání s rokem 2018;
2. konstatuje, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že rozpočtové dokumenty z roku 2019 plně nepopisují, jak byla vypočítána výše příspěvků Unie a příslušných vnitrostátních orgánů členských států ESVO, a že odhadnutá výše příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů na podporu důchodového zabezpečení hrazenou zaměstnavatelem nebyla upravena podle skutečné částky v roce 2019, což vedlo k vyššímu příspěvku, než bylo třeba; z odpovědi orgánu se dozvídá, že klíč určující výši příspěvků Unie a příslušných vnitrostátních orgánů je stanoven jeho zřizovacím nařízením (zejména v článku 62) a vypočítává se podle definovaného váhového faktoru a že reálné údaje o důchodech jsou známy až v prosinci, takže doba zbývající do konce roku nedostačuje k přípravě změny rozpočtu, která by skutečnou částku odrážela;
3. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora není příspěvek příslušných vnitrostátních orgánů a Unie procentuálně konzistentní s tím, jaká byla situace v roce 2017 (Unie 37,16 % a 62,84 %), a že v roce 2019 byl rozdělen přebytek z roku 2017 (EU 40 % a příslušné vnitrostátní orgány 60 %); na základě odpovědi orgánu konstatuje, že jeho zřizovací nařízení sice stanovuje klíč určující výši finančních příspěvků Unie (40 %) a příslušných vnitrostátních orgánů (60 %), nicméně v důsledku mylného výkladu byl v letech 2017 a 2019 celkový procentní podíl prostředků vybraných od příslušných vnitrostátních orgánů vyšší než podíl Unie; konstatuje, že orgán vrátil Unii v plné výši rozpočtový přebytek z roku 2017 a Unie jej v roce 2019 za použití původního klíče pro financování 40/60 vyplatila orgánu zpět; vyzývá orgán, aby zdokonalil svou politiku podávání zpráv s cílem vyhnout se nesrovnalostem v budoucnu;
Výkonnost
4. s uspokojením si všímá, že orgán používá určitá opatření, např. klíčové ukazatele výkonnosti, k posouzení přínosu své činnosti a další opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je průměrný počet respondentů v rámci příslušných veřejných konzultací ohledně spotřebitelských témat a 99% míra plnění rozpočtu; s uspokojením konstatuje, že orgán splnil svůj cíl u všech klíčových výkonnostních ukazatelů;
5. bere na vědomí, že 91 % pracovního programu orgánu, včetně 303 různých produktů a služeb, bylo úspěšně naplněno a že zbývajících 9 % se setkalo s menším zpožděním v důsledku upřednostnění jiných naléhavějších požadavků, závislosti na třetích stranách a měnících se požadavků;
6. konstatuje, že orgán v současné době nahrazuje svůj stávající elektronický systém řízení lidských zdrojů systémem Sysper, který poskytla Komise; bere na vědomí, že orgánu to přinese nižší náklady, synergie a efektivitu; konstatuje, že zpoždění projektu související s jeho rozsáhlostí bylo vyřešeno a že se očekávalo, že bude realizován v roce 2020; žádá orgán, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podal zprávu o konkrétních výsledcích v tomto ohledu;
7. s uspokojením bere na vědomí, že orgán aktivně hledá možnosti pro zvýšení efektivity a synergií s ostatními agenturami, zejména Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, prostřednictvím Společného výboru evropských orgánů dohledu a postupů společného zadávání veřejných zakázek; vítá, že orgán spolupracuje s dalšími agenturami v oblastech souvisejících s finančními technologiemi, inovacemi a kybernetickou odolností; důrazně orgán vybízí, aby aktivně usiloval o rozšíření a prohloubení spolupráce se všemi agenturami Unie;
8. vybízí orgán, aby pokračoval v digitalizaci svých služeb jakožto způsobu omezení byrokracie;
9. vítá úsilí orgánu EIOPA o koordinovanější režim dohledu v rámci evropského finančního systému; zdůrazňuje jeho úlohu spočívající v zajišťování stabilního, dobře integrovaného, účinného a bezpečného finančního trhu; zdůrazňuje význam ochrany spotřebitelů v Unii prosazováním spravedlnosti a transparentnosti na trhu s produkty a finančními službami a očekává, že obdrží aktuální informace o budoucích opatřeních přijatých v tomto směru, včetně reakcí na výzvy spojené s digitalizací hospodářství a opatřeními v oblasti udržitelnosti;
10. vítá nová opatření orgánu EIOPA, jejichž cílem je posílit ochranu spotřebitelů, včetně bilaterálních návštěv zemí se zaměřením na problematiku chování, podpory příslušných vnitrostátních orgánů a rozvoje platforem pro spolupráci zaměřených na přeshraniční otázky, aby se naplnila potřeba zajistit v některých členských státech důkladnější dohled, a odstraňovat tak riziková místa na pojistných trzích a chránit spotřebitele před nekalými postupy nadnárodních pojišťoven;
11. zdůrazňuje povinnost finančního systému náležitě reagovat na výzvy v oblasti finanční udržitelnosti, Zelenou dohodu pro Evropu a Pařížskou dohodu;
12. domnívá se, že úkoly orgánu se od jeho zřízení postupně rozšiřují; konstatuje, že navyšování rozpočtu by mělo být postupné a průběžné a mělo by odpovídat rozšiřování kompetencí; domnívá se, že budoucí povinnosti, které vyplynou mimo jiné ze strategie v oblasti digitálních financí, i úkoly vyplývající z boje proti praní peněz vyžadují, aby se jim přizpůsobilo financování orgánu;
13. zdůrazňuje, že v některých případech nezohledňují mandáty přijaté na úrovni 1 právních předpisů minimální časové rámce potřebné k tomu, aby orgán provedl nezbytné kroky k rozvoji a přijetí opatření na úrovni 2, a proto je následně nezbytné přerozdělovat zdroje, což způsobuje zpoždění při provádění některých opatření;
14. konstatuje, že vzhledem k tomu, že se činnost orgánu EIOPA v rostoucí míře přesouvá od regulačních úkolů k vymáhání a uplatňování právních předpisů Unie, musí být jeho rozpočtové a personální zdroje vnitřně přerozděleny; poukazuje na to, že striktní důraz na mandát přidělený unijním normotvůrcem zajistí účinnější a účelnější využívání zdrojů; domnívá se, že je potřeba více prostředků a zaměstnanců a lepší řízení vedení a postupů, aby se podpořilo sbližování dohledu, které přispěje k fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přidělit orgánu dostatečné zdroje, aby mohl odpovídajícím a účinným způsobem plnit svěřené úkoly;
15. domnívá se, že by orgán EIOPA měl zohledňovat nové digitální výzvy i výzvy v oblasti udržitelnosti; domnívá se, že splnění těchto stanovených cílů a jejich začlenění do regulačního rámce a rámce dohledu musí být vždy v souladu s posilováním trhu, aniž by byla oslabena jeho konkurenceschopnost nebo kladena nadměrná zátěž na účastníky trhu, zejména na malé a střední podniky; domnívá se, že na monitorování plnění těchto cílů musí být vyčleněny dostatečné prostředky;
16. zdůrazňuje, že orgán EIOPA musí při provádění svých činností věnovat pozornost dodržování právních předpisů Unie, uplatňování hlavního principu, jímž je zásada proporcionality, a dodržování základních zásad, jimiž se řídí vnitřní trh;
17. vyzývá orgán EIOPA, aby zajistil, že budou doporučení Účetního dvora řádně zohledněna a provedena;
18. vyzývá orgán EIOPA, aby se zabýval dlouhodobými systémovými výzvami, které vyplývají z prostředí nízkých reálných úrokových sazeb, jež jsou zejména relevantní pro fondové důchodové systémy, některé produkty životního pojištění a pojistné produkty s investiční složkou, a aby hledal případná řešení na úrovni EU, která by byla prospěšná pro spotřebitele/investory a zajistila finanční stabilitu poskytovatelů služeb;
19. žádá orgán EIOPA, aby proaktivně řešil otázky udržitelnosti a heterogenity u soukromých fondových důchodových systémů v Unii takovým způsobem, který ochrání spotřebitele/investory i integritu trhu;
Personální politika
20. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst proveden z 98,26 %, přičemž ze 115 dočasných zaměstnanců schválených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 112 schválenými pracovními místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 113; konstatuje, že kromě toho pro orgán v roce 2019 pracovalo 36 smluvních zaměstnanců a 17 vyslaných národních odborníků;
21. bere na vědomí nepoměr v zastoupení žen a mužů vykázaný za rok 2019 ve vrcholném vedení (šest mužů a tři ženy) a správní radě (pět mužů a tři ženy); žádá orgán, aby v budoucnu zajistil genderovou vyváženost na úrovni vrcholného vedení; vítá záměr orgánu EIOPA zveřejnit užší seznam kandidátů na jeho předsedu/předsedkyni sestávající z alespoň jedné ženy a jednoho muže; vyzývá orgán EIOPA, aby se inspiroval iniciativami Evropské centrální banky, která nabízí interní programy na podporu žen a posílení rozmanitosti mezi zaměstnanci; vítá zeměpisné zastoupení zaměstnanců v rámci orgánu;
22. pokud jde o kroky v návaznosti na zprávu Účetního dvora z předcházejícího roku, konstatuje, že podle Účetního dvora orgán dosud nedokončil přechod od regulace k dohledu a že by měl na své úkoly spojené s dohledem vyčlenit více lidských zdrojů; konstatuje, že v roce 2021 plánuje orgán přidělit 59,75 dostupných ekvivalentů plného pracovního úvazku (FTE) na hlavní úkoly v oblasti dohledu; vyzývá orgán, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podával zprávy o dosaženém pokroku;
23. domnívá se, že orgán EIOPA by měl mít určitou flexibilitu při náboru svých zaměstnanců a řízení svých zdrojů, jelikož musí odpovídat naléhavým, specifickým a odborným potřebám odvětví, na která dohlíží;
24. konstatuje, že složení správní rady orgánu EIOPA se zdá být vhodné pro úkoly orgánu v oblasti tvorby pravidel, ale méně již pro jeho pravomoci v oblasti dohledu; znovu opakuje své znepokojení ohledně skutečnosti, že vnitrostátní orgány dohledu mají rozhodující slovo v hlavním řídícím orgánu EIOPA, což znamená, že mají možnost rozhodovat o rozsahu působnosti opatření orgánu EIOPA v oblasti přezkumu své vlastní výkonnosti (peer review); zdůrazňuje, že nedostatek zdrojů brání orgánu EIOPA v plnění jeho povinností nezávisle na členských státech(14);
25. domnívá se, že kombinace zkušeností z veřejného i soukromého sektoru, které mají jeho zaměstnanci, je orgánu EIOPA ku prospěchu; domnívá se, že je třeba vyzkoušet systémy k přilákání talentovaných pracovníků ze soukromého sektoru do veřejného sektoru a naopak, se zavedením minimálních záruk na podporu nezávislosti obou těchto sektorů; domnívá se, že na dodržování pravidel v této oblasti by měly dohlížet společné orgány Unie, které by měly zohledňovat konkrétní okolnosti každého případu;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
26. bere na vědomí opatření, která již orgán zavedl, a jeho pokračující snahy o zajištění transparentnosti, prevence a kontroly střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; konstatuje, že orgán na svých internetových stránkách zveřejňuje přehled schůzí s externími zúčastněnými stranami; bere na vědomí, že v roce 2019 byl vyšetřován jeden případ střetu zájmů; zjišťuje, že na internetových stránkách orgánu nejsou zveřejněny životopisy ani prohlášení o zájmech některých členů jeho dozorčí rady, což se týká i členů správní rady; vyzývá orgán, aby zveřejnil životopisy a prohlášení o zájmech členů své správní rady a podal orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o opatřeních přijatých v tomto ohledu;
27. všímá si komentářů z předchozího roku, které se týkají problému střetů zájmů, jež vznikají v důsledku tzv. otáčivých dveří, a zdůrazňuje, že je nutné, aby agentury postupovaly jednotně; konstatuje, že etická pravidla orgánu byla revidována a nyní jsou předmětem schvalování Komise; vyzývá orgán vyvinutí veškerého úsilí nutného k tomu, aby se fenoménu otáčivých dveří předcházelo; vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria podrobně informoval o stavu žádosti o schválení revidovaných etických pravidel;
28. vyzývá orgán, aby provedl doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 2168/2019/KR, a to zejména uplatněním možnosti, aby bylo v případě potřeby vedoucím pracovníkům orgánu zakázáno po skončení jejich funkčního období nastoupit na určité pozice, dále pak stanovením kritérií pro umožnění zaměstnancům přesunout se do soukromého sektoru, informováním kandidátů na vedoucí pozice orgánu o těchto kritériích při předložení jejich přihlášky a zavedením interních postupů k zajištění toho, aby v okamžiku, kdy se některý zaměstnanec přesune na jiné pracovní místo, byl jeho přístup k důvěrným informacím s okamžitou platností zrušen; dále vyzývá orgán, aby zvážil prodloužení dvanáctiměsíčního povinného období „vychladnutí“ pro vedoucí pracovníky, kteří zvažují přesun na jiné pracovní místo, jenž by mohl vést ke střetu zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru;
29. vyzývá orgán EIOPA, aby se inspiroval zveřejněnými stanovisky Etického výboru Evropské centrální banky k případům střetů zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období, s cílem posílit transparentnost ohledně potenciálních střetů zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období;
Vnitřní kontroly
30. konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) vydal auditní zprávu o řízení lidských zdrojů a etických otázkách, na jejímž základě bylo vydáno šest doporučení ke zlepšení a k provádění akčního plánu; všímá si, že na konci roku 2019 nebyla stále splněna čtyři důležitá doporučení; naléhavě vyzývá orgán, aby o stavu provádění těchto doporučení informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
31. bere na vědomí, že útvar IAS zahájil komplexní audit nástrojů pro dohled v oblasti ochrany spotřebitele; konstatuje, že výsledek auditu a následný plán opatření měly být k dispozici do konce roku 2020; vyzývá orgán, aby o výsledcích tohoto auditu orgán příslušný k udělení absolutoria informoval;
32. konstatuje, že nový rámec vnitřní kontroly orgánu byl správní radou přijat v listopadu 2018 a je uplatňován od ledna 2019; bere na vědomí, že útvar vnitřní kontroly orgánu provedl první roční hodnocení celého systému podle nového rámce vnitřní kontroly a dospěl k závěru, že došlo k zavedení všech složek a zásad a fungují podle plánu; vyzývá orgán, aby informoval o tom, jak byly při tomto hodnocení zohledněny chyby ve výpočtu výše příspěvků Unie a příslušných vnitrostátních orgánů členských států ESVO a proč se chyby neodhalily v rámci zásad vnitřní kontroly 12 nebo 13;
Další připomínky
33. s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie konstatuje, že orgán vydal v únoru 2019 doporučení ohledně toho, jak přistupovat k přeshraničním obchodním vztahům podle dobíhajících smluv po datu vystoupení, a že orgán nadále pečlivě sledoval vývoj a dodržování pokynů uvedených ve stanoviscích a doporučeních pro odvětví pojišťovnictví;
34. vítá úsilí o zvýšení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů na straně orgánu;
35. vítá úsilí orgánu o zajištění toho, aby pracovní prostředí bylo nákladově efektivní a šetrné k životnímu prostředí a aby ke snižování a kompenzaci jeho emisí CO2 docházelo v oblasti budov a cestování;
o o o
36. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Viz zvláštní zpráva Účetního dvora: „Ve všech svých činnostech se orgán EIOPA značnou měrou opírá o spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, ne vždy však získá jejich podporu. (...) S pouhými dvaceti zaměstnanci, kteří se věnují problematice dohledu, a dalšími sedmi, kteří pracují na souvisejících tématech, čelí orgán EIOPA skutečné výzvě, pokud jde o provádění široké škály složitých úkolů, za které nese odpovědnost.“, https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR18_29/SR_EIOPA_CS.pdf
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2019 (2020/2176(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0073/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(4), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0093/2021),
1. uděluje absolutorium výkonné ředitelce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za plnění rozpočtu orgánu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2019 (2020/2176(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria orgánu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0073/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(10), a zejména na článek 64 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0093/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2019 (2020/2176(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a měnového výboru,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0093/2021),
A. vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgánu“) na rok 2019 činil podle jeho výkazu příjmů a výdajů(13) 47 379 354 EUR, což představuje oproti roku 2018 zvýšení o 7,21 %; vzhledem k tomu, že tento orgán je financován z příspěvku Unie (28,73 %), z příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu členských států (45,76 %) a z poplatků subjektů, které jsou předmětem dohledu (24,33 %);
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka orgánu je spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že výsledkem úsilí v souvislosti s monitorováním rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 99,95 %, což představuje oproti roku 2018 mírný pokles o 0,03 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činila 88,77 %, což představuje oproti předcházejícímu roku snížení o 0,11 %;
2. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora účtuje orgán v souladu s příslušným nařízením o poplatcích poplatky ratingovým agenturám a registrům obchodních údajů a že tyto poplatky by měly pokrývat pouze ty výdaje orgánu, které souvisejí s účtovanými poplatky; podotýká však, že podle zjištění Účetního dvora překročily účtované poplatky související náklady, a že tím vznikly přebytky; konstatuje, že přestože se orgán řídil pokyny, které v této věci vydala Komise, přebytky a deficity mohou vést k ročnímu křížovému financování činností; na základě odpovědi orgánu bere na vědomí, že to v rámci jeho rozpočtu nevedlo k významnému křížovému financování a že rozdíl mezi náklady na dozor a účtovanými poplatky činil v roce 2019 v případě ratingových agentur 2,8 % a v případě registrů obchodních údajů 1,8 %; vyzývá orgán, aby pokračoval v omezování tohoto křížového financování;
3. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že rozpočet orgánu obsahoval v roce 2019 příspěvky vnitrostátních příslušných orgánů ve výši 1 363 258 EUR, které se zakládají na odhadech a nebyly upraveny, tak aby odpovídaly skutečným číslům; na základě uvedené zprávy bere na vědomí, že byly vypočítány jak odhadované, tak i skutečné částky, avšak z pokynů Komise týkajících se příspěvků důchodového pojištění (Ares(2016)2772696) vyplývá, že agentury by neměly upravovat podíl příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů na důchodové pojištění, tak aby odpovídaly skutečným částkám, a že rozdíl mezi skutečnou a odhadovanou výší těchto příspěvků byl v roce 2019 nepatrný, tj. činil pouze 27 888 EUR;
4. na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že poplatky účtované ratingovým agenturám v souladu s příslušným nařízením o poplatcích se zakládají na jejich příjmech coby právnických osob, nikoli coby asociace nebo skupiny souvisejících subjektů, což by jim umožňovalo omezit tyto poplatky nebo se jim vyhnout tím, že by příjmy z ratingových agentur spadajících do unijní jurisdikce převáděly na související subjekty mimo Unii, přičemž není známo, jaký finanční dopad by tato mezera v právních předpisech měla; na základě zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že zatímco orgán uplatňoval příslušné nařízení o poplatcích správně, Účetní dvůr zjistil existenci tohoto rizika a informoval o něm Komisi; na základě odpovědi orgánu bere na vědomí, že se bude aktivně podílet na všech iniciativách, jejichž cílem je zabránit mezerám v příslušném nařízení o poplatcích;
5. bere na vědomí, že pokud jde o poplatky vypočtené pro registry obchodních údajů, poskytl podle zprávy Účetního dvora orgán stanovisko nezávislých auditorů, v němž se uvádí, že finanční výkazy těchto registrů podávají věrný a poctivý obraz situace, že však informace, které poskytly ohledně celé řady obchodů nahlášených do registrů obchodních údajů v průběhu roku 2018, a počet zaznamenaných neuskutečněných obchodů k 31. prosinci 2018 prošly ze strany nezávislých auditorů pouze omezeným přezkoumáním; konstatuje, že z odpovědi orgánu vyplývá, že nedisponuje právním základem k tomu, aby po registrech obchodních údajů požadoval provedení nezávislého auditního přezkoumání těchto číselných údajů, a že Komisi navrhl změnit nařízení o poplatcích účtovaných registrům obchodních údajů v přenesené pravomoci, aby bylo možné upravit systém jejich výpočtu v souladu s doporučeními útvaru interního auditu; konstatuje, že podle odpovědi orgánu poskytl největší registr obchodních údajů v roce 2019 dobrovolně certifikaci nezávislého auditora na základě všech kritérií použitých při výpočtu;
Výkonnost
6. s uspokojením konstatuje, že orgán používá určitá opatření, např. klíčové ukazatele výkonnosti, k posouzení přínosu své činnosti a dalších opatření ke zlepšení svého rozpočtového řízení, jako je počet provedených vzájemných hodnocení, počet analyzovaných rizikových témat a míra plnění rozpočtu;
7. bere na vědomí, že orgán dokončil 95 % činností uvedených v jeho ročním programu činnosti na rok 2019, což oproti roku 2018 představuje 5% nárůst;
8. bere na vědomí, že je orgán spolu s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění součástí smíšeného výboru, jehož úkolem je zajišťovat meziodvětvovou jednotnost a společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a dalšími meziodvětvovými otázkami, a že orgán sdílí účetního s Evropskou agenturou pro železnice, účastní se mnoha společných zadávacích řízení s jinými agenturami a vždy se snaží o další zefektivnění své činnosti prostřednictvím spolupráce; důrazně orgán vybízí, aby aktivně usiloval o rozšíření a prohloubení spolupráce se všemi agenturami Unie;
9. vítá úsilí orgánu o koordinovanější režim dohledu v rámci evropského finančního systému; zdůrazňuje jeho úlohu spočívající v zajišťování stabilního, dobře integrovaného, účinného a bezpečného finančního trhu; zdůrazňuje význam ochrany spotřebitelů v Unii prosazováním spravedlnosti a transparentnosti na trhu s produkty a finančními službami a očekává, že obdrží aktuální informace o budoucích opatřeních přijatých v tomto směru, včetně reakcí na výzvy spojené s digitalizací hospodářství a opatřeními v oblasti udržitelnosti;
10. zdůrazňuje povinnost finančního systému náležitě reagovat na výzvy v oblasti finanční udržitelnosti, Zelenou dohodu pro Evropu a Pařížskou dohodu; vítá proto úsilí orgánu začlenit do jeho rozpočtu na rok 2020 dodatečné ekvivalenty plného pracovního úvazku (FTE), s cílem pokrýt jeho nový mandát v oblasti udržitelnosti; očekává, že v druhé polovině roku 2021 budou poskytnuty aktuální informace o pokroku v této oblasti;
11. zdůrazňuje, že orgán získal více pravomocí v oblasti přímého dohledu a posilování konvergence; vítá toto přidělení pravomocí, varuje však, že k tomu, aby byl tento proces účinný, musí být postupný a průběžný;
12. zdůrazňuje, že v některých případech nezohledňují mandáty přijaté na úrovni 1 právních předpisů minimální časové rámce potřebné k tomu, aby orgán provedl nezbytné kroky k rozvoji a přijetí opatření na úrovni 2, což následně vyžaduje přerozdělování zdrojů a způsobuje zpoždění při provádění některých opatření;
13. uznává, že složení dozorčí rady orgánu se zdá být vhodné k řešení regulačních pravomocí orgánu, avšak méně, pokud jde o jeho funkce dohledu; domnívá se, že schopnost orgánu získávat od finančních institucí přesné informace není dostatečná k tomu, aby mohl vykonávat různorodé povinnosti;
14. zdůrazňuje, že orgán musí při provádění svých činností věnovat pozornost dodržování právních předpisů Unie, případnému dodržování zásady proporcionality a dodržování základních zásad, jimiž se řídí vnitřní trh; vítá zřízení poradního výboru pro proporcionalitu, který bude dohlížet na zásadu proporcionality, a očekává, že obdrží navrhovanou metodiku, jak bude výbor přispívat k ročnímu pracovnímu programu orgánu; poukazuje na to, že vůdčím principem činnosti orgánu by případně měla být zásada proporcionality;
15. konstatuje, že vzhledem k tomu, že se činnost orgánu v rostoucí míře přesouvá od regulačních úkolů k vymáhání a uplatňování právních předpisů Unie, musí být jeho rozpočtové a personální zdroje vnitřně přerozděleny; poukazuje na to, že striktní důraz na mandát přidělený unijním normotvůrcem zajistí účinnější a účelnější využívání zdrojů; varuje, že k dosažení účinného dohledu je nezbytné, aby měl orgán kapacitu pro přijímání opatření umožňujících přizpůsobit se rizikům nebo problémům, které mohou na trhu vzniknout; konstatuje, že navyšování rozpočtu by mělo být postupné a průběžné a v souladu se zvyšováním kompetencí; domnívá se, že budoucí povinnosti, které vyplynou mimo jiné ze strategie v oblasti digitálních financí, i úkoly vyplývající z boje proti praní peněz vyžadují, aby se jim přizpůsobilo financování orgánu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přidělit orgánu dostatečné zdroje, aby mohl odpovídajícím a účinným způsobem plnit svěřené úkoly;
16. vítá zprávu orgánu ze dne 3. listopadu 2020 o zrychleném srovnávacím hodnocení způsobu, jakým Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami (BaFin) a panel pro vymáhání podávání finančních zpráv (FREP) uplatňují pokyny pro vymáhání finančních informací (ESMA/2014/1293) v kontextu skupiny Wirecard, která odhaluje významné nedostatky v oblasti dohledu nad trhem a institucemi, zejména pokud jde o ochranu investorů a integritu trhu; navrhuje, aby orgán zohlednil poučení z tohoto skandálu ve svých pokynech a vzájemných hodnoceních týkajících se provádění těchto pokynů; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k další harmonizaci pravidel Unie týkajících se finančního dohledu;
17. bere na vědomí šetření ve věci daňových podvodů s dividendami, jako je cum-ex nebo cum-cum, které požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o skandálu cum-ex: finanční kriminalita a nedostatky současného právního rámce(14); vyjadřuje uspokojení nad důkladností tohoto vyšetřování zaměřeného na integritu konkrétní oblasti činnosti na finančních trzích;
18. domnívá se, že by orgán měl zohledňovat nové digitální výzvy i výzvy v oblasti udržitelnosti; domnívá se, že splnění těchto stanovených cílů a jejich začlenění do regulačního rámce a rámce dohledu musí být vždy v souladu s posilováním trhu, aniž by byla oslabena jeho konkurenceschopnost nebo kladena nadměrná zátěž na účastníky trhu, zejména na malé a střední podniky; domnívá se, že na dohled nad plněním těchto cílů musí být vyčleněny dostatečné prostředky.
Personální politika
19. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst proveden z 73,81 %, přičemž z 210 dočasných zaměstnanců schválených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání s 156 schválenými pracovními místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 155; podotýká, že poměrně nízké plnění plánu pracovních míst lze vysvětlit pozdějším přepracováním nařízení o evropském orgánu dohledu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(15) o infrastruktuře evropských trhů, která by umožnila nábor dalších pracovníků orgánů; konstatuje, že kromě toho pro orgán v roce 2019 pracovalo 68 smluvních zaměstnanců a 10 vyslaných národních odborníků;
20. vítá, že orgán již téměř dosáhl vyváženého zastoupení žen a mužů ve své správní radě (6 mužů a 5 žen) a mezi zaměstnanci (52 % mužů a 48 % žen); s uspokojením bere na vědomí informace o vyváženějším zastoupení mužů a žen ve vrcholném vedení (1 muž a 1 žena); vítá záměr orgánu zveřejnit užší seznam kandidátů na předsedu sestávajícího z alespoň jedné ženy a jednoho muže a vyzývá orgán, aby totéž učinil v souvislosti se jmenováním svého výkonného ředitele; žádá orgán, aby se inspiroval iniciativami Evropské centrální banky, které nabízejí interní programy na podporu žen a posílení různorodosti mezi svými zaměstnanci;
21. všímá si, že v roce 2019 činila míra fluktuace u zaměstnanců 5 %, což bylo méně než cíl orgánu, který usiloval o fluktuaci nižší než 10 %;
22. bere na vědomí, že orgán přijal politiku na ochranu lidské důstojnosti a k předcházení obtěžování; bere na vědomí, že osobní oddělení každoročně vypracovává zprávu o činnosti orgánu, jejímž cílem je zabránit obtěžování na pracovišti; bere dále na vědomí, že osobní oddělení a důvěrní poradci pravidelně pořádají informační kampaně;
23. domnívá se, že kombinace zkušeností z veřejného i soukromého sektoru, které mají jeho zaměstnanci, je orgánu ku prospěchu; domnívá se, že je třeba vyzkoušet systémy k přilákání talentovaných pracovníků ze soukromého sektoru do veřejného sektoru a naopak, se zavedením minimálních záruk na podporu nezávislosti obou těchto sektorů; domnívá se, že na dodržování pravidel v této oblasti by měly dohlížet společné orgány Unie, které by měly zohledňovat konkrétní okolnosti každého případu;
24. se znepokojením sdílí připomínku Účetního dvora, že aby orgán kompenzoval nedostatek pracovních míst, stále častěji využívá konzultanty a zaměstnance agentury práce, což může představovat riziko z hlediska nedostatečného dohledu nad komplexní činností prováděnou externími smluvními partnery a vést ke smluvním sporům z důvodu nejasně vymezené odpovědnosti; v návaznosti na zjištění Účetního dvora z předchozích let konstatuje, že orgán využívá smlouvy s IT společnostmi, které jsou formulovaný tak, že by mohly spíše než poskytování jasně definovaných služeb nebo produktů v oblasti IT znamenat přidělování dočasných pracovníků; konstatuje, že využívání smluv na služby IT k poskytování pracovní síly by nebylo v souladu s pravidly Unie, která upravují sociální zabezpečení a zaměstnávání, vystavilo by orgán právnímu riziku a ohrozilo by jeho dobrou pověst; na základě odpovědi orgánu bere na vědomí, že veškerá potenciální rizika byla v tomto ohledu omezená a že orgán přijal veškeré nezbytné postupy, které by zabránily záměně pořizování IT služeb s poskytováním dočasných pracovníků ve smlouvách; naléhavě vyzývá orgán k zajištění toho, aby smlouvy vylučovaly jakékoliv nejasnosti ohledně toho, zda se jedná o pořízení služeb nebo poskytnutí dočasných pracovníků;
Zadávání veřejných zakázek
25. bere na vědomí, že se orgán snaží o zvýšení účinnosti na základě zadávání veřejných zakázek společně s jinými agenturami; konstatuje, že v roce 2019 orgán podepsal spolu s Evropským orgánem pro bankovnictví rámcovou smlouvu o konzultačních službách v oblasti správy budov a že v současné době vede společně se třemi dalšími agenturami se sídlem ve Francii zadávací řízení týkající se služeb dočasných pracovníků;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
26. bere na vědomí, že 25,41 % rozpočtu orgánu pocházelo z poplatků, které orgán účtuje subjektům, nad nimiž vykonává dohled; bere na vědomí, že byla přijata opatření s cílem neutralizovat vliv jakýchkoli střetů zájmů a že tyto struktury a procesy prošly auditem ze strany orgánů Unie a externích auditorů; vyzývá orgán, aby i nadále informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o opatřeních, která přijal, aby zabránil střetu zájmů; bere dále na vědomí, že se orgán domnívá, že pokud by poplatky vybírala Komise, nebylo by to efektivní a hrozilo by vyšší riziko nepřesných a chybných výpočtů, které by mohly poškodit jeho dobrou pověst;
27. vítá další kroky učiněné ve snaze zvýšit transparentnost činnosti orgánu tím, že jsou oznamovány schůzky zaměstnanců orgánu s externími zúčastněnými stranami a informace o nich jsou k dispozici na internetových stránkách orgánu;
28. vítá skutečnost, že orgán zveřejňuje životopisy a prohlášení o zájmech vrcholných vedoucích pracovníků;
29. připomíná poznámky a připomínky orgánu příslušného k udělení absolutoria uvedené v usnesení, které doprovázelo rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2018, které se týkají problému střetů zájmů, jež vznikají na základě tzv. otáčivých dveří, a zdůrazňuje, že je nutné, aby agentury postupovaly jednotně; vyzývá orgán, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podával zprávy o dosaženém pokroku;
30. poukazuje na význam otevřené, účinné a nezávislé správy všech agentur Unie a Unie jako celku; připomíná své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: předcházení střetům zájmů po skončení pracovního poměru(16) ve veřejném sektoru a rozhodnutí ze dne 18. listopadu 2020 a doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 7. května 2020 ve věci 2168/2019/KR; zdůrazňuje potřebu jednotného právního rámce pro řešení těchto otázek; vyzývá orgán, aby provedl doporučení evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 2168/2019/KR, a to zejména uplatněním možnosti, aby bylo v případě potřeby vedoucím pracovníkům orgánu zakázáno po skončení jejich funkčního období nastoupit na určité pozice, dále pak stanovením kritérií pro umožnění zaměstnancům přesunout se do soukromého sektoru, informováním kandidátů na vedoucí pozice orgánu o těchto kritériích při předložení jejich přihlášky a zavedením interních postupů k zajištění toho, aby v okamžiku, kdy se některý zaměstnanec přesune na jiné pracovní místo, byl jeho přístup k důvěrným informacím s okamžitou platností zrušen; dále vyzývá orgán, aby zvážil prodloužení dvanáctiměsíčního povinného období „vychladnutí“ pro vedoucí pracovníky, kteří zvažují přesun na jiné pracovní místo, jenž by mohl vést ke střetu zájmů po skončení pracovního poměru ve veřejném sektoru; vyzývá orgán, aby se inspiroval zveřejněním stanovisek Etického výboru Evropské centrální banky k případům střetů zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období, s cílem zvýšit transparentnost ohledně potenciálních střetů zájmů a výdělečné činnosti po skončení funkčního období;
Interní kontroly
31. v souvislosti s poznámkami a připomínkami orgánu příslušného k udělení absolutoria týkajícími se zprávy útvaru interního auditu Komise „Příjmy a řízení podle činností v Evropském orgánu pro cenné papíry a trhy“ konstatuje, že byly přijaty příslušné dohodnuté kroky;
32. konstatuje, že v roce 2019 vydal útvar interního auditu auditní zprávu „Bezpečnost IT a související postupy správy a řízení“ a že orgán připravuje akční plán, který se zabývá oblastmi možného zlepšení; vyzývá orgán, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o opatřeních, která v této souvislosti přijal;
33. bere na vědomí, že v listopadu 2018 přijala správní rada orgánu nový rámec interní kontroly; konstatuje, že orgán provedl v prvním čtvrtletí roku 2020 první výroční posouzení účinnosti dosažené při uplatňování zásad interní kontroly a dospěl k závěru, že systém interní kontroly funguje dobře; upozorňuje, že přitom bylo zjištěno 24 nedostatků, z nichž většina nebyla závažná a žádný z nich nezpochybnil existenci uvedených zásad a jejich řádné fungování, přičemž tyto nedostatky se týkaly především prostředí, v němž se kontroly provádějí, a kontrolní činnosti a také informací a komunikace;
Další připomínky
34. konstatuje, že vzhledem k neustálým nejasnostem ohledně odchodu Velké Británie z Unie orgán tím, že zveřejňuje aktualizovaná prohlášení a opatření pro aplikace a databáze v oblasti IT, i nadále přijímá praktická přípravná opatření pro případ, že se nepodaří dosáhnout dohody;
35. bere na vědomí úsilí o zvýšení kybernetické bezpečnosti orgánu a ochrany údajů;
36. konstatuje dále, že v listopadu 2019 se orgán přestěhoval do nových prostor v Paříži, totiž do budovy známé pod názvem „iBox“, která má kvalitní certifikaci, pokud jde o životní prostředí, a ve srovnání se starými prostorami má nižší cenu za metr čtvereční;
37. vyzývá úřad, aby usiloval o šíření výsledků svých zjištění mezi širokou veřejnost;
o o o
38. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (do 4. července 2019: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů) na rozpočtový rok 2019 (2020/2177(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0074/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(4), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů(5), a zejména na článek 35 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0078/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (do 4. července 2019: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů) za rozpočtový rok 2019 (2020/2177(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(8),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0074/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(10), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(11), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů(12), a zejména na článek 35 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(13), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0078/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (do 4. července 2019: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů) na rozpočtový rok 2019 (2020/2177(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0078/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazů příjmů a výdajů(15) Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 16 147 153 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 19,06 %; vzhledem k tomu, že rozpočet agentury se plně odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uznáním konstatuje, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění 99,50 %, což znamená, že agentura překročila cíl, který si stanovila na 95 %, a že oproti roku 2018 došlo ke zvýšení o 0,25 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 81,35 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 1,62 %;
Výkonnost
2. konstatuje, že agentura stále používá určitá opatření jako klíčové ukazatele výkonnosti k posouzení přidané hodnoty svých činností, zejména k odhadnutí dopadu a účinků síťových kodexů, aby si udržela přehled o všech uložených pokutách a zlepšila řízení rozpočtu;
3. bere na vědomí, že agentura v návaznosti na přijetí nařízení (EU) č. 1227/2011(16) o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT) přijala důležitá rozhodnutí, stanoviska a doporučení na unijních trzích s elektřinou a plynem; se znepokojením konstatuje, že některé úkoly vyloučila ze svých priorit nebo je nerealizovala kvůli chybějícím zdrojům;
4. vítá skutečnost, že agentura nadále pověřuje účetními službami Komisi a že sdílí zdroje s jinými agenturami v oblasti řízení lidských zdrojů, správy informačních a komunikačních technologií, rozpočtu a financí, zadávání veřejných zakázek a správy budov; domnívá se, že tato iniciativa je pro ostatní orgány a instituce Unie příkladem hodným následování;
5. vyzývá agenturu, aby nadále rozvíjela součinnost a posilovala spolupráci a výměnu osvědčených postupů s dalšími agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (lidské zdroje, správa budov, služby IT a bezpečnost);
6. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci vnitřního chodu a postupů řízení agentury; vyzdvihuje, že je nutné, aby agentura zůstala v tomto směru iniciativní, jelikož je třeba za každou cenu zabránit digitální propasti mezi agenturami Unie; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
Personální politika
7. bere na vědomí, že k 31. prosinci 2019 byl plán pracovních míst naplněn ze 100 %, přičemž bylo jmenováno všech 67 dočasných pracovníků povolených v rozpočtu Unie (67 povolených míst v roce 2018); konstatuje, že pro agenturu v roce 2019 pracovalo také 26 smluvních zaměstnanců a čtyři vyslaní národní odborníci;
8. se znepokojením znovu poukazuje na nerovnoměrné zastoupení žen a mužů ve vrcholném vedení agentury (pět mužů a jedna žena) a v její správní radě (11 mužů a sedm žen); žádá orgány Unie, aby při předkládání nominací svých členů do správní rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení mužů a žen;
9. se znepokojením konstatuje, že agentura využívá dočasné pracovníky na provádění dlouhodobých úkolů, aby vyrovnala nedostatečný počet přímo zaměstnaných pracovníků;
10. se znepokojením konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora 22/2020 „Budoucnost agentur EU – je zde potenciál pro větší flexibilitu a spolupráci“ čelí agentura riziku omezených zdrojů, což vede k tomu, že se řešení mnoha úkolů odsouvá;
11. vítá skutečnost, že agentura obdržela dodatečné zdroje v souvislosti s balíčkem „Čistá energie pro všechny Evropany“;
12. konstatuje, že agentura přijala rozhodnutí o politice pro ochranu lidské důstojnosti a prevenci obtěžování, že bylo uspořádáno několik školení s cílem a zvýšit povědomí a informovat zaměstnanců a že toto školení je povinné pro všechny nově příchozí; konstatuje, že byl oznámen jeden případ údajného obtěžování, ale že nebylo zahájeno žádné vyšetřování ani trestní stíhání;
13. je znepokojen vysokým počtem členů správní rady agentury, neboť ztěžuje rozhodovací proces a vytváří značné administrativní náklady;
14. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Udržitelnost
15. vyjadřuje politování nad tím, že agentura dosud nepřijala cíle pro snižování emisí CO2; vítá však úsilí agentury o vytvoření pracovního prostředí šetrného k životnímu prostředí a veškerá opatření přijatá ke snížení své uhlíkové stopy, spotřeby energie a k vytvoření pracovního procesu bez tištěných dokumentů;
Zadávání veřejných zakázek
16. bere na vědomí, že v roce 2019 bylo uzavřeno 47 z 67 naplánovaných postupů zadávání veřejných zakázek; všímá si, že na základě připomínek Účetního dvora k používání elektronického zadávání zakázek zavedla agentura v roce 2019 elektronické zadávací řízení a v roce 2020 pracovala na zavedení elektronického podávání nabídek;
17. konstatuje, že Účetní dvůr vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, a že neoprávněně vyplacená částka dosáhla celkové hodnoty 988 138,00 EUR, což představuje 6,3 % všech plateb, které agentura provedla během roku 2019; dále konstatuje, že zjištěné neoprávněně provedené platby se týkaly dvou zadávacích řízení, která neproběhla v souladu s předpisy soutěžního řízení;
18. bere na vědomí odpověď agentury na zjištění Účetního dvora a opatření, která přijala, aby se zadávací řízení v rozporu s předpisy již neopakovala;
19. vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr vydal výrok s výhradou kvůli dvěma nestandardním zadávacím řízením, která v agentuře neproběhla podle zásad hospodářské soutěže, což znamená, že všechny související platby jsou neregulérní; je hluboce znepokojen tím, že nesprávné platby, které byly provedeny podle smluv uzavřených na základě nestandardních zadávacích řízení, představují 6,3 % všech plateb uskutečněných agenturou v roce 2019;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
20. bere na vědomí stávající opatření a trvalé úsilí agentury o zajištění transparentnosti, prevenci střetu zájmů a jejich řešení a ochranu whistleblowerů; konstatuje, že v roce 2019 byl ohlášen jeden případ střetu zájmů a že jej projednala rada regulačních orgánů a personální oddělení a rozhodly, že nepřijmou žádná další opatření;
21. s uspokojením konstatuje, že životopisy a prohlášení o zájmech členů správní rady a vrcholného vedení jsou zveřejňovány na internetových stránkách agentury;
22. bere na vědomí další kroky, které agentura podniká ve snaze zvýšit transparentnost své činnosti tím, že oznamuje schůzky zaměstnanců agentury s externími stranami, zejména schůzky ředitelů s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými, a že informace o těchto schůzkách zveřejňuje na svých internetových stránkách;
23. se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že agentura při náboru zaměstnanců řádně neuplatňovala postupy výběrového řízení, takže nedodržela zásadu rovného zacházení a neprovedla účinné vnitřní kontroly;
24. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a stávající ustanovení nejsou vzájemně v souladu; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který by v orgánech a agenturách Unie zajistil uplatňování přísných etických norem;
25. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
26. bere na vědomí, že agentura informovala o tom, že její rámec pro vnitřní kontroly je účinný a že při ročním hodnocení jeho uplatňování nebyly objeveny nedostatky s výjimkou jednoho mírného nedostatku, který se týkal chybějících záznamů v rejstříku výjimek; se znepokojením bere na vědomí, že podle Účetního dvora nebyl rejstřík výjimek řádně vyplněn; doporučuje, aby agentura v rejstříku zaznamenávala všechny výjimky a případy nedodržení pravidel a aby je řádně zohledňovala při ročním hodnocení rámce pro vnitřní kontroly;
27. bere na vědomí, že strategický plán pro audit agentury na období 2017 až 2019 byl v plném rozsahu splněn a že útvar interního auditu stanovil témata auditu pro následující plánovací období;
28. shledává, že z pěti činností stanovených v návaznosti na posouzení rizik útvarem interního auditu byly plně provedeny tři, a to v oblasti kontinuity provozu, správy dokumentů a sledování a uplatňování síťových kodexů; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o vývoji probíhajících činností v oblasti správy IT a dozoru nad trhem v rámci nařízení REMIT;
Ostatní připomínky
29. bere na vědomí, že agentura hledala možnosti zlepšení v oblasti sdílení informací a kybernetické bezpečnosti a že za tímto účelem vytvořila mechanismus ročních revizí standardů a pokynů; oceňuje vytvoření auditorské funkce třetí stranou k hodnocení postupů agentury z hlediska kybernetické bezpečnosti;
30. vítá úsilí agentury k vytvoření nákladově efektivního pracoviště šetrného k životnímu prostředí;
o o o
31. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) na rozpočtový rok 2019 (2020/2178(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0075/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009(4), a zejména na článek 28 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0082/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) za rozpočtový rok 2019 (2020/2178(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0075/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009(10), a zejména na článek 28 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0082/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) na rozpočtový rok 2019 (2020/2178(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0082/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazů příjmů a výdajů(13) Agentury na podporu BEREC (dále jen „Úřad BEREC“) činil její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 5 653 185 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 30,53 %, především v souvislosti s náborem zaměstnanců; vzhledem k tomu, že rozpočet Úřadu BEREC se plně odvíjí od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Úřadu BEREC za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka úřadu je spolehlivá a uskutečněné operace byly legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. s uspokojením konstatuje, že díky úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 99,93 %, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 0,07 %; bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 82,68 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 0,69 %;
2. se znepokojením konstatuje, že v Úřadu BEREC pokračovala vysoká fluktuace zaměstnanců, což vážně ohrožuje plnění jeho pracovního programu; kromě toho konstatuje, že se Úřadu BEREC podařilo na nová pracovní místa, která vznikla v návaznosti na nový mandát stanovený nařízením (EU) 2018/1971, rychle přijmout 13 dodatečných zaměstnanců (tři dočasné zaměstnance, sedm smluvních zaměstnanců a tři vyslané národní odborníky);
Výkonnost
3. konstatuje, že Úřad BEREC používá několik typů měření jako klíčové ukazatele výkonnosti pro posuzování přidané hodnoty své činnosti a zlepšování řízení rozpočtu, např. ukazatele plného personálního obsazení (plánovaní zaměstnanci v porovnání se současným personálem), kvalitu podpory poskytované úřadu a jeho pracovním skupinám a míru dostupnosti podpůrných nástrojů;
4. se znepokojením konstatuje, že Úřad BEREC nesdílí zdroje s jinými agenturami, a bere na vědomí vysvětlení úřadu, že tak nemůže činit kvůli svým omezeným zdrojům; se znepokojením si všímá, že Úřad BEREC nenašel partnera pro výkon funkce koordinátora interní kontroly a úředníka pro bezpečnost; konstatuje, že Úřad BEREC zahájil společný projekt pro sdílení IT infrastruktury s několika společnými podniky, který byl podepsán v roce 2019; vítá tento společný projekt a naléhavě vyzývá Úřad BEREC, aby dále prověřil možnosti externalizace svých úkolů a spolupráce s jinými institucemi a subjekty Unie na činnostech, které se překrývají;
5. vyzývá Úřad BEREC, aby nadále rozvíjel součinnost a posiloval spolupráci a výměnu osvědčených postupů s dalšími agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (lidské zdroje, správa budov, služby IT a bezpečnost);
6. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci postupů Úřadu BEREC pro vnitřní chod a řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Úřad BEREC v tomto ohledu nadále iniciativní, aby se za každou cenu zabránilo digitální propasti mezi agenturami Unie; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo všem rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
Personální politika
7. bere na vědomí, že k 31. prosinci 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 87,50 %, přičemž z 16 dočasných pracovníků povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 14 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 14; dále konstatuje, že v roce 2019 pro Úřad BEREC pracovalo také 18 smluvních zaměstnanců a šest vyslaných národních odborníků;
8. se znepokojením bere na vědomí, že k 31. prosinci 2019 poklesla genderová vyváženost na úrovni zaměstnanců ve srovnání s rokem 2018 o 8 % (44 % žen a 56 % mužů v roce 2019 oproti 52 % žen a 48 % mužů v roce 2018) a na pozicích středního managementu (33 % žen a 67 % mužů v roce 2019 oproti 50 % žen a 50 % mužů v roce 2018); žádá Úřad BEREC, aby v budoucnu zajistil vyvážené zastoupení žen a mužů na úrovni zaměstnanců i středního managementu; je znepokojen skutečností, že nebylo dosaženo genderové vyváženosti ve správní radě, neboť mezi 28 členy je pouze sedm žen; žádá v tomto ohledu Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do správní rady Úřadu BEREC přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů; konstatuje, že v Úřadu BEREC bylo dosaženo zeměpisné vyváženosti, neboť má 32 zaměstnanců ze 13 členských států;
9. se znepokojením konstatuje, že v roce 2019 činila průměrná doba zaměstnaneckého poměru v Úřadu BEREC pouhých 2,68 roku v porovnání s 2,7 lety v roce 2018; chápe, že pro Úřad BEREC je těžké přilákat odborníky, mimo jiné kvůli nízkému opravnému platovému koeficientu v hostitelské zemi (78,6 % v roce 2019 ve srovnání se 74,9 % v roce 2018); bere na vědomí, že Úřad BEREC dlouhodobě usiluje o zavedení opatření ke zlepšení pracovních podmínek svých zaměstnanců a uplatňuje i další zmírňující opatření, a vyzývá úřad, aby podal orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o pokroku v tomto směru;
10. bere na vědomí, že Účetní dvůr v souvislosti s opatřeními přijímanými v návaznosti na připomínky vznesené v předchozím roce ve své zprávě konstatoval, že Úřad BEREC je stále závislý na externích zdrojích, zejména na jedné společnost, která mu poskytuje různé typy služeb (např. administrativní a sekretářské služby, pořádání akcí a zajišťování dobrých pracovních podmínek a integrace zaměstnanců), což ohrožuje kontinuitu jeho činnosti;
11. je znepokojen vysokým počtem členů správní rady Úřadu BEREC, neboť ztěžuje rozhodovací proces a vytváří značné administrativní náklady;
12. vybízí Úřad BEREC, aby dále rozvíjel dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Zadávání zakázek
13. se znepokojením bere na vědomí zjištění ve zprávě Účetního dvora v souvislosti s jednou rámcovou smlouvou na služby v odhadované hodnotě 200 000 EUR podepsanou v květnu 2019, která se týkají potřebných zlepšení postupu získávání a zaznamenávání údajů o soutěžních nabídkách, nutnosti mít k dispozici dostatečnou dokumentaci pro posuzování nabídek a dodržování zásady transparentnosti během nabídkového řízení, aby se vyloučil střet zájmů; bere na vědomí odpověď Úřadu BEREC, že všem uchazečům byla nabídnuta možnost předložit připomínky nebo se odvolat, avšak že žádná odvolání neobdržel; dále bere na vědomí, že příslušná schvalující osoba znovu posoudila fakta a došla k závěru, že k žádnému střetu zájmů nedošlo;
14. se znepokojením bere na vědomí informaci ve zprávě Účetního dvora, že Úřad BEREC v prosinci 2018 a lednu 2019 podepsal dvě rámcové smlouvy na jazykové kurzy v maximální celkové kombinované hodnotě 200 000 EUR, avšak bere na vědomí, že řízení bylo chybné, protože nebyla vypracována analýza potřeb, ani analýza trhu a členové výběrové komise nepředložili prohlášení o neexistenci střetu zájmů; bere na vědomí odpověď Úřadu BEREC, že výběrové řízení proběhlo v době, kdy používal decentralizovaný model zadávacích řízení, a že dne 1. července 2019 zavedl centralizovaný model;
15. bere na vědomí informaci ve zprávě Účetního dvora, že Úřad BEREC v návaznosti na jeho připomínky z předchozího roku zavedl na konci roku 2017 pro určité postupy elektronické zadávání zakázek, avšak že zatím nepoužívá elektronickou fakturaci, ani neumožňuje elektronické podávání nabídek; bere na vědomí odpověď Úřadu BEREC, že elektronické podávání nabídek zavedl v roce 2019 a že pracuje na zahájení elektronické fakturace, která závisí na disponibilitě útvarů Komise;
16. se znepokojením konstatuje, že Úřad BEREC nemohl zahájit pět zadávacích řízení naplánovaných na rok 2019 buď kvůli nedostatku zaměstnanců příslušných k jejich realizaci, nebo kvůli změnám v plánování a potřebách, takže bylo podepsáno pouze 44 % smluv podle plánu pro zadávání zakázek, což je hluboko pod cílovými 90 %; všímá si, že Úřad BEREC v roce 2019 uspořádal interní školení o jasné formulaci technických specifikací v zadávacích řízeních;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
17. bere na vědomí stávající opatření Úřadu BEREC a jeho nepolevující snahu o zajištění transparentnosti a o prevenci a řešení střetů zájmů; s uspokojením si všímá, že Úřad BEREC přijal pravidla pro prevenci a řešení střetů zájmů členů správní rady (rozhodnutí č. MB/2019/16) a že podle nových pravidel musí členové správní rady předložit životopisy a prohlášení o zájmech, které jsou zveřejněny na internetových stránkách úřadu; shledává, že Úřad BEREC na svých internetových stránkách zveřejnil většinu životopisů členů správní rady; se znepokojením však upozorňuje na to, že úřad na svých stránkách stále nezveřejnil životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady a že ne všichni členové správní rady se novými pravidly řídí; vyzývá Úřad BEREC, aby přijal vhodná opatření k zajištění toho, aby byly interní předpisy dodržovány na všech organizačních úrovních; vyzývá Úřad BEREC, aby zveřejňoval životopisy a prohlášení o zájmech všech členů správní rady a informoval Evropský parlament o opatřeních, která v tomto ohledu přijme;
18. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a stávající ustanovení nejsou vzájemně v souladu; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který by zajistil uplatňování přísných etických norem pro orgány a agentury Unie;
19. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
20. bere na vědomí, že Úřad BEREC v roce 2019 provedl interní posouzení svých systémů vnitřní kontroly a dospěl k závěru, že jsou uplatňovány efektivně; se znepokojením však bere na vědomí slabiny vnitřních kontrol odhalené Účetním dvorem, které se týkají zadávání veřejných zakázek a které musí být taktéž zahrnuty do uvedeného posouzení systému vnitřní kontroly Úřadu BEREC;
21. konstatuje, že v roce 2019 vydal útvar interního auditu Komise auditní zprávu „Zadávací řízení, služební cesty a úhrada nákladů vzniklých externím odborníkům“, na jejímž základě byl vypracován plán nápravných opatření, který má za cíl provést všechna doporučení v letech 2020 a 2021;
Další připomínky
22. bere na vědomí, že Úřad BEREC provedl analýzu pravděpodobného dopadu rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Unie a určil nezbytná zmírňující opatření; konstatuje, že agentura nemá žádné zaměstnance, kteří mají pouze občanství Spojeného království, a proto v oblasti lidských zdrojů nevzniká žádné riziko;
23. poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí komplexního přístupu, který by umožnil přístup k domovským stránkám institucí a subjektů Unie osobám se zdravotním postižením, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;
24. vyzývá Úřad BEREC, aby se zaměřil na šíření výsledků svého výzkumu mezi veřejností;
o o o
25. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inovačního a technologického institutu na rozpočtový rok 2019 (2020/2179(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria institutu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0076/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(4), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0076/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli Evropského inovačního a technologického institutu za plnění rozpočtu institutu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského inovačního a technologického institutu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2019 (2020/2179(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria institutu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0076/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut(10), a zejména na článek 21 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0076/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského inovačního a technologického institutu za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského inovačního a technologického institutu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inovačního a technologického institutu na rozpočtový rok 2019 (2020/2179(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského inovačního a technologického institutu na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0076/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „institut“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 557 896 982,73 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 21,80 %; vzhledem k tomu, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu institutu na rok 2019 činil 378 562 704,82 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 20,99 %;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky institutu za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka institutu je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 97,04 %, což oproti roku 2018 představuje nárůst o 4,99 %; bere na vědomí, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 97,57 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje pokles o 0,23 %;
2. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že kontrolní postupy institutu obecně fungovaly tak, jak měly, s výjimkou platby ve výši 1 200 EUR za účelem náhrady cestovních výdajů a výdajů na pobyt, které nebyly uvedeny ve smlouvě o poskytování služeb; na základě odpovědi institutu Účetnímu dvoru konstatuje, že tato platba se týkala cestovních výdajů a výdajů na pobyt dočasného zaměstnance, který podnikl pracovní cestu ve služebním zájmu, institut nicméně uznal svou chybu a provede nutné právní úpravy;
Výkonnost
3. bere na vědomí, že institut využívá klíčové ukazatele výkonnosti na úrovni institutu a znalostního a inovačního společenství; konstatuje, že pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti znalostního a inovačního společenství, měřil institut jeho výkonnost tradičními klíčovými ukazateli výkonnosti programu Horizont 2020, jako je lhůta pro udělení grantu a doba do provedení plateb; konstatuje, že v návaznosti na hodnocení institutu v polovině období, které provedla Komise, a na studii o dopadu své činnosti pracuje institut v současné době na vytvoření rámce pro měření socioekonomického dopadu činnosti znalostního a inovačního společenství;
4. konstatuje, že institut realizoval 95 % svého pracovního programu na rok 2019;
5. konstatuje, že institut pověřil zajištěním svých účetních služeb externě Komisi a zavedl IT nástroje Komise, jako je ARES pro správu dokumentů a SYSPER pro řízení lidských zdrojů;
6. konstatuje, že institut identifikoval a vyhodnotil možnost spolupráce a sdílení zdrojů s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva a nyní se zabývá dalšími možnostmi; vyzývá institut, aby se dále zabýval identifikovanými příležitostmi ke sdílení zdrojů; vyzývá institut, aby nadále rozvíjel součinnost a posiloval spolupráci a výměnu osvědčených postupů s dalšími agenturami Unie za účelem zvýšení efektivity (lidské zdroje, správa budov, služby IT a bezpečnost);
7. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci institutu, pokud jde o jeho vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je nutné, aby byl institut v tomto ohledu nadále proaktivní, jelikož je za každou cenu třeba zabránit vzniku digitální propasti mezi agenturami Unie; upozorňuje však na to, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
Personální politika
8. bere na vědomí, že dne 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn z 97,73 %, přičemž ze 44 dočasných pracovníků povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 44 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 43; konstatuje, že v roce 2019 pracovalo v institutu rovněž 22 smluvních zaměstnanců a žádní vyslaní národní odborníci;
9. v souvislosti s genderovou vyvážeností správní rady konstatuje, že ji v roce 2019 tvořili čtyři muži a osm žen; žádá Komisi, aby při předkládání nominací do správní rady institutu přihlížela k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů; konstatuje, že v roce 2019 byl institut poměrně vyvážený, pokud jde o zastoupení žen a mužů na úrovni zaměstnanců (46 % mužů a 54 % žen);
10. vítá skutečnost, že institut zavedl sociální politiky zahrnující zdokonalené balíčky týkající se škol a mateřských škol a financování sociálních aktivit, jejichž cílem je přilákat a udržet si větší počet pracovníků z jiných zemí;
11. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že i přes značné navýšení rozpočtu institutu a rostoucí počet znalostních a inovačních společenství nedošlo ke zvýšení počtu pracovních míst; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že rozpočet institutu v novém víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 vzroste ve srovnání se současným VFR o dalších 600 000 000 EUR, tj. o 25 %, avšak počet zaměstnanců zůstává omezen na 70; na základě zprávy Účetního dvora dále konstatuje, že existuje riziko, že institut nebude mít dostatečnou kapacitu, aby v budoucnu zvládal větší pracovní zátěž, a že toto riziko se nezmenšilo, ale naopak dále zvýšilo;
12. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že stále probíhá provádění připomínky z roku 2017, která se týkala zveřejňování oznámení o volných pracovních místech, neboť institut důsledně nezveřejňuje svá oznámení o volných pracovních místech na internetových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu;
13. vybízí agenturu, aby dále rozvíjela dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
Udržitelnost
14. vyjadřuje politování nad tím, že institut dosud nepřijal cíle v oblasti snižování emisí CO2; vítá však úsilí institutu o vytvoření rámce šetrného k životnímu prostředí a veškerá opatření, která institut přijal ke snížení své uhlíkové stopy, spotřeby energie a vytvoření bezpapírových pracovních postupů;
Zadávání veřejných zakázek
15. konstatuje, že se institut podílel na několika interinstitucionálních zadávacích řízeních Komise a dalších agentur Unie; konstatuje, že institut v roce 2018 zavedl elektronická zadávací řízení a elektronické podávání nabídek a v roce 2019 zpracoval několik výzev k podávání nabídek prostřednictvím nástrojů pro elektronické zadávání zakázek;
16. konstatuje, že institut v roce 2019 v návaznosti na práci odborníků v letech 2016–2017 zahájil nové monitorování právních subjektů znalostních a inovačních společenství a jejich center společného umístění, které se zaměřuje na jejich politiky a postupy v oblasti zadávání zakázek;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
17. bere na vědomí stávající opatření přijatá institutem a trvalé úsilí o zajištění transparentnosti, předcházení střetům zájmů a jejich řešení a o ochranu oznamovatelů; vítá skutečnost, že institut na svých internetových stránkách zveřejnil prohlášení o střetu zájmů a životopisy členů své správní rady a vrcholného vedení;
18. konstatuje, že institut v roce 2019 oznámil jeden případ whistleblowingu a že byla uplatněna vnitřní pravidla; vyzývá institut, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o vývoji tohoto případu;
19. konstatuje, že by hodnocení z roku 2019 zaměřené na způsob, jakým znalostní a inovační společenství provádějí zásady řádné správy, mohlo být dále zlepšeno, neboť by některá z těchto společenství měla zlepšit své kodexy chování a politiky týkající se prevence a řešení střetů zájmů, jakož i monitorovací mechanismy; konstatuje, že institut se bude tímto aspektem v roce 2020 zabývat v rámci horizontální monitorovací činnosti; vyzývá institut, aby podal zprávu o výsledcích;
20. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie trpí značnými nedostatky vzhledem ke své roztříštěnosti a nedostatečnému souladu mezi stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který by v orgánech a agenturách Unie zajistil uplatňování přísných etických norem;
21. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
Vnitřní kontroly
22. konstatuje, že útvar interního auditu dokončil dne 31. ledna 2019 audit týkající se předběžného ověřování plateb pro znalostní a inovační společenství a zaslal sdělení týkající se následných opatření v souvislosti s neprovedenými doporučeními vznesenými při auditu monitorování grantových dohod; konstatuje, že jedno doporučení bylo náležitě provedeno a dvě doporučení zůstávají otevřená;
23. bere na vědomí několik nevyřešených otázek a nedokončených nápravných opatření v reakci na připomínky Účetního dvora z let 2014, 2017 a 2018, jež se týkaly zejména podmínek financování; bere na vědomí odpověď institutu, že z 19 připomínek zůstává otevřených pouze sedm; dále bere na vědomí, že tři z nich nemůže institut ovlivnit a k plnému dokončení dalších tří je nutný delší časový rámec;
Další připomínky
24. oceňuje proaktivní přístup institutu ke sdělovacím prostředkům s cílem více se zviditelnit v médiích, na internetu a v sociálních médiích, a informovat tak o své práci;
25. vítá skutečnost, že institut zlepšil svou přítomnost v sociálních médiích a celkově se na různých platformách sociálních médií více angažuje; dále bere na vědomí úsilí institutu o to, aby se stal nákladově efektivním pracovištěm šetrným k životnímu prostředí; vyzývá institut, aby i nadále zlepšoval svou přítomnost v sociálních médiích a svou strategii udržitelného rozvoje;
26. vítá úsilí institutu o posílení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů; bere na vědomí, že institut provádí obecnou politiku v oblasti zabezpečení informací, včetně aspektů kybernetické bezpečnosti týkajících se informačních a komunikačních technologií; vyzývá institut, aby podal zprávu o výsledku tohoto procesu;
o o o
27. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(14) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2019 (2020/2180(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0077/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(4), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0068/2021),
1. uděluje absolutorium výkonné ředitelce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonné ředitelce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2019 (2020/2180(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0077/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(10), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0068/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonné ředitelce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2019 (2020/2180(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0068/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazů příjmů a výdajů(13) Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (dále jen „úřad“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2019 celkem 102 936 916,68 EUR, což ve srovnání s rokem 2018 představuje zvýšení o 5,40 %; vzhledem k tomu, že rozpočet úřadu se odvíjí převážně od rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky úřadu za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka úřadu je spolehlivá a že získal dostatečné důkazní informace o legalitě a správnosti příjmů, na nichž se zakládá účetní závěrka; vzhledem k tomu, že však Účetní dvůr vydal s ohledem na svá zjištění uvedená ohledně rozpočtového roku 2016, 2017 a 2018, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných plateb, výrok s výhradou; vzhledem k tomu, že v rozpočtovém roce 2019 odhalil audit Účetního dvora další chybu a související platbu; vzhledem k tomu, že kromě dopadů rozpočtových let 2016, 2017, 2018 a plateb souvisejících se zjištěním v roce 2019, jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok končící 31. prosincem 2019, ve všech významných (materiálních) ohledech legální a správné;
Opatření v návaznosti na zprávu o udělení absolutoria na rok 2018
1. vítá jmenování nové výkonné ředitelky úřadu dne 16. června 2019; vítá detailní zprávu úřadu navazující na připomínky Parlamentu týkající se rozpočtového roku 2019, zejména opatření provedená v oblasti zadávání zakázek v souvislosti s uzavřením rámcové smlouvy na dočasné agenturní zaměstnance v Itálii, která byla uzavřena v roce 2019 a je v plném souladu s předpisy Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek; bere na vědomí nápravná opatření zavedená s cílem zlepšit strukturu řízení a obnovit transparentnost a pověst úřadu;
2. s uspokojením konstatuje, že úřad pokračoval v roce 2019 ve zlepšování směrem k plně účinnému a účelnému systému interní kontroly se zaměřením na kontrolní prostředí, řízení rizik, informační a komunikační činnosti i monitorovací činnosti; vítá závěr vlastního hodnocení interní kontroly, že ve srovnání s rokem 2018 se celkový stav systémů interní kontroly v roce 2019 výrazně zlepšil;
Výsledky šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)
3. konstatuje, že poté, co úřad na konci roku 2018 obdržel zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům, kterou se podrobně zabývala zpráva o udělení absolutoria za rok 2018, zahájil úřad tři disciplinární řízení, která stále probíhají; vyzývá úřad, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o výsledcích těchto disciplinárních řízení, jakmile budou dokončena;
Rozpočtové a finanční řízení
4. konstatuje, že výsledkem úsilí zaměřeného na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 byla míra plnění rozpočtu ve výši 95,22 %, tedy přibližně stejná jako v roce 2018 (95,02 %); konstatuje, že míra využití prostředků na platby činila 89,86 %, což oproti předcházejícímu roku (88,08 %) představuje zvýšení o 1,78 %;
5. připomíná, že podle zpráv Účetního dvora za rozpočtový rok 2016 a 2017 byla zadávací řízení na zajištění dočasných pracovníků v Řecku a na prostory úřadu pronajaté na ostrově Lesbos v rozporu s předpisy; připomíná, že podle zprávy Účetního dvora za rozpočtový rok 2018 došel Účetní dvůr k závěru, že zadávací řízení na zajištění dočasných pracovníků v Itálii byla v rozporu s předpisy, i když zatím v souvislosti s těmito smlouvami nebyly provedeny žádné platby; se znepokojením poznamenává, že podle zprávy Účetního dvora za rozpočtový rok 2019 u postupů úřadu pro výběr a najímání externích odborníků systematicky chyběla spolehlivá auditní stopa, což ve výsledku vedlo k tomu, že chyběly důkazní informace o tom, zda úřad zacházel v rámci výběrových řízení s odborníky rovným způsobem; vzhledem k tomu, že kromě dopadů výroků s výhradou týkajících se legality a správnosti plateb v rozpočtových letech 2016, 2017 a 2018 v celkové hodnotě 13 979 880 EUR a chyby zjištěné v roce 2019 dosahující částky 111 304 EUR, jsou podle názoru Účetního dvora platby, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok končící 31. prosincem 2019, ve všech významných (materiálních) ohledech legální a správné; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že platby úřadu dočasným pracovníkům v Itálii a Řecku byly neoprávněné; vítá skutečnost, že úřad provedl v roce 2019 nápravná opatření k řešení těchto nesrovnalostí;
6. připomíná význam úřadu pro vytvoření společného evropského azylového systému a zdůrazňuje, že úřad přispívá ke zvýšení konzistentnosti postupů azylového řízení a k posílení praktické spolupráce členských států v azylové oblasti v Evropě, poskytuje pomoc členským státům při plnění jejich povinností, pokud jde o poskytování ochrany lidem v nouzi, a slouží jako středisko odborných znalostí o azylové problematice; připomíná, že v roce 2019 podalo žádost o mezinárodní ochranu v zemích EU+ přibližně 17 700 nezletilých osob bez doprovodu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit zvláštní přijímací systém pro nezletilé osoby, který je bude chránit;
7. vítá skutečnost, že od roku 2018 přijímá úřad EASO opatření v návaznosti na všechny připomínky Účetního dvora a že Účetní dvůr ve své zprávě konstatoval, že z 61 opatření uvedených v akčním plánu jich bylo 30 již dokončeno a že realizace 31 opatření právě probíhala; zdůrazňuje, že spravedlivé a humánní vyřizování žádostí o azyl patří k prioritám Unie; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v rozpočtu úřadu chyběly prostředky na nepředvídané výdaje, z nichž by se pokrylo financování neočekávaných a naléhavých operačních potřeb; v tomto ohledu vítá skutečnost, že nedávno byla vytvořena rozpočtová položka s cílem přidělit prostředky na nepředvídané výdaje, které jsou nezbytné k pokrytí výdajů vyplývajících z neočekávaných a naléhavých operačních činností na podporu členských států;
Výkonnost
8. se znepokojením konstatuje, že úřad v roce 2019 provedl celkem 9 871 plateb, z čehož 1 312 (13,29 %) bylo pozdních; konstatuje, že u 46 faktur byl zaplacen úrok dosahující částky 25 652,34 EUR; všímá si zlepšení, pokud jde o včasnost plateb v listopadu a prosinci 2019; vybízí úřad, aby v této oblasti zachoval a zlepšoval své výsledky a aby i nadále o této otázce podával informace ve své výroční zprávě o činnosti;
9. s uspokojením bere na vědomí pokrok, jehož úřad dosáhl v roce 2019 při provádění svého ročního pracovního programu; konstatuje, že úřad úspěšně dosáhl 82 % z 347 předem stanovených ročních cílů, překročil očekávání u 43 % klíčových ukazatelů výkonnosti, dosáhl 31 % klíčových ukazatelů výkonnosti, téměř dosáhl 8 % a nedosáhl 8 % klíčových ukazatelů výkonnosti;
10. konstatuje, že správní rada přijala dne 7. června 2019 dodatečné ukazatele, které byly následně pozměněny dne 18. února 2020, přičemž tyto ukazatel vyžadují čtvrtletní podávání zpráv správní radě v těchto oblastech: provádění pracovního programu úřadu, rozpočet a finance, lidské zdroje, zapojení zaměstnanců, interní kontroly a zadávání veřejných zakázek;
Personální politika
11. bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn ze 75,35 %, přičemž z 284 dočasných zaměstnanců schválených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání s 214 schválenými pracovními místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 214; dále konstatuje, že v roce 2019 kromě nich pro úřad pracovalo 72 smluvních zaměstnanců a 9 vyslaných národních odborníků; s uspokojením konstatuje, že plán pracovních míst úřadu na rok 2020 počítá s 500 zaměstnanci; poukazuje na skutečnost, že úřad by bez využití dočasných zaměstnanců a vyslaných národních odborníků z členských států nebyl schopen poskytovat členským státům kritickou podporu jejich azylových systémů; bere na vědomí návrh úřadu ustavit rezervní skupinu pro otázky azylu, kterou by tvořilo 500 odborníků z členských států; vyzývá členské státy a Komisi, aby tuto otázku urychleně posoudily a řešily, a umožnily tak úřadu plně provádět jeho mandát; vítá skutečnost, že se výrazně zlepšila situace v oblasti náboru zaměstnanců; zdůrazňuje, že úřad musí nadále dosahovat pokroku při přijímání zaměstnanců; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o stavu jeho provádění;
12. vyjadřuje politování nad tím, že úřad se musí nadále spoléhat na dočasné pracovníky, aby kompenzoval nedostatek vyslaných národních odborníků; vyzývá členské státy, aby plnily své povinnosti týkající se národních odborníků, neboť pokud tak nečiní, nutí úřad, aby se spoléhal na externí dodavatele;
13. vybízí agenturu, aby pokračovala ve vývoji dlouhodobého rámce politiky v oblasti lidských zdrojů zaměřeného na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci na dálku, zeměpisnou rovnováhu a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
14. se znepokojením konstatuje, že v roce 2019 tvořilo vrcholné vedení osm mužů a tři ženy; s uspokojením bere na vědomí, že bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě (16 mužů a 16 žen); žádá úřad, aby do budoucna zajistil vyvážené zastoupení žen a mužů na úrovni vrcholného vedení a zaměstnanců;
15. bere na vědomí, že v roce 2019 úřad přijal politiku na ochranu lidské důstojnosti a k předcházení obtěžování;
16. bere na vědomí odpověď úřadu, že v roce 2019 bylo obsazeno 81 % pracovních míst (což představuje 7% nárůst oproti roku 2018) a že fluktuace zaměstnanců klesla z 10 % v roce 2018 na 7 % v roce 2019;
17. bere na vědomí probíhající řízení u Soudního dvora (C-948/19, Manpower Lit.) ve věci využívání dočasných pracovníků, které se zabývá několika otázkami týkajícími se uplatňování směrnice 2008/104/ES(14) o agenturním zaměstnávání v případě unijních agentur;
Zadávání veřejných zakázek
18. vítá, že byly dne 15. února 2019 přijaty standardní operační postupy úřadu týkající se pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jakož i opatření přijatá za účelem vzdělávání a komunikace s místními kancelářemi v otázkách souvisejících se zadávacími řízeními;
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
19. bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že dodržování cíle 5 % snížení počtu zaměstnanců úřadem vedlo k problémům při zajištění IT služeb jak v Řecku, tak v Itálii, neboť bylo obtížné předvídat načasování a dobu trvání příslušných smluv, a vítá, že agentura přepracovala své vzorové smlouvy tak, aby každá smlouva obsahovala seznam výstupů, které mají být podle smlouvy zajištěny; žádá úřad, aby věnoval pozornost zajištění toho, aby nedocházelo k nejasnostem nebo mylnému chápání, pokud jde o to, zda konzultanti v oblasti IKT pracují pro úřad jako dočasní pracovníci, nebo v rámci pracovního poměru;
20. bere na vědomí odpověď úřadu orgánu příslušnému k udělení absolutoria, která se týkala prohlášení o zájmech, v níž úřad uvedl, že všichni pracovníci při zahájení pracovního poměru podepisují prohlášení o zájmech; konstatuje, že na internetových stránkách úřadu jsou zveřejněna prohlášení o zájmech a životopisy všech členů správní rady a výkonné ředitelky úřadu; vyzývá úřad, aby na svých internetových stránkách bezodkladně zveřejnil prohlášení o zájmech a životopisy ostatních vedoucích pracovníků a aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria podal zprávu o opatřeních, která byla v tomto ohledu přijata; zdůrazňuje, že taková prohlášení by měla být vypracována nezávisle a nemělo by se jednat o pouhá vlastní prohlášení;
21. vítá revizi politik úřadu v oblasti prevence a řešení střetů zájmů na základě posledních pokynů Komise; doporučuje, aby byly tyto politiky integrovány do všech činností úřadu, jako jsou náborové činnosti a zadávací řízení na pracovníky a jejich vzdělávání;
22. zdůrazňuje, že současný etický rámec platný pro orgány a agentury Unie má značné nedostatky, neboť je roztříštěný a mezi stávajícími ustanoveními není dostatečná koordinace; zdůrazňuje, že by tyto otázky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování přísných etických norem pro orgány a agentury Unie;
23. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
24. oceňuje, že byly posíleny etické postupy a postupy integrity, včetně opatření na zvyšování povědomí; vítá skutečnost, že správní rada přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení psychickému a sexuálnímu obtěžování, jakož i zavedení postupu pro jmenování důvěrných poradců a jmenování etického zpravodaje do týmu lidských zdrojů; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podával zprávy o provádění a účinnosti těchto opatření;
25. vítá skutečnost, že rozhodnutím správní rady ze dne 20. září 2019 byly přijaty pokyny týkající se whistleblowingu, a konstatuje, že zaměstnance o tomto kroku e-mailem informovalo oddělení úřadu pro lidské zdroje; vyzývá úřad, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o provádění a účinnosti tohoto opatření;
Vnitřní kontroly
26. vítá, že, jak uvedl Účetní dvůr, byla znovu zřízena interní právní služba, bylo obsazeno vedoucí místo v právním oddělení, přičemž se plánuje tuto funkci dále posílit, a že byl přijat pracovník pro následné kontroly a vytvořen nový interní útvar vnitřní kontroly; konstatuje, že je stále zvažováno vytvoření interního auditního útvaru, přičemž se čeká na provedení analýzy nákladové efektivnosti;
27. vítá rozhodnutí výkonné ředitelky ze dne 30. září 2019 týkající se určení a řízení citlivých funkcí v rámci úřadu; žádá úřad, aby dokumentoval zmírňující kontroly v případě, kdy jsou nezbytné výjimky ze seznamu;
28. s ohledem na výzvy, které jsou spojeny s tím, že práce úřadu probíhá na více místech, si všímá úsilí, které úřad vynakládá s cílem dosáhnout dodržení platných pravidel při podpisu smluv na pronájmy kancelářských prostor; konstatuje, že se očekává, že by v prvním čtvrtletí roku 2021 měl úřad mít politiku pro řízení svých kancelářských prostor a souvisejících služeb; žádá úřad, aby nadále zajišťovala rovnováhu mezi provozními potřebami a nutností dodržovat příslušná pravidla;
Další připomínky
29. všímá si, že správní rada úřadu schválila dne 26. listopadu 2019 nové organizační schéma úřadu; bere na vědomí posílení správních struktur úřadu, včetně úkolů výkonné kanceláře; zdůrazňuje, že je důležité dále posílit fungování v oblasti zadávání zakázek, a to s ohledem na aktuální zjištění Účetního dvora týkající se nesprávných postupů a souvisejících plateb; bere na vědomí odpověď úřadu na zjištění Účetního dvora a opatření, která úřad přijal, aby se tyto nedostatky již neopakovaly;
30. poukazuje na zprávy sdělovacích prostředků, že úřad nezákonně shromažďoval osobní údaje o migrantech, aniž by informoval osoby, jichž se toto shromažďování údajů týkalo(15); všímá si dopisu, který úřadu zaslal evropský inspektor ochrany údajů ve věci monitorování sociálních médií a v němž inspektor uvedl, že činnosti úřadu v této oblasti byly v rozporu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR)(16); vítá rozhodnutí úřadu v návaznosti na dopis zaslaný evropským inspektorem ochrany údajů, že na dobu neurčitou ukončí své monitorování sociálních médií;
31. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci vnitřního chodu a postupů řízení úřadu; poukazuje na to, že je nutné, aby úřad zůstal v tomto směru iniciativní, jelikož je třeba za každou cenu zabránit digitální propasti mezi agenturami Unie; zdůrazňuje však, že je nutné přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření, aby se předešlo rizikům ohrožujícím bezpečnost zpracovávaných informací na internetu;
32. vybízí úřad, aby pokračoval v propagaci své práce a činností s cílem zvýšit jejich viditelnost u široké veřejnosti;
33. vyzývá úřad, aby nadále rozvíjel součinnost a posiloval spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
o o o
34. pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(17) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva Evropského účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf
Udělení absolutoria za rok 2019: Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) na rozpočtový rok 2019 (2020/2181(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0078/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011(4), a zejména na článek 47 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(5), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0098/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) za rozpočtový rok 2019 (2020/2181(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05793/2021 – C9-0078/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011(10), a zejména na článek 47 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(11), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0098/2021),
1. schvaluje uzavření účtů Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) na rozpočtový rok 2019 (2020/2181(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0098/2021),
A. vzhledem k tomu, že podle výkazu příjmů a výdajů(13) činil konečný rozpočet Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) (dále jen „agentura“) za rozpočtový rok 2019 299 403 000 EUR, což představuje oproti roku 2018 výrazné zvýšení o 40,23 %; vzhledem k tomu, že toto zvýšení souviselo s částkou převedenou z roku 2018 a se zvýšením pracovní zátěže a počtu zaměstnanců agentury, vzhledem k tomu, že její rozpočet pochází téměř výhradně z rozpočtu Unie;
B. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce agentury za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;
Rozpočtové a finanční řízení
1. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory úsilí vynaloženému na monitorování rozpočtu během rozpočtového roku 2019 dosáhla míra plnění rozpočtu 44,51 %, což ve srovnání s rokem 2018 představuje snížení o 30,67 %; konstatuje, že nízká míra plnění byla způsobena nedostatečným sladěním rozpočtového plánování nových úkolů v podobě, v jaké byly uvedeny v příslušných legislativních finančních výkazech vypracovaných Komisí, a skutečného data vstupu příslušných právních aktů v platnost nebo dokončení navazujících aktů, jakož i pozdním přijetím a vstupem některých právních aktů v platnost; konstatuje, že v důsledku nízké míry plnění rozpočtu agentura Komisi vrátila 66 milionů EUR v prostředcích na platby včetně 23 milionů EUR, o něž nebylo v době přijetí rozpočtu požádáno, a do dalšího roku přenesla 159 milionů EUR v prostředcích na závazky, což schválila správní rada; konstatuje, že tato skutečnost zpochybňuje předpoklady plánování, které jsou obsaženy v legislativních finančních výkazech vypracovaných Komisí; konstatuje, že začlenění značného množství prostředků do rozpočtu na provádění dosud nepřijatých právních předpisů představuje vážné riziko pro účinné využívání prostředků, zejména prostředků, které agentura sama nepožadovala; konstatuje, že o problému s plněním rozpočtu rovněž informoval Účetní dvůr i za rozpočtový rok 2018; konstatuje, že podle odpovědi agentury jsou rizika spojená se začleněním prostředků do rozpočtu agentury na dosud nepřijaté právní předpisy systematicky hlášena správní radě; žádá agenturu, aby spolu s Komisí účinněji sladila plánování rozpočtu s načasováním právních aktů; vyzývá Komisi, aby agenturu zapojila do přípravy příslušných legislativních finančních výkazů v co nejranější fázi; dále konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby dosáhla 92,28 %, což je o 1,80 % méně než v roce 2018;
2. konstatuje, že pokud jde o opatření přijatá v návaznosti na připomínku orgánu příslušného k udělení absolutoria z předchozího roku ohledně dohody o výstavbě nových prostor agentury ve Štrasburku, agentura podala vyjádření na svou obhajobu k soudu prvního stupně ve Štrasburku dne 15. května 2018 a dne 15. února 2019 a v dubnu 2019 byla znovu zahájena jednání s cílem dosáhnout mimosoudního urovnání; konstatuje, že v období od prosince 2019 do dubna 2020 proběhla v obou případech u správního soudu ve Štrasburku (finanční nárok a žaloba na převzetí) druhá výměna spisů a že dne 20. května 2020 správní soud potvrdil, že v obou případech byla ukončena fáze přípravného řízení; konstatuje, že slyšení v obou případech se konala dne 23. července 2020 a že správní soud oba návrhy zcela zamítl; konstatuje, že dne 22. září 2020 podal žalobce u správního odvolacího soudu v Nancy dvě odvolání; konstatuje, že lhůta, kterou měla agentura k předložení vyjádření na svou obhajobu u správního odvolacího soudu v Nancy, byla stanovena na 10. února 2021; vyzývá agenturu, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria, jakmile soud vydá příslušná rozhodnutí;
Výkonnost
3. vítá skutečnost, že agentura používá určité nástroje, jako jsou klíčové ukazatele výkonnosti, k posuzování přidané hodnoty svých činností a ke zlepšení svého rozpočtového řízení, např. pokud jde o počet kritických nedostatků zjištěných při bezpečnostních testech, procento zjištěných bezpečnostních rizik řešených zajištěnými bezpečnostními kontrolami a poměr činností stanovených v ročním pracovním programu, které byly splněny nebo se realizují podle plánu;
4. připomíná agentuře, že musí pravidelně kontrolovat a aktualizovat svůj systém měření výkonu a klíčové ukazatele výkonnosti, a zajistit tak, aby účinně přispívala k politice Unie a poskytovala odborné znalosti na úrovni Unie; vybízí agenturu, aby pečlivě analyzovala výsledky měření výkonnosti a využila tuto analýzu ke zlepšení své strategie a plánování činností;
5. zdůrazňuje, že agentura významně přispívá ke zvyšování bezpečnosti Evropy tím, že pro informace, které jsou jí svěřeny, zajišťuje nejpřísnější úroveň informačního zabezpečení a ochrany údajů a že poskytuje vysoce kvalitní služby a pomáhá přizpůsobovat technologické kapacity členských států jejich potřebám; upozorňuje na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se předešlo všem rizikům ohrožujícím zpracovávané informace; připomíná, že kapacita agentury pro zlepšování stávajících a vývoj nových informačních systémů byla posílena novým mandátem, který vstoupil v platnost v prosinci 2018; připomíná, že rok 2019 byl prvním rokem po vstupu nařízení (EU) 2018/1726(14) v platnost, a vítá úsilí agentury přizpůsobit se těmto novým pravidlům;
6. s uspokojením konstatuje, že agentura usiluje o zajištění nákladové efektivnosti a úspor z rozsahu tím, že sdílí zdroje s dalšími agenturami, i prostřednictvím dalších agentur tím, že se účastní interinstitucionálních nabídkových řízení a smluvních ujednání s jinými poskytovateli služeb s cílem snížit administrativní náklady a zabraňovat zdvojování horizontálních služeb; vybízí agenturu, aby rozšířila svou účast na interinstitucionální spolupráci i na oblasti kybernetické bezpečnosti nebo ekologické transformace; konstatuje, že agentura úzce spolupracuje s agenturami v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a že má zavedena pracovní ujednání a plány spolupráce s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech, Agenturou Evropské unie pro prosazování práva a spolupráci, Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, Agenturou Evropské unie pro základní práva, Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž; vybízí agenturu, aby i nadále aktivně usilovala o rozvíjení a prohlubování spolupráce a výměny osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti, zejména pokud jde o lidské zdroje, správu budov, IT služby a bezpečnost;
7. s ohledem na zjištění a připomínky orgánu příslušného k udělení absolutoria za rok 2018 konstatuje, že agentura spravuje tři oddělené, neintegrované rozsáhlé IT systémy a že skutečnost, že tyto systémy byly vybudovány odděleně a neintegrovaným způsobem, byla výsledkem různých časových rozvrhů vývoje a omezení vyplývajících z právních rámců pro tyto systémy; konstatuje, že agentura zahájila výběrové řízení na rámec průřezových inženýrských činností (transversal engineering framework), který má výrazně zvýšit účinnost a úspory z rozsahu a lépe odrážet novou organizační strukturu provozního útvaru, a vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podávala zprávy o uskutečněném pokroku;
8. konstatuje, že agentura v roce 2019 zahájila program transformace agentury s názvem eu-LISA 2.0 s cílem sladit organizaci agentury s jejím novým mandátem a povinnostmi a zároveň zajistit, aby byl projekt reorganizace otevřený, transparentní a zajišťoval zapojení zaměstnanců agentury; konstatuje, že agentura dne 1. září 2019 dokončila změnu své organizační struktury a že pro operační odbor a pro odbor správy a řízení agentury byla navržena a zavedena zcela nová organizační maticová struktura;
9. vítá novou organizační strukturu, kterou agentura zavedla a která posiluje kapacity potřebné pro provozní plánování a související veřejné zakázky, včetně zajištění právního a technického vstupu; žádá však, aby bylo i nadále vyvíjeno úsilí o zajištění souladu s předpisy pro zadávání veřejných zakázek, a požaduje také podrobnější vnitřní kontroly, jakož i podávání přesnějších zpráv;
10. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při realizaci připomínek Účetního dvora z předchozích let, a skutečnost, že od počátku roku 2019 agentura zveřejňuje volná pracovní místa na webových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu;
Personální politika
11. se znepokojením bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2019 byl plán pracovních míst naplněn pouze z 89,53 %, přičemž ze 172 dočasných pracovníků povolených na základě rozpočtu Unie (ve srovnání se 136 povolenými místy v roce 2018) jich bylo jmenováno 154; konstatuje, že v roce 2019 pro agenturu vedle toho pracovalo 61 smluvních zaměstnanců a 8 vyslaných národních odborníků;
12. se znepokojením bere na vědomí nerovnoměrné zastoupení žen a mužů vykázané za rok 2019 u vedoucích pracovníků, ve správní radě (50 mužů a 8 žen) a mezi zaměstnanci; vybízí agenturu, aby intenzivněji usilovala o dosažení genderové rovnosti na všech úrovních; žádá Komisi a členské státy, aby při předkládání nominací do řídící rady agentury přihlížely k tomu, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů;
13. vybízí agenturu, aby pokračovala ve vývoji dlouhodobého rámce politiky lidských zdrojů, který se bude zabývat rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, celoživotním poradenstvím a profesním rozvojem, vyváženým zastoupením žen a mužů, prací na dálku, zeměpisnou rovnováhou a náborem a integrací osob se zdravotním postižením;
14. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora audit postupů přijímání zaměstnanců ukázal, že posuzování přihlášek podle kritérií způsobilosti nebylo vždy dostatečně přísné, což v jednom případě vedlo k nerovnému zacházení s uchazeči; na základě odpovědi agentury konstatuje, že agentura bere tuto připomínku na vědomí a zavazuje se k zajištění rovného zacházení se všemi uchazeči;
15. konstatuje, že pracovní zátěž agentury se v průběhu let výrazně zvýšila a že omezený počet zaměstnanců zůstává pro agenturu jednou z hlavních výzev jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska; bere na vědomí, že podle očekávání agentury vzroste do konce roku 2020 počet zaměstnanců na více než 300; uznává, že takové navýšení počtu zaměstnanců podléhá souhlasu Parlamentu a Rady a že se agentura pokouší zmírňovat dopad nízkého počtu zaměstnanců stanovením nových priorit v oblasti svých úkolů a rychlým přijímacím řízením; poukazuje na to, že současná praxe přijímání zaměstnanců potřebných pro provedení právních aktů po jejich vstupu v platnost se opírá o stávající zaměstnance v tom směru, že realizují přípravná opatření k provedení daného právního aktu, což klade vysoké nároky na kapacity základního týmu agentury, a tudíž představuje riziko, že tím bude dotčena výkonnost agentury při plnění jejích každodenních úkolů; vyzývá Komisi, aby umožnila některé zaměstnance, s nimiž se počítá v návrhu určitého právního aktu, přijímat s předstihem, aby se agentura mohla na provádění tohoto právního aktu účinně připravit;
16. bere na vědomí obtíže, s nimiž se agentura potýká při náboru kvalifikovaných pracovníků a jejich udržení po delší dobu; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou v této otázce hraje každoroční rozhodnutí o opravném koeficientu použitelném na odměny a důchody úředníků a ostatních zaměstnanců Unie; zdůrazňuje, že opravné koeficienty se v jednotlivých členských státech značně liší, což má vážný dopad na schopnost agentur sídlících v členských státech s nižšími opravnými koeficienty přijímat a udržet si zaměstnance a odborné znalosti; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost stanovení odlišných opravných koeficientů na základě posouzení na regionální úrovni, a nikoli na úrovni vnitrostátní; zdůrazňuje, že sídla agentur v členských státech s nižšími opravnými koeficienty se obvykle nacházejí v hlavních městech, kde jsou životní a existenční náklady výrazně vyšší než v jiných částech těchto členských států;
17. konstatuje, že s ohledem na rozsah a složitost své činnosti se agentura nemůže vyhnout využívání soukromých dodavatelů a že využívá služeb 96 externích poskytovatelů, v čemž nejsou zahrnuti zaměstnanci společností, s nimiž byla uzavřena smlouva na podporu agentury při provozním řízení stávajících systémů nebo při vývoji nových systémů; konstatuje, že v roce 2019 požádala agentura o schválení náboru dalších zaměstnanců (17 smluvních zaměstnanců), ale Komise to neschválila; konstatuje, že závislost na soukromých dodavatelích služeb lze snížit pouze dalším výrazným zvýšením počtu zaměstnanců v rámci agentury nad rámec stávajícího plánu pracovních míst;
18. konstatuje, že agentura přijala politiku na ochranu lidské důstojnosti a předcházení obtěžování a šikaně; konstatuje, že v návaznosti na žádost jednoho ze zaměstnanců z října 2018 agentura v roce 2019 zahájila správní šetření, jež bylo v září 2019 zakončeno vydáním disciplinárního opatření; bere na vědomí, že proti tomuto disciplinárnímu opatření byla podána stížnost a že agentura na ni odpověděla dne 3. srpna 2020; konstatuje, že dotčený zaměstnanec podal žalobu u Tribunálu; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala do června 2021 zprávu o dosaženém pokroku a případně o nápravných opatřeních přijatých v návaznosti na konečné rozhodnutí Tribunálu; konstatuje, že na základě údajů od důvěrných poradců bylo v roce 2019 nahlášeno devět případů obtěžování, avšak žádný z těchto případů nevedl k tomu, že by zaměstnanec požádal o podporu prostřednictvím formálního nebo neformálního řízení;
Veřejné zakázky
19. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora se platba ve výši 284 000 EUR za poskytování „nápravné údržby Schengenského informačního systému v provozuschopném stavu“ podle rámcové smlouvy (dále jen „rámcová smlouva“) vztahovala k období, které nespadalo do platnosti oné rámcové smlouvy, v důsledku čehož nebyla v souladu se smluvními ustanoveními; konstatuje, že podle odpovědi agentury se toto zjištění vztahuje na nápravnou údržbu Schengenského informačního systému kvůli nevyhnutelným provozním důvodům, což již bylo uvedeno ve zprávě o účetní uzávěrce agentury za rok 2018, a že nebylo možné přijmout žádné nápravné opatření;
20. upozorňuje s ohledem na opatření přijatá v návaznosti na zjištění Účetního dvora za předchozí rok, že vzorec pro hodnocení stanovený v zadávací dokumentaci k zakázce podle rámcové smlouvy se lišil od vzorce uvedeného v dokumentu s otázkami a odpověďmi pro uchazeče a že agentura by měla posílit vnitřní kontroly v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek; konstatuje, že se podle reakce agentury neprovádí následné hodnocení ex post jako úkol v rámci procesu zadávání zakázek z důvodu nedostatku přidělených lidských zdrojů, ale že agentura podnikla kroky ke zmírnění rizika, na něž upozornila připomínka, a to posílením kapacit v oblasti řízení smluv a dodavatelů a převedením zaměstnanců odpovědných za přípravu a hodnocení zakázkového řízení na jiné provozní úkoly;
21. konstatuje s ohledem na reakci na zjištění Účetního dvora za předchozí rok, že agentura zvýšila ceny v rámcové smlouvě, aniž by ji pozměnila, a prodloužila jednu jednotlivou smlouvu po vypršení platnosti rámcové smlouvy; konstatuje, že agentura podnikla kroky k posílení řízení smluv a dodavatelů;
Prevence a řešení střetů zájmů, etika a transparentnost
22. bere na vědomí stávající opatření agentury a probíhající snahy o zajištění transparentnosti, prevence a řízení střetů zájmů a ochrany oznamovatelů; konstatuje, že agentura také pro zaměstnance zavedla pravidla pro prevenci a řízení střetů zájmů; konstatuje, že v roce 2019 agentura uspořádala jedno školení o etice a bezúhonnosti se zaměřením na whistleblowing a podvody, které vedl zástupce úřadu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), dvě školení o etice a kodexu chování týkající se prevence obtěžování a whistleblowingu, jichž se zúčastnili důvěrní poradci agentury, a tři školení o řešení střetů zájmů; konstatuje, že v roce 2019 předložili zaměstnanci, kteří byli jmenováni jako navrhovatelé nebo ověřovatelé v rámci provozních a finančních postupů, a noví zaměstnanci 106 prohlášení o zájmech, z nichž 21 uvedlo informace o zájmech, a že u jednoho zaměstnance bylo vydáno doporučení, aby se nepodílel na několika opatřeních, s cílem dodržet pravidla pro předcházení střetům zájmů; konstatuje, že správní rada měla podle očekávání v červnu 2020 přijmout nová pravidla pro střety zájmů, která by se vztahovala na všechny zaměstnance agentury včetně jejího vrcholného vedení; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria do června 2021 informovala o dosaženém pokroku;
23. zdůrazňuje skutečnost, že současný etický rámec, který se vztahuje na orgány a agentury Unie, se vyznačuje značnými nedostatky v důsledku roztříštěnosti a nedostatečné koordinace mezi stávajícími ustanoveními; zdůrazňuje, že by tyto nedostatky měly být řešeny vytvořením společného etického rámce, který zajistí uplatňování vysokých etických standardů ze strany všech orgánů a agentur Unie;
24. zdůrazňuje, že někteří úředníci vyplňují prohlášení o neexistenci střetu zájmů a provádějí sebehodnocení s ohledem na dodržování etických norem; zdůrazňuje však, že tato vlastní prohlášení a sebehodnocení nejsou dostatečná, a že je proto zapotřebí dodatečné kontroly;
25. konstatuje, že podle odpovědi agentury neexistuje žádná zákonná povinnost zveřejňovat životopisy členů její správní rady; v tomto ohledu zdůrazňuje, že agentury Unie by měly jít příkladem, pokud jde o transparentnost, a vyzývá členy správní rady, aby zveřejnili své životopisy na webových stránkách agentury; konstatuje, že agentura bude i nadále vybízet členy správní rady, aby zveřejňovali své životopisy s cílem zvýšit úroveň transparentnosti; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria do června 2021 informovala o dosaženém pokroku;
Vnitřní kontroly
26. konstatuje, že Útvar interního auditu v návaznosti na audit ve věci „přijímání zaměstnanců agentury, řízení a zapojení poskytovatelů strukturálních služeb a organizační etiky“, který provedl v roce 2019, poukázal na dva „velmi důležité“ problémy; konstatuje, že agentura provede akční plán k reakci na daná doporučení; vyzývá agenturu, aby o provedení auditních doporučení informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
27. s ohledem na připomínky a poznámky orgánu příslušného k udělení absolutoria týkající se otevřených auditních doporučení konstatuje, že na konci roku 2019 činila míra provedení doporučení auditu 62 % (21 z 34 doporučení); konstatuje, že na konci roku 2019 bylo otevřených celkem 32 doporučení, z nichž žádné nebylo „kritické“; konstatuje, že agentura v roce 2020 přijala rozhodná a naléhavá opatření zaměřená na řešení zpožděných doporučení včetně stanovení revidovaných lhůt pro provedení; vyzývá agenturu, aby o provedení auditních doporučení do června 2021 informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;
28. bere na vědomí, že na počátku roku 2019 agentura přijala a zavedla revidovaný rámec interní kontroly;
29. zdůrazňuje, že je důležité posílit digitalizaci agentury, pokud jde o její vnitřní chod a postupy řízení; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla agentura v tomto ohledu i nadále aktivní, aby se za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi unijními agenturami; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost informací zpracovávaných agenturou;
30. bere na vědomí úsilí vynaložené na zvýšení kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů agentury;
Ostatní připomínky
31. konstatuje, že v očekávání vystoupení Spojeného království z Unie provedla agentura veškeré nezbytné přípravy na provedení odpojení Spojeného království a možné vymazání údajů Spojeného království ze Schengenského informačního systému a evropské databáze otisků prstů žadatelů o azyl, jak to vyžadoval právní rámec; konstatuje, že agentura provedla nezbytné přípravy k uplatňování ustanovení Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii(15) a příslušných pokynů Komise týkajících se účasti Spojeného království ve správních orgánech agentury, řízení lidských zdrojů, statistických zpráv a dalších relevantních záležitostí;
32. vítá aktivní přítomnost agentury na internetu v roce 2019; vybízí agenturu, aby pokračovala v propagaci své práce, výzkumu a činností, a více se tak zviditelnila na veřejnosti;
o o o
33. pokud jde o další připomínky horizontální povahy, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2021(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019. https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2019 (2020/2182(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0029/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku(4), zejména na článek 5 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0110/2021),
1. uděluje absolutorium řediteli společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2019 (2020/2182(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0029/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/198/Euratom ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku(10), zejména na článek 5 tohoto rozhodnutí,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0110/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2019 (2020/2182(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0110/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (dále jen „společný podnik“) byl zřízen v březnu 2007 na období 35 let rozhodnutím 2007/198/Euratom(13);
B. vzhledem k tomu, že členy společného podniku jsou Euratom, zastoupený Komisí, členské státy Euratomu a třetí země, které s Euratomem uzavřely dohody o spolupráci v oblasti kontrolované jaderné syntézy;
C. vzhledem k tomu, že cílem společného podniku je poskytovat příspěvek Unie k mezinárodnímu projektu ITER v oblasti energie z jaderné syntézy, provádět dohodu o širším přístupu mezi Euratomem a Japonskem a připravit výstavbu demonstračního reaktoru pro jadernou syntézu;
D. vzhledem k tomu, že společný podnik začal samostatně fungovat v březnu 2008;
Obecné souvislosti
1. konstatuje, že zpráva Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) dospěla k závěru, že účetní závěrka zobrazuje věrně ve všech významných ohledech finanční situaci společného podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy k 31. prosinci 2019, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; dále konstatuje, že uskutečněné operace v účetní závěrce za rozpočtový rok 2019 jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. bere na vědomí, že zpráva Účetního dvora obsahuje „zdůraznění skutečnosti“, jež upozorňuje na nový základní rozvrh projektu ITER, který schválila Rada ITER v listopadu 2016; konstatuje, že dosažení „první plazmy“ a zahájení provozní fáze se odhaduje na rok 2025 a dokončení konstrukční fáze na rok 2035, zatímco základní rozvrh z roku 2010 odhadoval, že konstrukční fáze bude dokončena v roce 2020, přičemž podle nového základního rozvrhu je to k nejbližšímu možnému technicky dosažitelnému datu; na základě zprávy o pokroku společného podniku předložené Radě a Parlamentu konstatuje, že pokrok projektu ITER dosažený ve fázi první plazmy činí 67,3 % a v konstrukční fázi projektu ITER činí 53,3 %;
3. se znepokojením bere na vědomí, že společný podnik přepočítal svůj příspěvek na konstrukční fázi projektu na 12 000 000 000 EUR, což představuje nárůst oproti částce 6 600 000 000 EUR schválené Radou v roce 2010 (v hodnotách roku 2008); konstatuje, že tato částka nezahrnuje rezervy na nepředvídané události, i když Komise uvedla, že by bylo vhodné mít rezervu pro nepředvídatelné události až na 24 měsíců, pokud jde o harmonogram, a v řádu 10–20 %, pokud jde o rozpočet; vyzývá společný podnik, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dalším vývoji situace v této oblasti;
4. konstatuje, že v dubnu 2018 Komise na základě pověření Rady schválila jménem Euratomu nový základní rozvrh projektu ITER a znovu potvrdila závazek zpřístupnit zdroje v mezích příštího víceletého finančního rámce; konstatuje, že v současné době platí až do roku 2035 stávající základní rozvrh projektu, který se bude v listopadu 2021 aktualizovat;
5. bere na vědomí, že organizace ITER ještě neobdržela finanční příspěvek od některých členů; konstatuje, že za rok 2018 měla organizace ITER získat příspěvky ve výši 119 363 000 EUR a za rok 2019 ve výši 166 240 000 EUR; vyzývá společný podnik, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dalším vývoji situace a konkrétním plánu činnosti v této oblasti;
6. konstatuje, že dne 29. prosince 2020 podepsalo Spojené království dohodu s Euratomem o spolupráci v oblasti jaderné energie, podle níž se bude tato země podílet na činnosti společného podniku jako jeho člen, na základě rozhodnutí Rady o F4E a statutu společného podniku; bere na vědomí, že se Spojené království stane přidruženým členem Euratomu a bude i nadále přispívat ke společnému podniku a k projektu ITER;
7. bere na vědomí, že vedle konstrukční fáze bude muset společný podnik v rámci dohody o projektu ITER(14) přispívat po roce 2035 i na provozní fázi projektu ITER a na jeho následnou deaktivační fázi a fázi vyřazování z provozu; bere na vědomí, že příspěvek na deaktivační fázi se odhaduje na 95 540 000 EUR a příspěvek na fázi vyřazování z provozu na 180 200 000 EUR (v hodnotách roku 2001);
8. se znepokojením konstatuje, že při provádění projektu ITER stále existuje riziko dalšího zvyšování nákladů a zpoždění; konstatuje, že do března/dubna 2020 byl společný podnik schopen i přes určitá zpoždění zachovat jednotlivé termíny dodání součástí v souladu s harmonogramem pro první plazmu, jenž počítá s koncem roku 2025, avšak pandemie COVID-19 přinesla další rizika, která se v současné době analyzují, takže není jasné, zda lze harmonogram pro první plazmu zachovat; vyzývá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o výsledku aktualizace základního rozvrhu, která má být provedena v listopadu 2021; navrhuje, aby s cílem vyhnout se postupnému zvyšování předpokládaných nákladů na tento projekt a odkladu plánovaných termínů plnění dílčích provozních cílů, zajistit co největší míru spolehlivosti harmonogramu a přihlédnout zároveň ke zdravotní situaci ve světě začlenila organizace ITER do přepracovaného harmonogramu přiměřené alternativní možnosti; navrhuje v této souvislosti, aby byl alternativní termín posunut až o 24 měsíce a aby byl rozpočet navrhovaný Komisí navýšen o 10 až 20 %;
Rozpočtové a finanční řízení
9. konstatuje, že konečný dostupný rozpočet na rok 2019 činil 729 708 445 EUR u prostředků na závazky a 761 187 699 EUR u prostředků na platby; konstatuje, že míra čerpání činila u prostředků na závazky 99,8 % a u prostředků na platby 97,1 % (oproti 98,4 % a 96,1 % v roce 2018);
10. konstatuje, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že v roce 2019 se rozpočet kapitoly 3.4 – Ostatní provozní výdaje – zvýšil ve srovnání s rokem 2018 o 85 % na 7 372 404 EUR a že se tento rozpočtový okruh používá pro rozličné kategorie výdajů; konstatuje, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že má-li být zajištěno dodržování rozpočtových zásad transparentnosti a specifikace, měla by být pro každou kategorii výdajů vytvořena zvláštní rozpočtová kapitola; vyzývá společný podnik, aby přehodnotil své rozpočtové položky a způsob vypracovávání zpráv o rozpočtu a aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dalším vývoji situace v této oblasti;
11. konstatuje, že z prostředků na závazky ve výši 729 708 445 EUR bylo téměř 100 % čerpáno prostřednictvím přímých individuálních závazků (v roce 2018 to bylo 98,4 %), což představuje nárůst ve výši 1,6 %;
12. konstatuje, že v roce 2019 činil zůstatek plnění rozpočtu 824 174 EUR (v roce 2018 to bylo 1 316 734 EUR);
13. se značným znepokojením konstatuje, že ze zprávy Účetního dvora vyplývá, že v roce 2019 byly u jednoho zadávacího řízení na zakázku vysoké hodnoty původně zveřejněné rozvrhy a lhůty nerealistické, neboť plně nezohledňovaly složitost celého procesu (konkrétně návštěvy na místě) či zakázky; na základě odpovědi společného podniku konstatuje, že plánovaný harmonogram zadávání veřejných zakázek byl skutečně náročný, ale v souladu s regulačními požadavky, a že společný podnik učinil veškeré možné kroky k zajištění spravedlivé a transparentní soutěže; dále konstatuje, že Účetní dvůr ve své zprávě zjistil, že pokud jde o proces hodnocení, mohla v jednom případě správní zátěž spojená s prokazováním ekvivalence konkrétní certifikace, vyžadované v souladu s výběrovými kritérii, potenciální uchazeče s ekvivalentní certifikací od podání nabídky odradit; bere na vědomí odpověď společného podniku, že požadavek na certifikaci vycházel z jaderného regulačního rámce pro zařízení ITER podle francouzského práva, že společný podnik zmírnil dopad na hospodářskou soutěž tím, že umožnil používání ekvivalentních certifikací, a že nemohl potenciálně ekvivalentní certifikáty předběžně vyhodnotit; vyzývá společný podnik, aby svá zadávací řízení plánoval a zahajoval důkladně a realisticky, aby nedošlo k případnému přečerpání účtu nebo ke zpoždění ani ke ztrátě finančních prostředků; vyzývá společný podnik, aby v zájmu zdokonalení postupu plánování zadávacích řízení od počátku zveřejňoval realistický časový harmonogram a aby zlepšil svůj postup hodnocení a vyjednávání tím, že v zadávací dokumentaci jasně vymezí rozsah vyjednávání;
14. upozorňuje, že společný podnik provedl nápravná opatření k posílení finančního a kontrolního systému s cílem zlepšit transparentnost a že nový systém posoudil v rámci svého auditu v roce 2019 Účetní dvůr, jenž potvrdil, že nový nástroj IT nyní poskytuje jistotu při řízení mise a náklady na služební cesty zařazuje do odlišné rozpočtové kapitoly; dále bere na vědomí odpověď společného podniku, že v kapitole 3.4 – Ostatní provozní výdaje – zřídí zvláštní rozpočtovou položku, jež bude obsahovat náklady na interně zajištěné externí zdroje, ale ne jiné provozní výdaje správní povahy, a to proto, že ve srovnání s celkovým rozsahem provozních výdajů představují tyto výdaje velmi nízkou částku;
Výkonnost
15. bere na vědomí, že podle ročního posouzení dospěl panel hodnotitelů k závěru, že úroveň kultury jaderné bezpečnosti v rámci společného podniku není uspokojivá; s potěšením konstatuje, že v roce 2019 vydal společný podnik v reakci na auditní zprávu nového útvaru interního auditu o řízení jaderné bezpečnosti nový akční plán a že se nyní má za to, že byl audit smluv týkajících se neutrálního paprsku plně proveden;
16. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora jmenovala v roce 2019 správní rada společného podniku skupinu ad hoc, která má přezkoumat systém podávání zpráv společného podniku, a že tato skupina navrhla, aby byl zaveden nový systém řízení získané hodnoty, což správní rada v dubnu 2019 schválila; se znepokojením však konstatuje, že navrhovaný systém řízení získané hodnoty nezohledňuje všechna doporučení nezávislých odborníků a neposkytuje jasné informace o tom, jakého technického pokroku bylo s dosud vzniklými náklady dosaženo, pokud jde o celkové realizační závazky společného podniku týkající se projektu ITER; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že vzhledem k významu nového systému řízení získané hodnoty pro sledování výkonnosti je zásadně důležité, aby společný podnik během prováděcí fáze monitoroval jeho účinnost a aby byla informována správní rada, vyvstanou-li závažné problémy; zdůrazňuje, že systém řízení získané hodnoty odpovídá požadavkům správní rady společného podniku, která je složena z členských států a která pověřila zvláštní pracovní skupinu vytvořením koncepce tohoto systému v souladu se zvláštnostmi společného podniku; bere na vědomí odpověď společného podniku, že řízení získané hodnoty se nyní nachází v ustáleném stavu a je výsledkem rozsáhlé interakce s odbornou skupinou ad hoc pro víceleté plánování; bere na vědomí, že tato skupina vzhledem ke zvláštnostem společného podniku a k úsilí nezbytnému k provádění opatření nedoporučuje učebnicová opatření řízení získané hodnoty a že namísto toho by opatření řízení získané hodnoty měla být využívána ke sledování výkonnosti společného podniku; dále konstatuje, že společný podnik se domnívá, že v tomto ohledu nejsou vzhledem k plnému souladu s rozhodnutími odborné skupiny ad hoc pro víceleté plánování nutná žádná další opatření; vítá skutečnost, že společný podnik přijetím projektové brožury přijal důslednější systém podávání zpráv o výkonnosti projektů; vyzývá společný podnik, aby rozšířil systém řízení získané hodnoty o kritéria používaná při analýze doporučení nezávislých odborníků a zaručil přístup veřejnosti k projektové brožuře;
17. konstatuje, že společný podnik používá v různých projektech a programových oblastech klíčové ukazatele výkonnosti a technické i netechnické ukazatele a že zajišťuje zachování základního rozvrhu prostřednictvím procesů kontroly změn společně s organizací ITER; konstatuje, že měřitelného zvýšení efektivity bylo dosaženo díky zlepšovacím projektům zaměřeným na dobu potřebnou k náboru pracovníků, dobu potřebnou na uskutečnění zakázky a na podpis a uhrazení smluv; konstatuje, že společný podnik dokončil čtyři zlepšovací projekty týkající se odhadů při dokončování, nástroje pro odchylky od smluv, řízení dokumentace a omezování zpoždění v harmonogramu; vybízí společný podnik, aby přijal další kroky ke kalibraci klíčových ukazatelů výkonnosti, aby nejlépe měřily dosažení celkového výsledku i cílů jednotlivých projektů;
18. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby si příslušné zúčastněné strany byly vědomy jeho úkolů, činnosti a úspěchů;
19. konstatuje, že správní orgány důkladně sledovaly průběh a výkonnost projektů týkajících se budov a vakuové nádoby, že udržely projekt týkající se budov v rámci stanoveného rozpočtu a v souvislosti s projektem vakuové nádoby přijaly plán zrychlení výkonnosti; dále bere na vědomí novou smluvní strategii pro cívky poloidálního pole s cílem zlepšit výkonnost projektu a zmírnit rizika;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
20. konstatuje, že správní rada přijala koncem roku 2019 aktualizovanou strategii společného podniku proti podvodům spolu s akčním plánem; dále konstatuje, že byl zaveden nový politický rámec řízení obchodních procesů s úplným zmapováním procesů a sestavením úplného portfolia pracovních postupů; vyzývá společný podnik, aby dále posílil svůj etický rámec tím, že přepracuje a zdokonalí svá opatření proti obtěžování, podvodům a střetům zájmů i opatření na ochranu oznamovatelů;
21. konstatuje, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a úředník pro etické otázky koordinovali a vypracovali strategii společného podniku pro boj proti podvodům včetně nového akčního plánu na období 2020–2023, jehož cílem je prosazovat řešení střetů zájmů, zejména pokud jde o výběr zaměstnanců a fázi realizace smluv a plateb, a že na konci roku 2019 přijala tuto strategii správní rada; konstatuje, že pokud jde o prohlášení o zájmech, byla na základě komplexního posouzení rizik, které provedl pracovník pro řízení rizik spolu s úředníkem pro etické otázky, vypracována na období 2020–2023 nová opatření;
22. konstatuje, že společný podnik zveřejnil v souladu s přijatými opatřeními proti podvodům životopisy členů správní rady a jejich prohlášení o zájmech; vítá, že byla zveřejněna prohlášení o zájmech členů správní rady společného podniku; poukazuje na to, že některá z prohlášení je možné upravovat online, a to včetně jména; vyzývá k aktualizaci prohlášení, která by uvedený problém napravila;
Zaměstnanci a jejich nábor
23. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora patřilo mezi prioritní oblasti určené v posouzení, které v roce 2019 vypracoval panel externích odborníků, řízení lidských zdrojů a že uvedený panel zjistil několik problémů a rizik na úrovni vyššího vedení a v oblasti podnikové kultury; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že by tato situace, pokud by nebyla vyřešena, mohla negativně ovlivňovat výkonnost zaměstnanců společného podniku; konstatuje, že společný podnik ve své odpovědi uvádí, že vedení přijímá opatření a zavádí komplexní program rozvoje vedení, jenž vedle dalších opatření doporučených hodnotiteli zahrnuje koučování a 360° zpětnou vazbu; naléhavě společný podnik vyzývá, aby toto doporučení náležitě přijal a řídil se jím a aby nedocházelo ke snižování výkonnosti společného podniku a zhoršování podmínek jeho zaměstnanců;
24. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora společný podnik v důsledku omezení plánu pracovních míst, pokud jde o statutární zaměstnance, stále více využívá smluvní nebo interně zajištěné zdroje, a to i u pozic, které se považují pro kompetence a povinnosti společného podniku za klíčové (jak je oddělení jaderné bezpečnosti), a že tyto zdroje dosáhly v roce 2019 již přibližně 62 % statutárních zaměstnanců; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že řízení lidských zdrojů společného podniku nemá aktuální informace o objemu těchto zdrojů, neboť toto řízení je decentralizováno na úrovni oddělení nebo ředitelství, a že tato situace představuje značná rizika, pokud jde o zachování klíčových kompetencí, nejasnou odpovědnost, případné soudní spory a nižší efektivitu zaměstnanců; dále konstatuje, že náklady na interně zajištěné pracovníky se navíc účtují do kapitoly 3.4 – Ostatní provozní výdaje – spolu s různými dalšími provozními náklady, což je v rozporu s rozpočtovou zásadou specifikace a transparentnosti; bere na vědomí odpověď společného podniku, že počínaje rozpočtem na rok 2021 bude kapitola 3.4 rozdělena a bude v ní zřízena zvláštní rozpočtová položka zahrnující náklady na interně zajištěné externí zdroje; vyzývá společný podnik, aby svou politiku v oblasti lidských zdrojů a náborové postupy a odhady týkající se počtu zaměstnanců a rozpočtu přepracoval a náležitě je upravil; vyzývá společný podnik, aby Komisi a Evropský úřad pro výběr personálu okamžitě informoval o zjištěných potenciálních problémech, aby bylo možné situaci napravit a zabránit nedostatku zaměstnanců a hromadění nevykonané práce; zdůrazňuje, že je nutné, aby společný podnik posoudil potenciální bezpečnostní riziko a riziko spojené se ztrátou dobré pověsti, které může vzniknout v důsledku nadměrného externího zajišťování činnosti a nadměrného využívání externích firem;
25. konstatuje, že na konci roku 2019 měl společný podnik F4E ve svém plánu pracovních míst 159 žen a 279 mužů, přičemž ve dvou ze tří kategorií zaměstnanců zastávali většinu pracovních míst muži, zatímco více než 50 % smluvních zaměstnanců Unie byly ženy; konstatuje dále, že mezi zaměstnanci společného podniku bylo zastoupeno 22 členských států, většina zaměstnanců pocházela ze tří členských států a další čtyři členské státy byly zastoupeny pouze jedním zaměstnancem z každého z nich; naléhavě žádá společný podnik, aby usiloval o vyvážené genderové a zeměpisné zastoupení, přičemž uznává, že to závisí na tom, kdo se uchází o volná pracovní místa nebo kdo reaguje na žádosti o vyjádření zájmu;
26. bere na vědomí odpověď společného podniku, že rozpočtové stropy pro statutární zaměstnance stanovené v plánu pracovních míst jsou výrazně nižší, než odpovídá potřebám projektu ITER, a že společný podnik problémy zmíněné Účetním dvorem řeší a že záruky poskytují dílčí opatření plánovaná v rámci programu řízení rizik, jenž byl zahájen v dubnu 2020; dále konstatuje, že analýza nákladů a přínosů a referenční srovnávání, jež si správní a řídící výbor vyžádal na listopad 2020, rovněž umožní diskusi o tom, nakolik společný podnik spoléhá na externí zdroje a statutární požadavky; dále konstatuje, že společný podnik přijal opatření ke zlepšení postupů pro výběr zaměstnanců tím, že zlepšil dodržování a kvalitu náboru zaměstnanců a snížil administrativní zátěž a lhůty, a že tato opatření byla konsolidována v revidovaných stálých operačních postupech pro interní a externí výběr, které byly přijaty v lednu 2020;
27. konstatuje, že společný podnik v roce 2019 zavedl a přijal vlastní systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který vychází ze směrnice Rady 89/391/EHS(15);
Vnitřní kontrola
28. s potěšením konstatuje, že správní rada společného podniku přijala v roce 2019 aktualizaci strategie vnitřní kontroly, jejímž cílem je poskytnout řediteli společného podniku a externím zúčastněným stranám přiměřenou jistotu, pokud jde o stav vnitřní kontroly společného podniku, a že je tato aktualizovaná strategie strukturována podle tří hlavních obranných linií Institutu interních auditorů a kombinuje systém kvality celého projektu ITER a rámec vnitřní kontroly Komise; konstatuje, že společný podnik má systém řízení rizik na podnikové a projektové úrovni, jenž vychází z integrovaného systému řízení a norem řízení a vnitřní kontroly; konstatuje, že se při celkovém posouzení integrovaného systému řízení dospělo k závěru, že systém je celkově účinný, byť je třeba provést určitá zlepšení; konstatuje, že zlepšení rámce interní kontroly závisí na jasnosti hlavních ukazatelů výkonnosti, které se používají ke sledování účinnosti zavedené kontrolní činnosti; konstatuje, že většina společných podniků přijala nový rámec interní kontroly, který vypracovala Komise;
29. konstatuje, že během roku 2019 uzavřel společný podnik dva audity ex post týkající se grantů a že další dva stále probíhají; konstatuje, že granty představují minimální část provozního rozpočtu a že v roce 2019 představovaly závazky společného podniku týkající se grantů pouze 0,13 % celkových operačních prostředků na závazky; vyzývá společný podnik, aby zorganizoval audity ex post zaměřené na využívání významnějších rozpočtových prostředků;
30. bere na vědomí odpověď společného podniku, že považuje za důležitou účinnou komunikaci a že má jasně vymezenu politiku vnější komunikace, která stanoví klíčové priority, cíle a očekávané výsledky;
Operační zakázky a granty
31. konstatuje, že během roku 2019 bylo zahájeno 43 operačních zadávacích řízení, bylo uděleno 74 smluv na operační zakázky a 75 jich bylo podepsáno.
Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).
Udělení absolutoria za rok 2019: společný podnik SESAR
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku SESAR na rozpočtový rok 2019 (2020/2183(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku SESAR za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021-C9-0030/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 ro založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR)(4), a zejména na článek 4b tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0106/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku SESAR za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku SESAR, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2019 (2020/2183(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku SESAR za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021-C9-0030/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 ro založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR)(10), a zejména na článek 4b tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0106/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku SESAR za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku SESAR, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku SESAR na rozpočtový rok 2019 (2020/2183(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku SESAR na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0106/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik SESAR (dále jen „společný podnik“) byl založen v únoru 2007 nařízením Rady (ES) č. 219/2007(13), aby řídil výzkumný program uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), jehož cílem je propojit a koordinovat výzkum a vývoj zaměřený na modernizaci uspořádání letového provozu v Unii; vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie společnému podniku SESAR 1 činí 700 000 000 EUR;
B. vzhledem k tomu, že po přijetí nařízení Rady (EU) č. 721/2014(14) prodloužil program SESAR 2020 existenci společného podniku do 31. prosince 2024;
C. vzhledem k tomu, že společný podnik byl koncipován jako partnerství veřejného a soukromého sektoru a jeho zakládajícími členy jsou Unie a organizace Eurocontrol;
D. vzhledem k tomu, že příspěvek Unie (včetně zemí ESVO) na program SESAR 2020 (od roku 2014 do roku 2024) činí 585 000 000 EUR a je financován z programu Horizont 2020;
Obecné připomínky
1. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky společného podniku (dále jen „zpráva Účetního dvora“) k závěru, že účetní závěrka za rok 2019 poskytuje ve všech významných ohledech věrný obraz finanční situace společného podniku ke dni 31. prosince 2019, výsledků jeho činností, jeho peněžních toků a změn čistých aktiv za daný rok v souladu s finančním nařízením společného podniku a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; konstatuje, že uskutečněné operace, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. konstatuje, že Komise poskytovala společnému podniku prostředky ze sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020 a dále také z programu transevropské dopravní sítě (TEN-T) v rámci VFR na období 2007–2013 a z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v rámci VFR na období 2014–2020;
3. bere na vědomí, že po vydání výzvy k vyjádření zájmu v roce 2015 se členy společného podniku stalo 19 veřejných a soukromých subjektů činných v letectví;
4. bere na vědomí, že společný podnik v rámci programu Horizont 2020 zahájil dvě výzvy k předkládání návrhů, přičemž v rámci výzvy „Wave 2“ vybral 15 návrhů a spustil 13 projektů a v rámci čtvrté výzvy k předběžnému výzkumu zvolil 29 projektů; konstatuje, že v roce 2019 byla ukončena první vlna projektů programu SESAR 2020, jež přinesla 21 řešení pro uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe připravených k okamžitému použití v leteckém průmyslu; bere na vědomí, že společný podnik v roce 2019 realizoval 70 projektů v rámci programu SESAR 20, z toho se jednalo o 17 projektů předběžného výzkumu, 32 projektů průmyslového výzkumu a validace a 21 velmi rozsáhlých demonstračních projektů (z nichž sedm bylo v průběhu roku ukončeno); konstatuje, že společný podnik přijal aktualizovaný evropský hlavní plán uspořádání letového provozu 2020 a poskytl pomoc Komisi s technickými aspekty jednotného evropského nebe;
5. bere na vědomí rostoucí význam činnosti společného podniku s ohledem na vznikající technologie, které jsou zapotřebí pro autonomní a bezpilotní letadla;
6. vyzývá k vytvoření komplexního programu, jehož součástí by byly všechny kroky nutné k dokončení fáze vývoje příští generace systému uspořádání leteckého provozu;
7. zdůrazňuje, že jedním z hlavních úspěchů podniku je tzv. vzdušný prostor volných tratí, jehož cílem zkracovat délku letů a snižovat emise; domnívá se, že jeho nástupce by měl dále přispívat k udržitelnosti odvětví letectví v souladu s cíli Zelené dohody; dále se domnívá, že jeho nástupce by měl přispět k tomu, aby byl letecký trh pružnější a odolnější vůči fluktuacím leteckého provozu, a vytvořit „jednotné evropské nebe“, které by ve srovnání se vzdušnými prostory jinde ve světě mělo nejlepší vlastnosti z hlediska efektivity a ochrany životního prostředí;
Rozpočtové a finanční řízení
8. bere na vědomí, že společný podnik měl v roce 2019 k dispozici prostředky na závazky v celkové výši 161 041 597 EUR (z toho 112 618 000 EUR z rozpočtu Unie) a prostředky na platby ve výši 183 279 715 EUR (z toho 113 733 525 EUR z rozpočtu Unie); v této částce jsou zahrnuty i nevyužité rozpočtové prostředky z předchozích let, které byly opětovně zapsány do rozpočtu, účelově vázané prostředky a přenesené do příštího roku;
9. konstatuje, že program SESAR 1 plněný v rámci sedmého rámcového programu byl formálně uzavřen v roce 2016 a poslední opravné platby a inkasa přeplatků byly provedeny v roce 2019; bere na vědomí, že po ukončení programu SESAR 1 společný konstatoval přebytek finančních příspěvků vybraných od členů, který dosahoval 30 767 098 EUR; poukazuje na to, že podle článku 13 zřizujícího aktu mohou členové společného podniku očekávat proplacení přeplatků až při rozpuštění společného podniku dne 31. prosince 2024; bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora, která vychází z účetních informací společného podniku, musí společný podnik svým členům následující částky: přibližně 23 800 000 Komisi, 4 800 000 organizaci Eurocontrol a 2 100 000 subjektům z leteckého odvětví; ze zprávy Účetního dvora se dále dozvídá, že společný podnik informoval o této situaci Komisi v květnu 2018 a dubnu 2019, a že nebude-li nalezeno pragmatické řešení, jak tyto prostředky vyplatit dříve, zůstanou na účtu společného podniku a nebudou moci být využity na výzkumné projekty, což je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení; bere na vědomí odpověď společného podniku, že správní radě zaslal návrh rozhodnutí, aby byl společnému podniku poskytnut právní základ umožňující vyplacení příspěvků, a že toto rozhodnutí je nyní předmětem písemného postupu; dále společný podnik uvádí, že jakmile bude rozhodnutí přijato, provede příslušné platby v souladu s doporučeními generálního ředitelství pro rozpočet, takže bude možné účetnictví programu SESAR 1 uzavřít; vyzývá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o dalším vývoji situace;
10. konstatuje, že na konci roku 2019 dosáhl celkový příspěvek Unie na program SESAR 1 částky 634 136 000 EUR, celkový příspěvek organizace Eurocontrol 560 732 000 EUR, z toho 422 943 000 EUR bylo potvrzeno jako věcné příspěvky, a příspěvek členů z leteckého průmyslu celkové hodnoty 539 780 000 EUR, z toho 514 302 000 EUR bylo potvrzeno jako věcné příspěvky; bere na vědomí, že skutečná celková míra plnění programu SESAR 1 činí 90 %;
11. konstatuje, že z příspěvku Unie ve výši 585 000 000 EUR, jak byl stanoven nařízením Rady (EU) č. 721/2014, dosáhl celkový hotovostní příspěvek Unie (generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu) na provozní činnost společného podniku částky 330 987 000 EUR, která byla vyplacena z programu Horizont 2020; dále konstatuje, že ke konci roku 2019 přispěla organizace Eurocontrol na program Horizont 2020 celkem 13 719 000 EUR v hotovosti a 59 603 000 EUR formou potvrzených věcných příspěvků a že ostatní členové přispěli v hotovosti celkovou částkou 5 276 000 EUR a 107 924 000 EUR bylo potvrzeno jako věcné příspěvky;
12. bere na vědomí, že ze 124,8 milionů EUR příjmů, které podnik SESAR 2020 obdržel v roce 2019, činil příspěvek Unie 114,1 milionu EUR a příspěvek Eurocontrolu 1,8 milionu EUR;
13. konstatuje, že společné podniky, které získávají finanční příspěvek od členů ze soukromého sektoru, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcného plnění v rámci všech společných podniků, jejímž výsledkem by byl společný postup, který by zajistil účinné a přitom transparentní metody hodnocení, díky nimž by příspěvky vytvářely skutečnou hodnotu; vyzývá Účetní dvůr, aby umožnil kontrolu auditů prováděných nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který zajistí, aby bylo do konce programu dosaženo požadované výše finančního příspěvku; součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl příspěvek člena ze soukromého sektoru uhrazen současně s odpovídajícím příspěvkem EU;
14. konstatuje, že konečné prostředky na závazky programu SESAR 2020 v roce 2019 činily 159 845 788 EUR a konečné prostředky na platby 181 529 090 EUR; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o rozpočet společného podniku na rok 2019 určený na projekty programu Horizont 2020, dosáhla míra plnění v případě prostředků na závazky 95 % a v případě prostředků na platby 83,6 %; poukazuje na to, že projekty programu Horizont 2020 postupují maximálním tempem a že projekt SESAR 2020 se nachází v zahajovací fázi;
15. bere na vědomí, že poté, co Komise zveřejnila nové rámcové finanční nařízení, uveřejnil společný podnik v roce 2019 své nové finanční předpisy(15);
Výkonnost
16. bere na vědomí klíčové ukazatele výkonnosti společného podniku v roce 2019, zejména společné klíčové ukazatele výkonnosti programu Horizont 2020 pro sledování výkonnosti a průřezových aspektů, zvláštní klíčové ukazatele výkonnosti společného podniku a klíčové ukazatele výkonnosti týkající se výkonnostních cílů jednotného evropského nebe podle evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu;
17. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby příslušné zúčastněné strany měly informace o jeho poslání, činnostech a dosažených úspěších;
18. bere na vědomí, že společný podnik dosáhl všech svých cílů vytyčených v jednotném programovém dokumentu 2019–2021, který pro rok 2019 stanovil šest oblastí činnosti; bere na vědomí, že společný podnik zveřejnil v březnu 2019 studii architektury vzdušného prostoru a v září plán transformace, v němž stanovil tři klíčová provozní a technická opatření, která je nutné zavést v krátkodobém horizontu (2020 až 2025), mají-li se začít realizovat změny popsané ve studii; dále shledává, že společný podnik plní výzkumné a inovační cíle a dodržuje harmonogram stanovený v evropském hlavním plánu ATM;
19. bere na vědomí, že v roce 2019 byla oznámená hodnota pákového efektu 0,79 a že na konci programu se očekává pákový efekt 1,40, měřeno metodou Komise pro hodnocení v polovině období, a že současný pákový efekt společného podniku se soustavně přibližuje ke stanoveným cílům;
20. konstatuje, že ve výroční zprávě o činnosti společného podniku za rok 2019 se klíčové ukazatele výkonnosti v oblasti vyváženého zastoupení žen a mužů ve srovnání s předchozími roky zvýšily, avšak jsou i nadále nízké s tím, že na projektech v rámci programu Horizont 2020 se podílelo pouze 19 % žen a pouze 20 % žen byly koordinátorkami projektů; vyjadřuje politování nad tím, že procentní podíl žen v poradních a odborných skupinách EK, hodnotících panelech a dalších orgánech za rok 2019 není k dispozici;
21. vítá zvláštní zprávu Účetního dvora o činnosti společného podniku SESAR a vyzývá k tomu, aby zvláštní zprávy byly předkládány pravidelně; vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důkladnou metodu sledování výkonosti s cílem hodnotit přidanou hodnotu společného podniku a zahrnout dopad na sociální oblast, zaměstnanost i trh; výsledky tohoto hodnocení by měly být použity při budoucím rozdělování finančních prostředků EU.
22. otázku práv duševního vlastnictví je třeba řešit u všech smluv, které mohou vést k zamýšlenému výstupu nebo výsledku výkonnosti; cílem je ochránit práva jednotlivých tvůrců, ale rovněž poskytnout informace o tom, jak toto právo bude použito v budoucnosti; jelikož je dotyčná činnost financována i z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní, přístupné veřejnosti a měly by se na ně vztahovat zvláštní požadavky, např. na interoperabilitu, je-li to nutné; vyzývá Komisi, aby vytvořila právní rámec pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, přičemž tento rámec by měl zahrnovat i zvláštní požadavky a rozdělování zisku;
Zadávání zakázek a přijímání pracovníků
23. bere na vědomí, že společný podnik k 31. prosinci 2019 zaměstnával 40 osob (38 dočasných zaměstnanců a dva vyslané národní odborníky), zatímco plán pracovních míst počítá se 42 pozicemi (39 dočasnými zaměstnanci a třemi vyslanými národními odborníky); všímá si, že společný podnik v roce 2019 zavedl informační systém pro řízení lidských zdrojů „Sysper pro agentury“ vyvinutý Komisí; dále shledává, že společný podnik v nové organizační struktuře jmenoval finančního ředitele (přijat externě), čímž posílil svou finanční funkci; je potěšen, že 54 % zaměstnanců tvoří ženy, lituje však, že neexistují údaje o rovnosti žen a mužů podle typů smluv a služebního postavení zaměstnanců;
24. bere na vědomí výsledky srovnávací analýzy v oblasti lidských zdrojů v roce 2019: 59,29 % pracovních míst v oblasti provozu, 30 % v administrativě a 10,71 % pracovních míst v oblasti financí a kontroly;
25. bere na vědomí, že společný podnik v roce 2019 podepsal 30 smluv na veřejné zakázky, včetně 24 zvláštních smluv, jimiž se provádí rámcové smlouvy společného podniku a interinstitucionální dohody, a že proběhlo osm zadávacích řízení:
Vnitřní kontroly
26. bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že společný podnik vypracoval spolehlivé kontrolní postupy ex ante založené na finančních a provozních dokumentárních přezkumech a že je povinen zavést nový rámec Komise pro vnitřní kontroly spočívající na 17 zásadách pro vnitřní kontroly, a dále konstatuje, že společný podnik na konci roku 2019 dokončil analýzu mezer na základě současného systému pro vnitřní kontroly a že definoval ukazatele (tj. „prostředky“) pro většinu nových zásad vnitřních kontrol a související charakteristiky; dále se ze zprávy Účetního dvora dozvídá, že většina těchto ukazatelů se týkala existence kontrolní činnosti spíše než její účinnosti a že společný podnik stále potřebuje vypracovat další relevantní klíčové kontrolní ukazatele, aby mohl posuzovat účinnost svých kontrolních činností a odhalovat nedostatky kontrol; bere na vědomí odpověď společného podniku, že zahájil interní vývoj dalších relevantních klíčových kontrolních ukazatelů, aby mohl posuzovat účinnost svých kontrolních činností a odhalovat nedostatky kontrol, a že při tom bude vycházet z práce, která byla zatím odvedena od roku 2017, a že má v úmyslu tyto ukazatele zavést na konci roku 2020;
27. bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že za platby prováděné v rámci programu Horizont 2020 je za audity ex-post odpovědný společný útvar auditu Evropské komise a že na základě výsledků auditů ex post, které byly k dispozici ke konci roku 2019, vykázal společný podnik u projektů programu Horizont 2020 reprezentativní míru chyb ve výši 2,61 % a míru zbytkových chyb ve výši 1,61 % (zúčtování a konečné platby); konstatuje, že Komise ve svém návrhu nařízení programu Horizont 2020 má za to, že riziko chyby v rozmezí 2–5 % ročně je realistickým cílem, vezmou-li se v úvahu náklady kontrol, opatření navržená ke zjednodušení pravidel a související inherentní riziko spojené s úhradou nákladů výzkumného projektu, a že konečným cílem je dosáhnout při uzavření programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání prostředků) míru zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %;
28. bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že v rámci kontrol operačních plateb provedl audit u náhodně vybraného vzorku plateb z programu Horizont 2020 na úrovni konečných příjemců, které byly provedeny v roce 2019, s cílem potvrdit míry chyb auditů ex post a že z těchto podrobných auditů vyplynulo, že ve vzorku příjemců společného podniku nejsou žádné významné chyby ani nedostatky kontrol;
29. konstatuje, že ve společném podniku proběhl v říjnu 2019 jeden seminář o řízení rizik namísto dvou seminářů, které by měly být obvykle pořádány podle politiky řízení rizik; vyzývá společný podnik, aby pořádal semináře o řízení rizik v souladu s příslušnou politikou;
30. konstatuje, že životopisy a prohlášení o zájmech členů správní rady nejsou zveřejňovány; vyzývá společný podnik, aby zveřejňoval životopisy a prohlášení o zájmech členů správní rady na základě rámce transparentnosti a zajistil k nim uživatelsky vstřícný přístup;
Interní audity
31. bere na vědomí, že společný podnik v květnu 2019 zveřejnil svůj strategický plán interního auditu na období 2019–2021 a že podle tohoto plánu má útvar interního auditu v úmyslu provádět auditorské zakázky týkající se plnění grantů a řízení programů, procesů validace věcných příspěvků a řízení lidských zdrojů a případně v dalších dvou rizikových oblastech; konstatuje, že oddělení interního auditu v roce 2019 vypracovalo posouzení rizik podvodu, aktualizovalo strategii společného podniku pro boj proti podvodům, poskytovalo poradenství ohledně rizik a kontrol a monitorovalo provádění několika akčních plánů souvisejících s předchozími audity a návaznými opatřeními; konstatuje, že v roce 2019 neměl společný podnik žádná nová nebo otevřená doporučení, a zejména bere na vědomí, že společný podnik provedl tři předcházející otevřená doporučení vydaná při auditu koordinace se společným střediskem provádění (CIC) a využívání nástrojů a služeb CIC.
Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1).
Nařízení Rady (EU) č. 721/2014 ze dne 16. června 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 219/2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR), pokud jde o prodloužení existence společného podniku do roku 2024 (Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 1).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).
Udělení absolutoria za rok 2019: společný podnik Clean Sky 2
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 na rozpočtový rok 2019 (2020/2184(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0031/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 558/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku Clean Sky 2(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0109/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku Clean Sky 2 za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku Clean Sky 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2019 (2020/2184(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0031/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 558/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku Clean Sky 2(10), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0109/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku Clean Sky 2 za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku Clean Sky 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 na rozpočtový rok 2019 (2020/2184(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Clean Sky 2 na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0109/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik Clean Sky byl zřízen v prosinci 2007 nařízením Rady (ES) č. 71/2008 (jež vstoupilo v platnost dne 7. února 2008) na období do 31. prosince 2017 a vzhledem k tomu, že tento společný podnik začal samostatně fungovat v listopadu 2009;
B. vzhledem k tomu, že společný podnik Clean Sky 2 (dále jen „společný podnik“), zřízený nařízením (EU) č. 558/2014, s účinností ode dne 27. června 2014 nahradil společný podnik Clean Sky v rámci programu Horizont 2020, čímž se jeho fungování prodloužilo do 31. prosince 2024;
C. vzhledem k tomu, že hlavním cílem společného podniku je přispívat k výraznému zmírnění dopadu leteckých technologií na životní prostředí a k rozvoji silného a celosvětově konkurenceschopného leteckého průmyslu a dodavatelského řetězce v Evropě;
D. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy společného podniku jsou Unie zastoupená Komisí a soukromí členové, konkrétně vedoucí a přidružení členové, jak jsou uvedeni v příloze II nařízení Rady (EU) č. 558/2014, a klíčoví partneři vybraní na základě otevřené, nediskriminační a konkurenční výzvy podléhající nezávislému hodnocení v souladu s čl. 4 odst. 2;
E. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie na druhou fázi činností společného podniku činí 1 755 000 000 EUR (včetně prostředků ESVO), které mají být vyplaceny z rozpočtu programu Horizont 2020, a minimální věcný příspěvek soukromých členů na doplňkové činnosti na období vymezené v nařízení činí 965 250 000 EUR;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že Účetní dvůr ve zprávě o ověření roční účetní závěrky společného podniku za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) dospěl k závěru, že účetní závěrka zobrazuje věrně ve všech významných ohledech finanční situaci společného podniku k 31. prosinci 2019, výsledky jeho činnosti, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; konstatuje, že uskutečněné operace, na nichž se účetní závěrka zakládá, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. bere na vědomí, že konečný rozpočet na rok 2019 zahrnoval (včetně nevyužitých rozpočtových prostředků z předchozích let, účelově vázaných prostředků a prostředků přerozdělených na příští rok) prostředky na závazky ve výši 305 802 617 EUR a prostředky na platby ve výši 341 424 430 EUR; konstatuje, že míra čerpání prostředků dosáhla 97,68 % u prostředků na závazky a 94,69 % u prostředků na platby; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o rozpočet společného podniku na rok 2019 určený na projekty programu Horizont 2020, dosáhla míra plnění u prostředků na závazky 99,8 % a u prostředků na platby 97,3 %;
3. konstatuje, že maximální příspěvek Unie na program Clean Sky činí v rámci tématu 7 – Doprava – sedmého rámcového programu 800 000 000 EUR a že Unie celkem přispěla 799 957 841 EUR; konstatuje, že členové z průmyslu (vedoucí odvětvoví partneři a přidružení členové z oblasti integrovaných technologických demonstrátorů) přispěli na projekty sedmého rámcového programu celkem 608 983 634 EUR, z čehož 594 100 843 EUR činily potvrzené věcné příspěvky a 14 882 791 EUR peněžní příspěvky na provozní náklady;
4. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora byl program sedmého rámcového programu formálně uzavřen v roce 2017 s téměř 100% mírou plnění; konstatuje, že v roce 2019 společný podnik stále prováděl inkasa ve výši přibližně 1 135 068 EUR z důvodu neuhrazených plateb předběžného financování a výsledků auditů ex post;
5. konstatuje, že do konce roku 2019 přispěla Unie na operační činnosti programu Horizont 2020 z maximální částky unijního příspěvku z programu Horizont 2020, jež podle nařízení (EU) č. 558/2014 činila 1 755 000 000 EUR, celkovou částkou 1 139 704 889 EUR a členové ze soukromého sektoru přispěli vedle toho hotovostní částkou 18 815 677 EUR na provozní náklady a potvrzenou částkou 273 851 600 EUR ve věcných příspěvcích na operační náklady a nadto ještě přispěli částkou 899 843 302 EUR ve formě věcného plnění na doplňkové činnosti;
6. bere na vědomí, že společné podniky, které získávají finanční příspěvek od svých členů ze soukromého sektoru, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcného plnění u všech společných podniků; společný postup by měl zajistit transparentní a účinné metody hodnocení vedoucí ke stanovení skutečné hodnoty příspěvku; vyzývá Účetní dvůr, aby dohlížel na audity prováděné nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který zajistí, aby bylo do konce programu dosaženo požadované výše finančního příspěvku; poznamenává, že součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl soukromý příspěvek vyplacen před odpovídajícím příspěvkem Unie nebo zároveň s ním;
Výzvy k podávání návrhů
7. konstatuje, že v roce 2019 vyhlásil společný podnik jednu výzvu k předkládání návrhů, která zahrnovala 62 témat (výzva k předkládání návrhů 10), obdržel 448 způsobilých návrhů (z celkového počtu 450) k výzvám k předkládání návrhů 09 a 10 a přijal 114 návrhů; bere na vědomí, že globální portfolio společného podniku zahrnuje 574 projektů přidělených na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů;
8. konstatuje, že celkový počet hlavních partnerů činí 256, z nichž 70 jsou přidružené podniky nebo propojené třetí strany a více než 58 představují malé a střední podniky;
9. konstatuje, že v roce 2019 byly úspěšně provedeny dvě výzvy k předkládání návrhů: osmá výzva k předkládání návrhů v březnu měla 58 úspěšných témat z 68 a devátá výzva k předkládání návrhů v říjnu měla 53 úspěšných témat z 55; dále konstatuje, že desátá výzva k předkládání návrhů byla vyhlášena v květnu 2019 a vyhodnocena v listopadu 2019; konstatuje, že deset výzev k předkládání návrhů zahrnovalo dohromady více než 730 partnerů z 28 různých zemí a silně se do nich zapojily, pokud jde o účast i udělené granty, malé a střední podniky a obnášely, pokud jde o financování, přibližně 505 000 000 EUR;
Výkonnost
10. konstatuje, že společný podnik používá klíčové ukazatele výkonnosti pro monitorování výkonnosti a průřezových otázek v rámci programu Horizont 2020 a specifické klíčové ukazatele výkonnosti pro společný podnik, jako je míra úspěšnosti výzev k předkládání návrhů, provádění pracovního plánu a rozsah auditů ex post;
11. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby si příslušné zúčastněné strany byly vědomy jeho úkolů, činností a úspěchů.
12. upozorňuje, že společný podnik zavedl různé nástroje pro sledování provádění svého programu, konkrétně čtvrtletní zprávy o integrovaných technologických demonstrátorech (ITD) / demonstračních platformách pro inovativní letadla (IADP), řídící výbory na úrovni ITD/IADP a roční přezkumy výkonnosti ITD/IADP, o nichž je pravidelně informována správní rada; dále konstatuje, že z 11 cílů uvedených v pracovním plánu na období 2018–2019 byly dosaženy 3 a 8 stále probíhá a že bylo dosaženo všech správních cílů;
13. bere na vědomí milníky, jichž v roce 2019 dosáhli demonstrátoři v rámci IADP Velká letadla pro přepravu osob, a jejich základní technologie, které určují změny od nespecifického ke specifickému návrhu, a související tvorbu hardwaru, výsledky dosažené v činnostech IADP Regionální letadla týkajících se ekologických koncepčních letadel, pokrok dvou demonstrátorů IADP Rychlá rotorová letadla a několik oblastí pokroku v rozvoji činností týkajících se ITD Drak letadla, ITD Motory a ITD Systémy a průřezové činnosti Ekodesign a Malá dopravní letadla a konstatuje, že se společný podnik na první celkové hodnocení technologií, které vyvinul, připravil; vítá uvedené úspěchy, jež přispěly k zajištění udržitelné infrastruktury; vítá posun od výroby energie z uhlí k obnovitelným zdrojům energie, díky němuž se nejen sníží emise skleníkových plynů, ale i znečištění ovzduší, což následně přispěje ke zlepšení zdraví;
14. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora činila na konci roku 2019 míra plnění programu Horizont 2020, pokud jde o zadávací řízení na činnosti přidělené společnému podniku, 89 %;
15. připomíná zásadní úlohu, kterou společný podnik hraje, pokud jde o zajištění čistého zrychlení v ekologických technologiích zaměřených na snížení emisí CO2 a hladiny hluku produkovaného letadly; je přesvědčen o tom, že jeho nástupce, Clean Aviation, bude hrát důležitou roli při zajišťování příspěvku odvětví letectví k Zelené dohodě pro Evropu;
16. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se budoucí program činnosti společného podniku řídil požadavky a cíli stanovenými v právních předpisech EU, pokud jde o zmírňování změny klimatu a digitalizaci, a aby sledoval strategie, které v této oblasti vypracovala Komise i dotyčné odvětví;
17. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důslednou metodu sledování výkonnosti s cílem hodnotit přínos společného podniku a zahrnout sociální dopad a dopad na zaměstnanost a trh; výsledky tohoto hodnocení by měly být použity v budoucnu nebo při přerozdělování finančních prostředků EU;
18. u všech smluv, které mohou vést k zamýšlenému výstupu nebo výsledku, pokud jde o výkonnost, je třeba řešit otázku práv duševního vlastnictví; připomíná, že cílem práv duševního vlastnictví je chránit práva jednotlivých tvůrců a současně poskytovat podrobné informace o tom, jak bude dané právo použito v budoucnosti; konstatuje, že jelikož je daná činnost financována i z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní, přístupné veřejnosti a měly by se na ně vztahovat zvláštní požadavky, např. na případnou interoperabilitu; vyzývá Komisi, aby vytvořila právní rámec pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, včetně zvláštních požadavků a rozdělení zisku;
19. bere na vědomí, že podle výroční zprávy o činnosti společného podniku Clean Sky za rok 2019 ukazují klíčové ukazatele výkonnosti týkající se vyváženého zastoupení žen a mužů v letech 2018 a 2019, že míra účasti žen, i když mírně roste, stále zůstává dosti nízká: ženy představují 30 % osob zapojených do programu, 16 % koordinátorů programu a 9–25 % poradců a odborníků, kteří provádějí hodnocení a analýzy a pracují ve vědeckém výboru; doporučuje vyvíjet soustavné úsilí o zvýšení míry účasti žen v programu;
Zaměstnanci a nábor
20. konstatuje, že k 31. prosinci 2019 bylo obsazeno 34 z 36 schválených míst dočasných zaměstnanců a že vedle toho pracovalo pro společný podnik v roce 2019 podle plánu pracovních míst šest smluvních zaměstnanců a 2 vyslaní národní odborníci;
21. konstatuje, že v roce 2019 zahájil společný podnik přijímací řízení na 6 pracovních míst; dále konstatuje, že společný podnik se vedle statutárních pracovních míst spoléhá i na externí poskytovatele služeb, na pět dočasných pracovníků a jednoho stážistu, kteří poskytují pro jeho operace dodatečnou podporu;
22. upozorňuje, že v roce 2019 schválila správní rada novou organizační strukturu, v jejímž rámci jsou právní a komunikační služby přímo podřízeny výkonnému řediteli; dále bere na vědomí, že dne 1. února 2019 zahájil své působení nový výkonný ředitel; dále konstatuje, že společný podnik začal na začátku roku 2019 používat systém řízení lidských zdrojů Komise Sysper2;
23. konstatuje, že v roce 2019 pokračoval společný podnik v plném provádění rozsáhlé rámcové smlouvy o komunikaci na čtyři různé části komunikace, která platí od roku 2018 do roku 2021, a podepsal smlouvy na důležité projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií, jakož i rámcové smlouvy pro různé služby v oblasti informačních a komunikačních technologií;
Vnitřní kontrola
24. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora zavedl společný podnik spolehlivé kontrolní postupy ex ante založené na přezkumu finanční a operační dokumentace a že je povinen zavést nový rámec Komise pro vnitřní kontrolu, jenž vychází ze 17 zásad vnitřní kontroly; konstatuje, že na konci roku 2019 měl již společný podnik vypracovány klíčové ukazatele kontroly pro všechny kontrolní zásady, aby mohl posoudit účinnost kontrolních činností a odhalit nedostatky kontrol;
25. konstatuje, že v listopadu 2019 zahájil společný podnik písemný postup pro schválení svých revidovaných finančních předpisů v souladu s doporučeními Komise a že je přijal v lednu 2020;
26. bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že pokud jde o platby prováděné v rámci programu Horizont 2020, je za audity ex post odpovědný společný auditní útvar Komise a že na základě výsledků auditů ex post, které byly k dispozici ke konci roku 2019, vykázal společný podnik u projektů programu Horizont 2020 reprezentativní míru chyb ve výši 1,30 % a míru zbytkových chyb ve výši 0,92 % (zúčtování a konečné platby); dále konstatuje, že podle návrhu nařízení o programu Horizont 2020, který předložila Komise, je u výdajů na výzkum v rámci programu Horizont 2020 konečným cílem dosáhnout při uzavření programů – po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání – míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %;
27. konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr náhodně kontroloval platby v rámci programu Horizont 2020 prováděné na úrovni konečných příjemců, a to v rámci operační kontroly plateb, aby potvrdil míru chyb při auditu ex post, a že podrobné audity odhalily systémové chyby týkající se vykázaných nákladů na personál, přičemž hlavním zdrojem chyb bylo používání individuálně odpracovaných hodin a používání jednotkových sazeb, včetně odhadovaných prvků, které se výrazně odchylovaly od skutečných jednotkových sazeb; dále konstatuje, že tyto výsledky vypovídají o tom, že pro společný podnik plyne z důvodu vysokého počtu členů ze soukromého sektoru a přidružených subjektů, které se podílejí na realizací projektů společného podniku v rámci programu Horizont 2020, zvýšené riziko; vyzývá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o situaci v této oblasti informoval;
28. konstatuje, že se na společný podnik vztahuje společná strategie boje proti podvodům v rámci programu Horizont 2020, kterou koordinuje Komise; dále konstatuje, že v roce 2019 reagoval společný podnik na dva případy údajného podvodu, jež byly v roce 2018 oznámeny Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a u nichž tento úřad zahájil vyšetřování, které v dané době stále probíhalo; dále konstatuje, že jeden případ možného podvodného jednání příjemce s dopadem na granty společného podniku, který se týkal sedmého rámcového programu, byl uzavřen, aniž by byly hlášeny finanční dopady nebo ztráta; bere na vědomí, že v roce 2019 nebyl úřadu OLAF nahlášen žádný nový případ a že společný podnik zahájil práci na strategii boje proti podvodům, která se týká vnitřních procesů a zvláštního rozpočtu, na který se nevztahuje společná strategie boje proti podvodům; vyzývá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria o situaci v této oblasti informoval;
Interní audit
29. konstatuje, že společný podnik obdržel v květnu 2019 nový strategický plán auditů útvaru interního auditu na období 2019 až 2021, ve kterém byla vybrána tři potenciální témata auditů s významným rizikem: operační procesy (řízení grantů), provádění nových zásad pro vnitřní kontroly a nová pravidla pro ochranu údajů; dále konstatuje, že první audit nového plánování týkajícího se provádění grantových dohod byl zahájen v listopadu 2019; dále konstatuje, že společný podnik měl z předchozího auditu stále několik neuzavřených doporučení, z nichž dvě považoval za velmi důležitá; vyzývá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o dalším vývoji v této oblasti;
30. konstatuje, že interní auditorka potvrdila řídící radě svou organizační nezávislost v souladu se standardy Institutu interních auditorů (IIA), i když poukázala na možný nedostatek objektivity u auditů pro prohlášení o věrohodnosti
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích na rozpočtový rok 2019 (2020/2185(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0032/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0105/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019,
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2019 (2020/2185(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0032/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích(10), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0105/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích na rozpočtový rok 2019 (2020/2185(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0105/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik“) byl zřízen jako partnerství veřejného a soukromého sektoru nařízením (EU) č. 560/2014(13) na období 10 let s cílem propojit všechny příslušné zúčastněné strany a přispět k tomu, aby se Unie stala klíčovým hráčem v oblasti výzkumu, demonstrace a zavádění pokročilých výrobků z biologických materiálů a biopaliv;
B. vzhledem k tomu, že podle článků 38 a 43 finančních předpisů společného podniku přijatých rozhodnutím správní rady dne 14. října 2014 připravil účetní roční účetní závěrku pro společný podnik za rok 2019;
C. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy společného podniku jsou Unie zastoupená Komisí a průmysloví partneři zastoupení Konsorciem průmyslu založeného na biotechnologiích (dále jen „konsorcium BIC“);
Obecné připomínky
1. konstatuje, že maximální příspěvek Unie na činnosti společného podniku, včetně prostředků ESVO, činí 975 000 000 EUR a je vyplácen z programu Horizont 2020; konstatuje, že průmysloví partneři společného podniku mají po dobu jeho fungování poskytnout zdroje ve výši nejméně 2 730 000 000 EUR, a to v podobě věcných a peněžních příspěvků nejméně v hodnotě 182 500 000 EUR na operativní činnosti společného podniku a věcných příspěvků nejméně v hodnotě 1 755 000 000 EUR na provádění dalších činností mimo pracovní plán společného podniku a na plnění jeho cílů;
2. konstatuje, že 23 ze 178 návrhů způsobilých pro výzvu k předkládání návrhů z roku 2019 bylo ke konci roku 2019 přijato a je ve fázi přípravy grantové dohody; kromě toho konstatuje, že portfolio společného podniku obsahuje 124 probíhajících projektů s celkově 1466 účastníky z 37 zemí a o celkové hodnotě grantů ve výši 717 000 000 EUR;
3. konstatuje, že společný podnik poskytl strukturní účinek napříč strategickými prioritami odvětví založeného na biotechnologiích a napříč různými zeměpisnými oblastmi a zároveň zajistil vyvážené zapojení průmyslu, akademické obce a malých a středních podniků; dále konstatuje, že úkolem společného podniku je v rámci programu Horizont 2020 uplatňovat Strategický program pro inovace a výzkum (SIRA), který vyvinulo konsorcium BIC a schválila Komise; konstatuje, že pokud jde o rozdělení provozních rozpočtových prostředků, jsou prostředky přidělené na činnosti v oblasti výzkumu a inovací a stěžejní iniciativy v souladu s příslušnými cíli, přičemž je zapotřebí provést úpravy pro demonstrační, koordinační a podpůrné činnosti;
4. s velkým znepokojením bere na vědomí výskyt problémů se správou a transparentností společného podniku, neboť zúčastněné soukromé společnosti vykonávají výlučnou kontrolu nad prioritami partnerství (strategické programy a roční pracovní plány odvětví založených na biotechnologiích (BBI) vypracovává samotný průmysl) a privatizují výsledky a údaje projektů financovaných z veřejných prostředků; je v této souvislosti znepokojen tím, že odvětví odmítá zveřejnění zásadních dokumentů, jako jsou návrhy projektů, granty nebo projektové dohody; připomíná v tomto ohledu, že tyto dokumenty se týkají projektů financovaných z veřejných prostředků; je znepokojen tím, že uvedené problémy jsou částečně logickým důsledkem struktury a mechanismů tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru;
5. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se programy činnosti společného podniku řídily v budoucnu požadavky a cíli stanovenými v právních předpisech Unie, pokud jde o zmírňování změny klimatu, a sledovaly strategie, které v této oblasti vypracovala Komise a dotyčné odvětví;
Rozpočtové a finanční řízení
6. konstatuje, že zpráva Účetního dvora o ověření účetní závěrky společného podniku za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) má za to, že roční účetní závěrka společného podniku za rok 2019 ve všech významných ohledech věrně zobrazuje jeho finanční situaci k 31. prosinci 2019 a výsledky jeho hospodaření, peněžní toky a změny ve vlastním kapitálu za daný rok v souladu s jeho finančními a účetními pravidly, která přijal účetní Komise; kromě toho bere ze zprávy Účetního dvora na vědomí, že uskutečněné operace jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
7. z roční účetní závěrky společného podniku bere na vědomí, že konečný dostupný rozpočet na rok 2019 zahrnoval prostředky na závazky ve výši 141 629 433 EUR (z toho 133 608 895 EUR z rozpočtu Unie) a prostředky na platby ve výši 182 118 821 EUR (z toho 145 833 500 EUR z rozpočtu Unie); dále bere na vědomí, že správní rozpočet zahrnoval relativně velký přebytek nevyužitých rozpočtových prostředků z předchozích let, že částečně reaktivované prostředky byly vynaloženy přednostně a že další reaktivaci prostředků v rozpočtu na rok 2020 umožňuje rozhodnutí správní rady přijaté na konci roku 2019, přičemž tato reaktivace má být naplánována změnou rozpočtu; konstatuje, že na konci roku 2019 dosáhl správní rozpočet míry plnění ve výši 92 % a míry čerpání prostředků ve výši 78 %; vyzývá společný podnik, aby o situaci v této oblasti informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
8. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že celková výše věcných příspěvků na další činnosti ve výši 916 064 000 milionů EUR ke konci roku 2019 zahrnuje přibližně 216 000 000 EUR vykázaných příspěvků, u nichž však proces certifikace nebyl dokončen kvůli pandemii COVID-19; zdůrazňuje, že zúčastněné společnosti dosud poskytly pouze 3,7 % svých věcných příspěvků a že tyto společnosti odmítly zveřejnit údaje umožňující řádné posouzení těchto věcných příspěvků;
9. konstatuje, že společné podniky, které získávají finanční příspěvek od členů společného podniku ze soukromého sektoru, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcného plnění v rámci všech společných podniků; společný postup by měl zajistit transparentní a účinné metody hodnocení vedoucí k zajištění skutečné hodnoty příspěvku; vyzývá Účetní dvůr, aby zajistil dohled nad audity prováděnými nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který zajistí, aby do konce programu bylo dosaženo požadované částky finančního příspěvku; poznamenává, že součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl soukromý příspěvek vyplacen před vyplacením odpovídajícího příspěvku Unie nebo zároveň s ním;
10. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že navzdory zrušení prostředků ve výši 18 000 000 EUR formou prvního opravného rozpočtu, aby se vyrovnala reaktivace prostředků na platby z předchozích let ve výši 25 486 657 EUR, dosáhly nevyužité prostředky na platby na konci roku 2019 výše 43 950 700 EUR; žádá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o veškerém vývoji v této záležitosti;
11. konstatuje, že celková míra čerpání u prostředků na závazky činila 87,40 % a u prostředků na platby 75,87 %; ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že nízká míra čerpání disponibilních prostředků na závazky je důsledkem hodnocení výzvy z roku 2019, což mělo za následek nižší počet návrhů způsobilých pro financování v rámci konkrétního tématu, než se očekávalo; dále bere na vědomí, že provozní rozpočet týkající se prostředků na závazky dosáhl míry plnění 87 %; vyzývá společný podnik, aby přezkoumal své postupy a požadavky týkající se výzev k předkládání návrhů a zjistil potenciální nedostatky, a to i s ohledem na relativně nízkou míru plnění;
12. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že na konci roku 2019 společný podnik vyčerpal 76 % dostupných prostředků na platby na projekty programu Horizont 2020 a že platby předběžného financování na projekty zvolené v rámci výzvy k předkládání návrhů z roku 2018 představovaly 62 % hodnoty operačních plateb provedených v průběhu roku; bere na vědomí, že ve srovnání s rokem 2018 čerpání prostředků na platby v roce 2019 pokročilo, a to i navzdory zpožděním u některých pravidelných zpráv a vybraným žádostem o proplacení nákladů, které byly nižší než předpokládaná úroveň; konstatuje, že potřeba víceletého plánování operačních prostředků na platby s ohledem na výzvu v roce 2020 s sebou každý rok přináší další výzvy a větší objem transakcí, neboť souběžně probíhá více projektů; vyzývá společný podnik, aby situaci pečlivě sledoval s cílem zabránit nahromadění nevyřízených plateb, zpožděným platbám a nedostatku zaměstnanců, které by mohly vážně ovlivnit pracovní zátěž; vyzývá společný podnik, aby poskytl strategii pro zvýšení míry čerpání prostředků na platby;
13. bere na vědomí, že z maximální výše 975 000 000 EUR peněžního příspěvku Unie, který má být společnému podniku přidělen po dobu jeho existence, přispěla Unie do konce roku 2019 celkovou částkou 414 638 000 EUR a že příspěvek na rok 2019 činil 150 032 737 EUR;
14. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že z minimální částky 182 500 000 EUR peněžních příspěvků, jimiž mají průmysloví partneři přispět na provozní náklady společného podniku, bylo do konce roku 2019 uhrazeno pouze 3 250 000 EUR; dále konstatuje, že nařízení (EU) č. 560/2014(14)bylo změněno tak, aby průmyslovým partnerům umožnilo poskytovat peněžní příspěvky na úrovni projektů, a že navzdory této změně stále existuje vysoké riziko, že průmysloví partneři nedosáhnou minimální výše peněžních příspěvků na provoz ke konci programu společného podniku; v této souvislosti připomíná, že všechny projekty průmyslu založeného na biotechnologiích realizované veřejným a soukromým sektorem měly být financovány jak z veřejných prostředků, tak z věcné i finanční podpory průmyslu; vyjadřuje politování nad tím, že nejnovější dostupné údaje ukazují, že zúčastněné společnosti zaplatily pouze velmi malou část svých očekávaných příspěvků; konstatuje, že v důsledku toho se Generální ředitelství Komise pro výzkum a inovace na konci roku 2018 rozhodlo snížit rozpočet společného podniku na rok 2020 ve výši 205 000 000 EUR o 140 000 000 EUR; žádá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o veškerém vývoji v této záležitosti;
Výkonnost
15. konstatuje, že společný podnik použil klíčové ukazatele výkonnosti v souladu s programem Horizont 2020, jakož i osm specifických klíčových ukazatelů výkonnosti společného podniku, které byly stanoveny v programu SIRA z roku 2017; konstatuje, že průměrná výkonnost společného podniku ve srovnání se třemi hlavními klíčovými ukazateli výkonnosti v rámci programu Horizont 2020 (doba pro informování, doba pro udělení grantu a lhůta pro platbu) přesahuje cíle stanovené v roce 2019; konstatuje, že nové hodnotové řetězce, které jsou založené na biotechnologiích a vytvořené na základě projektů společného podniku, výrazně překročily cíle programu SIRA;
16. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby si příslušné zúčastněné strany byly vědomy jeho úkolů, činností a úspěchů.
17. bere na vědomí hodnotu očekávaného pákového efektu 2,11 na konci roku 2019, která je nižší než celková cílová hodnota 2,86 stanovená pro závěr programu; konstatuje, že hodnota pákového efektu se očekává s ohledem na výpočet zahrnující i věcné a dodatečné činnosti, jejichž proces certifikace nemohl proběhnout z důvodu pandemie COVID-19; konstatuje, že vykázaný provozní pákový efekt roste; vyzývá společný podnik, aby přijal zlepšená opatření k dosažení cílové hodnoty pákového efektu;
18. konstatuje, že výzvy vydané společným podnikem jsou plně přístupny účasti všech zúčastněných stran a že všechny návrhy byly předloženy; konstatuje, že přijaté návrhy odpovídaly 81 % celkového tematického pokrytí, přičemž čtyři témata nebyla pokryta; s uspokojením konstatuje, že výzva z roku 2019 přilákala žadatele ze všech členských států; bere na vědomí značné úsilí společného podniku při informování o jeho cílech a výsledcích, jakož i při jeho výzvách zúčastněným stranám; konstatuje, že společný podnik v roce 2019 učinil kroky s cílem podnítit opětovné zapojení ve vztahu k zemím, které jsou ve výzvách nedostatečně zastoupeny; vybízí společný podnik, aby zvýšil úsilí o začleňování těch členských států, jež jsou stále nedostatečně zastoupeny v jeho výzvách a financovaných projektech; vyzývá společný podnik, aby přijal opatření zaměřená na zvýšení počtu pokrytých témat;
19. bere na vědomí, že v roce 2019 operace společného podniku zahrnovaly uzavření přípravy grantové dohody pro výzvu z roku 2018, jejímž výsledkem bylo podepsání 19 grantových dohod;
20. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činila na konci roku 2019 míra plnění programu Horizont 2020 63 %, pokud jde o zadávací řízení na činnosti přidělené společnému podniku;
21. vítá výroční zprávu o činnosti společných podniků, která zahrnuje socioekonomický a environmentální dopad projektů BBI; vyzývá společný podnik, aby poskytl více údajů o výsledcích očekávaného dopadu těchto projektů na životní prostředí, včetně posouzení životního cyklu;
22. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důkladnou metodu sledování výkonnosti s cílem hodnotit přínos společného podniku a zahrnout dopad na sociální oblast, zaměstnanost i trh; domnívá se, že výsledky tohoto hodnocení by měly být použity při budoucím rozdělování finančních prostředků Unie;
23. konstatuje, že otázku práv duševního vlastnictví je třeba řešit u všech smluv, které mohou vést k zamýšlenému výstupu nebo výsledku výkonnosti; připomíná, že cílem práv duševního vlastnictví je ochránit práva jednotlivých tvůrců, ale rovněž poskytnout informace o tom, jak budou tato práva použita v budoucnosti; konstatuje, že jelikož je dotyčná činnost financována i z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní, přístupné veřejnosti a měly by se na ně vztahovat zvláštní požadavky; vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, včetně zvláštních požadavků a rozdělování zisků;
Zadávání zakázek a přijímání pracovníků
24. konstatuje, že na konci roku 2019 měl společný podnik 22 zaměstnanců ve srovnání s 23 pracovními místy, na něž byly vyčleněny rozpočtové prostředky; konstatuje, že v roce 2019 byla zahájena dvě výběrová řízení, jedno na smluvního zaměstnance a jedno na dočasného zaměstnance, a dále že na konci roku 2019 byli na dvě místa pro dočasného zaměstnance a na jedno místo pro smluvního zaměstnance jmenováni tři kandidáti, kteří měli nastoupit do funkce v prvním čtvrtletí roku 2020;
25. s uspokojením konstatuje, že v roce 2019 dosáhl společný podnik ve svých různých orgánech vyváženého zastoupení žen a mužů (vědecký výbor: 60 % žen a 40 % mužů; skupina zástupců států: 48 % žen a 52 % mužů; programová kancelář: 70 % žen a 30 % mužů; odborníci na hodnocení (výzva k předkládání návrhů 2019): 46 % žen a 54 % mužů; koordinátoři projektů: 44 % žen a 56 % mužů), s výjimkou správní rady (20 % žen a 80 % mužů); bere na vědomí připomínku společného podniku, že nemá na složení své řídící rady žádný vliv; s uspokojením bere na vědomí vyvážené zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci zapojenými do projektů společného podniku (46 % žen a 54 % mužů);
26. konstatuje, že společný podnik v roce 2019 nadále využíval stávající rámcové smlouvy Komise a dohody o poskytování služeb a že rovněž vyhlásil zvláštní nabídková řízení, a dále konstatuje, že v případě dočasných zaměstnanců a společných služeb v oblasti IT rovněž uzavřel zvláštní smlouvy na základě rámcových smluv spravovaných společně s dalšími společnými podniky z budovy White Atrium; dále konstatuje, že na začátku roku 2018 programová kancelář zavedla zjednodušenou verzi interního postupu pro nabídková řízení a přidělování veřejných zakázek a že v roce 2019 provedla další zlepšení a zjednodušení; konstatuje, že byl zaveden systém kontrol ex ante s cílem zajistit správnost všech plateb a zabránit dvojímu financování v souladu se strategiemi kontroly ex ante a boje proti podvodům v rámci programu Horizont 2020; vyzývá společný podnik, aby zohlednil možná rizika vyplývající ze zajišťování jeho služeb v oblasti IT externími dodavateli; vyzývá společný podnik, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytl další podrobnosti o náboru dočasných zaměstnanců a zejména o tom, zda byl jejich nábor dočasným řešením, k němuž se přistoupilo kvůli zvýšené pracovní zátěži;
Interní audit
27. bere na vědomí, že Útvar interního auditu (IAS) provedl v roce 2019 audit grantových procesů v rámci programu Horizont 2020 prováděných společným podnikem a dospěl k závěru, že společný podnik obecně zavedl účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, a zároveň předložil doporučení; konstatuje, že společný podnik tato doporučení přijal a souhlasil s akčním plánem; vyzývá společný podnik, aby bez zbytečného odkladu předložil orgánu příslušnému k udělení absolutoria informace o úrovni plnění těchto doporučení; konstatuje, že v listopadu 2019 zahájil útvar IAS druhé posouzení rizik s cílem určit a upřednostnit auditní témata, která budou tvořit strategický plán interního auditu v období 2021–2023;
28. konstatuje, že programová kancelář naplánovala opatření ke snížení pravděpodobnosti výskytu zjištěných rizik a dopadu vzniklých rizik, v návaznosti na roční posouzení rizik, které bylo zahájeno v září 2019, a že reakce na rizika plánované na rok 2019 byly provedeny; konstatuje, že programová kancelář od června do září 2019 provedla vlastní hodnocení norem vnitřní kontroly s cílem posoudit současnou úroveň provádění těchto norem a prozkoumat podmínky nezbytné k posunu rámce vnitřní kontroly organizace na vyšší stupeň připravenosti; konstatuje, že na základě tohoto posouzení bylo zjištěno několik nových případů a že nejdůležitější z nich se týkají zjištění útvaru IAS, v jejichž rámci byla do akčního plánu přidána nápravná opatření; konstatuje, že v souvislosti s dodržováním, účinností a efektivitou nevyvstala žádná zásadní rizika; dále konstatuje, že programová kancelář v roce 2019 vymezila podmínku pro účinný přechod na nový rámec vnitřní kontroly v souladu s nejnovější praxí orgánů Unie;
29. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že společný podnik vytvořil spolehlivé postupy kontroly ex-ante založené na přezkumu finanční a operační dokumentace; konstatuje, že společný podnik musí zavést nový rámec Komise pro vnitřní kontrolu založený na zásadách, že do konce roku 2019 dokončil ve srovnání se stávajícím systémem vnitřní kontroly analýzu nedostatků, že vypracoval ukazatele výkonnosti pro všechny nové zásady vnitřní kontroly a související charakteristiky a že správní rada podniku nový rámec vnitřní kontroly přijala v únoru 2020;
30. ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí, že společný podnik vykázal reprezentativní míru chyb 0,6 % a míru zbytkových chyb 0,47 % u projektů programu Horizont 2020 (zúčtování a konečné platby) na základě výsledků auditů ex post provedených společným auditním útvarem Komise na konci roku 2019 ve srovnání s cílovou hodnotou zbytkové míry chyb při uzavírání programů, která by se měla co nejvíce blížit 2 %;
31. se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že podrobné audity náhodně vybraných plateb provedených v rámci programu Horizont 2020 v roce 2019 na úrovni konečných příjemců s cílem potvrdit míru chyb při auditu ex post odhalily drobné kvantifikovatelné chyby týkající se vykázaných nákladů zaměstnanců a že hlavním zdrojem těchto chyb bylo používání ročních hodinových sazeb a nadhodnocené měsíční hodinové sazby; vyzývá společný podnik, aby pečlivě sledoval podmínky a prohlášení, na jejichž základě jsou platby prováděny, s cílem zabránit v budoucnu nezpůsobilým žádostem o platbu;
32. konstatuje, že v návaznosti na průběžnou hodnotící zprávu Komise o společném podniku z roku 2017 byl v březnu 2018 přijat akční plán; konstatuje, že společný podnik monitoruje provádění akčního plánu a že v roce 2019 byla většina činností realizována v souladu s dohodnutými lhůtami, zatímco ostatní činnosti stále probíhaly; naléhavě vyzývá společný podnik, aby vynaložil úsilí na dokončení provádění akčního plánu a do června 2021 informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o aktuální situaci;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
33. konstatuje, že společný podnik přijal na konci roku 2017 pravidla pro střet zájmů platná pro všechny jeho zaměstnance a orgány a že programová kancelář vypracovala komplexní soubor pravidel a postupů, které jsou účinně uplatňovány v celé struktuře řízení podniku; dále konstatuje, že v roce 2019 útvar IAS provedl audit části tohoto rámce; naléhavě vyzývá společný podnik, aby přehodnotil a aktualizoval pravidla přijatá v roce 2017; s politováním konstatuje, že společný podnik na požádání nezveřejnil životopisy a prohlášení o zájmech svého výkonného ředitele a členů správní rady;
34. vyzývá společný podnik, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podal zprávu o své politice financování činností průmyslu v oblasti lobbingu a styku s veřejností zaměřených na regulační orgány EU;
35. vyzývá společný podnik, aby orgán příslušný k udělení absolutoria podrobně informoval o opatřeních, která přijal za účelem předcházení obtěžování, podvodům a střetům zájmů a ochrany oznamovatelů;
Další připomínky
36. bere na vědomí probíhající jednání a přípravné práce za účelem založení iniciativy CBE (Circular Bio-based Europe), která by mohla být nástupcem společného podniku; konstatuje, že hlavními cíli CBE by mělo být přijetí plně vyváženého a transparentního rozhodovacího procesu, průběžné sledování environmentálních a socioekonomických dopadů svého programu a zavedení nového systému, který pomůže předcházet situacím, kdy partneři ze soukromého sektoru nejsou schopni plnit své finanční závazky; vyjadřuje politování nad tím, že takové úsilí o zlepšení výkonnosti a transparentnosti společného podniku nebylo vyvinuto již v roce 2019.
Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích (Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 130).
Udělení absolutoria za rok 2019: společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2019 (2020/2186(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0033/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 557/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0113/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2019 (2020/2186(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0033/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 557/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2(10), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0113/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2019 (2020/2186(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0113/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva (dále jen „společný podnik IIL“) byl založen v prosinci 2007 na období deseti let s cílem výrazně zefektivnit proces vývoje léků a v dlouhodobém horizontu měl usilovat o to, aby farmaceutický průmysl vyráběl účinnější a bezpečnější inovativní léčiva;
B. vzhledem k tomu, že v důsledku přijetí nařízení (EU) č. 557/2014 v květnu 2014 byl zřízen společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 (dále jen „společný podnik IIL 2“) na období do 31. prosince 2024; vzhledem k tomu, že tento podnik v červnu 2014 nahradil společný podnik IIL a stal se jeho nástupcem s cílem dokončit výzkumné činnosti podle sedmého rámcového programu a zahájit nový projekt v rámci programu Horizont 2020;
C. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy společného podniku IIL a společného podniku IIL 2 jsou Unie, kterou zastupuje Komise, a Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací (dále jen „průmysl“);
D. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie společnému podniku IIL na desetileté období činí 1 000 000 000 EUR, přičemž tato částka má být vyplacena z rozpočtu sedmého rámcového programu, zatímco zakládající členové mají přispívat rovným dílem na provozní náklady, kdy příspěvek každého z nich nepřekračuje 4 % celkového příspěvku Unie;
E. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie pro společný podnik IIL 2 na desetileté období, včetně prostředků z Evropského sdružení volného obchodu, činí 1 638 000 000 EUR a že tato částka má být vyplacena z rozpočtu programu Horizont 2020 a členové jiní než Komise mají přispět na 50 % provozních nákladů a na operační náklady peněžními nebo věcnými příspěvky či jejich kombinací ve výši, která odpovídá finančnímu příspěvku Unie;
Rozpočtové a finanční řízení
1. poznamenává, že podle zprávy Účetního dvora zobrazuje účetní závěrka společného podniku IIL 2 za rok končící 31. prosince 2019 věrně ve všech významných ohledech finanční situaci společného podniku IIL 2 k 31. prosinci 2019, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny jeho čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že uskutečněné operace, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. bere na vědomí, že konečný disponibilní rozpočet na rok 2019 – včetně opětovně zaúčtovaných nevyužitých rozpočtových prostředků z předchozích let, účelově vázaných příjmů a prostředků přerozdělených na příští rok – činil 261 371 750 EUR v prostředcích na závazky (z toho 255 561 977 EUR bylo vyplaceno z rozpočtu Unie) a 231 316 906 EUR v prostředcích na platby (z toho 221 519 271 EUR z rozpočtu Unie); konstatuje, že míra plnění u prostředků na závazky a prostředků na platby dosáhla 99,17 %, resp. 96,33 %;
3. konstatuje, že z příspěvků v hodnotě 1 000 000 000 EUR, jimiž mají na provozní činnost společného podniku IIL přispět soukromí členové, vykázal a potvrdil společný podnik IIL do konce roku 2019 věcné a peněžní příspěvky ve výši 710 478 000 EUR od soukromých členů (přesněji řečeno věcné příspěvky ve výši 688 580 000 EUR a peněžní příspěvky ve výši 21 898 000 EUR); konstatuje, že v roce 2019 byla částka potvrzených žádostí o proplacení nákladů, jakož i věcných příspěvků výrazně nižší než v roce 2018, neboť počet projektů v rámci společného podniku IIL klesá, jak jsou jednotlivé projekty ukončovány; konstatuje, že na konci roku stále probíhalo 11 z celkového počtu 59 projektů v rámci sedmého rámcového programu;
4. konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby ve společném podniku IIL činila u projektů v rámci sedmého rámcového programu 97 %;
5. konstatuje, že z 1 425 000 000 EUR věcných a peněžních příspěvků, jimiž má na provozní činnost společného podniku IIL 2 přispět průmysl, byly vykázány a potvrzeny věcné příspěvky ve výši 202 598 000 EUR a peněžní příspěvky ve výši 15 554 000 EUR a dále byly vykázány a potvrzeny peněžní příspěvky ve výši 5 662 000 EUR a věcné příspěvky ve výši 8 203 000 EUR od přidružených partnerů;
6. konstatuje, že na konci roku 2019 dosáhly příspěvky průmyslu a přidružených partnerů na činnost společného podniku IIL 2 v rámci programu Horizont 2020 celkové výše 232 017 000 EUR, zatímco celkový peněžní příspěvek Unie činil 423 743 000 EUR; připomíná, že průběžné hodnocení společného podniku IIL 2, které provedla Komise, zdůraznilo nedostatek transparentnosti, pokud jde o způsob výpočtu věcných příspěvků průmyslu; opakuje proto své předchozí požadavky týkající se podrobných informací o věcných příspěvcích ze strany průmyslu, zejména o druhu věcných příspěvků a jejich příslušné hodnotě;
7. konstatuje, že společné podniky, které získávají finanční příspěvky od členů společného podniku ze soukromého sektoru, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcných příspěvků v rámci všech společných podniků; domnívá se, že by společný postup měl stanovit transparentní a účinné metody hodnocení vedoucí ke skutečné hodnotě příspěvku; vyzývá Účetní dvůr, aby podroboval kontrole audity prováděné nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který by zajišťoval, aby bylo do ukončení společných podniků dosaženo požadovaného finančního příspěvku; poznamenává rovněž, že součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl soukromý příspěvek vyplacen před odpovídajícím příspěvkem Unie nebo zároveň s ním;
8. konstatuje, že pokud jde o rozpočet na rok 2019, který byl k dispozici pro projekty programu Horizont 2020, činila míra plnění prostředků na závazky 100 % a míra plnění prostředků na platby 98 %; konstatuje, že na konci roku 2019 bylo 79 z celkového počtu 83 probíhajících projektů v rámci společného podniku IIL 2 financováno z programu Horizont 2020;
9. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora společný podnik IIL 2 poté, co zavedl několik nápravných opatření, v roce 2019 výrazně zlepšil plánování a monitorování potřebných nových prostředků na platby; konstatuje však, že musel kvůli menšímu počtu témat pro výzvy k podávání návrhů v ročním pracovním programu na rok 2019 do rozpočtu Unie vrátit 139 100 891 EUR prostředků na závazky přidělených pro rok 2019; dále konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora využil společný podnik IIL 2 kvůli následnému snížení potřeby odborníků na hodnocení pouze 2 821 000 EUR (tj. 49 %) z 5 799 000 EUR, jež byly v rozpočtu na rok 2019 k dispozici na výdaje na infrastrukturu (hlava 2 rozpočtu); vyzývá společný podnik IIL 2, aby dále zlepšil plánování a monitorování svých prostředků na platby a na závazky;
10. je znepokojen skutečností, že průmysl vykonává výlučnou kontrolu nad prioritami společného podniku IIL 2 a že je to pouze průmysl, kdo vypracovává strategické programy a roční pracovní plány a privatizuje výsledky a údaje pocházející z projektů financovaných z veřejných prostředků;
11. je pobouřen skutečností, že průmysl, který v rámci společného podniku IIL 2 přijímá rozhodnutí společně s Komisí, zablokoval návrh Komise z roku 2018 začlenit do oblasti působnosti společného podniku IIL 2 epidemiologickou přípravu (tj. předvídání epidemií, jako je ta způsobená onemocněním COVID-19, a přípravu na ně); je znepokojen tím, že průmysl odmítá zveřejnit zásadní dokumenty, jako jsou návrhy projektů, granty nebo projektové dohody; připomíná v tomto ohledu, že tyto dokumenty se týkají projektů financovaných z veřejných prostředků; s politováním konstatuje, že výše uvedené problémy jsou částečně logickým důsledkem struktury a mechanismů tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru;
Výkonnost
12. konstatuje, že společný podnik IIL 2 má deset klíčových ukazatelů výkonnosti, které byly poprvé sledovány a vykazovány v jeho výroční zprávě o činnosti za rok 2018, což v případě potřeby znamenalo i shromažďování údajů ze společného podniku IIL; konstatuje, že podle analýzy klíčových ukazatelů výkonnosti jsou projekty v rámci společného podniku IIL 2 nyní, tj. v polovině programového cyklu společného podniku IIL 2, na cestě k dosažení stanovených cílů a schopny vytvářet inovace a zjistitelné dopady, a to navzdory komplexnímu a dlouhodobému charakteru těchto projektů; konstatuje, že společný podnik IIL 2 provedl v roce 2019 s ohledem na dlouhodobější výstupy a dopady svých programů významné posouzení socioekonomických dopadů 44 projektů společného podniku IIL, které byly dokončeny; vyzývá společný podnik IIL 2, aby rovněž posoudil dopad svých projektů na životní prostředí; dále konstatuje, že společný podnik IIL 2 shromažďuje údaje k vykazování na základě příslušných standardních klíčových ukazatelů výkonnosti programu Horizont 2020;
13. bere na vědomí závěrečné hodnocení společného podniku IIL provedené Komisí, které dospělo k závěru, že „nelze identifikovat žádné socioekonomické výhody plynoucí z činností společného podniku IIL“, ani nenalezlo žádné příklady, že by společný podnik „přinášel pacientům nové, bezpečnější a účinnější terapie nebo přípravky“ či zkracoval dobu jejich vývoje; dospělo navíc rovněž k závěru, že výzkumná témata, jež jsou „bližší veřejnému zájmu než ta, která určil průmysl“, lze lépe určit v rámci širšího výzkumného programu a „s nižšími náklady pro veřejný rozpočet“;
14. je znepokojen skutečností, že průběžné hodnocení společného podniku IIL 2 provedené Komisí v roce 2017 dospělo k závěru, že k danému dni „nelze říci, že by IIL přinášel pacientům nové, bezpečnější a účinnější terapie nebo přípravky“, a že v tomto ohledu „lze jen těžko prokázat přidanou hodnotu IIL pro pacienty a pro společnost obecně";
15. konstatuje, že společný podnik IIL 2 by se měl důrazně zaměřit na oblasti, ve kterých existují významné potřeby z hlediska veřejného zdraví, a na priority obsažené v jeho strategickém plánu výzkumu; konstatuje, že společný podnik IIL 2 zahájil v roce 2019 tři výzvy k předkládání návrhů s celkem deseti tématy a podepsal 29 grantových dohod na nové projekty, čímž rozšířil svou působnost do nových oblastí farmaceutického průmyslu a současně posílil své vazby s dalšími odvětvími, která jsou zapojena do výzkumu a inovací v oblasti zdraví;
16. je znepokojen skutečností, že společný podnik IIL 2 financoval několik projektů, které farmaceutickému průmyslu umožnily lobovat u regulačních orgánů v Unii za účelem oslabení norem pro posuzování bezpečnosti nových léčivých přípravků a urychlení udělování registrací; vyzývá společný podnik IIL 2, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o podrobnostech nákladů vzniklých u uvedených projektů;
17. vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí program činnosti společného podniku IIL 2 bude respektovat rovněž program EU4Health stanovený v nařízení (EU) 2021/522(13) a všechny ostatní strategie Unie v této oblasti;
18. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činila na konci roku 2019 míra plnění programu Horizont 2020 75 %, pokud jde o zadávací řízení na činnosti přidělené společnému podniku IIL 2;
19. žádá, aby společný podnik IIL 2 přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby příslušné zúčastněné strany měly informace o jeho poslání, činnostech a dosažených úspěších;
20. bere na vědomí, že v roce 2019 byla hodnota aktivace mimorozpočtových zdrojů společného podniku IIL 2 1,03; se znepokojením poukazuje na to, že tato míra neodpovídá očekáváním; vyzývá společný podnik IIL 2, aby učinil kroky ke splnění svého cíle;
21. vítá skutečnost, že podle výroční zprávy o činnosti společného podniku IIL 2 za rok 2019 ukazují klíčové ukazatele výkonnosti týkající se vyváženého zastoupení žen a mužů v roce 2019, že ženy tvořily 51 % z celkové pracovní síly činné v projektech společného podniku IIL 2, představovaly 27 z 89 projektových koordinátorů pro projekty společného podniku IIL 2 v roce 2019 a tvoří 45 % až 60 % poradců a odborníků provádějících hodnocení a analýzy a pracujících ve vědeckém výboru;
22. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důkladnou metodu sledování výkonnosti s cílem hodnotit přidanou hodnotu společného podniku IIL 2 a posoudit jeho dopad na sociální oblast a zaměstnanost, jakož i jeho dopad na trh; výsledky tohoto hodnocení by měly být použity v budoucnu nebo při přerozdělování finančních prostředků Unie;
23. konstatuje, že u všech smluv, které mohou vést k zamýšlenému výstupu nebo výsledku, pokud jde o výkonnost, je třeba řešit otázku práv duševního vlastnictví; připomíná, že cílem práv duševního vlastnictví je ochránit práva jednotlivých tvůrců, ale rovněž poskytovat podrobné informace o tom, jak budou daná práva použita v budoucnosti; konstatuje, že jelikož je tato činnost částečně financována z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní a přístupné veřejnosti; vyzývá Komisi, aby předložila návrh právního rámce pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, včetně zvláštních požadavků a rozdělení zisku;
Zaměstnanci a jejich nábor
24. konstatuje, že v prosinci 2019 bylo ve společném podniku IIL 2 obsazeno celkem 53 z 56 pozic v plánu pracovních míst (v roce 2018 se jednalo o 48 pozic);
25. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora se ve společném podniku v roce 2019 výrazně stabilizovala personální situace, konkrétně klesla míra fluktuace zaměstnanců z 21 % na 5,6 %, počet zaměstnanců v dlouhodobé pracovní neschopnosti poklesl ze čtyř na jednoho a využívání služeb zaměstnanců agentur práce se snížilo z 5,1 na 3,8 ekvivalentu plného pracovního úvazku;
26. konstatuje, že na konci roku 2019 byly ve společném podniku IIL 2 zastoupeny národnosti ze 13 členských států, z nichž čtyři vždy jedním zaměstnancem; konstatuje, že 72 % z 53 zaměstnanců tvořily ženy a pouze 28 % muži;
27. vyzývá společný podnik IIL 2, aby zavedl povinný systém školení pro nově příchozí a pro již aktivní zaměstnance;
Interní audit
28. konstatuje, že v červnu 2019 vydal útvar interního auditu strategický plán interního auditu pro společný podnik IIL 2 na období 2019–2021, který vychází z výsledků posouzení rizik provedeného tímto útvarem v prosinci 2018; dále konstatuje, že společný podnik IIL 2 pokračoval v provádění akčního plánu vycházejícího ze zprávy o auditu z roku 2018 s názvem „Koordinace se společným centrem podpory a provádění nástrojů a služeb společného centra podpory v rámci společného podniku IIL 2“ a že v lednu 2020 bylo uzavřeno doporučení týkající se společného informačního systému pro program Horizont 2020;
Vnitřní kontrola
29. bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že společný podnik IIL 2 vytvořil spolehlivé postupy předběžné kontroly založené na finančních a provozních dokumentárních přezkumech a že na konci roku 2019 zavedl nový rámec vnitřní kontroly a vypracoval ukazatele pro posuzování účinnosti kontrolních činností u všech zásad vnitřní kontroly a souvisejících charakteristik; dále bere na vědomí, že rok 2019 byl druhým rokem, kdy společný podnik IIL 2 prováděl vlastní posouzení svých činností vnitřní kontroly podle nového rámce; vyzývá společný podnik IIL 2, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria předložil zprávy o provedeném vlastním posouzení;
30. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v případě průběžných a konečných plateb v rámci sedmého rámcového programu provádí společný podnik IIL 2 audity ex post v prostorách příjemců, zatímco v případě výkazů nákladů na projekty v rámci programu Horizont 2020 je za audity ex post odpovědný společný auditní útvar Komise, a že na základě výsledků auditů ex post dostupných na konci roku 2019 vykázal společný podnik u projektů v rámci sedmého rámcového programu reprezentativní míru chyb ve výši 2,05 % a míru zbytkových chyb ve výši 0,66 % a u projektů programu Horizont 2020 reprezentativní míru chyb ve výši 0,85 % a míru zbytkových chyb ve výši 0,52 % (zúčtování a konečné platby); dále navíc konstatuje, že podle návrhu nařízení (EU) č. 1291/2013(14), který předložila Komise, je konečným cílem dosáhnout při uzavření programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání) míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %;
31. bere s uspokojením na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že v rámci kontrol operačních plateb zkontroloval náhodně vybraný vzorek plateb z programu Horizont 2020 provedených v roce 2019 na úrovni konečných příjemců s cílem potvrdit míry chyb auditů ex post a že z těchto podrobných auditů vyplynulo, že ve vzorku příjemců společného podniku IIL 2 nejsou žádné významné chyby ani nedostatky kontrol;
32. konstatuje, že v letech 2018 a 2019 provedl Účetní dvůr přezkum vzorku auditů ex post provedených společným auditním útvarem Komise a jím najatými externími auditory; uvádí, že míra zbytkových chyb hlášená sedmi společnými podniky v rámci programu Horizont 2020 (výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, Clean Sky, IIL 2, palivové články a vodík, elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy, průmysl založený na biotechnologiích a Shift2Rail) v jejich příslušných výročních zprávách o činnosti není přímo srovnatelná s mírou chyb zveřejněnou ve výroční zprávě Účetního dvora za rok 2019 týkající se výdajů Komise na výzkum;
33. s uspokojením konstatuje, že pokud jde o případy podezření z podvodu, neidentifikoval společný podnik IIL 2 v roce 2019 při řízení svého portfolia projektů žádné nové případy nesrovnalostí nebo podezření z podvodu ani neobdržel žádné dotazy nebo žádosti o informace od Evropského úřadu pro boj proti podvodům;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
34. konstatuje, že společný podnik IIL 2 přijal pravidla týkající se střetů zájmů a zveřejnil životopisy a prohlášení o zájmech členů své správní rady;
35. konstatuje, že společný podnik IIL 2 zavedl v roce 2019 pevný etický rámec poté, co správní rada přijala „politiku společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva 2 na ochranu lidské důstojnosti a předcházení psychickému a sexuálnímu obtěžování“; bere rovněž na vědomí práci, která byla vykonána v rámci přípravy na přijetí pokynů společného podniku IIL 2 týkajících se whistleblowingu počátkem roku 2020 správní radou;
o o o
36. konstatuje, že probíhají jednání a přípravné práce týkající se vyhlášení iniciativy pro inovativní zdravotnictví („Innovate Health Initiative“ – IHI), která by se mohla stát nástupcem společného podniku IIL 2; konstatuje, že hlavními cíli iniciativy IHI by mělo být přijetí plně vyvážených a transparentních rozhodovacích procesů, průběžné sledování environmentálních a socioekonomických dopadů a zavedení nového systému, který by pomohl předcházet tomu, aby partneři ze soukromého sektoru nebyli schopni plnit své finanční závazky; vyjadřuje politování nad skutečností, že takové úsilí o zlepšení nebylo vyvinuto již v roce 2019 za účelem zlepšení výkonnosti a transparentnosti společného podniku IIL 2.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).
Udělení absolutoria za rok 2019: společný podnik pro palivové články a vodík 2
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík 2 na rozpočtový rok 2019 (2020/2187(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0034/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0107/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku pro palivové články a vodík 2 za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku pro palivové články a vodík 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2019 (2020/2187(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0034/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 559/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro palivové články a vodík 2(10), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0107/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku pro palivové články a vodík 2 za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku pro palivové články a vodík 2, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík 2 na rozpočtový rok 2019 (2020/2187(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík 2 (dále jen „společný podnik FCH2“ nebo „společný podnik“) na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0107/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik pro palivové články a vodík (dále jen „společný podnik FCH“) byl založen v květnu 2008 nařízením Rady (ES) č. 521/2008(13) jako partnerství veřejného a soukromého sektoru na období do 31. prosince 2017 s cílem posílit úsilí v oblasti výzkumu a urychlit zavádění palivových článků a vodíkových technologií do praxe; vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 521/2008 bylo zrušeno nařízením Rady (EU) č. 559/2014(14);
B. vzhledem k tomu, že společný podnik byl založen v květnu 2014 nařízením (EU) č. 559/2014, aby v období do 31. prosince 2024 nahradil společný podnik FCH a stal se jeho nástupcem;
C. vzhledem k tomu, že členy společného podniku FCH byly Unie zastoupená Komisí, Průmyslové uskupení pro společnou technickou iniciativu pro palivové články a vodík a výzkumné uskupení N.ERGHY;
D. vzhledem k tomu, že členy společného podniku FCH2 jsou Unie zastoupená Komisí, uskupení New Energy World Industry Grouping AISBL (dále jen „průmyslové uskupení“), které bylo v roce 2016 přejmenováno na Hydrogen Europe, a New European Research Grouping on Fuel Cells and Hydrogen AISBL (dále jen „výzkumné uskupení“), přejmenované v roce 2018 na Hydrogen Europe Research;
E. vzhledem k tomu, že maximální příspěvek Unie na provádění první fáze činností společného podniku FCH2 činí 470 000 000 EUR ze sedmého rámcového programu; vzhledem k tomu, že příspěvky ostatních členů se musí přinejmenším rovnat příspěvku Unie;
F. vzhledem k tomu, že v rámci společného podniku FCH2 činí maximální příspěvek Unie 665 000 000 EUR (včetně prostředků ESVO) z programu Horizont 2020 a od členů průmyslového a výzkumného uskupení se očekává, že v období vymezeném v nařízení (EU) č. 559/2014 poskytnou celkové zdroje ve výši nejméně 380 000 000 EUR, včetně věcných příspěvků na projekty programu Horizont 2020 financované společným podnikem FCH2, věcných příspěvků na další činnosti v hodnotě nejméně 285 000 000 EUR a peněžních příspěvků na administrativní náklady;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že Účetní dvůr dospěl ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky společného podniku FCH2 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) k závěru, že účetní závěrka za rok 2019 poskytuje ve všech významných ohledech věrný obraz finanční situace společného podniku FCH2 k 31. prosinci 2019, výsledků jeho činnosti, jeho peněžních toků a změn čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; na základě zprávy Účetního dvora dále konstatuje, že uskutečněné operace, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. konstatuje, že společný podnik FCH2 měl v rozpočtovém roce 2019 k dispozici (včetně nevyužitých rozpočtových prostředků z předchozích let, účelově vázaných prostředků a prostředků přerozdělených na příští rok) rozpočet zahrnující prostředky na závazky ve výši 91 730 585 EUR a prostředky na platby ve výši 113 855 981; konstatuje, že míra plnění rozpočtu za rok 2019 činila v případě prostředků na závazky 85,9 % a v případě prostředků na platby 98,4 %;
3. konstatuje, že z maximálního příspěvku ve výši 470 000 000 EUR podle nařízení (ES) č. 521/2008 přispěla Unie na konci roku 2019 celkovou částkou 421 606 000 EUR ze sedmého rámcového programu, včetně věcných příspěvků v hodnotě 19 107 000 EUR, a členové průmyslového a výzkumného uskupení přispívají celkovými potvrzenými zdroji ve výši 447 506 000 EUR, včetně potvrzených věcných příspěvků ve výši 429 600 000 EUR v projektech sedmého rámcového programu; konstatuje, že společný podnik FCH2 uskutečnil v roce 2019 platby pro sedmý rámcový program v celkové výši 5 805 092 EUR, což za celé období 2009–2019 představovalo celkem 415 313 265 EUR, a že míra plnění prostředků na platby činila 95,1 % v rámci rozpočtu, který byl v roce 2019 k dispozici pro projekty sedmého rámcového programu;
4. konstatuje, že na konci roku 2019 poskytla Unie z programu Horizont 2020 příspěvek v celkové výši 420 067 000 EUR a členové průmyslového a výzkumného uskupení přispívají potvrzenými zdroji v celkové výši 11 707 000 EUR, což zahrnuje potvrzené věcné příspěvky v celkové výši 5 376 000 EUR v projektech společného podniku FCH2 v rámci programu Horizont 2020 a dále věcné příspěvky na další činnosti v celkové výši 667 001 000 EUR;
5. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že nízká míra věcných příspěvků odvětvových členů na operační činnosti je dána skutečností, že společný podnik FCH2 je osvědčuje v době podání konečných výkazů nákladů, a proto osvědčování většiny přislíbených věcných příspěvků proběhne v pozdější fázi programu Horizont 2020, kdy bude provedena konečná platba na projekty, a budou se předkládat osvědčení o finančních výkazech;
6. konstatuje, že společné podniky, které získávají finanční příspěvek od členů společného podniku ze soukromého sektoru, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcného plnění v rámci všech společných podniků; je přesvědčen, že by společný postup měl zajistit transparentní a účinné metody hodnocení vedoucí k zajištění skutečné hodnoty příspěvku; vyzývá Účetní dvůr, aby dohlížel na audity prováděné nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který zajistí, aby bylo do konce programu dosaženo požadované výše finančního příspěvku; poznamenává, že součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl soukromý příspěvek vyplacen před odpovídajícím příspěvkem Unie nebo zároveň s ním;
7. konstatuje, že míra plnění rozpočtu určeného na projekty programu Horizont 2020 dosáhla 86,3 % u prostředků na závazky a 100 % u prostředků na platby; dále konstatuje, že prostředky na závazky nebyly vyčerpány v plném rozsahu, neboť na dvě témata výzvy z roku 2019 nebyly uděleny žádné zakázky;
Výkonnost
8. konstatuje, že společný podnik FCH2 používá specifické klíčové ukazatele výkonnosti pro program Horizont 2020, jakož i dva specifické klíčové ukazatele výkonnosti společného podniku FCH2, kterými se měří podíl finančních prostředků přidělených na výzkumné činnosti, a že v členských státech a regionech, které využívají strukturální a investiční fondy Unie, jsou prováděny demonstrační projekty; dále konstatuje, že klíčové ukazatele výkonnosti (stanovené v roce 2014) byly revidovány a zahrnuty do dodatku k víceletému pracovnímu programu, který správní rada schválila v červnu 2018, neboť technologie v posledních letech výrazně pokročila a začaly se objevovat nové aplikace;
9. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby si příslušné zúčastněné strany byly vědomy jeho úkolů, činností a úspěchů.
10. konstatuje, že hodnota pákového efektu k 31. prosinci 2019 činila 2,24, pokud jsou zohledněny všechny příspěvky soukromých partnerů, a 1,51, pokud jsou zohledněni pouze členové Hydrogen Europe Industry a Hydrogen Europe Research;
11. konstatuje, že v roce 2019 dokončil společný podnik FCH2 projekt CertifHy 2, který slouží jako katalyzátor provádění celounijního systému GO pro zelený a nízkouhlíkový vodík a je milníkem na cestě k případnému mechanismu certifikace vodíku v kontextu směrnice (EU) 2018/2001(15); bere na vědomí přezkum a posouzení událostí obsažených v evropské referenční databázi pro bezpečnost vodíku (HIAD.2.0) v roce 2019, které obsahují doporučení pro budoucí výzkum v této oblasti; bere na vědomí vývoj v návaznosti na závěry zprávy nazvané „Palivové články a vodík pro zelenou energii v evropských městech a regionech“, jako je zahájení evropského partnerství „Hydrogen valleys“ (EH-S3P) v rámci platformy pro inteligentní specializaci, podpis smlouvy na řízení pilotního nástroje pomoci při rozvoji projektů a zahrnutí tématu H2 Valley pro rozsáhlý demonstrační (stěžejní) projekt do pracovního plánu na rok 2019;
12. konstatuje, že v roce 2019 byly podepsány grantové dohody na dva velké demonstrační projekty (H2Haul a Djewels) z výzvy z roku 2018; dále konstatuje, že v rámci výzvy v roce 2019 obdržel společný podnik FCH2 celkem 43 způsobilých návrhů k 17 tématům a že příjemci pocházeli z 23 členských států nebo přidružených zemí a že subjekty ze čtyř třetích zemí se účastní sedmi projektů; dále konstatuje, že v roce 2019 bylo podepsáno všech 17 grantových dohod;
13. konstatuje, že na konci roku 2019 zahrnovalo globální portfolio projektů společného podniku FCH2 155 projektů v rámci sedmého rámcového programu (150 bylo uzavřeno a 5 zůstává otevřených) a 109 podepsaných projektů v rámci programu Horizont 2020 (11 bylo uzavřeno a 98 zůstává otevřených); dále konstatuje, že v roce 2019 uskutečnil společný podnik FCH2 výzvy k podávání nabídek na dvě studie, přičemž v červenci 2019 byla podepsána jedna smlouva, a dále dvě výzvy k podávání nabídek na podporu Mise inovací a na pomoc regionům při rozvoji projektů, přičemž obě byly v tomto roce podepsány;
14. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činila na konci roku 2019 míra plnění programu Horizont 2020 83 %, pokud jde o zadávací řízení na činnosti přidělené společnému podniku;
15. konstatuje, že koncem roku 2019 měl společný podnik dvacet sedm zaměstnanců z 10 zemí, a s potěšením konstatuje, že mezi nimi bylo dosaženo genderové vyváženosti (51 % mužů a 49 % žen); dále konstatuje, že v roce 2019 činil podíl žen účastnících se projektů programu Horizont 2020 27 % a že 23,8 % koordinátorů projektů a 33 % členů vědeckého výboru byly ženy;
16. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důkladnou metodu sledování výkonnosti s cílem hodnotit přínos společného podniku a zahrnout dopad na sociální oblast, zaměstnanost i trh; domnívá se, že výsledky tohoto hodnocení by měly být použity při budoucím rozdělování finančních prostředků Unie;
17. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se program činnosti společného podniku řídil požadavky a cíli stanovenými v právních předpisech Unie, pokud jde o zmírňování změny klimatu, a sledoval strategie, které v této oblasti vypracovala Komise a dotyčné odvětví;
18. otázku práv duševního vlastnictví je třeba řešit u všech smluv, které mohou vést k zamýšlenému výstupu nebo výsledku výkonnosti; připomíná, že cílem práv duševního vlastnictví je ochránit práva jednotlivých tvůrců, ale rovněž poskytovat podrobné informace o tom, jak budou daná práva použita v budoucnosti; konstatuje, že jelikož je dotyčná činnost financována i z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní, přístupné veřejnosti a měly by se na ně vztahovat zvláštní požadavky; vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, včetně zvláštních požadavků a rozdělování zisků;
Interní audit
19. konstatuje, že v roce 2019 poskytl společný podnik FCH2 odpovědi na návrh zprávy a závěrečnou zprávu o novém strategickém plánu interního auditu na období 2019–2021, které vypracoval tým Útvaru interního auditu (IAS), a že po dohodě s útvarem IAS bude v roce 2020 zahájen nový audit IAS podle strategického plánu interního auditu na období 2019–2021; dále konstatuje, že v průběhu roku byl společný podnik FCH2 konzultován útvarem IAS a poskytl mu vstupní informace v souvislosti s konzultačním zapojením do stávajícího procesu zpětné vazby v oblasti politiky výzkumu a inovací, který provádí útvar IAS na žádost společného centra pro provádění;
20. konstatuje, že k 31. prosinci 2019 byla úspěšně provedena a uzavřena všechna doporučení a akční plány vyplývající z předchozích auditů útvaru IAS;
Vnitřní kontroly
21. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že společný podnik FCH2 zavedl kontrolní postupy ex ante založené na přezkumu finanční a operační dokumentace a že je povinen zavést nový rámec Komise pro vnitřní kontroly spočívající na 17 zásadách pro vnitřní kontroly; na základně zprávy Účetního dvora dále konstatuje, že na konci roku 2019 již společný podnik FCH2 dokončil rozdílovou analýzu na základě stávajícího systému vnitřní kontroly a vypracoval ukazatele pro posuzování účinnosti nových zásad vnitřní kontroly a souvisejících charakteristik; konstatuje, že v návaznosti na vlastní posouzení rámce vnitřní kontroly v roce 2018 byl vypracován akční plán a v roce 2019 bylo provedeno interní posouzení s cílem zajistit, aby byl tento akční plán dodržován;
22. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v případě průběžných a konečných plateb v rámci sedmého rámcového programu je společný podnik FCH2 odpovědný za audity ex post u příjemců, zatímco v případě výkazů projektových nákladů v rámci programu Horizont 2020 je za audity ex post odpovědný Společný auditní útvar Komise, a že na základě výsledků auditů ex post dostupných na konci roku 2019 vykázal společný podnik FCH2 u projektů v rámci sedmého rámcového programu reprezentativní míru chyb ve výši 2,08 % a míru zbytkových chyb ve výši 1,08 % a u projektů programu Horizont 2020 reprezentativní míru chyb ve výši 0,94 % a míru zbytkových chyb ve výši 0,7 % (zúčtování a konečné platby); konstatuje, že Komise ve svém návrhu nařízení o programu Horizont 2020 navrhla, že u výdajů na výzkum v rámci programu Horizont 2020 je riziko chyby v rozmezí 2–5 % ročně realistickým cílem, vezmou-li se v úvahu náklady kontrol, opatření navržená ke zjednodušení pravidel a související inherentní riziko spojené s úhradou nákladů výzkumného projektu, a že konečným cílem je dosáhnout při uzavření programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání prostředků) míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %;
23. bere na vědomí, že Účetní dvůr zkontroloval náhodně vybraný vzorek plateb z programu Horizont 2020 provedených v roce 2019 na úrovni konečných příjemců s cílem potvrdit míry chyb auditů ex post, a to v rámci kontrol operačních plateb, a že z těchto podrobných auditů vyplynulo, že ve vzorku příjemců společného podniku FCH2 nebyly žádné významné chyby ani nedostatky kontrol;
24. bere na vědomí, že v září 2019 přijal výkonný ředitel kodex řádné správní praxe společného podniku FCH2; konstatuje, že společný podnik FCH2 přijal rozhodnutím správní rady z prosince 2019 své nové finanční předpisy, a to na základě vzorového finančního nařízení pro partnerství veřejného a soukromého sektoru; dále konstatuje, že společný podnik zahájil na konci roku 2019 postup přijetí politiky správy dokumentů a že její konečné schválení bylo naplánováno na začátek roku 2020;
25. konstatuje, že společný podnik FCH2 měl pro rok 2020 úplnou matici rizik (včetně rizik s nižší prioritou), která byla pravidelně posuzována a projednávána vedením v rámci probíhajícího procesu hodnocení rizik s cílem vzít v úvahu veškeré změny ve vnitřním a vnějším prostředí organizace a zohlednit stav významných rizik a akčních plánů identifikovaných v roce 2018; konstatuje, že společný podnik FCH2 provádí společnou strategii boje proti podvodům v oblasti výzkumu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
Udělení absolutoria za rok 2019: společný podnik Shift2Rail
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Shift2Rail na rozpočtový rok 2019 (2020/2188(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021-C9-0035/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 642/2014 ze dne 16. června 2014 o zřízení společného podniku Shift2Rail(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0111/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku Shift2Rail za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku Shift2Rail, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2019 (2020/2188(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021-C9-0035/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 642/2014 ze dne 16. června 2014 o zřízení společného podniku Shift2Rail(10), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0111/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku Shift2Rail za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku Shift2Rail, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Shift2Rail na rozpočtový rok 2019 (2020/2188(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku Shift2Rail na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0111/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik Shift2Rail (dále jen „společný podnik“) byl zřízen v červnu 2014 nařízením (EU) č. 642/2014 na dobu 10 let;
B. vzhledem k tomu, že zakládajícími členy jsou Evropská unie zastoupená Komisí a partneři z oblasti železničního odvětví (klíčové zainteresované subjekty včetně výrobců železničního vybavení, železničních podniků, provozovatelů infrastruktury a výzkumných středisek), s možností, že další subjekty se na společném podniku mohou podílet jako přidružení členové; vzhledem k tomu, že příspěvky jiných členů než Unie by neměly být omezeny pouze na pokrytí správních nákladů a spolufinancování potřebné k realizaci akcí v oblasti výzkumu a inovací, ale měly by se týkat i dalších činností;
C. vzhledem k tomu, že hlavním cílem společného podniku je přispět k dosažení jednotného evropského železničního prostoru, zvýšit atraktivitu, konkurenceschopnost, udržitelnost a integraci evropského železničního systému, a to mimo jiné usnadněním modálního přechodu ze silniční a letecké na železniční dopravu;
D. vzhledem k tomu, že společný podnik začal samostatně fungovat v květnu 2016;
Obecné připomínky
1. konstatuje, že Účetní dvůr ve zprávě o ověření roční účetní závěrky společného podniku za rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) dospěl k závěru, že účetní závěrka zobrazuje věrně ve všech významných ohledech finanční situaci společného podniku k 31. prosinci 2019, výsledky jeho činnosti, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančním nařízením a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že uskutečněné operace, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. konstatuje, že maximální příspěvek Unie na činnost společného podniku na období stanovené v nařízení, který má být vyplácen v rámci programu Horizont 2020, činí 450 000 000 EUR (včetně příspěvků od ESVO); konstatuje, že mimo Unii mají všichni členové společného podniku (průmyslová uskupení) poskytnout zdroje ve výši nejméně 470 000 000 EUR, a to v podobě věcných a peněžních příspěvků nejméně v hodnotě 350 000 000 EUR na provozní a správní náklady společného podniku a věcných příspěvků v hodnotě nejméně 120 000 000 EUR na další činnost společného podniku;
3. konstatuje, že společné podniky, které získávají finanční příspěvek od členů společného podniku ze soukromého sektoru, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcného plnění v rámci všech společných podniků; domnívá se, že společný postup by měl zajistit transparentní a účinné metody hodnocení vedoucí k zajištění skutečné hodnoty příspěvku; vyzývá Účetní dvůr, aby zajistil dohled nad audity prováděnými nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který by zajistil, aby do konce programu bylo dosaženo požadované částky finančního příspěvku; poznamenává, že součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl soukromý příspěvek vyplácen před odpovídajícím příspěvkem Unie nebo zároveň s ním;
4. konstatuje, že činnosti podniku Shift2Rail v oblasti výzkumu a inovací se celkově účastní více než 400 veřejných a soukromých subjektů z železničního odvětví;
5. poukazuje na příspěvek společného podniku k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu; vítá v tomto ohledu výzkumné a inovační úsilí podniku Shift2Rail o to, aby byl železniční systém v Evropě udržitelnější, více digitální, konkurenceschopnější, spolehlivější a atraktivnější;
6. podporuje návrh na vytvoření evropského partnerství pro výzkum a inovace v oblasti železniční dopravy, které by mělo navázat na úspěšnou činnost společného podniku; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat možnosti financování programů a projektů v rámci unijních programů, jako je Nástroj pro propojení Evropy, plán Digitální Evropa, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti, a rozvíjet součinnost mezi novým partnerstvím a stávajícími mechanismy financování;
7. domnívá se, že s cílem vytvořit podmínky pro plynulou integrovanou dopravu by měl nástupce podniku Shift2Rail spolupracovat v rámci svého výzkumného programu s ostatními druhy dopravy; poukazuje na to, že automatizace a digitalizace odvětví železniční dopravy by měla být jednou z priorit tohoto nástupce;
8. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se budoucí program činnosti společného podniku řídil požadavky a cíli stanovenými v právních předpisech EU, pokud jde o zmírňování změny klimatu a digitalizaci, a aby sledoval strategie, které v této oblasti vypracovala Komise i dotyčné odvětví;
Rozpočtové a finanční řízení
9. bere na vědomí, že konečný rozpočet, který byl k dispozici v roce 2019, zahrnoval prostředky na závazky ve výši 83 071 000 EUR a prostředky na platby ve výši 81 563 000 EUR, včetně nevyužitých rozpočtových prostředků z předchozích let, účelově vázaných prostředků a prostředků přerozdělených na příští rok; bere na vědomí, že v roce 2019 byla míra plnění prostředků na závazky 97 % a prostředků na platby 86 %;
10. bere na vědomí, že na rok 2019 byl k dispozici aktivní rozpočet společného podniku v rámci programu Horizont 2020 ve výši 80 197 000 EUR v prostředcích na závazky a 78 569 000 EUR v prostředcích na platby; bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že společný podnik na konci roku 2019 vyčerpal 100 % prostředků na závazky a 88 % prostředků na platby, jež byly dostupné pro projekty v rámci programu Horizont 2020, a že platby předběžného financování na projekty programu Horizont 2020 vybrané v rámci výzvy k předkládání návrhů z roku 2019 odpovídaly 65 % hodnoty operačních plateb provedených v průběhu roku;
11. bere na vědomí, že členové z železničního odvětví přispěli na program Horizont 2020 ke konci roku 2019 potvrzenými příspěvky v celkové výši 76 827 000 EUR, jež zahrnují potvrzené věcné příspěvky v celkové výši 68 645 000 EUR, a dále věcnými příspěvky v celkové výši 182 506 000 EUR určenými na další činnost, zatímco celkový peněžní příspěvek Unie činil 221 743 000 EUR;
12. konstatuje, že v roce 2019 společný podnik vybral a podepsal 17 grantových dohod (ze 48 obdržených návrhů), a to na základě výběrových řízení z roku 2019, a že jedno téma nebylo pokryto; mimoto konstatuje, že z udělených a podepsaných grantů bude financována činnost v oblasti výzkumu a inovací až do výše 74 760 000 z celkové hodnoty 148 551 000 EUR a že ostatní členové (jiní zakládající členové než Unie a přidružení členové) v tomto ohledu souhlasili s tím, že své žádosti o financování omezí na 44,44 % celkových nákladů projektů (tj. 41,44 % na jednoho jiného člena po zohlednění jeho závazků); konstatuje, že výběrových řízení z roku 2019 se zúčastnilo 90 malých a středních podniků (20 %), že 40 těchto podniků bylo vybráno k poskytnutí finančních prostředků (44,4 %) a že kromě toho představují tyto podniky 30 % subjektů vybraných v otevřených výzvách k předkládání projektů; konstatuje, že v prvním čtvrtletí roku 2019 byly podepsány dva granty, které souvisely s výběrovým řízením z roku 2018;
13. konstatuje, že na konci roku 2019 probíhalo 72 projektů (32 na základě výzev k předkládání projektů členů a 40 na základě otevřených výzev k předkládání projektů): 56 projektů bylo rozděleno mezi 6 inovačních programů, 10 projektů mezi průřezové činnosti a 6 projektů bylo přiděleno na inovační program X;
Výkonnost
14. konstatuje, že společný podnik používá ke sledování výkonnosti a průřezových aspektů zvláštní klíčové ukazatele výkonnosti k programu Horizont 2020 a také klíčové ukazatele, jež jsou specifické pro společný podnik, například ukazatele účinnosti železničního dopravního systému; konstatuje, že společný podnik v průběhu roku 2019 pokračoval v práci na příští verzi modelu klíčových ukazatelů výkonnosti (předložena v roce 2018 jako verze č. 1, „Release 1“) a že na schůzi správní rady v listopadu 2019 byla představena verze č. 2.0 modelu klíčových ukazatelů výkonnosti ve formě internetového nástroje („Release 2.0“);
15. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby si příslušné zúčastněné strany byly vědomy jeho úkolů, činností a úspěchů.
16. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důslednou metodu sledování výkonnosti s cílem hodnotit přínos společného podniku a zahrnout jeho sociální dopad a dopad na zaměstnanost a trh, přičemž výsledky tohoto hodnocení by měly být použity při budoucím rozdělování finančních prostředků EU;
17. konstatuje, že do konce roku 2019 bylo ve snaze dosáhnout úrovně technické připravenosti 6/7, pokud jde o prokázání provozuschopnosti (ukončení plánováno na rok 2022) realizováno více než 50 % programu společného podniku týkajícího se činnosti v oblasti výzkumu a inovací, že obecně byla plánovaná činnost realizována v rámci všech projektů, s tím, že plánovaná činnost byla z méně než 80 % realizována pouze v případě 8 technických demonstrátorů / pracovních oblastí (z nichž bylo v případě jednoho technického demonstrátora dosaženo méně než 50 % činnosti), a že společný podnik zahájil činnost v oblasti výzkumu a inovací na základě výběrových řízení z roku 2019;
18. konstatuje, že vývoj stávajících činností společného podniku směřuje k tomu, aby byly předvedeny v roce 2022, že tyto činnosti představují součást systematičtější transformace železnic, která strategicky vychází z Digitální agendy a ze Zelené dohody, tedy z iniciativ Komise, a že v září 2019 byl uspořádán první seminář ve formě brainstormingu na téma příštího partnerství a cílů železničního odvětví, jehož se Komise zúčastnila jako pozorovatel; dále konstatuje, že společný podnik přispěl k posouzení dopadu podniku Shift2Rail, které koordinovalo generální ředitelství pro výzkum a inovace, a k vypracování „podpůrné analýzy pro definování budoucího partnerství na poli výzkumu a inovací v odvětví železnic na základě příštího víceletého finančního rámce“, kterou koordinovalo generální ředitelství pro mobilitu a dopravu, a podpořilo přípravu strategického dokumentu o nástupci podniku Shift2Rail; konstatuje, že společný podnik předložil v říjnu 2019 katalog řešení, v němž vyzdvihl výhody řešení, které Shift2Rail přináší koncovým uživatelům, provozovatelům a provozovatelům nebo dodavatelům infrastruktury, a upřesnil termíny dokončení;
19. konstatuje, že během roku 2019 společný podnik pokročil v plnění svých cílů a zajistil provádění programu Shift2Rail, díky čemuž byly splněny zásady účelnosti a efektivity řádného finančního řízení; konstatuje, že podle odhadů činily projektové náklady na činnost prováděnou v roce 2019 celkem 117,5 milionu EUR (z čehož 98,9 milionu EUR poskytli ostatní členové);
20. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora dosáhla na konci roku 2019 míra plnění programu Horizont 2020 78 %, pokud jde o zadávací řízení na činnosti přidělené společnému podniku;
21. domnívá se, že otázku práv duševního vlastnictví je třeba řešit u všech smluv, které mohou vést k zamýšleným výstupům nebo výsledkům činnosti; má za to, že cílem je ochránit práva jednotlivých tvůrců, ale rovněž poskytnout informace o tom, jak bude toto právo použito v budoucnosti; jelikož je dotyčná činnost financována i z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní, přístupné veřejnosti a měly by se na ně případně vztahovat zvláštní požadavky, např. pokud jde o interoperabilitu; vyzývá Komisi, aby vytvořila právní rámec pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, včetně zvláštních požadavků a rozdělení zisku;
Zaměstnanci a zadávání zakázek
22. konstatuje, že k 31. prosinci 2019 bylo v souladu se schváleným plánem pracovních míst obsazeno 24 pracovních míst, která zahrnovala tři vyslané národní odborníky, pět dočasných zaměstnanců a 16 smluvních zaměstnanců, a že s cílem zajistit kontinuitu provozu přijal společný podnik v souladu se služebním řádem výjimečně jednoho smluvního zaměstnance na dobu jednoho roku, který nahradil jednoho dlouhodobě nepřítomného dočasného zaměstnance; bere na vědomí vysokou fluktuaci zaměstnanců společného podniku, jež je způsobena tím, že na rozdíl od téměř všech orgánů, agentur a společných podniků Unie se tento společný podnik řídí plánem pracovních míst, podle něhož má být 25 % míst v podniku obsazeno dočasnými zaměstnanci a 75 % smluvními zaměstnanci;
23. konstatuje, že klíčové ukazatele výkonnosti týkající se genderové vyváženosti, které jsou uvedeny ve výroční zprávě o činnosti společného podniku za rok 2019, vykazují velmi nízkou účast žen ve správní radě – pouze 16 %, ačkoliv ženy tvořily 33 % zástupců společného podniku a 33 % členů vědeckého výboru;
24. konstatuje, že společný podnik vyhlásil v roce 2019 v souladu se zásadami finančního nařízení a s pokyny Komise výzvy k podávání nabídek pro provozovatele železnic a pro podpůrné služby poskytované společnému podniku a že na konci roku 2019 nebyla ještě dvě z těchto výběrových řízení dokončena;
Interní audit
25. konstatuje, že útvar interního auditu provedl v roce 2019 audit grantového procesu od určení témat výběrových řízení až po podpis grantové dohody a že v návaznosti na závěrečnou zprávu o auditu vydanou v říjnu 2019 uznal tento útvar pokračující snahy společného podniku bedlivě sledovat délku fáze přípravy grantu, aby bylo zajištěno dodržení kýžené „doby pro udělení grantu“ stanovené pro program Horizont 2020; bere na vědomí, že společný podnik začal provádět nápravné kroky, které jsou uvedeny v akčním plánu pro čtyři důležitá doporučení adresovaná vedení;
26. konstatuje, že společný podnik podal do konce roku 2019 zprávu o provedení všech doporučení, která vyplynula z omezeného přezkumu uplatňování norem interní kontroly z roku 2018;
Interní kontrola
27. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora zavedl společný podnik spolehlivé předběžné kontrolní postupy založené na přezkumu finanční a provozní dokumentace a že je povinen zavést nový rámec Komise pro interní kontrolu vycházející ze 17 zásad této interní kontroly; dále konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora na konci roku 2019 již společný podnik dokončil rozdílovou analýzu na základě stávajícího systému interní kontroly a vypracoval ukazatele pro posuzování účinnosti nových zásad interní kontroly a souvisejících charakteristik;
28. konstatuje, že v dubnu 2019 zhodnotil společný podnik svou činnost v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím třetího hodnocení kontrolních opatření, která zohlednila výstupy a zprávy předložené v souvislosti s ročním přezkumem projektů z let 2015–2016 a z roku 2017, jež koordinovali ostatní členové, a současně zajistil řádné uplatňování doporučení, která vzešla z předchozích hodnocení tohoto druhu; dále konstatuje, že kvalita některých výstupů byla nevyhovující, že společný podnik žádal opakovaně o předložení dalších výstupů a pozastavených technických a finančních zpráv a že tento proces je stále obzvláště náročný, neboť jej nelze plánovat dopředu; poukazuje na to, že společný podnik v roce 2019 testoval u některých projektů nový průběžný proces přezkumu výstupů v kombinaci s kontrolou u příležitosti ročního přezkumu a že tento test byl shledán úspěšným; žádá společný podnik, aby informoval o veškerém vývoji v této souvislosti;
29. konstatuje, že společný podnik pokračoval v uplatňování strategie podniku Shift2Rail pro boj proti podvodům na období 2017–2020, která doplňuje strategii programu Horizont 2020; dále konstatuje, že pro vykazování výsledků v oblasti prevence a odhalování podvodů se používá pět ukazatelů a že v roce 2019 byl přezkoumán akční plán pro provádění dané strategie, který se vztahuje na jednotlivé fáze boje proti podvodům (jejich prevenci, odhalování, vyšetřování a nápravná opatření);
30. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního je za následný audit plateb v rámci programu Horizont 2020 provedených společným podnikem odpovědný společný útvar auditu Evropské komise a že na základě výsledků tohoto následného auditu, které byly k dispozici ke konci roku 2019, vykázal společný podnik u projektů programu Horizont 2020 reprezentativní míru chyb ve výši 1,54 % a míru zbytkových chyb ve výši 0,91 % (zúčtování a konečné platby); na základě návrhu nařízení Komise o programu Horizont 2020 konstatuje, že každoroční riziko chyby v rozmezí 2 až 5 % ročně je realistickým cílem, vezmou-li se v úvahu náklady na kontroly, opatření navržená ke zjednodušení pravidel a související inherentní riziko spojené s úhradou nákladů výzkumného projektu, a že konečným cílem je dosáhnout při ukončení programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání prostředků) takové míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %;
31. bere na vědomí, že s cílem potvrdit míru chyb při následném auditu zkontroloval Účetní dvůr v rámci kontrol operačních plateb náhodně vybraný vzorek plateb provedených v rámci programu Horizont 2020 v roce 2019 na úrovni konečných příjemců a že tyto podrobné audity odhalily drobné kvantifikovatelné chyby týkající se vykázaných nákladů na zaměstnance, přičemž k hlavním zdrojům těchto chyb patřily nárokované odpracované hodiny o svátcích a používání jednotkových sazeb, včetně odhadovaných prvků, které se výrazně odchylovaly od skutečných jednotkových sazeb;
32. bere na vědomí, že životopisy a prohlášení o zájmech členů správní rady nejsou zveřejňovány; vyzývá společný podnik, aby zveřejňoval životopisy a prohlášení o zájmech členů správní rady na základě rámce transparentnosti a zajistil k nim uživatelsky vstřícný přístup.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku ECSEL na rozpočtový rok 2019 (2020/2189(DEC))
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0036/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 561/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku ECSEL(4), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0108/2021),
1. uděluje absolutorium výkonnému řediteli společného podniku ECSEL za plnění rozpočtu společného podniku na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli společného podniku ECSEL, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2019 (2020/2189(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na konečnou roční účetní závěrku společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o společných podnicích EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi společných podniků(7),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(8) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria společnému podniku za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05795/2021 – C9-0036/2021),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(9), a zejména na článek 71 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 561/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku ECSEL(10), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedené v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(11),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/887 ze dne 13. března 2019 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(12),
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0108/2021),
1. schvaluje uzavření účtů společného podniku ECSEL za rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli společného podniku ECSEL, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku ECSEL na rozpočtový rok 2019 (2020/2189(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu společného podniku ECSEL na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0108/2021),
A. vzhledem k tomu, že společný podnik ECSEL (společný podnik pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (dále jen „společný podnik“)) byl založen dne 6. května 2014 ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie, a to za účelem provádění společné technologické iniciativy pro „elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy“ (dále jen „ECSEL“) na období do 31. prosince 2024;
B. vzhledem k tomu, že společný podnik byl založen v květnu 2014 nařízením (EU) č. 561/2014(13), které vstoupilo v platnost dne 27. června 2014, s cílem nahradit společné podniky ARTEMIS a ENIAC a pokračovat v jejich činnosti;
C. vzhledem k tomu, že členy společného podniku jsou Unie, členské státy a na základě dobrovolnosti přidružené země („zúčastněné státy“) a sdružení členů ze soukromého sektoru („členové ze soukromého sektoru“) zastupující své ustavující společnosti a jiné organizace, které v Unii působí v odvětví elektronických součástí a systémů;
D. vzhledem k tomu, že příspěvky Unie do společného podniku za celé období programu Horizont 2020 činí až 1 184 874 000 EUR (včetně prostředků ESVO) na administrativní a provozní náklady, příspěvky zúčastněných států nejméně 1 170 000 000 EUR na provozní náklady, přičemž výše jejich finančního příspěvku je úměrná příspěvku Unie, a příspěvky členů ze soukromého sektoru nejméně 1 657 500 000 EUR;
Rozpočtové a finanční řízení
1. konstatuje, že zpráva Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky společného podniku za rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) dospěla k závěru, že účetní závěrka společného podniku zobrazuje věrně ve všech významných ohledech jeho finanční situaci k 31. prosinci 2019, výsledky jeho činností, jeho peněžní toky a změny čistých aktiv za daný rok v souladu s jeho finančními pravidly a účetními pravidly, která přijal účetní Komise; konstatuje, že uskutečněné operace, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;
2. bere na vědomí, že společný podnik měl v rozpočtovém roce 2019 k dispozici (včetně nevyužitých rozpočtových prostředků z předchozích let, účelově vázaných prostředků a prostředků přerozdělených na příští rok) rozpočet zahrnující prostředky na závazky ve výši 203 966 000 EUR a prostředky na platby ve výši 232 545 000 EUR; konstatuje, že míra čerpání u prostředků na závazky činila 100 % a prostředků na platby činila 80 %;
3. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že koncem roku 2019 přispěla Unie částkou 637 600 000 EUR z fondu sedmého rámcového programu na spolufinancování činností sedmého rámcového programu a dalšími 17 931 000 EUR na spolufinancování s tím souvisejících správních nákladů a že kumulované závazky na tyto činnosti převzaté společným podnikem ECSEL v červnu 2014 činily 447 342 072 EUR (ARTEMIS 101 425 148 EUR a ENIAC 345 916 924 EUR); na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že koncem roku 2019 společný podnik zrušil závazky ve výši přibližně 21 800 000 EUR (z toho ARTEMIS přibližně 10 700 000 EUR a ENIAC 11 100 000 EUR) a vyplatil 372 480 443 EUR (ARTEMIS 78 362 170 EUR a ENIAC 294 118 273 EUR);
4. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v roce 2019 dosáhla míra čerpání disponibilních prostředků na platby společného podniku ve výši 44 805 000 EUR u spolufinancování projektů sedmého rámcového programu hodnoty 45,3 %, přičemž příčinou této nízké míry čerpání byla zpoždění vnitrostátních financujících orgánů při vydávání osvědčení o ukončení projektu pro probíhající činnosti sedmého rámcového programu; dále konstatuje, že jelikož byl program uzavřen na konci roku 2017, zvyšují tato zpoždění riziko, že prostředky sedmého rámcového programu, které byly společnému podniku již přiděleny, nemusí být plně využity; vyzývá společný podnik, aby o situaci v této oblasti informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;
5. konstatuje, že 30 zúčastněných států má povinnost poskytnout na operační činnosti společného podniku v rámci programu Horizont 2020 částku ve výši alespoň 1 170 000 000 EUR během období stanoveného nařízením (EU) č. 561/2014 a že na konci roku 2019 zúčastněné státy, které se v letech 2014 až 2018 účastnily výzev k předkládání návrhů, přijaly závazky ve výši přibližně 763 530 000 EUR a provedly platby ve výši přibližně 341 600 000 EUR (29,2 % celkových požadovaných příspěvků); na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že nízká míra příspěvků zúčastněných států souvisí s tím, že některé z těchto států zaúčtovávají své náklady a vykazují je společnému podniku až s ukončením projektů programu Horizont 2020, které podporují;
6. konstatuje, že z částky ve výši alespoň 1 657 500 000 EUR, jíž mají na činnosti společného podniku přispět členové ze soukromého sektoru (působící v průmyslu) během období stanoveného příslušným nařízením, poskytli tito členové podle odhadu společného podniku (vykázané příspěvky, které ještě nebyly potvrzeny) do konce roku 2019 věcné příspěvky ve výši 705 410 000 EUR v porovnání s peněžními příspěvky Unie na konci roku 2019 ve výši 681 483 000 EUR (podle nařízení (EU) č. 561/2014 až 1 184 874 000 EUR) a s potvrzenými věcnými příspěvky odvětví ve výši 102 559 000 EUR; dále konstatuje, že peněžní příspěvky odvětvových členů činily 14 922 000 EUR; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že společný podnik může vypočíst skutečnou částku věcných příspěvků odvětvových členů až poté, kdy na konci programu potvrdí platnost příspěvků zúčastněných států, a že to vysvětluje vysokou částku vykázaných věcných příspěvků, které však dosud nebyly potvrzeny; vyzývá zúčastněné státy, aby dostály svým závazkům podle článku 4 nařízení (EU) č. 561/2014, pokud jde o jejich příspěvky a podávání zpráv o nich;
7. bere na vědomí, že společné podniky, které získávají finanční příspěvky od soukromých členů, uplatňují různé postupy; vyzývá k harmonizaci výpočtu věcného plnění v rámci všech společných podniků; navrhuje, aby společný postup zajistil transparentní a účinné metody hodnocení vedoucí k zajištění skutečné hodnoty příspěvku; vyzývá Účetní dvůr, aby zajistil dohled nad audity prováděnými nezávislými externími auditory; vyzývá rovněž k přijetí vhodného právního rámce, který zajistí, aby do konce programu bylo dosaženo požadované částky finančního příspěvku; poznamenává, že součástí tohoto právního rámce by mohl být požadavek, aby byl soukromý příspěvek vyplacen před odpovídajícím příspěvkem Unie nebo zároveň s ním;
8. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o rozpočet na rok 2019, který byl k dispozici pro projekty programu Horizont 2021, činila míra čerpání prostředků na závazky 100 % a míra čerpání prostředků na platby 89 % a že platby předběžného financování na projekty programu Horizont 2020 vybrané v rámci výzev k předkládání návrhů z let 2018 a 2019 odpovídaly 67 % hodnoty operačních plateb provedených v průběhu roku; dále na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že společný podnik znovu přidělil 19 000 000 EUR nevyužitých prostředků na platby z předchozích let do provozního rozpočtu na rok 2019, čímž zvýšil původní rozpočet pro grantové platby v rámci programu Horizont 2020 ze 163 080 000 EUR na 182 147 000 EUR, a že společný podnik odůvodnil opětovné přidělení prostředků do rozpočtu očekávaným zvýšením vykazovaných nákladů v roce 2019 v souvislosti s výzvami programu Horizont 2020 z let 2014 a 2015 a že do konce roku 2019 se vyčerpalo 59 % přerozděleného rozpočtu;
Výkonnost
9. konstatuje, že společný podnik používá klíčové ukazatele výkonnosti k měření operační výkonnosti a výkonnosti programů a zvláštní společné klíčové ukazatele výkonnosti v rámci programu Horizont 2020 a že za pomoci ukazatelů monitoruje zároveň i průřezové otázky;
10. žádá, aby společný podnik přezkoumal svou komunikační strategii s cílem zajistit, aby si příslušné zúčastněné strany byly vědomy jeho úkolů, činností a úspěchů;
11. vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby vypracovaly důkladnou metodu sledování výkonnosti s cílem hodnotit přínos společného podniku a zahrnout dopad na sociální oblast, zaměstnanost i trh; domnívá se, že výsledky tohoto hodnocení by měly být použity při budoucím rozdělování finančních prostředků Unie;
12. bere na vědomí, že celkový pákový efekt dosažený v roce 2019 u programu společného podniku (konkrétně náklady programu Horizont 2020 mínus financování Unie děleno financováním Unie) se rovná 3; dále konstatuje, že 1 EUR z finančních prostředků programu Horizont 2020 rovněž aktivuje 0,93 EUR z vnitrostátních či unijních strukturálních a investičních fondů;
13. konstatuje, že společný podnik v roce 2019 zveřejnil tři výzvy k předkládání návrhů (opatření v oblasti výzkumu a inovací, inovační opatření a koordinační a podpůrná opatření), na základě kterých bylo vybráno 15 ze 40 projektů spolupráce: osm opatření v oblasti výzkumu a inovací a šest inovačních opatření, jakož i jedno koordinační a podpůrné opatření; rovněž konstatuje, že společný podnik podepsal grantové dohody pro 13 návrhů vybraných z výzev k předkládání návrhů v roce 2018 a že všechny projekty zahájily svou činnost v roce 2019; dále bere na vědomí tři stěžejní iniciativy – Mobility.E, Industry4. a Health.E, které umožňují komunitě společného podniku zůstat i nadále v kontaktu s jinými komunitami (například poskytováním pomoci při dalším rozvoji činnosti sdílené se společným podnikem IIL v souvislosti s projektem Trials@Home, přičemž v pracovním plánu na rok 2020 se za tímto účelem schvaluje zvláštní výzva); bere na vědomí, že společný podnik splnil všechny své operační cíle na rok 2019;
14. konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora činila na konci roku 2019 míra plnění programu Horizont 2020 71 %, pokud jde o zadávací řízení na činnosti přidělené společnému podniku;
15. bere na vědomí nezávislou studii o dopadu nazvanou „Studie o dopadu opatření financovaných podnikem ECSEL“ zveřejněnou v červenci 2020, jejíž autoři dospěli k závěru, že společný podnik již vedl k významným úspěchům na hospodářské i společenské úrovni tím, že poskytl pozitivní rámec pro budování důvěry a podstupování rizik a jasně přispěl k vytvoření správných podmínek nebo vhodného prostředí pro inovace na úrovni projektů i programů; dále konstatuje, že studie dospěla k závěru, že společný podnik je schopen podporovat výzkum a vývoj řešení, z nichž budou mít přímý prospěch občané Unie a která se zabývají společenskými výzvami;
16. konstatuje, že otázku práv duševního vlastnictví je třeba řešit u všech smluv, které mohou vést k zamýšlenému výstupu nebo výsledku výkonnosti; připomíná, že cílem práv duševního vlastnictví je ochránit práva jednotlivých tvůrců, ale rovněž poskytnout informace o tom, jak budou tato práva použita v budoucnosti; konstatuje, že jelikož je dotyčná činnost financována i z veřejných prostředků, měly by být výsledky transparentní, přístupné veřejnosti a měly by se na ně vztahovat zvláštní požadavky, např. na případnou interoperabilitu; vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec pro práva duševního vlastnictví a jejich uplatňování na trhu, včetně zvláštních požadavků a rozdělování zisků;
17. bere na vědomí informace obsažené ve výroční zprávě o činnosti společného podniku za rok 2019, které se týkají vyváženého zastoupení žen a mužů v projektech elektronických součástí a systémů pro vedoucí postavení Evropy a z nichž vyplývá, že celkový počet žen zapojených do těchto projektů, které probíhaly v roce 2019, a projektů v tomto roce vykazovaných (které probíhaly od roku 2014, 2015 a 2016, 2017 a 2018) činil 20 %, přičemž 13 % bylo zapojeno do výzkumných a 7 % do nevýzkumných činností.
18. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se programy činnosti společného podniku řídily v budoucnu požadavky a cíli stanovenými v právních předpisech Unie, pokud jde o digitalizaci, a sledovaly strategie, které v této oblasti vypracovala Komise i dotyčné odvětví;
Vnitřní kontroly
19. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že společný podnik vypracoval spolehlivé postupy kontroly ex ante založené na finančních a provozních dokumentárních přezkumech a že na konci roku 2019 společný podnik stále ještě nepřistoupil k zavádění nového rámce Komise pro vnitřní kontroly spočívající na 17 zásadách pro vnitřní kontroly, který je povinen zavést; na základě odpovědi společného podniku konstatuje, že podnik začal v roce 2020 prostřednictvím akčního plánu přecházet na nový rámec vnitřní kontroly a že stanovuje kritéria pro monitorování vnitřní kontroly před validací vedením a mimo to že před dokončením přechodu na nový rámec vnitřní kontroly nadále uplatňuje a monitoruje svůj komplexní soubor stávajících standardů vnitřní kontroly; vyzývá společný podnik, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o aktuální situaci v této oblasti;
20. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že společný podnik podnikl kroky, aby posoudil, jak vnitrostátní financující orgány provádějí audity ex post, a obdržel od vnitrostátních financujících orgánů písemná prohlášení o tom, že prováděné vnitrostátní postupy poskytují přiměřenou jistotu o legalitě a správnosti operací, ale že významné rozdíly v metodikách a postupech používaných vnitrostátními financujícími orgány neumožňují společnému podniku vypočítat jedinou spolehlivou váženou míru chyb ani míru zbytkových chyb pro platby sedmého rámcového programu; na základě zprávy Účetního dvora navíc konstatuje, že platby společného podniku v souvislosti s projekty sedmého rámcového programu provedené v roce 2019 činily 20 305 796 EUR (ve srovnání se 41 247 048 EUR v roce 2018), což představovalo 11,2 % (ve srovnání s 22 % v roce 2018) celkových operačních plateb provedených společným podnikem v roce 2019, a že u těchto plateb uplatnil Účetní dvůr míru zbytkových chyb stanovenou generálním ředitelstvím Komise pro výzkum a inovace pro celý sedmý rámcový program, která ke konci roku 2019 činila 3,52 %;
21. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v případě plateb prováděných v rámci programu Horizont 2020 je za audity ex post odpovědný společný útvar auditu Evropské komise a že na základě výsledků auditů ex post, které byly k dispozici ke konci roku 2019, vykázal společný podnik u projektů programu Horizont 2020 reprezentativní míru chyb ve výši 3 % a míru zbytkových chyb ve výši 1,48 % (zúčtování a konečné platby); dále konstatuje, že Komise ve svém návrhu nařízení o programu Horizont 2020 uvádí, že u výdajů na výzkum v rámci programu Horizont 2020 je riziko chyby v rozmezí 2–5 % ročně realistickým cílem (vezmou-li se v úvahu náklady na kontroly, opatření navržená ke zjednodušení pravidel a související inherentní riziko spojené s úhradou nákladů výzkumného projektu) a že konečným cílem je dosáhnout při uzavření programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání prostředků) míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %;
22. konstatuje, že Účetní dvůr v rámci kontrol operačních plateb zkontroloval náhodně vybraný vzorek plateb z programu Horizont 2020 provedených v roce 2019 na úrovni konečných příjemců s cílem potvrdit míry chyb auditů ex post; konstatuje, že podrobné audity Účetního dvora odhalily systémové chyby týkající se vykázaných osobních nákladů, přičemž k hlavním chybám patří chybný výpočet hodinové sazby pro majitele společnosti a uplatnění ročních hodinových sazeb, které nebyly založeny na úplném rozpočtovém roce; vyzývá společný podnik, aby zlepšil svůj systém vykazování nákladů na zaměstnance a informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dalším vývoji situace v této oblasti;
23. konstatuje, že společný podnik přijal v dubnu 2018 akční plán a že některé činnosti jsou již ukončené, přičemž většina činností má být provedena v roce 2019, a že některé byly považovány za činnosti mimo rámec působnosti společného podniku;
24. na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že společný podnik schválil v roce 2019 rozvrh plateb, aby napravil situaci, kdy odvětvovému členovi AENEAS nebyly fakturovány peněžní příspěvky na správní náklady převyšující částku 1 000 000 EUR, na což upozornil Účetní dvůr ve svém auditu týkajícím se udělení absolutoria za rok 2018, a že společný podnik vydal první inkasní příkaz pro AENEAS ve výši 549 500 EUR a že zbývající částka ve výši 550 023 EUR měla být v souladu s rozvrhem plateb vybrána v roce 2020;
Interní audit
25. konstatuje, že útvar interního auditu (IAS) přijal v posledním čtvrtletí roku 2019 opatření v návaznosti na doporučení vyplývající z auditu s cílem posoudit pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění dosud neuzavřených doporučení vyplývajících z minulých auditů provedených útvarem interního auditu, a že dospěl k závěru, že všechna doporučení předložená během auditu nyní společného střediska provádění byla účinně provedena; konstatuje, že pokud jde o audit řízení výkonnosti činností společného podniku, bylo účinně provedeno jedno doporučení (týkající se ukazatelů výkonnosti a monitorovacích nástrojů), zatímco doporučení (týkající se výkonnostního rámce) zůstává otevřené, neboť bylo splněno částečně; konstatuje, že útvar interního auditu vydal v červenci 2019 strategický plán interního auditu na období 2019–2021, který vychází z výsledků hloubkového posouzení rizik provedeného tímto útvarem v listopadu 2018; rovněž konstatuje, že v souladu s tímto plánem interního auditu byl v průběhu roku 2019 zahájen audit týkající se provádění a uzavření grantové dohody společného podniku v rámci programu Horizont 2020, během něhož se posuzuje, zda jsou zavedené vnitřní kontroly koncipovány vhodným způsobem a zda jsou účinné a účelné, přičemž tento audit ještě probíhá;
26. na základě odpovědi Účetního dvora konstatuje, že společný podnik musí zlepšit interní komunikaci, aby byl schopen určit příjemce ohrožené úpadkem a včas vykazovat předběžné financování, u nějž hrozí, že je nebude možné získat zpět, a že aktiva předběžného financování uvedená v roční účetní závěrce proto mohou být nadhodnocena; vyzývá společný podnik, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dalším vývoji situace v této oblasti;
Řízení lidských zdrojů
27. konstatuje, že k 31. prosinci 2019 zaměstnával společný podnik 30 z 31 zaměstnanců, neboť jedna pozice vyslaného národního odborníka byla schválena, avšak nebyla ještě obsazena; konstatuje, že podstatná část činnosti společného podniku byla věnována přípravě aktualizace prováděcích pravidel ke služebnímu řádu.
1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 (2020/2190(DEC))
– s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 –C9-0270/2020),
– s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2020)0290),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi Komise(1),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 (05282/2021 – C9-0079/2021, 05284/2021 – C9-0080/2021, 05286/2021 – C9-0081/2021, 05289/2021 – C9-0082/2021),
– s ohledem na zprávy Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311),
– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),
– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),
– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o Evropském společenství(8),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. června 2013 a 26. června 2013 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),
– s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),
– s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),
– s ohledem na článek 42 nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323(13),
– s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0095/2021),
1. uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019;
2. předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 (2020/2190(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 –C9-0270/2020),
– s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2020)0290),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi Komise(14),
– s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(15) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 (05282/2021 – C9-0079/2021, 05284/2021 – C9-0800/2021, 05286/2021 – C9-0081/2021, 05289/2021 – C9-0082/2021),
– s ohledem na zprávy Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311),
– s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),
– s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),
– s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(20),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o Evropském společenství(21),
– s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. června 2013 a 26. června 2013 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),
– s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),
– s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),
– s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),
– s ohledem na článek 42 nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323(26),
– s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0095/2021),
1. schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
3. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 (2020/2190(DEC))
Evropský parlament,
– s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na odpovědi Komise na písemné otázky položené komisařce Urpilainenové pro slyšení před výborem CONT dne 1. prosince 2020;
– s ohledem na článek 99 a čl. 100 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0095/2021),
A. vzhledem k tomu, že Komise plně podporuje řízení Evropského rozvojového fondu (dále jen „ERF“) a nese konečnou odpovědnost za legalitu a správnost operací ERF a za dohled nad procesem účetního výkaznictví ERF;
B. vzhledem k tomu, že Parlament bude moci řádně vykonávat svou úlohu orgánu příslušného k udělení absolutoria pouze tehdy, bude-li jej Komise pravidelně a komplexně informovat a bude-li dostávat podrobné informace o projektech financovaných z ERF a jejich příjemcích;
C. vzhledem k tomu, že oproti jiným rozvojovým nástrojům není Parlament zapojen do tvorby a přidělování zdrojů ERF;
D. vzhledem k tomu, že účinné předběžné podmínky a pravidelné kontroly jsou klíčovými prvky pro zajištění účinnosti a řádného finančního řízení ERF;
E. vzhledem k tomu, že je zásadní zajistit, aby byla rozvojová pomoc využívána v souladu s původním účelem, tedy omezit a nakonec i vymýtit chudobu, jak je stanoven v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), s patřičným zřetelem k zásadám účinnosti pomoci a rozvoje;
F. vzhledem k tomu, že evropská rozvojová pomoc a veřejné investice by měly prosazovat společné priority a politické cíle, včetně vymýcení chudoby, opatření týkajících se klimatu a životního prostředí, hospodářské a obchodní politiky a řízení migrace, a měly by být také v plném souladu se zásadami v oblasti základních lidských práv, demokracie a řádné správy věcí veřejných;
G. vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje je hlavními cíli, o jejichž splnění je třeba v rámci nástrojů pro spolupráci usilovat ve veřejném i soukromém sektoru;
H. vzhledem k tomu, že existence transparentního, inkluzivního a účinného participativního politického procesu je předpokladem udržitelného rozvoje;
I. vzhledem k tomu, že udržitelnost má zásadní význam pro dosažení stanovených cílů a výsledků, a zejména dlouhodobých přínosů rozvojové pomoci;
J. vzhledem k tomu, že sladění rozvojové spolupráce Unie s vlastními rozvojovými prioritami partnerských zemí by mělo být vždy respektováno a je klíčovým prvkem Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 (Agenda pro udržitelný rozvoj 2030); vzhledem k tomu, že kulturní a jazyková spřízněnost mezi členskými státy a partnerskými zeměmi může podpořit dodržování cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030;
K. vzhledem k tomu, že soudržnost a doplňkovost jednotlivých vnějších politik by měla být pozorně sledována, zejména pokud se několik z nich provádí v jedné partnerské zemi, s cílem podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, součinnost a kompromisy mezi existujícími politikami a vyvarovat se co nejvíce zbytečné administrativní zátěže;
L. vzhledem k tomu, že Komise nese konečnou odpovědnost za legalitu a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka ERF, a za dohled nad procesem finančního monitorování a výkaznictví ERF;
M. vzhledem k tomu, že standardizace komunikačních kanálů mezi partnerskými zeměmi, subjekty financovanými z ERF a Unie by usnadnila monitorovací činnost Komise;
N. vzhledem k tomu, že vnější zásahy Unie jsou prováděny prostřednictvím mezinárodních organizací, které buď využívají finanční prostředky Unie, nebo projekty společně s Unií spolufinancují, což vede k výzvám v oblasti dohledu a správy;
O. vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora udržitelného rozvoje sice hraje klíčovou úlohu při řízení změn a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, představuje však značné riziko v oblasti správy věcí veřejných a měla by být poskytována pouze v případě, kdy je přijímající stát schopen prokázat dostatečnou úroveň transparentnosti, odpovědnosti, dodržování zásad právního státu a lidských práv před tím, než rozpočtovou podporu obdrží, a následně se podrobí důkladným kontrolám ex post;
P. vzhledem k tomu, že podpora transparentnosti a boje proti korupci a podvodům jsou klíčem k úspěchu operací Unie v oblasti rozpočtové podpory;
Q. vzhledem k tomu, že podpora Unie v oblasti veřejné správy je důležitou součástí rozvojové pomoci při dosahování účinných reforem v oblasti správy věcí veřejných;
Prohlášení o věrohodnosti
Finanční plnění a provádění projektů Evropských rozvojových fondů (8.–11. ERF) v roce 2019
1. konstatuje, že z hlediska prostředků na platby představuje 11. ERF 45,5 % portfolia Generálního ředitelství Komise pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA) v roce 2019; konstatuje, že prostředky na závazky ERF dosáhly v roce 2019 částky 3 986 milionů EUR a přiblížily se tak ročnímu cíli, jehož výše byla stanovena na 4 057 milionů EUR (98,25 % ročního cíle ve srovnání se 109,3 % v roce 2018); konstatuje, že prostředky na platby dosáhly 3 910 milionů EUR, což představuje míru čerpání ve výši 88,9 % cíle stanoveného na 4 057 milionů EUR (v roce 2018 činila výše čerpání 98,2 %); dále konstatuje, že prostředky na závazky Evropské investiční banky (EIB) dosáhly v roce 2019 výše 156 milionů EUR, přičemž se všechny týkaly investičního nástroje, zatímco prostředky na platby EIB činily v témže roce 40 milionů EUR a rovněž se všechny týkaly investičního nástroje;
2. vítá soustavné úsilí GŘ INTPA o snížení objemu starého předběžného financování a starých nevypořádaných závazků o cílovou hodnotu 25 %; konstatuje, že GŘ INTPA překročilo cíl snížením starého předběžného financování v případě ERF o 37 % (40 % v ostatních oblastech pomoci) a o 36 % u starých nevypořádaných závazků ERF (35 % v ostatních oblastech pomoci);
3. konstatuje, že GŘ INTPA splnilo svůj cíl a podíl starých smluv se skončenou platností v případě ERF nepřesáhl 15 %, což je skromný pokrok ve srovnání s rokem 2017, kdy činil 17 %; konstatuje, že v celé své oblasti působnosti dosáhlo GŘ INTPA podílu ve výši 13 %; konstatuje, že zlepšení jsou výsledkem zavedení nových postupů platných od září 2017;
4. bere na vědomí ukončení operací 8. ERF a záměr Komise ukončit operace 9. ERF do konce roku 2020; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dosažení tohoto záměru;
Spolehlivost účetní závěrky
5. vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2019 dospěl k závěru, že roční účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2019, ve všech významných ohledech věrně zobrazuje finanční situaci Evropských rozvojových fondů a že výsledky jejich operací, peněžních toků a změn v čistých aktivech za daný rok jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení Rady (EU) 2018/1877(27) (finančního nařízení o ERF) a s účetními pravidly, která přijal účetní;
Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka
6. vítá výrok Účetního dvora, podle něhož jsou příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2019, ve všech významných ohledech legální a správné;
7. vyjadřuje znepokojení nad záporným výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti výdajů v důsledku skutečnosti, že výdaje schválené v účetní závěrce za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2019, jsou ve významném rozsahu zatíženy chybami;
8. je znepokojen tím, že odhadovaná míra chyb přesáhla práh významnosti a že zatíženo chybami bylo 3,5 % výdajů osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF (ve srovnání s 5,2 % v roce 2018, 4,5 % v roce 2017, 3,3 % v roce 2016, 3,8 % v roce 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a 3 % v roce 2012); konstatuje, že rostoucí trend odhadované míry chyb se dočasně zastavil; očekává nicméně, že Komise bude reflektovat základní příčiny jednotlivých záporných výroků a podnikne veškeré kroky nezbytné k dalšímu snížení odhadované míry chyb;
9. konstatuje, na základě odpovědi Komise na závěr Účetního dvora, že největší část chyb se týká výdajů, které nevznikly, a že, jak se ukázalo v minulosti, většina těchto výdajů může vzniknout později; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné kontroly s cílem co nejdůkladněji napravit chyby;
10. zdůrazňuje, že ze 126 platebních operací, které Účetní dvůr kontroloval, bylo 37 (29 %) zatíženo chybami; konstatuje, že 28 chyb vyčíslil Účetní dvůr a upravil je o výsledky studie míry zbytkových chyb z roku 2019, kterou provedla Komise, což vedlo k odhadované míře chyb ve výši 3,5 %;
11. připomíná, že typologie zjištěných chyb je podobná jako v předchozích letech, konkrétně výdaje, které nevznikly (43,6 % oproti 22,7 % v roce 2018), závažné nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (22,1 % oproti 27,1 % v roce 2018), nezpůsobilé výdaje (12,7 % oproti 4,3 % v roce 2018), míra zbytkových chyb upravená podle studie GŘ INTPA (9,6 % oproti 5,4 % v roce 2018), výdaje mimo prováděcí období (6,1 %) a absence nezbytných podkladů (5,9 %);
12. je hluboce znepokojen opakujícím se charakterem těchto chyb; konstatuje, že Komise zahrnula zjištění Účetního dvora do své analýzy na podporu strategie kontroly a monitorování na období 2020–2024 přijaté v červnu 2020, jejímž výsledkem byl strategický cíl konkrétně zaměřený na tyto chyby; vybízí Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria podala zprávu o tom, jak se jí daří tento strategický cíl plnit, a to z hlediska výsledků nebo ukazatelů výsledků;
13. souhlasí s Účetním dvorem, že kontroly prováděné v zahraničí jsou stále nedostatečné;
14. vyjadřuje politování nad tím, že stejně jako v předchozích letech se Komise dopustila více chyb v operacích týkajících se odhadů, grantů, dohod o příspěvcích uzavřených s mezinárodními organizacemi a pověřovacích dohod uzavřených s agenturami pro spolupráci členských států EU;
15. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že nejsou přijímána další opatření ke zvýšení kontrol ex ante;
Transparentnost a účinnost systémů monitorování a věrohodnosti
16. se znepokojením konstatuje, že v případě 9 plateb z 28 (tj. ve 32 % případů) měla Komise dostatek informací k tomu, aby chybám předešla nebo je odhalila a opravila ještě před přijetím výdajů; vyzývá Komisi, aby podstatně zlepšila své postupy pro ověřování legality a správnosti operací a aby zajistila, že na ně budou navazovat řádná následná opatření; s politováním konstatuje, že toto nedostatečné ověřování je podobné jako v předchozích letech;
17. domnívá se, že kontrolní činnosti budou účinnější, pokud budou informace poskytované Komisí předem a pravidelně zveřejňovány a sdíleny s orgánem příslušným k udělení absolutoria;
18. připomíná zjištění Účetního dvora, že Komise a její prováděcí partneři učinili více chyb v případě transakcí souvisejících s programovými odhady, granty, dohodami o příspěvcích s mezinárodními organizacemi a pověřovacími dohodami s agenturami členských států pro spolupráci, než v případě jiných forem podpory (jako jsou stavební práce, zakázky na dodávky a služby); poznamenává, že ze 65 operací tohoto typu kontrolovaných Účetním dvorem, bylo 25 (38 %) zatíženo vyčíslitelnými chybami, které představovaly 71,7 % odhadované míry chyb; vyzývá Komisi, aby zveřejnila úplné, aktuální a podrobné informace o financovaných projektech a přijímajících subjektech, posílila svůj přístup založený na posouzení rizik a investovala do kontrolní kapacity v oblastech, které jsou nejvíce náchylné k chybám;
19. vyzývá Komisi, aby pokročila s předem stanoveným formátem pro komunikaci mezi partnerskými zeměmi, příjemci prostředků z ERF a Unie s cílem snížit počet chyb zjištěných Účetním dvorem;
20. je znepokojen připomínkou Účetního dvora, stejně jako v předchozích letech, že četnost zjištěných chyb, včetně některých chyb obsažených v konečných výkazech, které byly předmětem externích auditů ex ante a ověřování výdajů, poukazuje na nedostatky v těchto kontrolách; se znepokojením konstatuje, že to je problematické nejen z hlediska účinnosti kontrol, ale také z hlediska účinnosti řídicího a kontrolního systému, protože provedené kontroly chybám nezabránily ani je nenapravily; znovu opakuje své očekávání, že kontrolní systém bude přísnější, a vyzývá GŘ INTPA, aby pokračovalo v úsilí o lepší posuzování účinnosti i účelnosti svého kontrolního systému tím, že pro obě oblasti určí klíčové ukazatele výkonnosti, stanoví realistické a ambiciózní cíle a bude svůj kontrolní systém monitorovat a zlepšovat; dále vyzývá Komisi, aby zřídila platformu pro projekty financované z ERF podle jednotlivých zemí, zejména pokud jde o konečné příjemce a obecné a specifické účely každého projektu a především o jejich praktické výsledky, pokud jde o kýžené zvýšení ukazatelů rozvoje;
21. bere na vědomí osmou studii GŘ INTPA o míře zbytkových chyb, jež dospěla k výsledku, že míra zbytkových chyb činila 1,13 %, (oproti 0,85 % v roce 2018), což je pod 2% prahem významnosti stanoveným Komisí; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že míru zbytkových chyb zkreslují čtyři hlavní faktory, což přispívá k podhodnocení míry zbytkových chyb, a to nedostatečné pokrytí některých aspektů zadávacích řízení, velmi nízký počet kontrol na místě v zemi realizace projektu, což se považuje za nedostatečné k odhalení chyb, které nejsou zjevné v dokumentech, metoda stanovení míry zbytkových chyb, která vede k míře, jež nutně neodráží skutečné zbytkové chyby, a možné nadměrné spoléhání na předchozí kontrolní činnosti, což je v rozporu s účelem studie o míře zbytkových chyb, jež se snaží zjišťovat právě ty chyby, které nebyly odhaleny v rámci kontrol; vyzývá GŘ INTPA, aby se stejně jako v předchozích letech spojilo s Účetním dvorem a řešilo tyto otázky prostřednictvím aktualizace metodiky a důkladnějšího provedení studie o míře zbytkových chyb v následujícím roce;
22. se znepokojením bere na vědomí prohlášení Účetního dvora, že absence výhrad ve výroční zprávě o činnosti za rok 2019 je neopodstatněná; dále bere na vědomí úvahu Účetního dvora, že k tomu dochází částečně z důvodu omezení studie o míře zbytkových chyb a částečně kvůli zavedení „pravidla de minimis“, které uvádí, že výhrada není nutná, pokud by jednotlivá výdajová oblast, na niž by se vztahovala, představovala méně než 5 % celkových prostředků na platby a její finanční dopad by nepřesáhl 5 milionů EUR; v důsledku toho se výhrady již nevyskytují v některých případech, v nichž byly vzneseny v předchozích letech, i když odpovídající rizika přetrvávají a chyby zůstávají stejné; připomíná, že výhrada je klíčovým prvkem ve struktuře zodpovědnosti, a je tudíž nástrojem prevence a transparentnosti ve struktuře řetězce GŘ INTPA pro zajišťování věrohodnosti, který odráží přetrvávající výzvy nebo zbývající či opakující se nedostatky, s nimiž se potýká ústředí nebo delegace Unie;
23. poznamenává, že v roce 2019 nebyly vzneseny žádné výhrady, mimo jiné kvůli tomu, že byla uplatňována prahová hodnota „de minimis“; dále konstatuje, že GŘ INTPA začlenilo neprovedená opatření na základě výhrad vyjádřených ve výročních zprávách o činnosti z předchozích let do jednoho akčního plánu s cílem posílit kontrolní systém, přičemž věnovala zvláštní pozornost vysoce rizikovým oblastem, jako jsou granty v přímém a nepřímém řízení, odhady programů v nepřímém řízení s přijímajícími zeměmi, nepřímé řízení se třetími organizacemi a průřezové akce;
24. poznamenává, že v roce 2019 probíhalo 19 vyšetřování týkajících se podvodů, což je stejný počet jako v roce 2018;
25. vítá aktualizaci strategie GŘ INTPA pro boj proti podvodům v roce 2019 s cílem zdůraznit úlohu systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) jakožto nástroje pro trestání podvodů a vybízí GŘ INTPA, aby nadále zvyšovalo povědomí svých zaměstnanců o tomto systému a úzce spolupracovalo s generálním ředitelstvím Komise pro rozpočet a komisí EDES při oznamování případů k registraci v systému EDES, zejména po uzavření 19 probíhajících vyšetřování týkajících se podvodů;
26. s uspokojením bere na vědomí pokračující snahu Spojeného království hradit veškeré své závazky podle stávajícího víceletého finančního rámce a předchozích finančních výhledů, jako by bylo stále členským státem, jak je uvedeno v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“); dále připomíná, že v dohodě o vystoupení se uvádí, že Spojené království zůstane smluvní stranou ERF až do uzavření 11. ERF a všech předchozích neuzavřených ERF a bude v tomto ohledu plnit stejné povinnosti podle vnitřní dohody, kterou byl zřízen, jako členské státy, jakož i povinnosti vyplývající z předchozích ERF až do jejich uzavření, a že se Spojené království může, aniž by disponovalo volebním právem, účastnit výboru ERF jako pozorovatel;
27. zdůrazňuje, že je třeba dostát všem závazkům Unie v oblasti financování rozvoje; vyzývá Komisi, aby se vrátila ke své dřívější praxi, kdy připravovala výroční zprávy o odpovědnosti s cílem zajistit transparentnost a účinnost výdajů Unie, a aby se v těchto zprávách zaměřovala spíše na pokrok při plnění základních cílů, k nimž se Unie zavázala, než na technické podrobnosti;
Spolupráce s mezinárodními organizacemi, rozvojovými agenturami Unie a nevládními organizacemi
28. konstatuje, že poté, co v roce 2018 vstoupilo v platnost finanční nařízení, byla dne 17. dubna 2019 přijata revidovaná metodika posuzování pilířů; vítá nové povinné pilíře, které byly do posouzení doplněny, konkrétně pilíř 7: vyloučení z přístupu k financování, 8. pilíř: zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a 9. pilíř: ochrana osobních údajů; vítá skutečnost, že všem subjektům posuzovaným v rámci pilíře byl oznámen požadavek provést doplňkové posouzení nových pilířů a cíl, aby byly dokončeny do konce roku 2020; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o postupu provádění těchto doporučení a výsledcích;
29. konstatuje, že Komise vydala nové hodnotící zprávy týkající se pilířů pro osm subjektů, čtyři mezinárodní organizace a čtyři národní agentury, a vítá skutečnost, že výsledek byl ve většině případů pozitivní a že byly v případě potřeby provedeny plány na zlepšení; zdůrazňuje, že je důležité řádně provádět předběžná posouzení pilířů, a to jak z hlediska kvalitativního plnění očekávaných výsledků souvisejících s rozvojem, tak z hlediska ochrany finančních zájmů Unie;
30. vítá skutečnost, že evropské rozvojové fondy (ERF), nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a další nástroje byly nahrazeny Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), protože tento nový finanční nástroj umožňuje rozpočtovou kontrolu ze strany Evropského parlamentu a podporuje širší úsilí o společnou tvorbu politik vůči třetím zemím; zdůrazňuje, že důležitým cílem společného přístupu musí být mnohem účinnější soudržnost politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů účinnosti pomoci je třeba vyvinout ještě větší úsilí o dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména pokud jde o politiku Unie v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, životního prostředí, klimatu, migrace a zahraniční a bezpečnostní politiky; vyzývá k systematickému řešení problémů, které byly zjištěny v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v souvislosti s posuzováním dopadů, konzultacemi mezi útvary a prováděcími a monitorovacími opatření s cílem přispět k tomu, aby Unie účinněji plnila cíle své rozvojové politiky v souladu s článkem 208 SFEU; v této souvislosti opakuje svou výzvu k provedení hloubkové analýzy dopadu dohod o hospodářském partnerství na místní hospodářství a obchod v rámci regionu s cílem řešit obavy týkající se jejich provádění, pokud jde o regionální integraci a industrializaci;
31. opakuje, že je nezbytné zajistit v souladu se stávajícími právními předpisy Unie plnou transparentnost a přístup k údajům o projektech prováděných mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti a rovněž stanovit jasná pravidla pro kontrolu a monitorování;
32. zdůrazňuje, že subjekty pověřené čerpáním finančních prostředků Unie musí obecně dodržovat zásady řádného finančního řízení a transparentnosti; zdůrazňuje, že každý subjekt musí plně přispívat k ochraně finančních zájmů Unie a jako podmínku pro získání těchto prostředků musí udělit nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům; v této souvislosti bere na vědomí obtíže, s nimiž se Účetní dvůr potýká při získávání víz pro řádně ohlášené a plánované návštěvy projektů na místě v Burundi, a z toho vyplývající omezení pro Účetní dvůr; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby tuto otázku vznesly a připomněly svým protějškům v Burundi jejich povinnosti jakožto příjemců finančních prostředků Unie;
33. domnívá se, že je stále zapotřebí, aby existoval systematičtější přístup k informování o činnostech financovaných z grantů Unie za účelem zvýšení viditelnosti Unie a posílení transparentnosti, odpovědnosti a dodržování lidských práv v rámci řetězce financování; vyzývá Komisi, aby do rámcových dohod začlenila povinnost vedoucí agentury zajistit viditelnost Unie u projektů financovaných větším počtem dárců; vyzývá Komisi, aby prováděla namátkové kontroly na místě i několik let po dokončení spolufinancovaných projektů s cílem ověřit trvalý dopad zásahů ERF a podniknout nezbytné kroky k zajištění dlouhodobého přínosu jeho operací;
Rozpočtová podpora EU
34. konstatuje, že příspěvek ERF na činnosti rozpočtové podpory dosáhl v roce 2019 výše 790,3 milionu EUR (oproti 881,9 milionu EUR v roce 2018), z čehož 366,8 milionu EUR představovalo nové závazky (oproti 858,6 milionu EUR v roce 2018), se zeměpisným pokrytím 55 partnerských zemí, což představuje 82 smluv o rozpočtové podpoře (o 14 méně než v roce 2018); konstatuje, že v případě zámořských zemí a území bylo prostřednictvím ERF vyplaceno 70,0 milionu EUR (oproti 92,9 milionu EUR v roce 2018) pro 12 zemí, což představuje 13 smluv o rozpočtové podpoře;
35. s uspokojením konstatuje, že subsaharská Afrika je stále největším příjemcem rozpočtové podpory s podílem 36 %; se znepokojením konstatuje, že podíl zemí s nízkými příjmy klesl na 32 % (ve srovnání s 38 % v roce 2018) a že největšími příjemci rozpočtové podpory jsou země s nižšími středními příjmy, které představují 47 % celkových stávajících prostředků na závazky;
36. připomíná, že cílem rozpočtové podpory je posílení partnerství s partnerskými zeměmi Unie, podpora udržitelného rozvoje, vymýcení chudoby, snížení nerovností a upevnění míru a demokracie, což v konečném důsledku přispěje k dosažení cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že rozpočtová podpora Unie se řídí mezinárodními závazky v oblasti účinnosti rozvoje, které byly přijaty v Pusanu, jako je vlastní odpovědnost partnerských zemí, zaměření na výsledky, inkluzivnost a odpovědnost; zdůrazňuje, že rozpočtová podpora přispívá také k boji proti korupci a podvodům, neboť podporuje transparentnost a řádnou správu věcí veřejných;
37. poznamenává, že co se týče relativního příspěvku k cílům udržitelného rozvoje, programy na podporu rozpočtu silně přispívají k cíli udržitelného rozvoje č. 16 (mír, spravedlnost a řízení), cíli udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství), cíli udržitelného rozvoje č. 5 (rovnost žen a mužů) a cíli udržitelného rozvoje č. 1 (vymýcení chudoby); vítá silné vícerozměrné zaměření programů rozpočtové podpory a domnívá se, že by měly podporovat podnikání a soukromou iniciativu jakožto hnací sílu hospodářského a sociálního rozvoje, jak to požaduje cíl udržitelného rozvoje č. 9 (budování odolné infrastruktury, podpora inkluzivní a udržitelné industrializace a podpora inovací) a č. 17 (posílení způsobů provádění a oživení globálního partnerství pro udržitelný rozvoj);
38. poznamenává, že v afrických, karibských a tichomořských zemích a v zámořských zemích a územích jsou prostředky vypláceny zejména formou pevných tranší, jako tomu bylo v minulých letech; domnívá se však, že variabilní tranše by mohly přispět k prohloubení politického dialogu s partnerskými zeměmi o hlavních reformách, které je třeba provést;
39. opět však vyzývá GŘ INTPA, aby ve svém politickém dialogu důsledně posuzovalo rizika spojená s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky ze strany právnických osob a s nezákonnými finančními toky, která postihují zejména rozvojové země; vybízí GŘ INTPA, aby posoudilo fiskální dopad a pomohlo stanovit cílené investiční cíle;
40. domnívá se, že posouzení potřeb v souvislosti s programováním nástroje NDICI by mělo zohledňovat dluhovou situaci jednotlivých zemí a způsob, jakým tato situace ovlivňuje možnosti plnění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali financování prostřednictvím grantů jako standardní možnost, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, a aby se neuchylovali ke kombinování zdrojů financování, zárukám nebo jakýmkoli úvěrům, neboť ty by mohly oproti grantům zvýšit dluhovou zátěž; naléhavě žádá Unii a členské státy, aby jako první krok a nad rámec přislíbeného dluhového moratoria připravily novou iniciativu na odpuštění dluhu vysoce zadlužených chudých zemí; v obecnější rovině vyzývá k vytvoření mnohostranného mechanismu restrukturalizace dluhu s cílem řešit dopad krize a finanční požadavky Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;
Výkonnost
41. vítá výsledky, jichž bylo dosaženo, pokud jde o záměr veřejných politik podporujících začlenění podporovat sdílený růst a pomáhat řešit sociální nebo zeměpisné rozdíly (cíl udržitelného rozvoje č. 10), kde statistiky ukazují, že podíl příjmů nejchudších 40 % obyvatel v zemích, které dostávají rozpočtovou podporu Unie, se v letech 2004 až 2019 zvýšil z 15,6 % na 17,4 % hrubého národního důchodu, zatímco v jiných rozvojových nebo rozvíjejících se zemích se mírně snížil; domnívá se rovněž, že je nezbytné zvyšovat povědomí místních zúčastněných stran o rostoucím významu soukromých partnerů v hospodářském, sociálním a územním rozvoji;
42. bere na vědomí, že Komise ve svých pokynech pro programování nástroje NDICI klade důraz na cíle udržitelného rozvoje, intenzivnější spolupráci s místními partnery a konzultace v terénu, a se zájmem očekává, že se tyto pokyny v plném rozsahu promítnou do programů tak, aby nástroj NDICI aktivně přispíval k dosahování cílů udržitelného rozvoje a plnému provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vyzývá k řádnému provádění horizontálních výdajových cílů stanovených v nástroji NDICI a k podávání zpráv o těchto cílech, zejména pokud jde o cíl výdajů souvisejících s biologickou rozmanitostí, který není samostatným cílem nástroje NDICI, ale má přispět k celkovému cíli víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž záměrem je přidělit v roce 2024 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů;
43. vítá výsledky, jichž Unie dosáhla díky příspěvku Unie k cíli udržitelného rozvoje č. 16 ve snaze o kontrolu korupce, kde celosvětové ukazatele správy ukazují, že země, které dostávají rozpočtovou podporu, dosahují lepších výsledků při kontrole korupce než jiné rozvojové nebo rozvíjející se země (v roce 2019 činilo průměrné hodnocení –0,35 ve srovnání s –0,56 v případě ostatních zemí) a tendence je v průběhu času vzestupná (od –0,50 v roce 2005);
44. vítá výsledky dosažené mobilizací domácích příjmů jako součást příspěvku Unie k cíli udržitelného rozvoje č. 17 (partnerství), kdy podle údajů Mezinárodního měnového fondu africké země, v nichž Komise zavedla ukazatele mobilizace domácích příjmů jako součást programů rozpočtové podpory, zaznamenaly zvýšení poměru zdanění k hrubému domácímu produktu o 2 procentní body;
45. vyzývá k důkladnému sledování a svědomitému politickému dialogu s partnerskými zeměmi, pokud jde o cíle, pokrok směrem k dohodnutým výsledkům a ukazatele výkonnosti; opětovně připomíná Komisi, aby lépe definovala a měřila očekávaný dopad na rozvoj, a zejména aby zlepšila kontrolní mechanismus s ohledem na jednání přijímajícího státu, pokud jde o korupci, dodržování lidských práv, řádnou správu věcí veřejných a demokracii; trvá na tom, že do tohoto strategického dialogu je třeba zapojit soukromý sektor; je i nadále hluboce znepokojen tím, jak může být využívána rozpočtová podpora v přijímajících zemích, kde neexistuje žádná nebo jen omezená demokratická kontrola;
46. opakuje svou výzvu Komisi, aby provedla hodnocení dlouhodobých probíhajících projektů financovaných z ERF v jednotlivých zemích s cílem prokázat skutečný dopad investic Unie prováděných po celá desetiletí i způsob, jakým účinně napomohly hospodářskému, sociálnímu a udržitelnému rozvoji přijímajících zemí; vyzývá Komisi, aby v budoucnu omezila nebo ukončila financování neúčinných projektů;
47. lituje skutečnosti, že Účetní dvůr nezahrnul výkonnost ERF do kapitoly 6 své zprávy o výkonnosti rozpočtu EU nazvané „Globální Evropa“; vítá začlenění odstavce o výkonnosti ERF do zprávy Účetního dvora; konstatuje, že tato zpráva obsahuje jednotlivé připomínky k projektům; se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v některých případech došlo k ohrožení účinnosti a účelnosti zjištěných opatření; žádá Komisi, aby prověřila jednotlivé projekty sledované Účetním dvorem a podnikla kroky s cílem chránit zamýšlené výsledky těchto opatření a finanční zájmy Unie; vyzývá Účetní dvůr, aby se zaměřoval i na výkonnost ERF;
48. se znepokojením bere na vědomí závěr Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 14/2020 nazvané „Rozvojová pomoc EU pro Keňu“, a sice že programování jedenáctého ERF dostatečně neprokazuje, že je pomoc směřována tam, kde může nejvíce přispět ke snížení chudoby; konstatuje zejména, že finanční prostředky byly rozloženy do mnoha oblastí a nebylo jasné, jak by pomoc mohla dosáhnout kritického množství umožňujícího docílit významných výsledků; bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise a ESVČ posoudily, zda je pravděpodobné, že částky přidělené jednotlivým ústředním odvětvím mohou dosáhnout kritického množství dostatečného k docílení významných výsledků, a aby vysvětlily, jak k tomu dojde; bere na vědomí, že Komise a ESVČ toto doporučení přijaly;
49. vyjadřuje politování nad závěrem Účetního dvora, že proces přidělování finančních prostředků Keni nezahrnoval konkrétní posouzení překážek a cílů této země v oblasti rozvoje; bere na vědomí odpověď Komise a ESVČ, že o výši finančních prostředků bylo rozhodnuto na základě složených ukazatelů, které posuzovaly mnoho potřeb a aspektů výkonnosti týkajících se Keni; bere na vědomí, že Účetní dvůr vydal doporučení, v němž Komisi a ESVČ vyzval, aby přezkoumaly metodu Unie pro přidělování finančních prostředků mezi africké, karibské a tichomořské země, případně se zapojením Parlamentu, Rady a členských států, a vítá skutečnost, že Komise a ESVČ toto doporučení přijaly; konstatuje, že Komise a ESVČ nepřijaly druhou část doporučení, která je vyzývala, aby zavedly zvláštní podmínky pro stanovení jasné vazby mezi finančními příděly a předchozími výsledky země a závazky vlády ke strukturálním reformám;
50. je zklamán tím, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě o rozvojové pomoci Unie pro Keňu neprojevil řádné pochopení hlavního cíle rozvojové politiky Unie v oblasti snižování chudoby a ani nevzal na vědomí existenci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, a dále je zklamán chybnými závěry vyplývajícími z těchto závažných opomenutí; připomíná, že podle organizace FAO produkují drobní rodinní zemědělci 80 % světových potravin; v tomto ohledu je znepokojen postojem Účetního dvora týkající se podstatné části podpory Unie poskytované keňským zemědělským společenstvím v oblastech s vyprahlou a polovyprahlou půdou a drobným zemědělcům a výzvou Účetního dvora k další industrializaci místního zemědělsko-potravinářského odvětví, neboť by to mohlo ohrozit potravinové zabezpečení a způsob života těchto společenství;
51. je obzvláště znepokojen případem silnice z Mombasy do Nairobi financované prostřednictvím svěřenského fondu pro infrastrukturu EU–Afrika (EUTF), což je nástroj Unie, který kombinuje dárcovské příspěvky z rozpočtu ERF, několika členských států a EIB; připomíná, že více než 100 rodin bylo násilně vystěhováno ze svých domovů ležících podél silnice, aby mohly být zahájeny stavební práce na tomto projektu, a že EIB obdržela více než 500 stížností týkajících se porušování lidských práv pouze v souvislosti s tímto projektem, včetně nuceného vystěhovávání ozbrojenými policejními silami; vyzývá k pozastavení tohoto projektu, dokud nebude provedeno řádné posouzení dopadu na lidská práva; zdůrazňuje, že tento příklad odráží nedávno oznámené nedostatky mechanismů kombinování zdrojů financování a záručních mechanismů, pokud jde o jejich příspěvek k plnění cílů udržitelného rozvoje nebo k provádění Pařížské dohody o klimatu a prokázání finanční doplňkovosti;
52. vyzývá Komisi, aby vybízela mezinárodní instituce, zejména v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, aby sblížily své rámce pro řízení výsledků s Unií;
53. domnívá se, že hlavní osou spolupráce při řízení plánovaných projektů delegací Unie by mělo být větší zaměření na místní malé a střední podniky, soukromý sektor a organizace občanské společnosti; zdůrazňuje, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti udržitelného rozvoje musí klíčovou úlohu při rozvoji místního hospodářství sehrát strategický dialog se soukromým sektorem a organizacemi občanské společnosti;
54. domnívá se, že má-li se zajistit lepší komunikace mezi Komisí, Parlamentem a členskými státy, pokud jde o provádění EUTF a dostatečné informování veřejnosti, dohled a audit jejich činností a výkonnosti, je zapotřebí náležité péče; vyzývá Účetní dvůr, aby uvažoval o auditu dopadu provádění EUTF na rozvojovou politiku Unie, a to jak z hlediska rozpočtu, tak z hlediska výsledků; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vyvodila z auditu závěry a zajistila, aby byly projekty EUTF, které nebyly účinně prováděny, ukončeny nebo výrazně omezeny;
Svěřenský fond Evropské unie pro Afriku
55. připomíná, že Parlament pravidelně vyjadřuje stanovisko, že Komise by měla zajistit, aby každý svěřenský fond, který byl zřízen jako nový nástroj pro rozvoj, byl vždy v souladu s celkovou strategií a cíli rozvojové politiky Unie, tj. se snižováním a vymýcením chudoby, a že musí zejména zajistit, aby bezpečnostní zájmy evropských zemí nepřevažovaly nad potřebami obyvatel, kteří jsou příjemci pomoci; vybízí Komisi, aby přezkoumala finanční pomoc těm projektům EUTF, které se od těchto cílů odklánějí;
56. zdůrazňuje, že má-li svěřenský fond EU plnit politické cíle, musí řešit základní příčiny destabilizace, nuceného vysídlování a nelegální migrace podporou odolnosti, hospodářských příležitostí, rovných příležitostí, bezpečnosti obyvatelstva a lidského a sociálního rozvoje; s velkým znepokojením konstatuje, že místo pomoci při řešení těchto příčin destabilizace byly finanční prostředky EU v roce 2019 v rostoucí míře vynakládány na pomoc při uzavírání hranic, znesnadňování migrace a prosazování návratu migrantů zpět do Afriky;
Rizika a výzvy související s poskytováním pomoci z ERF
57. připomíná, že řádná správa věcí veřejných, právní stát a dodržování lidských práv jsou nezbytnými předpoklady pro účinnost pomoci; vyzývá Komisi, aby stanovila, že právní stát a dodržování lidských práv představují konečný předpoklad pro schválení finanční pomoci; vyzývá Komisi, aby důsledněji využívala doložku obsaženou ve finančních dohodách s partnerskými zeměmi, která Komisi umožňuje pozastavit nebo ukončit dohodu v případě porušení povinnosti týkající se dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu (čl. 26 odst. 1 obecných podmínek);
58. je znepokojen tím, že Komise odmítla doporučení Parlamentu zahrnout do příští výroční zprávy o činnosti strukturované hodnocení dopadu činností ERF; vyzývá Komisi, aby svůj postoj přehodnotila a kladně reagovala na konkrétní žádost Parlamentu;
59. znovu vyjadřuje své znepokojení nad nesouladem mezi rozpočtovým procesem ERF, v němž EP není zapojen do stanovování a přidělování zdrojů ERF, a nezbytným procesem vyvozování odpovědnosti, kdy je Parlament orgánem příslušným k udělení absolutoria, s výjimkou investiční facility, kterou spravuje EIB, a je tudíž mimo rámec auditu.
Nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1).
Udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2019: výkonnost, finanční řízení a kontrola
190k
61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2019: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2020/2194(DEC))
– s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2019,
– s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311),
– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentu(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2), a zejména na články 68 a 70 tohoto nařízení,
– s ohledem na články 32 a 47 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(3),
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(4), a zejména na článek 105 tohoto nařízení,
– s ohledem na článek 100 a přílohu V jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0100/2021),
A. vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 70 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 262 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a článkem 3 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;
B. vzhledem k tomu, že toto usnesení rovněž obsahuje pro Zásobovací agenturu Euratomu připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 262 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a článkem 3 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;
C. vzhledem k tomu, že agentury Unie by se měly zaměřit na úkoly s jasnou evropskou přidanou hodnotou a organizace takových úkolů by měla být optimalizována, aby se zabránilo překrývání činností, což je v nejlepším zájmu daňových poplatníků Unie;
1. vítá pokrok, kterého agentury dosáhly ve svém úsilí reagovat na požadavky a doporučení vyjádřené v rámci předchozího každoročního postupu udělování absolutoria;
2. zdůrazňuje, že agentury mají značný vliv na tvorbu politik, rozhodování a přípravu a provádění programů v oblastech, které mají zásadní význam pro každodenní životy Unie (například zdraví, bezpečnost, zabezpečení, svoboda a spravedlnost); znovu připomíná význam agentur při naplňování konkrétních politických potřeb a posilování evropské spolupráce; konstatuje, že agentury mohou rovněž působit jako průkopníci při řešení krizových situací nebo dlouhodobých společenských výzev;
3. s uspokojením konstatuje, že podle výroční zprávy Účetního dvora o agenturách Unie za rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) vydal Účetní dvůr výrok auditora bez výhrad ohledně spolehlivosti účetní závěrky všech agentur; dále konstatuje, že u všech agentur vydal Účetní dvůr výrok bez výhrad o legalitě a správnosti příjmů, na nichž se účetní závěrka zakládá; shledává, že v případě všech agentur vydal Účetní dvůr výrok bez výhrad o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, kromě Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), u nichž vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb;
4. konstatuje, že rozpočty pro 32 decentralizovaných agentur Unie činily na rok 2019 dohromady přibližně 2 854 000 000 EUR v prostředcích na závazky, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst asi o 10,29 %, a 2 570 000 000 EUR v prostředcích na platby, což ve srovnání s rokem 2018 představuje nárůst o 8,88 %; navíc konstatuje, že z těchto 2 570 000 000 EUR v prostředcích na platby bylo asi 1 920 000 000 EUR financováno ze souhrnného rozpočtu Unie, což představuje 74,75 % celkových finančních prostředků agentur v roce 2019 (ve srovnání se 72,16 % v roce 2018); dále bere na vědomí, že přibližně 649 000 000 milionů EUR bylo financováno z poplatků a přímých příspěvků od zúčastněných zemí (pokles o 1,22 % ve srovnání s rokem 2018);
Hlavní rizika a doporučení zjištěná Účetním dvorem
5. konstatuje, že podle své zprávy považuje Účetní dvůr celkové riziko pro spolehlivost účetních závěrek agentur, které jsou založeny na mezinárodně uznávaných účetních standardech, za stejně nízké, jako bylo v roce 2018;
6. konstatuje, že podle své zprávy považuje Účetní dvůr celkové riziko pro legalitu a správnost příjmů, na nichž se zakládají účetní závěrky agentur, u většiny agentur za nízké a za střední považuje toto riziko u částečně samofinancovaných agentur, na něž se vztahují zvláštní ustanovení týkající se vybírání poplatků a dalších příspěvků, jako tomu bylo v roce 2018;
7. konstatuje, že Účetní dvůr považuje celkové riziko pro legalitu a správnost plateb, na nichž se zakládají účetní závěrky agentur, za střední, přičemž u jednotlivých rozpočtových hlav se toto riziko pohybuje v rozmezí od nízkého po vysoké; konstatuje, že riziko pro hlavu I (výdaje na zaměstnance) je obecně nízké, pro hlavu II (administrativní výdaje) se riziko považuje za střední a pro hlavu III (provozní výdaje) je riziko považováno za nízké až vysoké v závislosti na jednotlivých agenturách a na povaze jejich provozních výdajů; poukazuje na to, že vysoké riziko obvykle vyplývá ze zadávání veřejných zakázek a z grantových plateb, které zahrnují velké částky; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že i když se kontroly týkající se grantů obecně zlepšily, nejsou vždy plně účinné;
8. bere na vědomí hlavní oblasti připomínek Účetního dvora, které se zaměřují na:
–
řízení zadávání veřejných zakázek, jež je i nadále oblastí nejnáchylnější k chybám;
–
postupy pro přijímání zaměstnanců a střety zájmů u zaměstnanců odcházejících z agentur Unie do soukromého sektoru, které musejí agentury lépe řídit;
–
rozpočtové řízení, v němž Účetní dvůr zjistil několik nedostatků;
9. vítá skutečnost, že Účetní dvůr prohlásil, že agentury ve většině případů přijaly nápravná opatření s cílem řešit připomínky auditů z předchozích let, a vyzývá agentury v oblasti SVV, aby i nadále pokračovaly ve svém úsilí v návaznosti na připomínky Účetního dvora;
Rozpočtové a finanční řízení
10. vyjadřuje politování nad tím, že míra podrobností uvedených ve zprávách o plnění rozpočtu se u několika agentur liší od většiny ostatních, což dokazuje, že jsou zapotřebí jasnější a standardizovanější pokyny k rozpočtovému výkaznictví agentur a že agentury musí vysvětlit výrazné odchylky od původního rozpočtu nebo plánu pracovních míst; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby všechny agentury zlepšily své kapacity v otázce plánování; lituje odpovědi Komise na žádost, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria automaticky poskytovala oficiální rozpočet (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) a údaje o zaměstnancích (plán pracovních míst zahrnující stálé zaměstnance, smluvní zaměstnance a vyslané národní odborníky k 31. prosinci dotčeného roku) pro 32 decentralizovaných agentur, jelikož uvedené pokyny (což jsou ve skutečnosti šablony poskytující vedení spíše ohledně formy než obsahu) nejsou dostatečné k řešení rozdílů ve výpočtech mezi zprávami; opakuje žádost Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytla oficiální rozpočet a údaje o zaměstnancích za každou agenturu a aby poskytla konsolidované údaje za všechny decentralizované agentury, na něž se vztahuje udělování absolutoria Parlamentem;
11. domnívá se, že při zřizování budoucích agentur by měla být věnována větší pozornost relevanci a soudržnosti, zejména v souvislosti s překrývajícími se oblastmi pravomocí;
12. domnívá se, že zdroje by měly být přidělovány pružněji na základě potřeby nebo naléhavosti;
13. zdůrazňuje, že z hlediska demokratické odpovědnosti agentur je důležitá transparentnost a povědomí občanů o existenci agentur Unie; domnívá se, že zásadní význam má využitelnost a snadnost použití zdrojů a údajů agentur; požaduje tudíž, aby bylo posouzeno, jak se v současnosti prezentují a zpřístupňují údaje a zdroje a jak je pro občany snadné je identifikovat, rozpoznat a používat;
14. vyjadřuje znepokojení nad velmi vysokou mírou přenosů v některých agenturách, což by mohlo naznačovat různé nedostatky, včetně nedostatečného rozpočtového plánování, což je v rozporu se zásadou ročního rozpočtu;
Výkonnost
15. vítá skutečnost, že Komise přijala doporučení z postupu udělování absolutoria za minulý rok, a to dále rozvíjet a uplatňovat zásadu sestavování rozpočtu podle výkonnosti, a z toho vyplývající zlepšení jednotného programového dokumentu a konsolidovaných výročních zpráv o činnosti;
16. vítá skutečnost, že Účetní dvůr zveřejnil vůbec první horizontální audit výkonnosti všech agentur Unie pod názvem „Zvláštní zpráva 22/2020: Budoucnost agentur EU – je zde potenciál pro větší flexibilitu a spolupráci“(5);
17. bere na vědomí hlavní připomínky Účetního dvora, zejména skutečnost, že agentury se zabývají aktuálními společenskými tématy a mají vysoký potenciál pro budoucí rozvoj a vysokou úroveň odborných znalostí;
18. souhlasí s Účetním dvorem v tom, že navzdory skutečnosti, že agentury plní důležité úkoly ve všech oblastech našeho každodenního života, je zjevně obtížné budovat důvěru u jednotlivých občanů; v této souvislosti zdůrazňuje otázku odpovědnosti, transparentnosti a dokonce i účinnosti a mimoto také nedostatečné veřejné informovanosti, neboť občanům zůstávají agentury víceméně neznámé a ve sdělovacích prostředcích se objevují pouze zprávy o negativních incidentech;
19. oceňuje a dále podporuje stále užší spolupráci mezi agenturami v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a sociálního začleňování s cílem zlepšit součinnost, zajistit doplňkovost a sdílení zdrojů; zdůrazňuje význam a přínos každé agentury v jejím oboru a nezávislost agentur; uznává, že čtyři agentury uspořádaly společné schůze s konkrétním cílem sladit své metodiky ukazatelů výkonnosti v návaznosti na doporučení Komise obdržené v roce 2019 na základě hodnocení čtyř agentur z roku 2017 (doporučení č. 5, SWD(2019)0159);
20. zdůrazňuje závěr zvláštní zprávy Účetního dvora nazvané „Budoucnost agentur EU“ spočívající v tom, že informace o výkonnosti agentur Unie jsou nedostatečné; naléhavě vyzývá agentury, aby posílily odpovědnost za svou výkonnost; očekává, že všechny agentury Unie budou co nejlépe spolupracovat s Komisí a Účetním dvorem při poskytování informací o výkonnosti;
21. bere na vědomí zjištění Účetního dvora uvedené v jeho zprávě „Budoucnost agentur EU“ a týkající se skutečnosti, že agentury měří výkonnost prostřednictvím klíčových ukazatelů výkonnosti a že Komise vydala v roce 2015 k těmto klíčovým ukazatelům pokyny určené pro ředitele agentur; s politováním konstatuje, že ukazatele používané v praxi se týkají zejména plnění ročního pracovního programu agentury, rozpočtu a řízení lidských zdrojů, obvykle však neumožňují hodnocení výsledků celkové výkonnosti agentury ani účinnosti a účelnosti agentury při plnění jejího mandátu; vyzývá agentury, aby spolupracovaly na lepším využívání klíčových ukazatelů výkonnosti s cílem zajistit, aby se v rámci postupu udělování absolutoria zaměřovaly nejenom na dodržování předpisů, ale více také na výkonnost; vyzývá agentury, aby pokračovaly ve vytváření ukazatelů, které budou měřit jejich přínos k uplatňování politik Unie; naléhavě vyzývá agentury, aby tyto ukazatele pravidelně přezkoumávaly a aktualizovaly; vyzývá Komisi, aby přijala centralizovaný soubor pokynů pro podávání zpráv a stanovování klíčových ukazatelů výkonnosti s cílem zajistit řádné měření výkonnosti agentur;
22. konstatuje, že Účetní dvůr se snaží určit podmínky potřebné k tomu, aby agentury mohly dosáhnout svých cílů, zdůrazňuje však potřebu větší finanční a politické flexibility a strukturálnějšího a soudržnějšího modelu řízení, v němž by se informace o výkonnosti zaměřovaly spíše na výstupy než na přínos k provádění politik;
23. připomíná, že společný přístup stanoví, že každá agentura Unie by měla být hodnocena každých pět let, že Komise by měla být odpovědná za organizaci hodnocení a že v každém druhém hodnocení by mělo být uplatňováno ustanovení o skončení platnosti; s politováním konstatuje, že zakládající nařízení několika agentur nebyla dosud sladěna se společným přístupem; bere na vědomí zjištění Účetního dvora uvedené v jeho zprávě „Budoucnost agentur EU“, podle něhož byla zakládající nařízení 13 agentur v letech 2015 až 2019 přepracována, ale pouze pět návrhů bylo doprovázeno posouzením dopadů; vyzývá Komisi, aby pravidelně prováděla nezávislé hodnocení výkonnosti agentur;
24. je přesvědčen, že by měla být zavedena jasná pravidla týkající se vývoje a ukončování misí agentur;
25. domnívá se, že pro každou agenturu by mělo být provedeno posouzení dopadu a že by měla být systematicky přidávána doložka o přezkumu týkající se odůvodnění stanovených cílů agentury;
26. trvá na tom, že je třeba lépe předcházet tomu, aby se témata a oblasti působnosti jednotlivých agentur překrývaly;
27. vítá spolupráci se sítí agentur působících v oblasti SVV; vyzývá agentury, aby nadále rozvíjely součinnost a posilovaly vzájemnou spolupráci a výměnu osvědčených postupů za účelem zlepšení účinnosti;
28. vyzývá agentury, aby nadále rozvíjely součinnost a posilovaly spolupráci a výměnu osvědčených postupů s ostatními agenturami Unie za účelem zvýšení účinnosti (lidské zdroje, správa budov, IT služby a bezpečnost);
29. domnívá se, že je nezbytné posílit úlohu agentur jakožto středisek odborných znalostí a sítí;
30. vítá skutečnost, že síť agentur EU (dále jen „síť“) vytvořila pracovní skupinu pro sdílené služby a připravila strategický návrh nazvaný „Sdílené služby a kapacity 2.0“, aby podpořila spolupráci mezi agenturami; doporučuje, aby do něj byla začleněna doporučení Účetního dvora uvedená v jeho zprávě „Budoucnost agentur EU“, pokud jde o flexibilní využívání zdrojů (doporučení 1 a 2) a postavení agentur jakožto středisek pro sdílení odborných znalostí a vytváření sítí (doporučení 4);
31. poukazuje na pozitivní příklad spolupráce střediska ECDC s dalšími agenturami Unie, mimo jiné prostřednictvím sítě agentur EU; vybízí agentury, aby pokud možno spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy, včetně např. těch, které se týkají práce z domova;
32. připomíná, že je důležité posílit digitalizaci agentur, pokud jde o jejich vnitřní chod a řízení, ale i zrychlit digitalizaci postupů; zdůrazňuje, že je třeba, aby agentury byly v tomto ohledu nadále aktivní, aby se tak za každou cenu zabránilo vzniku digitální propasti mezi nimi; upozorňuje však na to, že je třeba přijmout veškerá nezbytná bezpečnostní opatření s cílem předejít všem rizikům ohrožujícím on-line bezpečnost zpracovávaných informací;
33. připomíná, že každoroční výměna názorů vedená v příslušných výborech o ročních pracovních programech a víceletých strategiích agentur má zásadní význam pro zajištění toho, aby tyto programy a strategie byly v souladu se skutečnými politickými prioritami, zejména v souvislosti s prováděním zásad zakotvených v evropském pilíři sociálních práv; připomíná, že agentury mají nejvyšší kvalifikaci pro posuzování využívání zdrojů a hrají klíčovou úlohu při podpoře správných udržitelných projektů v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu; vyzývá Komisi, aby zajistila financování na podporu agentur Unie při zajišťování sociálního dialogu; konstatuje, že agentury Unie hrají klíčovou úlohu při zajišťování sociálního dialogu s orgány Unie;
Personální politika
34. konstatuje, že 32 decentralizovaných agentur zaměstnávalo v roce 2019 celkem 7 880 osob, včetně úředníků, dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků (oproti 7 626 v roce 2018), což v porovnání s předcházejícím rokem představuje podstatný nárůst, a to o 3,33 %;
35. vítá podrobnější a strukturovanější informace o genderové vyváženosti v agenturách;
36. vyjadřuje znepokojení nad tím, že v naprosté většině agentur celkově chybí genderová vyváženost mezi pracovníky vedení; konstatuje, že na úrovni vrcholného vedení vykázaly v roce 2019 rovnoměrné zastoupení žen a mužů tři agentury a v deseti agenturách byla ve vedení dobrá genderová vyváženost, avšak v 16 agenturách vyváženosti dosaženo nebylo (čtyři měly ve vedení pouze muže a jedna z nich pouze ženy); vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii pro síť naprosto chybí rovnost žen a mužů; vyzývá agentury a síť agentur, aby otázku rovnosti žen a mužů začlenily do svých strategií a sladily ambice agentur s cílem Komise dosáhnout do konce roku 2024 50% genderové vyváženosti na všech úrovních jejího vedení;
37. dále konstatuje, že pokud jde o genderovou vyváženost ve správních radách, v roce 2019 neexistovala žádná agentura s rovnoměrným zastoupením žen a mužů, v sedmi agenturách existovala dobrá rovnováha a ve 14 správních radách genderová vyváženost zajištěna nebyla; žádá členské státy a příslušné organizace, které se účastní činnosti správních rad, aby při jmenování svých členů do správních rad agentur zohledňovaly význam zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů;
38. dále konstatuje, že pokud jde o celkový počet zaměstnanců, osm agentur má rovnoměrné zastoupení žen a mužů, 19 agentur má dobré zastoupení žen a mužů a ve třech agenturách genderová vyváženost chybí; vyzývá agentury, aby v budoucnu nadále usilovaly o vyvážené zastoupení žen a mužů;
39. se znepokojením konstatuje, že v roce 2019 tvořily ženy pouze 34 % členů nejvyšších rozhodovacích orgánů všech agentur Unie, a připomíná, že v agenturách Unie je třeba zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů v souladu se základními nařízeními, kterými se agentury zřizují; žádá proto agentury Unie, aby shromažďovaly a předkládaly údaje o vyváženém zastoupení žen a mužů ve všech kategorií vedoucích pracovníků (od nejnižší po nejvyšší úroveň), aby shromažďovaly základní údaje, na jejichž základě se agentury Unie vybízejí k tomu, aby řešily genderovou nerovnováhu ve vedení a usilovaly o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí;
40. konstatuje, že zeměpisná vyváženost zaměstnanců agentur Unie o něco lépe odpovídá procentuálnímu rozložení populace EU-27 než zeměpisná vyváženost zaměstnanců Komise; bere na vědomí nedostatečné zastoupení osmi členských států, nadměrné zastoupení sedmnácti členských států a přibližnou rovnováhu v případě dvou členských států; vyjadřuje politování nad tím, že v agenturách chybí politiky ke zlepšení zeměpisně různorodého zastoupení mezi zaměstnanci; vyzývá agentury a síť, aby předložily plány pro dosažení tohoto cíle;
41. bere na vědomí, že podle informací od agentur strávil každý zaměstnanec v průměru 8,42 dny za rok v pracovní neschopnosti; vyjadřuje politování nad tím, že v současnosti nejsou k dispozici spolehlivé údaje, které by poskytly přehled o tom, kolik dní pracovní neschopnosti bylo způsobeno vyhořením, a to zejména proto, že několik agentur uvedlo, že příslušné údaje nemohou kvůli lékařskému tajemství poskytnout;
42. konstatuje, že na žádost orgánu příslušného k udělení absolutoria poskytly agentury údaje o snížení počtu zaměstnanců mezi lety 2013 a 2019 i informaci o tom, zda snížení počtu stálých a dočasných zaměstnanců bylo kompenzováno náborem většího počtu smluvních zaměstnanců a externích pracovníků; konstatuje, že agentury uvedly, že počet zaměstnanců byl ve vykazovaném období celkem snížen o 447 osob; konstatuje, že agentury dále uvedly, že v tomtéž období bylo vytvořeno 266 nových pracovních míst pro dočasné zaměstnance, takže celkový počet pracovních míst byl v zásadě snížen o 181 míst; dále konstatuje, že plány pracovních míst všech agentur byly v tomtéž časovém období sníženy o 32 pracovních míst pro stálé zaměstnance a že bylo vytvořeno 845 míst pro dočasné zaměstnance, což znamenalo čistý nárůst o 813 pracovních míst;
43. upozorňuje na vážné důsledky fluktuace zaměstnanců unijních agentur a vyzývá k uplatňování personálních a sociálních politik k nápravě situace;
44. s politováním konstatuje, že některé agentury čelí nedostatku pracovníků, a to zejména v případech, kdy jim jsou přiděleny nové úkoly, aniž by měly odpovídající počet zaměstnanců pro jejich provádění, a že orgán příslušný k udělení absolutoria je zejména znepokojen obtížemi, s nimiž se některé agentury potýkají při náboru kvalifikovaných pracovníků v konkrétních platových třídách, což je skutečnost, která omezuje celkovou výkonnost agentur a vyžaduje zaměstnávání externích pracovníků; připomíná v tomto ohledu doporučení 1 a 2 Účetního dvora uvedená v jeho zprávě nazvané „Budoucnost agentur EU“, pokud jde o zvýšenou potřebu flexibility, a vyzývá síť i Komisi, aby spolupracovaly na realizaci těchto doporučení v praxi; dále v této souvislosti připomíná, že zvláštní zpráva Účetního dvora o Evropském úřadu pro výběr personálu (EPSO) (zvláštní zpráva 23/2020) zdůrazňuje skutečnost, že stávající výběrový proces musí hledat flexibilnější metody výběrových řízení, díky nimž by instituce Unie uspokojily své okamžité potřeby týkající se náboru personálu; zdůrazňuje, že instituce Unie potřebují specializovanější personál, což je v případě agentur vzhledem k jejich specifickému mandátu zásadní; vyzývá Komisi, a zejména úřad EPSO, aby agenturám v tomto ohledu více pomáhaly a přizpůsobily své náborové politiky tak, aby lákaly pracovníky s nejvyšší kvalifikací a větší specializací; žádá Komisi a úřad EPSO, aby prokázaly určitou míru flexibility při přizpůsobování nabídek pracovních míst konkrétním podmínkám, a zajistily tak účinný nábor zaměstnanců; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit výběrová řízení a přitažlivost pracovních míst v Unii; zdůrazňuje, že nedostatek zaměstnanců agentur představuje vážné riziko negativního dopadu na výkonnost i na dobré životní podmínky a fluktuaci zaměstnanců;
45. konstatuje, že agentury informovaly o celkem šesti osobách z řad bývalých poslanců Evropského parlamentu, bývalých komisařů nebo bývalých vysoce postavených úředníků, kteří pro některou z agentur vykonávali placenou činnost, a že se jednalo o čtyři bývalé poslance EP, jednoho bývalého komisaře a jednoho bývalého vysokého úředníka; konstatuje, že těmto osobám byly poskytnuty náhrady a proplacení vzniklých nákladů;
46. zdůrazňuje význam politiky dobrých pracovních podmínek; zdůrazňuje, že agentury by měly zajistit důstojné a kvalitní pracovní podmínky pro všechny zaměstnance;
47. vybízí agentury, aby dále rozvíjely dlouhodobý rámec politiky lidských zdrojů zaměřený na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, celoživotní poradenství a profesní rozvoj, vyvážené zastoupení žen a mužů, práci z domova, zeměpisnou vyváženost a nábor a integraci osob se zdravotním postižením;
48. vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy úspěšně žádaly o to, aby měly agenturu na svém území, aniž by poskytly zázemí pro její zřízení a aniž by přijaly opatření ke zvýšení atraktivity svých pracovních míst při náboru zaměstnanců;
49. je znepokojen velikostí některých správních rad agentur, které Účetní dvůr označil za příliš velké a u nichž vysoký počet členů ztěžuje přijímání rozhodnutí a způsobuje značné administrativní náklady;
50. konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v náborových postupech agentur, pokud jde o řízení potenciálních střetů zájmů (jedna agentura), uplatňování zásady rovného zacházení nebo transparentnosti (tři agentury) a řádné zaznamenávání auditní stopy pro použitý postup (jedna agentura); vyjadřuje politování nad tím, že v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením došlo (alespoň ve třech agenturách) k případům, kdy členové poroty byly v podstatném střetu zájmů; zdůrazňuje, že nehlášené střety zájmů mohou být překážkou ve výběrových řízeních, jelikož způsobují značná zpoždění a finanční ztráty a poškozují pověst agentur;
51. konstatuje, že veřejná ochránkyně práv zjistila dva případy nesprávného úředního postupu ve věci 2168/2019/KR týkající se rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví schválit žádost výkonného ředitele, aby se stal výkonným ředitelem finanční lobbistické skupiny; vítá doporučení veřejné ochránkyně práv vydaná v tomto případě, zejména uplatnit v případě potřeby možnost zakázat vedoucím pracovníkům nástup do určitých funkcí po skončení jejich funkčního období, stanovit kritéria pro situace, kdy by takové přesuny byly v budoucnu zakázány, a zavést vnitřní postupy pro okamžité odnětí přístupu k důvěrným informacím v případě, že zaměstnanci přecházejí do jiného zaměstnání; vyzývá všechny agentury, aby tato doporučení začaly uplatňovat přednostně;
52. vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé agentury se značně a po delší dobu spoléhaly na dočasné pracovníky; vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech byli dočasní pracovníci placeni méně než zaměstnanci agentur působící na stejném pracovním místě; se znepokojením konstatuje, že při zadávání veřejných zakázek a podpisu smluv a rámcových dohod týkajících se náboru dočasných pracovníků byly zjištěny problémy s dodržováním předpisů; vyzývá agentury, aby důsledně dodržovaly interní pravidla; znovu vyzývá ke zlepšení opatření v oblasti plánování a výběrových řízení napříč agenturami;
53. oceňuje kroky agentur směřující k vytvoření prostředí bez obtěžování, jimiž jsou doplňková školení zaměstnanců a vedoucích pracovníků a zavedení důvěrníků; vybízí agentury, které takové kroky zatím nepodnikly, aby tak učinily, a agentury, které obdržely stížnosti na obtěžování, aby je řešily přednostně;
54. vybízí agentury Unie k tomu, aby zvážily přijetí strategie pro základní práva včetně odkazu na základní práva v kodexu chování, který by mohl vymezovat povinnosti zaměstnanců agentur a jejich vzdělávání; dále je vybízí, aby zvážily vytvoření mechanismu, který by zajišťoval odhalení a oznámení všech případů porušení základních práv a který by hlavní orgány dané agentury rychle upozorňoval na hrozící porušení základních práv; rovněž je vybízí, aby v příslušných případech zvážily zřízení funkce úředníka pro otázky základních práv přímo podřízeného správní radě, aby se tak zajistila určitá nezávislost na jiných zaměstnancích za účelem okamžitého řešení ohrožení lidských práv a neustálého zdokonalování politiky základních práv v rámci organizací; vyzývá agentury, aby o záležitostech spojených se základními právy vedly pravidelný dialog s organizacemi občanské společnosti a důležitými mezinárodními organizacemi; dále je vyzývá, aby se dodržování základních práv stalo základním referenčním prvkem v rámci spolupráce dotčené agentury s externími subjekty, zejména s členy vnitrostátních správních orgánů, s nimiž spolupracují na operační úrovni;
Veřejné zakázky
55. se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr formuloval ve 29 agenturách 82 připomínek k oblastem, v nichž je možné dosáhnout zlepšení; konstatuje, že většina připomínek se týká nedostatků v postupech zadávání veřejných zakázek, a že tomu tak bylo i v roce 2018; konstatuje, že tyto nedostatky se většinou týkají řádného finančního řízení a správnosti; naléhavě vyzývá agentury, aby doporučení provedly v praxi a odstranily nedostatky; znovu vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o zavedení jasných a jednotných rozpočtových opatření a postupů v agenturách s cílem řešit zjištěné problémy, které se znovu objevují ve většině agentur;
56. zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek je u všech decentralizovaných agentur Unie i nadále hlavní oblastí náchylnou k chybovosti; vyzývá proto dotčené agentury působící v oblasti SVV, tj. Europol a CEPOL, aby zlepšily své postupy zadávání veřejných zakázek, a zajistily tak jejich naprostý soulad s příslušnými právními předpisy a následně dosáhly odpovídající rovnováhy mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje – hospodářským, sociálním a environmentálním – a aby přitom dodržovaly zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace; agenturu eu-LISA vyzývá, aby zlepšila postupy výběrového řízení; připomíná, že zadávání veřejných zakázek má zásadní význam pro splnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje;
57. se znepokojením konstatuje, že pouze jedna agentura Unie, totiž Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, zveřejňuje zprávu o udržitelnosti; vyzývá všechny agentury, aby zavedly podávání zpráv o udržitelnosti, sladily své zprávy s prací OECD v oblasti zadávání veřejných zakázek a odpovědného chování podniků a s připravovanými právními předpisy Unie týkajícími se náležité péče podniků, zvýšily úsilí o zavádění digitalizovaných provozních řešení a zajistily rychlé zavedení evropského systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), jak doporučuje Účetní dvůr; vyzývá agentury, aby věnovaly náležitou pozornost skladbě svých zdrojů elektřiny, a vybízí k nákupu elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie;
58. vítá větší využívání nástrojů elektronického zadávání veřejných zakázek agenturami Unie; konstatuje, že nejběžnějšími moduly e-PRIOR, které agentury používají, jsou elektronické zadávání zakázek, elektronické podávání nabídek a elektronická fakturace; vyzývá síť úředníků pro zadávání zakázek (NAPO), aby urychlila poskytování nástroje JRC pro řízení veřejných zakázek agenturám;
Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost
59. se znepokojením konstatuje, že některé agentury Unie na svých internetových stránkách dosud nezveřejnily životopisy a prohlášení o zájmech členů správních rad, výkonného vedení a vyslaných odborníků; lituje skutečnosti, že některé agentury stále zveřejňují prohlášení o neexistenci střetů zájmů; zdůrazňuje, že není úkolem členů správní rady nebo výkonného vedení, aby sami o sobě prohlašovali, že nejsou ve střetu zájmů; opět žádá, aby všechny agentury používaly jednotný vzor prohlášení o zájmu; zdůrazňuje, že je důležité posílit stávající pravidla, zlepšit jejich provádění a podpořit homogenizaci při posuzování nebo řešení střetu zájmů a případů tzv. otáčivých dveří ve všech orgánech, agenturách a jiných institucích Unie; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že všichni vyslaní odborníci zveřejní svá příslušná prohlášení o zájmech a životopisy na internetových stránkách příslušné agentury;
60. žádá, aby politiky ochrany oznamovatelů všech agentur Unie byly v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie;
61. připomíná, že studie „Střety zájmů a agentury EU“, která byla zveřejněna v lednu 2020, dospěla k závěru, že hlavním principem, o nějž by se měly opírat politiky agentur, aby byla možná účinná veřejná kontrola, je transparentnost; bere na vědomí rozdíly v rizikových faktorech, velikosti a vnějším tlaku mezi agenturami a potřebu přizpůsobit těmto rozdílům politiky v oblasti střetu zájmů; bere na vědomí doporučení uvedená v této studii s cílem zlepšit pravidla pro střet zájmů a dosáhnout větší soudržnosti a důslednosti a naléhavě vyzývá agentury, aby se těmito doporučeními řídily a aby průběžně posuzovaly a zlepšovaly své politiky se zřetelem k předpokládaným nebo domnělým střetům zájmů z roku 2019;
62. se znepokojením konstatuje, že ne všechny agentury informují o setkáních zaměstnanců agentur s externími zúčastněnými stranami, zejména o setkáních vedoucích pracovníků s organizacemi a osobami samostatně výdělečně činnými; vyzývá agentury, aby informovaly o těchto setkáních a tyto informace zpřístupnily na svých internetových stránkách s cílem zvýšit transparentnost svých činností;
63. vyzývá všechny agentury, aby se podílely na interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti pro zástupce zájmových skupin, která je v současné době předmětem jednání mezi Komisí, Radou a Parlamentem;
64. naléhavě vyzývá všechny agentury v oblasti SVV, aby přijaly opatření k zajištění důsledného dodržování předpisů Unie týkajících se transparentnosti a rovněž základních práv a norem v oblasti ochrany údajů; vyzývá je rovněž k důslednému dodržování finančních předpisů a vysokých standardů řízení;
Vnitřní kontroly
65. uznává připomínku Účetního dvora, že při používání interinstitucionálních smluv nesou agentury i nadále odpovědnost za uplatňování zásad zadávání veřejných zakázek na své konkrétní nákupy, a zdůrazňuje, že vnitřní kontroly agentur musí zajistit, aby tyto zásady byly dodržovány;
66. konstatuje, že na konci roku 2019 většina agentur uvedla, že uplatňovaly revidovaný rámec pro vnitřní kontroly a provedly roční hodnocení; naléhavě vyzývá k tomu, aby všechny agentury přijaly a uplatňovaly rámec pro vnitřní kontroly, a harmonizovaly tak své vnitřní kontroly s mezinárodními osvědčenými postupy, a aby zajistily, že vnitřní kontrola účinně a účelně podporuje rozhodovací proces; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2019 neprovedl útvar IAS v některých agenturách žádný audit;
67. konstatuje, že v roce 2019 bylo podle zprávy Účetního dvora týkající se opatření navazujících na připomínky z předchozích let 98 připomínek uzavřeno, na 71 připomínce se dosud pracovalo a u 16 připomínek se dospělo k závěru, že nejsou pod (plnou) kontrolou agentur, což znamená, že hlavní rozhodnutí o těchto 16 připomínkách musí přijmout Soudní dvůr Evropské unie, Komise nebo členské státy; vyzývá agentury, aby tyto připomínky důsledně řešily a dále zlepšovaly své rámce pro vnitřní kontroly;
Další připomínky
68. bere na vědomí, že podle zprávy Účetního dvora byly agentury, jež dříve sídlily v Londýně (Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)), v roce 2019 přesunuty ze Spojeného království a jejich účetní závěrky zahrnují položky související s náklady na tuto relokaci; dále konstatuje, že v případě agentury EMA uvedl Účetní dvůr informaci o dohodě, jíž agentura v červenci 2019 dosáhla se svým pronajímatelem ohledně toho, že své bývalé kancelářské prostory pronajme podnájemci, a to za podmínek, které budou v souladu s hlavní nájemní smlouvou, bude však i nadále odpovědná za splacení celé částky vyplývající z původní nájemní smlouvy;
69. poukazuje na to, že je nutný komplexní přístup, který by umožnil dostupnost domovských stránek agentur Unie pro osoby s jakýmkoli zdravotním postižením, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti v národních znakových jazycích; navrhuje zapojit do tohoto procesu organizace zastupující zdravotně postižené osoby;
70. konstatuje, že agentury uvedly, že věnují řádnou pozornost ochraně kybernetické bezpečnosti, s tím, že k nejběžnějším opatřením patří dohoda o úrovni služeb podepsaná mezi agenturou a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro informatiku (a její skupinou pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty / CERT-EU) a používání systému ARES pro elektronickou správu dokumentů a záznamů; dále konstatuje, že 77 % agentur uvedlo, že již zavedly politiku v oblasti kybernetické bezpečnosti, zatímco zbývající agentury informovaly, že se nacházejí v různých fázích vývoje této politiky;
71. připomíná, že agentury byly vytvořeny pro specifické potřeby a že značný počet agentur byl zřízen v reakci na určité krize; souhlasí s postojem Účetního dvora vyjádřeným v jeho zprávě „Budoucnost agentur EU“, podle něhož musí být úloha konkrétní agentury znovu posouzena v různých fázích jejího provozního období, aby se ověřilo, zda je agentura stále relevantní a zda je její činnost v souladu s ostatními agenturami a partnerskými generálními ředitelstvími;
72. upozorňuje na rizika spjatá s využíváním externích konzultantů v oblasti IT a externího zajišťování rozpočtového či personálního řízení;
73. domnívá se, že zřízení a fungování agentur by mělo být flexibilní, aby přispělo k provádění politiky Unie a posílilo evropskou spolupráci; v tomto ohledu uznává názor Účetního dvora uvedený v jeho zprávě nazvané "Budoucnost agentur EU", že zřizování a fungování agentur je nedostatečně flexibilní a že jejich potenciál pro spolupráci na společných cílech politik v zájmu občanů by mohl být více využit;
74. připomíná, že evropští občané obecně nejsou informováni o existenci agentur, a to dokonce ani v zemích, kde se agentury nacházejí, a že občané dostávají jen velmi málo informací o přínosech agentur; vyzývá v této souvislosti agentury, aby i nadále rozvíjely své komunikační strategie a zvyšovaly svou viditelnost ve sdělovacích prostředcích a sociálních médiích s cílem zvýšit povědomí široké veřejnosti o své práci, výzkumu a činnostech;
75. bere na vědomí, že Účetní dvůr neověřil účetní závěrku Úřadu evropského veřejného žalobce za rok 2019, jelikož tento subjekt Unie ještě nezískal finanční autonomii;
76. poukazuje na nevyhnutelné obtíže, kterým čelí agentury v souvislosti s požadavkem na předložení jednotného programového dokumentu, zatímco odpovídající právní nástroje jsou stále předmětem jednání spolunormotvůrců, což vede k neuspokojivé situaci, kdy lze rozpočtové položky využívat předtím, než je přijat odpovídající právní nástroj; vyzývá Komisi, aby zlepšila svou komunikaci s agenturami s cílem lépe sladit předpokládané lhůty pro přijetí právních předpisů s odpovídajícími rozpočtovými položkami; poukazuje na doporučení Účetního dvora, aby Komise a agentury přidělovaly prostředky flexibilněji, a zároveň zdůrazňuje význam řádného podávání zpráv, transparentnosti a auditu;
77. připomíná, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA) byl zřízen v březnu 2018 a zahájil svou činnost v říjnu 2019; zdůrazňuje, že je důležité, aby orgán ELA začal bezodkladně plně fungovat s cílem zlepšit uplatňování a prosazování práva Unie v oblasti mobility pracovních sil a koordinace sociálního zabezpečení, a zabezpečit tak spravedlivou mobilitu a účinné přeshraniční prosazování práv pracovníků; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné finanční zdroje;
78. vyzdvihuje, že orgán ELA pomůže zajistit, aby byla pravidla Unie týkající se pracovní mobility a koordinace sociálního zabezpečení vymáhána účinně a spravedlivě, bude podporovat spolupráci vnitrostátních orgánů při vymáhání těchto pravidel a usnadní občanům a podnikům využívat přínosy vnitřního trhu; domnívá se, že ačkoli se čtyři agentury (Eurofound, Cedefop, ETF a EU-OSHA) zaměřují zejména na výzkum, mohly by užitečným způsobem podporovat práci orgánu ELA a podílet se na ní;
o o o
79. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).
Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. Výroční zpráva EÚD o agenturách EU za rozpočtový rok 2019: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/AGENCIES_2019/agencies_2019_CS.pdf.