Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130 – C9‑0104/2021 – 2021/0068(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 25, pokud není určeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/...
o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (certifikát EU COVID-19)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobná pravidla pro výkon tohoto práva jsou stanovena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES(3).

(1a)  Usnadnění svobody pohybu je jedním z klíčových předpokladů zahájení hospodářského oživení.

(2)  Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že COVID-19 lze označit za pandemii.

(3)  S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, například omezení vstupu nebo požadavky, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu, domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2. Tato omezení mají negativní dopad na občany a podniky, zejména na přeshraniční pracovníky a osoby dojíždějící za prací nebo sezónní pracovníky.

(4)  Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19(4). V uvedeném doporučení stanoví koordinovaný přístup, který se skládá z těchto klíčových bodů: uplatňování společných kritérií a prahových hodnot při rozhodování o tom, zda omezení volného pohybu zavést, mapování rizika přenosu onemocnění COVID-19 na základě dohodnutého barevného kódu a koordinovaný přístup, pokud jde o (případná) opatření, která se mohou odpovídajícím způsobem uplatnit na osoby pohybující se mezi oblastmi, v závislosti na úrovni rizika přenosu v uvedených oblastech. V doporučení se rovněž zdůrazňuje, že na osoby podnikající nezbytně nutnou cestu, jak jsou vymezeny v jeho bodě 19, a přeshraniční cestující, jejichž život je těmito omezeními obzvláště dotčen, zejména ty, kteří vykonávají kritické funkce nebo jsou zásadně důležití pro kritickou infrastrukturu, by se cestovní omezení související s onemocněním COVID-19 ▌ vztahovat neměla.

(5)  S využitím kritérií a prahových hodnot stanovených v doporučení (EU) 2020/1475 zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na podporu rozhodování členských států jednou týdně mapu členských států rozdělenou podle regionů(5).

(6)  Jak je zdůrazněno v doporučení (EU) 2020/1475, veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zaváděná za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 by měla být založena na specifických a omezených důvodech veřejného zájmu, konkrétně na ochraně veřejného zdraví. Tato omezení musí být uplatňována v souladu s obecnými zásadami práva Unie, zejména se zásadou proporcionality a zákazu diskriminace. Jakákoli přijatá opatření by tudíž měla být přísně omezena co do rozsahu a doby trvání v souladu s úsilím o návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru bez hraničních kontrol a neměla by překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví. Dále by měla být v souladu s opatřeními, která Unie přijala k zajištění plynulého volného pohybu zboží a základních služeb na celém jednotném trhu, včetně zdravotnického vybavení a lékařského a zdravotnického personálu, prostřednictvím tzv. zelených pruhů uvedených ve sdělení Komise o zavedení zelených pruhů podle Pokynů týkajících se opatření správy hranic v zájmu ochrany zdraví a zajištění dostupnosti zboží a základních služeb(6).

(7)  U osob, které jsou očkovány, mají negativní test NAAT ne starší [72 hodin] nebo negativní rychlý test na antigen ne starší [24 hodin], a osob, které v posledních [šesti měsících] byly pozitivně testovány na specifické protilátky proti S proteinu, existuje podle současných lékařských poznatků mnohem nižší riziko, že nakazí virem SARS-CoV-2 jiné osoby. Volný pohyb osob, které podle spolehlivých vědeckých poznatků nepředstavují významné riziko pro veřejné zdraví, například proto, že jsou vůči viru SARS-CoV-2 imunní a nemohou jej přenášet, by neměl být omezován, neboť tato omezení by nebyla nezbytná pro dosažení sledovaného cíle.

(7a)  Aby bylo zajištěno harmonizované používání certifikátů, měla by být v tomto nařízení stanovena doba jejich platnosti. V této fázi však stále není jasné, zda vakcíny zabraňují přenosu onemocnění COVID-19. Obdobně neexistují dostatečné důkazy o tom, jak dlouho trvá účinná ochrana proti onemocnění COVID-19 po uzdravení z předchozí infekce. Proto by mělo být možné upravit dobu platnosti na základě vědeckotechnického pokroku.

(8)  Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby je však občané mohli v přeshraničním kontextu při výkonu svých práv na volný pohyb účinně využívat, musí být tyto certifikáty o očkování plně interoperabilní, kompatibilní, zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu, technických normách a úrovni ochrany těchto certifikátů a zásadách jejich používání.

(9)  Jednostranná opatření v této oblasti mohou značně narušit výkon práva na volný pohyb a bránit řádnému fungování vnitřního trhu, včetně odvětví cestovního ruchu, neboť vnitrostátní orgány a služby přepravy cestujících, jako je letecká, vlaková, autokarová či trajektová doprava, jsou konfrontovány s nejrůznějšími formáty dokumentů, které se týkají nejen stavu očkování dané osoby, ale i testů a případného uzdravení z onemocnění COVID-19. [pozm. návrh 8]

(9a)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 3. března 2021 o vytvoření strategie EU pro udržitelný cestovní ruch vyzval k tomu, aby byla v rámci celé EU uplatňována harmonizovaná strategie k cestovnímu ruchu, v jejímž rámci by byla zavedena společná kritéria pro bezpečné cestování, včetně protokolu EU o ochraně zdraví pro účely testování a požadavků ohledně karantény, a dále požadoval, aby jakmile budou k dispozici dostatečné důkazy o tom, že očkované osoby virus nepřenášejí, byl zaveden společný certifikát o očkování nebo došlo k vzájemnému uznávání očkovacích postupů.

(10)  Aniž jsou dotčena společná opatření týkající se překračování vnitřních hranic osobami, stanovená v schengenském acquis, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399(7), a za účelem usnadnění výkonu práva ▌pohybovat se a pobývat na území členských států, měl by být vytvořen společný rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19, takzvaný „certifikát EU COVID-19“, který by měl být závazný a přímo použitelný ve všech členských státech. Všechny dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se tyto certifikáty EU COVID-19 ověřují, by k jejich ověřování měly používat standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.

(10a)  Při uplatňování tohoto nařízení by členské státy měly uznávat všechny typy certifikátů vydaných v souladu s tímto nařízením. Interoperabilní certifikáty by měly mít stejnou hodnotu po celou dobu své platnosti.

(11)  Cílem tohoto nařízení je usnadnit uplatňování zásad proporcionality a nediskriminace, pokud jde o možná omezení volného pohybu a dalších základních práv v důsledku pandemie COVID-19, a zároveň usilovat o vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví a nemělo by být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. ▌Nadále by měly platit výjimky z omezení volného pohybu zavedených v reakci na pandemii COVID-19, uvedené v doporučení (EU) 2020/1475. Případná potřeba ověření certifikátů zavedených tímto nařízením by neměla být důvodem pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399.

(12)  Základem společného přístupu k vydávání, ověřování a uznávání těchto interoperabilních certifikátů o očkování je důvěra. Falešné certifikáty COVID-19 mohou představovat významné riziko pro veřejné zdraví. Příslušné orgány v jednom členském státě potřebují jistotu, že informace obsažené v certifikátu vydaném v jiném členském státě jsou důvěryhodné, nebyly padělány, týkají se osoby, která je předložila, a že kdokoli, kdo tyto informace ověřuje, má přístup pouze k minimálnímu objemu nezbytných informací.

(13)  Riziko, které falešné certifikáty COVID-19 představují, je reálné. Europol vydal dne 1. února 2021 včasnou výstrahu o nezákonném prodeji zfalšovaných certifikátů o negativním testu na COVID-19(8). Vzhledem k dostupným a snadno přístupným technologickým prostředkům, jako jsou tiskárny s vysokým rozlišením či různé grafické editory, dokážou podvodníci vyrobit vysoce kvalitní padělané či zfalšované certifikáty. Byly hlášeny případy nezákonného prodeje podvodných certifikátů o testu, do nichž se zapojilo vícero organizovaných padělatelských skupin nebo jednotliví zištní podvodníci, kteří prodávali falešné certifikáty fyzicky i po internetu.

(14)  Aby byla zajištěna interoperabilita a rovný přístup, a to i pro zranitelné osoby, jako jsou osoby se zdravotním postižením, a pro osoby s omezeným přístupem k digitálním technologiím, měly by členské státy vydávat certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19, který bude mít v závislosti na volbě držitele digitální nebo tištěný formát. Potenciální držitel by si tak mohl vyžádat a obdržet certifikát v tištěné podobě nebo jej uložit a zobrazit na mobilním zařízení. Součástí certifikátů by měl být interoperabilní, digitálně čitelný čárový kód obsahující pouze příslušné údaje o certifikátu. Členské státy by měly zaručit pravost, platnost a integritu certifikátů elektronickou pečetí ▌. Informace na certifikátu by měly být rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka, buď vytištěné, nebo zobrazené jako prostý text. Rozvržení certifikátů by mělo být snadno srozumitelné, jednoduché a uživatelsky přívětivé. Informace by měly být poskytnuty takovým způsobem a v takové grafické úpravě, která je přístupná pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost informací, včetně digitálních, jak se stanoví ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882(9). Aby nevznikaly překážky volného pohybu, měly by být certifikáty vydávány bezplatně a lidé by měli mít právo na jejich vydání. Členské státy by měly automaticky vydávat certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 a certifikáty o uzdravení vydávat pouze na požádání, přičemž by měly zajistit jejich snadné a rychlé získání a v případě potřeby poskytnout nezbytnou podporu, která všem osobám zajistí rovný přístup. Veškeré další výdaje na technickou, digitální a dopravní infrastrukturu potřebné k zavedení certifikátu o očkování by měly být způsobilé pro financování z fondů a programů Unie. [pozm. návrh 17]

(14a)  Očkovací látky by měly být považovány za globální veřejné statky dostupné široké veřejnosti, a proto by členské státy měly zajistit spravedlivý a bezplatný přístup pro všechny občany. Členské státy by měly rovněž zajistit univerzální, dostupný, včasný a bezplatný přístup k možnostem testování na COVID-19, včetně poskytování tohoto testování ve všech dopravních uzlech. Vydání těchto certifikátů podle čl. 3 odst. 1 by nemělo vést k odlišnému zacházení s osobami podle stavu jejich očkování nebo vlastnictví specifického certifikátu uvedeného v článku 5, 6 a 7 ani k jejich diskriminaci.

(15)  Bezpečnost, pravost, integrita a platnost certifikátů tvořících certifikát EU COVID-19 a jejich soulad s právními předpisy Unie o ochraně údajů jsou klíčové pro jejich uznávání ve všech členských státech. Je proto nezbytné vytvořit rámec pro důvěryhodnost, který stanoví pravidla a infrastrukturu pro spolehlivé a zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů. Tuto infrastrukturu je třeba - pokud možno za použití technologií Unie - vyvinout tak aby, fungovala na všech elektronických zařízeních, přičemž je třeba zajistit, aby byla chráněna před hrozbami v oblasti kybernetické bezpečnosti. Rámec pro důvěryhodnost by měl zajistit, aby ověření certifikátu mohlo probíhat off-line, a aniž by byl o této skutečnosti informován výstavce, a měl by proto zajistit, aby o předložení certifikátu držitelem nebyl informován žádný výstavce certifikátu ani žádná jiná třetí strana. Základem rámce pro důvěryhodnost by měl být nástin interoperability zdravotních certifikátů(10), který dne 12. března 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví zřízená článkem 14 směrnice 2011/24/EU(11). Rámec pro důvěryhodnost by proto měl být založen na infrastruktuře veřejných klíčů s řetězcem důvěry od zdravotnických orgánů členských států až po jednotlivé subjekty vydávající certifikáty. Rámec pro důvěryhodnost by měl umožňovat odhalování podvodů, zejména padělání. Pro každé očkování, test nebo uzdravení se vydává samostatný nezávislý certifikát, přičemž se na něm neuvádějí žádné předchozí certifikáty držitele.

(16)  Podle tohoto nařízení by veškeré certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 měly být vydávány oprávněným osobám uvedeným v článku 3 směrnice 2004/38/ES, tj. občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, včetně občanů zámořských zemí a území uvedených v čl. 355 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU”), bez ohledu na jejich státní příslušnost, a to tím členským státem, jenž očkování nebo test provedl nebo kde se uzdravená osoba nachází. Je-li to důležité nebo vhodné, měly by být certifikáty vydávány jiné osobě za očkované, testované nebo uzdravené osoby, například zákonnému opatrovníkovi za nesvéprávné osoby nebo rodičům za jejich děti. Certifikáty by neměly vyžadovat legalizaci ani žádné jiné podobné formality.

(16a)  Omezení spojená s přeshraničním cestováním způsobují komplikace zejména osobám, které denně nebo často překračují hranice na cestě do práce nebo do školy, za blízkými příbuznými, lékařskou péčí nebo kvůli péči o své blízké. Certifikát EU COVID-19 by měl usnadnit volný pohyb obyvatel pohraničních oblastí, sezónních přeshraničních pracovníků, dočasných přeshraničních pracovníků a pracovníků v dopravě.

(16b)  S ohledem na bod odůvodnění 14a tohoto nařízení a odstavce 6 a 19 doporučení (EU) 2020/1475 by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů, nejvzdálenějších regionů, enkláv a zeměpisně izolovaných oblastí a tomu, že je třeba spolupracovat na místní a regionální úrovni, a dále osobám, které jsou považovány za příhraniční pracovníky, přeshraniční pracovníky a obyvatele pohraničních oblastí a jež mají pobyt v jiném členském státě, do něhož se zpravidla denně nebo alespoň jednou týdně vracejí. [pozm. návrh 18]

(17)  Certifikáty tvořící certifikát EU COVID-19 by rovněž mohly být vydávány státním příslušníkům nebo rezidentům Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu/Svatého stolce ▌.

(18)  ▌Dohody o volném pohybu osob uzavřené mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a některými třetími zeměmi na straně druhé stanoví možnost omezit volný pohyb z důvodů veřejného zdraví. Pokud tyto dohody neobsahují mechanismus začlenění aktů Evropské unie, certifikáty vydané osobám, na něž se tyto dohody vztahují, by měly být uznávány za podmínek stanovených tímto nařízením. Podmíněno by to mělo být tím, že Komise přijme prováděcí akt stanovící, že třetí země vydává certifikáty v souladu s tímto nařízením a poskytla formální ujištění, že bude uznávat certifikáty vydané členskými státy.

(19)  Nařízení (EU) 2021/XXXX se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, pobývají nebo se oprávněně zdržují na území státu, na nějž se uvedené nařízení vztahuje, a jsou oprávněni cestovat do jiných států v souladu s právem Unie.

(20)  Rámec vytvořený pro účely tohoto nařízení by měl dbát na zajištění soudržnosti s celosvětovými iniciativami nebo podobnými iniciativami se třetími zeměmi, s nimiž Evropská unie navázala úzké partnerství, ▌jichž se účastní WHO a Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Součástí toho by měla pokud možno být interoperabilita mezi technologickými systémy zřízenými na celosvětové úrovni a systémy zřízenými pro účely tohoto nařízení s cílem usnadnit volný pohyb v Unii, mimo jiné prostřednictvím zapojení do infrastruktury veřejných klíčů nebo dvoustranné výměny veřejných klíčů. Aby se usnadnilo uplatňování práv občanů Unie, kteří byli očkováni nebo otestováni třetími zeměmi nebo zámořskými zeměmi a územími uvedenými v čl. 355 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nebo v příloze II této smlouvy nebo Faerskými ostrovy, na volný pohyb, mělo by toto nařízení stanovit uznávání certifikátů vydaných třetími zeměmi nebo zámořskými zeměmi a územími nebo Faerskými ostrovy občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty jsou vydány podle norem rovnocenných normám stanoveným podle tohoto nařízení.

(21)  Aby se usnadnil volný pohyb a mohla být koordinovaným způsobem na základě nejnovějších dostupných vědeckých důkazů a pokynů vydaných Výborem pro zdravotní bezpečnost, střediskem ECDC a Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) zrušena omezení volného pohybu, která v současné době platí během pandemie COVID-19, měl by být zaveden interoperabilní certifikát o očkování. Tento certifikát o očkování by měl sloužit jako potvrzení, že jeho držiteli byla v členském státě podána očkovací látka proti COVID-19, a měl by umožnit zrušení cestovních omezení. Certifikát by měl obsahovat pouze informace nezbytné k jasné identifikaci držitele a očkovací látky proti COVID-19, číslo, datum a místo očkování. Členské státy by měly vydat certifikáty o očkování osobám, jimž byly podány očkovací látky, kterým byla udělena registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004(12)▌.

(22)  Osoby očkované před datem použitelnosti tohoto nařízení, a to i v rámci klinického hodnocení, by rovněž měly být oprávněny získat certifikát o očkování proti COVID-19, který je v souladu s tímto nařízením. Zároveň by členské státy měly mít nadále možnost vydávat potvrzení o očkování v jiných formátech pro jiné účely, zejména pro účely lékařské.

(23)  V souladu se zásadou nediskriminace by členské státy měly vydávat tyto certifikáty o očkování rovněž občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří byli očkováni očkovací látkou proti COVID-19, která získala registraci podle nařízení (ES) č. 726/2004, v třetí zemi a předložili o tom spolehlivý doklad. Členské státy by měly mít možnost vydávat certifikáty o očkování rovněž občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří byli očkováni očkovací látkou, která byly zařazena na seznam WHO k nouzovému použití, a předložili o tom spolehlivý doklad.

(24)  Dne 27. ledna 2021 přijala síť pro elektronické zdravotnictví pokyny k potvrzení o očkování pro lékařské účely, které aktualizovala dne 12. března 2021(13). Uvedené pokyny, zejména upřednostňované normy pro kódy, by měly tvořit základ technických specifikací přijatých pro účely tohoto nařízení.

(25)  Některé členské státy osvobozují již nyní očkované osoby od určitých omezení volného pohybu v rámci Unie. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že pokud členský stát považuje za dostačující jednorázovou podanou dávku očkovací látky, měl by ji považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenána jednorázová dávka téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ▌ nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití.

(26)  Je nezbytné zabránit jakémukoli druhu (přímé i nepřímé) diskriminace osob, které nejsou očkovány, například z lékařských důvodů, protože nejsou součástí cílové skupiny, které se očkovací látka v současné době podává, nebo protože dosud neměly příležitost se očkovat nebo se rozhodly nenechat očkovat nebo protože očkovací látka dosud není pro určité věkové skupiny, například děti, dostupná. Výkon práv na volný pohyb by proto neměl být podmíněn držením certifikátu o očkování nebo držením certifikátu o očkování konkrétním očkovacím léčivým přípravkem ▌a držením certifikátu nelze podmínit volný pohyb uvnitř Unie a využívání přeshraničních služeb přepravy cestujících, jako je letecká, vlaková, autokarová nebo trajektová doprava či jakékoli jiné druhy dopravy.

(26a)  Očkovací látky proti onemocnění COVID-19 musí být vyráběny ve velkém objemu, jejich cena musí být dostupná, musí být přidělovány v globálním měřítku, aby byly k dispozici tam, kde jsou zapotřebí, a musí být v široké míře dodávány do místních komunit. [pozm. návrh 21/rev]

(26b)  Zvládnutí pandemie COVID-19 je nezbytným předpokladem pro sociální a hospodářské oživení a pro účinnost úsilí o oživení. Vývoj očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 má v tomto ohledu zásadní význam. Velké znepokojení vyvolávají závažné případy nedodržování harmonogramu výroby a dodávek. [pozm. návrh 22/rev]

(27)  Mnoho členských států požaduje, aby osoby cestující na jejich území podstoupily před příjezdem nebo po něm test na infekci SARS-CoV-2. Na počátku pandemie COVID-19 členské státy k diagnostice COVID-19 obvykle používaly test pomocí polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), což je test založený na amplifikaci nukleové kyseliny (NAAT), který WHO i ECDC považují za „zlatý standard“, tedy za nejspolehlivější metodiku testování případů a kontaktů(14). Jak pandemie postupuje, na evropském trhu je ve stále větší míře dostupná nová generace rychlejších a levnějších testů: tzv. rychlých testů na antigen, jež detekují přítomnost virových proteinů (antigenů) ke zjištění probíhající infekce. Dne 18. listopadu 2020 přijala Komise doporučení Komise (EU) 2020/1743 o použití rychlých testů na antigen při diagnostikování infekce SARS-CoV-2(15).

(28)  Dne 22. ledna 2021 přijala Rada doporučení Rady 2021/C 24/01 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU(16), které stanoví vytvoření společného seznamu rychlých testů na antigen COVID-19. Na základě toho se Výbor pro zdravotní bezpečnost shodl dne 18. února 2021 na společném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19, na výběru rychlých testů na antigen, jejichž výsledky budou členské státy vzájemně uznávat, a na společném standardizovaném souboru údajů, které mají být zahrnuty do certifikátů o výsledcích testů na COVID-19(17).

(29)  Navzdory tomuto společnému úsilí se lidé, kteří vykonávají své právo na volný pohyb, stále potýkají s problémy, když se snaží uplatnit výsledky testů získané v jednom členském státě v jiném členském státě. Tyto problémy často plynou z jazyka, v němž je potvrzení o výsledku testu vydáno, ▌z nedostatečné důvěry v pravost předkládaného dokumentu a z nákladů na testování.

(30)  Aby se zlepšilo uznávání výsledků testů provedených v jiném členském státě v okamžiku, kdy jsou tyto výsledky předkládány pro účely výkonu práva na volný pohyb, měl by být zaveden interoperabilní certifikát o testu obsahující informace nezbytně nutné k jasné identifikaci držitele a druh, datum a výsledek testu na infekci SARS-CoV-2. Aby byla zajištěna spolehlivost výsledku testu, měly by být pro certifikát o testu vydaný na základě tohoto nařízení používány pouze výsledky testů NAAT a rychlých testů na antigen uvedených na seznamu vypracovaném na základě doporučení Rady 2021/C 24/01. Základem technických specifikací přijatých pro účely tohoto nařízení by měl být společný standardizovaný soubor údajů, které mají být uváděny na certifikátech o výsledcích testů na COVID-19, schválený Výborem pro zdravotní bezpečnost na základě doporučení Rady 2021/C 24/01, zejména upřednostňované normy pro kódy.

(31)  Certifikáty o testu vydané členskými státy v souladu s tímto nařízením by měly být uznávány členskými státy, které vyžadují potvrzení o testu na infekci SARS-CoV-2, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedených k omezení šíření onemocnění COVID-19.

(31a)  Protilátky proti viru SARS-CoV-2 se vytvoří buď po přirozeně prodělané infekci – ať už s klinickými příznaky, nebo nikoli – a po očkování. Ačkoli zatím nemáme konečné údaje o přetrvávání těchto protilátek po očkování, existují četné důkazy o tom, že přirozeně vzniklé protilátky prokazatelně přetrvávají několik měsíců po infekci. Testování na protilátky proto umožňuje identifikovat osoby, které se již dříve s nákazou setkaly, a ta u nich asi vyvolala imunitní reakci, a proto mají velmi nízkou pravděpodobnost, že se znovu nakazí nebo že nakazí jiné osoby.

(32)  Osoby, které se uzdravily z onemocnění COVID-19, mohou mít podle současných poznatků pozitivní test na SARS-CoV-2 ještě určitou dobu po nástupu příznaků(18). Jestliže chtějí vykonávat své právo na volný pohyb, přičemž musí podstoupit test, může jim být fakticky znemožněno cestování, přestože již nejsou infekční. Za účelem usnadnění volného pohybu a zajištění, aby mohla být koordinovaným způsobem na základě nejnovějších dostupných vědeckých důkazů zrušena omezení volného pohybu, která v současné době platí během pandemie COVID-19, by měl být zaveden interoperabilní certifikát o uzdravení, který bude obsahovat informace nezbytné k jasné identifikaci dotčené osoby a datum absolvovaného pozitivního testu na infekci SARS-CoV-2. ▌Podle ECDC z nejnovějších poznatků vyplývá, že ačkoli je životaschopný virus SARS-CoV-2 vylučován deset až dvacet dní od nástupu příznaků, přesvědčivým epidemiologickým studiím se nepodařilo prokázat další přenos nemoci po desátém dni. Zásada předběžné opatrnosti by však měla být uplatňována i nadále. Komise by měla být zmocněna k úpravě doby platnosti, a to pokud jde o její počátek i konec, na základě pokynů Výboru pro zdravotní bezpečnost nebo ECDC, které pečlivě studuje poznatky ohledně doby trvání získané imunity po uzdravení. Kromě toho by jednotlivci měli mít možnost podrobit se vysoce specifickému testu na hrotový protein viru v případě, že nemají příznaky.

(33)  Již nyní některé členské státy osvobozují uzdravené osoby od určitých omezení volného pohybu v Unii. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o uzdravení, aby mohla být zrušena omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem zabránit šíření SARS-CoV-2, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o uzdravení vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením. Síť pro elektronické zdravotnictví ve spolupráci s Výborem pro zdravotní bezpečnost rovněž pracuje na pokynech týkajících se certifikátů o uzdravení a příslušných souborů údajů.

(34)  Aby bylo možné rychle dosáhnout společného postoje, měla by mít Komise možnost požádat Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU(19) o vydání pokynů ohledně dostupných vědeckých důkazů o účincích zdravotních příhod zaznamenaných v certifikátech zavedených v souladu s tímto nařízením, včetně účinnosti očkovací látky proti COVID-19 a souvisejícího trvání imunity, toho, zda očkovací látky zamezují asymptomatické infekci a přenosu viru, stavu osob, které se z viru zotavily, a dopadu nových variant SARS-CoV-2 na osoby očkované či již nakažené. Tyto informace by rovněž mohly být základem pro doporučení Rady, která umožní koordinovaný přístup ke zrušení omezení volného pohybu držitelů certifikátů.

(35)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování certifikátů zavedených v rámci pro důvěryhodnost podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(20).

(36)  Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v řádně odůvodněných případech týkajících se technických specifikací nezbytných k zavedení interoperabilních certifikátů vyžadují závažné naléhavé důvody nebo jakmile budou k dispozici nové vědecké důkazy.

(37)  Zpracovávání osobních údajů při provádění tohoto nařízení se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(21). Toto nařízení stanoví pro zpracování osobních údajů jako právní základ čl. 6 odst. 1 písm. c) a čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679, nezbytné pro vydávání a ověřování interoperabilních certifikátů stanovených v tomto nařízení. Neupravuje ale zpracování osobních údajů týkajících se dokumentace o očkování, testování nebo uzdravení pro jiné účely, například pro účely farmakovigilance nebo vedení osobních zdravotních záznamů. Právní základ pro zpracování údajů pro jiné účely má být stanoven vnitrostátními právními předpisy, které musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů.

(38)  V souladu se zásadou minimalizace osobních údajů by certifikáty měly obsahovat pouze osobní údaje nezbytně nutné k usnadnění výkonu práva na volný pohyb v Unii během pandemie COVID-19. V tomto nařízení by měly být stanoveny specifické kategorie osobních údajů a datová pole, které mají být v certifikátech obsaženy.

(39)  Pro účely tohoto nařízení platí, že osobní údaje se nemusí předávat nebo vyměňovat přes hranice ▌. V souladu s přístupem založeným na infrastruktuře veřejných klíčů musí být přes hranice převáděny nebo zpřístupňovány pouze veřejné klíče vydavatelů, což bude zajištěno prostřednictvím brány interoperability zřízené a spravované Komisí. Přítomnost certifikátu v kombinaci s veřejným klíčem vydavatele by měla zejména umožnit ověření pravosti a integrity certifikátu a odhalení podvodu. V souladu se zásadou standardní ochrany údajů by měly být použity ověřovací techniky, které nevyžadují předávání osobních údajů.

(40)  Toto nařízení zakazuje uchovávání osobních údajů získaných z certifikátu členským státem určení či provozovateli služeb přeshraniční přepravy cestujících ▌. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zřízení jakéhokoli úložiště údajů nebo databáze na úrovni členského státu nebo Unie nebo prostřednictvím digitální infrastruktury rámce pro důvěryhodnost.

▌

(41a)  Pro zajištění předvídatelnosti cestování a právní jistoty je nezbytné informovat veřejnost jasně, v plné míře a včas o vydávání, používání a přijímání jednotlivých typů certifikátů, z nichž se certifikát EU COVID-19 skládá. Komise by měla podpořit úsilí členských států v tomto ohledu, například zpřístupněním informací poskytnutých členskými státy na internetové platformě „Re-open EU“.

(42)  V souladu s doporučením (EU) 2020/1475 by měla být veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zavedená za účelem omezení šíření viru SARS-CoV-2 zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí. To platí i pro povinnosti předkládat jiné dokumenty než dokumenty požadované podle práva Unie, zejména podle směrnice 2004/38/ES, jako jsou certifikáty upravené tímto nařízením. ▌

(43)  Toto nařízení by se mělo být použitelné po dobu 12 měsíců od svého vstupu v platnost. Čtyři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost a nejpozději 3 měsíce před koncem jeho použitelnosti by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o jeho uplatňování, včetně jeho dopadu na volný pohyb, základní práva, ochranu osobních údajů, posouzení nejnovějších očkovacích a testovacích technologií a používání certifikátu EU COVID-19 členskými státy na základě vnitrostátních právních předpisů pro účely, jež nejsou stanoveny v tomto nařízení.

(44)  Aby byla zohledněna epidemiologická situace a pokrok při zvládání pandemie COVID-19 a zajištěna interoperabilita s mezinárodními normami, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o uplatňování některých článků tohoto nařízení ▌. Je nanejvýš důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, i s odborníky, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(22). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(45)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž usnadnění volného pohybu v Unii během pandemie COVID-19 zavedením interoperabilních certifikátů o stavu očkování, testování a uzdravení držitele, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů, práva na rovnost před zákonem a zákazu diskriminace, práva na volný pohyb a práva na účinnou právní ochranu. Členské státy by měly při provádění tohoto nařízení Listinu základních práv dodržovat.

(46a)  Pokud se členské státy rozhodnou požadovat vnitrostátní digitální certifikáty pro jiné účely než pro volný pohyb na vnitrostátní úrovni, měly by být tyto certifikáty interoperabilní s certifikátem EU COVID-19 a měly by dodržovat jeho záruky definované v tomto nařízení, tj. zejména zajistit, že nedojde k diskriminaci mezi různými státními příslušnostmi a mezi různými certifikáty, zajistit vysoké standardy ochrany údajů a zabránit roztříštěnosti.

(46b)  Členské státy by neměly zavádět omezení přístupu k veřejným službám pro osoby, které nejsou držiteli certifikátu, na něž se vztahuje toto nařízení.

(46c)  Seznam všech subjektů, u nichž se předpokládá, že budou jednat jako správci, zpracovatelé a příjemci údajů v daném členském státě, se zveřejní do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby se občanům Unie, kteří využívají certifikát EU COVID-19, umožnilo seznámit se s totožností subjektu, na nějž se mohou obrátit za účelem výkonu svých práv na ochranu údajů podle nařízení (EU) 2016/679, zejména práva obdržet transparentní informace o tom, jakým způsobem lze práva subjektu údajů vykonávat v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

(47)  Evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů byl konzultován podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725(23),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19 (dále jen „certifikát EU COVID-19“).

Stanoví právní základ pro zpracování osobních údajů nezbytných k vydávání těchto certifikátů a ke zpracování informací nezbytných k potvrzení a ověření pravosti těchto certifikátů a jejich platnosti v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679.

Nemůže být vykládáno tak, že stanoví přímé či nepřímé právo na očkování nebo že osobám ukládá povinnost nechat se očkovat. [pozm. návrh 9]

Toto nařízení nezavádí ani nestanoví žádné další formality ani požadavky pro výkon práva na volný pohyb nebo práva vstupu na území členských států podle směrnice 2004/38/ES a nařízení (EU) 2016/399.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „držitelem“ osoba, které byl vydán interoperabilní certifikát obsahující informace o jejím stavu očkování, testování nebo uzdravení v souladu s tímto nařízením;

2)  „certifikátem EU COVID-19“ interoperabilní certifikáty obsahující informace o stavu očkování, testování nebo uzdravení držitele vydané v souvislosti s pandemií COVID-19;

3)  „očkovací látkou proti COVID-19“ imunologický léčivý přípravek určený k aktivní imunizaci proti koronaviru 2 způsobujícímu těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2), tedy viru, který způsobuje onemocnění COVID-19;

4)  „testem NAAT“ test založený na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT), jako např. techniky polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), izotermální amplifikace nukleových kyselin metodou LAMP a amplifikace zprostředkované transkripcí (TMA), který se používá ke zjištění přítomnosti ribonukleové kyseliny SARS-CoV-2 (RNA SARS-CoV-2);

5)  „rychlým testem na antigen“ zkušební metoda založená na detekci virových proteinů (antigenů) pomocí imunotestu na bázi laterálního proudu, jehož výsledek je k dispozici do 30 minut a který provádí zaškolený zdravotník nebo jiný zaškolený pracovník;

5a)  „sérologickým testem nebo testem na protilátky“ laboratorní test provedený na krevních vzorcích (séru, plazmě nebo plné krvi) s cílem zjistit, zda si osoba vytvořila protilátky proti SARS-CoV-2, což znamená, že držitel byl viru SARS-CoV-2 vystaven a vytvořil si protilátky bez ohledu na to, zda se u něj projevily příznaky onemocnění, či nikoli;

6)  „interoperabilitou“ schopnost ověřovacích systémů v členském státě používat údaje zakódované jiným členským státem;

7)  „čárovým kódem“ metoda ukládání a zobrazování údajů ve vizuálním, strojově čitelném formátu;

8)  „elektronickou pečetí“ „zaručená elektronická pečeť“ ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(24), která je připojena k jiným datům v elektronické podobě a je s nimi logicky spojena s cílem zaručit jejich původ a integritu;

▌

10)  „rámcem pro důvěryhodnost“ pravidla, politická opatření, specifikace, protokoly, datové formáty a digitální infrastruktura, které upravují a umožňují spolehlivé a zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů s cílem zaručit jejich důvěryhodnost potvrzením jejich pravosti, platnosti a integrity, ▌použitím elektronických pečetí.

Článek 3

Certifikát EU COVID-19

1.  Aniž by byl dotčen článek 22 nařízení (EU) 2016/399 interoperabilní certifikát EU COVID-19 umožňuje vydávání a přeshraniční ověřování a uznávání těchto certifikátů:

a)  certifikát potvrzující, že jeho držiteli byla podána očkovací látka proti COVID-19 v členském státě, který certifikát vydal (dále jen „certifikát o očkování“);

b)  certifikát, v němž je uveden výsledek držitele a datum provedení testu NAAT nebo rychlého testu na antigen, který je zařazen do společného a aktualizovaného seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19 zavedeného na základě doporučení Rady 2021/C 24/01(25) (dále jen „certifikát o testu“);

c)  certifikát potvrzující, že se jeho držitel uzdravil z infekce SARS-CoV-2 v návaznosti na pozitivní test NAAT nebo potvrzující imunitní reakci na infekci SARS-CoV-2 na základě sérologického testu nebo testu na protilátky s uvedením data prvního pozitivního testu NAAT nebo data sérologického testu na protilátky proti SARS-CoV-2 (dále jen „certifikát o uzdravení“).

Komise zveřejní seznam rychlých testů na antigen na COVID-19 vytvořený na základě doporučení Rady 2021/C 24/01, včetně případných aktualizací.

2.  Členské státy vydávají certifikáty uvedené v odstavci 1 v digitálním a tištěném formátu ▌. Potenciální držitelé mají nárok získat certifikáty ve formátu dle svého výběru. Certifikáty vydávané členskými státy jsou uživatelský vstřícné a obsahují interoperabilní čárový kód umožňující ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátu. Čárový kód splňuje technické specifikace stanovené v souladu s článkem 8. Informace v certifikátech jsou rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka, musí být přístupné pro osoby se zdravotním postižením a musí být alespoň v úředním jazyce nebo jazycích vydávajícího členského státu a v angličtině. [pozm. návrh 15]

3.  Certifikáty uvedené v odstavci 1 se vydávají bezplatně. Držitel je oprávněn požádat o vydání nového certifikátu, pokud osobní údaje obsažené v certifikátu nejsou nebo přestaly být správné či aktuální, a to i pokud jde o stav očkování, testování nebo uzdravení držitele, nebo pokud již držitel nemá certifikát k dispozici.

3a.  V certifikátu je uveden tento text: „Tento certifikát není cestovním dokladem. Vědecké důkazy týkající se očkování, testování a uzdravení, pokud jde o onemocnění COVID-19, se neustále vyvíjejí, a to i s ohledem na nové znepokojující varianty viru. Před cestou se prosím informujte o zdravotních opatřeních a souvisejících omezeních, která platí v destinaci Vaší cesty.“

Členský stát poskytne držiteli jasné, úplné a včasné informace o použití certifikátu o očkování, certifikátu o testu a certifikátu o uzdravení pro účely tohoto nařízení.

3b.  Vlastnictví certifikátu EU COVID-19 nebude předpokladem pro uplatňování práva na volný pohyb.

3c.  Vydání těchto certifikátů podle odstavce 1 nesmí vést k odlišnému zacházení s osobami podle stavu jejich očkování nebo vlastnictví specifického certifikátu uvedeného v článku 5, 6 a 7 ani k jejich diskriminaci. Členské státy zajistí všeobecné přístupné včasné a bezplatné testovací možnosti, které by zaručily právo na volný pohyb v rámci Unie, aniž by docházelo k diskriminaci na základě ekonomických nebo finančních možností.

4.  Vydáním certifikátů uvedených v odstavci 1 není dotčena platnost jiných potvrzení o očkování, testu nebo uzdravení vydaných před vstupem tohoto nařízení v platnost nebo pro jiné účely, zejména pro účely lékařské.

4a.  Dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se ověřují certifikáty uvedené v odstavci 1, používají k jejich ověřování standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.

5.  Pokud Komise přijala prováděcí akt podle druhého pododstavce, certifikáty vydané v souladu s tímto nařízením třetí zemí, s níž Evropská unie a její členské státy uzavřely dohodu o volném pohybu osob, která umožňuje smluvním stranám nediskriminačním způsobem omezit volný pohyb z důvodů veřejného zdraví a jež neobsahuje mechanismus začlenění aktů Evropské unie, se uznávají za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5.

Komise posoudí, zda třetí země vydává certifikáty v souladu s tímto nařízením a poskytla formální ujištění, že bude uznávat certifikáty vydané členskými státy. V takovém případě přijme prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

6.  Komise požádá Výbor pro zdravotní bezpečnost zřízený článkem 17 rozhodnutí č. 1082/2013/EU, ECDC a EMA o vydání pokynů ohledně dostupných vědeckých důkazů o účincích zdravotních událostí zaznamenaných v certifikátech uvedených v odstavci 1.

6a.  Členské státy poskytnou k uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné k prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání podvodných a nezákonných postupů, pokud jde o vydávání certifikátů EU COVID-19 a jeho používání, dostatečné zdroje.

Článek 4

Rámec pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19

1.  Komise a členské státy vytvoří a udržují digitální infrastrukturu rámce pro důvěryhodnost umožňující zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů uvedených v článku 3.

2.  Rámec pro důvěryhodnost zajistí tam, kde je to možné, interoperabilitu s technickými systémy zřízenými na mezinárodní úrovni.

3.  Pokud Komise přijala prováděcí akt podle druhého pododstavce, považují se certifikáty obsahující údaje uvedené v příloze a vydané třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům a také státním příslušníkům nebo rezidentům Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu / Svatého stolce podle mezinárodní normy a v technickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zřízeným na základě tohoto nařízení a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátu, pro účely usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb v Evropské unii, za rovnocenné certifikátům vydaným členskými státy v souladu s tímto nařízením. Pro účely tohoto pododstavce uznávají členské státy certifikáty o očkování vydané třetími zeměmi za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5.

Komise posoudí, zda certifikáty vydané třetí zemí splňují podmínky stanovené v tomto odstavci. V takovém případě přijme prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Komise navíc vede veřejně přístupný rejstřík těch třetích zemí, které splňují podmínky vydávání certifikátů podle tohoto nařízení.

Článek 5

Certifikát o očkování

1.  Každý členský stát vydá ▌osobě, které byla podána očkovací látka proti onemocnění COVID-19, certifikát o očkování uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) automaticky.

2.  Certifikát o očkování obsahuje tyto kategorie osobních údajů:

a)  identifikační údaje držitele,

b)  informace o podaném očkovacím léčivém přípravku a informace o počtu dávek a datu jejich podání,

c)  metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.

Osobní údaje v certifikátu o očkování se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 1 přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 1 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, nebo doplněním ▌datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.

3.  Certifikát o očkování se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2 a je v něm jasně uvedeno, zda bylo očkovací schéma pro konkrétní očkovací látku dokončeno, či nikoliv.

4.  Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.

5.  ▌Členské státy uznávají potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, a za týchž podmínek rovněž platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením pro očkovací látku proti onemocnění COVID-19, jíž byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004.

Členské státy mohou za týmž účelem uznat rovněž platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením pro očkovací látku proti onemocnění COVID-19, ▌která byla zařazena na seznam WHO k nouzovému použití.

6.  Pokud byl občan Unie nebo rodinný příslušník občana Unie či státní příslušník nebo rezident Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu / Svatého stolce očkován v třetí zemi jedním z typů očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 uvedených v odstavci 5 tohoto článku a příslušným orgánům členského státu byly poskytnuty všechny nezbytné informace, včetně spolehlivého potvrzení o očkování, vydají příslušné orgány dotyčné osobě certifikát o očkování podle čl. 3 odst. 1 písm. a).

Článek 6

Certifikát o testu

1.  Každý členský stát vydá ▌osobě, která byla testována na COVID-19, certifikát o testu uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. b) automaticky.

2.  Certifikát o testu obsahuje tyto kategorie osobních údajů:

a)  identifikační údaje držitele,

b)  informace o provedeném testu,

c)  metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.

Osobní údaje v certifikátu o testu se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 2 přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 2 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, nebo doplněním ▌datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.

3.  Certifikát o testu se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2.

4.  Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.

5.  ▌Členské státy přijímají potvrzení o negativním testu na infekci SARS-CoV-2, aby zrušily omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, a uznávají rovněž platné certifikáty o testu vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením.

Článek 7

Certifikát o uzdravení

1.  Každý členský stát vydá na požádání certifikát o uzdravení podle čl. 3 odst. 1 písm. c), a to nejdříve jedenáctý den poté, co daná osoba obdržela první pozitivní test na infekci SARS-CoV-2, nebo po předložení následného negativního výsledku testu NAAT. Certifikát o uzdravení je možné vydat také na základě stanovení protilátek pomocí sérologického testu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem úpravy počtu dní, po jejichž uplynutí může být certifikát o uzdravení vydán, na základě pokynů Výboru pro zdravotní bezpečnost v souladu s čl. 3 odst. 6 nebo vědeckých důkazů přezkoumaných střediskem ECDC.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem úpravy druhů sérologických testů na protilátky proti onemocnění SARS-CoV-2, na jejichž základě lze vydat certifikát o uzdravení, a to na základě vědeckých důkazů přezkoumaných střediskem ECDC.

2.  Certifikát o uzdravení obsahuje tyto kategorie osobních údajů:

a)  identifikační údaje držitele,

b)  informace o prodělané infekci SARS-CoV-2, doložené pozitivním výsledkem testu NAAT nebo sérologického testu,

c)  metadata certifikátu, jako je vydavatel certifikátu ▌.

Osobní údaje v certifikátu o uzdravení se uvedou ve specifických datových polích stanovených v bodě 3 přílohy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11 za účelem změny bodu 3 přílohy změnou nebo odstraněním datových polí, a to i po dobu platnosti certifikátu o uzdravení, nebo doplněním datových polí spadajících do kategorií osobních údajů uvedených v písm. b) a c) tohoto odstavce.

3.  Certifikát o uzdravení se vydává v zabezpečeném a interoperabilním formátu podle čl. 3 odst. 2.

4.  Pokud si to v případě nových vědeckých důkazů nebo v zájmu zajištění interoperability s mezinárodními normami a technickými systémy vyžádají naprosto nezbytné a naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12.

5.  ▌Členské uznávají jako základ pro zrušení omezení volného pohybu zavedených v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19 potvrzení o uzdravení z infekce SARS-CoV-2 a za týchž podmínek i platné certifikáty o uzdravení vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením.

Článek 8

Technické specifikace

K zajištění jednotných podmínek uplatňování rámce pro důvěryhodnost stanoveného tímto nařízením přijme Komise prováděcí akty obsahující technické specifikace a pravidla pro:

a)  zabezpečené vydávání a ověřování certifikátů uvedených v článku 3,

b)  zajištění bezpečnosti osobních údajů s přihlédnutím k jejich povaze,

c)  vyplňování certifikátů uvedených v článku 3, včetně systému kódování a dalších relevantních prvků,

▌

e)  vydání platného, zabezpečeného a interoperabilního čárového kódu,

f)  zajištění interoperability s mezinárodními normami nebo technickými systémy,

g)  rozdělení povinností mezi správce a ve vztahu ke zpracovatelům v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2016/679,

ga)  zavedení postupů pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti ochrany osobních údajů a přijatých bezpečnostních opatření,

gb)  zajištění toho, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k informacím čitelným pro člověka, obsaženým v digitálním certifikátu a v jeho tištěné podobě, v souladu s harmonizovanými požadavky Unie na zajištění přístupnosti. [pozm. návrh 16]

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Pokud se připravovaný prováděcí akt týká zpracování osobních údajů, konzultuje Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů, případně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.

V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech, zejména s cílem zajistit včasné zavedení rámce pro důvěryhodnost, přijme Komise okamžitě použitelné příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 13 odst. 3.

Rámec důvěryhodnosti se zakládá na klíčové veřejné infrastruktuře k ověřování integrity certifikátů EU COVID-19 a pravosti elektronických pečetí. Umožní odhalovat podvody, zejména padělané certifikáty, a zajistí, aby se vydavatel těchto certifikátů a elektronických pečetí o jejich verifikaci nedověděl.

Článek 8a

Digitální certifikáty členských států a interoperabilita s rámcem pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19

Pokud některý členský stát schválil nebo schválí vlastní digitální certifikát pouze pro domácí účely, zajistí, aby byl plně interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost certifikátu EU COVID-19. Platí přitom stejné záruky jako v tomto nařízení.

Článek 8b

Další použití rámce certifikátu EU COVID-19

Pokud chce členský stát používat certifikát EU COVID-19 pro jakékoli jiné účely, než je zamýšlený účel usnadnit volný pohyb mezi členskými státy, vytvoří tento členský stát podle vnitrostátního práva právní základ v souladu se zásadami účinnosti, nezbytnosti a proporcionality, včetně zvláštních ustanovení, která jasně stanoví oblast a rozsah zpracování, konkrétní účel, kategorie subjektů, které mohou certifikát ověřit, jakož i příslušné záruky pro předcházení diskriminaci a zneužívání, s přihlédnutím k rizikům pro práva a svobody subjektů údajů. V souvislosti s procesem ověřování se neuchovávají žádné údaje. [pozm. návrh 12]

Článek 9

Ochrana osobních údajů

1.   Na zpracování osobních údajů prováděné při uplatňování tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) 2016/679. Osobní údaje obsažené v certifikátech vydaných v souladu s tímto nařízením se zpracovávají pouze pro účely ověření informací uvedených v certifikátu ▌, aby se usnadnil výkon práva na volný pohyb v Unii, jak je uvedeno v tomto nařízení, a to do doby, než pozbude platnosti.

2.  Osobní údaje uvedené v certifikátech podle článku 3 zpracovávají příslušné orgány členského státu určení nebo provozovatelé služeb přeshraniční přepravy cestujících, kteří jsou podle vnitrostátních právních předpisů povinni provádět během pandemie onemocnění COVID-19 určitá opatření v oblasti veřejného zdraví, pouze k tomu, aby potvrdili a ověřili stav očkování, testování nebo uzdravení držitele. Za tímto účelem se osobní údaje omezí na to, co je nezbytně nutné. Osoba ověřující osobní údaje zpřístupněné podle tohoto odstavce je neuchovává ani nezpracovává pro žádné jiné účely. V případě každého očkování, testu nebo uzdravení se vydává samostatný nezávislý certifikát, přičemž se v něm neuvádějí žádné předchozí certifikáty držitele.

3.  Osobní údaje zpracovávané za účelem vydání certifikátů podle článku 3, včetně vydání nového certifikátu, neuchovává jejich vydavatel po dobu delší, než je pro jejich účel naprosto nezbytné, a v žádném případě ne déle, než je doba, po niž mohou být použity k výkonu práva na volný pohyb, přičemž osobní údaje se po této době okamžitě neodvolatelně vymažou. Na úrovni členských států ani Unie neexistuje centralizované zpracování či uchovávání osobních údajů uvedených na certifikátu.

4.  Orgány nebo jiné určené subjekty odpovědné za vydávání certifikátů podle článku 3 se považují za správce ve smyslu čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679. Členské státy do ... [jeden měsíc po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní subjekty, které mají působit jako správci, zpracovatelé nebo příjemci údajů, a po tomto datu Komisi pravidelně sdělují tyto informace či ji informují o jejich změně. Komise do ... [dva měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní shromážděné informace ve formě veřejně přístupného seznamu, který pravidelně aktualizuje.

5.  Správci a zpracovatelé údajů přijmou příslušná technická a organizační opatření, aby zajistili takovou míru bezpečnosti, která odpovídá riziku spojenému s jejich zpracováním.

6.  Pokud správce údajů uvedený v odstavci 4 pověří při uplatňování čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 zpracovatele, nesmí tento zpracovatel zasílat osobní údaje do třetích zemí.

Článek 10

Certifikát EU COVID-19 a cestovní omezení

Členské státy nesmějí zavádět v případě držitelů certifikátů uvedených v článku 3 po zavedení certifikátu EU COVID-19 další cestovní omezení, jako je karanténa, domácí izolace nebo test na infekci SARS-CoV-2 ani žádná diskriminační opatření, ani je neuplatňují.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌se na Komisi přenese na dobu 12 měsíců, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌ kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pokud se tento akt v přenesené pravomoci týká zpracování osobních údajů, konzultuje Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů, případně s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 a 2 ▌vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 12

Postup pro naléhavé případy

1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v č. 11 odst. 6. V takovém případě Komise tento akt zruší okamžitě poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 14

Podávání zpráv

1.  Do ... [čtyři měsíce po dni vstupu nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

▌

2.  Součástí této zprávy je posouzení dopadu nařízení na volný pohyb, včetně cestování a cestovního ruchu, na základní práva, zejména zákaz diskriminace, a na ochranu osobních údajů a také informace o nejaktuálnějších vakcinačních a testovacích technologiích, které jsou založeny mimo jiné na informacích získaných od Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Zpráva obsahuje také posouzení používání certifikátu EU COVID-19 členskými státy na základě vnitrostátních právních předpisů pro účely, jež nejsou stanoveny v tomto nařízení.

3.  Nejpozději tři měsíce před koncem použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. V rámci zprávy je uvedeno posouzení podle odstavce 2. Ke zprávě mohou být s přihlédnutím k rozvoji epidemiologické situace a na základě zásad nezbytnosti, proporcionality a účinnosti připojeny legislativní návrhy, zejména návrhy na prodloužení použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

2.  Toto nařízení přestane být použitelným dvanáct měsíců od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

▌

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Soubory údajů certifikátu

1.  Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o očkování:

a)  jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí;

b)  datum narození,

c)  onemocnění nebo původce onemocnění, jehož se certifikát týká, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,

d)  očkovací látka / profylaxe,

e)  očkovací léčivý přípravek,

f)  držitel rozhodnutí o registraci očkovací látky nebo výrobce očkovací látky,

g)  pořadí v rámci řady očkování/dávek,

h)  datum očkování s uvedením data každé aplikované dávky a poslední obdržené dávky,

i)  členský stát, kde bylo očkování provedeno,

j)  subjekt, který certifikát vydal,

k)  datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [1 rok] ode dne očkování),

2.  Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o testu:

a)  jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí,

b)  datum narození,

c)  onemocnění nebo původce onemocnění, jehož se certifikát týká, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,

d)  druh testu,

e)  druh vzorku (např. nazofaryngeální, orofaryngeální),

f)  název testu (pro test NAAT nepovinné),

g)  výrobce testu (pro test NAAT nepovinné),

h)  datum a čas odběru vzorku pro test,

i)  datum a čas zjištění výsledku testu (pro rychlý antigenní test nepovinné),

j)  výsledek testu,

k)  testovací centrum nebo zařízení,

l)  členský stát, kde byl test proveden,

m)  subjekt, který certifikát vydal,

n)  datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [72 hodiny] od odběru vzorku v případě testu NAAT a [24 hodiny] od odběru vzorku v případě rychlého antigenního testu),

3.  Datová pole, která mají být zahrnuta do certifikátu o uzdravení:

a)  jméno: příjmení a jméno (jména) v uvedeném pořadí,

b)  datum narození,

c)  onemocnění, z něhož se držitel uzdravil, nebo původce onemocnění, ať už se jedná o COVID-19, SARS-CoV-2 nebo o jednu z jeho variant,

d)   onemocnění, z něhož se držitel uzdravil, nebo původce onemocnění,

e)   datum prvního pozitivního výsledku testu NAAT,

f)   datum sérologického testu nebo testu na protilátky,

g)   členský stát, kde byl test proveden,

h)   subjekt, který certifikát vydal,

i)   datum počátku platnosti certifikátu,

j)   datum skončení platnosti certifikátu (nejvýše [90 dnů] od data prvního pozitivního výsledku testu),

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce. (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77). (4) Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3. (5) K dispozici na této adrese: https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates/weekly-maps-coordinated-restriction-free-movement (6) Úř. věst. C 96I, 24.3.2020, s. 1. (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). (8) https://www.europol.europa.eu/early-warning-notification-illicit-sales-of-false-negative-covid-19-test-certificates (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70). (10) K dispozici na této adrese: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/trust-framework_interoperability_certificates_en.pdf (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1). (13) K dispozici na této adrese: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/ehealth/docs/vaccination-proof_interoperability-guidelines_en.pdf (14) https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/TestingStrategy_Objective-Sept-2020.pdf (15) Úř. věst. L 392, 23.11.2020, s. 63. (16) Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1. (17) https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/preparedness_response/docs/covid-19_rat_common-list_en.pdf (18) https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/Guidance-for-discharge-and-ending-of-isolation-of-people-with-COVID-19.pdf (19) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1). (20) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (22) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). (24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73). (25) Doporučení Rady o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a o vzájemném uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU (2021/C 24/01) (Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1).

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 29. dubna 2021 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0140 – C9‑0100/2021 – 2021/0071(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/…
o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (certifikát EU COVID-19)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Podle schengenského acquis se státní příslušníci třetích zemí s oprávněným bydlištěm v Unii a státní příslušníci třetích zemí, kteří oprávněně vstoupili na území některého členského státu, mohou po dobu 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů volně pohybovat na území všech ostatních členských států.

(2)  Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy koronavirem 2 způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV2), který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že onemocnění COVID-19 lze označit za pandemii.

(3)  S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na cesty do členských států i pohyb po jejich území, například omezení vstupu nebo požadavky na to, aby přeshraniční cestující podstoupili karanténu. Tato omezení mají negativní dopad na občany a podniky, zejména na přeshraniční pracovníky a osoby dojíždějící za prací nebo sezónní pracovníky.

(4)  Dne 13. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19(3).

(5)  Dne 30. října 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/1632(4) o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru, v němž doporučila členským státům, které jsou schengenským acquis vázány, aby uplatňovaly zásady, společná kritéria, společné prahové hodnoty a společný rámec opatření stanovené v doporučení Rady (EU) 2020/1475.

(6)  Mnoho členských států již zahájilo nebo plánuje zahájit iniciativy na vydávání certifikátů o očkování. Aby se však účinně uplatnily při přeshraničním pohybu v rámci Unie, musí být tyto certifikáty o očkování plně interoperabilní, kompatibilní, zabezpečené a ověřitelné. Je nezbytné, aby se členské státy společně dohodly na obsahu, formátu, technických normách a úrovni ochrany těchto certifikátů a zásadách jejich používání.

(7)  Již nyní některé členské státy osvobozují očkované osoby od určitých ▌ omezení volného pohybu v rámci Unie. ▌Členské státy by měly uznat potvrzení o očkování, aby mohly zrušit omezení volného pohybu zavedená v souladu s právem Unie s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, např. požadavky podstoupit karanténu, domácí izolaci či test na infekci SARS-CoV-2, a měly by být povinny uznat za týchž podmínek platné certifikáty o očkování vydané jinými členskými státy v souladu s tímto nařízením ▌. Uznání by mělo probíhat za týchž podmínek, což znamená například, že považuje-li členský stát za dostačující podání jediné dávky očkovací látky, měl by je považovat za dostačující i v případě držitelů certifikátu o očkování, v němž je zaznamenáno podání jedné dávky téže očkovací látky. Z důvodů veřejného zdraví by se tato povinnost měla týkat pouze osob, kterým byly podány očkovací látky proti onemocnění COVID-19 s registrací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ▌ nebo očkovací látky, které byly zařazeny na seznam WHO k nouzovému použití. ▌Nařízení (EU) 2021/xxxx ze dne xx xx 2021 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Vztahuje se na občany Unie a státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie.

(8)  V souladu s články 19, 20 a 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody se mohou státní příslušníci třetích zemí, na něž se vztahují tato ustanovení, volně pohybovat na území ostatních členských států.

(9)  Aniž jsou dotčena společná opatření týkající se překračování vnitřních hranic osobami, stanovená v schengenském acquis, zejména v nařízení (EU) 2016/399, a za účelem usnadnit státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají právo pohybovat se na území členských států, uplatňování tohoto jejich práva, by se měl rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení v kontextu onemocnění COVID-19 stanovený nařízením (EU) 2021/xxxx vztahovat rovněž na státní příslušníky třetích zemí, na něž se uvedené nařízení dosud nevztahuje, a to za předpokladu, že mají na území některého z členských států oprávněný pobyt nebo bydliště a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.

(10)  Aby se certifikáty účinně uplatnily při přeshraničních cestách, musí být plně interoperabilní. Všechny dopravní uzly Unie, jako jsou letiště, přístavy a železniční nebo autobusová nádraží, kde se tyto certifikáty EU COVID-19 ověřují, by k jejich ověřování měly používat standardizovaná společná kritéria a postupy, a to na základě pokynů, které vypracuje Komise.

(11)  Cílem tohoto nařízení je usnadnit uplatňování zásad proporcionality a zákazu diskriminace, pokud jde o možné omezení volného pohybu a dalších základních práv v důsledku pandemie, a zároveň usilovat o vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví, přičemž by nemělo být chápáno tak, že usnadňuje nebo podporuje přijímání omezení volného pohybu nebo jiných základních práv, která byla zavedena v reakci na pandemii. Případnou potřebou ověření certifikátů stanovených nařízením (EU) 2021/xxx navíc nelze nijak odůvodnit dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Kontroly na vnitřních hranicích by měly zůstat krajním opatřením, jež podléhá zvláštním pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2016/399 (Schengenský hraniční kodex)(5).

(12)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(13)  Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES(6). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Ačkoli toto nařízení není pro Irsko použitelné, v zájmu usnadnění cestování v Unii by Irsko rovněž mohlo státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným bydlištěm nebo oprávněným pobytem na jeho území vydávat certifikáty splňující stejné požadavky, jaké se vztahují na ▌certifikát EU COVID-19, a členské státy by je mohly uznávat. Stejně tak by Irsko mohlo uznávat certifikáty vydané členskými státy státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo oprávněný pobyt.

(14)  Pokud jde o Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(15)  Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí Rady 1999/437/ES(7).

(16)  Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES(8).

(17)  Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU(9).

(18)  V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(10) byli konzultováni evropský inspektor ochrany údajů a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, kteří vydali své stanovisko dne [...],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Členské státy použijí pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/XXXX [nařízení o ▌certifikátu EU COVID-19] na ty státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněné bydliště nebo pobyt a mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ...,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce. (2) * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌. (3) Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3. (4) Doporučení Rady (EU) 2020/1632 ze dne 30. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 v schengenském prostoru (Úř. věst. L 366, 4.11.2020, s. 25). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanovuje kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). (6) Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20). (7) Rozhodnutí Rady ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31). (8) Rozhodnutí Rady ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1). (9) Rozhodnutí Rady ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky (2021/2010(INI))

P9_TA(2021)0147 A9-0103/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 113 a 115 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 1.-2. října 2020(1) a ze dne 21. července 2020(2),

–  s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ze dne 27. listopadu 2020(3),

–  s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob(4), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky(5) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(6), které navrhl zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(7), které navrhl druhý zvláštní výbor Evropského parlamentu pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (výbor TAXE2),

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 vydané v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, které vedl jeho vyšetřovací výbor pro prošetření údajných porušení a nesprávného úředního postupu při uplatňování právních předpisů Unie v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky (výbor PANA)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích(9), které navrhl jeho zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (výbor TAX3),

–  s ohledem na opatření, která Komise přijala v návaznosti na všechna výše uvedená usnesení Parlamentu(10),

–  s ohledem na svou studii „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“(11),

–  s ohledem na akční plán z října 2015, který vypracoval inkluzivní rámec G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), zejména na opatření 1 akčního plánu týkající se daňových problémů plynoucích z digitalizace,

–  s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce G20/OECD o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,

–  s ohledem na průvodní prohlášení a na zprávy o plánovaném prvním a druhém pilíři, které přijal inkluzivní rámec G20/OECD v říjnu 2020, a na připojené výsledky hospodářské analýzy a posouzení dopadu vypracované sekretariátem OECD,

–  s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,

–  s ohledem na probíhající činnost Výboru expertů OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech týkající se daňových výzev spojených s digitalizací hospodářství,

–  s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 14. ledna 2021 o digitální dani vypracované Komisí (Ares(2021)312667),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o spravedlivém zdanění v digitalizované a globalizované ekonomice: BEPS 2.0’(12),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0103/2021),

A.  vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro danění právnických osob vycházejí ze zásad, které byly vypracovány na začátku 20. století, a již nejsou vhodná pro stále globalizovanější a digitalizovanější hospodářství, čímž umožňují četné škodlivé daňové praktiky, které podkopávají veřejné finance a spravedlivou soutěž;

B.  vzhledem k tomu, že přiměřenost a proveditelnost těchto mezinárodních daňových pravidel jsou nyní předmětem přezkumu v rámci jednání OECD s cílem zajistit konkurenceschopnost evropských společností ve stále globalizovanějším a digitalizovaném hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že digitalizující se ekonomika prohloubila stávající problémy způsobené přílišným spoléháním se nadnárodních společností na nehmotný majetek, jako je duševní vlastnictví;

D.  vzhledem k tomu, že po finanční krizi v letech 2008 a 2009 a řadě odhalených případů daňových úniků, agresivního daňového plánování, vyhýbání se daňové povinnosti a praní peněz se země G20 dohodly, že budou tyto otázky řešit globálně na úrovni OECD prostřednictvím projektu zaměřeném na boj proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který vedl k vytvoření akčního plánu BEPS;

E.  vzhledem k tomu, že díky akčnímu plánu BEPS se podařilo dosáhnout obecné shody v mnoha otázkách týkajících se boje proti daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že však nebylo dosaženo dohody o tom, jak přistupovat k výzvám v daňové oblasti plynoucím z digitalizace ekonomiky, což podnítilo vypracování samostatné závěrečné zprávy o opatření č. 1 akčního plánu BEPS zveřejněné v roce 2015;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k reformě mezinárodního systému pro danění právnických osob, aby se vyřešil problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a výzvy spojené se zdaněním digitální ekonomiky;

G.  vzhledem k tomu, že Komise v roce 2018 předložila ke zdanění digitální ekonomiky dva návrhy, včetně dočasného krátkodobého řešení spočívajícího v zavedení daně z digitálních služeb a dlouhodobého řešení, které stanovilo významnou digitální přítomnost jako faktor zakládající povinnost k dani z příjmů právnických osob, která by měla nahradit daň z digitálních služeb; vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) ze dne 25. října 2016 (COM(2016)0683); vzhledem k tomu, že Parlament všechny tyto návrhy podpořil, ale Rada je nepřijala, což některé členské státy přinutilo k jednostrannému zavedení daně z digitálních služeb;

H.  vzhledem k tomu, že zavedení nekoordinované a odlišné daně z digitálních služeb zavedené členskými státy s různými daňovými pravidly a kritérii zvyšují roztříštěnost evropského jednotného trhu, vytvářejí větší daňovou nejistotu a mají nižší účinnost ve srovnání se společným řešením na evropské úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že jednostranná opatření přijatá členskými státy přinášejí riziko zvýšení počtu mezinárodních obchodních sporů, které mohou ovlivnit digitální i nedigitální podniky v rámci jednotného evropského trhu;

J.  vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro digitální ekonomiku ustavená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro BEPS hledá v souladu s mandátem, který v březnu 2017 vydali ministři financí zemí G20, a pracovním programem přijatým v květnu 2019 konsenzuální globální řešení spočívající na dvou pilířích: první pilíř se zaměřuje na přidělení práv zdanění podle nových pravidel pro přidělování zisku a pro zdanitelnou přítomnost, zatímco druhý pilíř se zabývá zbývajícími otázkami BEPS a zavádí opatření k zajištění minimální úrovně zdanění;

K.  vzhledem k tomu, že dne 12. října 2020 inkluzivní rámec OECD/G20 zveřejnil balíček sestávající ze stanovisek a zpráv k návrhům obou pilířů, který odráží kompromisní postoje k několika politickým prvkům, zásadám a parametrům v obou pilířích a určuje, které politické a technické otázky ještě zbývá vyřešit;

L.  vzhledem k tomu, že zisky předních nadnárodních společností v digitální sféře v posledních letech výrazně vzrostly; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb, která jsou zaváděna v reakci na pandemii COVID-19, dále urychlila tento trend přechodu k hospodářství založenému na digitálních službách, čímž se dále zhoršilo nevýhodné postavení kamenných podniků, zejména malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné rychle jednat s ohledem na to, že inkluzivní rámec OECD/G20 má svá jednání uzavřít v červenci 2021, jako dobrý první krok ke spravedlivějšímu rozdělení daňové zátěže;

M.  vzhledem k tomu, že adekvátní mezinárodní právní předpisy v oblasti zdanění jsou klíčem k zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a k vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, který bude řešit nerovnosti a zaručí jistotu a stabilitu, jež jsou předpokladem hospodářské soutěže a rovných podmínek pro společnosti, zejména pro MSP;

N.  vzhledem k tomu, že digitalizace ekonomiky umožnila malým podnikům ve všech oblastech a z různých odvětví, aby se staly konkurenceschopnějšími a oslovily nové klienty; vzhledem k tomu, že opatření EU pro digitální zdanění by měla zůstat nezatěžována menšími začínajícími podniky a rozvíjejícími se podniky;

O.  vzhledem k tomu, že digitální podniky jsou silně závislé na nehmotných aktivech, zejména prostřednictvím využívání a zpeněžování údajů uživatelů za účelem vytváření obsahu, a že stávající daňové systémy toto vytváření hodnoty nezachycují; vzhledem k tomu, že tento jev uvádí do rozporu místo tvorby hodnot s místem jejich zdanění;

P.  vzhledem k tomu, že neexistence mezinárodní dohody nebo nařízení EU o digitálním zdanění je překážkou pro konkurenceschopnější a prorůstové podnikatelské prostředí na jednotném digitálním trhu;

Q.  vzhledem k tomu, že vážná hospodářská krize, jíž Unie čelí, vyžaduje moderní daňové politiky, které členským státům umožní účinněji a účelněji vybírat daně z činností vykonávaných v rámci jednotného trhu;

R.  vzhledem k tomu, že členské státy by měly úzce spolupracovat a zaujmout při mezinárodních jednáních o daních jednotný, silný a ambiciózní postoj;

S.  vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 27. listopadu 2020 se uvádí, že Evropská rada „posoudí situaci, pokud jde o práci na důležité otázce digitálního zdanění“, v březnu 2021;

T.  vzhledem k tomu, že ministři financí skupiny G20 se sešli ve dnech 7.-8. dubna 2021 a sejdou se 9.-10. července 2021 a vyhodnotí jednání o inkluzivním rámci pro oba pilíře mezinárodních jednání;

Řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky

1.  konstatuje, že současná mezinárodní daňová pravidla pocházejí z počátku 20. století a že práva zdanění vycházejí hlavně z fyzické přítomnosti společností; poukazuje na to, že digitalizace a výrazné spoléhání se na nehmotná aktiva výrazně zvýšily schopnost společností provozovat rozsáhlou obchodní činnost v jurisdikci, kde nejsou fyzicky přítomné, a že tedy daně odváděné v jedné jurisdikci už neodpovídají hodnotě a ziskům, které tam jsou vytvářeny, což může vést k erozi základu daně a přesouvání zisku;

2.  vyzývá k novému a spravedlivějšímu přidělování daňových práv pro vysoce digitalizované nadnárodní společnosti a revizi tradiční koncepce stálé provozovny, neboť se nevztahuje na digitalizované hospodářství; připomíná postoj Parlamentu k C(C)CTB s cílem vytvořit virtuální stálou provozovnu, přičemž je třeba mít na paměti, kde je hodnota zachycena, a na základě hodnoty a zisků vytvořených uživateli; zdůrazňuje, že uživatelé internetových platforem a digitálních služeb jsou nyní ústředními prvky při vytváření hodnoty vysoce digitalizovanými podniky a nemohou být převedeni do jiné jurisdikce stejně jako kapitál a práce, a že by proto nově pojatá definice zdanitelné přítomnosti měla být postavena na uživatelích a spotřebitelích, aby se vytvořily účinné opravné prostředky vůči agresivnímu plánování a vyhýbání se daňovým povinnostem;

3.  sdílí obavy, že úzká definice daných problémů by vedla k tomu, že by cílená pravidla byla navržena pouze pro určité podniky; zdůrazňuje, že ceny transferů, definice stálých provozoven a daňové mezery vyplývající z různých příliš složitých daňových systémů musí být přezkoumány zejména s ohledem na dohody o zamezení dvojímu zdanění;

4.  zdůrazňuje, že nová řešení zdanění digitální ekonomiky by měla pokud možno zdaňovat zisky, nikoli příjmy;

5.  upozorňuje na významný vývoj našich ekonomik, který byl způsoben digitalizací a globalizací; bere na vědomí pozitivní dopady digitalizace na naši společnost a hospodářství i velký potenciál digitalizace pro daňovou správu, která slouží jako nástroj k poskytování lepších služeb občanům, zvyšování důvěry veřejnosti v daňové orgány a zvyšování konkurenceschopnosti; vyjadřuje politování nad nedostatky mezinárodního daňového systému, který není vždy vhodný k řešení výzev spojených s globalizací a digitalizací; požaduje dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému, a to při současném respektování svrchovanosti členských států v oblasti daní;

6.  vyzývá k reformě daňového systému v zájmu boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly převzít vedoucí úlohu v reakci na tyto nedostatky;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zdanit nadnárodní společnosti na základě spravedlivého a účinného vzorce pro rozdělení práv zdanění mezi jednotlivými zeměmi; připomíná návrh Komise o společném konsolidovaném základě daně z příjmů právnických osob (CCCTB);

8.  zdůrazňuje, že je třeba řešit problém nedostatečného zdanění digitalizované ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit přirozenou mobilitu vysoce digitalizovaných nadnárodních společností, zejména s ohledem na vytváření hodnot, a zajistit spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi všechny země, v nichž vykonávají hospodářskou činnost a vytvářejí hodnoty, včetně výzkumu a vývoje; konstatuje, že některé stávající dohody o zamezení dvojího zdanění mohou bránit spravedlivému rozdělení práva na zdanění, a vyzývá k jejich aktualizaci; zdůrazňuje specifickou situaci malých okrajových členských států;

9.  domnívá se, že je třeba provést další studie o celkové daňové zátěži různých obchodních modelů; vyjadřuje politování nad tím, že vyhýbání se daňovým povinnostem má nejen zhoubný vliv na veřejné příjmy, což je na překážku veřejným službám a přesouvá daňové zatížení na průměrného občana, a vytváří tak další nerovnosti, ale také znevýhodňuje podniky, zejména malé a střední podniky, a vytváří překážky pro nové subjekty vstupující na místní trhy; zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu případné překážky pro vstup malých a středních podniků, aby se zabránilo vytváření digitálního odvětví, v němž bude působit pouze několik málo velkých aktérů;

10.  připomíná, že digitální podniky podléhají v průměru reálné daňové sazbě ve výši pouze 9,5 %, v porovnání s tradičními obchodními modely je to 23,2 %;

11.  zdůrazňuje, že poptávka po digitalizovaných službách se mezitím zvýšila kvůli povinnosti provozovat řadu úkolů na dálku v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje proto, že poskytovatelé těchto digitalizovaných služeb se nacházejí v příznivějším postavení než tradiční podniky, zejména malé a střední podniky;

12.  zdůrazňuje, že v závěrečné zprávě OECD/G20 týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) 1-2015 se dospělo k závěru, že digitální ekonomika se stále více stává samotnou ekonomikou; uznává rychlou digitalizaci většiny hospodářských odvětví a potřebu daňového systému, který obstojí i v budoucnu a který nevyděluje digitální ekonomiku, ale zajišťuje spravedlivé rozdělení příjmů mezi jednotlivé země, kde je vytvářena hodnota;

13.  konstatuje, že je důležité rozlišovat úlohu jak zdanění, tak regulačních opatření, a že budoucí politiky v oblasti digitálních daní by neměly být formulovány tak, aby napravovaly nedostatky v digitální ekonomice, jako jsou nájmy z moci monopolů nad informacemi, a místo toho by měly být vhodnější regulační opatření;

Globální mnohostranná dohoda: preferovaná, ale nikoli jediná cesta vpřed

14.  žádá mezinárodní dohodu, která by usilovala o vytvoření spravedlivého a účinného daňového systému; vítá snahu účastníků inkluzivního rámce G20/OECD dosáhnout celosvětového konsensu ohledně mnohostranné reformy mezinárodního daňového systému a vyřešit touto cestou výzvy pokračujícího přesouvání zisku a digitalizované ekonomiky; vyjadřuje však politování nad tím, že lhůta pro uzavření dohody stanovená na konec roku 2020 nebyla dodržena; bere na vědomí pokrok v jednáních o návrzích na technické úrovni, a to navzdory zpožděním způsobeným pandemií COVID-19, a vyzývá k urychlenému dosažení dohody do poloviny roku 2021 a inkluzivní proces jednání; vyzývá členské státy, aby se rovněž aktivně zapojovaly do daňových otázek na jiných mezinárodních fórech, jako je OSN;

15.  bere na vědomí skutečnost, že projekt G20/OECD založený na dvou pilířích se neomezuje výlučně na digitalizovanou ekonomiku, ale snaží se komplexně řešit nové výzvy s ní spojené; bere na vědomí rozdílné názory členů inkluzivního rámce; domnívá se však, že oba pilíře by měly být považovány za vzájemně se doplňující a měly by být přijaty do poloviny roku 2021;

16.  zdůrazňuje, že cílem pilíře II je řešit zbývající problémy v oblasti BEPS, zejména zajištěním toho, aby velké nadnárodní společnosti, včetně digitalizovaných, platily minimální účinnou sazbu daně z příjmu právnických osob bez ohledu na to, kde se nacházejí; vítá nový trend v jednáních inkluzivního rámce G20/OECD, k němuž došlo díky nedávným návrhům vlády Spojených států týkajícím se „silné pobídky pro státy, aby se připojily ke globální dohodě, jež zavádí minimální celosvětová daňová pravidla“; konstatuje, že tyto návrhy zahrnují navýšení minimální sazby daně z celosvětových příjmů (GILTI) na 21 % a sazby SHIELD (Stopping Harmful Inversions and Ending Low-tax Developments), která by se rovnala sazbě GILTI, pokud by se nepodařilo dosáhnout globální dohody na pilíři II(13); domnívá se, že případnou minimální efektivní sazbu je třeba stanovit na spravedlivou úroveň, která bude odrazovat od přesouvání zisku a bránit škodlivé daňové konkurenci;

17.  vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že budoucí kompromisy jednání skupiny G20/OECD o IF zohlední zájmy EU a zabrání tomu, aby se zvýšila složitost a další administrativní zátěž pro malé a střední podniky a občany;

18.  vítá úsilí sekretariátu OECD o nalezení způsobu, jak přizpůsobit naše stávající mezinárodní daňové předpisy globalizované a digitalizované ekonomice; vítá návrh v rámci prvního pilíře týkající se nového pojetí zdanitelné přítomnosti a nových práv zdanění, který by umožnil zdanit nadnárodní podniky na základě jejich hospodářské činnosti i v jurisdikcích daného trhu, kde nejsou fyzicky přítomny; zdůrazňuje, že interakce s uživateli a spotřebiteli významně přispívá u vysoce digitalizovaných obchodních modelů k vytváření hodnot, a proto by měla být při přidělování práv zdanění zohledněna; konstatuje, že některé nástroje daňové politiky by měly být i nadále určovány na celosvětové úrovni;

19.  uznává zejména, že tzv. částka A by vytvořila nové právo zdanění pro jurisdikce dotčených trhů, upozorňuje, že tato nová práva zdanění by se měla vztahovat na všechny velké nadnárodní podniky, které by se mohly podílet na erozi základu daně a přesouvání zisku, a přinejmenším na automatizované digitální služby a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem, aniž by se vytvářela další a zbytečná zátěž pro malé a střední podniky nebo zvyšovaly náklady na služby pro spotřebitele;

20.  vyzývá členské státy, aby podpořily dohodu, která zajistí, že dostatečná část zisků bude přerozdělena jurisdikcím příslušných trhů, přičemž tato dohoda by měla jít nad rámec rozlišování mezi běžnými a neběžnými zisky, které by mohlo být čistě umělé;

21.  obává se, že příliš složitý systém by ve skutečnosti mohl přinést příležitosti k obcházení nově dohodnutých pravidel, a vyzývá OECD a jednající členské státy, aby usilovaly o jednoduché a funkční řešení; vyzývá k zohlednění závěrů analýzy administrativního dopadu akčního plánu OECD/G20 v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku;

22.  doporučuje, aby nástroje daňové politiky, které členské státy při jednáních obhajují, vedly ke snížení složitosti systému; podporuje zjednodušené administrativní postupy pro nadnárodní podniky, na něž se vztahují nová práva zdanění, a to i za účelem snížení zátěže členských států spojené s prováděním předpisů, přičemž je třeba vzít v potaz situaci členských států, které daňová ujednání narušující hospodářskou soutěž, jako jsou např. smlouvy zvýhodňující jednu stranu (tzv. „sweetheart deals“), nepoužívají; domnívá se, že by bylo vhodné reformovat zásady obvyklých tržních podmínek;

23.  vyzývá Komisi a Radu, aby zintenzívnily dialog s novou vládou USA o politice v oblasti zdanění digitální ekonomiky a snažily se najít společný přístup při jednáních inkluzivního rámce G20/OECD do června 2021; vítá nedávné prohlášení vlády USA ohledně obnovení aktivní účasti na jednáních OECD s cílem dosáhnout dohody a ustoupení od modelu „bezpečného přístavu“; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila dopady nových úprav navrhovaných Spojenými státy v pilíři I; vyzývá členské státy, aby se postavily proti ustanovení o „bezpečném přístavu“, které by mohlo reformní úsilí ohrozit; vyzývá Komisi, aby usilovala o vlastní návrh, který by řešil výzvy spojené s digitalizovanou ekonomikou, pokud by do prvního pilíře reformy bylo ustanovení o „bezpečném přístavu“ zahrnuto; připomíná v tomto ohledu dlouhodobý návrh Komise, který se zaměřuje na princip významné digitální přítomnosti;

24.  bere na vědomí návrh mechanismu pro předcházení sporům a jejich řešení s cílem zabránit dvojímu zdanění a zvýšit míru přijetí nových pravidel; podtrhuje důležitou úlohu mechanismu pro řešení sporů, zejména pro přechodné období do doby, než bude zaveden nový mezinárodní daňový režim; upozorňuje však, že daňové jistoty lze nejlépe dosáhnout stanovením jednoduchých, jasných a harmonizovaných pravidel, která v první řadě sporům zabrání; zdůrazňuje, že žádný mechanismus pro předcházení sporům a jejich řešení by neměl znevýhodňovat rozvojové země;

25.  je si vědom toho, že prostřednictvím mezinárodní dohody by se mělo zabránit škodlivým obchodním sporům a odvetným opatřením, která mohou mít negativní dopad na jiná hospodářská odvětví;

26.  vyzývá Komisi, aby dokončila své vlastní posouzení dopadů prvního a druhého pilíře na výběr příjmů v členských státech a aby informovala Radu a Parlament o svých zjištěních; vyzývá Komisi, aby na základě tohoto posouzení dopadů instruovala členské státy k přijetí postojů, na jejichž základě budou při jednáních hájit zájmy EU;

27.  vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby koordinovaly své postoje a vystupovaly jednotně;

Výzva k okamžité akci EU

28.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli tomu, že inkluzivní rámec G20/OECD nedospěl v říjnu 2020 k řešení, zůstává zdanění digitální ekonomiky příliš nízké; upozorňuje na to, že pandemie COVID-19 z velké části digitálním podnikům prospěla, tedy zejména těm, které byly schopny rozšířit svou činnost, zatímco ostatní podniky, zejména ty malé a střední, pandemií utrpěly, a že pandemie urychlila přechod na digitální ekonomiku, čímž znovu poukázala na potřebu reformovat stávající daňový systém, tak aby do něj digitální ekonomika přispívala spravedlivým dílem;

29.  zdůrazňuje, že vlády musí vybrat nebývale velké zdroje, aby se mohly zotavit z krize způsobené onemocněním COVID-19, a že získání příjmů z nedostatečně zdaněných odvětví může k financování tohoto zotavení přispět;

30.  domnívá se, že daňové problémy vyplývající z digitalizované ekonomiky jsou celosvětovým problémem a že uzavření dohody na úrovni států G20/OECD je naléhavě nutné kvůli zajištění mezinárodní koordinace; domnívá se, že ambiciózní a harmonizované mezinárodní řešení je vhodnější než potenciálně nebezpečná mozaika vnitrostátních nebo regionálních digitálních daní a že je výrazně pravděpodobnější, že v Radě nalezne jednomyslnou podporu;

31.  trvá proto na tom, že bez ohledu na vývoj jednání inkluzivního rámce G20/OECD by EU měla mít přichystanou záložní pozici a být připravena rozvést do konce roku 2021 svůj vlastní návrh zdanění digitální ekonomiky, zejména proto, že návrhy OECD se týkají pouze úzké skupiny společností a mohou být nedostatečné; vyzývá Komisi, aby respektovala interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o spolupráci v rozpočtových záležitostech, a aby tedy do června 2021 předložila své návrhy na digitální daň s předpokladem jejich slučitelnosti s reformou ze strany inkluzivního rámce, bude-li sjednána; doporučuje Komisi, aby do poloviny roku 2021 předložila plán reformy s přihlédnutím k různým scénářům, zejména pro případ dosažení nebo nedosažení dohody na úrovni OECD;

32.  vyzývá Komisi, aby jako nezbytný první krok zvážila zejména zavedení dočasné evropské daně z digitálních služeb; zdůrazňuje, že bude-li mezinárodní dohody dosaženo v podmínkách inkluzivního rámce OECD/G20, měla by být tato evropská řešení odpovídajícím způsobem upravena; připomíná, že evropskou daň z digitálních služeb lze vnímat pouze jako první dočasný krok;

33.  vyzývá EU, aby harmonizovaným způsobem provedla budoucí výsledek mezinárodních jednání v praxi, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vydala příslušný návrh;

34.  poukazuje na to, že neúspěch jednání OECD by vedl v oblasti digitálních daní k další roztříštěnosti, která by mohla být škodlivá i pro evropské společnosti, jejichž cílem je rozšířit svou působnost i na jiné trhy; připomíná, že dosáhnout dohody na úrovni OECD je důležité, aby se zabránilo případným obchodním válkám; zdůrazňuje, že navzdory tomu, že zdanění spadá do pravomoci členských států, je nutná intenzivní koordinace;

35.  upozorňuje na to, že digitální společnosti EU, které mají sídlo v některém členském státě EU a podléhají dani z příjmů právnických osob v EU, jsou znevýhodněny vůči zahraničním společnostem, které v žádném členském státě nejsou „fyzicky přítomné“, a mohou se proto vyhnout placení daní z příjmu právnických osob v EU, a to i v případě, že nabízejí služby evropským uživatelům; zdůrazňuje, že je třeba pro poskytovatele tradičních a automatizovaných digitalizovaných služeb a podniky s přímým kontaktem se spotřebitelem vytvořit v EU rovné podmínky, a digitalizované služby tudíž zdanit tam, kde tito poskytovatelé dosahují zisku, a to spravedlivou sazbou;

36.  zdůrazňuje, že evropská daň z digitálních služeb v jakékoli podobě nesmí vést ke zbytečnému nárůstu nákladů na dodržování předpisů a musí poskytovat jasné definice a snadno dodržitelná a vymahatelná transparentní ustanovení a posilovat právní a regulační jistotu;

37.  vyzývá k přijetí přiměřených pravidel, která zabrání oslabování malých a středních podniků, startupů a společností, které provádějí digitalizaci svého podnikání; zdůrazňuje, že daňová politika může být v tomto ohledu jedním z nástrojů na podporu konkurenceschopnosti jednotného trhu; zdůrazňuje, že je zapotřebí daňové politiky, která bude podporovat růst a zaměřovat se na posílení mezinárodní konkurenceschopnosti jednotného trhu;

38.  vyzdvihuje potřebu přezkoumat stávající pravidla dvojího zdanění s cílem zajistit, aby byl zdaněn veškerý zisk, který EU opouští;

39.  všímá si, že některé členské státy považují zdanění velkých vysoce digitalizovaných podniků za naléhavou záležitost, a zavedly proto daně z digitálních služeb na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že tyto vnitrostátní digitální daně mají dopad na mezinárodní obchod a jednání; zdůrazňuje však, že zavádění jednostranných vnitrostátních řešení může vést k roztříštěnosti a daňové nejistotě na jednotném trhu; upozorňuje, že kvůli rostoucímu počtu vnitrostátních opatření je zavedení koordinovaného evropského řešení ještě naléhavější; připomíná, že pokud bude nalezeno účinné mnohostranné řešení, měla by se tato vnitrostátní opatření postupně rušit;

40.  připomíná, že oblast zdanění je sice primárně v pravomoci členských států, ovšem vlády zde musí postupovat v co největším souladu se společnými zásadami práva EU, aby se zajistila soudržnost vnitrostátních rámců, a tím umožnila spravedlivá hospodářská soutěž a eliminovaly se negativní vlivy na celkovou soudržnost daňových principů EU;

41.  bere na vědomí skutečnost, že se Rada neshodla na žádném z návrhů Komise, které se týkaly daně z digitálních služeb, významné digitální přítomnosti nebo společného základu daně z příjmů právnických osob a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své postoje k těmto návrhům, pokud jednání OECD ztroskotají, zejména s ohledem na bezprecedentní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, nebo aby zvážily možnost jejich začlenění do provádění případných budoucích dohod OECD, nebo aby v případě, že nebude dosaženo jednomyslné dohody, zvážily všechny možnosti stanovené ve Smlouvách;

42.  vyzývá členské státy, aby obnovily politický dialog na vysoké úrovni v rámci Rady s cílem připravit půdu pro rozhodnutí o digitálním zdanění v rámci jednotného trhu bez ohledu na výsledek mezinárodních jednání; vyzývá Radu, aby pokročila v projednávání legislativních návrhů, které již Parlament přijal, a dodržela tak zásadu loajální spolupráce mezi orgány EU;

43.  vítá počáteční posouzení dopadů digitální daně předložené dne 14. ledna 2021 Komisí; konstatuje, že digitalizace může zlepšit produktivitu a situaci spotřebitelů, ale že je rovněž nanejvýš důležité zajistit, aby velké vysoce digitalizované společnosti přispívaly do systému spravedlivým dílem; vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda bude rozsah, definice a rozčlenění digitálních činností, transakcí, služeb nebo společností v souladu s mezinárodním úsilím o nalezení globálního řešení;

44.  bere na vědomí tři možné nástroje daňové politiky uvedené v počátečním posouzení dopadů:

45.  žádá podrobné posouzení dopadů, které by měl každý z těchto možných nástrojů na digitální agendu a jednotný trh EU, a také z hlediska případných obchodních sporů a odvetných opatření ze strany dalších ekonomických aktérů a možných vedlejších účinků na jiná hospodářská odvětví;

46.  požaduje posílení úlohy Parlamentu v legislativních postupech v oblasti zdanění; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, které poskytují Smlouvy; bere v tomto ohledu na vědomí plán Komise, jak se dopracovat k hlasování kvalifikovanou většinou, který předkládá ve svém sdělení ze dne 15. ledna 2019 nazvaném „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“;

Digitální daň jako nový vlastní zdroj EU

47.  vítá v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(14), a připomíná právně závazný závazek, že Komise předloží do června 2021 legislativní návrh týkající se unijní digitální daně coby vlastního zdroje; zdůrazňuje, že se Parlament, Rada a Komise právně zavázaly, že neprodleně přijmou kroky stanovené v uvedeném plánu, tak aby mohl být přijat nejpozději dne 1. ledna 2023;

48.  připomíná, že Parlament v řadě zpráv a usnesení přijatých velkou většinou opakovaně potvrdil svůj závazek zavést digitální daň EU jako vlastní zdroj(15);

49.  poukazuje na to, že interinstitucionální dohoda, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, zavazuje Radu, Parlament a Komisi k tomu, aby neodvolatelně zavedly unijní digitální daň, která by se stala součástí celkového dlouhodobého rozpočtu EU coby vlastní zdroj a dlouhodobý zdroj příjmů; zdůrazňuje, že nehledě na to, zda budou základní pravidla stanovena na úrovni OECD nebo EU, mohou a musejí se příjmy získané v členských státech na základě digitální daně stát vlastním zdrojem EU; domnívá se, že stejný postup by se měl uplatnit i v případě veškerých dalších příjmů, které by vznikly na základě jakékoli dohody na úrovni OECD;

50.  domnívá se, že takto příjmy z digitální daně EU by úzce souvisely s otevřenými hranicemi jednotného trhu a „digitální Unií“, a proto by představovaly velmi vhodný skutečný základ pro vlastní zdroj EU; zdůrazňuje, že začlenění tohoto nového toku veřejných příjmů do rozpočtu EU by pomohlo vyřešit několik problematických otázek spojených s fiskální rovnocenností a fiskální jednotností;

51.  vyzývá k zavedení takových daňových předpisů a prováděcích pravidel, která by minimalizovala riziko, že se jejich hospodářský dopad přenese na občany a spotřebitele v EU; je přesvědčen o tom, že přeměna výnosů z digitální daně na vlastní zdroje rozpočtu EU by pomohla rovnoměrně rozložit a přerozdělit tyto náklady mezi členské státy EU;

52.  připomíná, že vlastní zdroje založené na digitální dani EU, příp. na pravidlech OECD nemají být v souladu se zásadou univerzálnosti rozpočtu EU formálně vyčleněny na žádnou výdajovou položku v rámci konkrétního programu nebo fondu; připomíná, že budou spolu s dalšími novými vlastními zdroji představovat obecný příjem, jehož celková výše by měla postačovat na pokrytí nákladů spojených se splácením nástroje EU na podporu oživení (Next Generation); připomíná, že veškeré příjmy pocházející z nových vlastních zdrojů, které by šly nad rámec splácení tohoto nástroje, budou i nadále sloužit jako obecný příjem rozpočtu EU;

53.  připomíná, že jak je uvedeno v bodě G přílohy II interinstitucionální dohody, jsou si orgány vědomy toho, že zavedením koše nových vlastních zdrojů by se mělo podpořit dostatečné financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci;

54.  zastává názor, že příjmy z unijní digitální daně budou součástí koše nových vlastních zdrojů, jejichž příjmy budou stačit alespoň na to, aby v rámci rozpočtu EU pokryly budoucí náklady na splácení (jistiny a úroků), které jsou součástí nástroje EU na podporu oživení a které mají podle očekávání dosáhnout v letech 2028 až 2058 průměrně přibližně 15 miliard EUR a maximálně 29,25 miliardy EUR ročně, a zároveň umožní vyhnout se omezení výdajů v rámci jiných unijních programů; konstatuje, že odhadované příjmy se pohybují v rozmezí od několika miliard do několika desítek miliard eur v závislosti na celé řadě faktorů, mj. přesné definici zdanitelného základu, daňovém subjektu, místě zdanění, výpočtu a sazbě daně, ale i na hospodářském růstu v příslušných odvětvích;

55.  zdůrazňuje, že zavedení koše nových vlastních zdrojů, jak je stanoveno v plánu interinstitucionální dohody, včetně unijní digitální daně, povede k vyšší finanční samostatnosti EU a zajistí jí větší schopnost plnit očekávání občanů EU, pokud jde o strategické politické cíle EU, jako je spravedlivý a silný evropský jednotný trh, Zelená dohoda pro Evropu založená na spravedlivé transformaci, evropský pilíř sociálních práv a digitální transformace a dále zajištění přínosu EU na základě větší efektivity ve srovnání s vynakládáním finančních prostředků na úrovni členských států;

56.  připomíná, že příjmy z unijní digitální daně musejí přispívat ke splácení výdajů použitých na nástroj na odporu oživení a k financování výdajů v rámci unijních programů a fondů; znovu v této souvislosti opakuje, že veškerý podíl z příjmů z digitální daně, který by si členské státy ponechaly, by měl být přísně úměrný nákladům, které jim vzniknou při jejím výběru, a neměly by nepřiměřeně znevýhodňovat rozpočet EU;

57.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání legislativních návrhů týkajících se unijní digitální daně coby vlastního zdroje a při přezkumu rozhodnutí o vlastních zdrojích přihlédla ke stanovisku Parlamentu, a vyzývá Radu, aby v souladu s příslušným plánem tento návrh urychleně přijala; vybízí orgány, aby se rychle a konstruktivně zapojily do „pravidelného dialogu“, jak jej předpokládá plán zavedení vlastních zdrojů; naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby v rámci celosvětových snah o zajištění spravedlivějšího zdanění podpořila jasnou vedoucí úlohu EU tím, že v průběhu roku 2021 přijme urychlené rozhodné kroky k zavedení digitální daně coby vlastního zdroje; vítá v této souvislosti prohlášení členů Evropské rady ze dne 25. března 2021, v němž zdůrazňují svou podporu tomuto úsilí;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://www.consilium.europa.eu/media/45913/021020-euco-final-conclusions-cs.pdf (2) https://www.consilium.europa.eu/media/45119/210720-euco-final-conclusions-cs.pdf (3) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13350-2020-INIT/cs/pdf (4) Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683). (5) Tento soubor předpisů sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018 „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650). (6) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51. (7) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79. (8) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 123. (9) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8. (10) Společné opatření ze dne 16. března 2016 o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii navazující na usnesení výboru TAXE, opatření ze dne 16. listopadu 2016 navazující na usnesení výboru TAXE2, opatření z dubna 2018 navazující na doporučení výboru PANA a na opatření ze dne 27. srpna 2019 navazující na usnesení výboru TAX3. (11) Hadzhieva, E., „Dopady digitalizace na mezinárodní daňové otázky: problémy a jejich náprava“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce A „Hospodářská politika a politika v oblasti vědy a kvality života“, únor 2019. (12) Přijaté texty, P9_TA(2019)0102. (13) The Made In America Tax Plan, 2021, ministerstvo financí Spojených států, s. 12. (14) Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28. (15) Zejména ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie, (Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 71), v usnesení ze dne 14. listopadu 2018 nazvaném „Předběžná zpráva o víceletém finančním rámci na období 2021–2027: postoj Parlamentu ohledně uzavření dohody“ (Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 179), v usnesení ze dne 10. října 2019 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích: je čas splnit očekávání občanů“ (přijaté texty, P9_TA(2019)0032), v usnesení ze dne 15. května 2020 o novém víceletém finančním rámci, vlastních zdrojích a plánu obnovy (přijaté texty, P9_TA(2020)0124), v usnesení ze dne 23. července 2020 o závěrech mimořádného zasedání Evropské rady konaného ve dnech 17.–21. července 2020 (přijaté texty, P9_TA(2020)0206) a ve svém legislativním usnesení ze dne 16. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie (přijaté texty, P9_TA(2020)0220);

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě (2021/2611(RSP))

P9_TA(2021)0148 B9-0219/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2017(1), 28. března 2019(2) a 16. prosince 2019(3) o právním státě na Maltě,

–  s ohledem na slyšení, výměny názorů a návštěvy delegací, které od 15. listopadu 2017 uspořádala Monitorovací skupina pro demokracii, právní stát a základní práva Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedkyní Monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva a maltským předsedou vlády, z nichž poslední proběhla v dubnu 2021,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2293 (2019) ze dne 26. června 2019 nazvanou „Vražda Daphne Caruanové Galiziové a právní stát na Maltě a za jejími hranicemi – zjištění celé pravdy“,

–  s ohledem na zprávu o opatřeních v návaznosti na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2293 (2019), kterou dne 8. prosince 2020 schválil Výbor pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise ze dne 8. října 2020 týkající se deseti zákonů a návrhů zákonů provádějících legislativní návrhy, jimiž se zabývalo stanovisko CDL-AD(2020)006,

–  s ohledem na zprávu Komise o stavu právního státu za rok 2020,

—  s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. dubna 2021 ve věci C-896/19 Repubblika v Il-Prim Ministru(4),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou univerzální a společné všem členským státům;

B.  vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy mají povinnost dodržovat zásady právního státu, demokracie, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát; vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie jednat v zájmu ochrany společných hodnot, na nichž je založena;

C.  vzhledem k tomu, že Listina je součástí primárního práva EU; vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou zakotveny v článku 11 Listiny a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP);

D.  vzhledem k tomu, že nezávislost soudů je zakotvena v článku 19 odst. 1 SEU, v článku 47 Listiny a článku 6 EÚLP a představuje jeden ze zásadních požadavků demokratické zásady dělby moci;

E.  vzhledem k tomu, že systematické odmítání ze strany členského státu dodržovat základní hodnoty Evropské unie a Smlouvy, jejichž smluvní stranou se dobrovolně stal, má dopad na EU jako celek;

F.  vzhledem k tomu, že dne 16. října 2017 byla při bombovém útoku zavražděna maltská investigativní novinářka a blogerka Daphne Caruanová Galiziová, která bojovala proti korupci; vzhledem k tomu, že byla obětí šikany a četných výhrůžek v podobě výhrůžných telefonátů, dopisů a textových zpráv a rovněž žhářského útoku na její dům a zavraždění jejího psa; vzhledem k tomu, že pachatel její vraždy se přiznal a dne 16. března 2021 před soudem vypověděl, že dva roky předtím, než byla Daphne Caruanová Galiziová zavražděna, existoval jiný plán na její vraždu za použití pušky AK-47;

G.  vzhledem k tomu, že vyšetřování vraždy vedené maltskými orgány za pomoci Europolu vedlo k identifikaci, obvinění a zahájení soudního řízení s několika podezřelými z vraždy a jednou osobou podezřelou z jejího plánování, a sice vlastníkem společnosti 17 Black Ltd. sídlící v Dubaji a bývalým členem správní rady společnosti ElectroGas Malta Ltd.; vzhledem k tomu, že do vyšetřování byl zapojen i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI);

H.  vzhledem k tomu, že podle jednoho z údajných spolupachatelů a určitých nahrávek předložených během soudního řízení byl do plánování, financování a/nebo pokusu o zakrytí této vraždy zapleten bývalý vedoucí kanceláře maltského předsedy vlády;

I.  vzhledem k tomu, že tento bývalý vedoucí kanceláře předsedy vlády po výslechu policií v souvislosti s vraždou Daphne Caruanové Galiziové dne 26. listopadu 2019 rezignoval; vzhledem k tomu, že dne 20. března 2021 byl spolu s několika svými obchodními společníky zatčen a obviněn z praní peněz, podvodu, korupce a padělání v jiném případě, kterým se zabývala Daphne Caruanová Galiziová při své práci; vzhledem k tomu, že dne 5. dubna 2021 byl propuštěn z vazby na kauci;

J.  vzhledem k tomu, že dne 26. listopadu 2019 rezignoval tehdejší maltský ministr pro cestovní ruch, dříve ministr pro energetiku; vzhledem k tomu, že konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo podrobnou zprávu o obchodních vazbách mezi určitou čínskou rodinou a tímto bývalým ministrem pro energetiku a také bývalým vedoucím kanceláře předsedy vlády(5); vzhledem k tomu, že tato čínská rodina údajně sehrála ústřední roli ve vyjednávání o investici čínské státní firmy Shanghai Electric Power ve výši 380 milionů EUR do maltské státní energetické společnosti Enemalta a je vlastníkem společností Dow’s Media Company a Macbridge, přičemž společnost Macbridge plánovala zaplatit až 2 miliony USD panamským firmám kontrolovaným bývalým ministrem pro energetiku a bývalým vedoucím kanceláře předsedy vlády; vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto obchodních transakcí bylo hlavní náplní práce Daphne Caruanové Galiziové v době, kdy byla zavražděna;

K.  vzhledem k tomu, že nezávislé oficiální vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové bylo zahájeno koncem roku 2019 a stále probíhá;

L.  vzhledem k tomu, že jednomu z podezřelých v probíhajícím soudním řízení o vraždě Daphne Caruanové Galiziové byla udělena prezidentská milost za jeho podíl na jiném případě a že pod přísahou vypovídal před soudem; vzhledem k tomu, že podle jeho výpovědi mohl být do plánu na vraždu novinářky zapojen bývalý ministr hospodářství a že jeden ze současných ministrů ve vládě byl zapleten do závažného trestného činu, což vedlo ke spekulacím ohledně pokusu o loupež v hlavním sídle banky HSBC v Qormi v roce 2010, který skončil přestřelkou s policií;

M.  vzhledem k tomu, že bývalá parlamentní tajemnice pro občanská práva a reformu při maltském ministerstvu pro spravedlnost, rovnost a správu údajně přijala hotovost od osoby obviněné z objednávky vraždy Daphne Caruanové Galiziové poté, co tvrdila, že jednala jako zprostředkovatelka plánovaného prodeje nemovitosti v roce 2019; vzhledem k tomu, že k tomuto prodeji nemovitosti nikdy nedošlo;

N.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o stavu právního státu na Maltě za rok 2020 uvádí, že přetrvává hluboké znepokojení, pokud jde o boj proti korupci a organizované trestné činnosti; vzhledem k tomu, že stávající normy předcházení, vyšetřování a stíhání jsou zjevně nedostatečné; vzhledem k tomu, že to oslabuje důvěru občanů ve veřejné instituce, což může mít za následek nebezpečné propojení mezi zločineckými skupinami a veřejnými orgány; vzhledem k tomu, že organizovanou trestnou činnost umožňuje primárně korupce; vzhledem k tomu, že byl zahájen projekt strukturálních reforem s cílem řešit nedostatky a posílit institucionální protikorupční rámec, včetně prosazování práva a trestního stíhání;

O.  vzhledem k tomu, že novináři, zejména investigativní novináři, jsou stále častěji cílem tzv. „strategických žalob proti účasti veřejnosti“, jejichž záměrem je pouze mařit jejich práci, vyhnout se veřejné kontrole a zabránit tomu, aby byly orgány pohnány k odpovědnosti, což má negativní dopad na svobodu sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že před zavražděním Daphne Caruanové Galiziové byl zmrazen její majetek na základě předběžného soudního příkazu vydaného v souvislosti se čtyřmi žalobami pro urážku na cti, které podal bývalý maltský ministr hospodářství a jeho náměstek; vzhledem k tomu, že tyto žaloby patřily k celkem 42 občanskoprávním žalobám, které byly na novinářku před její smrtí podány, z nichž jednu podal tehdejší předseda vlády, dvě tehdejší ministr cestovního ruchu a dvě vedoucí kanceláře tehdejšího předsedy vlády;

1.  je hluboce znepokojen nejnovějšími odhaleními ve vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové, zejména možným zapojením ministrů vlády a osob jmenovaných na politické úrovni; bere na vědomí pokrok, jehož bylo při vyšetřování této vraždy dosaženo; opakuje však, že nedávná odhalení vyvolávají ohledně této kauzy a souvisejících vyšetřování nové otázky;

2.  vyzývá maltskou vládu, aby využila veškeré potřebné prostředky a postavila před soud nejen každou osobu, která se na vraždě Daphne Caruanové Galiziové podílela, ale také všechny osoby zapletené do dalších vyšetřovaných nebo oznámených kauz, které novinářka odhalila před svým zavražděním; je přesvědčen, že činnost Daphne Caruanové Galiziové má zásadní význam pro odhalování korupce na Maltě a že nejnovější vývoj souvisejících vyšetřování potvrzuje nenahraditelnost nezávislých sdělovacích prostředků a aktivní občanské společnosti jako základních pilířů spravedlnosti, demokracie a právního státu;

3.  opětovně vyzývá k plnému, systematickému zapojení Europolu do všech aspektů vyšetřování vraždy, jakož i do všech dalších souvisejících vyšetřování; žádá, aby se Europol zapojil intenzivněji, neboť tak bude dosaženo žádoucích výsledků;

4.  vítá pokračování nezávislého veřejného vyšetřování vraždy Daphne Caruanové Galiziové; vyzývá vládu a příslušné maltské orgány, aby plně provedly všechna doporučení vyplývající z tohoto vyšetřování;

5.  vyjadřuje znepokojení nad opakovaným nabízením a využíváním prezidentské milosti v souvislosti se soudním řízením ve věci vraždy; zdůrazňuje, že svědectví nabízená v souvislosti s jinými trestnými činy by měla být velmi pečlivě posuzována a neměla by být využívána k tomu, aby osoby zapletené do vraždy unikly plné spravedlnosti; avšak poznamenává, že prezidentská milost a dohoda o vině a trestu byly dva faktory, které vedly k zatčení jedné osoby podezřelé ze spáchání vraždy v listopadu 2019;

6.  uznává pokrok, jehož bylo dosaženo, byť s velkým zpožděním, v některých vyšetřováních souvisejících s praním peněz a korupcí, zejména pokud jde o bývalého vedoucího kanceláře předsedy vlády; zdůrazňuje však, že nejnovější svědectví a odhalení upozornila na nové podezřelé skutečnosti a potenciální trestné činy, a vyzývá proto maltské orgány, aby neprodleně zahájily a vedly vyšetřování těchto případů; a to i pokud jde o možnou snahu veřejných činitelů o zakrytí důkazů a maření vyšetřování a soudního řízení;

7.  domnívá se, že veškerá obvinění z korupce a podvodů, zejména na vysoké politické úrovni, by měla být vyšetřována a stíhána s náležitou důsledností a na patřičné úrovni, a to i pokud jde o možné zapojení zahraničních aktérů; táže se, zda je vhodné, aby obvinění vznesená proti bývalému parlamentnímu tajemníkovi pro občanská práva a reformy vyšetřoval jen komisař pro normy ve veřejném životě;

8.  znovu opakuje, že maltská vláda musí považovat boj proti organizované trestné činnosti, korupci a zastrašování novinářů za nejvyšší prioritu;

9.  bere na vědomí, že Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí ze dne 20. dubna 2021 shledal, že ustanovení zavedená v rámci maltské ústavní reformy v roce 2016 v souvislosti se jmenováním soudců posílila nezávislost justice, a byla tudíž v souladu s právem EU;

10.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vývoj na Maltě v posledních letech vedl k přetrvávajícímu závažnému ohrožení právního státu, demokracie a základních práv, včetně oblastí, jako je svoboda sdělovacích prostředků, nezávislost policie a soudnictví nebo svoboda pokojného shromažďování; domnívá se, že by měly být dále posíleny ústavní záruky, pokud jde o dělbu moci; konstatuje, že po provedení některých doporučení Komise, Rady Evropy a Benátské komise dosáhla maltská vláda v oblasti právního státu pokroku; vybízí maltskou vládu, aby pokračovala v posilování svých institucí;

11.  je hluboce znepokojen některými zjištěními, jež Komise uvedla ve své zprávě o stavu právního státu na Maltě za rok 2020, zejména „hlubokými korupčními vzorci“; vítá nicméně zahájení projektu strukturálních reforem; znovu vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů a postupů, které má k dispozici, a zajistila plný soulad s právními předpisy EU, pokud jde o účinné fungování soudních systémů, boj proti praní peněz, bankovní dohled, zadávání veřejných zakázek a územní plánování a rozvoj;

12.  opakuje svou výzvu maltským orgánům, aby plně provedly všechna zbývající doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Benátské komise, Skupiny států proti korupci (GRECO) a Výboru odborníků pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu (Moneyval); domnívá se, že by měla být řádně provedena doporučení týkající se vnitrostátního parlamentu a jeho poslanců a účinku rozsudků Ústavního soudu a specializovaných tribunálů; vyzývá maltské orgány, aby požádaly Benátskou komisi o stanovisko ohledně souladu s jejími doporučeními; vyhrazuje si právo učinit takovou žádost sám v souladu s čl. 3 odst. 2 statutu Benátské komise a bodem 28 memoranda o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií;

13.  uznává, že vražda Daphne Caruanové Galiziové vedla k reformám zaměřeným na zlepšení ochrany novinářů a na ochranu svobody sdělovacích prostředků; zdůrazňuje však, že maltské orgány by měly podniknout další prokazatelné kroky a stanovit dlouhodobá legislativní a politická opatření, která zajistí podmínky pro kritickou, nezávislou žurnalistiku na Maltě a odpovědnost politiků a úředníků, zejména pokud jde o předcházení veřejným nebo internetovým hrozbám, obtěžování, pronásledování a dehumanizaci novinářů a o trestání těchto jevů; vyzývá maltskou vládu, aby řešila stávající problémy týkající se svobody sdělovacích prostředků, nezávislosti regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejných a soukromých sdělovacích prostředků na politickém vměšování a nárůstu nenávistných projevů v sociálních médiích;

14.  je hluboce znepokojen negativním dopadem režimů občanství a pobytu na integritu občanství EU; připomíná nedávná odhalení týkající se shovívavého výkladu požadavků na pobyt v souvislosti s naturalizací, úlohy zprostředkovatelů a zapojení veřejných činitelů; znovu vyzývá maltské orgány, aby zajistily transparentnost a ukončily, nikoli změnily své režimy občanství a pobytu pro investory; vyzývá Komisi, aby v příslušném případu porušení co nejdříve vydala odůvodněné stanovisko;

15.  konstatuje, že ochrana investigativních novinářů a oznamovatelů má pro společnost prvořadou důležitost; bere na vědomí klíčovou úlohu mezinárodních a maltských organizací občanské společnosti a novinářů v dalším vyšetřování případu Daphne Caruanové Galiziové; vyzývá maltské orgány, aby za každou cenu a za všech okolností zajistily ochranu osobní bezpečnosti a živobytí, a tím i nezávislost novinářů a oznamovatelů; vyzývá maltské orgány, aby urychleně provedly směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(6);

16.  vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis EU regulující strategické žaloby proti účasti veřejnosti s cílem chránit novináře před šikanózními soudními řízeními; vyzývá maltské orgány, aby mezitím přijaly vnitrostátní právní úpravu těchto žalob; zdůrazňuje, že v souvislosti s bojem proti korupci a nesprávným úředním postupům by investigativní žurnalistice, jako nástroji veřejného zájmu, měla být věnována zvláštní pozornost a finanční podpora; zdůrazňuje, že pro řešení případů porušování svobody tisku a sdělovacích prostředků jsou zapotřebí mechanismy rychlé reakce a také fond pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;

17.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a prezidentovi Maltské republiky.

(1) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 29. (2) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 107. (3) Přijaté texty, P9_TA(2019)0103. (4) Rozsudek ze dne 20. dubna 2021, Repubblika v. Il-Prim Ministru, C-896/19, ECLI:EU:C:2021:311. (5) „Zvláštní zpráva: finanční stopa ve vyšetřování vraždy Daphne sahá až do Číny“ (Special Report: Money trail from Daphne murder probe stretches to China), Reuters, 29. března 2021. (6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (05330/1/2021 – C9-0108/2021 – 2018/0211(COD))

P9_TA(2021)0149 A9-0126/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05330/1/2021 – C9-0108/2021),

–  s ohledem na stanovisko Komise (COM(2021)0149),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0386),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení vydané Rozpočtovým výborem (A9‑0126/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty ze dne 12.2.2019, P8_TA(2019)0068.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) (12262/1/2020 – C9-0011/2021 – 2017/0237(COD))

P9_TA(2021)0150 A9-0045/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (12262/1/2020 – C9‑0011/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0548),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A9‑0045/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 66. (2) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 296.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (06748/1/2020 – C9-0112/2021 – 2018/0254(COD))

P9_TA(2021)0151 A9-0120/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06748/1/2020 – C9‑0112/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0476),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9‑0120/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 75. (2) Přijaté texty ze dne 18.4.2019, P8_TA(2019)0430.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (06789/1/2020 – C9-0109/2021 – 2018/0227(COD))

P9_TA(2021)0152 A9-0119/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06789/1/2020 – C9‑0109/2021)

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0434,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A9‑0119/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292. (2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272. (3) Přijaté texty ze dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0403.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (06077/1/2020 – C9-0110/2021 – 2018/0209(COD))

P9_TA(2021)0153 A9-0130/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06077/1/2020 – C9-0110/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2018(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0385),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9‑0130/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3..  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4..  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 226. (2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 156. (3) Texty přijaté dne 17.4.2019, P8_TA(2019)0405.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 389/2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, pokud jde o obsah elektronického registru (COM(2021)0028 – C9-0016/2021 – 2021/0015(CNS))

P9_TA(2021)0154 A9-0121/2021

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0028),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0016/2021),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0121/2021),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o pandemii COVID-19 v Latinské Americe (2021/2645(RSP))

P9_TA(2021)0155 RC-B9-0239/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

–  s ohledem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 11. března 2020, v němž rozšíření onemocnění COVID-19 prohlásila za pandemii,

–  s ohledem na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) ze dne 30. ledna 2020, v němž uvedla, že šíření onemocnění COVID-19 představuje ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 o dopadu opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva(1),

–  s ohledem na zprávu Evropské investiční banky nazvanou „Činnost EIB v roce 2020 – Latinská Amerika a Karibik“,

–  s ohledem na zprávy Panamerické zdravotnické organizace,

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z listopadu 2020 nazvanou „COVID-19 v Latinské Americe a Karibiku: Přehled reakcí vlád na krizi“,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. dubna 2020 o globální reakci EU na onemocnění COVID-19 (JOIN(2020)0011),

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová;

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Josepa Borrella vydané jménem Evropské unie dne 5. května 2020 o lidských právech v době koronavirové pandemie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2020 o globální reakci „týmu Evropa“ na onemocnění COVID-19,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 17. až 21. července 2020 o plánu na podporu oživení a víceletém finančním rámci na období 2021–2027,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 o prioritách EU v rámci OSN a 75. zasedání Valného shromáždění OSN k tématu „Prosazování multilateralismu a silná a efektivní OSN, která bude sloužit všem“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o zahraničně politických důsledcích rozšíření onemocnění COVID-19(2),

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika (EuroLat) ze dne 5. listopadu 2020 o komplexní a biregionální strategii EU-LAC ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19,

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů EuroLat ze dne 30. března 2020 o pandemii COVID-19,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(3),

–  s ohledem na společné komuniké Evropské služby pro vnější činnost ze dne 14. prosince 2020, které bylo výsledkem neformálního setkání na ministerské úrovni EU-27 a Latinská Amerika a Karibik,

–  s ohledem na zprávu Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) nazvanou „Sociální panorama Latinské Ameriky 2020“, která byla zveřejněna v roce 2021,

–  s ohledem na 27. iberoamerický summit hlav států a předsedů vlád, který se konal dne 21. dubna 2021 v Andoře, a na výsledné prohlášení,

–  s ohledem na výroční zprávy Rady Evropskému parlamentu o společné zahraniční a bezpečnostní politice,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0204/2020),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007 a Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z roku 1998,

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu, přijatou dne 27. června 1989,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové z března 2020 o zrušení sankcí vůči zemím v zájmu boje proti pandemii,

–  s ohledem na vystoupení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové dne 15. dubna 2021 v nadaci Fiocruz,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, a na cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou a Karibikem mají strategický a zásadní význam; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika patří k regionům nejvíce zasaženým onemocněním COVID-19; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika představuje 8,4 % světové populace, ale v současnosti na ni v celosvětovém měřítku připadá více než pětina úmrtí na koronavirus;

B.  vzhledem k tomu, že reakce na pandemii COVID-19 byla celosvětově různorodá, a to i v Latinské Americe; vzhledem k tomu, že všechny země vyhlásily všeobecný výjimečný stav;

C.  vzhledem k tomu, že prioritou nyní musí být obnovení důvěry v to, že multilaterální instituce budou schopny poskytovat globální odpovědi, a to tím, že pokročí v jednáních o iniciativě WTO v oblasti obchodu a zdraví týkající se onemocnění COVID-19 a souvisejících zdravotnických výrobků;

D.  vzhledem k tomu, že ničivý dopad pandemie COVID-19 na obou stranách Atlantiku vyžaduje úzkou spolupráci mezi WTO, WHO, orgány OSN a Světovou bankou, která je nezbytným předpokladem pro zvládnutí krize a zajištění solidarity; vzhledem k tomu, že je třeba reagovat globálně a koordinovaně, aby bylo možné čelit velkým výzvám, které s sebou nese udržitelné, ekologické a digitální oživení, přičemž toto oživení musí být také inkluzivní, spravedlivé a odolné;

E.  vzhledem k tomu, že dopady pandemie a opatření přijatá v reakci na ni zvýšily potřebu likvidity v zemích regionu, aby mohly čelit krizové fázi; vzhledem k tomu, že tyto faktory vedou růstu míry zadlužení a vlády čelí zvýšeným veřejným výdajům a hrozí jim platební neschopnost; vzhledem k tomu, že lepší přístup k likviditě a snižování dluhu musí být propojen se střednědobými a dlouhodobými rozvojovými cíli, a tedy s iniciativami zaměřenými na dosažení většího pokroku;

F.  vzhledem k tomu, že iniciativa COVAX, koordinovaná Světovou aliancí pro očkování a imunizaci (GAVI), Koalicí na podporu inovací v oblasti připravenosti na epidemii (CEPI) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), dosud podala přibližně 38 milionů dávek; vzhledem k tomu, že v rámci iniciativy COVAX je jednoznačně zapotřebí posílit výrobní a distribuční kapacitu;

G.  vzhledem k tomu, že prvního kola distribuce dodávek vakcín COVAX se účastní 31 zemí Latinské Ameriky a Karibiku, které by v nadcházejících měsících měly obdržet více než 27 milionů dávek;

H.  vzhledem k tomu, že cílem iniciativy COVAX je podporovat a bránit celosvětový přístup k bezpečným, vysoce kvalitním, účinným a cenově dostupným očkovacím látkám; poukazuje na to, že v roce 2021 COVAX zabezpečil vakcíny pouze pro 20 % světové populace, a proto je třeba zvýšit výrobu a distribuci očkovacích látek jak v Evropě, tak v Latinské Americe;

I.  vzhledem k tomu, že Latinská Amerika vstoupila do roku 2020 jako region s nejvyšší mírou nerovnosti, což se v důsledku pandemie ještě zhoršilo; vzhledem k tomu, že do konce roku 2020 vzrostla míra chudoby na 209 milionů, což představuje dalších 22 milionů lidí, kteří se ocitli v chudobě, zatímco počet osob žijících v extrémní chudobě vzrostl o 8 milionů z celkového počtu 78 milionů; vzhledem k tomu, že v důsledku pandemie COVID-19 se v regionu zhoršily jak indexy nerovnosti, tak i míra zaměstnanosti a účast na trhu práce, a to především u žen a navzdory mimořádným opatřením sociální ochrany, která jednotlivé země přijímají, aby tento vývoj zvrátily;

J.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně postihuje země s nízkými a středními příjmy a rozvojové země a skupiny obyvatel ve zranitelných situacích, včetně žen a dívek, starších osob, menšin a domorodých komunit, což zpochybňuje dosažené výsledky v oblasti zdraví a rozvoje, a brání tak dosažení cílů udržitelného rozvoje;

K.  vzhledem k tomu, že krize způsobená pandemií COVID-19 prohlubuje nerovnost mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že Latinská Amerika patří k regionům s nejvyšší mírou násilí na základě pohlaví, která se během pandemie dále zvýšila, neboť opatření omezující volný pohyb vedla k výraznému zvýšení počtu případů domácího násilí, znásilnění a vražd žen; vzhledem k tomu, že během pandemie není prioritou sexuální a reprodukční zdraví, což vytváří závažnou překážku pro právo na zdraví a ohrožuje životy žen a dívek v regionu;

L.  vzhledem k tomu, že onemocněním COVID-19 bylo silně zasaženo domorodé obyvatelstvo, a to z důvodu nedostatečného přístupu k čisté vodě, hygienickým zařízením, zdravotním službám a sociální podpoře a z důvodu neexistence mechanismů na ochranu jejich práv na zdraví a živobytí, které by byly vhodné z kulturního hlediska;

M.  vzhledem k tomu, že v některých zemích Latinské Ameriky stejně jako v mnoha jiných částech světa, sloužila pandemie COVID-19 rovněž jako záminka pro represe, vedla nepřiměřeným omezením shromažďování i jiných aktivit politické opozice a občanské společnosti; vzhledem k tomu, že státní zásahy často narušují všechna základní lidská práva, včetně občanských politických, sociálních, hospodářských a kulturních práv těch, kteří se nacházejí v neohroženější situaci; vzhledem k tomu, že omezení spojená s onemocněním COVID-19 měla rovněž dopad na svobodu projevu;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku opatření souvisejících s pandemií COVID-19 je práce novinářů v tomto regionu stále obtížnější, pokud jde o omezování fyzického přístupu a omezený kontakt se státními orgány, což se dotýká zejména jejich činnosti v boji proti stále častějším dezinformacím; vzhledem k tomu, že k důležitým faktorům šíření pandemie v Latinské Americe patří dezinformace na internetu, falešné zprávy a pseudověda a jsou součástí „infodemie“, jak ji definuje Světová zdravotnická organizace; vzhledem k tomu, že konkrétní příklady těchto dezinformací sahají od šíření různých „zázračných léků“ proti onemocnění COVID-19 až po politické a útoky a nenávistné kampaně namířené proti určitým komunitám a menšinám; vzhledem k tomu, že při šíření dezinformací a pseudovědy hrají významnou úlohu sociální sítě;

O.  vzhledem k tomu, že vlády některých států čelí silné kritice za to, že se v době pandemie COVID-19 vydaly nebezpečnou politickou cestou, vzdorovaly regionálním a místním zdravotním iniciativám a vyhrožovaly, že do regionů, které uvalily místní omezení volného pohybu osob, vyšlou armádu, který by tato omezení zrušila, a vzhledem k tomu, že tyto vlády jsou rovněž obviňovány z toho, že nerespektují základní směrnice WHO ani osvědčené postupy v oblasti řízení pandemií či vědecky podložené pokyny v oblasti veřejného zdraví;

1.  znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad ničivým dopadem pandemie COVID-19 na evropský i latinskoamerický kontinent a vyjadřuje solidaritu se všemi oběťmi a jejich rodinami, jakož i se všemi, kteří byli postiženi následky zdravotních, hospodářských a sociálních krizí;

2.  vyjadřuje velkou vděčnost zdravotnickým pracovníkům v tomto regionu za jejich práci, kterou vykonají navzdory velkým tlakům a rizikům, jež jsou s pandemií koronaviru spojeny;

3.  vyzývá vlády obou regionů, tedy orgány EU a orgány latinskoamerického integračního procesu, aby posílily meziregionální spolupráci a zlepšily připravenost a schopnost reakce, zvýšily ochranu příjmů a zlepšily přístup k základní zdravotní péči a účinné řízení rozsáhlých plánů očkování;

4.  vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s orgány latinskoamerických zemí, které potřebují pomoc, a aby v boji proti pandemii využily mechanismus civilní ochrany EU a další nástroje solidárního financování, které jsou k dispozici ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027; dále vyzývá Komisi, aby s využitím programu Horizont Evropa a dalších programů a fondů EU podporovala vědeckou spolupráci mezi zeměmi Latinské Ameriky a EU, zejména v oblasti zdraví a inovací; vítá nové iniciativy pro regionální spolupráci v oblasti zdraví, jako je zřízení nadnárodního institutu pro infekční nemoci;

5.  vyzývá všechny země a vlády, aby bez zbytečného odkladu zajistily bezplatný přístup k očkovacím látkám pro všechny obyvatele, aby zajistily dostatečné dodávky očkovacích látek, podporovaly rovný přístup k vakcínám a co nejrychleji pokračovaly v očkovacích programech, které nyní probíhají; navrhuje proto, aby byly posíleny regionální či subregionální koordinační mechanismy s cílem zjednodušit proces nákupu očkovacích látek, zefektivnit jejich distribuci a zintenzivnit výzkum na podporu jejich vývoje a výroby;

6.  vyzývá mezinárodní společenství, aby zvýšilo úsilí o posílení distribuční kapacity iniciativy COVAX a podpořilo plné financování předběžného tržního závazku COVAX;

7.  bere na vědomí vedoucí úlohu EU a jejích členských států v úsilí o zajištění spravedlivého a rovného přístupu k bezpečným a účinným očkovacím látkám v zemích s nízkými a středními příjmy prostřednictvím mechanismu COVAX, včetně nedávného oznámení o poskytnutí dodatečného příspěvku ve výši 500 milionů EUR, jímž se finanční příspěvek EU na iniciativu COVAX zvýšil na celkem jednu miliardu EUR v přímých grantech a zárukách; konstatuje, že Komise, Evropská investiční banka a členské státy EU přislíbily poskytnout na nástroj COVAX více než 2,2 miliardy EUR, takže se EU stala jedním z jeho hlavních přispěvatelů;

8.  naléhavě vyzývá latinskoamerické země, aby očkovací látky poskytovaly všem bez ohledu na migrační status, aby urychleně přijaly opatření ke zlepšení distribuce očkovacích látek nelegálním migrantům a uprchlíkům, jakož i lidem, kteří pracují v neformálním sektoru a žijí v neformálních osadách, a aby umožnily osobám, které nemají vnitrostátní průkaz totožnosti, registraci k očkování bez jakýchkoli administrativních prodlev; v tomto ohledu oceňuje opatření, jako je statut dočasné ochrany pro venezuelské migranty v Kolumbii nebo probíhající relokační operace „Operação Acolhida“ v Brazílii;

9.  bere na vědomí, že podle WHO má několik zemí v regionu potenciální kapacity pro výrobu očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, které by mohly být rozšířeny, pokud by došlo k přenosu technologií;

10.  naléhavě vyzývá vlády jednotlivých států, aby při provádění opatření proti šíření onemocnění COVID-19 zachovávaly nejvyšší úroveň dodržování lidských práv; žádá, aby opatření přijatá v reakci na ohrožení zdraví byla přiměřená, nezbytná a nediskriminační; odsuzuje represivní opatření přijatá v době pandemie, hrubé porušování lidských práv a špatné zacházení s obyvatelstvem, včetně nepřiměřeného používání síly ze strany státních a bezpečnostních sil;

11.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zintenzivnily boj proti dezinformacím na internetu, falešným zprávám a pseudovědě; vyzývá vlády obou regionů a mezinárodní organizace, aby spolupracovaly s on-line platformami s cílem nalézt účinná řešení pro boj s „infodemií“; vítá vytvoření stránek PortalCheck.org, nového internetového centra pro ověřování faktů v Latinské Americe a karibské oblasti podporovaného Evropskou unií, jehož cílem je čelit dezinformacím vznikajícím v souvislosti s onemocněním COVID-19; konstatuje však, že vlády by neměly boj proti dezinformacím zneužívat k potlačování svobody vyjadřovat politické názory a k omezování základních svobod občanů;

12.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby v zájmu pomoci zemím Latinské Ameriky lépe se připravit na budoucí pandemie zajistily na základě stávajících legislativních návrhů EU, jako je nařízení o přeshraničních zdravotních hrozbách, konkrétní účast EU na předávání znalostí a na provádění a plánování opatření v reakci na krize;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že došlo ke značnému zpolitizování pandemie COVID-19, kdy je závažnost situace popírána či bagatelizována hlavami států nebo předsedy vlád, a vyzývá politické vůdce, aby jednali zodpovědně s cílem zabránit dalším eskalacím; považuje dezinformační kampaně související s pandemií za velmi znepokojivé a vyzývá příslušné orgány, aby subjekty páchající takovéto činy odhalovaly a stíhaly;

14.  vyzývá EU, její členské státy a všechny latinskoamerické státy, aby podpořily masivní vydávání zvláštních práv čerpání (SDR) Mezinárodního měnového fondu, čímž by se nejméně nákladným způsobem zvýšila likvidita zemí tohoto regionu, a aby současně podpořily rozšíření působnosti iniciativy na pozastavení dluhové služby (DSSI) skupiny G20 na země se středními příjmy;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a orgánům a parlamentům zemí Latinské Ameriky.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0307. (2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0322. (3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Bolívii a zatčení bývalé prezidentky Jeanine Áñezové a dalších činitelů (2021/2646(RSP))

P9_TA(2021)0156 RC-B9-0244/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o situaci v Bolívii(1),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 23. října 2020, které jménem Evropské unie vydal k všeobecným volbám v Bolívii, a na prohlášení jeho mluvčího ze dne 14. března 2021 o aktuálním vývoji situace v Bolívii,

–  s ohledem na tiskovou zprávu o dodržování meziamerických norem pro spravedlivý proces a přístup ke spravedlnosti v Bolívii, kterou dne 16. března 2021 vydala Meziamerická komise pro lidská práva,

–  s ohledem na prohlášení o Bolívii ze dne 13. března 2021 připisované mluvčímu generálního tajemníka OSN,

–  s ohledem na prohlášení generálního sekretariátu Organizace amerických států o situaci v Bolívii ze dne 15. března 2021 a ze dne 17. března 2021,

–  s ohledem na politickou ústavu Bolívie,

–  s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech (pakt ze San José),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že politická a sociální situace v Bolívii je po prezidentských volbách, které se konaly dne 20. října 2019, nadále vysoce znepokojivá; vzhledem k tomu, že během rozsáhlých násilných protestů zemřelo nejméně 35 lidí, 833 jich bylo zraněno a mnoho dalších bylo v rozporu s pravidly spravedlivého procesu zadrženo, přičemž se šíří zprávy o rozsáhlém porušování a zneužívání lidských práv; vzhledem k tomu, že prezident Evo Morales odstoupil z funkce a opustil zemi; vzhledem k tomu, že v důsledku několika rezignací došlo k vytvoření mocenského vakua a k tomu, že v souladu s ústavou prozatímně převzala prezidentský úřad druhá místopředsedkyně Senátu Jeanine Áñezová; vzhledem k tomu, že bolivijský Mnohonárodní ústavní soud Jeanine Áñezovou ve funkci prozatímní prezidentky podpořil;

B.  vzhledem k tomu, že Jeanine Áñezová a prozatímní orgány podnikly na základě svého ústavního mandátu kroky nezbytné pro uspořádání nových demokratických, inkluzivních, transparentních a spravedlivých voleb, které se navzdory problémům spojeným s koronavirovou krizí uskutečnily v říjnu 2020; vzhledem k tomu, že v těchto volbách zvítězil kandidát Hnutí za socialismus (MAS) Luis Arce, kterého za prezidenta uznala Jeanine Áñezová, jakož i mezinárodní společenství včetně Evropské unie, čímž se zajistilo transparentní a poklidné předání moci;

C.  vzhledem k tomu, že v posledních měsících bylo potvrzeno zrušení či zamítnutí několika soudních řízení vedených proti příznivcům hnutí MAS, zatímco se stupňují hrozby soudního stíhání politiků, kteří vystupují proti vládě tohoto hnutí; vzhledem k tomu, že dne 18. února 2021 Mnohonárodní shromáždění schválilo vágní nejvyšší dekret č. 4461, jímž se uděluje plošná amnestie a milost podporovatelům vlády prezidenta Arceho, kteří byli stíháni během vlády Jeanine Áñezové za trestné činy související s „politickou krizí“, jež začala v říjnu roku 2019;

D.  vzhledem k tomu, že dne 13. března 2021 byli Jeanine Áñezová, dva její ministři (bývalý ministr energetiky Rodrigo Guzmán a bývalý ministr spravedlnosti Álvaro Coimbra) a další členové prozatímní vlády z let 2019–2020 zatčeni na základě obvinění z „terorismu, podněcování ke vzpouře a spiknutí“ a státní zástupci je obvinili z účasti na převratu, ke kterému došlo v roce 2019; vzhledem k tomu, že jejich vazba byla prodloužena na šest měsíců a že bývalá prezidentka Áñezová bude v případě odsouzení potrestána odnětím svobody na 24 let; vzhledem k tomu, že má být vydán příkaz k zadržení dalších třech bývalých ministrů; vzhledem k tomu, že bývalé prezidentce Jeanine Áñezové byla ve vazbě zpočátku odpírána lékařská pomoc;

E.  vzhledem k tomu, že státní zástupci vznesli obvinění na základě žaloby bývalého člena kongresu z hnutí MAS, přičemž tvrdí, že výše uvedení „prosazovali, řídili a podporovali“ organizace, jejichž cílem bylo narušit „ústavní pořádek“ Bolívie a že „byli členy těchto organizací“; vzhledem k tomu, že státní zástupci Jeanine Áñezovou obžalovali jako prozatímní prezidentku, nikoli jako civilní osobu či osobu zastávající jinou veřejnou funkci; vzhledem k tomu, že čl. 159 odst. 11, čl. 160 odst. 6, čl. 161 odst. 7 a čl. 184 odst. 4 ústavy z roku 2009 a zákon ze dne 8. října 2010 stanoví, že pro soudní řízení týkající se prezidenta, viceprezidenta a vysokých soudních úředníků se použije zvláštní postup; vzhledem k tomu, že soudní řízení vedené státním zastupitelstvím proti prezidentce Áñezové není v souladu s bolivijským ústavním právem; vzhledem k tomu, že důkazy uvedené v doprovodné dokumentaci se zdají nejasné;

F.  vzhledem k tomu, že osoby obžalované z těchto trestných činů tvrdí, že jsou pronásledovány; vzhledem k tomu, že doposud zatčené osoby tvrdí, že o obviněních nebyly řádně informovány, ačkoli úřad generálního prokurátora zdůraznil, že příkazy k zatčení byly vydány zákonně a že k porušení práv zadržených osob nedošlo; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv se rozhodl monitorovat činnost bolivijské policie a státního zastupitelství, aby byl zajištěn spravedlivý proces a aby bylo dodrženo právo zadržených osob na obhajobu;

G.  vzhledem k tomu, že článek 3 Meziamerické demokratické charty označuje dělbu státní moci a její nezávislost za klíčové prvky zastupitelské demokracie; vzhledem k tomu, že článek 8 paktu ze San José zdůrazňuje soudní záruky a spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace vyjádřily své znepokojení nad zneužíváním soudních mechanismů v Bolívii a nad tím, že vládnoucí strana tyto mechanismy čím dál častěji využívá jako nástroje represe; vzhledem k tomu, že nově zvolený prezident Arce přislíbil, že během jeho vlády nebude vyvíjen politický tlak na státní zástupce a soudce;

H.  vzhledem k tomu, že věrohodnost bolivijského soudního systému je ovlivněna neustálými zprávami o nedostatečné nezávislosti, rozsáhlém politickém vměšování a korupci;

I.  vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva upozornila na to, že některé bolivijské protiteroristické zákony jsou v rozporu se zásadou zákonnosti, neboť obsahují mimo jiné vyčerpávající definici terorismu, která je nevyhnutelně příliš široká nebo vágní; vzhledem k tomu, že státy by měly při vymezování trestných činů zásadu zákonnosti respektovat; vzhledem k tomu, že dosud nebylo rozhodnuto o stížnostech podaných k Mnohonárodnímu ústavnímu soudu Bolívie, jež obsahují žádost, aby byly článek 123 trestního zákoníku upravující trestný čin podněcování ke vzpouře a článek 133 trestního zákoníku upravující terorismus prohlášeny za protiústavní z důvodu jejich údajného rozporu s Americkou úmluvou o lidských právech a s bolivijskou ústavou;

J.  vzhledem k tomu, že EU je dlouholetým partnerem Bolívie a měla by i nadále podporovat její demokratické instituce, posilování právního státu, lidská práva a její hospodářský a sociální rozvoj; vzhledem k tomu, že v roce 2019 a 2020 EU významně přispěla k uklidnění situace v zemi a podporovala konání voleb;

1.  odmítá a odsuzuje svévolné a nezákonné zadržování bývalé prozatímní prezidentky Áñezové, dvou jejích ministrů a dalších politických vězňů; vyzývá bolívijské orgány, aby je okamžitě propustily a stáhly politicky motivovaná obvinění, jež jsou proti nim vznesena; vyzývá k vytvoření rámce pro transparentní a nestranné soudnictví bez politického nátlaku a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby poskytly veškerou nezbytnou lékařskou pomoc k zajištění dobrých životních podmínek zadržovaných osob;

2.  zdůrazňuje, že bývalá prezidentka Áñezová splnila ve funkci druhé místopředsedkyně Senátu svou povinnost vyplývající z bolívijské ústavy, když obsadila uvolněné prezidentské křeslo po odstoupení bývalého prezidenta Eva Moralese v důsledku násilných nepokojů, které byly vyvolány pokusem o volební podvod; zdůrazňuje, že Mnohonárodní ústavní soud Bolívie s předáním moci Jeanine Áñezové souhlasil; konstatuje, že volby konané dne 18. října 2020 proběhly bez incidentů a s plnými demokratickými zárukami;

3.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že bolívijské soudnictví není nezávislé a nestranné a že se potýká s řadou strukturálních nedostatků; konstatuje, že absence jeho nezávislosti má dopad na přístup ke spravedlnosti a obecněji snižuje důvěru občanů v bolívijský soudní systém; odsuzuje politický tlak na soudnictví, aby byli stíháni političtí protivníci, a zdůrazňuje, že je důležité respektovat záruky řádného procesu a zajistit, aby soudnictví nebylo vystaveno žádnému politickému tlaku; zdůrazňuje, že oběti si zaslouží skutečnou, nestrannou spravedlnost a že všichni pachatelé by měli být pohnáni k odpovědnosti, aniž by jim byla udělena amnestie či milost z důvodu jejich politických názorů; vyzývá k plnému respektování nezávislosti jednotlivých složek státní moci a k plné transparentnosti všech soudních řízení;

4.  zdůrazňuje, že ve všech soudních řízeních musí být důsledně dodržována zásada spravedlivého procesu zakotvená v mezinárodním právu; zdůrazňuje, že by měly být poskytnuty soudní záruky zajišťující soudní ochranu a přístup ke spravedlnosti jako součást nezávislého a nestranného soudnictví, do kterého nezasahují jiné státní orgány;

5.  naléhavě vyzývá Bolívii, aby bezodkladně provedla strukturální změny a reformy soudního systému, zejména jeho složení, s cílem zajistit záruku spravedlivého a důvěryhodného soudního řízení, nestrannosti a řádného procesu; vyzývá bolívijskou vládu, aby se zabývala rozšířeným problémem korupce v zemi; vyzývá bolívijskou vládu, aby novelizovala články trestního zákoníku upravující trestný čin podněcování ke vzpouře a trestný čin terorismu, které obsahují příliš širokou definici terorismu, což může vést k porušování zásady zákonnosti a přiměřenosti;

6.  vyzývá bolívijské státní zastupitelství, aby obnovilo vyšetřování podezření z odčerpání veřejných prostředků ve výši 1,6 milionu USD Moralesovou vládou prostřednictvím neoprávněných plateb konzultační firmě Neurona;

7.  připomíná nezbytnost posíleného a účinného dialogu v rámci bolívijských orgánů s cílem prosazovat demokratické hodnoty, právní stát a dodržování lidských práv; vyzývá bolívijské orgány, aby zahájily proces usmíření s cílem zmírnit latentní napětí a nepřátelství v bolívijské společnosti;

8.  vyjadřuje znepokojení nad zoufalou sociální a politickou situací, která v Bolívii panuje od roku 2019 a dále se zhoršuje, a hluboce lituje tragédie, která postihla oběti nepokojů v Bolívii na všech stranách; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné v plné míře zajistit zákonný multietnický a mnohojazyčný charakter státu; vyzývá Bolívii, aby provedla strukturální změny a reformy, včetně jmenování nezávislého a nestranného veřejného ochránce práv, s cílem odstranit základní příčiny krizí, které v zemi vypukly;

9.  je přesvědčen, že EU a Bolívie by měly pokračovat ve vzájemné komunikaci a dialogu v rámci jednání o GSP+ a dále je rozvíjet, neboť Bolívie je jedinou zemí Andského společenství, která s EU nemá dohodu; je přesvědčen, že EU by měla nadále stát při Bolívii a být připravena dále se angažovat, pokud Bolívie učiní jasné kroky ke zlepšení situace a bude respektovat demokracii, právní stát a lidská práva;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě Bolívie, Mnohonárodnímu ústavnímu soudu Bolívie, Organizaci amerických států, Meziamerické komisi pro lidská práva, Andskému parlamentu a Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, generálnímu tajemníkovi OSN a vysoké komisařce OSN pro lidská práva.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2019)0077.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o zákonech o rouhání v Pákistánu, zejména o případu Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla (2021/2647(RSP))

P9_TA(2021)0157 RC-B9-0254/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu, zejména na usnesení ze dne 20. května 2010 o náboženské svobodě v Pákistánu(1), ze dne 10. října 2013 o nedávných projevech násilí vůči křesťanům a jejich pronásledování, zejména v Maalúle (Sýrie) a Pešáváru (Pákistán), a o případu pastora Saída Ábedíního (Írán)(2), ze dne 17. dubna 2014 o Pákistánu: nedávné případy pronásledování(3), ze dne 27. listopadu 2014 o Pákistánu: zákony o rouhání(4) a ze dne 15. června 2017 o Pákistánu, zejména o situaci ochránců lidských práv a o trestu smrti(5),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, zejména na články 6, 18 a 19 tohoto paktu,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace,

–  s ohledem na připomínky mluvčího vysoké komisařky OSN pro lidská práva Ruperta Colvilla, zejména na jeho tiskové informační sdělení o Pákistánu ze dne 8. září 2020,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o Pákistánu,

–  s ohledem na strategický plán angažovanosti EU–Pákistán z roku 2019, který stanoví dohodnutý základ pro vzájemnou spolupráci v prioritních otázkách, jako jsou demokracie, právní stát, řádná správa věcí veřejných a lidská práva,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. února 2020 o všeobecném systému preferencí na období 2018–2019 (JOIN(2020)0003), a zejména na odpovídající posouzení Pákistánu v souvislosti se zvláštním pobídkovém opatřením EU pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) (SWD(2020)0022),

–  s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení z roku 2013,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti z roku 2013,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od roku 1986 platí kontroverzní pákistánské zákony o rouhání v současné podobě, podle nichž se rouhání proti proroku Muhammadovi trestá smrtí nebo doživotním vězením;

B.  vzhledem k tomu, že pákistánské zákony o rouhání navzdory tomu, že nikdy nevedly k oficiálním popravám, podněcují k obtěžování obviněných osob, násilí vůči nim a k jejich vraždám; vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou obviněni z rouhání, se musí bát o život bez ohledu na výsledek soudních řízení; vzhledem k tomu, že je všeobecně známo, že pákistánské zákony o rouhání jsou často zneužívány falešnými obviněními, která slouží osobním zájmům žalobce;

C.  vzhledem k tomu, že kvůli pákistánským zákonům o rouhání je pro náboženské menšiny nebezpečné svobodně se projevovat nebo se otevřeně účastnit náboženských úkonů; vzhledem k tomu, že místo toho, aby tyto zákony chránily náboženské komunity, vytvářejí v pákistánské společnosti atmosféru strachu; vzhledem k tomu, že v důsledku hrozeb a vražd došlo k ukončení veškerých snah o reformu těchto zákonů nebo jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že snahy o diskuzi o této problematice v internetových i jiných sdělovacích prostředcích se často setkávají s hrozbami a zastrašováním, a to i ze strany vlády;

D.  vzhledem k tomu, že několik desítek lidí, včetně muslimů, hinduistů, křesťanů a dalších, je z důvodu obvinění z rouhání v současné době ve vězení; vzhledem k tomu, že několik obviněných bylo zabito v důsledku davového násilí; vzhledem k tomu, že na pákistánský soudní systém je vyvíjen obrovský tlak; vzhledem k tomu, že soudní jednání obvykle trvá mnoho let a má velmi negativní vliv na nevinné pákistánské občany a jejich rodiny a komunity;

E.  vzhledem k tomu, že v Pákistánu došlo za poslední rok k alarmujícímu nárůstu obvinění z rouhání na internetu i mimo něj; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto obvinění se zaměřuje na obránce lidských práv, novináře, umělce a nejvíce marginalizované osoby ve společnosti; vzhledem k tomu, že pákistánské zákony o rouhání jsou stále častěji využívány k osobnímu či politickému vyrovnávání účtů v rozporu s právem na svobodu náboženského vyznání a víry a na svobodu přesvědčení a projevu;

F.  vzhledem k tomu, že soudní řízení v případech rouhání v Pákistánu se vyznačují závažnými nedostatky; vzhledem k tomu, že k odsouzení není třeba příliš důkazů a soudní orgány přijímají obvinění často nekriticky; vzhledem k tomu, že u obviněných se často předpokládá, že jsou vinni, a musí naopak prokázat svou nevinu;

G.  vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání se vztahuje nejen na stoupence náboženství, ale také na ateisty, agnostiky a osoby bez vyznání;

H.  vzhledem k tomu, že Pákistán je smluvní stranou příslušných mezinárodních dohod o lidských právech, včetně Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, které obsahují ustanovení o právu na život, právu na spravedlivý proces, rovnosti před zákonem a zákazu diskriminace;

I.  vzhledem k tomu, že běžným faktorem v několika případech osob obviněných z „rouhání“ byl odklad soudních řízení a existuje podezření, že se soudci často uchylují k této taktice kvůli neochotě vynášet rozsudky, které obžalovaného zprošťují obvinění; vzhledem k tomu, že osoby pracující v pákistánském systému trestního soudnictví, včetně právníků, policie, státních zástupců a soudců, často nemohou vykonávat svou práci účinně, nestranně a bez obav; vzhledem k tomu, že se svědci a rodiny obětí musí ze strachu před odvetou skrývat;

J.  vzhledem k tomu, že se situace v Pákistánu v roce 2020 nadále zhoršovala, neboť vláda systematicky prosazovala zákony o rouhání a nechránila náboženské menšiny před zneužíváním ze strany nestátních subjektů, přičemž došlo k prudkému nárůstu cíleného zabíjení, obvinění z rouhání, nucených konverzí a nenávistných projevů vůči náboženským menšinám, včetně ahmadijů, šíitských muslimů, hinduistů, křesťanů a sikhů; vzhledem k tomu, že únosy, nucená konverze k islámu, znásilňování a nucené sňatky představovaly i v roce 2020 bezprostřední hrozbu pro ženy a děti z náboženských menšin, zejména hinduistů a křesťanů;

K.  vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 uplynulo 10 let od zavraždění bývalého pákistánského ministra pro záležitosti menšin Šahbáze Bhattího po výhrůžkách poté, co veřejně vystoupil proti zákonům o rouhání;

L.  vzhledem k tomu, že pákistánský manželský pár Šagufta Kausarová a Šafqat Immánuíl byli odsouzeni k smrti pro obvinění z rouhání v roce 2014; vzhledem k tomu, že tato obvinění byla založena na tom, že údajně zaslali textové zprávy urážející proroka Mohameda z telefonního čísla registrovaného na Šaguftu Kausarovou osobě, jež pár z rouhání obvinila;

M.  vzhledem k tomu, že důkazy, na jejichž základě byl pár odsouzen, lze považovat za velmi pochybné; vzhledem k tomu, že jejich negramotnost je v rozporu s předpokladem, že mohli poslat textové zprávy; vzhledem k tomu, že telefon, z něhož byly zprávy údajně poslány, nebyl zajištěn pro vyšetřování; vzhledem k tomu, že pár byl údajně ve sporu s osobou, jež je obvinila, již dlouho před podáním obvinění; vzhledem k tomu, že existují důvody k přesvědčení, že pár byl mučen;

N.  vzhledem k tomu, že pár byl držen ve vězení během rozhodování soudu o jejich odvolání proti trestu smrti; vzhledem k tomu, že slyšení k jejich odvolání mělo proběhnout v dubnu 2020, šest let po jejich odsouzení, ale bylo mnohokrát odloženo, naposledy dne 15. února 2021;

O.  vzhledem k tomu, že pár byl po svém odsouzení oddělen od svých čtyř dětí;

P.  vzhledem k tomu, že Šafqat Immánuíl trpí následky poškození páteře po nehodě z roku 2004 a nedostává se mu ve vězení náležité lékařské péče; vzhledem k tomu, že Šagufta Kausarová je izolována v ženské věznici a trpí v důsledku své situace depresemi;

Q.  vzhledem k tomu, že vrchní soud v Lahore případ několikrát odložil a vzhledem k tomu že právník páru Sajf ul Malúk velmi aktivně usiloval o to, aby se případ Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla konečně dostal k soudnímu slyšení a aby bylo konečně dodrženo jejich právo na spravedlivý proces;

R.  vzhledem k tomu, že podle Pákistánského střediska po sociální spravedlnost bylo mezi rokem 1987 a únorem 2021 trestně stíháno podle zákonů o rouhání 1 855 osob, přičemž nejvyšší počet obviněných byl zaznamenán v roce 2020;

S.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2017 byl zabit rozhořčeným davem muslimský student Mašál Chán, protože údajně vystavil na internetu rouhavý obsah, o čemž nebyl nalezen jediný důkaz; vzhledem k tomu, že v březnu 2013 byl zatčen Džunajd Hafíz, vysokoškolský učitel na univerzitě Baháuddín Zakaríja, za to, že měl údajně rouhavé poznámky, po dobu pěti let svého procesu byl držen v samovazbě, byl shledán vinným z rouhání a v prosinci 2019 odsouzen k smrti pákistánskými soudy; vzhledem k tomu, že experti OSN v oblasti lidských práv odsoudili tento rozsudek, jako „hru na spravedlnost“, která je v rozporu s mezinárodním právem;

T.  vzhledem k tomu, že vzrůstají útoky online i off-line na novináře a organizace občanské společnosti, zejména proti ženám a nejvíce marginalizovaným členům společnosti, včetně příslušníků náboženských menšin, chudších lidí a osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že takové útoky často zahrnují falešná obvinění z rouhání a mohou vést k fyzickým útokům, zabíjení, svévolnému zatčení a věznění;

U.  vzhledem k tomu, že Pákistán od roku 2014 těží z obchodních preferencí v rámci programu GSP+; vzhledem k tomu, že z této jednostranné obchodní dohody má tato země značný prospěch; vzhledem k tomu, že status GSP+ je udílen spolu se závazkem ratifikovat a provést 27 mezinárodních, úmluv včetně závazku zaručit lidská práva a náboženskou svobodu;

V.  vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém posledním hodnocení Pákistánu s ohledem na program GSP+ ze dne 10. února 2020 vyjádřila řadu závažných obav ohledně stavu lidských práv v Pákistánu, zejména pokud jde o nedostatečný pokrok v omezování rozsahu a provádění trestu smrti;

W.  vzhledem k tomu, že pokračující používání zákona o rouhání v Pákistánu probíhá za celosvětového nárůstu omezování náboženské svobody a svobody projevu spojené s náboženstvím a přesvědčením; vzhledem k tomu, že v březnu 2019 zvláštní zpravodaj OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení citoval případ Ásii Bíbí mezi příklady nového ožívání zákonů proti rouhání a odpadlictví a využívání zákonů o veřejném pořádku na omezení vyjádření považovaných za urážlivá pro náboženské komunity;

X.  vzhledem k tomu, že opakované a politováníhodné útoky radikálních pákistánských skupin proti francouzským orgánům a nedávná prohlášení pákistánské vlády kvůli rouhání vyeskalovaly od reakce francouzských orgánů na teroristický útok proti francouzskému učiteli zaměřené na obranu svobody projevu, což vedlo francouzské orgány dne 15. dubna 2021, aby doporučily svým státním příslušníkům dočasně opustit Pákistán; vzhledem k tomu, že člen vládnoucí strany předložil dne 20. dubna 2021 Národnímu shromáždění Pákistánu usnesení, v němž mimo jiné požadoval rozpravu o vypovězení francouzského velvyslance;

1.  vyjadřuje znepokojení nad zdravotním stavem a životními podmínkami Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla a naléhavě vyzývá pákistánské orgány, aby jim zajistily okamžitě odpovídající lékařskou péči; vyzývá pákistánské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily Šafqata Immánuíla a Šaguftu Kausarovou a zrušily nad nimi rozsudek smrti;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že odvolání Šagufty Kausarové a Šafqata Immánuíla je stále odkládáno; vyzývá vrchní soud v Lahore, aby vydal rozhodnutí co nejdříve a rozumně odůvodnil jakékoli další odložení;

3.  konstatuje, že Šafqat Immánuíl je držen ve vězeňské nemocnici kvůli závažnosti jeho stavu a podrobil se dvěma zákrokům mimo faisalabadské vězení; vyjadřuje politování nad skutečností, že pár je vězněn více než sedm let, jsou izolování jeden o druhého a od svých rodin; vyzývá proto vládu Pákistánu, aby zajistila ve svých věznicích důstojné a humánní podmínky;

4.  je znepokojen pokračujícím zneužíváním právních předpisů o rouhání v Pákistánu, jež vyostřují stávající náboženská rozdělení, a tak živí klima náboženské netolerance, násilí a diskriminace; zdůrazňuje, že pákistánské právní předpisy o rouhání jsou neslučitelné s mezinárodním humanitárním právem a jsou stále více používány proti zranitelným menšinám včetně šíitů, ahmádíjů, hinduistů a křesťanů; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tyto zákony a jejich používání přehodnotila a nakonec zrušila; vyzývá k tomu, aby byli soudci, obhájci a svědkové obhajoby chráněni ve všech tzv. případech rouhání;

5.  naléhavě vyzývá Pákistán, aby zrušil oddíl 295-B a C svého trestního zákoníku, dodržoval v celé zemi právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženství a projevu a účinně zakázal používání zákonů týkajících se rouhání; vyzývá dále pákistánskou vládu, aby novelizovala akt proti terorismu z roku 1997, aby bylo zajištěno, že případy rouhání nebudou projednávány u protiteroristických soudů, a aby v případech údajného rouhání zajistila možnost propuštění na kauci;

6.  zdůrazňuje, že se v případě svobody náboženství nebo vyznání, svobody slova a projevu a práv menšin jedná o lidská práva, která jsou zakotvena v pákistánské ústavě;

7.  vyzývá pákistánskou vládu, aby jednoznačně odsoudila podněcování k násilí a diskriminaci náboženských menšin v zemi; vyzývá ji dále, aby zavedla účinné procesní a institucionální záruky na úrovni vyšetřování, stíhání a soudního řízení, které by do doby, než budou zákony o rouhání zrušeny, zabránily jejich zneužívání; s politováním konstatuje, že v Pákistánu stále dochází k diskriminaci náboženských menšin, včetně křesťanů, ahmadíjských muslimů, šíitů a hinduistů, a k používání násilí vůči nim; připomíná davový útok na komunitu ahmadíjů, k němuž v návaznosti na obvinění z rouhání vznesené proti jejímu členovi Aqibu Salímovi, jehož soud zprostil obvinění, došlo v roce 2014 ve městě Gudžránwala a který vyústil v úmrtí tří členů této komunity, včetně dvou dětí; konstatuje, že byl zaveden požadavek, že obvinění před registrací daného případu může vyšetřovat pouze policejní důstojník minimálně ve funkci komisaře;

8.  je znepokojen tím, že v Pákistánu jsou zákony o rouhání často zneužívány ke vznášení falešných obvinění z nejrůznějších důvodů, mj. za účelem vyřešení osobních sporů nebo získání ekonomických výhod; vyzývá proto pákistánskou vládu, aby tomu věnovala patřičnou pozornost a následně tyto zákony zrušila; jednoznačně odmítá údajné prohlášení pákistánského státního ministra pro parlamentní záležitosti Alího Chána, který vyzval k tomu, aby byly osoby, jež se dopustily rouhání, sťaty;

9.  naléhavě vybízí všechny zaměstnance EU a diplomatické pracovníky, aby s cílem poskytnout ochranu a podporu Šaguftě Kausarové a Šafqatu Immánuílovi dělali vše, co je v jejich silách, včetně navštěvování soudních řízení, podávání žádostí o návštěvy ve věznici a vedení rozhodného trvalého dialogu s orgány, které jsou do případu zapojeny;

10.  vyzývá členské státy, aby Šaguftě Kausarové, Šafqatu Immánuílovi, jejich právnímu zástupci Saifovi ul-Malúkovi a dalším osobám, které byly obviněny za pokojné uplatňování svých práv, včetně obránců lidských práv, usnadnily vydání nouzových víz a nabídly jim mezinárodní ochranu, pokud by museli opustit Pákistán;

11.  je mimořádně znepokojen stále častějšími útoky na novináře, členy akademické obce a organizace občanské společnosti, zejména útoky proti ženám a menšinám, k nimž dochází na internetu i mimo něj; naléhavě vyzývá pákistánskou vládu, aby přijala okamžité kroky, které by zajistily bezpečnost novinářů, obránců lidských práv a náboženských organizací, a aby provedla urychlené účinné vyšetřování, aby bylo zajištěno dodržování zásad právního státu a aby byli pachatelé postaveni před soud;

12.  vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby okamžitě prověřily, zda má Pákistán vzhledem k současným událostem nárok na status GSP+ a zda existuje dostatečný důvod k zahájení postupu vedoucího k dočasnému zrušení tohoto statusu a výhod, které jsou s ním spojeny, a aby Evropský parlament o této záležitosti co nejdříve informovaly;

13.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby s cílem pomoci náboženským komunitám a vyvíjet nátlak na pákistánskou vládu, aby se více zasadila o ochranu náboženských menšin, využily veškerých nástrojů, které mají k dispozici, a to i nástrojů, jež jsou formulovány v obecných zásadách EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

14.  naléhavě vyzývá ESVČ a členské státy, aby Pákistán i nadále podporovaly při reformě soudnictví a budování kapacit, aby bylo zjištěno, že nižší soudy budou schopny urychleně projednávat případy zadržených osob a vylučovat případy rouhání, které nejsou podloženy dostatečně spolehlivými důkazy;

15.  vítá konání dialogu mezi jednotlivými náboženstvími v Pákistánu, a naléhavě vyzývá ESVČ a delegaci EU, aby i nadále podporovala Pákistánskou národní mírovou radu pro mezináboženskou harmonii při pořádání těchto pravidelných iniciativ s náboženskými vůdci, mj. vůdci náboženských menšin, kterým se dostává podpory od náboženských organizací, organizací občanské společnosti, odborníků na lidská práva a právníků s touto specializací i od členů akademické obce; vyzývá dále delegaci EU a zastupitelství členských států, aby i nadále podporovaly nevládní organizace v Pákistánu, které jsou zapojeny do sledování situace v oblasti lidských práv a které poskytují obětem náboženského a genderově podmíněného násilí podporu;

16.  naléhavě vyzývá Pákistán, aby zintenzivnil svou spolupráci s mezinárodními orgány zabývajícími se problematikou lidských práv, mj. s Výborem OSN pro lidská práva, tak aby mohl uplatnit veškerá příslušná doporučení a aby zlepšil sledování pokroku při dosahování mezinárodních ukazatelů a informování o něm;

17.  domnívá se, že násilné demonstrace a útoky proti Francii jsou nepřijatelné; je hluboce znepokojen protifrancouzskými náladami v Pákistánu, které vedly k tomu, že francouzští občané a francouzské společnosti museli dočasně tuto zemi opustit;

18.  vítá nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu Pákistánu zakázat popravování vězňů trpících duševním onemocněním; znovu zdůrazňuje, že Evropská unie jednoznačně odmítá trest smrti, a to ve všech případech bez výjimky; vyzývá ke všeobecnému zrušení tohoto trestu; vyzývá pákistánské orgány, aby zmírnily trest všem osobám, které čeká trest smrti, aby bylo zajištěno dodržování jejich práva na spravedlivý proces, které je mezinárodně uznáváno a chráněno ústavou;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Pákistánu.

(1) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 147. (2) Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 82. (3) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 75. (4) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 40. (5) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 109.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022 (2020/2264(BUI))

P9_TA(2021)0158 A9-0145/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména na článek 39 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise(3), i na související jednostranná prohlášení(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 2020 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2021(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. listopadu 2020 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2020 týkající se postoje Rady ke druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2021(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(12),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) - a zejména na jeho část 2.1.4 nazvanou „Stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů“,

–  s ohledem na střednědobou strategii EMAS do roku 2024, kterou přijal řídicí výbor pro environmentální řízení v Bruselu dne 15. prosince 2020,

–  s ohledem na studii nazvanou: uhlíková stopa Evropského parlamentu – směrem k uhlíkové neutralitě(13),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2014: Jakým způsobem orgány a instituce EU vypočítávají, snižují a kompenzují své emise skleníkových plynů?(14),

–  s ohledem na požadavky na adicionalitu stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice o obnovitelných zdrojích energie), a zejména na její bod odůvodnění 90 a článek 27,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU(15),

–  s ohledem na směrnici o energetické náročnosti budov(16) a směrnici o energetické účinnosti(17),

–  s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o příkladné úloze jejich budov s ohledem na směrnici o energetické účinnosti(18);

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na jeho bod 9 o kolektivním cestování,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka, na jejímž základě předsednictvo vypracovalo předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 102 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 8. března 2021,

–  s ohledem na návrh odhadu příjmů a výdajů, který podle čl. 102 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na článek 102 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0145/2021),

A.  vzhledem k tomu, že neustále se zvyšující význam Parlamentu, který je spolunormotvůrcem a jednou složkou rozpočtového orgánu, má pravomoci v oblasti dohledu a podporuje evropskou demokracii, a to i v rámci evropské reakce na pandemii COVID-19, a v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie(19) dlouhodobě poukazuje na to, že je zapotřebí Parlament vybavit vhodným legislativním know-how a finančními zdroji, pro zajištění kvalitní legislativní a kontrolní činnosti a pro sdělování jejích výsledků; vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu a jeho poslanců v očích evropských občanů závisí na schopnosti Parlamentu obezřetně, účinně a odůvodněným způsobem plánovat a uskutečňovat výdaje, aby zohledňovaly panující hospodářskou situaci;

B.  vzhledem k tomu, že Komisi ve své zimní předpovědi odhaduje, že se HDP v roce 2020 snížilo o 6,9 % a na úroveň roku 2019 se vrátí nejdříve v roce 2023; vzhledem k tomu, že odhady přijaté Parlamentem předpokládaly v roce 2020 nárůst o 2,68 % a v roce 2021 nárůst o 2,54 %;

C.  vzhledem k tomu, že rozpočet navrhovaný generálním tajemníkem v předběžném návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu pro rok 2022 představuje nárůst o 3,31 %, což je výrazně nad mírou inflace;

D.  vzhledem k tomu, že v době platnosti předchozího víceletého finančního rámce byl v Parlamentu celkově snížen počet zaměstnanců o 6 %, a to zejména zaměstnanců správních oddělení, ovšem současně musí Parlament po přijetí Lisabonské smlouvy plnit větší počet legislativních úkolů jako spolunormotvůrce a provádí zvýšený počet činností v souvislosti s Next Generation EU; vzhledem k tomu, že je vysoce znepokojen neúnosnou pracovní zátěží pro mnoho sekretariátů specializovaných výborů a politických skupin;

E.  vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti klimatu, aniž by evropské emise skleníkových plynů byly kompenzovány prostřednictvím mezinárodních kreditů;

F.  vzhledem k tomu, že se očekává, že rozhodnutí o budoucí budově Paul-Henri Spaak bude přijato v roce 2021, což by mohlo ohrozit pověst Parlamentu kvůli významným výdajům v souvislosti s krizí; vzhledem k tomu, že budova Spaak by měla splňovat nejvyšší environmentální a bezpečnostní normy;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 1990 byl podle předpisů předsednictva pro doplňkový (dobrovolný) systém důchodového pojištění zřízen dobrovolný důchodový fond(20); vzhledem k tomu, že na své schůzi dne 10. prosince 2018 předsednictvo rozhodlo o změně předpisů platných pro důchodový fond, a to o zvýšení věku odchodu do důchodu z 63 na 65 let a o zavedení odvodu ve výši 5 % na důchodové dávky pro budoucí důchodce s cílem zlepšit udržitelnost tohoto systému; vzhledem k tomu, že podle odhadů tyto změny pravidel snížily pojistně-matematický schodek o 13,3 milionu EUR;

Obecný rámec

1.  připomíná, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi; konstatuje, že 55 % rozpočtu podléhá indexaci platů v souladu se služebním řádem a statutem poslanců Evropského parlamentu; připomíná, že indexace platů, kterou Komise v současnosti předpokládá pro červenec 2021, má činit 2,9 %, a pro červenec 2022 pak 2,5 %, což povede k nárůstu výdajů o 31,9 milionu EUR v roce 2022;

2.  podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 14. dubna 2021 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, ohledně zvýšení rozpočtu oproti rozpočtu na rok 2021 o 2,4 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2022 v částce 2 112 904 198 EUR, snížení výdajů v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 8. března 2021 o 18,85 milionů EUR a souvisejícího snížení navrhovaných prostředků v následujících rozpočtových položkách:

1004 01 — Příspěvek na obvyklé cestovní výdaje, zasedání, schůze výborů nebo jejich delegací, politických skupin a různé schůze, 1405 01 — Výdaje na tlumočení, externí tlumočení; 2007 01 — Výstavba budov a zařízení prostor, 2022 — Údržba, obsluha a úklid budov, 2024 — Spotřeba energií, 2120 01: Nábytek: nákup, nájem, obnova, údržba a oprava nábytku, 2140: Technické vybavení a zařízení, 3000 — Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy, 3040 — Různé výdaje na interní schůze, 3042 — Schůze, kongresy, konference a delegace, 3210 09: Výdaje za služby parlamentního výzkumu, včetně knihovny, historického archivu, vědeckého posuzování technologických možností (STOA) a Evropského vědeckého mediálního střediska: výdaje na Evropské vědecké mediální středisko, 3243 01: Návštěvnická centra Evropského parlamentu: Parlamentarium a centrum Europa Experience, 3244 01: Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí: náklady na přijetí návštěv a příspěvky pro skupinové návštěvy, 4220 02: Výdaje na parlamentní asistenci: platy a odměny akreditovaných asistentů – statut poslanců, 4220 04: Výdaje na parlamentní asistenci: výdaje na pracovní a služební cesty mezi třemi pracovními místy a externí školení akreditovaných asistentů – statut poslanců;

3.  vyzývá důrazně k navýšení počtu pracovních míst v politických skupinách o 76 a v sekretariátech výborů o 66, aby bylo možné reagovat přiměřeně na větší pracovní zátěž a uplatňovat politiky Unie; zároveň vyzývá předsednictvo, aby využívalo ke zvýšení účinnosti v rámci správy možnou součinnost a analyzovalo, jak by mohla digitalizace a nové způsoby práce zefektivnit činnost jednotlivých ředitelství a umožnit přesouvání pracovních míst k sekretariátům výborů; vyzývá proto k tomu, aby s ohledem na rostoucí pracovní zátěž poslanců a jejich zaměstnanců došlo k odpovídajícímu navýšení příspěvků na parlamentní asistenci;

4.  zdůrazňuje, že rozpočet Parlamentu na rok 2022 musí být realistický a přesný, aby se zamezilo jeho nadhodnocení; bere na vědomí stávající praxi tzv. sběrného převodu na konci roku, jehož smyslem je přispívat na stavební projekty; poukazuje na to, že tento „sběrný převod“ se provádí systematicky v týchž kapitolách a hlavách a často i v týchž rozpočtových položkách; domnívá se, že takovýto postup by mohl být považován za plánované nadhodnocování rozpočtu; požaduje, aby se před příštím sběrným převodem začalo uvažovat o financování klíčových investic na transparentním základě;

Ekologizace Parlamentu

5.  zdůrazňuje, že Parlament musí být průkopníkem při přijímání digitálnějších, pružnějších a energeticky účinnějších pracovních metod i postupů týkajících se zasedání, musí se poučit ze zkušeností získaných při pandemii COVID-19 a využívat již vynaložené technologické investice; v této souvislosti vyzývá ke komplexnímu a ambicióznímu přezkumu toho, jakým způsobem poslanci, zaměstnanci a úředníci provádějí svou parlamentní činnost; domnívá se, že tento přezkum by se měl zaměřit především na účinné a řádné fungování orgánu a měl by rovněž posoudit vliv distanční či hybridní formy schůzí na jejich kvalitu a zároveň se vyhýbat přehnaně plošným opatřením zaměřeným na zvládání výjimečných okolností;

6.  vítá cíle systému environmentálního řízení Parlamentu (EMAS) pro rok 2024; připomíná, že střednědobá strategie EMAS na rok 2024 obsahuje ustanovení o přezkumu s cílem posílit ambice v environmentální oblasti na základě pozorovaných výsledků; vyzývá Parlament, aby znovu posoudil cíle EMAS s ohledem na pandemii COVID-19 v roce 2022 a zvýšil cíle, jež byly v roce 2019 schváleny pro klíčové ukazatele výkonnosti; opět vyzývá k tomu, aby změnil svůj stávající cíl v oblasti snižování CO2 tak, aby do roku 2030 dosáhl uhlíkové neutrality s uplatněním interní ceny uhlíku;

7.  je si vědom toho, že téměř dvě třetiny uhlíkové stopy Parlamentu vyplývají z přepravy osob; vyzývá k výraznému omezení cest na schůze, jež mohou být účinně vedeny na dálku nebo hybridně a k upřednostňování nízkouhlíkových alternativ pro všechny zbylé cesty, pokud to nebude mít vliv na kvalitu legislativní a politické činnosti;

8.  vyzývá k rozšíření dobrovolné práce na dálku na větší počet dní a pracovních funkcí; vyzývá k tomu, aby se upřednostňovaly hybridní nebo plně distanční schůze, pokud nezahrnují politické rozhodování, jako jsou slyšení a výměny názorů nebo vnitřní a přípravné schůze, a zároveň uznává, že fyzická přítomnost je účinnější pro politická jednání i pro poskytování tlumočení a tlumočení na dálku kdykoli je to nutné; vyzývá generálního tajemníka, aby po opatřeních pro zachování kontinuity činnosti během pandemie COVID-19 stanovil nový flexibilní rámec pro poskytování tlumočení na dálku pro období po skončení pandemie; konstatuje, že nadměrná doba strávená používáním digitálních nástrojů může mít negativní dopad na život některých lidí; vyzývá k přezkumu pravidel pro služební cesty do konce roku 2022 s cílem zajistit jejich schvalování na základě skutečných potřeb, zvláštní odůvodnění pro povolování všech služebních cest, zavedení požadavků na dopravní prostředky s nízkými emisemi uhlíku, aniž by to poslancům bránilo v plnění jejich mandátu, a vyloučení nejškodlivějších způsobů dopravy s výjimkou extrémních případů, kdy by využití alternativních způsobů dopravy na dlouhé cesty nebo do obtížně přístupných oblastí mohlo narušit rovnováhu mezi environmentálním cílem a efektivitou parlamentní práce; očekává, že schvalování všech oficiálních návštěv delegací bude podmíněno tím, že přípravné schůze před cestou i hodnotící schůze po návratu budou plně distanční, a že od roku 2022 budou delegace schvalovány pouze pro osoby, které mají nárok účastnit se takových delegací; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že mimořádné schůze výborů ve Štrasburku budou striktně omezeny na výjimečné případy a budou řádně odůvodněny předtím, než je bude možné jednotlivě schválit;

9.  vyzývá poslance, aby využívali alternativní způsoby dopravy s nízkými emisemi uhlíku; znovu vyzývá k revizi prováděcích opatření ke statutu poslanců v tom smyslu, aby bylo možné poslancům při cestách po Unii proplácet letenky ve třídě „flexible economy“, s výjimkou letů z nejvzdálenějších regionů a zpět a letů s nejméně jedním mezipřistáním nebo letů trvajících déle než čtyři hodiny; bere na vědomí, že v případě mnoha poslanců vyžadují přesuny z jejich volebních obvodů do pracovních míst Parlamentu dlouhé cesty, které lze uskutečnit pouze letadlem;

10.  vyzývá ke zlepšování infrastruktury pro jízdní kola, jízdní kola pro přepravu nákladu, elektrická jízdní kola a elektrické koloběžky v komplexu budov Parlamentu, zejména poskytnutím možnosti jednoduchého a bezpečného parkování a instalací stojanů s nářadím pro jízdní kola; vyzývá Parlament, aby ve snaze stát se průkopníkem udržitelné městské mobility převzal aktivní úlohu při uplatňování plánu GoodMove a úzce spolupracoval s příslušnými místními orgány, zejména s orgány bruselského regionu; vyzývá k tomu, aby byl v Parlamentu rozšířen systém služebních jízdních kol; vyzývá k přijetí konkrétních opatření na podporu aktivní mobility mezi zaměstnanci Parlamentu, včetně nabídky zvláštních školení zaměřených na bezpečné dojíždění do práce, údržbu a opravy; vyzývá k přípravě pilotního systému jízdních kol pro přepravu nákladu pro některé logistické procesy v rámci Parlamentu a mezi budovami unijních orgánů a institucí;

11.  vybízí zaměstnance Parlamentu, aby používali veřejnou dopravu, a vyzývá k tomu, aby byl do roku 2022 vytvořen systém pro dotování průkazů na veřejnou dopravu pro zaměstnance, který by zároveň vyloučil nárok na druhou parkovací vinětu; očekává, že služební vozidla budou využívána k přepravě poslanců, zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů s příkazem ke služební cestě mezi Bruselem a Štrasburkem; požaduje přiměřené zvýšení počtu parkovacích míst vyhrazených pouze pro elektrická vozidla a přehled celkového počtu parkovacích míst v souladu s platnou legislativou ve všech třech pracovních místech;

12.  očekává, že všechny skupiny návštěvníků budou parlamentními službami informovány o dopadu jejich dopravy na životní prostředí a že bude v roce 2022 zaveden systém sestupně proporcionálního proplácení cestovních výdajů na základě environmentálního dopadu; žádá předsednictvo, aby zahájilo proces revize pravidel týkajících se skupin návštěvníků v souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020)0789), a zejména na jeho bod 9 o hromadné dopravě, a aby přizpůsobilo cestovní výdaje pro skupiny návštěvníků měnícím se tržním cenám a umožnilo změny s cílem vyhnout se tržním fluktuacím cestovních výdajů, které vedou k nepřímé zeměpisné diskriminaci návštěvníků;

13.  vyzývá správu, aby sledovala pokračující růst nákladů na energii předpokládaný pro rok 2022 a přezkoumala možnosti v oblasti úspor nákladů a efektivnosti spotřeby; vyzývá k tomu, aby nadále nebyla modernizována zařízení na vytápění využívající fosilní paliva a aby byl v roce 2022 přijat plán na postupné ukončení používání fosilních paliv obsahující konkrétní milníky s cílem zabránit uvíznutí aktiv a vypracována analýza účinnosti a účelnosti používání systémů tepelných čerpadel a dalších příslušných technologií v souladu s cíli EMAS; vyzývá Parlament, aby ve své skladbě zdrojů energie a zejména ve výrobě zvyšoval podíl energie z obnovitelných zdrojů, a očekává, že do roku 2023 budou v Bruselu instalovány špičkové střešní fotovoltaické panely pro jejich maximální potenciál; současně vyzývá k tomu, aby zadávání veřejných zakázek na základě záruky původu bylo postupně nahrazováno místními zdroji obnovitelné energie;

14.  očekává, že útvary Parlamentu budou i nadále snižovat spotřebu papíru tím, že u všech schůzí přejdou na bezpapírové, kolektivní a on-line prostředí a že rozšíří používání elektronického podpisu; připomíná svůj požadavek, aby v souladu s cílem systému EMAS dosáhnout co nejdříve bezpapírového fungování Parlamentu byla provedena analýza alternativ k používání přepravních boxů;

15.  očekává, že zásada „energetická účinnost v první řadě“ a zásada oběhového hospodářství budou uplatňovány na všechny investice, včetně investic v digitální oblasti, a manažerská rozhodnutí; požaduje plné provádění strategie Parlamentu pro nakládání s odpady v souladu se zásadami hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména pokud jde o udržitelný a oběhový přístup k nakládání se stavebním odpadem; vyzývá, aby byla plně uplatňována opatření zaměřená na to, aby se v Parlamentu zcela přestaly používat plasty na jedno použití;

16.  připomíná, že převážná většina poslanců Parlamentu vyjádřila podporu tomu, aby existovalo jediné sídlo s cílem zajistit efektivní vynakládání prostředků daňových poplatníků Unie a převzít institucionální odpovědnost za snížení uhlíkové stopy tohoto orgánu; připomíná, že je třeba nalézt řešení v zájmu optimalizace parlamentní institucionální práce, finančních nákladů a uhlíkové stopy; je přesvědčen, že získané zkušenosti a investice do práce a schůzí na dálku mohou sloužit jako základ pro uzpůsobení potřeb v oblasti služebních cest zaměstnanců; připomíná, že podle Smlouvy o Evropské unii má mít Evropský parlament sídlo ve Štrasburku; konstatuje, že trvalé změny by vyžadovaly změnu Smlouvy, k níž je zapotřebí jednomyslné schválení;

17.  připomíná, že podmínky zadávacích řízení by se neměly zaměřovat pouze na nejlepší cenu, ale měly by také zahrnovat environmentální, sociální a genderová kritéria s podrobnými ukazateli; vítá rozšíření mandátu kontaktního místa pro zelené veřejné zakázky tak, aby zahrnoval sociální a genderové prvky, a vyzývá k zavedení povinnosti obracet se na toto kontaktní místo v případě, kdy veřejná zakázka přesahuje hodnotu 15 000 EUR; očekává, že předsednictvo přijme do roku 2022 systém podávání zpráv o udržitelnosti, jako je globální iniciativa pro podávání zpráv, a zprávy o udržitelnosti rozšíří o aspekty rovnosti žen a mužů;

Transparentnost a odpovědnost

18.  vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při mnoha příležitostech, aby byl reformován příspěvek na všeobecné výdaje, čímž aktivně brání tomu, aby byly výdaje z peněz daňových poplatníků Unie transparentnější a odpovědnější; žádá předsednictvo, aby okamžitě zavedlo změny pravidel vztahujících se na příspěvek na všeobecné výdaje;

19.  vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá uskutečnit vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, pokud jde o klíčové reformní kroky Parlamentu, které byly původně zmíněny v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU1, mezi něž patřilo zavedení povinných školení pro všechny zaměstnance a poslance zaměřených na boj proti obtěžování; žádá předsednictvo, aby okamžitě a v plném rozsahu provedlo rozhodnutí plenárního zasedání;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech, aby byla akreditovaným asistentům, kteří oznámí porušení práva Unie, na základě směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů(21) zaručena vysoká úroveň ochrany, jež bude srovnatelná s ochranou poskytovanou akreditovaným asistentům, kteří se stali obětí obtěžování; vyzývá předsednictvo, aby stanovilo jasné a právně jednoznačné normy pro případy, v nichž lze oznamovatelům, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, poskytnout ochranu, a aby tyto normy zveřejnilo;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odmítá provést vůli plenárního zasedání vyjádřenou při několika příležitostech a přijmout opatření k zajištění plné harmonizace výše příspěvků na služební cesty mezi třemi pracovními místy Parlamentu u úředníků, jiných zaměstnanců a akreditovaných parlamentních asistentů; vyzývá předsednictvo, aby se touto otázkou bez dalších průtahů zabývalo a přijalo nezbytná opatření k nápravě této nerovnosti, jakmile se obnoví plenární zasedání ve Štrasburku;

22.  opětovně vyzývá Konferenci předsedů k revizi prováděcích předpisů upravujících činnost delegací a poslanců na pracovních cestách mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že taková revize by měla vzít v úvahu, že akreditovaní parlamentní asistenti budou moci za určitých okolností doprovázet poslance na oficiálních delegacích a pracovních cestách;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že předsednictvo odložilo provedení vůle plenárního zasedání vyjádřené při několika příležitostech vypracovat technické řešení, které by poslancům umožnilo uplatnit své hlasovací právo při čerpání mateřské nebo otcovské dovolené, během dlouhodobé nemoci nebo v případě vyšší moci, a vyjasnit právní, finanční a technická omezení, která by takové řešení znamenalo; domnívá se, že jakékoli kroky podniknuté v této souvislosti by umožnily urychlit zavádění systému distanční práce a hlasování v Parlamentu, který byl vytvořen v době vypuknutí pandemie; očekává, že předsednictvo, vzhledem k nyní potvrzené technické proveditelnosti, převezme práci na zrušení zbývajících právních a finančních omezení;

24.  připomíná, že podle výročních zpráv rejstříku transparentnosti za poslední roky je přibližně polovina všech zápisů v rejstříku nesprávná; obává se, že rejstřík nemůže plnit svůj účel, tedy zajistit větší transparentnost činnosti zástupců zájmových skupin, pokud polovina zápisů v něm obsahuje neúplné nebo nesprávné informace; vyzývá Parlament, aby přijal opatření ke zvýšení přesnosti rejstříku;

25.  opakuje svou žádost, aby Parlament vypracoval podrobnou výroční zprávu o zástupcích zájmových skupin a o dalších organizacích, kterým byl umožněn přístup do prostor Parlamentu, a aby ji zveřejnil v souladu s nařízením o ochraně údajů;

26.  očekává, že v budoucnu bude předsednictvo poslance proaktivně informovat o uskutečňování příslušných rozhodnutí plenárního zasedání;

Gender

27.  vyzývá k provedení analýzy rozpočtu z hlediska genderu, na níž bude založen budoucí předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, a to v souladu se snahou Unie o genderové rozpočtování; vyzývá k zavedení specifického účetního systému založeného na genderu, v němž budou výdaje na poslance, zaměstnance a odborníky rozčleněny podle genderu;

28.  vyzývá k přijetí kritérií pro hodnocení a monitorování způsobu zadávání zakázek zohledňujícího genderovou rovnost, a to na základě podpory rovných příležitostí ve všech specifikacích pro nabídky zadávaných Parlamentem;

Digitální infrastruktura

29.  podporuje investice do digitální infrastruktury, včetně kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby součástí informačních a komunikačních technologií byla bezpečná softwarová řešení, tj. softwarová řešení s otevřeným zdrojovým kódem, čímž se zajistí plná kontrola Parlamentu nad softwarem a správou údajů a také svoboda při vývoji aplikací a způsobu pořizování technologií, který bude výslovně bránit technologickému ustrnutí či závislosti na velkých technologických platformách, zejména pokud jde o poskytovatele cloudových služeb;

30.  zdůrazňuje, že Parlament musí do digitální agendy zahrnout i problematiku životního prostředí; zdůrazňuje, že digitální inovace musí pozitivně přispívat k ekologické transformaci; vyzývá k tomu, aby se dosáhlo snížení environmentální stopy digitálních technologií (zelené informační technologie), zejména prostřednictvím úprav vnitřních politik; vyzývá Parlament, aby začlenil ekodesign digitálních služeb do správy informačních a komunikačních technologií a aby vybíral řešení, která se řídí principy oběhového hospodářství a podporují efektivní využívání zdrojů;

31.  připomíná rizika, která jsou neodmyslitelně spjata s bezpečností informací a soukromí při používání řešení závislých na třetích stranách při sdílení citlivých údajů, a pozitivní vliv otevřeného softwaru na digitální autonomii a jeho výhody z hlediska bezpečnosti; trvá na tom, že by uživatelé měli mít možnost používat na parlamentních zařízeních otevřený software, a zdůrazňuje, že je třeba mít k dispozici decentralizovaná řešení s otevřeným zdrojovým kódem pro virtuální schůze a výměnu rychlých zpráv; zdůrazňuje, že je třeba uživatelům poskytovat řádná školení se zvláštním zaměřením na kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že je třeba, aby software pro automatický přepis a překlad jazyků podporoval rovné šíření informací ve všech úředních jazycích;

32.  důrazně vybízí k přijetí opatření, která zajistí, aby veřejné zakázky Parlamentu na software a digitální infrastrukturu, včetně cloudových řešení, byly zadávány tak, aby se zamezilo závislosti na jednom poskytovateli, a to prostřednictvím požadavků na přenositelnost a plnou interoperabilitu, aby se využívalo otevřeného softwaru a aby byly tyto zakázky zaměřeny na malé a střední podniky a startupy;

33.  zdůrazňuje, že softwarové údaje a nástroje, které vytváří veřejný sektor nebo které jsou plně financovány z veřejných zdrojů, by měly být opakovaně použitelné a volně přístupné, měly by být v souladu se základními právy a v případě, že jsou určeny k použití v kritických oblastech, musí mít bezpečnostní certifikaci či bezpečnostní audit; domnívá se rovněž, že umělá inteligence používaná Parlamentem by měla být zveřejněna jako otevřený software, a to v rámci zadávacího řízení, s dostupnou softwarovou dokumentací a algoritmy umožňujícími přezkoumat, jakým způsobem systém umělé inteligence dospěl k určitému závěru; zdůrazňuje, že součástí jakéhokoli předběžného posouzení shody by měl být audit zaměřený na základní práva;

34.  poznamenává, že systémy distančního hlasování byly zavedeny za účelem zachování kontinuity práce Parlamentu v době pandemie; požaduje sjednocení těchto systémů hlasování;

35.  vyzývá k zajištění rychlejších a bezpečnějších bezdrátových sítí ve všech třech pracovních místech Parlamentu;

Kontakt s občany

36.  zdůrazňuje, že Parlament je jediným přímo voleným orgánem Unie; domnívá se, že je důležité umožnit občanům lépe pochopit činnost Parlamentu, zvyšovat politické povědomí a podporovat hodnoty Unie; vyzývá k rozšířenějšímu využívání digitálních prostředků k přímé komunikaci s občany;

37.  podporuje zavádění center Europa Experience do roku 2024 ve všech členských státech; bere na vědomí potvrzení o tom, že zpoždění způsobená pandemií COVID-19 neohrozí dosažení rozhodujících cílů; podporuje politiku správy zaměřenou na maximalizování synergií; očekává, že dlouhodobý dopad center Europa Experience na rozpočet, pokud jde o provozní náklady, bude Rozpočtovému výboru prezentován před přijetím rozpočtu na rok 2022; připomíná, že tato centra by měla všem občanům umožnit lépe pochopit, jak fungují orgány a instituce EU;

38.  domnívá se, že by mělo dojít k rozšíření sítě kontaktních kanceláří Evropského parlamentu, které by měly prohloubit styk s občany; vybízí Parlament, aby pomocí těchto kanceláří vypracoval setkání a akce na místní úrovni, jako je Evropské setkání mládeže mezi poslanci a mladými lidmi;

39.  uznává význam skupinových návštěv; konstatuje, že během koronavirové pandemie nemohla prostory Parlamentu navštívit žádná skupina návštěvníků; připomíná, že v souladu s rozhodnutím předsednictva ze dne 5. října 2020 bylo 40 % nevyužité kvóty na rok 2020 přerozděleno do roku 2022; vítá skutečnost, že Parlament vynakládá značné úsilí na poskytování služeb návštěvníkům, zejména mladým lidem, kteří zůstávají klíčovou cílovou skupinou; vyzývá k tomu, aby do konce volebního období nebyl dále navyšován počet povolených návštěvníků nad rámec toho, co je prakticky proveditelné;

40.  je si vědom toho, že mezi nejrůznější jazykové menšiny, regiony a společenství v Unii patří kolem 50 milionů lidí; připomíná, že Parlament podporuje zapojení a účast občanů v Unii, včetně národnostních, regionálních a jazykových menšin; připomíná, že Parlament důrazně podporuje mnohojazyčnost a prosazuje práva národnostních, regionálních a jazykových menšin; domnívá se, že Parlament může aktivně přispívat k boji proti dezinformacím tím, že bude případně poskytovat informace také v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství; požaduje, aby předsednictvo posoudilo, zda by bylo možné zpracovat informační materiály, např. materiály týkající se center Europa Experience a konference o budoucnosti Evropy, v jazycích jazykových menšin, regionů a společenství v rámci různých členských států, a aby provedlo odhad příslušných finančních nákladů;

41.  vyzývá předsednictvo, aby stanovilo, že klíčová usnesení o zahraniční politice přijímaná podle článku 54 jednacího řádu (zprávy z vlastního podnětu) budou překládána do úředních jazyků Organizace spojených národů, které nejsou úředními jazyky EU (tj. do arabštiny, čínštiny a ruštiny), a usnesení o jednotlivých zemích přijímaná podle článků 132 (usnesení doprovázející prohlášení Komise / místopředsedy, vysokého představitele) a článku 144 (naléhavá usnesení) do úředního jazyka dotčené země s cílem posílit dopad a dosah činnosti Evropského parlamentu v oblasti zahraničních věcí, a vyzývá rozpočtový orgán, aby zajistil, že k tomuto účelu budou k dispozici dostatečné prostředky;

42.  vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil, zda by bylo možné v souladu s požadavky přijatými na plenárním zasedání zavést tlumočení všech plenárních rozprav do mezinárodního znakového jazyka, a aby uplatnil příslušné rozhodnutí s ohledem na zásadu rovného přístupu pro všechny občany;

43.  domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby každý orgán Unie, který se podílí na organizaci a řízení nadcházející konference o budoucnosti Evropy, včetně Parlamentu, měl odpovídající správní rozpočet, aby byla konference úspěšná už od zveřejnění odhadu příjmů a výdajů;

44.  požaduje, aby občané a obyvatelé členských států a partnerských zemí dostali možnost absolvovat virtuální prohlídky Parlamentu s průvodcem, aby širší veřejnost lépe pochopila činnost tohoto orgánu a jeho hodnoty;

45.  vyzývá ke zřízení zvláštní služby pro návštěvníky z řad seniorů upozorňující na programy a opatření Unie, které podporují aktivní stárnutí;

Projekty v oblasti nemovitostí

46.  očekává transparentnější a podrobnější plánování a rozhodování ohledně politiky Parlamentu v oblasti budov, včetně poskytování včasných informací, s řádným přihlédnutím k článku 266 finančního nařízení; vyzývá k diskuzi o fungování Parlamentu a k tomu, aby bylo přezkoumáno, kolik prostoru Parlament s ohledem na důsledky pandemie a na očekávané rozšíření práce na dálku potřebuje, a aby byla případně upravena jeho dlouhodobá strategie v oblasti budov; zdůrazňuje, že pečlivé plánování by mělo umožnit podstatné úspory;

47.  žádá předsednictvo, aby osvětlilo své rozhodnutí o budově Paul-Henri Spaak včetně podrobného rozdělení nákladů a podkladových dokumentů; bere na vědomí, že budovu Spaak nebude během renovačních prací možné používat, a vybízí k optimalizaci již dostupných prostor v souladu s potřebami Parlamentu; připomíná v této souvislosti závazek Parlamentu, že provede nezbytné úpravy a renovaci svých budov, aby v souladu s unijními normami vzniklo prostředí přístupné pro všechny uživatele; doporučuje, aby se při plánování a rekonstrukci budov řádně přihlíželo ke kritériím týkajícím se rozmanitosti a začleňování;

48.  vítá rozhodnutí předsednictva přijmout s ohledem na řízení životního cyklu budov v portfoliu Parlamentu průkazy jednotlivých budov; očekává, že používání tohoto nového nástroje přispěje co nejrychleji, avšak nejpozději do roku 2050, k účinné realizaci opatření k dosažení klimaticky neutrálních nebo pasivních budov; očekává také, že tyto průkazy budou obsahovat informace o lepší kvalitě ovzduší uvnitř budov a zdravém prostředí budov;

49.  konstatuje, že rozpočet, který navrhl generální tajemník na rok 2022, obsahuje 4,358 milionu EUR na rekonstrukci vstupu do budovy WEISS, a že na tuto rekonstrukci bylo vyčleněno 8 milionů EUR už v rozpočtu na rok 2021; požaduje aktualizované informace o celkových nákladech na tento projekt;

Ostatní

50.  znovu opakuje svou žádost předsednictvu, aby zavedlo plnou flexibilitu přítomnosti poslanců během zelených týdnů s cílem usnadnit organizaci jejich práce;

51.  připomíná čl. 27 odst. 1 a 2 statutu poslanců Evropského parlamentu(22), podle nichž „dobrovolný důchodový fond zřízený Evropským parlamentem bude zachován i po nabytí účinnosti tohoto statutu, a to pro poslance nebo bývalé poslance, kteří již v tomto fondu nabyli práv nebo budoucích nároků“ a že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby plně respektovali statut poslanců a aby v rámci důchodového fondu stanovili jasný plán, jak by se Parlament měl zhostit své povinnosti a převzít závazky dobrovolného důchodového systému poslanců;

52.  konstatuje, že pandemie tvrdě dopadla na poskytovatele služeb; vítá snahu Parlamentu pomoci omezit tento dopad na subdodavatele a jejich zaměstnance, jako např. solidárním poskytováním jídel; zdůrazňuje skutečnost, že externalizace úklidových a stravovacích služeb staví pracovníky, což jsou většinou ženy, do extrémně zranitelné situace; je vysoce znepokojen tím, že v rámci společnosti COMPASS Group zajišťující stravovací služby došlo k masivnímu propouštění zaměstnanců; vyzývá příslušné orgány Parlamentu, aby ve spolupráci se subdodavateli prozkoumaly v rámci sociálního dialogu veškerá možná alternativní řešení, která by ochránila pracovní místa, a aby zadávaly zakázky na další služby, které lze odůvodnit, pokud se jedná o použití rozpočtu Parlamentu; vyzývá Parlament, aby přijal veškerá nezbytná opatření pro zajištění toho, že budou v případě úklidového personálu, který tvoří zejména ženy, a zaměstnanců zajišťujících stravovací služby dodržovány ze strany externích dodavatelů nejvyšší normy pracovního práva, především pokud jde o psychický nátlak a pracovní podmínky; vyzývá předsednictvo, aby přehodnotilo parlamentní politiku externalizace;

53.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity, environmentální udržitelnosti a omezení spotřeby papíru a byrokracie v rámci interní činnosti Parlamentu vštěpovali všem správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a přístup úsporného řízení; zdůrazňuje, že přístup úsporného řízení spočívá v soustavném zlepšování pracovních postupů díky jejich zjednodušování a díky zkušenostem administrativních pracovníků;

54.  poukazuje na to, že je nutné přehodnotit personální politiku Parlamentu, aby mohl Parlament využívat odborné zkušenosti všech svých zaměstnanců; domnívá se, že je proto nezbytné změnit pravidla, aby se mohly všechny kategorie zaměstnanců, včetně akreditovaných parlamentních asistentů, účastnit interních konkurzů a aby byly vytvořeny systémy rozvoje lidských zdrojů, které by Parlamentu umožnily zachovat si odborné zkušenosti těchto kategorií pracovníků a využívat je ve svých službách;

55.  vyzývá generálního tajemníka, aby posoudil rizika spojená se zaměstnáváním rostoucího počtu smluvních zaměstnanců a aby při tom zohlednil i nebezpečí, že se v Parlamentu vytvoří personální struktura dvojího typu; trvá na tom, aby stěžejní trvalé pozice a úkoly byly pokrývány stálými zaměstnanci;

56.  vyzývá k větší flexibilitě a k omezení byrokracie, pokud jde o vedení kanceláří poslanců a jejich smlouvy, a bere přitom na vědomí opakovaný výskyt chyb na on-line platformách a obtížné distanční fungování v době pandemie onemocnění COVID-19; žádá sekretariát Parlamentu a finanční oddělení, aby zavedly zvláštní soubor flexibilních pravidel;

57.  konstatuje, že Parlament přivítá v Bruselu každý půlrok přibližně 250 stážistů; domnívá se, že všem stážistům v Parlamentu by měla být nabídnuta stejná sleva na dopravu jako ostatním zaměstnancům; má za to, že toto opatření by pro rozpočet Parlamentu nepředstavovalo významnou zátěž a vedlo by k podstatnému snížení nákladů stážistů v Bruselu;

58.  připomíná, že na financování kulturní a umělecké činnosti v prostorách Parlamentu i mimo ně je nutné věnovat dostatečné prostředky, a poukázat tak na podporu věnovanou kulturnímu a tvůrčímu odvětví;

59.  připomíná politický závazek Parlamentu, pokud jde o jeho externí kontaktní kanceláře, a naléhavě žádá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila nezbytné podmínky, jako je v případě potřeby společná správa budov, a diplomatickou akreditaci zaměstnanců Parlamentu u orgánů hostitelských států;

60.  vyzývá k tomu, aby Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace včas podával transparentní výroční zprávy;

61.  domnívá se, že pandemie onemocnění COVID-19 má negativní vliv na život v Parlamentu; zdůrazňuje, že po skončení této krize je nutné zajistit dynamickou a aktivní činnost tohoto orgánu; žádá proto předsednictvo, aby provedlo analýzu, která by zjistila, jakým způsobem by bylo možné Parlament znovu oživit, a přijalo doporučení, která by bylo možné realizovat na základě přepracování jednacího řádu, pokud by to bylo nutné;

o
o   o

62.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2022;

63.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0357, příloha II. (5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (6) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15. (7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0123. (8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0302. (9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0385. (10) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 19. (11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0331. (12) Přijaté texty, P8_TA(2019)0010. (13) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2020/652735/IPOL_STU(2020)652735_EN.pdf (14) Úř. věst. C 364, 15.10.2014, s. 3. (15) Přijaté texty, P9_TA(2020)0227. (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13). (17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). (18) Přijaté texty, P7_TA(2012)0306. (19) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 5. (20) Texty přijaté předsednictvem, PE 113.116/BUR./rev. XXVI/ 01-04-2009. (21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17). (22) Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 o přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES, Euratom), Úř. věst. L 262, 7.10.2005, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice (2021/2642(RSP))

P9_TA(2021)0159 RC-B9-0236/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině,

–  s ohledem na Chartu OSN, Úmluvu OSN o mořském právu, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na soubor opatření k provádění minských dohod, který byl přijat a podepsán v Minsku dne 12. února 2015 a který jako celek podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015) ze dne 17. února 2015,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 ze dne 18. března 2021 o Ukrajině a na jejich společné prohlášení s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. dubna 2021 o Ukrajině,

–  s ohledem na setkání francouzského prezidenta, ukrajinského prezidenta a německé kancléřky dne 16. dubna 2021 kvůli posilování ruské vojenské přítomnosti,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku učiněná jménem EU dne 18. dubna 2021 o zhoršujícím se zdravotním stavu Alexeje Navalného,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 ze dne 27. března 2014 „Územní celistvost Ukrajiny“, rezoluce Valného shromáždění OSN  71/205 ze dne 19. prosince 2016, 72/190 ze dne 19. prosince 2017,  73/263 ze dne 22. prosince 2018, 74/168 ze dne 18. prosince 2019 a 75/192 ze dne 16. prosince 2020 „Stav lidských práv v Autonomní republice Krym a v ukrajinském městě Sevastopol“ a na rezoluce Valného shromáždění OSN 74/17 ze dne 9. prosince 2019 a 75/29 ze dne 7. prosince 2020 „Problém militarizace Autonomní republiky Krym a ukrajinského města Sevastopol a částí Černého a Azovského moře“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny(1),

–  s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, a zejména na hlavu II této dohody o politickém dialogu a sblížení v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky(2),

–  s ohledem na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách ze dne 5. prosince 1994 týkající se přistoupení Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní,

–  s ohledem na návrh Ukrajiny ze dne 29. března 2021 na návrat k úplnému příměří navýchodní Ukrajině a na návrh společného akčního plánu pro provádění minských dohod,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 19. dubna 2021 o vyhoštění českých diplomatů a na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 21. dubna 2021 vyjadřující jménem EU solidaritu s Českou republikou v souvislosti s trestnou činností páchanou na jejím území,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Ruská federace v posledních týdnech výrazně posílila svou vojenskou přítomnost na východních a severních hranicích s Ukrajinou a na okupovaném Krymu, kde se nyní nachází více než 100 000 vojáků, tanky, dělostřelecká a obrněná vozidla a další těžká technika; vzhledem k tomu, že se jedná o největší koncentraci ruských jednotek od roku 2014 a rozsah této akce a úderné kapacity svědčí o útočných úmyslech;

B.  vzhledem k tomu, že Ruská federace oznámila, že do 31. října 2021 pozastavuje právo pokojného proplutí válečných lodí a obchodních plavidel jiných zemí částí Černého moře ve směru Kerčského průlivu, čímž porušila svobodu plavby, kterou zaručuje Úmluva OSN o mořském právu, jíž je Rusko smluvní stranou; vzhledem k tomu, že se dotyčné oblasti nacházejí v teritoriálních vodách Ukrajiny, které obklopují dočasně okupované území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol;

C.  vzhledem k tomu, že uplynulo šest let od přijetí minských dohod a sedm let od protiprávní anexe Krymského poloostrova Ruskou federací a od začátku války na Ukrajině;

D.  vzhledem k tomu, že podle ukrajinských zdrojů slouží přibližně 3 000 důstojníků a vojenských instruktorů Ruské federace v ozbrojených silách tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky;

E.  vzhledem k tomu, že Ruská federace od roku 2014 usiluje o destabilizaci východní Ukrajiny prostřednictvím svých zástupných sil v obou tzv. lidových republikách; vzhledem k tomu, že tento konflikt si vyžádal více než 14 000 lidských životů a že v jeho důsledku byly vnitřně vysídleny téměř dva miliony osob;

F.  vzhledem k tomu, že Ukrajina vyzvala k uplatnění bodu 16.3 kapitoly III Vídeňského dokumentu 2011 o budování opatření ke zvýšení důvěry a transparentnosti a žádá „vysvětlení neobvyklých vojenských aktivit“ Ruské federace v blízkosti ukrajinských hranic a na okupovaném Krymu; vzhledem k tomu, že Vídeňský dokument byl v roce 2011 přijat všemi 57 členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sloužil jako trvalý zdroj spolupráce ve vojenské oblasti; vzhledem k tomu, že Ruská federace se rozhodla, že se tohoto setkání nezúčastní;

G.  vzhledem k tomu, že členské státy OBSE se mají vzájemně informovat mimo jiné o plánech na rozmístění vojenských jednotek, předem si předávat zprávy o rozsáhlých vojenských operacích, například cvičeních, a v případě neobvyklé vojenské aktivity nebo vzrůstajícího napětí mají spolu konzultovat situaci a spolupracovat;

H.  vzhledem k tomu, že ruské ministerstvo obrany v pátek 23. dubna 2021 prohlásilo, že shromážděné jednotky se do 1. května 2021 vrátí na své stálé základny;

I.  vzhledem k tomu, že v ústavě Ruské federace je zakotveno právo na svobodu myšlení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv a právního státu se v Rusku nadále zhoršuje, jelikož ruské orgány tato práva a svobody neustále porušují; vzhledem k tomu, že Ruská federace je signatářem Všeobecné deklarace lidských práv a Evropské úmluvy o lidských právech a také členem Rady Evropy;

J.  vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2021 ruské orgány krátce zadržely a vyslýchaly jednoho z předních investigativních novinářů v Rusku Romana Anina, který je zapojen do činnosti Centra pro sledování korupce a organizovaného zločinu (OCCRP), a zabavily mu jeho telefony a dokumenty; vzhledem k tomu, že tento zásah ohrožuje rovněž jeho novinářské kolegy z OCCRP, kteří se zabývají otázkami transparentnosti a korupce, a to s ohledem na informace, k nimž má Federální bezpečnostní služba (FSB) nyní plný přístup;

K.  vzhledem k tomu, že nejznámější protikorupční aktivista a opoziční politik Ruska Alexej Navalnyj byl dne 17. ledna 2021 zadržen a dne 2. února 2021 odsouzen k trestu odnětí svobody v délce tří a půl roku za to, že údajně porušil podmínky svého podmíněného trestu v době, kdy se v Německu zotavoval po pokusu o vraždu, při němž se jej příslušníci ruských tajných služeb pokusili na území Ruské federace otrávit zakázanou bojovou chemickou látkou; vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj byl dne 12. března 2021 převezen do trestanecké kolonie v Pokrovu, kde byl opakovaně podroben mučení a nelidskému zacházení a kde následně před více než před třemi týdny zahájil protestní hladovku;

L.  vzhledem k tomu, že události několika posledních týdnů potvrdily nejhorší obavy rodiny, přátel a příznivců Alexeje Navalného i mezinárodního společenství o jeho bezpečnost a život a vedly k jeho převozu do vězeňské nemocnice poblíž Moskvy, kde zůstává v ohrožení života;

M.  vzhledem k tomu, že dne 16. února 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že podle článku 39 svého jednacího řádu bude po ruské vládě požadovat propuštění Alexeje Navalného; vzhledem k tomu, že toto opatření by mělo být uplatněno s okamžitým účinkem; vzhledem k tomu, že soud vzal v úvahu povahu a míru ohrožení života Alexeje Navalného, jež je pro účely uplatnění předběžného opatření prokázáno prima facie a nahlíženo v celkovém kontextu současné vazby Alexeje Navalného;

N.  vzhledem k tomu, že Alexej Navalnyj v pátek 23. dubna 2021 oznámil, že na doporučení civilních lékařů postupně ukončí hladovku, kterou zahájil 31. března 2021; vzhledem k tomu, že podle rad lékařů Alexeji Navalnému by jej pokračování v hladovce ohrožovalo na životě; vzhledem k tomu, že i když bude panu Navalnému nyní poskytnuta nezbytná péče, neexistuje žádná záruka, že nebude vystaven dalšímu nelidskému či životu ohrožujícímu zacházení nebo že nebude usilováno o jeho život;

O.  vzhledem k tomu, že Rusko se v roce 2020 umístilo mezi 180 hodnocenými zeměmi na 129. místě v indexu vnímání korupce organizace Transparency International, což je nejhorší místo v Evropě; vzhledem k tomu, že protikorupční aktivisté, jako například nedávno zesnulý Sergej Magnitský a protikorupční nadace FBK vedená Alexejem Navalným v rámci vyšetřování nevysvětleného bohatství, které v průběhu let nahromadili oligarchové, důstojníci bezpečnostních složek a úředníci napojení na Kreml, částečně odhalili kleptokratické vazby mezi nimi, které sahají až do nejvyšších mocenských pater, Vladimíra Putina nevyjímaje; vzhledem k tomu, že moskevské státní zastupitelství se snaží FBK a dvě další organizace spojené s Navalným – Nadaci pro ochranu občanských práv a Navalného regionální kancelář – označit za „extremistické“, což by znamenalo, že jejich zaměstnanci by mohli být zatčeni a odsouzeni k trestům odnětí svobody od šesti do deseti let;

P.  vzhledem k tomu, že otrava Alexeje Navalného zapadá do obvyklého postupu proti Putinovým oponentům, který byl uplatněn proti Viktoru Juščenkovi, Sergeji Skripalovi a Vladimiru Kara-Murzovi a vedl k úmrtí několika vedoucích představitelů opozice, novinářů, aktivistů a zahraničních osobností, k nimž patří mimo jiné Boris Němcov, Anna Politkovská, Sergej Protazanov, Natalja Estěmirovová a Alexandr Litviněnko;

Q.  vzhledem k tomu, že Ruská federace představuje nejen vnější hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale vede i vnitřní válku proti vlastnímu lidu v podobě systematického útlaku opozice a zatýkání na ulicích; vzhledem k tomu, že jen 21. dubna 2021 bylo zatčeno více než 1 788 pokojných demonstrantů a že od ledna 2021 bylo celkově zadrženo více než 15 000 nevinných ruských občanů;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svých dvou předchozích usneseních o Rusku požadoval přezkum politiky EU vůči Rusku a jejích pěti hlavních zásad a vyzval Radu, aby neprodleně zahájila přípravy a přijala strategii EU pro budoucí vztahy s demokratickým Ruskem, která by zahrnovala širokou škálu pobídek a podmínek s cílem posílit vnitřní trendy v Rusku směřující ke svobodě a demokracii;

S.  vzhledem k tomu, že Česká republika dne 17. dubna 2021 vyhostila na základě důvodných závěrů Bezpečnostní informační služby České republiky, podle kterých byli příslušníci ruských zpravodajských služeb v činné službě zapojeni do výbuchu muničního skladu v roce 2014, při němž byli zabiti dva čeští občané a došlo k rozsáhlým materiálním škodám, 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví, včetně členů ruských zpravodajských služeb; vzhledem k tomu, že byly chladnokrevně ohroženy životy a majetek tisíců lidí žijících v okolních obcích; vzhledem k tomu, že tyto protiprávní činy spáchané na území České republiky představují zásadní porušení svrchovanosti členského státu EU zahraniční mocností; vzhledem k tomu, že v reakci na vypovězení 18 zaměstnanců velvyslanectví Českou republikou vypověděla Ruská federace 20 českých diplomatů, kterým nařídila, aby dne 19. dubna 2021 opustili Rusko; vzhledem k tomu, že v návaznosti na odmítnutí Ruska přijmout vypovězené české diplomaty zpět a v souladu s článkem 11 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích Česká republika dne 22. dubna 2021 rozhodla o vyrovnání počtu zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a počtu zaměstnanců českého velvyslanectví v Rusku a ke splnění tohoto požadavku stanovila ruskému velvyslanectví lhůtu do konce května;

T.  vzhledem k tomu, že titíž příslušníci GRU, kteří se podíleli na výbuchu v muničním skladu v České republice, byli rovněž zodpovědní za pokus o vraždu Sergeje a Julie Skripalových v roce 2018 ve Spojeném království, při kterém použili vojenskou nervově paralytickou látkou typu novičok a při němž zemřel také jeden britský občan; vzhledem k tomu, že příslušníci GRU byli rovněž obviněni z toho, že se v roce 2015 v Bulharsku pokusili zavraždit majitele zbrojařské firmy Emiliana Gebreva a další dvě osoby; vzhledem k tomu, že Rusko při vyšetřování těchto trestných činů spáchaných na území Evropské unie nespolupracuje, popírá zapojení GRU do otravy Skripalových a kryje hlavní podezřelé;

1.  podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; opakuje, že rozhodně podporuje politiku EU, která neuznává nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopol; vítá veškerá omezující opatření přijatá ze strany EU v důsledku této nezákonné anexe; vyzývá k okamžitému propuštění všech ukrajinských občanů nezákonně zadržovaných a vězněných na Krymském poloostrově a v Rusku a vyjadřuje politování nad pokračujícím porušováním lidských práv na Krymu a na okupovaných územích na východní Ukrajině a nad rozsáhlým udělováním ruského občanství (vydáváním pasů) občanům v těchto oblastech; zdůrazňuje, že ruští činitelé, jejichž jednání nebo nečinnost umožnily nebo zapříčinily válečné zločiny na Ukrajině, budou muset být postaveni před mezinárodní trestní soud;

2.  vyjadřuje politování nad současným stavem vztahů mezi EU a Ruskem, který je výsledkem ruské agrese a pokračující destabilizace na Ukrajině, nepřátelského chování a přímých útoků na členské státy EU a jejich společnosti, což se projevuje mimo jiné vměšováním Ruska do volebních procesů, šířením dezinformací a nepravdivých zpráv, zákeřnými kybernetickými útoky, sabotážemi a používáním chemických zbraní, a také nad výrazným zhoršením situace v oblasti lidských práv a dodržování svobody projevu, sdružování a pokojného shromažďování v Rusku; důrazně odsuzuje nepřátelské chování Ruska v Evropě a vyzývá jeho vládu, aby ukončila tuto činnost, která porušuje mezinárodní zásady a normy a ohrožuje stabilitu v Evropě, což brání pokračování v programu pozitivních dvoustranných vztahů s tímto důležitým sousedem;

3.  je nadále velmi znepokojen rozsáhlým posilováním ruské vojenské přítomnosti na hranicích s Ukrajinou a v nezákonně okupované Autonomní republice Krym, které by podle ruského ministerstva obrany mělo být ukončeno; odsuzuje tyto hrozby a destabilizující kroky vedené Ruskou federací a oceňuje přiměřenou reakci Ukrajiny;

4.  domnívá se, že EU musí vyvodit závěry z hluboce znepokojivého posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích, které bylo od pátku 23. dubna 2021 pozastaveno; trvá na tom, že návrat ruských jednotek z hranice s Ukrajinou na jejich stálé základny musí být úplný a bezodkladný; žádá Rusko, aby okamžitě upustilo od praxe bezdůvodného posilování vojenské přítomnosti ve snaze zastrašit své sousedy a od veškerých stávajících i budoucích provokací a aby uvolnilo napětí stažením svých jednotek na jejich stálé základny v souladu se svými mezinárodními povinnostmi, jako jsou zásady a závazky OBSE týkající se transparentnosti vojenských aktivit a Vídeňský dokument; znovu opakuje, že posilování ruské vojenské přítomnosti rovněž představuje hrozbu pro evropskou stabilitu, bezpečnost a mír, a proto by dialog mezi EU a Ukrajinou o otázkách bezpečnosti měl být ambiciózní a měl by přispívat k jednotnému posuzování bezpečnostních problémů na místě; zdůrazňuje, že spřátelené země by měly poskytovat Ukrajině větší vojenskou podporu a ve větším rozsahu i obranné zbraně, což je v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální i kolektivní sebeobranu; vyzývá Rusko, aby stáhlo své jednotky z tzv. Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky a vrátilo kontrolu nad Autonomní republikou Krym a městem Sevastopol Ukrajině;

5.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistil, aby se Rada navzdory oznámení o přemístění ruských jednotek těmito vojenskými aktivitami i nadále zabývala a byla neustále připravena dohodnout se na dalších krocích;

6.  naléhavě vyzývá Rusko, aby dostálo svému závazku vyplývajícímu z Úmluvy OSN o mořském právu a zaručilo svobodu plavby a možnost proplout mezinárodním průplavem do přístavů v Azovském moři; vyzývá EU, aby v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími mezinárodními partnery pracovala na stálém sledování plavby všech plavidel proplouvajících Kerčským průlivem;

7.  naléhavě vyzývá Rusko a separatisty podporované Ruskem, aby dodržovali dohodu o příměří; vyzývá Rusko, aby uplatňovalo ustanovení minských dohod a aby se konstruktivně zapojilo do procesu vedeného normandskou skupinou a do činnosti třístranné kontaktní skupiny; zdůrazňuje, že je třeba nalézt politické řešení konfliktu na východní Ukrajině a posílit úlohu EU při mírovém řešení konfliktu;

8.  zdůrazňuje, že pro případ, že by se toto posilování vojenské přítomnosti v budoucnu změnilo v invazi Ruské federace na Ukrajinu, musí dát EU jasně najevo, že cena za takové porušení mezinárodního práva a norem by byla vysoká; trvá proto na tom, že za takových okolností musí být okamžitě zastaven dovoz ropy a zemního plynu z Ruska do EU, přičemž Rusko by mělo být vyloučeno z platebního systému SWIFT a měl by být zmrazen veškerý majetek oligarchů blízkých ruským orgánům a jejich rodin v EU a zrušena jejich víza;

9.  požaduje, aby EU snížila svou závislost na ruské energii, a naléhavě proto vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby nepokračovaly v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 a požadovaly zastavení výstavby kontroverzních jaderných elektráren budovaných společností Rosatom;

10.  znovu vyjadřuje podporu mezinárodnímu vyšetřování okolností tragického sestřelení letadla Malajsijských aerolinií na lince MH17, které by mohlo představovat válečný zločin, a opětovně vyzývá k tomu, aby osoby, jež jsou za něj zodpovědné, byly postaveny před soud;

11.  vyzývá EU a její členské státy, aby se inspirovaly legislativním návrhem zákona Spojeného království o globální regulaci zavádějící sankce v případě korupce a dalšími obdobnými režimy a aby přijaly režim EU, který by sankcionoval korupci a který by doplnil stávající globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že členské státy EU by již neměly být místem, kde je vítán ruský majetek a investice nejasného původu; vyzývá Komisi a Radu, aby intenzivněji usilovaly o omezení strategických investic Kremlu v EU, jejichž účelem je podvratná činnost, oslabování demokratických procesů a institucí a šíření korupce; nadále trvá na tom, že členské státy, jako je například Bulharsko a Malta, musí ukončit své systémy „zlatých pasů“;

12.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Alexeje Navalného, jehož odsouzení je politicky motivované a je v rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Ruska, a rovněž vyzývá k propuštění všech osob, které byly zadrženy během protestů uspořádaných na podporu jeho propuštění nebo jeho protikorupční kampaně; očekává, že Rusko bude s ohledem na povahu a rozsah ohrožení života Alexeje Navalného respektovat předběžné opatření Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že Rusko nese odpovědnost za zdravotní stav Alexeje Navalného, a naléhavě tuto zemi vyzývá, aby vyšetřilo pokus o zavraždění Alexeje Navalného a plně spolupracovalo s Organizací pro zákaz chemických zbraní; vyzývá ruské orgány, aby zlepšily podmínky ve věznicích a vazebních zařízeních, tak aby odpovídaly mezinárodním normám; žádá o ukončení zatýkání pokojných demonstrantů a systematických útoků na opozici v souvislosti s požadavky na propuštění Alexeje Navalného; zdůrazňuje, že na všechny osoby zapojené do trestního stíhání a odsouzení Alexeje Navalného a na osoby, které jsou zodpovědné za špatné zacházení s Navalným, by měly být uvaleny sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv;

13.  připomíná ruským orgánům a osobně prezidentu Putinovi jakožto hlavě ruského státu, že nesou plnou odpovědnost za péči o život a tělesnou integritu Alexeje Navalného a že musí přijmout veškerá nezbytná opatření na ochranu jeho tělesného a duševního zdraví a dobrých životních podmínek; opět naléhavě žádá prezidenta Putina a ruské orgány, aby vyšetřili pokus o vraždu Navalného a aby odpovědné osoby postavili před soud a pohnali k odpovědnosti;

14.  odsuzuje záměr ruských orgánů prohlásit protikorupční nadaci vedenou Alexejem Navalným za extremistickou organizaci a považuje tento krok za neopodstatněný a diskriminační; zdůrazňuje, že boj proti korupci a zájem o účast ve svobodném a pluralitním veřejném diskurzu a volebním procesu je nezcizitelným právem každého jednotlivce a demokratické politické organizace a nemá nic společného s extremistickými názory;

15.  vyjadřuje upřímnou solidaritu s demokratickými silami v Rusku, které jsou odhodlány podporovat otevřenou a svobodnou společnost, a svou podporu všem jednotlivcům a organizacím, které se staly terčem útoků a represí; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby zastavily veškeré obtěžování a zastrašování opozice, občanské společnosti, sdělovacích prostředků, obránců lidských práv a práv žen a dalších místních aktivistů i veškeré útoky, které proti nim vedou, obzvláště před parlamentními volbami plánovanými na podzim 2021; vybízí EU, aby soustavně vyzývala Rusko ke zrušení nebo změně všech právních předpisů, které nejsou v souladu s mezinárodními standardy; připomíná, že jednoznačně podporuje všechny obránce lidských práv v Rusku a jejich činnost; vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v této zemi, aby důrazněji podporovaly občanskou společnost, využily veškeré nástroje, které mají k dispozici, k intenzivnější podpoře činnosti obránců lidských práv a případně zjednodušily vydávání mimořádných víz a poskytovaly těmto osobám dočasné útočiště v členských státech EU;

16.  vyzývá ruské orgány, aby respektovaly svobodu sdělovacích prostředků a přestaly šikanovat nezávislé sdělovací prostředky, např. investigativního novináře Romana Anina, a vyvíjet na ně tlak;

17.  znovu vyzývá evropské orgány a členské státy, aby i nadále pozorně sledovaly situaci v oblasti lidských práv v Ruské federaci a soudní řízení s organizacemi občanské společnosti, novináři, opozičními politiky a aktivisty, např. případ Alexeje Navalného;

18.  odsuzuje skutečnost, že příslušníci ruských zpravodajských služeb stojí za výbuchem zbrojního skladu ve Vrběticích v České republice, a dopustili se tak činu, který narušuje českou svrchovanost a představuje neakceptovatelný nepřátelský akt; ostře se ohrazuje proti činům, jejichž účelem je destabilizovat a ohrozit členské státy EU, a vyzývá Rusko, aby veškeré takové aktivity ukončilo, pohnalo viníky k odpovědnosti a odškodnilo rodiny občanů, kteří při útoku v roce 2014 zemřeli; zdůrazňuje, že Evropská unie stojí na straně České republiky, a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby přijali vhodná protiopatření, včetně rozšíření cílených sankcí; vyjadřuje upřímnou solidaritu s občany i orgány České republiky v souvislosti s útokem, jež Rusko provedlo na území EU, a s neopodstatněným a nepřiměřeným vyhoštěním dvaceti českých diplomatů z Ruska; podporuje rozhodnutí českých orgánů vyrovnat počet zaměstnanců ruského velvyslanectví v České republice a českého velvyslanectví v Rusku, odsuzuje následné výhrůžky Ruské federace adresované České republice a oceňuje veškeré projevy podpory a solidarity ze strany celé řady vlád členských států EU a všechny dosud nabídnuté diplomatické služby; vyzývá členské státy EU, aby po vzoru případu Skripal přistoupily ke koordinovanému vyhoštění ruských diplomatů;

19.  odsuzuje podporu Kremlu nedemokratickým represivním režimům na celém světě, jako jsou například režimy v Íránu, Severní Koreji, Venezuele, Sýrii a Bělorusku; je hluboce znepokojen rostoucím počtem zatýkání, únosů a deportací běloruských občanů žijících v Rusku, včetně případu předsedy opoziční Běloruské lidové fronty a obyčejných lidí, kteří důrazně podporovali pokojné protesty v Bělorusku; je obzvláště znepokojen kampaní podporovanou Ruskem a zaměřenou na organizace národnostních menšin EU v Bělorusku, včetně největší organizace, Svazu Poláků v Bělorusku;

20.  odsuzuje propagandu a dezinformace v ruském tisku a jejich nepřátelské šíření v EU, stejně jako činnost ruských trollích farem, zejména těch, které v současné době vedou pomlouvačnou kampaň namířenou proti České republice, v níž tvrdí, že se jedná o satelit Spojených států, a nikoli o suverénní zemi s nezávislými informačními službami; odsuzuje kybernetické útoky na strategické instituce české státní správy, k nimž dochází v souvislosti s ruskou vojenskou špionáží;

21.  opakuje, že jednotný postup členských států EU představuje nejlepší způsob, jak odradit Rusko od destabilizujících a podvratných akcí v Evropě; vyzývá členské státy, aby koordinovaly svůj postoj a své kroky vůči Rusku a aby vystupovaly jednotně; požaduje, aby členské státy zaujaly jednotný postoj ve Výboru ministrů Rady Evropy k tomu, že Rusko nadále nerespektuje rozsudky Evropského soudu pro lidská práva; domnívá se, že EU by měla usilovat o větší spolupráci s obdobně smýšlejícími partnery, zejména s NATO a Spojenými státy, s cílem využít všech prostředků, jež jsou dostupné na mezinárodní úrovni, k účinnému potírání ustavičného vměšování Ruska, stále agresivnějších ruských dezinformačních kampaní a hrubého porušování mezinárodního práva touto zemí, neboť toto jednání ohrožuje bezpečnost a stabilitu v Evropě;

22.  vyzývá členské státy EU, aby na rozvratnou činnost ruských zpravodajských služeb na území EU reagovaly včas a rázně a aby své přiměřené reakce úzce koordinovaly s transatlantickými partnery; doporučuje, aby členské státy prohloubily spolupráci kontrarozvědek a zintenzivnily předávání informací;

23.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali novou strategii vztahů EU s Ruskem, která musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a k omezení represivních technologií a vyjadřovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;

24.  je nesmírně znepokojen skutečností, že ruské orgány i nadále omezují práci nezávislých mediálních platforem i jednotlivých novinářů a dalších mediálních aktérů; v tomto ohledu důrazně odsuzuje rozhodnutí označit nezávislé médium Meduza za „zahraničního agenta“;

25.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace.

(1) Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 16. (2) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o pátém výročí mírové dohody v Kolumbii (2021/2643(RSP))

P9_TA(2021)0160 RC-B9-0227/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení, zejména na své usnesení ze dne 20. ledna 2016 o podpoře mírového procesu v Kolumbii(1),

–  s ohledem na obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé(2), podepsanou v Bruselu dne 26. července 2012, jakož i na dohodu mezi Evropskou unií a Kolumbií o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty(3) podepsanou dne 2. prosince 2015,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 1. října 2015, jímž byl Eamon Gilmore jmenován zvláštním vyslancem Unie pro otázky mírového procesu v Kolumbii,

–  s ohledem na Závěrečnou dohodu o ukončení ozbrojeného konfliktu a vybudování stabilního a trvalého míru uzavřenou kolumbijskou vládou a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie – Lidovou armádou (FARC-EP), jež byla podepsána dne 24. listopadu 2016,

–  s ohledem na zprávy generálního tajemníka OSN o ověřovací misi OSN v Kolumbii, a zejména na zprávu ze dne 26. března 2021,

–  s ohledem na zprávu vysoké komisařky OSN pro lidská práva o situaci v oblasti lidských práv v Kolumbii ze dne 10. února 2021,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella a komisaře Janeze Lenarčiče ze dne 9. února 2021 o rozhodnutí Kolumbie udělit status dočasné ochrany venezuelským migrantům, jakož i na prohlášení mluvčího místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. února 2021 o násilí vůči obhájcům lidských práv v Kolumbii,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v listopadu 2021 si Kolumbie připomeneme páté výročí podpisu závěrečné dohody o ukončení ozbrojeného konfliktu a vybudování stabilního a trvalého míru mezi kolumbijskou vládou vedenou prezidentem Juanem Manuelem Santosem a Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie – Lidovou armádou (FARC-EP), která ukončila konflikt, jenž trval více než 50 let, a představuje významný krok k budování stabilního a trvalého míru v této zemi; vzhledem k tomu, že si Kolumbie udržela svou demokratickou integritu i přes dlouhá období mimořádného násilí;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů kolumbijského ústavního soudu bude trvat nejméně 15 let, než bude splněna závěrečná dohoda, desetileté plánování „jednotného plánu“ a stávající čtyřletý „víceletý plán investic do míru“ s prostředky ve výši téměř 11,5 miliardy USD;

C.  vzhledem k tomu, že se dne 10. března 2021 sešli prezident Kolumbie Iván Duque a předseda strany Comunes (dříve strana FARC), Rodrigo Londoño, aby projednali stav plnění závěrečné dohody; vzhledem k tomu, že v rámci tohoto dialogu, který zprostředkovali zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Kolumbii a vedoucí ověřovací mise OSN v Kolumbii, zopakovaly obě strany své odhodlání plnit závěrečnou dohodu a dohodly se, že budou společně pracovat na vypracování plánu pro zbytek časového rámce, jenž je předpokládán pro její komplexní plnění, a že znásobí své úsilí o posílení opětovného začlenění bývalých bojovníků a bezpečnostní záruky pro tyto bojovníky;

D.  vzhledem k tomu, že bývalí povstalečtí bojovníci rovněž pokračují v procesu svého znovuzačlenění do civilního života, a vzhledem k tomu, že právní a ústavní systém Kolumbie schvaluje přesné reformy s cílem zajistit, aby byly závazky vyplývající z dohody plněny a mohla se z nich odvíjet budoucnost země;

E.  vzhledem k tomu, že se v závěrečné dohodě strany dohodly na zřízení „mechanismu zvláštních mírových soudů“ (JEP, španělsky Jurisdicción Especial para la Paz), včetně mj. plnění „Komplexní dohody o pravdě, spravedlnosti, odškodnění a zabránění opakování minulosti“ i dohod o odškodnění obětí, jak je uvedeno ve zprávě vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 10. února 2021; vzhledem k tomu, že Kolumbie čelí při komplexním plnění závěrečné dohody složitým výzvám, které se ještě zhoršily v důsledku pandemie COVID-19 a příchodu venezuelských migrantů a jejich přijímání;

F.  vzhledem k tomu, že dne 26. ledna 2021 oznámil mechanismus zvláštních mírových soudů (JEP) své první hlavní rozhodnutí, v němž obvinil osm předních vůdců bývalé organizace FARC-EP z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, což byl dosud nejzřetelnější výsledek mechanismu přechodného soudnictví v této zemi; vzhledem k tomu, že rovněž potvrdil pokrok ve vyšetřování skandálu tzv. „falešně pozitivních případů“; vzhledem k tomu, že mechanismus JEP zahájil kroky k dosažení pokroku směrem k navázání stálého a plynulého dialogu s představiteli původních obyvatel;

G.  vzhledem k tomu, že nadále dochází k významnému pokroku, který představuje příklad transformačního potenciálu mírové dohody, což poprvé zahrnuje zvláštní přístup založený na rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že komplexní program záruk pro ženské vedoucí představitelky a obránkyně lidských práv a programy na podporu žen a dívek, které jsou oběťmi násilí včetně znásilnění a únosů, by měly dosáhnout většího pokroku; vzhledem k tomu, že vzhledem k provázanosti jednotlivých kapitol dohody je nanejvýš důležité aktivně začlenit genderový přístup do všech jejích oblastí;

H.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že mírové rozhovory vedly k výraznému snížení počtu smrtí a ke snížení násilí v Kolumbii, je zhroucení bezpečnosti v různých regionech Kolumbie obecně považováno za překážku mírového procesu, přičemž podle údajů OSN dochází ke znepokojivému nárůstu násilí a násilných zmizení, únosů a zabíjení sociálních a domorodých vedoucích představitelů, bývalých bojovníků FARC a obránců lidských práv; vzhledem k tomu, že terčem útoků a násilí jsou i bezpečnostní síly;

I.  vzhledem k tomu, že ověřovací mise OSN potvrdila, že v roce 2020 bylo zabito 73 bývalých bojovníků, čímž se počet bývalých bojovníků zabitých od podpisu mírové dohody v roce 2016 zvýšil na 248; vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) obdržel informace o zabití 120 obhájců lidských práv v minulém roce, z nichž bylo 53 případů ověřeno; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo navíc zaznamenáno 69 incidentů, při nichž došlo k velkým počtem civilních obětí, což představovalo smrt 269 civilistů včetně 24 dětí a 19 žen; vzhledem k tomu, že OSN uvedla, že je k plnění mírové dohody potřebné větší úsilí;

J.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN stanovil jako priority: řešení přetrvávajícího násilí vůči bývalým bojovníkům, v komunitách zasažených konfliktem, proti společenským vedoucím osobnostem a obráncům lidských práv, potřebu posílit udržitelnost procesu opětovného začlenění, upevnění integrované přítomnosti státu v oblastech zasažených konfliktem, posílení konstruktivního dialogu mezi stranami jako prostředek podpory provádění mírové dohody a potřebu posílit podmínky pro usmíření mezi stranami konfliktu;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 zahájila kolumbijská vláda formální mírová jednání se skupinou Národně osvobozenecká armáda (ELN); vzhledem k tomu, že však v lednu 2019, krátce poté, co skupina ELN na policejní akademii v Bogotě odpálila výbušniny nastražené v autě, které zabily 22 lidí, vláda prezidenta Ivána Duqueho tyto mírové rozhovory ukončila; vzhledem k tomu, že v některých departementech pokračuje dynamika konfliktů s účastí skupiny ELN, včetně střetů s jinými nelegálními ozbrojenými aktéry a s veřejnými bezpečnostními silami; vzhledem k tomu, že vláda trvá na tom, že možnost obnovení rozhovorů závisí na tom, zda skupina ELN ukončí své násilné akce včetně únosů, náboru dětí a pokládání min, zatímco ELN trvá na svém postoji, že jakákoli taková žádost vlády se musí řešit u jednacího stolu;

L.  vzhledem k tomu, že prezident Kolumbie Iván Duque Márquez projevil velkou solidaritu, když se rozhodl nabídnout status dočasné ochrany přibližně 1 800 000 venezuelským migrantům pobývajícím v zemi a legalizovat jejich pobyt prostřednictvím dočasných migračních povolení, což jim umožní se zaregistrovat a získat lepší přístup ke státním službám, např. v systému zdravotnictví a vzdělávání, a sociálně a ekonomicky se začlenit, čímž se sníží jejich zranitelnost; vzhledem k tomu, že Kolumbie a Venezuela mají společnou, více než 2 000 kilometrů dlouhou, propustnou hranici; vzhledem k tomu, že hranice mezi Kolumbií a Venezuelou prochází především hustými lesy a složitým terénem, což svědčí nezákonné činnosti a organizovanému zločinu;

M.  vzhledem k tomu, že svěřenský fond EU pro Kolumbii uvolnil 128 milionů EUR z rozpočtu EU, 21 členských států, Chile a Spojeného království; vzhledem k tomu, že pátý strategický výbor vymezil své budoucí strategické směry dne 22. ledna 2021;

N.  vzhledem k tomu, že občanská společnost hraje klíčovou úlohu v mírovém procesu, neboť sdružuje organizace na ochranu lidských práv, ženské organizace, venkovské komunity, afrokolumbijské komunity a domorodé skupiny, které vypracovaly řadu iniciativ a návrhů na místní, regionální a celostátní úrovni;

O.  vzhledem k tomu, že EU a Kolumbie udržují rámec pro úzkou politickou, hospodářskou a obchodní spolupráci ustavený v memorandu o porozumění z listopadu roku 2009 a v obchodní dohodě mezi Kolumbií a Peru na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé, jejichž konečným cílem je nejen prohloubit hospodářské a obchodní vztahy mezi smluvními stranami, ale také posilovat mír, demokracii, dodržování lidských práv, udržitelný rozvoj a dobré životní podmínky občanů; vzhledem k tomu, že Kolumbie je strategickým partnerem a je klíčovým hráčem pro dosažení stability v regionu; vzhledem k tomu, že EU a Kolumbijská republika vytvořily rámec pro účast Kolumbijské republiky na operacích Evropské unie pro řešení krizí, který vstoupil v platnost dne 1. března 2020;

P.  vzhledem k tomu, že uvedený úzký vztah zahrnuje i mezinárodní spolupráci v mnohostranných záležitostech společného zájmu, jako je boj za mír a proti terorismu a obchodu s drogami;

1.  znovu vyjadřuje svou podporu mírové dohodě v Kolumbii, vítá nedávný dialog mezi stranami a oceňuje jejich politické úsilí, realismus a vytrvalost; znovu opakuje, že je připraven i nadále poskytovat veškerou politickou a finanční pomoc na podporu komplexního provádění mírové dohody a doprovázet zemi během fáze po ukončení konfliktu, v níž je i nadále zásadní účast místních komunit a organizací občanské společnosti, a řádně zohlednit priority obětí, pokud jde o pravdu, spravedlnost, odškodnění a záruky proti recidivě; opětovně vyjadřuje solidaritu se všemi oběťmi;

2.  podtrhuje, že kolumbijská mírová dohoda je často uváděna jako vzor po celém světě proto, jak odhodlaně přistupuje k řešení problémů, které konflikt způsobily, a jak se zaměřuje na práva a důstojnost obětí; připomíná, že takto složitou inovativní dohodu je třeba provádět ve všech jejích částech, neboť jsou vzájemně provázány při řešení základních příčin konfliktu; vyzývá kolumbijskou vládu, aby pokračovala v provádění všech aspektů mírové dohody;

3.  vítá pokrok, kterého Kolumbie dosáhla v oblastech, jako je celková reforma venkova, programy rozvoje venkova, prosazování práv obětí, řešení problému nelegálních drog, nahrazování zakázaných plodin, restituce půdy a opětovné sociální začlenění bývalých bojovníků, a vybízí k usilovnějšímu provádění všech aspektů mírové dohody, zejména v sociálně-ekonomických oblastech, kde bylo dosaženo menšího pokroku; zdůrazňuje, že je důležité, aby mírový proces doprovázelo odhodlání bojovat proti nerovnosti a chudobě, a to i pokud jde o nalezení spravedlivých řešení pro jednotlivce a komunity vyhnané ze svých území; domnívá se, že zvláštní podporu je třeba poskytnout skupinám, které v důsledku konfliktu utrpěly neúměrné ztráty, jako jsou afrokolumbijské a domorodé komunity; oceňuje činnost územních rad pro mír, usmíření a soužití;

4.  zdůrazňuje zásadní a historickou úlohu plánů rozvoje s územním přístupem formulovaných komunitami ve 170 obcích, jež opustilo nejvíce obyvatel a které jsou nejvíce postiženy chudobou a násilím;

5.  vítá veškerá opatření, která již byla v rámci mechanismu JEP přijata s cílem vytvářet budoucnost orientovanou na budování míru a potírání beztrestnosti, a vyzývá k tomu, aby usilovná práce v rámci tohoto mechanismu pokračovala i přes četné problémy, jako např. v souvislosti se zpožděním při provádění právních předpisů; vyzývá kolumbijské orgány, aby zachovaly autonomii a nezávislost mechanismů mírové dohody k zajištění práv obětí na pravdu, spravedlnost a odškodnění a k zabránění opakování minulosti a chránily jej jako základní nástroj k dosažení udržitelného a trvalého míru;

6.  odsuzuje zabíjení a násilí páchané vůči obráncům lidských práv, bývalým bojovníkům FARC a vedoucím představitelům společnosti a domorodého obyvatelstva; zdůrazňuje, že řešení přetrvávajícího násilí vůči těmto lidem je v Kolumbii jednou z největších výzev; upozorňuje, že konflikt eskaloval ve venkovských oblastech země, a odsuzuje násilí, které v těchto oblastech rozpoutaly hlavně nezákonné ozbrojené skupiny a organizovaný zločin napojené na obchod s drogami a nelegální těžbu; konstatuje, že byla nahlášena řada případů násilného vysídlení, nuceného náboru, sexuálního násilí spáchaného na dětech a ženách, masakrů, mučení a dalších zvěrstev a útoků na etnické komunity a představitele, jakož i ovlivňování veřejných orgánů; požaduje rychlé a důkladné vyšetření těchto případů a potrestání viníků; naléhavě vyzývá kolumbijský stát, aby zvýšil a zaručil ochranu a bezpečnost sociálních a politických vůdců, sociálních aktivistů, ochránců životního prostředí a obránců venkovských komunit; s velkým znepokojením vnímá problematickou situaci v departementu Cauca, o níž se hovoří v prohlášení OSN;

7.  uznává úsilí vynaložené při boji proti trestné činnosti organizovaných ozbrojených skupin a jiných organizací; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout opatření k posílení jejich ochrany, a vyzývá proto k silnější integrované přítomnosti státu na příslušném území a k tomu, aby Národní komise pro bezpečnostní záruky přijala veřejnou politiku s cílem rozbít zločinecké organizace; v této souvislosti vítá strategický plán bezpečnosti a ochrany pro opětovné začlenění osob do společnosti;

8.  vítá prodloužení platnosti zákona o obětech do roku 2031 a zvýšení rozpočtu ve prospěch více než devíti milionů osob registrovaných v Jednotném registru obětí a účinnou politickou účast skupiny FARC, nyní strany Comunes, a pokrok, jehož bylo dosaženo při opětovném začleňování téměř 14 000 bývalých bojovníků do společnosti; vítá skutečnost, že vláda odkoupila pozemky sedmi z 24 bývalých územních oblastí pro vzdělávání a opětovné začleňování do společnosti (ETCR), a poukazuje na to, že v nich byly nejen rozmístěny bezpečnostní složky, ale také zavedena opatření sociálního zabezpečení, která se vztahují na více než 13 000 bývalých bojovníků;

9.  uznává úsilí kolumbijských orgánů a vybízí je, aby více pokročily při zajišťování plného a trvalého dodržování lidských práv v souladu se svou povinností zaručit bezpečnost svých občanů; upozorňuje na snížení míry vražd, která se mezi lety 2019 a 2020 snížila z 25 na 23,7 na 100 000 obyvatel, jak potvrzuje zpráva vysoké komisařky OSN pro lidská práva; uznává závazek vlády chránit sociální vůdce, obránce lidských práv, bývalé bojovníky a vzdálené komunity;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že bývalí guerilloví bojovníci navzdory své povinnosti poskytnout informace o trasách obchodování s drogami a zdrojích financování, které podporují zločinecké skupiny napadající obránce, vůdce a bývalé bojovníky, tyto informace doposud neposkytli; vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že lhůta stanovená pro předání aktiv bývalé skupiny FARC-EP pro účely náhrady pro oběti vypršela dne 31. prosince 2020 a že byla předána pouze 4 % dohodnuté částky;

11.  vybízí vládu, aby v současné hospodářské situaci přijala veškerá nezbytná opatření na podporu strukturálních změn doporučovaných OSN, které by pomohly zlepšit celkovou situaci a maximalizovat potenciál mírové dohody pro pozitivní transformaci kolumbijské situace v oblasti lidských práv; žádá občanské organizace, aby spolupracovaly na obnově mírového soužití v Kolumbii;

12.  znovu opakuje, že násilí není legitimní metodou politického boje, a vyzývá všechny, kdo jsou téhož přesvědčení, aby přijali demokracii se všemi jejími důsledky a požadavky, přičemž prvním krokem by mělo být konečné složení zbraní a prosazování vlastních názorů a cílů prostřednictvím demokratických pravidel a právního státu; v tomto smyslu vyzývá skupinu ELN, která je zařazena na unijní seznam teroristických organizací, a disidentské skupiny, které se odštěpily od FARC-EP, aby ukončily násilí a teroristické útoky namířené proti obyvatelstvu Kolumbie a aby se bez dalšího odkladu pevně a rozhodně angažovaly ve prospěch míru v Kolumbii;

13.  zdůrazňuje pokrok, jehož bylo dosaženo při odstraňování protipěchotních min ve 129 obcích, a prodloužení lhůty pro jejich odstranění do roku 2025;

14.  oceňuje pozoruhodný a bezprecedentní krok, který Kolumbie učinila s cílem udělit status dočasné ochrany přibližně 1 800 000 venezuelských migrantů pobývajících v zemi, což pomůže zaručit, aby tito migranti požívali lidských práv a tato jejich práva byla chráněna a obecně sníží jejich lidské utrpení a zároveň poskytne příležitosti pro lepší pomoc, včetně očkování proti COVID-19, ochrany a sociálního začlenění; doufá, že iniciativa EU na podporu regionálnímu úsilí o zvládnutí migrační krize připraví půdu pro silnější podporu odpovídající mimořádné solidaritě, již projevila Kolumbie, a vyzývá další členy mezinárodního společenství, aby v tomto procesu Kolumbii společně podpořili; vyzývá k důraznější reakci usilující o nalezení politického a demokratického řešení krize ve Venezuele;

15.  vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby v novém rozpočtovém období výrazně posílily svou politickou a finanční podporu Kolumbii v rámci nových nástrojů spolupráce;

16.  zdůrazňuje příspěvek EU, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro mír v Kolumbii, který zaměřuje své zdroje na celkovou reformu venkova a opětovné začleňování do společnosti, s důrazem na rozvojové programy s územním přístupem (PDET) a formalizaci vlastnictví půdy;

17.  poukazuje na účast soukromého sektoru na podpoře obětí, opětovném začleňování, nahrazování nedovolených plodin a zavádění programů PDET ve 170 obcích; žádá Komisi, aby prohloubila součinnost mezi obchodní dohodou a novými nástroji spolupráce, jejichž cílem je zaručit přístup na evropský trh, výměny a investice za účelem zajištění udržitelnosti produktivních projektů a příjmů obyvatel, kteří jsou příjemci, a současně snížit jejich zranitelnost vůči trestné činnosti a nelegální ekonomice;

18.  domnívá se, že úspěšné provádění mírové dohody z roku 2016 jakožto příspěvku ke globálnímu míru a stabilitě bude i nadále klíčovou prioritou posílených dvoustranných vztahů prostřednictvím memoranda o porozumění, které Rada schválila v lednu tohoto roku; ve stejném duchu vybízí k další spolupráci mezi EU a Kolumbií s cílem podpořit živobytí kolumbijských i unijních občanů posílením součinnosti mezi obchodním partnerstvím mezi EU a Kolumbií a mírovou dohodou; podporuje prodloužení mandátu zvláštního vyslance pro mír v Kolumbii;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, rotujícímu předsednictví EU, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Parlamentnímu shromáždění EU – Latinská Amerika a vládě a Kongresu Kolumbijské republiky.

(1) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 79. (2) Úř. věst. L 354, 21.12.2012, s. 3. (3) Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o Evropské záruce pro děti (2021/2605(RSP))

P9_TA(2021)0161 B9-0220/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména pokud jde o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu sociální spravedlnosti, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a o ochranu práv dítěte,

–  s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na cíle sociální politiky vymezené v článcích 151 a 153 SFEU,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na které odkazuje článek 6 SEU,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásady 1, 3, 4, 11, 14, 16, 17, 19, 20 a na jeho hlavní cíle pro rok 2030,

–  s ohledem na sdělení Komise o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

–  s ohledem na návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (COM(2021)0137),

–  s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

–  s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 2, 3, 4 a 10,

–  s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na politické pokyny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,

–  s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0440),

–  s ohledem na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (COM(2011)0173),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(2)

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)(3),

–  s ohledem na studii proveditelnosti záruky pro děti, kterou nechala vypracovat Komise,

–  s ohledem na písemné prohlášení 0042/2015 podle článku 136 jednacího řádu o investování do dětí přijaté v březnu 2016,

–  s ohledem na doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci(8),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte(9),

–  s ohledem na pokyny OSN k alternativní péči o děti obsažené v rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/142 ze dne 24. února 2010,

–  s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o sílení protiromského smýšlení a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

–  s ohledem na sdělení Komise přijatá s cílem vytvořit Unii rovnosti v souladu s dokumentem „Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024“, a zejména na její sdělení ze dne 24. listopadu 2020 s názvem „Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027“ (COM(2020)0758), ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565), ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152) a ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě(12),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Unie rovnosti: strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–  s ohledem na společné prohlášení ministrů Rady EPSCO s názvem „Překonání chudoby a sociálního vyloučení – zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na rodiny – společné úsilí o vytvoření vyhlídek v zájmu odolných dětí“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020(13),

–  s ohledem na doporučení Komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (2013/112/EU)“(14),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,

–  s ohledem na politické prohlášení OSN ze dne 15. dubna 2020 s názvem „Dopad koronavirové pandemie na děti“,

–  s ohledem na doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/867/ES) ze dne 3. října 2008,

–  s ohledem na doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trhu práce,

–  s ohledem na doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně,

–  s ohledem na novou agendu dovedností,

–  s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení položené Radě a Komisi ohledně evropské záruky pro děti (O-000025/2021 – B9-0012/2021 and O-000026/2021 – B9-0013/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.  vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje Evropská záruka pro děti, musí doplňovat strategii EU o právech dítěte, která byla jako uvedený návrh též přijata dne 24. března 2021; vzhledem k tomu, že strategie EU pro práva dítěte zahrnuje všechny stávající a budoucí iniciativy věnující se právům dítěte pod jeden ucelený politický rámec a předkládá doporučení pro vnitřní i vnější činnost EU;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, a nevládní organizace, jako je UNICEF, označily dětskou chudobu za potenciální příčinu porušování práv dětí i za možný výsledek tohoto porušování, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat svá práva, a v důsledku nedodržování výše uvedených práv;

C.  vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s nedostatkem zdrojů a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, a to s dalekosáhlými dopady na jejich rozvoj a pozdější dospělost, přičemž postrádají přístup k osvojení si odpovídajících dovedností a mají omezené možnosti zaměstnání, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby;

D.  vzhledem k tomu, že šest kategorií osob uvedených v návrhu o záruce pro děti je nejvíce ohroženo, přičemž jim musí být věnován okamžitý ohled a péče; vzhledem k tomu, že cíle záruky by měly být chápány tak, aby se v co největší míře vztahovaly na všechny děti v Unii;

E.  vzhledem k tomu, že fenomén dětské chudoby a sociálního vyloučení jsou všudypřítomnými problémy, které se vyskytují ve všech společnostech a které se nejlépe řeší komplexními a široce pojatými politikami, jež jsou úzce cílené při svém uplatňování a široce rozkročené co do působnosti a týkají se jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a upřednostněním investic do vytváření nových příležitostí a řešení; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, a to od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost a soukromý sektor;

F.  vzhledem k výzkumům, podle nichž mohou investice do dětí, například do vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, přinést návratnost investic na společenské úrovni nejméně čtyřikrát převyšující původní náklady na investice, aniž by byly zohledněny širší přínosy pro podniky v podobě kvalifikovaných pracovníků nebo pro systémy sociálního zabezpečení, které nejsou zatíženy dalšími výdaji na děti, jež mají přístup k nástrojům sociálního začleňování(15); vzhledem k tomu, že rozpočtové postupy by měly považovat investice do dětí za samostatnou investiční kategorii, odlišnou od běžných sociálních výdajů;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 hrozila 22,2 % (tedy téměř 18 milionům) dětí v EU chudoba či sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, bez domova, se zdravotním postižením, z rodin migrantů, menšinového etnického původu, zejména romské děti, a děti v ústavní péči nebo nacházející se v nejistých rodinných podmínkách, rodiny s jedním rodičem, rodiny LGBTIQ+ a rodiny, v nichž nejsou rodiče přítomni kvůli zaměstnání v zahraničí, čelí vážným obtížím, jako je závažná míra neuspokojení potřeb nebo přeplnění kapacit v oblasti bydlení, překážky v přístupu k zásadním a základním službám, jako je odpovídající výživa a důstojné bydlení, které jsou klíčové pro blaho a rozvoj dětí i pro rozvoj jejich sociálních, rozpoznávacích a emočních dovedností; vzhledem k tomu, že přiměřeně vytápěné bydlení s nezávadnou vodou a hygienickým zařízením, jakož i bydlení obecně, představuje klíč k zajištění zdraví, dobrých životních podmínek, růstu a rozvoje dětí; vzhledem k tomu, že vyhovující bydlení prospívá u dětí také učení a studiu;

H.  vzhledem k tomu, že počet dětí se zdravotním postižením není kvůli nedostatku statistických údajů znám, může se však pohybovat kolem 15 % celkového počtu dětí v Unii; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením by měly plně požívat všech lidských práv a základních svobod stejně jako ostatní děti, a to včetně práva vyrůstat ve svých rodinách či v rodinném prostředí v souladu s jejich nejlepším zájmem, jak je stanoveno v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit svou profesní činnost; vzhledem k tomu, že ve studii proveditelnosti záruky pro děti (prozatímní zpráva), kterou nechala vypracovat Komise, se zdůrazňuje, že k hlavním překážkám pro děti se zdravotním postižením patří problémy s fyzickým přístupem nebo nepřizpůsobením služeb a zařízení potřebám dětí a v mnoha případech samotná nedostupnost těchto opatření; vzhledem k tomu, že v téže studii mnoho respondentů poukázalo na potíže s diskriminací, zejména pokud jde o vzdělávání, a s dostupností bydlení;

I.  vzhledem k tomu, že práva dětí nelze prosazovat bez úspěšného provádění cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN a naopak;

J.  vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před chudobou, což jednoznačně ukazuje nutnost preventivních politik; vzhledem k tomu, že Parlament a evropská občanská společnost vyzvaly k zavedení záruky pro děti, aby byl každému dítěti žijícímu v chudobě zajištěn účinný a bezplatný přístup ke kvalitní a bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i účinný přístup k důstojnému bydlení a vhodné výživě; vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) upozornila na skutečnost, že boj proti dětské chudobě je zároveň otázkou základních práv a právem uloženou povinností(16);

K.  vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby nutně předpokládá, aby rodiče dětí nebo osoby pečující o ně měly přístup k práci s odpovídajícími právy a důstojnými mzdami, jakož i s bezpečnými a stabilními pracovními podmínkami;

L.  vzhledem k tomu, že tento návrh poskytuje členským státům konkrétní pokyny pro zajištění účinného a bezplatného přístupu ke vzdělávání a školním aktivitám, předškolnímu vzdělávání a péči, zdravotní péči, sportovním aktivitám a k volnočasovým a kulturním aktivitám pro každé dítě, zejména pak pro děti v nouzi; vzhledem k tomu, že členské státy by měly prosazovat politiky zaměřené na zajištění přístupného a cenově dostupného bydlení pro děti v nouzi a zdravé výživy s cílem řešit fenomén chudoby a podporovat rovné příležitosti pro všechny děti na celostátní, regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že každé dítě má právo si hrát;

M.  vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením zhoršila a zanechala miliony dětí a rodin v méně jisté socioekonomické situaci; vzhledem k odhadům, podle nichž by v důsledku pandemie mohl počet dětí žijících pod hranicí chudoby podle měřítka jejich domovského státu razantně stoupnout až o 117 milionů a že dalších přibližně 150 milionů dětí na celém světě žije ve vícerozměrné chudobě; vzhledem k tomu, že při růstu nezaměstnanosti jsou osoby a rodiny s nízkými a středními příjmy vystaveny vyššímu riziku pádu do chudoby; vzhledem k tomu, že jsou rovněž vystaveny vyššímu riziku závažné deprivace a nejistoty v oblasti bydlení, nadměrného zadlužení, nuceného vystěhovávání a bezdomovectví; vzhledem k očekáváním, že tato čísla budou v důsledku pandemie COVID-19 a jejích socioekonomických důsledků exponenciálně růst, což bude mít dopad na miliony dětí v Evropě po celý jejich život; vzhledem k tomu, že koronavirová krize zhoršila situaci marginalizovaných dětí žijících v přelidněných a nelidských podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči, pitné vodě, hygienickým zařízením a potravinám, a že tak byly tyto děti vystaveny většímu riziku nákazy virem;

N.  vzhledem k tomu, že přechod na distanční výuku byl dále urychlen v roce 2020 kvůli pandemii COVID-19. přičemž chybějící připojení k internetu a digitální nástroje a infrastruktura postihly především velmi malé děti se zvláštními potřebami a děti žijící v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a ve vzdálených a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů a území; vzhledem k tomu, že znepokojivým způsobem vzrostl počet dětí, jejichž rodiče přišli o bydlení nebo o pracovní místo, a dětí, které byly připraveny o nejvýživnější jídlo svého dne a o přístup ke službám poskytovaným po škole, jako jsou např. sportování či volnočasové, umělecké a kulturní aktivity, které podporují jejich rozvoj a dobrý psychický stav; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k digitálním řešením a příležitostem pro digitální vzdělávání může mladým lidem výrazně omezit pozdější přístup ke vzdělání a zaměstnání, připravit je o lepší příležitosti na trhu práce a připravit evropské podniky o potenciální pracovníky; vzhledem k tomu, že je proto třeba investovat do digitálních vzdělávacích řešení; vzhledem k tomu, že digitální řešení a další podpůrné technologie pro děti se zdravotním postižením mohou umožnit a urychlit proces sociálního začleňování a otevřít přístup k dalším příležitostem v pozdějším životě; vzhledem k tomu, že rovný přístup je proto v tomto ohledu klíčový;

O.  vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a je zřejmě mnohem méně pravděpodobné, že pro ně bude prospěšné z úsilí o přechod od ústavní péče k náhradní péči rodinné; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením jsou i nadále ve vzdělávání segregovány tím, že jsou umisťovány do zvláštních škol, a čelí fyzickým a dalším překážkám, které jim brání v požívání výhod inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila, že mnoho dětí s mentálním postižením nemá možnost pokračovat ve vzdělávání, neboť on-line vzdělávání často neodpovídá jejich zvláštním potřebám;

P.  vzhledem k tomu, že Unie může hrát klíčovou úlohu v celkovém boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení všech dětí, včetně šesti klíčových kategorií určených Komisí;

Q.  vzhledem k tomu, že děti mobilních občanů EU se často ocitají v situacích, na něž nepamatují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že ačkoli migrace pracovních sil v krátkodobém horizontu snižuje chudobu, vede k tomu, že děti jsou opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k sociální nejistotě, přičemž děti migrujících rodičů, které stále pobývají v zemi původu, čelí větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány, což je obzvláště relevantní pro pracovní mobilitu v rámci EU(17);

R.  vzhledem k tomu, že záruka pro děti patří ke stěžejním iniciativám v oblasti sociální politiky, které jsou uvedeny v politických pokynech Komise a v jejím pracovním programu na rok 2021, a že musí být do budoucna dále rozšířena stanovením ctižádostivých politik a cílů; vzhledem k tomu, že tato otázka musí být na pořadu jednání konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv a doporučení Komise z roku 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění" zůstávají i nadále důležitými pokyny pro snižování dětské chudoby, zlepšování životních podmínek dětí a zajišťování stabilní budoucnosti při současném snižování míry předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že Komise v akčním plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv stanovila cíl snížit do roku 2030 počet osob, kterým v EU hrozí chudoba nebo sociální vyloučení, alespoň o 15 milionů, z čehož nejméně 5 milionů mají tvořit děti; vzhledem k tomu, že negativní genderové stereotypy a sociální podmínky vedoucí k tzv. „propasti mezi sny“ nebo „propasti mezi nároky“ a nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňují volbu povolání a vzdělání dívek již od raného věku, a přispívají tak k rostoucí nerovnosti a segmentaci mezi muži a ženami v některých odvětvích trhu práce, zejména v profesích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM);

S.  vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a nesou tudíž i klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány by jim měly ve vhodných případech vždy poskytovat dostatečné prostředky k dosažení těchto cílů;

1.  vítá, že Komise předložila návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje záruka pro děti, jejímž cílem je předcházet chudobě a sociálnímu vyloučení a bojovat proti nim zaručením bezplatného a účinného přístupu dětí v nouzi ke klíčovým službám, jako je předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity, zdravotní péče a alespoň jedno zdravé jídlo za každý školní den, a také účinného přístupu všech dětí v nouzi ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení; vyzývá Radu a členské státy, aby byly ctižádostivé a usilovaly o plné a rychlé přijetí doporučení a jeho provádění; očekává, že podněty obsažené v tomto usnesení budou zohledněny při přijímání doporučení Rady; zdůrazňuje, že cílem záruky pro děti je poskytovat veřejnou podporu umožňující předcházet sociálnímu vyloučení a bojovat proti němu tím, že dětem v nouzi bude zajištěn přístup k souboru klíčových služeb, což znamená, že členské státy by měly tyto služby buď samy organizovat a poskytovat, nebo poskytovat přiměřené dávky, které rodičům nebo poručníkům dětí v nouzi umožní pokrýt náklady na tyto služby;

2.  vítá sdělení Komise o strategii EU o právech dítěte a schvaluje její cíl podílet se na odpovědnosti za dodržování a ochranu práv každého dítěte souběžně s realizací společného projektu pro zdravější, odolnější a spravedlivější společnost pro všechny; uznává, že Komisí předložený návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti, tuto strategii doplňuje a zaměřuje se na děti v nouzi tím, že vytváří evropský podpůrný rámec na obranu práv dětí a zařazuje je mezi priority agendy EU; schvaluje její hlavní cíl spočívající v boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení a podpoře rovných a inkluzivních příležitostí a zdraví; rozhodně podporuje konkrétní pokyny, jak mají příslušné vnitrostátní a místní orgány poskytnout dětem v nouzi rovný, účinný a bezplatný přístup k nejdůležitějším službám, jako je např. bezplatné a kvalitní předškolní vzdělávání a péče, vzdělávací a školní aktivity a zdravotní péče a účinný přístup k adekvátnímu bydlení a ke zdravé výživě;

3.  vyzývá EU a členské státy, aby řešily strukturální problémy, které způsobují dětskou chudobu a sociální vyloučení, podporováním vysoké úrovně zaměstnanosti a sociálního začlenění, zejména mezi znevýhodněnými skupinami; vyzývá členské státy, aby zajistily účinné zavedení evropské záruky pro děti v celé Unii tím, že tuto záruku začlení do všech politik, a naléhavě je vyzývá, aby využily stávající politiky a fondy EU na konkrétní opatření, která přispějí k vymýcení dětské chudoby a sociálního vyloučení; zdůrazňuje význam příslušných orgánů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při zajišťování účinného a rovného přístupu k bezplatnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči se zvláštním zaměřením na rodiny s dětmi se zdravotním postižením, vzdělávací, školní a komunitní aktivity spolu se sportem, volnočasovými a kulturními aktivitami, zdravotní péčí a účinným přístupem ke zdravé výživě a vyhovujícímu bydlení pro všechny děti v nouzi; rovněž zdůrazňuje, že příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni by měly být informovány, vyškoleny a podporovány ohledně získávání finančních prostředků z EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily prosazování práva dětí na vyhovující bydlení tím, že rodičům, kteří mají potíže s udržením bydlení nebo s přístupem k němu, poskytnou příslušnou podporu, aby mohli zůstat se svými dětmi, přičemž budou věnovat zvláštní pozornost mladým dospělým, kteří opouštějí ústavy sociální péče pro děti;

4.  je přesvědčen, že je klíčové výrazně investovat do dětí, aby se vymýtila dětská chudoba a aby děti mohly řádně vyrůstat a požívat všechna práva, která jim v EU náleží; zdůrazňuje, že to vyžaduje celostní přístup k rozvoji v raném dětství, počínaje prvním 1 000 dny, který by měl zaručit zdraví matek, včetně duševního zdraví, bezpečnosti, ochrany a vstřícné péče; vyzývá členské státy, aby zajistily strategický a komplexní přístup k provádění záruky pro děti prostřednictvím odpovídajících politik a zdrojů, mimo jiné i pomocí opatření pro zapojení na trhu práce a na podporu sladění pracovního a soukromého života rodičů a opatrovníků a podporou příjmů rodin a domácností, aby finanční překážky dětem nebránily v přístupu ke kvalitním službám; vyzývá k vytvoření zastřešující evropské strategie boje proti chudobě s ambiciózními cíli pro omezení chudoby a bezdomovectví a ukončení extrémní chudoby v Evropě do roku 2030, zejména mezi dětmi, a to v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv a v cílech udržitelného rozvoje OSN a na základě hlavních cílů akčního plánu evropského pilíře sociálních práv;

5.  vítá skutečnost, že při přípravě strategie EU o právech dítěte byly zohledněny názory a návrhy více než 10 000 dětí; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl při uplatňování a monitorování záruky pro děti na celostátní, regionální a místní úrovni brán zřetel na názory dětí a organizací, které je zastupují, a to tím, že se jim umožní plnohodnotně se podílet na smysluplném a inkluzivním veřejném dialogu a konzultacích a vyjadřovat se k otázkám, které se jich týkají, na unijní úrovni, jako tomu bylo v případě Evropského fóra pro práva dítěte v roce 2020; vyzývá v této souvislosti všechny členské státy, aby výslovně pověřily veřejný orgán, například komisaře pro děti nebo veřejného ochránce práv, aby měřil dopady celostátních právních předpisů, regionálních opatření a jiných vnitrostátních opatření určených na provádění záruky pro děti na děti a obecně prosazoval práva dětí ve veřejných politikách, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zřízení Evropského úřadu pro děti, který by podporoval a monitoroval provádění doporučení členskými státy, koordinoval vnitrostátní činnost, zajišťoval výměnu osvědčených postupů a inovativních řešení a zjednodušil podávání zpráv a předkládání doporučení;

6.  vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly financování práv dětí v souladu s potřebami zjištěnými na vnitrostátní a regionální úrovni, a důrazně je vybízí, aby při financování překračovaly rámec předem stanovených přídělů v rámci režimů financování EU; vyzývá členské státy, aby informovaly, školily a podporovaly místní a regionální orgány při získávání finančních prostředků EU; vyzývá členské státy, aby při plánování a provádění fondů EU zajistily koordinovaný přístup a urychlily jejich čerpání a aby všechny vnitrostátní zdroje, které přicházejí v úvahu, – doplněné o fondy EU, jako je Evropský sociální fond plus (ESF+), pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (ReactEU), Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), InvestEU, Erasmus+, Azylový a migrační fond a program EU pro zdraví – vyčlenily na boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení; připomíná, že členské státy musí do svých vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti (RRF) zahrnout zvláštní opatření zaměřená na investice do dětí a mladých lidí, aby měly přístup k fondu, a to v souladu s pilířem „Next Generation“ RRF; připomíná možnosti, které skýtá program Next Generation EU, pokud jde o poskytování finanční podpory také organizacím, například nevládním a charitativním organizacím, a sociální pomoc rodinám v nouzi; v této souvislosti vyzývá všechny členské státy, nejen ty nejvíce zasažené dětskou chudobou, aby vyčlenily alespoň 5 % zdrojů z ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu činností v rámci evropské záruky pro děti;

7.  vyzývá členské státy, aby při uplatňování záruky pro děti zohledňovaly zvláštní situaci dětí v nouzi, a zejména pak dětí z této skupiny, které čelí specifickým znevýhodněním; zdůrazňuje, že záruka pro děti by měla přispívat k dosahování cíle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterým je přechod od ústavní péče k péči rodinné nebo komunitní; vyzývá členské státy, aby při provádění záruky pro děti uplatňovaly přístup zohledňující rovnost žen a mužů a průřezový přístup;

8.  domnívá se, že záruka pro děti by se měla stát trvalým nástrojem pro předcházení dětské chudobě a její řešení strukturálním způsobem v EU; zdůrazňuje zjevné propojení mezi systémem Next Generation EU a zárukou pro děti jakožto nástroji EU pro investice do budoucích generací, a vyzývá proto k posílení součinnosti mezi těmito dvěma programy Unie, mimo jiné s cílem plně a smysluplně provádět evropský pilíř sociálních práv a evropskou strategii o právech dítěte;

9.  zdůrazňuje, že členské státy by měly zavést víceleté vnitrostátní strategie pro snižování chudoby, jak to rovněž vymezuje základní podmínka 4.3 připravovaného nařízení o společných ustanoveních pro boj proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, a zajistit, aby vnitrostátní akční plány záruky pro děti byly jejich konkrétními výsledky;

10.  vyzývá členské státy, aby odstranily všechny formy diskriminace v přístupu k bezplatné a kvalitní péči o dítě, vzdělání a zdravotní péči a k vyhovujícímu bydlení, zdravé stravě a rekreačních aktivitách, aby se zajistilo plné dodržování použitelných unijních a vnitrostátních antidiskriminačních předpisů; vyzývá k urychlenému obnovení jednání o horizontální antidiskriminační směrnici která je v tomto ohledu klíčovým nástrojem; vybízí členské státy, aby investovaly přiměřené zdroje do ukončení segregace ve školách a podporovaly začleňování s cílem zajistit dětem rovný start do života, aby byl co nejdříve přerušen cyklus chudoby;

11.  připomíná, že přístup k tekoucí vodě a hygienickým zařízením se v rámci Unie značně liší, přičemž v severní, jižní a střední Evropě je ke kanalizačním systémům připojeno průměrně 80 až 90 % obyvatel, zatímco ve východní Evropě dosahuje připojení k systémům kanalizace a úpravy vody mnohem nižší průměrné hodnoty, a to 64 %(18); zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k sociálnímu bydlení je překážkou pro děti z nízkopříjmových rodin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že příliš mnoho dětí nemá základní přístup k vodě, sanitárním a hygienickým zařízením a že nedostatečný přístup k základním hygienickým službám je obzvláště naléhavý u nejzranitelnějších a marginalizovaných dětí; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby každé dítě mělo přístup k tekoucí vodě, sanitárnímu zařízení a zařízení osobní hygieny, a to jak doma, tak ve škole;

12.  vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly poskytování trvalého bydlení dětem bez domova a jejich rodinám a aby do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti začlenily řešení v oblasti bydlení pro děti bez domova a děti trpící závažným vyloučením v oblasti bydlení;

13.  poukazuje na problémy spojené s dětskou chudobou, které jsou specifické pro města, zejména s ohledem na řešení vážné situace v nejchudších městských oblastech, která by mohla být opomíjena, nebudou-li k dispozici mnohostranné a kvalitní ukazatele, které by umožnily pochopit realitu v místě; zdůrazňuje, že v této oblasti jsou nezbytná specifická opatření a zdroje s cílem zavést kvalitní, dostupné a inkluzivní služby pro děti v nouzi a jejich rodiny žijící v městských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální orgány a obce, jakož i subjekty občanské společnosti do všech fází provádění záruky pro děti;

14.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o dosažení cílů stanovených pro evropský prostor vzdělávání (COM(2020)0625) a aby nadále v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v plném rozsahu prováděly všechna příslušná opatření doporučená v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (COM(2020)0758); vyzývá členské státy, aby neprodleně jmenovaly příslušné vnitrostátní koordinátory s odpovídajícími zdroji a silným mandátem a meziútvarovými pravomocemi; vyzývá tyto koordinátory, aby každé dva roky řádně podávali zprávu o pokroku dosaženém ve všech aspektech záruky pro děti a aby si pravidelně vyměňovali osvědčené postupy se svými národními protějšky; vyzývá Komisi, aby zajistila posílenou institucionální koordinaci;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření a posilování všeobecných veřejných sítí péče o děti, vzdělávání a zdravotní péče s vysokými standardy kvality;

16.  vyzývá Komisi, aby v souladu se svým akčním plánem evropského pilíře sociálních práv předložila návrh na revizi barcelonských cílů a rámce kvality předškolního vzdělávání a péče s cílem podpořit další sbližování členských států v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba, aby iniciativy EU podporovaly on-line a distanční vzdělávání v zájmu pružnějšího a inkluzivnějšího primárního a sekundárního vzdělávání a současně zachovávaly prezenční výuku jako metodu primárního vzdělávání zaručující dostupnost pro všechny děti, zejména pro děti se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že 10 % domácností v EU stále nemá přístup k internetu, vyzývá členské státy, aby překlenuly digitální propast tím, že rozšíří a upřednostní internetové připojení ve vzdálených a venkovských oblastech; vyzývá k vytvoření partnerství veřejného a soukromého sektoru na celoevropské úrovni s cílem investovat do snižování digitální propasti a posilovat postavení dětí prostřednictvím digitálních a podnikatelských dovedností; zdůrazňuje význam rovného přístupu k digitální infrastruktuře a k digitálním dovednostem jak pro děti, tak pro učitele i rodiče v městském i venkovském prostředí, aby se zabránilo digitální propasti, a to i u dětí ve vzdálených a odlehlých regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly finanční podporu oblastem, které potřebují modernizaci technologií a komplexní digitální odbornou přípravu jak pro učitele, tak pro studenty, aby se mohli přizpůsobit novým technologiím;

17.  vyzývá členské státy, aby naléhavě řešily výpadky učení a nerovnosti ve vzdělávání způsobené krizí COVID-19, a to jak s cílem umožnit dětem co nejrychleji se učit distančně, tak navrhnout dlouhodobá řešení strukturálních nerovností; vyzývá členské státy, aby posuzovaly, prováděly a monitorovaly přístup ke vzdělání, zejména u dětí ze zranitelných skupin a prostředí, a aby zajistily stejnou kvalitu vzdělávání během pandemie a podporovaly digitální gramotnost a vzdělávací nástroje přizpůsobené distančnímu vzdělávání; v souvislosti s oživením po krizi a možným prodloužením krize je znepokojen tím, že bude více potřeba bojovat proti dětské chudobě a že tato chudoba bude mít stále větší dopad na děti jako na nejzranitelnější skupinu mezi nejvíce znevýhodněnými; vyzývá členské státy, aby připravily a upřednostňovaly řešení v oblasti imunizace proti onemocnění COVID-19 pro kategorie dětí, na něž se záruka vztahuje, jakmile budou tato řešení pro děti široce dostupná;

18.  připomíná klíčovou úlohu, kterou mohou hrát podniky sociální ekonomiky a podnikatelská činnost se sociálním dopadem při poskytování záruky pro děti, a potřebu investic do budování kapacit, přístupu k financování a podnikatelského vzdělávání a odborné přípravy v této oblasti; zdůrazňuje potřebu součinnosti mezi dětskou zárukou a nadcházejícím akčním plánem EU pro sociální ekonomiku;

19.  domnívá se, že strategické investice se sociálním dopadem jsou zásadní pro to, aby dopad krize na děti, zejména na ty, které trpí chudobou a sociálním vyloučením nebo jsou jimi ohroženy a spadají do oblastí zvláštního znevýhodnění uvedených v doporučení, nebyl trvalý; zdůrazňuje, že pro dosažení cílů záruky je důležité mobilizovat veřejné i soukromé investice, a zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu programu a fondu InvestEU, zejména prostřednictvím oblastí politiky týkajících se sociálních investic a dovedností a udržitelné infrastruktury;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své stávající rozpočtové postupy týkající se sociálních výdajů s cílem zdůraznit zvláštní rysy, které mohou mít investice do dětí nad rámec běžných sociálních výdajů, pokud jde o návratnost, multiplikátory a náklady obětované příležitosti;

21.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s rodiči, učiteli a zdravotnickými a komunitními pracovníky zvýšily úsilí v oblasti ochrany dětí před všemi formami násilí a předcházely újmě, kterou působí, vypracováním strategií umožňujících identifikovat a upřednostňovat ohrožené děti v rámci preventivních opatření a reakce na tyto situace; vyzývá členské státy, aby předcházely násilí na základě pohlaví a chránily každé dítě a věnovaly přitom zvláštní pozornost dívkám a mladým ženám tím, že vytvoří nebo posílí mechanismy monitorování a oznamování a zvláštní služby pro reakci na případy násilí na základě pohlaví;

22.  připomíná zásadní význam sociální ochrany a podpory rodin a vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zajistily odpovídající a dostupné systémy sociální ochrany a integrované systémy na ochranu dětí, které budou zahrnovat účinnou prevenci, včasné zásahy a podporu rodin s cílem zajistit bezpečnost dětí bez rodičovské péče a dětí, kterým hrozí ztráta rodičovské péče, a opatření na podporu přechodu od institucionální ke kvalitní rodinné a komunitní péči; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do systémů ochrany dětí a služeb sociální péče, které jsou důležitou součástí provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že problémy s duševním a tělesným zdravím jsou vzhledem k současnému omezení volného pohybu osob, izolaci a vzdělávacímu prostředí široce rozšířené, a vyzývá členské státy, aby přednostně investovaly do ochrany duševního a tělesného zdraví dětí;

23.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly sociální služby, včetně služeb na ochranu nezletilých, s dostatečnými finančními, technickými a lidskými zdroji;

24.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní strategie na ochranu dětí před on-line pohlavním zneužíváním a vykořisťováním, neboť v izolaci děti tráví na internetu více času, což zvyšuje riziko, že budou vystaveny on-line zneužívání, včetně dětské pornografie a on-line šikany; naléhavě vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly informační kampaně pro rodiče i děti ohledně nebezpečí, jimž jsou děti vystaveny v on-line prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly se subjekty ze soukromého sektoru na financování rozvoje nových technologií pro odhalování a odstraňování materiálů obsahujících dětskou pornografii a pohlavní zneužívání dětí;

25.  připomíná, že pro vyvedení dětí z chudoby je nezbytný komplexní přístup, který musí zahrnovat individualizovanou podporu jejich rodičů; vyzývá členské státy, aby zvýšily investice do udržitelných pracovních míst a sociální podpory rodičů, a to i během mateřské a rodičovské dovolené, a aby prováděly cílené politiky zaměstnanosti, které zajistí důstojnou životní úroveň, spravedlivé pracovní podmínky, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, trh práce podporující začlenění a vyšší zaměstnatelnost se zaměřením na odborné vzdělávání a přípravu a zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci; vyzývá členské státy, aby tato opatření začlenily do svých vnitrostátních akčních plánů záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba zavést bezplatnou péči o děti v raném věku, aby rodiče mohli opět bez překážek pracovat; vyzývá všechny členské státy, aby uznávaly období poskytování péče o nezaopatřené děti v důchodových systémech a aby zajistily finanční a odbornou podporu osobám pečujícím o rodinné příslušníky se zdravotním postižením žijící ve stejné domácnosti; zdůrazňuje, že péče o příbuzné může mít často nepříznivý dopad na rodinný a pracovní život těchto osob a může vést k vyloučení a diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na ochranu dobrých životních podmínek dětí, které migrující rodiče zanechali doma samotné;

26.  připomíná, že cílem návrhu o přiměřených minimálních mzdách je zlepšit příjmovou situaci pracujících osob, včetně rodičů, a zejména žen; připomíná, že důstojné pracovní podmínky a spravedlivé mzdy musí doplňovat opatření proti chudobě zahrnující záruku a zároveň musí respektovat zvláštnosti jednotlivých států a subsidiaritu; domnívá se, že takový přístup zlepší životní podmínky dětí a sníží nerovnosti již od raného věku, čímž se prolomí bludný kruh chudoby; připomíná členským státům, že doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti (C(2021)1372) nabízí vodítko k postupnému přechodu od mimořádných opatření, která byla přijímána pro zachování pracovních míst během pandemie, k novým opatřením potřebným k oživení zaměřenému na tvorbu pracovních míst a růst; vítá návrh směrnice o transparentnosti odměňování, jehož cílem je snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, a tím zlepšit finanční stabilitu a ekonomickou nezávislost žen obecně a umožnit ženám uniknout chudobě a domácímu násilí;

27.  vybízí členské státy, aby řešily předčasné ukončování školní docházky; zdůrazňuje, že v posílené záruce pro mladé lidi(19) se uvádí, že všichni mladí lidé od 15 let by měli do čtyř měsíců od ztráty zaměstnání nebo ukončení formálního vzdělávání obdržet nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, stáže nebo učňovského programu; dále vyzývá členské státy, aby tuto posílenou záruku pro mladé lidi uplatňovaly, zajistily kvalitní nabídky spolu se spravedlivým odměňováním a podporovaly zapojení mladých do služeb, které jsou v jejím rámci nabízeny; zdůrazňuje, že je důležité zajistit doplňkovost záruky pro děti a evropské strategie práv osob se zdravotním postižením s cílem uspokojit potřeby dětí se zdravotním postižením a poskytnout jim lepší přístup k hlavním službám a nezávislému bydlení;

28.  vítá vytvoření mechanismu pro správu, sledování, podávání zpráv a hodnocení; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sledování pokroku evropského semestru, a to i prostřednictvím zvláštních sociálních ukazatelů v rámci srovnávacího přehledu, a případně vydávala doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby Parlament zapojila do společného rámce pro sledování a do činnosti Výboru pro sociální ochranu; vyzdvihuje důležitou úlohu Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru v posilování dialogu s místními a regionálními orgány a občanskou společností; připomíná, že je důležité zařadit práva dětí a jejich dobré životní podmínky jako parametry a ukazatele doporučení pro jednotlivé země vydávaných v rámci evropského semestru a v souladu s evropským pilířem sociálních práv; vyzývá Komisi, aby upravila sociální ukazatele srovnávacího přehledu, včetně rozčleněných údajů, tak aby zohledňovaly všechny kategorie dětí v nouzi, které vymezila Komise, s cílem dále rozvíjet referenční srovnávání pro hodnocení a sledování dopadu evropské záruky pro děti a aby navrhla institucionální strukturu pro začleňování této záruky;

29.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly jak víceleté vnitrostátní strategie boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, tak vnitrostátní akční plány evropské záruky pro děti na základě určených konkrétních skupin dětí v nouzi, cílů a požadovaných finančních prostředků, které mají být přiděleny, aby se podpůrný politický rámec stal skutečností; zdůrazňuje, že je nutné stanovit jasné a měřitelné cíle; připomíná, že je důležité zapojit všechny odpovědné regionální a místní orgány a příslušné zúčastněné strany, včetně sociální ekonomiky, vzdělávacích institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací a organizací občanské společnosti, jakož i samotných dětí a rodičů; vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o pokroku v provádění této záruky; opět připomíná, že je třeba zlepšit shromažďování kvalitních rozčleněných údajů jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU s cílem přispět ke sledování a hodnocení pokroku v úsilí o ukončení dětské chudoby a sociálního vyloučení a informovat o sledování a tvorbě politik; vítá v tomto ohledu začlenění vnitrostátních rámců pro shromažďování údajů do vnitrostátních akčních plánů pro provádění záruky pro děti; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy vypracovaly ve všech oblastech intervence záruky pro děti lepší ukazatele kvality s cílem odpovídajícím způsobem pochopit vícerozměrné výzvy související s dětskou chudobou a sociálním vyloučením v oblasti vzdělávání a péče o děti, zdravotní péče, bydlení a přístupu k odpovídající výživě a s cílem posílit její dosah vůči nejvíce znevýhodněným dětem; opět připomíná, že je důležité umožnit členským státům výměnu osvědčených postupů;

30.  vyzývá Radu, aby bezodkladně přijala návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti;

31.  vyzývá Radu, aby odblokovala směrnici o ženách v řídících a dozorčích orgánech; zdůrazňuje, že zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňuje volbu vzdělání a povolání dívek a mladých žen a přispívá k ukončení nerovností v některých odvětvích trhu práce, kde jsou ženy nedostatečně zastoupeny, a k lepším pracovním podmínkám ve feminizovaných odvětvích;

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0020. (2) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (3) Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30. (4) Přijaté texty, P9_TA(2021)0090. (5) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 156. (6) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 19. (7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054. (8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0371. (9) Zejména na obecné připomínky č. 5 k obecným opatřením k provádění Úmluvy o právech dítěte, č. 6 o zacházení s dětmi bez doprovodu a dětmi odloučenými od rodiny mimo jejich zemi původu, č. 10 o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 o právu dítěte být vyslechnuto, č. 13 o právu dítěte na ochranu před všemi formami násilí, č. 14 o právu dítěte na přednostní zohlednění jeho nejlepšího zájmu, č. 15 o právu dítěte na dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví a č. 16 o povinnostech státu týkajících se dopadu podnikatelského sektoru na práva dětí. (10) Přijaté texty, P9_TA(2019)0066. (11) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 2. (12) Přijaté texty, P9_TA(2020)0229. (13) Přijaté texty, P9_TA(2020)0156. (14) Úř. věst. L 59, 2.3.2013. (15) Studie Univerzity v Pensylvánii o vysoké návratnosti investic (ROI): https://www.impact.upenn.edu/early-childhood-toolkit/why-invest/what-is-the-return-on-investment/ (16) Agentura Evropské unie pro základní práva, „Boj proti dětské chudobě: otázka základních práv“, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2018. (17) Studie UNICEF o dopadech absence rodičů na děti, které moldavští migranti zanechali v zemi původu, https://www.unicef.org/socialpolicy/files/The_Impact_of_Parental_Deprivation_on_the_Development_of_Children(4).pdf. (18) https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/urban-waste-water-treatment/urban-waste-water-treatment-assessment-5 (19) Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 o přístupu k testům na COVID a jejich cenové dostupnosti (2021/2654(RSP))

P9_TA(2021)0162 B9-0234/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 4, 6, 9, 114, 153, 168, 169 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. března 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130),

–  s ohledem na stávající mezinárodní předpisy v oblasti zdraví,

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2020/1595 ze dne 28. října 2020 o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 o společném rámci pro používání a validaci rychlých testů na antigen a vzájemné uznávání výsledků testů na COVID-19 v EU(3);

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že každý občan Unie má s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich zavedení(4) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

B.  vzhledem k tomu, že účinné testování je jedním z rozhodujících nástrojů k omezení šíření viru SARS-CoV-2 a jeho variant a ke zjišťování infekce a omezení izolačních a karanténních opatření a že bude hrát i nadále klíčovou úlohu při usnadňování volného pohybu osob a zajišťování přeshraniční přepravy a přeshraničního poskytování služeb v průběhu pandemie;

C.  vzhledem k tomu, že ke sledování epidemiologické situace a rychlému zjišťování vzniku nových variant původce onemocnění COVID-19 je naprosto nezbytné zajistit dostatek testů a kapacit k jejich sekvenování;

D.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla v rámci Evropské zdravotní unie legislativní balíček předpisů;

E.  vzhledem k tomu, že se přístup k těmto testům a jejich cenová dostupnost mezi jednotlivými členskými státy významně liší, zejména pokud jde o dostupnost bezplatných testů pro pracovníky v první linii, včetně pracovníků ve zdravotnictví, ve školách, na univerzitách a v zařízeních péče o děti;

F.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie onemocnění COVID-19 rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení (certifikát EU týkající se onemocnění COVID-19);

G.  vzhledem k tomu, že tento certifikát by usnadnil volný pohyb občanů a rezidentů EU; vzhledem k tomu, že mnoho členských států stále požaduje, aby osoby cestující na jejich území podstoupily před příjezdem nebo po něm test na COVID-19;

H.  vzhledem k tomu, že do doby, než vstoupí nařízení o uvedeném certifikátu v platnost, nebudou ještě proočkováni všichni občané a rezidenti EU, a to buď proto, že jim ještě nebyla nabídnuta vakcína, nebo proto, že nemohou či nechtějí být očkováni, a že proto budou z hlediska volného pohybu odkázáni na certifikáty dokládající provedení příslušného testu nebo uzdravení;

I.  vzhledem k tomu, že nedílnou součást plánovaných certifikátů EU týkajících se onemocnění COVID-19 tvoří testy založené na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT) uvedené na seznamu vytvořeném na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021;

J.  vzhledem k tomu, že náklady na testy, nejisté pracovní podmínky a omezený přístup k zákonné ochraně vedou k tomu, že se sezónní pracovníci potýkají se zvláštními problémy, pokud jde o testování a domácí izolaci ve prospěch veřejného zdraví;

K.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 neúměrně zasáhlo ohrožené osoby, etnické menšiny, obyvatele pečovatelských domů, poskytování rezidenčních služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a osoby bez domova; vzhledem k tomu, že ohrožené skupiny obyvatel čelí v případě, že nebudou mít možnost využít bezplatné testy, vyššímu riziku finanční diskriminace;

L.  vzhledem k tomu, že účinné testování je také jednou z hlavních součástí strategie zaměřené na urychlení hospodářského oživení a umožnění normální vzdělávací a společenské činnosti v členských státech, aby bylo zajištěno neomezené uplatňování základních svobod;

M.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy poskytují svým občanům a rezidentům očkovací látky proti onemocnění COVID-19 zdarma, avšak bezplatné testování je možné pouze v některých členských státech; vzhledem k tomu, že občané a rezidenti ostatních členských států musejí často platit za testy na COVID-19 vysokou cenu, což některým osobám neumožňuje tyto testy provádět a vzniká tak riziko jejich diskriminace na základě sociálně-ekonomického postavení;

N.  vzhledem k tomu, že aby nedocházelo k nerovnosti a diskriminaci mezi očkovanými a neočkovanými občany a rezidenty EU, mělo by být testování a očkování poskytováno zdarma;

O.  vzhledem k tomu, že certifikáty o testu vydané členskými státy v souladu s certifikátem EU týkajícím se onemocnění COVID-19 by měly být uznávány členskými státy, které vyžadují potvrzení o testu na infekci COVID-19 v souvislosti s omezením volného pohybu zavedeným k omezení šíření tohoto onemocnění;

P.  vzhledem k tomu, že snadno dostupné informace o dostupnosti testování na COVID-19 ve všech členských státech a o jeho ceně, pokud není poskytováno zdarma, by měly být poskytovány na jednom místě;

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatečná testovací kapacita na COVID-19 a problém cenové dostupnosti těchto testů představují výzvu z hlediska účinného řešení pandemie a významnou překážku bránící volnému pohybu osob v rámci EU, ať už za účelem práce, trávení volného času nebo setkání s rodinou či z jiného důvodu;

R.  vzhledem k tomu, že mimo vlastní členský stát pracuje nebo žije 17 milionů občanů a že několik milionů jich žije v okrajových nebo příhraničních oblastech, přičemž musejí pravidelně, někdy dokonce denně překračovat hranice; vzhledem k tomu, že obtíže spojené s testováním a cena těchto testů má na tyto občany neúměrně větší dopad; vzhledem k tomu, že požadavky na testování a karanténu stále vedou v případě přeshraniční přepravy zboží a poskytování přeshraničních fyzických služeb k průtahům a vyšším nákladům;

S.  vzhledem k tomu, že s nejrůznějšími obtížemi, včetně finanční bariéry a komplikovaných požadavků spojených s testováním na COVID-19, se mohou potýkat i jiní cestující;

T.  vzhledem k tomu, že během současné pandemie byla na podporu široké veřejnosti a hospodářství EU přijata celá řada opatření, a to i mimořádných;

U.  vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb je v zásadě právem všech občanů EU a že v době krize je nutné přijmout veškerá opatření, aby bylo zajištěno rovné požívání tohoto práva všemi Evropany;

V.  vzhledem k tomu, že Komise nakoupila očkovací látky proti onemocnění COVID-19 společně pro všechny členské státy, a zajistila tak jejich dostupnost a nižší cenu pro všechny;

W.  vzhledem k tomu, že Komise podepsala dne 18. prosince 2020 se společností Abbott a Roche rámcovou smlouvu na nákup více než 20 milionů rychlých antigenních testů, které tak mají všechny členské státy k dispozici;

X.  vzhledem k tomu, že ve výjimečných případech je k omezení překážek bránících volnému pohybu v rámci jednotného trhu a k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a poskytování základních produktů a služeb nutné zavést (dočasnou) intervenci na trhu;

1.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti s certifikátem EU týkajícím se onemocnění COVID-19 zajistily v souladu s článkem 3 mandátu Parlamentu k jednání o návrhu digitálního zeleného certifikátu(5) všeobecné přístupné včasné a bezplatné testování, aby bylo zaručeno právo na volný pohyb osob v EU bez diskriminace na základě ekonomických nebo finančních prostředků; poukazuje na nebezpečí finanční diskriminace, s níž by se potýkali neočkovaní občané a rezidenti EU v případě zavedení uvedeného certifikátu;

2.  vyzývá členské státy, aby zajistily bezplatné testování, zejména pro pracovníky v první linii, včetně zdravotnických pracovníků a jejich pacientů, a také ve školách, na univerzitách a v zařízeních péče o děti;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě testů na COVID-19, které se neprovádějí za účelem získání uvedeného certifikátu nebo za okolností uvedených v odstavci 2, zavedly dočasnou cenovou hranici;

4.  zdůrazňuje, že tyto certifikáty vydávané na základě testu NAAT by neměly vést k dalším nerovnostem a sociálním rozdílům; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit spravedlivý rovný přístup k testování;

5.  naléhavě vyzývá členské státy, aby mezitím dále uplatňovaly doporučení Komise (EU) 2020/1595, tak aby zajistily společný přístup a účinnější testovací strategie v celé EU, a aby po jeho přijetí uplatňovaly veškerá ustanovení nařízení o certifikátu EU týkajícím se onemocnění COVID-19;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem vypracování nových neinvazivních testů pro děti a ohrožené skupiny obyvatel, mj. pokud jde o varianty viru způsobujícího onemocnění COVID-19, zajistily dostatečné finanční prostředky a zintenzivnily svou snahu v rámci Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví;

7.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly prokázat větší odhodlání chránit své občany a rezidenty, jejichž právo na svobodu pohybu by nemělo záviset na jejich sociálně-ekonomickém postavení;

8.  vyzývá Komisi, aby zmobilizovala zdroje, které by usnadnily finančně spravedlivé nediskriminační zavedení interoperabilního certifikátu EU týkajícího se onemocnění COVID-19;

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby společně nakoupily diagnostické testovací sady a podepsaly s poskytovateli laboratorních služeb v oblasti zdravotních analýz společné smlouvy, aby bylo možné rozšířit testovací kapacity na COVID-19 na úrovni EU; zdůrazňuje, že při nákupu zdravotnických prostředků je nutné zajistit vysokou míru transparentnosti a kontroly; poukazuje na to, že je naprosto nezbytné zajistit, aby Komise vyčlenila dostatečný rozpočet na zakoupení příslušného vybavení uvedeného v tomto odstavci, tak aby mohla urychleně přijmout přesvědčivé kroky;

10.  vítá, že Komise flexibilně urychlila vyřízení celních formalit a zrušila DPH u testovacích sad na COVID-19;

11.  vyzývá členské státy, aby zdravotnickým pracovníkům a proškoleným osobám umožnila shromažďovat údaje o testování a hlásit je příslušným orgánům; zdůrazňuje, že je důležité upravovat testovací kapacity podle nejnovějších epidemiologických údajů a nahlašovat veškeré výsledky, a to i v případě, že jsou prováděny v testovacích střediscích a na pracovištích bez akreditace;

12.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu podpořila členské státy, tak aby mohly hradit náklady na testy na COVID-19, a požádala je o dobrovolný příspěvek a zajistila další finanční prostředky pro dohody o předběžném nákupu a bezplatné poskytování očkovacích látek; očekává, že toto společné úsilí inspiruje další členské státy k zajištění větší dostupnosti bezplatného testování občanů a rezidentů EU;

13.  vyzývá Komisi, aby na internetových stránkách „Re-open EU“ poskytovala jasné informace o dostupnosti testů na COVID-19 a o pracovištích provádějících tyto testy a aby urychleně vytvořila aplikaci, která by uživatelům pomohla při hledání nejbližšího testovacího střediska; vyzývá Komisi, aby pomocí rozhraní pro programování aplikací zajistila snadnou dostupnost těchto informací, tak aby je cestovní kanceláře mohly jednoduše poskytovat svým klientům;

14.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v celé EU rozšířily na základě mobilních testovacích týmů a společného využívání laboratoří testovací kapacity, a to jak v případě testů NAAT, tak i rychlých antigenních testů, zejména v hlavních dopravních uzlech a turistických destinacích, mj. ve vzdálených a ostrovních regionech a v příhraničních oblastech;

15.  vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit fyzickou dostupnost testovacích středisek podpořila orgány členských států při jejich budování;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 360, 30.10.2020, s. 43. (2) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77. (3) Úř. věst. C 24, 22.1.2021, s. 1. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77). (5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0145.

Doporučení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se vztahů mezi EU a Indií (2021/2023(INI))

P9_TA(2021)0163 A9-0124/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na nadcházející schůzku vedoucích představitelů EU a Indie, která se má konat dne 8. května 2021 v portugalském Portu,

–  s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Indií vytvořené v roce 2004,

–  s ohledem na dohodu o spolupráci mezi EU a Indií z roku 1994,

–  s ohledem na společné prohlášení a strategické partnerství EU–Indie: plán činnosti do roku 2025(1), jež byla přijata na virtuálním summitu EU a Indie dne 15. července 2020 a také na další nedávno podepsaná společná prohlášení, včetně prohlášení o partnerství týkajících se boje proti terorismu, klimatu a energie, urbanizace, migrace a mobility a hospodaření s vodou,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 20. listopadu 2018 nazvané „Prvky strategie EU pro Indii“ (JOIN(2018)0028) a na související závěry Rady ke strategii EU pro Indii ze dne 10. prosince 2018 (14634/18),

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně, vysoké představitelky a Komise ze dne 19. září 2018 nazvané „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031) a související závěry Rady ze dne 15. října 2018 (13097/18),

–  s ohledem na závěry Rady o posílené bezpečnostní spolupráci EU v Asii a s Asií přijaté dne 28. května 2018 (9265/1/18 REV 1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. září 2001 nazvané „Evropa a Asie: Strategický rámec pro posílená partnerství“ (COM(2001)0469),

–  s ohledem na budoucí nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na roky 2021–2027 (2018/0243(COD)),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020(2), ze dne 21. ledna 2021 o konektivitě a vztazích mezi EU a Asií(3) a ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií(4), a také na svá další dřívější usnesení o Indii, včetně usnesení o případech porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 28. října 2004 týkající se vztahů EU–Indie(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU–Indie: strategické partnerství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o námořním pirátství(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(9),

–  s ohledem na 10. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP10), které se uskutečnilo ve dnech 27.–28. září 2018 v Bruselu, a na příslušné přijaté prohlášení a na 11. zasedání parlamentního partnerství Asie a Evropy (ASEP11), které se uskutečnilo ve dnech 26.–27. května 2021 v Phnompenhu v Kambodži,

–  s ohledem na dialog EU–Indie na vysoké úrovni o obchodu a investicích, jehož první schůze se konala dne 5. února 2021,

–  s ohledem na pracovní cestu Výboru pro zahraniční věci do Indie, která se uskutečnila ve dnech 21.–22. února 2017,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. února 2021 o prioritách EU ve fórech OSN pro lidská práva v roce 2021,

–  s ohledem na tematické obecné zásady EU v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad týkajících se obránců lidských práv a ochrany a podpory svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení,

–  s ohledem na článek 118 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod a s ohledem na jeho pravomoci podle přílohy VI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0124/2021),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Indie mají dne 8. května 2021 v portugalském Portu svolat schůzku vedoucích představitelů v návaznosti na jejich závazek pravidelně se scházet na nejvyšší úrovni a posílit strategické partnerství vytvořené v roce 2004 s cílem posílit hospodářskou a politickou spolupráci;

B.  vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU–Indie získalo v posledních letech na dynamice, což odráží obnovenou politickou vůli posílit jeho strategický rozměr a svým vývojem od hospodářského partnerství ke vztahům rozšiřujícím se v řadě odvětví odráží také rostoucí geopolitickou sílu Indie a sdílené demokratické hodnoty;

C.  vzhledem k tomu, že EU a Indie jako dvě největší demokracie na světě mají silné politické, hospodářské, sociální a kulturní vazby; avšak vzhledem k tomu, že dvoustranné vztahy dosud nedosáhly svého plného potenciálu a vyžadují větší politickou angažovanost; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé EU a Indie potvrdili své odhodlání zachovat a prosazovat účinný multilateralismus a mnohostranný řád založený na pravidlech, jehož jádro tvoří Organizace spojených národů (OSN) a Světová obchodní organizace (WTO);

D.  vzhledem k tomu, že se zvyšuje regionální a globální význam Indie a že Indie stále více posiluje svou pozici dárce i hospodářské a vojenské mocnosti; vzhledem k tomu, že indické předsednictví skupiny G20 v roce 2023 a její členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2021–2022 a v Radě OSN pro lidská práva v letech 2019–2021 znovu zdůraznilo potřebu posílit koordinaci v oblasti globální správy a řízení a dále podporovat společnou vizi multilateralismu založeného na pravidlech;

E.  vzhledem k tomu, že strategický rámec EU zakotvený v její globální strategii, strategii týkající se Indie, strategii pro propojení EU a Asie, jakož i v nově vznikající indicko-tichomořské strategii, zdůraznily zásadní význam spolupráce s Indií v rámci globální agendy EU; vzhledem k tomu, že dvoustranná a mnohostranná spolupráce v současném kontextu zvýšených globálních rizik a rostoucí konkurence velmocí by měla zahrnovat posílení mezinárodní bezpečnosti, posílení připravenosti a reakce na celosvětové mimořádné události v oblasti zdraví, jako je současná pandemie COVID-19, posílení globální hospodářské stability a růstu podporujícího začlenění a provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje;

F.  vzhledem k tomu, že Indie má silnou a rostoucí ekonomiku; vzhledem k tomu, že EU je hlavním obchodním partnerem Indie, zatímco Indie je 9. největším obchodním partnerem EU; vzhledem k tomu, že Indický oceán má strategický význam pro celosvětový obchod a rovněž zásadní hospodářský a strategický význam jak pro EU, tak pro Indii; vzhledem k tomu, že EU a Indie mají silné společné zájmy v indicko-tichomořském regionu a zaměřují se na jeho udržení jako oblasti spravedlivé hospodářské soutěže, nenarušených námořních komunikačních tras, stability a bezpečnosti;

G.  vzhledem k tomu, že konektivita by měla být důležitým prvkem společné strategické agendy EU–Indie v souladu se strategií pro propojení EU a Asie; vzhledem k tomu, že na posledním summitu EU a Indie byly dohodnuty zásady udržitelné konektivity, a dohodlo se, že budou přezkoumány způsoby, jak zlepšit propojení mezi EU a Indií a následné propojení se třetími zeměmi, a to i v indicko-tichomořském regionu; vzhledem k tomu, že komplexnost propojení se neomezuje pouze na fyzickou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice, ale také na námořní trasy, digitální infrastrukturu a environmentální aspekty, se zvláštním důrazem na Zelenou dohodu pro Evropu; vzhledem k tomu, že propojení má geopolitickou a transformační úlohu a působí také jako udržitelný nástroj růstu a zaměstnanosti;

H.  vzhledem k tomu, že pro podporu účinné diplomacie v oblasti klimatu a globálního závazku k provádění Pařížské dohody a celosvětové ochrany klimatu a životního prostředí je zapotřebí vedoucí postavení EU a Indie;

I.  vzhledem k tomu, že místní a mezinárodní pozorovatelé v oblasti lidských práv uvádějí, že obráncům lidských práv a novinářům v Indii chybí bezpečné pracovní prostředí; vzhledem k tomu, že v říjnu 2020 vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala indickou vládu, aby chránila práva obránců lidských práv a nevládních organizací, a vyjádřila znepokojení nad zmenšujícím se prostorem pro organizace občanské společnosti, zadržováním obránců lidských práv a obviněním vzneseným proti lidem, kteří jednoduše uplatňovali svá práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování, jakož i nad používáním zákonů k potlačování nesouhlasu, jako je zákon o regulaci zahraničních příspěvků a zákon o předcházení nezákonným činnostem;

J.  vzhledem k tomu, že Amnesty International byla nucena zavřít své kanceláře v Indii poté, co byly její bankovní účty zmrazeny kvůli údajnému porušení zákona o regulaci zahraničních příspěvků, a tři zvláštní zpravodajové OSN vyzvali ke změně zákona v souladu s právy a povinnostmi Indie podle mezinárodního práva;

K.  vzhledem k tomu, že skupiny občanské společnosti uvádějí, že ženy v Indii čelí řadě závažných problémů a porušování svých práv, mimo jiné v souvislosti s kulturními, kmenovými a tradičními praktikami, sexuálním násilím a obtěžováním a obchodováním s lidmi; vzhledem k tomu, že ženy pocházející z náboženských menšin jsou dvojnásobně zranitelné, což se ještě zhoršuje v případě žen patřících do nižší kasty;

L.  vzhledem k tomu, že ačkoli je diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě zakázána, zůstává v Indii systémovým problémem, a to i v systému správy trestního soudnictví, který dalitům brání v přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a rozpočtovým prostředkům na rozvoj dalitů;

M.  vzhledem k tomu, že Indie je jednou ze zemí nejhůře zasažených novou pandemií COVID-19, s více než 11 miliony potvrzených případů a více než 150 000 úmrtí, a vzhledem k tomu, že indická vláda přijala iniciativu k darování milionů dávek vakcín zemím v jejím bezprostředním sousedství a klíčovým partnerským zemím v Indickém oceánu;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku:

Obecné vztahy mezi EU a Indií

Spolupráce v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky

Prosazování právního státu, lidských práv a řádné správy věcí veřejných

Obchod pro udržitelnost a prosperitu

Odolnost prostřednictvím odvětvových partnerství

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/07/15/joint-statement-15th-eu-india-summit-15-july-2020/ (2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0012. (3) Přijaté texty, P9_TA(2021)0016. (4) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 48. (5) Úř. věst. C 174 E, 14.7.2005, s. 179. (6) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 589. (7) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109. (8) Úř. věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 34. (9) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 202.

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2020/2140(DEC))

P9_TA(2021)0164 A9-0117/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019 (COM(2020)0265),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi orgánů(3), na zprávu Účetního dvora o výkonnosti rozpočtu EU – stav ke konci roku 2019 spolu s odpověďmi orgánů(4) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne1. března 2021 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (nyní Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(7),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(8),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2019(9),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(10),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(11) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(12), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(13), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(14), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(15),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(16),

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium řediteli Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (nyní Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(17),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(18),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2019(19),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(20),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(21) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(22), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(23), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(24), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(25),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(26),

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium úřadující ředitelce Výkonné agentury Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, úřadující ředitelce Výkonné agentury Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(27),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(28),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2019(29),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(30),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(31) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(32), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(33), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(34), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a kterým se zrušuje rozhodnutí 2004/858/ES(35),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny na Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny(36),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(37),

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(38),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(39),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2019(40),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(41),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(42) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(43), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(44), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(45), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(46),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(47),

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum (nyní Evropská výkonná agentura pro výzkum) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(48),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(49),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2019(50),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(51),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(52) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(53), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(54), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(55), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(56),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(57),

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium řediteli Evropské výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Evropské výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L)

7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě (nyní Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí) na rozpočtový rok 2019 (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(58),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(59),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2019(60),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o agenturách EU za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi agentur(61),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(62) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(63), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(64), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(65), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení Rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(66),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/173, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Evropská výkonná agentura pro zdraví a digitální oblast, Evropská výkonná agentura pro výzkum, Výkonná agentura Evropské rady pro inovace a pro malé a střední podniky, Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a Evropská výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu a zrušují prováděcí rozhodnutí 2013/801/EU, 2013/771/EU, 2013/778/EU, 2013/779/EU, 2013/776/EU a 2013/770/EU(67),

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  uděluje absolutorium řediteli Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Evropské výkonné agentury pro klima, infrastrukturu a životní prostředí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(68),

–  s ohledem na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9‑0220/2020)(69),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních přijatých v návaznosti na udělení absolutoria za rozpočtový rok 2018 (COM(2020)0311) a na doplňující podrobné odpovědi,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu EU za rok 2019 (COM(2020)0265),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise předkládanou orgánu udělujícímu absolutorium o vnitřních auditech provedených v roce 2019 (COM(2020)0268) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2020)0117),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi orgánů(70), na zprávu Účetního dvora o výkonnosti rozpočtu EU – stav ke konci roku 2019 spolu s odpověďmi orgánů(71) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(72) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 1. března 2021 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (05792/2021 – C9‑0037/2021),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(73), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(74), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0117/2021),

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2020/2140(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2019,

–  s ohledem na článek 99 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0117/2021),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet Unie je významným nástrojem k dosahování společných politických cílů a v průměru představuje 1,0 % HND EU nebo 2,1 % výdajů vládních institucí členských států a celkových veřejných výdajů v Unii;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament během udělování absolutoria Komisi ověřuje a hodnotí na základě provedených interních a externích auditů, zda byly prostředky vynaloženy správně a zda bylo dosaženo politických cílů, čímž potvrzuje řádnost a výkonnost, pokud jde o zhodnocení finančních výdajů Komise;

C.  vzhledem k tomu, že postup udělování absolutoria za rok 2019 se týká roku vyznačujícího se politickými a institucionálními změnami: po volbách do Evropského parlamentu bylo dne 2. července 2019 zahájeno jeho nové volební období, byla jmenována nová Komise, která se ujala úřadu dne 1. prosince 2019 a která stanovila nové politické priority, jako je Zelená dohoda pro Evropu a rostoucí důraz na digitalizaci Unie a na ochranu jejích hodnot a peněz daňových poplatníků Unie;

D.  vzhledem k tomu, že šíření onemocnění způsobeného novým typem koronaviru (COVID-19) si nevyžádalo žádné úpravy údajů vykázaných v účetní závěrce Unie za rok 2019; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 bude mít v roce 2020 a v následujících letech značný globální dopad i významné důsledky pro rozpočet Unie, a vzhledem k tomu, že v tomto ohledu musíme zvláště pečlivě určit, zda Komise používá rozpočet Unie efektivně a transparentně, protože od roku 2020 bude mít realizace iniciativ Unie pro okamžitou reakci dopad na vykázání, ocenění či reklasifikaci řady aktiv a závazků ve finančních výkazech Unie;

E.  vzhledem k tomu, že v přímém důsledku vypuknutí nákazy novým typem koronaviru (COVID-19) nemohl Výbor pro rozpočtovou kontrolu organizovat nebo plně provádět všechny plánované činnosti související s obvyklými kontrolami výdajů orgánů Unie, tj. své pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, veřejná slyšení či semináře, a že se tedy musel ještě více spoléhat na práci Účetního dvora;

Politické priority

1.  v souvislosti s plněním rozpočtu Unie zdůrazňuje, že je důležité dodržovat zásadu řádného finančního řízení zakotvenou v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a plnit priority a cíle programů, jež přispívají k posílení evropské integrace a vytváření ještě soudržnější Unie;

2.  je znepokojen stavem právního státu v určitých členských státech a finančními ztrátami způsobenými těmito nedostatky; očekává, že Komise v takových případech využije všechny nástroje, které má k dispozici, k pozastavení a omezení přístupu k financování Unie, včetně nařízení o právním státu; zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu je jedním z předpokladů řádného finančního řízení, včetně účinného a účelného přidělování a správy evropských finančních prostředků; vřele v tomto ohledu vítá přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie; vítá, že Komise zahájila práci na příslušných pokynech; zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) již jednoznačně uvedl, že prohlášení obsažená v závěrech Evropské rady nemohou mít přednost před textem nařízení nebo jej změnit;

3.  připomíná, že nařízení nebo jeho část může zrušit pouze Soudní dvůr; vyzývá proto Komisi, aby jakožto „strážkyně Smluv“ uplatňovala toto nařízení ode dne jeho vstupu v platnost a aby v případě potřeby zahájila mechanismy právního státu, aby zajistila ochranu všech aspektů finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že nařízení vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021; připomíná, že Parlament může Komisi pohnat k odpovědnosti za jeho uplatňování i za jakákoli neodůvodněná zpoždění prostřednictvím žaloby na nečinnost podle článku 265 SFEU; připomíná, že toto nařízení, jehož cílem je ochrana finančních prostředků Unie, bude muset být uplatňováno na všechny závazky a platby a zároveň bude poskytovat záruky konečným příjemcům;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že při provádění SZP a politiky soudržnosti v členských státech Unie je využíváno celkem 292 systémů pro podávání zpráv, což vede k roztříštěnosti údajů, které nelze porovnávat, a brání účinnému využívání umělé inteligence a dat velkého objemu ke kontrole finančních prostředků; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatky v platnosti a porovnatelnosti údajů a technologie podávání zpráv s různou mírou digitalizace nadále vážně brání komplexnímu přehledu o rozdělování finančních prostředků Unie a jejich účinné kontrole; vyjadřuje politování nad tím, že odhalování zneužití, podvodů a zpronevěry finančních prostředků Unie se většinou omezuje na příležitostná zjištění Komise a Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) během auditů vybraných vzorků nebo na vyšetřování prováděných úřadem OLAF;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že žádný ze systémů podávání zpráv o SZP a politice soudržnosti neobsahuje informace o konečných příjemcích, že zveřejnění těchto informací není vyžadováno zákonem a že ne všechny informace o skutečných majitelích společností, které jsou příjemci prostředků, jsou k dispozici ve vnitrostátních centrálních rejstřících všech členských států; zdůrazňuje, že interoperabilní informační systém by nejen umožnil včasnější a účinnější odhalování nesprávného použití, podvodů, zneužití veřejných prostředků, střetů zájmů, dvojího financování a dalších systémových problémů, ale umožnil by rovněž komplexní přehled o skutečném rozdělení finančních prostředků Unie mezi konečné příjemce a o jejich případném nezamýšleném soustředění v rukou několika oligarchů či dokonce pachatelů trestné činnosti; zdůrazňuje, že nedostatek informací o vlastnických strukturách a skutečných majitelích společností a skupin společností má významný podíl na neprůhlednosti stávajícího rozdělování finančních prostředků; znovu zdůrazňuje zásadní význam komplexních, spolehlivých a srovnatelných údajů pro účinnou, účelnou a včasnou kontrolu evropských výdajů a ochranu finančních prostředků evropských daňových poplatníků;

6.  připomíná výzvu Parlamentu, aby Komise předložila návrh nařízení o zřízení interoperabilního informačního systému, který by orgánům členských států umožnil včas podávat jednotné a standardizované zprávy o oblastech sdíleného řízení, zejména o SZP a fondech soudržnosti, s cílem dříve odhalovat systémové chyby a zneužívání, jak je uvedeno ve zprávě o udělení absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2018; zdůrazňuje, že tento systém by měl být automaticky aktualizován zadáváním srovnatelných a včasně poskytovaných údajů, aby mohl sloužit ke sledování a kontrole s využitím umělé inteligence a dat velkého objemu; vyzývá Komisi, aby co nejdříve využívání finančních prostředků Unie podmínila povinným zveřejňováním veškerých informací o skutečných majitelích;

7.  zdůrazňuje výhody takového interoperabilního a digitálního systému pro orgány členských států, pokud jde o kontrolu a přehled vnitrostátních parlamentů a vlád nad přidělováním, řízením a rozdělováním peněz svých daňových poplatníků formou evropských fondů; zdůrazňuje, že na úrovni Unie stále nedošlo k digitalizaci podávání zpráv, monitorování a auditu, která je vzhledem k přeshraniční povaze nesprávného využívání prostředků, podvodů, zneužívání veřejných prostředků, střetů zájmů, dvojího financování a dalších systémových problémů nepostradatelná; bere na vědomí návrhy Parlamentu a Komise během jednání o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 (VFR), Nástroji pro oživení a odolnost, nařízení o společných ustanoveních a SZP;

8.  s politováním konstatuje, že se Rada jen neochotně zapojila do jednání o schůdných kompromisech; vyjadřuje politování nad tím, že v různých právních předpisech byla přijata různá pravidla a požadavky na podávání zpráv; naléhavě vyzývá Komisi, aby bez zbytečných prodlev navrhla vhodné ustanovení, které by mělo být začleněno do finančního nařízení;

9.  připomíná, že Komise byla ve zprávě o udělení absolutoria za rok 2018 vyzvána, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytla seznam celkových částek vyplacených všem společnostem patřícím skupině Agrofert napříč všemi členskými státy, seznam 50 největších jednotlivých příjemců (fyzických osob, které jsou skutečnými vlastníky určité společnosti nebo několika společností) v každém členském státě, jakož i také seznam 50 největších příjemců unijních dotací (fyzických a právnických osob i fyzických osob, které jsou vlastníky společností) souhrnně ve všech členských státech; bere na vědomí opakované pokusy Komise sestavit takový seznam na základě vyžádaných informací od členských států; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise doposud nebyla schopna požadovaný seznam předložit, protože členské státy neposkytly úplné, spolehlivé a srovnatelné údaje; zdůrazňuje, že to dokládá a zviditelňuje naléhavou potřebu digitálního a interoperabilního systému pro podávání zpráv a monitorování prostředků ve sdíleném řízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby bez dalšího zbytečného prodlení poskytla seznam 50 největších jednotlivých konečných příjemců, jakož i vyčerpávající seznam všech dotací, které obdržely všechny společnosti skupiny Agrofert v rámci sdíleného řízení ve všech členských státech v období 2014–2020, jak byla požádána, a naléhavě vyzývá členské státy, aby s Komisí plně spolupracovaly a poskytly jí údaje nutné pro provedení analýzy a sestavení těchto seznamů;

10.  opětovně vyzývá Komisi, aby:

11.  připomíná, že Komise na základě článku 135 finančního nařízení zřídila systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) s cílem posílit ochranu finančních zájmů Unie a zajistit řádné finanční řízení a to, aby společnosti a skuteční vlastníci nemohli využívat finanční prostředky Unie, pokud byli odsouzeni za podvody, korupci nebo jinou trestnou činnost související s použitím finančních prostředků Unie nebo proti nimž alespoň úřad OLAF vydal počínaje 1. lednem 2016 soudní doporučení trestněprávním orgánům členských států; zastává názor, že tento nástroj by mohl orgánům Unie a vnitrostátním orgánům pomoci lépe bojovat proti korupci a podvodům v členských státech a účinněji jim předcházet; s politováním konstatuje, že databáze uvádí pouze několik hospodářských subjektů (pět podle údajů z února 2021); považuje to za znamení toho, že systém EDES není řádně uplatňován;

12.  žádá Komisi, aby při dodržení zásad proporcionality a vhodnosti zvážila při předkládání návrhu na revizi finančních pravidel platných pro souhrnný rozpočet Unie (finančního nařízení) prodloužení uplatňování systému EDES na finanční prostředky ve sdíleném řízení včetně příjemců v rámci sdíleného řízení, subjektů provádějících finanční nástroje a konečných příjemců; poznamenává, že v rámci legislativních změn, na základě kterých by ze všech finančních prostředků Unie bez ohledu na způsob výdajů byli vyloučeni příjemci, kteří jsou rovněž registrováni v rámci sdíleného řízení, by bylo dále nezbytné umožnit členským státům, aby měly přímý přístup do systému Komise a vkládaly do něj na vlastí odpovědnost informace o příjemcích; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily větší interoperabilitu stávajících evropských a vnitrostátních databází a nástrojů pro získávání údajů; bere na vědomí, že podle evropského inspektora ochrany údajů nevyvstávají v souvislosti se zavedením takovéto interoperability žádné otázky obecné ochrany údajů, je však nutné stanovit jasný právní základ;

13.  vyzývá Komisi, aby:

14.  domnívá se, že v souladu s úsilím Komise je nanejvýš důležité nalézt vhodnou rovnováhu mezi nízkou mírou chyb, rychlými platbami, přiměřenými náklady na kontroly a přidanou hodnotou rozpočtu Unie;

15.  vyzdvihuje klíčovou úlohu politik a nástrojů Unie pro snižování rozdílů mezi členskými státy a regiony v oblasti soudržnosti, zemědělství a rozvoje venkova, výzkumu a inovací, vnitřních věcí a vnějších vztahů, pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ochranu a pro prosazování hodnot Unie, bezpečnosti a spravedlnosti pro její občany na území Unie i ve zbytku světa;

16.  vítá, že Komise jako správce rozpočtu Unie náležitě přizpůsobuje svou obecnou metodiku specifickým rizikům a kontrolním a řídícím prostředím v různých oblastech výdajů, aby mohla účinně podávat zprávy a chránit rozpočet Unie;

17.  poukazuje na to, že článek 61 finančního nařízení stanoví od srpna 2018 rozšířenou definici střetu zájmů; zdůrazňuje odpovědnost Komise za to, aby tato ustanovení byla prováděna s náležitou péčí v celé Unii a aby všechny formy střetu zájmů byly účinně a účelně řešeny ve všech fázích a oblastech plnění rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly u všech finančních transakcí Unie zveřejňovány informace a konečných příjemcích, aby se při plnění rozpočtu Unie zabránilo střetu zájmů;

18.  znovu vyzývá Komisi, aby zajistila řádné hodnocení preventivních opatření členských států, která mají zabránit střetu zájmů; v tomto ohledu vítá „Pokyny k zabránění střetu zájmů podle finančního nařízení“, které Komise členským státům poskytla v srpnu 2020 a jejichž cílem je podpořit jednotný výklad a uplatňování pravidel týkajících se střetu zájmů a zvyšování povědomí o jejich použitelnosti, a to i v rámci sdíleného řízení; vyzývá Komisi, aby tyto pokyny zveřejnila a aby s orgány členských států a Výborem pro rozpočtovou kontrolu rovněž sdílela informace o auditech provedených v těchto otázkách a příklady osvědčených postupů;

19.  je znepokojen možným úzkým výkladem článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 českou platební agenturou (Státním zemědělským intervenčním fondem), která se domnívá, že se nevztahuje na členy vlády; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla stanovisko k výkladu uvedeného článku vnitrostátními platebními agenturami; vyzývá Komisi, aby v České republice zajistila dodržování a provádění článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a jeho uplatňování na všechny platby z rozpočtu Unie, včetně přímých plateb v rámci prvního pilíře SZP, a aby v tomto ohledu sledovala nezávislé fungování platebních agentur;

20.  připomíná, že řada skandálů týkajících se rozdělování a zneužívání finančních prostředků Unie v zemích, jako je Bulharsko, Česko, Slovensko a Rumunsko, vyvolala v posledních měsících a letech rozsáhlé veřejné protesty a že občané Unie od orgánů Unie – zejména od Komise – očekávají, že takovému špatnému hospodaření s veřejnými prostředky učiní přítrž;

21.  vítá novou institucionální strategii proti podvodům, kterou Komise přijala v dubnu 2019 z podnětu úřadu OLAF, jejímž cílem je posílit znalosti Komise o podvodech a její analytické kapacity pro řízení boje proti podvodům, zajistit spolupráci mezi útvary a výkonnými agenturami v boji proti podvodům a posílit institucionální dohled nad bojem proti podvodům; vyzývá Komisi, aby připravila návaznou zprávu o účinnosti jejího provádění a o prvních dosažených výsledcích a aby ji předložila orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

22.  zdůrazňuje, že s ohledem na VFR a Nástroj pro oživení a odolnost by finanční zdroje Unie měly podporovat rozšiřující se priority a úkoly Unie; dále zdůrazňuje, že ochrana finančních zájmů Unie je nanejvýš důležitá a že je nezbytné na všech úrovních vynaložit co největší úsilí na prevenci podvodů, korupce a zneužívání finančních prostředků Unie a boj proti nim; vyzývá Komisi, aby navrhla poskytnutí dostatečných finančních a lidských zdrojů Účetnímu dvoru, úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce a aby jim i nadále poskytovala silnou politickou podporu, aby mohly vykonávat svou činnost v oblasti auditu, vyšetřování a stíhání za účelem ochrany finančních zájmů Unie;

23.  zároveň konstatuje, že rostoucí využívání finančních mechanismů k plnění politik Unie ve třetích zemích souběžně s rozpočtem Unie může ohrozit odpovědnost a transparentnost činností a výdajů Unie; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby bylo poskytování externí pomoci podmíněno dodržováním zásad právního státu a lidských práv v přijímajících zemích; zdůrazňuje, že je třeba zejména zaručit, aby země a třetí strany nebo fyzické osoby, kterým byly přiděleny finanční prostředky Unie nebo které jsou s prostředky Unie spojeny, ctily základní demokratické hodnoty, řídily se mezinárodními normami v oblasti lidských práv a zavázaly se dodržovat zásadu nepoužívání nenásilí;

24.  připomíná, že rozvojová politika a politika spolupráce mají za cíl vymýtit chudobu a zmírnit nerovnost a že by finanční prostředky měly být poskytovány pouze určeným příjemcům;

25.  zdůrazňuje, že vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) představuje zásadní zlom ve vývoji ochrany finančních zájmů Unie; připomíná Komisi, že úřad EPPO bude v nadcházejících letech hrát klíčovou úlohu v ochraně plánu Unie na podporu oživení; vyzývá všechny členské státy Unie, aby se připojily k úřadu EPPO a na základě jasných a transparentních kritérií jmenovaly své prokurátory;

26.  upozorňuje na podfinancování a nedostatečné personální obsazení úřadu EPPO během jeho budování, avšak vítá významné zvýšení jeho rozpočtu a stavu zaměstnanců v porovnání s původním návrhem; opakuje, že Parlament nesouhlasí se snížením počtu zaměstnanců v úřadu OLAF v důsledku přesunu pracovních míst do úřadu EPPO, což vedlo ke kumulativnímu snížení o 45 pracovních míst v úřadu OLAF do roku 2023; vyzývá Komisi, aby navýšila kapacity a přezkoumala personální situaci v úřadu EPPO a úřadu OLAF, jakož i v agentuře Eurojust; vyzývá Komisi a rozpočtové orgány, aby zajistily navýšení rozpočtů úřadu OLAF, úřadu EPPO a agentury Eurojust, aby mohly plnit své poslání;

27.  se znepokojením konstatuje, že v období od ledna 2015 do prosince 2019 soudní orgány nepřijaly v 199 případech žádné rozhodnutí na základě doporučení úřadu OLAF a pouze ve 178 případech bylo přijato nějaké rozhodnutí(75); vyzývá členské státy, aby řádně zohledňovaly všechna doporučení úřadu OLAF; 1

28.  podporuje doporučení ve výroční zprávě Účetního dvora za rozpočtový rok 2019 a ve zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu Unie a důrazně vybízí Komisi a další příslušné strany, aby je co nejdříve provedly, přičemž níže upozorňuje na některá nejdůležitější a nejnaléhavější doporučení;

29.  je znepokojen zejména opakovanými zjištěními Účetního dvora, že činnost některých vnitrostátních auditních orgánů nebo certifikačních orgánů je považována za příliš náchylnou k chybám, a tudíž nespolehlivou, což snižuje spolehlivost údajů pro výroční zprávu Komise o řízení a výkonnosti rozpočtu Unie; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nemůže do své činnosti zahrnout analýzu základních důvodů těchto přetrvávajících nedostatků;

30.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemohla poskytnout smysluplné poznatky o důvodech a specifických rozdílech mezi orgány členských států; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatek informací o základních důvodech těchto přetrvávajících systémových nedostatků v některých vnitrostátních auditních orgánech brání účinnému a účelnému řešení těchto problémů; vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu základních důvodů a strukturálních problémů, které způsobují přetrvávající systémové nedostatky zjištěné Účetním dvorem; žádá Komisi, aby rovněž zahrnula připomínky k osvědčeným postupům a na základě této analýzy vydala jasná, praktická a snadno proveditelná horizontální doporučení i doporučení pro jednotlivé země určená vnitrostátním orgánům, jak je podrobněji popsáno ve zvláštních kapitolách tohoto usnesení;

31.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvýšenou pozornost a přidělila více personálu a vyšší rozpočet Komise těm členským státům, jejichž řídicí a kontrolní systémy jsou nespolehlivé nebo jen částečně spolehlivé a v nichž hrozí větší riziko podvodu a korupce související s finančními prostředky, zejména těm členským státům, které se nepřipojily k úřadu EPPO;

32.  žádá, aby bylo využívání fondů Unie členskými státy podmíněno používáním systému Arachne;

33.  zdůrazňuje, že míra chyb stanovená Účetním dvorem je statickým shrnutím, které poskytuje vhodný jednotný ukazatel legality a správnosti výdajů Unie, avšak nikoli propracovaný přehled o různé povaze a závažnosti chyb, na jejichž základě byla míra chyb vypočítána; bera na vědomí, že metoda Účetního dvora vychází z mezinárodních účetních standardů, která spočívají v kontrole namátkového vzorku transakcí, a že reprezentativní vzorek nemůže být zcela založen na rizicích; vítá skutečnost, že Účetní dvůr své vzorky rozděluje na operace s vysokým a nízkým rizikem; oceňuje, že Účetní dvůr již zahrnuje konkrétní příklady zjištěných chyb; vyzývá Účetní dvůr, aby uváděl ještě podrobnější informace, aby byl získán zejména lepší zeměpisný přehled o problémech typických pro jednotlivé země;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech se většina přímých plateb SZP soustřeďuje v rukou několika příjemců a že jsou v nich vytvořeny i oligarchické struktury, což oslabuje zejména drobné zemědělce a venkovské komunity;

35.  připomíná, že je zapotřebí finanční prostředky SZP rozdělovat spravedlivěji, a to tak, aby se platby na hektar snižovaly úměrně k velikosti holdingu/zemědělského podniku;

36.  je znepokojen oznámenými případy zabírání půdy v některých členských státech a opakuje svou výzvu Komisi, aby zavedla účinný kontrolní systém, který by zajistil, aby nárok na finanční prostředky SZP měli pouze příjemci, kteří obhospodařují půdu, a aby se tyto finanční prostředky nedostaly k žádnému příjemci, který půdu získal nezákonnými nebo podvodnými prostředky; v tomto ohledu znovu požaduje vytvoření zvláštního mechanismu vyřizování stížností na úrovni Unie, jenž by podpořil zemědělce nebo příjemce dotací, kteří se potýkají například se záborem půdy, pochybením orgánů členských států, tlakem zločineckých struktur či organizovaného zločinu, nebo osoby, které vykonávají nucenou nebo otrockou práci, a který by jim umožnil rychle předložit stížnost Komisi, již by měla Komise okamžitě prověřit(76);

37.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že objem zbývajících závazků nadále rostl a na konci roku 2019 dosáhl rekordní výše 298,0 miliard EUR (ve srovnání s 281,2 miliardy EUR v roce 2018); konstatuje, že úroveň prostředků na platby v rámci ročních rozpočtů byla v posledních letech znatelně nižší než strop VFR, což by mohlo v budoucnu vést k vyšším potřebám na straně plateb; vítá, že Komise do svého návrhu nařízení o VFR zahrnula odhadované budoucí platby v souvislosti s navýšením navrženým v roce 2020 v rámci reakce Unie na krizi COVID-19; vyzývá Komisi, aby v případě nedostatečného plnění a nízké míry čerpání pečlivě sledovala provádění v členských státech; vítá úsilí Komise o zavedení pravidla n+2 pro všechny výdajové oblasti, a zdůrazňuje, že je třeba, aby pravidlo n+3 nahradily jiné nástroje; znovu vyzývá Komisi, aby zvýšila technickou podporu vnitrostátním, regionálním nebo místním orgánům, včetně organizací občanské společnosti a občanů, s cílem dosáhnout lepší míry čerpání(77);

38.  připomíná rostoucí rozdíl mezi závazky a platbami a zvyšování rozpočtu Unie (rychlý přezkum „Zbývající závazky – bližší pohled“ vypracovaný Účetním dvorem), což představuje velkou výzvu rovněž pro orgán příslušný k udělení absolutoria; konstatuje, že dlouhodobý rozpočet Unie se zvýšil z 1 083 na 1 800 miliard EUR na období 2021–2027, včetně plánu EU na podporu oživení Next Generation EU; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala provádění vnitrostátních plánů na podporu oživení a odolnosti s cílem zajistit dodržování pravidel státní podpory a aby o tom předložila zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria; zdůrazňuje, že nesplnění tohoto požadavku by mohlo vést k odmítnutí udělení absolutoria za rok 2020;

39.  zdůrazňuje, že výše prostředků na platby byla v ročních rozpočtech znatelně nižší než strop VFR, což by mohlo v budoucnu vést k vyšším platebním potřebám a riziku, že se rozpočet dostane pod tlak;

40.  vyjadřuje politování nad tím, že ve VFR byla promarněna možnost využít nevyčerpané prostředky na závazky a zrušené prostředky na závazky na splacení dluhu, který vznikl za účelem financování plánu na podporu oživení;

41.  upozorňuje na skutečnost, že hlavní finanční rizika, jimž byl rozpočet Unie v roce 2019 vystaven, souvisela s finančními operacemi ve formě úvěrů krytých přímo z rozpočtu Unie (53,7 %) a s finančními operacemi krytými záručním fondem EU (46,3 %); konstatuje, že po zahrnutí také případných budoucích plateb týkajících se záruky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) dosáhla na konci roku 2019 celková výše rizika, kterou je zatížen rozpočet Unie, 90,5 miliardy EUR; vyzývá Komisi, aby ve výroční zprávě o zárukách krytých souhrnným rozpočtem předložila kompletní přehled expozice rozpočtu Unie, včetně rizika plynoucího ze záruky EFSI a ze všech budoucích souvisejících finančních operací;

42.  poukazuje na to, že Unie stále více využívá finanční nástroje a rozpočtové záruky poskytované skupině Evropské investiční banky (EIB); připomíná, že operace skupiny EIB, které nejsou financovány z rozpočtu Unie, avšak slouží týmž unijním cílům, nespadají do kontrolního mandátu Účetního dvora;

43.  poukazuje na to, že Účetní dvůr chce přistoupit ke koncepci nepřímého vykazování; vyzývá Účetní dvůr, aby pokračoval v namátkových kontrolách, které sledují jednotlivé operace;

44.  je znepokojen tím, že současný stav personálu nestačí ke zvládnutí zvyšujícího se rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit administrativní kapacity Účetního dvora a příslušných sekretariátů Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že nebudou-li tyto požadavky splněny, může to vést k odmítnutí udělení absolutoria za rok 2020;

45.  vybízí Účetní dvůr, aby pokračoval v analýzách výkonnosti rozpočtu Unie; konstatuje, že náležité posouzení legality a správnosti operací Unie v zájmu zvýšení odpovědnosti je základem řádného finančního řízení; zdůrazňuje, že ukazatele by měly popisovat a objektivně hodnotit úspěšnost konkrétních činností a nevyjadřovat žádné politické preference; poukazuje na doporučení Účetního dvora, že ukazatele je třeba dále propracovat a najít lepší rovnováhu mezi vstupy a výstupy a ukazateli výsledků a dopadů; vyzývá Komisi, aby počet cílů a ukazatelů omezila na vymezený soubor relevantních a vhodných ukazatelů výsledků a dopadů, který bude nejlépe měřit dosažené výsledky, pokud jde o účinnost a přidanou hodnotu výdajů Unie;

46.  souhlasí s výhradami generálních ředitelů GŘ BUDG, RTD, AGRI, REGIO, EMPL, MARE, CLIMA, HOME, JUST, NEAR a REFORM uvedenými v jejich výročních zprávách o činnosti; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že kontrolní postupy zavedené Komisí a členskými státy mohou být dostatečnou zárukou legality a správnosti uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky pouze tehdy, pokud budou úspěšně provedeny všechny potřebné postupy oprav;

Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

47.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr považuje účty Unie za rok 2019 za spolehlivé a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2019 nebyly zatíženy významnou mírou chyb;

48.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr vydal poprvé za čtyři roky záporný výrok k legalitě a správnosti výdajů, na nichž se zakládá účetní závěrka;;

49.  konstatuje však, že Účetní dvůr připouští, že celková míra chyb zůstala relativně stabilní – v roce 2019 činila 2,7 % ve srovnání s 2,6 % v roce 2018 –, a zdůrazňuje pozitivní prvky ve výdajích Unie, na něž poukázal Účetní dvůr, jako je rozvoj přírodních zdrojů a udržitelné výsledky v oblasti správy;

50.  bere na vědomí uvedené důvody záporného výroku: pokud jde o výdaje Unie, dospěl Účetní dvůr k závěru, že míra chyb zejména u plateb založených na úhradách je všudypřítomná a že vzhledem k tomu, jak je rozpočet Unie složen a jak se v průběhu času vyvíjí, představují vysoce rizikové výdaje v roce 2019 více než polovinu kontrolovaných výdajů (53,1 %), přičemž významná míra chyb je i nadále přítomna v odhadované výši 4,9 % (oproti 4,5 % v roce 2018 a 3,7 % v roce 2017);

51.  konstatuje, že Účetní dvůr zkontroloval operace v celkové výši 126,1 miliardy EUR (ze 159,1 miliardy EUR celkových výdajů Unie) a že největší podíl celkového kontrolovaného základního souboru Účetního dvora tvořily „Přírodní zdroje“ (47,2 %), po nichž následovala „Soudržnost“ (22,5 %) a „Konkurenceschopnost“ (13,2 %); připomíná svůj návrh, aby Účetní dvůr při rozhodování o rozdělení kontrolovaného základního souboru pro příští audit zohlednil jak podíl z celkových výdajů Unie, tak riziko spojené s chybami;

52.  konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr poskytl údaje o konkrétní míře chyb u tří okruhů VFR: „Konkurenceschopnost“ (4 %), „Soudržnost“ (4,4 %) a „Přírodní zdroje“ (1,9 %), zatímco u okruhu „Správa“ odhaduje, že míra chyb je pod prahem významnosti; poukazuje na to, že Účetní dvůr zjistil nejvyšší odhadovanou míru chyb u výdajů v oblasti „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (4,4 %) a že výdaje v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ dosáhly znepokojivé míry chyb ve výši 4 % (oproti 2 % v roce 2017);

53.  bere na vědomí, že finanční řízení rozpočtu Unie se postupně zlepšilo a že míra chyb se v posledních letech snížila a přiblížila 2% prahu významnosti s výjimkou některých konkrétních oblastí politiky, například konkurenceschopnosti, která je většinou pod přímým řízením Komise a kde se odhadovaná míra chyb zdvojnásobila z 2 % v roce 2018 na 4 % v roce 2019;

54.  konstatuje, že Účetní dvůr se nezabýval mírou chyb ve výdajových oblastech spadajících do okruhu 3 VRF „Bezpečnost a občanství“ a okruhu 4 „Globální Evropa“; poukazuje na to, že uvedení míry chyb by umožnilo srovnání mezi rozpočtovými roky; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že vzorek v kapitolách 7 a 8 se ve srovnání s posledními roky dále snižuje (z 11 % kontrolovaných výdajů v roce 2017 na 9,1% v roce 2018 a na 8,9 % výdajů v roce 2019);

55.  vyzývá Účetní dvůr, aby ve své příští výroční zprávě poskytl údaje o míře chyb u plateb v každé oblasti výdajů; žádá Účetní dvůr, aby rozšířil kapitolu „Správa“ o podrobnější analýzu všech orgánů; vyzývá Účetní dvůr, aby co nejdříve splnil žádost Parlamentu o zvláštní nezávislou výroční zprávu o orgánech Unie; vítá, že Účetní dvůr o této žádosti uvažuje, a doufá, že se to odrazí ve strategii Účetního dvora na období 2021–2025;

56.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr neposuzuje dopad nápravných opatření na celkovou míru chyb, ale pouze na konkrétní okruhy; zdůrazňuje, že konkrétní údaje o všech okruzích VFR by byly velmi cennou informací pro kontrolu prováděnou orgánem příslušným k udělení absolutoria; vyzývá Účetní dvůr, aby posoudil dopad nápravných opatření na celkovou míru chyb;

57.  upozorňuje na to, že obecný odhad míry chyb v rozpočtu Unie, který je uveden v prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti, není ukazatelem podvodů, ani neefektivnosti nebo plýtvání, ale odhadem finančních prostředků, které neměly být vyplaceny, protože nebyly využity v souladu s platnými pravidly a předpisy; konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr oznámil úřadu OLAF devět případů, u nichž během auditu pojal podezření z podvodu (rovněž devět případů v roce 2018), a že úřad OLAF zahájil vyšetřování pěti případů a ve čtyřech případech se rozhodl nezahájit vyšetřování;

58.  poukazuje na skutečnost, že podobně jako v předchozích letech i v roce 2019 se na odhadované míře chyb u rizikových výdajů podílely nejvíce chyby týkající se způsobilosti úhradových plateb (tj. žádosti o proplacení nákladů obsahovaly nezpůsobilé náklady a týkaly se nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců), kde výdaje často podléhají složitým pravidlům, konkrétně že tvořily 74 % (oproti 68 % v roce 2018);

59.  vítá rozhodnutí Účetního dvora zvýšit ve svém vzorku podíl vysoce rizikových výdajů, které jsou významně zatíženy stále rostoucí mírou chyb (4,9 % v roce 2019 oproti 4,5 % v roce 2018 a 3,7 % v roce 2017); vyjadřuje politování nad tím, že míra chyb není jasně vyčíslena pro platební nároky;

60.  vyjadřuje politování nad tím, že v informacích a zprávách, které Komise dostává od orgánů členských států, často chybí údaje o konkrétních výsledcích nebo že obsahují příliš optimistická hodnocení; bere na vědomí konstatování Účetního dvora, že na odhady míry chyb prováděné Komisí má dopad jednak její zvláštní úloha, kterou odráží její metodika, jednak nedostatky v kontrolách ex post, které jsou zásadní částí kontrolního systému;

61.  je velmi znepokojen tím, že zjištěné chyby naznačují nedostatky ve správnosti výdajů vykázaných řídícími orgány;

Rozpočtové a finanční řízení

62.  konstatuje, že prostředky na závazky vyčleněné v konečném rozpočtu byly v roce 2019 téměř v plné výši vyčerpány (99,4 %), zatímco míra využití prostředků na platby byla o něco nižší (98,5 %);

63.  bere na vědomí přijetí tří opravných rozpočtů v roce 2019, jejichž prostřednictvím byly prostředky na závazky navýšeny o 0,4 miliardy EUR a prostředky na platby o 0,3 miliardy EUR:

64.  bere na vědomí, že Komise může vzhledem k víceleté povaze svých výdajů a kontrolních strategií provádět opravy až do uzavření programu financování; dále konstatuje, že i když mohou být chyby odhaleny v daném roce, jsou opraveny v současném roce nebo mohou být opraveny v následujících letech po provedení platby, a to až do okamžiku uzavření programu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly v provádění oprav, a vybízí Komisi, aby využívala nástroje dohledu, které má k dispozici, v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z různých odvětvových právních základů, aby skutečné riziko nakonec kleslo výrazně pod 2 % a přiblížilo se 0 %;

65.  konstatuje, že v roce 2019 dosáhla nápravná opatření potvrzená Komisí hodnoty 1,5 miliardy EUR (o 25 % více než v roce 2018), která souvisela zejména s chybami ovlivňujícími platby provedené v předchozích letech;

66.  se znepokojením bere na vědomí skutečnost, že objem zbývajících závazků nadále rostl a na konci roku 2019 dosáhl 298,0 miliard EUR (ve srovnání s 281,2 miliardy EUR v roce 2018); konstatuje, že Účetní dvůr zjistil důvody pokračujícího růstu, jako je celkové zvýšení objemu rozpočtu EU v daném období; konstatuje, že výše prostředků na platby v ročních rozpočtech byla v posledních letech znatelně nižší než strop VFR, což by mohlo vést k vyšším požadavkům na platby v letech 2022 a 2023 a představovat vážné riziko pro likviditu rozpočtu EU; bere na vědomí závazek Komise provést během globálního převodu důkladnou analýzu prostředků na platby, které jsou zapotřebí do konce roku, s cílem předložit rozpočtovému orgánu návrh na jejich případné navýšení; vyzývá Komisi, aby snížila stávající nesplacené závazky a zabránila budoucím nesplaceným závazkům, aby dále zlepšovala finanční prognózy a případně pomohla zemím s hledáním způsobilých projektů, zejména projektů s jednoznačným evropským přínosem, aby se zlepšila míra čerpání prostředků;

67.  se znepokojením konstatuje, že podle Účetního dvora byla celková míra čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) nižší než v odpovídajícím roce předchozího VFR, neboť na konci roku 2019 bylo z celkových přídělů z fondů ESI na stávající VFR (465 miliard EUR) členským státům vyplaceno pouze 40 % (ve srovnání se 46 % na konci roku 2012); bere na vědomí vysvětlení Komise, že pomalejší míra čerpání souvisí s pozdním přijetím nařízení o společných ustanoveních, časem potřebným k tomu, aby orgány vytvořily účinný program plnění a systémy dodržování předpisů, a změnami zavedenými v nařízeních v programovém období 2014–2020, jako je vysoká míra ročního předběžného financování a nové pravidlo pro automatické zrušení závazků (n+3); konstatuje, že celková rychlost čerpání zůstala v roce 2019 téměř stejná jako v roce 2018; je znepokojen nízkou mírou čerpání;

68.  připomíná, že míra čerpání vyjadřuje rozsah, v jakém byly finanční prostředky Unie přidělené členským státům vynaloženy na způsobilé projekty, což je jedním z předpokladů a ukazatelů účinného čerpání v budoucnu; v této souvislosti zdůrazňuje, že od konce roku 2018 zůstává míra výběru projektů vyšší než ve stejném referenčním období 2007–2013; dále zdůrazňuje, že do konce června 2020 byly téměř všechny prostředky (99,2 %) z 350 miliard EUR v celkových nákladech přiděleny na téměř 515 000 projektů;

69.  vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha členských státech nebyla posílena technická pomoc ke zvýšení míry čerpání a ke snížení objemu nevypořádaných závazků (RAL);

70.  konstatuje, že v době zahájení stávajícího pětiletého VFR na začátku roku 2019 se ke konečným příjemcům dostalo pouze přibližně 17 % celkových prostředků z fondů ESI, které byly přiděleny prostřednictvím finančních nástrojů ve sdíleném řízení; konstatuje však, že do poloviny září 2020 bylo pro investice uvolněno 42 % částek přidělených na finanční nástroje a že 59 % kapitálu dostupného v rámci finančních nástrojů ve sdíleném řízení se dostalo ke konečným příjemcům; připomíná zde opakovaně vyjádřenou skepsi Parlamentu ohledně silné podpory finančních nástrojů ze strany Komise;

71.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zpráva o finančních nástrojích ve sdíleném řízení za rok 2019 byla zveřejněna po uplynutí lhůty stanovené v příslušném nařízení(78); sdílí názor Účetního dvora, že význam informací, které Komise v této výroční zprávě uvedla, je vzhledem k jejímu pozdnímu zveřejnění nižší;

72.  je znepokojen tím, že podobně jako v předchozích letech byly do rozpočtu Unie vráceny značné částky nevyužitého ročního předběžného financování z fondů ESI (7,7 miliardy EUR v roce 2019) jakožto účelově vázaný příjem, a to zejména kvůli zpožděním při provádění; poukazuje na to, že z této částky bylo 5 miliard EUR použito na platby na žádosti členských států nad rámec schváleného rozpočtu na daný rok v příslušných rozpočtových položkách fondů ESI, díky čemuž nebyly zrušeny;

73.  uznává, že sdílené řízení má zásadní význam pro provádění fondů ESI, které následně závisí na účinné administrativní spolupráci mezi Komisí a členskými státy; upozorňuje na připomínku Účetního dvora, že u výdajů, na něž se vztahují složitá pravidla, je riziko chyb vysoké; vítá, že v tomto ohledu došlo za posledních deset let k podstatnému zlepšení, mimo jiné díky úsilí Komise a doporučením Účetního dvora a Parlamentu; vybízí Komisi, aby učinila kroky ke zjednodušení a orientaci na výkonnost;

74.  zdůrazňuje skutečnost, že hlavní finanční rizika, jimž byl rozpočet Unie v roce 2019 vystaven, souvisela s finančními operacemi ve formě úvěrů krytých přímo z rozpočtu Unie (53,7 %) a s finančními operacemi krytými záručním fondem Unie (46,3 %); s politováním konstatuje, že celková míra rizika oznámená Komisí nezahrnuje operace související s EFSI, a proto neodráží skutečnou finanční expozici rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že po přidání možných budoucích plateb souvisejících se zárukou EFSI dosáhlo celkové riziko pro rozpočet Unie na konci roku 2019 výše 90,5 miliardy EUR;

75.  poukazuje na to, že Unie stále více využívá finanční nástroje a rozpočtové záruky poskytované skupině EIB; připomíná, že operace skupiny EIB, které nejsou financovány z rozpočtu Unie, avšak slouží týmž unijním cílům, v současné době nespadají do kontrolního mandátu Účetního dvora; poukazuje na to, že to znamená, že Účetní dvůr nemůže poskytnout úplný přehled vztahů mezi operacemi skupiny EIB a rozpočtem Unie; žádá, aby EIB a Parlament uzavřely dohodu o porozumění s cílem zlepšit přístup Parlamentu k dokumentům a údajům EIB souvisejícím se strategickou orientací a politikami financování, aby byla posílena odpovědnost EIB;

76.  připomíná, že čl. 287 odst. 3 SFEU vymezuje kontrolní pravomoci Účetního dvora ve vztahu k EIB; připomíná, že Účetní dvůr je oprávněn provádět audit činností EIB souvisejících se spravováním výdajů a příjmů Unie; připomíná, že výbor pro audit EIB je příslušný ke kontrole základního kapitálu EIB podle článku 12 protokolu č. 5 (statut EIB); připomíná, že čl. 308 odst. 3 SFEU umožňuje Radě změnit protokol o statutu EIB jednoduchým rozhodnutím bez úplného přezkumu Smlouvy; zdůrazňuje, že v novém VFR mají větší význam záruky a další finanční nástroje Unie spravované EIB; vyzývá proto Radu, aby změnila článek 12 protokolu č. 5 tak, aby Účetní dvůr mohl kontrolovat základní kapitál EIB; konstatuje, že platnost současné třístranné dohody mezi Komisí, EIB a Účetním dvorem, která se týká auditů operací financovaných nebo krytých z rozpočtu Unie, vypršela v roce 2020; důrazně vyzývá Komisi, Účetní dvůr a EIB, aby upevnily úlohu Účetního dvora a dále posílily jeho kontrolní pravomoci nad činnostmi EIB obnovením třístranné dohody, která upravuje pravidla účasti; podporuje žádost Účetního dvora o kontrolu operací EIB, které nesouvisejí s rozpočtem Unie; vyzývá Účetní dvůr, aby vypracoval doporučení k výsledkům externích úvěrových činností EIB;

77.  konstatuje, že měnová politika způsobila pokles dlouhodobé úrokové sazby uplatňované na oceňování závazků vyplývajících ze zaměstnaneckých požitků (diskontní sazba), která se poprvé propadla do záporných čísel, což vedlo k výraznému nárůstu závazků rozpočtu Unie ke konci roku o 17,2 miliardy EUR; očekává tento trend i v budoucnu, jelikož EIB pokračuje v expanzivní měnové politice, a požaduje náležitá preventivní opatření;

78.  zdůrazňuje význam přísného sledování možného rizika korupce a podvodů v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů; vyzývá k pečlivému a nezávislému předběžnému a následnému hodnocení projektů, které mají být financovány;

79.  naléhá na Komisi, aby povzbuzovala členské státy ke zvyšování kvality i počtu kontrol a ke sdílení osvědčených postupů v boji proti podvodům;

Doporučení

80.  vyzývá Komisi, aby:

81.  žádá Radu spolu s Evropským parlamentem, aby:

Výkonnost rozpočtu Unie

82.  vítá první samostatnou a úplnou zprávu Účetního dvora o výkonnosti rozpočtu Unie – stav ke konci roku 2019 a vybízí Účetní dvůr, aby tuto zprávu předkládal i v nadcházejících letech a aby ji dále propracoval; opakuje své stanovisko, že je třeba se více zaměřit na výkonnost, aniž by se snížila současná úroveň kontroly dodržování předpisů a souladu; zdůrazňuje, že zjištění týkající se výkonnosti by neměla vést k obecným pokynům, ale spíše k doporučením pro jednotlivé země; konstatuje, že důležitým základem pro politické rozhodování jsou vhodné analýzy rizik a doporučení tvůrcům politik Unie k přijímání opatření; domnívá se, že ukazatele by měly popisovat a objektivně hodnotit úspěšnost konkrétních činností a nevyjadřovat žádné politické preference; vyzývá Účetní dvůr, aby se při hodnocení výkonnosti soustředil na dosahování evropské přidané hodnoty a na účinné využívání peněz daňových poplatníků Unie;

83.  zdůrazňuje, že cílem informací o výkonnosti je poskytnout údaje o tom, zda je v rámci politik a programů Unie zajištěno účelné a účinné plnění příslušných cílů; navrhuje, aby byly informace o výkonnosti využívány – pokud je nutné dosáhnout zlepšení – v procesu navrhování nezbytných nápravných opatření a aby byla nepřetržitě sledována jejich realizace; zdůrazňuje, že výkonnost fondů a politik Unie je velmi obtížné měřit a že různé oblasti výdajů a různé fondy vyžadují zvláštní definice a cílené ukazatele; zastává názor, že klíčové ukazatele výkonnosti by měly komplexně měřit výsledky programů pomocí analytické metody bez uvádění politických preferencí; souhlasí se zjištěními Účetního dvora, že je třeba dále zlepšovat celkové ukazatele a najít lepší rovnováhu mezi vstupy a výstupy a ukazateli výsledků a dopadů; vyzývá Komisi, aby zjednodušila podávání zpráv o výkonnosti a za tímto účelem omezila počet cílů a ukazatelů na vymezený soubor relevantních a vhodných ukazatelů výsledků a dopadů, který bude nejlépe měřit dosažené výsledky z hlediska účinnosti, hospodárnosti, účelnosti a evropské přidané hodnoty výdajů Unie;

84.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr shledal, že Komise má uspokojivé postupy pro vypracování své výroční zprávy o řízení a výkonnosti a přehledu výkonnosti programů; souhlasí s Účetním dvorem, že by Komise měla i po uplynutí období VFR pokračovat v podávání zpráv o výkonnosti programů, a to alespoň po dobu, po kterou je vyplácen značný objem plateb souvisejících s daným obdobím VFR;

85.  vítá připomínku Účetního dvora, že Komise začala provádět systémové hodnocení výkonnosti a analýzu vedoucí k závěrům ohledně dosažení cílů programů; s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr to považuje za významný pozitivní krok k jasnějšímu, transparentnějšímu a komplexnějšímu každoročnímu podávání zpráv o výkonnosti programu;

86.  důrazně vybízí Komisi, aby pokračovala ve zvyšování spolehlivosti a přístupnosti informací o výkonnosti coby zásadního nástroje pro posuzování úspěšnosti programů, to by mělo zahrnovat šíření poznatků získaných od Výboru pro kontrolu regulace, zejména poznatků týkajících se koncepce a metodiky;

87.  je znepokojen hodnocením Účetního dvora, že monitorovací údaje od členských států, na nichž je založena výroční zpráva Komise o řízení a výkonnosti a výkazy programů, nejsou zcela spolehlivé;

88.  rozhodně podporuje doporučení, že by Komise měla zlepšit vysvětlení týkající se stanovování cílů a získávání podpůrných údajů; cíle by měly být konkrétní a ambiciózní, ale realistické a zároveň měřitelné na základě spolehlivých údajů; současně zdůrazňuje, že ukazatele výsledků a dopadů jsou pro měření výkonnosti vhodnější a umožňují širší posouzení dopadů než ukazatele vstupů a výstupů;

89.  vítá skutečnost, že Komise dokumentuje údaje o ukazatelích, jakož i referenční ukazatele, milníky a cíle, které měří pokrok při plnění obecných a specifických cílů programů ve výročních programových prohlášeních; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto referenční hodnoty ukazatelů, milníky a cíle, jichž nebylo možné dosáhnout bez financování ze strany EU a jež představují evropskou přidanou hodnotu, se zaměří na dosažení této přidané hodnoty;

90.  vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula rozsáhlejší analýzu účinnosti a hospodárnosti (nákladové efektivity) programů, jakmile jsou příslušné údaje k dispozici, systematičtější analýzu významných vnějších faktorů ovlivňujících výkonnost programů, u všech vykazovaných ukazatelů výkonnosti jasné posouzení toho, zda jsou na dobré cestě ke splnění příslušných cílů, a jasné a vyvážené posouzení výkonnosti, které se bude dostatečně podrobně zabývat všemi cíli programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala tato opatření pro příští udělení absolutoria za rok 2020 v důsledku všech programů přijatých v souvislosti s krizí COVID-19;

91.  zdůrazňuje, že podle finančního nařízení zahrnuje řádné finanční řízení účinnost, účelnost a hospodárnost a že by se Komise a členské státy měly zaměřit na všechny tři tyto prvky; dále konstatuje, že mezinárodní pokyny pro audit výkonnosti nyní obsahují také prvky, jako je rovnost, životní prostředí a etika, a vyzývá Komisi, aby rozšířila své posouzení tím, že se bude zabývat těmito oblastmi;

92.  konstatuje, že Účetní dvůr posoudil, zda programy ve všech hlavních oblastech rozpočtu EU jsou na dobré cestě k dosažení svých cílů:

93.  Konkurenceschopnost: vítá skutečnost, že v rámci výzkumného programu EU Horizont 2020 neexistují žádné indicie, že je výkonnost ohrožena, a příklady úspěšných projektů jsou četné; vítá skutečnost, že podle Účetního dvora program poskytuje evropskou přidanou hodnotu díky své jedinečnosti a celoevropské povaze;

94.  Soudržnost: vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli Komise a členské státy již revidovaly původní cíle na období 2014–2020, včasný pokrok vykazuje jen více než třetina ukazatelů pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS); před vypuknutím krize COVID-19 bylo pravděpodobné, že do roku 2020 bude většina cílů v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání splněna, ale pokrok v oblasti výzkumu a vývoje, chudoby a sociálního začleňování zaostával; vyjadřuje politování nad tím, že z vlastních údajů o výkonnosti Komise v této oblasti politiky vyplývá, že programy nesplňují původní očekávání;

95.  Přírodní zdroje: vyjadřuje politování nad tím, že klíčovým nedostatkem je skutečnost, že ukazatele výkonnosti na období 2014–2020 nejsou založeny na podrobné intervenční logice pro poskytování finanční podpory SZP; například přímé platby zemědělcům snížily kolísání příjmů zemědělců, ale nejsou zaměřeny na pomoc zemědělcům při dosahování přiměřené životní úrovně; vyjadřuje politování nad tím, že opatření SZP mají nedostatečný dopad na řešení změny klimatu;

96.  Bezpečnost a občanství: konstatuje, že Komise ve svých zprávách neuvádí, zda Azylový, migrační a integrační fond úspěšně směřuje ke svému cíli, ale dostupné informace poukazují na jeho význam a evropskou přidanou hodnotu; konstatuje, že pokud jde o integraci a legální migraci, naznačují ukazatele pozitivní výsledky, a to z toho důvodu, že dosud nelze posoudit dlouhodobé dopady (jako jsou rozdíly mezi pracovními vyhlídkami migrantů a občanů Unie);

97.  Globální Evropa: konstatuje, že Komise neposkytuje dostatek informací pro důkladné posouzení výkonnosti dvou finančních nástrojů, tj. jednoho pro spolupráci s rozvojovými zeměmi a druhého pro vztahy s jižními a východními sousedy Unie; vítá skutečnost, že ukazatele nicméně odhalují pozitivní trend v oblasti snižování chudoby, vzdělávání, rovnosti žen a mužů a lidského rozvoje, a vyjadřuje znepokojení nad zhoršujícím se trendem v oblasti upevňování demokracie, právního státu a politické stability;

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti

98.  konstatuje, že celková výše prostředků na závazky přidělených z rozpočtu EU v roce 2019 činila podle Komise 161 miliard EUR: přičemž 81 miliard EUR bylo přiděleno okruhu 1, který se dělí na podokruh 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ (14 % celkového rozpočtu) a podokruh 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (35 % celkového rozpočtu), 59 miliard EUR bylo přiděleno okruhu 2 „Udržitelný růst: přírodní zdroje“ (37 % celkového rozpočtu), 4 miliardy EUR okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“, 12 miliard EUR okruhu 4 „Globální Evropa“ a 6 miliard EUR okruhu 5 „Správní výdaje“ Komise;

99.  konstatuje, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2019 uvedla riziko při platbě ve výši 2,1 %, což je v rozmezí odhadované míry chyb Účetního dvora; konstatuje, že u tří nejvýznamnějších výdajových oblastí (okruhy VFR 1a: Konkurenceschopnost, 1b: Hospodářská, sociální a územní soudržnost a 1c: Přírodní zdroje) jsou vlastní odhady míry chyb vypracované Komisí v rozmezí Účetního dvora;

100.  konstatuje, že v roce 2019 činily výdaje z rozpočtu Unie 147 miliard EUR rozložených do více než 240 000 plateb; poukazuje na to, že 71 % rozpočtu bylo vynaloženo v rámci sdíleného řízení a zbytek byl vynaložen buď přímo Komisí (22 %), nebo nepřímo ve spolupráci s pověřenými subjekty (7 %);

101.  podotýká, že podle odhadu Komise činily v roce 2019 výdaje související s oblastí klimatu 35 miliard EUR neboli 21 % rozpočtu Unie, a že kumulativně za období 2014–2020 rozpočet Unie přispěje na cíle v oblasti klimatu částkou 211 miliard EUR neboli 19,8 % celkových výdajů, což mírně zaostává za původním cílem stanoveným na 20 % v důsledku nižších příspěvků během prvních let období; vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro zvýšení výdajů souvisejících s klimatem na období 2014–2020 s cílem dosáhnout mnohem ambicióznějších cílů na období 2021–2028;

102.  konstatuje, že 11 z 50 generálních ředitelů Komise vydalo v rámci svých výročních zpráv o činnosti za rok 2019 prohlášení o věrohodnosti podmíněná celkem 18 výhradami (ve srovnání se 40 výhradami, které oznámilo 20 útvarů v roce 2018); podotýká, že u 17 výhrad Komise uplatnila nové pravidlo „de minimis“ a že tyto výhrady již nepovažovala za smysluplné;

103.  konstatuje, že potvrzená nápravná opatření dosáhla podle Komise v roce 2019 částky 1,5 miliardy EUR (o 25 % vyšší než v roce 2018); poukazuje na skutečnost, že některé členské státy zaznamenaly mnohem zásadnější opravy než jiné; vyzývá Komisi, aby přijala svůj auditní vzorek, který tyto země zahrne do svých pravidelných kontrol častěji;

104.  podotýká, že za rok 2019 odhadovala Komise celkové riziko při uzavření na 0,7 % příslušných výdajů (ve srovnání s 0,8 % v roce 2018); konstatuje, že vzhledem k vyššímu riziku při platbě v souvislosti s výdaji v rámci politiky soudržnosti bylo celkové riziko při platbě odhadované Komisí vyšší než v předchozích letech a v roce 2019 činilo 2,1 % (ve srovnání s 1,7 % v roce 2018), jelikož však odhadované budoucí opravy byly také vyšší (1,4 % oproti 0,9 % v roce 2018), dospěla Komise ke stabilnímu riziku při uzavření, a vzhledem k tomu, že odhad rizika při uzavření činil méně než 2 %, měla Komise za to, že její víceleté kontrolní systémy zaručují účinnou ochranu rozpočtu Unie; dále podotýká, že podle vlastního odhadu Komise byly výdaje s rizikem při platbě nad prahem významnosti velmi vysoké a činily 67 miliard EUR;

105.  konstatuje, že Komise měla za to, že její víceleté kontrolní systémy zajišťují účinnou ochranu rozpočtu Unie; konstatuje, že Komise rozdělila své portfolio na rok 2019 do méně rizikových a více rizikových složek, přičemž používá kritéria uznaná i Účetním dvorem a související s povahou financování, zejména rozdíl mezi poměrně složitými systémy založenými na úhradách (vyšší rizikové výdaje s rizikem při platbě vyšším než 2 %) a platbami založenými na nárocích (nízkorizikové výdaje s rizikem při platbě nižším než 2 %), jež jsou méně náchylné k chybám; dále poukazuje na to, že podle odhadů Komise činí výdaje s vyšším rizikem 67 miliard EUR (46 %), což má dopad na menší část rozpočtu než u méně rizikových výdajů, kde činí 80 miliard EUR (54 %); naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala ambiciózní akční plán s opatřeními, která umožní tato rizika výrazně snížit;

106.  žádá Komisi, aby zajistila, aby výroční zpráva o řízení a výkonnosti byla zcela spolehlivá a nebyla založena na odhadech;

107.  vyjadřuje politování zejména nad tím, že Účetní dvůr musel znovu sdělit své obavy o spolehlivost výroční zprávy o řízení a výkonnosti v oblastech soudržnosti, a to kvůli nedostatkům v práci auditních orgánů a zjištěným problémům týkajícím se míry zbytkových chyb vykázaných ve výročních zprávách o činnosti GŘ EMPL a GŘ REGIO;

108.  vyjadřuje nesouhlas s hodnocením metodiky výpočtu míry chyb, které provedla Komise; navzdory tomu, že uznává, že rizika při platbě, která Komise používá ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti, jsou odhadu míry chyb ze strany Účetního dvora nejblíže, je třeba poznamenat, že důležité skutečnosti svědčí o tom, že míra chyb zjištěná Účetním dvorem a Komisí se výrazně liší; opakuje proto svůj požadavek, aby byla její metodika urychleně uvedena do souladu s metodikou Účetního dvora a aby byla orgánu pro rozpočtovou kontrolu poskytnuta pouze jedna míra chyb odpovídající riziku při platbě (míra chyb při platbě); vyzývá Komisi k tomu, aby poskytovala informace o odhadu budoucích oprav (míře zbytkových chyb) samostatně; naléhavě žádá Komisi, aby při podávání zpráv o těchto dvou odhadech používala u všech GŘ jednotnou terminologii;

109.  vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k tomu, aby od členských států získala spolehlivé údaje o míře chyb v době platby; vyzývá Komisi, aby v případě, že v kontrolách, které provádějí členské státy, budou zjištěny nedostatky, včas provedla příslušné úpravy;

110.  se znepokojením konstatuje, že pokud jde o vlastní odhad Komise týkající se rizika při platbě, Účetní dvůr zdůraznil některé problémy uvedené níže pro konkrétní okruhy VFR, a naléhavě vyzývá Komisi, aby na tato zjištění reagovala konkrétními opatřeními:

111.  bere na vědomí závěr Účetního dvora, že zprávy Komise o výkonnosti jsou vyváženější a že jak výroční zpráva o řízení a výkonnosti, tak programová prohlášení doplňují její zprávy o výsledcích programu, včetně informací o zaostávajících oblastech a přetrvávajících výzvách pro programy;

112.  vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby urychlily postup udělování absolutoria na n+1;

113.  vyzývá Komisi, aby pomocí přidělených prostředků nadále podporovala větší genderovou vyváženost a přístup zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu;

Příjmy

114.  konstatuje, že celkové příjmy za rok 2019 činily 163,9 miliardy EUR;

115.  připomíná, že většina příjmů (88 %) pochází ze tří kategorií vlastních zdrojů:

116.  vítá skutečnost, že práce Komise na finančním programování a rozpočtu Unie, která byla zahájena před rokem 2019 a pokračovala v průběhu roku 2019, vedla k zavedení právně závazného harmonogramu, nových toků příjmů v rámci celé Unie nebo „vlastních zdrojů“, jejichž účelem je splatit společné evropské úvěry; připomíná, že v rozpočtu Unie převažují příspěvky na základě hrubého národního důchodu (HND); zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje při financování ročního rozpočtu Unie snižují podíl příspěvků členských států založených na HND, a proto nepřispívají k celkovému navýšení rozpočtu Unie; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla diverzifikaci svých zdrojů příjmů s cílem zajistit skutečnou nezávislost Unie vůči příspěvkům členských států a zároveň výrazně navýšit rozpočet na programy Unie;

117.  konstatuje, že příjmy zahrnují také částky pocházející z dalších zdrojů (nejvýznamnější jsou příspěvky a náhrady spojené s dohodami a programy Unie (8 % příjmů Unie), například příjmy související se zúčtováním EZZF a EZFRV a s účastí zemí mimo Unii na výzkumných programech);

118.  vítá rozhodnutí Účetního dvora posoudit opatření Unie přijatá za účelem snížení neuhrazeného cla, která mohou ovlivnit výši cel stanovených členskými státy, a zmírnění rizika, že tradiční vlastní zdroje nejsou v rámci přezkumu systémů vnitřní kontroly úplné;

119.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatky zjištěnými Účetním dvorem – zejména pokud jde o výběr tradičních vlastních zdrojů členských států – v oblasti správy vyměřených cel, které dosud nebyly vnitrostátními orgány vybrány; konstatuje, že v členských státech, které Účetní dvůr navštívil, dochází zejména ke zpožděním při oznamování celních dluhů a zpožděním při vymáhání těchto dluhů nebo existuje jen nedostatečná dokumentace, která má dokládat správnost zaúčtovaného cla;

120.  bere na vědomí nedostatky v oblasti správy dosud nevybraných cel na straně členských států, jak uvádí 15 z 27 zpráv o inspekci tradičních vlastních zdrojů vydaných v roce 2019 Komisí; je toho názoru, že zjištění v 10 z těchto 15 zpráv, která byla klasifikována jako systematická, by měla být zpřístupněna členům příslušných výborů Parlamentu;

121.  se znepokojením konstatuje, že inspekce tradičních vlastních zdrojů prováděné Komisí a činnost Účetního dvora poukázaly na dva hlavní nedostatky v kontrolách členských států, jejichž cílem je snížit neuhrazené clo; poukazuje na značnou ztrátu příjmů Unie a naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby tyto problémy řešily s velkou naléhavostí;

122.  se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr při přezkumu systémů vnitřní kontroly jak v rámci Komise, tak v členských státech zjistil nedostatky v jednotlivých kategoriích vlastních zdrojů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle hodnocení Komise má 24 z 28 členských států částečně uspokojivé nebo neuspokojivé kontrolní strategie pro řešení rizika podhodnocení dováženého zboží, což přivedlo Účetní dvůr ke zjištění závažných nedostatků v kontrolách členských států za účelem snížení neuhrazeného cla;

123.  s velkým znepokojením poukazuje na skutečnost, že v rámci celní unie se identifikují a vybírají nejrizikovější dovozci pro audit po propuštění zboží jen v omezeném rozsahu, protože chybí dostupná celounijní databáze, která by zahrnovala veškerý dovoz realizovaný hospodářskými subjekty;

124.  uznává však, že Komise podnikla důležité kroky, aby pomohla určit nejrizikovější hospodářské subjekty na úrovni EU pro audity po propuštění zboží, a to prostřednictvím označování transakcí, u nichž se má za to, že představují podle kritérií finančních rizik finanční riziko, a aktualizace Průvodce celním auditem;

125.  vítá skutečnost, že Komise úzce spolupracuje s členskými státy na hledání řešení pro identifikaci dovozců působících v jiných členských státech, než kde mají ústředí; vyzývá ji k dosažení dalšího pokroku, jakmile bude plně k dispozici celounijní databáze zahrnující veškerý dovoz;

126.  konstatuje, že z celkových výhrad k DPH, kvůli nimž zůstal výpočet základu DPH otevřený po dobu 10 a více let a z celkových případů souvisejících s tradičními vlastními zdroji, které zůstaly otevřené po dobu více než pěti let od kontroly Komisí, pouze 15 % výhrad k DPH a 34 % otevřených případů souvisejících s tradičními vlastními zdroji zůstalo dlouhodobě nevyřízených;

127.  poukazuje na to, že pět z osmi dlouhodobě nevyřízených výhrad k DPH vyjádřených Komisí a zkoumaných Účetním dvorem se týkalo řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům z důvodu možného nesouladu se směrnicí o DPH;

128.  s uspokojením konstatuje, že Komise zdokonaluje své posouzení rizik při plánování inspekcí a nadále usiluje o rychlé vyřešení dosud nevyřešených otevřených bodů, a to i v závislosti na spolupráci členských států;

129.  se znepokojením konstatuje, že u 54 ze 122 dlouhodobě nevyřízených otevřených případů týkajících se tradičních vlastních zdrojů ověřených Účetním dvorem se ukázalo, že Komise měla nepřiměřená zpoždění, pokud jde o následnou kontrolu a uzavírání těchto případů, což ukazuje nedostatky, pokud jde o přijetí následných opatření v důsledku nedostatků týkajících se tradičních vlastních zdrojů v členských státech; naléhavě žádá Komisi, aby zavedla takový systém následných kontrol, který by umožňoval řešit otevřené případy týkající se tradičních vlastních zdrojů v pořadí podle jejich významu (buď na základě finančního dopadu, nebo v případě nefinančních nedostatků na základě jejich systémového významu), a aby o tom podala zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

130.  připomíná, že v rámci víceletého cyklu ověřování HND Komise zkoumá, zda jsou postupy, které členské státy uplatňují pro sestavování národních účtů, v souladu s rámcem ESA 2010 a zda jsou údaje o HND srovnatelné, spolehlivé a úplné; bere na vědomí, že uzavření ověřovacího cyklu vedlo k novým, konkrétnějším výhradám, jako je výhrada umožňující revizi údajů o HND všech členských států tak, aby tyto údaje zahrnovaly přesnější odhad aktiv nadnárodních společností v oblasti výzkumu a vývoje, odhad, který komplikuje globalizace a skutečnost, že tyto aktiva lze snadno přesouvat přes hranice (Komise bude společně s členskými státy až do září 2022 nadále posuzovat, zda jsou aktiva nadnárodních společností v oblasti výzkumu a vývoje řádně oceňována v rámci národních účtů členských států);

131.  je hluboce znepokojen nekvantifikovatelnou výhradou, kterou pro rok 2019 vzneslo GŘ BUDG, v níž se uvádí, že podvody s podhodnocováním se částečně přesunuly do jiných členských států, což do určité míry ovlivnilo výběr tradičních vlastních zdrojů do doby, než dojde ke konečné kvantifikaci; konstatuje, že Komise provedla inspekce podhodnocování ve všech členských státech a kontrolovala, jak jsou členské státy organizovány za účelem řešení otázek podhodnocení, zejména co se týče textilu a obuvi z Číny; konstatuje, že finanční odpovědnost členských států za ztráty tradičních vlastních zdrojů byla během těchto inspekcí a příslušných zpráv výslovně řešena; konstatuje, že Komise bude sledovat a pohánět členské státy k finanční odpovědnosti za jakékoli případné ztráty tradičních vlastních zdrojů; je znepokojen tím, že z předběžných výpočtů vyplývá, že ztráty tradičních vlastních zdrojů v roce 2019 by dosáhly 1 % tradičních vlastních zdrojů z roku 2019, což odůvodňuje výhradu ve výroční zprávě o činnosti za rok 2019; žádá Komisi, aby neprodleně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o zjištěních a důsledcích svých inspekcí a o kvantifikacích, jakmile budou dokončeny;

132.  bere na vědomí skutečnost, že již čtvrtý rok v řadě vyjádřilo Generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) výhradu k objemu tradičních vlastních zdrojů vybraných Spojeným královstvím, neboť tato země neposkytuje do unijního rozpočtu uniklé clo z dováženého textilu a obuvi, přičemž podvody v souvislosti s podhodnocováním se rozšířily dále na členské státy Unie, což vede k dalším možným ztrátám tradičních vlastních zdrojů;

133.  konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ BUDG za rok 2019 začalo Spojené království ke dni 12. října 2017 provádět opatření doporučená Komisí, což vedlo ke značnému snížení ztrát tradičních vlastních zdrojů v roce 2018 (míra chyb nižší než 1 %);

134.  vyjadřuje politování nad tím, že Spojené království stále odmítá poskytnout do rozpočtu EU částku ztrát tradičních vlastních zdrojů v období 2011–2017 v (hrubé) výši 2 679 miliard EUR; konstatuje, že orgány Spojeného království poskytly Komisi formální odpověď, kterou obdržela dne 11. února 2019; konstatuje, že po analýze odpovědi Spojeného království Komise postoupila věc Soudnímu dvoru Evropské unie dne 7. března 2019; konstatuje, že Spojené království předneslo svou obhajobu dne 24. června 2019, po níž následovala odpověď Komise dne 29. srpna 2019 a duplika Spojené království dne 20. prosince 2019; na základě písemných odpovědí Komise na slyšení ve výboru CONT dne 11. ledna 2021 bere na vědomí, že ústní jednání se konalo dne 8. prosince 2020, a ačkoli je datum vydání konečného rozsudku plně v souladu s uvážením Soudního dvora, Komise neočekává rozhodnutí dříve než v létě 2021; s uspokojením konstatuje, že vystoupení Spojeného království z Unie nemá žádný nepříznivý dopad na zpětné získávání požadovaných částek, neboť se týkají dovozu před koncem přechodného období;;

135.  konstatuje, že podle Komise došlo v roce 2019 po provedení úprav historických částek (převážně za období 2012–2017) k navýšení příjmů z hrubého národního důchodu (HND) o 3 miliardy EUR, neboť základy HND byly upraveny podle skutečných údajů;

Doporučení

136.  vyzývá Komisi, aby:

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

137.  konstatuje, že platby v rámci podokruhu 1a „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ činily 21,7 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů a politik:

138.  konstatuje, že hlavními programy Komise jsou Horizont 2020 (H2020) a sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP)(79), pokud jde o výzkum a inovace, Erasmus+, pokud jde o vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, Galileo, EGNOS, ITER a Nástroj pro propojení Evropy jako velké projekty v oblasti infrastruktury a EFSI jako záruční fond;

139.  bere na vědomí, že většina výdajů na tyto programy je řízena přímo Komisí, a to i prostřednictvím výkonných agentur, a má podobu grantů poskytovaných příjemcům ze soukromého nebo veřejného sektoru, kteří se projektů účastní; bere na vědomí, že výdaje v rámci programu Erasmus+ řídí z větší části národní agentury jménem Komise (představují přibližně 80 % grantů);

140.  poukazuje na to, že výkonnost politiky v oblasti výzkumu a inovací je obtížné posoudit, neboť existuje značný časový odstup mezi financováním projektů a jeho výsledky a dopady, které se projeví později; dále konstatuje, že podávání zpráv v této oblasti se zaměřuje především na pozitivní výsledky namísto kritického posouzení výsledků a dopadu, což nemusí poskytovat realistický obraz o výkonnosti jako celku; konstatuje, že výzkum v rámci disciplíny s sebou nese rizika, pokud jde o výsledky, a úspěšný výsledek nelze vždy zaručit;

141.  je znepokojen tím, že vysoké procento (v některých členských státech až 25 %) finančních prostředků z operačních programů určených na podporu MSP v oblasti podnikání a inovací je namísto toho vypláceno velkým společnostem; žádá Komisi, aby vytvořila silnější kontrolní mechanismy, pokud jde o prohlášení žadatelů o finanční prostředky EU, neboť nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že v období 2014–2020 se orgány spoléhaly pouze na vlastní místopřísežná prohlášení o vlastnictví, velikosti a zadluženosti společností;

142.  konstatuje, že v roce 2019 měly politiky v oblasti mobility a dopravy k dispozici 4 973 milionů EUR v prostředcích na závazky a 2 725 milionů EUR v prostředcích na platby, z čehož 4 422 milionů EUR v prostředcích na závazky a 2 058 milionů EUR v prostředcích na platby schválených na společnou dopravní politiku (06 02) a Horizont 2020 – výzkum a inovace související s dopravou (06 03) bylo řízeno Výkonnou agenturou pro inovace a sítě (INEA);

143.  znovu vyjadřuje podporu přidání pilíře v oblasti vojenské mobility k politice TEN-T, čímž se zvýší kapacity Unie reagovat na naléhavé situace prostřednictvím přijetí akčního plánu v březnu 2018; lituje skutečnosti, že došlo k drastickým škrtům v návrhu Komise a Parlamentu, aby byl v rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027 vyčleněn nový příděl na potřeby vojenské mobility ve výši 6,5 miliardy EUR;

144.  vítá vydání výzvy k předkládání návrhů v roce 2019 na víceletý program v oblasti dopravy v rámci Nástroje pro propojení Evropy s rozpočtem ve výši 1,4 miliardy EUR se zaměřením na dokončení devíti koridorů hlavní sítě do roku 2030;

145.  vítá skutečnost, že v roce 2019 byl zahájen projekt „ekologizace“ zaměřený na snižování emisí a výrobu účinnějších pohonných systémů s řešením sklápěcí větrné plachty; konstatuje, že byla financována z Evropského námořního a rybářského fondu;

146.  připomíná, že celkový rozpočet prostředků na závazky určený na programy a akce Unie v rámci portfolia politik Generálního ředitelství pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu (GŘ EAC) činil v roce 2019 přibližně 5,66 miliardy EUR (o 20 % více než v roce 2018), a domnívá se, že posouzení finančního řízení tohoto GŘ za rok 2019 mělo vcelku uspokojivé výsledky; konstatuje, že celkové riziko GŘ EAC v době platby za rok 2019 představuje 24,88 milionu EUR z celkových výdajů ve výši 2 147,18 milionu EUR;

147.  uznává, že provádění programu Erasmus+ bylo v roce 2019 z velké části úspěšné a že většina ukazatelů výsledků, například počet studijních míst a stáží obsazených na základě mobility, překročila cíle, jež si Komise na daný rok stanovila; poznamenává, že v důsledku zpožděného zahájení, malého využití finančními institucemi a nedostatečné informovanosti studentů mohla být v roce 2019 provedena pouze jedna transakce prostřednictvím nástroje pro záruky za studentské půjčky, a oceňuje rozhodnutí o tom, že tento nástroj nebude zahrnut do programu, jenž naváže na program Erasmus+ po 31. prosinci 2020; vítá zvýšení mobility žáků o 20 % a naléhavě žádá, aby hlavním prvkem programu Erasmus+ byla nadále fyzická, nikoli virtuální mobilita; zdůrazňuje, že je důležité i nadále podporovat odborné vzdělávání a přípravu a učení na základě praxe jakožto prostředek posilující sociální začlenění;

148.  je znepokojen informacemi o tom, že v některých případech jsou potenciální příjemci finančních prostředků Unie v rámci programu Erasmus+ údajně nuceni dodržovat vnitrostátní pravidla, která nejsou plně v souladu se zásadami Unie; zdůrazňuje, že Komise by měla situaci pozorně sledovat a v případě potřeby přijmout vhodná opatření;

149.  poukazuje na to, že řada mladých lidí se v roce 2019 přihlásila a zapojila do aktivit Evropského sboru solidarity, a projevila tak velký zájem o účast na solidární činnosti v Evropě; je znepokojen nesouladem mezi počtem žádostí (191 000) a počtem skutečných míst (34 500); vyjadřuje politování nad velmi malým využitím stáží a pracovních míst v rámci programu Evropského sboru solidarity, neboť v letech 2018 až 2020 na ně bylo umístěno pouze 72 osob, což je méně než 1 % celkových umístění; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout vyváženější míry umístění, aby Evropský sbor solidarity mohl mladým lidem opravdu nabízet širokou škálu příležitostí;

150.  vyzývá Komisi a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby snížily zatížení byrokracií tím, že pro cílové skupiny zjednoduší a přizpůsobí postupy podávání žádostí, a usnadní tak přístup k programům, které spravují; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit synergie a spolupráci s GŘ EAC s cílem zjednodušit postupy podávání žádostí, hodnocení a řízení, což by zlepšilo kvalitu a rozmanitost žádostí;

Zjištění Účetního dvora

151.  považuje za znepokojující, že 51 ze 130 zkoumaných operací (39 %) obsahovalo chyby;

152.  je hluboce znepokojen tím, že na základě 28 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, činí odhadovaná míra chyb na rok 2019 4,0 %, což představuje výrazný nárůst oproti roku 2018, kdy odhadovaná míra chyb činila 2 %; připomíná, že tento údaj se blíží mírám, které Účetní dvůr zjistil v letech 2015, 2016 a 2017;

153.  zdůrazňuje, že výdaje v rámci programů 7. RP a Horizont 2020 zůstávají i nadále rizikovější a jsou hlavním zdrojem chyb, přičemž Účetní dvůr zjistil vyčíslitelné chyby týkající se nezpůsobilých nákladů u 24 z 80 operací v oblasti výzkumu a inovací ve vzorku (3 z 10 v rámci 7. RP a 21 ze 70 v rámci Horizont 2020, což představuje 78 % odhadované míry chyb Účetního dvora pro tento podokruh v roce 2019);

154.  s velkým znepokojením poukazuje na skutečnost, že 60 % chyb tvořily „nezpůsobilé přímé osobní náklady“; zdůrazňuje, že navzdory snahám o zjednodušení pravidel pro vykazování osobních nákladů v rámci programu Horizont 2020 zůstává jejich výpočet hlavním zdrojem chyb v žádostech o proplacení nákladů; podporuje názor Účetního dvora, podle něhož je metodika výpočtu osobních nákladů v rámci programu Horizont 2020 v některých ohledech nyní složitější, což zvýšilo riziko chyb (23 z 24 operací zatížených vyčíslitelnými chybami zahrnovalo nesprávné použití metodiky výpočtu osobních nákladů);

155.  vyjadřuje politování nad tím, že složitá prováděcí pravidla a zdlouhavé postupy jsou hlavními překážkami, zejména pro MSP, začínající podniky a prvožadatele, kteří nemají velké zdroje a zkušenosti s těmito postupy podávání žádostí;

156.  se znepokojením poukazuje na to, že za 16 % chyb odpovídala „protiprávní/diskriminační kritéria pro výběr/zadání“ a že „nezpůsobilé další přímé náklady (DPH, cestování, vybavení)“ představovaly 15 % chyb;

157.  bere na vědomí, že v případě jiných programů a činností zjistil Účetní dvůr vyčíslitelné chyby u 4 z 50 operací ve vzorku (chyby se týkaly projektů v rámci programu Erasmus+ a Nástroje pro propojení Evropy);

158.  se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v dokumentaci Komise o provedené auditní činnosti, o výběru vzorků a podávání zpráv a o kvalitě auditorských postupů v některých zkoumaných spisech; poukazuje na to, že Účetní dvůr mimo jiné zjistil nezpůsobilé částky, které auditoři nezjistili kvůli nedostatečnému testování v jejich auditu (zejména pokud jde o personální náklady), chybnému výkladu pravidla dvojího stropu a chybám při souvisejícím výpočtu nákladů na zaměstnance, které nebyly odhaleny; v této souvislosti podporuje doporučení Účetního dvora týkající se zlepšení situace;

159.  upozorňuje na skutečnost, že 22 z výzkumných projektů, které Účetní dvůr kontroloval, bylo provedeno v jiných měnách než v eurech, přičemž směnný kurz použitý u deseti z těchto projektů nebyl kurzem stanoveným v pravidlech (finanční dopad těchto chyb není sám o sobě významný, ale jejich četnost svědčí o nedostatečné informovanosti o pravidlech); vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na tom, aby se této otázce věnovala větší pozornost;

160.  zdůrazňuje, že pokud by Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb by u tohoto podokruhu byla o 1,1 procentního bodu nižší;

161.  se znepokojením konstatuje, že MSP jsou k chybám náchylnější než ostatní příjemci, neboť více než polovina zjištěných vyčíslitelných chyb (17 z 28) se týkala financování pro soukromé příjemce, přestože dotyčné operace představovaly pouze 42 (32 %) ze 130 operací ve vzorku (MSP tvořily 12 % vzorku, ale odpovídaly za 21 % vyčíslitelných chyb); zdůrazňuje, že to odráží jejich nedostatek zdrojů a obeznámenosti se složitými pravidly způsobilosti;

162.  poukazuje na výdaje na výzkum na základě podaných žádostí o proplacení nákladů vzniklých příjemcům; konstatuje, že na tyto žádosti se často vztahují složitá pravidla a mohou vést k chybám, jak lze pozorovat v případech uvedených Účetním dvorem;

163.  domnívá se proto, že snížení míry chyb závisí na soustavném úsilí o zjednodušení; vítá skutečnost, že Účetní dvůr uznal úsilí Komise o zjednodušení administrativních a finančních požadavků programu Horizont 2020;

164.  za tímto účelem bere na vědomí, že v posledních fázích provádění programu Horizont 2020 Komise více využívá zjednodušeného vykazování nákladů, jako je financování paušálními částkami, že více komunikuje s příjemci a že neustále zdokonaluje své kontrolní mechanismy; vítá skutečnost, že program Horizont Evropa tento vývoj posune o krok dále, a to na základě zkušeností získaných v rámci programu Horizont 2020;

165.  bere na vědomí skutečnost, že Komise zavedla řádný systém kontrol ex ante, který zahrnuje podrobné automatizované kontrolní seznamy, písemné pokyny a průběžné školení s cílem snížit administrativní zátěž, která příjemcům umožní zaměřit se na dosažení svých cílů;

166.  vyjadřuje politování nad nedostatkem konkrétních údajů o využití od programů EFRR pro projekty, jež získaly pečeť excelence; konstatuje, že Komise má pouze částečné informace založené na dobrovolném podávání zpráv ze strany řídících orgánů a že tyto systémy jsou i nadále na uvážení každého okresu; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy v rámci nového VFR s cílem zlepšit systémy monitorování programů a lépe zachytit tento druh informací;

167.  bere na vědomí hodnocení Komise, že u Nástroje pro propojení Evropy existuje nízké riziko chyb; žádá však, aby Komise spolu s Účetním dvorem a úřadem OLAF podrobně sledovala dopravní projekty Unie, aby se předešlo podvodům, jelikož veřejné investice do infrastruktury jsou v tomto ohledu obzvláště zranitelné; považuje to za zásadní také k zajištění nejvyšších bezpečnostních norem pro uživatele;

168.  připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 5/2017 („Nezaměstnanost mladých lidí – vedla opatření EU ke změnám?“) zjistil, že navzdory určitému pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění záruk pro mladé lidi, a navzdory tomu, že bylo dosaženo i určitých výsledků, situace nesplňovala počáteční očekávání při zahájení záruk pro mladé lidi;

169.  připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 22/2018 („Mobilita v programu Erasmus+“) dospěl k závěru, že by bylo možné dále zlepšit oblast odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+, neboť začlenění odborného vzdělávání a přípravy přibližuje tento program větší škále občanů;

170.  bere na vědomí zvláštní zprávu č. 14/2016 („Politické iniciativy a finanční podpora EU v oblasti romské integrace“), podle níž bylo v posledním desetiletí dosaženo významného pokroku, pokud jde o integraci Romů, v terénu však stále přetrvávají překážky; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že nebyla vždy uplatňována kritéria „osvědčených postupů“ přispívající k úspěšnému začlenění Romů a že monitorování výkonnosti bylo obtížné; připomíná, že nedostatek spolehlivých a komplexních údajů o Romech představuje problém pro tvorbu politik založených na důkazech na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni; vyjadřuje politování nad tím, že tento stav může zůstat nezměněn, nebudou-li rychle podniknuta opatření;

Doporučení

171.  vyzývá Komisi, aby:

Výkonnost: Horizont 2020

172.  poukazuje na to, že v souvislosti se specifickým cílem 5 „vedoucí postavení Evropy v průmyslu prostřednictvím výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací v oblasti řady základních a průmyslových technologií“ programové prohlášení uvádí, že program není na dobré cestě k dosažení cílových hodnot v oblasti patentových přihlášek, přičemž programové prohlášení dále uvádí informaci o počtu udělených patentů, což je lepší měřítko pro výkonnost, ale nejsou zde dány žádné cílové hodnoty ani milníky;

173.  zdůrazňuje, že v souvislosti s ukazatelem pro specifický cíl 5 „podíl účastnických podniků zavádějících inovace, které jsou nové pro daný podnik nebo pro trh“ programové prohlášení neuvádí milníky ani cílové hodnoty pro tento ukazatel, není tedy možné jej použít k posouzení toho, zda program je na dobré cestě; vyzývá Komisi, aby aktualizovala programové prohlášení tak, aby zahrnovalo konkrétní a měřitelné cíle, které umožní posoudit účinnost a účelnost;

174.  poukazuje na to, že v souvislosti se specifickým cílem 8 „zlepšení celoživotního zdraví a dobrých životních podmínek všech“ je cílová hodnota uvedena v oddílu pro rok 2020, ve skutečnosti by však měla být chápána jako hodnota, které má být dosaženo, „[…] až budou poslední opatření financovaná z programu Horizont 2020 dokončena“, přičemž se programové prohlášení zmiňuje o tom, že „[c]íle jsou pro celý pilíř společenských výzev (specifické cíle: 8–14), a nikoli za každý jednotlivý specifický cíl“, takže jakékoli porovnání skutečné a cílové hodnoty nemá smysl;

175.  bere na vědomí závěry Účetního dvora o výkonnosti programu Horizont 2020, zejména pokud jde o to, že:

176.  vyjadřuje politování nad rozdíly v investicích do výzkumu a inovací v členských státech i nad tím, že tyto rozdíly znamenají, že výzkumní pracovníci využívají v jednotlivých členských státech výhod programu Horizont 2020 v odlišném rozsahu; připomíná, že tato skutečnost odráží rozdíly ve vnitrostátních výdajích na výzkum a vývoj; vybízí členské státy, aby zlepšily řízení svých vnitrostátních systémů pro výzkum a inovace s cílem podněcovat a podporovat zapojení svých vnitrostátních výzkumných organizací do mezinárodní spolupráce; vyzývá Komisi, aby přispěla k šíření excelence podporou spolupráce mezi vnitrostátními výzkumnými organizacemi a špičkovými evropskými výzkumnými organizacemi, poskytovala technickou podporu a vytvářela další programy usilující o rozvíjení excelence;

177.  vyzývá Komisi, aby:

Výkonnost: Evropský fond pro strategické investice (EFSI)

178.  připomíná, že obecným cílem EFSI je „podpora prorůstových investic v souladu s prioritami Unie“, zatímco specifickým cílem je „zvýšení objemu financování skupiny Evropské investiční banky a počtu investičních činností v prioritních oblastech“;

179.  konstatuje, že podle Účetního dvora je EFSI na dobré cestě ke splnění svých cílů, a zejména hlavního cíle mobilizovat investice ve výši 500 miliard EUR;

180.  je znepokojen tím, že informace o výkonnosti, které jsou k dispozici, poskytují sice podrobný přehled o zmobilizovaných investicích u schválených operací, o počtu schválených projektů, multiplikačních efektech a o tom, které členské státy jsou zapojeny, žádný z pěti ukazatelů však nesleduje úroveň rizika ani pronikání do klíčových oblastí vymezených v obecném cíli;

181.  poukazuje na to, že ukazatele neměří pokrok specifického cíle jako takového, kterým je zvýšit objemy operací EIB, zejména s ohledem na rizikovější operace;

182.  připomíná, že EFSI je účinným nástrojem pro aktivaci finančních prostředků na podporu významných dodatečných investic, ale že v některých případech byl nadhodnocen rozsah, v jakém podpora EFSI skutečně dodatečné investice v reálné ekonomice aktivovala (hodnocení programu EFSI i zvláštní zpráva Účetního dvora(80) zdůraznily rovněž to, že celkový objem financování nemůže být připisován pouze EFSI);

183.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise řádně neposoudila riziko neúčelnosti financování (tzv. deadweight) v případech, kdy by potřebné investice mohly být financovány z jiných zdrojů bez zapojení finančních prostředků EFSI;

184.  konstatuje, že vykázaný objem mobilizovaných investic nezohledňuje skutečnost, že některé operace EFSI nahradily operace EIB a finanční nástroje Unie, ani to, že část podpory EFSI byla poskytnuta projektům, které mohly být financovány z jiných zdrojů, byť za odlišných podmínek;

185.  zdůrazňuje, že podle zprávy EIB o EFSI za rok 2019 představují velkou skupinu operací EFSI takzvané „zvláštní činnosti“, které jsou z povahy věci rizikovější než běžné operace EIB (objem takových nových činností podepsaných v roce 2019 činil 15 miliard EUR, tedy zhruba 25 % celkových úvěrů EIB toho roku, přičemž úroveň před EFSI byla méně než 10 %);

186.  zdůrazňuje, že v nezávislém hodnocení provedeném Komisí se konstatovalo, že v rámci složky pro infrastrukturu a inovace (IIW) v oblasti finančních zprostředkovatelů byla od doby, kdy bylo zahájeno fungování EFSI, zavedena celá řada nových, rizikovějších produktů, například kapitálové nástroje a nástroje pro sdílení rizik;

187.  konstatuje, že Komise a EIB promarnily příležitost využít finanční prostředky EFSI k další podpoře přechodu od investic do velkých infrastrukturních projektů k menším, moderním a udržitelnějším projektům, přičemž se většinou snažily oživit hospodářský růst EU a nebraly příliš velký ohled na budoucí potenciál těchto investic; poukazuje na některé dobré příklady takových investic do menších projektů podporovaných EIB mimo Unii;

188.  bere na vědomí hodnocení Účetního dvora, že EFSI posílil některé programy Unie, ale dočasně se překryl s jinými programy;

189.  vyjadřuje znepokojení ohledně zeměpisného rozložení (na konci roku 2019 připadalo na země EU-15 celkem 80 % podepsaných operací, což přesahuje jejich hospodářskou váhu v Unii, měřeno objemem HDP a tvorbou hrubého fixního kapitálu, zatímco země EU-13 obdržely pouze 10 %, zbytek připadal na kategorii „jiné“, zejména na projekty pro více zemí);

190.  připomíná, že je zapotřebí, aby EIB poskytovala přístupnou formou jasné informace o hospodářském, sociálním a environmentálním dopadu a přidané hodnotě projektů financovaných z EFSI; zdůrazňuje, že posuzování adicionality všech projektů financovaných EFSI je třeba řádně dokumentovat;

191.  vyzývá Komisi a EIB, aby:

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

192.  konstatuje, že platby v rámci podokruhu 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ činily 53,8 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů a politik:

193.  připomíná důležitou úlohu výdajů v rámci okruhu víceletého finančního rámce 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, které se zaměřují na zmenšení rozdílů ve stupni rozvoje různých členských států a regionů Unie a posilování konkurenceschopnosti všech regionů;

194.  připomíná, že v rámci podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ předkládají členské státy obecně na začátku každého programového období víceleté operační programy (OP) na celé období VFR; poté, co jej Komise schválí, nese odpovědnost za provádění operačního programu společně Komise (GŘ pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL)) a členské státy;

195.  konstatuje, že preventivní opatření, která GŘ REGIO přijalo v roce 2019, přinesla pozitivní výsledky a v roce 2019 nebylo nutné pozastavit platby z EFRR a FS, neboť programové orgány uplatňovaly požadované plány nápravných opatření včas a pozastavení v případě 16 plateb ve výši 1,1 miliardy EUR (z celkem 20 plateb dosahujících výše 1,2 miliardy EUR) bylo zrušeno; dále konstatuje, že GŘ REGIO mohlo uzavřít 12 z 19 varovných dopisů požadujících nápravná opatření v případech systémových nedostatků, neboť byly uplatněny nezbytné výstupní body;

196.  vítá pozitivní opatření přijatá Komisí s cílem provést doporučení Účetního dvora z roku 2018 a zahájení přípravy pokynů k uzavírání, jejichž cílem je zajistit, aby byla včas a v každém případě s dostatečným předstihem před uzavřením v roce 2025 k dispozici náležitá ustanovení o uzavření pro období 2014–2020;

197.  s uspokojením konstatuje, že po přijetí nové strategie Komise pro boj proti podvodům dne 29. dubna 2019 provedlo GŘ EMPL analýzu rizik podvodů a společně s GŘ REGIO a GŘ MARE přezkoumalo a aktualizovalo „společnou strategii boje proti podvodům“ a rovněž svou strategii boje proti podvodům v oblasti přímého řízení; bere na vědomí, že GŘ EMPL nadále přispívá k rozvoji nástroje pro hodnocení rizik Arachne, který by byl vnitrostátním orgánům nápomocen mimo jiné při zjišťování rizika podvodů;

198.  konstatuje, že celkový počet probíhajících vyšetřování úřadu OLAF týkajících se oblastí činnosti výboru EMPL a všech programových období dohromady činil 20 případů týkajících se ESF, 1 případ týkající se FEAD a 2 případy týkající se přímých výdajů na konci roku 2019, přičemž hlavní oblasti (potenciálních) podvodů v těchto případech nejsou v souladu se zásadami řádného finančního řízení, nadhodnocování a nedodržování pravidel a postupů pro zadávání veřejných zakázek;

199.  vítá skutečnost, že v roce 2019 byla dokončena následná opatření v návaznosti na 10 zpráv úřadu OLAF, přičemž prostřednictvím různých prostředků a forem byl rozpočet Unie ochráněn zpětným získáním téměř 55,3 milionu EUR;

Systémy monitorování a kontroly: ukládání a zaznamenávání údajů a digitalizace podávání zpráv

200.  připomíná interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou; požaduje posílení ochrany rozpočtu Unie a nástroje Next Generation EU před nesrovnalostmi, včetně podvodů; vyzývá k zavedení standardizovaných opatření pro shromažďování, srovnávání a agregaci údajů o konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu;

201.  konstatuje, že pro zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají financování z prostředků Unie v rámci sdíleného řízení a projektů a reforem podporovaných Nástrojem pro oživení a odolnost, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků; pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů by měla být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů;

202.  bere na vědomí, že Účetní dvůr v probíhajícím auditu analyzuje relevantnost, spolehlivost a soudržnost roční úrovně výdajů v rámci „Hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, kterou Komise vypočítává na základě svých auditů, a očekává závěry tohoto auditu;

Zjištění Účetního dvora

203.  považuje za hluboce znepokojující, že na základě 236 zkoumaných operací, u nichž bylo zjištěno 29 chyb, které nebyly odhaleny auditními orgány a 64 chyb, které auditní orgány zjistily již dříve a programové orgány u nich provedly opravy (v celkové výši 334 milionů EUR za obě programová období dohromady), Účetní dvůr odhaduje míru chyb na 4,4 %;

204.  je zklamán tím, že se navzdory opatřením na zjednodušení obsaženým ve finančním nařízení nepodařilo snížit míru chyb na 3% míru zaznamenanou v roce 2017; je přesvědčen, že by v tomto ohledu mělo být vyvinuto úsilí v příštím programovém období;

205.  konstatuje, že riziko při uzavření bylo odhadováno na 1,1 % (1,3 % v roce 2018) a riziko při platbě se u této oblasti výdajů zvýšilo ze 1,7 % v roce 2018 na 2,2–3,1 % v roce 2019, jak uvádí výroční zpráva Komise o řízení a výkonnosti a výroční zprávy o činnosti dotčených generálních ředitelství, což je v rozmezí chyb vypočteném Účetním dvorem;

206.  konstatuje, že v případě EFRR se riziko při platbě zvýšilo z 2 % v roce 2018 na 2,7–3,8 % v roce 2019 a v případě ESF se riziko při platbě odhadovalo v rozmezí od 1,7 do 2,4 %; poukazuje na to, že Komise zjistila, že hlavním zdrojem zjištění auditu a nesrovnalostí nalezených v této oblasti politiky jsou nezpůsobilé výdaje, nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a problémy týkající se auditní stopy;

207.  bere na vědomí, že GŘ EMPL ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 uvedlo klíčové ukazatele výkonnosti (1,7 % celkové míry zbytkových chyb) pod 2% prahem významnosti a že rovněž uvedlo „maximální míru“ (až 2,4 %), která by umožnila zohlednění případných dalších chyb ve výdajích na operace, které nebyly zahrnuty do auditů Komise; dále bere na vědomí, že Účetní dvůr považuje „maximální míru“ za vhodnější, neboť zohledňuje potenciální dopad probíhající auditní činnosti;

208.  konstatuje, že auditní orgány vykázaly v souborech dokumentů k poskytnutí jistoty / týkajících se uzávěrky u 236 operací ve vzorku Účetního dvora 64 vyčíslitelných chyb, které se týkaly nezpůsobilých nákladů (39), veřejných zakázek (24) a chybějících podkladů (jedna chyba);

209.  se znepokojením konstatuje, že většina chyb se týká tří hlavních kategorií:

210.  bere na vědomí, že Účetní dvůr se nadále setkával s velkým počtem chyb v oblasti veřejných zakázek, pravidel státní podpory a v řízeních o udělení grantu, a to hlavně v oblastech „Soudržnosti“ a „Přírodních zdrojů“; konstatuje, že tyto chyby tvořily 20 % míry chyb u vysoce rizikových výdajů odhadované Účetním dvorem (2018: 16 %), Komise by proto měla určit způsoby, jak snížit chyby;

211.  zdůrazňuje, že složitá pravidla vedou k vyššímu riziku chyb; oceňuje úsilí Komise neustále pracovat na zjednodušení pravidel a zvýšit využívání jednodušších prováděcích mechanismů, jako je zjednodušené vykazování nákladů;

212.  domnívá se, že míru chyb, kterou Účetní dvůr odhadl v případě výdajů za rok 2019 v této oblasti, je nutné posuzovat v kontextu víceleté povahy programů, kdy k dalším opravám dochází v pozdější fázi, což by vedlo k podstatnému snížení rizika při ukončení daného programu; obrací se na Účetní dvůr s žádostí o vypracování zprávy, která by obsahovala odhadovanou míru chyb při ukončení programů v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013;

213.  vítá skutečnost, že Komise vypracovala akční plán pro zadávání veřejných zakázek, který byl od roku 2014 několikrát aktualizován;

214.  se znepokojením konstatuje, že nejčastější chybou, která má dopad na výdaje ESF, je chybějící základní podpůrná dokumentace; dále konstatuje, že v roce 2019 Účetní dvůr odhalil jeden projekt ESF, který porušil pravidla Unie pro státní podporu;

215.  se znepokojením bere na vědomí zprávu Účetního dvora za rok 2019, jelikož poukázala na to, že většina chyb týkajících se výdajů v rámci programů spadajících pod sdílené řízení vychází z chyb, které vznikly při auditech prováděných auditními orgány členských států; vítá proto, že Evropská komise vytvořila coby nástroj, který má rozšířit znalosti o příslušných nástrojích a zabraňovat uvedeným chybám, programy odborné pomoci pro spolupráci s řídícími orgány a školící programy a současně navýšila prostředky na programy pro odborníky členských států; v této souvislosti poukazuje na to, že je nutné sledovat strategii Evropské komise pro boj proti podvodům a také poskytování podpory a pomoci členským státům při uplatňování opatření na potírání podvodů, včetně provádění analýz nesrovnalostí ohlášených členskými státy v rámci evropských strukturálních a investičních fondů, protože jakýkoli podvod v souvislosti s financováním Unie je třeba odstranit, aby se upevnila důvěra občanů ve výdaje Unie a v její orgány a instituce;

216.  se znepokojením konstatuje, že navzdory mnohým nesrovnalostem, které u projektů zkoumaných Účetním dvorem vykázaly již vnitrostátní auditní orgány, zůstává řada chyb, které žádnou vnitřní kontrolou v dřívějších fázích nebyly odhaleny ani opraveny; na základě zjištění a závěrů Účetního dvora za rok 2019 doporučuje, aby Komise analyzovala hlavní zdroje nezjištěných chyb a vypracovala spolu s auditními orgány nezbytná opatření ke zvýšení spolehlivosti vykazované míry zbytkového rizika;

217.  je znepokojen nedostatky, které byly zjištěny při posuzování práce 19 ze 116 auditních orgánů v členských státech zahrnutých do vzorku Účetního dvora a které v současně době způsobují, že se na tuto práci nelze plně spolehnout (přepočtená míra byla nad 2% prahem významnosti u devíti z 20 souborů dokumentů k poskytnutí jistoty za období 2014–2020; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že Komise dosáhla podobných výsledků u osmi z těchto souborů a upravila míru zbytkových chyb na hodnotu vyšší než 2 %); vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nemůže do své činnosti zahrnout analýzu důvodů těchto přetrvávajících nedostatků; vyjadřuje politování nad tím, že ani Komise nemohla přispět ke smysluplným poznatkům o důvodech a rozdílech mezi orgány členských států v jednotlivých zemích; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatek informací o základních důvodech těchto přetrvávajících systémových nedostatků v některých vnitrostátních auditních orgánech brání účinnému a účelnému řešení těchto problémů;

218.  konstatuje, že u 120 operací zařazených do vzorku (55 %) byl Účetní dvůr schopen učinit závěry na základě přezkumu práce auditních orgánů; je hluboce znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky, pokud jde o rozsah, kvalitu nebo dokumentaci této práce u 100 operací (45 %), což vyžadovalo, aby příslušné auditorské postupy zopakoval;

219.  zdůrazňuje, že v roce 2019 provedla Komise 26 auditů souladu s předpisy (14 provedlo GŘ REGIO a 12 GŘ EMPL) v 11 členských státech a ve svých návrzích zpráv o všech těchto auditech souladu dospěla k závěru, že míry zbytkových chyb vykázané ve výročních kontrolních zprávách auditních orgánů za účetní období 2017/2018 byly podhodnoceny (Komise proto tyto míry zvýšila);

220.  konstatuje, že 13 z těchto auditů souladu (5 provedených GŘ REGIO a 8 GŘ EMPL) bylo dokončeno do května 2020, kvůli tomu však u poloviny auditů nebyly míry zbytkových chyb ještě konečné;

221.  vítá, že má Komise v úmyslu zahrnout do strukturované diskuse s dotčenými auditními orgány od roku 2020 podrobnou analýzu dodatečných chyb zjištěných audity Unie, a to i se zaznamenanými kroky auditních orgánů, které by řešily problém neodhalení těchto chyb;

222.  stejně jako Účetní dvůr vítá společnou iniciativu Komise a auditních orgánů a koordinované úsilí o zlepšení dokumentace práce auditních orgánů a vypracování „diskusního dokumentu o auditní dokumentaci“ z prosince 2019, který, byť není povinný, představuje první krok ke zlepšení způsobu, jakým auditní orgány vykonávají a dokumentují svou práci;

223.  vítá úsilí o zjednodušení požadavků na projektové manažery a řídící orgány v členských státech v programovém období 2021–2027 podle nařízení o společných ustanoveních a v případě příslušných prostředků ve víceletém finančním rámci; zdůrazňuje, že klíčem k vyřešení tohoto problému jsou jednodušší pravidla způsobilosti v členských státech, které by mohly pomoci omezit administrativní zátěž, ale také pravděpodobnost chyb, a tím by mohly zajistit vysokou míru transparentnosti; naléhavě doporučuje, aby se používalo zjednodušené vykazování nákladů, které Účetní dvůr považuje jednak za značnou úlevu pro žadatele a jednak za nástroj usnadňující kontrolu; sdílí závěry Účetního dvora, v nichž se uvádí, že změna pravidel pro uplatňování evropských strukturálních a investičních fondů by měla nadále urychlit proces realizace; poukazuje na to, že je nutné zlepšit auditní pracovní metody na úrovni členských států; vyzývá Komisi, aby v rámci strukturovaného dialogu s členskými státy provedla analýzu administrativních postupů, aby bylo možné odstranit neúčinné postupy a poskytovat příklady účinných administrativních postupů všem příslušným orgánům;

224.  na základě výroční zprávy o činnosti GŘ EMPL za rok 2019 konstatuje, že GŘ EMPL s přiměřenou jistotou dospělo k závěru, že řídicí a kontrolní systémy operačních programů fungovaly v roce 2019 podle plánu s výjimkou 29 programů ESF / iniciativy YEI a 1 programu FEAD, které vykazovaly významné nedostatky některých klíčových prvků systémů;

225.  s uspokojením bere z výroční zprávy o činnosti GŘ EMPL za rok 2019 na vědomí, že GŘ EMPL přijalo nezbytná následná opatření v souvislosti se všemi doporučeními Účetního dvora uvedenými v prohlášení o věrohodnosti za období 2015–2018 a že do konce března 2020 nezůstala žádná doporučení Účetního dvora nevyřízená;

226.  poukazuje na to, že v praxi byla většina výhrad uvedených ve výročních zprávách o činnosti za rok 2019 založena hlavně na míře chyb v účetní závěrce za období 2018/2019, která dosud nebyla přijata, a proto obě generální ředitelství uvedla, že míra chyb za období 2018/2019 bude potvrzena nejdříve ve výročních zprávách o činnosti za rok 2020;

227.  domnívá se, že finanční zájmy Unie a peníze daňových poplatníků v celé EU jsou ohroženy organizovaným zločinem, a vyzývá Komisi, aby podnikla nezbytné kroky v boji proti zločineckým sítím, které získávají finanční prostředky z Unie;

228.  znovu vyjadřuje nespokojenost s různými metodami Účetního dvora a Komise při vypracovávání jejich stanoviska k zákonnosti a správnosti finančních operací;

229.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nerespektuje lhůty stanovené v příslušném nařízení(81), pokud jde o zveřejňování výroční zprávy o finančních nástrojích v rámci ESI fondů; opakuje požadavek Parlamentu, aby do října zprávu zveřejnil s cílem zahrnout svá zjištění do postupu udělování absolutoria; očekává, že Komise na tento konkrétní požadavek v zájmu zvýšení transparentnosti odpoví kladně;

Přezkum Účetního dvora č. 04/2020 – opatření EU k řešení problematiky plastového odpadu

230.  konstatuje, že i když nejde o zprávu o auditu, tento přezkum zkoumal přístup Unie k otázce plastového odpadu na pevnině, jak je stanoveno ve strategii pro plasty z roku 2018;

231.  je znepokojen připomínkami Účetního dvora, že právní rámec Unie pro boj proti trestné činnosti v oblasti odpadů se vyznačuje slabinami spočívajícími v nedostatku údajů o kontaminovaných lokalitách, jakož i o sankcích a míře trestního stíhání, obtížích při určování toho, které jednání představuje trestný čin proti životnímu prostředí v důsledku právní nejistoty, jako je definice odpadu a toho, kdy odpad přestává být odpadem, neschopnosti právních aktů Unie řešit rostoucí zapojení organizovaných zločineckých skupin do trestné činnosti proti životnímu prostředí, která je následně spojena s další trestnou činnosti, jako je praní peněz, neexistence harmonizovaných pravidel Unie pro kombinaci sankcí (správní / trestní/ občanskoprávní), a nedostatku specializovaných policejních složek, státních zastupitelství a soudců pro řešení trestné činnosti proti životnímu prostředí;

232.  konstatuje, že chemická recyklace může zahrnovat mnoho různých technologií, které zatím nepředstavují technologicky nebo ekonomicky proveditelnou možnost zpracování odpadu, přičemž skládkování má být radikálně omezeno; je toho názoru, že je třeba výrazně zvýšit recyklační kapacity, aby se zlepšila technologická a ekonomická proveditelnost recyklace; je přesvědčen, že zvýšení kapacity výrobců plastových obalů legálně odstraňovat plastový odpad, aby mohli plnit svou povinnost podle systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, bude mít pozitivní dopad na problém nezákonného obchodování s odpady a dalších trestných činů v oblasti odpadů;

233.  vítá vlastní zdroj založený na nerecyklovaném plastovém obalovém odpadu jako dobrý nástroj pro motivaci členských států ke zlepšení recyklace; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu řádného podávání zpráv;

Závažné nesrovnalosti a zneužívání finančních prostředků v členských státech

234.  vyjadřuje politování nad tím, že souvislost mezi náklady EFG na zaměstnance, jimž byla poskytnuta pomoc, a mírou opětovného začlenění do společnosti je velmi slabá nebo neexistuje; například ve Španělsku činí náklady na pracovníka 2 422,74 EUR a míra opětovného začlenění činí 48 %, zatímco ve Finsku činí náklady 2 289,81 na osobu a míra opětovného začlenění je 83 %; míra začlenění a náklady se v jednotlivých členských státech značně liší, avšak není možné dospět k závěru, že vyšší částky vynaložené na obyvatele by se promítly do vyšší míry opětovného začlenění; žádá Komisi, aby tento nesoulad pečlivě analyzovala a řešila;

235.  domnívá se, že záruky EU pro mladé lidi nesplňují očekávání; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby programy určené na pomoc mladým lidem nevedly ke vzniku očekávání, která nelze naplnit; trvá na tom, že Komise by měla ovlivňovat očekávání stanovením realistických a dosažitelných cílů;

236.  konstatuje, že v roce 2019 vydalo GŘ EMPL 16 varovných dopisů, v nichž poukázalo na významné nedostatky v systému řízení a kontroly; bylo přijato 12 rozhodnutí o přerušení platebních lhůt (4 pro Itálii, 3 pro Maďarsko, 2 pro Spojené království a Francii a 1 pro Španělsko) a jedno rozhodnutí o pozastavení plateb (Spojené království-Skotsko);

237.  konstatuje, že byly vzneseny značné výhrady v případě Itálie (15 výhrad ve výši 50,26 milionu EUR) a Francie (9 výhrad ve výši 47,95 milionu EUR); v případě Itálie to bylo způsobeno především systémovým nedostatkem v oblasti zadávání veřejných zakázek, který je důsledkem nesprávného provedení směrnice o zadávání veřejných zakázek ve vnitrostátních právních předpisech, zatímco ve Francii neměly regionální kontrolní orgány v případě pěti programů dostatek času na dokončení svých auditů operací ve stanovené lhůtě;

238.  konstatuje, že celková výše finančních oprav provedených členskými státy za účetní období 2018–2019 činila 3,41 miliardy EUR, z čehož 912 milionů EUR připadlo na Maďarsko, 578 milionů EUR na Španělsko, 368 milionů EUR na Slovensko a 236 milionů EUR na Polsko; pokud jde o finanční opravy vykázané členskými státy kumulativně od začátku období 2014–2020, celková částka činila 6,10 miliardy EUR, z čehož 2,15 miliardy EUR připadlo na Maďarsko, 668 milionů EUR na Španělsko, 647 milionů EUR na Polsko a 459 milionů EUR na Slovensko;

239.  se znepokojením konstatuje, že Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) muselo ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 vznést dvě výhrady týkající se 67 programů EFRR/FS v programovém období 2014–2020 a 9 programů EFRR/FS a jednoho programu NPP–CBC v programovém období 2007–2013; poukazuje na to, že závažné nedostatky v řídicích a kontrolních systémech vedly k odhadovanému riziku výdajů nad 10 % víceletého rámce na období 2014–2020; vítá, že aktualizované finanční nařízení dále vyjasnilo pojem střetu zájmů v rámci sdíleného řízení;

240.  je znepokojen tím, že generální ředitelství pro zaměstnanost (GŘ EMPL) ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 muselo vznést výhradu týkající se ESF/Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) (30 programů v rámci ESF, YEI a FEAD) 2014–2020; bere na vědomí skutečnost, že jelikož obě generální ředitelství ve svých výročních zprávách o činnosti uvedla, že žádné výhrady nebudou vzneseny, pokud potvrzená míra zbytkových chyb za předchozí účetní období překročí 2 %, protože dodatečné finanční opravy budou uplatňovány v budoucnu, výhrady Komise jsou většinou založeny na prozatímních sazbách a nemusí nutně pokrývat všechna podstatná rizika;

241.  je obzvláště znepokojen zprávami o tom, že Komise dokončila audit, který potvrdil závažné porušení právních předpisů v oblasti střetu zájmů v České republice;

242.  se znepokojením bere na vědomí informace o tom, že zpráva o auditu GŘ REGIO zjistila, že tři granty poskytnuté z EFRR jsou v rozporu s českým právem a nařízením EU o společných ustanoveních pro EFRR; je znepokojen tím, že v řízení vyplácení prostředků z evropských strukturálních fondů byl zjištěn střet zájmů;

243.  očekává, že Komise bude informovat Parlament a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o reakci vlády ČR na doporučení uvedená ve zprávě; je šokován skutečností, že více než 2 roky po zahájení auditů Komise je situace ohledně údajného střetu zájmů českého předsedy vlády Andreje Babiše stále nevyřešena; naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí o komplexní a rychlé vyřešení tohoto postupu, aby co nejdříve zveřejnila zprávu o auditu, informovala Parlament o svých závěrech a v případě potřeby pozastavila nebo získala zpět zneužité finanční prostředky; připomíná usnesení Parlamentu o střetu zájmů českého předsedy vlády ze dne 19. června 2020, v němž se uvádí, že pokud se potvrdí střet zájmů pana Babiše, měl by být buď tento střet vyřešen, nebo by měl pan Babiš odstoupit z veřejné funkce(82);

Doporučení

244.  vyzývá Komisi, aby:

245.  v obecnější rovině Komisi žádá, aby co nejdříve provedla všechna zbývající doporučení Účetního dvora, poskytla konkrétní zprávy o provádění a v dlouhodobějším výhledu zohlednila jeho doporučení při provádění opatření v rámci nového fondu ESF+ od roku 2021;

246.  je překvapen tím, že v roce 2019 nebyly zahájeny postupy ke snížení přidělených prostředků na programy prostřednictvím čistých oprav, jak je uvedeno ve výroční zprávě o činnosti GŘ REGIO za rok 2019; vyzývá Komisi, aby systematicky ukládala čisté finanční opravy, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 145 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních;

247.  vyzývá Komisi, aby i nadále poskytovala pokyny a podporu a aby určila osvědčené postupy a sdílela je s členskými státy;

Výkonnost: Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS)

248.  připomíná, že EFRR a FS podporují politiku evropské hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU (politika soudržnosti EU), která má za cíl posílit hospodářskou a sociální soudržnost v EU snižováním rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů;

249.  připomíná, že EFRR se týká všech členských států a zaměřuje se na několik klíčových prioritních oblastí, jako jsou inovace a výzkum, podpora malých a středních podniků a nízkouhlíkové hospodářství; konstatuje, že v roce 2019 vyčlenila Komise z rozpočtu programu EFRR 31,1 miliardy EUR; připomíná, že FS poskytuje podporu členským státům, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, tento fond financuje hlavně projekty v oblasti transevropských dopravních sítí a životního prostředí a jeho rozpočtový příděl na rok 2019 činil 11,5 miliardy EUR;

250.  se znepokojením bere na vědomí, že několik let od zahájení programového období 2014–2020 bylo na dobré cestě pouze plnění o něco více než třetiny 72 ukazatelů programu pro EFRR a FS, a to přesto že mnoho cílů bylo revidováno směrem dolů; připomíná doporučení dále zlepšovat klíčové ukazatele výkonnosti; konstatuje však, že omezené údaje brání auditorům v komplexním posouzení výkonnosti v této oblasti politiky, neboť je obtížné posoudit, zda finanční prostředky splnily nebo pravděpodobně splní stanovené obecné a specifické cíle, přestože pokrok jednotlivých ukazatelů lze posoudit na základě stanovených milníků a cílů; vyzývá Komisi, aby vypracovala jednotný rámec hodnocení, který bude umět posoudit, zda byly splněny milníky a cíle EFRR a FS;

251.  je znepokojen problémy, na které Účetní dvůr poukázal v souvislosti s nedostatkem vnitřních kontrol v členských státech nebo nespolehlivostí údajů;

252.  vzhledem k tomu, že většina všech zjištěných chyb byla způsobena „nezpůsobilými projekty“, zdůrazňuje své vážné znepokojení nad důvěryhodností a spolehlivostí zpráv Komise o dosažených výsledcích, neboť všechny tyto (dosud neodhalené) projekty by neměly v žádném případě „přispívat“ k celkovému posouzení širších výsledků dosažených pomocí politiky Unie v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti; doporučuje, aby Komise přehodnotila svůj proces podávání zpráv o skutečně dosažených výsledcích;

253.  uznává význam digitálních nástrojů, jako je Arachne, v boji proti korupci a zneužívání finančních prostředků Unie; vyzývá všechny členské státy, aby tyto nástroje začaly bez dalších zbytečných odkladů používat; vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy používají systém vytěžování dat z nástroje Arachne ke zlepšení odhalování podvodů; poukazuje na to, že pokud jde o podvody, odpovídá za řešení podvodů ve výdajích na politiku soudržnosti jak Komise, tak členské státy; ve spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem LAF musí zvýšit své snahy o předcházení podvodům a jejich odhalování; zdůrazňuje, že kromě nástroje Arachne by se data velkého objemu a další nástroje informačních technologií měly brát v úvahu nejen pro vyšetřování, ale i pro monitorování změn v trendech a při předcházení jiným způsobům zneužívání finančních prostředků Unie;

254.  konstatuje, že tyto dva fondy podléhají sdílenému řízení, na němž se podílejí Komise a členské státy, a jsou prováděny prostřednictvím operačních programů (OP), které připravují členské státy a které schvaluje Komise;

255.  s potěšením konstatuje, že Účetní dvůr ve své první výroční zprávě o výkonnosti do konce roku 2019 poskytuje přehled výkonnosti programu EFRR jako pozitivní příklad jasně formulovaných závěrů o obecných cílech; vybízí GŘ REGIO, aby i nadále předkládalo jasné závěry v oddílech výkonnosti týkajících se obecných i specifických cílů, a vyzývá ostatní GŘ, aby tento dobrý příklad následovala a zlepšila své závěry tak, aby byly informativnější a srozumitelnější;

256.  poukazuje na to, že informace z ukazatelů výstupů a výsledků jsou doplněny o výsledky řady hodnocení a studií, které analyzují výsledky z období 2007–2013 a počátečních stadií programování a provádění programů politiky soudržnosti v období 2014–2020; sdílí připomínku Účetního dvora, že zpožděné načasování těchto hodnocení znamená, že získané poznatky jsou k dispozici příliš pozdě na to, aby měly dopad na stávající období či na následující programová období (výsledky hodnocení ex post období 2014–2020 by například měly být k dispozici do konce roku 2025, jak stanoví nařízení o společných ustanoveních, v té době však bude programové období 2021–2027 ve svém pátém roce a Komise se již pravděpodobně bude nacházet ve velmi pokročilé fázi přípravy svých legislativních návrhů týkajících se období po roce 2027);

257.  se znepokojením konstatuje, že na konci šestého roku provádění je míra čerpání prostředků z EFRR a FS o 6,6 % nižší než ve stejné fázi předchozího programového období; zdůrazňuje, že tomu tak je především z důvodu průtahů na začátku programového období; poznamenává však, že míra využívání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů byla v roce 2019 vyšší než v kterémkoli jiném roce spadajícím do víceletého finančního rámce na období 2014–2020; upozorňuje na riziko, že vzhledem ke konci období způsobilosti a vzhledem k okolnostem krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 mohou členské státy upřednostňovat míru čerpání prostředků nad cíli souvisejícími se soudržností a nad výkonností a správností; upozorňuje, že přechod od výkonnosti k dodržování by bránil plnění cílů v oblasti soudržnosti a vedl by ke zbytečným výdajům, a proto vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření pro zjednodušení postupů, která by za uvedených okolností přispěla k zodpovědnému a přiměřenému využívání finančních prostředků, a tím i k obnově v členských státech, přičemž je třeba vzít v úvahu, že cíle členských států na programové období 2021–2027 musejí být mnohem ambicióznější v reakci na hospodářský a sociální dopad koronavirové krize, aby bylo možné chránit občany, zachovat pracovní místa, posílit investiční prostředí a zapojit všechny úrovně veřejné správy do vytváření a realizace plánů obnovy;

258.  vyzývá Komisi, aby zjistila, které regiony vykazují nízkou míru využívání prostředků, a aby jim pomohla tuto míru zvýšit určením pravidel, která mohou zlepšit účinnost a účelnost vynakládání prostředků z Fondu soudržnosti;

259.  zdůrazňuje, že v politice soudržnosti, která se vyznačuje velkými infrastrukturními projekty, může mezi začátkem programu, jeho provedením a realizací výstupů a výsledků uběhnout dlouhá doba; považuje za znepokojující, že na dosažený pokrok bude mít pravděpodobně vliv i to, že se politika soudržnosti, na rozdíl od jiných oblastí rozpočtu Unie, provádí v poměrně nízké míře; konstatuje, že tyto faktory spolu se skutečností, že nejnovější údaje, které jsou k dispozici (v prováděcím období, jež trvá až do konce roku 2023), se týkají konce roku 2018, označil Účetní dvůr za příčinu toho, že učinit závěry ohledně dosažení daných cílů je v této fázi obtížnější; vyzývá Komisi, aby zkrátila dobu mezi začátkem programu, jeho provedením a realizací výstupů a výsledků; konstatuje, že je třeba posílit dohled nad dokončením sítě; naléhavě vyzývá Komisi, aby zřídila oddělení pro poskytování odborné podpory členským státům při řízení tak velkých projektů;

260.  je velmi znepokojen zprávami sdělovacích prostředků týkajících se jednoho členského státu a investic do infrastruktury, které jsou spolufinancovány z EFRR za účelem odborného vzdělávání, a v jejichž případě byl účel těchto budov změněn po minimální požadované tříměsíční době; vyjadřuje politování nad nařčeními z podvodu a osobního obohacení z této změny účelového určení; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nebyla schopna poskytnout dodatečné informace, které by rozptýlily všechny přetrvávající pochybnosti; vítá záměr Komise náležitě reagovat na tato nařčení; koncepci udržitelnosti považuje za důležitou záruku účinného a účelného využívání zdrojů Unie v rámci politiky soudržnosti;

261.  domnívá se, že vzhledem k významné investované částce a dlouhému trvání takových projektů je požadavek na minimální délku trvání tří až pěti let příliš krátký; vyjadřuje politování nad tím, že spolunormotvůrci nerozhodli o zavedení požadavků na delší trvání během revize [nařízení o společných ustanoveních]; konstatuje, že mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o vnitrostátní pravidla týkající se udržitelnosti investic do infrastruktury a předčasné změny účelového určení;

262.  je znepokojen nedostatkem kontroly a následných opatření týkajících se financování pro podnikatele; vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobnou strategii kontroly financování; a vyzývá Komisi, aby posoudila výsledky projektů financovaných z tohoto finančního mechanismu; vybízí Komisi, aby výsledky svého hodnocení zveřejnila;

263.  bere na vědomí další faktory důležité pro analýzu výkonnosti prováděnou Účetní dvorem, které vysvětlují skutečnost, že cíle politiky soudržnosti, které se týkají například míry zaměstnanosti, hospodářského rozvoje a oblasti klimatu a energetiky, významně ovlivňuje široké spektrum vnitrostátních i vnějších faktorů v Evropě i ve světě, stejně jako skutečnost, že finanční krytí, které politika soudržnosti poskytuje, představuje v mnoha členských státech obvykle jen malý podíl finančních prostředků vyhrazených na řešení těchto problémů, a bez individuálně přizpůsobených vnitrostátních politik a programů sladěných s cíli politiky soudržnosti tak může mít jen velmi omezený dopad na pokrok členských států na cestě k dosažení uvedených cílů;

264.  poukazuje dále na připomínku Účetního dvora týkající se doplňkových faktorů, jako je skutečnost, že Unie má k dispozici řadu politických nástrojů, které může využít na realizaci svých rámcových cílů politiky soudržnosti a mezi které patří i EFRR a FS, že na tyto cíle se zaměřují i jiné fondy a legislativní iniciativy, což často znemožňuje rozlišit účinky různých politických nástrojů na pokrok při plnění cílů;

265.  se znepokojením zdůrazňuje, že z analýzy Účetního dvora založené na sotva dostupných údajích z konce roku 2018 vyplývá, že z celkových 72 ukazatelů je pouze jedna třetina na dobré cestě k tomu, aby byly splněny cíle, že přibližně polovina ukazatelů na dobré cestě není a že u zbývajících ukazatelů nemůže Účetní dvůr vyvodit žádné závěry; vyslovuje politování nad tím, že z devíti ukazatelů spojených s obecnými cíli, jsou na dobré cestě pouze dva, konstatuje však, že přibližně u třetiny ukazatelů, u nichž byl stanoven milník pro polovinu období na rok 2018, dospěl Účetní dvůr k závěru, že 70 % bylo buď dosaženo, nebo pravděpodobně bude brzy dosaženo;

266.  přestože finanční prostředky z EFRR a FS mohou být vypláceny až do roku 2023, se znepokojením zdůrazňuje, že celkem 40 % ukazatelů výstupů je teprve na cestě a že v případě ukazatelů výsledků a dopadů činí tento podíl pouze 10 %;

267.  připomíná, že Evropa 2020 je rámcovou strategií Unie na období od roku 2010 do roku 2020; konstatuje, že pro období 2014–2020 Komise definovala devět ukazatelů pro měření pokroku při plnění cílů této strategie, a to v oblastech zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, změny klimatu a energetiky, vzdělávání a chudoby a sociálního vyloučení; konstatuje, že podle Komise, která vychází z údajů za rok 2018, bude v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání cílových hodnot pravděpodobně dosaženo, zatímco pokrok při dosahování cílů v oblasti výzkumu a vývoje a oblasti chudoby a sociálního vyloučení zaostává a těchto cílů pravděpodobně dosaženo nebude;

268.  s velkým znepokojením zdůrazňuje, že ze všech 10 ukazatelů z programových prohlášení souvisejících s cílem podpořit přechod na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích je pouze jeden – „počet domácností s lepší klasifikací spotřeby energie“ – na dobré cestě ke splnění cíle; žádá Komisi, aby si mimo jiné s ohledem na cíle Zelené dohody stanovila zlepšení spojená s tímto cílem za svou absolutní prioritou;

269.  zdůrazňuje skutečnost, že v reakci na pandemii COVID-19 zavedla Unie opatření, jež členským státům poskytují větší flexibilitu při využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (byla například zrušena povinnost vyhradit pevně stanovený procentní podíl finančních prostředků z fondů ESI na klíčová témata, avšak flexibilita, kterou návrh umožňuje, může ovlivnit schopnost Unie dosáhnout cílů, které byly původně stanoveny v operačních programech);

270.  je si vědom toho, že koronavirová krize představuje nový nečekaný problém, na který musí Unie a její členské státy reagovat rozhodně a poskytnout řešení na úrovni Unie a členských států;

271.  vítá větší finanční flexibilitu při vynakládání prostředků na soudržnost, která členským státům umožňuje využívat prostředky na financování projektů souvisejících s touto krizí; poukazuje na to, že je nutné zajistit kontinuitu a hlubší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami, které jsou relevantní z hlediska politiky soudržnosti, zejména mezi malými a středními podniky, obcemi a regiony, jež se budou v nadcházejících měsících potýkat s nezaměstnaností a problémy ve zdravotnictví;

272.  poukazuje na problémy, kterým pacienti v Unii čelí při využívání směrnice o přeshraniční zdravotní péči, jak byly identifikovány ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 7/2019, zejména pokud jde o informovanost potenciálních pacientů o jejich právech, problémy a zpoždění při elektronické výměně zdravotních údajů mezi členskými státy a přístup pacientů se vzácnými onemocněními ke zdravotní péči;

273.  je znepokojen stanoviskem Účetního dvora, podle kterého existují závažné důvody domnívat se, že Unie nesplní cíle v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030; konstatuje, že podle Komise se při snižování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů na životní prostředí dosáhlo jen omezeného pokroku; zdůrazňuje připomínku Účetního dvora, že polovině členských států Unie hrozí, že nedokáží vyrobit dostatečné množství energie z obnovitelných zdrojů, aby splnily své cíle do roku 2020; konstatuje, že ve své situační zprávě o opatřeních Unie v oblasti energetiky a změny klimatu Účetní dvůr uvedl, že snížení emisí skleníkových plynů předpokládané členskými státy je o 40 % nižší než cílová hodnota stanovená pro rok 2030; vyzývá Komisi, aby přehodnotila výsledky kvůli dopadu pandemie COVID-19 a souboru opatření Zelené dohody;

274.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že pouhá polovina z 16 ukazatelů souvisejících s cílem „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“ má potenciál dosáhnout svých cílů; lituje, že členské státy v poslední zprávě schválené Komisí snížily většinu cílových hodnot pro rok 2023, v některých případech výrazně (kupříkladu kombinovaná cílová hodnota z EFRR a FS pro ukazatel „celková délka nových železničních tratí“ byla snížena z 947 km na 579 km (39 %) a kombinovaná cílová hodnota z EFRR a FS pro ukazatel „celková délka nových nebo modernizovaných tratí metra a tramvajových tratí“ byla snížena z 680 km na 441 km (35 %));

275.  opakuje žádost Parlamentu, aby byla vytvořena nová rozpočtová položka pro cestovní ruch s cílem podpořit toto odvětví, které bylo tvrdě postiženo krizí Covid-19; vítá skutečnost, že Účetní dvůr zahájil audit s cílem posoudit projekty v oblasti cestovního ruchu spolufinancované v období let 2007–2013 částkou 6,4 miliard EUR a zatím 4 miliardami EUR z EFRR a FS na období 2014–2020, což pomůže zlepšit politiky Unie v oblasti cestovního ruchu;

276.  konstatuje, že do šestého roku stávajícího programového období 2014–2020 se do ledna 2020 uskutečnily platby ve výši pouze přibližně 31 % původně přidělených prostředků, což vyvolává pochybnosti o tom, zda bude Nástroj pro propojení Evropy proveden v celém rozsahu; vyzývá členské státy, aby významně urychlily investice, a Komisi, aby posílila své monitorování s ohledem na naléhavě nezbytné investice do infrastruktury, aby došlo k rychlému oživení po hospodářském poklesu způsobeném krizí Covid-19;

277.  znovu zdůrazňuje, že všechny ukazatele v této oblasti politiky měří výstupy (poskytují hlavně informace o provádění programu ve smyslu vybudované infrastruktury) místo výsledků uskutečněných projektů; naléhavě vyzývá Komisi, aby plánovala politiku tak, aby bylo možné řádné průběžné a střednědobé hodnocení dosažených výsledků a širších dopadů;

278.  připomíná, že Účetní dvůr ve svém auditu z roku 2019 zdůraznil zejména nedostatečné využívání FS k financování nových železničních tratí; zdůrazňuje obrovský význam investic do udržitelných dopravních sítí a vyzývá členské státy, které nedosahují uspokojivých výsledků, aby zvýšily své úsilí v tomto ohledu;

279.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve svém nedávném auditu v oblasti stěžejní dopravní infrastruktury(83) uvedl, že není pravděpodobné, že hlavní dopravní síť Unie dosáhne své plné kapacity do roku 2030, a ve své situační zprávě dále uvedl, že jelikož je rozsah finančního krytí z Unie ve srovnání s celkovými potřebami omezený, je nezbytné zaměřit se na priority s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou;

280.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela svůj mechanismus a nástroje umožňující zvyšovat povědomí a informovanost občanů a zúčastněných stran o projektech v oblasti cestovního ruchu a dopravy, které financuje v rámci EFRR a FS;

281.  je toho názoru, že jak je uvedeno v auditu Účetního dvora, který se týkal stěžejní dopravní infrastruktury, je zapotřebí zlepšit prognózy objemu dopravy a koordinaci; poukazuje na to, že dopravní prognózy by měly zohledňovat spolehlivé posouzení hospodářského vývoje a analýzy nákladů a přínosů a měly by být pravidelně revidovány s cílem zohlednit možná zpoždění; zdůrazňuje, že je třeba zabránit nedostatečnému plánování, zejména v oblasti změny klimatu, a že je třeba zlepšit plánovací proces Komise, zvláště pokud jde o plnění požadavků v oblasti ochrany životního prostředí a využívání zdrojů;

282.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise ve svém legislativním návrhu na vytvoření fondů ESI na období 2021–2027 ruší všechny specifické požadavky hodnocení, které se týkají velkých projektů, včetně požadavku na provedení analýzy nákladů a přínosů; i když se uznává, že to znamená snížení obecné administrativní zátěže, je tato výhoda vyvážena vyšším rizikem, že spolufinancované investice nebudou nabízet nejlepší poměr kvality a ceny; důrazně vyzývá Komisi, aby svůj návrh přehodnotila;

283.  vítá skutečnost, že evropský akt o přístupnosti byl nakonec přijat v roce 2019; zdůrazňuje jeho význam coby prvního právního předpisu v této oblasti v Unii; žádá Komisi, aby pozorně sledovala pokrok členských států při přijímání a zveřejňování veškerých nezbytných právních a správních předpisů a správních postupů pro dosažení souladu s evropským aktem o přístupnosti do 28. června 2022;

284.  skutečnost, že pouze 3 z 9 ukazatelů (33 %) z programových prohlášení souvisejících se specifickým cílem EFRR – „zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ – jsou na dobré cestě ke splnění cílů, považuje za nedostatečné plnění; zdůrazňuje, že tyto tři ukazatele se týkají výstupů a měří počet podniků podporovaných z EFRR, zatímco jiné ukazatele, například ty, které ukazují, zda soukromé investice odpovídají veřejné podpoře pro podniky, a měří nárůst zaměstnanosti v podporovaných podnicích, nejsou na dobré cestě; naléhavě vyzývá Komisi, aby plánovala politiku tak, aby bylo možné řádné průběžné a střednědobé hodnocení dosažených výsledků a širších dopadů, včetně posouzení dopadu politik na odstraňování dlouhodobé nezaměstnanosti;

285.  konstatuje, že financování z EFRR se využívalo spolu s vnitrostátními zdroji určenými na podporu malých a středních podniků, a to buď jako doplnění stávajících vnitrostátních opatření, nebo k zaplnění mezer v systému podpory, zjistilo se(84) však, že synergický účinek mezi EFRR a ESF byl obecně malý, a to navzdory důležitosti ochrany zaměstnanosti;

286.  bere na vědomí, že v kontextu auditu Účetního dvora týkajícího se prohlášení o věrohodnosti za rok 2019 bylo zjištěno, že bylo dokončeno pouze 11 ze 121 projektů realizovaných 12 členskými státy a spolufinancovaných z EFRR a FS; konstatuje, že 7 projektů dosáhlo svých cílů v plném rozsahu, 2 pouze částečně a další dva projekty stanovené cíle nesplnily;

287.  se znepokojením konstatuje, že nejsou k dispozici jasné informace o konečných příjemcích prostředků z fondu soudržnosti, a vyzývá Komisi, aby zajistila shromažďování veškerých nezbytných informací o jejich financování, které by se neměly týkat jen finančních zprostředkovatelů, ale měly by se zaměřovat zejména na konečné příjemce;

288.  zdůrazňuje velký potenciál veřejných rejstříků skutečných majitelů zavedených v rámci boje proti korupci, zneužívání finančních prostředků EU a střetu zájmů podle páté směrnice o boji proti praní peněz; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly údaje o skutečných majitelích společností vytvořeny a zpřístupněny veřejnosti;

289.  vítá skutečnost, že GŘ EMPL v rámci preventivních opatření Komise i nadále uplatňuje přísnou politiku přerušení a pozastavení plateb s cílem chránit finanční zájmy Unie; v této souvislosti konstatuje, že v případě ESF/YEI a FEAD bylo v roce 2019 přijato 12 rozhodnutí o přerušení plateb a jedno rozhodnutí o pozastavení plateb a navíc bylo dotčeným členským státům zasláno 16 varovných dopisů a pět dopisů před pozastavením;

290.  je hluboce znepokojen diskriminačními opatřeními, která od roku 2019 uplatňují různé polské orgány místní správy, které přijaly tzv. rezoluce o „zóně bez LGBTI“ nebo „regionální charty rodinných práv“ diskriminující zejména rodiny samoživitelů a osob LGBTI; konstatuje, že tyto orgány přijímají prostředky z fondů ESI a mají vliv na jejich řízení; trvá na tom, že v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 musí být využívání finančních prostředků Unie v souladu se zásadou nediskriminace; je přesvědčen, že existuje vážné riziko porušení těchto ustanovení ve výše uvedených obcích a regionech; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly prostředky z fondu soudržnosti vypláceny v souladu se základními právy zakotvenými ve Smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a s nařízením o společných ustanoveních týkajících se fondů ESI; vyzývá Komisi, aby provedla šetření týkající se souladu fondů ESI v těchto regionech s právem Unie, zejména s ustanoveními zakazujícími diskriminaci, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o výsledcích tohoto šetření a aby v případě, že nalezne jasné důkazy o zneužití finančních prostředků z těchto důvodů, využila všech nástrojů, které má k dispozici, včetně finančních oprav;

Výkonnost: Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

291.  bere na vědomí závěr Komise, že pokud jde o výkonnost rozpočtu Unie, většina programů postupuje směrem k cílům stanoveným na začátku programového období, a navzdory zpožděním v zahájení programů soudržnosti na období 2014–2020 se nyní pokrok zrychluje; konstatuje však, že Komise může formulovat konečné závěry o výkonnosti až na základě podrobných hodnocení po uzavření stávajících programů;

292.  připomíná zásadní význam Evropského sociálního fondu (ESF) a klíčovou úlohu Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) pro podporu vysoké zaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat ESF a YEI soustavnou finanční a politickou podporu Unie, vnitrostátních a regionálních institucí při plnění jejich cílů v nadcházejících letech; bere na vědomí, že v případě ESF, který představuje 94,7 % rozpočtu GŘ EMPL na rok 2019, souvisí hlavní inherentní riziko se složitostí financovaných operací a činností, s typologií a rozmanitostí příjemců a s vysokým počtem ročních intervencí;

293.  konstatuje, že Účetní dvůr nezahrnul ESF a FEAD do své první výroční zprávy o výkonnosti rozpočtu Unie na konci roku 2019;

294.  vítá zjištění v rámci hodnocení Komise (únor 2021) týkajícího se podpory z ESF pro zaměstnanost a mobilitu pracovních sil, sociální začleňování a vzdělávání a odbornou přípravu na období 2014–2018; s uspokojením konstatuje, že v období 2014–2018 se činností ESF zúčastnilo přibližně 23 milionů osob a že 52 % účastníků byly ženy; dále konstatuje, že z účastníků již téměř 3,2 milionu osob našlo zaměstnání a 3,9 milionu osob úspěšně získalo kvalifikaci;

295.  konstatuje, že do roku 2018 bylo z ESF i YEI vynaloženo 10,4 miliard EUR, že 3,8 milionu osob mladších 30 let se zúčastnilo projektů na podporu zaměstnanosti mladých lidí a že 1,4 milionu osob nastoupilo do zaměstnání bezprostředně poté, co se projektů zúčastnily;

296.  dále konstatuje, že do konce roku 2018 bylo 33,8 miliardy EUR z ESF investováno na sociální začleňování a téměř 6,2 milionu osob se zúčastnilo opatření v oblasti sociálního začleňování a že z nich téměř 700 000 osob nalezlo zaměstnání, přičemž téměř 400 000 milionů osob získalo kvalifikaci;

297.  vyjadřuje uspokojení nad tím, že zavedení možností zjednodušeného vykazování nákladů v rámci ESF snížilo administrativní zátěž a usnadnilo provádění jak orgánům odpovědným za program, tak příjemcům;

298.  konstatuje, že program EaSI v rámci svého pracovního programu na rok 2019 financoval 44 projektů prostřednictvím pěti výzev k předkládání návrhů částkou 29,3 milionu EUR; bere na vědomí skutečnost, že v říjnu 2019 podepsalo GŘ EMPL první úpis akcií v nástroji financovaném z programu EaSI, což představuje úvěrový fond ve výši 200 milionů EUR na podporu poskytování úvěrů mikropodnikům a sociálním podnikům;

299.  zdůrazňuje, že je třeba dále zvýšit zdroje v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+) s cílem umožnit začlenění na trh práce a přizpůsobenou odbornou přípravu, neboť krize COVID-19 měla neúměrný dopad na zaměstnanost žen, zejména žen pracujících v neformální ekonomice a v nejistých pracovních podmínkách a v některých silně zasažených a vysoce feminizovaných odvětvích;

300.  konstatuje, že v Unii je chudobou nebo sociálním vyloučením stále ohrožena průměrně více než jedna pětina lidí a jedna čtvrtina dětí; připomíná závazek Unie poskytovat pomoc nejchudším osobám prostřednictvím FEAD, a zmírnit tak nejhorší formy chudoby v Unii, jako je potravinová nouze, bezdomovectví a dětská chudoba; konstatuje, že FEAD každoročně podpoří přibližně 13 milionů osob, včetně přibližně 4 milionů dětí mladších 15 let;

Doporučení

301.  vyzývá Komisi, aby:

Přírodní zdroje

302.  konstatuje, že platby vynaložené v okruhu „přírodní zdroje“ činily 59,5 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů a politik:

303.  bere na vědomí, že existují dva hlavní soubory ukazatelů, které mají sledovat výkonnost SZP, přičemž oba jsou založeny především na zprávách členských států a na údajích, které shromažďuje Eurostat:

304.  vítá zjištění Účetního dvora, že přímé platby z EZZF, které představují 70 % výdajů v okruhu „přírodní zdroje“, nejsou nadále zatíženy významnými chybami a odhadovaná míra chyb u všech kapitol nedosahuje prahu významnosti, což dokazuje účinnost akčních plánů nápravy, které členské státy provedly v předchozích letech;

305.  konstatuje, že u obou fondů SZP dochází k neustálému snižování míry chyb v důsledku účinných systémů řízení a kontroly, zejména integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);

306.  s uspokojením bere na vědomí, že výdaje na přímé platby ve srovnání s čistými stropy stanovenými v nařízení (EU) č. 1307/2013 dosahují od roku 2017 úrovně 99 %; konstatuje, že v případě EZFRV dosáhla míra čerpání do konce roku 2019 uspokojivé průměrné úrovně 50 % celkového objemu prostředků; žádá Komisi, aby zveřejnila výdaje na přímé platby a míru čerpání z EZFRV v jednotlivých členských státech;

307.  zdůrazňuje, že nesprávné přidělování finančních prostředků SZP, zejména přímých plateb, vede k nežádoucím distribučním účinkům, jako je soustředění dotací v rukou několika málo osob, vydělávání na cenách zemědělské půdy a usilování o zisk ze strany finančních „zelených investorů“, kteří přímé platby vnímají jako atraktivní dividendy ze zemědělské půdy, čímž zvyšují ceny pozemků na úkor malých a středních aktivních zemědělců; vyjadřuje politování nad tím, že současná pravidla SZP tento legální, avšak nežádoucí způsob rozdělování umožňují, a zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí stanovit účinné a vymahatelné stropy pro fyzické osoby, které by tyto nežádoucí účinky omezily v SZP na období 2021–2027; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily příslušné návrhy předložené Parlamentem;

308.  zdůrazňuje, že je třeba odstranit nepatřičnou administrativní zátěž, zejména v souvislosti s příštím VFR, která brání investování prostřednictvím SZP, a co nejvíce zjednodušit povinnosti vyplývající z nové ekologické architektury;

309.  zdůrazňuje, že stávající kontroly SZP a systém auditu se ukázaly jako velmi účinné při zajišťování ochrany finančních zájmů Unie, regulační stability a rovného zacházení se zemědělci a dalšími příjemci; zdůrazňuje, že řádné provádění intervencí SZP úzce souvisí s dodržováním závazků, jež byly stanoveny na úrovni Unie, ze strany příjemců;

310.  je znepokojen tím, že větší flexibilita, která je navrhována v rámci nového modelu provádění a která by měla být poskytnuta členským státům při navrhování jejich vlastních vnitrostátních kontrolních systémů a pravidel, by mohla vést k rozdílům ve vnitrostátních postupech a k dalšímu nesprávnému používání a zneužívání finančních prostředků Unie, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby zabránila opětovnému převedení SZP do působnosti jednotlivých států; je rovněž hluboce znepokojen tím, že tento nový model provádění nemusí přispívat ke zjednodušení ani k výkonnosti SZP a mohl by ohrozit rovné zacházení se zemědělci a členskými státy; mimoto se domnívá, že by mohl vést k ještě větší složitosti a k výraznějšímu snížení plateb v souvislosti s nedostatečným rozpočtovým plánováním a další administrativní zátěží a zároveň ohrozit finanční důvěryhodnost SZP; proto je přesvědčen, že by měly být zavedeny dostatečné záruky k zajištění spolehlivosti modelu provádění SZP, pokud jde o finanční řízení;

311.  zároveň je znepokojen tím, že nové požadavky na udržitelné zemědělství, zejména pokud jde o cíle v oblasti klimatu a životního prostředí do roku 2030, mohou při současném snížení celkového rozpočtu SZP na období 2021–2027 bránit plnění rozpočtu v rámci EZFRV, především v počátečním období provádění, a mohou poškodit ziskovost zejména malých zemědělských podniků; zdůrazňuje, že se zavedením nových požadavků v rámci SZP musí být spojeno odpovídající financování na úrovni Unie;

312.  upozorňuje, že zemědělské odvětví bylo v loňském roce obzvláště postiženo pandemií COVID-19, což zvýšilo riziko nestability základních příjmů zemědělců; domnívá se proto, že v nadcházejících letech by měl být v rámci nového modelu provádění SZP kladen zvláštní důraz na zajištění pravidelných plateb konečným příjemcům SZP;

313.  varuje před rizikem, že evropští daňoví poplatníci by mohli mylně vnímat veřejné výdaje SZP, pokud by se na produkty dovážené ze třetích zemí nevztahovaly stejné právní předpisy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin, jako platí v Unii; vyzývá Komisi, aby přezkoumala fungování ochranných doložek v obchodních dohodách s cílem usnadnit a rozšířit jejich uplatňování nad rámec dočasných situací na trhu;

314.  vyzývá Komisi, aby nadále pozorně sledovala stávající a budoucí obchodní dohody se třetími zeměmi, pokud jde o bezpečnost potravin a normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby ve všech obchodních dohodách byla výrazná kapitola týkající se udržitelnosti a aby obchodní partneři plně dodržovali požadavky v ní stanovené; bere na vědomí, že je třeba zajistit rovné podmínky také z hlediska norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, a vyzývá Komisi, aby dále pracovala na rozvoji právních předpisů týkajících se náležité péče v dodavatelském řetězci, a zajistila tak, aby unijní zemědělské normy nebyly ohroženy ani oslabeny;

315.  opakuje, že je velmi znepokojen tím, že výhrada z důvodu ohrožení pověsti a z právních, finančních a institucionálních důvodů související se značnými bezpečnostními riziky zjištěnými při údržbě a provozu systému registru Unie v rámci systému EU pro obchodování s emisemi, obsažená ve výročních zprávách o činnosti od roku 2010 a potvrzená při posledním posuzování rizik, se opakuje i ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro oblast klimatu za rok 2019; vyjadřuje politování nad mimořádně dlouhým trváním této výhrady; vyzývá Komisi, aby tuto situaci rychle vyřešila;

316.  zdůrazňuje, že GŘ pro oblast klimatu a GŘ pro rozpočet monitorují cíl vynakládat 20 % prostředků VFR na oblast klimatu a že GŘ pro oblast klimatu podporuje ostatní generální ředitelství při začleňování klimatického hlediska do jejich činností; vítá, že v roce 2019 bylo 20,9 % rozpočtu Unie vynaloženo na opatření související s klimatem, nicméně vyjadřuje politování nad tím, že i tak bude podle odhadů za období stávajícího VFR míra prostředků vynaložených na tuto oblast činit pouze 19,7 %;

317.  konstatuje, že rozpočet GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin v jeho politických oblastech dosáhl v roce 2019 částky 502,85 milionu EUR a počet jeho zaměstnanců činil 772 osob; zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků na závazky činila 95,89 % a míra čerpání prostředků na platby dosáhla 94,63 %;

Zjištění Účetního dvora

318.  připomíná, že na společnou zemědělskou politiku (SZP) připadá 98 % výdajů v okruhu „přírodní zdroje“; konstatuje, že míra chyb, bereme-li v úvahu míru chyb odhadovanou Účetním dvorem (1,9 %), je u okruhu „přírodní zdroje“ pod prahem významnosti; konstatuje, že přímé platby, které představují 70 % výdajů v okruhu „přírodní zdroje“, byly výrazně pod prahem významnosti;

319.  bere na vědomí pozitivní vývoj v oblasti politiky „přírodních zdrojů“, kde pokračuje pokles celkové míry chyb zjištěné Účetním dvorem na odhadovanou hodnotu 1,9 %, která je pod prahem významnosti; vítá skutečnost, že míra chyb zjištěná Účetním dvorem velmi úzce souvisí s celkovou mírou chyb pro SZP uvedenou ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI za rok 2019;

320.  poukazuje na to, že z 251 operací zkoumaných Účetním dvorem 44 (18 %) obsahovalo chyby a 207 (82 %) bylo bez chyb; bere na vědomí, že – stejně jako v předchozích letech – 70 % chyb zapříčinila nezpůsobilost příjemce/činnosti/projektu/výdaje;

321.  konstatuje, že ze 136 operací rozvoje venkova 114 nebylo zatíženo chybami, 5 případů chyb mělo dopad přesahující 20 %, 15 operací obsahovalo chyby, jejichž výše nepřesáhla 20 % kontrolované částky a u 2 plateb byl zjištěn nesoulad s předpisy, který neměl žádný finanční dopad;

322.  konstatuje, že z 68 plateb na investiční projekty, jako je modernizace zemědělských podniků, podpora pro základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech, investice do obhospodařování lesů a podpora komunitně vedeného místního rozvoje, bylo 9 zatíženo chybami, včetně 2 případů, kdy příjemce nebo projekt nesplnili podmínky způsobilosti;

323.  konstatuje, že z 68 plateb pro rozvoj venkova na základě plochy nebo počtu zvířat vykázaných zemědělci a na základě požadavků na splnění podmínek týkajících se životního prostředí a klimatu bylo 8 operací zatíženo malými chybami, jejichž výše nepřesahovala 5 % kontrolované částky, 1 případ chyby se pohyboval mezi 5 a 20 % kontrolované částky a ve 2 případech příjemci nedodrželi podmínky způsobilosti týkající se životního prostředí a klimatu, což vedlo v obou případech k chybám v hodnotě přesahující 20 % kontrolované částky;

324.  konstatuje, že vysoce rizikové výdaje se týkaly především úhradových plateb, například v oblasti soudržnosti a rozvoje venkova, kde výdaje Unie spravují členské státy; je si vědom toho, že vysoce rizikové výdaje často podléhají složitým pravidlům a kritériím způsobilosti;

325.  s velkým znepokojením konstatuje, že ze 14 operací týkajících se tržních opatření v 5 případech (36 %) platební agentury proplatily nezpůsobilé náklady, včetně 3 případů nedodržení pravidel způsobilosti, což vedlo k chybám v hodnotě přesahující 20 % kontrolované částky;

326.  s velkým znepokojením konstatuje, že ze 6 operací týkajících se rybolovu, životního prostředí a opatření v oblasti klimatu obsahovaly 2 projekty (33 %) v uhrazených nákladech nezpůsobilé prvky;

327.  domnívá se, že transparentnost je zásadním prvkem pro zachování nebo získání důvěry občanů a daňových poplatníků a také pro pověst SZP; bere na vědomí znepokojivé závěry Účetního dvora a veřejného ochránce práv a četné výzvy orgánu příslušného k udělení absolutoria, pokud jde o korupci a netransparentnost; bere na vědomí omezený pokrok, kterého Komise dosáhla; zdůrazňuje, že nástroj pro vytěžování dat Arachne jde správným směrem, nikoli však dostatečně daleko, aby tyto problémy vyřešil, a měl by být dále rozvíjen doplněním dalších digitálních nástrojů, které pomohou Komisi provádět účinné kontroly; podporuje doporučení Účetního dvora týkající se sdílení osvědčených postupů při používání nástroje Arachne s cílem dále podpořit jeho využívání ze strany platebních agentur; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že systém Arachne nevyužívají všechny státy, a doufá, že v tomto směru budou přijaty iniciativy; žádá Komisi, aby využívala nástroj Arachne jako společnou databázi a aby důrazně podporovala její využívání všemi členskými státy;

328.  vítá zjištění Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 18/2019(85), že emise skleníkových plynů v Unii se vykazují v souladu s mezinárodními požadavky a že inventury emisí se postupem času zlepšily; zdůrazňuje, že je přesto třeba získat lepší přehled o odvětvích, jako je zemědělství a lesnictví; žádá Komisi, aby zohlednila návrhy na to, jak lépe vykazovat, jakým způsobem zmírňující politiky Unie a členských států přispívají k plnění cílů v oblasti snížení emisí;

329.  konstatuje, že v roce 2019 vykázalo GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin ve své výroční zprávě o činnosti průměrnou zbytkovou míru chyb 0,4 %, což je výrazně pod prahem významnosti stanoveným na 2 %;

330.  všímá si, že podíl plateb souvisejících se správou grantů, které GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin provedlo včas, se v roce 2019 zvýšil na 92 % (83 % v roce 2018), avšak stále nebyl splněn cíl ve výši 95 %;

331.  zdůrazňuje výzvy, které GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin opět identifikovalo ve výroční zprávě o činnosti a které se týkají provádění společného finančního rámce v oblasti potravinového řetězce; konstatuje, že nedostatečná krizová rezerva znamená, že krizové situace vyžadují realokaci prostředků z jiných důležitých činností, přičemž neexistuje žádná zavedená metoda pro určování hodnoty zvířat, rostlin a produktů, které je třeba v rámci opatření k zamezení šíření určité choroby utratit či zničit;

Správnost výdajů v rámci SZP

332.  bere na vědomí stanovisko Účetního dvora, že rozšíření úlohy certifikačních subjektů v roce 2015, pokud jde o poskytování stanoviska ke správnosti výdajů, bylo pozitivní, jakož i skutečnost, že Účetní dvůr identifikoval některé oblasti, v nichž je prostor pro další zlepšení, a to podobně jako u oblastí, které identifikovala Komise; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k překonání omezené spolehlivosti výsledků práce certifikačních subjektů způsobené nedostatky při kontrolách a v postupech výběru vzorků zjištěnými Komisí a Účetním dvorem u některých certifikačních subjektů;

333.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nemůže do své činnosti zahrnout analýzu důvodů přetrvávajících nedostatků, které zjistil v členských státech; vítá skutečnost, že Komise navštívila všechny certifikační subjekty s cílem přezkoumat jejich práci v oblasti zákonnosti a nesrovnalostí a pomoci jim do konce roku 2019 zlepšit jejich práci, vyjadřuje však politování nad tím, že Komise nemohla přispět smysluplnými zjištěními o důvodech nebo rozdílech mezi certifikačními subjekty jednotlivých členských států; vyjadřuje politování nad tím, že tento nedostatek informací o základních důvodech těchto přetrvávajících systémových nedostatků u některých certifikačních subjektů brání účinnému a účelnému řešení těchto problémů; vyzývá Komisi, aby analyzovala hlavní zdroje nezjištěných chyb a společně s auditními orgány vypracovala nezbytná opatření ke zvýšení spolehlivosti vykazovaných zbytkových chyb, zejména s ohledem na nový model provádění SZP, v němž budou hrát certifikační subjekty významnější úlohu; vyzývá Komisi, aby se více zaměřila na spolehlivost výsledků, které tyto subjekty poskytují;

334.  poukazuje na to, že GŘ AGRI odhadlo u výdajů na SZP jako celku riziko při platbě v roce 2019 přibližně na 1,9 %, přičemž u přímých plateb činilo riziko při platbě přibližně 1,6 %, u rozvoje venkova to bylo 2,7 % a u tržních opatření 2,8 %;

335.  konstatuje, že rozpočet GŘ pro životní prostředí dosáhl v roce 2019 částky 505,58 milionu EUR a počet jeho zaměstnanců činil 476 osob; zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků na závazky a na platby činila na konci roku v obou případech více než 99 %;

336.  vítá, že v roce 2019 GŘ pro životní prostředí snížilo podíl plateb provedených po zákonné lhůtě (3,23 % oproti 8,20 % v roce 2018);

337.  konstatuje, že v roce 2019 vykázalo GŘ pro životní prostředí ve své výroční zprávě o činnosti průměrnou zbytkovou míru chyb 0,80 %, což je míra nepřekračující práh významnosti 2 %;

338.  konstatuje, že v roce 2019 spravovalo GŘ pro oblast klimatu v hlavě rozpočtu Unie „opatření v oblasti klimatu“ částku ve výši 140,3 milionu EUR a mělo přibližně 225 zaměstnanců; zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků na závazky činila 99,98 % a míra čerpání prostředků na platby 96,41 %;

339.  konstatuje, že 1,59 % všech plateb GŘ pro oblast klimatu v roce 2019 nebylo provedeno v zákonné lhůtě;

Politiky a postupy proti podvodům v SZP

340.  zdůrazňuje, že podvod je jednání nebo opomenutí, jehož cílem je klamat a které vede k neoprávněným platbám;

341.  bere na vědomí metodiku Účetního dvora pro ověření toho, zda jsou auditované operace zatíženy významnými nesrovnalostmi, ať už v důsledku podvodu nebo neúmyslných chyb, a připomíná, že Účetní dvůr každý rok zjistí případy podezření z podvodu ve výdajích SZP, přičemž riziko, že podvody budou mít významný dopad, je větší u plateb na podporu trhu a investic do rozvoje venkova a u dalších plateb, které jsou obvykle předmětem spolufinancování na základě úhrad;

342.  připomíná, že jelikož se na SZP vztahuje sdílené řízení, za řešení takových podvodů odpovídá Komise i členské státy; na straně Komise bere na vědomí, že GŘ AGRI poskytuje školení ohledně rizik podvodů a pokyny pro řídící a kontrolní orgány členských států, zatímco úřad OLAF vyšetřuje případy podezření z podvodů ve spolupráci s vnitrostátními vyšetřovacími orgány;

343.  bere na vědomí skutečnost, že GŘ AGRI přijalo dne 20. října 2020 aktualizovanou strategii boje proti podvodům;

Spravedlivé přidělování prostředků ze SZP

344.  trvá na tom, že v době krize týkající se volatility příjmů nepotřebují větší zemědělské podniky ke stabilizaci svého příjmu nutně tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, a je tudíž pravděpodobné, že jsou díky tomu odolnější; domnívá se, že by Komise měla učinit kroky, aby zajistila rozdělování finančních prostředků SZP váženým způsobem tak, aby platby na hektar v poměru k velikosti holdingu/zemědělského podniku klesaly(86);

345.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivé přidělování prostředků ze SZP aktivním zemědělcům a aby nenastala situace, kdy jsou uzavírány obchody s pozemky, ze kterých má prospěch vybraná skupina politicky zasvěcených osob, často nazývaných oligarchové; vyzývá Komisi, aby zhodnotila případy porušování stávajících pravidel pro přidělování prostředků ze SZP, jejich obcházení a nezamýšlené důsledky těchto pravidel; upozorňuje na význam transparentního a silného systému správy a dále vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí v oblasti prevence a odhalování podvodů(87);

Střet zájmů, zabírání půdy a koncentrace půdy

346.  se znepokojením bere na vědomí údaje Komise o rozdělení přímých plateb podle třídy plateb v roce 2019, které prokazují, že největší podíl finančních prostředků na přímé platby (58 %) dostává 15 % všech příjemců, zatímco podíl přímých plateb u většiny příjemců (75 %) je ještě menší (15 %) než u pouhých 0,5 % všech příjemců, kteří získali více než 100 000 EUR a jejichž podíl představuje 16,3 % celkového objemu přímých plateb;

347.  je hluboce znepokojen tím, že dotace SZP motivují zemědělské podniky, investory, hedgeové fondy, nadace a velmi bohaté jednotlivce k hromadění půdy, což vede k dalšímu zvýšení koncentrace vlastnictví půdy; s velkým znepokojením konstatuje, že se tím zvyšuje cena zemědělské půdy, takže je pro malé a střední zemědělce stále obtížnější získat půdu; zdůrazňuje, že zemědělské dotace nejsou určeny k zajištění návratnosti ekologických investic;

348.  opakuje svou výzvu k zavedení maximálních částek plateb, které může určitá fyzická osoba obdržet z prvního a druhého pilíře SZP; je toho názoru, že maximální částky, které jsou stanoveny pro fyzické osoby, je mnohem obtížnější obcházet než limity pro právnické osoby; připomíná, že příjemci mohou uměle rozdělit své společnosti nebo vytvářet další společnosti, které mohou obdržet maximální částku finančních prostředků, čímž se obchází strop stanovený pro každou právnickou osobu; vítá záměr návrhu považovat všechny společnosti patřící do téže skupiny za stejného příjemce, je však toho názoru, že je to nedostatečné: neprůhledné a vysoce složité struktury společností, které často zahrnují subjekty v několika členských státech nebo třetích zemích, způsobují, že je velmi obtížné zajistit, aby všechny společnosti patřící do téže skupiny byly jako takové označeny a skutečně s nimi bylo zacházeno jako s jedním příjemcem;

349.  opakuje své znepokojení nad tím, že dotace ze SZP i nadále motivují k zabírání půdy zločineckými a oligarchickými strukturami; opakuje svou naléhavou výzvu Komisi, aby zavedla mechanismus pro podávání stížností pro zemědělce a malé a střední podniky, kteří se potýkají se zabíráním půdy, závažným pochybením ze strany vnitrostátních orgánů, neoprávněným nebo předpojatým zacházením v nabídkových řízeních nebo při rozdělování dotací, nátlakem nebo zastrašováním ze strany zločineckých struktur, organizovanou trestnou činností nebo oligarchickými strukturami, pro oběti nucené nebo otrocké práce nebo jiného závažného porušování základních práv umožňující podat stížnost přímo Komisi; vítá, že takový mechanismus vyřizování stížností byl navržen pro nové nařízení o SZP;

350.  konstatuje, že audity GŘ AGRI v letech 2017 a 2019 odhalily nedostatky týkající se fungování systému evidence půdy, geoprostorové žádosti o podporu, kvality kontrol na místě a nadměrných zpoždění při zpracovávání plateb, zejména v případě překrývajících se nároků; vítá skutečnost, že Komise přerušila platby a zavedla u platební agentury zkušební dobu; konstatuje, že nedostatky v systémech řízení a kontroly platební agentury se řeší v akčním plánu požadovaném GŘ AGRI, který byl posílen v roce 2019; bere na vědomí, že rizikový objem činí 3,271 milionu EUR na přímé platby a 21,596 milionu EUR na rozvoj venkova a že v současné době probíhá schvalování souladu;

351.  je hluboce znepokojen nedávno zveřejněnou zprávou slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu o činnosti Slovenské zemědělské platební agentury, v níž úřad dospěl k závěru, že řízení přímých dotací není transparentní a že chybí systematická kontrola žadatelů a příjemců dotací(88); je znepokojen omezenou spolehlivostí výsledků práce certifikačních subjektů způsobenou nedostatky při kontrolách a v postupech výběru vzorků zjištěnými Účetním dvorem u některých z těchto subjektů;

352.  konstatuje, že úřad OLAF uzavřel v roce 2020 tři správní vyšetřování týkající se možného zneužití finančních prostředků EU pro zemědělství na Slovensku ve věci žádostí o přímé platby podaných mezi lety 2013 a 2019; vyjadřuje politování nad tím, že byla zjištěna společnost, která úmyslně žádala o platby Unie na nezpůsobilé pozemky, které byly využity především k nezemědělské činnosti; považuje za alarmující, že úřad OLAF rovněž zjistil, že některé společnosti již roky žádaly o platby na oblasti, které ve skutečnosti nejsou kryty platnými nájemními smlouvami;

353.  dále konstatuje, že vyšetřování úřadu OLAF odhalila několik nedostatků v systému kontroly a řízení přímých plateb na Slovensku; vyjadřuje politování nad tím, že existují pouze velmi omezené kontroly toho, zda žadatelé nakládají s půdou zákonným způsobem, a že ověřovací kontroly se omezují na překrývající se žádosti; bere na vědomí zjištění úřadu OLAF, že by měly být zlepšeny postupy interního ověřování přijaté slovenským vnitrostátním orgánem odpovědným za správu zemědělské půdy ve vlastnictví státu nebo půdy bez známého soukromého vlastníka, pokud jde o transparentnost ověřování a právní jistotu; konstatuje, že v důsledku nedostatků ověřovacích postupů se úřad OLAF domnívá, že přeplatky by mohly představovat více než 1 milion EUR;

354.  je i nadále hluboce znepokojen zprávami o tom, že finanční prostředky ze zemědělských fondů končí v kapsách autokratických vedoucích představitelů a jejich spolupracovníků; opakuje, že jde o závažnou nespravedlnost vůči daňovým poplatníkům EU, zejména vůči drobným zemědělcům a venkovským komunitám; zdůrazňuje, že součástí SZP by mělo být vymýcení korupce a podvodů;

355.  zdůrazňuje, že vzhledem k rozšířeným problémům se střetem zájmů při rozdělování finančních prostředků Unie v oblasti zemědělství je nežádoucí, aby členové Evropské rady, ministři zemědělství, funkcionáři nebo jejich rodinní příslušníci přijímali rozhodnutí o podpoře příjmu;

356.  je udiven hodnocením Komise, že český ministr zemědělství není ve střetu zájmů navzdory tomu, že obdržel značné částky v podobě dotací SZP v době, kdy řídil programování zemědělských programů v rámci SZP; kritizuje zdánlivě odlišný výklad a uplatňování článku 61 finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní zprávu, ve které zveřejní, zda v současnosti probíhají nějaké audity týkající se jakýchkoli členů vlády v jakémkoli členském státě, a poskytla přehled toho, kteří členové vlád ve všech členských státech dostávají dotace ze SZP nebo fondů soudržnosti;

357.  poukazuje na nedávnou studii o identifikaci přímých a konečných příjemců výdajů SZP(89), která byla předložena orgánu příslušnému k udělení absolutoria; připomíná zjištění studie, že stále není možné poskytnout komplexní a přístupný přehled o těchto příjemcích; žádá proto Komisi, aby ve spolupráci s vnitrostátními agenturami předložila standardizovaný a veřejně přístupný formát pro zveřejnění konečných příjemců SZP;

358.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy s cílem upravit podmínky stanovené vnitrostátními orgány pro získávání dotací na větší projekty, neboť v současné době je většina financování SZP přínosem pro velké společnosti; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení a sladila tyto podmínky tak, aby byly v celé EU lépe harmonizovány, a to aby zároveň respektovaly zvláštnosti jednotlivých států;

359.  vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích auditorského postupu GŘ AGRI ve věci střetu zájmů v České republice; žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost platbám společnostem přímo i nepřímo vlastněným českým předsedou vlády nebo jinými členy české vlády;

360.  konstatuje, že pokud jde o tržní opatření, bylo šest platebních agentur označeno jako agentury poskytující „omezenou věrohodnost s vysokým rizikem": Bulharsko, Španělsko, Spojené království, Řecko, Itálie (pro 2 režimy podpory) a Portugalsko; nejvyšší upravená míra chyb byla zjištěna v Bulharsku (11,52 %), následovaly Polsko (7,15 %) a Itálie (6,12 %); GŘ AGRI vyjádřilo na úrovni opatření 7 výhrad: ovoce a zelenina: operační programy pro organizace producentů (Spojené království, Itálie a Portugalsko), odvětví olivového oleje (Řecko), odvětví vína (Bulharsko, Itálie), program EU dodávek do škol (Španělsko); je obzvláště znepokojen situací v odvětví vína, kde jsou upravené míry chyb v Bulharsku (15,7 %) a Itálii (9,6 %) velmi vysoké, přičemž v Itálii činí rizikové objemy více než 30 milionů EUR a v Bulharsku 2,3 milionu EUR;

361.  konstatuje, že pokud jde o přímé platby, byla u 18 platebních agentur zjištěna míra chyb mezi 2 a 5 % a u jedné agentury více než 5 % (5,2 v Rakousku); GŘ AGRI vyjádřilo na úrovni platebních agentur 17 výhrad pro Rakousko, Kypr, Dánsko, Španělsko (3 platební agentury), Řecko, Itálii (7 platebních agentur), Portugalsko, Rumunsko a Švédsko;

362.  výhrady lze roztřídit do následujících kategorií: kvůli nedostatkům v oblasti platebních nároků (AT, DK, IT, PT, SE), kvůli nedostatkům v dobrovolných podpůrných opatřeních týkajících se zvířat (AT, GR, RO), kvůli vysoké hlášené míře chyb (CY), na základě posouzení certifikačního subjektu (ES06), kvůli nedostatkům v kvalitě kontrol na místě (ES09, ES15, GR, PT, SE), kvůli nedostatkům v systému evidence půdy (LPIS) (IT) a kvůli nedostatkům v definici typu půdy (RO, SE);

363.  snížení provedená v roce 2019 se týkala 17 členských států a celkové částky 67 764 269,48 EUR, z nichž 36 milionů EUR připadlo na Itálii, 15 milionů EUR na Spojené království a 8 milionů EUR na Španělsko;

364.  konstatuje, že pokud jde o rozvoj venkova, má 30 ze 71 platebních agentur upravenou míru chyb nad 2 % (z toho v 8 případech více než 5 %: Kypr, Německo (jedna platební agentura), Estonsko, Španělsko (jedna platební agentura), Francie (jedna platební agentura), Spojené království (jedna platební agentura), Portugalsko a Slovensko; GŘ AGRI vyjádřilo na úrovni platební agentury 21 výhrad: Rakousko, Kypr, Německo (jedna platební agentura), Dánsko, Estonsko, Španělsko (dvě platební agentury), Finsko, Francie (dvě platební agentury), Spojené království (jedna platební agentura), Chorvatsko, Maďarsko, Irsko, Itálie (dvě platební agentury), Litva, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko a Slovensko; nejvyšší upravená míra chyb byla zjištěna ve Slovensku (10,31 %), následovaly Kypr (7,63 %) a Polsko (5,94 %);

365.  výhrady lze roztřídit do následujících kategorií: kvůli nedostatkům v opatření ekologického zemědělství (AT, HU), v rámci zalesňování (ES02, PT), a ohledně opatření týkajícího se vedoucích pracovníků a soukromých investic mimo integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) (DE19), kvůli nedostatkům při kontrolách na místě (CY, DK, FR18, FR19,IT10, SK), přiměřenost nákladů (ES09, FR19), při křížových kontrolách (ES09, SK), nezpůsobilost (ES09, CY, RO, SK) a aktivní zemědělec (GB07), kvůli nedostatkům v postupech dohledu nad některými opatřeními (IT10), a při zaznamenávání maximální způsobilé plochy (MEA) v systému evidence půdy (LPIS) pro opatření integrovaného administrativního a kontrolního systému IACS (IT10, IT26), kvůli nedostatkům v investičním opatření (HR), soukromé investice (LT), lesnictví, agroenvironmentální závazky, zřizování seskupení producentů a opatření k řízení rizik (HU), kvůli nedostatkům v postupech zadávání veřejných zakázek (HU, RO, SK), kvůli vysoké hlášené míře chyb (CY, DK, EE, ES02, ES09, FR18, FR19, HR, IE, LT, PT), na základě posouzení certifikačního subjektu (FI, GB07, HR, IT26, SE);

Doporučení

366.  vyzývá Komisi, aby:

Výkonnost SZP

367.  domnívá se, že vzhledem k nedostatku specifických nástrojů SZP, které by vyvažovaly fungování potravinového řetězce, je naléhavě nutné pokračovat v tvorbě právních předpisů, aby zemědělci nezůstali nejslabším článkem řetězce;

368.  zdůrazňuje, že investice, jež přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení v souladu s agroenvironmentálními a klimatickými cíli obsaženými v Zelené dohodě pro Evropu, jsou zásadní pro sociální a hospodářský rozvoj venkovských oblastí;

369.  vyzdvihuje úlohu základní podpory příjmu v rámci SZP a její příspěvek k zachování zemědělské činnosti a chovu hospodářských zvířat, neboť omezuje vylidňování venkova a podporuje aktivní a dynamické venkovské prostředí;

370.  zdůrazňuje, že podpora poskytovaná v rámci SZP mladým zemědělcům se ukázala být klíčovým nástrojem, který je třeba dále posílit; je přesvědčen, že digitalizace a inovace spolu s investicemi do rozvoje krátkých dodavatelských řetězců a přímého prodeje spotřebitelům by mohly být rozhodujícími nástroji při revitalizaci venkovských oblastí, neboť by zvýšily jejich atraktivitu pro mladé zemědělce; domnívá se, že prioritou členských států při strategickém plánování by měly být dostatečná a dostupná podpora, jakož i zjednodušení pro konečné příjemce, zejména pro mladé, nové a drobné zemědělce; zdůrazňuje, že ve fázi provádění národních strategických plánů je třeba zavést postupy, které budou přizpůsobeny konkrétním potřebám;

371.  zdůrazňuje, že dobrovolná podpora vázaná na produkci je obecně velmi účinná při podpoře odvětví, jež jsou vážně ohrožena ukončením produkce;

372.  upozorňuje, že finanční prostředky na propagaci jsou klíčové pro otevírání a konsolidaci nových trhů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl ekologický model propagován stejně jako jiné stejně udržitelné modely, jako je např. integrovaná produkce nebo přesné zemědělství;

373.  konstatuje, že ekologičtější SZP v souladu s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu by nejen přispěla k tomu, aby Unie splnila své cíle, ale současně by zvýšila efektivitu využívání veřejných finančních prostředků, neboť by omezila negativní externality související se zemědělskými postupy a přenesla pozornost z odstraňování následků na prevenci;

374.  připomíná, že výdaje přispívající k zastavení a odvrácení úbytku biologické rozmanitosti by měly být vypočítány na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Parlamentem a Radou; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávu s podrobným rozpisem toho, jak každá rozpočtová položka přispívá k cíli, kterým je průřezové začleňování problematiky biologické rozmanitosti, tj. zajištění 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2026, aby se usnadnilo sledování tohoto cíle;

375.  považuje za znepokojující, že v souboru ukazatelů výkonnosti SZP zjistil Účetní dvůr nedostatky:

376.  vyjadřuje politování nad nízkou úrovní ekologického zemědělství v Evropě, která vzhledem k investovaným zdrojům činí pouze 7,5 %; vyzývá Komisi, aby do SZP zavedla model založený na výkonnosti, který by měl fungovat na základě stejných ukazatelů a uvádět kvantifikované hodnoty pro určování milníků; trvá na tom, že je třeba poskytnout významné dodatečné informace o výkonnosti při dosahování cílů politiky v oblasti biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že je však třeba lepších informací o odvětvích, jako je zemědělství a lesnictví; žádá Komisi, aby zohledňovala návrhy na lepší vykazování toho, jakým způsobem mitigační politiky EU a členských států přispívají k plnění cílů v oblasti snižování emisí; navrhuje, aby byl Systém monitorování plochy (AMS) v členských státech povinný v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS);

377.  je znepokojen omezenou dostupností údajů o zemědělských dotacích a jejich konečných příjemcích a omezeným přístupem veřejnosti k nim; domnívá se, že tyto informace by se měly zveřejňovat, avšak přísně v souladu právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů a s platnou jurisdikcí Soudního dvora EU v této oblasti; vyzývá Komisi a členské státy Unie, aby tyto údaje shromažďovaly a zpřístupňovaly je za uvedených podmínek, a to transparentním a uživatelsky vstřícným způsobem (včetně strojově čitelného formátu), s cílem zajistit transparentnost konečných příjemců a veřejnou kontrolu nad využíváním finančních prostředků Unie obecně a konkrétně vůči příslušným orgánům a institucím;;

378.  se znepokojením konstatuje, že podle stávajících pravidel v oblasti transparentnosti jsou údaje v souvislosti s financováním SZP k dispozici pouze po dobu dvou let; vyzývá k tomu, aby se na financování SZP vztahovalo delší časové období, jako je tomu u strukturálních fondů;

379.  konstatuje, že v roce 2019 Komise vyjasnila právní rámec platný pro přímé monitorování prostřednictvím zobrazovacích technologií(90); vítá připomínky Účetního dvora(91) v tom smyslu, že zobrazovací technologie poskytují mimořádné výhody, jako je snížení počtu návštěv na místě a následné omezení administrativních nákladů, interaktivní monitorovací přístup, který brání nedodržování předpisů, a generování užitečných údajů pro inteligentní zemědělství; zdůrazňuje zejména, že zobrazovací technologie by umožnily monitorovat všechny příjemce pomoci, což by mohlo vést k zásadní změně, pokud jde o rozpočtovou kontrolu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala ukazatele výkonnosti v oblasti životního prostředí a klimatu s cílem uvést je do souladu s kontrolami prováděnými monitorováním; naléhavě vyzývá Komisi, aby odstranila překážky, které brání širšímu využívání zobrazovacích technologií, a aby vnitrostátním platebním agenturám poskytovala pobídky a podporu, pokud jde o uplatňování kontrol prostřednictvím monitorování;

380.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že informace obsažené ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti jsou sladěny s podkladovými údaji v programových prohlášeních, avšak že zpráva o řízení a výkonnosti poskytuje příliš optimistický pohled na dosažené výsledky a neanalyzuje účinnost výdajů; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o opatřeních přijatých s cílem překonat významné výzvy, které zjistil při dosahování cílů politiky na období let 2014–2020;

381.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že přímé platby snižují kolísavost příjmů (o přibližně 30 %, jak uvádí hodnotící studie na základě údajů za období 2010–2015), ale nejsou z velké části cílené; žádá Komisi, aby zajistila lepší soulad mezi cíli, na něž se vztahují ukazatele, a politickými cíli, jako je zvýšení individuálních výdělků osob pracujících v zemědělství a zároveň omezení potřeby přímé podpory;

382.  vítá revizi ukazatelů a cílů v návrzích Komise pro SZP na období po roce 2020, jež jsou založeny na nedostatcích zjištěných jeho Útvarem interního auditu a Účetním dvorem, pokud jde o ukazatele společného rámce pro monitorování a hodnocení, jakož i na uznání potřeby dále ukazatele rozvíjet;

383.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že SZP má potenciál přispívat k udržitelnému využívání přírodních zdrojů, ale že neexistuje dostatek údajů pro posouzení účinnosti; dále připomíná svá zjištění, že ekologizace měla jen malý měřitelný dopad na zemědělské postupy a životní prostředí a že v zásadě zůstala jen programem na podporu příjmů;

384.  bere na vědomí omezení, které Účetní dvůr zjistil, pokud jde o úspěšný příspěvek agroenvironmentálně-klimatických opatření k biologické rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která povedou k vyššímu pokrytí podstatné části zemědělské krajiny tímto režimem, a zaměřila se na konkrétní rizika;

385.  bere na vědomí nedostatečné výsledky opatření v oblasti lesnictví v rámci EZFRV, skutečnost, že v roce 2018 byl ze 60 % splněn cíl týkající se účinnějších zavlažovacích systémů stanovený pro rok 2023, a potřebu dalšího snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství a vyzývá Komisi, aby podala zprávu o opatřeních přijatých ke zlepšení výsledků provádění SZP v těchto oblastech;

386.  poukazuje na připomínku Účetního dvora, že výroční zpráva o řízení a výkonnosti obsahuje informace o pracovních místech a širokopásmovém připojení, avšak neposkytuje žádné relevantní informace o výkonnosti, pokud jde o naplňování cíle v oblasti vyváženého územního rozvoje; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že 40 % venkovských domácností stále nemá vysokorychlostní přístup k internetu; digitalizace ve venkovských oblastech není urychlována tak, aby rozvíjela tamní zaměstnanost a podporovala zemědělské podniky při jejich každodenní činnosti;

387.  vítá zvýšení míry zaměstnanosti na venkově z 63,4 % v roce 2012 na 68,1 % v roce 2018;

388.  bere na vědomí údaje, jež Účetní dvůr komentuje pro iniciativu LEADER ke konci roku 2018 (vznik 13 337 pracovních míst, což představuje 30 % cíle pro rok 2023), a skutečnost, že Komise nemá spolehlivé údaje o pracovních místech vytvořených v rámci iniciativy LEADER; žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na zlepšování dostupnosti spolehlivých údajů pro provádění iniciativy LEADER;

389.  je znepokojen množstvím zpráv z médií o porušování pracovních práv přeshraničních a sezónních zemědělských pracovníků v celé EU v mnoha členských státech; podporuje Komisi v jejím úsilí o odmítání podpory zemědělským podnikům, které nedodržují pracovní práva sezónních pracovníků;

Doporučení

390.  vyzývá Komisi, aby:

Bezpečnost a občanství

391.  konstatuje, že platby vynaložené na „Bezpečnost a občanství“ činily 3,3 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících programů, politik a agentur:

392.  s uspokojením konstatuje, že v rámci programu Kreativní Evropa bylo v roce 2019 uzavřeno 1 370 grantových dohod, čímž byl překročen cíl Komise a byly tak zcela využity dostupné rozpočtové prostředky; připomíná v této souvislosti, že spravedlivé zeměpisné rozdělení grantů je klíčové pro uvolnění celého bohatství evropské kultury; vítá způsob, jakým se vyvíjí realizace pilotního projektu týkajícího se programu mobility pro umělce a kulturní a kreativní pracovníky, stejně jako přípravné akce „Evropa pro festivaly, festivaly pro Evropu“ a „Hudba pro Evropu“; připomíná při této příležitosti, že je důležité zvýšit rozpočet tohoto programu, aby se dále zvýšila jeho úspěšnost;

393.  i nadále je znepokojen zjevným nedostatkem transparentnosti a odpovědnosti při poskytování finanční podpory Komise stanici Euronews; zdůrazňuje, že Účetní dvůr nepoukazuje na nedostatky na straně stanice Euronews, ale mnohem více se zaměřuje na monitorovací a hodnotící mechanismy Komise; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zlepšila transparentnost, pokud jde o rozpočet na opatření v oblasti multimédií, a zvýšila odpovědnost za výdaje; bere na vědomí, že stanice Euronews byla v posledních čtyřech letech podrobena dvěma auditům výkonnosti; uznává, že v nezávislém auditu výkonnosti akcí financovaných z rozpočtové položky na opatření v multimediální oblasti, který byl zveřejněn dne 23. června 2020, se uvádí, že „stanice Euronews má dobře zavedené postupy na podporu redakční kvality, vyváženosti, nezávislosti a nestrannosti a tyto postupy zjevně účinně fungují“; připomíná, že je třeba pokračovat v nestranném hodnocení s cílem zajistit nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti; žádá Komisi, aby při přípravě příští rámcové dohody o partnerství v roce 2021 zohlednila obavy Evropského parlamentu; žádá Komisi, aby diverzifikovala komunikační kanály financované z rozpočtové položky na opatření v multimediální oblasti;

394.  zdůrazňuje, že příjemci prostředků z programů v oblasti práv, rovnosti a občanství v rámci rozpočtu Unie musí splňovat nejpřísnější normy týkající se právního státu, nezávislých sdělovacích prostředků a svobody projevu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že rakouský politolog Farid Hafez opakovaně obdržel finanční prostředky z rozpočtu EU navzdory jeho úzkým vazbám na Muslimské bratrstvo a tureckou vládu, jež se snaží umlčet nezávislé novináře a potlačit svobodu sdělovacích prostředků pod rouškou islamofobie; vyzývá Komisi, aby změnila kritéria způsobilosti pro programy v oblasti práv, rovnosti a občanství v rámci rozpočtu Unie s cílem zabránit jednotlivcům a organizacím s tak znepokojivými názory, aby čerpali finanční prostředky Unie;

395.  vítá výsledky v klíčových oblastech činnosti týkající se rovnosti žen a mužů – např. násilí na základě pohlaví – dosažené prostřednictvím specializovaných programů i výsledek a uzavření jednání o VFR v souvislosti s programem Občanství, rovnost, práva a hodnoty;

396.  vyzývá, aby byla přezkoumána možná součinnost mezi vnitřními a vnějšími programy Unie s cílem zajistit soudržný a soustavný přístup k politikám uvnitř i vně Unie, zejména pokud jde o otázky související s násilím páchaným na ženách nebo s bojem proti obchodování s lidmi;

397.  důrazně opakuje svůj požadavek na zvýšení zdrojů určených k předcházení násilí páchanému na základě pohlaví a boji proti němu v rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, zejména v návaznosti na eskalaci násilí páchaného na ženách během krize COVID-19; opakuje svou žádost, aby vznikla samostatná rozpočtová položka pro všechna opatření specificky zaměřená na rovnost žen a mužů, včetně násilí na základě pohlaví, což bude prvním krokem ke zvýšení transparentnosti, ke snazšímu sledování výdajů souvisejících s rovností žen a mužů a k otevřenému rozhodovacímu procesu, pokud jde o finanční prostředky přidělené na rovnost žen a mužů, v němž by Parlament měl ve své funkci rozpočtového orgánu hrát zásadní úlohu;

398.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr ve svém interním přezkumu výdajů stávajících programů Unie zjistil, že hledisko rovnosti pohlaví nebylo horizontálně začleněno do celého rozpočtu Unie, jako v případě změny klimatu či biologické rozmanitosti, a že namísto toho byly k řešení diskriminace na základě pohlaví používány specifické programy, zejména programy řešící zaměstnanost a sociální otázky; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádná metodika pro sledování výdajů určených na rovnost žen a mužů; vítá rozhodnutí Účetního dvora prověřit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu Unie a zveřejnit zprávu o auditu v prvním čtvrtletí roku 2021(92);

399.  zdůrazňuje, že hledisko rovnosti žen a mužů je třeba lépe integrovat do všech oblastí činnosti, zejména s ohledem na to, že pandemie COVID-19 má četné dopady na práva žen; opět proto vyzývá k tomu, aby bylo genderové rozpočtování uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho čerpání; opakuje svůj požadavek, aby byly genderové ukazatele začleněny do společného souboru ukazatelů výsledků pro plnění rozpočtu EU;

400.  vítá skutečnost, že rovnost pohlaví a začleňování genderového hlediska patří v novém VFR mezi horizontální zásady pro fondy Unie, což potvrzuje, že rovnost pohlaví a začleňování genderového hlediska bude v rámci VFR prioritou, vyjadřuje politování nad tím, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bylo již obsaženo ve společném prohlášení připojeném k VFR na období 2014–2020, ale nebylo ve VFR na uvedené období plně provedeno; očekává, že Komise bude brát své závazky v budoucnu vážně a bude důkladně sledovat uplatňování těchto horizontálních zásad ve všech oblastech činnosti EU, a bude u všech svých politik a programů vypracovávat posouzení dopadu na rovnost žen a mužů a provádět příslušné monitorování;

401.  vítá závazek vypracovat metodiku pro sledování výdajů na rovnost žen a mužů a žádá Komisi, aby zajistila, že bude tato metodika připravena do konce roku 2021, aby mohla být co nejdříve uplatňována;

402.  vyjadřuje své znepokojení nad propojením útoků na právní stát s odmítavým postojem k rovnosti žen a mužů a právům žen; vyzývá k tomu, aby byla tato záležitost řešena prostřednictvím postupu proti dotčeným členským státům podle článku 7;

Zjištění Účetního dvora: roční účetní závěrky členských států za AMIF/FVB

403.  bere na vědomí skutečnost, že nejvýznamnější oblastí výdajů v tomto okruhu je migrace a bezpečnost, jakož i skutečnost, že většina výdajů pochází ze dvou fondů – Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (FVB);

404.  konstatuje, že Účetní dvůr neposuzoval míru chyb v tomto okruhu VFR, avšak prověřil vzorek 19 operací, který má přispět k jeho celkovému prohlášení o věrohodnosti, a nikoli být reprezentativní z hlediska výdajů v rámci tohoto okruhu VFR; konstatuje, že vzorek se týkal osmi transakcí v rámci sdíleného řízení, osmi transakcí v rámci přímého řízení a jedné transakce v rámci nepřímého řízení a že Účetní dvůr zjistil, že sedm transakcí (37 %) bylo zatíženo chybami; připomíná, že veřejný a politický zájem v této oblasti je mnohem vyšší než jeho finanční podíl; opakuje svůj požadavek, aby Účetní dvůr jasně odhadl míru chyb v kapitole Bezpečnost a občanství;

405.  poukazuje na to, že Účetní dvůr neposkytl informace o finančním dopadu tří vyčíslitelných chyb, které zjistil, na částky vydané z rozpočtu Unie;

406.  bere na vědomí čtyři případy nedodržení právních předpisů upravujících výběr projektů a pravidel pro zadávání veřejných zakázek, které však neměly finanční dopad na rozpočet Unie;

407.  bere na vědomí, že Účetní dvůr provedl audit činnosti osmi orgánů, které jsou odpovědné za audit účetní závěrky AMIF/FVB ve svých příslušných členských státech a za předložení výroční kontrolní zprávy Komisi;

408.  s uspokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že auditní orgány v členských státech vybraných Účetním dvorem ke kontrole vypracovaly a zavedly podrobné a dostatečně kvalitní postupy, které jim umožňují předkládat požadované informace podle příslušných předpisů, a že měly podrobné auditní programy a kontrolní seznamy na podporu svých závěrů;

409.  bere na vědomí určité nedostatky ve výročních kontrolních zprávách vydávaných auditními orgány, jejichž dopad na účetní závěrky nebyl natolik významný, aby zpochybnil závěry auditních orgánů, vzniklo však potenciální riziko nespolehlivosti vykazovaných údajů a nebezpečí omezené věrohodnosti;

410.  konstatuje, že auditní orgány v členských státech(93) vybraných Účetním dvorem ke kontrole měly podrobné auditní programy a kontrolní seznamy na podporu svých závěrů;

411.  poukazuje na určité nedostatky v činnosti auditních orgánů, které vytvářejí potenciální rizika, pokud jde o neschopnost zjistit nezpůsobilé výdaje, nespolehlivost závěrů auditu a omezenou věrohodnost, přičemž mezi nedostatky patřily například níže uvedené případy, a žádá Komisi a Účetní dvůr, aby spolupracovaly s vnitrostátními auditními orgány na zlepšení těchto nedostatků:

412.  poukazuje na nedostatky v posuzování výročních kontrolních zpráv(94) ze strany Komise, jako například:

413.  vítá úzkou spolupráci mezi úřadem OLAF a Účetním dvorem v rámci boje proti podvodům souvisejícím s rozpočtem; bere na vědomí, že v roce 2019 nahlásil Účetní dvůr úřadu OLAF stejně jako v roce 2018 devět případů podvodů, v souvislosti s nimiž zahájil úřad OLAF pět vyšetřování; konstatuje, že mezi hlavní druhy podvodů, které Účetní dvůr zjistil, patří falešné vykazování výdajů, nesrovnalosti při zadávání veřejných zakázek a umělé vytváření podmínek pro získání finančních prostředků Unie;

414.  vítá zvláštní zprávy Účetního dvora, a zejména zprávy o azylu, relokaci a navracení migrantů(95), o informačních systémech EU na podporu ochrany hranic(96) a o boji proti podvodům ve výdajích prostředků EU(97), které se zmiňují o pozitivní úloze, již v tomto ohledu sehrálo zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;

415.  připomíná svůj dopis zaslaný Komisi dne 13. února 2020, jenž se týká uplatňování dvou aktů v přenesené pravomoci, kterými se do nařízení v přenesené pravomoci o  FVB (EU) 2020/446(98) přidává nástroj k poskytování finanční podpory v oblasti vnějších hranic a víz a do nařízení v přenesené pravomoci o  AMIF (EU) 2020/445(99) jedno nové konkrétní opatření; konstatuje, že nařízení v přenesené pravomoci o  AMIF nebylo zatím použito; vyzývá Komisi, aby urychleně poskytla podrobné informace o nejrůznějších projektech financovaných v rámci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/446;

416.  žádá Komisi a auditní orgány členských států, aby řešily nedostatky zjištěné Účetním dvorem týkající se rozsahu auditu, výběru vzorků a auditních stop ve vztahu k auditním orgánům členských států a podávaly zprávy orgánu příslušnému k udělení absolutoria;

Výkonnost: AMIF

417.  poukazuje na to, že pro fond jsou stanoveny čtyři obecné ukazatele dopadů (týkající se skutečných navrácení oproti počtu rozhodnutí o navrácení, procentního podílu dobrovolných návratů, rozdílu v míře zaměstnanosti mezi občany Unie a občany třetích zemí a konvergence míry uznaných žádostí žadatelů o azyl), které s výkonností AMIF přímo nesouvisejí, ačkoli výdaje z fondu mohou k plnění příslušného cíle přispět;

418.  vítá připomínku Účetního dvora, že průběžné hodnocení Komise uvádí, že AMIF je relevantní a že financoval intervence, které odpovídaly potřebám členských států;

419.  bere však na vědomí některé nedostatky v ukazatelích výkonnosti AMIF, které zjistil Účetní dvůr, například že dvě třetiny ukazatelů jsou ukazatele výstupů a že pěti z 24 milníků na rok 2020, které jsou součástí ukazatelů, bylo dosaženo již v předchozích letech, cílové hodnoty však nebyly upraveny směrem nahoru, jak by to vyžadoval postup řádného finančního řízení s cílem odrážet politickou vůli a potenciál pro dosažení ještě lepších výsledků;

420.  konstatuje, že některé ukazatele AMIF nesměřují ke splnění cílů, že Komise nevypracovala rámec pro monitorování výkonnosti projektů financovaných EMAS a že výroční zpráva o řízení a výkonnosti a programová prohlášení poskytují jen málo informací o dosaženém pokroku podle důležitých ukazatelů; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že při dosahování cíle, který pro integraci a legální migraci stanovil AMIF, dochází k významné prodlevě;

421.  konstatuje, že hodnocení ukazatelů výstupů je v této oblasti politiky obtížné; je znepokojen tím, že financování ze strany EU nezlepšilo humanitární situaci v uprchlických táborech ani nevedlo k účinné ochraně vnějších hranic; vyzývá Komisi, aby podala podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o postupy přijímání na vnějších hranicích; vyzývá Komisi, aby prošetřila, kam přesně byly do programů AMIF investovány finanční prostředky EU a k jakým konkrétním zlepšením to vedlo; žádá Komisi o příslušnou zprávu za každý z dotčených členských států;

422.  tyto nedostatky jsou způsobeny především délkou azylových řízení, pomalou integrací a nedostatečnou mírou navracení; vyzývá Komisi a členské státy, aby dosáhly okamžitého legislativního pokroku;

423.  žádá Komisi, aby přijala opatření k řešení nedostatků zjištěných Účetním dvorem a aby zlepšila informace obsažené ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti a programových prohlášeních, což umožní lépe sledovat pokrok, jehož fond dosáhl;

424.  je hluboce znepokojen tím, že co se týče celkových výdajů souvisejících s EMAS(100), jsou k dispozici jen omezené a souhrnné informace o výkonnosti (počáteční příděl ve výši 100 milionů EUR byl navýšen na 2,2 miliardy EUR na období do roku 2020, což představuje 30 % fondu, Komise však nevytvořila rámec pro sledování výkonnosti projektů financovaných z EMAS);

425.  je hluboce znepokojen tím, že výroční zpráva o řízení a výkonnosti a programová prohlášení obsahují jen málo informací o hospodárnosti a účinnosti při provádění fondu či o nákladové efektivitě opatření AMIF;

426.  je hluboce znepokojen tím, že ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti ani v programových prohlášeních nejsou uvedeny informace o opatřeních, která mají za cíl do Unie přilákat vysoce kvalifikované pracovníky prostřednictvím programů legální migrace, a ukazatele nejsou pro poskytování informací o takovýchto opatřeních vhodné;

427.  poukazuje na existenci dvou paralelních programů financovaných Unií, které podporují stejný typ činností v oblasti navracení (programy jednotlivých států v rámci AMIF a podpora při navracení agentury Frontex) a na skutečnost, že koordinace je převážně odpovědností členských států; vyzývá proto členské státy, aby zajistily lepší koordinaci mezi oběma programy;

428.  se znepokojením konstatuje, že jak v případě AMIF, tak FVB nevyužily členské státy veškeré dostupné rozpočtové prostředky; domnívá se, že je to vzhledem ke stále častějšímu využívání mimořádné pomoci k financování politik členských států v těchto oblastech obzvláště problematické; připomíná, že řešení problémů týkajících se bezpečnosti a zvládání migrace představuje pro Unii prioritu; je si vědom úsilí, jež Komise v tomto ohledu vyvíjí, a požaduje větší spolupráci ze strany všech členských států;

Doporučení

429.  vyzývá Komisi, aby:

430.  žádá Komisi, aby:

431.  vyzývá Komisi, aby v rámci plnění právních ustanovení Unie a zásady řádné správy plně dodržovala interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(102);

Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2019

432.  konstatuje, že GŘ pro migraci a vnitřní věci uplatnilo v rámci sdíleného řízení dvě výhrady (jednu k  AMIF a FVB a jednu k fondům SOLID na období 2007–2013, přičemž ke každému z nich byla vznesena výhrada týkající se několika členských států) a jednu výhradu ke grantům v přímém řízení z důvodu významné míry chyb, které odpovídá míra zbytkových chyb ve výši 4,11 % a odhadovaný dopad ve výši 7,21 milionu EUR; konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti za rok 2019, kterou vypracovala Komise, činí průměrná míra zbytkových chyb v rámci AMIF a FVB 1,57 %, což je výrazně pod 2% prahem významnosti; vyjadřuje znepokojení nad prováděním projektu mimořádné pomoci nazvaného „Posílení činností v oblasti ochrany hranic v úseku vnějších hranic Chorvatska v důsledku zvýšeného migračního tlaku“, který probíhal od září 2018 do konce roku 2019, a bere na vědomí, že evropská veřejná ochránkyně práv zahájila šetření v případu 1598/2020/MMO, které se zabývá tím „jak Evropská komise sleduje a zajištuje dodržování základních práv chorvatskými orgány v rámci operací spojených se správou hranic“; bere na vědomí důraz, který Komise klade na vytvoření nezávislého monitorovacího mechanismu, jak je stanoveno v grantu; dále konstatuje, že Komise úzce spolupracuje s Chorvatskem, které oznámilo svůj záměr uplatňovat tento nezávislý monitorovací mechanismus; připomíná, že unijní nástroje financování v oblasti správy hranic vyžadují, aby veškerá financovaná opatření respektovala Listinu základních práv a byla s ní v souladu; trvá proto na tom, že jakákoli budoucí mimořádná pomoc týkající se správy hranic by měla být Chorvatsku poskytnuta teprve poté, co začne uplatňovat monitorovací mechanismus; žádá veřejnou ochránkyni práv, aby o případu 1598/2020/MMO poskytovala Parlamentu pravidelné informace;

433.  vítá doporučení vydaná Útvarem interního auditu Komise pro GŘ HOME na rok 2019, například:

Výroční zpráva o činnosti GŘ JUST za rok 2019

434.  zdůrazňuje, že GŘ pro spravedlnost a spotřebitele (GŘ JUST) uplatnilo výhradu k významné míře chyb v grantech poskytovaných v rámci přímého řízení, které odpovídá míra zbytkových chyb ve výši 2,65 %; bere na vědomí závazek Komise upravit svou metodiku pro výpočet míry chyb v grantech v rámci programu Právo, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v souladu s připomínkami Účetního dvora, která se začne uplatňovat při auditu ex post za rok 2020;

435.  vítá skutečnost, že GŘ JUST dlouhodobě provádí doporučení vydaná Útvarem interního auditu Komise pro GŘ JUST, která se týkají procesu posuzování dopadů a provádění pokynů a souboru nástrojů pro lepší regulaci;

Globální Evropa

436.  konstatuje, že platby vynaložené na okruh „Globální Evropa“ činily v roce 2019 10,1 miliardy EUR a byly vypláceny prostřednictvím následujících zvláštních nástrojů:

437.  připomíná, že hlavními cíli politiky v rámci okruhu 4 rozpočtu na rok 2019 je mimo jiné podpora hodnot EU, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod, v zahraničí a že je třeba, aby tyto základní zásady byly dodržovány v rámci každého opatření financovaného Unií, a vítá zjištění Účetního dvora ohledně obecně pozitivní tendence, pokud jde o snižování chudoby, rovnost žen a mužů v oblasti vzdělávání a počet dohod se sousedními zeměmi, vyjadřuje však znepokojení nad zhoršující se tendencí, pokud jde o upevňování demokracie, právního státu a politické stability; velmi oceňuje úsilí občanské společnosti na celém světě, pokud jde o prosazování a obranu lidských práv, zejména v době zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a zpochybňování univerzálnosti lidských práv, a zároveň poukazuje na význam zásad transparentnosti a odpovědnosti ve vztahu k vynakládání veřejných prostředků na občanskou společnost, a zdůrazňuje, že je důležité předcházet nadměrnému byrokratickému zatížení a živení nepodložených podezření;

438.  bere na vědomí skutečnost, že na plnění rozpočtu na vnější činnost se podílejí Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (GŘ DEVCO), Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR), Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO), Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI);

439.  konstatuje, že výdaje v této oblasti byly vypláceny prostřednictvím několika nástrojů a metod poskytování podpory, jako jsou pracovní smlouvy a zakázky na dodávky a na služby, granty, zvláštní úvěry, úvěrové záruky a finanční pomoc, rozpočtová podpora a další cílené formy rozpočtové pomoci ve více než 150 zemích po celém světě;

440.  konstatuje, že Účetní dvůr kontroloval vzorek obsahující 68 transakcí: 22 transakcí GŘ NEAR, 25 transakcí GŘ DEVCO, 10 transakcí GŘ ECHO a 11 dalších transakcí; u sedmi transakcí ze studií míry zbytkových chyb GŘ NEAR a GŘ DEVCO za rok 2019 byly provedeny úpravy, aby byla kompenzována metodická omezení těchto studií;

441.  konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že pomoc EU pomohla obnovit a udržet přístup k bezpečnému a kvalitnímu vzdělávání během humanitárních krizí; vítá význam projektů týkajících se zjištěných problémů; konstatuje, že projekty byly schopny dosáhnout většiny svých cílů; podporuje doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby doladila podporu vzdělávání v mimořádných situacích s cílem dosáhnout dobré úrovně účinnosti a relevantnosti;

442.  připomíná, že rozvojová politika a politika spolupráce mají za cíl vymýtit chudobu a zmírnit nerovnost a že by finanční prostředky měly být poskytovány pouze určeným příjemcům;

443.  trvá na významu aktivní účasti Evropského parlamentu na rozvoji dohod o partnerství a spolupráci se třetími zeměmi; zdůrazňuje, že budoucí dohody o partnerství by měly podléhat parlamentní kontrole a být založeny na zásadách solidarity, sdílené odpovědnosti, dodržování lidských práv, právního státu a mezinárodního humanitárního práva(103);

444.  je znepokojen nenávistnými projevy a násilím, které jsou obsaženy v palestinských školních učebnicích a používány ve školách agenturou UNRWA; vyjadřuje obavy, pokud jde účinnost mechanismů agentury UNRWA zaměřených na dodržování hodnot OSN obsažených ve vzdělávacích materiálech a vyučovaných pracovníky agentury UNRWA ve školách, neboť obsahují nenávistné projevy a podněcování k násilí; trvá na tom, aby agentura UNRWA jednala zcela transparentně a zveřejňovala na platformě s otevřeným zdrojovým kódem veškeré vzdělávací materiály pro učitele a studenty, jakož i své přezkumy učebnic používaných v hostitelských zemích, s cílem zajistit, aby byl jejich obsah v souladu s hodnotami OSN a nepodněcoval k nenávisti; žádá, aby byl okamžitě odstraněn veškerý školní materiál, který není v souladu s těmito standardy; trvá na tom, že vyčlenění finančních prostředků EU, jako je PEGASE, na platy vyplácené učitelům a státním zaměstnancům v odvětví vzdělávání musí být podmíněno tím, že vzdělávací materiál a obsah kurzů budou splňovat standardy UNESCO v oblasti míru, tolerance, soužití a nenásilí, jak rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015;

445.  opakuje svůj postoj, že vnější pomoc by měla být plně financována z rozpočtu Unie, a zdůrazňuje, že opatření financovaná prostřednictvím svěřenských fondů EU jsou jen přechodným řešením do doby, než budou plně nahrazena budoucími nástroji pro financování vnější činnosti, zejména nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a nástrojem předvstupní pomoci (NPP III); s politováním konstatuje, že při provádění činnosti v rámci svěřenských fondů, jako je svěřenský fond Madad a nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, byly několikrát porušeny humanitární cíle, jako je zachování důstojnosti a lidských práv migrantů a dalších ohrožených skupin, jako jsou ženy a děti; zdůrazňuje, že ochrana lidských práv vyžaduje rozhodné kroky; připomíná dále, že zásadními prvky svěřenského fondu EU pro Kolumbii je dodržování lidských práv a základních svobod, prosazování zásad právního státu a demokratických zásad, svoboda náboženského vyznání a přesvědčení, transparentnost, řádná správa věcích veřejných, mír a stabilita; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zajistila přísnější kontrolu činnosti partnerů, kteří realizují příslušné programy;

446.  připomíná, že prvořadým cílem rozvojové politiky Unie je zmírnění chudoby a že hlavním cílem oficiální rozvojové pomoci by v souladu s tím, jak tuto pomoc definuje OECD, měla být podpora hospodářského rozvoje a blahobytu rozvojových zemí; zdůrazňuje, že oficiální rozvojová pomoc by měla podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje, dodržovat zásady Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, včetně zásady „nikoho neopomíjet“, dodržovat zásady účinnosti rozvoje a přispívat ke snižování nerovností, a to bez výjimky pro oficiální rozvojovou pomoc související s migrací nebo pro využívání jakéhokoli konkrétního druhu pomoci; vyzývá k účinnějšímu a transparentnějšímu přidělování půjček v rámci oficiální rozvojové pomoci, které zajistí, aby oficiální rozvojová pomoc směřovala tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, a aby měla co největší dopad na rozvoj;

447.  zdůrazňuje, že opatření k odpuštění dluhu je třeba propojit s dalším uvolněním oficiální rozvojové pomoci; je rovněž přesvědčen o tom, že úsilí o odpuštění dluhu by mělo být doplněno zvýšením zdrojů poskytovaných mnohostrannými úvěrovými agenturami, včetně navýšení zvláštních práv čerpání MMF;

448.  konstatuje, že na potřeby v oblasti oficiální rozvojové pomoci má vliv mobilizace domácích zdrojů jednotlivých zemí, kterou oslabuje eroze základu daně a přesouvání zisku ze strany nadnárodních společností; připomíná, že zvýšená závislost rozvojových zemí na dani z příjmu právnických osob vede k tomu, že je oslabování daňové základny a přesouvání zisku neúměrně poškozuje; vyzývá k aktivnějším opatřením Unie proti této situaci, v souladu s akčním programem z Addis Abeby o financování rozvoje, jenž je součástí Agendy 2030; zdůrazňuje, že je třeba přijmout konkrétní opatření na podporu větší mobilizace domácích zdrojů, k nimž patří podpora boje proti korupci a rozvoje progresivních daňových systémů s cílem bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;

449.  připomíná, že účinnost rozvojové politiky Unie ovlivňují unijní politiky v oblasti zemědělství, rybolovu, obchodu, hospodářství, vzdělávání, migrace, životního prostředí, klimatu, zahraničních věcí a bezpečnosti i další politiky; konstatuje, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje, kterou ukládá článek 208 SFEU, je proto i otázkou řádného finančního řízení; připomíná, že účinnost pomoci závisí na řádném provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů v oblasti účinnosti pomoci je zapotřebí vynakládat více úsilí na dodržování zásad soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména ve výše uvedených oblastech; vybízí Komisi, aby jednala podle doporučení obsažených v externí hodnotící zprávě(104) o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje z roku 2018 a aby prokázala odhodlání a přidělila na úkoly v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje dostatečný počet zaměstnanců s cílem prosazovat strategii zaměřenou na výsledky a zajistit pokrok v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

450.  zdůrazňuje, že v zájmu zefektivnění rozvojové pomoci, dosažení dlouhodobých výsledků a řešení místních potřeb, zejména v podmínkách vleklé krize a po krizi, je naprosto nezbytné zlepšit koordinaci humanitární a rozvojové pomoci a posílit vazby mezi humanitární a rozvojovou pomocí; vyzývá Unii, aby tento přístup dále rozvinula;

451.  vítá přezkum „Reakce EU na státem řízenou investiční strategii Číny“, který provedl Účetní dvůr v září 2020; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v monitorování, podávání zpráv a hodnocení opatření v rámci stávající strategie Unie-Čína, včetně financování projektů z Unie v rámci čínské investiční strategie, které nejsou v souladu se zásadami strategie Unie v oblasti konektivity; požaduje poskytnutí dalších nezbytných finančních a lidských zdrojů pro provádění strategie Unie v oblasti konektivity;

452.  se znepokojením bere na vědomí složitou situaci v Bělorusku; poukazuje na to, že je důležité přezkoumat financování ze strany Unie a zajistit, aby nesloužilo na podporu Lukašenkova režimu, nýbrž aby bylo využito na podporu občanské společnosti v Bělorusku;

453.  těší se na summit Unie a Africké unie v roce 2021; domnívá se, že je třeba přejít od tradičního vztahu zaměřeného na pomoc k rovnoprávnému partnerství, jež bude strategičtější a integrovanější;

Zjištění Účetního dvora: GŘ NEAR

454.  vítá skutečnost, že operace týkající se rozpočtové podpory a projektů prováděných mezinárodními organizacemi v rámci tzv. nominálního přístupu byly méně náchylné k chybám a že v roce 2019 Účetní dvůr neodhalil žádné chyby v těchto oblastech; bere na vědomí, že pokud jde o správnost operací, je výdajová oblast rozpočtové podpory třetím zemím méně náchylná k chybám; nicméně bere na vědomí, že kvůli právním předpisům, které ponechávají Komisi široký prostor pro výklad týkající se plnění obecných podmínek, audit Účetního dvora „nemůže jít nad rámec fáze, kdy Komise vyplatí podporu přijímající zemi, neboť převedené finanční prostředky jsou pak sloučeny s vlastními rozpočtovými zdroji přijímající země“; konstatuje, že by to mohlo oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti, pokud jde o činnosti a výdaje Unie; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby bylo poskytování externí pomoci podmíněno dodržováním zásad právního státu a lidských práv v přijímajících zemích; zdůrazňuje zejména, že je třeba zaručit, aby země a třetí strany nebo fyzické osoby, kterým byly přiděleny finanční prostředky Unie nebo které jsou s prostředky Unie spojeny, ctily základní demokratické hodnoty, řídily se mezinárodními normami v oblasti lidských práv a zavázaly se dodržovat zásadu nepoužívat nenásilí;

455.  vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu zavedla zásadu podmíněnosti a pravidelné kontroly ex ante a ex post týkající se správnosti a výkonnosti finančních prostředků Unie určených na podporu třetím zemím a zajistila, aby právní rámec, který stanoví tyto nástroje podpory, umožnil plné zpětné získání finančních prostředků v případě zjištěných nesrovnalostí(105);

456.  se znepokojením konstatuje, pokud jde o studii míry zbytkových chyb GŘ NEAR, že podle Účetního dvora:

457.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr má i nadále výhrady ke spolehlivosti výsledků studie;

458.  se znepokojením konstatuje, že GŘ NEAR ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2019 muselo vznést výhradu k problémům s přiměřeným monitorováním všech projektů v Libyi a Sýrii (nekvantifikovaná výhrada) a výhradu k chybám ve výdajích v grantech na přímé řízení (kvantifikovaná výhrada);

459.  bere na vědomí, že Účetní dvůr nevypočítal u výdajů v rámci okruhu 4 za rok 2019 odhadovanou míru chyb, stejně jak tomu bylo v roce 2018; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil určitá omezení, která mohou vést k podhodnocení míry zbytkových chyb; plně podporuje doporučení Účetního dvora, zejména nutnost uvést v budoucích zprávách o činnosti GŘ NEAR omezení studie míry zbytkových chyb a posílit kontroly GŘ NEAR týkající se nástrojů k financování vnější činnosti identifikací opakujících se chyb a předcházením těmto chybám;

460.  bere na vědomí opatření Účetního dvora přijatá v návaznosti na jeho doporučení uvedená ve výroční zprávě za rok 2016, která buď vyžadovala přijetí okamžitých opatření, nebo měla být provedena do roku 2019, a vítá skutečnost, že Komise provedla tři z nich v plném rozsahu a jedno částečně;

461.  vyjadřuje politování nad tím, že i když Parlament ve svém usnesení ze dne 13. března 2019 žádal Komisi, aby využívala finanční prostředky dostupné v současnosti v rámci NPP II na podporu turecké občanské společnosti, obránců lidských práv a novinářů prostřednictvím vyhrazeného finančního krytí přímo řízeného Unií a aby zvýšila množství příležitostí k navazování kontaktů mezi lidmi, akademickému dialogu a přístupu novinářů k mediálním platformám, rozhodla se Komise provést opatření NPP 2019/42258, kterým se spolufinancuje nákup čtyř plavidel turecké pobřežní stráže; trvá navíc na tom, že je třeba bedlivě sledovat využívání prostředků z nástroje pro uprchlíky v Turecku s cílem zajistit, aby tyto prostředky byly přímo zaměřeny na projekty pro uprchlíky a nebyly využívány k žádným jiným účelům;

Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 09/2019: Podpora EU pro Maroko – prozatím málo výsledků

462.  konstatuje, že rozpočtová podpora Unie v Maroku činila za období 2014–2018 přibližně 0,37 % celkových rozpočtových výdajů této země, přičemž byly uzavřeny smlouvy v hodnotě 562 milionů EUR a učiněny platby v hodnotě 206 milionů EUR; připomíná, že Maroko dostává více rozvojové podpory Unie než kterákoli jiná země severní Afriky s výjimkou Tuniska a je jedním z hlavních příjemců mezinárodní rozvojové pomoci;

463.  připomíná, že nejdůležitějším finančním nástrojem, který Komise využívá při spolupráci s Marokem, je ENI a představuje 1 399 milionů EUR v závazcích na období 2014–2020;

464.  poukazuje na to, že poté, co Tribunál Evropské unie vydal v prosinci 2015 rozsudek týkající se Západní Sahary, Maroko pozastavilo od prosince 2015 do ledna 2019 politický dialog týkající se všech vnějších politik Unie, jako je rozvojová politika, obchodní, zahraniční a bezpečnostní politika; bere na vědomí připomínky Komise ke zvláštní zprávě č. 09/2019, že „jelikož politický dialog nebyl během období obtížných politických vztahů mezi Unií a Marokem pozastaven, Komise se domnívá, že neexistuje důvod pro vypracování alternativní strategie“;

465.  zdůrazňuje, že Maroko je dlouhodobým a strategickým partnerem a sousedem EU a že plodná spolupráce vede k pozitivním výsledkům;

466.  konstatuje, že Účetní dvůr zjistil několik problémů, které omezují účinnost rozpočtové podpory:

467.  vyzývá Komisi, aby:

468.  připomíná, že je důležité propagovat v zahraničí hodnoty Unie, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod, vyzývá proto Komisi, aby využívala předvstupní fond na podporu demokratické transformace a zajištění řádného provádění veřejných politik a reforem soudnictví na západním Balkáně;

469.  bere na vědomí odpovědi Komise na zvláštní zprávu č. 09/2019, a zejména skutečnost, že Komise dospěla k závěru, že spolupráce Unie přispěla k provádění reforem v Maroku, což mělo pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj země;

Zjištění Účetního dvora: GŘ DEVCO

470.  konstatuje, že většinu nástrojů vnější pomoci financovaných jak ze souhrnného rozpočtu Unie, tak z ERF provádí GŘ DEVCO; bere na vědomí, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF za rozpočtový rok 2019 předložil své připomínky ohledně systémů, spolehlivosti výroční zprávy o činnosti a prohlášení generálního ředitele za rok 2019, jež se vztahují na celou oblast působnosti GŘ DEVCO:

471.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že na straně Komise a jejích prováděcích partnerů docházelo u operací souvisejících s programovými odhady, granty, dohodami o příspěvcích s prováděcími organizacemi a pověřovacími dohodami s agenturami členských států EUnie pro rozvoj a spolupráci k více chybám než u jiných forem podpory (jako jsou stavební práce, zakázky na dodávky a služby), z 65 kontrolovaných operací tohoto typu bylo 25 (38 %) zatíženo vyčíslitelnými chybami, které představovaly 71,7 % odhadované míry chyb; bere na vědomí stanovisko Účetního dvora, že studie míry zbytkových chyb GŘ DEVCO není ověřovací zakázkou ani auditem; bere na vědomí, že vychází z metodiky pro výpočet míry zbytkových chyb a manuálu, který poskytlo GŘ DEVCO; konstatuje, že Účetní dvůr uvádí čtyři hlavní faktory ovlivňující míru zbytkových chyb používanou GŘ DEVCO, jako například limity kontrol zadávaní veřejných zakázek, velmi nízký počet kontrol na místě v zemi provádění projektu, samotná metoda odhadu míry zbytkových chyb GŘ DEVCO a částečné nebo úplné spoléhání se na předchozí kontrolní práci; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti ve výroční zprávě o činnosti za rok 2019 neobsahuje žádné výhrady, neboť dvě výhrady zbývající v roce 2018 byly zrušeny a žádné nové výhrady nebyly vydány, před zrušením těchto výhrad v roce 2019 GŘ DEVCO v letech 2017 a 2018 výrazně omezilo jejich rozsah (tj. podíl výdajů, na něž se vztahovaly), což následně nepodává věrný a poctivý obraz rizik v celkové oblasti působnosti GŘ DEVCO;

472.  vítá zjištění Účetního dvora ohledně obecně pozitivního trendu snižování chudoby, rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání či počtu dohod se sousedními zeměmi, vyjadřuje však znepokojení nad zhoršujícím se trendem, pokud jde o upevňování demokracie, právního státu a politické stability;

473.  opakuje své znepokojení, že častější využívání finančních nástrojů k provádění politik EU ve třetích zemích oslabuje míru odpovědnosti a transparentnosti činnosti Unie; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby bylo poskytování externí pomoci podmíněno dodržováním zásad právního státu a lidských práv v přijímajících zemích(108);

474.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zneužíváním rozvojových fondů na činnosti, které vedou k porušování lidských práv při správě hranic; vyjadřuje politování nad hlášeným porušováním lidských práv v souvislosti s nouzovým svěřenským fondem EU pro Afriku (EUTF) v Libyi, Etiopii, Eritrei a Nigeru; požaduje vytvoření silných mechanismů pro monitorování dopadu EUTF na lidská práva, jakož i systému vyvozování odpovědnosti s cílem předcházet porušování mezinárodního práva a toto porušování řešit; opakuje, že je třeba důkladně prošetřit údajná porušování lidských práv, včetně porušování lidských práv na hranicích EU; vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě Komise o rozšíření EUTF se nepředpokládalo v této oblasti žádné zlepšení, a žádá, aby byly v souvislosti s rozšířením EUTF poskytnuty záruky dodržování základních lidských práv(109);

Výkonnost evropského nástroje sousedství a nástroje pro rozvojovou spolupráci

475.  připomíná, že rozpočet evropského nástroje sousedství ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 činí přibližně 17 miliard EUR. Celkové závazky přijaté Komisí do konce roku 2019 tvořily 85 % tohoto přídělu a učiněné platby 42 %;

476.  připomíná, že rozpočet nástroje pro rozvojovou spolupráci ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 činí přibližně 20 miliard EUR. Celkové závazky přijaté Komisí do konce roku 2019 tvořily 84 % tohoto přídělu a učiněné platby 40 %;

477.  konstatuje, že podle přezkumu výkonnosti pěti projektů podpořených z nástroje pro rozvojovou spolupráci a tří projektů podpořených z evropského nástroje sousedství Účetní dvůr zjistil, že u tří projektů v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci došlo k problémům s výkonností: realizace dvou se zpozdila, takže v příslušné lhůtě nedosáhnou plánovaných výstupů a výsledků, a jeden neměl stanovenou žádnou cílovou hodnotu pro měření výkonnosti, ale u projektů v rámci evropského nástroje sousedství žádné problémy s výkonností zaznamenány nebyly;

478.  konstatuje, že ukazatele v rámcových zprávách Komise o výkonnosti svědčí o obecně pozitivním vývoji, pokud jde o snižování chudoby, rovnost žen a mužů ve vzdělávání, počet dohod se sousedními zeměmi a lidský rozvoj; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto ukazatele odhalily zhoršující se trend, co se týče upevňování demokracie, právního státu a politické stability;

479.  poukazuje na to, že tyto ukazatele neposkytly informace o výkonnosti programů samotných, ale spíše o kontextu, v němž se programy realizovaly; zdůrazňuje, že kombinace použitých ukazatelů jasně neukázala, do jaké míry programy přinášejí očekávané výstupy a výsledky a jak tyto výstupy a výsledky přispívají k dosažení očekávaných dopadů programů;

Doporučení

480.  vyzývá Komisi, aby:

481.  opakuje svou žádost Komisi, aby v plném rozsahu a bez dalších odkladů provedla rozsudek Soudního dvora (31/1/2019) týkající se International Management Group (IMG); naléhavě vyzývá Komisi, aby znovu považovala IMG za vhodného dodavatele, pokud jde o projekty v zemích nacházejících se v krizové situaci, v nichž tato organizace prokázala svou efektivnost při řízení programů rekonstrukce a pomoci financovaných evropskými subjekty a členskými státy během více než 20 let;

482.  zdůrazňuje, že v souvislosti se stávající restrukturalizací nástrojů Unie pro financování vnější činnosti je důležité zvýšit jejich viditelnost, transparentnost, účinnost, doplňkovost a odpovědnost; poukazuje na to, že výkonnost evropského nástroje sousedství je úspěšnější v zemích východního sousedství EU, a v této souvislosti vyzývá k většímu úsilí zaměřenému na jižní sousedství EU s cílem řešit výzvy, jimž čelí;

483.  vyzývá Komisi, aby důkladněji analyzovala, jakou účinnost na rozvoj má subvencování soukromých investic a snižování rizik, a to vzhledem k oznámeným nedostatkům v mechanismech kombinování zdrojů financování a záruk, zejména v nedávném stanovisku Účetního dvora (č. 7/2020) týkajícím se zprávy Komise o provádění Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), v němž se dochází k závěru, že příspěvek EFSD k cílům udržitelného rozvoje nebo Pařížské dohody o klimatu není možné posoudit a nelze prokázat, že by k příslušným investicím nedošlo i bez přispění Unie, jinými slovy, že nelze prokázat finanční adicionalitu EFSD; připomíná, že pokud Unie neprokáže finanční adicionalitu, porušuje předpisy WTO týkající se subvencování soukromého sektoru a potenciálně plýtvá zdroji daňových poplatníků; zdůrazňuje, že volba forem pomoci by se měla řídit vyhlídkami na účinnost ve vztahu k příslušným cílům politik v souladu se zásadou „politika na prvním místě“; vyzývá Komisi a ESVČ, aby toto zajistily; domnívá se, že by Komise a ESVČ měly upřednostňovat odvětví, která mají potenciál přitahovat přímé zahraniční investice, vytvářet pracovní místa a posilovat vývoz, a opatření na podporu řádné veřejné správy, strukturálních reforem, hospodářské diverzifikace a boje proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba, aby dárci upřednostňovali jako standardní možnost financování granty, zejména vůči nejméně rozvinutým zemím, a aby nedávali přednost úvěrům, neboť ty by mohly oproti grantům zvýšit dluhovou zátěž; zdůrazňuje, že zásadní dopad na zmírnění chudoby by mohlo mít odpuštění dluhů; zdůrazňuje, že programy pomoci by měly být kombinovány s analýzou udržitelnosti dluhu; vyzývá Unii, aby pracovala na konkrétní iniciativě pro odpuštění dluhu pro vysoce zadlužené chudé země; opakuje, že rozvojová pomoc ve formě spolupráce se soukromým sektorem musí dodržovat obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, příslušné normy MOP a pokyny OECD pro nadnárodní podniky; zdůrazňuje, že řádnou veřejnou správu, snižování chudoby a tvorbu bohatství je třeba zajistit prostřednictvím udržitelných investic, snižování nerovností, prosazování lidských práv a norem v oblasti životního prostředí a posilování postavení místních ekonomik;

484.  vyzývá Komisi, aby prováděné reformy a dosažené výsledky systematicky sledovala a aby prokázala, že rozpočtová podpora Unie účinně přispěla k vlastní rozvojové agendě afrických, karibských a tichomořských zemí a posílila jejich demokratickou odpovědnost;

485.  požaduje v souvislosti s unijními výdaji na rozvoj větší veřejnou odpovědnost a efektivnost, jelikož výsledky rozvoje nestačí pouze definovat, ale musí se i prověřovat a monitorovat, pokud jde o jejich hmatatelnost a dopady na rozvoj.

486.  požaduje provádění nezávislejšího a veřejně dostupného hodnocení civilní a vojenské bezpečnosti a vojenských opatření EU, zejména pokud jde o vojenské výcvikové mise EU, budování kapacit vojenských subjektů ve třetích zemích (budování kapacit na podporu bezpečnosti a rozvoje prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru) a opatření v oblasti správy hranic a řízení migrace, a vyjadřuje politování nad nedostatečnou flexibilitou správních a rozpočtových/finančních postupů týkajících se civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP); opakuje své stanovisko, že by Komise měla zavést zvláštní pravidla zadávání veřejných zakázek do opatření při řešení krizí v rámci SBOP s cílem usnadnit rychlý a pružný průběh misí;

487.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je odebrání rozpočtové funkce Parlamentu prostřednictvím rozhodnutí Rady o zřízení Evropské obranné agentury (EDA) a stálé strukturované spolupráce (PESCO) zákonné; připomíná, že v příslušných ustanoveních čl. 45 odst. 2 a čl. 46 odst. 2 SEU je stanoveno, že rozhodnutí se musejí přijímat kvalifikovanou většinou bez uplatnění práva veta; připomíná, že odebrání rozpočtové funkce EP podle článku 42 SEU je možné pouze u provozních výdajů a vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady;

488.  vzhledem k tomu, že EIB je významným činitelem při provádění vnějších politik Unie, neboť 10 % svých úvěrů poskytuje mimo Unii, opakuje dlouhodobé požadavky Parlamentu, aby byl Účetní dvůr zmocněn k auditu všech operací EIB a aby byly tyto audity prováděny;

Správa

489.  konstatuje, že platby na „správu“ činily v roce 2019 10,4 miliardy EUR (6,5 % VFR), z čehož rozpočet Komise představuje 57,9 % neboli 6,1 miliardy EUR;

490.  konstatuje, že správní výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje, na něž připadá přibližně 60 % celkových výdajů v této oblasti, a výdaje na budovy, vybavení, energii a komunikační a informační technologie, přičemž podle Účetního dvora je tato výdajová oblast spojena s malým rizikem;

491.  konstatuje, že pokud jde o Komisi, bylo zjištěno několik chyb v souvislosti s náklady na zaměstnance a se správou rodinných přídavků Úřadem pro správu a vyplácení individuálních nároků;

492.  konstatuje, že Účetní dvůr rovněž zkoumá správnost informací ve výročních zprávách Komise o činnosti, včetně zpráv jejích generálních ředitelství a úřadů primárně odpovědných za správní výdaje; vítá skutečnost, že ve výročních zprávách o činnosti, které byly přezkoumávány, nebyly nahlášeny významné (materiální) míry chyb;

493.  vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k provedení všech doporučení Účetního dvora a informovala Parlament o vývoji situace;

Evropské školy

494.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr uvádí, že kvalita účetní závěrky se ve srovnání s předchozími lety zlepšila; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr není schopen potvrdit, že finanční řízení škol v roce 2019 bylo v souladu s finančním nařízením pro evropské školy a služebním řádem kvůli nedostatkům zjištěným ve vnitřních kontrolních systémech ústřední správy a u dvou vybraných škol; naléhavě vyzývá evropské školy, aby urychleně reagovaly na doporučení Účetního dvora týkající se konkrétních nedostatků v oblasti účetnictví, zadávání veřejných zakázek a náboru;

495.  pokud jde o evropské školy, zdůrazňuje, že je důležité respektovat zásadu ročního rozpočtu a pravidla pro fyzickou inventuru při uzávěrce na konci roku, stejně jako platební lhůty, pravidla pro zadávání veřejných zakázek a transparentnost výběrových řízení na zaměstnance.

Doporučení

496.  vyzývá Komisi, aby:

Lidské zdroje

497.  uznává připomínku Účetního dvora, že současně s přijetím revidovaného služebního řádu v roce 2014 se orgány, instituce a subjekty zavázaly do roku 2018 postupně snížit počet pracovních míst (úředníků a dočasných pracovníků) ve svých plánech pracovních míst o 5 % oproti stavu v roce 2012;

498.  bere na vědomí, že reforma služebního řádu z roku 2014 přinesla ve VFR na období 2014–2020 úspory ve výši 4,2 miliardy EUR, což představuje 0,4 % celkového VFR; připomíná, že reforma z roku 2014 vedla k nezpochybnitelným negativním dopadům na zaměstnance, což potvrdil Účetní dvůr(111) v roce 2019, a vyjadřuje politování nad tím, že je téměř nemožné znát jejich finanční náklady, aby bylo možné získat realistický obraz o úsporách; bere na vědomí několik politik a opatření navržených Komisí s cílem pomoci zmírnit negativní dopady a očekává, že získané zkušenosti budou zohledněny v souvislosti s novou strategií Komise v oblasti lidských zdrojů, která má být přijata v roce 2021; připomíná závažné důsledky, které mohou mít jakékoli rozpočtové škrty v oblasti správy nebo snižování počtu zaměstnanců na budoucnost evropské veřejné služby a na provádění politik Unie;

499.  bere na vědomí, že Komise investuje do vytěžování dat ve svém zdravotnickém informačním systému, aby překonala problém chybějících údajů o případech vyhoření; důrazně vybízí Komisi, aby ve své strategii v oblasti lidských zdrojů předcházela případům vyhoření a aby je identifikovala a řešila v širším kontextu personálního obsazení, pracovní zátěže a dobrých životních podmínek zaměstnanců;

500.  je znepokojen tím, že Komise nenavrhla žádné prozatímní opatření ke zmírnění narůstajícího problému rozdílů v kupní síle evropských úředníků pracujících v Lucemburku; jako na relevantní příklad poukazuje na to, že 16 z 200 vhodných kandidátů vybraných Úřadem evropského veřejného žalobce odmítlo nabídku zaměstnání z důvodu, že plat není dostatečně vysoký na to, aby mohli žít v Lucemburku; zdůrazňuje, že ve zprávě o metodice úpravy platů, která má být předložena do 31. března 2022, očekává konkrétní návrhy;

501.  podporuje záměr Komise aktualizovat s ohledem na pandemii COVID-19 přístup stanovený ve sdělení z roku 2019 „Pracoviště budoucnosti v Evropské komisi“; očekává, že Komise stejně zohlední efektivní využívání kancelářských prostor a zdraví a pohodu zaměstnanců; opakuje, že zástupci zaměstnanců musí být vždy zapojeni do podstatných změn pracovních podmínek a prostor;

502.  vítá, že Komise přijala v roce 2018 akční plán pro rovnost a rozmanitost a jeho provádění v roce 2019; vítá, že v reakci na průzkum mezi zaměstnanci byla přidána konkrétní opatření; vyzývá Komisi, aby postupovala stejně a přijala konkrétnější opatření, pokud jde o osoby, které se dostaly na stáž do Komise;

503.  souhlasí s prohlášením Komise, že „existují rozdílná kulturní, sociální a profesní očekávání mužů a žen, pokud jde o rovnováhu mezi placenou a neplacenou prací (péčí)“; s uznáním bere na vědomí úsilí Komise o zvýšení povědomí o stávajících opatřeních, která umožní rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jako jsou kurzy pro rodiče a zveřejnění pozitivních příkladů na intranetových stránkách Komise;

504.  s uznáním konstatuje, že Komise (2014–2019) splnila cíl dosáhnout 40 % žen v řídících funkcích do konce svého mandátu v roce 2019; připomíná Komisi (2019–2024), že se její předsedkyně v roce 2019 zavázala dosáhnout rovnosti žen a mužů na všech úrovních řízení do konce stávajícího mandátu a tento závazek zopakovala ve svém pověřovacím dopise určeném komisaři pro rozpočet a správu;

505.  bere na vědomí nové pokyny pro poskytování pomoci osobám se zdravotním postižením, které byly vypracovány v roce 2019 s cílem finančně pomáhat zaměstnancům a jejich závislým osobám při hrazení jiných než zdravotních nákladů souvisejících s jejich nezávislostí, sociálním začleněním a fyzickou, duševní, sociální a odbornou schopností; konstatuje, že tyto pokyny vstoupily v platnost v květnu 2020;

506.  konstatuje, že v roce 2019 se počet případů sociální finanční podpory zvýšil o 28 % ve srovnání s rokem 2018; s uznáním konstatuje, že použité prostředky na pomoc osobám se zdravotním postižením se ve srovnání s rokem 2018 zvýšily o 50 % (z přibližně 2 na 3 miliony EUR);

507.  bere náležitě na vědomí připomínky a doporučení Účetního dvora týkající se Evropského úřadu pro výběr personálu(112); vítá skutečnost, že proces výběru je obecně účinný u výběrových řízení velkého rozsahu, ale vyjadřuje znepokojení nad tím, že není přizpůsoben úzce zaměřeným výběrovým řízením malého rozsahu, která jsou nejvíce vhodná pro současné potřeby orgánů EU v oblasti přijímání nových pracovníků; vyzývá Komisi, aby včas informovala o provádění těchto doporučení úřadem EPSO;

508.  konstatuje, že v letech 2012 až 2018 snížily orgány, instituce a subjekty – s výjimkou evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů – své plány pracovních míst o 1 409 pracovních míst (3 %) a zároveň postupně zaměstnávaly více smluvních zaměstnanců; poukazuje v tomto ohledu na skutečnost, že podíl smluvních zaměstnanců vzrostl v prognózách celkového počtu pracovníků ze 17 % na 22 %; vyjadřuje znepokojení nad možnými negativními dopady nahrazování úředníků smluvními zaměstnanci, jako je nezbytné předávání znalostí a jejich ztráta po skončení jejich smluv, a také perspektiva a jistota pracovních míst smluvních zaměstnanců;

509.  poukazuje na to, že zvýšení počtu smluvních zaměstnanců odráží dopad nových úkolů plynoucích z rychle se vyvíjejících priorit na počty zaměstnanců, například provádění nových programů, kterým Komise pověřila výkonné agentury a které bylo z hlediska rozpočtu a z hlediska převedených pracovníků Komise neutrální; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že zvýšení počtu smluvních zaměstnanců bylo také reakcí na zvláštní či naléhavé situace;

510.  lituje, že počet smluvních zaměstnanců ve funkční skupině I v některých orgánech vzrostl také proto, že stálá a dočasná pracovní místa pro administrativní pracovníky a pomocné administrativní pracovníky byla změněna na smluvní pracovní místa;

511.  poukazuje na to, že ke konci roku 2018 zaměstnávaly orgány, instituce, subjekty a výkonné agentury 11 962 smluvních zaměstnanců, což ve srovnání s rokem 2012 představuje zvýšení o 37 %; konstatuje, že většinu zaměstnávala Evropská komise;

512.  trvá na tom, aby Komise zavedla transparentnější postup jmenování do všech funkcí, zejména při obsazování vedoucích funkcí; vyzývá Komisi, aby objasnila předchozí postup jmenování, který postrádal transparentnost i odpovědnost;

513.  vyjadřuje politování nad přetrvávající zeměpisnou nerovnováhou ve složení zaměstnanců Komise, zejména na středních a vyšších úrovních řízení; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné zastoupení státních příslušníků ze všech členských států a současně respektovala pravomoci a přínosy kandidátů, jak je uvedeno v článku 27 služebního řádu úředníků;

514.  upozorňuje na vážné důsledky fluktuace zaměstnanců agentur Evropské unie a vyzývá Komisi, aby jim pomohla při provádění personální a sociální politiky s cílem tuto situaci napravit;

515.  poukazuje na to, že zpřístupnění domovských stránek evropských orgánů pro osoby s různým typem zdravotního postižení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2016/2102, včetně dostupnosti ve vnitrostátních znakových jazycích, si vyžaduje komplexní přístup; navrhuje, aby byly do tohoto procesu zapojeny organizace zastupující osoby se zdravotním postižením;

516.  vítá úsilí Komise o vybudování rozmanitějšího a inkluzivnějšího pracovního prostředí a kultury prostřednictvím opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením a žádá ji, aby posoudila možnosti dalšího posílení a uplatňování zásad rovných příležitostí v rámci náboru, odborné přípravy, profesního rozvoje a pracovních podmínek a aby zvýšila informovanost zaměstnanců o těchto aspektech, a to i pokud jde o možná přiměřená zlepšení a úpravy budov institucí (přístup, odpovídající kancelářské vybavení) pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo jiným zdravotním postižením;

517.  vítá úspěchy Evropského úřadu pro výběr personálu a neustálé zlepšování jeho postupů, pokud jde o přiměřená opatření pro uchazeče se zdravotním postižením nebo specifickými požadavky. EPSO v roce 2019 vytvořil leták v Braillově písmu a animované video s cílem vysvětlit takové úpravy výběrových řízení, které jsou nabízeny uchazečům se zvláštními potřebami během výběrových řízení, což umožnilo 438 uchazečům se zvláštními potřebami přihlásit se do výběrového řízení;

518.  znovu vyzývá Komisi, aby zprůhlednila status zvláštních poradců Komise a jasně vymezila jejich úkoly a poslání;

519.  pokud jde o rozhodnutí kolegia Komise ze dne 30. října 2019, které má umožnit bývalým předsedům Komise vykonávat po skončení svého mandátu reprezentační funkce, bere na vědomí jmenování bývalého předsedy Jeana-Claudea Junckera jako zvláštního poradce a vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že tato funkce bude i přes to, že není honorovaná, znamenat náklady, zejména na služební cesty, což nebude pro veřejnost příliš srozumitelné; žádá Komisi, aby Parlamentu podrobně popsala finanční důsledky tohoto rozhodnutí, aby tak Parlament mohl při udělování absolutoria v budoucnu tuto skutečnost zohledňovat;

520.  vyzývá Komisi, aby byla ve vztazích s bývalými komisaři byla velmi obezřetná a pečlivě posuzovala související potenciální rizika;

521.  opakuje svou výzvu Komisi, aby prosazovala stávající právně závazná pravidla kodexu chování týkající se efektu otáčivých dveří, a to jak v případě Komise, tak v případě jejích agentur;

522.  rozhodně podporuje doporučení Účetního dvora, aby všechny orgány spolupracovaly na harmonizaci svých etických rámců a zvýšily své úsilí o sdílení osvědčených postupů;

523.  vyzývá Komisi, aby zlepšila informovanost zaměstnanců o etickém rámci a kultuře a jejich vnímavost v tomto ohledu; vyzývá Komisi, aby zejména zajistila, že odborná příprava v oblasti etiky bude obsahovat praktické pokyny založené na příkladech z praxe, a aby zlepšila komunikaci o etických otázkách se zaměstnanci; upozorňuje na potřebu zajistit, aby zaměstnanci věděli, jak nahlásit problém týkající se neetického chování, jakož i to, aby se zvýšil jejich pocit bezpečí;

Obecné poznámky

524.  uznává, že rok 2019 byl pro Komisi rokem přechodu, neboť musela zajistit přechod od Junckerovy Komise a přípravu na příchod Komise von der Leyenové a rovněž zahájit své nové priority;

525.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s rozhodnutím Komise zadat společnosti BlackRock Investment Management zakázku na vypracování studie o environmentálních, sociálních a správních cílech; poukazuje na šetření evropské veřejné ochránkyně práv ohledně možnosti střetu zájmů(113); vyzývá proto Komisi, aby aktualizovala své pokyny pro postupy zadávání veřejných zakázek;

526.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla podávání zpráv o udržitelnosti, včetně sociálních a environmentálních aspektů zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že začleněním odpovědných obchodních norem do svých politik v oblasti zadávání veřejných zakázek a nákupů může Komise chránit veřejný zájem a zajistit odpovědnost za veřejné výdaje;

527.  vybízí Komisi, aby i nadále stavěla na zásadách své strategie softwaru s otevřeným zdrojovým kódem(114) a programu ISA2(115) s cílem zabránit závislosti na určitém dodavateli, zachovat kontrolu nad vlastní technickou infrastrukturou, přispět k silnějším zárukám ochrany soukromí a údajů uživatelů a zvýšit bezpečnost a transparentnost pro veřejnost; žádá Komisi, aby při zadávání veřejných zakázek a vývoji upřednostnila řešení s otevřeným zdrojovým kódem s cílem podpořit sdílení a opětovné používání softwarových řešení, posílit udržitelnost zadávání zakázek prodloužit jejich životnost a řídit se zásadou „veřejné finance, veřejný kodex“;

528.  vítá interinstitucionální spolupráci v počítačové oblasti, v jejímž rámci je Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nápomocna skupina pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; konstatuje, že mnoho digitalizačních projektů se týká digitalizace postupů v oblasti lidských zdrojů a financí, kde výbory používají systémy SYSPER a ABAC poskytnuté Komisí; žádá Komisi, aby posoudila možnost vyjednání lepších podmínek s cílem posílit proces sdílení aplikací a učinit jej finančně přitažlivým;

529.  zdůrazňuje význam úsilí GŘ pro tlumočení o usnadnění tlumočení do 24 úředních jazyků EU a dokonce mezinárodního znakového jazyka v rámci Komise a dalších orgánů a institucí EU a vybízí Komisi, aby pomohla GŘ SCIC dále zvyšovat dostupnost a přítomnost mezinárodního znakového jazyka a zajistit přístup k informacím pro osoby se zdravotním postižením;

530.  je velmi znepokojen rozhodnutím Komise přerušit smlouvu s poskytovatelem restauračních služeb, což vedlo k propuštění 400 pracovníků; naléhavě žádá Komisi, aby své rozhodnutí přehodnotila a přezkoumala veškerá schůdná řešení na ochranu pracovníků a předcházení propouštění, včetně internalizace zaměstnanců ve stravovacích zařízeních;

531.  poznamenává, že mnoho sdělení a dokumentů je k dispozici pouze v angličtině; konstatuje rovněž, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje, aby Evropská komise dodržovala zásady, práva a povinnosti stanovené v Listině základních práv a v nařízení č. 1/1958, jakož i ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila počet zaměstnanců překladatelských a tlumočnických útvarů, a zajistila tak lidské zdroje nezbytné k dodržování mnohojazyčnosti;

Etické rámce

532.  bere na vědomí závěry a doporučení Účetního dvora uvedené v jeho zvláštní zprávě „Etické rámce v kontrolovaných orgánech Unie: zlepšení je možné“; bere na vědomí závěr Účetního dvora o tom, že „jakékoli neetické chování zaměstnanců a členů orgánů a institucí EU je nepřijatelné a – i kdyby bylo pouze údajné – přitahuje velký zájem veřejnosti a snižuje důvěru v EU. Neetické chování také souvisí s rizikem korupce a podvodů; vyjadřuje politování nad tím, že stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o prosazování etických rámců; vyjadřuje politování zejména nad tím, že byly zjištěny nedostatky v různých otázkách, konkrétně:

533.  vítá skutečnost, že kontrolované orgány do značné míry zavedly vhodné etické rámce pro zaměstnance a členy, existuje však prostor ke zlepšení; důrazně podporuje doporučení Účetního dvora, jako je sladění etických rámců a zvyšování povědomí zaměstnanců;

534.  bere na vědomí druhý přezkum vnitřních pokynů Komise, pokud jde o ustanovení ve služebním řádu týkající se oznamování; s uspokojením bere na vědomí šest doporučení obsažených v přezkumu z roku 2019 a vyzývá Komisi, aby podala rozpočtovému orgánu zprávu o jejich provádění; vítá aktualizaci stránky pro oznamovatele na portálu MyIntracomm v květnu 2019 a doplnění přímého odkazu na postup pro oznamování úřadu OLAF;

535.  požaduje aktivnější přístup, pokud jde o ochranu oznamovatelů; považuje za obzvláště důležité posílit spolupráci mezi úřadem OLAF a orgánem oprávněným ke jmenování, který je v příslušných případech odpovědný za přijímání ochranných opatření; považuje rovněž za obzvláště důležitá doporučení týkající se spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem zajistit účinnou spolupráci a vyměňovat si osvědčené postupy v oblasti oznamování zjištěných nezákonných činností;

536.  pokud jde o ochranu oznamovatelů, je přesvědčen, že jednotnější regulace mezi všemi orgány na základě osvědčených postupů a vyšších standardů by představovala velmi potřebné zlepšení;

537.  zdůrazňuje, že je důležité posílit rejstřík transparentnosti a zlepšit kvalitu jeho údajů, zejména u příležitosti interinstitucionální dohody dosažené v prosinci 2020; bere na vědomí kontroly kvality prováděné Komisí a opatření sekretariátu rejstříku na základě obdržených varování; vyzývá Komisi, aby zlepšila IT řešení s cílem provádět přísnější kontroly kvality;

538.  zdůrazňuje význam účinného a platného rejstříku transparentnosti; opakuje svou výzvu Komisi, aby věnovala více pozornosti validaci a namátkovým kontrolám subjektů v rejstříku transparentnosti; se znepokojením konstatuje, že převážná většina členů Komise s rozhodovací pravomocí nemá povinnost zveřejňovat svá setkání se zástupci zájmových skupin; vyjadřuje rovněž znepokojení nad možností, že se členové Komise s rozhodovací pravomocí setkávají s lobbisty, kteří nejsou registrováni v rejstříku transparentnosti; požaduje naprostou transparentnost ohledně všech setkání pořádaných Komisí se soukromými subjekty nebo jejich zástupci, jako jsou konzultantské organizace;

539.  bere na vědomí závěry evropské veřejné ochránkyně práv a technické návrhy na zlepšení uvedené v jejím rozhodnutí ze dne 28. února 2019 o způsobu, jakým Komise řídí situace tzv. efektu otáčivých dveří u svých zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby se řídila rozhodnutím veřejné ochránkyně práv i příslušnými doporučeními Účetního dvora uvedenými v jeho zvláštní zprávě o etických rámcích v orgánech EU;

(1) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (2) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (3) Úř. věst. C 377, 9.11.2020, s. 13. (4) Úř. věst. C 381, 12.11.2020, s. 4. (5) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (6) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (7) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (8) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (9) Úř. věst. C 370, 3.11.2020, s. 10. (10) Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. (11) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (12) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (13) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (14) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (15) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46. (16) Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9. (17) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (18) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (19) Úř. věst. C 370, 3.11.2020, s. 12. (20) Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. (21) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (22) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (23) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (24) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (25) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73. (26) Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9. (27) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (28) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (29) Úř. věst. C 370, 3.11.2020, s. 7. (30) Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. (31) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (32) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (33) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (34) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (35) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69. (36) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183. (37) Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9. (38) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (39) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (40) Úř. věst. C 370, 3.11.2020, s. 30. (41) Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. (42) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (43) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (44) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (45) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (46) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58. (47) Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9. (48) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (49) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (50) Úř. věst. C 370, 3.11.2020, s. 47. (51) Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. (52) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (53) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (54) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (55) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (56) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54. (57) Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9. (58) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (59) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 1. (60) Úř. věst. C 370, 3.11.2020, s. 46. (61) Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 7. (62) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (63) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (64) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (65) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6. (66) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65. (67) Úř. věst. L 50, 15.2.2021, s. 9. (68) Úř. věst. L 67, 7.3.2019, s. 1. (69) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (70) Úř. věst. C 377, 9.11.2020, s. 13. (71) Úř. věst. C 381, 12.11.2020, s. 4. (72) Úř. věst. C 384, 13.11.2020, s. 180. (73) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (74) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1. (75) https://ec.europa.eu/anti-fraud/sites/antifraud/files/olaf_report_2019_en.pdf (76) Bod 23 usnesení o udělení absolutoria za rok 2018. (77) Bod 17 usnesení o udělení absolutoria za rok 2018. (78) Článek 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320). (79) Na období 2007–2013. (80) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 03/2019 „Evropský fond pro strategické investice: pro zajištění skutečného úspěchu jsou nutná další opatření“, bod 81. (81) Článek 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320). (82) https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2020-0164_CS.html (83) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2020, Stěžejní dopravní infrastruktura v EU: nesplněný pevně stanovený termín dokončení dopravní sítě. (84) Evropská komise, Následné hodnocení období 2007–2014, Podpora malým a středním podnikům – Více výzkumu a inovací v malých a středních podnicích a rozvoj malých a středních podniků, únor 2016. (85) Zvláštní zpráva č. 18/2019, „ Emise skleníkových plynů v EU: jsou řádně vykazované, ale je zapotřebí lepších informací o jejich snižování v budoucnosti“ (Úř. věst. C 400, 26.11.2019, s. 16). (86) Bod 258 usnesení o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl III – Komise a výkonné agentury. (87) Bod 260 usnesení o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl III – Komise a výkonné agentury. (88) https://www.nku.gov.sk/web/sao/news/-/asset_publisher/FaxZbYV7Oqlp/content/direct-aid-in-agriculture-without-targeted-control-with-holes-in-legislation. (89) https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/CONT/DV/2021/01-25/Study_Largest50Beneficiaries_EN.pdf (90) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1804 ze dne 28. října 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 809/2014, pokud jde o změny žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, kontroly v integrovaném administrativním a kontrolním systému a kontrolní systém ve vztahu k podmíněnosti. (91) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 04/2020: Využívání nových zobrazovacích technologií k monitorování společné zemědělské politiky: pokrok je celkově stabilní, ale u monitorování klimatu a životního prostředí je pomalejší; (92) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/INAP20_03/INAP_Gender_equality_CS.pdf (93) Německo, Řecko, Itálie, Kypr, Litva, Polsko, Spojené království, Slovinsko. (94) od Bulharska, Česka, Francie, Nizozemska, Rakouska, Portugalska, Slovenska, Estonska, Španělska, Islandu, Malty a Finska. (95) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2019 „Azyl, relokace a navracení migrantů: nastal čas zintenzivnit opatření k řešení rozporů mezi cíli a výsledky“. (96) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2019 „Informační systémy EU na podporu ochrany hranic – důležitý nástroj, ale je třeba se více zaměřit na včasnost a úplnost údajů“. (97) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 01/2019 „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU – je nutné přijmout opatření“. (98) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/446 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz (Úř. věst. L 94, 27.3.2020, s. 3). (99) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/445 ze dne 15. října 2019, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (Úř. věst. L 94, 27.3.2020, s. 1). (100) Mimořádná pomoc z AMIF (101) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2020 o zvýšení účinnosti rozvoje a efektivnosti pomoci (2019/2184(INI)). (102) Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1), kterou dne 16. prosince 2020 nahradila Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28). (103) Stanovisko DEVE o „ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU“, bod 17. (104) https://ec.europa.eu/international-partnerships/external-evaluation-eus-policy-coherence-development-2009-2016_en (105) Úř. věst. C 377, 9.11.2020, s. 13, s. 211 zprávy. (106) Úř. věst. C 377, 9.11.2020, s. 13, s. 213 zprávy. (107) Úř. věst. C 377, 9.11.2020, s. 13, s. 214 zprávy. (108) Bod 32 usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2019/2055(DEC)) (109) Stanovisko DEVE o „ochraně lidských práv a vnější migrační politice EU“, bod 13. (110) Toto ustanovení způsobuje problémy na několika úrovních. Zaprvé, ústřední správa a celý rozpočet vyčleněný Komisí evropským školám je veřejnou službou, za kterou již členské státy zaplatily a jejich prostřednictvím tak učinili i daňoví poplatníci. Zadruhé, jelikož celkové fungování akreditovaných škol je samofinancováno a Komise do něj nijak nezasahuje, zdá se tvrzení, že tyto školy představují dodatečné náklady, za které by měly nést odpovědnost, jako nelogické. Jelikož tyto školy umožňují otevření systému evropské maturity a vzdělávání dětí evropských úředníků s mnohem nižšími náklady než evropské školy typu I, měl by být jejich rozvoj spíše začleněn do rozpočtu Komise a v žádném případě by neměly podléhat zdanění, které by bránilo jejich rozvoji a omezovalo podstatné úspory, které vytvářejí ve prospěch Unie. (111) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2019: Provádění balíčku opatření pro personální reformu z roku 2014 v Komisi – značné úspory, ale nikoli bez následků pro zaměstnance. (112) Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2020: „Evropský úřad pro výběr personálu: je načase přizpůsobit výběr měnícím se náborovým potřebám“. (113) https://www.ombudsman.europa.eu/en/case/en/57060 (114) https://ec.europa.eu/info/departments/informatics/open-source-software-strategy_en (115) https://ec.europa.eu/isa2/isa2_en

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament (2020/2141(DEC))

P9_TA(2021)0165 A9-0044/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2019 (COM(2020)0288 – C9-0221/2020)(2),

–  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament(3),

–  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2019,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2019 spolu s odpověďmi orgánů(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2019 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 10. prosince 2018 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu, a zejména na článek 34 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 100, čl. 104 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0044/2021),

A.  vzhledem k tomu, že předseda přijal účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2019 dne 24. června 2020;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 17. června 2020 osvědčil, že má přiměřenou jistotu, že zdroje poskytnuté do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací;

C.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že při svém specifickém posuzování správních a jiných výdajů provedených v roce 2019 nezjistil ve zkoumaných výročních zprávách o činnosti orgánů a institucí, které jsou vyžadovány nařízením (ES, Euratom) č. 2018/1046, žádné vážné nedostatky;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 262 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o udělení absolutoria;

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament (2020/2141(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl I – Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 100, čl. 104 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0044/2021),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Evropského parlamentu (dále jen „Parlament“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, výsledků jeho činností a jeho peněžních toků;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy bylo správě Parlamentu zasláno 192 otázek a obdržené písemné odpovědi Výbor pro rozpočtovou kontrolu veřejně projednal v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka, ředitele Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) a interního auditora;

C.  vzhledem k tomu, že je neustále prostor pro zlepšování kvality, účinnosti a účelnosti při správě veřejných financí a že kontrola je nutná k zajištění toho, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie;

Rozpočtové a finanční řízení Parlamentu

1.  konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2019 činila celkově 1 996 978 262, tj. 18,5 % prostředků v okruhu V víceletého finančního rámce(7)vyčleněných na správní výdaje orgánů Unie jako celku v roce 2019, což oproti rozpočtu na rok 2018 (1 950 687 373 EUR) představuje zvýšení o 2,4 %;

2.  konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů ke dni 31. prosince 2019 činily 207 521 070 (oproti 193 998 910 EUR v roce 2018), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 36 566 236 EUR (oproti 30 783 590 EUR v roce 2018);

3.  upozorňuje na to, že 67,8 % celkových čerpaných prostředků připadá na čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci), což svědčí o vysoké míře rigidnosti největší části výdajů Parlamentu;

4.  bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2019, jmenovitě:

5.  poukazuje na to, že bylo vynaloženo 98,8 % prostředků zapsaných do rozpočtu Parlamentu, tj. celkově 1 973 232 524 EUR, přičemž míra rušení prostředků činila 1,2 %; s uspokojením konstatuje, že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo vysoké úrovně plnění rozpočtu; konstatuje, že platby dosáhly celkové výše 1 698 971 864 EUR, takže čerpáno bylo 86,1 % prostředků na platby;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že zrušené prostředky na rok 2019, v úhrnné výši 23 745 738 EUR, se týkaly především výdajů souvisejících s budovami a rovněž mezd a dalších nároků;

7.  bere na vědomí, že v souladu s články 31 a 49 finančního nařízení bylo v rozpočtovém roce 2019 schváleno osmnáct převodů ve výši 76 028 316 EUR, což odpovídá 3,8 %, konečných prostředků; konstatuje, že 45,3 % převodů souviselo s politikou Parlamentu v oblasti budov a ve většině případů bylo jejich účelem zejména pomoci financovat roční splátky projektu budovy Adenauer; konstatuje, že převody spojené s odklady, k nimž došlo v souvislosti s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Evropské unie, činily 25 %;

Výroky Evropského účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2019 a legality a správnosti transakcí, na nichž se zakládá

8.  připomíná, že Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) provádí specifické posouzení správních a jiných výdajů jako jediné skupiny politik pro všechny orgány Unie; upozorňuje na to, že správní a s nimi související výdaje zahrnují výdaje na lidské zdroje (mzdy, příspěvky a důchody), které představují 60 % celkových výdajů, a výdaje na budovy, vybavení, energie, komunikace a informační technologie;

9.  konstatuje, že z údajů, o něž se audit opírá, celkově vyplývá, že výdaje na „správu“ nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb; rovněž konstatuje, že míra chyb v okruhu V víceletého finančního rámce odhadovaná na základě tří kvantifikovaných chyb zůstává pod hranicí významnosti;

10.  bere na vědomí specifický závěr týkající se Parlamentu ve výroční zprávě Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2019 (dále jen „zpráva Účetního dvora“); se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil chyby v jedné platbě ve prospěch jedné z evropských politických stran, která se týkala nedodržování pravidel způsobilosti výdajů a která spočívala konkrétně v tom, že nebyly poskytnuty žádné písemné smluvní dokumenty a žádné doklady o skutečně vzniklých nákladech; vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr ve svých výročních zprávách za roky 2014, 2015 a 2016 informoval o podobných nedostatcích v transakcích týkajících se politických skupin a jedné evropské strany; vyzývá k větší transparentnosti při výměně informací, aby se předešlo opakování takových situací v budoucnosti; konstatuje nicméně, že jakkoli je stále co zlepšovat, v posledních letech došlo k velkému pozitivnímu vývoji;

11.  bere na vědomí odpověď Parlamentu v řízení o sporných otázkách s Účetním dvorem, v němž byly znovu přezkoumány a projednány jednotlivé případy, na něž bylo upozorněno na základě zjištění Účetního dvora; připomíná, že správa Parlamentu je sice schvalujícím orgánem pro vyplácení grantu evropským politickým stranám, neodpovídá však za jejich skutečné výdaje, a že za legalitu a správnost svých operací nesou odpovědnost samy evropské politické strany; konstatuje, že Parlament poskytl evropským politickým stranám veškeré informace a pokyny k tématům, u nichž byly zjištěny problémy; vyzývá Účetní dvůr, aby pravidelně kontroloval výdaje evropských politických stran;

Výroční zpráva interního auditora

12.  konstatuje, že na schůzi příslušného výboru s interním auditorem konané dne 16. listopadu 2020 představil interní auditor svou výroční zprávu a popsal, jakým způsobem provedl audity věrohodnosti a vypracoval zprávy, jež se v roce 2019 týkaly těchto témat:

13.  vítá a podporuje následující opatření, na nichž se interní auditor již dohodl s příslušnými generálními ředitelstvími nebo na takové dohodě pracuje, v návaznosti na úkoly spojené se zajištěním věrohodnosti:

14.  konstatuje, že výsledkem následného procesu, který probíhal v roce 2019, bylo ukončení 36 z 93 nedokončených opatření; se znepokojením konstatuje, že kromě těchto potvrzených opatření bylo ve zprávách o auditu uvedeno celkem 124 nedokončených opatření, včetně těch, která ještě nebyla připravena k provedení, a že u 62 opatření z tohoto celkového počtu se jedná o vyřešení významného rizika; očekává, že jednotlivá generální ředitelství budou usilovat o zajištění toho, aby dosud nerealizovaná opatření byla dokončena a aby dohodnutá opatření byla prováděna v souladu se stanovenými lhůtami; vyzývá generálního tajemníka, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o dokončení zbývajících opatření během jeho slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu v říjnu a listopadu 2021;

Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018

15.  bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, které Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu obdržel dne 21. září 2020, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům vzneseným v usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2018 s následnou výměnou názorů s členy výboru;

16.  s politováním konstatuje, že nebyla přijata všechna nezbytná opatření v reakci na některá doporučení obsažená v usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2018 a že dokument navazující na udělení absolutoria toto nijak neodůvodňuje; vyzývá generálního tajemníka, aby předsednictvu předal všechny žádosti o přijetí opatření, které byly vzneseny v usneseních o udělení absolutoria, aby vypracoval akční plán pro projednání doporučení a následné kroky a aby o dosažených výsledcích informoval ve výročních zprávách o činnosti; zdůrazňuje, že generální tajemník a místopředseda odpovědný za rozpočet by měli vést pravidelné rozpravy s Výborem pro rozpočtovou kontrolu EP o otázkách týkajících se rozpočtu Parlamentu a jeho provádění; má za to, že by k tomu mělo docházet v průběhu celého roku, a nikoli pouze během postupu udělování absolutoria; znovu vyzývá předsednictvo, aby zvýšilo transparentnost svého rozhodovacího procesu, zejména aby na své internetové stránce zavčas zveřejňovalo příslušné dokumenty a informace;

17.   bere na vědomí opatření přijatá s cílem usnadnit přechod k novému poskytovateli služeb v parlamentních jeslích; vyzývá příslušné útvary, aby průběžně sledovaly výkonnost nového týmu a zajistily, aby úroveň služeb zůstala uspokojivá a aby bylo mimo jiné zajištěno, že bude respektován dostatečný poměr pečovatelů vůči dětem;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že ve věci dobrovolného důchodového fondu nebyly podniknuty žádné další kroky, které by reagovaly na to, že řada členů penzijního fondu napadla rozhodnutí předsednictva ze dne 10. prosince 2018 u Evropského soudního dvora (dále jen „Soudní dvůr“); vyzývá generálního tajemníka, aby o rozsudku Soudního dvora neprodleně informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu;

19.  vítá skutečnost, že využívání hotovostních plateb se výrazně snížilo a že poslanci využívají možnosti, jež jim nabízejí revidovaná pravidla, k přenesení finanční odpovědnosti za návštěvy pod záštitou poslanců na odborníky, tj. z akreditovaných parlamentních asistentů na osoby pověřené prováděním plateb nebo na cestovní agentury; se znepokojením však konstatuje, že generální tajemník dosud nevydal posouzení těchto nových pravidel, a vyzývá k vypracování takového posouzení; zdůrazňuje, že při přípravě tohoto posouzení by měl být ohledně stávajících postupů konzultován interní auditor;

20.  vyjadřuje politování nad nedostatečnou genderovou vyvážeností v řídících správních funkcích Parlamentu; uznává však pozitivní vývoj v tomto ohledu a bere na vědomí nové cíle; uznává, že tomuto tématu je třeba věnovat stálou pozornost;

21.   připomíná usnesení o udělení absolutoria za rok 2018, v němž předsednictvu uložil, aby zvýšilo počet osob se zdravotním postižením, které pracují ve správě Parlamentu;

22.  opětovně vyzývá generálního tajemníka, aby trval na tom, že je třeba zajistit skutečnou geografickou vyváženost z hlediska zastoupení všech členských států na všech personálních úrovních, včetně vysokých manažerských pozic; bere na vědomí obtíže, s nimiž se Parlament setkal při náboru osob s některými státními příslušnostmi; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit atraktivitu Parlamentu jakožto zaměstnavatele ve všech členských státech;

23.   vítá sdělení generálního tajemníka o opatřeních správních útvarů Evropského parlamentu pro osoby se zdravotním postižením, zdůrazňuje, že během současného volebního období je i nadále třeba pokračovat v prosazování deseti závazků uvedených v tomto sdělení v oblasti digitální a fyzické přístupnosti, a žádá, aby byl orgán příslušný k udělení absolutoria průběžně informován o dosaženém pokroku;

24.  připomíná, že článek 11 jednacího řádu zavedl povinnost zpravodajů, stínových zpravodajů a předsedů výborů zveřejňovat informace o schůzkách se zástupci zájmových skupin, které se uskutečnily v průběhu vypracovávání příslušných zpráv; s uspokojením konstatuje, že od počátku nového volebního období je na internetových stránkách Parlamentu k dispozici nezbytná infrastruktura, která umožňuje poslancům zveřejňovat plánované schůzky se zástupci zájmových skupin a jejímž cílem je posílit transparentnost; konstatuje, že 324 ze 705 současných poslanců zveřejnilo do 1. prosince 2020 na internetových stránkách Parlamentu nejméně jednu schůzku se zástupcem zájmových skupin; vybízí však k dalšímu zlepšení dostupnosti a použitelnosti tohoto nástroje, mimo jiné tím, že budou zpravodajové, stínoví zpravodajové a předsedové výborů upozorňováni na povinnost zveřejňovat tyto informace s cílem naplnit funkci tohoto nástroje, kterou je učinit Parlament otevřenějším, transparentnějším a odpovědnějším vůči občanům;

25.  opakuje, že předseda Parlamentu pověřil útvary Parlamentu, aby provedly řadu změn v tomto nástroji s cílem zlepšit jeho uživatelskou vstřícnost, a to především jeho propojením s rejstříkem transparentnosti a Legislativní observatoří; vyzývá Parlament, aby tyto změny bez dalších odkladů zavedl;

Obecné souvislosti

26.  bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu, která proběhla za přítomnosti interního auditora a ředitele úřadu dne 16. listopadu 2020 v souvislosti s udělováním absolutoria Parlamentu za rok 2019;

27.  poukazuje na to, že volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 vedly k tomu, že rok 2019 byl z hlediska parlamentní práce rozdělen na dvě poloviny, přičemž první byla zaměřena na přijímání právních předpisů a druhá na zahájení nového volebního období;

28.  konstatuje, že v 9. volebním období usedlo v Parlamentu 61 % nových poslanců, což je podstatný nárůst oproti minulým volebním obdobím a oproti předpokládaným 50 %, na jejichž základě byl sestaven rozpočet Parlamentu na rok 2019;

29.  připomíná, že trojí odložení data vystoupení Spojeného království z Unie během roku 2019 mělo na rozpočet Parlamentu na rok 2019 významné dopady; poukazuje na to, že platy a příspěvky byly britským poslancům a jejich asistentům vypláceny po dobu delší, než se původně předpokládalo, což vedlo k podstatně vyššímu počtu nezbytných rozpočtových převodů v rámci parlamentního rozpočtu a celkově vyšším nákladům na tyto převody; vítá pružný přístup Generálního ředitelství pro personál (GŘ PERS) k řízení pracovních smluv akreditovaných parlamentních asistentů britských poslanců;

30.  oceňuje konsolidaci oddělení front office pro akreditované parlamentní asistenty, které se stalo jednotným správním místem pro řízení celého procesu náboru akreditovaných parlamentních asistentů, jakož i úlohu Generálního ředitelství pro personál při usnadňování povolebního zaškolování a integrace nových poslanců a akreditovaných parlamentních asistentů a úspěšném řízení přechodu z jednoho volebního období do druhého prostřednictvím zvláštní pracovní skupiny GŘ PERS pro volby v roce 2019, což umožnilo zajistit, že k prvnímu dílčímu zasedání v 9. volebním období bylo uzavřeno 1 292 smluv s akreditovanými parlamentními asistenty (tj. u 93 % poslanců), přičemž do konce roku bylo uzavřeno 2 017 smluv;

31.  vyjadřuje politování nad tím, že poslanci čelili potížím s rychlým přijímáním svých asistentů na začátku funkčního období v důsledku zvýšené činnosti GŘ PERS; žádá, aby správní útvary Parlamentu odpovědné za nábor akreditovaných parlamentních asistentů byly před začátkem každého nového volebního období posíleny předem na dobu nezbytnou k náboru asistentů ze strany poslanců a k poskytnutí komplexního školení, a to dokud neskončí vysoká pracovní zátěž;

32.  znovu potvrzuje, že ustanovení služebního řádu o lhůtě pro podávání žádostí o příspěvek na znovuusídlení je třeba uplatňovat stejným způsobem na všechny kategorie zaměstnanců; vyzývá GŘ PERS, aby se zaměřilo zejména na případy bývalých akreditovaných parlamentních asistentů, neboť na konci volebního období v červenci 2019 nebyla správně uplatněna lhůta stanovená předpisy;

33.  vítá převzetí nových úkolů v oblasti řízení lidských zdrojů, pokud jde o stážisty poslanců, v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 2. července 2019 o posílení rámce pro jejich nábor;

34.  vítá úspěšné dokončení nových pracovních prostor pro poslance v Bruselu a ve Štrasburku v roce 2019; oceňuje skutečnost, že renovace všech kanceláří poslanců v Bruselu (1 osobní kancelář na jednoho poslance + 2 kanceláře pro personál) a ve Štrasburku (1 osobní kancelář + 1 kancelář pro personál) proběhla v rekordně krátkém čase a před jejím plánovaným dokončením a že vnitřní vybavení kanceláří, včetně integrovaných IT řešení, bylo pořízeno s nižšími náklady, než se původně předpokládalo; konstatuje, že revidovaný plán přidělování kancelářských prostor poslancům a politickým skupinám vycházel ze zásady co nejúčinnějšího využití dostupných kancelářských prostor; vyjadřuje politování nad tím, že tato zásada vedla k tomu, že poslanci z některých politických skupin mají kanceláře rozptýleny v různých budovách a různých podlažích bez logického spojení, což narušuje jednotu politických skupin; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že přidělení kanceláří politickým skupinám vedlo k přesunu některých skupin do vnějších budov, které již nejsou spojeny s hlavními činnostmi Parlamentu, a vytváří tak strukturální izolovanost zaměstnanců od poslanců; bere na vědomí, že budova Trèves 1 nabízí nedostatečné služby a že prioritou by mělo být nalezení řešení pro její propojení s hlavními budovami;

35.  konstatuje, že systémy práce na dálku a videokonferencí a distanční hlasování jsou nyní součástí uspořádání práce poslanců Parlamentu; vyzývá předsednictvo, aby prozkoumalo metody, které i nadále umožní všem poslancům využívat tyto systémy, pokud si tak přejí činit, a také s tím spojené náklady a aby přezkoumalo, jak by bylo možné využívat toto uspořádání práce i do budoucna s cílem umožnit poslancům pořádat setkání jak ve svých volebních obvodech, tak se svými kolegy v Bruselu v obdobích, která by mohla být nazvána „hybridními“ týdny; konstatuje nicméně, že fyzickou přítomnost v prostorách Parlamentu nelze zcela nahradit prací na dálku;

36.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje systém, který by zajistil, aby poslanci, kteří jsou dočasně nepřítomni z oprávněných důvodů, jako je mateřská nebo rodičovská dovolená, dlouhodobá pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo pečovatelská dovolená, mohli i nadále plnit své základní povinnosti, především hovořit při rozpravách a hlasovat; domnívá se, že tato praxe je v rozporu se základními hodnotami Unie, neboť vysílá signál, že zvolení ženy může znamenat dočasné přerušení výkonu mandátu; vyzývá předsednictvo, aby prozkoumalo možnosti, jak usnadnit pokračování účasti na dálku a umožnit nahrazení poslance či poslankyně během rodičovské dovolené a ve výše uvedených případech; vyzývá k tomu, aby byl upraven článek 6 aktu o volbě poslanců Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách (akt o volbách do Evropského parlamentu) s cílem napravit situaci spojenou s rodičovskou dovolenou; vyzývá předsednictvo, aby změnilo jednací řád;

37.  konstatuje, že poslancům, úředníkům a jiným zaměstnancům Unie by měl být vydán průkaz Evropské unie („laissez-passer“) na základě podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 1417/2013(9); připomíná, že čl. 5 odst. 3 jednacího řádu stanoví, že všichni poslanci mají právo požádat o průkaz Unie „umožňující poslanci volný pohyb v členských státech a v jiných zemích, které jej uznávají jakožto platný cestovní doklad“, neboť tento průkaz má být orgány členských států uznáván jako platný cestovní doklad; vyjadřuje politování nad informacemi od některých poslanců, podle nichž není průkaz v některých členských státech plně uznáván jako cestovní doklad; žádá Parlament, aby tuto situaci prošetřil a spolupracoval s příslušnými orgány s cílem zajistit, aby poslanci nebyli omezováni ve svém volném pohybu při cestě na schůze Parlamentu nebo při návratu z nich;

38.  uznává, že dohoda mezi Parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přinesla finanční a administrativní výhody, které přispívají k řádnému finančnímu řízení zúčastněných stran; poukazuje však znovu na skutečnost, že podle dotčených výborů je tato dohoda nevyvážená a že ji Parlament nedodržuje v celém rozsahu; domnívá se, že při prodloužení nebo přezkumu stávající dohody musí být odstraněny všechny nevyřešené otázky; žádá zúčastněné strany, aby společně informovaly Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o této dohodě a její probíhající revizi;

Komunikace a volby

39.  podporuje způsob, jímž Parlament zvýšil viditelnost voleb do EP na základě budování a udržování široké sítě sdělovacích prostředků, partnerů a dobrovolníků, kteří se v rámci svých vlastních sítí podílejí na utváření veřejného mínění, a na základě spolupráce s nimi; se znepokojením však konstat