Evropský parlament,

–  s ohledem na obdržené petice týkající se otázek zdravotního postižení uvedené v názvu tohoto usnesení a na předchozí jednání Petičního výboru o těchto peticích,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 19, 48, 153, 165, 168 a 174 a čl. 67 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina), a zejména její články 3, 21, 24, 26, 34, 35, 41 a 47,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména jeho články 1, 3, 10 a 17,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost dne 21. ledna 2011, v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na obecné připomínky k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením jakožto směrodatné pokyny k jejímu provádění,

–  s ohledem na Kodex chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou(2),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na strategické šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se toho, jak Evropská komise zajišťuje osobám se zdravotním postižením přístup k jejím webovým stránkám,

–  s ohledem na opatření Rady, jímž se zavádí revidovaný rámec na úrovni EU podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na strategické šetření evropské veřejné ochránkyně práv týkající se toho, jak Evropská komise monitoruje finanční prostředky EU využívané na podporu práv osob se zdravotním postižením a starších osob, které vedou nezávislý život,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech pro rok 2020,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030“,

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2020,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021-2030“ (COM(2021)0101),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426, „směrnice proti diskriminaci“) předložený Komisí a na postoj Parlamentu k tomuto návrhu ze dne 2. dubna 2009(9),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 4. června 1998 o parkovací kartě pro osoby se zdravotním postižením(10),

–  s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021 o zřízení evropské záruky pro děti(11),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. listopadu 2020 o hodnocení Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 (SWD(2020)0291),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2020 o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize způsobené onemocněním COVID-19(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o evropské záruce pro děti(15),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2021 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen(17),

–  s ohledem na studii Evropského parlamentu nazvanou „Evropské strukturální a investiční fondy a osoby se zdravotním postižením v Evropské unii“ ze dne 3. listopadu 2016,

–  s ohledem na svou studii ze dne 15. září 2017 nazvanou „Inkluzivní vzdělávání pro studenty se zdravotním postižením“,

–  s ohledem na studii Evropského parlamentu nazvanou „Ochranná úloha Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“ ze dne 9. října 2015 a její aktualizace z let 2016, 2017 a 2018,

–  s ohledem na svou hloubkovou analýzu ze dne 15. srpna 2016 nazvanou „ Evropský akt o přístupnosti“,

–  s ohledem na svou studii ze dne 8. května 2018 nazvanou „Doprava a cestovní ruch pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“,

–  s ohledem na svou studii ze dne 15. července 2020 nazvanou „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020“,

–  s ohledem na článek 54 a na čl. 227 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0261/2021),

A.  vzhledem k tomu, že přibližně 1 % všech petic, které Petiční výbor každoročně obdrží, se týká různých otázek zdravotního postižení;

B.  vzhledem k tomu, že v EU podle odhadů žije 100 milionů osob se zdravotním postižením(18);

C.  vzhledem k tomu, že 37 % obyvatel EU starších 15 let uvedlo, že trpí (středně závažným nebo závažným) fyzickým nebo smyslovým omezením(19);

D.  vzhledem k tomu, že petice týkající se otázek zdravotního postižení poukazují na obtíže, s nimiž se osoby se zdravotním postižením setkávají, a na skutečnost, že v každodenním životě čelí diskriminaci a překážkám a že nepožívají základních svobod a práv stanovených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jako je přístup k veřejné dopravě, přístupnost zastavěného prostředí, používání znakových jazyků, financování a rovný přístup ke vzdělávání a odborné přípravě;

E.  vzhledem k tomu, že se obecně uznává, že osoby se zdravotním postižením v každodenním životě i nadále čelí četným překážkám a diskriminaci, které jim brání v uplatňování základních svobod a práv stanovených v platných legislativních rámcích EU a OSN; vzhledem k tomu, že k nim patří vzájemné uznávání statusu osoby se zdravotním postižením mezi členskými státy – pokud k tomuto uznávání nedochází, omezuje to svobodu pohybu osob se zdravotním postižením v rámci EU – přístup k veřejné dopravě, fyzická, smyslová a kognitivní přístupnost zastavěného prostředí, přístup ke zboží, službám a programům, používání znakových jazyků a dalších prostředků a typů přístupné komunikace a informací, financování vzdělávání a odborné přípravy a rovný přístup k nim, přístup k osobní asistenci a začleňování v rámci komunit, jakož i rovné příležitosti a zacházení v zaměstnání a povolání;

F.  vzhledem k tomu, že všechny osoby se zdravotním postižením mají stejná práva na rovnoprávném základě jako ostatní ve všech oblastech života a mají nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, samostatnost a plné zapojení do společnosti a nárok očekávat, že bude respektován a oceňován jejich příspěvek k sociálnímu, politickému a hospodářskému pokroku EU;

G.  vzhledem k tomu, že informace vyplývající z petic předložených Parlamentu osobami se zdravotním postižením nebo týkajících se otázek zdravotního postižení mohou sloužit jako zdroj informací o nedostatcích v provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, a mohou pomoci při tvorbě právních předpisů ve všech oblastech politiky;

H.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor hraje „ochrannou úlohu“ s cílem zajistit, aby EU dodržovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením při vytváření politik a legislativních opatření na unijní úrovni; vzhledem k tomu, že Petiční výbor byl požádán, aby společně s evropským veřejným ochráncem práv, Agenturou EU pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených vytvořil rámec EU, jak jej Rada přijala na své 3513. schůzi konané dne 16. ledna 2017;

I.  vzhledem k tomu, že Výbor pro zaměstnanost a sociální věci zdůrazňuje význam petic týkajících se práv osob se zdravotním postižením s ohledem na úlohu a povinnosti Parlamentu stanovených v rámci EU pro monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

J.  vzhledem k tomu, že díky své úloze má Petiční výbor zvláštní povinnost chránit práva osob se zdravotním postižením v EU s tím, že výkon jejich základních svobod a práv je zaručen právními předpisy EU a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že informace o těchto právech jsou nedostatečné a nejsou snadno dostupné;

K.  vzhledem k tomu, že Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vysoce oceňuje klíčovou úlohu Petičního výboru jakožto mostu mezi občany Unie, Parlamentem a ostatními orgány a institucemi EU a významného nástroje pro zapojování občanů do participativní demokracie; vzhledem k tomu, že právo předložit Parlamentu petici je jedním ze základních práv každého jednotlivce a organizace se sídlem v EU a je nezbytným přímým zdrojem faktických informací;

L.  vzhledem k tomu, že petiční právo a petiční proces by měly být viditelnější a dostupnější pro všechny jednotlivce a organizace v EU, včetně osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že Petiční výbor by měl v tomto ohledu zajistit lepší viditelnost a dostatečné informace, a to prostřednictvím cílených informačních kampaní se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny, včetně osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že Parlament dosud nevypracoval index účinnosti svého petičního systému ani neshromažďoval statistické údaje o zpracování petic;

M.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou o lidských právech, kterou ratifikovala EU i všechny její členské státy;

N.  vzhledem k tomu, že EU sama a pět členských států neratifikovalo opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

O.  vzhledem k tomu, že jednou z priorit politických směrů současné Komise je Unie rovnosti pro všechny a ve všech podobách;

P.  vzhledem k tomu, že petice opakovaně poukazovaly na omezení přístupu osob se zdravotním postižením ke vzdělání, která vedou k nižší účasti na vzdělávacích činnostech, než je průměr obyvatel, a v důsledku toho k riziku sociálního a ekonomického vyloučení; vzhledem k tomu, že jedna ze čtyř osob se zdravotním postižením předčasně opouští vzdělávací systém(20);

Q.  vzhledem k tomu, že při vytváření nové strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021-2030 (strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2021-2030) sehrálo významnou úlohu vytvoření funkce komisaře pro rovnost;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svých usneseních opakovaně vyzýval členské státy, aby prováděly vhodné politiky s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně požívat svých sociálních, politických a ekonomických práv;

S.  vzhledem k tomu, že členské státy nesou odpovědnost za zajištění toho, aby všichni v EU měli právo na účinnou právní ochranu před nezávislým a nestranným soudem, předem zřízeným zákonem, a aby měl každý možnost získat poradenství, obhajobu a zastoupení;

T.  vzhledem k tomu, že 24 členských států podalo komplexní zprávy o pokroku, jehož při provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením dosáhly, přičemž jednou z hlavních zásad úmluvy je přístupnost, a to na základě dotazů, které zaslal Petiční výbor stálým zastoupením všech členských států v souvislosti s peticí č. 0535/2017;

U.  vzhledem k tomu, že návrh směrnice proti diskriminaci, která by prostřednictvím horizontálního přístupu poskytovala větší ochranu proti diskriminaci všeho druhu, stále zůstává zablokována v Radě, a vzhledem k tomu, že tento stav již trvá více než deset let;

V.  vzhledem k tomu, že přístupnost je nezbytnou podmínkou uplatňování všech ostatních práv stanovených Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními; vzhledem k tomu, že Komise navrhla několik opatření k monitorování provádění stávajících právních předpisů v oblasti přístupnosti a nová opatření k vytvoření bezbariérové EU;

W.  vzhledem k tomu, že iniciativy na úrovni EU, jako je cena Access City Award, podporují přizpůsobení veřejných prostor potřebám starších osob a osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že soutěž odměňuje města, která přijímají závazky na úrovni politického rozhodování, aby byla inkluzivní pro osoby se zdravotním postižením a respektovala jejich práva, reagovala na potřeby osob se zdravotním postižením a vedla sociální dialog s organizacemi pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby; vzhledem k tomu, že přizpůsobení veřejných prostor nejen pomůže bojovat proti sociálnímu vyloučení, ale přispěje také k hospodářskému růstu;

X.  vzhledem k tomu, že několik petic ilustruje problémy a potřebu zlepšit přístup osob se zdravotním postižením k zastavěnému prostředí, dopravě a informačním a komunikačním technologiím a systémům (IKT) a dalším zařízením a službám poskytovaným veřejnosti;

Y.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby internetové stránky orgánů a institucí EU stanovily nezbytné technické specifikace, aby byly přístupné osobám se zdravotním postižením, aby osoby se zdravotním postižením mohly obdržet správné a přímé informace o všech otázkách, které se jich týkají jakožto občanů, s cílem zlepšit přístupnost dokumentů, videí a internetových stránek a propagovat alternativní komunikační prostředky;

Z.  vzhledem k tomu, že v Parlamentu byla zřízena meziútvarová pracovní skupina pro znakový jazyk s cílem provést opatření, které by splnilo žádost obsaženou v petici č. 1056/2016 a umožnilo předkládat petice v národních znakových jazycích používaných v Evropské unii;

AA.  vzhledem k tomu, že opatření přijatá vládami během výjimečně závažné zdravotní krize způsobené pandemií COVID-19 by měla vždy respektovat základní práva a svobody jednotlivců a neměla by diskriminovat občany se zdravotním postižením;

AB.  vzhledem k tomu, že několik petic prokazuje, že pandemie COVID-19 zhoršila situaci osob se zdravotním postižením, včetně porušování nejzákladnějších lidských práv osob se zdravotním postižením, jako je přístup ke zdravotní péči, k ochranným opatřením proti šíření nemoci a ke vzdělávání;

AC.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament musí zaručit, aby opatření týkající se onemocnění COVID-19 byla v souladu s Listinou základních práv EU a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

AD.  vzhledem k tomu, že v důsledku obtížné situace během krize způsobené onemocněním COVID-19 byly v některých případech dočasně uzavřeny instituce pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby, jako jsou denní střediska nebo školy; vzhledem k tomu, že v této naléhavé situaci se péče o osoby s mentálním postižením omezila na jejich rodinné příslušníky; vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením žijící v institucích, které zůstaly otevřené, byly během pandemie silně zasaženy v důsledku své závislosti na fyzickém kontaktu s pečovatelskými a podpůrnými pracovníky, nedostatku personálu, nedostatku osobních ochranných prostředků a dezinfekčních prostředků a v důsledku toho vysokou mírou onemocnění a zvýšeným počtem úmrtí;

AE.  vzhledem k tomu, že karanténní opatření mají obzvláště negativní dopad na osoby se zdravotním postižením;

AF.  vzhledem k tomu, že petice opakovaně zdůrazňují skutečnost, že pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením jsou omezené; vzhledem k tomu, že průměrný rozdíl mezi mírou zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a bez zdravotního postižení v EU činí 25 %(21);

AG.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti a uplatnění osob se zdravotním postižením je nízká (50,6 % oproti 74,8 % u osob bez zdravotního postižení); vzhledem k tomu, že pandemie a sociální a hospodářská krize prohloubily nerovnosti mezi osobami se zdravotním postižením a osobami bez zdravotního postižení;

AH.  vzhledem k tomu, že práce v oddělených institucích neusnadňuje začlenění osob se zdravotním postižením do otevřeného trhu práce;

AI.  vzhledem k tomu, že téměř každý čtvrtý dotázaný občan EU uvedl, že má určité funkční omezení v důsledku zdravotního stavu(22);

AJ.  vzhledem k tomu, že mezi nejčastější problémy, které jsou v souvislosti s rovností osob se zdravotním postižením uváděny v peticích adresovaných Parlamentu, patří sociální ochrana a zaměstnanecká práva, využívání evropských strukturálních a investičních fondů v souladu předpisy EU a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a další otázky spadající do působnosti Výboru pro zaměstnanost a sociální věci;

AK.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor dostává velké množství petic souvisejících se směrnicí 2000/78/ES, které se týkají neuplatňování zásady rovného zacházení, pokud jde o přístup k inkluzivnímu vzdělávání, zaměstnání, odbornému vzdělávání a kariérnímu postupu a pracovní podmínky osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že členské státy a EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, jejíž článek 24 stanoví, že signatáři musí zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k celoživotnímu učení, vzdělávání dospělých, odborné přípravě, všeobecnému terciárnímu a sekundárnímu vzdělávání, jakož i bezplatnému a povinnému základnímu vzdělání;

AL.  vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitnímu zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravě, zdravotní péči, sociální ochraně, a to i přes hranice, přístup k přiměřenému bydlení a podpoře nezávislého života a rovným příležitostem k účasti na volnočasových aktivitách a komunitním životě mají pro kvalitní život osob se zdravotním postižením zásadní význam;

AM.  vzhledem k tomu, že nedávno předložená strategie pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2030 je vítaným krokem k řešení problémů, s nimiž se potýkají osoby se zdravotním postižením, avšak vzhledem k tomu, že tyto osoby i nadále čelí překážkám a diskriminaci; vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo přibližně 28,4 % všech osob se zdravotním postižením v EU (ve věku 16 let a více) ohroženo chudobou či sociálním vyloučením(23); vzhledem k tomu, že strategie pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2030 se bude muset touto situací zabývat;

AN.  vzhledem k tomu, že zásada č. 17 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že „osoby se zdravotním postižením mají právo na podporu zaručující příjem, který jim zajistí důstojný život, na služby, které jim umožní účast na trhu práce a na životě společnosti, a na pracovní prostředí uzpůsobené jejich potřebám“;

AO.  vzhledem k tomu, že chráněné dílny by měly usilovat o začleňování, rehabilitaci a přechod na otevřený trh práce, avšak často se jedná o segregované prostředí, v němž pracovníci se zdravotním postižením nemají status zaměstnance nebo nepožívají pracovních práv, což je ve zjevném rozporu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že inkluzivní modely podporovaného zaměstnávání, pokud jsou založeny na právech a uznávány jako zaměstnání, mohou dodržovat práva osob se zdravotním postižením a sloužit k začlenění a přechodu na otevřený trh práce;

AP.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize způsobená pandemií COVID-19 představuje vážnou hrozbu pro evropské ekonomiky a pro zachování pracovních míst; vzhledem k tomu, že pandemie nejvíce zasáhla osoby ze znevýhodněných skupin, a zejména osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že preventivní opatření související s onemocněním COVID-19 představují pro osoby se zdravotním postižením jak příležitosti, tak výzvy, pokud jde o přístup a zapojení na trh práce;

AQ.  vzhledem k tomu, že EU musí prostřednictvím dočasného nástroje na podporu oživení NextGenerationEU podporovat takovou reakci na pandemii COVID-19 a následnou obnovu, která bude brát ohled na osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že občanská společnost a dobrovolnické organizace pracující s lidmi se zdravotním postižením během krize způsobené onemocněním COVID-19 opět prokázaly svůj prvořadný význam;

AR.  vzhledem k tomu, že preventivní opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 vytvořila pro osoby se zdravotním postižením nové překážky a zhoršila jejich stávající vyloučení ve všech oblastech pracovního světa; vzhledem k tomu, že u osob se zdravotním postižením existuje větší pravděpodobnost, že přijdou o práci, a že mají potíže nalézt nové zaměstnání; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 mělo negativní dopad na přístupnost a inkluzivnost organizace práce a pracovních ujednání i na zaměstnanost a pracovní podmínky osob se zdravotním postižením a vystavilo mnoho osob se zdravotním postižením negativním dopadům práce z domova;

AS.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 žilo v EU v domácnostech ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením téměř 18 milionů dětí (22,2 % dětské populace); vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením čelí specifickým znevýhodněním, které je činí obzvláště zranitelnými; vzhledem k tomu, že se tím zdůrazňuje, jak důležité je dětem v nouzi zajistit bezplatný a účinný přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, školnímu vzdělávání a aktivitám, alespoň jedno zdravé jídlo v každý školní den a zdravotní péči i účinný přístup ke zdravé stravě a přiměřenému bydlení, jak je stanoveno v doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti;

AT.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte, která je pro ně tedy závazná, a vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že jedním z cílů EU je zajistit ochranu práv dítěte; vzhledem k tomu, že Listina základních práv EU zaručuje ochranu práv dítěte ze strany orgánů EU a členských států EU při provádění právních předpisů EU; vzhledem k tomu, že Evropský parlament výraznou většinou přijal usnesení o evropské záruce pro děti, v němž žádal, aby všechny děti měly přístup k inkluzivnímu vzdělávání od raného dětství až do dospívání, a to včetně romských dětí, dětí se zdravotním postižením, dětí bez státní příslušnosti a dětí přistěhovalců i dětí žijících v nouzové humanitární situaci;

AU.  vzhledem k tomu, že diskriminace osob se zdravotním postižením souvisí s nedostatkem inkluzivního vzdělávání a odborného výcviku a se segregací a diskriminací, které existují v oblasti bydlení a zdravotní péče a s nedostupností dopravy a dalších služeb a produktů;

AV.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení o rovném zacházení v zaměstnání a povolání s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením poukázal na nedostatky směrnice Rady 2000/78/ES;

AW.  vzhledem k tomu, že směrnice (EU) 2019/1158 vyžaduje, aby členské státy posoudily, zda by podmínky přístupu k rodičovské dovolené, pečovatelské dovolené a dovolené pro pracovníky a podrobná pravidla pro tuto dovolenou měly být přizpůsobeny specifickým potřebám rodičů v obzvláště znevýhodněných situacích, jako jsou rodiče se zdravotním postižením, rodiče (adoptivní, samoživitelé, odloučení) dětí se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nemocných dětí či rodiče v obzvláště obtížné situaci;

AX.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením čelí ve svém každodenním životě řadě překážek, mimo jiné, když usilují o získání osobní asistence, zapojení do komunity, nalezení přiměřeného a cenově dostupného bydlení a získání cenově dostupné zdravotní péče a individuální sociální a zdravotní péče;

AY.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost a nedostatek kvalitních a udržitelných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením představují v případě těchto osob hlavní faktory přispívající k vysokému riziku chudoby, sociálního vyloučení a bezdomovectví;

AZ.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 žila třetina dospělých osob v EU se zdravotním postižením v domácnostech, jejichž finanční zdroje nepostačovaly k pokrytí běžných nezbytných výdajů; vzhledem k tomu, že v roce 2019 by téměř dvě třetiny obyvatel EU se zdravotním postižením byly ohroženy chudobou, pokud by nedostávaly sociální dávky, příspěvky nebo důchod(24);

BA.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením představují rozmanitou skupinu a často jsou vystaveny diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jejíž kumulativní účinky mají na zaměstnanost hmatatelný dopad;

BB.  vzhledem k tomu, že pokrok v procesu deinstitucionalizace je v jednotlivých členských státech nerovnoměrný a že navzdory zavedení příslušných politik a přidělení značných finančních prostředků v EU zde stále žije 1 milion lidí v ústavech; vzhledem k tomu, že bylo předloženo několik petic týkajících se zneužívání prostředků EU určených na deinstitucionalizaci osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že v únoru 2021 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv šetření z vlastního podnětu týkající se úlohy Komise při zajišťování toho, aby členské státy využívaly finanční prostředky EU na podporu nezávislého života osob se zdravotním postižením a starších osob a na přechod od ústavní péče; vzhledem k tomu, že členské státy musí urychlit proces deinstitucionalizace a Komise musí pečlivě sledovat jeho pokrok;

BC.  vzhledem k tomu, že shromažďování statistických údajů EU o populaci se nezaměřuje na povahu zdravotního postižení jednotlivých osob a na počet osob se zdravotním postižením žijících v ústavní péči, což brání dodržování článku 31 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

BD.  vzhledem k tomu, že seznam příspěvků a práv vyplývajících ze zdravotního postižení se v jednotlivých členských státech liší, stejně jako subjekty, které tato práva definují a uznávají;

BE.  vzhledem k tomu, že se očekává, že počet osob se zdravotním postižením a osob, které potřebují péči a dlouhodobou péči, v EU dramaticky poroste, a to mimo jiné v důsledku demografických výzev a vyššímu výskytu chronických onemocnění; vzhledem k tomu, že většinu dlouhodobé péče v současné době poskytují neformální a neplacení pečovatelé, kterými jsou převážně ženy; vzhledem k tomu, že politiky zaměřené na řešení demografických výzev a na rostoucí potřeby v oblasti péče a dlouhodobé péče by měly být koncipovány tak, aby nevedly ke zvýšenému tlaku na neformální pečovatele;

BF.  vzhledem k tomu, že zdravotní postižení je často důsledkem pracovního úrazu nebo vzniká v důsledku chronického onemocnění souvisejícího s nemocí z povolání a vystavení zdravotním rizikům;

BG.  vzhledem k tomu, že snaha o lepší začleňování osob se zdravotním postižením a ochranu jejich práv by měla být zohledňována ve všech oblastech politik, včetně procesu evropského semestru;

BH.  vzhledem k tomu, že by EU a členské státy měly přijmout veškerá vhodná opatření k výkonu práv zakotvených v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a změnit nebo zrušit stávající opatření, která diskriminují osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že by EU a členské státy měly ve všech politikách a programech chránit a prosazovat základní práva osob se zdravotním postižením;

BI.  vzhledem k tomu, že 46 milionů žen a dívek v Evropské unii má zdravotní postižení(25);

BJ.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí vícenásobné diskriminaci na základě pohlaví a zdravotního postižení v kombinaci se sexuální orientací, genderovou identitou, genderovým vyjádřením, pohlavními znaky, zemí původu, společenskou třídou, migračním statusem, věkem nebo rasovým či etnickým původem; vzhledem k tomu, že u žen se zdravotním postižením pocházejících z menšin existuje větší pravděpodobnost, že budou vystaveny trojí diskriminaci na základě jejich zranitelné situace; vzhledem k tomu, že diskriminace vytváří překážky pro jejich zapojení ve všech oblastech života, včetně socioekonomických znevýhodnění, sociální izolace, genderově podmíněného násilí, nucené sterilizace a potratů, nedostatečného přístupu ke komunitním službám, kultuře, sportu a volnočasovým aktivitám, nekvalitního bydlení, institucionalizace a neodpovídající zdravotní péče; vzhledem k tomu, že tyto překážky snižují pravděpodobnost, že se tyto ženy budou moci plně účastnit činnosti společnosti, aktivně se na ní podílet a přispívat do ní, a to i v oblasti vzdělávání a na trhu práce;

BK.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii je na plný úvazek zaměstnáno 20,6 % žen se zdravotním postižením ve srovnání s 28,5 % mužů se zdravotním postižením(26); vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením v EU hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě mužů se zdravotním postižením jde o 27,5 %(27);

BL.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jsou ženy a dívky se zdravotním postižením vystavovány většímu riziku násilí, a to doma i mimo domov; vzhledem k tomu, že některé členské státy dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí („Istanbulská úmluva“); vzhledem k tomu, že rozšíření oblastí trestné činnosti tak, aby zahrnovaly konkrétní formy genderově podmíněného násilí v souladu s čl. 83 odst. 1 SFEU, poskytne ženám a dívkám se zdravotním postižením větší ochranu;

Správa a provádění

1.  zdůrazňuje, že je třeba na všech úrovních zvyšovat povědomí o právech osob se zdravotním postižením, která jsou zakotvena v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, s cílem chránit jejich práva a důstojnost a podporovat plodnou spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje potřebu obecně přijímaných definic zdravotního postižení, deinstitucionalizace, života ve společnosti, nezávislého života a inkluzivního vzdělávání; vybízí členské státy, aby posílily koordinační mechanismy;

2.  zdůrazňuje, že členské státy by měly zvýšit své úsilí při poskytování podpory osobám se zdravotním postižením v těchto prioritních oblastech: zdraví, vzdělávání, dostupnost, zaměstnanost a pracovní podmínky, nezávislý život, koordinace, životní podmínky, sociální ochrana a zvyšování povědomí;

3.  vyzývá všechny členské státy, které dosud neratifikovaly opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením, aby tak neprodleně učinily, a EU, aby tento protokol plně ratifikovala; vyzývá Radu, aby podnikla nutné kroky s cílem zajistit přistoupení EU k opčnímu protokolu;

4.  považuje opční protokol za neoddělitelnou součást Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na skutečnost, že opční protokol poskytuje občanům fórum, kde mohou oznámit údajná porušení ustanovení úmluvy smluvními stranami, a umožňuje Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením, aby v případě, že obdrží informace o závažném nebo systematickém porušování úmluvy některou ze smluvních stran, zahájil důvěrné šetření;

5.  vyzývá Komisi, aby provedla komplexní a průřezový přezkum právních předpisů a programů financování EU s cílem zajistit plný soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením prostřednictvím konstruktivního zapojení organizací zdravotně postižených a členů rámce EU pro monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při navrhování a provádění politik a opatření zohledňovaly rozmanitost a různorodost osob se zdravotním postižením;

7.  bere na vědomí pokrok, jehož dosáhly členské státy při účinném provádění a monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a při přijímání opatření k zajištění přístupnosti ve snaze splnit normy stanovené touto úmluvou; vyzývá členské státy, aby neprodleně určily odpovědné orgány, které budou sloužit jako kontaktní místa, a aby v souladu s článkem 33 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zavedly koordinační mechanismy pro její provádění a monitorování na všech správních úrovních; zdůrazňuje, že členské státy by měly zajistit, aby se do práce těchto orgánů zapojil významný počet osob se zdravotním postižením;

8.  podporuje návrh Komise zřídit platformu pro zdravotní postižení, která by posílila řízení spolupráce na úrovni EU v této oblasti a provádění Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021-2030 i vnitrostátních strategií týkajících se osob se zdravotním postižením;

9.  poukazuje na to, že nová platforma EU pro osoby se zdravotním postižením by měla být sladěna s pokyny stanovenými v evropském pilíři sociálních práv;

10.  vyzývá členské státy, aby prováděly národní osvětové kampaně věnované problematice zdravotního postižení, které budou propagovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021-2030, jež budou přístupné všem a na nichž se budou podílet osoby se zdravotním postižením, jejich rodinní příslušníci a organizace, které je zastupují; vyzývá členské státy, aby stanovily ambiciózní harmonogramy pro provádění strategie; vyzývá Komisi, aby v připravovaném aktu v přenesené pravomoci o revidovaném srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů stanovila soubor podrobných ukazatelů, díky nimž bude možné měřit pokrok při plnění cílů strategie a zajistit, aby všechny zúčastněné strany dodržovaly závazky vytyčené v těchto dokumentech;

11.  bere na vědomí výzvu Komise, aby všechny orgány, subjekty, agentury a delegace EU jmenovaly „koordinátory pro zdravotní postižení“; opakuje svou výzvu, aby byla ve všech orgánech a agenturách EU, včetně Parlamentu a Rady, zřízena kontaktní místa, přičemž ústřední kontaktní místo by se nacházelo na generálním sekretariátu Komise a bylo by podporováno vhodným interinstitucionálním mechanismem; vyzývá orgány a instituce EU, aby upřednostňovaly jmenování osob se zdravotním postižením koordinátory v uvedené oblasti;

12.  vítá plány Komise přezkoumat v roce 2022 fungování rámce EU pro sledování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a navrhnout na tomto základě opatření; vyzývá Komisi, aby posílila rámec EU a jeho nezávislost, a to především zajištěním většího zapojení a účasti odborníků, nevládních organizací, sociálních partnerů a zejména osob se zdravotním postižením, a to bez diskriminace na základě druhu zdravotního postižení nebo jakékoli jiné osobní okolnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byl rámec EU založen na podrobných a aktuálních údajích kvalitně rozčleněných podle povahy zdravotního postižení, a to na základě činnosti Washingtonské skupiny pro statistiky zaměřené na zdravotní postižení;

13.  vybízí orgány EU a členské státy, aby znovu potvrdily svůj závazek dosáhnout inkluzivní rovnosti osob se zdravotním postižením a aby plně uplatňovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, včetně článku 27 této úmluvy, který se týká práce a zaměstnání;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily jasné cíle a opatření usilující o zlepšení životních a pracovních podmínek osob se zdravotním postižením, a to při respektování zásad přístupnosti a nediskriminace, a aby investovaly do rovných příležitostí a účasti osob se zdravotním postižením ve všech oblastech života;

15.  poukazuje na to, že Petiční výbor hraje zvláštní ochrannou úlohu při zajišťování toho, aby EU dodržovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením při tvorbě politik a přijímání legislativních opatření; v rámci této odpovědnosti se výbor zabývá peticemi týkajícími se zdravotního postižení, organizuje rozpravy, tematické semináře a veřejná slyšení na toto téma, připravuje usnesení a zprávy a uskutečňuje pracovní návštěvy v terénu;

16.  zdůrazňuje, že pokud mají mít osoby se zdravotním postižením účinný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím petic předkládaných Parlamentu, měly by mít přístup k nezbytné podpoře a pomoci při přípravě a předkládání petic, které splňují kritéria přípustnosti; vyzývá k většímu zviditelnění petičního mechanismu zvyšováním informovanosti, jakož i k zapojování osob se zdravotním postižením nebo jejich zástupců do projednávání petic;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány, které by řešily nedostatky, s nimiž se osoby se zdravotním postižením setkávají v přístupu k informacím souvisejícím s veřejnou bezpečností, k distančnímu a on-line učení, osobní asistenci a k pečovatelským a podpůrným službám;

18.  vyzývá Petiční výbor, aby shromažďoval a poskytoval statistické údaje o zpracovávání petic, a zdůrazňuje, že je třeba, aby výbor byl schopen zajišťovat tlumočení do znakového jazyka, což by v zájmu zajištění přístupu k informacím a zapojení měly být schopny poskytovat všechny výbory Evropského parlamentu;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby více uznávaly význam dostupných a kvalitních podpůrných služeb a systémů pro nezávislý život; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat strategie a normy pro individualizovanou kvalitní podporu závislých osob se zdravotním postižením a jejich pečovatelů, včetně lepší sociální ochrany a různých forem podpory neformálních pečovatelů; vyzývá Komisi, aby předložila strategický program EU v oblasti péče, což by byl další krok vpřed, pokud jde o kvalitativní zlepšování statusu zdravotní péče v EU, včetně postavení pracovníků v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost; opakuje, že program v oblasti péče musí rovněž odrážet situaci sta milionů neformálních pečovatelů v EU, kteří poskytují 80 % dlouhodobé péče, ovšem jejich práce většinou není doceněna;

20.  doporučuje, aby Petiční výbor vypracoval výroční zprávu o problémech zdůrazněných v peticích týkajících se osob se zdravotním postižením a aby navrhl svá doporučení;

21.  vyzývá Komisi, aby strategii pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021-2030 strukturálně začlenila do procesu evropského semestru, neboť evropský semestr by měl být využíván k podněcování politik a přístupů členských států, k posílení inkluzivnosti společnosti a k podpoře zaměstnanosti a sociální ochrany osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby předložila každoroční přezkum začleňování problematiky zdravotního postižení do procesu evropského semestru;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly společnou definici zdravotního postižení v souladu se závěrečnými připomínkami Výboru pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením k první zprávě EU přijaté v roce 2015 a aby zajistily vzájemné uznávání statusu zdravotního postižení ve všech členských státech s cílem zajistit volný pohyb osob se zdravotním postižením a řádné uplatňování a uznávání jejich práv vyplývajících z občanství EU;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU a její členské státy budou plně dodržovat všechny povinnosti stanovené EU a OSN v oblasti práv osob se zdravotním postižením, především pak úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a obecné poznámky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením týkající se této úmluvy, jakož i příslušná unijní opatření a pravidla pro financování, a aby lidem se zdravotním postižením a jejich rodinám a pečovatelům poskytovala podporu a umožňovala výměny osvědčených postupů v této oblasti;

24.  zdůrazňuje, že je třeba více a pravidelně školit a vzdělávat pracovníky justice a donucovacích orgánů v oblasti krizových intervencí a zvládaní krizí a řešení konfliktů při interakci s osobami se specifickým zdravotním postižením;

Ochrana údajů

25.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy řádně prováděly nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů – GDPR)(28), a aby přijaly nezbytná opatření za účelem ochrany citlivých údajů osob se zdravotním postižením;

26.  zdůrazňuje, že jakékoli zpracování osobních údajů musí být v plném souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů; zdůrazňuje, že podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů je zpracování genetických nebo biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu (citlivé osobní údaje) zakázáno, pokud to nařízení GDPR výslovně nepovoluje;

Zapojení

27.  zdůrazňuje, že je v každé fázi plánování, přijímání, provádění a sledování všech druhů opatření třeba konzultovat a aktivně zapojit organizace osob se zdravotním postižením, aby tato opatření zajistila podporu jejich základních práv; vítá závazek Komise, že odpovídajícím způsobem zapojí organizace osob se zdravotním postižením do všech fází provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2021–2030;

28.  připomíná, že je důležité, aby byly osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, konzultovány a zapojovány při přijímání opatření souvisejících s pandemií COVID-19, jako jsou plány oživení a očkování, i v jakýchkoli budoucích krizích;

29.  zdůrazňuje, že plné a účinné zapojení osob se zdravotním postižením do všech oblastí života a společnosti má zásadní význam pro výkon jejich základních práv;

30.  připomíná, že mnoho osob se zdravotním postižením je stále odděleno od života v komunitě a nemá kontrolu nad svým každodenním životem, zejména v případě osob žijících v pobytových zařízeních, neboť pandemie COVID-19 upozornila na výzvy, jimž tyto osoby čelí, a prohloubila je; naléhavě vyzývá členské státy, aby začleňovaly podpůrné služby s cílem zajistit osobám se zdravotním postižením rovné právo na nezávislý život a začlenění do komunity;

31.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že osoby se zdravotním postižením budou zapojeny do procesu tvorby politik bez jakýchkoli omezení; konstatuje, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vyžaduje plnou účast na politickém životě, což znamená, že osoby se zdravotním postižením musí mít možnost účastnit se voleb a rozhodovacích procesů za stejných podmínek jako ostatní; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy poskytnou osobám se zdravotním postižením snazší naturalizaci nebo zvláštní výjimky z těchto zkoušek, aby jim byl zaručen přístup k občanství;

32.  připomíná vysoký počet občanů EU, kterým je z důvodu jejich zdravotního postižení nebo problémů s duševním zdravím odpíráno právo účastnit se voleb, včetně voleb do Evropského parlamentu; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily skutečné právo osob se zdravotním postižením volit ve volbách do Evropského parlamentu;

Volný pohyb

33.  vítá záměr Komise předložit do konce roku 2023 návrh na vytvoření evropského průkazu osob se zdravotním postižením, který by měl být uznáván ve všech členských státech, s cílem rozšířit pilotní projekty týkající se evropského průkazu osob se zdravotním postižením a evropské parkovací karty pro osoby se zdravotním postižením; je toho názoru, že evropský průkaz osob se zdravotním postižením, jehož zavedení by mělo být povinné ve všech členských státech, bude důležitým nástrojem, jenž osobám se zdravotním postižením pomůže uplatňovat jejich právo na volný pohyb v bezbariérové Evropě;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby byly ambiciózní, pokud jde o rozsah nároků, které průkaz zaručí svým uživatelům, a aby zajistily řádné použití průkazu ve všech členských státech EU, v případě potřeby i prostřednictvím závazných právních předpisů EU;

35.  konstatuje, že v některých členských státech, kde byl průkaz osob se zdravotním postižením již zaveden, byly hlášeny případy zneužití, které měly negativní důsledky pro skutečně způsobilé osoby; zdůrazňuje proto, že je třeba zvýšit povědomí na všech úrovních a přijmout opatření s cílem zabránit zneužívání nového evropského průkazu osob se zdravotním postižením;

36.  vyzývá Komisi, aby osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny a pomocné osoby osvobodila od placení mýtného v celé EU, a to za účelem podpory jejich přesunů, zejména pokud potřebují více cest z důvodu lékařské péče a dobrých životních podmínek;

37.  vyzývá Komisi, aby dále posílila legislativní rámec pro účast osob se zdravotním postižením v cestovním ruchu; konstatuje, že 25 % evropských voličů uvádí určitý stupeň postižení nebo zdravotního postižení(29) a že celkový příspěvek z evropského hrubého obratu, který představuje přístupný cestovní ruch pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, činil v roce 2012 přibližně 786 miliard EUR(30);

38.  s potěšením vítá, že byla přijata posílená práva cestujících se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace v železniční přepravě, zejména postupné ukončení stávajících výjimek pro členské státy a zkrácení lhůty pro předběžné oznámení, jež mají učinit osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, které potřebují pomoc; vyzývá členské státy, aby pokud možno zajistily kratší lhůty pro předběžná oznámení pro osoby se zdravotním postižením, které potřebují pomoc při cestování, aby se osobám se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu umožnilo snadněji uplatňovat svá práva na volný pohyb a vymezily se lhůty pro přístupnost; vyzývá k rychlému provedení pravidel stanovených v přepracovaném znění nařízení (ES) č. 1371/2007 ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby zvážila návrh týkající se práv zdravotně postižených cestujících v městské a venkovské dopravě, který by řešil zbývající nedostatky; vyzývá k přijetí stejně účinného balíčku pro námořní dopravu;

39.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při zajišťování nezbytných podmínek na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, které osobám se zdravotním postižením umožní požívat jejich práv na volný pohyb, sebeurčení, osobní rozhodování na základě rovnoprávnosti s ostatními a na nezávislý život a začlenění do místní komunity, jak stanoví článek 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby zlepšily přístupnost informací poskytovaných veřejnou správou v otevřených a přístupných formátech;

Přístupnost

40.  bere na vědomí návrh Komise vytvořit do roku 2022 středisko zdrojů „AccessibleEU“; vyzývá Komisi, aby vytvořila agenturu EU pro přístupnost („Radu EU pro přístupnost“), která by byla pověřena vypracováváním technických specifikací pro přístupnost, jež by podporovaly konkrétní politiky a právní předpisy EU, prováděla konzultace s držiteli práv a nevládními organizacemi, napomáhala členským státům a orgánům EU zavádět přístupnost harmonizovaným způsobem ve prospěch jednotného trhu a zvyšovala povědomí o významu přístupnosti pro inkluzivní, rovnou společnost;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily kognitivní, smyslovou a fyzickou dostupnost iniciativ EU v oblasti digitalizace trhu práce;

42.  vyjadřuje politování nad skutečností, že do oblasti působnosti evropského aktu o přístupnosti nebyl zahrnut přístup do zastavěného prostředí a fyzická přístupnost; vyzývá Komisi, aby využila Evropský akt přístupnosti jako základ pro přijetí pevného rámce EU pro přístupné a inkluzivní prostředí s plně přístupnými veřejnými prostory a službami, včetně veřejné dopravy, komunikace, administrativních a finančních služeb a fyzického prostředí; vítá iniciativu Komise „Access City Award“ (cena pro přístupné město);

43.  vítá výsledky soutěže Evropská přístupná města; vyzývá členské státy, aby zavedly odpovídající vnitrostátní soutěže;

44.  poukazuje na to, že nejčastější obavy předkladatelů petic, pokud jde o rovnost osob se zdravotním postižením, se týkají přístupnosti a sociální ochrany a rovněž zaměstnaneckých práv a práva na nezávislý život v komunitě; vyzývá proto členské státy, aby plně provedly a průběžně monitorovaly všechny právní předpisy týkající se přístupnosti, včetně směrnice (EU) 2019/882 (evropský akt přístupnosti) s cílem účinně a definitivně odstranit překážky pro pracovníky se zdravotním postižením a zajistit a zlepšit dostupnost přístupných služeb a vhodnost podmínek, za nichž jsou tyto služby poskytovány; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby při provádění evropského aktu o přístupnosti ve svých vnitrostátních právních předpisech zvážily propojení mezi přístupností služeb a přístupností zastavěného prostředí;

45.  zdůrazňuje, že na všech evropských veřejných místech musí být zajištěna plná dostupnost; vyjadřuje politování nad tím, že Evropská strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 není v současné době v mnoha oblastech respektována, a zejména že existuje příliš mnoho veřejných budov s architektonickými překážkami, jež představují ohavnou formu diskriminace; vyzývá Komisi, aby začlenila přístupnost do všech oblastí politiky, a vyzývá členské státy, aby stávající právní předpisy plně prováděly;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech vedla nepřístupná čísla tísňového volání k tomu, že některé osoby se zdravotním postižením nebyly schopny komunikovat se základními podpůrnými a tísňovými službami; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby pečlivě provedly směrnici (EU) 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace;

47.  vyzývá členské státy, aby na všech úrovních zajistily rychlé provedení směrnice (EU) 2016/2102 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup ke všem informacím, které potřebují, v přístupném formátu, včetně národních znakových jazyků; vítá iniciativu Komise týkající se akčního plánu pro přístupnost internetových stránek pro všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU s cílem zajistit soulad internetových stránek EU a dokumentů zveřejněných na těchto internetových stránkách a on-line platformách s evropskými normami přístupnosti, které je třeba rozšířit; naléhavě vyzývá všechny orgány, instituce a agentury EU, aby nejpozději v roce 2022 dodržovaly evropské normy přístupnosti;

48.  naléhavě vyzývá členské státy, aby do svých vnitrostátních právních předpisů provedly dlouho opožděnou směrnici o audiovizuálních mediálních službách a aby v souladu s článkem 7 této směrnice poskytovaly osobám se zrakovým nebo sluchovým postižením přístupné audiovizuální mediální služby;

49.  naléhavě vyzývá orgány EU, aby zlepšily úroveň a kvalitu přístupnosti ve všech svých budovách a odstranily stávající překážky na svých internetových stránkách, v diskusích a dokumentaci, tj. zajistily, aby produkované informace byly přístupné, např. překladem dokumentů do znakových jazyků jednotlivých členských států, vytvářením dokumentů v Braillově písmu a ve snadno srozumitelném jazyce;

50.  zdůrazňuje, že je důležité rychle řešit otázky přístupnosti ve všech příslušných politikách a nástrojích, včetně obav týkajících se pravidel pro zadávání veřejných zakázek a přístupnosti vyjádřených v peticích překládaných Parlamentu;

51.  vybízí příslušné útvary Parlamentu, aby pokračovaly ve svém úsilí a v co nejkratší době dokončily projekt meziútvarové pracovní skupiny pro znakový jazyk s cílem vyhovět žádostem petice č. 1056/2016, aby bylo možné předkládat petice v mezinárodním znakovém jazyce a v národních znakových jazycích používaných v EU, a více tak zpřístupnit základní petiční právo uživatelům znakového jazyka;

52.   zdůrazňuje, že je na schůzích výborů, plenárních zasedáních a všech dalších schůzích Parlamentu třeba poskytovat služby tlumočení do znakového jazyka a snadno čitelné překlady tak, aby byly tyto schůze přístupné osobám se zdravotním postižením;

Boj proti diskriminaci

53.  konstatuje, že členské státy mezi sebou vzájemně neuznávají status osoby se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby v duchu vzájemné důvěry spolupracovaly s cílem uznat status, jenž byl přiznán v jiném členském státě; upozorňuje na cíl Komise spolupracovat s členskými státy na rozšíření rozsahu vzájemného uznávání statusu osoby se zdravotním postižením v oblastech, jako je pracovní mobilita a dávky spojené s podmínkami poskytování služby; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit výhody průkazu EU pro osoby se zdravotním postižením, aby byly zahrnuty i vzájemně uznávané dávky v oblasti přístupu ke zdravotní péči; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité urychleně jednat, pokud jde o uplatňování evropského průkazu osob se zdravotním postižením; znovu opakuje, že je s cílem lépe sladit strategie členských států a využívání fondů EU s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením zapotřebí vzájemné porozumění deinstitucionalizace, jejího provádění a nezávislého životu ve společnosti;

54.  uznává, že je mnoho oblastí, v nichž by mohl být uplatňován evropský průkaz osob se zdravotním postižením, a to jak pokud jde o přístup k mnoha službám bez diskriminace, tak pokud jde o bezpečnost v časech nebezpečí a nouze; poukazuje na to, že by tento průkaz zajistil, že status osoby se zdravotním postižením bude zasahujícími policejními složkami okamžitě uznán;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že podle WHO jsou děti a dospělí se zdravotním postižením vystaveni vyššímu riziku násilí než jejich vrstevníci bez zdravotního postižení; zdůrazňuje, že zejména u nezletilých osob „je 3,7krát pravděpodobnější než u dětí bez zdravotního postižení, že budou oběťmi jakéhokoli druhu násilí, je u nich 3,6krát větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi fyzického násilí, a 2,9krát větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi sexuálního násilí“; zdůrazňuje, že „děti s mentálním postižením nebo intelektovou poruchou patří mezi nejzranitelnější děti, přičemž riziko sexuálního násilí je v jejich případě 4,6krát vyšší než u jejich vrstevníků bez zdravotního postižení“; naléhavě proto vyzývá k vytvoření evropského rámce na ochranu osob se zdravotním postižením před jakýmkoli druhem násilí;

56.  zdůrazňuje naléhavou potřebu právních předpisů EU zaměřených na ochranu občanů v EU před všemi formami diskriminace a je přesvědčen, že je to prvořadé pro správné provádění politik Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly horizontální směrnici EU proti diskriminaci, kterou Komise předložila v roce 2008; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila alternativní řešení s cílem pokročit v boji proti diskriminaci v celé EU a ve všech oblastech života;

57.  důrazně odsuzuje veškerou diskriminaci osob se zdravotním postižením ve zdravotnictví; připomíná, že příslušná opatření přijímaná členskými státy musí být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a musí zajišťovat rovný a nediskriminační přístup ke zdravotní péči a sociálním službám; zdůrazňuje, že reakce na budoucí zdravotní krize (od připravenosti po léčbu) musí zajistit, aby osoby se zdravotním postižením nebyly opomenuty; v této souvislosti naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby osobám se zdravotním postižením poskytovaly stejnou lékařskou péči jako jakékoli jiné osobě, a to včetně intenzivní lékařské péče; připomíná, že je důležité, aby veřejné zdravotnické služby vždy hrály hlavní úlohu při ochraně osob se zdravotním postižením;

58.  opakuje svou výzvu adresovanou Komisi, aby spolupracovala se Soudním dvorem Evropské unie na strategiích v oblasti komunikace a přístupnosti s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k soudnímu systému EU, aniž by čelily jakékoli formě diskriminace; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v programech na posílení postavení osob se zdravotním postižením, které jim umožní rozpoznat a oznamovat případy diskriminace těchto osob;

59.  odsuzuje všechny formy diskriminace osob se zdravotním postižením na pracovišti; vyzývá členské státy a Komisi, aby prováděly politiky zaměřené na předcházení případům psychického obtěžování na základě zdravotního postižení; vyzývá rovněž členské státy, aby ve spolupráci se zaměstnavateli prováděly politiky zaměřené na předcházení případům kybernetické šikany na pracovišti vůči osobám se zdravotním postižením;

60.  zdůrazňuje, že je třeba zabránit věznění osob, jejichž zdravotní postižení je neslučitelné se zbavením svobody, a že by měly být poskytovány alternativy k trestům odnětí svobody; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování základních zásad rovného zacházení, nediskriminace, přiměřené úpravy a přístupnosti pro vězně se zdravotním postižením;

61.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly informace a osvědčené postupy, zejména pokud jde o přechod od ústavní péče k nezávislému životu, o poskytování přístupného a cenově dostupného bydlení osobám se zdravotním postižením a jejich začleňování do společnosti;

62.  zdůrazňuje, že přiměřená úprava, přístupnost a univerzální design mají zásadní význam pro boj proti diskriminaci osob se zdravotním postižením; podtrhuje význam účinného a nediskriminačního přístupu zahrnujícího identifikaci a odstranění překážek a bariér, které brání osobám se zdravotním postižením v přístupu ke zboží, službám a zařízením dostupným široké veřejnosti; zdůrazňuje, že by osobám se zdravotním postižením měl být vždy, kdy je to možné, zajištěn účinný a nediskriminační přístup za stejných podmínek jako osobám bez zdravotního postižení a že by jim mělo být usnadněno používání asistenčních zařízení včetně pomůcek pro mobilitu a přístup, jako jsou v případě potřeby vodící psi s osvědčením a další asistenční psy(31); připomíná, že by normy přístupnosti měly být přijaty po konzultaci s osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je zastupují, neboť jejich odborné znalosti jsou zásadní pro identifikaci překážek bránících přístupnosti; zdůrazňuje, že přiměřená úprava, přístupnost a univerzální design mají zásadní význam pro boj proti diskriminaci osob se zdravotním postižením;

63.  zdůrazňuje klíčovou úlohu rodinných příslušníků poskytujících péči osobám se zdravotním postižením, kteří často uspokojují jejich potřeby v oblasti péče a pomoci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby politiky a strategie EU a členských států výrazně podporovaly rodinné příslušníky a pečovatele; domnívá se, že je nezbytné jim přiznat evropské vzájemné uznávání jejich úlohy pečovatelů;

64.  zdůrazňuje význam práva osob se zdravotním postižením na uplatňování svých základních práv na rovnoprávném základě; zdůrazňuje, že je třeba uznat, že osoby se zdravotním postižením mají právní způsobilost na rovnoprávném základě s ostatními ve všech aspektech života v souladu s článkem 12 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná a včasná opatření, která osobám se všemi formami zdravotního postižení zajistí účinný, spravedlivý a otevřený přístup k soudnímu systému a prosazování práva ve všech fázích řízení; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovného a nediskriminačního přístupu ke spravedlnosti a celému právnímu řízení je nezbytné, aby zařízení a služby byly přístupné;

65.  zdůrazňuje potřebu finanční pomoci k tomu, aby osoby se zdravotním postižením mohly najímat nebo zaměstnávat pomocné osoby nebo finančně podporovat rodinné příslušníky, neboť jejich pečovatelské služby jsou časově i finančně nákladné, a že je to naprosto nezbytné pro podporu osob se zdravotním postižením a jejich asistenčních pracovníků z řad rodinných příslušníků;

66.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením jsou sociálně marginalizovány a vylučovány ze zaměstnání a hospodářského a sociálního života; vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením, zejména osoby s vysokou potřebou podpory, jsou často vystaveny vysokému riziku institucionalizace, zatímco stávající finanční podpora ze strany členských států není dostatečná, zejména pokud jde o komunitní podporu zaměřenou na jednotlivce, která by chránila práva osob se zdravotním postižením(32);

67.  zdůrazňuje, že článek 19 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením stanoví právo na nezávislý život a začlenění do společenství; vyzývá členské státy, aby zajistily proces, který osobám se zdravotním postižením umožní přesun životních podmínek od institucionálního prostředí k systému umožňujícímu zapojení do společnosti tam, kde jsou služby poskytovány v komunitě podle individuálních rozhodnutí a preferencí; vyzývá členské státy, aby do svých strategií deinstitucionalizace začlenily konkrétní cíle s jasnými lhůtami a aby odpovídajícím způsobem financovaly provádění těchto strategií;

68.  vyjadřuje politování nad tím, že strategie EU pro očkování vyloučila zdravotně postižené a jejich podpůrnou síť z prioritních skupin; naléhavě vyzývá členské státy, aby lidem se zdravotním postižením a jejich podpůrné síti nabídly přednostní přístup k očkování; v této souvislosti žádá, aby naočkování proti onemocnění COVID-19 bylo založeno na svobodném a informovaném souhlasu osob se zdravotním postižením a aby autonomie a právní způsobilost všech osob se zdravotním postižením, včetně osob s mentálním postižením, osob s psychosociálním postižením a autistických osob, nebyla oslabena opatřeními, u nichž se má za to, že slouží pro dobro veřejnosti nebo nejlepšímu zájmu dotčené osoby;

69.  vyzývá k tomu, aby byla na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních provedena šetření týkající se nepřiměřené míry nákazy onemocněním COVID-19 a úmrtnosti v pečovatelských zařízeních, rezidenčních zařízeních pro seniory a osoby se zdravotním postižením a v dalších sociálních službách, a to s cílem pochopit příslušné příčiny, určit osoby nesoucí odpovědnost a přijmout nezbytná opatření k tomu, aby se těmto případům v budoucnu předešlo;

70.  vyzývá k tomu, aby očkovací centra byla fyzicky přístupná a aby v nich byli zajištěni asistenti poskytující pomoc těm, kdo ji potřebují; vyzývá k zavedení bezplatných nebo nízkonákladových cílených programů pro dostupnou dopravu tam, kde je to nutné;

Zaměstnanost a sociální věci

71.  je znepokojen vysokou mírou nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením, zejména u žen se zdravotním postižením, ve srovnání s jinými skupinami v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby podporovaly a zajistily legislativní a politický rámec pro účast osob se zdravotním postižením, a zejména žen se zdravotním postižením, na trhu práce, včetně osob se skrytým zdravotním postižením, chronickým onemocněním nebo poruchami učení;

72.  vyzývá členské státy, aby zejména ve svých politikách a opatřeních zaujaly průřezový přístup k tvorbě pracovních míst podporujících začlenění; vyjadřuje politování nad tím, že strategie pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 dostatečně neřeší vícenásobnou diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá proto Komisi, aby při uplatňování strategie kladla zvláštní důraz na meziodvětvovou povahu a stanovila jasné, měřitelné a ambiciózní cíle pro zajištění rozmanitosti na pracovišti, které odrážejí různorodost osob se zdravotním postižením, aby bylo možné řešit vícenásobnou diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; zdůrazňuje, že je důležité sledovat účinnost strategie se zapojením osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují;

73.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly sociální podniky, které se zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neboť jsou hybnou silou vzniku důstojných pracovních míst;

74.  vybízí členské státy, aby osobám s velkým a závažným zdravotním postižením poskytly možnost včasného přístupu k veřejným důchodovým systémům s cílem bojovat proti riziku chudoby a sociálního vyloučení ve stáří;

75.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly nedostatečným rozvojem a nedostatečným financováním veřejných služeb zaměstnanosti s cílem zvýšit míru zaměstnanosti osob se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily vazby mezi veřejnými službami zaměstnanosti a pracovními agenturami;

76.  zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou hrají chráněná pracoviště, jež jsou v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, při přechodu osob se zdravotním postižením na otevřený trh práce;

77.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prosazovaly modely inkluzivního, důstojného a individuálního umísťování a podpory založené na právech, („podporované zaměstnávání“) jako prostředek přechodu osob se zdravotním postižením na otevřený pracovní trh, je-li takový přechod možný;

78.  vyzývá Komisi, aby směrnici o rovnosti v zaměstnání začala co nejdříve revidovat s cílem plně ji harmonizovat s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a zavést participační proces, který by zajistil přímé a plné zapojení organizací, jež zastupují osoby se zdravotním postižením;

79.  poukazuje na to, že systémy náborové podpory by neměly snižovat mzdy osob se zdravotním postižením, především prostřednictvím spolufinancování z veřejných zdrojů; poukazuje na to, že nábor osob se zdravotním postižením musí být založen na rámci pro zaměstnanost, který se vztahuje na ostatní pracovníky, pokud jde o platy nebo pracovní dobu, a že tento rámec musí být přizpůsoben jejich potřebám; zastává názor, že osoby se zdravotním postižením nelze začlenit na otevřený trh práce bez obecného rámce regulace zaměstnanosti a podpory mezd a kolektivního vyjednávání;

80.  zdůrazňuje, že je zapotřebí finanční pomoci, která osobám se zdravotním postižením umožní najímat nebo zaměstnávat zvlášť kvalifikované pomocné pracovníky;

81.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající koordinaci sociálního zabezpečení pro osoby se zdravotním postižením, a to i tím, že zajistí, aby osoby se zdravotním postižením nadále dostávaly podporu na pokrytí dodatečných nákladů spojených se zdravotním postižením, a to i při vstupu na trh práce nebo při překročení určité hranice příjmu, s cílem podpořit jejich začlenění na trh práce a pomoci zajistit jim důstojnost a rovnost; domnívá se, že je to třeba provést prostřednictvím změn v nařízení (ES) č. 883/2004 a konzultací s organizacemi, které osoby se zdravotním postižením zastupují;

82.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly informace a osvědčené postupy, zejména pokud jde o přechod od ústavní péče k nezávislému životu, o poskytování přístupného a cenově dostupného bydlení osobám se zdravotním postižením a jejich začleňování do společnosti;

83.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí při řešení přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením a podporovaly přístup osob se zdravotním postižením ke kvalitním a udržitelným pracovním místům; vítá v tomto ohledu návrh Komise uvedený v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv, aby byl do revidovaného srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů zahrnut rozdíl v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením;

84.  vyzývá členské státy, aby plně prováděly směrnici Rady 2000/78/ES; naléhavě vyzývá členské státy, aby rozvíjely vyhlídky osob se zdravotním postižením na zaměstnání tím, že zlepší provádění této směrnice, zejména článku 5 o přiměřené úpravě, a že investují finanční prostředky EU a prostředky z nástroje na podporu oživení a odolnosti do odborné přípravy a vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením;

85.  zdůrazňuje, že pro osoby se zdravotním postižením, které se snaží získat a udržet placené zaměstnání, hrají důležitou úlohu služby zprostředkování zaměstnání, vytváření profesních profilů, souběžného zaměstnání a odborné přípravy, podpory při zaškolování a odborné přípravě a možnosti profesního rozvoje;

86.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že trh práce a pracovní prostředí budou otevřené, inkluzivní a přístupné osobám se zdravotním postižením, aby podporovaly služby zaměstnanosti, zvyšovaly povědomí o inkluzivních postupech zaměstnávání, zavedly odpovídající pobídky a podpůrná opatření pro podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, které zaměstnávají a školí osoby se zdravotním postižením, a aby zajistily, že obecné systémy samostatné výdělečné činnosti budou přístupné a budou podporovat osoby se zdravotním postižením;

87.  vyzývá členské státy, aby podporovaly úpravy pracovišť a přijaly opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyzývá Komisi, aby v chystaném strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci věnovala zvláštní pozornost pracovníkům se zdravotním postižením;

88.  naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby zavedly kvóty na pracovišti pro osoby se zdravotním postižením s cílem podpořit inkluzivní pracoviště;

Zadávání veřejných zakázek a finanční prostředky EU

89.  připomíná, že zadávací řízení v členských státech musí být prováděna a dokončována tak, aby byla plně v souladu se základními právy příjemců, včetně osob se zdravotním postižením; upozorňuje, že členské státy musí při provádění právních předpisů v oblasti veřejných zakázek dodržovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména v souvislosti s výběrem komunikačních prostředků, technických specifikací, kritérií pro zadání a podmínek pro plnění zakázky;

90.  připomíná, že dobrá struktura veřejných služeb, zejména v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, má pro zajištění rovného zacházení s osobami se zdravotním postižením bez ohledu na jejich ekonomickou situaci zásadní význam; vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky EU ke zlepšení těchto služeb a souvisejících infrastruktur v duchu iniciativ REACT EU a Next Generation EU;

91.  vyzývá Komisi a členské státy, aby do konečného obsahu dohod o partnerství týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů, stejně jako do programů těchto fondů zahrnuly cíle a přístupy, které zlepší životní podmínky osob se zdravotním postižením, a to při respektování zásad přístupnosti a nediskriminace, a aby investovaly do rovných příležitostí a zapojení osob se zdravotním postižením do všech oblastí života, včetně podpory přechodu od života v ústavech ke komunitnímu životu; žádá Komisi, aby pečlivě sledovala využívání finančních prostředků EU v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba postupně sbližovat definice přístupnosti, účasti a komunitního života jako prostředku k posílení soudržnosti mezi členskými státy;

92.  vyzývá členské státy, aby využily možností, které nabízejí příslušné fondy EU, pokud jde o tvorbu pracovních míst a odbornou přípravu osob se zdravotním postižením, k tomu, že zaručí a podpoří plnou dostupnost veřejných prostor a infrastruktury a zajistí, aby se opatření financovaná EU vztahovala i na osoby se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že finanční prostředky EU jsou v řadě členských států i nadále využívány k vytváření nových oddělených prostředí pro osoby se zdravotním postižením;

93.  zdůrazňuje, že je nezbytné vybavení, které osoby se zdravotním postižením potřebují, odpovídajícím způsobem financovat, aby bylo zajištěno, že budou moci pro svůj každodenní život, pro zaměstnání a zapojení do společnosti využívat nejlepší dostupné technologie a vybavení;

94.  zdůrazňuje, že finanční prostředky EU by nikdy neměly financovat nepřístupné produkty, služby nebo infrastrukturu;

95.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že programy a strategie rozvoje venkova budou zahrnovat specifická informační opatření pro osoby se zdravotním postižením žijící na venkově a zapojí je do navrhování a provádění uvedených programů a strategií;

Digitalizace

96.  vyzývá členské státy, aby prozkoumaly příležitosti a potenciál, které nabízí digitalizace a digitální řešení, a uznaly hodnotu podpůrných a adaptivních technologií pro osoby se zdravotním postižením, a to s náležitým ohledem na ochranu osobních údajů a etické otázky; připomíná, že potenciál využívání digitálních nástrojů a podpůrných technologií závisí na možnostech osob se zdravotním postižením rozvíjet své digitální dovednosti; zdůrazňuje, že rozvoj nezbytných digitálních dovedností a znalostí umělé inteligence může zranitelným skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením, pomoci uchytit se na trhu práce;

97.  poukazuje na to, že pandemie COVID-19 ukázala, že z digitální transformace by měla mít prospěch celá populace, a to bez jakékoli diskriminace či vyloučení; zdůrazňuje význam IKT (informačních a komunikačních technologií) pro mobilitu, komunikaci a přístup k veřejným službám; vyzývá proto členské státy, aby aktivně podporovaly účast osob se zdravotním postižením tím, že jim poskytnou vhodné prostředky, které jim zajistí přístup k veřejným službám on-line;

98.  vyzývá orgány EU, aby zajistily, že jejich infrastruktura, služby a digitální služby splňují nejvyšší normy přístupnosti, a aby vynaložily veškeré úsilí na zveřejňování svých dokumentů týkajících se legislativních postupů uživatelsky vstřícným a přístupným způsobem a aby zajistily, že osoby se zdravotním postižením budou mít řádný a úplný přístup k jejich internetovým stránkám a kontaktním formulářům; vybízí členské státy, aby vypracovaly programy zaměřené na integraci osob se zdravotním postižením do společnosti prostřednictvím sportu, umění, kultury a volnočasových aktivit a podporující jejich účast na politickém procesu bez omezení;

Výzkum

99.  vyzývá Komisi, aby provedla další výzkum dopadu a zdravotních účinků nových technologií na osoby se zdravotním postižením, jako v případě světel LED a osoby citlivé na světlo;

100.   připomíná, že za účelem vypracování vhodných a účinných politik a nalezení řešení přizpůsobených potřebám všech osob se zdravotním postižením v EU jsou potřebné srovnatelné a spolehlivé evropské údaje; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o vytvoření společného rámce pro evropské statistiky o jednotlivcích a domácnostech, ve kterých by byly shromažďovány spolehlivé údaje o zapojení osob se zdravotním postižením do různých úrovní a typů vzdělání a práce a do společenského života;

101.  zdůrazňuje, že je třeba investovat do inovací a výzkumu v oblasti zaměstnanosti a podnikání osob se zdravotním postižením s cílem podpořit jejich finanční přežití a účast na hospodářském a sociálním životě;

102.  zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit výzkum a inovace v oblasti dostupných technologií s cílem posílit inkluzivnost trhů práce pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje význam informačních a komunikačních technologií pro mobilitu, komunikaci a přístup k veřejným službám pro osoby se zdravotním postižením;

Vzdělávání

103.   vítá skutečnost, že členské státy jsou ochotny provádět inkluzivní vzdělávací politiky; vyzývá členské státy, aby dále zvyšovaly schopnost svých vzdělávacích systémů poskytovat všem studentům a žákům vysoce kvalitní dostupné vzdělávání tak, že budou prosazovat specifická opatření a individualizovanou podporu, jako jsou dostupné a přizpůsobené učební osnovy a učební materiály, dostupné informační a komunikační technologie a vhodné digitální vzdělávání, a vyzývá Komisi, aby posílila úlohu záruky pro děti a zvážila přitom udělování cen za přístupné školní programy, a to při zajišťování rovného zacházení s dětmi se zdravotním postižením; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do odborné přípravy odborníků, pokud jde o potřeby osob se zdravotním postižením; opakuje, že provádění a přidělování příslušných programů financování EU by mělo přispět k přechodu na inkluzivní vzdělávání; zdůrazňuje, že osobám se zdravotním postižením by měl být zaručen přístup ke vzdělání, a to i během krizí, jako je pandemie COVID-19, a členské státy by měly bojovat proti všem formám diskriminace a vyloučení v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit účast mladých lidí se zdravotním postižením na odborné přípravě a zároveň zohledňovat jejich potřeby, což jim zajistí lepší přístup na trh práce; bere na vědomí výhody, které může dětem z jazykových menšin se zvláštními vzdělávacími potřebami přinést učení v jejich mateřském jazyce během předškolního vzdělávání v případech, kdy je pro ně obtížné používat jazyk a komunikovat; vyzývá členské státy, aby dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami zajistily přístup ke vzdělávání v menšinovém jazyce;

104.  poukazuje na to, že programy inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy jsou dva klíčové předpoklady inkluzivnějšího trhu práce; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby chystané pojetí mikrocertifikátů celoživotního učení a zaměstnatelnosti ze strany EU bylo přístupné a inkluzivní a aby se v něm odrážely možnosti, jak zlepšit uplatnění práva osob se zdravotním postižením na práci; vyzývá členské státy, aby využily příležitostí, které poskytuje posílená záruka pro mladé lidi, pokud jde o zaměstnání, vzdělávání, stáže nebo učňovskou přípravu mladých lidí se zdravotním postižením, a aby zajistily rovný přístup pro osoby se zdravotním postižením a zavedly politiky přizpůsobené konkrétním potřebám;

105.  zdůrazňuje význam včasné, individualizované a komplexní podpory pro děti se zdravotním postižením, jejich rodiče a pečovatele; vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost dětem se zdravotním postižením a se zvláštními vzdělávacími potřebami;

106.  upozorňuje na význam opatření v raném dětství a na skutečnost, že se děti se zdravotním postižením musí zapojit a začlenit do společnosti již od raného věku; poukazuje na to, že je-li to možné a vhodné, je třeba zvýšit možnosti financování inkluzivního vzdělávání, a to jak na podporu dopadu inkluzivního vzdělávání na děti se zdravotním postižením nebo bez něj, tak na financování výzkumu v oblasti inkluzivního vzdělávání; považuje za nezbytné podporovat využívání nových technologií, včetně IKT, zařízení na podporu mobility, pomocných zařízení a technologií vhodných pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že vzdělání je ústředním prvkem individuálního rozvoje a že přístupné vzdělávací prostředí pro osoby se zdravotním postižením jim nabízí možnost plně přispívat ke všem aspektům společnosti;

107.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením musí být plně začleněny do světa práce podporou inkluzivního vzdělávání, podporou pružných forem zaměstnání, které mohou uspokojit jejich potřeby (např. práce z domova nebo inteligentní práce), a plným zapojením sdružení zdravotně postižených do rozvoje strategií podporujících začlenění;

108.  poukazuje na to, že osoby se zdravotním postižením mají často vysokou úroveň dovedností a kvalifikací, které bývají nedoceňované; konstatuje, že tato skutečnost jim brání v tom, aby realizovaly svůj potenciál, a společnost se tak připravuje o sociální a hospodářskou hodnotu jejich začlenění;

109.  je pevně přesvědčen, že členské státy by měly poskytovat odpovídající podporu dětem se zdravotním postižením, aby se veřejné vzdělávání mohlo stát páteří individualizovaného pedagogického plánu;

110.  uznává hodnotu škol a sportu jako klíčového faktoru pro růst a rozvoj dětí se zdravotním postižením, zejména dětí s autismem; vyjadřuje politování nad tím, že během pandemie je distanční vzdělávání připravilo o tyto klíčové činnosti; doufá, že jejich vzdělání bude prioritou při opětovném otevírání politik v členských státech;

111.  navrhuje, aby byly v rámci širší vzdělávací strategie na podporu a ochranu práv osob se zdravotním postižením vytvořeny projekty zaměřené na zvyšování povědomí o potřebách osob se zdravotním postižením, a to pozitivním využíváním síly kulturních nástrojů, jako např. podporou kulturních akcí;

112.  vyzývá členské státy, aby dodržovaly pokyny, které Evropská komise vydala ve svém sdělení o Evropském prostoru vzdělávání do roku 2025 a které se týkají povinnosti vlád podporovat inkluzivní vzdělávání ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy v souladu se závazky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá k tomu, aby byl do vnitrostátních, evropských a regionálních vzdělávacích politik zaveden inkluzivní systém, který umožní začlenění žáků se zdravotním postižením do běžného vzdělávání, aby se zabránilo jakékoli diskriminaci;

Ochrana práv žen se zdravotním postižením

113.  vítá Evropskou strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 a její odkazy na konkrétní problémy, s nimiž se potýkají ženy a dívky se zdravotním postižením; vyzývá k tomu, aby byla kombinace pohlaví a zdravotního postižení začleněna do všech politik, programů a iniciativ EU a do vnitrostátních akčních plánů členských států; vyzývá k optimalizování využívání stávajících a budoucích nástrojů financování EU s cílem podpořit přístupnost a zajistit nediskriminaci;

114.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plný rozvoj, pokrok a posilování postavení žen se zdravotním postižením a podporovaly jejich zapojení do veřejného rozhodování; poukazuje na to, že by měla být zavedena vhodná opatření k zajištění toho, aby byla plně zohledněna perspektiva žen se zdravotním postižením a aby byla podporována účast organizací zastupujících tyto ženy, společně s konzultačními orgány pro osoby se zdravotním postižením;

115.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí naléhavě řešily genderově podmíněné násilí, se kterým se v nepřiměřené míře potýkají ženy a dívky se zdravotním postižením, za pomoci rozšíření oblasti trestné činnosti tak, aby zahrnovala konkrétní formy genderově podmíněného násilí v souladu s čl. 83 odst. 1 SFEU; vyzývá Komisi, aby na tomto právním základě navrhla závazná opatření a ucelenou rámcovou směrnici EU pro předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a boj proti němu; vyzývá Komisi k zajištění, aby byly potřeby žen se zdravotním postižením zahrnuty do iniciativ, které poskytují podporu obětem prostřednictvím strategie pro rovnost žen a mužů a strategie v oblasti práv obětí, a aby byla podpora obětí navržena v souladu se zásadou přístupnosti;

116.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy a dívky s tělesným nebo kognitivním postižením se ve zdravotnictví potýkají s diskriminací na základě pohlaví; domnívá se, že ženy a dívky se zdravotním postižením musí mít prostřednictvím speciálních zdravotnických služeb pro osoby se zdravotním postižením plný a rovný přístup k lékařské péči, která odpovídá jejich specifickým potřebám, a k obecným službám; vyzývá členské státy, aby zajistily další vzdělávání zdravotnických pracovníků s ohledem na specifické potřeby žen a dívek se zdravotním postižením a aby zajistily, že ženy a dívky se zdravotním postižením získají veškeré potřebné informace, které jim umožní svobodně se rozhodovat v otázkách svého zdraví;

117.  vyzývá k všeobecnému respektování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a přístupu k nim; vyjadřuje politování nad negativní reakcí na úsilí o zlepšení sexuálního a reprodukčního zdraví žen a souvisejících práv v některých zemích, která poškozuje zejména ženy a dívky se zdravotním postižením, jež se při přístupu ke zdravotní péči potýkají s dalšími překážkami; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy přijaly veškerá nezbytná opatření pro boj proti násilné sterilizaci; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily veřejné investice s cílem zaručit plný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům ženám a dívkám se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že dívkám se zdravotním postižením je často odpírána sexuální výchova; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily komplexní a inkluzivní vzdělávání v oblasti sexuality a vztahů;

118.  žádá členské státy, aby zajistily vzdělávací systém, který bude přístupný, nebude zatížený stereotypními postupy, bude využívat inkluzivní vzdělávací opatření a připraví dívky a ženy se zdravotním postižením na trh práce, a zaměřily se při tom na digitální dovednosti a celoživotní učení a aby ženám a dívkám se zdravotním postižením zaručily možnost volby studijního oboru, tak aby mohly vykonávat práci podle svého výběru a plně v ní realizovat svůj potenciál a nebyly při tom omezeny nepřístupností, předsudky nebo stereotypy; je si vědom souvislosti mezi vzděláváním a následným zaměstnáním; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit plný přístup ke vzdělávání s cílem bojovat proti rozdílům v zaměstnanosti;

119.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly rozdíly v zaměstnanosti, kterým čelí ženy se zdravotním postižením, zejména tím, že budou bojovat proti genderovým stereotypům a posílí účast těchto žen v digitální ekonomice a zvýší jejich zastoupení ve studijních oborech, odborné přípravě a profesích STEM a budou usilovat o odstranění odrazujících faktorů při práci, jako je sexuální obtěžování; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k zajištění toho, aby se ženy se zdravotním postižením účastnily rozhodování a získávaly stejnou odměnu za stejnou práci na základě závazných opatření týkajících se transparentnosti odměňování s cílem bojovat proti vysokému riziku chudoby pracujících a upravit pracovněprávní předpisy, jako je pružné uspořádání práce a rodičovská dovolená, jejich specifickým potřebám; vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím akčního plánu pro sociální ekonomiku podpořily obchodní modely a iniciativy sociální ekonomiky zaměřené na zlepšení sociálního a pracovního začlenění žen se zdravotním postižením;

120.  konstatuje, že aby bylo možné porozumět situaci, které jsou ženy a dívky se zdravotním postižením vystaveny, je zásadně důležité shromáždit více údajů a informací; vyzývá k získání relevantních, přesných a rozčleněných údajů zohledňujících genderové hledisko a hledisko zdravotního postižení, aby bylo možné objasnit výzvy, kterým čelí ženy se zdravotním postižením, zejména na trhu práce.

o
o   o

121.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Agentuře Evropské unie pro základní práva, Evropskému výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35. (2) Úř. věst. C 340, 15.12.2010, s. 11. (3) Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14. (4) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70. (5) Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1. (6) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36. (7) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79. (8) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (9) Úř. věst. C 137 E, 27.5.2010, s. 68. (10) Úř. věst. L 167, 12.6.1998, s. 25. (11) Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14. (12) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2. (13) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 8. (14) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 6. (15) Přijaté texty, P9_TA(2021)0161. (16) Přijaté texty, P9_TA(2021)0075. (17) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 164. (18) Úvodní slova komisaře Dalliho ze dne 3. března 2021 ke Strategii práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030. (19) Eurostat, „Statistiky týkající se funkčních omezení a omezení činnosti“, údaje získané v prosinci 2020. (20) Eurostat, „Archive: Statistiky o zdravotním postižení - přístup ke vzdělávání a odborné přípravě", přístup dne 29. července 2021. (21) Přílohy k návrhu společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ze dne 17. prosince 2019, který doprovází sdělení Komise o roční strategii udržitelného růstu 2020 (COM(2019)0653), s. 89. (22) Eurostat, „Functional and activity limitations statistics“, zobrazeno dne 6. července 2021. (23) Eurostat, „Disability: higher risk of poverty or social exclusion“, zobrazeno dne 6. července 2021. (24) Eurostat, „European Union Statistics on Income and Living Conditions“, zobrazeno dne 2. července 2021. (25) Usnesení Evropského parlamentu o situaci zdravotně postižených žen. (26) Index rovnosti žen a mužů v roce 2020. (27) Usnesení Evropského parlamentu o strategii EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020. (28) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (29) Studie Evropského parlamentu ze dne 1. října 2018 s názvem „Aktualizovaná studie o ochranné úloze Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením za rok 2018“. (30) Prezentace Komise ze dne 10. ledna 2014 s názvem „Hospodářský dopad a způsoby cestování v souvislosti s přístupným cestovním ruchem v Evropě: prezentace hlavních zjištění studie“. (31) Petice č. 1140/2015, 0857/2016, 0535/2017 a 1140/2015 a 0988/2020. (32) https://www.edf-feph.org/independent-living-and-de-institutionalisation-policy/