Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (dále jen „nařízení o VFR“)(3), a na společná prohlášení, na nichž se v této souvislosti dohodly Parlament, Rada a Komise(4), jakož i na související jednostranná prohlášení(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(6),

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži (Pařížská dohoda),

–  s ohledem na nařízení (EU) 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima)(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 – oddíl III – Komise(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022(9),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Komise dne 9. července 2021 (COM(2021)0300) (dále jen „návrh rozpočtu“),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Rada dne 6. září 2021 a postoupila Evropskému parlamentu dne 10. září 2021 (11352/2021 – C9-0353/2021),

–  s ohledem na článek 94 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska dotčených výborů,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0281/2021),

Oddíl III - Komise

Všeobecný přehled

1.  připomíná, že Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 25. března 2021 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2022 vymezil jasné politické priority pro rozpočet na rok 2022 s cílem podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19, posílit investice, snížit nezaměstnanost a položit základy pro odolnější a udržitelnější Unii; znovu potvrzuje, že mu na těchto prioritách velmi záleží, a vyjadřuje níže uvedený postoj s cílem zajistit patřičnou úroveň jejich financování, jež umožní jejich naplnění

2.  domnívá se, že rozpočet Unie musí být vybaven takovými nástroji, které mu umožní reagovat na více krizí současně; opakuje názor Parlamentu, že rok 2022 by měl být rokem plného provádění a že rozpočet na rok 2022 by měl hrát klíčovou úlohu při zajišťování pozitivního a hmatatelného dopadu na životy občanů; proto podporuje navýšení prostředků za účelem posílení investic se zvláštním důrazem na malé a střední podniky (MSP), které jsou základním kamenem hospodářství Unie a hrají zásadní úlohu při zajišťování kvalitních investic a vytváření pracovních míst ve všech členských státech, a za účelem zvýšení úsilí v oblasti ekologické a digitální transformace, poskytnutí nových příležitostí mladým lidem, zajištění ochrany dětí, vybudování silné Evropské unie v oblasti zdraví a podpory programu COVAX; dále posiluje priority v oblasti bezpečnosti, migrace, azylu a integrace, základních práv a hodnot Unie, přičemž uznává, že se v poslední době zhoršuje situace v oblasti vnější politiky a humanitární pomoci a že je třeba zajistit, abychom byli schopni rychle, ale také ve střednědobém a dlouhodobém horizontu reagovat na nadcházející výzvy;

3.  bere na vědomí postoj Rady k návrhu rozpočtu, v němž jsou oproti návrhu Komise sníženy prostředky na závazky pro okruhy VFR o 1,43 miliardy EUR; domnívá se, že škrty navržené Radou se řídí obvyklým přístupem shora dolů s cílem svévolně snížit celkové rozpočtové prostředky, což není podloženo objektivním posouzením vývoje v provádění ani možnostmi čerpání a neodráží šíři výzev, jimž Unie čelí, ani závazků, které přijala; poukazuje na rozpor s hlavními společnými prioritami jednotlivých politik; dochází k závěru, že postoj Rady zdaleka neodpovídá očekávání Parlamentu, pokud jde o rozpočet na podporu oživení; rozhodl se proto v zásadě vrátit na úroveň návrhu rozpočtu prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a to jak u operačních, tak u správních výdajů, a vycházet ve svém postoji z návrhu rozpočtu; souhlasí však se zapsáním 1 299 milionů EUR v prostředcích na závazky i platby v roce 2022 do rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR), což odráží politickou dohodu týkající se nařízení o BAR(10);

4.  trvá na tom, že na nové priority nebo úkoly jednotlivých politik musí být poskytnuty nové zdroje a že vytvoření nové agentury nebo rozšíření jejího mandátu by nemělo být na úkor stávajících programů nebo agentur; vyrovnává proto snížení prostředků na programy financování navržená Komisí s cílem posílit finanční krytí decentralizovaných agentur; zdůrazňuje, že je nutné zajistit řádnou koordinaci agentur a součinnost mezi nimi, aby se zvýšila efektivita jejich činnosti, zejména v případech, kdy dochází ke konvergenci směrem ke konkrétním cílům politiky, aby bylo umožněno spravedlivé a efektivní využívání veřejných prostředků;

5.  v této souvislosti bere na vědomí nedávnou iniciativu týkající se úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA); vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že je Parlament vyloučen z rozhodování o zřízení takového orgánu; dále poukazuje na významné rozpočtové důsledky této iniciativy a na to, že je třeba, aby Parlament mohl rovněž plně vykonávat svou úlohu jedné ze složek rozpočtového orgánu; důrazně se staví proti jakékoli struktuře financování, která by přesunula finanční prostředky z klíčových cílů a opatření původně plánovaných a schválených spolunormotvůrci v rámci programů Horizont Evropa, EU4Health a RescEU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající financování evropského plánu boje proti rakovině jakožto jednoho z prioritních cílů rozpočtu Unie, což by nemělo být ohroženo přerozdělením prostředků ve prospěch jiných politických iniciativ; zdůrazňuje, že načasování této iniciativy neumožnilo, aby ji Parlament zohlednil při svém čtení rozpočtu na rok 2022; očekává, že tato otázka bude řešena během dohodovacího řízení o rozpočtu na rok 2022, a žádá, aby byly pro tyto účely zváženy další způsoby financování;

6.  zdůrazňuje rovněž, že Komise po zveřejnění svého návrhu rozpočtu oznámila soubor opatření ve prospěch uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí; v této souvislosti vyzývá k dosažení komplexní dohody o celkovém balíčku v rozpočtovém dohodovacím řízení o rozpočtu na rok 2022, který by zahrnoval i návrh opravného rozpočtu č. 5/2021; uznává, že budou zapotřebí další opatření s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na nedávné události v Afghánistánu, včetně podpory občanů, mimo jiné žen a dívek, dětí, zranitelných skupin, jakož i skupin, jimž hrozí zvýšené riziko, jako jsou výzkumní pracovníci, učitelé, lékaři a akademičtí pracovníci, kteří nemají možnost pokračovat ve svém životě a ve své práci v Afghánistánu; zdůrazňuje, že vzhledem k měnící se situaci a neexistenci komplexního a dlouhodobého posouzení potřeb nebylo možné tyto otázky plně zohlednit při čtení v Parlamentu a budou znovu posouzeny s ohledem na návrh Komise na změnu č. 1/2022 a na následné informace předložené později;

7.  rozhodl se posílit položky, které mají vynikající míru plnění a provozní kapacitu pro čerpání dodatečných prostředků v roce 2022; poukazuje na to, že za účelem odpovídajícího financování výše uvedených naléhavých priorit je třeba plně uvolnit prostředky z nástroje pružnosti a dále bude nutné částečně využít nástroje jednotného rozpětí (částka vyrovnávaná z rozpětí v běžném roce); dále požaduje, aby byla v roce 2022 dána k dispozici celá částka zrušených závazků za rok 2020 v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

8.  zdůrazňuje, že je třeba obnovit úroveň návrhu rozpočtu u nákladů na financování nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI), aby se zabránilo tomu, že by byl finančním trhům vyslán negativní signál, dokud Komise v dohodovacím řízení nepřehodnotí předpokládané potřeby; opakuje svůj jasný postoj, který obhajoval při jednáních o VFR na období 2021–2027, že úrokové náklady a splátky Next Generation EU (NGEU) by měly být počítány nad rámec stropů VFR;

9.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí poskytnutím dodatečných zdrojů pro příslušné programy a nástroje Unie v roce 2022; znovu zdůrazňuje, že v duchu „klimatického mainstreamingu“ je třeba ve všech oblastech činnosti zvýšit úsilí o naplnění celkového cíle vynaložit na klimatická opatření v průběhu VFR 2021–2027 nejméně 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z EURI; zdůrazňuje dále, že je třeba systematicky usilovat o to, aby bylo v roce 2024 z VFR vynaloženo 7,5 % ročních výdajů na cíle v oblasti biologické rozmanitosti a aby byl tento podíl od roku 2026 zvýšen na 10 %; zdůrazňuje, že Komise musí před předložením návrhu rozpočtu na rok 2023 zavést účinnou metodiku, zejména pro sledování, zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, aby bylo zajištěno, že cíle stanovené v interinstitucionální dohodě pro rok 2024 bude možné účinně splnit; trvá na tom, aby byl Parlament plně zapojen do vypracování spolehlivějších, transparentnějších a komplexnějších metod pro plnění a sledování těchto výdajů, a je připraven účastnit se každoročních konzultací s Komisí a Radou, které se mají konat podle interinstitucionální dohody; připomíná, že pro naplňování Zelené dohody pro Evropu je nezbytné, aby byly finanční prostředky poskytovány pouze na činnosti, které splňují zásadu „významně nepoškozovat“ a jsou v souladu s Pařížskou dohodou; zdůrazňuje, že pokyny zveřejněné pro Nástroj pro oživení a odolnost by měly být považovány za standard pro všechny ostatní výdaje stejné povahy, a že zejména musí sloužit jako základ pro provádění politiky soudržnosti; připomíná, že uplatňování zásady týkající se biologické rozmanitosti musí jít nad rámec plného dodržování příslušného acquis Unie;

10.  připomíná, že krize způsobená onemocněním COVID-19 má neúměrný dopad na ženy; zdůrazňuje význam začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech příslušných programů v rozpočtu na rok 2022 a genderově vyváženého sestavování rozpočtu s cílem zajistit, aby z veřejných výdajů měli rovný prospěch ženy i muži; vyzývá proto Komisi, aby v úzké spolupráci s Parlamentem urychlila zavádění účinné, transparentní a komplexní metodiky měření příslušných genderových výdajů v souladu s interinstitucionální dohodou, s cílem prokázat hmatatelné výsledky u rozpočtu na rok 2022 a případně rozšířit tuto metodiku na všechny programy VFR; a v této souvislosti vyzývá zejména k systematickému a komplexnímu shromažďování a analýze údajů v kontextu všech politik a programů Unie, aby bylo možné měřit jejich dopad na rovnost žen a mužů ve všech rozměrech a ve všech fázích přípravy, sledování, plnění a hodnocení rozpočtu; dále vyzývá k urychlenému provedení strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a specifických závazných cílů a dalších opatření, zejména odborné přípravy a iniciativ na podporu rovnosti žen a mužů a boje proti genderovým předsudkům;

11.  konstatuje, že mnoho dokumentů a sdělení orgánů, institucí a jiných subjektů Unie je k dispozici pouze v angličtině; konstatuje rovněž, že pracovní schůzky se konají bez možnosti tlumočení; požaduje dodržování zásad, práv a povinností zakotvených v Listině základních práv EU a v nařízení č. 1/1958(11), jakož i ve vnitřních pokynech a rozhodnutích, jako je kodex řádné správní praxe; vyzývá proto orgány, instituce a jiné subjekty Unie, aby poskytly nezbytné lidské zdroje pro zajištění dodržování mnohojazyčnosti tím, že zvýší počet zaměstnanců odpovědných za překlady a tlumočení;

12.  stanovuje proto celkovou výši prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2022 (všechny oddíly) na 171 802 114 290 EUR, což v porovnání s návrhem rozpočtu představuje zvýšení o 4 008 766 380 EUR; mimoto se rozhodl uvolnit částku 486 000 000 EUR v prostředcích na závazky na základě zrušení závazků podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; stanoví celkovou výši prostředků na platby v rozpočtu na rok 2022 (všechny oddíly) na 172 467 593 189 EUR;

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální agenda

13.  domnívá se, že pro budoucí prosperitu Unie má zásadní význam úspěšný výzkumný a inovační program; zdůrazňuje, že program Horizont Evropa, který má velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu, klíčovým způsobem přispěje k Zelené dohodě a úsilí o klimaticky neutrální ekonomiku, k úspěšné digitální transformaci a k oživení hospodářství Unie po pandemii; zdůrazňuje zejména potřebu posílit investice Unie do výzkumu v oblasti zdraví, včetně financování výzkumu rakoviny; zdůrazňuje vynikající míru plnění tohoto programu, která odráží jeho schopnost čerpat dodatečné prostředky v rozpočtu na příští rok; proto u programu Horizont Evropa zvyšuje prostředky na závazky o 305 milionu EUR nad úroveň návrhu rozpočtu;

14.  podporuje návrh uvedený v návrhu rozpočtu uvolnit prostředky ve výši 77,3 milionu EUR ve zrušených závazcích pro tři klastry uvedené v příslušném společném politickém prohlášení připojeném k nařízení o programu Horizont Evropa(12); konstatuje však, že zbývající zrušené závazky v oblasti výzkumu v roce 2020 činí 408,7 milionu EUR; znovu opakuje své pevné přesvědčení, že tento nečekaně vysoký objem zrušených závazků v oblasti výzkumu, který Komise během jednání o VFR nepředpokládala, by měl být v plném rozsahu uvolněn v rámci programu Horizont Evropa v plném souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; je pevně přesvědčen, že s ohledem na pokračující zdravotní krizi by polovina zbývající částky měla směřovat do klastru Zdraví;

15.  zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) hraje zcela zásadní úlohu při budování vysoce kvalitních, udržitelných, cenově dostupných a vzájemně propojených transevropských dopravních, energetických a digitálních sítí, a je proto ústředním prvkem úsilí o posílení hospodářství Unie a úspěšnou ekologickou a digitální transformaci; připomíná, že Nástroj pro propojení Evropy velmi významně přispívá k celkovému cíli nejméně 30 % výdajů na oblast klimatu z VFR a nástroje NGEU; konstatuje, že CEF hraje zásadní úlohu při posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a vzájemného propojení na celém území Unie; proto navrhuje zvýšení financování všech tří složek CEF celkem o 207,3 milionu EUR v prostředcích na závazky nad úroveň návrhu rozpočtu;

16.  zdůrazňuje nutnost překlenutí digitální propasti a posílení odolnosti a digitální svrchovanosti Unie; je přesvědčen, že program Digitální Evropa je klíčovým nástrojem pro zvyšování míry digitalizace v Unii, která s sebou nese výrazné zvýšení produktivity, a pro podporu investic do kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence; připomíná, že je třeba podporovat podniky, zejména inovativní digitální MSP a začínající podniky; dále se domnívá, že jsou zapotřebí dodatečné prostředky na podporu digitálního začleňování a digitální gramotnosti a dovedností v celé Evropě, se zvláštním důrazem na digitální gramotnost žen; navrhuje proto navýšit prostředky na tento program o částku mírně přesahující 71 milionů EUR;

17.  podporuje zvýšení prostředků na závazky v různých oblastech klastru Jednotný trh o částku mírně přesahující 37 milionů EUR nad úroveň návrhu rozpočtu; zdůrazňuje význam přiměřeně financovaného Programu pro jednotný trh pro zvýšení konkurenceschopnosti, podporu podnikání a účinnou podporu malých podniků, včetně začínajících podniků, s významnou dvojí výzvou, kterou představuje ekologická a digitální transformace; upozorňuje zejména na to, že je proto třeba výrazně navýšit prostředky na zlepšení konkurenceschopnosti podniků a jejich přístupu na trhy, zejména s ohledem na závažné a dlouhodobé důsledky zdravotní krize pro MSP;

18.  zdůrazňuje svůj dlouhodobý požadavek na vytvoření zvláštní rozpočtové položky a přídělu prostředků pro cestovní ruch, zejména s ohledem na závažný útlum v tomto odvětví, ve kterém působí velký počet MSP, k němuž došlo v důsledku pandemie COVID-19; uznává, že řada programů Unie přispívá k dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti tohoto odvětví, je však pevně přesvědčen, že program Unie v oblasti cestovního ruchu by zajistil koordinovanější, viditelnější a transparentnější opatření, jež by účinně podpořila oživení tohoto odvětví a vytvořila podmínky pro jeho udržitelnou budoucnost;

19.  domnívá se, že Program InvestEU je základním kamenem strategie obnovy, a zdůrazňuje, že je třeba, aby byly v rozpočtu na rok 2022 uvolněny dostatečné finanční prostředky, aby tento program mohl neprodleně naplňovat své cíle a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy; dále zdůrazňuje význam Poradenského centra InvestEU a Portálu InvestEU pro posílení investičního a podnikatelského prostředí v celé Unii; odmítá proto všechny škrty v tomto programu navržené Radou a rozhodl se obnovit, jako minimální požadavek, všechny příslušné rozpočtové položky na úroveň návrhu rozpočtu;

20.  rozhodl se vytvořit rezervu podmíněnou dalším zlepšením řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy působící v rámci Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví v souladu s požadavky obsaženými ve svém usnesení ze dne 7. června 2016(13); rozhodl se vytvořit rezervu pro Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) vzhledem k závažným nedostatkům a problémům, které zjistil Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své zvláštní zprávě č. 13/2021, pokud jde o nedostatečnost opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, dokud nebudou splněna doporučení EÚD;

21.  posiluje Agenturu Evropské unie pro železnice (ERA) v souladu se zjištěnými potřebami této agentury s cílem zajistit, aby mohla odpovídajícím způsobem plnit svou úlohu při podpoře přechodu na dekarbonizaci dopravy, a to i v segmentech, kde je přímá elektrifikace složitá, a zajistit rovné podmínky pro všechny ostatní druhy dopravy, mimo jiné dokončení chybějících železničních spojení, zejména přeshraničních; zdůrazňuje, že agentura potřebuje větší počet zaměstnanců, aby mohla reagovat na vysokou poptávku po vydávání povolení pro vozidla, jednotných osvědčení o bezpečnosti a schválení traťových systémů ERTMS a přispět k provádění čtvrtého železničního balíčku;

22.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 1 o 668 593 067 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů; mimoto uvolňuje pro tento okruh částku 486 000 000 EUR v prostředcích na závazky, což odpovídá zrušeným závazkům podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení;

Podokruh 2a – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

23.  rozhodl se vytvořit samostatnou rozpočtovou položku v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+) s cílem poskytnout zvláštní dodatečný příděl na podporu provádění evropské záruky pro děti, přispět tak k vymýcení dětské chudoby a splnit cíle akčního plánu evropského pilíře sociálních práv a zároveň zmírnit negativní dopady pandemie na děti; pro tento účel proto zvyšuje prostředky na závazky v  podokruhu 2a o 700 000 000 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány za využití dostupného rozpětí a zvláštních nástrojů;

24.  připomíná, že podpora ESF+ a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) z nástroje na pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (REACT-EU) by měla přispět zejména k vytváření a zvyšování kvality pracovních míst, především pro osoby ve znevýhodněné situaci, a k opatřením pro sociální začleňování a vymýcení chudoby, zejména pokud jde o dětskou chudobu;

Podokruh 2b – Odolnost a hodnoty

25.  zdůrazňuje, že v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je třeba vybudovat silnou evropskou zdravotní unii a posílit odolnost systémů zdravotní péče; rozhodl se proto navýšit prostředky na program EU4Health o 80 milionů EUR;

26.  zdůrazňuje, že by měly být vyčleněny další zdroje především na služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména s cílem zajistit včasný a bezplatný přístup k těmto službám a jejich kvalitu;

27.  zdůrazňuje, že zastřešující prioritou rozpočtu Unie jsou i nadále mladí lidé; zvyšuje proto finanční prostředky na krytí rostoucí poptávky po programu Erasmus+ o souhrnnou částku přesahující 137 milionů EUR, neboť 5% zvýšení představuje dalších 40 000 výměn v rámci mobility a je důležitým krokem k vynahrazení příležitostí, které nebyly využity v posledních letech; připomíná, že Erasmus+ je jedním ze stěžejních a zároveň nejúspěšnějších programů Unie a že je strategickou investicí do budoucnosti Unie a jejích občanů; připomíná, že nedostatečné financování programu Erasmus+ by ohrozilo další vytváření nových příležitostí pro mladé lidi a zlepšování jejich zaměstnatelnosti; dále zvyšuje o 5 milionů EUR prostředky určené pro Evropský sbor solidarity, neboť hospodářská krize vyvolaná pandemií COVID-19 by neměla mít nepříznivý dopad na podporu mladých lidí;

28.  zdůrazňuje, že v rozpočtu Unie musí být uvolněny dostatečné zdroje pro mimořádné situace, včetně situací souvisejících se stále závažnějším dopadem změny klimatu; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zvýšit o 10 milionů EUR prostředky určené pro mechanismus civilní ochrany Unie (rescEU), zejména v souvislosti s přírodními katastrofami v Evropě, neboť je třeba zlepšit ochranu občanů Unie a zvýšit připravenost v případě budoucích katastrof způsobených změnou klimatu; zdůrazňuje proto, že je třeba investovat do zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve zvláště zranitelných regionech a že je třeba tyto regiony obnovovat udržitelnějším způsobem;

29.  dále navrhuje posílit o 10 milionů EUR složku Kultura programu Kreativní Evropa s cílem podpořit oživení evropských kulturních a tvůrčích odvětví, jež byla zvláště zasažena krizí způsobenou onemocněním COVID-19; zdůrazňuje, že na financování projektů v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus by neměly být použity žádné finanční prostředky z žádné ze tří složek programu Kreativní Evropa;

30.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje program Občané, rovnost, práva a hodnoty při posilování evropského občanství a demokracie, rovnosti a právního státu v Unii a při podpoře obětí násilí na základě pohlaví, a trvá na tom, že na podporu uvedených cílů jsou zapotřebí dodatečné finanční prostředky; zvyšuje prostředky určené pro program Spravedlnost a vyrovnává tak navrhované škrty s cílem financovat úkoly Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), jež byly rozšířeny v rámci návrhu e-CODEX;

31.  zvyšuje rozpočet na „opatření v multimediální oblasti“ s cílem vytvořit rezervu a povzbudit tak Komisi, aby zajistila větší stabilitu a předvídatelnost pro rozhlasové sítě, které se věnují záležitostem EU, prostřednictvím financování na období minimálně dvou let a aby vyjasnila jednotlivé cíle financované z této rozpočtové položky; zvyšuje rovněž prostředky určené na sociální dialog, což má zlepšit sociální dialog a podporovat především vnitrostátní sociální partnery při reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a její dlouhodobé důsledky;

32.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků a rozhodným způsobem tak přispět k pokračování a dalšímu zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví, složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tím k budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

33.  posiluje složku Zaměstnanost a sociální inovace ESF+, se zaměřením na podporu účasti žen na trhu práce;

34.  připomíná významnou úlohu decentralizovaných agentur, které působí v rámci tohoto podokruhu; rozhodl se zvýšit financování Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) v souladu se zjištěnými potřebami těchto agentur; dále zvyšuje počty zaměstnanců Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), FRA a Eurojustu; zdůrazňuje rovněž, že je důležité dále posoudit a případně ještě zvýšit financování v souladu s potřebami agentur Unie, které se budou v budoucnu zabývat dopady zdravotní krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména Evropského střediska pro prevenci nemocí (ECDC), s ohledem na jeho pozměněné zakládající nařízení;

35.  zdůrazňuje, že je důležité posílit ochranu rozpočtu Unie před podvody a nesrovnalostmi; v této souvislosti připomíná zásadní úlohu, kterou hraje při ochraně finančních zájmů Unie, včetně využívání finančních prostředků z nástroje NGEU, a při zajišťování dodržování zásad právního státu Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO); rozhodl se proto cíleně poskytnout úřadu EPPO další prostředky a zvýšit jeho počet zaměstnanců, aby mohl své povinnosti plnit v souladu s požadavky týkajícími se jeho mandátu; vyzývá Komisi, aby vzhledem k obtížím, s nimiž se úřad EPPO potýká při náboru personálu potřebného k plnění jeho mandátu v roce 2021, prokázala nezbytnou flexibilitu a zajistila, aby prostředky schválené rozpočtovým orgánem mohly být plně využívány i v budoucnu; upozorňuje na značné množství nevyřízených případů a na skutečnost, že úřad EPPO zaregistroval hned po několika týdnech činnosti více než 1 000 oznámení o podvodech poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, což podtrhuje naléhavost žádosti;

36.  zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 2b o 296 065 210 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

37.  konstatuje, že pandemie COVID-19 upozornila na strategickou úlohu, kterou hraje při předcházení potravinové krizi zemědělství, když poskytuje v celé Evropě bezpečné a kvalitní potraviny za dostupné ceny; trvá na tom, aby v rámci některých rozpočtových položek pro vybraná zemědělská odvětví, konkrétně pro školní projekt, mladé zemědělce a včelařství, byla v zájmu zmírnění dopadu pandemie COVID-19 i v roce 2022 financována dodatečná podpůrná opatření;

38.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí, jak upozorňuje nejnovější zpráva IPPC zveřejněná dne 9. srpna 2021, jednat v oblasti změny klimatu; připomíná význam programu LIFE při podpoře a posilování opatření v oblasti klimatu a ochrany životního prostředí v Unii; s ohledem na pozoruhodnou absorpční kapacitu programu zvyšuje rozpočtovou podporu pro program LIFE o 171 milionů EUR (25 % nad návrh rozpočtu) napříč jednotlivými složkami programu;

39.  zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit rozpočet Evropské agentury pro životní prostředí a zajistit tak dostatečné finanční a personální zdroje, které umožní plně provádět Zelenou dohodu pro Evropu a související politiky a nejpozději do roku 2050 dosáhnout cíle klimatické neutrality; zdůrazňuje, že posílení Evropské agentury pro životní prostředí by nemělo být financováno z programu LIFE, neboť ten spolunormotvůrci pro tyto účely nezamýšleli;

40.  důrazně vyzývá k podpoře nejvzdálenějších regionů, včetně programu POSEI (program speciálně zaměřený na odlehlost a ostrovní charakter);

41.  požaduje proto zvýšení prostředků na závazky v okruhu 3 o 212 750 473 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím části dostupného rozpětí;

42.  připomíná, že představu o dostupnosti prostředků pro EZZF tradičně ještě uzavře návrh na změnu a že přístup ke změnám v okruhu 3 lze odpovídajícím způsobem upravit v průběhu dohodovacího řízení;

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

43.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit prostředky pro Azylový, migrační a integrační fond, zejména s ohledem na nedávný vývoj v Afghánistánu; dále ruší snížení prostředků na Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (BMVI) plánované Komisí za účelem financování nových úkolů Europolu v rámci jeho posíleného mandátu, neboť nezbytné prostředky pro Europol by měly být poskytnuty výhradně z nepřidělených rozpětí v rámci stropů příslušného okruhu VFR nebo prostřednictvím mobilizace příslušných zvláštních nástrojů VFR; v této souvislosti kompenzuje i přesun prostředků z nástroje BMVI do agentury eu-LISA;

44.  připomíná, že je důležité, aby rozpočet Unie obsahoval dostatečně podrobnou nomenklaturu, která umožní rozpočtovému orgánu, aby účinně plnil svou rozhodovací úlohu, a Parlamentu, aby ve všech okruzích vykonával svou úlohu demokratického dohledu a kontroly; vyjadřuje proto politování nad tím, že Azylový, migrační a integrační fond nemůže využívat podrobnější nomenklaturu, která by odrážela jeho specifické cíle;

45.  zdůrazňuje, že v souladu s úkoly vyplývajícími z politické dohody o Agentuře Evropské unie pro azyl je třeba zvýšit financování a počet zaměstnanců Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); zdůrazňuje, že v souladu se zjištěnými potřebami agentury eu-LISA je třeba dále zvýšit počet zaměstnanců této agentury, což jí v roce 2022 pomůže při provádění řady kritických projektů Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti a správy hranic, jako jsou EES, ETIAS, interoperabilita, revidované nařízení o VIS a revize nařízení o systému Eurodac;

46.  ruší škrty Rady týkající se prostředků pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), neboť tato agentura musí být dostatečně vybavena, aby mohla plnit své úkoly ve všech oblastech odpovědnosti, jež spadající do jejího nového mandátu; rozhodl se však zapsat do rezervy částku ve výši 90 000 000 EUR s výhradou přijetí zbývajících 20 osob ve funkční skupině AD pověřených sledováním základních práv, přijetí tří zástupců výkonného ředitele a přijetí postupu pro provádění článku 46 nařízení (EU) 2019/1896(14);

47.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 4 o 106 231 750 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

48.  zdůrazňuje, že je důležité postupně vymezit společnou bezpečnostní a obrannou politiku Unie a respektovat přitom neutrální status některých členských států; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit evropskou spolupráci v obranných záležitostech, neboť se tak nejen zvýší bezpečnost Evropy a jejích občanů, ale i sníží náklady; konstatuje, že účelem evropské spolupráce v oblasti obrany je vytvářet synergie a bránit zdvojování výdajů v členských státech; vyzývá ke zvýšení finančních prostředků Evropského obranného fondu a prostředků určených na vojenskou mobilitu, s cílem plně podpořit inovativní a konkurenceschopnou základnu obranného průmyslu, jež přispěje k tolik potřebné strategické autonomii Unie;

49.  připomíná důležitou úlohu decentralizovaných agentur působících v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, zejména Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), a navrhuje cílená zvýšení nebo personální změny, které jim umožní řádně plnit své úkoly; zdůrazňuje, že jelikož nebude do konce roku 2021 přijat revidovaný právní základ Europolu, může vést zadržování rezervy v rozpočtu agentury k opožděnému náboru zaměstnanců, kteří jsou nezbytně zapotřebí k zajištění přípravy účinného provádění revidovaného právního základu a mandátu Europolu a k posílení reakce Europolu v oblasti boje proti terorismu a kyberkriminalitě, k posílení inovací, podpory rozsáhlých vyšetřování, spolupráce s úřadem EPPO a činností v oblasti boje proti praní peněz;

50.  zvyšuje celkové prostředky okruhu 5 o 82 621 461 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu, což bude financováno využitím části dostupného rozpětí;

Okruh 6 – Sousedství a svět

51.  zdůrazňuje, že v době, kdy v mezinárodní politice nabývají na významu vnější problémy a mezinárodní otázky, musí Unie zajistit, aby vnější rozměr jejího rozpočtu disponoval dostatečnými finančními prostředky a byl připraven neprodleně reagovat na stávající, nové i budoucí dlouhodobé výzvy; trvá na podpoře dohodnutých priorit v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) a nástroje předvstupní pomoci (NPP III);

52.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro agenturu UNRWA, neboť uznává, že zásadně přispívá ke stabilitě v regionu a poskytuje jedinečné a životně důležité služby milionům palestinských uprchlíků; zdůrazňuje, že navrhované zvýšení je určeno k zajištění předvídatelného financování agentury UNRWA; zdůrazňuje význam vzdělávání dětí k toleranci, míru a vzájemné úctě; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s Palestinskou správou a agenturou UNRWA a snažila se podporovat kvalitní vzdělávání palestinských dětí a nadále zajišťovat plné dodržování norem organizace UNESCO;

53.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit finanční prostředky pro země západního Balkánu a země východního a jižního sousedství s cílem podpořit komplexní reformy a zotavení z krize způsobené onemocněním COVID-19 a jejích dlouhodobých sociálních, environmentálních a hospodářských důsledků a v přistupujících zemích zvýšit financování občanské společnosti a nestátních subjektů; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba zajistit odpovídající financování klíčových oblastí, jako jsou podpora demokracie, občanská společnost a právní stát; vyzývá zejména k trvalé podpoře aktivistů v oblasti lidských práv a demokracie a organizací občanské společnosti v Bělorusku a sousedních zemích;

54.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou situací v Afghánistánu; domnívá se, že v zájmu podpory a ochrany zranitelných Afghánců, zejména žen, dětí a skupin, kterým hrozí zvýšené riziko, a jejich rodin by měl být výrazně zvýšen rozpočet na humanitární pomoc Afghánistánu a sousedním zemím; dále trvá na tom, aby byly veškeré finanční prostředky pro nezávislé organizace pro rozvoj a humanitární pomoc v Afghánistánu přidělovány těmto organizacím přímo, a nikoli prostřednictvím vlády Tálibánu; vzhledem k očekávaným potřebám vyplývajícím z pokračující situace v Afghánistánu a v jiných částech světa, jež mají být financovány – interně i externě – z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a jež by mohly vést k nedostatku finančních prostředků, se rozhodl zvýšit financování humanitární pomoci o 20 %;

55.  vyjadřuje politování nad nerovnou mírou proočkovanosti ve světě; zdůrazňuje proto, že je třeba umožnit přístup k očkovacím látkám proti onemocnění COVID-19 v rozvojových zemích, zejména prostřednictvím iniciativy COVAX, a podporovat zlepšování jejich systémů zdravotní péče; rozhodl se proto vyčlenit pro tento účel 1 miliardu EUR v rámci rezervy pro nově se objevující výzvy a priority nástroje NDICI – Globální Evropa v roce 2022, přičemž od této částky odečetl prostředky přenesené z nástroje NDICI z roku 2021, a dalších 100 milionů EUR vyčlenit v rámci položky „Lidé – Globální výzvy“, nad rámec všech závazků, které již Komise přijala; žádá členské státy, aby urychleně splnily závazky, které přijaly v rámci iniciativy COVAX, a vyzývá je, aby v prvním pololetí roku 2022 vyčlenily pro COVAX další 2 miliardy EUR, případně v podobě dávek očkovacích látek; připomíná, že cílem položky „Lidé – Globální výzvy“ je rovněž financovat bezprostřední, střednědobé a dlouhodobé výzvy;

56.  zdůrazňuje globální úsilí Unie o podporu uprchlíků a připomíná významnou úlohu Turecka a dalších hostitelských zemí, včetně zemí jižního Středomoří, při přijímání uprchlíků, zvláště ze Sýrie; znovu potvrzuje, že Unie a její členské státy musí i nadále poskytovat účinnou a monitorovanou pomoc syrským uprchlíkům v hostitelských zemích; zdůrazňuje, že budoucí financování potřeb syrských uprchlíků nebylo zohledněno ve VFR ani v jednáních o NDICI – Globální Evropa, a proto by nemělo být hrazeno z již naplánovaných nástrojů, včetně rezervy nástroje NDICI – Globální Evropa, neboť balíček na podporu uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších zemí nereaguje na novou krizi nebo nepředvídané potřeby; požaduje, aby byl jakýkoli nástupce nástroje EU pro uprchlíky v Turecku (FRT) financován z nových prostředků a dodatečných příspěvků členských států a aby jej doprovázela odpovídající revize nařízení o VFR s cílem zvýšit strop okruhu 6 tak, aby odrážel skutečné potřeby financování vnější činnosti Unie; žádá Komisi, aby zajistila, že turecká vláda nebude přímo zapojena do správy nástroje, který FRT nahradí, a do přidělování finančních prostředků v rámci tohoto nástroje a že tyto prostředky budou primárně poskytovány přímo uprchlíkům a hostitelským komunitám a budou spravovány organizacemi, které zaručují odpovědnost a transparentnost;

57.  zdůrazňuje klíčovou úlohu makrofinanční pomoci EU Moldavsku, Albánii, Bosně a Hercegovině, Gruzii, Jordánsku, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii, Tunisku a Ukrajině při podpoře investic a oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19;

58.  zdůrazňuje, že hlavním zájmem vnější činnosti Unie zůstává ochrana a prosazování lidských práv a demokracie na celém světě, posílení postavení žen a ochrana zranitelných skupin, jako jsou děti; rozhodl se proto zvýšit financování těchto položek;

59.  rozhodl se zvýšit podporu strategické komunikace, zejména opatření zaměřených na boj proti globálním dezinformacím prostřednictvím systematického sledování a odhalování dezinformací šířených státními i jinými aktéry;

60.  zvyšuje proto prostředky na závazky v okruhu 6 o 563 429 451 EUR nad úroveň návrhu rozpočtu (bez pilotních projektů a přípravných akcí), což bude financováno využitím dostupného rozpětí a uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

61.  domnívá se, že škrty provedené Radou jsou neodůvodněné a neumožnily by Komisi plnit své úkoly; obnovuje proto návrh rozpočtu správních výdajů Komise, včetně výdajů na kanceláře;

62.  zdůrazňuje, že vzhledem k novým legislativním návrhům a strategickým iniciativám vyplývajícím z cílů Zelené dohody pro Evropu, jako je balíček „Fit for 55“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti, strategie pro udržitelnost chemických látek a zvýšení výdajů Unie v důsledku NGEU a Nástroje pro oživení a odolnost, budou některé útvary, zejména Generální ředitelství Komise pro životní prostředí a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), potřebovat více zaměstnanců; žádá Komisi jako nestranného prostředníka, aby tyto potřeby rychle znovu posoudila a pomocí návrhu na změnu nebo během dohodovacího řízení navrhla odpovídající zvýšení, aniž by přitom oslabila současnou úroveň lidských zdrojů ve svých ostatních útvarech; zdůrazňuje, že stávající úroveň rozpočtu a zaměstnanců omezuje schopnost úřadu OLAF vykonávat svou činnost ve všech členských státech; upozorňuje rovněž na zvýšenou pracovní zátěž úřadu OLAF, pokud jde o provádění unijního Nástroje na podporu oživení a odolnosti a součinnost s úřadem EPPO;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

63.  připomíná význam pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem návrhů s právními požadavky a jejich proveditelností, přijímá vyvážený soubor PP a PA, jenž reflektuje politické priority Parlamentu; vyzývá Komisi, aby PP a PA urychleně provedla a poskytla zpětnou vazbu o jejich praktických přínosech a výsledcích;

Platby

64.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit v rozpočtu na rok 2022 dostatečnou výši prostředků na platby, a rozhodl se proto zvrátit škrty Rady a zvýšit prostředky na platby v těch položkách, které jsou v prostředcích na závazky pozměněny;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

65.  v souladu se svým odhadem příjmů a výdajů přijatým na plenárním zasedání dne 29. dubna 2021 zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2022 beze změny, a to na 2 112 904 198 EUR; provádí určité rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohledňují aktuální informace, jež nebyly na počátku tohoto roku k dispozici;

66.  v souladu se svým výše uvedeným usnesením ze dne 29. dubna 2021 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2022:

Ostatní oddíly (oddíly IV–X)

67.  konstatuje, že návrh rozpočtu celkově odráží odhady příjmů a výdajů jednotlivých orgánů a institucí spadajících do ostatních oddílů rozpočtu, a proto odpovídá – s určitými výjimkami – jejich finančním požadavkům; domnívá se, že systematické škrty navrhované Radou by proto měly negativní dopad na fungování dotčených orgánů a institucí, a tudíž i na jejich zásadní přínos pro fungování Unie; z tohoto důvodu navrhuje obnovit úrovně návrhu rozpočtu téměř ve všech případech, a to i pokud jde o evropského inspektora ochrany údajů a Výbor regionů, včetně plánu pracovních míst, a umožnit jim tak plnit všechny úkoly, které jim byly svěřeny, včetně nových funkcí; v souladu s gentlemanskou dohodou nemění znění Rady, pokud jde o Radu a Evropskou radu;

68.  domnívá se, že v některých případech je s ohledem na odhady orgánů a institucí nezbytné zvýšit prostředky nebo počet pracovníků nad úroveň návrhu rozpočtu, aby mohly být uspokojeny nové potřeby a splněny politické cíle; proto navrhuje:

o
o   o

69.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1. (2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (4) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020. (5) Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027, příloha 2: Prohlášení (Přijaté texty, P9_TA(2020)0357). (6) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (7) Úř věst. L 243, 9.7.2021, s. 1. (8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0106. (9) Přijaté texty, P9_TA(2021)0158. (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 1). (11) Nařízení č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. P 17, 6.10.1958, s. 385). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1). (13) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 k posuzování mezinárodních účetních standardů a k činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) a Rady pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 24). (14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).