Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“),

–  s ohledem na články 1, 2, 4 a 19 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

–  s ohledem na článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“),

–  s ohledem na odůvodněný návrh rozhodnutí Rady ze dne 20. prosince 2017 o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky, předložený Komisí v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU (COM(2017)0835),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(1) („nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2020 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o zprávě Komise o stavu právního státu za rok 2020(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2021 o vytvoření pokynů pro uplatňování obecného režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o svobodě médií a dalším zhoršování situace v oblasti právního státu v Polsku(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Zpráva o právním státu 2020 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2020)0580),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. července 2021 nazvané „Zpráva o právním státu 2021 – stav právního státu v Evropské unii“ (COM(2021)0700),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v článku 2 Smlouvy o EU se uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin;

B.  vzhledem k tomu, že polský premiér požádal dne 29. března 2021 často zpochybňovaný a nelegitimní „Ústavní soud“, aby posoudil, zda jsou ustanovení Smlouvy o EU týkající se přednosti práva EU a účinné soudní ochrany v souladu s polskou ústavou(8);

C.  vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 14. července 2021 nařídil Soudní dvůr předběžná opatření požadovaná Komisí podle článku 279 Smlouvy o fungování EU, jež se týkají fungování kárného kolegia polského Nejvyššího soudu a zrušení některých dalších ustanovení polských právních předpisů, která mají dopad na nezávislost soudů(9);

D.  vzhledem k tomu, že dne 14. července 2021 nelegitimní polský „Ústavní soud“ rozhodl, že předběžná opatření Soudního dvora o struktuře soudů v Polsku nejsou v souladu s polskou ústavou(10);

E.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-791/19 ze dne 15. července 2021(11) dospěl k závěru, že kárný režim platný pro soudce v Polsku je v rozporu s právem EU;

F.  vzhledem k tomu, že dne 6. října 2021 Soudní dvůr rozhodl, že přeřazení soudce na jiný soud nebo na jiné oddělení téhož soudu bez jeho souhlasu může být v rozporu se zásadami neodvolatelnosti a nezávislosti soudců(12);

G.  vzhledem k tomu, že dne 6. října 2021 místopředsedkyně Soudního dvora zamítla žádost Polska o zrušení usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 14. července 2021 požadující pozastavení uplatňování vnitrostátních ustanovení týkajících se zejména pravomocí kárného kolegia Nejvyššího soudu(13);

H.  vzhledem k tomu, že dne 7. října 2021 vydal nelegitimní „Ústavní soud“ rozhodnutí ve věci K 3/21, přijaté se dvěma odlišnými stanovisky; toto rozhodnutí, vydané na základě žádosti polského premiéra ze dne 29. března 2021, označilo ustanovení Smlouvy o EU z několika důvodů za neslučitelné s polskou ústavou;

I.  vzhledem k tomu, že dne 10. října 2021 se v celém Polsku konaly pokojné demonstrace na podporu členství Polska v EU, jichž se zúčastnilo přes 100 000 polských občanů;

J.  vzhledem k tomu, že dne 22. října 2020 byl nelegitimní „Ústavní soud“ politicky zneužit k útoku na práva žen;

K.  vzhledem k tomu, že dne 12. října 2021 bylo rozhodnutí ve věci K 3/21 zveřejněno v polském úředním věstníku(14), a stalo se tak součástí polského právního řádu;

L.  vzhledem k tomu, že názor, že toto rozhodnutí nelegitimního „Ústavního soudu“ jednoznačně popírá základní zásadu přednosti práva EU, vyjádřila také Asociace evropských správních soudců(15);

M.  vzhledem k tomu, že velká většina respondentů bleskového průzkumu Eurobarometru, který byl proveden v srpnu 2021, se shodla na tom, že Unie by měla členským státům poskytovat finanční prostředky pouze pod podmínkou, že jejich vláda bude dodržovat zásady právního státu a demokratické zásady; vzhledem k tomu, že takto odpovědělo i velmi mnoho respondentů v Polsku (72 %)(16);

N.  vzhledem k tomu, že v různých průzkumech veřejného mínění, které proběhly v Polsku v září a říjnu 2021, odpovědělo pouhých 5 % respondentů, že by Polsko mělo vystoupit z EU(17), 90 % hodnotilo členství Polska v EU pozitivně(18) a 95 % odpovědělo, že podle jejich názoru měla unijní podpora pozitivní vliv na rozvoj jejich města nebo regionu, což je více než evropský průměr(19),

1.  vyjadřuje velké politování nad rozhodnutím nelegitimního „Ústavního soudu“ ze dne 7. října 2021(20), které je útokem na evropské společenství hodnot a práva jako celek, neboť popírá přednost práva EU, která je v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora jedním z jeho základních prvků; vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že by se toto rozhodnutí mohlo stát nebezpečným precedentem; poukazuje na to, že nelegitimní „Ústavní soud“ nejen nemá právní validitu a není nezávislý(21), nýbrž je i nepříslušný k výkladu ústavy v Polsku;

2.  zdůrazňuje, že podle článku 47 Listiny základních práv vyžaduje právo na účinnou ochranu přístup k nezávislému soudu; poukazuje na to, že vnitrostátní ústavní soudy a někteří politikové tento princip stále více zpochybňují, a vyzývá členské státy, aby respektovaly ústřední úlohu Soudního dvora a řídily se jeho rozsudky;

3.  lituje, že ke zpochybnění přednosti práva EU před národní legislativou došlo z popudu současného polského premiéra, který tak znovu zneužil soudní moc ke svým politickým cílům; lituje této iniciativy jako jednostranného rozhodnutí zpochybnit právní rámec Evropské unie a jeho dodržování ze strany Polska; připomíná, že přistoupení Polské republiky k Evropské unii proběhlo prostřednictvím ratifikace smlouvy o přistoupení, s níž polští občané vyjádřili souhlas v referendu; dále připomíná, že Polská republika se dobrovolně zavázala řídit se ustanoveními Smluv a judikaturou Soudního dvora; odsuzuje využívání soudů k politickým účelům a vyzývá polské orgány, aby přestaly svévolně používat své výkonné a legislativní pravomoci k narušování dělby moci a právního státu;

4.  konstatuje, že pokud má být rozhodnuto, zda soudní systém slouží svému účelu, kterým je zajišťování účinné a nezávislé soudní kontroly, je třeba jej posuzovat v jeho úplnosti, a ostře odsuzuje opakované pokusy současné vlády PiS ospravedlňovat legislativní změny v oblasti justice v Polsku poukazováním na jednotlivé, izolované příklady z různých členských států;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí ve věci K 3/21 má negativní dopad na polské i evropské občany a podniky, protože již není možné plně zaručit jejich základní právo na nezávislé soudnictví, které by bylo plně v souladu s acquis a právními předpisy EU; je znepokojen otázkou, zda je v tomto ohledu zaručena účinná ochrana základních práv polských a evropských občanů;

6.  vyjadřuje uznání desetitisícům polských občanů, kteří vyšli do ulic, aby na pokojných masových demonstracích hájili práva a svobody, jež mají jako evropští občané; sdílí s nimi touhu po tom, aby silné demokratické Polsko stálo v centru evropského projektu;

7.  zdůrazňuje, že rozhodnutí ze dne 22. října 2020 (K 1/20) je nelegitimní, a poukazuje na protiprávnost tohoto rozsáhlého omezování reprodukčního zdraví a práv žen;

8.  obává se, že rozhodnutí ve věci K 3/21 bude mít nepříznivý účinek na polské soudce, které bude odrazovat od toho, aby využívali svých pravomocí ve věci uplatňování práva EU; vyjadřuje plnou podporu polským soudcům, kteří i po rozhodnutí ve věci K 3/21 uplatňují přednost práva EU a podávají Soudnímu dvoru žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, přestože tím ohrožují svou kariéru a vystavují se riziku, že budou v kárném řízení odvoláni z funkce či propuštěni nebo donuceni odstoupit;

9.  připomíná, že Smlouvy EU nelze měnit rozhodnutím vnitrostátního soudu a že článek 91 polské ústavy připomíná, že ratifikované mezinárodní smlouvy jsou součástí polského právního řádu, jsou uplatňovány přímo a v případě střetu právních norem mají přednost před vnitrostátním právem; je velmi znepokojen tím, že polský „Ústavní soud“ se z ochránce ústavy změnil v nástroj legalizace protiprávní činnosti státních orgánů; připomíná, že rozhodnutí Soudního dvora nezbavují členské státy práva provádět organizační změny ve svých soudních systémech;

10.  vítá skutečnost, že několik vnitrostátních parlamentů se rozhodlo uspořádat rozpravu o nedávných akcích polské vlády strany PiS a o jejích útocích na přednost práva EU a zaujmout k této věci jasné stanovisko;

11.  opakuje svůj postoj, že vlády, které natolik flagrantním, promyšleným a systematickým způsobem porušují hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, by neměly dostávat žádné peníze daňových poplatníků EU;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby co nejdříve a ve vzájemné koordinaci učinily tyto kroky:

13.  zdůrazňuje, že tato požadovaná opatření nemají být represivními kroky vůči polským občanům, nýbrž mají být prostředkem k tomu, aby byl v Polsku obnoven právní stát, který zde postupně upadá; vyzývá Komisi, aby využila veškerých svých možností k tomu, aby polští občané a rezidenti nebyli v důsledku činnosti současné polské vlády zbaveni výhod, které jim přináší unijní financování, a aby vytvořila způsob, jak by její útvary mohly tyto prostředky vyplácet přímo konečným příjemcům;

14.  bere na vědomí, že Výbor pro právní záležitosti hlasoval dne 14. října 2021 na podporu žaloby podané k Soudnímu dvoru na Komisi ve věci neuplatnění mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

15.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal vládám a parlamentům členských států, Radě, Komisi, Výboru regionů a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (2) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (3) Úř. věst. C 395, 29.9.2021, s. 2. (4) Přijaté texty, P9_TA(2021)0313. (5) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 317. (6) Přijaté texty, P9_TA(2021)0348. (7) Přijaté texty, P9_TA(2021)0395. (8) Podání ve věci K 3/21. (9) Usnesení Soudního dvora ze dne 14. července 2021, věc C-204/21 R, Komise v. Polsko, EU:C:2021:593. (10) Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14. července 2021, věc P 7/20. (11) Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 2021, věc C-791/19, Komise v. Polsko, EU:C:2021:596. (12) Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2021, věc C-487/19, W.Ż., EU:C:2021:798. (13) Usnesení Soudního dvora ze dne 6. října 2021, věc C-204/21 R-RAP, Komise v. Polsko, EU:C:2021:834. (14) DZIENNIK USTAW 2021 R. POZ. 1852. (15) https://twitter.com/AEAJ2000/status/1450008198375686145?t=AY2yz-vezln6Mlq6ZwSDJQ&s=19&fbclid=IwAR3JNygjzCo9QR1R6RghaCOeM8diOQuzRQRe48eAtEwPcmOQC1x5QWkFNrY (16) Bleskový průzkum Eurobarometru – Stav Evropské unie, IPSOS, srpen 2021. (17) Ipsos pro OKO.press a deník Gazeta Wyborcza, 23.–25. září 2021. Údaje v %. (18) Kantar, 21. září 2021. (19) Průzkum Eurobarometr z října 2021, https://europa.eu/eurobarometer/api/deliverable/download/file?deliverableId=77331 (20) Rozhodnutí ve věci K 3/21. (21) Evropský soud pro lidská práva, věc Xero Flor w Polsce sp. z o.o. v. Polsko.