Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že vnitřní trh Unie musí usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, a na články 9 a 11 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 37 Listiny základních práv Evropské unie, které požadují začlenění ochrany životního prostředí a lidského zdraví do vymezování a provádění politik Unie,

–  s ohledem na návrh sdělení Komise ze dne 7. června 2021 s názvem „Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky na rok 2022“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2021 nazvané „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“ (COM(2021)0660),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Renovační vlna pro Evropu – Ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu z 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21) a 11. konferenci smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11), které se konaly ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. července 2021 s názvem „„Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“ (COM(2021)0550),

–  s ohledem na doporučení Komise (EU) 2021/1749 ze dne 28. září 2021 nazvané „k zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi“ a na k němu připojené pokyny(1),

–  s ohledem na hodnocení pravidel EU pro poskytování státní podpory vypracované Komisí,

–  s ohledem na veřejnou konzultaci o revidovaných pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (pokyny CEEAG),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci o cílený přezkum obecného nařízení o blokových výjimkách (pro státní podporu): revidovaná pravidla státní podpory ekologické a digitální transformace,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(2) (dále jen „směrnice o obnovitelných zdrojích energie“),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088(7) (nařízení o taxonomii),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství(8) (tzv. Aarhuské nařízení),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)(10),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 7. července 2021 o politice hospodářské soutěže v roce 2020 (COM(2021)0373),

–  s ohledem na Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že pravidla státní podpory pro projekty v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí by měla být vhodná pro udržitelnou transformaci a měla by být v souladu s cíli a ambicemi Unie v oblasti klimatu, energetiky, oběhovosti, nulového znečištění a biologické rozmanitosti;

B.  vzhledem k tomu, že dne 31. prosince 2021 skončí platnost stávajících pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (EEAG) na období let 2014–2020;

C.  vzhledem k tomu, že je nutný rozsáhlý a důkladný přezkum pokynů EEAG, aby byly plně harmonizovány se Zelenou dohodou pro Evropu, Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050;

D.  vzhledem k tomu, že pro zachování konkurenčních trhů a zamezení nepřiměřeným a neodůvodněným narušením trhu je nezbytný pevný a transparentní rámec státní podpory;

E.  vzhledem k tomu, že pokyny EEAG stanoví podmínky, za nichž lze státní podporu v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí považovat za slučitelnou s jednotným trhem;

F.  vzhledem k tomu, že ambiciózní cíle EU v oblasti energetiky a klimatu představují bezprecedentní výzvy, jež budou vyžadovat obrovský objem veřejných a soukromých investic; vzhledem k tomu, že nečinnost v této oblasti by byla nákladnější, neboť nedostatečné investice nebo oddalování investic do ekologické transformace by EU v roce 2050 mohlo stát až 5,6 % jejího HDP;

G.  vzhledem k tomu, že ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu je výslovně uvedeno, že pravidla pro státní podporu by měla být revidována, aby odrážela cíle Zelené dohody, podpořila nákladově efektivní přechod ke klimatické neutralitě do roku 2050 a usnadnila postupné ukončování používání fosilních paliv, zejména těch, která nejvíce znečišťují, čímž zajistí rovné podmínky na vnitřním trhu;

H.  vzhledem k tomu, že seznam energeticky náročných odvětví způsobilých pro státní podporu byl v návrhu pokynů CEEAG, který vypracovala Komise, zredukován;

I.  vzhledem k tomu, že stávající pokyny CEEAG vylučují diferencovaný přístup založený na regionálních specifikách a distribuci, což v členských státech s různorodými přírodními podmínkami zpomaluje nezbytný rozvoj energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech;

J.  vzhledem k tomu, že dne 7. června 2021 zahájila Komise cílené veřejné konzultace a zveřejnila návrh pokynů CEEAG; vhledem k tomu, že období konzultací skončilo dne 2. srpna 2021;

K.  vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že dvěma hlavními motivy revize EEAG je rozšíření oblasti působnosti pokynů na nové oblasti a na všechny technologie, které mohou zajistit naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu, a větší flexibilita pravidel slučitelnosti; vzhledem k tomu, že sbližování a soulad se všemi příslušnými právními předpisy EU v oblasti životního prostředí a energetiky a s acquis Unie obecně má zásadní význam;

L.  vzhledem k tomu, že aby se EU odpovědně nasměrovala na dosažení klimatické neutrality do roku 2050, rozhodla se snížit do roku 2030 své emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a Komise navrhla odpovídající sladění všech příslušných právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky, včetně navržení cílů Unie pro rok 2030 v rámci balíčku „Fit for 55“, podle nichž by se podíl obnovitelných zdrojů energie měl zvýšit alespoň o 40 % a energetická účinnost nejméně o 36 %;

M.  vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že samotné cíle v oblasti klimatu a energetiky budou vyžadovat dodatečné roční investice ve výši 350 miliard EUR;

N.  vzhledem k tomu, že pravidla státní podpory, zejména ta, která se týkají klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí, by měla usnadnit postupné ukončení používání fosilních paliv v souladu s evropským právním rámcem pro klima a neměla by způsobovat ustrnutí v oblasti emisí skleníkových plynů nebo vytvářet uvízlá aktiva ani k těmto jevům přispívat;

O.  vzhledem k tomu, že pravidla státní podpory by měla sloužit k naplňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, kterou jsou členské státy povinny uplatňovat ve svých rozhodnutích o plánování, politikách a investicích v oblasti energetiky v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu;

P.  vzhledem k tomu, že modernizovaná pravidla státní podpory by měla obstát i v budoucnu, a proto by měla být pravidelně sledována a přezkoumávána;

Q.  vzhledem k tomu, že revize pravidel státní podpory CEEAG by měla přispět ke spravedlivému přechodu, a tedy zohlednit ve svých cílech, včetně pokynů k mechanismům nabídkových řízení, sociální aspekty, aby nedocházelo k nepřiměřeným a nezamýšleným sociálním důsledkům a nerovnostem, neboť je třeba mít na zřeteli, že 30 milionů lidí, tj. 6,9 % obyvatel EU, žije v energetické chudobě, přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly;

R.  vzhledem k tomu, že Unie potřebuje robustní rámec státní podpory pro zachování konkurenceschopných trhů, který by byl rovněž schopen podpořit průmysl EU při přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství;

1.  vítá návrh sdělení Komise o pokynech CEEAG a její úsilí o posílení pokynů EEAG a o dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, jež zahrnuje dekarbonizaci odvětví energetiky; vítá skutečnost, že návrh pokynů CEEAG klade větší důraz na boj proti změně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů, a zdůrazňuje, že toto zaměření by mělo jít ruku v ruce s ochranou životního prostředí a zdraví;

2.  konstatuje, že s ohledem na technologické změny, které přináší přechod na model s menší uhlíkovou náročností, je třeba, aby pravidla státní podpory zahrnovala určitou míru flexibility;

3.  připomíná cíl Unie v oblasti klimatu snížit do roku 2030 emise alespoň o 55 %, jak je stanoveno v evropském právním rámci pro klima, a cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality; bere na vědomí, že mnoho právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky je v současné době revidováno s cílem uvést je do souladu s těmito cíli, přičemž navrhovaným cílem pro rok 2030 je nyní v případě energie z obnovitelných zdrojů „nejméně 40 %“ a pro energetickou účinnost „nejméně 36 %“; poukazuje na to, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářskému modelu vyžaduje značné investice ze soukromého i veřejného sektoru; zdůrazňuje, že náklady v případě nečinnosti jsou jednoznačně vyšší než náklady na splnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

4.  trvá na tom, že pro splnění cílů EU v oblasti klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí je klíčová environmentálně udržitelná státní podpora; domnívá se, že Komise by měla vyslat jasný signál v tom smyslu, že jakákoli podpora by měla být slučitelná s Pařížskou dohodou a cíli EU v oblasti ekologické transformace a se sociálními cíli;

5.  vyzývá Komisi, aby uvedla různé kategorie podpory do souladu s evropským právním rámcem pro klima, a podpořila tak nákladově efektivní a spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě a usnadnila postupné ukončení používání fosilních paliv; zdůrazňuje, že toto postupné ukončení by mělo být doprovázeno možnostmi podpory pro nové technologie, jež budou méně uhlíkově náročné, v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení o taxonomii a soudržným postupem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050;

6.  konstatuje, že cílem pokynů pro státní podporu je usnadnit postupné ukončení používání fosilních paliv; zdůrazňuje však, že jakákoli dosud nevyplacená podpora určená pro projekty s fosilním plynem by měla přispět k významnému snížení celkových emisí a zabránit dlouhodobému pokračování v používání těchto paliv prostřednictvím koncepce orientované na budoucnost, jako jsou například plynárenské projekty, které mají závazný časový rámec pro přeměnu v aktiva určená specificky pro vodík v souladu s právními předpisy v oblasti energetické infrastruktury; zdůrazňuje, že je nutné, aby existovaly přiměřené časové plány pro investice do obnovitelných zdrojů energie, které si vyžádají co nejdůkladnější kontrolu a co nejpřísnější kritéria;

7.  zdůrazňuje, že státní podpora v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky je klíčovým střednědobým nástrojem pro řešení prudkého nárůstu cen energií, zejména prostřednictvím podpory opatření v oblasti energetické účinnosti a udržitelných obnovitelných zdrojů energie; je přesvědčen, že politiky a opatření v oblasti energetické účinnosti, zejména ty, které jsou zaměřené na budovy, jsou důležité pro zranitelné osoby; je znepokojen tím, že v návrhu CEEAG není kategorie podpory na „zvyšování energetické náročnosti a environmentální výkonnosti budov“ ambiciózní, neboť stanoví pouze menší renovace; vyzývá Komisi, aby zvýšila základní požadavek na snížení poptávky po primární energii v budovách alespoň o 40 %, což je minimální úroveň potřebná k dosažení klimatické neutrality ve stavebnictví do roku 2050; vyzývá Komisi, aby rozšířila možnost zmírnění pokynů pro státní podporu u environmentálních opatření v oblasti sociálního bydlení v celé Unii;

8.  vyzývá Komisi, aby provedla dostatečně podrobnou kategorizaci odvětví, a předešla tak tomu, aby byly kvůli nepříznivé odvětvové kategorizaci ze získávání státní podpory vyloučeny společnosti, jež jsou jinak způsobilé;

9.  zdůrazňuje, že s ohledem na ambice balíčku „Fit for 55“ by spíše více než méně odvětví mohlo potřebovat veřejnou podporu poskytovanou prostřednictvím státní podpory; vyzývá Komisi, aby ve svých pokynech pro státní podporu v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a energetiky na rok 2022 rozšířila seznam odvětví způsobilých pro státní podporu, a to zejména v případě podpory ve formě snížení poplatků za elektřinu pro uživatele s vysokou spotřebou energie;

10.  zdůrazňuje, že je třeba začlenit právní předpisy a politiky EU v oblasti klimatu, životního prostředí, nulového znečištění, biologické rozmanitosti a energetiky do nového rámce státní podpory a zároveň zajistit, aby byl i nadále aktuální a v souladu s aktualizovaným rámcem v oblasti klimatu a energetiky, který se nyní reviduje;

11.  zdůrazňuje, že pokud nebudou zavedena přísná pravidla státní podpory v souladu s balíčkem „Fit for 55“ a Zelenou dohodou pro Evropu, mohlo by to mít negativní důsledky pro konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu EU, ohrozit tvorbu pracovních míst a hospodářské oživení EU a v konečném důsledku ohrozit účinnost programu Unie v oblasti klimatu;

12.  zdůrazňuje, že kvůli ambicím balíčku „Fit for 55“ bude nutné, aby některá energeticky náročná odvětví obdržela určitou míru veřejné podpory, která jim pomůže se s transformací vypořádat; vyzývá Komisi, aby zvážila přezkum seznamu odvětví, jež mají nárok na vyrovnání cen energií;

13.  vyzývá Komisi, aby provedla dostatečně podrobnou kategorizaci odvětví, a předešla tak tomu, aby byly kvůli nepříznivé kategorizaci z pobírání státní podpory vyloučeny společnosti, jež jsou jinak způsobilé;

14.  vítá obecné cíle rozšíření působnosti pokynů EEAG na nové oblasti, jako je čistá mobilita, zvýšení flexibility a zefektivnění stávajících pravidel; konstatuje však, že je zapotřebí více ambicí, pokud jde o státní podporu na projekty v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí, obnovitelné energie a energetické účinnosti, a že jsou zapotřebí jasné definice a metodiky hodnocení pro nové koncepce zavedené pokyny CEEAG;

15.  zdůrazňuje, že pokyny CEEAG by měly odpovídajícím způsobem podporovat ekologickou transformaci společností EU při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku a zároveň zabezpečit zotavení z krize způsobené onemocněním COVID-19, vytváření pracovních míst v EU a konkurenceschopnost;

16.  zdůrazňuje, že pokyny CEEAG mají vyjasnit, jak mohou členské státy stimulovat brzké ukončování činností v oblasti těžby uhlí, rašeliny a ropné břidlice; domnívá se nicméně, že tuto kategorii podpory je nutné podstatně zlepšit, např.:

17.  zdůrazňuje, že má-li být do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality, je nezbytné okamžitě a v masové míře zavést opatření na zvyšování energetické účinnosti a udržitelné technologie využívání obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že veřejné investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v dlouhodobém horizontu nejen sníží emise, ale také sníží a stabilizují ceny energie, čímž uvolní více disponibilních příjmů a v konečném důsledku posílí prosperitu a energetickou bezpečnost EU; se znepokojením konstatuje, že návrh pokynů CEEAG ruší kategorii podpory obnovitelných zdrojů energie a staví tyto zdroje do pozice, kdy musí o podporu soupeřit s jinými možnostmi, které jsou nízkouhlíkové, tedy vycházejí z fosilních zdrojů; vyzývá proto k tomu, aby konečné znění pokynů CEEAG obsahovalo zvláštní kapitolu o podpoře obnovitelných zdrojů energie a aby zdůraznilo, že režimy podpory specifické pro konkrétní technologie by měly být pravidlem, a nikoli výjimkou, a umožňovat regionální rozčlenění úrovně podpory za účelem diverzifikace a nákladově efektivní systémové integrace obnovitelných zdrojů energie na regionální úrovni; vyzývá k tomu, aby byla v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie zavedena zvláštní kapitola s konkrétními ustanoveními na podporu společenství pro obnovitelné zdroje všech velikostí a menších subjektů, včetně výjimky z povinného dražení a/nebo podstatného zvýšení prahových hodnot pro jejich osvobození od dražby, nebo pokud to nebude možné, alespoň jejich udržení na úrovni pokynů EEAG;

18.  zdůrazňuje, že dosažení cíle 15% přeshraničního účinného propojení elektrických sítí, odstranění vnitrostátních problematických míst, zvýšení kapacity pro skladování energie z obnovitelných zdrojů a budování inteligentnějších přenosových a distribučních sítí jsou dalším klíčovým způsobem, jak rozšířit přeshraniční energetické propojení, které je nezbytné pro lepší zabezpečení dodávek energie, snížení volatility a posílení energetické autonomie EU;

19.  trvá na tom, že pravidla státní podpory by měla být dostatečně vstřícná, aby usnadnila integraci nových, oběhových a udržitelných řešení s nulovými emisemi ve všech odvětvích, zejména v těch, která se obtížně utlumují;

20.  požaduje, aby byly do pokynů CEEAG začleněny zásady hierarchie zdrojů energie, podle nichž je kladen přednostně důraz na úspory energie a energetickou účinnost, dále na přímou elektrifikaci z obnovitelných zdrojů a větší využívání tepla z obnovitelných zdrojů a následně na používání dalších udržitelných zdrojů založených na principu obnovitelnosti, a to pouze pro použití v případech, kde neexistují možnosti pro jejich transformaci; žádá rovněž Komisi, aby s ohledem na tyto zásady revidovala podporu ve formě snížení poplatků za elektřinu pro uživatele s vysokou spotřebou energie a aby zajistila, že tato podpora bude spojena se skutečnými investicemi do energetické účinnosti a do energie z obnovitelných zdrojů v rámci příslušných procesů;

21.  vyzývá Komisi, aby do pokynů CEEAG výslovně začlenila zásadu „energetická účinnost v první řadě“, a to zejména na základě toho, že:

22.  zdůrazňuje, že pravidla EU týkající se státní podpory by měla zajistit rovné podmínky pro všechny členské státy, neboť ne všechny členské státy budou schopny poskytovat podnikům stejnou úroveň podpory, čímž vzniká riziko narušení trhu, roztříštěnosti a větších rozdílů mezi zeměmi, což by následně vedlo k dalším sociálním nerovnostem na jednotném trhu;

23.  vyzývá Komisi, aby velmi pečlivě přezkoumala, zda navrhované změny budou mít pozitivní dopady na hospodářskou soutěž a inovace, nebo zda je pravděpodobnější, že vytvoří nové překážky bránící hospodářské soutěži, zejména pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby zohlednila dlouhodobé důsledky možného zúžení transformačních cest;

24.  konstatuje, že investice do energeticky účinných a obnovitelných technologií vyžadují hospodářskou předvídatelnost, aby se minimalizovala investiční rizika; vyzývá Komisi, aby schválila režimy podpory na dostatečně dlouhou dobu, která zohlední časové rámce pro plánování a rozvoj příslušných projektů v souladu ustanoveními v příslušných právních předpisech;

25.  vyzývá Komisi, aby zajistila právní jistotu pro režimy podpory, které již byly schváleny v rámci starého režimu státní podpory; vyzývá Komisi, aby do nových pokynů CEEAG zahrnula mechanismus přezkumu s cílem zajistit soulad a soudržnost s konečnými legislativními akty a prováděcími akty balíčku „Fit for 55“;

26.  vyzývá Komisi, aby v nových pokynech nestanovovala nepřiměřeně vysokou úroveň důkazního břemene a odůvodnění, a předešla tak byrokracii a nejistotě, která by bránila politickým cílům Zelené dohody pro Evropu a dosažení cílů snížení emisí do roku 2030;

27.  zdůrazňuje klíčový význam zachování a vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst v souvislosti s udržitelnou transformací;

28.  vyzývá Komisi, aby stanovila možnost výjimečné státní podpory v případech, kdy by jinak pokyny takovou podporu nepokrývaly, přitom podporované inovace budou mít pozitivní dopad na společnost nebo hospodářství EU v souladu s cíli politiky Unie;

29.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou transparentností výměn mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o oznamování a schvalování vnitrostátních opatření státní podpory, jakož i nad kritérii používanými pro posouzení souladu vnitrostátních opatření státní podpory s cíli a právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti a ochrany klimatu; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala a aby mimo jiné zveřejnila harmonogram procedurálních kroků v registru státních podpor, zveřejnila rozhodnutí o předběžném oznámení a dopisy členským státům, pokud jimi navrhovaná opatření kritéria státní podpory nesplňují, zdokonalila šablony používané členskými státy pro oznamování státní podpory a zlepšila posuzování souladu ze strany Komise;

30.  připomíná, že ve svých zjištěních ve věci ACCC/C/2015/128 přijatých dne 17. března 2021 Výbor pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy (ACCC) dospěl k závěru, že EU nedodržuje čl. 9 odst. 3 a 4 Aarhuské úmluvy, neboť občanská společnost v současné době nemůže napadnout rozhodnutí Komise o státní podpoře přijatá podle čl. 108 odst. 2 SFEU, která mohou být v rozporu s právem EU týkajícím se životního prostředí; vyzývá Komisi a Radu, aby plně prokázaly své odhodlání plnit mezinárodní závazky EU v oblasti environmentální spravedlnosti; vybízí Komisi, aby splnila závazek přijatý v prohlášení připojeném k revidovanému Aarhuskému nařízení, že do konce roku 2022 posoudí dostupné možnosti, jak řešit zjištění Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy a do konce roku 2023 případně navrhne opatření;

31.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. L 350, 4.10.2021, s. 9. (2) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82. (3) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 210. (4) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125. (5) Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54. (6) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1. (7) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13. (8) Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13. (9) Přijaté texty, P9_TA(2021)0240. (10) Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1.