Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2, článek 173, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné odkazuje na konkurenceschopnost průmyslu EU, a článek 208, který znovu potvrzuje, že EU musí přihlížet k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na čl. 3 odst. 3, který odkazuje na vnitřní trh, udržitelný rozvoj a sociálně tržní hospodářství, a na čl. 5 odst. 3, který odkazuje na zásadu subsidiarity,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený k SEU a SFEU,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic(1) (nařízení o taxonomii),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů(2) (nařízení o přepravě odpadů),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(3) (nařízení o konfliktních minerálech),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(4) (antisubvenční nařízení EU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech(6) (rámcová směrnice o odpadech),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES(7) (směrnice o odpadech z těžebního průmyslu),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích(8) (směrnice o průmyslových emisích),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(9) (směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků(10) (směrnice o ochraně ptáků),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(11) (směrnice o ochraně přírodních stanovišť),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(12) (směrnice o vykazování nefinančních informací),

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 12 týkajícího se odpovědné spotřeby a výroby a cíle č. 15 týkajícího se života na souši,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků,

–  s ohledem na pokyny z roku 2009 pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků přijaté v rámci Programu OSN pro životní prostředí,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA) z května 2021 nazvanou „The Role of Critical Minerals in Clean Energy Transitions“ (Úloha kritických nerostných surovin při přechodu na čistou energii),

–  s ohledem na zvláštní zprávu agentury IEA z května 2021 nazvanou „Net zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“ (Čistá nula do roku 2050: Plán pro světové energetické odvětví),

–  s ohledem na informační sdělení Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 13. ledna 2021 nazvané „Growth without economic growth“ (Růst bez hospodářského růstu),

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 30. srpna 2021 nazvanou „Improving the climate impact of raw material sourcing“ (Zmírnění dopadu získávání surovin na klima),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 25. března 2021 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Komise ze září 2020 nazvanou „Studie zaměřená na seznam kritických surovin EU (2020)“ a na doprovodné informativní přehledy o kritických surovinách,

–  s ohledem na prognostickou studii Komise ze dne 3. září 2020 nazvanou „Kritické suroviny pro strategické technologie a odvětví v EU“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 5. listopadu 2018 nazvanou „Zpráva o kritických surovinách a oběhovém hospodářství“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu(20),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020 (COM(2020)0798), který Komise předložila dne 10. prosince 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. září 2020 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“ (COM(2020)0474),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2020 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2021 – Vitální Unie v křehkém světě“ (COM(2020)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: Náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. března 2020 nazvaný „Směrem k celosvětovému oběhovému hospodářství: situace a výhled“ (SWD(2020)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

–  s ohledem na publikaci OECD ze dne 12. února 2019 nazvanou „Global Material Resources Outlook to 2060: Economic Drivers and Environmental Consequences“ (Celosvětové materiální zdroje a jejich perspektiva do roku 2060: hospodářské hybné síly a environmentální dopady),

–  s ohledem na publikaci Světové banky z roku 2020 nazvanou „Minerals for Climate Action: The Mineral Intensity of the Clean Energy Transition“ (Nerosty pro opatření v oblasti klimatu: náročnost přechodu na čistou energii z hlediska nerostů),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. prosince 2020 o zajištění oběhového a ekologického oživení,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2020 nazvané „Oživení podporující přechod k dynamičtějšímu, odolnějšímu a konkurenceschopnějšímu evropskému průmyslu“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. listopadu 2019 nazvané „Oběhové hospodářství ve stavebnictví“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. října 2019 nazvané „Větší oběhovost – přechod k udržitelné společnosti“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0280/2021),

A.  vzhledem k tomu, že kritické suroviny jsou zdrojem pro vytváření průmyslové hodnoty, a proto zásadně ovlivňují navazující odvětví; vzhledem k tomu, že je strategicky důležité, aby EU omezila svou závislost, chránila své toky a hodnotové a dodavatelské řetězce a podporovala, prosazovala a digitalizovala ekosystémy, neboť se jedná o novou klíčovou kapacitu v mezinárodní (průmyslové) hospodářské soutěži; vzhledem k tomu, že komplexní strategie pro kritické suroviny by měla zahrnovat přísné environmentální a společenské normy;

B.  vzhledem k tomu, že rostoucí populace a přechod k digitálním, vysoce energeticky účinným a klimaticky neutrálním ekonomikám vedou ve všech scénářích k významně vyšší poptávce po kritických surovinách(21);

C.  vzhledem k tomu, že technologie, které vyžadují kritické suroviny, sehrají klíčovou úlohu při zajištění toho, aby EU a celý svět mohly dosáhnout svých cílů v rámci Pařížské dohody;

D.  vzhledem k tomu, že komplexní strategie EU pro kritické suroviny by měla vycházet z přísných norem v oblasti životního prostředí, sociálních norem a norem v oblasti lidských práv a zároveň zohledňovat nedostatek nerostných surovin v přírodě;

E.  vzhledem k tomu, že EU v současné době zajišťuje pouze 1 % surovin pro větrnou energii, méně než 1 % lithiových baterií, méně než 1 % palivových článků, pouze 2 % surovin pro robotiku a pouze 1 % fotovoltaických systémů na bázi křemíku(22);

F.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise o aktualizaci nové průmyslové strategie 2020 se uvádí výčet 137 výrobků a surovin (představujících 6 % celkové hodnoty zboží dováženého do EU) používaných v citlivých ekosystémech, na nichž je EU vysoce závislá – zejména v energeticky náročných průmyslových odvětvích a zdravotnických ekosystémech, stejně jako další výrobky, které jsou potřebné pro podporu ekologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že 52 % těchto výrobků se dováží z Čínské lidové republiky;

G.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 nepřízně ovlivnila globální dodavatelské řetězce a vedla k nedostatku kritických surovin v Evropě;

H.  vzhledem k tomu, že jednou z velkých výzev v souvislosti s kritickými surovinami v Evropě je recyklace; vzhledem k tomu, že odvětví recyklace kritických surovin má značný potenciál pro tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že samotné odvětví recyklace trakčních baterií vytvoří v EU do roku 2035 přibližně 10 500 pracovních míst;

I.  vzhledem k tomu, že recyklací, nahrazováním a změnou vzorců chování a spotřeby by se mohla snížit poptávka po kritických surovinách;

J.  vzhledem k tomu, že podle univerzity OSN byla v roce 2016 celková hodnota druhotných surovin v odpadních elektrických a elektronických zařízeních odhadována přibližně na 55 miliard EUR(23); vzhledem k tomu, že podle téže studie je nezákonně prodáváno nebo ukládáno na skládkách až 90 % světového odpadního elektrického a elektronického zařízení;

K.  vzhledem k tomu, že už s ohledem na předpokládané nové povinnosti náležité péče je zřejmé, že jsou zapotřebí nové způsoby udržitelného získávání surovin a že v EU i v sousedních oblastech by měl být využit potenciál získávání zdrojů v souladu s přísnými normami udržitelnosti, přičemž je třeba plně zohlednit možnosti dostupné v oběhovém hospodářství, jako je recyklace, design výrobku, nahrazování a omezené používání materiálů;

L.  vzhledem k tomu, že EHSV ve svém stanovisku ze dne 25. března 2021 „[...] zdůrazňuje, že je důležité rozšířit definici a paradigma kritických surovin. Kritické suroviny jsou tradičně chápány jako materiály pocházející především z těžebního průmyslu. To je však příliš úzké vymezení, jež omezuje růst zelených druhů energie. Materiály na bázi dřeva lze dnes účinně využívat v mnohem větším množství aplikací než v minulosti. Jde o oblast, která se velmi rychle vyvíjí – od textilu až po nové, lehčí a k životnímu prostředí šetrnější bateriové technologie. Bioekonomika má jedinečné možnosti, jak zvýšit odolnost hospodářství EU a geopolitickou stabilitu našeho kontinentu. Využívání obnovitelných materiálů by rovněž pomohlo zmírnit změnu klimatu, neboť umožňuje udržet emise z fosilních paliv v zemi, a vytvářet tak ekologickou odolnost vůči fosilním odvětvím.“;

M.  vzhledem k tomu, že, jak je uvedeno ve stanovisku, „[...] existuje jen velmi málo příkladů vývozu surovin v rozvojových zemích, který by vedl k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji, z něhož by měly prospěch široké vrstvy obyvatelstva. Tato situace s sebou spíše často nese sociální vykořisťování a znečišťování životního prostředí, přičemž z ní obvykle těží pouze několik prospěchářů.“;

N.  vzhledem k tomu, že dodávky mnoha kritických surovin jsou silně koncentrovány mimo EU, přičemž Čína zajišťuje 98 % dodávek prvků vzácných zemin do EU, Turecko 98 % dodávek boritanu a Jižní Afrika 71 % dodávek platiny, 92 % iridia, 80 % rhodia a 93 % ruthenia(24);

O.  vzhledem k tomu, že budoucí scénáře naznačují, že EU bude v roce 2030 potřebovat až 18krát více lithia a pětkrát více kobaltu na výrobu baterií pro elektrická vozidla a skladování energie a v roce 2050 téměř 60krát více lithia a 15krát více kobaltu ve srovnání se současnými dodávkami pro celé hospodářství EU(25);

P.  vzhledem k tomu, že v EU jsou připravovány čtyři projekty udržitelné těžby lithia v celkové hodnotě 2 miliardy EUR, které by se měly realizovat mezi lety 2022 až 2024; vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2025 pokryjí až 80 % unijních potřeb lithia v odvětví baterií, čímž přímo přispějí k naší strategické autonomii;

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatek kritických surovin vede k rostoucím obavám z hlediska průmyslu a bezpečnosti, zejména v důsledku předpokládaného exponenciálního nárůstu objemu výroby, zejména výroby baterií, které mají zásadní význam pro přechod k výrobě energie z obnovitelných zdrojů;

R.  vzhledem k tomu, že EU musí zlepšit svou strategickou autonomii v klíčových oblastech, jako jsou dodávky kritických surovin, což má rovněž zásadní význam pro posílení jejích kapacit v oblasti obrany a vesmíru;

S.  vzhledem k tomu, že se EU bude v souvislosti s naplňováním svých potřeb v oblasti kritických surovin i nadále spoléhat na mezinárodní dodavatelské řetězce, budou hrát důležitou úlohu opatření na posílení transparentnosti, účinnosti a předvídatelnosti celosvětových obchodních trhů;

T.  vzhledem k tomu, že odvětví surovin poskytuje v EU přibližně 350 000 pracovních míst a více než 30 milionů pracovních míst v navazujících výrobních odvětvích, která jsou na něm závislá(26); vzhledem k tomu, že přechod k více oběhovému hospodářství by mohl v EU do roku 2030 vést k čistému nárůstu o 700 000 pracovních míst(27);

U.  vzhledem k tomu, že těžební činnosti mohou pracovníky vystavovat škodlivým a nebezpečným podmínkám; vzhledem k tomu, že pracovní práva a ochrana se ve světě i mezi různými těžebními lokalitami značně liší;

V.  vzhledem k tomu, že kritické suroviny se nevyskytují odděleně, ale jsou obsaženy ve směsích rud se základními kovy a jejich zpracování vyžaduje značné množství energie; vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a ziskovost produkce je tedy podmíněna dostupností stabilní a cenově dostupné energie, jakož i stanovením a vývojem vhodných metod, postupů a technologií;

W.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě nazvané „Růst bez hospodářského růstu“ uvádí, že hospodářský růst úzce souvisí se zvýšenou výrobou, spotřebou a využíváním zdrojů, což má negativní dopad na přírodu, klima a lidské zdraví, a že současný výzkum naznačuje, že je nepravděpodobné, že by hospodářský růst mohl být zcela oddělen od dopadů na životní prostředí;

Výzvy a příležitosti

1.  domnívá se, že integrovaný přístup v celém hodnotovém řetězci, od sběru odpadů a designu výrobků umožňujícího jejich recyklovatelnost až po opětovné využití materiálů, je klíčovou strategií pro zvýšení dodávek kritických surovin; lituje však, že sběr odpadu a design výrobků vykazují nízkou úroveň technologické připravenosti; zdůrazňuje, že pouhé zaměření na recyklaci nebude k naplnění poptávky po kritických surovinách stačit; konstatuje, že nahrazování kritických surovin má sice svá omezení, pokud jde o účinnost výrobků, je však klíčovým cílem dotčených průmyslových odvětví a příslušných výzkumných projektů z důvodu vysokých cen a závislosti a může pomoci řešit problémy vyplývající z nedostatku kritických surovin; zdůrazňuje, že pokud jde o recyklaci a nahrazování kritických surovin a design výrobků, jsou zapotřebí trvalé úsilí a podpora v oblasti výzkumu a inovace;

2.  zdůrazňuje, že získávání kritických surovin je spojeno s určitou zeměpisnou oblastí, je dosud velmi závislé na fosilní energii, může vést k nepřímému a přímému úniku uhlíku a je vystaveno nekalé soutěži; konstatuje, že získávání kritických surovin je často spojeno s možnými významnými dopady na životní prostředí, jako je ztráta biologické rozmanitosti nebo kontaminace ovzduší, půdy a vody, a s potenciálními konflikty s místními komunitami; zdůrazňuje, že v odvětví těžby a rafinace je třeba přejít na energii z obnovitelných zdrojů; konstatuje proto, že na podporu transformace tohoto odvětví je zapotřebí aktivní průmyslová politika, včetně přístupu k cenově dostupným zdrojům čisté energie; dále bere na vědomí příznivé podmínky pro nízkoemisní a udržitelné těžební činnosti v EU a žádá, aby byly dále zkoumány možnosti získávání zdrojů v členských státech bohatých na kritické suroviny;

3.  varuje, že přechod EU ke klimatické neutralitě by neměl nahradit závislost na fosilních palivech závislostí na surovinách; zdůrazňuje, že tato transformace by měla snížit závislost EU na dovážených kritických surovinách; dále zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát inovace, nové technologie, minimalizace spotřeby zdrojů a údržba a opětovné využívání cenných surovin v EU při snižování závislosti na kritických surovinách;

4.  konstatuje, že vývoj a budoucí rozsáhlé zavádění technologií, včetně vznikajících digitálních aplikací, výroba energie z obnovitelných zdrojů a baterií pro elektrická vozidla a lehké dopravní prostředky povedou ke zvyšování poptávky po některých kritických a dalších surovinách; vyzývá ke zohlednění toho, že rostoucí ambice zemí v oblasti klimatu a digitalizace zvyšují konkurenci na světových trzích a vytvářejí další tlak na bezpečnost dodávek surovin v Evropě;

5.  vyzývá Komisi, aby před zveřejněním příštího seznamu kritických surovin do roku 2023 pečlivě přezkoumala metodiku posuzování kritičnosti s cílem vyhodnotit, zda je tento seznam třeba rozšířit, a to s ohledem na vývoj mezinárodní situace v oblasti kritických surovin, scénáře budoucí poptávky po kritických a dalších surovinách a sociální a ekologická kritéria založená na obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv a cílech udržitelného rozvoje, aby tak bylo možné získat širší představu o podmínkách těžby na celém světě; dále Komisi vyzývá, aby ve své analýze rizik ohrožujících dodávky řádně zohledňovala všechny environmentální externality související s těžbou a zpracováním surovin; rovněž vyzývá ke komplexní diskusi, do níž by byly zapojeny všechny zúčastněné strany;

6.  vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost nejen kritickým surovinám, ale také případné kritičnosti dalších surovin potřebných pro silné dodavatelské řetězce, kontinuitu výroby a souběžnou transformaci a jejich dostupnosti ze zdrojů EU a zohledňovala přitom také nedostatek nerostných surovin v přírodě; zdůrazňuje, že vedle specializovaných nerostných surovin se kritickými surovinami stávají i „běžně produkované“ nerostné suroviny jako měď, helium a nikl, neboť v klimaticky neutrální společnosti po nich roste poptávka;

7.  žádá Komisi, aby zaujala celostní přístup k posuzování důsledků některých nízkouhlíkových technologií, technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a digitálních technologií využívajících tytéž kritické suroviny a aby přezkoumala kritické dodavatelské řetězce, a to i s ohledem na potřeby jednotlivých odvětví; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby převládala řešení, jež budou dodržovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“, mít nulové emise a účinně využívat zdroje;

8.  žádá Komisi, aby zajistila, že národní plány pro oživení a odolnost v rámci nástroje „Next Generation EU“ se budou zaměřovat na výzvy spojené s ekonomicky, environmentálně a sociálně udržitelnými dodávkami kritických surovin; žádá členské státy, aby více investovaly do recyklace kritických surovin a zahrnuly požadavky na kritické suroviny, zdroje dodávek a náklady do svých strategických plánů obnovy;

9.  vyzývá k investicím do odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků, mimo jiné prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci, neboť dovednosti v oblasti důlní těžby mohou být převedeny do těžby, zpracování a recyklace kovů a nerostných surovin, pokud možno v týchž regionech; vyzývá Komisi, aby zajistila, že příslušné finanční prostředky budou určeny také k řešení sociálních a ekologických dopadů transformace v bývalých těžebních oblastech i jejích dopadů na zaměstnanost;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve vytvořily významný projekt společného evropského zájmu pro strategické suroviny, aby mohly strategickým a udržitelným způsobem plánovat poptávku v souvislosti se souběžnou transformací, a to včetně požadavků, zdrojů dodávek a (sociálních, environmentálních a finančních) nákladů; zdůrazňuje, že významný projekt společného evropského zájmu by se měl zaměřovat na všechny relevantní oblasti umožňující snížit kritičnost a závislost, jako je recyklace, opětovné použití, nahrazování, snižování spotřeby materiálů a těžba; zdůrazňuje, že tyto projekty by měly vést k uvolnění nevyužitého potenciálu v zemích EU bohatých na kritické suroviny, které mají významné nevyužité zdroje;

11.  vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a vývoj, dovednosti a kompetence v oblasti kritických surovin v malých a středních podnicích jakožto strategii růstu pro špičkové technologie EU, jako jsou např. lithium-iontové baterie, palivové články, větrné turbíny, elektrické trakční motory, fotovoltaické technologie, robotika, bezpilotní letouny, trojrozměrný tisk a široká škála digitálních technologií a zdravotnických prostředků;

12.  vyzývá Komisi, aby provedla komplexní, vědecké a na důkazech založené posouzení dopadu s cílem určit minimální objemy kritických surovin strategického významu, které jsou nezbytné pro souběžnou transformaci;

13.  konstatuje, že spolehlivé a plně funkční hodnotové řetězce, včetně průzkumu a recyklace, mají pro EU klíčovou úlohu a jsou nezbytným předpokladem pro dosažení cílů Evropské zelené dohody, průmyslové strategie EU a souběžné transformace a zajištění budoucí konkurenceschopnosti a inovační kapacity průmyslu;

14.  je přesvědčen, že je nezbytné zajistit možnosti financování pro udržitelnou výrobu, zpracovávání nebo recyklaci všech kritických surovin uvedených ve sdělení Komise o odolnosti proti nedostatku kritických surovin;

15.  vyzývá Komisi, aby navrhla vědecky podložená kritéria udržitelnosti pro definování udržitelných investic do těžebního průmyslu podle nařízení o taxonomii; zdůrazňuje, že je třeba těžebnímu průmyslu EU umožnit přispívat k souběžné ekologické a digitální transformaci;

16.  vyzývá k tomu, aby EU podporovala a financovala technologický vývoj kritických surovin, s cílem zlepšit jejich účinnost, nahrazování, procesy recyklace a uzavřené materiálové cykly; zejména zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zvláštní finanční nástroje a cílené finanční prostředky na výzkum a inovaci pro procesy recyklace a vítá návrh podporovat v roce 2021 výzkum a inovaci v oblasti kritických surovin zaměřené na zpracovávání odpadů, pokročilé materiály a nahrazování surovin v rámci programu Horizont Evropa, Evropského fondu pro regionální rozvoj a vnitrostátních programů pro výzkum a inovaci; dále zdůrazňuje význam výzkumu a vývoje pro zlepšování proveditelnosti rafinačních procesů, zejména v důlních hlušinách a malých dolech; vyzývá Komisi, aby zavedla režimy podpory zaměřené na inovaci nových těžebních technik a na nové těžební projekty malého rozsahu; požaduje rozvoj nových a inovativních technologií v oblasti udržitelné těžby kritických surovin v EU;

17.  vyzývá Komisi, Evropskou investiční banku a ostatní orgány EU, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery poskytovaly technickou a strategickou finanční podporu dlouhodobým strategickým investičním projektům v oblasti kritických surovin, a současně hledaly nové nástroje pro sdílení rizik v těžebním průmyslu a prosazovaly a podporovaly investice do výzkumu udržitelného získávání a zpracovávání kritických surovin a do rafinérií, aby byly uvedeny do souladu s pravidly EU a vysokými sociálními a environmentálními normami, a byly tak zajištěny rovné podmínky;

Strategická autonomie a odolnost

18.  vítá vytvoření Evropské aliance pro suroviny a, s ohledem na geopolitickou situaci na celém světě a potenciální napětí v oblasti obchodu s bohatými producentskými zeměmi mimo EU, její současné zaměření na nejkritičtější suroviny, konkrétně na prvky vzácných zemin a magnety, a na kvantitativní cíle v oblasti získávání surovin v rámci EU i mimo ni, což umožní podporovat dlouhodobé dodavatelské vztahy celé řady malých a velkých výrobců v EU a snižovat stávající závislost na několika třetích zemích; zdůrazňuje úlohu Evropské aliance pro suroviny jakožto „investiční platformy“ a vybízí ji, aby se nadále zapojovala do předběžných hodnocení s cílem uvolňovat veřejné a soukromé investice do udržitelných projektů zaměřených na kritické suroviny posouzených z environmentálního hlediska;

19.  domnívá se, že je důležité pokračovat v rozvoji Evropské aliance pro suroviny, zejména pokud jde o materiály, které mají velký význam pro souběžnou transformaci, jako jsou kritické suroviny potřebné pro skladování a přeměnu energie;

20.  vítá záměr Komise zavést prostřednictvím budoucí Observatoře EU pro kritické technologie systém monitorování, pokud jde o stávající závislost a rizika budoucích technologických závislostí, a vyzývá k úzké spolupráci mezi observatoří a těmi, kdo sledují poptávku po kritických surovinách;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že akční plán dosud nezahrnuje vytváření strategických zásob, a vyzývá Komisi, aby se rovněž zaměřovala na zabezpečování kritických surovin v EU tím, že bude členské státy vyzývat, aby v rámci koordinovaného přístupu vytvářely strategické zásoby, pokud to analýza považuje za vhodné; domnívá se, že vytváření strategických zásob v kombinaci s dalšími strategickými opatřeními přispívá ke snižování závislosti na kritických surovinách; zdůrazňuje, že zvyšování dostupnosti surovin by mělo jít ruku v ruce se snižováním poptávky, čehož lze dosáhnout zohledněním celého hodnotového řetězce – designu, fungování a skončení životnosti produktů;

22.  domnívá se, že povědomí o možných problémech s nedostatkem kritických surovin je příliš nízké a je třeba jej zvýšit; vyzývá Komisi, aby rozšířila Evropskou alianci pro suroviny s cílem posílit spolupráci mezi průmyslovými aktéry v celém hodnotovém řetězci, členskými státy, regiony a zeměmi mimo EU, odbory, občanskou společností, výzkumnými a technologickými organizacemi, investory a nevládními organizacemi v těch hospodářských odvětvích EU, která jsou nejvíce postižena úzkými místy v dodávkách kritických surovin, a to buď prostřednictvím rámce nabízeného Evropskou aliancí pro suroviny, nebo vytvářením odvětvových aliancí a aliancí zúčastněných stran; zdůrazňuje, že domácí projekty mají potenciál v oblasti zaměstnanosti, a vyzývá proto k podpoře komplexního sociálního dialogu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí dosáhnout užšího partnerství mezi aktéry v oblasti kritických surovin, zejména v těžebních oblastech, a následnými uživateli, konkrétně ostatními průmyslovými aliancemi, vytvořit společné povědomí a zavést povinnost zajišťovat udržitelnost a oběhovost hodnotových řetězců;

23.  je přesvědčen, že je zapotřebí větší koordinace a společné úsilí k rozvoji odolných dodavatelských řetězců umožňujících uspokojovat poptávku po současných i budoucích kritických surovinách, které pokryjí potřeby unijního průmyslu, s cílem zabránit narušení dodavatelských řetězců, snížit závislost a zachovat vysoké sociální a environmentální normy; vyzývá Komisi, aby zajistila, že posuzování dovozu a vývozu a celosvětové nabídky a poptávky v oblasti kritických surovin, koordinace vytváření zásob a monitorování získávání kritických surovin bude v EU prováděno soudržným způsoben, například zřízením pracovní skupiny pro kritické suroviny;

24.  žádá Komisi, aby diverzifikovala dodavatelské řetězce pro primární i sekundární zdroje, a vyzývá k větší transparentnosti informací týkajících se dodavatelských řetězců;

25.  konstatuje, že rostoucí napětí mezi hlavními mocnostmi odhaluje strategickou zranitelnost EU, zejména pokud jde o zajišťování klíčových zdrojů, včetně kritických surovin a zpracovaného materiálu; dále konstatuje, že monitorování závislosti na komoditách a zabezpečování přístupu ke kritickým surovinám může zajistit lepší odolnost udržitelných dodavatelských řetězců; konstatuje, že při přechodu na oběhové hospodářství je třeba věnovat zvláštní pozornost klíčovým dodavatelským řetězcům, v nichž je závislost EU na kritických surovinách obzvláště vysoká;

26.  připomíná potenciál oběhového hospodářství, pokud jde o optimalizované využívání výrobků a služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci nové iniciativy pro udržitelné výrobky podporovaly nové udržitelné a oběhové obchodní modely, včetně modelu „produkt jako služba“, pokud šetří zdroje, snižují dopad na životní prostředí a zajišťují ochranu spotřebitelů; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto přístupy usnadňovaly zaváděním regulačních rámců;

27.  domnívá se, že je v rámci celého hodnotového řetězce důležité podporovat přístup založený na oběhovém hospodářství, a to od designu až po opětovné využití materiálu, pokud jde o klíčové technologie pro energetickou a digitální transformaci a transformaci mobility, jako jsou větrné elektrárny, solární zařízení, výroba baterií, elektrická mobilita a inteligentní sítě; vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřovala na přechod na oběhové hospodářství, snižovala závislost EU na dovozu, zvyšovala účinnost zdrojů a optimalizovala jejich spotřebu a aby cenné suroviny uchovávala a opětovně využívala v rámci EU; připomíná svůj požadavek obsažený v usnesení o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství, aby bylo na základě komplexního posouzení dopadů zváženo navržení jasného a snadno srozumitelného harmonizovaného označování trvanlivosti, které by mohlo mít podobu indexu, a opravitelnosti, jež by mohlo mít podobu jednotného skóre oprav;

28.  vyzývá Komisi, aby, pokud jde o udržitelné získávání kritických surovin, posílila spolupráci se třetími zeměmi, zejména s podobně smýšlejícími partnery, a to i v rámci jejího zapojení do Světové obchodní organizace (WTO);

Uzavírání materiálových cyklů

29.  zdůrazňuje, že je třeba budovat dobře fungující trhy s druhotnými kritickými surovinami, aby bylo možné zaručit trvalé toky druhotných kritických surovin a posílit tak průmyslové ekosystémy EU a zachovat pracovní místa ve výrobním odvětví; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala rovnováhu mezi dovozem a vývozem druhotných kritických surovin v EU a aby rychle zřídila středisko pro sledování klíčových druhotných materiálů, včetně kritických surovin; zdůrazňuje, že zpracovávání kritických surovin v zemích mimo EU musí splňovat normy EU; připomíná, že neexistuje žádný univerzální přístup; zdůrazňuje, že dosažení čistých a bezpečných koloběhů materiálů je předpokladem pro vytvoření důvěryhodného trhu s druhotnými surovinami v EU;

30.  vítá návrh na zmapování potenciálních dodávek druhotných kritických surovin ze zásob, odpadu a zpracování vedlejších produktů v EU; vybízí Komisi, aby toto mapování považovala za prioritu a uskutečnila jej dříve, než bylo plánováno; dále Komisi vybízí, aby toto mapování rozšířila i na stávající dostupné technologie používané ke snižování poptávky po kritických surovinách a k rozšiřování opětovného používání kritických surovin v dodavatelském řetězci; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zavádění nástrojů spolupráce pro trh s kritickými surovinami, jako je platforma EU pro suroviny, které by se měly vztahovat také na oběhové toky výrobků a jejich trendy, aby bylo možné posuzovat, které sekundární materiály lze recyklovat;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvolňovaly potenciál projektů v oblasti zpracovávání druhotných surovin prostřednictvím zvláštních pobídek, včetně zrychleného udělování licencí, a aby poskytovaly pobídky k opětovnému využívání kritických surovin s cílem zajistit k nim spolehlivý, bezpečný a udržitelný přístup;

32.  poukazuje na význam recyklace odpadu s ohledem na významnou přítomnost kritických surovin v elektrických a elektronických zařízeních; konstatuje, že nárůst objemu recyklovaných materiálů nemusí být z dlouhodobého hlediska dostatečný ke snížení těžby; dále konstatuje, že přechodem k více oběhovému hospodářství by mohlo být vytvořeno 700 000 pracovních míst(28), zejména dodatečných pracovních míst v recyklačních zařízeních a opravárenských službách; připomíná, že demontáž a recyklace představují významnou příležitost k návratu pracovních míst v průmyslu do EU; dále zdůrazňuje, že rozvoj recyklace může představovat reakci na budoucí potřeby v oblasti surovin;

33.  konstatuje, že podíl sebraných recyklovatelných lithium-iontových baterií by měl do poloviny třicátých let tohoto století výrazně vzrůst, čímž se vytvoří významný druhotný zdroj dodávek;

34.  konstatuje, že k tomu, aby byly průmyslové procesy recyklace kritických surovin úspěšné, jsou nadále zapotřebí obrovské soukromé i veřejné investice do infrastruktury pro třídění, předběžné zpracovávání a opětovné využití surovin, do inovace, výzkumu a rozšiřování technologií a do dovedností, jež poskytnou pracovní příležitosti, jejichž počet má podle očekávání v nadcházejících desetiletích výrazně růst; vyzývá Komisi, aby poskytla pobídky k recyklaci a opětovnému využívání kritických surovin z těžebních, zpracovatelských a komerčních odpadů s cílem zajistit spolehlivý, bezpečný a udržitelný přístup k těmto tokům;

35.  vybízí Komisi, aby navrhla cíle pro minimální obsah recyklovaných kritických surovin a specifické cíle pro recyklaci kritických surovin spolu s pevným rámcem pro monitorování, přičemž bude čerpat z návrhu nařízení o bateriích a použitých bateriích a vycházet z komplexního, vědeckého hodnocení dopadu založeného na důkazech, v němž budou posouzeny minimální objemy kritických surovin potřebných pro produkty, které usnadní souběžnou transformaci, procentní podíl této poptávky, kterou by podle stávajících hodnocení bylo možné pokrýt prostřednictvím recyklace, a dostupnost nezbytné technologie; konstatuje, že žádné cíle pro omezení primárních surovin by neměly vést k tomu, aby celková výtěžnost surovin klesla pod tyto minimální objemy;

36.  je si vědom toho, že brownfieldy (skládky průmyslového odpadu a důlní hlušiny) často obsahují vyhozené kritické suroviny, prvky vzácných zemin a další nerostné suroviny a kovy používané v technologických produktech; podporuje proto dokumentaci, posuzování a těžbu cenných materiálů nacházejících se na brownfieldech, kdykoli je to možné a proveditelné; zdůrazňuje, že k uvolnění tohoto potenciálu je třeba, aby se na modernizované rafinační technologie vztahovaly příslušné mechanismy financování výzkumu, vývoje a inovace;

37.  zdůrazňuje, že je třeba posílit kontroly vývozu klíčových odpadních produktů z kritických surovin z EU a stanovit rovné podmínky pro provozovatele recyklace, kteří splňují nezbytné normy pro bezpečné a účinné opětovné využití materiálu; vyzývá Komisi, aby přezkum nařízení o přepravě odpadů provedla s cílem zabránit nelegálnímu vývozu odpadních produktů obsahujících kritické suroviny; vyzývá ke stanovení požadavků, které umožní vyvážet odpadní produkty obsahující kritické suroviny pouze se zárukou, že budou zpracovány v cílové zemi za podmínek rovnocenných se sociálními a environmentálními normami EU;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vystupňovaly úsilí o řádný sběr a recyklaci produktů s ukončenou životností a obsahujících kritické suroviny namísto toho, aby se skladovaly v domácnostech, vyhazovaly na skládku nebo spalovaly;

39.  žádá Komisi, aby navrhla opatření pro design výrobků přizpůsobená různým kategoriím výrobků za účelem snadné identifikace a odstranění částí nebo složek obsahujících kritické suroviny, zejména ze spotřebitelského odpadu, dodatečně k požadavkům na ekodesign s cílem výrazně posílit životnost, trvanlivost, opravitelnost, modularitu, opětovnou použitelnost a recyklovatelnost výrobků s ukončenou životností vyráběných nebo prodávaných v EU; zdůrazňuje, že tato opatření by měla vytvářet konkurenční výhody pro podniky EU, neměla by pro ně představovat nepřiměřenou finanční zátěž a měla by podněcovat inovace;

40.  je přesvědčen, že nahrazování je užitečné tam, kde by kritické suroviny mohly být nahrazeny běžně se vyskytujícím se materiálem, avšak má malý přínos, pokud sama náhrada není udržitelná, neřeší omezenost zdrojů, je sama kritickou surovinou nebo by se jí mohla stát v důsledku použití jako náhrady; bere na vědomí, že je důležité udržovat kvalitní vlastnosti výrobků a jejich ekonomickou životaschopnost; vyzývá Komisi, aby podporovala a posilovala výzkum a inovace náhrad za kritické suroviny pro různé použití;

Zdroje z EU

41.  konstatuje, že zatímco inteligentní produktový design, opětovné použití materiálů, nahrazování za využití recyklovaných materiálů a podpora omezování materiální a spotřební stopy mohou významně snížit primární poptávku a potenciál těchto kroků by měl být plně využit, přičemž tehdy, pokud dodávky kritických surovin ekonomicky nelze prostřednictvím uvedených opatření udržet nebo pokud by to vedlo k nižší kvalitě výrobků, je zapotřebí odpovědné a udržitelné získávání těchto surovin s předchozím posouzením dopadů v zájmu zmírnění potenciálních dopadů na sociální sféru a životní prostředí.

42.  zdůrazňuje, že získávání primárních a sekundárních zdrojů v EU podléhá nejpřísnějším environmentálním a sociálním normám na celém světě, které je třeba řádně vymáhat, poskytuje tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst a je neodmyslitelným předpokladem pro zelenou a digitální transformaci; vyzývá proto všechny aktéry, aby prosazovali odpovědné a udržitelné projekty získávání kritických surovin v EU s cílem podpořit místní výrobu a zvýšit povědomí o environmentální stopě dovozu kritických surovin ze zemí mimo EU; domnívá se, že tyto normy musí být stanoveny na základě otevřeného a transparentního procesu založeného na vědě a za včasného zapojení příslušných zúčastněných stran a místních komunit;

43.  je pevně přesvědčen, že zodpovědné získávání zdrojů v EU může být založeno pouze na efektivním sociálním dialogu, který bude podporovat zdraví a bezpečnost pracovníků, povede k zajištění důstojných pracovních míst a pracovních podmínek a bude chránit práva pracovníků skrze prosazování rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu pracovníků v tomto odvětví za pomoci vhodných osobních ochranných prostředků;

44.  bere na vědomí příležitost vytvořit odpovědný a udržitelný hodnotový řetězec baterií skrze získávání kritických surovin, jako je grafit, kobalt a lithium, z nových zařízení v EU;

45.  bere na vědomí plán Komise na zavedení programů pozorování Země a dálkového průzkumu zdrojů, provozních činností a environmentálního řízení po ukončení provozu; upozorňuje na to, že provozní regulační dohled lze zdokonalit využíváním metod dálkového průzkumu;

46.  konstatuje, že změna orientace na oběhové hospodářství v mnoha odvětvích a službách EU vyžaduje specifické dovednosti a kompetence k zajištění vysoké environmentální výkonnosti a bezpečnosti pracovníků, a zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou při této transformaci hrají progresivní subjekty, malé a střední podniky a začínající podniky; dále konstatuje, že těžební průmysl se stává čím dál automatizovanějším, zatímco recyklace a repasování jsou na pracovní sílu stále náročnější; zdůrazňuje význam zachování, rozvoje a získávání dalších relevantních odborných znalostí a dovedností v oblasti těžebních a zpracovatelských technologií, stejně jako recyklačních a dalších významných technologií v EU, pokud jde o kritické suroviny a vedlejší produkty, neboť některé z nich lze použít k výrobě vysoce pokročilých chemických výrobků; s politováním konstatuje, že suroviny, které se v současnosti těží v EU, musí být často vyváženy do Asie za účelem rafinace, neboť Unie přišla o příslušné know-how a technologie, což vytváří další závislost;

47.  žádá Komisi, aby požadovala, aby průmyslové vedlejší toky obsahující kritické suroviny byly účinně využívány; zdůrazňuje, že zejména v těžebním průmyslu existuje velký potenciál pro opětovné využití a oddělení vzácných zemin;

48.  bere na vědomí důležitou úlohu členských států při zvyšování udržitelných domácích dodávek kritických surovin z primárních i sekundárních zdrojů; vyzývá členské státy, aby posílily včasnost, předvídatelnost a transparentnost schvalovacích procesů pro projekty vyhledávání a získávání zdrojů, aniž by byly sníženy environmentální a sociální standardy;

49.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby udržitelné získávání kritických surovin bylo založeno na přístupu, který bude pečlivě vyvažovat rostoucí poptávku EU po kritických surovinách získaných udržitelným způsobem a nutnost ochrany přírody a biologické rozmanitosti;

50.  zdůrazňuje, že lepší a flexibilnější předvídatelnost a účinnost a vytyčování priorit klíčových faktorů, jako jsou konkurenceschopné dodávky nízkouhlíkové energie z obnovitelných a přechodných zdrojů, pomůže uvolnit nezbytné investice;

51.  očekává, že Komise poskytne další podrobnosti o uvedení projektů týkajících se kritických surovin do praxe jakožto alternativních obchodních modelů a zdrojů regionální zaměstnanosti v oblasti těžby uhlí a dalších regionech procházejících transformací;

Diverzifikace

52.  naléhavě žádá Komisi, aby posílala vztahy se všemi zeměmi, které v současnosti dodávají kritické suroviny, systematicky a strategicky budovala nová partnerství týkající se těchto surovin – případně ve spolupráci s našimi spojenci a s ohledem na svrchovanost neunijních zemí nad jejich zdroji –, aby se tak zajistilo, aby se kritické suroviny staly zdrojem blahobytu pro rozvojové země, a dále aby podporovala účast malých a středních podniků, učinila z tohoto úsilí horizontální cíl svých vnějších a vnitřních politik a předložila výsledky v roce 2021; vítá plány Komise vytvořit silná a podpůrná mezinárodní partnerství tím, že podpoří globální agendu v oblasti surovin, přičemž se zaměří na strategická partnerství EU, která zajistí bezpečnost dodávek i přínos pro rozvoj;

53.  zdůrazňuje, že pokud Zelená dohoda pro Evropu jednoduše přemístí unijní emise skleníkových plynů ke svým obchodním partnerům, nebude to mít na změnu klimatu žádný dopad; naléhavě proto vyzývá EU, aby prosazovala vymahatelné mnohostranné dohody o omezení globálního oteplování a vývozu svých environmentálních norem, mimo jiné i v oblasti získávání zdrojů a zpracování surovin; domnívá se, že EU bude muset vypracovat nové obchodní a investiční dohody, nové modely finanční a technické pomoci a obecněji nový přístup k mezinárodní diplomacii, jehož cílem bude zajistit rovné podmínky pro všechny;

54.  vítá závazek EU k odpovědnému a udržitelnému získávání zdrojů a vybízí Komisi, aby při zohlednění potřeb malých a středních podniků považovala normu pro odpovědnou těžbu vypracovanou Iniciativou pro odpovědné zajištění těžby (IRMA), za výchozí bod; zdůrazňuje, že je třeba tento závazek podpořit konkrétní technickou pomocí, přenosem znalostí, rozvojem dovedností a vytvářením institucí a právních rámců, jakož i politickým dialogem zaměřeným na institucionální budování s partnerskými zeměmi; zdůrazňuje, že je třeba homogenních politik týkajících se etických norem pro získávání zdrojů kritických surovin; zdůrazňuje, že je třeba přimět více státních a soukromých subjektů, aby se rovněž přihlásily k normám udržitelnosti a prováděly je;

55.  vítá veřejný závazek Komise předložit v roce 2021 legislativní návrh o náležité péči a odpovědnosti podniků a trvá na tom, aby tyto právní předpisy přispívaly k řešení případů porušování lidských práv a sociálních a environmentálních norem v hodnotových řetězcích; připomíná své usnesení obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků;

56.  je přesvědčen, že mezinárodní dohody by měly razit cestu pro zodpovědnější a udržitelnější získávání zdrojů po celém světě; vyzývá k posílení spolupráce s cílem vypracovat mezinárodní dohody pro lepší monitorování, oznamování a provádění restrikcí pro vývoz kritických surovin za účelem podpory odpovědného získávání zdrojů a zvýšení oběhovosti v tomto odvětví;

57.  opakuje výzvu ze svého usnesení o nové strategii EU-Afrika ke spravedlivému a udržitelnému využívání kritických surovin v Africe; podporuje Komisi ve snaze uzavřít nová partnerství v oblasti kritických surovin s africkými zeměmi v zájmu posilování hodnotového řetězce v Africe, aby byl z etického, environmentálního a technologického hlediska udržitelnější a aby se zajistila unijní podpora budování kapacit;

58.  vyzývá Komisi, aby na příslušných mezinárodních fórech posilovala normalizační činnosti týkající se vysoce kvalitních složek souvisejících s kritickými surovinami, neboť je to důležité pro společnosti z EU, zejména pro malé a střední podniky;

59.  vyzývá k rozšíření udržitelných zemědělských postupů, které jsou prospěšné pro udržitelné hospodaření s fosforem; zdůrazňuje synergie těchto postupů ve vztahu k nižším dopadům na klima a biologickou rozmanitost;

60.  žádá Komisi, aby navrhla účinný celounijní systém pravidel sběru odpadů s cílem zvýšit míru sběru odpadu, který obsahuje kritické suroviny; vyzývá Komisi, aby kromě jiných možností pro rozšířenou odpovědnost výrobce posoudila zavedení systémů zálohování do právních předpisů EU o odpadech, zejména do směrnice o OEEZ, zohlednila přitom vlastnosti různých výrobků a zároveň zajistila, aby tyto systémy byly ve všech členských státech kompatibilní, s cílem motivovat spotřebitele k tomu, aby svá elektrická a elektronická zařízení s ukončenou životností – zejména malá zařízení – přinášeli do specializovaných sběrných a recyklačních zařízení, a to na základě pozitivních zkušeností ze systémů zálohování skla a plastů v mnoha členských státech;

61.  vyjadřuje politování nad tím, že nízká míra recyklace u některých způsobů použití(29) a také vývoz hliníkového odpadu a šrotu(30) vedou k nižší míře recyklace výrobků na konci životnosti, než jaké by bylo možné jinak dosáhnout; zdůrazňuje, že by EU měla usilovat o dosažení 100% míry recyklace hliníku ve výrobcích na konci životnosti a zavést příslušná opatření;

62.  vyzývá Komisi, aby, je-li to udržitelné, tj. pokud jsou dopady na životní prostředí nižší, a to i z hlediska spotřeby energie a použití chemických látek, upřednostňovala namísto zahájení nové těžby získávání kritických surovin z již existujících dolů v EU, např. z důlní hlušiny, odpadních hornin nebo skládek a na základě jejich účinnějšího získávání z městských odpadů; zdůrazňuje, že tato těžba a následná obnova musí být prováděny za použití nejlepších dostupných technik, které zaručují nejvyšší ekologickou výkonnost a ekonomickou životaschopnost;

63.  vyzývá Komisi, aby v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovené v rámcové směrnici o odpadech věnovala zvláštní pozornost fázi těžebních projektů po ukončení těžby a konci životnosti kritických surovin, zejména v případě, že se dané kritické suroviny rovněž řadí mezi nebezpečné látky;

64.  je přesvědčen, že povolení k těžbě a těžební koncese by měly zahrnovat požadavek na bezpečné, účinné a udržitelné získávání a zpracování všech kritických surovin, které lze z ekonomického i technického hlediska znovu využít; žádá Komisi, aby bezodkladně zohlednila požadavky Parlamentu vznesené v usnesení o provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu; opakuje, že dotazník, který se v současnosti používá jako systém podávání zpráv podle článku 18 uvedené směrnice, není pro daný účel vhodný, a žádá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný digitalizovaný a transparentní registrační systém EU, který by byl založen na jednotných definicích a kritériích zpracování odpadu z těžebního průmyslu a zahrnoval všechny příslušné údaje o jeho dopadu na životní prostředí, včetně koncentrací obsahu ukládaných odpadů;

65.  vyzývá Komisi, aby zpřísnila prosazování a zajistila plné provádění stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a aby v případě potřeby navrhla jejich změny;

66.  vybízí ke komplexnímu posouzení začlenění těžebního odvětví do oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích s ohledem na výrazný dopad těžební činnosti na životní prostředí, na v průměru rozsáhlou velikost těžebních projektů, na rozdíly v normách pro zvládání znečištění uplatňovaných v těžebních lokalitách v celé EU a na potenciální rozšíření činností spojených s těžbou kritických surovin v Unii; navrhuje, aby byly zjištěny nejlepší techniky pro revitalizaci oblastí zasažených těžbou, zejména pokud jde o půdu a vodu;

67.  vybízí Komisi, aby přezkoumala směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí s cílem zajistit, aby u těžebních projektů všech velikostí bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí a aby tato posouzení prováděla nezávislá třetí strana;

68.  domnívá se, že na emise z těžby a na dovoz kritických surovin by se měl vztahovat budoucí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích;

69.  bere na vědomí problémy a rizika spojená s těžbou v chráněných místech, jako jsou oblasti spadající do programu Natura 2000, a domnívá se, že těžba by v těchto oblastech měla být i nadále přísně omezená; zdůrazňuje, že těžba v chráněných oblastech musí splňovat podmínky stanovené ve směrnici o ptácích a směrnici o ochraně přírodních stanovišť, a zdůrazňuje, že veškeré nové projekty těžby musí projít důkladným posouzením vlivů na životní prostředí, aby byl jejich dopad na životní prostředí co nejmenší; vyzývá členské státy a těžební průmysl, aby v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ přijaly odpovídající ochranná opatření na zachování a obnovu příznivého stavu ochrany přírodních stanovišť a druhů, pro něž byla daná oblast označena za chráněnou; v tomto ohledu poukazuje na výkladovou příručku Komise o těžbě neenergetických nerostných surovin a Natuře 2000(31) a na její příslušné případové studie a osvědčené postupy;

70.  připomíná závazek Komise, že nerostné suroviny na mezinárodním mořském dně nemohou být těženy nebo využívány dříve, než budou dostatečně prozkoumány dopady hlubinné těžby na mořské prostředí, biologickou rozmanitost a lidskou činnost a pochopena rizika a než bude možné prokázat, že technologie a provozní postupy nezpůsobí vážné škody na životním prostředí, a to v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, a žádá Parlament a Radu, aby přijaly tentýž závazek; vybízí Komisi, aby tento závazek promítla do konkrétních opatření na ochranu těchto velmi citlivých ekosystémů;

71.  vyzývá Komisi, aby zvážila legislativní možnosti v souladu s úmluvou z Espoo a Aarhuskou úmluvou s cílem zajistit, aby místní orgány přijaly a prosazovaly právo místních komunit na účinnou a inkluzivní účast na povolovacích řízeních pro nové projekty v oblasti průzkumu a těžby nerostných surovin, a to ve všech fázích těžebních projektů a při předkládání žádostí o povolení k rozšíření stávajících dolů, a žádá ji, aby zaručila právo místních komunit využívat účinné mechanismy nápravy v rámci řízení před nezávislými soudy a orgány dohledu bez jakéhokoli střetu zájmů;

72.  vítá důraz, jaký Komise ve svém sdělení o přezkumu obchodní politiky klade na otázku kritických surovin; vyzývá k sebevědomé obchodní politice, která bude klást důraz na diverzifikaci a odolnost dodavatelských řetězců a bude upřednostňovat zdokonalení globálních a unijních mechanismů za účelem vytvoření příznivého obchodního prostředí pro unijní průmysl;

73.  zdůrazňuje, že průmysl EU čelí tvrdé mezinárodní konkurenci, pokud jde o přístup k surovinám, a je zranitelný vůči opatřením na omezení vývozu ze strany neunijních zemí; bere na vědomí, že celosvětový nárůst poptávky pravděpodobně povede ke zvýšení cen, a vybízí Komisi k předložení analýzy tohoto jevu;

74.  vyzývá Komisi, aby co nejvíce diverzifikovala zdroje dodávek kritických surovin, zvýšila míru účinného využívání zdrojů a snížila stávající závislost na několika neunijních zemích, a to podporou investic, které v rámci dlouhodobé mezinárodní strategie pro získávání zdrojů zapojují unijní a globální partnery a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že tohoto cíle by mělo být dosaženo posílením stávajících partnerství a obchodních dohod a vytvořením nových strategických dohod nebo společných podniků EU se zeměmi bohatými na zdroje a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi původu surovin, a to v souladu s jasně stanovenými prioritami; v tomto směru vítá probíhající dialog s Kanadou, Austrálií a Chile, jehož cílem je posílit obchodní vztahy v oblasti kritických surovin; vyzývá Komisi, aby dále posílila spolupráci na příští konferenci mezi EU, Spojenými státy a Japonskem o kritických materiálech; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce se zásadními mezinárodními dodavateli ze zemí západního Balkánu, východní Evropy, Latinské Ameriky a Afriky, jakož i s Čínou a dalšími rozvojovými zeměmi globálního Jihu;

75.  zdůrazňuje, že budoucí dohody EU o volném obchodu mohou zajistit nejen lepší zabezpečení dodávek, ale také spolehlivý politický a hospodářský rámec, a že by měly zahrnovat zvláštní ustanovení o kritických surovinách, jak oznámila Komise ve strategii „Obchod pro všechny“, s cílem podpořit spolupráci, zajistit dodržování mezinárodních závazků, odstranit vývozní omezení a vyhnout se jim a dodržovat stávající pravidla pro fázi před a po realizaci přímých zahraničních investic; vyzývá Komisi, aby dále posílila monitorování a prosazování dohod o volném obchodu, včetně kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, s cílem zajistit, aby závazky a ustanovení o udržitelném využívání kritických surovin byly řádně vymezeny a obchodními partnery dodržovány a aby byly zohledněny případné obavy komunit, které jsou postiženy těžební činností; zdůrazňuje, že toto by mělo patřit mezi prioritní úkoly vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod;

76.  vyzývá Komisi, aby zahájila diskuzi o překážkách, které pro posílení oběhového hospodářství představují požadavky na místní obsah, vybudovala silnější partnerství s různými světovými regiony, zejména pokud jde o Afriku, a zajistila, aby dohody o volném obchodu odrážely ambicióznější cíle oběhového hospodářství;

77.  vyzývá k přísnějšímu uplatňování pravidel původu s cílem chránit produkci surovin a zabránit obcházení pravidel v regionech, kde hospodářské subjekty podléhají méně přísným požadavkům týkajícím se udržitelnosti a získávání průmyslových subvencí; zdůrazňuje, že veškerá nová činnost související se získáváním surovin ze strany podniků působících na trhu EU musí být v souladu s nařízením o konfliktních minerálech, pravidly pro odpovědné získávání surovin popsanými ve směrnici o vykazování nefinančních informací a s mezinárodními normami pro odpovědné získávání komodit; vyzývá k zákazu dovozu kritických surovin, které jsou spojeny se závažným porušováním lidských práv a práv pracovníků, jako je nucená nebo dětská práce;

78.  zdůrazňuje, že zcela funkční mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech je klíčem k zajištění volných a udržitelných obchodních toků kritických surovin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že někteří členové WTO, včetně Číny, uplatňují omezení vývozu kritických surovin, a naléhavě vyzývá všechny členy této organizace, aby se takových opatření zdrželi; vyzývá proto Komisi, aby k omezení těchto restrikcí vývozu kritických surovin využila mezinárodní fóra; v této souvislosti znovu vyzývá Komisi, aby znásobila své úsilí o provedení ambiciózní reformy WTO s cílem bojovat proti narušování mezinárodního obchodu a nekalým obchodním praktikám, zajistit stabilní a předvídatelné mezinárodní obchodní prostředí a zaručit spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž na celém světě;

79.  vítá společné prohlášení z třístranné schůzky ministrů obchodu Japonska, Spojených států a Komise a podporuje navrhovanou definici průmyslových subvencí; vítá skutečnost, že tato definice přesahuje vymezení stanovená v Dohodě WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a v antisubvenčním nařízení EU, a poskytuje širší výklad toho, co se rozumí subvencí; je přesvědčen, že tato opatření mají zásadní význam pro vyrovnání mezinárodních podmínek v oblasti kritických surovin, neboť průmyslové subvence, zejména v Číně, představují vážnou hrozbu pro průmysl a pracovníky EU, neboť narušují mezinárodní hospodářskou soutěž;

80.  vítá společnou iniciativu EU a USA týkající se řešení celosvětové přebytečné kapacity pro výrobu oceli a hliníku a vyzývá k přijetí komplexních a urychlených opatření k vyvození odpovědnosti zemí, jako je Čína, které podporují opatření narušující obchod; připomíná však Komisi, že v současné době zůstávají americká cla podle článku 232 v plném rozsahu v platnosti a že tato záležitost musí být urychleně vyřešena;

81.  souhlasí s hodnocením Komise, že převod dovozních plateb EU za kritické suroviny z jiných mezinárodních měn na euro by měl určité výhody, jako je snížení kolísání cen a pomoc dovozcům z EU a vývozcům z neunijních zemí v tom, aby byli méně závislí na trzích založených na financování v amerických dolarech;

o
o   o

82.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13. (2) Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1. (4) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55. (5) Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38. (6) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. (7) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15. (8) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17. (9) Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1. (10) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. (11) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (12) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1. (13) Přijaté texty, P9_TA(2021)0073. (14) Přijaté texty, P9_TA(2020)0359. (15) Přijaté texty, P9_TA(2020)0321. (16) Přijaté texty, P9_TA(2021)0040. (17) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054. (18) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005. (19) Přijaté texty, P9_TA(2021)0108. (20) Úř. věst C 298, 23.8.2018, s. 132. (21) Světová banka, „Minerals for Climate Action: The Mineral Intensity of the Clean Energy Transition“ (Nerosty pro opatření v oblasti klimatu: náročnost přechodu na čistou energii z hlediska nerostů); prognostická studie Evropské komise; zpráva OECD „Global Material Resources Outlook to 2060: Economic Drivers and Environmental Consequences“ (Celosvětové materiální zdroje a jejich perspektiva do roku 2060: hospodářské hybné síly a environmentální dopady). (22) Prognostická studie Komise. (23) Baldé, C. P., Forti V., Gray, V., Kuehr, R., Stegmann, P. The Global E-waste Monitor – 2017, Univerzita OSN, International Telecommunication Union & International Solid Waste Association, Bonn/Ženeva/Vídeň, 2017. (24) Sdělení Komise nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (25) Sdělení Komise nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (26) Stanovisko EHSV ze dne 25. března 2021. (27) Sdělení Komise z roku 2020 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (28) Sdělení Komise z roku 2020 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (29) zatímco míra recyklace hliníku ve výrobcích na konci životnosti dosahuje v Evropě u tohoto prvku používaného v oblasti dopravy a stavebnictví více než 90 %, bylo v roce 2013 recyklováno pouze 60 % hliníku použitého v obalech. (30) „Pokud by EU lokálně zpracovala objem hliníkového odpadu a šrotu vyvezeného v roce 2015, došlo by ke zvýšení míry recyklace hliníku ve výrobcích na konci životnosti na 16 %.“ (Passarini et al., 2018), citace ze studie Komise týkající se seznamu kritických surovin. (31) Generální ředitelství pro životní prostředí, „Výkladová příručka o těžbě neenergetických nerostných surovin a Natuře 2000: souhrn“, Evropská komise, Brusel, 2019.