Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 18. května 2021 - Brusel
Jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy - kandidátka: Natasha Cazenaveová
 Jmenování předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – ¨kandidátka: Petra Hielkemaová
 Fond pro spravedlivou transformaci ***I
 Přezkum Fondu solidarity Evropské unie
 Program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 („program Pericles IV“): rozšíření na nezúčastněné členské státy ***
 Dohoda EU/Kuba: změna koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie ***
 Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi EU a Tuniskem (přistoupení Chorvatska) ***
 Protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi EU a Střední Amerikou (přistoupení Chorvatska) ***
 Dohoda mezi EU, USA, Islandem a Norskem: časová omezení ujednání o poskytování letadel s posádkou ***
 Režim přístavní daně v nejvzdálenějších francouzských regionech *
 Zajištění plnění cílů týkajících se povinnosti vykládky podle článku 15 společné rybářské politiky
 Společný systém daně z přidané hodnoty: osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v souvislosti s opatřeními Unie ve veřejném zájmu *
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Estonska – EGF/2020/002 EE/Estonia Tourism
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku a Francii v souvislosti s přírodními katastrofami a Albánii, Belgii, Černé Hoře, Česku, Estonsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Srbsku, Španělsku v souvislosti s mimořádnou situací v oblasti veřejného zdraví
 Návrh opravného rozpočtu č. 2/2021: financování reakce na COVID-19 a zahrnutí vylepšení a aktualizací týkajících se konečného přijetí víceletého finančního rámce
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: roční poplatky za dohled účtované orgánem ESMA registrům obchodních údajů za rok 2021
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: doplnění směrnice 2013/36/EU s ohledem na určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce
 Program Evropský sbor solidarity ***II
 Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport ***II

Jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy - kandidátka: Natasha Cazenaveová
PDF 123kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu na jmenování výkonného ředitele Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (N9-0005/2021 – C9-0114/2021 – 2021/0900(NLE))
P9_TA(2021)0217A9-0137/2021

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rady orgánů dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 12. března 2021 (C9-0114/2021),

–  s ohledem na čl. 51 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3),

–  s ohledem na článek 131 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0137/2021),

A.  vzhledem k tomu, že funkční období současného výkonného ředitele Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy skončí dne 29. května 2021;

B.  vzhledem k tomu, že dne 12. března 2021 rada orgánů dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy navrhla na základě otevřeného výběrového řízení, aby byla Natasha Cazenaveová jmenována výkonnou ředitelkou na pětileté funkční období v souladu s čl. 51 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1095/2010;

C.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor dne 22. dubna 2021 uspořádal s Natashou Cazenaveovou slyšení, během kterého tato kandidátka pronesla úvodní prohlášení a poté odpovídala na otázky členů výboru;

1.  uděluje souhlas se jmenováním Natashi Cazenaveové výkonnou ředitelkou Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.
(2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0017.


Jmenování předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – ¨kandidátka: Petra Hielkemaová
PDF 124kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu na jmenování předsedkyně Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (N9-0022/2021 – C9-0163/2021 – 2021/0901(NLE))
P9_TA(2021)0218A9-0162/2021

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na užší seznam způsobilých uchazečů o funkci předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ze dne 22. března 2021, který vypracovala jeho rada orgánů dohledu,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 6. května 2021, v němž je na funkci předsedkyně Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění navržena Petra Hielkemaová (C9-0163/2021),

–  s ohledem na čl. 48 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o genderové vyváženosti při navrhování kandidátů v oblasti hospodářských a měnových záležitostí EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru(3),

–  s ohledem na článek 131 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0162/2021),

A.  vzhledem k tomu, že funkční období předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění skončilo dne 28. února 2021;

B.  vzhledem k tomu, že Rada dne 6. května 2021 navrhla jmenovat předsedkyní Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění Petru Hielkemaovou na pětileté funkční období v souladu s čl. 48 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1094/2010;

C.  vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor dne 10. května 2021 uspořádal s Petrou Hielkemaovou slyšení, během kterého tato kandidátka pronesla úvodní prohlášení a poté odpovídala na otázky členů výboru;

1.  uděluje souhlas se jmenováním Petry Hielkemaové předsedkyní Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.
(2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 105.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0017.


Fond pro spravedlivou transformaci ***I
PDF 133kWORD 56k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (COM(2020)0022 – C9-0007/2020 – 2020/0006(COD))
P9_TA(2021)0219A9-0135/2020

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0022) a na pozměněný návrh (COM(2020)0460),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 175 třetí odstavec a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0007/2020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 20. července 2020(1),

–  s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. června 2020 a 18. září 2020(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. července 2020(3),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 3. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0135/2020),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

P9_TC1-COD(2020)0006


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1056.)

(1) Úř. věst. C 290, 1.9.2020, s. 1.
(2) Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 55 a Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 240.
(3) Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 74.
(4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 17. září 2020 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0223).


Přezkum Fondu solidarity Evropské unie
PDF 173kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o přezkumu Fondu solidarity Evropské unie (2020/2087(INI))
P9_TA(2021)0220A9-0052/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174 a 175, čl. 212 odst. 2 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1) (nařízení o EUSF) a jeho následné změny ze dne 15. května 2014 a 20. března 2020,

–  s ohledem na všechny zprávy zveřejněné Mezivládním panelem pro změnu klimatu, a zejména na jeho zprávu ze dne 31. března 2014 nazvanou „Změna klimatu 2014: dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu podepsanou dne 22. dubna 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o Fondu solidarity Evropské unie, jeho provádění a uplatňování(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2016 o Fondu solidarity Evropské unie: hodnocení(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2019 o hodnocení Fondu solidarity Evropské unie 2002–2017 (SWD(2019)0186),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o jejich přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(5),

–  s ohledem na poziční dokument Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví (COM(2020)0114),

–  s ohledem na sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0052/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Fond solidarity Evropské unie (EUSF), zřízený nařízením o EUSF, které zasáhly střední Evropu v roce 2002, poskytuje finanční pomoc členským státům a přistupujícím zemím postiženým závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že EUSF představuje skutečnou přidanou hodnotu EU a uskutečnění vůle projevit solidaritu s obyvateli regionů EU postižených takovými katastrofami;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům připomněl, že solidarita mezi členskými státy není možností, nýbrž ve skutečnosti povinností vyplývající zejména z článků 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii a rovněž pilířem hodnot EU, jak je stanoveno v článku 3 výše uvedené smlouvy; vzhledem k tomu, že ve stejném usnesení Evropský parlament naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila všechny složky svého krizového řízení a mechanismy reakce na katastrofy;

C.  vzhledem k tomu, že se zájmem konstatuje, že podle nedávného průzkumu veřejného mínění se dvě třetiny občanů EU domnívají, že by Evropská unie měla mít více pravomocí k řešení nečekaných krizí, jako je COVID-19, a více než polovina je přesvědčena, že by EU měla mít na řešení těchto krizí více finančních prostředků(6); vzhledem k tomu, že současná zdravotní krize má velmi významný lidský rozměr a Unie a členské státy by proto měly jednat v duchu solidarity;

D.  vzhledem k tomu, že do dnešního dne byly prostředky z EUSF použity u přibližně 100 přírodních katastrof ve 23 členských státech a v jedné přistupující zemi v celkové výši zhruba 6,6 miliardy EUR na zásahy(7);

E.  vzhledem k tomu, že v letech 2017 a 2018 se přibližně dvě třetiny všech žádostí o pomoc z EUSF týkaly katastrof způsobených povodněmi, přestože v dotčeném období docházelo i k silným bouřím, lesním požárům a zemětřesením;

F.  vzhledem k užitečnosti EUSF, která byla zdůrazněna v hodnocení Komise, zejména pokud jde o zmírnění zátěže, kterou nesou všechny vnitrostátní, regionální a místní orgány při podpoře úsilí o oživení po závažných vnitrostátních nebo regionálních přírodních katastrofách nebo závažném ohrožení veřejného zdraví, jak je definováno v nařízení o EUSF (ve znění pozdějších předpisů);

G.  vzhledem k tomu, že regulační rámec EUSF byl v roce 2014 revidován změnou nařízení (EU) č. 661/2014(8), zejména za účelem zjednodušení postupů, zkrácení lhůty pro odpověď po podání žádostí, vyjasnění kritérií způsobilosti u žádostí o pomoc v případě regionálních katastrof, prodloužení prováděcího období a zavedení záloh, jak při různých příležitostech požadoval Parlament; vzhledem k tomu, že prostřednictvím změny nařízení z března 2020 bylo dosaženo dalšího pokroku, zejména pokud jde o zvýšení úrovně záloh a zjednodušení procesu přidělování prostředků z EUSF;

H.  vzhledem k tomu, že míra schválení žádostí o pomoc v případě závažných katastrof je 100 %, zatímco míra schválení žádostí v případě regionálních katastrof, které jsou nejběžnější kategorií, vzrostla po revizi nařízení o EUSF v roce 2014 z 32 % na 85 %;

I.  vzhledem k tomu, že i když reforma nařízení v roce 2014 přispěla k prodloužení časového rámce pro přípravu a podání žádosti o finanční příspěvek z EUSF z 10 na 12 týdnů, podstatná část případů stále vyžaduje aktualizace, což vede ke zpožděním v přístupu ke grantům; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu by Komisi měla poskytnout zjednodušené pokyny k požadavkům na podávání žádostí, a tím snížit administrativní zátěž;

J.  vzhledem k tomu, že lhůtu pro plné uvolnění grantu lze ještě zkrátit, aby bylo možné uspokojit naléhavou potřebu solidarity EU;

K.  vzhledem k tomu, že pomoc z EUSF pokrývá pouze obnovu stávající infrastruktury v oblasti energetiky, vody a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání a nikoli dodatečné náklady na rekonstrukci infrastruktury odolnější vůči katastrofám a změně klimatu, jak požaduje Zelená dohoda pro Evropu, která má být financována přijímajícím státem z vlastních zdrojů a z jiných fondů EU, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti;

L.  vzhledem k tomu, že se zájmem konstatuje, že – jak dokládá krize COVID-19 –, je nezbytná vyšší míra součinnosti mezi nástroji politiky soudržnosti a EUSF; vzhledem k tomu, že uznává, že EUSF byl vytvořen za účelem reakce na přírodní katastrofy v krátkodobém a střednědobém horizontu, zatímco politika soudržnosti (EFRR a Fond soudržnosti) je zaměřena na dlouhodobější plánování a investice do civilní ochrany, preventivní infrastruktury, infrastruktury pro řízení rizik a opatření ke zvýšení odolnosti, čímž přispívá k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu;

M.  vzhledem k tomu, že vítá návrh Komise na rozšíření oblasti působnosti EUSF na závažné ohrožení veřejného zdraví a následný vstup nařízení (EU) 2020/461 v platnost;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu se výskyt přírodních katastrof pravděpodobně zintenzivní a znásobí; vzhledem k tomu, že proto zdůrazňuje užitečnost mechanismu dynamického přidělování rozpočtových prostředků zavedeného v roce 2014, díky němuž bylo možné z EUSF poskytnout Itálii po zemětřesení v letech 2016 a 2017 rekordní příspěvek ve výši 1,2 miliardy EUR;

O.  vzhledem k tomu, že podle článku 7 nařízení o EUSF by operace financované z fondu měly být slučitelné s ustanoveními SFEU a s nástroji přijatými na jejím základě a s politikami a opatřeními EU, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, prevence a řízení rizik přírodních katastrof a přizpůsobení se změně klimatu, případně včetně přístupů založených na ekosystémech;

P.  vzhledem k tomu, že nový víceletý finanční rámec (VFR) zahrnuje nové rozpočtové krytí nazvané „rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ sdružující EUSF a rezervu na pomoc při mimořádných událostech, jež má reagovat jednak na mimořádné situace vyplývající z velkých katastrof v členských státech nebo v přistupujících zemích (EUSF), jednak na konkrétní naléhavé potřeby v EU nebo v zemích mimo EU, zejména v případě humanitárních krizí (rezerva na pomoc při mimořádných událostech);

Q.  vzhledem k tomu, že obtížná klimatická situace je jedním z přetrvávajících faktorů, které vážně narušují rozvoj nejvzdálenějších regionů, jak je uznáno v článku 349 SFEU; vzhledem k tomu, že by proto měla být přijata zvláštní opatření, kterými by se stanovily podmínky pro uplatňování Smluv, včetně společných politik;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, ostrovům, hornatým regionům, řídce osídleným regionům a všem územím, která jsou zvláště ohrožena rizikem přírodních katastrof;

S.  vzhledem k tomu, že vyjadřuje politování nad tím, že nařízení o EUSF v současné době neumožňuje podávat žádosti o podporu na přeshraničním základě, přestože některé oblasti, které jsou obzvláště zranitelné vůči přírodním katastrofám, například hornaté regiony, často přesahují hranice;

1.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že počet extrémních povětrnostních jevů a přírodních katastrof se se změnou klimatu bude jen zvyšovat a tyto jevy se budou zintenzivňovat; domnívá se, že je nanejvýše důležité investovat do preventivních opatření a zmírňování změny klimatu v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vynaložily další úsilí na investice do opatření na zmírnění dopadů na klima, přičemž je třeba mít na paměti, že mnoho přírodních katastrof je přímým důsledkem lidské činnosti a že se povodně, zemětřesení, lesní požáry, sucha a jiné přírodní katastrofy mohou vymknout kontrole, což vyžaduje přijetí odpovídajících opatření;

2.  konstatuje, že EUSF je jedním z nejkonkrétnějších projevů solidarity EU a že všichni občané EU očekávají, že se projeví v případě katastrof nebo závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví;

3.  s obavami zdůrazňuje, že obyvatelé v EU byli v posledních letech konfrontováni s řadou katastrof, které ničily lidské životy, majetek, životní prostředí a kulturní dědictví;

4.  upozorňuje na skutečnost, že k velkým a regionálním přírodním katastrofám a závažným mimořádným událostem v oblasti veřejného zdraví nyní dochází pravidelně, přičemž nedávné příklady zahrnují pandemii COVID-19, která závažným způsobem ovlivňuje životy všech Evropanů a evropskou ekonomiku, lesní požáry, které se objevily na celém kontinentu, a to i na neobvyklých místech, jako je Arktida, a série prudkých zemětřesení, která otřásla Evropou, zejména Itálií v letech 2016 a 2017, a vyžádala si stovky mrtvých a škody za téměř 22 miliard, a v Chorvatsku v březnu a prosinci 2020; připomíná také, že bouře, extrémní srážky a záplavy způsobily v mnoha městech a údolích značné škody a že v nejvzdálenějších regionech napáchaly škody stále prudší hurikány, například obzvláště ničivý hurikán Irma v roce 2017 na ostrově Saint-Martin a hurikán Lorenzo v roce 2019 na Azorách; v této souvislosti připomíná, že zranitelná území, jako jsou ostrovy a hornaté, řídce osídlené a nejvzdálenější regiony, bývají dopady změny klimatu často postižena nejvíce;

5.  připomíná, že je nezbytné, aby pomoc a finanční prostředky směřovaly co nejrychleji, nejsnadněji a nejpružněji do postižených regionů, a zdůrazňuje, že součinnost mezi EUSF a mechanismem civilní ochrany Unie, složkou EFRR pro přizpůsobení se změně klimatu a programy územní spolupráce je pro vytvoření komplexního mechanismu reakce a odolnosti zcela zásadní; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své práci na pokynech pro zjednodušené využívání EUSF s cílem usnadnit činnost vnitrostátních, regionálních a místních orgánů; trvá na tom, že součinnost mezi EUSF a výše uvedenými nástroji financování EU by měla být využívána flexibilně a v plném rozsahu; připomíná, že ve zprávě o provádění vypracované každou přijímající zemí by měla být podrobně popsána preventivní opatření, včetně využití strukturálních fondů EU, která byla přijata nebo navržena s cílem omezit budoucí škody a v maximální možné míře zabránit opakování podobných přírodních katastrof;

6.  připomíná, že podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof bylo v posledních dvaceti letech (2000–2019) zaznamenáno 7 348 závažných přírodních katastrof, které si vyžádaly 1,23 milionu lidských životů, postihly 4,2 miliardy lidí a vedly k celosvětovým hospodářským ztrátám ve výši 2,97 bilionu USD;

7.  připomíná, že podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) došlo v letech 1980 až 2019 v členských státech EHP v důsledku extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem k hospodářským ztrátám v odhadované výši 446 miliard EUR;

8.  domnívá se, že závažné a regionální přírodní katastrofy a závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví mají hlubší hospodářské a sociální dopady na nejméně rozvinutá a nejzranitelnější území, jako jsou ostrovy, horské oblasti a řídce osídlené regiony, a proto by na těchto územích měla být v rámci EUSF přijata vhodnější opatření;

Zvládání katastrof, posuzování škod a zjednodušení postupů

9.  bere na vědomí různé druhy rizik katastrof, jimž EU čelí, a zdůrazňuje, že závažnost některých přírodních katastrof není určena výlučně změnou klimatu, ale v některých případech je ovlivněna faktory způsobenými člověkem, včetně neuváženého územního plánování; domnívá se, že je nezbytné investovat do prevence a zvládání rizik katastrof v EU budováním preventivní infrastruktury; v této souvislosti doporučuje, aby členské státy společně s Komisí zavedly plány prevence a zvládání katastrof, které umožní přesné a rychlé posouzení škod; zdůrazňuje, že EUSF má být přímočarým nástrojem, který může EU nabídnout vnitrostátním, regionálním a místním orgánům;

10.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s budoucí reformou EUSF pokračovala v práci na zjednodušení a urychlení postupu podávání žádostí pro členské státy, například tím, že bude věnovat zvláštní pozornost zjednodušení žádostí o aktivaci EUSF v několika regionech v souvislosti s přeshraničními katastrofami, aby se zajistila rychlejší reakce na intenzifikaci závažných a regionálních přírodních katastrof a závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví;

11.  domnívá se, že v důsledku změny klimatu a intenzifikace přírodních katastrof jsou území a regiony stále oslabenější; vyzývá proto Komisi, aby zvážila revizi EUSF s cílem lépe zohlednit regionální katastrofy; poukazuje dále na úlohu programů EFRR, fungujících v součinnosti s programy regionálního rozvoje, v oblasti prevence a zmírňování rizik, jako jsou tektonická a hydrogeologická rizika; dále uznává, že během revize v roce 2014 bylo do oblasti působnosti nařízení o EUSF zahrnuto sucho, konstatuje však, že se jedná o opakující se prvek vývoje klimatu v EU a že je obtížné posoudit jeho hospodářský dopad; vyzývá Komisi, aby posoudila konkrétní dopady sucha a náležitě je řešila v souvislosti s budoucí reformou EUSF;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily výzkum a vzdělávání s cílem zavést systém, který by zajistil lepší připravenost k prevenci a zvládání katastrof a omezil dopad těchto krizí;

13.  požaduje větší koordinaci a spolupráci mezi výzkumnými a vývojovými institucemi členských států, zejména těmi, které čelí podobnému riziku; požaduje zavedení propracovaných systémů včasného varování v členských státech a vytvoření a posílení vazeb mezi různými systémy včasného varování;

14.  navrhuje, aby členské státy ve svých národních plánech na podporu oživení a odolnosti stanovily investice, projekty a nástroje, které by zajistily prevenci přírodních a zdravotních katastrof a omezily škody, které způsobují;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila šíření osvědčených postupů týkajících se struktur správy a využití institucionální koordinace v případě katastrof;

16.  připomíná obtíže, kterým čelí přijímající země při určování přesné výše škod ve velmi krátkých časových obdobích, a navrhuje, aby Komise připravila pokyny ke zjednodušeným metodám stanovování výše podpory z EUSF, mimo jiné za účelem minimalizovat případné chyby a další prodlevy;

17.  poukazuje na skutečnost, že využívání EUSF podpořilo proces učení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a následně je vedlo k posouzení jejich širších opatření zaměřených na řízení rizik; zdůrazňuje, že je nezbytné snížit byrokratickou zátěž a posílit budování kapacit prostřednictvím technické a administrativní podpory přijímajících zemí s cílem pomoci jim vypracovat strategie řízení a dlouhodobé strategie zaměřené na snížení dopadu závažných a regionálních přírodních katastrof a závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví; vyzývá členské státy, aby zlepšily komunikaci s místními a regionálními orgány s cílem urychlit administrativní postup v jednotlivých po sobě jdoucích fázích hodnocení, přípravy žádostí a realizace projektů;

18.  vyzývá Komisi, aby při budoucí revizi EUSF věnovala co největší pozornost regionům, které jsou nejvíce ohrožené závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažnými mimořádnými událostmi v oblasti veřejného zdraví, zejména nejvzdálenějším regionům, ostrovům, hornatým regionům a regionům s vysokou seismickou nebo sopečnou aktivitou nebo regionům s rizikem budoucích krizí v oblasti veřejného zdraví;

19.  je přesvědčen, že je třeba provést hodnocení předchozích hurikánů, které zasáhly zámořské země a území; je toho názoru, že ke zmírnění vzniklých škod je nezbytné plně využít rezervu na pomoc při mimořádných událostech a další nástroje vnější pomoci; dále je přesvědčen, že na tyto nástroje vnější pomoci je třeba přidělit dostatečné finanční prostředky na pomoc zámořským zemím a územím;

Finanční zdroje a rychlé přidělení prostředků

20.  poukazuje na to, že Komise ve svém revidovaném návrhu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 ze dne 27. května 2020 stanovila pro EUSF maximální roční rozpočet ve výši 1 miliardy EUR (v cenách roku 2018), konstatuje však, že podle podmínek dohody o novém víceletém finančním rámci byl EUSF sloučen s rezervou na pomoc při mimořádných událostech do nové rozpočtové kapitoly „rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ s celkovým ročním rozpočtovým příspěvkem ve výši 1,2 miliardy EUR;

21.  domnívá se, že vytvoření rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech může poskytovat výhodu vyšší flexibility; poukazuje však na to, že ve stávajícím modelu zůstává přidělování prostředků z EUSF nejisté, neboť závisí na částkách přidělených v rámci rezervy na pomoc při mimořádných událostech; považuje za nezbytné pozorně sledovat řízení rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, aby bylo možné zjistit, zda výše financování a klíč pro přidělování finančních prostředků poskytnutých tímto novým finančním nástrojem splňují potřeby EUSF s ohledem na rozšíření jeho působnosti a rozsah a četnost mimořádných událostí v důsledku zejména závažných a regionálních přírodních katastrof a závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví;

22.  vítá skutečnost, že revidovaný EUSF přijatý v březnu 2020 umožnil zvýšit výši záloh z 10 % na 25 % plánovaného finančního příspěvku a horní limit z 30 milionů EUR na 100 milionů EUR; poukazuje v této souvislosti na význam záloh pro zvýšení účinnosti programů pomoci, zejména v regionech a místních komunitách s omezenými alternativními zdroji financování; žádá Komisi, aby zvážila další způsoby podpory této možnosti, a vyzývá k vynaložení většího operativního úsilí s cílem zkrátit průměrnou dobu pro uvolnění záloh a zároveň zajistit ochranu rozpočtu EU;

23.  poukazuje na to, že většina velkých budov v nejvzdálenějších regionech (jako jsou přístavy, letiště a nemocnice) jsou veřejné budovy, a přestože jsou nezbytné pro fungování těchto malých území, jsou velmi vystaveny ekologickým katastrofám; v důsledku toho je přesvědčen, že by finanční podpora poskytovaná těmto regionům z EUSF měla být vyšší než 2,5 % částky, kterou dostávaly na odstranění škod po katastrofách v minulosti, aby se mohly urychleně vrátit ke stavu před katastrofou a tento stav zlepšit;

24.  konstatuje, že lhůta potřebná k vyplacení záloh je v průměru pět měsíců, a žádá Komisi, aby zvážila pružnější řešení;

25.  konstatuje dále, že doba potřebná pro příjemce k získání celé částky z grantu EUSF je v průměru jeden rok; vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak v souvislosti s budoucí reformou co nejvíce zjednodušit a zpružnit přidělování prostředků z fondu, aby byla zajištěna rychlá reakce a okamžitá pomoc pro regiony nebo země postižené katastrofou;

26.  s ohledem na výše uvedené a na rozšíření oblasti působnosti fondu je přesvědčen, že v budoucnu bude možná nutné provést posouzení rozpočtu EUSF, po kterém bude v případě potřeby následovat odpovídající úprava financování, aby mohl poskytovat to, co je zapotřebí od skutečného nástroje solidarity EU, a aby byl zaručen dostatečný rozpočet na účinné řešení závažných a regionálních přírodních katastrof a závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, a to nejen za účelem nápravy škod, ale také pro vybudování odolnosti vůči změně klimatu;

27.  zdůrazňuje, že by při přidělování, správě a využívání příspěvků z EUSF měla existovat co největší transparentnost a že by tyto příspěvky měly být využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

Prevence rizik a kvalita rekonstrukce

28.  požaduje, aby kritéria pro určování projektů, které jsou „způsobilé“ pro financování z fondu, více zohledňovala nejnovější zásady prevence rizik, a žádá, aby při budoucí revizi byla do článku 3 nařízení o EUSF plně začleněna zásada lepší obnovy s cílem přispět ke zlepšení kvality infrastruktury těchto regionů během rekonstrukce a lépe je připravit na prevenci budoucích katastrof budováním preventivní infrastruktury;

29.  domnívá se, že nástroje jako rámcové úvěry zřízené Evropskou investiční bankou by mohly být využity i k financování rekonstrukce odolnější, bezpečnější a ekologičtější infrastruktury;

30.  vyzývá Komisi, aby posílila a zjednodušila součinnost mezi EUSF a fondy politiky soudržnosti, jakož i s mechanismem civilní ochrany Unie, v zájmu zajištění účinného a strukturovaného řízení rizik pro projekty rekonstrukce v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a to nejen prostřednictvím budování energeticky účinné infrastruktury účinně využívající zdroje, ale také zaváděním preventivních opatření; dále vyzývá Komisi, aby prokázala flexibilitu ohledně plánování a změn vnitrostátních nebo regionálních programů, pokud jde o řešení závažných a regionálních přírodních katastrof a závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví; v této souvislosti opakuje, že finanční pomoc z EUSF by se měla zaměřit na větší odolnost a udržitelnost investic v postižených oblastech;

Mimořádné situace v oblasti zdraví

31.  vítá skutečnost, že po revizi nařízení o EUSF, kterou navrhla Komise dne 13. března 2020, jsou nyní operace, které lze financovat z fondu, rozšířeny tak, aby pokrývaly závažné mimořádné události v oblasti veřejného zdraví a zahrnovaly nejen lékařskou pomoc, ale také opatření k prevenci, sledování nebo kontrole šíření nemocí;

32.  poukazuje na to, že se při rozšíření působnosti fondu za účelem boje proti dopadu pandemie COVID-19 ukázalo, že EUSF může být flexibilnější, jak pokud jde o jeho působnost, tak pokud jde o způsobilost nákladů, a že může poskytovat pomoc nejen v případě závažných přírodních katastrof, ale také rychlou pomoc v případě jiných druhů závažných katastrof, jako jsou pandemie;

33.  domnívá se, že toto rozšíření působnosti EUSF vyžaduje navýšení jeho rozpočtu;

34.  navrhuje, aby Komise a členské státy posílily spolupráci s příslušnými útvary Světové zdravotnické organizace, které se specializují na připravenost na mimořádné události, s cílem vypracovat plány rychlé reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví;

Viditelnost finanční pomoci z fondu

35.  připomíná význam komunikace s veřejností o hmatatelných výhodách, které fond EUSF přináší, aby se dále zvýšila důvěra občanů v nástroje a programy EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily viditelnost pomoci z fondu prostřednictvím cílených komunikačních činností ad hoc a aby zároveň upřednostnily rychlost reakce a poskytování pomoci s cílem konkrétně vyzdvihnout přidanou hodnotu EU v případě závažných a regionálních přírodních katastrof a závažného ohrožení veřejného zdraví, což je konkrétním vyjádřením solidarity EU a schopnosti Unie realizovat skutečnou vzájemnou pomoc prostřednictvím poskytnutí značných rozpočtových zdrojů; žádá rovněž Komisi, aby v rámci budoucí revize nařízení uložila přijímajícím zemím povinnost informovat své občany o finanční podpoře EU pro prováděné operace;

o
o   o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 13.
(3) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 140.
(4) Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 9.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.
(6) https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20201113IPR91602/eu-survey-confirms-citizens-call-for-eu-to-have-more-powers-to-tackle-pandemic
(7) https://cohesiondata.ec.europa.eu/stories/s/An-overview-of-the-EU-Solidarity-Fund-2002-2019/qpif-qzyn
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143).


Program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 („program Pericles IV“): rozšíření na nezúčastněné členské státy ***
PDF 120kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 k návrhu nařízení Rady, kterým se rozšiřuje použitelnost nařízení (EU) 2021/..., kterým se zavádí program výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání na období 2021–2027 („program Pericles IV), na nezúčastněné členské státy, a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 331/2014 (13255/2020 – C9-0017/2021 – 2018/0219(APP))
P9_TA(2021)0221A9-0165/2021

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady (13255/2020),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0017/2021),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0165/2021),

1.  uděluje souhlas s návrhem nařízení Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Dohoda EU/Kuba: změna koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie ***
PDF 125kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Kubánskou republikou podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 jménem Unie o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (10637/2020 – C9-0097/2021 – 2020/0233(NLE))
P9_TA(2021)0222A9-0129/2021

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10637/2020),

–  s ohledem na dohodu ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Kubánskou republikou podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (10638/20),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0097/2021),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A9‑0129/2021),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Kubánské republiky.


Protokol k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi EU a Tuniskem (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (COM(2018)0603 – C9-0302/2020 – 2018/0310(NLE))
P9_TA(2021)0223A9-0150/2021

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12294/2018),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tuniskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (12295/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0302/2020),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A9‑0150/2021),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Tuniské republiky.


Protokol k Dohodě zakládající přidružení mezi EU a Střední Amerikou (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 120kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (06048/2020 – C9-0383/2020 – 2020/0024(NLE))
P9_TA(2021)0224A9-0148/2021

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06048/2020),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (06049/2020),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0383/2020),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A9‑0148/2021),

1.  uděluje souhlas s uzavřením Protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Střední Ameriky.


Dohoda mezi EU, USA, Islandem a Norskem: časová omezení ujednání o poskytování letadel s posádkou ***
PDF 121kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody týkající se časových omezení ujednání o poskytování letadel s posádkou mezi Evropskou unií, Spojenými státy americkými, Islandem a Norským královstvím (11645/2020 – C9-0392/2020 – 2019/0126(NLE))
P9_TA(2021)0225A9-0125/2021

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11645/2020),

–  s ohledem na návrh o prozatímním provádění Dohody týkající se časových omezení ujednání o poskytování letadel s posádkou mezi Evropskou unií, Spojenými státy americkými, Islandem a Norským královstvím (10584/19),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C9-0392/2020),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 1 a 4 a čl. 114 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9‑0125/2021),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států, Spojených států amerických, Islandu a Norského království.


Režim přístavní daně v nejvzdálenějších francouzských regionech *
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu rozhodnutí Rady o režimu tzv. „octroi de mer“ (přístavní daně) v nejvzdálenějších francouzských regionech, kterým se mění rozhodnutí č. 940/2014/EU (COM(2021)0095 – C9-0105/2021 – 2021/0051(CNS))
P9_TA(2021)0226A9-0138/2021

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0095),

–  s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0105/2021),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9‑0138/2021),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Zajištění plnění cílů týkajících se povinnosti vykládky podle článku 15 společné rybářské politiky
PDF 164kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o zajištění plnění cílů týkajících se povinnosti vykládky podle článku 15 společné rybářské politiky (2019/2177(INI))
P9_TA(2021)0227A9-0147/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2019 o aktuálním stavu společné rybářské politiky a konzultacích o rybolovných právech na rok 2020 (COM(2019)0274),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a o ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření(2),

–  s ohledem na zprávy Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA), které hodnotí dodržování povinnosti vykládky v Severním moři (2016–2017) a v severozápadních vodách (2016–2017) a povinnosti spojené s úlovky makrely obecné v Severním moři a severozápadních vodách (2015–2017),

–  s ohledem na zprávy z plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) (PLEN 20-01, 19-01, 18-01 a 17-01) a na jeho zprávy „Hodnocení výročních zpráv členských států o povinnosti vykládky (za rok 2019)“ (Adhoc-20-02), „Monitorování výkonnosti společné rybářské politiky“ (Adhoc-20-01) a „Hodnocení společných doporučení k povinnosti vykládky a k nařízení o technických opatřeních“ (VTHVR-20-04),

–   s ohledem na směrnici Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007(3),

–  s ohledem na článek „Nezamýšlený dopad evropského zákazu výmětů“, vydaný v ICES Journal of Marine Science(4),

–   s ohledem na studii „Provádění režimu Unie pro kontrolu rybolovu členskými státy (2014–2019)“, kterou si vyžádal Výbor pro rybolov,

–  s ohledem na studie, které si vyžádal Výbor pro rybolov, týkající se povinnosti vykládky a blokačních druhů v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu v Severním moři(5), severozápadních vodách(6) a jihozápadních vodách(7) a studie týkající se zákazu výmětů, povinnosti vykládky a maximálního udržitelného výnosu v západním Středomoří(8),(9),

–   s ohledem na knihu „Evropská povinnost vykládky. Omezování výmětů v rámci komplexního, vícedruhového a smíšeného rybolovu spadajícího pod více jurisdikcí“(10), vydanou v roce 2019,

–   s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) nazvanou „Třetí posouzení celosvětových výmětů mořského rybolovu“ („A third assessment of global marine fisheries discards“), vydanou v roce 2019,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0147/2021),

A.  vzhledem k tomu, že cíl 14.4 cíle 14 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby do roku 2020 účinně regulovalo lov, ukončilo nadměrný rybolov, nedovolený, nehlášený a neregulovaný rybolov, odstranilo destruktivní metody rybolovu a zavedlo vědecké plány řízení, aby se rybí populace co možná nejdříve vrátily na úroveň, která může v souladu s jejich biologickými charakteristikami přinášet maximální udržitelný výnos;

B.  vzhledem k tomu, že objem ročních výmětů z úlovků v celosvětovém rybolovu se odhaduje na 9,1 milionu tun, což představuje 10,8 % průměrného ročního úlovku v letech 2010–2014; vzhledem k tomu, že rybolov zaměřený na tuňáka a jiné pelagické druhy vykazuje nejnižší míru výmětů, zatímco rybolov zaměřený na korýše měl nejvyšší míru výmětů; vzhledem k tomu, že rybolov zaměřený na lov druhů žijících při dně vykazoval nejvyšší objem výmětů a rybolov zaměřený na měkkýše (s výjimkou hlavonožců) vykazoval nejnižší objemy; vzhledem k tomu, že celosvětové roční výměty dosáhly v roce 1989 vrcholného objemu přibližně 18,8 milionu tun a do roku 2014 se postupně snížily na méně než 10 milionů tun(11);

C.  vzhledem k tomu, že výměty jsou běžnou rybářskou praxí, při které se do moře vracejí nežádoucí úlovky, ať už uhynulé nebo živé, neboť jde o poškozené ryby či podměrečné jedince (omezení týkající se minimální velikosti) nebo z důvodu prodejnosti, nedostatku kvót nebo pravidel pro složení úlovků; vzhledem k tomu, že před zavedením povinnosti vykládky nebylo dovoleno mít na palubě nebo vykládat podměrečné ryby;

D.  vzhledem k tomu, že nežádoucí úlovky a výměty představují značné plýtvání přírodními zdroji pro lidskou výživu a mohou mít a často měly nepříznivý dopad na udržitelné využívání populací ryb a mořských ekosystémů, jakož i na finanční životaschopnost rybolovu; vzhledem k tomu, že určitá míra nežádoucích vedlejších úlovků a výmětů je nevyhnutelná, zejména v rámci smíšeného rybolovu;

E.  vzhledem k tomu, že historicky vysoká míra výmětů v některých rybolovných oblastech EU představuje vážný problém pro dlouhodobou udržitelnost rybolovu EU a zpochybňuje důvěryhodnost rybářské politiky Unie;

F.  vzhledem k tomu, že zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb (prostřednictvím výmětů prodávaných ryb), který byl v EU zaveden v roce 2010, je uplatňován nedostatečně;

G.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika, reformovaná v roce 2013, má zajistit minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém a zavedla tyto cíle: a) postupně odstraňovat výměty s přihlédnutím k okolnostem jednotlivých případů a nejlepším dostupným vědeckým stanoviskům s tím, že se co nejvíce zabrání nežádoucím úlovkům a omezí se a postupně se zajistí vykládka úlovků, b) bude-li to nezbytné, co nejvíce využívat nežádoucí úlovky, aniž by vznikl trh pro úlovky nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;

H.  vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé údaje o výmětech nebo vědecké důkazy, které by naznačovaly, že by provádění povinnosti vykládky vedlo k podstatnému snížení nežádoucích úlovků; vzhledem k tomu, že nedostatečné provádění této povinnosti mohlo vést ke ztrátě viditelnosti úlovků v některých rybolovných oblastech a ke zhoršení vědeckého poradenství a kvality údajů;

I.   vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu dosáhlo při plnění cíle maximálního udržitelného výnosu pokroku; vzhledem k tomu, že 99 % vykládek v Baltském moři, Severním moři a Atlantském oceánu v roce 2020 výhradně řízených EU, pro něž jsou k dispozici vědecká hodnocení, pocházelo z udržitelně řízeného rybolovu; vzhledem k tomu, že biomasa plně posuzovaných populací v severovýchodním Atlantiku byla v roce 2018 o 48 % vyšší než v roce 2003; vzhledem k tomu, že významné výzvy přetrvávají zejména ve Středozemním moři a Černém moři, kde je nadměrně loveno přibližně 75 % vědecky posuzovaných populací;

J.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky, která byla zaváděna v průběhu čtyř let (2015–2019), vyžaduje, aby byly všechny úlovky druhů, které podléhají omezením odlovu a ve Středozemním moři jsou předmětem pravidel o minimální velikosti, ulovené ve vodách EU nebo, v některých případech, plavidly EU v mezinárodních vodách vyloženy a odečteny z platných kvót, a zakazuje používání podměrečných ryb k přímé lidské spotřebě;

K.  vzhledem k tomu, že podle výboru VTHVR(12) nebyly poskytnuty žádné informace o provádění povinnosti vykládky zámořského loďstva, které působí mimo vody Unie; vzhledem k tomu, že poradní sbor pro dálkový rybolov (LDAC) zdůraznil, že povinnost vykládky se v praxi nevztahuje na plavidla EU provozující rybolov mimo vody EU;

L.  vzhledem k tomu, že vyložené ryby nedosahující minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů se nadále používají pro rybí pokrmy, krmiva pro zvířata nebo jako návnada pro rybolov pomocí vlečných sítí, s nízkou ekonomickou návratností; vzhledem k tomu, že tato alternativní využití jsou ekonomicky proveditelná, existuje-li výrobní zařízení v blízkosti přístavu vykládky, ale proveditelnost klesá (nebo zaniká), když je zapotřebí logistika a infrastruktura pro dálkovou dopravu nebo je nutné investovat do nových výrobních zařízení(13);

M.  vzhledem k tomu, že několik členských států navrhuje změnit právní předpisy tak, aby mohly být ryby menších velikostí, než jsou příslušné referenční velikosti pro zachování zdrojů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, používány k dobročinným účelům;

N.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky není úplným zákazem výmětů, neboť se vztahuje pouze na regulované druhy (celkové přípustné odlovy a rybí populace podléhající regulaci intenzity rybolovu, pro který byla stanovena minimální velikost) a zahrnuje výjimky pro ryby, které vykazují poškození způsobené predátory, a pro vysokou míru přežití a až 5% výjimku de minimis v případech, kdy je obtížné zvýšit selektivitu nebo kdy je nakládání s nežádoucími úlovky spojeno s neúměrnými náklady; vzhledem k tomu, že provádění povinnosti vykládky závisí také na rozsáhlém využívání dočasných výjimek, které vyžadují revizi na základě vědeckého posouzení, zabírají čas a vyžadují úsilí ze strany osob s rozhodovací pravomocí a odvětví rybolovu;

O.   vzhledem k tomu, že míra výmětů se v jednotlivých regionech a u jednotlivých druhů podstatně lišila, neboť výměty jsou minimální či nulové v případě rybolovu, ve kterém všechny úlovky nebo jejich většina mají komerční hodnotu a využívají se, jako je tomu v případě drobného nebo tradičního rybolovu nebo rybolovu, jehož produkce je určena k přímé lidské spotřebě;

P.  vzhledem k tomu, že drobný rybolov zaměstnává více provozovatelů a používá selektivnější zařízení, což způsobuje menší škody na životním prostředí a hraje klíčovou sociální a ekonomickou úlohu, jak zdůrazňuje zpráva Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) o stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři (SoMFi) v roce 2018;

Q.  vzhledem k tomu, že výměty z rybolovu přispívají ke krmení řady druhů mrchožroutů, od ptáků po mezopelagické a bentické komunity, které jsou důležité pro trofický ekologický řetězec; vzhledem k tomu, že vědecká literatura dospěla k závěru, že snížení výmětů prostřednictvím povinnosti vykládky sice v některých oblastech dopad na populace několika druhů mít může, ale obecně je to, že by tomu tak bylo, nepravděpodobné;

R.  vzhledem k tomu, že „blokační druhy“ jsou druhy nebo populace ryb, pro které má určitý členský stát, určité loďstvo nebo určité jednotlivé plavidlo méně rybolovných práv (kvót) než pro jiné druhy; vzhledem k tomu, že úplné a striktní dodržování povinnosti vykládky, zejména ve smíšeném rybolovu, by znamenalo ukončení příslušného rybolovu („blokace“) poté, co se (omezená) kvóta daného druhu vyčerpá, aby se zamezilo jeho dalším úlovkům; vzhledem k tomu, že potenciál blokace ve smíšeném rybolovu je i nadále závažným problémem a mohl přispět k nedostatečnému provádění povinnosti vykládky a k omezené výměně kvót mezi členskými státy, čímž se prohloubilo nedostatečné využívání rybolovných práv;

S.  vzhledem k tomu, že selektivita problémy v tomto rybolovu plně nevyřeší, neboť snížení úlovků příslušných blokačních populací bez toho, aby došlo k velkým ztrátám u ostatních obchodovatelných úlovků, což by dotčeným loďstvům způsobilo vážné hospodářské obtíže, může být technicky velmi obtížné; vzhledem k tomu, že nedávno byly v zájmu boje proti situacím blokačních druhů přijaty sdílené kvóty pro vedlejší úlovky, jejichž účinnost však nebyla dosud posouzena;

T.  vzhledem k tomu, že množství nežádoucích ryb odlovených v síti a vytažených na palubu může být v první řadě výrazně sníženo pomocí opatření pro prostorové a časové zamezení odlovu a technickou selektivitu, čímž se zkrátí doba manipulace, spotřeba paliva i potřeba skladování;

U.  vzhledem k tomu, že výbor VTHVR zdůrazňuje, že opatření, která mají zvýšit selektivitu, bylo ve společných doporučeních regionálních skupin členských států pro provádění povinnosti vykládky v roce 2021 obsaženo poměrně málo; vzhledem k tomu, že počet pilotních projektů zaměřených na testování selektivnějších lovných zařízení nebo strategií pro zamezení odlovu v souladu s článkem 14 společné rybářské politiky klesá;

V.  vzhledem k tomu, že Rada v posledních letech odstranila několik druhů ze seznamu celkových přípustných odlovů, čímž je rovněž odstranila z povinnosti vykládky;

W.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, nýbrž nástrojem k dosažení cíle společné rybářské politiky, jímž je selektivita;

X.  vzhledem k tomu, že nedávno byly v rámci boje proti situacím blokačních druhů přijaty sdílené kvóty pro vedlejší úlovky;

Y.  vzhledem k tomu, že výměty nežádoucích úlovků jsou jevem, který existuje u veškerého rybolovu na světě, a nejde jen o výlučný problém Evropy; vzhledem k tomu, že vody Unie se vyznačují hojností smíšeného rybolovu; vzhledem k tomu, že několik třetích zemí a samosprávných území, včetně Kanady, Faerských ostrovů, Norska, Islandu, Chile a Nového Zélandu, zavedlo v různé míře zákaz výmětů; vzhledem k tomu, že další třetí země, např. Spojené státy americké, výměty nezakázaly, ale jejich právní předpisy v oblasti rybolovu využívají ke snížení nežádoucích úlovků jiný přístup; vzhledem k tomu, že zákaz výmětů v Norsku a na Islandu byl v reakci na konkrétní problémy během posledních 30 let upravován; vzhledem k tomu, že dopad zákazu výmětů v Chile stále není zcela znám, neboť se teprve začíná uplatňovat; vzhledem k tomu, že výměty jsou i nadále významným problémem při řízení rybolovu ze strany Nového Zélandu;

Z.  vzhledem k tomu, že zásada relativní stability ustavená poprvé v základním nařízení o společné rybářské politice z roku 1983 a uplatňovaná v praxi v nařízení o celkových přípustných odlovech a kvótách z téhož roku stanoví klíč pro rozdělování celkových přípustných odlovů podle členských států na základě zásad přidělování historických úlovků (1973–1978), podřízenosti stanovené v haagských preferencích z roku 1976 a jurisdikčních ztrát (1973–1976);

AA.  vzhledem k tomu, že o výmětech bylo zveřejněno téměř 4 000 vědeckých článků, z nichž se více než 3 700 týká průmyslového rybolovu a pouze necelých 200 se zaměřuje na drobný pobřežní rybolov;

AB.  vzhledem k tomu, že od roku 1950 zaznamenalo mnoho mořských druhů v různých skupinách v reakci na oteplování oceánů a biogeochemické změny na jejich stanovištích, jako je úbytek kyslíku, posun v zeměpisném rozšíření a v sezónních činnostech, což vedlo k posunu ve složení a hojnosti druhů a k produkci biomasy v ekosystémech od rovníku k pólům; vzhledem k tomu, že změna rozdělení rybích populací má dopad na budoucí řízení rybolovu, a tudíž i na provádění povinnosti vykládky;

AC.  vzhledem k tomu, že Komise provedla před předložením svého návrhu nového základního nařízení společné rybářské politiky v červenci 2011 posouzení socioekonomických dopadů politik snižování výmětů, avšak dosud neprovedla důkladnou analýzu jeho socioekonomického dopadu a dopadů na bezpečnost na palubě ani neposkytla odpovědi na obavy ohledně provádění, které vznesly poradní sbory a členské státy;

AD.  vzhledem k tomu, že rozsah snížení výmětů není dosud znám; vzhledem k tomu, že až pět členských států neodpovědělo na dotazník Komise týkající se provádění povinnosti vykládky v roce 2019 a dva z těchto států tak neučinily již v posledních třech letech;

AE.  vzhledem k tomu, že rozdíly v kontrole a prosazování povinnosti vykládky mohou vést k nerovným podmínkám v členských státech i mezi nimi; vzhledem k tomu, že ve svých zprávách hodnotících dodržování povinnosti vykládky zjistila Evropská agentura pro kontrolu rybolovu nedostatečné provádění ze strany členských států a předložila doporučení ke zlepšení kontroly;

AF.  vzhledem k tomu, že Komise musí Evropskému parlamentu a Radě předložit do 31. prosince 2022 zprávu o uplatňování společné rybářské politiky, včetně povinnosti vykládky;

1.  potvrzuje celkový cíl EU, jímž je zajistit udržitelné využívání populací ryb a ochranu mořských ekosystémů; zdůrazňuje, že snížení výmětů a minimalizace nežádoucích úlovků jsou prioritou veřejné politiky, která byla formulována v reakci na problémy spojené s odpovědností za přírodní zdroje, s jejich zachováním a plýtváním s těmito zdroji a na nutnost vědecky plně objasnit všechny zdroje úmrtnosti ryb způsobené rybolovem;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy Komise o aktuálním stavu společné rybářské politiky obsahují velmi málo informací o provádění povinnosti vykládky a že dosud nebyly poskytnuty žádné informace o tom, do jaké míry byly v rámci této povinnosti výměty sníženy, a nebyla provedena analýza socioekonomických dopadů této povinnosti nebo jejích dopadů na bezpečnost na palubě rybářských plavidel;

3.  uznává, že zavedení povinnosti vykládky představuje změnu paradigmatu a jednu z největších výzev v historii unijního řízení rybolovu – přechod od zaznamenávání vykládek a v některých případech i stanovení povinnosti výmětů na systém, který zaznamenává celý odlov – což má spolu se zavedením politiky maximálního udržitelného výnosu nevyhnutelně řadu dalekosáhlých krátkodobých i dlouhodobých ekologických a socioekonomických dopadů; zdůrazňuje, že je třeba posoudit socioekonomické dopady povinnosti vykládky;

4.  konstatuje, že politika maximálního udržitelného výnosu neznamená, že nedochází k žádným výmětům, a výměty neznamenají, že by nebylo možné dosáhnout maximálního udržitelného výnosu: platnost obou tvrzení lze dokumentovat na mnoha populacích, včetně druhů, které jsou předmětem vedlejších úlovků;

5.  zdůrazňuje pokrok dosažený při spolupráci zúčastněných stran a opatření přijatá ke zlepšení selektivity; konstatuje však, že podle Komise a výboru VTHVR je povinnost vykládky celkově stále prováděna málo a že k výmětům dochází zhruba v podobné míře jako v letech před zavedením této povinnosti;

6.  uznává, že od roku 2010 existuje podle nařízení o kontrole rybolovu povinnost zaznamenávat výměty do lodního deníku; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory zavedení povinnosti vykládky stále existují jen omezené spolehlivé údaje a poznatky o objemu výmětů, že se počet preventivních celkových přípustných odlovů zvýšil – oproti snížení množství analytických celkových přípustných odlovů – a že se dostupnost vědeckých informací o stavu populací podstatně nezlepšila;

7.  konstatuje, že povinnost vykládky vzbuzuje v důsledku překážek různorodé povahy i nadále v odvětví rybolovu a ve vědecké obci obavy; poukazuje na to, že důvodem znepokojení odvětví rybolovu je nedostatečná infrastruktura v přístavech, rostoucí provozní náklady, nedostatečné pobídky pro dodržování předpisů ze strany orgánů a obtíže při dosahování větší selektivity v některých druzích rybolovu, aniž by byla ohrožena hospodářská životaschopnost rybolovu, zejména ve smíšených lovištích, která jsou vystavena vysokému riziku blokačních situací, což vede k nedostatečnému využívání dostupných kvót a k potenciálnímu předčasnému ukončení rybolovu a způsobuje dotčeným loďstvům vážné hospodářské obtíže; konstatuje, že dosud byly hlášeny pouze dva případy: jazyk obecný (Belgie) a tuňák velkooký (Francie);

8.  lituje, že obtíže při provádění zákazu výmětů vedly k negativnímu obrazu rybářů a úsilí odvětví rybolovu, a to navzdory pokroku, jehož bylo při plnění cíle maximálního udržitelného výnosu dosaženo;

9.  bere na vědomí nedávno přijatá opatření, např. výměny kvót a rezervy kvót pro druhy ulovené jako vedlejší úlovek, ačkoli většinou nejsou tato opatření trvalá a jsou předmětem jednání mezi členskými státy a jejich efektivitu je třeba důkladně posoudit; zdůrazňuje, že je třeba odstranit administrativní překážky bránící účinnému provádění povinnosti vykládky a zlepšit rozvoj a využívání nových selektivních lovných zařízení a dále rozvíjet účinné plány na snížení vedlejších úlovků s cílem obnovit zranitelné populace;

10.  zdůrazňuje potenciál výjimek (vysoká míra přežití a výjimka de minimis), které stanoví nařízení pro účely usnadnění provádění a kompenzace případných blokačních situací, a vybízí k jejich využívání; připomíná, že je třeba poskytovat spolehlivé a přesné důkazy a údaje, a doporučuje, aby byl postup udělování výjimek zjednodušen, včetně lepšího shromažďování vědeckých údajů;

11.  zdůrazňuje, že výbor VTHVR uznal, že kvalita dokumentů předložených na podporu výjimek se od předložení prvních společných doporučení v roce 2014 obecně zlepšila; uznává, že poskytování údajů a informací na podporu výjimek může být vzhledem k povaze požadovaných údajů náročné; se znepokojením však konstatuje, že výbor VTHVR zdůraznil, že existuje mnoho případů, kdy se poskytnuté informace a údaje netýkají konkrétních druhů nebo rybolovu a stejné studie a předpoklady se používají na podporu více výjimek; zdůrazňuje, že kvůli neexistenci údajů a informací týkajících se konkrétních druhů a rybolovu je obtížné posoudit pravděpodobný dopad navrhované výjimky nebo otázku, zda daná výjimka splňuje podmínky výjimek de minimis nebo vysokého přežití;

12.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že postupné snižování některých flexibilních prvků, jako je výjimka de minimis, by mohlo způsobit nebo zhoršit blokační efekt a vést k ukončení rybolovu; trvá na tom, že je nezbytné i nadále rozvíjet účinné plány pro snižování vedlejších úlovků u rybolovu s omezenou selektivitou, jako je lov pelagických druhů vlečným zařízením;

13.  připomíná, že povinnost vykládky není sama o sobě cílem, nýbrž nástrojem ke zlepšení rybolovných postupů a provozu, k podnícení vývoje a používání selektivnějších lovných zařízení, aby se minimalizovaly nežádoucí úlovky, a k přesnější dokumentaci úlovků za účelem lepšího porozumění a vědeckého hodnocení populací ryb; konstatuje, že mnoho rybářů nesouhlasí s propojením mezi cíli povinnosti vykládky a jejím prováděním, což má tendenci vést k jejímu nedodržování; uznává, že ačkoli plnění uvedeného konečného cíle vyžaduje čas a dostatečné znalosti, je třeba vyvíjet větší úsilí o podporu společného chápání tohoto cíle a o uvedení výsledků studií provedených vědci a rybáři do praxe s cílem zlepšit selektivitu a snížit nežádoucí úlovky; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala plány na zlepšení selektivnosti, případně i prostřednictvím pobídek k využívání selektivnějších zařízení;

14.  zdůrazňuje zvláštnosti nejvzdálenějších regionů, zejména pokud jde o plavidla, stárnoucí loďstvo a přístavy s omezenou skladovací a zpracovatelskou kapacitou, což může vést k tomu, že povinnost vykládky není praktická;

15.  konstatuje, že existují značné rozdíly ve výmětech mezi různými druhy rybolovných činností a mořskými oblastmi, což naznačuje, že uplatňování jednotného pravidla pro všechny nemusí být nejlepší strategií, jak motivovat rybáře k větší selektivitě; vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké jsou hlavní nedostatky, a aby pro jednotlivé druhy rybolovu a mořské oblasti navrhla vhodná a individuálně uzpůsobená řešení se zvláštním důrazem na tradiční drobný rybolov, zejména v nejvzdálenějších regionech;

16.  připomíná, že stávající právní rámec poskytuje členským státům právní základ pro aktivní spolupráci, jejímž cílem je pružněji definovat pravidla pro selektivní rybolov a zavést vědecky podložené nástroje pro prevenci nežádoucích úlovků; vyzývá členské státy, aby posílily vzájemnou spolupráci na regionální úrovni a zajistily v této souvislosti zapojení příslušných zúčastněných stran a poradních sborů a aby za tímto účelem plně využívaly dotací, které mají k dispozici; opakuje, že při provádění povinnosti vykládky je třeba zajistit rovné podmínky;

17.  vítá výsledky nedávných vědeckých studií (např. organizací DiscardLess, MINOUW a LIFE iSEAS) zaměřených na selektivitu inovačních lovných zařízení, na strategie pro zamezení odlovu a na úpravy plavidel umožňující zpracování nežádoucích úlovků na palubě; domnívá se, že ve výzkumu s cílem zlepšit selektivitu lovných zařízení, strategie pro zamezení odlovu a nakládání s nežádoucími úlovky je nezbytné pokračovat; vítá návrh „Mise Starfish 2030: obnovit naše oceány a vody“ a domnívá se, že mise zaměřená na zdravé oceány, moře a pobřežní a vnitrozemské vody pomůže vytvořit naléhavě potřebná řešení, která budou mít přímý dopad na odvětví rybolovu a na udržitelné využívání a řízení oceánských zdrojů;

18.  zdůrazňuje, že účinné systémy řízení rybolovu, včetně schopnosti využívat všechny složky k řádnému provádění povinnosti vykládky a plnění cílů společné rybářské politiky, musí být podloženy přesnými a spolehlivými záznamy o úlovcích a vědeckými údaji; vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě potřeby zvýšily úsilí o úplné provedení příslušných právních předpisů EU a přijaly další opatření k zajištění úplné dokumentace a shromažďování údajů, v případě drobného pobřežního loďstva přiměřeně k jeho rybolovné kapacitě;

19.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatečností dodržování povinnosti vykládky a její řádné kontroly a zdůrazňuje negativní dopad těchto nedostatků na udržitelnost, mj. v důsledku stanovení celkových přípustných odlovů na základě celkového odlovu, včetně tzv. „dorovnání“ pro ryby, které byly dříve předmětem výmětů;

20.  upozorňuje, že existence četných pravidel, výjimek a odchylek přijatých v posledních několika letech komplikuje provádění povinnosti vykládky a hodnocení souladu ze strany agentury EFCA, což ztěžuje dosahování cílů v oblasti ochrany a zlepšování udržitelnosti rybolovu; zdůrazňuje, že využívání výjimek stanovených ve společné rybářské politice je pro provádění povinnosti vykládky nanejvýš důležité;

21.  vyzývá k lepšímu využívání nových technologií a digitálních řešení vyvinutých ve spolupráci s odvětvím rybolovu a orgány členských států s cílem zlepšit monitorování, kontrolu a dohled a současně plně dodržovat práva na ochranu údajů a obchodní tajemství;

22.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají při provádění politik rybáři a další zúčastněné strany, čímž podporují kulturu dodržování předpisů a postupné, průběžné a adaptabilní změny pravidel týkajících se povinnosti vykládky; poukazuje na další přínosy dobrovolných a pobídkových režimů ke zlepšení zapojení rybářů;

23.  zdůrazňuje, že ačkoli zlepšení selektivity musí být i nadále vysoce prioritní, provádění povinnosti vykládky si žádá meziodvětvový přístup a jasné pobídky, které podpoří využívání osvědčených postupů k prevenci nežádoucích úlovků; doporučuje následující doprovodná opatření a nástroje řízení:

   a) další využívání a optimalizace nástrojů založených na kvótách v souladu se zásadami společné rybářské politiky, pokud budou zavedena účinná kontrolní opatření, jako jsou:
   rozdělení kvót v souladu s očekávaným složením úlovků;
   úpravy prostřednictvím pružné a účinné výměny kvót s ostatními členskými státy a sousedními třetími zeměmi, s nimiž EU sdílí zásoby, s cílem zabránit nedostatečnému využití kvót, např. přechodem na trvalé, a ne pouze každoročně obnovitelné mechanismy poté, co se stanoví celkové přípustné odlovy a kvóty v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím;
   přidělování odhadovaného podílu výmětů na kvótách rybářům, zejména těm, kteří působí v malém měřítku a kteří se rozhodnou používat selektivnější lovná zařízení;
   b) zkoumání proveditelnosti uplatňování územního plánování námořních prostor a správy podle jednotlivých oblastí, aby se zabránilo výmětům tím, že se rybáři nasměrují do oblastí, kde je menší pravděpodobnost výskytu ryb, které nedosahují požadované velikosti, a zároveň se zajistí, aby tato opatření nevedla k rozsáhlému nevyužívání jiných druhů s komerční velikostí;
   c) zajištění větší flexibility pro rybáře při výběru lovného zařízení v kombinaci s přísnějšími povinnostmi zaznamenávání (úplné zdokumentování všech úlovků);
   d) zavedení flexibilních mechanismů pro schvalování nových druhů selektivních lovných zařízení s cílem povzbudit zúčastněné strany, aby se hlásily do pilotních projektů a realizovaly je;
   e) udílení výhradního přístupu k určitým rybolovným oblastem nebo povolování rybolovu v určitých obdobích s cílem podpořit selektivitu;
   f) přijetí strategií pro co nejlepší využití nežádoucích úlovků k jiným účelům, než je lidská spotřeba, aniž by vznikla poptávka po podměrečných úlovcích, pokud je to pro rybáře proveditelné z hospodářského a provozního hlediska;
   g) vypracování atlasu výmětů jako soupisu nežádoucích úlovků v jednotlivých druzích rybolovu a rybolovných oblastech za účelem lepšího rozvoje regionálních plánů vedlejších úlovků ve spolupráci s členskými státy a odvětvím rybolovu a s podporou Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu;
   h) využívání a rozvoj dobrovolných a pobídkových nástrojů umělé inteligence ke zvýšení selektivity a kontroly a zlepšení rozpoznávání druhů ve spolupráci s odvětvím rybolovu a s orgány členských států;
   i) postupné zavedení požadavku na dodržování téže politiky výmětů i pro dovoz produktů rybolovu z třetích zemí s cílem odstranit komparativní nevýhodu a nekalou hospodářskou soutěž pro evropské loďstvo a zároveň usilovat o lepší ochranu celosvětových rybolovných zdrojů;
   j) obnovení povinnosti Komise podávat každoročně zprávu o aktuálním stavu společné rybářské politiky a o provádění povinnosti vykládky a poskytovat více informací o jejím provádění, mj. o socioekonomickém dopadu, spotřebě paliva, skladovacím prostoru, dopadech na bezpečnost a pracovní podmínky na palubě rybářských plavidel, snížení výmětů a nežádoucích úlovků a zlepšení stavu populací (maximální udržitelný výnos);

24.  vyzývá Komisi, aby v rámci hodnotící zprávy o provádění společné rybářské politiky, která má být předložena v roce 2022, zejména:

   a) posoudila, do jaké míry bylo v rámci povinnosti vykládky dosaženo snížení výmětů a zda přispělo ke zlepšení stavu populací (maximální udržitelný výnos) a ke snížení dopadu na mořský ekosystém;
   b) posoudila socioekonomický dopad povinnosti vykládky, systém odměňování, počet členů posádky a bezpečnostní a pracovní podmínky na palubě v souladu s doporučeními organizací FAO a MOP;
   c) určila a monitorovala rybolov, u nějž lze podle vědeckých důkazů jen velmi těžko v současné době zvýšit selektivitu;
   d) posoudila účinnost a použitelnost nedávno přijatých rezerv kvót pro vedlejší úlovky jako efektivního a použitelného nástroje pro boj proti situacím blokačních druhů;
   e) posoudila dopad na udržitelnost druhů, které Rada odstranila v posledních letech ze seznamu populací podléhajících celkovým přípustným odlovům, a zhodnotila možné důsledky jejich opětovného zařazení do systému celkových přípustných odlovů;
   f) určila a odstranila administrativní obtíže, které se vyskytly při vývoji a provádění pilotních projektů v oblasti selektivity, které stojí v cestě v úsilí rybářů o větší selektivitu;
   g) určila komerční nebo dobročinné příležitosti ve snaze o co možná nejlepší využití nevyhnutelných vyložených úlovků nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a nežádoucích úlovků, aby se zabránilo plýtvání přírodními zdroji a aby nebyly ohroženy cíle společné rybářské politiky v oblasti udržitelnosti;
   h) posoudila, zda je stávající politika povinnosti vykládky pro daný účel vhodná, a vyhodnotila, nakolik je proveditelné upravovat povinnost vykládky případ od případu podle jednotlivých druhů rybolovu nebo populací;
   i) posoudila způsoby lepšího přizpůsobení a zjednodušení článku 15 společné rybářské politiky s cílem usnadnit jeho provádění a pochopení všemi zúčastněnými stranami, a zejména využívání celkových dostupných nástrojů, které poskytuje stávající právní rámec, členskými státy za účelem zlepšení selektivity a snížení nežádoucích úlovků;

25.  vyzývá Komisi, aby na základě tohoto hodnocení předložila v případě potřeby legislativní návrh za účelem lepšího dosažení cílů snížení výmětů a zlepšení stavu populací;

26.  zdůrazňuje obavu, že populace sdílené s třetími zeměmi nepodléhají vždy stejným ustanovením o výmětech; zdůrazňuje, že je třeba postupně sbližovat hlavní cíle řízení rybolovu s cílem zajistit nejvyšší normy pro dosažení dobrého stavu prostředí ve vztahu ke sdílenému mořskému ekosystému, udržitelnost rybolovné činnosti a zachování rovných podmínek s třetími zeměmi, zejména se Spojeným královstvím;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
(2) Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105.
(3) Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12.
(4) Borges, L., The unintended impact of the European discard prohibition, ICES Journal of Marine Science, 78(1), leden–únor 2021, s. 134–141, https://doi.org/10.1093/icesjms/fsaa200.
(5) Povinnost vykládky a blokační druhy v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu – Severní moře.
(6) Povinnost vykládky a blokační druhy v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu – severozápadní vody.
(7) Povinnost vykládky a blokační druhy v rámci vícedruhového a smíšeného rybolovu – jihozápadní vody.
(8) Zákaz výmětů, povinnost vykládky a maximální udržitelný výnos v západním Středozemním moři – případ Španělska.
(9) Zákaz výmětů, povinnost vykládky a maximální udržitelný výnos v západním Středozemním moři – případ Itálie.
(10) Uhlmann, Sven & Ulrich, Clara & Kennelly, Steven (2019), „The European Landing Obligation. Reducing Discards in Complex, Multi-Species and Multi-Jurisdictional Fisheries“.
(11) Třetí posouzení celosvětových výmětů mořského rybolovu, FAO, 2019.
(12) Hodnocení výročních zpráv členských států o povinnosti vykládky (za rok 2019) (VTHVR-Adhoc-20-02).
(13) Prodejní místa pro nežádoucí úlovky, EUMOFA, 2020.


Společný systém daně z přidané hodnoty: osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v souvislosti s opatřeními Unie ve veřejném zájmu *
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v souvislosti s opatřeními Unie ve veřejném zájmu (COM(2021)0181 – C9-0132/2021 – 2021/0097(CNS))
P9_TA(2021)0228A9-0155/2021

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0181),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0132/2021),

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0155/2021),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Estonska – EGF/2020/002 EE/Estonia Tourism
PDF 150kWORD 50k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Estonska – EGF/2020/002 EE/Estonia Tourism (COM(2021)0151 – C9-0127/2021 – 2021/0076(BUD))
P9_TA(2021)0229A9-0158/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0151 – C9-0127/2021),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0158/2021),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.  vzhledem k tomu, že Estonsko předložilo žádost EGF/2020/002 EE/Estonia Tourism o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) v návaznosti na propuštění 10 080 pracovníků(4) v hospodářských odvětvích řazených v rámci NACE Revize 2 do oddílů 45 (Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel), 49 (Pozemní a potrubní doprava), 50 (Vodní doprava), 51 (Letecká doprava), 52 (Skladování a vedlejší činnosti v dopravě), 55 (Ubytování), 56 (Stravování a pohostinství), 74 (Ostatní odborné, vědecké a technické činnosti), 77 (Činnosti v oblasti pronájmu a leasingu), 79 (Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti), 90 (Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti), 91 (Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení), 92 (Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří) a 93 (Sportovní, zábavní a rekreační činnosti) v regionu úrovně NUTS 2 Eesti (EE00) v Estonsku(5) během referenčního období pro žádost, které trvalo od 13. března 2020 do 11. listopadu 2020;

C.  vzhledem k tomu, že žádost se týká 1 715 osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, a 8 365 pracovníků propuštěných v odvětví cestovního ruchu v Estonsku;

D.  vzhledem k tomu, že žádost vychází z kritérií pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG, která umožňují, aby za výjimečných okolností, zejména pokud jde o kolektivní žádosti týkající se malých a středních podniků, mohla být žádost považována za přípustnou i v případě, že nejsou zcela splněna kritéria stanovená v čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud má propouštění závažný dopad na zaměstnanost a místní, regionální nebo národní hospodářství;

E.  vzhledem k tomu, že k událostem, které vedly k uvedenému propouštění a ukončení činnosti došlo neočekávaně na začátku roku 2020 v důsledku celosvětového šíření pandemie COVID-19 a související hospodářské krize, která obzvláště tvrdě zasáhla odvětví cestovního ruchu, přičemž náhlá omezení pohybu na mezinárodní úrovni způsobila prudký a nepředvídaný pokles mezinárodního cestování a cestovního ruchu;

F.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a následná celosvětová hospodářská krize způsobily estonskému hospodářství obrovský otřes, zejména pak odvětví cestovního ruchu, neboť před krizí pocházelo v Estonsku 90 % výdajů na cestovní ruch z mezinárodního cestovního ruchu, zatímco průměr zemí OECD činil přibližně 25 %;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2019 dosáhly estonské příjmy z cestovního ruchu nové rekordní výše 2,1 miliardy EUR a cestovní ruch byl považován za odvětví významné pro konkurenceschopnost Estonska a byly provedeny velké investice do jeho dalšího rozvoje;

H.  vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu dominují malé a střední podniky, které mají ve srovnání s většími společnostmi horší odolnost vůči krizím, a že malé a střední podniky v Estonsku představují 79,2 % celkové pracovní síly;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci může prostřednictvím podpory, kterou poskytne pracovníkům, napomoci přechodu k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu, a umožnit tak Evropě chránit a propagovat své přírodní a kulturní dědictví a zdroje a zároveň nabídnout nové příležitosti pro vytváření pracovních míst a inovativních podniků;

J.  vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi, vypracovala plán hospodářské obnovy a zdůraznila úlohu EFG, který má být použit jako nástroj pro mimořádné události(6) na pomoc osobám, jež přišly o práci v důsledku celosvětové hospodářské krize;

K.  vzhledem k tomu, že v Estonsku byly ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19 a související krize na trhu práce použity vnitrostátní i evropská podpora na zachování zaměstnanosti prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a nástroje SURE;

L.  vzhledem k tomu, že se jedná o první uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament zahrnul do svého usnesení ze dne 18. června 2020 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise)(7) zmínku, že by z EFG mohly být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by se změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG byly splněny, a Estonsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 4 474 480 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 7 457 468 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 7 452 468 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 5 000 EUR;

2.  konstatuje, že estonské orgány podaly žádost dne 12. listopadu 2020 a že poté, co Estonsko poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 31. března 2021 a tentýž den o tom informovala Parlament;

3.  konstatuje, že žádost se týká celkem 10 080 pracovníků, a to 1 715 osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost, a 8 365 pracovníků propuštěných v estonském odvětví cestovního ruchu; vyjadřuje politování nad tím, že Estonsko očekává, že se opatření zúčastní pouze 5 060 z celkového počtu způsobilých příjemců (cíloví příjemci);

4.  připomíná, že se očekává, že sociální dopady propouštění budou značné, neboť mezi pracovníky v tomto odvětví je velký podíl pracovníků s nízkou kvalifikací, pracovníků bez odborné kvalifikace, mladých lidí a sezónních pracovníků a pracovníků na částečný úvazek;

5.  upozorňuje, že více než 60 % způsobilých osob jsou ženy a že nejzasaženější je věková skupina 30 až 64 let;

6.  konstatuje, že Estonsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům pomoci dne 1. ledna 2021, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto trvat od 1. ledna 2021 do 1. ledna 2023, s výjimkou formálního vzdělávání nebo odborné přípravy – včetně odborného vzdělávání – s dobou trvání dva roky nebo delší, které budou způsobilé až do 1. července 2023;

7.  připomíná, že pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným mají být poskytnuty tyto individualizované služby: odborná příprava zaměřená na trh práce, dotace na zahájení podnikání a následná podpora, učňovská příprava, podpora formálního studia a příspěvky na odbornou přípravu, včetně příspěvků na odborné vzdělávání;

8.  konstatuje, že Estonsko začalo vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 1. ledna 2021, a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou tedy způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 1. ledna 2021 do 1. července 2023;

9.  konstatuje, že zdrojem předběžného financování nebo spolufinancování na vnitrostátní úrovni je Nadace pro služby trhu práce a sociální dávky, z jejíchž prostředků Estonský fond pojištění pro případ nezaměstnanosti jakožto veřejná služba zaměstnanosti v Estonsku zajišťuje aktivní opatření na trhu práce; bere na vědomí, že tato nadace je zřízena z majetku svěřenského fondu pro dávky v nezaměstnanosti – svěřenského fondu pro dávky při propouštění a platební neschopnosti zaměstnavatelů – a z prostředků přidělených ministerstvem sociálních věcí ze státního rozpočtu;

10.  vítá, že Estonsko vypracovalo po konzultaci s příslušnými orgány a zástupci sdružení koordinovaný soubor individualizovaných služeb a že pokrok bude projednán v dozorčí radě EUIF, jejímiž členy jsou sociální partneři: dva členové estonské konfederace zaměstnavatelů, jeden zástupce estonské konfederace odborových svazů a jeden zástupce estonské konfederace odborových svazů zaměstnanců; vítá další konzultace se zástupci odvětví cestovního ruchu, které budou uzavřeny po analýze profilu propuštěných pracovníků;

11.  konstatuje, že po analýze profilu propuštěných pracovníků proběhnou další konzultace se zástupci odvětví cestovního ruchu a bude určen nejvhodnější druh podpory s ohledem na věkovou strukturu, vzdělanostní profil a další charakteristiky příjemců; bere na vědomí, že se dále plánuje případný příspěvek Estonského sdružení hotelů a restaurací určený na vytváření některých vzdělávacích opatření souvisejících s odvětvím;

12.  zdůrazňuje, že estonské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie;

13.  znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv;

14.  vyzývá Komisi, aby co nejvíce zkrátila čas nutný pro posouzení žádostí o pomoc z EFG a pro uvolnění prostředků z EFG s cílem zmírnit tlak na vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení v souvislosti s krizí způsobené onemocněním COVID-19;

15.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

16.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Estonska – EGF/2020/002 EE/Estonia Tourism

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/886.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG.
(5) Estonská republika není rozdělena do regionů úrovně NUTS 2.
(6) COM(2020)0442.
(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku a Francii v souvislosti s přírodními katastrofami a Albánii, Belgii, Černé Hoře, Česku, Estonsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Srbsku, Španělsku v souvislosti s mimořádnou situací v oblasti veřejného zdraví
PDF 139kWORD 48k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku a Francii v souvislosti s přírodními katastrofami a Albánii, Belgii, Černé Hoře, Česku, Estonsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Srbsku, Španělsku v souvislosti s mimořádnou situací v oblasti veřejného zdraví (COM(2021)0201 – C9-0117/2021 – 2021/0077(BUD))
P9_TA(2021)0230A9-0157/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0201 – C9-0117/2021),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům a zemím, se kterými se jedná o jejich přistoupení k Unii, jež jsou vážně postiženy závažným ohrožením veřejného zdraví(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(3), a zejména na jeho článek 9,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(4), a zejména na bod 10 této dohody,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0157/2021),

1.  vítá toto rozhodnutí jako konkrétní, hmatatelnou a viditelnou formu solidarity Unie s jejími občany a regiony zasaženými přírodními katastrofami a závažným ohrožením veřejného zdraví v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020;

2.  vítá, že od března 2020 je působnost nařízení (ES) č. 2012/2002 rozšířena i na závažná ohrožení veřejného zdraví, jakým je i současná epidemie COVID-19;

3.  vyjadřuje soucit a solidaritu se všemi oběťmi ničivých přírodních pohrom a pandemie COVID-19;

4.  poukazuje na to, že je naléhavě třeba uvolnit finanční pomoc prostřednictvím Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) a že je důležité, aby se tato finanční pomoc adekvátním způsobem dostala do regionů a k příjemcům v dotčených zemích;

5.  lituje, že posuzování žádostí o finanční pomoc v souvislosti s pandemií COVID-19, které byly podány v roce 2020 před uplynutím oficiální lhůty stanovené na 24. června 2020, trvalo velmi dlouhou dobu, takže Komise mohla předložit své návrhy na uvolnění prostředků z fondu až na konci března 2021; zdůrazňuje, že napříště bude nutné uvolňovat prostředky z fondu rychle, aby bylo možné poskytovat tolik potřebnou pomoc v případě velkých přírodních katastrof nebo závažných ohrožení veřejného zdraví;

6.  poukazuje na to, že vlivem změny klimatu budou přírodní pohromy stále ničivější a častější; zdůrazňuje, že některé oblasti, například ostrovní a pobřežní regiony, jsou přírodními katastrofami ohroženy ve zvláštní míře; zdůrazňuje, že zatímco fond pouze reaguje na následky pohrom, změna klimatu vyžaduje v prvé řady preventivní politiku k odvrácení budoucích následků v souladu s Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu; znovu poukazuje na význam investic do zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí v případě zvláště ohrožených regionů a na význam účinných synergií mezi fondem a příslušnými finančními programy Unie;

7.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

8.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Řecku a Francii v souvislosti s přírodními katastrofami a Albánii, Belgii, Černé Hoře, Česku, Estonsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Srbsku, Španělsku v souvislosti s mimořádnou situací v oblasti veřejného zdraví

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/885.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 99, 31.03.2020, s. 9.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.


Návrh opravného rozpočtu č. 2/2021: financování reakce na COVID-19 a zahrnutí vylepšení a aktualizací týkajících se konečného přijetí víceletého finančního rámce
PDF 133kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2021 na rozpočtový rok 2021 – financování reakce na COVID-19 a zahrnutí vylepšení a aktualizací týkajících se konečného přijetí víceletého finančního rámce (08145/2021 – C9-0155/2021 – 2021/0078(BUD))
P9_TA(2021)0231A9-0160/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 přijatý s konečnou platností dne 18. prosince 2020(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 až 2027(3) (nařízení o VFR),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2021, který Komise přijala dne 24. března 2021 (COM(2021)0200),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2021, který Rada přijala dne 23. dubna 2021 a postoupila Evropskému parlamentu dne 26. dubna 2021 (08145/2021 – C9-0155/2021),

–  s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0160/2021),

A.  vzhledem k tomu, že účel návrhu Komise je v zásadě dvojí: na jedné straně poskytnout dodatečné finanční prostředky na prevenci a připravenost a na reakci na pandemii COVID-19, na bezpečné a trvalé opětovné otevření a potenciální dopad dalších evropských iniciativ souvisejících s reakcí na COVID-19; na druhé straně zavést technické změny vyplývající z politických dohod o odvětvových právních základech v návaznosti na přijetí víceletého finančního rámce (VFR) v prosinci 2020, jakož i úpravy v souvislosti s tvorbou rezerv na záruku pro vnější činnost kromě toho se v něm navrhuje přenést částku 47 981 598 EUR z nevyužitých prostředků z Fondu solidarity EU (EUSF) na rok 2020 přímo do operační rozpočtové položky EUSF a provést další úpravy a technické aktualizace;

B.  vzhledem k tomu, že čistý dopad tohoto návrhu na výdaje v rozpočtu na rok 2021 činí 260 681 598 EUR v prostředcích na závazky a 252 581 598 EUR v prostředcích na platby;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně zastával postoj, že návrh opravného rozpočtu by měl mít pouze jediný účel;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 2/2021, jak jej Komise předložila;

2.  zdůrazňuje svou plnou podporu silné reakci Unie na pandemii COVID-19; opakuje svůj názor, že je třeba vynaložit veškeré úsilí s cílem bojovat proti pandemii a připravit podmínky pro bezpečné a trvalé oživení v Evropě, a to i prostřednictvím všech dostupných možností v rámci rozpočtu Unie a finančního nařízení;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že se Komise navzdory naléhání Parlamentu rozhodla předložit prvky související s pandemií COVID-19 společně s částí týkající se souladu s právními základy programů VFR, které by mohly a měly být projednány odděleně; opakuje, že v zájmu lepšího respektování výsad rozpočtového orgánu by Komise měla předložit návrh opravného rozpočtu s pouze jedním účelem a neměla by v jednom návrhu opravného rozpočtu kombinovat několik účelů;

4.  trvá na tom, že přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 2/2021, jenž zejména umožňuje zahájit přípravné práce na vytvoření společného rámce pro digitální zelený certifikát, nijak nepředjímá výsledek jednání mezi Parlamentem a Radou o nařízení o zelených digitálních certifikátech;

5.  domnívá se, že Komise řádně nereagovala na výsledek jednání o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - Globální Evropa, pokud jde o rozpočtovou nomenklaturu pro zeměpisné programy v Asii; žádá Komisi, aby předložila nový návrh opravného rozpočtu, který bude odrážet dohodnutá znění v souvislosti s odvětvovými právními základy; v souladu se svými pokyny pro rozpočet na rok 2022 trvá na tom, že by tato harmonizace mohla a měla být provedena před rozpočtovým procesem na rok 2022;

6.   žádá Komisi, aby poskytla oběma složkám rozpočtového orgánu komplexní informace o plánovaných samostatných převodech provedených v souladu s článkem 30 finančního nařízení, jejichž cílem je upravit rozpočet na rok 2021 v souvislosti s politickými dohodami o odvětvových právních základech VFR nad rámec návrhu opravného rozpočtu č. 2/2021, a to včetně jejich částek, jakmile budou k dispozici;

7.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2021;

8.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 1/2021 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(5) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: roční poplatky za dohled účtované orgánem ESMA registrům obchodních údajů za rok 2021
PDF 125kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci ze dne 24. března 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1003/2013 a (EU) 2019/360, pokud jde o roční poplatky za dohled účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy registrům obchodních údajů za rok 2021 (C(2021)01874 – 2021/2617(DEA))
P9_TA(2021)0232B9-0265/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2021)01874),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 25. března 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 11. května 2021,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1) (nařízení EMIR) a zejména na čl. 72 odst. 3 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012(2), a zejména na čl. 11 odst. 2 a čl. 30 odst. 5 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 18. května 2021, nebyly vysloveny žádné námitky,

A.  vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) jako takový uděluje registrům obchodních údajů povolení a dohlíží na jejich soulad s příslušnými regulačními požadavky; vzhledem k tomu, že registry obchodních údajů platí orgánu ESMA jednorázový poplatek za registraci a roční poplatek za dohled; vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2021 se prostředí registrů obchodních údajů v Unii významně změnilo, neboť pouze dva ze čtyř registrů obchodních údajů, které měly sídlo ve Spojeném království před 1. lednem 2021, převedly své podnikání do Unie, aby mohly nadále poskytovat své služby v Unii vytvořením nových subjektů v Unii, což mělo za následek, že stávající metodika výpočtu poplatků se neslučuje s běžnými zásadami výpočtu poplatků;

B.  vzhledem k tomu, že k zajištění toho, aby všechny registry obchodních údajů Unie platily poplatky za dohled, které budou úměrné jejich skutečnému obratu v Unii v roce 2021, vkládá se do každého ze dvou nařízení v přenesené pravomoci nový článek, který stanoví konkrétní referenční období pro výpočet použitelného obratu, které se použije při výpočtu ročních poplatků placených registry obchodních údajů orgánu ESMA v roce 2021, aby lépe odrážely změny, kterým prostředí registrů obchodních údajů prošlo;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby poskytlo spolehlivý právní základ pro provoz registrů obchodních údajů Unie a potřebné zprůhlednění jejich rozpočtového plánování a aby se co nejvíce minimalizoval jakýkoli možný dopad na jejich činnost vyplývající z odlišného výpočtu ve srovnání s rokem 2020;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: doplnění směrnice 2013/36/EU s ohledem na určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce
PDF 126kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 25. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví kritéria s cílem vymezit manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil obchodní jednotky a kritéria pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají na rizikový profil instituce srovnatelně podstatný vliv jako pracovníci nebo kategorie pracovníků uvedené v čl. 92 odst. 3 dané směrnice (C(2021)01906 – 2021/2618(DEA))
P9_TA(2021)0233B9-0266/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2021)01906),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 26. března 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 10. května 2021,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES(1), a zejména na čl. 94 odst. 2 a čl. 148 odst. 5 uvedené směrnice,

–  s ohledem na návrh souboru technických norem, který předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA) dne 18. června 2020 podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(2),

–  s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 18. května 2021, nebyly vysloveny žádné námitky,

A.  vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicí o kapitálových požadavcích měl orgán EBA předložit návrh nařízení v přenesené pravomoci do 28. prosince 2019; vzhledem k tomu, že orgán EBA zveřejnil návrh dne 18. června 2020; vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu nařízení v přenesené pravomoci provedla určité formulační změny oproti návrhu předloženému orgánem EBA a orgán EBA dne 16. prosince 2020 potvrdil, že tyto formulační změny nepředstavovaly změnu politiky ani právního obsahu návrhu, jak byl schválen v radě orgánů dohledu orgánu EBA, a že tedy nevysloví námitku proti tomu, aby Komise pokračovala v postupu přijímání návrhu včetně těchto změn, aniž by požádala o formální stanovisko orgánu EBA;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci mělo vliv na jednání o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 ze dne 16. února 2021, kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic, a směrnice 2013/36/EU a (EU) 2019/878, pokud jde o použití těchto směrnic v případě investičních podniků, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19(3), která byla zveřejněna dne 26. února 2021 a která reviduje zmocnění orgánu EBA s cílem zajistit, že investiční podniky, na které se v současné době vztahuje směrnice o kapitálových požadavcích a na které se od 26. června 2021 bude vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU(4), nebudou muset splňovat požadavky nařízení v přenesené pravomoci, protože pro tyto investiční podniky bude přijato samostatné nařízení v přenesené pravomoci podle nařízení o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky; vzhledem k tomu, že kontrolní období pro nařízení v přenesené pravomoci má skončit dne 25. června 2021;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby byla zajištěna právní srozumitelnost a jistota, kterou příslušné orgány a úvěrové instituce potřebují, aby mohly řádně určit osoby vystavující organizaci významnému riziku na základě rámce směrnice o kapitálových požadavcích, který vstoupil v platnost dne 28. prosince 2020;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.
(3) Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 14.
(4) Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64.


Program Evropský sbor solidarity ***II
PDF 131kWORD 43k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (14153/1/2020 – C9-0143/2021 – 2018/0230(COD))
P9_TA(2021)0234A9-0156/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (14153/1/2020 – C9-0143/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0440),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro kulturu a vzdělávání (A9‑0156/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropské komise o počtu místních aktérů, kteří uplatňují znalosti, zásady a přístupy získané prostřednictvím humanitárních činností, jichž se účastnili dobrovolníci a odborníci

Evropská komise bere na vědomí návrh Evropského parlamentu, aby při doplňování nařízení o ustanovení týkající se zřízení rámce pro monitorování a hodnocení zvážila „počet místních aktérů, kteří uplatňují znalosti, zásady a přístupy získané prostřednictvím humanitárních činností, jichž se účastnili dobrovolníci a odborníci“.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.
(3) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 218.


Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport ***II
PDF 132kWORD 43k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (14148/1/2020 – C9-0135/2021 – 2018/0191(COD))
P9_TA(2021)0235A9-0159/2021

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (14148/1/2020 – C9-0135/2021),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019(2),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0367),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro kulturu a vzdělávání (A9‑0159/2021),

1.  schvaluje postoj Rady v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise přiložené k tomuto usnesení, které bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

3.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

5.  pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropské komise o zvláštních přídělech pro platformy center excelence odborného vzdělávání

Aniž jsou dotčeny pravomoci legislativního a rozpočtového orgánu, Komise se zavazuje přidělit orientační částku 400 milionů EUR v běžných cenách na podporu platforem center excelence odborného vzdělávání po celou dobu trvání programu, pokud průběžné hodnocení programu potvrdí kladné hodnocení výsledků akce.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 194.
(2) Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 49.
(3) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 965.

Právní upozornění - Ochrana soukromí