Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2021/2053(INL) – 2019/0900(APP))(1) Návrh nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2021/2053(INL) – 2019/0900(APP))

P9_TA(2021)0280 A9-0174/2021

EVROPSKÝ PARLAMENT

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 228 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlas Rady Evropské unie(2),

s ohledem na stanovisko Evropské komise(3),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv by měly být stanoveny v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a zejména s čl. 20 odst. 2 písm. d) a článkem 228, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Listiny základních práv Evropské unie (dále jen “Listina“).

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom(4) bylo naposledy pozměněno v roce 2008. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 by rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením přijatým na základě čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

(3)  Článek 41 Listiny uznává právo na řádnou správu coby základní právo občanů Unie. Článek 43 Listiny uznává právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. S cílem zajistit účinnost těchto práv a posílit schopnost veřejného ochránce práv vést důkladná a nestranná šetření a podpořit tak nezávislost ombudsmana, od níž dosažení těchto cílů odvíjí, měl by mít veřejný ochránce práv k dispozici všechny nástroje nezbytné k úspěšnému plnění funkce veřejného ochránce práv uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení.

(4)  Vytvoření podmínek, za nichž může být stížnost podána veřejnému ochránci práv, by mělo být v souladu se zásadou úplného, bezplatného a snadného přístupu, přičemž by měla být řádně zohledněna specifická omezení vyplývající ze soudních a správních řízení.

(5)  Veřejný ochránce práv by měl při svém jednání řádně zohlednit způsobilost orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, které jsou předmětem jeho šetření.

(6)  Je nezbytné stanovit postupy, které budou uplatňovány v případě, že se v rámci šetření veřejného ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup. Veřejný ochránce práv by měl Evropskému parlamentu na konci každého výročního zasedání podat souhrnnou zprávu. Veřejný ochránce práv by měl být rovněž oprávněn zahrnout do této zprávy posouzení souladu s podanými doporučeními.

(7)  Aby se posílila úloha veřejného ochránce práv a podpořily osvědčené správní postupy v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, je vhodné veřejnému ochránci práv umožnit provádět šetření z vlastního podnětu, aniž by byla dotčena jeho hlavní povinnost, jíž je vyřizování stížností, a to kdykoli k tomu shledá důvod a zejména v případě opakovaných, systémových nebo obzvláště závažných případů nesprávného úředního postupu.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(5) doplněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006(6) by se mělo použít na žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům veřejného ochránce práv s výjimkou těch, které byly získány během šetření a u nichž by se příslušnými žádostmi měl zabývat orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, od něhož pocházejí.

(9)  Veřejný ochránce práv by měl mít přístup ke všem náležitostem potřebným pro výkon své funkce. Za tím účelem by měly orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie poskytnout veřejnému ochránci práv veškeré informace, které požaduje pro účely šetření. Pokud by výkon funkce veřejného ochránce práv vyžadoval, aby mu byly poskytnuty utajované informace, které mají k dispozici orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie či příslušné orgány členských států, měl by mít veřejný ochránce práv přístup k těmto informacím, s výhradou zajištění dodržování pravidel pro jejich ochranu.

(10)  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci by měli mít povinnost nakládat důvěrně se všemi informacemi, se kterými se seznámí v souvislosti s výkonem své funkce, aniž by byla dotčena povinnost veřejného ochránce práv informovat orgány členských států o skutečnostech, které by se mohly týkat trestných činů, a o nichž se dozví v rámci šetření. Veřejný ochránce práv by měl mít rovněž možnost informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o skutečnostech, které zpochybňují chování některého jejich zaměstnance. Povinností veřejného ochránce práv nakládat důvěrně se všemi informacemi, se kterými se seznámí v souvislosti s výkonem své funkce, by neměla být dotčena povinnost veřejného ochránce práv vykonávat svou činnost co nejotevřeněji podle čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Aby mohl veřejný ochránce práv řádně vykonávat svou funkci a aby se podpořila jeho zjištění, musí mít zejména možnost uvádět ve svých zprávách veškeré informace přístupné veřejnosti.

(11)  Je-li to nezbytné pro účinný výkon jeho funkcí, měl by mít veřejný ochránce práv možnost spolupracovat a vyměňovat si informace s orgány členských států v souladu s platným vnitrostátním právem a právem Unie a s ostatními orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie v souladu s platným právem Unie.

(12)  Veřejný ochránce práv by měl být zvolen Evropským parlamentem na začátku volebního období pro dané volební období, vybrán z řad osob, které jsou občany Unie a u kterých jsou veškeré záruky nezávislosti a náležité způsobilosti. Je třeba rovněž stanovit obecné podmínky mezi jinými podmínky týkající se skončení výkonu funkce veřejného ochránce práv a nahrazení veřejného ochránce práv, neslučitelnosti, platu a výhod a imunit veřejného ochránce práv.

(13)  Je třeba upřesnit, že sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu, jak stanoví písmeno a) jediného článku Protokolu č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Protokol č. 6“).

(14)  Veřejný ochránce práv by měl dosáhnout rovného zastoupení žen a mužů v rámci složení svého sekretariátu, přičemž by měl náležitě přihlédnout k čl. 1d odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(7) (dále jen „služební řád“).

(15)  Veřejný ochránce práv by měl přijmout prováděcí ustanovení pro toto nařízení po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí. Pokud tyto instituce neposkytnou stanovisko v časovém rámci, který veřejný ochránce práv uvážlivě stanovil předem, může veřejný ochránce práv přijmout dotčená prováděcí ustanovení. Aby byla zaručena právní jistota a nejvyšší standardy ve výkonu funkce veřejného ochránce práv, je třeba v tomto nařízení stanovit minimální obsah prováděcích ustanovení, která mají být přijata.

PŘIJAL TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a zásady

1.  Toto nařízení stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv).

2.  Veřejný ochránce práv je při výkonu své funkce zcela nezávislý a jedná bez předchozího povolení.

3.  Veřejný ochránce práv pomáhá odhalovat nesprávný úřední postup v činnosti orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí, přičemž řádně přihlíží k čl. 20 odst. 2 písm. d), článku 228 Smlouvy o fungování EU a článku 41 Listiny o právu na řádnou správu.

Činnost jiných orgánů či osob nemůže být předmětem stížnosti podané veřejnému ochránci práv.

4.  V případě potřeby veřejný ochránce práv vydá doporučení, návrhy řešení a návrhy na zlepšení za účelem řešení problému.

5.  Veřejný ochránce práv při výkonu své funkce nesmí zpochybnit opodstatněnost rozhodnutí soudu nebo pravomoc soudu vydat rozhodnutí.

Článek 2

Stížnosti

1.  Každý občan Unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě může přímo nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu podat stížnost veřejnému ochránci práv týkající se nesprávného úředního postupu.

2.  Stížnost musí jasně uvádět svůj předmět a totožnost stěžovatele. Stěžovatel může požádat, aby se se stížností nebo jejími částmi nakládalo jako s důvěrnou / důvěrnými.

3.  Stížnost musí být podána do dvou let ode dne, kdy se stěžovatel dozví o skutečnostech, kterých se stížnost týká. Před podáním stížnosti se stěžovatel vhodným způsobem obrátí na dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie.

4.  Veřejný ochránce práv prohlásí stížnost za nepřípustnou, pokud je mimo rámec mandátu veřejného ochránce práv nebo pokud nejsou splněny procedurální náležitosti stanovené v odstavcích 2 a 3. Pokud je stížnost mimo rámec mandátu veřejného ochránce práv, může veřejný ochránce práv stěžovateli doporučit, aby se s ní obrátil na jiný orgán.

5.  Pokud veřejný ochránce práv zjistí, že stížnost je zjevně nepodložená, uzavře daný spis a informuje stěžovatele o tomto zjištění. V případě, že stěžovatel o své stížnosti informoval dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, informuje veřejný ochránce práv rovněž dotčený orgán.

6.  Stížnosti týkající se pracovněprávních vztahů mezi dotčenými orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a jejich zaměstnanci jsou přípustné pouze tehdy, pokud dotčená osoba vyčerpala všechny interní správní postupy, zejména postupy uvedené v článku 90 služebního řádu, a příslušný orgán dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie přijal rozhodnutí nebo vypršela lhůta pro jeho odpověď. Veřejný ochránce práv je rovněž oprávněn ověřit opatření přijatá příslušným úřadem dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie za účelem zajištění ochrany údajných obětí obtěžování a obnovy zdravého a bezpečného pracovního prostředí respektujícího důstojnost dotčených osob v období, kdy probíhá správní vyšetřování, za předpokladu, že dotčené osoby vyčerpaly interní správní postupy v souvislosti s těmito opatřeními.

7.  Veřejný ochránce práv informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o evidované stížnosti, jakmile byla tato stížnost prohlášena za přípustnou a bylo přijato rozhodnutí zahájit šetření.

8.  Stížnostmi podanými veřejnému ochránci práv není dotčen běh lhůt k podání opravných prostředků v soudních nebo správních řízeních.

9.  Pokud z důvodů probíhajícího či ukončeného soudního řízení v téže věci prohlásí veřejný ochránce práv nějakou stížnost za nepřípustnou nebo se rozhodne ukončit její zkoumání, výsledky šetření, které případně již provedl, se založí do spisu a spis se uzavře.

10.  Veřejný ochránce práv co nejdříve stěžovatele informuje o opatřeních přijatých ohledně stížnosti a v nejvyšší možné míře se s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie snaží nalézt řešení s cílem odstranit případ nesprávného úředního postupu. Informuje stěžovatele o navrhovaném řešení a případně o připomínkách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Stěžovatel může předložit připomínky nebo v jakékoli fázi poskytnout dodatečné informace, které v době podání stížnosti nebyly známy.

Pokud je nalezeno řešení, které přijal stěžovatel a dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, může veřejný ochránce práv daný spis uzavřít, aniž by se řídil postupem uvedeným v článku 4.

Článek 3

Šetření

1.  Veřejný ochránce práv v souladu se svou funkcí provádí šetření, pro která shledá důvod, z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti.

2.  Veřejný ochránce práv o těchto šetřeních bezodkladně informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie. Aniž by byl dotčen článek 5, dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie může z vlastního podnětu nebo na žádost veřejného ochránce práv předložit jakoukoli užitečnou připomínku nebo důkaz.

3.  Veřejný ochránce práv může provádět šetření z vlastního podnětu, kdykoli pro to shledá důvod a zejména v případě opakovaných, systémových nebo obzvláště závažných případů nesprávného úředního postupu, aby se jimi zabýval jako otázkou veřejného zájmu. V souvislosti s těmito šetřeními může rovněž předkládat návrhy nebo iniciativy s cílem prosazovat osvědčené správní postupy v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.

Článek 4

Interakce mezi veřejným ochráncem práv a orgány

1.  Pokud jsou v důsledku šetření zjištěny případy nesprávného úředního postupu, veřejný ochránce práv bezodkladně informuje o svých zjištěních dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie a případně vydá doporučení.

2.  Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců podrobné stanovisko. Veřejný ochránce práv může na základě odůvodněné žádosti dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie tuto lhůtu prodloužit. Toto prodloužení nepřesáhne dva měsíce. Pokud dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie nepředloží odůvodněné stanovisko v původní lhůtě tří měsíců nebo v prodloužené lhůtě, může veřejný ochránce práv uzavřít šetření bez tohoto stanoviska.

3.  Po ukončení šetření předá veřejný ochránce práv zprávu dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu Unie, a pokud to vyžaduje povaha nebo rozsah zjištěného případu nesprávného úředního postupu, také Evropskému parlamentu. Veřejný ochránce práv může v této zprávě vydat doporučení. Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele o výsledcích šetření, o obdrženém stanovisku dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie a o případných doporučeních vydaných ve zprávě.

4.  Je-li to vhodné v souvislosti s šetřením činností orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, může být veřejný ochránce práv z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu vyslechnut před Evropským parlamentem na vhodné úrovni.

5.  Veřejný ochránce práv podává Evropskému parlamentu na konci každého výročního zasedání zprávu o výsledcích šetření, která provedl. Součástí zprávy je posouzení souladu s doporučeními veřejného ochránce práv, návrhy řešení a návrhy ke zlepšení. Zpráva v odůvodněných případech rovněž zahrnuje výsledek šetření, která provedl veřejný ochránce práv a jež se týkají obtěžování, whistleblowingu a střetu zájmů v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.

Článek 5

Poskytování informací veřejnému ochránci práv

1.  Pro účely tohoto článku zahrnuje „poskytování informací“ všechny fyzické a elektronické prostředky, pomocí nichž má veřejný ochránce práv a jeho sekretariát přístup k informacím, včetně dokumentů, a to bez ohledu na jejich formu.

2.  „Utajovanými informacemi EU“ se rozumějí jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.

3.  Za podmínek stanovených v tomto článku orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a příslušné orgány členských států na žádost veřejného ochránce práv nebo z vlastního podnětu a bez zbytečného odkladu poskytnou veřejnému ochránci práv veškeré informace, které požadoval za účelem šetření.

4.  Veřejnému ochránci práv budou poskytnuty utajované informace EU v souladu s těmito zásadami a podmínkami:

a)  orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie poskytující utajované informace EU musí dokončit své příslušné interní postupy, a pokud je původcem třetí strana, musí tato třetí strana poskytnout předem písemný souhlas;

b)  byla zjištěna skutečnost, že veřejný ochránce práv potřebuje informace;

c)  Přístup k utajovaným informacím CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo vyššího stupně je udělen pouze osobám s bezpečnostní prověrkou pro příslušný stupeň zabezpečení v souladu s vnitrostátním právem a povolen příslušným bezpečnostním orgánem.

5.  Za účelem poskytnutí utajovaných informací EU dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie posoudí, zda veřejný ochránce práv účinně zavedl interní bezpečnostní pravidla a fyzická a procesní opatření na ochranu utajovaných informací EU. Za tím účelem může rovněž veřejný ochránce práv a orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie uzavřít ujednání stanovující obecný rámec, kterým se řídí ustanovení o utajovaných informacích EU.

6.  V souladu s odstavci 4 a 5 je přístup k utajovaným informacím EU poskytován v prostorách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, pokud nebylo s veřejným ochráncem práv dohodnuto jinak.

7.  Aniž je dotčen odstavec 3, mohou příslušné orgány členských států odmítnout poskytnutí informací, na něž se vztahuje vnitrostátní právo o ochraně utajovaných informací nebo ustanovení bránící jejich sdělení, veřejnému ochránci práv.

Dotčený členský stát nicméně může tuto informaci veřejnému ochránci práv poskytnout za podmínek stanovených jeho příslušným orgánem.

8.  Pokud orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a příslušné orgány členských států hodlají veřejnému ochránci práv poskytnout utajované informace EU nebo jakékoli jiné informace, jež nejsou přístupné veřejnosti, uvědomí o této skutečnosti veřejného ochránce práv předem.

Veřejný ochránce práv zajistí, aby tyto informace byly náležitě chráněny, a zejména je nesdělí stěžovateli ani veřejnosti bez předchozího souhlasu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie nebo příslušného orgánu dotčeného členského státu. Pokud jde o utajované informace EU, musí být souhlas poskytnut písemně.

9.  Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, které odmítnou přístup k utajovaným informacím EU, poskytnou veřejnému ochránci práv písemné odůvodnění, v němž uvedou přinejmenším důvody odmítnutí.

10.  Veřejný ochránce práv uchovává informace uvedené v odstavci 8 pouze do doby, než je šetření definitivně uzavřeno.

Veřejný ochránce práv může požádat orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie nebo členský stát o uchování těchto informací po dobu alespoň pěti let.

11.  Pokud požadovaná pomoc není k dispozici, veřejný ochránce práv může informovat Evropský parlament, který bude v souladu s tím jednat.

Článek 6

Přístup veřejnosti k dokumentům veřejného ochránce práv

Veřejný ochránce práv se zabývá žádostmi veřejného přístupu k dokumentům, s výjimkou těch, které získal během šetření a které má v držení po dobu trvání šetření nebo po jeho uzavření, v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001 doplněném nařízením (ES) č. 1367/2006.

Článek 7

Slyšení úředníků a ostatních zaměstnanců

1.  Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie jsou na žádost veřejného ochránce práv vyslyšeni, pokud jde o skutečnosti, které se týkají jím vedeného probíhajícího šetření.

2.  Tito úředníci nebo ostatní zaměstnanci vystupují jménem svého orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z jejich služebního postavení.

Článek 8

Šetření v souvislosti s whistleblowingem

1.  Veřejný ochránce práv může provádět šetření s cílem odhalit nesprávný úřední postup při zacházení s informacemi ve smyslu článku 22a služebního řádu, které mu byly sděleny úředníkem nebo jiným zaměstnancem v souladu s příslušnými pravidly stanovenými ve služebním řádu.

2.  Úředníci nebo ostatní zaměstnanci v takových případech požívají ochrany, kterou jim poskytuje služební řád, před jakoukoli újmou způsobenou orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie v důsledku sdělení této informace.

3.  Veřejný ochránce práv může rovněž šetřit, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu při řešení tohoto případu dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, mimo jiné pokud jde o ochranu dotčeného úředníka nebo jiného zaměstnance.

Článek 9

Služební tajemství

1.  Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci nezpřístupní informace ani dokumenty, které získali během šetření. Aniž je dotčen odstavec 2, nezpřístupní zejména žádné utajované informace EU ani interní dokumenty orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, jež byly podány veřejnému ochránci práv, nebo dokumenty spadající do oblasti působnosti práva Unie ohledně ochrany osobních údajů. Nezpřístupní ani žádné informace, které by mohly poškodit práva stěžovatele nebo jiné zapojené osoby.

2.  Aniž je dotčena obecná povinnost všech orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie informovat v souladu s článkem 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(8) Evropský úřad pro boj proti podvodům (úřad OLAF), pokud by skutečnosti zjištěné během šetření veřejného ochránce práv mohly představovat trestný čin nebo se jej týkat, oznámí to veřejný ochránce práv příslušným orgánům členských států a, pokud případ spadá do jejich příslušné pravomoci, Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939(9) a úřad OLAF.

3.  Pokud je to vhodné a po dohodě s Úřadem evropského veřejného žalobce nebo s úřadem OLAF uvědomí veřejný ochránce práv také orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie, který má pravomoc nad dotčeným úředníkem nebo jiným zaměstnancem a jenž může zahájit náležité postupy.

Článek 10

Spolupráce s orgány členských států a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie

1.  Pokud je to nezbytné pro výkon jeho funkce, může veřejný ochránce práv spolupracovat s orgány v členských státech v souladu s platným vnitrostátním právem a právem Unie.

2.  V rámci své funkce může veřejný ochránce práv spolupracovat také s dalšími orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, zejména s těmi, jež jsou pověřeny podporou a ochranou základních práv. Veřejný ochránce práv se vyvaruje veškerého překrývání nebo zdvojování s činnostmi těchto orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.

3.  Sdělení určená orgánům členských států pro účely uplatnění tohoto nařízení se provedou prostřednictvím jejich stálých zástupců v Evropské unii s výjimkou případů, kdy dotčené stálé zastoupení souhlasí s tím, že sekretariát veřejného ochránce práv může přímo kontaktovat orgány dotčeného členského státu.

Článek 11

Volba veřejného ochránce práv

1.  Veřejný ochránce práv je zvolen ze skupiny kandidátů na základě transparentního postupu a je způsobilý být opětovně jmenován v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

2.  Po zveřejnění výzvy k předkládání nominací kandidátů v Úředním věstníku Evropské unie je veřejný ochránce práv vybrán z osob, které:

–  jsou občany Unie,

–  mají plná občanská a politická práva,

–  poskytují veškeré záruky nezávislosti,

–  splňují podmínky požadované pro výkon nejvyšších soudních funkcí ve své zemi nebo mají uznané schopnosti a kvalifikaci pro výkon funkce veřejného ochránce práv, a

–  nebyly členy vnitrostátních vlád nebo poslanci Evropského parlamentu, členy Evropské rady či Evropské komise během dvou let předcházejících datu zveřejnění výzvy k předkládání nominací kandidátů.

Článek 12

Skončení výkonu funkce veřejného ochránce práv

1.  Výkon funkce veřejného ochránce práv skončí buď uplynutím jeho funkčního období, nebo jeho odstoupením či odvoláním.

2.  Kromě případu odvolání vykonává veřejný ochránce práv svou funkci až do okamžiku, kdy je zvolen nový veřejný ochránce práv.

3.  V případě předčasného skončení výkonu funkce je nový veřejný ochránce práv zvolen do tří měsíců od uvolnění funkce na dobu zbývající do konce volebního období Evropského parlamentu. Dokud není zvolen nový veřejný ochránce práv, je za naléhavé záležitosti spadající do rámce funkcí veřejného ochránce práv odpovědný vedoucí pracovník uvedený v čl. 16 odst. 2.

Článek 13

Odvolání z funkce

Má-li Evropský parlament v úmyslu požádat o odvolání veřejného ochránce práv podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, vyslechne veřejného ochránce práv před podáním žádosti.

Článek 14

Výkon funkce veřejného ochránce práv

1.  Při plnění svých povinností postupuje veřejný ochránce práv v souladu s čl. 228 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Zdrží se veškeré činnosti neslučitelné s povahou těchto povinností.

2.  Při nástupu do funkce se veřejný ochránce práv slavnostně zavazuje před Soudním dvorem, že povinnosti uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení bude vykonávat zcela nezávisle a nestranně a že bude vykonávat úkoly vzniklé během jeho funkčního období a po jeho skončení. Slavnostně se zaváže především k tomu, že bude plnit povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání určitých funkcí nebo výhod po skončení funkčního období.

3.  Po dobu funkčního období nesmí veřejný ochránce práv vykonávat žádnou jinou politickou nebo správní funkci ani jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.

Článek 15

Plat, výhody a imunita

1.  Pokud jde o platy, náhrady a důchody, je veřejný ochránce práv postaven naroveň soudci Soudního dvora.

2.  Na veřejného ochránce práv a úředníky a ostatní zaměstnance jeho sekretariátu se vztahují články 11 až 14 a článek 17 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 16

Sekretariát veřejného ochránce práv

1.  Veřejný ochránce práv bude mít k dispozici odpovídající rozpočet, který zajistí jeho nezávislost a umožní výkon jeho povinností.

2.  Veřejnému ochránci práv je nápomocen sekretariát. Veřejný ochránce práv jmenuje vedoucího sekretariátu.

3.  Na úředníky a ostatní zaměstnance sekretariátu veřejného ochránce práv se vztahuje služební řád. Počet zaměstnanců sekretariátu se každoročně přijímá v rámci rozpočtového procesu.

4.  Pokud jsou úředníci Unie přiděleni sekretariátu veřejného ochránce práv, považuje se toto přidělení za přidělení v zájmu služby v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) a článkem 38 služebního řádu.

Článek 17

Sídlo veřejného ochránce práv

Sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu, jak stanoví jediný článek písmeno a) Protokolu č. 6.

Článek 18

Prováděcí ustanovení

Veřejný ochránce práv přijme prováděcí ustanovení pro toto nařízení po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí. Tato ustanovení musí být v souladu s tímto nařízením a musí zahrnovat přinejmenším ustanovení o:

a)  procesních právech stěžovatele a dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie;

b)  přijetí, vyřízení a uzavření stížnosti;

c)  šetřeních z vlastního podnětu; a

d)  navazujících šetřeních.

Článek 19

Závěrečná ustanovení

1.  Rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom se zrušuje.

2.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

3.  Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

(1) V souladu s čl. 46 odst. 3 jednacího řádu se Parlament rozhodl odložit hlasování o návrhu usnesení do doby, než Rada a Komise vyjádří svůj postoj k níže uvedenému návrhu nařízení v souladu s čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (A9-0174/2021). (2) Souhlas ze dne ... (Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). (3) Stanovisko ze dne ... (Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (4) Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13). (7) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1. (8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1). (9) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1628, pokud jde o přechodná ustanovení ohledně určitých strojů vybavených přechodnými motory o výkonu v rozsahu 56 kW až 130 kW a nad 300 kW, s cílem řešit dopad krize COVID-19 (COM(2021)0254 – C9-0185/2021 – 2021/0129(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0254),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0185/2021),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. června 2021(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 2. června 2021 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu,

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení (EU) 2016/1628, pokud jde o přechodná ustanovení ohledně určitých strojů vybavených motory s rozsahem výkonu nejméně 56 kW a nižším než 130 kW a s rozsahem výkonu nejméně 300 kW, s cílem řešit dopad krize COVID-19

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1068.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o střetu zájmů předsedy vlády České republiky (2021/2671(RSP))

P9_TA(2021)0282 B9-0303/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie(1) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na pokyny Evropské komise k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení(2),

–  s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi za roky 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice(3) a na své usnesení ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů(4),

–  s ohledem na pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, které do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. až 27. března 2014 a 26. až 28. února 2020,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu z listopadu 2019 o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice, provedeném generálními ředitelstvími Komise pro regionální a městskou politiku (REGIO) a pro zaměstnanost, sociální začleňování a sociální věci (EMPL), která byla zveřejněna dne 23. dubna 2021,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(5),

–  s ohledem na zprávu Komise o právním státu 2020, zejména na kapitolu o stavu právního státu v Česku (SWD(2020)0302),

–  s ohledem na průběžnou zprávu Skupiny států proti korupci (GRECO) o plnění doporučení čtvrtého hodnotícího kola adresovaných České republice, kterou GRECO přijala na svém 84. plenárním zasedání v prosinci 2019,

–  s ohledem na zprávu o České republice 2020 ze dne 26. února 2020 (SWD(2020)0502), která je průvodním dokumentem ke sdělení Komise „Evropský semestr 2020: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách a v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2020)0150),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

A.  vzhledem k tomu, že články 61 a 63 finančního nařízení, článek 24 směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek týkající se střetu zájmů, články 144 a 145 nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o fondech ve sdíleném řízení, judikatura Soudního dvora Evropské unie a český zákon č. 159/2006 o střetu zájmu ve znění zákona ze dne 29. listopadu 2016 stanovují specifické povinnosti a nástroje k účinnému řešení situací střetu zájmů;

B.  vzhledem k tomu, že Agrofert je koncern založený českým premiérem Andrejem Babišem a sestávající z více než 230 podniků; vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že premiér Babiš je jedním ze skutečných majitelů Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB Private Trust I a AB Private Trust II, jichž je Andrej Babiš rovněž skutečným majitelem;

C.  vzhledem k tomu, že v lednu a únoru 2019 provedlo několik útvarů Komise (GŘ REGIO/GŘ EMPL, GŘ AGRI (přidružené GŘ)) rozsáhlý koordinovaný audit uplatňování unijních a vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že v současné době probíhá audit GŘ AGRI, který zkoumá údajné střety zájmů při provádění společné zemědělské politiky v Česku;

D.  vzhledem k tomu, že v dubnu 2021 zveřejnila Komise závěrečnou zprávu GŘ EMPL a GŘ REGIO o auditu provádění fondů ESI, z níž byly řádně odstraněny některé citlivé údaje; vzhledem k tomu, že zpráva o druhém auditu GŘ AGRI dosud zveřejněna nebyla;

E.  vzhledem k tomu, že zveřejněná auditní zpráva poukazuje na závažné problémy v řídicích a kontrolních systémech(6) v České republice a na nedostatky, které musí být vyřešeny formou finančních oprav;

F.  vzhledem k tomu, že auditní zpráva GŘ REGIO hovoří o třech dotacích z Evropského fondu pro regionální rozvoj, které byly uděleny v rozporu s českou legislativou a s unijním nařízením o společných ustanoveních;

G.  vzhledem k tomu, že stále probíhá trestní stíhání premiéra Babiše, které bylo zahájeno na základě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o neoprávněném čerpání unijních dotací určených pro malé podniky a které bylo nejprve zastaveno a posléze opět obnoveno; toto trestní stíhání bylo předmětem usnesení Parlamentu ze dne 19. června 2020;

H.  vzhledem k tomu, že Komise ani po uplynutí jednoho roku neposkytla úplnou odpověď na žádost Parlamentu o vyčíslení celkových dotací, které obdržely subjekty patřící do koncernu Agrofert;

I.  vzhledem k tomu, že po usneseních Parlamentu o střetu zájmu premiéra Babiše, která byla přijata v prosinci 2018 a červnu 2020, a více než dva roky po zahájení auditů Komise zůstává situace týkající se střetu zájmů českého premiéra stále nevyřešená;

J.  vzhledem k tomu, že řádné finanční řízení v členských státech lze zajistit pouze tehdy, pokud veřejné orgány postupují v souladu s vnitrostátními a unijními právními předpisy a pokud je trestná činnost, která má svůj původ v nenáležitě řešených případech střetu zájmu, účinně vyšetřována a stíhána;

K.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 může skutečnost, že nebylo zajištěno vyloučení střetu zájmů, svědčit o porušování zásad právního státu;

L.  vzhledem k tomu, že existence podrobných systémů a pravidel pro zamezení a řízení skutečných i vnímaných střetů zájmů je důležitým prvkem řádné správy a řádného finančního řízení;

M.  vzhledem k tomu, že pracovní cesta do České republiky, kterou Výbor pro rozpočtovou kontrolu uskutečnil v únoru 2020, odhalila znepokojivé nedostatky právního rámce, které brání Nejvyššímu kontrolnímu úřadu účinně vykonávat jeho úkoly, neboť mu nedovolují kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných výdajů na regionální a místní úrovni ani provádět kontroly na místě u konečných příjemců;

1.  vítá, že v návaznosti na opakované výzvy Parlamentu byla zveřejněna závěrečná zpráva o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice, provedeném generálními ředitelstvími REGIO a EMPL, která uvádí, že se premiér Babiš stále nachází ve střetu zájmů ve vztahu ke koncernu Agrofert, a potvrzuje tedy postoj, který Parlament vyjádřil ve svých dřívějších usneseních a zprávách o udělení absolutoria;

2.  vítá skutečnost, že GŘ REGIO a GŘ EMPL uznávají, že v této výjimečné situaci existuje důležitý veřejný zájem na transparentnosti a poskytování informací, který dostatečně odůvodňuje zveřejnění zprávy; lituje nicméně toho, že závěry byly zveřejněny až v dubnu 2021, přestože závěrečná auditní zpráva byla českým orgánům zaslána již v listopadu 2019 a Komise na ni obdržela odpovědi v květnu 2020; žádá GŘ AGRI, aby provádění svého auditu a přijímání následných opatření urychlilo a aby závěrečnou auditní zprávu zveřejnilo bez zbytečného odkladu; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost platbám provedeným ve prospěch podniků, které přímo či nepřímo vlastní premiér Babiš nebo jiní členové české vlády;

3.  považuje za politováníhodné, že auditní postupy, řízení o sporných otázkách a postupy provádění finanční oprav se v současné době protahují na několik let; žádá Komisi, aby pravidla pro auditní postupy a postupy finančních oprav upravila tak, aby tyto postupy mohly být dokončovány rychleji a bylo možné dříve vymáhat neoprávněně vyplacené prostředky EU; znovu vyzývá Komisi, aby zveřejnila veškeré dokumenty týkající se střetu zájmů českého premiéra;

4.  je velmi znepokojen závěry auditní zprávy, z nichž vyplývají tyto skutečnosti:

5.  konstatuje, že český zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů od 1. června 2021 konečně provedl do vnitrostátního práva pátou směrnici o boji proti praní peněz, která vyžaduje zřízení veřejně přístupných rejstříků pro společnosti, svěřenské fondy a jiná právní uspořádání; připomíná, že lhůta pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu uplynula dne 10. ledna 2020; důrazně kritizuje skutečnost, že Česko provedlo pátou směrnici o boji proti praní peněz s tak obrovským zpožděním; konstatuje, že premiér Babiš je od 1. června 2021 zapsán do českého rejstříku vlastníků jako „nepřímý skutečný vlastník“ Agrofertu; ostře kritizuje prohlášení vydané českým ministerstvem spravedlnosti, v němž se uvádí, že společnosti Agrofert mohou být i nadále vypláceny dotace navzdory skutečnosti, že je Andrej Babiš uveden jako skutečný vlastník společnosti Agrofert v Česku;

6.  trvá na tom, že střet zájmů na nejvyšší vládní úrovni v členském státě, který byl nyní potvrzen závěrečnou zprávou Komise o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice zveřejněnou dne 23. dubna 2021, nelze tolerovat a musí být plně vyřešen, a to některým z následujících způsobů:

7.  vítá oznámení, že Úřad evropského veřejného žalobce provede nestranné vyšetřování střetu zájmů založené na faktech; bere na vědomí prohlášení vydané odpovědným státním zastupitelstvím, podle něhož případ „splňuje podmínky povinné jurisdikce nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce podle příslušného nařízení Evropské unie, kterému musí být neprodleně předán“;

8.  lituje, že závěry auditu potvrzují existenci závažných systémových nedostatků ve fungování řídicích a kontrolních systémů, zejména pokud jde o odhalování střetů zájmů; s politováním konstatuje, že neefektivnost křížových kontrol a neprůhledné struktury a procesy snižují spolehlivost při prevenci a odhalování střetů zájmů v České republice;

9.  je velmi znepokojen tím, že nedostatky řídicích a kontrolních systémů, pokud jde o zamezení střetu zájmů, existují i poté, co v roce 2018 vstoupily v platnost články 61 a 63 finančního nařízení, a že české orgány jen málo a nedostatečně usilují o jejich dodržování;

10.  lituje toho, že existují informace o tom, že česká vláda se namísto řešení střetu zájmů premiéra Babiše pokoušela tento střet zájmů legalizovat prostřednictvím zákona, který byl navržen v březnu 2020 na počátku koronavirové krize;

11.  očekává, že vnitrostátní orgány provedou všechna požadovaná doporučení, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení řídicích a kontrolních systémů a prověření všech dotací přidělených po 9. únoru 2017, které by mohly být v rozporu se zákonem o střetu zájmů;

12.  žádá Komisi, aby Parlament informovala o tom, jak česká vláda provádí auditní doporučení, zejména pokud jde o kontrolu všech prostředků přidělených koncernu Agrofert, které nebyly součástí auditovaného vzorku;

13.  je velmi znepokojen nedostatky celkového regulačního rámce, kvůli nimž je obtížné systematicky identifikovat skutečné majitele subjektů, které získávají unijní dotace; připomíná, že Komise potvrdila, že v rámci SZP vyplatila prostředky podnikům patřícím do koncernu Agrofert a rovněž dalším podnikům v několika jiných členských státech, jejichž skutečným majitelem je premiér Babiš, avšak nedokáže plně identifikovat všechny hospodářské subjekty, které měly z těchto plateb prospěch; zdůrazňuje, že od Komise se očekává, že orgánu příslušnému k udělení absolutoria předloží úplný a spolehlivý přehled všech plateb uskutečněných v rozpočtových letech 2018 a 2019 ve prospěch koncernu Agrofert a podniků s týmž skutečným majitelem ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby rovněž uvedla informace za rok 2020; domnívá se, že to je dokladem toho, že Komise musí ve spolupráci s národními agenturami co nejdříve předložit standardizovaný a veřejně přístupný formát pro zveřejňování konečných příjemců prostředků ze SZP;

14.  konstatuje, že v nedávné době byla provedena oprava v německém rejstříku skutečných majitelů firem (Transparenzregister), který nyní eviduje premiéra Babiše jako skutečného majitele a akcionáře jedné dceřiné společnosti Agrofertu v Německu; opakuje, že premiér Babiš je veden mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království; vyzývá všechny členské státy, v nichž působí dceřiné společnosti Agrofertu, aby v této souvislosti přezkoumaly své rejstříky skutečných majitelů;

15.  lituje, že subjekty patřící do koncernu Agrofert nadále získávají platby z prvního pilíře SZP; připomíná, že český zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace, včetně přímých plateb SZP, obchodním společnostem, v nichž veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %; poukazuje na závažné pochybnosti o nezávislosti českých orgánů, které rozhodují o způsobilosti a kontrole přímých zemědělských plateb; pokládá za rizikovou situaci, kdy v rozporu s českým zákonem o střetu zájmů jsou tyto prostředky nadále vypláceny podnikům patřícím do koncernu Agrofert;

16.  konstatuje, že stávající české právní předpisy v oblasti střetů zájmů, které existují od roku 2006, vykazovaly závažné mezery a významné nedostatky v provádění, což umožnilo vytvoření a růst rozsáhlých oligarchických struktur; vyjadřuje politování nad tím, že pracovní cesta parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu v únoru 2020 odhalila závažné nedostatky v systémech pro prevenci, odhalování a řešení střetů zájmů v Česku;

17.  je udiven tím, že GŘ REGIO, EMPL a AGRI zjevně přistupují k podobným případům porušování českého zákona o střetu zájmů a článku 61 finančního nařízení rozdílným způsobem; zatímco GŘ REGIO a EMPL se domnívají, že nedodržení českého zákona o střetu zájmů představuje porušení čl. 61 odst. 2 finančního nařízení, GŘ AGRI zjevně takto neuvažuje; dále poukazuje na to, že kontroly způsobilosti plateb založených na nárocích (přímých plateb) zahrnují při ověřování také určitý prvek rozhodování; zdůrazňuje, že toto rozhodování může být ovlivněno střetem zájmů; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobné právní vysvětlení různých dopadů vyplývajících z porušování vnitrostátních právních předpisů o střetu zájmů a článku 61 finančního nařízení a aby detailně popsala způsob, jakým zajišťuje, aby rozhodnutí o ověření platby založené na nárocích nebyla ovlivňována střetem zájmů;

18.  je udiven hodnocením Komise, že český ministr zemědělství není ve střetu zájmů, přestože jeho rodinní příslušníci dostávají značné částky zemědělských dotací v době, kdy on sám odpovídá za plánování a provádění zemědělských programů v rámci SZP; žádá Komisi, aby toto hodnocení poskytla Parlamentu; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotný výklad a uplatňování článku 61 finančního nařízení;

19.  žádá Komisi, aby posoudila účinnost článku 61 finančního nařízení, pokud jde o úspěšné předcházení případům střetu zájmů nebo jejich odhalování a řešení, a aby případně v souvislosti s příští revizí finančního nařízení předložila návrhy na další zpřísnění pravidel upravujících střet zájmů, se zvláštním ohledem na definice, rozsah působnosti (na koho se vztahují), určení citlivých funkcí nebo ohrožených činností, „situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů,“ a povinnosti v případě střetu zájmů; připomíná, že článek 61 finančního nařízení nerozlišuje mezi různými druhy plateb z rozpočtu EU a že dostatečným ukazatelem je sama možnost využít určitou pozici vyplývající ze střetu zájmů;

20.  je znepokojen úzkým výkladem článku 61 finančního nařízení českou zemědělskou platební agenturou (Státním zemědělským intervenčním fondem), která se domnívá, že se toto ustanovení nevztahuje na členy vlády; připomíná znepokojení Parlamentu nad tím, že v řízení Státního zemědělského intervenčního fondu byla zjištěna řada nedostatků, zejména pokud jde o nedostatečnou nezávislost dozorčí rady, jak je zdůrazněno ve zprávě Parlamentu o jeho pracovní cestě do České republiky v únoru 2020(7); žádá Komisi, aby zahájila auditní postup s cílem zajistit řádné řízení agentury;

21.  za důležitý nástroj k dalšímu posílení opatření na ochranu rozpočtu EU proti podvodům a nesrovnalostem pokládá pokyny Komise k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení; žádá Komisi, aby zvyšovala povědomí o pravidlech k zamezení střetu zájmů a prosazovala jejich jednotný výklad a uplatňování, a to i v případě přímých plateb v rámci prvního pilíře SZP, a aby v tomto směru monitorovala nezávislé fungování platebních agentur a auditních struktur; vyzývá Komisi, aby orgánům dotčených členských států poskytla další praktické příklady, návrhy a doporučení, jak bránit střetu zájmů;

22.  znovu připomíná, že čeští občané a daňoví poplatníci by za střet zájmů předsedy vlády Babiše neměli platit ani nést žádné následky a že společnosti patřící do koncernu Agrofert by měly vrátit veškeré dotace neoprávněně získané buď z rozpočtu EU, nebo z českého státního rozpočtu; naléhavě vyzývá české orgány, aby od všech subjektů koncernu Agrofert vymáhaly veškeré dotace, které jim byly neoprávněně vyplaceny;

23.  trvá na tom, že vyplácení dalších finančních prostředků, ať už z rozpočtu EU nebo z českého státního rozpočtu, společnostem, které jsou v konečném důsledku ovládány premiérem Babišem nebo členy české vlády, musí být pozastaveno do doby, než budou případy střetu zájmů plně vyřešeny;

24.  naléhavě českou vládu vyzývá, aby se zasadila o celkově spravedlivější rozdělování unijních dotací a vytvořila systém, který při rozdělování finančních prostředků EU zaručí naprostou transparentnost; se znepokojením konstatuje, že podle informací, které má Komise k dispozici, nebyla od zavedení českého systému přímých plateb v roce 2014 přijata žádná rozhodnutí, která by v něm prováděla změny s cílem vytvořit účinný mechanismus proti střetu zájmů;

25.  připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat dotace určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 miliony EUR; považuje za nepřijatelné, že poté, co byly při vyšetřování projektu „Čapí hnízdo“ zjištěny závažné nesrovnalosti, české orgány projekt z financování EU stáhly s cílem financovat jej ze státního rozpočtu, čímž se finanční zátěž přesunula na české daňové poplatníky; považuje to za potvrzení toho, že se českým orgánům nepodařilo Komisi přesvědčit o legalitě a správnosti těchto plateb; vyjadřuje politování nad tím, že to znamená, že úřad OLAF již nemá právo vyšetřovat a obžalobu může podat pouze vnitrostátní státní zástupce; je vážně znepokojen tím, že státní zastupitelství řízení nejprve zastavilo a později opět obnovilo; vyzývá české orgány, aby orgány EU co nejdříve informovaly o výsledku vyšetřování ve věci projektu „Čapí hnízdo“;

26.  konstatuje, že policie České republiky podruhé doporučila, aby byl premiér Babiš obžalován z údajného podvodu ve výši přibližně 2 miliony EUR v souvislosti s vyšetřováním případu „Čapí hnízdo“; konstatuje, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, který v září 2019 původně rozhodl o zastavení případu, je odpovědný za rozhodnutí o návrhu na obžalobu; připomíná, že odstupivší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dne 4. prosince 2019 nařídil znovuotevření případu s poukazem na nedostatky v právním posouzení státního zástupce Šarocha;

27.  je hluboce znepokojen politickým tlakem na nezávislé sdělovací prostředky a nezávislé instituce v České republice, na který nedávno poukázala rezignace nejvyššího státního zástupce, který uvedl, že důvodem jeho odstoupení byl tlak ze strany ministryně spravedlnosti;

28.  žádá Komisi, aby prověřila slabé stránky české justice a učinila nezbytné kroky; žádá Komisi, aby pečlivě zkoumala a analyzovala, zda existují i jiné případy týkající se členů české vlády, u nichž je možné, že řízení bylo zastaveno nebo předčasně ukončeno po nátlaku; žádá Komisi, aby Parlament o svých zjištěních a závěrech neprodleně informovala;

29.  je znepokojen zprávami, že česká vláda v průběhu auditovaného období již společnosti Agrofert vyplatila více než 150 milionů CZK z českého rozpočtu(8); vzhledem k tomu, že to může představovat protiprávní státní podporu a narušit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU i jeho integritu, žádá Komisi, aby tyto případy financování ze státního rozpočtu plně prošetřila a o závěrech vyšetřování a přijatých opatřeních informovala Parlament;

30.  odsuzuje praxi spočívající v tom, že poté, co Komise nebo Evropský účetní dvůr odhalí v určitých projektech nesrovnalosti, jsou tyto projekty z financování EU staženy a následně financovány ze státního rozpočtu; žádá Komisi, aby tyto případy pečlivě sledovala a provedla jejich podrobnou právní analýzu se zvláštním zaměřením na to, zda představují porušování pravidel státní podpory;

31.  vyjadřuje politování nad veřejnými vyjádřeními premiéra Babiše v reakci na zveřejnění závěrečné zprávy o auditu GŘ REGIO a EMPL(9); považuje za nepřijatelné, aby člen Evropské rady označoval auditory Komise za „mafii“;

32.  odsuzuje difamační tvrzení premiéra Babiše namířená proti zpravodajským médiím, která informují o jeho střetu zájmů a o činnosti jeho podniků; poukazuje v této souvislosti na jeho negativní výroky o Deníku Referendum v českém parlamentu z listopadu 2020;

33.  je hluboce znepokojen nízkou úrovní plnění doporučení skupiny GRECO, která jsou obsažena ve zprávě ze čtvrtého hodnotícího kola – pouze jedno ze čtrnácti doporučení bylo provedeno uspokojivě, sedm doporučení bylo provedeno částečně a zbývajících šest doporučení nebylo provedeno vůbec;

34.  naléhavě všechny členské státy vyzývá, aby v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR) zakázaly vyplácení stamilionových dotací jednotlivým fyzickým osobám a aby se přiblížily postoji Parlamentu, který usiluje o zajištění úplné transparentnosti a možnosti sdružovat v programech v rámci sdíleného řízení platby i digitální kontrolní a auditní postupy přes hranice členských států;

35.  vyzývá Radu, aby při současných jednáních o nařízení o SZP věnovala náležitou pozornost efektivitě rozpočtu a spravedlivějšímu a transparentnějšímu rozdělování přímých plateb a aby se přiblížila postoji Parlamentu, který usiluje o zavedení specifických stropů pro fyzické osoby v obou pilířích SZP, o degresivitu plateb, o jejich povinné zastropování a o redistributivní platby s cílem dosáhnout toho, aby občané vnímali společnou zemědělskou politiku jako celek pozitivně; zdůrazňuje, že střety zájmů nesmí ovlivňovat jednání v Radě a že žádný ministr, člen nebo zástupce vlády členského státu se nesmí účastnit jednání v situaci, kdy je ve střetu zájmů; považuje za nepřijatelné, že se premiér Babiš, který je skutečným majitelem koncernu Agrofert, účastnil jednání o SZP a vystupoval proti zastropování dotací; rozhodně zdůrazňuje, že stropy pro fyzické osoby v prvním a druhém pilíři SZP musí být uplatnitelné stejnou měrou na všechny, a to i na členy vlád členských států, aby se zabránilo tomu, že budou v Radě jednat ve svůj prospěch;

36.  důrazně nesouhlasí s tím, že z unijních zemědělských fondů a Fondu soudržnosti čerpají oligarchické struktury, takže převážnou většinu finančních prostředků EU obdrží pouze malá menšina příjemců, a vyzývá Komisi, Radu a Evropskou radu, aby zabránily podpoře těchto struktur, které snižují konkurenceschopnost malých a středních zemědělců a rodinných zemědělských podniků, kteří by měli být hlavními příjemci SZP;

37.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že premiér Babiš je ve střetu zájmů, a přitom se účastní rozhodování o harmonizaci SZP s celkovými cíli evropské politiky v oblasti klimatu, neboť obchodní zájmy koncernu Agrofert by mohly převážit nad veřejným zájmem, kterým je podpora udržitelnějšího zemědělství a omezení negativních dopadů změny klimatu;

38.  domnívá se, že nečinnost české vlády při řešení střetu zájmů premiéra Babiše má negativní dopad na fungování českých státních orgánů, včetně orgánů činných v trestním řízení a řídicích a kontrolních systémů, a na soulad s právními předpisy EU;

39.  vyzývá Komisi, aby výše uvedenou situaci i vliv premiéra Babiše na české sdělovací prostředky a na justici posoudila s cílem odhalit případy porušení zásad právního státu, a pokud se tato porušení na základě jejích zjištění potvrdí, aby včas aktivovala mechanismus podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie;

40.  je nadále znepokojen skutečností, že se vlastnictví sdělovacích prostředků stále více koncentruje v rukách několika oligarchů(10);

41.  konstatuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni probíhají vyšetřování a audity potenciálních střetů zájmů a využívání finančních prostředků EU; je znepokojen obavami vyjádřenými ve zprávě Komise o právním státě za rok 2020, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně řešeny a že byly zjištěny určité nedostatky v etických rámcích platných pro poslance parlamentu;

42.  vyzývá Radu a Evropskou radu, aby učinily veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetu zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se český premiér aktivně účastnil a nadále účastní jednání o rozpočtu a programech EU, ačkoli je ve střetu zájmů; žádá Radu a Evropskou radu, aby Parlamentu vysvětlily, jakým způsobem hodlají v návaznosti na auditní zprávy Komise zohledňovat účast premiéra Babiše na rozhodování o SZP a rozpočtu EU a reagovat na ni;

43.  domnívá se, že případ střetu zájmů premiéra Babiše rovněž potvrzuje, že je naléhavě zapotřebí, aby byl pro finanční prostředky EU zaveden interoperabilní digitální systém podávání zpráv a monitorování; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že spolunormotvůrci nedosáhli uspokojivé dohody o ustanoveních o interoperabilitě informačních systémů, která by umožnila standardizované a jednotné podávání zpráv a podpořila spolupráci; vyzývá všechny příslušné aktéry, aby usilovali o stejně účinná řešení v zájmu zlepšení možností kontroly;

44.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že při provádění VFR na období 2021–2027 a nástroje „Next Generation EU“ budou plně uplatňována ustanovení finančního nařízení o střetu zájmů, a to i v případě střetu zájmů premiéra Babiše, a že nebudou poskytovány žádné platby společnostem přímo či nepřímo vlastněným premiérem Babišem(11); vyzývá k dalšímu zkoumání potenciálních střetů zájmů i dalších prvků právního státu v národních plánech obnovy;

45.  klade velký důraz na to, že poslanci Evropského parlamentu nesmí při své činnosti čelit žádným hrozbám a že vlády členských států jsou odpovědné za zajištění jejich ochrany v jejich domovské zemi;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a oběma komorám Parlamentu České republiky.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. C 121, 9.4.2021, s. 1. (3) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 157. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0164. (5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (6) Závěrečná auditní zpráva odhalila závažné nedostatky v nastavení kontrolních systémů, které mají zamezit střetu zájmů, a jako doklad uvádí sedm případů porušení § 4c českého zákona o střetu zájmů a vysokou chybovost v auditovaném vzorku (96,7 %). (7) Zpráva z pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) ve dnech 26. až 28. února 2020. (8) iROZHLAS, Penam, Lovochemie, Cerea. Česko vyplatilo Agrofertu podle Bruselu na dotacích neoprávněně 155 milionů, 27. dubna 2021. (9) Euractiv, Czech PM slams EU Commission auditors as ‘mafia’, 26. dubna 2021. (10) Reportéři bez hranic, Česká republika, https://rsf.org/en/czech-republic [navštíveno dne 2.6.2021]. (11) Seznam společností a projektů schválených českou vládou k financování z Fondu pro spravedlivou transformaci zahrnuje více než 6 miliard CZK pro společnost Lovochemie, jež je součástí skupiny Agrofert a kterou dříve řídil současný český ministr životního prostředí Richard Brabec.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výroby a výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích (2021/2692(RSP))

P9_TA(2021)0283 RC-B9-0306/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), zejména na článek 31a této dohody,

–  s ohledem na prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, které bylo vydáno dne 14. listopadu 2001,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady WTO pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví prodloužit vynětí nejméně rozvinutých členských zemí WTO z povinnosti uplatňovat ustanovení dohody TRIPS týkající se léčivých přípravků, které bylo přijato dne 6. listopadu 2015,

–  s ohledem na sdělení Indie a Jihoafrické republiky ze dne 2. října 2020 obsahující žádost těchto zemí o výjimku z některých ustanovení dohody TRIPS z důvodu prevence, omezení šíření a léčby onemocnění COVID-19, kterou společně s nimi předložilo Svazijsko, Keňa, Mosambik a Pákistán a podpořilo dalších sto zemí,

–  s ohledem na revidovaný návrh na výjimku z ustanovení dohody TRIPS, který dne 21. května 2021 předložilo 62 členů WTO,

–  s ohledem na otevřený dopis, který dne 13. dubna 2021 zaslalo 243 organizací občanské společnosti generální ředitelce WTO a jenž se týká řešení globálních problémů s nedostatečnými dodávkami zdravotnického materiálu k léčbě onemocnění COVID-19, zejména vakcín, a nespravedlivého přístupu k takovému materiálu,

–  s ohledem na prohlášení obchodního zmocněnce Spojených států ze dne 5. května 2021, ve kterém zmocněnec vyjádřil podporu dočasné výjimce z dohody TRIPS,

–  s ohledem na otevřený dopis, v němž prezident Kostarické republiky a generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) dne 27. května 2021 opět vyzvali všechny členské státy WHO, aby aktivně podporovaly sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (COVID-19 Technology Access Pool, C-TAP),

–  s ohledem na Římské prohlášení přijaté na celosvětovém summitu o zdraví dne 21. května 2021,

–  s ohledem na dopis, v němž generální ředitel WHO, generální ředitelka WTO, výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) a předseda skupiny Světové banky dne 31. května 2021 vyzvali k přijetí nového závazku, pokud jde o zajištění rovnosti v přístupu k vakcínám a boj proti pandemii,

–  s ohledem na společné prohlášení generálních ředitelů Světové obchodní organizace (WTO) a Světové zdravotnické organizace ze dne 20. dubna 2020 na podporu úsilí o zajištění běžného přeshraničního toku nezbytného zdravotnického materiálu a dalšího zboží a služeb,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že celosvětově bylo zaznamenáno přibližně 172 000 000 případů onemocnění COVID-19, které vedlo k úmrtí 3 700 000 osob a jež milionům lidí přivodilo nebývalé utrpení a strádání a zničilo zdroj obživy; vzhledem k tomu, že 10 % celosvětového obyvatelstva se potýká s následky dlouhodobé formy onemocnění COVID, mezi něž patří ztráta zaměstnání, chudoba a značná sociálně-ekonomická zranitelnost;

B.  vzhledem k tomu, že současná globální pandemie COVID-19 si žádá globální strategii, pokud jde vakcíny, diagnostiku, léčbu a výrobu a distribuci materiálu; vzhledem k tomu, že k řešení zdravotních problémů souvisejících s pandemií je nutný holistický a vědecký přístup založený na faktech; vzhledem k tomu, že k dosažení rovnosti je zásadně důležitý meziodvětvový přístup zohledňující genderové aspekty, a to v každé fázi procesu vakcinace, od vývoje vakcín až po jejich použití;

C.  vzhledem k tomu, že vakcíny jsou učebnicovým příkladem produktu, k němuž je vzhledem k jeho obrovským pozitivním vnějším efektům nutné přistupovat jako ke globálnímu veřejnému statku a je nutné jej poskytovat zdarma; vzhledem k tomu, že ve vyspělých zemích dostávají všichni občané vakcíny zdarma; vzhledem k tomu, že by bylo eticky neúnosné, kdyby se tato zásada nevztahovala i na mnohem chudší obyvatele rozvojových zemí;

D.  vzhledem k tomu, že v prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví které bylo přijato dne 14. listopadu 2001 v Dohá, se uvádí, že dohodu TRIPS je nutné uplatňovat a vykládat tak, aby to bylo přínosné pro veřejné zdraví, tj. aby byl podpořen přístup k existujícím lékům i vývoj nových léčivých přípravků; vzhledem k tomu, že dne 6. listopadu 2015 Rada WHO pro TRIPS rozhodla prodloužit platnost výjimky z patentů na léčivé přípravky pro nejméně rozvinuté země do ledna 2033;

E.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité, aby bylo zajištěno očkování nejzranitelnějších skupin obyvatelstva v zemích s nízkými a středními příjmy za dostupnou cenu; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že nejúčinnějšími vakcínami na trhu jsou vakcíny mRNA, které jsou však také nejdražší;

F.  vzhledem k tomu, že do června 2021 bylo na celém světě použito přibližně 1,6 miliardy dávek vakcín, a to v převážné většině v průmyslových zemích a v zemích vyrábějících tyto vakcíny; vzhledem k tomu, že ve 29 nejchudších zemích, kde žije přibližně 9 % světové populace, byly použity pouhé 0,3 % celosvětově podaných dávek vakcín; vzhledem k tomu, že podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by urychlení distribuce vakcín mohlo vést ke zvýšení celosvětového HDP o více než 7 bilionů EUR, pokud by se podařilo držet virus pod kontrolou; vzhledem k tomu, že EU distribuovala ve svých členských státech více než 260 milionů vakcín a více než 226 milionů vyvezla do třetích zemí, z toho pouze 10 % do nejméně rozvinutých zemí;

G.  vzhledem k tomu, že se objevují nové znepokojivé varianty onemocnění COVID-19, které jsou nakažlivější, vedou častěji k úmrtí, jsou odolnější vůči vakcínám a mohou vyžadovat další dávky očkování, a že poptávka po vakcínách bude tudíž mnohem vyšší než původně odhadovaných 11 miliard dávek; vzhledem k tomu, že pro zajištění celosvětového proočkování je zásadní zvýšení objemu výroby; vzhledem k tomu, že zvýšení výroby vakcín je celosvětovou prioritou; vzhledem k tomu, že globální řetězce dodávek surovin nesmí být blokovány protekcionistickými opatřeními ani jinými než celními překážkami, které brání obchodu; vzhledem k tomu, že většina zemí, v nichž se vakcíny vyrábí, bohužel zakázala vývoz vakcín a jejich složek, čímž brání zvýšení celosvětové výroby a blokuje dodavatelské řetězce;

H.  vzhledem k tomu, že obrovské množství soukromých i veřejných prostředků a zdrojů bylo investováno do výzkumu a vývoje, klinických hodnocení a veřejných zakázek s cílem umožnit otevřený a přístupný vývoj vakcín proti onemocnění COVID-19 a léčby tohoto onemocnění; vzhledem k tomu, že pracovníci soukromého i veřejného výzkumu, zdravotnické instituce, pracovníci v přední linii, vědci, výzkumní pracovníci i pacienti shromáždili informace o viru, které farmaceutické společnosti využívají;

I.  vzhledem k tomu, že dobrovolné licence by měly být nejúčinnějším nástrojem k umožnění rozšíření výroby a sdílení know-how; vzhledem k tomu, že do iniciativy sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (C-TAP), v níž byly farmaceutické firmy vyzvány, aby se zavázaly k transparentnímu, globálnímu a dobrovolnému udělování nevýhradních licencí, se nezapojila žádná soukromá společnost; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace projevilo 19 výrobců z více než desítky zemí v Africe, Asii a Latinské Americe ochotu zvýšit výrobu vakcín na bázi mRNA; vzhledem k tomu, že k výrobě vakcín proti onemocnění COVID-19 je doposud využíváno pouze 40 % světové výrobní kapacity;

J.  vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí s nedostatečnými výrobními kapacitami nebo bez výrobních kapacit dosud čelí značenému politickému tlaku a právním překážkám, kvůli nimž nemohou využít flexibility stanovené v dohodě TRIPS, zejména v článku 31a, a při dovozu a vývozu léčivých přípravků se potýkají s těžkopádným a zdlouhavým postupem;

K.  vzhledem k tomu, že patenty a jiné prostředky ochrany duševního vlastnictví poskytují záruky pro podstupování rizik v podnikání a že vícestranný právní rámec pro práva duševního vlastnictví zajišťuje pobídky, které mají zásadní význam pro připravenost na budoucí pandemie; vzhledem k tomu, že celosvětový spravedlivý přístup k cenově dostupným vakcínám, diagnostice a léčbě představuje jediný způsob, jak zmírnit globální dopad pandemie na veřejné zdraví a ekonomiku, a že udělení dočasné výjimky z povinné mezinárodní ochrany duševního vlastnictví pro zdravotnický materiál, zdravotnické prostředky a jiné zdravotnické technologie spojené s onemocněním COVID-19 je jednou z možností, jak k tomuto cíli podstatně přispět;

L.  vzhledem k tomu, že v důsledku nebývale kritické a alarmující epidemické situace v Indii zakázala indická vláda vývoz vakcín, což narušilo dodávky na celosvětové úrovni a mechanismus COVAX; vzhledem k tomu, že EU je hlavním přispěvatelem mechanismu COVAX; vzhledem k tomu, že EU se na základě iniciativy tým Evropa zavázala, že do konce roku 2021 daruje zemím s nízkými a středními příjmy dalších 100 milionů dávek;

M.  vzhledem k tomu, že očkovací látka proti dětské obrně byla uvedena na trh bez patentové ochrany a že tato choroba byla v mnoha oblastech světa vymýcena; vzhledem k tomu, že vláda Jihoafrické republiky vedená Nelsonem Mandelou musela využít možnosti nucených licencí, aby zajistila cenově dostupné a kvalitní generické ekvivalenty pro léky na HIV a nemusela platit přemrštěné ceny nadnárodním farmaceutickým společnostem, které na ně uplatňovaly patenty;

N.  vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích je zapotřebí zlepšit dodavatelské řetězce; vzhledem k tomu, že pokud by v rozvojových zemích byla rozšířena místní výroba, zvýšena informovanost obyvatel a posílena pomoc s distribucí, mohl by se na celém světě zvýšit počet naočkovaných osob; vzhledem k tomu, že na Akcelerátor přístupu k nástrojům proti onemocnění COVID-19 zbývá znepokojivě nízký kapitál, a to 18,5 milionů USD;

O.  vzhledem k tomu, že EU by měla v prvé řadě usilovat o celosvětový spravedlivý přístup k vakcínám, diagnostice, léčbě a dalším možnostem využívajícím zdravotnický materiál a pomocí všech dostupných prostředků by se měla snažit o zachování funkčních dodavatelských řetězců;

P.  vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země již mají výjimku, která byla udělena do 1. ledna 2033 v souvislosti s uplatňováním ustanovení dohody TRIPS týkajících se léčivých přípravků, jakož i výjimku platnou do 1. července 2021, jejíž prodloužení se v současné době projednává a jíž jsou nejméně rozvinuté země vyňaty ze všech povinností vyplývajících z dohody TRIPS s výjimkou článků 3, 4 a 5;

1.  vyjadřuje značné znepokojení nad vývojem pandemie, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy; připomíná, že pandemie COVID-19 ještě neskončila a že ke zvládnutí variant koronaviru bude nutné vyvinout nové vakcíny; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí učinit maximum k tomu, aby dostalo pandemii COVID-19 pod kontrolu, a že výjimečné okolnosti vyžadují výjimečná řešení; podtrhuje proto, že k situaci je nutné přistupovat komplexně, a tedy prioritně zajistit přístupnost a cenovou dostupnost zdravotnických produktů k léčbě onemocnění COVID-19, zvýšení výroby vakcín proti tomuto onemocnění a rozložení výrobní kapacity po celém světě; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní politika musí hrát v tomto úsilí aktivní úlohu tím, že usnadní obchod se surovinami, zdravotnickými výrobky a zdravotnickým materiálem, zmírní nedostatek kvalifikovaných a zkušených pracovníků, vyřeší problémy s dodavatelskými řetězci a přehodnotí globální rámec práv duševního vlastnictví pro účely budoucích pandemií; vyzývá k podpoře proaktivních a konstruktivních jednání o znění textu dočasné výjimky z dohody WTO TRIPS, jejímž účelem by bylo usnadnit na celém světě přístup k cenově dostupným zdravotnickým produktům souvisejícím s onemocnění COVID-19 a vyřešit globální překážky omezující výrobu a krácení dodávek;

2.  připomíná, že v prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví se uvádí, že dohoda TRIPS nebrání a neměla by bránit členům v přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví;

3.  zdůrazňuje, že k naočkování 70 % světové populace je potřeba 11 miliard dávek, avšak že byl vyroben pouze zlomek tohoto množství; poukazuje na to, že nestačí přislíbit poskytnutí nadbytečných vakcín; připomíná, že kvůli současné situaci týkající se onemocnění COVID-19 v Indii hrozí, že v nástroji COVAX bude chybět 190 milionů dávek a že v dohledné době nesplní své cíle pro dodávky vakcín; konstatuje, že EU je jedním z hlavních dárců nástroje COVAX z hlediska financování i sdílení očkovacích látek, a to jak prostřednictvím COVAX, tak na dvoustranné úrovni; přesto EU a její partnery vyzývá, aby výrazně navýšili finanční a nefinanční příspěvky do nástroje COVAX; v této souvislosti vítá, že někteří výrobci přislíbili, že dodají 1,3 miliardy dávek vakcín za výrobní či nízké náklady, a že v rámci iniciativy „tým Evropa“ byl přijat závazek darovat do konce roku 100 milionů dávek zemím s nízkými a středními příjmy, přičemž připomíná, že členské státy EU by měly v roce 2021 obdržet minimálně 400 milionů dávek vakcín navíc; vítá rovněž podporu, které byla pro dodávky vakcín a doplňkového materiálu poskytnuta z mechanismu civilní ochrany Unie; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat dodávky pro COVAX; vyjadřuje politování nad snahami Spojeného království a USA vytvořit druhotný trh pro prodej nadbytečných vakcín jiným průmyslovým zemím;

4.  zdůrazňuje, že globální reakce na zdravotní krize by měla na jedné straně zahrnovat přístup orientovaný na potřeby na straně poptávky, kterým by se zajistilo společné financování a celosvětově koordinované předběžné nákupy, a na druhé straně integrovanou a koordinovanou strategii na straně nabídky za účelem zvýšení výrobních kapacit v celém hodnotovém řetězci; domnívá se, že má-li být zajištěna celosvětová distribuce vakcín, je zapotřebí globálně zvýšit jejich produkci, lépe koordinovat dodávky a posílit, diverzifikovat a zvýšit odolnost příslušných hodnotových řetězců; naléhavě vyzývá Komisi, aby navázala jednání se zeměmi vyrábějícími očkovací látky s cílem rychle odstranit překážky vývozu a aby nahradila svůj vlastní mechanismus vývozních povolení požadavky na transparentnost vývozu; trvá na tom, aby Parlament zavčas obdržel plný přístup k příslušným údajům; vyzývá USA a Spojené království, aby okamžitě zrušily zákaz vývozu vakcín a surovin potřebných k jejich výrobě; vyzývá k urychlenému navýšení mezinárodních investic a posílení koordinace za účelem zvýšení objemu výroby klíčových produktů a složek potřebných pro vakcíny, např. produktů na jedno použití a farmakologicky účinných látek, kterým by se vyřešilo blokování hodnotových řetězců dodávek vakcín;

5.  poukazuje na to, že v dlouhodobém výhledu musí být výroba vakcín globálně rozšířena, aby se pokryla celosvětová poptávka, a že je tudíž nutné investovat do výrobních kapacit rozvojových zemí, aby se staly soběstačnými; zdůrazňuje, že to vyžaduje efektivní přenos technologií a know-how; uznává, že nejúčinněji toho lze dosáhnout tak, že budou podněcovány dobrovolné licenční smlouvy a dobrovolný přenos technologií a know-how do zemí, které již očkovací látky vyrábějí; je nicméně otevřen diskusi o všech účinných a pragmatických řešeních dalšího zvyšování celosvětové výroby vakcín a žádá zejména Komisi, aby v tomto ohledu spolupracovala s USA a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi;

6.  zdůrazňuje, že ochrana duševního vlastnictví je jednou z klíčových pobídek pro inovace a výzkum na celém světě; konstatuje, že tato ochrana je základem dobrovolných licenčních smluv a předávání know how, a proto spíše usnadňuje dostupnost očkovacích látek, než že by vytvářela překážky; varuje, že v rámci paradigmatu nevymahatelnosti patentů by se podniky musely uchylovat k utajení nebo výlučnosti, aby chránily své inovace; upozorňuje na hrozbu, kterou by časově neomezená výjimka z dohody TRIPS představovala pro financování výzkumu, zejména pro výzkumné pracovníky, investory, vývojáře a klinické zkoušky; zdůrazňuje, že ochrana vlastnických práv, včetně práv duševního vlastnictví, je ústavní povinností Evropské unie a jejích členských států;

7.  bere na vědomí prohlášení Komise, že se nebrání případnému usnadnění využívání nucených licencí, bude-li to nezbytné k zajištění rychlého přístupu k výrobě vakcín; vyzývá Komisi, aby poskytla objektivní kritéria pro to, kdy a v jakých případech by případně nucených licencí využila; zdůrazňuje, že dohoda TRIPS neuvádí důvody, které by mohly k tomuto kroku opravňovat; zdůrazňuje, že v prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví se potvrzuje, že jednotlivé země samy určují důvody pro udělování nucených licencí a stanoví, co představuje celostátní stav nouze; zdůrazňuje, že nucené licence vyžadují účinný právní rámec, což by mohlo v rozvojových zemích vést k právním problémům; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda a jak by mohla nejméně rozvinutým zemím poskytnout právní pomoc s nucenými licencemi; vítá, že Komise došla k závěru, že spolupráce a dobrovolné licenční smlouvy jsou nejúčinnějším nástrojem k usnadnění rozšiřování výroby;

8.  zdůrazňuje, že je třeba posílit pilíř Akcelerátoru ACT týkající se zdravotních systémů, aby došlo ke zvýšení celosvětové kapacity ke zpracování, skladování, k distribuci a dodávkám, zejména ve zranitelných zemích; vyzývá EU a její členské státy, aby se více angažovaly ve WHO a v rámci globální reakce EU považovaly za prioritu Akcelerátor ACT, a to všechny jeho pilíře, kterými jsou diagnostika, léčba, vakcíny a posilování zdravotních systémů; zdůrazňuje, že je nutné posílit výrobní kapacity na africkém kontinentu, a s velkým potěšením bere na vědomí, že iniciativa „tým Evropa“ oznámila, že poskytne 1 miliardu EUR na podporu výroby a přístupu k vakcínám, léčivým přípravkům a zdravotnickým technologiím; poukazuje také na význam adekvátního regulačního rámce pro farmaceutické výrobky; zdůrazňuje, že EU by měla nyní investovat do regionálních distribučních center, zejména v Africe, a podporovat vytvoření africké agentury pro léčivé přípravky; v této souvislosti žádá, aby byly podpořeny místní schvalovací orgány, aby byl kvalifikovaný zdravotnický a technický personál vyškolen, jak provádět očkování, aby byly posíleny distribuční řetězce pro vakcíny a aby byla poskytnuta pomoc s řešením problémů, které představuje nedostatečná chladící infrastruktura, omezený zeměpisný a socioekonomický dosah a váhavý postoj k očkování;

9.  znovu potvrzuje svou podporu iniciativě WHO „COVID-19 C-TAP“ a centru pro přenos technologií pro mRNA vakcíny; vyjadřuje politování nad tím, že se farmaceutické společnosti nezapojily do iniciativy C-TAP; naléhá na Komisi, aby farmaceutické společnosti motivovala ke sdílení svých technologií a know how v rámci C-TAP a aby do nových předběžných dohod EU o nákupu zahrnula závazky pro uzavírání partnerství s třetími stranami, zejména s rozvojovými zeměmi, v oblasti přenosu technologií; naléhavě vyzývá Komisi, aby plně využila svého vlivu při jednáních o smlouvách o nové generaci vakcín proti onemocnění COVID-19 a zajistila tak, aby vývojáři poskytovali své technologie zemím s nízkými a středními příjmy za nízké náklady; požaduje aktivní zmapování společnosti, včetně subdodavatelů, které mají nezbytné know-how k přenosu technologií, a jejich propojení se společnostmi, jež mají nevyužitá výrobní zařízení;

10.  žádá EU, aby zajistila, aby byly budoucí předběžné dohody o nákupu zcela veřejné, zejména u vakcín příští generace; žádá EU, aby do nich zahrnula závazky týkající se nevýhradních globálních licencí, obchodních tajemství, údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, přenosů technologií a požadavek transparentnosti dodavatelů, včetně analýzy nákladů a výnosů u každého produktu; zdůrazňuje, že tyto požadavky na transparentnost by neměly Komisi bránit v tom, aby se chovala tržně, bude-li to nutné; znovu opakuje, že při vyjednávání smluv o vakcínách proti onemocnění COVID-19 je nutné postupovat zcela transparentně, a to i tak, že do rozhodování o smlouvách budou přímo zapojeni poslanci Evropského parlamentu prostřednictvím kontaktní skupiny pro vakcíny; očekává, že Evropskému parlamentu bude pravidelně předkládána komplexní a podrobná analýza výroby, dovozu, vývozu a předpovědí týkajících se vakcín, včetně informací o cílové zemi pro vývoz z EU a také o původu vakcíny a jejích složkách v případě dovozu;

11.  uznává, že pro zvýšení celosvětového proočkování je důležité usnadnit obchod a zmírnit vývozní omezení, rozšířit výrobu, mimo jiné tím, že výrobci a vývojáři očkovacích látek přijmou patřičné závazky, a že je nutné zjednodušit uplatňování flexibilních opatření v rámci dohody TRIPS v souvislosti s nucenými licencemi; vítá, že se generální ředitelka WTO snaží přesvědčit členy této organizace, aby usilovali o nalezení řešení pomocí dialogu; bere na vědomí sdělení Evropské unie adresovaná Generální radě WTO a Radě pro TRIPS o naléhavé reakci obchodní politiky na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, kterou by měly tvořit tři vzájemně se doplňující pilíře – usnadnění obchodu, zmírnění pravidel pro vývozní omezení a rozšíření výroby; očekává, že Komise bude intenzivněji usilovat o to, aby byla na 12. konferenci ministrů WTO v listopadu 2021 uzavřena iniciativa WTO v oblasti obchodu a zdraví; dále vyzývá, aby byl na této konferenci vytvořen výbor pro obchod a zdraví s cílem využít zkušenosti získané během pandemie, aby byly předloženy návrhy na zefektivnění reakce WTO během mezinárodních zdravotních krizí a aby byl připraven obchodní pilíř pro mezinárodní smlouvu o boji proti pandemiím, který by řešil přerušení dodavatelských řetězců, zvyšování výrobních kapacit, přijímání opatření proti cenovým spekulacím a přezkum právního rámce WTO z hlediska získaných zkušeností;

12.  zdůrazňuje, že EU by se měla na nadcházejícím zasedání Rady pro TRIPS dne 8. června a 14. října 2021, na summitu skupiny G7 ve dnech 11. až 13. června 2021, na summitu skupiny G20 v roce 2021, summitu EU a USA v roce 2021, na Valném shromáždění OSN v roce 2021, na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 2021 a na 12. konferenci ministrů WTO i na jiných fórech i nadále iniciativně podílet na mnohostranném a celosvětovém úsilí o distribuci vakcín, koordinaci a víceletém plánování;

13.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, Evropské službě pro vnější činnost, generálnímu řediteli Světové zdravotnické organizace, generální ředitelce Světové obchodní organizace, vládám skupiny G20, Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, generálnímu tajemníkovi OSN a členům Valného shromáždění OSN.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/621 ze dne 15. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010 za účelem klasifikace látky imidakloprid podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu (2021/2705(RSP))

P9_TA(2021)0284 B9-0313/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/621 ze dne 15. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010 za účelem klasifikace látky imidakloprid podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004(2), zejména na čl. 14 odst. 17 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky ze dne 20. dubna 2021,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 13 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(3),

–  s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6(4) stanoví, že žádný veterinární léčivý přípravek by neměl být povolen pro uvádění na trh v Unii, pokud nebyl registrován a nebyla prokázána jeho jakost, bezpečnost a účinnost, a uznává, že lepší přístup k informacím poskytuje veřejnosti příležitost vyjádřit své připomínky a orgánům umožňuje tyto připomínky náležitě zohlednit;

B.  vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381(5) by měly být poskytnuty informace o tom, jak bylo dosaženo rozhodnutí týkajících se řízení rizika, a o faktorech kromě výsledků hodnocení rizika a jak byly tyto faktory vzájemně porovnány a že sdělování o riziku by mělo přispět k participativnímu a otevřenému dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, aby se zajistilo, že v procesu analýzy rizika bude zohledněna převaha veřejného zájmu, správnost, úplnost, transparentnost, soudržnost a odpovědnost;

C.  vzhledem k tomu, že hodnoticí zpráva Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ze dne 18. února 2011 s názvem „Imidacloprid, Product-type 18 (Insecticides, Acaricides and Products to control other Arthropods)“ (Imidakloprid, typ přípravku 18 (insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců)(6) zařazuje významné údaje o toxicitě pro vodní a necílové druhy.

D.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU(7) uvádí, že „znečištění vody a půdy rezidui léčivých přípravků se stává novým ekologickým problémem. Při hodnocení a kontrole rizik, které léčivé přípravky představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, by se měla věnovat dostatečná pozornost cílům Unie v oblasti životního prostředí. V zájmu řešení daného problému by Komise měla provést studii rizik environmentálních dopadů léčivých přípravků a poskytnout analýzu relevance a efektivity stávajícího legislativního rámce, pokud jde o ochranu vodního prostředí a lidského zdraví prostřednictvím vodního prostředí.“;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 283/2013(8) stanoví minimální požadavky včetně informací o potenciálně škodlivých účincích účinné látky, jejích metabolitů a nečistot na zdraví lidí a zvířat nebo na podzemní vody, životní prostředí a necílové druhy (flóra a fauna);

F.  vzhledem k tomu, že podle nařízení Komise 284/2013(9) „musí být zahrnuty všechny informace o nepřijatelných škodlivých účincích prostředku na ochranu rostlin na životní prostředí, rostliny a rostlinné produkty a rovněž známé a očekávané kumulativní a synergické účinky.“;

G.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES(10) konstatuje, že „údaje a dokumenty, které žádost o registraci provázejí, musí prokázat, že možná rizika jsou převážena přínosy ohledně účinku. Pokud se to neprokáže, musí být žádost zamítnuta.“;

H.  vzhledem Evropské agentuře pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) byla předložena žádost o stanovení maximálního limitu reziduí (MRL) pro imidakloprid u Salmonidae;

I.  vzhledem k tomu, že agentura na základě stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky ze dne 9. září 2020(11) doporučila stanovit MRL pro imidakloprid ve výši 0,6 mg/kg (600 µg/kg) pro všechny ryby v případě potřeby;

J.  vzhledem k tomu, že Codex Alimentarius(12) nestanoví MRL pro použití ve vodním prostředí; vzhledem k tomu, že společná schůze Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO) o reziduích pesticidů v roce 2008 doporučila maximální přijatelný denní příjem 0,06 mg/kg z reziduí ze zemědělských plodin(13);

K.  vzhledem k tomu, že stanovisko Výboru pro veterinární léčivé přípravky, z něhož vychází doporučení agentury, je k dispozici pouze v podobě shrnutí a podle Komise bude jeho úplné znění zveřejněno až po přijetí MRL;

L.  vzhledem k tomu, že stanovisko o stanovení MRL podle práva EU by mělo být veřejně přístupné a snadno dostupné;

M.  vzhledem k tomu, že zajištění transparentnosti procesu hodnocení rizik podporuje pochopení veřejnosti, přispívá k větší legitimitě agentury v očích spotřebitelů a široké veřejnosti a zajišťuje větší odpovědnost vůči občanům Unie v demokratickém systému(14);

N.  vzhledem k tomu, že imidakloprid patří mezi účinné biocidní látky neonikotinoidy a byl uveden na trh za účelem širokého využití pro ošetření plodin a hospodářských zvířat díky své toxicitě pro celou řadu škůdců a chorob; vzhledem k tomu, že mechanismus účinku imidaklopridu spočívá v tom, že působí jako antagonista nikotinových acetylcholinových receptorů (nAChR) v centrálním nervovém systému, čímž narušuje synaptické přenosy signálů a vede ke smrtící hyperaktivitě nervů a svalů zvířat, obratlovců i bezobratlých, nevratně blokuje nAChR vede k paralýze a usmrcení(15);

O.  vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/783(16) zakazuje použití imidaklopridu na všechny plodiny pěstované ve venkovním prostředí kvůli negativním dopadům na opylovače;

P.  vzhledem k tomu, že nebezpečné látky aplikované na veterinární předpis a používané k léčbě nákazy mořskými vešmi se v konečném důsledku uvolňují do vodního prostředí; jejich účinky mají nejen potenciál negativního dopadu na citlivé necílové organismy, ale uvolňování těchto sloučenin bylo identifikováno jako velký environmentální problém(17) kvůli vysoké mobilitě imidaklopridu v půdě a výsledné kontaminaci podzemních a povrchových vod(18);

Q.  vzhledem k tomu, že existuje stále více důkazů o tom, že používání imidaklopridu má ničivý dopad na biologickou rozmanitost zejména v řekách a vodních cestách(19), a to nejen na korýše(20), měkkýše(21) a necílové (hmyzí) druhy, ale také na půdní organismy(22) a způsobuje úbytek ptačí populace(23); vzhledem k rostoucím obavám z přetrvávání a hromadění reziduí pesticidů a jejich metabolitů v půdě a z jejich potenciálu vést k okyselování půdy; se znepokojením konstatuje, že používání imidaklopridu v Japonsku vedlo k dramatickému kolapsu rybích populací, které se dosud nezotavily(24);

R.  vzhledem k tomu, že harmonizovaná klasifikace a označování ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(25) klasifikovala imidakloprid jako „zdraví škodlivý při požití“, „nebezpečný pro životní prostředí“ a „vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“(26);

S.  vzhledem k tomu, že studie o expozici imidaklopridu u běžných kaprovitých ryb (Cyprinua carpio L.) odhalila degenerace na mozku, žábrech a očích(27) a to navíc k histopatologickým změnám (lézím), aktivaci biomarkerů a změnám úrovně exprese genů; tato studie dospěla k závěru, že záněty a oxidační stres jsou způsobeny expozicí imidaklopridu;

T.  vzhledem k tomu, že u lidí může dojít k bioakumulaci metabolitu neonikotinoidu opakovaným příjmem kontaminovaných potravin, neboť bioakumulace imidaklopridu v prostřednictvím expozice v nízkých dávkách byla zjištěna ve studii na zvířatech(28);

U.  vzhledem k tomu, že různé vědecké studie dospěly při zkouškách na zvířatech k závěru, že imidakloprid působí jako toxický pro reprodukci a jako endokrinní disruptor, který může nepříznivě ovlivnit srdce, ledviny, štítnou žlázu a mozek a může způsobit neurologické příznaky včetně respiračního selhání a smrti(29);

V.  vzhledem k tomu, že experimentální důkazy ukazují, že toxicita imidaklopridu se zvyšuje s dobou expozice stejně jako s dávkou, což se popisuje jako „časově kumulativní toxicita“, a toxicitu imidaklopridu je proto třeba chápat nejen ve smyslu akutní letality, ale měla by se zohlednit i v chronickém měřítku(30);

W.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 283/2013 vyžaduje vypracování studií o dlouhodobé toxicitě;

X.  vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 396/2005 se stanoví, že musí být brány v úvahu „známé kumulativní účinky a účinky vzájemného působení, pokud existují metody pro jejich hodnocení“;

Y.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 284/2013 v současné době vyžaduje toxikologické studie o expozici provozovatelů, osob v okolí, rezidentů a pracovníků, několik dlouhodobých studií chronické toxicity u zvířat a studie o působení a chování v půdě, vodě a vzduchu;

Z.  vzhledem k tomu, že schází poznatky o dopadech mnoha individuálních chemických látek i jejich směsí na opylovače v životním prostředí; ne všechny chemické látky byly posuzovány a hodnocení ekotoxicity se zaměřují na velmi málo druhů a ekosystémů;

AA.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/6 uznává, že rozhodnutí týkající se řízení rizika by mělo zohlednit: „další relevantní faktory, včetně sociálních, ekonomických, etických, environmentálních faktorů a faktorů souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat, a také proveditelnost kontrol“;

AB.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od případových studií předkládaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nemusí být studie předkládané agentuře zveřejněny; vyjadřuje politování nad nedostatečným přístupem k plnému znění vědeckých studií, stanovisek a surových údajů a také nad nedostatkem informací o proveditelnosti kontrol a řízení rizik v souvislosti s vypouštěním odpadních vod do vodního prostředí;

AC.  vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 470/2009 musí být maximální limity reziduí stanoveny v souladu s obecně přijímanými zásadami hodnocení bezpečnosti, s přihlédnutím k jakémukoli jinému vědeckému hodnocení bezpečnosti dotčené látky, které případně mohla provést mezinárodní organizace, zejména Codex Alimentarius nebo, jsou-li tyto látky používány pro jiné účely, vědecké výbory usazené ve Společenství;

AD.  vzhledem k tomu, že Codex Alimentarius nedoporučuje imidakloprid k použití ve vodním prostředí a agentura ECHA uvádí, proč by tomu tak mohlo být: „Podle harmonizované klasifikace a označování (ATP01) schválené Evropskou unií je tato látka silně toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky a zdraví škodlivá při požití“(31);

AE.  vzhledem k tomu, že podle článku 37 nařízení (EU) 2019/6 se registrace zamítne, pokud nejsou dostatečně zohledněny otázky ohrožení veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo stavu životního prostředí; považuje toto za odůvodnění pro nestanovení MRL;

AF.  vzhledem k tomu, že čtyři hlavní země produkující lososy: Norsko, Chile, Spojené království a Kanada nejsou členskými státy a Komise by tak nebyla schopna provádět odpovídající audity příslušných orgánů v těchto zemích, ani posuzovat přiměřenost kontrol,

1.  domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/621 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 470/2009;

2.  má za to, že prováděcí nařízení (EU) 2021/621 není v souladu s právem Unie, neboť výchozí stanovisko Výboru pro veterinární léčivé přípravky bylo zveřejněno pouze jako shrnutí, což porušuje svobodu informací a základní zásady transparentnosti, demokratické kontroly a odpovědnosti;

3.  vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí nařízení (EU) 2021/621 a předložila výboru nový návrh zahrnující imidakloprid na seznam stanovený v příloze IV nařízení (ES) č. 396/2005 obsahující seznam farmakologicky účinných látek přípravků na ochranu rostlin, pro které nelze stanovit žádné maximální limity pro použití ve vodním prostředí;

4.  domnívá se, že všechny veterinární léčivé přípravky, pesticidy a rezidua farmakologicky účinných látek a chemických látek by měly podstoupit standardní testy a vzájemná hodnocení kvůli riziku, že mohou způsobit další a stálé poškození;

5.  má za to, že agentura by měla zveřejnit plné znění stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky, které obsahuje vědecké hodnocení rizik a doporučení pro řízení rizik a také vědecké důkazy, z nichž vycházejí; domnívá se, že hodnocení rizik imidaklopridu je nedostatečné, pokud jde o zohlednění akutních sledovaných vlastností, a že přehlíží pozdější, kumulativní a chronické účinky; připomíná, že výzkum vodních bezobratlých živočichů odhalil pozdější dopad na mortalitu, zejména u vodního hmyzu, který nemohl být odhalen ve standardních akutních testech, což ukazuje, že hodnocení rizik neonikotinoidů nebylo dostatečné, pokud jde o ochranu životního prostředí(32);

6.  považuje za zásadní vyhodnocovat farmakologicky účinné látky a jejich klasifikaci v souvislost s MRL v potravinách živočišného původu společně s pravidly stanovenými nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(33), nařízením (ES) č. 396/2005, nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006(34) a nařízeními (EU) 2019/6 a (EU) 2019/1381;

7.  má za to, že je naléhavě zapotřebí revidovat směrnici 2001/82/ES, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti, vodního a suchozemského prostředí, a zohlednit přitom dobré životní podmínky zvířat a necílové organismy a mikroorganismy;

8.  domnívá se, že nařízení (ES) č. 470/2009 dostatečně nezohledňuje nutnost zapojit Evropský parlament a občany, aby mohli plně vykonávat své právo demokratické kontroly;

9.  opakuje, že je zapotřebí posílit vědeckou spolupráci, koordinaci a soudržnost mezi agenturami Unie s pravomocemi v této oblasti, tedy Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, úřadem EFSA a agenturou ECHA společně s vnitrostátními a mezinárodními agenturami, a to vytvořením společného rámce pro hodnocení rizik biocidních přípravků a přípravků na ochranu rostli používaných v potravinových řetězcích, aby se tak zabránilo nesouladu a omezilo se možné poškození životního prostředí a ekocida;

10.  vyzývá Komisi, aby ze své pozice orgánu odpovědného za řízení rizik řádně uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti při hodnocení dostupných informací, a kvantifikovala tak riziko škodlivých účinků na životní prostředí, biologickou rozmanitost, dobré životní podmínky zvířat a lidské zdraví;

11.  apeluje na Komisi, aby systematicky informovala o tom, jak byly zohledněny zásady předběžné opatrnosti a informovaného souhlasu a jak byly vyvozeny závěry stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky;

12.  vyzývá Komisi, aby dodržovala demokratickou zásadu informovaného souhlasu a provedla kontrolu účelnosti procesu hodnocení rizik pro stanovení MRL pro veterinární léčivé přípravky v potravinách živočišného původu; považuje za zásadní, aby byl plně v souladu s cíli uvedenými ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“, sdělením Komise ze dne 20. května 2020 s názvem „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ a strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030;

13.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že do hodnocení rizik budou zahrnuty časově kumulativní, aktuální a vzájemně hodnocené ekotoxikologické testy pro necílové druhy v půdě a vodním prostředí, a aby zahrnovalo i environmentální rezidua ve vzduchu, půdě a vodě, včetně dlouhodobých kumulativních toxických účinků a aby upřesnilo nezávislé, vzájemně hodnocené vědecké studie a vědecké názory, které byly vzaty v úvahu; zdůrazňuje, že by tyto informace měly být veřejně dostupné;

14.  vyzývá Komisi, aby předložila, a členské státy, aby podpořily legislativní návrh, který zajistí soulad s nařízeními (EU) 2019/6 a (EU) 2019/1381 a všemi právními předpisy týkajícími se potravin v případě, že hodnocení rizik za účelem stanovení MLR provádějí jiné agentury než EFSA; dále Komisi vyzývá, aby zajistila, že takové hodnocení bude transparentní a pomůže lépe chránit biologickou rozmanitost a vodní ekosystémy, hmyz, žížaly a půdní mikroorganismy;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 120. (2) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11. (3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1). (6) https://echa.europa.eu/documents/10162/225b9c58-e24c-6491-cc8d-7d85564f3912 (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1). (8) Nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 1). (9) Nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 85). (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1). (11) https://www.ema.europa.eu/en/documents/mrl-summary/imidacloprid-fin-fish-summary-opinion-cvmp-establishment-maximum-residue-limits_en.pdf (12) http://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/codex-texts/dbs/pestres/pesticide-detail/en/?p_id=206 (13) http://www.fao.org/fileadmin/templates/agphome/documents/Pests_Pesticides/JMPR/JMPRReport08.pdf (14) Viz rozsudky Soudního dvora ve věci T-235/15 Pari Pharma GmbH v. EMA, ECLI:EU:T:2018:65; viz rovněž věc T-718/15 PTC Therapeutics International Ltd v. EMA, ECLI:EU:T:2018:66 a T-729/15, MSD Animal Health Innovation GmbH and Intervet International BV v. EMA, ECLI:EU:T:2018:67. (15) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020,17(5),1629, https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629 (16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/783 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky imidakloprid (Úř. věst. L 132, 30.5.2018, s. 31). (17) Burridge, L., Weis, J.S., Cabello, F., Pizarro, J., Bostick, K., „Chemical use in salmon aquaculture: A review of current practices and possible environmental effects“, Aquaculture, 2010, volume 306, 1-4, s. 7-23, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0044848610003297. (18) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020,17(5),1629, https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629 (19) Butcherine, P., Kelaher, B.P., Taylor, M.D., Barkla, B.J., Benkendorff, K, „Impact of imidacloprid on the nutritional quality of adult black tiger shrimp (Penaeus monodon)“, Ecotoxicology and Environmental Safety, 2020, volume 198, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0147651320305212?via%3Dihub (20) Butcherine, P., Kelaher, B.P., Taylor, M.D., Barkla, B.J., Benkendorff, K, „Impact of imidacloprid on the nutritional quality of adult black tiger shrimp (Penaeus monodon)“, Ecotoxicology and Environmental Safety, 2020, volume 198, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0147651320305212?via%3Dihub (21) Ewere, E.E., Reichelt-Brushett, A., Benkendorff, K., „The neonicotinoid insecticide imidacloprid, but not salinity, impacts the immune system of Sydney rock oyster, Saccostrea glomerata“, Science of the Total Environment, 2020, volume 742, The neonicotinoid insecticide imidacloprid, but not salinity, impacts the immune system of Sydney rock oyster, Saccostrea glomerata - ScienceDirect (22) de Lima e Silva, C., Brennan, N., Brouwer, J.M., Commandeur, D., Verweij, R.A., van Gestel, C.A.M., „Comparative toxicity of imidacloprid and thiacloprid to different species of soil invertebrates“ Ecotoxicology, 2017, 26, s. 555–564, https://doi.org/10.1007/s10646-017-1790-7 (23) https://www.eea.europa.eu/publications/soer-2020 (24) https://www.nationalgeographic.com/animals/article/neonicotinoid-insecticides-cause-fish-declines-japan (25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1). (26) Hodnoticí zpráva ECHA, „Imidacloprid, Product-type 18 (Insecticides, Acaricides and Products to control other Arthropods)“ (Imidakloprid, typ přípravku 18 (insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců), https://echa.europa.eu/documents/10162/225b9c58-e24c-6491-cc8d-7d85564f3912 (27) Tyor, A.K., Harkrishan, Bhardwaj, J.K., Saraf, P., „Effect of Imidacloprid on Histopathological Alterations of Brain, Gills and Eyes in hatchling carp (Cyprinus carpio L.)“ , Toxicology International, 2020, 27, s. 70-78. (28) Kavvalakis, M.P., Tzatzarakis, M.N.,Theodoropoulou, E.P., Barbounis, E.G., Tsakalof, A.K., Tsatsakis, A.M., „Development and application of LC-APCI-MS method for biomonitoring of animal and human exposure to imidacloprid“, Chemosphere 2013, volume 93, 10, s. 2612-2620, Development and application of LC–APCI–MS method for biomonitoring of animal and human exposure to imidacloprid - ScienceDirect (29) Katić, A., Karačonji, I.B., „Imidacloprid as reproductive toxicant and endocrine disruptor: Investigations in laboratory animals“, Archives of Industrial Hygiene and Toxicology, 2018, 69(2), https://www.researchgate.net/publication/326247351_Imidacloprid_as_reproductive_toxicant_and_endocrine_disruptor_Investigations_in_laboratory_animals (30) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health, 2020, 17(5),1629. https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629 (31) https://echa.europa.eu/substance-information/-/substanceinfo/100.102.643 (32) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020,17(5),1629, https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629 (33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1). (34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/745 ze dne 6. května 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek síran hlinito-amonný, křemičitan hlinitý, beflubutamid, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, uhličitan vápenatý, kaptan, oxid uhličitý, cymoxanil, dimethomorf, ethefon, výtažek z kajeputu střídavolistého (tea tree), famoxadon, destilační zbytky tuku, mastné kyseliny C7 až C20, flumioxazin, fluoxastrobin, flurochloridon, folpet, formetanát, giberelová kyselina, gibereliny, heptamaloxyloglukan, hydrolyzované bílkoviny, síran železnatý, metazachlor, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, rostlinné oleje / řepkový olej, hydrogenuhličitan draselný, propamokarb, prothiokonazol, křemenný písek, rybí tuk, pachové repelenty živočišného nebo rostlinného původu / ovčí tuk, s-metolachlor, motýlí feromony s rovným řetězcem, tebukonazol a močovina (2021/2706(RSP))

P9_TA(2021)0285 B9-0312/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/745 ze dne 6. května 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek síran hlinito-amonný, křemičitan hlinitý, beflubutamid, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, uhličitan vápenatý, kaptan, oxid uhličitý, cymoxanil, dimethomorf, ethefon, výtažek z kajeputu střídavolistého (tea tree), famoxadon, destilační zbytky tuku, mastné kyseliny C7 až C20, flumioxazin, fluoxastrobin, flurochloridon, folpet, formetanát, giberelová kyselina, gibereliny, heptamaloxyloglukan, hydrolyzované bílkoviny, síran železnatý, metazachlor, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, rostlinné oleje / řepkový olej, hydrogenuhličitan draselný, propamokarb, prothiokonazol, křemenný písek, rybí tuk, pachové repelenty živočišného nebo rostlinného původu / ovčí tuk, s-metolachlor, motýlí feromony s rovným řetězcem, tebukonazol a močovina(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(2), a zejména na čl. 17 odst. 1 a na článek 21 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 30. března 2021,

–  s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit(3),

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009(5),

–  s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.  vzhledem k tomu, že flumioxazin byl dne 1. ledna 2003 zařazen do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS(6) směrnicí Komise 2002/81/ES(7) a považuje se za schválený v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009;

B.  vzhledem k tomu, že postup obnovení schválení flumioxazinu podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012(8) probíhá od roku 2010(9), přičemž příslušná žádost byla dne 29. února 2012 předložena v souladu s článkem 4 nařízení Komise (EU) č. 1141/2010(10);

C.  vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky flumioxazin již byla prodloužena o pět let směrnicí Komise 2010/77/EU(11) a dále každoročně od roku 2015 o jeden rok prováděcími nařízeními Komise (EU) 2015/1885(12), (EU) 2016/549(13), (EU) 2017/841(14), (EU) 2018/917(15), (EU) 2019/707(16) a (EU) 2020/869(17) a nyní znovu o jeden rok tímto prováděcím nařízením (EU) 2021/745, jež prodlužuje dobu platnosti schválení do 30. června 2022;

D.  vzhledem k tomu, že Komise v prováděcím nařízení (EU) 2021/745 nevysvětlila důvody prodloužení jinak než tím, že uvedla: „Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených účinných látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, skončí platnost schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o jejich“;

E.  vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí a současně konkurenceschopnost zemědělství Unie; vzhledem k tomu, že by měl být kladen zvláštní důraz na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva včetně těhotných žen, kojenců a dětí;

F.  vzhledem k tomu, že by se měla uplatnit zásada předběžné opatrnosti a že nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že v přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají jednoznačně příznivé účinky na rostlinnou výrobu a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí;

G.  vzhledem k tomu, že se v nařízení (ES) č. 1107/2009 uvádí, že v zájmu bezpečnosti by měla být doba platnosti schválení účinné látky časově omezena; vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení by měla být úměrná možným rizikům spojeným s používáním dotyčných látek, že však v případě flumioxazinu tato úměrnost zjevně chybí;

H.  vzhledem k tomu, že během 18 let od svého schválení jako účinné látky byl flumioxazin zjištěn a klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B a jako pravděpodobný endokrinní disruptor;

I.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy mají možnost a odpovědnost jednat v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, pokud bylo zjištěno riziko škodlivých účinků na zdraví, ale přetrvává vědecká nejistota, a to tak, že přijmou předběžná opatření k řízení rizika, jež jsou nezbytná pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví;

J.  vzhledem k tomu, že konkrétněji článek 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že Komise může kdykoli přezkoumat schválení účinné látky, zejména pokud má s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky za to, že existují známky toho, že daná látka již nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4 uvedeného nařízení, a že tento přezkum může vést ke zrušení nebo změně schválení dané látky;

Látka toxická pro reprodukci kategorie 1B a mající vlastnosti narušující činnost endokrinního systému

K.  vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(18) je flumioxazin podle harmonizované klasifikace toxický pro reprodukci kategorie 1B, vysoce toxický pro vodní organismy a vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky;

L.  vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěl již v roce 2014 a následně v letech 2017 a 2018 k závěrům, že zde existují kritické oblasti obav, neboť flumioxazin je klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B, a rovněž že otázka, zda flumioxazin je potenciální endokrinní disruptor, nemohla být uzavřena a představuje kritickou oblast obav;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl flumioxazin prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/408 zařazen mezi kandidáty na zařazení na seznam látek, jež by měly být nahrazeny, protože je nebo by měl být klasifikován v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 jako toxický pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B;

N.  vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.4 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nemohou být účinné látky schváleny, spadají-li mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, kromě případů, kdy je na základě doložených důkazů uvedených v žádosti zapotřebí použít účinné látky za účelem regulace vážného ohrožení zdraví rostlin, jíž nelze dosáhnout jinými dostupnými prostředky včetně nechemických metod, přičemž je nutné přijmout opatření pro zmírňování rizik, jež zajišťují, aby bylo vystavení lidí a životního prostředí této látce minimalizováno;

O.  vzhledem k tomu, že dne 1. února 2018 zpravodajský členský stát s ohledem na nové vědecké údaje předložil Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) návrh harmonizované klasifikace a označování flumioxazinu v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008; vzhledem k tomu, že dne 15. března 2019 přijal Výbor pro posuzování rizik (RAC) agentury ECHA stanovisko, kterým se mění klasifikace flumioxazinu z toxického pro reprodukci kategorie 1B na toxický pro reprodukci kategorie 2; vzhledem k tomu, že to pravděpodobně povede k překlasifikování flumioxazinu v příloze nařízení (ES) č. 1272/2008, k čemuž však dosud nedošlo; vzhledem k tomu, že do té doby bude flumioxazin i nadále klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B;

P.  vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nelze účinnou látku schvalovat, pokud se má za to, že má vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, které mohou mít na člověka nežádoucí účinky, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy je produkt používán v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005(19);

Q.  vzhledem k tomu, že už od roku 2014 existuje podezření, že flumioxazin má vlastnosti narušující činnost endokrinního systému(20); vzhledem k tomu, že kritéria pro určení, zda je látka endokrinním disruptorem ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009, stanovená v nařízení Komise (EU) 2018/605(21), jsou použitelná od 20. října 2018(22); vzhledem k tomu, že odpovídající pokyny byly přijaty dne 5. června 2018(23); vzhledem k tomu, že Komise však udělila úřadu EFSA mandát k tomu, aby posoudila flumioxazin a jeho možné vlastnosti narušující činnost endokrinního systému podle nových kritérií, až 4. prosince 2019;

R.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA zveřejnil v září 2020 své aktualizované vzájemné hodnocení posouzení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu(24), ve kterém nebyl schopen vyloučit, že má má flumioxazin vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, protože bylo zjištěno několik chybějících údajů, a to i pokud jde o další bezpečnostní aspekty, což mělo za následek kritické oblasti obav;

S.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA konkrétněji zjistil v oblasti toxikologie savců řadu chybějících údajů, otázky, které nebylo možné uzavřít, a kritickou oblast obav; vzhledem k tomu, že úřad EFSA rovněž zjistil chybějící údaje v oblasti reziduí a bezpečnosti spotřebitelů, nebyl schopen dokončit posouzení expozice podzemní vody kvůli chybějícím údajům a nemohlo být dokončeno posouzení vlastností flumioxazinu narušujících činnost endokrinního systému u lidí a necílových organismů kvůli neúplným souborům údajů, což mělo za následek, že úřad EFSA nemohl dospět k závěru, zda jsou splněna kritéria pro narušení endokrinního systému pro člověka i necílové organismy prostřednictvím estrogenních, androgenních, thyroidních a steroidogenních (EATS) modalit ve smyslu přílohy II bodů 3.6.5 a 3.8.2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605;

T.  vzhledem k tomu, že u flumioxazinu existuje vysoké riziko biokoncentrace a je vysoce toxický pro řasy a vodní rostliny a mírně toxický pro žížaly, včely, ryby a vodní bezobratlé živočichy;

U.  vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby u látky, která v současnosti splňuje mezní kritéria pro účinné látky, jež jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci, a u níž nelze vyloučit, že splňuje mezní kritéria v důsledku svých vlastností narušujících činnost endokrinního systému, stanovená pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí, bylo nadále povoleno její používání v Unii, a bylo tak ohrožováno lidské zdraví a životní prostředí;

V.  vzhledem k tomu, že žadatelé mohou zneužít automatický systém začleněný do pracovních metod Komise, který v případě, že opětovné posouzení rizik ještě nebylo ukončeno, okamžitě prodlužuje dobu platnosti schválení účinných látek, a to tím, že budou období pro posouzení rizik úmyslně prodlužovat poskytováním neúplných údajů a požadováním dalších výjimek a zvláštních podmínek, což bude mít za následek nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, jelikož expozice nebezpečné látce v tomto období bude nadále pokračovat;

W.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na původní návrh na neobnovení schválení Komisí v roce 2014 na základě skutečnosti, že flumioxazin splňoval mezní kritéria pro látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, žadatel požádal o výjimku z uplatňování těchto mezních kritérií; taková výjimka však vyžadovala vypracování příslušných metodik posuzování, které dosud neexistovaly, a to navzdory skutečnosti, že nařízení (ES) č. 1107/2009 se používalo již tři roky, což vedlo k tomu, že proces neobnovování byl pozastaven na několik let;

X.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin vyzval Komisi a členské státy, aby „zajistily, že procesní prodloužení doby schvalování na dobu trvání daného postupu podle článku 17 nařízení se nebude používat v případě účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní a toxické pro reprodukci, a které proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, ani v případě účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, což se v současné době týká látek, jako je např. flumioxazin, thiakloprid, chlorotoluron a dimoxystrobin“;

Y.  vzhledem k tomu, že Parlament už ve svých usneseních ze dne 10. října 2019(25) a ze dne 10. července 2020(26) vznesl námitky proti dvěma předchozím prodloužením schvalovacího období flumioxazinu a Komise na tato usnesení nepředložila přesvědčivou odpověď a dostatečně neprokázala, že by další prodloužení nepředstavovalo překročení jejích prováděcích pravomocí;

Z.  vzhledem k tomu, že po předchozím prodloužení doby platnosti schválení 26 účinných látek, včetně flumioxazinu, v roce 2020 podle prováděcího nařízení (EU) 2020/869 bylo buď obnoveno, nebo neobnoveno schválení pouze čtyř z 26 látek, na něž se vztahuje toto prováděcí nařízení, zatímco podle prováděcího nařízení (EU) 2021/745 byla prodloužena doba platnosti schválení 44 účinných látek, u mnoha z nich potřetí nebo počtvrté;

1.  domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/745 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009;

2.  domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/745 není v souladu s právem Unie, neboť odporuje zásadě předběžné opatrnosti;

3.  důrazně odsuzuje závažná zpoždění v procesu opětovného schvalování a v identifikaci endokrinních disruptorů;

4.  domnívá se, že rozhodnutí prodloužit dobu platnosti schválení flumioxazinu není v souladu s bezpečnostními kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1107/2009 a není založeno ani na důkazu, že tato látka může být používána bezpečně, ani na tom, že by tato látka byla prokazatelně nezbytná pro produkci potravin v Unii;

5.  vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí nařízení (EU) 2021/745 a předložila výboru nový návrh, který by zohledňoval vědecké důkazy ohledně škodlivých vlastností dotyčných látek, zejména flumioxazinu;

6.  vyzývá Komisi, aby na příští schůzi Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva předložila návrh na neobnovení platnosti schválení flumioxazinu;

7.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu sdělila konkrétní důvody, proč bylo posouzení látek odloženo z důvodů, které žadatelé nemohou ovlivnit, které konkrétní sledované parametry se stále posuzují a proč provedení tohoto posouzení vyžaduje tolik času;

8.  opětovně vyzývá Komisi, aby předkládala návrhy prováděcích nařízení o prodloužení platnosti schválení pouze u látek, u nichž se za současného stavu vědeckých poznatků neočekává, že by vedly k návrhu Komise na neprodloužení povolení dotyčné účinné látky;

9.  opětovně vyzývá Komisi, aby zrušila schválení v případě látek, u nichž existují důvodné pochybnosti, že nesplní kritéria bezpečnosti stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009;

10.  opětovně vyzývá členské státy, aby řádně a včas zajistily opětovné posouzení schválení účinných látek, o nichž jsou povinny podávat zprávy, a aby zajistily, že stávající zpoždění budou co nejdříve účinně vyřešena;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 160, 7.5.2021, s. 89. (2) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1. (3) Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 18. (4) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. (5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 183. (6) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1). (7) Směrnice Komise 2002/81/ES ze dne 10. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flumioxazinu (Úř. věst. L 276, 12.10.2002, s. 28). (8) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26). (9) Směrnice Komise 2010/77/EU ze dne 10. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o data konce platnosti zařazení určitých účinných látek do přílohy I (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 48). (10) Nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 ze dne 7. prosince 2010, kterým se stanoví postup pro obnovení zařazení druhé skupiny účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a kterým se vytváří seznam těchto látek (Úř. věst. L 322, 8.12.2010, s. 10). (11) Směrnice Komise 2010/77/EU ze dne 10. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o data konce platnosti zařazení určitých účinných látek do přílohy I (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 48). (12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1885 ze dne 20. října 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2,4-D, acibenzolar-s-methyl, amitrol, bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, esfenvalerát, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), glyfosát, iprovalikarb, isoproturon, lambda-cyhalothrin, metalaxyl-M, metsulfuron-methyl, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, pyraflufen-ethyl, thiabendazol, thifensulfuron-methyl a triasulfuron (Úř. věst. L 276, 21.10.2015, s. 48). (13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/549 ze dne 8. dubna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), metalaxyl-M, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, thiabendazol a thifensulfuron-methyl (Úř. věst. L 95, 9.4.2016, s. 4). (14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/841 ze dne 17. května 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, Ampelomyces quisqualis kmen: aq 10, benalaxyl, bentazon, bifenazát, bromoxynil, karfentrazonethyl, chlorprofam, kyazofamid, desmedifam, dikvat, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), etoxazol, famoxadon, fenamidon, flumioxazin, foramsulfuron, Gliocladium catenulatum kmen: j1446, imazamox, imazosulfuron, isoxaflutol, laminarin, metalaxyl-M, methoxyfenozid, milbemektin, oxasulfuron, pendimethalin, fenmedifam, pymetrozin, s-metolachlor a trifloxystrobin (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 12). (15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/917 ze dne 27. června 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boscalid, bromoxynil, kaptan, karvon, chlorprofam, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, dikvat, ethefon, ethoprofos, etoxazol, famoxadon, fenamidon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, Gliocladium catenulatum kmen: J1446, isoxaflutol, metalaxyl-m, methiokarb, methoxyfenozid, metribuzin, milbemektin, oxasulfuron, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, pymetrozin a s-metolachlor (Úř. věst. L 163, 28.6.2018, s. 13). (16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 16). (17) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/869 ze dne 24. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, dimethomorf, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, formetanát, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol a s-metolachlor (Úř. věst. L 201, 25.6.2020, s. 7). (18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1). (20) Závěr úřadu EFSA o vzájemném hodnocení pesticidů, Závěr o vzájemném hodnocení posouzení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2014; 12(6):3736, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/3736 (21) Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018 , kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33). (22) Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33). (23) Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) za podpory Společného výzkumného střediska (JRC), Pokyny k identifikaci endokrinních disruptorů ve smyslu nařízení (EU) č. 528/2012 a (ES) č. 1107/2009, EFSA Journal 2018;16(6):5311, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5311 (24) Závěr úřadu EFSA o vzájemném hodnocení pesticidů, Aktualizované vzájemné hodnocení posouzení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2020;18(9):6246, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6246 (25) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Přijaté texty, P9_TA(2019)0026). (26) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, dimethomorf, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, formetanát, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol a s-metolachlor (Přijaté texty, P9_TA(2020)0197).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (2021/2568(RSP))

P9_TA(2021)0286 B9-0305/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“ (JOIN(2020)0018),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2020, který předložila Komise, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2020, který předložila Komise, o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 (COM(2020)0595),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. září 2018, který předložila Komise a jímž se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center, který předložila Komise (COM(2018)0630),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy(7),

–  s ohledem na budapešťskou Úmluvu o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001(ETS č. 85),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o evropské strategii pro data(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o přípravě digitální budoucnosti Evropy: odstranění překážek fungování jednotného digitálního trhu a lepší využívání umělé inteligence pro evropské spotřebitele(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení(12),

–  s ohledem na otázku Komisi o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (O-000037/2021 – B9‑0024/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že digitální transformace je klíčovou strategickou prioritou Unie a že se nevyhnutelně pojí s větší expozicí kybernetickým hrozbám;

B.  vzhledem k tomu, že počet zařízení připojených k internetu, strojů, čidel, průmyslových komponent a sítí tvořících internet věcí, stále roste a očekává se, že do roku 2024 bude do internetu věcí celosvětově připojeno 22,3 miliard zařízení, čímž se zvýší expozice kybernetickým útokům;

C.  vzhledem k tomu, že technologický pokrok, například kvantová výpočetní technika, a asymetrie v přístupu k němu může představovat výzvu pro prostředí kybernetické bezpečnosti;

D.  vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ještě více odhalila kybernetické zranitelnosti v některých kritických odvětvích, zejména ve zdravotnictví, a související opatření práce na dálku a omezení fyzického kontaktu zvýšila naši závislost na digitálních technologiích a propojenost, přičemž současně po celé Evropě nabývají na četnosti a sofistikovanosti kybernetické útoky a kyberkriminalita, včetně špionáže a sabotáže, nabourávání do IKT systémů, struktur a sítí a manipulace s nimi prostřednictvím škodlivých a protizákonných instalací;

E.  vzhledem k tomu, že počet kybernetických útoků výrazně roste, jak je patrné ze série organizovaných nepřátelských kybernetických útoků na zdravotnické systémy, například v Irsku, ve Finsku a ve Francii, k nimž došlo v poslední době; vzhledem k tomu, že tyto kybernetické útoky značně poškozují zdravotnické systémy a péči o pacienty, jakož i další citlivé veřejné a soukromé instituce;

F.  vzhledem k tomu, že narůstají hybridní hrozby, včetně využívání dezinformačních kampaní a kybernetických útoků na infrastrukturu, ekonomické procesy a demokratické instituce, a stávají se závažným problémem v kybernetickém i reálném světě a hrozí, že budou mít dopad na demokratické procesy, jako jsou volby, legislativní postupy, prosazování práva a soudnictví;

G.  vzhledem k tomu, že se čím dál více spoléháme na klíčovou úlohu internetu a základní internetové služby pro komunikaci a hosting, aplikace a data, u kterých se podíl trhu čím dál více soustředí u čím dál menšího počtu společností;

H.  vzhledem k tomu, že vzrůstá schopnost útoků distribuovaným odmítnutím služby a že by proto souběžně s tím měla být posílena odolnost jádra internetu;

I.  vzhledem k tomu, že připravenost na kybernetickou bezpečnost mezi podniky, zejména malými a středními podniky, a povědomí o ní jsou stále nízké, a je nedostatek kvalifikovaných pracovníků (ten se od roku 2015 prohloubil o 20 %), neboť tradiční náborové kanály nenaplňují poptávku, a to ani na manažerské a interdisciplinární pozice; vzhledem k tomu, že téměř 90 % globální pracovní síly v oblasti kybernetické bezpečnosti tvoří muži a „přetrvávající nedostatečná genderová rozmanitost tak ještě více omezuje sdílení talentů“(13);

J.  vzhledem k tomu, že schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti se mezi členskými státy liší a podávání zpráv o incidentech a sdílení informací mezi nimi není ani systematické, ani komplexní, zatímco využívání středisek pro sdílení a analýzu informací (ISAC) pro výměnu informací mezi veřejným a soukromým sektorem nenaplňuje svůj potenciál;

K.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU není dostatečná shoda na spolupráci v oblasti kybernetických zpravodajských služeb a schází kolektivní reakce na kybernetické a hybridní útoky; vzhledem k tomu, že opatření proti kybernetickým hrozbám a útokům, zejména těm hybridním, jsou technicky a geopoliticky velmi náročná na to, aby je členské státy dokázaly řešit samostatně;

L.  vzhledem k tomu, že přeshraniční a celosvětové sdílení údajů je důležité pro tvorbu hodnoty za předpokladu, že je zajištěno soukromí a ochrana práv duševního vlastnictví; vzhledem k tomu, že zahraniční právní předpisy pro data by mohly pro evropská data představovat kyberbezpečnostní riziko, neboť společnosti operující v různých regionech podléhají překrývajícím se povinnostem bez ohledu na umístění dat nebo jejich původ;

M.  vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost tvoří světový trh v hodnotě 600 miliard EUR a očekává se rychlý nárůst této hodnoty a že Unie je čistým dovozcem produktů a řešení;

N.  vzhledem k tomu, že existuje riziko roztříštěnosti jednotného trhu kvůli vnitrostátním předpisům o kybernetické bezpečnosti a chybí průřezové právní předpisy pro klíčové požadavky kybernetické bezpečnosti pro hardware a software, včetně výrobků a aplikací připojených k internetu,

1.  vítá iniciativy nastíněné Komisí ve společném sdělení s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“;

2.  vyzývá k podpoře rozvoje bezpečných a spolehlivých síťových a informačních systémů, infrastruktury a konektivity napříč Unií;

3.  požaduje, aby byl stanoven cíl, že všechny výrobky v Unii připojené k internetu pro spotřebitelské i průmyslové využití, společně s celými dodavatelskými řetězci, jež je nabízejí, musí být bezpečné již od návrhu, odolné vůči kybernetickým incidentům a urychleně opraveny při zjištění slabých míst; vítá plán Komise navrhnout průřezovou legislativu o požadavcích na kybernetickou bezpečnost pro výrobky připojené k internetu a související služby a požaduje, aby takové právní předpisy navrhly harmonizaci vnitrostátních právních předpisů s cílem zabránit roztříštěnosti jednotného trhu; požaduje, aby byly zohledněny stávající právní předpisy (akt o kybernetické bezpečnosti, nový legislativní rámec, nařízení o normalizaci), a zabránilo se tak nejasnostem a roztříštěnosti;

4.  vyzývá Komisi, aby zvážila potřebu návrhu průřezového nařízení, kterým by se zavedly požadavky na kybernetickou bezpečnost aplikací, softwaru, vestavěného softwaru a operačních systémů do roku 2023 na základě acquis EU pro požadavky na řízení rizika; zdůrazňuje, že zastaralé aplikace, software, vestavěný software a operační systémy (tj. takové, které již nedostávají pravidelné bezpečností záplaty a aktualizace) představují nezanedbatelný podíl všech zařízení připojených k internetu a kyberbezpečnostní riziko; vyzývá Komisi, aby tento aspekt zahrnula do svého návrhu; doporučuje, aby návrh zahrnoval povinnost výrobců sdělit předem minimální dobu, po kterou budou podporovat bezpečnostní záplaty a aktualizace, aby se zákazníci mohli informovaně rozhodnout; má za to, že výrobci musí být součástí programu koordinovaného zveřejňování zranitelností, jak je stanoveno v návrhu druhé směrnice o bezpečnosti sítí a informací;

5.  zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost musí být zakotvena v digitalizaci; požaduje proto, aby projekty digitalizace financované Unií zahrnovaly požadavky na kybernetickou bezpečnost; vítá podporu výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o přelomové technologie (jako je kvantová výpočetní technika a kvantové šifrování), jejichž vznik by mohl destabilizovat mezinárodní rovnováhu; dále vyzývá k dalšímu výzkumu postkvantových algoritmů a norem v oblasti kybernetické bezpečnosti;

6.  domnívá se, že pro naši společnost digitalizace znamená, že všechna odvětví jsou vzájemně propojena a že slabé stránky jednoho odvětví mohou poškodit ostatní; trvá proto na tom, aby byly hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti začleněny do digitální strategie EU a do financování EU a aby byly soudržné a interoperabilní napříč odvětvími;

7.  vyzývá k soudržnému využívání finančních prostředků EU, pokud jde o kybernetickou bezpečnost a zavádění související infrastruktury; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily využití synergie různých programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa, Kosmického programu EU, Nástroje EU pro oživení a odolnost, InvestEU, Nástroje pro propojení Evropy, a aby plně využily síť a středisko kompetencí pro kybernetickou bezpečnost;

8.  připomíná, že komunikační infrastruktura je základem veškeré digitální aktivity a že zajištění její bezpečnosti je pro Unii strategickou prioritou; podporuje stávající rozvoj certifikačního systému EU pro kybernetickou bezpečnost v souvislosti se sítěmi 5G; vitá soubor nástrojů EU pro kybernetickou bezpečnost 5G sítí a vybízí Komisi, členské státy a průmysl, aby pokračovaly ve svém úsilí o zabezpečení komunikačních sítí, včetně opatření pro celý dodavatelský řetězec; vyzývá Komisi, aby zabránila závislosti na poskytovatelích a zlepšila bezpečnost sítí tím, že bude podporovat iniciativy, které posilují virtualizaci a využívání cloudových úložišť pro různé síťové prvky; požaduje rychlý rozvoj komunikačních technologií nové generace, které budou mít jako základní zásadu kybernetickou bezpečnost již od návrhu a zajistí ochranu soukromí a osobních údajů;

9.  opakuje důležitost zavedení nového robustního bezpečnostního rámce pro kritické infrastruktury EU s cílem ochránit bezpečnostní zájmy EU a navázat na stávající schopnosti adekvátně reagovat na rizika, hrozby a technologické změny;

10.  vyzývá Komisi, aby připravila opatření k zajištění přístupnosti, dostupnosti a integrity veřejného jádra internetu, a tím i stability kybernetického prostoru, zejména v souvislosti s přístupem EU ke globálnímu kořenovému systému DNS; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat kroky pro diverzifikaci dodavatelů, aby se zmírnilo stávající riziko závislosti na oněch několika málo společnostech, jež dominují trhu; vítá návrh na evropský systém doménových jmen (DNS4EU) jako nástroj pro odolnější jádro internetu; žádá Komisi, aby posoudila, jak by DNS4EU mohl využívat nejnovější technologie, bezpečnostní protokoly a odborné poznatky o kybernetických hrozbách s cílem nabídnout rychlý, bezpečný a odolný systém DNS všem Evropanům; připomíná nutnost lepší ochrany protokolu border gateway protocol (BGP) s cílem zabránit krádežím BGP; připomíná svou podporu modelu o více zúčastněných stranách pro správu internetu, kde by kybernetická bezpečnost měla být jedním z klíčových témat; zdůrazňuje, že EU by měla urychlit zavádění Ipv6; uznává model otevřeného zdrojového kódu, který se jako základ pro fungování internetu ukázal jako účinný a účelný; podporuje proto jeho používání;

11.  uznává, že je zapotřebí zvýšit forenzní analýzu kybernetické bezpečnosti za účelem boje proti trestné činnosti, kyberkriminalitě a kybernetickým útokům, včetně vládami sponzorovaných útoků, ale varuje před nepřiměřenými opatřeními, která ohrožují soukromí a svobodu slova občanů EU při používání internetu; připomíná, že je zapotřebí dokončit revizi druhého dodatkového protokolu k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě, který má potenciál zlepšit připravenost na kyberkriminalitu;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby společně využívaly zdroje k posílení strategické odolnosti EU, ke snížení její závislosti na zahraničních technologiích a k podpoře jejího vedoucího postavení a konkurenceschopnosti v oblasti kyberkriminality napříč digitálním dodavatelským řetězcem (včetně ukládání a zpracování dat v cloudech, procesorových technologií, integrovaných okruhů (čipy), ultrabezpečná konektivita, kvantová výpočetní technika a sítě nové generace);

13.  považuje plán pro ultrabezpečnou infrastrukturu připojení za důležitý nástroj pro bezpečnosti citlivých digitálních komunikací; vítá oznámení o vývoji globálního bezpečného komunikačního kosmického systému, který bude integrovat technologie kvantového šifrování; připomíná, že by mělo být vyvíjeno nepřetržité úsilí ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) s cílem zabezpečit evropské kosmické aktivity;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že postupy sdílení informací o kybernetických hrozbách a incidentech nebyly dobře přijaty soukromým a veřejným sektorem; vyzývá Komisi a členské státy, a zvýšily důvěru a zmírnily překážky pro sdílení informací o kybernetických hrozbách a útocích na všech úrovních; vítá úsilí některých odvětví a požaduje spolupráci napříč odvětvími, neboť zranitelnosti se zřídkakdy týkají jednoho odvětví; zdůrazňuje, že členské státy musí spojit síly na evropské úrovni, aby účinně sdílely své nejnovější poznatky o rizicích v oblasti kybernetické bezpečnosti; vybízí k vytvoření pracovní skupiny členských států pro zpravodajství v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby se tak podpořilo sdílení informací v EU a v evropském hospodářském prostoru, zejména s cílem předcházet rozsáhlým kybernetickým útokům;

15.  vítá plánované zřízení společné kybernetické jednotky s cílem posílit spolupráci mezi institucemi EU a orgány členských států zodpovědnými za předcházení kybernetickým útokům, odrazování od nich a reakce na ně; vyzývá členské státy a Komisi, aby ještě více posílily spolupráci v oblasti kybernetické obrany a rozvíjely výzkum schopností nejmodernější kybernetické obrany;

16.  připomíná význam lidského faktoru ve strategii pro kybernetickou bezpečnost; vyzývá k neutuchajícímu úsilí o šíření povědomí o kybernetické bezpečnosti, včetně kybernetické hygieny a gramotnosti;

17.  poukazuje na důležitost robustního a jednotného bezpečnostního rámce k ochraně všech zaměstnanců, dat, komunikačních sítí a informačních systémů v EU a rozhodovacích procesů proti kybernetickým hrozbám založených na komplexních, jednotných a homogenních pravidlech a odpovídajícím řízení; požaduje zpřístupnění dostatečných zdrojů a dovedností, a to i v kontextu posílení mandátu CERT-EU a s přihlédnutím k probíhajícím diskuzím o definici společných závazných pravidel pro kybernetickou bezpečnost pro všechny orgány, instituce a agentury EU;

18.  požaduje širší využívání dobrovolné certifikace a kyberbezpečnostních norem, neboť jsou důležitými nástroji pro zlepšení obecné úrovně kybernetické bezpečnosti; vítá zavedení evropského rámce pro certifikaci a práci Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti; vyzývá agenturu ENISA a Komisi, aby při přípravě evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby zvážila povinné uplatnění práva EU, pokud jde o „vysokou“ úroveň jistoty;

19.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prostřednictvím pokračujícího úsilí v oblasti vzdělávání a odborné propojit poptávku po pracovní síle v kybernetické bezpečnosti s odstraněním nedostatku dovedností; požaduje, aby se zvláštní pozornost věnovala odstranění rozdílů mezi muži a ženami, jíž se toto odvětví také vyznačuje;

20.  uznává, že je zapotřebí více podpořit mikropodniky a malé a střední podniky, aby lépe porozuměly všem rizikům informační bezpečnosti a příležitostem ke zlepšení své kybernetické bezpečnosti; vyzývá agenturu ENISA a vnitrostátní orgány, aby vytvořily portály pro vlastní testování a příručky osvědčených postupů pro mikropodniky a malé a střední podniky; připomíná význam školení a přístupu k vyhrazenému financování pro bezpečnost těchto subjektů;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15. (2) Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62. (3) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36. (4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81. (5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104. (6) Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1. (7) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1. (8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0359. (9) Přijaté texty, P9_TA(2021)0098. (10) Přijaté texty, P9_TA(2021)0261. (11) Přijaté texty, P9_TA(2021)0026. (12) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 2. (13) Evropský účetní dvůr, Výzvy týkající se účinné politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, informační dokument, březen 2019.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení o podmíněnosti (EU, Euratom) 2020/2092 (2021/2711(RSP))

P9_TA(2021)0287 B9-0319/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3, články 6, 7, 13, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 1, čl. 17 odst. 3, čl. 17 odst. 8, čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec a článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 265, 310, 317 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(1) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu(2) a na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě(3),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. září 2020 o stavu právního státu za rok 2020 (COM(2020)0580),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady přijaté dne 21. července 2020 a dne 11. prosince 2020,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. června 2021 ve věci C-650/18, kterým byla zamítnuta žaloba Maďarska proti usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2018, jímž se zahajuje postup k zjištění, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty, na nichž je založena Evropská unie(5),

–  s ohledem na odůvodněný návrh Komise podle čl. 7 odst. 1 SEU týkající se otázky právního státu v Polsku ze dne 20. prosince 2017: návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku(6),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 SEU;

B.  vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU některým členským státem se netýká pouze dotčeného členského státu, v němž takové riziko vznikne, ale má dopad i na ostatní členské státy, na vzájemnou důvěru mezi nimi a na samotnou podstatu Unie a základní práva jejích občanů zaručená právem Unie;

C.  vzhledem k tomu, že Komise a Parlament aktivovaly čl. 7 odst. 1 SEU v souvislosti se situací v Polsku a Maďarsku poté, co došly k závěru, že lze důvodně předpokládat, že v těchto zemích existuje zřejmé nebezpečí vážného porušení základních hodnot Unie; vzhledem k tomu, že Rada zatím v rámci Rady pro obecné záležitosti uspořádala tři slyšení s Polskem a dvě slyšení s Maďarskem;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a je od té doby použitelné;

E.  vzhledem k tomu, že použitelnost, účel a oblast působnosti nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu jsou v tomto právním aktu jasně vymezeny a v souladu s čl. 17 odst. 1 SEU Komise „zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“;

F.  vzhledem k tomu, že uplatňování nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu nemůže být podmíněno přijetím pokynů, a k tomu, že žádné pokyny nesmějí podkopávat záměr spolunormotvůrců;

G.  vzhledem k tomu, že podle článku 234 SFEU má Evropský parlament právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi;

H.  vzhledem k tomu, že Komise „vykonává své funkce zcela nezávisle" a její členové „nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu“ (čl. 17 odst. 3 SEU, článek 245 SFEU) a dále „je odpovědná Evropskému parlamentu“ (čl. 17 odst. 8 SEU) a „zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“ (čl. 17 odst. 1 SEU);

I.  vzhledem k tomu, že pouze Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc zrušit nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu nebo jakoukoli jeho část, a k tomu, že žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie nemají podle článku 278 SFEU odkladný účinek;

J.   vzhledem k tomu, že finanční zájmy Unie mají být chráněny v souladu s obecnými zásadami zakotvenými ve Smlouvách Unie, zejména s hodnotami stanovenými v článku 2 SEU, a se zásadou řádného finančního řízení zakotvenou v článku 317 SFEU a v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie(7) (dále jen „finanční nařízení“);

1.  znovu opakuje svůj postoj k nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a je v celém rozsahu přímo použitelné v celé Evropské unii a ve všech jejích členských státech na všechny prostředky z rozpočtu EU včetně zdrojů přidělených od té doby prostřednictvím nástroje EU na podporu oživení;

2.  vyzývá Komisi a Radu, aby konečně uznaly naléhavou potřebu přijmout opatření na obranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU a připustily, že členský stát nemůže změnit své právní předpisy včetně ústavních ustanovení způsobem, který by vedl ke snížení ochrany těchto hodnot; domnívá se, že pokud nebudou zájmy Parlamentu plně sdíleny a zohledňovány, bude tím narušena vzájemná loajální spolupráce mezi orgány; připomíná, že Parlament má právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi a má možnost reagovat na nedostatečnou spolupráci ze strany Rady; vyzývá ostatní orgány, aby spolupracovaly, místo aby bránily úsilí o vyřešení současné krize;

3.  připomíná, že podle článku 5 nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu „Komise ověří, zda byly dodrženy platné právní předpisy, a v případě potřeby přijme veškerá vhodná opatření na ochranu rozpočtu Unie“; domnívá se, že si situace s ohledem na dodržování zásad právního státu v některých členských státech vyžaduje okamžité použití nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu;

4.  vyzývá Komisi, aby rychle reagovala na pokračující závažná porušování zásad právního státu v některých členských státech, jež představují vážné nebezpečí v souvislosti se spravedlivým, zákonným a nestranným rozdělováním finančních prostředků EU, zejména v rámci sdíleného řízení, a aby provedla důkladnou analýzu potřeby zahájit bez zbytečného odkladu postup stanovený v nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; znovu vyzývá Komisi, aby okamžitě splnila své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a řádně informovala Parlament o veškerých písemných oznámeních adresovaných dotčeným členským státům, v nichž mají být uvedeny skutkové okolnosti a konkrétní důvody porušení zásad právního státu nebo o jakémkoli probíhajícím vyšetřování; konstatuje, že Parlament dosud žádné takové informace o oznámení neobdržel;

5.  zdůrazňuje své znepokojení nad stále jasnějšími náznaky a rostoucím rizikem zneužívání rozpočtu Unie jako prostředku ke zhoršení dodržování zásad právního státu v některých členských státech; vyjadřuje politování nad neschopností Rady, pokud jde o dosažení smysluplného pokroku při prosazování hodnot Unie v rámci probíhajících postupů podle článku 7 v reakci na hrozby pro společné evropské hodnoty v Polsku a Maďarsku; poukazuje na to, že neschopnost Rady použít účinně článek 7 SEU nadále oslabuje integritu společných evropských hodnot, vzájemnou důvěru a věrohodnost Unie jako celku; naléhavě vyzývá následující předsednictví, aby pravidelně pořádala slyšení; doporučuje, aby Rada v návaznosti na tato slyšení vydala pro dotčené členské státy konkrétní doporučení v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU a stanovila lhůty pro jejich provedení;

6.  zdůrazňuje, že navzdory četným usnesením a zprávám Evropského parlamentu i několika řízením o nesplnění povinnosti a rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie se situace v oblasti právního státu v Evropské unii nadále zhoršuje;

7.  vyzývá Komisi, aby i při řešení otázky neustálého porušování demokracie a základních práv všude v Unii, mj. útoků na svobodu sdělovacích prostředků a novináře, migranty, práva žen, práva osob LGBTIQ, svobodu sdružování a svobodu shromažďování, používala veškeré dostupné nástroje, včetně uvedeného nařízení; vítá rozhodnutí velkého senátu Soudního dvora, jenž zamítl žalobu Maďarska proti usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2018 o zahájení postupu podle článku 7; vyjadřuje politování nad neschopností Komise náležitě reagovat na četné obavy, jež Parlament vyjádřil ohledně demokracie, právního státu a základních práv v několika členských státech; vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici včetně článku 7 SEU, postupu EU pro posílení právního státu a řízení o nesplnění povinnosti podle čl. 19 odst. 1 SEU, jakož i dalších nástrojů, jako jsou zrychlené postupy, žádosti o předběžná opatření u Soudního dvora Evropské unie a kroky týkající se neprovedení rozsudků Soudního dvora; žádá Komisi, aby v případě, že se rozhodne nástroje doporučené Parlamentem nepoužít, uvedla výslovně příslušné důvody;

8.  zdůrazňuje význam podpory a posílení spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO); vítá skutečnost, že Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil svou činnost dne 1. června 2021;

9.  zdůrazňuje, že výroční zpráva o právním státu je samostatným nástrojem, jenž nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu doplňuje; vyzývá Komisi, aby závěry této výroční zprávy využila ve svém hodnocení pro účely uvedeného nařízení; žádá Komisi, aby do své výroční zprávy o právním státu zahrnula zvláštní oddíl s analýzou případů, kdy by porušení zásad právního státu v jednom členském státě mohlo dostatečně přímo ovlivnit nebo vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie;

10.  s politováním konstatuje, že od vstupu tohoto nařízení v platnost nezaslala Komise členským státům žádné písemné oznámení, a to navzdory mnoha obavám ohledně případů porušení zásad právního státu, jež Komise uvedla ve své zprávě o stavu právního státu za rok 2020, i dvou postupů podle článku 7, které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie a které členské státy doposud nevyřešily; konstatuje, že nečinnost podle čl. 5 odst. 1 a článku 6 daného nařízení představuje odmítnutí Komise splnit povinnosti, které pro ni z tohoto nařízení vyplývají;

11.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, Parlament Komisi stanovil konkrétní lhůtu, a se zklamáním konstatuje, že Komise v této lhůtě své povinnosti nesplnila; zdůrazňuje, že to představuje dostatečný základ pro podání žaloby proti Komisi podle článku 265 SFEU;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise do 1. června 2021 neodpověděla na žádosti Parlamentu a v nejzřetelnějších případech porušování zásad právního státu v EU nezahájila postup stanovený v nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; pověřuje svého předsedu, aby na základě článku 265 SFEU vyzval Komisi, aby nejpozději do dvou týdnů ode dne přijetí tohoto usnesení splnila své povinnosti podle tohoto nařízení; uvádí, že aby byl Parlament připraven, v mezidobí zahájí okamžitě nezbytné přípravy na případná soudní řízení proti Komisi podle článku 265 SFEU;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a členským státům.

(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0103. (3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0360. (4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 66. (5) Rozsudek ze dne 3. června 2021, Maďarsko v. Evropský parlament, C-650/18, ECLI:EU:C:2021:426. (6) Úř. věst. C 129, 5.4.2019, s. 13. (7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (2021/2738(RSP))

P9_TA(2021)0288 RC-B9-0331/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost(2),

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost), bylo přijato v rámci řádného legislativního postupu;

B.  vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentní nástroj, pokud jde o objem a způsoby financování; vzhledem k tomu, že se Komise chystá emitovat společné dluhopisy EU, neboť všechny členské státy EU nyní úspěšně ratifikovaly rozhodnutí o vlastních zdrojích(3);

C.  vzhledem ke skutečnosti, že zelené investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost budou financovány prostřednictvím zelených dluhopisů;

D.  vzhledem k tomu, že demokratickou a parlamentní kontrolu nad uplatňováním Nástroje pro oživení a odolnost lze vykonávat pouze tehdy, pokud bude Parlament neustále plně zapojen a pokud ve všech fázích budou zohledňována všechna jeho doporučení;

E.  vzhledem k tomu, že článek 26 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zavádí dialog o oživení a odolnosti, který má zajistit větší transparentnost a odpovědnost i to, aby Komise poskytovala Parlamentu informace týkající se mj. plánů členských států pro oživení a odolnost a jejich posouzení;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament se vyjadřuje k projednávaným záležitostem v rámci dialogu o oživení a odolnosti, a to i formou usnesení a výměn názorů s Komisí; vzhledem k tomu, že Komise musí tato stanoviska brát v potaz;

G.  vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vymezuje šest oblastí evropského zájmu, z nichž všechny představují oblast působnosti a cíl nástroje;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vychází z článku 175 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a stanoví, že obecným záměrem je splnit cíle vytyčené v článku 174 v zájmu posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie zlepšením odolnosti, připravenosti na krize, schopnosti adaptace a potenciálu růstu členských států, zmírněním sociálního a hospodářského dopadu krize, zejména na ženy, děti a mladé lidi, podporou provádění evropského pilíře sociálních práv, zelené transformace a plnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které byly aktualizovány novým právním rámcem EU pro klima, a plněním cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality – zejména prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci mechanismu pro správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu, který byl zřízen nařízením (EU) 2018/1999(4), a v rámci digitální transformace, a přispět tak k rostoucí hospodářské a sociální konvergenci, obnově a podpoře udržitelného růstu, integraci ekonomik Unie, posílení tvorby kvalitních pracovních míst, strategické autonomii Unie, která si současně ponechá otevřenou ekonomiku, a k tvorbě evropské přidané hodnoty;

I.  vzhledem k tomu, že během sociálního summitu v Portu, který se konal dne 7. a 8. května 2021, uznali vedoucí představitelé EU evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení, a vzhledem k tomu, že v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání pokračovat v prohlubování jeho provádění na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států;

J.  vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení reformních a investičních milníků a cílů, které si stanovily ve svých plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že tyto plány (včetně digitálních a ekologických opatření) musí přispívat k uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, tvorbě kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci;

K.  vzhledem k tomu, že evropská přidaná hodnota nevzniká jednoduše tím, že Nástroj pro oživení a odolnost je evropskou iniciativou;

L.  vzhledem k tomu, že členské státy v zásadě měly své národní plány pro oživení a odolnost předložit Komisi do 30. dubna 2021; vzhledem k tomu, že doposud předložilo Komisi tyto pány 23 členských států;

M.  vzhledem k tomu, že v Parlamentu proběhla dne 18. května 2021 plenární rozprava, po níž následovalo přijetí usnesení o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost;

N.  vzhledem k tomu, že má-li být zajištěna řádná demokratická a parlamentní kontrola provádění Nástroje pro oživení a odolnost a posílena transparentnost a demokratická odpovědnost, musí Komise pravidelně ústně i písemně informovat Parlament o stavu posuzování národních plánů pro oživení a odolnost i o reformách a investicích souvisejících s vymezenou oblastí působnosti rozdělenou do šesti pilířů (včetně všeobecných a specifických cílů a horizontálních zásad) a jedenácti kritérií posuzování stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

1.  domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje historický nástroj EU, který má podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zajistit konvergenci, posílit konkurenceschopnost a pomoci členským státům zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19, nasměrovat jejich ekonomiky na cestu silného a udržitelného růstu, připravit EU na řešení dlouhodobých výzev, jako je spravedlivá, zelená a digitální transformace, a vytvářet přidanou hodnotu EU;

2.  očekává od Komise, že schválí pouze ty plány, které zcela odpovídají ustanovením a cílům nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, že nebude dělat žádné politické ústupky, které by odporovaly ustanovením a duchu nařízení, a současně se distancuje od svého úzkého zapojení do přípravy plánů před jejich předložením; žádá, aby Komise při posuzování národních plánů pro oživení a odolnost důsledně uplatňovala literu i ducha nařízení o Nástroje pro oživení a odolnost a aby před přijetím příslušných návrhů prováděcích rozhodnutí Rady provedla hloubková a komplexní posouzení; vítá nicméně snahy Komise o to, aby příslušná prováděcí rozhodnutí Rady byla rychle přijata ještě před létem, a její nepřetržitou spolupráci s členskými státy s cílem pomoci jim připravit kvalitní plány, které významně přispějí ke společným evropským cílům;

3.  je přesvědčen, že finanční prostředky musí být spravedlivě rozděleny mezi různá odvětví, společnost a budoucí generace, aby byl zajištěn co největší přínos pro vzestupnou hospodářskou, sociální a územní konvergenci, blahobyt všech občanů a hospodářskou stabilitu; vyzývá Komisi, aby u všech členských států trvala na zahrnutí ambiciózních reformních opatření do jejich národních plánů, a zdůrazňuje, že ambiciózní plány a řádné provádění jsou nezbytné k tomu, aby tato příležitost nebyla promarněna; požaduje plnou transparentnost a odpovědnost při přidělování a využívání finančních prostředků; připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost nesmí být vnímán jako „běžný postup“;

4.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda zdroje Nástroje pro oživení a odolnost slouží cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jímž je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost v členských státech; vyzývá Komisi, aby odrazovala od praktik opětovného předkládání přepracovaných projektů bez skutečné přidané hodnoty, zejména pro zaostávající regiony, především v případech, kdy se tím mohou zvětšit rozdíly v hospodářské, sociální a územní konvergenci v EU;

5.  připomíná, že Parlament vyzval k tomu, aby mu bylo zajištěno právo na informace týkající se probíhajícího posuzování národních plánů pro oživení a odolnost, aby mohl vykonávat nad tím, jak Komise posuzuje a provádí Nástroj pro oživení a odolnost, demokratický dohled;

6.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda každý národní plán pro oživení a odolnost účinně, komplexně a vyváženě přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a aby zajistila, aby tomu tak bylo; připomíná, že každé opatření by mělo přispívat k nejméně jedné z politických oblastí důležitých z evropského hlediska, rozčleněných do šesti pilířů;

7.  zdůrazňuje, že plány musí po celou dobu trvání prováděcí fáze splňovat regulační požadavky včetně 37% podílu na zelenou transformaci a 20% podílu na digitální transformaci; vyzývá Komisi, aby posoudila kvalitativní i kvantitativní stránku navrhovaných opatření s cílem zajistit, aby tyto plány účinně splňovaly kvantitativní i kvalitativní cíle, a to i u prováděcí fáze;

8.  připomíná, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost nesmí podpora z Nástroje pro oživení a odolnost až na řádně odůvodněné případy financovat opakované vnitrostátní výdaje, jako jsou trvalé daňové úlevy, a vyzývá Komisi, aby toto kritérium posuzovala komplexně;

9.  konstatuje, že přeshraniční projekty zahrnující více než jeden členský stát vytvářejí vysokou evropskou přidanou hodnotu a související efekt přelévání, a lituje, že tyto přeshraniční projekty obsahuje jen málo vnitrostátních plánů; vyzývá Komisi, aby důrazně vybízela členské státy k usnadňování přeshraničních projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost;

10.  konstatuje, že v dosud předložených národních plánech pro oživení a odolnost se zatím jen málo členských států rozhodlo požádat o úvěry; vyzývá členské státy, aby nepromarnily příležitost a uvažovaly o co nejlepším využití úvěrů, které jsou k dispozici; je znepokojen tím, že značná část úvěrů může na konci Nástroje pro oživení a odolnost zůstat nevyužita, a vyzývá členské státy, aby pečlivě posoudily své potřeby a aby tuto příležitost při předkládání národních plánů pro oživení a odolnost co nejlépe využily, případně aby své plány odpovídajícím způsobem změnily;

11.  vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu prováděcího rozhodnutí Rady zohlednila skutečnost, že může být zapotřebí národní plány pozměnit v zájmu zajištění souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

12.  připomíná, že plány pro oživení a odolnost by neměly mít vliv na právo uzavírat nebo prosazovat kolektivní smlouvy ani na právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a právem a zvyklostmi Unie a členských států;

13.  zdůrazňuje, že investice musí mít trvalý dopad; vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry reformy a investice uskutečněné v rámci Nástroje na odporu oživení a odolnosti dále umožní překlenout nedostatek investic ve všech oblastech Evropy odhadovaný Komisí, neboť je třeba splnit cíle v oblasti digitální transformace a klimatu, životního prostředí a sociální udržitelnosti, včetně Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN;

Zelená transformace

14.  zdůrazňuje, že v souladu s metodikou stanovenou v příloze IV nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly vyhradit alespoň 37 % celkových finančních prostředků (grantů i úvěrů) jednotlivých plánů na oblast klimatu; vyzývá Komisi, aby při posuzování cíle 37 % výdajů na oblast klimatu věnovala pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu, chybnému nebo nepravdivému označování opatření a aby se zabránilo „lakování na zeleno“; je znepokojen tím, že některé investice jsou označovány jako zelené investice, přestože se na ně nevztahuje metodika sledování stanovená v příloze VI; navrhuje, aby se na jakékoli rozšíření metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vztahovala další kontrola; trvá na tom, aby byly do cílů a milníků v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady plně zahrnuty záruky nezbytné pro splnění cíle během prováděcí fáze; vyzývá Komisi, aby podněcovala členské státy k provedení reforem, které usnadní úspěšné provádění investic;

15.  připomíná, že vedle požadavku, aby minimálně 37 % výdajů (grantů i úvěrů) na investice a reformy obsažených v každém národním plánu pro oživení a odolnost podporovalo klimatické cíle, jsou klíčovým nástrojem pro podporu zelené transformace a pro zabránění tomu, aby byla financována opatření, která jsou s klimatickými cíli Unie v rozporu, ustanovení „významně nepoškozovat“; připomíná, že zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852(5) musí, jak to vyžaduje nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, dodržovat všechna opatření; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným dodržováním této zásady při posuzování plánů a vyzývá Komisi, aby zajistila její plné dodržování, a to i během prováděcí fáze, a aby všechna související posouzení zveřejnila; trvá na tom, že provádění Nástroje pro oživení a odolnost nemůže vést k jakémukoli snížení environmentálních norem ani být v rozporu s právními a správními předpisy v oblasti životního prostředí; upozorňuje v tomto ohledu na obavy z možného negativního dopadu operací uskutečňovaných v oblastech citlivých na biologickou rozmanitost nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, památek světového dědictví UNESCO, klíčových oblastí biologické rozmanitosti a dalších chráněných oblastí);

16.  připomíná, že vzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by měl Nástroj pro oživení a odolnost přispět k začlenění opatření na ochranu biologické rozmanitosti do politiky Unie v jednotlivých odvětvích; vyzývá Komisi, aby zveřejnila přehled opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně uvedených opatření týkajících se biologické rozmanitosti, jež účinně přispívají k biologické rozmanitosti v národních plánech pro oživení a odolnost; je znepokojen skutečností, že většina plánů pro oživení a odolnost obsahuje jen velmi omezená, nebo neobsahuje vůbec žádná opatření na podporu biologické rozmanitosti; očekává, že Komise bude zásadu „významně nepoškozovat“ důsledně uplatňovat i v tomto ohledu, a zejména že odmítne reformy či investice, které by mohly biologickou rozmanitost poškozovat nebo které nejsou doprovázeny odpovídajícími doprovodnými opatřeními;

17.  je znepokojen skutečností, že mnoho národních plánů na podporu oživení a odolnosti se zaměřuje na krátkodobé investice; podporuje zelené investice, které povedou k transformaci evropského hospodářství, především ty, jež zajišťují umírněnou podporu nákupu udržitelného spotřebního zboží;

Digitální transformace

18.  zdůrazňuje, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly obsahovat opatření, která účinně přispějí k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, jež představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost, a to na základě metodiky a ustanovení obsažených v uvedeném nařízení;

19.  připomíná, že pokud jde o investice do digitálních kapacit a konektivity, měly by členské státy ve svých plánech poskytnout vlastní posouzení bezpečnosti založené na společných objektivních kritériích, která určí veškeré bezpečnostní problémy, a měly by podrobně uvést, jak budou tyto problémy řešeny s cílem dosáhnout souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všechny národní plány obsahující takové investice zmíněné posouzení obsahovaly a aby příslušná opatření nebyla v rozporu se strategickými zájmy Unie;

20.  domnívá se, že digitální opatření mají velký potenciál posílit konkurenceschopnost EU na mezinárodní úrovni a vytvářet vysoce kvalitní pracovní místa, a je znepokojen tím, že existují národní plány, které nedosahují odpovídající rovnováhy, pokud jde o investice do digitální transformace, a zejména do digitální infrastruktury;

21.  vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k plnému dodržování zásad interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů a aby v digitálních investicích podporovala využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem;

Podpora růstu, hospodářské, sociální a územní soudržnosti a prosperity pro všechny

22.  vítá zejména opatření obsažená v plánech pro oživení a odolnost, jejichž cílem je podpora inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, hospodářské soudržnosti, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací, zdraví a dobře fungujícího jednotného trhu se silnými malými a středními podniky, posílení vytváření kvalitní zaměstnanosti, boj proti chudobě a nerovnosti, podpora kultury a vzdělávání, rozvoj kompetencí a dovedností, podpora dětí a mládeže, zvýšení připravenosti na krize a schopnosti reagovat na krize a zmírnění dopadů krize COVID-19 na hospodářství;

23.  vyzývá Komisi k provedení hodnocení a zajištění toho, aby národní plány pro oživení a odolnost věnovaly odpovídající pozornost opatřením určeným dětem a mládeži, zejména v zemích, ve kterých byly zjištěny strukturální problémy v oblastech, jako jsou předčasný odchod ze vzdělávání, nezaměstnanost mladých lidí, dětská chudoba a předškolní vzdělávání; trvá na tom, že reformy a investice do mládeže, zejména ty, které se týkají rozšiřování dovedností, rekvalifikace, vzdělávání, odborné přípravy a duálního vzdělávání, digitálních dovedností, celoživotního učení, aktivních politik na trhu práce, politik, které investují do přístupu a příležitostí pro děti a mladých lidí, a politik, které překlenují generační propast, by měly podporovat rozvoj kompetencí vedle nákupu vybavení a měly by být v souladu se zárukou pro mladé lidi a dalšími vnitrostátními opatřeními; zdůrazňuje, že by se reformy a investice ve prospěch dětí měly sladit se zásadami záruky pro děti a zaměřit se na právo každého dítěte žijícího v chudobě na přístup k vysoce kvalitním veřejným službám, bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídajícímu stravování;

24.  vítá opatření začleněná v těchto plánech, jež přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv a iniciativ EU v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, která mají zajistit větší sociální soudržnost, upevnit systémy sociální ochrany a snížit zranitelnost; připomíná Komisi, že plány pro oživení a odolnost musejí uspokojivě splňovat hodnotící kritéria, a vyzývá ji, aby důkladně posoudila sociální důsledky každého opatření k zajištění dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a jejich dopad; trvá tudíž na tom, aby Komise zajistila, aby se v každém plánu pro oživení a odolnost dostatečně odrážela uvedená kritéria;

25.  je přesvědčen, že zelené investice a investice do digitalizace mají značný potenciál z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností a propastných rozdílů v digitální oblasti; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby ze zelených investic a investic do digitalizace měly prospěch nejohroženější obce a regiony, jako jsou uhelné a lignitové regiony procházející transformací, a ty obce a regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu; zdůrazňuje, že očekávaná společenská a hospodářská návratnost těchto investic by měla být v národních plánech pro oživení a odolnost vymezena předem, aby byl zajištěn jejich co největší přínos;

26.  požaduje, aby Komise a Rada zajistily, aby se přihlíželo k otázce rovnosti mezi muži a ženami a rovným příležitostem a aby byly tyto cíle začleněny do politiky Unie a prosazovány v rámci vypracovávání plánů pro oživení a odolnost a při jejich realizaci; očekává, že Komise bude v souladu se zvláštní zprávou Evropského účetního dvora č. 10/2021 systematicky shromažďovat, analyzovat a hlásit stávající údaje, které se týkají uplatňování Nástroje na podporu oživení a odolnosti, rozčleněné podle pohlaví; je hluboce znepokojen tím, že většina plánů pro oživení a odolnost nijak zvlášť nepřispívá k plnění těchto cílů a jejich začleňování do politiky Unie a že neobsahují jasně stanovená konkrétní opatření, která by řešila otázku nerovnosti mezi muži a ženami, což může vést k tomu, že pomocí těchto plánů nebude možné omezit sociální a ekonomické dopady krize na ženy a reagovat na příslušná doporučení týkající se jednotlivých zemí;

27.  žádá Komisi, aby posoudila národní plány pro oživení a odolnost z hlediska zavádění vnitrostátních opatření, která mají potírat agresivní daňové plánování, daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo odstranit neúčinná opatření proti praní peněz;

28.  připomíná, že plány na podporu oživení a odolnosti by měly obsahovat opatření k provádění reforem a realizaci veřejných investičních projektů na základě uceleného balíčku; připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost se musí zaměřit na udržitelné a růst podporující reformy a investice, které řeší strukturální slabiny ekonomiky členských států, a že se proto od těchto plánů očekává, že pomohou účinně řešit všechny nebo významnou část výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů; zdůrazňuje, že plány na podporu oživení a odolnosti musí být v souladu s příslušnými výzvami a prioritami jednotlivých zemí stanovenými v kontextu evropského semestru a s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; poukazuje na to, že veškerá opatření, zejména ta, která jsou spojena s digitální a ekologickou transformací, by se měla posuzovat také z hospodářského a sociálního hlediska; trvá na tom, aby Komise věnovala zvláštní pozornost zajištění toho, aby byly navrhované reformy skutečné, nové a náročnější a aby byly zahájeny co nejdříve;

29.  žádá Komisi, aby zajistila rovnováhu mezi reformami a investicemi a soudržnost národních plánů, včetně nových reforem, se stávajícími dosaženými výsledky a výzvami stanovenými v příslušných doporučeních pro jednotlivé země;

30.  zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je vytváření a podpora kvalitních pracovních míst a že je toho třeba dosáhnout pomocí komplexního balíčku reforem a investic s cílem podpořit stabilní smlouvy, důstojné mzdy, kolektivní vyjednávání a minimální úroveň sociální ochrany, včetně důstojných důchodů nad hranicí chudoby;

31.  s politováním konstatuje, že národní plány pro oživení a odolnost nejsou dostatečně koordinovány s dohodami o partnerství a programy EU, jako je InvestEU; vyzývá k zajištění součinnosti a doplňkovosti mezi Nástrojem na podporu oživení a odolnosti, dohodami o partnerství, programem InvestEU a dalšími opatřeními EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily využívání národní složky programu InvestEU, která by mohla zejména podpořit vytváření nástrojů na podporu solventnosti malých a středních podniků (MSP);

32.  připomíná Komisi, že jedním z jasně stanovených cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je významné zapojení malých, středních a začínajících podniků, a to i do postupů zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby finanční prostředky z tohoto nástroje nebyly použity především ve prospěch velkých společností a nebránily spravedlivé hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby se maximálně vynasnažila zajistit, aby prospěch z tohoto nástroje měly malé, střední a začínající podniky, mj. stanovením dílčích cílů a poskytováním trvalého poradenství týkajícího se realizace programů v členských státech; navrhuje, aby se průběžné sledování, mj. na základě společných ukazatelů, vztahovalo i na ty finanční prostředky z tohoto nástroje, jejichž konečnými příjemci jsou malé a střední podniky;

Zapojení zúčastněných stran

33.  připomíná, že v čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost se uvádí, že národní plány pro oživení a odolnost by měly obsahovat „shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran“; vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy ke konzultacím se všemi vnitrostátními zúčastněnými stranami a aby zajistila jejich zapojení, mj. zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a místních a regionálních orgánů do provádění plánů, a zejména do jejich monitorování, a aby zajistila, že v případě budoucích změn nebo nových plánů proběhnou konzultace;

34.  připomíná, že článek 152 SFEU stanoví, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a respektuje jejich samostatnost; zdůrazňuje, že rozhodující význam z hlediska úspěšnosti národních plánů pro oživení a odolnost a celého Nástroje na podporu oživení a odolnosti má přiměřené zapojení vnitrostátních zúčastněných stran, jako jsou parlamenty členských států, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnosti, do vypracovávání těchto plánů a jejich realizace, tak aby členské státy cítily za tyto plány odpovědnost, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, účinné a řádné využívání finančních prostředků a větší transparentnost a aby se zabránilo překrývání či dvojímu financování nebo jeho nedostatku; sdílí znepokojení, které vyjádřil Výbor regionů a další zúčastněné strany, a s politováním konstatuje, že mnoho členských států do vypracovávání návrhů plánů nezapojilo regionální a místní orgány či je zapojilo jen nedostatečně a že tyto procesy nejsou transparentní, ačkoli se členské státy spoléhají na to, že tyto orgány budou přesměrovávat značnou část finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost; dále vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech nebyly dostatečně zapojeny a informovány dokonce ani národní parlamenty; vybízí Komisi, aby zavedla strukturovaný dialog s regionálními a místními orgány a zahájila zvláštní dialog s evropskými sociálními partnery;

Ujednání, milníky a cíle

35.  trvá na tom, že veškeré reformy a investice musí být spojeny s milníky, cíli a kalkulací nákladů, které budou relevantní, jasné, podrobné a náležitě monitorované, a zejména zajistí plné dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a acquis EU a budou představovat jasné závazky členských států;

36.  žádá Komisi o zajištění toho, aby před posuzováním splnění milníků a cílů dojednaných v prováděcích rozhodnutích Rady a v národních plánech pro oživení a odolnost obdržel Parlament předběžná zjištění týkající se splnění těchto milníků a cílů v souladu s čl. 25 odst. 4 nařízení o Nástroji na podporu oživení a odolnosti;

37.  připomíná Komisi, že investice by měly být doplněny reformami, a vyzývá ji k zajištění toho, aby byla všechna schválená retroaktivní opatření jasně doplněna o odpovídající milníky a cíle a aby splňovala veškeré požadavky právních předpisů, a vyzývá členské státy, aby toto ustanovení využívaly uvážlivě; opakuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je navržen tak, aby podporoval projekty, které dodržují zásadu adicionality unijního financování; konstatuje, že nedostatek skutečně doplňkových projektů financovaných z tohoto nástroje by mohl omezit jeho makroekonomický dopad;

38.  zdůrazňuje, že struktury zavedené na národní úrovni za účelem směrování, provádění nebo monitorování Nástroje pro oživení a odolnost by měly být odpovídající, aby podporovaly trvalý dopad opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost;

Institucionální odolnost, řízení, správní kapacita a právní stát

39.  připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost a jednotlivé národní plány pro oživení a odolnost by měly plně respektovat nařízení o právním státu(6) a že opatření stanovená v těchto plánech by neměla být v rozporu s hodnotami zakotvenými v článku 2 SEU; v této souvislosti trvá na tom, že Komise musí zajistit, aby žádné projekty ani opatření tyto hodnoty ve fázi hodnocení a provádění nepodrývaly, a žádá ji, aby přijala příslušná opatření za účelem provedení přezkumu;

40.  zdůrazňuje, že pro úspěch Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost je nezbytná naprostá transparentnost a odpovědnost ze strany Komise, členských států a všech prováděcích partnerů; vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky pro Evropský účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce a zajistila tak, aby měly subjekty k dispozici nezbytné finanční a lidské zdroje k tomu, aby mohly provádět kontrolu této bezprecedentní výše výdajů EU; žádá Komisi, aby v tomto roce předložila návrh opravného rozpočtu nebo žádost o převod, aby se tak v tomto ohledu zmírnily tyto rozpočtové potřeby;

41.  připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, a to i daňovým podvodům, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů, a jejich stíhání a že provádění by se mělo zaměřit na to, aby se zabránilo zdvojenému financování z Nástroje pro oživení a odolnost a z ostatních programů Unie, zejména v oblasti správních struktur souvisejících s národními plány;

42.  žádá Komisi, aby důkladně posoudila opatření navržená členskými státy k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a aby v této souvislosti věnovala zvláštní pozornost tomu, aby národní plány zahrnovaly všechny nezbytné reformy spolu s příslušnými milníky a cíli související případně zejména s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země; naléhavě Komisi žádá, aby velmi pečlivě sledovala rizika pro finanční zájmy EU spojená s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost v případě porušení nebo možného porušení zásad právního státu a věnovala přitom zvláštní pozornost zejména veřejným zakázkám; očekává, že Komise neprovede žádné platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud nebudou splněny milníky spojené s opatřeními k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby členské státy provedly reformní a investiční opatření, zejména v oblastech, které zvýší správní a institucionální odolnost a připravenost na krize;

44.  vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a údaje o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie, jakož i cílů, výši a umístění projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, zaznamenávaly je v elektronickém standardizovaném a interoperabilním formátu a aby používaly jednotný nástroj pro vytěžování údajů, který má poskytnout Komise; dále vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila práci na jednotném nástroji pro vytěžování údajů; připomíná, že čl. 22 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví členským státům povinnost shromažďovat standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup; připomíná Komisi, aby zajišťovala tyto povinnosti pro účely auditu a kontroly a poskytla srovnatelné informace o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánů pro oživení a odolnost; dále Komisi připomíná, že je třeba zajistit transparentnost konečných příjemců a zavést odpovídající opatření s cílem zabránit dvojímu financování;

Posouzení aktů v přenesené pravomoci Parlamentem

45.  zdůrazňuje, že návrhy aktů v přenesené pravomoci navazující na nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, konkrétně akt v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti a akt v přenesené pravomoci, který stanoví společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku nástroje a metodiku vykazování sociálních výdajů, nesplňují očekávání Parlamentu a musí plně zohledňovat příslušné prvky dialogu pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost, pokud jde o harmonogram schvalování aktů v přenesené pravomoci následujících po nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

46.  zdůrazňuje, že je důležité dohodnout se na metodice sociálního sledování pro hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost s cílem zajistit, aby opatření stanovená v plánech přispívala k sociálním cílům stanoveným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; domnívá se, že metodika sociálního sledování musí odpovídat struktuře evropského pilíře sociálních práv a analyzovat příspěvek opatření k tomuto pilíři;

47.  konstatuje, že srovnávací přehled a společné ukazatele potřebné k hodnocení pokroku při provádění plánů pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů musí být účinné, pokud jde o dosažení obecných a specifických cílů; trvá na tom, že nejlepším hodnotícím mechanismem pro sledování pokroku směrem ke vzestupné sociální konvergenci je srovnávací přehled sociálních ukazatelů; vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností, rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o sociálním pokroku a pro monitorování a hodnocení plánů, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament se bude podrobně zabývat aktem v přenesené pravomoci, který Komise v této věci předloží, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky;

Závěry

48.  vyzývá Komisi, aby posoudila předložené plány odpovídajícím způsobem a v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; vyjadřuje vážné znepokojení ohledně souladu několika opatření v národních plánech pro oživení a odolnost s požadavky základního nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly všechny prvky všech plánů plně v souladu s tímto nařízením;

49.  připomíná svou žádost Komisi, aby plnila své povinnosti vyplývající z nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a poskytovala Parlamentu veškeré relevantní informace o aktuálním stavu provádění tohoto nařízení a zohledňovala veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně názorů vyjádřených příslušnými výbory a v usneseních přijatých v plénu; vítá zvýšené úsilí Komise o poskytování odpovídajících informací během pravidelných schůzí s Parlamentem;

50.  trvá na tom, aby Komise zajistila, aby národní plány pro oživení a odolnost obsahovaly ustanovení zajišťující, aby příjemci finančních prostředků Unie uváděli původ a zabezpečili viditelnost finančních prostředků Unie, případně vyobrazením loga Unie a uvedením příslušného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – Next Generation EU“;

51.  vítá písemné odpovědi Komise na otázky k písemnému zodpovězení Parlamentu a strojový překlad národních plánů a očekává, že obdrží odpovědi na všechny budoucí žádosti o informace, jako je například matice pro posouzení národních plánů; znovu potvrzuje očekávání Parlamentu, že informace budou poskytovány včas, ve snadno srozumitelné a porovnatelné podobě;

52.  připomíná Radě, že – zejména ve fázi přijímání prováděcího rozhodnutí – „relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady se předají příslušnému výboru Evropského parlamentu“;

53.  vyzývá Komisi, aby v rámci dialogů o oživení a odolnosti i nadále uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup;

54.  připomíná postoj Parlamentu v roce 2020 k silnějšímu plánu oživení a vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily, zda by k řešení této krize nebyly zapotřebí další opatření nebo finanční prostředky;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0257. (3) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1). (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1). (5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13). (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o porušení Úmluvy OSN o právech dítěte a využívání nezletilých ze strany marockých orgánů v migrační krizi v Ceutě (2021/2747(RSP))

P9_TA(2021)0289 RC-B9-0349/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Maroku, zejména na usnesení ze dne 16. ledna 2019 o dohodě mezi EU a Marokem(1) a na usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(2),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, zejména na zásadu nejlepšího zájmu dítěte (článek 3 a 18),

–  s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte, zejména na připomínku č. 14,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na prohlášení Maroka ze dne 1. června 2021 o problému marockých nezletilých osob bez doprovodu, které se v některých evropských zemích nacházejí nezákonně,

–  s ohledem na dvě prohlášení vydaná marockým ministerstvem pro zahraniční věci, africkou spolupráci a Maročany žijící v zahraničí dne 31. května 2021 o španělsko-marocké krizi,

–  s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé(3), která vstoupila v platnost v roce 2000, a na partnerství o mobilitě z roku 2013,

–  s ohledem na tiskové prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2021 vydané v návaznosti na zasedání Rady pro zahraniční věci,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. února 2021 s názvem „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství: nová agenda pro Středomoří“, zejména na 4. kapitolu o migraci a mobilitě (JOIN(2021)0002),

–  s ohledem na dohodu o spolupráci v oblasti prevence nezákonné emigrace nezletilých osob bez doprovodu, jejich ochraně a společně organizovaném návratu uzavřenou mezi Španělským královstvím a Marockým královstvím, která byla podepsána v Rabatu dne 6. března 2007 a vstoupila v platnost dne 2. října 2012,

–  s ohledem na prohlášení Mezinárodní organizace pro migraci ze dne 27. března 2021 o nedávném příchodu migrantů do španělské Ceuty,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že právní základ vztahů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím tvoří dohoda o přidružení z roku 2000; vzhledem k tomu, že jakožto blízká sousední země je Maroko privilegovaným partnerem EU v oblasti politické a hospodářské spolupráce i v oblasti obchodu, odborné a rozvojové spolupráce, jak se odráží v příslušných dokumentech, mezi něž patří každoroční akční programy, nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, evropský nástroj sousedství a program „Globální Evropa“, a v jeho účasti na programu Erasmus+ a v „rozšířeném statusu“, který byl Maroku udělen v roce 2008 v rámci evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že Maroko je třetím největším příjemcem finančních prostředků EU v rámci evropské politiky sousedství;

B.  vzhledem k tomu, že současná krize vedla k bezprecedentnímu diplomatickému napětí mezi Marokem na jedné straně a Španělskem a EU na straně druhé; vzhledem k tomu, že ať je účelem situace vzniklé v Ceutě cokoli, tento neomluvitelný incident nedopovídá dlouhodobé spolupráci ani vztahu mezi oběma stranami, který je založen na důvěře, zejména v oblasti migrace; vzhledem k tomu, že je nutné zachovat a znovu vybudovat vzájemné vztahy na takové úrovni, na které byly před vznikem této krize, a to na základě dobrých sousedských vztahů, a že by měly sloužit k podpoře vzájemně výhodných vztahů, která by se zakládala na provádění nového, nedávno zveřejněného programu EU pro Středozemí v kontextu obnoveného partnerství se zeměmi jižního sousedství, v jehož rámci by Maroko mohlo upevnit své partnerství s EU v nejrůznějších oblastech;

C.  vzhledem k tomu, že počínaje 17. květnem 2021 došlo k přechodu bezprecedentního množství lidí na území Španělska, kdy se poté, co marocká policie dočasně zmírnila hraniční kontroly, otevřela brány pohraničního plotu a neučinila nic pro to, aby zabránila jejich nezákonnému vstupu na španělské území, do španělského autonomního města Ceuta dostalo překročením nebo přeplaváním hranice přibližně 9 000 osob; vzhledem k tomu, že humanitární reakce španělských bezpečnostních a ozbrojených složek, nevládních organizací a občanů Ceuty zabránila tomu, aby došlo ke skutečné tragédii; vzhledem k tomu, že většina migrantů, kteří nelegálně překročili hranice, byli maročtí státní příslušníci; vzhledem k tomu, že takto rozsáhlý pohyb osob lze stěží považovat za spontánní; vzhledem k tomu, že alespoň v 1 200 případech se jednalo o nezletilé osoby bez doprovodu a že přítomno bylo i mnoho celých rodin; vzhledem k tomu, že některé z dětí byly předtím ve škole, a proto u sebe neměly v době přechodu hranic doklady;

D.  vzhledem k tomu, že dne 1. června 2021 se marocké orgány rozhodly usnadnit návrat všech dětí bez doprovodu, u nichž znají jejich totožnost a které se nacházejí v Evropské unii nezákonně; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci jich bylo na základě slučování rodin a poskytnutí pomoci při vyhledávání už mnoho vráceno; vzhledem k tomu, že španělské orgány v Ceutě zavedly horkou linku, která má pomoci při slučování rodin dětí a nezletilých osob bez doprovodu; vzhledem k tomu, že se však celá řada dětí stále nachází v prostorách na území Španělska, např. ve velkoskladu Tarajal a v přijímacích střediscích pro migranty Piniers a Santa Amelia, v opatrovnictví autonomního města Ceuta, aby bylo možné zjistit jejich totožnost, osobní situaci a míru ohrožení a také riziko pronásledování a vzniku nenapravitelné újmy; vzhledem k tomu, že rodiny zoufale hledají své ztracené děti; vzhledem k tomu, že to může vést k dalším rizikům ohrožujícím psychický, duševní, morální, duchovní a sociální rozvoj dětí, jak je zakotveno v Deklaraci OSN o právech dítěte;

E.  vzhledem k tomu, že mnoho dětí se mylně domnívalo, že se ve městě Ceuta koná fotbalový zápas hvězdných fotbalistů, na který je vstup zdarma, a že jsou na školním výletě;

F.  vzhledem k tomu, že při všech krocích a rozhodnutích týkajících se nezletilých osob bez doprovodu musí být primárně zohledněn jejich nejlepší zájem a jejich fyzické a duševní zdraví; vzhledem k tomu, že je proto nutné prostřednictvím uznání ze strany příslušných orgánů a s jejich pomocí tyto děti ztotožnit, nalézt na základě skutečné prohloubené spolupráce jejich rodiče nebo blízké rodinné příslušníky a bezpečně je vrátit jejich rodině, jak požaduje mezinárodní právo, jelikož svou rodinu neopustily úmyslně; vzhledem k tomu, že ve Strategii EU pro práva dítěte doporučila Komise členským státům, aby upevnily svůj systém opatrovnictví nad nezletilými osobami bez doprovodu, zejména tím, že se zúčastní činnosti Evropské sítě opatrovnických institucí; vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte musejí hostitelské země zaručit dětem migrantů veškerá práva, mj. i pokud jde o hraniční kontroly a navracení migrantů;

G.  vzhledem k tomu, že Maroko tuto krizi vyvolalo kvůli politické a diplomatické krizi poté, co byl vůdce Fronty Polisario Ibráhím Ghálí z humanitárních důvodů přijat do španělské nemocnice s příznaky nákazy virem způsobujícím onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že dne 2. června 2021 vůdce Fronty Polisario přijel do Alžírska;

H.  vzhledem k tomu, že v oficiálních prohlášeních Maroka ze dne 31. května 2021 se zdůrazňuje, že dvoustranná krize se netýká problému migrace; vzhledem k tomu, že marocký ministr zahraničních věcí zpočátku připustil, že důvodem krize, při které na území Španělska hromadně vstoupily tisíce lidí, včetně dětí, bylo přijetí vůdce Fronty Polisario Španělskem; vzhledem k tomu, že v pozdějším oficiálním prohlášení marocké orgány uznaly, že skutečným důvodem krize je údajně nejednoznačný postoj Španělska k Západní Sahaře;

I.  vzhledem k tomu, že na mimořádném zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. května 2021 vedoucí představitelé EU opět vyjádřili plnou podporu Španělsku a zdůraznili, že španělské hranice jsou vnějšími hranicemi EU; vzhledem k tomu, že situace v Ceutě byla projednávána rovněž na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 18. května 2021, po němž vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vyjádřil jménem EU Španělsku plnou solidaritu a podporu; vzhledem k tomu, že je nutné dodržovat mezinárodní právo a zásadu svrchovanosti a územní celistvosti a neporušitelnost státních hranic;

J.  vzhledem k tomu, že Rada v roce 2000 udělila Komisi mandát k vyjednávání s cílem uzavřít s Marokem dohodu o zpětném přebírání osob; vzhledem k tomu, že tato dohoda dosud nebyla dojednána ani přijata;

K.  vzhledem k tomu, že marocké orgány by měly usnadnit návrat téměř 13 000 sezónních pracovníků, kteří uvízli na jihu Španělska a kteří se mají v příštích týdnech vrátit;

1.  odsuzuje skutečnost, že Maroko používá kontrolu hranic a migraci, a zejména pak nezletilé osoby bez doprovodu, k politickému nátlaku namířenému proti jednomu z členských států EU; důrazně odmítá zejména zapojení dětí, nezletilých osob bez doprovodu a rodin do hromadného přecházení hranic z Maroka do španělského města Ceuta, což zjevně ohrožuje jejich život a bezpečnost; vyjadřuje politování nad tím, že dochází k prohlubování politické a diplomatické krize, která by neměla narušovat ani strategické, vícerozměrné a privilegované sousedské vztahy mezi Marockým královstvím a Evropskou unií a jejími členskými státy, ani dlouhotrvající spolupráci v oblasti boje proti terorismu, obchodování s lidmi a zbraněmi, migrace a obchodní politiky založenou na důvěře; domnívá se, že dvoustranné neshody mezi blízkými partnery by měly být řešeny prostřednictvím diplomatického dialogu; vyzývá ke zmírnění současného napětí a k návratu ke konstruktivnímu a spolehlivému partnerství mezi EU a Marokem; znovu opakuje, že podporuje další rozvoj tohoto vztahu, který je založen na vzájemné důvěře a respektu; naléhavě v této souvislosti vyzývá Maroko, aby dodrželo svůj dlouhodobý závazek prohloubit spolupráci v oblasti správy hranic a migrační mobility v duchu spolupráce a dialogu; poukazuje na význam posílení partnerství mezi EU a Marokem, které by mělo brát ohled na potřeby obou partnerů, a to vyváženým způsobem a stejnou měrou;

2.  vítá, že se marocké orgány dne 1. června 2021 rozhodly usnadnit návrat všech ztotožněných nezletilých osob bez doprovodu, které na území Evropské unie pobývají neoprávněně; vyzývá Španělsko a Maroko, aby úzce spolupracovaly na tom, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám, přičemž tento návrat musí být v nejlepším zájmu dítěte a musí být v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem, zejména s Úmluvou OSN o právech dítěte, kterou Maroko podepsalo v roce 1990 a kterou dvakrát ratifikovalo (v červnu a v červenci roku 1993), a v souladu s příslušnými dohodami mezi EU a jejími členskými státy a Marokem, zejména s dohodou mezi Španělským královstvím a Marockým královstvím o spolupráci v oblasti prevence nezákonné emigrace nezletilých osob bez doprovodu, jejich ochraně a společně organizovaném návratu; připomíná, že zásada celistvosti rodiny a právo na sloučení rodiny by mělo být vždy chráněno; zdůrazňuje, že úzká spolupráce v otázkách migrace je ve společném zájmu EU i Maroka; vyzývá Marocké království, aby účinně plnilo své závazky, neboť je velmi důležité zajistit bezpečný návrat dětí k jejich rodinám a ochranu jejich práv vyplývajících z mezinárodního práva;

3.  připomíná, že Ceuta představuje vnější hranici EU, jejíž ochrana a bezpečnost se týká celé Evropské unie; vítá rychlou reakci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která poskytla zdroje na podporu španělské vlády, aby jí pomohla čelit problémům spojeným s migrací, které se v důsledku této krize objevily; vyzývá Komisi, aby poskytla nouzové financování s cílem řešit situaci v Ceutě, např. prostřednictvím financování dodatečné ubytovací kapacity pro nezletilé osoby bez doprovodu;

4.  vyjadřuje plnou solidaritu s občany města Ceuta a oceňuje, že španělské bezpečnostní složky a španělská armáda působící v tomto autonomním městě stejně jako nevládní organizace a občané města Ceuta reagovali na krizi efektivně a profesionálně a přispěli k záchraně mnoha životů; vítá ochranu, kterou nezletilým osobám bez doprovodu poskytly španělské orgány v souladu s právem EU a Úmluvou OSN o právech dítěte;

5.  připomíná konsolidovaný postoj EU k území Západní Sahary, který je založen na plném dodržování mezinárodního práva v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a politickým procesem probíhajícím pod vedením OSN, jehož cílem je dosáhnout spravedlivého, trvalého, mírového a vzájemně přijatelného řešení sjednaného oběma stranami;

6.  připomíná, že neporušitelnost hranic členských států EU a úplné a nezpochybnitelné dodržování územní celistvosti členských států EU je základní zásadou mezinárodního práva a evropské solidarity; připomíná, že narušování územní svrchovanosti členských států nelze tolerovat;

7.  naléhavě vyzývá Komisi a Marocké království, aby spolupracovaly a co nejdříve formálně uzavřely dohodu mezi EU a Marokem o zpětném přebírání osob, jejíž součástí budou potřebné právní záruky; je přesvědčen o tom, že budoucí spolupráce EU se zeměmi jižního pobřeží Středozemního moře by měla být založena na dlouhodobém cíli, kterým je vyřešení hlavních příčin nelegální migrace prostřednictvím posílení hospodářského rozvoje, investic a tvorby nových pracovních příležitostí a podpory kvalitního vzdělávání všech dětí v tomto regionu;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Maroka.

(1) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 292. (2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0066. (3) Úř. věst. L 70, 18.3.2000, s. 2.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci na Šrí Lance, zejména zatýkání na základě zákona o předcházení terorismu (2021/2748(RSP))

P9_TA(2021)0290 RC-B9-0355/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Šrí Lance,

–  s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 9. února 2021 s názvem „Podpora smíření, odpovědnosti a lidských práv na Šrí Lance“,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 23. března 2021 nazvanou „Podpora smíření, odpovědnosti a lidských práv na Šrí Lance“,

–  s ohledem na nařízení č. 01 z roku 2021 zveřejněná dne 12. března 2021 na základě zákona o předcházení terorismu na Šrí Lance,

–  s ohledem na zprávu, kterou dne 14. prosince 2018 předložil zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu s názvem „Návštěva Šrí Lanky“,

–  s ohledem na prohlášení o Šrí Lance, které dne 24. února 2021 učinila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu z ledna 2020, kterou předložila mise Evropské unie pro sledování průběhu prezidentských voleb na Šrí Lance dne 16. listopadu 2019,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na systém všeobecných celních preferencí EU plus (GSP+), jehož zvláštní pobídkový režim Šrí Lanka využívá,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Šrí Lanka byla poznamenána desítkami let trvající občanskou válkou, která skončila v roce 2009 a během níž se obě strany dopustily závažného porušování lidských práv;

B.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv na Šrí Lance se neustále zhoršuje, přičemž nová vláda rychle polevila od mírného pokroku, jehož bylo dosaženo během předchozích vlád; vzhledem k tomu, že prostor, v němž mohou v zemi působit občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky, se rychle zmenšuje;

C.  vzhledem k tomu, že na Šrí Lance existuje od roku 1979 kontroverzní zákon o předcházení terorismu, který policii uděluje široké pravomoci k pátrání, zatýkání a zadržování podezřelých osob z řad civilistů; vzhledem k tomu, že rozsáhlé pravomoci stanovené v zákoně o předcházení terorismu vedly k opakovaným a opodstatněným obviněním z mučení a pohlavního zneužívání, nuceným doznáním a systematickému odpírání řádného procesu;

D.  vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva ve své poslední zprávě o Šrí Lance zopakovala výzvy k moratoriu na používání zákona o předcházení terorismu k novým zatýkáním, dokud nebude nahrazen právními předpisy, které budou dodržovat mezinárodní osvědčené postupy;

E.  vzhledem k tomu, že vláda Šrí Lanky vydala dne 9. března 2021 nařízení č. 01 z roku 2021, jimiž rozšířila zákon o předcházení terorismu a mimo jiné povolila dvouleté zadržování bez soudního řízení za způsobení „náboženské, rasové nebo komunitní disharmonie“;

F.  vzhledem k tomu, že zákon o předcházení terorismu je systematicky využíván k svévolnému zatýkání a zadržování muslimů a menšinových skupin na Šrí Lance, včetně Ahnafa Jazeema, 26letého muslimského učitele a básníka, a Hejaaza Hizbullaha, známého právníka v oblasti práv menšin a právního státu;

G.  vzhledem k tomu, že dne 19. května 2017 Šrí Lanka znovu získala přístup k velkorysým celním preferencím v rámci GSP+ pod podmínkou, že nahradí zákon o předcházení terorismu a účinně provede 27 mezinárodních úmluv, včetně úmluv o lidských právech; vzhledem k tomu, že Evropská unie opakovaně vyjádřila znepokojení nad zákonem o předcházení terorismu a konstatovala, že Šrí Lanka tento zákon navzdory svému závazku nezrušila;

H.  vzhledem k tomu, že dne 20. října 2020 schválil šrílanský parlament 20. změnu ústavy, která posiluje výkonnou moc prezidenta;

I.  vzhledem k tomu, že ačkoli od konce války uplynulo téměř 12 let, domácí iniciativy na podporu odpovědnosti a usmíření opakovaně nepřinesly výsledky, což ještě více upevnilo beztrestnost a zhoršilo nedůvěru obětí vůči systému;

J.  vzhledem k tomu, že existují jasné známky urychlování militarizace civilních vládních pozic na Šrí Lance; vzhledem k tomu, že od roku 2020 bylo na klíčové administrativní pozice jmenováno nejméně 28 současných nebo bývalých vojenských a zpravodajských pracovníků; vzhledem k tomu, že tato jmenování zahrnují nejméně dva vysoce postavené vojenské činitele, kteří byli podle zpráv OSN zapojeni do údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v posledních letech konfliktu; vzhledem k tomu, že v policejní vazbě a ve šrílanských věznicích přišlo o život mnoho podezřelých a vězněných osob; vzhledem k tomu, že mezi nejnovější případy patří úmrtí v policejní vazbě v květnu 2021; vzhledem k tomu, že v listopadu 2020 bylo ve věznici Mahara zabito 11 vězňů a 117 dalších jich bylo zraněno, když příslušníci vězeňské služby zahájili palbu, aby potlačili nepokoje ohledně podmínek v souvislosti s onemocněním COVID-19;

K.  vzhledem k tomu, že šrílanské orgány vynesly v roce 2019 rozsudek trestu smrti za trestné činy související s drogami, a to i přes to, že od roku 1976 v zemi platí moratorium na trest smrti;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad alarmujícím směřováním Šrí Lanky k opětovnému závažnému porušování lidských práv, jak se uvádí v nejnovější zprávě OSN o této zemi, která jako první varovné signály uvádí zrychlení militarizace civilních vládních funkcí, zrušení důležitých ústavních záruk, politické maření odpovědnosti, vylučující rétoriku, zastrašování občanské společnosti a používání zákonů pro potírání terorismu;

2.  znovu opakuje svůj zásadní nesouhlas s pokračujícím uplatňováním současného zákona o předcházení terorismu; vyzývá šrílanské orgány, aby splnily svůj závazek přezkoumat a zrušit tento zákon a nahradit jej právními předpisy v oblasti boje proti terorismu, které budou v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy; dále vyzývá k okamžitému pozastavení platnosti předpisů o deradikalizaci;

3.  připomíná, že nařízení č. 01 z roku 2021 neposkytují procesní záruky žádné osobě zbavené osobní svobody, jak stanoví článek 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a že porušují ústavní záruky samotné Šrí Lanky podle článku 13 šrílanské ústavy; připomíná, že deradikalizační, rehabilitační a reintegrační střediska, která jsou regulována podobnými právními předpisy, byla v minulosti místy, kde docházelo k závažnému porušování lidských práv, jako je mučení a jiné špatné zacházení, včetně sexuálního násilí a genderově podmíněného násilí;

4.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že na základě zákona o předcházení terorismu dochází ke svévolnému zatýkání a zadržování osob bez spravedlivého procesu a přístupu ke spravedlnosti, a to i v případě aktivistů z řad občanské společnosti, právníků, spisovatelů a básníků, například Hejaaze Hizbullaha a Ahnafa Jazeema; se znepokojením bere na vědomí zadržení bývalého ředitele útvaru trestního vyšetřování Shaniho Abeysekary; naléhavě vyzývá šrílanskou vládu, aby okamžitě umožnila zadrženým osobám spravedlivý proces na základě platných obvinění a aby je v případě neexistence obvinění bezpodmínečně propustila;

5.  vyjadřuje politování nad pokračující diskriminací a násilím vůči náboženským a etnickým menšinám a společenstvím, včetně muslimů, hinduistů, Tamilů a křesťanů, na Šrí Lance; vyzývá vládu Šrí Lanky, aby jednoznačně odsoudila nenávistné verbální projevy, podněcování k násilí a diskriminaci vůči náboženským a etnickým skupinám v zemi a aby pohnala k odpovědnosti osoby, které podporují takové rozdělování, a to i ve vládě a v armádě;

6.  bere na vědomí přijetí 20. změny ústavy a vyjadřuje vážné obavy, pokud jde o omezení nezávislosti soudů, parlamentní kontroly a nadměrné kumulace moci v rukou prezidenta, které jsou výsledkem této změny;

7.  se znepokojením bere na vědomí nedávný návrh vlády Šrí Lanky na přijetí nového zákona o dezinformacích, a to navzdory obavám organizací občanské společnosti, že takový zákon by mohl ohrozit svobodu projevu; naléhavě vyzývá online platformy, aby aktivně usilovaly o omezení šíření nenávistných projevů a dezinformací na internetu v sinhálštině a tamilštině;

8.  je znepokojen skutečností, že ustanovení trestního zákoníku Šrí Lanky, zejména oddíly 365, 365A a 399, jsou vykládány takovým způsobem, že kriminalizují osoby s odlišnou sexuální orientací a genderovou identitou;

9.  vyzývá Komisi, aby urychleně vyhodnotila své financování projektu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a Interpolu nazvaného „Podpora Šrí Lanky v boji proti terorismu“ v situaci, kdy je boj proti terorismu na Šrí Lance v některých případech používán jako záminka k pronásledování členů etnických a náboženských skupin a občanské společnosti, včetně obránců lidských práv; vyzývá delegaci EU na Šrí Lance a zastoupení členských států, aby více podporovaly občanskou společnost, zejména obránce lidských práv, ochránce životního prostředí a novináře;

10.  zdůrazňuje, že je zásadní zajistit, aby byla procesu národního usmíření věnována nezbytná pozornost a aby tento proces vedl ke konkrétním opatřením, včetně vyvození zodpovědnosti za násilná zmizení a trestné činy spáchané v minulosti; vyjadřuje politování nad tím, že Šrí Lanka odstoupila od závazků, které učinila vůči Radě OSN pro lidská práva v souvislosti s prosazováním rezoluce ze dne 14. října 2015 nazvaného „Podpora usmíření, odpovědnosti a lidských práv na Šrí Lance“, a vybízí ji, aby znovu spolupracovala s radou, neboť to má zásadní význam pro obnovení vztahů s mezinárodním společenstvím a vytvoření procesu národního usmíření mezi různými sinhálskými, tamilskými, hinduistickými a křesťanskými komunitami;

11.  žádá vládu Šrí Lanky, aby odstranila jakékoli překážky vyšetřování a případného stíhání příslušníků bezpečnostních sil obviněných ze závažného porušování lidských práv; trvá na tom, aby byla vyšetřena obvinění ze závažného porušování lidských práv a z válečných zločinů spáchaných během občanské války vysoce postavenými představiteli všech stran; vyzývá vládu Šrí Lanky, aby ukončila praxi jmenování současných a bývalých vojenských velitelů, kteří se podíleli na závažném porušování lidských práv, do vysokých vládních pozic;

12.  vyzývá k důkladnému, nestrannému a úplnému vyšetření bombových útoků, které byly spáchány na velikonoční neděli v roce 2019, přičemž toto vyšetřování musí být vedeno v souladu s mezinárodními právními normami; dále vyzývá k tomu, aby osoby, proti nimž existuje důkaz o vině, byly neprodleně postaveny před soud a osoby, u nichž neexistují dostatečné důkazy, byly propuštěny;

13.  připomíná, že režim GSP+ nabízí pobídku lepšího přístupu na trh EU pro vývozce z této země výměnou za další pokrok v plném uplatňování těchto úmluv; připomíná, že jedním z klíčových závazků Šrí Lanky bylo plně sladit její právní předpisy v oblasti boje proti terorismu s mezinárodními úmluvami o lidských právech s cílem zajistit příznivé obchodní vztahy v rámci GSP+; připomíná důsledky, s nimiž nařízení o GSP(1) počítá v případě, že se trvale nedaří přijmout a uzákonit nezbytné reformy v oblasti lidských práv, zrušit nekorektní právní předpisy a zvrátit současnou tendenci narůstajícího porušování lidských práv;

14.  zdůrazňuje, že režim GSP+ nabídnutý Šrí Lance významně pomohl hospodářství této země, kdy vývoz ze země do EU vzrostl na 2,3 miliardy EUR a EU se tak stala pro tuto zemi druhým největším vývozním trhem; poukazuje na probíhající monitorování způsobilosti Šrí Lanky pro status GSP+ a zdůrazňuje, že pokračování obchodních preferencí GSP+ není automatické; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby řádně zohlednily aktuální události při posuzování způsobilosti Šrí Lanky pro status GSP+; dále vyzývá Komisi a ESVČ, aby využívaly GSP+ jako páku k dosažení pokroku Šrí Lanky, pokud jde o povinnosti v oblasti lidských práv, aby požadovaly zrušení nebo nahrazení zákona o předcházení terorismu, aby pečlivě posoudily, zda existuje dostatečný důvod v krajním případě zahájit postup, jímž se Šrí Lance dočasně odebere status GSP+ a s ním spojené výhody, a aby o této záležitosti co nejdříve informovaly Parlament;

15.  se znepokojením bere na vědomí dopady pandemie COVID-19 na zhoršující se situaci v oblasti pracovních práv v zemi; naléhavě Šrí Lanku vyzývá, aby plně spolupracovala s Mezinárodní organizací práce (MOP) s cílem posílit pracovní práva pracovníků v továrnách, včetně zdravotních a bezpečnostních podmínek pro pracovníky v oděvním průmyslu ve zvláštních obchodních zónách; vyzývá vládu Šrí Lanky, aby účinně prováděla a posilovala vnitrostátní politiku v oblasti odstranění dětské práce; vyzývá orgány Šrí Lanky, aby přizpůsobily příručku pracovních norem a pracovněprávních vztahů Investiční rady Šrí Lanky tak, aby byla v souladu s mezinárodními normami, zejména s úmluvami MOP č. 87 a 98;

16.  opakuje, že Evropská unie rozhodně odmítá trest smrti, a to ve všech případech a bez výjimky; vítá pokračující moratorium Šrí Lanky na trest smrti; naléhavě vyzývá vládu, aby zrušila používání trestu smrti v zemi;

17.  vítá dřívější podporu, kterou EU věnovala úsilí o usmíření, a zdůrazňuje připravenost EU podporovat Šrí Lanku v této oblasti;

18.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucí úlohou Číny a jejím zasahováním na Šrí Lance;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Šrí Lanky.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“ Ruskem a zadržení Andreje Pivovarova (2021/2749(RSP))

P9_TA(2021)0291 RC-B9-0347/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, mimo jiné na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice(1) a na své usnesení ze dne 12. května 2016 o krymských Tatarech(2),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly, zejména na její článek 10, který se týká práva na svobodu projevu, a na článek 11 o právu na svobodu shromažďování a sdružování,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na ústavu Ruské federace a na mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které se Rusko jakožto člen Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů (OSN) zavázalo dodržovat,

–  s ohledem na stanovisko Benátské komise Rady Evropy č. 814/2015 ze dne 13. června 2016 týkající se ruského federálního zákona č. 129 – FZ o změně určitých legislativních aktů (federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací),

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k zavedení omezujících opatření vůči osmi občanům EU, které jménem EU učinil dne 1. května 2021,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ke zveřejnění seznamu tzv. „nepřátelských států“, které jménem EU učinil dne 15. května 2021,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 27. května 2021 k zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 1. června 2021 k zadržení Andreje Pivovarova,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 4. června 2021 k zákonu o tzv. „extremistických organizacích“,

–  s ohledem na prohlášení předsedy delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko ze dne 3. června 2021 k zadržení ředitele pobočky rozpuštěné nevládní organizace „Otevřené Rusko“ Andreje Pivovarova na palubě komerčního letadla EU, které se chystalo odstartovat z letiště v Petrohradu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že výkon svobody přesvědčení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování je základním právem zakotveným v ústavě Ruské federace a v řadě mezinárodních právních nástrojů, včetně Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o lidských právech, k jejichž dodržování se Rusko zavázalo; vzhledem k tomu, že nadřazenost mezinárodního práva vytváří pro Rusko závazek, který nelze změnit a od něhož se nelze odchýlit na základě nedávných ústavních změn;

B.  vzhledem k tomu, že Ruská federace nedávno přijala represivní zákony, které výrazně rozšířily okruh jednotlivců a skupin, které lze označit za „zahraniční agenty“, a zvýšily omezení a požadavky, které se na ně vztahují, spolu se sankcemi za jejich porušení;

C.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace hrají v moderních demokratických společnostech klíčovou úlohu a umožňují občanům spolupracovat za účelem prosazování různých legitimních cílů, a představují tak formu nezbytného zapojení veřejnosti, která doplňuje, připravuje a sleduje formální politické rozhodování; vzhledem k tomu, že nevládní organizace proto hrají důležitou politickou úlohu a kromě toho, že musí dodržovat zákony, si musí také zachovat svou nezávislost na jakýchkoli nepatřičných zásazích ze strany veřejných orgánů;

D.  vzhledem k tomu, že federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací umožňuje, aby byla činnost zahraničních a mezinárodních nevládních organizací považována na území Ruské federace za nežádoucí; vzhledem k tomu, že organizace, které ruské orgány prohlásily za nežádoucí, čelí omezením svobody sdružování, neboť jejich činnost byla zakázána a v souvislosti s ní byly zavedeny správní a trestní sankce; vzhledem k tomu, že ruské orgány tento zákon využívají jako nástroj usnadňující zásahy proti nezávislým organizacím občanské společnosti, které v Rusku působí;

E.  vzhledem k tomu, že přijetím těchto zákonů Ruská federace umožnila, aby tyto orgány získaly téměř neomezenou kontrolu nad nezávislými organizacemi občanské společnosti, a udělila ruskému federálnímu orgánu dohledu nad sdělovacími prostředky (Roskomnadzor) pravomoc k zablokování online zdrojů; vzhledem k tomu, že ruské orgány zakázaly shromáždění na veřejných místech, omezily právo účastnit se tzv. piketů, tedy formy protestů, kdy se jednotlivci postupně střídají v držení transparentů, a zavedly další omezení pro novináře, kteří o těchto protestech informují;

F.  vzhledem k tomu, že dne 12. ledna 2021 vypracoval ruský orgán dohledu nad telekomunikacemi Roskomnadzor prvních osm správních protokolů – všechny namířené proti Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda – za porušení zákona o „zahraničních agentech“; vzhledem k tomu, že příslušné právní předpisy byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly jednotlivé reportéry; vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni Roskomnadzor oznámil Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda, že se dopustila 520 porušení omezení týkajících se označování, která by měla, jakmile o každém z nich rozhodnou ruské soudy, vést k pokutám ve výši 2,4 milionu USD; vzhledem k tomu, že ruské orgány začaly v květnu 2021 zabavovat majetek v moskevské kanceláři Rádia svobodná Evropa / Rádia Svoboda;

G.  vzhledem k tomu, že nejnovější zákon přijatý Státní dumou a Radou federace v květnu 2021 drasticky omezil práva a svobody v Rusku tím, že zavedl tvrdé restrikce pro osoby, které kritizují vládu, a které se tak již nemohou účastnit veřejného života a kandidovat ve volbách na jakékoli úrovni, včetně parlamentních voleb v roce 2021, pokud založili nebo vedli organizaci, která je od nynějška podle tohoto zákona označována jako „extremistická“ nebo „teroristická“, nebo pokud v takovéto organizaci pracovali nebo se jinak podíleli na její činnosti;

H.  vzhledem k tomu, že tento zákon se má uplatňovat retroaktivně a je namířen proti protikorupční nadaci Alekseje Navalného, která již byla prohlášena za „zahraničního agenta“ a v současné době se připravuje její označení za „extremistickou organizaci“;

I.  vzhledem k tomu, že Ruská federace rozšířila i oblast působnosti zákona o „nežádoucích organizacích“ tím, že zavedla zákaz účasti na jejich činnosti v zahraničí a označila za „nežádoucí“ ty organizace, o nichž se předpokládá, že zprostředkovávají finanční transakce s organizacemi, které jsou již zakázány;

J.  vzhledem k tomu, že Ruská federace označila četné mezinárodní a zahraniční nevládní organizace za „nežádoucí“, včetně organizací sídlících v USA, jako je Mezinárodní republikánský institut, Národní demokratický institut, Národní nadace pro demokracii či Severoatlantická rada, Evropské nadace pro demokracii, již financuje EU, Sdružení institutů politických studií Rady Evropy, Světového ukrajinského kongresu a médií spadajících pod Rádio svobodná Evropa / Rádio Svoboda, a to i rozhodnutím ruského generálního prokurátora ze dne 26. května 2021, kterým se tři německé nevládní organizace, konkrétně Forum Russischsprachiger Europäer e.V., Zentrum für die Liberale Moderne GmbH a Deutsch-Russischer Austausch e.V., zařazují na seznam „nežádoucích organizací“;

K.  vzhledem k tomu, že aktivní občanská společnost je zásadním prvkem demokratické a otevřené společnosti a slouží také k ochraně lidských práv a právního státu;

L.  vzhledem k tomu, že Státní duma přijetím těchto zákonů, jejichž součástí je okamžité uplatňování trestní odpovědnosti, útočí na občanské hnutí Otevřené Rusko, prodemokratickou a lidskoprávní strukturu se širokou sítí poboček, která byla proto nucena ukončit svou činnost, aby chránila své aktivisty a příznivce před dalším stíháním;

M.  vzhledem k tomu, že dne 27. května 2021 organizace Otevřené Rusko oznámila, že ukončí svou činnost, aby chránila své zaměstnance a členy před trestním stíháním podle ruských právních předpisů o „nežádoucích organizacích“;

N.  vzhledem k tomu, že dne 31. května 2021 byl bývalý vůdce hnutí Otevřené Rusko Andrej Pivovarov vyveden z polského letadla společnosti LOT, které se chystalo vzlétnout z petrohradského letiště, svévolně zadržen a o dva dny později umístěn na dva měsíce do vyšetřovací vazby na základě obvinění z „vykonávání činnosti v nežádoucí organizaci“, za což mu hrozí až šest let odnětí svobody; vzhledem k tomu, že aktivista z Nižného Novgorodu Michail Iosilevič je také jednou z osob, které jsou v současné době trestně stíhány a zadržovány na základě stejných obvinění;

O.  vzhledem k tomu, že tato opatření přispívají k mnoha politicky motivovaným trestním stíháním zahájeným Ruskou federací proti osobám, jež vyjadřují nesouhlasné názory nebo oznámily záměr kandidovat v ruských parlamentních volbách v září 2021, jak dokládá případ protikorupčního aktivisty a opozičního politika Alekseje Navalného, který byl uvězněn, nebo případ levicového politika a opozičního bloggera Nikolaje Platoškina, kterému byl uložen podmíněný pětiletý trest odnětí svobody; upozorňuje rovněž na nedávné kroky proti opozičnímu politikovi Dmitriji Gudkovovi, proti sdělovacím prostředkům Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda, Meduza a VTimes a  řadě novinářů obviněných z toho, že jsou „zahraničními agenty“; vzhledem k tomu, že represivní opatření se zaměřují i na studentské časopisy; vzhledem k tomu, že podle Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál zadržují ruské orgány v současné době téměř 400 politických vězňů, což je v rozporu se závazky Ruské federace;

P.  vzhledem k tomu, že ruské orgány tvrdě zakročily proti pokojným demonstrantům, kteří se v různých místech země vydali do ulic, aby podpořili Alekseje Navalného a protestovali proti korupci a nespravedlnosti; vzhledem k tomu, že podle ruské monitorovací organizace OVD-Info bylo během tří dnů protestů v lednu a únoru zatčeno více než 11 000 demonstrantů, včetně desítek nezávislých novinářů a obránců lidských práv, kteří protesty sledovali nebo o nich informovali; vzhledem k tomu, že bylo v celé zemi zahájeno tisíce správních stíhání a více než 100 trestních řízení a že pokračuje zatýkání a zadržování osob na základě falešných obvinění;

Q.  vzhledem k tomu, že pokojní demonstranti odsouzení k „správnímu zajištění“ byli podle mnoha zpráv vystaveni špatnému zacházení, kdy byli mimo jiné umístěni do velmi přeplněných vazebních zařízení, několik hodin nedostali jídlo ani vodu a během přesunu byli nuceni strávit dlouhou dobu (někdy i několik hodin, často v noci) v policejních vozech; vzhledem k tomu, že osoby, které se účastnily protestů, rovněž uvedly, že jim hrozí vyhoštění, že je vyloučili z univerzit nebo vysokých škol nebo že ztratily práci; vzhledem k tomu, že pokojní demonstranti, včetně starších osob a dětí, byli rovněž vystaveni nepřiměřenému použití síly ze strany pořádkové policie;

R.  vzhledem k tomu, že v komplexní strategii EU vůči Rusku je zásadní zajistit, aby spolupráce s Ruskem neohrožovala demokratické hodnoty a ochranu lidských práv;

S.  vzhledem k tomu, že kremelský režim dělá vše pro to, aby izoloval ruský lid od mezinárodního společenství a připravil ho o jakoukoli naději na demokratickou budoucnost, nevyjímaje různé způsoby, které opozičním kandidátům zakazují účast na ruských parlamentních volbách v roce 2021;

T.  vzhledem k tomu, že z výzkumu střediska Levada vyplývá, že preference vládnoucí strany Jednotné Rusko jsou na historicky nejnižší úrovni poté, co podpořila nepopulární důchodovou reformu a prosadila přijetí návrhu ústavních změn včetně návrhu, který by prezidentu Vladimíru Putinovi umožnil zůstat ve funkci do roku 2036; vzhledem k tomu, že rostoucí represe proti občanské společnosti a politické opozici ze strany ruských orgánů jsou důkazem toho, že orgány mají obavy z nespokojenosti veřejnosti se špatnou socioekonomickou situací země a s korupcí vládnoucí třídy;

1.  vyzývá ruské orgány, aby:

2.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele pro Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radu, delegace EU, členské státy a Komisi, aby se při vypracovávání komplexní strategie EU vůči Rusku a v reakci na oslabování právního státu, základních svobod a lidských práv v Rusku zaměřily na tyto otázky:

3.  vyjadřuje podporu všem osobám a organizacím čelícím represi a naléhavě vyzývá ruské orgány, aby ukončily své šikanování a zastrašování a své útoky na občanskou společnost, sdělovací prostředky, organizace hájící lidská práva a aktivisty; odsuzuje skutečnost, že ruské orgány nechrání tyto aktéry před útoky, pronásledováním a zastrašováním pocházejícími od třetích stran ani tyto útoky nestranně nevyšetřují;

4.  připomíná všem podnikům působícím v Rusku, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly se zvláštní péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv; je znepokojen tím, že vysoce postavení evropští politici podepisují lukrativní smlouvy se společnostmi, které vlastní Kreml nebo které jsou s Kremlem spojeny, jako je Gazprom nebo Rosněfť;

5.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0159. (2) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 27.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o stavu lidských práv a politické situaci na Kubě (2021/2745(RSP))

P9_TA(2021)0292 RC-B9-0341/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kubě, zejména na usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o situaci v oblasti lidských práv na Kubě(1), usnesení ze dne 3. prosince 2019 o případu Josého Daniela Ferrera(2) a usnesení ze dne 5. července 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé, jménem Evropské unie(3),

–  s ohledem na dohodu o politickém dialogu a spolupráci podepsanou mezi Evropskou unií a Kubou v prosinci 2016 a prozatímně prováděnou od 1. listopadu 2017(4),

–  s ohledem na slyšení delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky týkající se Kuby, které se konalo dne 11. prosince 2020,

–  s ohledem na neformální videokonferenci členů smíšené rady EU-Kuba konanou dne 20. ledna 2021(5),

–  s ohledem na třetí formální dialog o lidských právech, který se konal v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci dne 28. února 2021(6),

–  s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum situace na Kubě, který provedla Rada Organizace spojených národů pro lidská práva v květnu 2018,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další mezinárodní smlouvy a nástroje v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a na obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen,

–  s ohledem na zprávy organizací hájících lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Human Rights Foundation a Prisoners Defenders, na kapitolu IV.B o Kubě ve výroční zprávě Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR) za rok 2020, na sdělení zvláštního zpravodaje pro současné formy otroctví, včetně jeho příčin a důsledků, ze dne 6. listopadu 2019 předložené Vysoké komisařce OSN pro lidská práva a na sdělení zvláštní zpravodajky pro otázky obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, o kubánských lékařských brigádách a na závěry nejnovějšího všeobecného pravidelného přezkumu Kuby z roku 2018 týkající se kubánských lékařských brigád,

–  s ohledem na zprávy Kubánské observatoře lidských práv (OCDH) za období 12 měsíců do května 2021 o represivních opatřeních a svévolném zadržování osob,

–  s ohledem na veřejná slyšení, která proběhla při 179. zasedání komise IACHR,

–  s ohledem na rezoluce komise IACHR 7/2021, 14/2021 a 24/2021,

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 10. prosince 1984 a jíž je Kuba smluvní stranou,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, kterou Kuba podepsala,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

–  s ohledem na kubánskou ústavu a trestní zákoník,

–  s ohledem na rezoluci č. 168 ministerstva zahraničního obchodu a investic Kubánské republiky ze dne 29. března 2010, na zákon č. 1312 ze dne 12. září 1976 (tzv. zákon o migraci) a na nařízení č. 26 ze dne 18. prosince 2015 a č. 306 ze dne 12. října 2012, na Americkou úmluvu o lidských právech a na výroční zprávu komise IACHR za rok 2020 z dubna 2021,

–  s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), které Kuba ratifikovala,

–  s ohledem na definici „organizace občanské společnosti“ v Úředním věstníku Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v dohodě o politickém dialogu a spolupráci, podepsané v roce 2016, obě strany potvrdily, že se hlásí k dodržování všeobecných lidských práv, jak jsou stanovena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyslovil dne 5. července 2017 s uzavřením dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou svůj souhlas;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament přijal v roce 2017 usnesení, v němž potvrdil své postoje k otázkám demokracie, všeobecných lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu, shromažďování a politického sdružování a svoboda informací ve všech podobách;

C.  vzhledem k tomu, že lidská práva, svoboda, důstojnost a blaho občanů jsou nejlépe prosazovány a chráněny v demokracii, která znamená mimo jiné střídání vlád, svobodné a spravedlivé volby a dodržování zásady politického pluralismu; vzhledem k tomu, že článek 5 nedávno schválené kubánské ústavy upevňuje postavení kubánské komunistické strany coby nejvyšší státní moci, které je ještě více posíleno články 4 a 229, a vyzdvihuje socialismus jako neotřesitelný systém; vzhledem k tomu, že nová ústava z roku 2019 slouží nejen k obraně režimu a zastavení jakéhokoli procesu reforem svobod a práv, ale i k jejich dalšímu omezování; vzhledem k tomu, že režim důrazně brání osobám s odlišným politickým přesvědčením v účasti na veřejném politickém životě a na tom, aby zastávaly politické funkce; vzhledem k tomu, že stále neexistují podmínky, které by poskytovaly záruky nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o případy aktivistů a disidentů;

D.  vzhledem k tomu, že nařízení č. 349 omezuje svobodu projevu umělců tím, že pro veřejné i soukromé představení a výstavy vyžaduje předchozí povolení; vzhledem k tomu, že nařízení č. 370 týkající se obsahu online vytváří víceznačný rámec, který umožňuje pronásledovat aktivisty a nezávislé novináře, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník obsahuje ustanovení, která se týkají např. „stavu nebezpečí“ či „bezpečnostních opatření před zahájením trestního řízení “, na jejichž základě je zadržováno více než 8 000 osob, aniž by byly obviněny z konkrétního trestného činu, a dalších 2 500 osob bylo odsouzeno k nuceným pracím;

E.  vzhledem k tomu, že od vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost – téměř před čtyřmi lety – nedošlo na Kubě k žádnému konkrétnímu pokroku, pokud jde o obecné zásady a cíle dohody zaměřené na zlepšení situace v oblasti lidských práv, základních svobod a hospodářských a sociálních podmínek kubánských občanů; vzhledem k tomu, že kubánský režim naopak zintenzívnil represi a porušování lidských práv a že situace v celé kubánské společnosti se nadále zhoršuje, což vede k nové vlně odporu a pokojných demonstrací významných sektorů společnosti, které represivní struktury kubánského režimu potlačují a brutálně likvidují;

F.  vzhledem k tomu, že stanovisko 50/2020 pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva o svévolném zadržování vydané dne 14. října 2020 varuje, že systematické porušování lidských práv kubánskými orgány je běžnou praxí; vzhledem k tomu, že za období dvanácti měsíců do 1. června 2021 bylo na Kubě zaznamenáno 199 případů politických vězňů a 65 nových případů politického uvěznění; vzhledem k tomu, že duben byl měsícem, v němž od začátku roku 2021 dosáhla represe nejvyšší míry, neboť Kubánská observatoř lidských práv (OCDH) zaznamenala více než 1 018 represivních zásahů proti aktivistům v oblasti lidských práv a nezávislým novinářům, z nichž 206 bylo svévolně zadrženo a v 13 případech bylo použito hrubého násilí; vzhledem k tomu, že podle organizace Prisoners Defenders je na Kubě v současnosti zadržováno 150 politických vězňů;

G.  vzhledem k tomu, že s ohledem na analýzu komise IACHR ze dne 11. února 2021 byla přijata ochranná opatření ve prospěch 20 určených členů hnutí San Isidro a že je dostatečně prokázáno, že právo na život a osobní nedotknutelnost těchto osob je vážně ohroženo; vzhledem k tomu, že představitelé kubánských orgánů nelegálně vnikli do domu nezávislého umělce a koordinátora hnutí San Isidro Luise Manuela Otera Alcántary a několik hodin jej svévolně a bez vznesení obvinění zadržovali; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro Denis Solís González je svévolně zadržován ve vězení na základě obvinění z pohrdání a Luis Robles Elizástegui je vězněn pouze za to, že pokojně nesl plakát požadující propuštění Denise Solíse Gonzáleze; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“ Maykel Castillo Pérez je svévolně vězněn a Výbor OSN pro násilná zmizení jej po dobu 14 dní evidoval jako zmizelého;

H.  vzhledem k tomu, že navzdory žádostem Parlamentu neproběhly návštěvy politických vězňů ve věznicích ani sledování soudních řízení s oponenty, disidenty, lidskoprávními aktivisty nebo nezávislou občanskou společností ze strany EU; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace hájící lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Amnesty International a Prisoners Defenders a mnoho dalších nezávislých pozorovatelů situace v oblasti lidských práv, včetně zvláštních zpravodajů OSN, nemají povoleno vstoupit na Kubu, i když už roky trvají na tom, že musí ostrov navštívit;

I.  vzhledem k tomu, že rezolucí kubánského ministerstva pro mezinárodní obchod a zahraniční investice č. 168 z roku 2010 se všem civilním zaměstnancům v zahraničí, kteří pracují pro stát nebo státní podniky, včetně zdravotnického personálu, ukládají neodůvodněné povinnosti a závazky, které porušují lidskou důstojnost a nejzákladnější lidská práva; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník trestá všechny civilní zaměstnance, kteří neukončí lékařské mise nebo se rozhodnou nevrátit zpět na Kubu, trestem odnětí svobody na osm let; vzhledem k tomu, že tyto lékařské mise byly podle komise IACHR označeny za moderní formu otroctví, že prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva (CUB 6/2019) o kubánských lékařských misích upozorňuje na svízelné, nelidské pracovní podmínky zdravotnického personálu a že tato tvrzení podpořily i organizace Human Rights Watch a 622 svědectví;

J.  vzhledem k tomu, že Kuba ratifikovala osm základních úmluv MOP; vzhledem k tomu, že Kuba porušuje úmluvy MOP č. 29 a 105 o nucené práci;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament udělil třikrát Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánským aktivistům: v roce 2002 Oswaldu Payáovi, v roce 2005 organizaci Ženy v bílém (Bertě Solerové) a v roce 2010 Guillermu Fariñasovi; vzhledem k tomu, že kubánské orgány systematicky brání nositelům Sacharovovy ceny a jejich příbuzným opustit zemi a účastnit se mezinárodních akcí, včetně akcí pořádaných Evropským parlamentem, a to navzdory četným pozváním, naposledy ze dne 11. prosince 2020; vzhledem k tomu, že k jejich taktice patří obtěžování, zastrašování a svévolné zatčení Berty Solerové a Reinalda Escobara a omezování internetového připojení ostatních účastníků; vzhledem k tomu, že předseda delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky, předseda Výboru pro zahraniční věci a místopředseda Parlamentu podepsali společné prohlášení, v němž pronásledování aktivistů odsoudili; vzhledem k tomu, že existují obavy ohledně jejich obhajoby a podpory ze strany delegace EU v Havaně; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) ani delegace EU na Kubě neučinily prohlášení na jejich obhajobu ani jim neprojevily žádnou veřejnou či soukromou podporu;

L.  vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně podepsal dopis adresovaný prezidentu Spojených států, v němž mimo jiné žádá, aby USA zrušily embargo vůči Kubě a nezasahovaly do kubánských záležitostí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje jasné překročení diplomatických úkolů velvyslance a svědčí o vysoce zpolitizované úloze velvyslanectví EU v Havaně; vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně učinil veřejná prohlášení, podle nichž „Kuba není diktátorským režimem“;

M.  vzhledem k tomu, že kubánská vláda odmítla účast nezávislých organizací občanské společnosti na „seminářích pro občanskou společnost EU-Kuba“, které se konaly před třetím formálním dialogem o lidských právech; vzhledem k tomu, že dne 26. února 2021 se konal třetí formální dialog o lidských právech mezi EU a Kubou v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci; vzhledem k tomu, že obě strany jednaly o otázce svobody pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že EU připomněla, že je třeba dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že dialog má přinést hmatatelné výsledky a nemůže být sám o sobě považován za cíl; vzhledem k tomu, že politický dialog musí zahrnovat přímou intenzivní účast nezávislé občanské společnosti a všech politických představitelů opozice, a to bez jakýchkoli omezení, jak je zdůrazněno v článku 36 dohody o politickém dialogu a spolupráci;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament několikrát pozval diplomatické zástupce kubánské vlády k účasti na slyšení a činnostech týkajících se Kuby; vzhledem k tomu, že tyto pozvánky byly nejen odmítnuty, ale bylo na ně reagováno dopisy plnými urážek a nepodložených obvinění Parlamentu a jeho poslanců; vzhledem k tomu, že Parlament je s největší pravděpodobností jediným orgánem EU, kterému nebylo uděleno povolení k návštěvě země po prozatímním vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost, což je postoj, který je jednoznačně v rozporu se základním prvkem, na němž by měla být dohoda o politickém dialogu založena;

O.  vzhledem k tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci obsahuje tzv. „doložku o lidských právech“, což je standardní základní prvek mezinárodních dohod EU, který umožňuje pozastavení dohody o politickém dialogu a spolupráci v případě, že budou ustanovení o lidských právech porušována;

1.  důrazně odsuzuje existenci politických vězňů, soustavné a trvalé politické pronásledování, obtěžování a svévolné zadržování disidentů na Kubě; odsuzuje rovněž současné útoky na umělce hnutí San Isidro, pokojné disidenty, nezávislé novináře, obránce lidských práv a členy politické opozice; vyzývá k okamžitému ukončení tohoto jednání a apeluje na kubánské úřady, aby bezodkladně propustily všechny politické vězně a osoby, které jsou svévolně zadržovány jen proto, že uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování; důrazně odsuzuje, že jsou svévolně zadržovány tyto osoby: Aymara Nieto Muñozová, Mitzael Díaz Paseiro, Iván Amaro Hidalgo, Edilberto Ronal Arzuaga Alcalá, Yandier García Labrada, Denis Solís González, Luis Robles Elizástegui a 77 vězňů svědomí; vyjadřuje solidaritu se členy hnutí San Isidro a všemi aktivisty a obránci lidských práv v jejich úsilí o prosazování svobody projevu na Kubě;

2.  vyzývá k poskytnutí lepších záruk v souvislosti s právem na spravedlivý proces a nezávislostí soudnictví a k zajištění toho, aby osoby zbavené svobody měly přístup k nezávislému právnímu zástupci; vyjadřuje politování nad 1 941 represivními zásahy, k nimž došlo v dubnu (1 018) a v květnu (923) 2021; požaduje, aby se zadrženým osobám umožnily nezávislé lékařské kontroly, telefonická komunikace a pravidelné návštěvy rodiny, přátel, novinářů a diplomatů;

3.  hluboce lituje nedostatku odhodlání a neochoty kubánského režimu usilovat o dosažení byť minimálního pokroku směřujícího ke změně nebo o otevření cest, které by umožnily režim reformovat, s cílem zlepšit sociální a politickou účast a životní podmínky občanů; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci vstoupila v platnost téměř před čtyřmi lety, situace v oblasti lidských práv a demokracie se nezlepšila a nevedla k žádným podstatným, hmatatelným pozitivním výsledkům pro kubánský lid; vyzývá k dodržování závazných povinností stanovených v této dohodě a požaduje v této souvislosti přijetí jednoznačných referenčních kritérií;

4.  uznává právo kubánského lidu požadovat demokratizaci své země prostřednictvím dialogu s občanskou společností a politickou opozicí, který povede k vypracování plánu směřujícího k demokratickým volbám s účastí více politických stran;

5.  žádá, aby kubánská vláda provedla právní reformy s cílem zaručit svobodu tisku a sdružování a svobodu demonstrovat a aby zahájila politické reformy, které umožní svobodné, spravedlivé a demokratické volby, jež budou odrážet svrchovanou a svobodně vyjádřenou vůli kubánského lidu; naléhavě vyzývá kubánskou vládu, aby uvedla svou politiku v oblasti lidských práv do souladu s mezinárodními normami stanovenými v chartách, prohlášeních a mezinárodních nástrojích, jichž je Kuba signatářem, a aby umožnila občanské společnosti a politické opozici se aktivně a bez omezení účastnit politického a společenského života; vyzývá kubánskou vládu, aby uznala nezávislou žurnalistiku za legitimní činnost a respektovala práva nezávislých novinářů na Kubě;

6.  vyzývá k okamžitému zrušení nařízení č. 349 a č. 370 a dalších kubánských právních předpisů, které porušují svobodu projevu;

7.  vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby uznal existenci politické opozice vůči kubánské vládě a aby ji odpovídajícím způsobem zapojil do institucionalizovaných, formálních, otevřených a veřejných politických dialogů mezi EU a Kubou, což je v souladu s pilíři dohody o politickém dialogu a spolupráci;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ a delegace EU v Havaně vyloučily kubánskou demokratickou opozici a evropské i kubánské organizace občanské společnosti z politických dialogů, protože jejich účast nepodpořily kubánské úřady; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí je v rozporu s dohodou o politickém dialogu a spolupráci, a upozorňuje, že obě strany mají povinnost tuto dohodu plně dodržovat; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby odmítli účast na budoucích politických dialozích a dialozích o lidských právech s Kubou, pokud při nich nebude občanská společnost adekvátně zastoupena;

9.  připomíná ESVČ, že účast občanské společnosti na politických dialozích a projektech spolupráce v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci je základním prvkem této dohody a že je třeba okamžitě změnit praxi, která se objevuje od podpisu dohody, totiž že občanské společnosti jsou z fondů spolupráce a z účasti na dohodě vylučovány a že přístup k těmto fondům je naopak umožňován pouze společnostem, v nichž má stát podíl nebo které kontroluje;

10.  odsuzuje systematické porušování pracovních práv a lidských práv, jehož se dopustil kubánský stát vůči svému zdravotnickému personálu vyslanému do zahraničí na lékařských misích, což je v rozporu se základními úmluvami MOP, které Kuba ratifikovala; naléhavě vyzývá Kubu, aby účinně uplatňovala a dodržovala Americkou úmluvu o lidských právech a úmluvy MOP č. 29 a 105; vyzývá kubánskou vládu, aby zajistila právo Kubánců na vycestování ze země a na návrat, mimo jiné v případě lékařů účastnících se zahraničních lékařských misí, v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vyzývá kubánskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a zajistila právo na svobodu sdružování, včetně registrace organizací, a kolektivní vyjednávání v souladu se standardy MOP;

11.  vyzývá ESVČ, aby trvala na tom, že kubánské orgány musí plnit závazné povinnosti stanovené v dohodě o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou, zejména pokud jde o dodržování základních lidských práv a základních svobod, jak zdůrazňuje čl. 1 odst. 5, čl. 2 písm. c), článek 5, článek 22 a čl. 43 odst. 2 této dohody; trvá proto na tom, aby Evropská unie při provádění této dohody důkladně sledovala a monitorovala dodržování lidských práv a základních svobod na Kubě a pravidelně podávala Parlamentu zprávy;

12.  domnívá se, že uvěznění Denise Solíse Gonzáleze, Luise Roblese Elizásteguiho, Maykela Castilla Péreze („Osorba“), člena hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“, který je svévolně vězněn a kterého Výbor OSN pro násilná zmizení evidoval dva týdny jako zmizelého, a více než 120 politických vězňů a vězňů svědomí a všechny svévolné a represivní akce, k nimž došlo v dubnu a červnu 2021, představují porušení dohody a zvlášť naléhavý případ ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b) dohody o politickém dialogu a spolupráci; vyzývá EU, aby proto v této souvislosti svolala naléhavou schůzku;

13.  hluboce lituje toho, že kubánské orgány odmítly povolit delegacím Evropského parlamentu navštívit Kubu; vyzývá orgány, aby povolily vstup do země, jakmile to zdravotní situace dovolí; vyzývá zástupce všech členských států, aby se při jednání s kubánskými orgány otevírali téma porušování lidských práv na Kubě a setkávali se s nositeli Sacharovovy ceny, a zaručili tak soudržné vnitřní a vnější provádění politiky Evropské unie v oblasti lidských práv;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a Národnímu shromáždění lidové moci Kuby, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, parlamentům a vládám členských států a vysoké komisařce Organizace spojených národů pro lidská práva.

(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 70. (2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0073. (3) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 99. (4) Úř. věst. L 337 I, 13.12.2016, s. 3. (5) https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-ministerial-meetings/2021/01/20/. (6) Dialog o lidských právech v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci, 26. února 2021.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o systematických represích v Bělorusku a jejich důsledcích pro evropskou bezpečnost v návaznosti na únosy z civilního letadla EU zadrženého běloruskými orgány (2021/2741(RSP))

P9_TA(2021)0293 RC-B9-0328/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,

–  s ohledem na závěry Evropské rady o Bělorusku ze dne 12. října 2020 a 24. května 2021,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU, zejména prohlášení ze dne 24. května 2021 vydané v souvislosti s vynuceným odkloněním letu společnosti Ryanair FR4978 do Minsku dne 23. května 2021,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. května 2021 o Bělorusku,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/908 ze dne 4. června 2021, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku(1), v němž byl vydán zákaz přeletů vzdušného prostoru EU všem běloruským leteckým dopravcům a zakázán jejich přístup na letiště v EU,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. března 2021 o podpoře EU pro mezinárodní platformu odpovědnosti pro Bělorusko,

–  s ohledem na zprávu zpravodaje Moskevského mechanismus Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 5. listopadu 2020 o případech údajného porušování lidských práv v souvislosti s prezidentskými volbami v Bělorusku, které proběhly dne 9. srpna 2020,

–  s ohledem na Chicagskou úmluvu o mezinárodním civilním letectví a Montrealskou úmluvu o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

–  s ohledem na to, že Sacharovova cena Evropského parlamentu za svobodu myšlení byla v roce 2020 udělena demokratické opozici v Bělorusku,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 23. května 2021 bylo v Polsku registrované letadlo obsluhující let společnosti Ryanair FR4978 na mezinárodní lince ze dvou hlavních měst EU (Atény a Vilnius) v běloruském vzdušném prostoru na příkaz Alexandra Lukašenka přinuceno změnit dráhu let a bylo běloruským bojovým letounem dovedeno na mezinárodní letiště v Minsku, a to pod falešnou záminkou hrozby bombového útoku, přičemž byla ohrožena bezpečnost více než 170 cestujících a příslušníků posádky, z nichž mnozí byli občané EU;

B.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány nenašly na palubě žádné výbušné zařízení, avšak zatkly dva cestující, Ramana Prataseviče, státního příslušníka Běloruska, a jeho přítelkyni Sofii Sapegovou, státní příslušnici Ruska a studentku na Evropské univerzitě humanitních věd ve Vilniusu;

C.  vzhledem k tomu, Raman Pratasevič je běloruský novinář, aktivista a bývalý šéfredaktor vlivného kanálu platformy Telegram Nexta, který sehrál zásadní úlohu při informování veřejnosti o nekalých praktikách orgánů a při mobilizaci protestů v Bělorusku po zfalšovaných prezidentských volbách konaných dne 9. srpna 2020, čímž přispěl k odhalení systematických represí a závažného porušování lidských práv ze strany režimu v této zemi; vzhledem k tomu, že Raman Pratasevič žil od roku 2019 v exilu v EU, aby unikl před vykonstruovanými obviněnými z trestných činů, a v EU získal politický azyl;

D.  vzhledem k tomu, že nezákonné zadržení Ramana Prataseviče a nelidské zacházení, jemuž je ze strany běloruského režimu vystaven, včetně nucených přiznání v inscenovaných rozhovorech vysílaných běloruskou státní televizí, vyvolávají u mezinárodního společenství velké znepokojení a zdůrazňují to, že je naléhavě třeba přijmout koordinovaná mezinárodní opatření, zejména s ohledem na to, že Bělorusko je jedinou evropskou zemí, která nadále uplatňuje trest smrti, a není proto členem Rady Evropy; vzhledem k tomu, že Raman Pratasevič při tomto rozhovoru nepůsobil jako osoba, která činí doznání z vlastní vůle, a vzhledem k tomu, že jakákoli vynucená doznání jsou podle úmluvy proti mučení zakázána; vzhledem k tomu, že jeho právníci k němu dosud nezískali přístup a Alexandr Lukašenko vyhrožoval tím, že přizve vyšetřovatele z Ruskem okupovaného Donbasu, aby jej vyslýchali; vzhledem k tomu, že jméno Ramana Prataseviče bylo zařazeno na seznam hledaných teroristů, což znamená, že mu hrozí trest smrti;

E.  vzhledem k tomu, že odklonění civilního letadla je závažným porušením mezinárodních úmluv v oblasti letecké bezpečnosti a odhaluje rovněž mezinárodní důsledky, které mají nepřetržité a neustávající represe v Bělorusku na bezpečnost v Evropě, a je nepopiratelným důkazem toho, že se běloruský režim stal hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že účelem nuceného přistání letu FR4978 jakožto aktu státního terorismu a zatčení nepřítele běloruského režimu bylo vyslat výhrůžný signál všem jeho oponentům, především těm, kteří žijí v zahraničí, a sice že tento režim je odhodlán je dopadnout a že ani v zahraničí nejsou v bezpečí;

F.  vzhledem k tomu, že tento incident v současnosti vyšetřuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO); vzhledem k tomu, že palubu letadla v Minsku opustilo kromě Ramana Prataseviče a Sofie Sapagové také několik dalších osob, jejichž identita není známa; vzhledem k tomu, že Ruská federace zadržela několik běloruských opozičních aktivistů, kteří uprchli do Moskvy, a nadále podporuje běloruský režim, a to i finančně;

G.  vzhledem k tomu, běloruské orgány pokračují v represích pokojných obyvatel Běloruska, přičemž mnozí občané jsou zastrašování, zatýkání a obviňováni z trestných činů za to, že vyjadřují nesouhlas s režimem nebo s rozsáhlým porušováním lidských práv, k němuž v Bělorusku dochází; vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v  průběhu demonstrací proti režimu, a to jak před volbami, které proběhly dne 9. srpna 2020, tak i po nich, zadrženo více než 34 000 Bělorusů; vzhledem k tomu, že v Bělorusku je více než 470 politických vězňů, včetně sedmi nezletilých osob; vzhledem k tomu, že bylo zahájeno asi 3 000 politicky motivovaných trestních stíhání proti demonstrantům a že bylo vzneseno více než 4 600 stížností na mučení, násilí a špatné zacházení;

H.  vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv v Bělorusku i nadále zhoršuje, přičemž roste počet politických vězňů; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv zdokumentovali stovky případů mučení a špatného zacházení a že se někteří lidé pohřešují a několik osob bylo nalezeno mrtvých; vzhledem k tomu, že v běloruských vazebních zařízeních a věznicích i nadále dochází k nelidskému zacházení a mučení a záměrnému odpírání lékařské péče, přičemž za neosvětlených okolností došlo k úmrtí několika demonstrantů, např. v případě Vitolda Ašuraka, zatímco další, např. sedmnáctiletý Dzmitryj Stachouski a Scjapan Latypav, byli zastrašováni a bylo jim vyhrožováno v takové míře, že se pokusili o sebevraždu;

I.  vzhledem k tomu, že dne 25. května 2021 byli evropští běloruští aktivisté Jauhen Afnahel, Pavel Juchněvič, Maksim Viňarski a Andrej Vojnič, vedoucí představitel opozice Pavel Sevjaryněc, blogger Zmicer Kazlov a komunitní aktivistka Iryna Ščasnaja na základě vykonstruovaných obvinění z „extremismu“ odsouzeni k trestům odnětí svobody v délce čtyř až sedmi let; vzhledem k tomu, že dne 2. června 2021 byl politický vězeň Dzmitry Furmanau společně s Jauhenem Razničenkou a Uladzimirem Knihou v kauze známé jako „případ Cichanouskaja“ odsouzeni až ke čtyřem letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 odsoudil v rámci procesu týkajícího se „tanečního protestu“ soud pátou skupinu obžalovaných, kterou tvořili Aljaksandr Chrapko, Radzivon Medušeuski, Ihar Vinakurav, Andrej Aniskevič, Alena Lojka, Halina Chuhunora, Andrej Ňamirski, Dzmitry Kurhanav, Katsjaryna Smironova, Mikita Uvarav, Safija Ništ, Sjarhej Ksenžuk a Ilja Palchouski, přičemž jim byly uděleny tresty v délce od 18 měsíců domácího vězení až po rok odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 byl politický vězeň Sjarhej Pjarfiljev odsouzen k dvěma letům odnětí svobody a jeho synovi Stansilavu Pjarfiljevovi byla na dva roky omezena svoboda pohybu (domácí vězení);

J.  vzhledem k tomu, že běloruské orgány pokračují v tvrdých zásazích proti nezávislým běloruským novinářům a v jejich zastrašování a záměrně se snaží bránit v objektivním zpravodajství; vzhledem k tomu, že byly zatčeny stovky novinářů, včetně dvou novinářů stanice Belsat, proti nimž bylo následně vzneseno obvinění; vzhledem k tomu, že desítky novinářů čelily správnímu zadržení a byly vystaveny násilí a některým byly uděleny pokuty; vzhledem k tomu, že byli někteří novináři vzati do vazby a čelí obviněním z trestných činů; vzhledem k tomu, že existují informace o řadě případů, kdy orgány novinářům odebraly akreditaci, a to včetně korespondentů zahraničních sdělovacích prostředků, z nichž někteří byli zatčeni a vyhoštěni z Běloruska; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2021 běloruské orgány provedly razii v kancelářích největšího nezávislého internetového zpravodajského portálu Tut.by, během níž bylo zatčeno mnoho jeho zaměstnanců a zablokovány jeho internetové stránky;

K.  vzhledem k tomu, že jsou obránci lidských práv, opoziční politici, zástupci občanské společnosti, zástupci odborů a další aktivisté vystaveni systematickému zastrašování a obtěžování a jsou omezovány jejich základní svobody; vzhledem k tomu, že nic nenaznačuje tomu, že by běloruské orgány vyšetřovaly tisíce stížností na policejní brutalitu, které byly podány od poloviny srpna 2020, nebo případy zabití demonstrantů; vzhledem k tomu, že rozšířená beztrestnost v případech porušování lidských práv prohlubuje zoufalou situaci obyvatel Běloruska; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje obyvatelům uplatnit právo na spravedlivý proces;

L.  vzhledem k tomu, že podle Svazu běloruských studentů, nezávislých studentských odborů, bylo zadrženo více než 460 studentů, z nichž více než třetinu tvoří ženy, a více než 150 studentů bylo svévolně vyloučeno z vysokých škol, přičemž mnozí kvůli obavám o svou bezpečnost prchají do sousedních zemí;

M.  vzhledem k tomu, že dne 31. května 2021 běloruské orgány dále zpřísnily již tak přísná pravidla pro cesty, čímž téměř zcela běloruským občanům znemožňují odjet ze země, a to i v případě osob, které mají povolení k dlouhodobému pobytu v zahraničí;

N.  vzhledem k tomu, že narůstají represe zástupců polské menšiny v Bělorusku, včetně zadržení a odsouzení předsedkyně Svazu Poláků v Bělorusku Andżeliky Borysové a uvěznění novináře, bloggera a člena tohoto svazu Andrzeje Poczobuta; vzhledem k tomu, že polské školství v Bělorusku čelí rostoucímu tlaku ze strany režimu; vzhledem k tomu, že tyto události doprovázela protipolská propaganda ve státní televizi; vzhledem k tomu, že Lukašenko zavedl v Bělorusku nový státní svátek, který má být slaven 17. září a připomíná výročí sovětské invaze do Polska v roce 1939;

O.  vzhledem k tomu, že Bělorusko zahájilo komerční provoz jaderné elektrárny Astravec, aniž by vyřešilo veškerá bezpečnostní doporučení obsažená ve zprávě EU týkající se zátěžových testů, v důsledku čehož není tato elektrárna bezpečná a představuje závažné jaderné riziko pro celou Evropu;

P.  vzhledem k tomu, že Evropská unie doposud zavedla sankce proti 88 běloruským osobám a 7 subjektům, včetně Alexandra Lukašenka;

1.  ostře odsuzuje únos a nucené přistání letadla společnosti Ryanair na lince FR4978 v Minsku a zadržení novináře Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové běloruskými orgány; domnívá se, že se jedná o otřesné porušení mezinárodního práva, které představuje akt státního terorismu;

2.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, jakož i všech ostatních vězněných novinářů a politických vězňů v Bělorusku;

3.  připomíná rozhodnutí Rady rozšířit stávající omezující opatření o zákaz vstupu běloruských leteckých dopravců do vzdušného prostoru EU a na letiště v Unii a doporučuje Radě, aby vypracovala plán pomoci Bělorusům, kteří chtějí opustit zemi; vyzývá Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví, aby prošetřily tento nepřijatelný incident, který zpochybňuje mezinárodní normy a standardy, a přijaly přiměřená opatření; zdůrazňuje, že tento závažný incident významně porušil důvěru a že každý stát by měl zodpovědně plnit své povinnosti podle Chicagské úmluvy, aby letecká doprava byla bezpečná; vyzývá společnost Ryanair, aby spolupracovala s příslušnými orgány a poskytla jim veškeré relevantní informace týkající se tohoto incidentu;

4.  vyzývá k důkladnému posouzení důsledků únosů osob ze zadržených civilních letadel, a to nejen pro mezinárodní leteckou dopravu a bezpečnost letectví, ale i pro celkovou bezpečnost v Evropě a bezpečnost občanů Běloruska a jiných států, kteří žijí v exilu nebo hledají útočiště či azyl v členských státech EU;

5.  zdůrazňuje, že toto vyšetřování by se mělo věnovat také otázce, zda se na teroristické činnosti, jíž se dopouští běloruský režim, podílí Rusko; zdůrazňuje, že pokud by byly důvody domnívat se, že tomu tak bylo, měly by být na všechny ruské státní příslušníky, kteří se na této operaci přímo či nepřímo podíleli, uvaleny sankce podle globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (evropský zákon Magnitského); poukazuje na to, že je důležité, aby k vyšetřování přispěla i EU, mimo jiné tím, že se společných vyšetřovacích týmů a operací budou účastnit i zástupci unijních subjektů, jako je Europol, Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce;

6.  znovu opakuje, že zvolení Aljaksandra Lukašenky do funkce běloruského prezidenta neuznává; domnívá se, že současný režim v Bělorusku je nelegitimní, protizákonný a zločinný; nadále podporuje legitimní požadavky běloruských občanů a jejich volání po nových, svobodných a spravedlivých volbách, základních svobodách a lidských právech, demokratickém zastoupení, účasti na politickém životě a důstojnosti; odsuzuje tvrdé zásahy proti tisícům Bělorusů, kteří pokojně protestovali na obranu svého práva na svobodu, demokracii a důstojnost;

7.  důrazně odsuzuje násilí a represe, kterých se v Bělorusku dopouštějí státní orgány, zejména nezákonné zadržování a mučení občanů, kteří se ničím neprovinili, špatné zacházení s nimi ve vazbě a jejich trestní stíhání, a požaduje, aby násilí a represe okamžitě skončily, a vyjadřuje podporu běloruské společnosti a solidaritu s ní; odsuzuje systematické represe, jichž se režim dopouští na civilním obyvatelstvu a kvůli nimž bylo od zmanipulovaných voleb v srpnu 2020 nuceno opustit zemi 14 000 Bělorusů, aby unikli násilí, zastrašování a dalším formám nátlaku; opakuje, že tyto probíhající represe a nucený odchod civilních obyvatel představují závažné porušování lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko je v současnosti jedinou zemí v Evropě, kde je stále vykonáván trest smrti, a trvá na tom, že trest smrti je nutné okamžitě a s trvalou platností zrušit; odsuzuje opatření, která nedávno přijaly běloruské orgány a která většině běloruských občanů, včetně mnoha držitelů povolení k pobytu v zahraničí, zakázala opustit zemi;

8.  odsuzuje tvrdé a nespravedlivé rozsudky, které byly nedávno vyneseny nad mnoha politickými vězni a zadržovanými osobami, mezi nimiž je i opoziční vůdce Paval Sevjaryněc, a soudní procesy proti představitelům demokratické běloruské opozice, jako je Viktar Babaryka, Mikola Statkevič a Sjarhej Cichanouski; vyjadřuje hluboký nesouhlas s odsouzením Pavla Sevjaryňce, Jauhena Afnahela, Andreje Vojniče, Pavla Juchněviče, Zmicera Kazlova, Maksima Viňarského a Iryny Ščasné, kteří byli souzeni v v Mohylevu v neveřejném procesu;

9.  znovu poukazuje na význam nezávislých běloruských médií a novinářů a na důležitou úlohu, kterou hrají v běloruské společnosti; odsuzuje potlačování sdělovacích prostředků a omezování přístupu k internetu, stejně jako bití, zatýkání a zastrašování novinářů a bloggerů; poukazuje na to, že běloruští občané mají právo na neomezený přístup k informacím;

10.  odsuzuje represe a nepřátelské akce státních orgánů vůči představitelům polské menšiny a proti polskému školství v Bělorusku; v této souvislosti vyzývá k bezpodmínečnému propuštění Andżeliky Borysové, Andrzeje Poczobuta a dalších politických vězňů;

11.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a zastupitelské úřady členských států v Bělorusku, aby pečlivě sledovaly situaci v zemi a procesy s jednotlivými politickými vězni v Bělorusku, včetně Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, a aby jim nabídly podporu a usilovaly o jejich propuštění; v této souvislosti vyzývá Lukašenkův režim, aby v souladu s mezinárodními závazky Běloruska plynoucími z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích okamžitě upustil od veškerých kroků, jež vedou k zastrašování nebo obtěžování pracovníků vnitrostátních nebo evropských diplomatických služeb;

12.  zdůrazňuje, že je třeba udržovat a rozšiřovat kontakty a spolupráci se zástupci běloruských demokratických sil v Minsku a v exilu, a zejména se Svjatlanou Cichanouskou a členy Koordinační rady a Národního protikrizového řízení; připojuje se proto k výzvám, aby byli jejich zástupci pozváni u příležitosti summitu skupiny G7 ve dnech 11.–13. června 2021 a summitu Východního partnerství v roce 2021, a doporučuje, aby byli i nadále zváni na dvoustranné schůzky na vládní úrovni, na parlamentní zasedání a meziparlamentní setkání a aby byly ve všech vnitrostátních parlamentech členských států EU vytvořeny skupiny věnované Bělorusku;

13.  vyzývá Radu, aby na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují sankce EU, co nejdříve přijala i osoby a subjekty, které se podílely na odklonění a nuceném přistání letu společnosti Ryanair FR4978 a zadržení Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové; připomíná, že novináři Ramanu Pratasevičovi hrozí trest smrti;

14.  žádá Radu, aby s nejvyšší naléhavostí přistoupila k přijetí čtvrtého balíčku sankcí proti jednotlivcům a subjektům, kteří se aktivně či pasivně podíleli na volebních podvodech, represích, mučení nebo špatném zacházení a porušování lidských práv v Bělorusku, včetně pronásledování nezávislých novinářů a bloggerů, a aby začala pracovat na navazujícím balíčku; vyzývá k uvalení sankcí na značně vyšší počet běloruských představitelů, např. na státní zástupce, soudce a zaměstnance policejních orgánů, kteří se podílejí na represích a nespravedlivém stíhání kritiků režimu, a na policisty, zaměstnance vězeňské služby, poslance a ministry a osoby pracující pro režim v oblasti propagandy, sdělovacích prostředků, dezinformací a nenávistných projevů, a rovněž na osoby a subjekty, kteří podporují Lukašenka a jeho režim, jako je Marat Markov, který dne 2. června uskutečnil ve státní televizi ONT rozhovor s Ramanem Pratasevičem, a na osoby, které se podílely na incidentu dne 23. května, jako například pracovníci zpravodajských služeb a orgány v oblasti letecké dopravy; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba plně využít různých podob restriktivních opatření, které umožňuje globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (evropský zákon Magnitského);

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby běloruskému režimu neposkytovaly žádnou finanční podporu, a aby tudíž odmítaly veškeré nové úvěrové linky běloruským bankám a zastavily veškeré investice do infrastrukturních projektů nebo hospodářských podniků v Bělorusku; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, kterými zabrání finančním institucím nakupovat dluhopisy nebo jiné finanční nástroje vydávané běloruskou vládou a přidruženými veřejnými institucemi; vítá skutečnost, že Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj pozastavily financování projektů v běloruském veřejném sektoru, a požaduje, aby bylo prošetřeno, jakým způsobem mohou být nevyužité finanční prostředky přesměrovány na občanskou společnost a soukromý sektor, pokud nemá vazby na režim; vyzývá Mezinárodní měnový fond a členské státy EU, aby režimu za žádných okolností neposkytovaly přímou rozpočtovou podporu a aby se zdržely využívání zvláštního procesu čerpání, který byl oznámen na rok 2021;

16.  připomíná všem podnikům EU působícím v Bělorusku svou předchozí výzvu, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly s náležitou péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv; dále je žádá, aby upustily od veškerých nových investic a aby veřejně protestovaly proti pokračujícím represím, jichž se dopouštějí běloruské orgány;

17.  vyzývá Radu, aby urychleně schválila a zavedla hospodářské sankce, které musí být dostatečně rozsáhlé a musí mít v nejvyšší možné míře okamžitý dopad na běloruský režim, jeho stoupence a hospodářské subjekty, které režim podporují; vyzývá k tomu, aby se tyto hospodářské sankce zaměřily na veřejné a soukromé společnosti, jež jsou přímo kontrolovány režimem nebo úzce spojeny s jeho obchodními zájmy nebo o nichž je známo, že propouštějí své zaměstnance kvůli účasti na stávkách nebo protestech; vyzývá k uvalení odvětvových sankcí, zejména na surovou ropu a ropné produkty, hydroxid draselný, ocel a dřevozpracující průmysl; dále vyzývá k ukončení spolupráce s běloruskými státními bankami a jejich financování a k omezení úvěrových linek, které mezinárodní banky poskytují dceřiným bankám v Bělorusku, a žádá, aby se začalo uvažovat o dočasném vyloučení Běloruska ze systému SWIFT; žádá společnosti registrované v EU, zejména Siemens AG, aby ukončily svou spolupráci s běloruskými orgány ve formě sdílení technologií a know-how; vyzývá členské státy a orgány EU, aby zintenzivnily své úsilí o řešení rozsáhlého pašování cigaret z Běloruska do EU, které poskytuje prostředky Lukašenkovu režimu; vybízí EU ke koordinované solidární činnosti s cílem kompenzovat ekonomické obtíže, s nimiž se potýkají členské státy nejvíce postižené hospodářskými sankcemi vůči Bělorusku;

18.  vítá rozhodnutí Evropské vysílací unie (EBU) pozastavit členství běloruské stanice BTRC; vyzývá k pozastavení účasti Běloruska v mezinárodních sportovních organizacích a na mezinárodních sportovních akcích, včetně evropských a světových šampionátů a olympijských her v Tokiu; žádá Unii evropských fotbalových asociací (UEFA), aby běloruské státní televizi TVR odebrala vysílací práva na fotbalový turnaj EURO 2020 a přidělila je bezplatně nezávislé stanici Belsat TV;

19.  vyzývá členské státy, aby zlepšily svou spolupráci ve zpravodajských otázkách týkajících se krize v Bělorusku a aby vyhostily známé a podezřelé příslušníky běloruských zpravodajských služeb působící v Unii; vybízí svého předsedu, aby zaměstnancům běloruského velvyslanectví v Bruselu omezil přístup do Evropského parlamentu, včetně fyzického a vzdáleného přístupu na schůze pořádané Evropským parlamentem, a aby přehodnotil komunikaci Parlamentu s běloruským velvyslanectvím;

20.  je hluboce znepokojen zapojením Ruska do Lukašenkova režimu, včetně finanční podpory a úzké spolupráce zpravodajských služeb;

21.  zdůrazňuje, že je třeba se angažovat na mezinárodní úrovni, včetně diskusí v rámci OSN a NATO; vyzývá EU, aby svá opatření úzce koordinovala se Spojenými státy, partnery ze skupiny zemí G7 a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi a aby usilovala o co největší soulad s partnery EU, zejména se sousedními zeměmi, jako je Ukrajina, s cílem dosáhnout toho, aby sankce měly co největší možný dopad; připomíná rozhodnutí ukrajinské vlády připojit se k členským státům EU a uložit běloruským leteckým společnostem dopravní sankce a vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly represivní opatření vůči společnosti Belavia a jejím cestujícím, kteří létají na Ruskem okupovaný Krym; vítá nadcházející summity EU-USA a USA-Rusko a považuje je za důležité příležitosti ke koordinaci postojů mezi EU a jejími partnery;

22.  zdůrazňuje, že přestože nejvhodnější způsob, jakým by EU měla zacházet se zeměmi, které se neřídí zásadami právního státu, představují sankční mechanismy, měla by EU vedle sankcí namířených proti běloruským státním společnostem využívat také stávající vnitřní tlaky v Bělorusku tím, že podpoří běloruskou občanskou společnost;

23.  vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby spolu s mezinárodními partery zahájili organizaci mezinárodní konference na vysoké úrovni pod názvem „Budoucnost demokratického Běloruska“ o řešení krize v Bělorusku, vyšetřování a stíhání zločinů spáchaných běloruskými orgány na běloruském obyvatelstvu a demokratické transformaci Běloruska; domnívá se, že takováto konference, kterou by vedla EU a účastnily se jí mezinárodní finanční instituce, země skupiny G7, členské státy a instituce EU a další subjekty, které jsou připraveny připojit se k finančnímu balíčku v hodnotě několika miliard eur, který bude sloužit na podporu budoucího reformního úsilí a k restrukturalizaci hospodářství a vyšle běloruským obyvatelům jednoznačný signál o podpoře;

24.  připomíná svou předchozí iniciativu týkající se mise na vysoké úrovni, do níž by byli zapojeni bývalí vysoce postavení evropští úředníci, s cílem prozkoumat všechny možné způsoby, jak zastavit násilí a osvobodit politické vězně a která by mohla pomoci vytvořit v Bělorusku příznivé prostředí pro inkluzivní domácí politický dialog;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zvýšily přímou podporu a zapojení ve prospěch běloruské opozice, občanské společnosti, obránců lidských práv a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku i jinde, a to i prostřednictvím budování kapacit a finanční podpory, a aby více podporovaly Evropskou nadaci pro demokracii v jejích činnostech na místě; vyzývá v této souvislosti EU a další mezinárodní organizace, aby poskytovaly finanční a technickou podporu sdělovacím prostředkům a nezávislým novinářům, a umožnili jim tak plnit jejich povinnost spočívající v informování společnosti o vývoji situace v Bělorusku; v této souvislosti opakuje svou výzvu k posílení pomoci televiznímu kanálu Belsat;

26.  zavazuje se přispět k posílení kapacit demokratických sil, ke zvýšení úlohy občanské společnosti a k podpoře plnohodnotného politického dialogu, který by vedl k pokojnému předání moci v Bělorusku, jakož i k podpoře mladých politických vůdců a obránců lidských práv, a to prostřednictvím parlamentních mechanismů na podporu demokracie;

27.  vítá návrh komplexního plánu hospodářské podpory pro budoucí demokratické Bělorusko v hodnotě tří miliard EUR, který předložila Komise; vyzývá Komisi a Radu, aby tento plán dále rozvíjely a podporovaly a jasně sdělily, že jakmile v Bělorusku dojde k demokratické přeměně, bude EU připravena poskytnout konkrétní pomoc, aby se země dostala na cestu reforem a modernizace; konstatuje, že EU musí navrhnout komplexní soubor opatření, která běloruské demokratické síly připraví na provádění tohoto balíčku;

28.  vyzývá EU, aby koordinovala svou činnost se Spojenými státy, partnery ze skupiny G7 a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi s cílem zmrazit spolupráci s Lukašenkovým veřejným sektorem a přeorientovat se na spolupráci s běloruskou občanskou společností a běloruskými soukromými společnostmi mimo dosah režimu;

29.  odmítá nepřijatelné hrozby Aljaksandra Lukašenky, že běloruské orgány nebudou zastavovat nelegální migranty a obchod s drogami, a vyjadřuje znepokojení nad nárůstem nelegální migrace z Běloruska do EU a nad možným zapojením běloruských orgánů do tohoto jevu; vyzývá členské státy a orgány EU, aby sledovaly vývoj v těchto oblastech a přijaly vhodná opatření;

30.  odsuzuje zneužívání donucovacích orgánů běloruským vedením pro politické účely; vyzývá Interpol, aby bezodkladně a důkladně zkoumal současné i budoucí žádosti Běloruska a přijal veškerá vhodná opatření s cílem zabránit tomu, aby Bělorusko zneužívalo Interpol k politickým účelům;

31.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zahájit komplexní vyšetřování zločinů spáchaných Lukašenkovým režimem na běloruských obyvatelích, které by mělo být uzavřeno zřízením mezinárodního tribunálu pro stíhání těchto zločinů; naléhavě vyzývá k tomu, aby v případě, že běloruské orgány nebudou ochotny nastolit právní stát a zajistit odpovědnost, mezinárodní společenství zakročilo a pomohlo zabezpečit důkazy o zločinech a zajistit vyšetřování a stíhání odpovědných osob v celé struktuře řízení; vítá iniciativy několika členských států EU s cílem uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce a připravit soudní řízení proti běloruským pachatelům represí a vybízí všechny ostatní členské státy EU, aby následovaly jejich příklad; vyzývá k aktivní podpoře všech mezinárodních iniciativ, které se snaží řešit beztrestnost v Bělorusku, jako je Mezinárodní platforma proti beztrestnosti a „Justice Hub“ ve Vilniusu;

32.  naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi, Radu a členské státy, aby nadále upozorňovali na situaci v Bělorusku ve všech příslušných evropských a mezinárodních organizacích, jako jsou OBSE, Rada Evropy, Rada OSN pro lidská práva a ostatní zvláštní orgány OSN, s cílem zajistit bezodkladná mezinárodní opatření zaměřená na situaci v Bělorusku a překonat snahu o maření těchto opatření ze strany Ruska a dalších zemí;

33.  vybízí členské státy, aby dále zjednodušily a urychlily postupy vydávání víz a povolení k pobytu pro osoby, které jsou na útěku z Běloruska z politických důvodů nebo které potřebují lékařskou péči v důsledku násilí, které na nich bylo spácháno, a aby jim i jejich rodinám nabídly potřebnou pomoc a podporu; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení zpravodaje Moskevského mechanismu OBSE týkající se udělování azylu v případech pronásledování, na něž se vztahuje Ženevská úmluva o uprchlících, a aby dále usnadnily postup vydávání mimořádných víz a poskytování dočasného útočiště v zemích EU; vyzývá členské státy a Komisi, aby nabízely stipendia běloruským studentům a akademickým pracovníkům, kteří byli vyloučeni z vysokých škol a uvězněni za svůj prodemokratický postoj; vyzývá členské státy, aby poskytovaly finanční podporu těm institucím v exilu, které vychovávají novou generaci Bělorusů odmítajících zkorumpovaný a nelegitimní systém země, jako je Evropská univerzita humanitních věd ve Vilniusu;

34.  vyzývá Komisi, členské státy a ESVČ, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery, jako je Moskevský mechanismus OBSE a Rada OSN pro lidská práva, i s obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti na místě, s cílem zajistit sledování a dokumentování případů porušování lidských práv a informování o těchto případech i následné vymezování odpovědnosti příslušných aktérů a dosahování spravedlnosti pro oběti; vítá zřízení mezinárodní platformy odpovědnosti pro Bělorusko a vyzývá orgány EU a členské státy, aby podpořily její fungování; zavazuje se k účinnému fungování platformy Evropského parlamentu pro boj proti beztrestnosti v Bělorusku a ke koordinaci včasné mezinárodní reakce na vývoj v Bělorusku;

35.  opakuje, že je třeba, aby všechny členské státy zaujaly jednotný postoj v reakci na státní terorismus organizovaný režimem Aljaksandra Lukašenky za podpory Kremlu; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU bojovala proti šíření dezinformací o situaci v Bělorusku v rámci EU i proti ostatním formám hybridních hrozeb, které v této souvislosti vycházejí od třetích stran; vyjadřuje solidaritu s Lotyšskem poté, co Bělorusko bezdůvodně vyhostilo jeho diplomaty; odsuzuje skutečnost, že běloruský nejvyšší státní zástupce zahájil trestní vyšetřování lotyšského ministra zahraničí i primátora hlavního města Rigy; odsuzuje veškeré pokusy běloruských orgánů vyvíjet nátlak na členské státy EU, včetně žádosti běloruských státních zástupců o vyslechnutí bývalého litevského prezidenta Valdase Adamkuse, a to na základě jeho údajného propojení s pomocným policejním praporem podléhajícím SS, který během druhé světové války prováděl v Bělorusku represivní operace;

36.  opakuje své znepokojení nad komerčním provozem jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází pouhých 45 km od Vilniusu, a zdůrazňuje rizika, jež představuje pro země EU; zdůrazňuje, že je důležité řešit hrozby pro jadernou bezpečnost, které jaderná elektrárna Ostrovec představuje, vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko k otázce jaderné bezpečnosti elektrárny Ostrovec nepřistupuje zcela transparentně a že se nezavázalo k plnému provádění doporučení vydaných Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) po vzájemném hodnocení elektrárny, a vyzývá k zavedení účinných záruk proti přímému nebo nepřímému prodeji běloruské elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně Ostrovec na trhy EU;

37.  zdůrazňuje, že současná situace je testem důvěryhodnosti Evropské unie a účinnosti její zahraniční politiky; připomíná, že situace v Bělorusku, která je sousední zemí a zemí Východního partnerství, má přímý dopad na EU a že by EU měla prokázat dostatečné odhodlání k tomu, aby nabídla konkrétní a dlouhodobou podporu demokratickým silám, které bojují za svobodu a demokracii v Bělorusku; vyzývá EU, aby neváhala a jednala rychle a proaktivně;

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a orgánům Běloruska.

(1) Úř. věst. L 197 I, 4.6.2021, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci v Afghánistánu (2021/2712(RSP))

P9_TA(2021)0294 RC-B9-0324/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,

–  s ohledem na Společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace ze dne 2. října 2016,

–  s ohledem na návrh Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, podepsané dne 18. února 2017,

–  s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady o afgánských mírových jednáních ze dne 9. prosince 2020,

–  s ohledem na vyjádření prezidenta Bidena o dalším postupu v Afghánistánu ze dne 14. dubna 2021,

–  s ohledem na dokument „Soběstačnost prostřednictvím rámce vzájemné odpovědnosti“, který byl dohodnut na bruselské konferenci o Afghánistánu konané ve dnech 4.–5. října 2016,

–  s ohledem na závěry mezinárodní ministerské dárcovské konference (konference o Afghánistánu), která se uskutečnila ve dnech 23. a 24. listopadu 2020,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministra zahraničních věcí Indie ze dne 4. května 2021 o Afghánistánu,

–  s ohledem na komuniké zvláštních vyslanců a zvláštních zástupců Evropské unie, Francie, Německa, Itálie, NATO, Norska, Spojeného království a Spojených států ze dne 7. května 2021 o afghánském mírovém procesu,

–  s ohledem na Přehled produkce opia v Afghánistánu v roce 2020 zveřejněný v dubnu 2021 společně afghánským Národním statistickým a informačním úřadem a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, o dětech a ozbrojeném konfliktu a o obráncích lidských práv,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu,

–  s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva o Afghánistánu,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v únoru 2020 podepsaly USA a Tálibán dohodu, která otevřela cestu pro první přímé rozhovory mezi Tálibánem a zástupci Islámské republiky Afghánistán od roku 2001;

B.  vzhledem k tomu, že dne 14. dubna 2021 oznámil ministr zahraničních věcí USA Anthony Blinken jednostranné stažení jednotek USA do 11. září 2021; vzhledem k tomu, že spojenci NATO se řídí zásadou společného postupu („in together, out together“) a své jednotky stáhnou ke stejnému datu;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla v Dauhá zahájena mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem; vzhledem k tomu, že dohoda o příměří nebyla dodržena a mírová jednání jsou v současné době na mrtvém bodě, přičemž Tálibán čeká na stažení spojeneckých jednotek;

D.  vzhledem k tomu, že EU je v Afghánistánu aktivně přítomna od roku 2001 za účelem podpory sociálního a hospodářského rozvoje a koordinace mezinárodní pomoci; vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU, partnerů NATO a spojeneckých zemí přispívá ke stabilizaci a rozvoji Afghánistánu vojenskými a civilními prostředky a utrpělo přitom těžké ztráty a přineslo velké oběti; vzhledem k tomu, že stabilní a nezávislý Afghánistán, který se postará sám o sebe a nebude poskytovat bezpečné útočiště teroristickým skupinám, je stále zásadním bezpečnostním zájmem EU, NATO a jejich členských států;

E.  vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zachovat pokrok dosažený v Afghánistánu za poslední dvě desetiletí, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod;

F.  vzhledem k tomu, že v afghánských mírových jednáních nejsou přiměřeně zastoupeny ženy a jejich práva a že od jednajících stran se v této otázce očekává odhodlanější přístup;

G.  vzhledem k tomu, že neúspěchem afghánských mírových jednání a pokusy o vojenské řešení konfliktu budou nejvíce postiženy ženy, děti a etnické menšiny; vzhledem k tomu, že afghánské ženy již začaly omezovat svůj pohyb, aby snížily riziko, a hrozba násilí brání dětem v přístupu ke vzdělání a hraní;

H.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se postupně zhoršuje a roste počet útoků na afghánské síly, jakož i cílené zabíjení afghánských aktivistů, pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, lékařů, soudců a vládních úředníků; vzhledem k tomu, že od začátku afghánských mírových jednání se výrazně zvýšil počet útoků Tálibánu, jejichž cílem je převzít kontrolu nad územími kontrolovanými vládou; vzhledem k tomu, že v Indexu globálního terorismu za rok 2020 byl Afghánistán zařazen mezi nejvíce postižené země; vzhledem k tomu, že 4 miliony z 36 milionů obyvatel země představují vysídlené osoby; vzhledem k tomu, že 3 miliony lidí se nachází v situaci vnitřního vysídlení v důsledku násilí a další 1 milion osob v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že 2,5 milionu Afghánců již kvůli bezpečnosti uprchlo ze země, přičemž většina se usadila v Íránu a Pákistánu;

I.  vzhledem k tomu, že Afghánistán je největším příjemcem rozvojové pomoci EU na světě; vzhledem k tomu, že za posledních 20 let vedl příspěvek EU pro Afghánistán k výraznému zlepšení, pokud jde o střední délku života, gramotnost, úmrtnost matek a dětí a práva žen; vzhledem k tomu, že v letech 2002 až 2020 poskytla EU více než 4 miliardy EUR a již přislíbila 1,2 miliardy EUR v rámci dlouhodobé i mimořádné pomoci na období 2021–2025; vzhledem k tomu, že tento příslib doprovázelo sdělení EU a zemí, které společně poskytují přibližně 80 % celkové oficiální rozvojové pomoci Afghánistánu, v němž byly zdůrazněny klíčové podmínky, jež musí země splňovat, aby mohla nadále přijímat pomoc, včetně pokračujícího závazku k demokracii, právnímu státu a lidským právům;

J.  vzhledem k tomu, že pachatelé útoků a zabíjení jsou v Afghánistánu obecně zřídka bráni k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že dne 12. března 2021 odsoudili členové Rady bezpečnosti OSN alarmující počet útoků úmyslně namířených proti civilnímu obyvatelstvu v Afghánistánu;

K.  vzhledem k tomu, že k nedávnému nárůstu násilí došlo v kontextu dlouhodobého a rozšířeného porušování lidských práv v zemi, jehož se dopouštějí teroristé, ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly, včetně mimosoudních poprav, mučení a sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že podle odhadů zahynulo během 20-leté války přibližně 150 000 osob, včetně 35 000 civilistů;

L.  vzhledem k tomu, že od roku 2001 bylo v Afghánistánu dosaženo prokazatelného pokroku v oblasti práv žen a dívek, včetně přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a účasti na občanském a politickém životě; vzhledem k tomu, že tato zlepšení jsou pravděpodobně největším úspěchem v posledním vývoji země; vzhledem k tomu, že tento částečný pokrok je nyní ohrožen a musí být naléhavě zachován a posílen;

M.  vzhledem k tomu, že navzdory těmto zlepšením čelí ženy a dívky nadále denně děsivým hrozbám, které zahrnují bránění v přístupu k základním službám a útoky, včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle indexu Ženy, mír a bezpečnost 2019/20 je Afghánistán druhou nejhorší zemi pro ženy; vzhledem k tomu, že při bombovém útoku na dívčí školu Sajjid al-Šuhadá v Kábulu dne 8. května 2021 bylo nejméně 85 osob zabito a 147 zraněno, většinou školaček; vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 byly v Džalalabádu zabity tři novinářky;

N.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 dramaticky zvýšila míru chudoby v Afghánistánu; vzhledem k tomu, že opatření související s onemocněním COVID-19 a zhoršující se bezpečnostní situace vedly k omezení přístupu afghánského obyvatelstva k humanitární pomoci;

O.  vzhledem k tomu, že se v roce 2021 očekává v Afghánistánu sucho, čímž se zvýší počet lidí potýkajících se s mimořádnou potravinovou nejistotou, jichž je v současnosti 5,5 milionu, a dalších 17,6 milionu lidí bude čelit akutnímu nedostatku potravin;

P.  vzhledem k tomu, že hospodářské škody způsobené terorismem v Afghánistánu představovaly téměř 20 % jeho HDP v roce 2018 a připravují afghánské děti o jejich budoucnost, možnost získat vzdělání, vyhlídky na stabilní zaměstnání a služby, jako je zdravotní péče poskytovaná státem;

Q.  vzhledem k tomu, že afghánské podniky čelí vydírání ze strany Tálibánu, který nutí zemědělce k pěstování opia a nelegální těžební činnosti;

1.  domnívá se, že se Afghánistán nalézá v kritickém okamžiku vzhledem k souběhu nestabilní domácí situace, zhoršující se bezpečnostní situace, skutečnosti, že se vnitroafghánská mírová jednání nacházejí se v mrtvém bodě, a rozhodnutí stáhnout vojenské jednotky USA a NATO do 11. září 2021, což může přinést nové nejistoty, menší stabilitu, nebezpečí zesílení vnitřních konfliktů a vakuum, které v nejhorším případě zaplní Tálibán; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by to byla velmi znepokojivá perspektiva pro zemi a pro udržitelnost sociálně-politických úspěchů a pokroku dosažených v posledních 20 letech;

2.  vyjadřuje své hluboké znepokojení a důrazně odsuzuje alarmující nárůst násilí v Afghánistánu, včetně cíleného zabíjení dětí, pracujících žen, novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, obránců lidských práv, zástupců občanské společnosti, aktivistů, lékařů, vládních úředníků a soudců; naléhavě vyzývá všechny strany, aby se okamžitě dohodly na trvalém a komplexním příměří;

3.  vyjadřuje znepokojení nad křehkostí a nestabilitou afghánské vlády a její nedostatečnou kontrolou nad velkou částí země, což zhoršuje dopad násilí na civilní obyvatelstvo; vyzývá Tálibán, aby okamžitě zastavil útoky na civilní obyvatelstvo a národní ozbrojené složky a aby plně respektoval mezinárodní humanitární právo; vyjadřuje svou nejhlubší soustrast a podporu obětem teroristických útoků a jejich rodinám;

4.  zdůrazňuje potřebu vyhnout se scénáři „nefungujícího státu“ a opětovně potvrzuje svůj závazek k mírovému procesu, za který ponese odpovědnost Afghánistán a který bude probíhat pod jeho vedením, a k rekonstrukci po skončení konfliktu jako k jediné důvěryhodné cestě k inkluzivnímu, dlouhodobému míru, bezpečnosti a rozvoji; zdůrazňuje, že je to důležitější než kdy jindy, neboť se rychle blíží datum stažení jednotek USA a NATO; naléhavě vyzývá Radu, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby co nejdříve připravily a předložily Parlamentu komplexní strategii budoucí spolupráce s Afghánistánem po stažení jednotek spojenců NATO, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, NATO a USA, aby se nadále angažovaly v plnění tohoto cíle;

5.  podporuje v této souvislosti okamžité obnovení mírových rozhovorů v Dohá s cílem dosáhnout politického urovnání konfliktu a trvalé, celostátně vyjednané příměří; zdůrazňuje, že pouze politické urovnání nabízí naději na trvalý mír, a doporučuje stranám, aby hledaly pomoc třetí strany jako zprostředkovatele, jako je např. OSN, s cílem pomoci dohodnout se na politickém plánu pro prosperující Afghánistán; vybízí ESVČ a Komisi, aby hrály významnější úlohu při vybízení obou stran k jednacímu stolu a aby v případě, že si to budou Afghánci přát, nabídly usnadnění nebo mediaci;

6.  opětovně potvrzuje, že vyjednané politické řešení vedoucí k míru musí stavět na hospodářských, sociálních a politických úspěších posledních 20 let; zdůrazňuje, že dlouhodobý rozvoj Afghánistánu bude záviset na odpovědnosti, řádné správě věcí veřejných, udržitelném zajištění bezpečnosti osob, včetně snižování chudoby a vytváření pracovních příležitostí, přístupu k sociálním a zdravotním službám, vzdělávání a ochraně základních svobod a lidských práv;

7.  naléhavě vyzývá afghánskou vládu, aby aktivně zapojila afghánský parlament do veškerých příslušných procesů, ukončila všechna opatření, která brání účinné spolupráci mezi vládou a parlamentem, a zlepšila práva parlamentní kontroly, přičemž afghánský parlament by měl zastupovat rozmanité obyvatelstvo Afghánistánu; zdůrazňuje, že je nezbytné i nadále podporovat konání svobodných a spravedlivých voleb v souladu s mezinárodními standardy, podporu volebních pozorovatelských misí v zemi a zlepšit transparentnost vládních výdajů, aby afghánská vláda byla v plné míře odpovědná vůči svým občanům;

8.  připomíná, že s cílem navázat na úspěchy dosažené v posledních 20 letech by měl být afghánský stát skutečně odhodlán bojovat proti terorismu a ozbrojeným skupinám, výrobě drog a obchodování s nimi a předcházet jim, řešit základní příčiny nelegální a nucené migrace a řídit ji; řešit regionální nestabilitu; usilovat o vymýcení chudoby; předcházet radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu; a bojovat proti beztrestnosti v případech porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že před podepsáním Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace Komise nepředložila toto prohlášení Parlamentu a že Parlament neměl možnost se k němu vyjádřit; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace na lidská práva;

10.  vyjadřuje znepokojení nad hrozbou, kterou představuje pro Afghánistán a region terorismus, zejména nad pokračující přítomností Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL–Dá’iš) a přidružených organizací, zejména ISIL–Provincie Chorásán a al-Káida; připomíná, že teroristické činy v Afghánistánu páchá mnoho aktérů, včetně Tálibánu, al-Káidy a tzv. Islámského státu; zdůrazňuje reálné riziko větší nestability a násilí po stažení jednotek USA a NATO; opakuje proto, že je naléhavě nutné, aby EU koordinovala svou činnost se zúčastněnými stranami, včetně afghánské vlády a bezpečnostních sil, USA, NATO a OSN, aby byl zajištěn co nejhladší přechod;

11.  odsuzuje veškerou teroristickou činnost a veškeré teroristické útoky v Afghánistánu; zdůrazňuje význam účinného boje proti financování terorismu a rozbití finančních sítí podporujících terorismus; je velmi znepokojen zjištěními uvedenými ve zprávě monitorovacího týmu OSN, z nichž vyplývá, že vztah mezi Talibánem a al-Káidou se prohloubil, a rovněž v souvislosti s varováním, že Talibán se postaví proti mírovým rozhovorům a upřednostní vojenský převrat; mimo to bere na vědomí zprávy, které naznačují, že Talibán v roce 2021 aktivně připravuje vojenské operace;

12.  připomíná, že bez bezpečnosti nemůže dojít k žádnému udržitelnému rozvoji, a naopak; v této souvislosti konstatuje, že mezinárodní podpora Afghánistánu po stažení jednotek musí zajistit komplexní přístup k pokračování finanční a technické podpory bezpečnosti, včetně afghánských národních obranných a bezpečnostních sil, a hospodářských a rozvojových reforem se zvláštním důrazem na posílení demokracie, právního státu a lidských práv, zejména pokud jde o ženy, mladé lidi a menšiny;

13.  uznává práci místních a mezinárodních nevládních organizací, které navzdory bezpečnostním rizikům poskytují služby, pomoc a podporu afghánskému lidu; je i nadále znepokojen nebezpečným prostředím, v němž působí organizace občanské společnosti, včetně novinářů a obránců lidských práv; naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a členské státy, aby nadále poskytovaly významnou podporu občanské společnosti a pokračovaly v dialogu s afghánskou vládou s cílem urychleně odstranit překážky činnosti nevládních organizací; naléhavě vyzývá afghánské orgány, Talibán a všech ostatní příslušné aktéry, aby zajistili bezpečnost místních a mezinárodních organizací občanských společnosti, nevládních organizací a humanitárních organizací;

14.  žádá, aby se pod záštitou OSN uskutečnilo důvěryhodné a transparentní vyšetřování nedávného útoku zaměřeného na dívčí školu, při němž zahynulo 85 lidí, zejména děvčata ve věku od 11 do 17 let, a útoku ze dne 12. května 2020 na porodnici nemocnice Dašt-e Barchi v Kábulu podporovanou organizací Lékaři bez hranic; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vyzvat Radu OSN pro lidská práva, aby zřídila vyšetřovací komisi pro případy závažného porušování mezinárodního humanitárního práva v Afghánistánu;

15.  zdůrazňuje, že beztrestnost a korupce jsou nadále vážnými překážkami zlepšování koordinace bezpečnosti, poskytování veřejných služeb a hospodářské reformy; vítá vytvoření protikorupční komise v Afghánistánu v listopadu 2020, která má provádět nedávno přijatou protikorupční strategii, a naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby zachovaly vysokou úroveň podpory EU určené na boj proti korupci v zemi;

16.  zdůrazňuje, že evropská podpora je i nadále podmíněna zachováním výsledků za posledních 20 let a navázáním na ně, účinným posilováním inkluzivní a odpovědné správy věcí veřejných, posilováním institucí, demokratického pluralismu, právního státu, bojem proti korupci, posilováním nezávislých sdělovacích prostředků, lidských práv a základních svobod všech Afghánců, zejména žen, dětí a všech příslušníků menšin a ohrožených skupin; připomíná, že právo dívek na vzdělání, které je velkým úspěchem posledních 20 let, by mělo být nesporné; zdůrazňuje potřebu jasných kritérií a mechanizmů monitorování pro měření dosaženého pokroku a efektivního a transparentního využívání evropských finančních prostředků;

17.  zdůrazňuje absolutní nutnost zachovat pokrok dosažený v oblasti práv žen v Afghánistánu za posledních 20 let; připomíná účast žen na mírových rozhovorech afghánské vlády a trvá na tom, že v rámci mírového procesu nesmí v případě práv žen existovat žádný kompromis; zdůrazňuje, že v rámci jednání se musí řešit i pokrok v oblasti práv žen v oblastech země, které nejsou pod kontrolou vlády; naléhavě žádá větší zastoupení organizací žen a řádné konzultace s nimi v průběhu rozhovorů; zdůrazňuje, že plná účast žen ve fázi po obnově a v politickém a občanském životě v Afghánistánu je základním předpokladem pro dosažení udržitelného míru, bezpečnosti a rozvoje; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby dále podporovaly posilování postavení žen jakožto klíčovou podmínku pro trvalou finanční podporu této zemi;

18.  hluboce lituje, že ženy a děvčata nadále čelí významným výzvám včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí, nucených sňatků a omezeného přístupu ke zdravotní péči; trvá na tom, že pokrok v těchto oblastech musí být i nadále jednou z hlavních priorit EU; vítá projekty financované EU, které podporují posílení postavení žen a jejich účast na rozhodování;

19.  opětovně zdůrazňuje, že je potřeba, aby EU i nadále pomáhala Afghánistánu v boji proti pandemii onemocnění COVID-19, poskytovala Afgháncům očkovací látky a pomáhala při organizování očkování;

20.  zdůrazňuje, že je důležité řešit naléhavé hrozby pro potravinovou bezpečnost v důsledku změny klimatu, sucha a pandemie COVID-19; vyzývá EU, aby dodržela svůj závazek učiněný na dárcovské konferenci v Afghánistánu v roce 2020, a naléhavě vyzývá ESVČ a GŘ ECHO Komise (Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci), aby se ujaly vedoucí úlohy a odstranily mezeru ve financování s cílem zajistit včasnou mobilizaci a koordinaci potravinové pomoci s cílem řešit problém nedostatečného zajištění potravin; naléhavě vyzývá všechny dárce, aby zachovali, případně zvýšili svou humanitární pomoc, zejména podporu afghánského systému zdravotní péče a podporu přístupu afghánských žen a děvčat ke zdravotní péči;

21.  připomíná, že vliv pěstování máku pro účely výroby opia přesahuje hranice Afghánistánu a postihuje sousední země a Evropu, která je hlavní destinací heroinu vyrobeného v Afghánistánu; zdůrazňuje, že je třeba, aby afghánská vláda zvýšila úsilí v boji proti této hrozbě, a opakuje, že je zapotřebí dlouhodobějšího rozvoje zemědělství a pomoci při vytváření spolehlivých pracovních míst a příjmů z alternativ k pěstování opia; konstatuje, že jde o nevyhnutelný krok k řešení nelegálního obchodu s drogami, praní špinavých peněz a financování terorizmu;

22.  poukazuje na potenciál hospodářského růstu v Afghánistánu z udržitelného rozvoje jeho přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že evropská pomoc na rozvoj infrastruktury by mohla být ku prospěchu afghánskému lidu, neboť by poskytovala pracovní místa a zdroje pro kritické veřejné služby a zajistila ochranu životního prostředí;

23.  zdůrazňuje, že je potřeba využít evropské finanční zdroje na investování do zlepšení regionální propojenosti s cílem ulehčit obchod a tranzit, což by Afghánistánu poskytlo prostředky na hospodářský růst;

24.  připomíná, že Afghánistán je vnitrozemský stát nacházející se na křižovatce mezi Asií a Středním východem, a uznává, že podpora a pozitivní spolupráce ze strany sousedních středoasijských zemí a regionálních mocností, zejména Číny, Íránu, Indie, Ruska a Pákistánu, jsou pro stabilizaci, rozvoj a hospodářskou životaschopnost Afghánistánu zásadní; vyzývá ESVČ a členské státy, aby zintenzívnily dialog se sousedními státy Afghánistánu; zdůrazňuje klíčovou úlohu těchto zemí při stabilizaci Afghánistánu a v tom, že neumožní, aby v zemi po odchodu zahraničních jednotek zavládl chaos; zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci mezi EU a USA v Afghánistánu, aby byla v co největší možné míře zachována jejich důležitá úloha v Afghánistánu;

25.  připomíná odpovědnost vlád zemí, které stahují své jednotky z Afghánistánu, za ochranu a v případě potřeby udělení víz a repatriaci tisíců místních zaměstnanců, zejména překladatelů, kteří podporovali jejich úsilí a jejichž životy mohou být nyní vážně ohroženy; vyzývá k tomu, aby bylo nejdříve provedeno důkladné individuální posouzení, které by plně zohledňovalo všechny aspekty oprávněnosti a bezpečnosti;

26.  vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zajistily bezpečnost evropských ozbrojených sil a evropského personálu v Afghánistánu, jakož i místního personálu, který pracuje nebo pracoval pro zastoupení členských států nebo delegaci EU v Afghánistánu; žádá ESVČ a Komisi, aby přispěly k financování posílené bezpečnostní zóny s cílem zajistit diplomatickou přítomnost po stažení vojenských jednotek;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Afghánské islámské republiky.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o evropské občanské iniciativě s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) (2021/2633(RSP))

P9_TA(2021)0295 B9-0296/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na evropskou občanskou iniciativu s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) (ECI(2018)000004), která získala 1,4 milionu potvrzených podpisů ze všech členských států tehdejší EU-28 a je první platnou evropskou občanskou iniciativou týkající se hospodářských zvířat,

–  s ohledem na veřejné slyšení dne 15. dubna 2021 k evropské občanské iniciativě s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“),

–  s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr 442 s názvem „Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat“, který dospěl k závěru, že 82 % občanů EU se domnívá, že dobré životní podmínky hospodářských zvířat by měly být lépe chráněny, než je tomu nyní,

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic(2),

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat(4),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ke společné zemědělské politice přijaté dne 5. prosince 2018 (CDR 3637/2018),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů „Agroekologie“ přijaté dne 5. února 2021 (CDR 3137/2020),

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. listopadu 2019 ke zdraví a dobrým životním podmínkám králíků chovaných v různých produkčních systémech,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o životních podmínkách zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopadu průmyslového chovu kuřat na životní prostředí(6),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. března 2021 s názvem „Hodnocení strategie Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015“ (SWD(2021)0077),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31/2018 o dobrých životních podmínkách zvířat v EU,

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z listopadu 2020 nazvanou „Konec doby klecové: hledání alternativ“ („End the Cage Age: Looking for Alternatives“),

–  s ohledem na čl. 222 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

A.  vzhledem k tomu, že SFEU zavádí občanství Unie a dále zvyšuje demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy;

B.  vzhledem k tomu, že by měla být uznána důležitost evropské občanské iniciativy pro formování iniciativ a politiky EU, jakož i skutečnost, že v minulosti nebyly v návaznosti na úspěšné evropské občanské iniciativy přijaty dostatečné kroky;

C.  vzhledem k tomu, že článek 13 SFEU jasně uznává, že zvířata jsou vnímající bytosti; vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí při stanovování a provádění zemědělských politik Unie plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba uznat, že vysoké standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které jsou v EU již zavedeny, patří mezi nejvyšší na světě;

E.  vzhledem k tomu, že strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ uznává naléhavou potřebu zlepšit dobré životní podmínky zvířat a rozšířit jejich oblast působnosti, přičemž zdůrazňuje přínosy, které přináší pro zvířata, kvalitu potravin, snížení potřeby léků a zachování biologické rozmanitosti, a to v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky;

F.  vzhledem k tomu, že studie výzkumné služby Evropského parlamentu zadaná Petičním výborem Evropského parlamentu s názvem „Konec doby klecové: hledání alternativ“ („End the Cage Age: Looking for Alternatives“) zjistila, že v Evropě lze dosáhnout systémů chovu mimo klece a doporučila přijetí finančních a politických opatření v krátkodobém horizontu a právních předpisů v dlouhodobém horizontu; vzhledem k tomu, že tato studie potvrdila, že „EU může zajistit, aby do EU nemohly být dováženy živočišné produkty, které nejsou v souladu s normami EU“;

G.  vzhledem k tomu, že navrhovaná občanská iniciativa se týká „stovek milionů hospodářských zvířat v EU, […] která jsou po většinu života držena v klecích“;

H.  vzhledem k tomu, že králíci jsou nejčastěji chováni v klecích, přičemž přibližně 85 % v běžných klecích a 9 % v obohacených klecových systémech, zatímco přibližně 50 % nosnic v EU bylo v roce 2019 chováno v obohacených klecových systémech, přičemž procentní podíly jsou ve většině východoevropských, středoevropských a jihoevropských členských států EU výrazně vyšší; vzhledem k tomu, že v odvětví prasat je velká většina prasnic v určitých fázích jejich reprodukčního cyklu chována v klecích;

I.  vzhledem k tomu, že navrhovaná evropská občanská iniciativa má za cíl zlepšit životní podmínky zvířat;

J.  vzhledem k tomu, že chov zvířat v klecích jako systém živočišné výroby vznikl na základě souběhu několika faktorů, zejména: potřeby identifikovat nejlepší zvířata pro genetický výběr; zlepšení hygienických podmínek; zlepšení řízení, které umožnilo automatizaci, a tím efektivnější využití stále vzácnější pracovní síly k vyrovnání zvýšení ceny půdy nebo nákladů na zařízení;

K.  vzhledem k tomu, že by měla být uznána náročnost zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat; vzhledem k tomu, že při navrhování systémů chovu by mělo být přihlédnuto k charakteristikám jednotlivých zvířat, aby tyto systémy vyhovovaly jejich potřebám;

L.  vzhledem k tomu, že každý rok je na část nebo na celý život chováno v klecích více než 300 milionů hospodářských zvířat a že v celé EU panují vážné obavy ohledně dobrých životních podmínek zvířat chovaných v klecích, protože zvířata nejsou schopna ani stát vzpřímeně, protáhnout se nebo se otočit a je nemožné, aby zvířata chovaná v klecích projevovala své přirozené chování;

M.  vzhledem k tomu, že zemědělci vynaložili velké investice na zlepšení životních podmínek zvířat a tyto investice se jim dosud plně nevrátily; vzhledem k tomu, že tyto systémy byly společně vyvinuty zemědělci, veterináři, vědci a nevládními organizacemi, aby bylo zajištěno, že jsou pokryty požadavky na dobré životní podmínky každého živočišného druhu;

N.  vzhledem k tomu, že je třeba uznat tržní úsilí, které zemědělci vynakládají, jakož i potřebu zajistit tržní návratnost, aby mohli pokračovat v investicích do udržitelnosti;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba uznat riziko přemístění živočišné produkce, a tím i přesun základních otázek týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat do třetích zemí;

P.  vzhledem k tomu, že změna systémů chovu na systémy chovu mimo klece bude vyžadovat další investice a povede ke zvýšení výrobních nákladů, které budou muset nést zemědělci, a to zejména na začátku tohoto přechodu v důsledku jeho investičních nákladů; vzhledem k tomu, že hygienické otázky chovu v zemědělských podnicích musí být vždy zohledňovány;

Q.  vzhledem k tomu, že kumulativní výdaje společné zemědělské politiky (SZP) na období 2014–2020 vykázané členskými státy na opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat představovaly na konci roku 2019 pouze 1,15 % z částky vyčleněné na SZP(7);

R.  vzhledem k tomu, že jakákoli změna systémů chovu by měla dosáhnout rovnováhy mezi několika aspekty udržitelnosti, tj. dobrými životními podmínkami zvířat, zdravím zvířat, ochranou životního prostředí a konkurenceschopností zemědělců;

S.  vzhledem k tomu, že systémy chovu zcela mimo klece musí zajistit odpovídající mikroklimatické podmínky, aby byly vhodné pro každou zeměpisnou oblast v EU a pro jakékoli klimatické podmínky, včetně extrémních povětrnostních podmínek;

T.  vzhledem k tomu, že několik členských států již pokročilo k opatřením nad rámec minimálních norem EU a zakázalo používání obohacených klecových systémů pro nosnice, běžných klecí a obohacených klecových systémů pro králíky nebo kójí a porodních klecí pro prasnice, přičemž právní předpisy o postupném ukončování těchto postupů vstoupí v platnost v dalších členských státech nejpozději do roku 2030;

U.  vzhledem k tomu, že před zavedením jakýchkoli změn v systémech chovu je třeba posoudit náklady požadované transformace z krátkodobého i dlouhodobého hlediska; vzhledem k tomu, že posouzení dopadů musí zohlednit potřeby odvětví podle živočišných druhů, včetně hospodářských a hygienických otázek;

V.  vzhledem k tomu, že změna systémů chovu zvířat zvýší riziko šíření přenosných nemocí a vytváření sociálního stresu v důsledku dominance a konkurence, což bude mít vliv na jejich zdraví a může zvýšit potřebu léků;

W.  vzhledem k tomu, že pro usnadnění této zásadní změny je třeba zajistit přiměřenou finanční podporu investic a kompenzace za účelem vyrovnání vyšších produkčních nákladů a ztrát příjmů zemědělců;

X.  vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat byly zahrnuty jako specifický cíl společné zemědělské politiky, a členské státy proto mohou tyto finanční prostředky poskytnout na přechod od klecového chovu, například prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

Y.  vzhledem k tomu, že je třeba uznat, že v některých případech přinášejí některé formy klecí pro chov pro dané zvíře více výhod souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat; vzhledem k tomu, že v každém případě musí klece být úměrné velikosti chovaného zvířete a účelu, kterého má být dosaženo;

Z.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o dobrých životních podmínkách zvířat v EU uvádí, že členské státy pouze v omezené míře využívaly finanční prostředky ze společné zemědělské politiky k plnění cílů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

AA.  vzhledem k tomu, že pravidla pro dobré životní podmínky zvířat a zlepšování velikosti klece byla v průběhu minulých let zařazena do několika programů pro rozvoj venkova; vzhledem k tomu, že cíl těchto opatření byl standardně zahrnut do řady programů prostřednictvím opatření zaměřených na větší velikost klece;

AB.  vzhledem k tomu, že pokud bude naplánována případná změna právních povinností týkajících se chovu zvířat, je třeba zohlednit úroveň provádění pravidel pro dobré životní podmínky zvířat v členských státech EU a je nutné přijmout individuální přístup podle jednotlivých druhů zvířat;

AC.  vzhledem k tomu, že Evropská unie dováží produkty vyrobené ze zvířat, která jsou chována v podmínkách, jež obecně nelze ověřit;

AD.  vzhledem k tomu, že existují alternativní systémy, které jsou ekonomicky životaschopné a jsou již v provozu, např. systémy volného výběhu a ekologické systémy pro nosnice, podlahové kotce a systémy volného létání ve venkovním výběhu nebo ekologické systémy pro králíky, vnitřní a venkovní systémy volného porodu a skupinového chovu pro prasnice, haly a voliéry pro křepelky či systémy skupinového chovu telat;

1.  žádá Komisi, aby do roku 2022 poskytla informace o probíhající kontrole účelnosti prováděné u stávajících právních předpisů EU pro dobré životní podmínky zvířat;

2.  vyzývá Komisi, aby vyvinula komplexnější potravinovou politiku, a podpořila tak změnu směrem k udržitelnějšímu potravinovému systému s odpovídající podporou zemědělců, a to při zohlednění hospodářského, sociálního a environmentálního rozměru, s cílem zabránit zejména malým a středním zemědělským podnikům v dalším opouštění živočišné výroby a zabránit její další koncentraci;

3.  uznává, že alternativy ke klecovému chovu jsou v řadě členských států úspěšně uplatňovány; domnívá se, že alternativní systémy by měly být vyvíjeny, zlepšovány a podporovány;

4.  vyzývá Komisi, aby nové iniciativy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat založila výhradně na nezávislém vědeckém výzkumu a zohlednila i veškeré možné negativní dopady, jako je riziko onemocnění, zlomenin prsní kosti nebo kanibalismu v odvětví drůbeže;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provedení požadavků evropské občanské iniciativy s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) v souvislosti se současnou revizí směrnice 98/58/ES a v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby odstranila byrokracii a regulační omezení, a umožnila tak chovatelům hospodářských zvířat provést nezbytné strukturální změny ve svých zařízeních s cílem začlenit nová ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat;

7.  zdůrazňuje, že trh se živočišnými produkty ze systémů chovu mimo klece, systémů volného výběhu a ekologických systémů a trh s rostlinnými alternativami v EU roste;

8.  konstatuje, že EU jako první přijala určité zákazy klecí pro hospodářská zvířata, konkrétně částečný zákaz klecí pro telata v roce 2007, zákaz běžných bateriových klecí pro nosnice v roce 2012, částečný zákaz kójí pro prasnice v roce 2013 a celkový zákaz klecí v celém ekologickém zemědělství v celé EU;

9.  připomíná, že některé členské státy EU již přijaly vnitrostátní právní předpisy zakazující určité formy klecového chovu, které jdou nad rámec minimálních norem EU, což zvyšuje naléhavost přijetí právních předpisů na úrovni EU s cílem ukončit praxi klecového chovu a zajistit rovné podmínky pro zemědělce v celé EU;

10.  vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní nástroje týkající se spravedlivého a udržitelného zemědělství, a zejména aby navrhla revizi směrnice 98/58/ES s cílem postupně ukončit používání klecí v chovu zvířat v EU a zhodnotila možné postupné ukončení do roku 2027;

11.  zdůrazňuje, že je třeba, aby toto postupné ukončování bylo založeno na vědecky podloženém posouzení dopadů, a že je třeba zajistit vhodné přechodné období;

12.  vyzývá Komisi, aby přijala individuální přístup podle jednotlivých druhů zvířat, který by zohledňoval a vyhodnocoval charakteristiky jednotlivých zvířat, která by měla mít systémy chovu, jež odpovídají jejich specifickým potřebám;

13.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila obchodní dohody se třetími zeměmi s cílem zajistit, aby dodržovaly stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a kvality produktů;

14.  zdůrazňuje, že králíci jsou druhým nejpočetnějším druhem zvířat chovaných v EU, pokud jde o počet kusů, přičemž většina z nich je chována v klecích s nedostatečnými normami pro dobré životní podmínky zvířat; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla konkrétní právní předpisy EU o minimálních požadavcích na ochranu chovaných králíků;

15.  vyzývá ke zkrácení dodavatelských řetězců ve výživě zvířat a lidí, která by se u krmiv i lidské spotřeby měla opírat o bílkovinné plodiny vyráběné na místní nebo regionální úrovni; konstatuje, že strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ podporuje udržitelnou živočišnou výrobu, vytvoření kratších dodavatelských řetězců potravinářských výrobků a spravedlivější obchodní politiku, v níž evropské normy zaujímají významnější postavení;

16.  uznává pozitivní kroky, které EU v posledních letech učinila, a to komplexním zlepšením dobrých životních podmínek zvířat, zavedením zákazů klecí pro některá hospodářská zvířata a zákazem používání klecí v celém ekologickém zemědělství;

17.  vítá osvědčené postupy, které již některé členské státy zavedly prostřednictvím přijímání vnitrostátních právních předpisů, které jdou nad rámec minimálních norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zejména pokud jde o zákaz některých forem klecového chovu; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby urychleně přijaly opatření na podporu nahrazení klecového chovu alternativními systémy nezaloženými na klecovém chovu;

18.  vyzývá Komisi, aby podpořila zemědělce v jejich úsilí o zlepšení dobrých životních podmínek zvířat, zejména v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, strategickými plány SZP a strategií EU „Od zemědělce ke spotřebiteli“ s cílem zabránit ztrátě konkurenceschopnosti a následnému přemístění produkce EU do zemí mimo EU s nižšími ambicemi v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; věří, že všechny produkční systémy EU by měly mít možnost investovat do udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat;

19.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zákaz krutého a zbytečného násilného krmení kachen a hus pro výrobu foie gras;

20.  vyzývá členské státy, aby v případě potřeby pomáhaly zemědělcům a chovatelům dobytka poskytováním poradenství a odborné přípravy s cílem usnadnit přechod na systémy chovu mimo klece;

21.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, že budou vykonávány účinné kontroly a celní kontroly v zájmu zajištění reciprocity požadavků na kvalitu a bezpečnost a standardů EU pro dobré životní podmínky zvířat a posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na globálním trhu u všech zemědělsko-potravinářských produktů dovážených do EU;

22.  opakuje význam zahrnutí vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji do všech obchodních dohod EU, čímž se zaručí, že vyšší regulační ambice EU budou v souladu s obchodní politikou EU a že je země mimo EU, které s EU podepsaly obchodní dohody, musejí dodržovat;

23.  zdůrazňuje, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji by měly rovněž zohledňovat rovnocenné normy pro produkci, zejména dobré životní podmínky zvířat;

24.  domnívá se, že spravedlivá obchodní politika, která zajistí rovné podmínky, je předpokladem pro vyšší evropské standardy; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí, pokud jde o kontroly dovážených potravinářských výrobků;

25.  trvá na tom, že by všechny živočišné produkty dovážené do EU měly být vyráběny v plném souladu s příslušnými právními předpisy EU, včetně těch v oblasti používání systémů chovu mimo klece;

26.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila dostatečnou podporu a přechodné období pro postupné přizpůsobení zemědělců a chovatelů dobytka, a to s ohledem na investiční cyklus zemědělců, jakož i mechanismy financování s cílem usnadnit přechod a současně zachovat konkurenceschopnost a sociální odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví EU;

27.  je názoru, že tato podpora a přechodné období by měly být zajištěny ještě před navržením legislativních změn hygienických záruk pro zvířata a lidi a ochrany pracovníků s cílem zabránit opouštění půdy a dalšímu opouštění živočišné výroby (zejména v případě malých a středních zemědělských podniků, které nemají zdroje nutné k tomuto přizpůsobení);

28.  opakuje, že Komise musí podporovat zemědělce v tom, aby spotřebitele vzdělávali a informovali o současných vysokých standardech v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytly odpovídající finanční podporu a pokyny k zajištění hladkého přechodu pro dotčené evropské zemědělce;

29.  zdůrazňuje, že odvětví živočišné výroby je velmi dynamické a schopné přizpůsobit se změnám v právních předpisech a preferencích spotřebitelů; zdůrazňuje však, že za tímto účelem musí být odměňováno přímou podporou, aby nebyla ohrožena udržitelnost produkce a životaschopnost zemědělských podniků;

30.  zdůrazňuje celkový význam spravedlivého rozdělení nákladů a přínosů v potravinovém řetězci a úlohu trhu při umožnění větší udržitelnosti zemědělců; domnívá se v tomto ohledu, že dobrovolné označení dobrých životních podmínek zvířat by bylo vhodné pro ukázání závazku, který by spojoval řetězec od zemědělce ke spotřebiteli a přispíval k cílům evropské občanské iniciativy nazvané „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) a zároveň zajistil přiměřené stanovování cen;

31.  zdůrazňuje, že je důležité podpořit zemědělce a pomoci jim přeorientovat se na udržitelnější hospodaření, tím, že jim budou poskytnuty odpovídající poradenské a školicí služby, pobídky a finanční programy na podporu jejich životní úrovně a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech, jež podpoří investice a organizaci potravinového řetězce, posílí malé místní zpracovatele a podpoří krátký dodavatelský řetězec;

32.  žádá Komisi, aby na mezinárodní úrovni podporovala dobré životní podmínky zvířat a vedla iniciativy s cílem zvýšit povědomí v zemích, které nejsou členy EU, a to včetně opatření, jako je další vzájemná pomoc a urychlená výměna informací mezi příslušnými orgány ve všech členských státech a v zemích mimo EU;

33.  připomíná, že zemědělské podniky zabývající se chovem hospodářských zvířat jsou inovativní místa, která neustále investují do zlepšování své infrastruktury a postupů s cílem udržet krok s posledními vědeckými důkazy a očekáváními spotřebitelů;

34.  vyzývá k vytvoření vhodného trhu na straně poptávky, na němž by bylo možné uvádět za vyšší ceny všechny výrobky vyrobené tak, že splňují vyšší standardy kvality;

35.  vyzývá Komisi, aby předložila možné programy přeměny za účelem rychlejšího ukončení zemědělské činnosti využívající klecový chov, včetně posouzení navazujících nákladů;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23. (2) Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53. (3) Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7. (4) Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5. (5) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 90. (6) Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 28. (7) Třináctá finanční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – rozpočtový rok 2019, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0387&from=CS

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (2019/2164(INI))

P9_TA(2021)0296 A9-0163/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021-2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624),

—  s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 10. srpna 2017 nazvanou „Ekonomické přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – Jak rovnost žen a mužů ve vzdělávání v oborech STEM vede k ekonomickému růstu“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a tzv. skleněném stropu, na který narážejí(1),

—  s ohledem na strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2020,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice(5),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2018 o rovnosti žen a mužů, mládeži a digitalizaci,

–  s ohledem na studii nazvanou „Vzdělávání a zaměstnanost žen ve vědě, technických oborech a digitální ekonomice, včetně odvětví umělé inteligence, a související vliv na rovnost žen a mužů“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 15. dubna 2020(6),

–  s ohledem na studii nazvanou „Ženy v digitálním věku“(7),

—  s ohledem na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který byl vyhlášen OSN na den 11. února a který usiluje o dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k vědě a jejich účasti na ní a o další dosahování rovnosti žen a mužů a emancipaci žen a dívek,

—  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež vstoupila v platnost v roce 2016, a zejména na její cíl udržitelného rozvoje č. 5 týkající se rovnosti žen a mužů,

—  s ohledem na srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti, který v roce 2020 vydala Komise,

—  s ohledem na zprávu o ukazatelích rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2020,

—  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, a zejména na její článek 11,

–  s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0163/2021),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem EU, jakož i nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a současně podmínkou pro jejich emancipaci, rozvoj jejich plného potenciálu a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že diskriminace žen spojená s pohlavím, stereotypy a nerovnostmi má spolu s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám řadu škodlivých sociálních a hospodářských důsledků, včetně omezení potenciálních přínosů pro veřejný sektor a podniky v oblasti výzkumu a inovací a pro celkový hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že pokud se ženám v odvětvích STEM (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) umožní lépe se zviditelnit a profesně realizovat, mohlo by to přinést úspěšné modely a v konečném důsledku větší začlenění a také usnadnění transformace a inovací v našich společnostech ve prospěch občanů obecně; vzhledem k tomu, že odstranění starých myšlenkových vzorců podpoří rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy by mohly hrát zásadní úlohu při zaplnění nedostatku pracovních sil na trhu práce v EU;

B.  vzhledem k tomu, že EU čelí mimořádnému nedostatku žen s profesní dráhou a vzděláním v oborech STEM, a to tím spíše, že ženy představují 52 % evropské populace a 57,7 % absolventů terciárního vzdělávání v EU(8), ale tvoří pouze 2 z 5 vědců a inženýrů(9); vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na všech úrovních digitálního odvětví v Evropě, od studentů (32 % na bakalářské, magisterské nebo rovnocenné úrovni) až po nejvyšší akademické pozice (15 %) ve většině vědeckých, inženýrských a manažerských oborů a na vyšších hierarchických úrovních, a to i v odvětvích, kde tvoří většinu, jako je vzdělávání; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy již v průběhu vzdělávání představují závažnou překážku rovnosti mezi studenty a studentkami a dále prohlubují rozdíly mezi ženami a muži pracujícími v oborech STEM, a představují tak závažnou překážku rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že největší rozdíl je v oblasti odborných dovedností a zaměstnanosti v oblasti IKT v EU, kde pouze 18 % tvoří ženy(10), mezi absolventy oborů STEM, z nichž pouze 36 % tvoří ženy, a v digitálním odvětví, kde je více než třikrát více mužů než žen; vzhledem k tomu, že značná míra genderové segregace studentů oborů STEM a absolventů vysokých škol je základem pro budoucí genderovou segregaci v profesní dráze v oborech STEM; vzhledem k tomu, že jen velmi málo nezletilých dívek v členských státech EU (méně než 3 %) projevuje zájem pracovat ve třiceti letech jako odbornice v oblasti IKT(11); vzhledem k tomu, že pro ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí je obzvláště obtížné vstoupit do odvětví STEM; vzhledem k tomu, že navzdory pozitivnímu trendu zapojování se dívek do vzdělání v oblasti STEM a jejich zájmu o tuto oblast, zůstává příslušný procentní podíl i nadále nedostatečný; vzhledem k tomu, že přístup ke STEM ze strany chlapců a dívek na základních školách se neliší a v mnoha případech plní úkoly spojené se STEM a IKT úspěšněji dívky než chlapci(12); vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v oborech STEM ve vysokoškolském vzdělávání nejsou odůvodněny akademickou výkonností, neboť dívky a chlapci vykazují podobnou úroveň úspěchů v přírodních vědách a matematice ve středoškolském vzdělávání; vzhledem k tomu, že se však dívky obávají, že budou méně úspěšné než chlapci, pokud jde o kariéru v oborech spřízněných se STEM, a že v důsledku toho mají ženy menší důvěru ve své vlastní digitální dovednosti; vzhledem k tomu, že sociální normy a genderová očekávání týkající se volby povolání, které jsou často posíleny prostřednictvím vzdělávacího obsahu a učebních osnov, jsou klíčovými hybateli genderové segregace ve vysokoškolském vzdělávání;

C.  vzhledem k tomu, že ženy, které vystudují některý z oborů STEM, mohou při hledání pracovního místa v odpovídajících oborech čelit obtížím a mají menší pravděpodobnost než jejich mužští kolegové, že nastoupí do zaměstnání v těchto oborech nebo že v nich zůstanou, a to v důsledku různých existujících překážek, jako jsou genderové stereotypy, pracoviště, na nichž dominují muži, diskriminace a předsudky, vědomá a nevědomá předpojatost, sexuální obtěžování, negativní pracovní prostředí a nedostatek ženských vzorů a mentorů; vzhledem k tomu, že omezení genderového rozdílu ve vzdělávání v oborech STEM by mohlo snížit rozdíly v dovednostech žen a mužů, zvýšit zaměstnanost a produktivitu žen a snížit profesní segregaci, což by v konečném důsledku podpořilo hospodářský růst prostřednictvím vyšší produktivity i nabídky pracovní síly; vzhledem k tomu, že pokud bychom tento genderový rozdíl v kariérách STEM překonali, napomohlo by to do roku 2050 zvýšit HDP EU na obyvatele o 2,2 až 3 %(13); vzhledem k tomu, že překonání genderového rozdílu v kariérách STEM by představovalo krok směrem k rovnosti žen a mužů a k naplnění lidských práv žen a dívek a mělo pozitivní dopady na snižování rozdílu v odměňování a v důchodech mezi muži a ženami;

D.  vzhledem k tomu, že podle průzkumu Agentury EU pro základní práva(14) se odhaduje, že 55 % žen v EU čelilo od 15 let věku sexuálnímu obtěžování a 14 % žen bylo od svých 15. narozenin obětí kybernetického obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho žen se během pandemie COVID-19 stalo obětí nových forem kybernetického násilí, jako je sexuální a psychologické obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí přijmout opatření k řešení těchto nových forem sexuálního a psychického obtěžování; vzhledem k tomu, že na vzdělávacích zařízeních v oborech STEM, včetně škol, univerzit a pracovišť, je hlášena vysoká míra sexuálního obtěžování, což dále vylučuje ženy z tohoto odvětví;

E.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen pracujících v odvětví inovativních technologií, jako je např. sektor umělé inteligence, vyvolává obavy, neboť to může mít negativní dopad na navrhování, vývoj a zavádění těchto technologií a způsobovat opakování stávajících diskriminačních praktik a stereotypů a vývoj „genderově předpojatých algoritmů“; vzhledem k tomu, že úsilí o řešení genderových předsudků, stereotypů a nerovnosti v digitálním odvětví je nedostatečné; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají ve všech oblastech digitálních technologií, zejména pokud jde o umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a v dohledné budoucnosti tak upevňují směřování digitálního odvětví, které upřednostňuje muže; vzhledem k tomu, že odstraňování této předpojatosti vyžaduje vypracování jasných etických požadavků a požadavků na transparentnost; vzhledem k tomu, že neúplné a nepřesné soubory údajů a neexistence údajů roztříděných podle pohlaví mohou narušit zpracování údajů systémů umělé inteligence a jejich rozhodování a ohrozit dosažení rovnosti mezi ženami a muži ve společnosti; vzhledem k tomu, že by měla být věnována náležitá pozornost také jedinečné situaci evropských malých a středních podniků (MSP), zejména pokud jde o jejich velikost, schopnost plnit nové požadavky a potenciál jakožto cenný zdroj přispívající k tomu, aby dívky i ženy a také ženy ve vedoucích pozicích mohly prosazovat rovnost žen a mužů ve vzdělávání a profesní dráze v oborech STEM;

F.  vzhledem k tomu, že nové technologie jsou neobjektivní, pokud jde o pohlaví, etnický původ, rasu, barvu pleti, jazyk, náboženské vyznání nebo národnostní či sociální původ, především v důsledku toho, že údaje nejsou analyzovány podle konkrétní situace a že ve výzkumu chybí genderová perspektiva, což může mít škodlivé dopady na zdraví a životní podmínky žen, zejména žen a dívek, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a na bezpečnost produktů, jakož i na osobní a profesní rozvoj žen(15);

G.  vzhledem k tomu, že učitelé a rodiče mohou dále upevňovat genderové stereotypy tím, že dívky odrazují od volby a následného studia a kariéry v oborech STEM; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy značně ovlivňují volbu studijního zaměření; vzhledem k tomu, že kulturně podmíněné odrazování, nedostatečné povědomí o ženských vzorech a jejich nedostatečná propagace negativně ovlivňují příležitosti dívek a žen ve studiích oborů STEM, souvisejících pracovních dráhách a digitálním podnikání a vedou k diskriminaci a menšímu počtu příležitostí pro ženy na trhu práce; vzhledem k tomu, že je třeba klást důraz na faktory, které motivují a podporují zájem dívek o studie oborů STEM, související pracovní dráhu a digitální podnikání, jako je podpora ženských vzorů, učitelů a mentorů, schvalování od vrstevníků a rozvoj kreativity a praktických zkušeností;

H.  vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 pravděpodobně povede k trvalým změnám v životě v Evropě a ovlivní většinu aspektů života lidí a způsob, jakým pracujeme, studujeme a učíme se, v němž bude hrát zásadní úlohu digitalizace; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 rovněž prohlubuje rozdíly v digitálních dovednostech žen a mužů(16) v době, kdy jsou digitální dovednosti více než kdy jindy zapotřebí v práci, při studiu a při snaze zůstat ve spojení; vzhledem k tomu, že rychlá digitální transformace nabízí mnoho příležitostí ke změně genderových modelů zaměstnávání, ale může také nepřiměřeně ovlivnit zaměstnanost žen v mnoha oblastech; vzhledem k tomu, že ženy jsou nuceny převzít větší podíl povinností týkajících se rodičovství nebo jejich rodin než jejich mužské protějšky, a proto musí všechna navrhovaná opatření zohlednit možnost úspěšného sladění pracovního a rodinného života žen s cílem začlenit do těchto oblastí muže; vzhledem k tomu, že hranice mezi profesním a rodinným životem bude dále oslabena v důsledku práce z domova a že ženy pravděpodobně ponesou největší zátěž při hledání rovnováhy mezi kariérou a povinnostmi v oblasti péče o rodinu;

I.  vzhledem k tomu, že je třeba dále podporovat politiky zaměřené na zvýšení účasti žen v oborech STEM a oborech souvisejících s umělou inteligencí a zaujmout víceúrovňový přístup k řešení genderových rozdílů na všech úrovních vzdělávání a zaměstnanosti v digitálním odvětví; vzhledem k tomu, že jen málo členských států začlenilo ustanovení o rovnosti žen a mužů do svých systémů výzkumu a inovací a že pokrok v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vnitrostátních výzkumných programů je pomalý;

J.  vzhledem k tomu, že je třeba prosazovat a podporovat podnikání žen a vytvořit příznivé prostředí, v němž mohou podnikatelky prosperovat a v němž se podnikání podporuje; vzhledem k tomu, že údaje o podnikání v odvětvích STEM a IKT naznačují ještě větší marginalizaci žen; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži, pokud se jedná o startupy a investice rizikového kapitálu, jsou podobně výrazné; vzhledem k tomu, že dívky obvykle na střední a vysoké škole studují méně často obory IKT a STEM, což vede k mnohem menšímu počtu žen pracujících v těchto oblastech a zakládajících a vlastnících soukromé společnosti a startupy; vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 17 % zakladatelů startupů; vzhledem k tomu, že startupy vlastněné ženami dostávají v průměru o 23 % méně finančních prostředků než podniky řízené muži; vzhledem k tomu, že ačkoli ženy představují 30 % všech podnikatelů v Evropě, dostávají pouze 2 % dostupného nebankovního financování(17); vzhledem k tomu, že se zdá, že se tento údaj v důsledku pandemie snížil na 1 %;

Obecné poznámky

1.  domnívá se, že vzhledem ke značnému rozdílu v odměňování žen a mužů v EU, ke skutečnosti, že je u žen vyšší pravděpodobnost, že budou mít nízkou mzdu, práci na částečný úvazek a jinak nejisté pracovní místo, k rostoucí poptávce po pracovnících v oblasti STEM a k jejich významu pro budoucnost evropského hospodářství, je zásadní zvýšit podíl žen aktivních v odvětvích STEM s cílem naplnit jejich práva a potenciál a vybudovat udržitelnější a inkluzivnější ekonomiku společnost díky vědecké, digitální a technologické inovaci; zdůrazňuje, že vysoká úroveň dovedností v oblasti STEM má zásadní význam pro inovační proces ve špičkových oblastech IKT, jako je umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost, a proto bude stále důležitější pro konkurenceschopnost Evropské unie na světových trzích; zdůrazňuje proto, že plný potenciál dovedností, znalostí a kvalifikací žen v těchto oblastech může přispět k posílení evropského hospodářství a podpořit cíle stanovené v různých politikách EU, zejména v Zelené dohodě pro Evropu a Digitální agendě;

2.  opakuje, že hlavním cílem by mělo být odstranit všechny bariéry, a zejména pak všechna sociokulturní, psychologická a pedagogická omezení, omezující zájmy, preference a volby žen a dívek, jako jsou genderové stereotypy a genderová diskriminace, včetně překrývání biologických a sociálních faktorů, obzvláště těhotenství, s nejvýznamnějšími roky profesní dráhy žen, aniž by byla zpochybněna jejich svoboda při přijímání příslušných rozhodnutí; vybízí členské státy, aby ve svých příslušných celostátních či regionálních akčních plánech nebo strategiích podporovaly účast žen a dívek na studiu a kariérách v oblasti STEM tím, že budou poskytovat vhodné pobídky; má za to, že tyto akční plány či strategie by se měly zaměřit mimo jiné na posílení rovnosti žen a mužů tím, že se soustředí na překonávání genderových stereotypů, usnadňování přístupu ke vzdělání a kvalifikaci, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, rovné příležitosti – jež zajistí zdravé a bezpečné pracovní a studijní prostředí pro ženy –, zákaz diskriminace na trhu práce, zvyšování povědomí o genderové podjatosti a stereotypech ve všech odvětvích spojených se STEM, zavedení závazných politik transparentnosti odměňování a nulové tolerance sexuálního obtěžování a zvyšování viditelnosti žen, které jdou příkladem;

3.  opakuje, že genderové stereotypy, kulturní odrazování a nedostatečná známost a propagace ženských vzorů omezují a negativně ovlivňují studijní příležitosti dívek a žen v oborech STEM a v související profesní dráze a digitálním podnikání a mohou vést k diskriminaci a menšímu počtu příležitostí pro ženy na trhu práce;

4.  opět zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat povědomí o genderové podjatosti ve všech relevantních odvětvích, a to i při počátečním a průběžném vzdělávání učitelů; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se problémem strukturálních překážek, jako jsou socioekonomické znevýhodnění a vůči ženám nepřátelská pracovní kultura a pracovní podmínky, které dívkám a ženám brání vstoupit do oboru, v němž dominují muži, a že je třeba posílit viditelnost doposud podceňovaných ženských vzorů s cílem inspirovat ženy a dívky; vyzývá Komisi, aby pořádala a podporovala osvětové kampaně, jakož i další programy a iniciativy zaměřené na odstraňování těchto překážek v akademickém prostředí; zdůrazňuje, že opatření v oblasti rovnosti žen a mužů, jako je odstranění genderových stereotypů ve vzdělávání, zvyšování povědomí a podpora předmětů STEM u dívek a žen a profesní poradenství, které by povzbuzovalo dívky k tomu, aby zvážily studium v oblastech, kde převládají muži, by vedla k většímu počtu žen, které dokončí studium oborů STEM;

5.  vyzývá členské státy, aby řešily problém genderové segmentace pracovního trhu v kariérách v oborech STEM prostřednictvím investic do formálního, informálního a neformálního vzdělávání žen a jejich celoživotního učení a odborné přípravy, a zajistily tak přístup žen k vysoce kvalitním pracovním místům a k příležitostem k rekvalifikaci a ke zvýšení kvalifikace s ohledem na budoucí potřeby pracovního trhu a předcházely stávajícímu začarovanému kruhu segregace práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly politická opatření, která budou plně zohledňovat genderový rozměr prostřednictvím osvětových kampaní, odborné přípravy, školních osnov a zejména profesního poradenství, s cílem podpořit podnikání, předměty STEM a digitální vzdělávání dívek od raného věku, a bojovat tak proti stávajícím vzdělávacím stereotypům a zajistit, aby více žen vstupovalo do rozvíjejících se a dobře placených odvětví; zdůrazňuje potřebu zapojit média, včetně sociálních sítí, a vybízet je k tomu, aby jejich jazyk byl inkluzivní a vyhýbal se stereotypům, které vytvářejí názory proti účasti a zájmu dívek, pokud jde o vzdělávání v oblasti STEM; vyzývá ke zlepšení zařízení spojených se STEM a k zajištění rovného přístupu k nim; požaduje zvláštní stipendia pro dívky a ženy, které chtějí nastoupit na profesní dráhu v odvětvích STEM;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvláště zohlednily situaci žen a dívek ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, jako jsou ženy se zdravotním postižením nebo ženy žijící v nejvzdálenějších regionech nebo venkovských oblastech, ženy žijící v chudobě, svobodné matky, studentky v nejistých situacích, přistěhovalkyně a romské ženy, a aby jim zajistily plný přístup k digitálnímu vzdělávání a k profesní dráze v oblasti STEM a jejich začlenění do nich, aby se zabránilo prohlubování digitální propasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání svých akčních plánů věnovaly zvláštní pozornost diskriminaci kvůli příslušnosti ke dvěma či více skupinám a předpojatosti z důvodu etnické příslušnosti, náboženství, sexuální orientace, věku nebo zdravotního postižení; vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly srovnatelné harmonizované údaje ke sledování pokroku žen z různých socioekonomických prostředí nebo různého rasového a etnického původu na všech úrovních vzdělávání, a to i pokud jde o volbu povolání a profesní, se zaměřením na nerovnosti v oblasti STEM a v digitálním odvětví, což pomůže sledovat dopad politik a zúčastněným stranám umožní identifikovat nedostatky a jejich základní příčiny; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na rozšíření ukazatelů uplatňovaných pro srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti tak, aby zahrnovaly informace a údaje o ženách, které se vzdělávají nebo pracují v oblasti STEM, a aby vypracovala soubor nástrojů, který bude zahrnovat metodiku, ukazatele a rámce s cílem získávat přesnější údaje a lépe využívat stávající informace;

7.  vyzývá členské státy, aby plně podporovaly iniciativy Komise zaměřené na zvyšování povědomí o digitálních příležitostech, jako je přístup založený na nutné přítomnosti žen v každé diskusní skupině („no women, no panel“), Evropský týden programování, koalice pro digitální pracovní místa a dovednosti, Cena EU pro ženy inovátorky, iniciativy #SaferInternet4EU v celé Evropě a Evropská agenda dovedností;

Vzdělávání

8.  vítá akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 a jeho činnost na „podporu účasti žen v oborech STEM“ a doufá, že to napomůže rozvoji atraktivnějších a kreativnějších způsobů, jak dívky podněcovat ke studiu některého z oborů STEM, a podpoří sebedůvěru dívek, pokud jde o jejich digitální dovednosti; zdůrazňuje, že dívky představují pouze 36 % absolventů oborů STEM(18), a to i přesto, že dosahují lepších výsledků v digitální gramotnosti než chlapci(19); zdůrazňuje, že dívky, které si osvojí genderové stereotypy, mají nižší míru vnímané osobní účinnosti a méně důvěry ve své schopnosti než chlapci a že vnímaná osobní účinnost ovlivňuje jak výsledky vzdělávání v oblasti STEM, tak kariérní aspirace v oblasti STEM; zdůrazňuje, že dívky zjevně ztrácejí zájem o předměty STEM s věkem, což naznačuje, že je třeba zasáhnout již v předškolní výchově a na základní škole s cílem udržet zájem dívek o tyto oblasti a bojovat proti škodlivým stereotypům týkajícím se genderových rolí dívek i chlapců; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nové kanály umožňující navázat kontakt s dívkami a zajistit, že se všem dívkám dostane vzdělání v digitální oblasti, a aby uznávaly učitele a jako hnací sílu kulturních změn a investovaly do nich, včetně jejich potenciálu pro rozšíření pokračujícího zapojení dívek do vědy ve škole; navrhuje podpořit toto úsilí vypracováním společných pokynů pro členské státy s cílem zlepšit znalosti a dovednosti mladých lidí, kteří nastupují na střední školu; vyzývá k účinnému využívání fondů, programů a strategií EU, včetně programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a programu Digitální Evropa, s cílem aktivně vybízet dívky ke studiu v oborech IKT a STEM a poskytovat účinnou podporu celoživotnímu učení a odborné přípravě v oborech STEM; vyzývá k řádnému začlenění rovnosti žen a mužů do budoucí strategie a politik EU v oblasti mládeže;

9.  zdůrazňuje, že vysoce kvalitní, inkluzivní a nediskriminační digitální vzdělávání musí hrát významnou úlohu při zvyšování účasti dívek a žen v oblasti IKT a STEM a překonávání digitální propasti mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že digitální vzdělávání musí vést k lepšímu digitálnímu začlenění a digitální gramotnosti a zajistit rovnou účast dívek a žen v digitálním věku; zdůrazňuje, že je důležité zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vzdělávání v oborech STEM na všech úrovních, včetně mimoškolního, informálního a neformálního vzdělávání, a to i pro pedagogické pracovníky; vyzývá proto k vypracování konkrétních strategií odpovídajících věku; vybízí členské státy, aby podporovaly vzdělávání v oblasti informatiky ve vnitrostátních osnovách, a vyzývá vzdělávací instituce, aby začlenily témata robotiky, kódování, informačních a komunikačních technologií a programování v ranější fázi předškolního a základního vzdělávání s cílem povzbudit dívky a studentky k tomu, aby se ve škole ucházely o matematiku, programování, kurzy IKT a přírodní vědy;

10.  uznává úlohu škol a učitelů při překonávání genderového rozdílu ve vzdělávání v oborech STEM a vyzdvihuje úlohu vzdělání při podporování účasti dívek ve studijních předmětech, které jsou se STEM spojeny, a při zavádění referenčních hodnot pro monitorování náboru dívek a jejich pokračující účasti; vyzývá členské státy, aby investovaly do rozvoje dovedností učitelů základních a středních škol v oborech STEM s cílem pomoci jim pochopit a řešit nevědomé předsudky ve svých výukových postupech a hodnoceních a rovnoměrně zapojovat všechny žáky; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zapojily všechny učitele do vývoje v oborech STEM a zapojit je tak, aby se z nich stali aktéři změny; navrhuje, aby vzdělávací zařízení vypracovala plány rovnosti žen a mužů na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů mezi učiteli; vyzývá k posílení učebních osnov a vzdělávajících materiálů v předmětech STEM s cílem lépe podporovat rovnou účast v oborech STEM; vyzývá k lepšímu poradenství pro volbu povolání a k novým a tvůrčím způsobům, jak studentky inspirovat k tomu, aby zvážily kariéru v oblasti STEM; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacitu učitelů a poradců pro volbu povolání, aby dívky, které se zajímají o STEM, mohli motivovat k profesní dráze v této oblasti, neboť větší povědomí o stereotypech a genderových rozdílech v oblasti STEM umožňuje pedagogům a poradcům pro volbu povolání porozumět překážkám, s nimiž se studenti potýkají, zajistit rovnou účast ve třídách v rámci oborů STEM a podporovat kariéru studentek v těchto oborech;

11.  zdůrazňuje, že obory spojené se STEM ve školách vyučují převážně muži, kteří také převažují na odpovídajících vysokých školách a pracovištích, což vede k nedostatku ženských vzorů a k omezeným příležitostem v oblasti poradenství a mentorství; podporuje genderový mainstreaming v základním, středoškolském a vysokoškolském vzdělávání prostřednictvím genderově citlivého vzdělávacího obsahu, školení učitelů a osnov a naléhavě vybízí výbory a orgány zapojené do náboru, aby usilovaly o rovnováhu v zastoupení žen a mužů s cílem vyhnout se „efektu outsidera“; zdůrazňuje, že je třeba investovat do vzdělávání a odborné přípravy s genderově citlivými postupy náboru a výběru ve všech odvětvích vzdělávání, zejména v oblasti STEM a vznikajících digitálních odvětví, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly atraktivnější a kreativnější způsoby, jak představit ženské vzory s úspěšnou kariérou v oblasti IKT a STEM s cílem posílit sebevědomí dívek, pokud se jedná o jejich digitální dovednosti, a podnítit je ke studiu v oblasti IKT a STEM;

12.  zdůrazňuje potřebu řešit problém finančního vzdělávání, včetně simulací finančních praktik, a jeho vztah k rozdílům ve výši důchodů žen a mužů; zdůrazňuje, že vzdělávání mladších žen v otázkách, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů, vytvoří cestu k tomu, aby ženy v budoucnu nabyly finanční sebevědomí;

13.  konstatuje, že všechny dívky by měly mít možnost využívat z pozice uživatelů a tvůrců výhody většího přístupu k digitálním vzdělávacím řešením a mít nástroje a motivaci zapojit se do digitálních technologií; vyzývá členské státy, aby zohlednily přetrvávající obavy ohledně rizika dalšího šíření onemocnění COVID-19 a aby se zabývaly nedostatkem vybavení IKT a konektivity pro zranitelné studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí, jako jsou dívky ve venkovských oblastech nebo obtížně přístupných oblastech, a aby vyvinuly nástroje pro zajištění plného přístupu k digitálnímu vzdělávání a jeho hladkého fungování; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zvláštní programy financování pro školy ve venkovských oblastech, které se stále častěji ocitají bez finančních prostředků na pokročilé technologie, které řada městských škol považuje za samozřejmé; vyzývá rovněž k lepší podpoře pedagogů ve vzdělávacích systémech na venkově s cílem pomáhat jim učit předměty STEM, zejména pokud jde o odbornou přípravu, nástroje a infrastrukturu;

14.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet sítě pro ženy s profesní specializací v oblasti STEM s cílem pořádat rozsáhlé komunikační kampaně, které pomohou změnit vnímání žen v oblasti STEM a umožní, aby se ženy v oblasti STEM mohly spojit s dívkami prostřednictvím podpory profesní dráhy, odborné přípravy a vytváření sítí; oceňuje různé vzdělávací iniciativy na podporu dívek a prosazování žen v digitální ekonomice, včetně využívání virálních příběhů šířících se na sociálních médiích, profesní sítě organizované ženami pro ženy a iniciativ technologických společností; vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání zavedly mentorské programy s ženskými vzory z oblasti STEM; vyzývá Komisi, aby zaujala cílený genderový přístup při zavádění stáží pro digitální příležitosti s cílem poskytnout mladým ženám z různých prostředí příležitost získat praktické zkušenosti v oblasti digitálních technologií, IKT a STEM v oblastech, které jsou na trhu práce požadovány, a důrazně vybízí k podpoře stáží v podnicích v odvětvích STEM během vzdělávání; vybízí členské státy, aby zaváděly iniciativy na podporu přechodu dívek ze školy do zaměstnání, jako je profesní poradenství ve školách, učňovské vzdělávání a programy pro pracovní zkušenosti, což podpoří budoucí ambice dívek a vytvoří cesty pro jejich přechod do práce v oborech STEM;

15.  bere na vědomí, že Rada ve svých závěrech z května 2015 o plánu pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020 bezvýsledně vyzvala Komisi a členské státy, aby začaly převádět vnitrostátní právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů do účinných opatření s cílem bojovat proti nerovnováze mezi ženami a muži ve výzkumných institucích a rozhodovacích orgánech a lépe začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do politik, programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje; uznává cíl Komise podporovat účast žen v oborech STEM v Evropském inovačním a technologickém institutu a podporovat koalici EU STEM při vytváření vysokoškolských osnov, které přilákají ženy do inženýrských oborů a informačních a komunikačních technologií; vyjadřuje politování nad tím, že v EU a členských státech stále přetrvává nerovný přístup žen k pozicím ve výzkumu, financování a publikování, včetně nesrovnaných rozdílů v odměňování žen a mužů v oblasti vědy a v akademické obci, a to navzdory právním ustanovením o rovném zacházení a nediskriminaci na trhu práce, včetně ustanovení o stejné odměně;

16.  poukazuje na počet případů sexuálního obtěžování, kterému byly vystaveny studentky v oborech STEM v průběhu terciárního vzdělávání, a vyzývá členské státy a vzdělávací instituce, aby zavedly politiky nulové tolerance sexuálního obtěžování, aby se dohodly na přísných kodexech chování a protokolech, aby vytvořily bezpečné a soukromé kanály pro oznamování ze strany žen a dívek a aby všechny případy sexuálního obtěžování oznamovaly příslušným orgánům; vyzývá Komisi, členské státy a vzdělávací instituce, aby přijaly preventivní opatření a přiměřené sankce pro pachatele sexuálního obtěžování s cílem řešit případy sexuálního obtěžování ve školách a ve vzdělávacích zařízeních v oblasti STEM;

17.  zdůrazňuje, že do vnitrostátních plánů rozvoje, politik v oblasti vzdělávání, IKT a přírodních věd je třeba začlenit také genderově citlivé vzdělávání a profesní příležitosti v oblasti STEM;

Profesní dráhy

18.  s politováním konstatuje, že ženy ve své kariéře čelí mnohem většímu počtu překážek než muži kvůli neexistenci řádné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvýšenému množství neplacené pečovatelské práce, kterou musejí ve většině domácností vykonávat; konstatuje, že pandemie COVID-19 dále zhoršila situaci žen, které musely nalézt rovnováhu mezi prací na dálku přesčas a souběžnou péčí o děti a neplacenou pečovatelskou prací; vyjadřuje politování nad obzvláště negativním dopadem kultury „nikdy nevypínat“ na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pracovníků s pečovatelskými povinnostmi, kterými jsou obvykle ženy; naléhavě vyzývá veřejné a soukromé instituce, aby zajistily, že práce z domova zohlední překážky bránící zachování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a bude respektovat právo odpojit se, a aby přijímaly politiky vstřícné vůči rodinám; naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly přiměřená opatření, která zaručí politiku nulové tolerance sexuálního obtěžování, lepší mateřskou dovolenou, výrazně častější a delší otcovskou dovolenou a placenou a nepřenositelnou rodičovskou dovolenou, která ženám a mužům umožní čerpat volno na péči o své děti, a aby bojovaly proti normě, podle níž je žena tím rodičem, který přeruší svou kariéru, s cílem překonat hlavní překážku bránící ženám v kariérním postupu a zajistit pružnou pracovní dobu, zařízení péče o děti přímo na místě a práci na dálku; naléhavě vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem(20), a vyzývá Komisi, aby toto provádění účinně monitorovala; vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně analyzovaly příčiny a faktory toho, proč ženy ve vysoké míře předčasně ukončují svou kariéru v oblasti STEM, aby případně vypracovaly doporučení kroků umožňujících předcházet tomuto jevu a aby vytvořily mechanismy a programy pro začlenění žen a dívek do iniciativ v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti a přijaly odpovídající politiky a opatření; zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 otevírá novou kapitolu ve světě práce, vzdělávání, správy a každodenního života a že poukázal na zvláštní význam digitální gramotnosti a dovedností a na to, že je třeba zavést nové podmínky pro práci z domova, které během pandemie a následných omezení volného pohybu odhalily značné rozdíly mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné podporovat genderovou vyváženost v digitálním odvětví, a to vzhledem k tomu, že lidé a společnosti používají IKT a další digitální technologie k práci a interakci v rámci nové digitální společnosti;

19.  považuje za nanejvýš důležité, aby existovalo více ženských vzorů a aby se v odvětví STEM zvýšil počet žen ve vedoucích pozicích; zdůrazňuje, že klesající podíl žen na vyšších pozicích má negativní dopady na nábor žen, což dále snižuje šanci žen, že budou jmenovány na vyšší pozice; s politováním konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích v oblasti STEM, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba prosazovat rovnost žen a mužů na všech úrovních rozhodování v podnikání a řízení; zdůrazňuje, že genderová rozmanitost v řídících a dozorčích orgánech a na vedoucích postech zvyšuje výkon podniků v důsledku širší škály znalostí, postojů a zkušeností; vyjadřuje politování nad tím, že v rámci hierarchie univerzit a škol v Evropě existuje horizontální i vertikální genderová segregace; upozorňuje na skutečnost, že ženy jsou obzvláště nedostatečně zastoupeny na nejvyšších akademických a rozhodovacích pozicích v akademických institucích a na univerzitách, což svědčí o existenci skleněného stropu, tedy neviditelných překážek, které ženám brání v dosažení vyšších pozic v důsledku předsudků; naléhavě vybízí Radu a členské státy, aby přijaly směrnici o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech a stanovily konkrétní cíle pro genderovou rovnováhu v rozhodovacích orgánech;

20.  s politováním konstatuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů přetrvávají a jsou dokonce ještě hlubší v odvětvích, v nichž dominují muži, jakou jsou podniky v IKT a technologických odvětvích(21); vyzývá všechny aktéry, aby uplatňovali transparentnost, pokud jde o mzdy; naléhavě vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, jejímž cílem je rozšířit ochranu před diskriminací prostřednictvím horizontálního přístupu;

21.  vyzývá všechny relevantní zúčastněné strany, aby ve svých náborových postupech řešily problém diskriminace a zavedly kvóty na podporu začleňování žen, zejména žen z rozmanitého rasového a etnického prostředí, žen se zdravotním postižením a osob LBTI+;

22.  vybízí k navázání inkluzivního dialogu s relevantními zúčastněnými stranami, jako jsou soukromé podniky, nevládní organizace, profesní sdružení a instituce, státní orgány, regionální a místní orgány, politici a zástupci občanské společnosti, s cílem koordinovat a řešit problém stávajících nedostatků při podpoře žen v odvětvích STEM; zdůrazňuje, že vzhledem k zásadnímu významu boje proti kulturním a sociálním negativním stereotypům týkajícím se schopností a rolí žen v odvětví STEM by měla být přijata cílená opatření na podporu rovnosti žen a mužů, jako jsou právní předpisy nebo politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, např. finanční pobídky nebo jiná opatření, s cílem zvýšit účast dívek na vzdělávání a profesní dráze v oblasti STEM; vyzývá k zavedení pobídek určených podnikům, které podporují ženské vzory, programy poradenství a profesní dráhy, a ke zvýšení viditelnosti žen; uznává zásadní úlohu, kterou hrají někteří ředitelé a členové vedení společností při zaplňování digitální propasti mezi ženami a muži, a to prostřednictvím rozvíjení podnikových politik zaměřených na boj proti digitálním genderovým stereotypům, podporu vzorů hodných následování, motivování žen ke zvážení studií STEM, podporu rekvalifikace nebo zvyšování kvalifikace žen, podporu mentorských programů a zlepšování obrazu pracovních míst v IKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále spolupracovaly se všemi obchodními partnery v oblasti IKT, digitálních technologií, telekomunikací, médií a audiovizuálního a technologického odvětví s cílem prosazovat inkluzivní a genderově vyváženou pracovní kulturu a prostředí, a to i zavedením opatření, jako jsou informační kampaně na podporu rovnosti žen a mužů v soukromých odvětvích STEM a partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem usnadnit přístup na trh práce v oblasti STEM pro čerstvé absolventy a podpořit systémy učňovské přípravy a stáže pro dívky a mladé ženy s cílem usnadnit jejich přechod na trh práce, a to prostřednictvím takových opatření, jako jsou např. iniciativy v oblasti mentorství a stipendií, a díky partnerstvím veřejného a soukromého sektoru mezi vzdělávacími systémy, orgány státní správy a podniky působícími v oblasti vznikajících technologií, jako jsou technologie 3D, umělá inteligence, nanotechnologie, robotika a genová terapie, a aby za tímto účelem sdílely informace a osvědčené postupy v různých členských státech;

23.  poukazuje na vztah mezi rozdíly mezi ženami a muži na jedné straně a rozdíly ve výši důchodů na straně druhé; vyzývá proto členské státy, aby se těmito problémy zabývaly a řešily je a aby podnikly další kroky k zajištění toho, aby ženy měly odpovídající přístup ke vzdělání, možnost získat ekonomickou nezávislost a příležitosti ke kariérnímu postupu;

Digitální odvětví

24.  s politováním konstatuje, že ve všech oblastech sektoru digitálních technologií panují genderové rozdíly, přičemž obzvláště znepokojen je zejména genderovými rozdíly v sektoru inovativních technologií, jako jsou umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, v nichž tvoří ženy v průměru celosvětově jen 12 %, resp. 20 % pracovníků(22); navrhuje, aby byla věnována větší pozornost a podpora řídce osídleným, a zejména venkovským oblastem, kde se tato situace zhoršuje;

25.  zdůrazňuje, že kvalita použitých souborů dat má zásadní význam pro výkonnost technologií umělé inteligence, že umělá inteligence nesmí posilovat nerovnost a stereotypy mezi ženami a muži tím, že na základě algoritmů přesouvá předpojatost a předsudky z analogové do digitální oblasti, a že umělá inteligence může významně přispět k prosazování rovnosti žen a mužů za předpokladu, že bude vyvinut vhodný právní rámec a budou odstraněny vědomé a nevědomé předsudky; zdůrazňuje, že jeden z nejvážnějších nedostatků umělé inteligence se týká určitých typů podjatosti týkajících se otázek, jako je gender, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, rasový či etnický původ či sexuální orientace, které vznikají v důsledku homogenní pracovní síly; konstatuje, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám vede k tomu, že ženy jsou marginalizovány vůči vznikajícím technologiím, jako je tomu např. u žen jiné barvy pleti kvůli chybám v technologii pro rozpoznávání obličeje; zdůrazňuje, že je třeba mít rozmanité týmy vývojářů a inženýrů společně s klíčovými společenskými aktéry, aby se předešlo nechtěnému zahrnutí genderových a kulturních předsudků do algoritmů, systémů a aplikací umělé inteligence; podporuje vytvoření vzdělávacích osnov a zavedení aktivit zaměřených na zvyšování povědomí veřejnosti o společenském, právním a etickém dopadu umělé inteligence; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá možná opatření s cílem zabránit takovýmto předsudkům a zajistit plnou ochranu základních práv; zdůrazňuje, že před zavedením technologií umělé inteligence ve vysoce rizikových odvětvích, zejména ve zdravotnictví, musí být vytvořena infrastruktura lidského dohledu, včetně odborníků na rovnost žen a mužů;

26.  uznává, že umělá inteligence, je-li zbavena skrytých předsudků, může být mocným nástrojem umožňujícím překonat nerovnost mezi muži a ženami a stereotypy díky rozvoji nezaujatých algoritmů, které budou etické již od fáze návrhu a budou napomáhat celkové spravedlivosti a dobrým životním podmínkám; zdůrazňuje význam společného evropského přístupu, pokud jde o etické aspekty umělé inteligence; dále zdůrazňuje, že unijní rámec pro umělou inteligenci musí dodržovat evropské hodnoty, Smlouvy a právní předpisy EU a zásady evropského pilíře sociálních práv;

27.  vyzývá k tomu, aby byly veškerá umělá inteligence a automatizace sociálně zodpovědné a projektované takovým způsobem, aby umožňovaly překonávat nerovnosti, včetně diskriminace na základě pohlaví, a řešit problémy, jimž ženy čelí, jako jsou např. neplacená pečovatelská práce, rozdíly v odměňování žen a mužů, kybernetická šikana, násilí a sexuální obtěžování na základě pohlaví, obchodování s lidmi, porušování sexuálních a reprodukčních práv a nedostatečné zastoupení na vedoucích pozicích; vyzývá k tomu, aby umělá inteligence a automatizace přispěly ke zlepšení zdraví a hospodářské prosperity žen, rovnosti příležitostí, práv pracovníků a sociálních práv, kvalitního vzdělávání, ochrany dětí, kulturní a jazykové rozmanitosti, rovnosti žen a mužů, digitální gramotnosti, inovací a tvořivosti, včetně přístupu k financování, vysokoškolskému vzdělání a flexibilním pracovním příležitostem; vyzývá Komisi, aby příslušným orgánům členských států pomohla věnovat zvláštní pozornost novým formám násilí na základě pohlaví, jako je kybernetické obtěžování a pronásledování(23), a aby prováděla průběžná hodnocení a účinněji řešila tyto otázky;

Podnikání a přístup k financování

28.  s politováním konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v začínajících podnicích zaměřených na inovace, a poukazuje na genderovou podjatost a systematická znevýhodnění, které existují ve společenských strukturách, zejména těch z nich, které se týkají podnikání v oblasti STEM; považuje za nanejvýš důležité, aby existovalo více ženských vzorů a aby se v odvětví STEM zvýšil počet žen ve vedoucích pozicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiky na podporu a na uvolnění podnikatelského potenciálu žen, který i nadále zůstává nevyužitým zdrojem hospodářského růstu, inovací a tvorby pracovních míst, aby poskytovaly více kvalitnějších informací o podnikání jakožto atraktivní volbě povolání, zejména pro mladé ženy ve školách, a aby zavedly veřejné politiky na podporu podnikání žen; domnívá se, že oživení v souvislosti s onemocněním COVID-19 představuje významnou příležitost k podpoře žen ve snaze opět oživit naše ekonomiky a naše společnosti; zdůrazňuje, že skutečné oživení v souvislosti s onemocněnímCOVID-19 bude úspěšné pouze tehdy, bude-li dosaženo zelenější, spravedlivější a genderově rovnější Evropy a bude-li zajištěno odpovídající začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do fondů EU na podporu oživení a zároveň bude zajištěno, aby ženy plně využívaly těchto přínosů, pokud jde o zaměstnanost a podnikání v odvětvích, v nichž byly tradičně a jsou i nadále výrazně nedostatečně zastoupeny, včetně digitálních technologií, umělé inteligence, IKT a STEM;

29.  má za to, že neadekvátně nízké zastoupení žen mezi osobami, které rozhodují o investicích v podnicích poskytujících rizikový kapitál, představuje klíčový důvod, proč se inovativní začínající i jiné podniky řízené ženami potýkají se setrvalým nedostatkem financování;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pro podnikatelky, které vedou inovativní začínající podniky a které prosazují inovace, rozšířily příležitosti, jak získat financování, usnadnily přístup žen ke stávajícímu financování, vytvořily fondy, které budou zaměřené na tuto problematiku, a hledaly nové a inovativní cesty, jak ženy finančně podpořit a pomoci jim překonat překážky, kterým čelí; žádá, aby byla do tohoto úsilí zahrnuta i Evropská investiční banka, pokud jde o přístup k mikrofinancování; uznává, že kampaně na zvyšování povědomí a informační kampaně týkající se možností financování EU jsou nezbytné k tomu, aby se zajistila podpora uzpůsobená potřebám žen, které vlastní podnik nebo jsou podnikatelkami; vyzývá k dalšímu rozšíření evropské sítě Business Angels a Evropské sítě mentorů pro podnikatelky, a to i podporováním sdružování inovátorek, profesionálek v oblasti technologií a investorek s cílem podpořit a posílit inovace a financování podniků vedených ženami;

31.  vítá iniciativu Komise spočívající ve zřízení Ceny EU pro ženy inovátorky, která se uděluje jednou ročně Evropankám, které založily úspěšný podnik a přinesly na trh určitou inovaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly další cesty, jak ženy podněcovat k zakládání vlastních podniků, a vážily si inspirativních ženských vůdčích osobností v oblasti inovací;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvedly do praxe prohlášení o závazku týkajícím se žen v digitální oblasti přijaté v dubnu 2019 a vypracovaly konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů v odvětví STEM, včetně zavedení evropského dne dívek v IKT a STEM; vyzývá Komisi, aby monitorovala úsilí a opatření členských států a podávala o nich zprávy a aby zajistila výměnu informací a osvědčených postupů;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 173. (2) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 56. (3) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44. (4) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28. (5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0026. (6) Studie: „Vzdělávání a zaměstnanost žen ve vědě, technických oborech a digitální ekonomice, včetně odvětví umělé inteligence, a související vliv na rovnost žen a mužů“, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. dubna 2020. (7) Studie, kterou vypracovala organizace Iclaves pro Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie. (8) Eurostat, statistiky v oblasti terciárního vzdělávání, údaje získané v září 2020. (9) Eurostat, Lidské zdroje ve vědě a technologiích, roční průměrné údaje za období 2016–2020. (10) Evropská komise, Srovnávací přehled žen v digitální oblasti za rok 2020. (11) Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání (IEA), Mezinárodní studie o počítačové a informatické gramotnosti z roku 2018. (12) O’Dea, R.E., Lagisz, M., Jennions, M.D. a další, „Gender differences in individual variation in academic grades fail to fit expected patterns for STEM“ (Genderové rozdíly v individuálních variacích ve vysokoškolských výsledcích v oborech STEM neodpovídají očekávaným vzorcům), Nature Communications 9, 3777, 2018. (13) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Ekonomické přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – Jak rovnost žen a mužů ve vzdělávání v oborech STEM vede k ekonomickému růstu, 2017. (14) Agentura Evropské unie pro základní práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU, 2014. (15) Zpráva expertní skupiny „Inovace prostřednictvím genderu“ nazvaná „Inovace s genderem: Jak genderová analýza napomáhá výzkumu“, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Evropská komise, 2013. (16) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Překonávání digitální genderové propasti: začleňovat, rozvíjet dovednosti, inovovat, 2018. (17) Evropská komise a Evropská investiční banka, Financování podnikatelek: jak posílit růst, 2018. (18) Evropská komise, She Figures 2018. (19) Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti (ICILS), 2018. (20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79). (21) Lambrecht, A. a Tucker, C. E., „Algorithmic bias? An empirical study into apparent gender-based discrimination in the display of STEM career ads“ (Algoritmické předsudky? Empirická studie o zřejmé diskriminaci na základě pohlaví, kterou lze pozorovat v inzerátech na pozice v odvětví STEM“), Management Science, sv. 65, č. 7, 2019, s. 2970. (22) Sax, L. J., Kanny, M. A., Jacobs, J. A. a další, „Understanding the Changing Dynamics of the Gender Gap in Undergraduate Engineering Majors: 1971-2011“ („Chápání měnící se dynamiky genderových rozdílů mezi bakaláři technických oborů“), Research in Higher Education, sv. 57, č. 5, 2016; Shade, L. R., „Missing in action: Gender in Canada’s digital economy agenda“ („Pohřešovaní: Rovnost žen a mužů v kanadské agendě digitální ekonomiky“), Signs: Journal of Women in Culture and Society, sv. 39, č. 4, 2014, s. 887-896. (23) Agentura Evropské unie pro základní práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU, 2014, s. 87.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o budoucím financování rozhlasové sítě Euranet Plus z prostředků EU (2021/2708(RSP))

P9_TA(2021)0297 B9-0316/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol č. 2 připojený ke smlouvám o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 18. března 2021 o financování opatření v multimediální oblasti a na přijetí pracovního programu na rok 2021 včetně jeho přílohy,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci budoucího financování rozhlasové sítě Euranet Plus z prostředků EU (O-000036/2021 – B9-0023/2021),

–  s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání,

A.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že rozhlas je klíčovým prostředkem komunikace s lidmi o záležitostech EU;

B.  vzhledem k tomu, že ve větších a lidnatějších členských státech regionální a místní rozhlasové stanice vzhledem ke svému velmi intenzivnímu pronikání na trh často představují pro široký okruh posluchačů hlavního prostředníka, pokud jde o obsah týkající se EU a účinně přispívají k zachování menšinových jazyků;

C.  vzhledem k tomu, že ačkoli se rozhlas může v převážně digitalizovaném mediálním prostředí prosadit jako klíčové médium, digitalizace rozhlasového vysílání v EU je dlouhodobý proces, který vyžaduje, aby rozhlasové stanice a sítě vypracovaly plány přechodu, vynaložily potřebné investice a zmírnily celkový hospodářský dopad této změny;

D.  vzhledem k tomu, že síť Euranet Plus, založená v roce 2007, představuje jedinečnou síť rozhlasových stanic v EU, která o událostech v Evropě informuje z nadnárodního hlediska; vzhledem k tomu, že od zřízení sítě jsou její provozní činnosti financovány především z finančních prostředků EU; vzhledem k tomu, že Euranet Plus se v současné době skládá ze 13 předních veřejnoprávních a soukromých subjektů vysílání ve 13 členských státech, které dohromady dosahují celkového počtu více než 15 milionů posluchačů denně(1), a nabízí svým členům jedinečnou škálu vysoce kvalitních produkčních, vysílacích a redakčních služeb, čímž splňuje požadavky článku 195 finančního nařízení(2), pokud jde o činnosti zvláštní povahy, které vyžadují zvláštní typ subjektu;

E.  vzhledem k tomu, že platnost stávající grantové dohody se sítí Euranet Plus – v hodnotě 2,16 milionu EUR ročně – má skončit dne 31. prosince 2021;

F.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise o budoucím modelu financování opatření v multimediální oblasti bylo Evropskému parlamentu oznámeno dopisem komisaře Bretona ze dne 18. ledna 2021, v němž se uvádí, že grantová dohoda se sítí Euranet Plus nebude obnovena a bude nahrazena každoroční konkurenční výzvou k podávání návrhů, která má být zveřejněna v roce 2021;

G.  vzhledem k tomu, že Komise před přijetím svého rozhodnutí o budoucím financování rozhlasového vysílání nezahájila se sítí Euranet Plus strategický dialog, jak bylo výslovně doporučeno při nedávném auditu;

H.  vzhledem k tomu, že Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) opakovaně žádal Komisi, aby byl zahrnut do rozhodovacího procesu týkajícího se opatření v multimediální oblasti, sdělil Komisi své pevné přesvědčení, že plánovaný přístup je vůči síti Euranet Plus nespravedlivý, neboť si jako celoevropská rozhlasová síť s posláním veřejné služby zaslouží být považována za jediného partnera pro podporu integrace a mediální rozmanitosti v EU, a ústně i písemně vyjádřil svůj zásadní nesouhlas s rychlou změnou financování rozhlasového vysílání z prostředků EU, kterou plánuje Komise a která by mohla narušit kontinuitu poskytování této služby;

I.  vzhledem k tomu, že dne 18. března 2021 Komise začala postupovat podle plánu přijetím rozhodnutí o financování opatření v multimediální oblasti a přijetím pracovního programu na rok 2021. vzhledem k tomu, že Komise při četných výměnách názorů se zaměstnanci a komisaři jasně uvedla, že má v úmyslu potvrdit své rozhodnutí ohledně budoucího financování sítě Euranet Plus z prostředků EU, a to zcela v rozporu s politickou vůlí Parlamentu v této věci;

J.  vzhledem k tomu, že model financování založený na každoročních otevřených výzvách k předkládání návrhů s velmi omezenou dobou trvání není finančně udržitelný; vzhledem k tomu, že skutečnost, že výzva bude letos zveřejněna bez přechodných opatření, je nespravedlivá vůči síti Euranet Plus, která je dlouhodobým a důvěryhodným partnerem, a znemožňuje, aby síť Euranet vypracovala dlouhodobý plán rozvoje s cílem uskutečnit přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb, což může vést k likvidaci této organizace a k propouštění jejích zaměstnanců počátkem roku 2022;

1.  naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala jedinečnou povahu sítě Euranet Plus jakožto nezávislé rozhlasové sítě, která úspěšně překlenuje informační propast mezi EU a jejími občany tím, že posiluje jejich porozumění a podporuje diskusi týkající se všech oblastí tvorby politiky EU; zdůrazňuje, že síť Euranet Plus kombinuje produkční a vysílací kapacity a zároveň poskytuje vysoce kvalitní redakční služby pro přidružené rozhlasové stanice a samotnou agenturu, která pro své členy plánuje koprodukce, podporuje výměny a vytváří celoevropské formáty přesně odpovídající potřebám a poptávce; dochází k závěru, že síť Euranet Plus tak představuje jedinečnou bránu pro vysoký počet svých členů z řad veřejnoprávních a soukromých vysílacích subjektů, jež s obsahem ve 12 úředních jazycích EU denně oslovují více než 15 milionů posluchačů, kteří by se jinak patrně nezabývali otázkami souvisejícími s EU;

2.  vyzývá k obnovení stávajícího základního financování sítě Euranet Plus v podobě přechodné grantové dohody na dobu nejméně dvou let, která jí umožní vypracovat dlouhodobý strategický plán dalšího rozvoje sítě do konce roku 2027 s cílem rozšířit počet jejích členů i její zeměpisné a jazykové pokrytí, připravit se na přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb; žádá, aby generální ředitelství Komise pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CONNECT) a generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) vytvořila interinstitucionální pracovní skupinu se sítí Euranet Plus a výborem CULT s cílem nalézt vhodná technická řešení pro provádění víceletého operačního rámce; zdůrazňuje, že taková přechodná opatření této organizaci umožní, aby se připravila na konkurenceschopný víceletý proces, jenž by mohl začít v roce 2024; zdůrazňuje, že tento přístup přinese největší přidanou hodnotu, pokud jde o udržitelnost, účinnost a řádné využívání veřejných finančních prostředků EU, na rozdíl od krátkodobých postupů, které nejen nutí příjemce živořit, ale jsou také administrativně nákladnější;

3.  žádá Komisi, aby urychleně revidovala své rozhodnutí ze dne 18. března 2021 s cílem zajistit, aby částka 2,2 milionu EUR vyčleněná na financování činností v oblasti rozhlasového vysílání v roce 2022 v bodě 2 přílohy tohoto rozhodnutí nebyla přidělena prostřednictvím otevřené výzvy, ale aby byla poskytnuta přímo síti Euranet Plus, a to na základě skutečnosti, že tato organizace i nadále splňuje požadavky článku 195 finančního nařízení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Oficiální internetové stránky sítě Euranet Plus, „Naše síť“. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).