Úloha rozvojové politiky v reakci na úbytek biologické rozmanitosti v rozvojových zemích v kontextu splnění Agendy 2030
218k
69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2021 o úloze rozvojové politiky v reakci na úbytek biologické rozmanitosti v rozvojových zemích v kontextu splnění Agendy 2030 (2020/2274(INI))
– s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti z roku 1992 a na nadcházející 15. zasedání konference smluvních stran této úmluvy (COP15),
– s ohledem na Mezinárodní smlouvu o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství,
– s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007,
– s ohledem na deklaraci OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech z roku 2018,
– s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) o změně klimatu a půdě z roku 2019,
– s ohledem na zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu z roku 2019,
– s ohledem na globální hodnotící zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019,
– s ohledem na zprávu z pracovního semináře platformy IPBES o biologické rozmanitosti a pandemii ze dne 29. října 2020,
– s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro práva původního obyvatelstva, kterou v roce 2016 předložil Valnému shromáždění OSN,
– s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu z roku 1989,
– s ohledem na Globální výhled k biologické rozmanitosti č. 5 vydaný sekretariátem Úmluvy o biologické rozmanitosti dne 15. září 2020,
– s ohledem na vrcholnou schůzku OSN věnovanou biologické rozmanitosti, která proběhla dne 30. září 2020,
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu,
– s ohledem na prohlášení z Cancúnu o podpoře udržitelného pastevectví a živočišné výroby v zájmu zachování biologické rozmanitosti v travních porostech a na pastvinách, které dne 14. prosince 2016 vydala konference smluvních stran COP13 Úmluvy o biologické rozmanitosti,
– s ohledem na zprávu, kterou v červenci 2019 vydala skupina odborníků na vysoké úrovni pro zajišťování potravin a výživu fungující v rámci Výboru pro celosvětové zajišťování potravin pod názvem „Agroekologické a jiné inovativní přístupy pro udržitelné zemědělství a potravinové systémy, které přispívají k zajištění potravin a výživy“,
– s ohledem na zprávu FAO o úrovni poznatků o biologické rozmanitosti půdy – o stavu, výzvách a potenciálu, která byla vydána v roce 2020,
– s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS),
– s ohledem na globální analýzu organizace Front Line Defenders z roku 2020,
– s ohledem na optimalizaci evropských ukazatelů biologické rozmanitosti pro rok 2020 (SEBI), kterou vydala Evropská agentura pro životní prostředí,
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. března 2020 nazvané „Směrem ke komplexní strategii s Afrikou“ (JOIN(2020)0004),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Posílení Evropy odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),
– s ohledem na doporučení Komise 2013/396/EU ze dne 11. června 2013 o společných zásadách mechanismů členských států pro kolektivní odškodnění v případě zdržovacích žalob a žalob o náhradu škody, které se týkají porušení práv vyplývajících z práva Unie(1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2019 nazvané „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ (COM(2019)0352) a na následné závěry Rady,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 15. května 2017 o původním obyvatelstvu,
– s ohledem na nový Evropský konsensus o rozvoji z roku 2017,
– s ohledem na akční plán EU pro prosazování práva, správu a obchod v lesnictví z listopadu 2003,
– s ohledem na hloubkovou analýzu zaměřenou na obchod a biologickou rozmanitost, kterou v červnu 2020 vydalo generální ředitelství EP pro vnější politiky(2),
– s ohledem na přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období(3),
– s ohledem na hloubkovou analýzu nazvanou „Souvislost mezi úbytkem biologické rozmanitosti a rostoucím šířením zoonóz“, kterou v prosinci 2020 vydalo generální ředitelství pro vnitřní politiky(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2018 o porušování práv původních obyvatel ve světě, včetně zabírání půdy(5),
– s ohledem na studii „Původní obyvatelé, těžařský průmysl a lidská práva“, kterou v září 2014 vydalo generální ředitelství EP pro vnější politiky(6),
– s ohledem na hloubkovou analýzu s názvem „Výzvy pro životní prostředí a práva původního obyvatelstva v Amazonii“, kterou v červnu 2020 vydalo generální ředitelství EP pro vnější politiky(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 obsahující doporučení Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU(8),
– s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0258/2021),
A. vzhledem k tomu, že živobytí asi 70 % chudých lidí na celém světě přímo závisí na biologické rozmanitosti;
B. vzhledem k tomu, že k většině úbytku biologické rozmanitosti dochází v rozvojových zemích;
C. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost je i nadále klíčovým zdrojem pro vývoj léčiv;
D. vzhledem k tomu, že podle nejkomplexnějších globálních odhadů přinášejí ekosystémové služby 125 až 140 bilionů USD ročně, tj. více než jedenapůlnásobek celosvětového HDP(9);
E. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost je jednak ovlivněna změnou klimatu a jednak podstatně přispívá k jejímu zmírňování a přizpůsobování se této změně, a to prostřednictvím ekosystémových služeb, které podporuje;
F. vzhledem k tomu, že se předpokládá, že biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb bude v průběhu příštích desetiletí ubývat, zatímco nabídka a poptávka po materiálech z přírodních surovin se současnou tržní hodnotou podle předpokladů poroste (potraviny, krmivo, dřevo a bioenergie);
G. vzhledem k tomu, že k hlavním faktorům, které nepříznivě ovlivňují suchozemskou, mořskou a jinou vodní biologickou rozmanitost patří zánik a roztříštěnost přírodních stanovišť (zejména v důsledku rozšiřování a intenzifikace zemědělství), nadměrné využívání přírodních zdrojů (např. ryb), znečištění, invazivní nepůvodní druhy a změna klimatu;
H. vzhledem k tomu, že podle globální hodnotící zprávy platformy IPBES o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019 většina cílů z Aiči stanovených pro biologickou rozmanitost na období do roku 2020 nebyla splněna;
I. vzhledem k tomu, že ve zprávě o globálních rizicích za rok 2020, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, se uvádí, že největší systémová rizika ohrožující naši globální ekonomii jsou rizika environmentální;
J. vzhledem k tomu, že OECD odhaduje finanční toky potenciálně poškozující biologickou rozmanitost (na základě dotací na fosilní paliva a zemědělských dotací) na 500 miliard USD ročně, což je řádově desetkrát více než globální finanční toky zaměřené na zachování biologické rozmanitosti a její udržitelné využívání, a vzhledem k tomu, že náklady na nečinnost v oblasti úbytku biologické rozmanitosti jsou vysoké a podle odhadů porostou(10);
K. vzhledem k tomu, že platforma IPBES uvádí, že změna ve využívání půdy, rozšiřování zemědělské výroby a urbanizace mají na svědomí více než 30 % nově se objevujících nákaz;
L. vzhledem k tomu, že nedávné studie ukazují, že 1,65 až 1,87 miliardy původních obyvatel, místních komunit a obyvatel afrického původu žije v oblastech s celosvětovým významem pro zachování biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že z jiných poznatků vyplývá, že 56 % obyvatel oblastí důležitých pro zachování biologické rozmanitosti žije v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy; vzhledem k tomu, že pouze 9 % obyvatel takových oblastí žije v zemích s vysokými příjmy; vzhledem k tomu, že tento fakt poukazuje podle Iniciativy pro práva a zdroje na neúměrný dopad ochrany na globální Jih;
M. vzhledem k tomu, že existují vědecké důkazy o složitých vazbách mezi úbytkem biologické rozmanitosti a rostoucím rizikem zoonóz, jako je COVID-19;
N. vzhledem k tomu, že uspokojení základních potřeb a zajištění živobytí domorodých a místních společenství silně závisí na půdě, přírodních zdrojích a ekosystémech a se zřetelem ke skutečnosti, že nízká životní úroveň těchto společenství a jejich vyloučení z politického a ekonomického života může vést k zásadním konfliktům ohledně využívání přírodních zdrojů a práv na půdu;
O. vzhledem k tomu, že tradiční území původních obyvatel pokrývá přibližně 22 % světové pevniny a představuje 80 % biologické rozmanitosti planety;
P. vzhledem k tomu, že chráněné oblasti mohou zachovat biologickou rozmanitost ve prospěch celého lidstva, ale že v některých případech bývají také spojovány s rozsáhlým porušováním lidských práv domorodých a místních společenství;
Q. vzhledem k tomu, že původní obyvatelstvo patří i nadále k nejchudším lidem a že jednou z největších překážek, které původní obyvatelé čelí na celém světě, je zákonné uznání práva na kolektivní vlastnictví půdy jejich předků, zejména pokud se tato půda nachází na územích, jež byla prohlášena za chráněná;
R. vzhledem k tomu, že 50 % chráněných oblastí na celém světě bylo podle odhadů vytvořeno na územích, která tradičně obývají a využívají původní obyvatelé, a že tento podíl je nejvyšší na amerických kontinentech, při čemž ve Střední Americe je možná i vyšší než 90 %;
S. vzhledem k tomu, že neuznání zvykového práva původního obyvatelstva a jeho společenství na půdu vede k riziku zabírání půdy a k ohrožení živobytí těchto obyvatel a jejich schopnosti reagovat na změnu klimatu nebo ztrátu biologické rozmanitosti;
T. vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro původní obyvatelstvo označil za hlavní zdroj konfliktů a násilí na územích původních obyvatel těžební průmysl;
U. vzhledem k tomu, že podle globální analýzy z roku 2020 vypracované organizací Front Line Defenders bylo v roce 2020 zavražděno nejméně 331 obránců lidských práv, z nichž se z 69 % jednalo o ochránce životního prostředí a z 26 % o obránce věnující se konkrétně právům původního obyvatelstva;
V. vzhledem k tomu, že EU má v úmyslu prosazovat na základě Úmluvy o biologické rozmanitosti cíl chránit nejméně 30 % biologické rozmanitosti;
W. vzhledem k tomu, že rostoucí objem výzkumných poznatků ukazuje, že domorodá a místní společenství disponují klíčovými znalostmi a hrají zásadní úlohu při udržitelném hospodaření s přírodními zdroji, ochraně biologické rozmanitosti, zvyšování životní úrovně na venkově a posilování odolnosti místních obyvatel a komunit; vzhledem k tomu, že celosvětových cílů v oblasti biologické rozmanitosti nelze dosáhnout bez uznání a respektování práv domorodých a místních společenství;
X. vzhledem k tomu, že EU formulovala v Zelené dohodě pro Evropu pevné ekologické závazky a cíle, avšak celková ekologická stopa EU je i nadále velká, což negativně ovlivňuje životní prostředí v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že záměrem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti je dosáhnout stavu, kdy všechny světové ekosystémy budou do roku 2050 v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 obnoveny, budou odolné a přiměřeně chráněné, a vzhledem k tomu, že se zavazuje k cíli zastavit do roku 2050 vymírání druhů způsobené člověkem, a to na základě mezigenerační odpovědnosti a zásady rovnosti, ale i dodržování práv, a plné a účinné účasti domorodých a místních společenství; vzhledem k tomu, že strategie EU a jejích členských států na podporu rozvojových zemí by měla být navržena tak, aby předvídala dopady změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti;
Y. vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost má zásadní význam pro zabezpečení potravin, dobré životní podmínky lidí a rozvoj na celém světě; vzhledem k tomu, že k přínosům ekosystémů z hlediska člověka patří mimo jiné čištění vody a vzduchu, ochrana proti škůdcům a chorobám, opylování plodin, úrodnost půdy, genetická rozmanitost, zásobování sladkou vodou, ochrana před povodněmi, pohlcování uhlíku a odolnost vůči změně klimatu; vzhledem k tomu, že lesy poskytují prostředí pro více než 75 % celosvětové suchozemské biologické rozmanitosti a že na lesních zdrojích závisí obživa více než 25 % světové populace; vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 poukázala na oblasti, v nichž panuje mezi zemědělsko-potravinářskými systémy nerovnost, a na nutnost udržitelně v rozvojových zemích přizpůsobovat a zlepšovat drobnou produkci, transformovat zemědělsko-potravinářské systémy a přeorientovat zemědělství na klimatickou udržitelnost;
Z. vzhledem k tomu, že ze zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze dne 8. srpna 2019 vyplývá, že původní obyvatelstvo se dlouhodobě přizpůsobuje proměnlivosti klimatu pomocí svých tradičních znalostí, což zvyšuje jeho odolnost;
AA. vhledem k tomu, že zvláštní zpráva panelu IPCC o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu ze dne 24. září 2019 dokládá prospěšnost spojení vědeckých poznatků s místními a domorodými vědomostmi v zájmu zajištění odolnosti;
AB. vzhledem k tomu, že čl. 8 písm. j) Úmluvy o biologické rozmanitosti zavazuje smluvní strany k respektování a zachování znalostí, inovací a postupů domorodých a místních společenství, které jsou důležité pro zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že Úmluva o biologické rozmanitosti však neobsahuje výslovné uznání lidských práv domorodých obyvatel;
AC. vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že na celém světě došlo ke ztrátě 75 % genetické rozmanitosti rostlin a že 75 % celosvětových potravin se nyní produkuje pouze z 12 druhů rostlin a pěti druhů živočichů, což vážně ohrožuje celosvětovou potravinovou bezpečnost;
AD. vzhledem k tomu, že úbytek genetické rozmanitosti, zejména nahrazování místních a dobře přizpůsobených plemen, zvyšuje zranitelnost vůči škůdcům, chorobám a změnám životního prostředí, včetně změny klimatu; vzhledem k tomu, že hnací silou této eroze zemědělské biologické rozmanitosti je tržní globalizace zemědělství a že tato eroze s sebou nese omezení schopnosti inovovat a přizpůsobovat se změně klimatu;
AE. vzhledem k tomu, že podle odhadů je 30 % rizika ohrožujícího rostlinné a živočišné druhy způsobeno mezinárodním obchodem;
AF. vzhledem k tomu, že degradaci a ničení biologické rozmanitosti může v zemích se slabými orgány a předpisy v oblasti životního prostředí urychlit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a nezákonný obchod s dřevem a surovinami;
AG. vzhledem k tomu, že obrovskými zásobárnami biologické rozmanitosti a primárním regulátorem celosvětového klimatu jsou oceány; vzhledem k tomu, že jejich zachování má zásadní význam pro udržitelný rozvoj a vymýcení chudoby, neboť zajišťují udržitelné živobytí a zabezpečení potravin pro miliardy lidí; vzhledem k tomu, že znečištění mořských ekosystémů plasty je celosvětový i místní problém, který může mít závažné dopady na volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, hospodářskou činnost a zdraví lidí v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že rozsah tohoto znečištění je značně podceňován a že i nadále chybí v této oblasti znalosti, zejména pokud jde o dopady na pobřežní oblasti a komunity; vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy Programu OSN pro životní prostředí „Opomíjeno: dopady znečištění moří odpadky a plasty z hlediska environmentální spravedlnosti“ má tento odpad a toto znečištění neúměrný dopad na zranitelné skupiny obyvatel, ohrožuje plné a účinné uplatňování lidských práv a představuje podstatnou překážku při plnění cílů udržitelného rozvoje;
AH. vzhledem k tomu, že strategií v oblasti biologické rozmanitosti se EU zavazuje ke spravedlivému a rovnému sdílení výhod využívání genetických zdrojů spojených s biologickou rozmanitostí a k prosazení podpůrného rámce, při čemž využije výzkum, inovace a technologické nástroje;
AI. vzhledem k tomu, že trestné činy proti životnímu prostředí, jejichž hodnota dosahuje podle odhadu Programu OSN pro životní prostředí a Interpolu až dvojnásobku celosvětového rozpočtu na poskytování pomoci, urychlují úbytek biologické rozmanitosti a změnu klimatu, zejména trestné činy v oblasti lesnictví;
AJ. vzhledem k tomu, že kritická místa z hlediska biologické rozmanitosti se překrývají s oblastmi, které trpí chudobou, neboť většina míst, jež jsou kritická z hlediska ochrany, je v zemích s vysokou mírou chudoby a s nedostatkem potravin;
AK. vzhledem k tomu, že Maledivská republika vyzvala ve svém prohlášení ze dne 3. prosince 2019 ke změně Římského statutu Mezinárodního trestního soudu tak, aby uznával trestné činy, které mají povahu ekocidy;
AL. vzhledem k tomu, že podle zpráv platformy IPBES vzrostla hodnota mezinárodního zákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy od roku 2005 o 500 % a od 80. let 20. století o 2 000 %(11);
AM. vzhledem k tomu, že EU je celosvětově jedním z největších dovozců volně žijících a planě rostoucích druhů a produktů souvisejících s těmito druhy;
AN. vzhledem k tomu, že celosvětový nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy je jednou z nejvýnosnějších forem organizované přeshraniční trestné činnosti;
AO. vzhledem k tomu, že podle scénáře bez jakýchkoli opatření se očekává, že změna klimatu povede v některých tropických regionech do roku 2100 k 30 až 40% snížení rybí biomasy a bude mít značný dopad na mořskou biologickou rozmanitost; vzhledem k tomu, že země v těchto oblastech jsou silně závislé na rybolovu, že však nemají společenské ani finanční zdroje, aby se mohly přizpůsobit a připravit na budoucnost;
AP. vzhledem k tomu, že Mezinárodní svaz ochrany přírody bojuje za to, aby se přinejmenším z 30 % všech mořských stanovišť stala do roku 2020 síť mořských přísně chráněných oblastí;
AQ. vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov (rybolov NNN) ohrožuje udržitelnost celosvětových mořských zdrojů tím, že se podílí na jejich nadměrném využívání;
1. je znepokojen skutečností, že úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb zpomaluje plnění přibližně 80 % posuzovaných cílů udržitelného rozvoje; vyzývá EU, aby pokračovala ve svém úsilí o snížení dopadu své činnosti na biologickou rozmanitost na celém světě a uvedla svou činnost do souladu s mezními možnostmi naší planety;
2. poukazuje na to, že obživa téměř poloviny lidské populace přímo závisí na přírodních zdrojích a naplnění každodenních potřeb obživy celé řady nejzranitelnějších a nejchudších skupin obyvatel přímo závisí na biologické rozmanitosti; zdůrazňuje proto, že ztráta biologické rozmanitosti může vést k prohloubení nerovností a k větší marginalizaci nejzranitelnějších obyvatel, neboť omezí jejich možnost vést zdravý život a jejich svobodu volby a jednání; připomíná, že biologickou rozmanitost ohrožuje změna klimatu, která zvyšuje zranitelnost těchto lidí a oslabuje jejich základní práva a důstojnost; je toho názoru, že je zapotřebí podporovat rozvojové země při formulování a provádění účinných politik v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;
3. vyzývá EU, aby v zájmu snížení celosvětového tlaku na biologickou rozmanitost komplexně řešila základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti a do své vnější politiky rozvojové spolupráce a partnerství začlenila povinnosti týkající se ochrany, udržitelného využívání zdrojů a obnovy ekosystémů v souladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;
4. připomíná, že udržitelný rozvoj vyžaduje dosažení správné rovnováhy mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem; připomíná rovněž, že zachování, udržitelné využívání a obnova biologické rozmanitosti mají zásadní význam pro dosažení celé řady cílů rozvojové politiky, včetně těch, které se týkají lidského zdraví, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včasného varování, snižování rizika katastrof, zabezpečení vody, potravin a výživy, rozvoje venkova a vytváření pracovních míst, udržitelného využívání lesů, zemědělských ekosystémů a vytváření nebo zachování odolných potravinových systémů; připomíná, že nepříznivé dopady ničení ekosystémů neúměrně postihují chudé, zejména ženy a mladé lidi, ale i původní obyvatele a další komunity závislé na přírodních zdrojích;
5. zdůrazňuje, že EU je rovněž odpovědná za zachování celosvětové biologické rozmanitosti a její udržitelné využívání; zdůrazňuje, že cíle a záměry EU v oblasti biologické rozmanitosti by měly vycházet ze spolehlivých vědeckých poznatků a měly by být plně začleněny do vnější činnosti EU, zejména do partnerských strategií a dohod, včetně dohod o rybolovu s rozvojovými zeměmi; trvá na tom, že je třeba zintenzivnit úsilí o zachování a obnovu v těchto zemích, zejména na regionální úrovni;
6. připomíná odpovědnost EU a třetích rozvinutých zemí za úbytek biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni; vyzývá EU, aby zvýšila finanční a technickou podporu rozvojovým zemím na celém světě s cílem dosáhnout nových globálních cílů, bojovat proti trestné činnosti proti životnímu prostředí a řešit příčiny úbytku biologické rozmanitosti;
7. zdůrazňuje, že státy jsou povinny chránit a udržitelně řídit přírodní a biologicky rozmanité ekosystémy a chránit lidská práva domorodých a místních společenství a obyvatel afrického původu i jejich vlastnická práva k půdě, neboť jejich přežití závisí na těchto ekosystémech;
8. vyzývá EU a její členské státy, aby do Listiny základních práv Evropské unie zařadily uznání práva na bezpečné, čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, aby podpořily celosvětové uznání tohoto práva jako lidského práva a podpořily zakotvení komplexní ochrany a obrany přírody, biologické rozmanitosti a ekosystémů jako základu života, a uznaly tak vzájemnou provázanost a právo všech lidí, včetně budoucích generací, na přírodu, a to především prosazováním přísných norem týkajících se transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu ke spravedlnosti v souladu Aarhuskou úmluvou a mezinárodním právem; v této souvislosti a vzhledem k tomu, že k nejzávažnějším škodám na ekosystémech dochází v rozvojových zemích, považuje za nezbytné bojovat proti všem druhům poškozování ekosystémů, a to i ve všech třetích zemích, s nimiž EU spolupracuje, a v prostředích, na nichž závisí chudé obyvatelstvo světa, a případně posoudit význam a zájem, pokud jde o udělení práv na přírodu;
9. je hluboce znepokojen velkými nedostatky v údajích, ukazatelích a finančních prostředcích, které jsou zapotřebí k zastavení úbytku biologické rozmanitosti, a nesrovnalostmi ve vykazování a sledování financování biologické rozmanitosti; připomíná, že stanovení konkrétních, měřitelných a kvantitativních cílů a ukazatelů pro rámec na období po roce 2020 má zásadní význam pro zlepšení schopnosti monitorovat pokrok;
10. vítá africkou iniciativu „velké zelené zdi“ a vyzývá Komisi, aby tento projekt podpořila;
11. vyzývá EU a její členské státy, aby intenzivněji usilovaly o lepší posouzení a ohodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a aby se těmito hodnotami řídily při přijímání rozhodnutí;
12. vítá skutečnost, že Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa přispěje k obecnému cíli víceletého finančního rámce (VFR) v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že plánování, kontrola a sledování nástroje NDICI – Globální Evropa mají klíčový význam pro plnění globálních cílů EU v oblasti biologické rozmanitosti; připomíná, že nástroj NDICI – Globální Evropa by měl přispět k cíli poskytnout 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2026; vyzývá k účinnému uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ u všech výdajů a programů EU; vyzývá k posílení rámce pro podávání zpráv a monitorování vnější politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím podrobných ustanovení o cílech a ukazatelích v oblasti biologické rozmanitosti; obecněji vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly výzkum a inovace v oblasti zachování a ochrany biologické rozmanitosti a agroekologická řešení s cílem zajistit klíčové přínosy rozvoje, a napomoci tak provádění cílů udržitelného rozvoje;
13. vyjadřuje politování nad tím, že vnější rozpočet EU na podporu politiky v oblasti biologické rozmanitosti zůstává výrazně nižší oproti prostředkům vyčleněným na politiky zaměřené na změnu klimatu; vyzývá k účinnému navýšení finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti v souladu s dohodou o VFR a k technické pomoci při vývoji dalších nástrojů pro mobilizaci zdrojů s cílem plnit globální závazky v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že v souladu s Agendou 2030 a příslušnými mezinárodními úmluvami a závazky je třeba sledovat, vykazovat a postupně rušit dotace, které škodí životnímu prostředí, a směrovat je k činnostem šetrným k biologické rozmanitosti; vyzývá k tomu, aby významná část oficiální rozvojové pomoci EU věnovaná na opatření v oblasti klimatu byla zaměřena na podporu vedlejších přínosů pro zachování biologické rozmanitosti v rámci zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;
14. vyzývá EU, aby schválila zákon o povinnosti náležité péče, který by společnostem a subjektům, které je financují, uložil přímou odpovědnost za zajištění toho, aby jejich dovážené zboží nebylo spojeno s porušováním lidských práv, jako je zabírání půdy a zhoršování stavu životního prostředí (včetně odlesňování a ztráty biologické rozmanitosti); obecněji vyzývá EU, aby od podniků a finančních institucí vyžadovala, aby zvýšily svůj závazek v oblasti biologické rozmanitosti, například prostřednictvím spolehlivých a závazných ustanovení týkajících se posuzování dopadů, řízení rizik, zveřejňování informací a požadavků na externí oznamování; vyzývá OECD, aby vypracovala soubor praktických opatření týkajících se náležité péče a biologické rozmanitosti s cílem podpořit úsilí podniků;
15. vítá závazek Komise vypracovat legislativní návrh týkající se povinné náležité péče podniků v oblasti lidských práv a životního prostředí pro společnosti v celých jejich dodavatelských řetězcích; doporučuje, aby tento legislativní návrh podporoval a usnadňoval vývoj společných metod pro měření dopadu na životní prostředí a změnu klimatu; zdůrazňuje význam účinných, smysluplných a informovaných konzultací se všemi dotčenými nebo potenciálně dotčenými zúčastněnými stranami, jako jsou obránci lidských práv a životního prostředí, občanská společnost, odbory a původní národy a místní komunity; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky při provádění rámce OSN „Chránit, respektovat a napravovat“ a obecných zásad v oblasti podnikání a lidských práv, pokud jde o práva původních obyvatel a pozemková práva; znovu vyzývá EU, aby se konstruktivně zapojila do práce Rady OSN pro lidská práva na právně závazném mezinárodním nástroji pro regulaci činnosti nadnárodních společností a dalších podniků v rámci mezinárodního práva v oblasti lidských práv, jenž by měl zahrnovat zvláštní normy na ochranu původního obyvatelstva;
16. opakuje svou žádost, aby Komise urychleně předložila návrh právního rámce EU pro zastavení a zvrácení celosvětového odlesňování a znehodnocování lesů v důsledku potřeb EU, který uloží společnostem povinnost provádět náležitou péči s cílem zajistit, aby výrobky uváděné na trh EU nebyly spojeny s odlesňováním, přeměnou přírodních ekosystémů a porušováním práv původních národů a místních komunit;
Soudržnost politik ve prospěch rozvoje
17. připomíná, že účinnost vnější politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti závisí na její soudržnosti s dalšími klíčovými vnějšími politikami EU, jako jsou obchodní a investiční dohody;
18. konstatuje, že zpráva platformy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb z roku 2019 ukazuje meze přístupu k ochraně biologické rozmanitosti prostřednictvím prostorového rozsahu suchozemských a mořských chráněných oblastí, které patří k několika částečně splněným aičijským cílům v oblasti biologické rozmanitosti;
19. zdůrazňuje skutečnost, že biologická rozmanitost má zásadní význam pro mnoho hospodářských činností, zejména ty, které souvisejí s pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat, lesnictvím, rybolovem a mnoha formami cestovního ruchu, které jsou přímo založeny na přírodě a zdravých ekosystémech; naléhavě vyzývá EU, aby začlenila biologickou rozmanitost a ekosystémové služby do všech souvisejících oblastí politiky, zejména v oblasti zemědělství, rybolovu, lesnictví, energetiky, těžby, obchodu, cestovního ruchu a změny klimatu, a do politik a opatření v oblasti rozvoje a snižování chudoby a aby podporovala inovativní a proveditelná řešení pro boj proti úbytku biologické rozmanitosti a současně zajistila zdravé, bezpečné, přístupné a cenově dostupné potraviny pro všechny;
20. je mimořádně znepokojen tím, že EU se svou spotřebou podílí na celosvětovém odlesňování přibližně z 10 %, což je způsobeno její závislostí na dovozu zemědělských komodit, jako je palmový olej, maso, sója, kakao, káva, kukuřice, dřevo a kaučuk; znovu vyzývá Komisi, aby v roce 2021 předložila návrh právního rámce EU pro zastavení a zvrácení světového odlesňování v důsledku potřeb EU, který by zajistil, aby trhy a spotřební návyky EU neměly negativní dopad na lesy a biologickou rozmanitost v rozvojových zemích, a zohlednil dominový efekt tohoto jevu na jejich obyvatele; vyzývá EU, aby tyto země podporovala při zajišťování udržitelnosti potravinových systémů vytvářením krátkých dodavatelských řetězců, rozvojem agroekologie, podporou drobných zemědělců a současným zajištěním pozemkových práv a práv místních komunit;
21. vyzývá EU, aby v rámci své mezinárodní rozvojové činnosti prosazovala udržitelné zemědělské postupy na ochranu a obnovu světových lesů a aby se zaměřila především na udržitelné hospodaření s vodními zdroji, obnovu znehodnocené půdy a ochranu a obnovu biologicky rozmanitých oblastí s významným potenciálem pro ekosystémové služby a zmírňování změny klimatu; vyzývá EU, aby zintenzivnila provádění svého akčního plánu pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), a zejména dobrovolných dohod o partnerství, s cílem snížit poptávku po nezákonně těženém dřevě a související obchod a posílit práva původních národů a místních komunit postižených těžbou dřeva;
22. připomíná, že rostoucí poptávka EU po dřevu k použití v materiálech, energetice a biohospodářství převyšuje možnosti jejích dodávek a že dovoz dřeva zvyšuje riziko odlesňování, zabírání půdy, nuceného vysidlování a porušování práv původních národů a místních komunit; opakuje, že politika EU v oblasti bioenergetiky by měla splňovat přísná environmentální a sociální kritéria;
23. zdůrazňuje, že investice do zemědělství, lesnictví nebo rybolovu nebo do podniků, které mají dopad na půdu, travní porosty, lesy, vodu nebo moře a které podporuje EU, musí být mimo jiné v souladu s dobrovolnými pokyny FAO/Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti se zajišťováním potravin v jednotlivých zemích a se zásadami FAO/CFS pro odpovědné investování do zemědělských a potravinových systémů s cílem chránit ekosystémy a předcházet úbytku biologické rozmanitosti;
24. žádá, aby připravovaný nástroj NDICI kladl důraz především na ochranu a obnovu lesů a obranu biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že lesy mohou plně rozvíjet své funkce ve prospěch klimatu a životního prostředí pouze tehdy, jsou-li spravovány udržitelným způsobem;
25. zdůrazňuje, že ochrana biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu se automaticky vzájemně nepodporují; vyzývá k přezkumu směrnice o obnovitelných zdrojích energie s cílem zajistit, aby byla v souladu s mezinárodními závazky EU v rámci Agendy 2030, Pařížské dohody a Úmluvy o biologické rozmanitosti, což mimo jiné obnáší zavedení kritérií sociální udržitelnosti a zohlednění rizik zabírání půdy; v této souvislosti připomíná, že by směrnice o obnovitelných zdrojích energie II měla být v souladu s mezinárodními standardy vlastnických práv, tj. s Úmluvou MOP č. 169 a dobrovolnými pokyny FAO týkajícími se držby půdy a zásadami odpovědného investování v rámci zemědělských a potravinových systémů;
Zemědělství a rybolov
26. připomíná, že zemědělsko-potravinářské systémy a drobní zemědělci jsou závislí na biologické rozmanitosti a mají na ni významný dopad; zdůrazňuje, že účinné začleňování biologické rozmanitosti do zemědělství vyžaduje zajištění finančních pobídek a dobrovolných a regulačních opatření, která budou zemědělce motivovat k tomu, aby zaváděli a zajišťovali biologickou rozmanitost a přínosy pro životní prostředí, a to prostřednictvím odborné přípravy, využívání technologií a inovací, ale i osvědčených udržitelných zemědělských postupů, což mimo jiné obnáší obnovení omezených vodních zdrojů a řešení degradace půdy a dezertifikace; zdůrazňuje, že podle zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje by měly být v souladu s rozhodnutími přijatými na úrovni EU identifikovány a postupně rušeny dotace, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí; vyzývá k povinnému předběžnému a následnému posuzování vlivů souvisejících investic podporovaných EU na životní prostředí; za tímto účelem vyzývá EU, aby zvýšila svou finanční a technickou podporu rozvojovým zemím;
27. připomíná, že jedinečná schopnost agroekologie sladit ekonomický, environmentální a sociální rozměr udržitelnosti byla uznána ve významných zprávách IPCC a IPBES, Světovou bankou a v celosvětovém hodnocení zemědělství pod vedením organizace FAO (IAASTD); trvá na tom, že by financování zemědělství v rámci nástrojů vnější činnosti EU mělo být v souladu s transformační povahou Agendy 2030, Pařížskou dohodou o klimatu a Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti; domnívá se, že by měly být odpovídajícím způsobem upřednostňovány investice do plodin přizpůsobených místním podmínkám a účinně využívajících zdroje, agroekologie, agrolesnictví a diverzifikace plodin;
28. připomíná, že na používání geneticky modifikovaného osiva se vztahují patenty, což podkopává práva drobných zemědělců a původních obyvatel na záchranu, používání, výměnu a prodej osiva, která jsou zakotvena v mezinárodních dohodách, jako je Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, Deklarace OSN o právech původních obyvatel a deklarace OSN o právech drobných zemědělců a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech; připomíná, že geneticky modifikované plodiny jsou často spojovány s významným využíváním herbicidů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily závazky Unie vyplývající z mezinárodních dohod a aby zajistily, že rozvojová pomoc nebude využívána k podpoře technologií genetické modifikace v rozvojových zemích;
29. připomíná, že posílení rozmanitosti osiva a plodin přechodem na odolné odrůdy má zásadní význam pro budování odolnosti zemědělství, adaptaci na měnící se podmínky, jako je změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti, nové zoonózy, škůdci, sucho nebo povodně, s ohledem na poptávku po potravinách a zajišťování potravin v rozvojových zemích; vyzývá Komisi, aby v rámci svých politik v oblasti rozvojové pomoci a obchodu a investic podporovala zemědělství, které je v souladu s ustanoveními Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, jež chrání práva drobných zemědělců na zachování, kontrolu, ochranu a rozvoj vlastního osiva a tradičních znalostí (a to i finančně, technicky, zřizováním semenných bank za účelem zachování a výměny tradičního osiva, jakož i v rámci dohod o volném obchodu); zdůrazňuje, že systém unie pro ochranu nových odrůd rostlin (systém UPOV) neodpovídá zájmům rozvojových zemí, v nichž převažují osivové systémy řízené zemědělci (neformální odvětví osiva) a postupy úspor, využívání, výměny a prodeje osiva; naléhavě vyzývá EU, aby podporovala neformální osivový systém a reformovala systém UPOV tak, aby drobní zemědělci mohli používat osivo uchované z předešlých sklizní, a aby zavedla mechanismus spravedlivého rozdělení přínosů; připomíná závazek Komise upřednostnit účinné provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti v obchodních a investičních dohodách a naléhavě vyzývá EU, aby podporovala rozvoj odrůd osiva přizpůsobeného místním podmínkám a osiva, které si zemědělci uchovávají z předešlých sklizní, a ochránila tak právo zemědělců na zachování genetických zdrojů pro účely zabezpečení potravin a přizpůsobení se změně klimatu;
30. žádá, aby EU podpořila režimy práv duševního vlastnictví, které motivují k vývoji místně přizpůsobených odrůd osiva a osiva, které zemědělci uschovali z předešlých sklizní;
31. připomíná, že neudržitelné postupy v zemědělství a lesnictví, jako je nadměrné stahování vody a znečištění nebezpečnými chemickými látkami, způsobují podstatné zhoršení stavu životního prostředí a ztrátu biologické rozmanitosti; vyzývá EU, aby podporovala rozvojové země v jejich úsilí o posílení regulace rizik pesticidů, hodnocení a sladění jejich registrací pesticidů s Mezinárodním kodexem chování pro řízení pesticidů organizace FAO a Světové zdravotnické organizace, a to i prostřednictvím spolupráce mezi jižními zeměmi, posílení výzkumu a vzdělávání v oblasti alternativ k pesticidům a zvýšení jejich investic do agroekologických a ekologických postupů a produkce, včetně postupů udržitelného zavlažování a hospodaření s vodou; dále vyzývá EU, aby zastavila veškerý vývoz přípravků na ochranu rostlin, které jsou v EU zakázány, v souladu se závazky EU v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, Zelenou dohodou, zásadou „neškodit“ a Rotterdamskou úmluvou z roku 1998; vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zakázat vývoz nebezpečných látek z EU, které jsou v EU zakázány; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vyvážené výrobky splňovaly stejné normy, jaké jsou požadovány od evropských výrobců, a zabránila tak nebezpečným látkám, které nejsou v EU povoleny, a umožnila rovné podmínky na celém světě;
32. konstatuje, že technologie genetického tahu, jako je tomu v případě geneticky modifikovaných komárů pro kontrolu nemocí přenášených vektory, představují vážné a nové hrozby pro životní prostředí a přírodu, včetně nevratných změn v potravinových řetězcích a ekosystémech a ztráty biologické rozmanitosti, na nichž závisí živobytí nejchudších obyvatel světa; připomíná, že je znepokojen novými otázkami v oblasti práva, ochrany životního prostředí, biologické bezpečnosti a správy, které mohou vyvstat v souvislosti s uvolňováním geneticky modifikovaných organismů vzniklých na základě technologie genového tahu do životního prostředí, a to i za účelem ochrany přírody; připomíná, že před uvolněním jakýchkoli technologií, které mohou mít dopad na jejich tradiční znalosti, inovace, postupy, živobytí a využívání půdy, zdrojů a vody, je třeba získat svobodný, předchozí a informovaný souhlas původních národů a místních komunit; zdůrazňuje, že před zaváděním jakýkoli takových technologií musí být umožněna účast a zapojení všem komunitám, jichž se to případně týká; vzhledem k tomu, že technologie genového tahu vyvolávají obavy, pokud jde o obtížné předvídání jejich chování, a že organismy vzniklé na základě technologie genového tahu by se samy o sobě mohly stát invazivními druhy, se domnívá, že by v souladu se zásadou předběžné opatrnosti nemělo být povoleno žádné vypouštění geneticky modifikovaných organismů vzniklých na základě technologie genového tahu, a to ani pro účely ochrany přírody;
33. připomíná, že zachování, obnova a udržitelné řízení mořských ekosystémů mají zásadní význam pro strategie zmírňování změny klimatu a současně zajišťují dodržování práv a zachování živobytí drobných rybářů a pobřežních komunit; zdůrazňuje, že zvláštní zpráva panelu IPCC o oceánu a kryosféře v měnícím se klimatu dokládá prospěšnost spojení vědeckých poznatků s místními a domorodými vědomostmi ke zvýšení odolnosti; naléhavě vyzývá EU, aby vypracovala přístup ke správě oceánů založený na lidských právech;
34. zdůrazňuje, že přibližně 3 miliardy lidí na celém světě spoléhají na produkty rybolovu jako na primární zdroj bílkovin; zdůrazňuje, že nadměrná rybolovná kapacita v rámci mezinárodního obchodu s rybami, jako je tomu v případě tuňáka žlutoploutvého v seychelských vodách, ohrožuje zajišťování potravin pro pobřežní komunity a mořské ekosystémy v rozvojových zemích; připomíná závazek EU dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a řádné správy věcí veřejných; zastává názor, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu by měly být posíleny, aby se staly skutečně udržitelnými, byly v souladu s nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím a zohledňovaly kumulativní účinky různých platných dohod o rybolovu; vyzývá EU, aby podporovala udržitelné rybolovné činnosti v rozvojových zemích s cílem obnovit a chránit mořské a pobřežní ekosystémy; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a zintenzivnit jej, a to zvýšením sankcí za související trestnou činnost a vyčleněním finančních prostředků na tento účel;
35. vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření celosvětového programu budování kapacit pro využívání biologické rozmanitosti půdy a hospodaření s ní a Globálního střediska pro sledování biologické rozmanitosti půdy; vyzývá Komisi, aby podpořila pokračující úsilí v rámci Komise FAO pro genetické zdroje pro výživu a zemědělství o globální akční plán, který by řešil pokles biologické rozmanitosti v oblasti potravin a zemědělství a prosazoval její udržitelné řízení;
36. zdůrazňuje skutečnost, že drobní rybáři jsou pro svou obživu přímo závislí na pobřežní a mořské biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že světové oceány a pobřeží jsou vysoce ohroženy například neudržitelnými rybolovnými postupy, rychlou změnou klimatu, znečištěním moří a oceánů z pevniny, znehodnocováním oceánů, eutrofizací a acidifikací; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem komplexně řešit základní příčiny znečištění moří a vyčerpávání zásob ryb prostřednictvím komplexního a integrovaného přístupu, který zohlední vnější dopad všech odvětvových politik EU, včetně znečištění moří vyplývajícího z její zemědělské politiky, s cílem účinně reagovat na své mezinárodní závazky v oblasti biologické rozmanitosti a změny klimatu;
37. upozorňuje na význam mořských zdrojů pro uspokojení základních lidských potřeb v rozvojových zemích; vyzývá k uznání oceánu jako globálního společného zdroje s cílem přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a zajistit jeho účinnou ochranu; vyzývá proto Komisi, aby na mezinárodních mnohostranných fórech, jako jsou regionální organizace pro řízení rybolovu, prosazovala ambiciózní model správy v oblasti mořské biologické rozmanitosti a mořských genetických zdrojů mimo jurisdikci jednotlivých států; dále zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat integrovaný a ekosystémový přístup ke všem odvětvím modré ekonomiky založený na vědeckých poznatcích; zdůrazňuje proto povinnost států zdržet se přijímání opatření, včetně rozsáhlých rozvojových projektů, která by mohla nepříznivě ovlivnit živobytí, územní nebo přístupová práva vnitrozemských a mořských drobných rybářů, pokud nebude získán jejich svobodný, předchozí a informovaný souhlas, a zajistit, aby soudy tato práva chránily; zdůrazňuje, že by měla být prováděna předběžná posouzení projektů těžebního průmyslu, zejména za účelem vyhodnocení možných negativních dopadů na lidská práva v rámci místních rybářských komunit;
Obchod
38. zdůrazňuje, že EU je zodpovědná za omezení nepřímých příčin úbytku biologické rozmanitosti a že by problematiku biologické rozmanitosti a záruky proti zabírání půdy měla systematicky zahrnovat do obchodních jednání a rozhovorů s rozvojovými zeměmi;
39. vyzývá Komisi, aby v posouzení dopadů na udržitelnost pečlivě posoudila dopady obchodních dohod na odlesňování, úbytek biologické rozmanitosti a lidská práva, a to na základě komplexních a spolehlivých vědeckých údajů a metodik hodnocení;
40. poukazuje na to, že podle FAO se přibližně třetina celosvětových potravin ztratí nebo vyplýtvá, přičemž přibližně třetina sklizených potravin se ztratí buď v potravinové dopravě, nebo v transformačním řetězci; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly postupy, které celosvětově snižují potravinové ztráty a plýtvání potravinami, a aby chránily právo rozvojových zemí na potravinovou soběstačnost jako prostředek k zajištění výživy, snížení chudoby a inkluzivní, udržitelné a spravedlivé globální dodavatelské řetězce a místní a regionální trhy a aby věnovaly zvláštní pozornost rodinnému zemědělství s cílem zajistit dodávky cenově dostupných a přístupných potravin; v souladu s tím vyzývá, aby byla upřednostňována místní produkce a spotřeba potravin, která podporuje drobné zemědělství, je zejména prospěšné pro ženy a mladé lidi, které zajistí tvorbu pracovních míst na místní úrovni, zaručí výrobcům a spotřebitelům spravedlivé ceny a sníží závislost zemí na dovozu a jejich zranitelnost vůči výkyvům mezinárodních cen;
41. konstatuje, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v dohodách EU o volném obchodu nejsou účinně vymahatelné; žádá Komisi, aby posílila kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v kontextu dohod EU o volném obchodu, zejména pokud jde o ustanovení týkající se biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že aby byla ustanovení týkající se biologické rozmanitosti a environmentální cíle dohod o volném obchodu EU účinně vymahatelná, musí být jasná a konkrétní a jejich provádění musí být ověřitelné; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházejícího přezkumu patnáctibodového akčního plánu zvážila další opatření a přidělení zdrojů, které umožní účinné provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a uplatní zásadu soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje;
42. poukazuje na to, že EU již do obchodních dohod začleňuje neobchodní ustanovení týkající se biologické rozmanitosti, přičemž konstatuje, že lze uvažovat o proveditelných, měřitelných a realistických zárukách;
43. zdůrazňuje, že v důsledku mezinárodního obchodu klesla biologická rozmanitost pěstovaných plodin a hospodářských zvířat; žádá, aby bylo vypracováno kompletní posouzení přímých a nepřímých dopadů dohod EU o volném obchodu na biologickou rozmanitost;
44. vyzývá Komisi, aby pečlivě přezkoumala svou obchodní politiku, zejména své dohody o hospodářském partnerství, aby se zajistilo, že nebude v rozporu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou; žádá Komisi a Radu, aby neuzavíraly nové dohody o volném obchodu, které by mohly přispět ke zvýšení celosvětového odlesňování a úbytku biologické rozmanitosti;
Veřejné zdraví
45. zdůrazňuje, že úbytek biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů má přímé i nepřímé dopady na lidské zdraví;
46. konstatuje, že různorodá strava ve spojení s globální konvergencí s nízkou úrovní spotřeby kalorií a masa by zlepšila zdraví a zabezpečení potravin v mnoha oblastech a rovněž by podstatně snížila dopady na biologickou rozmanitost;
47. zdůrazňuje souvislost mezi ztrátou biologické rozmanitosti a vzestupem zoonotických patogenů; připomíná, že riziko pandemií zvyšuje antropogenní změny, které přivádějí do užšího kontaktu volně žijící živočichy, hospodářská zvířata a lidi, jako jsou změny ve využívání půdy, odlesňování, rozšiřování a intenzifikace zemědělství a legální a nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a jejich spotřeba, jakož i demografický tlak; připomíná, že ekologická obnova má zásadní význam pro naplnění koncepce „jednoho zdraví“; obecněji zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 ukázala, že je důležité uznat vnitřní vazbu mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a biologickou rozmanitostí; zdůrazňuje proto význam přístupu „jedno zdraví“ a následnou potřebu klást větší důraz na zdravotní péči, prevenci nemocí a přístup k lékům v rozvojových zemích, a to zajištěním soudržnosti politik v oblasti obchodu, zdraví, výzkumu a inovací s cíli rozvojové politiky; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí posílila opatření EU proti pandemiím a jiným zdravotním hrozbám a zohlednila přitom vazby mezi zoonotickými pandemiemi a ztrátou biologické rozmanitosti v souladu s novým návrhem Komise o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a současně navázala na spolupráci s partnerskými zeměmi EU s cílem snížit riziko budoucích zoonotických pandemií a podpořit vypracování mezinárodní smlouvy o pandemii v rámci WHO;
48. připomíná, že většina léků používaných pro zdravotní péči a prevenci nemocí pochází z biologické rozmanitosti, zejména z rostlin po celém světě, zatímco mnoho důležitých léčebných postupů pochází ze znalostí původních obyvatel a z tradiční medicíny;
49. poukazuje na problémy, které práva duševního vlastnictví na genetické zdroje a tradiční znalosti způsobují rozvojovým zemím v souvislosti s dostupností léků, výrobou generických léčiv a přístupem zemědělců k osivům;
50. zdůrazňuje, že je důležité, aby přírodní genetické zdroje byly využívány spravedlivě a vyváženě a zdůrazňuje, že je v tomto ohledu třeba zajistit soulad mezi mezinárodními dohodami; zdůrazňuje, že předpisy přijaté na ochranu genetických zdrojů a souvisejících tradičních znalostí musí být v souladu s přijatými mezinárodními závazky v oblasti prosazování a dodržování práv domorodého obyvatelstva zakotvenými v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel z roku 2007 a Úmluvě MOP č. 1989 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu z roku 1989; zdůrazňuje, že je třeba v souladu se směrnicí 98/44/ES zveřejnit původ genetických zdrojů během řízení o udělení patentu, je-li znám(12); vyzývá Komisi, aby prosazovala soulad pravidel WTO s Nagojským protokolem k Úmluvě OSN o biologické rozmanitosti s cílem účinně předcházet biopirátství;
Domorodá a místní společenství
51. zdůrazňuje skutečnost, že globální hodnotící zpráva platformy IPBES prokázala význam domorodých a místních společenství pro zachování biologické rozmanitosti a správu ekosystémů; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory svému velkému potenciálu nebyly znalosti domorodých národů účinně využity, vzhledem k tomu, že výslovné uznání původního a kmenového obyvatelstva a jejich práv stále chybí v právních, politických a institucionálních rámcích mnoha zemí a jejich provádění zůstává hlavním problémem;
52. zdůrazňuje, že pastevci a jiní uživatelé přírody na pastvinách a přírodních travinných porostech přispívají k ochraně a udržitelnému využívání přírodní a domácí biologické rozmanitosti;
53. upozorňuje na četná obvinění z rozsáhlého porušování práv původních obyvatel, o nichž informoval zvláštní zpravodaj OSN pro práva původních obyvatel, například v důsledku zvýšené těžby nerostných surovin, rozvoje projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, rozšíření zemědělského podnikání, rozvoje rozsáhlých infrastruktur a opatření na zachování zdrojů;
54. vyzývá EU a její členské státy, aby posílily kontrolu projektů a obchodních dohod financovaných EU s cílem předcházet porušování lidských práv a odhalovat je a umožnit opatření proti tomuto porušování, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována projektům a dohodám, které mohou mít dopad na půdu, území nebo přírodní majetek původního obyvatelstva a místních komunit, včetně případů, kdy dochází k vytvoření chráněné oblasti nebo k rozšíření jakékoli stávající oblasti; zdůrazňuje, že cílem mechanismu udržitelného rozvoje by mělo být financování projektů, z nichž budou mít prospěch ti, kteří jsou nejvíce zranitelní vůči dopadům změny klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti, a že projekty financované v rámci mechanismu udržitelného rozvoje by měly projít posouzením dopadu na lidská práva, přičemž pouze projekty s pozitivními dopady jsou způsobilé pro registraci; trvá na tom, aby veškeré činnosti finančních institucí EU, zejména Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, byly v souladu se závazky EU v oblasti klimatu a řídily se přístupem založeným na lidských právech; vyzývá k posílení a prohloubení jejich příslušných mechanismů pro vyřizování stížností zaměřených na jednotlivce nebo skupiny, kteří se domnívají, že těmito činnostmi byla porušena jejich práva a že mohou mít nárok na náhradu;
55. připomíná povinnost států podle mezinárodního práva uznat a chránit práva původních obyvatel vlastnit, rozvíjet, kontrolovat a využívat svou společnou půdu a podílet se na řízení a ochraně svých přírodních zdrojů; naléhá na EU, aby u všech projektů financovaných v rámci oficiální rozvojové pomoci uplatňovala hledisko dodržování práv, zejména práv pastevců a domorodých a místních společenství, včetně práva na sebeurčení a vlastnického práva k půdě, která jsou zakotvena ve smlouvách o lidských právech, zejména v Deklaraci OSN o právech původních obyvatel; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, jak je stanovena v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu z roku 1989, a to i v souvislosti s veškerým rozhodováním týkajícím se chráněných oblastí, a zavést mechanismy odpovědnosti, stížností a zjednávání nápravy za porušování práv původních obyvatel, a to i v souvislosti s činnostmi v oblasti ochrany přírody; vyzývá členské státy EU, které tuto úmluvu MOP dosud neratifikovaly, aby tak učinily; zdůrazňuje, že úmluva MOP č. 169 ukládá všem ratifikujícím státům povinnost přijmout koordinovaná opatření na ochranu práv původního obyvatelstva;
56. upozorňuje na četná obvinění z rozsáhlého porušování práv ochránců životního prostředí, jak uvádí zvláštní zpravodaj OSN pro situaci obránců lidských práv, který odsoudil rostoucí počet útoků, vyhrožování smrtí a vražd, které jsou proti nim spáchány; připomíná povinnost států chránit ochránce životního prostředí a jejich rodiny před obtěžováním, zastrašováním a násilím, jak je zakotveno v mezinárodních právních předpisech v oblasti lidských práv, a zaručit jejich základní svobody; vyzývá EU, aby dále investovala a posilovala zvláštní ochranné mechanismy a programy pro obránce lidských práv v oblasti životního prostředí, jakož i pro původní obyvatelstvo a místní komunity, včetně zajištění pokračování projektů ProtectDefenders.eu; zdůrazňuje, že je třeba uznat jejich práva, znalosti a zkušenosti v boji proti úbytku biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí;
57. naléhavě žádá EU, aby zajistila, aby iniciativa „NaturAfrika“ chránila volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny a s nimi související ekosystémy v souladu s přístupem k ochraně založeným na právech, což vyžaduje svobodný, předchozí a informovaný souhlas dotyčných domorodých a místních společenství a organizací občanské společnosti, které je podporují; žádá EU, aby za tímto účelem poskytla technickou a finanční pomoc;
58. vybízí EU a její členské státy, aby podporovaly africké struktury správy věcí veřejných, a zejména Africký soud pro lidská práva a práva národů, s cílem provádět politický rámec Africké unie pro pastevectví v Africe a obecněji uznat práva pastevců a původních obyvatel;
59. zdůrazňuje, že zaručení vlastnických práv je předpokladem k účinnému zohledňování biologické rozmanitosti ve všech činnostech; konstatuje však, že neexistující kolektivní práva domorodých národů na půdu je hlavní překážkou efektivní ochrany přírody založené na právech;
60. připomíná, že přechod na zelenou a digitální ekonomiku má obrovský dopad na těžební odvětví a že vzrůstá obava, že se těžba rozšíří na citlivé lesní krajiny, což přispěje k odlesňování a znehodnocování lesů; připomíná, že 80 % lesů na celém světě se skládá z tradiční půdy a území původních obyvatel; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily své úsilí o podporu odpovědných a udržitelných těžebních postupů a současně urychlily přechod k oběhovému hospodářství; vyzývá zejména EU, aby vytvořila celoregionální rámec pro těžební průmysl, který by postihoval společnosti, které porušují lidská práva, a poskytl právní nápravu původnímu obyvatelstvu, jehož práva byla porušena; zdůrazňuje, že je třeba zakázat průzkum a těžbu nerostných surovin ve všech chráněných oblastech, včetně národních parků a památek světového dědictví;
Trestná činnost v oblasti životního prostředí
61. upozorňuje na skutečnost, že trestná činnost proti životnímu prostředí představuje celosvětovou hrozbu pro chráněné oblasti, udržitelný rozvoj, stabilitu a bezpečnost;
62. zdůrazňuje, že nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy by měl být označen za „závažný trestný čin“ v souladu s Úmluvou OSN o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ve snaze umožnit mezinárodní spolupráci, zejména v situaci, kdy obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a jejich konzumace představují významné riziko budoucích pandemií;
63. vyzývá Komisi, aby revidovala akční plán EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy s cílem zasáhnout proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy; vítá návrh opatření, která Komise zveřejnila a jejichž cílem je účinně zakázat obchod EU se slonovinou; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby podnítily mezinárodní opatření s cílem zastavit poptávku po slonovině a řešit základní příčiny krize pytláctví slonů tím, že posílí svou spolupráci s africkými zeměmi a jejich pomoc; vyzývá k revizi směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí(13) rozšířením její oblasti působnosti a zavedením zvláštních ustanovení o sankcích s cílem zajistit, aby trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nezákonného rybolovu, trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy a trestné činnosti v oblasti lesnictví, byly uznány jako závažné trestné činy a odpovídajícím způsobem potrestány, zejména v souvislosti s organizovanou trestnou činností, čímž by se vytvořily silné odrazující prostředky;
64. naléhavě vyzývá dodavatelské a tranzitní země a země požadující nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy, aby prohloubily svou úroveň spolupráce s cílem bojovat proti tomuto obchodu v rámci celého řetězce; především naléhavě vyzývá vlády výchozích zemí, aby: i) zlepšily právní stát a posílením trestního vyšetřování, stíhání a ukládání trestů vytvořily účinné odrazující prostředky; ii) přijaly přísnější právní předpisy, jež by klasifikovaly nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy jako závažný trestný čin, aby mu byla věnována tatáž pozornost jako ostatním formám mezinárodní organizované trestné činnosti; iii) poskytovaly větší objem prostředků na boj proti trestné činnosti související s obchodem s volně žijícími a planě rostoucími druhy, zejména na posílení prosazování práva v této oblasti, kontrol obchodu, sledování a celních prohlídek a zabavování; iv) se zavázaly k politice nulové tolerance vůči korupci;
65. konstatuje, že trestná činnost proti životnímu prostředí ohrožuje lidskou bezpečnost tím, že poškozuje zdroje, které jsou nezbytné pro živobytí, vyvolává násilí a konflikty, podněcuje korupci a způsobuje další škody; naléhavě vyzývá EU, aby učinila boj proti trestné činnosti v oblasti životního prostředí prvořadou strategickou politickou prioritou v rámci mezinárodní justiční spolupráce a mnohostraných fór, zejména tím, že bude prosazovat dodržování mnohostranných environmentálních dohod přijímáním trestních sankcí, výměnou osvědčených postupů a podporou rozšíření oblasti působnosti Mezinárodního trestního soudu na trestné činy, které mají povahu ekocidy; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily odpovídající finanční a lidské zdroje na prevenci, vyšetřování a stíhání trestných činů na životním prostředí;
66. zdůrazňuje, že mezinárodní právo se vyvinulo tak, aby zahrnulo nové pojmy, jako je společné dědictví lidstva, udržitelný rozvoj a budoucí pokolení, ale upozorňuje, že neexistuje žádný stálý mezinárodní mechanismus na monitorování a řešení poškozování životního prostředí nebo jeho ničení, jež mají silně negativní dopady na náš společný svět či dlouhodobé ekosystémové služby; vyzývá EU a její členské státy, aby za tímto účelem podpořily změnu paradigmatu tak, aby mezinárodní environmentální právo zahrnovalo ekocidu a právo budoucích generací;
o o o
67. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/communication-annex-eu-biodiversity-strategy-2030_en.pdf and https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-8-2016-0034_EN.html
Biodiversity: Finance and the Economic and Business Case for Action (Biologická rozmanitost: finance a ekonomické a obchodní důvody pro přijetí opatření), shrnutí a syntéza, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), květen 2019, s. 7.
Biodiversity: Finance and the Economic and Business Case for Action (Biologická rozmanitost: finance a ekonomické a obchodní důvody pro přijetí opatření), shrnutí a syntéza, OECD, květen 2019.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů (Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).
Umělá inteligence v trestním právu a její využívání policií a soudními orgány v trestních věcech
179k
60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2021 o umělé inteligenci v trestním právu a jejímu využívání policií a soudními orgány v trestních věcech (2020/2016(INI))
– s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2 a 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 této smlouvy,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina), a zejména její články 6, 7, 8, 11, 12, 13, 20, 21, 24 a 47,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ETS č. 108) a na její dodatkový protokol („Úmluva 108+“),
– s ohledem na Evropskou etickou chartu pro využívání umělé inteligence v soudních systémech, kterou vydala komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2019 s názvem „Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka“ COM(2019)0168),
– s ohledem na etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci, které zveřejnila odborná skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci v rámci Komise dne 8. dubna 2019,
– s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ (COM(2020)0065),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(1),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES(3),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(4),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o protestech proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o dopadech dat velkého objemu na základní práva: soukromí, ochrana údajů, zákaz diskriminace, bezpečnost a prosazování práva(7),
– s ohledem na slyšení ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) dne 20. února 2020 o umělé inteligenci v trestním právu a jejím využívání policií a soudními orgány v trestních věcech,
– s ohledem na zprávu mise výboru LIBE ve Spojených státech amerických v únoru 2020,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0232/2021),
A. vzhledem k tomu, že digitální technologie obecně, a šíření zpracování údajů a analýz umělou inteligencí obzvlášť, s sebou přináší mimořádné naděje a rizika; vzhledem k tomu, že umělá inteligence v posledních letech zaznamenala velký pokrok a je jednou ze strategických technologií 21. století, která má potenciál přinášet značné výhody z hlediska účinnosti, přesnosti a pohodlnosti, a přináší proto pozitivní změnu evropského hospodářství a společnosti, avšak také velká rizika pro základní práva a demokracii založenou na právním státu; vzhledem k tomu, že umělá inteligence nesmí být považována sama o sobě za cíl, ale za nástroj, který slouží lidem s konečným cílem zvyšovat kvalitu jejich života, schopností a bezpečnosti;
B. vzhledem k tomu, že navzdory pokračujícímu pokroku v operační rychlosti a paměťové kapacitě počítačů zatím neexistují žádné programy, které by mohly odpovídat lidské flexibilitě v širších oblastech nebo při úkolech vyžadujících porozumění souvislostem nebo kritickou analýzu; vzhledem k tomu, že některé aplikace umělé inteligence dosáhly při plnění určitých specifických úkolů např. „legal tech“) úrovně výkonnosti odborníků a profesionálů a mohou přinést výsledky dramaticky odlišné rychlosti a rozsahu;
C. vzhledem k tomu, že některé země včetně několika členských států více využívají aplikace umělé inteligence nebo zabudované systémy umělé inteligence při prosazování práva a v soudnictví než jiné, což je částečně způsobeno nedostatečnou regulací a rozdíly v právní úpravě, která buď umožňuje, nebo zakazuje používání umělé inteligence k určitým účelům; vzhledem k tomu, že stále častější využívání umělé inteligence v oblasti trestního práva je založeno zejména na naději, že by to snížilo určité typy trestné činnosti a vedlo k objektivnějším rozhodnutím; vzhledem k tomu, že tyto sliby však ne vždy platí;
D. vzhledem k tomu, že základní práva a svobody zakotvené v Listině by měly být zaručeny po celou dobu životního cyklu umělé inteligence a souvisejících technologií, zejména během jejich navrhování, vývoje, zavádění a používání, a měly by se vztahovat na prosazování práva za všech okolností;
E. vzhledem k tomu, že technologie umělé inteligence by měla být vyvíjena tak, aby se lidé stali středem pozornosti, měla by si zasluhovat důvěru veřejnosti a vždy pracovat ve službách lidí; vzhledem k tomu, že konečná bezpečnostní pojistka systémů umělé inteligence musí být navržena tak, aby mohly být vždy vypnuty lidským provozovatelem;
F. vzhledem k tomu, že systémy umělé inteligence jsou navrženy na ochranu a ku prospěchu všech členů společnosti (včetně zranitelné a marginalizované části obyvatelstva) musí být nediskriminační, bezpečné, vysvětlitelné ve svých rozhodnutích a transparentní a musí respektovat lidskou nezávislost a základní práva, aby tak byly důvěryhodné, jak je popsáno v pokynech pro etické využívání umělé inteligence vypracovaných odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci;
G. vzhledem k tomu, že Unie a členské státy nesou zásadní odpovědnost za zajištění toho, aby se rozhodnutí, která se týkají životního cyklu a používání aplikací umělé inteligence v oblasti soudnictví a prosazování práva, prováděla transparentním způsobem, plně zaručovala základní práva a zejména se nedopouštěla pokračování diskriminace, předpojatosti nebo předsudků tam, kde existují; vzhledem k tomu, že příslušná politická rozhodnutí by měla respektovat zásady nezbytnosti a přiměřenosti, aby byla zaručena ústavnost a spravedlivý a humánní soudní systém;
H. vzhledem k tomu, že aplikace umělé inteligence mohou nabízet široké možnosti v oblasti prosazování práva, zejména při zlepšování pracovních postupů donucovacích a soudních orgánů a účinnějšího boje proti některým druhům trestných činů, především finanční trestné činnosti, praní peněz, financování terorismu a sexuálnímu zneužívání on line a vykořisťování dětí, jakož i některým druhům kyberkriminality, čímž přispívají k bezpečnosti a ochraně občanů EU zatímco současně mohou přinášet značná rizika pro základní práva lidí; vzhledem k tomu, že jakékoli plošné použití umělé inteligence za účelem hromadného sledování by bylo nepřiměřené;
I. vzhledem k tomu, že vývoj a provoz systémů umělé inteligence pro policejní a soudní orgány znamená zapojení více jednotlivců, organizací, přístrojů, softwarových algoritmů a lidských uživatelů v často složitém a náročném prostředí; vzhledem k tomu, že používání umělé inteligence při prosazování práva a v soudnictví se nachází v různých vývojových fázích, od koncepčního vývoje přes prototypizaci nebo vyhodnocování až po použití po schválení; vzhledem k tomu, že v budoucnu mohou vzniknout nové možnosti využití, neboť technologie se díky probíhajícímu vědeckému výzkumu na celém světě zkvalitňují;
J. vzhledem k tomu, že je zcela nezbytný jasný model přidělování právní odpovědnosti za potenciální škodlivé dopady systémů umělé inteligence v trestním právu; vzhledem k tomu, že regulační předpisy v této oblasti by měly vždy zachovávat lidskou odpovědnost a jejich cílem musí být především zamezit škodlivým účinkům;
K. vzhledem k tomu, že v konečném důsledku je odpovědností členských států zajistit plné dodržování základních práv při používání systémů umělé inteligence v oblasti prosazování práva a v soudnictví;
L. vzhledem k tomu, že vztah mezi ochranou základních práv a účinnými policejními operacemi musí být vždy základním prvkem diskusí o tom, zda a jak by umělá inteligence měla být využívána v oblasti prosazování práva, kde mohou mít rozhodnutí dlouhodobé důsledky pro život a svobodu jednotlivců; vzhledem k tomu, že je zejména důležité, že umělá inteligence má potenciál být trvalou součástí našeho prostředí trestního soudnictví tím, že bude poskytovat vyšetřovací analýzy a pomoc;
M. vzhledem k tomu, že umělá inteligence se používaná při prosazování práva v aplikacích, jež zahrnují například technologie rozpoznávání obličeje – např. při prohledávání databází podezřelých osob a při identifikaci obětí obchodování s lidmi či sexuální vykořisťování a zneužívání dětí –, automatické rozpoznávání registračních značek, identifikaci mluvčího, rozpoznávání řeči, technologie odezírání ze rtů, odposlouchávání (např. algoritmy pro detekci výstřelu), nezávislý výzkum a analýzy identifikovaných databází, předpověď (prediktivní policejní a kriminální analýzy přístupového bodu), nástroje pro detekci chování, pokročilé virtuální nástroje pitvy pro pomoc při zjišťování příčiny smrti, nezávislé nástroje k odhalování finančního podvodu a financování terorismu, sledování sociálních médií (získávání a shromažďování údajů pro jejich vytěžování při spojování) a automatizované systémy sledování, které zahrnují různé rozpoznávací schopnosti (jako např. rozpoznání srdečního rytmu a termovizní kamery); vzhledem k tomu, že výše zmíněné aplikace mohou mít spolu s dalšími potenciálními nebo budoucími aplikacemi technologie umělé inteligence v oblasti prosazování práva značně rozdílné stupně spolehlivosti a přesnosti a dopad na ochranu základních práv a dynamiku systémů trestního soudnictví; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto nástrojů je využíváno ve zemích mimo EU, ale podle acquis a judikatury Unie v oblasti ochrany údajů by byly nezákonné; vzhledem k tomu, že rutinní používání algoritmů, a to i s malou mírou falešné pozitivity, může vést k chybným varováním tím, že bude výrazně přesahovat počet správných varování;
N. vzhledem k tomu, že nástroje umělé inteligence využívá rovněž soudnictví v některých zemích po celém světě při podpoře rozhodnutí o vazbě, při udělování trestů, vypočítávání pravděpodobností opakování trestného činu a při udělování probace, řešení sporů on-line, správu judikatury a poskytování zjednodušeného přístupu k právu; vzhledem k tomu, že to vedlo k narušení a omezení množství příležitostí pro osoby jiné barvy pleti a jiné menšiny; vzhledem k tomu, že v současné době je v Evropské unii, s výjimkou několika členských států, jejich použití omezeno hlavně na občanskoprávní sféru;
O. vzhledem k tomu, že používání umělé inteligence představuje při prosazování práva řadu potenciálně vysokých a v některých případech nepřijatelných rizik, jako jsou neprůhledné rozhodování, různé druhy diskriminace a chyby vlastní základnímu algoritmu, které mohou být posilovány cyklickou zpětnou vazbou, jakož i rizika spojená s ochranou soukromí a osobních údajů, ochrana svobody projevu a informací a presumpce neviny, právo na účinnou nápravu a spravedlivý proces i veškerá rizika pro svobodu a bezpečnost jednotlivců;
P. vzhledem k tomu, že systémy umělé inteligence při prosazování práva a v soudnictví jsou ohroženy útoky, které se jich mohou zmocnit, útoky proti informačním systémům nebo ovlivněním dat („data poisoning“), kdy je vnesen chybný soubor dat za účelem dosažení zkreslených výsledků; vzhledem k tomu, že v těchto situacích jsou potenciální výsledné škody ještě závažnější a mohou vyústit v exponenciálně větší míru poškození jednotlivců i skupin;
Q. vzhledem k tomu, že zavádění umělé inteligence v oblasti vymáhání práva a soudnictví by nemělo být považováno za pouze otázku technické proveditelnosti, ale spíše za politické rozhodnutí týkající se navrhování a cílů systémů vymáhání práva a systémů trestního soudnictví; vzhledem k tomu, že moderní trestní právo je založeno na myšlence, že orgány reagují na trestný čin teprve po jeho spáchání, bez předpokladu, že všichni lidé jsou nebezpeční a musí být neustále monitorováni, aby se zabránilo možnému protiprávnímu jednání; vzhledem k tomu, že techniky dohledu založené na umělé inteligenci tento přístup hluboce zpochybňují a je naléhavě nutné, aby zákonodárci na celém světě důkladně posoudili důsledky povolení nasazení technologií, které snižují úlohu člověka při prosazování práva a soudnictví;
1. znovu opakuje, že vzhledem k tomu, že jádrem umělé inteligence je zpracovávání velkého množství údajů, platí pro všechny oblasti umělé inteligence právo na soukromý život a ochranu osobních údajů a nutnost plně dodržovat právní rámec Unie na ochranu údajů a soukromí; připomíná proto, že EU již zavedla normy pro ochranu údajů pro prosazování práva, které tvoří základ jakékoli budoucí regulace umělé inteligence pro prosazování práva a soudnictví; připomíná, že zpracování osobních údajů by mělo být zákonné a korektní, účely zpracování by měly být konkrétní, výslovné a legitimní, zpracování by mělo být přiměřené, relevantní a ne nadměrné vzhledem k účelu, pro který jsou údaje zpracovávány, mělo by být přesné, aktualizované a nepřesné údaje by měly být, pokud neplatí omezení, opraveny nebo vymazány, údaje by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné, měly by být stanoveny jasné a vhodné lhůty pro výmaz nebo pro pravidelný přezkum potřeby uchovávání těchto údajů a měly by být zpracovávány bezpečným způsobem; zdůrazňuje také, že by se mělo zabránit možné identifikaci osob aplikací umělé inteligence využívající údaje, jež byly předtím anonymizovány;
2. znovu potvrzuje, že všechna řešení umělé inteligence pro prosazování práva a soudnictví musí rovněž plně respektovat zásady lidské důstojnosti, nediskriminace, svobody pohybu, presumpce neviny a práva na obhajobu včetně práva nevypovídat, svobody projevu a informací, svobody shromažďování a sdružování, rovnosti před zákonem, zásady rovnosti prostředků a práva na účinnou právní ochranu a na spravedlivý proces v souladu s Listinou a Evropskou úmluvou o lidských právech; zdůrazňuje, že používání aplikací umělé inteligence musí být zakázáno, pokud je neslučitelné se základními právy;
3. uznává, že rychlost, s jakou jsou na celém světě vyvíjeny aplikace umělé inteligence, neumožňuje vyčerpávající výčet aplikací, a proto je s ohledem na neustálý vývoj technologií nutný jasný a soudržný model správy, který zaručí jak základní práva jednotlivců, tak právní jasnost pro vývojáře; domnívá se však, že vzhledem k úloze a odpovědnosti policejních a soudních orgánů a dopadu rozhodnutí, která přijímají za účelem prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, musí být používání aplikací umělé inteligence klasifikováno jako vysoce rizikové v případech, kdy může významně ovlivnit životy jednotlivců;
4. v tomto ohledu se domnívá, že jakékoli nástroje umělé inteligence, které jsou vyvinuty nebo použity při prosazování práva nebo v soudnictví, by měly být přinejmenším bezpečné, robustní, zabezpečené a vhodné pro daný účel, měly by dodržovat zásady spravedlnosti, minimalizace údajů, odpovědnosti, transparentnosti, nediskriminace a vysvětlitelnosti a že jejich vývoj, zavedení a používání by měly procházet posouzením rizik a měl by se na ně vztahovat přísný test nezbytnosti a přiměřenosti, kde záruky by měly být přiměřené zjištěným rizikům; zdůrazňuje, že důvěra občanů v používání umělé inteligence vyvinuté, zaváděné a používané v EU je podmíněna úplným splněním těchto kritérií;
5. uznává pozitivní přínos některých typů aplikací umělé inteligence pro práci orgánů prosazování práva a soudních orgánů v celé Unii; zdůrazňuje např. posílenou správu judikatury prostřednictvím nástrojů umožňujících dodatečné možnosti vyhledávání; domnívá se, že existuje celá řada dalších možných využití umělé inteligence v oblasti prosazování práva a soudnictví, která by mohla být prozkoumána s přihlédnutím k pěti zásadám Etické charty o využívání umělé inteligence v soudních systémech a jejich prostředí, kterou přijala CEPEJ, a se zvláštním zřetelem na „využití, která je třeba zvažovat s největšími výhradami“, jež CEPEJ určila;
6. zdůrazňuje, že technologie mohou být přesměrovány na jiný účel, a požaduje proto přísnou demokratickou kontrolu a nezávislý dohled nad jakoukoli technologií založenou na umělé inteligenci, kterou používají orgány prosazování práva a soudní orgány, zejména pokud jde o technologie, jež lze použít pro hromadné sledování nebo hromadné profilování; s velkým znepokojením sleduje potenciál některých technologií umělé inteligence pro účely hromadného sledování v oblasti prosazování práva; zdůrazňuje právní požadavek zabránit masovému sledování pomocí technologií umělé inteligence, které z definice nesplňuje zásady nezbytnosti a přiměřenosti, a zakázat používání aplikací, které by k němu mohly vést;
7. zdůrazňuje, že přístup některých nečlenských zemí EU k vývoji, zavádění a používání technologií hromadného sledování nepřiměřeně zasahuje do základních práv, a proto by jej EU neměla následovat; zdůrazňuje proto, že záruky proti zneužívání technologie umělé inteligence ze strany orgánů prosazování práva a soudních orgánů musí být regulovány jednotně v celé Unii;
8. zdůrazňuje, že při používání aplikací umělé inteligence, jako je strojové učení, včetně algoritmů, na nichž jsou takové aplikace založeny, může docházet k systematické předpojatosti a diskriminaci; poznamenává, že chyby mohou být spjaty se základními soubory dat, a to zejména při používání historických údajů, které zavádějí vývojáři algoritmů, nebo se vytváří při zavedení systémů do skutečného světa; poukazuje na to, že výsledky poskytované aplikacemi umělé inteligence jsou nutně ovlivněny kvalitou použitých údajů a že tato přirozená předpojatost má tendenci postupně narůstat, a tím udržovat a zesilovat stávající diskriminaci, zejména u osob patřících k určitým etnickým skupinám nebo rasovým komunitám;
9. zdůrazňuje skutečnost, že mnohé v současnosti používané algoritmicky řízené identifikační technologie neúměrně zkreslují a nesprávně klasifikují, a tím poškozují rasově odlišné osoby, osoby patřící k určitým etnickým komunitám, osoby LGBTI, děti a starší osoby, jakož i ženy; připomíná, že jednotlivci mají nejen právo být správně identifikováni, ale mají také právo nebýt identifikováni vůbec, pokud to právní předpisy nevyžadují z důvodu naléhavých a oprávněných veřejných zájmů; zdůrazňuje, že předpovědi umělé inteligence založené na charakteristikách konkrétní skupiny osob vedou k posilování a opakování stávajících forem diskriminace; domnívá se, že je třeba vyvinout značné úsilí, aby se zabránilo automatizované diskriminaci a předpojatosti; vyzývá k zavedení přísných dodatečných záruk v případě, že jsou systémy umělé inteligence v oblasti prosazování práva nebo v soudnictví užívány vůči nezletilým osobám nebo ve vztahu k nim;
10. zdůrazňuje asymetrii moci mezi těmi, kteří „zaměstnávají“ technologie umělé inteligence, a těmi, kteří jsou jim vystaveni; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se využívání umělé inteligence policejními a soudními orgány v trestních věcech nestalo faktorem nerovnosti, sociálního rozkolu nebo vyloučení; zdůrazňuje dopad používání nástrojů umělé inteligence na práva podezřelých osob na obhajobu, obtíže při získávání smysluplných informací o fungování těchto nástrojů a následné obtíže při napadání jejich výsledků u soudu, zejména ze strany vyšetřovaných osob;
11. bere na vědomí rizika spojená zejména s únikem údajů, narušením bezpečnosti údajů a neoprávněným přístupem k osobním údajům a dalším informacím souvisejícím například s trestním vyšetřováním nebo soudními případy, které zpracovávají systémy umělé inteligence; zdůrazňuje, že je třeba pečlivě zvážit hlediska ochrany a bezpečnosti systémů umělé inteligence, které se používají při prosazování práva a v soudnictví, a že tyto systémy musí být dostatečně silné a odolné, aby se v případě zlovolných útoků na tyto systémy zabránilo potenciálním katastrofickým důsledkům; zdůrazňuje význam bezpečnosti již od návrhu, jakož i zvláštního lidského dohledu před provozem některých kritických aplikací, a proto vyzývá orgány prosazování práva a soudní orgány, aby používaly pouze aplikace umělé inteligence, které dodržují zásadu ochrany soukromí a údajů již od návrhu, aby se zabránilo plíživému vývoji funkcí;
12. zdůrazňuje, že žádný systém umělé inteligence používaný při prosazování práva nebo v soudnictví by neměl mít možnost poškodit fyzickou integritu lidských bytostí ani rozdělovat práva nebo ukládat jednotlivcům právní povinnosti;
13. uznává, že vzhledem ke složitosti vývoje a provozu systémů umělé inteligence je třeba správně vymezit právní odpovědnost a ručení za případné škody; považuje za nezbytné vytvořit jasný a spravedlivý režim pro přidělování právní odpovědnosti a ručení za potenciální nepříznivé důsledky těchto vyspělých digitálních technologií; zdůrazňuje však, že prvořadým cílem musí být zabránit tomu, aby se tyto důsledky vůbec projevily; vyzývá k důslednému uplatňování zásady předběžné opatrnosti u všech aplikací umělé inteligence v souvislosti s prosazováním práva; zdůrazňuje, že právní odpovědnost a ručení musí vždy nést fyzická nebo právnická osoba, která musí být vždy identifikována za rozhodnutí přijatá s podporou UI; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit transparentnost podnikových struktur, které vytvářejí a spravují systémy umělé inteligence;
14. domnívá se, že pro zajištění účinnosti uplatňování práv na obhajobu a transparentnosti vnitrostátních systémů trestního soudnictví je nezbytné, aby podmínky, způsoby a důsledky používání nástrojů umělé inteligence v oblasti prosazování práva a soudnictví, jakož i práva dotčených osob, a postupy pro účinné a dostupné možnosti domoci se nápravy, a to i u soudu, reguloval konkrétní, jasný a přesný právní rámec; zdůrazňuje právo stran trestního řízení na přístup ke shromažďování údajů a souvisejícím posouzením prováděným nebo získaným prostřednictvím aplikací umělé inteligence; zdůrazňuje, že je nutné, aby vykonávající orgány zapojené do justiční spolupráce při rozhodování o žádosti o vydání (nebo předání) do jiného členského státu nebo země mimo EU posoudily, zda by použití nástrojů umělé inteligence v žádající zemi nemohlo prokazatelně ohrozit základní právo na spravedlivý proces; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny, jak takové posouzení v souvislosti s justiční spoluprací v trestních věcech provádět; trvá na tom, že členské státy by měly v souladu s platnými právními předpisy zajistit, aby jednotlivci byli o skutečnosti, že jsou v jejich případě ze strany donucovacích orgánů nebo soudů uplatňovány aplikace umělé inteligence, informováni;
15. poukazuje na to, že pokud se lidé budou spoléhat pouze na údaje, profily a doporučení vytvořená stroji, nebudou schopni provést nezávislé posouzení; zdůrazňuje potenciálně závažné nepříznivé důsledky, zejména v oblasti prosazování práva a spravedlnosti, kdy jednotlivci mají přílišnou důvěru ve zdánlivě objektivní a vědeckou povahu nástrojů umělé inteligence a nezvažují možnost, že jejich výsledky jsou nesprávné, neúplné, irelevantní nebo diskriminační; upozorňuje, že se na výsledky systémů umělé inteligence nesmíme příliš spoléhat, a zdůrazňuje, že veřejné orgány si musí vybudovat důvěru a znalosti, aby mohly algoritmická doporučení zpochybňovat nebo zvrátit; domnívá se, že je důležité mít ohledně těchto technologických řešení realistická očekávání a neslibovat v oblasti prosazování práva dokonalá řešení a odhalení všech spáchaných trestných činů;
16. zdůrazňuje, že v kontextu soudnictví a prosazování práva musí každé rozhodnutí s právním nebo podobným účinkem vždy učinit člověk, který za ně může nést odpovědnost; domnívá se, že ti, kteří jsou podrobeni systému založenému na umělé inteligenci, musí mít přístup k opravným prostředkům; připomíná, že podle právních předpisů EU má osoba právo nebýt předmětem rozhodnutí, které pro ni má právní účinky nebo se jí významně dotýká a které je založeno výhradně na automatizovaném zpracování údajů; zdůrazňuje rovněž, že automatizované individuální rozhodování nesmí být založeno na zvláštních kategoriích osobních údajů, pokud nejsou k dispozici vhodná opatření pro zajištění práv a svobod a oprávněných zájmů subjektu údajů; zdůrazňuje, že právní předpisy EU zakazují profilování, které vede k diskriminaci fyzických osob na základě zvláštních kategorií osobních údajů; zdůrazňuje, že rozhodnutí v oblasti prosazování práva jsou téměř vždy rozhodnutími, která mají vzhledem k výkonné povaze donucovacích orgánů a jejich kroků pro dotčenou osobu právní účinek; konstatuje, že používání umělé inteligence může ovlivnit lidská rozhodnutí a mít dopad na všechny fáze trestního řízení; domnívá se proto, že orgány využívající systémy umělé inteligence musí dodržovat mimořádně vysoké právní standardy a zajistit lidský zásah, zejména při analýze údajů získaných z těchto systémů; proto trvá na tom, že je třeba zachovat svrchovanou diskreční pravomoc soudců a rozhodování případ od případu; požaduje zákaz používání umělé inteligence a souvisejících technologií pro navrhování soudních rozhodnutí;
17. požaduje vysvětlitelnost algoritmů, transparentnost, sledovatelnost a ověřitelnost jako nedílnou součást dohledu, aby bylo zajištěno, že vývoj, zavádění a používání systémů umělé inteligence v rámci soudnictví a prosazování práva jsou v souladu se základními právy, že jim občané důvěřují, že výsledky získané z algoritmů umělé inteligence jsou srozumitelné pro uživatele a pro ty, na něž se vztahují, a že existuje transparentnost ve zdrojových údajích a v tom, jak systém dospěl ke konkrétním závěrům; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění technické transparentnosti, robustnosti a přesnosti by měly být donucovacími nebo soudními orgány v Unii pořizovány pouze takové nástroje a systémy, jejichž algoritmy a logiku lze kontrolovat alespoň ze strany policie a soudnictví a ze strany nezávislých auditorů, aby bylo možné je hodnotit, kontrolovat a prověřovat, a trvá na tom, že nesmí být prodejcem uzavřeny nebo označeny za chráněné; dále poukazuje na to, že dokumentace by měla jasným a srozumitelným jazykem poskytovat informace o povaze služby, vyvinutých nástrojích, výkonnosti a podmínkách, za nichž lze očekávat, že tyto nástroje budou fungovat, a o rizicích, která mohou způsobit; vyzývá proto soudní a donucovací orgány, aby zajistily aktivní, plnou transparentnost vůči soukromým společnostem, které jim systémy umělé inteligence pro účely prosazování práva a soudnictví poskytují; doporučuje proto, aby byl pokud možno používán software s otevřeným zdrojovým kódem;
18. vybízí donucovací a soudní orgány, aby určily a posoudily oblasti, v nichž by některá individuálně uzpůsobená řešení umělé inteligence mohla být přínosná, a aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se zavádění umělé inteligence; vyzývá členské státy a agentury EU, aby přijaly vhodné postupy zadávání veřejných zakázek na systémy umělé inteligence používané v oblasti prosazování práva nebo soudnictví s cílem zajistit jejich soulad se základními právy a platnými právními předpisy, včetně zajištění toho, aby softwarová dokumentace a algoritmy byly dostupné a přístupné příslušným orgánům a orgánům dohledu za účelem přezkumu; vyzývá zejména k přijetí závazných pravidel vyžadujících zveřejňování informací o partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, smlouvách a zakázkách a o účelu, pro který jsou dané systémy pořizovány; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout orgánům potřebné finanční prostředky a vybavit je náležitými odbornými znalostmi, aby bylo zaručeno plné dodržování etických, právních a technických požadavků spojených se zaváděním umělé inteligence;
19. požaduje sledovatelnost systémů umělé inteligence a rozhodovacího procesu, jež vymezuje jejich schopnosti a hranice a prostřednictvím povinné dokumentace eviduje, odkud pocházejí rozhodující atributy rozhodnutí; zdůrazňuje, že je důležité uchovávat úplnou dokumentaci školicích údajů, jejich kontext, účel, přesnost a vedlejší účinky, jakož i jejich zpracování tvůrci a vývojáři algoritmů a jejich soulad se základními právy; zdůrazňuje, že musí být vždy možné omezit výpočty systému umělé inteligence na formu, která je pro člověka srozumitelná;
20. žádá, aby bylo před zavedením nebo použitím jakéhokoli systému umělé inteligence při prosazování práva a v soudnictví povinně provedeno posouzení dopadů na základní práva, aby bylo možné odhadnout potenciální rizika; připomíná povinnost předchozího posouzení dopadu na ochranu údajů u všech druhů zpracování, zejména při použití nových technologií, u nichž lze předpokládat, že vyvolají vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, a zastává názor, že to je případ všech technologií umělé inteligence v oblasti prosazování práva a soudnictví; zdůrazňuje význam odborných znalostí orgánů pro ochranu údajů a agentur pro základní práva pro hodnocení těchto systémů; zdůrazňuje, že tato posouzení dopadu na základní práva by měla být prováděna co nejotevřeněji a za aktivní účasti občanské společnosti; požaduje, aby posouzení dopadu rovněž jasně definovala ochranná opatření nezbytná k odstranění zjištěných rizik a aby byla v co největší možné míře zveřejněna ještě před zavedením jakéhokoli systému umělé inteligence;
21. zdůrazňuje, že pouze spolehlivá evropská správa umělé inteligence s nezávislým hodnocením umožňuje nezbytnou funkčnost zásad základních práv; vyzývá k pravidelnému povinnému kontrolování všech systémů umělé inteligence, které se využívají při prosazování práva a v soudnictví a mohou mít významný dopad na život jednotlivců, nezávislým orgánem, aby se, jakmile jsou v provozu, testovaly a hodnotily algoritmické systémy, jejich kontext, účel, přesnost, výkonnost a rozsah, s cílem odhalit, prošetřit, diagnostikovat a napravit jakékoli nežádoucí a nepříznivé účinky a zajistit, aby systémy umělé inteligence fungovaly zamýšleným způsobem; vyzývá proto k vytvoření jasného institucionálního rámce pro tento účel, včetně řádného regulačního a dohledového rámce, s cílem zajistit plné provádění a zaručit plně informovanou demokratickou diskusi o nezbytnosti a přiměřenosti umělé inteligence v oblasti trestního soudnictví; zdůrazňuje, že výsledky těchto auditů by měly být zpřístupněny ve veřejných rejstřících, aby občané věděli, že jsou systémy umělé inteligence zavedeny a jaká opatření jsou přijímána pro nápravu porušování základních práv;
22. zdůrazňuje, že datové soubory a algoritmické systémy používané při klasifikaci, posuzování a předpovídání v různých fázích zpracování údajů při vývoji umělé inteligence a souvisejících technologií mohou rovněž vést k rozdílnému zacházení se skupinami osob a jejich přímé a nepřímé diskriminaci, zejména z toho důvodu, že údaje používané pro učení prediktivních policejních algoritmů odrážejí priority probíhajícího dohledu a v konečném důsledku mohou vést k opakování a posilování stávajících předsudků; proto zdůrazňuje, že technologie umělé inteligence, zejména jsou-li využívány v oblasti prosazování práva a soudnictví, vyžadují mezioborový výzkum a vstupy, včetně vědeckých a technologických studií, kritických rasových studií nebo studií zaměřených na zdravotní postižení a dalších oborů ze sociální oblasti, mimo jiné ohledně toho, jak jsou vytvářeny rozdíly, jak probíhá klasifikační práce a jaké jsou její důsledky; zdůrazňuje proto, že je třeba systematicky investovat do začlenění těchto oborů do studie a výzkumu umělé inteligence na všech úrovních; zdůrazňuje rovněž, že je třeba zajistit, aby týmy, které tyto systémy navrhují, vyvíjejí, testují, udržují, zavádějí a pořizují pro účely prosazování práva a soudnictví, pokud možno zohledňovaly rozmanitost společnosti obecně jakožto netechnický prostředek ke snížení rizika diskriminace;
23. mimoto zdůrazňuje, že náležitá odpovědnost vyžaduje značnou specializovanou odbornou přípravu týkající se etických ustanovení, možných nebezpečí, omezení a řádného používání technologií umělé inteligence, zejména u policejních a soudních zaměstnanců; zdůrazňuje, že by mělo být na základě odborného vzdělání a kvalifikace zajištěno, aby byly osoby přijímající rozhodnutí vyškoleny v otázkách případného zkreslení, neboť soubory dat mohou být založeny na diskriminačních a předpojatých údajích; podporuje zavádění osvětových a vzdělávacích iniciativ s cílem zajistit, aby jednotlivci pracující v oblasti prosazování práva a soudnictví měli povědomí a znalosti o omezeních, schopnostech a rizicích, která s sebou používání systémů umělé inteligence nese, včetně rizika automatizace; připomíná, že zahrnutí případů rasismu ze strany policejních sil při plnění jejich povinností do souborů údajů o umělé inteligenci nevyhnutelně povede k rasistické předpojatosti zjištění, hodnocení a doporučení vytvořených umělou inteligencí; znovu proto vyzývá členské státy, aby podporovaly antidiskriminační politiky a vypracovaly národní akční plány proti rasismu v oblasti policejní práce a soudního systému;
24. konstatuje, že v oblasti prosazování práva se v rámci aplikací umělé inteligence používají prediktivní policejní algoritmy, avšak varuje, že ačkoli mohou být v rámci prediktivního policejního dohledu analyzovány soubory údajů nezbytné pro identifikaci vzorců a korelací, nelze tím zodpovědět otázku příčinné souvislosti a nelze tím spolehlivě předvídat chování jednotlivce, a tato praxe tudíž nemůže být jediným důvodem pro zásah; poukazuje na to, že některá města ve Spojených státech používání prediktivních policejních systémů po provedení auditů ukončila; připomíná, že během pracovní cesty výboru LIBE do Spojených států v únoru 2020 byli jeho členové informováni policejními odděleními New York City a Cambridge (Massachusetts) o tom, že v důsledku nedostatečné účinnosti, diskriminačního dopadu a neúspěšnosti v praxi postupně ukončila své programy prediktivního policejního dohledu a místo toho se přiklonila ke komunitní činnosti; konstatuje, že to vedlo ke snížení míry trestné činnosti; staví se tedy proti tomu, aby donucovací orgány využívaly umělou inteligenci k předvídání chování jednotlivců nebo skupin na základě historických údajů a dosavadního chování, členství ve skupině, umístění nebo jakýchkoliv jiných podobných charakteristik, za účelem identifikace osob, které by mohly spáchat trestný čin;
25. bere na vědomí různé způsoby rozpoznávání obličeje, jako je mimo jiné ověřování (tj. porovnání živého obličeje s fotografií v dokladu totožnosti, např. v případě inteligentních hranic), identifikace (tj. porovnání fotografie se sadou fotografií v databázi) a ztotožňování (tj. ztotožňování obličeje v reálném čase ze zdrojů, jako jsou kamerové záznamy, a jejich porovnání s databázemi, např. sledování v reálném čase), z nichž každý má dopady na ochranu základních práv; je pevně přesvědčen, že zavádění systémů rozpoznávání obličeje v oblasti prosazování práva by mělo být omezeno na jasně odůvodněné účely, a to při plném dodržování platných právních předpisů; znovu potvrzuje, že používání technologie rozpoznávání obličeje musí splňovat přinejmenším požadavky na minimalizaci údajů, přesnost údajů, omezení uchovávání údajů, bezpečnost údajů a odpovědnost a že musí být zákonné, spravedlivé a transparentní a sledovat konkrétní, jasně vyjádřený a legitimní účel, který je jednoznačně vymezen v právních předpisech členských států nebo Unie; zastává názor, že systémy ověřování mohou být nadále zaváděny a úspěšně používány pouze tehdy, pokud lze omezit jejich negativní účinky a splnit výše uvedená kritéria;
26. dále vyzývá k trvalému zákazu používání automatizované analýzy a rozpoznávání jiných lidských prvků ve veřejně přístupných prostorách, jako jsou chůze, otisky prstů, DNA, hlas a další biometrické a behaviorální signály;
27. žádá však o moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje pro účely prosazování práva, jež mají identifikační funkci, pokud nejsou využívány výhradně k identifikaci obětí trestných činů, dokud nebude možné považovat technické normy za plně souladné se základními právy, získané výsledky budou nezkreslené a nediskriminační, právní rámec bude poskytovat striktní záruky proti zneužití a důslednou demokratickou kontrolu a dohled a bude empiricky prokázána nezbytnost a zajištěna proporcionalita zavádění takových technologií; konstatuje, že pokud výše uvedená kritéria nejsou splněna, systémy by neměly být používány ani zaváděny;
28. vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že donucovací orgány a zpravodajské služby používají soukromé databáze rozpoznávání obličeje, jako je aplikace umělé inteligence ClearView, která obsahuje více než tři miliardy snímků, jež byly nezákonně získány ze sociálních sítí a dalších částí internetu, a to i od občanů EU; vyzývá členské státy, aby donucovacím orgánům uložily povinnost zveřejnit informace o tom, zda používají technologii ClearView nebo obdobné technologie od jiných poskytovatelů; připomíná stanovisko Evropského sboru pro ochranu údajů (EDPB), že využívání služby, jako je aplikace ClearView, donucovacími orgány v Evropské unii by „pravděpodobně nebylo v souladu s režimem ochrany údajů EU“; požaduje zákaz používání soukromých databází pro rozpoznávání obličeje při vymáhání práva;
29. bere na vědomí studii proveditelnosti Komise o možných změnách prümského rozhodnutí(8), mimo jiné pokud jde o snímky obličeje; bere na vědomí dřívější výzkum, že ve forenzním kontextu by nebyly potenciální nové identifikátory, např. rozpoznávání duhovky či obličeje, tak spolehlivé, jako je DNA nebo otisky prstů; připomíná Komisi, že každý legislativní návrh musí být založen na důkazech a musí respektovat zásadu přiměřenosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozšířila rámec prümského rozhodnutí až po provedení úplného posouzení dopadů a po zohlednění doporučení Evropského inspektora ochrany údajů (EDPS) a Evropského sboru pro ochranu údajů, a to pouze v případě, že budou existovat pádné vědecké důkazy o spolehlivosti rozpoznávání obličeje ve forenzním kontextu ve srovnání s DNA nebo s otisky prstů;
30. zdůrazňuje, že používání biometrických údajů obecněji souvisí se zásadou práva na lidskou důstojnost, která je základem všech základních práv zaručených Listinou; domnívá se, že používání a sběr biometrických údajů pro účely identifikace na dálku, například prostřednictvím rozpoznávání obličeje na veřejných místech a při automatických hraničních kontrolách uplatňovaných na letištích, může představovat zvláštní riziko pro základní práva, jehož důsledky by se mohly výrazně lišit v závislosti na účelu, kontextu a rozsahu použití; dále zdůrazňuje spornou vědeckou platnost technologií rozpoznávání, jako jsou kamery, které snímají pohyby očí a změny velikosti zorniček, v rámci prosazování práva; zastává názor, že používání biometrické identifikace v kontextu prosazování práva a soudnictví by mělo být vždy považováno za „vysoké riziko“, a proto by mělo podléhat dalším požadavkům, jak doporučuje odborná skupina Komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci;
31. vyjadřuje hluboké znepokojení nad výzkumnými projekty financovanými v rámci programu Horizont 2020, které využívají umělou inteligenci na vnějších hranicích, jako je projekt iBorderCtrl, „inteligentní systém detekce lži“ profilující cestující na základě automatizovaného počítačového pohovoru uskutečněného přes webovou kameru cestujícího před uskutečněním cesty, a analýza 38 mikrogest založená na umělé identifikaci, která je testována v Maďarsku, Lotyšsku a Řecku; vyzývá proto Komisi, aby prostřednictvím legislativních a nelegislativních prostředků a v případě potřeby prostřednictvím řízení pro porušení povinnosti zavedla zákaz veškerého zpracovávání biometrických údajů, včetně snímků obličeje, pro účely vymáhání práva, jež vede k hromadnému sledování ve veřejně přístupných prostorách; dále vyzývá Komisi, aby přestala financovat biometrický výzkum nebo zavádění programů, jež by mohly vést k nerozlišujícímu hromadnému sledování ve veřejných prostorách; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost používání dronů v policejních operacích a uplatňovat v této oblasti přísný rámec;
32. podporuje doporučení odborné skupiny Komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci, která se vyslovila pro zákaz hromadného posuzování jednotlivců na základě technologií umělé inteligence; domnívá se, že rozsáhlé normativní posuzování občanů ze strany veřejných orgánů v jakékoli podobě, zejména v oblasti prosazování práva a soudnictví, vede ke ztrátě nezávislosti, ohrožuje zásadu nediskriminace a nelze je považovat za slučitelné se základními právy, zejména s lidskou důstojností, zakotvenými v právních předpisech EU;
33. vyzývá k celkově větší transparentnosti s cílem dosáhnout komplexního pochopení používání aplikací umělé inteligence v Unii; žádá členské státy, aby poskytly kompletní informace o nástrojích, jež využívají jejich donucovací a soudní orgány, druzích využívaných nástrojů, účelech, k nimž jsou využívány, typech trestné činnosti, pro něž jsou využívány, a názvy společností nebo organizací, které tyto nástroje vyvinuly; vyzývá donucovací a soudní orgány, aby rovněž informovaly veřejnost a zajistily dostatečnou transparentnost, pokud jde o používání umělé inteligence a souvisejících technologií při výkonu jejich pravomocí, včetně zveřejňování míry falešné pozitivity a falešné negativity těchto technologií; požaduje, aby Komise shromažďovala a aktualizovala informace na jednom místě; vyzývá Komisi, aby rovněž zveřejňovala a aktualizovala informace o používání umělé inteligence agenturami Unie pověřenými prosazováním práva a justičními úkoly; vyzývá Evropský sbor pro ochranu osobních údajů, aby posoudil zákonnost těchto technologií a aplikací umělé inteligence používaných donucovacími a soudními orgány;
34. připomíná, že aplikace umělé inteligence, včetně aplikací používaných v souvislosti s prosazováním práva a soudnictvím, jsou na celém světě vyvíjeny velmi rychle; naléhavě vyzývá všechny evropské zainteresované strany, včetně členských států a Komise, aby prostřednictvím mezinárodní spolupráce zajistily zapojení partnerů mimo EU s cílem zvýšit standardy na mezinárodní úrovni a nalézt společný doplňkový právní a etický rámec pro využívání umělé inteligence, zejména v kontextu prosazování práva a soudnictví, který bude v plném rozsahu respektovat Listinu, evropské acquis v oblasti ochrany údajů a lidská práva;
35. vyzývá Agenturu EU pro základní práva, aby ve spolupráci s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů a evropským inspektorem ochrany údajů vypracovala komplexní pokyny, doporučení a osvědčené postupy s cílem dále upřesnit kritéria a podmínky pro vývoj, používání a zavádění aplikací a řešení umělé inteligence pro účely prosazování práva a soudnictví; zavazuje se, že vypracuje studii o provádění směrnice o prosazování práva(9) s cílem určit, jak je při zpracovávání údajů donucovacími a soudními orgány zajištěna ochrana osobních údajů, zejména při vývoji nebo zavádění nových technologií; dále vyzývá Komisi, aby zvážila, zda jsou zapotřebí konkrétní legislativní opatření týkající se dalšího vymezení kritérií a podmínek pro vývoj, používání a zavádění aplikací a řešení umělé inteligence donucovacími a soudními orgány;
36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
Dopad partnerského násilí a práv péče o dítě na ženy a děti
245k
77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2021 o dopadu partnerského násilí a práv péče o dítě na ženy a děti (2019/2166(INI))
– s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na články 6, 8 a 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (směrnice o právech obětí)(1),
– s ohledem na články 21, 23, 24 a 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“),
– s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,
– s ohledem na obecnou připomínku č. 13 o právu dítěte na osvobození od všech forem násilí, kterou dne 18. dubna 2011 vydal Výbor OSN pro práva dítěte,
– s ohledem na Haagskou úmluvu ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí,
– s ohledem na Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení podepsanou v Haagu dne 29. května 1993,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení(2),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,
– s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen přijatou dne 18. prosince 1979 a na obecné doporučení č. 35 o genderově podmíněném násilí páchaném na ženách, jímž se aktualizuje obecné doporučení č. 19 ohledně násilí páchaného na ženách předložené Výborem pro odstranění diskriminace žen,
– s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho zásadu č. 2,
– s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na cíl udržitelného rozvoje 5 týkající se genderové rovnosti a na cíl 16.2 týkající se ukončení zneužívání a vykořisťování dětí, obchodování s nimi a všech forem násilí páchaného na dětech a mučení dětí,
– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, který předložila Komise dne 4. března 2016 (COM(2016)0109),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152), zejména jeho první cíl týkající se osvobození žen a dívek od násilí a stereotypů,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“ (COM(2020)0258),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. března 2019 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2019“ (SWD(2019)0101),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví(4),
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví(5),
– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů(7),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu(8),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech(9),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (nařízení Brusel IIa)(10),
– s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2020,
– s ohledem na studii EIGE ze dne 12. června 2019 nazvanou „Porozumět partnerskému násilí v EU: úloha dat“,
– s ohledem na studii EIGE ze dne 18. listopadu 2019 nazvanou „Příručka pro hodnocení a řízení rizik partnerského násilí na ženách pro policii“,
– s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 3. března 2014 nazvanou „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU“,
– s ohledem na platformu nezávislých odborných mechanismů pro diskriminaci a násilí páchané na ženách (platforma EDVAW) a na její prohlášení ze dne 31. května 2019 s názvem „Partnerské násilí na ženách je zásadním faktorem při rozhodování o svěření dítěte do péče“,
– s ohledem na prohlášení Marceline Naudiové, předsedkyně expertní skupiny pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO) působící v rámci Rady Evropy, ze dne 24. března 2020 o potřebě dodržovat v době pandemie standardy Istanbulské úmluvy, s názvem „Pro mnoho žen a dětí není domov bezpečným místem“,
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 58 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0254/2021),
A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a hlavním cílem EU a měla by být zohledněna ve všech politikách EU; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených ve Smlouvách(11) a v Listině (12) a že by mělo být plně dodržováno; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví ve všech svých podobách představuje extrémní formu diskriminace žen a porušování lidských práv zakořeněné v genderové nerovnosti a že napomáhá k jejímu přetrvávání a upevňování; vhledem k tomu, že tento druh násilí vychází z genderových stereotypů o úlohách a schopnostech žen a mužů a z nerovných mocenských vztahů ve společnosti a zachovává je; vzhledem k tomu, že je stále rozšířen a postihuje ženy na všech úrovních společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální postavení nebo zemi původu či bydliště, a vzhledem k tomu, že představuje jednu z nejzávažnějších překážek na cestě k dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy a děti nejsou proti genderově podmíněnému násilí stejně chráněny v celé EU v důsledku různých politik a právních předpisů platných v různých členských státech;
B. vzhledem k tomu, že navzdory četným případům formálního uznání rovnosti žen a mužů a pokroku, jehož bylo dosaženo v této oblasti, jsou ženy stále diskriminovány a znevýhodňovány a přetrvávají sociální, hospodářské a kulturní nerovnosti; vzhledem k tomu, že podle indexu rovnosti žen a mužů EIGE z roku 2020 zatím žádný členský stát nedosáhl úplné rovnosti mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že pokrok EU v oblasti rovnosti žen a mužů je stále pomalý, ačkoli výsledky indexu se zlepšují v průměru o jeden bod každé dva roky; vzhledem k tomu, že tímto způsobem dosáhne EU rovnosti žen a mužů za téměř 70 let; vzhledem k tomu, že Parlament již vyzval k vytvoření nové Rady ve složení ministrů a státních tajemníků, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů;
C. vzhledem k tomu, že různé formy útlaku neexistují samostatně, ale překrývají se a postihují jednotlivce současně, což vede k průřezovým formám diskriminace; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví se často protíná s diskriminací z jiných důvodů, jako jsou rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické názory či jakékoli jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk a sexuální orientace;
D. vzhledem k tomu, že v tomto desetiletí je na celosvětové i unijní úrovni patrná viditelná a organizovaná ofenziva proti rovnosti žen a mužů a právům žen, a to i v EU;
E. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní podmínkou pro inovativní, konkurenceschopné a prosperující hospodářství EU a vede k vytváření nových pracovních míst a vyšší produktivitě, zejména v souvislosti s digitalizací a přechodem na zelenou ekonomiku;
F. vzhledem k tomu, že partnerským násilím se rozumí jakýkoli akt fyzického, sexuálního, psychického nebo ekonomického násilí, k němuž dojde mezi bývalými či současnými manželi či partnery, bez ohledu na to, zda pachatel sdílí či sdílel s obětí obydlí; vzhledem k tomu, že násilí mezi partnery je jednou z nejrozšířenějších forem násilí na základě pohlaví, kdy podle odhadů 22 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí a 43 % zažilo psychické násilí ze strany svého partnera(13); vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou tímto druhem násilí neúměrně postihovány; vzhledem k tomu, že domácím násilím se rozumí „všechny činy fyzického, sexuálního, psychického nebo ekonomického násilí, k nimž dojde v rámci rodiny či domácnosti, nebo mezi bývalými či současnými manželi a partnery, bez ohledu na to, zda pachatel sdílí nebo sdílel společné bydliště s obětí“(14); vzhledem k tomu, že domácí násilí představuje závažný a často dlouhodobý a skrytý sociální problém, který způsobuje systematické fyzické nebo psychické trauma se závažnými důsledky pro oběti a má závažný dopad na emoční, ekonomickou a sociální situaci celé rodiny, neboť pachatel je osobou, jíž by oběť měla být schopna důvěřovat; vzhledem k tomu, že 70 % až 85 % dětí, které jsou oběťmi násilí, zná pachatele, který se na nich dopouští zneužívání, a vzhledem k tomu, že převážná většina těchto dětí se stává oběťmi osob, jimž důvěřují(15); vzhledem k tomu, že oběti často podléhají nátlakové kontrole ze strany zneužívající osoby, která se vyznačuje zastrašováním, kontrolováním, izolací a zneužíváním;
G. vzhledem k tomu, že míra partnerského násilí ve venkovských a odlehlých komunitách je ještě vyšší než v městských oblastech; vzhledem k tomu, že ženy ve venkovských a odlehlých oblastech se potýkají s vyšší mírou partnerského násilí a s častějším a závažnějším fyzickým, psychickým a ekonomickým zneužíváním, které se ještě zhoršuje tím, že mají bydliště dále od dostupných zdrojů a služeb, kde by mohly hledat pomoc; vzhledem k tomu, že nedostatečné pochopení domácího násilí ze strany zdravotnických, sociálních a právních služeb ve venkovských a odlehlých regionech lze označit za závažný problém pro osoby, které partnerské násilí přežily;
H. vzhledem k tomu, že na úrovni EU jsou v čele většiny domácností s jedním rodičem matky samoživitelky, které jsou ekonomicky obzvláště zranitelné, a to zejména ženy v kategoriích osob s nízkými mzdami, a že častěji opouštějí trh práce dříve, když se stanou rodiči, což je znevýhodňuje ve chvíli, kdy se snaží na trh práce znovu vstoupit; vzhledem k tomu, že 40,3 % domácností s jedním rodičem v EU bylo v roce 2019 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením(16);
I. vzhledem k tomu, že 30 % žen, které jsou sexuálně viktimizovány ze strany bývalého nebo současného partnera, se rovněž setkalo se sexuálním násilím v dětství, a vzhledem k tomu, že 73 % matek, které se staly obětí fyzického nebo sexuálního násilí ze strany partnera, uvádí, že se alespoň jedno z jejich dětí o tomto násilí dozvědělo(17);
J. vzhledem k tomu, že omezení volného pohybu osob a opatření k omezení fyzického kontaktu během pandemie COVID-19 byla v mnoha členských státech spojena s exponenciálním nárůstem počtu a intenzity případů partnerského násilí, psychického násilí, nátlakové kontroly a kybernetického násilí, a že se o 60 % zvýšil počet tísňových volání ze strany obětí domácího násilí(18); vzhledem k tomu, že požadavek zůstat doma a alarmující nárůst v rámci „stínové pandemie“ znesnadnil ženám a dětem přístup k účinné ochraně, podpůrným službám a spravedlnosti a odhalil nedostatek podpůrných zdrojů a struktur, a vzhledem k tomu, že oběti měly omezený přístup k podpůrným službám a mnoho z nich zůstalo bez odpovídající a včasné ochrany; vzhledem k tomu, že členské státy by měly sdílet osvědčené postupy v rámci zvláštních opatření s cílem poskytnout obětem včasnou a dostupnou pomoc, včetně zřízení systémů nouzového posílání textových zpráv nebo vytvoření kontaktních míst pro hledání pomoci v lékárnách a supermarketech; vzhledem k tomu, že navzdory rozšířenému výskytu tohoto jevu není partnerské násilí páchané na ženách v EU z různých důvodů dostatečně oznamováno ze strany obětí, jejich rodin, přátel, známých a sousedů, zejména během pandemie COVID-19, a vzhledem k tomu, že existuje značný nedostatek komplexních, srovnatelných a genderově rozlišených údajů, což ztěžuje úplné posouzení dopadu krize; vzhledem k tomu, že z průzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) o násilí páchaném na ženách vyplývá, že oběti oznamují nejzávažnější případy partnerského násilí policii pouze ve 14 % případů a že dvě třetiny obětí z řad žen systematicky neinformují úřady, buď ze strachu nebo kvůli nedostatku informací o právech obětí, nebo z důvodu obecného přesvědčení o tom, že partnerské násilí je soukromou záležitostí, která by neměla být zveřejňována(19);
K. vzhledem k tomu, že domácí násilí a násilí na základě pohlaví vzrostlo v důsledku opatření omezujících volný pohyb zavedených během pandemie COVID-19, a vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Europolu(20), online dramaticky vzrostlo pohlavní zneužívání dětí v EU;
L. vzhledem k tomu, že během opakovaných omezení volného pohybu osob byl hlášen značný nárůst domácího násilí vůči osobám LGBTI+, zejména vůči mladým lidem;
M. vzhledem k tomu, že ekonomické násilí páchané na ženách, například v podobě škody na majetku, omezení přístupu k finančním zdrojům, vzdělání či trhu práce nebo neplnění hospodářské odpovědnosti, jako je hrazení výživného, si zaslouží náležitou pozornost, neboť bránění finanční nezávislosti a rodinnému bohatství jde ruku v ruce s jinými formami násilí a vede k tomu, že se oběti ocitnout v další pasti; vzhledem k tomu, že oběti, které nejsou finančně nezávislé, jsou často nuceny nadále žít s pachatelem, aby se vyhnuly finanční nejistotě, bezdomovectví nebo chudobě, a vzhledem k tomu, že se tento trend zhoršil v důsledku pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že spravedlivá odměna a ekonomická nezávislost jsou nezbytné pro to, aby ženy mohly opouštět vztahy, v nichž dochází ke zneužívání a násilí; vzhledem k tomu, že v některých členských státech výkon soudních rozhodnutí o poskytnutí finanční náhrady může od oběti vyžadovat, aby nadále byla v kontaktu s pachatelem, což ji vystavuje riziku dalšího fyzického a emocionálního zneužívání;
N. vzhledem k tomu, že děti mohou v domácím a rodinném prostředí trpět také tím, že jsou svědky násilí(21) a že zažívají jakékoli špatné zacházení, k němuž dochází prostřednictvím fyzického, slovního, psychického, sexuálního nebo ekonomického násilí vůči referenčním osobám nebo jiným citově významným osobám; vzhledem k tomu, že takové násilí má pro psychický a citový vývoj dítěte velmi závažné důsledky, a vzhledem k tomu, že je proto nezbytné věnovat tomuto druhu násilí patřičnou pozornost při rozhodování o rozluce a rodičovské péči, přičemž je třeba zajistit, aby na prvním místě byly nejlepší zájmy dítěte, zejména při určování práva na péči o dítě a práva na navštěvování dítěte v případech rozluky; vzhledem k tomu, že násilí, jehož jsou děti svědky, není vždy snadno rozpoznatelné a že ženy jako obětí domácího násilí žijí ve stavu napětí a emočních obtíží; vzhledem k tomu, že v případech týkajících se domácího násilí a ochrany dětí by se soudy měly obracet na znalce s příslušnými znalostmi a nástroji, aby nepřijímaly rozhodnutí proti matce, která řádně nezohledňují všechny okolnosti;
O. vzhledem k tomu, že vzdělání hraje zásadní úlohu při získávání dovedností dětí a mladých lidí, které jim pomáhají vytvářet zdravé vztahy, zejména tím, že je poučí o genderových normách, rovnosti žen a mužů, dynamice sil ve vztazích, souhlasu a respektování hranic a že pomáhá bojovat proti násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že podle mezinárodních technických pokynů UNESCO k sexuální výchově umožňují programy komplexní sexuální výchovy v rámci školních osnov dětem a mladým lidem získat znalosti, pozitivní přístupy a dovednosti v této oblasti, včetně respektování lidských práv, rovnosti žen a mužů, souhlasu a rozmanitosti, a vzhledem k tomu, že se tak posiluje postavení dětí a mladých lidí;
P. vzhledem k tomu, že pro řešení otázky vymýcení násilí páchaného na základě pohlaví je nezbytné vycházet z jednotných a srovnatelných administrativních údajů na základě pevného a koordinovaného rámce pro shromažďování údajů; vzhledem k tomu, že stávající dostupné údaje, které shromažďují donucovací a soudní orgány členských států, neodrážejí plný rozsah partnerského násilí a jeho dopad a dlouhodobé účinky na ženy i děti, neboť většina členských států neshromažďuje srovnatelné údaje o násilí zvlášť pro každé pohlaví ani neuznává partnerské násilí jako zvláštní trestný čin, což vytváří šedou zónu odrážející fakt, že skutečný výskyt a počet případů partnerského násilí je do značné míry nevyčíslen a nezmapován; vzhledem k tomu, že chybí rovněž údaje o zvýšeném riziku a výskytu domácího a partnerského násilí, pokud jde o specifické skupiny, jako jsou znevýhodněné nebo diskriminované skupiny žen;
Q. vzhledem k tomu, že v některých členských státech je partnerské násilí páchané na ženách často opomíjeno a zdá se, že v případech opatření a rozhodnutí týkajících se péče o dítě, přístupu k dítěti, styku s dítětem a jeho navštěvování standardně převládá společná péče nebo rodičovská odpovědnost; vzhledem k tomu, že přehlížení tohoto násilí má pro ženy a děti katastrofální důsledky, neboť může eskalovat ve vraždy žen z nenávisti nebo vraždy novorozenců; vzhledem k tomu, že oběti partnerského násilí potřebují zvláštní ochranná opatření; vzhledem k tomu, že situace obětí se značně zhoršuje, pokud jsou na pachateli ekonomicky nebo sociálně závislé; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné tento druh násilí plně zohlednit při rozhodování o opatřeních týkajících se odloučení a péče o dítě a zabývat se obviněními z násilí dříve než otázkami péče o dítě a navštěvování; vzhledem k tomu, že soudy členských států by měly zajistit, aby se provádělo komplexní posouzení v rámci zásady „nejlepšího zájmu dítěte“ s cílem stanovit práva péče o dítě a práva dítě navštěvovat, což zahrnuje vyslechnutí dítěte, zapojení všech příslušných služeb, poskytnutí psychologické podpory a zohlednění znalostí všech zapojených odborníků;
R. vzhledem k tomu, že posouzení rizik v oblasti prosazování práva ve většině členských států systematicky nezahrnuje informace, které by poskytly děti o svých zkušenostech s partnerským násilím;
S. vzhledem k tomu, že při všech rozhodnutích týkajících se dětí, včetně rodinných sporů, by měl být vždy prvořadým hlediskem nejlepší zájem dítěte, a vzhledem k tomu, že by tudíž mělo být v případě potřeby v nejlepším zájmu dítěte omezeno právo každého dítěte udržovat kontakt s oběma rodiči zakotvené v článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech a v článku 9 Úmluvy OSN o právech dítěte;
T. vzhledem k tomu, že podle článku 12 Úmluvy OSN o právech dítěte a článků 4 a 16 směrnice (EU) 2016/800 mají děti právo vyjádřit své názory způsobem přiměřeným jejich věku ve všech záležitostech, které se jich týkají, a to i v soudních a správních řízeních, a vzhledem k tomu, že tyto názory musí být vždy primárně zohledněny v souladu s věkem a vyspělostí dítěte;
U. vzhledem k tomu, že dvě z nejprestižnějších institucí zabývajících se duševním zdravím, a to Světová zdravotnická organizace a Americká psychologická asociace, odmítají používání tzv. syndromu odcizeného rodiče a podobných pojmů a termínů, neboť je lze použít jako strategii proti obětem násilí tím, že zpochybní rodičovské schopností obětí, přičemž se nevezme v úvahu jejich vyjádření a nezohlední se násilí, jemuž jsou vystaveny děti; vzhledem k tomu, že podle doporučení platformy nezávislých odborných mechanismů pro diskriminaci a násilí páchané na ženách (platforma EDVAW) je nezbytné, aby obvinění z odcizení rodiče uplatňované ze strany zneužívajících otců vůči matkám bylo státními orgány a subjekty, včetně těch, které rozhodují o péči o děti, považováno za pokračování výkonu moci a kontroly(22);
V. vzhledem k tomu, že anonymní stížnosti a stížnosti, které oběti později vzaly zpět, mohou bránit dalšímu vyšetřování ze strany orgánů a představovat překážku pro předcházení dalšímu násilí;
W. vzhledem k tomu, že trestní řízení na základě stížnosti na domácí násilí se často řeší zcela odděleně od řízení o rozluce a péči o děti; vzhledem k tomu, že to může znamenat, že bude nařízena společná péče o děti nebo bude rozhodnuto o právu na navštěvování, které ohrozí práva a bezpečnost oběti a dětí; vzhledem k tomu, že to může mít nevratné důsledky pro duševní a emocionální rozvoj dětí, což ve skutečnosti má dopad na jejich nejlepší zájmy; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné, aby členské státy zajistily, aby oběti měly podle svých potřeb bezplatný přístup k důvěrným službám podpory obětí, které jednají v zájmu obětí před trestním řízením, v jeho průběhu a po přiměřenou dobu po skončení trestního řízení, a to i prostřednictvím systému psychosociální podpory – zejména během výslechů a po nich –, který zohlední emoční napětí spojené s danými okolnostmi;
X. vzhledem k tomu, že podle článku 67 SFEU Unie „tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv“, pro nějž je zásadní nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny;
Y. vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby v případech rodinného práva byla věnována prvořadá pozornost bezpečnosti a ochraně obětí, a vzhledem k tomu, že mechanismy alternativního řešení sporů, jako je mediace, by se neměly využívat v případech, kdy dojde k násilí páchanému na ženách a dětech před soudním řízením nebo v jeho průběhu, aby se tak zabránilo další újmě vůči obětem;
Z. vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva vyžaduje, aby smluvní strany přijaly legislativní nebo jiná nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se při určování práva na péči o dítě a práva na navštěvování dítěte braly v úvahu případy domácího násilí a aby výkon práva na navštěvování nebo péči o dítě neohrozil práva a bezpečnost obětí nebo jejich dětí(23); vzhledem k tomu, že od vstupu Istanbulské úmluvy v platnost uplynulo osm let a že ji dosud neratifikovalo šest členských států EU ani sama EU; vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je v současné době nejvýznamnějším mezinárodním rámcem pro prevenci a potírání genderově podmíněného násilí;
AA. vzhledem k tomu, že společná péče o dítě v situacích partnerského násilí vystavuje ženy nepřetržitému sledu násilí, kterému by bylo možné předejít, a to tím, že je nutí, aby zůstaly v zeměpisné blízkosti pachatelů, a vystavuje je další možnosti fyzického a psychického násilí a emočního zneužívání, což může mít přímý či nepřímý dopad na jejich děti; vzhledem k tomu, že v případech partnerského násilí by právo žen a dětí na ochranu a na život bez fyzického a psychického násilí mělo mít přednost před upřednostňováním společné péče o dítě; vzhledem k tomu, že špatné zacházení s dětmi ze strany pachatelů partnerského násilí lze využít k výkonu moci a páchání násilných činů vůči matce, což je druh zprostředkovaného násilí na základě pohlaví, který je v některých členských státech znám jako nepřímé násilí,
AB. vzhledem k tomu, že linky pomoci jsou klíčovým prostředkem k získání podpory, avšak vzhledem k tomu, že pouze 13 členských států zavedlo linku pomoci EU 116 006 pro všechny oběti trestných činů a pouze několik členských států má specializované linky pomoci pro oběti partnerského násilí;
AC. vzhledem k tomu, že partnerské násilí je neoddělitelně spojeno s násilím na dětech a zneužíváním dětí; vzhledem k tomu, že vystavení dětí domácímu násilí je třeba považovat za násilí páchané na dětech; vzhledem k tomu, že děti, jež jsou vystaveny domácímu násilí, trpí negativními psychickými nebo fyzickými zdravotními následky, které mohou být akutní a chronické; vzhledem k tomu, že viktimizace dětí v situacích násilí páchaného na ženách může pokračovat a vystupňovat se v souvislosti s rodičovskými spory ohledně péče o dítě; vzhledem k tomu, že se duševní zdraví a životní podmínky dětí zhoršily v důsledku opatření zavedených s cílem bojovat proti šíření onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že se značně liší počet služeb v oblasti duševního zdraví dětí mezi jednotlivými členskými státy a v mnoha z nich není dostatečný;
AD. vzhledem k tomu, že vyrůstání v násilném domácím prostředí má velmi negativní důsledky pro fyzický, emoční a sociální vývoj dítěte a jeho následné chování jako dospělého; vzhledem k tomu, že vystavení dítěte násilí, ať už tak, že zažívá špatné zacházení, nebo tak, že je svědkem partnerského násilí, představuje rizikový faktor pro zranitelnost vůči viktimizaci, páchání násilí v dospělosti nebo problémy s chováním a s fyzickým či psychickým zdravím;
AE. vzhledem k tomu, že navzdory pokroku je z nedávných zpráv zřejmé, že oběti trestných činů v EU stále nejsou schopny plně uplatňovat svá práva; vzhledem k tomu, že pro ženy, které jsou vystaveny partnerskému násilí, má zásadní význam přístup k podpůrným službám; vzhledem k tomu, že přetrvává nedostatečný počet specializovaných i obecných podpůrných služeb pro oběti partnerského násilí, a vzhledem k tomu, že oběti často čelí potížím při dosahování spravedlnosti z důvodu nedostatku informací a nedostatečné podpory a ochrany; vzhledem k tomu, že oběti často čelí sekundární viktimizaci v trestním řízení a při uplatňování nároku na odškodnění; vzhledem k tomu, že v některých případech nejsou pracovníci donucovacích orgánů a soudní systémy schopni poskytnout ženám a dětským obětem domácího násilí dostatečnou podporu, a vzhledem k tomu, že oběti genderově podmíněného násilí se při jeho oznamování dokonce setkávají s nedostatečně pozorným chováním nebo nevhodnými komentáři; vzhledem k tomu, že důležitými aktéry při předcházení domácímu a partnerskému násilí a při jeho řešení jsou organizace občanské společnosti a veřejné organizace, zejména ty, které pracují s dětmi a oběťmi domácího násilí a násilí na základě pohlaví a v jejich prospěch; vzhledem k tomu, že tyto organizace mohou díky svým zkušenostem na místní úrovni také významně přispět k vytváření politiky a právních předpisů; vzhledem k tomu, že programy financování v rámci EU, jako je program Spravedlnost a program Občané, rovnost, práva a hodnoty, lze použít na podporu činností zaměřených na ochranu a podporu obětí domácího násilí a násilí na základě pohlaví, včetně zajištění přístupu ke spravedlnosti a financování organizací pracujících s oběťmi;
AF. vzhledem k tomu, že přeshraniční řízení o odluce, rozvodu a péči o děti mívají složitější povahu a obvykle déle trvají; vzhledem k tomu, že větší mobilita uvnitř EU vedla k nárůstu přeshraničních sporů týkajících se rodičovské odpovědnosti a péče o dítě; vzhledem k tomu, že automatické uznávání rozhodnutí o řízeních souvisejících s právem péče o dítě, pokud se jedná o případ násilí na základě pohlaví, je problematické, neboť právní předpisy o násilí na základě pohlaví se v jednotlivých členských státech liší a ne všechny členské státy uznávají partnerské násilí jako trestný čin a formu násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že Komise musí zintenzivnit své úsilí o to, aby byly ve všech členských státech konzistentně a skutečně prováděny zásady a cíle stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte, kterou ratifikovaly všechny členské státy EU; vzhledem k tomu, že členské státy jako smluvní strany Úmluvy OSN o právech dítěte musí u všech veřejných opatření, včetně řešení přeshraničních rodinných sporů, dbát především na nejlepší zájem dítěte; vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 1 SFEU stanoví možnost stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem z důvodu povahy nebo dopadu těchto trestných činů nebo kvůli zvláštní potřebě potírat je na společném základě; vzhledem k tomu, že čl. 83 odst. 2 SFEU stanoví možnost stanovit minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí pro zajištění účinného provádění politiky Unie v oblasti, která byla předmětem harmonizačního opatření;
AG. vzhledem k tomu, že čl. 82 odst. 2 SFEU upravuje stanovení minimálních pravidel platných v členských státech pro usnadnění vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech s přeshraničním rozměrem, zejména pokud jde o práva obětí trestného činu;
Obecné poznámky
1. co nejdůrazněji odsuzuje veškeré formy násilí páchaného na základě pohlaví, domácího násilí a násilí vůči ženám a vyjadřuje politování nad skutečností, že zejména ženy a děti jsou, bez ohledu na rozdíly mezi nimi, nadále vystavovány partnerskému násilí, které představuje závažné porušení jejich lidských práv a důstojnosti a ovlivňuje také ekonomické postavení žen, přičemž tento jev se během krize COVID-19 prohloubil;
2. připomíná, že zvláštní zpravodaj OSN pro otázky násilí páchaného na ženách konstatoval, že krize COVID-19 ukázala, že chybí řádné provádění mezinárodních úmluv na ochranu a předcházení násilí na základě pohlaví; vyzývá členské státy, aby se naléhavě zabývaly nárůstem partnerského násilí během pandemie COVID-19, a vybízí je, aby si vyměňovaly vnitrostátní inovace, pokyny, osvědčené postupy a protokoly, které prokázaly svou účinnost při řešení partnerského násilí a při podpoře obětí, zejména v mimořádných situacích; žádá Komisi, aby tyto postupy prosazovala; vyzývá členské státy a místní orgány, aby zjišťovaly rozsah násilí na základě pohlaví a podporovaly oběti násilí založeného na pohlaví a domácího násilí tím, že jim zaručí bezpečnost a ekonomickou nezávislost díky přístupu ke specifickému bydlení a základním veřejným službám, jako je zdravotní péče, doprava a profesionální psychologická podpora; vyzývá Komisi, aby vypracovala protokol Evropské unie o násilí páchaném na ženách v krizových a nouzových situacích s cílem předcházet násilí páchanému na ženách a podporovat oběti během mimořádných událostí, jako je pandemie COVID-19, aby zavedla bezpečný a pružný systém nouzového varování a aby považovala služby ochrany obětí, jako jsou linky pomoci, bezpečné ubytování a zdravotní služby, za „základní služby“ v členských státech; vyzdvihuje v této souvislosti potřebu specifických opatření, která by řešila stávající rozdíly v právních předpisech, politikách a službách mezi členskými státy a nárůst domácího násilí a násilí na základě pohlaví během pandemie COVID-19;
3. zdůrazňuje, že pachatelé často využívají soudní spory k rozšíření své moci a kontroly a k dalšímu zastrašování a podněcování strachu u svých obětí; v této souvislosti zdůrazňuje, že násilný rodič často manipuluje s dítětem a požaduje sdílenou péči, aby se i po odluce nadále dostával do kontaktu s matkou; zdůrazňuje, že pachatelé často zneužívají děti nebo hrozí, že jim uškodí či je vezmou, aby svým partnerům a bývalým partnerům škodili, což má vážný dopad na harmonický vývoj dítěte; znovu opakuje, že se také jedná o jednu z podob násilí na základě pohlaví; konstatuje, že zadržování plateb výživného mohou pachatelé využívat jako hrozbu a formu zneužívání vůči svým obětem; zdůrazňuje, že tato praxe může obětem způsobit značnou psychickou újmu a vytvářet nebo zhoršovat finanční obtíže; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby bylo obětem výživné vypláceno z fondů pro oběti s cílem zabránit finančnímu zneužívání a riziku, že obětem bude způsobena další újma;
4. vítá závazek Komise v rámci strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 bojovat proti násilí na základě pohlaví a zdůrazňuje, že je důležité v tomto ohledu plně a rychle splnit její klíčové cíle; poukazuje na znepokojivé údaje o násilí na základě pohlaví, které odhalují, že je naléhavě třeba změnit patriarchální chování; připomíná, že společná opatření mají zásadní význam pro vzestupnou konvergenci a harmonizaci práv žen v Evropě; vyzývá proto k vytvoření Rady ve složení pro rovnost žen a mužů v rámci Evropské rady, aby se zástupci členských států pravidelně scházeli, schvalovali právní předpisy a vyměňovali si osvědčené postupy; zdůrazňuje, že opatření k boji proti násilí na základě pohlaví a domácímu násilí musí zahrnovat meziodvětvový přístup, aby byla co nejinkluzivnější a bránila všem typům diskriminace;
5. poukazuje na to, že Istanbulská úmluva je klíčovým nástrojem boje proti násilí vůči ženám na základě pohlaví a proti domácímu násilí; vyjadřuje politování nad tím, že Evropská unie úmluvu dosud neratifikovala a dosud ji ratifikovalo pouze 21 členských států EU; vyzývá k její urychlené ratifikaci a provedení na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU; naléhavě vyzývá Bulharsko, Česko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko a Slovensko, aby Istanbulskou úmluvu ratifikovaly; připomíná, že důrazně odsuzuje nedávné rozhodnutí polského ministra spravedlnosti oficiálně zahájit proces odstoupení Polska od Istanbulské úmluvy, což by představovalo vážný krok zpět, pokud jde o rovnost žen a mužů, práva žen a boj proti násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vytváření komplexního rámce politik, programů a dalších iniciativ zaměřených na boj proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a aby vyčlenila dostatečné a odpovídající zdroje na opatření související s prováděním Istanbulské úmluvy prostřednictvím svých programů financování zaštítěných ustanoveními víceletého finančního rámce na období 2021–2027, a prostřednictvím složky Daphne; oceňuje všechny kampaně doporučující ratifikaci a provádění Istanbulské úmluvy; podporuje záměr Komise nadále prosazovat její ratifikaci v celé EU; důrazně odsuzuje veškeré pokusy o diskreditaci Istanbulské úmluvy a pokusy o zvrácení pokroku dosaženého v boji proti násilí na základě pohlaví, včetně domácího násilí, k nimž dochází v některých členských státech; s velkým znepokojením konstatuje, že účinné uplatňování úmluvy je v celé EU stále nevyvážené; vyzývá členské státy, které úmluvu ratifikovaly, aby zajistily její plné a účinné provádění v praxi, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována článku 31 Istanbulské úmluvy, a aby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly při rozhodování o právu péče o dítě a právu na styk s dítětem zohledňovány incidenty partnerského násilí a aby výkon jakýchkoli práv na styk s dítětem nebo péče o dítě neohrožoval práva a bezpečnost oběti nebo dětí;
6. vyzývá Komisi a Radu, aby násilí na základě pohlaví doplnily na seznam oblastí trestné činnosti podle čl. 83 odst. 1 SFEU a zohlednily přitom zvláštní potřebu společně bojovat proti této trestné činnosti; vyzývá Komisi, aby to využila jako právní základ k navržení závazných opatření a ucelené rámcové směrnice EU s cílem předcházet všem formám násilí na základě pohlaví a bojovat proti nim, včetně dopadu partnerského násilí na ženy a děti, a aby v ní stanovila jednotné normy a povinnost náležité péče při shromažďování údajů, prevenci a vyšetřování násilí, ochraně oběti a svědků a stíhání a trestání pachatelů; připomíná, že taková nová legislativní opatření by měla být v každém případě v souladu s právy, povinnostmi a cíli Istanbulské úmluvy a měla by doplňovat její ratifikaci; doporučuje, aby Istanbulská úmluva byla vnímána jako minimální norma a aby se usilovalo o dosažení dalšího pokroku za účelem vymýcení násilí na základě pohlaví a domácího násilí;
7. vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly konkrétní opatření k vymýcení kybernetického násilí, včetně obtěžování na internetu, kybernetické šikany a misogynních nenávistných projevů, které neúměrně postihuje děti, a zejména dívky, a aby konkrétně řešily nárůst těchto forem násilí na základě pohlaví během pandemie COVID-19; vyzývá Komisi, aby navrhla příslušné právní předpisy a veškerá další možná opatření s cílem vymýtit nenávistné projevy a obtěžování na internetu;
8. vyjadřuje politování nad nedostatečným financováním boje proti domácímu násilí ze strany Komise a členských států vzhledem k rozsahu tohoto jevu; konstatuje, že členské státy, které tyto prostředky výrazně zvýšily, dosáhly výsledků, zejména pokud jde o snížení počtu případů feminicidy; vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily prostředky určené na boj proti domácímu násilí; je znepokojen roztříštěností financování, krátkodobou povahou financování a administrativní zátěží, která může omezit přístup sdružení k financování, a tím ovlivnit kvalitu podpory pro oběti domácího násilí a jejich děti; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly stabilní a dlouhodobé financování;
Ochrana, bezpečnost a podpora obětí násilí na základě pohlaví – řešení partnerského násilí v souvislosti s právy péče o dítě a rozhodnutí o styku s dítětem
9. připomíná, že při všech úkonech týkajících se dětí musí být prvořadým kritériem jejich nejlepší zájem; připomíná právo dítěte, jež je odloučeno od jednoho nebo obou rodičů, udržovat pravidelné osobní vztahy a přímý kontakt s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu s jeho nejlepším zájmem; konstatuje, že společná péče o dítě a styk s dítětem bez dohledu jsou v zásadě žádoucí, aby se zajistilo, že rodiče budou mít stejná práva a povinnosti, ledaže by to bylo v rozporu s nejlepším zájmem dítěte; zdůrazňuje, že je v rozporu s tímto zájmem, pokud zákon automaticky svěřuje rodičovskou zodpovědnost jednomu nebo oběma rodičům; připomíná, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte je posuzování nejlepšího zájmu dítěte jedinečnou činností, která by měla být prováděna v každém jednotlivém případě s ohledem na konkrétní situaci každého dítěte; zdůrazňuje, že partnerské násilí je s nejlepším zájmem dítěte a se společnou péčí o dítě jednoznačně neslučitelné, neboť má závažné důsledky pro ženy a děti, například zahrnuje riziko násilí páchaného po odluce a extrémních činů – feminicidy a zabití dětí; zdůrazňuje, že při stanovování opatření pro přidělování péče o dítě, práv na přístup a styk s dítětem, musí mít prvořadý význam ochrana žen a dětí před násilím a nejlepší zájem dítěte a ty by měly mít přednost před jinými kritérii; zdůrazňuje proto, že práva nebo nároky pachatelů nebo údajných pachatelů v průběhu soudního řízení a po jeho skončení, a to i pokud jde o majetek, soukromí, péči o dítě, přístup k dítěti, kontakt s dítětem a návštěvy, by měly být stanoveny s ohledem na lidská práva žen a dětí na život a na fyzickou, sexuální a psychologickou integritu a řídit se zásadou nejlepšího zájmu dítěte(24); zdůrazňuje proto, že odnětí práva péče o dítě a práva na styk s dítětem násilnému partnerovi a přiznání výlučné péče matce, pokud je obětí násilí, může představovat jediný způsob, jak zabránit dalšímu násilí a druhotné viktimizaci obětí; zdůrazňuje, že přiznání veškeré rodičovské odpovědnosti jednomu z rodičů musí být doprovázeno odpovídajícími kompenzačními mechanismy, jako jsou sociální dávky a přednostní přístup ke kolektivní a individuální péči;
10. zdůrazňuje, že neschopnost řešit partnerské násilí, pokud jde o práva péče o dítě a rozhodnutí týkající se styku s dítětem, je porušením lidských práv projevujícím se zanedbáním práva na život, na život bez násilí a na zdravý vývoj žen a dětí; důrazně žádá, aby jakákoli forma násilí, včetně svědectví o násilí páchaném na rodiči nebo blízké osobě, byla v právních předpisech i v praxi považována za porušení lidských práv a za jednání proti nejlepšímu zájmu dítěte; je hluboce znepokojen alarmujícím počtem případů „feminicidy“ v Evropě, což je nejextrémnější forma násilí na ženách; je znepokojen nepřiměřeností ochrany poskytované ženám, o čemž svědčí případy feminicidy a zabití dětí, k nimž dochází poté, co ženy nahlásily násilí na základě pohlaví; zdůrazňuje, že v nejlepším zájmu dítěte by v případě feminicidy měla být automaticky pozastavena rodičovská zodpovědnost obviněného rodiče, a to po celou dobu soudního řízení; dále zdůrazňuje, že potomci by měli být osvobozeni od vyživovacích povinností vůči rodiči, který byl odsouzen za feminicidu; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byl přístup ke spravedlnosti a podpoře pro oběti dostupný, přiměřený a bezplatný pro všechny ženy, které se staly obětí partnerského násilí, bez ohledu na rozdíly mezi nimi a jejich status, a aby členské státy v případě potřeby zajistily tlumočnické služby; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby tyto služby zohledňovaly prolínající se formy diskriminace žen a dětí; vyzývá členské státy, aby posílily péči, sledování a ochranu žen, které oznamují násilí na základě pohlaví; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby podpůrné služby uplatňovaly koordinovaný přístup k identifikaci ohrožených žen s cílem zajistit, aby všechna tato opatření byla dostupná a přístupná všem ženám a dívkám v jejich jurisdikci; zdůrazňuje, že pokud je pachatel zatčen při činu, měla by být oběť převezena na bezpečné místo a měla by být povinná ochranná dětí před agresorem, a rovněž zdůrazňuje, že pokud nejsou splněny zákonné podmínky pro zatčení, měl by být údajný pachatel přesto okamžitě vystěhován z domu oběti a udržovat odstup od pracoviště oběti, aby se předešlo riziku dalšího násilí;
11. vyzývá členské státy, aby vytvořily systémy, které umožní třetím osobám a sdružením řešit styk násilného bývalého partnera s dětmi, aby byly matky, které jsou oběťmi domácího násilí, méně vystavovány nebezpečí, pokud má jejich bývalý partner nadále právo na styk s dítětem, ubytování nebo právo podílet se na péči o dítě; domnívá se, že tyto mechanismy musí být dostupné ženám v okamžiku, kdy domácí násilí oznámí; domnívá se, že tento úkol vyžaduje specifické dovednosti a že pracovníci odpovědní za řešení otázky dětí musí projít odpovídající odbornou přípravou; domnívá se, že tyto mechanismy by měly být prováděny specializovanými sdruženími a institucemi;
12. je znepokojen značnými rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o boj proti násilí na základě pohlaví; je zneklidněn situací žen, které se staly oběťmi násilí na základě pohlaví a které žijí v oblastech, kde chybí podpůrné struktury a kde je obtížný přístup ke spravedlnosti, veřejným a právním službám na obranu jejich práv; je zneklidněn tím, že služby odborné podpory nejsou v jednotlivých členských státech poskytovány stejně, a vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající zeměpisné rozložení okamžitých, krátkodobých a dlouhodobých služeb odborné podpory pro oběti, bez ohledu na status jejich pobytu a jejich schopnost nebo ochotu spolupracovat při řízení proti údajnému pachateli; vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecný přístup k právním službám a individuálně uzpůsobeným službám a reakcím na konkrétní okolnosti, za nichž dochází k partnerskému násilí ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit sítě mezi různými službami a programy s cílem úspěšně bojovat proti případům násilí páchaného na ženách ve venkovských a odlehlých regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost vyčlenit na tuto otázku fondy EU, zejména fondy určené na regionální rozvoj;
13. vítá strategii EU v oblasti práv obětí (2020–2025), která se zabývá specifickými potřebami obětí násilí na základě pohlaví, zejména zvláštním přístupem k psychickému násilí páchanému na ženách a dlouhodobým dopadem na jejich duševní zdraví; vyzývá Komisi, aby ve svém hodnocení směrnice o právech obětí řešila stávající mezery v právních předpisech EU, prozkoumala, zda je řádně a účinně zohledňován genderový aspekt viktimizace, zejména s ohledem na mezinárodní normy týkající se násilí páchaného na ženách, jako jsou normy stanovené v Istanbulské úmluvě, a aby odpovídajícím způsobem zpřísnila právní předpisy týkající se práv obětí a ochrany a odškodnění obětí; žádá, aby byla i nadále podporována práva obětí, a to i prostřednictvím stávajících nástrojů, jako je evropský ochranný příkaz; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny členské státy převedly směrnici o právech obětí do vnitrostátních právních předpisů, a vyzývá k jejímu plnému a přesnému provedení, aby oběti partnerského násilí měly plný přístup k řadě podpůrných služeb, mimo jiné prostřednictvím specializovaných a obecných služeb, například linky pomoci 116 006 pro oběti trestného činu;
14. doporučuje, aby členské státy poskytly alternativní mechanismy pro oběti, které nepodají stížnost, aby mohly uplatňovat práva přiznaná obětem partnerského násilí, jako jsou sociální a pracovní práva, například prostřednictvím zpráv odborníků vypracovaných specializovanými veřejnými službami, jež přiznají postavení oběti násilí na základě pohlaví;
Ochrana a podpora: přístup k právní ochraně, nouzovému ubytování a k finančním prostředkům pro oběti
15. zdůrazňuje klíčovou úlohu ekonomické podpory pro oběti, která by jim umožnila dosáhnout finanční nezávislosti na násilném partnerovi; zdůrazňuje, že většina žen během odluky a rozvodu zchudne a že některé ženy se nepožadují svůj spravedlivý podíl a to, na co mají nárok, ze strachu ze ztráty péče o dítě; vyzývá proto členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost riziku, že se oběti domácího násilí ocitnou v průběhu procesu odluky a rozvodu v ještě nejistější situaci; zdůrazňuje, že je třeba odstranit všechny ekonomické překážky, které by mohly ženy vést k tomu, aby utrpěné násilí nehlásily; poukazuje na to, že přiměřený příjem a ekonomická nezávislost jsou klíčovým faktorem pro to, aby ženy mohly opustit vztah, ve kterém dochází k napadání a násilí; vyzývá členské státy, aby zavedly konkrétní opatření k boji proti ekonomickému násilí, chránily kapitál a příjmy obětí násilí na základě pohlaví a vytvořily rámec, který zajistí rychlé a účinné rozhodování o výživném pro děti s cílem zajistit posílení postavení, finanční bezpečnost a ekonomickou nezávislost obětí násilí na základě pohlaví a umožnit jim převzít kontrolu nad jejich životy, včetně podpory podnikatelek a pracovnic; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto nezávislost aktivně prosazovaly a podporovaly; vítá návrh směrnice o přiměřené minimální mzdě(25) a návrh závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování(26); zdůrazňuje význam provádění směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem(27), neboť je obzvláště důležitá pro rodiče samoživitele, kterým pomáhá vyrovnat se s jejich specifickou situací v zaměstnání a s pečovatelskými povinnostmi – například zajištěním toho, aby byla k dispozici dostupná a přiměřená pečovatelská zařízení; vyzývá členské státy, aby obětem zajistily přiměřenou finanční podporu a mechanismy odškodnění a aby vytvořily mechanismus pro koordinaci, sledování a pravidelné hodnocení provádění a účinnosti opatření, která by bránila ekonomickému násilí páchanému na ženách;
16. vyzývá členské státy, aby prosazovaly a zaručily ženám, které se staly obětí partnerského násilí, plný přístup k odpovídající právní ochraně, účinným slyšením a omezujícím příkazům, útočišti a poradenství, jakož i k finančním prostředkům pro oběti a programům umožňujícím posílení finančního postavení; vyzývá členské státy, aby zaručily podporu matek a jejich dětí, které jsou oběťmi domácího násilí, a to prostřednictvím komunitní, vzdělávací a finanční podpory, jako jsou prostředky pro oběti určené pro ženy, které se staly oběťmi domácího násilí, s cílem zajistit, aby tyto matky měly potřebné prostředky k péči o své děti a zabránit tomu, aby přišly o právo péče o děti; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly zvláštní postupy založené na společných minimálních standardech a poskytovaly podporu obětem domácího násilí s cílem zabránit tomu, aby se tyto oběti znovu staly oběťmi v důsledku společné péče o dítě nebo aby zcela ztratily právo na péči o své děti; žádá členské státy, aby zajistily, aby byly právní náklady obětí domácího násilí byly hrazeny, pokud tyto osoby nemají dostatečné prostředky, a aby jim zaručily řádnou obhajobu ze strany právníků, kteří se specializují na situace domácího násilí; vyzývá Komisi, aby posoudila zavedení minimálních norem pro ochranné příkazy v celé EU; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby oběti partnerského násilí měly přístup k psychologické podpoře a poradenství v každé fázi soudního řízení;
17. vyjadřuje politování nad tím, že pro oběti partnerského násilí a jejich děti nejsou k dispozici vhodná řešení pro mimořádné situace a dočasné ubytování; vyzývá členské státy, aby otevřely nouzové ubytovací prostory vyhrazené pro případy partnerského násilí, které budou neustále přístupné, s cílem rozšířit, zlepšit a zajistit odpovídající přijímací a ochranné služby pro ženy, které jsou obětmi domácího násilí, a pro všechny postižené děti; vyzývá Komisi a členské státy, aby příslušným orgánům přidělily odpovídající finanční prostředky, například prostřednictvím projektů, a vyzývá k financování zřízení a rozšíření azylových domů, jakož i dalších vhodných opatření, která umožní ženám, jež jsou oběťmi násilí, důvěrně využívat bezpečného a místního prostředí;
18. vyjadřuje politování nad tím, že ženy mohou postrádat odpovídající sociální, zdravotní a psychologickou podporu; vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování účinné, dostupné, univerzální a kvalitní lékařské a psychologické podpory obětem násilí na základě pohlaví, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, zejména v době krize, kdy musí být taková podpora považována za nezbytnou, například prostřednictvím investic do telemedicíny, aby bylo nadále zaručeno poskytování služeb zdravotní péče;
19. vyzývá členské státy, aby vytvořily lékařskou péči zaměřenou na pacienta, která by umožnila včasné odhalování domácího násilí, organizovaly profesionální terapeutickou léčbu a vytvořily programy bydlení i právních služeb pro oběti, což by mohlo významně přispět ke snížení důsledků partnerského násilí a k jeho prevenci;
20. vyzývá členské státy, aby prozkoumaly virtuální možnosti pomoci obětem násilí, včetně pomoci v oblasti týkající se duševního zdraví a poradenství, přičemž budou věnovat pozornost existujícím nerovnostem v přístupu ke službám informačních technologií;
21. podporuje osvědčené postupy, které již existují v některých členských státech pro předcházení dalšímu násilí, jako je zaznamenávání telefonního čísla obětí ve zvláštních seznamech souvisejících s pronásledováním a partnerským násilím, s cílem dát naprostou prioritu případným budoucím hovorům během mimořádných situací a usnadnit účinné zásahy v oblasti prosazování práva;
Ochrana a podpora dětí
22. zdůrazňuje, že je důležité zavést na úrovni EU společné právní definice a minimální normy pro boj proti násilí na základě pohlaví a ochranu dětí obětí násilí na základě pohlaví, neboť partnerské násilí, svědectví násilí a nepřímé násilí nejsou v mnoha právních systémech uznávány; poukazuje na to, že děti, které jsou svědky násilí ve svém rodinném prostředí, nejsou považovány za oběti násilí na základě pohlaví, což má přímý dopad na shromažďování údajů v policejní a justiční oblasti a na přeshraniční spolupráci; zdůrazňuje, že je třeba přiznat status oběti násilí na základě pohlaví v trestním a vyšetřovacím řízení dětem, které jsou svědky partnerského násilí nebo jsou vystaveny nepřímému násilí, aby mohly požívat lepší právní ochrany a vhodné pomoci; doporučuje proto, aby členské státy zavedly systematické monitorovací postupy, včetně psychologických, pro děti, které jsou oběťmi a svědky domácího násilí, s cílem řešit poruchy způsobené v jejich životech touto situací a zabránit jim v opakování tohoto násilí v dospělosti; vyzývá rovněž členské státy, aby zavedly zvláštní opatření týkající se násilí, jehož svědkem jsou děti, včetně ustanovení o zvláštních přitěžujících okolnostech;
23. vyzývá členské státy, aby zavedly každoroční kampaň pro informování dětí a zvyšování povědomí o právech dětí; vyzývá členské státy, aby zřídily zvláštní střediska pro děti, které se staly oběťmi násilí, kde budou k dispozici pediatři a terapeuti specializovaní na násilí na základě pohlaví; vyzývá členské státy, aby vytvořily kontaktní místa pro děti, která budou snadno přístupná, a to i telefonicky, e-mailem, on-line chatem atd., v nichž budou moci děti hovořit o násilí spáchaném na nich, na jejich rodiči nebo na sourozenci, klást dotazy a nahlásit také násilí a kde budou moci získat informace nebo být odkázáni na jiné organizace, kde by získali další pomoc;
24. zdůrazňuje, že dítěti musí být poskytnuta zejména příležitost, aby bylo vyslechnuto, což je zásadní pro určení toho, co je v nejlepším zájmu dítěte při posuzování případů péče o dítě a náhradní péče, a to v závislosti na věku a vyspělosti dítěte; poukazuje na to, že v každém případě, ale především v případech, kdy existuje podezření na partnerské násilí, by tato slyšení měla být vedena v prostředí přívětivém pro děti vyškolenými odborníky, jako jsou lékaři či psychologové, včetně těch, kteří mají kvalifikaci v oblasti dětské neuropsychiatrie, aby se analyzoval vliv důvěry vůči jiným osobám na harmonický vývoj dítěte a předešlo prohlubování jejich traumatu a viktimizace; vyzývá k zavedení minimálních norem EU, pokud jde o způsob, jakým by tato slyšení měla probíhat; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dlouhodobou řádnou psychologickou a psychiatrickou péči a sociální poradenství pro oběti a jejich děti během celého procesu zotavení po skončení násilí;
25. zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláštní pozornosti a zvláštních postupů a norem pro případy, kdy je obětí nebo zúčastněným dítětem osoba se zdravotním postižením nebo osoba patřící do zvlášť zranitelné skupiny;
26. vítá komplexní strategii na ochranu zranitelných dětí a na podporu soudnictví vstřícného k dětem, kterou předložila Komise; zdůrazňuje, že je třeba chránit práva nejzranitelnějších dětí, zejména dětí se zdravotním postižením, předcházet násilí, bojovat proti němu a podporovat soudnictví vstřícné k dětem; vyzývá k plnému a rychlému provedení této strategie všemi členskými státy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí tím, že budou investovat do preventivních opatření a léčebných programů, jejichž cílem je zabránit pachatelům v opětovném páchání trestné činnosti, a aby účinněji podporovaly oběti a posilovaly spolupráci mezi donucovacími orgány a organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že v případech podezření ze zneužívání dětí je třeba urychleně přijmout opatření k zajištění bezpečnosti dítěte a k zastavení a prevenci dalšího nebo potenciálního násilí a současně zajistit právo dítěte být vyslyšeno v průběhu celého procesu; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat okamžité posouzení rizik a ochranu zahrnující širokou škálu účinných opatření, jako jsou předběžná opatření nebo ochrana či soudní zákazy kontaktu po dobu vyšetřování skutečností; připomíná, že ve všech řízeních týkajících se dětských obětí násilí musí být uplatňována zásada rychlého jednání; zdůrazňuje, že soudy zabývající se zneužíváním dětí by se měly rovněž specializovat na násilí na základě pohlaví;
27. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy k přijetí konkrétních opatření za účelem skoncování s pohlavním zneužíváním dětí prostřednictvím investic do preventivních opatření a zvláštních programů pro potenciální pachatele a do účinnější pomoci obětem; vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci mezi donucovacími orgány a organizacemi občanské společnosti s cílem bojovat proti pohlavnímu zneužívání dětí a pohlavnímu vykořisťování dětí;
28. zdůrazňuje, že násilí páchané na dětech může být rovněž spojeno s genderově podmíněným násilím, a to buď proto, že jsou děti svědky násilí páchaného na matkách, nebo proto, že jsou samy oběťmi špatného zacházení, pokud je nepřímo využíváno k uplatňování moci a psychickému násilí vůči matkám; konstatuje, že programy na podporu dětí, které jsou vystaveny domácímu násilí, mají zásadní význam pro minimalizaci dlouhodobé újmy; vyzývá členské státy, aby i nadále poskytovaly inovativní programy s cílem řešit potřeby těchto dětí, například prostřednictvím školení pracovníků pracujících s dětmi, aby odhalili varovné signály, poskytovaly vhodnou reakci a podporu a účinnou psychologickou podporu dětem během trestních a občanskoprávních řízení, jejichž účastníky jsou děti; důrazně doporučuje, aby členské státy zavedly systematické postupy sledování dětí, které se staly oběťmi a svědky domácího násilí, včetně psychologické podpory, s cílem reagovat na poruchy způsobené v jejich životech touto situací a zabránit jim v opakování tohoto násilí v jejich dospělém životě;
Prevence: odborná příprava odborníků
29. vyzývá k soustavnému a účinnému budování kapacit a povinné cílené odborné přípravě pro odborníky, kteří se zabývají případy násilí na základě pohlaví, zneužívání dětí a obecně všemi formami domácího násilí a jeho mechanismy, včetně manipulace, psychického násilí a nátlakové kontroly; zdůrazňuje, že tato cílená odborná příprava by proto měla být určena soudcům, úředním osobám v oblasti prosazování práva, specializovaným právníkům, pracovníkům soudního lékařství, zdravotnickým pracovníkům, sociálním pracovníkům, učitelům a pečovatelům o děti, jakož i státním úředníkům pracujícím v těchto oblastech; vyzývá k tomu, aby tato odborná příprava kladla rovněž důraz na souvislost partnerského násilí s právy dětí a jejich ochranou a dobrými životními podmínkami; vyzývá k tomu, aby odborná příprava zlepšila znalosti těchto pracovníků a jejich pochopení stávajících ochranných opatření, jakož i bezpečnosti, dopadu trestné činnosti, potřeb obětí a toho, jak tyto potřeby řešit, a aby jim byly poskytnuty odpovídající dovednosti pro lepší komunikaci s oběťmi a jejich podporu; vyzývá k tomu, aby tato odborná příprava rovněž umožnila posoudit situaci pomocí spolehlivých nástrojů pro hodnocení rizik a odhalit známky zneužívání; zdůrazňuje, že je třeba vyhodnotit mechanismy pro odhalování těchto známek využívané zúčastněnými odbornými pracovníky; vyzývá k tomu, aby toto školení bylo prováděno tak, aby se přednostně zaměřilo na potřeby a obavy obětí a uznalo, že násilí páchané na ženách a domácí násilí musí být řešeno zvláštním přístupem zohledňujícím rovnost žen a mužů a lidská práva, který podporuje vnitrostátní, regionální a mezinárodní normy a opatření; vyzývá EU a její členské státy, aby takovou odbornou přípravu rozvíjely a financovaly; připomíná v tomto ohledu význam Evropské sítě pro justiční vzdělávání; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti a veřejné organizace, které pracují s dětmi a oběťmi domácího násilí a násilí na základě pohlaví a v jejich zájmu, by měly být vyzývány, aby tato školení poskytovaly nebo aby se do nich alespoň zapojily a sdílely své odborné znalosti, jež získaly na základě praktických zkušeností; vyzývá Komisi, aby tento typ odborné přípravy usnadnila a koordinovala a zaměřila se zejména na přeshraniční případy;
30. vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich policejní a soudní služby budou odpovídajícím způsobem financovány, vybaveny a vyškoleny tak, aby mohly vyřizovat stížnosti na domácí násilí a reagovat na ně; vyjadřuje politování nad tím, že nedostatečné financování a rozpočtové škrty v těchto službách mohou vést k procesním vadám, nedostatku informací pro stěžovatele o postupu řízení a k příliš dlouhým zpožděním, která nejsou v souladu s nutností ochrany obětí a jejich zotavení; zdůrazňuje důležitou úlohu sociálních a psychologických pracovníků na policejních útvarech, která může usnadnit konkrétní a lidskou podporu obětem domácího násilí; vyzývá členské státy, aby všem sdružením poskytly nezbytné prostředky na pomoc ženám, které se staly oběťmi, a jejich dětem; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci s cílem přijmout opatření, která zlepší identifikaci obětí domácího a partnerského násilí a která obětem a svědkům násilí umožní trestný čin nahlásit, neboť v mnoha případech stále zůstává partnerské násilí neohlášeno;
31. vyzývá Komisi a Evropskou síť pro justiční vzdělávání, aby vytvořily platformu EU pro vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů mezi právníky a tvůrci politik z různých členských států působícími ve všech příslušných oblastech;
32. důrazně doporučuje, aby členské státy zřídily specializované soudy nebo soudní úřady, přijaly vhodné zákony a zavedly odbornou přípravu a postupy a pokyny pro všechny odborníky, kteří jednají s oběťmi partnerského násilí, včetně zvyšování povědomí o násilí na základě pohlaví a genderových stereotypech, s cílem zabránit nesrovnalostem mezi soudními rozhodnutími a diskriminací nebo sekundární viktimizací během soudních, lékařských a policejních řízení, řízení na ochranu dítěte a řízení o opatrovnictví a zajistit, aby byly děti a ženy řádně vyslyšeny a aby přednost dostala jejich ochrana a získání náhrady újmy; zdůrazňuje, že je třeba posílit specializované soudy nebo soudní úřady, které budou vstřícné k dětem a ženám, jež se staly oběťmi, zřídit útvary pro komplexní posuzování násilí na základě pohlaví složené ze soudních lékařů, psychologů a sociálních pracovníků, kteří budou spolupracovat s veřejnými službami specializovanými na násilí na základě pohlaví, jež poskytují podporu obětem; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla plně uplatňována právní ochranná opatření na ochranu žen a dětí před násilím a aby tato opatření nebyla omezována v důsledku rodičovských práv; naléhavě žádá, aby rozhodnutí o společné péči o dítě byla odložena do doby, než bude partnerské násilí řádně prošetřeno a provedeno posouzení rizik;
33. zdůrazňuje, že je třeba uznat vzájemnou propojenost trestních, občanských a jiných soudních řízení s cílem koordinovat soudní a jiné právní reakce na partnerské násilí, a navrhuje proto členským státům, aby přijaly opatření, která spojí trestní a občanskoprávní případy týkající se jedné rodiny, aby tak bylo možno účinně zabránit rozporům mezi soudními a jinými právními rozhodnutími, která poškozují děti a oběti; vyjadřuje politování nad tím, že neexistují dostatečná předběžná opatření na ochranu obětí a dočasné mechanismy pozastavení rodičovské zodpovědnosti u násilného rodiče během soudního řízení, které obvykle trvá několik let; vyzývá členské státy, aby tato ochranná opatření experimentálně zaváděly a rozvíjely; vyzývá za tímto účelem členské státy, aby organizovaly školení všech odborníků a dobrovolnických pracovníků zapojených do těchto řízení a aby do těchto školení zapojily organizace občanské společnosti, které pracují s dětmi a oběťmi a v jejich prospěch; vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby posílením kontaktů mezi státními zastupitelstvími zlepšily koordinaci mezi soudy, aby se umožnilo urgentní řešení záležitostí týkajících se rodičovské zodpovědnosti a bylo zajištěno, aby mohly soudy pro rodinné záležitosti při určování práva péče o dítě a práva na styk s dítětem zohlednit všechny otázky týkající se genderově podmíněného násilí na ženách;
34. vyzývá členské státy, aby vytvořily platformu pro pravidelnou výměnu osvědčených postupů mezi občanskými a trestními soudy, právníky zabývajícími se případy domácího násilí a násilí na základě pohlaví, zneužívání dětí, rozluky a péče o dítě a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami;
35. vyzývá Komisi a členské státy, aby do vypracovávání, provádění a hodnocení politik a právních předpisů zapojily příslušné organizace občanské společnosti, zejména ty, které pracují s dětmi, jakož i s oběťmi domácího násilí a násilí na základě pohlaví; žádá, aby těmto organizacím občanské společnosti na úrovni EU, vnitrostátní a místní úrovni byla poskytnuta strukturální podpora, včetně finanční podpory, aby se zvýšila jejich schopnost reagovat a obhajovat a aby všem lidem byl zajištěn odpovídající přístup k jejich službám, včetně poradenství a podpůrných činností;
36. opakuje svoji plnou podporu posilování kapacity poskytovatelů služeb napříč odvětvími (spravedlnost, prosazování práva, zdravotní péče a sociální služby) za účelem zaznamenávání a udržování aktualizovaných databází; vyzývá členské státy, aby stanovily vnitrostátní pokyny a osvědčené postupy a aby pracovníkům na všech úrovních v jednotlivých oblastech v přední linii poskytovaly školení v otázce povědomí o partnerském násilí, což je zásadní pro zajištění citlivé reakce vůči ženám žádajícím o ochranu; vyzývá členské státy, aby sledovaly služby pro jednotlivá odvětví a stanovily nezbytné rozpočty v souladu s potřebami;
37. doporučuje, aby vnitrostátní orgány v první radě vypracovaly a zveřejnily pokyny pro odborníky, kteří mají na starost případy partnerského násilí a práva péče o dítě, a zohlednily rizikové faktory (týkající se nezletilého dítěte, rodiny, prostředí, sociálních faktorů nebo opakujícího se násilí) s cílem umožnit posouzení partnerského násilí ve prospěch práv dětí a žen;
38. konstatuje, že tyto pokyny a zásady by měly podporovat pracovníky ve zdravotnictví při šíření povědomí v jejich profesním prostředí o tom, jak významný dopad má násilí páchané na ženách, včetně partnerského násilí, na jejich duševní zdraví;
39. zdůrazňuje, že v rámci těchto řízení je důležitá úloha všech relevantních odborníků v oblasti soudního lékařství a profesionálů, jako jsou lékaři, forenzní kliničtí psychologové a sociální pracovníci, kteří poskytují odborné forenzní a psychologické znalosti, a to při péči nejen o ženy, které se staly obětí domácího zneužívání nebo násilí, ale také o dotčené děti, zejména pokud prostředí, v němž žijí, není vhodné k ochraně jejich zdraví, důstojnosti, emocionální rovnováhy a kvality života; připomíná proto, že je třeba, aby mohli soudní lékaři a odborníci zapojení do těchto řízení mimo jiné využívat pokynů, jež budou vycházet ze souboru údajů, praxí a osvědčených postupů na úrovni EU; podotýká, že pro právní účely jsou specifické odborné a lékařské znalosti soudních lékařů vhodné pro odborné pracovníky, kteří pomáhají odborníkům (jako jsou pediatři, gynekologové a psychologové) při jejich práci, neboť absolvovali odpovídající odbornou přípravu a jsou způsobilí rozpoznat známky, které lze považovat za důsledek násilí a to, jak postupovat v případech, kdy existují důvody ke splnění ohlašovací povinnosti, a jak navázat spojení se soudním a zdravotnickým orgánem;
40. připomíná ustanovení směrnice o právech obětí; zdůrazňuje, že ženské oběti násilí na základě pohlaví a jejich děti často vyžadují zvláštní podporu a ochranu, a to z důvodu vysokého rizika sekundární a opakované viktimizace, zastrašování a odvety, které jsou s tímto násilím spojeny; vyzývá proto k tomu, aby byla věnována pozornost obviňování obětí ve společnosti, a to i mezi profesionály v systému trestního soudnictví; vyzývá k uznání a řešení institucionálního násilí, které zahrnuje veškeré kroky a opomenutí orgánů a státních zaměstnanců s cílem zdržovat, bránit nebo znemožňovat přístup k příslušným veřejným službám nebo výkonu práv obětí, a to prostřednictvím vhodných sankcí a opatření, která byla zavedena k zajišťování ochrany obětí a jejich odškodnění; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zavést školení, postupy a pokyny pro všechny pracovníky, kteří jednají s oběťmi, s cílem pomoci jim identifikovat známky partnerského násilí, a to i bez výslovného nahlášení ze strany obětí; navrhuje, aby tyto pokyny a zásady zahrnovaly opatření zaměřená na podporu bezpečných, ohleduplných a neobviňujících léčebných programů pro ženy, které jsou oběťmi násilí, včetně partnerského násilí, a aby šířily nejvhodnější postupy jednání s ženami a jejich dětmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou anonymních stížností a stažených stížností tím, že zaručí účinné a rychlé postupy na ochranu obětí a zajistí odpovědnost násilných partnerů; vybízí k vytvoření databází donucovacích orgánů, které povedou záznamy o všech podrobnostech týkajících se ohlášení partnerského násilí ze strany oběti nebo třetí strany, s cílem sledovat další případy násilí a předcházet jim; vyzývá k většímu komunitnímu vzdělávání a zvyšování povědomí, jakož i odborné přípravě a vzdělávání v oblasti partnerského násilí pro policii a sociální služby ve venkovských a odlehlých oblastech, přičemž zdůrazňuje význam vzdělávání při informování a podpoře dětí, jakož i programy pro řešení konfliktů, pozitivní vzory a úlohu spolupráce;
Prevence: řešení genderových stereotypů a předsudků - vzdělávání a zvyšování povědomí
41. vyjadřuje znepokojení nad dopadem genderových stereotypů a genderové předpojatosti, jež vedou k nedostatečným reakcím na genderově podmíněné násilí páchané na ženách a k nedostatečné důvěře v ženy, zejména pokud jde o podezření na nepravdivá obvinění ze zneužívání dětí a z domácího násilí; je rovněž znepokojen nedostatkem specializovaných vzdělávacích kurzů pro soudce, státní zástupce a právníky; zdůrazňuje význam opatření zaměřených na boj proti genderovým stereotypům a patriarchálním předsudkům v oblasti vzdělávání a osvětových kampaní; vyzývá členské státy, aby sledovaly kulturu znevažování vyjádření žen a bojovaly proti ní; odsuzuje používání, uplatňování a přijímání nevědeckých teorií a koncepcí v případech péče o dítě, které postihují matky, jež se snaží hlásit případy zneužívání dětí nebo násilí na základě pohlaví, a sice tím, že jim brání v získání péče o dítě nebo omezují jejich rodičovská práva; zdůrazňuje, že tzv. „syndrom odcizeného rodiče“ a podobné koncepce a pojmy, které se obecně zakládají na genderových stereotypech, mohou působit v neprospěch žen, které se staly obětí partnerského násilí, neboť obviňují matky z odcizení dětí od otce, zpochybňují rodičovské dovednosti, neberou ohled na svědectví dětí a riziko násilí, kterému jsou jejich děti vystaveny, a ohrožují práva a bezpečnost matky a dětí; vyzývá členské státy, aby ve své soudní praxi a v právních předpisech neuznávaly syndrom odcizení rodičů a aby odrazovaly od jeho používání v soudních řízeních, zejména během vyšetřování za účelem zjištění existence násilí, nebo aby jeho používání dokonce zakázaly;
42. zdůrazňuje význam osvětových kampaní, které svědkům (zejména sousedům a spolupracovníkům) umožňují odhalit známky partnerského násilí (zejména jiného než fyzického) a poskytnout pokyny ohledně toho, jak podpořit oběti a pomoci jim; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly osvětové, informační a propagační kampaně zaměřené na řešení genderové podjatosti a stereotypů, ale i na řešení domácího násilí a násilí na základě pohlaví ve všech jeho formách, jako je fyzické násilí, sexuální obtěžování, kybernetické a psychologické násilí a sexuální vykořisťování, zejména pokud jde o nově přijatá preventivní opatření a pružné systémy nouzového varování, a podporovaly podávání zpráv v koordinaci a spolupráci s uznanými a specializovanými ženskými organizacemi; zdůrazňuje, že do provádění osvětových kampaní je důležité aktivně zapojit všechny veřejné struktury;
43. zdůrazňuje, že pro odrazování od dalšího násilí a pro posílení důvěry ve veřejné orgány, zejména ze strany obětí, je zásadní účinně postihovat osoby porušující právo; poukazuje však na to, že trest odnětí svobody sám o sobě nestačí k tomu, aby se zabránilo budoucímu násilí, a že jsou zapotřebí zvláštní programy rehabilitace a opětovného vzdělávání; vyzývá členské státy, jak je stanoveno v článku 16 Istanbulské úmluvy, aby přijaly legislativní nebo jiná opatření nezbytná k vytvoření nebo podpoře programů zaměřených na výuku pachatelů domácího násilí k nenásilnému chování v mezilidských vztazích s cílem předcházet dalšímu násilí a změnit vzorce násilného chování; zdůrazňuje, že členské státy přitom musí zajistit, aby jejich prvořadými zájmy byly bezpečí, podpora a lidská práva obětí a aby tam, kde je to vhodné, byly tyto programy zřízeny a prováděny v úzké spolupráci se speciálními službami na podporu obětí; poukazuje na to, že vzdělávání je klíčové pro vymýcení násilí na základě pohlaví, a zejména partnerského násilí; vyzývá členské státy, aby v souladu s evropskou strategií pro rovnost žen a mužů zavedly preventivní programy, a to i prostřednictvím vzdělávání o takových otázkách, jako je rovnost mezi muži a ženami, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově podmíněné násilí na ženách a právo na osobní integritu či věku přiměřená sexuální výchova, jež by byly přizpůsobeny měnící se úrovni vnímání žáků, a sice ve formálních školních osnovách a na všech úrovních vzdělávacího systému; zdůrazňuje, že komplexní vztahy a sexuální výchova přizpůsobená věku jsou klíčem k ochraně dětí před násilím a poskytují jim dovednosti, které potřebují k budování bezpečných vztahů bez sexuálního, na pohlaví založeného a partnerského násilí; vyzývá Komisi, aby podporovala programy zaměřené na předcházení násilí na základě pohlaví, mimo jiné prostřednictvím složky Daphne programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, s cílem zajistit účinná preventivní opatření;
44. vyzývá členské státy, aby podporovaly kroky k odstranění zakořeněných předsudků, na nichž jsou stále založeny rozdíly v péči z hlediska pohlaví;
45. zdůrazňuje, že strategie pro předcházení partnerskému násilí by měly zahrnovat opatření ke snížení vystavení násilí během dětství, pro výuku dovedností nezbytných k vytvoření bezpečných a zdravých vztahů a vymýcení sociálních norem, které podporují nadřazenost a autoritářské chování mužů vůči ženám nebo jiné formy sexistického chování;
46. vyzývá Komisi, aby podporovala osvětové a vzdělávací kampaně a výměnu osvědčených postupů v celé EU jakožto nezbytné opatření pro předcházení domácímu násilí a násilí páchanému na základě pohlaví a k vytvoření prostředí nulové tolerance vůči násilí a prostředí, které bude pro oběti bezpečnější; zdůrazňuje strategickou úlohu sdělovacích prostředků v tomto ohledu; zdůrazňuje však, že v některých členských státech jsou případy femicidy a násilí na základě pohlaví stále prezentovány za takových podmínek, které zbavují násilného partnera odpovědnosti; zdůrazňuje, že sdělovací prostředky a reklama nesmí šířit nenávistné a sexistické zprávy, a to ani tím, že by se snažily omlouvat, legitimizovat nebo minimalizovat násilí a odpovědnost násilných partnerů; domnívá se, že domácí násilí rovněž pochází z genderově stereotypního přístupu k rodičovství; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům a podporovaly rovnost žen a mužů v oblasti rodičovských povinností, kdy je rodičovská zátěž spravedlivě rozdělena, a aby zajistily, že ženám nebude přiřazováno podřízené postavení; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů na úrovni EU, pokud jde o preventivní a ochranná opatření, opatření týkající se trestního stíhání a opatření pro boj proti násilí, jakož i o jejich praktické provádění; vyzývá členské státy, aby tuto kampaň EU doplnily šířením informací o tom, kde mohou oběti a svědci tento druh násilí hlásit, a to i po skončení kampaně, a aby se s přihlédnutím ke specifičnosti krize COVID-19 zaměřily rovněž na dopad na děti; vyzývá Komisi, aby podporovala činnosti ve školách a dalších zařízeních, které zvyšují povědomí o otázkách trestné činnosti a traumat, o tom, kde nalézt pomoc, jak informovat o problémech a jak budovat odolnost dětí a osob pracujících s dětmi;
Spolupráce mezi členskými státy, a to i v přeshraničních případech
47. zdůrazňuje význam výměny informací mezi soudy, ústředními orgány členských států a policejními orgány, zejména v souvislosti s případy přeshraniční péče o dítě; doufá, že revidovaná pravidla podle nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí(28) posílí spolupráci mezi soudními systémy s cílem účinně určovat nejlepší zájem dítěte, bez ohledu na rodinný stav rodičů nebo složení rodiny a zájmy obětí partnerského násilí; zdůrazňuje, že je důležité, aby soudní lékař nebo ostatní zúčastnění odborníci poskytovali příslušnému vnitrostátnímu orgánu informace o věcech týkajících se násilí mezi partnery, pokud se domnívají, že toto násilí ohrožuje život dospělé oběti nebo dítěte a že oběť není schopna chránit se kvůli morálnímu nebo ekonomickému nátlaku, který na ni vyvíjí pachatel násilí, a snaží se získat souhlas dospělé oběti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily vymáhání a účinné provádění nařízení Brusel IIa; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že její poslední revize nerozšířila oblast působnosti na registrované partnerství a nesezdané páry; je toho názoru, že to vede k diskriminaci a potenciálně nebezpečným situacím pro oběti a děti vychovávané v registrovaném partnerství a nesezdanými páry; připomíná, že oblast působnosti a cíle nařízení Brusel IIa vycházejí ze zásady nediskriminace mezi občany Unie na základě státní příslušnosti a zásady vzájemné důvěry mezi právními systémy členských států; žádá Komisi, aby nejpozději do srpna 2024 předložila Parlamentu zprávu o provádění a dopadu těchto nařízení, a to i v souvislosti s partnerským násilím a právy péče o dítě;
48. poukazuje na to, že ačkoli všechny rodinné spory mají hluboký emocionální dopad, přeshraniční případy jsou citlivější a právně složitější; zdůrazňuje, že je třeba zajistit vysokou míru povědomí veřejnosti o složitých otázkách, jako jsou opatření přeshraniční péče o dítě a povinnosti péče o děti, včetně nutnosti zajistit jasnost, pokud jde o práva a povinnosti rodičů a dětí v každé zemi; poukazuje na to, že členské státy by mohly přispět k rychlejšímu řešení takových přeshraničních případů rodinného práva zřízením systému specializovaných úřadů v rámci vnitrostátních soudů, včetně oddělení zaměřených na násilí na základě pohlaví složených z pracovníků soudního lékařství, psychologů a dalších příslušných odborníků, a pracovat v koordinaci s veřejnými službami, které se specializují na násilí páchané na základě pohlaví a odpovídají za pomoc obětem; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost situaci domácností samoživitelů a přeshraničního hrazení výživného, neboť praktické aspekty vymáhání stávajících ustanovení – konkrétně pokud jde o nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností a Úmluvu OSN o vymáhání výživného v cizině –, jež stanoví právní povinnosti týkající se přeshraničního hrazení výživného, jsou zpochybňovány; zdůrazňuje, že právní nástroje pro přeshraniční hrazení výživného je třeba prosazovat společně se zvyšováním povědomí veřejnosti o jejich dostupnosti; vyzývá proto Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy s cílem určit praktické problémy spojené s výběrem výživného v přeshraničních situacích a pomoci jim při vytváření účinných nástrojů pro vymáhání platebních povinností; zdůrazňuje význam této otázky a její důsledky pro rodiny samoživitelů a pro riziko chudoby;
49. naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly v analýze údajů a trendů týkajících se všech forem násilí na základě pohlaví a domácího násilí, jakož i důsledků pro děti, v době, kdy jsou v platnosti opatření k omezení volného pohybu osob, a bezprostředně po jejich skončení;
50. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svoji spolupráci s cílem přijmout opatření, která umožní obětem partnerského násilí nahlásit trestný čin, neboť v mnoha případech stále zůstává partnerské násilí neohlášeno; bere na vědomí závazek Komise k provedení nového průzkumu EU o genderově podmíněném násilí, jehož výsledky by byly představeny v roce 2023; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly na vytvoření stálého mechanismu pro pravidelné poskytování harmonizovaných, přesných, spolehlivých, srovnatelných, vysoce kvalitních a genderově segregovaných údajů z celé EU o prevalenci, příčinách a důsledcích pro ženy a děti a o řízení partnerského násilí a práv péče o dítě, a to s plným využitím kapacit a odborných znalostí Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Eurostatu; připomíná, že poskytování vnitrostátních statistik o násilí páchaném na základě pohlaví je opatřením způsobilým pro financování v rámci programu pro jednotný trh na období 2021-2027; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že údaje budou členěny mimo jiné podle věku, sexuální orientace, genderové identity, pohlavních znaků, rasy a etnického původu a zdravotního postižení, aby zajistily zachycení zkušeností žen v celé jejich rozmanitosti; konstatuje, že to přispěje k lepšímu pochopení rozsahu a příčin problému, zejména pokud jde o socioekonomické kategorie, v nichž je genderově podmíněné násilí rozšířenější, a dalších ovlivňujících faktorů, jakož i různých právních rámců a politik v jednotlivých zemích, které lze důkladně prozkoumat prostřednictvím podrobných srovnání jednotlivých zemí s cílem určit politické rámce, které by mohly ovlivnit výskyt násilí; trvá rovněž na tom, že je důležité, aby členské státy shromažďovaly statistické údaje o správních a soudních řízeních týkajících se péče o dítě, která zahrnují násilí ze strany partnera, a zejména o výsledcích rozsudků a důvodech jejich rozhodnutí o právu péče o dítě a právu na styk s dítětem;
51. vyzývá Komisi, aby podporovala osvětové kampaně v celé EU jakožto nezbytné opatření pro předcházení domácímu násilí a k vytvoření prostředí nulové tolerance vůči násilí;
o o o
52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Tiskové prohlášení Dr. Hanse Henriho P. Klugeho, regionálního ředitele pro Evropu v rámci Světové zdravotnické organizace, ze dne 7. května 2020 s názvem „Během pandemie COVID-19 lze násilí stále předcházet a není nevyhnutelné“.
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, obecné doporučení č. 35 o násilí páchaném na ženách na základě pohlaví, aktualizace obecného doporučení č. 19.
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 4. března 2021, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování, (COM(2021)0093) předložený Komisí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79).
Rámec politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“
198k
63k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2021 o rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“ (2021/2014(INI))
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. června 2019 s názvem „Rámec politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k ‚vizi nulových obětí na cestách‘“ (SWD(2019)0283),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – Nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu(1) (směrnice o přeshraničním vymáhání předpisů),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech(2) (směrnice o řidičských průkazech),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a nechráněných účastníků silničního provozu(3) (nařízení o obecné bezpečnosti),
– s ohledem na své usnesení o provádění balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu ze dne 27. dubna 2021(4),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2017 s názvem „Bezpečnost silničního provozu – podpora prohlášení z Valletty z března 2017“,
– s ohledem na stockholmské prohlášení ze dne 19.–20. února 2020 učiněné na třetí celosvětové ministerské konferenci o bezpečnosti silničního provozu,
– s ohledem na prohlášení Rady o cyklistice jako způsobu dopravy šetrném ke klimatu ze dne 7. října 2015, které na neformálním zasedání v Lucemburku podepsali ministři dopravy EU;
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A9-0211/2021),
A. vzhledem k tomu, že každý rok přichází na silnicích v EU o život stále přibližně 22 700 osob a asi 120 000 jich je vážně zraněno; vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech bylo v Evropské unii při dopravních nehodách usmrceno více než 11 800 dětí a mladistvých ve věku 0–17 let; vzhledem k tomu, že v posledních letech dochází ke stagnaci, pokud jde o snižování počtu obětí dopravních nehod v EU, a proto se nepodařilo dosáhnout cíle, kterým bylo snížení počtu obětí na cestách mezi lety 2010 a 2020 o polovinu; vzhledem k tomu, že výše uvedené údaje představují pro občany EU nepřijatelnou lidskou a společenskou cenu a že externí náklady na dopravní nehody v EU představují přibližně 2 % jejího ročního HDP;
B. vzhledem k tomu, že se EU setkává s novými trendy a výzvami v oblasti automatizace, které mohou mít na bezpečnost silničního provozu obrovský dopad; vzhledem k tomu, že je nutné se zabývat stále častěji se vyskytujícím fenoménem, kterým je odvádění pozornosti řidiče mobilními zařízeními; vzhledem k tomu, že v blízké budoucnosti bude představovat přítomnost jak vozidel s širokým spektrem automatizovaných či propojených funkcí, tak i tradičních vozidel v kombinované dopravě nové riziko, zejména pokud je o nechráněné účastníky provozu, jako jsou motocyklisté, cyklisté a chodci;
C. vzhledem k tomu, že technický pokrok, propojenost, automatizace a sdílená ekonomika nabízejí v oblasti bezpečnosti silničního provozu a boje proti dopravním zácpám, zejména v městských oblastech, nové příležitosti; vzhledem k tomu, že zajištění součinnosti mezi opatřeními v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti a dosažením transformace v dopravě přechodem na veřejnou dopravu a aktivní mobilitu by mohlo vést ke snížení emisí CO2 a ke zlepšení kvality ovzduší a pomoci při osvojování aktivnějšího a zdravějšího způsobu života;
D. vzhledem k tomu, že cestující v automobilech, které byly v testu evropského programu hodnocení nových vozů (Euro NCAP) označeny pěti hvězdami, mají o 68 % nižší riziko smrtelných zranění a o 23 % nižší riziko vážného zranění než cestujících ve vozech ohodnocených dvěma hvězdami;
E. vzhledem k rostoucímu podílu obětí silničního provozu z řad nechráněných osob, jelikož z větší bezpečnosti vozidel a dalších opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu mají prospěch především uživatelé vozidel; vzhledem k tomu, že u nových automobilů prodávaných v EU dochází k nárůstu hmotnosti, výkonu a nejvyšší rychlosti, což představuje z hlediska bezpečnosti silničního provozu větší riziko; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné se zabývat bezpečností motocyklistů, cyklistů a chodců;
F. vzhledem k tomu, že jednostopá vozidla, která představují pouze 2 % celkového počtu ujetých kilometrů, odpovídají za 17 % celkového počtu úmrtí na silnicích; vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že EU by měla v příštích deseti letech upřednostnit přijímání dalších opatření, která by zajistila větší bezpečnost těchto vozidel;
G. vzhledem k tomu, že podle studie Komise dochází na dálnicích pouze k 8 % úmrtí, zatímco k 37 % úmrtí dochází v městských oblastech a k 54 % na silnicích na venkově; vzhledem k tomu, že pro bezpečnost silničního provozu mají zásadní význam nové investice a řádná údržba stávající infrastruktury po celou dobu její životnosti;
H. vzhledem k tomu, že ne všechny oběti nehod jsou hlášeny, což zkresluje dostupné statistické údaje; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat účinnou metodu ke zjišťování skutečného počtu obětí dopravních nehod;
I. vzhledem k tomu, že klíčem k prevenci a zmírňování smrtelných dopravních nehod je zajištění bezpečného chování účastníků silničního provozu (jako je dodržování povolené rychlosti, používání ochranných prostředků, jako jsou bezpečnostní pásy a nárazové přilby, řízení nikoli pod vlivem alkoholu a jiných drog, řízení, jízda a chůze bez rozptýlení) a jeho prosazování;
J. vzhledem k tomu, že pokud jde o mobilitu a bezpečnost silničního provozu, uplatňují se genderové, věkové a sociální rozdíly;
K. vzhledem k tomu, že dosažení nových cílů EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu vyžaduje intenzivnější úsilí a spolupráci se zúčastněnými stranami při vypracovávání promyšlené evropské politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu a podporu výzkumu a inovací, aby bylo možné dosáhnout politického řešení založeného na spolehlivých údajích a analýze dopadů, a také větší počet cílenějších donucovacích opatřeních na úrovni členských států a účinnou přeshraniční spolupráci při vymáhání sankcí;
L. vzhledem k tomu, že se v případě 40 až 60 % všech úmrtí na silnicích spojených s prací jedná o silniční nehody, k nimž dochází buď v práci, nebo na cestě do práce; vzhledem k tomu, že na unijních cestách se běžně setkáváme s únavou řidičů;
M. vzhledem k tomu, že uplatňování národních plánů silniční bezpečnosti a nového rámce politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu vyžaduje stabilní a dostatečné finanční prostředky jak na úrovni členských států, tak i v rozpočtu EU;
Rámec politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 – Další kroky směrem k „vizi nulových obětí na cestách“
1. vítá skutečnost, že v souladu s prohlášením z Valletty potvrdila EU v rámci své politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 znovu svůj dlouhodobý strategický cíl dosáhnout do roku 2050 téměř nulového počtu úmrtí a nulového počtu vážných zranění na unijních silnicích (vize nulových obětí na cestách) a svůj střednědobý cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění o 50 %; zdůrazňuje, že tyto cíle a úkoly EU týkající se bezpečnosti silničního provozu by se měly opírat o koordinovaný, dobře naplánovaný, systematický a řádně financovaný přístup k bezpečnosti silničního provozu na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni;
2. vítá v této souvislosti přijetí přístupu „bezpečného systému“ na úrovni EU, který se zakládá na výkonnostním rámci a časově vymezených cílech týkajících se omezení počtu úmrtí a vážných zranění; vítá stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti ve spolupráci s členskými státy, které mají zajistit cílenější analýzu výsledků členských států a zjistit případné nedostatky; vyzývá Komisi, aby do roku 2023 stanovila cíle týkající těchto výsledků; poukazuje na význam trvalé spolupráce mezi EU a členskými státy v tomto ohledu a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby se této činnosti plně věnovaly a dohodly se na jednotné metodice týkající se klíčových ukazatelů výkonnosti, která by jim umožnila srovnávat příslušné údaje; vyzývá k vypracování podrobného plánu opatření EU, na jejichž základě by bylo možné měřit výkonnost a zodpovídat se za plnění příslušných výsledků konkrétním orgánům;
3. domnívá se však, že pokud jde o tyto klíčové ukazatele výkonnosti, existuje zde prostor pro zlepšení, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila možnost rozšíření těchto ukazatelů a jejich aktualizace v akčním plánu EU pro bezpečnost silničního provozu; domnívá se, že klíčový ukazatel výkonnosti pro ochranné prostředky by měl být doplněn klíčovým ukazatelem výkonnosti, jehož pomocí se u všech účastníků silničního provozu shromažďují údaje o expozici podle ujeté vzdálenosti a času, rozčleněné podle podílu daného druhu dopravního prostředku a typu silnic, aby bylo možné lépe pochopit různé související rizikové poměry a nebezpečí; vyzývá Komisi, aby i nadále úzce spolupracovala s členskými státy na vymezení klíčového ukazatele výkonnosti silniční infrastruktury, který by uváděl kvalitu bezpečnosti silniční sítě nezávisle na chování účastníků silničního provozu nebo technologii vozidel, a to na základě dohodnuté společné metodiky hodnocení; vyjadřuje politování nad tím, že klíčové ukazatele bezpečnosti vozidel ignorují bezpečnost jednostopých motorových vozidel; vyzývá Komisi, aby vypracovala rejstřík bezpečnosti vozidel určený pro vozidla kategorie L, a poukazuje na to, že je nutné do něj začlenit všechny klíčové ukazatele výkonnosti týkající se této kategorie vozidel;
4. zdůrazňuje, že financování EU má zásadní význam z hlediska investic do udržitelných a inteligentních řešení v oblasti bezpečnosti silničního provozu a rychlejšího dosahování výsledků v této oblasti v celé EU; vyzývá Komisi, aby zajistila a zvýšila investice do bezpečnosti silničního provozu na úrovni EU ve všech příslušných unijních programech financování, mj. v oblasti výzkumu a inovací; vyzývá navíc všechny členské státy, aby vyčlenily přiměřenou část svého státního rozpočtu, která by měla spolu s finančními prostředky EU umožnit realizaci jejich celostátního programu silniční bezpečnosti a nového politického rámce EU pro bezpečnost silničního provozu na období 2021–2030; vyzývá členské státy, aby vytvořily státní fond pro bezpečnost silničního provozu, který by sloužil k vybírání pokut v rámci jejich předpisů týkajících se silničního provozu a k přerozdělování peněz získaných na oblast bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi, aby rozšířila unijní program „Výměna zkušeností v oblasti bezpečnosti silničního provozu“ zaměřený na zlepšení bezpečnosti silničního provozu, který se v současné době zaměřuje pouze na šest členských států, na všechny členské státy EU;
5. vybízí členské státy, aby zřídily vnitrostátní středisko pro sledování bezpečnosti silničního provozu, kde by se shromažďovaly, zpracovávaly a vedly údaje v rámci vnitrostátní databáze bezpečnosti silničního provozu; žádá členské státy, aby zajistily soulad své vnitrostátní strategie bezpečnosti silničního provozu s cíli rámce politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 a aby se co nejdříve zabývaly s tím souvisejícími nedostatky;
Bezpečná infrastruktura
6. vyzývá členské státy a Komisi, aby upřednostňovaly investice, které mají největší přínos z hlediska bezpečnosti silničního provozu, a věnovaly přitom zvláštní pozornost úsekům s největším počtem dopravních nehod, včetně investic plynoucích primárně do údržby stávající infrastruktury a v případě nutnosti i do výstavby nové; vítá skutečnost, že Nástroj pro propojení Evropy na období let 2021–2027 počítá s financováním projektů bezpečné a zabezpečené infrastruktury a mobility, včetně bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi, aby dále podporovala možnosti unijního financování prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy, regionálních fondů a fondů soudržnosti, nástroje InvestEU a platformy pro bezpečnější dopravu, kterou vytvořila Evropská investiční banka (EIB), a to zejména v členských státech s poměrně špatnými výsledky, pokud jde o bezpečnost silničního provozu; poukazuje na to, že je důležité vyjasnit kritéria způsobilosti pro opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi, aby podporovala a vybízela členské státy, aby v rámci svého vnitrostátního plánu na podporu oživení a odolnosti investovaly do bezpečnější, udržitelnější, odolnější a multimodální dopravní sítě; vyzývá Komisi, aby v rámci přepracování nařízení o transevropských dopravních sítích (TEN-T)(5) vytvořila základ pro budoucí rozhodování o investicích do bezpečnosti silničního provozu, mj. na základě provádění plánu sledování údržby základní sítě na úrovni EU;
7. poukazuje na to, že aktivní posouzení silniční sítě EU bude představovat užitečný nástroj, který umožní provést analýzu zabudovaných bezpečnostních prvků na silnicích a zaměřit se na investice; vítá v této souvislosti mapování rizik a kategorizaci bezpečnosti dálnic a silnic první třídy, které byly nedávno zavedeny v přepracovaných předpisech EU týkajících se bezpečnosti silniční infrastruktury(6), a vyzývá členské státy, aby za účelem zvýšení potenciálu nové směrnice, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, označily za silnice první třídy co nejvíce silnic na svém území; v zájmu zajištění transparentního, okamžitého a přímého příspěvku občanů EU k bezpečnosti vyzývá v souladu s touto směrnicí členské státy, aby vytvořily vnitrostátní dobrovolný systém hlášení, který by byl přístupný online všem účastníkům silničního provozu, s cílem usnadnit shromažďování informací o událostech předávaných účastníky silničního provozu a vozidly a veškerých dalších informací o bezpečnosti, které oznamovatel považuje za skutečné nebo potenciální riziko pro bezpečnost silniční infrastruktury; vyzývá Komisi a členské státy, aby se co nejdříve dohodly na metodice systematického posuzování bezpečnosti silniční sítě jako celku, jak je uvedeno ve výše zmíněném revidovaném aktu, a to i pokud jde o veškeré aspekty, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti aktivních účastníků silničního provozu;
8. vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily práci na specifikaci fungování silničních značek a značení na úrovni EU, a připravily tak půdu pro rozsáhlejší automatizaci vozidel; připomíná význam výkonnosti dopravních značek a značení, včetně jejich umísťování, viditelnosti a zpětného odrazu, zejména pro účinné fungování asistenčních systémů řidiče, jako je inteligentní regulace rychlosti a systém pro nouzové udržování vozidla v jízdním pruhu; zdůrazňuje, že za účelem zajištění bezpečnosti všech účastníků silničního provozu, zejména v nebezpečných zónách nebo oblastech s výskytem velkého množství nechráněných účastníků silničního provozu, je důležité využívat infrastrukturu k vybudování silnic, které by byly v souladu s očekáváním řidičů, které by řidiče přirozeně nutily přizpůsobit svůj způsob jízdy a které by omezovaly jejich chyby;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem řešit neuspokojivou úroveň bezpečnosti aktivních účastníků silničního provozu navrhly požadavky na kvalitu infrastruktury pro chodce a cyklisty; vyzývá Komisi, aby v rámci svého nového fóra evropských auditorů v oblasti bezpečnosti silničního provozu vypracovala společné učební osnovy EU pro auditory a inspektory silniční infrastruktury, včetně zvláštní odborné přípravy zaměřené na potřeby nechráněných účastníků silničního provozu;
10. konstatuje, že účastníci silničního provozu se sníženou pohyblivostí a jiným zdravotním postižením mají zvláštní potřeby, které by měly být zohledněny při plánování a výstavbě nové silniční infrastruktury; vyzývá členské státy, aby podpořily investice do projektů, které se zaměřují na zajištění inkluzivního charakteru silniční infrastruktury a její zpřístupnění pro všechny;
11. konstatuje, že podle poslední revize pravidel EU v oblasti bezpečnosti infrastruktury je Komise povinna zvážit přepracování směrnice 2004/54/ES o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely(7) do roku 2021 a přijetí nového legislativního návrhu o minimálních bezpečnostních požadavcích na mosty; vyzývá Komisi, aby dále zlepšovala bezpečné využívání tunelů, mimo jiné pořádáním osvětových kampaní a prováděním příslušných studií;
12. vybízí Komisi a členské státy, aby zřídily skupinu odborníků pro vypracování rámce pro klasifikaci silnic, který by v souladu s přístupem „bezpečného systému“ zajišťoval, aby omezení rychlosti lépe odpovídalo průběhu silnic a jejich uspořádání;
13. vyzývá k tomu, aby byla v rámci nadcházející revize nařízení TEN-T přijata opatření k dalšímu zvýšení bezpečnosti silničního provozu v městských dopravních uzlech a příměstských a venkovských oblastech a ke zlepšení provozní bezpečnosti kritické infrastruktury, jako jsou tunely a mosty, v průběhu celé její životnosti, aby se uvažovalo také o používání nových technologií pro sledování ohrožené infrastruktury a aby byly stanoveny konkrétní cíle v oblasti bezpečnosti a požadavky na kvalitu;
14. vyzývá členské státy, aby si uvědomily význam přechodu na aktivní druhy dopravy, jako je chůze a jízda na kole, a udržitelných druhů veřejné dopravy, což jsou důležité nástroje ke snížení nebezpečí v silnicích, a aby za tímto účelem vyčlenily dostatečné prostředky na investice; vítá v této souvislosti zahájení iniciativy Bezpečnější dopravní platforma, která výslovně vyzývá k budování lepších zařízení pro udržitelnou dopravu, mj. pro cyklisty a chodce, a k realizaci projektů zaměřených na omezování nehod; vyzývá Komisi a EIB, aby zahájily osvětové a informační kampaně s cílem zajistit, aby všechny zainteresované strany byly o podmínkách jejího využívání dobře informovány a uvažovaly o něm;
15. vyzývá k dosažení větší součinnosti mezi evropskou sítí cyklostezek EuroVelo a sítí TEN-T, aby byla cyklistická infrastruktura bezpečnější a lépe propojená; poukazuje na to, že je důležité v rámci projektů TEN-T budovat pokud možno souvislé stezky pro chodce a cyklisty; vyzývá Komisi, aby prosazovala obnovu nevyužívaných železničních úseků a aktivně podporovala projekty kombinující cestování vlakem a na kole a kombinaci těchto dvou druhů dopravy; konstatuje, že nové formy infrastruktury, jako je předsunutý prostor pro cyklisty, jízdní pruhy pro cyklisty nebo cyklodálnice, nabízejí nové možnosti bezpečné aktivní mobility; poukazuje na to, že je třeba pracovat na harmonizaci předpisů týkajících se silničních značek a signálů, aby se předešlo nejasnostem a aby se zvýšila bezpečnost a zajistilo jejich snadné používání, a tyto předpisy prosazovat;
16. je přesvědčen, že by Komise měla učinit vše, co je v jejích silách, aby zajistila, aby infrastruktura pro cyklisty a chodce vybudovaná v členských státech v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 fungovala i nadále a byla rozšířena, aby bylo možné dále podporovat bezpečné aktivní cestování;
17. vyzývá Komisi a členské státy, aby s regiony a městy úzce spolupracovaly na dokončení posledních chybějících úseků infrastruktury a intermodálního a přeshraničního propojení sítí TEN-T, a umožnily tak bezproblémové a účinnější využívání infrastruktury a služeb a zvýšení bezpečnosti silničního provozu;
Bezpečná vozidla
18. vítá nedávné přepracování nařízení o obecné bezpečnosti, podle něhož budou v EU od roku 2022 nové pokročilé bezpečnostní funkce vozidel, jako je systém inteligentní regulace rychlosti a systém pro nouzové udržování vozidla v jízdním pruhu, povinné, což by mohlo do roku 2030 zachránit přibližně 7 300 životů a zabránit 38 900 vážným zraněním; vyzývá Komisi, aby přijala ambiciózní a včasné sekundární právní předpisy, které by obsahovaly také požadavek na instalaci výkonného systému inteligentní regulace rychlosti do všech nových vozidel; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posoudila praktický dopad povinného požadavku na vybavení motocyklů těmito systémy a proveditelnost a případný dopad vybavení osobních vozidel, dodávek, nákladních vozidel a autobusů systémem inteligentní regulace rychlosti nové generace a aby uvážila, nakolik by byl tento krok přijatelný;
19. připomíná význam inovací v oblasti technologie vozidel, které mohou pomoci zmírnit závažnost nehod a snížit jejich pravděpodobnost prostřednictvím aktivních a pasivních bezpečnostních prvků; vyzývá Komisi, aby s ohledem na nový technický vývoj přezkoumala budoucí normy pro osobní automobily a aby přihlédla k faktorům, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu, jako je hmotnost vozidel a jejich výkon, rychlost a velikost jejich přední části;
20. vyzývá Komisi, aby při nadcházející revizi schvalování typu vozidel kategorie L zavedla povinnost vybavit motocykly protiblokovacím brzdovým systémem; vyzývá Komisi dále k tomu, aby rozšířila kategorie vozidel, na něž se vztahuje povinná instalace systému eCall, se zvláštním zohledněním jednostopých motorových vozidel;
21. vyzývá Komisi, aby s cílem dosáhnout harmonizace minimálních norem a stejné bezpečnosti v případě cestujících vypracovala další požadavky na odolnost proti nárazu při schvalování typu vozidla a zahrnula je do budoucích revizí právních předpisů, jejichž součástí by měla být také nejnovější kritéria nárazových zkoušek Euro NCAP, které sledují dopad srážky na jiná vozidla a nechráněné účastníky silničního provozu;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem podpořit zavádění technologie inteligentní regulace rychlosti, jak vyžaduje nařízení o obecné bezpečnosti, podporovaly města při zřizování databází úseků s omezenou rychlostí;
23. zdůrazňuje, že v důsledku rozsáhlého využívání asistenčních systémů pro odbočování by bylo možné výrazně snížit nebezpečí a četnost nehod, k nimž dochází mezi nákladními vozidly a nechráněnými účastníky silničního provozu; poukazuje na to, že asistenční systémy pro odbočování se stanou povinnými u nových typů nákladních vozidel v roce 2022 a u všech nových nákladních automobilů v roce 2024; vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský akční program pro asistenční systémy pro odbočování, který by propagoval přínosy této technologie a přiměl zúčastněné strany, aby dobrovolně co nejdříve vybavily stávající a nová vozidla těmito systémy; oceňuje iniciativy, které podporují dobrovolné zavedení povinných asistenčních systémů pro odbočování; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly finanční podporu na instalaci těchto systémů do nových a stávajících vozidel;
24. zdůrazňuje, že manipulace a podvody s elektronickými bezpečnostními prvky, jako jsou pokročilé systémy pomoci při řízení, představují významné bezpečnostní riziko, a proto je třeba je řešit na základě zvláštního školení týkajícího se kontroly integrity softwaru, které je poskytováno inspektorům;
25. vyzývá Komisi, aby vypracovala normy pro nárazové figuríny, které by lépe odrážely nejrůznější aspekty, jako je věk, pohlaví, výška a postava uživatelů, uvnitř i vně vozidla;
26. vyzývá členské státy, aby poskytovaly daňové pobídky na nákup a používání motorových vozidel splňujících nejvyšší bezpečnostní normy, a soukromé pojistitele, aby pro ně nabízely atraktivní systémy pojištění; vyzývá Komisi, aby přezkoumala právní předpisy o označování automobilů s cílem zahrnout do něj v místě prodeje i digitálně další informace o stupni bezpečnosti nových vozidel;
27. vítá požadavek na povinné zavedení signalizace nezapnutých bezpečnostních pásů u všech sedadel, který je obsažen v přepracovaném nařízení o obecné bezpečnosti, a vyzývá Komisi, aby vypracovala normy pro požadavky na informace o bezpečnostních parametrech dětských zádržných systémů; vyzývá členské státy, aby zahájily informační kampaň pro rodiče a opatrovníky týkající se bezpečnosti dětí v silničním provozu, tak aby i nadále zvyšovaly jejich povědomí o nutnosti používat bezpečnostní pásy, a to i na zadních sedadlech, s ohledem na bezpečnostní rizika, která existují v případě cestujících v mnoha vozidlech, která jsou v současné době v provozu a která se budou používat i v nadcházejících letech a která nejsou vybavena technologií signalizace nezapnutých bezpečnostních pásů;
28. naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o uplatňování balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel z hlediska bezpečnosti silničního provozu řádně přihlédla k technickému pokroku v oblasti bezpečnostních prvků vozidel, jak je uvedeno v novém nařízení o obecné bezpečnosti, a aby se při příštím přepracování uvedeného balíčku předpisů zabývala pokročilými bezpečnostními systémy, tak aby byla při pravidelné technické prohlídce vozidel zajištěna jejich kontrola; v této souvislosti vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další odbornou přípravu, prohlubování dovedností a rekvalifikaci inspektorů provádějících pravidelné technické prohlídky vozidel; vyzývá k zavedení přísnějších požadavků, pokud jde o autodiagnostiku vozidel, aby se zabránilo tomu, že se vyspělé systémy pro podporu řízení, které mají zvýšit bezpečnost, stanou nakonec v důsledku poruchy nebezpečnými;
29. vyjadřuje politování nad tím, že ustanovení balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel, která se týkají kontroly zabezpečení nákladu, nejsou povinná; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející revize těchto předpisů navrhla zpřísnění těchto ustanovení;
30. zdůrazňuje, že je třeba vyvinout větší úsilí, aby se zabránilo podvodům s počitadlem ujetých kilometrů, a zajistila se tak kvalita a bezpečnost ojetých vozidel; vyzývá proto členské státy, aby využívaly systém výměny údajů počitadla ujetých kilometrů – platformu EU MOVEHUB a její modul ODOCAR –, který v rámci pilotního projektu navrženého Parlamentem, pokud jde o evropský systém k omezení podvodů s počítadly ujetých kilometrů (OREL), vyvinulo Generální ředitelství Komise pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE);
31. vyzývá Komisi, aby navrhla nový harmonizovaný regulační rámec pro automatizovaná vozidla, tak aby bylo na základě jejich komplexního testování, mj. v reálném provozu, zajištěno, aby byl provoz těchto vozidel pro jejich řidiče i ostatní účastníky silničního provozu zcela bezpečný, zejména pokud jde o jejich interakci s konvenčními vozidly a s nechráněnými účastníky silničního provozu;
32. žádá Komisi, aby mezitím vyhodnotila rizika spojená se současně dostupnými systémy s asistovaným řízením, jako je přílišná závislost řidiče na těchto systémech a jeho rozptylování, z hlediska bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi, aby uvažovala o zavedení požadavku na vybavení mobilních a elektronických zařízení řidiče „režimem bezpečného fungování“ a o standardní instalaci dalších technických nástrojů, které by omezily rozptylování řidiče při řízení;
33. zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek představuje zajímavou příležitost k pozitivnímu ovlivnění bezpečnosti silničního provozu, jak uvedla Komise ve svém strategickém akčním plánu EU pro bezpečnost silničního provozu; vyzývá Komisi, aby výslovně přihlédla k tomu, že při zadávání veřejných zakázek na služby v rámci veřejné silniční přepravy cestujících by měly být ekonomicky nejvýhodnější nabídky posuzovány na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou, který by měl zahrnovat také bezpečnost vozidel, inovace, kvalitu, udržitelnost a sociální otázky; naléhavě vyzývá členské státy a zadavatele, aby při zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti silniční přepravy považovali za jedno z hlavních kritérií bezpečnostní hlediska;
34. poukazuje na to, že nová zařízení zajišťující osobní mobilitu vzbuzují také celou řadu vážných obav, a to nejen pokud jde o bezpečnost samotných těchto zařízení, ale také pokud jde o jejich bezpečné používání v silničním provozu; s politováním konstatuje, že právní předpisy týkající se této oblasti zavedlo pouze několik málo členských států a že nedostatečná harmonizace na úrovni EU může vést k nejasnostem a bránit tomu, aby návštěvníci dodržovali předpisy platné v daném místě; vyzývá Komisi, aby posoudila rámec pro schvalování typu těchto nových zařízení zajišťujících mobilitu a vydala pro členské státy pokyny týkající jejich bezpečnostních aspektů, mj. pravidel jejich bezpečného používání v silničním provozu; připomíná Komisi a členským státům, že je v EU i členských státech nutné vést informační a vzdělávací kampaň o bezpečném používání zařízení pro mikromobilitu se zvláštním zaměřením na nechráněné účastníky silničního provozu, mimo jiné děti, starší osoby nebo osoby se sníženou pohyblivostí; vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy, jak zlepšit bezpečné používání zařízení pro mikromobilitu;
35. vyzývá Komisi, aby aktualizovala požadavky na databázi silničních nehod v Evropské unii (CARE) a aby do ní začlenila zjištěné kolize zařízení pro mikromobilitu, jako jsou elektronické skútry a další typy elektrokol; vyzývá členské státy, aby na základě údajů shromážděných v této databázi zavedly na celostátní, regionální nebo místní úrovni konkrétní preventivní bezpečnostní opatření;
Bezpečnost silničního provozu
36. konstatuje, že podle studie Komise má přibližně 25 % všech úmrtí na silnicích na svědomí alkohol a 15 % návykové látky(8); poukazuje na to, že doporučení EU týkající se povolené hladiny alkoholu v krvi pochází z roku 2001; vyzývá Komisi, aby tato doporučení aktualizovala a zahrnula do nich nulovou toleranci pro řízení pod vlivem alkoholu a aby zavedla doporučení EU týkající se nulové tolerance nelegálních psychotropních látek a normy pro prosazování předpisů týkajících se psychotropních látek při silničních kontrolách; konstatuje, že sjednocení povoleného limitu pro obsah alkoholu v krvi u všech kategorií vozidel v EU usnadní jejich porovnávání v rámci klíčového ukazatele výkonnosti pro střízlivost na silnicích; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro označování léků, které ovlivňují schopnost osob řídit vozidlo, a aby zahájila informační kampaň, která by zvýšila povědomí pracovníků zdravotních služeb, včetně praktických lékařů, o dané problematice; vyzývá Komisi, aby v rámci přepracovaných doporučení zavedla také pokyny týkající se montáže alkoholových imobilizérů a zaměřila se přitom zejména na osoby, které porušují předpisy opakovaně, na osoby, v jejichž případě jde sice o první porušení předpisů, avšak toto porušení je velmi závažné, a na všechny řidiče z povolání;
37. konstatuje, že nedodržování předepsané rychlosti je jedním z klíčových faktorů přibližně u 30 % smrtelných silničních nehod a faktorem, který u většiny nehod situaci zhoršuje; vyzývá Komisi, aby v souladu s přístupem „bezpečného systému“ pro všechny typy silnic předložila doporučení pro uplatňování bezpečného omezování rychlosti, jako je maximální rychlost 30 km/h v obytných oblastech a oblastech s vysokým počtem cyklistů a chodců, s možností stanovit vyšší omezenou rychlost na hlavních tazích se zajištěním přiměřené ochrany nechráněných účastníků silničního provozu; vyzývá členské státy, aby investovaly přednostně do rychlého vymáhání práva při překračování rychlosti a do kvalitního informování o významu rychlosti a jejího omezování; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly sankce, které by odrazovaly od překračování rychlosti, včetně sankčních bodových systémů, a zvážily zavedení kurzů pro zvyšování povědomí o rychlosti s cílem převychovat osoby, které se dopouštějí opakovaných přestupků;
38. konstatuje, že podle odhadů Komise(9) je v EU každý rok zjištěno 10 milionů závažných dopravních přestupků týkajících se nedodržení předepsané rychlosti, jízdy na červenou a řízení pod vlivem alkoholu, jichž se dopustili cizí státní příslušníci; oceňuje pokrok, kterého bylo od roku 2015 dosaženo při stanovení rámce pro přeshraniční vymáhání předpisů týkajících se silničního provozu, s politováním však konstatuje, že stávající rámec stanovený ve směrnici o přeshraničním vymáhání předpisů nezajišťuje možnost příslušného vyšetřování, aby bylo možné prosazovat pokuty nebo uznávat rozhodnutí o uložených pokutách; domnívá se, že důkladnější přeshraniční prosazování pravidel silničního provozu by vedlo k jejich většímu dodržování a odrazovalo by to od páchání přestupků, čímž by se omezilo nebezpečné chování a zvýšila bezpečnost na silnicích; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se při příští revizi uvedené směrnice zabývala těmito problémy, posoudila otázku vzájemného uznávání zákazu řízení motorových vozidel a trestných bodů a aby přehodnotila působnost směrnice, tak aby zahrnovala prosazování placení mýtného, aby se zabránilo nebezpečnému řízení vozidel a zachovala kvalita infrastruktury;
39. připomíná, že ve směrnici o řidičských průkazech byl stanoven jednotný unijní vzor řidičského průkazu a zavedeny minimální požadavky na jeho získání; konstatuje, že pokud jde o nový technický vývoj v oblasti technologií vozidel a infrastruktury a automatizace vozidel, bude muset v osnovách odborné přípravy, zejména u profesionálních řidičů, dojít k pravidelné aktualizaci této směrnice; vyzývá Komisi, aby vypracovala minimální normy pro školení řidičů a vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu s postupným sladěním podoby, obsahu a výsledků řidičských kurzů v celé EU a aby zvážila možnost, že by do nadcházející revize směrnice o řidičských průkazech byla zahrnuta matice cílů pro vzdělávání řidičů (GDE), která má tři kategorie: znalosti a dovednosti, aspekty zvyšující rizika a sebehodnocení; vyzývá navíc k zavedení odstupňovaného systému udělování řidičských průkazů, který by motivoval začínající řidiče k získání větších zkušeností v oblasti komplikovanějších dovedností, jako je získávání přehledu o dopravní situaci, sebehodnocení a rozpoznávání rizik, a zároveň omezoval některé rizikové činnosti, jako je řízení v noci a jízda s cestujícími, a aby přitom zohlednila potřeby osob žijících v odlehlých oblastech s omezeným přístupem k veřejné dopravě, pokud jde o mobilitu; vyzývá dále Komisi, aby zavedla další harmonizaci minimálních norem pro učitele autoškol, kteří učí řídit automobily a motocykly, mj. pokud jde o jejich pravidelné proškolování, školení v oblasti vnímání nebezpečí a přísnějších minimálních vzdělávacích a komunikačních dovedností; se znepokojením konstatuje, že v několika členských státech byly zaznamenány případy nezákonného vydávání řidičských průkazů, a vyzývá Komisi, aby tento problém sledovala;
40. vyzývá Komisi, aby posoudila možnost zavedení povinné teoretické a praktické výuky a testů pro získání řidičského průkazu pro všechny kategorie jednostopých motorových vozidel;
41. vyzývá Komisi, aby vypracovala klíčové ukazatele výkonnosti pro poskytování vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu a mobility v členských státech a aby vytvořila nástroje EU pro navrhování, zajišťování a hodnocení bezpečnosti silničního provozu a vzdělávání v oblasti mobility; vybízí všechny členské státy, aby zajistily poskytování kvalitního vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu, které by mělo začínat už ve škole a být součástí nepřetržitého celoživotního vzdělávání;
42. konstatuje, že pandemie onemocnění COVID-19 vedla k rozšíření odvětví zásilkových služeb, a zejména k používání dodávek a jednostopých motorových vozidel, jako jsou mopedy a jízdní kola, což vedlo ke vzniku nových druhů práce vykonávané prostřednictvím platforem a nových obchodných modelů; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné proškolování profesionální řidičů dodávek a zabývala se otázkou jejich únavy a překračování povolené rychlosti, k nimž dochází zejména v důsledku značného nárůstu počtu zásilek; vyzývá dále Komisi, aby uvažovala o zpřísnění režimu technických prohlídek a zavedení povinnosti dalších kontrol dodávek používaných poskytovateli doručovacích služeb poté, co dosáhnou stanoveného počtu najetých kilometrů, a aby v rámci přepracování balíčku předpisů týkajících se technické způsobilosti vozidel zvážila rozšíření této povinnosti na další vozidla těchto kategorií, která se používají pro obchodní účely; vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit poskytování a používání bezpečnostního vybavení a bezpečných vozidel a také školení v oblasti digitálních nástrojů, jako jsou aplikace a interaktivní platformy, které mohou muset používat, předložila doporučení týkající se bezpečnosti doručovacích pracovníků, včetně požadavků kladených na zaměstnavatele a společnosti;
43. vyjadřuje hluboké znepokojení nad únavou řidičů v komerční nákladní a osobní dopravě, která je příčinou dopravních nehod; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila řádné uplatňování směrnice Rady 89/391/EHS o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci(10), pokud jde o otázky bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi, aby zavedla klíčový ukazatel výkonnosti pro únavu řidičů v obchodní nákladní a osobní dopravě; žádá Komisi a členské státy, aby v síti TEN-T zvýšily počet bezpečných parkovacích ploch a zajistily, aby byly přizpůsobeny potřebám řidičů, a aby prostřednictvím aktualizovaných, snadno použitelných internetových stránek poskytovaly informace o jejich dostupnosti; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by mohla mít instalace klimatizace nebo podobných klimatizačních systémů v kabinách těžkých nákladních vozidel pozitivní dopad na únavu řidičů a bezpečnost silničního provozu, vzhledem k tomu, že tyto systémy mohou fungovat nezávisle na hlavním motoru;
44. zdůrazňuje, že účinná a úplná reakce po nehodě zahrnuje kromě lékařské péče a rehabilitace poskytování duševní a sociální podpory obětem a jejich uznání a důkladné vyšetřování nehod s cílem odhalit jejich příčiny a zavést opatření k předcházení jejich opakovanému výskytu v budoucnu, a případně také trestní a občanskoprávní řízení; vyzývá členské státy, aby s cílem prosadit správné používání záchranných uliček zahájily užší spolupráci mezi orgány odpovědnými za bezpečnost silničního provozu a zdravotnictvím, aby tak došlo k urychlení záchranných operací; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby poskytly dostatečné finanční prostředky na účinnou nouzovou infrastrukturu, včetně leteckých zdravotnických služeb, zejména v odlehlých, hornatých a ostrovních oblastech; vyzývá Komisi, aby v rámci budoucí revize směrnice o řidičských průkazech stanovila povinné školení v oblasti první pomoci; vyzývá členské státy, aby do svých pravidel silničního provozu začlenily koncepci záchranných uliček a zahájily další informační kampaň; připomíná význam účinné následné podpory obětí;
45. vyzývá členské státy, aby rozvíjely své hlavní sítě pro traumatologii a přijaly pokyny pro vzájemnou spolupráci s cílem zajistit, aby služby pohotovostní péče dovážely pacienty rychle, a to i přes hranice;
46. zdůrazňuje, že nedostatečné prosazování předpisů v oblasti silničního provozu podkopává snahy o dosažení vize nulových obětí na cestách; vybízí členské státy, aby ve svém plánu bezpečnosti silničního provozu stanovily roční cíle pro prosazování a dodržování předpisů, aby zajistily jejich odpovídající financování a aby každoročně prováděly a zveřejňovaly následná opatření, kterými by analyzovaly dosažené cíle a výsledky; zdůrazňuje, že na chování řidičů může mít dlouhodobý vliv pouze dobře vysvětlená, řádně propagovaná a důsledná činnost v oblasti prosazování práva a vzdělávání prostřednictvím vymáhání práva; konstatuje, že jejich účinnost se dále zvyšuje, pokud je vyřizování pokut za zjištěné porušování předpisů do značné míry automatizováno;
47. konstatuje, že používání mobilního telefonu a jiných elektronických zařízení při řízení motorového vozidla nebo motocyklu významně zhoršuje schopnost řídit a hraje roli u 10–30 % srážek na silnicích; vyzývá členské státy, aby za používání mobilních telefonů zavedly účinné přiměřené a odrazující sankce, včetně nepeněžitých sankcí, zvyšovaly povědomí o příslušných rizicích a zlepšily prosazování předpisů;
Rámec vhodný pro budoucnost
48. poukazuje na to, že externí faktory a nové společenské trendy představují pro bezpečnost silničního provozu v rámci unijní strategie pro rok 2030 a pozdější období bezpříkladnou výzvu; konstatuje, že EU by měla připravit půdu pro postupné zavádění propojených a automatizovaných vozidel ve vhodnou dobu a posoudit možná rizika společného využívání těchto a tradičních vozidel ve smíšeném provozu, kterého se účastní i nechránění účastníci silničního provozu; vyzývá Komisi, aby posoudila veškerý dopad většího počtu automatizovaných vozidel na dopravu v městských oblastech a na životní prostředí; zdůrazňuje, že aby se zaručilo bezpečné fungování automatizovaných a poloautomatizovaných vozidel a aby současně došlo ke zvýšení bezpečnosti konvenčních vozidel, což by bylo ku prospěchu všech účastníků silničního provozu, může být nutné modernizovat infrastrukturu;
49. vyzývá členské státy, aby s cílem motivovat k nákupu a používání bezpečnějších, čistých a energeticky účinných vozidel a k obnově veřejných a soukromých vozových parků zavedly systém sešrotování vozidel za ekologických podmínek; žádá Komisi a členské státy, aby společně s Evropskou investiční bankou prozkoumaly nové systémy financování, které by usnadnily investice do bezpečných a udržitelných dopravních služeb a bezpečných a udržitelných vozových parků;
50. poukazuje na to, že při zvyšování bezpečnosti na silnicích budou hrát klíčovou úlohu získané údaje; připomíná, že palubní údaje jsou mimořádně cenné pro řízení dopravy, provádění technických prohlídek a analýzu nehod; vyzývá Komisi, aby v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů(11) vytvořila rámec pro přístup k palubním údajům i mimo trh s opravami vozidel, a to pouze za účelem vyšetřování dopravních nehod a provádění technických prohlídek; poukazuje v této souvislosti na význam digitálních údajů obsažených v zapisovačích údajů o událostech (EDR) pro důkladnou analýzu nehod s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu; vyzývá Komisi, aby zajistila povinné zaznamenávání a uchovávání všech údajů, které mají význam z hlediska důkladné analýzy nehod a výzkumu v oblasti bezpečnosti silničního provozu (včetně místa, data a doby nehod), v zapisovačích EDR;
51. připomíná, že ačkoli za bezpečnost silničního provozu nesou společnou odpovědnost všichni dotyční aktéři a orgány na unijní, celostátní a místní úrovni, měla by se EU ujmout pevné vedoucí úlohy, aby zajistila, aby byla bezpečnost silničního provozu i nadále prioritou v oblasti silniční dopravy, a přispět tak k odstranění rozdílů v bezpečnosti silničního provozu mezi členskými státy a zajistit, aby si EU udržela v této oblasti vedoucí postavení na celosvětové úrovni; poukazuje na úkol EU, kterým je prosazování spolupráce a výměny osvědčených postupů s třetími zeměmi, jako je Velká Británie, aby bylo možné uplatňovat stockholmské prohlášení o bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby se cíle v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu vztahovaly na veškeré plánování externích programů a aby za účelem lepšího prosazování předpisů vypracovaly účinný systém výměny informací o dopravních přestupcích se sousedními neunijními zeměmi a aby zároveň zajistily, aby veškerá výměna informací byla v souladu se všemi ustanoveními platných právních předpisů EU přísně zabezpečena a podléhala auditům a dohledu;
52. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející revizi balíčku předpisů v oblasti městské mobility podporovala součinnost mezi bezpečnostními opatřeními a opatřeními v oblasti zajišťování udržitelnosti v městských oblastech; vyzývá v této souvislosti k přehodnocení priorit v oblasti dopravní infrastruktury v městských oblastech, včetně změny účelu veřejných prostor, a k přechodu od individuální motorizované dopravy směrem k udržitelným, bezpečnějším a zdravějším druhům dopravy, jako je veřejná doprava, chůze a jízda na kole, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám ohrožených účastníků silničního provozu, jako jsou děti, osoby se zdravotním postižením a starší osoby; vybízí k větším investicím do parkování a dalších oblastí propojené mobility při vjezdu do městských oblastí a k jejich většímu spolufinancování prostřednictvím unijních finančních nástrojů, aby byl zajištěn snadný přístup k různým druhům veřejné dopravy, s cílem snížit dopravní zácpy ve městech a emise CO2; vítá záměr EIB podpořit ambiciózní investiční programy, které by veřejným orgánům pomohly zvýšit udržitelnou mobilitu na místní a regionální úrovni, jako jsou plány udržitelné městské mobility a projekty veřejné dopravy; vyzývá Komisi, aby zajistila důslednější začlenění cílů a opatření EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu do pokynů týkajících se plánů udržitelné městské mobility, a to na základě sledování a prosazování osvědčených postupů, včetně vytvoření ukazatele, pomocí něhož by se hodnotilo využívání financí EU k účinnému zlepšení bezpečnosti silničního provozu ve městech;
53. konstatuje, že venkovské oblasti tvoří přibližně 83 % území EU a jsou domovem 30,6 % jejích obyvatel; poukazuje na to, že venkovské, a zejména řídce osídlené oblasti trpí nedostatkem kvalitní dopravní infrastruktury a pravidelných služeb v oblasti hromadné veřejné dopravy, což přímo ovlivňuje bezpečnost silničního provozu; konstatuje dále, že k 54 % úmrtí na silnicích EU dochází na venkově; zdůrazňuje, že zlepšení dostupnosti a propojení a zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve venkovských oblastech by mělo být začleněno do strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila v připravovaném sdělení o dlouhodobé vizi týkající se venkovských oblastí;
54. poukazuje na to, že k dosažení cílů stanovených ve vizi nulových obětí na cestách je třeba podporovat integrovaný přístup a prohloubit meziodvětvovou spolupráci, včetně spolupráce s nevládními organizacemi, občanskou společností a podniky a průmyslem na regionální, celostátní a unijní úrovni; vyzývá společnosti a malé a střední podniky, aby v souladu se Stockholmským prohlášením přispěly k dosažení bezpečnosti silničního provozu tím, že budou uplatňovat zásady bezpečného systému na celý svůj hodnotový řetězec, mj. na interní postupy v rámci zadávání zakázek, výroby a distribuce, a aby do svých zpráv o udržitelnosti zahrnuly informace o výkonnosti v oblasti bezpečnosti, které by uváděly i na svých internetových stránkách; dále je vyzývá, aby v příslušných případech nabízely svým řidičům zvláštní školení v oblasti bezpečnosti silničního provozu a aby zvážily začlenění úlohy „vedoucího mobility“ s cílem koordinovat a optimalizovat potřeby podniku v oblasti mobility, pokud jde o přepravu zboží a pracovníků v rámci celého logistického řetězce;
55. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy, občanskou společností a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami na rozvoji celoevropské kultury bezpečnosti silničního provozu; vítá vyhlášení ocenění EU za bezpečnost silničního provozu ve městech v rámci Evropského týdne mobility a přepracování Evropské charty bezpečnosti silničního provozu, což je největší platforma v rámci občanské společnosti zabývající se problematikou bezpečnosti silničního provozu; vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech zorganizovala „Evropský rok bezpečnosti silničního provozu“, který by byl součástí politického rámce EU pro bezpečnost silničního provozu v období 2021–2030; dále se v souvislosti s rokem 2022, který je Evropským rokem zelenějších měst, zasazuje o spuštění, financování a monitorování značky „Bezpečnější město“, a to na základě kritérií nejvyšších standardů bezpečnosti silničního provozu pro všechny uživatele a veřejné prostory, kde je možné lépe žít, včetně lepší kvality ovzduší a snížení CO2;
56. bere na vědomí Světový den památky obětí silničního provozu, který se koná každý rok třetí neděli v listopadu, kdy si připomínáme mnoho milionů lidí, kteří byli zabiti a vážně zraněni na světových silnicích, a kdy vyjadřujeme poděkování záchranným službám za jejich práci a zamýšlíme se nad obrovským břemenem a náklady, které pro rodiny, obce a země představuje tato každodenní nekončící katastrofa; formálně uznává tento den a vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby tak rovněž učinily a uspořádaly každoroční akci podporovanou všemi třemi orgány;
57. domnívá se, že aby bylo možné v rámci zastřešující strategie udržitelné inteligentní mobility řádně uplatňovat další kroky, které jsou součástí unijní politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu, je nutné v této oblasti vytvořit další kapacity, zejména pokud jde o koordinaci, sledování a hodnocení celkové strategie a její technickou podporu; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby uvažovala o vytvoření evropské agentury pro silniční dopravu, která by podporovala udržitelnou bezpečnou a inteligentní silniční dopravu, a pokud by to nebylo možné, aby tímto úkolem pověřila některou ze stávajících agentur;
o o o
58. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 1).
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019)0640) a na usnesení Evropského parlamentu o Zelené dohodě pro Evropu ze dne 15. ledna 2020(1),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381),
– s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která byla vytčena ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380), a zejména na její cíl č. 2.2.6, tj. „Obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů“, včetně poskytování finančních podnětů pro chráněné mořské oblasti (včetně oblastí sítě Natura 2000 a oblastí zřízených mezinárodními či regionálními dohodami) v rámci budoucích finančních nástrojů pro politiku v oblasti rybolovu a námořní politiku,
– s ohledem na sdělení Komise z 16. června 2020 nazvané „Směrem k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a pokyny pro rok 2021“ (COM(2020)0248),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Strategie pro udržitelný růst na rok 2021“ (COM(2020)0575),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři(2),
– s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořském prostředí)(3),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu(4),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice(5),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu(6) a s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (COM(2018)0390,
– s ohledem na směrnici Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012(7),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku(8),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT)(9),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři(10),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/982, kterým se mění nařízení (EU) č. 1343/2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři)(11),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/560 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 a (EU) č. 1379/2013, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 na odvětví rybolovu a akvakultury(12),
– s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 25. června 2020 o provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (směrnice 2008/56/ES) (COM(2020)0259),
– s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2020 ze dne 26. listopadu 2020 nazvanou „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“,
– s ohledem na společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 9. února 2021 nazvané „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství – Nová agenda pro Středomoří“ (JOIN(2021)0002l),
– s ohledem na články 38 a 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na evropskou politiku sousedství (EPS),
– s ohledem na Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS),
– s ohledem na střednědobou strategii na období 2017–2020 přijatou Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) na podporu udržitelnosti rybolovu ve Středozemním a Černém moři,
– s ohledem na zprávu komise GFCM z roku 2018, která se týká stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři,
– s ohledem na cíl udržitelného rozvoje č. 14 „Zachovat a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro udržitelný rozvoj“ přijatý Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015,
– s ohledem na zprávu Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) působícího v rámci Komise z roku 2020 o monitorování provádění společné rybářské politiky (STECF-Adhoc-20-01),
– s ohledem na retrospektivní hodnotící studii Komise z května roku 2016, která se týká nařízení o Středozemním moři,
– s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí č. 17/2019 nazvanou „Marine messages II: Navigating the course towards clean, healthy and productive seas through implementation of an ecosystem-based approach“ (Signály moře II: Nastavit kurz směrem k čistým, zdravým a produktivním mořím zavedením ekosystémového přístupu),
– s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (Barcelonská úmluva) a související protokoly a rozhodnutí EU,
– s ohledem na ministerské prohlášení středomořských pobřežních států „MedFish4Ever“ přijaté ve Vallettě (Malta) dne 30. března 2017,
– s ohledem na Sofijské prohlášení ministrů ze dne 7. června 2018,
– s ohledem na ministerské prohlášení ze dne 26. září 2018 o provádění regionálního akčního plánu pro drobný a udržitelný rybolov ve Středozemním a Černém moři,
– s ohledem na globální hodnotící zprávu o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách z roku 2019 vypracovanou Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES),
– s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu,
– s ohledem na část II oddíl 2 úmluvy UNCLOS, která se týká hranic pobřežních vod,
– s ohledem na první hodnotící zprávu o Středomoří (MAR1) vypracovanou nezávislou sítí středomořských odborníků na změnu klimatu a životního prostředí (MedECC),
– s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a GFCM nazvanou „Stav rybolovu ve Středozemním a Černém moři v roce 2020“,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov o důsledcích zvýšení teploty mořských vod pro rybí populace a rybolov (2019/2163(INI)),
– s ohledem na stanovisko Výboru pro rybolov vypracované pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova ke strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (2020/2260(INI)) PECH_AD(2021)662054,
– s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 17. dubna 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1379/2013 a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o zvláštní opatření ke zmírnění dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 na odvětví rybolovu a akvakultury (COM(2020)0142 – C9-0093/2020 – 2020/0059(COD))(13),
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 s názvem „Více ryb v mořích? Opatření na podporu obnovy populací nad úroveň maximálního udržitelného výnosu, včetně oblastí na obnovu rybích populací a chráněných mořských oblastí“(14),
– s ohledem na současné a dlouhodobé negativní sociálně-ekonomické dopady pandemie COVID-19 na toto odvětví, včetně maloobchodních podniků a drobného obchodu s čerstvými potravinami;
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A9-0225/2021),
A. vzhledem k tomu, že Středozemní moře je celosvětově jednou z nejvýznamnějších oblastí, pokud jde o biologickou rozmanitost, a zároveň domovem pobřežních komunit, které jsou do značné míry závislé na rybolovu, a zejména na drobném rybolovu; vzhledem k tomu, že současný environmentální stav Středozemního moře je znepokojivý, částečně v důsledku nadměrného rybolovu, což vážně ohrožuje nejen biologickou rozmanitost, ale také přežití odvětví, jehož ekonomické ztráty mohou mít extrémně negativní socioekonomické dopady na rybářské komunity, průmysl a přidružená odvětví;
B. vzhledem k tomu, že rybí populace nemají neomezenou reprodukční kapacitu a že poptávka po rybách a jejich spotřeba neustále roste;
C. vzhledem k tomu, že ve Středomoří – zejména v západním Středomoří, kde jsou zaváděna nová opatření, která je ovšem předčasné v plné míře hodnotit, jelikož je třeba dalších kroků, – a v Černém moři se situace od začátku sběru údajů v roce 2003 téměř nezměnila, ačkoli od roku 2012 pravděpodobně dochází k mírnému nárůstu biomasy;
D. vzhledem k tomu, že podle zprávy komise GFCM z roku 2020 o stavu rybolovu ve Středozemním a Černém moři se podíl nadměrně lovených rybích populací snížil z 88 % v roce 2014 na 75 % v roce 2018, což jasně poukazuje na to, že je třeba ještě vykonat mnoho práce, ale že díky angažovanosti rybářů v regionu se situace postupně zlepšuje; vzhledem k tomu, že situace mnoha populací zůstává kritická, neboť podle VTHVR je více než 80 % vědecky posouzených populací využíváno nad úroveň maximálního udržitelného výnosu;
E. vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo přijato nařízení o víceletém plánu řízení rybolovu druhů žijících při dně v západním Středozemním moři a že je třeba vyčkat, jaké účinky opatření přijatá v tomto plánu budou mít,
F. vzhledem k tomu, že významný sociálně-ekonomický dopad omezení rybolovných činností snižuje rentabilitu tisíců podniků a ohrožuje jejich přežití, což může mít ničivý dopad na zaměstnanost a sociální soudržnost v pobřežních oblastech;
G. vzhledem k tomu, že vyčerpávání populací a eroze mořské biologické rozmanitosti ohrožuje potravinové zabezpečení pobřežních komunit, pracovní místa a příjmy v celém hodnotovém řetězci drobného rybolovu;
H. vzhledem k tomu, že nejednotné dodržování restriktivních opatření v oblasti rybolovu neumožňuje dosáhnout stanovených cílů, což zřetelně znevýhodňuje ty, kdo je dodržují;
I. vzhledem k tomu, že Evropský rybářský a akvakulturní fond by měl být využíván ke zmírnění negativních socioekonomických dopadů a k diverzifikaci odvětví;
J. vzhledem k tomu, že většinu středomořských rybářských loďstev tvoří plavidla využívaná k drobnému rybolovu, která představují přibližně 84 % rybářského loďstva a zajišťují 60 % pracovních míst ve Středomoří a vzhledem k tomu, že ačkoli se velikost některých loďstev výrazně snížila, byť v různé míře v rámci EU a v mimoevropských zemích s výrazným dopadem na místní hospodářství, trend v počtu plavidel zůstává poměrně stabilní;
K. vzhledem k tomu, že pro většinu pobřežních a ostrovních oblastí je drobný rybolov tradiční formou rybolovu, která je životním stylem a významným zdrojem obživy a vyžaduje pro svůj růst a rozvoj zvláštní opatření a podporu;
L. vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout zdravé úrovně rybích populací, aby se zabránilo ztrátě pracovních míst a aby se zachovala důležitá hospodářská odvětví, která jsou na rybolovu závislá;
M. vzhledem k tomu, že kromě rybolovu patří mezi faktory, které vyvíjejí tlak na populace ryb a biologickou rozmanitost moří ve Středomoří, také člověkem způsobené problémy, jako je znečištění plasty, rozptyl paliva, úbytek přírodních stanovišť, námořní doprava, změna klimatu a rozšiřování invazivních nepůvodních druhů;
N. vzhledem k tomu, že podle statistik spotřeba rybích produktů trvale roste, čemuž odpovídá i růst dovozu;
O. vzhledem k tomu, že existuje prostor pro zlepšení v označování evropských produktů, kterým by se podpořila hodnota rybolovu ve Středozemním moři, zlepšila sledovatelnost a zároveň by se bojovalo proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;
P. vzhledem k tomu, že produkce neustále klesá a že je třeba přijmout opatření k obnovení udržitelnosti zdrojů;
Q. vzhledem k tomu, že rybolov a akvakultura patří k odvětvím nejvíce zasaženým pandemií COVID-19 a že poptávka v této oblasti zaznamenala náhlý pokles;
R. vzhledem k tomu, že Komise navrhla řadu dočasných a cílených opatření k řešení problémů, kterým v důsledku pandemie COVID-19 rybářská komunita čelí;
S. vzhledem k tomu, že politická nestabilita a nepokoje v Libyi představují pro rybáře EU působící v jižním Středomoří hmatatelnou hrozbu, neboť ohrožují jejich osobní svobodu a bezpečnost rybolovných operací;
T. vzhledem k tomu, že ačkoli rybáři EU jsou povinni dodržovat pravidla pro zachování rybích populací, rybáři z jiných zemí Středomoří tatáž pravidla dodržovat nemusí, čímž podkopávají úsilí o obnovu populací ryb a konkurují rybolovu EU nekalým způsobem;
U. vzhledem k tomu, že Středozemní moře se otepluje až o 20 % rychleji než zbytek světa; vzhledem k tomu, že podle odborníků z MedECC by změna klimatu mohla lokálně vést k vymření až 50 % komerčně lovených ryb a mořských bezobratlých do roku 2050;
Zlepšení legislativy
1. vyzývá Komisi, aby po konzultaci s poradním sborem pro Středozemní moře (MED-AC) určila překážky obnovy rybích populací, a to i na základě analýzy provádění strategie komise GFCM na období 2017-2020 s cílem zahrnout její závěry do strategie na období 2021-2030, a aby zajistila přijetí praktických opatření k obnově rybích populací, přičemž by měla být zvážena i legislativní a nelegislativní opatření, bude-li to zapotřebí a bude-li to považováno za vhodné;
2. vítá návrh Komise, který předložila ve své strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, chránit alespoň 30 % mořských oblastí EU, mj. vymezením oblastí na obnovu rybích populací, jak je stanoveno v rámci společné rybářské politiky (SRP);
3. domnívá se, že je nezbytné zajistit účinnou konsolidaci a rozvoj stávajících chráněných mořských oblastí a že rybáři by měli být zapojeni do přípravné a řídicí fáze;
4. zdůrazňuje, že je třeba zahrnout hodnocení způsobu, jakým byly tyto oblasti vymezeny, a úspěchu tohoto projektu do nadcházející zprávy o fungování společné rybářské politiky; vyzývá komisi GFCM, aby navázala na úspěšný model obnovy rybích populací v oblasti Jabuka / Pomo Pit;
5. vyzývá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro všechna hospodářská odvětví při zavádění účinně řízených a propojených chráněných mořských oblastí;
6. naléhavě vyzývá Komisi, aby řešila potřeby středomořských zemí a poskytovala jim za tímto účelem vědeckou a technickou podporu při využívání regionálních a mezinárodních mechanismů financování a při rozvoji projektů udržitelného rozvoje;
7. vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by měly být vytvořeny nové plány řízení rybích populací s cílem dosáhnout dodržování zásad sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti stanovených ve společné rybářské politice;
8. připomíná, že cílem společné rybářské politiky je dosáhnout nejpozději do roku 2020 toho, aby míra rybolovu odpovídala u všech populací úrovni maximálního udržitelného výnosu;
9. se znepokojením konstatuje, že u velmi mnoha populací stále není známo, v jakém stavu se nacházejí; vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení sběru údajů s cílem lépe koncipovat nezbytná opatření v oblasti řízení;
10. připomíná cíl rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, kterým je dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí nejpozději do roku 2020;
11. vyzývá Komisi, aby navázala na úspěch, který byl zaznamenán u tuňáka obecného, a prozkoumala možnost dlouhodobého zavedení celkových přípustných odlovů pro některé druhy, včetně štikozubce obecného, a aby v rámci hodnocení víceletého plánu v roce 2024 předložila příslušný návrh;
12. připomíná, že úspěch chráněných mořských oblastí a dalších chráněných oblastí spočívá v tom, že jsou akceptovány rybáři, pobřežními komunitami a dalšími zúčastněnými stranami; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda není třeba usnadnit aktivní účast odvětví rybolovu, včetně drobných rybářů, místních komunit a všech příslušných zúčastněných stran, při navrhování, řízení a monitorování chráněných mořských oblastí;
13. vyzývá EU a její členské státy, aby učinily kroky k tomu, aby chráněné oblasti ve Středozemním moři přestaly fungovat jen na papíře („paper parks“), a aby vytvořily chráněné mořské oblasti jako součást soudržné sítě účinně řízených a propojených oblastí, včetně pobřežních oblastí a oblastí hlubinného rybolovu; připomíná požadavek na ukončení rybolovu za pomoci kontaktního zařízení pro lov při dně v oblastech hlubších než 400 m s prokazatelným či pravděpodobným výskytem zranitelných mořských ekosystémů;
14. vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily síť oblastí obnovy rybích populací v rámci společné rybářské politiky a v rámci GFCM, zejména na ta místa, kde existují jasné důkazy o vysoké koncentraci ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo o tom, že zde dochází ke tření ryb; zdůrazňuje, že je třeba zahrnout hodnocení způsobu, jakým byly tyto oblasti vymezeny, a úspěchu tohoto projektu do nadcházející zprávy o fungování společné rybářské politiky; vyzývá komisi GFCM, aby navázala na úspěšný model obnovy rybích populací v oblasti Jabuka / Pomo Pit;
15. vyzývá komisi GFCM, aby navrhla novou ambiciózní a komplexní společnou strategii pro rybolov a akvakulturu ve Středozemním a Černém moři na období 2021–2025, která musí zahrnovat účinná a udržitelná řídicí opatření na regionální a vnitrostátní úrovni v souladu s přístupem založeným na maximálním udržitelném výnosu; vyzývá Komisi GFCM, aby se zabývala otázkami, jako je globální oteplování, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov a rekreační rybolov, a aby zřídila nové oblasti obnovy rybích populací;
16. vyjadřuje politování nad nedostatkem vědeckých údajů o rekreačním rybolovu; vyzývá členské státy EU a komisi GFCM, aby plně posoudily dopady a přínos rekreačního rybolovu pro řízení rybolovných zdrojů a zahrnuly je do svých plánů řízení;
17. zdůrazňuje význam monitorování a kontroly a účinné regionální spolupráce v oblasti řízení biologických mořských zdrojů;
18. vyzývá Komisi, aby prosazovala cíle Zelené dohody pro Evropu na úrovni GFCM a aby podporovala udržitelnou správu oceánů a řízení rybích populací prostřednictvím odpovídajících finančních prostředků;
19. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby každému legislativnímu návrhu zaměřenému na zvýšení populací ryb, který omezuje rybolovné činnosti, předcházelo rozsáhlé posouzení dopadu, které by kvantifikovalo jeho možný socioekonomický a environmentální dopad na pobřežní komunity a na produktivitu a konkurenceschopnost podniků EU činných v oblasti rybolovu a na výrobní řetězec tohoto odvětví, a aby každý takový návrh stavěl na nejlepších dostupných vědeckých údajích, které budou sdíleny se subjekty, jež jsou s odvětvím rybolovu spojeny;
20. kromě toho, s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu a strategii v oblasti biologické rozmanitosti a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, které tuto dohodu posilují, a na významný dopad, který tato dohoda bude mít na rybolovnou činnost obecně a ve Středomoří zejména, požaduje, aby bylo provedeno předběžné posouzení dopadu těchto opatření a jejich provádění v odvětví rybolovu a akvakultury, s přihlédnutím ke specifickému statusu Středozemního moře, který vyplývá z toho, že toto moře je sdíleno se zeměmi, jež nejsou členy EU a mají jiné právní předpisy;
21. upozorňuje, že není přesně vyčíslen dopad všech možných důsledků, které mají na rybí populace vedle rybolovu další faktory, jako je znečištění, globální oteplování, nepůvodní druhy, těžba ropy, bagrování za účelem těžby různých materiálů nebo námořní doprava; zdůrazňuje, že tento nedostatek informací neumožňuje přijmout přiměřená a dostatečně účinná rozhodnutí k zajištění zachování mořských populací a ekosystémů;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby sdílely všechny legislativní i nelegislativní iniciativy se sdruženími rybářů, včetně cechů („cofradías“), v rámci modelu společného řízení;
23. zdůrazňuje, že jakákoli budoucí legislativní opatření na podporu obnovy rybích populací ve Středozemním moři, která mají dopad na rybolovnou činnost v rámci evropského odvětví rybolovu, musí být prováděna postupně a úměrně jeho akceschopnosti; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby žádný budoucí legislativní návrh nevedl k nadměrné byrokratické a finanční zátěži pro evropské odvětví rybolovu, a zejména pro odvětví drobného rybolovu;
24. podtrhuje, že jakákoli legislativní iniciativa zaměřená na ochranu a obnovu populací ve Středozemním moři by se neměla omezovat pouze na opatření omezující rybolovné činnosti, ale měla by k tomuto problému přistupovat komplexně a společně řešit všechny rizikové faktory z hlediska vyčerpání populací;
25. zdůrazňuje, že je třeba přijmout právní předpisy na základě ekosystémového přístupu, jímž lze identifikovat a analyzovat veškeré interakce, které ovlivňují rybí populace, s přihlédnutím nejen k rybolovu, ale také k dalším faktorům, které mají vliv na jejich rovnováhu a na přítomnost nových invazivních druhů;
26. podtrhuje pozitivní vliv, jaký by měla renovace obstarožních rybářských loďstev, která ve Středozemním moři působí, a to jak pokud jde o plavidla, tak o motory, neboť by se tak snížil jejich dopad na životní prostředí, zvýšila účinnost využívání paliva, podpořila dekarbonizace plavidel a zlepšila bezpečnost a pracovní podmínky posádek; připomíná, že dohoda o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu (ENRAF) usnadňuje v tomto ohledu získání podpory;
27. vyzývá Komisi, aby chránila konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj celého odvětví rybolovu a souvisejícího výrobního řetězce tím, že zvýší hodnotu produktů rybolovu a zlepší označování a sledovatelnost, přičemž zvláštní pozornost bude věnována opatřením, která zajistí, aby dovážené produkty splňovaly evropské normy;
28. vyzývá Radu a Komisi, aby příznivě přijaly postoj Parlamentu při probíhající revizi nařízení (ES) č. 1005/2008(15) (nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu), a zejména pokud jde o návrh Parlamentu, aby byla za určitých podmínek zavedena ochranná opatření, na jejichž základě budou pro produkty rybolovu a akvakultury dočasně pozastaveny preferenční celní sazby pro dovoz ze zemí mimo EU, které v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu řádně nespolupracují;
29. žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily označování a sledovatelnost všech mořských produktů s cílem poskytnout spotřebitelům jasnější informace o původu produktu, živočišném druhu a dalších aspektech, jako jsou výrobní metody a normy uplatňované při lovu a zpracování, a to i při dovozu ze zemí mimo EU;
30. vyzývá komisaře odpovědného za rybolov a námořní záležitosti, aby zřídil konzultační orgán se zapojením zemí Středomoří, které nejsou členy EU, s cílem omezit nekalou hospodářskou soutěž a zajistit rovné podmínky pro evropské rybáře a ženy pracující v tomto odvětví;
31. vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu zvýšením transparentnosti rybolovných činností a jejich lepším monitorováním a kontrolou;
32. vyzývá členské státy, aby posílily kapacitu pro kontrolu rybolovu a usnadnily výměnu osvědčených postupů a cílů mezi členskými státy na krátkodobé taktické úrovni za pomoci Evropské agentury pro kontrolu rybolovu (EFCA);
33. naléhavě vyzývá středomořské členské státy, aby v zájmu ochrany nadměrně využívaných mořských ekosystémů s okamžitým účinkem vytvořily další oblasti s omezením rybolovu zřízené GFCM a aby přitom zohlednily model osvědčeného postupu z oblasti s omezením rybolovu Jabuka / Pomo Pit;
34. vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění rybolovu do politiky sousedství EU jako nástroje pro posílení regionální spolupráce;
35. trvá na tom, že řádné a povinné provádění SRP by mělo mít za cíl nalézt správnou rovnováhu mezi environmentální, hospodářskou a sociální udržitelností;
36. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu environmentálních a sociálně-ekonomických údajů ohledně místních komunit a odvětví rybolovu ve Středomoří s cílem posoudit dopad krize COVID-19 na toto odvětví a stav rybích populací a aby bylo toto posouzení zohledněno při přijímání rozhodnutí v budoucnosti;
37. vyzývá Komisi, aby tuto analýzu využila při vypracovávání politik, pro zprostředkování spolupráce v oblasti výzkumu a při spolupráci se všemi aktéry v celé oblasti Středomoří, včetně pobřežních zemí EU i třetích zemí, s cílem posoudit případné spory mezi loďstvy zaměřenými na stejné biologické mořské zdroje, které se nacházejí v citlivých oblastech mezinárodních vod, a s cílem těmto sporům předcházet;
38. vyzývá Komisi, aby provedla analýzu sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů odvětví rekreačního rybolovu a jeho dopadu na životní prostředí s cílem zahrnout toto odvětví do veškerých opatření, která mohou být přijata;
39. naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně využívaly zdroje z fondu ENRAF k odškodnění subjektů drobného rybolovu, které musí dočasně pozastavit svou činnost v důsledku opatření pro zachování zdrojů, a to v souladu s pravidly a ustanoveními ENRAF;
40. vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly potenciál, který nabízí společné řízení, řízení založené na ekosystémech a adaptivní a preventivní řízení, s hlavním cílem dosáhnout udržitelného řízení rybolovných zdrojů na základě kontroly intenzity rybolovu a zajištění selektivního rybolovu ve Středozemním moři;
Řešení dopadů dalších hospodářských činností a tlaků na obnovu rybích populací
41. vítá práci vykonanou na úrovni komise GFCM od roku 2017 s cílem vypracovat a přijmout strategie pro řešení možných dopadů změny klimatu na rybolov;
42. vyzývá členské státy, aby přijaly pravidla pro zákaz kotvení a uvazování velkých soukromých plavidel ve vzdálenosti do 300 m od pobřeží a v chráněných oblastech, na této 300metrové hranici a v kotvištích, jelikož mají velký dopad na křehké ekosystémy, např. na porosty Posidonie mořské;
43. vyzývá Komisi, aby zveřejnila studii o dopadu různých lidských činností a zdrojů znečištění, ať už na zemi nebo na moři, na rybí populace a mořské ekosystémy;
44. zdůrazňuje, že chybí zdroje, zejména lidské zdroje, na provádění vědeckého výzkumu a hodnocení populací ve Středozemním moři;
45. vyzývá členské státy EU, aby financovaly odbornou přípravu nových vědeckých odborníků;
Posílení sběru údajů a výzkumu
46. zdůrazňuje, že je třeba ve Středozemním moři podporovat drobný pobřežní rybolov a rybolovné techniky s malým dopadem, a že tato podpora by měla obnášet mimo jiné stanovení povinnosti členským státům přidělit pro oba tyto druhy rybolovu, pro něž byl zaveden celkový přípustný odlov v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013, větší podíl rybolovných práv;
Posílení úlohy aktérů rybolovu při rozhodování a shromažďování údajů
47. vyzývá Komisi, aby provedla ekonomickou analýzu sociálních dopadů poklesu rybolovných zdrojů ve Středozemním moři a na zaměstnanost s cílem stanovit vhodná podpůrná opatření, která zaručí spravedlivý a spravedlivý přechod k rybolovu s malým dopadem;
48. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že prostředků fondu ENRF bude možno využívat jak pro analýzu údajů, tak pro jakákoli vyplývající opatření, s cílem přispět k udržitelnosti, inovacím a diverzifikaci odvětví;
49. vyzývá k většímu zapojení místních, regionálních a vědeckých institucí a místních aktérů do shromažďování údajů o selektivním rybolovu, a to v úzké spolupráci s Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR);
50. vyzývá k výměně osvědčených postupů a inovacím, pokud jde o selektivnější lovná zařízení a o metody sběru odpadu v mořích, s vědomím úlohy rybářů jakožto „strážců moře“ a s cílem přispět ke zdravějšímu a čistšímu mořskému prostředí;
51. zdůrazňuje, že plošné dosažení všech cílů týkajících se obnovy populací ve Středozemním moři a řádné provádění pravidel přijatých evropskými zákonodárci závisí na faktické účasti aktérů odvětví rybolovu;
52. vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila spolupráci a dialog s poradními sbory, rybáři a odborníky z pobřežních komunit a aby náležitě brala zřetel na jejich názory a uznala významnou roli rybářů, žen pracujících v tomto odvětví a příslušných profesních organizací a organizací občanské společnosti při formulování plánovaných pravidel a rozhodovacích procesech;
53. apeluje na členské státy, aby umožnily vytvoření místních modelů společného řízení rybolovu založených na účasti, konzultacích a společném rozhodování mezi příslušnými zúčastněnými stranami; konstatuje, že tyto plány řízení vyžadují důkladné monitorování úlovků, které by mělo zajistit udržitelné využívání zdrojů, a vytvoření spravedlivých sociálně-ekonomických podmínek v odvětví rybolovu s cílem kompenzovat rozdíly mezi jednotlivými segmenty loďstva;
54. zdůrazňuje, že modely společného řízení jsou založeny na udržování ekosystémových služeb a na ochraně využívaných ekosystémů, což předpokládá ekosystémový přístup k rybolovu a adaptivní řízení a zavedení stálého informačního, analytického a akceschopného systému, který je schopen průběžně integrovat nové poznatky, zpracovávat zpětnou vazbu a pohotově přijímat rozhodnutí;
55. vítá přijetí akčního plánu z roku 2018 s cílem zajistit udržitelnou budoucnost pro drobný rybolov a mořské prostředí v tomto regionu, jakož i spuštění platformy „Přátel drobného rybolovu“;
56. zdůrazňuje, že každý cíl ochrany by měl být založen na nejlepších vědeckých poznatcích, které jsou k dispozici;
Záruka dodržování právních norem
57. odsuzuje pokračující porušování mořského práva ve Středozemním moři, a to i pokud jde o únosy, zabavování plavidel, nezákonné zadržování, zastrašování, kontroly, obtěžování, útoky a nespravedlivá soudní řízení proti rybářům EU za výkon jejich práce, k němž dochází v jasném rozporu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv;
58. vyzývá Komisi, aby analyzovala situaci ve Středomoří a posoudila, zda je možné nějak operativně zasáhnout na ochranu evropských námořníků a plavidel;
59. vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s těmi zeměmi severní Afriky, které nedodržují politiky a rozhodnutí v rámci úmluvy UNCLOS a komise GFCM, a zajistila tak bezpečnost a rovné podmínky pro všechny rybáře EU;
60. vyzývá Komisi, aby podporovala společné iniciativy se sousedními zeměmi s cílem usnadnit dodržování dohod uzavřených v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu a podílet se na řádném řízení a obnově rybích populací;
61. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svých agentur intenzivněji monitorovala teritoriální vody EU s cílem identifikovat rybářská plavidla z nečlenských zemí EU, která v teritoriálních vodách EU a chráněných mořských oblastech provozují nezákonný rybolov, a zlepšit bezpečnostní podmínky rybářů EU; zdůrazňuje, že za tímto účelem je nezbytné těmto agenturám poskytnout odpovídající finanční a lidské zdroje;
62. vyzývá vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zintenzivnil úsilí Unie o dodržování mezinárodního práva, bezpečnosti a právních norem v jižním Středomoří;
o o o
63. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008 , kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).
Účinné látky, včetně chlortoluronu a difenokonazolu
181k
55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2021 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/1449 ze dne 3. září 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2-fenylfenol (včetně jeho solí, jako je sodná sůl), 8-hydroxychinolin, amidosulfuron, bifenox, chlormekvat, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, dimethachlor, etofenprox, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, parafinový olej, penkonazol, pikloram, propachizafop, prosulfokarb, chizalofop-P-ethyl, chizalofop-P-tefuryl, síra, tetrakonazol, triallát, triflusulfuron a tritosulfuron (2021/2869(RSP))
– s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1449 ze dne 3. září 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2-fenylfenol (včetně jeho solí, jako je sodná sůl), 8-hydroxychinolin, amidosulfuron, bifenox, chlormekvat, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, dimethachlor, etofenprox, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, parafinový olej, penkonazol, pikloram, propachizafop, prosulfokarb, chizalofop-P-ethyl, chizalofop-P-tefuryl, síra, tetrakonazol, triallát, triflusulfuron a tritosulfuron(1),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(2), a zejména na čl. 17 první odstavec a článek 21 uvedeného nařízení,
– s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit(3),
– s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(4),
— s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009(5),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 10. října 2019 a 26. listopadu 2020, v nichž vznáší námitky proti předchozímu prodlužování doby platnosti schválení účinné látky chlortoluron(6),
– s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
A. vzhledem k tomu, že chlorotoluron byl dne 1. března 2006 zařazen směrnicí Komise 2005/53/ES(7) do přílohy I nařízení Rady 91/414/EEC(8) a považuje se podle nařízení (ES) č. 1107/2009 za schválený;
B. vzhledem k tomu, že od roku 2013 dochází v rámci prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 k prodlužování registrace chlorotoluronu(9);
C. vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky chlortoluron již byla prováděcím nařízením Komise (EU) č. 533/2013(10) prodloužena o rok a dále byla od roku 2017 každoročně prodlužována prováděcími nařízeními Komise (EU) 2017/1511(11), (EU) 2018/1262(12), (EU) 2019/1589(13) a (EU) 2020/1511(14) o další rok a nyní prováděcím nařízením (EU) 2021/1449, jímž se prodlužuje doba platnosti jeho registrace do 31. října 2022, znovu o rok;
D. vzhledem k tomu, že Komise toto prodloužení vysvětlila pouze tím, že uvedla: „Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, skončí platnost schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o jejich obnovení.“;
E. vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí a současně konkurenceschopnost zemědělství Unie; vzhledem k tomu, že by měl být kladen zvláštní důraz na ochranu ohrožených skupin obyvatelstva včetně těhotných žen, kojenců a dětí;
F. vzhledem k tomu, že by se měla použít zásada předběžné opatrnosti a že v nařízení (ES) č. 1107/2009 je stanoveno, že v přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze ty látky, u nichž bylo prokázáno, že mají na rostlinnou výrobu jednoznačně příznivé účinky a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí;
G. vzhledem k tomu, že se v nařízení (ES) č. 1107/2009 stanovuje, že v zájmu bezpečnosti by měla být doba platnosti schválení účinné látky časově omezena; vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení by měla být úměrná možným rizikům spojeným s používáním dotyčných látek, že však v tomto případě tato úměrnost zjevně chybí;
H. vzhledem k tomu, že v období 15 let, které uplynuly od schválení účinné látky chlorotoluronu, bylo zjištěno, že se pravděpodobně jedná o endokrinní disruptor, a přesto za celé toto období nedošlo k přehodnocení jeho registrace či k jeho stažení;
I. vzhledem k tomu, že v případech, kdy byla zjištěna možnost výskytu škodlivých účinků na zdraví, avšak přetrvává vědecká nejistota, mají Komise a členské státy možnost a povinnost jednat v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tím, že přijmou předběžná opatření k omezení rizik, která jsou nezbytná k zajištění vysoké míry ochrany lidského zdraví;
J. vzhledem k tomu, že konkrétněji je v článku 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoveno, že Komise může kdykoli přezkoumat schválení účinné látky, zejména pokud má s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky za to, že daná látka podle všeho už nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4 uvedeného nařízení, a vzhledem k tomu, že tento přezkum může vést ke zrušení schválení dané látky nebo k jeho změně;
Vlastnosti narušující činnost endokrinního systému
K. vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008(15) byl chlorotoluron jednotně klasifikován jako vysoce toxický pro vodní organismy, vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky a jako látka s podezřením na vyvolání rakoviny (Carc. 2) nebo s podezřením na poškození plodu v těle matky (Repr. 2);
L. vzhledem k tomu, že vědecké publikace přisuzují chlortoluronu vlastnosti narušující činnost endokrinního systému(16);
M. vzhledem k tomu, že chlortoluron byl v roce 2015 zařazen prováděcím nařízením (EU) 2015/408 na „seznam látek, které se mají nahradit“, jelikož se má za to, že má endokrinně disruptivní vlastnosti, které mohou mít nepříznivý účinek na lidi, a jelikož splňuje kritéria, podle nichž lze tuto látku považovat za perzistentní toxickou látku;
N. vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nelze účinnou látku schvalovat, pokud se má za to, že má vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, které mohou mít na člověka nežádoucí účinek, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy je produkt používán v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005(17);
O. vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby u látky, která pravděpodobně splní kritéria pro vyloučení v důsledku svých vlastností narušujících činnost endokrinního systému, bylo nadále povoleno její používání v Unii, a tak ohrožováno veřejné zdraví a životní prostředí;
P. vzhledem k tomu, že žadatelé mohou zneužít automatický systém začleněný do pracovních metod Komise, který v případě, že opětovné posouzení rizik ještě nebylo ukončeno, okamžitě prodlužuje dobu platnosti schválení účinných látek, a to tím, že budou období pro posouzení rizik úmyslně prodlužovat poskytováním neúplných údajů a požadováním dalších výjimek a zvláštních podmínek, což bude mít za následek nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, jelikož expozice nebezpečné látce v tomto období bude nadále pokračovat;
Q. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 vyzval Parlament Komisi a členské státy, aby „aby zajistily, že procesní prodloužení doby schvalování na dobu trvání daného postupu podle článku 187 nařízení se nebude používat v případě účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní a toxické z hlediska reprodukce, a proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, ani v případě účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, což se v současné době týká látek, jako je např. flumioxazin, thiacloprid, chlorotoluron a dimoxystrobin“;
R. vzhledem k tomu, že Parlament již ve svých usneseních ze dne 10. října 2019 a ze dne 26. listopadu 2020 vznesl námitky proti předchozím prodloužením doby platnosti schválení chlortoluronu;
S. vzhledem k tomu, že Komise ve svých odpovědích(18) na předchozí námitky proti prodloužení doby platnosti schválení chlortoluronu odkazuje pouze na „studii, na které je založeno posouzení dopadu provedené před přijetím nařízení Komise (EU) 2018/605“(19), ve které „chlortoluron nebyl identifikován jako potenciální endokrinní disruptor“, avšak nezmiňuje, že tato studie nevedla k odstranění chlortoluronu ze seznamu látek, které se mají nahradit;
T. vzhledem k tomu, že po přijetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2100(20) a nařízení (EU) 2018/605 Komise pověřila Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA) vypracováním harmonizovaných pokynů s cílem zajistit, aby se při posuzování biocidních přípravků a pesticidů důsledně uplatňovala kritéria pro látky narušující činnost endokrinního systému, která přijala Unie; vzhledem k tomu, že tyto pokyny, které zahrnují nové testy OECD, byly zveřejněny v červnu 2018(21), avšak ještě nebyly použity k posouzení vlastností chlortoluronu narušujících činnost endokrinního systému;
U. vzhledem k tomu, že chlortoluron nebyl podroben řádnému posouzení, které by umožnilo stanovit, že se již nejedná o látku narušující činnost endokrinního systému;
V. vzhledem k tomu, že úřad EFSA ještě neposoudil návrh hodnotící zprávy o obnovení schválení týkajícího se chlortoluronu;
W. vzhledem k tomu, že na základě předchozího prodloužení týkajícího se několika účinných látek, včetně chlortoluronu, k němuž došlo v roce 2020 prováděcím nařízením (EU) 2020/1511, nebylo schválení obnoveno pouze u jedné z 27 látek, zatímco podle prováděcího nařízení (EU) 2021/1449 se doba platnosti schválení až 39 látek opětovně prodlouží, přičemž v mnoha případech se bude jednat po třetí nebo čtvrté prodloužení;
X. vzhledem k tomu, že existuje podezření, že difenokonazol používaný samostatně, jakož i v kombinaci s různými azoly, jako je penkonazol, způsobuje rezistenci houby Aspergillus fumigatus vůči triazolům(22);
Y. vzhledem k tomu, že rezistence houby Aspergillus fumigatus vůči triazolu je stále větším problémem v oblasti veřejného zdraví(23); vzhledem k tomu, že údaje z několika studií(24) jasně naznačují, že za selhání léčby u pacientů, kterým nebyla v klinickém prostřední nikdy podána azolová léčiva, jsou odpovědné zemědělské azoly;
Z. vzhledem k tomu, že u každého čtvrtého pacienta, který byl přijat do intenzivní péče kvůli zdravotním problémům souvisejícím s onemocněním COVID-19, se prokázala nákaza houbou Aspergillus fumigatus, přičemž u 15 % pacientů se jednalo o rezistentní variantu Aspergillus fumigatus; vzhledem k tomu, že tyto pacienty je téměř nemožné léčit a jejich míra přežití se odhaduje na pouhých 20 %(25);
AA. vzhledem k tomu, že prodloužení doby platnosti schválení látek, které vedou k rezistenci vůči léčivým přípravkům proti mykotickým onemocněním, je ze zdravotního hlediska nepřijatelné;
1. domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/1449 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009;
2. domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/1449 není v souladu s právem Unie, neboť odporuje zásadě předběžné opatrnosti;
3. důrazně odsuzuje závažná zpoždění v procesu opětovného schvalování a v identifikaci endokrinních disruptorů;
4. domnívá se, že rozhodnutí prodloužit doby platnosti schválení chlortoluronu a difenokonazolu není v souladu s bezpečnostními kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1107/2009 a není založeno ani na důkazu, že tyto látky mohou být používány bezpečně, ani na tom, že by tyto látky byly prokazatelně nezbytné pro produkci potravin v Unii;
5. vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí nařízení (EU) 2021/14495 a předložila výboru nový návrh, který by zohledňoval vědecké důkazy ohledně škodlivých vlastností dotyčných látek, zejména chlortoluronu a difenokonazolu;
6. vyzývá Komisi, aby předkládala návrhy prováděcích rozhodnutí o prodloužení platnosti schválení pouze u látek, u nichž se za současného stavu vědeckých poznatků neočekává, že by vedly k návrhu Komise na neprodloužení povolení dotyčné účinné látky;
7. vyzývá Komisi, aby zrušila schválení v případě látek, u nichž existuje důvodné podezření, že nesplní kritéria bezpečnosti stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009;
8. vyzývá členské státy, aby zajistily řádné a včasné opětovné posouzení schválení účinných látek, v jejichž případě jsou zpravodajskými členským státem, a aby co nejrychleji účinně vyřešily problém s průtahy při jejich schvalování;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, beta-cyfluthrin, bifenox, chlorotoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflubenzuron, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, pikloram, prosulfokarb, pyriproxyfén, thiofanát-methyl, triflusulfuron a tritosulfuron (Úř. věst. C 202, 28.5.2021, s. 7), usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1511 ze dne 16. října 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron (Přijaté texty, P9_TA(2020)0325).
Směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, 17.9.2005, s. 51).
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanovují ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 533/2013 ze dne 10. června 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, chlorthalonil, chlorotoluron, cypermethrin, daminozid, forchlorfenuron, indoxakarb, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. L 159, 11.6.2013, s. 9).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1511 ze dne 30. srpna 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, beta-cyfluthrin, chlorthalonil, chlorotoluron, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dimethenamid-P, flufenacet, flurtamon, forchlorfenuron, fosthiazát, indoxakarb, iprodion, MCPA, MCPB, silthiofam, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 115).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1262 ze dne 20. září 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 1-methylcyklopropen, beta-cyfluthrin, chlorthalonil, chlorotoluron, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dimethenamid-P, diuron, fludioxonil, flufenacet, flurtamon, fosthiazát, indoxakarb, MCPA, MCPB, prosulfokarb, thiofanát-methyl a tribenuron (Úř. věst. L 238, 21.9.2018, s. 62).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1589 ze dne 26. září 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, beta-cyfluthrin, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflubenzuron, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, pikloram, prosulfokarb, pyriproxyfen, thiofanát-methyl, triflusulfuron a tritosulfuron (Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 24).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1511 ze dne 16. října 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron (Úř. věst. L 344, 19.10.2020, s. 18).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
Viz mj.: Hong, M., Ping, Z., Jian, X., „Testicular toxicity and mechanisms of chlorotoluron compounds in the mouse“ (Testikulární toxicita a mechanismy sloučenin chlortoluronu u myší), Toxicology Mechanisms and Methods 2007;17(8):483–8.)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
Další kroky Komise v návaznosti na nelegislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron, SP(2019)669, https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2019/2826(RSP)&l=en; Další kroky Komise v návaznosti na nelegislativní usnesení o prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1511 ze dne 16. října 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek amidosulfuron, bifenox, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, pikloram, prosulfokarb, síra, triflusulfuron a tritosulfuron, SP(2021)129, https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2020/2853(RSP)&l=en
Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2100 ze dne 4. září 2017, kterým se stanoví vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 301, 17.11.2017, s. 1).
Pokyny EFSA a ECHA pro identifikaci endokrinních disruptorů v souvislosti s nařízeními (EU) č. 528/2012 a (ES) č. 1107/2009, EFSA Journal 2018, 16(6):5311, http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5311.
Verweij, P.E., Lucas, J.A., Arendrup, M.C., Bowyer, P., Brinkmann, A.J.F., Denning, D.W., Dyer, P.S., Fisher, M.C., Geenen, P.L., Gisi, U., Hermann, D., Hoogendijk, A., Kiers, E., Lagrou, K., Melchers, W.J.G., Rhodes, J., Rietveld, A.G., Schoustra, S.E., Stenzel, K., Zwaan, B.J., a Fraaije, B.A., „The one health problem of azole resistance in Aspergillus fumigatus: current insights and future research agenda“ (Problém veřejného zdraví v souvislosti s rezistencí Aspergillus fumigatus vůči azolům: aktuální poznatky a budoucí výzkumný program), Fungal Biology Reviews, svazek 34, vydání 4, 2020, s. 202–214, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1749461320300415
Cao, D., Wang, F., Yu, S., Dong, S., Wu, R., Cui, N., Ren, J., Xu, T., Wang, S., Wang, M., Fang, H., and Yu, Y., „Prevalence of Azole-Resistant Aspergillus fumigatus is Highly Associated with Azole Fungicide Residues in the Fields“ (Výskyt houby Aspergillus fumigatus rezistentního vůči azolům je silně provázáno s rezidui azolových fungicidů v obhospodařované půdě), Environmental Science & Technology, 2021, 55(5), 3041–3049, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5461301/
– s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 2. prosince 2020 o nové agendě EU a USA pro globální změnu (JOIN(2020)0022),
– s ohledem na společné prohlášení o vztazích mezi EU a USA, které bylo vydáno na základě transatlantického legislativního dialogu dne 24. srpna 2020,
– s ohledem na závěry Rady o vztazích mezi EU a USA ze dne 7. prosince 2020,
– s ohledem na prohlášení nového ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena před Výborem Senátu USA pro zahraniční vztahy dne 19. ledna 2021,
– s ohledem na prohlášení členů Evropské rady ze dne 26. února 2021 o bezpečnosti a obraně,
– s ohledem na společné tiskové prohlášení předsedkyně von der Leyenové a ministra zahraničí USA Blinkena ze dne 24. března 2021,
– s ohledem na společné prohlášení ministra zahraničních věcí Spojených států amerických a místopředsedovi Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. března 2021,
– s ohledem na prohlášení ministerstva zahraničí USA ze dne 26. dubna 2021 nazvané „Závazek USA vůči západnímu Balkánu“,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 14. listopadu 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie s názvem „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“,
– s ohledem na společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO podepsané dne 8. července 2016 ve Varšavě předsedou Evropské rady, předsedou Evropské komise a generálním tajemníkem NATO,
– s ohledem na výměnu názorů s generálním tajemníkem NATO na společné schůzi Výboru pro zahraniční věci, podvýboru pro bezpečnost a obranu a delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO, která se konala dne 15. března 2021,
– s ohledem na účast místopředsedy Komise, vysokého představitele na zasedání ministrů obrany zemí NATO ve dnech 17. a 18. února 2021 a na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO ve dnech 23. a 24. března 2021,
– s ohledem na komuniké, které vydaly hlavy států a vlád účastnící se zasedání Severoatlantické rady v Bruselu dne 14. června 2021,
– s ohledem na prohlášení z vrcholné schůzky EU a USA ze dne 15. června 2021 s názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“,
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o vzájemných vztazích EU-NATO(1),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA(2), na usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství(3) a na usnesení ze dne 12. září 2018 o stavu vztahů mezi EU a USA(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o rozsudku SDEU ze dne 16. července 2020 – komisař pro ochranu údajů v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems („Schrems II“), věc C-311/18(7),
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0250/2021),
A. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství již 75 let prosazuje svobodu, demokracii, lidská práva a právní stát, obchodní a hospodářskou spolupráci a bezpečnost; vzhledem k tomu, že Spojené státy americké jsou i nadále nejbližším a nejdůležitějším strategickým partnerem EU; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na silných politických, kulturních, hospodářských a historických vazbách a sdílených hodnotách, jako je svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát, má velký potenciál, pokud jde o dialog, spolupráci a dosažení výsledků v řešení otázek, plnění cílů a prosazování priorit společného zájmu nebo zájmů napříč politickým spektrem;
B. vzhledem k tomu, že EU a Spojené státy sdílí stejné hodnoty a mají společný zásadní zájem na utváření mezinárodního prostředí založeného na pravidlech, které posiluje multilateralismus a demokratické hodnoty, brání lidská práva, prosazuje mezinárodní právo a podporuje mezinárodní řád založený na pravidlech, mírové řešení konfliktů a udržitelný rozvoj na celém světě;
C. vzhledem k tomu, že zvolení Joea Bidena prezidentem Spojených států a Kamaly Harrisové viceprezidentkou této země přineslo novou příležitost pokračovat v tomto zásadním transatlantickým partnerství a posílit jej, opět zahájit činnost a inovace na všech úrovních této dlouholeté spolupráce a lépe spolupracovat na multilaterálních otázkách, jako je změna klimatu, digitální a ekologická transformace, demokracie a mezinárodní bezpečnost; vzhledem k tomu, že jak EU, tak i USA by měly využít této obnovené příležitosti k navázání úzkého dialogu a spolupráce s cílem plnit své stálé závazky vůči mezinárodním organizacím, k nimž obě strany patří, a zajistit větší koordinaci a sdílení zátěže napříč širokým spektrem geopolitických otázek; vzhledem k tomu, že spolupráce se Spojenými státy je trvalým cílem EU bez ohledu na úřadující vládu;
D. vzhledem k tomu, že Bidenova vláda oznámila, že má v úmyslu posílit vztahy s EU a dalšími demokratickými spojenci; vzhledem k tomu, že první zahraniční návštěva prezidenta Bidena směřovala do Evropy a že během této návštěvy se v Bruselu ve dnech 14.–15. června 2021 zúčastnil summitu NATO a summitu EU-USA; vzhledem k tomu, že to potvrzuje pevné odhodlání Spojených států posílit vztah k Evropské unii a jejím členským státům i jejich pevné odhodlání usilovat o budoucnost společné bezpečnosti a obrany v rámci Severoatlantické aliance a s Evropskou unií; vzhledem k tomu, že prezident Biden navrhl uspořádat summit pro demokracii, který bude usilovat o společné závazky s EU a dalšími demokraciemi, pokud jde o posilování našich demokracií a podporu posílené spolupráce mezi demokratickými státy v boji proti autoritářství a porušování lidských práv na celém světě;
E. vzhledem k tomu, že k vybudování silné a ambiciózní transatlantické agendy, k řešení všech oblastí transatlantických neshod prostřednictvím hlubší spolupráce, včetně takových oblastí, jako jsou vztahy s Čínou a Ruskem, závazky a kapacity v oblasti obrany, konflikty na Blízkém východě a jiné otázky bezpečnosti a stability, a k nalezení společných přístupů tam, kde je to možné, je nutný stálý, konstruktivní a vyrovnaný dialog založený na stejných cílech; vzhledem k tomu, že je jasné, že transatlantickou alianci nelze považovat za samozřejmost a že je třeba ji oživit a neustále posilovat;
F. vzhledem k tomu, že v rámci snah o transatlantickou spolupráci a její prohlubování by EU měla společně se Spojenými státy usilovat o partnerství ve vedení, které by se zaměřovalo na prosazování společných zájmů; vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž podporovat svou strategickou autonomii v obraně a hospodářských vztazích jako prostředek ke sledování vlastních legitimních diplomatických, bezpečnostních a hospodářských zájmů a současně k posílení transatlantické vazby a ke zvýšení společného vlivu EU a USA na světové scéně, ale také s cílem zvýšit svou schopnost převzít větší odpovědnost za řešení klíčových globálních a regionálních výzev a v případě potřeby samostatně rozhodovat a jednat v oblasti zahraničních věcí a bezpečnostních a obranných záležitostí;
G. vzhledem k tomu, že mezi EU a USA jsou nejužší dvoustranné obchodní a investiční vazby a nejpropojenější hospodářské vztahy na světě;
H. vzhledem k tomu, že EU a USA spojují společné výzvy, jako je nepříznivý vliv autoritářských režimů, které oslabují vícestranné instituce, socioekonomický dopad pandemie, podpora celosvětového zdraví, změna klimatu a nutnost pokročit v opatřeních zaměřených na zmírnění této změny, boj proti globální vlně autoritářství a proti globálním zločineckým sítím a terorismu, zavádění genderové rovnosti a potírání diskriminace do reálného života, řešení narůstajícího rozdělení mezi metropolitními a venkovskými oblastmi a úsilí o digitální a ekologickou transformaci jakožto o prostředek k zajištění udržitelné modernizace, pokrok technologií, jako je umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a obecnější výzvy vyplývající z digitalizace hospodářství;
I. vzhledem k tomu, že nový impuls v transatlantických vztazích by vytvořil příznivé politické prostředí pro konstruktivní řešení společných výzev a řešení otázek, v nichž se naše postoje liší;
J. vzhledem k tomu, že v prosinci 2020 Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) předložily novou strategii EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejímž cílem je, aby „EU posílila vedoucí postavení v oblasti mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru a rozšířila spolupráci s partnery na celém světě s cílem prosazovat globální, otevřený, stabilní a bezpečný kyberprostor založený na zásadách právního státu, lidských právech, základních svobodách a demokratických hodnotách“(8);
K. vzhledem k tomu, že ve Spojených státech existuje silná oboustranná podpora spolupráce s demokratickými spojenci s cílem zvýšit odolnost transatlantického společenství vůči hybridním hrozbám autoritářských režimů;
L. vzhledem k tomu, že mezinárodní řád založený na pravidlech a demokratické hodnoty jsou ohroženy vzestupem asertivního autoritářství a úpadkem demokracie ve třetích zemích, jakož i v EU a USA v důsledku vzestupu protidemokratických populistických a krajně pravicových hnutí;
M. vzhledem k tomu, že odchod Spojeného království z EU by mohl vést k další fragmentaci strategické situace nejen z hlediska vztahů mezi EU a USA, ale i v Radě bezpečnosti OSN, ve skupině G7 a G20 a v dalších mnohostranných formátech;
N. vzhledem k tomu, že Latinská Amerika je regionem, který sdílí mnoho klíčových hodnot, zájmů, historických, hospodářských a lidských vazeb s EU a USA;
1. vítá skutečnost, že v prosinci 2020 byl coby plán pro obnovené a posílené transatlantické partnerství přijat nový návrh Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku označovaný jako nová agenda EU a USA pro globální změnu;
2. znovu potvrzuje, že podporuje rozsáhlou transatlantickou spolupráci, partnerství a přátelství mezi EU a USA, které více než 70 let přispívaly k rozvoji, prosperitě a úspěšné integraci Evropy a od konce 2. světové války jsou základem její stability a bezpečnosti; zdůrazňuje, že vztahy mezi EU s USA jsou založeny na společných hodnotách; připomíná, že jak politické systémy USA, tak EU jsou založeny na demokratických zásadách, právním státu a dodržování základních svobod; je přesvědčen, že transatlantickou spoluprací můžeme nejlépe přispět k mírovému, udržitelnému a konstruktivnímu řešení stávajících globálních a regionálních výzev, a to i prostřednictvím důrazu na udržitelnou obnovu hospodářství šetrnou k životnímu prostředí, včetně uhlíkové neutrality do roku 2050, a k překonání regionální, sociální, rasové a genderové nespravedlnosti; trvá na tom, že obnovené transatlantické partnerství by mělo být založeno na rovnosti partnerů; současně zdůrazňuje, že strategické autonomie EU nelze dosáhnout bez kvalitativně lepšího uplatňování priorit a zásad zahraniční a obranné politiky EU a schopnosti EU jednat v případě potřeby autonomně při sledování svých legitimních zájmů, včetně ambiciózního partnerství a spolupráce s nejbližšími spojenci Unie, jako jsou Spojené státy;
3. vyzývá Radu, Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby opět jasně ukázali, že strategické transatlantické vztahy jsou i nadále důležité pro obnovu a oživení mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech, jehož ústředním prvkem je systém OSN a mezinárodní právo, pro globální posilování demokracie a demokratických hodnot a prosazování lidských práv, pro potírání negativního vlivu autoritářských režimů a jejich dezinformací a pro utváření pravidel pro digitální a technologickou budoucnost na základě společných hodnot, pro celosvětový udržitelný ekonomický rozvoj, růst a pracovní místa podporující začlenění, koordinovaný postoj vůči Rusku a Číně a společnou nabídku investic do globálních iniciativ v oblasti infrastruktury v souladu se strategií EU v oblasti konektivity; podtrhuje význam strategie EU v oblasti konektivity a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v klíčových prvcích konektivity; podporuje úsilí o zabránění závislosti na energii propagací energetické diverzifikace a obecněji konektivity prostřednictvím všech možných mechanismů, jak se rovněž odrazilo v komuniké skupiny G7 nazvaném „Naše společná agenda pro globální opatření v zájmu obnovy k lepšímu“;
4. bere na vědomí a podporuje také nový transatlantický závazek podporovat demokracii na celém světě, a to zejména prostřednictvím ochrany svobody sdělovacích prostředků, podpory občanské společnosti a ochrany a obrany novinářů; vítá jasný závazek USA posílit a dále rozšiřovat záběr transatlantických vztahů na základě rozhodnutí prezidenta USA zamířit do Evropy během jeho první zahraniční cesty a účastnit se červnového summitu EU-USA; podporuje operativní závěry summitu, které jsou podrobně uvedeny v prohlášení ze summitu EU-USA vydaném dne 15. června 2021 pod názvem „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“ a které potvrzují pevné odhodlání obou stran usilovat o součinnost a prohloubit transatlantický dialog a spolupráci; zejména bere na vědomí transatlantické odhodlání řešit humanitární potřeby, hájit mezinárodní humanitární právo a rozšířit základnu zdrojů pro humanitární činnost; rovněž bere na vědomí a podporuje záměr posílit transatlantickou spolupráci při uplatňování sankcí v zájmu společných cílů v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti;
5. vyzývá k přijetí nové transatlantické agendy, která sleduje společné zájmy, zvyšuje kolektivní sílu a prosazuje mnohostrannou spolupráci v zájmu budování rovnoprávnějšího a zdravějšího světa, boje proti změně klimatu, mírových a udržitelných řešení sporů, včetně regionálních sporů, na základě zásad mezinárodního práva, v zájmu kontroly zbraní, nešíření jaderných zbraní a odzbrojení; zdůrazňuje, že ústředním prvkem této agendy by měly být naše společné strategické cíle, jako je posílení našeho dodavatelského řetězce pro léčivé přípravky a reforma Světové zdravotnické organizace, zajištění náležitého přístupu zranitelných zemí k očkovacím látkám, snížení naší závislosti na vnějších zásobách energie, zvýšení investic do vyspělých technologií, boj proti nerovnostem, prosazování ekologické transformace a vzájemná spolupráce, jakož i spolupráce s příslušnými třetími zeměmi se zvláštním důrazem na bezpečnost a stabilitu východního a jižního sousedství EU, západního Balkánu a afrického kontinentu;
6. zdůrazňuje, že je nutné prohloubit legislativní spolupráci a vytvořit pevnější struktury pro tuto spolupráci a pro inkluzivní transatlantický dialog na základě legislativních složek EU i USA, například transatlantické legislativního shromáždění; konstatuje, že zvýšení povědomí o strukturách, jako je transatlantický legislativní dialog a pořádání pravidelnějších setkání a návštěv Výboru EP pro zahraniční věci a jeho amerických protějšků, například u příležitosti stálých každoročních návštěv příslušných výborů, by obnovilo důvěru a trvalost a účinnost transatlantické spolupráce; naléhavě vybízí Kongres USA, aby posílil roli transatlantického legislativního dialogu tím, že jej uzná jako formální subjekt se statusem stálého členství, který se věnuje rozšiřování vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, a jako přirozený protějšek meziparlamentní delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Kongresem USA; vítá obnovu výboru Kongresu USA pro záležitosti Evropské unie a podtrhuje význam úzké spolupráce a spojení s činností transatlantického legislativního dialogu; znovu potvrzuje význam řídícího výboru pro transatlantický legislativní dialog při koordinaci všech činností týkajících se transatlantické spolupráce na poli legislativního úsilí v Evropském parlamentu s cílem posílit parlamentní dohled;
7. vítá bohatý transatlantický dialog na úrovni občanské společnosti a vyzývá EU a USA, aby z takového dialogu více těžily a aby zapojily všechny sociální a ekonomické zúčastněné strany do debat o budoucnosti transatlantických vztahů; domnívá se, že pro tento účel by mohl být navázán pravidelný transatlantický dialog občanské společnosti; zdůrazňuje, že kontakt mezi občany EU a USA přispívá k rozvoji společných hodnot, důvěry a vzájemného porozumění mezi transatlantickými partnery; vyzývá proto k větší podpoře a usnadnění programů mobility a výměnných programů, jako je Erasmus+, a výměnných stáží mezi Kongresem a Evropským parlamentem; podtrhuje, že je důležité posílit mezilidské kontakty ve vědě, výzkumu a vzdělávání;
8. vyzývá k posílení meziparlamentní spolupráce poslanců Evropského parlamentu, členů Kongresu, poslanců vnitrostátních parlamentů členských států EU a členů zákonodárných sborů padesáti federálních států USA v různých tematických oblastech, neboť tato spolupráce by mohla umožnit výměnu osvědčených postupů, včetně dialogu na nižší než národní úrovni, jako je koalice „Under2 Coalition“, a lepší koordinaci při řešení globálních, ale i společných domácích problémů, jako jsou ekonomické a sociální nerovnosti, ochrana lidských práv a demokratických norem ohroženým rostoucími vnitřními i vnějšími protidemokratickými hrozbami, obrana mezinárodního práva a dodržování právně závazných dohod, podpora společných strategických zájmů, všeobecná zdravotní péče, sbližování legislativy týkající se umělé inteligence ve všech jejích formách, podpora spolupráce mezi podniky z USA a EU, inovace a špičkové technologie, jako jsou 5G, 6G a biotechnologie, výzkum, rozvoj a inovace, zdanění technologických firem, odpovědnost internetových platforem včetně poskytnutí nezbytného dohledu k zajištění toho, aby politiky on-line platforem byly v souladu se základními demokratickými hodnotami, boj proti změně klimatu, a to i v podobě bezpečnostní hrozby, a cíl spočívající ve spravedlivém přechodu na klimatickou neutralitu, ochrana svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a ochrana našich demokratických voleb před zahraničními zásahy; opět připomíná význam spolupráce mezi EU a USA v oblasti vesmíru a dialogu mezi EU a USA v těchto otázkách; vítá oznámení závazku posílit transatlantickou spolupráci v oblasti vesmíru na základě dohody o systémech Galileo a GPS; vyjadřuje přesvědčení, že vesmírná spolupráce EU-USA by mohla podpořit bezpečnostní normy ve vesmíru a osvědčené postupy v mezinárodním společenství;
9. vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly na globálních daňových výzvách a vycházely přitom z práce OECD, jako je reforma mezinárodního systému daně z příjmů právnických osob, s cílem odstranit možnost hospodářských subjektů využívat strategie oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), aby se vyhnuly placení daní z příjmu právnických osob; v tomto ohledu podporuje práci inkluzivního rámce OECD/G20 v oblasti BEPS; zdůrazňuje, že součástí úsilí o reformy musí být odstranění daňových rájů; zdůrazňuje, že taková opatření mohou sloužit ke snížení hospodářských nerovností; potvrzuje závazek EU ke spravedlivému zdanění v digitální ekonomice, jak požaduje nová agenda EU-USA pro globální změny;
10. podtrhuje význam vízové vzájemnosti mezi EU a USA a vybízí obě strany ke hledání vzájemně přijatelného řešení prostřednictvím aktivního diplomatického zapojení, které by umožnilo zavedení bezvízového styku pro všechny členské státy EU; vítá začlenění Polska do programu USA pro osvobození od vízové povinnosti a potvrzení, že i Chorvatsko splňuje všechny požadavky na účast v programu; vyzývá USA, aby urychlily proces přistoupení Bulharska, Kypru a Rumunska k programu bezvízového styku;
Návrat k multilateralismu
11. vítá návrat USA k multilateralismu založenému na pravidlech a ke spojenectví s jeho partnery a zdůrazňuje, že se tak naskýtá významná příležitost k opětovnému navázání kontaktů s USA s cílem obnovit, posílit a dále rozšířit transatlantické vztahy, a to i v oblastech jako je multilateralismus a lidská práva, a v duchu našich společných demokratických hodnot společně posílit celosvětový řád založený na pravidlech; zdůrazňuje význam úzké spolupráce s USA a dalšími podobně smýšlejícími státy pro takovou modernizaci mnohostranných organizací, aby byly vhodné pro stanovený účel a zlepšily prosazování celosvětového míru a bezpečnosti, základních práv, univerzálních hodnot a mezinárodního práva; zdůrazňuje rovněž, že do tohoto úsilí je třeba zapojit země globálního Jihu; zdůrazňuje, že je třeba úzce spolupracovat a koordinovat činnost v rámci systému OSN, jejích agentur, organizací a misí, a to i pokud jde o personální obsazování vedoucích pozic;
12. připomíná svůj závazek k mezinárodní spolupráci v rámci OSN jakožto nezbytného fóra pro mnohostranná řešení globálních výzev a pro politickou komunikaci, politický dialog a budování konsensu v celém mezinárodním společenství;
13. vyzývá ke zvýšení objemu společného unijního a amerického financování špičkových projektů založených na mezních technologiích, k vyšším společným investicím do výzkumu a vývoje, intenzivnějším akademickým výměnám mezi lidmi v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a větší společné podpoře začínajících technologických podniků a malých a středních podniků;
14. vítá rozhodnutí Bidenovy vlády znovu se připojit k Pařížské dohodě a jmenovat Johna Kerryho zvláštním prezidentským vyslancem pro otázky klimatu; vítá informaci o zřízení akční skupiny EU a USA na vysoké úrovni pro klima; naléhavě vybízí EU a USA, aby předložily konkrétní návrhy na řešení změny klimatu a ekologizace obchodu a podporovaly zprovoznění ekologických technologií, včetně vodíkových, udržitelné financování a biologickou rozmanitost;
15. zdůrazňuje význam celosvětové spolupráce při řešení nadnárodních výzev souvisejících s podporou vzdělávání, vědy, mládeže, kulturní rozmanitosti a dialogu; vyzývá USA, aby se vrátily k Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO);
16. vítá skutečnost, že USA jsou opět členem Světové zdravotnické organizace; vyzývá transatlantické vedení v diplomacii týkající se zdraví, aby koordinovalo přístup k zastavení šíření onemocnění COVID-19 v globálním měřítku, i možné další zdravotní krize, a aby posílilo globální bezpečnost v oblasti zdraví, zejména pokud jde o reformu Světové zdravotnické organizace a společné transatlantické úsilí o spravedlivý celosvětový přístup k vakcínám, testům a lékům na onemocnění COVID-19 a o jejich distribuci, a to především v zemích s nízkými příjmy; trvá na posilování spolupráce na zavádění lepších postupů k přípravě na budoucí pandemie, a to i prostřednictvím koherentního a soudržného klinického a regulačního přístupu doplňujícího globální dodavatelské řetězce s cílem zajistit flexibilitu a odolnost; vyzývá k nestrannému nezávislému vyšetření zdroje pandemie COVID-19 a jejího šíření, jakož i řešení této pandemie ze strany WHO na počátku;
17. zdůrazňuje, že je třeba posílit veřejnou diplomacii v oblasti očkovacích látek, v níž by EU a USA mohly hrát vedoucí úlohu, neboť globální očkování je jediný způsob, jak tuto pandemii ukončit; vítá finanční příspěvky EU a USA do nástroje COVAX a podporu mezinárodní spolupráce s cílem zlepšit dostupnost očkovacích látek po celém světě, a to prostřednictvím koordinovaného přístupu při řešení návrhu na zjednodušení pravidel ochrany duševního vlastnictví pro očkovací látky; v tomto smyslu naléhavě transatlantické partnery vybízí, aby spolupracovali, a umožnili tak rychlou výrobu a dodání očkovacích látek, kdekoli jich bude zapotřebí; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi USA a EU při vakcinačních kampaních s cílem zajistit do budoucna lepší připravenost a odolnost;
18. vyzývá k jednotnému postoji EU a USA v rámci OSN, včetně postoje k reformě OSN s cílem posílit účinnost OSN jakožto mnohostranné organizace, zvýšit transparentnost této instituce a posílit její důvěryhodnost; vyzývá ke koordinovaným snahám o přijetí ambiciózních závazků na summitech OSN věnovaných v roce 2021 změně klimatu a biologické rozmanitosti (COPS 26); vyzývá EU a USA, aby hrály vedoucí úlohu v rámci OSN pro změnu klimatu a na dalších fórech, jako je Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Mezinárodní námořní organizace; v této souvislosti zdůrazňuje, že zásadní význam má spolupráce v oblasti čisté energie a výzkumu, vývoje a inovací a v nízkouhlíkových technologiích a produktech, jakož i spolupráce na dalších naléhavých otázkách, jako je nešíření zbraní, řešení konfliktů, boj proti radikalizaci a terorismu; vyjadřuje obavy ze skutečnosti, že v posledních třech desetiletích Čína ztrojnásobila své emise uhlíku a nyní produkuje 27 % světových skleníkových plynů, takže úsilí EU a USA o řešení emisí skleníkových plynů je z velké části nedostatečné bez jasného závazku a reálných kroků ze strany Číny;
19. vyzývá k obhajobě mezinárodního mořského práva a v této souvislosti opakuje svůj požadavek, aby USA ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu; vybízí USA, aby se na příštím Environmentálním shromáždění OSN připojily k úsilí EU o podporu přijetí mezinárodní smlouvy o znečišťování moří odpadky a plasty; naléhavě vyzývá USA a EU, aby posílily spolupráci v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu po celém světě;
20. konstatuje, že prezident Biden oznámil nový cíl dekarbonizace ve výši 50 % až 52 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 2005; bere rovněž na vědomí, že prezident Biden uspořádal virtuální vrcholnou schůzku vedoucích představitelů týkající se klimatu s cílem podpořit úsilí hlavních ekonomik o opatření v oblasti klimatu;
21. uznává významné zlepšení kvality ovzduší v USA v posledních desetiletích, které je do značné míry způsobeno technologickým zlepšením a inovacemi v odvětví energetiky;
22. je toho názoru, že EU by měla společně s USA potvrdit stěžejní význam cílů udržitelného rozvoje a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 jakožto rámce pro účinnou mnohostrannou spolupráci, do níž se může kdykoli zapojit i Čína za předpokladu, že se skutečně zaváže k nekonfliktnímu dialogu a spolupráci, a to s programem, jenž posílí klíčové struktury a cíle Agendy 2030;
23. vyzývá k lepší koordinaci při používání mechanismů sankcí, včetně sankcí za porušování lidských práv, a naléhavě vyzývá Radu, aby jako součást celosvětového sankčního režimu EU v oblasti lidských práv přijala složku týkající se korupce; vyzývá EU a USA, aby své sankční politiky koordinovaly, kdykoli je to možné a užitečné;
24. vítá oznámení Bidenovy vlády, že se zavazuje k obnovení spolupráce s Radou OSN pro lidská práva, což značí, že Spojené státy mají opět v úmyslu prosazovat na celém světě lidská práva v naději, že posílí úsilí o dodržování lidských práv na celém světě a budou bránit autoritářskému přeformulovávání lidských práv jako konceptu zaměřeného na stát; vyzývá EU a USA, aby spolu s podobně smýšlejícími spojenci pracovaly na reformě Rady pro lidská práva a zejména stanovily jasná kritéria pro členství v tomto orgánu;
25. vyzývá k posílení závazku EU a USA v oblasti prosazování a ochrany lidských práv na celém světě, jakož i k boji proti vzestupu autoritářství a neliberálních režimů; vybízí k vytvoření komplexního společného souboru nástrojů EU a USA pro boj proti porušování lidských práv; vyzývá orgány EU, aby úzce spolupracovaly s dalšími demokratickými systémy na obraně a prosazování základních lidských práv a demokratických hodnot na mezinárodní úrovni prostřednictvím posílené a úzké spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy a OBSE; zastává názor, že Parlament a Kongres by mohly spolupracovat na případech, kdy jsou obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti bezdůvodně pronásledováni a vězněni nebo kdy je jejich činnost potlačována;
26. vítá skutečnost, že Bidenova vláda zrušila sankce USA vůči vysokým úředníkům Mezinárodního trestního soudu (ICC); vyzývá USA, aby se připojily k signatářům Římského statutu, kterým se zřizuje Mezinárodní trestní soud, a aby se konstruktivně zapojily do jeho probíhajících vyšetřování a soudních řízení;
27. opět USA vyzývá, aby zrušily trest smrti a reformovaly svůj systém trestního soudnictví;
28. naléhavě vyzývá k dialogu a výměně osvědčených postupů mezi EU a USA, pokud jde o prosazování rasové a genderové rovnosti; vyzývá EU a USA, aby podnikly rozhodné kroky k řešení systémového rasismu, který se odráží v policejním násilí neúměrně často namířeným proti etnickým a rasovým menšinám, a k řešení zakořeněných nerovností, které vyvolávají legitimní pokojné protesty;
29. zastává názor, že EU a USA mohou společně prosazovat rovnost a dodržování lidských práv a zajistit, aby tato práva byla řádně zohledněna a podporována při rozhodování na mnohostranných fórech; navrhuje proto prozkoumat stálou platformu pro dialog mezi EU a USA s cílem přijmout konkrétní opatření v boji proti rasismu, nenávistným projevům a diskriminaci, včetně diskriminace LGTBQI osob, a vyzývá v tomto ohledu k užší mnohostranné spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako jsou OBSE, OSN, Africká unie, Organizace amerických států a Rada Evropy; vyzývá EU a USA, aby společně uspořádaly celosvětový summit o boji proti rasismu a diskriminaci na celém světě;
30. je hluboce znepokojen tím, že zákonodárci státu Texas přijali tzv. zákon o srdečním tepu (Heartbeat Act), který de facto zakazuje potrat a představuje závažný útok na sexuální a reprodukční práva žen; vyjadřuje politování nad tím, že Nejvyšší soud Spojených států se nejednomyslným rozhodnutím odmítl vyjádřit k přijetí tohoto bezprecedentního zákona;
31. trvá na tom, že je třeba vyvinout větší úsilí o zlepšení v oblasti rovnosti žen a mužů a práv žen, mimo jiné pokud jde o násilí na základě pohlaví a sexuální a reprodukční zdraví a práva;
32. vyzývá EU a členské státy, aby posílily svou spolupráci s USA při prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na celém světě; vyzývá EU a USA, aby vzájemně chránily a zachovávaly kulturní a historické dědictví Evropy a USA v USA a v EU;
33. vyzývá Bidenovu vládu, aby urychleně splnila své ohlášené plány na uzavření vazební věznice v Guantánamu; vyjadřuje politování nad tím, že téměř 20 let po zřízení této věznice je v ní i nadále zadržováno 40 vězňů, včetně pěti vězňů, kteří byli určeni k propuštění v době Obamovy vlády; vyzývá EU a její členské státy, aby nabídly svou pomoc k usnadnění tohoto procesu;
34. vybízí USA, aby zaručily spravedlivý a otevřený přístup k základním službám, jako je systém zdravotní péče a systémy sociální ochrany větší části obyvatelstva; vybízí nově jmenovanou Bidenovu vládu, aby přijala konkrétní opatření k regulaci držení zbraní mezi občany USA;
35. upozorňuje, že transatlantické společenství čelí široké škále bezprecedentních společných výzev, od boje proti terorismu přes hybridní hrozby, změnu klimatu, dezinformace, kybernetické útoky, vznikající a přelomové technologie, až po měnící se globální rovnováhu sil a z toho vyplývající výzvy pro mezinárodní řád založený na pravidlech;
Posílená spolupráce v oblasti mezinárodního obchodu a investic
36. zdůrazňuje, že je nezbytné pracovat společně s USA na posilování mnohostranného systému a reformě Světové obchodní organizace a využívat přitom pozitivní dynamiky; vítá výsledek summitu EU-USA konaného dne 15. června 2021 na téma „Na cestě k obnovenému transatlantickému partnerství“ jako projev obnovené a konstruktivní angažovanosti; vítá dohodu o rámci spolupráce pro velká civilní letadla; bere na vědomí, že prohlášení ze summitu EU-USA uznalo, že uplatňování cel na dovoz z EU ze strany USA podle článku 232 vedlo k napětí v transatlantických vztazích, a vítá výslovný závazek obsažený v témže prohlášení, že stávající rozdíly týkající se nadměrné kapacity v produkci oceli a hliníku budou vyřešeny do konce roku; domnívá se, že je nezbytné vytvořit několik platforem pro stálou diskusi, jako je například Rada pro obchod a technologie a společný dialog mezi EU a USA o politice hospodářské soutěže v oblasti technologií, neboť tyto platformy dále umožní transatlantický obchod, a naléhavě vyzývá Komisi, aby pro Radu pro obchod a technologie co nejdříve vytvořila účinnou a inkluzivní strukturu na straně EU; vítá zřízení společné pracovní skupiny EU a USA pro výrobní a dodavatelský řetězec v souvislosti s onemocněním COVID-19;
37. zdůrazňuje, že Rada pro obchod a technologie je součástí pozitivní transatlantické obchodní agendy, jejímž konečným cílem je zakotvit demokratické hodnoty a etiku do nových technologií s cílem stát se transparentní institucionální strukturou a vést celosvětovou digitální transformaci; vítá v této souvislosti skutečnost, že navzdory napětí, o němž je třeba otevřeným a upřímným způsobem diskutovat, se zahajovací schůze konala podle plánu; poukazuje na to, že by bylo možné dosáhnout určitých rychlých zisků, které by posílily dvoustranný obchod, a naléhavě proto vyzývá obě strany, aby se zaměřily na konkrétní, hmatatelné výsledky; vítá v tomto ohledu výsledky prvního zasedání Rady pro obchod a technologie konaného dne 29. září v Pittsburghu, na němž byla přijata konkrétní témata pro každou z deseti pracovních skupin; podporuje mj. závazek ke spolupráci při předcházení vzniku nových a zbytečných překážek obchodu s novými a vznikajícími technologiemi, prověřování investic a vývozu zboží dvojího užití, jakož i závazek zlepšit účinnost politik, které se zabývají netržními politikami a praktikami a také praktikami, které narušují obchod; vítá stanovení konkrétních témat, jako je řešení problémů, které představují netržní ekonomiky, a spolupráce v oblasti pracovních práv a politik v oblasti klimatu souvisejících s obchodem v rámci pracovní skupiny pro globální výzvy v oblasti obchodu; zdůrazňuje význam spolupráce při stanovování mezinárodních technologických norem; vyzývá ke zřízení podvýboru pro obchod a technologie v rámci transatlantického dialogu zákonodárců, který doplní úlohu exekutivy v Radě pro obchod a technologie a bude nad touto radou vykonávat demokratickou kontrolu; zdůrazňuje, že Rada pro obchod a technologie není fórem pro jednání o obchodní dohodě mezi EU a USA, aniž jsou dotčeny budoucí iniciativy za tímto účelem;
38. zdůrazňuje, že Evropská unie a Spojené státy mají nejintegrovanější hospodářské vztahy na světě, což představuje také nejrozsáhlejší a nejprohloubenější dvoustranný obchodní a investiční vztah, v jehož rámci dosahuje hodnota obchodu se zbožím a službami více než 1 bilion EUR ročně; připomíná, že hospodářství EU a USA společně představují více než 40 % světového HDP a téměř třetinu světových obchodních toků;
39. zdůrazňuje význam oživení našich transatlantických obchodních vztahů jakožto historických spojenců a obchodních partnerů, v neposlední řadě s ohledem na současnou krizi způsobenou onemocněním COVID-19, s cílem podpořit multilateralismus, posílit otevřený obchodní systém založený na pravidlech a nalézt společná řešení naléhavých globálních výzev, včetně celosvětového zdraví;
40. bere na vědomí informace, které již poskytly protistrany z USA a obchodní zástupkyně Spojených států Katherine Taiová při slyšení o obchodní agendě administrativy prezidenta Bidena na rok 2021;
41. v této souvislosti opět vyjadřuje svou podporu nové obchodní strategii EU, která se zaměřuje, mimo jiné prostřednictvím transatlantické agendy Unie, na součinnost mezi cíli domácí a zahraniční politiky v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;
42. považuje obchodní politiku za strategický geopolitický nástroj transatlantické agendy; zdůrazňuje, že USA jsou klíčovým obchodním partnerem, a proto vítá pozitivní signály vlády prezidenta Bidena, pokud jde o její plány na posílení dvoustranných vztahů s EU, a vyzývá k obnovení spolupráce, která by měla v nadcházejících letech přinést trvalé a konkrétní výsledky s přihlédnutím k tomu, že naše hospodářské vztahy jsou rovněž ovlivněny bezpečnostními zájmy v kontextu otevřené strategické autonomie;
43. zdůrazňuje, že je třeba identifikovat společná opatření založená na sdílených zájmech a hodnotách a společných rizicích a hrozbách s cílem přispět k celosvětovému udržitelnému a inkluzivnímu hospodářskému oživení po pandemii COVID-19;
44. zdůrazňuje, že je třeba reformovat celosvětový obchodní systém tak, aby zajišťoval rovné podmínky na celosvětové úrovni, a spolupracovat na vytvoření nových pravidel, zejména pokud jde o nekalé obchodní praktiky, neboť nekalá hospodářská soutěž má závažný dopad na naše společnosti a pracovníky;
45. podporuje partnerský přístup ve vedoucím postavení spolu se Spojenými státy, včetně koordinovaného postoje vůči Rusku a Číně, zaměřený na prosazování společných zájmů v rámci ekologické a digitální transformace našich ekonomik, a také společné iniciativy, pokud jde o poskytování globálních veřejných statků; zdůrazňuje, že tato agenda zahrnuje „pracovníky a mzdy“, jakož i odolnější, udržitelnější a odpovědnější dodavatelské řetězce; v této souvislosti vybízí obě strany, aby koordinovaly svůj přístup k nucené práci a vykořisťujícím pracovním podmínkám a aby spolupracovaly na zlepšení dodržování práv pracovníků a environmentálních norem v obchodních dohodách, a to i na mnohostranné úrovni, mimo jiné s využitím zkušeností druhé strany s tím, jak účinněji prosazovat tato ustanovení;
46. zdůrazňuje, že je třeba ukázat, že lepší obchodní vztahy mezi EU a USA přinesou prospěch občanům, zejména občanům, které globalizace opomíjí, a podnikům na obou stranách Atlantiku; v této souvislosti vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a sladily své strategie s cílem vytvořit investiční součinnost, zejména s cílem dosáhnout udržitelné a inkluzivní digitální a ekologické transformace svých ekonomik;
47. konstatuje, že společné výzvy EU a USA jsou stále více nevojenské povahy a jsou věcí našeho hospodářského partnerství; vyzývá proto k trvalému a posílenému transatlantickému parlamentnímu dialogu o obchodu mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA prostřednictvím interakce mezi výbory, a sice Výborem Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod na straně EU a daňovým výborem (Ways & Means Committee), jeho podvýborem pro obchod a finančním výborem Senátu na straně USA, jakož i v rámci transatlantického dialogu zákonodárců;
48. rozhodně vítá podporu nové generální ředitelky WTO Ngozi Okonjo-Iwealové ze strany USA a návrat USA k Pařížské dohodě; vítá čtyřměsíční dočasné pozastavení cel v souvislosti se sporem Airbus-Boeing, která měla nepřiměřeně negativní dopad na zemědělsko-potravinářské výrobky EU, jako pozitivní krok k nalezení trvalého řešení pro dotace na výrobu civilních letadel; konstatuje, že pozastavení těchto cel skončí v červenci 2021, a naléhavě vyzývá k nalezení řešení, které by tato cla trvale odstranilo;
49. vítá ochotu USA zahájit otevřená jednání o řešení celosvětového přebytku kapacit pro výrobu oceli a hliníku; bere na vědomí rozhodnutí Komise pozastavit zvýšení cel na dovoz z USA, které mělo vyvážit opatření Spojených států;
50. vítá rovněž rychlé uzavření dohody WTO o celních kvótách, která byla první dohodou s USA v rámci nové administrativy prezidenta Bidena a která prokazuje ochotu této nové vlády usilovat o uzavření dohod s EU v rámci WTO;
51. uznává zároveň, že přetrvávají některé odlišné zájmy; v této souvislosti naléhavě vyzývá obě strany, aby dvoustranné spory vyřešily; naléhavě vyzývá USA, aby odstranily jednostranná obchodní opatření a hrozby týkající se dodatečných opatření ohledně daní z digitálních služeb, aby se zdržely přijímání dalších opatření a zaměřily se spíše na to, co nás spojuje; považuje summit EU-USA v červnu 2021 za velmi důležitý jakožto odrazový můstek k dalšímu urovnání našich obchodních vztahů a jednání o dosud nevyužitých oblastech pro větší spolupráci;
52. naléhavě vyzývá USA, aby i přes probíhající jednání okamžitě zrušily cla podle článku 232 na ocel a hliník, neboť Spojené státy nemohou evropské společnosti považovat za hrozbu pro národní bezpečnost, a zdůrazňuje, že je třeba řešit obavy spojené s přebytečnou kapacitou pro výrobu oceli a hliníku ze třetích zemí; opakuje mimo jiné, že EU usiluje o odstranění cel na průmyslové zboží mezi EU a USA;
53. ačkoli vyjadřuje politování nad uzavřením šetření podle paragrafu 301 ve věci digitální daně, vítá šestiměsíční pozastavení odvetných opatření v oblasti obchodu v hospodářských odvětvích, jako je obuvnictví, v členských státech, které v době, kdy probíhají jednání v rámci OECD, zavedly daň z digitálních služeb; vyjadřuje znepokojení nad seznamem předběžných odvetných cel, které předložila obchodní zástupkyně USA, na základě šetření podle paragrafu 301 týkajících se různých daní EU z digitálních služeb, mezi něž patří obzvláště citlivá výrobní odvětví, jako je obuvnictví a kožedělný průmysl, která by mohla být případně vyloučena z trhu USA, pokud by byla přijata dodatečná cla; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily a co nejdříve uzavřely jednání v rámci návrhu OECD o zdanění digitální ekonomiky a aby použily veškeré možné cesty, aby zabránily dalším hospodářským škodám způsobeným společnostem v EU, zejména malým a středním podnikům, zejména v souvislosti se strategiemi oživení po pandemii COVID-19; domnívá se, že vzhledem k výlučné pravomoci EU v oblasti společné obchodní politiky a k hrozbě odvetných opatření Spojených států v souvislosti s právními předpisy v oblasti digitálního zdanění je vhodnější společný postup EU spíše než samostatný postup jednotlivých členských států, zejména s cílem zabránit dalšímu transatlantickému křížovému zvyšování cel;
54. uznává, že nadále přetrvávají nevyužité příležitosti k odstranění značné administrativní zátěže a posílení transatlantického hospodářského partnerství; v souvislosti s probíhající technologickou soutěží zdůrazňuje, že pro naše podniky je důležitý pevný transatlantický regulační prostor, zejména pokud jde o vznikající digitální a energetické technologie a technologie související s klimatem; očekává, že obě strany budou prostřednictvím dialogu řešit obavy EU týkající se amerických zákonů „Buy American Act“ a „Jones Act“, včetně veřejných zakázek a přístupu na trhy služeb;
55. podporuje společný přístup k řešení krize způsobené onemocněním COVID-19 mimo jiné zvýšením dostupnosti a snížením cen očkovacích látek; vyzývá EU a USA, aby spolupracovaly a byly v čele úsilí o řešení problému nedostatku očkovacích látek s cílem zajistit, aby byly vakcíny dodávány na celém světě a co nejrychleji v co největším počtu; vítá oznámení partnerství mezi EU a USA ve věci podpory celosvětového očkovacího úsilí v boji proti onemocnění COVID-19 díky naočkování 70 % světového obyvatelstva do data konání Valného shromáždění OSN v příštím roce; připomíná, že svět čelí globálnímu nedostatku očkovacích látek; vyzývá proto EU a USA, aby v zájmu dosažení rovnosti v přístupu k vakcínám spolupracovaly s výrobci na zvýšení celosvětové výrobní kapacity očkovacích látek a jejich součástí; vyzývá obě strany, aby se zdržely jakýchkoli opatření omezujících vývoz, zajistily řádné fungování dodavatelských řetězců, zajistily požadovaný přenos technologií a zlepšily připravenost na budoucí mimořádné situace v oblasti celosvětového zdraví; vybízí obě strany, aby posílily spolupráci v oblasti regulace s cílem usnadnit základní přístup k lékům;
56. vyzývá Komisi a administrativu prezidenta Bidena, aby aktivně podporovaly iniciativy nové generální ředitelky WTO týkající se zejména zdraví; v této souvislosti poukazuje na postoj Parlamentu k možné výjimce, pokud jde o dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. června 2021(9);
57. uznává význam ochrany evropských práv duševního vlastnictví pro zachování inovační schopnosti podniků, domnívá se však, že je důležité přezkoumat všechny příslušné možnosti flexibility v rámci dohody TRIPS s cílem zvýšit celosvětovou kapacitu výroby očkovacích látek a složek očkovacích látek; zdůrazňuje, že nalezení řešení v oblasti práv duševního vlastnictví může být pouze jednou z částí společné globální reakce;
58. zdůrazňuje, že WTO je i nadále základním kamenem mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; vyzývá k posílené spolupráci v oblasti reformy WTO, včetně reformy jejích tří základních funkcí, která zahrnuje naléhavou reformu a obnovu odvolacího orgánu a posílení monitorovací a poradní funkce WTO, mimo jiné podporou otevřených mnohostranných dohod;
59. naléhavě vyzývá obě strany, aby spolupracovaly na regulaci obchodu se zdravotnickými výrobky, vypracování pravidel pro digitální obchod a stanovení ambiciózního programu v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné prostřednictvím opětovného zahájení jednání o dohodě o environmentálních produktech, a aby pracovaly na společných návrzích, mimo jiné ohledně pravidel týkajících se dotací a postupného ukončování dotací na fosilní paliva;
60. očekává, že se obě strany dohodnou na konkrétních výsledcích pro 12. ministerskou konferenci WTO (MC12) s cílem připravit WTO na ekologickou a digitální transformaci, včetně dohody o rybolovu, prohlášení o obchodu a zdraví, pracovního programu pro reformu systému řešení sporů, pracovního programu pro průmyslové dotace a státem vlastněné podniky, jakož i významného pokroku v jednáních o elektronickém obchodu;
61. vybízí obě strany, aby společně usilovaly o aktualizaci pravidel WTO týkajících se státem vlastněných podniků, průmyslových dotací, nadměrné kapacity a přenosu technologií s cílem účinně přizpůsobit organizaci výzvám 21. století; v tomto ohledu rovněž podporuje rozšíření třístranné iniciativy s Japonskem a vyzývá EU a USA, aby vedly koalici podobně smýšlejících zemí v rámci WTO s cílem dohodnout se na nových pravidlech a zároveň vytvořit autonomní nástroj proti nespravedlivým zahraničním dotacím; očekává, že obě strany budou podporovat mnohostranné dohody a usilovat o ně; vyzývá USA, aby obnovily své závazky týkající se Dohody WTO o vládních zakázkách;
62. bere na vědomí výsledek prvního setkání na vysoké úrovni v rámci dialogu mezi EU a USA o Číně, na němž obě strany zopakovaly, že jejich obchodní vztahy s Čínou mají mnoho aspektů a zahrnují prvky spolupráce, hospodářské soutěže a systémové rivality; podporuje, pokud je to možné, společný strategický přístup k Číně a spolupráci v mnohostranných rámcích v oblasti společných výzev, jako jsou změna klimatu, nekalé obchodní praktiky, které vedou k narušení trhu, a neexistence rovných podmínek;
63. upozorňuje na důležitost koordinovaného postoje k řešení průmyslových dotací narušujících hospodářskou soutěž – zejména pokud jde o státem vlastněné podniky a nadměrnou kapacitu v kritických odvětvích – nucených transferů technologií, krádeží duševního vlastnictví, povinných společných podniků, tržních překážek a k zákazu nucené práce, a to začleněním diskuse o první fázi dohody mezi USA a Čínou a komplexní dohodou EU o investicích;
64. konstatuje, že tyto otázky nelze řešit jednostranně nebo na dvoustranné úrovni, a požaduje, aby byla v rámci WTO vytvořena koalice podobně smýšlejících partnerů na mezinárodní úrovni;
65. zdůrazňuje, že je důležité začlenit dodržování lidských práv do společné strategie EU a USA a do jednání v rámci WTO, a to i v rámci fungování mezinárodních podniků; poukazuje v této souvislosti na to, že jsou potřebné závazné právní předpisy týkající se náležité péče, a vyzývá USA, aby se k tomuto přístupu připojily a podporovaly jej v rámci dodavatelských řetězců;
66. domnívá se, že EU a USA by měly posílit transatlantickou spolupráci v oblasti udržitelné konektivity založené na pravidlech v reakci na čínskou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, a doufá v budoucí spolupráci, zejména pokud jde o dodržování vysokých standardů kvality;
67. vyzývá Komisi, aby podporovala dialog a společná opatření a zároveň rozhodně prosazovala zájmy EU a její otevřenou strategickou autonomii a reagovala na neopodstatněná cla ze strany USA, exteritoriální uplatňování sankcí, které je v rozporu s mezinárodním právem, a překážky na trhu; zdůrazňuje, že je třeba posílit autonomní obchodní opatření EU;
68. žádá USA, aby zejména zajistily, aby jejich postupy zadávání veřejných zakázek byly transparentní, otevřené a předvídatelné na základě zásady rovného zacházení;
69. vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh nástroje, který by třetí země odrazoval od donucovacích opatření a potlačoval jejich účinky, a právní předpisy podporující evropské společnosti, na něž se tyto sankce zaměřují a které fungují v souladu s mezinárodním právem;
70. vybízí obě strany, aby zahájily ambiciózní dialog a nalezly rámec pro společná opatření a usilovaly o selektivní obchodní a investiční dohody prostřednictvím obnovení strategického dialogu na vysoké úrovni;
71. vyzývá k silnějšímu regulačnímu, ekologickému, udržitelnému a digitálnímu partnerství prostřednictvím Rady pro obchod a technologie; vyzývá k vypracování dohody o posuzování shody, z níž budou mít prospěch zejména malé a střední podniky, ke koordinovanému postupu při stanovování mezinárodních norem pro kritické a nově vznikající technologie, jako je umělá inteligence, a k regulační spolupráci v oblasti velkých technologických společností a digitální a celosvětové daně; vyzývá EU a USA, aby si vyměňovaly informace a spolupracovaly ohledně prověřování zahraničních investic ve strategických odvětvích, včetně případných nepřátelských převzetí;
72. vybízí obě strany, aby si vyměňovaly osvědčené regulační postupy; naléhavě vyzývá EU a USA, aby pokračovaly v jednáních o posuzování shody s cílem odstranit finančně zatěžující necelní překážky; zdůrazňuje, že je důležité, aby obě strany sladily svůj postoj a vedly koalici podobně smýšlejících partnerů s cílem posílit používání transatlantických norem mezinárodními normalizačními organizacemi;
73. vyzývá obě strany, aby využívaly obchod jako prostředek boje proti změně klimatu a dosažení vzestupné konvergence; v této souvislosti obě strany naléhavě vyzývá, aby spolupracovaly na stanovování cen uhlíku, a zejména aby koordinovaly rozvoj mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, spolupracovaly na účinných opatřeních proti nezákonnému obchodu se zbraněmi a aby posilovaly transparentnost a odpovědnost v oblasti obchodu se zbraněmi, včetně vývozu zbraní z USA a členských států EU;
74. vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly na celosvětové dani z příjmu právnických osob v rámci OECD, přičemž vítá zejména dohodu dosaženou zeměmi G7 ohledně celosvětové daňové reformy a poukazuje na dohodu o minimální celosvětové sazbě daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 15 %, a dále je vyzývá, aby spolupracovaly v boji proti podvodným a škodlivým obchodním praktikám;
75. zdůrazňuje, že silnější obchodní a ekonomičtí partneři vytvářejí silnější aliance; vítá úsilí obou stran o zvýšení odolnosti svých dodavatelských řetězců, zejména pokud jde o kritické suroviny;
76. vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a USA v Arktidě s ohledem na otevření nových plavebních tras a možnou dostupnost přírodních zdrojů v důsledku změny klimatu a s přihlédnutím k rostoucímu hospodářskému zájmu o Arktidu ze strany dalších zemí, jako je Čína; vyzývá Komisi, aby se těmito možnostmi a výzvami zabývala i ve své nadcházející strategii pro arktickou oblast;
77. naléhavě vyzývá Komisi, aby za běžnou praxi považovala transparentnost, pokud jde o spolupráci se Spojenými státy, mimo jiné tím, že zveřejní všechny návrhy zaslané Spojeným státům a zaručí zapojení Parlamentu a občanské společnosti do vypracovávání těchto návrhů s cílem posílit důvěru spotřebitelů a občanů;
Společné řešení bezpečnostních a obranných problémů
78. zdůrazňuje, že transatlantická aliance má i nadále zásadní význam pro bezpečnost a stabilitu evropského kontinentu, neboť NATO je základem kolektivní obrany Evropy a klíčovým pilířem evropské bezpečnosti; znovu potvrzuje, že spojenci a partneři NATO i Evropská unie musí společně vyvíjet větší úsilí o splnění spravedlivých očekávání jakožto důvěryhodní a rovnocenní transatlantičtí partneři, kteří jsou schopni a ochotni se bránit a zvládat krize ve svém vlastním sousedství a zároveň se v případě potřeby ujmout vedení, avšak v úzké koordinaci se Spojenými státy; podporuje nové vyvážení odpovědnosti v transatlantických bezpečnostních vztazích, a to prosazováním větší soběstačnosti členských států EU v otázkách obrany jako způsobu, jak snížit zatížení Spojených států, a to tak, aby se vytvořila součinnost mezi členstvím v NATO a obrannou kapacitou EU; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO je založena na 74 společně dohodnutých opatřeních v konkrétních oblastech; připomíná, že obě organizace mají různé úkoly a priority, kdy NATO odpovídá za kolektivní územní obranu svých členů a EU usiluje o řešení vojenských krizí v zahraničí, přičemž existuje potenciál pro další dialog a spolupráci v oblasti bezpečnostních výzev a strategického partnerství založeného na společné podpoře základních hodnot demokracie, svobody a prosazování míru; zdůrazňuje, že hlubší spolupráce, sdružování a sdílení a účinné a transparentní evropské odvětví obrany posiluje rovněž schopnosti, jež jsou k pak k dispozici NATO; zdůrazňuje, že vytvoření silné průmyslové základny EU a silnější vojenské schopnosti na úrovni EU a investice do vojenské mobility a interoperability nejen posílí EU, ale zároveň posílí transatlantickou alianci a budou v souladu s úlohou a významem EU a jejích členských států v NATO; vyjadřuje proto svou plnou podporu evropským iniciativám v oblasti obrany, zejména EDF, PESCO a Evropskému mírovému nástroji apod.; zdůrazňuje, že transatlantické partnerství může být úspěšné pouze tehdy, pokud všechny členské státy plní své závazky, včetně slibovaných investic do obrany, a zapojují se do vzájemné podpory a rovnoměrněji sdílejí zátěž; zdůrazňuje, že je třeba, aby všichni spojenci NATO finančně investovali do rozvoje, získávání a zachování kapacit, které NATO potřebuje k obraně svých občanů; poukazuje rovněž na probíhající proces přípravy strategického kompasu EU, který bude milníkem pro silnější evropskou spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, a zdůrazňuje, že strategický kompas by měl být úzce spojen s navrhováním strategické koncepce NATO, a vyjadřuje přesvědčení, že tyto paralelní procesy nabízejí jedinečnou příležitost k výraznému pokroku a aktualizaci transatlantického politického a bezpečnostního partnerství a k jeho přípravě na řešení současných globálních výzev, jimž EU i USA čelí; zdůrazňuje, že ambice evropské strategické autonomie v žádném případě neoslabují NATO, ale doplňují ji; vyzývá k uzavření správního ujednání mezi Evropskou obrannou agenturou a Spojenými státy a vítá závazek EU a USA zahájit co nejdříve jednání, jak je uvedeno v prohlášení vydaném na konci summitu EU-USA konaného dne 15. června 2021; podporuje zavedení procesů koordinace zahraniční politiky a bezpečnostní a obranné politiky mezi USA, EU a Spojeným královstvím;
79. vítá kladné rozhodnutí Rady ze dne 6. května 2021, kterým bylo koordinátorovi projektu vojenské mobility Nizozemsku povoleno pozvat Spojené státy, Kanadu a Norsko, aby se zúčastnily projektu stálé strukturované spolupráce v oblasti vojenské mobility, a to na základě jejich příslušných žádostí; zdůrazňuje, že tato účast posílí soudržnost kapacit EU a NATO a interoperabilitu, připravenost a odolnost transatlantických sil;
80. vyzývá k užší spolupráci mezi EU, USA a NATO a našimi východními sousedy, zejména s Gruzií, Ukrajinou a Moldavskem, v bezpečnostních a obranných záležitostech, a to i prostřednictvím podpory územní celistvosti těchto zemí a posílení jejich odolnosti vůči kybernetickým, informačním, špionážním a jiným hrozbám, kterým čelí;
81. vítá rozhodnutí USA zvrátit stahování amerických ozbrojených sil z EU a posílit svou vojenskou přítomnost v členských státech EU jako známku závazku k transatlantické bezpečnostní spolupráci; vyjadřuje vděčnost mnoha příslušníkům armády USA, kteří v posledních desetiletích pomáhali chránit bezpečnost Evropy a jejích občanů;
82. naléhavě vyzývá EU a USA, aby rozvíjely úzkou spolupráci nejen na řešení tradičních bezpečnostních hrozeb, ale i nově se objevujících hrozeb, jako je technologická převaha nepřátelské země, hybridní hrozby, dezinformační kampaně a vměšování do volebních procesů s cílem uškodit; naléhavě vyzývá EU a USA, aby rozvíjely úzkou spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti; naléhavě vyzývá EU, aby rozvíjela účinnější kybernetické kapacity s cílem posílit svou schopnost bránit se proti kybernetickým hrozbám; vítá novou strategii kybernetické bezpečnosti Komise jako základ pro stanovení mezinárodních norem a standardů v kyberprostoru; žádá, aby byly rozvíjeny, získávány a udržovány nezbytné kapacity, a to i v rámci NATO, a to i pokud jde o sdílení zpravodajských informací, a vyzývá k větší koordinaci mezi agenturami EU, jako je Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), a jejich americkými protějšky; uznává, že kybernetická obrana je do určité míry účinnější, pokud zahrnuje i některé ofenzivní prostředky a opatření, a to za předpokladu, že jejich využívání je v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje potřebu společného přístupu, pokud jde o zákaz smrtících autonomních zbraní bez smysluplné lidské kontroly, regulaci autonomie zbraňových systémů na celosvětové úrovni a omezení vývozu a šíření kybernetických nástrojů a technologií hromadného sledování; zdůrazňuje, že globální kontrola zbraní musí být modernizována, aby byla schopna čelit výzvám v oblasti kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence; vyzývá transatlantické partnery, aby podpořili výzvu generálního tajemníka OSN k celosvětovému příměří a aktivně se na ní podíleli;
83. domnívá se, že ochrana demokratických a volebních procesů je otázkou celosvětové bezpečnosti; navrhuje v této souvislosti společný rozvoj strukturovaného rámce pro reakce na vměšování do volebních procesů, který by byl založen na transatlantickém kodexu postupů pro svobodné a odolné demokratické procesy a usiloval o strukturální a komplexní opatření reagující na hybridní povahu vměšování a úzce spolupracoval s mezinárodními organizacemi, jako je OBSE; vyzývá EU a USA, aby podpořily užší a ambicióznější mezinárodní spolupráci při pozorování voleb spolu se všemi relevantními partnery, zejména s organizacemi podporujícími „ Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise“, s cílem bojovat proti rostoucím hrozbám pro veřejnou bezpečnost v souvislosti s volebními procesy; zdůrazňuje, že je třeba společně bojovat proti šířícímu se jevu falešného pozorování voleb na vnitrostátní úrovni, který oslabuje důvěru veřejnosti v pozorování voleb obecně, a důkladně posoudit příležitosti, výzvy a rizika související s častějším využíváním nových volebních informačních a komunikačních technologií; trvá na tom, že je třeba na všech úrovních posílit nezbytnou spolupráci s příslušnými vnitrostátními organizacemi pro pozorování voleb, jakož i jejich ochranu v rámci jejich činnosti;
84. zdůrazňuje, že je důležité dokončit kapacity v oblasti kvantové výpočetní techniky, a připomíná, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a USA v této oblasti s cílem zajistit, aby byla kvantová výpočetní technika nejprve používána mezi partnery, kteří mají blízké vztahy a vzájemně slučitelné cíle;
85. zdůrazňuje strategický význam telekomunikačních podmořských kabelů v severním Atlantiku, které zajišťují více než 95 % mezinárodních telekomunikací; znovu zdůrazňuje význam posílené transatlantické spolupráce při ochraně a zajišťování dodržování mezinárodních nástrojů, kterými se řídí používání podmořských kabelů, včetně úmluvy UNCLOS;
86. podporuje navázání dialogu mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně a vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby tento dialog co nejdříve zahájil; poukazuje na to, že je důležité zapojit do tohoto dialogu také zástupce NATO, aby se podpořila součinnost s probíhající spoluprací v rámci EU-NATO a zabránilo se zdvojování politických reakcí; zdůrazňuje, že dialog mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně by měl zahrnovat spolupráci na iniciativách v oblasti bezpečnosti a obrany, řešení krizí, vojenských operací a bilaterálních bezpečnostních otázek, jak je uvedeno v agendě EU-USA pro globální změny; zdůrazňuje, že důležitou součástí tohoto dialogu by mělo být sdílení informací;
87. zdůrazňuje společnou potřebu, aby se naše společenství zapojila do introspektivního procesu zaměřeného na naše společné demokratické hodnoty a na respekt k ostatním a k odlišným názorům, s cílem oživit a ochránit globální demokracii proti rostoucímu autoritářství, jak jej podporuje Rusko i Čína, ale také v rámci transatlantického společenství, mimo jiné posilováním odpovědnosti a odolnosti našich demokratických systémů, bojem proti extremistickým názorům a rasismu, které poskytují živnou půdu pro růst protidemokratických hnutí, a tím, že se jednomyslně postavíme proti geopoliticky škodlivému vlivu autoritářských aktérů, navážeme transatlantický dialog a posílíme inkluzivní sociální a hospodářské politiky, které řeší základní příčiny nerovnosti; zdůrazňuje význam transatlantického dialogu a spolupráce v oblasti politik na podporu demokracie, lidských práv a právního státu a na boj proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování; zdůrazňuje, že na obou stranách je třeba se zabývat příčinami slábnoucí důvěry veřejnosti v politiku a instituce; zdůrazňuje, že úsilí v tomto směru by mělo zahrnovat budování důvěry ve vědu a fakta, rozšiřování bezpečnostní sítě antidiskriminačních politik a odmítání a řešení rasové a náboženské diskriminace;
88. dále vyzývá EU a USA, aby společně poskytovaly hospodářskou, politickou a operační podporu stávajícím regionálním organizacím v Africe, jako je Africká unie, ozbrojené síly skupiny G5 Sahel a Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS);
89. zdůrazňuje, že EU a USA musí spojit své síly v boji proti terorismu a radikalizaci a zajistit, aby bylo vyvinuté úsilí podpořeno nezbytnými zdroji a odpovídalo příslušným hrozbám; domnívá se, že oba partneři by se měli snažit zlepšit stávající postupy v oblasti sdílení zpravodajských informací mezi členskými státy se zvláštním důrazem na zajištění lepší společné znalosti situace v klíčových oblastech, jako jsou např. nově vznikající bezpečné zóny, využívání nově vznikajících a přelomových technologií teroristy a hybridní taktiky;
90. nabádá EU a USA k silnější spolupráci při deradikalizaci a boji proti terorismu, včetně zavedení společných činností odborné přípravy, společných protiteroristických kurzů, výměnných programů pro důstojníky, taktických drilů a vzdělávacích iniciativ;
91. zdůrazňuje zásadní význam demokratických zásad, které jsou základem našeho sociálního a hospodářského pokroku a našich svobodných společenství; podporuje návrh prezidenta Bidena uspořádat summit pro demokracii na podporu univerzálních hodnot; vyzývá USA, aby využily zkušeností z Konference EU o budoucnosti Evropy, a vyzývá Komisi a Radu, aby iniciativu summitu podpořily jak politicky, tak prakticky; zastává názor, že cílem navrhovaného summitu pro demokracii by měla být podpora multilateralismu založeného na hodnotách a solidarity mezi demokraciemi, jsou-li vystaveny tlaku, posilování demokracie jak uvnitř, tak po celém světě, a zejména zvyšování účasti občanů na demokratické správě věcí veřejných, vyjadřování obav a hledání mírových řešení probíhajících zásahů proti demokratickým hnutím a ochrana obránců lidských práv, včetně obránců životního prostředí, po celém světě i řešení rostoucího vlivu autoritářských režimů; v tomto ohledu zdůrazňuje, že toto úsilí by mohlo pomoci vytvořit jasný postup pro boj proti populismu a autoritářství, jakož i ochránit základní demokratické hodnoty a lidská práva; navrhuje, aby EU spolu s USA vytvořily transatlantickou alianci na ochranu demokracie na celém světě a připravily soubor nástrojů na obranu demokracie, který by měl zahrnovat společná opatření v oblasti sankcí, politiky boje proti praní peněz, pravidla podmíněnosti hospodářské a finanční pomoci, mezinárodní vyšetřování a podporu aktivistů v oblasti lidských práv a obránců demokracie; vyzývá k lepší komunikaci s občany i mezi nimi na obou stranách o trvalém významu transatlantických vazeb a jejich významu v dnešní době; v tomto ohledu připomíná význam komunikace mezi zákonodárci, podniky a občanskou společností;
Užší koordinace zahraniční politiky
92. domnívá se, že EU by měla více spolupracovat s USA a obnovit strategické partnerství se zeměmi Východního partnerství a západním Balkánem s cílem budovat v těchto regionech odolnou, prosperující, demokratickou a multietnickou společnost, která bude schopna čelit škodlivým vlivům jak místních, tak i vnějších autoritářských sil; připomíná, že stabilita západního Balkánu a zemí Východního partnerství je předpokladem míru a bezpečnosti tohoto regionu i EU; vítá výrazně posílenou koordinaci mezi USA a EU při podpoře zemí západního Balkánu na jejich cestě k evropské integraci a členství v EU; zastává názor, že pravidelná, institucionalizovaná koordinace mezi Radou pro zahraniční věci a ministrem zahraničí USA v této oblasti i v dalších záležitostech zahraniční politiky by posílila transatlantický dialog a spolupráci v zahraničněpolitických otázkách společného zájmu a podpořila by další sbližování politických postojů na transatlantické úrovni; připomíná svůj návrh, aby pro účely systematických konzultací a koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky byla zřízena Transatlantická politická rada, v jejímž čele by stáli vysoký představitel, místopředseda Komise a ministr zahraničí USA a která by se opírala o pravidelné kontakty na úrovni politických ředitelů; vyzývá k silnému vedení EU a účinné koordinaci s USA s cílem zakročit proti iniciativám zaměřeným na překreslování hranic a podobným iniciativám na nižší než celostátní úrovni usilujícím o prohloubení etnické propasti a segregace, jakož i proti otázce čínských investic a financování v celém regionu a jejich dopadu na demokratickou správu věcí veřejných a životní prostředí; zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce a koordinace mezi EU a USA, pokud jde o boj proti zmocňování se státu, korupci, organizované trestné činnosti, zahraničnímu vměšování a útokům na svobodu sdělovacích prostředků a propagaci právního státu, hloubkové reformy, dobré sousedské vztahy a usmíření a cíle evropsko-atlantické integrace; zdůrazňuje vůdčí úlohu EU v procesu normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem;
93. zdůrazňuje společný zájem na podpoře dlouhodobě udržitelného míru, stability, bezpečnosti, odolnosti, demokracie a dodržování lidských práv na jižním Kavkaze; vítá angažovanost USA v tomto regionu ve spolupráci s EU, mimo jiné prostřednictvím mechanismů, jako je Minská skupina OBSE;
94. vyzývá EU a USA, aby se společně zabývaly dlouhodobými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a pašováním kulturních artefaktů, zejména v oblastech konfliktu; naléhavě vyzývá k přijetí strategie, která bude obsahovat rozsáhlé kampaně na zvyšování povědomí veřejnosti, všeobecné odsouzení obchodování se starožitnostmi s neověřeným původem, vytvoření jednotného kodexu chování na ochranu kulturních památek, podporu větší spolupráce mezi různými donucovacími orgány včetně okamžitého sdílení informací mezi vnitrostátními zpravodajskými službami, a intenzivnější spolupráci mezi donucovacími orgány a uměleckými a archeologickými komunitami;
95. konstatuje, že hospodářský vliv Číny, její geopolitická síla a různé formy upevňování její moci, jakož i vojenská síla, způsobily, že se její autoritářský systém řízení dostal do střetu se západními systémy správy věcí veřejných založenými na liberálních demokratických hodnotách; připomíná zvýšenou přítomnost Číny na mezinárodní scéně a v Evropě prostřednictvím iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, jejích aktivit v kybernetickém prostoru, v Arktidě a Africe; v této souvislosti zdůrazňuje, že se Čína stala systémovým rivalem a konkurentem, ale měla by být také považována za významného partnera při řešení mnoha globálních problémů; je přesvědčen, že společný transatlantický přístup ke spolupráci s Čínou je nejlepším způsobem, jak zajistit mírový, udržitelný a vzájemně prospěšný dlouhodobý vztah s touto zemí; vítá v této souvislosti nedávné obnovení komplexního strategického dialogu na vysoké úrovni mezi EU a USA o Číně a zastává názor, že tento dialog by měl poskytnout klíčový mechanismus pro prosazování našich zájmů a řešení našich rozdílů a prozkoumat možnosti spolupráce mezi EU a USA s Čínskou lidovou republikou v mnohostranných rámcích týkajících se společných a globálních výzev, jako je změna klimatu, zdravotní rizika, dodržování lidských práv, kybernetický prostor, kontrola zbraní, nešíření jaderných zbraní a vznikající přelomové technologie; zdůrazňuje, že tento dialog musí mít silný parlamentní rozměr; vyzývá k vytvoření široké škály politických nástrojů a tam, kde je to možné, k hledání transatlantických synergií pro jednání s Čínou; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EU a USA sdílí velmi vážná znepokojení ohledně systematického porušování lidských práv v Číně, zejména pokud jde o komunitu Ujgurů; je pevně přesvědčen, že součástí vztahů s Čínskou lidovou republikou, ať už dvoustranných nebo jiných, musí být vždy ochrana a propagace sdílených demokratických hodnot a že ústředním prvkem každého mnohostranného programu musí být plný soulad s mezinárodním právem a ochrana základních práv;
96. zdůrazňuje, že je nutné zkoumat oblasti, v nichž jsou si postoje obou stran k Číně blízké, a posilovat spolupráci a koordinaci mezi USA a EU ohledně Číny, aby se zabránilo transatlantickému napětí, jako bylo například napětí, které následovalo po přijetí třístranné dohody mezi USA, Spojeným královstvím a Austrálií o bezpečnosti, známé jako AUKUS, bez konzultace se spojenci z EU, zejména pokud jde o ochranu lidských práv a práv menšin a zmírňování napětí v Jihočínském a Východočínském moři, v Hongkongu a Tchajwanské úžině; zdůrazňuje význam Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu jakožto právního základu pro řešení konfliktů; připomíná, že podporuje sdílené iniciativy v oblasti konektivity, a to i v rámci nově ohlášené strategie EU „Globální brána“;
97. vítá nedávný pokrok ve věci indicko-tichomořské strategie EU a vyzývá k jejímu urychlenému a komplexnímu provedení, které je v zájmu EU a podpořilo by její hodnoty, přičemž zdůrazňuje význam této geostrategické oblasti, která je domovem společných transatlantických demokratických přátel a partnerů, jako jsou Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland i Tchaj-wan, a vyzývá k posílenému partnerství a koordinaci mezi EU a USA v indicko-tichomořském regionu; připomíná, že je důležité posílit strategické vazby s členy sdružení ASEAN a s Fórem tichomořských ostrovů;
98. zdůrazňuje, že nedemokratické režimy, jako je Čína, stále více využívají technologie ke kontrole a represi svých občanů a omezují výkon základních, sociálních a politických práv; vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi EU a USA při vývoji technologie zaměřené na člověka, která respektuje soukromí a omezuje předsudky a diskriminaci;
99. je si vědom toho, že nabývání duševního vlastnictví a technologický pokrok předních výzkumných středisek v Číně jsou často využívány k prosazování čínských vojenských cílů, a proto zdůrazňuje, že by EU měla pracovat na dlouhodobé strategii, jež by umožňovala čelit čínské strategii vojenské a civilní fúze v Evropě;
100. uznává, že EU a USA by se měly koordinovat v záležitostech, kde je činnost Číny v rozporu se zájmy euroatlantické bezpečnosti; zdůrazňuje, že prioritou by měly být výzvy v oblasti kybernetiky, hybridních hrozeb, nastupujících a rušivých technologií, vesmíru, kontroly zbraní a jejich nešíření;
101. je znepokojen čínským hospodářským nátlakem na členské státy a třetí země; podporuje myšlenku kolektivní hospodářské obrany proti čínskému hospodářskému nátlaku prostřednictvím spolupráce s podobně smýšlejícími demokraciemi;
102. je znepokojen úzkými vztahy mezi čínskou komunistickou stranou a čínským průmyslem, zejména s podniky v oblasti bezpečnosti; doporučuje, aby členské státy provedly interní audit postupů zadávání zakázek s cílem zajistit, aby výrobky, které jsou začleňovány do jejich vnitrostátních sítí a obranných institucí nepoužívaly technologie od čínských společností;
103. vyzývá k úzké součinnosti s cílem vypracovat společný plán pro spolupráci s Ruskou federací a zároveň společně řešit celou škálu hrozeb přicházejících z Ruské federace, jako je pokračující destabilizace Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky, podpora nelegitimní Lukašenkovy vlády v Bělorusku, úloha a vliv Ruska na západním Balkáně a v oblasti Černého moře, trestuhodné vměšování do demokratických procesů v EU a USA, včetně voleb, financování extremistických politických stran a revizionistických politik, hybridní hrozby a dezinformační kampaně, a zároveň pokračovat v selektivní spolupráci v oblastech společného transatlantického zájmu, zejména v oblasti vytváření struktur na kontrolu zbraní včetně Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu, klimatické diplomacie, obnovení společného komplexního akčního plánu a stabilizace Afghánistánu; vítá rozhodnutí stávající vlády USA týkající se prodloužení platnosti nové smlouvy START o kontrole zbraní; zdůrazňuje, že je třeba oživit rozhovory o kontrole zbraní mezi klíčovými globálními aktéry, jako jsou USA a Rusko, které mají přímý dopad na evropskou bezpečnost, a zapojit Čínu do budoucích jednání o kontrole zbraní; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné obnovit strukturu kontroly konvenčních zbraní s cílem omezit závody ve zbrojení a prostor pro nepředvídané incidenty; vítá připravenost Bidenovy vlády obnovit dialog a jednání s Ruskem a podporuje plán EU a USA zahájit dialog o Rusku na vysoké úrovni; domnívá se, že EU a její členské státy by měly aktivně podporovat hledání způsobů, jak pokračovat v dialogu, a přispívat k obnově vzájemné důvěry; současně zdůrazňuje význam dialogu s občanskou společností a podpory organizací občanské společnosti v Rusku, které usilují o pokrok v dialogu o politickém pluralismu, vládních úřadech a legitimních demokratických ambicích ruského lidu;
104. domnívá se, že EU a USA musí koordinovat svůj dvojúrovňový přístup založený na zastrašování Ruska a dialogu s ním, a to v rámci parametrů dojednaných na summitech ve Walesu a ve Varšavě;
105. vyzývá EU a USA, aby včas a rozhodně jednaly proti rozvratné činnosti ruských zpravodajských služeb na území EU; doporučuje, aby členské státy posílily spolupráci v oblasti kontrarozvědky a sdílení informací;
106. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby vypracovali nový strategický přístup ke vztahům EU s Ruskem, který musí lépe podporovat občanskou společnost, posilovat mezilidské kontakty s ruskými občany, jasně vymezit hranice pro spolupráci s ruskými státními subjekty, využívat technologické normy a otevřený internet k podpoře volného prostoru a omezování represivních technologií a prokazovat solidaritu s východními partnery EU, mimo jiné pokud jde o bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů; zdůrazňuje, že každý dialog mezi EU a USA s Ruskem musí být založen na dodržování mezinárodního práva a lidských práv;
107. zdůrazňuje význam spolupráce a koordinace mezi USA a EU ve vztahu k africkému kontinentu, jeho různým regionům a zemím s cílem zajistit udržitelný rozvoj a podpořit bezpečnost, stabilitu a prosperitu; zdůrazňuje naléhavou potřebu silného a spravedlivého partnerství mezi USA, EU a Afrikou, které zohlední výzvy spojené se změnou klimatu a jejími demografickými důsledky, zhroucením biologické rozmanitosti, čínským využíváním afrických přírodních zdrojů, vzděláváním v oblasti udržitelného socioekonomického rozvoje, digitalizací, právním státem, podporou demokracie a posilováním lidských práv, občanskou společností a rovností žen a mužů; domnívá se, že veškerá bezpečnostní podpora by měla být založena na přístupu k bezpečnosti osob a na potřebách místního obyvatelstva, měla by být plně v souladu s mezinárodním právem a zahrnovat silnou odpovědnost a mechanismy demokratického a parlamentního dohledu; vítá závazek Bidenovy vlády posilovat spolupráci s mezinárodní koalicí pro oblast Sahelu; naléhavě vyzývá USA a EU, aby spolupracovaly při řešení nárůstu násilného extremismu, terorismu ze strany Islámského státu a odnoží al-Káidy a humanitárních, ekonomických a správních problémů v oblasti Sahelu a v regionu Blízkého východu a severní Afriky obecně; vyzývá k intenzivnějšímu dialogu a koordinaci, pokud jde o postavení transatlantických partnerů ve vztahu k výzvám, jimž čelí země, jako jsou Irák, Libanon, Sýrie, Írán a Libye;
108. vyzývá k lepší spolupráci v Arktidě s přihlédnutím k rostoucímu zájmu o tuto oblast ze strany dalších zemí, jako je Čína, i k činnostem a vojenskému rozvoji Ruska v Arktidě; vítá rozhodnutí EU a USA, které bylo potvrzeno prohlášením ze dne 15. června 2021vydaným po summitu EU-USA, že budou spolupracovat na zachování Arktidy jako oblasti míru a stability a spolupracovat prostřednictvím Arktické rady;
109. zdůrazňuje, že je třeba udržovat a případně prohlubovat strukturální strategické vztahy mezi EU, USA a Spojeným královstvím, přičemž je třeba využívat našich společných hodnot, zájmů a výzev, a to i v otázkách bezpečnosti, a zároveň zajistit autonomii rozhodování EU;
110. vyjadřuje politování nad násilným převzetím moci v Afghánistánu ze strany Tálibánu, k němuž došlo po stažení amerických a evropských sil, nad následným rozsáhlým porušováním lidských práv, zejména práv dívek, žen a etnických a náboženských menšin, a nad prohlubující se humanitární krizí v zemi; opakuje svůj postoj, podle nějž transatlantické společenství musí znásobit své úsilí o dosažení dlouhodobého míru, stability a pokroku v Afghánistánu tím, že bude podporovat afghánskou občanskou společnost, obránce lidských práv, zejména obránce práv žen, politické aktivisty, novináře, akademické pracovníky, umělce a další ohrožené skupiny a osoby; vyzývá ke kvalitní transatlantické koordinaci a konzultacím s cílem získat, zachovat a sdílet zpravodajské informace o teroristické hrozbě pocházející z Afghánistánu, zejména ze strany ISIS, al-Káidy a jejich spojenců; vyzývá ke společnému transatlantickému přístupu, který spojí potřebu operační spolupráce s Tálibánem pro humanitární účely a účely boje proti terorismu s jasnými podmínkami pro budoucí spolupráci s vládou vedenou Tálibánem, které by měly zahrnovat závazek, že bude dodržovat lidská práva a bojovat proti terorismu; vyzývá k hluboké transatlantické reflexi o poznatcích z mise v Afghánistánu s cílem vyvodit nezbytné závěry pro budoucí úsilí směřující k podpoře stability, bezpečnosti a řádné správy věcí veřejných ve světě; dále vyzývá transatlantické partnery, aby spolupracovali se všemi zeměmi sousedícími s Afghánistánem, přičemž budou zohledňovat tíživou situaci afghánských občanů, kteří tam našli útočiště, a potřebu pomoci jim;
111. vítá obnovenou angažovanost USA ve východním Středomoří, zejména díky Aktu pro východní Středomoří z roku 2019, který povoluje novou bezpečnostní asistenci pro Kypr a Řecko a posiluje spolupráci mezi regionálními aktéry v oblasti energetiky; vítá rozhodnutí EU a USA potvrzené prohlášením vydaným po jejich summitu dne 15. června 2021, že budou společně usilovat o udržitelné zmírňování napětí ve východním Středomoří, kde by se rozepře měly řešit prostřednictvím dialogu, jenž bude probíhat v dobré víře a v souladu s mezinárodním právem; podporuje prohlášení EU a USA, že hodlají usilovat o spolupráci a vzájemně prospěšné vztahy s demokratickým Tureckem;
112. podporuje užší spolupráci se Spojenými státy a zeměmi Latinské Ameriky v zájmu prosazování multilateralismu, demokratických hodnot, lidských práv, norem mezinárodního práva, ekonomického růstu, boje proti nerovnostem, boje proti obchodu s drogami a organizované trestné činnosti, biologické rozmanitosti a boje proti změně klimatu; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a USA aktivněji spolupracovaly s Latinskou Amerikou a karibskou oblastí jako se zásadními spojenci na mezinárodních fórech a strategickými partnery na obranu multilateralismu; vyzývá k vytvoření „Aliance atlantického trojúhelníku“ EU–USA–Latinská Amerika, která oběma regionům umožní společně dosahovat dalšího pokroku v oblastech, jako je demokracie, bezpečnost a potírání obchodu s drogami, boj proti nerovnostem a rozvojová spolupráce; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité zajistit, aby se tato spolupráce s USA a zeměmi Latinské Ameriky odrážela ve společném úsilí o podporu oponentů a disidentů, kteří v různých zemích čelí odplatě za obranu demokratických hodnot a ochranu lidských práv; vyzývá v tomto ohledu USA a EU, aby spolupracovaly mezi sebou i s dalšími zeměmi s cílem obnovit lidská práva a demokracii ve Venezuele prostřednictvím skutečně svobodných, důvěryhodných, inkluzivních, transparentních a zcela demokratických voleb i prostřednictvím podpory legitimních politických sil uznaných Evropským parlamentem; dále opakuje svůj závazek prosazovat demokracii a lidská práva ve všech zemích Latinské Ameriky; vyzývá k větší koordinaci sankcí mezi EU a USA; opakuje svůj návrh, aby si USA a EU mezi sebou pravidelně vyměňovaly názory na své summity s latinskoamerickými zeměmi, tedy na summity EU-CELAC a na summit obou Amerik pořádaný Organizací amerických států;
113. poukazuje na význam Blízkého východu a severní Afriky pro evropskou, a tudíž i transatlantickou bezpečnost a stabilitu; vyzývá proto k intenzivnějšímu dialogu a koordinaci, pokud jde o pozici transatlantických partnerů vůči regionu Blízkého východu a severní Afriky, a to i přijímáním opatření proti závažnému porušování lidských práv a mezinárodního práva, k němuž v tomto regionu dochází; naléhavě vyzývá USA, aby se opět připojily ke společnému komplexnímu akčnímu plánu coby úhelnému kameni celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a základu pro zmírnění napětí na Blízkém východě a v Perském zálivu; podporuje výzvu USA k „dlouhodobější a silnější“ jaderné dohodě s Íránem a jako další krok naléhavě vyzývá k transatlantické spolupráci v této oblasti; vítá rozhodnutí USA obnovit financování agentury UNRWA; vyzývá k obnově transatlantických snah o smysluplné oživení a úspěšné dokončení mírového procesu na Blízkém východě, který by vedl k přijatelnému řešení založenému na existenci dvou států; vítá podepsání a provádění Abrahamských dohod a vybízí k transatlantické spolupráci při prohlubování těchto vazeb;
o o o
114. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci ministerstvu zahraničí a Kongresu Spojených států amerických.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výroby a výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích (Přijaté texty, P9_TA(2021)0283).