Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (COM(2018)0392 – C8-0248/2018 – 2018/0216(COD))

P9_TA(2021)0456 A8-0200/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0392),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 42 a 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0248/2018),

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Národním shromážděním podle protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 25. října 2018(3),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. července 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, jakož i stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0200/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4);

2.  schvaluje své prohlášení, jakož i společné prohlášení Parlamentu a Rady, která jsou přílohou tohoto usnesení a která budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie,

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie,

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje své předsedy, aby předali postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům;

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a  (EU) č. 1307/2013

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/2115.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu o úloze Evropské rady, pokud jde o legislativní prvky společné zemědělské politiky

Evropský parlament vyjadřuje politování nad tím, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 přijala rozhodnutí o legislativních prvcích společné zemědělské politiky, o nichž mělo být v souladu se Smlouvami rozhodnuto řádným legislativním postupem. Evropský parlament považuje tato jednostranná preventivní rozhodnutí za nepřijatelná a domnívá se, že zasahují do práv Evropského parlamentu jakožto spolutvůrce právních předpisů majícího rovnocenné postavení s Radou.

Evropský parlament vyjadřuje politování nad tím, že Rada proto nebyla ochotna zahájit smysluplná jednání o těchto prvcích s Evropským parlamentem s odůvodněním, že o nich již rozhodla Evropská rada.

Evropský parlament konstatuje, že Rada nezahájila smysluplná jednání zejména o ustanoveních týkajících se zastropování a postupného snižování plateb stanovených v článku 17 a flexibility mezi příděly přímých plateb a příděly z EZFRV podle článku 96, a považuje výsledek jednání o těchto článcích za neuspokojivý.

Evropský parlament vyjadřuje hluboké politování nad přístupem Rady a domnívá se, že ohrožuje náležité fungování řádného legislativního postupu. Evropský parlament proto trvá na tom, že by se to v žádném budoucím jednání v rámci řádného legislativního postupu nemělo opakovat.

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady ohledně sociálního rozměru společné zemědělské politiky

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby prostřednictvím studie, která má být provedena dva roky po prvních dvou letech uplatňování sociální podmíněnosti všemi členskými státy, sledovala dopad mechanismu na podmínky pracovníků a fungování systému sankcí a aby případně předložila návrhy na posílení sociálního rozměru SZP.

Do roku 2025 posoudí Komise proveditelnost zařazení čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 492/2011 o volném pohybu pracovníků do přílohy XX a v případě potřeby předloží za tímto účelem návrhy.

Prohlášení Komise o možnosti Belgie předložit dva strategické plány SZP

S ohledem na ustanovení článku 104 nařízení o strategických plánech SZP, na kterých se dohodli spolunormotvůrci, a s přihlédnutím ke specifickému ústavnímu rámci Belgie Komise potvrzuje, že bude souhlasit s tím, aby Belgie předložila strategický plán SZP pro každý ze svých příslušných federálních samosprávných celků. Tím nejsou dotčeny ani změněny právní povinnosti Belgie podle nařízení o strategických plánech SZP.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 214. (2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 173. (3) Úř. věst. C 41, 1.2.2019, s. 1. (4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2020 (Přijaté texty P9_TA(2020)0287).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (COM(2018)0393 – C8-0247/2018 – 2018/0217(COD))

P9_TA(2021)0457 A8-0199/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0393),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 43 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0247/2018),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 25. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(3),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. července 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 40 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0199/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4);

2.  schvaluje své prohlášení, jakož i společné prohlášení Parlamentu a Komise a společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení a která budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a které bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/... o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/2116.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Evropského parlamentu o provádění a transparentnosti společné zemědělské politiky

Nový právní rámec společné zemědělské politiky (SZP) zahrnuje větší flexibilitu členských států při navrhování a provádění vnitrostátních strategických plánů. To umožňuje přizpůsobit se místním potřebám a zároveň i nadále zajišťovat, aby koneční příjemci dodržovali obecné podmínky způsobilosti. Nový model provádění, který zavádí přístup založený na výkonnosti, rovněž zahrnuje významný přesun odpovědnosti za řízení a kontrolu zemědělských fondů Unie z úrovně Unie na vnitrostátní správní orgány.

Evropský parlament se domnívá, že interinstitucionální dohoda dosažená mezi spolunormotvůrci obsahuje nezbytná ochranná opatření, která zabrání zjištěným rizikům, pokud jde o správné provádění vnitrostátních strategických plánů členských států, jak je schválila Komise. Evropský parlament bude bedlivě sledovat provádění vnitrostátních strategických plánů členskými státy, jak je schválila Komise, a bude plně vykonávat svou úlohu orgánu dohledu nad činností Komise svěřenou podle Smluv a stanovenou v nařízeních o SZP.

Evropský parlament se domnívá, že nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/... o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky je zajištěna účinná ochrana finančních zájmů Unie, včetně shromažďování a zveřejňování údajů o skupinách, které zajišťují účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, otázek dvojího financování a zneužívání finančních prostředků k trestné činnosti. V souvislosti s používáním jednotného nástroje pro vytěžování dat v členských státech Evropský parlament vítá závazek k přezkumu návrhu na jeho povinné používání ve všech členských státech, který bude vycházet ze zprávy Komise, jež má být dokončena do roku 2025 a má posoudit jeho využívání a interoperabilitu.

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Komise o ročním sledování výkonnosti v rámci společné zemědělské politiky

Evropský parlament a Komise připomínají, že s ohledem na nový model provádění a výkonnostní rámec, který má být stanoven ve společné zemědělské politice (SZP) na období 2023–2027, mají výroční zprávy o výkonnosti, výroční monitorování a přezkum výkonnosti prováděný každé dva roky velký význam pro zachování ambicí stanovených ve strategických plánech SZP.

V této souvislosti Evropský parlament a Komise souhlasí s tím, že je nezbytné, aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova zprávu o pokroku, jehož bylo v rámci každoročního sledování výkonnosti dosaženo.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o dalších opatřeních na ochranu rozpočtu Unie před podvody a nesrovnalostmi stanovením požadavku všeobecného používání jednotného nástroje pro vytěžování dat v rámci společné zemědělské politiky

Rada a Evropský parlament se zavazují, že na základě zprávy, kterou Komise vypracuje do roku 2025 a která posoudí používání jednotného nástroje pro vytěžování dat a jeho interoperabilitu za účelem jeho všeobecného používání členskými státy, přezkoumají návrh týkající se povinného používání nástroje pro vytěžování dat v členských státech.

Prohlášení Komise o certifikačních subjektech v rámci společné zemědělské politiky

Komise bere na vědomí vložení nového 13. bodu odůvodnění do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/... o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky týkajícího se sdělování informací o určených certifikačních subjektech. Komise dostává od členských států informace o určení veřejných a soukromých certifikačních subjektů a vede aktualizovaný rejstřík těchto subjektů pro účely monitorování. Komise připomíná svůj závazek každoročně předkládat seznam určených certifikačních orgánů Parlamentu.

Prohlášení Komise o rušení závazků z EZFRV v rámci společné zemědělské politiky

Komise potvrzuje, že existuje-li riziko zrušení přidělení finančních prostředků z EZFRV, zašlou příslušné útvary Komise s dostatečným předstihem před uplynutím příslušné lhůty pro automatické zrušení závazků orgánům členských států dopis, ve kterém je na toto riziko upozorní. Účelem uvedeného dopisu je podpořit zvýšení čerpání finančních prostředků z EZFRV a společně s členskými státy prozkoumat možné způsoby, jak jej dosáhnout.

Komise se snaží rušení závazků vyhýbat, a to i v případě zvláštních okolností. Za tímto účelem budou plně uplatňována příslušná pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/... o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky pro přerušení lhůty pro zrušení závazků v případě probíhajících soudních řízení nebo správních opravných prostředků stanovená v horizontálním nařízení. Navíc bude plně dodržováno zejména pravidlo nerušit závazky v případě, že přidělené rozpočtové prostředky nebyly využity z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění strategických plánů SZP.

Prohlášení Komise o spojování přenesených pravomocí v rámci společné zemědělské politiky

Komise připomíná svůj závazek dodržovat interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Bod 31 uvedené dohody stanoví, že pokud Komise uvede objektivní důvody založené na věcné souvislosti mezi dvěma či více přenesenými pravomocemi obsaženými v jednom legislativním aktu, lze tyto přenesené pravomoci spojovat. Konzultace při přípravě aktů v přenesené pravomoci slouží i k tomu, aby se ukázalo, mezi kterými přenesenými pravomocemi lze vidět věcnou souvislost.

(1) Úř. věst. C 41, 1.2.2019, s. 1. (2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 214. (3) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 173. (4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2020 (Přijaté texty, P9_TA(2020)0288).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků, (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, a (EU) č. 229/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři (COM(2018)0394 – C8-0246/2018 – 2018/0218(COD))

P9_TA(2021)0458 A8-0198/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0394),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2, článek 114, čl. 118 první pododstavec a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0246/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. července 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0198/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise a společné prohlášení Parlamentu a Rady, která jsou přílohou tohoto usnesení a která budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie,

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení a která budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie,

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/2117.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ(4)

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o aktivním zapojení na mnohostranné úrovni v souvislosti s uplatňováním zdravotních a environmentálních norem EU na dovážené zemědělské produkty

Evropský parlament, Rada a Komise uznávají potřebu usilovat o větší soulad mezi zdravotními a environmentálními normami, které se vztahují na zemědělské produkty v Evropské unii, a těmi, které se vztahují na dovážené zemědělské produkty, v souladu s pravidly mezinárodního obchodu. V zájmu řešení otázek udržitelného rozvoje, zejména změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti, což jsou otázky globálního významu, a v zájmu naplnění očekávání občanů, pokud jde o kvalitnější a udržitelnější potraviny, Evropská unie tyto normy již řadu let zpřísňuje. Zelená dohoda pro Evropu a její odvětvové strategie, včetně sdělení Komise o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“, usilují o dosažení tohoto cíle a povedou k dalšímu zpřísnění těchto norem uplatňovaných v rámci EU a v relevantních případech i na dovezené výrobky.

Evropský parlament, Rada a Komise uznávají potřebu aktivně se zapojit na mnohostranné úrovni do zvyšování ambicí v oblasti mezinárodních environmentálních cílů při prosazování a zlepšování pravidel mezinárodního obchodu. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o přezkumu obchodní politiky, je rovněž vhodné, aby Evropská unie za určitých okolností vymezených pravidly WTO vyžadovala, aby dovážené zemědělské produkty splňovaly určité požadavky na produkci s cílem zajistit účinnost norem v oblasti zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí, které se vztahují na zemědělské produkty v Evropské unii, a přispět k plnému dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a sdělení o strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Vzhledem k významu svého trhu pro mezinárodní obchod může Evropská unie prosazovat zpřísnění celosvětových norem v oblasti zdraví a životního prostředí a přispět tak k dosažení mezinárodních environmentálních cílů, jako jsou cíle Pařížské dohody.

Evropský parlament, Rada a Komise vítají širší přístup navržený v přezkumu obchodní politiky, pokud jde o potřebu většího úsilí na mnohostranné úrovni při řešení klíčových otázek, jako jsou strategické zásoby, zejména proto, že potraviny jsou základním zbožím. Lepší celosvětové potravinové zabezpečení znamená snížení nestability na zemědělských trzích prostřednictvím intenzivnější spolupráce na mnohostranné úrovni, která jde nad rámec omezení narušení trhu, což je nezbytný, avšak nikoli dostatečný faktor pro stabilizaci mezinárodních trhů.

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ohledně ustanovení o společné organizaci trhů v souvislosti s odvětvím cukru v EU

Evropský parlament, Rada a Komise jsou si vědomy těžkostí, s nimiž se potýká odvětví cukru po zrušení kvót na cukr v říjnu 2017 a které se projevují nestabilitou na mezinárodních trzích, stagnující spotřebou a klesající produkcí cukrové řepy a cukru. Tato situace budí v odvětví cukru v EU obavy.

Aktuální situace v tomto odvětví a jeho adaptační strategie budou důkladně posouzeny v rámci studie, která by měla být dokončena na podzim 2021. Tato studie provede analýzu evropských a vnitrostátních nástrojů politiky, které má odvětví cukru k dispozici, a úlohy, kterou sehrává soukromý sektor a veřejné instituce v reakci na závažná rizika ovlivňující toto odvětví, a určí případné strategie ke zlepšení odolnosti evropského odvětví cukru.

Evropský parlament, Rada a Komise zváží vhodný budoucí vývoj politiky s ohledem na hlavní zjištění a závěry, k nimž tato studie dospěje. Tento budoucí vývoj politiky by mohl zahrnovat vhodné regulační a neregulační iniciativy v souvislosti s nástroji pro řízení trhu a řešení krizí, transparentností trhu v dodavatelském řetězci v odvětví cukru, smluvními vztahy mezi pěstiteli a výrobci cukru, mezinárodním obchodem a vývojem bioekonomiky.

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování norem EU v oblasti zdraví a životního prostředí na dovážené zemědělské produkty

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby nejpozději v červnu 2022 předložila zprávu, v níž posoudí odůvodnění a právní proveditelnost uplatňování norem EU v oblasti zdraví a životního prostředí (včetně norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jakož i postupů a výrobních metod) na dovážené zemědělské a zemědělsko-potravinářské výrobky a určí konkrétní iniciativy, které by měly zajistit větší jednotnost při jejich uplatňování v souladu s pravidly WTO. Tato zpráva by se měla týkat všech příslušných oblastí veřejné politiky, včetně mj. společné zemědělské politiky, politiky v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin, politiky v oblasti životního prostředí a společné obchodní politiky.

Prohlášení Komise o přezkumu přípustných odchylek pro dovoz a maximálních limitů reziduí stanovených Codexem (MRL)

Evropská komise bude nadále zajišťovat, aby po důkladném posouzení dostupných vědeckých informací o účinných látkách buď v rámci postupů podle nařízení (ES) č. 1107/2009, nebo postupů podle nařízení (ES) č. 396/2005 a v souladu s pravidly WTO byly u účinných látek, které v EU nejsou nebo již nejsou schváleny, posouzeny a přezkoumány přípustné odchylky pro dovoz a maximální limity reziduí stanovené Codexem (CXL), aby případná rezidua v potravinách nebo krmivech nepředstavovala žádné riziko pro spotřebitele. Kromě aspektů týkajících se zdraví a správné zemědělské praxe, které se v současnosti zohledňují, Komise při posuzování žádostí o přípustné odchylky pro dovoz nebo při přezkumu přípustných odchylek pro dovoz u účinných látek, které již v EU nejsou schváleny, zohlední v souladu s pravidly WTO rovněž environmentální otázky globální povahy. Návrh legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy, který Komise předložila, bude dalším zásadním krokem k úplnému dosažení tohoto cíle v souladu s cíli Zelené dohody.

Prohlášení Komise o označování výživové hodnoty a složek vín a aromatizovaných vinných výrobků

Komise se domnívá, že výrobky s obsahem alkoholu 1,2 % objemových a méně by měly být i nadále regulovány nařízením o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a vyhrazuje si právo vrátit se k právnímu rámci pro označování vín v rámci nadcházející iniciativy týkající se označování všech alkoholických nápojů, která je součástí Evropského plánu boje proti rakovině.

Komise se rovněž domnívá, že současný kompromis týkající se označování vín a aromatizovaných vinných výrobků, pokud jde o seznam složek a výživové údaje, nelze považovat za precedens pro budoucí legislativní návrh a jednání, a vyhrazuje si právo sladit požadavky na označování všech vín s Evropským plánem boje proti rakovině.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 214. (2) Úř. věst. C 86, 7.3. 2019, s. 173. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2020 (Přijaté texty P9_TA(2020)0289). (4) Technická poznámka pod čarou: Společné prohlášení o aktivním zapojení na mnohostranné úrovni v souvislosti s uplatňováním zdravotních a environmentálních norem EU na dovážené zemědělské produkty, jak je uvedeno v pozměňovacím návrhu 283, obsahovalo další druhý odstavec (o přípustných odchylkách pro dovoz pesticidů). Vložení tohoto odstavce do pozměňovacího návrhu bylo důsledkem administrativní chyby. Podstata tohoto odstavce je již obsažena v jednostranném prohlášení Komise o přezkumu přípustných odchylek pro dovoz a maximálních limitů reziduí stanovených Codexem (MRL). Tento odstavec proto nebude zahrnut do společného prohlášení, které má být zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, a neobjevuje se ve znění přijatém Parlamentem.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se nahrazují přílohy A a B nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení (COM(2021)0231 – C9-0178/2021 – 2021/0118(COD))

P9_TA(2021)0459 A9-0293/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0231),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0178/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. listopadu 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9‑0293/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení za účelem nahrazení jeho příloh A a B

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/2260.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1091, pokud jde o příspěvek Unie na integrovanou statistiku zemědělských podniků v rámci finančního rámce na období 2021–2027 (COM(2021)0477 – C9-0346/2021 – 2021/0270(COD))

P9_TA(2021)0460 A9-0310/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0477),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9‑0346/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. listopadu 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9‑0310/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení (EU) 2018/1091, pokud jde o příspěvek Unie na integrovanou statistiku zemědělských podniků podle nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/2269.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014, pokud jde o rozšíření přechodného opatření pro správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby, které poskytují poradenství týkající se podílových jednotek subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a jiných subjektů než SKIPCP nebo tyto podílové jednotky prodávají (COM(2021)0397 – C9-0326/2021 – 2021/0215(COD))

P9_TA(2021)0461 A9-0297/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0397),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0326/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. října 2021(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. listopadu 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0297/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014, pokud jde o prodloužení přechodného opatření pro správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby, které poskytují poradenství týkající se podílových jednotek subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a jiných subjektů než SKIPCP nebo tyto podílové jednotky prodávají

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/2259.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, pokud jde o používání sdělení klíčových informací správcovskými společnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (COM(2021)0399 – C9-0327/2021 – 2021/0219(COD))

P9_TA(2021)0462 A9-0301/2021

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0399),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0327/2021),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru z 20. října 2021(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. listopadu 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0301/2021),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2021 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/..., kterou se mění směrnice 2009/65/ES, pokud jde o používání sdělení klíčových informací správcovskými společnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici (EU) 2021/2261.)

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o politice EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup (2021/2058(INI))

P9_TA(2021)0463 A9-0318/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 6 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie, které upřesňují pravomoci a činnosti Unie v oblasti sportu, zejména podporu evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, k jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a k jeho společenské a výchovné funkci,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje, zejména na významnou úlohu sportu z hlediska podpory udržitelného rozvoje a na jeho příspěvek k míru, prosazování tolerance a respektu, posilování postavení žen a mládeže, jednotlivců a komunit i k plnění cílů v oblasti zdraví, vzdělávání a sociálního začleňování(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus +: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013(2), a zejména na jeho kapitolu o sportu,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 11. července 2007 o sportu (COM(2007)0391),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (COM(2011)0012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. července 2020 o provádění a významu pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu na období 2017–2020 (COM(2020)0293) a zejména na jeho doporučení do budoucnosti,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

–  s ohledem na pokyny EU ze dne 16. listopadu 2012 „Dual Careers of Athletes - Recommended Policy Actions in Support of Dual Careers in High-Performance Sport“ (Dvojí kariéra sportovců – doporučená politická opatření na podporu dvojí kariéry ve výkonnostním sportu),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 o evropském rozměru v oblasti sportu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o manipulaci s výsledky zápasů a korupci ve sportu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2015 o nedávných odhaleních případů korupce na vysoké úrovni ve FIFA(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o integrovaném přístupu k politice v oblasti sportu: řádná správa, dostupnost a integrita(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 obsahující doporučení Komisi ohledně výzev pro pořadatele sportovních akcí v digitálním prostředí(9),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu (na období od 1. ledna 2021 až 30. června 2024)(10), zejména na jeho prioritní oblasti,

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o boji proti korupci ve sportu(11),

–   s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o přístupu osob se zdravotním postižením ke sportu(12),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o dopadu pandemie COVID-19 a oživení odvětví sportu(13),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o zlepšování situace trenérů zvyšováním příležitostí k získávání dovedností a kompetencí(14),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě k inovacím v oblasti sportu(15),

–  s ohledem na Antidopingovou úmluvu Rady Evropy ze dne 16. listopadu 1989,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 18. září 2014 o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 3. července 2016 o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích,

–   s ohledem na Kodex sportovní etiky v revidovaném znění ze dne 16. května 2001 a na Evropskou chartu sportu Rady Evropy v revidovaném znění ze dne 13. října 2021,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu UNESCO ze dne 19. října 2005 proti dopingu ve sportu,

–  s ohledem na svou studii z června 2021 „Politika EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup“(16),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu z června 2016 „Mapping and analysis of the specificity of sport“ (Mapování a analýza specifičnosti sportu) vypracovanou společnostmi Ecorys, KEA a Sport and Citizenship pro GŘ Evropské komise pro vzdělávání a kulturu,

–  s ohledem na zprávu z roku 2020 „Mapping study on measuring the economic impact of COVID-19 on the sport sector in the EU“ (Mapovací studie o měření hospodářského dopadu onemocnění COVID-19 na odvětví sportu v EU) vypracovanou společnostmi Ecorys a SportsEconAustria pro Evropskou komisi,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0318/2021),

A.  vzhledem k tomu, že sport hraje zásadní úlohu ve společenském a kulturním životě evropských občanů a při jejich vzdělávání a podporuje hodnoty, jako je demokracie, respekt, solidarita, rozmanitost a rovnost;

B.  vzhledem k tomu, že sport slouží jako nástroj integrace, zejména v případě osob s omezenými příležitostmi;

C.  vzhledem k tomu, že sport musí být inkluzivní a otevřený všem bez ohledu na jejich věk, pohlaví, zdravotní postižení nebo kulturní a socioekonomické zázemí;

D.  vzhledem k tomu, že sport je rostoucím hospodářským odvětvím, které přispívá k růstu a tvorbě pracovních míst v EU, a tedy k její prosperitě;

E.  vzhledem k tomu, že sport pomáhá posilovat evropskou integraci a postavení EU v rámci mezinárodní spolupráce;

F.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 má na odvětví sportu nepříznivý hospodářský a sociální dopad;

G.  vzhledem k tomu, že EU by se měla snažit dále rozvíjet evropský rozměr sportu a současně respektovat jeho specifickou povahu a nezávislost;

H.  vzhledem k tomu, že příslušná politika EU musí sport podporovat na nejvyšší i místní úrovni, a to i ve formě volnočasových aktivit;

I.   vzhledem k tomu, že sport na místní úrovni přispívá k rozvoji dovedností mladých lidí a skrze dobrovolnictví podporuje občanskou angažovanost;

J.  vzhledem k tomu, že mladí sportovci mají problém sladit svou sportovní kariéru s odbornou přípravou nebo profesní činností;

K.  vzhledem k tomu, že sport má pozitivní dopad na zdraví a kvalitu života občanů;

L.  vhledem k tomu, že rozvoj sportovní infrastruktury je důležitým prvkem při zlepšování kvality života a hospodářských příležitostí v odlehlých a znevýhodněných oblastech;

M.  vzhledem k tomu, že sport čelí řadě různých problémů, jako jsou správní problémy, korupce, manipulace s výsledky zápasů, doping, financování, digitální pirátství, modely založené čistě na zisku, porušování lidských práv, diskriminace a násilí, dopady na životní prostředí a otázky spojené s udržitelností;

N.  vzhledem k tomu, že ve sportu jsou stále nedostatečně zastoupeny ženy, a to jak v řídících orgánech, tak i ve sdělovacích prostředcích;

O.  vzhledem k tomu, že finanční stabilitu profesionálního i amatérského sportu, který závisí na příjmech z vysílacích práv na sportovní akce, ohrožují nezákonné přenosy;

Větší zviditelnění, spolupráce a začleňování sportu do politik EU

1.  vyzývá EU, aby přijala ucelenější přístup k politice v oblasti sportu a aby více usilovala o jeho začlenění do dalších politik EU;

2.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit interinstitucionální spolupráci a spolupráci se zúčastněnými stranami ze sportovního prostředí;

3.  vyzývá Komisi, aby navázala pravidelnou strukturovanou spolupráci na vysoké úrovni se všemi zúčastněnými stranami v oblasti sportu a dalšími sportovními institucemi, aby mohla vydávat cílenější a odpovědnější doporučení k opatřením pro řešení problémů, jimž odvětví sportu čelí;

4.  vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o budoucnosti sportu ve spojitosti se strategickými cíli EU;

5.  vyzývá Komisi, aby posílila viditelnost a hledisko sportu napříč oblastmi politik na úrovni EU tím, že sport doplní do názvu portfolia odpovědného komisaře;

6.  v této souvislosti rovněž vyzývá ke jmenování koordinátora EU pro sport, který by byl v Komisi kontaktní a viditelnou referenční osobou pro tuto oblast;

7.  trvá na větším zapojení Parlamentu, aby byl zajištěn rámec pro pravidelnou politickou debatu a opatření týkající se sportu, a na parlamentním dohledu nad plněním strategických cílů;

8.  vyzdvihuje úlohu Konference o budoucnosti Evropy v diskusi o dalším směřování politiky EU v oblasti sportu a o otázkách souvisejících se sportem, a vybízí k účinnému zapojení všech zúčastněných stran ze sportovního prostředí;

9.  bere na vědomí, že Rada Evropy nedávno přijala revidované znění Evropské charty sportu, které zdůrazňuje obecné rysy rámce pro evropský sport a jeho organizaci a vyzývá orgány EU, aby usilovaly o soudržnost, spolupráci a solidaritu na celém evropském kontinentu a aby se v oblasti sportovní politiky chopily iniciativy;

10.  požaduje, aby Parlament hrál aktivnější úlohu ve sportovní diplomacii;

Posílení zásad evropského sportovního modelu

11.  uznává význam evropského sportovního modelu založeného na hodnotách, dobrovolnických činnostech a solidaritě a očekává, že tento model bude dále rozvíjen v zájmu občanů a zúčastněných stran;

12.  uznává rozmanitost modelů a přístupů různých sportovních disciplín a zemí, i když se domnívá, že je třeba dále posílit a chránit společný základ evropského sportu, zejména vazby mezi amatérským a vrcholovým sportem;

13.  požaduje evropský sportovní model, který bude vycházet ze zásad solidarity, udržitelnosti, inkluzivity, otevřené hospodářské soutěže, sportovních zásluh a férovosti, a důrazně se staví proti konkurenčním soutěžím, které tyto zásady oslabují a ohrožují stabilitu celého sportovního ekosystému; zdůrazňuje, že tyto zásady by měly podporovat všechny zúčastněné strany ve sportovním prostředí a vnitrostátní orgány;

14.  uznává úlohu federací při správě jednotlivých sportovních disciplín a vybízí k užší koordinaci a spolupráci se státními orgány a všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

15.  považuje sportovní kluby za základ evropského sportovního modelu, který všem nabízí možnost věnovat se sportu na místní úrovni, zejména pak mladým lidem bez ohledu na jejich kulturní nebo socioekonomické zázemí;

16.  zdůrazňuje, že je zapotřebí cílenější a větší solidarita, větší přerozdělování finančních prostředků a předávání dovedností a know-how, zejména mezi profesionálním sportem a sportem na místní úrovni; vyzývá sportovní federace, aby zavedly mechanismus solidarity založený na spravedlivém a závazném rozdělovacím klíči, který zajistí adekvátní financování amatérského sportu a sportu na místní úrovni;

17.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit udržitelnou finanční stabilitu a řádnou správu sportovních klubů, a vyzývá sportovní organizace k zavedení příslušného mechanismu a náležitých donucovacích prostředků, pokud tak dosud neučinily;

18.  domnívá se, že v německém fotbale se osvědčil model vlastnictví klubů, který je založen na pravidlu 50 + 1, a je třeba zvážit, zda by se nemohl stát vzorem pro další země, které se snaží své modely zdokonalit;

19.  naléhavě vyzývá veřejné orgány a sportovní federace a organizace, aby při všech svých akcích, zejména při udělování statusu hostitele velkých sportovních událostí a při výběru sponzorů prosazovaly lidská práva a zásady demokracie; trvá na tom, že práva na uspořádání velkých sportovních akcí by už neměla být udělována zemím, v nichž se tato základní práva a hodnoty opakovaně porušují;

20.  vyzývá sportovní organizace, aby respektovaly zavedenou frekvenci mezinárodních sportovních turnajů, zejména mistrovství Evropy a světa, a dbaly přitom jak na domácí soutěže, tak na zdraví sportovců;

Opětovné nastolení řádné správy a bezúhonnosti

21.  domnívá se, že je zapotřebí začít znovu usilovat o řádnou správu, aby se ve sportu opětovně vyvážily sociální a hospodářské aspekty a aby bylo dodržováno zastoupení zúčastněných stran v rozhodovacích orgánech;

22.  konstatuje, že důraz profesionálního sportu na obchodní zájmy by měl být vyvážen velmi potřebnými společenskými funkcemi; vybízí příslušné organizace, aby tuto otázku řešily a udržely si tak příkladné postavení při hájení ideálů, na nichž je postaven evropský sport;

23.  vyzývá mezinárodní, evropské a národní sportovní organizace a organizace zastupující zúčastněné strany, aby uplatňovaly nejvyšší normy správy;

24.  oceňuje úsilí sportovních organizací a federací o to, aby byly ve sportu uplatňovány zásady řádné správy, a zdůrazňuje, že Komise by měla vypracovat doporučení k obecným pokynům pro organizaci sportu a jeho řídících orgánů v EU;

25.  naléhavě vyzývá mezinárodní, evropské a vnitrostátní sportovní svazy a zúčastněné strany, aby uplatňovaly opatření k zajištění rozmanitosti a začleňování, zejména aby řešily problém nízkého zastoupení žen a etnických menšin ve vedoucích pozicích a správních radách;

26.  vyzývá všechny organizace zúčastněných stran ve sportovním prostředí, aby dosáhly odpovídající úrovně reprezentativnosti a profesionalizace, jež jsou předpokladem pro účast v kolektivních rozhodovacích procesech;

27.  požaduje, aby orgány EU podporovaly a chránily základní práva sportovců, včetně účasti sportovců na rozhodovacích procesech, svobody sdružování, kolektivního vyjednávání a nediskriminace;

28.  zdůrazňuje, že je třeba, aby sportovní orgány dbaly o ochranu duševního zdraví sportovců stejně jako o jejich tělesné zdraví;

29.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k zajištění rovného přístupu všech profesionálních sportovců k mechanismům sociální ochrany a ochrany při práci;

30.  vyzývá členské státy, sportovní svazy a kluby, aby do správních a rozhodovacích orgánů zapojily fanoušky, a uznaly tak jejich status ve sportu;

31.  vyzývá Komisi, aby navázala na svou stávající činnost v oblasti sociálního dialogu a rozšířila ji na všechny profesionální sporty;

32.  vítá reformy a opatření, která mají ve všech sportech zlepšit transparentnost a odpovědnost na trhu s přestupy hráčů, a naléhavě vyzývá, aby toto úsilí nepolevovalo; konstatuje, že jsou zapotřebí evropské rámce ke zlepšení systémů pro přestupy hráčů tak, aby splňovaly evropské normy a cíle, zejména pokud jde o trh práce a finanční předpisy;

33.  připomíná, že je nutné regulovat činnost agentů, a poukazuje na to, že nedávné reformy trhu s fotbalovými přestupy, včetně zřízení střediska pro výměnu informací, licenčního systému pro agenty a omezení výšek jejich provizí jsou krokem správným směrem; naléhavě vyzývá příslušné sportovní orgány, aby zajistily urychlené provedení těchto reforem, a vyzývá Komisi, aby sledovala pokrok;

34.  je přesvědčen o tom, že potírání korupce ve sportu, která je často spojena s praním peněz a trestnou činností vůbec, vyžaduje nadnárodní spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami a státními orgány;

35.  vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby v zájmu ochrany nezletilých a zranitelných osob důrazně zakročily proti protiprávní činnosti v odvětví hazardních her, včetně šíření podvodných webových stránek a agresivních postupů;

36.  naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby prolomily patovou situaci bránící podpisu a ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi;

37.  poukazuje na to, že je třeba budovat kapacity v oblasti prevence a potírání dopingu ve sportu prostřednictvím společné evropské strategie, jejíž součástí by byla úzká spolupráce a výměna informací mezi policejními či justičními orgány všech členských států EU;

38.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí informační a vzdělávací kampaně o prevenci dopingu, manipulace s výsledky zápasů, korupce, násilí a fyzického a psychického nátlaku a o dalších otázkách týkajících se sportovní etiky se zaměřením na amatérský sport;

Bezpečný a inkluzivní sport s rovnými podmínkami

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby společně se všemi zúčastněnými stranami usilovaly o to, aby legislativní i jiná činnost v oblasti sportu podporovala genderovou rovnost se zvláštním zaměřením na všechny formy násilí a obtěžování a genderových stereotypů, problém nízké viditelnosti žen ve sportu a nízkého zájmu sdělovacích prostředků a problém rozdílů v platech, prémiích a odměnách;

40.  vyzývá národní sportovní federace, aby vyrovnaly platby příplatků, které dostávají ženy a muži, po vzoru Irské fotbalové asociace (FAI);

41.  vyzývá Komisi, aby uznala důležitost sociálního začleňování osob s nedostatkem příležitostí, uprchlíků, etnických menšin a osob LGBTIQ+ ve sportu a podporovala je;

42.  poukazuje na to, že značnou společenskou prestiž vrcholového sportu lze zužitkovat k tomu, aby si lidé více uvědomovali, jakým problémům čelí ve sportu lidé LGBTQI+;

43.  vyzývá sportovní organizace a veřejné orgány k tomu, aby účinně řešily diskriminaci, násilí a nenávistné slovní projevy a aby zaručily bezpečný a inkluzivní sport pro všechny sportovce, diváky a zaměstnance na sportovištích i v online prostředí;

44.  požaduje, aby byl ve sportu uplatňován přístup nulové tolerance k rasismu a násilí, a žádá Komisi, členské státy a sportovní federace, aby učinily kroky k zamezení takových incidentů, stanovily účinné sankce a přijaly opatření na podporu obětí;

45.  vyzývá členské státy, aby více usilovaly o začleňování osob s duševním a fyzickým postižením do sportovních aktivit a programů a aby soutěže s účastí sportovců se zdravotním postižením více zviditelnily ve sdělovacích prostředcích;

46.  poukazuje na to, že je třeba zvýšit financování ve prospěch osob se zdravotním postižením a odstranit veškeré překážky, kterým tyto osoby čelí, a to prostřednictvím vzdělávacích a osvětových akcí, specializovaného výcviku příslušných aktérů a zajištěním přístupnosti sportovní infrastruktury s cílem umožnit účast zdravotně postižených na sportovních akcích jako diváků i sportovců;

47.  vyzývá členské státy, aby svým olympijským a paralympijským šampionům nabízely stejné finanční odměny a aby podporovaly olympioniky a paralympioniky s nízkými příjmy;

48.  připomíná, že EU čelí demografickým problémům, jako je stárnutí obyvatelstva, a že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře aktivního stárnutí prostřednictvím fyzické aktivity;

49.  žádá sdělovací prostředky v členských státech, aby více informovaly o širším spektru sportovních disciplín, zejména o těch, kterým se věnují ženy a mládež;

50.  vyzývá členské státy, aby uplatnily zvláštní opatření, která dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí umožní věnovat se sportům, které vyžadují nákladné vybavení a jsou spojeny s vysokými poplatky, jako jsou například zimní sporty;

51.  žádá orgány EU, členské státy a sportovní organizace, aby prioritně prováděly politiky, které ochrání děti před všemi formami diskriminace, obtěžování a zneužívání a poskytnou přístup k nápravným opatřením, včetně právního poradenství a včasné ochrany;

52.  vítá studii Komise z roku 2019 o ochraně dětí při sportu a vyzývá Komisi k další činnosti v této oblasti, zejména k pravidelnému shromažďování a aktualizaci údajů;

53.  trvá na tom, že mladí sportovci z rozvojových zemí musí být chráněni před podvody a obchodem s lidmi, měli by mít v Evropě řádný právní status a mělo by se jim dostat podpory při posuzování a monitorování jejich smluv;

54.  vyzývá členské státy a sportovní federace, aby do vzdělávání mladých lidí a sportovců zahrnuly kurzy první pomoci;

Podpora zdravého a aktivního životního stylu spolu s příležitostmi ke vzdělávání a rozvoji

55.  žádá členské státy a veřejné orgány, aby budovaly sportovní infrastrukturu, zejména v odlehlých regionech a znevýhodněných oblastech, a zvyšovaly počet hodin tělesné výchovy, včetně pravidelného denního cvičení, aktivních přestávek a volnočasových pohybových aktivit ve školách, a zároveň stimulovaly změnu mentality, pokud jde o význam tělesné výchovy jako školního předmětu;

56.  poukazuje na to, že je zapotřebí integrovaný přístup k aktivním městům, která by podporovala fyzickou aktivitu v každodenním životě evropských občanů včetně pracoviště a zvyšovala a rozvíjela aktivní udržitelnou mobilitu a dopravní prostředky;

57.  vítá iniciativy a kampaně na podporu pohybových aktivit, jako je Evropský týden sportu, #BeActive a HealthyLifestyle4All, a vybízí Komisi, aby zintenzivnila komunikační aktivity o těchto akcích v členských státech, zejména ve školách; zdůrazňuje význam pravidelných hodnocení jejich dosahu a dopadu;

58.  požaduje, aby byly pokyny EU týkající se dvojí kariéry sportovců uplatňovány a prosazovány ve všech členských státech, aby byly rozšířeny na všechny pracovníky ve sportu zapojené do strukturovaného sportu a aby vznikly zvláštní rekvalifikační iniciativy;

59.  opakuje svou výzvu Komisi, členským státům a sportovním federacím a klubům, aby podporovaly možnosti sportovců vykonávat dvojí kariéru, a vyzývá Komisi, aby zvážila zahrnutí přeshraniční mobility sportovců do příštího programu Erasmus+;

60.  znovu opakuje, že je třeba vypracovat strategii na podporu bývalých sportovců, aby měli zaručen adekvátní přístup k pracovním místům, získávání dovedností nebo rekvalifikaci;

61.  poukazuje na to, že při rozvoji dovedností a vzdělávání dětí a mladých lidí mají důležitou úlohu trenéři, pracovníci ve sportu, učitelé a osoby pracující s mládeží, a zdůrazňuje, že k tomu, aby byli lidé ke sportu motivováni a aby bylo zaručeno bezpečné prostředí pro všechny zúčastněné, je důležitý adekvátní trénink;

62.  vítá, že do programu Erasmus+ na období 2021–2027 byla začleněna mobilita pracovníků ve sportu, a vyzývá Komisi, národní agentury a sportovní federace, aby o této nové možnosti více informovaly;

63.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly společné normy na evropské úrovni, které by zajistily, aby všichni trenéři měli odpovídající dovednosti a odbornou přípravu, jež jsou zapotřebí k trénování dětí a mladých lidí;

64.  vyzývá Komisi, aby vytvořila síť sportovních ambasadorů s cílem využít vlivu respektovaných osobností, které se staly sportovními vzory, k podpoře pohybové aktivity a zdravého životního stylu;

65.  bere na vědomí, jak cenný je společenský přínos dobrovolníků ve sportu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily systém, který bude v souladu s Evropskou agendou dovedností, přičemž by vycházely z evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) s cílem zajistit uznávání kvalifikací dobrovolníků včetně trenérů, pokud pracují jako dobrovolníci;

Oživení sportu po pandemii

66.  trvá na tom, že jsou zapotřebí podpůrné mechanismy a zvláštní systémy financování, které odvětví sportu pomohou po pandemii COVID-19 vrátit se do normálních kolejí, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních podpůrných fondů, nástroje na podporu oživení a odolnosti a strukturálních fondů;

67.  vítá skutečnost, že členské státy zahrnuly sport do svých plánů na podporu oživení a odolnosti;

68.  vyzývá Komisi, aby do své hodnotící zprávy o provádění nástroje na podporu oživení a odolnosti, kterou má předložit Parlamentu a Radě v roce 2022, zahrnula i údaje o investicích a reformách v oblasti sportu;

69.  vítá navýšení rozpočtu na sport v novém programu Erasmus+ a podporuje další součinnost mezi fondy a programy, jako je EU4Health a LIFE; zdůrazňuje, že klíčem k tomu, aby mohly být tyto nástroje na podporu oživení v oblasti sportu lépe využívány, je odstranění všech překážek v postupu podávání žádostí na vnitrostátní úrovni;

70.  lituje toho, že nařízení o programu EU4Health neobsahuje žádnou konkrétní zmínku o sportu;

71.  naléhavě vyzývá orgány EU, aby v novém finančním výhledu výrazně zvýšily část rozpočtu programu Erasmus+ určenou na amatérský sport;

72.  poukazuje na to, že prostředky na sport je nutné navýšit nad rámec programu Erasmus+, a to cíleným způsobem s důrazem na společenský rozměr sportu, zejména sportu amatérského;

73.  zdůrazňuje význam přípravných akcí a pilotních projektů v oblasti sportu, které amatérskému sportu poskytují dodatečné finanční prostředky a přinášejí slibné výsledky;

74.  vyzývá Komisi, aby v oblasti sportu přijímala více pilotních projektů a přípravných akcí;

75.  zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat sportovní cestovní ruch, který je jedním z prostředků, jak podpořit obnovu a odolnost sportovního odvětví po pandemii COVID-19;

76.  připomíná význam ochrany tradičních sportů a jejich podpory prostřednictvím adekvátního financování v rámci evropského kulturního dědictví a regionální identity;

77.  vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby uznaly klíčovou úlohu sportu a pohybových aktivit v oblastech, jako je obnova měst, cestovní ruch a územní soudržnost, a aby vybízely k příslušným investicím v politice soudržnosti, zejména v rámci Evropského sociálního fondu plus, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Nástroje pro oživení a odolnost;

78.  vyzývá Komisi, aby vybízela k využívání finanční podpory z REACT-EU na projekty týkající se sportovní infrastruktury, bude-li udržitelná a prospěšná z hlediska dlouhodobého hospodářského oživení a bude-li napomáhat cestovnímu ruchu;

79.  upozorňuje Komisi a řídicí orgány na významnou úlohu malých sportovních klubů a asociací, které však nemají dostatečné lidské a hmotné zdroje, aby se mohly ucházet o evropské financování a cílenou podporu;

80.  vyzývá členské státy, aby zvážily, zda by bylo vhodné uplatnit na sportovní sektor nejnižší možnou sazbu DPH s cílem usnadnit přístup k jeho službám po odeznění pandemie COVID-19;

81.  vyzývá Komisi, aby společně se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti, sociálních partnerů a veřejných orgánů, vypracovala metodiku pro vymezení kritérií pro měření a sledování sociálního dopadu projektů souvisejících se sportem a aby pravidelně aktualizovala a předkládala data o sociálním dopadu sportu;

82.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně aktualizovaly a předkládaly údaje o hospodářském dopadu sportu;

Podpora přechodu k udržitelné a inovativní budoucnosti

83.  poukazuje na úsilí sportovních klubů a federací o environmentální udržitelnost; vyzývá však unijní orgány, členské státy a sportovní federace, aby dále podporovaly rozvoj sportu a pořádání ekologicky uvědomělých sportovních akcí;

84.  trvá na tom, aby byl sport sladěn se zásadami Zelené dohody pro Evropu a aby přispíval ke vzdělávání o životním prostředí a ke změně chování;

85.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly ekologickou transformaci sportovního odvětví, zejména s ohledem na výstavbu, rozšiřování a renovaci sportovní infrastruktury, včetně zařízení pro zimní sporty;

86.  vyzdvihuje význam sportu a pohybových aktivit v rámci iniciativy Nový evropský Bauhaus a poukazuje na jeho potenciál pro rozvoj aktivních prostorů a podporu udržitelné sportovní infrastruktury; vyzývá Komisi, aby v této iniciativě zajistila prioritu sportovním projektům, zejména pokud budou realizovány ve veřejných prostorách;

87.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily harmonizovaná minimální kritéria přístupnosti, srovnávací ukazatele udržitelnosti a bezpečnostní standardy pro sportovní infrastrukturu, včetně opatření k zamezení veškerých forem obtěžování, a aby podporovaly začlenění a mobilitu sportovců a pracovníků ve sportu;

88.  požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována pracovním podmínkám dělníků, kteří pracují na stavbách sportovní infrastruktury;

89.  zdůrazňuje význam inovací a meziodvětvové spolupráce v oblasti sportu, zejména pokud jde o vývoj digitálních nástrojů za účelem zvýšení účasti na pohybových aktivitách se zvláštním zaměřením na mladé lidi;

90.  zdůrazňuje, že v kontextu pandemie COVID-19 je třeba uvažovat o nových způsobech organizace sportovních akcí s využitím dostupných digitálních technologií;

91.  vyzývá Komisi a Evropský inovační a technologický institut, aby vytvořily znalostní a inovační společenství v oblasti sportu s cílem podpořit inovace, odolnost a nadnárodní spolupráci;

92.  žádá orgány EU, aby zahájily debatu o budoucnosti a možnostech „elektronického sportu“ a aby shromažďovaly data, která umožní posoudit toto odvětví a vypracovat studii o jeho sociálním a hospodářském dopadu;

93.  vyzývá Komisi, aby neprodleně vyřešila rostoucí problém, který představují nezákonné přenosy sportovních událostí;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a evropským, mezinárodním a vnitrostátním sportovním federacím a organizacím.

(1) Rezoluce Valného shromáždění OSN „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ ze dne 25. září 2015, A/RES/70/1. (2) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1. (3) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 46. (4) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 137. (5) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 81. (6) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 2. (7) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 2. (8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0045. (9) Přijaté texty, P9_TA(2021)0236. (10) Úř. věst. C 419, 4.12.2020, s. 1. (11) Úř. věst. C 416, 11.12.2019, s. 3. (12) Úř. věst. C 192, 7.6.2019, s. 18. (13) Úř. věst. C 214 I, 29.6.2020, s. 1. (14) Úř. věst. C 196, 11.6.2020, s. 1. (15) Úř. věst. C 212, 4.6.2021, s. 2. (16) Mittag, J. & Naul, R. (2021), EU sports policy: assessment and possible ways forward (Politika EU v oblasti sportu: hodnocení a další možný postup), Evropský parlament, studie pro výbor CULT – tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti, Brusel.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 obsahující doporučení Komisi k digitalizaci evropského podávání zpráv, monitorování a auditu (2021/2054(INL))

P9_TA(2021)0464 A9-0311/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 322 odst. 1 a článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (směrnice o boji proti praní peněz)(4),

–  s ohledem na čl. 22 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(5),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu a Komise o sběru údajů pro účinné kontroly a audity(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 2020 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018, oddíl III – Komise a výkonné agentury(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, oddíl III – Komise a výkonné agentury(8),

–  s ohledem na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027,

–  s ohledem na prohlášení Soudního dvora ve spojených věcech C-465/00, C-138/01 a C-139/01 Österreichischer Rundfunk(9), že platí „právo daňových poplatníků a veřejného mínění být obecně v demokratické společnosti informován o používání veřejných příjmů.“,

–  s ohledem na studii vypracovanou Tematickou sekcí Rozpočtové záležitosti na žádost Výboru pro rozpočtovou kontrolu nazvanou „Padesát největších příjemců prostředků SZP a prostředků na politiku soudržnosti v každém členském státě EU“,

–  s ohledem na studii posuzování evropské přidané hodnoty vypracovanou Výzkumnou službou Evropského parlamentu nazvanou „Digitalizace evropského podávání zpráv, monitorování a auditu“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 4/2020 nazvanou „Využívání nových zobrazovacích technologií k monitorování společné zemědělské politiky: pokrok je celkově stabilní, ale u monitorování klimatu a životního prostředí je pomalejší“;

–  s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0311/2021),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 15 Smlouvy o fungování Evropské unie mají orgány, instituce a jiné subjekty Unie jednat co nejotevřeněji;

B.  vzhledem k tomu, že pokud jde o plnění rozpočtu, znamená uplatnění této zásady, že by evropští občané měli vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány; konstatuje, že počet mimorozpočtových nástrojů nadále roste, a domnívá se, že nástroje, jako je např. Next Generation EU, podléhají přímému řízení Komise; zdůrazňuje, že Parlament musí plnit svůj mandát v oblasti rozhodování o rozpočtu, kontroly jeho plnění a udělování absolutoria; žádá, aby bylo finanční nařízení novelizováno tak, aby měl Parlament možnost vykonávat nad těmito novými mechanismy kontrolu v souladu se svým mandátem; zdůrazňuje, že to má zvláštní význam v souvislosti s digitalizací evropského podávání zpráv, monitorování a auditu;

C.  vzhledem k tomu, že pokud má veřejnost tyto výdaje akceptovat a má být zajištěna jejich dohledatelnost, spolehlivost a lepší kontrola – včetně zamezení nesprávného využívání prostředků, korupce, podvodů a střetů zájmů – musí být o nich veřejnost lépe informována a musí být zajištěna naprostá transparentnost;

D.  vzhledem k tomu, že aktuální pravidla pro uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších údajů jsou obsažena v článku 38 finančního nařízení;

E.  vzhledem k tomu, že rozdíly v uplatňování těchto pravidel vedly k tomu, že dnes existuje jeden systém pro podávání zpráv v souvislosti se SZP v každém členském státě a současně více než 250 systémů pro podávání zpráv v rámci strukturální politiky a politiky soudržnosti za všechny členské státy dohromady;

F.  vzhledem k tomu, že v současné době existují velké rozdíly v tom, jak jsou tyto systémy koncipovány, jak fungují a jak z nich lze získávat informace a sdílet je;

G.  vzhledem k tomu, že roztříštěnost údajů v případě přímého, nepřímého nebo sdíleného řízení prostředků Unie způsobuje, že identifikovat konečné příjemce prostředků je velmi obtížné, ne-li přímo nemožné;

H.  vzhledem k tomu, že existuje mnoho systémů, které neobsahují jedinečná identifikační čísla fyzických a právnických osob;

I.  vzhledem k tomu, že současné systémy ve většině případů neobsahují informace o vlastnících firem resp. jejich skutečných majitelích (beneficial owners); vzhledem k tomu, že digitalizace evropského podávání zpráv, monitorování a auditu je nejvhodnějším nástrojem proti dezinformacím, kterým zabráníme tehdy, budou-li veřejně k dispozici veškeré informace, jež nejsou citlivé;

J.  vzhledem k tomu, že Parlament několikrát žádal Komisi, aby poskytla informace o 50 největších příjemcích prostředků ze SZP a strukturálních fondů v každém členském státě, ale odpovědi, které zatím dostává, jsou neúplné a neuspokojivé;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament dal v roce 2020 podnět k výzkumu, jehož cílem bylo identifikovat na základě veřejně dostupných informací 50 největších příjemců prostředků ze SZP a strukturálních fondů v každém členském státě; tento výzkum přinesl zajímavá zjištění, ale také názorně ukázal, jak obtížné je někdy identifikovat konečné příjemce;

L.  vzhledem k tomu, že současná situace fakticky znemožňuje získat přehled o tom, kolik peněz dostávají koneční příjemci ze SZP a ze strukturální politiky a politiky soudržnosti;

M.  vzhledem k tomu, že ze závěrů, které Účetní dvůr prezentoval na veřejném slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 2. září 2021, jasně vyplynulo, že je třeba zlepšit transparentnost stávajícího systému dohledu nad finančními prostředky Unie;

N.  vzhledem k tomu, že některé společnosti a fyzické osoby působí ve více než jednom členském státě, kde také pobírají dotace Unie; společnosti mají někdy velmi složitou a neprůhlednou strukturu, takže Komise nedokáže sledovat celkovou částku, kterou každá z těchto nadnárodních společností nashromáždila;

O.  vzhledem k tomu, že Evropská rada v souvislosti s dohodou hlav států a předsedů vlád o VFR na období 2021–2027 ve dnech 17.–21. července 2020 v bodě 24 svých závěrů uznala, že pro účely kontroly a auditu je zapotřebí více informací o konečných příjemcích finančních prostředků Unie;

P.  vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory dokládají, že je naléhavě nutné vytvořit jediný transparentní a snadno použitelný standardizovaný interoperabilní digitální systém pro celou Unii, založený pokud možno na zásadách open source, prostřednictvím něhož by prováděcí orgány členských států podávaly zprávy o příjemcích prostředků ze SZP, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a o příjemcích všech ostatních prostředků, s cílem umožnit vnitrostátním kontrolním a auditním orgánům, OLAF a EPPO a ostatním orgánům a institucím Unie získávat spolehlivé informace o totožnosti konečných příjemců a o tom, kolik prostředků dostávají a ze kterých fondů;

Q.  vzhledem k tomu, že veřejnost by měla mít v co největší míře přístup k informacím o přímých a konečných příjemcích finančních prostředků Unie v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů a ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) týkající se zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků Unie;

R.  vzhledem k tomu, že tento systém by měl zajistit harmonizaci formátu údajů, měl by být strojově čitelný, obsahovat jedinečná identifikační čísla, zahrnovat funkce vyhledávání a třídění a měl by být interoperabilní, aby bylo možné údaje agregovat nejen v rámci jedné politiky nebo fondu, ale napříč všemi politikami, fondy a členskými státy, a měl by se vztahovat na přímé, nepřímé i sdílené řízení;

S.  vzhledem k tomu, že tento systém by měla vyvinout Komise, aby byla zajištěna úplná interoperabilita, včetně automatického překladu hlavních prvků systému, a aby mohl být tento systém co nejdříve zaveden ve všech členských státech a u všech politik a fondů;

T.  vzhledem k tomu, že při vývoji systému je třeba dbát na nejvyšší úroveň kybernetické bezpečnosti, aby systém nebyl ohrožen kybernetickými útoky, bude-li používán ve všech členských státech;

U.  vzhledem k tomu, že vývoj systému by měl být financován z rozpočtu Unie a měl by být poskytnut členským státům a regionálním orgánům, které mají provoz a údržbu systémů pro podávání zpráv na starosti, a stejně tak i novinářům, zástupcům občanské společnosti a široké veřejnosti, a to spolu se školením pro ty, kteří odpovídají za každodenní provoz těchto systémů;

V.  vzhledem k tomu, že není realistické, aby systémy pro podávání zpráv v souvislosti se SZP a strukturální politikou a politikou soudržnosti byly neustále aktualizovány a doplňovány o nejnovější informace o vlastnictví společností, a tedy o konečných příjemcích; namísto toho by systémy měly být automaticky propojeny s veřejnými databázemi podniků a se společnými databázemi konečných příjemců;

W.  vzhledem k tomu, že přímými příjemci peněz ze SZP nebo strukturálních fondů jsou často veřejné subjekty a tyto prostředky jsou poté vypláceny dalším příjemcům v rámci provádění konkrétního programu; vzhledem k tomu, že v takových situacích by veřejný subjekt měl mít také povinnost podat zprávu o tom, kdo byli koneční příjemci; vzhledem k tomu, že digitální systém by měl zahrnovat interoperabilitu mimo jiné s interními systémy příslušných vnitrostátních subjektů a orgánů a řídících a platebních orgánů a s vnitrostátními databázemi veřejných zakázek;

X.  vzhledem k tomu, že takový interoperabilní systém by měl dodržovat pravidla obecného nařízení o ochraně osobních údajů a přiměřená pravidla de minimis pro zveřejňování údajů;

Y.  vzhledem k tomu, že údaje o příjemcích prostředků ze SZP a ze strukturální politiky a politiky soudržnosti by měly být veřejnosti k dispozici po dobu nejméně pěti let;

Z.  vzhledem k tomu, že pravidla pro zveřejňování údajů o příjemcích prostředků z politik ve sdíleném řízení by měla být co nejvíce harmonizována s pravidly, která se vztahují na informace o příjemcích prostředků v řízení přímém; vzhledem k tomu, že je třeba více a lépe využívat družicové údaje, a odstraňovat tak překážky, které v současné době brání platebním agenturám v širokém využívání nových technologií(10);

1.  žádá Komisi, aby v souladu s doporučeními uvedenými v příloze tohoto návrhu usnesení předložila do konce roku 2021 nezbytné legislativní návrhy na změny finančního nařízení, a to mimo jiné v rámci jeho chystaného přezkumu;

2.  domnívá se, že finanční dopady požadovaného návrhu by měly být hrazeny z rozpočtu Unie;

3.  domnívá se, že pokud mají mít občané důvěru v unijní orgány, musí být možné se spolehnout na to, že unijní fondy jsou řízeny řádně, což rovněž zvýší věrohodnost projektu další evropské integrace;

4.  vzhledem k tomu, že motorem strategických inovací vedoucích k digitální transformaci jsou cloudové služby a že za důležitý krok tímto směrem je třeba považovat zahájení činnosti Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud v červenci 2021;

5.  zdůrazňuje, že prvním předpokladem podpory v oblasti finančního řízení prostředků Unie jsou jasná, srozumitelná a rovná pravidla pro nároky na podporu nebo účast na výdajových programech;

6.  je pevně přesvědčen, že nejúčinnějším a nejúčelnějším způsobem, jak dále posílit ochranu financí Unie a umožnit ještě větší kontrolu, je vytvořit integrovaný, interoperabilní a harmonizovaný systém pro shromažďování, monitorování a analýzu informací o konečných příjemcích ve všech členských státech;

7.  domnívá se, že zásadní součástí snahy o důvěryhodnost finančního řízení prostředků Unie je transparentnost při uplatňování pravidel, a tedy i transparentnost ohledně totožnosti příjemců peněz z různých fondů a programů stejně jako částek, které dostávají, a politiky prevence podvodů; konstatuje, že v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů a ustálenou judikaturou Soudního dvora je třeba, aby byly při zveřejňování údajů o příjemcích uplatňovány prahové hodnoty de minimis;

8.  domnívá se dále, že transparentnost, kterou přinese integrovaný, interoperabilní a harmonizovaný systém, jenž vznikne díky programu digitalizace, by mohla být nejlepším nástrojem boje proti dezinformacím ve všech členských státech;

9.  domnívá se, že transparentnost ohledně konečných příjemců je rovněž velmi účinným nástrojem proti nesprávnému využívání prostředků, střetům zájmů, podvodům a korupci v souvislosti s vynakládáním a rozdělováním prostředků Unie;

10.  je přesvědčen, že transparentnost veřejných prostředků zlepšuje možnosti kontroly veřejných orgánů a zvyšuje důvěru občanů v jejich fungování;

11.  zdůrazňuje, že transparentnost ohledně konečných příjemců zajistí, aby celostátní a regionální správní orgány odpovědné za audit, kontrolu a udělování absolutoria, stejně jako Komise, Rada a Parlament mohly lépe a přesněji zajišťovat, aby byly peníze vynakládány účinně, a aby byly prostředky v případě podvodu nebo jiného případu nesprávného využití prostředků vymáhány podle pravidel a politických ambicí; zdůrazňuje, že i Účetní dvůr, OLAF a EPPO budou moci plnit své povinnosti účinněji a přesněji, pokud budou mít plný přístup k úplným a spolehlivým informacím;

12.  dále zdůrazňuje, že transparentnost ohledně konečných příjemců poskytne novinářům, zástupcům občanské společnosti a široké veřejnosti mnohem lepší možnosti k tomu, aby mohli vyjadřovat legitimní obavy a pochybnosti, a poukazovat tak na potenciální případy nesprávného využití finančních prostředků Unie nebo podvodů či na podezření z účasti politicky exponovaných osob;

13.  domnívá se, že v současné situaci není možné získat přiměřeně úplný obraz o tom, kdo dostává kolik prostředků, zejména z fondů ve sdíleném řízení, mimo jiné z důvodu nemožnosti sdružovat částky týkající se téhož přímého či konečného příjemce nebo skutečného majitele, což je nepřijatelné a musí se co nejdříve změnit, má-li se zvýšit transparentnost a účinnost vynakládání finančních prostředků Unie;

14.  je pevně přesvědčen o tom, že nejúčinnějším způsobem, jak tuto situaci napravit, je revize příslušných částí finančního nařízení s cílem zvýšit transparentnost ohledně toho, kdo prostředky dostává, v jaké výši a z kterých unijních fondů a programů;

15.  zdůrazňuje, že taková změna finančního nařízení může znamenat změny odvětvových právních předpisů týkajících se fondů a programů;

16.  zdůrazňuje, že ke změně by mělo dojít v rámci chystaného přezkumu finančního nařízení, který bude podle oznámení Komise představen v posledním čtvrtletí roku 2021;

17.  je přesvědčen, že přezkum finančního nařízení by měl zahrnovat pevný právní základ pro povinné používání otevřených a standardizovaných údajů o veřejných zakázkách a jeho výsledkem by mělo být povinné používání IT systémů pro rozpočtovou kontrolu a zajištění jejich interoperability s národními a regionálními databázemi;

18.  zdůrazňuje, že tato revize by měla vést k tomu, že budou používány standardizované datové soubory a bude možné identifikovat konečné příjemce prostředků; domnívá se, že povinné shromažďování určitých informací pro účely auditu a kontroly musí zahrnovat minimálně registrační číslo právnických osob, vnitrostátní identifikační číslo fyzických osob, údaj o typu příjemce, subdodavatelích a skutečných vlastnících, údaj o tom, zda příjemce rovněž dostává státní podporu, a jeho kontaktní údaje; zdůrazňuje, že přístup k citlivým údajům prostřednictvím interoperabilního digitálního systému podávání zpráv a monitorování musí být omezen na odpovědné vnitrostátní a evropské orgány, instituce a subjekty pro účely auditu, kontroly a udělení absolutoria a musí být v přísném souladu s požadavky na ochranu údajů;

19.  zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit, aby používání integrovaných a standardizovaných nástrojů pro podávání zpráv a monitorování bylo v členských státech povinné a plně implementované, a nefungovalo již pouze na dobrovolném základě;

20.  zdůrazňuje, že tato revize by měla dále zajistit, aby v případě, kdy je přímým příjemcem finančních prostředků Unie právnická osoba, bylo vždy možné identifikovat její skutečné majitele;

21.  zdůrazňuje, že v situacích, kdy je přímým příjemcem společnost vlastněná jinou společností, by mělo být možné identifikovat také skutečné majitele druhé společnosti, a že by tato povinnost měla platit pro všechny společnosti, které jsou součástí dané vlastnické struktury; domnívá se proto, že mateřské společnosti by měly příjemcům přidělovat jedinečná identifikační čísla tak, aby každá dceřiná společnost měla pořadové číslo, které umožní skutečně zjistit, ke kterým konečným příjemcům a skutečným vlastníkům peníze směřují;

22.  podotýká, že tato povinnost identifikovat skutečného majitele by měla platit minimálně vždy, kdy jedna fyzická nebo právnická osoba vlastní více než 15 % dané společnosti; zdůrazňuje, že akcie společnosti patřící příbuzným by se měly sčítat a počítat, jako by patřily jedné osobě;

23.  podotýká, že povinnost být schopen identifikovat skutečné majitele společnosti by měla platit také u společností se sídlem ve třetí zemi;

24.  konstatuje, že revize finančního nařízení by měla rovněž zajistit, aby veřejné subjekty, které jsou přímými příjemci prostředků Unie, měly povinnost podávat zprávy o konečných příjemcích prostředků, tj. zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby odlišné od samotného veřejného subjektu; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby digitální systém zahrnoval interoperabilitu s interními systémy příslušných vnitrostátních institucí a orgánů, řídících a platebních orgánů, stejně jako s vnitrostátními databázemi veřejných zakázek;

25.  vyzývá Komisi, aby vyvinula systém zajišťující digitalizaci evropského podávání zpráv, monitorování a auditu v souvislosti se SZP, politikami fondu soudržnosti a strukturálních fondů a dalšími politikami a zpřístupnila tento systém účastníkům finančních operací a subjektům odpovědným za úkoly v oblasti plnění rozpočtu, včetně příslušných celostátních a regionálních orgánů ve sdíleném řízení;

26.  zdůrazňuje, že takový systém by měl být co nejvíce založen na zásadách open source a měl by ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o přímých a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly, auditu a absolutoria využívat standardizované datové soubory a opatření; zdůrazňuje, že prvním krokem ke zvýšení důvěry občanů ve veřejné instituce by měla být elektronická identita;

27.  zdůrazňuje, že tento systém by měl být vyvinut s cílem zajistit úplné dodržování zásad transparentnosti, jak jsou uvedeny v hlavě II, kapitole 8 finančního nařízení;

28.  zdůrazňuje, že takový systém by měl být přístupný novinářům, zástupcům občanské společnosti a široké veřejnosti, aby se napomohlo výzkumu využívání veřejných prostředků a případně i odhalily podvody, a to při dodržení pravidel obecného nařízení o ochraně osobních údajů;

29.  požaduje, aby byl tento systém vyvinut do dvou let a zpřístupněn bezplatně a aby orgány odpovědné za podávání zpráv v členských státech měly povinnost ho používat;

30.  zdůrazňuje, že současně s vývojem tohoto systému by mělo být celostátním a regionálním orgánům a příslušným orgánům Unie, včetně Parlamentu, Komise, Účetního dvora, OLAF a případně EPPO, umožněno provádět účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a zneužívání finančních prostředků, a to i s využitím moderních počítačových nástrojů, jako je ARACHNE;

31.  poukazuje na skutečnost, že takový systém by umožnil velmi rychlou identifikaci opakujících se a případně nadměrně zastoupených příjemců finančních prostředků Unie, a to včetně vítězů zadávacích řízení;

32.  žádá Komisi, aby zajistila, že v rozpočtu Unie budou na tento systém k dispozici nezbytné finanční prostředky spolu s prostředky na školení a technickou pomoc pro zaměstnance celostátních a regionálních orgánů, které s ním budou pracovat;

33.  podotýká, že aktualizované údaje o vlastnictví společností nemohou být přímo obsaženy v novém systému; konstatuje totiž, že takový požadavek by znamenal, že by řídící orgány nesly odpovědnost za údaje o společnostech, za něž neodpovídají;

34.  požaduje, aby byl systém koncipován tak, aby byl automaticky propojen s databázemi obsahujícími aktualizované informace o vlastnictví společností a interoperabilitě s interními systémy příslušných vnitrostátních institucí a orgánů, řídících a platebních orgánů a s vnitrostátními databázemi veřejných zakázek;

35.  žádá, aby informace o příjemcích finančních prostředků Unie byly veřejně dostupné po dobu nejméně pěti let;

36.  zdůrazňuje, že tento systém by měl respektovat pravidla Unie pro ochranu údajů a ustálenou judikaturu Soudního dvora; podotýká, že existují rozdíly mezi úrovní podrobnosti informací, které je třeba shromažďovat, agregovat a uchovávat pro účely auditu, kontroly a udělování absolutoria, a mezi údaji, které lze zpřístupnit veřejnosti; zdůrazňuje, že orgány odpovědné za audit, kontrolu a udělování absolutoria musí mít plný přístup ke všem dostupným informacím, přičemž zveřejňování údajů může být omezeno platnými požadavky na ochranu údajů a prahovými hodnotami de minimis;

37.  zdůrazňuje, že tento systém musí být účinně chráněn před kybernetickými hrozbami; žádá Komisi, aby investovala do softwaru kybernetické bezpečnosti na vysoké úrovni a prováděla pravidelné testy s cílem odhalit potenciální slabiny;

38.  uznává, že tento systém by měl respektovat pravidla týkající se minimálních částek, u nichž údaje nebudou zpřístupněny veřejnosti; zdůrazňuje však, že odpovědné orgány by měly vždy agregovat všechny finanční prostředky, které jsou vypláceny jednomu příjemci, a pokud celková částka vyplácená jednomu příjemci překročí minimální částku, měly by být zveřejněny informace týkající se všech plateb provedených u tohoto příjemce;

39.  žádá Komisi, aby zajistila, že tento systém bude také v co největší míře využíván pro fondy a politiky v rámci přímého řízení, a to se stejnými pravidly týkajícími se transparentnosti jako pro příjemce finančních prostředků z programů Unie;

40.  zdůrazňuje, že při ochraně finančních zájmů Unie hraje rovněž důležitou úlohu stávající systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES); je znepokojen tím, že se EDES vztahuje pouze na fondy využívané v přímém řízení, které představují jen asi 20 % finančních prostředků Unie; je rovněž znepokojen tím, že hospodářské subjekty, u nichž OLAF odhalil zneužívání veřejných prostředků, nebývají automaticky vyloučeny ze smluv financovaných z rozpočtu Unie, ani jim nebývají uloženy finanční sankce; vyzývá Komisi, aby v nadcházející revizi finančního nařízení rozšířila působnost EDES s cílem zvýšit jeho účinnost;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení, která jsou jeho přílohou, Komisi a Radě.

PŘÍLOHA K  USNESENÍ

ZNĚNÍ POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V souladu s požadavky Evropského parlamentu a v reakci na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 by měla být za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi zavedena standardizovaná opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu.

(2)  K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení a finanční prostředky z projektů a reforem podporovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(11), a to včetně údajů o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů budou muset být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

(3)  V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který zajistí přístup k uvedeným údajům a jejich uchovávání, agregaci a analýzu a který budou všechny členské státy povinně používat. Tento systém by měl zajišťovat účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a nesprávného používání finančních prostředků. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie by měly mít k těmto údajům potřebný přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad kontrolami a audity, které mají provádět především členské státy, s cílem odhalovat nesrovnalosti a provádět správní šetření týkající se nesprávného použití finančních prostředků Unie a získat přesný přehled o jejich rozložení.

(4)  Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se mění takto:

(1)  Článek 36 se mění takto:

a)  v odstavci 3 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ee) shromažďování údajů o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie;“;

b)  v odstavci 4 se vkládá nové písmeno, které zní:

„cc) používání integrovaného a interoperabilního elektronického informačního a monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, pro přístup k údajům o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie, a pro analýzu těchto údajů;“.

(2)  Článek 38 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie, přičemž použije údaje shromážděné v integrovaném a interoperabilním elektronickém informačním a monitorovacím systému zřízeném v souladu s článkem 129a.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce platí i pro ostatní orgány Unie, pokud plní rozpočet v souladu s čl. 59 odst. 1. Pokud je příjemcem prostředků právnická osoba, uveřejní se informace o osobách a subjektech, které vlastní více než 15 % tohoto subjektu.“

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. S náležitým přihlédnutím k požadavkům na důvěrnost a bezpečnost informací, zejména na ochranu osobních údajů, se uveřejní tyto informace, které nejsou citlivé;

a)  jméno nebo název příjemce finančních prostředků;

b)  právní status příjemce finančních prostředků, totiž:

i)  fyzická osoba;

ii)  právnická osoba;

iii)  veřejný subjekt nebo instituce;

iv)  ostatní.

c)  lokalita příjemce finančních prostředků, totiž

i)  adresa příjemce finančních prostředků, je-li příjemcem právnická osoba;

ii)  region na úrovni NUTS 2, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba;

d)  částka, v jejíž výši byl přijat právní závazek;

e)  povaha a účel opatření.“;

c)  odstavec 4 se zrušuje;

d)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Jsou-li uveřejněny osobní údaje, odstraní se pět let od konce rozpočtového roku, v němž byl na dotyčné finanční prostředky přijat právní závazek. Totéž platí pro osobní údaje týkající se právnických osob, jejichž oficiální název označuje jednu či více fyzických osob.“.

(3)  Článek 63 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy shromažďují údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie, a to v souladu s požadavky integrovaného a interoperabilního elektronického informačního a monitorovacího systému zřízeného podle článku 129a. Doplňující požadavky na používání tohoto systému v daném odvětví mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech.“;

b)  v odstavci 2 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

„bb) shromažďují údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie, a to pomocí integrovaného a interoperabilního elektronického informačního a monitorovacího systému zpřístupněného Komisí v souladu s článkem 129a;“;

c)  v odstavci 4 se vkládá nové písmeno, které zní:

„bb) používají integrovaný a interoperabilní elektronický informační a monitorovací systém zpřístupněný Komisí v souladu s článkem 129a;“.

(4)  Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 129a

Integrovaný a interoperabilní elektronický informační a monitorovací systém

1.  Komise zřídí a provozuje integrovaný a interoperabilní elektronický informační a monitorovací systém pro přístup k údajům o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie, a pro analýzu těchto údajů, přičemž součástí tohoto systému je jednotný nástroj pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, a zpřístupní tento systém účastníkům finančních operací a subjektům odpovědným za úkoly v oblasti plnění rozpočtu, včetně příslušných vnitrostátních orgánů ve sdíleném řízení.

2.  Systém uvedený v odstavci 1 je založen na standardizovaných opatřeních ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu. Tento systém umožňuje účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a nesprávného používání finančních prostředků.

3.  Povinné informace shromažďované v systému zahrnují mimo jiné:

a)  DPH nebo registrační číslo právnických osob;

b)  vnitrostátní identifikační číslo fyzických osob;

c)  právní status příjemce finančních prostředků, totiž:

i)  fyzická osoba;

ii)  právnická osoba;

iii)  veřejný subjekt nebo instituce;

iv)  ostatní;

d)  zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele a subdodavatele;

e)  skutečné majitele, pokud je příjemce, vlastník, dodavatel nebo subdodavatel právnickou osobou;

f)  informace o tom, zda příjemce rovněž dostává státní podporu;

g)  kontaktní údaje všech příjemců a skutečných majitelů.

4.  Přístup k informacím v systému uvedeném v odstavci 1 má Komise, OLAF, Účetní dvůr a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 Úřad evropského veřejného žalobce, jakož i další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie, včetně orgánu příslušného k udělení absolutoria, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkcí.

5.  Zpracování osobních údajů při provozu tohoto systému se řídí nařízením (EU) 2016/679.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 269 akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví podrobná pravidla pro provoz a fungování systému uvedeného v odstavci 1, včetně pravidel pro shromažďování údajů a přístup k informacím uloženým v systému.“.

(5)  V čl. 154 odst. 4 se v prvním pododstavci vkládá nové písmeno, které zní:

„dd) zajišťují shromažďování údajů o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie, v rozsahu odpovídajícím požadavkům systému uvedeného v článku 129a;“.

(6)  Článek 269 se mění takto:

a)  v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 70 odst. 1, čl. 71 třetím pododstavci, článku 129a, článku 161 a čl. 213 odst. 2 druhém a třetím pododstavci kdykoli zrušit. “;

b)  v odstavci 6 se první věta nahrazuje tímto:

„Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 70 odst. 1, čl. 71 třetího pododstavce, článku 129a, článku 161 a čl. 213 odst. 2 druhého a třetího pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.“.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. (3) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29. (4) Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43. (5) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (6) Úř. věst. C 58 I, 18.2.2021, s. 2. (7) Úř. věst. L 417, 11.12.2020, s. 381. (8) Přijaté texty, P9_TA(2021)0164. (9) ECLI:EU:C:2003:294, bod 85. (10) Zvláštní zpráva EÚD č. 4/2020: Využívání nových zobrazovacích technologií k monitorování společné zemědělské politiky: pokrok je celkově stabilní, ale u monitorování klimatu a životního prostředí je pomalejší. (11) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.