Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2021 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu (13911/2021 – C9-0428/2021 – 2021/0227(BUD))

P9_TA(2021)0465 A9-0326/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem a prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, která se návrhu týkají (13911/2021 – C9‑0428/2021),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Komise dne 9. července 2021 (COM(2021)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který přijala Rada dne 6. září 2021 a předala Evropskému parlamentu dne 10. září 2021 (11352/2021 – C9-0353/2021),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1/2022 k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022, který předložila Komise dne 12. října 2021(COM(2021)0642),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2021 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2022(1) a návrhy na změnu rozpočtu, které jsou jeho součástí,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(5),

–  s ohledem na článek 95 a článek 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu delegace v dohodovacím výboru (A9‑0326/2021),

1.  schvaluje společný návrh;

2.  potvrzuje společná prohlášení, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2022 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím a vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

KONEČNÝ NÁVRH

Rozpočet na rok 2022 – Prvky společných závěrů

Tyto společné závěry se vztahují na následující oddíly:

1.  Rozpočet na rok 2022

2.  Rozpočet na rok 2021 – návrhy opravného rozpočtu č. 5/2021 a 6/2021

3.  Prohlášení

Souhrnný přehled

A.  Rozpočet na rok 2022

Podle prvků pro společné závěry:

—  Celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2022 je stanovena na 169 515,8 milionu EUR. Celkově tak pod stropy VFR pro rok 2022 zbývá rozpětí ve výši 1 167,8 milionu EUR v prostředcích na závazky.

—  Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2022 je stanovena na 170 603,3 milionu EUR. Celkově tak pod stropy VFR pro rok 2022 zbývá rozpětí ve výši 1 695,8 milionu EUR v prostředcích na platby.

—  Z nástroje pružnosti na rok 2022 se uvolňuje částka ve výši 368,4 milionu EUR v prostředcích na závazky pro okruh 6 Sousedství a svět.

Prostředky na platby na rok 2022 související s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti v letech 2019, 2020, 2021 a 2022 odhaduje Komise na 467,2 milionu EUR. Odhadovaný splátkový kalendář souvisejících nesplacených částek za tyto roky je podrobně rozepsán v následující tabulce:

B.  Rozpočet na rok 2021

Návrh opravného rozpočtu č. 5/2021 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2021 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

1.  Rozpočet na rok 2022

1.1.  „Uzavřené“ položky

Není-li v těchto závěrech uvedeno jinak, všechny rozpočtové položky jsou potvrzeny ve znění navrženém Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2022 ve znění návrhu na změnu č. 1/2022.

Kromě toho jsou všechny rozpočtové položky pozměněné Radou a schválené Parlamentem při jeho čtení potvrzeny ve znění pozměněném Radou.

U ostatních rozpočtových položek se dohodovací výbor domluvil na závěrech uvedených v bodech 1.2 až 1.7 níže.

1.2.  Horizontální aspekty

Decentralizované agentury

Příspěvek EU pro všechny decentralizované agentury (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2022 ve znění návrhu na změnu č. 1/2022 s výjimkou:

—  V podokruhu 2b:

—  Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust, článek rozpočtu 07 10 07), jíž bylo přiděleno 5 dodatečných pracovních míst a výše prostředků na závazky a na platby se zvyšuje o 380 000 EUR vzhledem k náboru zaměstnanců v průměru v polovině roku.

—  Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO, článek rozpočtu 07 10 08), u něhož se výše prostředků na závazky a platby zvyšuje o 3 750 000 EUR vzhledem k náboru posil navrženému Komisí v návrhu rozpočtu na rok 2022 ve znění návrhu na změnu č. 1/2022 v průměru na konci prvního čtvrtletí namísto v polovině roku.

—  V okruhu 4:

—  Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO, článek rozpočtu 10 10 01), jemuž bylo přiděleno 5 dodatečných pracovních míst a výše prostředků na závazky a na platby se zvyšuje o 380 000 EUR vzhledem k náboru zaměstnanců v průměru v polovině roku.

—  Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex, článek rozpočtu 11 10 01), u níž se výše prostředků na závazky a na platby snižuje o 65 000 000 EUR.

Výkonné agentury

Příspěvek EU pro výkonné agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst se stanoví ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022.

Pilotní projekty / přípravné akce

Byl dohodnut komplexní soubor 56 pilotních projektů / přípravných akcí navržených Parlamentem v celkové výši 89,5 mil. EUR v prostředcích na závazky.

To zahrnuje plánovaná opatření „na cestě k vytvoření evropské diplomatické akademie“, která bude provádět Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

Tento soubor je v mezích stropů pro pilotní projekty a přípravné akce stanovených ve finančním nařízení.

1.3.  Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky

Poté, co vzal v úvahu výše uvedené závěry týkající se „uzavřených“ rozpočtových položek, agentur a pilotních projektů a přípravných akcí, se dohodovací výbor domluvil na tomto:

Okruh 1 – Jednotný trh, inovace, digitální agenda

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce.

Ze zvýšení prostředků na závazky o 30,0 milionů EUR na Program pro jednotný trh (Zlepšení konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a podpora jejich přístupu na trhy, článek rozpočtu 03 02 02) má být 10,0 milionů EUR určeno na poskytování různých forem podpory odvětví cestovního ruchu.

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 21 775,1 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 1 zbývá rozpětí ve výši 102,9 milionu EUR.

V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení(6) dohodovací výbor souhlasí s opětovným poskytnutím prostředků na závazky v rozpočtových položkách pro výzkum v celkové výši 117,3 milionu EUR v prostředcích na závazky, tj. se zvýšením o 40,0 milionů EUR ve srovnání s částkou navrženou Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022. Následující rozpočtová položka byla navýšena a související poznámky k rozpočtu byly odpovídajícím způsobem revidovány:

Tyto prostředky jsou součástí celkové částky až 0,5 miliardy EUR (v cenách roku 2018) na období let 2021–2027, jak je uvedeno v rámcové dohodě o VFR. Pro období let 2023–2027 tak zbývá až 372,8 milionu EUR v cenách roku 2018.

Podokruh 2a – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 49 708,8 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem podokruhu 2a zbývá rozpětí ve výši 30,2 milionu EUR.

Podokruh 2b – Odolnost a hodnoty

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce.

S ohledem na stávající úrokové sazby a nedávné finanční operace nástroje NGEU lze prostředky v rozpočtové položce 06 04 01 snížit o 244,7 milionu EUR při plném zachování kapacity pro financování nevratné složky nástroje NGEU v roce 2022. Ve srovnání s návrhem rozpočtu bude dalších 20 milionů EUR odloženo do roku 2027, aby se vyrovnalo odpovídající předsunutí finančních prostředků pro program EU4Health.

Zvýšení prostředků na závazky o 3,0 milionu EUR pro Evropský sbor solidarity (Evropský sbor solidarity, článek rozpočtu 07 04 01) a o 5,0 milionu EUR ze zvýšení prostředků na závazky o 35 milionů EUR pro program Erasmus+ – s kombinovaným účinkem 8 milionů EUR – má být určeno na přípravu a provádění činností v souladu s Evropským rokem mládeže 2022.

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 6 330,2 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem podokruhu 2b zbývá rozpětí ve výši 130,8 milionu EUR.

Okruh 3 – Přírodní zdroje a životní prostředí

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 56 235,4 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 3 zbývá rozpětí ve výši 283,6 milionu EUR, z toho 270,1 milionu EUR v rámci dílčího rozpětí na „Výdaje související s trhem a přímé platby“.

Okruh 4 – Migrace a správa hranic

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

Zvýšení prostředků na závazky o 20 milionů EUR pro Azylový, migrační a integrační fond (Azylový, migrační a integrační fond, článek rozpočtu 10 02 01) má být určeno na financování přesídlování afghánských uprchlíků.

Zvýšení prostředků na závazky o 25 milionů EUR pro Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF) – Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) (Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, článek rozpočtu 11 02 01) má být určeno na řešení migrační krize na hranici Běloruska.

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 3 091,2 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 4 zbývá rozpětí ve výši 99,8 milionu EUR.

Okruh 5 – Bezpečnost a obrana

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022. V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 1 785,3 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 5 zbývá rozpětí ve výši 82,7 milionu EUR.

Okruh 6 – Sousedství a svět

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, avšak s úpravami, na kterých se domluvil dohodovací výbor, jež jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

V případě Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa má být zvýšení prostředků na závazky o 75 milionů EUR (Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority, článek rozpočtu 14 02 04) a 50 milionů EUR (Lidé – Globální výzvy, rozpočtová položka 14 02 02 40) určeno na opatření v boji proti pandemii, včetně očkovacích látek.

V důsledku toho je dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 17 170,4 milionu EUR, takže pod výdajovým stropem okruhu 6 nezbývá žádné rozpětí a z nástroje pružnosti se uvolní prostředky ve výši 368,4 milionu EUR.

Okruh 7 – Evropská veřejná správa

Počet míst v plánu pracovních míst orgánů a prostředky schválil dohodovací výbor ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022 s následujícími výjimkami:

—  oddíl Evropského parlamentu je schválen ke čtení;

—  oddíl Rady je schválen ke čtení;

—  oddíl Soudního dvora Evropské unie, v němž se v plánu pracovních míst přidává 9 pracovních míst a výše prostředků na závazky a platby se s ohledem na přijímání zaměstnanců v průměru v polovině roku navyšuje o 684 000 EUR;

—  oddíl Evropského účetního dvora (EÚD), v němž se v plánu pracovních míst přidává 13 pracovních míst spojených s NGEU a do roku 2027 a výše prostředků na závazky a platby se s ohledem na přijímání zaměstnanců v průměru polovině roku zvyšuje o 988 000 EUR;

—  oddíl Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), v němž se i) počet zaměstnanců navyšuje o 7 pracovních míst v plánu pracovních míst a o 3 smluvní zaměstnance a výše prostředků na závazky a platby se s ohledem na přijímání zaměstnanců v průměru v polovině roku zvyšuje o 655 000 EUR, ii) výše prostředků na závazky a platby se zvyšuje o 990 500 EUR na provádění plánovaných opatření „na cestě k vytvoření Evropské diplomatické akademie“, jak navrhuje Evropský parlament ve svém čtení, a iii) výše prostředků na závazky a platby se zvyšuje o 1 milion EUR na rozpočtovou položku 2 2 1 4 „Kapacita pro strategickou komunikaci“.

Úpravy, které vedou ke zvýšení okruhu 7 o 0,8 milionu EUR, jsou podrobně uvedeny v následujících tabulkách:

Oddíl 2 – Evropská rada a Rada

Oddíl 4 – Soudní dvůr Evropské unie

Oddíl 5 – Evropský účetní dvůr

Oddíl 10 – Evropská služba pro vnější činnost

Dohodnutá výše prostředků na závazky je tak stanovena na 10 620,1 milionu EUR, což pod výdajovým stropem okruhu 7 ponechává rozpětí ve výši 437,9 milionu EUR, z čehož částka 240,1 milionu EUR spadá do dílčího rozpětí pro Správní výdaje orgánů.

Tematické zvláštní nástroje: EFG, SEAR a BAR

Prostředky na závazky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG), rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) a rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu (BAR) jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022.

1.4.  Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2022 je stanovena ve výši uvedené v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, a to s následujícími úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor:

1.  Je zohledněna dohodnutá výše prostředků na závazky u nerozlišených výdajů (okruhy 1 až 6), u nichž je navrhovaná výše prostředků na platby stejná jako výše prostředků na závazky. To se týká snížení nákladů na financování evropského nástroje na podporu oživení (EURI) o 244,7 milionu EUR. S ohledem na úpravu příspěvku Unie decentralizovaným agenturám je kombinovaným důsledkem snížení o 305,2 milionu EUR;

2.  Úprava v rámci okruhu 7 vede ke zvýšení o 0,8 milionu EUR.

3.  Výše prostředků na platby u všech nových pilotních projektů a přípravných akcí navržených Parlamentem je stanovena na úrovni 25 % odpovídajících prostředků na závazky nebo ve výši navržené Parlamentem, navrhuje-li EP nižší úroveň. V případě prodloužení stávajících pilotních projektů a přípravných akcí odpovídá výše prostředků na platby výši těchto prostředků stanovené v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022 plus 25 % odpovídajících nových prostředků na závazky, nebo výši navržené Parlamentem, je-li nižší. Kombinovaným účinkem je zvýšení o 22,1 milionu EUR.

4.  Úpravy rozpočtových položek rozlišených výdajů, jejichž kombinovaným důsledkem je zvýšení o 262,0 milionu EUR.

Úpravy, které vedou ke snížení o 20,3 milionu EUR, jsou podrobně uvedeny v následující tabulce:

V důsledku výše uvedeného činí prostředky na platby celkem 170 603,3 milionu EUR, což představuje snížení o 20,3 milionu EUR ve srovnání s návrhem rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022.

1.5.  Rezervy

Kromě rezerv uvedených v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022 nejsou k dispozici žádné rezervy.

1.6.  Poznámky k rozpočtu

Znění poznámek k rozpočtu zůstává stejné jako v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022, a to s následujícími úpravami, na kterých se dohodl dohodovací výbor:

—  Rozpočtové položky, u nichž byly návrhy na změny předložené Evropským parlamentem ve vlastním oddíle, jsou schváleny beze změn.

—  Rozpočtové položky, v jejichž případě jsou návrhy na změny předložené Evropským parlamentem schváleny beze změn:

Článek 07 10 01 – Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)

Znění pozměnit následovně:

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) poskytuje a šíří důležité poznatky o otázkách v oblasti práce a sociálních otázkách s cílem přispět k řádným a fakticky podloženým politikám v těchto oblastech. Její hlavní činnost se týká výzkumu v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek, pracovněprávních vztahů a kvality života. Činnosti nadace Eurofound přispívají k těmto prioritám: zvýšení účasti na trhu práce a boj proti nezaměstnanosti vytvářením pracovních míst, zlepšováním fungování trhu práce a podporou integrace a rovnosti pohlaví; integrace zlepšování pracovních podmínek a zajišťování udržitelné práce v průběhu celého života, rozvoj pracovněprávních vztahů s cílem zajistit spravedlivá a produktivní řešení v měnícím se politickém kontextu, zlepšování životní úrovně a podpora sociální soudržnosti tváří v tvář hospodářským rozdílům a sociálním nerovnostem jako jsou rozdíly mezi muži a ženami v zaměstnanosti a platech. nerovnostem

—  Rozpočtové položky, v jejichž případě jsou příslušné poznámky k rozpočtu tak, jak byly uvedeny v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu, schváleny s následujícími změnami:

—  Položka 01 02 02 53 — Klastr „Klima, energetika a mobilita“ — Společný podnik pro evropské železnice

Upravit odstavec takto:

Společný podnik pro evropské železnice přispívá k provádění programu Horizont Evropa, zejména klastru „Klima, energetika a mobilita“. Urychlí vývoj a zavádění inovativních technologií (zejména digitálních a automatizačních) za účelem dosažení atraktivnějšího, uživatelsky vstřícného, konkurenceschopného, cenově dostupného, snadno udržovatelného a výkonného evropského železničního systému a splnění cílů Zelené dohody pro Evropu, například cíle přesunout podstatnou část vnitrozemské nákladní dopravy, která se ze 75 % realizuje po silnici, na železnici a vnitrozemské vodní cesty.

—  Položka 07 20 04 06 — Zvláštní kompetence v oblasti sociální politiky, včetně sociálního dialogu

Upravit odstavec takto:

–  opatření týkající se předběžných konzultačních schůzek mezi zástupci evropských odborů, zejména na pokrytí nákladů s cílem pomoci jim formulovat názory a harmonizovat stanoviska ohledně rozvoje politik Unie, zejména v návaznosti na koronavirovou krizi.

—  Položka 1 3 0 1, oddíl 10 Evropská služba pro vnější činnost — Odborná příprava

Doplnit následující text:

Rozpočet na odbornou přípravu by měl jasně ukázat a podporovat význam posilování rovnosti žen a mužů, citlivosti a boje proti genderovým předsudkům, včetně politiky boje proti obtěžování, a to ve všech našich vlastních institucích (včetně ústředí ESVČ, delegací EU a misí a operací SBOP), a to i v rámci výběrových řízení. To by mělo zahrnovat povinnou odbornou přípravu a iniciativy, se zvláštním důrazem na střední a vyšší manažerskou odpovědnost v těchto oblastech, v souladu s ustanoveními akčního plánu pro rovnost žen a mužů III a souvisejícího pracovního dokumentu útvarů Komise.

—  V souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení dohodovací výbor souhlasí s opětovným zpřístupněním prostředků na závazky v rozpočtové položce 01 02 02 10. Poznámky k rozpočtu budou upraveny odpovídajícím způsobem:

Přitom se rozumí, že změny učiněné Evropským parlamentem nebo Radou nemohou měnit nebo rozšiřovat oblast působnosti stávajícího právního základu ani zasahovat do administrativní autonomie orgánů a že dané akce mohou být financovány z dostupných zdrojů.

1.7.  Rozpočtová nomenklatura

Rozpočtová nomenklatura navržená Komisí v návrhu rozpočtu ve znění návrhu na změnu č. 1/2022 se schvaluje se zahrnutím nových pilotních projektů a přípravných akcí s výjimkou nového pilotního projektu „Monitorování cílů udržitelného rozvoje v regionech EU - odstranění chybějících údajů“, který bude prováděn v rámci okruhu 1 VFR, rozpočtového článku ¨PP 01 22 06 namísto podokruhu 2b víceletého finančního rámce.

2.  Rozpočet na rok 2021

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 5/2021 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

Návrh opravného rozpočtu (NOR) 6/2021 se schvaluje ve znění navrženém Komisí.

3.  Prohlášení

3.1.  Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady ohledně prostředků na platby

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby během roku 2022 i nadále důkladně a aktivně sledovala provádění programů stávajícího a předchozího víceletého finančního rámce (zejména v podokruhu 2a a v oblasti rozvoje venkova). Za tímto účelem Komisi vybízejí, aby včas předložila aktualizované údaje o současném stavu a odhady týkající se prostředků na platby v roce 2022 (v příslušných případech s ohledem na přesnější prognózy členských států). Evropský parlament a Rada Komisi vyzývají, aby v případě, že z údajů vyplyne, že prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2022 nepostačují k pokrytí potřeb, předložila co nejdříve vhodné řešení, mimo jiné návrh opravného rozpočtu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly v souvislosti s odůvodněnými potřebami co nejdříve a neprodleně přijmout veškerá nezbytná rozhodnutí. Evropský parlament a Rada vezmou v příslušných případech v úvahu naléhavost dané záležitosti a osmitýdenní rozhodovací lhůtu zkrátí, bude-li to považováno za nezbytné. Totéž se použije obdobně, pokud z číselných údajů vyplyne, že prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2022 jsou vyšší, než je potřeba.

3.2.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o nákladech na financování Nástroje Evropské unie na podporu oživení (EURI) v roce 2022

Díky současnému prostředí příznivých úrokových sazeb a s ohledem na dosavadní emisní náklady na operace k financování NGEU v letošním roce lze plánované prostředky na náklady spojené s financováním evropského nástroje na podporu oživení [rozpočtová položka 06 04 01] snížit při plném zachování schopnosti financovat v roce 2022 nevratnou složku NGEU.

V čl. 5 odst. 2 rozhodnutí o vlastních zdrojích se stanoví, že „splácení jistiny finančních prostředků bude zahájeno před koncem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, a to v minimální výši, jakou umožňují nevyužité částky na platby úroků splatných na základě výpůjček uvedených v odstavci 1 tohoto článku, s patřičným ohledem na postup stanovený v článku 314 Smlouvy o fungování EU“.

Ve 20. bodě odůvodnění rozhodnutí o vlastních zdrojích se navíc uvádí, že „částky, které nebyly použity na předpokládané platby úroků, budou použity k předčasnému splácení před koncem víceletého finančního rámce na období 2021–2027, jako minimální částka, a mohou být zvýšeny nad tuto úroveň za předpokladu, že po roce 2021 budou postupem stanoveným v čl. 311 třetím pododstavci Smlouvy o fungování EU zavedeny nové vlastní zdroje“.

Vzhledem k tomu, že v roce 2022 nebude možné splácet jistinu:

—  Částka 90 milionů EUR, z níž 70 milionů EUR je již zahrnuto v návrhu rozpočtu, bude odložena na rok 2027, kdy ji bude možné použít buď na úrokové platby, nebo na předčasné splácení. Toto odložení na závěr období je kompenzováno odpovídajícím předsunutím prostředků na program EU4Health.

—  Aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu, Evropský parlament a Rada se dohodly, že částky dostupné v rozpočtové položce 06 04 01 se v období 2024–2027 zvýší o 224,7 milionu EUR, a to na základě návrhu Komise a v návaznosti na posouzení potřeb a možností předčasného splácení, s využitím dostupných rozpětí a uvolněním prostředků z nástroje jediného rozpětí při současném respektování finančního plánování pro programy v rámci okruhu 2b.

Tento mechanismus zajišťuje, že celková částka pro položku EURI obsažená v původním finančním plánu na rok 2022 bude během víceletého finančního rámce na období 2021–2027 použita na platby úroků nebo předčasné splácení.

3.3.  Jednostranné prohlášení Komise o rozpočtové obezřetnosti, pokud jde o položku úroků vztahujících se k EURI

Komise připomíná, že položka úroků vztahujících se k EURI ([rozpočtová položka 06 04 01]) slouží k úhradě nákladů na financování a likviditu výpůjček v rámci NGEU, pokud jsou připsány k tíži rozpočtu EU. Částky nevyužité na platby úroků se v souladu s čl. 5 odst. 2 a 20. bodem odůvodnění rozhodnutí o vlastních zdrojích použijí na předčasné splácení dluhu.

Rostoucí inflace vyžaduje větší rozpočtovou obezřetnost, pokud jde o správu položky úroků vztahujících se k EURI s ohledem na možnost, že nominální úrokové sazby budou vyšší, než se při plánování této položky předpokládalo.

Komise proto při plnění svých povinností podle čl. 314 odst. 2, 5 a 8 (SFEU) navrhne rozpočtová opatření, která v případě přijetí zajistí, aby celková částka původně plánovaná pro položku úroků vztahujících se k EURI ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 [14 976 milionů EUR v běžných cenách] byla plně využita na úhradu úrokových nákladů nebo předčasné splácení.

Komise bude každý rok v rámci předložení návrhu rozpočtu podávat zprávu o kumulativním plnění položky úroků vztahujících se k EURI, o částkách, které byly v rámci této položky odloženy na závěr období, a o částce vyhrazené ke splnění tohoto cíle v rámci nástroje jediného rozpětí.

3.4.  Jednostranné prohlášení Evropské komise o boji proti dětské chudobě v rámci Evropského sociálního fondu plus

Řešení dětské chudoby nabude ještě více na významu, zejména v souvislosti s oživením po krizi COVID-19, a je třeba na něj vyčlenit dostatečné zdroje. Za tímto účelem nařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), vyžaduje, aby členské státy přidělily odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění záruky pro děti prostřednictvím cílených akcí a strukturálních reforem v zájmu boje proti dětské chudobě. Pro všechny členské státy, které měly v období let 2017–2019 průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl průměr Unie, je explicitně stanoven minimální podíl ve výši 5 % zdrojů.

Jednání o programech na období 2021–2027 mezi Komisí a členskými státy stále probíhají a přesné částky, které mají být na podporu záruky pro děti naplánovány ve všech členských státech, tak budou známy až po dokončení těchto jednání.

V souladu s doporučením Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti {SWD(2021) 62 final}, a na základě zpráv koordinátorů záruky pro děti v členských státech a Výboru pro sociální ochranu bude Komise o provádění uvedeného doporučení pravidelně podávat zprávy. Komise bude provádění tohoto doporučení rovněž pečlivě sledovat v kontextu evropského semestru. Komise by ráda zdůraznila, že členské státy mohou naplánovat financování pro provádění záruky pro děti nad rámec minimálních požadavků stanovených v nařízení o ESF+. Mohou rovněž využít i jiné zdroje EU, jako například Nástroj pro oživení a odolnost, jakož i vlastní vnitrostátní financování.

3.5.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o záměru poskytnout v roce 2022 v rámci rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR) – složky EUSF maximální zdroje pro případy přírodních katastrof

Všechny tři orgány uznávají, že výjimečný rozsah přírodních katastrof, k nimž došlo v roce 2021, vytváří tlak na dostupnost prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF). Ten je financován výhradně z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR), aniž by bylo možné využít jiné zdroje financování.

Dohodovací výbor se shodl, že v rozpočtu na rok 2022 se prostředky na humanitární pomoc v okruhu 6 navýší o 211 milionů EUR. V období od 1. ledna do 31. srpna 2022 je proto možné omezit využití finančního krytí SEAR na vnější mimořádné události, čímž se dne 1. září 2022 uvolní dodatečné zdroje pro EUSF v objemu odpovídajícímu navýšení humanitární pomoci v rámci okruhu 6. Díky tomu bude možné projevit maximální solidaritu s členskými státy postiženými přírodními katastrofami a zároveň zvýšit schopnost rozpočtu EU rychle reagovat na vnější mimořádné události.

3.6.  Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o navýšení počtu pracovních míst v plánu pracovních míst Účetního dvora

Evropský parlament a Rada uznávají, že NGEU bude mít za následek vyšší pracovní zátěž pro Účetní dvůr, kterou nelze plně kompenzovat přerozdělením prostředků v rámci stávajícího rozpočtu. Souhlasí proto s tím, aby byl plán pracovních míst Účetního dvora v roce 2022 navýšen o 20 pracovních míst.

Evropský parlament a Rada zdůrazňují význam, který práci Účetního dvora přikládají, zejména pokud jde o finanční audity a audity dodržování předpisů, které Účetní dvůr provádí za účelem plnění svého hlavního úkolu, tj. přezkoumat, zda byly veškeré příjmy získány a veškeré výdaje vynaloženy zákonným a řádným způsobem, a které jsou neoddělitelně spojeny s audity výkonnosti za účelem posouzení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti řízení rozpočtu EU, což jsou dvě strany téže mince. Řádné finanční řízení rozpočtu Unie je základním kamenem její legitimity.

V této souvislosti se Evropský parlament a Rada domnívají, že je nezbytné, aby Účetní dvůr vyčlenil na provádění těchto hlavních činností dostatečné zdroje.

Obecně Evropský parlament a Rada rovněž uznávají význam doporučení, která Účetní dvůr vydává na základě čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce SFEU, a zároveň konstatují, že Soudní dvůr objasnil, že cílem uvedeného ustanovení „je přispět ke zlepšení finančního řízení Unie prostřednictvím předkládání zpráv orgánům a vypracování jejich odpovědí“.

Evropský parlament a Rada vyzývají Účetní dvůr, aby do pracovních dokumentů pro budoucí rozpočtové roky zahrnul přehled toho, jak byli zaměstnanci v předchozím roce přiděleni na činnosti v oblasti finančních auditů, auditů dodržování předpisů a auditů výkonnosti, na práci na základě čl. 287 odst. 4 SFEU a na podpůrné služby.

3.7.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o přezkumu vývoje pandemie v roce 2022

Všechny tři orgány se zavazují, že do konce června 2022 přezkoumají vývoj reakce na pandemii, zejména pokud jde o mezinárodní očkování, a na tomto základě zváží veškerá nezbytná opatření navržená Komisí.

3.8.  Jednostranné prohlášení Komise o migraci

Vzhledem k pokračujícím potřebám předpokládaným v nadcházejících letech Komise potvrzuje svůj plán zajistit, aby průměrný roční objem finančních prostředků na migraci pro jižní sousedství pocházející z prostředků přidělených na sousedství v rámci nástroje NDICI-GE a v případě potřeby z jiných nástrojů zůstal alespoň na úrovni plánované pro rok 2022.

3.9.  Jednostranné prohlášení Komise k okruhu 7

Komise připomíná, že finanční plánování pro okruh 7 vychází z předpokladu, že počet zaměstnanců orgánů zůstává stabilní. Konstatuje, že rozpočet na rok 2022 tomuto předpokladu neodpovídá, a zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí inflaci by budoucí zvýšení počtu zaměstnanců mohlo vést k tlakům na okruh 7 víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0432. (2) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1. (3) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2021 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2021 na rozpočtový rok 2021 – Humanitární pomoc pro uprchlíky v Turecku (12444/2021 – C9-0380/2021 – 2021/0226(BUD))

P9_TA(2021)0466 A9-0327/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 přijatý s konečnou platností dne 18. prosince 2020(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2021, který Komise přijala dne 9. července 2021 (COM(2021)0460),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2021, který Rada přijala dne 5. října 2021 a postoupila Parlamentu dne 14. října 2021 (12444/2021 – C9-0380/2021),

–  s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0327/2021),

A.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2021 je nadále poskytovat podporu nejzranitelnějším uprchlíkům v Turecku v důsledku krize v Sýrii, což představuje první složku návrhů Komise na pokračující finanční pomoc syrským uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku, Jordánsku, Libanonu a v dalších částech tohoto regionu;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise je zapotřebí 325 milionů EUR na rozšíření působnosti stěžejního programu nouzové záchranné sociální sítě (ESSN), v rámci nějž jsou prováděny měsíční převody hotovosti více než 1,8 milionu uprchlíků, a to od března 2022 do začátku roku 2023, kdy má dojít k přeměně programu na rozvojovou pomoc; vzhledem k tomu, že Komise navrhla pokrýt tuto částku využitím zbývající rezervy okruhu 6 v roce 2021 a prostředků přidělených na humanitární pomoc na roky 2021 a 2022;

C.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2021 je proto uvolnit částku 149,6 milionu EUR v prostředcích na závazky, přičemž v roce 2021 nejsou požadovány žádné dodatečné prostředky na platby;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2021, jak jej předložila Komise;

2.  poukazuje na skutečnost, že strop okruhu 6 se zdá být příliš nízký na to, aby Unie mohla reagovat na závažné krize ve svém sousedství a ve světě již od prvního roku VFR na období 2021–2027; je znepokojen tím, že pokračující podpora uprchlíků v Turecku nebyla zohledněna při jednáních o stávajícím VFR ani při jednáních o nástroji NDICI – Globální Evropa; zdůrazňuje, že za současných okolností nemůže být rozpočet Unie jediným zdrojem pokračující finanční podpory uprchlíků;

3.  domnívá se, že v rámci dohodovacího řízení o souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2022 by mělo být dosaženo komplexní dohody o pokrytí finančních prostředků Unie potřebných k pokračování podpory uprchlíků v Turecku a v širším regionu v roce 2021 a následujících letech;

4.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2021;

5.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2021 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 93, 17.3.2021. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (5) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2021 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2021 na rozpočtový rok 2021 – dodatečné dávky vakcín pro země s nízkými a nižšími středními příjmy, navýšení prostředků pro mechanismus civilní ochrany Unie a jiné úpravy výdajů a příjmů (14038/2021 – C9-0425/2021 – 2021/0326(BUD))

P9_TA(2021)0467 A9-0329/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2021 přijatý s konečnou platností dne 18. prosince 2020(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2021, který Komise přijala dne 8. října 2021 (COM(2021)0955),

–  s ohledem na prohlášení dohodovacího výboru týkající se společného pohledu na obsah souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2022, který zahrnuje také přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 6/2021,

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2021, který Rada přijala dne 23. listopadu 2021 a postoupila téhož dne Evropskému parlamentu (14038/2021 – C9-0425/2021),

–  s ohledem na články 94 a 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0329/2021),

A.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 6/2021 je poskytnout dodatečné prostředky na urychlení celosvětového očkování, pokrýt aktivace v rámci mechanismu civilní ochrany Unie a výdaje vyplývající z dohod o vnějším rybolovu a provést některé úpravy výdajů a příjmů;

B.  vzhledem k tomu, že NOR č. 6/2021 pokrývá zejména následující prvky:

C.  vzhledem k tomu, že čistý dopad NOR č. 6/2021 na výdaje představuje nárůst prostředků na závazky o 473,5 milionu EUR; vzhledem k tomu, že Komise nepožaduje dodatečné prostředky na platby;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 6/2021, jak jej Komise předložila;

2.  vítá návrh, který má zajistit financování a rychlé dodání 200 milionů dávek vakcín proti COVID-19 zemím s nízkými a nižšími středními příjmy, jak naléhala předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie; konstatuje, že Parlament důrazně požadoval urychlení celosvětové očkovací kampaně, v neposlední řadě v rámci čtení rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2022;

3.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2021;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2021 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 93, 17.3.2021, s. 1. (3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (5) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2021 o evropské strategii pro kritické suroviny (2021/2011(INI))

P9_TA(2021)0468 A9-0280/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 9, 151, 152, čl. 153 odst. 1 a 2, článek 173, který se týká průmyslové politiky EU a mimo jiné odkazuje na konkurenceschopnost průmyslu EU, a článek 208, který znovu potvrzuje, že EU musí přihlížet k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na čl. 3 odst. 3, který odkazuje na vnitřní trh, udržitelný rozvoj a sociálně tržní hospodářství, a na čl. 5 odst. 3, který odkazuje na zásadu subsidiarity,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojený k SEU a SFEU,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic(1) (nařízení o taxonomii),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů(2) (nařízení o přepravě odpadů),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(3) (nařízení o konfliktních minerálech),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(4) (antisubvenční nařízení EU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech(6) (rámcová směrnice o odpadech),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES(7) (směrnice o odpadech z těžebního průmyslu),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích(8) (směrnice o průmyslových emisích),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(9) (směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků(10) (směrnice o ochraně ptáků),

–  s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin(11) (směrnice o ochraně přírodních stanovišť),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami(12) (směrnice o vykazování nefinančních informací),

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, včetně cíle č. 12 týkajícího se odpovědné spotřeby a výroby a cíle č. 15 týkajícího se života na souši,

–  s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv,

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků,

–  s ohledem na pokyny z roku 2009 pro posuzování sociálních dopadů životního cyklu výrobků přijaté v rámci Programu OSN pro životní prostředí,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA) z května 2021 nazvanou „The Role of Critical Minerals in Clean Energy Transitions“ (Úloha kritických nerostných surovin při přechodu na čistou energii),

–  s ohledem na zvláštní zprávu agentury IEA z května 2021 nazvanou „Net zero by 2050: A Roadmap for the Global Energy Sector“ (Čistá nula do roku 2050: Plán pro světové energetické odvětví),

–  s ohledem na informační sdělení Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 13. ledna 2021 nazvané „Growth without economic growth“ (Růst bez hospodářského růstu),

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 30. srpna 2021 nazvanou „Improving the climate impact of raw material sourcing“ (Zmírnění dopadu získávání surovin na klima),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 25. března 2021 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Komise ze září 2020 nazvanou „Studie zaměřená na seznam kritických surovin EU (2020)“ a na doprovodné informativní přehledy o kritických surovinách,

–  s ohledem na prognostickou studii Komise ze dne 3. září 2020 nazvanou „Kritické suroviny pro strategické technologie a odvětví v EU“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 5. listopadu 2018 nazvanou „Zpráva o kritických surovinách a oběhovém hospodářství“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2021 obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o nové strategii EU-Afrika – partnerství pro udržitelný a inkluzivní rozvoj(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu(20),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o bateriích a odpadních bateriích, o zrušení směrnice 2006/66/ES a o změně nařízení (EU) 2019/1020 (COM(2020)0798), který Komise předložila dne 10. prosince 2020,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. září 2020 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“ (COM(2020)0474),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2020 nazvané „Pracovní program Komise na rok 2021 – Vitální Unie v křehkém světě“ (COM(2020)0690),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: Náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098) a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. března 2020 nazvaný „Směrem k celosvětovému oběhovému hospodářství: situace a výhled“ (SWD(2020)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066),

–  s ohledem na publikaci OECD ze dne 12. února 2019 nazvanou „Global Material Resources Outlook to 2060: Economic Drivers and Environmental Consequences“ (Celosvětové materiální zdroje a jejich perspektiva do roku 2060: hospodářské hybné síly a environmentální dopady),

–  s ohledem na publikaci Světové banky z roku 2020 nazvanou „Minerals for Climate Action: The Mineral Intensity of the Clean Energy Transition“ (Nerosty pro opatření v oblasti klimatu: náročnost přechodu na čistou energii z hlediska nerostů),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. prosince 2020 o zajištění oběhového a ekologického oživení,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. listopadu 2020 nazvané „Oživení podporující přechod k dynamičtějšímu, odolnějšímu a konkurenceschopnějšímu evropskému průmyslu“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 28. listopadu 2019 nazvané „Oběhové hospodářství ve stavebnictví“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. října 2019 nazvané „Větší oběhovost – přechod k udržitelné společnosti“,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0280/2021),

A.  vzhledem k tomu, že kritické suroviny jsou zdrojem pro vytváření průmyslové hodnoty, a proto zásadně ovlivňují navazující odvětví; vzhledem k tomu, že je strategicky důležité, aby EU omezila svou závislost, chránila své toky a hodnotové a dodavatelské řetězce a podporovala, prosazovala a digitalizovala ekosystémy, neboť se jedná o novou klíčovou kapacitu v mezinárodní (průmyslové) hospodářské soutěži; vzhledem k tomu, že komplexní strategie pro kritické suroviny by měla zahrnovat přísné environmentální a společenské normy;

B.  vzhledem k tomu, že rostoucí populace a přechod k digitálním, vysoce energeticky účinným a klimaticky neutrálním ekonomikám vedou ve všech scénářích k významně vyšší poptávce po kritických surovinách(21);

C.  vzhledem k tomu, že technologie, které vyžadují kritické suroviny, sehrají klíčovou úlohu při zajištění toho, aby EU a celý svět mohly dosáhnout svých cílů v rámci Pařížské dohody;

D.  vzhledem k tomu, že komplexní strategie EU pro kritické suroviny by měla vycházet z přísných norem v oblasti životního prostředí, sociálních norem a norem v oblasti lidských práv a zároveň zohledňovat nedostatek nerostných surovin v přírodě;

E.  vzhledem k tomu, že EU v současné době zajišťuje pouze 1 % surovin pro větrnou energii, méně než 1 % lithiových baterií, méně než 1 % palivových článků, pouze 2 % surovin pro robotiku a pouze 1 % fotovoltaických systémů na bázi křemíku(22);

F.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise o aktualizaci nové průmyslové strategie 2020 se uvádí výčet 137 výrobků a surovin (představujících 6 % celkové hodnoty zboží dováženého do EU) používaných v citlivých ekosystémech, na nichž je EU vysoce závislá – zejména v energeticky náročných průmyslových odvětvích a zdravotnických ekosystémech, stejně jako další výrobky, které jsou potřebné pro podporu ekologické a digitální transformace; vzhledem k tomu, že 52 % těchto výrobků se dováží z Čínské lidové republiky;

G.  vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 nepřízně ovlivnila globální dodavatelské řetězce a vedla k nedostatku kritických surovin v Evropě;

H.  vzhledem k tomu, že jednou z velkých výzev v souvislosti s kritickými surovinami v Evropě je recyklace; vzhledem k tomu, že odvětví recyklace kritických surovin má značný potenciál pro tvorbu pracovních míst; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že samotné odvětví recyklace trakčních baterií vytvoří v EU do roku 2035 přibližně 10 500 pracovních míst;

I.  vzhledem k tomu, že recyklací, nahrazováním a změnou vzorců chování a spotřeby by se mohla snížit poptávka po kritických surovinách;

J.  vzhledem k tomu, že podle univerzity OSN byla v roce 2016 celková hodnota druhotných surovin v odpadních elektrických a elektronických zařízeních odhadována přibližně na 55 miliard EUR(23); vzhledem k tomu, že podle téže studie je nezákonně prodáváno nebo ukládáno na skládkách až 90 % světového odpadního elektrického a elektronického zařízení;

K.  vzhledem k tomu, že už s ohledem na předpokládané nové povinnosti náležité péče je zřejmé, že jsou zapotřebí nové způsoby udržitelného získávání surovin a že v EU i v sousedních oblastech by měl být využit potenciál získávání zdrojů v souladu s přísnými normami udržitelnosti, přičemž je třeba plně zohlednit možnosti dostupné v oběhovém hospodářství, jako je recyklace, design výrobku, nahrazování a omezené používání materiálů;

L.  vzhledem k tomu, že EHSV ve svém stanovisku ze dne 25. března 2021 „[...] zdůrazňuje, že je důležité rozšířit definici a paradigma kritických surovin. Kritické suroviny jsou tradičně chápány jako materiály pocházející především z těžebního průmyslu. To je však příliš úzké vymezení, jež omezuje růst zelených druhů energie. Materiály na bázi dřeva lze dnes účinně využívat v mnohem větším množství aplikací než v minulosti. Jde o oblast, která se velmi rychle vyvíjí – od textilu až po nové, lehčí a k životnímu prostředí šetrnější bateriové technologie. Bioekonomika má jedinečné možnosti, jak zvýšit odolnost hospodářství EU a geopolitickou stabilitu našeho kontinentu. Využívání obnovitelných materiálů by rovněž pomohlo zmírnit změnu klimatu, neboť umožňuje udržet emise z fosilních paliv v zemi, a vytvářet tak ekologickou odolnost vůči fosilním odvětvím.“;

M.  vzhledem k tomu, že, jak je uvedeno ve stanovisku, „[...] existuje jen velmi málo příkladů vývozu surovin v rozvojových zemích, který by vedl k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji, z něhož by měly prospěch široké vrstvy obyvatelstva. Tato situace s sebou spíše často nese sociální vykořisťování a znečišťování životního prostředí, přičemž z ní obvykle těží pouze několik prospěchářů.“;

N.  vzhledem k tomu, že dodávky mnoha kritických surovin jsou silně koncentrovány mimo EU, přičemž Čína zajišťuje 98 % dodávek prvků vzácných zemin do EU, Turecko 98 % dodávek boritanu a Jižní Afrika 71 % dodávek platiny, 92 % iridia, 80 % rhodia a 93 % ruthenia(24);

O.  vzhledem k tomu, že budoucí scénáře naznačují, že EU bude v roce 2030 potřebovat až 18krát více lithia a pětkrát více kobaltu na výrobu baterií pro elektrická vozidla a skladování energie a v roce 2050 téměř 60krát více lithia a 15krát více kobaltu ve srovnání se současnými dodávkami pro celé hospodářství EU(25);

P.  vzhledem k tomu, že v EU jsou připravovány čtyři projekty udržitelné těžby lithia v celkové hodnotě 2 miliardy EUR, které by se měly realizovat mezi lety 2022 až 2024; vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2025 pokryjí až 80 % unijních potřeb lithia v odvětví baterií, čímž přímo přispějí k naší strategické autonomii;

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatek kritických surovin vede k rostoucím obavám z hlediska průmyslu a bezpečnosti, zejména v důsledku předpokládaného exponenciálního nárůstu objemu výroby, zejména výroby baterií, které mají zásadní význam pro přechod k výrobě energie z obnovitelných zdrojů;

R.  vzhledem k tomu, že EU musí zlepšit svou strategickou autonomii v klíčových oblastech, jako jsou dodávky kritických surovin, což má rovněž zásadní význam pro posílení jejích kapacit v oblasti obrany a vesmíru;

S.  vzhledem k tomu, že se EU bude v souvislosti s naplňováním svých potřeb v oblasti kritických surovin i nadále spoléhat na mezinárodní dodavatelské řetězce, budou hrát důležitou úlohu opatření na posílení transparentnosti, účinnosti a předvídatelnosti celosvětových obchodních trhů;

T.  vzhledem k tomu, že odvětví surovin poskytuje v EU přibližně 350 000 pracovních míst a více než 30 milionů pracovních míst v navazujících výrobních odvětvích, která jsou na něm závislá(26); vzhledem k tomu, že přechod k více oběhovému hospodářství by mohl v EU do roku 2030 vést k čistému nárůstu o 700 000 pracovních míst(27);

U.  vzhledem k tomu, že těžební činnosti mohou pracovníky vystavovat škodlivým a nebezpečným podmínkám; vzhledem k tomu, že pracovní práva a ochrana se ve světě i mezi různými těžebními lokalitami značně liší;

V.  vzhledem k tomu, že kritické suroviny se nevyskytují odděleně, ale jsou obsaženy ve směsích rud se základními kovy a jejich zpracování vyžaduje značné množství energie; vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a ziskovost produkce je tedy podmíněna dostupností stabilní a cenově dostupné energie, jakož i stanovením a vývojem vhodných metod, postupů a technologií;

W.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě nazvané „Růst bez hospodářského růstu“ uvádí, že hospodářský růst úzce souvisí se zvýšenou výrobou, spotřebou a využíváním zdrojů, což má negativní dopad na přírodu, klima a lidské zdraví, a že současný výzkum naznačuje, že je nepravděpodobné, že by hospodářský růst mohl být zcela oddělen od dopadů na životní prostředí;

Výzvy a příležitosti

1.  domnívá se, že integrovaný přístup v celém hodnotovém řetězci, od sběru odpadů a designu výrobků umožňujícího jejich recyklovatelnost až po opětovné využití materiálů, je klíčovou strategií pro zvýšení dodávek kritických surovin; lituje však, že sběr odpadu a design výrobků vykazují nízkou úroveň technologické připravenosti; zdůrazňuje, že pouhé zaměření na recyklaci nebude k naplnění poptávky po kritických surovinách stačit; konstatuje, že nahrazování kritických surovin má sice svá omezení, pokud jde o účinnost výrobků, je však klíčovým cílem dotčených průmyslových odvětví a příslušných výzkumných projektů z důvodu vysokých cen a závislosti a může pomoci řešit problémy vyplývající z nedostatku kritických surovin; zdůrazňuje, že pokud jde o recyklaci a nahrazování kritických surovin a design výrobků, jsou zapotřebí trvalé úsilí a podpora v oblasti výzkumu a inovace;

2.  zdůrazňuje, že získávání kritických surovin je spojeno s určitou zeměpisnou oblastí, je dosud velmi závislé na fosilní energii, může vést k nepřímému a přímému úniku uhlíku a je vystaveno nekalé soutěži; konstatuje, že získávání kritických surovin je často spojeno s možnými významnými dopady na životní prostředí, jako je ztráta biologické rozmanitosti nebo kontaminace ovzduší, půdy a vody, a s potenciálními konflikty s místními komunitami; zdůrazňuje, že v odvětví těžby a rafinace je třeba přejít na energii z obnovitelných zdrojů; konstatuje proto, že na podporu transformace tohoto odvětví je zapotřebí aktivní průmyslová politika, včetně přístupu k cenově dostupným zdrojům čisté energie; dále bere na vědomí příznivé podmínky pro nízkoemisní a udržitelné těžební činnosti v EU a žádá, aby byly dále zkoumány možnosti získávání zdrojů v členských státech bohatých na kritické suroviny;

3.  varuje, že přechod EU ke klimatické neutralitě by neměl nahradit závislost na fosilních palivech závislostí na surovinách; zdůrazňuje, že tato transformace by měla snížit závislost EU na dovážených kritických surovinách; dále zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát inovace, nové technologie, minimalizace spotřeby zdrojů a údržba a opětovné využívání cenných surovin v EU při snižování závislosti na kritických surovinách;

4.  konstatuje, že vývoj a budoucí rozsáhlé zavádění technologií, včetně vznikajících digitálních aplikací, výroba energie z obnovitelných zdrojů a baterií pro elektrická vozidla a lehké dopravní prostředky povedou ke zvyšování poptávky po některých kritických a dalších surovinách; vyzývá ke zohlednění toho, že rostoucí ambice zemí v oblasti klimatu a digitalizace zvyšují konkurenci na světových trzích a vytvářejí další tlak na bezpečnost dodávek surovin v Evropě;

5.  vyzývá Komisi, aby před zveřejněním příštího seznamu kritických surovin do roku 2023 pečlivě přezkoumala metodiku posuzování kritičnosti s cílem vyhodnotit, zda je tento seznam třeba rozšířit, a to s ohledem na vývoj mezinárodní situace v oblasti kritických surovin, scénáře budoucí poptávky po kritických a dalších surovinách a sociální a ekologická kritéria založená na obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv a cílech udržitelného rozvoje, aby tak bylo možné získat širší představu o podmínkách těžby na celém světě; dále Komisi vyzývá, aby ve své analýze rizik ohrožujících dodávky řádně zohledňovala všechny environmentální externality související s těžbou a zpracováním surovin; rovněž vyzývá ke komplexní diskusi, do níž by byly zapojeny všechny zúčastněné strany;

6.  vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost nejen kritickým surovinám, ale také případné kritičnosti dalších surovin potřebných pro silné dodavatelské řetězce, kontinuitu výroby a souběžnou transformaci a jejich dostupnosti ze zdrojů EU a zohledňovala přitom také nedostatek nerostných surovin v přírodě; zdůrazňuje, že vedle specializovaných nerostných surovin se kritickými surovinami stávají i „běžně produkované“ nerostné suroviny jako měď, helium a nikl, neboť v klimaticky neutrální společnosti po nich roste poptávka;

7.  žádá Komisi, aby zaujala celostní přístup k posuzování důsledků některých nízkouhlíkových technologií, technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a digitálních technologií využívajících tytéž kritické suroviny a aby přezkoumala kritické dodavatelské řetězce, a to i s ohledem na potřeby jednotlivých odvětví; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby převládala řešení, jež budou dodržovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“, mít nulové emise a účinně využívat zdroje;

8.  žádá Komisi, aby zajistila, že národní plány pro oživení a odolnost v rámci nástroje „Next Generation EU“ se budou zaměřovat na výzvy spojené s ekonomicky, environmentálně a sociálně udržitelnými dodávkami kritických surovin; žádá členské státy, aby více investovaly do recyklace kritických surovin a zahrnuly požadavky na kritické suroviny, zdroje dodávek a náklady do svých strategických plánů obnovy;

9.  vyzývá k investicím do odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků, mimo jiné prostřednictvím mechanismu pro spravedlivou transformaci, neboť dovednosti v oblasti důlní těžby mohou být převedeny do těžby, zpracování a recyklace kovů a nerostných surovin, pokud možno v týchž regionech; vyzývá Komisi, aby zajistila, že příslušné finanční prostředky budou určeny také k řešení sociálních a ekologických dopadů transformace v bývalých těžebních oblastech i jejích dopadů na zaměstnanost;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve vytvořily významný projekt společného evropského zájmu pro strategické suroviny, aby mohly strategickým a udržitelným způsobem plánovat poptávku v souvislosti se souběžnou transformací, a to včetně požadavků, zdrojů dodávek a (sociálních, environmentálních a finančních) nákladů; zdůrazňuje, že významný projekt společného evropského zájmu by se měl zaměřovat na všechny relevantní oblasti umožňující snížit kritičnost a závislost, jako je recyklace, opětovné použití, nahrazování, snižování spotřeby materiálů a těžba; zdůrazňuje, že tyto projekty by měly vést k uvolnění nevyužitého potenciálu v zemích EU bohatých na kritické suroviny, které mají významné nevyužité zdroje;

11.  vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a vývoj, dovednosti a kompetence v oblasti kritických surovin v malých a středních podnicích jakožto strategii růstu pro špičkové technologie EU, jako jsou např. lithium-iontové baterie, palivové články, větrné turbíny, elektrické trakční motory, fotovoltaické technologie, robotika, bezpilotní letouny, trojrozměrný tisk a široká škála digitálních technologií a zdravotnických prostředků;

12.  vyzývá Komisi, aby provedla komplexní, vědecké a na důkazech založené posouzení dopadu s cílem určit minimální objemy kritických surovin strategického významu, které jsou nezbytné pro souběžnou transformaci;

13.  konstatuje, že spolehlivé a plně funkční hodnotové řetězce, včetně průzkumu a recyklace, mají pro EU klíčovou úlohu a jsou nezbytným předpokladem pro dosažení cílů Evropské zelené dohody, průmyslové strategie EU a souběžné transformace a zajištění budoucí konkurenceschopnosti a inovační kapacity průmyslu;

14.  je přesvědčen, že je nezbytné zajistit možnosti financování pro udržitelnou výrobu, zpracovávání nebo recyklaci všech kritických surovin uvedených ve sdělení Komise o odolnosti proti nedostatku kritických surovin;

15.  vyzývá Komisi, aby navrhla vědecky podložená kritéria udržitelnosti pro definování udržitelných investic do těžebního průmyslu podle nařízení o taxonomii; zdůrazňuje, že je třeba těžebnímu průmyslu EU umožnit přispívat k souběžné ekologické a digitální transformaci;

16.  vyzývá k tomu, aby EU podporovala a financovala technologický vývoj kritických surovin, s cílem zlepšit jejich účinnost, nahrazování, procesy recyklace a uzavřené materiálové cykly; zejména zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zvláštní finanční nástroje a cílené finanční prostředky na výzkum a inovaci pro procesy recyklace a vítá návrh podporovat v roce 2021 výzkum a inovaci v oblasti kritických surovin zaměřené na zpracovávání odpadů, pokročilé materiály a nahrazování surovin v rámci programu Horizont Evropa, Evropského fondu pro regionální rozvoj a vnitrostátních programů pro výzkum a inovaci; dále zdůrazňuje význam výzkumu a vývoje pro zlepšování proveditelnosti rafinačních procesů, zejména v důlních hlušinách a malých dolech; vyzývá Komisi, aby zavedla režimy podpory zaměřené na inovaci nových těžebních technik a na nové těžební projekty malého rozsahu; požaduje rozvoj nových a inovativních technologií v oblasti udržitelné těžby kritických surovin v EU;

17.  vyzývá Komisi, Evropskou investiční banku a ostatní orgány EU, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery poskytovaly technickou a strategickou finanční podporu dlouhodobým strategickým investičním projektům v oblasti kritických surovin, a současně hledaly nové nástroje pro sdílení rizik v těžebním průmyslu a prosazovaly a podporovaly investice do výzkumu udržitelného získávání a zpracovávání kritických surovin a do rafinérií, aby byly uvedeny do souladu s pravidly EU a vysokými sociálními a environmentálními normami, a byly tak zajištěny rovné podmínky;

Strategická autonomie a odolnost

18.  vítá vytvoření Evropské aliance pro suroviny a, s ohledem na geopolitickou situaci na celém světě a potenciální napětí v oblasti obchodu s bohatými producentskými zeměmi mimo EU, její současné zaměření na nejkritičtější suroviny, konkrétně na prvky vzácných zemin a magnety, a na kvantitativní cíle v oblasti získávání surovin v rámci EU i mimo ni, což umožní podporovat dlouhodobé dodavatelské vztahy celé řady malých a velkých výrobců v EU a snižovat stávající závislost na několika třetích zemích; zdůrazňuje úlohu Evropské aliance pro suroviny jakožto „investiční platformy“ a vybízí ji, aby se nadále zapojovala do předběžných hodnocení s cílem uvolňovat veřejné a soukromé investice do udržitelných projektů zaměřených na kritické suroviny posouzených z environmentálního hlediska;

19.  domnívá se, že je důležité pokračovat v rozvoji Evropské aliance pro suroviny, zejména pokud jde o materiály, které mají velký význam pro souběžnou transformaci, jako jsou kritické suroviny potřebné pro skladování a přeměnu energie;

20.  vítá záměr Komise zavést prostřednictvím budoucí Observatoře EU pro kritické technologie systém monitorování, pokud jde o stávající závislost a rizika budoucích technologických závislostí, a vyzývá k úzké spolupráci mezi observatoří a těmi, kdo sledují poptávku po kritických surovinách;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že akční plán dosud nezahrnuje vytváření strategických zásob, a vyzývá Komisi, aby se rovněž zaměřovala na zabezpečování kritických surovin v EU tím, že bude členské státy vyzývat, aby v rámci koordinovaného přístupu vytvářely strategické zásoby, pokud to analýza považuje za vhodné; domnívá se, že vytváření strategických zásob v kombinaci s dalšími strategickými opatřeními přispívá ke snižování závislosti na kritických surovinách; zdůrazňuje, že zvyšování dostupnosti surovin by mělo jít ruku v ruce se snižováním poptávky, čehož lze dosáhnout zohledněním celého hodnotového řetězce – designu, fungování a skončení životnosti produktů;

22.  domnívá se, že povědomí o možných problémech s nedostatkem kritických surovin je příliš nízké a je třeba jej zvýšit; vyzývá Komisi, aby rozšířila Evropskou alianci pro suroviny s cílem posílit spolupráci mezi průmyslovými aktéry v celém hodnotovém řetězci, členskými státy, regiony a zeměmi mimo EU, odbory, občanskou společností, výzkumnými a technologickými organizacemi, investory a nevládními organizacemi v těch hospodářských odvětvích EU, která jsou nejvíce postižena úzkými místy v dodávkách kritických surovin, a to buď prostřednictvím rámce nabízeného Evropskou aliancí pro suroviny, nebo vytvářením odvětvových aliancí a aliancí zúčastněných stran; zdůrazňuje, že domácí projekty mají potenciál v oblasti zaměstnanosti, a vyzývá proto k podpoře komplexního sociálního dialogu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí dosáhnout užšího partnerství mezi aktéry v oblasti kritických surovin, zejména v těžebních oblastech, a následnými uživateli, konkrétně ostatními průmyslovými aliancemi, vytvořit společné povědomí a zavést povinnost zajišťovat udržitelnost a oběhovost hodnotových řetězců;

23.  je přesvědčen, že je zapotřebí větší koordinace a společné úsilí k rozvoji odolných dodavatelských řetězců umožňujících uspokojovat poptávku po současných i budoucích kritických surovinách, které pokryjí potřeby unijního průmyslu, s cílem zabránit narušení dodavatelských řetězců, snížit závislost a zachovat vysoké sociální a environmentální normy; vyzývá Komisi, aby zajistila, že posuzování dovozu a vývozu a celosvětové nabídky a poptávky v oblasti kritických surovin, koordinace vytváření zásob a monitorování získávání kritických surovin bude v EU prováděno soudržným způsoben, například zřízením pracovní skupiny pro kritické suroviny;

24.  žádá Komisi, aby diverzifikovala dodavatelské řetězce pro primární i sekundární zdroje, a vyzývá k větší transparentnosti informací týkajících se dodavatelských řetězců;

25.  konstatuje, že rostoucí napětí mezi hlavními mocnostmi odhaluje strategickou zranitelnost EU, zejména pokud jde o zajišťování klíčových zdrojů, včetně kritických surovin a zpracovaného materiálu; dále konstatuje, že monitorování závislosti na komoditách a zabezpečování přístupu ke kritickým surovinám může zajistit lepší odolnost udržitelných dodavatelských řetězců; konstatuje, že při přechodu na oběhové hospodářství je třeba věnovat zvláštní pozornost klíčovým dodavatelským řetězcům, v nichž je závislost EU na kritických surovinách obzvláště vysoká;

26.  připomíná potenciál oběhového hospodářství, pokud jde o optimalizované využívání výrobků a služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci nové iniciativy pro udržitelné výrobky podporovaly nové udržitelné a oběhové obchodní modely, včetně modelu „produkt jako služba“, pokud šetří zdroje, snižují dopad na životní prostředí a zajišťují ochranu spotřebitelů; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto přístupy usnadňovaly zaváděním regulačních rámců;

27.  domnívá se, že je v rámci celého hodnotového řetězce důležité podporovat přístup založený na oběhovém hospodářství, a to od designu až po opětovné využití materiálu, pokud jde o klíčové technologie pro energetickou a digitální transformaci a transformaci mobility, jako jsou větrné elektrárny, solární zařízení, výroba baterií, elektrická mobilita a inteligentní sítě; vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřovala na přechod na oběhové hospodářství, snižovala závislost EU na dovozu, zvyšovala účinnost zdrojů a optimalizovala jejich spotřebu a aby cenné suroviny uchovávala a opětovně využívala v rámci EU; připomíná svůj požadavek obsažený v usnesení o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství, aby bylo na základě komplexního posouzení dopadů zváženo navržení jasného a snadno srozumitelného harmonizovaného označování trvanlivosti, které by mohlo mít podobu indexu, a opravitelnosti, jež by mohlo mít podobu jednotného skóre oprav;

28.  vyzývá Komisi, aby, pokud jde o udržitelné získávání kritických surovin, posílila spolupráci se třetími zeměmi, zejména s podobně smýšlejícími partnery, a to i v rámci jejího zapojení do Světové obchodní organizace (WTO);

Uzavírání materiálových cyklů

29.  zdůrazňuje, že je třeba budovat dobře fungující trhy s druhotnými kritickými surovinami, aby bylo možné zaručit trvalé toky druhotných kritických surovin a posílit tak průmyslové ekosystémy EU a zachovat pracovní místa ve výrobním odvětví; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala rovnováhu mezi dovozem a vývozem druhotných kritických surovin v EU a aby rychle zřídila středisko pro sledování klíčových druhotných materiálů, včetně kritických surovin; zdůrazňuje, že zpracovávání kritických surovin v zemích mimo EU musí splňovat normy EU; připomíná, že neexistuje žádný univerzální přístup; zdůrazňuje, že dosažení čistých a bezpečných koloběhů materiálů je předpokladem pro vytvoření důvěryhodného trhu s druhotnými surovinami v EU;

30.  vítá návrh na zmapování potenciálních dodávek druhotných kritických surovin ze zásob, odpadu a zpracování vedlejších produktů v EU; vybízí Komisi, aby toto mapování považovala za prioritu a uskutečnila jej dříve, než bylo plánováno; dále Komisi vybízí, aby toto mapování rozšířila i na stávající dostupné technologie používané ke snižování poptávky po kritických surovinách a k rozšiřování opětovného používání kritických surovin v dodavatelském řetězci; zdůrazňuje, že je třeba podporovat zavádění nástrojů spolupráce pro trh s kritickými surovinami, jako je platforma EU pro suroviny, které by se měly vztahovat také na oběhové toky výrobků a jejich trendy, aby bylo možné posuzovat, které sekundární materiály lze recyklovat;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uvolňovaly potenciál projektů v oblasti zpracovávání druhotných surovin prostřednictvím zvláštních pobídek, včetně zrychleného udělování licencí, a aby poskytovaly pobídky k opětovnému využívání kritických surovin s cílem zajistit k nim spolehlivý, bezpečný a udržitelný přístup;

32.  poukazuje na význam recyklace odpadu s ohledem na významnou přítomnost kritických surovin v elektrických a elektronických zařízeních; konstatuje, že nárůst objemu recyklovaných materiálů nemusí být z dlouhodobého hlediska dostatečný ke snížení těžby; dále konstatuje, že přechodem k více oběhovému hospodářství by mohlo být vytvořeno 700 000 pracovních míst(28), zejména dodatečných pracovních míst v recyklačních zařízeních a opravárenských službách; připomíná, že demontáž a recyklace představují významnou příležitost k návratu pracovních míst v průmyslu do EU; dále zdůrazňuje, že rozvoj recyklace může představovat reakci na budoucí potřeby v oblasti surovin;

33.  konstatuje, že podíl sebraných recyklovatelných lithium-iontových baterií by měl do poloviny třicátých let tohoto století výrazně vzrůst, čímž se vytvoří významný druhotný zdroj dodávek;

34.  konstatuje, že k tomu, aby byly průmyslové procesy recyklace kritických surovin úspěšné, jsou nadále zapotřebí obrovské soukromé i veřejné investice do infrastruktury pro třídění, předběžné zpracovávání a opětovné využití surovin, do inovace, výzkumu a rozšiřování technologií a do dovedností, jež poskytnou pracovní příležitosti, jejichž počet má podle očekávání v nadcházejících desetiletích výrazně růst; vyzývá Komisi, aby poskytla pobídky k recyklaci a opětovnému využívání kritických surovin z těžebních, zpracovatelských a komerčních odpadů s cílem zajistit spolehlivý, bezpečný a udržitelný přístup k těmto tokům;

35.  vybízí Komisi, aby navrhla cíle pro minimální obsah recyklovaných kritických surovin a specifické cíle pro recyklaci kritických surovin spolu s pevným rámcem pro monitorování, přičemž bude čerpat z návrhu nařízení o bateriích a použitých bateriích a vycházet z komplexního, vědeckého hodnocení dopadu založeného na důkazech, v němž budou posouzeny minimální objemy kritických surovin potřebných pro produkty, které usnadní souběžnou transformaci, procentní podíl této poptávky, kterou by podle stávajících hodnocení bylo možné pokrýt prostřednictvím recyklace, a dostupnost nezbytné technologie; konstatuje, že žádné cíle pro omezení primárních surovin by neměly vést k tomu, aby celková výtěžnost surovin klesla pod tyto minimální objemy;

36.  je si vědom toho, že brownfieldy (skládky průmyslového odpadu a důlní hlušiny) často obsahují vyhozené kritické suroviny, prvky vzácných zemin a další nerostné suroviny a kovy používané v technologických produktech; podporuje proto dokumentaci, posuzování a těžbu cenných materiálů nacházejících se na brownfieldech, kdykoli je to možné a proveditelné; zdůrazňuje, že k uvolnění tohoto potenciálu je třeba, aby se na modernizované rafinační technologie vztahovaly příslušné mechanismy financování výzkumu, vývoje a inovace;

37.  zdůrazňuje, že je třeba posílit kontroly vývozu klíčových odpadních produktů z kritických surovin z EU a stanovit rovné podmínky pro provozovatele recyklace, kteří splňují nezbytné normy pro bezpečné a účinné opětovné využití materiálu; vyzývá Komisi, aby přezkum nařízení o přepravě odpadů provedla s cílem zabránit nelegálnímu vývozu odpadních produktů obsahujících kritické suroviny; vyzývá ke stanovení požadavků, které umožní vyvážet odpadní produkty obsahující kritické suroviny pouze se zárukou, že budou zpracovány v cílové zemi za podmínek rovnocenných se sociálními a environmentálními normami EU;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vystupňovaly úsilí o řádný sběr a recyklaci produktů s ukončenou životností a obsahujících kritické suroviny namísto toho, aby se skladovaly v domácnostech, vyhazovaly na skládku nebo spalovaly;

39.  žádá Komisi, aby navrhla opatření pro design výrobků přizpůsobená různým kategoriím výrobků za účelem snadné identifikace a odstranění částí nebo složek obsahujících kritické suroviny, zejména ze spotřebitelského odpadu, dodatečně k požadavkům na ekodesign s cílem výrazně posílit životnost, trvanlivost, opravitelnost, modularitu, opětovnou použitelnost a recyklovatelnost výrobků s ukončenou životností vyráběných nebo prodávaných v EU; zdůrazňuje, že tato opatření by měla vytvářet konkurenční výhody pro podniky EU, neměla by pro ně představovat nepřiměřenou finanční zátěž a měla by podněcovat inovace;

40.  je přesvědčen, že nahrazování je užitečné tam, kde by kritické suroviny mohly být nahrazeny běžně se vyskytujícím se materiálem, avšak má malý přínos, pokud sama náhrada není udržitelná, neřeší omezenost zdrojů, je sama kritickou surovinou nebo by se jí mohla stát v důsledku použití jako náhrady; bere na vědomí, že je důležité udržovat kvalitní vlastnosti výrobků a jejich ekonomickou životaschopnost; vyzývá Komisi, aby podporovala a posilovala výzkum a inovace náhrad za kritické suroviny pro různé použití;

Zdroje z EU

41.  konstatuje, že zatímco inteligentní produktový design, opětovné použití materiálů, nahrazování za využití recyklovaných materiálů a podpora omezování materiální a spotřební stopy mohou významně snížit primární poptávku a potenciál těchto kroků by měl být plně využit, přičemž tehdy, pokud dodávky kritických surovin ekonomicky nelze prostřednictvím uvedených opatření udržet nebo pokud by to vedlo k nižší kvalitě výrobků, je zapotřebí odpovědné a udržitelné získávání těchto surovin s předchozím posouzením dopadů v zájmu zmírnění potenciálních dopadů na sociální sféru a životní prostředí.

42.  zdůrazňuje, že získávání primárních a sekundárních zdrojů v EU podléhá nejpřísnějším environmentálním a sociálním normám na celém světě, které je třeba řádně vymáhat, poskytuje tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst a je neodmyslitelným předpokladem pro zelenou a digitální transformaci; vyzývá proto všechny aktéry, aby prosazovali odpovědné a udržitelné projekty získávání kritických surovin v EU s cílem podpořit místní výrobu a zvýšit povědomí o environmentální stopě dovozu kritických surovin ze zemí mimo EU; domnívá se, že tyto normy musí být stanoveny na základě otevřeného a transparentního procesu založeného na vědě a za včasného zapojení příslušných zúčastněných stran a místních komunit;

43.  je pevně přesvědčen, že zodpovědné získávání zdrojů v EU může být založeno pouze na efektivním sociálním dialogu, který bude podporovat zdraví a bezpečnost pracovníků, povede k zajištění důstojných pracovních míst a pracovních podmínek a bude chránit práva pracovníků skrze prosazování rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy, aby zajistily ochranu pracovníků v tomto odvětví za pomoci vhodných osobních ochranných prostředků;

44.  bere na vědomí příležitost vytvořit odpovědný a udržitelný hodnotový řetězec baterií skrze získávání kritických surovin, jako je grafit, kobalt a lithium, z nových zařízení v EU;

45.  bere na vědomí plán Komise na zavedení programů pozorování Země a dálkového průzkumu zdrojů, provozních činností a environmentálního řízení po ukončení provozu; upozorňuje na to, že provozní regulační dohled lze zdokonalit využíváním metod dálkového průzkumu;

46.  konstatuje, že změna orientace na oběhové hospodářství v mnoha odvětvích a službách EU vyžaduje specifické dovednosti a kompetence k zajištění vysoké environmentální výkonnosti a bezpečnosti pracovníků, a zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou při této transformaci hrají progresivní subjekty, malé a střední podniky a začínající podniky; dále konstatuje, že těžební průmysl se stává čím dál automatizovanějším, zatímco recyklace a repasování jsou na pracovní sílu stále náročnější; zdůrazňuje význam zachování, rozvoje a získávání dalších relevantních odborných znalostí a dovedností v oblasti těžebních a zpracovatelských technologií, stejně jako recyklačních a dalších významných technologií v EU, pokud jde o kritické suroviny a vedlejší produkty, neboť některé z nich lze použít k výrobě vysoce pokročilých chemických výrobků; s politováním konstatuje, že suroviny, které se v současnosti těží v EU, musí být často vyváženy do Asie za účelem rafinace, neboť Unie přišla o příslušné know-how a technologie, což vytváří další závislost;

47.  žádá Komisi, aby požadovala, aby průmyslové vedlejší toky obsahující kritické suroviny byly účinně využívány; zdůrazňuje, že zejména v těžebním průmyslu existuje velký potenciál pro opětovné využití a oddělení vzácných zemin;

48.  bere na vědomí důležitou úlohu členských států při zvyšování udržitelných domácích dodávek kritických surovin z primárních i sekundárních zdrojů; vyzývá členské státy, aby posílily včasnost, předvídatelnost a transparentnost schvalovacích procesů pro projekty vyhledávání a získávání zdrojů, aniž by byly sníženy environmentální a sociální standardy;

49.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby udržitelné získávání kritických surovin bylo založeno na přístupu, který bude pečlivě vyvažovat rostoucí poptávku EU po kritických surovinách získaných udržitelným způsobem a nutnost ochrany přírody a biologické rozmanitosti;

50.  zdůrazňuje, že lepší a flexibilnější předvídatelnost a účinnost a vytyčování priorit klíčových faktorů, jako jsou konkurenceschopné dodávky nízkouhlíkové energie z obnovitelných a přechodných zdrojů, pomůže uvolnit nezbytné investice;

51.  očekává, že Komise poskytne další podrobnosti o uvedení projektů týkajících se kritických surovin do praxe jakožto alternativních obchodních modelů a zdrojů regionální zaměstnanosti v oblasti těžby uhlí a dalších regionech procházejících transformací;

Diverzifikace

52.  naléhavě žádá Komisi, aby posílala vztahy se všemi zeměmi, které v současnosti dodávají kritické suroviny, systematicky a strategicky budovala nová partnerství týkající se těchto surovin – případně ve spolupráci s našimi spojenci a s ohledem na svrchovanost neunijních zemí nad jejich zdroji –, aby se tak zajistilo, aby se kritické suroviny staly zdrojem blahobytu pro rozvojové země, a dále aby podporovala účast malých a středních podniků, učinila z tohoto úsilí horizontální cíl svých vnějších a vnitřních politik a předložila výsledky v roce 2021; vítá plány Komise vytvořit silná a podpůrná mezinárodní partnerství tím, že podpoří globální agendu v oblasti surovin, přičemž se zaměří na strategická partnerství EU, která zajistí bezpečnost dodávek i přínos pro rozvoj;

53.  zdůrazňuje, že pokud Zelená dohoda pro Evropu jednoduše přemístí unijní emise skleníkových plynů ke svým obchodním partnerům, nebude to mít na změnu klimatu žádný dopad; naléhavě proto vyzývá EU, aby prosazovala vymahatelné mnohostranné dohody o omezení globálního oteplování a vývozu svých environmentálních norem, mimo jiné i v oblasti získávání zdrojů a zpracování surovin; domnívá se, že EU bude muset vypracovat nové obchodní a investiční dohody, nové modely finanční a technické pomoci a obecněji nový přístup k mezinárodní diplomacii, jehož cílem bude zajistit rovné podmínky pro všechny;

54.  vítá závazek EU k odpovědnému a udržitelnému získávání zdrojů a vybízí Komisi, aby při zohlednění potřeb malých a středních podniků považovala normu pro odpovědnou těžbu vypracovanou Iniciativou pro odpovědné zajištění těžby (IRMA), za výchozí bod; zdůrazňuje, že je třeba tento závazek podpořit konkrétní technickou pomocí, přenosem znalostí, rozvojem dovedností a vytvářením institucí a právních rámců, jakož i politickým dialogem zaměřeným na institucionální budování s partnerskými zeměmi; zdůrazňuje, že je třeba homogenních politik týkajících se etických norem pro získávání zdrojů kritických surovin; zdůrazňuje, že je třeba přimět více státních a soukromých subjektů, aby se rovněž přihlásily k normám udržitelnosti a prováděly je;

55.  vítá veřejný závazek Komise předložit v roce 2021 legislativní návrh o náležité péči a odpovědnosti podniků a trvá na tom, aby tyto právní předpisy přispívaly k řešení případů porušování lidských práv a sociálních a environmentálních norem v hodnotových řetězcích; připomíná své usnesení obsahující doporučení Komisi k náležité péči a odpovědnosti podniků;

56.  je přesvědčen, že mezinárodní dohody by měly razit cestu pro zodpovědnější a udržitelnější získávání zdrojů po celém světě; vyzývá k posílení spolupráce s cílem vypracovat mezinárodní dohody pro lepší monitorování, oznamování a provádění restrikcí pro vývoz kritických surovin za účelem podpory odpovědného získávání zdrojů a zvýšení oběhovosti v tomto odvětví;

57.  opakuje výzvu ze svého usnesení o nové strategii EU-Afrika ke spravedlivému a udržitelnému využívání kritických surovin v Africe; podporuje Komisi ve snaze uzavřít nová partnerství v oblasti kritických surovin s africkými zeměmi v zájmu posilování hodnotového řetězce v Africe, aby byl z etického, environmentálního a technologického hlediska udržitelnější a aby se zajistila unijní podpora budování kapacit;

58.  vyzývá Komisi, aby na příslušných mezinárodních fórech posilovala normalizační činnosti týkající se vysoce kvalitních složek souvisejících s kritickými surovinami, neboť je to důležité pro společnosti z EU, zejména pro malé a střední podniky;

59.  vyzývá k rozšíření udržitelných zemědělských postupů, které jsou prospěšné pro udržitelné hospodaření s fosforem; zdůrazňuje synergie těchto postupů ve vztahu k nižším dopadům na klima a biologickou rozmanitost;

60.  žádá Komisi, aby navrhla účinný celounijní systém pravidel sběru odpadů s cílem zvýšit míru sběru odpadu, který obsahuje kritické suroviny; vyzývá Komisi, aby kromě jiných možností pro rozšířenou odpovědnost výrobce posoudila zavedení systémů zálohování do právních předpisů EU o odpadech, zejména do směrnice o OEEZ, zohlednila přitom vlastnosti různých výrobků a zároveň zajistila, aby tyto systémy byly ve všech členských státech kompatibilní, s cílem motivovat spotřebitele k tomu, aby svá elektrická a elektronická zařízení s ukončenou životností – zejména malá zařízení – přinášeli do specializovaných sběrných a recyklačních zařízení, a to na základě pozitivních zkušeností ze systémů zálohování skla a plastů v mnoha členských státech;

61.  vyjadřuje politování nad tím, že nízká míra recyklace u některých způsobů použití(29) a také vývoz hliníkového odpadu a šrotu(30) vedou k nižší míře recyklace výrobků na konci životnosti, než jaké by bylo možné jinak dosáhnout; zdůrazňuje, že by EU měla usilovat o dosažení 100% míry recyklace hliníku ve výrobcích na konci životnosti a zavést příslušná opatření;

62.  vyzývá Komisi, aby, je-li to udržitelné, tj. pokud jsou dopady na životní prostředí nižší, a to i z hlediska spotřeby energie a použití chemických látek, upřednostňovala namísto zahájení nové těžby získávání kritických surovin z již existujících dolů v EU, např. z důlní hlušiny, odpadních hornin nebo skládek a na základě jejich účinnějšího získávání z městských odpadů; zdůrazňuje, že tato těžba a následná obnova musí být prováděny za použití nejlepších dostupných technik, které zaručují nejvyšší ekologickou výkonnost a ekonomickou životaschopnost;

63.  vyzývá Komisi, aby v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovené v rámcové směrnici o odpadech věnovala zvláštní pozornost fázi těžebních projektů po ukončení těžby a konci životnosti kritických surovin, zejména v případě, že se dané kritické suroviny rovněž řadí mezi nebezpečné látky;

64.  je přesvědčen, že povolení k těžbě a těžební koncese by měly zahrnovat požadavek na bezpečné, účinné a udržitelné získávání a zpracování všech kritických surovin, které lze z ekonomického i technického hlediska znovu využít; žádá Komisi, aby bezodkladně zohlednila požadavky Parlamentu vznesené v usnesení o provádění směrnice o odpadech z těžebního průmyslu; opakuje, že dotazník, který se v současnosti používá jako systém podávání zpráv podle článku 18 uvedené směrnice, není pro daný účel vhodný, a žádá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný digitalizovaný a transparentní registrační systém EU, který by byl založen na jednotných definicích a kritériích zpracování odpadu z těžebního průmyslu a zahrnoval všechny příslušné údaje o jeho dopadu na životní prostředí, včetně koncentrací obsahu ukládaných odpadů;

65.  vyzývá Komisi, aby zpřísnila prosazování a zajistila plné provádění stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a aby v případě potřeby navrhla jejich změny;

66.  vybízí ke komplexnímu posouzení začlenění těžebního odvětví do oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích s ohledem na výrazný dopad těžební činnosti na životní prostředí, na v průměru rozsáhlou velikost těžebních projektů, na rozdíly v normách pro zvládání znečištění uplatňovaných v těžebních lokalitách v celé EU a na potenciální rozšíření činností spojených s těžbou kritických surovin v Unii; navrhuje, aby byly zjištěny nejlepší techniky pro revitalizaci oblastí zasažených těžbou, zejména pokud jde o půdu a vodu;

67.  vybízí Komisi, aby přezkoumala směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí s cílem zajistit, aby u těžebních projektů všech velikostí bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí a aby tato posouzení prováděla nezávislá třetí strana;

68.  domnívá se, že na emise z těžby a na dovoz kritických surovin by se měl vztahovat budoucí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích;

69.  bere na vědomí problémy a rizika spojená s těžbou v chráněných místech, jako jsou oblasti spadající do programu Natura 2000, a domnívá se, že těžba by v těchto oblastech měla být i nadále přísně omezená; zdůrazňuje, že těžba v chráněných oblastech musí splňovat podmínky stanovené ve směrnici o ptácích a směrnici o ochraně přírodních stanovišť, a zdůrazňuje, že veškeré nové projekty těžby musí projít důkladným posouzením vlivů na životní prostředí, aby byl jejich dopad na životní prostředí co nejmenší; vyzývá členské státy a těžební průmysl, aby v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ přijaly odpovídající ochranná opatření na zachování a obnovu příznivého stavu ochrany přírodních stanovišť a druhů, pro něž byla daná oblast označena za chráněnou; v tomto ohledu poukazuje na výkladovou příručku Komise o těžbě neenergetických nerostných surovin a Natuře 2000(31) a na její příslušné případové studie a osvědčené postupy;

70.  připomíná závazek Komise, že nerostné suroviny na mezinárodním mořském dně nemohou být těženy nebo využívány dříve, než budou dostatečně prozkoumány dopady hlubinné těžby na mořské prostředí, biologickou rozmanitost a lidskou činnost a pochopena rizika a než bude možné prokázat, že technologie a provozní postupy nezpůsobí vážné škody na životním prostředí, a to v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, a žádá Parlament a Radu, aby přijaly tentýž závazek; vybízí Komisi, aby tento závazek promítla do konkrétních opatření na ochranu těchto velmi citlivých ekosystémů;

71.  vyzývá Komisi, aby zvážila legislativní možnosti v souladu s úmluvou z Espoo a Aarhuskou úmluvou s cílem zajistit, aby místní orgány přijaly a prosazovaly právo místních komunit na účinnou a inkluzivní účast na povolovacích řízeních pro nové projekty v oblasti průzkumu a těžby nerostných surovin, a to ve všech fázích těžebních projektů a při předkládání žádostí o povolení k rozšíření stávajících dolů, a žádá ji, aby zaručila právo místních komunit využívat účinné mechanismy nápravy v rámci řízení před nezávislými soudy a orgány dohledu bez jakéhokoli střetu zájmů;

72.  vítá důraz, jaký Komise ve svém sdělení o přezkumu obchodní politiky klade na otázku kritických surovin; vyzývá k sebevědomé obchodní politice, která bude klást důraz na diverzifikaci a odolnost dodavatelských řetězců a bude upřednostňovat zdokonalení globálních a unijních mechanismů za účelem vytvoření příznivého obchodního prostředí pro unijní průmysl;

73.  zdůrazňuje, že průmysl EU čelí tvrdé mezinárodní konkurenci, pokud jde o přístup k surovinám, a je zranitelný vůči opatřením na omezení vývozu ze strany neunijních zemí; bere na vědomí, že celosvětový nárůst poptávky pravděpodobně povede ke zvýšení cen, a vybízí Komisi k předložení analýzy tohoto jevu;

74.  vyzývá Komisi, aby co nejvíce diverzifikovala zdroje dodávek kritických surovin, zvýšila míru účinného využívání zdrojů a snížila stávající závislost na několika neunijních zemích, a to podporou investic, které v rámci dlouhodobé mezinárodní strategie pro získávání zdrojů zapojují unijní a globální partnery a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že tohoto cíle by mělo být dosaženo posílením stávajících partnerství a obchodních dohod a vytvořením nových strategických dohod nebo společných podniků EU se zeměmi bohatými na zdroje a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi původu surovin, a to v souladu s jasně stanovenými prioritami; v tomto směru vítá probíhající dialog s Kanadou, Austrálií a Chile, jehož cílem je posílit obchodní vztahy v oblasti kritických surovin; vyzývá Komisi, aby dále posílila spolupráci na příští konferenci mezi EU, Spojenými státy a Japonskem o kritických materiálech; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší spolupráce se zásadními mezinárodními dodavateli ze zemí západního Balkánu, východní Evropy, Latinské Ameriky a Afriky, jakož i s Čínou a dalšími rozvojovými zeměmi globálního Jihu;

75.  zdůrazňuje, že budoucí dohody EU o volném obchodu mohou zajistit nejen lepší zabezpečení dodávek, ale také spolehlivý politický a hospodářský rámec, a že by měly zahrnovat zvláštní ustanovení o kritických surovinách, jak oznámila Komise ve strategii „Obchod pro všechny“, s cílem podpořit spolupráci, zajistit dodržování mezinárodních závazků, odstranit vývozní omezení a vyhnout se jim a dodržovat stávající pravidla pro fázi před a po realizaci přímých zahraničních investic; vyzývá Komisi, aby dále posílila monitorování a prosazování dohod o volném obchodu, včetně kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, s cílem zajistit, aby závazky a ustanovení o udržitelném využívání kritických surovin byly řádně vymezeny a obchodními partnery dodržovány a aby byly zohledněny případné obavy komunit, které jsou postiženy těžební činností; zdůrazňuje, že toto by mělo patřit mezi prioritní úkoly vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod;

76.  vyzývá Komisi, aby zahájila diskuzi o překážkách, které pro posílení oběhového hospodářství představují požadavky na místní obsah, vybudovala silnější partnerství s různými světovými regiony, zejména pokud jde o Afriku, a zajistila, aby dohody o volném obchodu odrážely ambicióznější cíle oběhového hospodářství;

77.  vyzývá k přísnějšímu uplatňování pravidel původu s cílem chránit produkci surovin a zabránit obcházení pravidel v regionech, kde hospodářské subjekty podléhají méně přísným požadavkům týkajícím se udržitelnosti a získávání průmyslových subvencí; zdůrazňuje, že veškerá nová činnost související se získáváním surovin ze strany podniků působících na trhu EU musí být v souladu s nařízením o konfliktních minerálech, pravidly pro odpovědné získávání surovin popsanými ve směrnici o vykazování nefinančních informací a s mezinárodními normami pro odpovědné získávání komodit; vyzývá k zákazu dovozu kritických surovin, které jsou spojeny se závažným porušováním lidských práv a práv pracovníků, jako je nucená nebo dětská práce;

78.  zdůrazňuje, že zcela funkční mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech je klíčem k zajištění volných a udržitelných obchodních toků kritických surovin; vyjadřuje znepokojení nad tím, že někteří členové WTO, včetně Číny, uplatňují omezení vývozu kritických surovin, a naléhavě vyzývá všechny členy této organizace, aby se takových opatření zdrželi; vyzývá proto Komisi, aby k omezení těchto restrikcí vývozu kritických surovin využila mezinárodní fóra; v této souvislosti znovu vyzývá Komisi, aby znásobila své úsilí o provedení ambiciózní reformy WTO s cílem bojovat proti narušování mezinárodního obchodu a nekalým obchodním praktikám, zajistit stabilní a předvídatelné mezinárodní obchodní prostředí a zaručit spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž na celém světě;

79.  vítá společné prohlášení z třístranné schůzky ministrů obchodu Japonska, Spojených států a Komise a podporuje navrhovanou definici průmyslových subvencí; vítá skutečnost, že tato definice přesahuje vymezení stanovená v Dohodě WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a v antisubvenčním nařízení EU, a poskytuje širší výklad toho, co se rozumí subvencí; je přesvědčen, že tato opatření mají zásadní význam pro vyrovnání mezinárodních podmínek v oblasti kritických surovin, neboť průmyslové subvence, zejména v Číně, představují vážnou hrozbu pro průmysl a pracovníky EU, neboť narušují mezinárodní hospodářskou soutěž;

80.  vítá společnou iniciativu EU a USA týkající se řešení celosvětové přebytečné kapacity pro výrobu oceli a hliníku a vyzývá k přijetí komplexních a urychlených opatření k vyvození odpovědnosti zemí, jako je Čína, které podporují opatření narušující obchod; připomíná však Komisi, že v současné době zůstávají americká cla podle článku 232 v plném rozsahu v platnosti a že tato záležitost musí být urychleně vyřešena;

81.  souhlasí s hodnocením Komise, že převod dovozních plateb EU za kritické suroviny z jiných mezinárodních měn na euro by měl určité výhody, jako je snížení kolísání cen a pomoc dovozcům z EU a vývozcům z neunijních zemí v tom, aby byli méně závislí na trzích založených na financování v amerických dolarech;

o
o   o

82.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13. (2) Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1. (3) Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1. (4) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55. (5) Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38. (6) Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3. (7) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15. (8) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17. (9) Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1. (10) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7. (11) Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. (12) Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1. (13) Přijaté texty, P9_TA(2021)0073. (14) Přijaté texty, P9_TA(2020)0359. (15) Přijaté texty, P9_TA(2020)0321. (16) Přijaté texty, P9_TA(2021)0040. (17) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054. (18) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005. (19) Přijaté texty, P9_TA(2021)0108. (20) Úř. věst C 298, 23.8.2018, s. 132. (21) Světová banka, „Minerals for Climate Action: The Mineral Intensity of the Clean Energy Transition“ (Nerosty pro opatření v oblasti klimatu: náročnost přechodu na čistou energii z hlediska nerostů); prognostická studie Evropské komise; zpráva OECD „Global Material Resources Outlook to 2060: Economic Drivers and Environmental Consequences“ (Celosvětové materiální zdroje a jejich perspektiva do roku 2060: hospodářské hybné síly a environmentální dopady). (22) Prognostická studie Komise. (23) Baldé, C. P., Forti V., Gray, V., Kuehr, R., Stegmann, P. The Global E-waste Monitor – 2017, Univerzita OSN, International Telecommunication Union & International Solid Waste Association, Bonn/Ženeva/Vídeň, 2017. (24) Sdělení Komise nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (25) Sdělení Komise nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (26) Stanovisko EHSV ze dne 25. března 2021. (27) Sdělení Komise z roku 2020 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (28) Sdělení Komise z roku 2020 nazvané „Odolnost proti nedostatku kritických surovin: zmapování cesty k lepšímu zabezpečení a udržitelnosti“. (29) zatímco míra recyklace hliníku ve výrobcích na konci životnosti dosahuje v Evropě u tohoto prvku používaného v oblasti dopravy a stavebnictví více než 90 %, bylo v roce 2013 recyklováno pouze 60 % hliníku použitého v obalech. (30) „Pokud by EU lokálně zpracovala objem hliníkového odpadu a šrotu vyvezeného v roce 2015, došlo by ke zvýšení míry recyklace hliníku ve výrobcích na konci životnosti na 16 %.“ (Passarini et al., 2018), citace ze studie Komise týkající se seznamu kritických surovin. (31) Generální ředitelství pro životní prostředí, „Výkladová příručka o těžbě neenergetických nerostných surovin a Natuře 2000: souhrn“, Evropská komise, Brusel, 2019.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2021 o přezkumu finančního nařízení s ohledem na vstup víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v platnost (2021/2162(INI))

P9_TA(2021)0469 A9-0295/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie(5) (dále jen „nařízení o podmíněnosti“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(6),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů(7) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o přehodnocení ustanovení o vnějších účelově vázaných příjmech a ustanovení o výpůjčkách a úvěrech ve finančním nařízení(8) (dále jen „společné prohlášení“),

–  s ohledem na plán cíleného přezkumu finančního nařízení, který Komise zveřejnila dne 19. března 2021,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 o podmíněnosti(11),

–  s ohledem na svůj návrh usnesení ze dne 27. května 2021o revizi finančního nařízení a pokynů Komise pro zadávání veřejných zakázek na služby souvisejících s politikami,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2021 o pokynech k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení(12),

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou v září 2015, která je v platnosti od 1. ledna 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ (COM(2020)0103),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2021 nazvané „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ (COM(2021)0219),

–  s ohledem na studii, kterou si vyžádal Výbor pro rozpočtovou kontrolu a v květnu 2021 vypracovala tematická sekce pro rozpočtové záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky a jež se týká 50 největších příjemců prostředků v rámci společné zemědělské politiky a Fondu soudržnosti v jednotlivých členských státech EU,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na společné schůze Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu podle článku 58 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0295/2021),

A.  vzhledem k tomu, že poté, co vstoupil v platnost víceletý finanční rámec na období 2021–2027, Komise zveřejnila plán a zahájila veřejnou konzultaci s cílem uvést v případě potřeby finanční nařízení do souladu s pravidly dohodnutými normotvůrcem v rámci balíčku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a navrhnout omezená a cílená zlepšení, která vyžaduje měnící se situace, například v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 nebo v souvislosti s rostoucími příležitostmi v oblasti digitalizace;

B.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s nástrojem NextGenerationEU (NGEU) se Parlament, Rada a Komise ve společném prohlášení dohodly, že ustanovení o vnějších účelově vázaných příjmech, zejména uvedená v čl. 21 odst. 5 finančního nařízení, a ustanovení o podávání zpráv o výpůjčních a úvěrových operacích budou posouzena a případně revidována v rámci příští revize finančního nařízení; vzhledem k tomu, že všechny tři orgány uznaly, že se na účelově vázané příjmy vztahují stávající pravidla pro audity a udělování absolutoria;

C.  vzhledem k tomu, že míra čerpání prostředků v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 byla příliš nízká a je třeba ji zlepšit, zejména z pohledu malých a středních podniků, a to zlepšením a posílením procesů rozhodování a přidělování prostředků, jakož i zásad a postupů, jimiž se řídí sestavování, plnění a kontrola rozpočtu EU;

D.  vzhledem k tomu, že revize finančního nařízení by měla zohlednit bezpečnostní zájmy Unie, včetně klíčových projektů v oblasti infrastruktury a telekomunikací, se zaměřením na kritéria způsobilosti podmiňující podávání žádostí o finanční prostředky EU a jejich získání;

E.  vzhledem k tomu, že dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro dodržování zásad řádného finančního řízení;

F.  vzhledem k tomu, že nebylo provedeno posouzení dopadů, přestože, jak připomněl Evropský účetní dvůr, by takovéto posouzení mohlo poskytnout občanům jasné informace o dostupnosti finančních prostředků EU s ohledem na revizi finančního nařízení;

1.  konstatuje, že nadcházející revize finančního nařízení je nutná v důsledku toho, že vstoupil v platnost balíček víceletého finančního rámce na období 2021–2027, včetně nástroje na podporu oživení (NGEU), který nejen aktualizuje právní ustanovení, ale obsahuje také významné inovace v rámci rozpočtového systému, a také proto, aby se zajistilo řádné provádění interinstitucionální dohody;

2.  domnívá se, že tato revize by měla usilovat o modernizaci pravidel platných pro rozpočet EU v souladu s jeho nejnovějším vývojem a v souladu s rozpočtovými zásadami a při dodržení zásad Unie a o zvýšení parlamentního dohledu, demokratické odpovědnosti, transparentnosti, zapojení občanů a posílení schopnosti rychle a účinně reagovat na potřeby občanů, zejména pak v době krize;

3.  je toho názoru, že ačkoli v současné době není nutné provést celkovou revizi pravidel, která se vztahují na rozpočet, musí finanční nařízení projít cíleným zlepšením a zjednodušením, zejména pokud tyto změny povedou ke zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a demokratické kontroly a zlepšení plnění rozpočtu EU;

4.  domnívá se, že mezi hlavní cíle revize finančních pravidel EU by mělo patřit posílení ochrany finančních zájmů Unie, zajištění souladu s podmíněností dodržováním zásad právního státu, posílení pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem zabránit jakémukoli potenciálnímu střetu zájmů a zvýšit transparentnost, snížení administrativní zátěže příjemců, zvýšení účinnosti výdajů s cílem dosáhnout větší evropské přidané hodnoty a zlepšení přístupu občanů, malých a středních podniků a místních a regionálních orgánů k financování EU;

5.  je přesvědčen, že v zásadě by měla být zaručena stejná úroveň ochrany pro celý rozpočet EU bez ohledu na to, zda se jedná o přímý, nepřímý nebo sdílený způsob řízení;

Demokratická odpovědnost za moderní rozpočet

6.  konstatuje, že počet a rozsah mimorozpočtových nástrojů se v posledním desetiletí výrazně zvýšil a že nástroj NGEU tuto praxi posunul na další úroveň, a to tím, že výrazně, i když dočasně, zvýšil objem rozpočtu EU ve formě vnějších účelově vázaných příjmů, aby se mohla Unie vyrovnat s jednou největších výzev za dobu své existence, a že vytvořil závazky do roku 2058 prostřednictvím půjček a výpůjček na přímé výdaje EU; varuje, že tento vývoj ohrožuje ústřední rozpočtové zásady, jako je jednotnost a správnost rozpočtu, jeho vyrovnanost a univerzálnost;

7.  konstatuje, že EU v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 jednala rychle a rozhodně, aby podpořila postižené členské státy a omezila socioekonomické důsledky pandemie; konstatuje, že krizové řízení vyžaduje rychlá opatření; připomíná však, že to nemůže být nikdy omluvou pro obcházení Parlamentu a oslabování demokratické odpovědnosti; se znepokojením bere na vědomí rostoucí počet případů, kdy je využíván článek 122 Smlouvy o fungování Evropské unie k vytváření nových mechanismů a orgánů s rozpočtovými důsledky pro rozpočet EU, v rámci nichž je úloha Parlamentu omezena na pouhé právo na informace; trvá na tom, aby při rozpočtové kontrole těchto iniciativ Parlament plnil odpovídající úlohu; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho smysluplnou úlohu při rozhodování a kontrole všech programů EU založených na vnitrostátních prováděcích plánech;

8.  zdůrazňuje, že koordinované vybírání vnitrostátních příspěvků založených na hrubém národním důchodu (HND) ve formě vnějších účelově vázaných příjmů a mimo rozpočtový proces se netýká pouze nástroje NGEU, ale bylo zvoleno jako řešení v případě nástroje pro uprchlíky v Turecku, smluv o očkovacích látkách proti onemocnění COVID-19 a možná tomu v budoucnu využito také v případě Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví; připomíná, že výpůjčky na kapitálových trzích jsou dlouhodobým rysem rozpočtových operací Unie, neboť jak Komise, tak Parlament žádaly o jejich zahrnutí do rozpočtu již v 70. a 80. letech, tedy dlouho před vytvořením evropského mechanismu finanční stabilizace, dočasné podpory na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci nebo nástroje NGEU;

9.  je znepokojen tím, že nebývalé částky, které jsou k dispozici v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a v souvislosti s nimiž budou členské státy muset Komisi podávat zprávy o dosaženém pokroku při plnění milníků pouze v hrubých obrysech, budou pro Evropský účetní dvůr představovat velmi složitý problém, pokud jde o potvrzení legality a správnosti výdajů;

10.  je znepokojen tím, že zejména mimorozpočtové mechanismy a využívání vnějších účelově vázaných příjmů představují vážnou výzvu pro schopnost Parlamentu plnit funkce v oblasti rozhodování, kontroly a udělování absolutoria a obecněji pro schopnost veřejnosti a veřejných či soukromých institucí porozumět rozpočtu Unie a volat Komisi k odpovědnosti; připomíná společné prohlášení a znovu potvrzuje, že očekává, že finanční pravidla EU budou aktualizována, pokud jde o úlohu rozpočtového orgánu a rozpočtovou strukturu ve vztahu k těmto mechanismům, aby se přiblížily zásadám a povinnostem stanoveným ve Smlouvách; domnívá se, že tato zásada demokratické odpovědnosti a dohledu při rozhodování musí být zohledněna ve finančním nařízení;

11.  domnívá se, že Parlament jako jedna ze složek rozpočtového orgánu by měl mít možnost kontrolovat a případně schvalovat využívání a řízení vnějších účelově vázaných příjmů a výpůjčních a úvěrových operací ze strany Komise; navrhuje, aby byly revidovány a doplněny příslušné články finančního nařízení, včetně článků 7, 46 a 56, s cílem vyjasnit to, že vnější účelově vázané příjmy, aktiva a závazky spojené s výpůjčními a úvěrovými operacemi jsou zahrnuty do rozpočtu EU, aby tak podléhaly kontrole Evropského účetního dvora a aby o nich podával zprávy a aby rozpočtový orgán a orgán příslušný k udělení absolutoria mohly být řádně informovány o jakémkoli údajném zneužití, korupci, podvodu nebo porušení zásad právního státu, a to i v případech, kdy členské státy nemají dostatečné systémy boje proti podvodům, a to zejména, nikoli však výlučně, pokud jde o mimorozpočtové nástroje;

12.  domnívá se, že vnější účelově vázané příjmy podle stávajícího článku 21 finančního nařízení a aktiva a pasiva plynoucí z mimorozpočtových operací, včetně půjček na kapitálových trzích, by měly být přiděleny do příslušných rozpočtových položek, které jsou klasifikovány v souladu s rozpočtovou nomenklaturou a konsolidovány v částech II a III rozpočtu Unie; domnívá se, že by měly tvořit nedílnou součást rozpočtu EU a měly by být schvalovány rozpočtovým orgánem jako součást tohoto rozpočtu;

13.  vyzývá k revizi požadavků na podávání zpráv o strategii Komise v oblasti řízení dluhu, včetně splatnosti a harmonogramu plateb a úlohy nových vlastních zdrojů při splácení dluhu, s cílem přizpůsobit je větší složitosti a riziku výpůjčních a úvěrových operací, které představují pro rozpočet Unie;

14.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s finančním nařízením dále zjednodušila roční účetní závěrky a další povinnosti týkající se účetního výkaznictví, které se vztahují na souhrnný rozpočet Unie, s cílem podpořit účast malých a středních podniků v příslušných programech zahrnutých do balíčku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, včetně nástroje NGEU;

15.  domnívá se, že vzhledem k souvisejícím rozpočtovým důsledkům musí finanční nařízení stanovit postup pro rozhodnutí o umístění decentralizovaných agentur; zdůrazňuje, že tento postup by měl být založen na objektivních kritériích, měl by chránit výsady Parlamentu jakožto spolunormotvůrce a měl by zamezit svévolným způsobům rozhodování, jako je například „hod mincí“;

Právní stát

16.  zdůrazňuje jasný vztah mezi dodržováním zásad právního státu a efektivním plněním rozpočtu Unie, včetně nástroje NGEU, v souladu se zásadami řádného finančního řízení: hospodárností, efektivností a účinností, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení; zdůrazňuje, že řádné finanční řízení je založeno na účinném stíhání případů podvodů, včetně daňových podvodů, daňových úniků, korupce a střetů zájmů, a na soudním přezkumu rozhodnutí veřejných orgánů nezávislými soudy; zdůrazňuje v souvislosti s hospodárností a efektivností, že podvodné a korupční praktiky ze své podstaty porušují řádné finanční řízení, jak je definováno v čl. 33 odst. 1 finančního nařízení, neboť tyto praktiky jsou přímo v rozporu se zásadou zajištění nejlepší kvantity, kvality za nejlepší cenu a s dosažením optimálního poměru mezi použitými zdroji a dosaženými cíli; připomíná, že při přijetí nařízení o podmíněnosti se Parlament, Rada a Komise dohodly, že při příští revizi nařízení o podmíněnosti zváží zahrnutí obsahu nařízení o podmíněnosti do finančního nařízení; vyzývá proto Komisi, aby tento návrh předložila; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti dalšího zlepšení harmonizace všech nástrojů EU, jejichž cílem je zajistit řádné finanční řízení a ochranu finančních zájmů Unie, včetně výroční zprávy Komise o stavu právního státu; domnívá se, že by Komise měla věnovat zvláštní pozornost preventivním opatřením ex ante s cílem zajistit, aby členské státy uplatňovaly čl. 63 odst. 2 finančního nařízení;

17.  domnívá se, že Komise by měla zajistit, aby v zájmu ochrany finančních zájmů Unie byl její rozpočet vynakládán na projekty nebo organizace, které respektují hodnoty Unie stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii; vyzývá za tímto účelem Komisi, aby vypracovala stručné ukazatele, které by měly být zahrnuty do finančního nařízení a jež by měly být uplatňovány na základě přístupu založeného na posouzení rizik a používány pro cílené kontroly ex ante a ex post s cílem odhalit, zda při využívání finančních prostředků EU nedochází k případnému porušování hodnot Unie;

18.  vítá pokyny Komise pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení podle finančního nařízení, jejichž cílem je zvýšit informovanost a podpořit jednotný výklad a uplatňování pravidel pro střet zájmů; vyjadřuje však politování nad tím, že v některých členských státech stále přetrvávají problémy týkající se střetů zájmů na nejvyšší úrovni; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda jsou příslušná ustanovení finančního nařízení dostatečně účinná při předcházení a řešení střetu zájmů v rámci procesu plnění a kontroly rozpočtu EU;

Digitální nástroje

19.  zdůrazňuje, že je důležité vědět, jak jsou finanční prostředky EU vynakládány a kdo z nich skutečně profituje, aby se tak chránily finanční zájmy EU a zejména odhalovaly podvody, korupce a střety zájmů; konstatuje, že studie, kterou zadal Výbor pro rozpočtovou kontrolu a která se týkala 50 největších příjemců finančních prostředků EU, ukázala, že údaje pro identifikaci hospodářských subjektů a jejich skutečných vlastníků nejsou snadno nebo vůbec přístupné; domnívá se, že pomocí povinné centralizaci informací do jednotného interoperabilního systému pro podávání zpráv a monitorování a  uživatelsky vstřícné veřejné databázi EU s informacemi o přímých a konečných příjemcích a s údaji přístupnými ve strojově čitelném formátu by se odstranila roztříštěnost a nedostatek transparentnosti, které byly ve zmíněné studii zjištěny, a posílila by se veřejná kontrola a důvěra ve veřejné výdaje EU; konstatuje, že tato opatření spolu s komplexní definicí „střetu zájmů“ na úrovni EU zvýší účinnou ochranu finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že s ohledem na Pandora Papers je naléhavě nutné zajistit transparentnost ohledně skutečných vlastníků; zdůrazňuje úlohu Úřadu evropského veřejného žalobce a význam spolupráce mezi tímto úřadem a orgány EU, členskými státy a Evropským úřadem pro boj proti podvodům;

20.  zdůrazňuje, že finanční nařízení by mělo obsahovat ustanovení, která stanoví odpovědným subjektům povinnost, aby shromažďovaly a vedly jednotné záznamy o hospodářských subjektech a skutečných majitelích, kteří jsou příjemci prostředků, s cílem umožnit jejich identifikaci napříč programy EU bez ohledu na to, kdo tyto programy provádí, a na způsob řízení (přímé, nepřímé či sdílené); vyzývá Komisi, aby přijala opatření k zajištění toho, aby se tak stalo prostřednictvím digitálního, interoperabilního a standardizovaného shromažďování informací o příjemcích finančních prostředků Unie, včetně těch, kteří v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finančních prostředků Unie, a o jejich skutečných vlastnících; domnívá se, že tyto požadavky by měly odrážet všechny příslušné informační položky, aby se posílila schopnost a kapacita Komise odhalovat podvody; zdůrazňuje, že je třeba odstranit veškeré technické a právní překážky shromažďování údajů o podnikových strukturách a skutečných majitelích;

21.  zdůrazňuje, že údaje by měly být zveřejňovány v zásadě otevřeně, přičemž je současně třeba respektovat požadavky na ochranu údajů a stávající judikaturu Soudního dvora Evropské unie; bere na vědomí, že podle evropského inspektora ochrany údajů nevyvstávají v souvislosti se zavedením takovéto interoperability žádné otázky týkající se obecné ochrany údajů, avšak zdůrazňuje, že je nutné stanovit jasný právní základ; domnívá se, že povinné informace shromažďované pro účely auditu a kontroly musí zahrnovat minimálně registrační číslo právnických osob, vnitrostátní identifikační číslo fyzických osob, příslušný kód či jinou individuální specifikaci konkrétního programu financování EU, údaje o typu příjemce, subdodavatele, skutečného vlastníka, údaje o tom, zda příjemce rovněž dostává státní podporu, a kontaktní údaje; zdůrazňuje, že tato databáze by neměla být výlučně samoregulována, ale datové soubory by měly být spíše vytvářeny Komisí nebo externím orgánem s cílem zajistit soudržné a vysoce kvalitní údaje; žádá, aby informace o příjemcích finančních prostředků EU zůstaly veřejně dostupné po dobu nejméně pěti let;

22.  zdůrazňuje, že systém musí usnadnit agregaci jednotlivých částek týkajících se téhož přímého nebo konečného příjemce nebo skutečného vlastníka a že musí být dostupný ve všech jazycích EU; domnívá se, že by veřejně přístupné systémy měly umožňovat jak jednotlivé vyhledávání pomocí internetového nástroje, tak systémovou analýzu hromadně stažených datových souborů ve strojově čitelném a interoperabilním formátu; zdůrazňuje, že standardizované a otevřené údaje v průběhu celého cyklu všech veřejných zakázek, včetně konečných příjemců smluvních společností, poskytnou občanské společnosti a nevládním subjektům doplňující nástroje a požadované informace pro sledování bezúhonnosti, spravedlnosti a účinnosti trhů s veřejnými zakázkami; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily větší interoperabilitu stávajících evropských a vnitrostátních databází a nástrojů pro získávání údajů, aby se tak usnadnily analýzy rizik a odhalování podvodů;

23.  konstatuje, že nástroj ARACHNE je využíván v rámci sdíleného řízení; zdůrazňuje, že nástroj ARACHNE obohacuje údaje poskytované řídícími orgány o veřejně dostupné informace s cílem určit projekty, příjemce, smlouvy a dodavatele, kteří by mohli být vystaveni nejen riziku podvodů, ale také střetům zájmů; domnívá se, že článek 63 finančního nařízení by měl být upraven tak, aby zahrnoval ARACHNE jako povinný nástroj hodnocení rizik, který bude obecně používán bez ohledu na způsob řízení a jenž Komise poskytne členským státům a dalším prováděcím partnerům, kterým by měla být uložena povinnost vkládat do něj informace; domnívá se, že nařízení by mělo rovněž poskytnout ukazatele, které by mohly být v rámci nástroje ARACHNE používány k určení míry rizika hospodářských subjektů; zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat tyto základní ukazatele s důvody pro vyloučení ze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) a s probíhajícími vyšetřováními Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropského úřadu pro boj proti podvodům, aby se zajistilo, že vyloučené hospodářské subjekty budou rovněž viditelné v ARACHNE; vyzývá k maximální interoperabilitě mezi nástrojem ARACHNE a jiným softwarem, aby se snížila potřeba vícenásobného vkládání informačních položek do různých systémů IT a z toho plynoucí administrativní zátěž; domnívá se, že nástroj ARACHNE by měl být, například prostřednictvím vizualizací, upraven tak, aby byl jednodušší a uživatelsky vstřícnější, a to i pokud jde o standardizaci ukazatelů rizik; zdůrazňuje význam plné odpovědnosti a provozních práv k nástroji ARACHNE a vyzývá Komisi, aby tam, kde je to vhodné, zvážila převedení řízení tohoto nástroje na vnitřní úroveň;

24.  připomíná, že v roce 2018 byl zřízen panel na vysoké úrovni, který má posuzovat případy uvedené v databázi, jež jsou předkládány k včasnému odhalení nebo vyloučení; žádá, aby bylo stanovisko panelu EDES s ohledem na jeho zkušenosti s tímto systémem zohledněno při revizi finančního nařízení a sdíleno s Parlamentem ve stejnou dobu jako s Komisí; konstatuje, že systém EDES se v současné době používá pouze v rámci přímého a nepřímého řízení; domnívá se, že hospodářské subjekty, které jsou v rámci přímého a nepřímého řízení považovány za riziko pro finanční zájmy EU, by měly být rovněž považovány za riziko v rámci sdíleného řízení a naopak; žádá proto, aby bylo využívání systému EDES povinné v rámci sdíleného řízení; dále konstatuje, že systém EDES nerozlišuje mezi dceřinými společnostmi větších korporací; vyzývá Komisi, aby toto rozlišení zavedla a aby v pravidlech pro včasné odhalování a vyloučení stanovila, který subjekt nadnárodní nebo nadnárodní společnosti je registrován pro včasné odhalení nebo vyloučení; vyzývá k povinnosti aktualizovat systém EDES poté, co subjekty zapojené do provádění zjistí podvod nebo jiné relevantní skutečnosti; domnívá se, že vyloučené právnické nebo fyzické osoby (skuteční vlastníci) by po dobu svého vyloučení neměly již mít možnost být konečným příjemcem nebo příjemcem, kterému přísluší jakékoli platby z rozpočtu EU; dále vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k zajištění toho, aby tyto subjekty nebo fyzické osoby byly po dobu svého vyloučení rovněž vyloučeny z jakýchkoli příspěvků z vnitrostátních rozpočtů; vyjadřuje politování nad tím, že databáze obsahuje relativně málo hospodářských subjektů; domnívá se, že tato skutečnost vypovídá o tom, že systém EDES není dosud řádně uplatňován; zdůrazňuje, že v roce 2020 panel EDES vyřídil 20 případů, přičemž 28 případů čekalo na projednání; zdůrazňuje, že je důležité přidělit tomuto panelu dostatečné zdroje odpovídající jakémukoli rozšíření odpovědností; vyzývá dále Komisi, aby přezkoumala kritéria za účelem jejich zjednodušení a větší použitelnosti systému EDES v praxi;

25.  zdůrazňuje, že i když je nanejvýš důležité vědět, kdo jsou koneční příjemci finančních prostředků EU, aby bylo zajištěno jejich řádné využívání, důležitou úlohu má rovněž dostupnost a jednoduchost digitálních platforem pro výběrová řízení související s finančními prostředky EU; připomíná, že Komise přijala koncepci „digitalizace již od návrhu“ a zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ s cílem zajistit dostatečnou účast malých a středních podniků; vybízí v tomto smyslu Komisi, aby tyto zásady zohlednila rovněž při revizi finančního nařízení v souvislosti s prováděním balíčku víceletého finančního rámce na období 2021–2027;

Rozpočet zohledňující rovnost pohlaví

26.  vyjadřuje politování nad tím, že v předchozím víceletém finančním rámci mělo ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů pouze 21,7 % programů EU; trvá na tom, aby se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů lépe odráželo v přípravě a plnění rozpočtu, a to i prostřednictvím cílených pobídek; požaduje, aby v rámci politik a programů EU byly systematicky a komplexně shromažďovány údaje rozlišené podle pohlaví, aby tak bylo možné měřit dopady na rovnost žen a mužů; očekává, že Komise v souladu s interinstitucionální dohodou vypracuje metodiku pro měření příslušných výdajů na úrovni programů ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027; vyzývá Komisi, aby začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů začlenila do příslušných ustanovení finančního nařízení;

Začleňování otázek klimatu a biologické rozmanitosti

27.  znovu opakuje závazek Unie vynaložit nejméně 30 % zdrojů, které jsou k dispozici v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a nástroje NGEU, na řešení problému změny klimatu, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě; očekává, že Komise vypracuje důkladnou a jasnou metodiku pro sledování výdajů v oblasti klimatu a jejich výkonnosti a bude ji důsledně uplatňovat ve všech oblastech politiky; zdůrazňuje, že pravidla plnění rozpočtu musí tuto metodiku odrážet, aby se umožnilo účinné a účelné sledování finančních prostředků využívaných k řešení změny klimatu, a to jak v oblasti jejího zmírňování, tak v oblasti přizpůsobování se této změně; vyzývá Komisi, aby v souladu s interinstitucionální dohodou do příslušných ustanovení finančního nařízení zahrnula odpovídající odkazy na začleňování a sledování klimatu s cílem zajistit, aby byl rozpočet Unie „odolný vůči změně klimatu“;

28.  zdůrazňuje význam přesného sledování výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, a to na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky, kterou stanoví Komise ve spolupráci s Parlamentem a Radou; zdůrazňuje, že tuto metodiku musí odrážet také pravidla týkající se plnění rozpočtu stanovená ve finančním nařízení;

29.  domnívá se, že finanční nařízení by v souladu s pokyny zveřejněnými v rámci Nástroje pro oživení a odolnost mělo odrážet uplatňování zásady „významně nepoškozovat“;

Evropský pilíř sociálních práv

30.  je přesvědčen, že by finanční nařízení mělo umožňovat řádné provádění evropského pilíře sociálních práv; domnívá se, že před tím, než proběhne vyplacení plateb z rozpočtu EU, by měli příjemci zajistit dodržování základních norem v oblasti zaměstnaneckých podmínek pracovníků a  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

Zrušení přidělení prostředků na závazky

31.  navrhuje, aby opětovné použití prostředků na závazky zrušených v důsledku úplného nebo částečného neprovedení projektů podle čl. 15 odst. 3 finančního nařízení bylo rozšířeno nad rámec výzkumu a inovací a aby zahrnovalo veškeré prostředky; domnívá se, že zrušené prostředky na závazky by měly být v plném rozsahu k dispozici v roce následujícím po roce, kdy byly zrušeny;

Svěřenské fondy EU

32.  trvá na tom, aby bylo finanční nařízení revidováno tak, aby zaručilo náležitou úlohu Parlamentu při zřizování a kontrole jakéhokoli nového svěřenského fondu a dohledu nad ním, a to i během přípravy zřizovací dohody a mobilizace příspěvku Unie, jakož i během jeho provádění, pokračování a případné likvidace; opakuje, že Parlament by měl být přinejmenším zapojen jako pozorovatel a měl by být schopen sledovat činnost řídících orgánů daného svěřenského fondu; zdůrazňuje, že úplné, podrobné, včasné, kvantitativní a kvalitativní informace o provádění jakéhokoli svěřenského fondu mají zásadní význam pro to, aby Parlament mohl vykonávat svou úlohu demokratického dohledu a kontroly; připomíná, že rozsáhlé využívání svěřenských fondů oslabuje zásadu jednotnosti rozpočtu EU;

33.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby svěřenské fondy Unie jasně zviditelňovaly Unii, a požaduje, aby zvyšovala povědomí o dosažených výsledcích a úspěších svěřenských fondů, a to posílením ustanovení o účinnosti komunikace s občany a větší součinností mezi komunikačními činnostmi, jako je tomu v případě evropských strukturálních a investičních fondů;

Veřejné zakázky

34.  konstatuje, že příručka Komise o zadávání veřejných zakázek byla naposledy aktualizována v lednu 2020, avšak nebyla zveřejněna ani předána Parlamentu k vyjádření stanoviska; žádá, aby byl Parlament pravidelně konzultován ohledně budoucích revizí této příručky a aby byl informován o jejím uplatňování;

35.  konstatuje, že stávající definice „profesního střetu zájmů“ se omezuje na střet zájmů, který ovlivňuje schopnost hospodářského subjektu plnit smlouvu; vyzývá Komisi, aby stanovila jasnější definici a zajistila, aby její prováděcí pravidla pro zadávání veřejných zakázek neumožňovala zadávat zakázky na služby související s politikami podnikům, které jsou pod hospodářskou kontrolou mateřské společnosti nebo skupiny, jež mají vlastnické podíly na činnostech, které nejsou v souladu s cíli EU v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a Zelené dohody pro Evropu;

36.  žádá Komisi, aby pozměnila čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení tak, aby zahrnoval definici „protichůdného profesního zájmu“, s cílem zajistit, aby orgány EU mohly přijmout zmírňující opatření v případě uchazečů, kteří mají finanční zájem na smlouvě o poskytování služeb související s některou politikou, přičemž by měla zohlednit rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv ve společném šetření 853/2020/KR týkajícím se rozhodnutí Komise zadat společnosti BlackRock Investment Management zakázku na provedení studie o začlenění environmentálních, sociálních a správních cílů do bankovních pravidel EU; připomíná, že všeobecné podmínky pro smlouvy Komise na veřejné zakázky zaměřené na služby obsahují standardní ustanovení o protichůdných profesních zájmech s požadavky, aby dodavatelé aktivně sami oznamovali veškeré situace, které by mohly představovat střet zájmů; vyzývá Komisi, aby aktualizovala a posílila finanční nařízení s cílem řešit protichůdné profesní zájmy a dále zvýšit přesnost a úplnost dobrovolného oznamování těchto zájmů ze strany uchazečů předkládajících nabídky, například zavedením přiměřených sankcí v případě nedodržení požadavku na dobrovolné oznámení, včetně dočasného zákazu účasti ve veřejných nabídkových řízeních v případě závažného porušení předpisů;

37.  domnívá se, že všechny orgány Unie, které se zapojují do veřejných zakázek, by na svých internetových stránkách měly zveřejnit jasná pravidla týkající se pořizování, výdajů a monitorování, jakož i veškeré zadané veřejné zakázky, a to při dodržení co nejvyšší možné transparentnosti; bere na vědomí pokyny Komise týkající se využívání rámce pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci související s krizí způsobenou onemocněním COVID-19; vybízí Komisi, aby v této souvislosti shromáždila a vyhodnotila zkušenosti zadavatelů s rámcem pro zadávání veřejných zakázek, především jeho dopadu na malé a střední podniky, a aby zohlednila zkušenosti získané ve finančním nařízení tím, že určí kritéria pro vymezení výjimečných/neobvyklých okolností, za nichž lze při provádění pravidel pro zadávání veřejných zakázek uplatňovat dočasnou/rámcovou/nezbytnou flexibilitu;

38.  konstatuje, že nadcházející revize finančního nařízení by měla zohlednit autonomní strategické zájmy EU, včetně spravedlivé hospodářské soutěže, a potřebu stimulovat v EU vytváření pracovních míst v řadě odvětví, která mají klíčový význam pro dosažení budoucích politických cílů Unie, při současném zajištění rovných podmínek pro spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby zajistila stanovení ambiciózních kritérií pro udělování zakázek, zejména s ohledem na unijní přidanou hodnotu projektů a na zásadu „ekonomicky nejvýhodnější nabídky“; vyzývá k tomu, aby byly do pravidel pro zadávání veřejných zakázek zahrnuty záruky, které by při rozhodování o udělení zakázky sloužily k hodnocení činností společností, jež jsou v rozporu se sociálními a environmentálními cíli Unie;

39.  konstatuje, že návrh nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, který předložila Komise, se zabývá možnými rušivými účinky zahraničních dotací na jednotném trhu a má klíčový význam pro plnění aktualizované průmyslové strategie EU; vyzývá Komisi, aby tuto průmyslovou strategii zohlednila při nadcházející revizi finančního nařízení s cílem zaručit spravedlivé a konkurenční podmínky na jednotném trhu;

Pilotní projekty a přípravné akce

40.  konstatuje, že poslanci EP projevují značný zájem o předkládání návrhů pilotních projektů a přípravných akcí a že Komise musí v případě těchto návrhů uplatňovat přísný postup výběru, aby omezené finanční zdroje, které jsou pro projekty a akce k dispozici, dostačovaly; domnívá se, že pro dostupné finanční zdroje a přijímání návrhů by byla přínosem větší flexibilita mezi třemi příděly na pilotní projekty, přípravné akce (první rok) a přípravné akce (druhý a třetí rok);

Audit, kontrola a absolutorium

41.  konstatuje, že v rámci nové rozpočtové nomenklatury přijaté s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 byla upřesněna souvislost mezi programy a rozpočtovými kapitolami, a v důsledku toho má Komise větší volnost, pokud jde o autonomní převody v rámci složek programů; domnívá se, že by měla být zajištěna náležitá kontrola převodů ze strany rozpočtového orgánu;

42.  kritizuje délku auditních a kontrolních postupů v rámci sdíleného řízení, včetně délky následných sporných řízení, jak je stanoví odvětvové právní předpisy; zdůrazňuje, že zdlouhavé postupy zvyšují riziko úniku důvěrných dokumentů; považuje za nepřijatelné, že Komise trvá na tom, aby se na Parlament i v případech legitimního veřejného zájmu souvisejících s veřejnými činiteli vztahovaly v souvislosti s audity a řízeními o sporných otázkách požadavky týkající se zachování důvěrnosti; očekává, že Komise v souladu s harmonogramem platným podle nařízení o podmíněnosti posílí u auditní a kontrolní postupy v rámci sdíleného řízení a zkrátí jejich délku;

43.  připomíná, že všechny tři orgány uznávají, že se na účelově vázané příjmy vztahují stávající pravidla pro audity a postup udělování absolutoria, a žádá, aby se tato skutečnost řádně odrazila ve finančním nařízení;

44.  považuje za politováníhodné, že auditní postupy, řízení o sporných otázkách a postupy provádění finanční oprav v současné době trvají několik let; žádá Komisi, aby pravidla pro auditní postupy a postupy finančních oprav upravila tak, aby mohly být dokončovány co nejdříve a bylo možné rychleji vymáhat neoprávněně vyplacené prostředky EU;

45.  konstatuje, že článek 59 finančního nařízení přiznává „ostatním orgánům Unie“ potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají; vítá skutečnost, že koncepce „přiznání pravomocí“ zdůrazňuje autonomii ostatních orgánů, pokud jde o správu jejich finančních prostředků; konstatuje nicméně, že Komise opakovaně a důsledně vyjadřuje postoj, že jí nepřísluší provádět dohled nad plněním rozpočtu ostatními orgány; navrhuje, aby se tento problém řešil změnou článku 260 finančního nařízení tak, aby za kontrolu plnění rozpočtu ostatními orgány nesl v rámci postupu udělování absolutoria výslovnou odpovědnost Parlament;

46.  považuje za nezbytné změnit čl. 2 odst. 67 finančního nařízení tak, aby zahrnoval Úřad evropského veřejného žalobce jako „orgán Unie“;

47.  konstatuje, že článek 262 finančního nařízení vyžaduje, aby orgány a instituce Unie uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení podávaly zprávy o opatřeních přijatých v reakci na rozhodnutí o udělení absolutoria; domnívá se, že s ohledem na tento požadavek by bylo přínosné stanovit přiměřenou lhůtu pro podávání zpráv o přijatých opatřeních; vyzývá Komisi, aby do postupu udělování absolutoria zahrnula 30. září roku následujícího po roce, který je předmětem přezkumu, jako lhůtu uvedenou v článku 262 finančního nařízení;

48.  konstatuje, že Komise pravidelně hodnotí řídicí a kontrolní systémy orgánů členských států v souladu s pravidly pro jednotlivá odvětví; domnívá se, že nedostatky zjištěné v jednom členském státě se nemusí automaticky vztahovat na jiné členské státy a že nápravná opatření, ať už při úpravách právních požadavků nebo prováděcích pokynů, by měla být přiměřená a přizpůsobená členskému státu, v němž jsou tato zjištění relevantní;

49.  domnívá se, že hodnocení EU by se měla důsledně řídit normami EU; domnívá se, že v případy, kdy existují přísnější vnitrostátní normy, nesmí být jejich používání na úkor příjemce; domnívá se, že článek 126 finančního nařízení o křížovém spoléhání se na hodnocení by měl být změněn tak, aby tuto zásadu odrážel;

50.  vybízí Komisi a členské státy, aby plně využily potenciál možností zjednodušeného vykazování nákladů; domnívá se, že kontroly by se měly zaměřit na ověřování ex ante výpočtů zjednodušeného vykazování nákladů, zatímco ověřování ex post by mělo být použito ke zlepšení systému výpočtu, a to s výjimkou případů podezření z podvodu;

51.  domnívá se, že povinnost podle článku 93 finančního nařízení, pokud jde o jednání nebo opomenutí zaměstnance, je příliš obecná a měla by se spíše zaměřit na hrubou nedbalost;

Zemědělství

52.  domnívá se, že by měly být i nadále možné odchylky od pravidla, že výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu musí být zaúčtovány za určitý rozpočtový rok na základě proplacení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku; vyzývá Komisi, aby zvážila úpravu finančního nařízení s cílem zajistit, aby finanční pravidla platná pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova platila i po provedení nezbytných změn, a to i v případě, že fond již není plně v souladu s nařízením o společných ustanoveních(13);

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1. (2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11. (3) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1. (4) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23. (5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1. (6) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (7) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28. (8) Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 6. (9) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 15. (10) Přijaté texty, P9_TA(2021)0103. (11) Přijaté texty, P9_TA(2021)0287. (12) Úř. věst. C 121, 9.4.2021, s. 1. (13) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2021 o farmaceutické strategii pro Evropu (2021/2013(INI))

P9_TA(2021)0470 A9-0317/2021

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 101 a 102 SFEU, které stanoví pravidla hospodářské soutěže,

–  s ohledem na článek 6 Smlouvy o Evropské unii a článek 35 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) týkající se práva každého evropského občana na ochranu v oblasti zdraví,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19(4), v němž vyzývá k vypracování akčního plánu EU pro vzácná a opomíjená onemocnění,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 na téma „nedostatek léků – jak řešit vznikající problém“(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o strategickém přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí(6),

–  s ohledem na prohlášení z Dauhá o Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a veřejném zdraví (dohoda TRIPS) a na rozhodnutí Generální rady Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 30. srpna 2003 o provádění bodu 6 prohlášení z Dauhá,

–  s ohledem na 72. usnesení Světového zdravotnického shromáždění z května 2019 o zlepšení transparentnosti trhů s léčivými přípravky, očkovacími látkami a dalšími zdravotnickými produkty,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely(11),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES(12),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/933 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014(14),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků(15),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2020 nazvané „ Vytvoření Evropské zdravotní unie: posílení odolnosti EU vůči přeshraničním zdravotním hrozbám“ (COM(2020)0724) a doprovodné legislativní návrhy(16),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 o farmaceutické strategii pro Evropu (COM(2020)0761),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2020 o strategii EU pro očkovací látky proti COVID-19 (COM(2020)0245),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2021 o Evropském plánu boje proti rakovině (COM(2021)0044),

–  s ohledem na akční plán Strategické agendy Komise pro lékařské aplikace jaderných a radiačních technologií využívající ionizujícího záření (SAMIRA) ze dne 5. února 2021 na podporu Evropského plánu boje proti rakovině,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvané „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ (COM(2021)0350),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. června 2021 o prvních poučeních z pandemie COVID-19 (COM(2021)0380),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. září 2021 o zřízení Evropského úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) jako dalšího kroku k dokončení evropské zdravotní unie (COM(2021)0576),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 31. ledna 2018 o hodnocení zdravotnických technologií (COM(2018)0051) a na práci společných akcí EUNetHTA,

–  s ohledem na společné hodnocení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (SWD(2020)0163),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 o inovacích ve prospěch pacientů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2016 o posílení rovnováhy farmaceutických systémů v EU a jejích členských státech,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. prosince 2020 o poznatcích v oblasti zdraví v souvislosti s pandemií COVID-19(17),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0317/2021),

A.  vzhledem k tomu, že zdraví je zásadní pro kvalitní život Evropanů a že rovný přístup ke zdravotní péči je jedním z klíčových prvků unijních a vnitrostátních zdravotních politik členských států; vzhledem k tomu, že Listina uznává základní právo občanů na zdraví, kvalitní život a lékařskou péči; vzhledem k tomu, že veřejná zdravotnictví mají zásadní význam pro zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči a k bezpečným, účinným a cenově dostupným lékům; vzhledem k tomu, že zajištění přístupu pacientů k léčivým přípravkům je jedním z hlavních cílů EU a Světové zdravotnické organizace a jedním z hlavních bodů cíle udržitelného rozvoje č. 3;

B.  vzhledem k tomu, že jedna z dvaceti zásad evropského pilíře sociálních práv, která byla potvrzena v prohlášení z Porta, stanoví, že každý má právo na včasný přístup k cenově dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči;

C.  vzhledem k tomu, že pacienti by měli být v centru pozornosti všech zdravotních politik a měli by být zapojeni do celého procesu regulace léčiv; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy i v jejich rámci existují rozdíly v přístupu a že zvláštní pozornost by měla být věnována lidem ve zranitelných situacích se specifickými zdravotními riziky, včetně žen, a to obzvláště těhotných žen, a včetně dětí, starších osob, osob se zdravotním postižením, pacientů s chronickými onemocněními a komorbiditami, pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) a osob užívajících léčivé přípravky dlouhodobě;

D.  vzhledem k tomu, že rostoucí zátěž spojená s chronickými onemocněními a zdravotními potřebami stárnoucího obyvatelstva vede spolu s vysokými a rostoucími cenami léčivých přípravků a zvýšením společenských nákladů na poskytování zdravotní péče k rozpočtovým omezením a omezením cenové dostupnosti, a tedy i k vážnému ohrožení udržitelnosti evropských systémů zdravotní péče; vzhledem k tomu, že pro poskytování vysoce kvalitních zdravotnických služeb má zásadní význam zavedení integrovaných modelů péče o chronická a jiná dlouhodobá onemocnění, které by vycházely z přístupu zaměřeného na člověka a multidisciplinárního přístupu ke zdravotní péči;

E.  vzhledem k tomu, že konkurenceschopný, důvěryhodný, inovativní a odolný evropský farmaceutický průmysl založený na výzkumu lépe reaguje na potřeby pacientů a strategický zájem v oblasti veřejného zdraví, hospodářského růstu, pracovních míst, obchodu a vědeckého a technologického pokroku;

F.  vzhledem k tomu, že novou evropskou farmaceutickou strategii je třeba uvítat jakožto novou příležitost;

G.  vzhledem k tomu, že výrobci léčivých přípravků v EU značně přispěli v roce 2019 k investicím do výzkumu, a to částkou vyšší než 37 miliard EUR; vzhledem k tomu, že toto odvětví poskytuje 800 000 přímých pracovních míst a přebytek v oblasti obchodu ve výši 109,4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že toto odvětví vytváří zhruba třikrát více pracovních míst nepřímo – v předchozích a následných článcích – než přímo; vyjadřuje politování nad tím, že neexistují žádné souhrnné údaje o celkové výši veřejného financování poskytovaného v EU farmaceutickému odvětví;

H.  vzhledem k tomu, že v různých členských státech existují rozdíly v systémech zdravotní péče, vnitrostátní regulaci, provádění právních předpisů EU, tvorbě cen a postupech schvalování; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly jsou důsledkem pravomocí členských států v oblasti zdraví; vzhledem k tomu, že z pohledu subjektů ve farmaceutickém odvětví, které působí mimo svou zemi, mohou tyto rozdíly způsobovat roztříštěnost a nepředvídatelné okolnosti; vzhledem k tomu, že je důležité uznat, že ke stanovení ambiciózních prováděcích plánů s jasnými lhůtami a k nezbytnému dlouhodobému financování pro realizaci konkrétních opatření, která vyplývají z farmaceutické strategie pro Evropu, je nutná spolupráce mezi Komisí a členskými státy;

I.  vzhledem k tomu, že celková spotřeba léčivých přípravků celosvětově i v rámci EU nadále roste; vzhledem k tomu, že celá řada léčivých přípravků je předepisována, vydávána, prodávána nebo používána nevhodně; vzhledem k tomu, že takové zneužívání léčivých přípravků znamená plýtvání vzácnými zdroji a může vést k ohrožení zdraví a ke škodám na životním prostředí;

J.  vzhledem k tomu, že 40 % konečných léčivých přípravků uváděných na trh v EU pochází ze zemí mimo EU a 60–80 % účinných složek léčivých přípravků je vyráběno v Číně a Indii; vzhledem k tomu, že toto přemístění části výroby základních složek léčivých přípravků, vakcín a zdravotnických prostředků má přímé důsledky pro následnou léčbu pacientů;

K.  vzhledem k tomu, že přenesení výroby do třetích zemí bývá motivováno snahou snížit výrobní náklady; vzhledem k tomu, že tyto úspory jsou dány zejména méně přísnými environmentálními, bezpečnostními a pracovněprávními normami;

L.  vzhledem k tomu, že strategie uznává klíčovou úlohu generických a biologicky podobných léčivých přípravků v mimořádně velkém zlepšení, pokud jde o zajištění rovného přístupu pacientů a udržitelnost systémů zdravotní péče, a že vstup těchto přípravků na trh po skončení exkluzivity by neměl být odkládán;

M.  vzhledem k tomu, že biologicky podobné léčivé přípravky vytvářejí příležitosti přesahující přístup k léčivým přípravkům, jako je sdílení přínosů v rámci zdravotní péče, a poskytují tak pacientům lepší péči o zdraví a lepší služby;

N.  vzhledem k tomu, že mnoho inovací ve farmaceutickém průmyslu ve skutečnosti nenabízí pacientům průlomová zlepšení, neboť se jedná buď o takzvané napodobující léčivé přípravky, které jsou pouze další látkou pro tytéž léčebné účely bez většího přínosu, nebo nabízejí pouze menší zlepšení s výrazně vyššími náklady; vzhledem k tomu, že pro pacienty by bylo přínosné, kdyby rámec pro farmaceutický průmysl v Evropě byl nastaven tak, aby lépe podněcoval skutečné průlomové inovace;

O.  vzhledem k tomu, že existují přesvědčivé důkazy o tom, že léčivé přípravky pronikají do životního prostředí, zejména do půdy a vod; vzhledem k tomu, že jejich přítomnost může mít nepříznivé dopady na volně žijící zvířata, jako jsou ryby, ptáci a hmyz, a v důsledku toho i širší dopady na stabilitu jednotlivých ekosystémů; vzhledem k tomu, že tyto léčivé přípravky se v nižších koncentracích objevují i v pitné vodě; vzhledem k tomu, že Zelená dohoda pro Evropu musí podporovat rozvoj živého, dynamického, udržitelného a čistého farmaceutického průmyslu v EU;

P.  vzhledem k tomu, že v průběhu celého životního cyklu léčivých přípravků je třeba přijmout opatření ke snížení využívání zdrojů, emisí a množství farmaceutického odpadu a reziduí v životním prostředí;

Q.  vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 mělo obrovský dopad na fyzické i duševní zdraví lidí i na hospodářství; vzhledem k tomu, že zdůraznilo silné i slabé stránky EU; vzhledem k tomu, že pro posílení odolnosti našich vnitrostátních systémů zdravotnictví vůči přeshraničním hrozbám je nutná rozsáhlejší evropská integrace, jakož i širší sdílení epidemiologických a zdravotních údajů na úrovni EU; vzhledem k tomu, že evropská zdravotní unie by měla přispívat k užší spolupráci, koordinaci a sdílení poznatků v oblasti zdraví mezi členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami a zvyšovat schopnost EU bojovat proti přeshraničním zdravotním hrozbám;

R.  vzhledem k tomu, že přerušení globálních dodavatelských řetězců, k němuž došlo v důsledku pandemie COVID-19, ukázalo, jak je zdravotnictví EU závislé na třetích zemích; vzhledem k tomu, že pochopení základních příčin nedostatku léčivých přípravků má zásadní význam pro vypracování vhodné evropské reakce na tento dlouhodobý náročný úkol a pro jeho řešení; vzhledem k tomu, že otevřená strategická autonomie a bezpečnost dodávek v EU by měly být zajištěny diverzifikací dodavatelských řetězců základních léčiv a léčivých přípravků, včetně evropských výrobních míst, a uplatňováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek, v nichž cena není jediným kritériem;

S.  vzhledem k tomu, že během pandemie COVID-19 oslabila nekoordinovaná opatření na vnitrostátní úrovni, jako je shromažďování zásob a jejich extrémní hromadění na vnitrostátní úrovni, schopnost průmyslu zajistit rovnoměrné dodávky na všech trzích; vzhledem k tomu, že je třeba vzít si ponaučení z těchto zkušeností s cílem zabránit opakování takové situace v jakékoli budoucí krizi;

T.  vzhledem k tomu, že zkušenosti s onemocněním COVID-19 rovněž ukázaly odolnost evropského farmaceutického průmyslu a výrobců a prokázaly, že tento sektor i výrobci měli pohotovostní plány, aby zabránili narušení dodávek kritických výrobků; vzhledem k tomu, že to bylo možné také díky nastolenému dvoustrannému dialogu a dvousměrné komunikaci, viditelnosti poptávky a úzké spolupráci mezi vládami/regulačními orgány a zúčastněnými stranami, což je praxe, která by měla být zachována a uplatňována pravidelně;

U.  vzhledem k tomu, že má-li být farmaceutická strategie plně účinná, je nezbytné, aby se v ní odrazily zkušenosti z krize COVID-19 a aby zohlednila odolnost, kterou po vypuknutí pandemie COVID-19 prokázalo odvětví nepatentovaných léčivých přípravků, neboť tak bude možné stavět na stávající evropské výrobní kapacitě;

V.  vzhledem k tomu, že pandemie poukázala na řadu problémů, které celosvětově ve výrobě a dodávkách léčivých přípravků již existovaly, jako je omezená schopnost nejméně rozvinutých zemí a zemí se středními příjmy vyrábět vakcíny, nedostatek základních léků a nerovnoměrné fungování dodavatelského řetězce; vzhledem k tomu, že očkovací strategie EU se jeví jako úspěšná, pokud jde o poskytnutí očkovacích látek všem občanům EU; vzhledem k tomu, že EU hraje ústřední roli v zajišťování celosvětových dodávek očkovacích látek, neboť tyto látky i nadále vyváží a neboť zřídila a financuje program COVAX; zdůrazňuje, že je třeba učinit více pro to, aby bylo zajištěno očkování všech obyvatel zemí s nízkými a středními příjmy;

W.  vzhledem k tomu, že inovativní projekty výzkumu a vývoje, např. projekt VACCELERATE, se během pandemie osvědčily a je třeba se zasadit o jejich dlouhodobou udržitelnost;

X.  vzhledem k tomu, že genová a buněčná terapie, personalizované léčivé přípravky, nanotechnologie, vakcíny příští generace, elektronické zdravotnictví a iniciativa „1+ Million Genomes“ mohou být přínosné, pokud jde o prevenci, diagnózu, léčbu všech nemocí a péči o dotčené pacienty, pokud jsou účinné, bezpečné, cenově dostupné a přístupné všem pacientům, kteří je potřebují;

Y.  vzhledem k tomu, že farmaceutická strategie se v duchu přístupu „jedno zdraví“ týká celého životního cyklu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, včetně sběru a výroby výchozího materiálu, výzkumu, testování, výroby, schvalování, farmakovigilance před i po uvedení na trh, spotřeby a likvidace a přispívá k plnění cílů Zelené dohody pro Evropu, Evropského plánu boje proti rakovině, digitální transformace, oběhového hospodářství, průmyslové strategie a úsilí o klimatickou neutralitu;

Z.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění vedoucího postavení Unie v rozvoji farmaceutického průmyslu se strategie musí zaměřit na posílení inovačního potenciálu evropského farmaceutického výzkumu, na plnění potřeb pacientů a uznání a posílení vazby na průmyslovou strategii EU, strategii pro malé a střední podniky (MSP) a evropský prostor pro data z oblasti zdraví;

Pacienti v centru pozornosti všech zdravotních politik

1.  připomíná, že zdravotní péče je lidským právem zakotveným ve Všeobecné deklaraci lidských práv; vyjadřuje politování nad rozdíly v přístupu ke kvalitním zdravotnickým službám i v přístupu k léčivým přípravkům, které panují mezi členskými státy a mezi různými regiony členských států; vyzývá k přijetí vnitrostátních a unijních opatření, případně i včetně legislativních opatření, která by tyto rozdíly řešila a zaručila by právo pacientů na všeobecný, cenově dostupný, účinný, bezpečný a včasný přístup k základním a inovativním lékům;

2.  připomíná, že vzhledem k tomu, že Unie nese odpovědnost za právní předpisy ve farmaceutické oblasti i za doplňující politiky veřejného zdraví, měla by se snažit koordinovat opatření na vnitrostátní úrovni s cílem zaručit všem občanům a rezidentům v EU dostupnou a kvalitní zdravotní péči;

3.  zdůrazňuje, že z geostrategického hlediska je důležité, aby Unie opět získala nezávislost v oblasti zdravotní péče, a podtrhuje, že musí diverzifikovat svůj dodavatelský řetězec, aby zabezpečila rychlé, cenově dostupné a účinné zásobování léčivými přípravky, zdravotnickým materiálem, zdravotnickými prostředky, aktivními látkami, diagnostickými nástroji a očkovacími látkami, zabránila jejich nedostatku a upřednostňovala při tom zájem a bezpečnost pacientů;

4.  zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 postavila systémy zdravotní péče a jejich udržitelnost před nebývalé výzvy, ale měla také dramatický dopad na pacienty, včetně pacientů trpících chronickými onemocněními, a na jejich schopnost získat přístup k léčbě a péči; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily celkový dopad pandemie na pacienty a na odolnost systémů zdravotní péče, aby se tímto dopadem zabývaly, a aby spolupracovaly s cílem zajistit, aby žádný pacient nezůstal opomenut a byla zajištěna kontinuita péče i v mimořádných situacích;

5.  zdůrazňuje, že cílem veřejných investic do výzkumu by mělo být posílení veřejného zdraví a řešení nesplněných léčebných potřeb, zejména v oblastech, které nepokrývá soukromý sektor, jež jsou definovány za účasti regulačních orgánů, akademické obce, zdravotnických pracovníků, pacientů a plátců v raných fázích výzkumu a vývoje s cílem zajistit, aby výzkumné priority reagovaly na společenské potřeby; poukazuje na to, že smysluplné zapojení pacientů a dialog v rámci celého životního cyklu léčivých přípravků a dalších léčebných postupů je nezbytným předpokladem pro vysoce hodnotné inovace a celkový úspěch farmaceutické strategie, což ovšem také vyžaduje, aby v průběhu uplatňování strategie byly vedeny odpovídající konzultace se zástupci spotřebitelů a pacientů;

6.  vyzývá Komisi, aby za koordinace Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zahájila proces definování neuspokojených léčebných potřeb, aby bylo možné vypracovat společnou definici, která by pomohla lépe se orientovat ve výzkumných potřebách a zabránila by používání různých definic neuspokojených léčebných potřeb, což v rané fázi vede k přemrštěným cenám při uvádění léčivých přípravků na trh;

7.  vyzývá Komisi, aby využila a koordinovala farmaceutické, průmyslové a digitální strategie a obnovenou obchodní politiku EU a další příslušné politiky k podpoře evropské konkurenceschopnosti a k zajištění schopnosti EU soutěžit s konkurenčními oblastmi;

8.  zdůrazňuje, že veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje inovativní diagnostiky a do přístupu k bezpečným, cenově dostupným, účinným a vysoce kvalitním léčivým přípravkům a léčbám jsou klíčové pro pokrok v prevenci, diagnostice a léčbě onemocnění a pro kvalitní život pacientů;

9.  připomíná, že veřejné a soukromé investice by měly být v souladu s nezbytnými regulačními a legislativními opatřeními, aby bylo zajištěno plnění léčebných a diagnostických potřeb pacientů, včetně pacientů s vzácným onemocněním, chronickým onemocněním, vzácným druhem rakoviny u dospělých, dětských onkologických pacientů a pacientů s neurodegenerativním onemocněním, a aby se řešil problém antimikrobiální rezistence (AMR);

10.  vítá záměr Komise posoudit a přezkoumat stávající rámec pobídek; vyzývá Komisi, aby stimulovala hospodářskou soutěž přizpůsobením regulačního rámce a vybízením k investicím do nepatentovaných léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a pediatrických léčivých přípravků, včetně onkologických, dětských nádorových a neurologických onemocnění;

Léčiva a antimikrobiální rezistence (AMR)

11.  poukazuje na závažná a neustále se zvyšující rizika plynoucí z AMR pro veřejné zdraví, životní prostředí, produkci potravin a hospodářský růst; uznává význam kampaní v oblasti veřejného zdraví zaměřených na prevenci infekcí pomocí očkovacích látek;

12.  domnívá se, že antimikrobiální rezistence představuje vážnou hrozbu pro veřejné zdraví; vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly projekty zaměřené na zlepšení diagnostiky a vývoj nových antibiotik i na vypracování protokolu pro obezřetné používání antibiotik a osvětovou kampaň pro zdravotníky, která by podpořila cílenější léčbu založenou na skutečných potřebách pacientů;

13.  vybízí Iniciativu pro inovativní léčiva a Evropskou investiční banku, aby se aktivněji podílely na financování inovací v oblasti antimikrobiální rezistence; zdůrazňuje význam provádění společného akčního plánu pro antimikrobiální rezistenci a infekční nemoci; konstatuje, že je třeba usnadnit přístup k novým antibiotikům a zároveň zachovat přístup k antibiotikům tradičním;

14.  domnívá se, že je naprosto nezbytné zavést společné léčebné pokyny EU pro antimikrobiální látky, které na úrovni EU stanoví sledovatelné cíle pro snižování používání antimikrobiálních látek, a že je nutné koordinovat informační kampaně o antimikrobiální rezistenci s jednotným kalendářem pro celou EU, aby se zvýšila informovanost nejen o antimikrobiální rezistenci, ale i o rezistentních variantách a jejich důsledcích;

15.  zdůrazňuje, že snižování a optimalizace používání antimikrobiálních látek i vývoj nových léčiv, včetně antimikrobiálních látek, by se měly řídit přístupem „jedno zdraví“; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily stávající legislativní rámec, který se vztahuje na antimikrobiální rezistenci, a případně navrhly jeho revizi;

Farmaceutický výzkum

16.  vyzývá Komisi, aby v zájmu nalezení více léčebných možností a uspokojení potřeb pacientů i systémů zdravotní péče posoudila a případně zrevidovala systém pobídek pro výzkum a vývoj nových léčivých přípravků pro nepokryté diagnostické a léčebné potřeby a aby při hodnocení projektů podporovaných farmaceutickým průmyslem, které jsou zaměřeny na boj proti nádorovým onemocněním, včetně rakoviny u dětí (zejména na podporu vývoje léků pro pediatrickou onkologii testovaných předně na dětech), vzácným, neurodegenerativním a mentálním onemocněním a antimikrobiální rezistenci, kladla důraz na veřejný zájem a bezpečnost pacientů;

17.  vyzývá Komisi, aby podpořila vytvoření rámce EU, který by usměrňoval a pravidelně hodnotil provádění vnitrostátních plánů pro boj s těmito onemocněními, a žádá členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj, který se soustředí na nepokryté léčebné potřeby; zdůrazňuje, že systém založený pouze na pobídkách pro výzkum nedosáhne v boji proti vzácným onemocněním potřebných cílů;

18.  vyzývá Komisi, aby poskytla veřejné finanční prostředky na výzkum používání léčiv v nové indikaci nebo výrobků bez registrace či patentové ochrany, které mohou být u pacientů používány bezpečně a účinně; zdůrazňuje, že léčivé přípravky, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků, musí být v celé Unii stejně dostupné za spravedlivou a přijatelnou cenu a že držitel rozhodnutí o registraci může pro tyto produkty případně zvážit dobrovolné udělování nevýhradních licencí; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU by měly být směrovány na projekty, kde je výzkum nejvíce zapotřebí;

19.  zdůrazňuje význam neustálých inovací, a to i v segmentu nepatentovaných léčivých přípravků, mají-li být vyřešeny neuspokojené potřeby pacientů; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodný regulační rámec, který umožní vývoj léčivých přípravků s přidanou hodnotou, a aby pomocí vhodných pobídek uznala tuto kategorii cenově dostupných inovací pro jejich přínos systémům zdravotní péče;

20.  vítá úsilí o zahájení pilotního projektu, jehož cílem by bylo otestovat rámcová ustanovení týkající se nových indikací pro nepatentované léčivé přípravky a základ pro možná regulační opatření; v tomto ohledu zdůrazňuje nutnost a význam přispění a zapojení průmyslu a akademické obce;

21.  vyzývá Komisi, aby v dialogu s členskými státy vypracovala rámec pro farmaceutické právní předpisy a systém úhrad, který by upřednostňoval smysluplné inovace pro pacienty a méně podněcoval napodobující léčivé přípravky, které nemají přidanou hodnotu, nebo vysoce nákladné léky, které pacientům přinášejí pouze mírné zlepšení;

22.  vyzývá Komisi, aby zrevidovala nařízení (ES) č. 141/2000 a nařízení (ES) č. 1901/2006; žádá, aby byla posouzena účinnost financování a projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména v zájmu zlepšení vztahů mezi místními zdravotnickými orgány, univerzitami a průmyslem; uznává, že jsou zapotřebí další zdokonalení, má-li se vyjít vstříc potřebám pacientů, na něž se vztahují uvedená nařízení, a vyzývá Komisi, aby umožnila zavádět opatření zaměřená na důležité oblasti, kterým není věnována dostatečná péče, aby se zefektivnily, zjednodušily a přizpůsobily regulační postupy;

23.  zdůrazňuje skutečnost, že vědecky uznávaná integrativní medicína schválená veřejnými zdravotnickými orgány může být pro pacienty přínosná, pokud jde o souběžné účinky některých nemocí, jako je rakovina, a jejich léčba; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet holistický a integrativní přístup zaměřený na pacienta a ve vhodných případech podporovat doplňkové využívání těchto terapií pod dohledem zdravotnických pracovníků;

24.  vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum nedostatečně zastoupených skupin populace, jako jsou senioři, děti, ženy a pacienti s komorbiditami, včetně obezity jako primárního onemocnění, i pokud se vyskytuje jako vstupní chronické onemocnění k jiným nepřenosným nemocem; zdůrazňuje, že při výzkumu, diagnostice, léčbě a účincích léčivých přípravků a terapií je třeba brát v úvahu pohlaví, neboť ženy jsou během celého života v biomedicínském a zdravotnickém výzkumu a údajích stále nedostatečně zastoupeny; zdůrazňuje, že důkazní základna je proto u žen i starších osob slabší, což vede k tomu, že mnoho onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, je v případě žen nedostatečně diagnostikováno;

25.  vyzývá Komisi, aby navázala na práci Evropského plánu boje proti rakovině a zajistila, aby se Evropa stala celosvětovým centrem excelence pro výzkum a vývoj v nových, inovativních oblastech medicíny; zdůrazňuje, že nejmodernější technologie, jako jsou nanomedicínské přípravky, mohou přinést řešení současných problémů při léčbě např. rakoviny a kardiovaskulárních chorob; zdůrazňuje, že tyto inovativní oblasti medicíny by měly být povoleny centralizovaným regulačním rámcem pro nanomedicínské přípravky;

26.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby financování biomedicínského výzkumu z prostředků EU bylo podmíněno plnou transparentností a sledovatelností investic, povinností zaručit zásobování ve všech členských státech a podporou nejlepších výsledků pro pacienty, včetně dosažitelnosti a cenové dostupnosti vyráběných léčivých přípravků;

27.  zdůrazňuje, že výzkum, výroba a používání léků by se měly řídit etickými zásadami, které zaručují právo na život, důstojnost a nedotknutelnost jednotlivce;

28.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj výzkumu přípravků pro léčbu bolesti;

29.  vítá, že Komise dne 5. února 2021 zveřejnila akční plán SAMIRA; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s přezkumem právních předpisů v oblasti léčivých přípravků vytvořila vhodný regulační rámec pro zavádění radiologických a nukleárních technologií pro léčebné, a nikoli pouze diagnostické účely;

30.  vyzývá k zahájení významného projektu společného evropského zájmu (IPCEI) ve farmaceutickém průmyslu s cílem předem identifikovat cílová onemocnění nebo technologie;

31.  připomíná, že k financování projektů farmaceutického výzkumu lze využít několik programů EU, jako je Horizont Evropa, InvestEU, EU4Health, politika soudržnosti a program Digitální Evropa, který lze použít na projekty zavádění umělé inteligence;

32.  žádá, aby farmaceutická strategie EU věnovala větší pozornost všem aspektům genderově specifické medicíny; zdůrazňuje, že při provádění výzkumu v oblasti léčiv je třeba zohlednit rozmanitost společnosti a různou fyziologii mužů a žen, aby byl podpořen výzkum a vývoj v genderově specifické medicíně a aby tyto otázky byly zohledněny při udělování registrace;

Stanovení cen a náklady farmaceutických výrobků

33.  vyzývá Komisi, aby podporovala dialog s členskými státy a všemi důležitými zúčastněnými stranami s cílem prosazovat „evropské“ léčivé přípravky posilováním výroby a odolnosti dodavatelského řetězce a posouzením dodatečných kritérií pro tvorbu vnitrostátních cen, aniž by pacientům vznikaly další náklady a aniž by byla ohrožena udržitelnost zdravotnického sytému; zdůrazňuje, že tato kritéria by měla zahrnovat vysoké environmentální výrobní normy, silné řízení dodavatelského řetězce a investice do inovací a výzkumu;

34.  dále doporučuje, aby Komise a členské státy zajistily, aby se při tvorbě cen přihlíželo k tomu, zda byl na podporu inovací, výroby a výzkumu využit nějaký typ veřejného financování a zda je dotyčný léčivý přípravek generický nebo biologicky podobný, a dále aby se brala v potaz hodnota léčebných přínosů léčivého přípravku a primární a obecnější potřeby populace;

35.  zdůrazňuje, že tento dialog by měl dále podporovat spolupráci při vyjednávání o cenách a případně společné zadávání veřejných zakázek; připomíná, že tvorba vnitrostátních cen by měla být založena na transparentnosti faktorů, jako jsou veřejný a soukromý výzkum, náklady na vývoj a přidaná terapeutická hodnota; vyzývá Komisi, aby podporovala vzájemné sdílení informací mezi členskými státy o čistých cenách léčiv prostřednictvím Evropské integrované databáze informací o cenách (EURIPID);

36.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala podmínky případného zřízení fondu EU pro vyjednávání a nákup léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a dalších nových individualizovaných léčivých přípravků, který by byl spolufinancován členskými státy, aby byl pacientům z různých členských států zaručen rovný přístup k účinným léčebným přípravkům a léčbě a aby se zabránilo nadměrným a nepřiměřeným nákladům jednotlivých zdravotnických zařízení při léčbě vzácných onemocnění;

37.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zavedla opatření ke zvýšení transparentnosti výzkumu, vývoje a výroby léčivých přípravků; vyzývá k větší transparentnosti cen a žádá členské státy, aby pokračovaly v dobrovolném sdílení osvědčených postupů pro tvorbu cen; zdůrazňuje, že stanovování cen by mělo s ohledem na různou situaci v rámci EU zůstat v pravomoci členských států;

38.  vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila a přezkoumávala systém pobídek, zvýšila transparentnost cen a upozornila na faktory, které snižují cenovou dostupnost léčivých přípravků a omezují přístup pacientů k lékům; dále Komisi vyzývá, aby vyřešila prvotní příčiny nedostatku léčivých přípravků a navrhla udržitelná řešení, která zároveň podpoří patentovou i nepatentovou hospodářskou soutěž a včasný vstup generických a biologicky podobných léčivých přípravků na trh;

39.  zdůrazňuje, že je důležité najít vhodnou rovnováhu mezi poskytováním pobídek k vývoji léčivých přípravků, zejména pokud neexistuje alternativní léčba, a ochranou veřejného zájmu pomocí opatření, která předcházejí narušení hospodářské soutěže a nezamýšleným dopadům na cenovou dostupnost a disponibilitu léčivých přípravků;

40.  dále vyzývá Komisi, zejména její generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, a příslušné vnitrostátní orgány, aby věnovaly pozornost nesoutěžnímu jednání a vyšetřovaly praktiky, které narušují soutěž ve farmaceutickém průmyslu;

41.  vyzývá k maximálně transparentnímu využívání veřejných prostředků na výzkum a vývoj a požaduje snadný přístup veřejnosti k patentovým/licenčním podmínkám, výsledkům klinických zkoušek a informacím o příspěvcích veřejného a soukromého sektoru;

42.  trvá na tom, že je třeba v celé EU zajistit rovný přístup k cenově dostupným léčivým přípravkům; podporuje kolektivní vyjednávání s farmaceutickým průmyslem o cenách léčivých přípravků, např. iniciativu Beneluxa a prohlášení z Valetty; domnívá se, že farmaceutický průmysl by měl ve výzkumu financovaném z veřejných prostředků respektovat podmínku cenové dostupnosti léčivých přípravků;

Úloha generických a biologicky podobných léčivých přípravků

43.  poukazuje na to, že generické a biologicky podobné léčivé přípravky zlepšují přístup pacientů k účinným a bezpečným možnostem léčby, zvyšují soutěž, představují snadno dosažitelnou a cenově dostupnou léčbu a přispívají k fiskální udržitelnosti systémů zdravotní péče tím, že snižují náklady a současně zachovávají kvalitní zdravotní péči;

44.  zdůrazňuje význam generických, biologicky podobných léčiv a léčiv s přidanou hodnotou pro důsledné zvyšování spravedlivého přístupu pacientů a udržitelnost systémů zdravotní péče v Evropské unii, kde je přístup k lékům stále nerovný; vyzývá Komisi, aby po vypršení výhradních práv duševního vlastnictví zajistila zdravou hospodářskou soutěž tím, že od prvního dne zaručí přístup k biologicky podobným léčivům a odstraní všechny překážky hospodářské soutěže, např. propojením patentů a zákazem praktik umělého prodlužování doby platnosti práv duševního vlastnictví (tzv. evergreening), které nepřiměřeně zdržují přístup k léčivým přípravkům, a umožní jednotný globální vývoj;

45.  vyzývá Komisi, aby zavedla opatření na podporu větší přítomnosti těchto léčivých přípravků na trhu a aby na úrovni EU harmonizovala výklad takzvaného ustanovení Bolar o možných výjimkách pro výrobce generických léčivých přípravků z právního rámce jednotného patentového systému;

46.  vyzývá Komisi, aby podpořila výzkum, vývoj a výrobu generických a biologicky podobných léčivých přípravků v EU a navrhla protokoly EU pro vzájemnou nahraditelnost biologicky podobných léčivých přípravků, jak je definuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), s ohledem na potřeby jednotlivých pacientů a svobodu klinických lékařů předepisovat nejlepší léčbu pro všechny pacienty, kteří by měli být vždy informováni a stát v centru veškerého rozhodování;

47.  vybízí členské státy, aby vyhodnotily opatření na podporu transparentního opětovného investování finančních úspor, kterých dosáhly vnitrostátní systémy zdravotní péče díky používání biologicky podobných léčivých přípravků, do hmatatelného zvýšení kvality pečovatelských služeb; vyzývá Komisi, aby povzbuzovala členské státy k podpoře transparentních postupů, pokud jde o úspory nákladů díky biologicky podobným přípravkům; vyzývá Komisi, aby usnadnila ujednání, jako jsou programy pro sdílení zisků;

48.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise i nadále bránila praktikám narušujícím hospodářskou soutěž a zajistila tak konkurenční trh s generickými a biologicky podobnými léčivými přípravky;

49.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit vzdělávání o biologicky podobných léčivých přípravcích; vyzývá Komisi, aby podporovala příslušné vzdělávací a komunikační kampaně mezi zdravotnickými pracovníky a aby za tímto účelem na internetu vytvořila specializované celoevropské centrum zdrojů;

Opožděný vstup léčivých přípravků na trh

50.  vítá skutečnost, že Komise spustí pilotní projekt, který má pomoci lépe porozumět základním příčinám opožděného uvádění léčivých přípravků na trh; vyzývá Komisi, aby se zabývala obrovskými rozdíly mezi průměrným počtem dní mezi schválením léčivého přípravku a okamžikem, kdy je pacientům k dispozici, a aby navrhla nové způsoby, jak zlepšit regulační proces a jeho průběh, a zavedla inovativní řešení ke zkrácení prodlev při uvádění léčivých přípravků na trh;

51.  zdůrazňuje, že jakákoli revize regulačních postupů a přístupů k posuzování vědeckých důkazů musí být prováděna obezřetně, aby byly náležitě zohledněny přínosy pro pacienty a jejich bezpečnost;

52.  zdůrazňuje, že je třeba zkrátit lhůty pro schvalování léčivých přípravků stanovením lhůt pro jejich uvedení na trh a sladit je se lhůtami rozhodovacího procesu v agentuře EMA, aby měl každý občan v EU zajištěn rychlý, rovný a nediskriminační přístup k léčivým přípravkům; připomíná, že klíčovou roli v disponibilitě léčivých přípravků v celé EU by mohli hrát rovněž držitelé rozhodnutí o registraci a distributoři tím, že zabrání přerušení dodávek produktů a opožděnému uvádění na trh pouze z obchodních důvodů;

Partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovace

53.  zdůrazňuje, že partnerská výběrová řízení veřejného a soukromého sektoru jsou pro vnitrostátní systémy zdravotní péče výhodná z pohledu financování výzkumu a výroby inovativních léčivých přípravků a výzkumu požití léčivých přípravků v nové indikaci a že spolupráce mezi akademickou obcí a farmaceutickými firmami je nezbytná pro předávání znalostí a informací ve prospěch všech pacientů v celé Unii;

54.  zdůrazňuje, že tato spolupráce musí zaručit, že priority výzkumu budou vycházet z potřeb pacientů a veřejného zdraví a že veřejné prostředky budou investovány transparentně, což zajistí dostupnost a cenovou přijatelnost produktů, které jsou výsledkem těchto partnerství a dalších veřejných prostředků;

55.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se evropské partnerství pro inovativní zdravotnictví řídilo hledisky veřejného zájmu; vyzývá Komisi, aby v rámci programu Horizont Evropa přijala a prováděla obecnou politiku pro tyto podmínky;

Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA)

56.  vítá, že dne 17. února 2021 byl zřízen inkubátor HERA zaměřený na boj proti variantám viru COVID-19;

57.  bere na vědomí návrh Komise zřídit úřad HERA; domnívá se, že úřad by měl určit zdravotní hrozby, iniciovat a podporovat rozvoj inovací, sestavit na úrovni EU seznam léčivých přípravků zásadního terapeutického významu, usnadnit jejich výrobu v EU, podporovat společný nákup a vytvářet strategické zásoby těchto léčivých přípravků;

58.  žádá, aby byly úřadu poskytnuty dostatečné zdroje a silné pravomoci ke komplexnímu řešení všech přeshraničních zdravotních hrozeb, kterým by EU mohla čelit ve střednědobém horizontu a po skončení pandemie COVID-19, včetně zdrojů na vývoj nových léčiv proti virovým a bakteriálním patogenům;

59.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se úřad HERA řídil veřejným zájmem a účinně přispíval k vývoji a dostupnosti cenově přijatelného, bezpečného a účinného zdravotnického vybavení;

60.  opakuje svůj názor, že by Komise měla zvážit vytvoření evropské obdoby Úřadu USA pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny; vítá skutečnost, že Komise předložila návrh na vytvoření evropského úřadu HERA, je však zklamán tím, že Parlament, jakožto spolutvůrce právních předpisů, se na něm nepodílel;

Postupy zadávání veřejných zakázek

61.  zdůrazňuje význam nových společných smluv na veřejné zakázky EU uzavírané Komisí a členskými státy, zejména v případě urgentních léčivých přípravků a neuspokojených léčebných potřeb tak, aby byly cenově dosažitelnější a lépe dostupné na úrovni EU; vyzývá k prozkoumání postupů pro vzácná a nádorová onemocnění, které by jasně vymezovaly milníky, cíle a závazky všech zúčastněných stran; zdůrazňuje, že je třeba zajistit vysokou transparentnost těchto iniciativ a uplatnit zkušenosti získané při společném zadávání zakázek na produkty COVID-19; zdůrazňuje, že při společném zadávání zakázek nesmí hrozit nepříznivé dopady na tok dodávek tím, že zvýší riziko nedostatku zboží v EU;

62.  zdůrazňuje, že společné zadávání zakázek by se mělo zakládat na sdílené odpovědnosti a spravedlivém přístupu, který stanoví práva a povinnosti všech zúčastněných stran; zdůrazňuje, že je třeba přijmout a dodržovat jasné závazky a že výrobci musí dodávat dohodnutá množství výrobků a orgány nakupovat dohodnuté zamluvené objemy;

63.  dále zdůrazňuje, že v případě společného zadávacího řízení by během procesu udělování zakázek měly být kromě ceny zohledňovány i kvalitativní kritéria, jako je schopnost výrobce zabezpečit dodávky během zdravotní krize;

64.  zdůrazňuje, že společné zadávání veřejných zakázek by mělo mít jasně vymezený rozsah vzhledem k potenciálu například pro nová inovativní antibiotika, očkovací látky a léčebné prostředky a léky pro vzácná onemocnění, přičemž je třeba zohlednit potřebu vyváženější skladby veřejných a soukromých investic, jasné odpovědnosti výrobců a dostatečné flexibility členských států v souladu s vnitrostátními specifiky a dodržovat přijaté závazky;

65.  vítá, že strategie zmiňuje, že opatření v oblasti veřejných zakázek mohou podpořit hospodářskou soutěž a zlepšit přístup k léčivým přípravkům; naléhavě vyzývá Komisi, aby v kontextu směrnice 2014/24/EU(18) neprodleně navrhla pokyny pro členské státy, zejména jak co nejlépe uplatňovat kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT), která se neomezují pouze na kritérium nejnižší ceny; zdůrazňuje, že bezpečnost dodávek je zásadním prvkem a musí být použita jako kritérium kvality při uzavírání veřejných smluv na nákup farmaceutických výrobků, a vyzývá k výběrovému řízení na dodávky léčivých přípravků; zdůrazňuje význam diverzifikovaných dodávek a udržitelných postupů zadávání veřejných zakázek na farmaceutické výrobky; navrhuje, aby k základním kritériím patřily také investice do výroby účinných látek a konečných léčivých přípravků v EU, počet a umístění výrobních míst, spolehlivost dodávek, investování zisků zpět do výzkumu a vývoje a uplatňování sociálních, environmentálních, etických a kvalitativních norem;

66.  domnívá se, že v duchu solidarity by v době krize mohla být část společných veřejných zakázek Unie ve vhodných případech na žádost předem přidělována zemím s nízkými a středními příjmy, zejména africkým zemím;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení zadávacích řízení, v nichž by zakázky mohly být zadávány více úspěšným uchazečům, včetně společných uchazečů;

Přístup k lékům v EU

68.  je znepokojen tím, že vnitrostátní zdravotnické systémy mají i nadále potíže s dostupností a cenou léků a že inovativní léčivé přípravky jsou příliš drahé nebo nejsou z komerčních důvodů k dispozici na trzích některých členských států;

69.  vyzývá Komisi, aby se zabývala způsoby, jak zajistit, aby se centrálně registrovaná léčiva uváděla na trh ve všech členských státech EU, a nikoli pouze v těch, které jsou komerčně zajímavé; zdůrazňuje, že veškeré formy pobídek na úrovni EU musí vést k tomu, aby ceny léčivých přípravků byly ve všech členských státech přiměřené a dostupné, což se týká zejména inovativních léků;

70.  vítá záměr Komise provést přezkum právních předpisů v oblasti léčivých přípravků s cílem podpořit silnou a spravedlivou hospodářskou soutěž, podpořit členské státy při stabilizaci a vyvážení vnitrostátních systémů stanovování cen léků, prosazovat spravedlivé vnitrostátní systémy stanovování cen léků a zajistit rovný přístup k lékům a léčivým přípravkům ve všech členských státech; zdůrazňuje, že rozhodnutí o tvorbě cen a úhradách léčivých přípravků jsou v kompetenci členských států;

71.  zdůrazňuje, že stahování léčiv z trhu má často závažné důsledky pro dostupnost léčivých přípravků, a porušuje tak právo pacientů na včasný a spravedlivý přístup ke kvalitní léčbě; zdůrazňuje, že ke stažení nezbytných léčivých přípravků z trhu by mělo docházet pouze v situacích, kdy je pacientům k dispozici náhradní a rovnocenná léčba, a mělo by být spojeno s povinností držitelů rozhodnutí o registraci a distributorů tento krok včas oznámit, aby orgány členských států byly schopny řešit situaci držitelů rozhodnutí o registraci a distributorů v zájmu pacientů;

72.  vyzývá Komisi, aby zvážila nové procesy na podporu používání léků v nové indikaci; vyzývá Komisi, aby napomáhala širšímu používání léčivých přípravků mimo rozsah rozhodnutí o registraci, včetně levnějších léků a léků používaných při vzácných nádorových onemocněních, pokud existují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že jsou účinné a bezpečné pro pacienty; poukazuje dále na to, že se nabízí příležitost k vytvoření nového rámce na podporu prodeje a užívání léků s nově schválenými indikacemi, díky němuž by bylo používání léků k novým indikacím v EU atraktivnější;

73.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zdravotní strategie na evropské úrovni se společným košem léků na rakovinu, infekční nemoci, vzácná onemocnění a další choroby, u nichž zvláště panuje nedostatek; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vymezení harmonizovaných kritérií pro stanovování cen, díky nimž by byly tyto léky finančně dostupné; domnívá, že z rychlejší dostupnosti těchto léků, pokud by nebyla spojena se snížením jejich bezpečnosti, by těžili zejména pacienti se závažnými chronickými onemocněními; navrhuje odpovídajícím způsobem umožnit pacientům, aby se podíleli na rozhodování o poměru rizika a prospěšnosti včasného přístupu k novým a inovativním léčivým přípravkům a léčbě;

74.  vybízí k tomu, aby se do procesů vědeckého poradenství EMA týkajících se vzácných druhů nádorových i jiných onemocnění zapojila i sdružení pacientů, která by regulačním orgánům mohla dát k dispozici své odborné znalosti o daném onemocnění, uplatnit hlediska spojená s jeho vzácným charakterem a informovat o potřebách pacientů;

Podpora transparentního konkurenceschopného a inovativního farmaceutického průmyslu EU v reakci na potřeby v oblasti veřejného zdraví

75.  trvá na tom, že konkurenceschopný, soběstačný a udržitelný farmaceutický průmysl má pro Evropskou unii strategický význam, neboť podporuje inovace, výzkum a kvalitní pracovní příležitosti a dokáže lépe reagovat na potřeby pacientů; poukazuje na to, že toto odvětví potřebuje stabilní a předvídatelné regulační prostředí, které zároveň omezí administrativní zátěž a zaručí zásadu prevence a dostupnosti bezpečných, účinných a kvalitních léčivých přípravků na trhu EU; zdůrazňuje, že systém registrace by měl vycházet ze stávajícího legislativního rámce a nemělo by při něm docházet k zdvojování činnosti a nové administrativní zátěži;

76.  vítá, že strategie pro léčivé přípravky obsahuje několik iniciativ s velkým důrazem na optimalizaci a modernizaci současného regulačního rámce, například prostřednictvím revize právních předpisů o variantách, digitalizace a zefektivnění regulačních procesů, zavedení elektronických informací o produktu (ePI), zefektivnění posuzování farmakologicky účinných látek (API) a lepší řízení a zdroje v oblasti výroby; vyzývá Komisi, aby v této věci rychle pokročila vpřed a využívala přitom co nejlépe dostupných digitálních nástrojů na úrovni EU (telematika);

77.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly finanční pobídky s cílem zachovat a rozvíjet farmaceutickou průmyslovou základnu EU, a to od výroby účinných látek až po výrobu, balení a distribuci léčiv; připomíná, že toto odvětví má strategický význam a že je nezbytné investovat do evropských podniků v zájmu diverzifikace zdrojů a podpory rozvoje inovativních výrobních technologií, které zvyšují reakční schopnost celých výrobních linek; připomíná, že veškeré veřejné financování by mělo směřovat k tomu, aby pacienti získávali ty nejlepší výsledky, a to i pokud jde o dostupnost vyrobených léků, což vyžaduje dodržování požadavků na transparentnost, sledovatelnost a dodávky;

78.  připomíná sdělení Komise ze dne 5. května 2021 s názvem „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, které analyzuje strategickou závislost EU včetně výroby farmakologicky účinných látek a dalších zdravotnických produktů, což by mohlo vést ke zranitelnosti EU a mohlo by ovlivnit její ústřední zájmy, a které přitom označuje farmaceutickou strategii za nástroj, který by mohl tyto otázky řešit;

79.  připomíná, že je naléhavě nutné, aby byly v rámci globálního zdraví a globálních dodavatelských řetězců vybudovány v EU i v rozvojových zemích místní výrobní a distribuční kapacity, zejména ve farmaceutickém výzkumu a vývoji a ve výrobě léčiv, jež budou vždy splňovat sociální normy a požadavky průmyslu na náležitou péči; vyzývá Komisi, aby využila průmyslovou strategii, strategii v oblasti průmyslového vlastnictví a farmaceutickou strategii k tomu, aby napomohla vyřešení přetrvávajících rozdílů ve výzkumu a výrobě léčivých přípravků prostřednictvím partnerství pro vývoj produktů a vytvořením otevřených výzkumných a výrobních středisek;

80.  domnívá se, že zařízení na výrobu farmaceutických přípravků jsou součástí kritické zdravotnické infrastruktury v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly přímé zahraniční investice v tomto odvětví; navrhuje, aby byl v odvětví zdravotnické infrastruktury uplatňován Evropský program na ochranu kritické infrastruktury;

81.  poukazuje na to, že vypracování nových a rozšíření stávajících dohod o vzájemném uznávání osvědčení správné výrobní praxe (zejména pokud jde o inspekce a zkoušení šarží) s větším počtem zemí, které mají přísné výrobní normy, by mohlo usnadnit začlenění výrobních zařízení ve třetích zemích do výrobního a dodavatelského řetězce, aniž by bylo nutné vzdát se evropských norem, což by umožnilo rozšíření výrobní kapacity v dobách krize;

82.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla začlenění environmentálních norem, zejména norem týkajících se nakládání s odpady a odpadních vod, do pokynů pro správnou výrobní praxi na mezinárodní úrovni;

83.  zdůrazňuje, že u pracovníků nastupujících profesní dráhu ve zdravotnictví je třeba zajistit prohlubování jejich dovedností, rekvalifikaci a přípravu na zaměstnání v jiném oboru, aby byli lépe připraveni na případné mimořádné a krizové situace; žádá, aby se řádně zvážila další odborná příprava a rekvalifikace všech pracovníků v hodnotovém řetězci a rozšíření možností odborné přípravy pro odborníky v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky;

84.  poukazuje na nejnovější vývoj farmaceutických výrobků směrem k onemocněním a terapeutickým přípravkům specifickým pro pacienta, zahrnující pečlivě kontrolované výrobní kroky, a rovněž poukazuje na potřebu zohlednit vysokou citlivost na environmentální a dopravní podmínky a komplikovanou logistiku dodavatelského řetězce; vyzývá Komisi, aby maximalizovala součinnost mezi evropskými fondy a dalšími nástroji a politikami EU s cílem podpořit design a fungování solidních výrobních procesů a distribučních sítí, které zajistí pružnou, pohotovou a reprodukovatelnou výrobu;

85.  vyzývá Komisi, aby rozšířila úlohu agentury EMA při posuzování kombinovaných léčivých přípravků a diagnostických prostředků s cílem zjednodušit roztříštěný rámec dohledu; věří, že větší regulační pružnosti a účinnosti lze dosáhnout přijetím odbornějšího vědeckého posuzování registrací v rámci Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA);

86.  je přesvědčen, že podpora a další rozvoj atraktivního evropského průmyslového ekosystému pro farmaceutické odvětví je jednou z klíčových podmínek pro další podporu návratu výrobních zařízení zpět do EU; dále se domnívá, že relokace těchto zařízení může pomoci k tomu, aby evropské zdravotnické systémy byly méně závislé na třetích zemích a současně odolnější vůči narušení dodávek, jejichž přerušení ohrožuje pacienty, pokud nejsou schopni získat doporučenou alternativní léčbu;

87.  vyzývá Komisi, aby do statistik EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) zahrnula údaje o respondenty nahlášených nedostatcích v přístupu k léčivým přípravkům, neboť přístup k léčivým přípravkům dosud nebyl v rámci EU-SILC měřen;

88.  vyslovuje se pro to, aby došlo k úpravě stávajících rámců pro přijatelnost při rozhodování a přijímání technologií umělé inteligence s cílem poskytnout cestu, kterou lze umělou inteligenci rozvíjet, přijímat a zavádět do systémů zdravotní péče prostřednictvím inkluzivity, kapacity a důvěry; připomíná, že u všech technologií založených na umělé inteligenci musí být vždy zajištěn lidský dohled; domnívá se, že legislativa by neměla zaostávat za inovacemi; vyzývá Komisi, aby do pravidel zavedla určitou flexibilitu, aby bylo možné rychleji a účinněji reagovat na nové potřeby a výrobky a zároveň dodržovat bezpečnostní a etická kritéria;

89.  vyzývá Komisi, aby vytvořila podmínky pro fungování hodnotících procesů, které umožní včasné zahájení průběžného dialogu o nových údajích a důkazech, kdykoli se objeví; vyzývá agenturu EMA a národní lékové agentury, aby upřednostňovaly předkládání údajů z randomizovaných kontrolovaných klinických hodnocení, která porovnávají hodnocený léčivý přípravek podle definice EMA se standardní léčbou;

90.  konstatuje, že rozhodnutí přijatá v souvislosti s farmaceutickým regulačním prostředím EU budou mít důsledky i za hranicemi Evropy, neboť řada třetích zemí uznává požadavky EU a řídí se jimi, zejména pokud jde o usnadnění vývozu a upuštění od požadavků na testování léčivých přípravků ve třetích zemích, pokud pocházejí z EU; proto zdůrazňuje, že je důležité, aby byly tyto dohody o vzájemném uznávání se třetími zeměmi zachovány a průběžně aktualizovány;

91.  zdůrazňuje, že EU se musí zaměřit na rozvoj dostatečných kapacit pro udržitelnou výrobu účinných látek, surovin a léků, které sníží závislost na vnějších zdrojích; požaduje větší právní jistotu pro ty, kteří pracují na vývoji přípravků;

Dodatková ochranná osvědčení

92.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila přidanou hodnotu a případně zrušila mechanismus dodatkových ochranných osvědčení, aby nedocházelo k zpožděním v přístupu ke generickým léčivům a zlepšila se finanční udržitelnost systémů zdravotní péče;

93.  upozorňuje na rozdíly v platnosti patentů a dodatkových ochranných osvědčení v různých členských státech; vyzývá Komisi, aby používání dodatkových ochranných osvědčení upravila s ohledem na nejnovější vývoj v oblasti vědy a techniky, a umožnila tak zvýšení konkurenceschopnosti generických a biologicky podobných léčivých přípravků uvnitř EU i mimo ni;

94.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila, jaký bude mít návrh jednotného dodatkového ochranného osvědčení vliv na uvádění generických a biologicky podobných léčivých přípravků na trh a na rovný přístup pacientů k léčbě, a žádá ji, aby návrh na jednotné osvědčení předložila na základě tohoto hodnocení;

95.  zdůrazňuje proto, že používání dodatkového ochranného osvědčení by mělo být povoleno pouze ve výjimečných a odůvodněných případech;

Inovativní a nové léky

96.  zdůrazňuje, že klíčem k vývoji inovativních léčiv, terapií a diagnostiky je výzkum a vývoj;

97.  zdůrazňuje skutečnost, že genová a buněčná terapie, personalizované léčivé přípravky, radionuklidová terapie, nanomedicínské přípravky, nanotechnologie, vakcíny příští generace včetně derivátů tmRNA, elektronické zdravotnictví a iniciativa „1+ Million Genomes“ mohou mít velký přínos ve vztahu k prevenci, diagnóze, léčbě a následné péči u všech onemocnění, pokud prokáží svou přidanou hodnotu ve srovnání se stávajícími zdravotnickými technologiemi; zdůrazňuje transformační potenciál těchto nových terapií a technologií pro pacienty i celou společnost, které mimo jiné umožňují přechod od chronické léčby a péče k jednorázové léčbě, čímž přispívají ke snížení nákladů zdravotnických systémů a zvyšují jejich účinnost, udržitelnost a odolnost; vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj dostatečných odborných znalostí, vytvořila vhodné regulační rámce, řídila nové obchodní modely, důsledně zajišťovala vysoké standardy pro bezpečné produkty a prováděla informační kampaně s cílem zvýšit povědomí o těchto inovacích a podpořit jejich využití; vyzývá Komisi, aby navrhla odpovídající zdroje pro agenturu EMA, aby mohla tyto cíle účinně plnit;

98.  uznává, že léčivé přípravky pro moderní terapii (ATMP) se zásadně liší od tradičních léčivých přípravků, protože řeší základní příčiny onemocnění, a že jejich elementární trvanlivost a potenciální léčebný charakter jim mohou umožnit stát se budoucností medicíny; bere na vědomí, že regulační orgány, jako je EMA, budou v nadcházejících letech přezkoumávat a schvalovat desítky ATMP, a zdůrazňuje, že Komise by měla vedle svého akčního plánu pro ATMP vytvořit robustní regulační prostředí, které usnadní přístup pro všechny způsobilé evropské pacienty, a měla by i nadále rozvíjet postavení EU jako významného hráče v oblasti ATMP, aby si mohla v oblasti vývoje ATMP udržet globální konkurenceschopnost;

99.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že stávající koordinační orgány usnadní přeshraniční léčbu založenou na léčivých přípravcích pro moderní terapii, a aby zajistila, že pacienti v celé Evropě budou mít rovný přístup k inovativním léčebným postupům;

100.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s agenturou EMA vytvořila jednotné kontaktní místo pro vývojáře léčivých přípravků pro moderní terapii (ATMP), kde by mohli získávat pokyny a informace o svých žádostech;

101.  žádá Komisi a EMA, aby posuzovaly celý životní cyklus všech inovativních léčiv a terapií, včetně genových a buněčných terapií, personalizované medicíny, nanotechnologií a vakcín příští generace, a zajistily vhodný rámec pro konkurenci mimo patent v okamžiku ztráty exkluzivity; vyzývá Komisi, aby vytvořila regulační rámec pro nanomedicínské a jim podobné přípravky, a požaduje, aby tyto výrobky byly schvalovány povinným centralizovaným postupem;

102.  zdůrazňuje, že zavádění nových inovativních léčebných postupů a jejich úspěšné poskytování pacientům závisí na znalostech, připravenosti a technickém zázemí zdravotnického personálu; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále spolupracovaly prostřednictvím sdílení znalostí a osvědčených postupů týkajících se nově vznikajících inovativních léčiv a léčebných postupů s cílem zlepšit přípravu zdravotnických pracovníků;

Klinická hodnocení

103.  vyzývá Komisi k plné implementaci nařízení o klinických hodnoceních(19) s cílem usnadnit zahájení rozsáhlých klinických hodnocení prováděných harmonizovaným a koordinovaným způsobem na evropské úrovni; zdůrazňuje, že na definici výzkumných strategií pro veřejná a soukromá klinická hodnocení by se měla více podílet sdružení pacientů, aby bylo zajištěno, že budou řešit nesplněné potřeby evropských pacientů; vítá revizi farmaceutických právních předpisů, která má snížit byrokracii a upravit regulaci s ohledem na nejvyspělejší výrobky, vědecký pokrok a technologickou transformaci; podporuje klinická hodnocení, která stavějí do centra pozornosti pacienty, stejně jako nový rámec pro návrh inovativních klinických hodnocení a pilotní projekt na přizpůsobení rámce pro opětovné využití nepatentovaných léčivých přípravků; vítá spuštění platformy pro vakcíny s cílem sledovat jejich účinnost a bezpečnost, podporovanou sítí pro klinické hodnocení v rámci celé EU; žádá Komisi, aby v zájmu větší transparentnosti výsledků klinických hodnocení zajistila, aby farmaceutické společnosti včas sdílely údaje na úrovni účastníků, a to jak pozitivní, tak negativní výsledky, protokoly a další dokumenty o hodnocení;

104.  vyzývá Komisi, aby zajistila průběžný dialog mezi Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, agenturou EMA a vývojáři vakcín, který by se věnoval zřízení a fungování platformy pro sledování účinnosti a bezpečnosti vakcín;

105.  vyzývá k plné implementaci pravidel pro klinická hodnocení s cílem konsolidovat jasná a přiměřená pravidla, která by provozovatelům zaručila právní jistotu; vyzývá Komisi, aby zlepšila účast veřejných výzkumných pracovníků na klinických hodnoceních a umožnila, aby byla klinická hodnocení prováděna souběžně v několika členských státech za účelem dlouhodobého výzkumu;

106.  zdůrazňuje, že klinické testování léčebných prostředků v rámci výzkumu a vývoje je málokdy úspěšně dokončeno, a že výzkum a vývoj tudíž nevede ke konečnému schválení léků;

Hodnocení zdravotnických technologií

107.  vítá dohodu mezi Parlamentem a Radou o nařízení o hodnocení zdravotnických technologií a vyzývá k jeho urychlenému přijetí a důkladnému provedení s cílem podpořit větší sbližování mezi členskými státy v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a usnadnit pacientům rychlý přístup k inovativní léčbě;

108.  upozorňuje na to, že nové zdravotnické technologie by měly prokázat svou klinickou přidanou hodnotu a nákladovou efektivitu ve srovnání s tím, co je již na trhu k dispozici; zdůrazňuje, že hodnocení zdravotnických technologií je nástrojem, který podporuje tuto analýzu, avšak je v současné době v Unii velmi roztříštěné, ačkoli může umožnit spolupráci v oblasti požadavků na klinické důkazy a navrhování klinických hodnocení, a tím podpořit včasné a na důkazech založené rozhodování členských států o přístupu pacientů k novým léčivým přípravkům; opakuje, že Komise a členské státy nařízení urychleně provedou v souladu s dohodnutým časovým rámcem;

Současný rámec provádění

109.  vybízí Komisi, aby na základě zkušeností se schvalováním vakcín proti COVID-19 spolupracovala s agenturou EMA a aby společně zvážily rozšíření použití průběžného hodnocení na další urgentní léčivé přípravky a vyhodnotily, jak by další k zefektivnění systému registrace při zachování vysoké úrovně bezpečnosti kvality a účinnosti mohla přispět regulační flexibilita;

110.  vítá skutečnost, že v této strategie je uvedeno, že lepší využívání elektronických informací o produktu (ePI) podpoří lepší poskytování informací pacientům a podpoří širší dostupnost léčiv, zejména v kritických situacích;

111.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s agenturou EMA a regulační sítí EU, včetně průmyslu a všech příslušných zúčastněných stran, na vývoji a uplatňování elektronického identifikačního kódu (ePI) pro všechny léčivé přípravky v EU ve všech jazycích členských států, v nichž jsou léčivé přípravky uváděny na trh;

112.  vyzývá Komisi, aby znovu posoudila systém, který vede od podmíněné registrace přípravku ke standardní registraci nebo mimořádnému obnovení registrace na základě spolehlivých klinických údajů; vyzývá agenturu EMA, aby důkladně provedla závěrečné hodnocení a zajistila striktní soulad výrobců se všemi požadavky u všech léčivých přípravků v rámci podmíněné registrace přípravku, a aby tak zajistila účinnost a bezpečnost každého z příslušných léčivých přípravků; žádá, aby tam, kde budou dostupná dostatečná data, byla lhůta pro závěrečné hodnocení zkrácena z pěti let na tři roky;

113.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s agenturou EMA zvážila, jak by bylo možné využít etablované nástroje, jako je zrychlené schvalování, včasný dialog, systém PRIME a rozšířené pokyny, k rychlejšímu zpřístupnění léčivých přípravků pacientům, zejména léčivých přípravků, které mají potenciál řešit naléhavé ohrožení veřejného zdraví nebo nenaplněné potřeby v oblasti zdraví; vyzývá Komisi, aby dále prosazovala uplatňování systému PRIME agentury EMA pro životně důležité léky a aby označení PRIME včlenila do legislativního rámce, aniž by tím byla snížena bezpečnost pacientů; připomíná, že zrychlené režimy by neměly být zneužívány v případech, kdy chybí dostatečné důkazy o řádné registraci;

114.  vyzývá Komisi, agenturu EMA a příslušné orgány, aby využily veškerého pragmatického úsilí, které bylo vynaloženo během krize COVID-19, zejména pokud jde o regulační flexibilitu, ke zlepšení boje proti nedostatku léčivých přípravků, a to i vkrizových situacích;

115.  vyzývá k následnému sledování léčivých přípravků uváděných na trh s cílem odhalit možné škodlivé vedlejší účinky a posoudit terapeutickou nákladovou efektivnost;

Malé a střední podniky a farmaceutické výrobky

116.  vyzývá Komisi, aby vytvořila inovační ekosystém, který usnadní výměnu zkušeností a přístup malých a středních podniků a přispěje k tomu, aby se EU stala přitažlivým centrem pro celosvětové lékařské inovace; konstatuje, že Komise by měla hledat nové formy poradenství, které by menším podnikům usnadnily přístup k finančním prostředkům na inovace; poukazuje na to, že byrokratické překážky a složitost ztěžují malým a středním podnikům a veřejným výzkumným střediskům plné využívání evropských inovačních programů; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat přístup k liniím financování na podporu úsilí nových začínajících podniků a malých a středních podniků a přitom respektovat zavedené podmínky a kritéria;

117.  podporuje návrh akčního plánu v oblasti duševního vlastnictví předložený Komisí, jehož cílem je modernizovat řadu stávajících nástrojů a přizpůsobit je digitální éře;

118.  vyzývá k tomu, aby byl systém duševního vlastnictví pro malé a střední podniky zefektivněn pomocí opatření ke zjednodušení postupů registrace duševního vlastnictví, zlepšení přístupu ke strategickému poradenství v oblasti duševního vlastnictví a usnadnění využívání duševního vlastnictví jako nástroje pro přístup k financování, např. prostřednictvím asistenční služby pro práva duševního vlastnictví pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU poskytovat více prostředků na boj proti nekalým a zneužívajícím praktikám na trhu s léčivy;

119.  poukazuje na to, že malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu ve farmaceutickém hodnotovém řetězci, často jako první a hnací síla inovací;

Zvyšování odolnosti: předcházení nedostatku léčivých přípravků, bezpečné dodavatelské řetězce, udržitelné léčivé přípravky, připravenost na krizi a mechanismy reakce na krize

120.  připomíná, že otevřená strategická autonomie EU je spojena s nepřetržitou a dostatečnou dostupností léčivých přípravků ve všech členských státech; připomíná v tomto ohledu doporučení uvedená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. září 2020 o nedostatku léčivých přípravků; vyzývá Komisi, členské státy a agenturu EMA, aby vytvořily systém včasného varování před nedostatkem léčivých přípravků na základě evropské inovativní, uživatelsky přívětivé, transparentní a centralizované digitální platformy pro výměnu informací a údajů o nedostatku léčiv, se zaměřením na problémy s dodávkami; domnívá se, že tento systém by měl být schopen určit objem stávajících zásob léčivých přípravků a poptávky a poskytnout údaje, které by umožnily odhalit, předvídat a předcházet nedostatku léčivých přípravků; dále žádá Komisi, aby zvýšila spolupráci veřejného a soukromého sektoru a monitorovala povinnost všech relevantních zúčastněných stran dodavatelského řetězce poskytovat včasné a transparentní informace o dostupnosti léčivých přípravků, poptávce po léčivých přípravcích, paralelních obchodních aktivitách, zákazech vývozu a narušeních trhu bez zbytečné regulační a administrativní zátěže;

121.  vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus pro zabezpečení transparentnosti ve výrobě a v dodavatelských řetězcích pro případ mimořádných situací i mimo ně; zdůrazňuje v tomto ohledu význam sledování a boje proti padělaným léčivým přípravkům;

122.  zdůrazňuje, že farmaceutické odvětví je i nadále jedním z důležitých průmyslových pilířů a hnací silou, pokud jde o tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje význam vytváření kvalitních pracovních míst v EU v rámci celého farmaceutického hodnotového řetězce a ve zdravotnictví, včetně pracovníků ve zdravotnictví, s přispěním nástroje Next Generation EU; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k podpoře zaměstnávání a budování dovedností ve farmaceutickém a lékařském odvětví ve všech členských státech EU, usnadnění zeměpisné vyváženosti a udržení talentovaných pracovníků a pracovních příležitostí v celé EU;

123.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily inovativní a koordinované strategie a posílily výměnu osvědčených postupů v oblasti řízení zásob; domnívá se, že agentura EMA je nejvhodnějším orgánem, který by měl být určen jako regulační orgán pro předcházení nedostatku léčiv na úrovni EU během krizí, ale i v běžných obdobích;

124.  vyzývá Komisi, aby dále rozšířila mandát agentury EMA, a umožnila jí tak sledovat nedostatek léčiv i mimo zdravotnické krize, a zajistila jí potřebné zdroje;

125.  opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že držitelé rozhodnutí o registraci a velkoobchodní distributoři budou dodržovat požadavky směrnice 2001/83/ES, aby bylo zajištěno řádné a plynulé zásobování léčivými přípravky, jakož i dodržení oznamovací povinnosti v případě dočasného nebo trvalého přerušení dodávek, a aby dále vyjasnily tyto povinnosti, a tím zajistily, aby držitelé rozhodnutí o registraci podávali zprávy o nedostatku léčivých přípravků ve stanovených lhůtách; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat odrazující a přiměřené sankce v případě nedodržení těchto zákonných povinností, v souladu se stávajícím legislativním rámcem;

126.  trvá na tom, že závazek veřejné služby stanovený v článku 81 směrnice 2001/83/ES nepostačuje k zajištění dostatečného zásobování EU jako celku; vyzývá Komisi, aby provedla doporučení výkonné řídící skupiny EU pro monitorování nedostatku léčivých přípravků v důsledku závažných událostí v zájmu prevence a zmírnění narušování dodávek během pandemie i po ní;

127.  připomíná, že je třeba naléhavě řešit základní příčiny nedostatku léků a zohlednit přitom provázanost dodavatelského řetězce a problémů s výrobou;

128.  vyzývá Komisi, aby tudíž zajistila, že revize obecných právních předpisů o léčivech bude vycházet z dobrého pochopení základních příčin nedostatku léčiv; zdůrazňuje, že je třeba, aby farmaceutický průmysl Unie diverzifikoval svůj dodavatelský řetězec a vypracoval plán na zmírnění rizika nedostatku léčivých přípravků za účelem řešení problematických míst a omezení rizik, kterým je tento dodavatelský řetězec vystaven; zdůrazňuje však, že je třeba zavést udržitelné systémové politiky předtím, než se přistoupí k nepřiměřeným regulačním požadavkům, k povinnosti dodávek, sankcím nebo nepromyšlenému hromadění zásob, které fragmentují jednotný trh nebo ohrožují ekonomickou udržitelnost výrobků, což může vést k jejich dalšímu nedostatku;

129.  považuje za důležité, aby byl chráněn jednotný trh s léčivy a aby se zabránilo neodůvodněným omezením dovozu a vývozu, která mohou poškodit jednotný trh a snížit cenovou dostupnost, a aby se jimi Komise zabývala, pokud k nim dojde; vyzývá Komisi, aby posoudila dopady paralelního obchodu na nedostatek léčivých přípravků v členských státech a v případě potřeby se jimi zabývala a aby odpovídajícím způsobem řešila problémy tím, že přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby se léčivé přípravky dostaly ke všem pacientům v EU včas;

130.  vyzývá Komisi, aby využila všech prostředků, které má k dispozici, a zabránila vstupu padělaných léčivých přípravků na trh, neboť tyto přípravky mají často nízkou kvalitu, jsou nebezpečné pro zdraví a mají významný hospodářský dopad;

131.  konstatuje, že pro řádné provádění Evropského systému ověřování léčivých přípravků je nezbytná technická pomoc členským státům;

132.  vítá skutečnost, že Komise bude i nadále monitorovat fúze mezi farmaceutickými společnostmi, aby předešla narušení hospodářské soutěže;

133.  vyzývá Komisi, aby v zájmu řešení opakujících se nedostatků po vzoru mechanismu rescEU zvážila vytvoření evropské pohotovostní rezervy kriticky důležitých léčivých přípravků, u nichž hrozí vysoké riziko nedostatku;

134.  připomíná, že nedostatek léčivých přípravků má přímý dopad na zdraví a bezpečnost pacientů a na pokračování jejich léčby, zejména v případě zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou děti, starší osoby, těhotné ženy, osoby se zdravotním postižením, pacienti s chronickým onemocněním nebo rakovinou a osoby na jednotce intenzivní péče;

135.  vyzývá Komisi, aby navrhla harmonizovanou definici „nedostatku“ a standardizovala požadavky na podávání zpráv v členských státech s cílem umožnit užší spolupráci a lepší výměnu údajů v Evropě;

Evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví, zdravotní údaje a obecné nařízení o ochraně osobních údajů

136.  vítá iniciativu na vybudování interoperabilní digitální infrastruktury pro evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví, která vyhodnotí skutečné údaje s cílem plně využít jejich potenciál a přístup k léčbě vzácných onemocnění a zajistit spravedlivý, transparentní a nediskriminační přístup k údajům v celé Evropě; zdůrazňuje, že základem těchto iniciativ je konzistentní uplatňování a vymáhání obecného nařízení o ochraně údajů(20) ve všech členských státech;

137.  žádá, aby Komise pracovala s členskými státy na zajištění plného a harmonizovaného uplatňování obecného nařízení o ochraně údajů, pokud jde o provádění klinického výzkumu v celé EU;

138.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat používání zdravotních údajů v plném souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů; dále se domnívá, že je nanejvýš důležité umožnit a podpořit důvěru a inovace v oblasti dat v digitálním zdravotnictví, což bude možné prostřednictvím vzdělávání a budování schopností regulačních orgánů, průmyslu a pacientů;

139.  zdůrazňuje potřebu podporovat primární i sekundární využití agregovaných zdravotních údajů a v tomto ohledu potřebu jasnější definice sekundárního využití údajů oproti primárnímu sběru údajů;

140.  zdůrazňuje, že vzhledem k citlivé povaze údajů týkajících se zdraví by Komise a veškeré příslušné agentury měly zajistit a zaručit dodržování zásad ochrany údajů, tj. zákonnosti, spravedlnosti, transparentnosti, účelového omezení, minimalizace údajů, přesnosti, omezení uchovávání, integrity a důvěrnosti; dále zdůrazňuje, že členské státy a orgány EU by měly přísně dodržovat zásady ochrany údajů stanovené v článku 4 nařízení (EU) 2018/1725(21) a zároveň stanovit vhodná technická a organizační bezpečnostní opatření v souladu s článkem 33 uvedeného nařízení.

141.  připomíná zásadní úlohu nových technologií, digitalizace a umělé inteligence v tom smyslu, že výzkumným pracovníkům v evropských laboratořích umožňují vytvářet sítě a sdílet své cíle a výsledky, a to při plném respektování evropského rámce pro ochranu údajů; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření přející otevřené vědě s cílem urychlit výměnu dat a výsledků výzkumu v evropské i mimoevropské vědecké obci;

142.  zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet evropské společné datové sítě s cílem přispět k optimálnímu výzkumu, vývoji a poskytování zdravotní péče; zdůrazňuje význam sdílení údajů a dostupnosti údajů v souvislosti s plným využitím potenciálu umělé inteligence v oblasti zdravotní péče, přičemž je třeba zavést přísné etické požadavky a jasná pravidla odpovědnosti; odmítá komercializaci těchto údajů a poukazuje na naléhavou potřebu zasáhnout proti prodeji těchto údajů mj. farmaceutickému průmyslu, zdravotním pojišťovnám, technologickým společnostem a zaměstnavatelům;

143.  domnívá se, že propojení a interoperabilita infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky s evropským prostorem pro data z oblasti veřejného zdraví by zajistily dostupnost rozsáhlých a kvalitních souborů údajů o zdravotním stavu, které mají klíčový význam pro výzkum a léčbu patologií, zejména vzácných a dětských onemocnění;

144.  podporuje přizpůsobení stávajících rámců pro přijatelnost při rozhodování a přijímání technologií umělé inteligence s cílem vytyčit cestu, jak umělou inteligenci rozvíjet, přijímat a zavádět do systémů zdravotní péče na základě inkluze, kapacity a důvěry;

Strukturovaný dialog se zúčastněnými subjekty

145.  uznává, že nedostatek léčivých přípravků je způsoben řadou faktorů, a proto je důležité zajistit zapojení výrobců a dalších zúčastněných stran dodavatelského řetězce do prevence a řešení tohoto nedostatku;

146.  podporuje Komisi v jejích snahách vést strukturovaný dialog s příslušnými aktéry ve farmaceutickém hodnotovém řetězci, veřejnými orgány, nevládními pacientskými a zdravotnickými organizacemi, pracovníky ve zdravotnictví, včetně lékárníků, a výzkumnou obcí jako jednu z možností, jak řešit základní příčiny nedostatku léčiv a slabá místa v celosvětovém výrobním a dodavatelském řetězci kriticky důležitých léčivých přípravků, farmaceutických surovin, meziproduktů a účinných farmaceutických látek a identifikovat inovační příležitosti; vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené zastoupení zúčastněných stran;

147.  naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby co nejdříve a na základě tohoto strukturovaného dialogu vypracovaly jasný a ambiciózní politický plán pro zajištění a modernizaci stávajících výrobních kapacit pro léčiva, technologie a účinné farmaceutické látky v Evropě;

148.  domnívá se, že kromě strukturovaného dialogu o výrobě a dodavatelském řetězci je zapotřebí také širší politické fórum na vysoké úrovni pro farmaceutický průmysl, které by propojilo tvůrce politik, regulační orgány, plátce, organizace pacientů, zástupce průmyslu a další příslušné zúčastněné strany v dodavatelském řetězci zdravotní péče s cílem podělit se o poučení z krizové situace způsobené COVID-19 a vytvořit efektivní politický rámec k předcházení nedostatku léčiv v dlouhodobém horizontu, umožnit pacientům přístup k léčivým přípravkům, zkrátit zpoždění a zajistit konkurenceschopnost a inovace;

149.  zdůrazňuje cennou úlohu veřejných lékáren a uznává jejich cenný přínos v době pandemie, kdy nepřetržitě poskytují zásadní a kvalitní služby; zdůrazňuje, že lékárníci jsou nezávislým, spolehlivým a důvěryhodným zdrojem informací; navrhuje, aby lékárníci hráli aktivnější roli ve farmakovigilančních činnostech při hodnocení a sledování účinnosti léčiv, a vyzývá členské státy, aby je zapojily do svých programů v oblasti zdraví, péče a výzkumu; vyzývá k většímu uznání lékáren, které působí ve venkovských oblastech, neboť umožňují udržení obyvatelstva v těchto oblastech a zajištění dobrých životních podmínek občanů;

Udržitelné léčivé přípravky šetrné k životnímu prostředí

150.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byl farmaceutický průmysl šetrný k životnímu prostředí a klimaticky neutrální v průběhu celého životního cyklu léčivých přípravků, a přitom zajišťoval dostupnost bezpečné a účinné farmaceutické léčby pro pacienty; vyzývá Komisi k posílení inspekcí a auditů v rámci celého výrobního řetězce, zejména mimo EU; vybízí Komisi, aby zajistila kvalitní standardy v oblasti environmentální udržitelnosti pro účinné farmaceutické látky dovezené ze zemí mimo EU; vyzývá Komisi, aby řešila problém farmaceutického odpadu v domácnostech prostřednictvím opatření ke snížení velikosti obalů a nádob, která by zaručila, že nebudou větší, než je nezbytně nutné, a přitom zajistila pohodlnou a bezpečnou manipulaci pro pacienty nebo spotřebitele s omezenou pohyblivostí, a zajistila sladění lékařských předpisů se skutečnými léčebnými potřebami; vyzývá Komisi, aby zvážila potenciál elektronických letáků jako doplňkového opatření ke stávajícím papírovým informačním nástrojům, a tak snížila spotřebu papíru v obalech, a přitom zachovala rovný přístup k důležitým informacím; bere na vědomí kroky, které již farmaceutický průmysl podnikl, jako je například iniciativa „Dohled nad otázkami životního prostředí a farmakologie“;

151.  domnívá se, že Zelená dohoda pro Evropu představuje významnou příležitost k tomu, aby byli výrobci léčivých přípravků motivováni k účasti na plánu zeleného oživení tím, že svou výrobu sladí s normami v oblasti životního prostředí a ekologie;

152.  zdůrazňuje, že s farmaceutickým odpadem by se mělo nakládat v souladu s cíli oběhového hospodářství; domnívá se, že farmaceutický průmysl by měl mít stejné požadavky a normy na obaly a nakládání s odpady jako ostatní odvětví; vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotný rámec pro obaly, který by zohledňoval uživatelskou přívětivost a charakteristiky tohoto průmyslu;

153.  vyzývá Komisi, aby vypracovala jasné pokyny k úloze politiky zadávání veřejných zakázek při podpoře ekologičtějších léčiv;

154.  vyzývá Komisi, aby reagovala na žádosti Parlamentu obsažené v jeho usnesení ze dne 17. září 2020 o strategickém přístupu k léčivým přípravkům v životním prostředí(22), zejména aby revidovala farmaceutické právní předpisy s cílem posílit požadavky na posuzování rizik pro životní prostředí a podmínky pro schvalování a používání léčivých přípravků, a to za předpokladu, že registrace nebude odložena ani zamítnuta pouze z důvodu nepříznivého dopadu na životní prostředí; dále vyzývá Komisi, aby urychlila postup dohánění v případě posuzování rizik pro životní prostředí u humánních léčivých přípravků registrovaných před rokem 2006, pokud nejsou k dispozici;

155.  připomíná, že informace, jako je vliv léčiv na vodu, jejich chování v životním prostředí a odbouratelnost, hrají klíčovou úlohu pro řízení rizik a že tento druh informací by měl být transparentní a měl by být zpřístupněn všem příslušným zúčastněným stranám; vítá snahu Komise řešit problém přítomnosti léčiv v životním prostředí; zdůrazňuje potřebu v těchto snahách pokračovat a toto úsilí prohlubovat, zejména pokud jde o investice do technologií umožňujících efektivnější odstraňování léčivých látek z odpadních vod, o posuzování environmentálních dopadů veterinárních léčivých přípravků, o rozvoj průběžného monitoringu a sdílení dat o významných potenciálních zdrojích tohoto typu znečištění;

156.  trvá na tom, aby farmaceutická strategie pro Evropu zohlednila cíle akčního plánu pro nulové znečištění vody, ovzduší a půdy;

157.  podporuje zavedení zásady „znečišťovatel platí“ s cílem zvýšit odpovědnost farmaceutického průmyslu za znečištění, kterého se případně dopouští;

158.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly výzkum, vývoj a inovace v oblasti léčiv, která jsou stejně účinná pro pacienty a ve své podstatě méně škodlivá pro životní prostředí;

159.  zdůrazňuje, že je důležité investovat do hledání nových alternativních metod pro vývoj léků bez použití zvířat, aniž by se snížila úroveň ochrany lidského zdraví a aniž by to bránilo inovacím v oblasti léčivých přípravků;

EU je ve světovém měřítku na špičce v poskytování zdravotní péče

160.  vyzývá Komisi, aby dále usnadnila přístup na globální trhy pro farmaceutický průmysl z EU, včetně malých a středních podniků, prostřednictvím rovných podmínek a přísného a jasného regulačního rámce, který podporuje nejvyšší standardy kvality a bezpečnosti na mezinárodní úrovni, a aby podporovala obchodní dohody, které uznávají hodnotu konkurenceschopnosti v oblasti inovací, a umožnila tak farmaceutickému odvětví stát se strategickým pilířem EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že obchodní dohody přispějí ke zlepšení přístupu k bezpečným, účinným a cenově dostupným léčivým přípravkům v EU a ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je důležité odstranit obchodní a necelní překážky ve třetích zemích a zajistit společnostem působícím v EU spravedlivý přístup na mezinárodní trhy;

161.  vyzývá Komisi, aby podporovala uzavření dohod mezi agenturou EMA a regulačními agenturami ze zemí mimo EU s cílem předcházet mimořádným situacím a koordinovat reakce na ně, a to při plném dodržování nejpřísnějších norem EU pro ochranu osobních údajů; vybízí Komisi ke spolupráci se členy Světové obchodní organizace s cílem usnadnit obchodování se zdravotnickými výrobky, posílit odolnost celosvětových dodavatelských řetězců prostřednictvím stabilního přístupu k surovinám a přispívat k účinné reakci v případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví;

162.  opakuje svůj závazek pokračovat ve spolupráci s Komisí a Světovou zdravotnickou organizací na standardizování bezpečných, účinných a udržitelných regulačních rámců pro léčivé přípravky a zlepšit přístup k léčivým přípravkům po celém světě i jejich cenovou dostupnost;

Patenty a Dohoda TRIPS

163.  konstatuje, že ochrana patentů je klíčovou pobídkou pro podniky k tomu, aby investovaly do inovací a vyráběly nové léčivé přípravky; současně konstatuje, že vylučující účinek patentů může vést k omezení nabídky na trhu a přístupu k léčivým přípravkům a farmaceutickým výrobkům; zdůrazňuje, že je třeba nalézt rovnováhu mezi podporou inovací na základě vylučovacího účinku patentů a zajištěním přístupu k léčivým přípravkům a ochranou veřejného zdraví; připomíná, že společnost, která uvádí na trh léčivý přípravek, má po dobu osmi let od první registrace nárok na ochranu údajů v souladu s čl. 14 odst. 11 nařízení (ES) č. 726/2004; vyzývá Komisi, aby navrhla revizi tohoto nařízení s cílem zavést možnost dočasně povolit udělování nucených licencí v případě zdravotní krize, což umožní výrobu generické verze léčivých přípravků nezbytných pro záchranu života; připomíná, že se jedná o jednu z možností flexibility v oblasti veřejného zdraví týkající se patentové ochrany, která je již obsažena v Dohodě TRIPS Světové obchodní organizace a která byla dále potvrzena v prohlášení z Dohá z roku 2001; vyzývá Komisi, aby zajistila, že provádění dohod EU o volném obchodu nebude v rozporu s možností využít ustanovení flexibility, která nabízí Dohoda TRIPS, a aby členským státům poskytla pokyny s cílem podpořit upřednostňování dobrovolných licencí před okamžitými nucenými licencemi; zdůrazňuje, že dohody o volném obchodu by se neměly zaměřovat výhradně na prosazování norem duševního vlastnictví ve třetích zemích, ale měly by zohledňovat dopad na generické a biologicky podobné léčivé přípravky v EU a ve třetích zemích a zajišťovat koordinaci regulačních norem;

o
o   o

164.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 4. (2) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 153. (3) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2. (4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0205. (5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0228. (6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0226. (7) Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1. (8) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. (9) Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1. (10) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1. (11) Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33. (12) Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1. (13) Úř. věst. L 153, 11.6.2019, s. 1. (14) Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1. (15) Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1. (16) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. listopadu 2020 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (COM(2020)0725); návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. listopadu 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (COM(2020)0726), návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. listopadu 2020 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (COM(2020)0727). (17) Úř. věst. C 450, 28.12.2020, s. 1. (18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1). (21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). (22) Úř. věst. C 385, 22.9.2021, s. 59.