Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Přechodná ustanovení pro některé diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a odklad použitelnosti požadavků v případě prostředků vyráběných a používaných v rámci zdravotnických zařízení ***I |
| |||||||
| ||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0627), – s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 114 a 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0381/2021), — s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2021(1), – po konzultaci s Výborem regionů, – s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 24. listopadu 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 59 a 163 jednacího řádu, 1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; 2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/..., kterým se mění nařízení (EU) 2017/746, pokud jde o přechodná ustanovení pro některé diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a odklad použitelnosti podmínek v případě prostředků vyráběných a používaných v rámci zdravotnických zařízení
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/112.)
| ||||||||
| Akt o digitálních trzích ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Řádný legislativní postup: první čtení)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rovnost žen a mužů v Evropské unii v letech 2018–2020 |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, články 6, 8, 10, 83, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie a články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie, – s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, – s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975, které se týkají různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže: směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení(1), směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství(2), směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň(3), směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(5), směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS(6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(7), – s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949, – s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl 5 a související cíle a ukazatele, – s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), – s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, Peking + 10, Peking + 15 a Peking + 20, – s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979, – s ohledem na Úmluvu č. 100 Mezinárodní organizace práce o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty, – s ohledem na Úmluvu č. 156 Mezinárodní organizace práce o rovných příležitostech a rovném zacházení pro pracující muže a ženy: pracovníci s povinnostmi k rodině, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698), – s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. března 2021 nazvaný „Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021“ (SWD(2021)0055), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte (2020–2025)“ (COM(2021)0142), – s ohledem na studii nazvanou „Genderové dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 a období po ní“, kterou vydala tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti generálního ředitelství pro vnitřní politiky dne 30. září 2020, – s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2019 a 2020, – s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(8), – s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(9), – s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví(10), – s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů(11), – s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení(12), – s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen(13), – s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen(14), – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0315/2021), A. vzhledem k tomu, že práva žen jsou lidskými právy, a jsou tudíž univerzální a nezcizitelná, jak je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že úsilí o genderovou rovnost a podpora a ochrana práv žen jsou skutečně kolektivní odpovědností, která vyžaduje rychlejší pokrok a intenzivnější úsilí ze strany orgánů EU a členských států; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy se musí zaměřit na boj proti nerovnostem a diskriminaci na základě genderu a pohlaví, podporovat genderovou rovnost a zaručit rovná práva a rovné zacházení pro ženy a muže v celé jejich rozmanitosti, a rovněž zajistit, aby měli ženy a muži stejné možnosti a příležitosti utvářet společnost a rozhodovat o tom, jak bude vypadat jejich vlastní život; vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů bude EU trvat nejméně dalších 60 let, než dosáhne úplné genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že v EU dosud nebylo dosaženo genderové rovnosti a pokrok v tomto směru postupuje stále pomalu či stagnuje, přičemž v některých regionech a zemích se výsledky v tomto ohledu dokonce zhoršují; vzhledem k tomu, že výsledek EU v indexu rovnosti žen a mužů se od roku 2010 zlepšil pouze o 4,1 bodu a od roku 2017 o 0,5 bodu(15); vzhledem k tomu, že členské státy v roce 2020 dosáhly průměrného výsledku 67,9 bodu ze 100; B. vzhledem k tomu, že ženy musí mít stejné příležitosti k dosažení ekonomické nezávislosti jako muži; vzhledem k tomu, že ačkoli míra zaměstnanosti žen vzrostla, genderové nerovnosti na trhu práce jsou nadále znepokojující a představují významný problém, přičemž trendy na trhu práce ukazují, že pandemie měla větší dopad na ženy než na muže(16); vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti mužů v produktivním věku byla v EU-27 v roce 2019 79 %, což je o 11,7 procentního bodu více než v případě žen; vzhledem k tomu, že pokud jde o účast na trhu práce, na částečný úvazek pracuje v EU 8 % mužů, ovšem 31 % žen, což poukazuje na přetrvávající nerovnosti; vzhledem k tomu, že genderové rozdíly, pokud jde o práci na plný úvazek, se od roku 2010 v osmi členských státech prohloubily; vzhledem k tomu, že při řešení odvětvové a profesní segregace mužů a žen v zaměstnání bylo na trhu práce dosaženo jen velmi malého pokroku; vzhledem k tomu, že rozdíly v zaměstnanosti jsou obzvláště vysoké v případě žen s nízkým socioekonomickým postavením, jako jsou matky samoživitelky, pečovatelky, ženy se zdravotním postižením, migrantky a uprchlice, ženy různého rasového a etnického původu a ženy z náboženských menšin, ženy s nízkým vzděláním, LGBTIQ+ ženy a také mladé a starší ženy; C. vzhledem k tomu, že ženy v EU si za hodinu vydělají v průměru o 14 % méně než muži, a vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů se v různých členských státech pohybují od 3,3 % do 21,7 %; vzhledem k tomu, že ačkoli je zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci od roku 1957 součástí acquis EU a také velké části vnitrostátních právních předpisů a že navzdory tomu, že se na snížení těchto rozdílů přijala řada opatření a vynaložily prostředky, je pokrok stále extrémně pomalý a v některých členských státech se nerovnost mezd dokonce zhoršila; vzhledem k tomu, že mnohem více žen než mužů pracuje na částečný úvazek (8,9 milionu v porovnání s 560 000) z důvodu svých pečovatelských povinností; vzhledem k tomu, že zvyšující se potřeby v oblasti dlouhodobé péče a nedostatek pečovatelských služeb zhoršují genderové nerovnosti v rámci rodin a v zaměstnání; vzhledem k tomu, že výsledky Eurostatu ukazují, že nezaměstnanost žen vzrostla v období od dubna do srpna 2020 z 6,9 % na 7,9 %, zatímco nezaměstnanost mužů ve stejném období vzrostla z 6,5 % na 7,1 %; D. vzhledem k tomu, že ženy se potýkají s nerovnostmi a diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, například na základě jejich rasy, etnického nebo sociálního původu, sexuální orientace, pohlavní identity a jejího vyjádření, náboženství nebo víry, postavení rezidenta či zdravotního postižení, a vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o řešení všech forem diskriminace, aby bylo dosaženo genderové rovnosti pro všechny ženy; vzhledem k tomu, že v politických opatřeních EU dosud nebyl uplatňován průřezový přístup a důraz byl kladen většinou na individuální rozměr diskriminace, což snižuje význam jejího institucionálního, strukturálního a historického rozměru; vzhledem k tomu, že uplatňování průřezové analýzy nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro vytvoření referenčních hodnot a cestu ke strategické a účinné politice proti systémové diskriminaci, vyloučení a sociálním nerovnostem; E. vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2021 měla pandemie COVID-19 velký dopad na život žen a prohloubila stávající genderové nerovnosti téměř ve všech ohledech; vzhledem k tomu, že zhruba 70 % pracovníků, kteří stojí v první linii boje proti pandemii v oblasti sociální péče a zdravotnictví, jsou ženy, a to např. zdravotní sestry, lékařky nebo pracovnice úklidových služeb; vzhledem k tomu, že různorodý dopad pandemie na ženy se projevuje mimo jiné nárůstem genderově podmíněného a domácího násilí a obtěžování, ale i větší zátěží v podobě neplacené péče a domácích povinností, kdy ženy nadále vykonávají většinu povinností v domácnosti a v rodině, tím spíš, pokud pracují na dálku, jsou nezaměstnané nebo pracují na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy navíc čelí hospodářskému znevýhodnění na trhu práce, zejména pak pečovatelky a pracovnice ve zdravotnictví a v jiných odvětvích, v nichž převládají ženy, a v nejistých odvětvích, a mají omezený přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; vzhledem k tomu, že hrozí, že hospodářské důsledky pandemie zvrátí pokrok, kterého bylo v posledních deseti letech jen obtížně dosaženo, pokud jde o ekonomickou nezávislost žen; vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen se během pandemie snížila mnohem více než během recese v roce 2008(17), přičemž pandemie měla výrazný dopad na ženy, jejich rodiny a na širší ekonomiku, včetně omezenějších možností, svobod a práv a horších životních podmínek; vzhledem k tomu, že Globální zpráva o genderových rozdílech z roku 2021 uvádí, že čas potřebný k překlenutí genderových rozdílů se kvůli pandemii prodloužil o jednu generaci – nyní již nebude třeba 99,5 roku, nýbrž 135,6 roku(18); F. vzhledem k tomu, že v odvětví sportu se v posledních deseti letech klade bezprecedentní důraz na genderovou rovnost, ne však vždy z těch nejlepších důvodů či za tím nejlepším účelem, zejména pokud jde o uplatňování ženských práv; G. vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů definuje genderově podmíněné násilí na ženách jako jakoukoli formu násilí, jež je zaměřeno na ženu, protože je žena, nebo násilí, jemuž jsou vystaveny především ženy; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje ve všech svých formách (fyzické, sexuální, psychické, ekonomické nebo kybernetické násilí) porušení lidských práv, extrémní formu diskriminace žen a jednu z největších překážek dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí má kořeny v nerovném rozdělení moci mezi ženami a muži, v patriarchálních strukturách a genderových stereotypech, které vedly k dominanci mužů nad ženami a k diskriminaci žen ze strany mužů, přičemž podoba, intenzita a forma tohoto násilí se může různit; vzhledem k tomu, že společnost bez genderově podmíněného násilí je třeba uznat coby naprostou podmínku genderové rovnosti; H. vzhledem k tomu, že 31 % žen v Evropě někdy zažilo fyzické nebo sexuální násilí a že nespočetné množství žen zažije sexuální útok a obtěžování v intimním partnerství a ve veřejném životě(19); vzhledem k tomu, že ze zpráv a numerických údajů několika členských států vyplývá, že během pandemie COVID-19 došlo ke znepokojujícímu zvýšení počtu případů genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace některé členské státy oznámily, že u nich došlo k 60% nárůstu tísňového volání od žen, které se během pandemie staly oběťmi násilí ze strany jejich intimního partnera(20); vzhledem k tomu, že podle zprávy Europolu se v EU dramaticky zvýšil počet případů sexuálního zneužívání dětí na internetu(21); vzhledem k tomu, že dopad omezení volného pohybu na sociální, ekonomický, psychický a demokratický život je větší pro osoby a ženy, které se nachází ve zranitelné situaci, zvláště pokud se potýkají s násilím, zvýšenou ekonomickou závislostí a nerovnostmi na pracovišti a mají pečovatelské povinnosti; vzhledem k tomu, že opatření omezující volný pohyb osob ztěžovala obětem intimního partnerského násilí hledání pomoci, neboť byly často v kontaktu jen s agresory a měly omezený přístup k podpůrným službám; vzhledem k tomu, že nedostatečné nebo neodpovídající podpůrné struktury zhoršily již existující „stínovou“ pandemii; I. vzhledem k tomu, že existují znepokojující antigenderová a antifeministická hnutí, která ohrožují práva žen v celé Evropě a narušují dosažený pokrok, čímž oslabují demokratické hodnoty; vzhledem k tomu, že kroky namířené proti politickým opatřením přijatým na podporu rovnosti mezi ženami a muži a práv žen, se stávají důvodem k vážnému znepokojení; J. vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je silně genderovým jevem a téměř tři čtvrtiny hlášených obětí v EU tvoří ženy a dívky, které byly převážně předmětem obchodování za účelem sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je stále větší součástí organizované trestné činnosti a představuje porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že 78 % všech dětí, s nimiž se obchoduje, jsou dívky a 68 % dospělých, s nimiž se obchoduje, jsou ženy; K. vzhledem k tomu, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, včetně sexuální výchovy a výchovy v oblasti vztahů, plánování rodičovství, antikoncepčních metod a bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství, je zásadní pro dosažení rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že autonomie a schopnost dívek a žen svobodně a nezávisle rozhodovat o svém těle a životě jsou předpokladem jejich ekonomické nezávislosti, a tudíž i rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, že se některé členské státy v současnosti snaží omezit přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům prostřednictvím velmi omezujících právních předpisů, které vedou k diskriminaci na základě pohlaví a mají negativní důsledky pro zdraví žen; L. vzhledem k tomu, že ženy v EU jsou neúměrně více zasaženy chudobou nebo rizikem sociálního vyloučení než muži, přičemž jde zejména o ženy, které jsou předmětem vícenásobných forem diskriminace z důvodu strukturálních faktorů, genderových norem a stereotypů; vzhledem k tomu, že od roku 2010 se genderový rozdíl ve výdělcích zvýšil v 17 členských státech, zatímco genderový rozdíl v příjmech se zvýšil v 19 členských státech, což vedlo k celkovému zvýšení genderových nerovností v příjmech a výdělcích v EU(22); vzhledem k tomu, že 40,3 % domácností s jedním rodičem v EU bylo v roce 2019 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením(23); vzhledem k tomu, že chudobou a nejistotou zaměstnání jsou více ohroženy ženy, které mají často zaměstnání s nízkým výdělkem, a jejich mzda nestačí k tomu, aby překonaly hranici chudoby a vymanily se z nejistých pracovních podmínek; M. vzhledem k tomu, že je důležité zajistit právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci, jak je zakotveno ve Smlouvách; N. vzhledem k tomu, že v EU dosahuje rozdíl v odměňování žen a mužů 14,1 %, přičemž v jednotlivých členských státech se situace liší; vzhledem k tomu, že tento rozdíl v odměňování žen a mužů má četné dopady, v neposlední řadě jde o rozdíl odpovídajících důchodových nároků ve výši 29,5 %(24), což vede k rozdílu ve výši důchodů žen a mužů, který starší ženy staví před větší riziko chudoby a sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že to je výsledkem rozdílů v kariérním postupu žen a mužů a rozdílů v zaměstnanosti, které se časem prohloubily tím, že ženy vykonávají pečovatelské povinnosti nebo práci na částečný úvazek, z čehož vyplývají důsledky pro přístup k finančním zdrojům, jako jsou dávky a důchody; vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci není vždy zaručeno a zůstává jedním z největších problémů, které je třeba řešit v rámci boje proti diskriminaci v odměňování(25); vzhledem k tomu, že genderově vyvážené rozdělení rodičovské dovolené je důležité pro řešení rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že ačkoli je práce v odvětvích, v nichž převažují ženy, jako je péče, úklid, maloobchod a vzdělávání, zásadně důležitá a má vysokou socioekonomickou hodnotu, je často méně ceněná a méně placená než práce v odvětvích, v nichž převládají muži; vzhledem k tomu, že tato skutečnost podtrhuje naléhavou potřebu přehodnotit přiměřenost mezd v odvětvích, v nichž převládají ženy; O. vzhledem k tomu, že 20,6 % žen se zdravotním postižením je v EU zaměstnaných na plný úvazek, zatímco u mužů je tento podíl 28,5 %; vzhledem k tomu, že z číselných údajů vyplývá, že v průměru 29,5 % žen se zdravotním postižením v EU hrozí riziko chudoby a sociálního vyloučení, zatímco v případě jejich mužských protějšků jde o 27,5 %; P. vzhledem k tomu, že genderové stereotypy stále ovlivňují rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, na pracovišti a ve společnosti; vzhledem k tomu, že neplacená péče a domácí práce, kterou nejčastěji vykonávají ženy, klade nepřiměřenou zátěž na ženy, které v tomto ohledu hrají zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhalila šokující stav evropských pečovatelských domovů a tohoto sektoru jako celku, v němž jsou zaměstnány zejména ženy; vzhledem k tomu, že 80 % péče v EU poskytují neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy(26); vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie COVID-19 ženy v EU trávily neplacenou péčí a domácími pracemi v průměru o 13 hodin týdně více než muži; vzhledem k tomu, že nerovnoměrně rozdělené pečovatelské povinnosti v členských státech zhoršuje omezený nebo zcela chybějící přístup k odpovídajícím a přístupným pečovatelským zařízením, včetně veřejných pečovatelských zařízení pro děti a starší osoby, což vede k tomu, že osoby vykonávající tyto povinnosti se po určitou dobu neúčastní na trhu práce a dochází k prohlubování rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že 7,7 milionu žen ve věku mezi 20 a 64 lety se v roce 2019 neúčastnilo na trhu práce EU, neboť se staraly o děti nebo jiné osoby vyžadující péči, v porovnání s 450 000 muži; vzhledem k tomu, že investice do univerzálních služeb, včetně pečovatelských služeb, mohou zmírnit nepřiměřené pečovatelské povinnosti žen a zlepšit jejich schopnost svobodně se účastnit na trhu práce; vzhledem k tomu, že každý, bez ohledu na pohlaví, má právo pracovat a sladit svůj profesní a soukromý život; Q. vzhledem k tomu, že opatření k dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jsou důležitá pro zajištění rovného rozdělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže a pro řešení rozdílů v příjmech a zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem závisí na dostupnosti a přístupnosti kvalitních a cenově dostupných pečovatelských služeb; vzhledem k tomu, že by měly být zajištěny a zachovány všechny dávky v mateřství, přičemž členské státy by měly plně provést směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem(27); vzhledem k tomu, že je zapotřebí uplatňovat veřejné politiky na ochranu a podporu ošetřovatelství a kojení, aniž by byla dotčena volba žen; R. vzhledem k tomu, že Komise přijala dne 5. března 2020 strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, která stanoví ambiciózní rámec pro prosazování rovnosti žen a mužů v EU; vzhledem k tomu, že politiky musí více přispívat k prosazování rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně postiženy rostoucí nezaměstnaností, zvýšenou nejistotou, nízkými platy a rozpočtovými škrty, a to i ve veřejných službách, zejména ve zdravotnictví a vzdělávání; vzhledem k tomu, že Parlament vyzval Komisi, aby stanovila konkrétní plán s časovým rámcem, cíli, mechanismem každoročního přezkumu a monitorování, jasnými a měřitelnými ukazateli úspěchu a dodatečnými cílenými opatřeními; vzhledem k tomu, že EU by měla prostřednictvím svých politik, programů a vztahů s členskými státy, včetně úzké spolupráce na vnitrostátních fondech na podporu oživení, pečlivě posoudit, zda členské státy řádně zohledňují genderový rozměr pandemie COVID-19; S. vzhledem k tomu, že zastoupení žen v obou komorách vnitrostátních parlamentů v EU vzrostlo z 24 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že se mezi ministry vlád členských států zlepšilo zastoupení žen a mužů, a to z 26 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy nicméně existují značné rozdíly, neboť pouze sedm z nich dosáhlo ve svých kabinetech rovnosti žen a mužů nebo jejich vyváženého zastoupení; vzhledem k tomu, že tempo změn na regionální a místní úrovni je i nadále mimořádně pomalé, přičemž v roce 2019 zastávaly ženy pouze 29 % pozic a v Maďarsku, na Slovensku a v Rumunsku bylo v regionálních shromážděních zastoupeno více než 80 % mužů; T. vzhledem k tomu, že právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci není v mnoha situacích zaručeno, a to ani tam, kde je zakotveno v právních předpisech; vzhledem k tomu, že je třeba řešit základní příčiny této diskriminace, ať už ochranou a posílením pracovních práv, nebo posílením monitorování podniků, zejména ze strany vnitrostátních inspektorátů práce; vzhledem k tomu, že klíčem k nápravě a překonání nerovností mezi ženami a muži je kolektivní vyjednávání; U. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů úzce souvisí s ekologickou a digitální transformací, a vzhledem k tomu, že začlenění žen do rozhodování je předpokladem udržitelného rozvoje a účinného řízení ekologické i digitální transformace, aby mohlo být dosaženo spravedlivé transformace, která nikoho neopomíjí; vzhledem k tomu, že všechna opatření v oblasti klimatu a digitální politiky musí zahrnovat hledisko rovnosti žen a mužů a průřezové hledisko; V. vzhledem k tomu, že pozitivní vliv zapojení mužů do chodu rodiny a výchovy dětí je dokladem toho, že pečující muži jsou důležití pro optimální rozvoj dětí a mohou pomoci zlepšit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a přispět k nápravě nerovnosti mezi ženami a muži ve vztazích; vzhledem k tomu, že zapojení mužů může pomoci předcházet násilí v rodinách a přispět ke spravedlivější společnosti; W. vzhledem k tomu, že přetrvávání genderových stereotypů a očekávání ohledně úlohy mužů a chlapců mohou způsobit, že se muži a chlapci zdráhají projevovat pozitivní emoce a osvojí si negativní emoce, jako je smutek a úzkost, což může vést k tomu, že vykazují vyšší míru agrese a hněvu než ženy; vzhledem k tomu, že to může zvýšit pravděpodobnost, že se muži a chlapci budou dopouštět násilí, např. genderově podmíněného násilí; X. vzhledem k tomu, že nerovnováha mezi ženami a muži je přetrvávajícím jevem centrálních bank, které jsou páteří rozhodování v ekonomických záležitostech, jež formuje sociální, politickou a hospodářskou realitu; vzhledem k tomu, že všechny centrální banky členských států jsou v současné době řízeny muži, a vzhledem k tomu, že v loňském roce zastávaly ženy v klíčových rozhodovacích orgánech národních centrálních bank EU pouze čtvrtinu (24,6 %) pozic; Y. vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů dospěl k závěru, že výsledky členských států v oblasti začleňování genderového hlediska se od roku 2012 zhoršují; vzhledem k tomu, že navzdory nepatrně ambicióznějším závazkům vlád, pokud jde o začleňování genderového hlediska do veřejné správy, se dostupnost struktur pro začleňování genderového hlediska a využívání nástrojů pro začleňování genderového hlediska snížila; Hospodářství založené na rovném postavení žen a mužů 1. zdůrazňuje, že dodržování práva na práci, stejné odměny a rovného zacházení je základním předpokladem pro zajištění rovných práv žen, jejich ekonomické nezávislosti a profesního naplnění; zdůrazňuje, že rovné příležitosti a vyšší účast žen na trhu práce zvyšují hospodářskou prosperitu v Evropě; domnívá se, že boj proti nerovnostem mezi ženami a muži musí být hlavním kritériem na pracovišti; připomíná, že ženy jsou nadměrně zastoupeny mezi osobami s nízkými a minimálními mzdami a vykonávajícími práci na částečný úvazek a v nejistých pracovních podmínkách; uznává rovné právo žen a mužů na spravedlivou odměnu, která jim i jejich rodinám zajistí slušnou životní úroveň; trvá proto na tom, že je třeba zlepšit boj proti nejistému zaměstnání, aby všichni pracovníci dostávali spravedlivou odměnu, která jim a jejich rodinám zajistí slušnou životní úroveň, a to prostřednictvím zákonných mechanismů pro stanovení minimální mzdy nebo kolektivních smluv v souladu se zásadou, podle níž musí být každé stálé zaměstnání skutečným pracovním poměrem, a uznáním a posílením práv na pracovišti; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly politiku zaměřenou na odstranění nejisté práce a nedobrovolné práce na částečný úvazek s cílem zlepšit situaci žen na trhu práce; vybízí členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery řešily nerovnosti mezi muži a ženami prostřednictvím politik, které zvyšují hodnotu práce, mzdy a pracovní i životní podmínky všech pracovníků a jejich rodin; 2. poukazuje na to, že je třeba věnovat zvláštní pozornost situaci a právům profesionálních a neprofesionálních špičkových sportovců, kteří zastupují své země v mezinárodních a evropských soutěžích, a to během jejich sportovní kariéry i po jejím ukončení; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že děti a mladí lidé budou mít plné právo účastnit se sportu, a aby bojovaly proti zvětšující se sociální propasti, pokud jde o přístup ke sportu; 3. je znepokojen výsledky indexu rovnosti žen a mužů za roky 2020 a 2021; zdůrazňuje, že více než třetina členských států dosáhla v roce 2018 méně než 60 bodů(28); vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem při dosahování rovnosti a nad tím, že ne všechny členské státy ji považují při tvorbě politik za prioritu; vyjadřuje politování nad tím, že Slovinsko učinilo v oblasti rovnosti žen a mužů krok zpět, neboť jeho skóre se v roce 2019 snížilo o 0,1 bodu; vyzývá členské státy, aby přijaly praktická opatření k zajištění rovného přístupu žen na trh práce, k rovnému zaměstnání a pracovním podmínkám, včetně práce se stejnými právy a stejnou odměnou, jakož i spravedlivé odměny, zejména v odvětvích, v nichž převládají ženy; uznává úlohu sociálních partnerů a kolektivního vyjednávání, pokud jde o nápravu a překonávání nerovností, prosazování rovnosti žen a mužů a řešení platové diskriminace žen v celé jejich rozmanitosti, a požaduje formální i skutečné dodržování zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci; 4. vítá návrh Komise na přijetí závazných opatření v oblasti transparentnosti platů jako důležitou iniciativu v boji za stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci a uplatňování této zásady, zdůrazňuje však, že transparentnost platů sama o sobě neřeší hluboce zakořeněné genderové nerovnosti, které za touto nerovností stojí; vyzývá členské státy, aby stanovily jasné cíle pro řešení rozdílů v platech a důchodech žen a mužů; zdůrazňuje, že do tohoto akčního plánu je třeba začlenit meziodvětvovou perspektivu a různorodé situace a zkušenosti s diskriminací, jíž ženy z určitých skupin čelí; 5. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zavedly spolehlivá opatření, včetně sankcí, pro případy, kdy podniky nedodrží pracovněprávní předpisy proti diskriminaci na základě pohlaví a genderovým stereotypům; zdůrazňuje, že je třeba zajistit podmíněnost při přidělování finančních prostředků EU společnostem, které nezajišťují práva pracovníků, zejména tím, že diskriminují ženy, což je v rozporu s právními předpisy; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, aby veškeré rozpočtové prostředky přidělené v rámci víceletého finančního rámce 2021–2027 respektovaly zásadu rovnosti mužů a žen a prosazovaly začleňování genderového hlediska a genderové rozpočtování ve všech politikách EU; vyzývá k začlenění indexu rovnosti žen a mužů do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a k poskytování údajů o stávajících ukazatelích rozčleněných podle pohlaví, aby bylo možné lépe řešit problémy jednotlivých zemí; vyzývá k začlenění opatření zaměřených na zajištění ekonomické nezávislosti žen do všech programů EU a strukturálních fondů, jako je strategické provádění Evropského sociálního fondu, která by měla být využita k prosazování rovnosti žen a mužů, zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich opětovného začlenění na trh práce a k boji proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení žen a všem formám diskriminace; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova navrhla aktivní opatření na podporu zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech; 6. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby každý, bez ohledu na pohlaví, měl právo pracovat a sladit svůj profesní a soukromý život; vyzývá EU a její členské státy, aby dále podporovaly nároky na mateřskou a otcovskou dovolenou tím, že zlepší dobu rovné a plně placené dovolené s cílem spravedlivě zapojit muže do neplacené práce, včetně pečovatelských povinností, a to při zohlednění doporučení Světové zdravotnické organizace; vyzývá k tomu, aby bylo v praxi zaručeno právo na pružné uspořádání pracovní doby po mateřské, otcovské a rodičovské dovolené, což oběma rodičům umožní rovnoměrně sdílet pečovatelské povinnosti a sladit je s prací; vyzývá k tomu, aby tato opatření byla podpořena investicemi do moderní, kvalitní a místní infrastruktury a financováním služeb a pečovatelů s cílem zajistit všeobecné předškolní vzdělávání a péči o děti, a to i prostřednictvím veřejných služeb; 7. konstatuje, že pandemie COVID-19 měla drastický dopad na život žen, zejména pracujících žen; konstatuje, že neúměrně velkou část zátěže nesly ženy pracující na dálku, jejichž život ztížila potřeba skloubit práci, péči o děti a domácí práce; poukazuje na to, že mnoho žen čelilo vyšším výdajům při nižších platech; 8. zdůrazňuje, že míra zaměstnanosti žen v EU se musí zvýšit; požaduje opatření za účelem zlepšení práce a odměn, účinného boje proti nezaměstnanosti a podpory plné zaměstnanosti pro všechny ženy; vyzývá k podpoře stávajících vnitrostátních systémů se zvláštním důrazem na sociální dialog, kolektivní vyjednávání a jeho závazný účinek, oživení zaměstnanosti a boj proti nejistotě zaměstnání; konstatuje, že muži a ženy čelí při práci rozdílným rizikům, a zdůrazňuje proto, že je důležité zaujmout genderově citlivý přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a to tím, že se zajistí, aby pracovní doba byla organizována tak, aby muži i ženy měli stejnou možnost využívat denní i týdenní doby odpočinku, přestávky a dovolené, a že budou zaručeny odpovídající pracovní podmínky; vyzývá EU a její členské státy, aby vybízely zaměstnavatele k přijetí opatření vstřícných k rodinám, jako je možnost zkrácení pracovní doby pro muže a ženy, aby o své děti mohli pečovat a vychovávat je; 9. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v jednotlivých hospodářských odvětvích lépe uplatňovaly zásadu stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci mezi muži a ženami; za tímto účelem vyzývá k vytvoření genderově neutrálních nástrojů hodnocení práce a klasifikačních kritérií, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery a s ohledem na jejich samostatnost a na kolektivní smlouvy a tradice a modely vnitrostátního trhu práce, které mohou přispět k lepšímu oceňování, a tím i spravedlivějšímu odměňování za práci v odvětvích, v nichž převládají ženy; 10. vyzývá EU, aby předložila soubor politik, programů, financování a doporučení na podporu přechodu na ekonomiku sociálních služeb s cílem dosáhnout pokroku při budování společností, v nichž je upřednostňován život a blahobyt všech, jež mají v centru svých ekonomik hodnotu placené i neplacené pečovatelské práce a jež dokáží reagovat na sociální dopady, kterým čelí osoby s pečovatelskými povinnostmi; 11. žádá, aby byla přijata opatření na podporu podnikání mužů a žen v EU prostřednictvím podpory fiskálních, hospodářských a finančních opatření, aby tato důležitá iniciativa mohla přispět k vytváření nových pracovních míst a zmírnit finanční zátěž pro podnikatele; 12. zdůrazňuje, že je prvořadé odstranit genderové předsudky související s daněmi a další nerovnosti, k čemuž musí přispívat daňové systémy, včetně systémů daně z příjmu fyzických osob; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby fiskální politika, včetně zdanění, sloužila k řešení a odstranění sociálně-ekonomických nerovností a nerovností mezi ženami a muži ve všech jejich rozměrech; 13. poukazuje na to, že pandemie COVID-19 odhalila nejistou situaci intelektuálek (výzkumných pracovnic, architektek a dalších osob), které neexistence stabilního pracovního poměru postihla obzvláště tvrdě; zdůrazňuje, že je třeba přijmout mimořádná opatření ke zmírnění následků omezujících opatření přijatých členskými státy, a zdůrazňuje význam strukturálních opatření, která zohledňují rovnost v práci a v každodenním životě a prosazují práva žen; 14. zdůrazňuje úlohu žen pracujících v sociálním sektoru; uznává, že pandemie jejich pracovní zátěž ještě zvýšila a nízké mzdy, větší vykořisťování (zejména migrujících žen) a zaměstnávání osob bez odborné přípravy nebo kvalifikace zhoršují jejich pracovní a životní podmínky; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit pracovní podmínky a platy, respektovat pracovní dobu a využívat kolektivní vyjednávání jako záruku dodržování pracovních podmínek; Odstranění genderově podmíněného násilí 15. upozorňuje na případy nerovného zacházení s ženami a jejich obtěžování na pracovišti a zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti vykořisťování, nerovnostem, diskriminaci a násilí, kterým ženy čelí, a konstatuje, že obtěžování na pracovišti vede k tomu, že se ženy nemohou věnovat kariéře a pracovat v odvětví, která si zvolily, a má výrazný vliv na jejich duševní a fyzické zdraví; konstatuje, že u žen je mnohem větší pravděpodobnost než u mužů, že se stanou obětí sexuálního obtěžování; vyzývá členské státy a EU, aby ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 s cílem splnit celosvětové normy pro ukončení násilí a obtěžování ve světě práce a úmluvu č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti, která byla ratifikována pouze osmi zeměmi a jejímž cílem je právně uznat práci v domácnosti, rozšířit práva na všechny pracovnice v domácnosti, zejména na ty v neformální ekonomice, a předcházet jejich porušování a zneužívání; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby vypracovaly právní předpisy inspirující se kampaní „Me Too“ pro boj proti sexuálnímu obtěžování na pracovišti; vyzývá členské státy, zaměstnavatele a sdružení, aby zajistily zavedení řádných postupů pro předcházení diskriminaci na základě pohlaví, sexuálnímu obtěžování a genderově podmíněnému násilí, které vytvářejí toxické prostředí, a trvá na tom, aby chránily oběti genderově podmíněného násilí páchaného na pracovišti nebo v rámci jejich organizací a zajistily odpovědnost za toto násilí; 16. odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách v celé jejich rozmanitosti; důrazně potvrzuje svůj závazek bojovat proti genderově podmíněnému násilí; vyzývá EU a členské státy, včetně Bulharska, České republiky, Maďarska, Lotyšska, Litvy a Slovenska, aby ratifikovaly nebo řádně provedly Istanbulskou úmluvu, která mimo jiné poukazuje na mylné představy o genderových rolích v naší společnosti, jako jsou „tradiční rodinné hodnoty“, a snaží se bojovat proti represivním názorům na ženy; připomíná, že tato úmluva by měla být považována za minimální standard, a důrazně opakuje svou předchozí výzvu k přijetí komplexních právních předpisů, které by se vztahovaly na všechny formy genderově podmíněného násilí, což by byl nejlepší způsob, jak jej ukončit; 17. konstatuje, že násilí mezi muži a ženami se zhoršuje během mimořádných situací, ať už se jedná o hospodářskou krizi, konflikt nebo vypuknutí nemoci; konstatuje, že nerovnosti a hospodářské a sociální tlaky způsobené omezujícími opatřeními přijatými v důsledku onemocnění COVID-19, která vedla k omezení pohybu a sociální izolaci, vedly k nárůstu násilí páchaného na ženách; zdůrazňuje, že mnoho žen bylo uzavřeno ve svých domovech se svými agresory; konstatuje, že během prvního omezení volného pohybu osob se domácí násilí v některých členských státech obecně zvýšilo až o 30 %(29); vyzývá členské státy, aby navrhly a prováděly účinné politiky a opatření pro boj proti násilí páchanému na ženách a aby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byli pachatelé zneužívání identifikováni a sledováni policií a dalšími orgány s cílem pomoci předcházet násilí a úmrtím a poskytovat ochranu, podporu a odškodnění ženám, které jsou tomuto násilí vystaveny, a zajistit tak, aby členské státy vynakládaly na tento jev více odpovídajících zdrojů a účinněji na něj reagovaly; zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést zvláštní programy na ochranu a sledování obětí násilí a opatření na posílení sociální podpory a zlepšení přístupu ke spravedlnosti, přístřeší a péči o duševní zdraví v oblasti prevence, léčby a rehabilitace; 18. vítá záměr Komise navrhnout opatření pro boj proti kybernetickému násilí páchanému na ženách; domnívá se, že přeshraniční povaha kybernetického násilí páchaného na ženách a dívkách vyžaduje společnou reakci EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zavedly programy, které by lépe upozornily na riziko opakovaného výskytu domácího násilí, recidivy a femicidy a předcházely těmto jevům, a aby přijaly opatření k vymýcení všech forem násilí na internetu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné chránit ženy a dívky před násilím na internetu i ve skutečném světě, a připomíná, že násilí páchané na ženách může mít mnoho různých podob; uvědomuje si, že násilí vůči ženám jakožto násilí genderově podmíněné má strukturální povahu, a poukazuje na to, že toto násilí je jedním z klíčových společenských mechanismů, jež ženám vnucují podřízené postavení vůči mužům; konstatuje, že tento druh násilí je stále nedostatečně nahlašován a není na něj dostatečně reagováno; 19. zdůrazňuje, že násilí páchané muži na ženách začíná násilím chlapců na dívkách; vyzdvihuje komplexní sexuální výchovu odpovídající věku a její klíčový význam z hlediska prevence genderově motivovaného násilí a z hlediska získávání dovedností, které děti a mladí potřebují k budování bezpečných vztahů bez sexuálního, genderově podmíněného a partnerského násilí; vyzývá členské státy, aby prováděly preventivní programy, včetně vzdělávacích opatření zaměřených na mladé lidi, která by měla být zaváděna s jejich přispěním v oblastech, jako jsou dovednosti potřebné k vytváření bezpečných a zdravých vztahů, povědomí o zakořeněných představách o odpovědnosti za péči, genderová rovnost, vzájemný respekt, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, genderově motivované násilí páchané na ženách a právo na osobní nedotknutelnost; 20. zdůrazňuje, že od roku 2010 se mírně prohloubila genderová segregace ve vzdělávání, zejména pokud jde o převahu jednoho pohlaví v budování určitých dovedností, přičemž situace se zhoršila ve 13 členských státech a v jiných případech zůstala téměř beze změny(30); upozorňuje, že tato skutečnost zůstává hlavní překážkou rovnosti žen a mužů v EU; vyzývá členské státy, aby všem lidem zajistily plný přístup k rovným příležitostem k dosažení osobního rozvoje bez strukturálních překážek, předsudků a stereotypů ve vnímání genderu; vyzývá členské státy, aby ve svých vzdělávacích systémech zakročily proti sexismu a škodlivým genderovým stereotypům a aby bojovaly proti genderové segmentaci pracovního trhu v profesích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), a aby za tímto účelem investovaly do formálního, informálního a neformálního vzdělávání, celoživotního učení a odborné přípravy žen s cílem zajistit ženám přístup ke kvalitnímu zaměstnání a příležitostem k rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pro budoucí poptávku na trhu práce a předejít roztáčení spirály genderové segregace na trhu práce; 21. zdůrazňuje, že sexuální vykořisťování představuje závažnou formu násilí, které postihuje především ženy a děti; připomíná, že téměř tři čtvrtiny všech osob, které se v EU stanou obětí obchodování s lidmi, jsou ženy a dívky, s nimiž se obchoduje především za účelem jejich sexuálního vykořisťování; zdůrazňuje, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, zejména se ženami a dětmi, je formou otroctví a útokem na lidskou důstojnost; upozorňuje, že obchodování s lidmi je celosvětově na vzestupu v souvislosti s nárůstem stále výnosnější organizované trestné činnosti; podtrhuje význam genderově citlivého přístupu k boji proti obchodování s lidmi a zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily odpovídající financování sociální a psychologické podpory a přístupu k veřejným službám pro oběti obchodování s lidmi nebo pohlavního vykořisťování a ke specializovaným službám sociálního začlenění zranitelných žen a dívek; vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici o boji proti obchodování s lidmi(31) a aby neprodleně přestaly věznit nebo vyhošťovat potenciální oběti; zdůrazňuje, že sexuální vykořisťování a obchodování s lidmi k sexuálním účelům je motivováno poptávkou a že je nutné, aby se úsilí v boji proti nim na prevenci a zastavení poptávky zaměřilo; trvá na tom, že základem veškerých právních předpisů týkajících se sexuálních trestných činů musí být princip souhlasu; trvá na tom, že za legální by měly být považovány pouze dobrovolné sexuální akty; vyzývá Komisi, aby se prevencí obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování prioritně zabývala, a to i prostřednictvím informačních, osvětových a vzdělávacích kampaní, přijetím opatření a programů zaměřených na odrazování od poptávky a její snižování a přijímáním zvláštních právních předpisů v budoucnosti; 22. zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí představuje několik forem útlaku; zdůrazňuje, že u žen a dívek se zdravotním postižením je dvakrát až pětkrát větší pravděpodobnost, že se stanou obětí nejrůznějších forem násilí; podtrhuje skutečnost, že EU jakožto smluvní strana Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením je povinna přijmout opatření k zajištění toho, aby ženy a dívky se zdravotním postižením požívaly všech lidských práv a základních svobod v plné a rovné míře; konstatuje, že Výbor pro práva osob se zdravotním postižením v roce 2015 doporučil, aby EU ve svém úsilí v tomto směru učinila významnější kroky, mimo jiné prostřednictvím ratifikace Istanbulské úmluvy; 23. oceňuje jednoznačnou obranu všech svobod kdekoli na světě a současně odsuzuje opatření, která oslabují práva, svobody a záruky, a odmítá všechny formy předsudků a jakékoli diskriminace; vyzývá k účinné prevenci genderově motivovaného násilí, včetně vzdělávacích opatření, která jsou zaměřena na mladé lidi a prováděna s jejich přispěním, a k zajištění toho, aby všem mladým lidem byla poskytnuta komplexní výchova v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a vztahů; vyzývá k přijetí dalších opatření boje proti genderovým stereotypům, kdy je třeba se zaměřovat i na muže a chlapce a narušování toxických vztahů a genderových norem; vyzývá členské státy, aby zavedly jasnější opatření zaměřená na tyto normy, neboť genderové stereotypy jsou hlavní příčinou genderové nerovnosti a ovlivňují všechny oblasti společnosti; zdůrazňuje, že je důležité řešit chudobu a rostoucí nerovnost žen, zejména těch, které se nacházejí ve zranitelné situaci; 24. upozorňuje, že veškeré strategie navržené za účelem dosažení genderové rovnosti musí řešit všechny formy násilí páchaného na ženách a musí se zabývat i zhoršující se situací žen jakožto příjemkyň zdravotní péče a stavem jejich sexuálních a reprodukčních práv a případy jejich porušování; opakuje, že přístup ke zdravotní péči a službám, včetně služeb veřejných, přístup k bezpečnému, legálnímu a bezplatnému umělému přerušení těhotenství a psychologická podpora pro ženy, které se staly obětí násilí, by měly být považovány za prioritní téma; zdůrazňuje, že porušování sexuálních a reprodukčních práv, včetně odpírání bezpečné a zákonné péče spojené s přerušením těhotenství, představuje formu násilí páchaného na ženách a dívkách; zdůrazňuje, že autonomie a možnost žen a dívek svobodně a nezávisle rozhodovat o svém těle a životě jsou předpokladem jejich ekonomické nezávislosti, a tudíž i rovnosti žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou politickou podporu obráncům lidských práv, poskytovatelům zdravotní péče, kteří usilují o pokrok v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví žen a jejich souvisejících práv, a organizacím občanské společnosti působícím v této oblasti, jelikož jsou klíčovými aktéry v genderově vyvážené společnosti a klíčovými poskytovateli služeb a informací týkajících se sexuálního zdraví a trhu v oblasti reprodukčního zdraví; Zdraví, vzdělávání, začleňování a chudoba 25. zdůrazňuje, že přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví a dalším formám zdravotní péče pro ženy je základním právem, které je třeba podpořit a jež nesmí být žádným způsobem oslabeno ani odnímáno; připomíná, že služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv jsou základními zdravotnickými službami, které by měly být dostupné všem, včetně žen z řad migrantů a uprchlíků; odsuzuje činnost hnutí bojujících proti rovnosti žen a mužů a protifeministických hnutí v Evropě a na celém světě, která systematicky napadají práva žen a osob LGBTIQ+, a to i pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a práva; vyzývá Komisi, aby důrazně odsoudila zhoršující se stav práv žen, sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv a situace osob LGBTIQ+ v některých členských státech a aby využila všech pravomocí, které má k dispozici, k posílení boje proti těmto tendencím, mimo jiné na základě větší podpory obránců práv žen a organizací hájících práva žen v EU, jakož i organizací zabývajících se otázkami sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejícími právy a situací osob LGBTIQ+; 26. zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy přijaly politiku, která bude klást zvláštní důraz na kvalitnější systémy a služby v oblasti veřejného zdraví a prevenci nemocí, a to i pokud jde o genderově specifické záležitosti, a zaručí dostupnou a kvalitní zdravotní péči a zajistí zdroje nezbytné k boji proti hlavním problémům, jež souvisí mimo jiné se současnou pandemickou krizí; zdůrazňuje, že nerovností v oblasti zdraví čelí v rostoucí míře ženy s nízkou úrovní vzdělání a se zdravotním postižením, přičemž obě kategorie trpí špatným zdravotním stavem a omezeným přístupem ke zdravotnickým službám; upozorňuje, že přístup ke zdravotní péči byl v některých členských státech omezen opatřeními přijatými v důsledku onemocnění COVID-19, kdy neprobíhaly konzultace, léčba ani diagnostika; naléhavě vyzývá členské státy, aby posílily systémy zdravotní péče, včetně veřejných služeb, s cílem zrušené konzultace, léčbu a diagnostiku urychleně provést; 27. vítá nadcházející přezkum barcelonských cílů a zdůrazňuje, že je třeba těchto cílů dosáhnout a zajistit předškolní vzdělávání a péči o děti, včetně předškolního vzdělávání veřejného; vyzdvihuje potřebu zajistit služby péče pro děti v procesu předškolního vzdělávání, k nimž budou mít přístup skutečně všechny děti, neboť z hlediska zvyšování účasti žen na trhu práce, zejména s ohledem na zkušenosti s pandemií COVID-19, budou mít tyto služby zásadní význam; uznává, že kromě rozvoje zařízení dlouhodobé péče je třeba vytvořit a rozšířit podpůrná zařízení pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto cíle plnily, neboť jsou klíčem k posílení rovnosti žen a mužů a modelu rovného odměňování; 28. zdůrazňuje, že u některých skupin žen, jako jsou matky samoživitelky, ženy starší 65 let, ženy se zdravotním postižením, ženy s nízkou úrovní vzdělání a ženy přistěhovaleckého původu, se prohlubuje chudoba a sociální vyloučení; trvá na tom, že je důležité proti chudobě a sociálnímu vyloučení a proti jejich různorodým příčinám bojovat; apeluje na členské státy, aby s ohledem na stárnutí populace a podíl starších žen ve znevýhodněném nebo zranitelném postavení přijaly konkrétní opatření pro prevenci chudoby starších žen a žen v důchodu a boj proti ní; považuje za nezbytné řešit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a odstranit rozdíly ve výši důchodů žen a mužů, což znamená zaručit pro všechny ženy spravedlivý důchod a přístup k všeobecným a solidárním systémům sociálního zabezpečení a účinněji prosazovat zásady stejné odměny za stejnou práci s cílem odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a zabránit tomu, aby profesní dráha žen byla těmito rozdíly opakovaně poznamenávána; je mimořádně znepokojen tím, že rozdíl mezi počtem žen a mužů, kteří se ocitli v chudobě v 21 členských státech od roku 2017, se prohloubil(32); 29. zdůrazňuje, že stále existuje mylná představa, že bezdomovectví žen je v Evropě relativně menším sociálním problémem; poukazuje na nedostatek základních údajů o povaze a rozsahu bezdomovectví žen, což tento problém činí méně viditelným; zdůrazňuje, že je důležité vnímat jako hlavní příčinu bezdomovectví žen genderově podmíněné násilí a trauma a zaměřit se na širší společenské problémy, které souvisí s obecnějšími sociálně-ekonomickými a strukturálními překážkami, jako je chudoba, s nedostatkem možností cenově dostupného bydlení a dalšími strukturálními faktory; apeluje na EU a její členské státy, aby do politik a iniciativ boje proti bezdomovectví začlenily hledisko rovnosti žen a mužů a aby vypracovaly zvláštní strategii boje proti bezdomovectví žen a zajistily, že budou úřady na potřeby žen bez domova účinně a vhodně reagovat; 30. připomíná, že je třeba zakročit proti vícenásobným formám diskriminace, zejména vůči marginalizovaným skupinám, včetně žen se zdravotním postižením, černošských žen, migrantek, příslušnic etnických menšin a romských žen, starších žen, svobodných matek, osob LGBTIQ+ a žen bez domova; vyzdvihuje nutnost řešit jejich potřeby a obavy v rámci politik a iniciativ EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní pokyny pro provádění meziodvětvového rámce a předložila akční plán EU obsahující konkrétní opatření s cílem zlepšit sociálně-ekonomickou situaci žen, které čelí vícenásobným formám diskriminace, a bojovat proti feminizaci chudoby a nejisté práci; Rovnost v každodenním životě 31. je si vědom toho, že je nezbytné zajistit široký soubor účinných, vhodných a cílených opatření pro boj proti diskriminačním postojům a postupům, pro dosažení rovných příležitostí a stanovení stejné odměny za stejnou práci, a dále posilovat rovnost žen a mužů se zvláštní pozorností vůči dopadům pandemie COVID-19, podporovat výměnu osvědčených postupů v boji proti diskriminaci a umožnit ženám uplatňovat jejich občanská a politická práva na rovnoprávném základě a plně se angažovat ve všech společenských oblastech; vyzdvihuje potřebu zajistit přiměřené investice do služeb obecného zájmu a veřejných služeb, zejména do zdravotnictví, vzdělávání a dopravy, s cílem podpořit nezávislost, rovnost a emancipaci žen; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní sociální a genderově citlivá opatření boje proti riziku sociálního vyloučení a chudoby, pokud jde o přístup k bydlení, dopravě a energii, zejména pro ženy ve zranitelném postavení; 32. je hluboce znepokojen tím, že Zelená dohoda pro Evropu a související iniciativy v oblasti životního prostředí a klimatu genderové hledisko nezahrnují; apeluje na Komisi, aby splnila svou povinnost začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do všech politik EU, včetně politik EU v oblasti životního prostředí a klimatu; naléhavě žádá, aby tyto politiky byly podloženy důkladnými genderovými analýzami, aby se zajistilo, že nerovnost mezi ženami a muži a další formy sociálního vyloučení budou řešeny; vyzývá Komisi, aby navrhla plán pro splnění závazků přijatých v rámci akčního plánu pro rovnost žen a mužů, který byl dohodnut na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP25), a aby určila stálé kontaktní místo EU pro rovnost žen a mužů a změnu klimatu, jemuž budou poskytnuty dostatečné rozpočtové zdroje k provádění a sledování opatření v oblasti klimatu v EU i ve světě z perspektivy jejich genderové odpovědnosti; 33. podtrhuje významný přínos žen v oblasti zaměstnanosti, kultury, vzdělávání, vědy a výzkumu; všímá si, že v důsledku pozastavení hospodářské a kulturní činnosti během pandemie COVID-19 došlo k zásadnímu zhoršení životních podmínek žen zaměstnaných v kultuře a umění, žen podnikatelek a majitelek mikropodniků a malých podniků a žen pracujících v zemědělství a žijících ve venkovských komunitách; 34. apeluje na členské státy, aby zaujaly co nejdříve společný postoj k návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci(33), který je zablokován již od jeho přijetí Parlamentem v dubnu 2009; 35. připomíná význam, který má pro dosažení rovnosti žen a mužů systematické začleňování genderového hlediska; vítá proto vytvoření pracovní skupiny Komise pro rovnost; zdůrazňuje význam transparentnosti a zapojení organizací pro práva žen a organizací občanské společnosti z různých prostředí; 36. domnívá se, že je nezbytné podporovat účast žen v oblasti sportu – ve sportovních aktivitách, strukturách a rozvoji; je si vědom nutnosti řešit nerovný přístup žen ke sportu a rozdíly v prezentaci ocenění; 37. vyzývá členské státy a Radu, aby zavedly jednání Rady ve formálním složení pro záležitosti genderové rovnosti, a zřídily tak zvláštní diskusní fórum ministrů s portfoliem genderové rovnosti, kde bude možno projednávat tyto otázky na nejvyšší politické úrovni a snáze dosáhnout začlenění genderového hlediska do všech politik EU; 38. podtrhuje význam genderového rozpočtování pro uplatňování zásady rovnosti žen a mužů ve všech rozpočtových procesech; 39. upozorňuje na zjištění Evropského účetního dvora, že Komise dosud svůj závazek ohledně začleňování genderového hlediska do rozpočtu EU nesplnila; vyzývá proto Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora ohledně posílení institucionálního rámce na podporu genderového rozpočtování, aby provedla genderové analýzy potřeb a dopadů a aktualizovala své pokyny pro zlepšování právní úpravy, aby systematicky shromažďovala a analyzovala dostupná data rozčleněná podle pohlaví pro účely programů financování EU a podávala v této věci příslušné zprávy, aby využívala cíle a ukazatele týkající se rovnosti žen a mužů ke sledování pokroku, aby vytvořila systém pro sledování finančních prostředků přidělených a používaných na podporu genderové rovnosti a aby o výsledcích dosažených v této oblasti podávala každoročně zprávy; 40. vítá závazek zohledňovat rovnost žen a mužů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, tj. nejvýznamnější součásti plánu „NextGenerationEU“; vyjadřuje však hluboké politování nad tím, že při neexistenci genderově specifických ukazatelů a cílů bude obtížné dopad těchto fondů na rovnost žen a mužů monitorovat a sledovat výsledky; vyzývá proto Komisi, aby používala údaje a ukazatele rozčleněné podle pohlaví, zejména ve srovnávacím přehledu ukazatelů oživení a odolnosti, aby posoudila genderový dopad prováděných opatření a výsledků během hodnocení vnitrostátních plánů členských států, které stanoví jejich reformní a investiční programy, a aby zajistila, že Nástroj pro oživení a odolnost a evropský semestr budou spravovány genderově vyváženým způsobem; 41. vyjadřuje politování nad slabou provázaností mezi novou strategií EU pro rovnost žen a mužů a Zelenou dohodou pro Evropu; vyzývá Komisi, aby ve svých nadcházejících návrzích posílila vazbu mezi politikami v oblasti změny klimatu a rovnosti žen a mužů; 42. vyzývá Komisi, aby zásadu genderové rovnosti zohledňovala při přípravě všech politik a aby při vytváření jakékoli nové politiky prováděla posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a pomohla tak zajistit, že politická reakce EU na problémy v oblasti genderové rovnosti bude koherentnější a bude vycházet z důkazů; vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na vnitrostátní úrovni; o 43. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dopad organizované trestné činnosti na vlastní zdroje EU a na zneužívání finančních prostředků EU |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na články 310, 317 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů)(1), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU(2); – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3) (finanční nařízení), – s ohledem na zprávy úřadu OLAF za rok 2019 a 2020 a na zprávy o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2019 a 2020, – s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 01/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“, – s ohledem na zvláštní zprávu EÚD č. 06/2019 s názvem „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“, – s ohledem na zvláštní zprávu EÚD č. 13/2021 nazvanou „Úsilí EU v boji proti praní peněz v bankovním sektoru je roztříštěné a provádění nedostatečné“, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2019 nazvané „Strategie Komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU“ (COM(2019)0196) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Posouzení rizika podvodů“ (SWD(2019)0171), – s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. září 2020 nazvanou „31. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2019“ (zpráva o ochraně finančních zájmů)(COM(2020)0363) a doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2020)0156, SWD(2020)0157, SWD(2020)0158, SWD(2020)0159 a SWD(2020)0160), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014(4), – s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce(5), – s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1798 ze dne 23. října 2019 o jmenování evropského nejvyššího žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce(6), – s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, – s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za rok 2019 nazvanou „Fraud and corruption in European Structural and Investment Funds – a spotlight on common schemes and preventive actions“ (Podvody a korupce v evropských strukturálních a investičních fondech se zaměřením na společné programy a preventivní opatření)(7), – s ohledem na pokyny k vnitrostátním strategiím boje proti podvodům zveřejněné dne 13. prosince 2016, které vypracovala pracovní skupina složená z odborníků z členských států, řízená a koordinovaná oddělením pro předcházení podvodům, podávání zpráv a analýzu v rámci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)(8), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 nazvané „Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025“ (COM(2021)0170), – s ohledem na studii nazvanou „The Impact of Organised Crime on the EU’s Financial Interests“ (Dopad organizované trestné činnosti na finanční zájmy EU), kterou dne 7. července 2021 zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropského parlamentu, – s ohledem na balíček čtyř legislativních návrhů Komise na harmonizaci pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT), který byl zveřejněn dne 20. července 2021, – s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2019(9), – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, – s ohledem na stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0330/2021), A. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská trestná činnost zahrnuje korupci, podvody, nátlak, násilí, tajné dohody, obstrukce a zastrašování za účelem dosažení nespravedlivého zisku, skrývání peněz z nelegálních zdrojů prostřednictvím praní peněz, které jsou případně využívány k dalším nezákonným účelům, včetně financování terorismu; B. vzhledem k tomu, že podle EÚD není předcházení podvodům věnována dostatečná pozornost a Komise postrádá komplexní informace o rozsahu, povaze a příčinách podvodů; C. vzhledem k tomu, že v EU roste počet aktivních organizovaných zločineckých skupin, které mají často přeshraniční dosah; vzhledem k tomu, že se jedná o stále složitější fenomén, který zahrnuje nové nezákonné trhy a nové formy působení vyplývající z globalizace a rozvoje nových technologií; vzhledem k tomu, že zvlášť aktivně se evropských finančních prostředků v jednotlivých členských státech snaží zmocnit organizace mafiánského typu; D. vzhledem k tomu, že díky technologiím, které přinášejí nové možnosti pro odhalování a monitorování trestné činnosti, se činnost vyšetřovatelů zefektivňuje a je možné koncipovat inteligentnější donucovací opatření; Finanční prostředky EU dotčené organizovanou trestnou činností 1. zdůrazňuje, že organizovaná trestná činnost vykazuje vysoký stupeň infiltrace do sociálních, hospodářských, finančních, podnikatelských a správních struktur členských států, jakož i schopnost prát v legální ekonomice obrovské příjmy z trestné činnosti, včetně té, jež byla spáchána proti finančním zájmům EU, což představuje vážnou hrozbu pro svobody občanů EU; zdůrazňuje, že na základě výše uvedeného organizovaná trestná činnost představuje vážnou hrozbu pro demokracii a právní stát a že boj proti korupci a pronikání organizované trestné činnosti do legální ekonomiky má zásadní význam pro zajištění rovného postavení před zákonem, ochranu práv a dobrých životních podmínek občanů, předcházení zneužívání a zajištění odpovědnosti osob zastávajících veřejnou funkci; domnívá se, že je žádoucí společná a koordinovaná reakce EU a jejích členských států; 2. konstatuje, že oblastí, v níž jsou škody napáchané organizovanou trestnou činností obzvlášť významné, jsou podvody v oblasti příjmů, včetně celních podvodů; konstatuje, že tyto podvody jsou podstatnou součástí podvodů v oblasti příjmů; konstatuje, že tento druh podvodu často spočívá v padělání dovozních prohlášení, používání padělaných dokladů pro celní prohlášení a nepravdivé deklaraci původu zboží za účelem obcházení antidumpingových cel EU; konstatuje, že EÚD nedávno upozornil na nedostatky v právních předpisech v oblasti celních kontrol a jejich uplatňování, které vedou k nedostatečné harmonizaci, posuzování rizik a výměně informací mezi Unií a členskými státy; je znepokojen tím, že to organizovaným zločineckým skupinám umožňuje využívat slabých míst stávajícího systému a podvodně připravovat Unii a její členské státy o příjmy; konstatuje, že celní podvody rovněž často spočívají ve vykazování nižší hodnoty zboží dováženého do EU, díky čemuž se podvodníci mohou vyhnout placení vyšších sazeb dovozního cla; konstatuje, že systémy podhodnocování, které úřad OLAF vyšetřoval v posledních letech, se týkají především zboží dováženého z Číny; vítá práci úřadu OLAF při vyšetřování těchto případů, která snížila odhadované ztráty rozpočtu EU z více než 1 miliardy EUR v roce 2017 na 180 milionů EUR v roce 2020(10); zdůrazňuje, že navzdory tomuto pozitivnímu vývoji musí úsilí v boji proti podvodům postaveným na podhodnocování pokračovat, neboť systémy podvodů se mění a vznikají nové vzorce, zejména v oblasti elektronického obchodu; 3. konstatuje, že další významnou složku podvodů v oblasti příjmů tvoří podvody s daní z přidané hodnoty (DPH); konstatuje, že podvody v oblasti DPH jsou definovány jako vyhýbání se placení DPH nebo podvodné požadování vrácení DPH od vnitrostátních orgánů v návaznosti na nezákonný řetězec transakcí; konstatuje, že nejčastějšími formami podvodů v oblasti DPH jsou podvody na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství, podvody v oblasti elektronického obchodu a podvody v rámci celního režimu 42; poukazuje na to, že mezi nejvíce ohrožená odvětví v oblasti DPH patří odvětví paliv, protože zločinecké sítě zneužívají pravidla pro osvobození od DPH a cenové rozdíly mezi různými druhy pohonných hmot, což vede ke značným ztrátám na daňových příjmech; je znepokojen skutečností, že bylo prokázáno, že zločinecké skupiny si v souvislosti s podvody v oblasti DPH vyměňují znalosti, informace a poznatky, přičemž ve velké míře využívají nové technologie, alternativní kryptoměny a nedostatky v zákonných obchodních strukturách s cílem posílit a zatajit svou trestnou činnost a generovat z podvodů v oblasti DPH zisky ve výši mnoha miliard EUR; zdůrazňuje skutečnost, že podle posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v Evropské unii (SOCTA) za rok 2021 provedeného Europolem se podvodů v oblasti DPH dopouštějí lidé, kteří dobře znají systém DPH, právní předpisy a daňové postupy; vyjadřuje politování nad systémovými nedostatky stávajícího systému DPH uvnitř Společenství a nad nedostatečnou výměnou informací mezi členskými státy; 4. vyjadřuje politování nad tím, že na výdajové straně rozpočtu Unie představují oblast dotčenou podvody dotace; s hlubokým znepokojením konstatuje, že podle zpráv Europolu se počet takových případů v průběhu let neustále zvyšuje; konstatuje, že k podvodům s dotacemi dochází v mnoha oblastech výdajů EU, jako je zemědělská politika, politika soudržnosti, výzkum a vývoj a environmentální politika; se znepokojením konstatuje, že podvodné žádosti o granty a veřejné zakázky EU se obvykle zakládají na nepravdivých prohlášeních, zprávách o pokroku a fakturách; poukazuje na to, že mnoho těchto podvodných činností provádějí organizované zločinecké skupiny, včetně gangů mafiánského typu; 5. konstatuje, že organizovaná trestná činnost může kromě zjevné hrozby pro veřejný pořádek a bezpečnost vyplývající z projevů násilí typických pro zločinecké organizace způsobovat i stejně závažné problémy v podobě pronikání do legálního hospodářství a s tím souvisejícího jednání, které korumpuje veřejné činitele, což následně vede k pronikání do institucí a veřejné správy; opakuje svou výzvu, aby se EU bezodkladně stala řádným členem Skupiny států proti korupci (GRECO); zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout dostatečné zdroje pro soudní systém a soudržným způsobem využívat všechny dostupné nástroje ve všech členských státech k odhalování a potírání podvodů a finanční i hospodářské trestné činnosti; 6. zdůrazňuje, že společná zemědělská politika (SZP) je největší položkou rozpočtu EU, která představuje 31 % celkových rozpočtových výdajů na období 2021–2027; zdůrazňuje, že řádně fungující systémy kontroly SZP na unijní a vnitrostátní úrovni mají klíčovou úlohu při zajišťování účinné ochrany finančních zájmů EU a jejích občanů před zneužíváním finančních prostředků EU; bere na vědomí mimořádný dopad organizované trestné činnosti na zneužívání prostředků SZP; znovu vyjadřuje znepokojení nad tím, že stávající struktura dotací ze SZP motivuje k zabírání půdy zločineckými a oligarchickými strukturami; zdůrazňuje, že oligarchické struktury jsou pro SZP finančně stejně škodlivé jako organizované zločinecké skupiny, nebo dokonce škodlivější a že identifikace těchto struktur má pro ochranu skutečných zemědělců zásadní význam; zdůrazňuje, že zemědělci musí být chráněni před zastrašováním ze strany zločineckých gangů, které se snaží získat dotace na jejich půdu; zdůrazňuje, že omezená transparentnost ve spojení s korupcí umožňuje zločineckým organizacím jejich počínání skrývat a brání tomu, aby se finanční prostředky EU dostaly k zamýšleným příjemcům; opakuje, že v tomto ohledu je nezbytné vytvořit na úrovni Unie řádné právní nástroje namířené proti zabírání půdy a umožnit účinné sdílení informací; důrazně opakuje, že je třeba zlepšit spolupráci mezi Komisí a členskými státy; 7. zdůrazňuje, že vytvoření centralizované interoperabilní databáze se standardizovanými a kvalitními údaji uvádějící přímé a konečné příjemce dotací EU má zásadní význam pro identifikaci podvodníků, zločineckých sítí a oligarchických struktur a pro to, aby se jim zabránilo ve zneužívání finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že tato databáze by výrazně posílila schopnost donucovacích orgánů získávat zpět zneužité finanční prostředky; zdůrazňuje, že má-li být taková databáze vytvořena, musí se zlepšit interoperabilita mezi stávajícími vnitrostátními a unijními databázemi; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na vytvoření takové centralizované databáze v souladu s rozhodnutími Evropského soudního dvora; zdůrazňuje, že informace musí být dostatečně kvalitní a musí být k dispozici ve standardizovaném formátu, aby jejich výměna a slučování mohly probíhat automatizovaně; zdůrazňuje, že příjemci musí mít jedinečný identifikační kód, který zajistí jejich sledovatelnost v různých členských státech a fondech, a to nezávisle na způsobu řízení; zdůrazňuje, že využívání nových technologií, jako jsou komplexní digitální katastry nemovitostí, má zásadní význam pro posílení transparentnosti, účinného shromažďování údajů a zmírňování rizik, což v konečném důsledku omezuje příležitosti podvodníků; vítá úsilí Komise o širší využívání těchto technologií a vyzývá všechny členské státy, aby urychlily zavádění těchto řešení; poukazuje na to, že je zapotřebí zintenzivnit kontroly ze strany Komise nebo příslušných agentur, včetně kontrol hospodářských zvířat, a to zejména pokud jde o finanční prostředky přidělené na počet hospodářských zvířat, jejichž skutečná existence musí být řádně ověřena; 8. poukazuje na to, že koncentrace podpory zemědělských příjmů je způsobena především přímými platbami na plochu; zdůrazňuje, že je potřebná cílenější podpora a lepší rovnováha mezi velkými a malými příjemci na úrovni členských států; vyjadřuje politování nad tím, že stanovení stropů je v nové SZP i nadále dobrovolné; vyzývá členské státy, aby v rámci nové SZP používaly různé redistribuční nástroje jako opatření proti zneužívání zemědělských fondů a k jejich spravedlivějšímu rozdělování; kritizuje skutečnost, že na mimořádném zasedání Evropské rady v červenci 2020 se členské státy jednostranně rozhodly nezavést maximální částky pro fyzické osoby v prvním ani druhém pilíři, což předurčilo rozhodnutí v rámci třístranných jednání o reformě společné zemědělské politiky; 9. zdůrazňuje, že za zemědělské fondy EU odpovídají členské státy v rámci sdíleného řízení s Komisí; zdůrazňuje, že nový model provádění a nové národní strategické plány mohou být příležitostí k tomu, aby členské státy a Komise posílily kontroly v oblasti rozdělování a správy finančních prostředků, pokud mají členské státy zavedeny účinné řídicí a kontrolní systémy, a k tomu, aby se zvýšilo povědomí orgánů odpovědných za udělování grantů o možnostech podvodu; zdůrazňuje, že zásada jednotného auditu by měla pomoci zmírnit tlak na zemědělce a že kontroly by neměly vést ke zbytečné nebo dodatečné administrativní zátěži pro malé a střední zemědělce; v této souvislosti zdůrazňuje význam komunikace mezi evropskými donucovacími orgány a orgány odpovědnými za uvolňování finančních prostředků, aby se předem zajistila maximální informovanost o možných podvodech; 10. vyzývá Komisi, aby zvyšovala informovanost členských států o organizované trestné činnosti, pokud jde o daňové úniky, korupci a nezákonné praktiky (jako jsou tzv. „smlouvy do kapsy“) v souvislosti s pozemkovými transakcemi, a aby je v boji proti této trestné činnosti podporovala; 11. domnívá se, že je třeba vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby nový model provádění SZP nevedl ke snížení míry čerpání prostředků SZP ze strany konečných příjemců v důsledku neúmyslných chyb, nedostatečné transparentnosti pravidel nebo nedostatečné informovanosti, zejména v počátečním období provádění; 12. zdůrazňuje, že k tomu, aby se zabránilo zneužívání prostředků ze zemědělských fondů EU, je potřebný specificky přizpůsobený systém pro předcházení podvodům; poukazuje na to, že ačkoli se počet podvodů v posledních letech výrazně snížil, měla by opatření proti podvodům nadále představovat významnou prioritu pro EU i členské státy; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU musí být včas získávány zpět, a vítá ustanovení horizontálního nařízení o SZP o přiměřených sankcích jakožto účinném odrazujícím prostředku; 13. konstatuje, že úřad OLAF je odpovědný za boj proti podvodům v oblasti plateb v rámci SZP a že se tak děje na základě informací od členských států nebo na základě oznámení dotčených občanů, kteří následně mohou být vystaveni odvetným opatřením; dále zdůrazňuje, že případy úřadu OLAF jsou vysoce důvěrné a po uzavření nejsou široce medializovány; vyzývá proto k ochraně oznamovatelů a k tomu, aby orgány pro vyšetřování podvodů v členských státech sdílely osvědčené postupy v této oblasti; 14. zdůrazňuje, že je třeba sledovat zemědělské platební agentury v členských státech a zajistit jejich formální i neformální nezávislost a uvést jejich činnost do souladu s pravidly EU, přičemž k lepšímu systému kontroly by měly mimo jiné přispívat inspekce na místě; 15. zdůrazňuje, že finanční nařízení, a zejména jeho článek 61, musí být dodržováno a prováděno ve všech členských státech a musí se vztahovat na všechny platby z fondů EU, včetně přímých plateb pro zemědělství; 16. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření centralizovaného celounijního mechanismu pro podávání stížností, který by podporoval osoby, které se potýkají s nespravedlivým zabíráním půdy a zastrašováním ze strany zločineckých organizací, a poskytl jim možnost rychle podat stížnost Komisi; 17. vyzývá členské státy, aby urychleně provedly směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie(11) (směrnice o oznamovatelích), a aby do procesu provádění zahrnuly právní záruky pro jednotlivce a nezávislé subjekty, které odhalují korupci, včetně novinářů, oznamovatelů, nezávislých sdělovacích prostředků a protikorupčních nevládních organizací; vyzývá všechny členské státy, aby vytvořily komplexní rámce ochrany oznamovatelů; opakuje, že tento požadavek je naléhavý vzhledem ke zprávám o stále častějších fyzických útocích na novináře, nárůstu počtu strategických žalob proti účasti veřejnosti a používání právních předpisů pro oblast bezpečnosti přijatých ve zrychleném řízení v některých členských státech, kterými se kriminalizuje zveřejňování snímků nebo údajů týkajících se pracovníků donucovacích orgánů, a dochází tak k blokování novinářské práce a omezování odpovědnosti vnitrostátních orgánů; 18. se znepokojením konstatuje, že Komise a úřad OLAF označily podvody při veřejných nabídkových řízeních a zadávání veřejných zakázek za hlavní trend mezi pachateli podvodů; konstatuje, že koluzní dohody mezi jednotlivci a organizacemi, používání falešných faktur, vytváření falešných společností a dokumentů a zneužívání finančních prostředků k jiným než původním účelům jsou běžné způsoby, jak mařit postupy zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že podvody jsou často páchány na nadnárodní úrovni a mohou se týkat několika zemí (v EU i mimo ni), což ztěžuje jejich identifikaci a likvidaci; vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha členských státech neexistují žádné zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že včasná spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány je klíčovým prvkem účinné reakce na nadnárodní trestnou činnost; vyzývá příslušné evropské a vnitrostátní orgány, aby zlepšily interoperabilitu svých systémů, usnadnily včasnou výměnu informací a posílily spolupráci a společné operace v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; žádá proto, aby byla posílena nadnárodní povaha boje proti podvodům a harmonizace trestněprávních předpisů členských států za účelem boje proti organizované trestné činnosti, což má zásadní význam; vybízí Komisi, aby vypracovala společný rámec pravidel, který by členským státům umožnil předávat trestní řízení jinému členskému státu, aby se zabránilo souběžným vyšetřováním; 19. konstatuje, že pandemie COVID-19 vytváří pro pachatele podvodů a organizovanou trestnou činnost nové příležitosti; se znepokojením konstatuje, že Europol zaznamenal nárůst trestné činnosti související s koronavirem v podobě kyberkriminality, podvodů a padělání, např. pokud jde o zdravotnický materiál a osobní ochranné prostředky; připomíná pokusy o podvody a falešné nabídky očkovacích látek, které odhalily země EU, jako jeden z mnoha příkladů škodlivého jednání, při kterém se podvodníci snažili prodat více než 1,1 miliardy dávek očkovacích látek v celkové hodnotě přesahující 15,4 miliardy EUR; zdůrazňuje, že hrozba nezákonného prodeje padělaných digitálních certifikátů COVID-19 rychle roste, přičemž v několika členských státech již byla odhalena řada takových případů; 20. je znepokojen posouzením v rámci zprávy o ochraně finančních zájmů, která konstatuje, že v roce 2019 odhalilo sedm členských států podvody v souvislosti se zdravotní infrastrukturou a že právě zdravotní infrastruktura byla porušováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek obzvláště zasažena; poukazuje na to, že tyto problémy mohla ještě zhoršit odkázanost na postupy zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci v souvislosti s krizí COVID-19; zdůrazňuje, že postupy pro mimořádné situace musí dodržovat stejné standardy transparentnosti a odpovědnosti jako běžné postupy; vyzývá Komisi a orgány členských států, aby tyto postupy doplnily využíváním nástrojů ke zmírňování rizik se zaměřením na prevenci, jakož i prostřednictvím komplexních následných kontrol a dohledu; 21. je mimořádně znepokojen tím, že dle očekávání Europolu vytvoří recese po pandemii nové příležitosti pro organizovanou trestnou činnost; varuje, že jelikož organizovaná trestná činnost se přesouvá tam, kde jsou peníze, skýtá bezprecedentní nárůst výdajů EU v souvislosti s plánem na podporu oživení NextGenerationEU významný potenciál pro zneužívání finančních prostředků ze strany organizovaného zločinu; zdůrazňuje, že tomuto bezprecedentnímu zvýšení výdajů musí odpovídat zdroje přidělené příslušným orgánům, které tvoří unijní a vnitrostátní rámce pro boj proti korupci, podvodům a organizované trestné činnosti; v této souvislosti připomíná, že používání nových technologií, jako jsou databáze Arachne a systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES), by se mělo stát povinným prvkem plnění rozpočtu EU; znovu vyzývá Radu, aby souhlasila s přidáním 40 auditorských míst v EÚD, a připomíná svou výzvu adresovanou úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), aby zajistily přidělení dostatečných zdrojů na odhalování a stíhání trestné činnosti zaměřené na nástroj NextGenerationEU; 22. zdůrazňuje, že organizované zločinecké skupiny, zejména pachatelé mafiánského typu, se již v minulosti zaměřovaly na energii z obnovitelných zdrojů; varuje, že vzhledem k tomu, že zločinecké organizace již v této oblasti působí, mohou se snadno zmocnit finančních prostředků určených na ekologickou transformaci, které představují významnou část prostředků NextGenerationEU; 23. se znepokojením bere na vědomí existenci zprostředkovatelů organizované trestné činnosti, jako jsou praní peněz, kyberkriminalita, podvody s doklady, korupce, falešné registrace a využívání krycích společností; zdůrazňuje, že tyto praktiky mají dopad na schopnost orgánů účinně sledovat, zda jsou finanční prostředky EU vynakládány tak, jak bylo zamýšleno; Odhady finančního dopadu organizované trestné činnosti 24. je znepokojen skutečností, že úkol spočívající v odhadování rozsahu a závažnosti dopadu organizované trestné činnosti na rozpočet EU byl opakovaně vyhodnocen jako krajně obtížný, či dokonce nemožný, mimo jiné z důvodu odlišných definic organizované trestné činnosti v členských státech a neexistenci spolehlivých odhadů, pokud jde o posouzení situace, což komplikuje úsilí o koordinaci opatření a vyšetřování a stíhání těchto případů; vyjadřuje politování nad tím, že Komise ani vnitrostátní orgány nemají přehled o rozsahu, povaze a příčinách podvodů a dosud neprovedly žádné důsledné posouzení neodhalených podvodů; zdůrazňuje, že nedostatek spolehlivých odhadů brání přesnému posouzení situace, což představuje překážku v boji proti organizované trestné činnosti; vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby zlepšily shromažďování údajů a zvýšily spolehlivost údajů předávaných Komisi; vyzývá Komisi, aby koordinovala činnost orgánů členských států a spolupracovala s nimi s cílem provést komplexní celounijní posouzení skutečného rozsahu, povahy a příčin podvodů, do něhož by byly zapojeny příslušné agentury EU i partneři ze zemí sousedících s EU; 25. konstatuje, že zpráva o ochraně finančních zájmů za rok 2019 zahrnovala 514 podvodných nesrovnalostí na straně výdajů v hodnotě 381,4 milionu EUR a 425 podvodných nesrovnalostí na straně příjmů v celkové výši 79,7 milionu EUR; zdůrazňuje, že tato čísla nezachycují skutečný rozsah podvodů, který je pravděpodobně výrazně větší; dále zdůrazňuje, že ne všechny podvody jsou páchány organizovanými zločineckými skupinami, zejména na straně výdajů, kde podvody často páchají jednotlivci nebo jednotlivé společnosti a mohou do nich být zapojeny dokonce i osoby ve vysokých veřejných funkcích nebo vládní úředníci; 26. konstatuje, že podle nedávných studií se míra pronikání organizované trestné činnosti do zadávání veřejných zakázek EU pohybuje mezi 2,7 a 3,6 % celkových výdajů; vyjadřuje politování nad tím, že to z toho vyplývá, že v období 2014–2020 mohlo být z Fondu soudržnosti EU v důsledku organizované trestné činnosti zpronevěřeno 1,9 až 2,6 miliardy EUR; konstatuje, že spolehlivost těchto odhadů je s ohledem na nedostatek dostupných údajů sice omezená, přesto však ukazují na závažnost tohoto problému; 27. se znepokojením zdůrazňuje, že korupce je nedílnou součástí téměř veškeré činnosti zločineckých organizací a představuje závažnou hrozbu pro finanční zájmy EU, přičemž odhadovaná ztráta HDP se pohybuje v rozmezí 170 miliard EUR až 990 miliard EUR a náklady pro EU přesahují 5 miliard EUR ročně, a to jen na část rozpočtu týkající se veřejných zakázek(12); 28. vyjadřuje politování nad tím, že podle odhadů Europolu dochází ročně ke ztrátě 40 až 60 miliard EUR, které získávají organizované zločinecké skupiny prostřednictvím specifické formy podvodu v oblasti DPH, konkrétně podvodu na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství (MTIC); poukazuje na to, že většinu ztrát na DPH nesou členské státy, neboť do rozpočtu EU se odvádí pouze 0,3 % vybrané DPH; zdůrazňuje však, že vlastní zdroje z DPH představovaly v roce 2019 11,97 % celkových rozpočtových příjmů EU, což znamená, že ztráty na DPH způsobené zločineckými organizacemi mají na příjmy EU vážný dopad; Opatření v oblasti auditu a kontroly namířená proti organizované trestné činnosti 29. lituje, že Komise zjistila nedostatky ve svém sběru a analýze údajů v boji proti podvodům, v používání systémů pro podávání zpráv (jako jsou EDES a Arachne) členskými státy a v rámci toku informací; konstatuje, že právní předpisy EU týkající se výměny informací o přeshraniční trestné činnosti byly aktualizovány teprve nedávno a nevztahují se na všechny příslušné orgány, což brání účinné výměně informací mezi orgány EU a členskými státy; 30. považuje směrnici o ochraně finančních zájmů za důležitý krok k ochraně rozpočtu EU, neboť stanoví společnou definici trestných činů a zneužívání finančních prostředků a harmonizuje sankce za trestné činy poškozující finanční zájmy EU; oceňuje, že směrnice stanoví jasné postupy podávání zpráv a vyšetřování, definuje monitorování rámce pro řízení rizika podvodů a podporuje využívání informací, databází a datové analýzy členskými státy; vítá nedávné hodnocení Komise týkající se provádění směrnice o ochraně finančních zájmů a skutečnost, že všechny členské státy oznámily úplné provedení směrnice o ochraně finančních zájmů(13); je však znepokojen tím, do jaké míry byla směrnice provedena ve vnitrostátním právu; připomíná, že Komise v několika členských státech zjistila problémy s jejím dodržováním; konstatuje, že tyto otázky se týkají mimo jiné definice trestných činů („podvody poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie“, „praní peněz“, „korupce“, „zpronevěra“), odpovědnosti právnických a fyzických osob a sankcí vůči nim a povinnosti členských států každoročně předkládat Komisi statistické údaje; naléhavě vyzývá členské státy, aby své vnitrostátní právní předpisy plně sladily s požadavky směrnice o ochraně finančních zájmů, a Komisi, aby bedlivě sledovala, zda členské státy tyto předpisy dodržují, jelikož správné provedení ve vnitrostátním právu je klíčové k tomu, aby úřad EPPO mohl provádět účinná vyšetřování a stíhání; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k zajištění správného a komplexního provedení ve vnitrostátním právu včetně možného řízení o nesplnění povinnosti; 31. vítá zřízení úřadu EPPO, který má mandát vyšetřovat, stíhat a předkládat soudu trestné činy ohrožující rozpočet EU, a je tak důležitým nástrojem v boji proti podvodům a organizované trestné činnosti v EU; žádá, aby byl úřad EPPO efektivně financován a byly mu přiděleny náležité lidské zdroje; považuje úlohu úřadu EPPO za obzvláště slibnou v boji proti přeshraniční trestné činnosti související s rozpočtem Unie, neboť vnitrostátní orgány jsou při trestním stíhání omezeny svými hranicemi a jiné subjekty EU (např. Eurojust, Europol a OLAF) nemají požadované pravomoci v oblasti vyšetřování a stíhání; konstatuje, že mandát úřadu EPPO je vymezen ve směrnici o ochraně finančních zájmů a zahrnuje boj proti podvodům poškozujícím výdaje a příjmy EU, podvodům v oblasti DPH, praní peněz, korupci a účasti ve zločineckých organizacích; zdůrazňuje, že tato témata mají v boji proti organizované trestné činnosti zásadní význam, a věří, že úřad EPPO bude proto účinným nástrojem pro boj proti zločineckým organizacím, které mají dopad na rozpočet EU; vyjadřuje politování nad tím, že pět členských států se k EPPO dosud nepřipojilo, a vyzývá je, aby přijaly opatření nezbytná pro přistoupení k tomuto úřadu; vyzývá Komisi, aby mezitím posílila svůj dohled nad těmito členskými státy; vyjadřuje politování nad nedostatkem nominací evropských pověřených žalobců, zejména ze strany Slovinska, a nad značným zpožděním v mnoha dalších členských státech; zdůrazňuje, že se tím významně omezuje účinnost a účelnost celoevropského boje proti přeshraniční trestné činnosti; 32. zdůrazňuje, že je třeba lépe řešit trestné činy proti životnímu prostředí, které mají přeshraniční rozměr a ohrožují biologickou rozmanitost a přírodní zdroje, jako je nezákonný obchod s rostlinami a živočichy, nezákonná těžba dřeva a obchodování s ním a nezákonné obchodování s odpady; vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření mandátu úřadu EPPO tak, aby se vztahoval i na přeshraniční trestné činy proti životnímu prostředí; 33. vyjadřuje politování nad tím, že plán pracovních míst úřadu EPPO, který připravila Komise, mu neumožňuje účinně plnit jeho mandát; zdůrazňuje, že k tomu, aby úřad EPPO mohl plnit svůj hlavní úkol – bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, která má dopad na unijní rozpočet, potřebuje dostatečný počet zaměstnanců; vyjadřuje politování nad tím, že úřad EPPO není v současné době vybaven dostatečným počtem analytiků případů a finančních vyšetřovatelů na podporu činnosti evropských pověřených žalobců v trestním řízení; vyjadřuje politování nad tím, že provozní zaměstnanci úřadu EPPO se v současné době zaměřují především na registraci případů, a nikoli na jejich stíhání; vyjadřuje politování nad tím, že úřad EPPO uvedl, že trpí naléhavým nedostatkem kvalifikovaných právních a IT odborníků i administrativních pracovníků, kteří by zajistili hladké fungování úřadu; zdůrazňuje, že kromě 2 000 případů, které ročně vyřídí, se musí úřad EPPO zabývat více než 3 000 nahromaděnými nevyřízenými případy; je znepokojen tím, že vzhledem k bezprecedentním částkám uvolněným prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a k urychlení postupů zadávání veřejných zakázek během krize COVID-19 se pracovní zátěž úřadu EPPO v nadcházejících letech ještě zvýší; zdůrazňuje, že plán pracovních míst vypracovaný Komisí pro úřad EPPO na rok 2022 nedostačuje k nápravě nedostatků, které úřad zjistil; zdůrazňuje, že pokud bude úřad EPPO plně funkční, jeho přínosy pro ochranu rozpočtu EU převýší jeho náklady; důrazně vyzývá Komisi, aby zvýšila rozpočet a počet kvalifikovaných pracovníků, které má úřad EPPO k dispozici, aby mohl plně využívat svého potenciálu v boji proti trestné činnosti; 34. vítá sdělení Komise o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 a její zaměření na podporu účinné a včasné výměny informací mezi orgány EU a členskými státy, například prostřednictvím lepší interoperability mezi informačními systémy EU a zajištěním propojení s příslušnými databázemi v jednotlivých členských státech; oceňuje závazek Komise zjednodušit spolupráci v oblasti vymáhání práva a plně rozvinout potenciál stávajících nástrojů, jako je evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT); vítá záměr Komise zlepšit výměnu informací a spolupráci mezi Europolem, Eurojustem a zeměmi mimo EU; 35. vítá, že se Komise zaměřuje na předcházení pronikání organizované trestné činnosti do legální ekonomiky, například prostřednictvím revize rámce EU pro boj proti praní peněz a stávajících protikorupčních pravidel EU; vítá skutečnost, že Komise dbá na to, aby prosazování práva odpovídalo digitálnímu věku; 36. konstatuje, že kvůli praní peněz zůstávají zisky pachatelů trestné činnosti neodhaleny a že samo nabízení služeb v oblasti praní peněz se pro zločinecké organizace stalo ziskovým podnikem; zdůrazňuje, že to má významný dopad na finanční zájmy Unie a členských států, neboť šokujících 98 % odhadovaných výnosů z trestné činnosti není konfiskováno a zůstává k dispozici pachatelům trestné činnosti; domnívá se, že boj proti praní peněz má zásadní význam pro předcházení zneužívání finančních prostředků zločineckými organizacemi; je hluboce znepokojen zjištěními EÚD(14), že opatření EU, která mají bránit praní peněz, jsou roztříštěná a špatně koordinovaná, že stávající právní rámec je nekonzistentní a ne všechny členské státy jej provedly ve vnitrostátním právu a že této skutečnosti mohou pachatelé trestných činů zneužívat; oceňuje Komisi za nový legislativní balíček, jehož cílem je revize rámce AML/CTF, neboť se jedná o jednotný soubor pravidel, který představuje významný krok vpřed v boji proti praní peněz a umožní jednotné uplatňování právních předpisů AML/CTF; 37. vítá zejména návrh na vytvoření nové agentury EU, Orgánu pro boj proti praní peněz (AMLA), a zdůrazňuje, že má-li být AMLA plně funkční, musí mít k dispozici odpovídající lidské a finanční zdroje; vyjadřuje politování nad tím, že zřízení orgánu AMLA se očekává až v roce 2023 a že bude plně funkční až v roce 2026; zdůrazňuje, že stávající otázky týkající se AML/CTF jsou naléhavé povahy a vyžadují okamžité kroky; vyzývá Komisi, aby předtím, než bude orgán AMLA plně funkční, předkládala konkrétní opatření k řešení stávajících problémů; 38. dále vítá nové návrhy Komise týkající se kryptoaktiv, což je do značné míry neregulované odvětví široce využívané organizovaným zločinem, kdy jsou na trhu s kryptoměnami beztrestně přesouvány velké toky nezákonně získaných peněz; připomíná, že anonymita, která některé kryptoměny obklopuje, vede k tomu, že jsou stále častěji využívány pro nezákonné činnosti; vyzývá členské státy, aby vybízely společnosti zabývající se kryptoměnami k používání analytických nástrojů pro účely posuzování možné trestné činnosti v souvislosti s místem určení a adresami příjemců a zajistily, aby ve chvíli, kdy budou uživatelé kryptoměny převádět na reálnou měnu, tyto společnosti plně uplatňovaly právní předpisy proti praní peněz; zdůrazňuje, že kryptoměny musí podléhat stejným orgánům dohledu jako tradiční měny; 39. konstatuje, že finanční zpravodajské jednotky hrají při odhalování přeshraničních případů praní peněz a financování terorismu významnou úlohu; konstatuje, že v EU působí finanční zpravodajské jednotky na vnitrostátní úrovni a že Komise považuje koordinaci a výměnu informací mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami za nedostatečnou(15); vyjadřuje politování nad tím, že existují rozdíly v množství a typu údajů, které si finanční zpravodajské jednotky mezi sebou vyměňují; konstatuje, že to brání jejich vzájemné spolupráci, což má negativní dopad na jejich schopnost včas odhalovat a potírat přeshraniční trestnou činnost; 40. vyjadřuje politování nad tím, že jednotlivé členské státy uplatňují v boji proti organizované trestné činnosti značně odlišné přístupy, pokud jde o právní předpisy, strategie a operační kapacitu; konstatuje, že to je částečně způsobeno rozdílnou mírou přijímání a provádění právních předpisů EU; zdůrazňuje zejména rozdílnou úlohu a schopnosti koordinačních služeb pro boj proti podvodům (AFCOS) v členských státech, což možná pramení z toho, že právní předpisy EU dostatečně přesně nedefinují jejich mandát, čímž se komplikuje koordinace na vnitrostátní i na unijní úrovni; vyjadřuje znepokojení nad tím, že na boj proti podvodům týkajícím se finančních prostředků EU obvykle není kladen tak velký důraz jako na podvody týkající se vnitrostátních výdajů; to je zdůrazněno skutečností, že více než polovina případů, které úřad OLAF vyšetřuje, není členskými státy sledována a ještě méně z nich se dostalo do fáze trestního stíhání; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že poté, co jsou vyšetřování dokončena, některé členské státy doporučení úřadu OLAF soustavně neprovádějí a nepřijímají soudní opatření zaměřená na zpětné získání zpronevěřených finančních prostředků EU; vyzývá Komisi, aby využila svých výsad a přijala nezbytná opatření k zajištění včasného a správného provádění právních předpisů EU; 41. vyjadřuje politování nad tím, že z nedávného výzkumu vyplývá, že některé členské státy nekladou takový důraz na stíhání podvodů týkajících se finančních prostředků EU jako v případě stíhání podvodů ovlivňujících vnitrostátní výdaje; konstatuje, že ačkoli Komise členské státy vybídla k vypracování vnitrostátních strategií boje proti podvodům, učinilo tak zatím pouze 13 členských států a žádný z nich nepoužil šablonu poskytnutou Komisí; se znepokojením konstatuje, že tyto rozdíly mezi členskými státy představují překážku pro účinnou spolupráci; vyzývá proto Komisi, aby jednala rozhodněji s cílem zavést pro členské státy povinnost přijmout pravidla pro předcházení podvodům zaměřeným proti EU; Závěry 42. vyzývá Komisi, aby vypracovala společný přístup k posuzování dopadu organizované trestné činnosti na finanční prostředky EU a posoudila účinnost opatření přijatých k řešení tohoto problému ve všech členských státech; domnívá se, že včasná, úplná a účinná výměna informací je klíčová, a připomíná proto význam harmonizace definic pro získávání srovnatelných údajů ve všech orgánech EU a členských státech s cílem odhadnout dopad organizované trestné činnosti na finanční prostředky EU a přijmout rychlá protiopatření; 43. je znepokojen tím, že stávající systém rozdílných vnitrostátních přístupů brání uplatňování účinného přeshraničního přístupu k řešení tohoto problému, což pachatelům trestných činů umožňuje pokračovat v jejich činnosti, aniž by byli pohnáni k odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s orgány EU i mezi sebou a aby v boji proti organizované trestné činnosti využívaly nástrojů a služeb Unie s cílem maximalizovat výměnu údajů a usnadnit přeshraniční operace zaměřené na organizovanou trestnou činnost proti rozpočtu EU; 44. vyzývá členské státy a Komisi, aby zvážily soudržnější využívání všech dostupných nástrojů pro odhalování a potírání podvodů, zejména IT platformy Arachne a systému EDES; zdůrazňuje, že interoperabilita systémů Arachne, EDES a institucionálních a vnitrostátních databází má zásadní význam pro zajištění účinné výměny informací, jejímž cílem je předcházet podvodům poškozujícím rozpočet EU a odhalovat je; vyjadřuje politování nad tím, že systémy Arachne a EDES jsou v současné době omezeny, pokud jde o jejich rozsah, povědomí o nich a využívání ze strany členských států; v této souvislosti zdůrazňuje, že systém EDES pokrývá přímo i nepřímo spravované prostředky, nikoli však prostředky v rámci sdíleného řízení, které nicméně představují přibližně 80 % výdajů EU; vyzývá Komisi, aby rozšířila uplatňování systému EDES na prostředky v rámci sdíleného řízení; opět vyzývá Komisi, a zejména členské státy v Radě, aby zavedly povinnost používat systém Arachne; vyzývá Komisi, aby znovu posoudila rámec pro výměnu údajů mezi orgány EU a s členskými státy s cílem maximalizovat stupeň účinné výměny informací a zároveň dodržovat požadavky na ochranu údajů; 45. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy tím, že poskytne vnitrostátním orgánům odbornou přípravu, která by je vybavila odpovídajícími znalostmi pro využívání nástrojů, jako jsou systémy EDES a Arachne, a to co nejúčinněji a v souladu se standardy EU pro oznamování; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy analyzovala obtíže, s nimiž se vnitrostátní orgány při používání systémů EDES a Arachne setkávají, a aby se zabývala konkrétními doporučeními a zlepšila stávající obecné pokyny a uživatelskou vstřícnost těchto nástrojů; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy se staví proti využívání těchto nástrojů, neboť se obávají zvýšené byrokratické zátěže; zdůrazňuje, že budou-li tyto nástroje řádně integrovány, mohou ve skutečnosti byrokratickou zátěž snížit; vyzývá členské státy, aby přehodnotily svůj postoj k této otázce, a Komisi, aby se nadále angažovala v propagaci výhod systému EDES a Arachne pro členské státy; vyzývá k zavedení vzdělávacích programů zaměřených na boj proti praní peněz, které orgánům umožní odhalit riziko potenciálních podvodů ještě před vyplacením finančních prostředků, zejména v oblasti uplatňování zásady „poznej svého klienta“ a skrytého zapojení politicky exponovaných osob do dotací, projektů a grantů SZP; 46. považuje nařízení o společných ustanoveních(16), které stanoví společná pravidla pro evropské strukturální a investiční fondy, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus a Fond soudržnosti, za další důležitý prvek pro předcházení zneužívání finančních prostředků EU organizovanými zločineckými skupinami; 47. zdůrazňuje, že důležitým krokem v boji proti organizované trestné činnosti je snížení její výnosnosti; v této souvislosti připomíná práci úřadu OLAF, jehož šetření představují v boji proti podvodům klíčový nástroj; vyjadřuje politování nad tím, že míra obžalob podaných na základě doporučení úřadu OLAF členským státům je nízká a vykazuje klesající tendenci, neboť z 53 % v období 2007–2014 klesla v období 2016–2020 na 37 %; dále konstatuje, že v posledních letech nebylo vyhodnocováno, do jaké míry jsou finanční částky doporučené k vymáhání skutečně získány zpět, a že podle posledního hodnocení za roky 2002 až 2016 dosahuje míra zpětného získávání prostředků 30 %; vyzývá úřad OLAF a Komisi, aby prošetřily příčiny tohoto stavu, a členské státy, aby plnily svou zákonnou povinnost vymáhat příslušné finanční prostředky a aby úzce spolupracovaly s orgány Unie s cílem zajistit účinné vymáhání finančních prostředků zneužitých organizovanými zločineckými skupinami, jelikož šokujících 98 % odhadovaných výnosů z trestné činnosti není konfiskováno a zůstává k dispozici pachatelům trestné činnosti; vyzývá úřad OLAF, aby shromažďoval informace o míře zpětného získávání prostředků na základě svých finančních doporučení a aby tyto informace zveřejňoval ve svých výročních zprávách; domnívá se, že rozhodná opatření pro zpětné získávání finančních prostředků, a to i prostřednictvím preventivní konfiskace nebo konfiskace na majetkovém základě, mohou zločinecké organizace odradit od páchání podvodů namířených proti EU, a mohou tedy napomoci ochraně jejích finančních zájmů; vyzývá členské státy, aby zvýšily míru konfiskace finančních prostředků spojených s podvody a kladly větší důraz na preventivní opatření; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by bylo vhodné doplnit stávající roztříštěný přístup k vymáhání majetku prostřednictvím celounijního orgánu pověřeného zajišťováním včasného a účinného vymáhání finančních prostředků EU; 48. domnívá se, že prevence podvodů a boj proti podvodům páchaným organizovanými zločineckými skupinami by měly pro řídicí, certifikační a kontrolní orgány představovat prioritu a měly by být předmětem specializovaných finančních šetření; domnívá se, že boj proti organizovaným zločineckým skupinám rovněž vyžaduje posílená pravidla a opatření týkající se zmrazování a konfiskace aktiv, včetně případného dočasného zabavení majetku v hodnotě odpovídající výnosům z trestné činnosti, aby se zabránilo převodu těchto výnosů z trestné činnosti nebo nakládání s nimi před ukončením trestního řízení; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné vynaložit na vymáhání podvodně získaných finančních prostředků EU veškeré úsilí; důrazně podporuje účinnější vyšetřování s cílem narušit struktury organizované trestné činnosti a zdůrazňuje, že donucovací orgány musí mít náskok před pachateli trestných činů, kteří stále častěji používají nové technologie a využívají každé příležitosti k rozšíření svých nezákonných činností on-line i off-line; o 49. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zamezení korupci, neoprávněným výdajům a zneužívání finančních prostředků EU a členských států v případě fondů pro mimořádné události a ve výdajových oblastech týkajících se řešení krizí |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na články 310, 317 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(1), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(3), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů)(4), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU(5); – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), – s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2019(7) a výroční zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2019, – s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 01/2019 nazvanou „Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření“, – s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 06/2019 nazvanou „Boj proti podvodům ve výdajích EU na soudržnost: řídicí orgány musí posílit odhalování podvodů, reakci na ně a koordinaci“, – s ohledem na přezkum Evropského účetního dvora č. 06/2020 nazvaný „Rizika, výzvy a příležitosti spojené s reakcí EU na krizi COVID-19 v oblasti hospodářské politiky“, – s ohledem na Skupinu států proti korupci (GRECO) a její 21. souhrnnou zprávu o činnosti (2020), – s ohledem na studii nazvanou „Public Integrity for an Effective COVID-19 Response and Recovery“ (Integrita veřejné správy v zájmu účinné rekace na krizi COVID-19 a následného oživení), kterou zveřejnila OECD v dubnu 2020, – s ohledem na studii nazvanou „Corruption in the times of Pandemia“ (Korupce v době pandemie), která byla zveřejněna v květnu 2020(8), – s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. září 2020 nazvanou „31. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2019“ (COM(2020)0363) a související pracovní dokumenty útvarů Komise(9), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)(10), – s ohledem na nástroj pro mimořádnou podporu, – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(11), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017(12), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014(13), – s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, – s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 4/2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady 2020/0101(COD), kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 , pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU), a pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/0196(COD) o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza(14), – s ohledem na tiskovou zprávu Europolu ze dne 5. června 2020 nazvanou „Europol launches the European Financial and Economic Crime Centre“ (Europol zřizuje Evropské centrum pro finanční a hospodářskou trestnou činnost) (15), – ohledem na tiskovou zprávu Europolu ze dne 12. dubna 2021 s názvem „Serious and organised crime in the EU: A corrupting influence“ (Závažná a organizovaná trestná činnost v EU: korupční vliv)(16), — s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o vraždě Daphne Caruanové Galiziové a právním státě na Maltě(17), – s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2019(18), – s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou(19), – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, – s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9-0320/2021), A. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářské trestné činy jsou nezákonné činy spáchané jednotlivcem nebo skupinou jednotlivců za účelem hospodářského nebo profesního zisku a zahrnují mimo jiné korupci, podvody, nátlak, tajné dohody, obcházení pravidel, praní peněz a financování terorismu; B. vzhledem k tomu, že krize v oblasti veřejného zdraví způsobená pandemií COVID-19 spolu s následnou mimořádnou hospodářskou situací a sociálním chaosem donutila EU a veřejné orgány v členských státech, aby poskytly dodatečné finanční prostředky nebo se podílely na jejich správě a významně a urychleně zvýšily výdaje; C. vzhledem k tomu, že nástroj pro oživení a odolnost s prostředky o objemu přesahujícím 670 miliard EUR a iniciativa REACT-EU s prostředky o objemu přesahujícím 50 miliard EUR jsou účinnými nástroji, které mají členským státům pomoci se vypořádat s následky této pandemie; vzhledem k tomu, že již na jaře 2020 byla v rámci politiky soudržnosti poskytnuta mimořádná pomoc ve výši 11,2 miliardy EUR na podporu podnikání, 7,6 miliardy EUR v prostřecích přerozdělených v rámci EU na opatření v oblasti zdraví a 4,1 miliardy EUR na přímou podporu pracovníkům; D. vzhledem k tomu, že 2. dubna 2020 Komise jako součást reakce EU na pandemii COVID-19 navrhla aktivovat nástroj pro mimořádnou podporu; E. vzhledem k tomu, že rozhodnutí o této aktivaci přijala Rada sama bez zapojení Parlamentu v souladu s ustanoveními o aktivaci stanovenými v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2016/369 (nařízení o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie)(20); F. vzhledem k tomu, že NextGenerationEU je dočasným nástrojem pro oživení s prostředky ve výši okolo 800 miliard EUR v běžných cenách, který byl vytvořen s cílem podpořit oživení EU po pandemii COVID-19 a pomoci vybudovat ekologičtější, digitálnější a odolnější Evropu; G. vzhledem k tomu, že kvůli naléhavé povaze krize byly zadávací řízení a prostředky kontroly na mnoha místech uzpůsobeny v zájmu větší flexibility, aby se urychlilo provádění; H. vzhledem k tomu, že plány reakce neberou dostatečně v úvahu správu věcí veřejných a problém nezákonné trestné činnosti, jako je korupce a podvody, a opatření, která mají zabránit nesrovnalostem nepodvodného charakteru; I. vzhledem k tomu, že krize vytváří příležitosti pro četná porušování morální zásadovosti a mohla by posílit podvody a korupci, jakož i nesrovnalosti nepodvodného charakteru, zejména při zadávání veřejných zakázek, v balíčcích ekonomických pobídek a ve veřejných organizacích; J. vzhledem k tomu, že podle Evropského účetního dvora není věnován dostatek pozornosti předcházení podvodům a Komisi chybí komplexní informace o rozsahu, povaze a příčinách podvodů; vzhledem k tomu, že oficiální statistiky odhalených podvodů jsou neúplné a Komise dosud neprovedla žádné posouzení neodhalených podvodů(21); K. vzhledem k tomu, že korupce představuje závažnou hrozbu v soukromé i veřejné sféře a má nepřiměřený dopad na nejzranitelnější skupiny, neboť způsobuje ztrátu zdrojů, která ohrožuje dlouhodobý růst, sociální ochranu a rovný přístup k veřejným službám (včetně zdravotnictví, vzdělávání a spravedlnosti), což vše narušuje důvěru veřejnosti, zvyšuje sociální nerovnosti a podkopává základní hodnoty Unie; vzhledem k tomu, že je nezbytné lépe pochopit příčiny korupce, aby bylo možné účinně bojovat proti tomuto jevu a jeho škodlivým důsledkům; L. vzhledem k tomu, že v EU roste počet aktivních organizovaných zločineckých skupin, které mají často přeshraniční dosah; vzhledem k tomu, že tento jev se stává stále složitějším, neboť v důsledku globalizace a nových technologií vznikají nové zločinecké trhy a způsoby fungování, což umožňuje působit odkudkoli na světě a kdykoli; M. vzhledem k tomu, že technologie přinášejí nové kapacity pro odhalování a monitorování trestné činnosti, snižují zátěž pro vyšetřovatele a umožňují vytvoření inteligentnějších donucovacích opatření; N. vzhledem k tomu, že integrita finančního systému Unie je závislá na transparentnosti společností a jiných právnických osob, svěřenských fondů a podobných právních uspořádání; O. vzhledem k tomu, že Komise přijala řadu opatření k řešení rizik spojených s korupcí a zneužíváním finančních prostředků v Unii, mimo jiné zlepšením svých legislativních návrhů v oblasti boje proti praní peněz, ochrany oznamovatelů, zadávání veřejných zakázek a evropského mechanismu právního státu; P. vzhledem k tomu, že podle nejnovější zprávy organizace Transparency International a spolupracujícího centra Světové zdravotnické organizace(22) Evropská komise nerespektuje v plné míře své vlastní závazky týkající se transparentnosti a mezinárodní zásady „správné praxe“ v oblasti transparentnosti veřejných zakázek, když používá příliš mnoho úprav, aby zakryla prvky textu ve smlouvách o předběžné dohodě o nákupu; vzhledem k tomu, že Komise je však ze zákona povinna dodržovat ustanovení finančního nařízení a že je zapotřebí lepší a zdokonalené struktury, aby mohla Komise rychleji reagovat na budoucí krize; Q. vzhledem k tomu, že omezení korupce vyžaduje odpovědnost vlád za reformy, veřejnou podporu, politický závazek, mezinárodní spolupráci a společné úsilí s občanskou společností a soukromým sektorem; R. vzhledem k tomu, že v situaci velkých očekávání, značného tlaku a nebývalého objemu výdajů nesou odpovědnost za řešení této výzvy veřejní činitelé, kteří potřebují náležitou podporu, aby se vypořádali se zvýšenými profesními normami a novým obtížemi při plnění svého poslání; vzhledem k tomu, že veřejní činitelé si dále nemusí nutně okamžitě uvědomit situace představující střet zájmů; S. vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že profesionalizace v oblasti zadávání veřejných zakázek a dostatečné platy pracovníků v této oblasti mají pozitivní vliv na odrazování veřejných činitelů od korupce(23); T. vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva se vydala směrem posilování úlohy Evropského parlamentu s cílem zajistit větší soudržnost, parlamentní kontrolu a demokratickou odpovědnost; U. vzhledem k tomu, že boj proti korupci má zásadní význam pro ochranu finančních zájmů EU a pro zachování důvěry občanů v orgány EU; 1. uznává, že nedávné krize potvrdily, že je třeba být schopen mobilizovat investice a předsunout finanční podporu, tak aby byla k dispozici již od prvních let oživení; je si vědom toho, že v dobách krize musí být zdroje zpřístupněny ve velmi krátkých termínech a v rychle se měnící situaci; podotýká, že značné množství dodatečných zdrojů, které mají být vynaloženy v krátkém čase, zvyšuje tlak na kontrolní systémy; zdůrazňuje však, že rychlé využívání finančních prostředků a urychlené přijímání legislativních aktů musí být doplněno přiměřenými administrativními opatřeními; poukazuje na to, že tlak na poskytnutí podpory a naléhavá potřeba využít zdroje v co nejkratším čase by mohly vést k většímu riziku korupce, podvodů a dalších nesrovnalostí a že taková situace vyžaduje účinná preventivní opatření a postupy řízení kontroly; opakuje, že všechny postupy zadávání zakázek se musí řídit nejvyššími normami otevřenosti, transparentnosti a odpovědnosti; 2. vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých protikorupčních strategií začlenily cílená opatření zaměřená na vynakládání veřejných prostředků v době krize; v této souvislosti zdůrazňuje, že pravidla týkající se ochrany finančních zájmů Unie se použijí rovněž v případě mimořádné podpory a nástrojů mimořádné podpory, jako jsou: investiční iniciativa pro reakci na koronavirus (CRII), CRII+, REACT-EU a Nástroj pro oživení a odolnost; 3. poukazuje na významnou úlohu, kterou při předvídání a účinné reakci na rizika korupce v krizových situacích a při posilování politiky v oblasti boje proti korupci a morální zásadovosti, a tedy i zlepšování celkové správy, mají preventivní opatření a orgány, které je prosazují; je v tomto směru přesvědčen, že v důsledku krize COVID-19 se budeme na správu věcí veřejných zaměřovat v daleko větší míře, neboť bude třeba vyvíjet větší úsilí při řešení ničivých dopadů pandemie a nákladů, které způsobila lidem a hospodářstvím; 4. je přesvědčen, že základním předpokladem dodržování zásady řádného finančního řízení prostředků na mimořádné události v rámci rozpočtu EU je právní stát; připomíná, že právní stát platí za všech okolností, a to i v době krize, a že mimořádná opatření musí zajistit dodržování zásad právního státu a zásad proporcionality a nezbytnosti a být časově omezena a jejich dopady musí být pravidelně zkoumány; 5. zdůrazňuje, že mimořádné situace, zejména krize v oblasti zdraví a a bezpečnosti, mají rovněž dopad na fungování veřejných orgánů a vytvářejí příležitosti k narušení integrity, což může vést ke zneužití finančních prostředků a korupci v době, kdy jsou veřejné zdroje již pod tlakem; vybízí Komisi, aby se zabývala odolností orgánů EU v takových situacích s cílem chránit fondy pro mimořádné události; 6. připomíná, že je třeba zvýšit celkovou transparentnost hospodářského a finančního prostředí Unie, neboť prevence finančních a hospodářských trestných činů může být účinná jen tehdy, pokud se pachatelům zabrání, aby své činy kryli prostřednictvím netransparentních struktur; 7. zdůrazňuje v tomto ohledu, že EU – její instituce i členské státy – si nemůže dovolit ztrácet své cenné zdroje v nejlepších dobách, natož během pandemie a po ní; 8. oceňuje veškeré úsilí Komise o posílení reforem v oblasti transparentnosti, kontroly a boje proti korupci v členských státech prostřednictvím rozšířeného souboru nástrojů na podporu právního státu; vyjadřuje však své znepokojení nad tím, že tyto reformy narazily v některých členských státech na určitý odpor, což lze ve většině případů vysvětlit legislativními nebo institucionálními nedostatky nebo, v některých velmi specifických případech, tím, že se dotýkají osobních zájmů zákonodárců a vládních činitelů pověřených jejich prosazováním; trvá na tom, že je třeba zabránit jakémukoli skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů zákonodárců a vládních činitelů a že členské státy musí zavést solidní protikorupční rámce; 9. připomíná, že je třeba vyvinout větší úsilí v rámci kontrol ex ante, pokud jde o sledovatelnost finančních prostředků, zejména v případech, kdy byly tyto kontroly a hodnocení provedeny v rámci výjimečných opatření; připomíná, že vlády a jiné veřejné orgány potřebují účinné a transparentní podávání zpráv, nezávislé audity ex post a postupy týkající se odpovědnosti, ale i otevřené kanály komunikace s občanskou společností a soukromým sektorem, aby zajistily, že finanční prostředky a opatření pomáhají lidem, kteří to nejvíce potřebují; poukazuje na to, že je důležité poskytovat veřejnosti během krize aktuální, transparentní a spolehlivé informace; 10. vítá zásadní úlohu, kterou v pranýřování korupce plní organizace občanské společnosti; vyjadřuje proto politování nad tím, že během pandemie COVID-19 přijalo několik členských států opatření, která bránila přístupu veřejnosti k dokumentům, a že pracovníci v oblasti sdělovacích prostředků, kteří se dožadovali přístupu k veřejným dokumentům, čelili nejen obtížím a neodůvodněným zamítnutím, ale i nátlaku a hrozbám; domnívá se, že je důležité, aby občané byli o boji proti korupci průběžně informováni a zapojovali se do něho a aby byli rovněž plně chráněni před negativními osobními nebo profesními důsledky, zejména v případě whistleblowingu; v této souvislosti opakuje, že je třeba urychleně provést směrnici (EU) 2019/1937 o ochraně oznamovatelů; 11. zdůrazňuje, že klíčem k úspěšné reakci v mimořádných situacích je účast občanů na veřejném rozhodování; naléhavě vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní plány řešení krizí s cílem připravit se na podobné situace v budoucnosti a aby do nich zahrnuly záruky, na jejichž základě bude moci občanská společnost plnit úlohu strážce veřejného zájmu; připomíná, že přístup veřejnosti k dokumentům ve strojově čitelném formátu je klíčovým prvkem pro zajištění transparentnosti a kontroly veřejných výdajů; vyzývá Komisi, aby poskytla vhodné platformy pro zapojení, a připomíná stávající možnosti oznamování údajných podvodů Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); 12. konstatuje, že během hospodářské, bezpečnostní nebo zdravotní krize mají vlády tendenci umožňovat při zadávání zakázek v zájmu rychlé reakce na tuto krizi flexibilnější přístup; zdůrazňuje skutečnost, že směrnice EU o zadávání veřejných zakázek již umožňuje mnohem rychlejší postupy, které přinášejí menší administrativní zátěž, a že vlády členských států by tyto postupy měly řídit na základě platných právních požadavků; zdůrazňuje, že jakákoli opatření směřující k uvolnění postupů a zjednodušení, která mohou být v krizových situacích nezbytná, aby se zabránilo nákladným chybám a nesrovnalostem nepodvodného charakteru v důsledku složitosti pravidel, by měla být doplněna zvláštními pokyny a pečlivě kontrolována prostřednictvím mechanismů ex post; 13. vítá koordinované a rozhodné opatření na úrovni EU vedoucí k přijetí rozsáhlého balíčku iniciativ NextGenerationEU, který je zaměřen na důsledky pandemie COVID-19 narušující zdraví občanů a chod podniků v celé EU; zdůrazňuje však, že bezprecedentní navýšení finančních prostředků EU je náchylné ke zvýšenému riziku korupce a podvodů a přináší další výzvy, pokud jde o monitorování a odpovědnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily a prováděly účinné protikorupční politiky; 14. s ohledem na zajištění transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti výdajů EU připomíná význam systémů monitorování a auditu v rámci fondů se sdíleným řízením; opakuje, že Parlament hraje zásadní úlohu při kontrole stimulačního balíčku a Komise jej musí pravidelně informovat o jeho provádění; 15. konstatuje, že Nástroj pro oživení a odolnost(24), který je klíčovou součástí nástroje NextGenerationEU, umožňuje členským státům poskytovat granty (až do výše 312 miliard EUR) a půjčky (až do výše 360 miliard EUR)(25) na veřejné investice a reformy, které mají řešit strukturální slabiny a zvýšit odolnost hospodářství členských států a současně se zaměřuje na udržitelnou transformaci, digitální transformaci, hospodářskou, sociální a územní soudržnost, institucionální odolnost a pilíř sociálních práv; 16. vítá přenesení pravomocí na Komisi, pokud jde o vypracování srovnávacího přehledu prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, který bude podrobně sledovat provádění plánů členských států na podporu oživení a odolnosti; 17. připomíná, že srovnávací přehled bude sloužit jako základ pro dialog o oživení a odolnosti a že by jej měla Komise dvakrát ročně aktualizovat; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zajistila důkladné sledování pokroku dosaženého při plnění plánovaných milníků a cílů, aby byl zcela v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost, a to na základě stanovených společných ukazatelů a metodiky podávání zpráv; dále připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost je vázán podmínkami, které zaručují transparentní využívání finančních prostředků a měly by předcházet korupci nebo podvodům, dvojímu financování nebo střetu zájmů, a je přesvědčen, že by se kontroly měly vztahovat i na náklady skutečně vynaložené konečnými příjemci; vítá skutečnost, že díky Evropskému parlamentu mají nyní členské státy povinnost poskytovat informace o konečných příjemcích; 18. vybízí orgány EU a členských států, aby při vypracovávání a provádění mimořádných opatření a opatření na podporu oživení přijímaly podněty místních a regionálních orgánů; 19. konstatuje, že Parlament ve svém usnesení o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou trval na naprosté transparentnosti a odpovědnosti ze strany Komise, členských států a všech prováděcích partnerů v procesu provádění; 20. vyzývá Komisi, aby důkladně sledovala možná rizika pro finanční zájmy EU a neprováděla žádné platby, pokud nebudou splněny milníky spojené s opatřeními k prevenci, odhalování a nápravě korupce a podvodů; dále vyzývá Komisi, aby neprodleně informovala rozpočtové orgány o všech situacích, kdy nejsou finanční prostředky vyplaceny z důvodu obvinění ze zneužití, korupce, podvodu nebo porušení zásad právního státu a kdy členské státy nemají zavedeny dostatečné systémy boje proti podvodům; 21. domnívá se, že je třeba usilovat o řádné finanční řízení a že absorpce, i když zůstává důležitým cílem, by neměla být upřednostňována před výkonností, nákladovou efektivností a evropskou přidanou hodnotou programů a v případě nesrovnalostí by mělo být zajištěno zpětné získání prostředků prostřednictvím finančních oprav; 22. vyzývá členské státy, aby začlenily posouzení rizik korupce do celého návrhu programu a fází jeho plnění, a to v oblastech ekonomických stimulů a dotací; konstatuje, že rizikové situace je třeba řešit komplexně, pokud možno za využití přístupu státní správy jako celku; 23. zastává názor, že pro prevenci a snižování korupce jsou rozhodující větší transparentnost spolu s technologiemi a datovou vědou; vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu plně využily dostupné nástroje, jako je systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, nástroj Arachne a systém pro řízení nesrovnalostí, s cílem účinně a účelně identifikovat problematické hospodářské subjekty a soukromé osoby (nebo fyzické osoby), které jsou s nimi spojeny v přímém i nepřímém řízení; 24. zdůrazňuje další přínosy, které může sdílení informací přinést pro boj proti korupci; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že k tomu dojde prostřednictvím digitálního, interoperabilního a standardizovaného systému pro shromažďování údajů, a vybízí členské státy, aby si vyměňovaly informace mezi sebou navzájem a s příslušnými institucemi EU (zejména Evropským účetním dvorem (EÚD), OLAF, EPPO a Europolem) a aby úžeji spolupracovaly, zejména v krizových situacích, s cílem zlepšit shromažďování údajů, posílit účinnost kontrol a zajistit zpětné získávání zneužitých finančních prostředků; 25. zdůrazňuje, že je nezbytné vědět, kdo má z fondů EU prospěch, aby se zabránilo korupci, nesprávným výdajům a zneužívání finančních prostředků; vyjadřuje politování nad tím, že v současné době nejsou údaje pro identifikaci hospodářských subjektů a jejich skutečných vlastníků snadno dostupné, případně nejsou dostupné vůbec(26); je přesvědčen, že důležitým krokem k nápravě této situace by bylo vytvoření jednotné interoperabilní databáze zobrazující přímé a konečné příjemce dotací EU; 26. zdůrazňuje, že příjemci musí být identifikovatelní ve všech členských státech a bez ohledu na fondy, včetně fondů s přímým i sdíleným řízením; zdůrazňuje, že by se databáze měla omezit na nezbytné informace a že informace mohou být zveřejněny v souladu se stávající judikaturou Soudního dvora Evropské unie; naléhavě vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí na vytvoření takové jednotné centralizované databáze pro sledování peněžních toků EU; 27. trvá na tom, že v kontextu nadcházejícího cíleného přezkumu finančního nařízení je třeba posílit systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a jeho oblast působnosti; vyzývá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů na fondy se sdíleným řízením s náležitým ohledem na zásadu proporcionality a vhodnosti; 28. vyjadřuje politování nad skutečností, že úřad OLAF a EÚD nemají úplný přístup k nástroji pro hodnocení rizik Arachne a musí o něj požádat v každém jednotlivém případě, což komplikuje proces výměny informací, a brání tak odhalování nových rizikových vzorců a reagování na ně; považuje za nezbytné nalézt řešení, jak poskytnout úřadu OLAF a EÚD přístup k nástroji pro hodnocení rizik Arachne; je toho názoru, že začlenění Arachne do vnitrostátních systémů řízení a kontroly by mělo být povinné pro všechny řídicí orgány; 29. vyzývá Komisi, aby posoudila reakci na pandemii COVID-19 na několika frontách, zejména pokud jde o preventivní protikorupční opatření, analýzu empirických důkazů, žádostí o platbu a absorpce, a prozkoumala, zda měla korupce dopad na výsledek a zda byla dodržena nebo oslabena integrita, a aby o hlavních zjištěních podala zprávu Parlamentu, aby mohl (jako orgán odpovědný za udělení absolutoria) do svého postupu udělování absolutoria za rok 2020 vložit kapitolu o fondech pro mimořádné události a výdajích souvisejících s krizí; 30. lituje skutečnosti, že Komise značně využívá nástroje úprav k zakrytí částí smluv o předběžné dohodě o nákupu; bez ohledu na citlivost informací trvá na tom, že tyto podrobnosti jsou důležité při zlepšování odpovědnosti a globální reakce na virus; vyzývá Komisi, aby v reakci na budoucí krize lépe řešila transparentnost a odpovědnost, a tím přispěla ke zvýšení důvěry veřejnosti, posílení veřejné debaty a prosazování hodnot EU; konstatuje, že Komise uplatňuje čl. 38 odst. 3 písm. d) finančního nařízení, přičemž odkazuje na případ, kdy zveřejnění údajů představuje riziko poškození obchodních zájmů příjemců, a požaduje přiměřenost účinné kontroly a plnou odpovědnost za používání zdrojů s veřejným zájmem; 31. domnívá se, že pokud by příslušné údaje o zadávání veřejných zakázek měly být veřejně zpřístupňovány za účelem analýzy a byly by volně a snadno dostupné v otevřeném a standardizovaném formátu spolu s údaji o odsouzení a o obchodních rejstřících, mohlo by to významně podpořit prevenci a odhalování možných případů korupce; zastává tedy názor, že příslušné informace týkající se veškerých veřejných zakázek (využívajících veřejné finanční prostředky) by měly být veřejně přístupné, měly by se zveřejňovat na specializované webové stránce a s minimálním počtem úprav, a to v plném souladu s ochranou údajů a s jinými zákonnými požadavky; 32. konstatuje, že podle nařízení (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie má rozhodnutí o aktivaci nástroje pro mimořádnou podporu přijmout Rada na základě návrhu Komise; kritizuje však skutečnost, že navzdory silné vazbě nástroje pro mimořádnou podporu na rozpočet EU byl tento nástroj aktivován, aniž by byly plně respektovány a dodrženy výsady Parlamentu coby rozpočtového orgánu a konečného dohlížitele nad rozpočtem EU; 33. lituje skutečnosti, že navzdory několika pokusům získat jasnější přehled nemají Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu přístup k příslušným údajům o finančních prostředcích EU vynaložených v rámci nástroje pro mimořádnou podporu k financování smluv o předběžné dohodě o nákupu, přičemž na šest těchto smluv bylo vynaloženo zhruba 2,5 miliardy EUR; 34. uznává, že dohoda o společném zadávacím řízení(27) umožňuje členským státům, EHP a dalším zemím společně vyjednat lepší podmínky pro dodávky zdravotnického vybavení; vyzývá Komisi, aby s cílem zavést osvědčené postupy pro budoucí krize posoudila účinnost a účelnost dohody o společném zadávacím řízení a vytváření zásob zdravotnického materiálu v rámci rescEU; navíc naléhavě žádá Komisi, aby zavedla spolehlivý a transparentní rámec EU pro zadávání veřejných zakázek, do nichž jsou plně nebo částečně zapojeny finanční prostředky z rozpočtu EU, který by umožnil komplexní kontrolu ze strany Parlamentu, zejména pokud jde o výdajové oblasti související s velkými hospodářskými, bezpečnostními nebo zdravotními krizemi; 35. naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla přezkum finančního nařízení, který zahrne důkladný právní základ pro povinné používání otevřených a standardizovaných údajů o veřejných zakázkách a zajistí, aby byly IT systémy pro rozpočtovou kontrolu povinné, veřejné a interoperabilní s vnitrostátními databázemi; 36. vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na přijetí spolehlivých vnitrostátních strategií pro boj proti podvodům, jejichž přínosem bude koordinace opatření několika subjektů a zaručení optimalizace zdrojů a pokrytí všech oblastí zájmu (výdaje v rámci nepřímého a sdíleného řízení, vnitrostátní finanční prostředky atd.); konstatuje, že do konce roku 2020 přijalo vnitrostátní strategii boje proti podvodům 14 členských států a 5 členských států k tomu zahájilo postupy; konstatuje, že je to pokrok ve srovnání s rokem 2019, vyjadřuje však politování nad tím, že dosud ne všechny členské státy přijaly vnitrostátní strategii boje proti podvodům nebo tak hodlají učinit; je znepokojen tím, že se stávající strategie liší co do rozsahu a hloubky a je třeba je v tomto ohledu aktualizovat; 37. naléhavě vyzývá členské státy, aby harmonizovaly a sladily své normy, a vyzývá Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které tak odmítají učinit; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při zlepšování jejich strategií s cílem zajistit, aby v celé Unii existovaly důkladné vnitrostátní strategie boje proti podvodům; 38. považuje za důležité, aby Komise ve své nadcházející zprávě o právním státě posoudila nejen existenci, ale i účinnost vnitrostátních strategií pro boj proti podvodům; je navíc toho názoru, že budoucí zprávy o právním státě by měly vycházet z osvědčených postupů a poskytovat doporučení pro jednotlivé země ohledně toho, jak řešit zjištěné problémy či napravit porušení pravidel, včetně případných lhůt pro provedení a měřítek, která je třeba dále sledovat; domnívá se, že opatření přijatá v reakci na pandemii COVID-19, která měla dopad na právní stát, by rovněž měla být posouzena; 39. připomíná, že ochrana finančních zájmů Unie je nanejvýš důležitá a že je nezbytné na všech úrovních vynaložit co největší úsilí v tomto směru; 40. trvá na tom, že je zapotřebí spolupráce Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a dalších subjektů EU, jako je Eurojust, Europol a OLAF s cílem provádět trestní vyšetřování a stíhání v rámci příslušného mandátu/pravomoci; zdůrazňuje klíčovou úlohu výše uvedených orgánů a institucí během mimořádných situací a krizí v boji proti osobám, které využívají finanční prostředky z fondů EU, a bere v tomto ohledu na vědomí pracovní ujednání podepsaná mezi nimi; zdůrazňuje, že účinná spolupráce je možná pouze tehdy, pokud subjekty EU mají politickou podporu a jsou vybaveny dostatečnými lidskými a finančními zdroji; 41. kritizuje skutečnost, že Komise ignorovala výzvu Parlamentu k navýšení plánu pracovních míst EPPO a neprovedla dohodu dosaženou během dohodovacího řízení v roce 2020; opakuje, že je třeba zvýšit zdroje a počet zaměstnanců EPPO a OLAF, aby se usnadnil boj proti korupci, podvodům, neoprávněným výdajům a zneužívání finančních prostředků; 42. upozorňuje, že organizované zločinecké skupiny operují bez ohledu na hranice a ve stále větší míře získávají majetek i v členských státech a ve třetích zemích, kde nemají svou základnu; 43. požaduje zvýšenou účinnou mezinárodní spolupráci ohledně dokazování, vzájemného uznávání, doručování písemností a konfiskace a zmrazení majetku s cílem zajistit příslušným orgánům prostředky ke sledování, zmrazení, řízení a konfiskaci výnosů z trestné činnosti; vyzývá proto Komisi, aby podporovala a prosazovala celounijní harmonizaci vymezení korupčních trestných činů, jakož i lepší využívání stávajících souborů údajů a metodiky pro vytváření nových souborů s cílem získat srovnávací údaje o řešení případů korupce v celé EU; 44. požaduje větší spolupráci mezi zástupci vnitrostátních orgánů a úřadem OLAF s cílem zajistit, aby byla řádně posouzena vyšetřování prováděná v souvislosti s podvody poškozujícími rozpočet EU; 45. zdůrazňuje, že Skupina států proti korupci (GRECO) vydala komplexní doporučení členským státům, pokud jde o využívání veřejných prostředků v krizových a mimořádných situacích; vyzývá všechny členské státy, aby tato doporučení plně provedly, a tím zvýšily transparentnost a odpovědnost; vítá v tomto ohledu možnost, aby se EU připojila ke skupině GRECO jako řádný člen; 46. vítá balíček legislativních návrhů, který předložila Komise s cílem posílit pravidla EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu; požaduje účinné a důsledné uplatňování budoucího rámce, který předvídá mimořádné situace, v nichž by mohla být ohrožena stabilita a bezpečnost v EU; 47. se znepokojením bere na vědomí závěr Europolu, že pachatelé trestných činů se v digitálním prostředí dobře orientují, což znamená, že prakticky veškerá trestná činnost nyní zahrnuje určitý online prvek a mnoho trestných činů se zcela přesunulo na internet; je znepokojen tím, že nové technologie rovněž umožňují pokračovat v páchání tradičních trestných činů netradičním způsobem kdykoli a odkudkoli na světě; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozhodným způsobem investovaly a prokázaly silnou politickou vůli tyto nové výzvy řešit; 48. zastává názor, že pokrok v oblasti umělé inteligence představuje velkou příležitost pro veřejný sektor, jak odhalovat podvody a předcházet jim, například posílením ústřední analytické kapacity Komise, neboť nástroje informačních technologií mohou snadno sbírat, spojovat a analyzovat nezbytné údaje a odhalovat možné nesrovnalosti, podvody a korupci; vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly používat jednotný integrovaný, interoperabilní informační a monitorovací systém, který bude zahrnovat jednotný nástroj pro vytěžování dat a hodnocení rizik, jenž umožní přístup k příslušným údajům a jejich analýzu a zvýší spolehlivost kontroly s cílem dosáhnout všeobecného uplatňování, a to i za pomoci nástroje pro technickou podporu; 49. konstatuje, že shromažďování údajů o osobách, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie v rámci sdíleného řízení, a o projektech a reformách podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků, je nezbytné pro zajištění účinných kontrol a auditů, přičemž pravidla týkající se shromažďování a zpracovávání těchto údajů by měla být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů; 50. zdůrazňuje přínosy digitálních katastrů nemovitostí pro transparentnost vlastnictví, prevenci korupce a boj proti ní; vítá iniciativy Komise zaměřené na provádění takových programů v celé EU; vyzývá vnitrostátní orgány, aby spolupracovaly s Komisí na rozsáhlém provádění těchto programů; 51. domnívá se, že by měl existovat centralizovaný informační a monitorovací systém, který by zahrnoval požadavky na zadávání veřejných zakázek s veřejně dostupnými údaji podle jednotlivých zemí v celé EU, aby mohli dodavatelé a veřejní zadavatelé systematicky hlásit konkrétní údaje o projektech, pokroku v dosahování milníků a o konečných skutečných vlastnících (ve standardizovaném formátu); domnívá se, že tento systém by měl být vytvořen, aby se usnadnilo shromažďování, interoperabilita a zpracování údajů na úrovni EU a také účinné kontroly a audity; zdůrazňuje, že by se systém měl omezit na nezbytné informace a že by mělo být možné informace zveřejňovat v souladu se stávající judikaturou Soudního dvora EU; poukazuje však na to, že na vnitrostátní úrovni by mohla být zavedena meziúroveň (tj. decentralizované sběrné místo), aby se usnadnilo shromažďování údajů, s ohledem na jazykové rozdíly a místní specifika (například regionální odpovědnost); 52. navrhuje, aby se pro prevenci, odhalování a vyšetřování korupce nebo stíhání korupce využívaly systémy zveřejňování finančních informací / prohlášení o majetku s cílem podpořit odpovědnost a informovanost veřejných činitelů, a zabránit tak střetu zájmů; 53. domnívá se, že datové platformy mohou posílit mechanismy dohledu a zlepšit účinné sdílení informací s dalšími vládními útvary; 54. je přesvědčen o přínosech profesionalizace a odpovídajících platů v oblasti zadávání veřejných zakázek, konkrétně o tom, že mít specializované, odborně připravené a dobře placené zaměstnance v oblasti zadávání veřejných zakázek, kteří sdílejí své zkušenosti, znalosti a informace (o trhu), a to i přes hranice členských států, je pozitivní praxí, která by měla být uplatňována společně s dalšími technikami prevence korupce; 55. vybízí členské státy, aby náležitě využily finanční prostředky a programy EU; vyzývá vnitrostátní orgány, aby ve spolupráci s úřadem OLAF vyškolily zaměstnance tak, aby chápali různé typy podvodů, tendencí, hrozeb a rizik, korupce a dalších nezákonných činností poškozujících finanční zájmy EU; 56. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provádění směrnice o energetické náročnosti budov |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 této smlouvy, – s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o maximalizaci potenciálu energetické účinnosti fondu budov v EU(1), – s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny(2), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému(3), – s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii(4), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov(5) (směrnice o energetické náročnosti budov – EPBD), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES(6) (směrnice o energetické účinnosti), – s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva(7) a na její plánovanou revizi, – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla(8), a na návrh Komise ze dne 14. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výše uvedených výkonnostních norem v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (COM(2021)0556), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“)(9), – s ohledem na doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov(10), – s ohledem na doporučení Komise (EU) 2019/1019 ze dne 7. června 2019 o modernizaci budov(11), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 15. ledna 2020(12), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2020 nazvané „Renovační vlna pro Evropu – ekologické budovy, nová pracovní místa, lepší životní úroveň“ (COM(2020)0662), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (COM(2020)0789), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. července 2021 o strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství (COM(2021)0390), – s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 25. března 2021 nazvaný „Předběžná analýza dlouhodobých strategií renovací 13 členských států“ (SWD(2021)0069), – s ohledem na nedávno zveřejněný balíček „Fit for 55“, – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu, – s ohledem na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch, – s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0321/2021), A. vzhledem k tomu, že 36 % celkových emisí skleníkových plynů pochází z budov a že odvětví renovace budov je jednou z klíčových oblastí pro snižování emisí skleníkových plynů a dosažení cílů EU v oblasti klimatické neutrality, energetické účinnosti a Zelené dohody pro Evropu; B. vzhledem k tomu, že v zájmu přesvědčivé strategie bude mít zásadní význam postupná a postupná rozsáhlá renovace 210 milionů stávajících budov, protože jsou tyto budovy energeticky nejméně účinné a renovaci potřebuje potenciálně až 110 milionů budov(13); C. vzhledem k tomu, že 6 % domácností v EU nebylo v roce 2019 schopno platit účty za veřejné služby; vzhledem k tomu, že energetická účinnost budov může mít pozitivní dopad na boj proti energetické chudobě; D. vzhledem k tomu, že míra renovace budov je v současnosti velmi nízká, přibližně 1 % ročně, a rozsáhlé renovace představují pouze 0,2 % ročně; vzhledem k tomu, že programy renovace se nezaměřují vždy na zvýšení energetické účinnosti a podílu energie z obnovitelných zdrojů; E. vzhledem k tomu, že podle definice v čl. 2 odst. 18 nařízení (EU) 2018/1999(14) o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu je „energetická účinnost v první řadě“ hlavní zásadou energetické politiky EU, jejímž cílem je zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v případě koncových spotřebitelů, iniciativ zaměřených na reakci na poptávku po energii a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie; F. vzhledem k tomu, že podle hodnocení Komise představuje pouze vytápění a ohřev vody 79 % celkové konečné spotřeby energie v domácnostech EU (192,5 Mtoe)(15); G. vzhledem k tomu, že cílem poslední revize směrnice o energetické náročnosti budov v roce 2018 prostřednictvím směrnice (EU) 2018/844(16) bylo urychlit do roku 2050 renovaci stávajících budov a podpořit modernizaci všech budov pomocí inteligentních technologií a jasnějšího propojení s čistou mobilitou a také vytvořit stabilní prostředí pro investiční rozhodování a umožnit spotřebitelům a podnikům činit informovanější rozhodnutí, která jim umožní ušetřit energii a peníze; H. vzhledem k tomu, že od poslední revize směrnice o energetické náročnosti budov přijala EU cíl dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; I. vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov vyžadují, aby členské státy přijaly dlouhodobé strategie renovací, ale nevyžadují, aby skutečně renovovaly, ani nepředepisují způsob renovace, a neposkytují jasné nástroje pro hodnocení těchto strategií z hlediska dosažených výsledků; J. vzhledem k tomu, že dlouhodobé strategie renovací by měly přiměřeně podporovat energetickou účinnost sociálního bydlení; K. vzhledem k tomu, že opatření týkající se systému automatizace a řízení budov obsažená v revidované směrnici o energetické náročnosti budov nejsou dosud v členských státech plně provedena; vzhledem k tomu, že jejich uplatňování by poskytlo investorům a odborníkům větší jistotu; L. vzhledem k tomu, že směrnice o energetické účinnosti vyžaduje, aby členské státy prováděly komplexní posouzení účinného vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie s cílem určit potenciál, jaký mají různé možnosti řešení vytápění a chlazení ve stavebnictví, a navrhnout strategie ke zvýšení účinnosti a potenciálu využívání energie z obnovitelných zdrojů; M. vzhledem k tomu, že cílem iniciativy Nový evropský Bauhaus je odstranit dělicí čáru mezi designem a funkcí, udržitelným způsobem života, inteligentním využíváním zdrojů a inovativními a inkluzivními řešeními; N. vzhledem k tomu, že k zahájení renovační vlny je nezbytné odpovídající finanční krytí a financování; vzhledem k tomu, že renovace je stěžejní oblastí pro investice a reformy v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; O. vzhledem k tomu, že elektrická vozidla tvoří významnou součást přechodu EU na čistou energii, jenž je založen na opatřeních v oblasti energetické účinnosti, energii z obnovitelných zdrojů, alternativních palivech a inovativních řešeních pro řízení energetické flexibility a jehož cílem je dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; P. vzhledem k tomu, že směrnice o energetické náročnosti budov doplňuje směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva tím, že poskytuje právní základ pro budování dobíjecích stanic v obytných i nebytových budovách; vzhledem k tomu, že směrnice o energetické náročnosti budov má na úrovni EU klíčový význam pro podporu inteligentního soukromého dobíjení, neboť je pravděpodobné, že dobíjení bude většinou probíhat na soukromých místech a ve veřejně přístupných nebytových prostorách; Q. vzhledem k tomu, že soukromé dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, které i nadále představují do značné míry nejdostupnější typ nabíjení, mají často jiné aplikace a technické požadavky než veřejné dobíjecí stanice, neboť jsou napájeny nižším výkonem a používají se po delší dobíjecí dobu; R. vzhledem k tomu, že by směrnice o energetické náročnosti budov musela odrážet požadavky na instalaci minimálního počtu dobíjecích stanic pro parkovací místa v budovách tím, že by uložila povinnost zavést odpovídající kabeláž pro nabíjení elektrických vozidel; vzhledem k tomu, že od roku 2025 musí členské státy v souladu s příslušnými celostátními, regionálními a místními podmínkami definovat minimální požadavek na dobíjecí stanice pro všechny nebytové budovy s více než 20 parkovacími místy, a to jak veřejné, tak i soukromé; Poznámky 1. zdůrazňuje, že bude třeba zpřísnit a účinně provádět ustanovení článku 2a směrnice o energetické náročnosti budov, aby se zajistilo, že odvětví stavebnictví úspěšně přispěje k dosažení alespoň 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a ke splnění cíle EU, kterým je dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050; je přesvědčen, že v důsledku toho bude rovněž nutné upravit hlavní cíl a průběžné dílčí cíle a ukazatele směrnice o energetické náročnosti budov, neboť dlouhodobé strategie renovací nejsou v současné době na úrovni potřebné k dosažení cílů uvedené směrnice; 2. zdůrazňuje, že směrnice o energetické náročnosti budov a podrobné dlouhodobé strategie renovací by měly poskytnout impuls k rozšíření, urychlení, prohloubení a zlepšení kvality renovací fondu budov v EU prostřednictvím nových inovativních politických opatření, jak je navrženo v iniciativě „renovační vlna“; 3. vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy předložily své dlouhodobé strategie renovací pozdě a že jeden stát ji dosud nepředložil; poukazuje na to, že v důsledku toho je srovnávání plánů jednotlivých členských států obtížné; poukazuje na pozitivní skutečnost, že do pozdě přeložených strategií mohly být zahrnuty odkazy na vnitrostátní plány pro oživení přijaté v důsledku krize COVID-19 a nejnovější politické iniciativy EU, jako je Zelená dohoda pro Evropu a renovační vlna; konstatuje však, že tím vznikly rozdíly ve srovnání s členskými státy, které předložily své dlouhodobé strategie renovací ještě před svými plány obnovy po pandemii; 4. připomíná, že je důležité zajistit, aby byly prostřednictvím NextGenerationEU k dispozici odpovídající finanční zdroje v oblasti renovace a energetické náročnosti a účinnosti budov; je přesvědčen, že propojení renovace budov s fondy na podporu oživení představuje pro členské státy ekonomickou příležitost a způsob, jak snížit emise skleníkových plynů; 5. konstatuje, že předložené dlouhodobé strategie renovací celkově obecně splňují požadavky článku 2a směrnice o energetické náročnosti budov, protože poskytují informace o různých kategoriích, které jsou v něm stanoveny; vyjadřuje však politování nad tím, že míra podrobností a ambicí se u jednotlivých dlouhodobých strategií renovací liší; vyjadřuje politování nad tím, že několik členských států nestanovilo jasné dílčí cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, jak je požadováno v článku 2a uvedené směrnice; kromě toho lituje skutečnosti, že ne všechny dlouhodobé strategie renovací poskytují údaje o snižování emisí skleníkových plynů, což ztěžuje posouzení ambicí těchto strategií z hlediska zmírňování změny klimatu; je přesvědčen, že dlouhodobé strategie renovací by měly usilovat o vytvoření jasných opatření a monitorovacích nástrojů s cílem ztrojnásobit roční míru renovací s přihlédnutím k odlišné výchozí situaci a odlišnému fondu budov v jednotlivých členských státech; 6. poukazuje na to, že se členské státy obecně zaměřily spíše na dekarbonizaci systémů dodávek energie a emise skleníkových plynů, než aby aktivně vypracovávaly konkrétní opatření a strategie zaměřené na zlepšování energetické náročnosti budov uplatněním zásady „energetická účinnost v první řadě“, a tím snižovaly celkovou spotřebu energie v tomto odvětví jako součást integrované systémové energetické koncepce; zdůrazňuje, že energetická účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů by měly být maximalizovány v rámci celého energetického hodnotového řetězce, včetně elektřiny, tepla a plynu, a nejen v případě jednotlivých budov; 7. vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, zda jsou cíle dlouhodobých strategií renovací v souladu s renovační vlnou, komplexním posouzením vytápění a chlazení, které vyžaduje směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie(17), a s novými cíli v oblasti klimatu a energetiky pro každý členský stát podle jeho fondu budov; 8. vyzývá členské státy, aby podporovaly renovace, které upřednostňují integraci energie z obnovitelných zdrojů do energetického systému budov, jako je instalace infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel, akumulace tepla a připojení k inteligentním sítím; vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly sdílení osvědčených postupů; 9. je přesvědčen, že má-li být ekologická transformace a renovace budov úspěšná, je naprosto nezbytné zapojit do ní občany; zdůrazňuje, že zapojení odborníků a využití veřejných odborných znalostí může pomoci zlepšit její provádění; vyzývá členské státy, aby celý proces veřejných konzultací o dlouhodobých strategiích renovací dostatečně zprůhlednily a zajistily jeho inkluzivnost tím, že v souladu se zvláštními požadavky směrnice o energetické náročnosti budov umožní zapojení všech příslušných zúčastněných stran; 10. vyjadřuje politování nad tím, že EU v roce 2020 nedosáhla svého cíle v oblasti energetické účinnosti; zdůrazňuje, že existuje rozdíl ve společných ambicích, pokud jde o příspěvky členských států v rámci vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu k dosažení cíle energetické účinnosti do roku 2030, a že členské státy budou proto muset své úsilí výrazně zvýšit; 11. konstatuje, že výstavba je složitou činností, která vyžaduje úzkou koordinaci velkého počtu odborníků a řemeslníků a opírá se o použití široké škály stavebních technologií a materiálů; je přesvědčen, že při přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov je nutné vzít v úvahu její interakci s dalšími opatřeními v oblasti udržitelné výstavby a materiálové neutrality, aby bylo možné evropské budovy účinně dekarbonizovat; 12. poukazuje na význam udržitelnosti při využívání materiálů a spotřebě zdrojů během životního cyklu budov, a to od těžby materiálu, přes výstavbu a používání budov až po ukončení jejich používání a demolici a také při recyklaci a opětovném používání stavebních materiálů, včetně obnovitelných a udržitelných přírodních materiálů; dále zdůrazňuje, že při plánování výstavby by se mělo v různých fázích stavebního procesu využívat oběhové hospodářství; 13. podporuje používání udržitelných, inovativních a netoxických stavebních materiálů a zdůrazňuje, že oběhovost stavebních materiálů by měla být zvýšena zavedením nebo vytvořením systému označování oběhového hospodářství založeného na ekologických normách a specifických kritériích pro určité materiály; konstatuje, že je nutný další výzkum v oblasti udržitelných materiálů a udržitelných procesů; zdůrazňuje, že při výstavbě budov mohou při nahrazování alternativ založených na fosilních palivech hrát roli materiály na bázi dřeva, a poukazuje na potenciál těchto materiálů z hlediska dlouhodobého ukládání uhlíku; 14. uznává, že i když mají rozsáhlé renovace tu výhodu, že zcela mění energetickou náročnost budov, postupné renovace a postupné rozsáhlé renovace mohou umožnit méně rušivá a nákladově efektivnější renovační opatření tím, že je sladí s konkrétními „aktivačními momenty“; konstatuje, že takové situace vyplývají buď z praktických možností, osobních okolností, změny vlastnictví nebo změny nájemce v případě pronajímaných nemovitostí; vybízí členské státy, aby zvážily, jak lze využít „aktivačních momentů“ ke stimulaci renovací; konstatuje, že jednorázové a postupné renovace si vzájemně nekonkurují, ale obě jsou vhodným řešením v závislosti na konkrétní situaci; je přesvědčen, že postupné renovace a postupné rozsáhlé renovace musí být prováděny v souladu s normami pro rozsáhlé renovace, aby se předešlo blokačním účinkům zajištěním plánu renovace budov; 15. konstatuje, že stávající definice budov s téměř nulovou spotřebou energie uvedená ve směrnici o energetické náročnosti budov je kvalitativní povahy a ponechává členským státům značnou volnost při stanovování příslušných norem; vyzývá Komisi, aby zavedla normu pro „rozsáhlou renovaci“ s cílem dosáhnout úspor energie a snížení emisí skleníkových plynů a stanovila harmonizovanou definici budov s téměř nulovou spotřebou energie; 16. je přesvědčen, že renovace a normy pro nové budovy by měly zajistit požární bezpečnost a řešit rizika spojená s intenzivní seismickou aktivitou, která ovlivňují energetickou účinnost a životnost budov, a měly by zahrnovat vysoké zdravotní normy; vyzývá členské státy, aby vypracovaly systém inspekcí elektrických instalací s ohledem na skutečnost, že 30 % požárů v domácnostech a 50 % náhodných požárů v domácnostech je způsobeno zdrojem elektřiny(18); je přesvědčen, že renovace evropského fondu budov by měla zahrnovat kontrolu bezpečnosti a modernizaci elektrických instalací a zajistit dostatečné odvětrávání kouře v případě požáru; zdůrazňuje, že dlouhodobé strategie renovací by měly rovněž přispět ke statickému a strukturálnímu zlepšení fondu budov; 17. opakuje, že je třeba vzít v úvahu přítomnost výrobků obsahujících azbest v budovách a tyto výrobky odstranit a že při modernizaci budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti je třeba přijmout opatření proti uvolňování azbestu do životního prostředí(19); 18. vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli lhůta pro provedení směrnice o energetické náročnosti budov uplynula dne 10. března 2020, některé členské státy tento právní předpis stále plně neprovedly; 19. připomíná, že s cílem zajistit cenovou dostupnost renovací je důležité zavést v souladu s čl. 10 odst. 6 směrnice o energetické náročnosti budov odpovídající pobídky pro renovaci budov a finanční opatření podmíněná zvýšením energetické účinnosti a úsporami energie; 20. zdůrazňuje, že je důležité poskytnout potenciálním kupcům a potenciálním nájemcům jasné a přesné informace o energetické náročnosti a nákladech na energii; uznává, že ve všech členských státech je třeba zlepšit a lépe harmonizovat certifikáty energetické náročnosti, aby se usnadnilo jejich srovnávání a zlepšila se jejich kvalita a spolehlivost, a to při zohlednění rozdílné výchozí situace a odlišného fondu budov v jednotlivých členských státech; je proto přesvědčen, že by certifikáty energetické náročnosti měly být přístupnější a srozumitelnější, měly by uvádět praktické informace o skutečné energetické náročnosti dané budovy, zejména o její skutečné uhlíkové stopě, měly by být digitalizovány a měly by obsahovat informace z místního trhu na úrovni EU a informace týkající se parametrů kvality vnitřního prostředí, jako je tepelná pohoda; zdůrazňuje, že by certifikáty energetické náročnosti mohly být proto využity pro volitelné služby v oblasti reakce na poptávku jako měřítko pro regulační opatření, programy financování a integrované strategie renovací; 21. poukazuje na rozdíl mezi skutečnou energetickou náročností a vypočítanou náročností uvedenou na certifikátu energetické náročnosti, což je pro uživatele certifikátu zdrojem nejasností; zdůrazňuje, že do rámce certifikátu energetické náročnosti je třeba začlenit pas pro renovaci budovy, digitální stavební deník a ukazatel připravenosti pro chytrá řešení, aby se zabránilo množení nástrojů a zajistila se větší srozumitelnost pro spotřebitele; je přesvědčen, že to renovaci usnadní, zvětší její rozsah, zajistí koordinované načasování různých opatření a přinese mnohonásobné výhody; 22. připomíná, že dlouhodobé strategie renovací by měly zahrnovat širší přínosy renovací, jako je bezpečnost, ochrana zdraví, tepelná pohoda a kvalita vnitřního ovzduší; konstatuje, že podle jedné studie Komise(20) bylo zdraví primární pobídkou pro soukromé vlastníky domů, aby prováděli energetické renovace, s jasnou souvislostí mezi kvalitou bydlení, energetickou chudobou a zdravím; je přesvědčen, že když členské státy podporují renovace budov mimo jiné prostřednictvím veřejných pobídkových programů, informačních kampaní atd., měla by být zohledněna i kvalita vnitřního ovzduší; vybízí členské státy, aby s cílem vypracovat minimální normy kvality vnitřního prostředí zlepšily sběr údajů o parametrech kvality vnitřního prostředí; 23. zdůrazňuje, že náročné cíle v oblasti rozsáhlé a postupné rozsáhlé renovace stávajícího fondu budov vytvoří převážně v daném místě až 2 miliony pracovních míst(21), zejména v malých a středních podnicích, která nelze obsadit externími dodavateli, zajistí spotřebitelům čistou a dostupnou energii a zlepší životní podmínky obyvatel; 24. připomíná, že veřejné budovy musejí jít příkladem, pokud jde o počet provedených renovací a dosažení dekarbonizace, energetické účinnosti a nákladové efektivnosti, a přispět tak ke zvyšování povědomí veřejnosti o dané problematice a k tomu, aby renovace přijala; 25. opakuje svou výzvu k podpoře iniciativy EU zaměřené na rozvoj dovedností, mj. pokud jde o aspekty týkající se podpory genderové inkluzivnosti, spolu s opatřeními na vnitrostátní úrovni, s cílem umožnit osobám zastávajícím roli prostředního článku, jako jsou osoby provádějící instalaci, architekti nebo dodavatelé, aby poskytovaly poradenství nebo předepisovaly či instalovaly nezbytná řešení, včetně digitálních, která by umožnila realizaci programů energetické účinnosti a dekarbonizaci fondu budov, a k důrazu na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci všech subjektů činných ve stavebnictví; domnívá se, že je nezbytné, aby členské státy zajistily jasnou vazbu mezi svou vnitrostátní dlouhodobou strategií renovací a odpovídajícími iniciativami na podporu dovedností a vzdělávání v odvětví stavebnictví a energetické účinnosti; 26. zastává názor, že zásady nákladové efektivity a nákladové neutrality, kdy jsou rostoucí nájmy vyváženy úsporou energie, povedou v případě konečných spotřebitelů k nižším výdajům za energii; vybízí členské státy, aby do své vnitrostátní dlouhodobé strategie renovací systematicky začleňovaly opatření a kroky zaměřené na boj proti energetické chudobě a na renovaci těch budov ve svém bytovém fondu, které mají nejvyšší energetickou spotřebu, a aby bojovaly s případy narušování trhu a spekulativními nákupy, které vedou ke zvyšování nájmů, což má nepoměrně větší dopad na nájemníky s nízkými příjmy; připomíná, že zátěž, kterou nesou nejzranitelnější spotřebitelé v důsledku proměnlivosti trhů s energií, může být významně omezena zvýšením energetické účinnosti budov; zdůrazňuje, že je nutné těmto spotřebitelům zajistit flexibilní finanční podporu a mechanismy, které by jim umožnily bojovat s energetickou chudobou; poukazuje však na to, že by se mělo zvážit zavedení pobídek ke snížení nákladů na renovaci v případě konkrétních cílových skupin obyvatel a odvětví; 27. zdůrazňuje, že směrnice o energetické náročnosti budov by měla zajistit, aby renovace vedla v případě vlastníků bytů a budov k návratnosti investic, a to zajištěním skutečného měřitelného snížení energetické náročnosti budov; poukazuje na to, že přístup založený na úsporách energie měřených po renovaci sníží náklady a zvýší jak míru, tak i kvalitu a rozsah modernizace prováděné za účelem zvýšení energetické účinnosti u stávajících budov; žádá Komisi, aby zjistila, zda je v rámci přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov nutné zrevidovat nákladově optimální úroveň, jak je definována v čl. 2 odst. 14; 28. vítá relativní úspěch jednotných kontaktních míst a poukazuje na zásadní úlohu, kterou mohou hrát při propojování potenciálních projektů, zejména projektů menšího rozsahu, s účastníky trhu, včetně občanů, veřejných orgánů a zpracovatelů projektů; konstatuje, že neexistuje shoda na tom, co je jednotné kontaktní místo, neboť stávající modely v celé EU se liší, pokud jde o strukturu, řízení a typ poskytované pomoci; připomíná, že je důležité zvyšovat povědomí o jednotných kontaktních místech, a to i na místní a regionální úrovni; zdůrazňuje, že jednotná kontaktní místa mohou sehrát významnou úlohu při řešení otázky zdlouhavých a složitých povolovacích postupů, ale i při podpoře přístupu k financování renovace budov tím, že budou pomáhat šířit informace o jejích podmínkách; domnívá se, že tato kontaktní místa by měla poskytovat poradenství a podporu týkající se jak rodinných domů, tak i budov s více bytovými jednotkami, a poskytovat podporu i akreditovaným osobám zajišťujícím instalaci; 29. připomíná, že článek 19 směrnice o energetické náročnosti budov obsahuje ustanovení o přezkumu směrnice, včetně hodnocení ex post, které má být provedeno nejpozději do roku 2026; zdůrazňuje, že by to mělo umožnit vyvodit ponaučení z uplatňování uvedené směrnice a sloužit k posouzení pokroku při jejím používání v celé Unii; Doporučení 30. zdůrazňuje, že směrnice o energetické náročnosti budov má zásadní význam pro úspěšné dokončení renovační vlny a snižování emisí; 31. vyzývá členské státy, aby zajistily řádné uplatňování směrnice ve všech jejích aspektech, a zaměřily se přitom zejména na fond sociálního bydlení; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala uplatňování této směrnice a v případě jejího nedodržování přijala případná opatření; 32. vyzývá Komisi, aby zpřísnila stávající ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov, a zajistila tak, aby byly dlouhodobé strategie členských států týkající se renovací v souladu s cíli EU v oblasti klimatické neutrality a snižování energetické náročnosti; poukazuje na to, že má-li EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, budou muset projít rozsáhlou a postupnou rozsáhlou renovací 3 % budov ročně; 33. vyzývá Komisi, aby zjistila, jak by bylo možné vypracovat standardní šablonu, kterou by členské státy mohly použít, aby zajistily, že splní všechny požadavky článku 2a směrnice o energetické náročnosti budov, a aby harmonizovala cíle a požadavky v zájmu zajištění lepší srovnatelnosti pokroku a výsledků, pokud jde o národní plány pro oživení a odolnost nebo jiné financování ze strany EU, které je podmíněno předložením kompletní dlouhodobé strategie renovací podmínkou, a v zájmu jejich hodnocení; vybízí Komisi, aby vytvořila účelovou síť odborníků, která by podporovala členské státy při navrhování, sledování a provádění jejich dlouhodobé strategie renovací; 34. vyzývá Komisi, aby zvážila, jak dále napomoci rozvoji jednotných kontaktních míst, která poskytují poradenské služby občanům a dalším zúčastněným stranám, a to i prostřednictvím přísnějších opatření ve směrnici o energetické náročnosti budov; je přesvědčen, že k vyšší míře renovací mohou vést dodatečné pokyny a podpůrná opatření, zejména odborná pomoc, informační kampaně, školení a financování projektů; 35. vyzývá členské státy, aby co nejvíce využívaly součinnost mezi svou dlouhodobou strategií renovací, svým národním plánem pro oživení a odolnost a dalšími opatřeními k oživení hospodářství, a zajistily tak, aby v rámci programu NextGenerationEU byly okamžitě k dispozici prostředky na postupnou a postupnou rozsáhlou renovaci, a aby se přitom zaměřily zejména na nejvíce energeticky náročné budovy a domácnosti s nízkými příjmy, a dále aby byl na základě uvedeného programu vytvořen rámec, který by zajistil růst hlavních trhů v oblasti udržitelné renovace i po skončení období financování; 36. domnívá se, že důležitou úlohu při zvyšování energetické účinnosti může hrát digitalizace budov a stavebních technologií, pokud je proveditelná; je přesvědčen, že revize směrnice o energetické náročnosti budov by měla sloužit k další podpoře inteligentních a flexibilních technologií budov v souladu se zásadou, že na prvním místě je zajištění energetické účinnosti, a k podpoře přístupu zaměřeného na data; vybízí k využívání a zavádění nově vznikajících technologií, jako jsou inteligentní měřiče, inteligentní nabíjení, inteligentní topení, technologie skladování energie a systémy hospodaření s energií, které jsou interoperabilní s energetickou sítí, 3D modelování a simulace a umělá inteligence, s cílem podnítit snížení emisí uhlíku v každé fázi životního cyklu budov, počínaje fází jejich plánování a projektování přes výstavbu a provoz až po jejich modernizaci; 37. zdůrazňuje, že aktuální, spolehlivé a úplné údaje o náročnosti celého evropského fondu budov jsou klíčem k vypracování a provádění účinné politiky zaměřené na zvýšení energetické účinnosti v tomto odvětví; konstatuje, že digitální technologie by se měly využívat také na podporu mapování stávajícího fondu budov a zavedení dlouhodobé strategie renovace budov; 38. domnívá se, že s cílem zajistit majitelům bytů a domů, nájemníkům a třetím stranám širší dostupnost agregovaných anonymizovaných údajů, aby je mohli využít k optimalizaci spotřeby energie, mj. na základě systémů souhlasu, který by byl v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a také pro statistické a výzkumné účely je nutné zavést přístup založený na datech; 39. vybízí členské státy, aby zajistily účinné, ambiciózní a důsledné zavedení schváleného systému ukazatele připravenosti pro chytrá řešení v celé EU; poukazuje na to, že tento ukazatel by měl sloužit k uskutečnění renovační vlny a dosažení integrace energetického systému tím, že podpoří zavádění technologií inteligentních a flexibilních budov; uznává, že uvedený ukazatel pomůže dále podporovat projektování a výstavbu nových budov jako budov s nulovou spotřebou energie; 40. je přesvědčen, že dlouhodobé strategie renovací by měly poskytovat podrobnější informace pro dlouhodobá opatření a integrované plánování infrastruktury na základě plánu s konkrétními strategiemi, harmonogramem a jasnými dílčími cíli na rok 2030, 2040 a 2050, s cílem vytvořit stabilnější prostředí pro investory, developery, vlastníky bytů a domů a nájemce a zabývat se dopadem budov v průběhu celého jejich životního cyklu; zdůrazňuje, že členské státy musejí zlepšit přístup k celé škále finančních a daňových mechanismů na podporu mobilizace soukromých investic a na podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá k přijetí opatření na podporu půjček, které by stanovily energetickou účinnost jako kritérium pro nižší úrokové sazby; 41. zdůrazňuje, že směrnice o energetické náročnosti budov by měla zajistit, aby renovace přinesla vlastníkům bytů a budov optimální zhodnocení vynaložených prostředků a návratnost investic, menší náklady na energii a větší udržitelnost, a to prostřednictvím stanovení reálného měřitelného snížení energetické náročnosti budov; poukazuje na to, že přístup založený na skutečných úsporách energie v důsledku renovace sníží náklady a zvýší jak kvalitu, tak rozsah modernizace budov prováděné za účelem zvýšení energetické účinnosti v rámci jejich renovace; 42. poukazuje na potenciál ekologické infrastruktury, jako jsou zelené střechy a stěny, při snižování energetické náročnosti budov a při podpoře přizpůsobování se změně klimatu, zmírňování jejích dopadů a podpoře biologické rozmanitosti, zejména v městských oblastech; 43. žádá, aby členské státy využívaly svou dlouhodobou strategii renovací k provádění inovativní politiky, do jejíhož vypracování a do provádění programů zaměřených na zvyšování energetické účinnosti by se aktivně zapojili občané; zdůrazňuje, že do vypracování integrovaných plánů a provádění strategie zaměřené na dekarbonizaci budov je důležité zapojit zúčastněné strany, včetně občanů, obcí, bytových družstev a stavařů, a mobilizovat je; 44. bere na vědomí rozdílnou dynamiku výstavby a renovace různých typů budov (veřejných a soukromých, nebytových a obytných) v členských státech; vyzývá Komisi, aby zajistila rámec pro zavedení minimálních norem energetické náročnosti, které by odrážely různou výchozí pozici členských států a jejich odlišný fond budov, zejména pokud jde o budovy, které mají zvláštní architektonickou nebo historickou cenu, aby urychlila jejich renovaci a zajistila viditelnost celého hodnotového řetězce, pokud jde o očekávané zlepšení, a aby podnítila inovace a zároveň zajistila jejich finanční dostupnost, zejména v případě osob s nízkými příjmy a osob v nevýhodné situaci; 45. vyzývá členské státy, aby vytvořily integrovaný začleněný rámec, který by zahrnoval příslušné financování a odbornou pomoc při postupném zavádění minimálních norem energetické náročnosti, což v konečném důsledku podpoří dosažení dílčích cílů pro rok 2030, 2040 a 2050 stanovených v jejich dlouhodobé strategii renovací; zdůrazňuje, že tyto minimální normy by pomohly nastoupit cestu dosažení klimatické neutrality ve stavebnictví nejpozději do roku 2050 a mohly by zajistit viditelnost a bezpečnost trhu, pokud jde o transformaci stávajícího fondu budov; je si vědom toho, že členské státy mají při navrhování nezbytných opatření volnost, pokud jde o zohlednění různých hospodářských, klimatických, politických, sociálních a stavebních podmínek; domnívá se, že v souvislosti s budovami s technickým, architektonickým nebo historickým omezením či omezením souvisejícím s tím, že se jedná o kulturní dědictví, u nichž není možné provést renovaci za přiměřené náklady ve srovnání s hodnotou nemovitosti, by měly být zajištěny zvláštní finanční nástroje a pobídky; 46. vyzývá Komisi, aby propojila dlouhodobé strategie renovací s příslušnými ustanoveními směrnice o energetické účinnosti a směrnice o obnovitelných zdrojích energie týkajícími se účinného dálkového vytápění a chlazení a podpory obnovitelné energie v odvětví stavebnictví, jako je solární, termální a geotermální energie, ale i významnější úlohy ukládání energie a vlastní spotřeby energie v reakci na signály ze sítí a mikrosítí, a aby zároveň uznala, že v současné době se v otopných soustavách budov používají fosilní paliva, zejména zemní plyn; konstatuje, že spotřebitelům je třeba poskytnout podporu, aby mohli ustoupit od používání fosilních paliv; 47. vyzývá členské státy, aby uplatňovaly veškerá ustanovení článku 14 a čl. 15 odst. 4 směrnice o energetické náročnosti budov a poskytly občanům a odborníkům jednoznačné a podrobné informace o tom, jak může systém automatizace a ovládání budov (BACS) co nejdříve zajistit povinné kapacity, aby se zabezpečila neprodlená realizace všech přípravných akcí před uplynutím lhůty stanovené na rok 2025; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění těchto ustanovení ve vlastním právu zvážily využití nástrojů nebo kontrolních seznamů vypracovaných odborníky; 48. vyzývá členské státy, aby se v souladu s prioritami uvedenými v renovační vlně zaměřily na dekarbonizaci vytápění a chlazení budov a zvážily systémy pobídek pro výměnu starých neúčinných systémů vytápění v budovách založených na fosilních palivech, mj. tím, že by v souladu se svou dlouhodobou strategií renovací zavedly cíle týkající se jejich výměny, a aby se přitom zaměřily na nejohroženější spotřebitele; 49. připomíná svůj požadavek, aby se při příští revizi posoudila nutnost zpřísnit požadavky na dobíjecí infrastrukturu ve směrnici o energetické náročnosti budov, a to s ohledem na potřebu zajistit stabilitu sítě, například zavedením funkcí inteligentního dobíjení, a podpořila udržitelná mobilita, a aby se do této směrnice zahrnul v souladu s řádným územním plánováním a dopravními trasami integrovaný, systematický a oběhový přístup k rozvoji měst i venkova; 50. vybízí členské státy, aby uvažovaly o tom, jak spolu se zainteresovanými stranami a místními společenstvími nejlépe využít výhod územního přístupu k rozsáhlým renovacím; 51. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly dobíjecí stanice v budovách připraveny k inteligentnímu nabíjení, a sladily příslušné požadavky s přepracovanou směrnicí o obnovitelných zdrojích energie; vyzývá členské státy k vytvoření rámce, který by pomohl zjednodušit a urychlit instalaci dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných a nebytových budovách, řešit možné regulační překážky a podporovat vhodné možnosti, které by při projektování budov zajistily snadný přístup k jízdním kolům a jejich parkování; 52. vítá skutečnost, že Komise uznala význam elektromobility, když zavedla minimální požadavky na parkoviště od určité velikosti a další minimální požadavky na infrastrukturu u menších budov; zdůrazňuje, že je nutné dále podporovat zavádění této dobíjecí infrastruktury; 53. poukazuje na významnou úlohu, kterou může renovace stávajících budov a projektování nových budov hrát při podpoře využívání elektrických vozidel, jako jsou osobní automobily, dodávky, jízdní kola a motocykly, a to tím, že se vytvoří odpovídající parkovací místa a dobíjecí infrastruktura, což přispěje k celkové dekarbonizaci odvětví dopravy; konstatuje, že touto úpravou lze zajistit, aby byly budovy zdravější a ekologičtější, aby byly v rámci dané čtvrti propojeny a aby byly odolnější vůči negativním dopadům změny klimatu; vyzývá Komisi, aby zvážila rozšíření působnosti směrnice o energetické náročnosti budov v oblasti mobility zavedením případných minimálních požadavků na parkovací infrastrukturu pro jízdní kola a dobíjecí stanice pro elektrická jízdní kola v různých typech budov; 54. vítá, že byl uznán význam požadavků na předběžnou kabelovou infrastrukturu v nových obytných i nebytových budovách jako jedné z podmínek rychlého budování dobíjecích stanic; vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění těchto požadavků do příslušného rámce politiky v členských státech; 55. zdůrazňuje, že dostupnost dobíjecích stanic je pro soukromého nájemce nebo vlastníka nemovitosti jednou z pobídek k tomu, aby dal přednost elektromobilitě; konstatuje však, že ve směrnici o energetické náročnosti budov jsou v současnosti stanoveny pouze požadavky na infrastrukturu kabelovodů v nových budovách a budovách procházejících rozsáhlou renovací, které mají více než 10 parkovacích míst; poukazuje na to, že pokud náklady na dobíjecí stanice a kabelovody přesahují 7 % celkových nákladů na celkovou renovaci budovy, je ve směrnici stanovena výjimka; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy provedla analýzu nákladů s cílem zjistit, jak by bylo možné podpořit developery v tom, aby pro uživatele elektrických vozidel zaváděli odpovídající infrastrukturu; 56. připomíná, že členské státy musejí do 1. ledna 2025 stanovit požadavky týkající se instalace určitého počtu dobíjecích stanic do všech nebytových budov s více než 20 parkovacími místy; konstatuje, že v tomto ohledu je důležité zjistit nedostatky při uplatňování směrnice o energetické náročnosti budov, jejíž revize by se měla vztahovat na ustanovení, jejichž cílem bude dále podpořit a usnadnit budování soukromé i veřejné dobíjecí infrastruktury v obytných i nebytových budovách; 57. zdůrazňuje, že řešení v oblasti elektromobility musí být pro všechny lidi snadno přístupné; poukazuje v tomto ohledu na potřebu renovace budov, včetně parkovišť, s cílem zlepšit jejich přístupnost pro osoby s omezenou hybností; poukazuje navíc na to, že je nutné v renovovaných a nových budovách vyhradit skladovací prostory pro zařízení zajišťující mobilitu, včetně invalidních vozíků a kočárků; 58. vítá, že se uznává potřebnost opatření, která by usnadnila a urychlila vybudování dobíjecí infrastruktury odstraněním stávajících překážek, jako jsou rozdílné pobídky a administrativní zátěž; poukazuje nicméně na to, že na vnitrostátní a místní úrovni přetrvávají administrativní překážky, pokud jde o plánování a povolování dobíjecí infrastruktury, které brání jejímu budování v nových i stávajících obytných a nebytových budovách; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí k odstranění těchto zřejmých administrativních překážek; 59. zdůrazňuje, že aby byla zajištěna dobíjecí kapacita pro elektrická vozidla, musí veřejně dostupnou dobíjecí infrastrukturu doplňovat dobíjení elektrických vozidel v obytných a nebytových budovách; poukazuje na to, že je třeba zvýšit investice do elektromobility a vybudovat dobíjecí infrastrukturu schopnou inteligentního dobíjení, což může usnadnit změnu poptávky v době špičky a reakci na tuto poptávku, čímž se vytvoří levnější a účinnější energetické rozvodné sítě, které budou vyžadovat méně výrobních kapacit a omezenější infrastrukturu; 60. je přesvědčen, že vybudování veřejné, poloveřejné a soukromé infrastruktury pro inteligentní dobíjení je i nadále základním předpokladem širšího zavádění elektrických vozidel na trh; vyzývá proto k navýšení investic do budov a mobility, k podpoře inovací a k využívání digitálních nástrojů v oblasti elektromobility; 61. poukazuje na to, že příslušné právní předpisy EU by měly v souvislosti s renovací budov, novou výstavbou a instalací nových zařízení usnadnit zavádění dobíjecích stanic pro elektrická vozidla; upozorňuje na to, že je důležité investovat do veřejných dobíjecích stanic podél koridorů hlavní sítě a v celé síti, zdůrazňuje však, že tyto stanice mohou existovat pouze nad rámec mnohem většího počtu dobíjecích stanic, které je nutné vybudovat v městských oblastech; poukazuje na to, že nákladově nejefektivnějším a nejpraktičtějším způsobem, jak urychlit přechod vozového parku na elektrickou energii, je zpřístupnit dobíjecí stanice v blízkosti domácností a pracovišť, kde by sloužily jako zásadní doplněk nezbytné, avšak nákladnější infrastruktury pro rychlé nabíjení; 62. zdůrazňuje, že je důležité zajistit všem Evropanům a regionům, včetně nejvzdálenějších regionů, inkluzivní, soudržnou a udržitelnou mobilitu; poukazuje na to, že je důležité podporovat alternativní, inkluzivní, bezpečné a udržitelné druhy dopravy a nezbytnou infrastrukturu; vyzývá členské státy, aby při vypracovávání svých požadavků na instalaci minimálního počtu dobíjecích stanic zajistily sociálně-ekonomickou a územní soudržnost; naléhavě vyzývá členské státy, aby zjistily, které sociální, hospodářské, právní, regulační a administrativní překážky brání rychlému rozvoji dobíjecích stanic a zabývaly se jimi; 63. uznává, že při plánování výstavby bytové a nebytové dobíjecí infrastruktury a parkovacích míst je důležité v co nejvyšší míře zachovat stávající městské zelené plochy a systémy udržitelné městské kanalizace; 64. konstatuje, že slibného pokroku při budování dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla v budovách a na parkovištích dosáhlo pouze několik členských států; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem u ostatních členských států a vyzývá k rychlejšímu poskytování širší škály údajů; konstatuje, že většina členských států předložila odhad týkající se využívání elektrických vozidel a cílů pro instalaci dobíjecích stanic na rok 2020; upozorňuje však na to, že údaje o cílech pro rok 2025 a 2030 poskytly pouze dvě třetiny členských států; 65. poukazuje na to, že několik místních orgánů začalo formulovat plány dekarbonizace, v nichž jsou stanoveny také závazné termíny pro zákaz používání vozidel s motory s vnitřním spalováním; vyzývá tyto orgány, aby zajistily, aby součástí jejich plánů byla zvláštní finanční a technická podpora na přizpůsobení jejich fondu budov, tak aby splnily svůj plán dekarbonizace; o 66. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výzvy a vyhlídky mnohostranných režimů kontroly zbraní hromadného ničení a odzbrojení |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti smlouvy INF a důsledcích pro Evropskou unii(1), – s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 obsahující doporučení Komisi k rámci pro etické aspekty umělé inteligence, robotiky a souvisejících technologií(2), – s ohledem na své doporučení ze dne 21. října 2020 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se přípravy procesu 10. přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), kontroly jaderných zbraní a možností jaderného odzbrojování(3), – s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva za rok 2020(4), – s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech(5), – s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o doporučeních hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ohledně vytvoření zóny bez zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(6), – s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní(7), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití(8) (nařízení o zboží dvojího užití), – s ohledem na výroční zprávy o pokroku v provádění strategie Evropské unie proti šíření zbraní hromadného ničení (zejména na zprávy z roku 2019(9) a 2020(10)), – s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/212/SZBP ze dne 29. března 2010 o postoji Evropské unie k hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2010(11), – s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1656 ze dne 6. listopadu 2020 o podpoře poskytované Unií na činnosti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v oblasti jaderného zabezpečení a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení(12), – s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/901 ze dne 29. června 2020 o podpoře činností Přípravné komise pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) ze strany Unie za účelem posílení jejích kapacit pro monitorování a ověřování a v rámci provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení(13), – s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/938 ze dne 6. června 2019 na podporu procesu budování důvěry vedoucího k vytvoření zóny bez jaderných zbraní a všech dalších zbraní hromadného ničení na Blízkém východě(14), – s ohledem na nařízení Rady (EU) 2018/1542 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní(15) a prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1480 ze dne 14. října 2020, kterým se provádí nařízení (EU) 2018/1542 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní(16), – s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/906 ze dne 29. června 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/615 o podpoře Unie určené na činnosti předcházející hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se bude konat v roce 2020(17), – s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/97 ze dne 21. ledna 2019 na podporu úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení(18), – s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ze dne 15. prosince 2020 k příležitosti vstupu Smlouvy o zákazu jaderných zbraní v platnost, – s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ze dne 3. února 2021 k prodloužení nové smlouvy START, – s ohledem na 16. výroční konferenci NATO o zbraních hromadného ničení, kontrole zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní, která se uskutečnila dne 10. listopadu 2020, – s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady ke Smlouvě o otevřeném nebi ze dne 18. června 2021, – s ohledem na prohlášení generálního tajemníka NATO ze dne 2. srpna 2019 o zániku smlouvy INF, – s ohledem na projev generálního tajemníka NATO ze dne 10. listopadu 2020 na 16. výroční konferenci NATO o zbraních hromadného ničení, kontrole zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní, – s ohledem na program OSN pro odzbrojení z roku 2018 nazvaný „Zajištění naší společné budoucnosti“, – s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 24. října 2020 o vstupu Smlouvy o zákazu jaderných zbraní v platnost, – s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 16 zaměřený na podporu mírumilovných a inkluzivních společností pro udržitelný rozvoj, – s ohledem na rozhodnutí konference smluvních stran Organizace pro zákaz chemických zbraní ze dne 21. dubna 2021 týkající se řešení držení a používání chemických zbraní Syrskou arabskou republikou, – s ohledem na společný komplexní akční plán (JCPOA – dohoda o íránském jaderném programu) z roku 2015, – s ohledem na prohlášení E3(19) o JCPOA ze dne 19. srpna 2021, – s ohledem na 64. generální konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která se konala ve dnech 21. až 25. září 2020 ve Vídni, – s ohledem na projev prezidenta Francouzské republiky ze dne 7. února 2020 o francouzské strategii v oblasti obrany a odrazování, – s ohledem na společné prohlášení prezidentů Spojených států a Ruska ze dne 16. června 2021 o strategické stabilitě, – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0324/2021), A. vzhledem k tomu, že zbraně hromadného ničení, zejména jaderné zbraně, představují vážnou hrozbu pro dlouhodobou bezpečnost lidstva; vzhledem k tomu, že pro budování a zachování míru, stability, předvídatelnosti, bezpečnosti, udržitelného rozvoje a hospodářského a sociálního pokroku, zmírňování stávajícího napětí mezi státy a snižování pravděpodobnosti ozbrojeného konfliktu s nepředvídatelnými a katastrofickými humanitárními, ekologickými, sociálními a ekonomickými důsledky je klíčová pevná a komplexní struktura kontroly zbrojení, nešíření zbraní a odzbrojení založená na závazných smlouvách a pevných mechanismech budování důvěry a posílená spolehlivým a transparentním mechanismem ověřování; B. vzhledem k tomu, že v současné napjaté geopolitické situaci v Evropě a ve světě došlo v poslední době k oslabení nebo ukončení zásadních smluv o kontrole zbrojení, které vstoupily v platnost na konci studené války; vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvýšilo napětí a vzrostla nedůvěra mezi smluvními stranami NPT, k čemuž navíc výrazně přispělo rostoucí zhoršení dvoustranných vztahů mezi USA a Ruskem a následnými kroky, které Rusko podniklo k přehodnocení jaderných aspektů své vojenské doktríny; vzhledem k tomu, že se objevilo nové mezinárodní klima založené na sílícím boji o moc; vzhledem k tomu, že v tomto novém prostředí, v němž není zaručena nezbytná stabilita a předvídatelnost evropské a globální bezpečnostní architektury, zahájila EU proces úvah o možných způsobech posílení své strategické autonomie; vzhledem k tomu, že ve světě globální vzájemné závislosti má pro bezpečnost EU zásadní význam obnovení celosvětové kontroly zbrojení a úsilí o odzbrojení; vzhledem k tomu, že dne 16. června 2021 se USA a Ruská federace zavázaly k integrovanému dialogu o strategické stabilitě; C. vzhledem k tomu, že cílem EU je stát se globálním aktérem zasazujícím se o mír a podporovat mezinárodní řád založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že kontrola zbrojení a nešíření jaderných zbraní byly a jsou základem projektu EU od samého počátku, zejména vytvořením Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM); vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím své strategie proti šíření zbraní hromadného ničení přispívá k odzbrojení a k předcházení používání a šíření zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že by se tato strategie měla rovněž zaměřit na nové hrozby, jako jsou autonomní zbraňové systémy a další nově vznikající a přelomové technologie; D. vzhledem k tomu, že NPT se svými třemi vzájemně se posilujícími pilíři se za více než padesát let své existence stala a nadále zůstává základním kamenem globální struktury kontroly jaderných zbraní a účinným nástrojem k prosazování mezinárodního míru a bezpečnosti tím, že zajišťuje, aby převážná většina signatářských států dodržovala své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní uplatňováním přísných záruk a norem proti nabývání jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že očekáváme splnění článku 6 NPT; vzhledem k tomu, že 10. hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní byla kvůli pandemii COVID-19 odložena; E. vzhledem k tomu, že neexistuje žádný mezinárodní mechanismus, který by reguloval vývoz vysoce obohaceného uranového paliva pro jaderné ponorky; F. vzhledem k tomu, že MAAE hraje klíčovou roli při provádění NPT; vzhledem k tomu, že dodatkový protokol podstatně rozšiřuje schopnost MAAE kontrolovat tajná jaderná zařízení; G. vzhledem k tomu, že v posledních letech narůstá napětí a nedůvěra mezi smluvními stranami NPT; H. vzhledem k tomu, že dne 22. ledna 2021 vstoupila v platnost Smlouva o zákazu jaderných zbraní (TPNW) jako výsledek mezinárodního a regionálního hnutí, jehož cílem bylo upozornit na ničivé humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní; vzhledem k tomu, že smluvními stranami uvedené smlouvy jsou tři členské státy EU; vzhledem k tomu, že jednání o TPNW v rámci Valného shromáždění OSN se zúčastnilo šest členských států EU a pět členských států hlasovalo pro přijetí této nové smlouvy; vzhledem k tomu, že smluvními stranami TPNW nejsou žádní členové NATO a žádné státy vlastnící jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že k TPNW neexistuje žádný postoj Rady; vzhledem k tomu, že k dosažení smysluplných výsledků v celosvětovém úsilí o odzbrojení je žádoucí zapojení a aktivní účast všech států, které jsou stranami NPT, a všech jaderných států; I. vzhledem k tomu, že JCPOA je výsledkem mnohostranné diplomacie pod vedením EU; vzhledem k tomu, že strany JCPOA z roku 2015 – EU, Čína, Rusko, Írán a USA – zahájily nepřímá jednání, aby Írán a USA opětovně zahájily provádění společného komplexního akčního plánu; vzhledem k tomu, že v roce 2018 USA znovu zavedly sankce a Írán zrušil omezení své produkce obohaceného uranu; vzhledem k tomu, že Írán přestal uplatňovat dodatkový protokol a provádět pozměněný kodex 3.1 doplňkových ujednání k dohodě o bezpečnostních zárukách a zároveň zintenzívnil své programy obohacování uranu na úroveň použitelnou pro zbraně; vzhledem k tomu, že to představuje hrozbu pro regionální a mezinárodní mír a bezpečnost a ohrožuje globální úsilí o odzbrojení a nešíření zbraní; vzhledem k tomu, že íránská vláda a nový íránský prezident ještě neprokázali svůj úmysl dodržovat JCPOA a usilovat o konstruktivní a mírovou spolupráci s EU; J. vzhledem k tomu, že Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) dosud nebyla celosvětově ratifikována; vzhledem k tomu, že ke vstupu CTBT v platnost je stále zapotřebí ratifikace osmi státy, včetně USA a Číny; vzhledem k tomu, že EU důsledně prosazuje příspěvek CTBT k míru, bezpečnosti, odzbrojení a nešíření zbraní; K. vzhledem k tomu, že konference o odzbrojení po 25 letech bez jakéhokoli pokroku stále ještě formálně nezahájila jednání o navrhované smlouvě o zákazu výroby štěpných materiálů, která by zakazovala výrobu štěpného materiálu pro jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení; L. vzhledem k tomu, že po zhroucení smlouvy o jaderných silách středního doletu v důsledku odstoupení USA od této smlouvy v srpnu 2019 poté, co Rusko trvale neplnilo své závazky vyplývající ze smlouvy tím, že rozmístilo raketový systém SSC-8 schopný nést jaderné zbraně, nejsou USA a Rusko již vázány zákazem budovat a rozmisťovat tuto kategorii zbraní a mohou se pustit do nových závodů ve zbrojení, zejména v Evropě a Asii; vzhledem k tomu, že agresivní chování Ruska v jeho sousedství zvýšilo hrozbu vojenské konfrontace; vzhledem k tomu, že Rusko nedávno rozmístilo v blízkosti svých hranic s EU několik systémů balistických raket schopných nést jaderné zbraně, o nichž se předpokládá, že mají dolet přes 500 km; M. vzhledem k tomu, že se USA a Ruská federace dohodly na prodloužení nové Smlouvy o omezení strategických zbraní (START) o pět let; N. vzhledem k tomu, že prezidentské jaderné iniciativy, které jsou dobrovolnými jednostrannými opatřeními, vedly k podstatnému snížení rozmístěného arzenálu USA i Ruska; O. vzhledem k tomu, že pozemní balistické střely a střely s plochou dráhou letu s doletem 500 až 5500 km jsou považovány za obzvláště nebezpečné kvůli jejich krátké době letu, letalitě a manévrovatelnosti, obtížnosti jejich zachycení a jejich schopnosti nést jaderné hlavice; vzhledem k tomu, že se v posledních letech objevila nová generace řízených a taktických střel; P. vzhledem k tomu, že Čína v posledních letech výrazně urychlila vývoj svých konvenčních, raketových a jaderných kapacit; vzhledem k tomu, že Čína prokázala nedostatek transparentnosti a neochotu jednat o svém možném zapojení do mnohostranných nástrojů kontroly jaderných zbraní, což jí umožnilo neomezeně nahromadit velký arzenál technologicky vyspělých balistických raket středního doletu, jako jsou Tung-feng 26 (DF 26); vzhledem k tomu, že by EU měla koordinovat svou činnost s podobně smýšlejícími partnery a zapojit se do intenzivního diplomatického úsilí s Čínou s cílem vytvořit fungující strukturu kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní a chránit bezpečnostní zájmy EU; Q. vzhledem k tomu, že Francie a Spojené království – jako jediné evropské země s jadernými zbraněmi – sdílejí názor, že pro kolektivní bezpečnost Evropy a NATO je nezbytné minimální a věrohodné jaderné odstrašování; vzhledem k tomu, že od vystoupení Spojeného království z EU je nyní Francie jediným jaderným členským státem EU a pokračuje v modernizaci svého jaderného arzenálu; vzhledem k tomu, že v roce 2020 navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron zahájit „strategický dialog“ s ochotnými evropskými partnery o potenciální úloze francouzského jaderného odstrašování v „naší kolektivní bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že Spojené království oznámilo, že zvýší strop celého svého jaderného arzenálu o více než 40 % na 260 hlavic, které budou operativně k dispozici, a že své jaderné postavení učiní neprůhlednější tím, že přestane uvádět údaje o zásobách; R. vzhledem k tomu, že Izrael není smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; S. vzhledem k tomu, že řada dalších států získala vědecké, technologické a průmyslové dovednosti nezbytné k výrobě balistických raket a střel s plochou dráhou letu; vzhledem k tomu, že Indie a Pákistán prohlásily, že vlastní jaderné zbraně; vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto zemí není smluvní stranou NPT; T. vzhledem k tomu, že riziko, že se jaderný arzenál dostane do rukou teroristických organizací, vzbuzuje obavy; vzhledem k tomu, že tajné šíření mezi darebáckými režimy zůstává rizikem, o čemž svědčí síť Abdula Kadíra Chána; U. vzhledem k tomu, že Haagský kodex chování proti šíření balistických raket (HCOC) navzdory své právně nezávazné povaze zahrnuje rozměr nešíření; V. vzhledem k tomu, že Smlouva o otevřeném nebi, která je v platnosti od roku 2002, měla za cíl budovat důvěru a vzájemné porozumění mezi Ruskem a USA a jejich evropskými spojenci; vzhledem k tomu, že Rusko již mnoho let neplní své závazky vyplývající ze Smlouvy o otevřeném nebi; vzhledem k tomu, že USA a Rusko postupně od této smlouvy odstoupily; W. vzhledem k tomu, že Úmluva o chemických zbraních (CWC) je první mnohostrannou dohodou o odzbrojení na světě, která umožňuje ověřitelně odstranění celé kategorie zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí byla právní norma proti používání chemických zbraní několikrát porušena, a to i ze strany syrské vlády a Ruska; vzhledem k tomu, že CWC je třeba přizpůsobit novým procesům průmyslové výroby, inovativnímu chemickému průmyslu a objevení se nových aktérů; X. vzhledem k tomu, že prováděním Úmluvy o biologických zbraních (BWC) se EU plně angažuje v mezinárodním úsilí o zlepšení biologické bezpečnosti a biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že 13 zemí dosud není smluvními stranami této úmluvy; vzhledem k tomu, že BWC byla dohodnuta bez mechanismů ověřování jejího dodržování; vzhledem k tomu, že jednání o ověřovacím protokolu byla před 20 lety zastavena; Y. vzhledem k tomu, že činnosti a programy Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) v oblasti balistických raket, jaderných zbraní a zbraní hromadného ničení, jakož i šíření a vývoz těchto zbraní představují vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a pro celosvětové úsilí o odzbrojení a nešíření zbraní; vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé KLDR se často snaží využít svůj program jaderných zbraní k vynucení politických a hospodářských ústupků od mezinárodního společenství, zatímco nadále pokračují v prodeji své technologie raket malého a středního doletu a jaderného know-how; Z. vzhledem k tomu, že vznik humanitárního odzbrojení pozitivně zpochybnil tradiční postupy odzbrojování zděděné z dob studené války; AA. vzhledem k tomu, že počet žen zapojených do úsilí o odstranění zbraní hromadného ničení zůstává znepokojivě nízký, a to i v oblasti diplomacie týkající se nešíření zbraní a odzbrojení; AB. vzhledem k tomu, že rizika související s klimatem mohou negativně ovlivnit strategické bezpečnostní prostředí EU; vzhledem k tomu, že úsilí o odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení výrazně přispívá k udržitelnému rozvoji, globální bezpečnosti, předvídatelnosti, dlouhodobé stabilitě a k ochraně živobytí, životního prostředí a planety; AC. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba zvýšit chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou (CBRN) připravenost a informovanost EU, posílit spolupráci a investice mezi civilním a vojenským sektorem CBRN, vyvinout preventivní opatření v oblasti reakce a obnovy v rámci stávajícího mechanismu civilní ochrany EU, vybudovat odbornou základnu EU v oblasti CBRN a podpořit vazbu mezi zdravím a bezpečností; 1. opakuje, že je plně odhodlán usilovat o zachování účinných mezinárodních režimů kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní jako základního kamene celosvětové a evropské bezpečnosti; připomíná svůj závazek provádět politiky, jejichž cílem je další snižování a likvidace všech jaderných arzenálů a vytváření podmínek pro dosažení světa bez chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní; požaduje obnovení mnohostranného systému kontroly zbraní a odzbrojení, který by zahrnoval všechny aktéry; 2. je znepokojen pokračujícím oslabováním světové architektury nešíření zbraní, odzbrojení a kontroly zbrojení, které je umocněno rychlým vývojem nových potenciálně destabilizujících systémů, jako jsou zbraňové systémy založené na umělé inteligenci a technologie nadzvukových střel a dronů; zdůrazňuje, že je třeba se zabývat zejména otázkou technologie nadzvukových střel, která zvyšuje riziko použití jaderných zbraní v reakci na útok; obává se, že odstoupení od hlavních smluv o kontrole zbrojení nebo jejich neprodloužení by vážně poškodilo mezinárodní systémy kontroly zbrojení, které zajišťují určitou stabilitu, a podkopalo by vztahy mezi státy vlastnícími jaderné zbraně; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné obnovit přeshraniční důvěru; je znepokojen jakýmkoli použitím zbraní hromadného ničení jako prostředku k řešení geopolitických sporů a rozhodně se proti němu staví; 3. je znepokojen rozhodnutím několika států přehodnotit jaderný aspekt svých vojenských doktrín; vyzývá všechny jaderné státy, aby dostály své odpovědnosti a zvážily snížení úlohy a významu jaderných zbraní ve svých vojenských a bezpečnostních koncepcích, doktrínách a politikách; vítá záměr USA posoudit v rámci probíhajícího přezkumu jaderné situace možné způsoby, jak snížit význam jaderných zbraní v jejich národní bezpečnostní strategii; 4. znovu potvrzuje svou plnou podporu NPT a jejím třem vzájemně se posilujícím pilířům jako jednomu z nejuniverzálněji přijímaných právně závazných nástrojů a jako základnímu kameni režimu nešíření jaderných zbraní; připomíná, že NPT přispěla k zachování širokého souboru norem týkajících se odzbrojení a mírového využívání jaderné energie a zároveň prosadila normu nešíření jaderných zbraní; očekává, že státy vlastnící jaderné zbraně přijmou v dobré víře kroky ke splnění svých smluvních závazků a prokáží své skutečné odhodlání k jadernému odzbrojení tím, že přijmou konkrétní opatření stanovená v konečné verzi NPT z roku 2010, posílí normu nešíření jaderných zbraní a rozšíří kapacitu MAAE v oblasti záruk; varuje před tím, aby byla budoucnost NPT považována za samozřejmost, a vyzývá její smluvní státy, aby udělaly vše, co je v jejich silách, k dosažení úspěšného a ambiciózního výsledku nadcházející 10. hodnotící konference ve všech pilířích – odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení a mírové využití jaderné energie – tím, že schválí zásadní závěrečné prohlášení, které dále posílí NPT a pomůže udržet strategickou stabilitu a zastavit nové závody ve zbrojení; vyzývá všechny státy, aby podepsaly a přistoupily k NPT a dodržovaly závazky z ní vyplývající; vyzývá 10. hodnotící konferenci NPT, aby projednala skulinu v ustanoveních NPT týkající se vývozu reaktorů s jaderným pohonem pro vojenské účely; vyzývá členské státy EU, aby na hodnotící konferenci vyslaly své nejvyšší politické představitele; vyzývá proto všechny smluvní státy NPT, aby se konstruktivně zapojily do rámce smlouvy a dohodly se na realistických, účinných, hmatatelných, vzájemných a ověřitelných opatřeních napomáhajících dosažení společného cíle jaderného odzbrojení; 5. trvá na tom, že je třeba zajistit, aby EU hrála silnou a konstruktivní úlohu při rozvoji a posilování celosvětového úsilí o nešíření zbraní, jež bude založené na pravidlech, jakož i struktury pro kontrolu zbraní a odzbrojení v souladu s dlouhodobým cílem odstranit všechny chemické, biologické, radiologické a jaderné zbraně tím, že bude plně využívat všechny dostupné nástroje; vítá v tomto ohledu práci zvláštního vyslance EU pro nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení; vyzývá Radu, aby usilovala o jednotné vystupování EU na mezinárodních fórech pro odzbrojování, nešíření a kontrolu zbraní a aby prosazovala opatření na budování důvěry mezi všemi stranami smlouvy NPT s cílem uvolnit napětí a omezit nedůvěru; zdůrazňuje, že práci vykonanou prostřednictvím procesu strategického kompasu je třeba využít k tomu, aby se otázky šíření zbraní hromadného ničení plně začlenily do společného chápání hrozeb a bylo dosaženo společné strategické kultury v této oblasti; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby zahájila proces reflexe o důsledcích brexitu pro její politiku odzbrojování a nešíření zbraní; 6. vítá významný trvalý finanční příspěvek EU, určený mimo jiné Úřadu OSN pro otázky odzbrojení, Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a mechanismu generálního tajemníka OSN pro vyšetřování údajného použití chemických a biologických zbraní (UNSGM); 7. zdůrazňuje zásadní význam odborné přípravy a zvyšování povědomí; vyzývá proto, aby byly posíleny dostupné odborné znalosti v oblasti nešíření a kontroly zbraní v EU, včetně oblasti kvantové výpočetní techniky, a došlo ke zlepšení odborné přípravy pracovníků EU a členských států; zdůrazňuje, že je třeba posílit vazby mezi soukromým a veřejným sektorem, akademickou obcí, analytickými středisky a organizacemi občanské společnosti; vítá v tomto ohledu pokračující finanční podporu Evropské sítě pro vzdělávání v jaderné oblasti, konsorcia EU pro nešíření a odzbrojení a Evropského střediska pro odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti; zdůrazňuje potenciál pro spolupráci na projektech odborné přípravy a vzdělávání s Evropskou bezpečnostní a obrannou školou; vyzývá k dalším investicím do vzdělávání v oblasti odzbrojení a ke snazšímu zapojování mladých lidí; 8. zdůrazňuje rozšířený mandát pro podávání zpráv o transparentnosti, koordinaci a prosazování a větší rozsah povinností v nařízení o zboží dvojího užití; 9. vyzývá delegace EU, aby otázky globálního a regionálního odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní zařadily mezi priority politického dialogu se zeměmi mimo EU, aby se zajistilo, že EU bude nápomocná úsilí o dosažení univerzální platnosti stávajících smluv a nástrojů o odzbrojení, nešíření a kontrole zbraní; žádá ESVČ, aby intenzivně pracovala na posílení odborné přípravy a budování kapacit našich nejbližších partnerů, zejména sousedních a kandidátských zemí, v oblasti odzbrojení a nešíření a kontroly zbraní hromadného ničení; vítá příspěvek EU ke zmírňování rizik chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní na celém světě tím, že poskytuje pomoc partnerským zemím, a oceňuje iniciativu unijních středisek excelence pro zmírňování rizik chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní, která je financována v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci; 10. vyzývá EU, aby v oblastech postižených jadernými zkouškami posílila své vedoucí postavení při pomoci obětem a ekologické sanaci; žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby navrhl opatření, která mohou EU a její členské státy podniknout s cílem posílit úlohu EU v tomto ohledu; 11. vítá skutečnost, že NATO podporuje a usnadňuje dialog mezi spojenci a partnery, aby mohli plnit své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní; zdůrazňuje, že spojenci v rámci NATO se musí i nadále snažit vytvářet podmínky pro další omezování a dlouhodobé odstraňování jaderného arzenálu a pro svět bez jaderných zbraní, a to na základě vzájemnosti a právně závazných a ověřitelných smluv; zdůrazňuje, že do konstruktivního a důvěryhodného dialogu o této otázce se na příslušných mezinárodních a dvoustranných fórech musí zapojit všechny státy; 12. důrazně vyjadřuje plnou podporu činnosti Úřadu OSN pro otázky odzbrojení, ambicióznímu programu pro odzbrojení generálního tajemníka OSN a mnohostranným poradním postupům a jednáním probíhajícím pod záštitou OSN; zdůrazňuje, že je nutné zajistit zapojení všech zúčastněných stran, občanské společnosti a akademické sféry a smysluplnou a rozmanitou účast občanů na diskusích o odzbrojení a nešíření zbraní; 13. podporuje opatření na budování důvěry, která stanovila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jako důležitý nástroj, který přispěje k omezení nedorozumění nebo chybných dedukcí a k zajištění větší otevřenosti a transparentnosti; vybízí všechny státy disponující jadernými zbraněmi, aby přijaly nezbytná opatření ke zvýšení transparentnosti svých jaderných arzenálů; 14. vítá závazek EU, že na Blízkém východě pomůže vytvořit zónu bez zbraní hromadného ničení v souladu s rezolucí o Blízkém východě, která byla přijata v roce 1995 na hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, a skutečnost, že EU na podporu tohoto procesu komplexním, ověřitelným a nezvratným způsobem prosazuje opatření zaměřená na budování důvěry; 15. je znepokojen pokračujícími jadernými a balistickými testy KLDR, které jsou v rozporu s řadou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, a tím, že tato země buduje nové kapacity; opakuje své přání usilovat o dosažení komplexní, nezvratné a ověřitelné denuklearizace Korejského poloostrova a domnívá se, že by EU měla pokračovat ve svém úsilí o odstranění všech zbraní hromadného ničení na Korejském poloostrově; naléhavě vyzývá KLDR, aby okamžitě upustila od svých jaderných a raketových činností i od další programů zaměřených na zbraně hromadného ničení a jejich nosiče, plně dodržovala všechny příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, bezodkladně podepsala a ratifikovala smlouvu CTBT a vrátila se ke smlouvě NPT; 16. vyzývá státy, které se smlouvy NPT neúčastní a mají takové zbraně ve svém držení, aby nešířily žádné vojenské jaderné technologie a ke smlouvě NPT se připojily; 17. připomíná, že vstoupila v platnost smlouva TPNW, a oceňuje její vizi světa bez jaderných zbraní; připomíná, že nesmí být oslabena úloha smlouvy NPT jakožto nepostradatelného fóra pro dosahování cíle jaderného odzbrojení a zajištění mezinárodní stability a kolektivní bezpečnosti; zdůrazňuje význam smlouvy NPT, jejímiž smluvními stranami je 191 států, a připomíná, že je třeba zajistit, aby byla účinná; vyzývá všechny smluvní strany této smlouvy, aby tedy v jejím rámci konstruktivně spolupracovaly a dohodly se na reálných, účinných, konkrétních, vzájemných a ověřitelných opatřeních, která povedou k dosažení konečného společného a dlouhodobého cíle, jímž je jaderné odzbrojení; domnívá se, že by smlouva TPNW neměla oslabit bezpečnost členských států; 18. připomíná ústřední úlohu agentury MAAE, která je garantem toho, aby zúčastněné státy dodržovaly ustanovení smlouvy NPT; zdůrazňuje, že ověřovací činnosti agentury MAAE mají zásadní význam pro prevenci šíření jaderných zbraní; vyzývá státy, které tak ještě neučinily, aby bezodkladně ratifikovaly a provedly dodatkový protokol MAAE; vyzývá státy, které přestaly uplatňovat dodatkový protokol, aby se vrátily k jeho dodržování; 19. zdůrazňuje klíčovou úlohu agentury MAAE při sledování a ověřování toho, jak Írán dodržuje dohodu o zárukách, a oceňuje zejména klíčovou úlohu, kterou plní od 23. února 2021 uplatňováním dočasného dvoustranného technického ujednání s Íránem, které umožňuje, aby agentura MAAE pokračovala v nezbytném ověřování a sledování; 20. znovu potvrzuje svoji plnou podporu dohodě JCPOA, jelikož se jedná o zásadní prvek globální struktury pro nešíření jaderných zbraní; zdůrazňuje, že plné provádění této dohody má zásadní význam pro evropskou bezpečnost a pro stabilitu a bezpečnost na Blízkém východě a na celém světě; vítá pokračující spolupráci EU s Íránem v otázkách týkajících se civilní jaderné spolupráce a opatření přijatá za účelem provádění projektů na zlepšení jaderné bezpečnosti podle přílohy III dohody JCPOA; vyzývá Írán, aby okamžitě ukončil jaderné činnosti porušující dohodu JCPOA, což by mělo jít ruku v ruce se zrušením všech sankcí uvalených kvůli jadernému programu; vyzývá všechny strany, aby se vrátily k vyjednávání s cílem obnovit úplné a účinné dodržování této dohody; 21. potvrzuje, že vstup v platnost a ratifikace smlouvy CTBT, která je silným nástrojem pro budování důvěry, je i nadále významným cílem strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení; konstatuje, že smlouvu CTBT ratifikovalo 170 států, a poukazuje na to, že k tomu, aby mohla vstoupit v platnost, tak musí učinit ještě osm zemí; vítá diplomatické úsilí EU o navázání kontaktů s nesignatářskými zeměmi s cílem získat oficiální příslib k ratifikaci smlouvy CTBT a k jejímu všeobecnému dodržování; vítá podporu, kterou EU i formou finančního příspěvku poskytuje činnostem přípravné komise pro Organizaci smlouvy CTBT s cílem posílit její kapacity pro ověřování a monitorování; žádá všechny státy, které smlouvu CTBT nepodepsaly, aby k ní přistoupily, a naléhavě vyzývá všechny státy, které tuto smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly, aby tak učinily; vyzývá všechny státy, aby se zdržely jaderných zkoušek; 22. opakuje svou dlouhodobou podporu zahájení jednání o Smlouvě o zákazu výroby štěpných materiálů, a vyzývá všechny státy vlastnící jaderné zbraně, které tak ještě neučinily, aby přijaly okamžité moratorium na výrobu štěpných materiálů pro jaderné zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení; 23. znovu vyjadřuje hluboké politování nad odstoupením USA a Ruské federace od smlouvy INF v důsledku trvalého nedodržování této smlouvy ze strany Ruska a špatné komunikace mezi oběma stranami; je obzvláště znepokojen tím, že po ukončení platnosti smlouvy INF se v evropském operačním prostoru mohou znovu objevit pozemní rakety středního doletu, a skutečností, že v Evropě dochází k novým závodům ve zbrojení a k opětovné militarizaci; vítá závazek USA a Ruska nadále usilovat o dosažení vyhlášených společných cílů, tj. o zajištění předvídatelnosti ve strategické oblasti a snížení rizika ozbrojeného konfliktu a hrozby jaderné války; naléhavě vyzývá obě strany, aby tohoto impulsu využily ke stanovení ambiciózního základu pro obnovení jednání o nové struktuře kontroly zbraní a o opatřeních ke snížení rizik, který by zohledňoval měnící se geopolitický kontext a vzestup nových mocností; 24. vyzývá všechny ostatní země, a zejména Čínu, které mají nebo vyvíjejí mezikontinentální rakety a rakety středního doletu, aby se podílely na úsilí, jehož cílem je zajistit mnohostrannou povahu a univerzální platnost smlouvy, která nahradí smlouvu INF, a to s ohledem na nejnovější vývojové trendy zbraňových systémů, a aby se aktivně účastnily jednání o všech ostatních smlouvách o kontrole zbraní; 25. se znepokojením bere na vědomí současnou modernizaci a rozšiřování čínského jaderného arzenálu, včetně nadzvukových střel schopných nést jaderné zbraně; vyzývá Čínu, aby se aktivně a v dobré víře zapojila do mezinárodních jednání o kontrole zbraní, odzbrojení a nešíření zbraní; 26. se znepokojením konstatuje, že Rusko často porušuje mezinárodní normy a smlouvy a současně stále stupňuje nepřátelskou rétoriku proti členským státům EU; naléhavě vyzývá Rusko, aby od své nepřátelské činnosti upustilo a začalo opět dodržovat mezinárodní normy; je zejména znepokojen tím, že Rusko provádí testování jaderných zbraní a v Arktidě buduje flotilu ledoborců s jaderným i konvenčním pohonem; zdůrazňuje, že tyto činnosti jsou v rozporu s cílem zachovat stabilitu a mír a mohou být rovněž vysoce nebezpečné pro křehké životní prostředí Arktidy; 27. upřímně vítá rozhodnutí USA a Ruské federace prodloužit novou smlouvu START jako významný příspěvek k nadcházející 10. hodnotící konferenci smlouvy NPT a k provádění článku VI nové smlouvy START; zdůrazňuje, že prodloužení platnosti této smlouvy by mohlo poskytnout základ pro jednání o nové dohodě o kontrole zbraní, která by zahrnovala rozmístěné i nerozmístěné zbraně, jakož i strategické a nestrategické zbraně; vyzývá obě signatářské strany, aby důkladně posoudily všechny možnosti, pokud jde o oblast působnosti, nasazení a kategorii zbraní, které mají být do smlouvy zahrnuty, a vyzývá k dialogu s dalšími zeměmi disponujícími jadernými zbraněmi a k jejich zapojení do jednání o jakékoli nové dohodě o kontrole zbraní, a to zejména s Čínou, s ohledem na pokračující rozšiřování a modernizaci jejího jaderného arzenálu, a se Spojeným královstvím a Francií; vyzývá všechny jaderné mocnosti, aby opět potvrdily zásadu, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy k ní nesmí dojít; 28. zdůrazňuje význam prezidentských jaderných iniciativ s cílem omezit počet rozmístěných „taktických“ jaderných zbraní krátkého dosahu; se znepokojením bere na vědomí probíhající programy Ruska zaměřené na modernizaci jeho nestrategických jaderných zbraní, které vyvolávají otázky ohledně toho, zda jsou v souladu s cíli prezidentských jaderných iniciativ; připomíná, že tyto iniciativy hrají navzdory své nezávazné povaze významnou úlohu ve struktuře kontroly zbraní, a vyzývá USA a Ruskou federaci, aby dodržovaly své závazky ohledně nestrategických jaderných zbraní a zajistily transparentnost, pokud jde o arzenál, rozmístění a charakter jejich zbraní, jakož i jejich modernizaci a vývoj; 29. zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí vytvářet opatření zaměřená na riziko šíření řízených střel; vyzývá státy, které disponují značným počtem řízených střel s plochou dráhou letu, aby se nejprve zaměřily na opatření na posilování důvěry a transparentnosti, mimo jiné i na vyjednávání a přijetí kodexů chování pro rozmísťování a používání řízených střel s plochou dráhou letu; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, aby navázal dialog se státy vývozu s cílem přimět je plně dodržovat režim kontroly raketových technologií (MTCR), což je jediné stávající mnohostranné ujednání, které se vztahuje na přepravu raket a raketového vybavení, a vzájemně koordinovat své kroky v jeho rámci; 30. vítá úsilí místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie vynaložené na prosazování univerzální platnosti kodexu HCOC, jediného mnohostranného nástroje pro transparentnost a budování důvěry zaměřeného na šíření balistických raket, s cílem dále přispět k úsilí o zastavení šíření balistických raket schopných nést zbraně hromadného ničení; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, aby stál v čele úsilí o větší harmonizaci mezi kodexem HCOC a dalšími nástroji na kontrolu zbraní; 31. zdůrazňuje rozhodující úlohu, kterou hraje Smlouva o otevřeném nebi v transatlantických vztazích, a její cenný přínos pro globální strukturu kontroly zbraní, budování důvěry, transparentnost vojenských aktivit signatářských států a dlouhodobou evropskou a globální stabilitu; zdůrazňuje, že Smlouva o otevřeném nebi poskytla menším evropským státům možnost monitorovat své sousedy a pohnat je k odpovědnosti za jejich vojenskou činnost; vyjadřuje politování nad tím, že ruská Státní duma nedávno přijala návrh zákona o odstoupení od této smlouvy, a nad tím, že USA od ní již odstoupily; vyzývá zbývající signatáře, aby tuto smlouvu nadále prováděli; naléhavě vyzývá USA a Ruskou federaci, aby obnovily jednání s cílem opětovně se k této smlouvě připojit a vrátit se k jejímu plnému, účinnému a ověřitelnému uplatňování; naléhavě vyzývá zbývající státy, aby tuto smlouvu nadále rozvíjely jako opatření pro budování důvěry tím, že rozšíří její rozsah tak, aby zahrnoval výměny mezi vědci, spolupráci při zvládání mimořádných událostí, monitorování životního prostředí a další úkoly; 32. je znepokojen hrozbou, kterou představuje chemická válka poté, co dochází k dosud nejrozsáhlejšímu používání chemických zbraní za několik desetiletí; je obzvláště znepokojen zvýšenou schopností některých státních a nestátních subjektů vyrábět zakázané chemické činitele rychleji a s omezenými ukazateli detekce; trvá na tom, že je nutné podpořit globální etickou normu odsuzující chemické zbraně tím, že se zamezí beztrestnosti v případě jejich použití; vyzývá k tomu, aby byl k dodržování této normy účinně využíván nově přijatý celosvětový sankční režim EU v oblasti lidských práv; vítá skutečnost, že Rada přijala režim horizontálních sankcí, které mají za cíl řešit stále častější porušování předpisů pro výrobu, skladování, používání a šíření chemických zbraní; opakuje, že je vážně znepokojen pokusem o vraždu Alexeje Navalného a Sergeje a Julije Skripalových prostřednictvím zakázané nervově paralytické látky, která je podle úmluvy CWC považována za chemickou zbraň; vítá sankce uvalené na ruské státní úředníky dne 14. října 2020 v reakci na toto nehorázné porušení mezinárodních norem a mezinárodních závazků Ruska; naléhavě vyzývá Rusko, aby poskytlo kritické odpovědi ohledně otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného, jak to požaduje skupina 45 západních zemí podle pravidel Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW); 33. oceňuje významnou úlohu, kterou organizace OPCW hraje při ověřeném ničení chemických látek; co nejdůrazněji odsuzuje vývoj a rozsáhlé používání chemických zbraní státy, které jsou členy úmluvy CWC, a odsuzuje četné případy porušování lidských práv a brutální činy, jichž se dopustil režim Syrské arabské republiky Bašára al Asada; zdůrazňuje, že z takto závažných porušení úmluvy CWC je třeba vyvodit odpovědnost; vítá rozhodnutí přijaté na dvacátém pátém zasedání konference států, které jsou stranami úmluvy CWC, pozastavit některá práva a výsady Sýrie v rámci organizace OPCW; vítá skutečnost, že EU nadále podporuje mechanismus UNGSM, přičemž zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho odpovědnost; odsuzuje snahy o oslabení nezávislé povahy tohoto mechanismu prostřednictvím jeho podřízení Radě bezpečnosti OSN; 34. znovu vyjadřuje plnou podporu úmluvě BWC, která zakazuje používání nebezpečných virů, bakterií a toxických látek proti lidem; vítá finanční příspěvek, který EU poskytla přímo úmluvě BWC a na podporu zvýšení biologické bezpečnosti mimo EU; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele EU, aby pokračoval ve svém úsilí o prosazování univerzální platnosti této úmluvy; poukazuje na potřebu zintenzivnit úsilí o zavedení právně závazného mechanismu pro ověřování dodržování úmluvy BWC; vyzývá všechny strany, včetně USA, aby se vrátily k jednáním prostřednictvím ad hoc skupiny úmluvy BWC; 35. zdůrazňuje důležitou činnost Satelitního střediska EU, které využívá vesmírné technologie, satelitní snímky a geoprostorové zpravodajství ke sledování toho, zda jsou dodržovány závazky v oblasti odzbrojování a nešíření zbraní hromadného ničení; 36. poukazuje na rychlý pokrok při vývoji vojenských systémů založených na umělé inteligenci; znovu proto vyzývá EU, aby se postavila do čela mezinárodního regulačního úsilí s cílem zajistit, aby vývoj a uplatňování umělé inteligence pro vojenské účely dodržovaly přísné limity stanovené v mezinárodním právu, včetně mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv; vyzývá EU, aby rovněž připravila půdu pro celosvětová jednání o aktualizaci všech stávajících nástrojů v oblasti odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní, s cílem zohlednit systémy založené na umělé inteligenci používané ve válečných konfliktech; zdůrazňuje, že vznikající technologie, na něž se nevztahuje mezinárodní právo, by měly být posuzovány podle zásady lidskosti a obecně platných etických norem; vyzývá vysokého představitele, místopředsedu Komise, členské státy a Evropskou radu, aby přijali společný postoj k autonomním zbraňovým systémům, který zajistí účinnou lidskou kontrolu nad kritickými funkcemi zbraňových systémů; trvá na tom, aby EU podporovala úsilí Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních, v jejímž rámci vysoké smluvní strany přispívají k práci skupiny vládních odborníků na vznikající technologie týkající se smrtících autonomních zbraňových systémů, s cílem dohodnout se na právně závazném nástroji, který by zakazoval plně autonomní zbraně bez smysluplné lidské kontroly; 37. vyzývá EU, aby zvýšila své investice do kapacit v oblasti umělé inteligence tak, aby odpovídaly provozním koncepcím členských států; zdůrazňuje, že rostoucí význam umělé inteligence rovněž vyžaduje posílenou spolupráci s podobně smýšlejícími partnery; 38. zdůrazňuje, že je třeba zajišťovat a zohledňovat rovnou, úplnou a smysluplnou účast žen na konferencích a fórech týkajících odzbrojení a nešíření zbraní, a to včetně diplomacie v oblasti odzbrojení a všech rozhodovacích procesů souvisejících s odzbrojením; 39. poukazuje na to, že je nutné přijmout další opatření v boji proti financování šíření zbraní hromadného ničení s cílem narušit předávání technologií a znalostí nestátním nepřátelským aktérům, a upozorňuje na potenciální hrozbu, kterou by chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus mohl představovat pro naši kolektivní bezpečnost; poukazuje na to, že je třeba, aby EU podporovala odpovědnou vědu s cílem zabránit zneužívání vědeckého výzkumu a pokusů; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti pašování chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů a nedovolenému obchodování s těmito materiály a předcházet riziku jejich odklonu; vyzývá ESVČ a Komisi, aby se touto otázkou zabývaly v připravovaném společném sdělení o strategickém přístupu na podporu odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění bývalých bojovníků do společnosti; 40. zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji pracovat na posílení připravenosti a opatření EU, aby mohla čelit chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám, a to prostřednictvím rozvoje kapacit pro dekontaminaci, vytváření zásob a monitorování v rámci stávajícího mechanismu civilní ochrany EU; 41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Nové směry pro humanitární činnost EU |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na články 208 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii, – s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci(1), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie(2), – s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009(3), – s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropském parlamentu a Evropské komisi o Evropském konsensu o humanitární pomoci z roku 2008(4), – s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949, – s ohledem na rozhodnutí Rady 2003/335/SVV ze dne 8. května 2003 o vyšetřování a trestním stíhání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů(5), – s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2018 o posílení globálního zabezpečení potravin a výživy, – s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva(6), – s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2286 ze dne 3. května 2016 o ochraně raněných a nemocných, zdravotníků a humanitárních pracovníků v ozbrojeném konfliktu, – s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 23. srpna 2016 o výsledcích Světového humanitárního summitu a o závazcích, které na summitu přijali jeho účastníci, – s ohledem na „velkou dohodu“ (Grand Bargain) podepsanou dne 23. května 2016, na výroční nezávislé zprávy o této dohodě, zejména na zprávu z roku 2021, a na rámec a přílohy „velké dohody 2.0“ (Grand Bargain 2.0), jež byly představeny na výroční schůzi „velké dohody“ konané ve dnech 15.–17. června 2021, – s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z července 2021 o využívání flexibilního financování v roce 2020 a na její aktualizaci, – s ohledem na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 přijatý na třetí světové konferenci OSN o snižování rizika katastrof, jež se konala ve dnech 14.–18. března 2015 v Sendaji (Japonsko), a na výsledky Globálních platforem pro snižování rizika katastrof konaných v Cancúnu v roce 2017 a v Ženevě v roce 2019, – s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, – s ohledem na Globální humanitární přehled za rok 2021 vypracovaný Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí a na jeho měsíční aktualizace, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 o Unii rovnosti: strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2021 o humanitární činnosti EU: nové výzvy, stejné zásady (COM(2021)0110) a na následné závěry Rady ze dne 20. května 2021, – s ohledem na svá usnesení o humanitární pomoci, zejména na usnesení ze dne 11. prosince 2013 o přístupu EU ke zvyšování odolnosti a snižování rizika katastrof v rozvojových zemích: poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin(7), ze dne 26. listopadu 2015 o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích(8), ze dne 16. prosince 2015 k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc(9), ze dne 1. června 2017 o odolnosti jakožto strategické prioritě vnější činnosti EU(10) a ze dne 17. dubna 2018 o provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu(11), – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A9-0328/2021), A. vzhledem k tomu, že potřeby v humanitární oblasti jsou na historicky nejvyšší úrovni, neboť v roce 2021 potřebuje pomoc 238 milionů lidí, a to především kvůli konfliktům, ale také kvůli systémovým faktorům, např. změně klimatu, přírodním katastrofám, zhoršování životního prostředí, růstu světové populace, nedostatku potravin, omezeným vodním zdrojům a nefungující správě; vzhledem k tomu, že nárůst humanitárních potřeb a jejich rostoucí složitost se dotýká každého z cílů udržitelného rozvoje a poukazuje na znepokojivou absenci celosvětového pokroku v plnění Agendy 2030; B. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila již existující nestabilitu a nerovnosti, zvýšila humanitární potřeby – zejména pokud jde o prudký nárůst hladu a nedostatečné dodávky potravin, kdy je téměř 300 milionů lidí ohroženo akutním nedostatkem potravin a více než 40 milionů lidí čelí krizovému nedostatku potravin – a narušila humanitární reakci kvůli uzavření hranic a dalším omezením; vzhledem k tomu, že nárůst humanitárních potřeb je částečně důsledkem nedostatečné rozvojové pomoci, která by příčiny nestability měla řešit; vzhledem k tomu, že podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se humanitární pomoc ve všech nestabilních oblastech zvýšila v letech 2015 až 2016 o 38 %, zatímco rozvojová pomoc plánovaná v rámci programů pro nestabilní situace se ve stejném období nezvýšila(12); vzhledem k tomu, že v letech 2014 až 2018 představovala humanitární pomoc druhý největší podíl zahraničních příspěvků na rozvojovou pomoc ve všech 29 zemích ve Výboru pro rozvojovou pomoc(13); C. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 na jedné straně vytvořila řadu logistických překážek pro mezinárodní organizace, jež realizují operace humanitární pomoci, a na druhé straně tyto logistické výzvy přispěly k řadě změn ve způsobu provádění programů pomoci, zejména pokud jde o posílení významu místní humanitární pomoci; D. vzhledem k tomu, že v důsledku bouří, záplav, sucha a přírodních požárů potřebovalo v roce 2018 mezinárodní humanitární pomoc přibližně 108 milionů lidí; vzhledem k tomu, že do roku 2050 by v důsledku katastrof souvisejících s klimatem a socioekonomického dopadu změny klimatu mohlo každoročně potřebovat humanitární pomoc více než 200 milionů lidí; E. vzhledem k tomu, že mimořádné situace postihují nejvíce ženy a dívky; vzhledem k tomu, že u dospívajících dívek v oblastech konfliktů je o 90 % vyšší pravděpodobnost, že budou mimo školu, 70 % žen v humanitárním prostředí se častěji potýká s násilím na základě pohlaví a více než 70 % žen trpících chronickým hladem jsou ženy; F. vzhledem k tomu, že humanitární letecký most EU, který byl zřízen v reakci na dopravní omezení způsobená pandemií, významně pomohl překlenout kritické nedostatky v oblasti humanitární reakce, neboť usnadnil přepravu pomoci, pomoci při mimořádných událostech a humanitárních pracovníků; G. vzhledem k tomu, že častější výskyt a intenzita katastrof způsobených změnou klimatu podněcuje konflikty a stále více lidí uvízl v dlouhotrvajícím vysídlování způsobem, který nikdy nebyl zaznamenán dříve, zatímco řada vleklých krizí zůstává nevyřešena; H. vzhledem k tomu, že na rostoucí humanitární potřeby nejsou vynakládány odpovídající zdroje, což vede k rychle se prohlubujícímu nedostatku finančních prostředků: v roce 2020 bylo humanitárním žádostem OSN vyhověno v méně než polovině případů a v srpnu 2021 bylo k dispozici pouze 10,9 miliardy USD na potřeby ve výši 36,6 miliardy USD (tj. 30 % celkové částky)(14); vzhledem k tomu, že v roce 2020 klesly finanční prostředky, které nesouvisí s reakcí na pandemii COVID-19, od 20 největších veřejných dárců pod úroveň roku 2019(15); I. vzhledem k tomu, že celosvětové financování humanitární pomoci je i nadále do značné míry závislé na velmi omezeném počtu dárců, kdy na deset největších dárců připadá přibližně 85 % všech finančních prostředků; J. vzhledem k tomu, že humanitární pomoc je klíčovým pilířem vnější činnosti EU a že v roce 2020 představovaly kombinované finanční prostředky EU a členských států 36 % celosvětové humanitární pomoci, což je největší podíl na světě; vzhledem k tomu, že výše příspěvků se v rámci EU liší, přičemž čtyři členské státy a Komise poskytují přibližně 90 % veškerého financování humanitární pomoci EU; K. vzhledem k tomu, že potvrzený závazek signatářů „velké dohody 2.0“, že zajistí, aby humanitární pomoc byla co nejlokálnější a mezinárodní podle potřeb, znamená závazek poskytovat nejméně 25 % prostředků na humanitární pomoc co nejpřímějším způsobem místním a vnitrostátním aktérům; vzhledem k tomu, že tento cíl však zdaleka není splněn; L. vzhledem k tomu, že kvůli této současné mezeře ve financování je naprosto nutné, aby došlo ke zlepšení účinnosti, účelnosti, viditelnosti, sdílení rizik, transparentnosti a odpovědnosti humanitárního systému a k zajištění toho, že k humanitárnímu úsilí bude přispívat více zemí, aby pomoc odpovídala potřebám postiženého obyvatelstva, jak bylo naposledy zdůrazněno ve „velké dohodě 2.0“, která se zaměřuje na lokalizaci a kvalitní financování jako na klíčové priority; M. vzhledem k tomu, že „kvalitní financování“ zahrnuje jednu ze dvou hlavních priorit „velké dohody 2.0“; vzhledem k tomu, že druhý pilíř politického fóra na vysoké úrovni k financování humanitární pomoci v roce 2016 vyzývá k rozšíření základny humanitárních zdrojů prostřednictvím partnerství s novými nebo nastupujícími bilaterálními dárci a soukromým sektorem, což usnadní toky remitencí a islámské sociální financování(16); vzhledem k tomu, že humanitární pomoc od soukromých dárců již vzrůstá a zvýšila se z 6,2 miliardy USD v roce 2018 o 9 % na rekordních 6,8 miliard USD v roce 2019(17); N. vzhledem k tomu, že Komise navrhla zahájit pilotní projekt týkající se kombinování zdrojů s cílem výrazně zvýšit zdrojovou základnu pro humanitární činnost a vyzvala k dalšímu zapojení soukromého sektoru za tímto účelem; O. vzhledem k tomu, že roztříštěnost pomoci je i nadále přetrvávající výzvou z důvodu narůstajícího počtu dárců a agentur pro pomoc a nedostatku koordinace jejich činností a projektů; P. vzhledem k tomu, že dárci podporují využívání konsorcií v rámci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci; vzhledem k tomu, že ve srovnání s jinými metodami se organizace konsorcií obvykle vyznačují širšími cíli a více zdroji; Q. vzhledem k tomu, že řešení humanitárních krizí vyžaduje nejen více finančních prostředků, ale také rozhodné politické úsilí o snížení potřeb předcházením konfliktům a jejich ukončením, ochranou základních lidských práv, podporou udržitelného rozvoje, snižováním rizik a zranitelnosti, bojem proti změně klimatu a přizpůsobením se jí, řešením korupce při přidělování finančních prostředků a řešením nedostatečné transparentnosti ve vztazích s místními organizacemi; R. vzhledem k tomu, že základní normy a zásady jsou na celém světě zpochybňovány v důsledku pravidelného porušování mezinárodního humanitárního práva, včetně útoků na civilní obyvatelstvo a humanitární pracovníky, jež se přidávají k rostoucím překážkám pro poskytování humanitární pomoci; S. vzhledem k tomu, že se v posledních letech dramaticky zvýšily útoky na humanitární pracovníky; 1. vítá sdělení Komise o humanitární činnosti EU: nové výzvy, stejné zásady a její konkrétní návrhy na zlepšení poskytování humanitární pomoci; vyzývá k urychlenému provedení těchto návrhů v úzké konzultaci a spolupráci s humanitárními partnery, aby se zajistilo, že pomoc bude předvídatelná, nebude roztříštěná a nebude duplikovat jiná opatření; opakuje, že v souladu s Evropským konsensem musí být humanitární pomoc EU vždy poskytována pouze na základě potřeb, musí být plně v souladu s humanitárními zásadami lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a musí věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám; vyzývá Komisi, aby zásadu „nikdo nemá být opomenut“ do středu nového přístupu k humanitární činnosti; vítá iniciativu Komise začlenit vzdělávání do mimořádných situací s cílem zabránit tomu, aby děti předčasně ukončily školní docházku, zejména v případě dlouhotrvajícího konfliktu; 2. se znepokojením bere na vědomí, že došlo k prudkému zvýšení schodku ve financování humanitární pomoci, neboť hlavní dárci v době rostoucích potřeb omezují finanční prostředky; upozorňuje na výrazné rozdíly v příspěvcích jak na celosvětové úrovni, tak v rámci EU; vyzývá Komisi, aby poskytla pevný roční rozpočet na humanitární pomoc EU s cílem zaručit včasné, předvídatelné a flexibilní financování humanitární pomoci od začátku každého rozpočtového roku, a to jak na řešení vleklých krizí, tak na reakci na krize nové, a aby v rámci rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech zachovala stávající kapacitu pro rychlé uvolnění dodatečných finančních prostředků v případě vznikajících, eskalujících nebo náhlých mimořádných událostí; vyzývá EU, aby se zasazovala o větší mezinárodní sdílení odpovědnosti a navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc; naléhavě vyzývá členské státy, aby šly příkladem a přispívaly na humanitární pomoc pevně stanoveným podílem svého hrubého národního důchodu; vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o výši finančních prostředků na humanitární pomoc, které jsou uvolňovány z EU v globálním kontextu; 3. vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby vypracovaly strategii pro dlouhodobou spolupráci se třetími zeměmi, zejména s novými dárci, a využily přitom dvoustrannou, regionální a mnohostrannou diplomacii EU k rozšíření škály dárcovských zemí, které dobrovolně přispívají k humanitární pomoci; zdůrazňuje, že příspěvky od dalších dárcovských zemí by umožnily získat částku, jež je potřebná k řešení mezinárodních humanitárních krizí; se znepokojením konstatuje, že v dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím chybí formální ujednání týkající se humanitární pomoci, a vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o formální partnerství mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti humanitární pomoci; 4. zdůrazňuje závazek Komise mobilizovat soukromé finanční prostředky a dále zapojit soukromý sektor do humanitární pomoci EU a zahájit pilotní iniciativu kombinování zdrojů z rozpočtu EU na humanitární pomoc v roce 2021; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla více informací a písemné hodnocení o provádění pilotního projektu kombinovaného financování humanitárních akcí, v němž zhodnotí jeho soulad s cíli vnější činnosti; zdůrazňuje potenciál iniciativ kombinování zdrojů, včetně dluhopisů s humanitárním dopadem a systémů pojištění rizika katastrof, včetně plného využití Evropské investiční banky a Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus pro humanitární účely; zdůrazňuje však, že další spolupráce se soukromým sektorem vyžaduje analýzu dosavadních výsledků dosažených prostřednictvím spolupráce a výhradní podporu partnerství, která jsou v souladu s cíli vnější činnosti EU a mezinárodními humanitárními zásadami; 5. je znepokojen rostoucím počtem závažných porušení mezinárodního humanitárního práva a právních předpisů v oblasti lidských práv; vyzývá k zavedení koordinačního mechanismu EU s cílem vytvořit soudržný přístup EU k mezinárodnímu humanitárnímu právu, monitorovat tato porušování a zasazovat se o zajištění toho, aby bylo mezinárodní humanitární právo dodržováno, mimo jiné využíváním příslušných politických, obchodních a ekonomických nástrojů a nástrojů v oblasti rozvojové pomoci v rámci vnější činnosti EU; 6. vyzývá Komisi, místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby pozorně monitorovaly porušování mezinárodního humanitárního práva a zahrnuly porušování mezinárodního humanitárního práva mezi kritéria pro zařazení jednotlivců nebo subjektů do příslušných sankčních režimů EU v souladu s obecnými zásadami EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva; konstatuje, že sankce a omezující opatření přijímaná v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU musí být v souladu s mezinárodním humanitárním právem a nesmí bránit provádění humanitárních činností; zdůrazňuje, že do režimů omezujících opatření je třeba důsledně začleňovat humanitární výjimky a že partnerům musí být poskytována nezbytná podpora a pokyny, aby mohli tyto výjimky účinně uplatňovat; 7. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily mezinárodní humanitární právo a důrazně stíhaly a postihovaly osoby, které používají hladovění jako válečnou zbraň, s cílem bojovat proti rozsáhlému porušování práva na potraviny během konfliktů, opakovanému používání hladovění jako válečné metody a odpírání přístupu humanitární pomoci; 8. vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně splnily závazky přijaté na Světovém humanitárním summitu a v rámci „velké dohody“; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla humanitární pomoc účinnější a účelnější, a to zvýšením flexibilního financování prostřednictvím nevyčleněných, pružně vyčleněných a víceletých finančních prostředků, které budou přizpůsobeny místním souvislostem, potřebám a zaměření na lidi, jakož i snížením administrativní zátěže humanitárních partnerů, a to mimo jiné harmonizací a zjednodušením návrhů dárců a požadavků na podávání zpráv, financováním vnitrostátních a místních subjektů a podporou inovativních řešení; připomíná, že vleklé krize jsou stále humanitárním kontextem, a vyzývá EU a její členské státy, aby navrhly konkrétní řešení pro účinné přidělování finančních prostředků na humanitární a rozvojovou pomoc partnerům působícím v těchto souvislostech; vybízí EU a její členské státy, aby v grantových dohodách s partnery zavedly opatření s cílem zajistit těmto partnerům dostatečnou flexibilitu programu, aby mohli rychle přejít od rozvojových činností k reakci na mimořádné situace v případě náhlé mimořádné události, a to i ve financování poskytovaném novým nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - Globální Evropa; 9. vyzývá Komisi a členské státy, aby udržovaly a podporovaly realistický dialog o sdílení rizik mezi příslušnými útvary, se svými humanitárními partnery a s dalšími zúčastněnými stranami, a to na základě nedávných zkušeností a získaných zkušeností, s cílem neustále usilovat o zlepšování stávajících předpisů v oblasti financování tím, že budou účinnější a efektivnější, zejména v době vysoce nestabilních humanitárních krizí; poukazuje na to, že se povědomí o rizicích osvědčilo jako účinný nástroj pro zmírňování rizik; 10. zdůrazňuje zvláštní význam podpory místních subjektů a naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala ambiciózní politiku lokalizace, včetně podpory transparentnosti, využívání odborných znalostí a zkušeností partnerů a nastínění toho, jak poskytnout větší a lepší podporu místním respondentům s cílem posílit jejich kapacity, umožnit jim využívat všech dostupných nástrojů a zajistit jejich zapojení do rozhodovacích procesů a současně řešit otázku vzájemné odpovědnosti a sdílení rizik, neboť posílení místních respondentů je hlavním faktorem pro snížení potřeby mezinárodní humanitární pomoci v budoucnu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rovnoprávná účast žen a posílení jejich postavení bude výslovně začleněna do všech nových mechanismů, které posílí úlohu místních aktérů v humanitární činnosti; 11. zdůrazňuje, že v souvislosti s pandemií COVID-19 pomáhá lokalizace zajistit zdravotní reakci přizpůsobenou situaci rozvojových zemí, aby se zabránilo evropské předpojatosti, zejména pokud jde o protokoly proti šíření nákazy a preventivní kampaně; vyzývá k tomu, aby byla odpovídajícím způsobem zpochybněna převládající eurocentrická perspektiva mimořádných situací prostřednictvím další lokalizace humanitární činnosti; 12. upozorňuje na výzvy, které přináší změna klimatu, a vítá závazky k dalšímu začleňování dopadů změny klimatu a environmentálních faktorů do humanitárních akcí, posílení odolnosti zranitelných regionů vůči změně klimatu a budování odolnosti zranitelných komunit vůči změně klimatu prostřednictvím připravenosti na katastrofy a předjímání opatření prostřednictvím přístupu založeného na trojité vazbě, do něhož jsou zapojeni původní obyvatelé a místní komunity, s ohledem na zvláštní potřeby pomoci a ochrany obyvatelstva postiženého katastrofami a nepříznivých dopadů změny klimatu, zejména vysídlených osob a hostitelských komunit; kromě toho vítá závazky týkající se ekologizace humanitární pomoci EU a sledování výdajů souvisejících s klimatem; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné zdroje na přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof, mimo jiné prostřednictvím Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a aby urychlila provádění sendajských závazků v rámci vnější činnosti EU; 13. vítá konkrétní úspěchy humanitárního leteckého mostu EU a myšlenku vytvoření kapacity pro evropskou humanitární reakci za účelem odstranění nedostatků v humanitární reakci EU; žádá, aby byly členské státy a humanitární partneři konzultováni ohledně veškerých nových iniciativ Komise, které by měly vycházet ze stávajících mechanismů EU, jako je mechanismus civilní ochrany, a nikoli je duplikovat; 14. zdůrazňuje, že zatímco se humanitární pomoc snaží řešit bezprostřední a život ohrožující situace, krize jsou způsobovány faktory, které vyžadují dlouhodobá řešení; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby přijaly sdělení, v němž bude vypracována jasná politika zaměřená na provázanost humanitární oblasti, rozvoje a míru s cílem překlenout mezery mezi jednotlivými oblastmi politik; zdůrazňuje, že tento přístup založený na propojení by měl posílit odolnost a podporovat udržitelné reakce, zatímco cíle udržitelného rozvoje by měly být použity jako rámec pro tento přístup, neboť Agenda 2030 poskytuje jedinečnou příležitost k řešení základních příčin nestability a konfliktů, mimo jiné na základě praktických zkušeností nevládních organizací; vyzývá EU a členské státy, aby tento přístup založený na propojení urychleně uplatňovaly se zvláštním zaměřením na řešení nestability, předcházení konfliktům, řešení hladu, řešení vysídlení v souvislosti s katastrofami a nepříznivými dopady změny klimatu, poskytování příležitostí ke vzdělávání a živobytí, podporu včasné obnovy, posílení schopnosti reakce a posílení soběstačnosti a odolnosti; vyzývá Komisi, aby zveřejnila hodnocení operativnosti vazby mezi humanitární a rozvojovou oblastí v šesti pilotních zemích určených v roce 2017; 15. vyzývá Komisi, aby posoudila minulé zkušenosti a programy týkající se otázek souvisejících s rovností žen a mužů, neboť vzhledem k tomu, že ženy jsou oběťmi konfliktů a katastrof, je stále více zapotřebí je řešit; vyzývá k zavedení hmatatelnějších prvků začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do budoucích humanitárních akcí, včetně kontextově specifických analýz zohledňujících rovnost žen a mužů, při současné ochraně práv zranitelných skupin, včetně žen, dívek a osob z komunity LGBTIQ+; podporuje zajištění neomezeného přístupu k bezplatným veřejným zdravotnickým službám a úsilí o snížení úmrtnosti a nemocnosti a zdůrazňuje, že je třeba posílit připravenost na pandemie a epidemie; 16. vyzývá EU a její členské státy, aby prováděly a prosazovaly program iniciativy Nansen na ochranu přeshraničních vysídlených osob v kontextu katastrof a změny klimatu; zdůrazňuje význam spolupráce mezi aktéry v oblasti humanitární pomoci, rozvoje, snižování rizika katastrof a změny klimatu s cílem snížit riziko vysídlení v souvislosti s katastrofami a nepříznivými dopady změny klimatu a řešit potřeby pomoci a ochrany; 17. vyzývá k tomu, aby byl kladen zvláštní důraz na výživu, která je základním právem pro všechny, s cílem zajistit potravinové zabezpečení a posílit odolnost potravinových systémů vůči hospodářským, klimatickým a lidským otřesům; vyzývá k revizi akčního plánu EU v oblasti výživy s cílem řešit všechny formy podvýživy v humanitárním a rozvojovém kontextu v souladu se závěry Rady z listopadu 2018; 18. opakuje závazek Komise a její pokračující úsilí o podporu viditelnosti humanitární pomoci EU a povědomí o ní mezi různými zúčastněnými stranami v celé EU, včetně nevládních organizací, a o posílení viditelnosti EU v její vnější činnosti; 19. vítá ohlášení historicky prvního humanitárního fóra EU, které se má konat v lednu roku 2022; zdůrazňuje, že toto fórum by mělo být inkluzivní a usilovat o větší zviditelnění humanitární pomoci EU a činnosti jejích partnerů, prosazovat strategický dialog o humanitární politice EU a dosáhnout pokroku v provádění klíčových opatření stanovených ve sdělení Komise; 20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost a vládám a parlamentům členských států.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně |
| |||||||||||||
Evropský parlament, – s ohledem na příslušné úmluvy OSN, zejména na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly (Palermský protokol z roku 2000) a na Úmluvu OSN proti korupci, – s ohledem na trestněprávní a občanskoprávní úmluvy Rady Evropy proti korupci, které Rada Evropy otevřela k podpisu ve Štrasburku dne 27. ledna 1999 a dne 4. listopadu 1999, a na rezoluce (98) 7 a (99) 5 přijaté Výborem ministrů Rady Evropy dne 5. května 1998 a dne 1. května 1999, kterými byla ustavena Skupina států proti korupci (GRECO), – s ohledem na Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci v trestních věcech, – s ohledem na Evropskou úmluvu o předávání trestního řízení, – s ohledem na úmluvu Rady Evropy č. 198 o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu, – s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě (Budapešťská úmluva), – s ohledem na činnost Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL) a doporučení Finančního akčního výboru, – s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2018, 18. června 2019 a 25. března 2020 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, – s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1788 ze dne 19. listopadu 2018 na podporu Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) pro provádění regionálního plánu pro boj proti nedovolenému obchodování se zbraněmi v oblasti západního Balkánu(1), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ COM(2018)0065, – s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020)0605), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2020 s názvem „Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025“ (COM(2020)0608), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021)0170) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise s názvem „EMPACT, stěžejní nástroj EU pro spolupráci v boji proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti“ (SWD(2021)0074), – s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi 2021–2025 (COM(2021)0171), – s ohledem na dohody o operativní a strategické spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem a na pracovní ujednání o navázání spolupráce mezi donucovacími orgány Kosova a agenturou Europol, – s ohledem na dohody o spolupráci mezi Eurojustem a Albánií, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem, – s ohledem na dohody o spolupráci v oblasti správy hranic mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem, – s ohledem na berlínský proces a protikorupční závazky zemí západního Balkánu z roku 2018, – s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti ze dne 12. dubna 2021, které bylo vypracováno agenturou Europol, a na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu, kterou tato agentura vydala dne 5. října 2020, – s ohledem na zprávu Úřadu OSN pro drogovou kriminalitu (UNODC) nazvanou „Měření organizované trestné činnosti na západním Balkáně“, – s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU(2), – s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k západnímu Balkánu v návaznosti na summit konaný v roce 2020(3), – s ohledem na svá usnesení z období 2019–2020 o zprávách Komise o Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Černé Hoře, Severní Makedonii a Srbsku, – s ohledem na článek 54 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0298/2021), A. vzhledem k tomu, že se organizovaný zločin stal ústředním tématem mezinárodních záležitostí a hrozbou pro mír a rozvoj, což si vyžaduje společnou a koordinovanou reakci ze strany EU, jejích členských států a mezinárodních partnerů; B. vzhledem k tomu, že účinný boj proti organizovanému zločinu je součástí procesu přistoupení k EU, zejména v rámci tematického okruhu základních zásad a kapitoly jednání 24 o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti; C. vzhledem k tomu, že korupce a organizovaná trestná činnost jsou nadále vážným problémem v celém regionu západního Balkánu, což může mít rovněž negativní dopady na členské státy EU; vzhledem k tomu, že sítě organizované trestné činnosti jsou úzce propojeny a zakořeněny v členských státech EU i v zemích mimo EU; D. vzhledem k tomu, že proces evropské integrace zemí západního Balkánu je přímo závislý na normalizaci jejich vzájemných vztahů i vztahů s členskými státy EU; E. vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost na západním Balkáně je strukturálním problémem s hluboce zakořeněnými vazbami na podnikatelskou sféru a státní instituce a je jedním ze symptomů zmocňování se státu, který mají reformy související s procesem integrace do EU překonat; F. vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost a korupce jdou ruku v ruce s praním peněz, daňovými úniky, klientelismem a beztrestností; G. vzhledem k tomu, že organizované zločinecké skupiny dobře spolupracují napříč hranicemi a etnickými dělícími liniemi na rozdíl od policejních a soudních orgánů zemí západního Balkánu, které naléhavě potřebují svou koordinaci zlepšit; H. vzhledem k tomu, že organizované zločinecké skupiny spolupracují se skupinami ze zemí v širším evropském sousedství při činnostech, jako je obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, pašování artefaktů a praní peněz; I. vzhledem k tomu, že klíčem k vymýcení organizované trestné činnosti jsou harmonizované právní rámce a jejich účinné provádění, nezávislé orgány pro boj proti korupci a trestné činnosti a skutečná politická vůle; J. vzhledem k tomu, že podle zprávy UNODC s názvem „Measuring Organized Crime in the Western Balkans“ (Měření organizované trestné činnosti na západním Balkáně) se stíhání a odsouzení zaměřuje spíše na nižší úrovně zločineckých organizací, přičemž vůdci skupin se na západním Balkáně častěji těší beztrestnosti; K. vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se staly důležitými zúčastněnými stranami v boji proti organizované trestné činnosti a korupci v celém regionu a hrají klíčovou roli zejména při monitorování a hodnocení protikorupčních politik; L. vzhledem k tomu, že je zapotřebí více výzkumu a spolehlivějších údajů o organizovaném zločinu, aby bylo možné lépe navrhnout účinná politická opatření proti organizované trestné činnosti a korupci v regionu; M. vzhledem k tomu, že vzdělávání hraje klíčovou roli v prevenci kriminality a podpoře kultury zákonnosti; N. vzhledem k tomu, že hrozba představovaná organizovanými zločineckými skupinami pocházejícími ze západního Balkánu byla v některých zemích neoprávněně použita jako argument proti přistoupení k EU, a proto by měla být náležitě řešena, aby bylo možné urychlit další kroky v procesu přistoupení zemí západního Balkánu k EU; O. vzhledem k tomu, že pro splnění kritérií členství v EU musí země západního Balkánu provést komplexní reformy v klíčových oblastech a dosáhnout konkrétních výsledků v reformách soudnictví a v boji proti korupci a organizovanému zločinu; P. vzhledem k tomu, že posílení právního státu a boj proti korupci a organizované trestné činnosti jsou základními kameny strategie EU pro západní Balkán z roku 2018; Q. vzhledem k tomu, že z nástroje předvstupní pomoci (NPP II) bylo přiděleno přibližně 64 milionů EUR na projekty týkající se boje proti organizované trestné činnosti na západním Balkáně a byly z něho financovány četné vnitrostátní a mezinárodní projekty na podporu účinnějšího výkonu spravedlnosti v případech organizované trestné činnosti a korupce na západním Balkáně, včetně monitorování soudních řízení; vzhledem k tomu, že NPP III obsahuje rovněž specifické cíle pro vytváření účinných nástrojů určených k prevenci a boji proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a nedovolenými palnými zbožím, obchodování s drogami a praní peněz; Obecná situace 1. zdůrazňuje, že organizovaná trestná činnost a korupce poškozují především občany zemí západního Balkánu, neboť podkopávají jejich právo na bezpečnost a sociální soudržnost i jejich důvěru v demokratický systém, vytvářejí překážky demokratickým reformám a brzdí proces přistoupení, přičemž mají také potenciální i skutečné nepříznivé dopady na bezpečnost a stabilitu členských států EU; 2. zdůrazňuje, že odepírání evropské perspektivy zemím západního Balkánu zhoršuje situaci v oblasti organizované trestné činnosti a že tuto situaci lze zlepšit podporou procesu integrace do EU a spoluprací s členskými státy; zdůrazňuje, že boj proti organizované trestné činnosti a pokrok v integraci do EU jsou vzájemně se posilující procesy, a proto je třeba proces integrace do EU urychlit; 3. vyjadřuje názor, že spojování liberalizace vízového režimu pro Kosovo s bojem proti organizované trestné činnosti je kontraproduktivní, neboť izolace podporuje trestnou činnost; znovu zdůrazňuje, že Kosovo splnilo všechna kritéria pro liberalizaci vízového režimu, a vyzývá Radu, aby vízový režim bez dalšího odkladu liberalizovala; 4. konstatuje, že právní stát a boj proti korupci a organizované trestné činnosti jsou klíčovými oblastmi, v nichž musí země západního Balkánu prokázat hmatatelné výsledky, aby dosáhly většího pokroku na cestě do EU; naléhavě je vyzývá, aby výrazně zintenzivnily své úsilí o pokrok v nezbytných reformách, a vyzývá EU, aby jako prioritu politiky rozšíření prosazovala správné provádění a uplatňování příslušných mezinárodních nástrojů, které prostřednictvím finanční pomoci a praktické spolupráce podporují právní stát a zaměřují se na boj proti korupci a organizované trestné činnosti; 5. vítá, že dne 14. dubna 2021 byla zveřejněna strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025, a naléhavě vyzývá EU, aby posílila mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti organizované trestné činnosti, zejména se zeměmi západního Balkánu, s cílem účinně řešit tuto nadnárodní hrozbu; 6. konstatuje, že nedostatek pracovních příležitostí, korupce, dezinformace, prvky zmocňování se státu, nerovnost, zahraniční vměšování nedemokratických režimů, jako je Rusko a Čína, a pomalý proces přistoupení k EU patří mezi faktory, které činí společnosti západního Balkánu zranitelnými vůči organizované trestné činnosti; naléhavě vyzývá orgány zemí západního Balkánu a jejich mezinárodní partnery, zejména EU, aby zintenzivnily své úsilí při řešení těchto problémů, které podněcují nestabilitu, narušují integraci a zpomalují demokratický a hospodářský rozvoj; 7. vyjadřuje politování nad nedostatkem skutečné politické vůle u části místních politických elit bojovat proti organizované trestné činnosti a korupci a eliminovat veškeré prvky zmocňování se státu; 8. vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha případech není soudnictví v zemích západního Balkánu dostatečně nezávislé a řádně nefunguje, a naléhavě žádá, aby byl při řešení výzev, které představuje organizovaná trestná činnost, přijat strategičtější přístup; vyzývá EU, aby poskytla další pomoc s cílem stimulovat kulturu profesionality a výkonnosti v trestním soudnictví a zlepšit integritu soudnictví; konstatuje, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku v reformě soudnictví, je stále zapotřebí vynaložit značné úsilí, aby bylo dosaženo hmatatelných výsledků; 9. naléhavě vyzývá země západního Balkánu, aby plně řešily nedostatky svých systémů trestního soudnictví, včetně délky soudního řízení; vyzývá EU a další mezinárodní partnery, aby poskytli další pokyny pro donucovací orgány a soudnictví s cílem posílit profesionalitu a výkonnost trestního soudnictví; 10. vítá, že země západního Balkánu provedly do vnitrostátních právních předpisů normy EU a mezinárodní normy pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, jakož i další úsilí v boji proti organizované trestné činnosti v tomto regionu, jako je rozvoj vládních koordinačních mechanismů a zvláštních soudů a jednotek donucovacích orgánů; vyjadřuje však politování nad tím, že provádění je stále nedostatečné, a naléhavě vyzývá orgány zemí západního Balkánu, aby dosáhly přesvědčivých výsledků při vymáhání tohoto majetku ve prospěch všech svých občanů a aby stanovily, že prioritou v boji proti korupci a organizované trestné činnosti bude konfiskace výnosů a nástrojů trestné činnosti; požaduje pomoc EU při podpoře odpovídajících kapacit pro donucovací orgány, jakož i náležité podmínky a zdroje, a zdůrazňuje zejména potřebu zvýšit odborné znalosti úřadů státních zastupitelství v oblasti finanční forenzní analýzy; 11. vyzývá země západního Balkánu, aby se vedle jednotlivých případů zaměřovaly na zločinecké organizace jako celek, a dosáhly tak přiměřených výsledků při stíhání a usvědčování vysoce postavených pachatelů trestné činnosti; konstatuje, že správné určení trestné činnosti jako „organizované“ a její precizní vyšetření je pro reakci trestního soudnictví zásadní; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby doplnily legislativní mezery, které vystavují informátory a oznamovatele riziku, a aby je a jejich blízké příbuzné chránily před obtěžováním, žalobami nebo vyhrožováním, čímž se posílí schopnost rozbíjet organizované zločinecké skupiny a úspěšně bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti; podporuje výměnu osvědčených postupů s členskými státy, které jsou v boji proti organizované trestné činnosti mimořádně úspěšné; vyzývá členské státy, aby podporovaly programy na ochranu svědků, a to i prostřednictvím přemístění; 12. vyzývá země západního Balkánu, aby dosahovaly udržitelných výsledků v boji proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz a aby vypracovávaly pravidelné vnitrostátní zprávy o této problematice a posilovaly interinstitucionální spolupráci, včetně shromažďování a sdílení zpravodajských informací, s cílem lépe porozumět organizované trestné činnosti a bojovat proti ní; 13. opakuje, že je třeba odstranit politické a administrativní vazby na organizovanou trestnou činnost prostřednictvím jasných protikorupčních záruk a účinného stíhání případů korupce na vysoké úrovni; požaduje, aby EU navýšila podporu konsolidace veřejné správy založené na výsledcích; je velmi znepokojen zprávami a obviněními z vazeb mezi vysoce postavenými politickými představiteli a organizovanými zločineckými skupinami a neschopností soudního systému tato tvrzení prošetřit; zdůrazňuje, že stavebnictví patří na západním Balkáně k odvětvím, která jsou nejvíce ohrožena organizovanou trestnou činností a korupcí; 14. je znepokojen tím, že zločinecké organizace využívají pandemie COVID-19 ke svému prospěchu, mimo jiné zneužíváním přímých veřejných zakázek na základní zdravotnické vybavení a služby pro zdravotnická zařízení, prodejem padělaných certifikátů COVID-19 a rostoucí mírou lichvářských praktik; vyzývá orgány západního Balkánu, aby přijaly opatření proti padělaným očkovacím látkám a očkovacím průkazům; vyzývá Komisi, aby provázala rozpočtovou podporu s jasnými cíli v oblasti boje proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba za tímto účelem vytvořit spolehlivé mechanismy pro monitorování provádění; 15. poukazuje na to, že NPP III stanoví přísnou podmíněnost a že financování musí být upraveno nebo dokonce pozastaveno v případě výrazného zpomalení nebo přetrvávajícího nedostatečného pokroku v oblasti tzv. „základních zásad“, zejména v oblasti právního státu a základních práv, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že je jak v bezpečnostním zájmu EU, tak její odpovědností zaručit, aby finanční prostředky EU nepůsobily kontraproduktivně tím, že posílí klientelistické sítě zkorumpovaných politiků a privilegovaných podniků; 16. konstatuje, že vazby mezi organizovanou trestnou činností, politikou a podniky existovaly již před rozpadem Jugoslávie a přetrvávají od 90. let 20. století; odsuzuje zjevný nedostatek vůle odpovědných orgánů otevřít archivy bývalé Jugoslávie; opakuje proto svou výzvu, aby byly zpřístupněny archivy bývalé Jugoslávie a umožněn zejména přístup ke spisům bývalé jugoslávské zpravodajské služby (UDBA) a zpravodajské služby Jugoslávské lidové armády (KOS) a aby byly dotyčné spisy vráceny příslušným vládám, pokud o to požádají; 17. zdůrazňuje význam spolupráce a sdílení zpravodajských informací s členskými státy, mezinárodními partnery, jako jsou Spojené státy americké, Kanada a Spojené království, a rovněž s mezinárodními organizacemi, jako je NATO, GRECO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a UNODC; 18. vítá obnovenou konstruktivní angažovanost USA na západním Balkáně, včetně jejich zaměření na boj proti korupci; v této souvislosti upozorňuje na prezidentský dekret USA o uvalení sankcí na osoby, které přispívají k destabilizaci situace na západním Balkáně, a rovněž na opatření USA namířená proti jednotlivcům a subjektům za závažné korupční jednání; vyzývá EU, aby důkladně posoudila možné přiklonění se k takovým opatřením; Konkrétní druhy organizované trestné činnosti 19. konstatuje, že země západního Balkánu jsou v případě obchodování s lidmi, které se týká především žen a dívek obchodovaných za účelem sexuálního vykořisťování, zeměmi původu, cílovými zeměmi i tranzitními zeměmi; konstatuje, že obchodování s lidmi je trestnou činností s nejvyšším poměrným podílem propojení s organizovanou trestnou činností; vyzývá příslušné orgány, aby se více zaměřily na prevenci a posilování odolnosti skupin, které jsou zranitelné vůči riziku obchodování s lidmi, a zdůrazňuje potřebu mezioborového genderově citlivého přístupu; vítá společné akce prováděné s mezinárodními partnery, včetně Interpolu a Europolu, které vedly k zatčení osob podezřelých z obchodování s lidmi a převádění lidí; 20. konstatuje, že země západního Balkánu slouží jako tranzitní koridor pro migranty a uprchlíky a že velké pohyby obyvatelstva v posledních letech představují pro tento region a členské státy obrovskou výzvu; požaduje zvýšené úsilí v boji proti převaděčství migrantů a při ochraně základních práv převáděných osob, zejména nezletilých osob bez doprovodu, a rozsáhlejší výměnu informací a lepší koordinaci mezi zeměmi západního Balkánu a s členskými státy; vybízí EU a její členské státy, aby poskytovaly více pomoci při řešení těchto otázek, například pomocí finanční a technické podpory, uzavíráním neformálních dohod a dohod o statusu a podporou spolupráce prostřednictvím společné operativní kanceláře a operační platformy pro trasu přes východní Středomoří, a to při zohlednění specifik a potřeb trasy přes západní Balkán, jakož i prostřednictvím pomoci při vytváření důstojných podmínek přijímání; požaduje posílení ochrany vnějších hranic EU ve spolupráci se státy západního Balkánu; 21. zdůrazňuje, že zásadní význam pro odhalování kriminality a prevenci jejího pronikání do legální ekonomiky má záchyt finančních prostředků z trestné činnosti; poukazuje na to, že důležitým politickým nástrojem v boji proti korupci, nezákonným finančním tokům a daňovým únikům je transparentnost skutečného vlastnictví; vítá snahu vlád zemí západního Balkánu o řešení problému praní peněz, mimo jiné přijetím revidovaných rámců pro boj proti praní peněz; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že tyto rámce nejsou správně uplatňovány; opakuje, že je nutné podstatně lépe prosazovat ustanovení o náležité péči a zvýšit transparentnost skutečného vlastnictví, a to i v bankovním sektoru; 22. se znepokojením upozorňuje na velký podíl šedé ekonomiky (podle odhadů více než 30 % HDP v regionu) a na masivní nelegální platby v hotovosti, které proudí napříč západním Balkánem; vyzývá vlády v tomto regionu, aby pokud možno zavedly opatření k omezení neformální ekonomiky; zdůrazňuje, že nedostatečná regulace internetového bankovnictví zvyšuje riziko praní peněz, a vyzývá státy západního Balkánu a Komisi, aby se v rámci procesu rozšíření EU zabývaly otázkou mezinárodní a regionální harmonizace předpisů; 23. vítá závazek zemí západního Balkánu bojovat proti nezákonnému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi, zejména tím, že na summitu EU se zeměmi západního Balkánu v Londýně, jehož cílem je bojovat proti nedovolenému držení, používání a výrobě palných zbraní a obchodování s nimi, přijmou příslušný regionální plán; zdůrazňuje však, že podle Akčního plánu EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 je nelegální držení palných zbraní a obchodování s nimi i nadále závažným problémem, neboť většina zbraní, které jsou nalezeny a použity v rámci organizované trestné činnosti v celé EU, pochází z tohoto regionu; vyzývá šest zemí západního Balkánu, aby investovaly do programu na podporu odzbrojení; 24. vyzdvihuje důležitou práci Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní (SEESAC) při zvyšován kapacity celostátních a regionálních zúčastněných stran v oblasti kontroly a omezování šíření a zneužívání ručních palných a lehkých zbraní a naléhavě vyzývá k větší spolupráci s tímto střediskem a ke koordinaci činnosti; 25. konstatuje, že šest zemí západního Balkánu zůstává významným tranzitním regionem pro obchodování s drogami a že nejčastější trestnou činností, za kterou se v regionu odsuzuje, je výroba drog a obchodování s nimi; vítá, že roste počet společných protidrogových operací; vyzývá v této souvislosti k prohloubení spolupráce mezi donucovacími orgány EU, jako je Europol a donucovací orgány členských států a zemí západního Balkánu; zdůrazňuje, že donucovací orgány musí rozvíjet svou kapacitu, aby mohly lépe monitorovat obchod s drogami a bojovat proti němu; 26. bere na vědomí nárůst organizované kybernetické trestné činnosti; vítá úsilí zemí západního Balkánu o rozšíření jejich kapacity pro boj proti počítačové kriminalitě a zvýšení počtu případů stíhání této trestné činnosti; vybízí EU, aby při řešení problematiky počítačové trestné činnosti dalších online hrozeb pomáhala zemím západního Balkánu vhodnými nástroji a prostředky při řešení počítačové kriminality, mj. prostřednictvím nově vytvořeného Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; poukazuje na význam boje proti manipulativním dezinformacím v úzké spolupráci s evropskými partnery; 27. vyzývá EU a země západního Balkánu, aby se společně zabývaly setrvalými a rostoucími hrozbami pro ochranu a zachování kulturního dědictví a pašováním kulturních statků, zejména v oblastech konfliktu; naléhavě vyzývá k prohloubení spolupráce s nejrůznějšími úřady prosazujícími právo, mj. na základě okamžité výměny informací mezi zpravodajskými službami, a k intenzivnější spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení a uměleckou a archeologickou obcí; 28. konstatuje, že země západního Balkánu musí zvýšit své úsilí v boji proti další nezákonné činnosti organizovaných zločineckých skupin, mezi niž patří mimo jiné vykořisťování pracovní síly, trestné činy proti životnímu prostředí, jako je nezákonná těžba dřeva a pytláctví, a vydírání; Spolupráce s EU (jejími členskými státy a agenturami) a meziregionální spolupráce 29. vítá prohloubenou spolupráci mezi EU a zeměmi západního Balkánu v boji proti organizované trestné činnosti a vybízí EU, aby dále podporovala budování kapacit na západním Balkáně a usnadňování policejní a soudní spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že veškeré dohody o spolupráci mezi agenturami EU a třetími zeměmi musí plně respektovat základní práva a zajišťovat odpovídající úroveň ochrany údajů; vyzývá země západního Balkánu k další harmonizaci právních předpisů s acquis EU v oblasti veřejných zakázek, boje proti organizovanému zločinu a terorismu, praní peněz a počítačové kriminality; 30. doporučuje, aby byly posíleny stávající struktury sponzorované EU, jako je Rada pro regionální spolupráci, a mohly tak důsledně hrát svou úlohu při podpoře další spolupráce mezi EU, jejími členskými státy a zeměmi západního Balkánu; 31. vítá uzavření dohod o spolupráci mezi Eurojustem a Albánií, Severní Makedonií, Černou Horou a Srbskem a také zmocnění k zahájení jednání s Bosnou a Hercegovinou; naléhavě vyzývá Radu, aby co nejdříve schválila zahájení jednání o obdobné dohodě s Kosovem, neboť justiční spolupráce v trestních věcech se všemi zeměmi západního Balkánu má zásadní význam pro boj proti organizované trestné činnosti, zejména proti obchodování s lidmi a pašování drog, které představují většinu trestné činnosti v regionu; konstatuje, že Eurojust usnadnil přibližně 200 společných trestních vyšetřování mezi členskými státy EU a zeměmi západního Balkánu; 32. oceňuje úspěšnou spolupráci se styčnými státními zástupci z Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska vyslanými do Eurojustu za účelem poskytování podpory při přeshraničním vyšetřování, do něhož jsou jejich země zapojeny, a upozorňuje na výrazný nárůst počtu případů po jmenování těchto styčných státních zástupců; v této souvislosti vybízí k podobné spolupráci se zbývajícími zeměmi v tomto regionu; vítá rostoucí počet případů v rámci justiční spolupráce od roku 2019 navzdory náročným okolnostem způsobeným pandemií COVID-19; 33. zdůrazňuje, že západní Balkán je pro Europol regionem zvláštního významu; vítá dohody o operativní spolupráci mezi Europolem a pěti zeměmi západního Balkánu stejně jako pracovní ujednání s kosovskými orgány činnými v trestním řízení; vyzývá k uplatňování veškerých ustanovení těchto dohod a oceňuje úspěšné operace vedené v rámci této spolupráce; vítá otevření styčného úřadu Europolu v Albánii v roce 2019 a rozhodnutí otevřít podobné styčné úřady v Bosně a Hercegovině a v Srbsku; vybízí k podobné spolupráci se zbývajícími zeměmi v tomto regionu; poukazuje také na význam spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF); vyzývá v této souvislosti EU a země západního Balkánu, aby vytvořily rámec pro plodnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a zeměmi západního Balkánu s cílem zajistit, aby mohl tento úřad účinně vykonávat své pravomoci v oblasti financování poskytovaného ze strany EU, zejména v oblasti fondů NPP III v zemích západního Balkánu; 34. vítá pracovní dohody uzavřené Agenturou EU pro vzdělávání a výcvik (CEPOL) se zeměmi západního Balkánu, které se zaměřují na konkrétní témata související s bojem proti organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že je důležité dále upevnit zavedené mechanismy mezi agenturou CEPOL a regionem západního Balkánu; bere na vědomí specializované zprávy o jednotlivých zemích, které vydává Skupina států proti korupci (GRECO), a zdůrazňuje, že je důležité, aby přistupující země prohloubily spolupráci s touto skupinou a důkladně zaváděly její konkrétní doporučení; 35. poukazuje na to, že Interpol je důležitým nástrojem v boji proti organizované trestné činnosti; lituje, že Kosovo dosud není členem Interpolu, přestože se o to několikrát pokusilo; vyzývá členské státy EU, aby aktivně podpořily snahu Kosova o vstup do této organizace; domnívá se, že členství všech šesti zemí západního Balkánu v Interpolu by dále zvýšilo účinnost opatření zaměřených proti mezinárodní trestné činnosti; 36. vítá vstup dohod s Albánií, Černou Horou a Srbskem týkajících se spolupráce při správě hranic v platnost, které Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) umožňují provádět v těchto zemích společné operace, jejichž účelem je zlepšovat správu hranic těchto zemí, bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a kontrolovat nelegální migraci v souladu s mezinárodními normami a při dodržování veškerých lidských práv; vítá podobné dohody o postavení, které byly iniciovány se Severní Makedonií a Bosnou a Hercegovinou, a vyzývá všechny strany, aby zajistily co nejrychlejší ratifikaci těchto dohod a pracovaly na podobné dohodě s Kosovem; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet spolupráci mezi agenturou Frontex a zeměmi západního Balkánu v oblasti boje proti organizované trestné činnosti; 37. opakuje, že je třeba klást větší důraz na činnost v oblasti prevence a vzdělávání, především na negativní dopad organizované trestné činnosti a obchodování s lidmi, drogami a zbraněmi na společnost, stejně jako na správné pojetí občanství a posilovat odolnost, přičemž je třeba věnovat větší pozornost sociálně-ekonomickým podmínkám, zejména v příměstských a venkovských oblastech, a poskytovat podporu místním iniciativám zaměřeným na omezování náchylnosti k trestné činnosti a korupci, přičemž poukazuje na potřebu mezioborového genderově citlivého přístupu; poukazuje na význam budování demokratických kapacit na západním Balkáně, mimo jiné prostřednictvím specializovaných programů a pilotních projektů zaměřených na upevnění participativní demokracie a projednávání otázek spojených s bojem proti organizované trestné činnosti a korupci; 38. zdůrazňuje, že je důležité sledovat vazby mezi skupinami zapojenými do organizované trestné činnosti a radikalizovanými osobami a teroristickými organizacemi; připomíná, že EU hraje v boji proti financování terorismu a praní peněz důležitou úlohu; vybízí k další spolupráci v tomto ohledu, která by byla založena zejména na podpoře EU při vzdělávání finančních odborníků v regionu a na výměně informací, osvědčených postupů a know-how; vítá skutečnost, že účastníci summitu mezi EU a zeměmi západního Balkánu, který se konal dne 5. července 2021 v Berlíně, uznali, že s cílem zvýšit účinnost společné práce v boji proti závažné a organizované trestné činnosti, nezákonnému financování, korupci a terorismu je nutné zajistit mezirezortní reakci, včetně spolupráce se soukromým sektorem a organizacemi občanské společnosti; 39. zdůrazňuje, že regionální spolupráce je klíčem k účinnému boji proti organizované trestné činnosti; oceňuje práci stávajících regionálních iniciativ zaměřených na prohlubování interinstitucionálních vztahů v boji proti korupci a organizované trestné činnosti mezi zeměmi západního Balkánu, jako je například Středisko pro vymáhání práva v jihovýchodní Evropě, a podporuje další regionální spolupráci v rámci účinnějšího boje proti přeshraniční organizované trestné činnosti; 40. oceňuje úlohu, kterou hrají regionální iniciativy zahrnující členské státy EU a země západního Balkánu, jako je strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR), jadransko-jónská iniciativa, Středoevropská iniciativa a berlínský proces; vybízí členské státy EU i země západního Balkánu, aby se těchto iniciativ účastnily a plně využívaly jejich potenciál; 41. vítá financování projektů v rámci NPP, které zahrnují celý region a jejichž cílem je zlepšit schopnost zemí západního Balkánu bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti; oceňuje zejména program NPP II na ochranu svědků, který vedl k vytvoření „balkánské sítě“; vyzývá k pokračování této spolupráce a k převzetí odpovědnosti partnerů ze západního Balkánu za udržení sítě při životě; 42. vyjadřuje podporu programu pro více zemí financovaného z NPP na „podporu účinnějšího výkonu spravedlnosti v případech korupce a organizované trestné činnosti na západním Balkáně prostřednictvím monitorování soudních procesů“ jako kroku k účinnější reakci soudních orgánů na korupci a organizovanou trestnou činnost na západním Balkáně; vyzývá vlády zemí západního Balkánu, aby zavedly veškerá doporučení, která byla formulována v rámci expertního hodnocení provedeného odborníky členských států; 43. domnívá se, že by se partneři ze západního Balkánu měli aktivně účastnit jednání konference o budoucnosti Evropy a zapojit se do širší evropské diskuse o boji proti organizované trestné činnosti; 44. vyzývá mezinárodní dárce, aby zajistili lepší koordinaci nejrůznějších programů boje proti organizované trestné činnosti a korupci na západním Balkáně, aby se nepřekrývaly a aby došlo ke zvýšení účinnosti mezinárodní spolupráce v těchto oblastech; 45. se znepokojením konstatuje, že v tomto regionu není dostatek věrohodných údajů o organizované trestné činnosti, a vyzývá země západního Balkánu, aby zlepšily poznatky o organizované trestné činnosti tím, že zvýší svou schopnost shromažďovat spolehlivé údaje o této oblasti a zpracovávat je; poukazuje na potřebu hlubšího mezioborového výzkumu a mezioborového genderově citlivého přístupu a vybízí země západního Balkánu, aby za účelem vytvoření vlastních statistických systémů, které by zaznamenávaly a analyzovaly údaje o organizované trestné činnosti, spolupracovaly s mezinárodními partnery s cílem zajistit lepší koncepci účinných opatření založených na důkazech, a bránit tak organizované trestné činnosti a korupci a bojovat proti nim; Úloha občanské společnosti a sdělovacích prostředků 46. poukazuje na klíčovou úlohu organizací občanské společnosti, akademické obce a novinářů při sledování činnosti vlád a soudních a donucovacích orgánů a posuzování výsledků boje proti organizované trestné činnosti; konstatuje, že v zemích západního Balkánu jsou z velké části zavedeny právní a institucionální rámce pro naplňování klíčové úlohy organizací občanské společnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že jejich potenciál není využíván v plné míře a že se tyto organizace, které se soustřeďují na korupci a organizovanou trestnou činnost, setkávají v některých případech ze strany své vlády s nepřátelstvím; vyzývá k tomu, aby byly tyto organizace více zapojeny do legislativního procesu a aby byly schopny smysluplně přispívat k vypracování klíčových právních předpisů; v této souvislosti vyzývá orgány západního Balkánu, aby urychleně vypracovaly a přijaly dokonalejší zákony o svobodném přístupu k informacím prostřednictvím inkluzivních procesů a uplatňovaly je; 47. oceňuje důležitou úlohu, kterou organizace občanské společnosti hrají v preventivní činnosti a při podpoře ohrožených skupin obyvatel, tvorbě politiky a přebírání kontrolní úlohy v případě nedostatku nezávislých veřejných orgánů; je znepokojen pomlouvačnými kampaněmi, nátlakem a zastrašováním, které urychlují zmenšování prostoru pro působení organizací občanské společnosti; 48. vybízí organizace občanské společnosti na západním Balkáně, aby vytvořily silnější sítě aktérů občanské společnosti, vyhledaly místní protějšky, které se zabývají podobnými otázkami, a vyměňovaly si další zkušenosti a osvědčené postupy, s cílem porozumět povaze a důvodům organizované trestné činnosti a podpořit prevenci radikalizace v regionu; vítá příspěvky ke strategickým komunikačním kampaním zúčastněných stran, jako je Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci a Evropská strategická komunikační síť; 49. konstatuje, že mnoho organizací občanské společnosti je závislých na soukromém financování a čelí obtížím při získávání dostatečných prostředků na zachování své činnosti; je si vědom toho, že granty se často poskytují jen na krátkodobé projekty a že se málo podporuje činnost potírající organizovanou trestnou činnost; uznává, že krátkodobé financování vede k tomu, že zaměstnanci jsou najímáni pouze pro účely konkrétního projektu, což vede k nedostatku stabilních pracovních standardů a neumožňuje rozvoj klíčových dovedností zaměstnanců, což má negativní vliv na dlouhodobé strategické plánování; 50. oceňuje hodnotnou práci investigativních novinářů, kteří informují o významných případech a odhalují vazby mezi organizovanými zločineckými skupinami, politiky a podnikatelskou sférou; důrazně odsuzuje agresivní chování, včetně cílených vražd, zastrašování, nenávistné projevy a pomlouvačné kampaně namířené proti investigativním novinářům a občanské společnosti; je obzvlášť znepokojen případy nenávistných projevů a pomlouvačných kampaní ze strany státních úředníků, poslanců, zástupců vlád, vládnoucích stran a médií vlastněných nebo částečně financovaných státem; vyzývá příslušné úřady a orgány činné v trestním řízení, aby zajistily ochranu investigativních novinářů a občanské společnosti, tak aby jim nic nebránilo v práci, a naléhavě vyzývá k potrestání všech forem nenávistných projevů namířených proti menšinám a ohroženým skupinám obyvatel, zejména národnostním a etnickým menšinám; opakuje svou výzvu adresovanou Komisi a Evropské službě pro vnější činnost, aby prohloubily svou spolupráci s občanskou společností, nevládními organizacemi, reformně orientovanými tvůrci politiky, akademickou obcí a nezávislými sdělovacími prostředky na místě a aby je více podporovaly; vybízí Komisi a místní delegace EU, aby ve spolupráci s místními zúčastněnými stranami rozšířily postupy pro pravidelné sledování případů korupce a organizované trestné činnosti; 51. vyjadřuje hluboké politování nad rostoucím počtem případů strategických žalob proti účasti veřejnosti (SLAPP), které se často využívají k vyhrožování novinářům a jednotlivcům s cílem zabránit jim v odhalování nepravostí páchaných osobami u moci; vyzývá orgány západního Balkánu, aby výrazně zvýšily svou snahu o transparentnost vlastnictví médií, nezávislost redakcí a ochranu svobody médií před politickými zásahy, jež jsou klíčovým prvkem svobodné demokratické společnosti a jsou naprosto nezbytné pro úspěch v boji proti organizované trestné činnosti a korupci; o 52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a také vládám a parlamentům členských států a zemí západního Balkánu.
| ||||||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |