Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/0361(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0356/2021

Předložené texty :

A9-0356/2021

Rozpravy :

PV 19/01/2022 - 14
PV 19/01/2022 - 16
PV 19/01/2022 - 18
CRE 19/01/2022 - 14
CRE 19/01/2022 - 16
CRE 19/01/2022 - 18
PV 04/07/2022 - 15
CRE 04/07/2022 - 15

Hlasování :

PV 20/01/2022 - 3
PV 20/01/2022 - 15
CRE 20/01/2022 - 3
PV 05/07/2022 - 6.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0014
P9_TA(2022)0269

Přijaté texty
PDF 706kWORD 198k
Čtvrtek, 20. ledna 2022 - Štrasburk
Akt o digitálních službách ***I
P9_TA(2022)0014A9-0356/2021

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 20. ledna 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)0825 – C9-0418/2020 – 2020/0361(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Služby informační společnosti, a zejména zprostředkovatelské služby se staly důležitou součástí hospodářství Unie a každodenního života jejích občanů. Dvacet let od přijetí stávajícího právního rámce, který se na tyto služby vztahuje, stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES25 mohou díky novým a inovativním obchodním modelům a službám, jako jsou internetové sociální sítě a internetová tržiště, uživatelé z řad podniků a spotřebitelé sdílet a získávat informace a uzavírat transakce novými způsoby. Většina občanů Unie nyní tyto služby využívá denně. Digitální transformace a větší využívání těchto služeb však přinášejí také nová rizika a problémy, a to jak pro jednotlivé uživatele, tak pro společnost jako celek.
 (1)  Služby informační společnosti, a zejména zprostředkovatelské služby se staly důležitou součástí hospodářství Unie a každodenního života jejích občanů. Dvacet let od přijetí stávajícího právního rámce, který se na tyto služby vztahuje, stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES25 mohou díky novým a inovativním obchodním modelům a službám, jako jsou internetové sociální sítě a internetová tržiště, uživatelé z řad podniků a spotřebitelé sdílet a získávat informace a uzavírat transakce novými a inovativními způsoby, a měnit tak své komunikační, spotřební a obchodní návyky. Většina občanů Unie nyní tyto služby využívá denně. Digitální transformace a větší využívání těchto služeb však přinášejí také nová rizika a problémy, a to pro jednotlivé uživatele, pro podniky a společnost jako celek.
__________________
 __________________
25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Členské státy v rostoucí míře zavádějí vnitrostátní právní předpisy či zvažují zavedení předpisů, které se týkají otázek, na něž se vztahuje toto nařízení, přičemž ukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb zejména požadavky týkající se náležité péče. Tyto rozdílné vnitrostátní právní předpisy mají s ohledem na povahu internetu, který je ze své podstaty přeshraniční a který se obvykle k poskytování těchto služeb používá, negativní dopad na vnitřní trh, který podle článku 26 Smlouvy zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb a svoboda usazování. Podmínky pro poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu by měly být harmonizovány, aby podniky získaly přístup na nové trhy a měly možnost využívat výhody vnitřního trhu a spotřebitelé a ostatní příjemci služeb současně získali možnost většího výběru.
 (2)  Členské státy v rostoucí míře zavádějí vnitrostátní právní předpisy či zvažují zavedení předpisů, které se týkají otázek, na něž se vztahuje toto nařízení, přičemž ukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb zejména požadavky týkající se náležité péče, což vede ke tříštění vnitřního trhu. Tyto rozdílné vnitrostátní právní předpisy mají s ohledem na povahu internetu, který je ze své podstaty přeshraniční a který se obvykle k poskytování těchto služeb používá, negativní dopad na vnitřní trh, který podle článku 26 Smlouvy zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb a svoboda usazování. Podmínky pro poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu by měly být harmonizovány, aby podniky získaly přístup na nové trhy a měly možnost využívat výhody vnitřního trhu a spotřebitelé a ostatní příjemci služeb současně získali možnost většího výběru a mohli kdykoli změnit poskytovatele a aby se omezilo zatížení zprostředkovatelských služeb administrativou, a to zejména mikropodniků a malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Odpovědné chování a náležitá péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb jsou nezbytné pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí a pro to, aby občané Unie a další osoby měli možnost uplatňovat svá základní práva zaručená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), zejména svobodu projevu a informací a svobodu podnikání a právo na nediskriminaci.
 (3)  Odpovědné chování a náležitá péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb jsou nezbytné pro bezpečné, přístupné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí a pro to, aby občané Unie a další osoby měli možnost uplatňovat svá základní práva a svobody zaručené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), zejména právo na ochranu soukromí, ochranu osobních údajů, právo na respektování lidské důstojnosti, soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, svobodu a pluralitu médií a svobodu podnikání, vysokou míru ochrany spotřebitelů, rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci. Děti mají zvláštní práva zakotvená v článku 24 Listiny a v Úmluvě OSN o právech dítěte. Nejlepším zájmům dítěte jako takovým by se mělo dostat ve veškerých záležitostech, které se ho týkají, prvořadé pozornosti. V obecné připomínce Úmluvy OSN o právech dítěte č. 25, která se týká práv dítěte ve vztahu k digitálnímu prostředí, je formálně stanoveno, jak se tato práva uplatňují v digitálním světě.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Pro zajištění a zlepšení fungování vnitřního trhu by proto měl být na úrovni Unie zaveden účelový soubor jednotných, účinných a přiměřených závazných pravidel. Toto nařízení stanoví podmínky umožňující vznik a rozšíření inovativních digitálních služeb na vnitřním trhu. Sbližování vnitrostátních regulačních opatření týkajících se požadavků uložených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb na úrovni Unie je nezbytné, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu a aby byla tato roztříštěnost ukončena a rovněž aby byla zajištěna právní jistota, tudíž se snížila nejistota pro vývojáře a podpořila interoperabilita. Stanovení požadavků, které jsou technologicky neutrální, by nemělo bránit inovacím, nýbrž by je mělo podněcovat.
 (4)  Pro zajištění a zlepšení fungování vnitřního trhu by měl být na úrovni Unie zaveden účelový soubor jednotných, účinných a přiměřených závazných pravidel. Toto nařízení stanoví podmínky umožňující vznik a rozšíření inovativních digitálních služeb na vnitřním trhu. Sbližování vnitrostátních regulačních opatření týkajících se požadavků uložených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb na úrovni Unie je nezbytné, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu a aby byla tato roztříštěnost ukončena a rovněž aby byla zajištěna právní jistota, tudíž se snížila nejistota pro vývojáře, zajistila ochrana spotřebitelů a podpořila interoperabilita. Stanovení požadavků, které jsou technologicky neutrální, by nemělo bránit inovacím, nýbrž by je mělo podněcovat, a současně by měla být dodržována základní práva.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Vzhledem k významu digitálních služeb je zásadní, aby toto nařízení poskytlo regulační rámec, který zajistí plný, rovný a neomezený přístup k zprostředkovatelským službám pro všechny příjemce služeb, včetně osob se zdravotním postižením. Je proto důležité, aby požadavky na přístupnost pro zprostředkovatelské služby, včetně jejich uživatelského rozhraní, byly v souladu se stávajícími právními předpisy Unie, jako je Evropský akt přístupnosti a směrnice o přístupnosti internetových stránek a aby právní předpisy Unie byly dále propracovány tak, aby v důsledku digitálních inovací nikdo nezůstal opomenut.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  V praxi zprostředkovávají určití poskytovatelé zprostředkovatelských služeb služby, které mohou nebo nemusí být poskytovány elektronickými prostředky, jako jsou služby informačních technologií poskytované na dálku, dopravní, ubytovací nebo doručovací služby. Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze na zprostředkovatelské služby a neměly by jím být dotčeny požadavky stanovené v právu Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se výrobků nebo služeb zprostředkovaných prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, a to i v situacích, kdy zprostředkovatelská služba představuje nedílnou součást jiné služby, která není zprostředkovatelskou službou, jak je vymezena v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
 (6)  V praxi zprostředkovávají určití poskytovatelé zprostředkovatelských služeb služby, které mohou nebo nemusí být poskytovány elektronickými prostředky, jako jsou služby informačních technologií poskytované na dálku, doprava osob a zboží, ubytovací nebo doručovací služby. Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze na zprostředkovatelské služby a neměly by jím být dotčeny požadavky stanovené v právu Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se výrobků nebo služeb zprostředkovaných prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, a to i v situacích, kdy zprostředkovatelská služba představuje nedílnou součást jiné služby, která není zprostředkovatelskou službou, jak je vymezena v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Existence tohoto podstatného spojení s Unií by se měla předpokládat tehdy, má-li poskytovatel služeb provozovnu v Unii, nebo v případě, že tato provozovna neexistuje, na základě existence významného počtu uživatelů v jednom či více členských státech nebo při zacílení činností na jeden či více členských států. Zacílení činností na jeden nebo více členských států lze určit na základě všech příslušných okolností, včetně faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání výrobků či služeb nebo používání národní domény nejvyšší úrovně. Zacílení činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by se mělo předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje své činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201227. Na druhou stranu nelze pouhou technickou dostupnost internetové stránky z Unie jen na základě tohoto důvodu pokládat za podstatné spojení s Unií.
 (8)  Existence tohoto podstatného spojení s Unií by se měla předpokládat tehdy, má-li poskytovatel služeb provozovnu v Unii, nebo v případě, že tato provozovna neexistuje, na základě nasměrování činností na jeden či více členských států. Nasměrování činností na jeden nebo více členských států lze určit na základě všech příslušných okolností, včetně faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání výrobků či služeb nebo používání národní domény nejvyšší úrovně. Nasměrování činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by se mělo předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje své činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201227. Na druhou stranu nelze pouhou technickou dostupnost internetové stránky z Unie jen na základě tohoto důvodu pokládat za podstatné spojení s Unií.
__________________
 __________________
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
 27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Toto nařízení by mělo doplňovat, nikoli však ovlivňovat uplatňování pravidel vyplývajících z jiných aktů práva Unie, které upravují určité aspekty poskytování zprostředkovatelských služeb, zejména směrnice 2000/31/ES, s výjimkou změn zavedených tímto nařízením, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU28 v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)29 …/.. – navrhovaného nařízení o teroristickém obsahu online. Tímto nařízením proto nejsou dotčeny tyto jiné akty, které se mají považovat za lex specialis ve vztahu k obecně platnému rámci stanovenému v tomto nařízení. Pravidla tohoto nařízení se však použijí s ohledem na záležitosti, které těmito jinými akty nejsou či nejsou plně řešeny, jakož i otázky, s ohledem na něž ponechávají tyto jiné akty členským státům možnost přijmout určitá opatření na vnitrostátní úrovni.
 (9)  Toto nařízení by mělo doplňovat, nikoli však ovlivňovat uplatňování pravidel vyplývajících z jiných aktů práva Unie, které upravují určité aspekty poskytování zprostředkovatelských služeb, zejména směrnice 2000/31/ES, s výjimkou změn zavedených tímto nařízením, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU28 v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/78429. Tímto nařízením proto nejsou dotčeny tyto jiné akty, které se mají považovat za lex specialis ve vztahu k obecně platnému rámci stanovenému v tomto nařízení. Pravidla tohoto nařízení by se však měla použít s ohledem na záležitosti, které těmito jinými akty nejsou či nejsou plně řešeny, jakož i otázky, s ohledem na něž ponechávají tyto jiné akty členským státům možnost přijmout určitá opatření na vnitrostátní úrovni. S cílem pomoci členským státům a poskytovatelům služeb by Komise měla poskytnout pokyny, jak vykládat interakci a doplňkovost mezi různými akty Unie a tímto nařízením a jak zabránit zdvojování požadavků na poskytovatele nebo možným konfliktům při výkladu podobných požadavků. Pokyny by měly zejména vyjasnit veškeré možné konflikty mezi podmínkami a povinnostmi stanovenými v právních aktech uvedených v tomto nařízení a vysvětlit, který právní akt by měl mít přednost.
__________________
 __________________
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
 28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/.. – navrhované nařízení o teroristickém obsahu online.
 29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 79).
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  V souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie by měly být zohledněny kulturní aspekty, zejména s cílem respektovat a podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost. Je nezbytné, aby toto nařízení přispívalo k ochraně svobody projevu a informací a svobody sdělovacích prostředků a k podpoře plurality médií, jakož i kulturní a jazykové rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Z důvodů jasnosti by mělo být také upřesněno, že tímto nařízením není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/114830 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115031, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES32 a nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES33, jakož i právní předpisy Unie v oblasti ochrany spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES34, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU35 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 93/13/EHS36, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/216137, a v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67938. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je upravena výhradně pravidly práva Unie v této oblasti, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Tímto nařízením nejsou dotčena ani pravidla práva Unie týkajícího se pracovních podmínek.
 (10)  Z důvodů jasnosti by mělo být také upřesněno, že tímto nařízením není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/114830 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115031, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES32 nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/197233a, jakož i právní předpisy Unie v oblasti ochrany spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES34, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU35 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 93/13/EHS36, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/216137, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882, nařízení (EU) 2019/1020, směrnice 2001/95/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU, nařízení (EU) 2017/239437a a v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67938. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je upravena výhradně pravidly práva Unie v této oblasti, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Tímto nařízením nejsou dotčena ani pravidla práva Unie ani vnitrostátního práva týkajícího se pracovních podmínek.
__________________
 __________________
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).
 30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
 31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
 32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
33 Nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES.
 33 Nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES.
33a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
 34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
 35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)..
36 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
 36 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
37 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7).
 37 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7).
37aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
 38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Je třeba vyjasnit, že tímto nařízením nejsou dotčena pravidla práva Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, jež stanoví zvláštní předpisy a postupy, které by měly zůstat nedotčeny.
 (11)  Je třeba vyjasnit, že tímto nařízením nejsou dotčena pravidla práva Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790, jež stanoví zvláštní předpisy a postupy, které by měly zůstat nedotčeny.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Aby se dosáhlo cíle zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, měl by se pro účely tohoto nařízení pojem „nezákonný obsah“ vymezit široce a měl by zahrnovat také informace související s nezákonným obsahem, nelegálními výrobky nebo službami a protiprávními činnostmi. Zejména by se mělo mít za to, že tento pojem zahrnuje informace bez ohledu na jejich formu, které jsou podle rozhodného práva buď samy nezákonné (např. nezákonné nenávistné projevy nebo teroristický obsah a nezákonný diskriminační obsah), nebo které se týkají protiprávních činností, jako je sdílení obrázků s dětskou pornografií, nezákonné sdílení soukromých fotografií bez souhlasu, kybernetické pronásledování, prodej nevyhovujících nebo padělaných výrobků, neoprávněné použití materiálů chráněných autorským právem nebo činnosti zahrnující porušování právních předpisů na ochranu spotřebitele. V tomto ohledu není podstatné, zda nezákonnost informací či činnosti vyplývá z práva Unie, nebo z vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, a jaká je přesná povaha nebo předmět dotyčných právních předpisů.
 (12)  Aby se dosáhlo cíle zajistit bezpečné, dostupné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, měl by pro účely tohoto nařízení pojem „nezákonný obsah“ vycházet z obecné myšlenky, že to, co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné i online. Pojem „nezákonný obsah“ by se měl vhodně vymezit a měl by zahrnovat také informace související s nezákonným obsahem, nelegálními výrobky nebo službami a protiprávními činnostmi. Zejména by se mělo mít za to, že tento pojem zahrnuje informace bez ohledu na jejich formu, které jsou podle rozhodného unijního nebo vnitrostátního práva buď samy nezákonné (např. nezákonné nenávistné projevy nebo teroristický obsah a nezákonný diskriminační obsah), nebo které nejsou v souladu s právem Unie, neboť odkazují na protiprávní činnosti, jako je sdílení obrázků s dětskou pornografií, nezákonné sdílení soukromých fotografií bez souhlasu, kybernetické pronásledování, prodej nevyhovujících nebo padělaných výrobků, nezákonný obchod se zvířaty, rostlinami nebo látkami, neoprávněné použití materiálů chráněných autorským právem nebo činnosti zahrnující porušování právních předpisů na ochranu spotřebitele, poskytování nezákonných služeb, zejména ubytovacích služeb na platformách krátkodobého pronájmu ubytování, které nejsou v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. V tomto ohledu není podstatné, zda nezákonnost informací či činnosti vyplývá z práva Unie nebo z vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, včetně Listiny, a jaká je přesná povaha nebo předmět dotyčných právních předpisů.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Vzhledem k charakteristickým rysům dotyčných služeb a odpovídající potřebě uložit poskytovatelům těchto služeb určité zvláštní povinnosti je nutné v rámci širší kategorie poskytovatelů hostingových služeb, jak je vymezena v tomto nařízení, odlišit dílčí kategorii online platforem. Online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště, by měly být definovány jako poskytovatelé hostingových služeb, kteří nejenže uchovávají informace poskytované příjemci služby na jejich žádost, nýbrž tyto informace rovněž veřejně šíří, a to opět na jejich žádost. Aby se však zabránilo uložení příliš obecných povinností, neměli by se poskytovatelé hostingových služeb považovat za online platformy, je-li veřejné šíření jen nepodstatným a čistě vedlejším prvkem jiné služby a tento prvek nelze z objektivních technických důvodů použít bez této jiné, hlavní služby, a začlenění tohoto prvku neznamená obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení, která se vztahují na online platformy. Tento prvek může představovat například sekce pro komentáře v internetových novinách, je-li zřejmé, že se jedná o vedlejší prvek hlavní služby představované vydáváním novin v rámci redakční odpovědnosti vydavatele.
 (13)  Vzhledem k charakteristickým rysům dotyčných služeb a odpovídající potřebě uložit poskytovatelům těchto služeb určité zvláštní povinnosti je nutné v rámci širší kategorie poskytovatelů hostingových služeb, jak je vymezena v tomto nařízení, odlišit dílčí kategorii online platforem. Online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště, by měly být definovány jako poskytovatelé hostingových služeb, kteří nejenže uchovávají informace poskytované příjemci služby na jejich žádost, nýbrž tyto informace rovněž veřejně šíří, a to opět na jejich žádost. Aby se však zabránilo uložení příliš obecných povinností, neměli by se poskytovatelé hostingových služeb považovat za online platformy, je-li veřejné šíření jen nepodstatným nebo čistě vedlejším prvkem jiné služby nebo funkcí hlavní služby a tento prvek nebo funkci nelze z objektivních technických důvodů použít bez této jiné, hlavní služby, a začlenění tohoto prvku nebo funkce neznamená obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení, která se vztahují na online platformy. Tento prvek může představovat například sekce pro komentáře v internetových novinách, je-li zřejmé, že se jedná o vedlejší prvek hlavní služby představované vydáváním novin v rámci redakční odpovědnosti vydavatele. Pro účely tohoto nařízení by služba cloud computingu neměla být považována za online platformu v případech, kdy povolení šíření konkrétního obsahu představuje nevýznamný nebo doplňkový prvek. Kromě toho by služby cloud computingu, pokud slouží jako infrastruktura, například k poskytování základních infrastrukturních služeb ukládání a výpočetních služeb internetové aplikace nebo internetové platformy, neměly být sama o sobě považovány za veřejné šíření informací uchovávaných nebo zpracovávaných na žádost příjemce aplikace nebo internetové platformy, kterou hostí.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Pojem „veřejné šíření“ použitý v tomto nařízení by měl zahrnovat zpřístupňování informací potenciálně neomezenému počtu osob, tj. zajištění snadné dostupnosti informací pro uživatele obecně, aniž by bylo zapotřebí další opatření ze strany příjemce služby, který informace poskytuje, a to bez ohledu na to, zda tyto osoby skutečně využijí možnost přístupu k dotyčným informacím. Pouhá možnost vytvářet skupiny uživatelů dané služby by sama o sobě neměla znamenat, že informace šířené tímto způsobem nejsou šířeny veřejně. Tento pojem by však měl vylučovat šíření informací v rámci uzavřených skupin složených z konečného počtu předem určených osob. Do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadají interpersonální komunikační služby definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/197239, jako jsou e-maily nebo služby zasílání soukromých zpráv. Mělo by se mít za to, že informace jsou šířeny veřejně ve smyslu tohoto nařízení pouze tehdy, dochází-li k šíření na přímou žádost příjemce služby, který dotyčné informace poskytl.
 (14)  Pojem „veřejné šíření“ použitý v tomto nařízení by měl zahrnovat zpřístupňování informací potenciálně neomezenému počtu osob, tj. zajištění snadné dostupnosti informací pro uživatele obecně, aniž by bylo zapotřebí další opatření ze strany příjemce služby, který informace poskytuje, a to bez ohledu na to, zda tyto osoby skutečně využijí možnost přístupu k dotyčným informacím. Pokud přístup k informacím tedy vyžaduje registraci nebo přijetí do určité skupiny uživatelů, měly by se tyto informace považovat za veřejně šířené pouze v případě, že k registraci uživatelů, kteří mají zájem o přístup k těmto informacím, dochází automaticky, aniž by určitá osoba rozhodovala o tom, komu se přístup udělí. Informace vyměňované prostřednictvím interpersonálních komunikačních služeb definovaných ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/197239, jako jsou e-maily nebo služby zasílání soukromých zpráv, nejsou považovány za veřejně šířené. Mělo by se mít za to, že informace jsou šířeny veřejně ve smyslu tohoto nařízení pouze tehdy, dochází-li k šíření na přímou žádost příjemce služby, který dotyčné informace poskytl.
__________________
 __________________
39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
 39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Právní jistota poskytnutá horizontálním rámcem podmíněných výjimek z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle směrnice 2000/31/ES umožňuje vznik mnoha nových služeb a jejich rozšíření na celém vnitřním trhu. Tento rámec by proto měl být zachován. Vzhledem k rozdílům v provedení a uplatňování příslušných pravidel na vnitrostátní úrovni a z důvodu jasnosti a soudržnosti by však dotyčný rámec měl být začleněn do tohoto nařízení. Je také nezbytné vyjasnit některé prvky tohoto rámce s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
 (16)  Právní jistota poskytnutá horizontálním rámcem podmíněných výjimek z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle směrnice 2000/31/ES umožňuje vznik mnoha nových služeb a jejich rozšíření na celém vnitřním trhu. Tento rámec by proto měl být zachován. Vzhledem k rozdílům v provedení a uplatňování příslušných pravidel na vnitrostátní úrovni a z důvodu jasnosti, souvislosti, předvídatelnosti, přístupnosti a soudržnosti by však dotyčný rámec měl být začleněn do tohoto nařízení. S ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, na technický rozvoj a rozvoj trhu je také nezbytné vyjasnit některé prvky tohoto rámce.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení by se neměly použít v případě, kdy poskytovatel zprostředkovatelských služeb místo toho, aby se omezil na poskytování služeb neutrálně, a to pouhým technickým a automatickým zpracováním informací poskytovaných příjemcem služby, hraje aktivní roli takové povahy, že lze konstatovat, že tyto informace zná nebo kontroluje. Tyto výjimky by proto neměly být dostupné s ohledem na odpovědnost týkající se informací, které neposkytl příjemce služby, nýbrž samotný poskytovatel zprostředkovatelské služby, včetně případu, kdy byly informace vypracovány v rámci redakční odpovědnosti tohoto poskytovatele.
 (18)  Výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení by se neměly použít v případě, kdy poskytovatel zprostředkovatelských služeb místo toho, aby se omezil na poskytování služeb neutrálně, a to pouhým technickým a automatickým zpracováním informací poskytovaných příjemcem služby, hraje aktivní roli takové povahy, že lze konstatovat, že tyto informace zná nebo kontroluje. Pouhé seřazení obsahu, jeho zobrazení v určitém pořadí nebo používání doporučeného systému by však nemělo být považováno za kontrolu nad informacemi. Tyto výjimky by proto neměly být dostupné s ohledem na odpovědnost týkající se informací, které neposkytl příjemce služby, nýbrž samotný poskytovatel zprostředkovatelské služby, včetně případu, kdy byly informace vypracovány v rámci redakční odpovědnosti tohoto poskytovatele.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který vědomě spolupracuje s příjemci služeb za účelem provádění protiprávních činností, neposkytuje svou službu neutrálně, a neměl by mít proto možnost využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení.
 (20)  Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb vědomě spolupracuje s příjemci služeb za účelem provádění protiprávních činností, mělo by se mít za to, že služba nebyla poskytnuta neutrálně, a poskytovatel by proto neměl mít možnost využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Poskytovatel by měl mít možnost využívat výjimky z odpovědnosti u služeb „prostého přenosu“ a „ukládání do mezipaměti“, pokud se nijak nepodílí na přenášených informacích. To mimo jiné vyžaduje, aby poskytovatel přenášené informace neměnil. Nemělo by se však mít za to, že tento požadavek zahrnuje zásahy technické povahy během přenosu, neboť tyto zásahy nemění integritu přenášené informace.
 (21)  Poskytovatel by měl mít možnost využívat výjimky z odpovědnosti u služeb „prostého přenosu“ a „ukládání do mezipaměti“, pokud se nijak nepodílí na obsahu přenášených informací. To mimo jiné vyžaduje, aby poskytovatel přenášené informace neměnil. Nemělo by se však mít za to, že tento požadavek zahrnuje zásahy technické povahy během přenosu, neboť tyto zásahy nemění integritu přenášené informace.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Aby mohli poskytovatelé využít výjimky z odpovědnosti u hostingových služeb, měli by, jakmile zjistí nezákonný obsah nebo se o něm dozví, urychleně přijmout opatření vedoucí k odstranění tohoto obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu. Při odstraňování nebo znemožnění přístupu by měla být dodržena zásada svobody projevu. Poskytovatel může zjistit tento nezákonný obsah nebo se o něm dozvědět zejména prostřednictvím vyšetřování z vlastního podnětu nebo oznámení podaných fyzickými osobami či subjekty v souladu s tímto nařízením, pokud jsou tato oznámení dostatečně přesná a náležitě odůvodněná, aby umožnila hospodářskému subjektu jednajícímu s náležitou péčí přiměřeně určit a posoudit údajně nezákonný obsah a v případě potřeby přijmout potřebná opatření.
 (22)  Aby mohli poskytovatelé využít výjimky z odpovědnosti u hostingových služeb, měli by, jakmile je jim známa nezákonná povaha obsahu, a tedy ji zjistí nebo se o ní dozví, urychleně přijmout opatření vedoucí k odstranění tohoto obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu. Odstranění či znemožnění přístupu by mělo být prováděno způsobem, který dodržuje vysoký stupeň ochrany spotřebitelů a Listinu základních práv, včetně zásady svobody projevu a práva získávat a sdílet informace a myšlenky bez vměšování veřejného orgánu. Poskytovatel může zjistit nezákonnou povahu obsahu nebo se o ní dozvědět zejména prostřednictvím vyšetřování z vlastního podnětu nebo oznámení podaných fyzickými osobami či subjekty v souladu s tímto nařízením, pokud jsou tato oznámení natolik přesná a náležitě odůvodněná, aby umožnila poskytovateli hostingových služeb jednajícímu s náležitou péčí přiměřeně určit a posoudit údajně nezákonný obsah a v případě potřeby přijmout potřebná opatření. Pokud poskytovatelé jednají na základě získání skutečných informací, měli by mít možnost využít výjimky z odpovědnosti uvedené v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Aby byla zajištěna účinná ochrana spotřebitelů při uzavírání zprostředkovaných obchodních transakcí online, neměli by mít určití poskytovatelé hostingových služeb, konkrétně online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, možnost využít výjimku z odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb, která je stanovena v tomto nařízení, pokud tyto online platformy prezentují příslušné informace týkající se dotyčných transakcí způsobem, který vede spotřebitele k domněnce, že informace poskytly online platformy samotné nebo příjemci služeb, kteří jednají z pověření těchto platforem či pod jejich kontrolou, a že tyto platformy tudíž informace znají nebo kontrolují, ačkoli ve skutečnosti tomu tak být nemusí. V tomto ohledu je třeba na základě všech příslušných okolností objektivně určit, zda prezentace mohla vést k této domněnce na straně průměrného spotřebitele, který má dostatek informací.
 (23)  Aby byla zajištěna účinná ochrana spotřebitelů při uzavírání zprostředkovaných obchodních transakcí online, neměli by mít určití poskytovatelé hostingových služeb, konkrétně online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, možnost využít výjimku z odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb, která je stanovena v tomto nařízení, pokud tyto online platformy prezentují příslušné informace týkající se dotyčných transakcí způsobem, který vede spotřebitele k domněnce, že informace poskytly online platformy samotné nebo příjemci služeb, kteří jednají z pověření těchto platforem či pod jejich kontrolou, a že tyto platformy tudíž informace znají nebo kontrolují, ačkoli ve skutečnosti tomu tak být nemusí. V tomto ohledu je třeba na základě všech příslušných okolností objektivně určit, zda prezentace mohla vést k této domněnce na straně spotřebitele. Taková domněnka může vzniknout například tehdy, pokud online platforma, která umožňuje uzavírání smluv s obchodníky na dálku, jasně nezobrazuje totožnost obchodníka podle tohoto nařízení, nebo uvádí výrobek nebo službu na trh pod svým vlastním jménem a nikoli pod jménem obchodníka, který jej dodá, nebo pokud poskytovatel určuje konečnou cenu zboží nebo služeb nabízených obchodníkem.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Aby byla zajištěna právní jistota a neodrazovalo se od činností, které mají odhalovat a identifikovat nezákonný obsah a zasáhnout proti tomuto obsahu a které mohou poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vykonávat dobrovolně, je třeba vyjasnit, že pouhá skutečnost, že poskytovatelé vykonávají tyto činnosti, nevede k nedostupnosti výjimek z odpovědnosti stanovených v tomto nařízení, jsou-li tyto činnosti prováděny v dobré víře a s náležitou péčí. Mimoto je vhodné vyjasnit, že by pouhá skutečnost, že tito poskytovatelé přijímají v dobré víře opatření ke splnění požadavků práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení, pokud jde o provádění jejich podmínek, neměla vést k nedostupnosti těchto výjimek z odpovědnosti. Jakékoli tyto činnosti a opatření, jež mohl daný poskytovatel uskutečnit, by proto neměly být zohledněny při určování, zda poskytovatel může využít výjimku z odpovědnosti, zejména co se týká toho, zda poskytovatel poskytuje svou službu neutrálně, a může tudíž spadat do oblasti působnosti příslušného ustanovení, aniž by však toto pravidlo znamenalo, že se poskytovatel o ně může nutně opírat.
 (25)  Aby byla zajištěna právní jistota a neodrazovalo se od činností, které mají odhalovat a identifikovat nezákonný obsah a zasáhnout proti tomuto obsahu a které mohou poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vykonávat dobrovolně, je třeba vyjasnit, že pouhá skutečnost, že poskytovatelé vykonávají tyto činnosti, nevede k nedostupnosti výjimek z odpovědnosti stanovených v tomto nařízení pouze z toho důvodu, že provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu, jsou-li tyto činnosti prováděny v dobré víře a s náležitou péčí a doprovázeny dalšími zárukami, které by bránily nadměrnému odstraňování zákonného obsahu. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby v případech, kdy se pro moderování obsahu používají automatizované nástroje, byla technologie natolik spolehlivá, aby v maximální možné míře omezila míru chyb tehdy, pokud jsou informace nesprávně považovány za nezákonný obsah. Mimoto je vhodné vyjasnit, že by pouhá skutečnost, že tito poskytovatelé přijímají v dobré víře opatření ke splnění požadavků práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení, pokud jde o provádění jejich podmínek, neměla vést k nedostupnosti těchto výjimek z odpovědnosti. Jakékoli tyto činnosti a opatření, jež mohl daný poskytovatel uskutečnit, by proto neměly být zohledněny při určování, zda poskytovatel může využít výjimku z odpovědnosti, zejména co se týká toho, zda poskytovatel poskytuje svou službu neutrálně, a může tudíž spadat do oblasti působnosti příslušného ustanovení, aniž by však toto pravidlo znamenalo, že se poskytovatel o ně může nutně opírat.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Přestože se pravidla v kapitole II tohoto nařízení soustředí na výjimku z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je důležité připomenout, že navzdory obecně důležité úloze, kterou tito poskytovatelé hrají, by se problém související s nezákonným obsahem a protiprávními činnostmi online neměl řešit výhradně zaměřením se na jejich odpovědnost a povinnosti. Je-li to možné, měly by se třetí strany dotčené nezákonným obsahem přenášeným nebo uchovávaným online, pokusit vyřešit konflikty související s tímto obsahem bez účasti dotyčných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Příjemci služby by se měli pokládat za odpovědné za nezákonný obsah, který poskytují a mohou šířit prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, pokud tak stanoví platná pravidla práva Unie a vnitrostátního práva určující tuto odpovědnost. Je-li to vhodné, měly by šíření nezákonného obsahu online v souladu s rozhodným právem pomoci zabránit i jiné subjekty, jako jsou moderátoři skupin v uzavřeném online prostředí, zejména v případě velkých skupin. Je-li kromě toho nutné zapojit poskytovatele služeb informační společnosti, včetně poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, měly by být žádosti nebo příkazy týkající se této účasti zpravidla určeny subjektu, který je z technického a provozního hlediska schopen přijmout opatření proti konkrétním položkám nezákonného obsahu, aby se zabránilo možným negativním dopadům na dostupnost a přístupnost informací, které nepředstavují nezákonný obsah, a aby se tyto účinky omezily na minimum.
 (26)  Přestože se pravidla v kapitole II tohoto nařízení soustředí na výjimku z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je důležité připomenout, že navzdory obecně důležité úloze, kterou tito poskytovatelé hrají, by se problém související s nezákonným obsahem a protiprávními činnostmi online neměl řešit výhradně zaměřením se na jejich odpovědnost a povinnosti. Je-li to možné, měly by se třetí strany dotčené nezákonným obsahem přenášeným nebo uchovávaným online, pokusit vyřešit konflikty související s tímto obsahem bez účasti dotyčných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Příjemci služby by se měli pokládat za odpovědné za nezákonný obsah, který poskytují a mohou šířit prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, pokud tak stanoví platná pravidla práva Unie a vnitrostátního práva určující tuto odpovědnost. Je-li to vhodné, měly by šíření nezákonného obsahu online v souladu s rozhodným právem pomoci zabránit i jiné subjekty, jako jsou moderátoři skupin v uzavřeném a otevřeném online prostředí, zejména v případě velkých skupin. Je-li kromě toho nutné zapojit poskytovatele služeb informační společnosti, včetně poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, měly by být žádosti nebo příkazy týkající se této účasti zpravidla určeny konkrétnímu poskytovateli, který je z technického a provozního hlediska schopen přijmout opatření proti konkrétním položkám nezákonného obsahu, aby se zabránilo možným negativním dopadům na dostupnost a přístupnost informací, které nepředstavují nezákonný obsah, a aby se tyto účinky omezily na minimum. Poskytovatelé by proto měli jednat v případech, kdy k tomu mají nejlepší předpoklady.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Od roku 2000 se objevují nové technologie, které zlepšují dostupnost, účelnost, rychlost, spolehlivost, kapacitu a bezpečnost systémů pro přenos a ukládání údajů online, což vede ke stále složitějšímu online ekosystému. V tomto ohledu je třeba připomenout, že poskytovatelé služeb, kteří stanoví a podporují základní logickou architekturu a řádné fungování internetu, včetně pomocných technických funkcí, mohou rovněž využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení, pokud se jejich služby považují za služby „prostého přenosu“, služby „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingové“ služby. Mezi tyto služby patří například bezdrátové místní sítě, služby systému doménových jmen, rejstříky názvů domén nejvyšší úrovně, certifikační orgány, které vydávají digitální osvědčení, nebo sítě pro doručování obsahu, jež umožňují nebo zlepšují funkce jiných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Obdobně se značně změnily i služby používané ke komunikačním účelům a technické prostředky k jejich poskytování, což vedlo ke vzniku online služeb, jako je internetová telefonie, posílání zpráv a služba internetové elektronické pošty, kdy je komunikace zajištěna prostřednictvím služby přístupu k internetu. Rovněž tyto služby mohou využít výjimek z odpovědnosti, jestliže se pokládají za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu.
 (27)  Od roku 2000 se objevují nové technologie, které zlepšují dostupnost, účelnost, rychlost, spolehlivost, kapacitu a bezpečnost systémů pro přenos a ukládání údajů online, což vede ke stále složitějšímu online ekosystému. V tomto ohledu je třeba připomenout, že poskytovatelé služeb, kteří stanoví a podporují základní logickou architekturu a řádné fungování internetu, včetně pomocných technických funkcí, mohou rovněž využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení, pokud se jejich služby považují za služby „prostého přenosu“, služby „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingové“ služby. Mezi tyto služby patří například a mimo jiné bezdrátové místní sítě, služby systému doménových jmen, rejstříky názvů domén nejvyšší úrovně, certifikační orgány, které vydávají digitální osvědčení, virtuální soukromé sítě, služby cloudové infrastruktury nebo sítě pro doručování obsahu, jež umožňují nebo zlepšují funkce jiných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Obdobně se značně změnily i služby používané ke komunikačním účelům a technické prostředky k jejich poskytování, což vedlo ke vzniku online služeb, jako je internetová telefonie, posílání zpráv a služba internetové elektronické pošty, kdy je komunikace zajištěna prostřednictvím služby přístupu k internetu. Rovněž tyto služby mohou využít výjimek z odpovědnosti, jestliže se pokládají za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a)  Jednotlivé internetové stránky mohou obsahovat prvky, které lze považovat za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu, a odpovídajícím způsobem by se na každé z nich měla vztahovat pravidla pro výjimky z odpovědnosti. Například vyhledávač by mohl fungovat pouze jako služba „ukládání do mezipaměti“, pokud jde o informace obsažené ve výsledcích vyhledávání. Prvky zobrazované spolu s výsledky, jako jsou internetové reklamy, by však stále byly považovány za hostingové služby.
Pozměňovací návrhy 25 a 517/rev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by neměli podléhat povinnosti sledování, pokud jde o povinnosti obecné povahy. To se netýká povinností sledování ve zvláštních případech, a zejména to nebrání rozhodnutím vnitrostátních orgánů přijímaným v souladu s vnitrostátními právními předpisy podle podmínek stanovených v tomto nařízení. Nic v tomto nařízení by se nemělo považovat za uložení obecné povinnosti sledování nebo povinnosti aktivního zjišťování potřebných údajů nebo za obecnou povinnost poskytovatelů přijímat ve vztahu k nezákonnému obsahu aktivní opatření.
 (28)  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by neměli de jure, ani de facto podléhat povinnosti sledování, pokud jde o povinnosti obecné povahy. To se netýká specifických a řádně určených povinností sledování ve zvláštních případech, je-li tak stanoveno v aktech Unie, a zejména to nebrání rozhodnutím vnitrostátních orgánů přijímaným v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí akty Unie, podle podmínek stanovených v tomto nařízení a dalších právních předpisech Unie považovaných za lex specialis. Nic v tomto nařízení by se nemělo považovat za uložení obecné povinnosti sledování nebo povinnosti aktivního zjišťování potřebných údajů nebo za obecnou povinnost poskytovatelů přijímat ve vztahu k nezákonnému obsahu aktivní opatření. Stejně tak by členské státy neměly bránit poskytovatelům zprostředkovatelských služeb v poskytování služeb šifrování mezi koncovými body. Účinné šifrování údajů mezi koncovými body má zásadní význam pro důvěru a bezpečnost na internetu a účinně brání neoprávněnému přístupu třetích stran. V zájmu zajištění účinné ochrany soukromí na internetu by navíc členské státy neměly ukládat poskytovatelům zprostředkovatelských služeb obecnou povinnost omezit anonymní využívání jejich služeb. V souladu se zásadou minimalizace údajů a s cílem předcházet neoprávněnému poskytování údajů, zneužití totožnosti a dalším formám zneužívání osobních údajů by příjemci měli mít právo anonymně využívat služby a anonymně za tyto služby platit, kdykoli je to možné s vynaložením přiměřeného úsilí. To by mělo platit, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené právem Unie o ochraně osobních údajů. Poskytovatelé mohou umožnit anonymní používání svých služeb tím, že se zdrží shromažďování osobních údajů o příjemci a jeho online aktivitách a nebrání příjemcům v používání anonymizačních sítí pro přístup ke službě. Anonymní platba může být provedena například platbou v hotovosti, použitím poukázek placených v hotovosti nebo předplacených platebních prostředků.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  V závislosti na právních předpisech každého členského státu a na dotyčné oblasti práva mohou vnitrostátní justiční nebo správní orgány poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nařídit, aby přijali opatření proti určitým konkrétním položkám nezákonného obsahu nebo poskytli určité konkrétní informace. Vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě jsou tyto příkazy vydávány, se značně liší a příkazy se v rostoucí míře využívají v přeshraničních situacích. Aby bylo zajištěno, že tyto příkazy lze účinně a účelně splnit, takže dotčené orgány veřejné správy mohou vykonávat své úkoly a poskytovatelům není uložena nepřiměřená zátěž, aniž by byla nepatřičně dotčena práva a oprávněné zájmy třetích stran, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto příkazy měly splňovat, a určité doplňkové požadavky týkající se zpracování těchto příkazů.
 (29)  V závislosti na právních předpisech každého členského státu a na dotyčné oblasti práva mohou vnitrostátní justiční nebo správní orgány poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nařídit, aby přijali opatření proti určitým konkrétním položkám nezákonného obsahu nebo poskytli určité konkrétní informace. Vnitrostátní právní předpisy v souladu s právními předpisy Unie, včetně Listiny, na jejichž základě jsou tyto příkazy vydávány, se značně liší a příkazy se v rostoucí míře využívají v přeshraničních situacích. Aby bylo zajištěno, že tyto příkazy lze účinně a účelně splnit, takže dotčené orgány veřejné správy mohou vykonávat své úkoly a poskytovatelům není uložena nepřiměřená zátěž, aniž by byla nepatřičně dotčena práva a oprávněné zájmy třetích stran, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto příkazy měly splňovat, a určité doplňkové požadavky týkající se účinného zpracování těchto příkazů.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací by měly být vydávány v souladu s právem Unie, zejména s nařízením (EU) 2016/679 a zákazem obecných povinností sledování informací nebo aktivního vyhledávání okolností naznačujících protiprávní činnost, jak je stanoveno v tomto nařízení. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se vztahují na příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, které stanoví podobné systémy přijímání opatření proti konkrétním druhům nezákonného obsahu, jako je nařízení (EU) …/…. [navrhované nařízení zabývající se šířením teroristického obsahu online], nebo nařízení (EU) 2017/2394, které donucovacím orgánům členských států pro dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele svěřuje zvláštní pravomoci umožňující nařídit poskytnutí informací, přičemž podmínkami a požadavky, které se vztahují na příkazy k poskytnutí informací, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, jež stanoví obdobná příslušná pravidla pro konkrétní odvětví. Těmito podmínkami a požadavky by neměla být dotčena pravidla týkající se ukládání a uchovávání údajů podle platných vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie a žádosti donucovacích orgánů o zachování důvěrnosti v souvislosti s nezveřejněním informací.
 (30)  Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací by měly být vydávány v souladu s právem Unie, včetně Listiny, a zejména s nařízením (EU) 2016/679 a zákazem obecných povinností sledování informací nebo aktivního vyhledávání okolností naznačujících protiprávní činnost, jak je stanoveno v tomto nařízení. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se vztahují na příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, které stanoví podobné systémy přijímání opatření proti konkrétním druhům nezákonného obsahu, jako je nařízení (EU) 2021/784 zabývající se šířením teroristického obsahu online, nebo nařízení (EU) 2017/2394, které donucovacím orgánům členských států pro dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele svěřuje zvláštní pravomoci umožňující nařídit poskytnutí informací, přičemž podmínkami a požadavky, které se vztahují na příkazy k poskytnutí informací, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, jež stanoví obdobná příslušná pravidla pro konkrétní odvětví. Těmito podmínkami a požadavky by neměla být dotčena pravidla týkající se ukládání a uchovávání údajů podle platných vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie a žádosti donucovacích orgánů o zachování důvěrnosti v souvislosti s nezveřejněním informací.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Územní působnost těchto příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu by měla být jednoznačně stanovena na základě platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, které umožňují vydání příkazu, a neměla by jít nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k dosažení jeho cílů. V tomto ohledu by měl vnitrostátní justiční nebo správní orgán vydávající příkaz uvážit cíl, jehož má příkaz dosáhnout, v souladu s právním základem umožňujícím jeho vydání a práva a oprávněné zájmy všech třetích stran, jichž se může příkaz týkat, zejména jejich základní práva podle Listiny základních práv. Pokud příkaz odkazující na konkrétní informace může mít navíc účinky mimo území členského státu dotyčného orgánu, měl by tento orgán posoudit, zda dotyčné informace v jiném členském státě pravděpodobně představují nezákonný obsah, a případně vzít v úvahu příslušná pravidla práva Unie či mezinárodního práva a zájmy mezinárodního společenství.
 (31)  Územní působnost těchto příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu by měla být jednoznačně stanovena na základě platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie, včetně směrnice 2000/31/ES a Listiny, které umožňují vydání příkazu, a neměla by jít nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k dosažení jeho cílů. V tomto ohledu by měl vnitrostátní justiční nebo správní orgán vydávající příkaz uvážit cíl, jehož má příkaz dosáhnout, v souladu s právním základem umožňujícím jeho vydání a práva a oprávněné zájmy všech třetích stran, jichž se může příkaz týkat, zejména jejich základní práva podle Listiny základních práv. Výjimečně, tj. v případech, kdy příkaz odkazující na konkrétní informace může mít účinky mimo území členského státu dotyčného orgánu, měl by tento orgán posoudit, zda dotyčné informace v jiném členském státě pravděpodobně představují nezákonný obsah, a případně vzít v úvahu příslušná pravidla práva Unie či mezinárodního práva a zájmy mezinárodního společenství.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  Příkazy k poskytnutí informací upravené tímto nařízením se týkají vytváření konkrétních informací o jednotlivých příjemcích dotčené zprostředkovatelské služby, kteří jsou v těchto příkazech identifikovaní za účelem zjištění, zda příjemci služeb dodržují platné předpisy Unie či vnitrostátní předpisy. Příkazy týkající se informací o skupině příjemců služby, kteří nejsou konkrétně určeni, včetně příkazů k poskytnutí souhrnných informací vyžadovaných pro statistické účely nebo pro tvorbu politik založenou na důkazech, by proto neměly být dotčeny pravidly stanovenými v tomto nařízení, která se týkají poskytování informací.
 (32)  Příkazy k poskytnutí informací upravené tímto nařízením se týkají vytváření konkrétních informací o jednotlivých příjemcích dotčené zprostředkovatelské služby, kteří jsou v těchto příkazech identifikovaní za účelem zjištění, zda příjemci služeb dodržují platné předpisy Unie či vnitrostátní předpisy. Příkazy týkající se informací o skupině příjemců služby, kteří nejsou konkrétně určeni, včetně příkazů k poskytnutí souhrnných informací vyžadovaných pro statistické účely nebo pro tvorbu politik založenou na důkazech, by proto neměly být dotčeny pravidly stanovenými v tomto nařízení, která se týkají poskytování informací. Členské státy by měly zajistit plné provedení právního rámce Unie týkajícího se důvěrnosti komunikace a soukromí na internetu, jakož i ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, který je zakotven ve směrnici (EU) 2016/680. Členské státy by zejména měly respektovat práva jednotlivců a novinářů a zdržet se vyhledávání informací, které by mohly poškodit svobodu sdělovacích prostředků nebo svobodu projevu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací podléhají pravidlům zaručujícím příslušnost členského státu, v němž je poskytovatel služby, jemuž je příkaz určen, usazen, a stanovícím možné odchylky od této příslušnosti v určitých případech stanovených v článku 3 směrnice 2000/31/ES pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v uvedeném článku. Jelikož se dotyčné příkazy týkají konkrétních položek nezákonného obsahu, resp. informací, pak v případě, jsou-li určeny poskytovatelům zprostředkovatelských služeb usazeným v jiném členském státě, v zásadě neomezují svobodu těchto poskytovatelů poskytovat služby na přeshraničním základě. Pravidla stanovená v článku 3 směrnice 2000/31/ES, včetně pravidel týkajících se potřeby odůvodnit opatření odchylující se od příslušnosti členského státu, v němž je poskytovatel služby usazen, z určitých konkrétních důvodů, a pravidel týkajících se oznámení těchto opatření, se proto na tyto příkazy nevztahují.
 (33)  Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací podléhají pravidlům zaručujícím příslušnost členského státu, v němž je poskytovatel služby, jemuž je příkaz určen, usazen, a stanovícím možné odchylky od této příslušnosti v určitých případech stanovených v článku 3 směrnice 2000/31/ES pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v uvedeném článku. Jelikož se dotyčné příkazy týkají konkrétních položek nezákonného obsahu, resp. informací, jež jsou definovány v unijním nebo vnitrostátním právu v souladu s právem Unie, pak v případě, jsou-li určeny poskytovatelům zprostředkovatelských služeb usazeným v jiném členském státě, v zásadě by neměly omezovat svobodu těchto poskytovatelů poskytovat služby na přeshraničním základě. Příslušný orgán by měl předat příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací přímo příslušnému adresátovi elektronickými prostředky umožňujícími vyhotovení písemného záznamu za podmínek, jež poskytovateli služeb umožňují ověřit pravost, včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu, např. zabezpečenou elektronickou poštou a prostřednictvím platforem nebo jiných zabezpečených kanálů, včetně těch, které dá k dispozici poskytovatel služeb, a to v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů. Tento požadavek by měl být zejména splněn využitím kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014. Tímto nařízením by neměla být dotčena pravidla pro vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí, zejména pokud jde o právo odmítnout uznání a výkon příkazu k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, zejména pokud je takový příkaz v rozporu s veřejnou politikou členského státu, v němž se o uznání nebo výkon žádá.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)  Toto nařízení by nemělo příslušným vnitrostátním soudním nebo správním orgánům bránit v tom, aby na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie vydaly příkaz obnovit obsah v případě, že takový obsah byl v souladu s podmínkami poskytovatele zprostředkovatelských služeb, avšak poskytovatel služeb jej mylně považoval za nezákonný a obsah byl odstraněn.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 b (nový)
(33b)  S cílem zajistit účinné provedení tohoto nařízení by příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací měly být v souladu s právem Unie, včetně Listiny. Komise by měla účinně reagovat na porušení práva Unie prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, a zejména lepšího fungování vnitřního trhu, a aby bylo zajištěno bezpečné a transparentní online prostředí, je nutné stanovit jasný a vyvážený soubor harmonizovaných povinností náležité péče, které jsou uloženy poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. Tyto povinnosti by měly zejména zaručit různé cíle veřejné politiky, jako je bezpečnost a důvěra příjemců služby, včetně nezletilých a zranitelných uživatelů, chránit příslušná základní práva zakotvená v Listině základních práv, zajistit smysluplnou odpovědnost těchto poskytovatelů a posílit postavení příjemců a jiných dotčených stran, přičemž je zároveň usnadněn nezbytný dohled ze strany příslušných orgánů.
 (34)  Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, a zejména lepšího fungování vnitřního trhu, a aby bylo zajištěno bezpečné a transparentní online prostředí, je nutné stanovit jasný, účinný, předvídatelný a vyvážený soubor harmonizovaných povinností náležité péče, které jsou uloženy poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. Tyto povinnosti by měly zejména zaručit různé cíle veřejné politiky, jako je vysoká míra ochrany spotřebitelů, bezpečnost a důvěra příjemců služby, včetně nezletilých a zranitelných uživatelů, ochrana příslušných základních práv zakotvených v Listině základních práv, smysluplná odpovědnost těchto poskytovatelů a posílení postavení příjemců a jiných dotčených stran, přičemž je zároveň usnadněn nezbytný dohled ze strany příslušných orgánů.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  V tomto ohledu je důležité, aby byly povinnosti náležité péče přizpůsobeny druhu a povaze dotyčné zprostředkovatelské služby. Toto nařízení proto stanoví základní povinnosti vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i dodatečné povinnosti pro poskytovatele hostingových služeb a konkrétněji online platformy a velmi velké online platformy. Mohou-li poskytovatelé zprostředkovatelských služeb s ohledem na povahu svých služeb a svou velikost spadat do těchto různých kategorií, měli by dodržovat všechny odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení. Tyto harmonizované povinnosti náležité péče, které by měly být přiměřené a neměly by být stanoveny svévolně, jsou nezbytné k dosažení stanovených cílů veřejného zájmu, jako je ochrana oprávněných zájmů příjemců služby, řešení nezákonných praktik a ochrana základních práv na internetu.
 (35)  V tomto ohledu je důležité, aby byly povinnosti náležité péče přizpůsobeny druhu, povaze a velikosti dotyčné zprostředkovatelské služby. Toto nařízení proto stanoví základní povinnosti vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i dodatečné povinnosti pro poskytovatele hostingových služeb a konkrétněji online platformy a velmi velké online platformy. Mohou-li poskytovatelé zprostředkovatelských služeb s ohledem na povahu svých služeb a svou velikost spadat do těchto různých kategorií, měli by dodržovat všechny odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení ve vztahu k těmto službám. Tyto harmonizované povinnosti náležité péče, které by měly být přiměřené a neměly by být stanoveny svévolně, jsou nezbytné k dosažení stanovených cílů veřejného zájmu, jako je ochrana oprávněných zájmů příjemců služby, řešení nezákonných praktik a ochrana základních práv na internetu.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Aby se usnadnila bezproblémová a účelná komunikace týkající se záležitostí, jimiž se toto nařízení zabývá, měli by mít poskytovatelé zprostředkovatelských služeb povinnost zřídit jednotné kontaktní místo a zveřejnit příslušné informace o svém kontaktním místě, včetně jazyků, které se mají při této komunikaci používat. Kontaktní místo mohou využívat také důvěryhodní oznamovatelé a profesní subjekty, které mají k poskytovateli zprostředkovatelských služeb zvláštní vztah. Na rozdíl od právního zástupce by mělo kontaktní místo sloužit provozním účelům a nemusí se nutně jednat o fyzické místo.
 (36)  Aby se usnadnila bezproblémová a účelná komunikace týkající se záležitostí, jimiž se toto nařízení zabývá, měli by mít poskytovatelé zprostředkovatelských služeb povinnost určit jednotné kontaktní místo a zveřejnit příslušné a aktuální informace o svém kontaktním místě, včetně jazyků, které se mají při této komunikaci používat. Takové informace by měly být sděleny koordinátorovi digitálních služeb v členském státě zřízení. Kontaktní místo mohou využívat také důvěryhodní oznamovatelé a profesní subjekty, které mají k poskytovateli zprostředkovatelských služeb zvláštní vztah. Mělo by být možné, aby toto kontaktní místo bylo stejným kontaktním místem, jaké je vyžadováno jinými akty Unie. Na rozdíl od právního zástupce by mělo kontaktní místo sloužit provozním účelům a nemusí se nutně jednat o fyzické místo.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by rovněž měli mít povinnost určit jednotné kontaktní místo pro příjemce služeb, které umožní rychlou, přímou a účinnou komunikaci, zejména prostřednictvím snadno dostupných prostředků, jako jsou telefonní čísla, e-mailové adresy, elektronické kontaktní formuláře, chatboty nebo výměna rychlých zpráv. Pokud uživatel komunikuje s chatboty, mělo by to být výslovně uvedeno. V zájmu rychlé, přímé a účinné komunikace by příjemci služeb neměli být vystavováni zdlouhavým telefonním menu nebo skrytým kontaktním informacím. Telefonní menu by zejména vždy měla zahrnovat možnost hovořit s operátorem. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli příjemcům služeb umožnit, aby si zvolili prostředky přímé a účinné komunikace, které nezahrnují pouze automatizované nástroje. Tímto požadavkem by neměla být dotčena vnitřní organizace poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, včetně možnosti využívat k poskytování tohoto komunikačního systému služby třetích stran, jako jsou externí poskytovatelé služeb a telefonní centra.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou usazeni ve třetí zemi a kteří nabízejí služby v Unii, by měli ustanovit v Unii právního zástupce s dostatečným pověřením a poskytnout informace týkající se jejich právních zástupců, aby byl možný účinný dohled a v případě potřeby vymáhání tohoto nařízení ve vztahu k dotyčným poskytovatelům. Právní zástupce by měl mít možnost působit také jako kontaktní osoba, jsou-li splněny příslušné požadavky tohoto nařízení.
 (37)  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou usazeni ve třetí zemi a kteří nabízejí služby v Unii, by měli ustanovit v Unii právního zástupce s dostatečným pověřením a poskytnout informace týkající se jejich právních zástupců, aby byl možný účinný dohled a v případě potřeby vymáhání tohoto nařízení ve vztahu k dotyčným poskytovatelům. Právní zástupce by měl mít možnost působit také jako kontaktní osoba, jsou-li splněny příslušné požadavky tohoto nařízení. Mělo by být možné, aby právní zástupce byl pověřen více než jedním poskytovatelem zprostředkovatelských služeb v souladu s vnitrostátním právem a za předpokladu, že tito poskytovatelé jsou mikropodniky, malé nebo střední podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Přestože by v zásadě měla být respektována smluvní svoboda poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je vhodné stanovit určitá pravidla týkající se obsahu, uplatňování a vymáhání podmínek stanovených těmito poskytovateli v zájmu transparentnosti, ochrany příjemců služby a zabránění nespravedlivým či svévolným výsledkům.
 (38)  Přestože by v zásadě měla být respektována smluvní svoboda poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je vhodné stanovit určitá pravidla týkající se obsahu, uplatňování a vymáhání podmínek stanovených těmito poskytovateli v zájmu ochrany základních práv, zejména svobody projevu a svobody informací, transparentnosti, ochrany příjemců služby a zabránění diskriminačním, nespravedlivým či svévolným výsledkům. Zejména je důležité zajistit, aby podmínky byly formulovány srozumitelně a jednoznačně v souladu s platným právem Unie. Podmínky by měly zahrnovat informace o veškerých politikách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných pro účely moderování obsahu, včetně algoritmického rozhodování, lidského přezkumu a informace o právu ukončit používání služby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by rovněž měli příjemcům služeb poskytnout stručné a snadno čitelné shrnutí hlavních prvků podmínek, včetně dostupných opravných prostředků, případně s využitím grafických prvků, jako jsou ikony.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Aby byla zajištěna náležitá úroveň transparentnosti a odpovědnosti, měli by poskytovatelé zprostředkovatelských služeb podávat v souladu s harmonizovanými požadavky stanovenými v tomto nařízení každoročně zprávy o moderování obsahu z jejich strany, včetně opatření přijatých v důsledku uplatňování a vymáhání jejich podmínek. Aby se však zabránilo neúměrné zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se informování v souvislosti s transparentností vztahovat na poskytovatele, kteří jsou mikropodniky či malými podniky vymezenými v doporučení Komise 2003/361/ES.40
 (39)  Aby byla zajištěna náležitá úroveň transparentnosti a odpovědnosti, měli by poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vypracovávat ve standardizovaném a strojově čitelném formátu každoroční zprávu, která bude v souladu s harmonizovanými požadavky stanovenými v tomto nařízení, o moderování obsahu z jejich strany, včetně opatření přijatých v důsledku uplatňování a vymáhání jejich podmínek. Aby se však zabránilo neúměrné zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se informování v souvislosti s transparentností vztahovat na poskytovatele, kteří jsou mikropodniky či malými podniky vymezenými v doporučení Komise 2003/361/ES40 a kteří současně nespadají do skupiny velmi velkých online platforem.
__________________
 __________________
40 Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
 40 Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)  Příjemci služby by měli mít při využívání služby možnost činit svobodná, autonomní a informovaná rozhodnutí nebo výběr a poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nesmí používat žádné prostředky, a to ani prostřednictvím jejího rozhraní, kterými by toto rozhodování zkreslili nebo narušovali. Zejména by příjemci služby měli být oprávněni činit taková rozhodnutí, mimo jiné pokud jde o přijímání a změny podmínek, reklamní praktiky, soukromí a další nastavení a doporučovací systémy při interakci se zprostředkovatelskými službami. Některé praktiky však obvykle fungují na základě kognitivních stereotypů a podněcují příjemce služby k nákupu zboží a služeb, které nechtějí, nebo ke sdělení osobních informací, které si sdělovat vlastně nepřejí. Poskytovatelům zprostředkovatelských služeb by proto mělo být zakázáno klamat nebo podněcovat příjemce služby a prostřednictvím struktury, designu nebo funkcí online rozhraní nebo jeho části („temné vzorce“) oslabovat nebo narušovat autonomii, rozhodování nebo výběr příjemců služby. To by mělo zahrnovat mimo jiné účelně klamavý design, jehož cílem je nasměrovat příjemce ke krokům, z nichž má prospěch poskytovatel zprostředkovatelských služeb, které však nemusí být v zájmu příjemců, předkládání možností způsobem, který není neutrální, např. vizuální zdůrazňování možnosti souhlasu, opakovaní žádosti nebo vyvíjení tlaku na příjemce, aby učinil rozhodnutí, jako jsou případy, kdy zrušení služby je obtížnější než přihlášení se k jejímu využití. Pravidla, která brání vzniku temných vzorců, by však neměla být chápána tak, že poskytovatelům brání v přímé interakci s uživateli a v nabízení nových nebo doplňkových služeb. Zejména by mělo být možné se znovu obrátit na uživatele v přiměřené lhůtě, a to i v případě, že uživatel odmítl udělit souhlas pro konkrétní účely zpracování údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Komise by měla být zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem definování postupů, které by mohly být považovány za temné vzorce.
Pozměňovací návrh 512
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39 b (nový)
(39b)   K zajištění účelného a přiměřeného uplatňování povinnosti týkající se sledovatelnosti podnikatelských uživatelů, aniž by přitom vznikala neúměrná zátěž, by dotčení online poskytovatelé zprostředkovatelských služeb měli provádět před využitím jejich služeb provádět kontroly náležité péče, aby ověřili spolehlivosti informací, které tito podnikatelští uživatelé poskytli, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází či online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky, nebo požádáním dotyčných podnikatelských uživatelů, aby poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené bankovní výpisy, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  Poskytovatelé hostingových služeb hrají v boji proti nezákonnému obsahu online obzvláště důležitou úlohu, neboť uchovávají informace poskytnuté příjemci služby na jejich žádost a obvykle umožňují přístup k těmto informacím ostatním příjemcům, někdy ve velkém měřítku. Je důležité, aby všichni poskytovatelé hostingových služeb bez ohledu na svou velikost zavedli uživatelsky přívětivé mechanismy oznamování a přijímání opatření, jež usnadňují oznamování konkrétních informací, které oznamující strana pokládá za nezákonný obsah, dotyčnému poskytovateli hostingových služeb (dále jen „oznámení“), a na základě těchto oznámení může pak tento poskytovatel rozhodnout, zda s hodnocením souhlasí, či nikoli a zda chce dotyčný obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup (dále jen „opatření“). Jsou-li splněny požadavky na oznámení, měly by mít fyzické osoby nebo subjekty možnost oznámit prostřednictvím jednoho oznámení více konkrétních položek údajně nezákonného obsahu. Povinnost zavést mechanismy oznamování a přijímání opatření by se měly vztahovat například na služby ukládání a sdílení souborů, hostingové služby, reklamní servery a tzv. pastebiny, pokud se pokládají za poskytovatele hostingových služeb, na něž se vztahuje toto nařízení.
 (40)  Poskytovatelé hostingových služeb hrají v boji proti nezákonnému obsahu online obzvláště důležitou úlohu, neboť uchovávají informace poskytnuté příjemci služby na jejich žádost a obvykle umožňují přístup k těmto informacím ostatním příjemcům, někdy ve velkém měřítku. Je důležité, aby všichni poskytovatelé hostingových služeb bez ohledu na svou velikost zavedli snadno dostupné, komplexní a uživatelsky přívětivé mechanismy oznamování a přijímání opatření, jež usnadňují oznamování konkrétních informací, které oznamující strana pokládá za nezákonný obsah, dotyčnému poskytovateli hostingových služeb (dále jen „oznámení“), a na základě těchto oznámení může pak tento poskytovatel dojít k závěru, že dotčený obsah je evidentně nezákonný bez dalšího právního či faktického zkoumání informací uvedených v oznámení a dotyčný obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup (dále jen „opatření“). Tento mechanismus by měl zahrnovat jasně identifikovatelný mechanismus oznamování, který by se nacházel v blízkosti dotčeného obsahu a který by umožňoval rychlé a snadné oznamování informací považovaných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva za nezákonný obsah. Jsou-li splněny požadavky na oznámení, měly by mít fyzické osoby nebo subjekty možnost oznámit prostřednictvím jednoho oznámení více konkrétních položek údajně nezákonného obsahu, aby se tak zajistilo účinné fungování mechanismů oznamování a přijímání opatření. Fyzické osoby by měly mít vždy možnost podávat oznámení anonymně, avšak tato oznámení by neměla vést ke skutečnému získání informací, s výjimkou informací, u nichž se má za to, že se týkají některého z trestných činů uvedených ve směrnici 2011/93/EU. Povinnost zavést mechanismy oznamování a přijímání opatření by se měly vztahovat například na služby ukládání a sdílení souborů, hostingové služby, reklamní servery a tzv. pastebiny, pokud se pokládají za poskytovatele hostingových služeb, na něž se vztahuje toto nařízení.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a)  Oznámení by však měla být adresována účastníkovi, který má technickou a provozní schopnost jednat a nejužší vztah k příjemci služby, který informace nebo obsah poskytl. Tito poskytovatelé hostingových služeb by měli tato oznámení přesměrovat na konkrétní online platformu a informovat koordinátora digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40 b (nový)
(40b)  Poskytovatelé hostingových služeb by se navíc měli snažit jednat pouze proti oznámeným informacím. Pokud je znemožnění přístupu k jednotlivým informacím nebo jejich odstranění technicky nebo provozně neuskutečnitelné z právních nebo technologických důvodů, jako jsou šifrované ukládání souborů a dat a služby sdílení, měli by poskytovatelé hostingových služeb informovat příjemce služby o oznámení a usilovat o přijetí opatření.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
(41)  Pravidla pro tyto mechanismy oznamování a přijímání opatření by měla být na úrovni Unie harmonizována, aby bylo umožněno včasné, náležitě pečlivé a objektivní zpracování oznámení na základě pravidel, která jsou jednotná, transparentní a jasná a která poskytují spolehlivé záruky na ochranu práv a oprávněných zájmů všech dotčených stran, zejména jejich základních práv zaručených Listinou základních práv, bez ohledu na členský stát, v němž jsou tyto strany usazeny nebo v němž mají bydliště, a dotyčnou oblast práva. K základním právům patří například právo na svobodu projevu a informace, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na nediskriminaci a právo příjemců služby na účinnou právní ochranu, svoboda podnikání včetně smluvní svobody poskytovatelů služeb, jakož i právo na lidskou důstojnost, práva dítěte, právo na ochranu majetku včetně duševního vlastnictví a právo na nediskriminaci stran, jichž se nezákonný obsah týká.
 (41)  Pravidla pro tyto mechanismy oznamování a přijímání opatření by měla být na úrovni Unie harmonizována, aby bylo umožněno včasné, náležitě pečlivé, objektivní, odůvodněné a nediskriminační zpracování oznámení na základě pravidel, která jsou jednotná, transparentní a jasná a která poskytují spolehlivé záruky na ochranu práv a oprávněných zájmů všech dotčených stran, zejména jejich základních práv zaručených Listinou základních práv, bez ohledu na členský stát, v němž jsou tyto strany usazeny nebo v němž mají bydliště, a dotyčnou oblast práva. K základním právům patří například právo na svobodu projevu a informace, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na nediskriminaci a právo příjemců služby na účinnou právní ochranu, svoboda podnikání včetně smluvní svobody poskytovatelů služeb, jakož i právo na lidskou důstojnost, práva dítěte, právo na ochranu majetku včetně duševního vlastnictví a právo na nediskriminaci stran, jichž se nezákonný obsah týká.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41 a (nový)
(41a)  Poskytovatelé hostingových služeb by měli na základě oznámení jednat bez zbytečného odkladu a s ohledem na druh nezákonného oznamovaného obsahu a naléhavost přijetí opatření. Poskytovatel hostingových služeb by měl jednotlivce nebo subjekt, kteří konkrétní obsah oznámili, bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí informovat o svém rozhodnutí, zda bude na základě oznámení jednat.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42
(42)  Jestliže se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit informace poskytnuté příjemcem služby či k nim znemožnit přístup, například po obdržení oznámení nebo na základě vlastního podnětu, a to i pomocí automatizovaných postupů, měl by informovat příjemce o svém rozhodnutí, jeho důvodech a dostupných možnostech napadení tohoto rozhodnutí, pokud jde o negativní důsledky, jež mohou tato rozhodnutí mít pro příjemce, včetně s ohledem na výkon jeho základního práva na svobodu projevu. Tato povinnost by měla platit bez ohledu na důvody rozhodnutí, zejména to, zda bylo přijato opatření, jelikož se oznámené informace pokládají za nezákonný obsah nebo za informace neslučitelné s platnými podmínkami. Dostupné možnosti napadení rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb by měly vždy zahrnovat možnost domáhat se soudní nápravy.
 (42)  Jestliže se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit informace poskytnuté příjemcem služby, znemožnit k nim přístup, přeřadit je na nižší pozici nebo zavést v souvislosti s těmito informacemi jiná opatření, například po obdržení oznámení nebo na základě vlastního podnětu, a to i pomocí automatizovaných postupů, u nichž se prokázalo, že jsou účinné, přiměřené a přesné, měl by jasně a uživatelsky vstřícně informovat příjemce o svém rozhodnutí, jeho důvodech a dostupných možnostech napadení tohoto rozhodnutí, pokud jde o negativní důsledky, jež mohou tato rozhodnutí mít pro příjemce, včetně s ohledem na výkon jeho základního práva na svobodu projevu. Tato povinnost by měla platit bez ohledu na důvody rozhodnutí, zejména to, zda bylo přijato opatření, jelikož se oznámené informace pokládají za nezákonný obsah nebo za informace neslučitelné s platnými podmínkami. Dostupné možnosti napadení rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb by měly vždy zahrnovat možnost domáhat se soudní nápravy. Povinnost by nicméně neměla platit v celé řadě situací, zejména pokud se jedná o klamavý obchodní obsah nebo obsah je součástí obchodního obsahu ve velkém objemu nebo pokud byl justičním nebo donucovacím orgánem poskytovatel požádán, aby příjemce neinformoval z důvodu probíhajícího trestního vyšetřování, dokud nebude vyšetřování uzavřeno. Pokud poskytovatel hostingových služeb nemá k dispozici informace nezbytné k tomu, aby mohl příjemce informovat prostřednictvím trvalého nosiče, nemělo by to být vyžadováno.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 42 a (nový)
(42a)  Poskytovatel hostingových služeb se může v některých případech dozvědět, například prostřednictvím oznámení podaného oznamující stranou nebo vlastních dobrovolných opatření, o informacích týkajících se určité činnosti příjemce služby, například poskytování určitých druhů nezákonného obsahu, jež s ohledem na všechny příslušné okolnosti, jichž si je online platforma vědoma, přiměřeně odůvodňují podezření, že se příjemce mohl dopustit, může dopouštět nebo se pravděpodobně dopustí závažného trestného činu bezprostředně ohrožujícího život nebo bezpečnost osob, jako jsou trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU1. V takových případech by poskytovatel hostingových služeb měl o takovém podezření neprodleně informovat příslušné donucovací orgány a na jejich požádání poskytnout veškeré relevantní informace, které má k dispozici, včetně příslušného obsahu a vysvětlení svého podezření, a není-li stanoveno jinak, měl by obsah odstranit nebo vyřadit z provozu. Informace, které poskytovatel hostingových služeb oznámí, by neměly být použity k jiným účelům než k těm, které přímo souvisejí s konkrétním oznámeným závažným trestným činem. Toto nařízení neposkytuje právní základ pro profilování příjemců služeb za účelem případného zjišťování trestných činů online platformami, které jsou poskytovatelem hostingových služeb. Poskytovatelé hostingových služeb by při informování donucovacích orgánů měli dodržovat také jiné platné unijní či vnitrostátní právní předpisy v oblasti ochrany práv a svobod jednotlivců. V zájmu snazšího oznamování podezření z trestných činů by členské státy měly předat Komisi seznam svých příslušných donucovacích nebo justičních orgánů.
__________________
1Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43 a (nový)
(43a)  V zájmu zajištění toho, aby se povinnosti vztahovaly pouze na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, u nichž by výhoda převážila nad zátěží pro poskytovatele, by Komise měla být obdobně zmocněna udělit výjimku z požadavků kapitoly III oddílu tři, a to v celém rozsahu nebo zčásti, poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které jsou neziskové, nebo poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými a středními podniky, ale nepředstavují jakékoli systémové riziko související s nezákonným obsahem a jsou nezákonnému obsahu vystaveni v omezené míře. Poskytovatelé by měli uvést oprávněné důvody, proč by jim měla být udělena výjimka, a nejprve zaslat žádost koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení k předběžnému posouzení. Komise by měla tuto žádost posoudit s přihlédnutím k předběžnému posouzení provedenému koordinátory digitálních služeb v zemi usazení. Předběžné posouzení by mělo být zasláno společně s žádostí Komisi. Komise by měla monitorovat uplatňování výjimky a měla by mít pravomoc kdykoli výjimku zrušit. Komise by měla vést veřejný seznam všech udělených výjimek a jejich podmínek.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Příjemci služby by měli mít možnost snadno a účinně napadnout určitá rozhodnutí online platforem, která na ně mají nepříznivý dopad. Online platformy by proto měly mít povinnost poskytnout interní systémy pro vyřizování stížností, které splňují určité podmínky, jež mají zajistit, aby tyto systémy byly snadno dostupné a vedly k rychlým a spravedlivým výsledkům. Mimoto by měla být stanovena ustanovení umožňující mimosoudní řešení sporů, včetně sporů, jež nelze uspokojivě vyřešit prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností, certifikovanými subjekty, které mají potřebnou nezávislost, prostředky a odborné znalosti, aby mohly svou činnost vykonávat spravedlivým, rychlým a nákladově efektivním způsobem. Tyto možnosti napadení rozhodnutí online platforem by měly doplňovat možnost domáhat se soudní nápravy v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu, která by jimi však neměla být žádným způsobem dotčena.
 (44)  Příjemci služby by měli mít možnost snadno a účinně napadnout určitá rozhodnutí online platforem, která na ně mají nepříznivý dopad. To by mělo zahrnovat rozhodnutí on-line platforem umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku o pozastavení poskytování jejich služeb obchodníkům. Online platformy by proto měly mít povinnost poskytnout interní systémy pro vyřizování stížností, které splňují určité podmínky, jež mají zajistit, aby tyto systémy byly snadno dostupné a vedly k rychlým, nediskriminačním, nelibovolným a spravedlivým výsledkům do deseti pracovních dnů počínaje dnem, kdy online platforma obdržela stížnost. Mimoto by měla být stanovena ustanovení umožňující zahájit v dobré víře mimosoudní řešení sporů, včetně sporů, jež nelze uspokojivě vyřešit prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností, certifikovanými subjekty, které mají potřebnou nezávislost, prostředky a odborné znalosti, aby mohly svou činnost vykonávat spravedlivým, rychlým a nákladově efektivním způsobem a v přiměřené lhůtě. Tyto možnosti napadení rozhodnutí online platforem by měly doplňovat možnost domáhat se soudní nápravy v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu, která by jimi však neměla být žádným způsobem dotčena.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  Proti nezákonnému obsahu lze zakročit rychleji a spolehlivěji v případě, že online platformy přijmou potřebná opatření, která zajišťují, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření vyžadovaných tímto nařízením jsou vyřízena přednostně, aniž by byl dotčen požadavek na vyřízení všech oznámení podaných v rámci těchto mechanismů a rozhodnutí o nich včas, s náležitou péčí a objektivně. Status tohoto důvěryhodného oznamovatele by měl být přiznán pouze subjektům, nikoli fyzickým osobám, které mimo jiné prokázaly, že mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost v oblasti boje proti nezákonnému obsahu, že zastupují společné zájmy a že vykonávají činnost s náležitou péčí a objektivně. Tyto subjekty mohou mít veřejnoprávní povahu, jako jsou v případě teroristického obsahu například jednotky vnitrostátních donucovacích orgánů nebo Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (dále jen „Europol“) pro oznamování internetového obsahu, nebo může jít o nevládní organizace a poloveřejné subjekty, například organizace, které jsou součástí sítě internetových horkých linek INHOPE pro oznamování dětské pornografie, a organizace angažující se v oznamování nezákonných rasistických a xenofobních projevů na internetu. Co se týká práv duševního vlastnictví, organizacím průmyslových subjektů a držitelů práv by mohl být status důvěryhodného oznamovatele přiznán v případě, pokud prokázaly, že splňují příslušné podmínky. Pravidla tohoto nařízení týkající se důvěryhodných oznamovatelů by se neměla chápat v tom smyslu, že brání online platformám v zajištění podobného zacházení s oznámeními podanými subjekty či fyzickými osobami, jimž nebyl přiznán status důvěryhodného oznamovatele podle tohoto nařízení, a v jiné spolupráci s ostatními subjekty v souladu s rozhodným právem, včetně tohoto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794.43
 (46)  Proti nezákonnému obsahu lze zakročit rychleji a spolehlivěji v případě, že online platformy přijmou potřebná opatření, která zajišťují, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli působícími ve své stanovené oblasti odbornosti, prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření vyžadovaných tímto nařízením jsou vyřízena přednostně a neprodleně se zohledněním řádných procesů, aniž by byl dotčen požadavek na vyřízení všech oznámení podaných v rámci těchto mechanismů a rozhodnutí o nich včas, s náležitou péčí a objektivně. Status tohoto důvěryhodného oznamovatele by měl být přiznán na dobu dvou let pouze subjektům, nikoli fyzickým osobám, které mimo jiné prokázaly, že mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost v oblasti boje proti nezákonnému obsahu, že zastupují společné zájmy a že vykonávají činnost s náležitou péčí a objektivně a mají transparentní strukturu financování. Koordinátor digitálních služeb by měl mít možnost obnovit status, pokud dotčený důvěryhodný oznamovatel nadále splňuje požadavky tohoto nařízení. Tyto subjekty mohou mít veřejnoprávní povahu, jako jsou v případě teroristického obsahu například jednotky vnitrostátních donucovacích orgánů nebo Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (dále jen „Europol“) pro oznamování internetového obsahu, nebo může jít o nevládní organizace, organizace spotřebitelů a poloveřejné subjekty, například organizace, které jsou součástí sítě internetových horkých linek INHOPE pro oznamování dětské pornografie, a organizace angažující se v oznamování nezákonných rasistických a xenofobních projevů na internetu. Důvěryhodní oznamovatelé by měli zveřejňovat snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních předložených v souladu s článkem 14. V těchto zprávách by měly být uvedeny informace, jako jsou oznámení zařazená do kategorií subjektem poskytovatele hostingových služeb, druh oznámeného obsahu, právní ustanovení, která dotyčný obsah údajně porušil, a opatření přijatá poskytovatelem. Zprávy by měly rovněž obsahovat informace o jakémkoli možném střetu zájmů a zdrojích financování, jakož i postup který důvěryhodný oznamovatel zavedl, aby si zachoval svou nezávislost. Co se týká práv duševního vlastnictví, organizacím průmyslových subjektů a držitelům práv by mohl být status důvěryhodného oznamovatele přiznán v případě, pokud prokázaly, že splňují příslušné podmínky a dodržují výjimky a omezení práv duševního vlastnictví. Pravidla tohoto nařízení týkající se důvěryhodných oznamovatelů by se neměla chápat v tom smyslu, že brání online platformám v zajištění podobného zacházení s oznámeními podanými subjekty či fyzickými osobami, jimž nebyl přiznán status důvěryhodného oznamovatele podle tohoto nařízení, a v jiné spolupráci s ostatními subjekty v souladu s rozhodným právem, včetně tohoto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794.43 V zájmu předcházet zneužití statusu důvěryhodného oznamovatele by mělo být možné takový status pozastavit, jestliže koordinátor digitálních služeb v zemi usazení zahájil šetření na základě legitimních důvodů. Pozastavení by nemělo být delší než doba potřebná k provedení šetření a mělo by být zachováno, pokud koordinátor digitálních služeb v zemi usazení dospěje k závěru, že dotyčný subjekt by mohl být stále považován za důvěryhodného oznamovatele.
__________________
 __________________
43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
 43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46 a (nový)
(46a)  Přísné uplatňování univerzálního designu na veškeré nové technologie a služby by mělo zajistit plný, rovný a neomezený přístup všem potenciálním spotřebitelům, včetně osob se zdravotním postižením, a to způsobem, který by plně zohlednil jejich vlastní důstojnost a rozmanitost. Je nezbytné zajistit, aby poskytovatelé online platforem, kteří nabízejí služby v Unii, navrhli a poskytovali tyto služby v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici (EU) 2019/882. Poskytovatelé online platforem zejména zajistí, aby poskytované informace, formuláře a zavedené postupy byly k dispozici tak, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  Zneužívání služeb online platforem častým poskytováním zjevně nezákonného obsahu nebo častým podáváním zjevně nepodložených oznámení či stížností v rámci mechanismů, resp. systémů zřízených podle tohoto nařízení narušuje důvěru a poškozuje práva a oprávněné zájmy dotčených stran. Je proto třeba zavést vhodné a přiměřené záruky proti tomuto zneužívání. Mělo by se mít za to, že informace představující zjevně nezákonný obsah a oznámení či stížnosti by měly být brány jako zjevně nepodložené, je-li i neodborníkovi bez věcné analýzy zřejmé, že obsah je nezákonný, resp. že oznámení nebo stížnosti jsou nepodložené. Za určitých podmínek by měly online platformy dočasně pozastavit své příslušné činnosti s ohledem na osobu, která se dopouští zneužívání. Tímto není dotčena možnost online platforem svobodně určovat své podmínky a v případě zjevně nezákonného obsahu souvisejícího se závažnými trestnými činy zavést přísnější opatření. Z důvodu transparentnosti by tato možnost měla být v podmínkách online platforem stanovena jednoznačně a dostatečně podrobně. S ohledem na rozhodnutí, která v této souvislosti online platformy přijmou, by měly vždy existovat opravné prostředky a tato rozhodnutí by měla podléhat dohledu ze strany příslušného koordinátora digitálních služeb. Pravidla tohoto nařízení týkající se zneužívání by neměla online platformám bránit v přijímání jiných opatření, která řeší poskytování nezákonného obsahu příjemci jejich služby či jiné zneužívání jejich služeb, v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem. Těmito pravidly není dotčena možnost pokládat osoby dopouštějící se zneužívání za odpovědné, a to i za škody, jak je stanoveno v právu Unie či ve vnitrostátním právu.
 (47)  Zneužívání služeb online platforem častým poskytováním nezákonného obsahu nebo častým podáváním zjevně nepodložených oznámení či stížností v rámci mechanismů, resp. systémů zřízených podle tohoto nařízení narušuje důvěru a poškozuje práva a oprávněné zájmy dotčených stran. Je proto třeba zavést vhodné, přiměřené a účinné záruky proti tomuto zneužívání. Zneužití služeb on-line platforem by mohlo být zjištěno s ohledem na často poskytovaný nezákonný obsah, pokud je zřejmé, že tento obsah je nezákonný, aniž by byla provedena podrobná právní nebo faktická analýza. Oznámení či stížnosti by měly být brány jako zjevně nepodložené, je-li i neodborníkovi bez věcné analýzy zřejmé, že obsah je nezákonný, resp. že oznámení nebo stížnosti jsou nepodložené. Za určitých podmínek by měly být online platformy oprávněny dočasně nebo v omezeném počtu situací trvale pozastavit své příslušné činnosti s ohledem na osobu, která se dopouští zneužívání. Tímto není dotčena možnost online platforem svobodně určovat své podmínky a v případě zjevně nezákonného obsahu souvisejícího se závažnými trestnými činy zavést přísnější opatření. Z důvodu transparentnosti by tato možnost měla být v podmínkách online platforem stanovena jednoznačně a dostatečně podrobně. S ohledem na rozhodnutí, která v této souvislosti online platformy přijmou, by měly vždy existovat opravné prostředky a tato rozhodnutí by měla podléhat dohledu ze strany příslušného koordinátora digitálních služeb. Pravidla tohoto nařízení týkající se zneužívání by neměla online platformám bránit v přijímání jiných opatření, která řeší poskytování nezákonného obsahu příjemci jejich služby či jiné zneužívání jejich služeb, v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem. Těmito pravidly není dotčena možnost pokládat osoby dopouštějící se zneužívání za odpovědné, a to i za škody, jak je stanoveno v právu Unie či ve vnitrostátním právu.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
(48)  Online platforma může mít v některých případech, například prostřednictvím oznámení podaného oznamující stranou nebo vlastních dobrovolných opatření, povědomí o informacích týkajících se určité činnosti příjemce služby, například poskytování určitých druhů nezákonného obsahu, jež s ohledem na všechny příslušné okolnosti, jichž si je online platforma vědoma, přiměřeně odůvodňují podezření, že se příjemce mohl dopustit, může dopouštět nebo se pravděpodobně dopustí závažného trestného činu ohrožujícího život nebo bezpečnost osob, jako jsou trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU. V těchto případech by online platforma měla o tomto podezření neprodleně informovat příslušné donucovací orgány a poskytnout jim veškeré důležité informace, které má k dispozici, včetně případného dotyčného obsahu a vysvětlení svého podezření. Toto nařízení neposkytuje právní základ pro profilování příjemců služeb za účelem případného zjišťování trestných činů online platformami. Online platformy by při informování donucovacích orgánů měly dodržovat také jiná platná pravidla práva Unie či vnitrostátního práva v oblasti ochrany práv a svobod fyzických osob.
vypouští se
___________
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49
(49)  Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku, by měly zajistit, aby bylo možné tyto obchodníky vysledovat. To by přispělo k bezpečnému, důvěryhodnému a transparentnímu online prostředí pro spotřebitele, jakož i pro jiné zúčastněné strany, např. pro obchodníky, kteří se účastní hospodářské soutěže, a držitele práv duševního vlastnictví, a odradilo by to obchodníky od prodeje výrobků nebo služeb, jež jsou v rozporu s platnými předpisy. Od obchodníka by se proto mělo vyžadovat, aby online platformě poskytl určité základní informace, a to i pro účely propagace sdělení o výrobcích či jejich nabízení. Tento požadavek by se měl vztahovat i na obchodníky, kteří propagují sdělení o výrobcích nebo službách jménem značek, a to na základě příslušných dohod. Tyto online platformy by měly veškeré informace bezpečně uchovávat po přiměřenou, nezbytně nutnou dobu, tak aby k nim orgány veřejné správy a soukromé strany s oprávněným zájmem měly přístup v souladu s rozhodným právem, i v oblasti ochrany osobních údajů, a to i prostřednictvím příkazů k poskytnutí informací uvedených v tomto nařízení.
 (49)  Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku, by měly získat další informace o obchodníkovi a výrobcích a službách, které hodlá na platformě nabízet. To by přispělo k bezpečnému, důvěryhodnému a transparentnímu online prostředí pro spotřebitele, jakož i pro jiné zúčastněné strany, např. pro obchodníky, kteří se účastní hospodářské soutěže, a držitele práv duševního vlastnictví, a odradilo by to obchodníky od prodeje výrobků nebo služeb, jež jsou v rozporu s platnými předpisy. Online platforma by proto měla mít povinnost získat informace o názvu, telefonním čísle a elektronické poště hospodářského subjektu a o druhu výrobku nebo služby, které obchodník hodlá na online platformě nabízet. Před nabídnutím svých služeb obchodníkovi by měl provozovatel online platformy vynaložit veškeré úsilí k posouzení, zda informace poskytnuté obchodníkem jsou spolehlivé. Platformy by kromě toho měly přijmout vhodná opatření, jako jsou případné namátkové kontroly, s cílem odhalit nezákonný obsah a zabránit tomu, aby se objevoval na jejich rozhraní. Splnění povinností týkajících se vysledovatelnosti obchodníků, výrobků a služeb by mělo platformám, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy na dálku, usnadnit splnění povinnosti informovat spotřebitele o totožnosti smluvní strany stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, jakož i povinností stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud jde o členský stát, v němž spotřebitelé mohou uplatnit svá spotřebitelská práva. Požadavek poskytovat základní informace by se měl vztahovat i na obchodníky, kteří propagují sdělení o výrobcích nebo službách jménem značek, a to na základě příslušných dohod. Tyto online platformy by měly veškeré informace bezpečně uchovávat po přiměřenou, nezbytně nutnou dobu a nejdéle šest měsíců po ukončení vztahu s obchodníkem, tak aby k nim orgány veřejné správy a soukromé strany s přímým oprávněným zájmem měly přístup v souladu s rozhodným právem, i v oblasti ochrany osobních údajů, a to i prostřednictvím příkazů k poskytnutí informací uvedených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
(50)  K zajištění účelného a náležitého uplatňování této povinnosti, aniž by byla uložena neúměrná zátěž, by dotčené online platformy měly vynaložit přiměřené úsilí k ověření spolehlivosti informací, které poskytli dotyční obchodníci, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází a online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky a systém výměny informací o DPH, nebo požádáním dotyčných obchodníků, aby poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené bankovní výpisy, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti. Dotčené online platformy by však neměly mít povinnost provádět rozsáhlá či nákladná zjišťování potřebných údajů na internetu nebo ověřování na místě. Rovněž by se nemělo mít za to, že tyto online platformy, které vynakládají přiměřené úsilí, jak se vyžaduje v tomto nařízení, ručí za spolehlivost informací vůči spotřebiteli či jiným zúčastněným stranám. Tyto online platformy by měly taktéž navrhnout a uspořádat své online rozhraní způsobem, jenž obchodníkům umožňuje plnit jejich povinnosti podle práva Unie, zejména požadavky stanovené v článcích 6 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU46, článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES47 a článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES48.
 (50)  K zajištění účelného a náležitého uplatňování této povinnosti, aniž by byla uložena neúměrná zátěž, by dotčené online platformy měly dříve, než umožní zobrazení výrobku či služeb na svém online rozhraní, vynaložit přiměřené úsilí k posouzení spolehlivosti informací, které poskytli dotyční obchodníci, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází a online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky a systém výměny informací o DPH45, nebo požádáním dotyčných obchodníků, aby poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené bankovní výpisy, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti. Dotčené online platformy by však neměly mít povinnost provádět rozsáhlá či nákladná zjišťování potřebných údajů na internetu nebo ověřování na místě. Rovněž by se nemělo mít za to, že tyto online platformy, které vynakládají veškeré úsilí, jak se vyžaduje v tomto nařízení, ručí za spolehlivost informací vůči spotřebiteli či jiným zúčastněným stranám. Tyto online platformy by měly taktéž navrhnout a uspořádat své online rozhraní uživatelsky vstřícným způsobem, jenž obchodníkům umožňuje plnit jejich povinnosti podle práva Unie, zejména požadavky stanovené v článcích 6 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU46, článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES47 a článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES48.
__________________
 __________________
45 https://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vieshome.do?selectedLanguage=cs.
 45 https://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/vieshome.do?selectedLanguage=cs.
46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
 46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
 47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).
 48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50 a (nový)
(50a)  Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, by měly prokázat veškeré své úsilí, aby obchodníkům zabránily v šíření nezákonných výrobků a služeb, a to v souladu se zásadou "žádné obecné monitorování". Dotčené online platformy by měly informovat příjemce o nezákonnosti služby nebo výrobku, který prostřednictvím jejich služby získaly.
Pozměňovací návrhy 57 a 498
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
(52)  Reklama na internetových stránkách hraje v online prostředí významnou úlohu, a to i ve vztahu k poskytování služeb online platforem. Reklama na internetových stránkách však může přispívat k významným rizikům sahajícím od reklamy, která sama o sobě představuje nezákonný obsah, po přispívání k finančním pobídkám ke zveřejňování či šíření nezákonného nebo jinak škodlivého obsahu a činností na internetu nebo k diskriminačnímu zobrazování reklamy s dopadem na rovné zacházení a příležitosti občanů. Kromě požadavků vyplývajících z článku 6 směrnice 2000/31/ES by se proto od online platforem mělo vyžadovat, aby zajistily, že příjemci služby mají určité individualizované informace, které potřebují k pochopení toho, kdy a jménem koho je reklama zobrazena. Příjemci služby by navíc k dispozici měli mít informace o hlavních parametrech používaných k určení toho, že se jim má zobrazit konkrétní reklama, s poskytnutím smysluplného vysvětlení logiky použité za tímto účelem, včetně toho, kdy se toto zakládá na profilování. Požadavky tohoto nařízení, které se týkají poskytování informací v souvislosti s reklamou, není dotčeno uplatňování příslušných ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména ustanovení o právu vznést námitku, o automatizovaném individuálním rozhodování, včetně profilování, a výslovně o potřebě získat před zpracováním osobních údajů pro cílenou reklamu souhlas subjektu údajů. Obdobně nejsou dotčena ustanovení směrnice 2002/58/ES, především ustanovení týkající se uchovávání údajů v koncových zařízeních a přístupu k informacím v nich uloženým.
 (52)  Reklama na internetových stránkách hraje v online prostředí významnou úlohu, a to i ve vztahu k poskytování služeb online platforem. Reklama na internetových stránkách však může přispívat k významným rizikům sahajícím od reklamy, která sama o sobě představuje nezákonný obsah, po přispívání k finančním pobídkám ke zveřejňování či šíření nezákonného nebo jinak škodlivého obsahu a činností na internetu nebo k diskriminačnímu zobrazování reklamy s dopadem na rovné zacházení a příležitosti občanů. Nové reklamní modely změnily způsob poskytování informací a vytvořily nové vzorce shromažďování osobních údajů a obchodní modely, které by mohly ovlivnit soukromí, osobní nezávislost, demokracii a kvalitní zpravodajství a usnadnit manipulaci a diskriminaci. Proto je třeba na internetových reklamních trzích posílit transparentnost a provést nezávislý výzkum s cílem posoudit účinnost behaviorálně cílených reklam. Kromě požadavků vyplývajících z článku 6 směrnice 2000/31/ES by se proto od online platforem mělo vyžadovat, aby zajistily, že příjemci služby mají určité individualizované informace, které potřebují k pochopení toho, kdy a jménem koho je reklama zobrazena a kdo je onou fyzickou nebo právnickou osobou, která reklamu financuje. Příjemci služby by navíc měli mít snadný přístup k informacím o hlavních parametrech používaných k určení toho, že se jim má zobrazit konkrétní reklama, s poskytnutím smysluplného vysvětlení logiky použité za tímto účelem, včetně toho, kdy se toto zakládá na profilování. Požadavky tohoto nařízení, které se týkají poskytování informací v souvislosti s reklamou, není dotčeno uplatňování příslušných ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména ustanovení o právu vznést námitku, o automatizovaném individuálním rozhodování, včetně profilování, a výslovně o potřebě získat před zpracováním osobních údajů pro cílenou reklamu souhlas subjektu údajů. Obdobně nejsou dotčena ustanovení směrnice 2002/58/ES, především ustanovení týkající se uchovávání údajů v koncových zařízeních a přístupu k informacím v nich uloženým. Kromě těchto povinností poskytovat informace by online platformy měly zajistit, aby příjemci služby mohli odmítnout nebo odvolat svůj souhlas pro účely cílené reklamy v souladu s nařízením (EU) 2016/679 způsobem, který není obtížnější ani časově náročnější než udělení souhlasu. Online platformy by rovněž neměly používat osobní údaje pro komerční účely související s přímým marketingem, profilováním a behaviorálně cílenou reklamou zaměřenou na nezletilé osoby. Online platforma by neměla mít povinnost uchovávat, získávat nebo zpracovávat dodatečné informace za účelem posouzení věku příjemce služby. Odmítnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů pro účely reklamy by nemělo vést ke znemožnění přístupu k funkcím platformy. Pro pravidelné i jednorázové uživatele by měly existovat spravedlivé a přiměřené alternativní možnosti přístupu, např. možnosti založené na reklamě bez sledování. Cílení na jednotlivce na základě zvláštních kategorií údajů, které umožňují cílení na zranitelné skupiny, by nemělo být povoleno.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52 a (nový)
(52a)  Zásadní součástí podnikání celé řady online platforem je způsob, jakým jsou informace upřednostňovány a prezentovány na jejím online rozhraní, aby se usnadnil a optimalizoval přístup příjemců služby k těmto informacím. To se uskutečňuje např. navržením, seřazením a stanovením priorit informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným spravováním informací poskytnutých příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat informace na internetu a reagovat na ně. Důležitou úlohu hrají také při rozšiřování určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování chování na internetu. On-line platformy by proto měly zajistit, aby příjemci porozuměli tomu, jak doporučující systém ovlivňuje způsob zobrazování informací, a mohli ovlivnit způsob, jakým jim jsou informace prezentovány. Měly by také u těchto doporučovacích systémů jednoznačně uvést parametry, a to snadno srozumitelným způsobem, aby bylo zajištěno, že příjemci rozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, jež jsou jim předkládány.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
(53)  Vzhledem k významu velmi velkých online platforem kvůli jejich dosahu, což se projevuje hlavně v počtu příjemců služby, při usnadňování veřejné rozpravy, hospodářských transakcí a šíření informací, stanovisek a myšlenek a při ovlivňování způsobu, jakým příjemci získávají a sdělují informace na internetu, je nutné uložit těmto platformám zvláštní povinnosti kromě povinností vztahujících se na všechny online platformy. Tyto dodatečné povinnosti velmi velkých online platforem jsou nezbytné k řešení otázek veřejného zájmu v případě, že neexistují alternativní a méně omezující opatření, která by účinně dosáhla téhož výsledku.
 (53)  Vzhledem k významu velmi velkých online platforem kvůli jejich dosahu, což se projevuje hlavně v počtu příjemců služby, při usnadňování veřejné rozpravy, hospodářských transakcí a šíření informací, stanovisek a myšlenek a při ovlivňování způsobu, jakým příjemci získávají a sdělují informace na internetu, je nutné uložit těmto platformám zvláštní povinnosti kromě povinností vztahujících se na všechny online platformy. Tyto dodatečné povinnosti velmi velkých online platforem jsou nezbytné k řešení otázek veřejného zájmu v případě, že neexistují přiměřené alternativní a méně omezující opatření, která by účinně dosáhla téhož výsledku.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54
(54)  Velmi velké online platformy mohou způsobit společenská rizika, jež se co do rozsahu a dopadu liší od rizik způsobených menšími platformami. Jakmile počet příjemců platformy dosáhne významného podílu obyvatel Unie, mají systémová rizika, která platforma představuje, v Unii nepřiměřeně negativní dopad. Mělo by se mít za to, že tento významný dosah existuje, pokud počet příjemců překročí provozní prahovou hodnotu ve výši 45 milionů, tj. počet odpovídající 10 % obyvatelstva Unie. Provozní prahová hodnota by měla být aktualizována prostřednictvím změn přijatých v případě potřeby akty v přenesené pravomoci. Pro tyto velmi velké online platformy by proto měla platit nejvyšší úroveň povinností náležité péče, jež je úměrná jejich společenskému dopadu a prostředkům.
 (54)  Velmi velké online platformy mohou způsobit společenská rizika, jež se co do rozsahu a dopadu liší od rizik způsobených menšími platformami. Jakmile počet příjemců platformy dosáhne významného podílu obyvatel Unie, mají systémová rizika, která platforma představuje, v Unii nepřiměřeně negativní dopad. Mělo by se mít za to, že tento významný dosah existuje, pokud počet příjemců překročí provozní prahovou hodnotu ve výši 45 milionů, tj. počet odpovídající 10 % obyvatelstva Unie. Provozní prahová hodnota by měla být aktualizována prostřednictvím změn přijatých v případě potřeby akty v přenesené pravomoci. Pro tyto velmi velké online platformy by proto měla platit nejvyšší úroveň povinností náležité péče, jež je úměrná jejich společenskému dopadu a prostředkům. Počet průměrných měsíčních příjemců služby by tedy měl odrážet příjemce skutečně dosažené službou buď tím, že jsou vystaveni obsahu, nebo poskytnutím obsahu šířeného na rozhraní platforem v daném časovém období.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 56
(56)  Velmi velké online platformy se využívají způsobem, který silně ovlivňuje bezpečnost na internetu, utváření veřejného mínění a diskurzu, jakož i elektronický obchod. Způsob navrhování jejich služeb je obvykle optimalizován ve prospěch jejich obchodních modelů, jež jsou často založeny na reklamě, a může způsobovat společenské problémy. Neexistuje-li účinná regulace a vymáhání, mohou stanovovat pravidla hry, aniž by byla účinně určena a zmírněna rizika a společenské a hospodářské škody, které mohou způsobit. Podle tohoto nařízení by proto velmi velké online platformy měly posuzovat systémová rizika vyplývající z fungování a využívání jejich služby, jakož i možné zneužití příjemci služby a přijímat vhodná zmírňující opatření.
 (56)  Velmi velké online platformy se využívají způsobem, který silně ovlivňuje bezpečnost na internetu, utváření veřejného mínění a diskurzu, jakož i elektronický obchod. Způsob navrhování jejich služeb je obvykle optimalizován ve prospěch jejich obchodních modelů, jež jsou často založeny na reklamě, a může způsobovat společenské problémy. Neexistuje-li účinná regulace a vymáhání, mohou stanovovat pravidla hry, aniž by byla účinně určena a zmírněna rizika a společenské a hospodářské škody, které mohou způsobit. Podle tohoto nařízení by proto velmi velké online platformy měly posuzovat systémová rizika vyplývající z fungování a využívání jejich služby, jakož i možné zneužití příjemci služby a přijímat vhodná zmírňující opatření, je-li zmírnění možné bez negativního dopadu na základní práva.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 57
(57)  Důkladně by měly být posouzeny tři kategorie systémových rizik. První kategorie se týká rizik spojených se zneužitím jejich služby šířením nezákonného obsahu, jako je šíření dětské pornografie nebo nezákonných nenávistných projevů, a prováděním protiprávních činností, jako je prodej výrobků či služeb zakázaných právem Unie nebo vnitrostátním právem, včetně padělaných výrobků. Aniž je dotčena osobní odpovědnost příjemce služby velmi velkých online platforem za případnou nezákonnost jeho činnosti podle rozhodného práva, může toto šíření nebo činnost představovat významné systémové riziko např. tehdy, může-li se přístup k tomuto obsahu rozšířit prostřednictvím účtů s obzvláště širokým dosahem. Druhá kategorie se týká dopadu služby na výkon základních práv, která jsou chráněna Listinou základních práv, včetně svobody projevu a informací, práva na soukromý život, práva na nediskriminaci a práv dítěte. Tato rizika mohou vzniknout např. v souvislosti s návrhem algoritmických systémů používaných velmi velkými online platformami nebo zneužitím jejich služby podáváním nepatřičných oznámení či prostřednictvím jiných způsobů umlčování projevu nebo bránění hospodářské soutěži. Třetí kategorie rizik se týká úmyslného a často koordinovaného zasahování do služby platformy s předvídatelným dopadem na zdraví, občanský diskurz, volební procesy, veřejnou bezpečnost a ochranu nezletilých, přičemž je třeba brát ohled na nutnost zajistit veřejný pořádek, chránit soukromí a bojovat proti podvodným a klamavým obchodním praktikám. Tato rizika mohou vzniknout např. v důsledku vytváření falešných účtů, využívání botů a jiného automatizovaného či částečně automatizovaného chování, jež může vést k rychlému a rozsáhlému šíření informací, které představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s podmínkami online platformy.
 (57)  Důkladně by měly být posouzeny čtyři kategorie systémových rizik. První kategorie se týká rizik spojených se zneužitím jejich služby šířením a rozšiřováním nezákonného obsahu, jako je šíření dětské pornografie nebo nezákonných nenávistných projevů, a prováděním protiprávních činností, jako je prodej výrobků či služeb zakázaných právem Unie nebo vnitrostátním právem, včetně nebezpečných a padělaných výrobků a nezákonně obchodovaných zvířat. Aniž je dotčena osobní odpovědnost příjemce služby velmi velkých online platforem za případnou nezákonnost jeho činnosti podle rozhodného práva, může toto šíření nebo činnost představovat významné systémové riziko např. tehdy, může-li se přístup k tomuto obsahu rozšířit prostřednictvím účtů s obzvláště širokým dosahem. Druhá kategorie se týká skutečného a předvídatelného dopadu služby na výkon základních práv, která jsou chráněna Listinou základních práv, včetně svobody projevu a informací, svobody tisku, lidské důstojnosti, práva na soukromý život, práva na genderovou rovnost, práva na nediskriminaci a práv dítěte. Tato rizika mohou vzniknout např. v souvislosti s návrhem algoritmických systémů používaných velmi velkými online platformami nebo zneužitím jejich služby podáváním nepatřičných oznámení či prostřednictvím jiných způsobů umlčování projevu nebo bránění hospodářské soutěži. Třetí kategorie rizik se týká úmyslného a často koordinovaného zasahování do služby platformy s předvídatelným dopadem na občanský diskurz, volební procesy, veřejnou bezpečnost a ochranu nezletilých, přičemž je třeba brát ohled na nutnost zajistit veřejný pořádek, chránit soukromí a bojovat proti podvodným a klamavým obchodním praktikám. Tato rizika mohou vzniknout např. v důsledku vytváření falešných účtů, využívání botů a jiného automatizovaného či částečně automatizovaného chování, jež může vést k rychlému a rozsáhlému šíření informací, které představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s podmínkami online platformy. Čtvrtá kategorie rizik se týká jakýchkoli skutečných a předvídatelných negativních účinků na ochranu veřejného zdraví, včetně behaviorálních závislostí v důsledku nadměrného využívání služby nebo jiných závažných negativních účinků na tělesnou, duševní, sociální a finanční pohodu dané osoby.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 58
(58)  Velmi velké online platformy by měly zavést potřebné prostředky k náležitému zmírňování systémových rizik zjištěných v rámci posouzení rizik. Velmi velké online platformy by v rámci těchto zmírňujících opatření měly uvážit např. zdokonalení či jinou úpravu návrhu a fungování jejich systémů moderování obsahu, algoritmických doporučovacích systémů a online rozhraní, tak aby odrazovaly od šíření nezákonného obsahu a toto šíření omezovaly, přizpůsobení svých rozhodovacích postupů nebo úpravu svých podmínek. Mohou mezi ně patřit i nápravná opatření, jako je zastavení příjmů z reklamy u určitého obsahu, nebo jiná opatření, např. lepší zviditelnění hodnověrných zdrojů informací. Velmi velké online platformy mohou posílit své interní postupy nebo dohled nad svými činnostmi, zejména co se týká odhalování systémových rizik. Mohou rovněž iniciovat nebo posílit spolupráci s důvěryhodnými oznamovateli, pořádat školení a výměny s organizacemi, které jsou důvěryhodnými oznamovateli, a spolupracovat s ostatními poskytovateli služeb, též iniciováním kodexů chování či jiných samoregulačních opatření nebo připojením se ke stávajícím kodexům a opatřením. Veškerá přijatá opatření by měla dodržovat požadavky na náležitou péči stanovené v tomto nařízení a být účinná a vhodná ke zmírnění konkrétních zjištěných rizik v zájmu zajištění veřejného pořádku, ochrany soukromí a boje proti podvodným a klamavým obchodním praktikám a měla by být úměrná ekonomickým možnostem velmi velké online platformy a potřebě zamezit zbytečným omezením, pokud jde o využívání její služby, přičemž se náležitě zohlední možné negativní účinky na základní práva příjemců služby.
 (58)  Velmi velké online platformy by měly zavést potřebné prostředky k náležitému zmírňování systémových rizik zjištěných v rámci posouzení rizik tam, kde je zmírnění možné, aniž by to mělo nepříznivý dopad na základní práva. Velmi velké online platformy by v rámci těchto zmírňujících opatření měly uvážit např. zdokonalení či jinou úpravu návrhu a fungování jejich systémů moderování obsahu, algoritmických doporučovacích systémů a online rozhraní, tak aby odrazovaly od šíření nezákonného obsahu a obsahu, který není slučitelný s jejich podmínkami, a toto šíření omezovaly. Měly by rovněž zvážit zmírňující opatření v případě špatného fungování nebo úmyslné manipulace a využívání služby nebo v případě rizik spojených se zamýšleným provozem služby, včetně rozšíření nezákonného obsahu, obsahu, který je v rozporu s jejich podmínkami, nebo jakéhokoli jiného obsahu s negativními účinky, a to přizpůsobením svých rozhodovacích postupů nebo úpravou svých podmínek a politik moderování obsahu a tím, jak jsou tyto politiky prosazovány, přičemž by měly být pro příjemce služby plně transparentní. Mohou mezi ně patřit i nápravná opatření, jako je zastavení příjmů z reklamy u určitého obsahu, nebo jiná opatření, např. lepší zviditelnění hodnověrných zdrojů informací. Velmi velké online platformy mohou posílit své interní postupy nebo dohled nad svými činnostmi, zejména co se týká odhalování systémových rizik. Mohou rovněž iniciovat nebo posílit spolupráci s důvěryhodnými oznamovateli, pořádat školení a výměny s organizacemi, které jsou důvěryhodnými oznamovateli, a spolupracovat s ostatními poskytovateli služeb, též iniciováním kodexů chování či jiných samoregulačních opatření nebo připojením se ke stávajícím kodexům a opatřením. Rozhodnutí o volbě opatření by měla zůstávat na velmi velké online platformě. Veškerá přijatá opatření by měla dodržovat požadavky na náležitou péči stanovené v tomto nařízení a být účinná a vhodná ke zmírnění konkrétních zjištěných rizik v zájmu zajištění veřejného pořádku, ochrany soukromí a boje proti podvodným a klamavým obchodním praktikám a měla by být úměrná ekonomickým možnostem velmi velké online platformy a potřebě zamezit zbytečným omezením, pokud jde o využívání její služby, přičemž se náležitě zohlední možné negativní účinky na základní práva příjemců služby. Komise by měla vyhodnotit provádění a účinnost zmírňujících opatření a vydat doporučení, pokud jsou provedená opatření považována za nevhodná nebo neúčinná pro řešení daného systémového rizika.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59
(59)  Velké online platformy by případně měly provádět posouzení rizik a navrhovat opatření ke zmírnění rizik za účasti zástupců příjemců služby, zástupců skupin potenciálně dotčených jejich službami, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti.
 (59)  Velké online platformy by případně měly provádět posouzení rizik a navrhovat opatření ke zmírnění rizik za účasti zástupců příjemců služby, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 60
(60)  Vzhledem k nutnosti zajistit ověření nezávislými odborníky by velmi velké online platformy měly prostřednictvím nezávislého auditu odpovídat za plnění povinností stanovených tímto nařízením a případně za přijetí doplňkových závazků podle kodexů chování a krizových protokolů. Měly by auditorovi umožnit přístup ke všem příslušným údajům, které jsou nezbytné pro náležité provedení auditu. Auditoři by měli být také schopni využívat jiné zdroje objektivních informací včetně studií provedených prověřenými výzkumnými pracovníky. Auditoři by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, jako je obchodní tajemství, jež získají při plnění svých úkolů, a měli by mít potřebné odborné znalosti v oblasti řízení rizik a technickou způsobilost ke kontrole algoritmů. Auditoři by měli být nezávislí, aby byli schopni provádět své úkoly náležitě a důvěryhodně. Existují-li pochybnosti o jejich nezávislosti, měli by z funkce odstoupit nebo se auditu neúčastnit.
 (60)  Vzhledem k nutnosti zajistit ověření nezávislými odborníky by velmi velké online platformy měly prostřednictvím vnějšího nezávislého auditu odpovídat za plnění povinností stanovených tímto nařízením. Audity by měly zejména posoudit jasnost, soudržnost a předvídatelné vymáhání podmínek služby, úplnost, metodiku a konzistentnost povinností týkajících se podávání zpráv o transparentnosti, přesnost, předvídatelnost a jasnost následných opatření poskytovatele pro příjemce služby a poskytovatele oznámení, pokud jde o oznámení o nezákonném obsahu a podmínky porušení služeb, přesnost klasifikace odstraněných informací, interní mechanismus pro vyřizování stížností, interakci s důvěryhodnými oznamovateli a posouzení jejich přesnosti, pečlivost s ohledem na ověřování sledovatelnosti obchodníků, přiměřenost a správnost posouzení rizik, přiměřenost a účinnost přijatých opatření ke zmírnění rizik a případně veškeré doplňkové závazky přijaté podle kodexů chování a krizových protokolů. Měly by prověřenému auditorovi umožnit přístup ke všem příslušným údajům, které jsou nezbytné pro náležité provedení auditu. Auditoři by měli být také schopni využívat jiné zdroje objektivních informací včetně studií provedených prověřenými výzkumnými pracovníky. Prověření auditoři by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, jako je obchodní tajemství, jež získají při plnění svých úkolů, a měli by mít potřebné odborné znalosti v oblasti řízení rizik a technickou způsobilost ke kontrole algoritmů. Tato záruka by neměla být prostředkem k obcházení použitelnosti povinností auditu podle tohoto nařízení, které se vztahují na velmi velké on-line platformy. Auditoři by měli být právně a finančně nezávislí a neměli by mít střet zájmů týkající se dotčené velmi velké online platformy a jiných velmi velkých online platforem, aby byli schopni provádět své úkoly náležitě a důvěryhodně. Prověření auditoři a jejich zaměstnanci by navíc neměli poskytovat žádnou službu velmi velké online platformě, která byla podrobena auditu po dobu 12 měsíců před auditem. Měli by se rovněž zavázat, že nebudou pracovat pro velmi velkou online platformu, která je předmětem auditu, nebo profesní organizaci či obchodní sdružení, jichž je platforma členem, po dobu 12 měsíců po skončení své funkce v auditorské organizaci. Existují-li pochybnosti o jejich nezávislosti, měli by z funkce odstoupit nebo se auditu neúčastnit.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 61
(61)  Zpráva o auditu by měla být zdůvodněna a měla by uvádět smysluplný popis provedených činností a vyvozených závěrů. Měla by pomoci utvářet opatření přijatá velmi velkou online platformou k plnění povinností podle tohoto nařízení a případně navrhnout jejich zlepšení. Zpráva by měla být neprodleně předána koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru společně s posouzením rizik a zmírňujícími opatřeními, jakož i plány platformy k řešení doporučení auditu. Zpráva by měla obsahovat výrok auditora založený na závěrech, jež byly vyvozeny ze získaných důkazních informací. Kladný výrok je třeba vydat v případě, že veškeré důkazy prokazují, že velmi velká online platforma plní povinnosti stanovené tímto nařízením nebo případně závazky, které přijala podle kodexu chování či krizového protokolu, a to zejména určováním, hodnocením a zmírňováním systémových rizik, která představuje její systém a služby. Ke kladnému výroku by měly být připojeny připomínky, chce-li auditor uvést poznámky, jež nemají podstatný dopad na výsledek auditu. Záporný výrok je nutné vydat v případě, domnívá-li se auditor, že velmi velká online platforma toto nařízení nebo přijaté závazky nedodržuje.
 (61)  Zpráva o auditu by měla být zdůvodněna a měla by uvádět smysluplný popis provedených činností a vyvozených závěrů. Měla by pomoci utvářet opatření přijatá velmi velkou online platformou k plnění povinností podle tohoto nařízení a případně navrhnout jejich zlepšení. Zpráva by měla být neprodleně předána koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru společně s posouzením rizik a zmírňujícími opatřeními, jakož i plány platformy k řešení doporučení auditu. Zpráva by případně měla obsahovat popis konkrétních prvků, které nemohly být předmětem auditu, a vysvětlení, proč tyto prvky nemohly být předmětem auditu. Zpráva by měla obsahovat výrok auditora založený na závěrech, jež byly vyvozeny ze získaných důkazních informací. Kladný výrok je třeba vydat v případě, že veškeré důkazy prokazují, že velmi velká online platforma plní povinnosti stanovené tímto nařízením nebo případně závazky, které přijala podle kodexu chování či krizového protokolu, a to zejména určováním, hodnocením a zmírňováním systémových rizik, která představuje její systém a služby. Ke kladnému výroku by měly být připojeny připomínky, chce-li auditor uvést poznámky, jež nemají podstatný dopad na výsledek auditu. Záporný výrok je nutné vydat v případě, domnívá-li se auditor, že velmi velká online platforma toto nařízení nebo přijaté závazky nedodržuje. Pokud auditorský výrok nemohl dospět k závěru, pokud jde o konkrétní prvky v rámci auditu, odůvodnění nedosažení tohoto konečného závěru by mělo být zařazeno do auditorského výroku.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 62
(62)  Zásadní součástí podnikání velmi velké online platformy je způsob, jakým jsou informace upřednostňovány a prezentovány na jejím online rozhraní, aby se usnadnil a optimalizoval přístup příjemců služby k těmto informacím. To se uskutečňuje např. navržením, seřazením a stanovením priorit informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným spravováním informací poskytnutých příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat informace na internetu a reagovat na ně. Důležitou úlohu hrají také při rozšiřování určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování chování na internetu. Velmi velké online platformy by následně měly zajistit, aby byli příjemci náležitě informováni a mohli ovlivnit informace, které jim jsou předkládány. Měly by také u těchto doporučovacích systémů jednoznačně uvést parametry, a to snadno srozumitelným způsobem, aby bylo zajištěno, že příjemci rozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, jež jsou jim předkládány. Měly by také zajistit, aby měli příjemci s ohledem na hlavní parametry k dispozici alternativní možnosti, včetně možností, které se nezakládají na profilování příjemce.
 (62)  Zásadní součástí podnikání velmi velké online platformy je způsob, jakým jsou informace upřednostňovány a prezentovány na jejím online rozhraní, aby se usnadnil a optimalizoval přístup příjemců služby k těmto informacím. To se uskutečňuje např. navržením, seřazením a stanovením priorit informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným spravováním informací poskytnutých příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat informace na internetu a reagovat na ně. Často usnadňují vyhledávání relevantního obsahu pro příjemce služby a přispívají k lepším zkušenostem uživatelů. Důležitou úlohu hrají také při rozšiřování určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování chování na internetu. Velmi velké online platformy by následně měly příjemcům umožnit, aby se rozhodli, zda chtějí podléhat doporučovacím systémům založeným na profilování, a zajistit, aby existovala možnost, která není založena na profilování. Online platformy by navíc měly zajistit, aby byli příjemci náležitě informováni o použití doporučovacích systémů a mohli ovlivnit informace, které jim jsou předkládány, a to prostřednictvím aktivního výběru. Měly by u těchto doporučovacích systémů jednoznačně uvést parametry, a to snadno srozumitelným a uživatelsky vstřícným způsobem, aby bylo zajištěno, že příjemci rozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, proč tomu tak je a jak měnit parametry používané k spravování obsahu, který je příjemcům předkládán. Velmi velké online platformy by měly zavést vhodná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby doporučovací systémy byly navrženy uživatelsky vstřícným způsobem a neovlivňovaly chování koncových uživatelů prostřednictvím skrytých vzorců (tzv. dark patterns).
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 63
(63)  Reklamní systémy používané velmi velkými online platformami představují obzvláštní rizika a vyžadují další veřejný a regulační dohled z důvodu svého rozsahu a schopnosti zaměřit se na příjemce služby a oslovit je na základě jejich chování na online rozhraní platformy i mimo ně. Velmi velké online platformy by měly zajistit veřejný přístup k archivům reklam zobrazených na jejich online rozhraních, aby se usnadnil dohled a výzkum nově se objevujících rizik způsobených distribucí reklamy na internetu, např. v souvislosti s nelegální reklamou nebo manipulativními technikami a dezinformacemi se skutečným a předvídatelným negativním dopadem na veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost, občanský diskurz, účast na politickém životě a rovnost. Archivy by měly zahrnovat obsah reklam a související údaje o inzerentovi a předání reklamního sdělení, zejména co se týká cílené reklamy.
 (63)  Reklamní systémy používané velmi velkými online platformami představují obzvláštní rizika a vyžadují další veřejný a regulační dohled z důvodu svého rozsahu a schopnosti zaměřit se na příjemce služby a oslovit je na základě jejich chování na online rozhraní platformy i mimo ně. Velmi velké online platformy by měly zajistit veřejný přístup k archivům reklam zobrazených na jejich online rozhraních, aby se usnadnil dohled a výzkum nově se objevujících rizik způsobených distribucí reklamy na internetu, např. v souvislosti s nelegální reklamou nebo manipulativními technikami a dezinformacemi se skutečným a předvídatelným negativním dopadem na veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost, občanský diskurz, účast na politickém životě a rovnost. Archivy by měly zahrnovat obsah reklam, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a předmětu reklamy, a související údaje o inzerentovi, a pokud se liší, o fyzické nebo právnické osobě, která za reklamu zaplatila, a předání reklamního sdělení, zejména co se týká cílené reklamy. Kromě toho by velmi velké online platformy měly označovat všechna známá falešná (deep fake) videa, audia nebo jiné soubory.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 64
(64)  K zajištění náležitého dohledu na plnění povinností stanovených tímto nařízením ze strany velmi velkých online platforem může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise požadovat přístup k určitým údajům nebo oznámení určitých údajů. Tento požadavek může zahrnovat např. údaje potřebné k posouzení rizik a možné škody způsobené systémy platformy, údaje o přesnosti, fungování a testování algoritmických systémů pro moderování obsahu, doporučovacích systémů nebo reklamních systémů či údaje o postupech a výsledcích moderování obsahu nebo o interních systémech pro vyřizování stížností ve smyslu tohoto nařízení. K odstranění informačních asymetrií a zřízení odolného systému pro zmírňování rizik, jakož i informování online platforem, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů, Komise a veřejnosti jsou obzvláště důležitá šetření týkající se vývoje a závažnosti systémových rizik na internetu provedená výzkumnými pracovníky. Toto nařízení proto stanoví rámec pro vyžadování přístupu prověřených výzkumných pracovníků k údajům od velmi velkých online platforem. Veškeré žádosti o přístup k údajům na základě tohoto rámce by měly být přiměřené a měly by náležitě chránit práva a oprávněné zájmy (včetně obchodního tajemství a jiných důvěrných informací) platformy a jakýchkoli jiných dotčených stran, včetně příjemců služby.
 (64)  K zajištění náležitého dohledu na plnění povinností stanovených tímto nařízením ze strany velmi velkých online platforem může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise požadovat přístup k určitým údajům a algoritmům nebo oznámení určitých údajů a algoritmů. Tento požadavek může zahrnovat např. údaje potřebné k posouzení rizik a možné škody způsobené systémy platformy, údaje o přesnosti, fungování a testování algoritmických systémů pro moderování obsahu, doporučovacích systémů nebo reklamních systémů či údaje o postupech a výsledcích moderování obsahu nebo o interních systémech pro vyřizování stížností ve smyslu tohoto nařízení. K odstranění informačních asymetrií a zřízení odolného systému pro zmírňování rizik, jakož i informování online platforem, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů, Komise a veřejnosti jsou obzvláště důležitá šetření týkající se vývoje a závažnosti systémových rizik na internetu provedená prověřenými výzkumnými pracovníky, prověřenými neziskovými subjekty, organizacemi nebo sdruženími. Toto nařízení proto stanoví rámec pro vyžadování přístupu prověřených výzkumných pracovníků, neziskových subjektů, organizací nebo sdružení k údajům od velmi velkých online platforem. Veškeré žádosti o přístup k údajům na základě tohoto rámce by měly být přiměřené a měly by náležitě chránit práva a oprávněné zájmy (včetně osobních údajů, obchodního tajemství a jiných důvěrných informací) platformy a jakýchkoli jiných dotčených stran, včetně příjemců služby. Prověření výzkumní pracovníci, neziskové subjekty, organizace nebo sdružení by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, například obchodního tajemství, které získají při plnění svých úkolů.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 66
(66)  K usnadnění účinného a jednotného uplatňování povinností stanovených v tomto nařízení, které mohou vyžadovat provádění prostřednictvím technických prostředků, je důležité podporovat dobrovolné odvětvové normy zahrnující určité technické postupy, pokud odvětví může pomoci vyvinout standardizované prostředky k zajištění souladu s tímto nařízením, jako je možnost podávat oznámení, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo interoperabilita archivů reklam. Tyto normy by mohly být obzvláště užitečné v případě relativně malých poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Normy by mohly rozlišovat mezi různými druhy nezákonného obsahu nebo případně různými druhy zprostředkovatelských služeb.
 (66)  K usnadnění účinného a jednotného uplatňování povinností stanovených v tomto nařízení, které mohou vyžadovat provádění prostřednictvím technických prostředků, je důležité podporovat dobrovolné normy zahrnující určité technické postupy, pokud odvětví může pomoci vyvinout standardizované prostředky k zajištění souladu s tímto nařízením, jako je možnost podávat oznámení, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, o interoperabilitě archivů reklam nebo podmínkách. Tyto normy by mohly být obzvláště užitečné v případě relativně malých poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Normy by mohly rozlišovat mezi různými druhy nezákonného obsahu nebo případně různými druhy zprostředkovatelských služeb. V případě neexistence příslušných norem dohodnutých do [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] by Komise měla mít možnost stanovit technické specifikace prostřednictvím prováděcích aktů, dokud nebude dohodnuta dobrovolná norma.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 67
(67)  Komise a sbor by měly vybízet k vypracovávání kodexů chování, jež přispějí k uplatňování tohoto nařízení. Provádění kodexů chování mělo být měřitelné a mělo by podléhat veřejnému dohledu, což by nemělo narušit dobrovolnou povahu těchto kodexů a možnost zúčastněných stran svobodně se rozhodnout pro účast. Za určitých okolností je důležité, aby velmi velké online platformy spolupracovaly při vypracovávání konkrétních kodexů chování a dodržovaly je. Nic v tomto nařízení nebrání ostatním poskytovatelům služeb dodržovat stejné normy náležité péče, přijmout osvědčené postupy a využívat pokyny vydané Komisí a sborem, a to účastí na týchž kodexech chování.
 (67)  Komise a sbor by měly vybízet k vypracovávání kodexů chování, jakož i k dodržování ustanovení těchto kodexů, jež přispějí k uplatňování tohoto nařízení. Komise a sbor by měly usilovat o to, aby kodexy chování jasně definovaly povahu sledovaných cílů veřejného zájmu, aby obsahovaly mechanismy pro nezávislé hodnocení plnění těchto cílů a aby byla jasně vymezena úloha příslušných orgánů. Provádění kodexů chování mělo být měřitelné a mělo by podléhat veřejnému dohledu, což by nemělo narušit dobrovolnou povahu těchto kodexů a možnost zúčastněných stran svobodně se rozhodnout pro účast. Za určitých okolností je důležité, aby velmi velké online platformy spolupracovaly při vypracovávání konkrétních kodexů chování a dodržovaly je. Nic v tomto nařízení nebrání ostatním poskytovatelům služeb dodržovat stejné normy náležité péče, přijmout osvědčené postupy a využívat pokyny vydané Komisí a sborem, a to účastí na týchž kodexech chování.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 68
(68)  Je vhodné, aby toto nařízení s ohledem na tyto kodexy chování určilo určité oblasti, jež by měly být uváženy. Prostřednictvím dohod o samoregulaci nebo společné regulaci by měla být přezkoumána zejména opatření ke zmírnění rizik týkající se určitých druhů nezákonného obsahu. Jinou oblastí ke zvážení jsou možné negativní dopady systémových rizik na společnost a demokracii, jako jsou dezinformace nebo manipulativní a zneužívající činnosti. To zahrnuje koordinované operace zaměřené na šíření informací, včetně dezinformací, jako je využívání botů nebo falešných účtů k vytváření falešných nebo zavádějících informací, někdy za účelem dosažení hospodářského zisku, jež jsou obzvláště škodlivé pro zranitelné příjemce služby, jako jsou děti. Ve vztahu k těmto oblastem může být za vhodné opatření ke zmírnění rizik považováno dodržování daného kodexu chování a zajištění souladu s tímto kodexem ze strany velmi velké online platformy. Pokud online platforma odmítne bez náležitého vysvětlení výzvu Komise k účasti na uplatňování tohoto kodexu chování, mělo by být toto případně zohledněno při zjišťování, zda online platforma porušila povinnosti stanovené tímto nařízením.
 (68)  Je vhodné, aby toto nařízení s ohledem na tyto kodexy chování určilo určité oblasti, jež by měly být uváženy. Prostřednictvím dohod o samoregulaci nebo společné regulaci by měla být přezkoumána zejména opatření ke zmírnění rizik týkající se určitých druhů nezákonného obsahu. Jinou oblastí ke zvážení jsou možné negativní dopady systémových rizik na společnost a demokracii, jako jsou dezinformace nebo manipulativní a zneužívající činnosti. To zahrnuje koordinované operace zaměřené na šíření informací, včetně dezinformací, jako je využívání botů nebo falešných účtů k vytváření záměrně nepřesných nebo zavádějících informací, někdy za účelem dosažení hospodářského zisku, jež jsou obzvláště škodlivé pro zranitelné příjemce služby, jako jsou děti. Ve vztahu k těmto oblastem může být za vhodné opatření ke zmírnění rizik považováno dodržování daného kodexu chování a zajištění souladu s tímto kodexem ze strany velmi velké online platformy.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 69
(69)  Pravidla týkající se kodexů chování podle tohoto nařízení by mohla sloužit jako základ pro již zavedené úsilí o samoregulaci na úrovni Unie, včetně závazku v oblasti bezpečnosti výrobků (Product Safety Pledge), memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží, kodexu chování pro boj proti nezákonným projevům nenávisti online a kodexu zásad boje proti dezinformacím. Co se týká konkrétně posledně uvedeného kodexu, Komise vydá pokyny k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím, jak bylo oznámeno v Evropském akčním plánu pro demokracii.
 (69)  Pravidla týkající se kodexů chování podle tohoto nařízení by mohla sloužit jako základ pro již zavedené úsilí o samoregulaci na úrovni Unie, včetně závazku v oblasti bezpečnosti výrobků (Product Safety Pledge), memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží, kodexu chování pro boj proti nezákonným projevům nenávisti online a kodexu zásad boje proti dezinformacím. Komise by měla rovněž podporovat vypracování kodexů chování s cílem usnadnit dodržování povinností v oblastech, jako je ochrana nezletilých osob nebo krátkodobý pronájem. Dalšími oblastmi, které je třeba zvážit, by mohla být podpora rozmanitosti informací tím, že bude podporována vysoce kvalitní žurnalistika, a posílení důvěryhodnosti informací, a to při zachování důvěrnosti novinářských zdrojů. Kromě toho je důležité zajistit soulad s již existujícími donucovacími mechanismy, jako jsou mechanismy v oblasti elektronických komunikací nebo sdělovacích prostředků, a s nezávislými regulačními strukturami v těchto oblastech, jak jsou vymezeny právem Unie a vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 70
(70)  Poskytování reklamy na internetu obvykle zahrnuje několik aktérů, včetně zprostředkovatelských služeb, které spojují vydavatele reklamy se zadavateli reklamy. Kodexy chování by měly podporovat a doplňovat povinnosti týkající se transparentnosti ve vztahu k reklamě, které jsou v tomto nařízení uloženy online platformám a velmi velkým online platformám, aby byly zajištěny pružné a účinné mechanismy ke snadnějšímu a lepšímu plnění těchto povinností, zejména co se týká způsobů předávání příslušných informací. Zapojení široké škály zúčastněných stran by mělo zajistit, aby byly tyto kodexy chování obecně podporovány, aby byly spolehlivé z technického hlediska a účinné a aby zajišťovaly nejvyšší úrovně uživatelské přívětivosti za účelem dosažení cílů povinností týkajících se transparentnosti.
 (70)  Poskytování reklamy na internetu obvykle zahrnuje několik aktérů, včetně zprostředkovatelských služeb, které spojují vydavatele reklamy se zadavateli reklamy. Kodexy chování by měly podporovat a doplňovat povinnosti týkající se transparentnosti ve vztahu k reklamě, které jsou v tomto nařízení uloženy online platformám a velmi velkým online platformám, aby byly zajištěny pružné a účinné mechanismy ke snadnějšímu a lepšímu plnění těchto povinností, zejména co se týká způsobů předávání příslušných informací. Zapojení široké škály zúčastněných stran by mělo zajistit, aby byly tyto kodexy chování obecně podporovány, aby byly spolehlivé z technického hlediska a účinné a aby zajišťovaly nejvyšší úrovně uživatelské přívětivosti za účelem dosažení cílů povinností týkajících se transparentnosti. Efektivita kodexů chování by měla být pravidelně posuzována. Na rozdíl od právních předpisů nepodléhají kodexy chování demokratické kontrole a jejich dodržování základních práv nepodléhá soudnímu přezkumu. V zájmu posílení odpovědnosti, účasti a transparentnosti jsou zapotřebí procesní záruky pro vypracování kodexů chování. Před zahájením nebo usnadněním vypracování nebo revize kodexů chování může Komise případně vyzvat Agenturu pro základní práva nebo evropského inspektora ochrany údajů, aby vyjádřili své stanovisko.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 71
(71)  V případě mimořádných okolností ovlivňujících veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví může Komise iniciovat vypracování krizových protokolů ke koordinaci rychlé, společné a přeshraniční reakce v online prostředí. Mimořádné okolnosti mohou zahrnovat jakoukoli nepředvídatelnou okolnost, jako jsou zemětřesení, vichřice, pandemie a jiná závažná přeshraniční ohrožení veřejného zdraví, válka a teroristické činy, pokud mohou být online platformy zneužity např. k rychlému šíření nezákonného obsahu nebo dezinformací nebo pokud vyvstane potřeba rychlého šíření spolehlivých informací. Vzhledem k významné úloze velmi velkých online platforem při šíření informací v našich společnostech a na přeshraničním základě by měly být tyto platformy vybízeny k vypracování a uplatňování zvláštních krizových protokolů. Tyto krizové protokoly by měly být aktivovány pouze po určitou omezenou dobu a rovněž přijatá opatření by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné k řešení mimořádné okolnosti. Dotyčná opatření by měla být v souladu s tímto nařízením a neměla by představovat obecnou povinnost velmi velkých online platforem účastnit se sledování informací, které přenášejí nebo uchovávají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonný obsah.
 (71)  V případě mimořádných okolností ovlivňujících veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví může Komise iniciovat vypracování dobrovolných krizových protokolů ke koordinaci rychlé, společné a přeshraniční reakce v online prostředí. Mimořádné okolnosti mohou zahrnovat jakoukoli nepředvídatelnou okolnost, jako jsou zemětřesení, vichřice, pandemie a jiná závažná přeshraniční ohrožení veřejného zdraví, válka a teroristické činy, pokud mohou být online platformy zneužity např. k rychlému šíření nezákonného obsahu nebo dezinformací nebo pokud vyvstane potřeba rychlého šíření spolehlivých informací. Vzhledem k významné úloze velmi velkých online platforem při šíření informací v našich společnostech a na přeshraničním základě by měly být tyto platformy vybízeny k vypracování a uplatňování zvláštních krizových protokolů. Tyto krizové protokoly by měly být aktivovány pouze po určitou omezenou dobu a rovněž přijatá opatření by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné k řešení mimořádné okolnosti. Dotyčná opatření by měla být v souladu s tímto nařízením a neměla by představovat obecnou povinnost velmi velkých online platforem účastnit se sledování informací, které přenášejí nebo uchovávají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonný obsah.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 72
(72)  Úkol spočívající v zajištění náležitého dohledu a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by měl být v zásadě přidělen členským státům. Za tímto účelem by měly ustanovit nejméně jeden orgán, který je pověřen úkolem týkajícím se uplatňování a vymáhání tohoto nařízení. Členské státy by však měly mít možnost pověřit zvláštními úkoly v oblasti dohledu nebo vymáhání a pravomocemi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení více než jeden příslušný orgán, např. pro konkrétní odvětví, jako jsou regulační orgány v oblasti elektronických komunikací, regulační orgány pro sdělovací prostředky nebo orgány pro ochranu spotřebitelů, jež odrážejí jejich vnitrostátní ústavní, organizační a správní strukturu.
 (72)  Úkol spočívající v zajištění náležitého dohledu a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by měl být v zásadě přidělen členským státům. Za tímto účelem by měly stanovit nejméně jeden orgán, který je pověřen úkolem týkajícím se uplatňování a vymáhání tohoto nařízení. Členské státy by však měly mít možnost pověřit zvláštními úkoly v oblasti dohledu nebo vymáhání a pravomocemi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení více než jeden příslušný orgán, např. pro konkrétní odvětví, jako jsou regulační orgány v oblasti elektronických komunikací, regulační orgány pro sdělovací prostředky nebo orgány pro ochranu spotřebitelů, jež odrážejí jejich vnitrostátní ústavní, organizační a správní strukturu.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 73
(73)  Vzhledem k přeshraniční povaze dotyčných služeb a horizontálnímu rozsahu povinností zavedených tímto nařízením by ustanovený orgán s úkolem spočívajícím v dohledu na uplatňování a v případě potřeby prosazování tohoto nařízení měl být určen jako koordinátor digitálních služeb v každém členském státě. Je-li za účelem uplatňování a vymáhání tohoto nařízení ustanoven více než jeden příslušný orgán, měl by být jako koordinátor digitálních služeb v daném členském státě určen pouze jeden orgán. Koordinátor digitálních služeb by měl s ohledem na veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení jednat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, sbor, koordinátory digitálních služeb z ostatních členských států, jakož i pro ostatní příslušné orgány dotyčného členského státu. Jsou-li konkrétně v daném členském státě úkoly podle tohoto nařízení svěřeny několika příslušným orgánům, měl by koordinátor digitálních služeb koordinovat tyto orgány a spolupracovat s nimi v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které stanoví jejich příslušné úkoly, a měl by zajistit účinné zapojení všech příslušných orgánů do dohledu a vymáhání na úrovni Unie.
 (73)  Vzhledem k přeshraniční povaze dotyčných služeb a horizontálnímu rozsahu povinností zavedených tímto nařízením by ustanovený orgán s úkolem spočívajícím v dohledu na uplatňování a v případě potřeby prosazování tohoto nařízení měl být určen jako koordinátor digitálních služeb v každém členském státě. Je-li za účelem uplatňování a vymáhání tohoto nařízení ustanoven více než jeden příslušný orgán, měl by být jako koordinátor digitálních služeb v daném členském státě stanoven pouze jeden orgán. Koordinátor digitálních služeb by měl s ohledem na veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení jednat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, sbor, koordinátory digitálních služeb z ostatních členských států, jakož i pro ostatní příslušné orgány dotyčného členského státu. Jsou-li konkrétně v daném členském státě úkoly podle tohoto nařízení svěřeny několika příslušným orgánům, měl by koordinátor digitálních služeb koordinovat tyto orgány a spolupracovat s nimi v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které stanoví jejich příslušné úkoly, a měl by zajistit účinné zapojení všech příslušných orgánů do dohledu a vymáhání na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 74
(74)  Koordinátor digitálních služeb, jakož i ostatní příslušné orgány určené podle tohoto nařízení hrají zásadní úlohu při zajišťování účinnosti práv a povinností stanovených v tomto nařízení a při dosahování jeho cílů. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto orgány jednaly zcela nezávisle na soukromých a veřejných subjektech, aniž by měly možnost či povinnost vyžadovat nebo přijímat pokyny, a to i od vlády, a aniž by byly dotčeny zvláštní povinnosti týkající se spolupráce s ostatními příslušnými orgány, koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí. Na druhou stranu by nezávislost těchto orgánů neměla znamenat, že nemohou v souladu s vnitrostátními ústavami a aniž by bylo ohroženo dosažení cílů tohoto nařízení podléhat vnitrostátním kontrolním nebo monitorovacím mechanismům, pokud jde o jejich finanční výdaje, nebo soudnímu přezkumu nebo že by neměly mít možnost konzultovat s jinými vnitrostátními orgány, včetně donucovacích orgánů nebo případně orgánů pro řešení krizí.
 (74)  Koordinátor digitálních služeb, jakož i ostatní příslušné orgány určené podle tohoto nařízení hrají zásadní úlohu při zajišťování účinnosti práv a povinností stanovených v tomto nařízení a při dosahování jeho cílů. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto orgány měly potřebné finanční a lidské zdroje k provádění svých úkolů podle tohoto nařízení. Je rovněž nezbytné zajistit, aby tyto orgány jednaly zcela nezávisle na soukromých a veřejných subjektech, aniž by měly možnost či povinnost vyžadovat nebo přijímat pokyny, a to i od vlády, a aniž by byly dotčeny zvláštní povinnosti týkající se spolupráce s ostatními příslušnými orgány, koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí. Na druhou stranu by nezávislost těchto orgánů neměla znamenat, že nemohou v souladu s vnitrostátními ústavami a aniž by bylo ohroženo dosažení cílů tohoto nařízení podléhat vnitrostátním kontrolním nebo monitorovacím mechanismům, pokud jde o jejich finanční výdaje, nebo soudnímu přezkumu nebo že by neměly mít možnost konzultovat s jinými vnitrostátními orgány, včetně donucovacích orgánů nebo případně orgánů pro řešení krizí.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 75
(75)  Členské státy mohou funkcí koordinátora digitálních služeb nebo konkrétními úkoly týkajícími se uplatňování a vymáhání tohoto nařízení pověřit již existující vnitrostátní orgán, pokud tento ustanovený orgán splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, např. ve vztahu k jeho nezávislosti. Členským státům se mimoto v zásadě nebrání v tom, aby v souladu s právem Unie v rámci existujícího orgánu sloučily funkce. Mezi opatření za tímto účelem může mimo jiné patřit nemožnost zprostit funkce předsedu nebo členy kolektivního orgánu stávající instituce před skončením jejich funkčního období nebo pouze z toho důvodu, že byla provedena institucionální reforma zahrnující sloučení různých funkcí v rámci jedné instituce, pokud neexistují pravidla zaručující, že toto zproštění funkce neohrozí nezávislost a nestrannost těchto členů.
 (75)  Členské státy mohou funkcí koordinátora digitálních služeb nebo konkrétními úkoly týkajícími se dohledu nad uplatňováním tohoto nařízení a jeho vymáháním pověřit již existující vnitrostátní orgán, pokud tento ustanovený orgán splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, např. ve vztahu k jeho nezávislosti. Členským státům se mimoto v zásadě nebrání v tom, aby v souladu s právem Unie v rámci existujícího orgánu sloučily funkce. Mezi opatření za tímto účelem může mimo jiné patřit nemožnost zprostit funkce předsedu nebo členy kolektivního orgánu stávající instituce před skončením jejich funkčního období nebo pouze z toho důvodu, že byla provedena institucionální reforma zahrnující sloučení různých funkcí v rámci jedné instituce, pokud neexistují pravidla zaručující, že toto zproštění funkce neohrozí nezávislost a nestrannost těchto členů.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 76
(76)  Vzhledem k neexistenci obecného požadavku, aby poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zajistili fyzickou přítomnost na území jednoho z členských států, je nutné zabezpečit jasnost ohledně toho, do jurisdikce kterého členského státu tito poskytovatelé spadají pro účely prosazování pravidel stanovených v kapitolách III a IV ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Poskytovatel by měl spadat do jurisdikce členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, tj. kde má své ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení. Co se týká poskytovatelů, kteří nemají provozovnu v Unii, nabízejí však v Unii své služby, a spadají tudíž do oblasti působnosti tohoto nařízení, měl by být příslušný členský stát, v němž tito poskytovatelé ustanovili svého právního zástupce, a to vzhledem k funkci právních zástupců podle tohoto nařízení. V zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení by však všechny členské státy měly být příslušné s ohledem na poskytovatele, kteří neustanovili právní zástupce, je-li dodržena zásada ne bis in idem. Za tímto účelem by každý členský stát, který s ohledem na tyto poskytovatele vykonává příslušnost, měl bez zbytečné prodlevy informovat všechny ostatní členské státy o opatřeních, která při výkonu této příslušnosti přijal.
 (76)  Vzhledem k neexistenci obecného požadavku, aby poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zajistili fyzickou přítomnost na území jednoho z členských států, je nutné zabezpečit jasnost ohledně toho, do jurisdikce kterého členského státu tito poskytovatelé spadají pro účely prosazování pravidel stanovených v tomto nařízení ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Poskytovatel by měl spadat do jurisdikce členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, tj. kde má své ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení. Co se týká poskytovatelů, kteří nemají provozovnu v Unii, nabízejí však v Unii své služby, a spadají tudíž do oblasti působnosti tohoto nařízení, měl by být příslušný členský stát, v němž tito poskytovatelé ustanovili svého právního zástupce, a to vzhledem k funkci právních zástupců podle tohoto nařízení. V zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení by však všechny členské státy měly být příslušné s ohledem na poskytovatele, kteří neustanovili právní zástupce, je-li dodržena zásada ne bis in idem. Za tímto účelem by každý členský stát, který s ohledem na tyto poskytovatele vykonává příslušnost, měl bez zbytečné prodlevy informovat všechny ostatní členské státy o opatřeních, která při výkonu této příslušnosti přijal.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 77
(77)  Členské státy by měly koordinátorovi digitálních služeb a jakémukoli jinému příslušnému orgánu určenému podle tohoto nařízení poskytnout dostatečné pravomoci a prostředky, aby bylo zajištěno účinné vyšetřování a vymáhání. Koordinátoři digitálních služeb by měli mít zejména možnost vyhledat a získat informace, které se nacházejí na jejich území, a to i v souvislosti se společnými vyšetřováními, přičemž je náležitě přihlédnuto ke skutečnosti, že by opatření v oblasti dohledu a vymáhání týkající se poskytovatele spadajícího do příslušnosti jiného členského státu měl případně přijmout koordinátor digitálních služeb v tomto jiném členském státě v souladu s postupy přeshraniční spolupráce.
 (77)  Členské státy by měly koordinátorovi digitálních služeb a jakémukoli jinému příslušnému orgánu určenému podle tohoto nařízení poskytnout dostatečné pravomoci a prostředky, aby bylo zajištěno účinné vyšetřování a vymáhání. Koordinátoři digitálních služeb by měli mít zejména možnost přijmout v případě rizika závažné újmy přiměřená předběžná opatření a rovněž vyhledat a získat informace, které se nacházejí na jejich území, a to i v souvislosti se společnými vyšetřováními, přičemž je náležitě přihlédnuto ke skutečnosti, že by opatření v oblasti dohledu a vymáhání týkající se poskytovatele spadajícího do příslušnosti jiného členského státu měl případně přijmout koordinátor digitálních služeb v tomto jiném členském státě v souladu s postupy přeshraniční spolupráce.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 78
(78)  Členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s právem Unie, a zejména tímto nařízením a Listinou základních práv, stanovit podrobné podmínky a omezení výkonu pravomocí jejich koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů v oblasti vyšetřování a vymáhání podle tohoto nařízení.
 (78)  Členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s právem Unie, a zejména tímto nařízením a Listinou základních práv, stanovit podrobné podmínky a omezení výkonu pravomocí jejich koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů v oblasti vyšetřování a vymáhání podle tohoto nařízení. V zájmu zajištění důsledného a jednotného uplatňování tohoto nařízení by Komise měla přijmout pokyny k pravidlům a postupům souvisejícím s pravomocemi koordinátorů digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 79
(79)  Při výkonu těchto pravomocí by příslušné orgány měly dodržovat platné vnitrostátní předpisy týkající se postupů a záležitostí, jako je potřeba předchozího soudního povolení ke vstupu do určitých prostor a povinnost mlčenlivosti. Tato ustanovení by měla zajistit především dodržování základních práv na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu a práva na respektování soukromého života. V tomto ohledu by jako vhodné východisko mohly sloužit záruky stanovené ve vztahu k řízením Komise podle tohoto nařízení. Před přijetím konečného rozhodnutí by mělo být zaručeno předchozí spravedlivé a nestranné řízení, včetně práva dotčených osob na slyšení a práva na přístup ke spisu, přičemž je zachována důvěrnost a profesní a obchodní tajemství, jakož i dodržena povinnost rozhodnutí smysluplně zdůvodnit. To by však nemělo bránit přijetí opatření v řádně odůvodněných naléhavých případech s výhradou příslušných podmínek a procesních opatření. Výkon pravomocí by měl být také přiměřený mimo jiné povaze a celkové skutečné a potenciální újmě způsobené protiprávním jednáním či podezřením na protiprávní jednání. Příslušné orgány by měly v zásadě zohlednit všechny příslušné skutečnosti a okolnosti daného případu, včetně informací shromážděných příslušnými orgány v ostatních členských státech.
 (79)  Při výkonu těchto pravomocí by příslušné orgány měly dodržovat platné vnitrostátní předpisy týkající se postupů a záležitostí, jako je potřeba předchozího soudního povolení ke vstupu do určitých prostor a povinnost mlčenlivosti. Tato ustanovení by měla zajistit především dodržování základních práv na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu a práva na respektování soukromého života. V tomto ohledu by jako vhodné východisko mohly sloužit záruky stanovené ve vztahu k řízením Komise podle tohoto nařízení. Před přijetím konečného rozhodnutí by mělo být zaručeno předchozí spravedlivé a nestranné řízení, včetně práva dotčených osob na slyšení a práva na přístup ke spisu, přičemž je zachována důvěrnost a profesní a obchodní tajemství, jakož i dodržena povinnost rozhodnutí smysluplně zdůvodnit. To by však nemělo bránit přijetí opatření v řádně odůvodněných naléhavých případech s výhradou příslušných podmínek a procesních opatření. Výkon pravomocí by měl být také přiměřený mimo jiné povaze a celkové skutečné a potenciální újmě způsobené protiprávním jednáním či podezřením na protiprávní jednání. Příslušné orgány by měly zohlednit všechny příslušné skutečnosti a okolnosti daného případu, včetně informací shromážděných příslušnými orgány v ostatních členských státech.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 80
(80)  Členské státy by měly zajistit, aby za porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo možno uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, jakož i ekonomickým možnostem porušitele. Sankce by měly zohlednit hlavně to, zda dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb systematicky či opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, a případně rovněž to, zda poskytovatel působí v několika členských státech.
 (80)  Členské státy by měly zajistit, aby za porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo možno uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, jakož i ekonomickým možnostem porušitele. Sankce by měly zohlednit hlavně to, zda dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb systematicky či opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, a případně počet dotčených příjemců, úmyslnou nebo nedbalostní povahu porušení a rovněž to, zda poskytovatel působí v několika členských státech. Komise by měla vydat členským státům pokyny týkající se kritérií a podmínek pro ukládání přiměřených sankcí.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 81
(81)  Aby bylo zajištěno účinné vymáhání tohoto nařízení, měly by mít fyzické osoby nebo zastupující organizace možnost podat koordinátorovi digitálních služeb na území, kde službu přijímají, stížnost týkající se souladu s tímto nařízením, aniž by byla dotčena pravidla nařízení týkající se příslušnosti. Stížnosti by měly podávat pravdivý přehled problémů týkajících se dodržování ze strany konkrétního poskytovatele zprostředkovatelských služeb a koordinátora digitálních služeb by mohly informovat rovněž o průřezovějších otázkách. Koordinátor digitálních služeb by měl zapojit ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jakož i koordinátora digitálních služeb z jiného členského státu, a zejména koordinátora z členského státu, kde je dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb usazen, jestliže daná záležitost vyžaduje přeshraniční spolupráci.
 (81)  Aby bylo zajištěno účinné vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení, měly by mít fyzické osoby nebo zastupující organizace možnost podat koordinátorovi digitálních služeb na území, kde službu přijímají, stížnost týkající se souladu s tímto nařízením, aniž by byla dotčena pravidla nařízení týkající se příslušnosti. Stížnosti by měly podávat pravdivý přehled problémů týkajících se dodržování ze strany konkrétního poskytovatele zprostředkovatelských služeb a koordinátora digitálních služeb by mohly informovat rovněž o průřezovějších otázkách. Koordinátor digitálních služeb by měl zapojit ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jakož i koordinátora digitálních služeb z jiného členského státu, a zejména koordinátora z členského státu, kde je dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb usazen, jestliže daná záležitost vyžaduje přeshraniční spolupráci. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení včas posoudí stížnost a informuje koordinátora digitálních služeb členského státu, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, o tom, jak byla stížnost vyřízena.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 82
(82)  Členské státy by měly zajistit, že koordinátoři digitálních služeb mohou přijímat opatření, která jsou účinná při řešení určitého obzvláště závažného a přetrvávajícího protiprávního jednání a která jsou přiměřená tomuto jednání. Zvláště v případě, mohou-li mít tato opatření negativní dopad na práva a zájmy třetích stran, jak tomu může být hlavně tehdy, je-li omezen přístup k online rozhraním, je vhodné vyžadovat, aby opatření na žádost koordinátora digitálních služeb nařídil příslušný justiční orgán a aby se na ně vztahovaly další záruky. Třetím stranám, které mohou být potenciálně dotčeny, by měla být poskytnuta zejména příležitost ke slyšení a tyto příkazy by měly být vydány pouze tehdy, nejsou-li přiměřeně dostupné pravomoci týkající se přijetí těchto opatření, jak je stanoveno v jiných aktech práva Unie či ve vnitrostátních právních předpisech, např. na ochranu společných zájmů spotřebitelů, k zajištění okamžitého odstranění internetových stránek obsahujících či šířících dětskou pornografii nebo ke znemožnění přístupu ke službám, které třetí strana využívá k porušování práva duševního vlastnictví.
 (82)  Členské státy by měly zajistit, že koordinátoři digitálních služeb mohou přijímat opatření, která jsou účinná při řešení určitého obzvláště závažného a přetrvávajícího porušování tohoto nařízení. Zvláště v případě, mohou-li mít tato opatření negativní dopad na práva a zájmy třetích stran, jak tomu může být hlavně tehdy, je-li omezen přístup k online rozhraním, je vhodné vyžadovat, aby opatření na žádost koordinátora digitálních služeb nařídil příslušný justiční orgán a aby se na ně vztahovaly další záruky. Třetím stranám, které mohou být potenciálně dotčeny, by měla být poskytnuta zejména příležitost ke slyšení a tyto příkazy by měly být vydány pouze tehdy, nejsou-li přiměřeně dostupné pravomoci týkající se přijetí těchto opatření, jak je stanoveno v jiných aktech práva Unie či ve vnitrostátních právních předpisech, např. na ochranu společných zájmů spotřebitelů, k zajištění okamžitého odstranění internetových stránek obsahujících či šířících dětskou pornografii nebo ke znemožnění přístupu ke službám, které třetí strana využívá k porušování práva duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 83 a (nový)
(83a)  Aniž jsou dotčena ustanovení o zproštění odpovědnosti stanovená v tomto nařízení, pokud jde o informace předávané nebo uchovávané na žádost příjemce služby, měli by být poskytovatelé zprostředkovatelských služeb odpovědní za porušení svých povinností stanovených v tomto nařízení. Příjemci služby a organizace, které je zastupují, by měli mít nárok na přístup k přiměřeným a účinným opravným prostředkům. V souladu s vnitrostátními nebo unijními právními předpisy by měli mít zejména právo požadovat od těchto poskytovatelů zprostředkovatelských služeb odškodnění za jakoukoli přímou újmu či ztrátu, kterou utrpěli v důsledku porušení povinností stanovených tímto nařízením ze strany poskytovatelů zprostředkovatelských služeb.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 84
(84)  Koordinátor digitálních služeb by měl pravidelně zveřejňovat zprávu o činnostech provedených podle tohoto nařízení. Jelikož je koordinátor digitálních služeb prostřednictvím společného systému pro sdílení informací informován rovněž o příkazech k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, jak je upraveno v tomto nařízení, měl by ve své výroční zprávě uvést počet a kategorie těchto příkazů určených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které vydaly justiční a správní orgány v jeho členském státě.
 (84)  Koordinátor digitálních služeb by měl pravidelně zveřejňovat zprávu o činnostech provedených podle tohoto nařízení, a to ve standardizovaném a strojově čitelném formátu. Jelikož je koordinátor digitálních služeb prostřednictvím společného systému pro sdílení informací založeného na systému pro výměnu informací o vnitřním trhu informován rovněž o příkazech k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, jak je upraveno v tomto nařízení, měl by ve své výroční zprávě uvést počet a kategorie těchto příkazů určených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které vydaly justiční a správní orgány v jeho členském státě.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 86
(86)  Aby se usnadnil přeshraniční dohled a vyšetřování týkající se několika členských států, měl by mít koordinátor digitálních služeb možnost účastnit se trvale nebo dočasně společných činností v oblasti dohledu a vyšetřování, které se týkají záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto činnosti mohou zahrnovat jiné příslušné orgány a mohou se týkat rozmanitých záležitostí sahajících od koordinovaného sběru údajů po žádosti o informace nebo kontroly prostor, a to v rámci mezí a oblasti působnosti pravomocí, které má k dispozici každý orgán, který spolupracuje. Sbor může být požádán o vydání doporučení ve vztahu k těmto činnostem, např. navržení plánů a lhůt pro činnosti nebo navržení pracovních skupin ad hoc za účasti dotčených orgánů.
 (86)  Aby se usnadnil přeshraniční dohled a vyšetřování týkající se několika členských států, měl by mít koordinátor digitálních služeb možnost účastnit se trvale nebo dočasně společných činností v oblasti dohledu a vyšetřování, které se týkají záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, a to na základě dohody mezi dotčenými členskými státy a v případě neexistence dohody pod dohledem koordinátora digitálních služeb členského státu usazení. Tyto činnosti mohou zahrnovat jiné příslušné orgány a mohou se týkat rozmanitých záležitostí sahajících od koordinovaného sběru údajů po žádosti o informace nebo kontroly prostor, a to v rámci mezí a oblasti působnosti pravomocí, které má k dispozici každý orgán, který spolupracuje. Sbor může být požádán o vydání doporučení ve vztahu k těmto činnostem, např. navržení plánů a lhůt pro činnosti nebo navržení pracovních skupin ad hoc za účasti dotčených orgánů.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 88
(88)  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, je nutné zřídit na úrovni Unie nezávislou poradní skupinu, která by měla podporovat Komisi a pomoci koordinovat činnosti koordinátorů digitálních služeb. Tento Evropský sbor pro digitální služby by se měl skládat z koordinátorů digitálních služeb, aniž by byla dotčena možnost koordinátorů digitálních služeb pozvat na zasedání či ustanovit delegáty ad hoc z jiných příslušných orgánů pověřených zvláštními úkoly podle tohoto nařízení, je-li to nezbytné vzhledem k vnitrostátnímu rozdělení úkolů a pravomocí. V případě více účastníků z jednoho členského státu by mělo hlasovací právo zůstat omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu.
 (88)  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, je nutné zřídit na úrovni Unie nezávislou poradní skupinu, která by měla podporovat Komisi a pomoci koordinovat činnosti koordinátorů digitálních služeb. Tento Evropský sbor pro digitální služby by se měl skládat z koordinátorů digitálních služeb, aniž by byla dotčena možnost koordinátorů digitálních služeb pozvat na zasedání či ustanovit delegáty ad hoc z jiných příslušných orgánů pověřených zvláštními úkoly podle tohoto nařízení, je-li to nezbytné vzhledem k vnitrostátnímu rozdělení úkolů a pravomocí. V případě více účastníků z jednoho členského státu by mělo hlasovací právo zůstat omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu. Jednací řád sboru by měl zajistit respektování důvěrnosti informací.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 90
(90)  Za tímto účelem by měl mít sbor možnost vydávat stanoviska, žádosti a doporučení určená koordinátorům digitálních služeb nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánům. Ačkoli nejsou právně závazné, rozhodnutí odchýlit se od nich by mělo být řádně vysvětleno a Komise by ho mohla zohlednit při posuzování souladu dotyčného členského státu s tímto rozhodnutím.
 (90)  Za tímto účelem by měl mít sbor možnost vydávat stanoviska, žádosti a doporučení určená koordinátorům digitálních služeb nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánům. Ačkoli nejsou právně závazné, rozhodnutí odchýlit se od nich by mělo být řádně vysvětleno a Komise by ho mohla zohlednit při posuzování souladu dotyčného členského státu s tímto rozhodnutím. Sbor by měl vypracovat výroční zprávu o své činnosti.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 91
(91)  Sbor by měl sestávat ze zástupců koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů za předsednictví Komise, aby bylo zajištěno posouzení záležitostí, které mu byly předloženy, s plným přihlédnutím k evropskému rozměru. Vzhledem k případným průřezovým prvkům, jež mohou mít význam pro jiné regulační rámce na úrovni Unie, by sbor měl mít možnost spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie s odpovědností např. v oblasti rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů, a nediskriminace, ochrany údajů, elektronických komunikací, audiovizuálních služeb, odhalování a vyšetřování podvodů proti rozpočtu EU, co se týká cel, nebo ochrany spotřebitele, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů.
 (91)  Sbor by měl sestávat ze zástupců koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů za předsednictví Komise, aby bylo zajištěno posouzení záležitostí, které mu byly předloženy, s plným přihlédnutím k evropskému rozměru. Vzhledem k případným průřezovým prvkům, jež mohou mít význam pro jiné regulační rámce na úrovni Unie, by sbor měl mít možnost spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie s odpovědností např. v oblasti rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů, a nediskriminace, genderové rovnosti a nediskriminace, vymýcení všech forem násilí na ženách a dívkách a jiných forem genderově podmíněného násilí, ochrany údajů, respektování duševního vlastnictví, hospodářské soutěže, elektronických komunikací, audiovizuálních služeb, dozoru nad trhem, odhalování a vyšetřování podvodů proti rozpočtu EU, co se týká cel, nebo ochrany spotřebitele, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 96
(96)  Není-li porušování ustanovení, které se vztahuje výhradně na velmi velké online platformy, dotyčnou platformou účinně vyřešeno podle akčního plánu, může pouze Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení sboru rozhodnout o dalším šetření dotyčného protiprávního jednání a opatření, která platforma následně přijala, s vyloučením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení. Po provedení potřebných šetření by Komise měla mít možnost vydat rozhodnutí o zjištění porušení ze strany velmi velkých online platforem a o uložení sankcí těmto platformám, je-li to opodstatněné. Měla by mít také možnost zasáhnout v přeshraničních situacích, kdy koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nepřijal navzdory žádosti Komise žádná opatření, nebo v případech, kdy o zásah v souvislosti s porušením jakéhokoli jiného ustanovení tohoto nařízení ze strany velmi velké online platformy požádal Komisi samotný koordinátor digitálních služeb.
 (96)  Není-li porušování ustanovení, které se vztahuje výhradně na velmi velké online platformy, dotyčnou platformou účinně vyřešeno podle akčního plánu, měla by pouze Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení sboru zahájit další šetření dotyčného protiprávního jednání a opatření, která platforma následně přijala, s vyloučením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení. Po provedení potřebných šetření by Komise měla mít možnost vydat rozhodnutí o zjištění porušení ze strany velmi velkých online platforem a o uložení sankcí těmto platformám, je-li to opodstatněné. Měla by také zasáhnout v přeshraničních situacích, kdy koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nepřijal navzdory žádosti Komise žádná opatření, nebo v případech, kdy o zásah v souvislosti s porušením jakéhokoli jiného ustanovení tohoto nařízení ze strany velmi velké online platformy požádal Komisi samotný koordinátor digitálních služeb. Komise by měla zahájit řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí s ohledem na chování velmi velké online platformy, např. pokud je tato platforma podezřelá z porušování tohoto nařízení, např. pokud platforma neprovedla operační doporučení nezávislého auditu, který byl schválen koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení, a pokud koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nepřijal žádná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 97
(97)  Komise by měla mít možnost rozhodnout, zda chce, či nechce zasáhnout v situacích, kdy je podle tohoto nařízení zmocněna tak učinit. Jakmile Komise zahájí řízení, mělo by být dotčeným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zabráněno ve výkonu jejich pravomocí v oblasti vyšetřování a vymáhání s ohledem na příslušné chování dotyčné velmi velké online platformy, aby se zamezilo duplicitě, rozporům a rizikům z hlediska zásady ne bis in idem. V zájmu účinnosti by však těmto koordinátorům digitálních služeb neměl být znemožněn výkon jejich pravomocí, co se týká napomáhání Komisi na její žádost při plnění jejích úkolů v oblasti dohledu, nebo s ohledem na jiné chování, včetně chování téže velmi velké online platformy, u nějž existuje podezření, že představuje nové porušení předpisů. Tito koordinátoři digitálních služeb, jakož i sbor a případně ostatní koordinátoři digitálních služeb by měli Komisi poskytnout veškeré potřebné informace a pomoc, aby mohla účinně plnit své úkoly, přičemž by je Komise měla naopak informovat o výkonu svých pravomocí, je-li to vhodné. Komise by v této souvislosti měla případně zohlednit příslušná posouzení provedená sborem nebo dotčenými koordinátory digitálních služeb a důležité důkazy a informace, které získali, aniž by byly dotčeny pravomoci Komise a její povinnost provést v případě potřeby dodatečná šetření.
 (97)  Jakmile Komise zahájí řízení, mělo by být dotčeným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zabráněno ve výkonu jejich pravomocí v oblasti vyšetřování a vymáhání s ohledem na příslušné chování dotyčné velmi velké online platformy, aby se zamezilo duplicitě, rozporům a rizikům z hlediska zásady ne bis in idem. V zájmu účinnosti by však těmto koordinátorům digitálních služeb neměl být znemožněn výkon jejich pravomocí, co se týká napomáhání Komisi na její žádost při plnění jejích úkolů v oblasti dohledu, nebo s ohledem na jiné chování, včetně chování téže velmi velké online platformy, u nějž existuje podezření, že představuje nové porušení předpisů. Tito koordinátoři digitálních služeb, jakož i sbor a případně ostatní koordinátoři digitálních služeb by měli Komisi poskytnout veškeré potřebné informace a pomoc, aby mohla účinně plnit své úkoly, přičemž by je Komise měla naopak informovat o výkonu svých pravomocí, je-li to vhodné. Komise by v této souvislosti měla případně zohlednit příslušná posouzení provedená sborem nebo dotčenými koordinátory digitálních služeb a důležité důkazy a informace, které získali, aniž by byly dotčeny pravomoci Komise a její povinnost provést v případě potřeby dodatečná šetření.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 97 a (nový)
(97a)  Komise by měla zajistit, aby byla nezávislá a nestranná při svém rozhodování, pokud jde o koordinátory digitálních služeb i poskytovatele služeb podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 99
(99)  Komise by měla mít zejména přístup ke všem důležitým dokumentům, údajům a informacím, jež jsou potřebné pro zahájení a vedení vyšetřování a ke sledování plnění příslušných povinností stanovených v tomto nařízení, a to bez ohledu na skutečnost, kdo má dotyčné dokumenty, údaje nebo informace k dispozici, a bez ohledu na jejich formu či formát, paměťové médium nebo přesné místo jejich uložení. Komise by měla mít možnost přímo požadovat, aby dotyčná velmi velká online platforma nebo příslušné třetí strany nebo fyzické osoby poskytly důležité důkazy, údaje a informace. Komise by měla mít mimoto možnost vyžádat si pro účely tohoto nařízení příslušné informace od kteréhokoli orgánu veřejné správy, subjektu nebo agentury v členském státě nebo od fyzické či právnické osoby. Komise by měla mít pravomoc vyžadovat přístup k databázím a algoritmům příslušných osob a odpovídající vysvětlení a s jejich souhlasem vyslechnout osoby, které mohou mít k dispozici užitečné informace, a zaznamenat učiněná prohlášení. Komise by měla být zmocněna také k provádění kontrol, které jsou nezbytné k vymáhání příslušných ustanovení tohoto nařízení. Cílem těchto vyšetřovacích pravomocí je doplnit možnost Komise požádat koordinátory digitálních služeb a ostatní orgány členských států o pomoc, například poskytnutím informací nebo při výkonu těchto pravomocí.
 (99)  Komise by měla mít zejména přístup ke všem důležitým dokumentům, údajům a informacím, jež jsou potřebné pro zahájení a vedení vyšetřování a ke sledování plnění příslušných povinností stanovených v tomto nařízení, a to bez ohledu na skutečnost, kdo má dotyčné dokumenty, údaje nebo informace k dispozici, a bez ohledu na jejich formu či formát, paměťové médium nebo přesné místo jejich uložení. Komise by měla mít možnost přímo požadovat, aby dotyčná velmi velká online platforma nebo příslušné třetí strany nebo fyzické osoby poskytly důležité důkazy, údaje a informace. Komise by měla mít mimoto možnost vyžádat si pro účely tohoto nařízení příslušné informace od kteréhokoli orgánu veřejné správy, subjektu nebo agentury v členském státě nebo od fyzické či právnické osoby. Komise by měla mít pravomoc vyžadovat přístup k databázím a algoritmům příslušných osob a odpovídající vysvětlení a s jejich souhlasem vyslechnout osoby, které mohou mít k dispozici užitečné informace, a zaznamenat učiněná prohlášení. Komise by měla být zmocněna také k provádění kontrol, které jsou nezbytné k vymáhání příslušných ustanovení tohoto nařízení. Cílem těchto vyšetřovacích pravomocí je doplnit možnost Komise požádat koordinátory digitálních služeb a ostatní orgány členských států o pomoc, například poskytnutím informací nebo při výkonu těchto pravomocí.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 100
(100)  Dodržování příslušných povinností uložených podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné prostřednictvím pokut a penále. Za tímto účelem by měla být stanovena rovněž náležitá výše pokut a penále za neplnění povinností a porušování procesních pravidel, a to s výhradou přiměřených promlčecích lhůt.
 (100)  Dodržování příslušných povinností uložených podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné prostřednictvím pokut a penále. Za tímto účelem by měla být stanovena rovněž náležitá výše pokut a penále za neplnění povinností a porušování procesních pravidel, a to s výhradou přiměřených promlčecích lhůt. Komise by měla zejména zajistit, aby tyto pokuty byly účinné, přiměřené a odrazující s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, počtu dotčených příjemců, úmyslné nebo nedbalostní povaze porušení i ekonomickým možnostem porušitele.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 102
(102)  V zájmu účinnosti a účelnosti by Komise měla kromě obecného hodnocení nařízení, jež má být provedeno do pěti let od jeho vstupu v platnost, po zahajovací fázi a na základě prvních tří let uplatňování tohoto nařízení, provést také hodnocení činností sboru a jeho struktury.
 (102)  Komise by měla provést obecné hodnocení tohoto nařízení a předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu. Tato zpráva by měla obsahovat především definici velmi velkých online platforem a průměrný měsíční počet aktivních příjemců této služby. Zpráva by se měla také věnovat provádění kodexů chování a povinností ustanovit zástupce usazeného v Unii a posoudit dopad podobných povinností uložených třetími zeměmi evropským poskytovatelům služeb působícím v zahraničí. Komise by měla zejména posoudit veškeré dopady nákladů spojených s podobnými požadavky, včetně ustanovení právního zástupce, zavedenými třetími zeměmi, na evropské poskytovatele služeb a dopady veškerých nových překážek znesnadňujících přístup na trh mimo Unii po přijetí tohoto nařízení. Komise by měla také posoudit dopad na schopnost evropských podniků a spotřebitelů získat přístup k produktům a službám ze zemí mimo Unii a nakupovat je. V zájmu účinnosti a účelnosti by Komise měla kromě obecného hodnocení nařízení, jež má být provedeno do tří let od jeho vstupu v platnost, po zahajovací fázi a na základě prvních tří let uplatňování tohoto nařízení, provést také hodnocení činností sboru a jeho struktury.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 1 – název
Subject matter and scope
 Subject matter
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. c
c)  pravidla pro provádění a vymáhání tohoto nařízení týkající se mimo jiné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány.
 c)  pravidla pro provádění a vymáhání požadavků uvedených v tomto nařízení týkající se mimo jiné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. b
b)  stanovit jednotná pravidla pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, v němž jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině základních práv.
 b)  stanovit harmonizovaná pravidla pro bezpečné, přístupné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, v němž jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině základních práv.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  prosazovat vysokou míru ochrany spotřebitelů a přispívat k většímu výběru pro spotřebitele, a přitom usnadňovat inovace, podporovat digitální transformaci a stimulovat hospodářský růst v rámci vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 3
3.  Toto nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské služby poskytované příjemcům služby, kteří mají místo usazení nebo bydliště v Unii, bez ohledu na místo usazení poskytovatelů těchto služeb.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 4
4.  Toto nařízení se nevztahuje na služby, které nejsou zprostředkovatelskými službami, ani na požadavky uložené pro takové služby, a to bez ohledu na to, zda je dotyčná služba poskytována s využitím zprostředkovatelské služby.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 5
5.  Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:
 vypouští se
a)  směrnicí 2000/31/ES;
b)  směrnicí 2010/13/ES;
c)  právem Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících;
d)  nařízením (EU) .../… o prevenci šíření teroristického obsahu online [jakmile bude přijato];
e)  nařízením (EU) …./…. o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a směrnicí (EU) …./…, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení [jakmile budou přijaty];
f)  nařízením (EU) 2019/1148;
g)  nařízením (EU) 2019/1150;
h)  právem Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně nařízení (EU) 2017/2394;
i)  právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Článek 1 a (nový)
Článek 1a
Oblast působnosti
1.  Toto nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské služby poskytované příjemcům služby, kteří mají místo usazení nebo bydliště v Unii, bez ohledu na místo usazení poskytovatelů těchto služeb.
2.  Toto nařízení se nevztahuje na služby, které nejsou zprostředkovatelskými službami, ani na požadavky uložené pro takové služby, a to bez ohledu na to, zda je dotyčná služba poskytována s využitím zprostředkovatelské služby.
3.  Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:
a)  směrnicí 2000/31/ES;
b)  směrnicí 2010/13/ES;
c)  právem Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zejména pokud jde o směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu;
d)  nařízením (EU) 2021/784 o potírání šíření teroristického obsahu online;
e)  nařízením (EU) …./…. o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a směrnicí (EU) …./…, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení [jakmile budou přijaty];
f)  nařízením (EU) 2019/1148;
g)  nařízením (EU) 2019/1150;
h)  právem Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně nařízení (EU) 2017/2394, nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků;
i)  právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.
j)  směrnicí (EU) 2019/882;
k)  směrnicí (EU) 2018/1972;
l)  směrnicí 2013/11/EU.
4.  Nejpozději do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise zveřejní pokyny týkající se vztahu mezi tímto nařízením a legislativními akty uvedenými v čl. 1a odst. 3.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. a
a)  „službami informační společnosti“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;
 a)  „službami informační společnosti“ služby definované v čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b
b)  „příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá příslušnou zprostředkovatelskou službu;
 b)  „příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá příslušnou zprostředkovatelskou službu za účelem vyhledání informací nebo jejich zpřístupnění;
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. c
c)  „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem jiným než provozování své obchodní či profesní činnosti;
 c)  „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. d – návětí
d)  „nabízením služeb v Unii“ umožnění právnickým nebo fyzickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele služeb informační společnosti, který má podstatné spojení s Unií; má se za to, že podstatné spojení s Unií existuje, jestliže má poskytovatel služeb provozovnu v Unii; při neexistenci takové provozovny se podstatné spojení posuzuje na základě zvláštních věcných kritérií, jako je:
 d)  „nabízením služeb v Unii“ umožnění právnickým nebo fyzickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele služeb informační společnosti, který má podstatné spojení s Unií;
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. d – odrážka 1
—  významný počet uživatelů v jednom nebo více členských států; nebo
 vypouští se
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. d – odrážka 2
—  zacílení činností na jeden nebo více členských států;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  „podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele s jedním nebo více členskými státy, které vyplývá buď ze skutečnosti, že je usazen v Unii, nebo pokud tam usazen není, ze skutečnosti, že poskytovatel svou činnost zaměřuje na jeden či více členských států;
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. e
e)  „obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém, či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;
 e)  „obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém, či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem přímo souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. f – odrážka 1
—  služba „prostého přenosu“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti,
 —  služba „prostého přenosu“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti, včetně pomocných technických funkčních služeb,
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. f – odrážka 2
—  služba „ukládání do mezipaměti“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnuje automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co možná nejúčelnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost,
 —  služba „ukládání do mezipaměti“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnuje automatické dočasné přechodné ukládání informací, prováděné pouze pro co možná nejúčelnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost,
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. g
g)  „nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, a to bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;
 g)  „nezákonným obsahem“ jakékoli informace nebo činnost, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, které nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, a to bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. h
h)  „online platformou“ poskytovatel hostingové služby, který na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatnou a pouze pomocnou funkcí jiné služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace této funkce do jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;
 h)  „online platformou“ poskytovatel hostingové služby, který na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatnou nebo pouze pomocnou funkcí jiné nebo hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace této funkce do jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. k
k)  „online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, včetně mobilních aplikací;
 k)  „online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, včetně mobilních aplikací, které příjemcům služby umožňují přístup k příslušné zprostředkovatelské službě a interakci s ní;
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. k a (nové)
ka)  „důvěryhodným oznamovatelem“ subjekt, kterému tento status udělil koordinátor digitálních služeb;
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. n
n)  „reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, zobrazované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;
 n)  „reklamou“ informace určené a šířené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, zobrazované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně výměnou za propagaci této zprávy;
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. n a (nové)
na)  „odměnou“ ekonomická kompenzace spočívající v přímé či nepřímé platbě za poskytnuté služby, včetně případů, kdy poskytovatel zprostředkovatelské služby není přímo kompenzován příjemcem služby, nebo kdy příjemce služby dodává poskytovateli služby údaje, kromě případů, kdy jsou takové údaje shromažďovány pouze ke splnění zákonných požadavků;
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. o
o)  „doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;
 o)  „doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování, upřednostňování nebo spravování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. p
p)  „moderováním obsahu“ činnosti prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice tomuto obsahu či informacím ve vyhledávání nebo znemožnění přístupu k nim či jejich odstranění, nebo na možnost příjemců poskytovat tyto informace, jako je ukončení či pozastavení účtu příjemce;
 p)  „moderováním obsahu“ činnosti, ať už automatizované nebo neautomatizované, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice tomuto obsahu či informacím ve vyhledávání nebo znemožnění přístupu k nim, jejich vyřazení z nabídky, demonetizace či jejich odstranění, nebo na možnost příjemců poskytovat tyto informace, jako je ukončení či pozastavení účtu příjemce;
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. q
q)  „podmínkami“ veškeré podmínky nebo specifikace bez ohledu na jejich název či formu, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci těchto služeb.
 q)  „podmínkami“ veškeré podmínky nebo specifikace poskytovatele služeb bez ohledu na jejich název či formu, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci těchto služeb.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. q a (nové)
qa)  „osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/882.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.  Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
 3.  Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
1.  V případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti není poskytovatel služby odpovědný za automatické dočasné přechodné ukládání těchto informací, které slouží pouze pro co možná nejúčelnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich žádost, pokud:
 1.  V případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti není poskytovatel služby odpovědný za automatické dočasné přechodné ukládání těchto informací, které slouží pouze pro co možná nejúčelnější či bezpečnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich žádost, pokud poskytovatel služby:
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
a)  poskytovatel služby informace nemění;
 a)  informace nemění;
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b)  poskytovatel služby vyhoví podmínkám přístupu k informacím;
 b)  vyhoví podmínkám přístupu k informacím;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c)  poskytovatel služby dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v tomto odvětví;
 c)  dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v odvětví;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  poskytovatel služby nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v odvětví s cílem získat údaje o užívání informace a pokud
 d)  nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v odvětví s cílem získat údaje o užívání informace a pokud
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e)  poskytovatel služby urychleně přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložených informací nebo ke znemožnění přístupu k nim, jakmile zjistí, že informace byly na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění těchto informací nebo znemožnění přístupu k nim.
 e)  urychleně přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložených informací nebo ke znemožnění přístupu k nim, jakmile zjistí, že informace byly na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění těchto informací nebo znemožnění přístupu k nim.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
 2.  Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Odstavec 1 se nepoužije s ohledem na odpovědnost online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, podle práva v oblasti ochrany spotřebitele, pokud tato online platforma předkládá dotyčné informace či jinak umožní dotyčnou konkrétní transakci způsobem, jenž průměrného spotřebitele, který je přiměřeně informovaný, vede k domněnce, že informace nebo výrobek či služba, které jsou předmětem transakce, jsou poskytovány samotnou online platformou nebo příjemcem služby, který jedná z jejího pověření nebo pod jejím dohledem.
 3.  Odstavec1 se nepoužije s ohledem na odpovědnost online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, podle práva v oblasti ochrany spotřebitele, pokud tato online platforma předkládá dotyčné informace či jinak umožní dotyčnou konkrétní transakci způsobem, jenž spotřebitele vede k domněnce, že informace nebo výrobek či služba, které jsou předmětem transakce, jsou poskytovány samotnou online platformou nebo příjemcem služby, který jedná z jejího pověření nebo pod jejím dohledem.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
 4.  Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se nepokládají za nezpůsobilé pro zproštění odpovědnosti podle článků 3, 4 a 5 pouze z toho důvodu, že provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu či jiné činnosti, jejichž cílem je odhalit, určit a odstranit nezákonný obsah či k němu znemožnit přístup, nebo přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení.
 1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se nepokládají za nezpůsobilé pro zproštění odpovědnosti podle článků 3, 4 a 5 pouze z toho důvodu, že provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu či přijímají opatření, jejichž cílem je odhalit, určit a odstranit nezákonný obsah či k němu znemožnit přístup, nebo přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, včetně Listiny a požadavků stanovených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
1a.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zajistí, aby provedená dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu a opatření přijatá podle odstavce 1 byla účinná a konkrétní. K těmto vyšetřováním z vlastního podnětu a opatřením jsou zavedeny odpovídající záruky, například lidský dohled, dokumentace nebo jiné dodatečné opatření, které zajistí a prokáže, že tato vyšetřování a opatření jsou přesná, nediskriminační, přiměřená, transparentní a nevedou k nadměrnému odstraňování obsahu. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vynaloží veškeré úsilí k zajištění toho, aby v případech, kdy se používají automatizované prostředky, byla daná technologie natolik spolehlivá, aby v maximální možné míře omezila míru chyb tehdy, pokud jsou informace nesprávně považovány za nezákonný obsah.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
Poskytovatelům zprostředkovatelských služeb se neukládá obecná povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti či okolnosti, které naznačují protiprávní činnost.
 1.   Poskytovatelům zprostředkovatelských služeb se neukládá ani de jure, ani de facto obecná povinnost sledovat automatizovanými či neautomatizovanými prostředky informace, které přenášejí nebo ukládají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti či okolnosti, které naznačují protiprávní činnost, nebo sledovat chování fyzických osob.
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nemají povinnost používat automatizované nástroje pro moderování obsahu nebo pro sledování chování fyzických osob.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 b (nový)
1b.   Členské státy nebrání poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nabízet služby šifrování mezi koncovými body.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 c (nový)
1c.   Členské státy neukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb obecnou povinnost omezit anonymní využívání jejich služeb. Členské státy neukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb povinnost obecně a bez rozdílu uchovávat osobní údaje příjemců jejich služeb. Jakékoli cílené uchovávání údajů konkrétního příjemce nařizuje justiční orgán v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 520/rev
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 d (nový)
1d.  Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES, poskytovatelé služeb vynaloží přiměřené úsilí, aby umožnili využívání služby a platbu za ni bez shromažďování osobních údajů příjemce.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k přijetí opatření proti určité položce nezákonného obsahu, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o provedení příkazů s upřesněním přijatých opatření a okamžiku jejich přijetí.
 1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k přijetí opatření proti jedné či více položkám nezákonného obsahu, jenž obdržely prostřednictvím bezpečného komunikačního kanálu a který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o provedení příkazů s upřesněním přijatých opatření a okamžiku jejich přijetí.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 (nová)
—  odkaz na právní základ příkazu;
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
—  odůvodnění s vysvětlením toho, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na konkrétní ustanovení práva Unie či vnitrostátního práva, jež bylo porušeno,
 —  dostatečně podrobné odůvodnění s vysvětlením toho, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na konkrétní ustanovení práva Unie či vnitrostátního práva v souladu s právem Unie,
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1 a (nová)
—  identifikační údaje orgánu, který příkaz vydal, včetně data, časového razítka a elektronického podpisu orgánu, které příjemci umožní příkaz ověřit, a kontaktních údajů kontaktní osoby v rámci daného orgánu;
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
—  jednu či více přesných jednotných adres zdroje (URL) a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikaci dotyčného nezákonného obsahu,
 —  jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, jako např. přesná adresa nebo adresy zdroje (URL), pokud je to třeba nebo pokud přesné elektronické umístění nelze identifikovat; jednu či více přesných jednotných adres zdroje (URL) a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikaci dotyčného nezákonného obsahu,
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3
—  informace o opravných prostředcích, jež mají k dispozici poskytovatel služby a příjemce služby, který obsah poskytl;
 —  snadno srozumitelné informace o mechanismech opravných prostředků, jež mají k dispozici poskytovatel služby a příjemce služby, který obsah poskytl, včetně lhůt pro podání odvolání;
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3 a (nová)
—  je-li to nezbytné a přiměřené, rozhodnutí nezveřejnit informace o odstranění obsahu nebo znemožnění přístupu k němu z důvodů veřejné bezpečnosti, jako je prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání závažné trestné činnosti, nejvýše po dobu šesti týdnů od tohoto rozhodnutí;
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
b)  územní působnost příkazu na základě platných právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů, včetně Listiny základních práv, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva nepřesahuje rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle;
 b)  územní působnost příkazu na základě platných právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie, včetně Listiny základních práv, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva nepřesahuje rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle; územní působnost příkazu je omezena na území členského státu, který příkaz vydal, ledaže nezákonnost obsahu vyplývá přímo z práva Unie nebo předmětná práva vyžadují širší územní působnost v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
c)  příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem 10.
 c)  příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem 10, nebo je vyhotoven v jednom z úředních jazyků členského státu, který příkaz vydává proti konkrétní položce nezákonného obsahu; v takovém případě může kontaktní místo poskytovatele služeb požádat příslušný orgán o zajištění překladu do jazyka uvedeného poskytovatelem;
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  příkaz je v souladu s článkem 3 směrnice 2000/31/ES;
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. c b (nové)
cb)  pokud za hostování konkrétních položek nezákonného obsahu odpovídá více než jeden poskytovatel zprostředkovatelských služeb, je příkaz vydán nejvhodnějšímu poskytovateli, který má technickou a provozní schopnost proti těmto konkrétním položkám zakročit.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise přijme po konzultaci se sborem v souladu s článkem 70 prováděcí akty, kterými se stanoví konkrétní šablona a forma těchto příkazů, jak je uvedeno v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 b (nový)
2b.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří obdrželi příkaz, mají právo na účinnou právní ochranu. Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení se může rozhodnout, že bude jménem poskytovatele zasahovat do jakýchkoli opravných prostředků, odvolání nebo jiných právních postupů ve vztahu k příkazu.
Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení může požádat orgán, který příkaz vydal, aby příkaz stáhl či zrušil nebo upravil územní působnost příkazu jen na to, co je nezbytně nutné. Pokud je tato žádost odmítnuta, má koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení právo požádat justiční orgány členských států, které příkaz vydaly, o zrušení, ukončení či úpravu účinku příkazu. Takové řízení se dokončí bez zbytečného odkladu.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 c (nový)
2c.  Pokud poskytovatel nemůže příkazu k odstranění vyhovět, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace umožňující jeho provedení, neprodleně o tom informuje justiční či správní orgán, který příkaz vydal, a požádá o nezbytné vysvětlení.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 d (nový)
2d.  Orgán, který příkaz vydal, předá daný příkaz a informace ohledně provedení příkazu obdržené od poskytovatele zprostředkovatelských služeb koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4
4.  Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního v souladu s právem Unie.
 4.  Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního a správního práva procesního v souladu s právem Unie, včetně Listiny základních práv. Orgány jednají v souladu s těmito právními předpisy a nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly na žádost žadatele, jehož práva jsou nezákonným obsahem porušena, vydat příslušnému poskytovateli zprostředkovatelských služeb soudní příkaz v souladu s tímto článkem, aby tento obsah odstranil nebo k němu znemožnil přístup.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o jeho obdržení a provedení.
 1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který obdržely prostřednictvím bezpečného komunikačního kanálu a který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o jeho obdržení a provedení.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 (nová)
—  identifikační údaje justičního nebo správního orgánu, který příkaz vydal, a ověření pravosti příkazu tímto orgánem, včetně data, časového razítka a elektronického podpisu orgánu, který příkaz k poskytnutí informací vydal;
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 a (nová)
—  odkaz na právní základ příkazu;
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 b (nová)
—  jasné uvedení přesného elektronického umístění, jména účtu nebo jedinečného identifikátoru příjemce, o němž jsou požadovány informace;
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
—  odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený pro účely rozhodnutí ohledně dodržování platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů ze strany příjemců příslušných zprostředkovatelských služeb, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů,
 —  dostatečně podrobné odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený pro účely rozhodnutí ohledně dodržování platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů ze strany příjemců příslušných zprostředkovatelských služeb, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů,
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1 a (nová)
—  pokud požadované informace představují osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, odůvodnění, že příkaz je v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů;
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
—  informace o opravných prostředcích, jež mají k dispozici dotyčný poskytovatel a příjemci služby;
 —  informace o opravných prostředcích, jež mají k dispozici dotyčný poskytovatel a příjemci služby, včetně lhůt pro podání odvolání;
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2 a (nový)
—  informaci o tom, zda by poskytovatel měl bez zbytečného prodlení informovat daného příjemce služby, včetně informace o požadovaných údajích; pokud jsou informace požadovány v souvislosti s trestním řízením, musí být žádost o tyto informace v souladu se směrnicí (EU) 2016/680 a informování daného příjemce služby o žádosti lze odložit na tak dlouho, jak je to nutné a přiměřené, aby nedošlo k narušení příslušného trestního řízení, s ohledem na práva podezřelých a obviněných a aniž jsou dotčena práva na obhajobu a účinnou právní ochranu. Tato žádost musí být řádně odůvodněna, musí specifikovat dobu trvání povinnosti zachovávat důvěrnost a musí být pravidelně přezkoumávána.
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 – písm. c
c)  příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem 10.
 c)  příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem 10, nebo je vyhotoven v jednom z úředních jazyků členského státu, který příkaz vydává proti položce nezákonného obsahu; v takovém případě může kontaktní místo požádat příslušný orgán o zajištění překladu do jazyka uvedeného poskytovatelem;
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise přijme po konzultaci se sborem v souladu s článkem 70 prováděcí akty, kterými se stanoví konkrétní šablona a forma příkazů uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 b (nový)
2b.  Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který obdržel příkaz, má právo na účinnou právní ochranu. Toto právo zahrnuje právo napadnout tento příkaz u justičních orgánů členského státu, v němž se nachází příslušný orgán vydávající příkaz, zejména pokud tento příkaz není v souladu s článkem 3 směrnice 2000/31/ES. Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení se může rozhodnout, že bude jménem poskytovatele zasahovat do jakýchkoli opravných prostředků, odvolání nebo jiných právních řízení ve vztahu k příkazu.
Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení může požádat orgán, který příkaz vydal, aby příkaz stáhl či zrušil. Pokud je tato žádost odmítnuta, má koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení právo požádat justiční orgány členských států, které příkaz vydaly, o zrušení, ukončení či úpravu účinku příkazu. Takové řízení se dokončí bez zbytečného odkladu.
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 c (nový)
2c.  Pokud poskytovatel nemůže příkaz splnit, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace, které umožňují jeho provedení, bez zbytečného odkladu o tom informuje justiční nebo správní orgán, který tento informační příkaz vydal, a požádá o nezbytné vyjasnění.
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 d (nový)
2d.  Orgán, který vydal příkaz k poskytnutí určitých informací, předá tento příkaz a informace ohledně provedení příkazu obdržené od poskytovatele zprostředkovatelských služeb koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 4
4.  Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního v souladu s právem Unie.
 4.  Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního a správního práva procesního v souladu s právem Unie.
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Účinné opravné prostředky pro příjemce služby
1.   Příjemci služby, jejichž obsah byl odstraněn podle článku 8 nebo jejichž informace byly požadovány podle článku 9, mají právo na účinné opravné prostředky ve vztahu k takovým příkazům, a případně i na obnovení obsahu v případě, že tento obsah splňoval podmínky, ale byl poskytovatelem služby mylně považován za nezákonný, aniž jsou dotčeny opravné prostředky dostupné podle směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2016/679.
2.   Toto právo na účinné opravné prostředky se uplatňuje u justičního orgánu ve vydávajícím členském státě v souladu s vnitrostátním právem a zahrnuje možnost napadnout zákonnost opatření, včetně jeho nezbytnosti a přiměřenosti.
3.   Koordinátoři digitálních služeb vytvoří vnitrostátní nástroje a pokyny pro příjemce služby, pokud jde o mechanismy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy platné na jejich území.
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Kapitola III – název
Povinnosti náležité péče pro transparentní a bezpečné online prostředí
 Povinnosti náležité péče pro transparentní, přístupné a bezpečné online prostředí
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 10 – název
Kontaktní místa
 Kontaktní místa pro orgány členských států, Komisi a sbor
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zřídí jednotné kontaktní místo umožňující přímou komunikaci elektronickými prostředky s orgány členských států, Komisí a sborem uvedeným v článku 47 za účelem uplatňování tohoto nařízení.
 1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb určí jednotné kontaktní místo, které jim umožní přímo komunikovat elektronickými prostředky s orgány členských států, Komisí a sborem uvedeným v článku 47 za účelem uplatňování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní informace nezbytné pro snadnou identifikaci jejich jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi.
 2.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb sdělí orgánům členských států, Komisi a sboru informace nezbytné pro snadnou identifikaci jejich jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi, včetně jména, emailové adresy, fyzické adresy a telefonního čísla, a zajistí pravidelnou aktualizaci těchto informací.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
2a.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou zřídit pro účely tohoto nařízení stejné jednotné kontaktní místo a jiné jednotné kontaktní místo, jak vyžaduje jiné právo Unie. Poskytovatel přitom o tomto rozhodnutí informuje Komisi.
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Článek 10 a (nový)
Článek 10 a
Kontaktní místa pro příjemce služeb
1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb určí jednotné kontaktní místo, které umožní příjemcům služeb, aby s nimi komunikovali přímo.
2.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zejména poskytnou příjemcům služeb možnost komunikovat s nimi rychlými, přímými a účinnými prostředky komunikace, tj. prostřednictvím telefonu, e-mailových adres, elektronických kontaktních formulářů, chatbotů nebo výměny rychlých zpráv, jakož i fyzické adresy provozovny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, a to uživatelsky vstřícným a snadno přístupným způsobem. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb také příjemcům služeb umožní, aby si zvolili prostředky přímé komunikace, které nezahrnují pouze automatizované nástroje.
3.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vyvinou veškeré rozumné úsilí, aby zaručili vyčlenění dostatečných lidských a finančních zdrojů na to, aby zajistili rychlou a účinnou komunikaci podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří nemají v Unii provozovnu, nabízejí však v Unii služby, ustanoví písemně určitou právnickou nebo fyzickou osobu jako svého právního zástupce v jednom z členských států, v nichž poskytovatel nabízí své služby.
 1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří nemají v Unii provozovnu, nabízejí však v Unii služby, ustanoví písemně určitou právnickou nebo fyzickou osobu, aby jednala jako jejich právní zástupce v jednom z členských států, v nichž poskytovatel nabízí své služby.
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb pověří svého právního zástupce v tom smyslu, že se na něj vedle poskytovatele nebo místo něho mohou obracet orgány členských států, Komise a sbor ohledně všech otázek, které jsou nezbytné pro přijetí, plnění a vymáhání rozhodnutí vydaných v souvislosti s tímto nařízením. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb poskytnou svému právnímu zástupci potřebné pravomoci a prostředky ke spolupráci s orgány členských států, Komisí a sborem a k plnění těchto rozhodnutí.
 2.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb pověří svého právního zástupce v tom smyslu, že se na něj vedle poskytovatele nebo místo něho mohou obracet orgány členských států, Komise a sbor ohledně všech otázek, které jsou nezbytné pro přijetí, plnění a vymáhání rozhodnutí vydaných v souvislosti s tímto nařízením. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb poskytnou svému právnímu zástupci potřebné pravomoci a dostatečné prostředky s cílem zaručit jejich účinnou a včasnou spolupráci s orgány členských států, Komisí a sborem a k plnění veškerých těchto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 4
4.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb sdělí jméno, adresu, adresu elektronické pošty a telefonní číslo svého právního zástupce koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, ve kterém má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen. Zajistí, aby tyto informace byly aktuální.
 4.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb sdělí jméno, korespondenční adresu, adresu elektronické pošty a telefonní číslo svého právního zástupce koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, ve kterém má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen. Zajistí, aby tyto informace byly aktuální. Koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen, vynaloží po obdržení těchto informací přiměřené úsilí, aby posoudil jejich platnost.
Pozměňovací návrh 477
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 5 a (nový)
5a.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými či středními podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES a kterým se po vynaložení přiměřeného úsilí nepodařilo získat služby právního zástupce, mají možnost požádat koordinátora digitálních služeb členského státu, ve kterém chce jejich podnik získat právního zástupce, aby usnadnil další spolupráci a doporučil možná řešení, včetně možností pro kolektivní zastoupení.
Pozměňovací návrh 513
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách informace o veškerých omezeních, která uplatňují v souvislosti s využíváním jejich služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci služeb. Mezi tyto informace patří informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidském přezkumu. Informace se uvedou srozumitelnou a jednoznačnou formou a zveřejní ve snadno přístupném formátu.
 1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb používají spravedlivé, nediskriminační a transparentní podmínky. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vypracují tyto podmínky v jasném, uživatelsky vstřícném a jednoznačném znění a zveřejní je ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu v jazycích členského státu, do nějž služba směřuje. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb ve svých podmínkách respektují svobodu projevu, svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a další základní práva a svobody zakotvené v Listině, jakož i předpisy vztahující se na sdělovací prostředky v Unii.
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách informace o veškerých omezeních nebo změnách, jež uplatňují v souvislosti s využíváním své služby s ohledem na obsah poskytnutý příjemcům služeb. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou také snadno přístupné informace o právu příjemců ukončit používání jejich služby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb rovněž uvedou informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných poskytovateli zprostředkovatelských služeb za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidském přezkumu.
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 b (nový)
1b.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb neprodleně informují příjemce služby o jakékoli významné změně podmínek a poskytnou vysvětlení.
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 c (nový)
1c.  Pokud je zprostředkovatelská služba primárně zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána, vysvětlí poskytovatel podmínky a omezení využívání služby způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí.
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně použitelných základních práv příjemců služby, jak jsou zakotvena v Listině základních práv.
 2.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 spravedlivě, transparentně, soudržně, s náležitou péčí, včas, nikoli svévolně, nediskriminačně a přiměřeně, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně použitelných základních práv příjemců služby, jak jsou zakotvena v Listině základních práv.
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 a (nový)
2a.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb poskytnou příjemcům služeb snadno přístupné stručné shrnutí podmínek ve strojově čitelném formátu a v jasném, uživatelsky vstřícném a jednoznačném znění. Ve shrnutí jsou uvedeny hlavní body požadavků na informace, včetně možnosti snadno odstoupit od nepovinných ustanovení a včetně dostupných prostředků nápravy.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 b (nový)
2b.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou k objasnění hlavních prvků požadavků na informace použít grafické prvky, například ikony či obrázky.
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 c (nový)
2c.  Velmi velké online platformy ve smyslu článku 25 zveřejní své podmínky v úředních jazycích všech členských států, ve kterých nabízejí své služby.
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 d (nový)
2d.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nesmí požadovat od jiných příjemců služeb než obchodníků, aby za účelem využívání služby zveřejnili svou právní totožnost.
Pozměňovací návrh 538
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 e (nový)
2e.  Podmínky poskytovatelů zprostředkovatelských služeb musí být v souladu se základními zásadami základních práv zakotvenými v Listině.
Pozměňovací návrh 539
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 f (nový)
2f.  Podmínky, které nejsou v souladu s tímto článkem, nejsou pro příjemce závazné.
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – návětí
1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně jednoznačné, snadno srozumitelné a podrobné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména informace o:
 1.  Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně ve standardizovaném a strojově čitelném formátu a ve snadno přístupné formě jednoznačné, snadno srozumitelné a podrobné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména informace o:
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – písm. a
a)  počtu příkazů obdržených od orgánů členských států v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, včetně příkazů vydaných v souladu s články 8 a 9, a o průměrné době potřebné pro přijetí opatření uvedených v těchto příkazech;
 a)  počtu příkazů obdržených od orgánů členských států v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, včetně příkazů vydaných v souladu s články 8 a 9, a o průměrné době potřebné pro informování orgánu, který příkaz vydal, o jeho přijetí a o jeho provedení;
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  v relevantních případech úplném počtu moderátorů obsahu přidělených každému úřednímu jazyku v jednotlivých členských státech a kvalitativní popis toho, zda a jak se používají automatizované nástroje moderování obsahu v každém úředním jazyce;
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – písm. b
b)  počtu oznámení podaných v souladu s článkem 14 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo podmínek poskytovatele, a o průměrné době potřebné pro přijetí příslušného opatření;
 b)  počtu oznámení podaných v souladu s článkem 14 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, počtu oznámení odeslaných důvěryhodnými oznamovateli, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo podmínek poskytovatele, a o průměrné a střední době potřebné pro přijetí příslušného opatření; poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou doplnit další informace o důvodech týkajících se průměrné doby pro přijetí opatření;
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – písm. c
c)  moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a možnosti příjemců poskytovat informace, a to v rozdělení podle druhu důvodu a základu pro přijetí těchto opatření;
 c)  smysluplné a komplexní informace o moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně využívání automatizovaných nástrojů, počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a možnosti příjemců poskytovat informace, a to v rozdělení podle druhu důvodu a základu pro přijetí těchto opatření, jakož i, je-li to relevantní, o přijatých opatřeních za účelem poskytování školení a podpory zaměstnancům, kteří jsou zapojeni do moderování obsahu, a zajištění toho, aby nebyl dotčen obsah neporušující autorské právo;
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 – písm. d
d)  počtu stížností obdržených prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku 17, základu těchto stížností, rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, průměrné době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena.
 d)  počtu stížností obdržených prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku17, základu těchto stížností, rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, průměrné a střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena.
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poskytnuté informace jsou rozčleněny podle členských států, v nichž jsou služby nabízeny, a uvedeny pro Unii jako celek.
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Odstavec 1 se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES.
 2.  Odstavec 1 se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES a kteří zároveň nespadají mezi velmi velké online platformy.
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Článek 13 a (nový)
Článek 13a
Koncepce a uspořádání online rozhraní
1.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nesmí využívat strukturu, funkci nebo způsob fungování svého online rozhraní nebo jakékoli jeho části k narušení nebo omezení možnosti příjemců služeb činit svobodná, nezávislá a informovaná rozhodnutí nebo volby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se zdrží zejména toho, aby:
a)   zviditelňovali jakoukoli možnost souhlasu při žádosti příjemce služby o rozhodnutí;
b)   opakovaně žádali, aby příjemce služby udělil souhlas se zpracováním údajů, pokud bylo udělení tohoto souhlasu odmítnuto podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a to bez ohledu na rozsah účelu tohoto zpracování, zejména tím, že předloží nabídku, která narušuje uživatelskou zkušenost;
c)   naléhali na příjemce služby, aby změnil nastavení či konfiguraci služby poté, co příjemce již provedl volbu;
d)   učinili zrušení služby výrazně obtížnějším než přihlášení se k této službě; nebo
e)   požadovali souhlas, pokud příjemce služby uplatňuje své právo vznést námitku automatizovanými prostředky za použití technických specifikací v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679.
Tímto odstavcem není dotčeno nařízení (EU) 2016/679.
2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci za účelem aktualizace seznamu praktik uvedených v odstavci 1.
3.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb případně upraví své konstrukční prvky tak, aby zajistili vysokou úroveň ochrany soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob.
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 – návětí
2.  Mechanismy uvedené v odstavci 1 usnadňují podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení, na jejichž základě může hospodářský subjekt jednající s náležitou péčí určit nezákonnost dotyčného obsahu. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání oznámení obsahujících všechny tyto prvky:
 2.  Mechanismy uvedené v odstavci 1 usnadňují podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání platných oznámení obsahujících všechny tyto prvky:
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  je-li to možné, důkazy, které žádost odůvodňují;
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2 – písm. b
b)  jednoznačný údaj o elektronickém umístění těchto informací, zejména přesnou jednotnou adresu nebo adresy zdroje (URL) a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah;
 b)  případně jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, například přesnou jednotnou adresu nebo adresy zdroje (URL) nebo, v případě potřeby, dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah podle typu obsahu a konkrétního typu hostingové služby;
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Má se za to, že oznámení, která obsahují prvky uvedené v odstavci 2, vedou pro účely článku 5 ke zjištění dotyčné informace či povědomí o ní.
 3.  Má se za to, že oznámení, která obsahují prvky uvedené v odstavci 2, na jejichž základě je poskytovatel hostingových služeb jednající s péčí schopen zjistit nezákonnost dotyčného obsahu bez provedení právního nebo věcného šetření, vedou pro účely článku 5 ke zjištění dotyčné informace či povědomí o ní.
Pozměňovací návrh 207
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
3a.  Informace, které byly předmětem oznámení, zůstávají přístupné, dokud probíhá posouzení jejich zákonnosti, aniž je dotčeno právo poskytovatelů hostingových služeb uplatňovat své podmínky. Poskytovatelé hostingových služeb nenesou odpovědnost za neodstranění oznámených informací v době, kdy probíhá posouzení zákonnosti.
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 4
4.  Pokud oznámení obsahuje jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich adresu elektronické pošty, zašle poskytovatel hostingových služeb této osobě či subjektu neprodleně potvrzení o obdržení oznámení.
 4.  Pokud oznámení obsahuje jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich adresu elektronické pošty, zašle poskytovatel hostingových služeb této osobě či subjektu bez zbytečné prodlevy potvrzení o obdržení oznámení.
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5
5.  Poskytovatel bez zbytečné prodlevy též uvědomí tuto osobu či subjekt o svém rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne informace o dostupných opravných prostředcích v souvislosti s tímto rozhodnutím.
 5.  Poskytovatel bez zbytečné prodlevy též uvědomí tuto osobu či subjekt o svém opatření s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne informace o dostupných opravných prostředcích.
Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5 a (nový)
5a.  Je zajištěna anonymita osob, které podaly oznámení, vůči příjemci služby, který poskytl obsah, s výjimkou případů podezření na porušení práv na ochranu osobnosti nebo práv duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 6
6.  Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, objektivně a s náležitou péčí. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou v potvrzení podle odstavce 4 informace o jejich použití.
 6.  Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, s náležitou péčí, nediskriminačně a nikoli svévolně. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou v potvrzení podle odstavce 4 informace o jejich použití. Pokud poskytovatel nemá technickou, provozní nebo smluvní schopnost zakročit proti příslušnému nezákonnému obsahu, může poskytovateli, který má přímou kontrolu nad tímto nezákonným obsahem, předat oznámení a zároveň informovat oznamující osobu nebo subjekt a příslušného koordinátora digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
1.  Pokud se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit určité informace poskytnuté příjemci služby nebo znemožnit přístup k těmto informacím, a to bez ohledu na prostředky použité ke zjištění, identifikaci nebo odstranění těchto informací či znemožnění přístupu k nim a důvod tohoto rozhodnutí, informuje o svém rozhodnutí příjemce nejpozději v okamžiku odstranění informací či znemožnění přístupu k nim a poskytne jasné a konkrétní odůvodnění tohoto rozhodnutí.
 1.  Pokud se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit určité informace poskytnuté příjemci služby, přiřadit jim horší pozici, znemožnit k nim přístup či přijmout jiná opatření ve vztahu k těmto informacím, a to bez ohledu na prostředky použité ke zjištění, identifikaci nebo odstranění těchto informací či znemožnění přístupu k nim a důvod tohoto rozhodnutí, informuje o svém rozhodnutí příjemce nejpozději v okamžiku odstranění informací či znemožnění přístupu k nim a poskytne jasné a konkrétní odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Tato povinnost neplatí, pokud se jedná o klamavý obchodní obsah ve velkém objemu nebo pokud byl justičním nebo donucovacím orgánem poskytovatel požádán, aby příjemce neinformoval z důvodu probíhajícího trestního vyšetřování, dokud nebude vyšetřování uzavřeno.
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. a
a)  to, zda rozhodnutí znamená buď odstranění informací, nebo znemožnění přístupu k nim, a v relevantních případech územní působnost znemožnění přístupu;
 a)  to, zda opatření znamená odstranění informací, znemožnění přístupu k nim, přiřazení horší pozice či jiný postup ve vztahu k těmto informacím, a v relevantních případech územní působnost a časovou platnost opatření, včetně vysvětlení, proč v případě, kdy bylo přijato opatření podle článku 14, opatření nepřesáhlo rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle;
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. b
b)  skutečnosti a okolnosti, z nichž rozhodnutí vychází, v relevantních případech včetně toho, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení podaného podle článku 14;
 b)  skutečnosti a okolnosti, z nichž opatření vychází, v relevantních případech včetně toho, zda bylo opatření přijato na základě oznámení podaného podle článku 14 nebo na základě dobrovolného šetření z vlastního podnětu nebo na příkaz vydaný v souladu s článkem 8, a případně identitu oznamovatele;
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. c
c)  v relevantních případech informace o použití automatizovaných postupů při přijímání rozhodnutí, včetně toho, zda bylo rozhodnutí přijato s ohledem na obsah zjištěný či identifikovaný pomocí automatizovaných postupů;
 c)  v relevantních případech informace o použití automatizovaných postupů při přijímání opatření, včetně toho, zda bylo opatření přijato s ohledem na obsah zjištěný či identifikovaný pomocí automatizovaných postupů;
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. d
d)  týká-li se rozhodnutí údajně nezákonného obsahu, odkaz na příslušný právní základ a vysvětlení, proč se informace z tohoto důvodu pokládají za nezákonný obsah;
 d)  týká-li se opatření údajně nezákonného obsahu, odkaz na příslušný právní základ a vysvětlení, proč se informace z tohoto důvodu pokládají za nezákonný obsah;
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. e
e)  jestliže se rozhodnutí zakládá na údajné neslučitelnosti informací s podmínkami poskytovatele, odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné s příslušným(i) ustanovením(i);
 e)  jestliže se opatření zakládá na údajné neslučitelnosti informací s podmínkami poskytovatele, odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné s příslušným(i) ustanovením(i);
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 – písm. f
f)  informace o opravných prostředcích, které má příjemce služby s ohledem na rozhodnutí k dispozici, zejména prostřednictvím interních mechanismů vyřizování stížností, mimosoudního řešení sporů a soudní nápravy.
 f)  jasné a uživatelsky vstřícné informace o opravných prostředcích, které má příjemce služby s ohledem na opatření k dispozici, případně zejména prostřednictvím interních mechanismů vyřizování stížností, mimosoudního řešení sporů a soudní nápravy.
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
4.  Poskytovatelé hostingových služeb zveřejní rozhodnutí a odůvodnění podle odstavce 1 ve veřejně přístupné databázi spravované Komisí. Tyto informace neobsahují osobní údaje.
 4.  Poskytovatelé hostingových služeb zveřejní alespoň jednou ročně opatření a odůvodnění podle odstavce 1 ve veřejně přístupné, strojově čitelné databázi spravované a zveřejňované Komisí. Tyto informace neobsahují osobní údaje.
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Článek 15 a (nový)
Článek 15a
Oznámení podezření na trestné činy
1.   Pokud poskytovatel hostingových služeb získá informace vedoucí k podezření, že došlo či dochází ke spáchání závažného trestného činu bezprostředně ohrožujícího život či bezpečnost osob nebo že je takový trestný čin plánován, neprodleně o svém podezření informuje donucovací nebo justiční orgány dotyčného členského státu či členských států a na požádání jim poskytne veškeré dostupné příslušné informace.
2.   Nemůže-li poskytovatel hostingových služeb s přiměřenou jistotou dotčený členský stát určit, informuje donucovací orgány členského státu, v němž je usazen nebo v němž má svého právního zástupce, a může vyrozumět Europol.
Pro účely tohoto článku je dotčeným členským státem členský stát, v němž podle podezření došlo nebo dochází k předmětnému trestnému činu či v němž má být trestný čin spáchán, nebo členský stát, v němž má bydliště či se nachází podezřelý pachatel, nebo členský stát, v němž má bydliště či se nachází oběť předmětného údajného trestného činu. Pro účely tohoto článku předají členské státy seznam svých příslušných donucovacích nebo justičních orgánů Komisi.
3.   Pokud informovaný orgán nevydá jiný pokyn, poskytovatel hostingových služeb obsah odstraní nebo jej zablokuje.
4.   Informace získané donucovacími nebo justičními orgány členského státu v souladu s odstavcem 1 nesmějí být použity k jiným účelům než k těm, které přímo souvisejí s oznámeným jednotlivým závažným trestným činem.
5.   Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví vzor oznámení podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
Tento oddíl se nevztahuje na online platformy, které jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES.
 1.   Tento oddíl se nevztahuje na online platformy, které jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES a které nespadají mezi velmi velké online platformy podle článku 25.
2.   Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou podat odůvodněnou žádost o výjimku z požadavků tohoto oddílu, a to za předpokladu, že:
a)   nepředstavují významná systémová rizika a mají omezenou expozici nezákonnému obsahu; a
b)   spadají mezi neziskové podniky nebo střední podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES.
3.   Žádost se podává koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, který provede předběžné posouzení. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení předá žádost Komisi spolu se svým posouzením a případně s doporučením pro rozhodnutí Komise. Komise tuto žádost posoudí a po konzultaci se sborem může přiznat úplnou či částečnou výjimku z požadavků uvedených v tomto oddíle.
4.   Pokud Komise takovou výjimku udělí, sleduje její uplatňování poskytovatelem zprostředkovatelských služeb s cílem zajistit dodržování podmínek pro uplatňování výjimky.
5.   Na žádost sboru, koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo poskytovatele nebo z vlastního podnětu může Komise výjimku přezkoumat nebo ji zcela nebo zčásti zrušit.
6.   Komise vede seznam všech přiznaných výjimek a jejich podmínek a tento seznam zveřejní.
7.   Komise je zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, pokud jde o postup provádění systému výjimek v souvislosti s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. a
a)  rozhodnutí o odstranění informací či znemožnění přístupu k nim;
 a)  rozhodnutí o odstranění informací, přeřazení těchto informací na nižší pozici nebo uložení jiných opatření, jež omezují viditelnost či dostupnost informací nebo přístup k nim;
Pozměňovací návrh 223
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. b
b)  rozhodnutí o pozastavení či ukončení poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně;
 b)  rozhodnutí o pozastavení či ukončení nebo omezení poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně;
Pozměňovací návrh 224
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  rozhodnutí omezit schopnost zpeněžit obsah poskytovaný příjemci.
Pozměňovací návrh 225
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
1a.  Má se za to, že lhůta nejméně šesti měsíců stanovená v odstavci 1 začíná dnem, kdy je příjemce služby informován o rozhodnutí v souladu s článkem 15.
Pozměňovací návrh 226
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2
2.  Online platformy zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné, uživatelsky přívětivé a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností.
 2.  Online platformy zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné, a to i pro osoby se zdravotním postižením a nezletilé osoby, a nediskriminační a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností. Online platformy stanoví ve svých podmínkách pravidla svého interního systému pro vyřizování stížností jasným, uživatelsky vstřícným a snadno přístupným způsobem.
Pozměňovací návrh 227
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Online platformy vyřizují stížnosti podané prostřednictvím jejich interního systému pro vyřizování stížností včas, objektivně a s náležitou péčí. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby online platforma nepovažovala informace, jichž se stížnost týká, za nezákonné a neslučitelné se svými podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje pozastavení či ukončení služby nebo účtu, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečné prodlevy zruší.
 3.  Online platformy vyřizují stížnosti podané prostřednictvím svého interního systému pro vyřizování stížností včasným, nediskriminačním, nikoli svévolným způsobem a s náležitou péčí, a to do deseti pracovních dnů ode dne, kdy online platforma stížnost obdržela. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby online platforma nepovažovala informace, jichž se stížnost týká, za nezákonné a neslučitelné se svými podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje pozastavení či ukončení služby nebo účtu, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečné prodlevy zruší.
Pozměňovací návrh 228
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5
5.  Online platformy zajistí, aby rozhodnutí podle odstavce 4 nebyla přijímána výhradně na základě automatizovaných postupů.
 5.  Online platformy zajistí, aby příjemci služby měli v případě potřeby možnost v době podání stížnosti kontaktovat pověřenou osobu a aby rozhodnutí podle odstavce 4 nebyla přijímána výhradně na základě automatizovaných postupů. Online platforma zajistí, aby rozhodnutí přijímali kvalifikovaní zaměstnanci.
Pozměňovací návrh 229
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 5 a (nový)
5a.  Příjemci služeb mají možnost požádat o rychlou soudní nápravu v souladu s právními předpisy dotčených členských států.
Pozměňovací návrh 230
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – návětí
1.  Příjemci služby, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 17 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 2, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebylo možné vyřešit prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku. Online platformy spolupracují v dobré víře s vybraným subjektem za účelem urovnání sporu a jsou vázány rozhodnutím, které tento subjekt přijme.
 1.  Příjemci služby, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 17 odst. 1 přijatá online platformou na základě toho, že informace poskytnuté příjemci jsou nezákonným obsahem nebo jsou neslučitelné s podmínkami online platformy, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 2, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebylo možné vyřešit prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.
Pozměňovací návrh 231
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 a (nový)
1a.  Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným nezávislým externím certifikovaným subjektem za účelem urovnání sporu a jsou vázány rozhodnutím, které tento subjekt přijme. Možnost výběru subjektu pro mimosoudní řešení sporu musí být snadno dostupná na online rozhraní online platformy, a to jasným a uživatelsky vstřícným způsobem.
Pozměňovací návrh 232
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – návětí
2.  Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:
 2.  Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje na nejvýše tři roky s možností prodloužení na další tři roky, pokud subjekt a osoba pověřená mimosoudním vyřešením sporu prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:
Pozměňovací návrh 233
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. a
a)  je nestranný a nezávislý na online platformách i na příjemcích dané služby poskytované příslušnými online platformami;
 a)  je nezávislý, včetně finanční nezávislosti, a nestranný vůči online platformám a příjemcům služeb poskytovaných online platformami a vůči osobám nebo subjektům, které předložily oznámení;
Pozměňovací návrh 234
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;
Pozměňovací návrh 235
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. b b (nové)
bb)  fyzické osoby pověřené řešením sporu nesmí pracovat pro online platformu nebo profesní organizaci či obchodní sdružení, jichž je online platforma členem, po dobu tří let od ukončení své funkce v tomto subjektu a po dobu dvou let před převzetím této funkce;
Pozměňovací návrh 236
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. c
c)  umožňuje snadný přístup k řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií;
 c)  umožňuje snadný přístup k řešení sporů, a to i osobám se zdravotním postižením, prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje podat stížnost a požadované podklady online;
Pozměňovací návrh 237
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 – písm. e
e)  řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem.
 e)  řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je dobře viditelný a snadno a veřejně přístupný.
Pozměňovací návrh 238
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 a (nový)
2a.  Koordinátor digitálních služeb každoročně znovu posoudí, zda certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nadále splňuje podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud tomu tak není, koordinátor digitálních služeb odejme subjektu pro mimosoudní řešení sporů jeho status.
Pozměňovací návrh 239
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 b (nový)
2b.  Koordinátor digitálních služeb vypracuje každé dva roky zprávu, v níž uvede počet stížností, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů každoročně obdrží, výsledky vydaných rozhodnutí, případné zjištěné systémové nebo odvětvové problémy a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporů. Zpráva zejména:
a)  určí osvědčené postupy subjektů pro mimosoudní řešení sporů;
b)  v případě potřeby poskytne informace podložené statistickými údaji o jakýchkoli nedostatcích, které brání fungování subjektů pro mimosoudní řešení sporů u domácích i přeshraničních sporů;
c)  v případě potřeby vydá doporučení, jak zlepšit účinné a účelné fungování subjektů pro mimosoudní řešení sporů.
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2 c (nový)
2c.  Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů uzavřou řízení pro řešení sporů v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 90 kalendářních dnů ode dne, kdy certifikovaný subjekt stížnost obdržel. Řízení se považuje za ukončené dnem, kdy certifikovaný subjekt vydá rozhodnutí o mimosoudním vyřešení sporu.
Pozměňovací návrh 241
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3 – návětí
3.  Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, nahradí online platforma příjemci veškeré poplatky a jiné přiměřené výdaje, jež příjemce v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit. Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch online platformy, nemusí příjemce hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež online platforma v souvislosti s řešením sporu zaplatila nebo má zaplatit.
 3.  Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, jednotlivců nebo subjektů oprávněných podle článku 68, kteří podali oznámení, nahradí online platforma příjemci nebo jednotlivcům či subjektům, kteří podali oznámení, veškeré poplatky a jiné přiměřené výdaje, jež v souvislosti s řešením sporu zaplatili nebo mají zaplatit. Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch online platformy a nezjistí, že by příjemce ve sporu jednal ve špatné víře, nemusí příjemce nebo jednotlivci či subjekty, kteří podali oznámení, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež online platforma v souvislosti s řešením sporu zaplatila nebo má zaplatit.
Pozměňovací návrh 242
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3 – pododstavec 1
Poplatky účtované subjektem za vyřešení sporu jsou přiměřené a v žádném případě nepřekročí jeho náklady.
 Poplatky účtované subjektem online platformě za vyřešení sporu jsou přiměřené a v žádném případě nepřekročí jeho náklady. Pro příjemce služby je mimosoudní řešení sporů bezplatné nebo dostupné za nominální poplatek.
Pozměňovací návrh 243
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 5
5.  Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 2, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách a tento seznam aktualizuje.
 5.  Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 2, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce a subjektů pro mimosoudní řešení sporů, jimž byl odebrán jejich status. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách a tento seznam aktualizuje.
Pozměňovací návrh 244
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1
1.  Online platformy přijmou nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistily, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 14 jsou vyřízena a je o nich rozhodnuto přednostně a neprodleně.
 1.  Online platformy přijmou nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistily, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku14 jsou vyřízena a je o nich rozhodnuto přednostně, bezodkladně a řádným postupem.
Pozměňovací návrh 245
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 a (nový)
1a.  Online platformy přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby mohli důvěryhodní oznamovatelé podávat oznámení o nesprávném odstranění, omezení či znemožnění přístupu k obsahu nebo pozastavení či zrušení účtů a aby tato oznámení o obnovení informací byla zpracovávána a vyřizována prioritně a bezodkladně.
Pozměňovací návrh 246
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2 – návětí
2.  Status důvěryhodných oznamovatelů podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, pokud žadatel prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:
 (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 247
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2 – písm. c
c)  vykonává činnosti za účelem podávání oznámení včas, objektivně a s náležitou péčí.
 c)  vykonává činnosti za účelem podávání oznámení řádně a objektivně.
Pozměňovací návrh 248
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  má transparentní strukturu financování, včetně každoročního zveřejňování zdrojů a částek všech příjmů;
Pozměňovací návrh 249
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2 – písm. c b (nové)
cb)  zveřejní alespoň jednou ročně přehledné, snadno srozumitelné, podrobné a standardizované zprávy o všech oznámeních podaných v souladu s článkem 14 během příslušného období. Ve zprávě uvede:
–  oznámení rozčleněná podle totožnosti poskytovatele hostingových služeb;
–  druh oznámeného obsahu;
–  konkrétní právní ustanovení, která oznámený obsah údajně porušuje;
–  opatření přijatá poskytovatelem;
–  veškeré možné střety zájmů a zdroje financování a vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.
Zprávy uvedené v písmenu cb) se zasílají Komisi, která je zveřejní.
Pozměňovací návrh 250
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3
3.  Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, adresy a adresy elektronické pošty subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele.
 3.  Koordinátoři digitálních služeb udělují status důvěryhodného oznamovatele na dobu dvou let, po jejímž uplynutí lze status obnovit, pokud dotčený důvěryhodný oznamovatel nadále splňuje požadavky tohoto nařízení. Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, adresy a adresy elektronické pošty subjektů, jimž udělili status důvěryhodného oznamovatele v souladu s odstavcem 2 nebo jimž byl tento status odebrán v souladu s odstavcem 6. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je usazena platforma, vede dialog s platformami a zúčastněnými stranami za účelem zachování přesnosti a účinnosti systému důvěryhodných oznamovatelů.
Pozměňovací návrh 251
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 4
4.  Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 3 ve veřejně přístupné databázi a tuto databázi aktualizuje.
 4.  Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 3 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.
Pozměňovací návrh 252
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 5
5.  Má-li online platforma informace naznačující, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 14 významný počet nedostatečně přesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 17 odst. 3, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotyčnému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady.
 5.  Má-li online platforma informace naznačující, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 14 významný počet nedostatečně přesných, nesprávných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 17 odst. 3, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotyčnému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Po obdržení informací od online platforem, pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, je status důvěryhodného oznamovatele během doby vyšetřování pozastaven.
Pozměňovací návrh 253
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 6
6.  Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých online platformou podle odstavce 5, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.
 6.  Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu provedeného bez zbytečného prodlení nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých online platformou podle odstavce 5, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.
Pozměňovací návrh 254
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 7
7.  Komise po konzultaci se sborem může vydat pokyny nápomocné online platformám a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 5 a 6.
 7.  Komise po konzultaci se sborem vydá pokyny nápomocné online platformám a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 5 a 6.
Pozměňovací návrh 255
Návrh nařízení
Článek 19 a (nový)
Článek 19a
Požadavky na přístupnost online platforem
1.   Poskytovatelé online platforem, kteří nabízejí služby v Unii, zajistí, že budou navrhovat a poskytovat služby v souladu s požadavky na jejich přístupnost stanovenými v oddíle III, oddíle IV, oddíle VI a oddíle VII přílohy I směrnice (EU) 2019/882.
2.   Poskytovatelé online platforem připraví nezbytné informace v souladu s přílohou V směrnice (EU) 2019/882 a vysvětlí, jak služby splňují platné požadavky na přístupnost. Tyto informace musí být zpřístupněny veřejnosti způsobem, který je přístupný osobám se zdravotním postižením. Poskytovatelé online platforem dané informace uchovávají po celou dobu poskytování služby.
3.   Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace, formuláře a opatření poskytované podle tohoto nařízení byly k dispozici tak, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.
4.   Poskytovatelé online platforem, kteří nabízejí své služby v Unii, zavedou postupy, jež zajistí, aby bylo poskytování služeb trvale v souladu s platnými požadavky na jejich přístupnost. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb náležitě zohlední změny týkající se povahy poskytované služby, změny platných požadavků na její přístupnost a změny harmonizovaných norem nebo technických specifikací, odkazem na něž je služba prohlášena za splňující požadavky na přístupnost.
5.   V případě nesouladu s platnými požadavky na přístupnost svých služeb přijmou poskytovatelé online platforem nezbytná nápravná opatření, aby tento soulad zajistili.
6.   Na žádost tohoto orgánu s ním spolupracují při přijímání veškerých opatření, která mají zajistit, aby daná služba tyto požadavky splňovala.
7.   Předpokládá se, že online platformy, které jsou v souladu s harmonizovanými normami odvozenými od směrnice (EU) 2019/882 nebo jejich částí, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, splňují požadavky na přístupnost svých služeb stanovené v tomto nařízení, pokud se tyto normy nebo jejich část vztahují na uvedené požadavky.
8.   Předpokládá se, že online platformy, které jsou v souladu s technickými specifikacemi nebo jejich částmi přijatými pro účely směrnice (EU) 2019/882, jsou v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v tomto nařízení v rozsahu, v jakém se tyto technické specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.
Pozměňovací návrh 256
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
1.  Online platformy na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah.
 1.  Online platformy jsou na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění oprávněny pozastavit poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují nezákonný obsah, jehož nezákonnost lze konstatovat bez provedení právního nebo věcného šetření, nebo dostali dva nebo více příkazů k jednání ohledně nezákonného obsahu v předchozích 12 měsících, pokud tyto příkazy nebyly následně zrušeny.
Pozměňovací návrh 257
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2
2.  Online platformy na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 14, resp. interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 17 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří často podávají zjevně nepodložená oznámení nebo stížnosti.
 2.  Online platformy jsou oprávněny na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastavit vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 14, resp. interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 17 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří opakovaně podávají zjevně nepodložená oznámení nebo stížnosti.
Pozměňovací návrh 258
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3 – návětí
3.  Online platformy v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání podle odstavců 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má online platforma k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:
 3.  Při rozhodování o pozastavení poskytovatelé online platforem v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání podle odstavců 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má poskytovatel online platformy k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:
Pozměňovací návrh 259
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3 – písm. a
a)  absolutní počty položek zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v předchozím roce;
 a)  absolutní počty položek nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v předchozím roce;
Pozměňovací návrh 260
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3 – písm. d
d)  úmysl příjemce, osoby, subjektu nebo stěžovatele.
 d)  úmysl příjemce, osoby, subjektu nebo stěžovatele, lze-li jej zjistit.
Pozměňovací návrh 261
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da)  zda oznámení podal jednotlivý uživatel nebo subjekt či osoby se zvláštními odbornými znalostmi týkajícími se daného obsahu, nebo zda bylo obdrženo prostřednictvím automatizovaného systému rozpoznávání obsahu.
Pozměňovací návrh 262
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pozastavení uvedené v odstavcích 1 a 2 může být prohlášeno za trvalé, pokud:
a)  existují závažné právní důvody nebo důvody veřejného pořádku, včetně probíhajícího trestního vyšetřování;
b)  odstraněné položky byly součástí masových kampaní, jejichž cílem bylo oklamat uživatele nebo manipulovat s úsilím o moderování obsahu platformy,
c)  obchodník opakovaně nabízel zboží a služby, které nejsou v souladu s právem Unie nebo s vnitrostátním právem;
d)  odstraněné položky souvisely se závažnou trestnou činností.
Pozměňovací návrh 263
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 4
4.  Online platformy ve svých podmínkách jednoznačně a podrobně stanoví svoji politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2, včetně skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.
 4.  Poskytovatelé online platforem ve svých podmínkách jednoznačně, uživatelský vstřícně, podrobně a s náležitým ohledem na své povinnosti vyplývající z čl. 12 odst. 2 stanoví svoji politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2, včetně příkladů skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.
Pozměňovací návrh 264
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 – návětí
1.  Pokud online platforma umožňuje spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, zajistí, aby obchodníci mohli využívat její služby k propagaci sdělení či k nabízení výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii pouze tehdy, pokud online platforma před využitím služeb získala tyto informace:
 1.  Online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, zajistí, aby obchodníci mohli využívat jejich služby k propagaci sdělení či k nabízení výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii pouze tehdy, pokud před využitím služeb k těmto účelům obdržely tyto informace:
Pozměňovací návrh 265
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 – písm. d
d)  název, adresu, telefonní číslo a adresu elektronické pošty hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13) a článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102051 nebo jiného příslušného aktu Unie;
 d)  název, adresu, telefonní číslo a adresu elektronické pošty hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13) a článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102051 nebo jiného příslušného aktu Unie, včetně v oblasti bezpečnosti výrobků;
__________________
 __________________
51 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
 51 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
Pozměňovací návrh 266
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 – písm. f
f)  autocertifikaci obchodníka, který se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy Unie.
 f)  autocertifikaci obchodníka, který se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy Unie a případně potvrzující, že všechny výrobky byly zkontrolovány podle dostupných databází, jako je systém rychlého varování Unie pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX);
Pozměňovací návrh 267
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  druh výrobků nebo služeb, které má obchodník v úmyslu nabízet na online platformě.
Pozměňovací návrh 268
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 2
2.  Po obdržení těchto informací online platforma vynaloží přiměřené úsilí a posoudí, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a), d) a e) spolehlivé, a to s využitím jakýchkoli volně dostupných oficiálních online databází nebo online rozhraní zpřístupněných členskými státy nebo Unií nebo prostřednictvím žádostí určených obchodníkovi, aby poskytl podklady ze spolehlivých zdrojů.
 2.  Po obdržení těchto informací online platforma umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku před tím, než umožní zobrazení výrobku nebo služby na svém online rozhraní, a až do konce smluvního vztahu vynaloží veškeré úsilí a posoudí, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až fa) spolehlivé a úplné. Online platforma vynaloží veškeré úsilí a zkontroluje informace poskytnuté obchodníkem s využitím jakýchkoli volně dostupných oficiálních online databází nebo online rozhraní zpřístupněných oprávněným administrátorem nebo členskými státy nebo Unií nebo prostřednictvím přímých žádostí určených obchodníkovi, aby poskytl podklady ze spolehlivých zdrojů.
Nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní Komise seznam online databází a online rozhraní uvedených v odstavci výše a aktualizuje jej. Povinnosti online platforem uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nové i stávající obchodníky.
Pozměňovací návrh 269
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a.  Kromě povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vynaloží online platforma veškeré úsilí, aby identifikovala nabídky výrobků nebo služeb, které nejsou v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem, a zabránila jejich šíření obchodníky využívajícími její služby prostřednictvím opatření, jako jsou namátkové kontroly výrobků a služeb nabízených spotřebitelům.
Pozměňovací návrh 270
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3 – návětí
3.  Pokud se online platforma dozví, že některá z informací uvedených v odstavci 1, které byly získány od dotyčného obchodníka, je nepřesná či neúplná, požádá obchodníka o opravu informací v rozsahu nezbytném k zajištění správnosti a úplnosti všech informací, a to neprodleně nebo ve lhůtě stanovené právem Unie či vnitrostátním právem.
 3.  Pokud získá online platforma dostatečné informace nebo má důvody se domnívat, že některá z informací uvedených v odstavci 1, které byly získány od dotyčného obchodníka, je nepřesná či neúplná, požádá obchodníka o opravu informací v rozsahu nezbytném k zajištění správnosti a úplnosti všech informací, a to neprodleně nebo ve lhůtě stanovené právem Unie či vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 271
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3 – pododstavec 1
Pokud obchodník zmíněné informace neopraví či nedoplní, pozastaví online platforma poskytování svých služeb obchodníkovi do doby, dokud požadavku nevyhoví.
 Pokud obchodník zmíněné informace neopraví či nedoplní, online platforma urychleně pozastaví poskytování svých služeb obchodníkovi v souvislosti s nabídkou výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii do doby, dokud požadavku plně nevyhoví.
Pozměňovací návrh 272
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud online platforma zamítne žádost obchodníka o poskytování služeb nebo jejich poskytování pozastaví, má obchodník možnost využít mechanismů podle článku 17 nebo 43 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 273
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3 b (nový)
3b.  Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky, zajistí, aby kromě nabízeného obsahu, zboží nebo služeb byla jasně uvedena i totožnost, například ochranná známka nebo logo, podnikatelského uživatele poskytujícího takový obsah či takové zboží nebo služby. Za tímto účelem vytvoří online platforma standardizované rozhraní pro podnikatelské uživatele.
Pozměňovací návrh 274
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 3 c (nový)
3c.  Za správnost poskytnutých informací nesou výlučnou odpovědnost obchodníci, kteří neprodleně informují online platformu o veškerých změnách poskytnutých informací.
Pozměňovací návrh 275
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 4
4.  Online platforma uchovává informace získané podle odstavců 1 a 2 bezpečným způsobem po dobu trvání jejího smluvního vztahu s dotyčným obchodníkem. Následně informace vymaže.
 4.  Online platforma uchovává informace získané podle odstavců 1 a 2 bezpečným způsobem po dobu trvání jejího smluvního vztahu s dotyčným obchodníkem. Nejpozději šest měsíců po konečném uzavření smlouvy na dálku následně informace vymaže.
Pozměňovací návrh 276
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 6
6.  Online platforma zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a), d), e) a f) příjemcům služby v jasné, snadno přístupné a srozumitelné formě.
 6.  Online platforma zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a), d), e), f) a fa) příjemcům služby v jasné, snadno přístupné a srozumitelné formě v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými v příloze I směrnice (EU) 2019/882.
Pozměňovací návrh 277
Návrh nařízení
Článek 22 a (nový)
Článek 22a
Povinnost informovat spotřebitele a orgány o nelegálních výrobcích a službách
1.   Pokud se online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku bez ohledu na použité prostředky dozví, že výrobek nebo služba nabízená obchodníkem na rozhraní této platformy je s ohledem na příslušné požadavky unijního nebo vnitrostátního práva nelegální:
a)   urychleně odstraní nelegální výrobek nebo službu ze svého rozhraní a případně informuje příslušné orgány, jako je orgán dozoru nad trhem nebo celní orgán, o přijatém rozhodnutí;
b)   pokud má online platforma kontaktní údaje příjemců svých služeb, informuje příjemce služby, kteří daný výrobek nebo službu získali, o nelegálnosti, totožnosti obchodníka a možnostech domáhat se nápravy;
c)   shromáždí a prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací zveřejní úložiště obsahující informace o nelegálních výrobcích a službách, které byly z její platformy odstraněny v posledních dvanácti měsících, spolu s informacemi o dotčeném obchodníkovi a možnostech domáhat se nápravy.
2.   Online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku vedou interní databázi odstraněných nelegálních výrobků a služeb a/nebo pozastavených příjemců podle článku 20.
Pozměňovací návrh 278
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  počtu stížností obdržených prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku 17, základu těchto stížností, rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, průměrné a střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena;
Pozměňovací návrh 279
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1 – písm. b
b)  počtu pozastavení uložených podle článku 20 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností;
 b)  počtu pozastavení uložených podle článku 20 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností;
Pozměňovací návrh 280
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  počtu reklam, které byly online platformou odstraněny, označeny nebo deaktivovány, a odůvodnění rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 281
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2
2.  Online platformy zveřejňují alespoň každých šest měsíců informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v každém členském státě, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 25 odst. 2.
 2.  Online platformy zveřejňují alespoň každých dvanáct měsíců informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v každém členském státě, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 25 odst. 2.
Pozměňovací návrh 282
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy se zdrží ukládání dalších povinností online platformám týkajících se informování v souvislosti s transparentností, s výjimkou zvláštních žádostí ve spojitosti s výkonem jejich pravomocí v oblasti dohledu.
Pozměňovací návrh 283
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4
4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1.
 4.  Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví soubor klíčových ukazatelů výkonnosti a šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 284
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 – návětí
Online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, zajistí, aby příjemci služby mohli u každé konkrétní reklamy zobrazené každému jednotlivému příjemci jasně, jednoznačně a v reálném čase určit:
 1.   Online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, zajistí, aby příjemci služby mohli u každé konkrétní reklamy zobrazené každému jednotlivému příjemci jasně, výstižně, jednoznačně a v reálném čase určit:
Pozměňovací návrh 285
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 – písm. a
a)  že zobrazované informace představují reklamu;
 a)  že informace zobrazované na rozhraní nebo část těchto informací představují online reklamu, a to i prostřednictvím nápadného a harmonizovaného označování;
Pozměňovací návrh 286
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  fyzickou nebo právnickou osobu, která reklamu financuje, pokud se jedná o jinou osobu, než je fyzická nebo právnická osoba uvedená v písm. b);
Pozměňovací návrh 287
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 – písm. c
c)  smysluplné informace o hlavních parametrech použitých k určení příjemce, jemuž je reklama zobrazena.
 c)   jasné, smysluplné a jednotné informace o parametrech použitých k určení příjemce, jemuž je reklama zobrazena, a případně způsob, jak tyto parametry změnit.
Pozměňovací návrh 499
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 a (nový)
1a.  Online platformy zajistí, aby mohli příjemci služeb snadno učinit informované rozhodnutí, zda souhlasit, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679, se zpracováním svých osobních údajů pro účely reklamy, a to tím, že jim poskytnou smysluplné informace, včetně informací o tom, jak budou jejich údaje zpeněženy. Online platformy zajistí, aby odmítnutí souhlasu nebylo pro příjemce obtížnější ani časově náročnější než udělení souhlasu. V případě, že příjemci souhlas odmítnou nebo zruší, budou jim poskytnuty jiné spravedlivé a přiměřené možnosti přístupu k online platformě.
Pozměňovací návrh 500
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1 b (nový)
1b.  Techniky cílení nebo zvyšování dosahu reklamy, které zpracovávají, odhalují nebo odvozují osobní údaje nezletilých osob nebo osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 pro účely zobrazování reklamy, jsou zakázány.
Pozměňovací návrh 290
Návrh nařízení
Článek 24 a (nový)
Článek 24a
Transparentnost doporučovacích systémů
1.   Online platformy ve svých podmínkách a prostřednictvím určeného online zdroje, který je přímo dostupný a snadno dohledatelný z online rozhraní online platformy, pokud je doporučen obsah, jasně, přístupně a snadno srozumitelným způsobem uvedou hlavní parametry, které používají ve svých doporučovacích systémech, a také případné možnosti příjemců služby měnit či ovlivňovat tyto zpřístupněné hlavní parametry.
2.   Hlavní parametry uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:
a)   hlavní kritéria používaná příslušným systémem, která jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při stanovování doporučení;
b)   relativní význam těchto parametrů;
c)   cíle, pro které byl příslušný systém optimalizován; a
d)   případně vysvětlení úlohy, kterou hraje chování příjemců služby v tom, jak příslušný systém vytváří své výstupy.
Požadavky stanovenými v odstavci 2 nejsou dotčena pravidla o ochraně obchodního tajemství a práv duševního vlastnictví.
3.   Je-li k dispozici více možností podle odstavce 1, poskytnou online platformy na svém online rozhraní jasnou a snadno přístupnou funkci, která příjemcům služby umožňuje u každého doporučovacího systému kdykoli zvolit a změnit upřednostňovanou možnost, která určuje relativní pořadí jim předkládaných informací.
Pozměňovací návrh 291
Návrh nařízení
Článek 24 b (nový)
Článek 24b
Další povinnosti pro platformy primárně používané k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli
Je-li online platforma primárně využívána k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli, přijme nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistila:
a)   že uživatelé, kteří šíří obsah, potvrdili svoji totožnost dvojitou registrací e-mailem a mobilním telefonem;
b)   profesionální moderování obsahu osobami vyškolenými k rozpoznání pohlavního zneužívání na základě fotografií, včetně obsahu, který je vysoce pravděpodobně nezákonný;
c)   přístupnost kvalifikovaného oznamovacího postupu ve formě, která navíc k mechanismu uvedenému v článku 14 umožňuje, aby jednotlivci platformě oznámili, že obrazový materiál, který je zobrazuje nebo údajně zobrazuje, je šířen bez jejich souhlasu, a poskytli platformě prima facie důkaz o jejich fyzické totožnosti; obsah oznámený tímto postupem musí být bez zbytečného odkladu pozastaven.
Pozměňovací návrh 292
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1
1.  Tento oddíl se vztahuje na online platformy, které poskytují své služby průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se rovná 45 milionům nebo je vyšší, vypočtenému podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3.
 1.  Tento oddíl se vztahuje na online platformy, které:
a)   poskytují své služby po dobu nejméně čtyř po sobě jdoucích měsíců průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se rovná 45 milionům nebo je vyšší, vypočtenému podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3. Tato metodika zohlední zejména:
i)   počet aktivních příjemců je stanoven pro každou službu zvlášť;
ii)   aktivní příjemci připojení na více zařízení se započítávají pouze jednou;
iii)   nepřímé využívání služby prostřednictvím třetí osoby nebo spojení se nezapočítává;
iv)   pokud je online platforma umístěna na jiném poskytovateli zprostředkovatelských služeb, jsou aktivní příjemci přiřazeni výhradně k online platformě, která je příjemci nejblíže;
v)   automatizované interakce, účty nebo záznamy dat prováděné roboty nejsou zahrnuty.
Pozměňovací návrh 293
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3
3.  Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, kterými se stanoví zvláštní metodika pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odstavce 1. Metodika upřesní zejména způsob stanovení počtu obyvatel Unie a kritéria pro určení průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii s ohledem na různé prvky přístupnosti.
 3.  Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, kterými se stanoví zvláštní metodika pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odst. 1 písm. a). Metodika upřesní zejména způsob stanovení počtu obyvatel Unie a kritéria pro určení průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii s ohledem na různé prvky přístupnosti.
Pozměňovací návrh 294
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – návětí
1.  Velmi velké online platformy ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 druhého pododstavce nejméně jednou ročně určí, analyzují a posoudí případná významná systémová rizika plynoucí z fungování a využívání jejich služeb v Unii. Toto posouzení rizik se týká specificky jejich služeb a zahrnuje tato systémová rizika:
 1.  Velmi velké online platformy ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 druhého pododstavce nejméně jednou ročně a v každém případě před spuštěním nových služeb účinně a pečlivě určí, analyzují a posoudí pravděpodobnost a závažnost případných významných systémových rizik plynoucích z návrhu, algoritmických systémů, vnitřních charakteristik, fungování a využívání jejich služeb v Unii. Posouzení rizik zohlední rizika pro každý členský stát, ve kterém jsou služby nabízeny, a pro Unii jako celek, zejména pro konkrétní jazyk nebo region. Toto posouzení rizik se týká specificky jejich služeb a činností, včetně návrhu technologie a vybraných obchodních modelů, a zahrnuje tato systémová rizika:
Pozměňovací návrh 295
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. a
a)  šíření nezákonného obsahu prostřednictvím jejich služeb;
 a)  šíření nezákonného obsahu prostřednictvím jejich služeb nebo obsahu, který je v rozporu s jejich podmínkami;
Pozměňovací návrh 296
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. b
b)  negativní dopady na výkon základních práv na respektování soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, zákaz diskriminace a práva dítěte, jak je zakotveno v článcích 7, 11, 21 resp. 24 Listiny základních práv;
 b)  jakékoli skutečné a předvídatelné negativní dopady na výkon základních práv, včetně práv na ochranu spotřebitele, na respektování lidské důstojnosti, soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů a svobodu projevu a informací, jakož i na svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, zákaz diskriminace, právo na genderovou rovnost a práva dítěte, jak je zakotveno v článcích 1, 7, 8, 11, 21, 23, 24 a 38 Listiny základních práv;
Pozměňovací návrh 297
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. c
c)  úmyslná manipulace s jejich službou, mimo jiné prostřednictvím neautentického používání nebo automatizovaného využívání služby se skutečným nebo předvídatelným negativním dopadem na ochranu veřejného zdraví a nezletilých osob a na občanský diskurz, nebo se skutečnými či předvídatelnými účinky souvisejícími s volebními procesy a veřejnou bezpečností.
 c)  jakákoli nefunkčnost jejich služby nebo úmyslná manipulace s jejich službou, mimo jiné prostřednictvím neautentického používání nebo automatizovaného využívání služby, nebo rizika spojená se zamýšleným fungováním služby, včetně rozšíření nezákonného obsahu, obsahu, který je v rozporu s jejich podmínkami, nebo jakéhokoli jiného obsahu se skutečným nebo předvídatelným negativním dopadem na ochranu nezletilých osob a dalších zranitelných skupin příjemců služby, na demokratické hodnoty, svobodu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a na občanský diskurz, nebo se skutečnými či předvídatelnými účinky souvisejícími s volebními procesy a veřejnou bezpečností;
Pozměňovací návrh 298
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  jakékoli skutečné a předvídatelné negativní účinky na ochranu veřejného zdraví, jakož i behaviorální závislosti nebo jiné závažné negativní důsledky pro tělesnou, duševní, sociální a finanční pohodu dané osoby.
Pozměňovací návrh 299
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2
2.  Při posuzování rizik zohlední velmi velké online platformy zejména to, jak jejich systémy moderování obsahu, doporučovací systémy a systémy pro výběr a zobrazování reklamy ovlivňují systémová rizika uvedená v odstavci 1, včetně potenciálně rychlého a rozsáhlého šíření nezákonného obsahu a informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami.
 2.  Při posuzování rizik zohlední velmi velké online platformy zejména to, zda a jak jejich systémy moderování obsahu, podmínky, komunitní normy, algoritmické systémy, doporučovací systémy a systémy pro výběr a zobrazování reklamy, jakož i základní shromažďování, zpracování a profilování údajů ovlivňují systémová rizika uvedená v odstavci 1, včetně potenciálně rychlého a rozsáhlého šíření nezákonného obsahu a informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami.
Pozměňovací návrh 300
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při posuzování rizik konzultují velmi velké online platformy v případě potřeby zástupce příjemců služby, zástupce skupin, kterých se jejich služby mohou dotýkat, nezávislé odborníky a organizace občanské společnosti. Jejich zapojení musí být přizpůsobeno konkrétním systémovým rizikům, která se velmi velká online platforma snaží posoudit.
Pozměňovací návrh 301
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 b (nový)
2b.  Podklady k posouzení rizik se sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi.
Pozměňovací návrh 302
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 2 c (nový)
2c.  Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 v žádném případě nevedou k obecné povinnosti sledování.
Pozměňovací návrh 303
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – návětí
1.  Velmi velké online platformy zavedou přiměřená, úměrná a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 26. Mezi tato opatření patří (v příslušných případech):
 1.  Velmi velké online platformy zavedou přiměřená, transparentní, úměrná a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 26. Mezi tato opatření patří (v příslušných případech):
Pozměňovací návrh 304
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a
a)  úprava systémů moderování obsahu nebo doporučovacích systémů, jejich rozhodovacích postupů, prvků nebo fungování jejich služeb nebo jejich podmínek;
 a)  úprava systémů moderování obsahu, algoritmických systémů nebo doporučovacích systémů a online rozhraní, jejich rozhodovacích postupů, návrhu, prvků nebo fungování jejich služeb, jejich reklamního modelu nebo podmínek;
Pozměňovací návrh 305
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  zajištění odpovídajících zdrojů pro vyřizování oznámení a interních stížností, včetně vhodných technických a provozních opatření nebo kapacit;
Pozměňovací návrh 306
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. b
b)  cílená opatření zaměřená na omezení zobrazování reklam ve spojení se službou, kterou poskytují;
 b)  cílená opatření zaměřená na omezení zobrazování reklam ve spojení se službou, kterou poskytují, nebo alternativní umísťování a zobrazování reklam veřejné služby nebo jiných souvisejících věcných informací;
Pozměňovací návrh 307
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  případně cílená opatření zaměřená na přizpůsobení online rozhraní a funkcí za účelem ochrany nezletilých osob;
Pozměňovací návrh 308
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. c
c)  posílení interních postupů nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;
 c)  posílení interních postupů a zdrojů, testování, dokumentace nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;
Pozměňovací návrh 309
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 a (nový)
1a.  Velmi velké online platformy případně navrhnou opatření ke zmírnění rizik se zapojením zástupců příjemců služby, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti. Pokud se s takovým zapojením nepočítá, musí to být jasně uvedeno ve zprávě o transparentnosti uvedené v článku 33.
Pozměňovací návrh 310
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 b (nový)
1b.  Velmi velké online platformy poskytnou nezávislým auditorům podrobný seznam přijatých opatření ke zmírnění rizik a jejich odůvodnění za účelem vypracování zprávy o auditu uvedené v článku 28.
Pozměňovací návrh 311
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 c (nový)
1c.  Komise vyhodnotí provádění a účinnost zmírňujících opatření přijatých velmi velkými online platformami podle čl. 27 odst. 1 a v případě potřeby může vydat doporučení.
Pozměňovací návrh 312
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – návětí
2.  Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy, které obsahují:
 2.  Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy. Zprávy obsahují:
Pozměňovací návrh 313
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a
a)  určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených velmi velkými online platformami nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 31 a 33;
 a)  určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených velmi velkými online platformami nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 30, 31 a 33;
Pozměňovací návrh 314
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Zprávy se předkládají za každý členský stát, v němž se systémová rizika vyskytla, a za Unii jako celek. Zprávy se zveřejňují ve všech úředních jazycích členských států Unie.
Pozměňovací návrh 315
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 3
3.  Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může vydat obecné pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině základních práv. Při přípravě těchto pokynů uspořádá Komise veřejné konzultace.
 3.  Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb a na základě veřejných konzultací vydá obecné pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině základních práv.
Pozměňovací návrh 316
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 3 a (nový)
3a.  Požadavek na zavedení zmírňujících opatření nevede k obecné povinnosti sledování ani k povinnosti aktivního zjišťování skutečností.
Pozměňovací návrh 317
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 – návětí
1.  Velmi velké online platformy se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí auditům za účelem posouzení dodržování:
 1.  Velmi velké online platformy se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:
Pozměňovací návrh 318
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 1 a (nový)
1a.  Velmi velké online platformy zajistí, aby auditoři měli přístup ke všem příslušným údajům, které jsou nezbytné pro náležité provedení auditu.
Pozměňovací návrh 319
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2 – návětí
2.  Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:
 2.  Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které byly uznány a prověřeny Komisí a které:
Pozměňovací návrh 320
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2 – písm. a
a)  nejsou závislé na dotyčné velmi velké online platformě;
 a)  nejsou právně ani finančně závislé na dotyčné velmi velké online platformě ani na jiných velmi velkých online platformách a nejsou s nimi ve střetu zájmů;
Pozměňovací návrh 321
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  auditoři a jejich zaměstnanci neposkytli velmi velké online platformě, která je předmětem auditu, 12 měsíců před auditem žádné další služby a zavazují se, že nebudou pracovat pro velmi velkou online platformu, která je předmětem auditu, nebo profesní organizaci či obchodní sdružení, jichž je platforma členem, po dobu 12 měsíců po skončení svého působení v auditorské organizaci;
Pozměňovací návrh 322
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 – návětí
3.  Organizace, které audity provádějí, vyhotoví pro každý audit zprávu o auditu. Zpráva je vyhotovena písemně a obsahuje alespoň:
 3.  Organizace, které audity provádějí, vypracují pro každý subjekt auditu zprávu o auditu, jak je uvedeno v odstavci 1. Zpráva je vyhotovena písemně a obsahuje alespoň:
Pozměňovací návrh 323
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 – písm. b a (nové)
ba)  prohlášení o zájmech;
Pozměňovací návrh 324
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 – písm. d
d)  popis hlavních zjištění vyplývajících z auditu;
 d)  popis hlavních zjištění vyplývajících z auditu a shrnutí hlavních zjištění;
Pozměňovací návrh 325
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da)  popis třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;
Pozměňovací návrh 326
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 – písm. f a (nové)
fa)  popis konkrétních prvků, které nemohly být předmětem auditu, a vysvětlení, proč nemohly být předmětem auditu;
Pozměňovací návrh 327
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3 – písm. f b (nové)
fb)  v případě, že výrok auditora neuvádí závěr o konkrétních prvcích spadajících do předmětu auditu, uvedení důvodů, proč k takovému závěru nelze dospět.
Pozměňovací návrh 328
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 4 a (nový)
4a.  Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam prověřených organizací.
Pozměňovací návrh 329
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 4 b (nový)
4b.  Pokud velmi velká online platforma obdrží kladnou zprávu o auditu, je oprávněna požádat Komisi o pečeť excelence.
Pozměňovací návrh 330
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1
1.  Velmi velké online platformy, které používají doporučovací systémy, ve svých podmínkách jasnou, přístupnou a snadno srozumitelnou formou uvedou hlavní parametry, které jsou v jejich doporučovacích systémech používány, jakož i možnosti příjemců služby měnit či ovlivňovat tyto hlavní parametry, jež případně poskytují, včetně nejméně jedné možnosti, která není založena na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4) nařízení (EU) 2016/679.
 1.  Kromě požadavků stanovených v článku 24a poskytnou velmi velké online platformy, které používají doporučovací systémy, na svém online rozhraní nejméně jeden doporučovací systém, který není založen na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4) nařízení (EU) 2016/679, jakož i snadno přístupnou funkci, která příjemci služby umožňuje kdykoli zvolit a upravit upřednostňovanou možnost pro každý z doporučovacích systémů, která určuje relativní pořadí informací jim předkládaných informací.
Pozměňovací návrh 331
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 2
2.  Je-li k dispozici více možností podle odstavce 1, poskytnou velmi velké online platformy na svém online rozhraní snadno přístupnou funkci, která příjemcům služby umožňuje u každého doporučovacího systému kdykoli zvolit a změnit upřednostňovanou možnost, která určuje relativní pořadí jim předkládaných informací.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 332
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1
1.  Velmi velké online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, sestaví a prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací zveřejní archiv obsahující informace uvedené v odstavci 2, jež zůstanou dostupné po dobu jednoho roku od posledního zobrazení dotyčné reklamy na jejich online rozhraních. Velmi velké online platformy zajistí, aby archiv neobsahoval žádné osobní údaje příjemců služby, jimž reklama byla či mohla být zobrazena.
 1.  Velmi velké online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, sestaví a prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací zveřejní archiv obsahující informace uvedené v odstavci 2, jež zůstanou dostupné po dobu jednoho roku od posledního zobrazení dotyčné reklamy na jejich online rozhraních, a tento archiv zpřístupní pomocí snadno dostupných, účinných a spolehlivých nástrojů. Velmi velké online platformy zajistí možnost vyhledávat na základě více kritérii pro každého zadavatele reklamy a pro všechny datové body přítomné v reklamě, cíle reklamy a cílové skupiny, kterou chce zadavatel reklamy oslovit. Velmi velké online platformy zajistí, aby archiv neobsahoval žádné osobní údaje příjemců služby, jimž reklama byla či mohla být zobrazena, a vynaloží přiměřené úsilí, aby informace byly přesné a úplné.
Pozměňovací návrh 333
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. a
a)  obsah reklamy;
 a)  obsah reklamy, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a účelu reklamy;
Pozměňovací návrh 334
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  fyzickou nebo právnickou osobu, která za reklamu zaplatila, pokud se liší od osoby uvedené v písmenu b);
Pozměňovací návrh 335
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. d
d)  to, zda byla reklama určena pro zobrazení výslovně jedné či více konkrétním skupinám příjemců služby, a pokud ano, hlavní parametry použité za tímto účelem;
 d)  to, zda byla reklama určena pro zobrazení výslovně jedné či více konkrétním skupinám příjemců služby, a pokud ano, hlavní parametry použité za tímto účelem, včetně veškerých parametrů použitých k vyloučení určitých skupin;
Pozměňovací návrh 336
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  je-li zpřístupněna, kopii obsahu obchodních sdělení zveřejněných na velmi velkých online platformách, které nejsou nabízeny, prodávány ani sestavovány velmi velkou online platformou a které jsou prostřednictvím vhodných kanálů jako takové oznámeny na velmi velké online platformě;
Pozměňovací návrh 337
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. e a (nové)
ea)  případy, kdy byla reklama odstraněna na základě oznámení podaného v souladu s článkem 14 nebo příkazu vydaného podle článku 8.
Pozměňovací návrh 338
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 a (nový)
2a.  Sbor po konzultaci s prověřenými výzkumnými pracovníky zveřejní pokyny týkající se struktury a organizace archivů vytvořených podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 339
Návrh nařízení
Článek 30 a (nový)
Článek 30a
Deep fakes
Pokud se velmi velká online platforma dozví, že část obsahu je vygenerovaný nebo zmanipulovaný obrázek, audio nebo video obsah, který se znatelně podobá existujícím osobám, předmětům, místům nebo jiným entitám nebo událostem a které se osobě jeví nepravdivě jako autentické nebo pravdivé („deep fakes“), označí poskytovatel obsah způsobem, který informuje o nepravosti obsahu a který je pro příjemce služeb jasně viditelný.
Pozměňovací návrh 340
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1
1.  Velmi velké online platformy poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro sledování a posuzování souladu s tímto nařízením. Koordinátor digitálních služeb a Komise použijí údaje pouze k těmto účelům.
 1.  Velmi velké online platformy neprodleně poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro sledování a posuzování souladu s tímto nařízením. Koordinátor digitálních služeb a Komise žádají o tyto údaje, mají k nim přístup a použijí je pouze k těmto účelům.
Pozměňovací návrh 341
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 a (nový)
1a.  Velmi velká online platforma je povinna vysvětlit návrh, logiku a fungování algoritmů, pokud o to požádá koordinátor digitálních služeb v zemi usazení.
Pozměňovací návrh 342
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2
2.  Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise velmi velké online platformy v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá ke zjištění a pochopení systémových rizik uvedených v čl. 26 odst. 1.
 2.  Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise velmi velké online platformy v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, prověřeným neziskovým subjektům, organizacím nebo sdružením splňujícím požadavky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá ke zjištění, zmírnění a pochopení systémových rizik uvedených v čl. 26 odst. 1 a čl. 27 odst. 1.
Pozměňovací návrh 343
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 a (nový)
2a.  Prověření výzkumní pracovníci, prověřené neziskové subjekty, organizace a sdružení mají přístup k souhrnným číselným údajům o celkovém počtu zhlédnutí a míře zhlédnutí obsahu před odstraněním na základě příkazů vydaných v souladu s článkem 8 nebo moderování obsahu prováděného z vlastní iniciativy poskytovatele a v souladu s jeho podmínkami.
Pozměňovací návrh 344
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 3
3.  Velmi velké online platformy poskytnou přístup k údajům podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím online databází nebo případně rozhraní pro programování aplikací.
 3.  Velmi velké online platformy poskytnou přístup k údajům podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím online databází nebo případně rozhraní pro programování aplikací a pomocí snadno dostupného a uživatelsky přívětivého mechanismu pro vyhledávání podle více kritérií.
Pozměňovací návrh 345
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 4
4.  Za prověřené mohou být pokládáni pouze výzkumní pracovníci, kteří jsou přidruženi k akademickým institucím, nejsou závislí na obchodních zájmech, mají prokázané odborné znalosti v oblastech souvisejících se zkoumanými riziky nebo výzkumnými metodami a zaváží se k plnění zvláštních požadavků, co se týče ochrany bezpečnosti a důvěrnosti údajů, spojených s jednotlivými žádostmi a jsou schopni je zajistit.
 4.  Za prověřené koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisí mohou být pokládáni pouze výzkumní pracovníci, neziskové subjekty, organizace nebo sdružení, kteří:
a)   jsou přidruženi k akademickým institucím nebo organizacím občanské společnosti zastupujícím veřejný zájem a splňujícím požadavky podle článku 68;
b)   nejsou závislí na obchodních zájmech, včetně zájmů jakékoli velmi velké online platformy;
c)   zveřejní finanční prostředky na výzkum;
d)   nejsou závislí na žádné vládě, správním nebo jiném státním orgánu, s výjimkou akademické instituce, k níž jsou přidruženi, jde-li o veřejnou instituci,
e)   mají prokázané odborné znalosti v oblastech souvisejících se zkoumanými riziky nebo výzkumnými metodami; a
f)   plní zvláštní požadavky, co se týče ochrany bezpečnosti a důvěrnosti údajů, spojených s jednotlivými žádostmi.
Pozměňovací návrh 346
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 4 a (nový)
4a.  Pokud má velmi velká online platforma důvod se domnívat, že výzkumný pracovník, neziskový subjekt, organizace nebo sdružení jednají mimo účel uvedený v odstavci 2 nebo již nedodržují podmínky odstavce 4, neprodleně o tom informuje příslušný orgán, buď koordinátora digitálních služeb, nebo Komisi, který bez zbytečného prodlení rozhodne, zda bude přístup a kdy bude přístup obnoven a za jakých podmínek.
Pozměňovací návrh 347
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 4 b (nový)
4b.  Pokud mají koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise důvod se domnívat, že výzkumný pracovník, neziskový subjekt, organizace nebo sdružení jednají mimo účel uvedený v odstavci 2 nebo již nedodržují podmínky odstavce 4, okamžitě o tom informují velmi velkou online platformu. Velmi velká online platforma je oprávněna po obdržení informací odejmout přístup k údajům. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise rozhodnou, zda a kdy bude přístup obnoven a za jakých podmínek.
Pozměňovací návrh 348
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 5
5.  Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají velmi velké online platformy sdílet údaje podle odstavců 1 a 2, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za nichž se může toto sdílení údajů s prověřenými výzkumnými pracovníky uskutečnit v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to s ohledem na práva a zájmy dotyčných velmi velkých online platforem a příjemců služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.
 5.  Komise po konzultaci se sborem a nejpozději jeden rok po vstupu tohoto právního předpisu v platnost přijme akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají velmi velké online platformy sdílet údaje podle odstavců 1 a 2, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za nichž se může toto sdílení údajů s prověřenými výzkumnými pracovníky nebo neziskovými subjekty, organizacemi či sdruženími uskutečnit v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to s ohledem na práva a zájmy dotyčných velmi velkých online platforem a příjemců služby, včetně ochrany důvěrných informací, a zachování bezpečnosti jejich služby.
Pozměňovací návrh 349
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 6 – písm. b
b)  poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti její služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.
 b)  poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti její služby nebo ochrany důvěrných informací.
Pozměňovací návrh 350
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 7 a (nový)
7a.  Koordinátoři digitálních služeb a Komise jednou ročně podají zprávu obsahující tyto informace:
a)  počet žádostí, které jim byly podány podle odstavců 1, 2 a 6;
b)  počet žádostí, které koordinátor digitálních služeb nebo Komise zamítli nebo stáhli, a důvody, proč byly zamítnuty nebo staženy, a to i poté, co koordinátor digitálních služeb nebo Komise obdrželi od velmi velké online platformy žádost o změnu žádosti podle odstavců 1, 2 a 6.
Pozměňovací návrh 351
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 7 b (nový)
7b.  Po dokončení svého výzkumu zveřejní prověření výzkumní pracovníci, kterým byl udělen přístup k údajům, svá zjištění, aniž by zveřejnili osobní údaje a v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 352
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 2
2.  Velmi velké online platformy ustanoví jako osoby pověřené zajišťováním souladu pouze osoby, které mají odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3. Osoby pověřené zajišťováním souladu mohou být buď zaměstnanci dotyčné velmi velké online platformy, nebo mohou tyto úkoly plnit na základě smlouvy uzavřené s platformou.
 2.  Velmi velké online platformy ustanoví pouze osoby, které mají odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 jako osoby pověřené zajišťováním souladu. Osoby pověřené zajišťováním souladu mohou být buď zaměstnanci dotyčné velmi velké online platformy, nebo mohou tyto úkoly plnit na základě smlouvy uzavřené s platformou.
Pozměňovací návrh 353
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 3 – písm. a
a)  spolupracují s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení a s Komisí za účelem tohoto nařízení;
 a)  spolupracují s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení, se sborem a s Komisí za účelem tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 354
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1
1.  Velmi velké online platformy zveřejní zprávy uvedené v článku 13 do šesti měsíců ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 a poté každých šest měsíců.
 1.  Velmi velké online platformy zveřejní zprávy uvedené v článku 13 do šesti měsíců ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 a poté každých šest měsíců ve standardizovaném, strojově čitelném a snadno přístupném formátu.
Pozměňovací návrh 355
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 a (nový)
1a.  Tyto zprávy obsahují informace o moderování obsahu rozdělené a předložené pro každý členský stát, v nichž jsou služby nabízeny, a pro Unii jako celek. Zprávy se zveřejňují alespoň v jednom z úředních jazyků členských států Unie, v nichž jsou služby nabízeny.
Pozměňovací návrh 356
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 2 – písm. b
b)  související opatření ke zmírnění rizik určená a provedená podle článku 27;
 b)  konkrétní opatření ke zmírnění rizik určená a provedená podle článku 27;
Pozměňovací návrh 357
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  případně informace o zástupcích příjemců služby, nezávislých odbornících a organizacích občanské společnosti konzultovaných za účelem posouzení rizik v souladu s článkem 26.
Pozměňovací návrh 358
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 3
3.  Jestliže se velmi velká online platforma domnívá, že zveřejnění informací podle odstavce 2 může vést ke zpřístupnění důvěrných informací této platformy nebo příjemců služby, způsobit významné oslabení bezpečnosti její služby, narušit veřejnou bezpečnost či poškodit příjemce, může platforma tyto informace ze zpráv odstranit. V takovém případě předá platforma úplné zprávy koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi a připojí odůvodnění odstranění příslušných informací z veřejných zpráv.
 3.  Jestliže se velmi velká online platforma domnívá, že zveřejnění informací podle odstavce 2 může vést ke zpřístupnění důvěrných informací této platformy nebo příjemců služby, způsobit významné oslabení bezpečnosti její služby, narušit veřejnou bezpečnost či poškodit příjemce, může platforma tyto informace ze zpráv odstranit. V takovém případě předá platforma úplné zprávy koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi a připojí odůvodnění odstranění příslušných informací z veřejných zpráv, v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 359
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – návětí
1.  Komise podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných odvětvových norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi alespoň pro:
 1.  Komise podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi, v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012, alespoň pro:
Pozměňovací návrh 360
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  podmínky podle článku 12, a to i pokud jde o přijetí a změny těchto podmínek;
Pozměňovací návrh 361
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  informace o sledovatelnosti obchodníků podle článku 22;
Pozměňovací návrh 362
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – písm. a c (nové)
ac)  reklamní postupy podle článku 24 a doporučovací systémy podle článku 24a;
Pozměňovací návrh 363
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  povinnosti podávat zprávy o transparentnosti podle článku 13;
Pozměňovací návrh 364
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – písm. f b (nové)
fb)  technické specifikace s cílem zajistit, aby zprostředkovatelské služby byly přístupné pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici (EU) 2019/882.
Pozměňovací návrh 365
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi, jejichž cílem je ochrana nezletilých.
Pozměňovací návrh 366
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro položky uvedené v odst. 1 písm. a) až fb), pokud jednu či více evropských normalizačních organizací požádala, aby vypracovaly harmonizovanou normu, a odkaz na tuto normu nebyl do [24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie nebo žádost nebyla žádnou z evropských normalizačních organizací přijata.
Pozměňovací návrh 367
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 1
1.  Komise a sbor vybídnou a napomohou k vypracování kodexů chování na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení, zejména s ohledem na specifické výzvy spojené s bojem proti různým druhům nezákonného obsahu a systémovým rizikům, v souladu s právem Unie a zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů.
 1.  Komise a sbor vybídnou a napomohou k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení, zejména s ohledem na specifické výzvy spojené s bojem proti různým druhům nezákonného obsahu a systémovým rizikům, v souladu s právem Unie. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zamezení negativním dopadům na spravedlivou hospodářskou soutěž, přístup k údajům a bezpečnost, obecný zákaz sledování a ochranu soukromí a osobních údajů. Komise a sbor rovněž podporují a usnadňují pravidelný přezkum a úpravu kodexů chování tak, aby byly vhodné pro daný účel.
Pozměňovací návrh 368
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 2
2.  Pokud se objeví významná systémová rizika ve smyslu čl. 26 odst. 1 a budou se týkat vícero velmi velkých online platforem, může Komise dotyčné velmi velké online platformy, jiné velmi velké online platformy, ostatní online platformy a případně další poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i organizace občanské společnosti a jiné zúčastněné strany vyzvat k účasti na vypracování kodexů chování, a to i stanovením závazků přijmout zvláštní opatření ke zmírnění rizik a rámce pro pravidelné podávání zpráv o přijatých opatřeních a o jejich výsledcích.
 2.  Pokud se objeví významná systémová rizika ve smyslu čl. 26 odst. 1 a budou se týkat vícero velmi velkých online platforem, může Komise dotyčné velmi velké online platformy, jiné velmi velké online platformy, ostatní online platformy a případně další poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i příslušné orgány, organizace občanské společnosti a jiné příslušné zúčastněné strany požádat, aby se podílely na vypracování kodexů chování, a to i stanovením závazků přijmout zvláštní opatření ke zmírnění rizik a rámce pro pravidelné podávání zpráv o přijatých opatřeních a o jejich výsledcích.
Pozměňovací návrh 369
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 3
3.  Při provádění odstavců 1 a 2 usilují Komise a sbor o zajištění toho, aby kodexy chování jasně uváděly své cíle, aby obsahovaly hlavní ukazatele výkonnosti za účelem měření plnění těchto cílů a aby náležitě zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, včetně občanů, na úrovni Unie. Komise a sbor usilují také o zajištění toho, aby účastníci pravidelně podávali Komisi a příslušným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zprávy o veškerých přijatých opatřeních a o jejich výsledcích změřených na základě hlavních ukazatelů výkonnosti, které obsahují.
 3.  Při provádění odstavců 1 a 2 usilují Komise a sbor o zajištění toho, aby kodexy chování jasně uváděly své specifické cíle, aby definovaly povahu sledovaného cíle veřejné politiky a případně úlohu příslušných orgánů, aby obsahovaly hlavní ukazatele výkonnosti za účelem měření plnění těchto cílů a aby plně zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, zejména občanů, na úrovni Unie. Komise a sbor usilují také o zajištění toho, aby účastníci pravidelně podávali Komisi a příslušným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zprávy o veškerých přijatých opatřeních a o jejich výsledcích změřených na základě hlavních ukazatelů výkonnosti, které obsahují. Klíčové ukazatele výkonnosti a závazky týkající se podávání zpráv zohledňují rozdíly ve velikosti a kapacitě jednotlivých účastníků.
Pozměňovací návrh 370
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 4
4.  Komise a sbor posoudí, zda kodexy chování slouží účelům stanoveným v odstavcích 1 a 3, a pravidelně sledují a hodnotí plnění jejich cílů. Své závěry zveřejní.
 4.  Komise a sbor posoudí, zda kodexy chování slouží účelům stanoveným v odstavcích 1 a 3, a pravidelně sledují a hodnotí plnění jejich cílů. Své závěry zveřejní a požádají dotčené organizace, aby své kodexy chování odpovídajícím způsobem změnily.
Pozměňovací návrh 371
Návrh nařízení
Čl. 35 – odst. 5
5.  Sbor pravidelně sleduje a hodnotí plnění cílů kodexů chování s přihlédnutím k hlavním ukazatelům výkonnosti, které případně obsahují.
 5.  Komise a sbor pravidelně sledují a hodnotí plnění cílů kodexů chování s přihlédnutím k hlavním ukazatelům výkonnosti, které případně obsahují. V případě systematického nedodržování kodexů chování mohou Komise a sbor přijmout rozhodnutí o dočasném pozastavení nebo konečném vyloučení platforem, které neplní své závazky jakožto signatáři kodexů chování.
Pozměňovací návrh 372
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 1
1.  Komise vybídne a napomůže k vypracování kodexů chování na úrovni Unie mezi online platformami a jinými příslušnými poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu nebo organizace zastupující příjemce služby a organizace občanské společnosti nebo příslušné orgány, s cílem přispět k další transparentnosti reklamy na internetu, a to nad rámec požadavků stanovených v článcích 24 a 30.
 1.  Komise vybídne a napomůže k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie mezi online platformami a jinými příslušnými poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu nebo organizace zastupující příjemce služby a organizace občanské společnosti nebo příslušné orgány, s cílem přispět k další transparentnosti internetové reklamy pro všechny subjekty, a to nad rámec požadavků stanovených v článcích 24 a 30.
Pozměňovací návrh 373
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 2 – návětí
2.  Komise usiluje o zajištění toho, aby se kodexy chování zasazovaly o účinný přenos informací při plném zohlednění práv a zájmů všech zúčastněných stran a o konkurenční, transparentní a spravedlivé prostředí reklamy na internetu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:
 2.  Komise usiluje o zajištění toho, aby se kodexy chování zasazovaly o účinný přenos informací při plném zohlednění práv a zájmů všech zúčastněných stran a o konkurenční, transparentní a spravedlivé prostředí reklamy na internetu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany soukromí a osobních údajů. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:
Pozměňovací návrh 374
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  jednotlivé druhy údajů, které lze použít.
Pozměňovací návrh 375
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 3
3.  Komise vybídne k vypracování kodexů chování do jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení a k zahájení jejich uplatňování nejpozději šest měsíců od uvedeného data.
 3.  Komise vybídne k vypracování kodexů chování do jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení a k zahájení jejich uplatňování nejpozději šest měsíců od uvedeného data. Komise posoudí používání těchto kodexů tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 376
Návrh nařízení
Čl. 36 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise vybízí všechny subjekty zabývající se internetovou reklamou uvedené v odstavci 1, aby schválily a dodržovaly závazky uvedené v kodexech chování.
Pozměňovací návrh 377
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 1
1.  Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací, jež jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.
 1.  Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací, jež jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.
Pozměňovací návrh 378
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 4 – písm. f a (nové)
fa)  opatření k zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením během uplatňování krizových protokolů, včetně poskytnutí dostupného popisu těchto protokolů.
Pozměňovací návrh 379
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 5
5.  Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší, nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), může účastníky požádat o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.
 5.  Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší, nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.
Pozměňovací návrh 380
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1, a zejména jejich koordinátoři digitálních služeb, měly pro plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení k dispozici náležité technické, finanční a lidské zdroje.
Pozměňovací návrh 381
Návrh nařízení
Čl. 39 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby jejich koordinátoři digitálních služeb vykonávali své úkoly podle tohoto nařízení nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby jejich koordinátoři digitálních služeb měli pro plnění svých úkolů k dispozici náležité technické, finanční a lidské zdroje.
 1.  Členské státy zajistí, aby jejich koordinátoři digitálních služeb vykonávali své úkoly podle tohoto nařízení nestranně, transparentně a včas.
Pozměňovací návrh 382
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 1
1.  Pro účely kapitol III a IV tohoto nařízení je příslušný členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb.
 1.  Pro účely dohledu nad povinnostmi uloženými zprostředkovatelům podle tohoto nařízení a jejich vymáhání příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s touto kapitolou je příslušný členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb.
Pozměňovací návrh 383
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 2
2.  Má se za to, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který nemá v Unii provozovnu, avšak poskytuje v Unii služby, spadá pro účely kapitol III a IV do pravomoci členského státu, ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.
 2.  Má se za to, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který nemá v Unii provozovnu, avšak poskytuje v Unii služby, spadá pro účely tohoto článku do pravomoci členského státu, ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.
Pozměňovací návrh 384
Návrh nařízení
Čl. 40 – odst. 3
3.  Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb neustanoví právního zástupce podle článku 11, jsou pro účely kapitol III a IV příslušné všechny členské státy. Rozhodne-li se členský stát vykonávat příslušnost podle tohoto odstavce, informuje všechny ostatní členské státy a zajistí, aby byla dodržena zásada ne bis in idem.
 3.  Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb neustanoví právního zástupce podle článku 11, jsou pro účely tohoto článku příslušné všechny členské státy. Rozhodne-li se členský stát vykonávat příslušnost podle tohoto odstavce, informuje všechny ostatní členské státy a zajistí, aby byla dodržena zásada ne bis in idem.
Pozměňovací návrh 385
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 1 – písm. a
a)  pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se údajného porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytli tyto informace v přiměřené lhůtě;
 a)  pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se údajného porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytli tyto informace bez zbytečných prodlev, nejpozději však do tří měsíců;
Pozměňovací návrh 386
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 2 – písm. e
e)  pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy.
 e)  pravomoc přijímat přiměřená předběžná opatření nebo požádat příslušný justiční orgán, aby tak učinil, s cílem zabránit riziku závažné újmy.
Pozměňovací návrh 387
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 2 – pododstavec 1
Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž s ohledem na jiné osoby uvedené v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré příslušné informace související se zmíněnými příkazy, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a opravných prostředků.
 (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 388
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 3 – návětí
3.  Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinátoři digitálních služeb s ohledem na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté, co byly za účelem ukončení protiprávního jednání využity všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku, přičemž toto protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, pravomoc přijmout tato opatření:
 3.  Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinátoři digitálních služeb s ohledem na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté, co byly za účelem ukončení protiprávního jednání využity všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku, přičemž toto protiprávní jednání přetrvává nebo se neustále opakuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, pravomoc přijmout tato opatření:
Pozměňovací návrh 389
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 3 – písm. a
a)  požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů v přiměřené lhůtě situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření ze strany poskytovatele a podal zprávu o přijatých opatřeních;
 a)  požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů v přiměřené, maximálně však tříměsíční lhůtě situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření ze strany poskytovatele a podal zprávu o přijatých opatřeních;
Pozměňovací návrh 390
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 3 – písm. b
b)  pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel nesplnil dostatečně požadavky uvedené v první odrážce, že protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje závažný trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádá příslušný justiční orgán daného členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.
 b)  pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel nesplnil požadavky uvedené v první odrážce, že protiprávní jednání přetrvává nebo se neustále opakuje a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje závažný trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádá příslušný justiční orgán daného členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.
Pozměňovací návrh 391
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 6 a (nový)
6a.  Komise do [šesti měsíců od vstupu tohoto nařízen v platnost] zveřejní pokyny k pravomocem a postupům týkajícím se koordinátorů digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 392
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2
2.  Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí i veškeré jejich následné změny.
 2.  Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a sboru a neprodleně jim oznámí i veškeré jejich následné změny.
Pozměňovací návrh 393
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby maximální výše sankcí uložených za neplnění povinností stanovených v tomto nařízení nepřesáhla 6 % ročních příjmů nebo obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Sankce za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo za neposkytnutí odpovědi či neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a neumožnění kontroly na místě nepřesáhnou 1 % ročních příjmů nebo obratu dotčeného poskytovatele.
 3.  Členské státy zajistí, aby maximální výše sankcí uložených za neplnění povinností stanovených v tomto nařízení nepřesáhla 6 % ročního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Sankce za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo za neposkytnutí odpovědi či neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a neumožnění kontroly na místě nepřesáhnou 1 % ročního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele.
Pozměňovací návrh 394
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, aby maximální výše penále nepřesáhla 5 % průměrného denního obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí.
 4.  Členské státy zajistí, aby maximální výše penále nepřesáhla 5 % průměrného denního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 395
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy zajistí, aby správní nebo soudní orgány vydávající příkazy podle článků 8 a 9 ukládaly pouze sankce nebo pokuty v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 396
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1
Příjemci služby mají právo podat koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, stížnost na poskytovatele zprostředkovatelských služeb kvůli údajnému porušení tohoto nařízení. Koordinátor digitálních služeb stížnost posoudí a případně ji předá koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Pokud stížnost spadá do působnosti jiného příslušného orgánu v jeho členském státě, předá koordinátor digitálních služeb obdrženou stížnost tomuto orgánu.
 1.   Příjemci služby mají právo podat koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, stížnost na poskytovatele zprostředkovatelských služeb kvůli údajnému porušení tohoto nařízení. Během tohoto postupu mají obě strany právo být vyslyšeny a obdržet vhodné informace o stavu řízení. Koordinátor digitálních služeb stížnost posoudí a případně ji bez zbytečných prodlev předá koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Pokud stížnost spadá do působnosti jiného příslušného orgánu v jeho členském státě, předá koordinátor digitálních služeb obdrženou stížnost bez zbytečných prodlev tomuto orgánu.
Pozměňovací návrh 397
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 a (nový)
1a.   Poté, co koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží stížnost předloženou podle odstavce 1, posoudí včas dotyčnou záležitost a do šesti měsíců informuje koordinátora digitálních služeb členského státu, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, zda hodlá přistoupit k vyšetřování. Pokud zahájí vyšetřování, informuje o jeho aktuálním stavu alespoň každé tři měsíce. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, následně informuje příjemce.
Pozměňovací návrh 398
Návrh nařízení
Článek 43 a (nový)
Článek 43a
Odškodnění
Aniž je dotčen článek 5, mají příjemci služeb v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy právo požadovat od poskytovatelů zprostředkovatelských služeb odškodnění za jakoukoli přímou újmu či ztrátu, kterou utrpěli v důsledku porušení povinností stanovených tímto nařízením ze strany poskytovatelů zprostředkovatelských služeb.
Pozměňovací návrh 399
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 1
1.  Koordinátoři digitálních služeb vypracují výroční zprávu o své činnosti podle tohoto nařízení. Tyto výroční zprávy zveřejní a předají je Komisi a sboru.
 1.  Koordinátoři digitálních služeb vypracují výroční zprávu o své činnosti podle tohoto nařízení. Tyto výroční zprávy ve standardizovaném a strojově čitelném formátu zveřejní a předají je Komisi a sboru.
Pozměňovací návrh 400
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 2 – písm. a
a)  počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 8 a 9 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotyčného koordinátora digitálních služeb;
 a)  počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 8 a 9 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotyčného koordinátora digitálních služeb, včetně informací o názvu vydávajícího orgánu, jména poskytovatele a druhu činnosti upřesněného v příkazu, jakož i odůvodnění, že příkaz odpovídá článku 3 směrnice 2000/31/ES;
Pozměňovací návrh 401
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 2 – písm. b
b)  provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 8 a 9.
 b)  provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 8 a 9, počet odvolání proti těmto příkazů, jakož i výsledek odvolání.
Pozměňovací návrh 402
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise jednou za dva roky zveřejní zprávu, v níž analyzuje výroční zprávy předkládané podle odstavce 1, a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 403
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – pododstavec 1
Má-li sbor důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, který se týká nejméně tří členských států, může koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby záležitost posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením.
 Má-li sbor důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, který se týká nejméně tří členských států, může koordinátora digitálních služeb v zemi usazení požádat, aby záležitost posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 404
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 2 – návětí
2.  Žádost či doporučení podle odstavce 1 obsahuje alespoň tyto informace:
 2.  Žádost podle odstavce 1 obsahuje alespoň tyto informace:
Pozměňovací návrh 405
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 2 a (nový)
2a.  Žádost podle odstavce 1 je zároveň předložena Komisi. Pokud se Komise domnívá, že žádost není opodstatněná, nebo pokud Komise právě přijímá opatření v téže záležitosti, může požádat o stažení žádosti.
Pozměňovací návrh 406
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 3
3.  Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost nebo doporučení podle odstavce 1. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti nebo doporučení jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sbor mohl poskytnout dodatečné informace, může si tyto informace vyžádat. V tom případě se lhůta stanovená v odstavci 4 pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty.
 3.  Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost podle odstavce 1. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sbor mohl poskytnout dodatečné informace, může si tyto informace vyžádat. V tom případě se lhůta stanovená v odstavci 4 pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty.
Pozměňovací návrh 407
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 4
4.  Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečné prodlevy a každopádně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti či doporučení sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sboru své posouzení údajného protiprávního jednání nebo případně posouzení jiného příslušného orgánu podle vnitrostátního práva a vysvětlení přijatých nebo plánovaných opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání ve vztahu k tomuto jednání za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
 4.  Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečné prodlevy a každopádně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sboru své posouzení údajného protiprávního jednání nebo případně posouzení jiného příslušného orgánu podle vnitrostátního práva a vysvětlení přijatých nebo plánovaných opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání ve vztahu k tomuto jednání za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 408
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 5
5.  Pokud koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo případně sbor neobdrží odpověď ve lhůtě stanovené v odstavci 4 nebo pokud s posouzením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nesouhlasí, může věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny příslušné informace. Mezi tyto informace přinejmenším patří žádost nebo doporučení zaslané koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, případné dodatečné informace poskytnuté podle odstavce 3 a sdělení uvedené v odstavci 4.
 5.  Pokud koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo případně sbor neobdrží odpověď ve lhůtě stanovené v odstavci 4 nebo pokud s posouzením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nesouhlasí, může věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny příslušné informace. Mezi tyto informace přinejmenším patří žádost zaslaná koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, případné dodatečné informace poskytnuté podle odstavce 3 a sdělení uvedené v odstavci 4.
Pozměňovací návrh 409
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 7
7.  Dospěje-li Komise podle odstavce 6 k závěru, že posouzení nebo přijatá či plánovaná opatření v oblasti vyšetřování nebo vymáhání podle odstavce 4 nejsou slučitelná s tímto nařízením, požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc blíže posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením a aby ji do dvou měsíců ode dne podání této žádosti informoval o přijatých opatřeních.
 7.  Dospěje-li Komise podle odstavce 6 k závěru, že posouzení nebo přijatá či plánovaná opatření v oblasti vyšetřování nebo vymáhání podle odstavce 4 nejsou slučitelná s tímto nařízením, požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc blíže posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením a aby ji do dvou měsíců ode dne podání této žádosti informoval o přijatých opatřeních. Tato informace je předána rovněž koordinátorovi digitálních služeb nebo sboru, který zahájil postup podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 410
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 – pododstavec 1
Těmito společnými vyšetřováními nejsou dotčeny úkoly a pravomoci zúčastněných koordinátorů digitálních služeb a požadavky vztahující se na plnění těchto úkolů a výkon těchto pravomocí podle tohoto nařízení. Zúčastnění koordinátoři digitálních služeb zpřístupní výsledky společných vyšetřování ostatním koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru prostřednictvím systému stanoveného v článku 67 za účelem plnění jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 411
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 a (nový)
1a.  Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem zahrnujícím alespoň jeden další členský stát, může příslušnému koordinátorovi digitálních služeb v zemi určení navrhnout, aby zahájil společné vyšetřování. Společné vyšetřování je založeno na dohodě mezi dotčenými členskými státy.
Pozměňovací návrh 412
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 1 b (nový)
1b.  Na základě žádosti koordinátora digitálních služeb v zemi určení, který má důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení ve svém členském státě, může sbor koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby s dotyčným koordinátorem digitálních služeb v zemi určení zahájil společné vyšetřování. Společné vyšetřování je založeno na dohodě mezi dotčenými členskými státy.
Pokud není do jednoho měsíce dosaženo dohody, dohlíží na společné vyšetřování koordinátor digitálních služeb v zemi usazení.
Těmito společnými vyšetřováními nejsou dotčeny úkoly a pravomoci zúčastněných koordinátorů digitálních služeb a požadavky vztahující se na plnění těchto úkolů a výkon těchto pravomocí podle tohoto nařízení. Zúčastnění koordinátoři digitálních služeb zpřístupní výsledky společných vyšetřování ostatním koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru prostřednictvím systému stanoveného v článku 67 za účelem plnění jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 413
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2 – písm. b
b)  koordinace a přispění k pokynům a analýze Komise a koordinátorů digitálních služeb a jiných příslušných orgánů, pokud jde o nově se objevující otázky na vnitřním trhu s ohledem na záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení;
 b)  koordinace a poskytování pokynů a analýz Komisi a koordinátorům digitálních služeb a jiným příslušným orgánům, pokud jde o nově se objevující otázky na vnitřním trhu s ohledem na záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení;
Pozměňovací návrh 414
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  přispění k účinnému uplatňování článku 3 směrnice 2000/31/ES s cílem zabránit roztříštěnosti jednotného digitálního trhu;
Pozměňovací návrh 415
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  přispění k účinné spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.
Pozměňovací návrh 416
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1
1.  Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními provozními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní.
 1.  Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními provozními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní. Zasedání se považuje za platné, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny členů.
Pozměňovací návrh 417
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1 a (nový)
1a.  Sboru předsedá Komise. Komise svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jejím jednacím řádem.
Pozměňovací návrh 418
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 2 – návětí
2.  Každý členský stát má jeden hlas. Komise nemá hlasovací práva.
 2.  Každý členský stát má jeden hlas, který odevzdává koordinátor digitálních služeb. Komise nemá hlasovací práva.
Pozměňovací návrh 419
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 3
3.  Sboru předsedá Komise. Komise svolá zasedání a připraví pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jeho jednacím řádem.
 vypouští se
Pozměňovací návrhy 420 a 562/rev
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 5
5.  Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a může spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejní.
 5.  Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a spolupracuje s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejní.
Pozměňovací návrh 421
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 5 a (nový)
5a.  Sbor vede případně konzultace se zúčastněnými stranami a výsledky těchto konzultací zveřejňuje.
Pozměňovací návrh 422
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 6
6.  Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád.
 6.  Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád, a to dvoutřetinovou většinou svých členů.
Pozměňovací návrh 423
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  vydává konkrétní doporučení k provádění článku 13a;
Pozměňovací návrh 424
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. d
d)  radí Komisi ohledně přijímání opatření uvedených v článku 51 a na žádost Komise vydává stanoviska k návrhům opatření Komise, která se týkají velmi velkých online platforem, v souladu s tímto nařízením;
 d)  radí Komisi ohledně přijímání opatření uvedených v článku 51 a vydává stanoviska k návrhům opatření Komise, která se týkají velmi velkých online platforem, v souladu s tímto nařízením;
Pozměňovací návrh 425
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  sleduje soulad opatření přijatých členskými státy za účelem omezení svobody poskytovat služby poskytovatelů zprostředkovatelských služeb z jiného členského státu s článkem 3 směrnice 2000/31/ES a zajišťuje, aby byla tato opatření nezbytně nutná a neomezovala uplatňování tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 426
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. e
e)  podporuje a prosazuje vypracovávání a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování, jak je stanoveno v tomto nařízení, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.
 e)  podporuje a prosazuje vypracování a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v tomto nařízení, mimo jiné vydáváním stanovisek a doporučení nebo poskytováním poradenství k záležitostem týkajícím se článku 34, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 427
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2
2.  Koordinátoři digitálních služeb a ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.
 2.  Koordinátoři digitálních služeb a ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí a podají vysvětlení týkající se vyšetřování, činností a opatření, která provedli, při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 428
Návrh nařízení
Článek 49 a (nový)
Článek 49a
Zprávy
1.   Sbor vypracuje výroční zprávu o své činnosti. Zpráva se zveřejňuje a předává Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ve všech úředních jazycích Unie.
2.   Výroční zpráva obsahuje mimo jiné přezkum praktického uplatňování stanovisek, pokynů, doporučení a veškerých dalších opatření přijatých podle čl. 49 odst. 1.
Pozměňovací návrh 429
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 1 – pododstavec 1
Komise jednající z vlastního podnětu nebo sbor jednající z vlastního podnětu či na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemi určení mohou v případě důvodného podezření, že velmi velká online platforma porušila některé z těchto ustanovení, koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby údajné protiprávní jednání prošetřil za účelem přijetí takového rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
 Komise jednající z vlastního podnětu nebo sbor jednající z vlastního podnětu či na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemi určení mohou v případě důvodného podezření, že velmi velká online platforma porušila některé z ustanovení oddílu 4 kapitoly III, koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby údajné protiprávní jednání prošetřil za účelem přijetí takového rozhodnutí v přiměřené lhůtě, nejpozději však do tří měsíců.
Pozměňovací návrh 430
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 2
2.  Při sdělování rozhodnutí uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci dotčené velmi velké online platformě ji koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádá, aby vypracovala a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, Komisi a sboru do jednoho měsíce ode dne vydání tohoto rozhodnutí předložila akční plán, který upřesňuje, jak platforma hodlá protiprávní jednání ukončit nebo napravit. Opatření uvedená v akčním plánu mohou případně zahrnovat účast na kodexu chování stanoveném v článku 35.
 2.  Při sdělování rozhodnutí uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci dotčené velmi velké online platformě ji koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádá, aby vypracovala a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, Komisi a sboru do jednoho měsíce ode dne vydání tohoto rozhodnutí předložila akční plán, který upřesňuje, jak platforma hodlá protiprávní jednání ukončit nebo napravit. Opatření uvedená v akčním plánu mohou případně doporučit účast na kodexu chování stanoveném v článku 35.
Pozměňovací návrh 431
Návrh nařízení
Čl. 51 – název
Zásah Komise a zahájení řízení
 Zahájení řízení Komisí
Pozměňovací návrh 432
Návrh nařízení
Čl. 51 – odst. 1 – návětí
1.  Komise, která jedná buď na doporučení sboru, nebo z vlastního podnětu po konzultaci se sborem, může zahájit řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí podle článků 58 a 59 s ohledem na chování velmi velké online platformy, která:
 1.  Komise, která jedná buď na doporučení sboru, nebo z vlastního podnětu po konzultaci se sborem, zahájí řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí podle článků 58 a 59 s ohledem na chování velmi velké online platformy, která:
Pozměňovací návrh 433
Návrh nařízení
Čl. 51 – odst. 2 – návětí
2.  Pokud se Komise rozhodne zahájit řízení podle odstavce 1, oznámí to všem koordinátorům digitálních služeb, sboru a dotčené velmi velké online platformě.
 2.  Pokud Komise zahájí řízení podle odstavce 1, oznámí to všem koordinátorům digitálních služeb, sboru a dotčené velmi velké online platformě.
Pozměňovací návrh 434
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 1
1.  Za účelem plnění úkolů, které jí jsou svěřeny podle tohoto oddílu, může Komise prostou žádostí nebo rozhodnutím požádat, aby dotčené velmi velké online platformy, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se protiprávního jednání nebo údajného protiprávního jednání, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytly tyto informace v přiměřené lhůtě.
 1.  Za účelem plnění úkolů, které jí jsou svěřeny podle tohoto oddílu, může Komise odůvodněnou žádostí nebo rozhodnutím požádat, aby dotčené velmi velké online platformy, jejich právní zástupci, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se protiprávního jednání nebo údajného protiprávního jednání, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytli tyto informace v přiměřené lhůtě.
Pozměňovací návrh 435
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 3 a (nový)
3a.  Účel žádosti zahrnuje odůvodnění, proč a jakým způsobem jsou informace nezbytné a přiměřené sledovanému cíli a proč je nelze získat jinými prostředky.
Pozměňovací návrh 436
Návrh nařízení
Čl. 52 – odst. 4
4.  Požadované informace jménem dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 poskytnou vlastníci dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, společností nebo podniků, nebo nemají-li právní subjektivitu, osoby, které jsou podle zákona nebo stanov oprávněny je zastupovat. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.
 4.  Požadované informace jménem dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 poskytnou vlastníci dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, společností nebo podniků, nebo nemají-li právní subjektivitu, osoby, které jsou podle zákona nebo stanov oprávněny je zastupovat.
Pozměňovací návrh 437
Návrh nařízení
Čl. 55 – odst. 1
1.  V kontextu řízení, jež může vést k přijetí rozhodnutí o nesouladu podle čl. 58 odst. 1, může Komise v naléhavých případech z důvodu rizika závažné újmy způsobené příjemcům služby rozhodnutím nařídit předběžná opatření proti dotčené velmi velké online platformě na základě zjištění zjevně protiprávního jednání.
 1.  V kontextu řízení, jež může vést k přijetí rozhodnutí o nesouladu podle čl. 58 odst. 1, může Komise v naléhavých případech z důvodu rizika závažné újmy způsobené příjemcům služby rozhodnutím nařídit přiměřená předběžná opatření v souladu se základními právy proti dotčené velmi velké online platformě na základě zjištění zjevně protiprávního jednání.
Pozměňovací návrh 438
Návrh nařízení
Čl. 56 – odst. 2 – návětí
2.  Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení:
 2.  Komise znovu zahájí řízení:
Pozměňovací návrh 439
Návrh nařízení
Čl. 58 – odst. 1 – písm. b
b)  předběžných opatření uložených podle článku 55;
 b)  předběžných opatření uložených podle článku 55; nebo
Pozměňovací návrh 440
Návrh nařízení
Čl. 58 – odst. 3
3.  V rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 Komise dotčené velmi velké online platformě nařídí, aby v přiměřené lhůtě přijala potřebná opatření, která zajistí soulad s rozhodnutím podle odstavce 1, a aby poskytla informace o opatřeních, která hodlá přijmout pro dosažení souladu s rozhodnutím.
 3.  V rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 Komise dotčené velmi velké online platformě nařídí, aby ve lhůtě jednoho měsíce přijala potřebná opatření, která zajistí soulad s rozhodnutím podle odstavce 1, a aby poskytla informace o opatřeních, která hodlá přijmout pro dosažení souladu s rozhodnutím.
Pozměňovací návrh 441
Návrh nařízení
Čl. 58 – odst. 5
5.  Pokud Komise shledá, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, vyšetřování ukončí rozhodnutím.
 5.  Pokud Komise shledá, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, vyšetřování ukončí rozhodnutím. Rozhodnutí je okamžitě použitelné.
Pozměňovací návrh 442
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 1 – návětí
1.  V rozhodnutí podle článku 58 může Komise dotčené velmi velké online platformě uložit pokuty nepřesahující 6 % jejího celkového obratu v předchozím účetním období, pokud zjistí, že tato platforma úmyslně či z nedbalosti:
 1.  V rozhodnutí podle článku 58 může Komise dotčené velmi velké online platformě uložit pokuty nepřesahující 6 % jejího celkového celosvětového obratu v předchozím účetním období, pokud zjistí, že tato platforma úmyslně či z nedbalosti:
Pozměňovací návrh 443
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 2 – návětí
2.  Komise může dotčené velmi velké online platformě či jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím uložit pokuty nepřesahující 1 % celkového obratu v předchozím účetním období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:
 2.  Komise může dotčené velmi velké online platformě či jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím a v souladu se zásadou proporcionality uložit pokuty nepřesahující 1 % celkového celosvětového obratu v předchozím účetním období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:
Pozměňovací návrh 444
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 4
4.  Při stanovení výše pokuty přihlédne Komise k povaze, závažnosti, době trvání a opakování protiprávního jednání a v případě pokut uložených podle odstavce 2 ke způsobeným průtahům v řízení.
 4.  Při stanovení výše pokuty přihlédne Komise k povaze, závažnosti, době trvání a opakování protiprávního jednání, veškerým pokutám vydaným podle článku 42 za totéž protiprávní jednání a v případě pokut uložených podle odstavce 2 ke způsobeným průtahům v řízení.
Pozměňovací návrh 445
Návrh nařízení
Čl. 60 – odst. 1 – návětí
1.  Komise může dotčené velmi velké online platformě či případně jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím uložit penále nepřesahující 5 % průměrného denního obratu v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí, aby je přiměla:
 1.  Komise může dotčené velmi velké online platformě či případně jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím uložit penále nepřesahující 5 % průměrného denního celosvětového obratu v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí, aby je přiměla:
Pozměňovací návrh 446
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. 1
1.  Komise zveřejní rozhodnutí, která přijme podle čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a článků 58, 59 a 60. V tomto zveřejnění se uvedou jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí.
 1.  Komise zveřejní rozhodnutí, která přijme podle čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a článků 58, 59 a 60. V tomto zveřejnění se uvedou jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně uložených sankcí, a – je-li to možné a oprávněné – také dokumenty, které nemají důvěrnou povahu, či jiné formy informací, na nichž se toto rozhodnutí zakládá.
Pozměňovací návrh 447
Návrh nařízení
Čl. 65 – odst. 1 – pododstavec 1
Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, a popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.
 Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 pracovních dní, a popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.
Pozměňovací návrh 448
Návrh nařízení
Čl. 66 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  vývoje a provádění norem stanovených v článku 34.
Pozměňovací návrh 449
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – návětí
Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2020/XX/EU52, mají příjemci zprostředkovatelských služeb právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby vykonávaly práva uvedená v článcích 17, 18 a 19 jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:
 Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/181852, mají příjemci zprostředkovatelských služeb právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby vykonávaly práva uvedená v článcích 8, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 43 a 43a jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:
__________________
 __________________
52 [Odkaz]
 52 [Odkaz]
Pozměňovací návrh 450
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 2
2.  Přenesení pravomoci uvedené v článcích 23, 25 a 31 je svěřeno Komisi na dobu neurčitou počínaje [datum předpokládaného přijetí nařízení].
 2.  Přenesení pravomoci uvedené v článcích 13a, 16, 23, 25 a 31 je svěřeno Komisi na pět let počínaje [datum předpokládaného přijetí nařízení]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 451
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 23, 25 a 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
 3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 13a, 16, 23, 25 a 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 452
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 5
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 23, 25 a 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
 5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 13a, 16, 23, 25 a 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh 453
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 1
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro digitální služby. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
 (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 454
Návrh nařízení
Čl. 73 – odst. 1
1.  Nejpozději do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
 1.  Nejpozději do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zabývá zejména:
a)   uplatňováním článku 25, a to i pokud jde o průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby;
b)   uplatňováním článku 11;
c)   uplatňováním článku 14;
d)   uplatňováním článků 35 a 36.
Pozměňovací návrh 455
Návrh nařízení
Čl. 73 – odst. 1 a (nový)
1a.  Bude-li to vhodné, přiloží se ke zprávě uvedené v odstavci 1 návrh změn tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 456
Návrh nařízení
Čl. 73 – odst. 3
3.   Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 1 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů.
 3.   Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 1 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.
Pozměňovací návrh 457
Návrh nařízení
Čl. 74 – odst. 2 – návětí
2.  Použije se ode dne [datum – tři měsíce ode dne vstupu v platnost].
 2.  Použije se ode dne [datum – šest měsíců ode dne vstupu v platnost].

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0356/2021).

Poslední aktualizace: 12. května 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí