Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její článek 194,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanovuje rámec pro územní plánování námořních prostor(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů(3) (směrnice o obnovitelných zdrojích energie),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanovují hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009(4) (nařízení o TEN-E),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(5) a které je v současnosti revidováno,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2018 o urychlení inovací v oblasti čisté energie(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 nazvané „Změna klimatu – evropská dlouhodobá strategická vize prosperující moderní konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky v souladu s Pařížskou dohodou“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o evropské vodíkové strategii(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 o Evropské strategii pro integraci energetického systému(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2021 o dopadu mořských větrných parků a ostatních systémů výroby energie z obnovitelných zdrojů na odvětví rybolovu(14),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 s názvem „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380) a na své s tím spojené usnesení ze dne 9. června 2021 se stejným názvem(15),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (COM(2020)0301),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvané „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“ (COM(2020)0299),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (COM(2020)0562),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. října 2020 nazvanou „Zpráva o stavu energetické unie za rok 2020 podle nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu“ (COM(2020)0950),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2020 nazvané „Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost“ (COM(2020)0741),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanovují hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje nařízení (EU) (COM(2020)0824), jež Komise předložila dne 15. prosince 2020,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí č. 3/2015 ze dne 1. října 2015 s názvem „Mořské chráněné oblasti v evropských mořích – přehled a perspektiva do budoucna“ a na její hodnotící zprávu ze dne 6. října 2020 s názvem „Účinnost řízení v rámci sítě chráněných oblastí EU Natura 2000“,

–  s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži (Pařížská dohoda),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro rybolov,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A9-0339/2021),

A.  vzhledem k tomu, že EU ratifikovala Pařížskou dohodu, Zelenou dohodu pro Evropu a nedávno přijatý evropský právní rámec pro klima, v nichž je v zájmu boje proti důsledkům celosvětové změny klimatu stanoven ambiciózní unijní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a dosáhnout cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a také doplňkové cíle;

B.  vzhledem k tomu, že k přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů, která by byla vysoce energeticky účinná a opírala se především o energii z obnovitelných zdrojů, je nutný rychlý přechod na čistou energii, který by zajistil udržitelnost, bezpečnost dodávek a cenovou dostupnost energie stejně jako nezbytnou energetickou infrastrukturu;

C.  vzhledem k tomu, že kvůli významnému poklesu své ceny se elektrická energie z obnovitelných zdrojů na moři stala jedním z cenově nejkonkurenčnějších zdrojů energie, přičemž celosvětové vážené průměrné vyrovnané náklady na energii z větrných elektráren na moři klesly mezi lety 2010 a 2020 o 48 % z 0,14 EUR na 0,071 EUR/kWh, a tím se staly rozhodujícím prvkem ekologické transformace, jež vytváří podmínky pro moderní a konkurenceschopné hospodářství účinně využívající zdroje, a že je rovněž jedním z nejvýznamnějších pilířů, o něž se opírají ambice EU v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že při výrobě energie z obnovitelných zdrojů na moři je k ochraně domácností před energetickou chudobou možné využívat rozsáhlé zdroje energie;

D.  vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři by měla zohlednit rozdílné zeměpisné charakteristiky mořských oblastí v EU, které ztěžují vypracování univerzálního postupu;

E.  vzhledem k tomu, že odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři v EU je technickým lídrem s významným potenciálem oživit ekonomiku EU podporou růstu výroby čisté energie v Evropě i ve světě;

F.  vzhledem k tomu, že celkové množství finančních prostředků, které bylo v posledních deseti letech k dispozici na unijní programy zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti výroby větrné energie na moři, činilo 496 milionů EUR; vzhledem k tomu, že veřejné investice do výzkumu a vývoje v hodnotovém řetězci větrné energie již hrají klíčovou úlohu při umožnění rozvoje tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že investice nutné k rozsáhlému zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři do roku 2050 činí podle odhadu téměř 800 miliard EUR, z čehož dvě třetiny by měly být použity na financování s tím spojené síťové infrastruktury a kolem jedné třetiny na výrobu energie na moři; vzhledem k tomu, že plán na podporu oživení NextGeneration EU nabízí jedinečnou příležitost k mobilizaci rozsáhlého veřejného kapitálu nad rámec soukromých investic;

G.  vzhledem k tomu, že klíčovým faktorem úspěchu strategie pro získávání energie z obnovitelných zdrojů na moři jsou dovednosti a kvalifikace pracovníků;

H.  vzhledem k tomu, že přístavy v EU hrají zásadní úlohu při zajišťování toho, aby byla výroba větrné energie na moři nákladově efektivní, a fungují jako brána k místnímu rozvoji pobřežních obcí;

I.  vzhledem k tomu, že Severní moře je v současné době vedoucím světovým regionem, pokud jde o instalovaný výkon větrných elektráren na moři; vzhledem k tomu, že evropské mořské oblasti, jako je Atlantik, Středozemní moře, Baltské moře a Černé moře, jsou slibnými lokalitami k rozšíření výroby větrné energie na moři a její zavádění v EU; vzhledem k tomu, že západní členské státy sousedící s Atlantickým oceánem mají vysoký přirozený potenciál jak z hlediska větrných elektráren ukotvených na dně, tak i větrných elektráren plovoucích na moři; vzhledem k tomu, že jižní členské státy EU sousedící se Středozemním mořem mají vysoký potenciál, zejména pokud jde o větrné elektrárny plovoucí na moři; vzhledem k tomu, že členské státy EU sousedící s Baltským mořem mají vysoký přirozený potenciál, pokud jde o větrné elektrárny ukotvené na dně; vzhledem k tomu, že východní členské státy EU sousedící s Černým mořem nabízejí značný potenciál jak z hlediska větrných elektráren ukotvených na dně, tak i větrných elektráren plovoucích na moři;

J.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí další výzkum, který by se zabýval dopadem nejrůznějších technologií a infrastruktury pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři na mořské ekosystémy, mořskou biologickou rozmanitost a chráněné mořské oblasti;

K.  vzhledem k tomu, že přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství by měl být doprovázen obnovou přírody, přičemž nesmí docházet k ohrožení stávajících cílů týkajících se přírody obsažených ve strategii EU na ochranu biologické rozmanitosti do roku 2030 a nikdo nesmí zůstat opomenut, jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu; vzhledem k tomu, že transformace energetiky by měla být spravedlivá a inkluzivní;

L.  vzhledem k tomu, že projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři a posuzování jejich dopadu na životní prostředí se musí řídit hierarchií zmírňování změny klimatu; vzhledem k tomu, že není-li možné se vyhnout výstavbě méně ekologických zařízení nebo tak lze učinit jen se značnými obtížemi, je třeba přijmout opatření ke snížení jejích emisí ve všech fázích, od výběru lokality přes provoz daného zařízení až po jeho vyřazení z provozu, a účinně tato opatření realizovat; vzhledem k tomu, že mezi opatření na zmírňování dopadu příslušných zařízení patří opatření proti podvodnímu hluku, která jsou stanovena v posuzování jejich dopadu na životní prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že pokud jde o rozsáhlou plovoucí větrnou elektrárnu a projekt na její propojení s elektrolyzérem, měla by Komise posoudit možnost vypracování důležitého projektu společného evropského zájmu;

N.  vzhledem k tomu, že existuje možnost využití slučitelnosti požadavků na námořní prostor pro energii z obnovitelných zdrojů na moři se strategií EU na ochranu biologické rozmanitosti do roku 2030; vzhledem k tomu, že pokud by byly větrné elektrárny na moři navrženy a vybudovány udržitelným způsobem, mohly by přispět k rozvoji biologické rozmanitosti v mořích; vzhledem k tomu, že výrazná expanze tohoto způsobu výroby energie si žádá promyšlený postup, aby se zajistil její soulad s dalšími činnostmi, které v dotyčných oblastech již probíhají, a aby se co nejvíce omezilo poškození životního prostředí; vzhledem k tomu, že hlukové znečištění z výstavby a provozu větrných elektráren, ale zejména z námořní dopravy, má negativní dopad na mořský ekosystém a mělo by být upraveno v právních předpisech na ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že k úspěšnému přidělování mořského prostoru bezpochyby přispěje i včasné zapojení subjektů působících v oblasti rozvoje energie z obnovitelných zdrojů do tohoto procesu; vzhledem k tomu, že tento prostor by měl být přidělován na základě společného územního plánování mořských prostor a integrované správy pobřeží, které by přesahovaly hranice jednotlivých států; vzhledem k tomu, že výnosy elektřiny z větrných elektráren na moři převyšují výnosy z pevninských turbín a že ti, kteří žijí v jejich blízkosti, je pravděpodobně lépe přijmou;

O.  vzhledem k tomu, že v přísně chráněných oblastech EU, které jsou jako takové označeny v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, nesmí být povolena žádná lidská činnost, ani využívání obnovitelných zdrojů energie;

P.  vzhledem k tomu, že cílem této strategie je vytvořit dlouhodobý rámec, který by podporoval možnost společného fungování námořní infrastruktury a jiných způsobů využívání mořského prostoru, přispíval k ochraně životního prostředí a zajišťoval, aby rybářské obce prospívaly;

Q.  vzhledem k tomu, že je nutné podpořit spravedlivý přechod pracovníků v odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři do odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři prostřednictvím lepšího uznávání jejich dovedností a kvalifikace; vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodržování nejvyšších sociálních a environmentálních norem;

R.  vzhledem k tomu, že zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři závisí na úsilí veřejného a soukromého sektoru; vzhledem k tomu, že veřejně vlastněné společnosti mohou hrát v tomto odvětví vedle soukromých společností svou roli; vzhledem k tomu, že přepracování pravidel pro poskytování státní pomoci a zadávání veřejných zakázek by mělo při realizaci ekologické transformace, mj. projektů týkajících se energie z obnovitelných zdrojů na moři, zajistit větší flexibilitu;

1.  domnívá se, že k dosažení cílů Pařížské dohody a ke splnění závazku EU, kterým je dosáhnout nejpozději do roku 2050 cíle nulových čistých emisí skleníkových plynů, je naprosto nezbytné bojovat v souladu s nejnovějšími vědeckými důkazy proti změně klimatu a využívat energii z obnovitelných zdrojů na moři, jak potvrdila Zelená dohoda pro Evropu a plán obnovy NextGenerationEU; zdůrazňuje, že ekonomika s nulovými čistými emisemi vyžaduje zavádění energie z obnovitelných zdrojů v nebývalém rozsahu; poukazuje na to, že mnoho členských států zaostává při zavádění nezbytné energie a infrastruktury z obnovitelných zdrojů; poukazuje dále na to, že všechny členské státy by měly vyvinout významné úsilí, aby dosáhly svého plného potenciálu v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že nebudou-li přijata další opatření k rychlejšímu zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři, nebude EU schopna dostát svým závazkům v oblasti klimatu;

2.  vyzývá Komisi, aby se energie z obnovitelných zdrojů na moři a další příslušné energetické technologie staly do roku 2050 základní součástí evropského energetického systému;

3.  zdůrazňuje, že úspora energie, zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů tvoří hlavní hnací silu k dosažení ekonomiky s čistými nulovými emisemi; připomíná závazek Unie dodržovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“ a poukazuje na význam uplatňování této zásady ve všech příslušných právních předpisech a iniciativách;

4.  zdůrazňuje, že cílem výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři ve všech mořských oblastech EU, který je uveden ve sdělení Komise COM(2020)0741, je dosáhnout do roku 2030 nejméně 60 GW a do roku 2050 alespoň 340 GW; připomíná, že podle posouzení dopadů, které je přiloženo ke sdělení Komise COM(2020)0562(16), by instalovaný výkon větrné energie na moři měl dosahovat 70–79 GW, aby bylo možné zajistit do roku 2030 nákladově konkurenceschopné snížení emisí o 55 %; vyzývá členské státy a veřejný a soukromý sektor, aby do roku 2030 překročily cíl, kterým je 55% snížení emisí; naléhavě vyzývá Komisi, aby přehodnotila pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek a státní pomoci, a zajistila tak nákladově konkurenceschopnou transformaci podpořenou dobře fungujícím trhem, na němž by se ve větší míře prosadilo využívání větrné energie získané na moři; konstatuje, že existují oblasti s široce nevyužitým potenciálem obnovitelných zdrojů energie na moři, jako je Atlantický oceán, Středozemní moře, Baltské moře a Černé moře; zdůrazňuje, že rozhodnutí najít do roku 2030 prostor pro tento dodatečný výkon energie z obnovitelných zdrojů na moři je nesmírně důležité a mělo by být považováno za prioritní a stanoveno v EU do roku 2023/2024, aby byla do roku 2030 umožněna příslušná výstavba; upozorňuje, že konkurenceschopnost větrné energie z moří a energie z oceánů coby energetického zdroje se bude stále zvyšovat a ceny budou v souladu s průběžným rozvojem a využíváním této energie dále klesat; zdůrazňuje, že energie z obnovitelných zdrojů na moři je životaschopným zdrojem energie a že v rámci udržitelného a spolehlivého energetického systému je nutné kombinovat tuto energii s jinými energetickými technologiemi, možnostmi skladování energie a její flexibilní spotřebou;

5.  domnívá se, že energie z obnovitelných zdrojů na moři musí být v rámci celého svého hodnotového řetězce udržitelná a musí mít jen omezené nepříznivé dopady na životní prostředí a na hospodářskou, sociální a územní soudržnost; připomíná slib uvedený v Zelené dohodě pro Evropu, že nikdo by neměl být opomenut; zdůrazňuje, že ústředním prvkem ekologické transformace by měly být dobré životní podmínky lidí;

6.  bere na vědomí konkurenční výhodu společností EU a technologií v odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby si EU zachovala vedoucí postavení v oblasti technologií, udržela talenty a poskytovala cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii a současně zohlednila potenciální dopady její výroby na mořské prostředí, včetně dopadů souvisejících se změnou klimatu; zdůrazňuje, že je důležité tuto konkurenční výhodu zachovat; upozorňuje na možnosti významného růstu tohoto odvětví a jeho přínosu k hospodářství EU, včetně vývozu příslušných technologií a systémů; zdůrazňuje, že s cílem usnadnit a podpořit spolehlivé evropské hodnotové řetězce, které mají zásadní význam pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci, je důležité podporovat investice do výzkumu a vývoje a budovat inovativní průmyslový systém technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři prostřednictvím přeshraniční spolupráce a partnerství v rámci programu Horizont Evropa, a to při zajištění rychlého zavádění inovací vyvinutých v této oblasti; poukazuje na to, že při zajišťování spravedlivé transformace je důležité vytvářet kvalitní průmyslová pracoviště;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat čistý, konkurenceschopný a udržitelný dodavatelský řetězec v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři v Evropské unii; poukazuje proto na to, že je nutné, aby dodavatelé uplatňovali v souladu s evropskou certifikací a normami stanovenými v rámci dialogu se všemi příslušnými zúčastněnými stranami nejvyšší standardy kvality, bezpečnosti, zdraví a ochrany životního prostředí; zdůrazňuje dále, že je třeba v dodavatelském řetězci minimalizovat náklady na dopravu; domnívá se, že tyto prvky by měly být zohledněny ve veřejných zakázkách;

8.  zdůrazňuje, že využívání energie z obnovitelných zdrojů na moři je pro nejvzdálenější regiony a ostrovy ideální příležitostí k dekarbonizaci jejich energetického mixu a výraznému snížení závislosti na dovozu fosilních paliv; vyzývá k rozšíření iniciativy „Čistá energie pro ostrovy EU“ a k jejímu úzkému zaměření na energii z obnovitelných zdrojů na moři; připomíná, že na ostrovy má obzvláště velký dopad problém zvyšování hladiny moří;

9.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve provedla posouzení dopadů, aby objasnila hospodářské a socioekonomické dopady výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři, a zaměřila se přitom zejména na stávající pracovní místa a vytváření pracovních míst v důsledku zavedení výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři o objemu 450 GW v EU do roku 2050;

10.  vyzývá příslušné místní orgány, aby posoudily iniciativy, které by aktivizovaly místní ekonomiku a podporovaly místní udržitelná pracovní místa a hospodářskou činnost prostřednictvím využívání energie z obnovitelných zdrojů na moři; vyzývá k nalezení součinnosti mezi těmi odvětvími, která co nejlépe podporují dvojí – ekologickou a digitální – transformaci a pomáhají zajistit budoucnost hospodářského oživení, a k zajištění součinnosti s opatřeními, která umožňují rozvoj udržitelné modré ekonomiky;

Infrastruktura a soustavy

Investice do infrastruktury

11.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zkvalitnit a rozšířit stávající infrastrukturu, aniž by byla dotčena strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a právní předpisy EU týkající se ochrany přírody, a umožnit tak větší využívání elektrické energie z obnovitelných zdrojů; vyjadřuje politování nad tím, že řada členských států dosud nedosáhla svého cíle zajistit do roku 2020 propojení 10 % elektroenergetických soustav, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily vybudování příslušné infrastruktury pro integraci a přepravu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na moři, jako je např. přenosové vedení; připomíná cíl, kterým je propojení 15 % elektroenergetických soustav EU do roku 2030 stanovený v článku 2 nařízení (EU) 2018/1999; vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který by zajistil rychlejší zavedení uvedeného cíle; domnívá se, že Unie a její členské státy by měly se sousedními zeměpisnými regiony uzavřít dohody ohledně energetické infrastruktury na moři;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem zabezpečit nákladově efektivní využívání energie z obnovitelných zdrojů na moři v EU zajistily odpovídající infrastrukturu;

13.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit udržitelný a odpovědný rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři a zohlednit přitom významnou úlohu námořní dopravy a námořních přístavů; v rámci rozvoje výbory energie z obnovitelných zdrojů na moři by měla být zohledněna nutnost zajistit bezpečné námořní přístupové cesty a koridory, kotviště pro lodní dopravu a také budoucí rozvoj námořních přístupových cest do přístavů; zdůrazňuje, že pro poskytování těchto služeb jsou důležité moderní, udržitelné a inovativní námořní přístavy pro montáž, výrobu a servis zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři a dále značné investice do modernizace přístavní infrastruktury, včetně dopravních terminálů, a plavidel; upozorňuje na úlohu námořních přístavů jako míst, kterými se obnovitelná energie z moří dostává na pevninu, a míst zajišťujících s tím spojenou logistiku a také jako center energie z obnovitelných zdrojů využívaných pro připojení k elektrické soustavě na moři a pro přeshraniční propojovací vedení;

14.  zdůrazňuje, že zajištění přístupu k energii z obnovitelných zdrojů na moři přispěje rovněž k ekologizaci přístavů, a to i pokud jde o pevninské dodávky energie pro lodě v kotvištích a jejich rozvoj jako klastrů oběhového průmyslu; poukazuje na to, že územní plány členských států týkající se námořních prostor by se měly přizpůsobit budoucím trendům, včetně nových dopravních toků, nových námořních tras nebo větších plavidel, a měly by zajistit, aby infrastruktura pro výrobu energie na moři existovala společně s námořními dopravními trasami, rybářským průmyslem, systémy rozdělení dopravy, oblastmi kotvišť, přístupem a činností námořnictva a rozvojem přístavů; je pevně přesvědčen, že v případě lodí proplouvajících v blízkosti infrastruktury na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři je třeba zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti, včetně dostatečného pokrytí služeb v oblasti lodní dopravy a zajištění pohotovostních podpůrných plavidel v dané oblasti;

15.  vítá návrh Komise na revizi nařízení o TEN-E s cílem dosáhnout cíle uvedeného v Zelené dohodě pro Evropu a přizpůsobit právní předpisy podmínkám udržení globálního oteplování pod 1,5 °C a vítá také pozornost, kterou tento orgán věnuje potřebám a prioritám odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři; zdůrazňuje, že rozvoj udržitelných integrovaných a efektivních hybridních a radiálních větrných elektráren na moři pro výrobu, propojení a přenos energie vyžaduje veřejné a soukromé plánování a investice orientované na budoucnost; je pevně přesvědčen, že regulační rámce by měly usnadňovat předběžné investice; zdůrazňuje, že je třeba zajistit koordinaci a sladění plánů rozvoje sítí na pevnině a na moři, mj. prostřednictvím nalezení míst, kam by ústilo energetické vedení z moře, a výstavby sítí na pevnině; vybízí členské státy, aby v zájmu usnadnění ekologické transformace, v němž má zásadní význam elektrifikace, urychlily budování nezbytné infrastruktury rozvodných sítí; je si vědom toho, že obrovské investice, často realizované souběžně, budou vyžadovat pečlivé a přesné plánování;

16.  zdůrazňuje, že je důležité společně vymezit objem výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři, který mají mít členské státy v provozu v jednotlivých mořských oblastech v letech 2030, 2040 a 2050, a dohodnout se na spolupráci, pokud jde o zajištění bezpečnosti investic a dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky;

17.  uznává potenciál energie z obnovitelných zdrojů na moři ve všech evropských mořských oblastech a vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely klíčové technologie, které umožní tuto energii využívat;

18.  vítá závazek Komise, pokud jde o strategii, jež má usnadnit dialog o environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti energie z obnovitelných zdrojů na moři a podporovat „společenství postupů“, v němž si všechny zúčastněné strany, včetně průmyslu, nevládních organizací, rybářů a vědců, mohou již v rané fázi vyměňovat názory, sdílet zkušenosti a pracovat na společných projektech;

19.  připomíná, že může být výhodné kombinovat v zadávacích řízeních výrobní zařízení v pobřežních vodách a přenosová zařízení; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly potenciální a pravděpodobné výzvy tohoto komplexního přístupu k zadávacím řízením a aby posoudily jeho použitelnost v různých uspořádáních; zdůrazňuje, že tato analýza musí zohledňovat možné výzvy, pokud jde o zajištění pobídek a optimálního plánování přenosových soustav na moři i na pevnině;

20.  připomíná, že jak stojí ve sděleních Komise COM(2020)0741, COM(2020)0299 a COM(2020)0301, výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři vytváří rovněž příležitost pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů;

21.  bere na vědomí inherentní doplňkovost mezi různými technologiemi v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, pokud jde o sdílení infrastruktury, součinnost dodavatelského řetězce a větší spolehlivost agregované výroby energie;

22.  zdůrazňuje, že v zájmu podpory rozšíření odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři je třeba investovat do infrastruktury, zejména do přístavů, aby mohly pojmout větší turbíny a součásti a zajišťovat provoz a údržbu (včetně školicích zařízení), a rovněž je zapotřebí vybudovat střediska pro vyřazení zařízení pro výrobu větrné energie na moři – připevněných k mořskému dnu i plovoucích – z provozu a pro jejich výrobu; zdůrazňuje, že energie z obnovitelných zdrojů na moři bude mít zásadní význam pro zabezpečení dodávek energie a že musí být přijata nezbytná opatření, která zabezpečí infrastrukturu před kybernetickými útoky;

Spolupráce členských států

23.  zdůrazňuje, že zásadní význam pro maximalizaci účinného využívání zdrojů energie z moří, s přihlédnutím ke zvláštnostem každé oblasti, má spolupráce členských států; upozorňuje, že je důležité spolupracovat v oblasti energetiky v Severním moři a že je třeba znovu zapojit Spojené království; konstatuje, že aby se taková spolupráce v dostatečné míře usnadnila, je třeba zlepšit stávající právní rámec; je pevně přesvědčen o tom, že pokud se nepodaří posílit spolupráci mezi členskými státy a propojenými zeměmi mimo EU, bude to bránit zavádění energie z moří; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby bez dalších odkladů přijaly nezbytná opatření; vybízí členské státy, aby okamžitě koordinovaly a předložily plány rozvoje energie z moří;

24.  zdůrazňuje, že regionální spolupráci mezi členskými státy a sousedními státy na úrovni mořských oblastí by mělo podporovat společné plánování, odstranění regulačních překážek a také vytvoření regionálních map územního využívání námořních prostor, jež budou přístupné všem zúčastněným stranám a budou pravidelně revidovány prostřednictvím společného monitorovacího rámce;

25.  vítá záměr Komise koordinovat svou činnost s členskými státy a podpořit zavádění energie z vln a slapové energie o výkonu nejméně 100 MW do roku 2025 a nejméně 1 GW do roku 2030;

26.  vítá návrh nařízení Komise o hlavních směrech pro transevropskou energetickou infrastrukturu a o zrušení nařízení (EU) č. 347/2013 a podporuje vytvoření jediného kontaktního místa pro každý prioritní koridor sítě na moři, které by usnadnilo koordinaci mezi členskými státy a povolovací proces pro projekty společného zájmu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři;

Dálkové vytápění a chlazení

27.  konstatuje, že elektřina a přímé vytápění a chlazení produkované s využitím energie z obnovitelných zdrojů na moři mohou přispět k ekologizaci jakéhokoli konečného využití elektřiny, jako jsou tepelná čerpadla, což povede ke snížení emisí skleníkových plynů, a v konečném důsledku k jejich odstranění; zdůrazňuje, že prostřednictvím čisté elektřiny a tepelných čerpadel lze energii z obnovitelných zdrojů na moři zapojit do dálkového vytápění;

28.  vyzývá Komisi, aby v zájmu rozvíjejících se trhů analyzovala osvědčené postupy na vyspělých trzích s dálkovým vytápěním a chlazením; zdůrazňuje, že členské státy jsou schopny budovat kapacity pro skladování vytápění a chlazení, a tím podporovat využívání značně kolísající energie z obnovitelných zdrojů na moři; zdůrazňuje, že další integraci obnovitelných zdrojů energie na trzích dálkového vytápění a chlazení brzdí nedostatek údajů a nesouvislost se strategiemi renovace budov na úrovni obcí;

29.  zdůrazňuje úlohu vnitrostátních a místních orgánů při strategickém plánování v oblasti vytápění a chlazení a při podpoře oblastních energetických subjektů s cílem snížit riziko investic a usnadnit přístup k přímému financování poskytovanému veřejným sektorem;

Výzkum a vývoj

30.  je pevně přesvědčen, že EU a členské státy by měly podporovat výzkum a vývoj víceúčelových propojovacích vedení; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit pro víceúčelová propojovací vedení dlouhodobý rámec, jenž dokáže účinně integrovat trhy v oblasti energií na moři a pevninské trhy; vyzývá Komisi, aby výrobcům jednotlivých zařízení pomohla vytvořit společnou normu, která zajistí kompatibilitu a interoperabilitu propojovacích vedení; zdůrazňuje, že u nových technologií, jako jsou víceúčelová propojovací vedení, je nutné provádět procesy navrhování, testování, prokazování způsobilosti a zbavení rizika způsobem, jenž urychlí jejich vstup na trh; žádá, aby byly vytvořeny vhodné rámcové podmínky, které zajistí rychlý rozvoj těchto technologií;

31.  naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a soukromý sektor, aby zvýšily investice do výzkumu a vývoje takové koncepce energie z obnovitelných zdrojů na moři, jež bude oběhová a bude začleňovat aspekty ochrany přírody, a do technologií pro recyklaci a demontáž stanic energie obnovitelných zdrojů na moři;

32.  zdůrazňuje, že odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři v EU je závislé na dovážených surovinách a součástech pro výrobu a že dodavatelský řetězec těchto materiálů by měl být chráněn; znovu opakuje, že je třeba, aby dodavatelé uplatňovali nejkvalitnější zdravotní, bezpečnostní a environmentální normy v souladu s evropskou certifikací a normami;

33.  je pevně přesvědčen o tom, že EU a členské státy by měly podporovat výzkum a vývoj plovoucích mořských větrných a slapových elektráren a elektráren využívajících energii mořských vln a mořského proudu, které lze přizpůsobit různým stavům mořského dna v Evropě; v této souvislosti rovněž zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum, vývoj, rozšiřování a komercializaci dekarbonizace celého hodnotového řetězce energie z obnovitelných zdrojů na moři, technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, jako je větrná energie na moři, k dekarbonizaci jiných odvětví a rovněž propojování odvětví;

34.  zdůrazňuje, že je třeba využívat energii z obnovitelných zdrojů na moři v hlubokých vodách; zdůrazňuje, že plovoucí technologie umožňuje přístup k vyšším a stálejším rychlostem větru, což může rovněž minimalizovat dopad turbíny na životní prostředí a snížit tlak spojený s pobřežním plánováním; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum, vývoj, monitorování a inovace týkající se technologií, jako jsou plovoucí plošiny; zdůrazňuje, že EU má vynikající příležitost stát se světovým lídrem v oblasti technologií energie z obnovitelných zdrojů na moři, jež budou klíčové pro dekarbonizaci;

35.  domnívá se, že je nezbytné, aby v Evropě existovaly klíčové segmenty hodnotových řetězců energie z obnovitelných zdrojů, neboť je třeba splnit cíle EU v oblasti klimatu a přinést značné hospodářské výhody pro obyvatelstvo; vyzývá k přijetí vhodných opatření, jež budou podporovat úlohu místního evropského obsahu v dodavatelském řetězci v rámci strategie pro obnovitelné zdroje energie a v právních předpisech;

36.  vítá skutečnost, že Komise a Evropská investiční banka jsou odhodlány spolupracovat s dalšími finančními institucemi a podporovat strategické a rizikovější investice do energie z moří prostřednictvím programu InvestEU a současně zajistit, aby si EU udržela v oblasti technologií vedoucí postavení;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu více využívaly finanční prostředky Unie na podporu rozvoje energie z obnovitelných zdrojů na moři v nejvzdálenějších územích a na ostrovech s cílem účinně snížit jejich závislost na fosilních palivech;

38.  zdůrazňuje, že rozšíření energie z obnovitelných zdrojů na moři bude vyžadovat velké množství vysoce specializované a kvalifikované pracovní síly, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která předejdou nedostatku kvalifikovaných pracovníků a zajistí atraktivní pracovní podmínky zohledňující zdraví a bezpečnost; schvaluje ambici Komise podporovat příslušné vnitrostátní a regionální orgány při vytváření a realizaci programů vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů na moři a skutečnost, že je zapotřebí vytvořit soubor dovedností v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři; vyzývá Komisi, aby zahrnula oblast energie z obnovitelných zdrojů na moři do své příští evropské agendy dovedností s cílem pomoci jednotlivcům, nadnárodním podnikům i malým a středním podnikům rozvíjet dovednosti, které jsou pro odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři nezbytné; upozorňuje na význam, jejž má ve vysoce technickém prostředí tohoto odvětví zaměstnanost žen;

39.  je přesvědčen o tom, že v průběhu celého projektového cyklu je zásadně důležité navrhovat, vyvíjet a využívat energii z obnovitelných zdrojů na moři oběhovým a obnovitelným způsobem; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí, aby značné množství kovů a nerostů nezbytných pro podporu růstu technologií využívajících obnovitelné zdroje pocházelo ze zdrojů, které jsou odpovědné a oběhové;

40.  upozorňuje, že je zde významná příležitost rozvíjet vodík z obnovitelných zdrojů na moři a přispět tak k širšímu rozvoji trhu s vodíkem z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by zdroje obnovitelné energie na moři mohly připravit půdu pro rozvoj výroby vodíku z obnovitelných zdrojů;

41.  zdůrazňuje význam, jejž mají pro rozsáhlé zavádění technologií energie z obnovitelných zdrojů na moři soukromé i veřejné investice do odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři; opakuje svou výzvu Komisi, aby program Horizont Evropa přizpůsobila vývoji, rozšiřování a komercializaci průlomových technologií a inovací v Unii s cílem překlenout propast mezi inovacemi a uváděním na trh tím, že poskytne rizikové financování pro technologické a demonstrační projekty v rané fázi a že v zájmu podpory rozvoje výzkumné infrastruktury vytvoří počáteční hodnotové řetězce, mj. s cílem zmenšit stávající rozdíly mezi členskými státy;

42.  zdůrazňuje, že zlepšené dovednosti v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři a odvětvové znalosti jsou aktivem, které lze vyvážet do zemí mimo EU a podpořit tak unijní vývoz služeb a přispět ke zmírnění změny klimatu na celosvětové úrovni;

Povolení a územní plány námořních prostor

Zjednodušení povolovacího řízení

43.  zdůrazňuje, že splnění cílů stanovených pro roky 2030 a 2050 vyžaduje rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři; zdůrazňuje, že v zájmu uvolnění potenciálu energie z obnovitelných zdrojů na moři je zapotřebí řídit námořní prostor a pobřeží udržitelněji; je pevně přesvědčen o tom, že řádný proces územního plánování námořních prostor musí doprovázet pevný přístup k účasti veřejnosti, neboť je třeba zohledňovat názory všech zúčastněných stran a pobřežních komunit; konstatuje, že obrovský zájem o energii z obnovitelných zdrojů na moři bude přitahovat rostoucí počet žádostí o povolení; vyzývá členské státy, aby urychleně zjednodušily příslušné postupy a své úsilí koordinovaly; vybízí členské státy, aby přijaly koncept jednotných kontaktních míst;

44.  upozorňuje na to, že proces zahájení projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na moři je v současnosti zdlouhavý, a že má-li být dosaženo cílů pro roky 2030 a 2050, je naléhavě zapotřebí jej urychlit; konstatuje, že k rychlejšímu zavádění napomůže zjednodušení postupů a technických norem členských států; vyzývá členské státy, aby vytvořily transparentní postup a zvážily stanovení lhůt pro vydávání povolení, včetně nezbytných posouzení vlivů na životní prostředí a studií a konzultací se zúčastněnými stranami, a aby stanovily lhůty pro povolení po předložení úplné dokumentace a lhůtu pro rozhodnutí; zdůrazňuje, že je důležité postupy v případě potřeby zkrátit a přijmout opatření k zajištění dodržování lhůt;

45.  upozorňuje na význam a potenciál předem schválených licencí pro oblasti rozvoje na moři a pro umístění propojovacích a přenosových vedení, pokud jde o odstranění nejistoty spojené s projekty a zkrácení dodacích lhůt;

46.  domnívá se, že je nanejvýš důležité zapojit místní subjekty a dosáhnout ve věci projektů energie z obnovitelných zdrojů na moři širokého veřejného konsensu a zvýšit tak přijetí větrné energie na moři a rozsáhlé infrastruktury, kterou vyžaduje, ze strany veřejnosti; žádá, aby byly do projektů – včetně těch, které se nacházejí v nejvzdálenějších regionech a ostrovech – transparentně a smysluplně zapojeny pobřežní komunity a další zúčastněné strany; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit důvěru široké veřejnosti ve schopnost obnovitelné energie dosáhnout energetické nezávislosti a zabezpečit dodávky energie; vybízí Komisi a členské státy, aby zřídily jednotná kontaktní místa s přehlednými informacemi o možnostech financování demonstračních projektů pro průlomové technologie energie z obnovitelných zdrojů na moři;

Harmonizace územních plánů námořních prostor a vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

47.  konstatuje, že předpokládaný celkový prostor potřebný k tomu, aby kapacita větrných elektráren na moři pro severní moře splnila cíle pro rok 2050, činí 2,8 %; je pevně přesvědčen o tom, že k úspěšnému přidělování mořského prostoru přispěje i včasné zapojení subjektů působících v oblasti rozvoje energie z obnovitelných zdrojů na moři; zdůrazňuje, že tento prostor by měl být přidělován na základě společného územního plánování mořských prostor a integrované správy pobřeží, jež přesahuje hranice jednotlivých států; požaduje transparentní proces a přístupnost regionálních územních plánů námořních prostor s cílem usnadnit všem zúčastněným stranám včasný a inkluzivní přístup;

48.  upozorňuje na doporučení projektu víceúčelového využívání evropských moří financovaného z programu Horizont 2020, jenž zkoumá možnosti víceúčelového využívání evropských moří v pěti mořských oblastech EU; připomíná své pokyny, podle nichž se udržitelný rozvoj oceánů již nemůže opírat o jednoodvětvovou správu, ale vyžaduje celistvější a integrovanější přístup a víceúčelové využívání se neomezuje na sdílení „téhož“ námořního prostoru, ale mělo by zahrnovat společné využívání infrastruktury a dalších prostředků a společné činnosti;

49.  zdůrazňuje, že je naléhavě důležité zajistit pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů na moři dostatečný prostor, a domnívá se, že veřejné regulační orgány a příslušné podpůrné programy by měly víceúčelové využívání proaktivně usnadňovat a podněcovat, a to nad rámec pouhého územního plánování; konstatuje, že členské státy byly při vypracovávání svých územních plánů námořních prostor požádány, aby hledaly nejen nejlepší dostupné údaje a širokou účast veřejnosti, ale i příležitosti pro společné umístění námořních činností;

50.  konstatuje, že podle nařízení (EU) 2018/1999 byly členské státy povinny předložit své vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu do 31. prosince 2019 a každé dva roky musí předkládat zprávu o pokroku; konstatuje, že podle směrnice 2014/89/EU měly členské státy vypracovat územní plány námořních prostor do 31. března 2021; vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy své územní plány námořních prostor dosud nepředložily, a naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření; bere na vědomí riziko neslučitelnosti vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a územních plánů námořních prostor, pokud jde o přidělování prostor; zdůrazňuje, že je třeba urychleně sladit směrnici o územním plánování námořních prostor a nařízení o vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu i další příslušné právní předpisy EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby okamžitě přistoupily ke koordinaci a předložení plánů rozvoje v pobřežních vodách do roku 2030 a po roce 2030;

51.  vítá v tomto ohledu strategický cíl poskytnout dlouhodobý rámec, který bude podporovat řádnou koexistenci mezi pobřežní infrastrukturou a dalšími způsoby využití mořského prostoru a přispívat k ochraně životního prostředí;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při plánování a zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři, jež má do roku 2050 dosáhnout kapacity 300 až 450 GW, přijaly úplný, celostní přístup založený na životním cyklu;

53.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu dopadů vyřazování zařízení na moři z provozu a aby v případě potřeby přijala unijní strategii pro udržitelné vyřazování infrastruktury na moři z provozu, která minimalizuje dopady na životní prostředí, bezpečnost a hospodářství; zdůrazňuje, že tato strategie by měla zahrnovat demontáž stávající infrastruktury i budoucí činnosti související s vyřazováním z provozu; zdůrazňuje, že budoucí celounijní právní rámec bude nezbytný pouze tehdy, pokud z analýzy vyplyne, že stávající právní rámec a nástroje v členských státech EU mají významné nedostatky; naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila jednoduchý rámec pro monitorování, jenž zajistí transparentní a účinné podávání zpráv o pokroku při zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři, z nichž bude jasné, zda jsou členské státy na dobré cestě ke splnění cílů stanovených (v GW) na roky 2030 a 2050; domnívá se, že Komise by měla v souladu s požadavky na podávání zpráv podle směrnice o obnovitelných zdrojích energie předložit Parlamentu zprávu o tom, zda je zavádění energie z obnovitelných zdrojů na moři na dobré cestě;

54.  žádá, aby bylo do roku 2025 v celé EU zakázáno skládkování lopatek větrných turbín vyřazených z provozu, neboť je třeba zajistit oběhovost, minimalizovat negativní environmentální dopady na půdu a oceány a zvýšit úroveň ochrany půdy;

Uspořádání trhu

55.  zdůrazňuje, že využívání energie obnovitelných zdrojů na moři závisí vzhledem k dlouhodobé povaze příslušných investic na řádném provádění dobře navržených pravidel trhu a na stabilním regulačním rámci; zdůrazňuje, že náklady na větrnou energii na moři během posledních dvou desetiletí prudce poklesly, a v důsledku toho vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily pro tržní rozvoj větrné energie na moři co nejlepší rámcové podmínky; zdůrazňuje, že bez urychleného zahájení postupného vyřazování fosilních paliv a ukončení dotací na fosilní paliva a bez výrazného zvýšení výroby větrné energie na moři by nebylo možné splnit cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a omezit globální oteplování do konce století na méně než 1,5 °C;

56.  žádá, aby bylo posouzeno, nakolik je rozdělení nákladů a přínosů mezi výrobou a přenosem energie z obnovitelných zdrojů na moři udržitelné a sociálně i ekonomicky životaschopné a zda zajišťuje pro subjekty působící v této oblasti správné pobídky a stabilní regulační rámec; zdůrazňuje, že nejistota ohledně rozdělení nákladů a přínosů odrazuje společnosti od zahájení projektů energie z obnovitelných zdrojů na moři; vybízí Komisi, aby urychleně zveřejnila pokyny EU ke sdílení nákladů a přínosů hybridních projektů na moři;

57.  zdůrazňuje, že mobilizaci finančních prostředků potřebných na podporu přeshraničních řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a společných projektů v EU mohou podpořit stávající unijní nástroje financování, jako je Nástroj pro propojení Evropy; konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy lze využít k určení možných lokalit pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů na moři a k financování nezbytných studií a stavebních prací u projektů, na nichž se podílejí dva či více členských států EU;

58.  vyzývá Komisi, aby v příslušných případech vybízela členské státy, aby do svých národních plánů pro oživení a odolnost a dalších vnitrostátních programů financovaných z fondů EU zahrnuly projekty energie z obnovitelných zdrojů na moři;

59.  vyzývá k revizi stávajícího regulačního rámce upravujícího trhy s elektřinou v EU s cílem usnadnit využívání energie z obnovitelných zdrojů na moři a odstranit umělé překážky obchodu, pevné ceny, dotace a další mechanismy narušující trh, které brání další úspěšné integraci energie z obnovitelných zdrojů na moři; vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě analyzovaly možnost vytvoření specializovaných nabídkových zón na moři a posoudily vhodnost stávajících nabídkových zón pro integraci rostoucí kapacity energie z obnovitelných zdrojů na moři; vyzývá Komisi, aby určila stávající regulační mechanismy, které úspěšně podporují integraci energie z obnovitelných zdrojů na moři do dobře fungujícího trhu s energií, a to v rámci modelu, jenž obstojí i v budoucnu a bude zahrnovat i usnadňování hybridních projektů a nových forem spolupráce; vyzývá Komisi, aby se v zájmu lepšího a rychlejšího provádění hybridních projektů energie z obnovitelných zdrojů na moři a zajištění pružnějších podmínek pro posílení inovací zaměřila na zlepšení podmínek rozvoje hybridních projektů, včetně nových kategorií aktiv, zejména pro větrné elektrárny na moři napojené na propojovací vedení pro dva nebo více trhů; uznává, že rizika spojená s tím, že se někdo stane průmyslovým průkopníkem investujícím do zavádění nové technologie, by měla vyvažovat cla;

60.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byl trh uspořádán způsobem, jenž bude plně slučitelný s energií z obnovitelných zdrojů na moři a mimo jiné bude zajišťovat optimální konfiguraci nabídkových zón energie z obnovitelných zdrojů na moři; domnívá se, že v zájmu posílení jednotného trhu a energetické unie by měla být infrastruktura energie z obnovitelných zdrojů na moři na úrovni přenosu regulována na základě pravidel pro oddělení, jež jasně vymezují oddělení úloh a odpovědností, pokud jde o odpovědnost za systémy, přístup třetích stran a transparentní sazby a podmínky;

61.  uznává, že přechod na čistou energii vyžaduje, aby byla při využívání energie z obnovitelných zdrojů na moři a dalších energetických technologií zohledňována udržitelnost a uhlíková stopa celého hodnotového řetězce; zdůrazňuje, že nabídková řízení na moři by měla zahrnovat kritéria udržitelnosti;

62.  uznává, že klíčovou úlohu na cestě EU k uhlíkové neutralitě do roku 2050 bude hrát vodík z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že vzhledem k rozsahu projektů a vysoké kapacitě bude energie z obnovitelných zdrojů na moři hrát při urychlení výroby vodíku z obnovitelných zdrojů zásadní úlohu; domnívá se, že je zapotřebí podporovat výzkum a vývoj s cílem motivovat průmysl, aby prostřednictvím velkých komerčních projektů využíval vodík z obnovitelných zdrojů na trhu, čímž by se vytvořila skutečná udržitelná poptávka v odvětvích, v nichž lze emise snižovat jen obtížně;

o
o   o

63.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. (2) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135. (3) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82. (4) Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39. (5) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129. (6) Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1. (7) Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 10. (8) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 116. (9) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2. (10) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 58. (11) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 43. (12) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 56. (13) Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 45. (14) Přijaté texty, P9_TA(2021)0338. (15) Přijaté texty, P9_TA(2021)0277. (16) SWD(2020)0176.