Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména na usnesení ze dne 16. prosince 2021 o situaci na ukrajinských hranicích a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny(1),

–  s ohledem na prohlášení vedoucích představitelů Evropského parlamentu o Ukrajině ze dne 16. a 24. února 2022,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele jménem EU ze dne 24. února 2022 o invazi ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajinu,

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady a předsedkyně Komise ze dne 24. února 2022 k bezprecedentní a nevyprovokované vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině,

–  s ohledem na nedávná prohlášení prezidenta Ukrajiny a předsedkyně Komise o situaci na Ukrajině,

–  s ohledem na prohlášení skupiny G7 ze dne 24. února 2022,

–  s ohledem na Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách z roku 1994,

–  s ohledem na norimberské zásady vypracované Komisí Organizace spojených národů pro mezinárodní právo, které stanoví, co představuje válečný zločin,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 24. února 2022,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt ze dne 1. srpna 1975 a navazující dokumenty,

–  s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Charta OSN a zásady mezinárodního práva stanoví, že všechny státy požívají stejné svrchovanosti a vystříhají se ve svých mezinárodních stycích hrozby násilím nebo použití násilí proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu;

B.  vzhledem k tomu, že Ruská federace zahájila dne 24. února 2022 nevyprovokovanou a neodůvodněnou invazi na Ukrajinu;

C.  vzhledem k tomu, že vojenská agrese vůči Ukrajině byla částečně zahájena z území Běloruska, které při ruské agresi pomáhalo a umožnilo ji; vzhledem k tomu, že nelegitimní prezident Běloruska právě uspořádal zmanipulované referendum s cílem změnit ústavu a oslabit neutralitu Běloruska; vzhledem k tomu, že přítomnost ruských jaderných zbraní na běloruském území by představovala hrozbu pro bezpečnost Evropy;

D.  vzhledem k tomu, že dne 21. února 2022 Ruská federace jednostranně uznala nezávislost území ovládaných separatistickými silami podporovanými Ruskem v částech Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině, což znamená faktický konec minských dohod; vzhledem k tomu, že akce Ruské federace představují předem plánovanou vojenskou agresi, která je zjevným porušením mezinárodního práva, Charty OSN a zásad zakotvených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975, a vážně ohrožují evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu;

E.  vzhledem k tomu, že ukrajinské ozbrojené síly pod velením prezidenta Volodymyra Zelenského si udržely kontrolu téměř nad celým územím Ukrajiny včetně hlavního města Kyjeva a jižních oblastí země a zabránily ruským vetřelcům dosáhnout kteréhokoli z jejich předem stanovených cílů, včetně eliminace demokraticky zvolených ukrajinských představitelů;

F.  vzhledem k tomu, že Ruská federace úmyslně manipulovala a mařila diplomatické úsilí o nalezení řešení současné krize, kterou sama způsobila, aby získala čas a taktickou výhodu, které potřebovala na přípravu rozsáhlé vojenské agrese vůči Ukrajině a invaze na její území;

G.  vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie přijala vůči Rusku první soubor sankcí, včetně cílených individuálních sankcí, hospodářských a finančních sankcí a obchodních omezení, a v úzké koordinaci s transatlantickými spojenci a dalšími podobně smýšlejícími mezinárodními partnery připravuje další sankce;

H.  vzhledem k tomu, že dne 27. února 2022 hovořila předsedkyně Komise o současném a budoucím stavu vztahů s Ukrajinou, přičemž uvedla: „Ukrajinci patří k nám. Jsou jedním z nás a chceme je mezi námi“; vzhledem k tomu, že roste počet ukrajinských civilistů, kteří umírají ve válce, kterou Kreml vede proti ukrajinskému obyvatelstvu; vzhledem k tomu, že stovky lidí byly zraněny a několik stovek tisíc opustilo své domovy nebo uprchlo do sousedních zemí; vzhledem k tomu, že ruské jednotky podle zpráv v mnoha případech porušily mezinárodní humanitární právo, mimo jiné došlo k plošnému ostřelování obytných oblastí, nemocnic a mateřských škol, drancování veřejného a soukromého majetku a bezohlednému ničení civilní infrastruktury; vzhledem k tomu, že během osmi let konfliktu na východě Ukrajiny podněcovaného Ruskou federací přišlo o život více než 14 000 osob, a to vojáků i civilistů, a tento konflikt má stále obrovské dopady na životy obyvatel na ukrajinských územích ovládaných a anektovaných Ruskem i na okolní regiony;

1.  co nejostřejším způsobem odsuzuje protiprávní, nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině a invazi na její území, jakož i zapojení Běloruska do této agrese;

2.  žádá, aby Ruská federace okamžitě ukončila veškeré vojenské akce na Ukrajině, bezpodmínečně stáhla všechny vojenské a polovojenské síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny a plně respektovala územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic;

3.  zdůrazňuje, že vojenská agrese a invaze představují závažné porušení mezinárodního práva, zejména Charty OSN, a vyzývá Ruskou federaci, aby znovu začala plnit povinnosti stálého člena Rady bezpečnosti OSN, pokud jde o udržování míru a bezpečnosti, a aby dodržovala své závazky vyplývající z Helsinského závěrečného aktu, Pařížské charty pro novou Evropu a Budapešťského memoranda; považuje ruskou invazi na Ukrajinu za útok nejen na svrchovanou zemi, ale také na zásady a mechanismus spolupráce a bezpečnosti v Evropě a mezinárodní řád založený na pravidlech, jak je definuje Charta OSN;

4.  důrazně odsuzuje skutečnost, že ruská armáda využívá s podporou běloruských sil běloruské území k vedení vojenské agrese vůči Ukrajině, a je mimořádně znepokojen riziky spojenými s rozhodnutím Běloruska opustit neutrální status a přijmout na své území ruskou armádu;

5.  vyjadřuje plnou solidaritu ukrajinskému lidu, který již trpěl osmiletou válkou ve své zemi, a co nejostřejším způsobem odsuzuje kroky Ruska vůči Ukrajině;

6.  vzdává hold neskutečné odvaze ukrajinského lidu, jejich hrdinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a statečným vojákům, kteří brání svou zemi proti ruským útočníkům; vyzývá svobodný svět, aby podpořil jejich boj za mír a svobodu veškerými prostředky, které má k dispozici;

7.  naléhavě vyzývá k dalšímu diplomatickému úsilí o zastavení ruské agrese vůči Ukrajině a nalezení mírového řešení založeného na respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a zásad mezinárodního práva, jakož i práva Ukrajiny rozhodovat o budoucích spojenectvích bez vnějšího vměšování; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby se vrátila na cestu dialogu a diplomacie s cílem zachránit obyvatele Ukrajiny a jiných zemí i vlastní obyvatele před válkou;

8.  odsuzuje, že Ruská federace jednostranně uznala nezávislost jí okupovaných částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, a naléhavě vyzývá všechny země, aby se k uznání nezávislosti nepřipojovaly; opakuje, že EU neuznává nezákonnou anexi Krymu, nadále ji odsuzuje jako porušení mezinárodního práva a je i nadále rozhodnuta pokračovat v důsledném uplatňování své politiky neuznání, mimo jiné prostřednictvím omezujících opatření a spolupráce v rámci mezinárodních fór;

9.  v souvislosti s již tak zhoršenou situací a narušenou globální strukturou pro nešíření, odzbrojení a kontrolu zbraní kategoricky odmítá ruskou rétoriku naznačující možné použití zbraní hromadného ničení; připomíná Ruské federaci její mezinárodní závazky a varuje před nebezpečím jaderné eskalace konfliktu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Ruská federace zvýšila stupeň pohotovosti svých jaderných zbraní; připomíná Ruské federaci, že jakékoli provokace na hranicích kteréhokoli členského státu nebo útoky na plavidla v oblasti Černého moře mohou vést k další eskalaci konfliktu;

10.  vyjadřuje svůj hluboký zármutek nad tragickými ztrátami na životech a nad lidským utrpením, které ruská agrese způsobila, a zdůrazňuje, že útoky na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, jakož i nerozlišující útoky jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány, a představují tudíž válečné zločiny;

11.  zdůrazňuje, že je třeba klást zvláštní důraz na zranitelné skupiny, menšiny a ženy a děti, neboť jsou v konfliktních situacích obzvláště zasaženy a potřebují zvláštní ochranu a podporu, zejména děti v ústavní péči, děti bez doprovodu a děti se zdravotním postižením a jinými závažnými onemocněními, včetně onkologických onemocnění, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby jim byla i nadále poskytována nezbytná péče a léčba, která jim může zachránit život, a aby byly okamžitě evakuovány do bezpečí;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s humanitárními agenturami OSN a dalšími mezinárodními partnerskými organizacemi Ukrajině poskytly další naléhavou humanitární pomoc; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby umožnila bezpečný a neomezený přístup humanitárním agenturám OSN, a to i v oblastech východní Ukrajiny, které dočasně ukrajinská vláda nekontroluje;

13.  vítá závazek Komise a francouzského předsednictví Rady aktivovat směrnici o dočasné ochraně(2) s cílem zajistit, aby přístup k ochraně mohli okamžitě získat všichni uprchlíci z Ukrajiny; naléhavě vyzývá členské státy, aby tento návrh schválily na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 4. března 2022; naléhavě vyzývá Radu, aby rovněž mezi členské státy rozdělila povinnost přijmout uprchlíky, kteří přicházejí na vnější hranice EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus solidarity, v jehož rámci by byli uprchlíci z Ukrajiny, kteří přicházejí do Polska, Maďarska, Rumunska a na Slovensko, přemísťováni do jiných členských států, a vyzývá k celounijnímu zastavení návratových operací na Ukrajinu; vyzývá členské státy, aby prodloužily víza ukrajinských studentů a dalších ukrajinských držitelů víz;

14.  vítá aktivní přístup vlád Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, Slovenska a Moldavska, pokud jde o zachování otevřených hranic a poskytování prostředků pro evakuaci, přístřeší, naléhavé pomoci, lékařské péče a azylu osobám prchajícím před válkou na Ukrajině a potenciálním pronásledováním, a to jak ukrajinským státním příslušníkům, tak státním příslušníkům jiných zemí; vyzývá Radu a Komisi, aby těmto zemím, přes něž se ukrajinští uprchlíci primárně dostávají na území EU, poskytla zvláštní financování; vyzývá Radu a Komisi, aby upustily od pozastavení dohody o zrušení vízové povinnosti s Ukrajinou; vyzývá všechny členské státy, aby přijaly neukrajinské státní příslušníky, kteří z důvodu svědomí prchají před konfliktem a válkou z Ruska; připomíná všem členským státům EU jejich povinnost dodržovat základní práva všech žadatelů o azyl, kteří hledají v Unii bezpečí, bez ohledu na jejich státní příslušnost, a zastavit navracení; odsuzuje rasismus, s nímž se setkávají studenti z Afriky a Blízkého východu, kterým bylo na Ukrajině znemožněno nastoupit do autobusů a vlaků, aby se dostali na hranice, nebo kteří byli na hranicích zastaveni a bylo jim znemožněno dostat se do bezpečí;

15.  vítá skutečnost, že Rada urychleně přijala sankce s cílem přesvědčit Ruskou federaci, aby přestala útočit na Ukrajinu; s ohledem na nové útoky, a to i na rezidenční oblasti a civilní infrastrukturu, však trvá na tom, že je třeba přijmout další tvrdé sankce;

16.  vyzývá k rozšíření sankcí a k tomu, aby byly zaměřeny na strategické oslabení ruské ekonomiky a průmyslové základny, zejména vojensko-průmyslového komplexu, a tím i na schopnost Ruské federace v budoucnu ohrožovat mezinárodní bezpečnost, a aby byly sankce rozšířeny i na Bělorusko na základě jeho přímé podpory ruské invaze na Ukrajinu;

17.  vyzývá zejména k tomu, aby byl omezen dovoz nejdůležitějšího ruského vývozního zboží, včetně ropy a zemního plynu, aby byly zakázány nové investice EU v Ruské federaci a nové ruské investice v EU, aby byly všechny ruské banky vyloučeny z evropského finančního systému, aby byly Ruská federace a Bělorusko vyloučeny ze systému SWIFT a aby na banky, které používají jiné prostředky než SWIFT, byly pro související transakce uvaleny sekundární sankce nebo sankce obdobné těm, které se uplatňují vůči ruským bankám nebo ruskému bankovnímu systému, a vyzývá k tomu, aby Rusku bylo v Evropě zakázáno získávat finanční prostředky nebo si půjčovat na sekundárních kapitálových trzích; žádá, aby byl u veřejných zakázek EU zakázán nákup zboží a služeb pocházejících z Ruska a Běloruska; požaduje zákaz vývozu všech technologicky vyspělých výrobků a strategického zboží na ruský trh; vyzývá k okamžitému zablokování nebo zrušení financování všech programů spolupráce s Ruskem v oblasti výzkumu a inovací, které jsou podporovány z fondů EU, a k pozastavení meziregionálních programů; žádá, aby byly přístavy EU uzavřeny ruským lodím; požaduje, aby byla investičním fondům a bankám, jako je Mezinárodní investiční banka, které jsou pod kontrolou Ruska, okamžitě zakázána činnost v EU; vyzývá k tomu, aby byl lodím, které plují z některého z přístavů v Ruské federaci nebo do něj míří, odepřen přístup do všech přístavů EU, s výjimkou nezbytných opodstatněných humanitárních důvodů; vítá zákaz letů ruských dopravců i letů soukromých ruských letadel ve vzdušném prostoru EU; vyzývá k přijetí a náležitému uplatňování podobných sankcí vůči Bělorusku;

18.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat ucelený přístup k sankcím bez jakýchkoli výjimek, které by vyplývaly z odvětvových nebo vnitrostátních zájmů; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy uznaly a akceptovaly, že tvrdé sankce vůči Ruské federaci budou mít nevyhnutelně negativní dopad na jejich hospodářskou situaci, a vyzývá Komisi, aby určila prostředky a způsoby řešení hospodářských a sociálních důsledků těchto sankcí a pomáhala při jejich využívání;

19.  zdůrazňuje, že je třeba učinit vše pro to, aby se Rusko vrátilo k jednacímu stolu; připomíná, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě jakožto regionální dohoda podle kapitoly VIII Charty OSN je i nadále organizací, která má přednostně usilovat o pokojné řešení sporů v regionu; vyzývá k využití mechanismů OSN pro řešení krizí; vyzývá EU, její členské státy a Spojené státy, aby pokračovaly ve svém diplomatickém úsilí o ukončení války na Ukrajině;

20.  vyzývá k uzavření okamžitého a bezpodmínečného příměří; požaduje, aby komunikační kanály s Ruskem zůstaly otevřené a aby dotčené strany byly připraveny vést dialog a jednání až do nastolení příměří a ukončení války;

21.  trvá na tom, že všechny budoucí sankce musí být i nadále úzce koordinovány s transatlantickými spojenci a podobně smýšlejícími mezinárodními partnery, aby měly co nejvyšší účinnost;

22.  opakuje své předchozí výzvy k výraznému snížení energetické závislosti, zejména na ruském plynu, ropě a uhlí, a to mimo jiné prostřednictvím diverzifikace zdrojů energie, např. rozšířením terminálů a dodavatelských tras pro zkapalněný zemní plyn, oddělením skladování zemního plynu a zvýšením energetické účinnosti a rychlosti přechodu na čistou energii; vyzývá k definitivnímu upuštění od projektu plynovodu Nord Stream 2, a proto vítá rozhodnutí německé vlády pozastavit jeho certifikaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily koordinační mechanismus pro zemní plyn a využily veškeré možné zásobníky zemního plynu k zajištění jeho nepřerušených dodávek v celé EU; vyzývá členské státy, Komisi a Evropskou centrální banku, aby pozorně sledovaly dopad ruského útoku na finanční stabilitu a stabilitu cen, zejména v souvislosti s energetickými produkty, a zvážily vhodná opatření ke zmírnění případného negativního ekonomického a sociálního dopadu; vyzývá členské státy, aby ukončily veškerou spolupráci s Ruskem v jaderné oblasti, zejména spolupráci se společností Rosatom a jejími dceřinými společnostmi, a to včetně spolupráce s Ruskem v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a zrušení či odebrání provozních licencí pro všechny dceřiné společnosti Rosatom; zdůrazňuje, že sankce by mohly mít zvláštní dopad na evropské domácnosti, které by ovšem neměly platit cenu za tuto krizi; vyzývá proto členské státy, aby připravily plány a dotace pro domácnosti s cílem zabránit prohlubování energetické krize;

23.  požaduje, aby byl stávající globální režim sankcí EU doplněn o nástroj určený pro boj proti korupci a aby byly urychleně přijaty cílené sankce proti jednotlivcům odpovědným za korupci na vysoké úrovni v Rusku a Bělorusku i proti oligarchům a úředníkům blízkým vedení; vyzývá členské státy a spojenecké země, které uplatňují režimy udělování povolení k pobytu na základě investic, aby znovu přezkoumaly všechny osoby, kterým takové povolení k pobytu udělily, a odňaly povolení udělená ruským osobám s vysokým čistým jměním a jejich rodinám, zejména pokud jsou spojeny s osobami a společnostmi, na něž byly uvaleny sankce; opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, aby důsledně prováděly a prosazovaly stávající předpisy proti praní peněz a zajistily větší transparentnost, zejména pokud jde o finanční prostředky, které ruská elita ukládá či utrácí v EU; opakuje svou výzvu, aby byl zmrazen majetek oligarchů blízkých ruskému vedení a jejich rodin v EU a zrušena jejich schengenská víza;

24.  opakuje, že NATO je pro členské státy, které jsou jeho členy, základem kolektivní obrany; vítá jednotný postoj EU, NATO a jiných podobně smýšlejících demokratických partnerů tváří v tvář ruské agresi, ale zdůrazňuje, že je třeba posílit kolektivní odstrašující postoj, připravenost a odolnost; podporuje prohloubení posílené předsunuté přítomnosti NATO v členských státech, které jsou zeměpisně nejblíže ruskému agresorovi a tomuto konfliktu; upozorňuje na ustanovení EU o vzájemné pomoci a solidaritě a vyzývá k zahájení společných vojenských cvičení;

25.  zdůrazňuje, že tento útok vyžaduje, aby se EU a NATO připravily na všechny možnosti; vítá v tomto ohledu aktivaci obranných plánů NATO stejně jako aktivaci sil rychlé reakce NATO a jejich částečné nasazení spolu s rozmístěním jednotek členů NATO, včetně Spojeného království, USA a Kanady, které mají posílit východní okraj aliance a odradit Rusko od další agrese; opakuje svou výzvu členským státům, aby zvýšily výdaje na obranu a zajistily efektivnější kapacity a aby v plné míře využily společné obranné úsilí v evropském rámci, zejména v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) a Evropského obranného fondu, k posílení evropského pilíře v rámci NATO, což zvýší bezpečnost zemí NATO i členských států;

26.  důrazně odsuzuje hrozby Ruské federace vůči členským státům, které nejsou členy NATO, a vyzývá tyto státy, aby zvážily, jaké mají možnosti zvýšení vlastní bezpečnosti; podporuje jejich svrchované právo rozhodovat o vlastní bezpečnostní politice; vítá úzkou koordinaci mezi NATO a partnerskými zeměmi Finsko a Švédsko;

27.  vyzývá ke zvýšení příspěvků na posílení obranných kapacit Ukrajiny; důrazně podporuje historické rozhodnutí přidělit značné další finanční prostředky na zajištění obranných zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím  Evropského mírového nástroje a poskytnutí vojenského vybavení ze strany členských států; požaduje okamžité a úplné provedení tohoto nového rozhodnutí, jakož i opatření pomoci Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje ze dne 2. prosince 2021, která zahrnují financování jednotek vojenského zdravotnictví, včetně polních nemocnic, ženijních jednotek, jednotek mobility a logistiky a podpory kybernetické bezpečnosti; žádá Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby usnadnily rychlé a účinné provedení těchto rozhodnutí;

28.  vyzývá členské státy, aby urychlily poskytování obranných zbraní Ukrajině na základě jasně stanovených potřeb a v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální a kolektivní sebeobranu, aby zvýšily zpravodajskou spolupráci s Ukrajinou v souvislosti s probíhající agresí a sdílely satelitní snímky prostřednictvím SatCen a jiných satelitních systémů;

29.  bere na vědomí rozhodnutí přemístit personál civilní mise EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (poradní mise EU) mimo území Ukrajiny, aby byla zaručena jejich osobní bezpečnost, a žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost bezpečnosti místních zaměstnanců; požaduje naléhavě přehodnocení mandátu této mise a její doplnění o složku vojenského výcviku; podporuje posílení mise EU pro pomoc na hranicích Moldavska a Ukrajiny (EUBAM) na hranici mezi Ukrajinou a Moldavskou republikou/Podněstřím;

30.  trvá na tom, že je třeba, aby EU, NATO a podobně smýšlející mezinárodní partneři zvýšili pomoc Ukrajině v oblasti kybernetické bezpečnosti; vítá počáteční nasazení odborníků z týmu rychlé kybernetické reakce financovaného v rámci stálé strukturované spolupráce a vyzývá k plnému využití režimu kybernetických sankcí EU proti jednotlivcům, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky namířené proti Ukrajině nebo do těchto útoků zapojeným; požaduje, aby byla naléhavě posouzena žádost Ukrajiny o přístup do střediska excelence NATO pro spolupráci při kybernetické obraně a aby tuto žádost podpořili všichni členové tohoto střediska;

31.  odsuzuje informační válku vedenou ruskými orgány, státními sdělovacími prostředky a jejich zástupnými subjekty s cílem působit rozkol šířením pomluv a nepravdivých informací o EU, NATO a Ukrajině tak, aby poté mohly věrohodně vyvracet zprávy o ruských zvěrstvech; vyzývá tudíž všechny členské státy, aby okamžitě zrušily licence na vysílání všech ruských kanálů státních sdělovacích prostředků, včetně jejich opakovaného vysílání; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby v rámci boje proti dezinformacím posílily alternativní online ruskojazyčné informace o probíhajících událostech, zajistily překlad veřejných prohlášení EU do ruštiny a také komunikovaly s ruskojazyčným publikem na jeho platformách; vítá oznámení předsedkyně Komise, že vysílání stanic Russia Today a Sputnik bude v EU zakázáno, a znovu opakuje své výzvy společnostem Google a YouTube, aby zakázaly účty s válečnou propagandou;

32.  vyzývá EU a členské státy, aby ukončily softwarové licence pro vojenské a civilní vybavení v Rusku a Bělorusku, zvláště je-li používáno ke komunikaci a družicové navigaci;

33.  poukazuje na to, že EU musí nepřetržitě posilovat vlastní odolnost vůči hybridním útokům;

34.  vyzývá EU a její členské státy, aby Ukrajině nadále poskytovaly co největší hospodářskou a finanční podporu i makrofinanční a technickou pomoc, kdykoli toho bude zapotřebí, a to i v oblastech souvisejících s obranou a bezpečností, aby aktivovaly veškeré dostupné rozpočtové nástroje EU a vypracovaly dlouhodobou strategii na podporu úsilí, které Ukrajina vynakládá na posílení odolnosti svých demokratických institucí a svého hospodářství;

35.  vyzývá EU a její členské státy, aby pro Ukrajinu připravily plán pomoci a obnovy v řádu miliard EUR na podporu jejího hospodářství a na obnovu její zničené infrastruktury; zdůrazňuje, že Ruská federace nese zodpovědnost za destrukci ukrajinské infrastruktury, včetně civilních a obytných budov, a za významné ekonomické ztráty a že po ní bude žádáno, aby škody, které způsobila svými agresivními operacemi, nahradila;

36.  znovu potvrzuje neochvějnou podporu svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí Východního partnerství a vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto země, a především Moldavsko, podpořily při poskytování přechodného útočiště uprchlíkům z Ukrajiny a zvyšování jejich odolnosti vůči možným ruským útokům v oblastech obrany, kybernetické bezpečnosti a strategické komunikace;

37.  vyzývá orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a na základě dosažených výsledků, a aby mezitím usilovaly o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu s dohodou o přidružení;

38.  s hlubokým znepokojením si všímá nepolevujících snah Ruské federace o destabilizaci zemí západního Balkánu a vměšování do jejich demokratických procesů; odsuzuje všechny projevy podpory Ruské federaci poté, co zahájila agresi vůči Ukrajině, a oceňuje podporu, kterou projevily země západního Balkánu, jež jsou euro-atlantskými spojenci; hluboce lituje toho, že se Srbsko nepřipojilo k sankcím EU uvaleným na Rusko, což poškozuje jeho proces přistoupení k EU, a opakuje, že od kandidátských zemí očekává nejen sladění s acquis EU, ale i se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

39.  vítá rozhodnutí Rady Evropy pozastavit práva Ruské federace na zastoupení a rozhodnutí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zastavit proces jejího přistoupení;

40.  vyjadřuje uznání a podporu ruským a běloruským občanům, kteří v uplynulých dnech vyšli do ulic a dali v sázku svou bezpečnost, aby odsoudili válku zahájenou jménem Ruské federace za podpory nezákonného běloruského diktátora, odsuzuje zatčení tisíců pokojných demonstrantů a žádá jejich okamžité propuštění;

41.  vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly protiválečná hnutí v Rusku a v Bělorusku, která protestují proti Putinově invazi na Ukrajinu;

42.  vyzývá další mezinárodní organizace, zejména kulturní a sportovní, aby i ony zvážily pozastavení účasti Ruska; v této souvislosti vítá rozhodnutí Evropské vysílací unie zablokovat účast Ruska na pěvecké soutěži Eurovision, rozhodnutí UEFA vyloučit Rusko z finále Ligy mistrů a rozhodnutí mnoha národních týmů nenastoupit proti Rusku v kvalifikačních zápasech mistroství světa a v dalších soutěžích; vyzývá další sportovní svazy, aby pozastavily účast Ruska na svých akcích, zejména vítá, že FIFA pozastavila účast Ruska na mistrovství světa;

43.  vyzývá EU a členské státy, aby snížily počet ruských diplomatických a konzulárních zastoupení na svém území, a to s okamžitým účinkem, pokud se na jejich činnostech podílejí vojenské složky;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly podporu a ochranu obráncům lidských práv a občanské společnosti v Rusku a Bělorusku, proti nimž budou vedeny tvrdé zásahy, a aby v nutných případech vydávaly mimořádná víza umožňující opustit Rusko a Bělorusko;

45.  zdůrazňuje, že se EU a její členské státy zasadí o to, aby byli pachatelé válečných zločinů a osoby porušující lidská práva pohnáni k odpovědnosti, a to včetně osob, které takovým činům napomáhají šířením propagandy; vyzývá proto EU a její členské státy, aby spolupracovaly s mezinárodními orgány na shromažďování důkazů a aby podporovaly a prosazovaly jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a vyšetřování všech válečných zločinů spáchaných na území Ukrajiny od 20. února 2014, aby mohli být Vladimír Putin a Alexandr Lukašenko postaveni před soud;

46.  vítá mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN, na němž hodlá mezinárodní společenství dát najevo, že rozhodně odsuzuje akce podniknuté jménem Ruské federace proti Ukrajině, a vítá rovněž návrh na přijetí rezoluce, která by vyzvala k přijetí sankcí vůči Ruské federaci jako agresorovi; vyjadřuje politování nad ruským vetem rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla vyzvat k zastavení vojenské ofenzívy Ruské federace proti Ukrajině;

47.  žádá, aby Rada bezpečnosti OSN zahájila vyšetřování podle kapitoly VI Charty OSN (články 34 a 35); vyzývá Čínu jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, aby plně respektovala svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a aby využila svého vlivu na Rusko k ukončení této agrese, která ohrožuje mezinárodní stabilitu;

48.  odsuzuje Ruskou federaci za to, že provádí vojenské operace v bezprostřední blízkosti kritické infrastruktury, jako jsou jaderné elektrárny, přehrady a chemické závody; je vážně znepokojen situací v Černobylské jaderné elektrárně poté, co ji obsadily ruské jednotky, což vedlo k porušení veškerých pravidel jaderné bezpečnosti, přičemž prostor elektrárny je využíván jako nástupní místo pro ofenzívu proti Kyjevu, včetně dělostřeleckého bombardování; vyzývá mezinárodní společenství, aby situaci pečlivě monitorovalo, a vyzývá Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, aby urychleně svolala zasedání své Rady guvernérů za účelem posouzení jaderných rizik spojených s ruskou agresí;

49.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí, že ruské vojenské síly obsadily a kontrolují jadernou elektrárnu Černobyl; vyzývá Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, aby vytvořila zvláštní tým pro sledování akcí Ruské federace, které by mohly ohrozit bezpečnost jaderných elektráren a jaderného zařízení a paliva;;

50.  vyzývá orgány EU, aby posoudily dopad války na životní prostředí v tomto regionu;

51.  je mimořádně znepokojen aliancí mezi krajně pravicovými stranami zastoupenými v Evropském parlamentu a ruskou vládnoucí stranou a jejím dopadem na naše demokracie, jakož i zahraničním a skrytým financováním stran, jednotlivců a hnutí zaměřeným na sociální roztříštěnost a destabilizaci EU;

52.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Organizaci spojených národů, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace a prezidentovi, vládě a parlamentu Běloruska.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0515. (2) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).