Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2020/2268(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0022/2022

Předložené texty :

A9-0022/2022

Rozpravy :

PV 08/03/2022 - 3
CRE 08/03/2022 - 3

Hlasování :

PV 08/03/2022 - 11
CRE 08/03/2022 - 11
PV 09/03/2022 - 13
CRE 09/03/2022 - 13

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0064

Přijaté texty
PDF 345kWORD 125k
Středa, 9. března 2022 - Štrasburk
Zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii
P9_TA(2022)0064A9-0022/2022

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (2020/2268(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména na její články 7, 8, 11, 12, 39, 40, 47 a 52,

–  s ohledem na Chartu OSN, zejména na její články 1 a 2,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2131 (XX) ze dne 21. prosince 1965 nazvanou „Deklarace o nepřípustnosti zasahování do vnitřních záležitostí států a ochraně jejich nezávislosti a svrchovanosti“,

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a zejména na její články 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16 a 17, a s ohledem na protokol k této úmluvě, a zejména jeho článek 3,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2016 o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany(1), a na své doporučení ze dne 13. března 2019 ohledně následných kroků ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o kybernetické obraně(3),

–  s ohledem na společná sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. prosince 2018 nazvaná „Akční plán proti dezinformacím“ (JOIN(2018)0036) a ze dne 14. června 2019 s názvem „Zpráva o provádění akčního plánu proti dezinformacím“ (JOIN(2019)0012),

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů ze dne 23. června 2021 o páté zprávě o pokroku v provádění Společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016 a na společné sdělení z roku 2018 o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb (SWD(2021)0729),

–  s ohledem na evropský akční plán pro demokracii (COM(2020)0790),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 nazvané „Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace“ (COM(2020)0784),

–  s ohledem na soubor opatření v rámci aktu o digitálních službách,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 nazvané „Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace(4),

–  s ohledem na kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2018 a pokyny k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím z roku 2021 (COM(2021)0262) a na doporučení pro nový kodex zásad boje proti dezinformacím, která v říjnu 2021 vydala skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 09/2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2020 o odolnosti kritických subjektů (COM(2020)0829), který předložila Komise dne 16. prosince 2020, a na návrh přílohy této směrnice,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie(5), (nařízení o prověřování PZI) a na pokyny k tomuto nařízení z března 2020 (C(2020)1981),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (JOIN(2020)0018),

–  s ohledem na články Komise OSN pro mezinárodní právo o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148, který předložila Komise dne 16. prosince 2020 (COM(2020)0823),

–  s ohledem na soubor nástrojů EU pro zmírňování rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti sítí 5G z března 2021,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013(6),

–  s ohledem na studie, briefingy a hloubkovou analýzu, které si vyžádal zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE),

–  s ohledem na slyšení Frances Haugenové ze dne 8. listopadu 2021, které uspořádal jeho Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ve spolupráci s dalšími výbory,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2021 o stavu schopností EU v oblasti kybernetické obrany(7),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, a zejména na cíl 16, který se zaměřuje na podporu mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj,

–  s ohledem na projev o stavu Unie v roce 2021 a prohlášení o záměru,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 10. září 2021 nazvanou „naše společná agenda“,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. června 2020 nazvané „Boj proti dezinformacím o onemocnění COVID-19 – pravda a mýty“ (JOIN(2020)0008),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 15. listopadu 2021 o změně režimu sankcí vůči Bělorusku s cílem rozšířit kritéria pro zařazení na seznam osob a subjektů, které organizují hybridní útoky a instrumentalizaci lidí ze strany běloruského režimu nebo k nim přispívají,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. června 2020 o zřízení zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a o jeho působnosti, početním složení a funkčním období, které bylo přijato podle článku 207 jednacího řádu(8),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (A9-0022/2022),

A.  vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování představuje závažné porušení všeobecných hodnot a zásad, na nichž je Unie založena, jako je lidská důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie a právní stát;

B.  vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování, manipulace s informacemi a dezinformace představují porušení základních svobod projevu a informací, které jsou zakotveny v článku 11 Listiny, a ohrožují jak tyto svobody, tak demokratické procesy v EU a jejích členských státech, jako je konání svobodných a spravedlivých voleb; vzhledem k tomu, že cílem zahraničního vměšování je překrucování faktů a předkládání nepravdivých informací, umělé nafukování jednostranných argumentů, diskreditace informací s cílem degradovat politický diskurz a v konečném důsledku podkopat důvěru ve volební systém, a tedy i v samotný demokratický proces;

C.  vzhledem k tomu, že Rusko šíří dezinformace v dosud nevídaném rozsahu a zákeřnosti skrze tradiční sdělovací prostředky i platformy sociálních médií, a to s cílem obelhat své občany doma a mezinárodní společenství v předvečer a v průběhu agresivní války proti Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo 24. února 2022, což ukazuje, že i informace lze zneužít jako zbraň;

D.  vzhledem k tomu, že veškeré kroky proti zahraničnímu vměšování a manipulaci s informacemi musí samy respektovat základní svobody projevu a informací; vzhledem k tomu, že Agentura EU pro základní práva (FRA) hraje klíčovou úlohu při hodnocení dodržování základních práv, včetně článku 11 Listiny, s cílem zabránit nepřiměřeným krokům; vzhledem k tomu, že subjekty, které se dopouštějí zahraničního vměšování a manipulace s informacemi, zneužívají tyto svobody ve svůj prospěch, a je proto nezbytné zintenzivnit preventivní boj proti zahraničnímu vměšování a manipulaci s informacemi, neboť demokracie závisí na lidech, kteří přijímají informovaná rozhodnutí;

E.  vzhledem k prokázané skutečnosti, že nepřátelské a autoritářské zahraniční státní i nestátní subjekty, jako je Rusko, Čína a další, používají manipulace s informacemi a jiné taktiky vměšování s cílem narušovat demokratické procesy v EU; vzhledem k tomu, že tyto útoky, které jsou součástí strategie hybridní války a představují porušení mezinárodního práva, uvádějí občany v omyl a klamou je, ovlivňují jejich volební chování, prohlubují rozdělující debaty, rozdělují, polarizují a zneužívají zranitelnost společností, podporují nenávistné verbální projevy, zhoršují situaci zranitelných skupin, u nichž je větší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi dezinformací, narušují integritu demokratických voleb a referend, zasévají nedůvěru ve vnitrostátní vlády, veřejné orgány a liberální demokratický řád a mají za cíl destabilizovat evropskou demokracii, a představují proto vážnou hrozbu pro bezpečnost a svrchovanost EU;

F.  vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování představuje jednání, které ohrožuje nebo negativně ovlivňuje hodnoty, demokratické postupy, politické procesy, bezpečnost států a občanů a schopnost zvládat výjimečné situace; vzhledem k tomu, že toto vměšování má manipulativní povahu a je prováděno a financováno záměrně a koordinovaně; vzhledem k tomu, že osoby odpovědné za takové vměšování, včetně jejich zástupných aktérů na jejich vlastním území i mimo něj, mohou být státními či nestátními subjekty a často je při jejich zahraničním vměšování podporují političtí pomocníci v členských státech, kteří na základě podpory zahraničních strategií získávají politické a ekonomické výhody; vzhledem k tomu, že skutečnost, že zahraniční aktéři využívají domácí zástupce a spolupracují s domácími spojenci, stírá hranice mezi zahraničním vměšováním a vnitřní diverzí;

G.  vzhledem k tomu, že taktika zahraničního vměšování má řadu podob, včetně dezinformací, potlačování informací, manipulace s platformami sociálních médií a jejich algoritmy, uživatelskými podmínkami a reklamními systémy sociálních médií, dále včetně kybernetických útoků, hackerských útoků s cílem získat informace o voličích a vměšovat se do legitimity volebního procesu, hrozeb namířených proti novinářům, výzkumným pracovníkům, politikům a členům organizací občanské společnosti a jejich obtěžování, skrytých darů a půjček politickým stranám, kampaní ve prospěch určitých kandidátů, organizací a sdělovacích prostředků, falešných nebo zástupných mediálních společností a organizací, získávání a podchycování elit, „špinavých“ peněz, falešných osob a identit, autocenzurních tlaků, zneužívání historických, náboženských a kulturních narativů, nátlaku na vzdělávací a kulturní instituce, snahy o ovládnutí kritické infrastruktury, nátlaku na cizí státní příslušníky žijící v EU, zneužívání migrantů a špionáže; vzhledem k tomu, že tyto taktiky jsou pro větší dopad často kombinovány;

H.  vzhledem k tomu, že manipulace s informacemi a šíření dezinformací může sloužit ekonomickým zájmům státních i nestátních subjektů a jejich zástupců a může vést k vytváření ekonomických závislostí, jež lze zneužívat k politickým cílům; vzhledem k tomu, že ve světě nevojenské mezinárodní soutěže může být zahraniční vměšování hlavním nástrojem destabilizace a oslabování cílových protějšků nebo posilování vlastní konkurenční výhody vytvářením kanálů vlivu, závislostí na dodavatelském řetězci, vydírání nebo nátlaku; vzhledem k tomu, že dezinformace způsobují přímé a nepřímé hospodářské škody, které nejsou systematicky vyhodnocovány;

I.  vzhledem k tomu, že zavádějící informace je prokazatelně nepravdivá informace, která nemá za cíl způsobit škodu, zatímco dezinformace je prokazatelně nepravdivá nebo zavádějící informace, která byla záměrně vytvořena, prezentována nebo šířena s cílem způsobit škodu nebo dosáhnout potenciálně destruktivního účinku na společnost klamáním veřejnosti či se záměrem získat ekonomický prospěch;

J.  vzhledem k tomu, že je třeba se v rámci EU dohodnout na společných a podrobných definicích a metodikách s cílem zlepšit společné chápání hrozeb a vypracovat příslušné normy EU, jež by umožňovaly na útoky lépe reagovat a zjišťovat, kdo za ně nese odpovědnost; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) odvádí v této oblasti značné množství práce; vzhledem k tomu, že tyto definice musí zajistit, aby nedocházelo k ovlivňování zvnějšku a byla dodržována lidská práva; vzhledem ke klíčovému významu spolupráce s podobně smýšlejícími partnery na příslušných mezinárodních fórech na společných definicích zahraničního vměšování s cílem stanovit mezinárodní normy a standardy; vzhledem k tomu, že by se EU měla ujmout vedení při stanovování jasných mezinárodních pravidel pro přisuzování odpovědnosti za zahraniční vměšování;

Potřeba koordinované strategie proti zahraničnímu vměšování

K.  vzhledem k tomu, že pokusy o zahraniční vměšování jsou po celém světě stále častější a stávají se systémovějšími a sofistikovanějšími, přičemž se opírají o široké využívání umělé inteligence a je stále obtížnější zjistit, kdo za ně nese odpovědnost;

L.  vzhledem k tomu, že povinností EU a jejích členských států je bránit všechny občany, infrastrukturu i demokratické systémy před pokusy o zahraniční vměšování; vzhledem k tomu však, že EU a její členské státy zjevně nemají vhodné a dostatečné prostředky k tomu, aby těmto hrozbám mohly lépe předcházet a odhalovat je, zjišťovat, kdo za ně nese odpovědnost, bojovat proti nim a postihovat je;

M.  vzhledem k tomu, že mnozí političtí činitelé a občané obecně mají vesměs nedostatečné povědomí o reálnosti těchto problémů, což může přispět k neúmyslnému otevírání dalších zranitelných míst; vzhledem k tomu, že problematika dezinformačních kampaní není v popředí zájmu evropských politiků; vzhledem k tomu, že slyšení a činnost zvláštního výboru INGE přispívají k veřejnému povědomí o těchto otázkách a jejich uvádění do kontextu a úspěšně vytvářejí rámec pro evropskou diskusi o zahraničním vměšování; vzhledem k tomu, že dlouhodobé zahraniční dezinformační úsilí již přispívá ke vzniku domácích dezinformačních zdrojů;

N.  vzhledem k tomu, že je zcela zásadní, aby institucionální subjekty a nezávislí analytici a ověřovatelé faktů transparentním způsobem a v reálném čase monitorovali situaci v oblasti zahraničního vměšování, aby byla účinně koordinována jejich činnost a výměna informací, protože jedině tak je možné přijímat vhodná opatření nejen s cílem poskytnout informace o probíhajících nepřátelských útocích, ale také proti nim zasáhnout; vzhledem k tomu, že podobnou pozornost je třeba věnovat mapování společnosti a identifikaci těch jejích částí, které jsou vůči zahraniční manipulaci a dezinformacím nejzranitelnější a nejnáchylnější, a řešit příčiny této zranitelnosti;

O.  vzhledem k tomu, že prvořadá priorita obrany EU, tj. odolnost a připravenost občanů EU v souvislosti se zahraničním vměšováním a manipulací s informacemi, vyžaduje dlouhodobý a celospolečenský přístup, který začíná na úrovni vzdělávání a posilování informovanosti o těchto problémech již v rané fázi;

P.  vzhledem k tomu, že je nezbytné spolupracovat a koordinovat činnost mezi správními úrovněmi a odvětvími členských států, na úrovni EU i mezi podobně smýšlejícími zeměmi, jakož i s občanskou společností a soukromým sektorem, s cílem zjišťovat slabá místa, odhalovat útoky a neutralizovat je; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné sladit vnímání hrozeb s národní bezpečností;

Budování odolnosti posilováním situačního povědomí, mediální a informační gramotnosti, plurality médií, nezávislé žurnalistiky a vzdělávání

Q.  vzhledem k tomu, že situační povědomí, pevné demokratické systémy, silný právní stát, živá občanská společnost, včasná varování a posuzování hrozeb jsou prvními kroky v boji proti manipulacím s informacemi a vměšování; vzhledem k tomu, že navzdory veškerému pokroku, jehož bylo při zvyšování informovanosti o zahraničním vměšování dosaženo, mnoho lidí, včetně politických činitelů a státních úředníků pracujících v potenciálně ohrožených oblastech, si stále neuvědomuje možná rizika spojená se zahraničním vměšováním a neví, jak je řešit;

R.  vzhledem k tomu, že kvalitní, udržitelně a transparentně financované a nezávislé sdělovací prostředky a profesionální žurnalistika mají zásadní význam pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a právní stát, a jsou proto pilířem demokracie a nejlepším protilékem proti dezinformacím; vzhledem k tomu, že někteří zahraniční aktéři využívají svobody západních médií k šíření dezinformací; vzhledem k tomu, že profesionální sdělovací prostředky a tradiční žurnalistika jakožto zdroj kvalitních informací procházejí v digitální éře náročným obdobím; vzhledem k tomu, že kvalitní novinářské vzdělání a odborná příprava v rámci EU i mimo ni jsou nezbytné k zajištění hodnotných novinářských analýz a vysokých redakčních standardů; vzhledem k tomu, že EU musí nadále podporovat žurnalistiku v digitálním prostředí; vzhledem k tomu, že komunikace založená na vědeckých poznatcích by měla hrát významnou úlohu;

S.  vzhledem k tomu, že redakčně nezávislá veřejnoprávní média jsou při poskytování kvalitních a nestranných informačních služeb široké veřejnosti zásadní a nezastupitelná a musí být chráněna před nepřátelským převzetím a posílena jakožto základní pilíř v boji proti dezinformacím;

T.  vzhledem k tomu, že různé zúčastněné strany a instituce používají pro účely analýzy zahraničního vměšování různé metodiky a definice, které se vyznačují rozdílnou mírou srozumitelnosti, a vzhledem k tomu, že tyto rozdíly mohou bránit srovnatelnému monitorování, analýze a hodnocení stupně ohrožení, a komplikovat tak společný postup; vzhledem k tomu, že pro zlepšení společné analýzy hrozeb je zapotřebí definice a metodika na úrovni EU;

U.  vzhledem k tomu, že terminologii zaměřenou na obsah, jako jsou falešné nebo zavádějící zprávy, zavádějící informace a dezinformace, je třeba doplnit o terminologii zaměřenou na jednání, aby bylo možné tento problém náležitě řešit; vzhledem k tomu, že tato terminologie by měla být harmonizována a pečlivě dodržována;

V.  vzhledem k tomu, že odborná příprava v oblasti mediální a digitální gramotnosti a zvyšování informovanosti jak dětí, tak dospělých jsou důležitými nástroji k posilování občanské odolnosti vůči pokusům o vměšování v informačním prostoru a k předcházení manipulaci a polarizaci; vzhledem k tomu, že obecně platí, že společnosti s vysokou úrovní mediální gramotnosti jsou vůči zahraničnímu vměšování odolnější; vzhledem k tomu, že novinářské pracovní metody, jako je konstruktivní žurnalistika, by mohly pomoci posílit důvěru občanů v žurnalistiku;

W.  vzhledem k tomu, že manipulace s informacemi může mít mnoho podob, jako je šíření dezinformací a zcela falešných zpráv, zkreslování skutečnosti, narativů a vyjádřených názorů, potlačování určitých informací nebo názorů, vytrhávání informací z kontextu, manipulace s pocity lidí, šíření nenávistných projevů, propagace určitých názorů na úkor jiných a obtěžování lidí s cílem je umlčit a zastrašit; vzhledem k tomu, že jedním z cílů manipulace s informacemi je vytvořit chaos a podpořit tak ztrátu důvěry občanů ve staré a nové „strážce“ informací; vzhledem k tomu, že mezi svobodou projevu a šířením nenávistných projevů a dezinformací je tenká hranice, která by neměla být zneužívána;

X.  vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán, Čína, Turecko, Rusko a další cílí na novináře a oponenty v Evropské unii, jako v případě ázerbájdžánského blogera a opozičního aktivisty Mahammada Mirzaliho v Nantes nebo tureckého novináře Erka Acarera v Berlíně;

Y.  vzhledem k tomu, že existují konkrétní důkazy o tom, že demokratické procesy v EU jsou terčem vměšování a dezinformačních kampaní, které zpochybňují demokratické ideály a základní práva; vzhledem k tomu, že dezinformace týkající se mimo jiné genderu, LGBTIQ+, sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a menšin ohrožují lidská práva, oslabují digitální a politická práva, jakož i bezpečnost a ochranu osob, na něž míří, a vedou k rozdělování a nejednotnosti mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že během volebních kampaní bývají ženské politické kandidátky nepřiměřeně často terčem sexistických narativů, což ženy odrazuje od účasti v demokratických procesech; vzhledem k tomu, že původci těchto dezinformačních kampaní vytváří pod záminkou podpory „tradičních“ nebo „konzervativních“ hodnot strategická spojenectví s místními partnery, aby získávali přístup k místním zpravodajským informacím, a údajně dostávají miliony eur ze zahraničních zdrojů;

Z.  vzhledem k tomu, že kromě státních institucí, novinářů, tvůrců veřejného mínění a soukromého sektoru může také každá část společnosti i každý jednotlivec hrát důležitou roli při odhalování dezinformací a zastavování jejich šíření a varování ohrožených lidí ve svém okolí; vzhledem k tomu, že občanská společnost, akademická obec a novináři již výrazně přispívají ke zvyšování informovanosti veřejnosti a posilování odolnosti společnosti, a to i ve spolupráci se svými protějšky v partnerských zemích;

AA.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti zastupující menšiny a lidskoprávní organizace v Evropě jsou stále nedostatečně financovány, přestože hrají při zvyšování informovanosti a potírání dezinformací klíčovou úlohu; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti by měly mít dostatečné zdroje, aby se mohly podílet na omezování dopadů zahraničního vměšování;

AB.  vzhledem k tomu, že jakmile se začnou šířit dezinformace, je důležité mít snadný a včasný přístup k informacím založeným na faktech z důvěryhodných zdrojů;

AC.  vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování a pokusy o manipulace ve sféře informací je nutno odhalovat rychle, aby proti nim bylo možné bojovat; vzhledem k tomu, že analýza zpravodajských informací a situační povědomí EU závisí na ochotě členských států sdílet informace; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise navrhla zvážit zřízení Společného střediska EU pro situační povědomí; vzhledem k tomu, že preventivní a proaktivní opatření včetně předcházení dezinformacím a zdravého informačního ekosystému jsou mnohem účinnější než následné ověřování a vyvracení faktů, které vykazují mnohem menší dosah než původní dezinformace; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy nemají v současné době dostatečné schopnosti umožňující přijmout taková opatření; vzhledem k tomu, že nové analytické nástroje založené na umělé inteligenci, jako je litevský Debunk.eu, by mohly pomáhat odhalovat útoky, sdílet znalosti a informovat veřejnost;

AD.  vzhledem k tomu, že dezinformacím se daří v prostředí slabého nebo roztříštěného narativu na národní úrovni nebo na úrovni EU, v polarizovaných a emočně vypjatých diskusích a že využívají slabé stránky a předsudky společnosti a jednotlivců, a vzhledem k tomu, že dezinformace narušují veřejnou diskusi o volbách i další demokratické procesy a mohou občanům ztížit přijímání informovaných rozhodnutí;

Zahraniční vměšování prostřednictvím online platforem

AE.  vzhledem k tomu, že online platformy mohou sloužit jako snadno přístupné a finančně dostupné nástroje pro aktéry podílející se na manipulacích s informacemi a jiných způsobech vměšování, jako jsou nenávistné projevy a obtěžování, narušování zdraví a bezpečnosti našich online komunit, umlčování oponentů, špionáž nebo šíření dezinformací; vzhledem k tomu, že jejich fungování prokazatelně podporuje polarizované a extrémní názory na úkor informací založených na faktech; vzhledem k tomu, že platformy mají vlastní zájmy a nemusí být při zpracovávání informací neutrální; vzhledem k tomu, že některé online platformy velmi profitují ze systému, který posiluje rozdělení, extremismus a polarizaci; vzhledem k tomu, že online prostor je pro naši demokracii stejně důležitý jako fyzický prostor, a proto potřebuje odpovídající pravidla;

AF.  vzhledem k tomu, že platformy bezprecedentním a problematickým způsobem urychlují a prohlubují šíření zavádějících informací a dezinformací; vzhledem k tomu, že online platformy kontrolují online tok informací a reklamy, vzhledem k tomu, že platformy vytvářejí a používají algoritmy, jimiž se tyto toky řídí, a vzhledem k tomu, že platformy nejsou transparentní, chybí jim vhodné postupy pro ověřování identity, používají nejasnou a vágní terminologii a poskytují jen velmi nedostatečné nebo žádné informace o podobě, používání a dopadech těchto algoritmů; vzhledem k tomu, že návyková složka algoritmů online platforem vytvořila vážný problém v oblasti veřejného zdraví, který je třeba řešit; vzhledem k tomu, že online platformy by měly za škodlivé dopady svých služeb nést odpovědnost, neboť, jak odhalili oznamovatelé, některé platformy si byly nedostatků ve svých algoritmech vědomy – zejména pak své úlohy při šíření rozdělujícího obsahu –, ale neřešily je, aby maximalizovaly zisk;

AG.  vzhledem k tomu, že v reakci na agresivní válku Ruska proti Ukrajině zaslali předsedové a předsedkyně vlád Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska dne 27. února 2022 dopis výkonným ředitelům velkých technologických platforem sociálních médií (Twitter, Alphabet, YouTube a Meta), ve kterém je mimo jiné vyzvali k pozastavení účtů, na kterých dochází k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti nebo tyto zločiny oslavují, k přísnějšímu moderování obsahu v ruském a ukrajinském jazyce, k úplné a okamžité demonetizaci veškerých účtů, které šíří dezinformace ze strany ruské a běloruské vlády, a poskytnutí pomoci uživatelům, kteří se snaží nalézt důvěryhodné informace o válce na Ukrajině;

AH.  vzhledem k tomu, že v celé EU jsou vedeny kampaně zaměřené na vměšování a manipulaci s informacemi zaměřené proti veškerým opatřením proti šíření onemocnění COVID-19, včetně očkování, a vzhledem k tomu, že online platformy nejsou schopny koordinovat své úsilí o jejich potlačení a je dokonce možné, že k jejich šíření přispívají; vzhledem k tomu, že tyto dezinformace mohou být životu nebezpečné, pokud odrazují lidi od očkování nebo propagují falešnou léčbu; vzhledem k tomu, že pandemie vyostřila systémový boj mezi demokracií a autoritářstvím a přiměla autoritářské státní i nestátní aktéry, jako je Čína a Rusko, k nasazení široké škály otevřených i skrytých nástrojů ve snaze destabilizovat své demokratické protějšky; vzhledem k tomu, že kauza Facebook Papers odhalila selhání této platformy v boji proti dezinformacím souvisejícím s očkováním, a to i v anglickém jazyce; vzhledem k tomu, že v případě neanglických dezinformací o očkování je situace ještě horší; vzhledem k tomu, že tento problém se týká všech platforem;

AI.  vzhledem k tomu, že celá řada prodejců registrovaných v EU prodává neautentické lajky, sledující, komentáře a sdílení komukoli, kdo si přeje uměle zvýšit svou viditelnost online; vzhledem k tomu, že je nemožné určit legitimní způsoby používání těchto služeb, zatímco ty škodlivé zahrnují manipulaci s volbami a dalšími demokratickými procesy, šíření podvodů, zveřejňování negativních recenzí na konkurenční produkty, klamání inzerentů a vytváření falešných profilů diskutérů, které jsou využívány k řízení konverzace, osobním útokům a umělému nafukování určitých názorů, jimž by se jinak nedostalo pozornosti; vzhledem k tomu, že zahraniční režimy, jako je Rusko a Čína, využívají tyto online nástroje v obrovském měřítku k ovlivňování veřejné diskuse v evropských zemích; vzhledem k tomu, že dezinformace mohou destabilizovat evropskou demokracii;

AJ.  vzhledem k tomu, že sociální platformy, digitální zařízení a aplikace shromažďují a ukládají o každém uživateli obrovské množství velmi podrobných osobních a často citlivých údajů; vzhledem k tomu, že tyto údaje mohou být využívány k předvídání behaviorálních tendencí, posilování kognitivních předsudků a ke směrování rozhodování určitým směrem; vzhledem k tomu, že tyto údaje jsou využívány ke komerčním účelům; vzhledem k tomu, že opakovaně dochází k únikům údajů, a to na úkor bezpečnosti obětí těchto úniků, a že tyto údaje mohou být prodávány na černém trhu; vzhledem k tomu, že tyto databáze mohou být zlatým dolem pro nepřátelské subjekty, které se chtějí zaměřit na cílové skupiny nebo jednotlivce;

AK.  vzhledem k tomu, že platformy jsou obecně navrženy tak, aby se zajistilo, že možnost nesdílet údaje je ve srovnání s možností údaje sdílet neintuitivní, obtížnější a zdlouhavější volbou;

AL.  vzhledem k tomu, že online platformy se staly součástí většiny oblastí našeho života a že šíření informací na platformách může mít značný dopad na naše myšlení i chování, například pokud jde o volební preference, hospodářské a sociální volby a výběr informačních zdrojů, a vzhledem k tomu, že tato zásadní rozhodnutí veřejného významu jsou dnes ve skutečnosti podmíněna komerčními zájmy soukromých společností;

AM.  vzhledem k tomu, že mechanismy správy algoritmů a další prvky platforem sociálních médií jsou navrženy tak, aby co nejdéle udržely pozornost uživatelů; vzhledem k tomu, že podle opakovaných zjištění tyto prvky podporují polarizaci, radikalizaci a diskriminační obsah a udržují uživatele v podobně smýšlejících kruzích; vzhledem k tomu, že to vede k postupné radikalizaci uživatelů platforem a k deformaci a kontaminaci procesů kolektivní diskuse, a nikoli k ochraně demokratických procesů a jednotlivců; vzhledem k tomu, že nekoordinované kroky platforem vedou k rozporům v jejich činnosti a umožňují šíření dezinformací mezi jednotlivými platformami; vzhledem k tomu, že obchodní model založený na vydělávání peněz šířením polarizujících informací a navrhováním algoritmů činí z platforem snadný terč pro manipulaci ze strany zahraničních nepřátelských aktérů; vzhledem k tomu, že platformy sociálních médií by mohly být koncipovány jinak, aby podporovaly zdravější veřejnou online sféru;

AN.  vzhledem k tomu, že vytváření klamavých audiomontáží a videomontáží (deep fake) je s příchodem cenově dostupných a snadno použitelných technologií stále snazší a šíření těchto materiálů se stává exponenciálně narůstajícím problémem; avšak vzhledem k tomu, že v současné době se 90 % výzkumu věnuje vývoji deep fake a pouze 10 % se zaměřuje na jejich odhalování;

AO.  vzhledem k tomu, že samoregulační systémy, jako je Kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2018, přinesly určitá zlepšení; vzhledem k tomu, že spoléhání na dobrou vůli platforem však nepřináší výsledky ani není efektivní a poskytlo jen málo užitečných údajů o jejich celkovém dopadu; vzhledem k tomu, že platformy navíc přijímají individuální opatření, která se liší mírou a účinkem, čímž si ponechávají „zadní vrátka“, kterými se může obsah dále šířit, přestože byl stažen; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit jasná pravidla a sankce, aby měl kodex dostatečný účinek na online prostředí;

AP.  vzhledem k tomu, že Akční plán pro evropskou demokracii má za cíl posílit kodex z roku 2018 a spolu s aktem o digitálních službách představuje odklon od samoregulačního přístupu, přičemž si klade za cíl zavést více záruk a ochrany pro uživatele zvýšením autonomie a překonáním pasivity, pokud jde o nabízené služby, zavedením opatření, která budou od společností vyžadovat větší transparentnost a odpovědnost, a zavedením více povinností pro platformy;

AQ.  vzhledem k tomu, že stávající opatření proti dezinformačním kampaním na online platformách nejsou účinná ani odstrašující a umožňují platformám nadále šířit diskriminační a nepřátelský obsah;

AR.  vzhledem k tomu, že ve srovnání se správou obsahu v angličtině věnují platformy výrazně méně prostředků na správu obsahu v méně rozšířených jazycích, ale i obsahu v jiných široce užívaných jazycích;

AS.  vzhledem k tomu, že postupy pro podávání stížností a odvolání jsou u platforem obecně nedostatečné;

AT.  vzhledem k tomu, že v posledních měsících několik významných provozovatelů platforem přistoupilo na dodržování pravidel cenzury, například během ruských parlamentních voleb v září 2021, kdy společnosti Google a Apple ze svých obchodů s aplikacemi v Rusku odstranily aplikaci Smart Voting;

AU.  vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečné transparentnosti rozhodovacích algoritmů platforem je nemožné ověřovat jejich tvrzení ohledně toho, co dělají a jaký je dopad jejich opatření v boji proti manipulacím s informacemi a proti vměšování; vzhledem k tomu, že, jak vyplývá z nedávné kauzy Facebook Papers, existují rozpory mezi deklarovaným účinkem opatření těchto platforem v jejich ročních sebehodnoceních a jejich skutečnou účinností;

AV.  vzhledem k tomu, že netransparentní povaha cílené reklamy vede k obrovskému množství online inzerce, kterou si objednávají renomované značky a někdy i veřejné instituce a jež pak končí na internetových stránkách podporujících terorismus, které dávají prostor nenávistným projevům a dezinformacím, čímž tato reklama financuje růst takovýchto internetových stránek, aniž by si toho inzerenti byli vědomi nebo k tomu dali svůj souhlas;

AW.  vzhledem k tomu, že trh s online reklamou ovládá malý počet velkých reklamních společností, které si mezi sebou rozdělují trh, přičemž největšími hráči jsou Google a Facebook; vzhledem k tomu, že tato vysoká koncentrace trhu v několika společnostech je spojena s výraznou nerovnováhou sil; vzhledem k tomu, že používání techniky „clickbait“ a schopnost těchto několika aktérů určit, z kterého obsahu plynou příjmy a z kterého ne, přestože algoritmy, které používají, nedokážou rozlišovat mezi dezinformacemi a běžným zpravodajským obsahem, představují hrozbu pro diverzifikovaná média; vzhledem k tomu, že cílový reklamní trh je hluboce netransparentní; vzhledem k tomu, že reklamní technologické společnosti nutí značky k tomu, aby nesly odpovědnost za jejich nedbalost při monitorování toho, kam jsou reklamy umísťovány;

Kritická infrastruktura a strategická odvětví

AX.  vzhledem k tomu, že řízení hrozeb pro kritickou infrastrukturu, zejména pokud je součástí synchronizované, nepřátelské hybridní strategie, vyžaduje koordinované společné úsilí všech odvětví na různých úrovních – unijní, vnitrostátní, regionální i místní – a v různém čase;

AY.  vzhledem k tomu, že Komise navrhuje novou směrnici ke zvýšení odolnosti kritických subjektů poskytujících v EU základní služby, která obsahuje návrh seznamu nových typů kritické infrastruktury; vzhledem k tomu, že seznam služeb bude uveden v příloze směrnice;

AZ.  vzhledem k tomu, že v důsledku rostoucí globalizace dělby práce a výrobních řetězců vznikly v klíčových odvětvích v celé Unii mezery ve výrobě a dovednostech; vzhledem k tomu, že výsledkem je vysoká míra závislosti EU na dovozu mnoha základních produktů a primárních zdrojů, které s sebou mohou přinášet zranitelná místa; vzhledem k tomu, že odolnost dodavatelského řetězce by měla být jednou z priorit rozhodovacích orgánů EU;

BA.  vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice – investice třetích zemí a zahraničních společností – do strategických odvětví v EU, ale také do sousedních oblastí, jako je západní Balkán, zejména pokud jde o nabývání kritických struktur Čínou, vzbuzují v posledních letech stále větší obavy vzhledem k rostoucímu významu vazby mezi obchodem a bezpečností; vzhledem k tomu, že tyto investice představují riziko vzniku hospodářské závislosti a vedou ke ztrátě znalostí v klíčových výrobních a průmyslových odvětvích;

BB.  vzhledem k tomu, že otevřená strategická autonomie EU vyžaduje kontrolu evropské strategické infrastruktury; vzhledem k tomu, že Komise a členské státy vyjadřují rostoucí obavy ohledně bezpečnosti a kontroly technologií a infrastruktury v Evropě;

Zahraniční vměšování do volebních procesů

BC.  vzhledem k tomu, že nepřátelské subjekty, které se snaží zasahovat do volebních procesů, využívají otevřenosti a plurality našich společností jako strategické zranitelnosti k útoku na demokratické procesy a odolnost EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že v kontextu volebních procesů se zahraniční vměšování stává nebezpečnějším, protože občané se opět více zapojují do běžné politické agendy;

BD.  vzhledem k tomu, že specifická povaha zahraničních zásahů do volebních procesů a využívání nových technologií v této souvislosti, jakož i jejich potenciální účinky, představují pro demokracii obzvláště nebezpečné hrozby; vzhledem k tomu, že zahraniční vměšování do volebních procesů zdaleka přesahuje rámec „informační války“ na sociálních sítích, která zvýhodňuje konkrétní kandidáty, a spočívá v hackerských útocích na databáze a získávání přístupu k informacím o registrovaných voličích, což přímo narušuje normální fungování, konkurenceschopnost a legitimitu volebního procesu; vzhledem k tomu, že cílem zahraničního vměšování je vyvolat pochybnosti, nejistotu a nedůvěru, a nejen změnit výsledek voleb, ale také delegitimizovat celý volební proces;

Skryté financování politické činnosti zahraničními aktéry a dárci

BE.  vzhledem k tomu, že existuje množství spolehlivých důkazů o tom, že zahraniční aktéři se prostřednictvím skrytých finančních operací aktivně vměšují do demokratického fungování EU a jejích členských států, zejména v období voleb a referend;

BF.  vzhledem k tomu, že například Rusko, Čína a další autoritářské režimy poskytly více než 300 milionů USD do 33 zemí s cílem zasahovat do demokratických procesů, a vzhledem k tomu, že do skrytého financování byly zapojeny i další země, jako je Írán a Venezuela, a aktéři z Blízkého východu a z krajní pravice v USA; vzhledem k tomu, že se tento trend jednoznačně zrychluje; vzhledem k tomu, že polovina těchto případů se týká aktivit Ruska v Evropě; vzhledem k tomu, že ke zdrojům politického financování z autoritářských třetích zemí patří korupce a praní peněz;

BG.  vzhledem k tomu, že mediální nástroje vytvořené zahraničními dárci netransparentním způsobem se stávají velmi účinnými při získávání velkého počtu příznivců a dosahování zaujetí;

BH.  vzhledem k tomu, že tyto operace financují extremistické, populistické, protievropské politické strany i některé další strany, osoby a hnutí usilující o prohloubení společenské roztříštěnosti a podkopávání legitimity evropských i vnitrostátních veřejných orgánů; vzhledem k tomu, že to přispívá ke zvyšování dosahu těchto stran a hnutí;

BI.  vzhledem k tomu, že Rusko usiluje o kontakty se stranami, osobnostmi a hnutími s cílem využívat aktéry v rámci orgánů EU k legitimizaci ruských postojů a zástupných vlád, lobbovat za zmírnění sankcí a zmírňovat důsledky mezinárodní izolace; vzhledem k tomu, že strany, jako je rakouská Freiheitliche Partei Österreichs, francouzské hnutí Rassemblement National a italská Lega Nord, podepsaly dohody o spolupráci se stranou ruského prezidenta Vladimíra Putina Sjednocené Rusko a nyní čelí obviněním médií, že jsou ochotny přijímat z Ruska politické financování; vzhledem k tomu, že další evropské strany, jako je německá Alternative für Deutschland (AfD), maďarské strany Fidesz a Jobbik a Brexit Party ve Spojeném království, jsou údajně také v úzkém kontaktu s Kremlem, přičemž AfD a Jobbik rovněž působily jako tzv. „volební pozorovatelé“ ve volbách kontrolovaných Kremlem, například v Doněcku a Luhansku na východě Ukrajiny, s cílem sledovat a legitimizovat volby financované Ruskem; vzhledem k tomu, že zjištění o úzkých a pravidelných kontaktech mezi ruskými představiteli a zástupci skupiny katalánských separatistů ve Španělsku, jakož i mezi ruskými představiteli a největším soukromým dárcem kampaně pro brexit „Vote Leave“ jsou součástí širší strategie Ruska využít každé příležitosti k manipulaci s diskurzem s cílem podpořit destabilizaci a je třeba je důkladně prošetřit;

BJ.  vzhledem k tomu, že Skupina států proti korupci (GRECO) při Radě Evropy a Benátská komise již vydaly rozsáhlá doporučení k omezení prostoru pro možné vměšování zahraničních aktérů prostřednictvím politického financování;

BK.  vzhledem k tomu, že volební právní předpisy, zejména ustanovení o financování politických činností, nejsou na úrovni EU dostatečně koordinovány, a zahraniční aktéři tak mohou uplatňovat neprůhledné metody financování; vzhledem k tomu, že právní definice politických darů je příliš úzká a umožňuje poskytování zahraničních nepeněžitých příspěvků v Evropské unii;

BL.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech se na politickou reklamu na internetu nevztahují pravidla platná pro politickou reklamu mimo internet; vzhledem k tomu, že politická reklama na internetu je značně netransparentní, což regulačním orgánům znemožňuje prosazovat limity výdajů a bránit financování z nelegálních zdrojů, což může mít katastrofální důsledky pro integritu našich volebních systémů;

BM.  vzhledem k tomu, že nedostatečná transparentnost financování vytváří prostředí pro korupci, jež zahraniční financování a investice často provází;

BN.  vzhledem k tomu, že v současné době probíhá revize nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací(9), která má zvýšit transparentnost financování politické činnosti;

BO.  vzhledem k tomu, že v posledních letech vzrostla úloha politických nadací, které ve většině případů hrají v politice a při posilování demokracie pozitivní roli, ale v některých případech se mohou stát nepředvídatelným nástrojem pro škodlivé formy financování a nepřímé vměšování;

BP.  vzhledem k tomu, že moderní technologie a digitální aktiva, jako je například kryptoměna, jsou využívány k zastírání nelegálního financování politických subjektů a politických stran;

Kybernetická bezpečnost a odolnost proti kybernetickým útokům

BQ.  vzhledem k tomu, že počet kybernetických útoků a incidentů s kybernetickou podporou vedených nepřátelskými státními i nestátními subjekty se v posledních letech zvyšuje; vzhledem k tomu, že v případě několika kybernetických útoků, jako byly globální e-mailové kampaně ve formě cíleného phishingu zaměřené na strategické struktury skladování očkovacích látek a kybernetické útoky proti Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), Evropskému orgánu pro bankovnictví a proti norskému parlamentu a celé řadě dalších, byl vysledován zdroj v hackerských skupinách podporovaných státem, převážně propojených s ruskou a čínskou vládou;

BR.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je odhodlána v kyberprostoru uplatňovat stávající mezinárodní právo, zejména Chartu OSN; vzhledem k tomu, že nepřátelské zahraniční subjekty využívají neexistenci silného mezinárodního právního rámce v kybernetické oblasti;

BS.  vzhledem k tomu, že členské státy posílily svou spolupráci v oblasti kybernetické obrany v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO), a to i zřízením týmů rychlé kybernetické reakce; vzhledem k tomu, že Evropský program rozvoje obranného průmyslu zahrnul do svých pracovních programů zpravodajství, zabezpečenou komunikaci a kybernetickou obranu; vzhledem k tomu, že současná kapacita čelit kybernetickým hrozbám je omezená v důsledku nedostatku lidských a finančních zdrojů, například pokud jde o kritické struktury, jako jsou nemocnice; vzhledem k tomu, že se EU zavázala investovat v rámci programu Digitální Evropa(10) 1,6 miliardy EUR do schopnosti reakce a zavádění nástrojů kybernetické bezpečnosti pro orgány veřejné správy, podniky a jednotlivce, jakož i do rozvoje spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

BT.  vzhledem k tomu, že jak zdůraznil Evropský účetní dvůr(11), nedostatky a roztříštěnost schopností a strategií EU v oblasti kybernetiky představují stále závažnější problém; vzhledem k tomu, že soubor nástrojů EU pro diplomacii v oblasti kybernetiky, který byl vytvořen v květnu 2019, prokázal přidanou hodnotu společné diplomatické reakce EU na nepřátelskou činnost v kyberprostoru; vzhledem k tomu, že se Rada dne 30. července 2020 poprvé rozhodla zavést omezující opatření vůči osobám, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky nebo zapojeným do takovýchto útoků;

BU.  vzhledem k tomu, že zahraniční státní aktéři v rozsáhlé míře využívají nezákonné programy sledování, jako je například Pegasus, a zaměřují je na novináře, aktivisty v oblasti lidských práv, akademické pracovníky, vládní úředníky a politiky, včetně vedoucích představitelů evropských států; vzhledem k tomu, že členské státy rovněž využívají špionážní software;

Ochrana členských států, orgánů, agentur, delegací a misí EU

BV.  vzhledem k tomu, že decentralizovaná a mnohonárodní povaha orgánů EU, včetně jejich misí a operací, je stále častějším cílem zneužívaným nepřátelskými zahraničními aktéry k zasévání rozkolu uvnitř EU; vzhledem k tomu, že v evropských institucích obecně panuje jen nízká bezpečnostní kultura, přestože tyto instituce představují jasné cíle; vzhledem k tomu, že Parlament jakožto demokraticky zvolený orgán EU čelí specifickým výzvám; vzhledem k tomu, že několik případů odhalilo, že orgány EU jsou zjevně zranitelné vůči infiltraci ze zahraničí; vzhledem k tomu, že by měla být zajištěna bezpečnost zaměstnanců EU;

BW.  vzhledem k tomu, že je třeba přednostně zavést přísné a ucelené postupy pro řešení krizí; vzhledem k tomu, že by měla být nabídnuta dodatečná odborná příprava s cílem zvýšit připravenost zaměstnanců;

BX.  vzhledem k tomu, že nedávno proběhly kybernetické útoky na několik orgánů EU, což poukazuje na to, že je nezbytná intenzivní interinstitucionální spolupráce, aby bylo možné útoky odhalovat a sledovat a sdílet informace během kybernetických útoků nebo s cílem těmto útokům předcházet, a to i během misí a operací v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (SBOP); vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly pořádat pravidelná společná cvičení s cílem zjistit slabá místa a přijmout nezbytná opatření;

Vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí

BY.  vzhledem k tomu, že řada politiků, včetně bývalých vrcholných evropských politiků a státních úředníků se nechává najímat nebo kooptovat zahraničními státními nebo soukromými společnostmi kontrolovanými autoritářskými státy, a to výměnou za jejich znalosti a na úkor zájmů občanů EU a jejích členských států;

BZ.  vzhledem k tomu, že některé země jsou při získávání a kooptování elit obzvláště aktivní, a to zejména Rusko a Čína, ale také Saúdská Arábie a další země v Perském zálivu, kdy například bývalý německý kancléř Gerhard Schröder a bývalý finský premiér Paavo Lipponen vstoupili do služeb společnosti Gazprom, aby urychlili proces vyřizování žádostí týkajících se plynovodů Nord Stream 1 a 2, bývalá rakouská ministryně zahraničních věcí Karin Kneisslová byla jmenována členkou správní rady společnosti Rosněft, bývalý předseda francouzské vlády François Fillon byl jmenován členem správní rady společnosti Zaruběžněft, bývalý předseda francouzské vlády Jean-Pierre Raffarin aktivně prosazoval čínské zájmy ve Francii, bývalý český komisař Štefan Füle pracoval pro společnost CEFC China Energy, bývalý předseda finské vlády Esko Aho nyní působí ve správní radě kremelské Sberbank, bývalý francouzský ministr pro vztahy s parlamentem Jean-Marie Le Guen je členem správní rady společnosti Huawei France, bývalý belgický premiér Yves Leterme byl jmenován spolupředsedou čínského investičního fondu ToJoy a řada dalších vrcholových politiků a úředníků zastává podobnou úlohu;

CA.  vzhledem k tomu, že strategie ekonomického lobbování se mohou pojit s cíli zahraničního vměšování; vzhledem k tomu, že podle zprávy OECD „Lobbing ve 21. století“(12) mají pouze USA, Austrálie a Kanada zavedena pravidla, která se vztahují na zahraniční vliv; vzhledem k tomu, že panuje vážný nedostatek, pokud jde o právně závazná pravidla a prosazování rejstříku lobbistů v EU, což prakticky znemožňuje sledování lobbingu přicházejícího ze zemí mimo EU; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje způsob, jak monitorovat lobbistickou činnost v členských státech EU, která prostřednictvím Evropské rady ovlivňuje právní předpisy a zahraniční politiku; vzhledem k tomu, že pravidla týkající se lobbingu v EU se zaměřují především na osobní kontakt a neberou v úvahu celý ekosystém různých podob lobbingu, který v Bruselu existuje; vzhledem k tomu, že takové země jako Čína a Rusko, ale také Katar, Spojené arabské emiráty a Turecko do lobbingu v Bruselu výrazně investují;

CB.  vzhledem k tomu, že snahy zneužívat zranitelné skupiny, včetně národnostních menšin a diaspor žijících na půdě EU, představují důležitou součást strategií zahraničního vměšování;

CC.  vzhledem k tomu, že různí státní aktéři, jako je ruská, čínská a v menší míře i turecká vláda, se snaží posilovat svůj vliv prostřednictvím zakládání a využívání kulturních, vzdělávacích (např. prostřednictvím grantů a stipendií) a náboženských institutů v členských státech ve strategickém úsilí o destabilizaci evropské demokracie a získání větší kontroly nad východní a střední Evropou; vzhledem k tomu, že Rusko v minulosti využívalo údajně obtížnou situaci své národnostní menšiny jako záminku pro přímé zasahování ve třetích zemích;

CD.  vzhledem k tomu, že existují důkazy o ruském vměšování a manipulaci s informacemi ve virtuálním prostoru v mnoha liberálních demokraciích po celém světě, mimo jiné i během referenda o brexitu ve Spojeném království a prezidentských voleb ve Francii a USA, jakož i o praktické podpoře extremistických, populistických, protievropských stran a některých dalších stran a osob v celé Evropě, včetně Francie, Německa, Itálie a Rakouska; vzhledem k tomu, že aby bylo možné pochopit přesný vliv zahraničního vměšování na konkrétní události, jako byl brexit a volba prezidenta Trumpa v roce 2016, je zapotřebí poskytnout více podpory na výzkum a vzdělávání;

CE.  vzhledem k tomu, že ruské státem kontrolované sítě Sputnik a RT, které sídlí na Západě, společně se západními médii a v plném nebo částečném vlastnictví ruských a čínských právních subjektů nebo fyzických osob se aktivně podílejí na dezinformačních činnostech proti liberálním demokraciím; vzhledem k tomu, že Rusko se uchyluje k historickému revizionismu, snaží se přepisovat historii sovětských zločinů a propaguje sovětskou nostalgii u skupin obyvatelstva ve střední a východní Evropě, které jsou vůči tomu vnímavé; vzhledem k tomu, že pro vnitrostátní provozovatele vysílání ve střední a východní Evropě je obtížné konkurovat ruskojazyčnému televiznímu obsahu, který je financován ruskou vládou; vzhledem k tomu, že existuje riziko nevyvážené spolupráce mezi čínskými a zahraničními sdělovacími prostředky, s ohledem na skutečnost, že čínské sdělovací prostředky jsou hlasem čínské komunistické strany doma i v zahraničí;

CF.  vzhledem k tomu, že po celém světě bylo otevřeno více než 500 Konfuciových institutů, z toho asi 200 v Evropě, a vzhledem k tomu, že Čína těchto Konfuciových institutů a Konfuciových seminářů využívá jako nástrojů svého vměšování uvnitř EU; vzhledem k tomu, že v Konfuciových institutech je výrazně omezována akademická svoboda; vzhledem k tomu, že univerzity a vzdělávací programy jsou cílem masivního zahraničního financování, zejména z Číny nebo Kataru, jako je Fudanská univerzita v Budapešti;

CG.  vzhledem k tomu, že EU v současné době postrádá nezbytný soubor nástrojů pro řešení problému získávání elit a pro boj proti vytváření kanálů vlivu, a to i v rámci orgánů EU; vzhledem k tomu, že kapacity v oblasti situačního povědomí a nástroje kontrarozvědky jsou na úrovni EU stále nedostatečné, přičemž jsou ve velké míře závislé na ochotě vnitrostátních aktérů sdílet informace;

Odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí

CH.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy v současné době nemají zvláštní režim sankcí proti zahraničnímu vměšování a dezinformačním kampaním organizovaným zahraničními státními aktéry, což znamená, že tito aktéři mohou bezpečně předpokládat, že jejich destabilizační kampaně namířené proti EU nebudou mít žádné důsledky;

CI.  vzhledem k tomu, že zajištění jasného připsání odpovědnosti za dezinformace a propagandistické útoky, včetně veřejného jmenování pachatelů, jejich sponzorů a cílů, kterých se snaží dosáhnout, a měření dopadů těchto útoků na cílové skupiny jsou prvními kroky k účinné obraně proti těmto činům;

CJ.  vzhledem k tomu, že by EU měla posílit své nástroje odstrašování i nástroje pro připisování odpovědnosti za tyto útoky a kategorizaci jejich povahy na základě toho, zda porušují, či neporušují mezinárodní právo, s cílem zavést účinný režim sankcí, aby nepřátelští zahraniční aktéři platili za svá rozhodnutí patřičnou cenu a nesli příslušné důsledky; vzhledem k tomu, že zaměření na jednotlivé osoby nemusí být dostatečné; vzhledem k tomu, že k ochraně evropských demokratických procesů před státem sponzorovanými hybridními útoky by mohly být použity další nástroje, jako jsou obchodní opatření; vzhledem k tomu, že odrazující opatření musí být uplatňována transparentně a se všemi náležitými zárukami; vzhledem k tomu, že hybridní útoky jsou nastaveny tak, aby záměrně nedosahovaly prahové hodnoty stanovené v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a článku 5 Severoatlantické smlouvy;

Celosvětová spolupráce a multilateralismus

CK.  vzhledem k tomu, že nepřátelská činnost zahraničních státních a nestátních subjektů má dopad na řadu demokratických partnerských zemí na celém světě; vzhledem k tomu, že demokratičtí spojenci jsou závislí na schopnosti spojit síly v kolektivní reakci;

CL.  vzhledem k tomu, že přistupující země západního Balkánu jsou obzvláště těžce zasaženy útoky v podobě zahraničního vměšování a dezinformačních kampaní ze strany Ruska, Číny a Turecka, jako tomu bylo v případě ruských vlivových kampaní během procesu ratifikace Prespanské dohody v Severní Makedonii; vzhledem k tomu, že Čína a Rusko dále využívají pandemii COVID-19 na západním Balkáně k destabilizaci těchto zemí a diskreditaci EU; vzhledem k tomu, že se od kandidátských a potenciálních kandidátských zemí očekává, že se připojí k iniciativám EU v boji proti zahraničnímu vměšování;

CM.  vzhledem k tomu, že mezi podobně smýšlejícími partnery a spojenci stále chybí společné porozumění a společné definice, pokud jde o povahu předmětných hrozeb; vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN vyzývá k vytvoření celosvětového kodexu chování na podporu integrity veřejných informací; vzhledem k tomu, že Konference o budoucnosti Evropy je důležitou platformou pro diskuse související s tímto tématem;

CN.  vzhledem k tomu, že řešení problému nepřátelského zahraničního vměšování vyžaduje globální mnohostrannou spolupráci a podporu mezi podobně smýšlejícími partnery, vzhledem k tomu, že jiné demokracie, jako Austrálie a Tchaj-wan, si vybudovaly pokročilé dovednosti a strategie; vzhledem k tomu, že Tchaj-wan stojí v čele boje proti manipulaci s informacemi, zejména z Číny; zdůrazňuje, že úspěch tchajwanského systému je založen na spolupráci mezi všemi složkami státní správy, ale také s nezávislými nevládními organizacemi specializujícími se na ověřování faktů a mediální gramotnost, jakož i s platformami sociálních médií, jako je Facebook, na podpoře mediální gramotnosti všech generací, vyvracení dezinformací a omezování šíření manipulativních zpráv; vzhledem k tomu, že zvláštní výbor INGE uskutečnil třídenní oficiální cestu na Tchaj-wan, aby diskutoval o dezinformacích a zahraničním zasahování do voleb;

Potřeba koordinované strategie EU proti zahraničnímu vměšování

1.  je hluboce znepokojen rostoucím počtem případů a stále větší sofistikovaností pokusů o zahraniční vměšování a manipulaci s informacemi, jichž se dopouštějí především Rusko a Čína a jejichž terčem jsou všechny oblasti demokratického fungování Evropské unie a jejích členských států;

2.  vítá oznámení předsedkyně Komise ze dne 27. února 2022, že v celé EU budou zakázány ruské propagandistické sdělovací prostředky, jako je Sputnik TV, RT (dříve známé pod názvem Russia Today) a jiné ruské dezinformační subjekty, jejichž jediným cílem je oslabit a rozdělit veřejné mínění v EU a tvůrce politik v EU; požaduje v tomto ohledu další opatření;

3.  vyzývá Komisi, aby navrhla, a spolunormotvůrce a členské státy, aby podpořily víceúrovňovou, koordinovanou a meziodvětvovou strategii, jakož i odpovídající finanční zdroje s cílem poskytnout EU a jejím členským státům náležité politiky zaměřené na prognózy a odolnost i nástroje odstrašování, které jim umožní bojovat proti všem hybridním hrozbám a útokům organizovaným zahraničními státními i nestátními subjekty; domnívá se, že základem této strategie by měly být:

   a) společná terminologie a definice, jednotná metodika, hodnocení a následné posuzování dopadů dosud přijatých právních předpisů, sdílený zpravodajský systém a porozumění předmětným otázkám, jejich monitorování, včetně včasného varování, a související situační povědomí;
   b) konkrétní politiky umožňující budování odolnosti občanů EU v souladu s demokratickými hodnotami, mimo jiné prostřednictvím podpory občanské společnosti;
   c) přiměřené kapacity pro případ narušení a obranné schopnosti;
   d) diplomatické a odrazující reakce, včetně souboru nástrojů EU v boji proti zahraničnímu vměšování a ovlivňování, včetně hybridních operací, a to prostřednictvím vhodných opatření, např. připisování odpovědnosti pachatelům a jejich pojmenovávání, ukládání sankcí a přijímání protiopatření i globálních partnerství za účelem výměny postupů a prosazování mezinárodních norem odpovědného chování státu;

4.  zdůrazňuje, že veškerá opatření v oblasti prevence, odhalování, připisování odpovědnosti, potírání a trestání zahraničního vměšování musí být koncipována tak, aby respektovala a podporovala základní práva, včetně schopnosti občanů EU komunikovat bezpečným, anonymním a necenzurovaným způsobem bez nepatřičného vměšování jakýchkoli zahraničních subjektů;

5.  domnívá se, že tato strategie by měla být založena na přístupu vycházejícím z posouzení rizik, který bude zahrnovat celou společnost a celou veřejnou správu, a že by se měla zaměřovat zejména na tyto oblasti:

   a) budování odolnosti EU posilováním situačního povědomí, mediální a informační gramotnosti, plurality médií, nezávislé žurnalistiky a vzdělávání;
   b) zahraniční vměšování prostřednictvím online platforem;
   c) kritickou infrastrukturu a strategická odvětví;
   d) zahraniční vměšování během volebních procesů;
   e) skryté financování politických aktivit zahraničními aktéry a dárci;
   f) kybernetickou bezpečnost a odolnost vůči kybernetickým útokům;
   g) ochranu členských států, orgánů, agentur, delegací a misí EU;
   h) vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí;
   i) odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí;
   j) globální spolupráci a multilateralismus;

6.  vyzývá zejména EU a její členské státy, aby navýšily zdroje a prostředky přidělené subjektům a organizacím v celé Evropě a po celém světě, jako jsou analytická střediska a ověřovatelé faktů, jejichž úkolem je monitorovat a zvyšovat informovanost o závažnosti hrozeb, včetně dezinformací; zdůrazňuje klíčovou úlohu EU v širším strategickém smyslu; vyzývá k posílení prognostické kapacity a interoperability EU a jejích členských států s cílem zajistit solidní připravenost, pokud jde o předvídání, prevenci a zmírňování zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, posílit ochranu jejich strategických zájmů a infrastruktury a zapojit se do mnohostranné spolupráce a koordinace s cílem dosáhnout společného chápání této otázky na příslušných mezinárodních fórech; vyzývá Radu pro zahraniční věci, aby otázky zahraničního vměšování pravidelně projednávala;

7.  je znepokojen naprostým nedostatkem povědomí, a to i mezi představiteli širší veřejnosti a vládními činiteli, o závažnosti současných hrozeb, které představují zahraniční autoritářské režimy a další nepřátelské subjekty, jež se zaměřují na všechny úrovně a složky evropské společnosti s cílem oslabit základní práva a legitimitu veřejných orgánů, prohloubit politické a sociální rozdělení a v některých případech dokonce způsobit občanům EU život ohrožující újmu;

8.  je znepokojen nedostatkem norem a vhodných dostatečných opatření, která by umožňovala připisovat odpovědnost za zahraniční vměšování a reagovat na ně, což vede k tomu, že nepřátelské subjekty mohou počítat s pro ně výhodnými nízkými náklady, nízkým rizikem a vysokou odměnou, neboť riziko, že budou za své činy potrestány, je v současné době velmi nízké;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech do předběžného posouzení dopadů Nových návrhů před jejich předložením zahrnula hledisko zahraničních manipulací s informacemi a zahraničního vměšování s cílem začlenit boj proti zahraničnímu vměšování a manipulacím s informacemi do politických procesů v EU; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby prováděly pravidelný přezkum odolnosti, při němž by posoudily vývoj hrozeb a jejich dopad na stávající právní předpisy a oblasti politiky;

10.  vyzývá Komisi, aby analyzovala nové vnitrostátní instituce, jako jsou australský Národní koordinační úřad pro boj proti zahraničnímu vměšování, finský Bezpečnostní výbor, který je nápomocen vládě a ministerstvům, Agentura pro civilní ochranu, nová agentura pro psychologickou obranu a Národní čínské středisko ve Švédsku, nová francouzská agentura Viginum, litevské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost a tchajwanská meziagenturní koordinační pracovní skupina pro dezinformace, s cílem získat od nich osvědčené postupy a zjistit, do jaké míry by bylo možné uplatnit podobnou myšlenku na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu podporovala sdílení informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; poukazuje na význam aktivního přístupu a nástrojů, včetně strategické komunikace jako klíčové činnosti při provádění politiky EU a členských států slovem i činy; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající vzdělávání v oblasti datové vědy a aby v rámci svého orgánu vytvořila jednotný subjekt pro sledování manipulace s informacemi;

11.  je znepokojen množstvím slabých míst a mezer v současných právních předpisech a politických opatřeních na úrovni EU i členských států, které mají umožnit odhalování zahraničního vměšování, zamezit mu a bojovat proti němu;

12.  konstatuje, že EU financuje řadu dlouhodobých projektů a programů zaměřených na boj proti dezinformacím na technické, právní, psychologické a informační úrovni; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad těchto projektů a programů a jejich použitelnost;

13.  vyzývá Komisi, aby v rámci svého orgánu vytvořila pracovní skupinu v čele s Věrou Jourovou jakožto místopředsedkyní Komise pro hodnoty a transparentnost, která by zkoumala stávající právní předpisy a politická opatření a odhalovala mezery, jež by mohly nepřátelské subjekty zneužít, a naléhavě Komisi vyzývá, aby urychleně tyto mezery odstranila; zdůrazňuje, že tato pracovní skupina by měla spolupracovat s ostatními orgány EU a členskými státy na celostátní, regionální a místní úrovni a usnadňovat výměnu osvědčených postupů; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvážily zřízení náležitě financovaného nezávislého Evropského střediska pro hrozby v oblasti vměšování a integritu informací, které by mělo vyhledávat, analyzovat a dokumentovat operace zahrnující manipulace s informacemi a hrozby v oblasti vměšování zaměřené proti celé EU, zvyšovat situační povědomí, umožnit vznik specializovaného znalostního centra tím, že se stane platformou pro koordinaci činnosti s občanskou společností, podnikatelským sektorem, EU a vnitrostátními orgány, a zvyšovat informovanost veřejnosti, mimo jiné prostřednictvím pravidelných zpráv o systémových hrozbách; zdůrazňuje, že předběžné vytvoření takového nového nezávislého náležitě financovaného Evropského střediska pro hrozby v oblasti vměšování a integritu informací by mělo vyjasnit a posílit úlohu oddělení strategické komunikace ESVČ (StratCom) a jejích pracovních skupin jakožto strategického orgánu diplomatické služby EU a zabránit překrývání činností; zdůrazňuje, že mandát oddělení StratCom by se měl zaměřit na strategický rozvoj vnější politiky s cílem čelit stávajícím a novým společným hrozbám a prohloubit spolupráci s mezinárodními partnery v této oblasti; poukazuje na to, že uvedené oddělení by tento cíl mohlo uskutečňovat v úzké spolupráci s novým evropským střediskem pro hrozby v oblasti vměšování a integritu informací a s novou pracovní skupinou Komise;

14.  žádá orgány EU a členské státy, aby občanské společnosti umožnily hrát aktivní roli v boji proti zahraničnímu vměšování; požaduje, aby byly na všech úrovních a ve všech sférách evropské společnosti vytvořeny systémy, které by zvýšily odolnost organizací a občanů vůči zahraničnímu vměšování a které by jim umožnily odhalovat útoky včas a co nejúčinněji proti nim bojovat, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání a zvyšování informovanosti, a to v rámci EU pro základní práva, transparentním a demokratickým způsobem; v této souvislosti poukazuje na tchajwanské osvědčené postupy a celospolečenský přístup; vyzývá všechny rozhodující činitele, aby občanské společnosti poskytli vhodné nástroje a zvláštní fondy ke studiu, odhalování a potírání zahraničního vlivu;

Budování odolnosti EU zvyšováním situačního povědomí, mediální gramotnosti a vzdělávání

15.  zdůrazňuje, že orgány EU a členské státy potřebují dobře fungující spolehlivé propojené systémy pro odhalování, analýzu, sledování a mapování incidentů, kdy se zahraniční státní a nestátní subjekty pokoušejí vměšovat do demokratických procesů, přičemž účelem těchto systémů by mělo být zvyšování situačního povědomí a jasné chápání tohoto druhu chování, od kterého musí EU a její členské státy odrazovat a které musí řešit; vyzývá k pravidelnému sociologickému výzkumu a průzkumům s cílem monitorovat odolnost a mediální gramotnost a pochopit veřejnou podporu a vnímání nejběžnějších dezinformačních projevů;

16.  zdůrazňuje, že neméně důležité je i to, aby poznatky, které se díky této analýze podaří získat, nezůstaly jen mezi skupinami specialistů na zahraniční vměšování, nýbrž aby byly v maximální míře předávány širší veřejnosti, zejména pak osobám, které vykonávají citlivé funkce, tak aby všichni znali vzorce hrozeb a mohli se vyhnout rizikům;

17.  poukazuje na to, že je nezbytné vypracovat společnou metodiku pro zvyšování situačního povědomí, včasné varování a posuzování hrozeb, systematické shromažďování důkazů a včasné odhalování manipulací s informačním prostředím, a vytvořit normy pro technické připisování odpovědnosti za útoky, například pokud jde o autenticitu obsahu, aby se zajistila účinná reakce;

18.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU ve spolupráci s členskými státy a prostřednictvím mnohostranného přístupu na příslušných mezinárodních fórech vypracovala pojmovou definici hrozeb v oblasti vměšování, kterým EU čelí; poukazuje na to, že tato definice musí odrážet taktiku, techniky, postupy a nástroje, kterými se obvykle popisují vzorce chování státních a nestátních původců hrozeb, s nimiž se v současné době setkáváme; naléhavě vyzývá Komisi, aby do hledání definice zapojila Agenturu EU pro základní práva s cílem zajistit, aby v pojmových definicích nebyly žádné diskriminační nebo nespravedlivé pojmy nebo předpojatosti;

19.  poukazuje na to, že veřejná diplomacie a strategická komunikace jsou základními prvky vnějších vztahů EU a ochrany demokratických hodnot EU; vyzývá orgány EU, aby dále rozvíjely a podporovaly důležitou činnost oddělení StratCom při ESVČ a její pracovní skupiny, Zpravodajského a informačního centra EU (EU INTCEN) a střediska pro hybridní hrozby, ředitelství EU pro vojenské zpravodajské pracovníky, systému včasného varování, zavedenou spolupráci na správní úrovni mezi ESVČ, Komisí a Parlamentem, síť pro boj proti dezinformacím pod vedením Komise, administrativní pracovní skupinu Parlamentu proti dezinformacím a probíhající spolupráci s NATO, G7, občanskou společností a soukromým sektorem, pokud jde o spolupráci ve zpravodajství a při analýze, sdílení osvědčených postupů a zvyšování informovanosti o zahraničních manipulacích s informacemi a zahraničním vměšování; vítá zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 09/2021 nazvanou „Dezinformace s dopadem na EU: tento problém se řeší, ale vyřešen není“; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zveřejnily podrobný harmonogram provádění doporučení Účetního dvora;

20.  zdůrazňuje, že před volbami, referendy nebo jinými důležitými politickými procesy v celé Evropě je třeba s dostatečným předstihem posílit a zintenzivnit stálou monitorovací činnost;

21.  vyzývá členské státy, aby tyto zdroje plně využívaly sdílením příslušných zpravodajských informací s EU INTCEN a lepším zapojením do systému včasného varování; je toho názoru, že je třeba ještě více prohloubit spolupráci v oblasti analýzy a zpravodajských služeb v rámci EU a s NATO a zároveň učinit tuto spolupráci transparentnější a demokraticky odpovědnější, například sdílením informací s Parlamentem;

22.  vítá myšlenku předsedkyně Komise von der Leyenové zřídit společné středisko situačního povědomí za účelem zlepšení strategického výhledu a otevřené strategické autonomie EU a očekává další upřesnění jeho struktury a poslání; zdůrazňuje, že toto středisko by mělo aktivně spolupracovat s příslušnými útvary Komise, ESVČ, Rady, Parlamentu a s vnitrostátními orgány; opakuje však, že je důležité zabránit zdvojování práce a překrývání se stávajícími strukturami EU;

23.  připomíná, že je třeba vybavit ESVČ silnějším a jasně definovaným mandátem a nezbytnými zdroji pro oddělení strategické komunikace, pracovní skupiny a oddělení pro analýzu informací, aby mohly sledovat a řešit manipulaci s informacemi a vměšování i nad rámec zahraničních zdrojů, které v současné době spadají do působnosti tří pracovních skupin, a zaměřit se na základě posouzení rizik na širší zeměpisné pokrytí; naléhavě vyzývá k tomu, aby ESVČ nasadila odpovídající kapacity na řešení problému manipulací s informacemi a vměšování ze strany Číny, zejména ustavení zvláštního týmu pro Dálný východ; zdůrazňuje rovněž, že ve vztahu k Číně a dalším strategicky významným regionům je třeba výrazně rozšířit odborné znalosti a zvýšit jazykové schopnosti, a to v ESVČ, v členských státech i v orgánech EU obecně, a využívat zpravodajské informace z otevřených zdrojů, jejichž uplatňování není současné době dostatečné;

24.  poukazuje na to, že pro plnohodnotnou a svobodnou demokratickou diskusi jsou důležitá široce distribuovaná konkurenceschopná pluralitní média, nezávislí novináři, ověřovatelé faktů a výzkumní pracovníci; vítá iniciativy, jako je Evropské středisko pro sledování digitálních médií a Evropská nadace pro demokracii, jejichž cílem je sdružovat, školit a jinak podporovat organizace nezávislých novinářů, ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků v celé Evropě, zejména v nejohroženějších regionech; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Evropské středisko pro sledování digitálních médií nepokrývá pobaltské státy; vítá rovněž iniciativy zaměřené na zavedení snadno rozpoznatelných ukazatelů důvěryhodnosti žurnalistiky a ověřování faktů, jako například ukazatele, které zavedla organizace Reportéři bez hranic; vyzývá Komisi, aby bránila monopolnímu vlastnictví hromadných sdělovacích prostředků;

25.  oceňuje tolik potřebný výzkum a velké množství úspěšných kreativních iniciativ v oblasti mediální a digitální gramotnosti a zvyšování informovanosti, které vyvíjejí jednotlivci, školy, univerzity, mediální organizace, veřejné instituce a organizace občanské společnosti;

26.  vyzývá EU a členské státy, aby vyčlenily veřejné zdroje financování EU pro nezávislé ověřovatele faktů, výzkumné pracovníky, kvalitní a investigativní sdělovací prostředky a novináře a nevládní organizace zkoumající a vyšetřující manipulace s informacemi a vměšování, podporující mediální, digitální a informační gramotnost a další způsoby posilování postavení občanů a zkoumající, jakým způsobem by bylo možné smysluplně měřit účinnost odborné přípravy v oblasti mediální, digitální a informační gramotnosti, zvyšování informovanosti, odhalování dezinformací a strategické komunikace;

27.  vyzývá k přijetí opatření k posílení profesionálních pluralitních sdělovacích prostředků, která by zajistila, aby vydavatelé dostávali za používání jejich obsahu na internetu spravedlivý příjem; zdůrazňuje, že některé země v různých částech světa podnikají kroky k zajištění dostatečných finančních zdrojů pro sdělovací prostředky; opakuje svou výzvu k vytvoření stálého fondu EU pro zpravodajská média a vítá v tomto ohledu iniciativu „News“, včetně nových možností financování mediálního odvětví a mediální a informační gramotnosti v rámci programu Kreativní Evropa 2021–2027; konstatuje však, že finanční toky mohou vytvářet závislost sdělovacích prostředků nebo mít dopad na jejich nezávislost; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité, aby financování sdělovacích prostředků bylo transparentní; domnívá se, že pro ochranu plurality sdělovacích prostředků je nutné zveřejňovat informace o tom, kdo vlastní nebo kontroluje sdělovací prostředky, kdo jim poskytuje peněžní dary a obsah a kdo platí za novinářský obsah;

28.  zdůrazňuje, že je třeba spojovat analýzy, zprávy o incidentech a vyhodnocování veřejných hrozeb na základě zpravodajských informací, které se týkají manipulace s informacemi a vměšování, a zpřístupnit tyto informace veřejnosti; navrhuje proto, aby byla vytvořena celounijní databáze případů zahraničního vměšování nahlášených orgány EU a členských států; poukazuje na to, že informace o těchto incidentech by mohly být případně poskytovány organizacím občanské společnosti a veřejnosti ve všech jazycích EU;

29.  vyzývá všechny členské státy, aby do svých kurikul zahrnuly mediální a digitální gramotnost a také vzdělávání v oblasti demokracie a základních práv, nedávné historie, celosvětových záležitostí, kritického myšlení a zapojení veřejnosti, a to od raného věku až po vzdělávání dospělých, včetně odborné přípravy učitelů a výzkumných pracovníků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu výuky dějepisu a výzkumu věnujícího se dějinám, pokud jde o to, jak zahraniční vměšování a minulá totalita ovlivnily společnost obecně, a konkrétně pak rozsáhlé demokratické události;

30.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby na všech správních úrovních zjistily, v kterých odvětvích hrozí pokusy o vměšování, a aby osobám pracujícím v těchto odvětvích zajistily pravidelné odborné vzdělávání a výcvik v tom, jak odhalovat pokusy o vměšování a předcházet jim, a zdůrazňuje, že přínosem pro tyto snahy by byl standardizovaný formát stanovený EU; doporučuje, aby byly také všem státním zaměstnancům nabízeny komplexní vzdělávací moduly; vítá v tomto ohledu školení, které správní útvary Parlamentu nabízejí poslancům a zaměstnancům; doporučuje, aby tato školení byla dále rozšiřována;

31.  zdůrazňuje, že je třeba ve všech vrstvách společnosti zvýšit povědomí o zahraničním vměšování; vítá iniciativy ESVČ, Komise a správních útvarů Parlamentu, např. školení a akce ke zvýšení informovanosti určené novinářům, učitelům, osobám ovlivňujícím veřejné mínění, studentům, starším osobám a fyzickým i virtuálním návštěvníkům v Bruselu a ve všech členských státech EU, a doporučuje, aby byly dále rozvíjeny;

32.  vyzývá členské státy, správu EU a organizace občanské společnosti, aby v souladu s požadavkem směrnice o audiovizuálních mediálních službách(13) sdílely osvědčené postupy, pokud jde o školení v oblasti mediální a informační gramotnosti a zvyšování informovanosti; vyzývá Komisi, aby tyto výměny organizovala ve spolupráci s expertní skupinou pro mediální gramotnost; zdůrazňuje, že členské státy musí revidovanou směrnici rychle a řádně provést;

33.  naléhavě vyzývá orgány EU, aby vypracovaly etický kodex, který by veřejným orgánům a politickým představitelům poskytoval vodítko při využívání platforem a sítí sociálních médií; považuje za nezbytné podporovat odpovědné používání těchto platforem a sítí v boji proti manipulaci a dezinformacím pocházejícím z veřejné sféry;

34.  vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly specializované programy zvyšování informovanosti a mediální a informační gramotnosti, a to včetně těch, které se zaměřují na diaspory a menšiny, a vyzývá Komisi, aby s cílem snížit náklady na překlad a oslovit co nejvíce lidí vytvořila systém pro snadné sdílení materiálů v menšinových jazycích; vyzývá regiony a obce, aby se ujaly vedoucí úlohy, neboť je důležité oslovit venkovské oblasti a nejrůznější demografické skupiny;

35.  zdůrazňuje, že zásadní reakcí na pokusy o zahraniční vměšování je hájit hlavní politické cíle, na které se vměšování zaměřuje; poukazuje na to, že prostřednictvím harmonizovaného právního rámce EU je třeba přijmout cílená opatření proti šíření dezinformací a nenávistných verbálních projevů v otázkách týkajících se genderu, osob LGBTIQ+, menšin a uprchlíků; vyzývá Komisi, aby vypracovala a zavedla strategie, které by zamezily financování jednotlivců a skupin aktivně šířících dezinformace a nenávistné verbální projevy nebo podílejících se na manipulaci s informacemi, která se s cílem rozdělovat společnost často zaměřuje na výše uvedené skupiny a témata; vyzývá k pozitivním komunikačním kampaním o těchto otázkách a poukazuje na potřebu zavést odborné vzdělávání zohledňující rovnost žen a mužů;

36.  uznává, že genderově zaměřené dezinformační útoky a kampaně jsou často využívány jako součást širší politické strategie zaměřené na podrývání rovné účasti na demokratických procesech, zejména v případě žen a osob LGBTIQ+; zdůrazňuje, že dezinformace o osobách LGBTIQ+ podněcují nenávist, a to jak na internetu, tak mimo něj, a ohrožují životy; žádá, aby byl výzkum dezinformací na internetu prováděn z meziodvětvového hlediska a aby se uskutečňoval dohled nad změnami, které platformy vyvíjejí s cílem reagovat na genderově zaměřené dezinformační kampaně na internetu; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvýšená pozornost dezinformacím na základě pohlaví, a to vytvořením systémů včasného varování, jejichž prostřednictvím lze dezinformační kampaně na základě pohlaví poznat a oznamovat;

37.  vyzývá Komisi, aby předložila zastřešující strategii pro mediální a informační gramotnost se zvláštním zaměřením na boj proti manipulacím s informacemi;

38.  vítá zřízení skupiny odborníků pro boj proti dezinformacím a podporu digitální gramotnosti prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, která se kromě jiných úkolů zaměří na kritické myšlení, odbornou přípravu učitelů a úsilí v oblasti předcházení dezinformacím, jejich vyvracení a ověřování faktů, jakož i na zapojení studentů; vyzývá Komisi, aby sdílela výsledky práce této skupiny odborníků a uplatňovala její závěry;

39.  poukazuje na význam strategické komunikace pro boj proti nejčastějším tvrzením namířeným proti demokracii; vyzývá ke zlepšení strategické komunikace EU s cílem zvýšit její dosah jak vůči jejím občanům, tak i v zahraničí; zdůrazňuje, že všechny demokratické organizace musí bránit demokracii a podporovat právní stát a musí nést společnou odpovědnost za interakci s občany prostřednictvím jazyků a platforem, které občané preferují;

40.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinné veřejné komunikační kampaně v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 s cílem šířit správné včasné informace, aby bylo možné reagovat na dezinformace, zejména pokud jde o očkovací látky;

41.  je hluboce znepokojen šířením zahraniční státní propagandy, pocházející zejména z Moskvy a Pekingu, ale také z Ankary, která je překládána do místních jazyků a která je distribuována prostřednictvím novinových titulů v podobě mediálního obsahu sponzorovaného společnostmi, jako jsou například RT, Sputnik, Anadolu, CCTV, Global Times, tisková agentura Nová Čína, stanice TRT World, nebo čínskou komunistickou stranou a vydávaného za novinářskou práci; trvá na tom, že tyto kanály nelze považovat za skutečné sdělovací prostředky, a neměly by proto požívat stejných práv a ochrany jako demokratické sdělovací prostředky; je stejnou měrou znepokojen rozšířeností těchto tvrzení ve skutečných novinářských produktech; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí o dezinformačních kampaních Ruska a Číny, jejichž cílem je zpochybnit demokratické hodnoty a rozdělit EU, neboť tyto kampaně představují hlavní zdroj dezinformací v Evropě; vyzývá Komisi, aby zahájila vypracování studie o minimálních normách pro sdělovací prostředky, na jejichž základě by bylo možné odejmout licenci v případě jejich porušení; žádá Komisi, aby zjištění studie začlenila do připravovaných právních předpisů, jako je případný akt o svobodě sdělovacích prostředků; konstatuje, že aktéři zahraničního vměšování se mohou nepravdivě prezentovat jako novináři; domnívá se, že v takových případech by mělo být možné sankcionovat danou osobu nebo organizaci, například uvedením jejich jména či názvu, odsouzením jejich jednání, zařazením těchto osob nebo organizací na černou listinu, pokud jde o tiskové akce, nebo zrušením jejich novinářské či mediální akreditace;

42.  je hluboce znepokojen útoky, obtěžováním, násilím a výhrůžkami namířenými proti novinářům, obráncům lidských práv a dalším osobám, které odhalují zahraniční vměšování, což může rovněž ohrozit jejich nezávislost; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila konkrétní ambiciózní návrhy týkající se bezpečnosti všech těchto osob, včetně nástroje proti strategické žalobě proti účasti veřejnosti a ekonomické, právní a diplomatické podpory, jak bylo oznámeno v Akčním plánu pro evropskou demokracii; vítá v tomto ohledu doporučení Komise (EU) 2021/1534 ze dne 16. září 2021o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii(14); vyzývá členské státy, aby prostřednictvím legislativních i nelegislativních nástrojů účinně chránily novináře a další pracovníky sdělovacích prostředků;

43.  zdůrazňuje, že je třeba zapojit místní a regionální činitele s rozhodovací pravomocí odpovědné za strategická rozhodnutí v oblastech, které spadají do jejich pravomoci, jako je infrastruktura, kybernetická bezpečnost, kultura a vzdělávání; poukazuje na to, že místní a regionální politici a orgány jsou často schopni podchytit nežádoucí procesy v jejich rané fázi, a upozorňuje, že stanovení a uskutečňování vhodných protiopatření často vyžaduje místní znalosti;

44.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily komunikační kanály a platformy, jejichž prostřednictvím budou moci společnosti, nevládní organizace a jednotlivci, včetně členů diaspor, informovat o případech, kdy se stali obětí manipulace s informacemi nebo vměšování; vyzývá členské státy, aby poskytovaly podporu osobám, které se staly oběťmi útoků, a osobám, které o těchto útocích vědí, nebo jsou vystaveny tlaku;

Zahraniční vměšování prostřednictvím online platforem

45.  vítá navrhovaný přezkum kodexu zásad boje proti dezinformacím a návrhy aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích a dalších opatření souvisejících s Akčním plánem pro evropskou demokracii, které se mohou stát účinnými nástroji pro boj proti zahraničnímu vměšování; doporučuje, aby při konečném čtení těchto textů byly zohledněny aspekty uvedené ve zbývající části tohoto oddílu;

46.  zdůrazňuje, že svoboda projevu nesmí být mylně vykládána jako svoboda podílet se v online prostředí na činnostech, které jsou v offline prostředí nezákonné, jako je obtěžování, nenávistné projevy, rasová diskriminace, terorismus, násilí, špionáž a vyhrožování; poukazuje na to, že platformy se musí nejen řídit právními předpisy země, ve které působí, ale musí také dodržovat uživatelské podmínky, zejména pokud jde o škodlivý obsah online; vyzývá je, aby zvýšily své úsilí s cílem bránit opětovnému výskytu nezákonného obsahu totožného s obsahem, který byl identifikován jako nezákonný a byl odstraněn;

47.  zdůrazňuje, že je především třeba pokračovat ve zkoumání nárůstu dezinformací a zahraničního vměšování na internetu a že je třeba, aby právní předpisy platné v celé EU zajišťovaly výrazně vyšší a užitečnější transparentnost, monitorování a odpovědnost, pokud jde o operace prováděné online platformami a přístup k údajům pro oprávněné zájemce o přístup, zejména pokud jde o algoritmy a reklamu na internetu; vyzývá společnosti provozující sociální média, aby si vedly knihovnu reklam;

48.  vyzývá k zavedení regulace a opatření, která by uložila platformám, zejména těm, které představují systémové riziko pro společnost, aby se podílely na omezení manipulace s informacemi a vměšování, například používáním štítků, které by označovaly skutečné autory skryté za účty, omezením dosahu účtů, které se pravidelně používají k šíření dezinformací nebo které pravidelně porušují uživatelské podmínky platformy, pozastavením a v případě potřeby a na základě jasných právních předpisů zrušením neautentických účtů používaných pro koordinované kampaně zahrnující vměšování nebo zastavením příjmu z reklam u stránek šířících dezinformace, zavedením opatření ke zmírnění rizika vměšování vyplývajícího z jejich algoritmů, reklamních modelů, doporučovacích systémů a technologií umělé inteligence, a označování dezinformačního obsahu jak v příspěvcích, tak v komentářích; připomíná, že je třeba, aby tato opatření byla prováděna transparentním a odpovědným způsobem;

49.  vyzývá Komisi, aby plně zohlednila pokyny Rady Evropy týkající se osvědčených postupů pro účinné právní a procesní rámce pro samoregulační a spoluregulační mechanismy moderování obsahu přijaté v červnu 2021;

50.  vyzývá k plnému a účinnému uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů(15), které omezuje množství údajů o uživatelích, jež mohou platformy ukládat, i dobu, po kterou mohou být tyto údaje používány, zejména pokud jde o platformy a aplikace využívající velmi soukromé nebo citlivé údaje, jako jsou aplikace pro zasílání zpráv či zdravotnické, finanční a seznamovací aplikace a malé diskusní skupiny; vyzývá platformy držitelů brány, aby se zdržely kombinování osobních údajů s osobními údaji z jiných služeb nabízených držitelem brány nebo s osobními údaji ze služeb třetích stran, aby umožnily stejně snadné vyjádření nesouhlasu jako vyjádření souhlasu s uchováváním a sdílením údajů a aby uživatelům umožnily zvolit si, zda budou cílem jiné personalizované reklamy online; vítá veškeré úsilí o zákaz technik mikrocílení v případě politické reklamy, zejména pokud jde například o metody založené na citlivých osobních údajích, jako je etnický původ, náboženské přesvědčení nebo sexuální orientace, a žádá Komisi, aby zvážila rozšíření zákazu mikrocílení na tematické reklamy;

51.  vyzývá k tomu, aby byla stanovena závazná pravidla EU, která by od platforem vyžadovala, aby spolupracovaly s příslušnými orgány s cílem pravidelně testovat jejich systémy a zjišťovat, posuzovat a zmírňovat riziko manipulace s informacemi, vměšování a zranitelná místa, s nimiž je spojeno používání jejich služeb, včetně toho, jak k tomuto riziku přispívá koncepce a řízení jejich služeb; vyzývá k tomu, aby byla stanovena závazná pravidla EU, která platformám uloží povinnost zřídit systémy pro sledování toho, jakým způsobem jsou jejich služby využívány, například sledování nejpopulárnějších příspěvků udávajících trend v reálném čase v jednotlivých zemích, aby bylo možné odhalovat manipulace s informacemi a vměšování a upozorňovat příslušné orgány na podezření na vměšování a aby se zvýšily náklady aktérů, kteří umožňují přehlížet takové jednání, které jejich systémy usnadňují;

52.  vyzývá on-line platformy, aby vyčlenily odpovídající zdroje na předcházení škodlivému zahraničnímu vměšování a na zajištění lepších pracovních podmínek, psychologické péče moderátorům obsahu a jejich spravedlivého odměňování; vyzývá velké platformy sociálních médií, aby poskytovaly podrobné zprávy o zdrojích věnovaných v jednotlivých zemích na ověřování faktů, výzkumné činnosti, moderování obsahu, včetně lidských kapacit a kapacit umělé inteligence v jednotlivých jazycích, a na spolupráci s místní občanskou společností; zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto platformy zvýšily své úsilí v boji proti dezinformacím na menších a méně komerčně ziskových trzích v EU;

53.  vyzývá platformy sociálních médií, aby plně respektovaly rovnost všech občanů EU bez ohledu na jazyk používaný při navrhování jejich služeb, nástrojů a monitorovacích mechanismů, jakož i v rámci opatření pro větší transparentnost a bezpečnější on-line prostředí; zdůrazňuje, že se to týká nejen všech úředních národních a regionálních jazyků, ale také jazyků velkých diaspor v EU; zdůrazňuje, že tyto služby by měly být přístupné i pro osoby se sluchovým postižením;

54.  vyzývá k jasnému a srozumitelnému označování tzv. deep fakes jak pro uživatele platforem, tak v metadatech obsahu, aby je mohli výzkumní pracovníci a ověřovatelé faktů lépe sledovat; vítá v tomto ohledu iniciativy, které se zaměřují na zlepšení pravosti a sledovatelnosti obsahu, jako je rozvoj vodoznaků a norem pravosti a zavedení celosvětových norem;

55.  vyzývá k regulaci služeb nabízejících nástroje a služby pro manipulaci se sociálními médii, jako je zvyšování dosahu účtů nebo obsahu za použití umělého zvyšování míry zaujetí (artificial engagement) nebo neautentických profilů; zdůrazňuje, že tato regulace musí vycházet z důkladného posouzení stávajících postupů a souvisejících rizik a měla by zabránit tomu, aby byly tyto služby využívány nepřátelskými subjekty k politickému vměšování;

56.  poukazuje na to, že je třeba, aby skutečné fyzické nebo právnické osoby stojící za online obsahem a účty byly pro zadavatele reklamy transparentní; vyzývá platformy, aby zavedly mechanismy pro odhalování neregulérních účtů a jejich pozastavování, zejména v případě neautentických účtů spojených s koordinovanými vlivovými operacemi; zdůrazňuje, že tyto postupy by neměly zasahovat do možnosti zachovat si na internetu anonymitu, což má zásadní význam pro ochranu novinářů, aktivistů, marginalizovaných komunit a osob ve zranitelném postavení (např. oznamovatelů, disidentů a politických oponentů autokratických režimů), a měly by umožňovat existenci satirických a zábavných účtů;

57.  zdůrazňuje, že větší odpovědnost za odstraňování obsahu nesmí vést ke svévolnému odstraňování legálního obsahu; naléhavě vyzývá k obezřetnosti, pokud jde o úplné pozastavování účtů skutečně existujících osob nebo hromadné používání automatizovaných filtrů; se znepokojením bere na vědomí svévolná rozhodnutí platforem o pozastavení účtů volených představitelů; zdůrazňuje, že tyto účty by měly být zrušeny pouze na základě jasných právních předpisů založených na demokratických hodnotách, které se promítnou do obchodní politiky a jsou prosazovány nezávislým demokratickým dohledem, a že musí existovat plně transparentní postup zahrnující právo na odvolání;

58.  vyzývá k tomu, aby byla stanovena závazná pravidla, která budou od platforem vyžadovat, aby vytvářely snadno dostupné účinné komunikační kanály pro osoby nebo organizace, které chtějí oznámit nelegální obsah, porušení uživatelských podmínek, dezinformace nebo zahraniční vměšování či manipulaci a které v příslušných případech umožní obviněným osobám reagovat předtím, než budou přijata restriktivní opatření, a aby stanovily nestranné transparentní rychlé přístupné postupy přezkoumání a odvolací postupy pro oběti obsahu zveřejněného online, pro osoby, které obsah nahlásí, pro jednotlivce či organizace dotčené rozhodnutím o označení závadného obsahu, omezeném zobrazení účtů, znepřístupnění nebo pozastavení účtů či omezení přístupu k příjmům z reklamy; doporučuje, aby platformy sociálních médií určily pro každý členský stát konkrétní kontaktní místo a vytvořily pracovní skupiny pro všechny důležité volby v jednotlivých členských státech;

59.  vyzývá k zavedení legislativních pravidel, která by zajistila transparentnost vůči veřejnosti obecně, jako je povinnost platforem zřídit veřejné archivy s možností snadného vyhledávání inzerátů zveřejňovaných online, včetně toho, na koho cílí a kdo za ně zaplatil, a moderovaného a odstraněného obsahu, stanovit samoregulační opatření a poskytovat příslušným vnitrostátním orgánům, prověřeným výzkumným pracovníkům přidruženým k akademickým institucím, sdělovacím prostředkům, organizacím občanské společnosti a mezinárodním organizacím zastupujícím veřejný zájem komplexní užitečný přístup k informacím o podobě, používání a dopadech algoritmů; domnívá se, že metrika těchto knihoven by měla být harmonizována, aby umožňovala analýzu různých platforem a aby se snížila administrativní zátěž platforem;

60.  vyzývá k ukončení obchodních modelů, které se opírají o povzbuzování lidí k tomu, aby zůstali na platformách déle, a to tak, že se jim nabízí obsah, který je zaujme; vyzývá tvůrce právních předpisů a platformy, aby s využitím lidských moderátorů a externího auditora zajistili, aby algoritmy nepodporovaly nezákonný, extremistický, diskriminační nebo radikalizující obsah, ale aby uživatelům nabízely pluralitu pohledů a upřednostňovaly a podporovaly fakta a vědecky podložený obsah, zejména pokud jde o důležité sociální otázky, jako je veřejné zdraví a změna klimatu; domnívá se, že návykové systémy řazení založené na zaujetí představují pro naši společnost systémovou hrozbu; vyzývá Komisi, aby se zabývala aktuální otázkou cenových pobídek, jelikož v současnosti mají přesně zacílená sdělení s rozdělujícím obsahem často o mnoho nižší ceny za stejný počet zobrazení než méně cílená sdělení se sociálně integrujícím obsahem;

61.  vyzývá ke změně algoritmů tak, aby přestaly podporovat obsah pocházející z neautentických účtů a kanálů, které uměle šíří škodlivé zmanipulované informace ze zahraničí; vyzývá k tomu, aby byly algoritmy upraveny tak, aby neprosazovaly rozdělující a nepřátelský obsah; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU zavedla opatření umožňující ze zákona požadovat, aby společnosti provozující sociální média v co největší míře bránily šíření dezinformací, jakmile budou odhaleny, a že pokud platformy nesplní požadavek na odstranění dezinformací, musí to pro ně mít důsledky;

62.  poukazuje na to, že je třeba zlepšit testovací fázi a systematicky přezkoumávat důsledky algoritmů, včetně toho, jak utvářejí veřejnou diskusi a ovlivňují politické výsledky a jak je určována priorita obsahu; zdůrazňuje, že tento přezkum by se měl rovněž zabývat otázkou, zda jsou platformy schopny dodržet záruky, které slibují ve svých uživatelských podmínkách a zda mají dostatečné pojistky, které by zabránily rozsáhlým koordinovaným neautentickým aktivitám zaměřeným na manipulaci obsahu, který se na těchto platformách zobrazuje;

63.  je znepokojen průměrnými příjmy z reklamy ve výši 65 milionů EUR, které každoročně podporují přibližně 1 400 dezinformačních internetových stránek zacílených na evropské občany(16); zdůrazňuje, že online reklama, kterou si někdy objednávají i veřejné instituce, končí bez souhlasu, nebo dokonce bez vědomí dotčených objednatelů na nepřátelských internetových stránkách podporujících nenávistné projevy a dezinformace, které jsou tímto způsobem financovány; konstatuje, že pět společností, včetně Google Ads, vyplácí 97 % těchto příjmů z reklamy a jsou odpovědné za výběr internetových stránek majitelů, které mají na svém seznamu, a mohou tak určit obsah, z kterého budou plynout příjmy a z kterého ne; považuje za nepřijatelné, aby algoritmy, které distribuují finance na reklamu, byly pro veřejnost naprosto neproniknutelné; vyzývá proto Komisi, aby využila nástroje politiky hospodářské soutěže a antimonopolního práva k zajištění funkčního trhu a k rozbití tohoto monopolu; vyzývá tyto aktéry, aby zabránili tomu, aby z jejich reklamních služeb byly financovány dezinformační internetové stránky; vyjadřuje uznání organizacím, které usilují o zvyšování informovanosti o této otázce; zdůrazňuje, že inzerenti by měli mít právo vědět a rozhodovat o tom, kde je jejich reklama umístěna a který zprostředkovatel zpracoval jejich údaje; vyzývá k zavedení mediačního řízení, které by umožnilo, aby v případě, že jsou reklamy umístěny na internetových stránkách, které šíří dezinformace, obdrželi inzerenti náhradu;

64.  zdůrazňuje, že po přijetí aktualizovaného kodexu zásad boje proti dezinformacím, aktu o digitálních službách, aktu o digitálních trzích a dalších opatření souvisejících s Akčním plánem pro evropskou demokracii bude nezbytné vypracovat mechanismus dohledu, hodnocení a sankcí, který by umožnil pravidelně vyhodnocovat jejich uplatňování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a zjišťovat a neprodleně napravovat nedostatky a sankcionovat nesprávné plnění závazků a také nečinnost; vyzývá v tomto ohledu k tomu, aby v každém členském státě působili silní a vynalézaví koordinátoři digitálních služeb a aby byly k dispozici dostatečné zdroje, aby mohla donucovací složka Komise plnit úkoly, které jí stanovil akt o digitálních službách; dále zdůrazňuje, že je důležité, aby online platformy podléhaly nezávislým auditům certifikovaným Komisí; konstatuje, že aby byla zajištěna nezávislost auditorů, nemohou je financovat jednotlivé platformy;

65.  vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byly prostřednictvím společné regulace definovány objektivní klíčové ukazatele výkonnosti, které by zajistily ověřitelnost opatření přijatých platformami a jejich dopady; zdůrazňuje, že tyto klíčové ukazatele výkonnosti by měly zahrnovat metriku pro jednotlivé země, jako je publikum, na které dezinformace cílí, zaujetí (míra prokliku atd.), financování vnitrostátní činnosti v oblasti ověřování faktů a výzkumu a rozšíření a síla vztahů občanské společnosti v dané zemi;

66.  je hluboce znepokojen nedostatečnou transparentností při revizi kodexu zásad boje proti dezinformacím, neboť diskuse byla z velké části omezena na soukromý sektor a Komisi; vyjadřuje politování nad tím, že během přípravy návrhu přezkumu tohoto kodexu neproběhly řádné konzultace s Evropským parlamentem, zejména zvláštním výborem INGE, a některými dalšími významnými zúčastněnými stranami;

67.  s politováním konstatuje, že kodex zásad má i nadále samoregulační povahu, neboť pokud jde o ochranu veřejnosti před vměšováním a pokusy o manipulaci, není samoregulace dostatečná; je znepokojen skutečností, že aktualizovaný kodex zásad boje proti dezinformacím možná nebude schopen reagovat na výzvy, které jsou před námi; je znepokojen tím, že pokyny k posílení tohoto kodexu se silně opírají o návrh aktu o digitálních službách předložený Komisí; vyzývá k urychlenému přijetí opatření, která by zajistila, aby kodex obsahoval závazné podmínky pro platformy s cílem zajistit připravenost EU před příštími místními, regionálními, celostátními a evropskými volbami;

68.  vyzývá EU, aby chránila a podporovala dialog v rámci technologické komunity a výměnu informací o chování a strategiích sociálních platforem; domnívá se, že posílit veřejné mínění proti útokům, manipulaci a vměšování může pouze otevřená technologická komunita; vyzývá k prošetření možnosti zřídit veřejno-soukromé středisko pro sdílení a analýzu informací (ISAC) zaměřené na dezinformace, jehož členové by sledovali, označovali a sdíleli informace o dezinformačním obsahu a jeho nosičích v souladu s klasifikací hrozeb; domnívá se, že by to mohlo být zdrojem informací pro systém včasného varování EU a mechanismus G7 a bylo by to přínosné i pro menší aktéry, kteří mají méně zdrojů; požaduje také odvětvovou normu týkající se dezinformací pro reklamní služby a služby zpeněžení obsahu na internetu za účelem zastavení příjmu z reklamy v případě škodlivého obsahu, kterou by měly využívat i online platební systémy a platformy elektronického obchodu a jejíž uplatňování by měla kontrolovat třetí strana;

69.  zdůrazňuje, že je třeba, aby kodex mohl fungovat jako účinný nástroj až do vstupu aktu o digitálních službách v platnost; domnívá se, že kodex by měl předem stanovovat některé povinnosti vyplývající z aktu o digitálních službách a ukládat signatářům povinnost uplatňovat řadu ustanovení tohoto aktu, pokud jde o přístup výzkumných pracovníků a regulačních orgánů k údajům a o transparentnost reklamy, včetně transparentnosti algoritmického a doporučovacího systému; naléhavě vyzývá signatáře, aby zajistili kontrolu dodržování těchto povinností nezávislým auditorem, a žádá, aby byly tyto zprávy o auditu zveřejňovány;

70.  vyjadřuje politování nad nedostatečně transparentním procesem kontroly dodržování kodexu a nad načasováním revize kodexu, která bude dokončena předtím, že zvláštní výbor INGE přijme své závěry; konstatuje, že veřejnosti by měly být zpřístupněny alespoň pořady jednání schůzí, závěrečná sdělení a prezenční listiny; naléhavě vyzývá signatáře, aby Parlamentu doložili své závazky týkající se kodexu a způsob, jakým tyto závazky plní a budou plnit;

71.  domnívá se, že klíčovou úlohu při monitorování a prosazování kodexu by mohly hrát nezávislé regulační orgány pro sdělovací prostředky, jako je skupina evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby;

72.  vítá návrh na zřízení pracovní skupiny uvedené v pokynech Komise k posílení kodexu; trvá na tom, aby Komise do této pracovní skupiny přizvala zástupce Parlamentu, vnitrostátních regulačních orgánů a dalších zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a výzkumné obce;

Kritická infrastruktura a strategická odvětví

73.  domnívá se, že vzhledem ke své propojenosti a přeshraniční povaze je kritická infrastruktura stále více ohrožena vnějšími manipulacemi a že je třeba revidovat stávající rámec; vítá proto skutečnost, že Komise navrhuje novou směrnici ke zvýšení odolnosti kritických subjektů, které poskytují základní služby v EU;

74.  doporučuje, aby si členské státy zachovaly výsadu určovat kritické subjekty, upozorňuje však na to, že je na úrovni EU nutné zajistit koordinaci s cílem:

   a) posílit spojovací a komunikační kanály, které využívá více aktérů, a to i pro celkovou bezpečnost misí a operací EU;
   b) podporovat příslušné orgány v členských státech prostřednictvím skupiny pro posílení odolnosti kritických subjektů, která by zajistila různorodou účast zúčastněných stran, a zejména účinné zapojení malých a středních podniků, organizací občanské společnosti a odborů;
   c) podporovat výměnu osvědčených postupů nejen mezi členskými státy, ale také na regionální a místní úrovni, a to i se zeměmi západního Balkánu, a mezi vlastníky a provozovateli kritické infrastruktury, mimo jiné prostřednictvím meziagenturní komunikace, s cílem identifikovat znepokojivý vývoj v rané fázi a vypracovat vhodná protiopatření;
   d) provádět společnou strategii v reakci na kybernetické útoky vůči kritické infrastruktuře;

75.  doporučuje, aby byl seznam kritické infrastruktury rozšířen, tak aby zahrnoval i digitální volební infrastrukturu a vzdělávací systémy, které mají zásadní význam pro zajištění dlouhodobého fungování a stability EU a jejích členských států, a aby bylo možné flexibilně rozhodovat o zařazení nových strategických odvětví, která mají být chráněna, na tento seznam;

76.  vyzývá k přijetí zastřešujícího celounijního přístupu k řešení otázek hybridních hrozeb narušujících volební procesy a ke zlepšení koordinace a spolupráce mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s volbami kriticky posoudila závislost na platformách a datové infrastruktuře; domnívá se, že demokratický dohled nad soukromým sektorem je nedostatečný; vyzývá k posílení demokratického dohledu nad platformami, včetně náležitého přístupu příslušných orgánů k údajům a algoritmům;

77.  doporučuje, aby povinnosti vyplývající z navrhované směrnice, včetně posouzení hrozeb, rizik a zranitelných míst pro celou EU i jednotlivé státy, odrážely nejnovější vývoj a aby je provádělo Společné výzkumné středisko ve spolupráci s centrem INTCEN při ESVČ; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí dostatečné zdroje pro tyto instituce, aby mohly poskytovat nejmodernější analýzu a zaručit silný demokratický dohled, což by nemělo bránit předběžnému hodnocení agenturou FRA s cílem zajistit dodržování základních práv;

78.  domnívá se, že EU a její členské státy musí pro kandidátské země západního Balkánu a další možné kandidátské země EU, kde se používají přímé zahraniční investice jako geopolitický nástroj třetích zemí ke zvýšení pákového efektu, zajistit alternativní financování s cílem zabránit tomu, aby velké části jejich kritické infrastruktury přecházely do vlastnictví třetích zemí a společností mimo EU, jak tomu bylo v případě přístavu Pireus v Řecku, a jak k tomu dochází v současné době v souvislosti s čínskými investicemi do podmořských kabelů v Baltském a Středozemním moři a v arktických mořích; vítá proto nařízení o prověřování přímých zahraničních investic jako důležitý nástroj ke koordinaci opatření členských států v oblasti zahraničních investic a vyzývá k vytvoření pevnějšího regulačního rámce a jeho intenzivnějšímu prosazování, aby se zajistilo, aby přímé zahraniční investice poškozující bezpečnost EU, jak je stanoveno v nařízení, byly blokovány a aby bylo na orgány EU převedeno více pravomocí v oblasti prověřování přímých zahraničních investic; vyzývá ke zrušení zásady nejnižší nabídky ve vládních investičních rozhodnutích; vyzývá všechny členské státy, které nemají mechanismy prověřování investic, aby taková opatření zavedly; domnívá se, že tento rámec by měl mít lepší vazbu na nezávislé analýzy prováděné vnitrostátními a unijními instituty nebo dalšími relevantními zainteresovanými subjekty, jako jsou analytická střediska, aby bylo možné učinit si přehled přímých zahraničních investic a posoudit jejich toky; je toho názoru, že do tohoto rámce by mohlo být vhodné zahrnout i další strategická odvětví, jako je 5G a další informační a komunikační technologie (IKT), aby se omezila závislost EU a jejích členských států na rizikových dodavatelích; zdůrazňuje, že tento přístup by se měl stejným způsobem vztahovat na kandidátské a potenciálně kandidátské země;

79.  domnívá se, že EU stojí před dalšími výzvami v důsledku nedostatečných investic v minulosti, které přispěly k její závislosti na zahraničních dodavatelích technologií; doporučuje zajistit výrobní a dodavatelské řetězce kritické infrastruktury a kritického materiálu v EU; je přesvědčen, že posun EU k otevřené strategické autonomii a digitální svrchovanosti je důležitý a že je to krok správným směrem; zdůrazňuje, že se očekává, že EU zavede nové nástroje k posílení své geopolitické pozice, včetně protinátlakového mechanismu; je toho názoru, že Komisí ohlášený Evropský akt o čipech, který má zajistit, aby součástky, které jsou nepostradatelné pro výrobu čipů, byly vyráběny v EU, je důležitým krokem k omezení závislosti na třetích zemích, jako je Čína a USA; domnívá se, že investice do výroby čipů musí být prováděny koordinovaně v rámci celého bloku a na základě analýzy poptávky, aby se zabránilo soupeření o vnitrostátní veřejné dotace a roztříštění jednotného trhu; vyzývá proto Komisi, aby zřídila specializovaný evropský polovodičový fond, který by mohl podpořit vytvoření potřebné kvalifikované pracovní síly a kompenzovat vyšší náklady na vybudování výrobních a projektových zařízení v EU; považuje Tchaj-wan za důležitého partnera, pokud jde o rozšíření výroby polovodičů v EU;

80.  vyzývá k dalšímu rozvoji evropských sítí datové infrastruktury a poskytovatelů služeb s evropskými bezpečnostními normami, jako je GAIA-X, což je důležitý krok při vytváření schůdných alternativ ke stávajícím poskytovatelům služeb a směrem k otevřené transparentní a bezpečné digitální ekonomice; zdůrazňuje, že je třeba posílit malé a střední podniky a zabránit kartelizaci trhu cloud computingu; připomíná, že datová centra představují kritickou infrastrukturu; je znepokojen vlivem třetích zemí a jejich společností na rozvoj projektu GAIA-X;

81.  zdůrazňuje, že integrita, dostupnost a důvěrnost veřejných sítí elektronických komunikací, jako jsou internetové páteřní sítě a podmořské komunikační kabely, mají zásadní bezpečnostní význam; vyzývá Komisi a členské státy, aby zabránily sabotáži a špionáži v těchto komunikačních sítích a aby s cílem zajistit integritu a spolehlivost sítí a služeb elektronických komunikací podporovaly používání interoperabilních standardů bezpečného směrování, a to i prostřednictvím nedávné strategie Global Gateway;

82.  vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k vybudování bezpečných, udržitelných a spravedlivých dodávek surovin používaných k výrobě kritických součástí a technologií, včetně baterií a zařízení, 5G a následných technologií a chemických a farmaceutických výrobků, přičemž poukazuje na význam celosvětového obchodu, mezinárodní spolupráce při plném respektování práv pracovníků a přírodního prostředí a prosazování mezinárodních sociálních norem a norem udržitelnosti, pokud jde o využívání zdrojů; připomíná, že je nutné poskytnout nezbytné finanční prostředky na výzkum a vývoj s cílem nalézt vhodné náhrady pro případ narušení dodavatelského řetězce;

Zahraniční vměšování do volebních procesů

83.  žádá, aby se ochrana celého volebního procesu stala jedním z hlavních témat evropské a národní bezpečnosti, neboť svobodné a spravedlivé volby jsou jádrem demokratického procesu; vyzývá Komisi, aby s cílem bojovat proti zahraničnímu vměšování do volebních procesů vypracovala lepší rámec pro reakci, který by měly mimo jiná opatření tvořit přímé komunikační kanály s občany;

84.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat odolnost společnosti vůči dezinformacím během volebních procesů, a to i v soukromém a akademickém sektoru, a zaujmout ucelený přístup, v jehož rámci by se toto vměšování mělo řešit soustavně, od školních vzdělávacích programů až po technickou integritu a spolehlivost hlasování, a prostřednictvím strukturálních opatření, která by umožnila čelit jejich hybridní povaze; vyzývá zejména k vypracování plánu přípravy na evropské volby v roce 2024, který by měl zahrnovat strategii, odborné vzdělávání a zvyšování povědomí evropských politických stran a jejich zaměstnanců, jakož i posílení bezpečnostních opatření, která

85.  domnívá se, že zavádějící informace a dezinformace šířené prostřednictvím sociálních médií jsou stále větším problémem pro integritu voleb; je toho názoru, že platformy sociálních médií by měly zajistit zavedení a řádné fungování opatření na ochranu integrity voleb; je znepokojen nedávnými zjištěními, podle kterých nepřátelské subjekty využívají soukromé firmy, aby se vměšovaly do voleb, rozšiřovaly nepravdivá tvrzení a prosazovaly virální konspirace, a to zejména na sociálních médiích; vyzývá k důkladnému prošetření toho, jak proti tomuto fenoménu tzv. „dezinformací k pronajmutí“ (disinformation for hire) bojovat, neboť je ve všech částech světa čím dál tím sofistikovanější a běžnější;

86.  poukazuje na zásadní význam volebních pozorovatelských misí při poskytování relevantních informací a vydávání konkrétních doporučení s cílem zvýšit odolnost volebního systému a pomoci bojovat proti zahraničnímu vměšování do volebních procesů; vyzývá ke zdokonalení a posílení volebních procesů, přičemž volební pozorovatelské mise jsou klíčovým nástrojem boje proti rostoucímu využívání nespravedlivých a zmanipulovaných volebních procesů ze strany neliberálních režimů, které se snaží vypadat demokraticky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přehodnotit a aktualizovat nástroje a metody pro mezinárodní pozorování voleb, aby bylo možné čelit novým trendům a hrozbám, včetně boje proti falešným volebním pozorovatelům, výměny osvědčených postupů s podobně smýšlejícími partnery, jakož i užší spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rada Evropy, a se všemi příslušnými aktéry v rámci prohlášení o zásadách mezinárodního sledování průběhu voleb a pravidel chování mezinárodních pozorovatelů voleb; zdůrazňuje, že účast poslanců EP v nepovolených volebních pozorovatelských misích podkopává důvěryhodnost a pověst Evropského parlamentu; vítá a doporučuje plné prosazování postupu skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb v „případech individuálního neoficiálního pozorování voleb ze strany poslanců Evropského parlamentu“ (přijatého dne 13. prosince 2018), který umožňuje vyloučit poslance EP z oficiálních delegací Parlamentu pro sledování průběhu voleb po dobu trvání mandátu;

Skryté financování politické činnosti zahraničními dárci

87.  zdůrazňuje, že je stále potřeba lépe porozumět dopadům skrytého financování politické činnosti například na protidemokratické tendence v Evropě, nicméně financování politické činnosti ze zahraničí v podobě skrytých operací představuje závažné porušování integrity demokratického fungování EU a jejích členských států, zejména pokud k němu dochází v době voleb, a je proto v rozporu se zásadou svobodných a spravedlivých voleb; poukazuje na to, že je z tohoto důvodu třeba, aby zapojení do skrytého financování činnosti zahraničními subjekty, jehož cílem je ovlivnit evropské nebo vnitrostátní politické procesy, bylo ve všech členských státech prohlášeno za nezákonné; v této souvislosti konstatuje, že země jako Austrálie zavedly zákony, které zahraniční vměšování do politiky zakazují;

88.  odsuzuje skutečnost, že extremistické, populistické, protievropské strany a některé další strany a osoby mají vazby na pokusy o vměšování do demokratických procesů Unie a výslovně se na nich podílejí, a je znepokojen tím, že tyto strany jsou využívány jako hlas aktérů zahraničního vměšování k legitimizaci autoritářských vlád; vyzývá k úplnému vyjasnění politických a ekonomických vztahů mezi těmito stranami a osobami a Ruskem; považuje tyto vztahy za krajně nevhodné a odsuzuje spoluúčast, která v zájmu sledování politických cílů může EU a její členské státy vystavit útokům zahraničních mocností;

89.  vyzývá členské státy, aby při další harmonizaci vnitrostátních předpisů zavedly zákaz darů ze zahraničí a odstranily zejména následující mezery:

   a) věcné příspěvky zahraničních subjektů politickým stranám, nadacím, osobám zastávajícím veřejnou funkci nebo voleným představitelům, včetně finančních půjček od právnických nebo fyzických osob se sídlem mimo EU a Evropský hospodářský prostor (EHP) (s výjimkou evropských voličů), anonymní dary přesahující určitou prahovou hodnotu a chybějící výdajové limity pro politické kampaně, které umožňují ovlivňování prostřednictvím velkých darů; političtí představitelé, subjekty nebo strany, kterým byl nabídnut nebo kteří přijali finanční nebo věcný příspěvek od zahraničního subjektu, musí mít povinnost tuto skutečnost oznámit příslušným orgánům a tato informace bude ohlášena i na úrovni EU, aby bylo možné zajistit celounijní sledování;
   b) nastrčení dárci, kteří jsou státními příslušníky daného státu(17): transparentnost dárců, ať už fyzických, nebo právnických osob, musí být prosazována prostřednictvím prohlášení o shodě potvrzujícího status dárce a rozšířením pravomocí volebních komisí; dary z EU, které přesahují určitou minimální prahovou hodnotu, by měly být registrovány v oficiálním a veřejném rejstříku a spojeny s fyzickou osobou, přičemž by měl být stanoven strop pro dary od soukromých a právnických osob (a dotace) politickým stranám;
   c) krycí společnosti a tuzemské dceřiné společnosti zahraničních mateřských společností(18): krycí společnosti by měly být zakázány a měly by být stanoveny přísnější požadavky, aby bylo možné odhalit původ financování ze strany mateřských společností; financování a dary politickým stranám přesahující určitou prahovou hodnotu musí být registrovány ve veřejném ústředním rejstříku s oficiálním názvem a adresou, která může být spojena s existující osobou, a členské státy by měly tyto informace shromažďovat; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby orgány v členských státech měly právo prošetřit původ financování s cílem ověřit informace od domácích dceřiných společností a řešit nedostatek údajů ve vnitrostátních rejstřících, zejména v situacích, kdy je využívána síť krycích společností;
   d) neziskové organizace a třetí strany(19) koordinované zahraničními subjekty a založené s cílem ovlivňovat volební procesy: je třeba zvážit, zda by pro organizace, jejichž cílem je financovat politickou činnost ve snaze přímo ovlivňovat volební procesy, jako jsou kampaně před volbami a referendy, neměla být v celé EU zavedena jednotnější pravidla a větší míra transparentnosti; tato pravidla by neměla bránit neziskovým organizacím a třetím stranám v získávání finančních prostředků na tematické kampaně; pravidla zajišťující transparentnost financování nebo darů se musí vztahovat i na politické nadace;
   e) internetové politické reklamy, na něž se nevztahují pravidla pro televizní, rozhlasovou a tištěnou reklamu a které obvykle nejsou předmětem regulace na úrovni EU: je proto třeba zakázat reklamu zakoupenou subjekty pocházejícími ze zemí mimo EU a EHP a zaručit plnou transparentnost, pokud jde o nákup politické reklamy na internetu subjekty z EU; zdůrazňuje, že je třeba zajistit mnohem větší transparentnost a demokratickou odpovědnost, pokud jde o používání algoritmů; vítá oznámení nového legislativního návrhu Komise ohledně transparentnosti sponzorovaného politického obsahu, jak byl navržen v Akčním plánu pro evropskou demokracii, jehož cílem bude zabránit vzniku směsice 27 různých vnitrostátních právních předpisů v oblasti politické reklamy na internetu a který politickým stranám EU zaručí, že budou moci vést před volbami do Evropského parlamentu kampaň na internetu, a zároveň omezí riziko zahraničního vměšování, přičemž se zváží, která z pravidel, jež politické strany v jednotlivých členských státech a hlavní platformy sociálních médií přijaly dobrovolně, mohou být stanovena pro všechny subjekty v EU; vyzývá členské státy EU, aby aktualizovaly své vnitrostátní předpisy o politické reklamě, které již neodpovídají neustálému vývoji směrem k digitálnímu médiu jako primárnímu způsobu politické komunikace; vyzývá Komisi, aby navrhla, jak demokraticky definovat tematickou politickou reklamu s cílem ukončit situaci, kdy soukromé ziskové platformy rozhodují o tom, co je tematické a co nikoli;
   f) měla by být prováděna kontrola výdajů na volby nezávislými auditory a informace o výdajích a darech by měly být včas zpřístupněny nezávislým auditorům, čímž by se zmírnila rizika, jako jsou střety zájmů a lobbování v souvislosti s politickým financováním; v rámci zavádění aktivního zveřejňování uvedených informací by instituce odpovědné za finanční předpisy měly mít jasný mandát, schopnost, zdroje a zákonnou pravomoc vést vyšetřování a předávat případy k trestnímu stíhání;

90.  vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu skrytého financování v EU a předložila konkrétní návrhy zaměřené na odstranění všech mezer, které umožňují neprůhledné financování politických stran a nadací nebo volených představitelů ze zdrojů pocházejících ze třetích zemí, a aby navrhla společné normy EU, které by se vztahovaly na vnitrostátní volební zákony ve všech členských státech; domnívá se, že členské státy by měly usilovat o zavedení jasných požadavků na transparentnost, pokud jde o financování politických stran, jakož i zákazu darů politickým stranám a jednotlivým politickým subjektům ze zemí mimo EU a EHP, s výjimkou evropských voličů žijících mimo EU a EHP, a o vypracování jasné strategie pro systém sankcí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zřídily orgán EU pro finanční kontroly s cílem bojovat proti nezákonným finančním praktikám a vměšování ze strany Ruska a dalších autoritářských režimů; zdůrazňuje, že je třeba zakázat dary nebo financování, které využívají nových technologií, jež je mimořádně obtížné sledovat; žádá členské státy a Komisi, aby orgánům dohledu přidělily více zdrojů a silnější mandát s cílem dosáhnout lepší kvality údajů;

91.  zavazuje se zajistit, aby všechny neziskové organizace, analytická střediska, instituty a nevládní organizace, které v průběhu parlamentní činnosti přispívají k tvorbě politiky EU nebo mají poradní úlohu v procesu tvorby právních předpisů, byly zcela transparentní, nezávislé a bez střetu zájmů, pokud jde o jejich financování a vlastnictví;

92.  vítá probíhající revizi nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací; podporuje veškeré úsilí o dosažení větší transparentnosti financování činnosti evropských politických stran a nadací, zejména před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024, včetně zákazu veškerých darů ze zemí mimo EU a z anonymních zdrojů, s výjimkou diaspor z členských států EU, a darů ze zemí mimo EU, které nemohou být doloženy prostřednictvím smluv, dohod o poskytování služeb nebo poplatků spojených s členstvím v evropské politické straně, přičemž povoleny by byly členské poplatky vnitrostátních členských stran ze zemí mimo EU a EHP evropským politickým stranám; naléhavě vyzývá evropské a vnitrostátní politické strany, aby se zavázaly bojovat proti zahraničnímu vměšování a šíření dezinformací tím, že se stanou signatáři charty obsahující konkrétní závazky v tomto ohledu;

93.  zdůrazňuje, že uplatňování mnoha doporučení skupiny GRECO a Benátské komise Rady Evropy by zvýšilo imunitu politického systému členských států a Unie jako celku vůči zahraničnímu finančnímu vlivu;

Kybernetická bezpečnost a odolnost vůči kybernetickým útokům

94.  naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby v zájmu posílení kybernetické bezpečnosti EU a zajištění dodržování lidských práv urychleně zvýšily investice do strategických kybernetických kapacit a schopností Unie vyhledávat a odhalovat zahraniční vměšování a zakročit proti němu, např. do umělé inteligence, zabezpečené komunikace a datové a cloudové infrastruktury; vyzývá Komisi, aby kvůli lepšímu porozumění digitálním systémům používaným v celé Unii více investovala i do zvyšování digitálních a technických znalostí EU; vyzývá Komisi, aby přidělila další lidské, materiální a finanční zdroje na schopnosti v oblasti analýzy kybernetických hrozeb, konkrétně na centrum INTCEN při ESVČ, a na kybernetickou bezpečnost orgánů, institucí a jiných subjektů EU, konkrétně agentury ENISA a skupiny pro reakci na počítačové hrozby pro orgány, instituce a jiné subjekty EU (CERT-EU) a pro členské státy; vyjadřuje politování nad nedostatečnou spoluprací a harmonizací mezi členskými státy v otázkách kybernetické bezpečnosti;

95.  vítá Komisí předložené návrhy nové strategie kybernetické bezpečnosti a nové směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Evropské unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148(20) (NIS2); doporučuje, aby konečný výstup probíhající práce na návrhu řešil nedostatky směrnice o bezpečnosti sítí a informací z roku 2016, zejména zpřísněním bezpečnostních požadavků, rozšířením oblasti její působnosti, vytvořením rámce pro evropskou spolupráci a sdílení informací, posílením schopností členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti, rozvíjením spolupráce veřejného a soukromého sektoru, zavedením přísnějších požadavků na její prosazování a tím, že se kybernetická bezpečnost stane úkolem na nejvyšší úrovni řízení evropských subjektů, které jsou pro naši společnost životně důležité; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout všeobecně vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti ve všech členských státech, aby se omezil počet slabých míst společné kybernetické bezpečnosti EU; poukazuje na zásadní potřebu zajistit odolnost informačních systémů a vítá v tomto ohledu síť styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (CyCLONe); vybízí k další podpoře opatření OBSE pro budování důvěry, pokud jde o kybernetický prostor;

96.  vítá návrh Komise obsažený ve směrnici NIS2 provádět koordinované posouzení bezpečnostních rizik kritických dodavatelských řetězců, stejně jako je tomu v případě souboru nástrojů EU pro 5G, s cílem lépe zohlednit rizika spojená například s používáním softwaru a hardwaru vyráběných společnostmi, které jsou pod kontrolou zahraničních států; vyzývá Komisi, aby vypracovala globální normy pro sítě 6G a pravidla hospodářské soutěže v souladu s demokratickými hodnotami; vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu informací mezi orgány EU a vnitrostátními orgány o problémech, osvědčených postupech a řešeních v souvislosti s opatřeními, která budou součástí tohoto souboru nástrojů; domnívá se, že EU by měla více investovat do svých kapacit v oblasti technologií 5G i technologií dalších generací, aby se snížila závislost na zahraničních dodavatelích;

97.  zdůrazňuje, že kybernetická kriminalita nemá hranice, a naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila své mezinárodní úsilí o její účinné potírání; poukazuje na to, že EU by se měla ujmout vedoucí úlohy při vypracovávání mezinárodní dohody o kybernetické bezpečnosti, která by stanovila mezinárodní normy kybernetické bezpečnosti pro boj proti počítačové kriminalitě;

98.  trvá na tom, že je třeba, aby EU, NATO a podobně smýšlející mezinárodní partneři posílili pomoc Ukrajině v oblasti kybernetické bezpečnosti; vítá počáteční nasazení odborníků z týmu rychlé kybernetické reakce financovaného v rámci stálé strukturované spolupráce a vyzývá k plnému využití režimu kybernetických sankcí EU proti jednotlivcům, subjektům a orgánům odpovědným za různé kybernetické útoky namířené proti Ukrajině nebo do těchto útoků zapojeným;

99.  vítá oznámení o vzniku aktu o kybernetické odolnosti, který bude doplňovat evropskou politiku pro kybernetickou obranu, neboť kybernetika a obrana spolu vzájemně souvisejí; vyzývá k vyšším investicím do schopností a koordinace evropské kybernetické obrany; doporučuje, aby budování kybernetických schopností našich partnerů bylo podporováno prostřednictvím výcvikových misí EU nebo civilních kybernetických misí; zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat a standardizovat odbornou přípravu v oblasti kybernetiky, a vyzývá ke strukturálnímu financování EU v této oblasti;

100.  odsuzuje masivní nezákonné používání sledovacího softwaru Pegasus, který vyvinula společnost NSO Group, státními subjekty, jako je Maroko, Saudská Arábie, Maďarsko, Polsko, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Ázerbájdžán, proti novinářům, obráncům lidských práv a politikům; připomíná, že Pegasus je pouze jedním z mnoha příkladů programu, který státní subjekty používají k nezákonnému hromadnému sledování nevinných občanů; odsuzuje také další operace tajného sledování zaměřené na evropské politiky; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala seznam softwaru k nezákonnému sledování a průběžně jej aktualizovala; vyzývá EU a členské státy, aby tento seznam používaly k zajišťování náležité péče v oblasti lidských práv a k řádnému prověřování vývozu evropských technologií pro sledování a technické pomoci a dovozu do členských států, který představuje jasné riziko z hlediska právního státu; vyzývá navíc k vytvoření občanské laboratoře EU, která by se podobala laboratoři v Kanadě a která by zahrnovala novináře, odborníky na oblast lidských práv a odborníky na reverzní inženýrství v oblasti malwaru, v níž by se pracovalo na zjišťování a odhalování protizákonného používání softwaru pro nezákonné sledování;

101.  vyzývá EU, aby přijala v této oblasti pevný regulační rámec, a to jak v rámci EU, tak i na mezinárodní úrovni; vítá v tomto ohledu rozhodnutí oddělení pro průmysl a bezpečnost Ministerstva obchodu USA týkající se zařazení společnosti NSO Group Technologies na černou listinu, v důsledku čehož má zakázáno získávat americké technologie;

102.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že EU v oblasti soudnictví a vymáhání práva spolupracuje se třetími zeměmi, které mají kontakty se společností NSO Group a používají špionážní software Pegasus k tajnému sledování občanů EU; vyzývá k přijetí dodatečných záruk a k větší demokratické kontrole této spolupráce;

103.  vyzývá Komisi, aby přehodnotila evropské investice do společnosti NSO Group Technologies a přijala cílená opatření vůči třetím zemím, které používají software pro tajné sledování občanů EU nebo osob, kterým byl v některé zemi EU přiznán status uprchlíka;

104.  je znepokojen tím, že novináři a demokratičtí aktivisté mohou být nezákonně sledováni a obtěžováni autoritářskými režimy, z nichž se snažili uniknout, a to dokonce i na půdě EU, a domnívá se, že takové jednání představuje závažné porušení základních hodnot Unie a základních práv jednotlivců, jež jsou zakotveny v Listině základních práv, Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP) a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech; vyjadřuje politování nad nedostatečnou právní podporou poskytovanou obětem tohoto sledovacího softwaru;

105.  poukazuje na to, že je naléhavě nutné posílit legislativní rámec, aby bylo možné pohnat k odpovědnosti ty, kteří tento software distribuují, používají a zneužívají k nezákonným a neoprávněným účelům; odkazuje zejména na sankce uložené dne 21. června 2021 proti Alexandru Šatrovovi, výkonnému řediteli běloruské společnosti vyrábějící software pro rozpoznávání obličeje, který autoritářský režim používá například k určování totožnosti protestujících z řad politické opozice; vyzývá Komisi, aby zabránila veškerému využívání nezákonných technologií sledování a jejich financování v EU; vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s vládami třetích zemí s cílem ukončit represivní postupy a zrušit represivní právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti a boje proti terorismu, a to za zvýšeného demokratického dohledu; vyzývá k vyšetření nezákonného používání špionážního softwaru v EU a jeho vývozu z EU ze strany příslušných unijních orgánů a k vyvození důsledků pro členské státy a přidružené země, včetně zemí, které se účastní programů EU, jež špionážní software zakoupily a používají jej či ze kterých byl tento software vyvezen za účelem protiprávního používání proti novinářům, obráncům lidských práv, právníkům a politikům;

106.  vyzývá k důkladné revizi směrnice o soukromí a elektronických komunikacích(21), která by zajistila větší důvěrnost komunikace a osobních údajů při používání elektronických zařízení, aniž by došlo ke snížení úrovně ochrany stanovené ve směrnici a aniž by to mělo vliv na odpovědnost členských států za zajištění národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že veřejné orgány by měly být povinny zveřejňovat nedostatky, které u zařízení IT zjistí; vyzývá EU a členské státy, aby dále koordinovaly svá opatření na základě směrnice o útocích na informační systémy(22) s cílem zajistit, aby byly nezákonný přístup k informačním systémům a nezákonné odposlechy definovány jako trestný čin a aby za ně byly ukládány odpovídající sankce; připomíná, že každé narušení zásady důvěrnosti informací z důvodu zajištění národní bezpečnosti musí být v demokratické společnosti prováděno zákonným způsobem, za výslovně uvedeným a legitimním účelem a za předpokladu naprosté nezbytnosti takového zásahu a jeho přiměřenosti, jak požaduje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod a Soudní dvůr Evropské unie;

Ochrana členských států, orgánů, agentur, delegací a misí EU

107.  zdůrazňuje, že orgány, instituce, agentury delegace, mise a provozní sítě, budovy a zaměstnanci orgánů EU jsou terčem všech druhů hybridních hrozeb a útoků ze strany zahraničních státních subjektů, a měly by proto být náležitě chráněny, přičemž by se měla zvláštní pozornost věnovat majetku, prostorám a činnosti ESVČ v zahraničí a bezpečnosti personálu EU vyslaného do nedemokratických zemí s represivními režimy; vyzývá ke strukturované reakci misí SBOP na tyto hrozby a k jejich konkrétnější podpoře na základě strategické komunikace; je si vědom setrvalého nárůstu státem podporovaných útoků na orgány, instituce a agentury EU, včetně útoků na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), orgány členských států a vnitrostátní veřejné orgány;

108.  vyzývá k důkladnému pravidelnému přezkumu veškerých služeb, sítí, vybavení a hardwaru používaných orgány, institucemi, agenturami, delegacemi, misemi a delegacemi EU s cílem zvýšit jejich odolnost vůči kybernetickým hrozbám a vyloučit potenciálně nebezpečné programy a zařízení, jako jsou například ty, které vyvinula společnost Kaspersky Lab; naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby zajistily řádné pokyny a bezpečné nástroje pro zaměstnance; poukazuje na to, že je nutné zvyšovat informovanost o používání zabezpečených služeb a sítí v rámci institucí a orgánů veřejné správy, mj. i na pracovních cestách; bere na vědomí bezpečnostní výhody síťových operačních systémů s otevřeným zdrojovým kódem, které jsou široce využívány spojeneckými vojenskými a vládními agenturami, stejně jako důvěru vkládanou v tyto systémy;

109.  poukazuje na význam účinné a včasné úzké koordinace mezi různými orgány, institucemi a agenturami EU specializovanými na kybernetickou bezpečnost, jako je skupina pro reakci na počítačové hrozby pro orgány EU (CERT-EU), jejíž operační kapacity je třeba v plné míře rozvíjet, stejně jako Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a připravovaná společná kybernetická jednotka, která bude zajišťovat koordinovanou reakci na rozsáhlé kybernetické hrozby v EU; vítá probíhající strukturovanou spolupráci mezi týmem CERT-EU a agenturou ENISA; vítá také plány na vytvoření pracovní skupiny EU pro zpravodajství v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci zpravodajského a situačního střediska EU (INTCEN), která by pokročila ve strategické spolupráci v oblasti zpravodajství o kybernetických hrozbách; oceňuje nedávné iniciativy generálních tajemníků orgánů EU, které mají vést k vypracování společných pravidel v oblasti informací a kybernetické bezpečnosti;

110.  se zájmem očekává dvojici návrhů nařízení, které připravuje Komise a kterými se zřizuje normativní rámec pro bezpečnost informací a kybernetickou bezpečnost ve všech orgánech, institucích a agenturách EU, a je toho názoru, že tato nařízení by měla zahrnovat budování kapacit a odolnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily dodatečné finanční prostředky a zdroje na kybernetickou bezpečnost orgánů EU, a umožnily jim tak čelit výzvám v prostředí neustále se vyvíjejících hrozeb;

111.  se zájmem očekává zvláštní zprávu Evropského účetního dvora o auditu kybernetické bezpečnosti, která má vyjít začátkem roku 2022;

112.  žádá důkladné vyšetření údajných případů infiltrace zahraničních občanů mezi pracovníky orgánů EU; vyzývá k přezkumu a případné revizi postupů při náboru zaměstnanců, včetně jejich lustrace před náborem, s cílem odstranit mezery umožňující pronikání zahraničních agentů; vyzývá řídící orgány Parlamentu, aby zlepšily postupy prověřování zaměstnanců a zpřísnily pravidla a kontroly při vstupu do jeho prostor, aby se zabránilo tomu, aby měly osoby úzce spojené se zahraničními zájmy přístup na důvěrné schůzky a k důvěrným informacím; vyzývá belgické orgány, aby přezkoumaly a aktualizovaly vnitrostátní rámec pro boj proti špionáži a umožnily tak účinné odhalování, stíhání a postihování pachatelů; vyzývá ostatní členské státy k přijetí podobných opatření na ochranu institucí a agentur EU na jejich území;

113.  vyzývá všechny orgány EU, aby s cílem zmírnit a eliminovat kybernetická i nekybernetická bezpečnostní rizika a těmto rizikům předcházet zvyšovaly prostřednictvím náležitých školení a pokynů informovanost svých zaměstnanců; žádá, aby bylo pro všechny zaměstnance (včetně stážistů) a poslance EP zavedeno povinné pravidelné školení v oblasti bezpečnosti a IKT; vyzývá k pravidelnému cílenému mapování zahraničního vlivu v rámci orgánů EU a k posuzování tohoto rizika;

114.  zdůrazňuje, že musejí existovat řádné postupy krizového řízení pro případy manipulace s informacemi, jejichž součástí by měly být systémy varování spojující různé administrativní úrovně a odvětví, s cílem zajistit vzájemné předávání informací a zabránit šíření zmanipulovaných informací; vítá v tomto ohledu systém včasného varování (RAS) a postup včasného varování zavedený před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 a také postupy zavedené v Komisi a administrativních orgánech Parlamentu, které umožňují varovat před možnými případy narušujícími fungování těchto orgánů nebo demokratických procesů EU; žádá správu EU, aby posílila své monitorování, mimo jiné zřízením centrálního úložiště a nástroje pro sledování incidentů, a aby vytvořila soubor společných nástrojů, který by byl aktivován v případě vydání výstrahy RAS;

115.  vyzývá k povinné transparentnosti cest, které cizí země a cizí subjekty nabízejí úředníkům orgánů EU, včetně poslanců EP, akreditovaným parlamentním asistentům a poradcům skupin a také státním úředníkům, mimo jiné pokud jde o jméno osoby pověřené prováděním plateb, náklady na cestu a uváděné důvody cesty; připomíná, že tyto organizované cesty nelze považovat za oficiální delegace Parlamentu, a vyzývá k zavedení přísných sankcí, pokud by tato podmínka nebyla dodržena; zdůrazňuje, že neformální „skupiny pro přátelství“ mohou podrývat práci oficiálních orgánů Parlamentu, poškozovat jeho pověst a mařit ucelenost jeho činnosti; naléhavě vyzývá řídící orgány Parlamentu, aby zvýšily transparentnost a odpovědnost těchto skupin, prosazovaly stávající pravidla a v případě, že jsou tyto skupiny pro přátelství zneužívány třetími zeměmi, přijaly nezbytná opatření; žádá kvestory, aby vypracovali a vedli přístupný aktuální rejstřík skupin pro přátelství a prohlášení o přátelství;

Vměšování za pomoci globálních aktérů prostřednictvím získávání elit, národnostních diaspor, univerzit a kulturních událostí

116.  odsuzuje všechny typy získávání elit i metodu kooptování vysoce postavených úředníků a bývalých politiků EU, kterou používají zahraniční společnosti s vazbami na vlády, jež se aktivně podílejí na vměšování namířeném proti EU, a vyjadřuje politování nad nedostatečným vymáháním práva a nedostatkem nástrojů, které jsou potřebné k tomu, aby se těmto praktikám zabránilo; domnívá se, že předávání důvěrných informací, které byly získány v průběhu veřejných mandátů nebo při výkonu funkce státních zaměstnanců, na úkor strategických zájmů EU a jejích členských států by mělo mít právní následky a mělo by být spojeno s přísnými sankcemi, včetně okamžitého propuštění, příp. vyloučení z budoucích výběrových řízení unijních orgánů; domnívá se, že prohlášení o příjmech a majetku těchto osob by měla být veřejně přístupná;

117.  vyzývá Komisi, aby s cílem ukončit praxi „otáčivých dveří“ podněcovala a koordinovala opatření proti získávání elit, například tím, že bude u komisařů EU a vysoce postavených úředníků EU bez výjimek vymáhat přechodné období po skončení funkce a doplní jej povinností podávat zprávy a strukturovanými pravidly, která by umožnila řešit problém získávání elit na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda stávající požadavky na přechodné období po skončení funkce stále splňují svůj účel; zdůrazňuje, že bývalí unijní politici a státní úředníci by měli upozorňovat specializovaný kontrolní orgán na případy, kdy se na ně obrátil cizí stát, a měli by získat ochranu poskytovanou oznamovatelům; vyzývá všechny členské státy, aby pro své politické vedení zavedly a harmonizovaly přechodné období po skončení funkce a zajistily zavedení opatření a systémů, které by vyžadovaly, aby veřejní činitelé vydali prohlášení o své externí činnosti, zaměstnání, investicích, majetku a významných darech či výhodách, z nichž může vyplývat střet zájmů;

118.  je znepokojen integrovanými lobbistickými strategiemi, které spojují průmyslové zájmy a zahraničněpolitické cíle, zejména pokud upřednostňují zájmy autoritářského státu; vyzývá proto orgány EU, aby reformovaly rejstřík transparentnosti, mj. na základě zavedení přísnějších pravidel týkajících se transparentnosti, mapováním zahraničního financování lobbingu souvisejícího s EU a zajištěním zápisu, který umožní zjistit, zda se jedná o financování pocházející od zahraničních vlád; vyzývá k účinné spolupráci všech orgánů EU v této oblasti; domnívá se, že osvědčeným postupem hodným následování je australský systém pro transparentnost zahraničního vlivu;

119.  vyzývá členské státy, aby v souladu s osvědčenými postupy jiných podobně smýšlejících demokracií zvážily zavedení systému evidence případů zahraničního vlivu a vytvoření vládního rejstříku oznámených činností vykonávaných pro cizí stát nebo jeho jménem;

120.  je znepokojen tím, že se zahraniční autoritářské státy pokoušejí kontrolovat diaspory žijící na půdě EU; poukazuje na zásadní úlohu, již hraje čínská Jednotná fronta, která je oddělením přímo podřízeným ústřednímu výboru Komunistické strany Číny a má za úkol koordinovat čínskou strategii zahraničního vměšování udržováním přísné kontroly nad jednotlivými Číňany a i nad čínskými společnostmi v zahraničí; poukazuje na zkušenosti, které má s Jednotnou frontou Austrálie a Nový Zéland;

121.  zdůrazňuje, že úsilí Kremlu o zneužívání menšin v členských státech EU jako nástroje k provádění tzv. krajanské politiky, zejména v pobaltských státech a zemích východního sousedství, je součástí geopolitické strategie Putinova režimu, jejímž cílem je rozdělovat společnost v EU a prosazovat koncepci „ruského světa“, kterou se snaží ospravedlnit expanzi režimu; konstatuje, že mnoho ruských „soukromých nadací“, „soukromých podniků“, „mediálních organizací“ a „nevládních organizací“ je buď ve vlastnictví státu, nebo jsou s ruským státem skrytě propojeny; zdůrazňuje, že při dialogu s ruskou občanskou společností je nesmírně důležité rozlišovat mezi organizacemi, které se vyhýbají vlivu ruské vlády, a těmi, které mají vazby na Kreml; připomíná, že existují rovněž důkazy o ruském vměšování a manipulaci v mnoha západních liberálních demokraciích a o aktivní podpoře extremistických sil a radikálně smýšlejících subjektů s cílem podpořit destabilizaci Unie; konstatuje, že Kreml v rámci svého dezinformačního ekosystému široce využívá kulturu, včetně populární hudby, audiovizuálního obsahu a literatury; odsuzuje snahu Ruska nepřiznat historii sovětských zločinů a namísto toho představit nový ruský narativ;

122.  je znepokojen pokusy turecké vlády ovlivňovat osoby tureckého původu s cílem využívat tureckou diasporu ke zprostředkovávání postojů Ankary a rozdělování evropské společnosti, zejména prostřednictvím organizace Presidency for Turks Abroad and Related Communities (YTB); odsuzuje otevřené pokusy Turecka využívat svou diasporu v Evropě k ovlivňování průběhu voleb;

123.  odsuzuje snahy Ruska využívat etnického napětí na západním Balkáně k rozdmýchávání konfliktů a rozdělování komunit, což by mohlo vést k destabilizaci celého regionu; je znepokojen snahou pravoslavné církve propagovat v zemích, jako je Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina (zejména její součást Republika srbská), Rusko jako ochránce tradičních rodinných hodnot a upevňovat vztahy mezi státem a církví; je znepokojen tím, že země jako Maďarsko a Srbsko pomáhají Číně a Rusku při dosahování jejich geopolitických cílů; doporučuje svolat k dialogu občanskou společnost a soukromý sektor západního Balkánu s cílem koordinovat úsilí v oblasti boje proti dezinformacím v tomto regionu s důrazem na výzkum a analýzu a využití poznatků o daném regionu; vyzývá Komisi, aby vybudovala infrastrukturu, která by umožňovala reagovat na krátkodobé i dlouhodobé dezinformační hrozby na západním Balkáně na základě důkazů; vyzývá ESVČ, aby zaujala proaktivnější postoj a spíše než na obranu důvěryhodnosti EU v regionu se zaměřovala na její budování a aby rozšířila monitorování prováděné oddělením StratCom s cílem zaměřovat se na přeshraniční dezinformační hrozby pocházející ze zemí západního Balkánu a jejich sousedů;

124.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a její členské státy zajistily větší podporu zemím Východního partnerství, zejména prostřednictvím spolupráce na budování odolnosti státu a společnosti vůči dezinformacím a ruské státní propagandě, s cílem čelit strategickému oslabování a fragmentaci jejich společnosti a institucí;

125.  je znepokojen extrateritoriálním uplatňováním donucovacích opatření vyplývajících z nového hongkongského zákona o národní bezpečnosti a čínského zákona o potírání zahraničních sankcí ve spojení s extradičními dohodami, které Čína uzavřela s jinými zeměmi, což jí umožňuje zavádět rozsáhlá odrazující opatření proti nečínským státním příslušníkům, kteří Čínu kritizují, jako například v nedávné době proti dvěma dánským poslancům, a čínské odvetné sankce namířené proti pěti poslancům Evropského parlamentu, podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva, třem poslancům z členských států EU, politickému a bezpečnostnímu výboru Rady EU, dvěma evropským vědcům a dvěma evropským analytickým střediskům v Německu a Dánsku; vyzývá všechny členské státy, aby se vydávání bránily a odmítaly je a aby případně poskytovaly dotyčným osobám vhodnou ochranu s cílem zabránit možnému porušování lidských práv;

126.  je znepokojen vysokým počtem evropských univerzit, škol a kulturních středisek zapojených do partnerství s čínskými subjekty, mj. s Konfuciovými instituty, která umožňují krádeže vědeckých poznatků a přísnou kontrolu nad veškerými s Čínou souvisejícími tématy v oblasti výzkumu a výuky, což představuje porušení ústavní ochrany akademické svobody a autonomie, i nad rozhodováním o kulturních aktivitách souvisejících s Čínou; obává se, že by takové kroky mohly vést ke ztrátě znalostí o otázkách souvisejících s Čínou a že by EU přišla o potřebné kompetence; je znepokojen například tím, že Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky v roce 2014 sponzoroval China Library of the College of Europe(23); je hluboce znepokojen čínským nátlakem a pokusy o cenzuru muzea v Nantes v souvislosti s výstavou o Čingischánovi, která byla původně plánována na rok 2020(24); vyzývá Komisi, aby s cílem řešit zahraniční vměšování do kulturního a vzdělávacího sektoru usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

127.  je znepokojen případy skrytého financování výzkumu prováděného v Evropě, včetně čínských pokusů o přetahování talentů prostřednictvím „Plánu tisíce talentů“ (Thousand Talents Plan) a stipendií Konfuciových institutů, a případy záměrného prolínání vojenských a civilních vědeckých projektů prostřednictvím čínské strategie civilně-vojenské fúze; upozorňuje na pokusy čínských vysokoškolských institucí podepisovat s partnerskými institucemi v Evropě dohody o společném záměru, které obsahují ustanovení, jež prosazují čínskou propagandu nebo podporují stanoviska Čínské komunistické strany či politické iniciativy, jako je iniciativa Pásmo a cesta, čímž obcházejí a podkopávají oficiální stanovisko vlády příslušné země; žádá kulturní, akademické a nevládní instituce, aby zvýšily transparentnost, pokud jde o vliv Číny, a vyzývá je, aby zveřejňovaly veškeré výměny a kontakty s čínskou vládou a souvisejícími organizacemi;

128.  odsuzuje rozhodnutí maďarské vlády otevřít pobočku univerzity Fudan a současně uzavřít Středoevropskou univerzitu v Budapešti; je vzhledem k riziku, že se citlivé údaje, technologie a výsledky výzkumu dostanou do cizích zemí, znepokojen rostoucí finanční závislostí evropských univerzit na Číně a dalších cizích státech a důsledky, které může mít tato závislost na akademické svobody; poukazuje na význam akademické svobody při řešení dezinformačních kampaní a operací zaměřených na šíření vlivu cizích států; vybízí tyto instituce, aby před navazováním nových partnerství se zahraničními partnery prováděly podrobné posouzení zranitelnosti; zdůrazňuje, že akademičtí pracovníci by měli být proškoleni, aby mohli oznamovat skryté financování nebo skrytý vliv prostřednictvím specializované horké linky, a že ti, kteří tuto linku využijí, by měli být coby oznamovatelé vždy chráněni; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby financování geopolitického výzkumu na evropských univerzitách pocházelo z evropských zdrojů; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy ke zvýšení transparentnosti zahraničního financování univerzit, nevládních organizací a skupin odborníků, například prostřednictvím povinných prohlášení o darech, náležité péče o jejich zdroje financování a zveřejňování finančních prostředků, věcných příspěvků a dotací od zahraničních stran; vyzývá orgány členských států, aby přijaly účinná pravidla pro financování vysokoškolských institucí ze zahraničí, včetně přísných stropů a požadavků na podávání zpráv;

129.  zdůrazňuje, že podobná bezpečnostní rizika a krádeže duševního vlastnictví existují i v soukromém sektoru, kde mohou mít zaměstnanci přístup ke klíčovým technologiím a obchodnímu tajemství; vyzývá Komisi a členské státy, aby vybízely akademické instituce i soukromý sektor k zavádění komplexních programů bezpečnosti a dodržování předpisů, včetně zvláštních bezpečnostních přezkumů nových smluv; upozorňuje, že v případě některých profesorů nebo zaměstnanců, kteří pracují na kritickém výzkumu a produktech, může být oprávněné zpřísnit omezení přístupu k systémům a sítím a zavést bezpečnostní prověrky;

130.  konstatuje, že revidovaná směrnice o modré kartě(25), která usnadňuje příchod kvalifikovaných migrantů ze zemí mimo EU, umožňuje čínským a ruským společnostem usazeným v Evropě například zvát kvalifikované migranty ze svých zemí; poukazuje na to, že by to mohlo členským státům ztížit kontrolu nad přílivem těchto občanů a vést k riziku zahraničního vměšování;

131.  konstatuje, že po celém světě, ale zejména v Evropě, dochází ke zřizování rostoucího počtu Konfuciových institutů; poznamenává, že Centrum pro jazykové vzdělávání a spolupráci, dříve známé jako Confucius Institute Headquarters nebo Hanban (Úřad Čínské jazykové rady pro mezinárodní spolupráci), které je odpovědné za program Konfuciových institutů po celém světě, je součástí čínské stranické a státní propagandy; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly nezávislé kurzy čínského jazyka, do nichž by nebyl zapojen čínský stát či jeho přidružené organizace; domnívá se, že nedávno zřízené Národní čínské středisko ve Švédsku by mohlo sloužit jako důležitý příklad, jak v Evropě šířit nezávislé znalosti o Číně;

132.  domnívá se rovněž, že Konfuciovy instituty slouží jako platforma lobbingu pro čínské hospodářské zájmy a pro čínskou zpravodajskou službu a nábor agentů a špiónů; připomíná, že mnoho univerzit se kvůli riziku čínské špionáže a vměšování rozhodlo spolupráci s Konfuciovými instituty ukončit, jako například v roce 2016 univerzita v Düsseldorfu, v roce 2019 univerzity v Bruselu (VUB a ULB) a v roce 2020 univerzita v Hamburku a také všechny univerzity ve Švédsku; vyzývá k tomu, aby se nad svou současnou spoluprací zamyslelo více univerzit a aby zajistily, aby tato spolupráce neměla vliv na jejich akademickou svobodu; vyzývá členské státy, aby pečlivě sledovaly výuku, výzkum a další činnost v rámci Konfuciových institutů a aby v případě, že jsou údajná špionáž nebo vměšování podloženy jasnými důkazy, přijaly donucovací opatření na ochranu evropské hospodářské a politické svrchovanosti, včetně odepření financování nebo zrušení licencí přidruženým institucím;

133.  konstatuje, že zahraniční vměšování je možné rovněž sledovat v souvislosti s ovlivňováním náboženských institucí a jejich využíváním jako nástroje, jak o tom svědčí ruský vliv v pravoslavné církvi, zejména v Srbsku, Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, především v Republice srbské, a dále v Gruzii a částečně na Ukrajině, což je doprovázeno mimo jiné snahou o vnášení sváru mezi místní obyvatelstvo, vytvářením předpojatých dějepisných narativů a propagací agendy namířené proti EU, či jak dokládá turecký vliv šířený prostřednictvím mešit ve Francii a v Německu a vliv Saudské Arábie šířený v celé Evropě prostřednictvím salafistických mešit propagujících radikální islám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší koordinaci ochrany náboženských institucí před zahraničním vměšováním, omezily financování a zvýšily jeho transparentnost; vyzývá členské státy, aby pečlivě sledovaly činnost náboženských institucí a v případě potřeby a na základě důkazů přijaly příslušná opatření, včetně odepření financování nebo odebrání licencí přidruženým institucím;

134.  vyzývá ESVČ, aby vypracovala studii o výskytu nepřátelských státních činitelů a jejich vlivu v evropských analytických střediscích, na univerzitách, v náboženských organizacích a mediálních institucích; vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby spolupracovaly se zúčastněnými stranami a odborníky a vedly s nimi systematický dialog s cílem přesně zmapovat a monitorovat zahraniční vliv v kulturní, akademické a náboženské oblasti; vyzývá k většímu sdílení obsahu mezi evropskými vnitrostátními vysílacími stanicemi, a to i v sousedních zemích;

135.  je znepokojen zprávami o zahraničních zásazích do evropských soudních systémů; upozorňuje zejména na výkon ruských rozsudků proti odpůrcům Kremlu evropskými soudy; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly informovanost justičních pracovníků a spolupracovaly s občanskou společností s cílem zabránit zneužívání mezinárodní justiční spolupráce a evropských tribunálů a soudů zahraničními vládami; vyzývá ESVČ, aby zadala studii o rozšíření a vlivu zahraničního vměšování do evropských soudních řízení; konstatuje, že na základě této studie bude možná nutné navrhnout změny týkající se požadavků na transparentnost a financování soudních řízení;

Odstrašování, připisování odpovědnosti a kolektivní protiopatření, včetně sankcí

136.  domnívá se, že sankční režimy, které nedávno zavedla EU, jako jsou restriktivní opatření proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii a její členské státy(26), která byla přijata dne 17. května 2019, a globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU)(27), který byl přijat dne 7. prosince 2020, prokázaly svůj přínos tím, že Evropské unii poskytly cenné nástroje pro odstrašování; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na přijetí nového režimu tematických sankcí, který by se zaměřoval na řešení závažného korupčního chování; připomíná, že sankční režimy proti kybernetickým útokům a v oblasti lidských práv byly použity dvakrát, a to v letech 2020 a 2021; naléhavě žádá, aby sankční režimy proti kybernetickým útokům získaly trvalý charakter, a vyzývá členské státy, aby si předávaly veškeré získané důkazy a zpravodajské informace s cílem přispět k vytvoření seznamů kybernetických sankcí;

137.  vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly další opatření proti zahraničnímu vměšování, včetně rozsáhlých dezinformačních kampaní, a proti hybridním hrozbám a hybridnímu vedení války, která by byla v plném souladu se svobodou projevu a informací, a to i ve formě zavedení režimu sankcí; domnívá se, že by to mělo v souladu s článkem 29 SEU a článkem 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (omezující opatření) zahrnovat zavedení meziodvětvového a asymetrického rámce sankcí a diplomatických sankcí, zákazu cestování, zmrazení majetku a odejmutí povolení k pobytu pro EU zahraničním osobám a jejich rodinným příslušníkům spojeným s pokusy o zahraniční vměšování, který by se měl co nejpřesněji zaměřit na osoby s rozhodovací pravomocí a orgány odpovědné za agresivní jednání, přičemž by se mělo zabránit mentalitě odvetných opatření, a který by byl pevně začleněn do pilíře společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a SBOP; vyzývá členské státy, aby zařadily zahraniční a domácí vměšování a dezinformace mezi neměnné body programu Rady pro zahraniční věci; vyzývá EU, aby jasně definovala, co je mezinárodně protiprávní jednání, a aby v důsledku této nové definice přijala minimální prahové hodnoty pro zahájení protiopatření, která by měla být doprovázena posouzením dopadů, aby byla zajištěna právní jistota; konstatuje, že Rada by měla mít možnost rozhodovat o sankcích souvisejících se zahraničním zasahováním většinou hlasů, nikoli jednomyslně; je toho názoru, že země zapojené do zahraničního vměšování a do manipulace s informacemi, jejichž účelem je destabilizovat situaci v EU, by měly nést náklady svých rozhodnutí a hospodářské, reputační, případně i diplomatické důsledky; vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby v tomto ohledu předložili konkrétní návrhy;

138.  zdůrazňuje, že jakýkoli režim sankcí, jehož cílem má být zachování demokratických procesů, lidských práv a svobod, jak jsou definovány ve Smlouvách, musí obzvláště pečlivě zohledňovat dopady všech uložených sankcí na základní práva a svobody, aby bylo zajištěno dodržování Listiny základních práv, a musí být zároveň transparentní, pokud jde o důvody, na jejichž základě bylo rozhodnutí o uložení sankcí přijato; zdůrazňuje, že je na úrovni EU nutné zajistit větší jasnost, pokud jde o rozsah a dopad sankcí na přidružené osoby, jako jsou státní příslušníci a společnosti EU;

139.  domnívá se, že ačkoli se povaha těchto hybridních útoků liší, jejich nebezpečnost z hlediska hodnot Evropské unie a jejích členských států, jejich základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity a také z hlediska upevnění a podpory demokracie, právního státu, lidských práv, zásad mezinárodního práva a základních svobod může být značná, ať už z hlediska rozsahu těchto útoků, jejich povahy nebo jejich kumulativního účinku; vítá skutečnost, že evropský akční plán pro demokracii předpokládá, že Komise a ESVČ společně vypracují soubor nástrojů pro zahraniční vměšování a ovlivňování, včetně hybridních operací a jasného přičtení odpovědnosti za zlovolné útoky třetích stran a zemí na EU;

140.  poukazuje na to, že pochopení závažnosti dopadů určitých aktivit v oblasti zahraničního vměšování na demokratické procesy a vlivu této činnosti na výkon práv nebo povinností sílí i v mezinárodním měřítku; poukazuje v této souvislosti na změny přijaté v roce 2018 v novele australského zákona o národní bezpečnosti (špionáži a zahraničnímu vměšování), jejímž účelem je kriminalizovat skrytou a klamavou činnost zahraničních subjektů, které mají v úmyslu vměšovat se do politických či vládních procesů, ovlivňovat práva či povinnosti nebo podporovat zpravodajské aktivity cizí vlády, a v níž jsou vymezeny nové trestné činy, jako je „úmyslné zahraniční vměšování“;

141.  je si vědom toho, že podle čl. 21 odst. 3 SEU musí Unie zajistit soudržnost mezi různými oblastmi své vnější činnosti i mezi svou vnější činností a dalšími oblastmi politiky, jak jsou vymezeny ve Smlouvách; poukazuje v této souvislosti na to, že zahraniční vměšování, jako je hrozba, kterou představují zahraniční terorističtí bojovníci a skupiny ovlivňující jednotlivce, kteří se zdržují v EU, řeší rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu(28);

142.  zdůrazňuje, že sankce by v zájmu posílení jejich dopadu měly být ukládány kolektivně, a to pokud možno v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery, případně za účasti mezinárodních organizací na základě formální mezinárodní dohody a s přihlédnutím i k jiným typům reakce na útoky; konstatuje, že kandidátské a potenciálně kandidátské země by měly tyto sankce přijímat také, aby se přizpůsobily SZBP EU; bere na vědomí důležitou práci, kterou vykonala NATO v oblasti hybridních hrozeb, a připomíná v tomto ohledu komuniké ze zasedání NATO konaného dne 14. června 2021, v němž bylo znovu potvrzeno, že rozhodnutí o tom, kdy by určitý kybernetický útok vedl k uplatnění článku 5 Smlouvy o NATO, přijme Severoatlantická rada případ od případu a že dopad významných nepřátelských kumulativních kybernetických aktivit může být za určitých okolností považován za ozbrojený útok(29); zdůrazňuje, že EU a NATO by měly k hybridním hrozbám zaujmout prozíravější a strategičtější přístup zaměřený na motivy a cíle protivníků a také objasnit, v jakých případech je k tomu, aby se s hrozbou vypořádala, lépe vybavena EU a jaké jsou komparativní výhody jejich schopností; připomíná, že několik členských států EU není členem NATO, ale spolupracuje s touto organizací například prostřednictvím programu Partnerství pro mír a iniciativy Partnerství pro interoperabilitu, a proto zdůrazňuje, že spoluprací mezi EU a NATO nesmí být dotčena bezpečnostní a obranná politika členských států EU, které nejsou členy NATO, včetně těch, které vyznávají politiku neutrality; poukazuje na význam vzájemné pomoci a solidarity v souladu s čl. 42 odst. 7 SEU a článkem 222 SFEU a vyzývá EU, aby vypracovala konkrétní scénáře pro aktivaci těchto článků v případě hypotetického kybernetického útoku; vyzývá EU a všechny členské státy, aby tuto otázku propojily s ostatními aspekty svých vztahů se státy, které stojí za vměšováním a dezinformačními kampaněmi, zejména s Ruskem a Čínou;

Celosvětová spolupráce a multilateralismus

143.  je si vědom toho, že podobným destabilizačním operacím prováděným zahraničními státními i nestátními aktéry čelí mnoho demokratických zemí na celém světě;

144.  zdůrazňuje, že je nutné navázat celosvětovou mnohostrannou spolupráci mezi podobně smýšlejícími zeměmi v rámci mezinárodních fór o těchto zásadních otázkách, která by měla mít podobu partnerství založeného na společném porozumění a společných definicích a měla by vést ke stanovení mezinárodních norem a zásad; poukazuje na význam úzké spolupráce s USA a dalšími podobně smýšlejícími státy za účelem modernizace mnohostranných organizací; vítá v tomto ohledu summit pro demokracii a očekává, že jeho výsledkem budou konkrétní návrhy a opatření k řešení největších hrozeb, jimž dnes demokracie čelí, prostřednictvím společných opatření;

145.  domnívá se, že podobně smýšlející partneři by si na základě společného chápání situace měli vyměňovat osvědčené postupy a nalézat možnosti společné reakce na celosvětové, ale také společné tuzemské problémy, včetně kolektivních sankcí, ochrany lidských práv a demokratických norem; vyzývá EU, aby vedla diskusi o právních důsledcích zahraničního vměšování, prosazovala společné mezinárodní definice a pravidla pro přisuzování odpovědnosti a aby vytvořila mezinárodní rámec pro reakci na vměšování do voleb, s cílem vytvořit globální kodex zásad svobodných a odolných demokratických procesů;

146.  vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily vhodné mezinárodní formáty, které by takové partnerství a spolupráci mezi podobně smýšlejícími partnery umožnily; vyzývá EU a její členské státy, aby na úrovni OSN zahájily proces s cílem přijmout globální úmluvu na podporu a obranu demokracie, v níž by byla stanovena společná definice zahraničního vměšování; vyzývá EU, aby navrhla soubor nástrojů pro globální obranu demokracie, který by byl součástí této úmluvy a který by obsahoval společná opatření a společné sankce proti zahraničnímu vměšování;

147.  vítá prohlášení NATO ze dne 14. června 2021, v němž se uznává narůstající problém, který představují kybernetické, hybridní a jiné asymetrické hrozby, včetně dezinformačních kampaní, a využívání nově vznikajících a stále sofistikovanějších diverzních technologií pro nepřátelské účely; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo ve spolupráci mezi EU a NATO v oblasti kybernetické obrany; vítá skutečnost, že Litva zřídila regionální středisko kybernetické obrany, do jehož činnosti jsou zapojeny USA a země Východního partnerství; podporuje užší spolupráci s partnerskými zeměmi v oblasti kybernetické obrany, pokud jde o výměnu informací a operativní činnost; vítá diskuse mezi USA a EU o mnohostranných kontrolách vývozu zboží v oblasti kybernetického sledování v rámci Rady pro obchod a technologie;

148.  vítá iniciativy, které již byly zejména na správní úrovni přijaty za účelem výměny poznatků o stavu hybridních útoků, včetně dezinformačních operací, v reálném čase, jako je systém včasného varování zřízený ESVČ, který je částečně otevřen podobně smýšlejícím třetím zemím, mechanismus rychlé reakce zřízený skupinou G7 a společná zpravodajská a bezpečnostní divize NATO;

149.  zdůrazňuje, že globální spolupráce by měla být založena na společných hodnotách, které by se odrážely ve společných projektech, do nichž by byly zapojeny mezinárodní organizace, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a UNESCO, a v jejichž rámci by docházelo k budování demokratických kapacit a udržitelného míru a bezpečnosti v zemích, které čelí podobným mezinárodním hrozbám v oblasti vměšování; vyzývá EU, aby na podporu nezávislé žurnalistiky v zemích, které se (potenciálně) připojí k EU, v zemích evropského sousedství a v kandidátských a potenciálně kandidátských zemích zřídila Evropský fond pro demokratické sdělovací prostředky; upozorňuje na praktické potřeby, které pravidelně vyjadřují nezávislí novináři ze sousedních zemí, jako je pořízení technického pracovního vybavení;

150.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit problém zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu; vítá úsilí konference COP26 o přijetí univerzální definice zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu a o navržení opatření k řešení této otázky; vyzývá k tomu, aby byly s cílem vytvořit celosvětový kodex chování v oblasti dezinformací, který by poskytl základ pro Pařížskou dohodu o dezinformacích, vytvořeny modely, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu;

151.  poukazuje na to, že je důležité poskytnout kandidátským a potenciálně kandidátským zemím jasnou perspektivu a podporovat partnerské a sousední země, jako jsou země na západním Balkáně a země východního a jižního sousedství EU, jelikož Rusko, Turecko a Čína se snaží tyto země využívat jako laboratoř pro manipulaci s informacemi a vedení hybridní války s cílem podkopat EU; domnívá se, že USA jsou důležitým partnerem v boji proti zahraničnímu vměšování, dezinformačním kampaním a hybridním hrozbám v těchto regionech; je znepokojen zejména úlohou, kterou hraje Srbsko a Maďarsko při rozsáhlém šíření dezinformací do okolních zemí; zdůrazňuje, že EU by měla tyto země podporovat a spolupracovat s nimi, jak je stanoveno v nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci(30); domnívá se, že její opatření mohou být realizována formou podpory přínosu EU a jejího pozitivního dopadu v regionu, financováním projektů zaměřených na zajištění svobody sdělovacích prostředků, posílení občanské společnosti a právního státu a prohlubováním spolupráce v oblasti mediální, digitální a informační gramotnosti, při současném respektování svrchovanosti těchto zemí; vyzývá v tomto ohledu k rozšíření kapacity ESVČ;

152.  vybízí EU a její členské státy k prohloubení spolupráce s Tchaj-wanem v boji proti zasahování nepřátelských třetích zemí a jejich dezinformacím, včetně výměny osvědčených postupů, společného přístupu k podpoře svobody sdělovacích prostředků a žurnalistiky, prohloubení spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetických hrozeb, zvyšování povědomí občanů o dané problematice a zlepšování celkové digitální gramotnosti obyvatelstva, s cílem posílit odolnost našich demokratických systémů; podporuje intenzivnější spolupráci mezi příslušnými evropskými a tchajwanskými vládními agenturami, nevládními organizacemi a analytickými středisky v této oblasti;

153.  vyzývá Parlament, aby aktivně podporoval narativ EU a hrál přední roli při prosazování výměny informací, aby za využití své rozsáhlé sítě meziparlamentních delegací vedl s partnerskými parlamenty po celém světě diskusi o osvědčených postupech a aby podporoval demokratické iniciativy a podpůrnou činnost koordinovanou jeho skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb; zdůrazňuje, že je důležité úzce spolupracovat s poslanci ze třetích zemí prostřednictvím na míru upravených projektů, které by podporovaly evropskou perspektivu kandidátských a potenciálně kandidátských zemí;

154.  vyzývá ESVČ, aby posílila úlohu delegací EU a misí SBOP EU ve třetích zemích s cílem rozšířit jejich schopnost odhalovat dezinformační kampaně, které jsou organizovány zahraničními státními aktéry, a financovat vzdělávací projekty na upevnění demokratických hodnot a základních práv; důrazně doporučuje, aby s cílem navázat strukturální spolupráci v oblasti boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování došlo z podnětu ESVČ k vytvoření centra pro strategickou komunikaci, které by se mělo nacházet v Tchaj-peji; dále vyzývá delegace EU, aby přispěly k boji EU proti dezinformacím tím, že by příslušná rozhodnutí EU, jako jsou naléhavá usnesení Parlamentu, překládaly do jazyka země, do níž byly vyslány;

155.  vyzývá k tomu, aby se otázka zahraničního nepřátelského vměšování stala tématem nadcházejícího nového strategického kompasu EU;

156.  vyzývá k vytvoření stálé institucionální struktury v rámci Evropského parlamentu, která by se zabývala sledováním těchto doporučení s cílem systematicky řešit zahraniční vměšování a dezinformace v EU nad rámec stávajícího mandátu zvláštního výboru INGE; vyzývá k lepší institucionalizované výměně informací mezi Komisí, ESVČ a Parlamentem prostřednictvím tohoto orgánu;

o
o   o

157.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 58.
(2) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 152.
(3) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 57.
(4) Přijaté texty, P9_TA(2021)0428.
(5) Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1.
(6) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15.
(7) Přijaté texty, P9_TA(2021)0412.
(8) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 186.
(9) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.
(10) https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/cybersecurity/
(11) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/BRP_CYBERSECURITY/BRP_CYBERSECURITY_CS.pdf
(12) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Lobbying in the 21st Century: Transparency, Integrity and Access (Lobbing ve 21. století: transparentnost, integrita a přístup) 2021, OECD Publishing, Paříž, k dispozici na adrese: https://doi.org/10.1787/c6d8eff8-en
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).
(14) Úř. věst. L 331, 20.9.2021, s. 8.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(16) https://disinformationindex.org/wp-content/uploads/2020/03/GDI_Adtech_EU.pdf
(17) Osoba, která daruje politické straně nebo kandidátovi peníze jiné osoby, ale použije přitom své vlastní jméno.
(18) Tato mezera se ve skutečnosti týká dvou různých situací, jde o krycí společnosti, které neprovozují skutečnou podnikatelskou činnost a jsou pouhým prostředkem pro krytí poskytnuté finanční podpory, a tuzemské dceřiné společnosti ovládané zahraničními mateřskými společnostmi, které umožňují tok peněz do politiky.
(19) Neziskové a třetí strany nemají povinnost zveřejňovat totožnost svých dárců, ale v několika členských státech EU mohou financovat politické strany a kandidáty.
(20) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823).
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8).
(23) https://www.coleurope.eu/events/official-inauguration-china-library
(24) https://www.chateaunantes.fr/expositions/fils-du-ciel-et-des-steppes/
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES (Úř. věst. L 382, 28.10.2021, s. 1).
(26) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ%3AL%3A2019%3A129I%3ATOC
(27) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L:2020:410I:TOC
(28) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.
(29) https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_185000.htm
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

Poslední aktualizace: 11. března 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí