Evropský parlament,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které odrážejí význam přisuzovaný Smlouvami právu občanů a obyvatel EU na předložení jejich obav Parlamentu,

–  s ohledem na článek 228 SFEU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na opatření Rady stanovující revidovaný rámec na úrovni EU podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na články 11, 41, 42, 43 a 44 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) o petičním právu k Evropskému parlamentu,

–  s ohledem na ustanovení SFEU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na svá usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

–  s ohledem na článek 222, článek 230 a čl. 216 jednacího řádu,

–  s ohledem na čl. 10 odst. 3 SEU,

–  s ohledem na článek 20 SFEU, kterým se zavádí petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1042 ze dne 15. července 2020 kterým se stanoví dočasná opatření týkající se období sběru a lhůt pro ověřování a přezkum podle nařízení (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19(3),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0018/2022),

A.  vzhledem k tomu, že v čl. 10 odst. 3 SEU se stanoví, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“;

B.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor hraje „ochrannou úlohu“ s cílem zajistit, aby EU dodržovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením při vytváření politik a legislativních opatření na unijní úrovni; vzhledem k tomu, že Petiční výbor Parlamentu byl určen k tomu, aby společně s evropským veřejným ochráncem práv, Agenturou EU pro základní práva a Evropským fórem zdravotně postižených vytvořil revidovaný rámec na úrovni EU, jak jej Rada přijala na své 3513. schůzi konané dne 16. ledna 2017;

C.  vzhledem k tomu, že zlepšení účasti občanů a transparentnosti na úrovni EU je klíčem k překlenutí vnímané propasti mezi EU a jejími občany a organizacemi, které je zastupují;

D.  vzhledem k tomu, že petiční právo k Evropskému parlamentu je jedním ze základních práv občanů EU, které je zakotveno v článku 44 Listiny;

E.  vzhledem k tomu, že počet petic zůstává i nadále skromný vůči celkovému počtu obyvatel EU, což potvrzuje, že je třeba vyvinout značné úsilí a přijmout cílená opatření s cílem zvýšit informovanost veřejnosti a dosáhnout významného zlepšení, pokud jde o výkon petičního práva; vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu je každoročně předloženo v průměru přibližně 1 200 petic;

F.  vzhledem k tomu, že počet petic předložených Evropskému parlamentu dosáhl vrcholu v roce 2013 a nyní setrvale klesá; vzhledem k tomu, že mnoho evropských občanů doposud o svém petičním právu neví;

G.  vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti petic jsou stanovena v článku 227 SFEU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu, které vyžadují, aby petice předkládali občané nebo obyvatelé EU, kteří jsou přímo dotčeni záležitostmi spadajícími do oblasti činnosti EU;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament má nejotevřenější a nejtransparentnější postup předkládání petic v EU, který umožňuje předkladatelům petic účastnit se jeho činnosti, včetně rozprav a slyšení ve výborech;

I.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor posuzuje a zpracovává každou petici a je jediným výborem, který vede každodenní dialog s občany;

J.  vzhledem k tomu, že petiční právo často uplatňují jednotlivci;

K.  vzhledem k tomu, že posílení petičního práva lze dosáhnout pouze zlepšením schopnosti orgánů EU a členských států dospět k včasným a účinným řešením problémů, na které předkladatelé petic upozornili, a současně zajistit plnou ochranu základních práv občanů;

L.  vzhledem k tomu, že některé petice jsou prohlášeny za nepřípustné z důvodu nedostatku informací nebo nejasností mezi občany ohledně pravomocí Evropské unie;

M.  vzhledem k tomu, že Komise dosud neposkytla komplexní informace o počtu petic, které vedly k zahájení řízení o nesplnění povinnosti nebo k jiným legislativním či nelegislativním opatřením;

N.  vzhledem k tomu, že pro zdokonalení příslušných pravidel týkajících se petičního postupu je nezbytné revidovat jednací řád Parlamentu s cílem zvýšit viditelnost petic a následných opatření, a to i v rámci plenárních aktivit Parlamentu, a účinněji začlenit otázky vznesené prostřednictvím petic do priorit politického programu EU;

O.  vzhledem k tomu, že strategie Komise při vyřizování petic vychází z jejího sdělení z roku 2016 nazvaného „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, které neobsahuje žádná ustanovení zavádějící správní postupy či praktiky týkající se petic;

P.  vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie posiluje občanství a demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo se podílet na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy;

Q.  vzhledem k tomu, že by měl být zdůrazněn význam evropské občanské iniciativy pro formování iniciativ a vývoje politiky EU;

R.  vzhledem k tomu, že občané Unie mají právo obrátit se přímo na Komisi s žádostí o předložení návrhu právního aktu Unie pro účely provedení Smluv;

S.  vzhledem k tomu, že EU musí občanům, zejména s ohledem na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, zaručit právo aktivně se podílet na demokratických činnostech Evropské unie v kterémkoli z úředních jazyků EU, aby se zabránilo jakékoli diskriminaci a aby se podpořila mnohojazyčnost;

T.  vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa tak zapojením občanů do demokratického a politického života Unie přispívá k posílení jejího demokratického fungování; vzhledem k tomu, že evropskou občanskou iniciativu je třeba považovat za jeden z prostředků – mezi něž patří také dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností, konzultace se zúčastněnými stranami, petiční právo a právo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv –, kterými mohou občané upozornit orgány Unie na určité záležitosti a požádat je, aby v dané otázce, která spadá do pravomoci Unie a má na život občanů vliv, přijaly právní předpis;

U.  vzhledem k tomu, že díky nařízení (EU) 2019/788, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2020, je evropská občanská iniciativa pro organizátory přístupnější a snadněji realizovatelná, zejména prostřednictvím překladu iniciativ do všech úředních jazyků EU;

V.  vzhledem k tomu, že Komise zjistila řadu obtíží při provádění nařízení (EU) č. 211/2011(4) a že cílem nového nařízení (EU) 2019/788 je podrobně se těmito problémy zabývat s ohledem na účinnost nástroje, který představuje evropská občanská iniciativa, a přinést zlepšení jeho fungování; vzhledem k tomu, že jeho provádění je třeba hodnotit účinně a včas; vzhledem k tomu, že by Komise v každém případě měla nejpozději do 1. ledna 2024 předložit formální zprávu a poté ji předkládat každé čtyři roky;

W.  vzhledem k tomu, že k dosažení těchto cílů a naplnění plného potenciálu evropské občanské iniciativy by postupy a podmínky vyžadované pro evropskou občanskou iniciativu měly zajistit, aby Komise iniciativy platné ve smyslu čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2019/788 náležitě zvážila a vhodně na ně reagovala; vzhledem k tomu, že je Komise ze zákona povinna uvádět opatření, která v souvislosti s platnou evropskou občanskou iniciativou hodlá případně přijmout, a jasným, srozumitelným a podrobným způsobem uvést důvody pro přijetí či nepřijetí opatření; vzhledem k tomu, že aby byla evropská občanská iniciativa platná a mohla být předložena Komisi, je zapotřebí nejméně jeden milion podpisů z nejméně jedné čtvrtiny členských států; vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2020/1042 stanovilo z důvodu pandemie COVID‑19 pružnější omezení pro sběr, ověřování a přezkum díky zavedení dočasných opatření; vzhledem k tomu, že uplatňování těchto opatření bylo prodlouženo prostřednictvím prováděcích aktů Komise; vzhledem k tomu, že toto nařízení má pouze dočasnou povahu a je použitelné pouze do konce roku 2022, což je také datum, do kterého bude postupně ukončeno používání individuálních online systémů sběru upravených v článku 11 nařízení (EU) 2019/788;

X.  vzhledem k tomu, že organizace a podpora evropské občanské iniciativy je politickým právem občanů Unie a jedinečným nástrojem pro stanovení priorit participativní demokracie v EU, který občanům umožňuje aktivně se podílet na projektech a procesech, které se jich týkají; vzhledem k tomu, že doposud vzniklo šest platných evropských občanských iniciativ, z nichž všechny obdržely odpověď Komise, přičemž nejnovějšími z nich byly iniciativa v oblasti práv menšin „Minority SafePack“ a iniciativa „Konec doby klecové“ (End the Cage Age); vzhledem k tomu, že tyto iniciativy byly prvními evropskými občanskými iniciativami, které byly projednány v Parlamentu po vstupu nového nařízení (EU) 2019/788 v platnost a v souladu s nově zavedeným čl. 222 odst. 8 jednacího řádu Parlamentu; vzhledem k tomu, že následná usnesení přijal Parlament v prosinci 2020 a v červnu 2021 a byla přijata velkou většinou odevzdaných hlasů (76 % a 82 %);

Y.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor obdržel 107 žádostí o zahájení evropské občanské iniciativy, z nichž 83 bylo považováno za způsobilé a vhodné k registraci a úspěšných bylo šest z nich;

Z.  vzhledem k tomu, že jedním z prioritních cílů EU musí být posílení demokratické legitimity jejích orgánů a zajištění plné transparentnosti rozhodovacích procesů EU, jakož i účinná ochrana základních práv občanů a větší zapojení občanů do utváření politické agendy EU prostřednictvím posílených, účinnějších a transparentnějších nástrojů pro účast občanů;

AA.  vzhledem k tomu, že na základě článků 20, 24 a 228 SFEU a článku 43 Listiny je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti na případy nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie (SDEU) při výkonu jeho soudních pravomocí;

AB.  vzhledem k tomu, že šetření veřejného ochránce práv se zaměřují na transparentnost a odpovědnost, kulturu služeb, řádný výkon diskrečních pravomocí a dodržování procesních práv;

AC.  vzhledem k tomu, že se v roce 2020 jsme oslavili 25. výročí zřízení funkce evropského veřejného ochránce práv; vzhledem k tomu, že úřad veřejného ochránce práv se od svých počátků zabýval 57 000 stížnostmi, což vedlo k více než 7 600 šetřením;

AD.  vzhledem k tomu, že petiční právo, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a evropská občanská iniciativa jsou nástroji účasti, které podporují transparentnost, participativní demokracii a aktivní evropské občanství;

Petiční právo

1.  připomíná, že petiční právo je nejstarším nástrojem pro přímé zapojení občanů na úrovni EU a že jde o nejsnadnější a nejpřímější způsob, jak se občané mohou obracet na orgány EU, vyjadřovat své názory na právní předpisy a politická rozhodnutí přijaté na úrovni EU a stěžovat si na mezery v předpisech a nedostatečné provádění; připomíná, že počet obdržených petic vůči obyvatelstvu EU zůstává nízký a že mezi členskými státy, regiony a jazyky existují značné rozdíly, pokud jde o výkon petičního práva; domnívá se, že cílené informační kampaně a občanská výchova o právech spojených s občanstvím EU mohou oslovit širší obyvatelstvo a přinést hmatatelné výsledky při zvyšování povědomí o právech občanů na úrovni EU; zdůrazňuje, že Petiční výbor má k dispozici širokou škálu nástrojů, zejména přípravu zpráv a usnesení, veřejná slyšení, tematické semináře a pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, s cílem reagovat na obavy občanů a přimět Evropský parlament a ostatní evropské a vnitrostátní orgány k přijetí opatření; vyzývá k tomu, aby Petiční výbor zintenzívnil svou spolupráci s vnitrostátními parlamenty a vytvořil partnerství umožňující výměnu osvědčených postupů;

2.  připomíná, že způsob, jakým jsou projednávány otázky vznesené v peticích, má rozhodující dopad na občany, pokud jde o účinné dodržování petičního práva zakotveného ve Smlouvách EU, a na názor občanů ohledně orgánů Unie;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že skutečnost, že Komise odmítá přijmout opatření v otázkách vznesených v jednotlivých peticích, představuje porušení stávajících ustanovení Smluv EU týkajících se petičního práva, které se neomezuje na otázky strategického významu nebo otázky odrážející strukturální problémy;

4.  vyzývá Komisi, aby revidovala svůj stávající strategický přístup k včasnému vyřizování petic, neboť vede mimo jiné k tomu, že zůstávají nevyřešeny otázky týkající se závažného porušování právních předpisů EU poškozujícího ochranu práv občanů;

5.  naléhavě vyzývá Parlament a Komisi, aby přijaly závaznou interinstitucionální dohodu o vyřizování petic s cílem zajistit jasný, předvídatelný a transparentní právní rámec zaměřený na důsledné uplatňování petičního práva stanoveného ve Smlouvách EU a účinnou ochranu základních práv občanů;

6.  zdůrazňuje, že petiční právo je klíčovým prvkem participativní demokracie; v této souvislosti vyzývá Radu a Komisi, aby uznaly petiční právo jakožto klíčový komunikační nástroj mezi občany a orgány EU a základní prvek demokratické a transparentní správy na úrovni Unie;

7.  připomíná, že mnoho evropských občanů je zbaveno svého petičního práva, neboť jejich platformy nesplňují normy přístupnosti a požadavky stanovené v čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

8.  konstatuje, že v mezích stanovených Smlouvami EU je třeba dosáhnout významných zlepšení, aby byla naplněna očekávání občanů při uplatňování petičního práva k řešení individuálních problémů, aby se zabránilo situacím, kdy veřejnost pociťuje zklamání z orgánů EU; žádá, aby bylo občanům poskytováno více informací o petičním právu a aby byla posílena spolupráce s orgány členských států s cílem plně chránit práva občanů vyplývající z právních předpisů EU; vyzývá orgány EU, aby poskytovaly jasné informace o petičním právu a systematicky podporovaly využívání tohoto nástroje;

9.  domnívá se, že je důležité diverzifikovat komunikační prostředky a v úzké spolupráci s vnitrostátními a místními sdruženími zvýšit povědomí občanů prostřednictvím informačních kampaní a průběžné veřejné diskuse o oblastech politiky Unie; domnívá se, že by měla být vytvořena interaktivní on-line fóra, kde by občané mohli získávat informace, vyměňovat si názory a svobodně se vyjadřovat, a to zejména s cílem zaměřit se na mladé lidi;

10.  poukazuje na to, že frustrace předkladatelů petic z nedostatku skutečných řešení jejich problémů může vést ke ztrátě zájmu o orgány EU a k pocitu euroskepticismu kvůli nedostatku odpovědí;

11.  vyzývá k tomu, aby byla při projednávání různých petic stanovena společná kritéria, která by zaručila standardizovaný a soudržný přístup k peticím a zabránila by svévolnému nebo stranickému zneužívání žádostí občanů; zdůrazňuje, že nedostatečná homogenita při zpracovávání petic může vést u předkladatelů petic ke zmatku a k omezené vůli občanů obecněji uplatňovat petiční právo;

12.  opakuje v této souvislosti své stanovisko, že příliš úzký a nejednotný výklad článku 51 Listiny odcizuje EU občanům; vyzývá Komisi, aby předložila opatření, která zajistí jednotné a široké uplatňování ustanovení článku 51, a vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby se touto otázkou zabývala;

13.  připomíná možnosti, které petiční právo nabízí, pokud jde o upozorňování orgánů Unie na možné nedostatky, porušování nebo nesprávné provádění práva EU, a to jak v konkrétních případech, tak na systémové úrovni; trvá na tom, že jednotlivé petice mohou být nástrojem pro uplatňování a zlepšování právních předpisů EU; vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv, aby věnovala větší pozornost otázkám vzneseným v peticích, včetně individuálních problémů, a zajistila jejich řádné prošetření, aby bylo možné dosáhnout skutečných zlepšení, pokud se jedná o řádné provádění práva EU napříč Unií; zdůrazňuje, že v případech, kdy Komise nemá legislativní pravomoci, musí účinně využít možnosti jednat prostřednictvím koordinace nebo podpory s cílem nabídnout svědomitou reakci na problémy a potřeby předkladatelů petic;

14.  konstatuje, že Petiční výbor se zabýval řadou petic týkajících se onemocnění COVID-19, zejména v rámci postupu pro naléhavé případy; blahopřeje Petičnímu výboru k jeho rychlému a účinnému vyřizování petic v době závažné krize, což je předpokladem pro důvěru občanů v orgány EU;

15.  připomíná, že petiční právo je zásadním prvkem občanství EU; hluboce lituje, že sdělení Komise o zprávě o občanství Unie pro rok 2020 a Akční plán pro evropskou demokracii se o petičním právu nezmiňují; považuje to za promarněnou příležitost ke zviditelnění jedné ze složek evropského občanství; vyzývá Komisi, aby petiční právo zahrnula do svých strategických dokumentů;

16.  vyzývá k provedení podrobné analýzy, která by odhalila důvody, proč se počet registrovaných petic v posledních letech snížil; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s Petičním výborem vypracovala studii, která by odhalila hlavní překážky, s nimiž se občané setkávají při výkonu petičního práva, a případné komunikační problémy; vyzývá k zavedení nezbytných mechanismů s cílem vyřešit možné nedostatky a problémy, které by studie odhalila;

17.  kritizuje Komisi za to, že nemá řádný systém pro shromažďování informací o peticích a o tom, jak souvisejí s řízeními o nesplnění povinnosti nebo s akty EU, což potvrzují i nedostatky ve výročních zprávách Komise o kontrole uplatňování práva EU, které na petice jen velmi obecně odkazují;

18.  vyzývá Komisi, aby každoročně monitorovala a analyzovala zpracované petice a podávala o nich zprávy a aby zajistila, že tato analýza bude využita při politickém rozhodování na úrovni Komise; vyzývá Komisi, aby zkrátila dobu potřebnou k odpovědi na žádosti Parlamentu týkající se petic;

19.  vyzývá Radu a členské státy, aby se aktivně zapojily do diskusí a rozprav o peticích a podílely se na nich a aby odpovídaly na otázky vznesené předkladateli petic na úrovni EU, zejména tím, že budou petice přeposílat relevantním a příslušným orgánům, zajistí odpovídající následná opatření a budou se účastnit parlamentních debat;

20.  poukazuje na to, že je třeba zajistit odpovídající následná opatření v návaznosti na petice v rámci parlamentní a legislativní činnosti; připomíná, že petice lze považovat za strategický nástroj na podporu práva legislativního podnětu Evropského parlamentu, jež je zakotveno v článku 225 SFEU, čímž by se mohly řešit mezery a nesrovnalosti v právu EU, které bývají v peticích zdůrazněny, s cílem zajistit plnou ochranu práv občanů;

21.  vyzývá orgány EU, výbory Parlamentu i členské státy, aby lépe spolupracovaly s Petičním výborem a předkladatelům petic efektivně odpovídaly a uspokojovaly jejich požadavky; domnívá se, že je klíčové zajistit přítomnost a zapojení zástupců členských států do projednávání petic ve výboru; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby se vyhýbala obecným odpovědím a poskytovala předkladatelům petic cílené a individuální odpovědi na jejich žádosti;

22.  vyzývá občanskou společnost jako celek, aby plně využívala potenciál petičního práva, pokud jde o provádění politických a legislativních změn na úrovni EU; vybízí organizace občanské společnosti, aby lépe využívaly petice jako nástroje přímé demokracie s cílem informovat evropské orgány o svých obavách a o možném nedodržování práva Unie;

23.  vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby řádně zvážila petiční právo a vedla o něm diskuzi a aby společně s občany prozkoumala způsoby, jak zlepšit povědomí o petičním právu a přístup k jeho výkonu, aby se z něj stal demokratičtější a užitečnější nástroj pro občany a obyvatele EU, který jim umožní přímý kontakt s orgány EU a předávání jejich stížnosti; vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby předložila návrhy na zlepšení uplatňování petičního práva na úrovni EU;

24.  vyzývá k posílení postavení Petičního výboru v rámci Parlamentu a jeho interinstitucionálních vztahů, neboť je to jediný výbor, který komunikuje přímo s občany; v této souvislosti zdůrazňuje, že vzhledem k rozsahu práce Petičního výboru je třeba vyčlenit pro něj více zaměstnanců a zdrojů;

25.  vyzývá ostatní výbory, aby včasně přispívaly k úsilí Parlamentu rychleji a účinněji reagovat na obavy občanů a aby ve své probíhající legislativní práci zohledňovaly otázky vznesené předkladateli petic; vyzývá ostatní výbory, aby petice týkající se jejich oblasti působnosti zohledňovaly v každodenní legislativní práci Parlamentu a aby formálně a konkrétně reagovaly na očekávání vyplývající z petic občanů;

26.   domnívá se, že petiční síť je nezbytným nástrojem pro usnadnění sledování kroků navazujících na petice v rámci parlamentní a legislativní činnosti a podporuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi svými členy, a to jak na technické, tak na politické úrovni; je přesvědčen, že tato síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU;

27.  vzhledem k tomu, že podle pokynů(5) zváží výbor, který je požádán o stanovisko, význam petičního práva a svou legislativní pracovní zátěž předtím, než rozhodne, zda vydat stanovisko či nikoli, a že toto pravidlo pochází z doby před Lisabonskou smlouvou a odráží staré vnímání významu petic v parlamentní práci, vyzývá k aktualizaci pokynů, aby Petiční výbor a další výbory měly nezbytnou pravomoc k účinnému výkonu své práce;

28.  žádá, aby byl proveden průzkum Eurobarometru o povědomí občanů EU o právu předkládat petice Evropskému parlamentu s cílem shromáždit údaje, které by mohly být následně využity pro účely důrazné a dostupné osvětové kampaně; domnívá se, že pravidelné celounijní průzkumy založené na přeshraničních průzkumech veřejného mínění pomáhají zvýšit povědomí evropských orgánů o obavách občanů;

29.  vyzývá k vytvoření společné databáze mezi Parlamentem a Komisí, která by transparentním a kooperativním způsobem sdílela informace o všech následných opatřeních Komise přijatých v souvislosti s peticemi, včetně postupů EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, legislativních návrhů a veškerých dalších aktů EU;

30.  vyzývá k aktivnější propagaci petičního práva a internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic prostřednictvím sociálních médií, osvětových kampaní, školení novinářů a propojení portálu s oblíbenými portály pro předkládání petic, které občané využívají k získání podpory na unijní a vnitrostátní úrovni;

31.  vyzývá Radu a Komisi, aby propojily své internetové stránky a platformu Konference o budoucnosti Evropy s internetovým portálem pro předkládání petic a aby tento portál propagovaly prostřednictvím svých kanálů, a to i v zastoupeních Komise v členských státech, která by měla být vybízena ke spolupráci s kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu;

32.  požaduje vylepšení internetového portálu pro předkládání petic, aby byl viditelnější pro veřejnost, uživatelsky přívětivější, snadněji se v něm orientovalo a byl přístupný všem občanům, zejména osobám se zdravotním postižením; vyzývá ke zlepšení funkce analýzy údajů v databázi ePetition s cílem usnadnit vyhledávání předchozích petic na stejné téma v této databázi; vyzývá ke zjednodušení postupu, které by občanům umožnilo podpořit petici předloženou prostřednictvím internetového portálu, což by jim umožnilo lepší uplatnění jejich petičního práva;

33.  konstatuje, že předkladatelé petic nemají v reálném čase přístup k informacím o stavu svých petic; žádá proto, aby bylo na internetovém portálu pro předkládání petic zveřejňováno více informací, například o aktuálním stavu vývoje petice a o dotazech zaslaných dalším orgánům v dané věci; vyzývá k větší součinnosti mezi portálem a interní databází Parlamentu s cílem podpořit větší transparentnost při zpracovávání petic;

34.  žádá, aby bylo shromažďováno více informací o profilu předkladatelů petic – při současném zajištění plného souladu s pravidly ochrany osobních údajů –, aby bylo možné identifikovat skupiny, které jsou z hlediska výkonu petičního práva nedostatečně zastoupeny, a zaměřit na ně vhodné komunikační kampaně;

Funkce evropského veřejného ochránce práv

35.  připomíná význam práva každého občana a každé fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm či sídlem v Unii podat k evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na nesprávný úřední postup v orgánech Unie; domnívá se, že stížnosti občanů adresované veřejnému ochránci práv jsou základním prvkem participativní demokracie a legitimity rozhodovacího procesu Unie; připomíná, že právo obrátit se na veřejného ochránce práv posiluje zapojení občanů vůči orgánům Unie a jejich důvěru v tyto orgány, neboť podporuje transparentnost a řádnou správu v orgánech a institucích EU;

36.  zdůrazňuje měnící se úlohu veřejného ochránce práv, který může jednat z vlastní iniciativy, aby podpořil boj proti systémovým problémům ve správě EU a zasadil se o řádnou správu, konkrétně dodržování těch nejpřísnějších standardů ze strany orgánů, institucí a agentur EU; v této souvislosti se domnívá, že úloha veřejného ochránce práv je důležitější než kdy jindy, neboť unijní správa prostřednictvím svých agentur přebírá stále důležitější úlohu v životě občanů v oblastech, jako je životní prostředí, migrace a zdraví;

37.  připomíná, že veřejný ochránce práv může předkládat doporučení a návrhy na řešení a zlepšení s cílem vyřešit problém v případech nesprávného úředního postupu; poznamenává, že pokud stížnost nespadá do působnosti veřejného ochránce práv, může ochránce stěžovateli doporučit, aby ji adresoval jinému orgánu nebo Petičnímu výboru; konstatuje, že v roce 2020 obdržela veřejná ochránkyně práv 1 400 stížností, které nespadaly do její působnosti, zejména proto, že se netýkaly činností spojených se správou na úrovni EU;

38.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby ještě pečlivěji sledovala způsob, jakým jsou vynakládány finanční prostředky a rozpočet EU, a aby kontrolovala, zda nejsou zájmy Unie ohroženy porušováním zásad právního státu, porušováním principů a hodnot EU, korupcí nebo střety zájmů, zejména v souvislosti s evropským plánem na podporu oživení Next Generation EU; zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu je základní podmínkou pro přístup k fondům EU; domnívá se, že tato podmíněnost dodržováním zásad právního státu a skutečnost, že Evropská unie neslevuje ze svých hodnot, by měly posílit důvěru občanů v Unii a ukázat rozhodný závazek EU vůči kvalitní demokracii na celém území Unie;

39.  připomíná, že vztahy s veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru;

40.  vítá nedávné změny statutu evropského veřejného ochránce práv, které přizpůsobily výkon jeho povinností Lisabonské smlouvě a dále posílí právo občanů a obyvatel EU podávat stížnosti na nesprávný úřední postup, zejména pokud jde o ochranu oznamovatelů, případy obtěžování a střetu zájmů v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; připomíná, že nový statut veřejného ochránce práv rovněž objasňuje podmínky, za nichž může veřejný ochránce práv provádět šetření z vlastního podnětu, a opakuje, že veřejný ochránce práv může spolupracovat s orgány členských států a s orgány, institucemi a jinými subjekty EU; v této souvislosti je pevně přesvědčen, že veřejné ochránkyni práv by měl být přidělen vyšší rozpočet, který by jí poskytl zdroje nezbytné k účinnému zvládnutí zvýšené pracovní zátěže a k tomu, aby i nadále kompetentně pracovala ve službách evropských občanů; naléhavě vyzývá evropské orgány, instituce a jiné subjekty, aby se řídily doporučeními veřejné ochránkyně práv týkajícími se transparentnosti a dalších etických otázek;

41.  připomíná, že občané EU mají právo na přístup k dokumentům orgánů EU; blahopřeje veřejné ochránkyni práv k práci odvedené v souvislosti s přístupností dokumentů EU, a zejména k uplatňování zrychleného postupu při vyřizování těchto žádostí; vyzývá spolunormotvůrce, aby se řídili doporučeními veřejné ochránkyně práv v souvislosti s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům(6) a aby podpořili revizi tohoto nařízení; považuje revizi nařízení (ES) č. 1049/2001 za prioritu, aby byla zaručena plná transparentnost a plný přístup veřejnosti k dokumentům, kterými disponují orgány EU; zdůrazňuje význam úkolů veřejné ochránkyně práv souvisejících s transparentností pro evropskou demokracii, zejména těch, které se týkají přístupnosti dokumentů pro evropské občany, s cílem umožnit jim plně uplatňovat své právo na informace a posílit důvěru občanů v evropský projekt; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby v tomto směru pokračovala ve svém úsilí, neboť včasný přístup k dokumentům ve všech 24 úředních jazycích EU je nezbytný pro zajištění řádné účasti občanů a občanské společnosti na rozhodovacím procesu;

42.  blahopřeje veřejné ochránkyni práv k práci vykonané při prosazování mnohojazyčnosti pro občany a ke zveřejnění souboru doporučení pro správu EU ohledně používání úředních jazyků EU při komunikaci s veřejností, přičemž tato doporučení nabízejí pokyny ohledně toho, jak a kdy komunikovat ve kterých jazycích, aby byla zachována jazyková rozmanitost EU;

43.  připomíná, že jedním ze způsobů, jak zlepšit vnímání EU občany, je učinit ji pro ně srozumitelnější a transparentnější; domnívá se, že Rada by měla dále zvyšovat svou transparentnost, a vyzývá ji, aby provedla některá z doporučení, která Parlament a veřejná ochránkyně práv opakovaně vydaly;

44.  považuje za velmi důležité, aby byli občané EU i nadále dostatečně informováni o úloze a rozsahu činnosti veřejného ochránce práv a o jeho vlivu na vývoj orgánů EU; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále zveřejňovala informace o výsledcích šetření, která vedla k větší transparentnosti obchodních jednání EU, aby zveřejňovala výsledky klinických zkoušek léčiv hodnocených v EU, aby zavedla mechanismy pro podávání stížností ze strany žadatelů o azyl a aby posílila etická pravidla platná pro evropské komisaře;

45.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby dále konsolidovala evropskou síť veřejných ochránců práv s cílem podporovat právo obrátit se na veřejného ochránce práv jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni a zůstat ve spojení s občany a udržovat si přehled o jejich aktuální situaci v jednotlivých státech; domnívá se, že je nezbytné posílit interakci a výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními a regionálními veřejnými ochránci práv a evropskou veřejnou ochránkyní práv, aby se zajistilo, že občané budou lépe informováni o svých právech a bude jim poskytováno lepší poradenství při podávání stížností;

Evropská občanská iniciativa

46.  zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa je jedinečným nástrojem participativní demokracie a že se jedná o nástroj klíčový; zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa představuje pro občany jedinečnou příležitost definovat problémy, které je trápí, a začlenit je do evropské politické agendy, a také vyjádřit svá přání a vyzvat EU k jednání a přijímání právních předpisů, a že její využívání musí být podporováno všemi dostupnými prostředky; v tomto smyslu připomíná povinnosti Komise a členských států podle nařízení (EU) 2019/788, zejména zvyšovat informovanost občanů Unie o existenci, cílech a fungování evropské občanské iniciativy a poskytovat organizátorům iniciativ pomoc a praktickou podporu; v tomto ohledu se domnívá, že by měl být vyjasněn příspěvek Parlamentu ke komunikačním povinnostem Komise;

47.  vyzývá Komisi, aby se lépe zapojila do platných evropských občanských iniciativ a napravila problém spočívající v nedostatku následných legislativních opatření s cílem dosáhnout cíle, kterým je posílení demokratické legitimity Unie prostřednictvím posílené účasti občanů na jejím demokratickém a politickém životě; domnívá se tudíž, že Komise by měla projevit skutečný respekt a odhodlání naplnit očekávání občanů v souvislosti s platnými evropskými občanskými iniciativami;

48.  připomíná, že Komise přijala odpovídající následná opatření pouze u několika úspěšných evropských občanských iniciativ;

49.  považuje za zásadně důležité pro evropskou demokracii, aby občané mohli přispívat k výkonu legislativních výsad Unie a přímo se zapojit do zahajování práce na legislativních návrzích; vyzývá proto Komisi, aby důkladně posuzovala každý návrh platné evropské občanské iniciativy a jednala v plném souladu se svou zákonnou povinností uvádět důvody pro přijetí či nepřijetí opatření, což by měla činit jasným, srozumitelným a podrobným způsobem; připomíná povinnost Parlamentu posuzovat každou platnou evropskou občanskou iniciativu a opatření přijatá Komisí v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/788 a čl. 222 odst. 9 jednacího řádu Parlamentu, zejména pokud Komise žádné takové návrhy nepředloží, nebo je neprovede;

50.  vyzývá k dalšímu posílení úlohy Parlamentu a k posílení jeho vazeb s organizacemi občanské společnosti, pokud jde o konkrétní platné evropské občanské iniciativy a jejich provádění ze strany Komise; domnívá se, že v konkrétních případech, kdy Komise nezveřejní své záměry ve stanovené lhůtě podle článku 15 nařízení (EU) 2019/788, nebo uvede v příslušném sdělení, že nehodlá přijmout opatření v souvislosti s evropskou občanskou iniciativou, která splňuje procesní požadavky, tj. dodržuje primární právo EU a není v rozporu s hodnotami Unie stanovenými v článku 2 SEU a s právy zakotvenými v Listině, by Parlament mohl rozhodnout, že v návaznosti na dotčenou evropskou občanskou iniciativu vydá legislativní zprávu z vlastního podnětu podle článku 222 jednacího řádu; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zavázala k předložení odpovídajícího legislativního návrhu, pokud Parlament takovou legislativní zprávu z vlastního podnětu přijme; je přesvědčen, že v takovém případě by Komise měla svou původní reakci důkladně přezkoumat, přičemž plně zohlední legislativní zprávu z vlastního podnětu přijatou Parlamentem; žádá, aby nařízení (EU) 2019/788 bylo pozměněno s cílem podněcovat Komisi k tomu, aby v případech, kdy evropská občanská iniciativa splňuje příslušné požadavky, předložila návrh právního aktu;

51.  vyzývá Komisi, aby jasně informovala občany o rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy s cílem zajistit, aby se evropské občanské iniciativy dotýkaly témat a otázek spadajících do pravomocí Komise při navrhování právních aktů, a aby poskytovala organizátorům praktické a včasné rady ohledně vypracovávání evropských občanských iniciativ a vhodně využívala možnost částečné registrace evropské občanské iniciativy; zdůrazňuje, že nedávné evropské občanské iniciativy vyzývají EU, aby jednala důrazněji a rychleji, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a občanských a politických práv, jako tomu bylo například u iniciativy v oblasti práv menšin „Minority SafePack“ a iniciativy „Konec doby klecové“ (End the Cage Age), které získaly rozsáhlou podporu; opakuje proto, že je třeba, aby rámec pravomocí Komise na předložení návrhu právního aktu byl vykládán co nejširším způsobem;

52.  oceňuje, že Komise uspořádala informační semináře a v roce 2020 také uspořádala týden evropské občanské iniciativy, na němž se sešli zástupci institucí, zástupci občanské společnosti a organizátoři minulých i současných iniciativ, s cílem zamyslet se nad tím, jak tento nástroj zlepšit; domnívá se však, že evropská občanská iniciativa je i nadále málo známá; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila mediální viditelnost tohoto participativního nástroje v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2019/788;

53.  žádá Komisi, aby plně vyhodnotila dočasná opatření stanovená v nařízení (EU) 2020/1042, a to se zvláštním zřetelem k prodloužení období sběru a jeho dopadu na schopnost organizátorů zmobilizovat podporu pro své evropské občanské iniciativy a s cílem připravit mimo jiné i proces přezkumu nařízení (EU) 2019/788; domnívá se, že pokud by toto hodnocení vedlo ke kladným výsledkům, bylo by možné uvažovat o prodloužení platnosti těchto dočasných opatření na delší období;

54.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k nízkému počtu evropských občanských iniciativ, které v konečném důsledku uspěly a vedly k přeložení právního aktu, nástroj evropské občanské iniciativy vylepšila tak, aby byla účast pro občany dostupnější; v tomto ohledu zdůrazňuje opatření uvedená v nařízení (EU) 2019/788 s cílem zlepšit způsob, jakým mohou občané Unie uplatňovat své právo na podporu evropské občanské iniciativy, a vyzývá k posouzení provádění těchto opatření; vyzývá Komisi, aby ve své příští zprávě o občanství EU provedla důkladné posouzení výkonu tohoto práva a nastínila legislativní a nelegislativní opatření, která by mohla být zavedena s cílem dále zlepšit výkon tohoto práva;

55.  domnívá se, že způsob, jakým jsou formulovány oficiální odpovědi Komise na úspěšné občanské iniciativy, může významně ovlivnit to, jak je nástroj hodnocen občany, a že v případě každé úspěšné iniciativy je zapotřebí většího úsilí a obezřetnějšího posouzení, aby se zajistilo, že Komise návrhy občanů náležitě zváží;

56.  zdůrazňuje, že by měl existovat stálý mechanismus participativní demokracie, který by občanům poskytl možnost podílet se na rozhodovacích procesech EU;

57.  zdůrazňuje, že je třeba zavést řádný mechanismus následných opatření pro neúspěšné evropské občanské iniciativy s cílem seriózně a účinně vyhodnocovat podněty od občanů, včetně jejich přesměrování na Petiční výbor, neboť nedostatečná reakce by mohla vést ke ztrátě jejich zapojení; zdůrazňuje úlohu, kterou musí Petiční výbor hrát v průběhu celého procesu slyšení; vyzývá Komisi, aby v případě, že je evropská občanská iniciativa považována za platnou, včasně spolupracovala s Parlamentem, a umožnila mu tak plně využít tříměsíční lhůtu pro uspořádání veřejného slyšení příslušnými výbory a přípravu rozpravy v plénu a usnesení o platných evropských občanských iniciativách; trvá na tom, že cíl delšího časového rámce podle nařízení (EU) 2019/788, v němž by Komise měla reagovat na platné evropské občanské iniciativy, je klíčový pro to, aby bylo Komisi umožněno plně zohlednit názory a postoje ohledně evropských občanských iniciativ vyjádřené ve fázi přezkumu a řádně zvážit možnosti návrhů právních aktů;

58.  vítá závazek Komise zlepšit a posílit Fórum evropské občanské iniciativy, což je také právní povinnost vyplývající z nařízení (EU) 2019/788; trvá na tom, že toto fórum by mělo organizátorům poskytovat praktické pokyny a právní podporu a mělo by sloužit jako nástroj k budování kapacit pro zahajování, podporu a vedení evropských občanských iniciativ ve fázi sběru a jejich propagaci jakožto nástroje pro zapojení občanů do demokratického života Unie;

59.  vyzývá Konferenci o budoucnosti Evropy, aby občanům Unie dala možnost přímo se podílet na diskusi o účinnosti provádění evropské občanské iniciativy a o jejím stávajícím právním rámci a aby evropskou občanskou iniciativu podporovala jako užitečný nástroj, který občanům umožní podílet se na provádění veřejných politik Unie;

60.  zdůrazňuje, že Konference o budoucnosti Evropy je příležitostí k lepšímu pochopení potřeby podílet se na agendě EU, a mohla by tedy poskytnout příležitost k zamyšlení se nad tím, jak zlepšit a uplatňovat proces účasti občanů; trvá na tom, že Konference dá nový impuls evropské diskusi o posílení demokracie, zejména pokud jde o evropské občanské iniciativy; vyzývá Komisi, aby povzbudila občany, jejichž návrhy vznesené na Konferenci o budoucnosti Evropy nebyly do návrhů Komise zahrnuty, aby využili všech nástrojů, které mají k dispozici, včetně evropských občanských iniciativ;

Závěry

61.  zdůrazňuje úlohu těchto tří nástrojů účasti, jež spočívá v usnadňování a podpoře zapojení občanů a obyvatel EU, kteří tak mohou dosáhnout konkrétního a přímého vlivu na politickou agendu EU; vyzývá k vytvoření a propagaci rozsáhlé, centralizované a dostupné interinstitucionální internetové stránky pro občany EU (a odpovídající aplikace, jejíž používání by mělo být snadné), která by poskytovala informace o všech právech a demokratických nástrojích umožňujících veřejnosti přímo se zapojovat a ovlivňovat rozhodování na úrovni EU; domnívá se, že taková jednotná platforma by nejen zvýšila povědomí občanů o jejich právech, ale také by podpořila doplňkovost mezi různými nástroji;

62.  zdůrazňuje, že pravidelné shromažďování informací o tématech, která jsou zajímavá pro občany, a o stále se vracejících otázkách, které jsou předmětem petic, o šetřeních evropského veřejného ochránce práv a o evropských občanských iniciativách, by pomohlo rychleji nalézat vhodná řešení a zároveň zajistit soudržnost politik EU pro její občany;

63.  domnívá se, že je zásadní analyzovat problémy v oblasti komunikace mezi evropskými orgány a občany, které vedou k nedostatečnému využívání mechanismů občanské účasti ze strany Evropanů; vyzývá k tomu, aby byly poskytnuty nezbytné zdroje na šíření informací o existenci a fungování těchto nástrojů mezi širokou veřejností;

64.  vyzývá k posílení povědomí veřejnosti o těchto třech nástrojích účasti, a to zejména mezi mladými lidmi, aby se staly účinnými a užitečnými nástroji demokratické účasti; zdůrazňuje, že všechny evropské orgány by měly maximalizovat své úsilí v oblasti komunikace na místní, regionální a celostátní úrovni s cílem zajistit, aby co nejvíce občanů vědělo o těchto třech nástrojích, tedy o evropské občanské iniciativě, stížnostech u evropského veřejného ochránce práv a petičním právu, a aby byli občané podněcováni k účasti a zapojení se do těchto nástrojů; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat občanům na evropské i místní úrovni pomoc prostřednictvím informačních středisek Europe Direct a Domů Evropy(7) při předkládání petic, evropských občanských iniciativ a stížností evropskému veřejnému ochránci práv;

65.  zdůrazňuje klíčovou vzdělávací úlohu, kterou musí při poskytování evropské občanské výchovy hrát akademičtí aktéři; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily výuku žáků základních a středních škol a studentů vysokých škol ohledně třech participativních nástrojů EU, aby byli informováni o rozhodovacím procesu EU a o tom, jak se aktivně zapojit; žádá Komisi, aby posílila cíle programu Erasmus+ týkající se aktivní účasti mladých lidí na demokratickém životě, zejména prostřednictvím vzdělávacích aktivit zaměřených na rozvoj občanských dovedností a pochopení evropských politik; připomíná, že občanská angažovanost mladých lidí má zásadní význam pro budoucnost všech demokracií;

66.  zdůrazňuje, že je důležité umožnit osobám se zdravotním postižením plný přístup ke všem nástrojům, které EU poskytuje občanům, zejména prostřednictvím systematického tlumočení a překladu do znakového jazyka a do snadno čitelného jazyka („Easy-to-read“);

67.  vyzývá orgány EU, aby řešily výzvy, jimž čelí zranitelné skupiny osob, které jsou nedostatečně zastoupeny a nejsou schopny dosáhnout toho, aby byly jejich problémy řešeny, a aby je zapojily do rozhodování;

68.  vyzývá Komisi, aby všechny tři nástroje účasti zahrnula do provádění strategie pro mládež na období 2019–2027 „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“, zejména v rámci oblastí činnosti „Zapojovat“ a „Propojovat“;

69.  připomíná, že mnohojazyčná komunikační politika EU a zveřejňování informací a dokumentů ve všech úředních jazycích EU jsou klíčovým prvkem komunikace s občany ze všech členských států a jejich zapojení, a že je třeba ji dále posílit; zdůrazňuje její význam ve všech komunikačních kanálech, včetně sociálních médií, aby bylo možné lépe navázat kontakt s občany, přičemž je třeba obzvláště přihlížet ke zvláštním potřebám zdravotně postižených osob; vítá pokyny, které zveřejnil veřejný ochránce práv a které orgánům dávají návod, jak rozvíjet svou jazykovou politiku tak, aby byla co nejpřívětivější pro občany;

70.  trvá na tom, že je třeba, aby Parlament projednal úlohu a početní složení Petičního výboru; poukazuje na to, že většího zohlednění požadavků občanů lze dosáhnout pouze tehdy, pokud se příslušný orgán ujme následných opatření; zdůrazňuje, že Petiční výbor v současné době není dostatečně velký a nemá ani dostatečné pravomoci k tomu, aby uspokojil poptávku občanů po jeho pomoci;

71.  zdůrazňuje, že je třeba řešit nedostatky petičního systému EU, aby byl zajištěn jeho plný demokratický potenciál a úloha při ovlivňování agendy, přičemž je třeba zohlednit potřeby zdravotně postižených osob; vyzývá orgány EU, aby využily své zdroje ke zvýšení atraktivity tohoto nástroje a podpořily účast občanů na tvorbě právních předpisů EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba, aby EU vyčlenila více finančních prostředků na podporu participativních mechanismů;

72.  zdůrazňuje, že aby byla posílena účast veřejnosti, je třeba, aby občané měli jasné pokyny, které jim umožní vybrat si ten nejvhodnější nástroj účasti odpovídající jejich problémům; považuje za nezbytné pochopit a překonat překážky, na které občané, a zejména pak Evropané se zdravotním postižením, narážejí při předkládání petic Parlamentu, stížností veřejnému ochránci práv a iniciativ Komisi;

73.  dále zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat evropské občanské iniciativy a petice, které přinesly výsledek, zejména rozsáhlé mediální pokrytí nebo projednání Komisí či Parlamentem, s cílem určit úspěšné strategie a osvědčené postupy, z nichž by se občané mohli do budoucna poučit;

74.  zdůrazňuje význam transparentnosti při vyřizování iniciativ a stížností občanů; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k zajištění plné transparentnosti; vyjadřuje podporu krokům evropského veřejného ochránce práv směřujícím k větší transparentnosti všech orgánů a institucí EU a k zajištění jejich odpovědnosti vůči občanům EU;

75.  je pevně přesvědčen, že přístup občanů k dokumentům evropských orgánů je základem participativní demokracie; zdůrazňuje v této souvislosti potřebu transparentnosti a odpovědnosti orgánů vůči občanům;

76.  zdůrazňuje, že debata o budoucnosti EU by měla vést ke zlepšení nástrojů pro účast občanů, které umožní vytvořit Unii, která bude demokratičtější, transparentnější a otevřenější vůči svým občanům;

o
o   o

77.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15. (2) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55. (3) Úř. věst. L 213, 17.7.2020, s. 7. (4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1). (5) Pokyny Konference předsedů výborů Evropského parlamentu, pro nakládání s peticemi stálými výbory, 14. července 1998, PE225.233. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). (7) V češtině „Evropský dům“, https://evropskydum.cz/