Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o zřízení, vymezení předmětu vyšetřování, působnosti, početního složení a funkčního období vyšetřovacího výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru (2022/2586(RSO))
Evropský parlament,
– s ohledem na žádost, kterou předložilo 290 poslanců, o zřízení vyšetřovacího výboru, který by prošetřil údajná porušení práva Unie nebo údajný nesprávný úřední postup při jeho uplatňování, pokud jde o používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, který je instalován na mobilní zařízení využitím nedostatků v zabezpečení informačních technologií (dále jen „ekvivalentní špionážní software“),
– s ohledem na návrh Konference předsedů,
– s ohledem na článek 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(1),
– s ohledem na to, že Evropská unie se hlásí k hodnotám a zásadám svobody, demokracie a dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, jak jsou uvedeny v preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), a zejména v článcích 2, 6 a 21 této smlouvy,
– s ohledem na čl. 4 odst. 2 SEU, který potvrzuje výhradní pravomoc členských států, pokud jde o udržení veřejného pořádku a ochranu národní bezpečnosti,
– s ohledem na články 16 a 223 SFEU,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), a zejména její články 7, 8, 11, 21 a 47, které uznávají zvláštní práva, svobody a zásady v ní blíže určené, jako je respektování soukromého a rodinného života a ochrana osobních údajů, svoboda projevu a informací, právo na nediskriminaci, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, přičemž Listina se v plném rozsahu vztahuje na členské státy při provádění práva Unie, a dále s ohledem na čl. 52 odst. 1 této Listiny, který umožňuje určité omezení výkonu základních práv a svobod,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(2),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(4),
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/797 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy(5), ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/796 ze dne 17. května 2021(6),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití(7),
– s ohledem na Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(8),
– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, a zejména na její články 8, 9, 13 a 17 této úmluvy, a na protokoly k této úmluvě,
– s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(10) a na svá doporučení ohledně posílení IT bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech EU,
– s ohledem na článek 208 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nedávno bylo odhaleno, že několik zemí, včetně členských států, používá proti novinářům, politikům, příslušníkům donucovacích orgánů, diplomatům, právníkům, podnikatelům, aktérům občanské společnosti a jiným aktérům špionážní software Pegasus, a vzhledem k tomu, že tato praxe je velmi znepokojivá a evidentně potvrzuje rizika zneužívání sledovacích technologií pro oslabování lidských práv a demokracie;
1. se rozhodl zřídit vyšetřovací výbor, který prošetří údajná porušení práva Unie nebo údajný nesprávný úřední postup při jeho uplatňování v souvislosti s používáním špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, aniž by tím byly dotčeny pravomoci vnitrostátních a unijních soudů;
2. rozhodl, že vyšetřovací výbor:
—
prošetří rozsah údajného porušení práva Unie nebo údajného nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování, vyplývajících z používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, shromáždí informace o tom, do jaké míry členské státy, k nimž patří Maďarsko a Polsko či případně další státy, nebo třetí země používají technologie sledování způsobem, který narušuje soukromí a porušuje práva a svobody zakotvené v Listině, a také posoudí míru rizika, které to představuje pro hodnoty zakotvené v článku 2 SEU, jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv;
—
pro účely plnění svých úkolů shromáždí a zanalyzuje informace o:
–
používání a fungování špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru a jejich údajném negativním dopadu na základní práva podle Listiny v případech, kdy členské státy uplatňovaly právo Unie;
–
právním rámci, v němž členské státy získaly a používaly špionážní software Pegasus a ekvivalentní špionážní software;
–
zda orgány členských států používaly špionážní software Pegasus a ekvivalentní špionážní software pro politické, ekonomické nebo jiné nepodložené důvody ke sledování novinářů, politiků, příslušníků donucovacích orgánů, diplomatů, právníků, podnikatelů, aktérů občanské společnosti a jiných aktérů, čímž porušily právo Unie a hodnoty zakotvené v článku 2 SEU nebo práva zakotvená v Listině;
–
zda toto používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru v rozporu s právem Unie mělo nepříznivý dopad na demokratické procesy v členských státech, pokud jde o volby na místní, celostátní a evropské úrovni;
–
o údajném porušení práva nebo údajném nesprávném úředním postupu členských států vyplývajících z používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, pokud jde o směrnici 2002/58/ES, zejména zásadu důvěrnosti sdělení a zákaz příposlechu, odposlechu, uchovávání nebo jiných druhů zachycování či sledování sdělení a s nimi souvisejících provozních údajů osob;
–
zda používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru členskými státy představuje porušení směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2016/679, vedlo k jejich porušení nebo jej odhalilo;
–
zda Komise měla důkazy o používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru proti určitým osobám;
–
zda členské státy zajistily dostatečné institucionální a právní záruky, které by bránily protiprávnímu používání špionážního softwaru, a zda osoby, které mají podezření, že použitím špionážního softwaru byla porušena jejich práva, mají přístup k účinným prostředkům nápravy;
–
o údajné nečinnosti členských států, pokud jde o zapojení subjektů v EU do vývoje, šíření nebo financování špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru, včetně dodavatelského řetězce z hlediska dané technologie a jejího využití, v rozsahu, v jakém to porušuje právo Unie, včetně nařízení (EU) 2021/821, a to i v případech, kdy se špionážní software prodávaný pro určitý účel (např. boj proti terorismu) používá v jiném kontextu;
–
o roli izraelské vlády a vlád dalších třetích zemí při poskytování špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru členským státům;
–
zda mělo používání špionážního softwaru Pegasus nebo ekvivalentního špionážního softwaru orgány členských států za následek předávání osobních údajů třetím zemím, mimo jiné zejména společnosti NSO Group a vládám třetích zemí;
–
zda používání špionážního softwaru Pegasus nebo ekvivalentního špionážního softwaru, ať už s přímým či nepřímým zapojením subjektů spojených s EU, přispělo k protiprávnímu sledování novinářů, politiků, příslušníků donucovacích orgánů, diplomatů, právníků, podnikatelů, aktérů občanské společnosti nebo jiných aktérů ve třetích zemích a zda to vedlo k porušování nebo zneužívání lidských práv, které vyvolává závažné obavy z hlediska cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, a zda používání tohoto softwaru bylo v rozporu s hodnotami zakotvenými v článku 21 SEU a v Listině, s řádným ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a na jiná práva zakotvená v mezinárodním právu v oblasti lidských práv;
–
zda existovaly dostatečné důvody pro to, aby Rada přijala omezující opatření nebo sankce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU proti jedné či více třetím zemím, předpokládalo-li rozhodnutí přijaté podle hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii pozastavení nebo omezení hospodářských a finančních vztahů v souladu s čl. 215 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;
–
zda používání špionážního softwaru Pegasus nebo ekvivalentního špionážního softwaru třetími zeměmi mělo dopad na základní práva zaručená právem Unie a zda existovaly dostatečné důvody pro to, aby Rada přehodnotila některé mezinárodní dohody o spolupráci týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva uzavřené s třetími zeměmi podle článku 218 SFEU;
—
vydá v této věci doporučení, která uzná za nezbytná;
—
vydá doporučení na ochranu orgánů EU a jejich členů a zaměstnanců před takovým špionážním softwarem;
3. rozhodl, že vyšetřovací výbor předloží svou konečnou zprávu do 12 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí;
4. rozhodl, že vyšetřovací výbor má při své práci zohlednit veškeré relevantní skutečnosti spadající do oblasti jeho působnosti, které se objeví během jeho funkčního období;
5. zdůrazňuje, že v zájmu zajištění dobré spolupráce a toku informací mezi vyšetřovacím výborem a příslušnými stálými výbory a podvýbory by se předseda a zpravodaj vyšetřovacího výboru mohli zúčastnit příslušných rozprav stálých výborů a podvýborů, a naopak, zejména pokud jde o slyšení vyšetřovacího výboru;
6. rozhodl, že veškerá doporučení vypracovaná tímto vyšetřovacím výborem by měla být předána příslušným stálým výborům a podvýborům v daných oblastech pravomocí definovaných v příloze VI jednacího řádu;
7. rozhodl, že vyšetřovací výbor bude mít 38 členů;
8. pověřuje svou předsedkyni, aby zajistila zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.