Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a články 8, 10 a 19 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva), která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426 – horizontální směrnice proti diskriminaci) předložený Komisí dne 2. července 2008,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (COM(2012)0614 – směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. listopadu 2012,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU(1) (směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem),

–   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) z roku 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU: čas změnit slova v činy – zvláštní zpráva EÚD č. 10/2021“;

–  s ohledem na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 17. prosince 2018 o důstojnosti na pracovišti v orgánech a agenturách EU,

–   s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z roku 2021 nazvanou „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu: aktuální situace“,

–   s ohledem na studii z roku 2021, kterou zadala tematická sekce Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti na žádost Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) s názvem „Rovnost žen a mužů: ekonomická hodnota péče z hlediska použitelných fondů EU“,

–  s ohledem na brožuru „Ženy v Evropském parlamentu“ z roku 2021,

–  s ohledem na seminář ze dne 16. března 2021 s názvem „Uplatňování genderového mainstreamingu v balíčku opatření EU na podporu oživení“, který se konal na žádost výboru FEMM,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů(11),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o nutnosti sestavit Radu ve složení pro rovnost pohlaví(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o bilanci evropských voleb(13),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě během krize způsobené pandemií COVID-19 a po jejím skončení(14),

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0021/2022),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad EU; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je celosvětově uznávanou strategií, která má zajistit, aby bylo genderové hledisko zohledňováno při navrhování, provádění a hodnocení všech politik, programů a opatření s cílem prosazovat rovnost žen a mužů a bojovat proti diskriminaci; vzhledem k tomu, že otázky rovnosti žen a mužů se vyskytují všude, a to i v oblastech, které nebyly předmětem pozornosti, jako je zdanění, obchod a ekologická transformace; vzhledem k tomu, že rovnosti žen a mužů musí být dosaženo využitím průřezového přístupu, který integruje všechny oblasti činnosti v rámci Parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v některých oblastech jsou ženy stále vystaveny diskriminaci na základě pohlaví ve veřejné i soukromé sféře a že stále zbývá mnoho prostoru pro zlepšení, mimo jiné pokud jde o roztříštěné uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky a orgánů na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví se často prolíná s jinými druhy diskriminace na základě jiných důvodů, což vede k vícenásobným a umocňujícím formám diskriminace specifických skupin, které působí současně a vzájemně se ovlivňují, takže jsou neoddělitelné;

D.  vzhledem k tomu, že opatření zaměřená na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zahrnují mimo jiné kvóty, opatření týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, politiky boje proti obtěžování, náborové postupy zohledňující gender, posouzení dopadů na rovnost žen a mužů, genderové ukazatele, genderové rozpočtování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů s cílem přijmout právní předpisy zohledňující rovnost žen a mužů a osvojit si používání genderově neutrálního jazyka a komunikaci zohledňující rovnost žen a mužů;

E.  vzhledem k tomu, že OECD definuje genderovou vyváženost jako „spravedlivé rozdělení životních příležitostí a zdrojů mezi ženy a muže a/nebo rovné zastoupení žen a mužů“;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) definuje horizontální segregaci jako „koncentraci žen a mužů v rozdílných odvětvích a povoláních“;

G.  vzhledem k tomu, že pokrok při řešení otázky sexuálního obtěžování a sexuálního násilí není ani po čtyřech letech působení hnutí #MeToo dostatečný a že je třeba stále vykonat mnoho práce, a to jak v rámci orgánů EU, tak i mimo ně; vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že obtěžování je rozšířenější, než se běžně předpokládá, a velmi často nebývá oznámeno;

H.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí být rovněž uplatňováno v rozpočtovém procesu; vzhledem k tomu, že sestavování rozpočtu zohledňující rovnost žen a mužů nespočívá pouze ve financování iniciativ výslovně zaměřených na rovnost žen a mužů, ale tak v pochopení dopadu rozpočtových a politických rozhodnutí na rovnost žen a mužů a v odpovídající úpravě veřejných výdajů a příjmů; vzhledem k tomu, že rozpočtové zdroje a poskytování služeb by měly být přidělovány na základě určení potřeb vycházejícího z dat, včetně kvalitativních údajů o dopadech na rovnost žen a mužů;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr poukázal na to, že rozpočtový cyklus EU dostatečně nezohledňuje rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr doporučil Komisi, aby posoudila, zda se plány členských států na podporu oživení a odolnosti zabývají rovností žen a mužů, a podala o tom zprávu;

J.  vzhledem k tomu, že všechny orgány EU se řídí Smlouvami a strategií EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025; vzhledem k tomu, že Parlament by měl být pro ostatní parlamentní orgány příkladem při prosazování rovnosti žen a mužů a měl by se poučit z osvědčených postupů jiných parlamentních orgánů při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svých struktur a procesů a zohledňovat dobré příklady uplatňování genderového hlediska ve veřejném a soukromém sektoru a v občanské společnosti; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud není do postupů a pravidel Parlamentu plně integrováno(15); vzhledem k tomu, že na slyšeních pořádaných většinou parlamentních výborů od začátku stávajícího volebního období do listopadu 2020 tvořily ženy méně než 50 % přítomných; vzhledem k tomu, že mimo jiné v případě Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Petičního výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci byl tento podíl nižší než 25 %;

K.  vzhledem k tomu, že rovnováha mezi pracovním a soukromým životem v Parlamentu byla značně ovlivněna pandemií COVID-19 a usnadňována díky digitálním nástrojům, přičemž tato situace často vedla k delší pracovní době pro poslance i zaměstnance; vzhledem k tomu, že práce z domova není náhradou péče o děti; vzhledem k tomu, že Parlament jako zaměstnavatel a orgán, který funguje jako vzor pro společnost jako celek, může mít prospěch z motivované pracovní síly a zdravého pracovního prostředí a že zaměstnanci by měli mít přístup k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem po celou dobu své kariéry;

Obecné poznámky

1.  znovu potvrzuje svůj pevný závazek k rovnosti žen a mužů a podporuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako jeden ze svých oficiálních politických přístupů k zajištění rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad roztříštěným uplatňováním genderového mainstreamingu ve všech oblastech politiky a orgánech na úrovni EU; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů je společným úkolem, který vyžaduje aktivitu všech orgánů EU, členských států a agentur v partnerství s občanskou společností, ženskými organizacemi, sociálními partnery a soukromým sektorem;

2.  zdůrazňuje, že ženy představují polovinu populace, a jsou proto ve své rozmanitosti vystaveny prolínajícím se formám diskriminace; zdůrazňuje, že opatření k zajištění rovnosti žen a mužů musí zahrnovat průřezový přístup s cílem nikoho neopomíjet a odstranit všechny formy diskriminace, včetně prolínajících se forem; zdůrazňuje, že je rovněž třeba vytvořit participativní procesy, do nichž budou zapojeny všechny příslušné subjekty a které budou kombinovat přístupy shora dolů a zdola nahoru;

3.  vítá rostoucí počet žen zapojených do politiky, zdůrazňuje však, že jejich zastoupení zdaleka není rovnocenné a že veřejně činné ženy, jako jsou političky a aktivistky, jsou často terčem obtěžování, jehož cílem je odradit tyto ženy od jejich účasti na veřejném životě a v rozhodovacích oblastech; zdůrazňuje, že bez účasti žen v rozhodovacích procesech nelze navrhnout žádné feministické právní předpisy nebo politiky, jejichž cílem je dosáhnout rovnosti žen a mužů ve všech oblastech; připomíná, že je důležité mít pracovní prostředí zohledňující genderová hlediska, aby se zlepšilo zastoupení žen na všech úrovních Parlamentu, včetně politických skupin a kanceláří poslanců EP;

4.  všímá si, že kromě informací o počtu žen na různých pozicích nejsou k dispozici kvantitativní ani kvalitativní údaje o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v orgánech EU; vyzývá proto k sestavování komplexních genderových statistik a zavazuje se k vytvoření kvalitativních ukazatelů rovnosti žen a mužů s cílem shromáždit další údaje rozčleněné podle pohlaví, aby bylo možné pokračovat ve zlepšování rovnosti žen a mužů;

5.  vítá soubor nástrojů institutu EIGE pro „parlamenty zohledňující rovnost žen a mužů“, který se zaměřuje na pět klíčových oblastí, jimiž je třeba se zabývat: rovné příležitosti ke vstupu do parlamentu, rovné příležitosti k ovlivňování pracovních postupů parlamentu, dostatečný prostor v parlamentním programu vyhrazený zájmům a problémům žen, tvorba právních předpisů zohledňujících rovnost žen a mužů a naplňování symbolické funkce parlamentu;

6.  vítá skutečnost, že všechny parlamentní výbory přijaly akční plány pro rovnost žen a mužů; konstatuje však, že tyto plány nejsou dostatečně monitorovány a prováděny; vyzývá proto výbory, aby monitorovaly své akční plány pro rovnost žen a mužů s cílem měřit pokrok a zajistit jejich provádění; zdůrazňuje, že síť Parlamentu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je odpovědná za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do fungování a práce výborů a delegací;

7.  vítá nové ustanovení jednacího řádu Parlamentu přijaté v roce 2019, které stanoví povinnost přijmout akční plán pro rovnost žen a mužů, jehož cílem je začlenit genderové hledisko do všech činností Parlamentu, a to na všech úrovních a ve všech fázích; vítá přijetí akčního plánu pro rovnost žen a mužů v červenci 2020 a harmonogramu jeho provádění v dubnu 2021; žádá, aby byly vypracovány zprávy, které budou pravidelně sledovat pokrok dosažený při provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že akční plán pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění nejsou veřejně dostupné a že většina obsažených opatření je formulována jako zásady bez jasných cílů a povinností, což svědčí o nedostatečné politické angažovanosti, pokud jde o jejich provedení;

8.  vyzývá k ještě silnější strukturované spolupráci mezi všemi orgány EU při uplatňování začleňování genderového mainstreamingu s cílem lépe dosáhnout rovnosti žen a mužů; domnívá se, že Parlament a politické skupiny by měly spojit síly s cílem zlepšit rovnost žen a mužů a bojovat proti antifeministickým a antigenderovým hnutím, která jsou zároveň vždy také protidemokratická, a to jak v Evropě, tak na celém světě;

Příležitosti ke vstupu do Parlamentu

9.  konstatuje, že podíl poslankyň se od konce minulého volebního období mírně snížil z přibližně 39,6 % na 39,1 %; vítá nicméně vedoucí úlohu Parlamentu v této oblasti, včetně jeho pokroku v politickém zastoupení žen, které je vyšší než průměr ve vnitrostátních parlamentech členských států, jenž činí 30,4 % a je výrazně vyšší než celosvětový průměr, který u vnitrostátních parlamentů činí 25,2 %; vítá skutečnost, že některé členské státy a politické strany zavedly pravidla pro zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na svých volebních listinách, a trvá na tom, že při nadcházející revizi volebního práva EU(16) je třeba zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů prostřednictvím kandidátních listin, v nichž se pravidelně střídají kandidáti a kandidátky, nebo jiných rovnocenných metod, aby tak kandidující ženy a muži měli stejnou šanci na zvolení;

10.   vybízí členské státy, aby při přípravě revizí svých volebních zákonů zohlednily potřebu parlamentů podporujících rovnost žen a mužů; dále vybízí vnitrostátní politické strany, aby zavedly kvóty při rozhodování o volebních kandidátech, a to i v případě, že to právo nestanoví; vyzývá k tomu, aby byly za tímto účelem s politickými stranami sdíleny podpůrné mechanismy a osvědčené postupy; zdůrazňuje, že má-li být zajištěna účast kandidátek, musí vnitřní stranická organizace a postupy zohledňovat rovnost žen a mužů tím, že zahrnou opatření přímo řešící otázky rovnosti žen a mužů v rámci stranických pravidel, jako je stanovení genderových kvót pro rozhodovací posty a zajištění dobře fungujících fór pro lobbování, prosazování zájmů a diskusi, včetně ženských křídel a výborů;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že v Parlamentu chybí náborové postupy zohledňující rovnost žen a mužů, a žádá, aby útvary a politické skupiny Parlamentu tyto postupy zlepšily s cílem zabránit diskriminaci a zvýšit přítomnost žen v oblastech, kde jsou nedostatečně zastoupeny, a to jak ve správě, tak v politických skupinách; požaduje přijetí konkrétních opatření k odstranění nedostatečného zastoupení žen;

Příležitosti ovlivnit pracovní postupy Parlamentu

12.  vítá plně vyvážené zastoupení žen a mužů v předsednictvu Parlamentu, kde je ze 14 místopředsedů 8 žen a dvě kvestorky při celkovém počtu 5 kvestorů; konstatuje však, že pouze 3 ze sedmi politických skupin Parlamentu mají ženy jako předsedkyně nebo spolupředsedkyně, 8 z 25 výborů v současné době předsedají ženy a 15 ze 43 předsedů delegací jsou ženy; vyzývá ke zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedení výborů, delegací a politických skupin; vítá změnu čl. 213 odst. 1 jednacího řádu Parlamentu, která vyžaduje, aby předsednictvo každého výboru bylo genderově vyvážené; vyjadřuje však politování nad tím, že tato změna vstoupí v platnost až při zahájení prvního dílčího zasedání následujícího po příštích volbách do Parlamentu, které se mají konat v roce 2024;

13.  vyzývá k zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů na všech úrovních činnosti pléna, výborů a delegací, a to i při jmenování koordinátorů, zpravodajů a stínových zpravodajů a při přidělování řečnické doby;

14.  požaduje, aby byla zavedena opatření k řešení horizontální segregace s cílem zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů v různých výborech a ukončit koncentraci portfolií podle pohlaví, v důsledku čehož jsou oblasti s vyšším podílem žen méně oceňovány;

15.  vyzývá politické skupiny a jejich sekretariáty, aby zavedly vnitřní pravidla a další příslušná opatření, jako jsou kodexy chování a nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, školení a monitorování s cílem zajistit rovnost žen a mužů při jejich vnitřním fungování, zejména pokud jde o jmenování a rozdělení úloh a povinností; vyzývá k tomu, aby byly politickým skupinám zpřístupněny pokyny a poradenství týkající se osvědčených postupů, včetně školení pro zaměstnance a poslance o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby tak jejich členové mohli lépe pochopit a uplatňovat koncepci začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svého vnitřního fungování;

16.  vyzývá příslušná generální ředitelství, aby zajistila, že výběr autorů studií bude vyvážený z hlediska pohlaví;

17.  konstatuje, že navzdory veškerému pokroku a úsilí nebylo dosud dosaženo rovnosti žen a mužů na všech úrovních řízení správy Parlamentu; vítá skutečnost, že na úrovni ředitelů bylo dosaženo rovnosti, vyjadřuje však politování nad tím, že ženy představují pouze 23,1 % generálních ředitelů a 39,3 % vedoucích oddělení; oceňuje v tomto ohledu cíl správy Parlamentu, aby do roku 2024 ženy zastávaly 50 % středních a vyšších vedoucích pozic a 40 % nejvyšších manažerských pozic ve správě; vyzývá k tomu, aby při přijímání do zaměstnání byly upřednostňovány ženy, pokud jsou nedostatečně zastoupeny a příslušné zásluhy uchazečů jsou stejné; zdůrazňuje, že je třeba budovat a posilovat odborné znalosti v oblasti rovnosti žen a mužů na úrovni vedení; vyzývá k provádění mentorských programů;

18.  požaduje sběr údajů o vertikálním a horizontálním zastoupení zaměstnanců politických skupin a anonymizovaných údajů o rozdílech v odměňování asistentů poslanců, zaměstnanců skupin a administrativních pracovníků s cílem zajistit transparentnost odměňování;

19.  požaduje, aby byly pravidelně shromažďovány údaje o podílu zaměstnanců Parlamentu, kteří pracují na částečný úvazek, rozčleněné podle pohlaví; vyzývá k přijetí opatření na základě stávajících údajů(17) s cílem řešit významnou nerovnováhu a posoudit, jak může Parlament poskytnout dodatečnou podporu v případě, že si zaměstnanci přejí vrátit k práci na plný úvazek;

20.  zdůrazňuje, že obtěžování na pracovišti představuje závažný útok na psychické i fyzické zdraví člověka a může způsobit, že dotčená osoba se necítí v práci bezpečně a v některých případech není ani schopna svou práci vykonávat; konstatuje, že u žen je mnohem větší pravděpodobnost než u mužů, že budou vystaveny sexuálnímu obtěžování; domnívá se, že navzdory veškerému dosavadnímu úsilí o zajištění politiky nulového obtěžování se v Parlamentu případy sexuálního obtěžování stále vyskytují a že úsilí o předcházení sexuálnímu obtěžování by mělo být zvýšeno; znovu proto vyzývá k provedení následujících opatření s cílem zlepšit politiky boje proti obtěžování:

21.  zavazuje se, že poslancům, zaměstnancům skupin, akreditovaným parlamentním asistentům a administrativním pracovníkům zaručí dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, například přijetím pracovní doby, která bude k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem přispívat, a spoluprací s Komisí a Radou s cílem nalézt společné řešení pro schůze všech tří orgánů; požaduje revizi opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem s cílem zlepšit a posílit stávající rámec a zároveň zohlednit mimo jiné dopady práce z domova po pandemii COVID-19 a vyvážit pružné uspořádání pracovní doby s požadavky dobře fungujícího a silného Parlamentu;

22.  vyzývá k prodloužení nepřenosné mateřské a otcovské dovolené pro zaměstnance Parlamentu po narození dítěte nebo převzetí péče o dítě, a to na období o celkové délce šesti měsíců pro každého rodiče, které bude čerpáno během prvního roku; zdůrazňuje, že čerpat šest měsíců rodičovské dovolené by mělo být možné během prvních tří let života dítěte; vyjadřuje politování nad tím, že zaměstnanci orgánů EU dostávají při čerpání rodičovské dovolené pouze pevně stanovený příspěvek, a nikoli 100 % svého platu, což výrazně odrazuje od využívání této dovolené; žádá, aby byla při čerpání rodičovské dovolené pobírána plná výše odměny; vítá příspěvky, které jsou k dispozici rodinám zaměstnanců Parlamentu;

23.  požaduje zejména, aby byla prostřednictvím změny statutu poslanců Evropského parlamentu uznána mateřská, otcovská a rodičovská dovolená poslancům Parlamentu; dále požaduje, aby byla zavedena řešení, která poslancům zaručí možnost pokračovat v práci i při čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, jako je zachování možnosti distančního hlasování během dovolené nebo prozkoumání možnosti dočasného nahrazení, což by zajistilo, že voliči budou zastoupeni i v době, kdy jsou poslanci na dovolené, a že poslanci nebudou tlačeni k tomu, aby se okamžitě vrátili do práce; zdůrazňuje, že rozhodnutí využít dočasné náhrady by bylo na rozhodnutí příslušného poslance;

24.  vyzývá útvary Parlamentu, aby prozkoumaly dopad menopauzy na pracovní život zaměstnanců Parlamentu; zdůrazňuje, že řešení této otázky by mělo být založeno na důkazech a mělo by zahrnovat přijetí pokynů týkajících se řízení v oblasti zdraví a životního stylu osob středního věku a příznaků menopauzy, a to za použití vnitrostátních a mezinárodních pokynů; vyzývá k tomu, aby menopauza byla zohledněna v politikách řízení nemocnosti a absence na pracovišti;

Zdůraznění genderového hlediska v parlamentních činnostech

25.  vítá práci výboru FEMM, skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jakožto vedoucích orgánů při zajišťování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; vyzývá však k užší a strukturovanější spolupráci a koordinaci mezi těmito orgány, zejména za mimořádných okolností, jako je krize COVID-19 a období po jejím odeznění, a to prostřednictvím pravidelných setkání za účelem sdílení informací a vydávání společných tematických zpráv;

26.  vítá novou iniciativu Konference předsedů delegací vyzvat všechny delegace, aby jmenovaly členy odpovědné za začleňování genderového hlediska, a oceňuje spolupráci mezi sítí pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a poslanci odpovědnými za rovnost žen a mužů a rozmanitost v delegacích;

27.  vyzývá k začlenění sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do jednacího řádu, aby byla zohledněna její úloha spočívající v podpoře začleňování genderového hlediska do činnosti parlamentních výborů a delegací; požaduje, aby byly vytvořeny nezbytné zdroje, které této síti umožní vykonávat své funkce a vypracovávat příslušná doporučení; vyzývá k tomu, aby byla na pořad jednání schůzí výborů zařazena jako stálý bod diskuse, která by se věnovala této problematice;

28.  vítá školení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) určené pro poslance, které bylo zaměřeno na posuzování dopadů na rovnost žen a mužů a genderové rozpočtování a které bylo uzpůsobeno potřebám Parlamentu; vybízí k užší spolupráci s institutem EIGE, v jejímž rámci by se konala pravidelná školení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro poslance, zaměstnance skupin, parlamentní asistenty, parlamentní útvary a zaměstnance sekretariátů výborů; připomíná, že je důležité nabízet programy přizpůsobené konkrétním potřebám a znalostem jak na politické, tak na správní úrovni;

29.  poukazuje na to, že výbor FEMM jakožto plnohodnotný výbor odpovědný za práva žen a genderovou rovnost se zabývá mnohými horizontálními otázkami, které se často dotýkají práce jiných výborů; konstatuje, že začleňování návrhů výboru FEMM ve formě stanovisek nebo pozměňovacích návrhů se v jednotlivých výborech liší; vítá závazek, který je obsažen v harmonogramu pro provádění plánu a který spočívá v tom, že se budou prostřednictvím příslušných útvarů a orgánů shromažďovat jasné ukazatele pro měření toho, zda jsou příspěvky výboru FEMM začleňovány do dokumentů jiných výborů a konečného postoje Parlamentu; vyzývá k systematickému, transparentnímu a odpovědnému monitorování začleňování návrhů výboru FEMM, což je zásadní pro zajištění řádného uplatňování zásad rovnosti žen a mužů a začleňování genderového hlediska;

30.  zdůrazňuje, že pro zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů hrají důležitou úlohu pozměňovací návrhy, které výbor FEMM předkládá ve svých stanoviscích; v souvislosti se zprávami z vlastního podnětu žádá o zlepšení spolupráce mezi výbory při stanovování harmonogramu, aby mezi okamžikem, kdy je k dispozici návrh zprávy hlavního výboru, a hlasováním ve výboru byl dostatek času na to, aby výbor FEMM mohl předložit svůj postoj ve formě pozměňovacích návrhů k návrhu zprávy; zdůrazňuje, že za začlenění opatření zohledňujících genderovou rovnost do jednotlivých výborů nesou odpovědnost členové sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že tato činnost dosud probíhá velmi nekonzistentně, a domnívá se, že by měla být prováděna na strukturovanějším základě;

31.  vyzývá k tomu, aby všechny pracovní cesty výborů a delegací byly genderově vyvážené a aby byl v této souvislosti zkoumán aspekt genderové rovnosti a práv žen; dále vyzývá k začlenění setkání s organizacemi prosazujícími rovnost žen a mužů do programů pracovních cest;

32.  vítá závazek obsažený v harmonogramu provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů k zajištění toho, aby všechna slyšení, semináře a konference pořádané výbory a jinými subjekty zahrnovaly genderově vyvážené panely a zastoupení odborníků, kteří budou mít potřebnou kvalifikaci pro posouzení rozměru genderové rovnosti a práv žen v konkrétní oblasti zájmu; žádá, aby byly stanoveny jasné cíle pro provádění tohoto ustanovení;

33.  oceňuje Týden rovnosti žen a mužů, který se v Parlamentu konal poprvé v roce 2020 a v jehož rámci byly všechny parlamentní výbory a delegace vyzvány k pořádání akcí zaměřených na rovnost žen a mužů ve svých oblastech působnosti; vítá pokračování této úspěšné iniciativy a skutečnost, že se jí zúčastnilo 16 výborů a 6 delegací a že v roce 2021 bylo v jejím rámci uspořádáno 21 akcí; vyzývá všechny orgány Parlamentu, včetně výborů a delegací, které tak dosud neučinily, aby se k této iniciativě, která zvyšuje povědomí a posiluje spolupráci, pravidelně připojovaly a přispívaly k ní;

34.  žádá síť pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, skupinu na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, výbor FEMM a Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby vypracovaly a přijaly zvláštní pokyny pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování;

35.  vítá studii EPRS o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; konstatuje však, že EPRS musí tuto studii pravidelně opakovat na základě kvantitativních a kvalitativních genderových statistik a údajů rozčleněných podle pohlaví, které by měly být systematicky shromažďovány a zpřístupňovány útvary Parlamentu v rámci jeho akčního plánu pro rovnost žen a mužů a harmonogramu jeho provádění;

36.  vítá překlad pokynů pro užívání genderově neutrálního jazyka do všech úředních jazyků EU; vyjadřuje politování nad nedostatečným prováděním těchto pokynů a požaduje další opatření zaměřená na zvyšování povědomí o těchto otázkách a zvláštní školení pro právníky-lingvisty Parlamentu; požaduje pravidelnou revizi těchto pokynů a jejich překladů s cílem zajistit, aby odrážely vývoj v každém jazyce a byla zachována jejich správnost;

37.  zavazuje se, že zajistí přidělení dostatečných finančních prostředků a lidských zdrojů na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zlepšení spolupráce a koordinace mezi různými orgány, které se zabývají rovností žen a mužů a rozmanitostí v Parlamentu;

Zajištění právních předpisů zohledňujících rovnost žen a mužů

38.  zdůrazňuje význam posouzení dopadu na rovnost žen a mužů pro navrhování právních předpisů a hodnocení legislativních iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že dopady na rovnost žen a mužů se v rámci posouzení dopadů Komise zřídka řeší a že pokyny Komise pro posuzování dopadů v souvislosti s víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 doporučují, aby byla rovnost žen a mužů zohledňována při tvorbě politik, pouze pokud je to „přiměřené“; žádá Komisi, aby změnila svůj přístup, provedla a zveřejnila posouzení dopadu na rovnost žen a mužů u každého legislativního návrhu a aby ve svých návrzích explicitně uváděla cíle a ukazatele výkonnosti týkající se rovnosti žen a mužů; zavazuje se, že u každé legislativní zprávy z vlastního podnětu provede posouzení dopadu na rovnost žen a mužů s cílem zahrnout genderové hledisko; zavazuje se k hledání nových metod a nástrojů pro lepší začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do legislativního procesu;

39.  vyjadřuje politování nad tím, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů dosud nebylo uplatňováno v rámci celého rozpočtu EU a že příspěvek rozpočtu k dosažení rovnosti žen a mužů nebyl odpovídajícím způsobem monitorován; vyzývá k systematickému začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU; zdůrazňuje, že genderové hledisko musí být začleněno do všech úrovní rozpočtového procesu, aby bylo možné využívat příjmy a výdaje k dosažení cílů, které byly v oblasti rovnosti žen a mužů stanoveny; vítá opatření plánovaná v harmonogramu provádění akčního plánu Parlamentu pro rovnost žen a mužů v oblasti genderového rozpočtování a požaduje, aby byla co nejdříve provedena;

40.  chválí vyjednavače Parlamentu za to, že prosadili začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do VFR na období 2021–2027 jako horizontální zásadu; vítá zejména závazek Komise zavést metodiku pro měření příslušných výdajů programů financovaných z VFR na období 2021–2027 nejpozději do konce roku 2022; vyzývá Komisi, aby zlepšila odpovědnost a transparentnost rozpočtu, uplatňovala novou metodiku na všechny programy financování EU a uplatňovala genderové rozpočtování v rámci přezkumu stávajícího VFR v polovině období; naléhavě vyzývá Komisi, aby se v tomto ohledu řídila doporučeními Evropského účetního dvora;

41.  vítá, že do nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost(18) byl zahrnut obecný cíl zmírnit sociální a hospodářský dopad krize COVID-19, zejména na ženy, a požadavek zahrnout vysvětlení, jak by opatření obsažená v národních plánech pro oživení a odolnost přispěla k rovnosti žen a mužů; vyjadřuje však politování nad tím, že do národních plánů nebyla zahrnuta zvláštní kapitola o rovnosti žen a mužů, jak k tomu vyzýval výbor FEMM; zdůrazňuje, že podávání zpráv zohledňujících rovnost žen a mužů a opatření na začleňování genderového hlediska nelze nahradit pouhým sledováním situace v sociální oblasti a sociálními investicemi; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů si v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zaslouží vlastní metodiku začleňování, a připomíná, že vhodnou metodiku vypracoval institut EIGE;

42.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění Nástroje pro oživení a odolnost, zejména pokud jde o stávající ustanovení týkající se rovnosti žen a mužů, a aby do srovnávacího přehledu pro oživení a odolnost zahrnula příslušné ukazatele s cílem sledovat dopad národních plánů na rovnost žen a mužů a výši finančních prostředků přidělených a vynaložených na podporu tohoto cíle; zdůrazňuje, že je třeba začlenit rovnost žen a mužů do struktury správy ekonomických záležitostí EU a evropského semestru;

43.  vyjadřuje politování nad tím, že několik programů financování EU se značným potenciálem přispět k rovnosti žen a mužů, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, společná zemědělská politika a Erasmus, nezohlednilo rovnost žen a mužů s dostatečnou účinností;

44.  zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem pro všechny strany zapojené do rozhodovacích procesů je sociální dialog, jenž má v tomto ohledu zásadní význam pro zlepšení rovnosti žen a mužů ve všech orgánech a institucích EU;

45.  vyzývá Komisi, aby posílila institucionální rámec na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a promítla svůj závazek týkající se začleňování tohoto hlediska do konkrétních opatření; žádá Komisi, aby přijala prováděcí plán pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nemá plnohodnotnou strategii pro odbornou přípravu zaměřenou na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a svým zaměstnancům nabízí pouze jeden nepovinný úvodní kurz; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii odborné přípravy v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zajistila dostupnost této odborné přípravy pro všechny zaměstnance a plně využívala nástrojů a odborných znalostí institutu EIGE v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

47.  vyzývá Komisi, aby při sběru údajů systematicky rozdělovala údaje podle pohlaví a zohledňovala genderový rozměr při hodnocení programů EU a podávání zpráv o těchto programech; vyzývá Komisi, aby do nadcházejících legislativních návrhů zahrnula požadavek na systematické shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví a příslušných ukazatelů rovnosti žen a mužů pro všechny programy a aby zahrnula požadavky na monitorování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že monitorování a hodnocení zohledňující rovnost žen a mužů je důležité pro snadnější dosažení cílů začleňování genderového hlediska;

48.  vyjadřuje politování nad nedostatečným odhodláním Rady přijímat právní předpisy s ohledem na rovnost žen a mužů a opakuje své požadavky, aby EU odblokovala ratifikaci Istanbulské úmluvy, horizontální antidiskriminační směrnice, která zajistí, že při boji proti diskriminaci na základě pohlaví bude zohledněn průřezový rozměr, a směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

49.  apeluje na členské státy, aby v plné míře provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá Komisi, aby její provádění účinně monitorovala;

50.  znovu vyzývá Radu a Evropskou radu, aby zřídily Radu pro rovnost žen a mužů, neboť EU potřebuje platformu pro mezivládní výměnu informací o rovnosti žen a mužů a formální fórum ministrů a státních tajemníků odpovědných za tuto oblast s cílem posílit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik a právních předpisů EU, rozvíjet dialog a spolupráci mezi členskými státy, vyměňovat si osvědčené postupy a právní předpisy, odblokovat jednání o hlavních návrzích týkajících se rovnosti žen a mužů, poskytovat společné reakce na problémy v celé EU a zajistit, aby otázky rovnosti žen a mužů byly projednávány na nejvyšší politické úrovni;

51.  vyzývá k lepšímu a účinnějšímu uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci Konference o budoucnosti Evropy, a to prostřednictvím větší koordinace mezi příslušnými parlamentními orgány s cílem posílit genderový rozměr příspěvků pracovních skupin a diskusí probíhajících na plenárním zasedání konference a návrhů, které jsou tam předkládány;

52.  dále vyzývá k přijetí opatření zajišťujících začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a k přijetí konkrétních cílených opatření k dosažení genderové rovnosti, jako jsou právní předpisy, doporučení a politiky týkající se genderově podmíněného násilí, transparentnosti odměňování a péče;

Rovnost žen a mužů a rozmanitost v symbolické funkci Parlamentu

53.  zdůrazňuje, že má-li být Parlament orgánem zohledňujícím genderové aspekty, měl by si být vědom symbolických významů, které vyjadřuje prostřednictvím své komunikační strategie a koncepce fyzických prostor, a měl by jim věnovat pozornost; žádá, aby se v těchto oblastech vynakládalo mnohem větší úsilí;

54.  požaduje, aby byly přijaty konkrétní cíle pro zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů při pojmenovávání a přejmenovávání budov, místností a dalších fyzických prostor Evropského parlamentu;

55.  vítá závazek uvedený v harmonogramu provádění plánu týkající se zmapování zařízení určených pro péči o děti v prostorách Parlamentu, včetně prostor pro kojení, a požaduje, aby byl přijat závazek k jejich případnému přepracování, jakmile bude vypracována předchozí analýza jejich současného stavu;

56.  požaduje, aby byla provedena analýza rozmístění a koncepce toalet Parlamentu s cílem posoudit, zda je třeba je přizpůsobit požadavkům všech pohlaví, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení genderově neutrálních toalet a zvýšení počtu toalet s individuálními odpadkovými koši a umyvadly s cílem usnadnit používání menstruačních kalíšků a dalších hygienických potřeb;

57.  žádá, aby byla přezkoumána komunikační strategie Parlamentu, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení protokolu sloužícího k uctění památky obětí femicidy a revize internetových stránek Parlamentu tak, aby do hlavní nabídky domovské stránky byl zahrnut zvláštní oddíl o rovnosti žen a mužů, relevantní informace o klíčových dokumentech, jako je proces ratifikace Istanbulské úmluvy ze strany EU, a aktuální informace o historii a složení Parlamentu z hlediska zohledňování rovnosti žen a mužů;

Závěrečné poznámky

58.  opakuje svou výzvu k provedení auditu(19) s cílem zmapovat současnou situaci, pokud jde o rovnost pohlaví a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a vydat doporučení jak pro politickou, tak pro správní činnost Parlamentu; navrhuje, aby se tento audit vztahoval na všechny oblasti a ukazatele vypracované v „Souboru nástrojů parlamentů pro začlenění hlediska rovnosti žen a mužů“ vydaném institutem EIGE a určil v každé oblasti analýzy pravidla, která usnadňují rovnost žen a mužů, nebo jí naopak brání, s cílem aktualizovat akční plán Parlamentu pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění; vyzývá k tomu, aby do tohoto auditu bylo zahrnuto posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, pokud jde o uplatňování stálého požadavku na vyvážené zastoupení žen a mužů ve všech parlamentních strukturách, včetně výborů, delegací a pracovních cest;

59.  poukazuje na to, že některé oblasti, na něž se vztahuje akční plán pro rovnost žen a mužů a harmonogram jeho provádění, jsou ze své podstaty spojeny s politickou organizací skupin, a proto vyžadují politickou diskusi zahrnující všechny skupiny; vyzývá k tomu, aby byla v rámci Konference předsedů vytvořena dočasná pracovní skupina složená ze zástupců každé politické skupiny, jíž by předsedali stálí zpravodajové Parlamentu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a která by řídila činnost v této oblasti, prováděla toto usnesení a koordinovala svou činnost se skupinou na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, s předsednictvem Parlamentu, výborem FEMM a případně se sítí pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vybízí politické skupiny, aby tuto pracovní skupinu zřídily do poloviny roku 2022;

o
o   o

60.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79. (2) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384. (3) Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225. (4) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 18. (5) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 32. (6) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 13. (7) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 96. (8) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 48. (9) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192. (10) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 31. (11) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 208. (12) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 150. (13) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 98. (14) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191. (15) Ahrens, P., „Jdeme proti proudu? Institucionalizace genderového mainstreamingu v Evropském parlamentu“, Genderování Evropského parlamentu: struktury, politiky a postupy (Working against the tide? Institutionalizing Gender Mainstreaming in the European Parliament, Gendering the European Parliament: Structures, Policies, and Practices), eds. P. Ahrens a A. L. Rolandsen, Rowman & Littlefield International, 2019, s. 85-101. (16) V souladu s článkem 223 SFEU a volebním právem EU, jak je stanoveno v aktu z roku 1976 o volbách do Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ve znění z roku 2002 (Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5). (17) Viz brožura „Ženy v Evropském parlamentu“ z roku 2021. (18) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17. (19) Úř. věst. C 323, 11.8.2021, s. 33.