Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 o rámci pro evropskou srážkovou daň (2021/2097(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na články 12, 45, 49, 58, 63, 64, 65, 113, 115 a 116 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na návrh směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, který dne 11. listopadu 2011 předložila Komise (COM(2011)0714),
– s ohledem na směrnici Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států(1) („směrnice o mateřských a dceřiných společnostech“),
– s ohledem na směrnici Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu(2), a směrnici Rady (EU) 2017/952 ze dne 29. května 2017, kterou se mění směrnice (EU) 2016/1164, pokud jde o hybridní nesoulady s třetími zeměmi(3),
– s ohledem na směrnici Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států(4) („směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků“),
– s ohledem na směrnici Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní(5),
– s ohledem na směrnici Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat(6),
– s ohledem na návrhy Komise ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016)0685) a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (COM(2016)0683), na soubor dokumentů týkajících se zdanění digitální ekonomiky(7) a na postoj Parlamentu k těmto návrhům,
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 nazvané „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),
– s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 11. září 2012 k návrhu směrnice Rady o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států(8),
– s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(9),
– s ohledem na opatření Komise v návaznosti na každé z výše uvedených usnesení Parlamentu(10),
– s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 23. září 2020 o transakcích Cum/Ex, Cum/Cum a mechanismech dožadování se refundace srážkové daně,
– s ohledem na doporučení Komise ze dne 19. října 2009 o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně(11),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 nazvané „Dvojí zdanění na jednotném trhu“ (COM(2011)0712),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 nazvané „Akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení“ (COM(2020)0312),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020)0590),
– s ohledem na kodex chování Komise z roku 2017 týkající se srážkové daně,
– s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 11. května 2020 o transakcích Cum/Ex, Cum/Cum a mechanismech dožadování se refundace srážkové daně,
– s ohledem na závěrečnou zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 23. září 2020 o přezkumu nařízení o zneužívání trhu,
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. března 2017 nazvanou „Urychlení unie kapitálových trhů: odstranění vnitrostátních překážek toků kapitálu“ (COM(2017)0147),
– s ohledem na studii Daňové observatoře EU z října 2021 nazvanou „Dopady globální minimální daně na příjmy: odhady pro jednotlivé státy“,
– s ohledem na studii Daňové observatoře EU ze dne 22. listopadu 2021 nazvanou „Nové formy daňové soutěže v Evropské unii: empirické zkoumání“,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost(12),
– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. ledna 2021 nazvaný „Pokyny členským státům – plány pro oživení a odolnost“ (SWD(2021)0012),
– s ohledem na prohlášení inkluzivního rámce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) / G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) ze dne 1. července 2021 k dvoupilířovému řešení daňových výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky,
– s ohledem na projekt OECD pro smluvní úlevy a zlepšení dodržování daňových předpisů (TRACE),
– s ohledem na počáteční posouzení dopadů ze dne 28. září 2021 týkající se iniciativy nazvané „Nový systém EU pro zamezení dvojímu zdanění a předcházení zneužívání daňového systému v oblasti srážkové daně“, které provedla Komise,
– s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(13),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(14),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o skandálu cum-ex: finanční kriminalita a nedostatky současného právního rámce(15),
– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích(16),
– s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o reformě unijního seznamu daňových rájů(17),
– s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky(18),
– s ohledem na článek 54 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0011/2022),
A. vzhledem k tomu, že členské státy stále ztrácejí v důsledku škodlivých daňových praktik daňové příjmy a že příjmy každoročně ušlé následkem toho, že se právnické osoby vyhýbají daňovým povinnostem, se podle odhadů pohybují v rozmezí 36–37 miliard EUR(19) až 160–190 miliard EUR(20);
B. vzhledem k tomu, že z nezávislých výzkumů(21) vyplývá, že výše výnosů daně z příjmů právnických osob, o kterou se členské státy EU dohromady připravují mezi sebou navzájem, je vyšší než částka, kterou ztratí vůči třetím zemím;
C. vzhledem k tomu, že velké toky licenčních poplatků, úroků nebo dividend přes určitou jurisdikci naznačují, že jsou zisky přesměrovávány výhradně za účelem snížení daňového zatížení;
D. vzhledem k tomu, že struktury agresivního daňového plánování lze rozdělit do tří hlavních skupin: i) platby licenčních poplatků, ii) platby úroků a iii) stanovování převodních cen(22), což poukazuje na význam toků pasivních příjmů, pokud jde o vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky;
E. vzhledem k tomu, že inkluzivní rámec OECD/G20 pro řešení BEPS se dohodl na klíčových prvcích dvoupilířové reformy mezinárodního daňového systému s cílem řešit výzvy plynoucí z digitalizace hospodářství, včetně minimální efektivní sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %;
F. vzhledem k tomu, že podle odhadů Daňové observatoře EU povede provádění druhého pilíře dohody OECD/G20 k okamžitému zvýšení daňových příjmů 27 členských států o 63,9 miliardy EUR;
G. vzhledem k tomu, že srážkové daně mohou snížit riziko daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, ale mohou také vést ke dvojímu zdanění; vzhledem k tomu, že tyto daně představují pro členské státy zdroj příjmů k financování veřejných výdajů a jsou účinným nástrojem pro zajištění domácí daňové základny a boj proti přesouvání zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním;
H. vzhledem k tomu, že změny v systému srážkové daně na úrovni EU a členských států by měly být začleněny do stávajících a budoucích ustanovení proti vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je provádění výše uvedené dohody, jíž bylo dosaženo v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS;
I. vzhledem k tomu, že strategie cum-ex i cum-cum zahrnují vrácení srážkové daně z dividend, na které příjemci neměli nárok, a odhaduje se, že v letech 2000 až 2020 stály daňové poplatníky celkem přibližně 140 miliard EUR; vzhledem k tomu, že většina těchto vrácení se považuje za nezákonnou a že tato odhalení představují dosud největší skandál v oblasti daňových podvodů v Evropské unii;
J. vzhledem k tomu, že složité, zdlouhavé, nákladné a nestandardizované postupy refundace prostředků zvyšují riziko strategií daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem, jak dokládají odhalení cum-ex, a současně zvyšují administrativní zátěž pro přeshraniční investice, zejména pro malé a střední podniky a retailové investory, a mohou odrazovat od přeshraničních investic a být překážkou pro integraci trhu a rozvoj unie kapitálových trhů;
K. vzhledem k tomu, že Evropský parlament formuloval svůj postoj k unii kapitálových trhů ve svém usnesení ze dne 8. října 2020 nazvaném „Další rozvoj unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů“(23); vzhledem k tomu, že EU je i nadále odhodlána dokončit unii kapitálových trhů a prosazovat skutečný evropský trh, který podporuje přeshraniční investice; vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení z roku 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ označila cíl zmírnit zátěž spojenou se zdaněním přeshraničních investic za jeden z klíčových akčních bodů;
L. vzhledem k tomu, že Komise v minulosti zavedla nezávazná opatření s cílem zjednodušit postupy pro žádosti o vrácení daně, včetně kodexu chování týkajícího se srážkové daně a doporučení ohledně zjednodušení postupů pro přeshraniční žádosti o poskytnutí úlevy ze srážkové daně, které přinesly pouze omezené výsledky; vzhledem k tomu, že balíček TRACE OECD(24) rovněž není široce uplatňován;
M. vzhledem k tomu, že Komise odhadla, že v roce 2016 činily celkové náklady na řízení o vrácení srážkové daně přibližně 8,4 miliardy EUR, což bylo způsobeno především ušlými daňovými úlevami, náklady na vyřízení žádosti o vrácení a náklady na obětované příležitosti(25), přičemž tato situace snižovala atraktivitu vyhlídek na přeshraniční investice;
N. vzhledem k tomu, že směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a směrnice o mateřských a dceřiných společnostech osvobozují od srážkové daně některé přeshraniční platby, které se uskutečňují v rámci EU a souvisejí s úroky, licenčními poplatky a dividendami, s cílem zamezit dvojímu zdanění;
O. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie dne 26. února 2019 rozhodl v několika případech týkajících se dánského režimu srážkové daně, pokud jde o dividendy a úroky vyplácené dánskými společnostmi společnostem v jiných členských státech EU, což má významné důsledky pro uplatňování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a směrnice o mateřských a dceřiných společnostech; vzhledem k tomu, že tyto případy potvrzují význam spolehlivých informací o skutečném vlastnictví a ekonomické podstatě ze strany příjemce pasivních příjmů;
P. vzhledem k tomu, že 3. bod odůvodnění směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků uvádí, že „je nutné zajistit, aby platby úroků a licenčních poplatků byly zdaněny jednou v jednom členském státě“;
Q. vzhledem k tomu, že jednání o revizi směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků v Radě jsou pozastavena od roku 2012 kvůli rozdílným názorům členských států na možnost zavedení minimální efektivní sazby daně z licenčních poplatků a úroků; vzhledem k tomu, že Komise je toho názoru, že provedení druhého pilíře inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení BEPS ve vnitrostátním právu by mělo umožnit dohodu o projednávaném návrhu na přepracování směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků(26);
R. vzhledem k tomu, že se Komise zavázala, že předloží návrh legislativní iniciativy na zavedení společného standardizovaného celounijního systému úlev ze srážkové daně u zdroje, jenž by byl doprovázen mechanismem pro výměnu informací a spolupráci mezi daňovými správami(27);
S. vzhledem k tomu, že vysoké standardy spolupráce mezi členskými státy v oblasti zdanění v mezích Smluv a evropského právního rámce jsou i nadále zásadní pro ochranu a zabezpečení integrity jednotného trhu;
Ukončení přesouvání zisku
1. konstatuje, že navzdory pokračujícímu úsilí zůstává systém srážkové daně v jednotlivých členských státech z velké části roztříštěný, pokud jde o sazby a postupy při poskytování úlevy, což vytváří mezery v pravidlech a právní nejistotu; dále konstatuje, že současný systém je zneužíván k přesouvání zisku, umožňuje agresivní daňové plánování a kromě překážek pro přeshraniční investice na jednotném trhu vytváří i nežádoucí účinek dvojího zdanění;
2. vítá značný pokrok, jehož bylo v posledních letech v boji proti škodlivým daňovým praktikám dosaženo, a to jak na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni, přičemž zdůrazňuje, že je třeba lépe uplatňovat stávající právní předpisy a že může být vzhledem k narůstajícím důkazům o přesouvání zisku, škodlivé daňové soutěži a podvodech, zejména po odhaleních cum-ex, nezbytné, aby byla kromě úsilí o odstranění daňových překážek pro přeshraniční investice přijata i legislativní opatření;
3. vítá dohodu o dvoupilířové reformě, jíž bylo dosaženo v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 a jejíž součástí je celosvětová minimální efektivní sazba daně z příjmu právnických osob; považuje tuto dohodu za důležitý krok směrem k ukončení praxe přesouvání zisků do jurisdikcí s nízkým zdaněním, omezení škodlivé daňové soutěže mezi územími a zajištění toho, aby společnosti odváděly v každé jurisdikci svůj spravedlivý daňový podíl; konstatuje však, že dohoda obsahuje doložky o vyloučení a výjimku de minimis a že její působnost se zaměřuje na nadnárodní společnosti s celosvětovým konsolidovaným obratem ve výši nejméně 750 milionů EUR;
4. je potěšen tím, že dohodu inkluzivního rámce OECD/G20 o dvoupilířové reformě podpořilo 137 zemí a jurisdikcí; s uspokojením konstatuje, že na dohodě se podílejí všichni členové skupiny G20 a OECD a všechny členské státy EU; vítá skutečnost, že Komise předložila legislativní návrh na provádění druhého pilíře podle této dohody krátce poté, co OECD vypracovala svá vzorová pravidla; vyzývá Radu, aby s přihlédnutím k postoji Parlamentu tyto návrhy urychleně přijala, tak aby byly účinné v roce 2023; domnívá se, že součástí provádění mezinárodní dohody je stanovení spodního limitu pro daňovou soutěž;
5. připomíná, že srážkové daně mohou být obranným opatřením, které členské státy přijímají vůči zemím uvedeným na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti; žádá Komisi, aby zvážila předložení legislativního návrhu, který by posílil koordinovaná obranná opatření vůči zemím uvedeným na seznamu, neboť diskreční uplatňování těchto opatření jednotlivými členskými státy bylo méně účinné, než se očekávalo; v tomto ohledu zdůrazňuje, že musí být rovněž zohledněno provádění dohody OECD/G20, zejména druhého pilíře;
6. opakuje svůj požadavek, aby Komise předložila legislativní návrh na celounijní srážkovou daň s cílem zajistit, aby platby vzniklé v rámci Unie byly před tím, než ji opustí, alespoň jednou zdaněny(28); naléhavě vyzývá Komisi, aby do tohoto návrhu zahrnula důrazná opatření proti zneužívání;
7. konstatuje, že jednoduchý, soudržný a spravedlivý daňový systém je klíčovým faktorem pro posílení konkurenceschopnosti EU; vyjadřuje politování nad tím, že stále dochází k erozi základu daně a přesouvání zisku, jež jsou usnadňovány tím, že neexistuje společná srážková daň z odchozích plateb do třetích zemí, jakož i společná pravidla a postupy, které by účinněji zajišťovaly zdanění toků dividend, licenčních poplatků a úroků uvnitř EU, včetně případné minimální efektivní daňové sazby; zdůrazňuje, že řešení problematiky přesouvání zisku by mělo být jedním z hlavních úkolů EU v nadcházejících letech;
8. připomíná, že Komise v kontextu evropského semestru a posouzení národních plánů pro oživení a odolnost dospěla k závěru, že je zapotřebí dalších reforem v zájmu potírání agresivního daňového plánování v šesti členských státech, v nichž je pravděpodobné, že neexistence nebo omezené uplatňování srážkové daně na odchozí platby budou zneužívány k agresivnímu daňovému plánování a spekulativnímu výběru smluv („treaty shopping“);
9. vyzývá Komisi, aby trvala na provádění doporučení v rámci evropského semestru a posouzení národních plánů pro oživení a odolnost, pokud jde o agresivní daňové plánování, a zejména platby úroků, licenčních poplatků a dividend;
10. zdůrazňuje, že režim fungující v rámci směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a směrnice o mateřských a dceřiných společnostech může ve spojení s neexistencí společných pravidel a postupů, které by zajišťovaly zdanění toků dividend, úroků a licenčních poplatků uvnitř EU, umožňovat, aby tyto toky opouštěly EU nezdaněny do třetích jurisdikcí s nízkým zdaněním, což může mít za následek značné ztráty příjmů; zdůrazňuje, že tuto otázku je třeba řešit přinejmenším prostřednictvím pravidel proti erozi základu daně;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společný a standardizovaný rámec pro srážkovou daň, který by zmírnil složitost pro investory, ukončil praxi spekulativního výběru smluv a zajistil, aby veškeré dividendy, úroky, kapitálové zisky, licenční poplatky, platby za odborné služby a příslušné smluvní platby vzniklé v EU byly zdaněny efektivní sazbou;
12. připomíná svůj postoj k revizi směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků přijatý v prvním čtení dne 11. září 2012; vyjadřuje politování nad tím, že revize této směrnice je od roku 2012 zablokována v Radě kvůli rozdílným názorům členských států na možnost zavedení minimální efektivní sazby daně z licenčních poplatků a úroků; naléhavě vyzývá Radu, aby jednání o směrnici o zdanění úroků a licenčních poplatků urychleně obnovila a uzavřela, a to s ohledem na provádění druhého pilíře ze strany EU;
13. konstatuje, že neexistence efektivní minimální sazby daně z dividend vyplacených akcionářům vytvořila prostředí, které může podporovat vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá Komisi, aby tuto otázku analyzovala a vyhodnotila nejlepší legislativní možnosti jejího řešení, včetně možnosti revize směrnice o mateřských a dceřiných společnostech;
14. připomíná, že nedávný výzkum(29) poukazuje na velké rozdíly v uplatňování srážkové daně v členských státech – sazby se mohou pohybovat mezi 0 % a 35 % –, a upozorňuje na skutečnost, že sazby srážkové daně v daňových smlouvách jsou často nižší než standardní sazby;
15. vybízí všechny členské státy, aby dokončily ratifikaci Mnohostranné úmluvy o provádění opatření souvisejících s daňovými dohodami za účelem předcházení erozi základu daně a přesouvání zisku (MLI); vyzývá Komisi, aby tyto normy MLI zahrnula do reformy unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a jeho kritérií;
16. vybízí členské státy, aby přezkoumaly všechny platné daňové smlouvy podepsané se třetími zeměmi s cílem zajistit soulad s novými celosvětovými normami; žádá Komisi, aby členským státům navrhla přiměřená opatření týkající se jejich stávajících dvoustranných daňových smluv s cílem zajistit, aby zahrnovaly obecná pravidla proti zneužívání;
17. vyzývá Komisi, aby posoudila vypracování pokynů EU pro jednání o daňových smlouvách mezi členskými státy a rozvojovými zeměmi s ohledem na „smluvní pravidlo zdanitelnosti“ („Subject to Tax Rule“) obsažené ve druhém pilíři;
Zintenzivnění boje proti dividendové arbitráži
18. připomíná, že v říjnu 2018 bylo na základě šetření odhaleno, že 11 členských států přišlo v důsledku strategií cum-ex a cum-cum o daňové příjmy ve výši až 55,2 miliardy EUR, avšak že nové odhady z šetření zveřejněného v říjnu 2021 stanovují výši ztráty veřejných příjmů v období 2000–2020 na přibližně 140 miliard EUR; je znepokojen skutečností, že tyto strategie jsou i nadále zneužívány na úkor veřejných financí EU; je znepokojen zprávami, že by mohly existovat další strategie s podobně škodlivým dopadem, např. cum-fake; konstatuje, že německý Soudní dvůr v Karlsruhe v červenci 2021 rozhodl, že strategie cum-ex jsou nezákonné, a tudíž představují daňové podvody;
19. bere na vědomí šetření i závěrečnou zprávu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) o transakcích cum-ex, cum-cum a mechanismech dožadování se refundace srážkové daně, o něž požádal Parlament; vyzývá Komisi, aby posoudila možná řešení pro potírání těchto strategií, zejména možnost propojit nárok na vrácení daně s příslušným vyplacením dividend, zejména prostřednictvím jedinečného identifikátoru, nebo pověřit výběrem srážkové daně a vydáním příslušného daňového dokladu jediný subjekt v každém členském státě, aby se zajistilo, že nebude možné vznést několik nároků na vrácení daně na základě jediného vyplacení a že správci daně budou moci snadno odhalit zneužívání žádostí o vrácení daně;
20. zdůrazňuje, že odhalení cum-ex měla dopad na integritu trhu a důvěru investorů; vyzývá Komisi, aby posoudila závěry závěrečné zprávy orgánu ESMA o přezkumu nařízení o zneužívání trhu s cílem analyzovat, zda bylo toto nařízení porušeno, a aby zvážila, zda je v tomto ohledu nutné provést jeho změny; zdůrazňuje, že evropské orgány, včetně orgánů EBA a ESMA, musí plnit své povinnosti v oblasti dohledu;
21. vyzývá Komisi, aby navrhla opatření na posílení spolupráce a vzájemné pomoci mezi daňovými orgány, orgány dohledu nad finančním trhem a případně donucovacími orgány, pokud jde o odhalování a stíhání mechanismů dožadování se refundace srážkové daně; upozorňuje na doporučení orgánu ESMA(30) Komisi, aby odstranila stávající právní omezení pro výměnu informací mezi orgány dohledu nad finančním trhem a daňovými orgány; vyzývá Komisi, aby v nadcházejících legislativních návrzích stanovila právní základ pro výměnu příslušných informací mezi těmito orgány, zejména za účelem upozorňování na podezřelé činnosti;
22. sdílí obavy orgánu ESMA, že mechanismy dožadování se refundace srážkové daně se zřídkakdy omezují na EU(31), a zdůrazňuje proto význam trvalé mezinárodní spolupráce v této oblasti;
23. vyzdvihuje úsilí Komise a iniciativy Parlamentu zaměřené na posílení daňové spolupráce mezi členskými státy, jako je například program Fiscalis;
24. zdůrazňuje, že ačkoli směrnice Rady 2014/107/EU usnadnila výměnu informací, existují další překážky, jež brání odhalování strategií cum-ex a cum-cum, k nimž patří prodlevy v zúčtování transakcí cenných papírů, rozsah výměny informací o kapitálových ziscích a nedostatečná spontánní výměna informací; připomíná doporučení obsažená ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 nazvaném „Uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky“;
25. zdůrazňuje, že je třeba přihlížet k úloze zprostředkovatelů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly vhodná opatření, která zabrání jejich úloze při usnadňování zneužívání daňového systému a vyhýbání se daňovým povinnostem; připomíná, že směrnice (EU) 2018/822 (DAC 6) zavedla pravidla povinného poskytování informací v případě přeshraničních uspořádání, čímž zprostředkovatelům vznikla povinnost oznamovat potenciálně škodlivá daňová uspořádání; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, do jaké míry tato pravidla přispěla k odhalování škodlivých daňových uspořádání, jako jsou strategie cum-cum a cum-ex, a do jaké míry měla odrazující účinek;
26. vyzývá Komisi, aby rozšířila povinnou výměnu informací na systémy dividendových arbitráží a veškeré informace o kapitálových výnosech, včetně poskytnutí vrácení daně z dividend a z kapitálových zisků; dále vyzývá Komisi, aby posoudila dopad rozšíření požadavků na podávání zpráv na přeshraniční režimy správy aktiv klientů, kteří jsou fyzickými osobami, přičemž přihlédne k administrativní zátěži, která by tak vznikla; v této souvislosti zdůrazňuje význam přesných a úplných informací o skutečném vlastnictví;
Odstranění překážek pro přeshraniční investice na jednotném trhu
27. velmi vítá záměr Komise předložit do konce roku 2022 návrh na zavedení společného a standardizovaného systému srážkové daně, který bude doplněn o mechanismus pro výměnu informací a spolupráci mezi daňovými správami členských států; naléhavě vyzývá Komisi, aby při plném dodržování pravomocí EU usilovala rovněž o řešení rozdílů ve srážkových daních v EU;
28. požaduje, aby se tento návrh zabýval potřebou harmonizovaného provádění, které by mělo nahradit daňové smlouvy mezi členskými státy; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny týkající se smluvních ustanovení, která by členské státy mohly použít ve svých dvoustranných dohodách se třetími zeměmi;
29. připomíná závazek Komise dokončit unii kapitálových trhů; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby do konce roku 2022 vypracovala posouzení dopadů provádění opatření obsažených v akčním plánu, jenž byl zahájen v roce 2019;
30. poznamenává, že členské státy dosud uspokojivě nerealizovaly doporučení Komise zavést dobře fungující postupy při poskytování úlevy u zdroje, nebo není-li to možné, rychlé a standardizované postupy vracení daně, jež bylo vydáno v rámci doporučení Komise ze dne 19. října 2009 o postupech při poskytování úlevy ze srážkové daně;
31. naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila společný a standardizovaný postup EU pro vracení srážkové daně pro všechny členské státy; zdůrazňuje, že tato harmonizace by byla obzvláště užitečná pro retailové investory, kteří jsou často odrazováni od dokončení postupů refundace kvůli nadměrné zátěži způsobené uvedenými nesrovnalostmi, a zlepšila by tak rovné podmínky;
32. vyzývá Komisi, aby v rámci této harmonizace mimo jiné zavedla pravidla pro výjimky a odpočty a standardizovaný formát a postup pro žádosti o vrácení a aby se zabývala stávajícími problémy, jež spočívají v chybějící jednotné definici „skutečného vlastníka“, nedostatečném sladění lhůt pro podávání žádostí a vrácení daně a v jazykových bariérách; zdůrazňuje, že je důležité zabránit případným podvodům v novém rámci;
33. domnívá se, že vracení srážkové daně zůstává převážně procesem v papírové podobě, který je nejen pomalejší a více zatěžující pro daňové poplatníky, což dále komplikuje situaci zahraničním investorům, ale také náchylnější k podvodům; zdůrazňuje, že řádně fungující, snadno použitelné, rychlé, standardizované a digitální postupy vracení srážkové daně a lepší spolupráce mezi vnitrostátními daňovými správami mohou zmírnit administrativní zátěž, nejistotu v oblasti přeshraničních investic a daňové úniky a zároveň urychlit postupy pro investory i daňové orgány, což by znamenalo zlepšení oproti stávajícímu stavu;
34. bere náležitě na vědomí potenciál technologie sdíleného registru (DLT), která může nejen zefektivnit systém srážkové daně v každé zemi, ale rovněž zjednodušit postupy mezi různými vnitrostátními systémy a předcházet podvodným činnostem; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zohlednila stávající digitální řešení v členských státech, posoudila, jak využít technologie blockchain k předcházení daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to při plném dodržování pravidel EU v oblasti ochrany údajů, a zvážila zavedení pilotního projektu; zdůrazňuje však, že technologie sama o sobě nemůže plně řešit problémy vyplývající z neexistence společného rámce;
35. poukazuje na skutečnost, že v zájmu snížení rizika dvojího zdanění odstranily postupně směrnice o mateřských a dceřiných společnostech a směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků srážkové daně z dividend, úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými podniky v EU, které dosahují určitých prahových hodnot; konstatuje, že srážkové daně jsou i nadále vybírány od investorů, kteří těchto prahových hodnot nedosahují, a že postupy pro osvobození od daně nebo daňovou úlevu jsou v tomto případě upravovány smlouvami o zamezení dvojímu zdanění;
36. vítá možnost, kterou nastínila Komise, aby byl vytvořen plnohodnotný společný systém EU pro poskytování úlevy u zdroje, který by mohl být spolehlivým řešením v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že přechod k tomuto druhu systému nemůže být na úkor boje proti zneužívání daňového systému ani přímo či nepřímo usnadňovat přesouvání zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním, jakož i dvojí nezdanění; zdůrazňuje, že za všech okolností musí být poskytování úlevy u zdroje podmíněno dodržováním právních předpisů EU, jimiž se provádí dohoda uzavřená v rámci inkluzivního rámce OECD/G20, ze strany cílového členského státu;
37. připomíná zásadu OECD zdaňovat podnikatelskou činnost tam, kde je provozována; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly další možnosti, jako je alternativní systém „daňové úlevy v místě bydliště“, v jehož rámci by všechny srážkové daně odvedené zdrojovému členskému státu byly kompenzovány prostřednictvím slevy na dani ze strany členského státu bydliště, v němž je příjem vykázán, čímž by bylo zaručeno, že nedojde ke dvojímu zdanění, a omezeno riziko zneužití;
38. bere na vědomí iniciativu OECD TRACE, která autorizované zprostředkovatele opravňuje žádat o vrácení srážkové daně z portfoliových investic; připomíná, že systém TRACE zavedl pouze jeden členský stát; vybízí ostatní státy, aby posoudily výsledky z hlediska snížení administrativní zátěže, dopadu na daňové příjmy a rizika podvodů;
o o o
39. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.
Tento soubor dokumentů tvoří: sdělení Komise ze dne 21. března 2018 nazvané „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrh směrnice Rady ze dne 21. března 2018, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, předložený Komisí (COM(2018)0147), návrh směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb, předložený Komisí (COM(2018)0148), a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).
Společné navazující opatření ze dne 16. března 2016 týkající se zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii a usnesení výboru TAXE 1, opatření ze dne 16. listopadu 2016 přijaté v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, opatření z dubna 2018 přijaté v návaznosti na doporučení výboru PANA, opatření ze dne 26. března 2019 přijaté v návaznosti na usnesení o skandálu cum-ex a opatření ze dne 27. srpna 2019 přijaté v návaznosti na usnesení výboru TAX3.
Dover, R. a kol., „Bringing transparency, coordination and convergence to corporate tax policies in the European Union“ („Zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Evropské unii“), část I: „Assessment of the magnitude of aggressive corporate tax planning“ („Posouzení rozsahu agresivního plánování v oblasti daně z příjmu právnických osob“), Evropský parlament, generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, oddělení pro posuzování celoevropského přínosu, září 2015.
Tørsløv, T., Wier, L., Zucman, G., „The Missing Profits of Nations“ („Kam se ztrácejí národní zisky“), pracovní dokument 24701, červen 2018, k dispozici zde: https://www.nber.org/papers/w24701.
Van’t Riet, M. a Lejour, A., „A Common Withholding Tax On Dividend, Interest And Royalties In The European Union“ („Společná srážková daň z dividend, úroků a licenčních poplatků v Evropské unii“), 2020.