Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o Akčním plánu pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení (COM(2020)0312),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2020 o řádné daňové správě v EU i mimo ni (COM(2020)0313),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 nazvané „Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Rok od vypuknutí pandemie COVID-19: reakce v oblasti fiskální politiky“ (COM(2021)0105),

–  s ohledem na návrhy Komise čekající na přijetí, zejména na návrh směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob, návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob(1), soubor předpisů o zdanění digitální ekonomiky(2) a na postoj Evropského parlamentu k těmto návrhům,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 nazvané „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

–  s ohledem na probíhající činnost inkluzivního rámce OECD/G20 pro akční plán na řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS) z října 2015,

–  s ohledem na prozatímní zprávu inkluzivního rámce OECD/G20 o daňových problémech plynoucích z digitalizace přijatou v roce 2018 a na jeho pracovní program pro nalezení konsenzuálního řešení problémů v oblasti daní plynoucích z digitalizace ekonomiky, který byl přijat v květnu 2019,

–  s ohledem na zprávy o plánech prvního a druhého pilíře přijaté v rámci inkluzivního rámce OECD/G20 dne 14. října 2020, jakož i na výsledky ekonomické analýzy a posouzení dopadů provedené OECD,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2021 s názvem „Zdanění podniků pro 21. století“ (COM(2021)0251),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o zdanění 2021 – přezkum daňových politik v členských státech EU, GŘ TAXUD, 18. května 2021,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu s názvem „Zdanění nadnárodních společností v Evropě“, útvar pro evropské záležitosti a útvar pro fiskální záležitosti, 2021, č. 21/12.

–  s ohledem na výsledky různých summitů zemí G7, G8 a G20 věnovaných mezinárodním daňovým záležitostem,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii(3),

–  s ohledem na svá usnesení týkající se zvláštního výboru TAXE ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (TAX 1)(4), ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (TAX 2)(5)a ze dne 26. března 2019 o finančních trestných činech, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích (TAX 3)(6),

–  s ohledem na své usnesení a doporučení ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků (PANA)(7),

–  s ohledem na svou zprávu o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky (2020/2046(INI)),

–  s ohledem na svou zprávu o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování) (2020/2258(INI)),

–  s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9‑0024/2022),

A.  vzhledem k tomu, že bezprecedentní dopad a rozsah krize COVID-19 na ekonomiku vedl k poklesu daňových příjmů a ke zvýšení dluhu a fiskálních výdajů na ochranu společnosti a ekonomiky a vede k prudkému nárůstu veřejného dluhu; vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňovým povinnostem, daňové podvody a daňové úniky oslabují veřejné příjmy, udržitelnost veřejných financí, daňové systémy i daňovou spravedlnost; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité potírat vyhýbání se daňovým povinnostem a zachovat daně na úrovních, které podporují udržitelný růst hospodářství, ale i hospodářské a sociální oživení Unie a řešení dlouhodobějších problémů, jako je stárnutí obyvatelstva, ekologická transformace a digitalizace ekonomiky, a zároveň je nutné nedopustit, aby byly ohroženy přiměřené daňové příjmy;

B.  vzhledem k tomu, že se daňové zatížení přesunulo z majetku na příjmy, z kapitálu na příjmy z pracovní činnosti a spotřebu, z nadnárodních podniků na malé a střední podniky (MSP) a z finančního sektoru do reálné ekonomiky a že došlo také k přesunu daňového zatížení od mobilnějších k méně mobilním daňovým poplatníkům;

C.  vzhledem k tomu, že rychlé oživení vyžaduje důraznou reakci hospodářské a fiskální politiky prostřednictvím reforem a investic a mimo jiné prostřednictvím: i) zajištění skutečně rovných podmínek pro daňové poplatníky a podniky, omezení nebo odstranění daňových výhod, které nespravedlivě znevýhodňují MSP, včetně snížení byrokracie v zájmu podpory konkurence, domácího obchodu i obchodu v rámci jednotného trhu, kterou by mělo usnadnit jednoduché, spravedlivější, digitální a předvídatelnější daňové prostředí; ii) zajištění daňových příjmů pro členské státy, aby mohly financovat oživení, přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku, snížení zadlužení v poměru k HDP a stimulaci investic, a iii) zajištěním spravedlivého zdanění podniků a občanů, které posílí transparentnost a důvěru ve společnosti i spravedlivou hospodářskou soutěž na základě dohodnutých standardů a koordinovaných a digitalizovaných systémů pro podávání zpráv;

D.  vzhledem k tomu, že akční plán Komise pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení („akční plán“) je součástí širší daňové strategie Unie týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) a zdanění podniků a fyzických osob; vzhledem k tomu, že akční plán stanoví dvojí přístup, který kombinuje opatření pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a zjednodušující kroky, jejichž účelem je odstranit zbytečné překážky a administrativní zátěž pro daňové poplatníky, zejména jednotlivé občany a MSP;

E.  vzhledem k tomu, že MSP tvoří 99 % podniků v Unii a vytvářejí dvě ze tří pracovních míst v soukromém sektoru, avšak náklady na dodržování daňových předpisů pro ně představují 30 % daňového zatížení, zatímco pro velké společnosti představují tyto náklady pouze 2 % daňového zatížení;

F.  vzhledem k tomu, že je třeba budovat větší vzájemnou důvěru a spolupráci mezi daňovými orgány členských států a napříč členskými státy je třeba sdílet osvědčené postupy týkající se vnitrostátních systémů podávání zpráv;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě o výměně daňových informací v EU z roku 2021(8) uvedl, že výměna informací mezi členskými státy je zastaralá, nepřesná a neúplná;

H.  vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní pravidla pro daň z příjmů právnických osob již s ohledem na digitalizaci a globalizaci ekonomiky nevyhovují; vzhledem k tomu, že vývoj digitalizace a větší závislost na nehmotných aktivech a zvýšení jejich výskytu v hodnotových řetězcích vytvářejí možnosti i výzvy, pokud jde o sledovatelnost hospodářských operací a zdanitelných plnění, včetně toho, že umožňují provádění praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud se jedná o operace přeshraniční nebo probíhající mimo Unii;

I.  vzhledem k tomu, že zdanění právnických osob by se mělo řídit zásadou zdanění zisku tam, kde je vytvářen, a že harmonizovanější a koordinovanější přístup k systému tohoto zdanění v celé Unii by mohl poskytnout více možností pro boj proti nekalé konkurenci způsobené škodlivými daňovými praktikami, které narušují fungování jednotného trhu a často vedou k nesprávnému přidělování zdrojů;

J.  vzhledem k tomu, že lepší spolupráce mezi unijními a vnitrostátními daňovými orgány a větší transparentnost zdaňování právnických osob mohou zvýšit výběr daní a dodržování předpisů a jsou rovněž nezbytné pro posílení spravedlivé konkurenceschopnosti na jednotném trhu, což zefektivní práci daňových orgánů; vzhledem k tomu, že využívání technologií a digitalizace zaměřené na účinnější použití dostupných údajů mohou podpořit účinnost a transparentnost daňových orgánů, snížit náklady na dodržování předpisů a zvýšit důvěru veřejnosti; vzhledem k tomu, že pokrok dosažený v oblasti digitalizace z hlediska daňových poplatníků i daňových orgánů nabízí alternativy k tomu, jak systematicky řešit některé daňové podvody, a může také usnadnit zdanění pohyblivých daňových základů;

Obecné úvahy o akčním plánu Komise pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení

1.  vítá akční plán a podporuje jeho důkladné provádění; konstatuje, že většina z 25 opatření se týká DPH, což je na místě s ohledem na vysoké ztráty příjmů v oblasti DPH a potřebu podporovat podniky, zejména malé a střední; domnívá se však, že za účelem doplnění konkrétních legislativních návrhů by mělo být provedeno posouzení dopadů, aby bylo možné lépe vyhodnotit potenciální dopady na daňové poplatníky a podniky; vítá dohodu o sazbách DPH, které bylo nedávno dosaženo v Radě, nicméně je i nadále znepokojen tím, že konečný režim DPH nezískal v Radě podporu; vyzývá Komisi, aby akční plán prověřila s ohledem na mezinárodní vývoj na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) / skupiny G20 a v souvislosti s pandemií koronaviru;

2.  domnívá se, že rozhodnutí Komise zrealizovat iniciativy zaměřené na posílení spolupráce mezi daňovými orgány a na větší harmonizaci procesních pravidel na celém jednotném trhu má zásadní význam; vítá iniciativu Komise týkající se programu EU pro spolupráci při dodržování předpisů jako metodu pro prosazení užší spolupráce mezi daňovými orgány a podniky a doporučuje zavedení jasných pravidel způsobilosti a fungování, jakož i případné rozšíření programu o otázky související s DPH; vítá a se zájmem očekává legislativní iniciativu Komise týkající se zavedení společného standardizovaného celounijního systému úlev na srážkové dani u zdroje, jenž by byl doprovázen mechanismem pro výměnu informací a spolupráci mezi daňovými správami; v tomto ohledu a v reakci na nedávná odhalení skandálu Cum-Ex a globální daňovou dohodu OECD/G20 vyzývá Komisi, aby posoudila případné výhody minimální efektivní sazby srážkové daně; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby opět zahájila diskuse o zablokované revizi směrnice Rady 2003/49/ES(9) (směrnice o úrocích a licenčních poplatcích);

3.  vítá návrh Komise na modernizaci, zjednodušení a harmonizaci požadavků v oblasti DPH s využitím vykazování transakcí v reálném čase a elektronické fakturace; konstatuje, že toto vykazování musí být vstřícné k daňovým poplatníkům a zároveň musí daňovým správám zajistit přehled o různých transakcích v reálném čase, což usnadní prevenci a odhalování podvodů a rizikových hospodářských subjektů; domnívá se, že požadavky na podávání zpráv a daňové formuláře by se měly ve všech členských státech sbližovat; je přesvědčen, že používání nástroje pro vytěžování dat zvaného analýza transakčních sítí (TNA) představuje jednu z dostupných možností, jak omezit daňové podvody, a podporuje jeho další rozvoj a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy;

4.  připomíná, že veškerá daňová opatření, ať již dočasná, či nikoli, by neměla narušovat investiční rozhodnutí a měla by sloužit jako nástroj na podporu plnění cílů Unie, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, včetně podpory konkurenceschopnosti evropských podniků; zdůrazňuje, že požadavky na podávání zpráv by neměly hospodářským subjektům, zejména MSP, způsobovat nepřiměřený nárůst administrativních nákladů; konstatuje, že k účinnému řešení ztráty daňových příjmů může být zapotřebí kvalitnějších údajů a případně i jejich větší množství; trvá na zásadě, že veškeré údaje shromážděné daňovými orgány od daňových poplatníků v souladu s právy těchto poplatníků musí být členským státům poskytnuty pouze jednou a musí být chráněny maximálním zabezpečením a současně musí být dodrženy právní předpisy na ochranu údajů; poukazuje na potenciál datových a digitálních nástrojů snížit byrokracii a zjednodušit různé povinnosti daňových poplatníků, zejména povinnosti týkající se podávání přiznání k DPH a souhrnných hlášení, a konstatuje, že umělá inteligence a různé druhy softwaru by měly být využívány za účelem maximalizace účinnosti využívání údajů; konstatuje, že je nutné i nadále vyvíjet snahy o posílení správní spolupráce mezi členskými státy s cílem omezit podvody a daňové úniky; domnívá se, že za účelem vytvoření účinnějšího systému je nutné nejen zvýšit kvantitu vyměňovaných údajů, ale zlepšit také jejich kvalitu;

5.  zdůrazňuje, že různorodost daňových předpisů členských států představuje těžko zvladatelný problém, zejména pro MSP a začínající podniky, které působí nebo chtějí začít obchodovat na jednotném trhu, neboť se musí vyrovnat až s 27 různými daňovými systémy; domnívá se, že náležitou pozornost je třeba věnovat vyšším nákladům na dodržování předpisů, které vznikají MSP; zdůrazňuje, že MSP by neměly být dále znevýhodňovány finanční zátěží spojenou s fungováním v rámci různých vnitrostátních systémů a že výhody jednotného trhu by jim měly být snadno dostupné;

6.  zdůrazňuje, že strategie udržitelného oživení by měla zohlednit udržitelnost přetrvávajících nízkých úrokových sazeb a rostoucí inflaci v celé Unii; domnívá se, že daňové zatížení by se nemělo přesouvat z kapitálových zisků na práci, jak k tomu dochází nyní; v tomto ohledu se domnívá, že by se měla věnovat větší pozornost velkému počtu mobilních pracovníků;

7.  znovu připomíná význam finančních prostředků z nástroje „NextGenerationEU“ pro hospodářské oživení Unie a zdůrazňuje příležitost využít nástroj pro oživení a odolnost k fiskálním reformám a k investicím do spravedlivějšího, udržitelnějšího a digitalizovanějšího fiskálního systému; připomíná, že program Fiscalis na období 2021–2027, jehož rozpočet činí 269 milionů EUR, má bojovat proti daňovým podvodům a podporovat výběr daní pro potřeby unijního rozpočtu a rozpočtů členských států tím, že pomůže vnitrostátním daňovým orgánům k lepší spolupráci v boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

8.  bere na vědomí, že ztráta příjmů v důsledku mezinárodních daňových úniků fyzických osob činila v roce 2016 podle odhadů 46 miliard EUR; všímá si stávajících narušení jednotného trhu způsobených škodlivými daňovými praktikami, které představují škodlivou daňovou soutěž; konstatuje, že spolu s akčním plánem bylo zveřejněno sdělení Komise o řádné správě daňových záležitostí v EU a mimo ni, které se zaměřuje na potřebnou reformu kodexu chování EU pro zdanění podniků a na kritéria zakotvená v unijním seznamu nespolupracujících jurisdikcí; vyjadřuje politování nad tím, že obě záležitosti uvízly v Radě na mrtvém bodě; bere na vědomí výsledek zasedání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), které se konalo dne 8. prosince 2021; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že ministrům financí členských států se nepodařilo shodnout se na reformě kodexu chování EU pro zdanění podniků z roku 1997, a připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2021 o reformě politiky EU v oblasti škodlivých daňových praktik (včetně reformy Skupiny pro kodex chování); opakuje, že podporuje záměr Komise rozšířit pole působnosti Skupiny pro kodex chování i na další druhy režimů a obecné aspekty vnitrostátních systémů zdanění právnických osob, a vybízí Komisi, aby více propracovala koordinační mechanismy, například postupy vzájemného hodnocení v rámci Skupiny pro kodex chování; doporučuje, aby do kodexu byly zahrnuty preferenční režimy daně z příjmu fyzických osob tak, aby kodex řešil i zvláštní režimy občanství nebo opatření k přilákání mimořádně mobilních bohatých jednotlivců a tzv. „digitálních nomádů“, která mohou potenciálně výrazně narušovat jednotný trh; vyzývá Komisi, aby v rámci daňového sympozia chystaného na rok 2022 analyzovala narušení jednotného trhu a navrhla přiměřená nápravná opatření;

Hybné síly změn

9.  zastává názor, že pro účinné návrhy způsobů, jak efektivně snížit daňové ztráty, je nezbytné lépe odhadovat celkové daňové ztráty v Unii a provést podrobnou analýzu jejich systematických příčin; zdůrazňuje, že lepší dostupnost údajů předkládaných podniky, jednotlivci a daňovými správami může významně přispět k lepším odhadům; podtrhuje význam databáze OECD pro statistiku daní z příjmů právnických osob a přínos členských států k této databázi; dále lituje skutečnosti, že Rada nesdělila Evropskému parlamentu nezbytné informace v rámci zprávy o provádění Výboru pro rozvojovou pomoc OECD; zdůrazňuje, že podvody s DPH, jako jsou „kolotočové podvody“, mají přímý dopad na vlastní zdroje z DPH a tudíž na složení příjmů Unie(10); zdůrazňuje, že typy podvodů s DPH jsou rozmanité a případně se mění tak, aby se přizpůsobily novému právnímu rámci, jako je navrhovaný „konečný systém“; vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy ke koordinovaným snahám o zavedení společného systému pro shromažďování statistických údajů o kolotočových podvodech s DPH; poukazuje na to, že takový systém by mohl vycházet z postupů, které se v některých členských státech již používají; bere na vědomí vytvoření Evropské daňové observatoře a vyzývá Komisi, aby poskytla nezávislé posouzení vykonané práce a popsala způsoby, jak dále rozvíjet tuto přípravnou akci, kterou inicioval Evropský parlament na základě pilotního projektu ročního rozpočtu Unie;

10.  připomíná, že daňová transparentnost, spravedlnost a jistota založená na jasných příslušných právech a povinnostech je hlavní zásadou, na níž je třeba budovat vzájemnou důvěru mezi daňovými poplatníky a daňovými správami; v této souvislosti podporuje formální zakotvení charty práv daňových poplatníků, větší jednotnost pravidel pro daňovou rezidenci fyzických osob a větší výměnu informací; vyjadřuje přesvědčení, že je třeba zvážit další rozvoj účinného evropského mechanismu řešení sporů a zjistit, kde jsou v mechanismu mezery; domnívá se, že výsledky sporů by měly být zveřejňovány ve formě shrnutí, v němž by kromě jiných podstatných, avšak nikoli obchodně citlivých, informací byla uvedena i výsledná efektivní sazba daně, kterou daňový poplatník zaplatil;

11.  konstatuje, že nové pracovní režimy, jako je práce na dálku, přinášejí pracovníkům i zaměstnavatelům výzvy i příležitosti; zdůrazňuje naléhavou potřebu lépe definovat pojem daňového rezidentství pro fyzické osoby s ohledem na nové pracovní režimy, které se rychle vyvinuly v důsledku pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že členské státy stále používají odlišná kritéria pro určení statusu daňové rezidence, čímž vzniká riziko dvojího zdanění nebo dvojího nezdanění; v této souvislosti připomíná akční plán, v němž Komise oznámila, že v letech 2022/2023 předloží legislativní návrh, který vyjasní, kde mají být daňoví poplatníci, kteří působí v Unii přes hranice, považováni za rezidenty pro daňové účely; se zájmem očekává tento návrh Komise, jehož cílem by mělo být jednotnější určování daňové rezidence na jednotném trhu;

12.  se zájmem očekává návrh Komise uvedený ve směrnici o správní spolupráci v oblasti daní (DAC8) a spočívající v rozšíření automatické výměny informací o kryptoaktiva; v tomto ohledu připomíná doporučení přijatá Evropským parlamentem, na něž odkazuje zpráva o provádění směrnice o správní spolupráci v oblasti daní; domnívá se, že daňová jistota by byla posílena, kdyby členské státy chápaly stejným způsobem daňové politiky, pobídky a praktiky, které nenarušují jednotný trh; vyzývá Komisi, aby předložila analýzu pokynů nebo jiných opatření, která by mohla přispět k dosažení tohoto cíle;

13.  vítá opatření přijatá Komisí v oblasti předcházení sporům o dvojí zdanění DPH a jejich řešení;

14.  konstatuje, že rozhodovací proces Unie nepodporuje změny, neboť daňová politika je výsadou jednotlivých států a řídí se jednomyslností; připomíná, že článek 116 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu ze strany členských států je třeba odstranit; vyjadřuje politování nad tím, že současná situace někdy vede k nerovnému nebo nejednotnému uplatňování daňových předpisů a zpožďuje harmonizaci daňových postupů nebo standardů v celé Unii; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily harmonizovanější a soudržnější daňová pravidla a jejich uplatňování, chránily fungování jednotného trhu a zajistily zásadu „danit tam, kde se vytváří zisk“; lituje skutečnosti, že takové návrhy, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, revize směrnice o úrocích a licenčních poplatcích a reforma kodexu chování pro zdaňování podniků, zůstaly v Radě zablokovány;

15.  v této souvislosti připomíná sdělení Komise s názvem „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“; konstatuje, že navzdory tomu, že článek 116 SFEU je navržen v akčním plánu, v daňových záležitostech zatím nebyl použit, ovšem umožnil by účinnější rozhodování v Radě; vyzývá Komisi, Evropský parlament a Radu, aby se v kontextu Konference o budoucnosti Evropy a v souvislosti s ochranou finančních zájmů Unie dále zabývaly rozhodovacím procesem, který se používá při rozhodování o daňových politikách;

16.  zdůrazňuje význam rychlé výměny informací mezi členskými státy pro boj proti daňovým podvodům; vítá návrh na Eurofisc 2.0 uvedený v akčním plánu Komise, podle něhož má být více rozvinuta síť Eurofisc; důrazně podporuje návrh Komise rozšířit ji na přímé daně; podporuje Eurofisc v tom, aby se stal centrem Unie pro daňové informace, které by nesloužilo jen účelům DPH; připomíná, že Eurofisc, jakožto síť odborníků Unie na boj proti podvodům, musí být v zájmu své účinnosti posílen a musí mu být poskytnuty dostatečné zdroje na to, aby mohl provádět společné analýzy rizik, koordinovat vyšetřování a spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), zejména pokud jde o vyšetřování podvodů v oblasti DPH;

17.  s napětím očekává revizi směrnice Rady 2011/64/EU(11), jak ji Komise oznámila ve svém balíčku opatření pro spravedlivé a jednoduché zdanění; upozorňuje na velké cenové rozdíly mezi členskými státy, které motivují k přeshraničním nákupům; dále upozorňuje na výskyt nových výrobků, jako jsou elektronické cigarety, zahřívané tabákové výrobky a nové tabákové výrobky; se zájmem očekává ambiciózní revizi týkající se sazeb, jejímž záměrem bude více podpořit plnění cílů v oblasti zdraví;

Výzvy v oblasti daňové politiky Unie týkající se DPH

18.  konstatuje, že současný unijní systém DPH je stále příliš složitý – zejména pro MSP – a náchylný k podvodům, přičemž hospodářským subjektům vznikají vysoké náklady na dodržování předpisů(12); konstatuje, že v členských státech jsou přijímána různá opatření proti daňovým podvodům; připomíná, že je třeba urychleně řešit modernizaci systému DPH a přechod na soudržnější systém DPH v celé Unii(13);

19.  zdůrazňuje, že řešení výpadku ve výběru DPH a daňových podvodů by mělo být v ekonomice po pandemii COVID-19 pro Unii a členské státy naléhavou prioritou; vyjadřuje znepokojení nad úrovní výpadku ve výběru DPH, která se v roce 2018 odhadovala přibližně na 140 miliard EUR, z čehož 50 miliard EUR souviselo s přeshraničními daňovými úniky a podvody; se znepokojením konstatuje, že podle hodnocení Komise by se výpadek ve výběru DPH mohl kvůli krizi COVID-19 zvýšit na více než 160 miliard EUR; konstatuje, že složitá struktura výpadku příjmů z DPH vyžaduje více opatření, která budou přizpůsobena konkrétním prvků faktorů, jež tento výpadek způsobují;

20.  zdůrazňuje, že současný systém DPH je i nadále roztříštěný, což značně administrativně zatěžuje podniky, zejména ty, které provádějí přeshraniční operace, a MSP, snižuje výhody plynoucí z existence na jednotném trhu a rovněž způsobuje náklady členským státům v podobě možných ztrát příjmů; konstatuje, že Komise by v nových návrzích měla zohlednit specifické potřeby MSP a v relevantních případech vytvořit rovné podmínky, mj. zavedením požadavků založených na prahové hodnotě;

21.  vítá zřízení jednotného kontaktního místa v Unii, jehož cílem je zjednodušit dodržování daňových předpisů, a to zejména snížením nejistoty na jednotném trhu a omezením nákladů na přeshraniční operace, a které umožňuje přeshraničním hospodářským subjektům snazší plnění povinností v oblasti DPH při prodeji v rámci elektronického obchodu v Unii; vybízí Komisi, aby posoudila, jak rozšířit pole působnosti jednotného kontaktního místa na širší škálu služeb, zejména s ohledem na všechny transakce se zbožím mezi podniky a spotřebiteli a převod vlastních zásob, což umožní společnostem registrovat se k DPH pouze v jedné zemi; vítá návrh na jedinou registraci k DPH;

22.  bere na vědomí iniciativu Komise přezkoumat současné osvobození finančních služeb a pojištění od DPH, zejména v návaznosti na vystoupení Spojeného království z Unie a na revizi vnitrostátních pravidel v této oblasti; zdůrazňuje, že tento přezkum by měl zajistit, aby pravidla DPH pro finanční služby odpovídala současné digitální ekonomice, včetně finančních technologií, a aby byly zachovány rovné mezinárodní podmínky pro společnosti v Unii;

23.  konstatuje, že Komise v akčním plánu popsala „dobře koncipovaný daňový systém, který hraje důležitou úlohu při podpoře ekologické transformace“, jenž by mohl pomoci dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu; v této souvislosti očekává návrh na revizi sazeb DPH v oblasti osvobození osobní dopravy, jak Komise oznámila ve svém balíčku opatření pro spravedlivé a jednoduché zdanění; zdůrazňuje, že je třeba vyvážit skladbu daní, aby se postupně minimalizoval dopad zdanění práce na pracovníky a aby se přešlo na spravedlivější daňový systém;

24.  se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech neplatí obecné osvobození věcných darů od DPH, což způsobuje, že podniky ničí spotřební zboží, zejména vrácené zboží, ačkoli takové osvobození je podle směrnice Rady 2006/112/ES(14) možné; vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro členské státy, v nichž objasní, že osvobození věcných darů od DPH je slučitelné se stávajícími právními předpisy Unie o DPH, dokud členské státy nepřijmou návrh směrnice Rady (COM(2018)0020, zejména její čl. 98 odst. 2;

25.  vyzývá Komisi, aby analyzovala a prozkoumala možnosti využití technologií, například umělé inteligence a různých softwarů jejich aplikací na vykazování DPH v reálném nebo téměř reálném čase u transakcí B2B, přičemž je nutno zohlednit ochranu údajů a důvěrnost; konstatuje, že nejlepšího výsledku bude dosaženo, pokud budou nástroje pro analýzu údajů zavedeny a uplatňovány v rámci jednotného trhu nebo pokud budou standardy pro toto podávání zpráv stanoveny v celé Unii současně;

26.  vítá zahájení činnosti EPPO v červnu 2021;

27.  vítá analýzu transakčních sítí a podporuje navázání posílené spolupráce mezi členy sítě Eurofisc s cílem rychle odhalit podvody kolotočového typu; vyzývá Komisi, aby podnikla kroky k účinnějšímu využívání nástroje analýzy transakčních sítí (TNA) a zaměřila se na kvalitu poskytovaných údajů, neboť tento nástroj představuje klíčový nástroj v boji proti podvodům v oblasti DPH; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby přezkoumala, jak členské státy nástroj TNA používají, a pomohla jim při zavádění pokynů pro osvědčené postupy; domnívá se, že má-li dojít ke snížení nákladů daňových poplatníků na dodržování předpisů, měly by být poskytované údaje generovány automatizovaným digitalizovaným systémem hlášení údajů daňovými poplatníky daňovým orgánům(15) (například systémem elektronické fakturace uvedeným v příloze);

Probíhající reformy mezinárodního daňového systému a daňového systému Unie

28.  konstatuje, že odhadovaný výpadek příjmů(16) v důsledku vyhýbání se placení daní z příjmů právnických osob se snížil o přibližně 35 miliard EUR ročně oproti předchozím odhadům Komise, které před zavedením opatření proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) činily 50-70 miliard EUR, a že zde existuje souvislost mezi zlepšením a legislativním úsilím Komise zaměřeným na oblast vyhýbání se daňovým povinnostem; bere na vědomí provádění směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem z roku 2019 a požaduje, aby Komise vypracovala hodnotící zprávu o jejím dopadu a provádění; zdůrazňuje, že situace, kdy si některé podniky stále mohou snížit své daňové náklady prostřednictvím vyhýbání se daňovým povinnostem nebo agresivního daňového plánování, narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu a často poškozuje konkurenceschopnost MSP; připomíná, že daňový deficit způsobený vyhýbáním se placení daní z příjmů právnických osob může dosáhnout až 190 miliard EUR(17), pokud se zohlední zvláštní daňové režimy, neúčinnost výběru daní a další praktiky; dále zdůrazňuje, že jednostranné zvláštní režimy, jako jsou nižší sazby daně z příjmu právnických osob pro některé daňové poplatníky, mohou představovat riziko pro stabilní daňové základny v celé EU;

29.  zdůrazňuje, že současné globální daňové prostředí je zastaralé a lze jej plně řešit pouze na globální úrovni; vítá historickou dohodu o dvou pilířích dosaženou na úrovni inkluzivního rámce OECD/G20 o rozdělení daňových práv a uplatňování minimální efektivní daňové sazby ve výši 15 % na globální zisky nadnárodních společností; domnívá se, že tato dohoda je jedinečnou příležitostí k tomu, aby mezinárodní daňová architektura více odpovídala rozvoji ekonomiky, a to tím, že se bude dále zabývat narušením spravedlivé hospodářské soutěže na trhu, které se zvýraznilo během krize COVID-19 a poukázalo na problémy spojené se zdaněním velkých nadnárodních podniků; konstatuje, že dohoda vyžaduje, aby všichni účastníci „zrušili daně z digitálních služeb a další podobná opatření (...) a zavázali se, že taková opatření v budoucnu nezavedou“; konstatuje, že v Unii i jinde ve světě je třeba účinně provádět dvoupilířové řešení s cílem zajistit spravedlivější rozdělení zisků a daňových práv mezi zeměmi s ohledem na největší a nejziskovější nadnárodní společnosti; vítá legislativní návrh Komise ze dne 22. prosince 2021 na provádění obou pilířů inkluzivního rámce; vyzývá Radu, aby tyto návrhy urychleně přijala, aby dohoda vstoupila v platnost do roku 2023; vítá návrh Komise týkající se využívání krycích společností;

30.  bere na vědomí, že některé členské státy přijaly jednostranná opatření, která měla dopad na mezinárodní jednání; konstatuje, že mnohostranná úmluva bude vyžadovat, aby všechny strany postupně zrušily veškeré daně z digitálních služeb a další podobná opatření ve vztahu ke všem společnostem a aby se zavázaly k tomu, že tato opatření nezavedou do konce roku 2023;

Příprava nové agendy Unie v oblasti zdanění podniků

31.  připomíná, že budoucí politické možnosti a politická rozhodnutí Unie v oblasti zdanění podniků by měly být založeny na daňové spravedlnosti, účinnosti a transparentnosti, přičemž je rovněž třeba zohlednit potřebu stability daňových příjmů členských států, a to vzhledem k rozhodující úloze vlád při podpoře udržitelného hospodářského oživení po krizi COVID-19, což by vedlo ke spravedlivému rozdělení daní pro všechny typy nadnárodních společností a zároveň ke snížení nákladů na dodržování předpisů pro daňové poplatníky, zejména MSP, a rovněž k odstranění příčin narušení podnikání na jednotném trhu a v oblasti obchodu a investic;

32.  podporuje odůvodnění návrhu Komise „Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů“ (BEFIT) očekávaného v roce 2023 s cílem navrhnout nový a jednotný soubor pravidel Unie v oblasti daně z příjmu právnických osob, který by byl založen na spravedlivém, komplexním a účinném rozdělení podle vzorce a společném základu daně z příjmu pro podniky, jenž bude pro společnosti jasný a předvídatelný a bude odrážet konsensus dosažený při jednáních OECD v rámci prvního a druhého pilíře; připomíná, že předchozí pokusy Unie definovat společný soubor pravidel zohledňovaly tři faktory: práci, majetek a prodej; domnívá se, že zaměření na jeden faktor by mělo nevyvážený dopad na daňové příjmy členských států; vyzývá Komisi, aby zvážila opatření, která by usnadnila provádění budoucího návrhu iniciativy BEFIT, zejména pro MSP;

33.  domnívá se však, že iniciativu BEFIT je třeba podpořit politickým procesem při získávání politické podpory pro změnu a že by iniciativu mělo doprovázet důkladné posouzení dopadů, aby bylo možné formovat budoucí návrhy, což by mělo přispět k dosažení konsensu mezi členskými státy; se zájmem očekává podrobnosti o iniciativě BEFIT, a vyzývá proto Komisi, aby před zavedením návrhu v roce 2023 zahájila rozsáhlý inkluzivní proces konzultací se zúčastněnými stranami, členskými státy, včetně jejich vnitrostátních parlamentů, a Evropským parlamentem a aby vedla dialog s odborníky a občany o hlavních zásadách; zdůrazňuje, že zavedení systému jednotného souboru pravidel by mělo významnou zásluhu na omezení možnosti přesouvání zisků prostřednictvím systémů daňového plánování a zároveň na snížení nákladů na dodržování předpisů, zejména u přeshraničních hospodářských operací;

34.  bere na vědomí, že nový program daně z příjmu právnických osob zahrnuje mechanismus, který by prostřednictvím systému pobídek řešil zvýhodnění dluhu ve zdanění právnických osob a pomohl tak podpořit odolnost podniků v nepříznivých hospodářských podmínkách v budoucnu a odstranit pobídky upřednostňující model financování podniků, který je příliš závislý na zadlužování; bere na vědomí záměr Komise vypracovat návrh týkající se úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu a žádá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadů a začlenila přísná ustanovení proti vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem zabránit tomu, aby se úleva na vlastní kapitál používala jako nový nástroj k erozi základu daně;

35.  podporuje pro účely daňové transparentnosti shromažďování pravidelně aktualizovaných údajů o skutečných sazbách daně z příjmů právnických osob, které platí největší společnosti v Unii ze svých zisků vytvořených v rámci Unie; takové mapování by mělo sloužit k posouzení účinnosti zavedeného daňového rámce a pravidel;

36.  žádá Komisi, aby do roku 2022/2023 předložila jeden či více legislativních návrhů, které se budou zakládat na doporučení uvedených v příloze k tomuto dokumentu;

37.  domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

o
o   o

38.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi a Radě.

(1) Návrh směrnice Rady ze dne 25. října 2016 o společném základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) COM(2016)0685 a ze dne 25. října 2016 o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), COM(2016)0683. (2) Tento soubor předpisů sestává ze sdělení Komise ze dne 21. března 2018 „Čas zavést moderní, spravedlivou a účinnou normu v oblasti zdanění digitální ekonomiky“ (COM(2018)0146), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147), návrhu směrnice Rady ze dne 21. března 2018 o společném systému daně z příjmů plynoucích z poskytování některých digitálních služeb (COM(2018)0148) a doporučení Komise ze dne 21. března 2018 ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650). (3) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 74. (4) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 51. (5) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 79. (6) Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 8. (7) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132. (8) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 03/2021 ze dne 26. ledna 2021 „Výměna daňových informací v EU: pevný základ, trhliny v uplatňování“. (9) Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49). (10) Krátká tisková zpráva výboru BUDG – Vlastní zdroje EU (2020) na https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2020/647459/IPOL_BRI(2020)647459_EN.pdf (11) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24). (12) Podle zprávy oddělení pro posuzování celoevropského přínosu (EPRS EAVA, září 2021) by výpadek ve výběru DPH, včetně přeshraničních úniků a podvodů v oblasti DPH, mohl v roce 2020 dosáhnout přibližně 120 miliard EUR, s. 42. (13) Podle EPRS EAVA (září 2021) by odhadovaným přínosem rozšířené spolupráce mezi členskými státy a plného zavedení jednotného kontaktního místa mohlo být snížení rozdílu v DPH odhadem o 29 miliard EUR a snížení nákladů na dodržování předpisů pro podniky odhadem o 10 miliard EUR, s. 39. (14) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1). (15) Návrh zvážit opuštění stávajícího vykazování a zavedení harmonizovaného systému vykazování přeshraničních transakcí by umožnil snadnější porovnávání transakcí (jak potvrdila studie EPRS). (16) COM(2020)0312, s. 5. Existují i jiné odhady – například Evropský parlament odhadoval ztráty z důvodu finanční trestné činnosti, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem na 190 miliard EUR. Na základě komplexní práce OECD ve zprávě o erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS) – opatření č. 11 – se celkové ztráty příjmů před přijetím jakéhokoli opatření proti BEPS odhadovaly na přibližně 100–240 miliard USD neboli 0,35 % celosvětového HDP. Komise odhadovala, že 50–70 miliard EUR bylo možné přičíst Unii předtím, než se členské státy dohodly na směrnicích I a II proti vyhýbání se daňovým povinnostem. (17) tamtéž.

DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

A.  Zjednodušení a snížení nákladů na dodržování předpisů pro daňové poplatníky

Doporučení A1 – Jednotný postup registrace k DPH v EU a jednotné číslo DPH v rámci EU

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby usilovala o přijetí jednotného postupu registrace k DPH v EU a jednotného čísla DPH v EU do roku 2023.

Tento postup by měl

—  snížit náklady na dodržování předpisů, zejména pro MSP působící na jednotném trhu, a navrhnout stejný postup pro registraci k DPH v celé Unii (při respektování různých podmínek pro registraci v členských státech).

—  Registrace by měla být snadno přístupná a měla by využívat harmonizovanou online platformu (platformy) fungující stejným způsobem v celé Unii, a to v dohodnutém minimálním počtu jazyků, aby se její používání v celé Unii usnadnilo;

Doporučení A2 – Jednodušší zdanění pro evropské společnosti (SE) / MSP

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby do roku 2023 zavedla opatření k dalšímu snížení nákladů a složitosti zdanění MSP a SE.

—  Komisi je třeba nevrhnout několik iniciativ uvedených v této zprávě, po nichž by měly následovat rychle konkrétní návrhy na podporu MSP v ekonomice po pandemii COVID-19.

—  V zájmu další podpory SE a začínajících podniků žádá Evropský parlament Komisi, aby posoudila možnost zavedení jednotného celoevropského režimu daně z příjmu pro SE a začínající podniky s cílem minimalizovat jejich náklady spojené s dodržováním daňových předpisů, zejména v případech, kdy působí ve více než jednom členském státě. Tento režim by byl pro SE volitelný (např. omezený obratem) a mohl by vycházet z evropské společnosti. Daňové příjmy z tohoto režimu by se rozdělovaly mezi členské státy podle dohodnutého vzorce (např. na základě podílu zaměstnaných rezidentů).

B.  Více jistoty pro daňové poplatníky a/nebo daňové správy členských států

Doporučení B1 – Mechanismus řešení sporů v případech, kdy si daňové rezidenství nárokují dva nebo více členských států:

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby zohlednila předchozí zkušenosti a identifikovala zbývající mezery ve stávající směrnici Rady (EU) 2017/1852 o mechanismech řešení daňových sporů v Unii a navrhla účinný způsob či způsoby s cílem řešit stávající konflikty a nejistoty týkající se rezidentství fyzických i právnických osob vedoucí k rizikům dvojího zdanění nebo dvojího nezdanění; vyzývá Komisi, aby do roku 2023 předložila návrhy týkající se definice daňového rezidentství;

Evropský parlament rovněž připomíná, že výsledek sporů by měl být zveřejněn ve formě shrnutí na základě postupu uvedeného v článku 18 směrnice (EU) 2017/1852 a měl by zahrnovat účinné daňové sazby. Stanovený režim musí zajistit, aby lhůty, které odrážejí problémy způsobené daňovým poplatníkům při získávání rozhodnutí, byly právně závazné a vymahatelné. Vzhledem ke změnám v ekonomice po pandemii onemocnění COVID-19, včetně přechodu na práci na dálku, by Komise měla co nejdříve posoudit, zda stávající právní předpisy postačují ke snížení rizika dvojího zdanění daňových poplatníků, a případně provést revizi dotyčné směrnice nebo navrhnout nová opatření. Rovněž bylo konstatováno, že dotyčná směrnice není dostatečně viditelná a Komise by měla učinit více pro to, aby občané věděli, že tento mechanismus je k dispozici.

Doporučení B2 – Rozšíření automatické výměny informací

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu rozšíření automatické výměny informací mezi členskými státy o další kategorie příjmů a aktiv, jako jsou kryptoaktiva (DAC8), a nejvhodnější způsob tohoto rozšíření. Jelikož členské státy jsou ze zákona povinny zasílat údaje pouze pro ty kategorie, pro které jsou již informace k dispozici, jsou informace o některých kategoriích příjmů a majetku zřejmě nedostatečné;

Doporučení B3 – Pokyny k pozitivním daňovým pobídkám

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro daňové pobídky, které nenarušují jednotný trh. Důvodem je skutečnost, že daňová jistota pro daňové poplatníky a členské státy by se posílila, kdyby členské státy měly společnou představu o tom, jaké daňové pobídky zvyšují hospodářskou výkonnost v Unii, aniž by poškozovaly fungování jednotného trhu.

C.  Snížení daňového deficitu a nákladů na dodržování předpisů

Doporučení C1 – Elektronická fakturace 

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby:

—  neprodleně a do roku 2022 zavedla harmonizovanou společnou normu pro elektronickou fakturaci v celé Unii, aby se snížily náklady na vytváření roztříštěného a různého systému v jednotlivých členských státech;

—  stanovila úlohu elektronické fakturace v rámci vykazování v reálném čase;

—  prozkoumala možnost postupného zavedení povinné elektronické fakturace v celé Unii do roku 2023 se zaměřením na výrazné snížení nákladů na dodržování předpisů, zejména pro MSP. Vydávání faktur by mělo být spravováno pouze prostřednictvím státem provozovaných/certifikovaných „systémů“ s plným zajištěním ochrany údajů;

—  do roku 2023 prověřila možnost, že systém bude poskytovat částečně nebo úplně údaje či dokumenty o splnění daňových povinností pro oprávněné daňové poplatníky, včetně odpovědnosti za soulad těchto přiznání (nebo jejich částí) s předpisy, a to zejména z hlediska snížení nákladů na splnění povinností a rizika pro MSP.

Doporučení C2 – Alternativa pro snížení výpadků ve výběru daně z přidané hodnoty

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby v zájmu podstatného snížení výpadků ve výběru DPH v celé Unii, zejména v ekonomice po pandemii COVID-19, navrhla opatření, která by výrazně snížila zjištěný výpadek ve výběru DPH, zejména rozdíl spojený s osvobozením přeshraničního obchodu v Unii. Požadavek lze splnit prostřednictvím jedné nebo více z následujících iniciativ do roku 2022-2023:

—  obnovit iniciativu konečného režimu jako nejpřirozenějšího a nejúčinnějšího způsobu řešení daňových podvodů v oblasti DPH, které přinášejí značně vysoké roční ztráty;

—  zjednodušit dodržování povinností v oblasti DPH a získávat údaje pro sledování a potírání daňových podvodů(1) s cílem snížit administrativní zátěž DPH související s přeshraničním obchodem, vyzývá Komisi, aby navrhla postupné, ale rychlé další rozšíření stávající platformy jednotného správního místa z B2C na B2B, zejména pokud jde o dodání zboží mezi podniky a spotřebiteli, u nichž osoba povinná odvést DPH není usazena v členském státě, v němž je DPH splatná, v souvislosti s určitými službami poskytovanými mezi podniky, pokud jsou poskytované služby převážně službami poskytovanými podniky spotřebitelům, a v souvislosti s článkem 196 směrnice 2006/112/ES;

—  vytvořit a navrhnout normu v oblasti online hlášení údajů pro (v první řadě) přeshraniční obchod Unie, nejlépe s využitím údajů z elektronické fakturace (nebo z její alternativy, ale při zachování zásady, že údaje musí být poskytnuty pouze jednou), včetně účinného a vysoce bezpečného centralizovaného či decentralizovaného zpracování údajů pro odhalování podvodů. Tyto údaje nahradí všechny stávající požadavky na podávání zpráv v této oblasti a povedou ke snížení celkových nákladů na dodržování předpisů, zejména pro MSP. Shromážděné údaje by měly být používány s náležitým respektem k důvěrnosti a s ohledem na všechny příslušné zákony o ochraně údajů. Lze zvážit použití technologie blockchain (nebo alternativní technologie) a systémy založené na společných normách Unie by mohli provozovat soukromí dodavatelé.

Doporučení C3 – Jednotné harmonizované daňové přiznání a jednotné kontaktní místo

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh:

Jednotné a harmonizované přiznání k dani z příjmů právnických osob (CIT) na podporu iniciativy BEFIT v Unii. Pro zjednodušení přípravy daňového přiznání by se mohl použít standardizovaný přístup k jeho obsahu a formátu. Tato možnost by přispěla ke zjednodušení vykazování daně z příjmů právnických osob a ke snížení potřeby zadávat plnění daňových povinností externím subjektům, zejména pro MSP, které se zabývají přeshraniční podnikatelskou činností.

Doporučení C4 – Daňové středisko pro sledování a kvantifikaci trendů v evropském zdanění

V roce 2019 inicioval Evropský parlament jako přípravnou akci spuštění daňového střediska EU. Evropský parlament vyzývá Komisi, aby poskytla nezávislé posouzení vykonané práce a navrhla způsoby, jak tuto iniciativu dále rozvíjet.

D.  Nový koordinovaný evropský systém daně z příjmu právnických osob

Doporučení D1 – Řešení dluhové kapitálové nevýhodnosti

Komise oznámila iniciativu, jejímž cílem je zmírnit daňový odklon od dluhového kapitálu v investičních rozhodnutích podniků, který je způsoben možností odečíst úroky z dluhového financování.

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby:

—  provedla důkladné posouzení dopadů a zahrnula do budoucí úlevy ke snížení zvýhodnění dluhu oproti kapitálu robustní doložky proti vyhýbání se daňovým povinnostem; měla na paměti, že tuto předpojatost lze řešit buď umožněním nového odpočtu nákladů souvisejících s financováním vlastním kapitálem, nebo omezením možností odpočtu úroků, a připomíná, že dalším řešením, jak omezit zvýhodnění vlastního kapitálu dluhu, je omezit snížení odpočtu nadměrných výpůjčních nákladů až na 20 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA).

Doporučení D2 – Jednotný soubor daňových pravidel pro Unii

V rámci budoucího systému BEFIT vyzývá Evropský parlament Komisi, aby:

—  analyzovala různé prvky skutečné hospodářské činnosti podniků (tržby, pracovní síla, aktiva);

—  zahájila rozsáhlou konzultaci, do níž se zapojí členské státy, vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament.

E.  Efektivita daňových správ, výměna daňových informací a kvalita údajů

Doporučení E1 – Eurofisc 2.0

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby:

—  posílila síť odborníků Unie na boj proti podvodům – Eurofisc – a poskytla jí dostatečné zdroje, aby mohla účinně provádět společné analýzy rizik, koordinovat vyšetřování a spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), Europolem a Úřadem evropského veřejného žalobce, zejména s ohledem na vyšetřování podvodů v oblasti DPH;

—  předložila návrh Eurofisc 2.0. Znovu opakuje doporučení obsažená ve svém usnesení ze dne 16. září 2021 o uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací: pokrok, získané zkušenosti a zbývající překážky. Konstatuje, že Eurofisc 2.0 by mohl výrazně přispět k efektivnímu využívání vyměňovaných daňových informací daňovými správami a ke kvalitě vyměňovaných informací.

(1) Podle EPRS EAVA scénář rozšířené spolupráce – výměna informací + jednotné právní místo přinese evropskou přidanou hodnotu ve výši přibližně 39 miliard EUR.