– s ohledem na své rozhodnutí ze dne 15. ledna 2014 o působnosti stálých výborů(1) a na své rozhodnutí ze dne 18. června 2020 o zřízení Podvýboru pro daňové záležitosti(2),
– s ohledem na článek 206 jednacího řádu,
1. se rozhodl stanovit početní složení stálých výborů a podvýborů takto:
I.
Výbor pro zahraniční věci: 79 členů,
II.
Výbor pro rozvoj: 26 členů,
III.
Výbor pro mezinárodní obchod: 43 členů,
IV.
Rozpočtový výbor: 41 členů,
V.
Výbor pro rozpočtovou kontrolu: 30 členů;
VI.
Hospodářský a měnový výbor: 61 členů,
VII.
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci: 55 členů,
VIII.
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin: 88 členů,
IX.
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku: 78 členů,
X.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů: 45 členů,
XI.
Výbor pro dopravu a cestovní ruch 49 členů,
XII.
Výbor pro regionální rozvoj: 43 členů,
XIII.
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova: 48 členů,
XIV.
Výbor pro rybolov: 28 členů,
XV.
Výbor pro kulturu a vzdělávání: 31 členů,
XVI.
Výbor pro právní záležitosti: 25 členů,
XVII.
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci: 69 členů,
XVIII.
Výbor pro ústavní záležitosti: 28 členů,
XIX.
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví: 37 členů,
XX.
Petiční výbor: 35 členů,
Podvýbor pro lidská práva: 30 členů;
Podvýbor pro bezpečnost a obranu: 30 členů;
Podvýbor pro daňové záležitosti: 30 členů;
2. rozhodl, že s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 30. června 2019 a 9. ledna 2020 ohledně složení předsednictev výborů mohou mít předsednictva výborů až čtyři místopředsedy;
3. pověřuje svou předsedkyni, aby toto rozhodnutí předala pro informaci Radě a Komisi.
– s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9‑0405/2021),
– s ohledem na článek 129 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0002/2022),
A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. listopadu 2021 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Jan Gregor jmenován do funkce člena Účetního dvora;
B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
C. vzhledem k tomu, že výbor dne 10. ledna 2022 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;
1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Jan Gregor jmenován členem Účetního dvora;
2. pověřuje svou předsedyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
Jmenování člena Účetního dvora – Marek Opioła
121k
43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o návrhu, aby byl Marek Opioła jmenován členem Účetního dvora (C9-0406/2021 – 2021/0803(NLE))
– s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9-0406/2021),
– s ohledem na článek 129 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0004/2022),
A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. listopadu 2021 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Marek Opioła jmenován členem Účetního dvora;
B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
C. vzhledem k tomu, že výbor následně dne 10. ledna 2022 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;
1. vydává záporné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Marek Opioła jmenován členem Účetního dvora, a žádá Radu, aby stáhla svůj návrh a předložila Parlamentu návrh nový;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
Jmenování člena Účetního dvora – Mihails Kozlovs
120k
42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o návrhu, aby byl Mihails Kozlovs jmenován členem Účetního dvora (C9-0407/2021 – 2021/0804(NLE))
– s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9‑0407/2021),
– s ohledem na článek 129 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0003/2022),
A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. listopadu 2021 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Mihails Kozlovs jmenován do funkce člena Účetního dvora;
B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
C. vzhledem k tomu, že výbor dne 10. ledna 2022 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;
1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Mihails Kozlovs jmenován členem Účetního dvora;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
Jmenování člena Účetního dvora – Jorg Kristijan Petrovič
120k
42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o návrhu, aby byl Jorg Kristijan Petrovič jmenován členem Účetního dvora (C9-0408/2021 – 2021/0805(NLE))
– s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C9-0408/2021),
– s ohledem na článek 129 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A9‑0005/2022),
A. vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. listopadu 2021 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Jorg Kristijan Petrovič jmenován členem Účetního dvora;
B. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
C. vzhledem k tomu, že následně výbor dne 10. ledna 2022 uspořádal slyšení, během kterého kandidát učinil předběžné prohlášení a poté odpověděl na otázky členů výboru;
1. vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Jorg Kristijan Petrovič jmenován členem Účetního dvora;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (COM(2020)0725 – C9-0365/2020 – 2020/0321(COD))
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2020)0725),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0365/2020),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021(1),
– s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 7. května 2021(2),
– s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. listopadu 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 59 jednacího řádu,
– s ohledem na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0216/2021),
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;
3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 20. ledna 2022 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/… o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2022/123.)
Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 8. července 2021 (Přijaté texty P9_TA(2021)0351).
Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: Určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné pro účely odhalování vícenásobné totožnosti podle nařízení (EU) 2019/817
124k
43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 29. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817, pokud jde o určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné pro účely odhalování vícenásobné totožnosti (C(2021)05056 – 2021/2913(DEA))
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2021)05056),
– s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV(1), a zejména na čl. 28 odst. 5 a čl. 73 odst. 6 uvedeného nařízení,
– s ohledem na čl. 111 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
A. vzhledem k tomu, že článek 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci stanoví, že případy, kdy lze údaje o totožnosti považovat za podobné, jsou uvedeny v příloze II uvedeného nařízení;
B. vzhledem k tomu, že v příloze II, bodu 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci se stanoví, že „agentura eu-LISA (použije) algoritmus pro účely výpočtu podobnosti mezi údaji o totožnosti napříč různými datovými poli v různých informačních systémech EU“;
C. vzhledem k tomu, že bod 2 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci dále stanoví, že „[t]ento algoritmus je založen na dříve stanovených prazích podobnosti“;
D. vzhledem k tomu, že bod 2 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci dále stanoví, že „[p]ři definování tohoto algoritmu agentuře eu-LISA pomáhají a poskytují poradenství odborníci z Komise, členských států a agentur Unie, kteří používají informační systémy EU a složky interoperability“;
E. vzhledem k tomu, že čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) 2019/817 vyžaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví postupy pro určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné;
F. vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci jasně nestanoví postupy pro určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za podobné, ale dále přenáší tuto pravomoc na agenturu eu-LISA a na odborníky z Komise, členských států a agentur Unie, kteří používají informační systémy EU a složky interoperability;
1. vyslovuje námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a aby ji informovala o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;
3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a vládám a parlamentům členských států.
Námitka vůči aktu v přenesené pravomoci: Určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné pro účely odhalování vícenásobné totožnosti podle nařízení (EU) 2019/818
123k
43k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 29. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818, pokud jde o určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné pro účely odhalování vícenásobné totožnosti (C(2021)05057 – 2021/2912(DEA))
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2021)05057),
– s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816(1), a zejména čl. 28 odst. 5 a čl. 69 odst. 6 uvedeného nařízení,
– s ohledem na čl. 111 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,
A. vzhledem k tomu, že článek 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci stanoví, že případy, kdy lze údaje o totožnosti považovat za podobné, jsou uvedeny v příloze II uvedeného nařízení;
B. vzhledem k tomu, že v příloze II, bodu 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci se stanoví, že „agentura eu-LISA (použije) algoritmus pro účely výpočtu podobnosti mezi údaji o totožnosti napříč různými datovými poli v různých informačních systémech EU“;
C. vzhledem k tomu, že bod 2 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci dále stanoví, že „[t]ento algoritmus je založen na dříve stanovených prazích podobnosti“;
D. vzhledem k tomu, že bod 2 přílohy II nařízení Komise v přenesené pravomoci dále stanoví, že „[p]ři definování tohoto algoritmu agentuře eu-LISA pomáhají a poskytují poradenství odborníci z Komise, členských států a agentur Unie, kteří používají informační systémy EU a složky interoperability“;
E. vzhledem k tomu, že čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) 2019/818 vyžaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví postupy pro určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za stejné nebo podobné;
F. vzhledem k tomu, že nařízení Komise v přenesené pravomoci jasně nestanoví postupy pro určení případů, kdy lze údaje o totožnosti považovat za podobné, ale dále přenáší tuto pravomoc na agenturu eu-LISA a na odborníky z Komise, členských států a agentur Unie, kteří používají informační systémy EU a složky interoperability;
1. vyslovuje námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi a aby ji informovala o tom, že nařízení v přenesené pravomoci nemůže vstoupit v platnost;
3. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a vládám a parlamentům členských států.
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: dodatečné požadavky pro členské státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 a pravidla pro standard DZES 1
126k
44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (C(2021)09115 – 2021/3008(DEA))
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2021)09115),
– s ohledem na dopis Komise ze dne 7. prosince 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,
– s ohledem na dopis Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 11. ledna 2022,
– s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115(1), a zejména na čl. 4 odst. 8, čl. 13 odst. 3, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, čl. 45 písm. a) až i), čl. 56 písm. a), b) a c) a na čl. 84 písm. a) a b) uvedeného nařízení,
– s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,
– s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 20. ledna 2022, nebyla vyslovena žádná námitka,
A. vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 vyžaduje, aby členské státy předložily své vnitrostátní strategické plány (dále jen „strategické plány SZP“) ke schválení Komisi;
B. vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2021/2115 zmocňuje Komisi k přijetí dodatečných požadavků na koncepci intervencí, které mají být specifikovány ve strategických plánech SZP v oblasti přímých plateb, v některých zemědělských odvětvích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(2) a v oblasti rozvoje venkova, jakož i k přijetí společných pravidel pro tyto oblasti, pokud jde o poměr pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1;
C. vzhledem k tomu, že všechny tyto dodatečné požadavky musí členské státy zohlednit při navrhování svých strategických plánů SZP, které je třeba co nejdříve předat nebo potvrdit Komisi;
D. vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci stanoví dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard DZES 1; vzhledem k tomu, že je proto vhodné považovat nyní tyto dodatečné požadavky za zcela nezbytné a naléhavé;
1. prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura
125k
44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura (C(2021)09119 – 2021/3009(DEA))
– s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2021)09119),
– s ohledem na dopis Komise ze dne 7. prosince 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,
– s ohledem na dopis Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 11. ledna 2022,
– s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116(1), a zejména na čl. 11 odst. 1, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 64 odst. 3, čl. 76 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6 a článek 102 uvedeného nařízení,
– s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,
– s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 20. ledna 2022, nebyla vyslovena žádná námitka,
A. vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2021/2116 stanoví pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura;
B. vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115(2) vyžaduje, aby členské státy předložily své strategické plány společné zemědělské politiky (SZP) ke schválení Komisi;
C. vzhledem k tomu, že mezi pravidly obsaženými v návrhu nařízení v přenesené pravomoci, jež se týkají platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schvalování účetní závěrky, jistot a používání eura, existuje podstatná souvislost a vzájemné propojení v každodenním řízení výdajů na SZP, a že je proto vhodné stanovit tato pravidla v témže nařízení v přenesené pravomoci;
D. vzhledem k tomu, že pravidla obsažená v návrhu nařízení v přenesené pravomoci, jež se týkají platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schvalování účetní závěrky, jistot a používání eura, jsou stanovena pro každodenní řízení nové SZP a členské státy je musí promítnout do svých strategických plánů SZP, a vzhledem k tomu, že je proto vhodné považovat tato pravidla za naléhavá;
1. prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;
2. pověřuje svou předsedkyni, aby toto rozhodnutí předala Radě a Komisi.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).
Porušování základních svobod v Hongkongu
153k
54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2022 o porušování základních svobod v Hongkongu (2022/2503(RSP))
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Hongkongu, zejména usnesení ze dne 8. července 2021 o Hongkongu, zejména případu deníku Apple Daily(1), usnesení ze dne 21. ledna 2021 o zásahu proti demokratické opozici v Hongkongu(2), usnesení ze dne 19. června 2020 o zákonu Čínské lidové republiky (ČLR) o národní bezpečnosti pro Hongkong a potřebě, aby EU bránila vysokou úroveň autonomie Hongkongu(3), usnesení ze dne 18. července 2019 o situaci v Hongkongu(4) a usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o případu Guie Minhaie, vydavatele uvězněného v Číně(5),
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně, zejména na usnesení ze dne 16. září 2021 o nové strategii EU-Čína(6), usnesení ze dne 20. května 2021 o čínských sankcích vůči subjektům EU a poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů(7), usnesení ze dne 12. září 2018 o stavu vztahů mezi EU a Čínou(8) a usnesení ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou(9),
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 20. prosince 2021 o volbách do legislativní rady, které se konaly dne 19. prosince 2021, a ze dne 9. června 2021 o změnách hongkongského volebního systému, na jeho prohlášení jménem EU ze dne 11. března 2021 o volebním systému Hongkongu a na všechna jeho další prohlášení a deklarace o situaci v Hongkongu,
– s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 23. června 2021 o uzavření hongkongské pobočky deníku Apple Daily,
– s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 21. října 2021 o vyloučení demokraticky zvolených okresních zastupitelů a zmenšujícím se prostoru pro občanskou společnost,
– s ohledem na 11. strategický dialog mezi EU a Čínou ze dne 28. září 2021 mezi místopředsedou Komise, vysokým představitelem Josepem Borrellem a čínským státním radou / ministrem zahraničních věcí Wang Iem,
– s ohledem na vyjádření předsedy Evropské rady Charlese Michela po jednání vedoucích představitelů EU a Číny, které se konalo dne 14. září 2020,
– s ohledem na společné prohlášení předsedy Michela a předsedkyně von der Leyenové o ochraně zájmů a hodnot EU ve složitém a klíčovém partnerství, jež bylo učiněno v návaznosti na 22. summit EU-Čína, který se konal dne 22. června 2020,
– s ohledem na základní zákon Zvláštní administrativní oblasti Hongkong přijatý dne 4. dubna 1990, který vstoupil v platnost dne 1. července 1997,
– s ohledem na společné prohlášení vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vlády Čínské lidové republiky (ČLR) ze dne 19. prosince 1984 o otázce Hongkongu, známé rovněž jako společné čínsko-britské prohlášení, jež bylo čínskou a britskou vládou registrováno u Organizace spojených národů dne 12. června 1985,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 28. července 2020 o Hongkongu,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966 a na obavy, které vznesl Výbor OSN pro lidská práva na svém seznamu otázek ze dne 26. srpna 2020 v souvislosti se čtvrtou pravidelnou zprávou o čínském Hongkongu,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že těžištěm dlouhodobých vztahů mezi EU a Čínou by mělo zůstat prosazování a dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a to v souladu se závazkem EU hájit tyto hodnoty v rámci své vnější činnosti a v souladu se zájmem řídit se jimi v rámci vlastního rozvoje a mezinárodní spolupráce, který vyjádřila Čína;
B. vzhledem k tomu, že Hongkong je vázán Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a má právní povinnost dodržovat právo na svobodu informací, projevu a sdružování a zaručit právo na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že Hongkong bude brzy předmětem přezkumu, pokud jde o plnění jeho závazků vyplývajících z tohoto paktu;
C. vzhledem k tomu, že v období od 1. července 2020 do konce roku 2021 policie v Hongkongu v souvislosti se zákonem o národní bezpečnosti zatkla nebo nařídila zatčení nejméně 139 osob; vzhledem k tomu, že na konci roku 2021 bylo formálně obviněno 94 osob, z nichž 60 se nacházelo ve vyšetřovací vazbě; vzhledem k tomu, že na základě zákona o národní bezpečnosti bylo nepřiměřeně omezeno a dokonce kriminalizováno pokojné vyjadřování politických názorů; vzhledem k tomu, že přední aktivisté, jako je Chow Hang-tung, byli obviněni z toho, že vybízeli občany k zapalování svíček k uctění památky obětí z náměstí Nebeského klidu, a vzhledem k tomu, že hongkongská Aliance na podporu čínských vlasteneckých demokratických hnutí byla rozpuštěna poté, co orgány použily výroční vzpomínku na události z náměstí Nebeského klidu se zapálenými svíčkami, kterou tato skupina organizovala po dobu 30 let, jako důkaz „ohrožení národní bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že zákon o národní bezpečnosti zjevně porušuje zásadu „jedna země, dva systémy“ a společné čínsko-britské prohlášení;
D. vzhledem k tomu, že politická opozice v Hongkongu byla fakticky zlikvidována poté, co bylo na základě zákona o národní bezpečnosti ve dnech 6. a 7. ledna 2021 zatčeno 55 osob, z nichž většinu tvořili prodemokratičtí zákonodárci a aktivisté;
E. vzhledem k tomu, že dne 17. června 2021 provedlo 500 policistů razii v prostorách deníku Apple Daily, odvezlo počítače a dokumenty, z nichž některé obsahovaly novinářský materiál, a zadrželo pět vedoucích pracovníků těchto novin; vzhledem k tomu, že všichni byli obviněni z toho, že se podle zákona o národní bezpečnosti dopustili „tajného spolčení s cizí zemí nebo s externími subjekty s cílem ohrozit národní bezpečnost“; vzhledem k tomu, že dne 23. června 2021 deník Apple Daily oznámil, že po 26 letech přestává vycházet; vzhledem k tomu, že obvinění prodemokratického aktivisty a bývalého majitele Apple Daily Jimmyho Laie a šesti bývalých novinářů tohoto deníku ze „zločinného spolčení s cílem šířit podvratné materiály“ je dalším útokem na svobodu tisku v Hongkongu;
F. vzhledem k tomu, že dne 29. prosince 2021 provedlo 200 policistů razii v kanceláři internetové publikace Stand News, odvezlo si její počítače a dokumenty a zatklo sedm osob, z nichž všichni byli řídícími nebo bývalými vedoucími pracovníky této společnosti, na základě obvinění ze zločinného spolčení s cílem zveřejňovat podvratné publikace; vzhledem k tomu, že Stand News byly okamžitě uzavřeny; vzhledem k tomu, že hongkongské internetové médium DB Channel přestalo ve městě působit, neboť jeho spoluzakladatel Frankie Fung byl zatčen a nyní čeká na soudní proces podle zákona o národní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že další prodemokratické internetové médium – Citizen News – nedávno oznámilo ukončení své činnosti s poukazem na „zhoršující se mediální prostředí“;
G. vzhledem k tomu, že organizace Amnesty International uzavřela své dvě kanceláře v Hongkongu na konci roku 2021 kvůli zákonu o národní bezpečnosti, který organizacím na ochranu lidských práv znemožnil svobodně pracovat, aniž by se musely obávat závažných odvetných opatření ze strany vlády; vzhledem k tomu, že v období od 1. ledna 2021 do 4. ledna 2022 ukončilo v důsledku represí svou činnost více než 60 organizací občanské společnosti, včetně 12 odborových svazů, osmi mediálních organizací, osmi sousedských skupin, sedmi profesních skupin, pěti studentských organizací a čtyř náboženských skupin;
H. vzhledem k tomu, že desítky prodemokratických aktivistů v Hongkongu, např. Ma Chun-man, Tony Chung Hon-lam a Chow Hang-tung, byly podle zákona o národní bezpečnosti uvězněny za podněcování k odtržení země a rozvracení státu;
I. vzhledem k tomu, že Evropská unie je i nadále vážně znepokojena zákonem o národní bezpečnosti, který pro Hongkong přijala Čína; vzhledem k tomu, že se jedná o citlivou záležitost s dalekosáhlými důsledky pro Hongkong a jeho obyvatelstvo, pro občany EU a zahraniční občany, pro organizace občanské společnosti v EU a na mezinárodní úrovni, jakož i pro podnikatelskou důvěru v Hongkongu; vzhledem k tomu, že vstup zákona o národní bezpečnosti v platnost zvýšil rizika pro občany EU v Hongkongu;
J. vzhledem k tomu, že Evropská unie má velký zájem o trvalou stabilitu a prosperitu Hongkongu v souladu se zásadou „jedna země, dva systémy“ a přikládá velký význam zachování vysokého stupně autonomie Hongkongu v souladu se základním zákonem a mezinárodními závazky; vzhledem k tomu, že v současném prostředí hrozí, že tyto zásady budou nenávratně zpochybněny;
K. vzhledem k tomu, že dne 19. prosince 2021 proběhly volby do Legislativní rady, v nichž mohli kandidovat „pouze vlastenci“ podle nových pravidel zavedených Pekingem, která v podstatě znemožnila účast prodemokratických stran, z výzev voličům, aby tyto volby bojkotovali nebo odevzdali prázdný volební lístek, učinila trestný čin, umožnila, aby Zvláštní administrativní oblast Hongkong vyhrožovala mezinárodním sdělovacím prostředkům informujícím o těchto volbách, rozšířila hlasování na hongkongské rezidenty v pevninské Číně, takže ve výsledku odevzdalo hlasovací lístek pouze 30 % registrovaných voličů; vzhledem k tomu, že nedávné změny volebního systému jsou v rozporu se závazky k zajištění většího demokratického zastoupení, jež jsou zakotveny v základním zákoně; vzhledem k tomu, že v Hongkongu nyní neexistuje žádná prodemokratická opozice, neboť její zástupci mají buď zakázáno účastnit se voleb nebo byli uvězněni;
L. vzhledem k tomu, že v červenci 2021 bylo v parlamentních volbách v Macau diskvalifikováno 21 prodemokratických kandidátů; vzhledem k tomu, že volby do sedmého zákonodárného shromáždění v Macau proběhly dne 12. září 2021 bez skutečné politické opozice, což by mohlo vést k dlouhodobé sociální nestabilitě, a jejich výsledkem byla rekordně nízká volební účast ve výši 42,38 %; vzhledem k tomu, že novinářům ve veřejnoprávním vysílání v Macau bylo nařízeno, aby propagovali „vlastenectví, respekt a lásku“ k Číně, a že od zavedení nových redakčních pravidel odešlo nejméně šest novinářů, což ukazuje, že obavy ohledně zákona o národní bezpečnosti se týkají i dalších regionů; vzhledem k tomu, že základní zákon Macaa rovněž chrání svobodu tisku a platí do roku 2049;
M. vzhledem k tomu, že zintenzívnil tlak na občanskou společnost v Hongkongu, jak ukazuje rozpuštění hongkongské konfederace odborových svazů, hongkongského sdružení na podporu vlasteneckých demokratických hnutí Číny, zájmové skupiny čínských právníků v oblasti lidských práv, odborového svazu hongkongských učitelů, hnutí za občanská lidská práva a uzavření kanceláře Amnesty International;
N. vzhledem k tomu, že předsedkyně výkonné rady Hongkongu Carrie Lam uvedla, že tato zvláštní administrativní oblast zavede článek 23 zákona o národní bezpečnosti, který zahraniční politické organizace postaví mimo zákon a odradí je od působení v Hongkongu;
O. vzhledem k tomu, že musí být zaručena nezávislost justice, neboť hraje zásadní roli při ochraně lidských práv a základních svobod v Hongkongu;
P. vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 8. července 2021 Parlament vyzval „Komisi, Radu a členské státy, aby odmítly pozvání zástupců vlád a diplomatů k účasti na zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022, pokud čínská vláda neprokáže ověřitelné zlepšení situace v oblasti lidských práv v Hongkongu“;
Q. vzhledem k tomu, že Čína přistoupila k agresivní rétorice a zavedla v podstatě nevysvětlený a veřejně nevyhlášený zákaz, který znemožňuje výrobkům vyrobeným v Litvě vstupovat na čínský trh; vzhledem k tomu, že takovéto nelegitimní kroky a praktiky porušují nejen veškerá mezinárodní pravidla obchodu a pravidla Světové obchodní organizace, ale mají také přímý dopad na základní zásady jednotného trhu EU;
1. co nejdůrazněji odsuzuje skutečnost, že svoboda projevu, svoboda sdružování a svoboda tisku je v Hongkongu omezena stejně vážně jako v Číně, a znovu vyjadřuje svou solidaritu s obyvatelstvem Hongkongu v jeho boji za svobodu a demokracii; odsuzuje politické pronásledování, kterému bylo vystaveno mnoho novinářů, kteří jsou v současnosti v exilu nebo ve vězení; vyzývá Čínu k zajištění toho, aby všichni novináři mohli vykonávat svou práci svobodně a bez překážek nebo strachu z odvetných opatření; zdůrazňuje, že by měla být zajištěna svoboda tisku a sdělovacích prostředků;
2. vyzývá hongkongskou vládu, aby propustila všechny politické vězně v Hongkongu; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech pokojných hongkongských demonstrantů zatčených v posledních několika letech a zrušení veškerých obvinění proti nim, neboť pouze vykonávali své právo na svobodu projevu nebo jiná lidská práva, a to např. Joshua Wong, Koo Sze-yiu, Martin Lee, Albert Ho, Margaret Ng a Kok Tsz-lun, který je čínským i portugalským státním příslušníkem, a tudíž i občanem EU, a který byl odsouzen v Šen-čenu v roce 2020 na sedm měsíců nepodmíněně za to, že se údajně pokoušel uprchnout z Hongkongu na lodi, a v současné době čeká na soudní proces ve vazbě v Hongkongu; odsuzuje probíhající případy, např. případy obránců lidských práv, jako jsou Chow Hang-tung, Lee Cheuk-yan a Albert Ho; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění švédského nakladatele Kueje Min-chaje, který je uvězněn v Čínské lidové republice;
3. zdůrazňuje, že zákon o národní bezpečnosti brání vybudování vztahu důvěry mezi Čínou a EU, což narušuje budoucí spolupráci a vede k dalšímu podkopávání věrohodnosti Pekingu na mezinárodní scéně, a přitom také značně poškozuje mezinárodní status a pověst Hongkongu a Macaa; naléhavě žádá čínské orgány, aby zákon o národní bezpečnosti zrušily, neboť porušuje závazky a povinnosti ČLR podle mezinárodního práva, především společné čínsko-britské prohlášení a společné čínsko-portugalské prohlášení, a naléhavě žádá hongkongské a macajské úřady, aby plně respektovaly právní stát, lidská práva, demokratické zásady a vysoký stupeň autonomie podle zásady „jedna země, dva systémy“, což je zakotveno v základních zákonech Hongkongu a Macaa a je to v souladu s jejich domácími i mezinárodními povinnostmi; se znepokojením bere na vědomí zvyšující se snahy čínské vlády legitimizovat svůj autoritářský systém uvnitř i navenek tím, že převezme, předefinuje a pozmění řadu politických myšlenek, např. zásady demokracie, prostřednictvím pojmů, jako je „demokracie s hongkongskými rysy“ nebo „celoprocesová lidová demokracie“, a považuje tyto snahy za politickou frašku;
4. vyjadřuje hluboké politování nad nedávnými změnami volebního zákona v Hongkongu a nad zatýkáním a šikanováním zástupců prodemokratické opozice, neboť de jure a de facto brání konání svobodných a spravedlivých voleb na všech úrovních a vedly k rozpadu všech forem politické opozice; zdůrazňuje, že to je v rozporu se závazky k zajištění většího demokratického zastoupení, jež jsou zakotveny v základním zákoně Hongkongu;
5. odsuzuje rozhodnutí hongkongských orgánů, které v posledních dvou letech zakázaly tichou demonstraci pořádanou každoročně 4. června na památku událostí na náměstí Nebeského klidu a každoroční pochod 1. července, a také rozhodnutí macajského nejvyššího odvolacího soudu zakázat v tomto městě každoroční tichou demonstraci na památku událostí na náměstí Nebeského klidu; vyjadřuje hluboké politování nad odstraněním památníku obětem událostí na náměstí Nebeského klidu, Pilíře hanby, z prostor Hongkongské univerzity a považuje to za součást neustálých útoků na akademickou svobodu v Hongkongu a za pokus vymazat historii a kolektivní paměť;
6. vyzývá předsedkyni výkonné rady Hongkongu, aby zrušila plány na zavedení článku 23 zákona o národní bezpečnosti a znovu se zavázala, že bude dodržovat základní zákon, který zaručuje svobodu sdružování, svobodu shromažďování, svobodu projevu a svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;
7. zdůrazňuje, že jednou z hlavních priorit musí být zachování nezávislosti soudnictví a zamezení politizace soudů; znovu vyzývá ESVČ, aby kromě výroční zprávy o Hongkongu vypracovala podrobnou veřejnou zprávu o tamním právním státu a nezávislosti soudnictví; vyzývá ESVČ, aby do každoročních setkání v rámci strukturovaného dialogu mezi vládou ZAO Hongkong a EU zahrnula diskuse o zhoršující se situaci v oblasti právního státu v Hongkongu a o bezpečnosti občanů EU;
8. vyjadřuje znepokojení nad tím, že náčelník štábu ozbrojených policejních sil v Sin-ťiangu Peng Jingtang byl zvolen velitelem hongkongské posádky lidově osvobozenecké armády, a nad poznámkami, že se zaměří na údajnou teroristickou činnost v Hongkongu;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci všech jednání mezi EU a Čínou, včetně diplomatických konzultací v rámci přípravy na tato jednání, řešily otázku prosazování zákona o národní bezpečnosti jako hlavní prioritu; připomíná, že je důležité, aby EU v rámci každého politického dialogu a dialogu o lidských právech s čínskými orgány nadále poukazovala na porušování lidských práv v Číně, zejména v případě menšin v provincii Sin-ťiang a v Tibetu, a to v souladu se snahou EU hovořit ve vztahu k této zemi silným, jasným a jednotným hlasem; připomíná, že Čína podepsala řadu mezinárodních dohod a úmluv v oblasti lidských práv, a zdůrazňuje proto, že je důležité pokračovat v dialogu s touto zemí s cílem zajistit, aby dostála svému závazku dodržovat mezinárodní rámec pro lidská práva;
10. je mimořádně znepokojen pokusy čínských orgánů zaměřit se na komunity hongkongské diaspory v členských státech EU, včetně obránců lidských práv; znovu vyzývá členské státy EU, aby pozastavily platnost smluv o vydávání osob uzavřených s ČLR a Hongkongem;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby zrevidovaly Dohodu mezi Evropským společenstvím a Hongkongem (Čína) o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách(10) a podporu EU pro členství Hongkongu ve Světové obchodní organizaci, vzhledem k tomu, že byla zmařena autonomie, kterou toto území mělo v rámci dříve zavedeného modelu „jedna země, dva systémy“;
12. opakuje, že je hluboce znepokojen různými případy porušování lidských práv v Číně, a připomíná, že zásadní význam má plné dodržování univerzálních hodnot;
13. vyzývá Radu, aby zavedla cílené sankce v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (sankce EU po vzoru Magnitského zákona) proti hongkongským a čínským představitelům, kteří jsou zodpovědní za probíhající tvrdé potlačování lidských práv, mezi nimiž jsou Carrie Lamová, Teresa Cheng Yeuk-wahová, Xia Baolong, Zhang Xiaoming, Luo Huining, Zheng Yanxiong, Chris Tang Ping-keung a John Lee Ka-chiu; vyzývá Radu a Komisi, aby se dohodly na sestavení seznamu společností, na něž by se měly vztahovat sankce a investiční zákazy za jejich účast na probíhajícím potlačování lidských práv v Hongkongu;
14. opakuje svůj dříve vyjádřený postoj, že případná ratifikace komplexní dohody o investicích mezi EU a Čínou musí zohledňovat stávající situaci v oblasti lidských práv v Hongkongu a závazek Číny ke společnému čínsko-britskému prohlášení a musí zahrnovat jasný závazek dodržovat práva pracovníků, pokud jde o ratifikaci a provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 29 o nucené práci, č. 105 o odstranění nucené práce, č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat;
15. vyjadřuje znepokojení nad tím, že uzavření zpravodajských serverů Stand News a Citizen News povede ke zvýšenému tlaku ze strany čínských orgánů na zbývající místní zpravodajské publikace;
16. plně podporuje návrhy, aby bylo uspořádáno zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva nebo naléhavá diskuse o zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Číně, a to i pokud jde o provádění zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu a Macau a přijetí rezoluce o vytvoření mechanismu monitorování a podávání zpráv, jak se požaduje v globální výzvě stovek organizací občanské společnosti ze všech regionů a ve výzvě k přijetí opatření v rámci nebývalého počtu zvláštních postupů OSN;
17. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby úzce spolupracoval s obdobně smýšlejícími zeměmi a partnery s cílem zastavit oslabování svobody Hongkongu; vítá nově zavedený dvoustranný dialog mezi EU a USA o Číně a trvá na tom, že hlavním cílem by měla být intenzivnější koordinace v oblasti lidských práv, a to i se zaměřením na situaci v Hongkongu;
18. opakuje svou výzvu členským státům EU, aby provedly závěry Rady EU ze dne 28. července 2020 a zavedly programy záchranných člunů pro hongkongské prodemokratické aktivisty a novináře, kterým stále hrozí uvěznění v důsledku pokračujícího potlačování lidských práv; opakuje, že je třeba stanovit jasný harmonogram pro provádění balíčku opatření z července 2020, a vyzývá ESVČ, aby jeho provádění měla nadále ve svém programu a aby připravila konkrétní reakce na možné exteritoriální účinky zákona o národní bezpečnosti;
19. odsuzuje nátlak vyvíjený na Litvu a její zastrašování ze strany Číny; vítá nedávná vyjádření solidarity s Litvou, jejichž cílem je odolávat čínským donucovacím opatřením; naléhavě vyzývá EU, aby bránila základní principy jednotného trhu před čínským zastrašováním;
20. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby odmítly pozvání vládních představitelů a diplomatů k účasti na zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022, neboť čínská vláda neprokázala ověřitelné zlepšení situace v oblasti lidských práv v Hongkongu, Macau, ujgurské provincii Sin-ťiang, Tibetu i na jiných místech v Číně;
21. vyzývá ESVČ, aby prošetřila situaci významných hongkongských prodemokratických aktivistů, kteří v současné době nejsou ve vazbě, ale nemohou opustit území v důsledku toho, že jim orgány nadále zabavují cestovní doklady a zakazují jim cestování; vyzývá ESVČ a členské státy, aby v plné míře uplatňovaly obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, a to mimo jiné tak, že budou požadovat návštěvy ve věznicích, sledovat soudní řízení, zveřejňovat veřejná prohlášení a předkládat případy orgánům na všech úrovních; vyzývá ESVČ, aby zajistila odpovídající zdroje pro zastoupení Evropské unie v Hongkongu a Macau, aby mohlo i nadále provádět a odpovídajícím způsobem zintenzivnit sledování soudních procesů a monitorování lidských práv;
22. zdůrazňuje zejména, že je důležité posílit podporu akademické obce rozšířením stipendií a dalších podpůrných nástrojů pro hongkongské akademické pracovníky a studenty, aby se mohli přihlásit do výměnných programů a spolupracovat s univerzitami v EU; vyzývá ESVČ a Komisi, aby vypracovaly a koordinovaly opatření na ochranu akademické svobody hongkongských studentů a vědeckých pracovníků na univerzitách v EU před tlakem čínských orgánů;
23. vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily uplatňování vhodných mechanismů kontroly vývozu a intenzivněji na nich pracovaly s cílem odepřít Číně a Hongkongu přístup k technologiím, které jsou používány k porušování lidských práv; vybízí Komisi, aby dokončila přípravu účinných právních předpisů EU v oblasti náležité péče podniků, které ukládají podnikům z EU a podnikům působícím na jednotném trhu EU povinnost náležité péče;
24. vyzývá EU a členské státy, aby pomohly zachránit demokratickou paměť Hongkongu tím, že budou pomáhat s archivací, zveřejňováním a dokumentováním případů porušování lidských práv, a aby působily proti činnosti ČLR tím, že zajistí, aby knihy zakázané v Hongkongu byly široce dostupné na internetu; vyjadřuje svou podporu úsilí mezinárodních televizních stanic, jako je Deutsche Welle a France 24, o pravidelné podávání zpráv o vývoji v Hongkongu;
25. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery s cílem pomoci zabezpečit demokracii na Tchaj-wanu, zejména s ohledem na nedávný vývoj ve vztazích mezi Litvou a Tchaj-wanem, který byl zinscenován čínskou vládou, a na oslabování svobod v Hongkongu v rámci čínské politiky, která upouští od přístupu „jedna země, dva systémy“;
26. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a předsedkyni Výkonné rady a Shromáždění Zvláštní administrativní oblasti Hongkong.
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o situaci v oblasti lidských práv v Kazachstánu(1) a na svá předchozí usnesení o Kazachstánu, a sice usnesení ze dne 14. března 2019(2),18. dubna 2013(3), 15. března 2012(4) a 17. září 2009(5),
– s ohledem na posílenou dohodu o partnerství a spolupráci (EPCA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Republikou Kazachstán na straně druhé, která byla podepsána dne 21. prosince 2015 v Astaně a v plném rozsahu vstoupila v platnost dne 1. března 2020 poté, co ji ratifikovaly všechny členské státy,
– s ohledem na 18. zasedání Rady pro spolupráci EU-Kazachstán, které se konalo dne 10. května 2021, na 13. zasedání v rámci dialogu mezi EU a Kazachstánem o lidských právech, které se konalo ve dnech 2. a 3. prosince 2021, a na 18. zasedání Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, které se konalo dne 11. října 2021,
– s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5, články 21, 24, 29 a 31 Smlouvy o Evropské unii a články 10 a 215 Smlouvy o fungování Evropské unie, které EU a její členské státy ve vztazích s okolním světem zavazují k dodržování a prosazování všeobecných lidských práv i ochraně jednotlivců a k přijetí omezujících opatření, vyskytnou-li se případy vážných porušení lidských práv,
– s ohledem závěry Rady ze dne 17. června 2019 o nové strategii EU pro Střední Asii,
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. ledna 2022 a prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o současném vývoji v Kazachstánu ze dne 5. ledna 2022,
– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 6. ledna 2022,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
– s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum Kazachstánu, který Rada OSN pro lidská práva provedla dne 12. března 2020,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 2. ledna 2022 zahájily ve městě Žanaozen tisíce lidí pokojné protesty, jelikož nesouhlasily s rozhodnutím vlády zrušit strop stanovený pro cenu zkapalněného ropného plynu, což vedlo k prudkému nárůstu cen; vzhledem k tomu, že protesty se rychle rozšířily do více než 60 měst a obcí s požadavkem skutečné politické změny, spravedlivých voleb a účinných opatření s cílem potírat rozšířenou korupci;
B. vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv v Kazachstánu se během nedávných protestů zhoršila a začala se vyvíjet nebezpečným způsobem, přičemž demonstranti označují jako základní příčiny svých protestů nedostatečné demokratické zastoupení ve vládních rozhodovacích postupech, zhoršující se korupci a porušování lidských práv i politických svobod;
C. vzhledem k všeobecně známé skutečnosti, že ve městě Žanaozen proběhly v roce 2011 podobné protesty, během nichž se skupina vysoce organizovaných osob uchýlila k násilí, což později orgány použily, aby ospravedlnily násilný zásah za použití smrtících zbraní proti pokojným demonstrantům; vzhledem k tomu, že kazašské orgány navzdory výzvám Evropského parlamentu masakr v Žanaozenu v roce 2011 nevyšetřily; vzhledem k tomu, že soudní systém a donucovací orgány zmíněné události nevyšetřují, což zpochybňuje také pravděpodobnost toho, že osoby, které jsou odpovědné za současné krveprolití, budou předvedeny k soudu a potrestány;
D. vzhledem k tomu, že ve dnech 4. a 5. ledna 2022 dosáhl vývoj událostí zlomového bodu, když došlo k eskalaci násilí zejména v největším městě v zemi Almaty a k tomu, že na protestech byli údajně přítomni noví aktéři, jako jsou zločinecké gangy, marginalizované skupiny a ozbrojené skupiny, kteří této situace využili k násilným akcím, jako jsou razie, žhářství a rabování, a to i na policejních stanicích a ve vojenských zařízeních; vzhledem k tomu, že kazašské orgány reagovaly na protesty, včetně legitimních a pokojných, nepřiměřeným násilím; vzhledem k tomu, že reakce bezpečnostních sil na pokojné protesty byla mimořádně tvrdá, byla při ní nadměrně, zbytečně a svévolně použita síla, a to i smrtící, například došlo k nepřiměřenému využití slzného plynu, obušků, zábleskových granátů a vodních děl; vzhledem k tomu, že ve dnech 3. a 4. ledna 2022 bylo zaznamenáno nejméně 206 případů politického pronásledování s cílem zabránit lidem v účasti na pokojných demonstracích, a to navzdory tvrzení orgánů, že respektují právo na pokojné shromažďování; vzhledem k tomu, že dne 5. ledna 2022 obsadily skupiny násilných demonstrantů letiště a vpadly do oficiálních budov, jako je radnice města Almaty;
E. vzhledem k tomu, že od začátku protestů bylo v celé zemi zadrženo téměř 10 000 osob a zabito nejméně 225 osob, včetně dětí, osob, které se protestů neúčastnily, a 19 příslušníků donucovacích orgánů; vzhledem k tomu, že skutečná čísla jsou pravděpodobně vyšší a obtížně ověřitelná v důsledku nespolehlivých oficiálních informací a narušení internetových a mobilních telefonních služeb; vzhledem k tomu, že stále přicházejí zprávy o tom, že zatýkání, zastrašování a mučení občanských aktivistů a řadových občanů, které začalo během nepokojů v lednu 2022, dosud pokračuje; vzhledem k tomu, že během protestů byli údajně příslušníky donucovacích orgánů zastřeleni aktivisté Nuralija Ajtkulovová, Ajytbaj Alijev a nejméně 12 dalších; vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2022 zastřelila armáda v Taldykorganu pokojné civilisty Nurbolata Sejtkulova, Altynaj Jetajevovou a jejich 15letou dceru;
F. vzhledem k tomu, že dne 4. ledna 2022 zavedly kazašské orgány omezení mobilního internetu a sociálních sítí; vzhledem k tomu, že dne 5. ledna 2022 vyhlásil prezident Kasym-Žomart Tokajev celostátní výjimečný stav, který zahrnuje zákaz vycházení, dočasná omezení pohybu a zákaz masových shromáždění; vzhledem k tomu, že je hlášen pětidenní výpadek internetu s cílem narušit komunikaci mezi demonstranty;
G. vzhledem k tomu, že dne 6. ledna 2022 byly v Kazachstánu na základě formální žádosti o pomoc kazašské vládě proti demonstrantům rozmístěny síly Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je vůbec poprvé, kdy byla vojenská aliance vedená Ruskem vyzvána, aby zasáhla v členském státě;
H. vzhledem k tomu, že dne 11. ledna 2022 prezident Tokajev oznámil, že do 23. ledna 2022 budou jednotky CSTO ze země zcela staženy; vzhledem k tomu, že ruská vláda s odkazem na šíření virové choroby mezi hospodářskými zvířaty zakázala dovoz masa a mléčných výrobků z Kazachstánu den poté, co prezident Tokajev učinil dne 11. ledna zmíněné prohlášení;
I. vzhledem k tomu, že 4. ledna 2022 zahájily kazašské orgány rozsáhlou dezinformační kampaň a blokádu internetu a sdělovacích prostředků s cílem skrýt zapojení státu do násilí vůči vlastnímu lidu a diskreditovat pokojné demonstrace a skutečnou vůli kazašského lidu, který usiluje o spravedlnost, důstojnost a dodržování svých práv;
J. vzhledem k tomu, že dne 7. ledna 2022 vydal prezident Tokajev příkaz k zastřelení protestujících, které označil za mezinárodní teroristy; vzhledem k tomu, že tento příkaz porušuje mezinárodní právní závazky Kazachstánu dodržovat a chránit právo na život; vzhledem k tomu, že kazašské orgány používají neurčitý a příliš široký výklad zákonů a opatření týkajících se terorismu a extremismu, aby svévolně omezovaly svobodu projevu a pokojný nesouhlas; vzhledem k tomu, že dne 11. ledna 2022 odsoudili experti OSN příliš široké uplatňování slova „terorismus“ vůči demonstrantům, aktivistům občanské společnosti, obráncům lidských práv, novinářům a politickým stranám;
K. vzhledem k tomu, že kazašské orgány politicky pronásledují své oponenty, kteří jsou nuceni žít v zahraničí;
L. vzhledem k tomu, že kazašská vláda a státní orgány kritizují a napadají tuzemské i zahraniční novináře a kanceláře sdělovacích prostředků, přičemž je zahraničním dopisovatelům znemožněn vstup do země; vzhledem k tomu, že příslušníci policejních orgánů, kteří nebyli viditelně označeni jmenovkou, stříleli na zpravodaje televizní stanice Déšť Vasilije Polonského a fotografa Vasilije Kresťjaninova, když plnili své pracovní povinnosti v blízkosti márnice v Almaty; vzhledem k tomu, že za zajišťování zpravodajství o protestech byla policejními orgány zadržena či pronásledována celá řada novinářů, mj. Sania Tojkenová, Machambet Abžan, Luqpan Achmeďjarov, Qasym Amanžol, Darchan Omirbek a další;
M. vzhledem k tomu, že kazašské orgány už dlouhou dobu omezují základní práva, mj. právo na pokojný protest, svobodu sdružování a svobodu projevu; vzhledem k tomu, že Kazachstánu patří podle indexu svobody tisku, který vypracovala v roce 2021 organizace Reportéři bez hranic, 155. místo ze 180 zemí; vzhledem k tomu, že došlo k odsouzení 13 aktivistů spojených se stranou Koše Partijasy a Demokratická volba Kazachstánu, což jsou mírumilovná opoziční hnutí, včetně politických vězňů Qairata Klyševa, Nojana Rachimžanova, Aschata Žeksebajeva a Abaje Begimbetova, kteří byli okamžitě po skončení návštěvy zvláštního zástupce EU pro lidská práva a zvláštního zpravodaje EU pro Střední Asii v Kazachstánu odsouzeni k pěti letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že politické soudní řízení probíhalo přes internet a že na podporu obvinění nebylo předloženo žádné soudní rozhodnutí, které by tato dvě hnutí zakazovalo;
N. vzhledem k tomu, že prezident Tokajev obvinil aktivisty, obránce lidských práv a svobodné sdělovací prostředky z podněcování nepokojů; vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo v Kazachstánu k výraznému zhoršení situace v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že v Kazachstánu se pod sílící tlak ze strany orgánů této země dostalo několik prominentních nevládních lidskoprávních organizací, sdělovacích prostředků a organizací sledujících průběh voleb, které jsou soudně pronásledovány; vzhledem k tomu, že se jedná o součást rozsáhlejších tvrdých zákroků proti občanské společnosti, odborům a základním demokratickým právům, zejména proti svobodě projevu, sdružování a shromažďování, proti politickému pluralismu, právu účastnit se veřejného života a zásadám právního státu;
O. vzhledem k tomu, že obránkyně lidských práv Rajguľ Sadyrbajevová, která má nalomené zdraví, byla za to, že sledovala protesty ve městě Semej, umístěna v průběhu vyšetřování politicky motivovaného trestního případu do předběžné vazby a že jí hrozí dlouhý trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že příslušníci policejních orgánů postřelili obránkyni lidských práv Aliju Isenovovou při sledování protestů v tomto městě do ruky a že nyní údajně čelí dlouhému trestu odnětí svobody v rámci politicky motivovaného trestního stíhání;
P. vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že kazašské ministerstvo vnitra informovalo ředitele Úřadu OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) o tom, že dojde ke zlepšení podmínek ve vazebních zařízeních a že budou dodržována lidská práva, nebylo dosaženo hmatatelných výsledků; vzhledem k tomu, že nehledě na memorandum, které podepsali zástupci kazašského vězeňského systému a obhájkyně lidských práv Jelena Semjonovová, ve vazebních zařízeních stále dochází k systematickému mučení a špatnému zacházení, přičemž tyto zločiny zůstávají nepotrestány, protože orgány i nadále nezajišťují důvěryhodné vyšetřování údajného mučení;
Q. vzhledem k tomu, že se kazašské orgány pravidelně snaží napadat účty občanských aktivistů, obránců lidských práv a opozice na sociálních médiích; vzhledem k tomu, že se Kazachstán snaží o cenzuru opozice a obsahu týkajícího se lidských práv v sociálních médiích;
R. vzhledem k tomu, že Evropská unie a Kazachstán jsou od roku 1991, kdy tato země získala nezávislost, partnery; vzhledem k tomu, že Evropská unie podepsala s Kazachstánem dohodu o posíleném partnerství a spolupráci, což byla první dohoda svého druhu podepsaná s partnerem ze Střední Asie, a že tato dohoda povznesla vztahy mezi EU a Kazachstánem na jinou úroveň a představuje v 25leté historii pěstování vztahů mezi EU a touto zemí důležitý milník; vzhledem k tomu, že tato dohoda, kterou ratifikovaly všechny členské státy EU a Evropský parlament, vstoupila v platnost dne 1. března 2020;
1. hluboce lituje ztrát na životech a důrazně odsuzuje široce rozšířené násilí, které v Kazachstánu vypuklo v návaznosti na pokojné protesty; vyjadřuje soustrast obětem a jejich rodinám;
2. stojí na straně kazašského lidu, který by měl mít možnost plně využívat své právo se organizovat a pokojně demonstrovat na protest proti nedostatečným reformám v Kazachstánu a na obranu prosperující budoucnosti této země; důrazně odsuzuje dramatickou situaci v oblasti lidských práv v Kazachstánu, která se neustále zhoršuje, mj. pokud jde o svobodu projevu a pracovní a sociální práva; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby dodržovaly své mezinárodní závazky, lidská práva a základní svobody;
3. vyzývá vládu Kazachstánu, aby stáhla politicky motivovaná obvinění a ukončila veškeré formy svévolného zadržování, odvetných opatření a pronásledování namířené proti obráncům lidských práv, aktivistům, náboženským organizacím, organizacím občanské společnosti, odborům, novinářům a opozičním politickým hnutím a aby umožnila občanům svobodně vyjadřovat své politické, náboženské a jiné názory;
4. naléhavě vyzývá kazašskou vládu, aby okamžitě propustila svévolně zadržované demonstranty a aktivisty; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby okamžitě propustily všechny politické vězně, zejména Bekеžana Mendygazijeva, Jerulana Amirova, Igora Čuprina, Ruslana Ginatullina, Jeržana Jelšibajeva, Saltanata Kusmankyzyho, Bauržana Jusupova, Natalii Dauleťjarovovou, Rinata Batkajeva, Jerbola Jeschožina, Askara Kajirbeka, Ulasbeka Ahmetova, Aschata Žeksebajeva, Qairata Klyševa, Nojana Rachimžanova, Abaje Begimbetova a Rajguľ Sadyrbajevovou, a aby je zcela rehabilitovaly; vyzývá kazašské orgány, aby zrušily opatření umožňující předběžné zadržování, ukládání domácího vězení a omezování svobody aktivistů z řad občanské společnosti;
5. odsuzuje porušování základních svobod a lidských práv, mj. nevybíravé používání smrtící síly ze strany bezpečnostních orgánů, jehož se dopouštějí kazašské orgány proti demonstrantům, pracovníkům sdělovacích prostředků a aktivistům; odsuzuje štvavou rétoriku prezidenta Tokajeva, mj. jeho obecné zobrazování protestujících jako „teroristů“, nepodložená nadnesená tvrzení týkající se jejich počtu (údajně kolem 20 000) a hrozby, že „budou zabiti“; naléhavě jej vyzývá, aby veřejně zrušil příkaz ke střelbě bez varování, jejímž cílem je zabíjet;
6. vyzývá kazašské orgány, aby zveřejnily informace o zatýkání a obětech protestů a zajistily, aby všichni stíhaní měli přístup k právníkovi a ke spravedlivému soudnímu řízení, které by proběhlo v souladu s mezinárodním právem;
7. vyzývá kazašské orgány, aby přepracovaly zákon o veřejném shromažďování, tak aby bylo v souladu s mezinárodními normami zajištěno právo na pokojný protest, a lidé v Kazachstánu se tak mohli účastnit pokojných protestů, aniž by se museli obávat, že budou zatčeni či pronásledování policií nebo že proti nim policie zasáhne, a vyzývá je dále k zajištění toho, aby nezávislé sdělovací prostředky, skupiny občanské společnosti, politické opoziční skupiny, aktivisté, odboráři a obránci lidských práv mohli vykonávat svou činnost bez nevhodného vměšování vlády nebo strachu ze zastrašování a politicky motivovaného pronásledování; vyzývá v této souvislosti k provedení důkladné reformy soudního systému, a jak doporučuje OSN a OBSE, ke zrušení těch článků trestního zákoníku, které se používají k politicky motivovanému stíhání; vyzývá kazašské orgány ke zrušení soudních rozhodnutí týkajících se opozičního hnutí Koše Partijasy a Demokratická volba Kazachstánu;
8. vyzývá kazašské orgány k ukončení politického pronásledování lidskoprávních skupin, jako je Bostandyq Kz, Qaharman, Femina Virtute, Veritas, 405, Elimay a Článek 14;
9. vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby okamžitě zahájily řádné mezinárodní vyšetřování trestných činů proti lidu Kazachstánu, k nimž došlo v průběhu dvou týdnů demonstrací v této zemi, mj. aby vyšetřily mizení osob, zprávy o mučení, svévolném zatýkání a ostřelovačích, kteří v Almaty a jiných městech Kazachstánu zabíjejí či zraňují protestující, mj. mladistvé;
10. vyzývá ESVČ a členské státy a rovněž Radu OSN pro lidská práva nebo OBSE, aby ke sledování lidskoprávní situace v Kazachstánu využívaly mnohostranná fóra;
11. vyzývá členské státy, aby převzaly iniciativu a začaly uplatňovat Moskevský mechanismus OBSE, aby bylo možné vyšetřit skutečnosti a okolnosti smrti protestujících a příslušníků policejních orgánů v Almaty v lednu 2022 a další údajné případy porušování lidských práv, k nimž došlo od začátku pokojného protestního hnutí v celém Kazachstánu;
12. vyzývá kazašské orgány, aby pozvaly zvláštní postupy OSN a odborníky OBSE na návštěvu v terénu a spolupracovaly s nimi a aby zvážily, zda pod záštitou OBSE nezřídí stálou pracovní skupinu, která by posoudila, zda k nepokojům došlo v důsledku zahraničního vměšování nebo vnitřních bojů o moc, a která by řešila jejich hlavní příčiny;
13. vyjadřuje znepokojení nad nepřijatelnou situací, pokud jde o svobodu médií v této zemi; vyzývá kazašskou vládu, aby nezávislým novinářům zajistila svobodu a bezpečí; důrazně odsuzuje využívání odstávek internetu k potlačování disentu a porušování svobody projevu a svobody shromažďování, což je v rozporu s mezinárodními lidskoprávními normami; vyzývá kazašské orgány, aby obnovily neomezený přístup k internetu, odblokovaly všechny další formy komunikace a přestaly uplatňovat odvetná opatření vůči subjektům, které nezávislým způsobem informují; vyzývá prezidenta Tokajeva, aby veřejně uznal a plně respektoval význam a úlohu svobodných médií v Kazachstánu;
14. odsuzuje mučení a špatné zacházení ve vazebních zařízeních a naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby občanům zaručily právo na ochranu před mučením a špatným zacházením, zajistily, aby podmínky zadržování splňovaly veškeré mezinárodní normy, důkladně vyšetřily případy mučení a učinily přítrž beztrestnosti; vyzývá kazašské orgány, aby představitelům národního preventivního mechanismu a ombudsmanovi zajistili okamžitý a neomezený přístup ke všem zadržovaným;
15. naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby nevznášely obvinění z terorismu na základě příliš širokého výkladu tohoto pojmu a aby rozlišovaly mezi pokojnými demonstranty a těmi, kdo se chovali násilně a podle mezinárodních norem páchali trestné činy; opakovaně vyzývá k revizi definice extremismu, tak aby byla v souladu s mezinárodními závazky Kazachstánu; naléhavě vyzývá kazašské orgány, aby se přestaly na základě článku 405 kazašského trestního zákoníku zaměřovat na domnělé nebo skutečné členy zakázaných „extremistických“ skupin, usilovaly o přezkum svévolného soudního zákazu pokojných politických hnutí a nechaly nezávislým subjektem přezkoumat všechny rozsudky vydané na základě obvinění z organizování zakázaných „extremistických“ organizací či z členství v takových organizacích, a vyzývá soudy, aby zrušily všechny rozsudky založené na obvinění z pouhého údajného členství nebo údajné podpory pokojné politické opozice nebo skupiny hájící práva;
16. požaduje, aby lidská práva byla prioritou vztahu EU s Kazachstánem; zdůrazňuje, že hlubší politické a ekonomické vztahy s EU, o nichž se hovoří v posílené dohodě o partnerství a spolupráci, musí být založeny na společných hodnotách a musí odpovídat aktivnímu a konkrétnímu odhodlání Kazachstánu uskutečňovat demokratické reformy vyplývající z jeho mezinárodních povinností a závazků; vybízí místopředsedu Komise, vysokého představitele, ESVČ a členské státy, aby Kazachstán vytrvale vyzývaly ke zrušení nebo změně všech zákonů, které jsou v rozporu s mezinárodními normami, a aby na všech relevantních dvoustranných setkáních upozorňovaly na otázky lidských práv;
17. vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v Kazachstánu, aby situaci bedlivě sledovaly, aby navštívily zadržené demonstranty a politické vězně a podpořily je, aby aktivně spolupracovaly s místními členy občanské společnosti pořádáním pravidelných setkání bez jakékoli diskriminace a aby se podílely na usnadnění dialogu mezi vládou a občanskou společností; dále je naléhavě vyzývá, aby aktivně monitorovaly porušování lidských práv, aby na tyto případy rychle reagovaly a zaujaly k nim veřejný postoj tím, že poskytnou pomoc obětem politického stíhání a uvězněným aktivistům, budou přítomni při soudních řízeních s kritiky vlády a obránci lidských práv a budou navštěvovat vazební zařízení; vyzývá EU a její členské státy, aby urychleně vypracovaly komplexní program na podporu občanské společnosti a demokratických sil v Kazachstánu;
18. vyzývá delegaci EU a velvyslanectví členských států EU v Kazachstánu, aby své kroky vzájemně koordinovaly a jednaly rychle s cílem zajistit víza pro ohrožené obránce lidských práv, kteří se potřebují dočasně přemístit mimo Kazachstán; vyzývá delegaci EU a velvyslanectví členských států EU v Kazachstánu, aby spolupracovaly s kazašskými orgány za účelem zajištění okamžitého propuštění stovek politických vězňů a zadržovaných v Kazachstánu, zrušení omezení svobody, které bylo uvaleno na občanskou společnost a opoziční aktivisty, a ukončení mučení a špatného zacházení ve věznicích;
19. vítá nabídku „pomoci s mírovým řešením krize“, kterou ve svém prohlášení ze dne 8. ledna 2022 učinil místopředseda Komise, vysoký představitel, avšak vyjadřuje politování nad tím, že chybí diplomatická iniciativa; vybízí ESVČ, aby investovala do budování kapacit a stávající potenciál využila ke zprostředkování jednání, mírovému řešení krize a nasazení dalších nástrojů, například kyvadlové diplomacie, a to včetně využití místopředsedy Komise, vysokého představitele nebo zvláštního zástupce EU pro Střední Asii;
20. vyzývá ESVČ, aby na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva prosazovala posouzení situace v Kazachstánu a následné přijetí rezoluce o situaci v této zemi;
21. vyzývá kazašské orgány, aby dodržovaly mezinárodní normy, pokud jde o právní rámec pro organizaci voleb, a řídily se doporučeními omezené volební pozorovatelské mise úřadu ODIHR, která se týkají ústavně zaučených základních svobod, účasti na životě občanské společnosti, politického pluralismu, nestrannosti volební administrativy, možnosti volit a být volen, registrace voličů, médií a zveřejňování výsledků voleb;
22. vyzývá Kazachstán, aby uskutečnil naléhavě potřebné reformy zaměřené na boj proti korupci a prohlubování nerovností; vyzývá orgány EU, aby urychlily přijímání protikorupčních právních předpisů, které mají být namířeny proti zkorumpovaným úředníkům a jejich podporovatelům v Kazachstánu kvůli případům porušování lidských práv a praní peněz;
23. připomíná nedávno schválený globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, který EU umožňuje zaměřit se na pachatele závažného porušování lidských práv na celém světě a díky němuž by v případě Kazachstánu bylo možné cílit na jednotlivce, subjekty a orgány zapojené do rozšířeného systematického porušování lidských práv nebo spojené s těmito případy; vyzývá Radu, aby uvalila cílené sankce na vysoce postavené kazašské úředníky, kteří nesou odpovědnost za závažné porušování práv, k němuž došlo během protestů v lednu 2022;
24. bere na vědomí, že prezident Tokajev ohlásil socioekonomické a politické reformy, a očekává, že vláda a úřady na toto oznámení navážou jejich zaváděním, aby zlepšily životní úroveň občanů a reagovaly na jejich nespokojenost, a vyzývá prezidenta, aby co nejdříve poskytl další objasnění politických reforem a struktury nového „Fondu pro lid Kazachstánu“; vybízí kazašskou vládu, aby se v rámci tohoto reformního procesu snažila spolupracovat s EU, OBSE a Radou Evropy, a žádá ESVČ, aby byla připravena poskytnout v tomto procesu veškerou příslušnou podporu;
25. vyzývá státy sousedící s Kazachstánem, aby se zdržely jakýchkoli zásahů, které by mohly mít nepříznivý dopad na kazašské vnitřní záležitosti;
26. vyzývá evropské orgány, instituce a agentury, včetně ESVČ a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, a Světovou banku, aby do té doby, než se vláda podstatně a hmatatelně zasadí o zlepšení situace v oblasti lidských práv, včetně provedení všech doporučení Evropského parlamentu, OSN a OBSE, v Kazachstánu pozastavily programy financování, a to způsobem, který neovlivní přímou podporu nezávislé občanské společnosti, aktivistů, obránců lidských práv a médií;
27. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro Střední Asii, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi, vládě a parlamentu Kazachstánu.
– s ohledem na diskusi o Súdánu v Radě bezpečnosti OSN dne 12. ledna 2022,
– s ohledem na prohlášení EU, Spojeného království, Norska a USA ze dne 4. ledna 2022 v návaznosti na odstoupení súdánského předsedy vlády,
– s ohledem na prohlášení zvláštního zástupce generálního tajemníka pro Súdán ze dne 8. ledna 2022 týkající se oznámení rozhovorů o politické transformaci v Súdánu,
– s ohledem na prohlášení předsedy Komise Africké Unie ze dne 21. listopadu 2021 o politické dohodě, jíž bylo dosaženo v Súdánu,
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. ledna 2022 o aktuální situaci v Súdánu,
– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva ze dne 18. listopadu 2021, ve kterém odsuzuje zabíjení pokojných demonstrantů v Súdánu,
– s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2524 (2020), kterou se zřizuje integrovaná mise OSN pro pomoc při transformaci v Súdánu (UNITAMS),
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Súdán smluvní stranou,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,
– s ohledem na Kodex chování OSN pro příslušníky donucovacích orgánů,
– s ohledem na ústavní prohlášení Súdánu ze srpna 2019,
– s ohledem na dohodu z Džuby pro mír v Súdánu z října 2020,
– s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,
– s ohledem na společnou strategii EU-Afrika,
— s ohledem na usnesení Společného parlamentního shromáždění skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a EU ze dne 11. března 2021 o demokracii a dodržování ústav v zemích EU a AKT,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že od srpna 2019, kdy byl po demonstracích požadujících civilní vládu sesazen autoritářský vůdce Umar al-Bašír, sdíleli až do převratu dne 25. října 2021 moc súdánští vojenští a civilní vedoucí představitelé; vzhledem k tomu, že podle dohody o sdílení moci mezi vojenskými a civilními aktéry byla kolektivní hlavou státu ustavena Rada svrchovanosti;
B. vzhledem k tomu, že Radu svrchovanosti původně tvořilo pět civilistů vybraných Jednotkami pro svobodu a změnu (FFC), pět vojenských zástupců vybraných Prozatímní vojenskou radou (TMC) a jeden civilista vybraný na základě dohody mezi FFC a TMC; vzhledem k tomu, že v souladu se súdánským ústavním prohlášením z roku 2019 měl být na dobu prvních 21 měsíců 39měsíčního přechodného období předseda Rady svrchovanosti zvolen pěti vojenskými členy rady a na dobu následujících 18 měsíců jejími pěti civilními členy vybranými FFC; vzhledem k tomu, že současný předseda, generál Abdal Fattáh Burhán, měl civilní vládě předat moc dne 9. prosince 2021; vzhledem k tomu, že podle ústavního dokumentu upravujícího přechodné období se všeobecné volby v Súdánu mají uskutečnit do července 2023;
C. vzhledem k tomu, že dohoda o sdílení moci z roku 2019 se zhroutila dne 25. října 2021, kdy vojenský vůdce generál Abdal Fattáh Burhán uskutečnil státní převrat, vyhlásil výjimečný stav, rozpustil Radu svrchovanosti sdílející moc, propustil civilní vládu a dočasně zadržel premiéra Abdalláha Hamduka a jeho ministerský tým, jakož i další aktivisty a politické osobnosti, což vyvolalo mezinárodní odsouzení a rozsáhlé protesty v Súdánu; vzhledem k tomu, že tento převrat zabránil předání vedení Rady svrchovanosti civilistům;
D. vzhledem k tomu, že dne 21. listopadu 2021 podepsal Hamduk dohodu s generálem Burhánem, na základě které byl propuštěn z domácího vězení a bylo mu umožněno pokračovat ve funkci předsedy vlády; vzhledem k tomu, že Hamduk souhlasil, že se znovu ujme své funkce, aby pokračoval v demokratických reformách a vedl nový technokratický kabinet do doby, než bude možné uspořádat volby; vzhledem k tomu, že mnoho prodemokratických aktivistů, skupin z řad občanské společnosti a civilních představitelů tuto dohodu odmítlo; vzhledem k tomu, že předseda vlády Hamduk dne 2. ledna 2022 odstoupil po celostátních prodemokratických protestech, přičemž svůj krok zdůvodnil odporem vojenských generálů k posílení civilní vlády;
E. vzhledem k tomu, že generál Burhán jmenoval na klíčové pozice, mimo jiné ve státem vlastněných sdělovacích prostředcích a v centrální bance, osobnosti spojené s al-Bašírovým režimem a odvolal generálního prokurátora a vedoucí představitele výboru vyšetřujícího nezákonné finanční zisky, jichž bylo dosaženo během tří desetiletí vlády al-Bašíra; vzhledem k tomu, že dne 24. prosince 2021 udělil Burhán zpravodajským službám, Jednotkám rychlé podpory a armádě pravomoci k prohledávání, zadržování, výslechům a konfiskaci majetku, což jsou pravomoci, které byly dříve uděleny pouze policii a prokurátorům; vzhledem k tomu, že členům těchto jednotek byla rovněž poskytnuta imunita vůči trestnímu stíhání, kterou mohou zrušit pouze vedoucí představitelé samotné Rady svrchovanosti;
F. vzhledem k tomu, že občané po vojenském převratu ze dne 25. října 2021 pokračují v pořádání pokojných masových demonstrací proti armádě, která i nadále reaguje s použitím násilí a extrémní síly, včetně ostrého střeliva, slzného plynu a omračujících granátů, což vedlo k úmrtí nejméně 70 demonstrantů a k dalším stovkám zraněných a uvězněných;
G. vzhledem k tomu, že bezpečnostní složky údajně používají sexuální násilí, přičemž OSN v současné době vyšetřuje zprávy 13 žen a dívek, které se údajně staly oběťmi znásilnění nebo hromadného znásilnění, přičemž jiné ženy byly sexuálně obtěžovány bezpečnostními složkami během demonstrací v Chartúmu dne 19. prosince 2021; vzhledem k tomu, že dochází k rozsáhlému odpojování internetu a narušování komunikací a objevují se i zprávy o novinářích, kteří jsou terčem útoků a svévolně zatýkáni a napadáni;
H. vzhledem k tomu, že súdánské ženy a mladí lidé hráli klíčovou úlohu při přechodu země k demokracii; vzhledem k tomu, že zejména na počátku demokratického hnutí se ženy opakovaně stávaly oběťmi násilí, včetně sexuálního násilí, a že pachatelé těchto nelidských zločinů dosud nebyli potrestáni;
I. vzhledem k tomu, že se objevily znepokojivé zprávy o tom, že bezpečnostní složky vnikají do nemocnic, aby zatýkaly demonstranty, bránily zraněným v léčbě a vyhrožovaly a zastrašovaly zdravotnický personál; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace ohlásila od listopadu 2021 15 útoků na zdravotnické pracovníky a zdravotnická zařízení;
J. vzhledem k tomu, že reakce na protesty porušuje kromě jiných základních práv právo na svobodu shromažďování, sdružování a projevu, právo na osobní svobodu a zákaz mučení a špatného zacházení, jež jsou zaručena v regionálních a mezinárodních smlouvách, jichž je Súdán smluvní stranou;
K. vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv v Súdánu se nadále zhoršuje a súdánští aktivisté z řad občanské společnosti se v posledních měsících stále častěji stávají terčem útoků; vzhledem k tomu, že několik aktivistů údajně zmizelo a jejich ostatky byly později nalezeny s jasnými známkami mučení; vzhledem k tomu, že civilisté, obránci lidských práv, aktivisté, novináři a vedoucí političtí představitelé jsou svévolně zatýkáni a drženi v izolaci;
L. vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2022 zahájila mise UNITAMS konzultace pro obnovení přechodu k demokracii s cílem vyzvat k účasti na tomto procesu vojenské a povstalecké skupiny, politické strany, protestní hnutí, občanskou společnost a ženské skupiny; vzhledem k tomu, že ačkoli tento krok byl všeobecně uvítán jak v Súdánu, tak na mezinárodní úrovni, některé části společnosti se i nadále staví rozhodně proti jakékoli dohodě o sdílení moci s představiteli armády;
M. vzhledem k tomu, že súdánští občané se i nadále potýkají s prudce rostoucí inflací, kdy Světový potravinový program OSN (WFP) uvádí meziroční nárůst inflace v této zemi o více než 300 % a extrémní nárůst cen pohonných hmot a základních komodit spolu s nedostatkem základních služeb, což vede k tomu, že mnozí občané nejsou schopni uspokojit své základní potřeby a zajistit si obživu, a tím se ještě stupňuje pocit frustrace mezi demonstranty; vzhledem k tomu, že předseda vlády Hamduk sehrál klíčovou úlohu při jednáních o odpuštění dluhu a podařilo se mu přesvědčit USA, aby Súdán vyškrtly ze svého seznamu států podporujících terorismus; vzhledem k tomu, že řada vojenských velitelů údajně ovládá přibližně 250 společností v klíčových oblastech súdánské ekonomiky, jako je vývoz zlata, kaučuku a masa;
N. vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytl Súdánu v roce 2021 půjčku ve výši 2,5 miliardy USD a spolu se Světovou bankou schválil žádost této země o odpuštění dluhu v rámci iniciativy pro silně zadlužené chudé země, což vyžadovalo přijetí rozsáhlých hospodářských reforem, včetně odstranění některých dotací; vzhledem k tomu, že hrozí, že převrat může toto úsilí oslabit;
O. vzhledem k tomu, že po převratu pozastavila Africká unie účast Súdánu na všech jejích činnostech; vzhledem k tomu, že několik států a mnohostranných organizací, včetně MMF, přerušilo poskytování zahraniční pomoci a zastavilo vyplácení prostředků; vzhledem k tomu, že EU oznámila, že její podpora Súdánu oslabí, nebude-li obnoven ústavní pořádek; vzhledem k tomu, že řada zemí mimo EU se Súdánem aktivně spolupracuje, ať už v oblasti dodávek zbraní, politické podpory, či finančních toků spojených se surovinami a zlatem; vzhledem k tomu, že tyto země mají vliv na stabilitu tohoto regionu a představují různé cíle a dlouhodobé strategie; vzhledem k tomu, že jejich protichůdné zájmy představují výzvu pro další rozvoj Súdánu a jeho regionu a zhoršují již tak značné napětí v oblasti Afrického rohu, což nijak nepomůže nalezení politického řešení situace v Etiopii;
P. vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v celém Súdánu se nadále zhoršuje, zejména ve východním Dárfúru, kde byly zabity stovky civilistů a tisíce osob vysídleny, a kromě toho došlo k rozsáhlému vysídlování a zabíjení v Jižním Kordofánu; vzhledem k tomu, že podle OSN bude v roce 2022 potřebovat humanitární pomoc 6,2 milionu civilistů a podle Světového potravinového programu trpí 2,7 milionu lidí akutním nedostatkem potravin; vzhledem k tomu, že humanitární situaci ještě zhoršila krize COVID-19 a příliv uprchlíků z oblasti konfliktu v Etiopii;
Q. vzhledem k tomu, že súdánský kabinet se dne 4. srpna 2021 jednomyslně dohodl, že se Súdán stane smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) a po schválení svrchovanou radou bude muset vydat všechny podezřelé osoby obviněné Mezinárodním trestním soudem z trestných činů spáchaných v Dárfúru v letech 2003 až 2004, včetně bývalého prezidenta Umara al-Bašíra; vzhledem k tomu, že bohužel nedošlo k žádnému pokroku, pokud jde o zřízení dárfúrského zvláštního trestního soudu, jak je stanoveno v dohodě z Džuby;
R. vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise UNITAMS, jejímž úkolem je pomáhat súdánským orgánům během přechodu k demokracii, a to do června 2022;
S. vzhledem k tomu, že od září 2019 poskytla EU, zejména prostřednictvím nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, více než 88 milionů EUR na rozvojovou pomoc určenou na podporu politických a hospodářských reforem s cílem přispět k míru a stabilitě v Súdánu;
T. vzhledem k tomu, že dne 12. listopadu 2021 jmenovala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová Adamu Dienga expertem na lidská práva v Súdánu; vzhledem k tomu, že Adama Dieng je pověřen přípravou písemné zprávy, kterou vysoká komisařka předloží Radě OSN pro lidská práva na jejím 50. zasedání v červnu 2022;
1. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že od vojenského převratu ze dne 25. října 2021 byl bezpečnostními složkami a dalšími ozbrojenými skupinami zabit nespočet súdánských protestujících a další stovky jich byly zraněny, přičemž bylo použito i sexuální násilí; zdůrazňuje právo súdánského lidu na shromažďování a uplatňování jeho základních práv, aby byla obnovena demokracie a byly uspokojeny jeho základní potřeby; vyzývá všechny súdánské zúčastněné strany, aby dodržovaly zásady právního státu stanovené v ústavním prohlášení z roku 2019;
2. odsuzuje vojenský převrat, k němuž došlo dne 25. října 2021, a připomíná, že je naléhavě nutné, aby se súdánské vojenské vedení znovu zavázalo k přechodu země k demokracii a splnilo požadavky súdánského lidu na svobodu, mír a spravedlnost; požaduje, aby súdánské vojenské vedení určilo jasný harmonogram a postupy pro návrat k dříve dohodnutému transformačnímu procesu, včetně zřízení výkonné, zákonodárné a soudní složky státní moci, vytvoření mechanismů odpovědnosti a položení základů pro volby;
3. odsuzuje veškeré násilné činy namířené proti pokojným demonstrantům, aktivistům, novinářům a všem ostatním lidem, kteří pokojně uplatňují své právo na svobodu projevu, sdružování nebo shromažďování; vyzývá k okamžitému propuštění osob, které jsou v současné době zadržovány, aniž by proti nim bylo vzneseno obvinění nebo s nimi bylo zahájeno soudní řízení, dále k tomu, aby byl osobám, které čelí obvinění, umožněn plný přístup k právnímu zastupování a aby byl okamžitě zrušen výjimečný stav; vyzývá súdánské orgány, aby okamžitě skoncovaly s veškerým nezákonným zadržováním osob a násilnými zmizeními; připomíná, že súdánské ozbrojené síly nemají žádnou zákonnou pravomoc zadržovat civilisty nebo vykonávat funkce v oblasti prosazování práva, neboť pravomoci k zatýkání a zadržování civilistů náleží od 21. ledna 2021 pouze policii a státním zástupcům; odsuzuje pokračující odstavení internetových služeb;
4. důrazně odsuzuje hlášené útoky bezpečnostních sil na zdravotnická zařízení; vyzývá súdánské orgány, aby všem zraněným osobám umožnila léčbu; připomíná, že cílené útoky na zdravotníky, pacienty a zdravotnická zařízení jsou zjevným porušením mezinárodního humanitárního práva;
5. vyzývá k nezávislému vyšetření úmrtí a souvisejícího násilí a k tomu, aby byli pachatelé pohnáni k odpovědnosti; podporuje výzvy k vyslání nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise, která by prošetřila zprávy o násilí, které mělo být od vojenského převratu v říjnu 2021 pácháno na demonstrantech; vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s regionálními a mezinárodními orgány a pomohly tento záměr uskutečnit a aby pečlivě sledovaly vývoj v této zemi a zajistily vyšetření veškerých případů porušování lidských práv, aby bylo možné stíhat jejich pachatele; zdůrazňuje, že rovněž musí pokračovat podobné vyšetřování trestných činů spáchaných během vlády Umara al-Bašíra i během přechodného období roku 2019;
6. rozhodně podporuje snahy UNITAMS napomoci diskusím, které by vedly k vyřešení politické krize; vyzývá všechny súdánské politické aktéry, aby se zapojili do tohoto dialogu, jehož cílem je obnovit proces přechodu k civilní vládě v souladu s ústavním prohlášením z roku 2019, a aby vyšli vstříc aspiracím súdánských občanů, kteří požadují více svobody, demokracie, míru, spravedlnosti a prosperity; je pevně přesvědčen, že jmenování nového civilního premiéra a jeho kabinetu by mělo proběhnout s ohledem na právě takový súdánský vnitřní dialog, aby byla zajištěna důvěryhodnost nové vlády a aby byla vláda přijata súdánskou občanskou společností, která dává jasně najevo, že odmítá autoritářskou vládu v jakékoli formě, a požaduje, aby v zemi trvale vládla skutečná demokracie; vyzývá všechny regionální aktéry, aby jednali v dobré víře, podporovali civilní vládu a neposkytovali podporu milicím RSF, jejichž členové musí být v zájmu veřejné bezpečnosti v Súdánu okamžitě odstraněni z řad policejních sil;
7. zdůrazňuje, že v souladu s ústavním prohlášením z roku 2019 musí být proces reforem inkluzivní a v jeho čele musí stát sami Súdánci; musí být stanoven pevný časový rozvrh a postupy pro zřízení zákonodárného sboru a nezávislého soudnictví a vytvořeny mechanismy odpovědnosti a co nejdříve se musí konat inkluzivní, spravedlivé a transparentní volby; zdůrazňuje, že dialog musí být plně inkluzivní a musí v něm být zastoupeny i dříve marginalizované skupiny, včetně žen, mladých lidí a menšin; vyzývá EU a její členské státy, aby tento proces aktivně podporovaly;
8. odsuzuje znepokojivý nárůst násilí v Dárfúru a Jižním Kordofánu; vyzývá mezinárodní pozorovatele, aby Dárfúru a Jižnímu Kordofánu věnovali náležitou pozornost a chránili místní obyvatelstvo před násilím a masovým vysídlením;
9. žádá, aby bezpečnostní služby a jiné ozbrojené síly v celé zemi, ale zejména v Dárfúru okamžitě přestaly používat násilí vůči civilistům a humanitárním pracovníkům; odsuzuje rabování potravinového skladu UN WFP v Al-Fašeru v Severním Dárfúru, kterého se 29. prosince 2021 dopustili místní ozbrojenci; v tomto skladu byly uchovávány potraviny pro několik set tisíc obyvatel této oblasti, kteří trpí jejich nedostatkem; důrazně prohlašuje, že humanitární pomoc nesmí být terčem útoku v žádném konfliktu;
10. opakuje svou výzvu k tomu, aby byl bývalý prezident Umar al-Bašír stíhán za porušování lidských práv súdánských civilistů, k němuž docházelo za jeho autoritářské vlády, včetně genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti; vyslovuje se pro to, aby byli Umar al-Bašír, bývalý ministr obrany Abdelrahim Muhammad Husajn a bývalý státní ministr pro humanitární záležitosti Ahmad Hárún vydáni ke stíhání před Mezinárodním trestním soudem za spoluúčast na dárfúrské válce;
11. opakuje svůj požadavek, aby Súdán ratifikoval Římský statut Mezinárodního trestního soudu, plně s ním spolupracoval a provedl dosud nesplněné zatýkací rozkazy; vyzývá Súdán, aby propustil ze služby státní úředníky a důstojníky bezpečnostních sil, kteří se podíleli na závažném porušování lidských práv a na válečných zločinech; žádá všechny politické činitele, aby prioritně usilovali o zřízení dárfúrského zvláštního trestního soudu, o němž hovoří deklarace o jednotě a integraci z Džuby, kterou v roce 2006 společně podepsaly Súdánská lidově osvobozenecká armáda a obranné síly Jižního Súdánu;
12. vyzývá Súdán, aby odsoudil pokusy súdánských ozbrojených sil o opětovné ovládnutí strategických odvětví a podniků, které vedou ke zvrácení reformního procesu; vyzývá Komisi, aby ve vztahu k těmto odvětvím vytvořila spolehlivé mechanismy náležité péče a aby plně využívala možností, které nabízí globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv, pokud jde o případná opatření proti jednotlivcům;
13. odsuzuje pokus ozbrojených sil rozvrátit súdánské instituce odstraněním státních úředníků, kteří byli jmenováni v přechodném období, a jejich nahrazením lidmi spojenými s bývalým režimem Umara al-Bašíra; zdůrazňuje, že takto propuštěným státním úředníkům musí být umožněno vrátit se do funkcí;
14. podporuje prohlášení vysokého představitele, místopředsedy Komise ze dne 18. listopadu 2021, že pokud nebude plně obnoven ústavní pořádek, je nutné počítat se závažnými důsledky pro finanční pomoc EU; zdůrazňuje však, že pomoc EU týkající se zajišťování základních služeb, jako je zdravotní péče a vzdělání, musí být poskytována i nadále; vítá proto příspěvek na nezbytnou potravinovou pomoc ve výši 10 milionů EUR, který v prosinci 2021 poskytlo WFP v Súdánu generální ředitelství Komise pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci, a to nad rámec příspěvku ve výši 13 milionů EUR poskytnutého na počátku roku 2021;
15. je znepokojen skutečností, že spolupráci EU se Súdánem ve věci migrace vojenský režim využívá jako záminku pro posilování své schopnosti kontrolovat a utlačovat obyvatelstvo, například posilováním sledovacích kapacit, i na hranicích, a za pomoci dodávek různého materiálu; vyzývá proto EU, aby zabezpečila plnou transparentnost ve vztahu k projektům, do nichž je Súdán zapojen na poli bezpečnosti, včetně všech plánovaných aktivit a příjemců finančních prostředků od EU a členských států; zdůrazňuje, že je zapotřebí soustavně posuzovat přístup EU k migraci, udržitelnému rozvoji, humanitární pomoci a řádné správě a současně posilovat občanskou společnost a podněcovat demokratické reformy v zájmu inkluzivního politického vývoje v Súdánu;
16. znovu opakuje svou výzvu k tomu, aby byl vydán celounijní zákaz vyvážet do zemí, kde panuje špatná situace v oblasti lidských práv, jako je Súdán, veškeré bezpečnostní vybavení a zajišťovat jeho modernizaci a údržbu, pokud je nebo může být používáno k vnitřním represím, včetně technologií pro dohled nad internetem; důrazně žádá ostatní země v regionu, aby tak rovněž učinily;
17. vyzývá mezinárodní společenství, aby se připojilo ke snaze EU o podporu občanské společnosti a demokratických aktérů, a připomíná zemím mimo Unii, zejména regionálním aktérům s výraznou přítomností a vlivem v Súdánu, že mírový a demokratický Súdán je jejich mezinárodním úkolem a mohou k němu významným způsobem přispět, což by bylo v dlouhodobém zájmu všech těchto stran;
18. vyzývá unijní delegace v Súdánu a zastupitelské úřady členských států v Súdánu, aby plně uplatňovaly pokyny EU pro obránce lidských práv, což zahrnuje mimo jiné žádosti o návštěvy věznic, vysílání pozorovatelů k soudům, vydávání veřejných prohlášení, jednání o konkrétních případech se státními činiteli na všech úrovních a ve vhodných případech vydávání nouzových víz;
19. požaduje, aby situace v Súdánu byla předmětem aktivní diskuse na příštím zasedání Rady pro zahraniční věci dne 24. ledna 2022;
20. uznává a vítá úsilí Annette Weberové, zvláštní zástupkyně EU pro oblast Afrického rohu, Volkera Perthese, zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Súdán a vedoucího mise UNITAMS v rámci jeho zprostředkovatelské úlohy, a Adamy Dienga, odborníka OSN na lidská práva pro Súdán, a opakuje, že jejich důležitou práci plně podporuje; vyjadřuje vděčnost za významnou práci, kterou odvedli zaměstnanci delegace EU v Súdánu a kanceláře OSN a další mezinárodní organizace;
21. vyjadřuje poděkování Súdánu za jeho úsilí poskytnout útočiště přibližně 70 000 uprchlíkům z Etiopie, kteří v současné době pobývají v Súdánu;
22. vyzývá Africkou unii a další regionální organizace, jako je Mezivládní úřad pro rozvoj a Společný trh pro východní a jižní Afriku, aby aktivně spolupracovaly se Súdánem a podporovaly úsilí o zajištění pokojného přechodu k trvalé demokracii;
23. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toho usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, súdánským úřadům, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, Mezivládnímu úřadu pro rozvoj, Společnému trhu pro východní a jižní Afriku, vládě a parlamentu Egypta, Radě pro spolupráci v Zálivu, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 20. ledna 2022 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES (COM(2020)0825 – C9-0418/2020 – 2020/0361(COD))(1)
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1
(1) Služby informační společnosti, a zejména zprostředkovatelské služby se staly důležitou součástí hospodářství Unie a každodenního života jejích občanů. Dvacet let od přijetí stávajícího právního rámce, který se na tyto služby vztahuje, stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES25 mohou díky novým a inovativním obchodním modelům a službám, jako jsou internetové sociální sítě a internetová tržiště, uživatelé z řad podniků a spotřebitelé sdílet a získávat informace a uzavírat transakce novými způsoby. Většina občanů Unie nyní tyto služby využívá denně. Digitální transformace a větší využívání těchto služeb však přinášejí také nová rizika a problémy, a to jak pro jednotlivé uživatele, tak pro společnost jako celek.
(1) Služby informační společnosti, a zejména zprostředkovatelské služby se staly důležitou součástí hospodářství Unie a každodenního života jejích občanů. Dvacet let od přijetí stávajícího právního rámce, který se na tyto služby vztahuje, stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES25 mohou díky novým a inovativním obchodním modelům a službám, jako jsou internetové sociální sítě a internetová tržiště, uživatelé z řad podniků a spotřebitelé sdílet a získávat informace a uzavírat transakce novými a inovativními způsoby, a měnit tak své komunikační, spotřební a obchodní návyky. Většina občanů Unie nyní tyto služby využívá denně. Digitální transformace a větší využívání těchto služeb však přinášejí také nová rizika a problémy, a to pro jednotlivé uživatele, pro podniky a společnost jako celek.
__________________
__________________
25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2
(2) Členské státy v rostoucí míře zavádějí vnitrostátní právní předpisy či zvažují zavedení předpisů, které se týkají otázek, na něž se vztahuje toto nařízení, přičemž ukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb zejména požadavky týkající se náležité péče. Tyto rozdílné vnitrostátní právní předpisy mají s ohledem na povahu internetu, který je ze své podstaty přeshraniční a který se obvykle k poskytování těchto služeb používá, negativní dopad na vnitřní trh, který podle článku 26 Smlouvy zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb a svoboda usazování. Podmínky pro poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu by měly být harmonizovány, aby podniky získaly přístup na nové trhy a měly možnost využívat výhody vnitřního trhu a spotřebitelé a ostatní příjemci služeb současně získali možnost většího výběru.
(2) Členské státy v rostoucí míře zavádějí vnitrostátní právní předpisy či zvažují zavedení předpisů, které se týkají otázek, na něž se vztahuje toto nařízení, přičemž ukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb zejména požadavky týkající se náležité péče, což vede ke tříštění vnitřního trhu. Tyto rozdílné vnitrostátní právní předpisy mají s ohledem na povahu internetu, který je ze své podstaty přeshraniční a který se obvykle k poskytování těchto služeb používá, negativní dopad na vnitřní trh, který podle článku 26 Smlouvy zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží a služeb a svoboda usazování. Podmínky pro poskytování zprostředkovatelských služeb na vnitřním trhu by měly být harmonizovány, aby podniky získaly přístup na nové trhy a měly možnost využívat výhody vnitřního trhu a spotřebitelé a ostatní příjemci služeb současně získali možnost většího výběru a mohli kdykoli změnit poskytovatele a aby se omezilo zatížení zprostředkovatelských služeb administrativou, a to zejména mikropodniků a malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
(3) Odpovědné chování a náležitá péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb jsou nezbytné pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí a pro to, aby občané Unie a další osoby měli možnost uplatňovat svá základní práva zaručená v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), zejména svobodu projevu a informací a svobodu podnikání a právo na nediskriminaci.
(3) Odpovědné chování a náležitá péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb jsou nezbytné pro bezpečné, přístupné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí a pro to, aby občané Unie a další osoby měli možnost uplatňovat svá základní práva a svobody zaručené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“), zejména právo na ochranu soukromí, ochranu osobních údajů, právo na respektování lidské důstojnosti, soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, svobodu a pluralitu médií a svobodu podnikání, vysokou míru ochrany spotřebitelů, rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci.Děti mají zvláštní práva zakotvená v článku 24 Listiny a v Úmluvě OSN o právech dítěte. Nejlepším zájmům dítěte jako takovým by se mělo dostat ve veškerých záležitostech, které se ho týkají, prvořadé pozornosti. V obecné připomínce Úmluvy OSN o právech dítěte č. 25, která se týká práv dítěte ve vztahu k digitálnímu prostředí, je formálně stanoveno, jak se tato práva uplatňují v digitálním světě.
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4
(4) Pro zajištění a zlepšení fungování vnitřního trhu by proto měl být na úrovni Unie zaveden účelový soubor jednotných, účinných a přiměřených závazných pravidel. Toto nařízení stanoví podmínky umožňující vznik a rozšíření inovativních digitálních služeb na vnitřním trhu. Sbližování vnitrostátních regulačních opatření týkajících se požadavků uložených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb na úrovni Unie je nezbytné, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu a aby byla tato roztříštěnost ukončena a rovněž aby byla zajištěna právní jistota, tudíž se snížila nejistota pro vývojáře a podpořila interoperabilita. Stanovení požadavků, které jsou technologicky neutrální, by nemělo bránit inovacím, nýbrž by je mělo podněcovat.
(4) Pro zajištění a zlepšení fungování vnitřního trhu by měl být na úrovni Unie zaveden účelový soubor jednotných, účinných a přiměřených závazných pravidel. Toto nařízení stanoví podmínky umožňující vznik a rozšíření inovativních digitálních služeb na vnitřním trhu. Sbližování vnitrostátních regulačních opatření týkajících se požadavků uložených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb na úrovni Unie je nezbytné, aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu a aby byla tato roztříštěnost ukončena a rovněž aby byla zajištěna právní jistota, tudíž se snížila nejistota pro vývojáře, zajistila ochrana spotřebitelů a podpořila interoperabilita. Stanovení požadavků, které jsou technologicky neutrální, by nemělo bránit inovacím, nýbrž by je mělo podněcovat, a současně by měla být dodržována základní práva.
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a) Vzhledem k významu digitálních služeb je zásadní, aby toto nařízení poskytlo regulační rámec, který zajistí plný, rovný a neomezený přístup k zprostředkovatelským službám pro všechny příjemce služeb, včetně osob se zdravotním postižením. Je proto důležité, aby požadavky na přístupnost pro zprostředkovatelské služby, včetně jejich uživatelského rozhraní, byly v souladu se stávajícími právními předpisy Unie, jako je Evropský akt přístupnosti a směrnice o přístupnosti internetových stránek a aby právní předpisy Unie byly dále propracovány tak, aby v důsledku digitálních inovací nikdo nezůstal opomenut.
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
(6) V praxi zprostředkovávají určití poskytovatelé zprostředkovatelských služeb služby, které mohou nebo nemusí být poskytovány elektronickými prostředky, jako jsou služby informačních technologií poskytované na dálku, dopravní, ubytovací nebo doručovací služby. Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze na zprostředkovatelské služby a neměly by jím být dotčeny požadavky stanovené v právu Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se výrobků nebo služeb zprostředkovaných prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, a to i v situacích, kdy zprostředkovatelská služba představuje nedílnou součást jiné služby, která není zprostředkovatelskou službou, jak je vymezena v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
(6) V praxi zprostředkovávají určití poskytovatelé zprostředkovatelských služeb služby, které mohou nebo nemusí být poskytovány elektronickými prostředky, jako jsou služby informačních technologií poskytované na dálku, doprava osob a zboží, ubytovací nebo doručovací služby. Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze na zprostředkovatelské služby a neměly by jím být dotčeny požadavky stanovené v právu Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se výrobků nebo služeb zprostředkovaných prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, a to i v situacích, kdy zprostředkovatelská služba představuje nedílnou součást jiné služby, která není zprostředkovatelskou službou, jak je vymezena v judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8
(8) Existence tohoto podstatného spojení s Unií by se měla předpokládat tehdy, má-li poskytovatel služeb provozovnu v Unii, nebo v případě, že tato provozovna neexistuje, na základě existence významného počtu uživatelů v jednom či více členských státech nebo při zacílení činností na jeden či více členských států. Zacílení činností na jeden nebo více členských států lze určit na základě všech příslušných okolností, včetně faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání výrobků či služeb nebo používání národní domény nejvyšší úrovně. Zacílení činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by se mělo předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje své činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201227. Na druhou stranu nelze pouhou technickou dostupnost internetové stránky z Unie jen na základě tohoto důvodu pokládat za podstatné spojení s Unií.
(8) Existence tohoto podstatného spojení s Unií by se měla předpokládat tehdy, má-li poskytovatel služeb provozovnu v Unii, nebo v případě, že tato provozovna neexistuje, na základě nasměrování činností na jeden či více členských států. Nasměrování činností na jeden nebo více členských států lze určit na základě všech příslušných okolností, včetně faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání výrobků či služeb nebo používání národní domény nejvyšší úrovně. Nasměrování činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi příslušného členského státu, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce obecně používaném v tomto členském státě. Podstatné spojení by se mělo předpokládat i v případě, že poskytovatel služeb zaměřuje své činnosti na jeden nebo více členských států, jak stanoví čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/201227. Na druhou stranu nelze pouhou technickou dostupnost internetové stránky z Unie jen na základě tohoto důvodu pokládat za podstatné spojení s Unií.
__________________
__________________
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9
(9) Toto nařízení by mělo doplňovat, nikoli však ovlivňovat uplatňování pravidel vyplývajících z jiných aktů práva Unie, které upravují určité aspekty poskytování zprostředkovatelských služeb, zejména směrnice 2000/31/ES, s výjimkou změn zavedených tímto nařízením, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU28 v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)29 …/.. – navrhovaného nařízení o teroristickém obsahu online. Tímto nařízením proto nejsou dotčeny tyto jiné akty, které se mají považovat za lex specialis ve vztahu k obecně platnému rámci stanovenému v tomto nařízení. Pravidla tohoto nařízení se však použijí s ohledem na záležitosti, které těmito jinými akty nejsou či nejsou plně řešeny, jakož i otázky, s ohledem na něž ponechávají tyto jiné akty členským státům možnost přijmout určitá opatření na vnitrostátní úrovni.
(9) Toto nařízení by mělo doplňovat, nikoli však ovlivňovat uplatňování pravidel vyplývajících z jiných aktů práva Unie, které upravují určité aspekty poskytování zprostředkovatelských služeb, zejména směrnice 2000/31/ES, s výjimkou změn zavedených tímto nařízením, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU28 v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/78429. Tímto nařízením proto nejsou dotčeny tyto jiné akty, které se mají považovat za lex specialis ve vztahu k obecně platnému rámci stanovenému v tomto nařízení. Pravidla tohoto nařízení by se však měla použít s ohledem na záležitosti, které těmito jinými akty nejsou či nejsou plně řešeny, jakož i otázky, s ohledem na něž ponechávají tyto jiné akty členským státům možnost přijmout určitá opatření na vnitrostátní úrovni. S cílem pomoci členským státům a poskytovatelům služeb by Komise měla poskytnout pokyny, jak vykládat interakci a doplňkovost mezi různými akty Unie a tímto nařízením a jak zabránit zdvojování požadavků na poskytovatele nebo možným konfliktům při výkladu podobných požadavků.Pokyny by měly zejména vyjasnit veškeré možné konflikty mezi podmínkami a povinnostmi stanovenými v právních aktech uvedených v tomto nařízení a vysvětlit, který právní akt by měl mít přednost.
__________________
__________________
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/.. – navrhované nařízení o teroristickém obsahu online.
29 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu online (Úř. věst.L 172, 17.5.2021, s. 79).
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a) V souladu s čl. 167 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie by měly být zohledněny kulturní aspekty, zejména s cílem respektovat a podporovat kulturní a jazykovou rozmanitost. Je nezbytné, aby toto nařízení přispívalo k ochraně svobody projevu a informací a svobody sdělovacích prostředků a k podpoře plurality médií, jakož i kulturní a jazykové rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10
(10) Z důvodů jasnosti by mělo být také upřesněno, že tímto nařízením není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/114830a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115031, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES32a nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES33, jakož i právní předpisy Unie v oblasti ochrany spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES34, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU35 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 93/13/EHS36, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/216137, a v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67938. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je upravena výhradně pravidly práva Unie v této oblasti, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Tímto nařízením nejsou dotčena ani pravidla práva Unie týkajícího se pracovních podmínek.
(10) Z důvodů jasnosti by mělo být také upřesněno, že tímto nařízením není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/114830 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115031, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES32 nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/197233a, jakož i právní předpisy Unie v oblasti ochrany spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES34, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU35 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 93/13/EHS36, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/216137, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882, nařízení (EU) 2019/1020, směrnice 2001/95/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU, nařízení (EU) 2017/239437a a v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67938. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je upravena výhradně pravidly práva Unie v této oblasti, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Tímto nařízením nejsou dotčena ani pravidla práva Unie ani vnitrostátního práva týkajícího se pracovních podmínek.
__________________
__________________
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).
30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 1).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
31 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
33 Nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES.
33 Nařízení […/…] o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES.
33a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)..
36 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
36 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
37 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7).
37 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7).
37aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
(11) Je třeba vyjasnit, že tímto nařízením nejsou dotčena pravidla práva Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, jež stanoví zvláštní předpisy a postupy, které by měly zůstat nedotčeny.
(11) Je třeba vyjasnit, že tímto nařízením nejsou dotčena pravidla práva Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790, jež stanoví zvláštní předpisy a postupy, které by měly zůstat nedotčeny.
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
(12) Aby se dosáhlo cíle zajistit bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, měl by se pro účely tohoto nařízení pojem „nezákonný obsah“ vymezit široce a měl by zahrnovat také informace související s nezákonným obsahem, nelegálními výrobky nebo službami a protiprávními činnostmi. Zejména by se mělo mít za to, že tento pojem zahrnuje informace bez ohledu na jejich formu, které jsou podle rozhodného práva buď samy nezákonné (např. nezákonné nenávistné projevy nebo teroristický obsah a nezákonný diskriminační obsah), nebo které se týkají protiprávních činností, jako je sdílení obrázků s dětskou pornografií, nezákonné sdílení soukromých fotografií bez souhlasu, kybernetické pronásledování, prodej nevyhovujících nebo padělaných výrobků, neoprávněné použití materiálů chráněných autorským právem nebo činnosti zahrnující porušování právních předpisů na ochranu spotřebitele. V tomto ohledu není podstatné, zda nezákonnost informací či činnosti vyplývá z práva Unie, nebo z vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, a jaká je přesná povaha nebo předmět dotyčných právních předpisů.
(12) Aby se dosáhlo cíle zajistit bezpečné, dostupné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, měl by pro účely tohoto nařízení pojem „nezákonný obsah“ vycházet z obecné myšlenky, že to, co je nezákonné offline, by mělo být nezákonné i online. Pojem „nezákonný obsah“ by se měl vhodně vymezit a měl by zahrnovat také informace související s nezákonným obsahem, nelegálními výrobky nebo službami a protiprávními činnostmi. Zejména by se mělo mít za to, že tento pojem zahrnuje informace bez ohledu na jejich formu, které jsou podle rozhodného unijního nebo vnitrostátního práva buď samy nezákonné (např. nezákonné nenávistné projevy nebo teroristický obsah a nezákonný diskriminační obsah), nebo které nejsou v souladu s právem Unie, neboť odkazují na protiprávní činnosti, jako je sdílení obrázků s dětskou pornografií, nezákonné sdílení soukromých fotografií bez souhlasu, kybernetické pronásledování, prodej nevyhovujících nebo padělaných výrobků, nezákonný obchod se zvířaty, rostlinami nebo látkami, neoprávněné použití materiálů chráněných autorským právem nebo činnosti zahrnující porušování právních předpisů na ochranu spotřebitele, poskytování nezákonných služeb, zejména ubytovacích služeb na platformách krátkodobého pronájmu ubytování, které nejsou v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem. V tomto ohledu není podstatné, zda nezákonnost informací či činnosti vyplývá z práva Unie nebo z vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, včetně Listiny, a jaká je přesná povaha nebo předmět dotyčných právních předpisů.
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
(13) Vzhledem k charakteristickým rysům dotyčných služeb a odpovídající potřebě uložit poskytovatelům těchto služeb určité zvláštní povinnosti je nutné v rámci širší kategorie poskytovatelů hostingových služeb, jak je vymezena v tomto nařízení, odlišit dílčí kategorii online platforem. Online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště, by měly být definovány jako poskytovatelé hostingových služeb, kteří nejenže uchovávají informace poskytované příjemci služby na jejich žádost, nýbrž tyto informace rovněž veřejně šíří, a to opět na jejich žádost. Aby se však zabránilo uložení příliš obecných povinností, neměli by se poskytovatelé hostingových služeb považovat za online platformy, je-li veřejné šíření jen nepodstatným a čistě vedlejším prvkem jiné služby a tento prvek nelze z objektivních technických důvodů použít bez této jiné, hlavní služby, a začlenění tohoto prvku neznamená obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení, která se vztahují na online platformy. Tento prvek může představovat například sekce pro komentáře v internetových novinách, je-li zřejmé, že se jedná o vedlejší prvek hlavní služby představované vydáváním novin v rámci redakční odpovědnosti vydavatele.
(13) Vzhledem k charakteristickým rysům dotyčných služeb a odpovídající potřebě uložit poskytovatelům těchto služeb určité zvláštní povinnosti je nutné v rámci širší kategorie poskytovatelů hostingových služeb, jak je vymezena v tomto nařízení, odlišit dílčí kategorii online platforem. Online platformy, jako jsou sociální sítě nebo internetová tržiště, by měly být definovány jako poskytovatelé hostingových služeb, kteří nejenže uchovávají informace poskytované příjemci služby na jejich žádost, nýbrž tyto informace rovněž veřejně šíří, a to opět na jejich žádost. Aby se však zabránilo uložení příliš obecných povinností, neměli by se poskytovatelé hostingových služeb považovat za online platformy, je-li veřejné šíření jen nepodstatným nebo čistě vedlejším prvkem jiné služby nebo funkcí hlavní služby a tento prvek nebo funkci nelze z objektivních technických důvodů použít bez této jiné, hlavní služby, a začlenění tohoto prvku nebo funkce neznamená obcházení použitelnosti pravidel stanovených v tomto nařízení, která se vztahují na online platformy. Tento prvek může představovat například sekce pro komentáře v internetových novinách, je-li zřejmé, že se jedná o vedlejší prvek hlavní služby představované vydáváním novin v rámci redakční odpovědnosti vydavatele. Pro účely tohoto nařízení by služba cloud computingu neměla být považována za online platformu v případech, kdy povolení šíření konkrétního obsahu představuje nevýznamný nebo doplňkový prvek. Kromě toho by služby cloud computingu, pokud slouží jako infrastruktura, například k poskytování základních infrastrukturních služeb ukládání a výpočetních služeb internetové aplikace nebo internetové platformy, neměly být sama o sobě považovány za veřejné šíření informací uchovávaných nebo zpracovávaných na žádost příjemce aplikace nebo internetové platformy, kterou hostí.
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14
(14) Pojem „veřejné šíření“ použitý v tomto nařízení by měl zahrnovat zpřístupňování informací potenciálně neomezenému počtu osob, tj. zajištění snadné dostupnosti informací pro uživatele obecně, aniž by bylo zapotřebí další opatření ze strany příjemce služby, který informace poskytuje, a to bez ohledu na to, zda tyto osoby skutečně využijí možnost přístupu k dotyčným informacím. Pouhá možnost vytvářet skupiny uživatelů dané služby by sama o sobě neměla znamenat, že informace šířené tímto způsobem nejsou šířeny veřejně. Tento pojem by však měl vylučovat šíření informací v rámci uzavřených skupin složených z konečného počtu předem určených osob.Do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadají interpersonální komunikační služby definované ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/197239, jako jsou e-maily nebo služby zasílání soukromých zpráv. Mělo by se mít za to, že informace jsou šířeny veřejně ve smyslu tohoto nařízení pouze tehdy, dochází-li k šíření na přímou žádost příjemce služby, který dotyčné informace poskytl.
(14) Pojem „veřejné šíření“ použitý v tomto nařízení by měl zahrnovat zpřístupňování informací potenciálně neomezenému počtu osob, tj. zajištění snadné dostupnosti informací pro uživatele obecně, aniž by bylo zapotřebí další opatření ze strany příjemce služby, který informace poskytuje, a to bez ohledu na to, zda tyto osoby skutečně využijí možnost přístupu k dotyčným informacím. Pokud přístup k informacím tedy vyžaduje registraci nebo přijetí do určité skupiny uživatelů, měly by se tyto informace považovat za veřejně šířené pouze v případě, že k registraci uživatelů, kteří mají zájem o přístup k těmto informacím, dochází automaticky, aniž by určitá osoba rozhodovala o tom, komu se přístup udělí.Informace vyměňované prostřednictvím interpersonálních komunikačních služeb definovaných ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/197239, jako jsou e-maily nebo služby zasílání soukromých zpráv, nejsou považovány za veřejně šířené. Mělo by se mít za to, že informace jsou šířeny veřejně ve smyslu tohoto nařízení pouze tehdy, dochází-li k šíření na přímou žádost příjemce služby, který dotyčné informace poskytl.
__________________
__________________
39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16
(16) Právní jistota poskytnutá horizontálním rámcem podmíněných výjimek z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle směrnice 2000/31/ES umožňuje vznik mnoha nových služeb a jejich rozšíření na celém vnitřním trhu. Tento rámec by proto měl být zachován. Vzhledem k rozdílům v provedení a uplatňování příslušných pravidel na vnitrostátní úrovni a z důvodu jasnosti a soudržnosti by však dotyčný rámec měl být začleněn do tohoto nařízení. Je také nezbytné vyjasnit některé prvky tohoto rámce s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
(16) Právní jistota poskytnutá horizontálním rámcem podmíněných výjimek z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb podle směrnice 2000/31/ES umožňuje vznik mnoha nových služeb a jejich rozšíření na celém vnitřním trhu. Tento rámec by proto měl být zachován. Vzhledem k rozdílům v provedení a uplatňování příslušných pravidel na vnitrostátní úrovni a z důvodu jasnosti, souvislosti, předvídatelnosti, přístupnosti a soudržnosti by však dotyčný rámec měl být začleněn do tohoto nařízení. S ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, na technický rozvoj a rozvoj trhu je také nezbytné vyjasnit některé prvky tohoto rámce.
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18
(18) Výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení by se neměly použít v případě, kdy poskytovatel zprostředkovatelských služeb místo toho, aby se omezil na poskytování služeb neutrálně, a to pouhým technickým a automatickým zpracováním informací poskytovaných příjemcem služby, hraje aktivní roli takové povahy, že lze konstatovat, že tyto informace zná nebo kontroluje. Tyto výjimky by proto neměly být dostupné s ohledem na odpovědnost týkající se informací, které neposkytl příjemce služby, nýbrž samotný poskytovatel zprostředkovatelské služby, včetně případu, kdy byly informace vypracovány v rámci redakční odpovědnosti tohoto poskytovatele.
(18) Výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení by se neměly použít v případě, kdy poskytovatel zprostředkovatelských služeb místo toho, aby se omezil na poskytování služeb neutrálně, a to pouhým technickým a automatickým zpracováním informací poskytovaných příjemcem služby, hraje aktivní roli takové povahy, že lze konstatovat, že tyto informace zná nebo kontroluje. Pouhé seřazení obsahu, jeho zobrazení v určitém pořadí nebo používání doporučeného systému by však nemělo být považováno za kontrolu nad informacemi. Tyto výjimky by proto neměly být dostupné s ohledem na odpovědnost týkající se informací, které neposkytl příjemce služby, nýbrž samotný poskytovatel zprostředkovatelské služby, včetně případu, kdy byly informace vypracovány v rámci redakční odpovědnosti tohoto poskytovatele.
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20
(20) Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který vědomě spolupracuje s příjemci služeb za účelem provádění protiprávních činností, neposkytuje svou službu neutrálně, a neměl by mít proto možnost využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení.
(20) Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb vědomě spolupracuje s příjemci služeb za účelem provádění protiprávních činností, mělo by se mít za to, že služba nebyla poskytnuta neutrálně, a poskytovatel by proto neměl mít možnost využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21
(21) Poskytovatel by měl mít možnost využívat výjimky z odpovědnosti u služeb „prostého přenosu“ a „ukládání do mezipaměti“, pokud se nijak nepodílí na přenášených informacích. To mimo jiné vyžaduje, aby poskytovatel přenášené informace neměnil. Nemělo by se však mít za to, že tento požadavek zahrnuje zásahy technické povahy během přenosu, neboť tyto zásahy nemění integritu přenášené informace.
(21) Poskytovatel by měl mít možnost využívat výjimky z odpovědnosti u služeb „prostého přenosu“ a „ukládání do mezipaměti“, pokud se nijak nepodílí na obsahu přenášených informací. To mimo jiné vyžaduje, aby poskytovatel přenášené informace neměnil. Nemělo by se však mít za to, že tento požadavek zahrnuje zásahy technické povahy během přenosu, neboť tyto zásahy nemění integritu přenášené informace.
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22
(22) Aby mohli poskytovatelé využít výjimky z odpovědnosti u hostingových služeb, měli by, jakmile zjistí nezákonný obsah nebo se o něm dozví, urychleně přijmout opatření vedoucí k odstranění tohoto obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu. Při odstraňování nebo znemožnění přístupu by měla být dodržena zásada svobody projevu. Poskytovatel může zjistit tento nezákonný obsah nebo se o něm dozvědět zejména prostřednictvím vyšetřování z vlastního podnětu nebo oznámení podaných fyzickými osobami či subjekty v souladu s tímto nařízením, pokud jsou tato oznámení dostatečně přesná a náležitě odůvodněná, aby umožnila hospodářskému subjektu jednajícímu s náležitou péčí přiměřeně určit a posoudit údajně nezákonný obsah a v případě potřeby přijmout potřebná opatření.
(22) Aby mohli poskytovatelé využít výjimky z odpovědnosti u hostingových služeb, měli by, jakmile je jim známa nezákonná povaha obsahu, a tedy ji zjistí nebo se o ní dozví, urychleně přijmout opatření vedoucí k odstranění tohoto obsahu nebo ke znemožnění přístupu k němu. Odstranění či znemožnění přístupu by mělo být prováděno způsobem, který dodržuje vysoký stupeň ochrany spotřebitelů a Listinu základních práv, včetně zásady svobody projevu a práva získávat a sdílet informace a myšlenky bez vměšování veřejného orgánu. Poskytovatel může zjistit nezákonnou povahu obsahu nebo se o ní dozvědět zejména prostřednictvím vyšetřování z vlastního podnětu nebo oznámení podaných fyzickými osobami či subjekty v souladu s tímto nařízením, pokud jsou tato oznámení natolik přesná a náležitě odůvodněná, aby umožnila poskytovateli hostingových služeb jednajícímu s náležitou péčí přiměřeně určit a posoudit údajně nezákonný obsah a v případě potřeby přijmout potřebná opatření. Pokud poskytovatelé jednají na základě získání skutečných informací, měli by mít možnost využít výjimky z odpovědnosti uvedené v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23
(23) Aby byla zajištěna účinná ochrana spotřebitelů při uzavírání zprostředkovaných obchodních transakcí online, neměli by mít určití poskytovatelé hostingových služeb, konkrétně online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, možnost využít výjimku z odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb, která je stanovena v tomto nařízení, pokud tyto online platformy prezentují příslušné informace týkající se dotyčných transakcí způsobem, který vede spotřebitele k domněnce, že informace poskytly online platformy samotné nebo příjemci služeb, kteří jednají z pověření těchto platforem či pod jejich kontrolou, a že tyto platformy tudíž informace znají nebo kontrolují, ačkoli ve skutečnosti tomu tak být nemusí. V tomto ohledu je třeba na základě všech příslušných okolností objektivně určit, zda prezentace mohla vést k této domněnce na straně průměrného spotřebitele, který má dostatek informací.
(23) Aby byla zajištěna účinná ochrana spotřebitelů při uzavírání zprostředkovaných obchodních transakcí online, neměli by mít určití poskytovatelé hostingových služeb, konkrétně online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, možnost využít výjimku z odpovědnosti poskytovatelů hostingových služeb, která je stanovena v tomto nařízení, pokud tyto online platformy prezentují příslušné informace týkající se dotyčných transakcí způsobem, který vede spotřebitele k domněnce, že informace poskytly online platformy samotné nebo příjemci služeb, kteří jednají z pověření těchto platforem či pod jejich kontrolou, a že tyto platformy tudíž informace znají nebo kontrolují, ačkoli ve skutečnosti tomu tak být nemusí. V tomto ohledu je třeba na základě všech příslušných okolností objektivně určit, zda prezentace mohla vést k této domněnce na straně spotřebitele.Taková domněnka může vzniknout například tehdy, pokud online platforma, která umožňuje uzavírání smluv s obchodníky na dálku, jasně nezobrazuje totožnost obchodníka podle tohoto nařízení, nebo uvádí výrobek nebo službu na trh pod svým vlastním jménem a nikoli pod jménem obchodníka, který jej dodá, nebo pokud poskytovatel určuje konečnou cenu zboží nebo služeb nabízených obchodníkem.
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 25
(25) Aby byla zajištěna právní jistota a neodrazovalo se od činností, které mají odhalovat a identifikovat nezákonný obsah a zasáhnout proti tomuto obsahu a které mohou poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vykonávat dobrovolně, je třeba vyjasnit, že pouhá skutečnost, že poskytovatelé vykonávají tyto činnosti, nevede k nedostupnosti výjimek z odpovědnosti stanovených v tomto nařízení, jsou-li tyto činnosti prováděny v dobré víře a s náležitou péčí. Mimoto je vhodné vyjasnit, že by pouhá skutečnost, že tito poskytovatelé přijímají v dobré víře opatření ke splnění požadavků práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení, pokud jde o provádění jejich podmínek, neměla vést k nedostupnosti těchto výjimek z odpovědnosti. Jakékoli tyto činnosti a opatření, jež mohl daný poskytovatel uskutečnit, by proto neměly být zohledněny při určování, zda poskytovatel může využít výjimku z odpovědnosti, zejména co se týká toho, zda poskytovatel poskytuje svou službu neutrálně, a může tudíž spadat do oblasti působnosti příslušného ustanovení, aniž by však toto pravidlo znamenalo, že se poskytovatel o ně může nutně opírat.
(25) Aby byla zajištěna právní jistota a neodrazovalo se od činností, které mají odhalovat a identifikovat nezákonný obsah a zasáhnout proti tomuto obsahu a které mohou poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vykonávat dobrovolně, je třeba vyjasnit, že pouhá skutečnost, že poskytovatelé vykonávají tyto činnosti, nevede k nedostupnosti výjimek z odpovědnosti stanovených v tomto nařízení pouze z toho důvodu, že provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu, jsou-li tyto činnosti prováděny v dobré víře a s náležitou péčí a doprovázeny dalšími zárukami, které by bránily nadměrnému odstraňování zákonného obsahu. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby v případech, kdy se pro moderování obsahu používají automatizované nástroje, byla technologie natolik spolehlivá, aby v maximální možné míře omezila míru chyb tehdy, pokud jsou informace nesprávně považovány za nezákonný obsah. Mimoto je vhodné vyjasnit, že by pouhá skutečnost, že tito poskytovatelé přijímají v dobré víře opatření ke splnění požadavků práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení, pokud jde o provádění jejich podmínek, neměla vést k nedostupnosti těchto výjimek z odpovědnosti. Jakékoli tyto činnosti a opatření, jež mohl daný poskytovatel uskutečnit, by proto neměly být zohledněny při určování, zda poskytovatel může využít výjimku z odpovědnosti, zejména co se týká toho, zda poskytovatel poskytuje svou službu neutrálně, a může tudíž spadat do oblasti působnosti příslušného ustanovení, aniž by však toto pravidlo znamenalo, že se poskytovatel o ně může nutně opírat.
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26
(26) Přestože se pravidla v kapitole II tohoto nařízení soustředí na výjimku z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je důležité připomenout, že navzdory obecně důležité úloze, kterou tito poskytovatelé hrají, by se problém související s nezákonným obsahem a protiprávními činnostmi online neměl řešit výhradně zaměřením se na jejich odpovědnost a povinnosti. Je-li to možné, měly by se třetí strany dotčené nezákonným obsahem přenášeným nebo uchovávaným online, pokusit vyřešit konflikty související s tímto obsahem bez účasti dotyčných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Příjemci služby by se měli pokládat za odpovědné za nezákonný obsah, který poskytují a mohou šířit prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, pokud tak stanoví platná pravidla práva Unie a vnitrostátního práva určující tuto odpovědnost. Je-li to vhodné, měly by šíření nezákonného obsahu online v souladu s rozhodným právem pomoci zabránit i jiné subjekty, jako jsou moderátoři skupin v uzavřeném online prostředí, zejména v případě velkých skupin. Je-li kromě toho nutné zapojit poskytovatele služeb informační společnosti, včetně poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, měly by být žádosti nebo příkazy týkající se této účasti zpravidla určeny subjektu, který je z technického a provozního hlediska schopen přijmout opatření proti konkrétním položkám nezákonného obsahu, aby se zabránilo možným negativním dopadům na dostupnost a přístupnost informací, které nepředstavují nezákonný obsah, a aby se tyto účinky omezily na minimum.
(26) Přestože se pravidla v kapitole II tohoto nařízení soustředí na výjimku z odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je důležité připomenout, že navzdory obecně důležité úloze, kterou tito poskytovatelé hrají, by se problém související s nezákonným obsahem a protiprávními činnostmi online neměl řešit výhradně zaměřením se na jejich odpovědnost a povinnosti. Je-li to možné, měly by se třetí strany dotčené nezákonným obsahem přenášeným nebo uchovávaným online, pokusit vyřešit konflikty související s tímto obsahem bez účasti dotyčných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Příjemci služby by se měli pokládat za odpovědné za nezákonný obsah, který poskytují a mohou šířit prostřednictvím zprostředkovatelských služeb, pokud tak stanoví platná pravidla práva Unie a vnitrostátního práva určující tuto odpovědnost. Je-li to vhodné, měly by šíření nezákonného obsahu online v souladu s rozhodným právem pomoci zabránit i jiné subjekty, jako jsou moderátoři skupin v uzavřeném a otevřeném online prostředí, zejména v případě velkých skupin. Je-li kromě toho nutné zapojit poskytovatele služeb informační společnosti, včetně poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, měly by být žádosti nebo příkazy týkající se této účasti zpravidla určeny konkrétnímu poskytovateli, který je z technického a provozního hlediska schopen přijmout opatření proti konkrétním položkám nezákonného obsahu, aby se zabránilo možným negativním dopadům na dostupnost a přístupnost informací, které nepředstavují nezákonný obsah, a aby se tyto účinky omezily na minimum. Poskytovatelé by proto měli jednat v případech, kdy k tomu mají nejlepší předpoklady.
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27
(27) Od roku 2000 se objevují nové technologie, které zlepšují dostupnost, účelnost, rychlost, spolehlivost, kapacitu a bezpečnost systémů pro přenos a ukládání údajů online, což vede ke stále složitějšímu online ekosystému. V tomto ohledu je třeba připomenout, že poskytovatelé služeb, kteří stanoví a podporují základní logickou architekturu a řádné fungování internetu, včetně pomocných technických funkcí, mohou rovněž využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení, pokud se jejich služby považují za služby „prostého přenosu“, služby „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingové“ služby. Mezi tyto služby patří například bezdrátové místní sítě, služby systému doménových jmen, rejstříky názvů domén nejvyšší úrovně, certifikační orgány, které vydávají digitální osvědčení, nebo sítě pro doručování obsahu, jež umožňují nebo zlepšují funkce jiných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Obdobně se značně změnily i služby používané ke komunikačním účelům a technické prostředky k jejich poskytování, což vedlo ke vzniku online služeb, jako je internetová telefonie, posílání zpráv a služba internetové elektronické pošty, kdy je komunikace zajištěna prostřednictvím služby přístupu k internetu. Rovněž tyto služby mohou využít výjimek z odpovědnosti, jestliže se pokládají za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu.
(27) Od roku 2000 se objevují nové technologie, které zlepšují dostupnost, účelnost, rychlost, spolehlivost, kapacitu a bezpečnost systémů pro přenos a ukládání údajů online, což vede ke stále složitějšímu online ekosystému. V tomto ohledu je třeba připomenout, že poskytovatelé služeb, kteří stanoví a podporují základní logickou architekturu a řádné fungování internetu, včetně pomocných technických funkcí, mohou rovněž využít výjimky z odpovědnosti stanovené v tomto nařízení, pokud se jejich služby považují za služby „prostého přenosu“, služby „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingové“ služby. Mezi tyto služby patří například a mimo jiné bezdrátové místní sítě, služby systému doménových jmen, rejstříky názvů domén nejvyšší úrovně, certifikační orgány, které vydávají digitální osvědčení, virtuální soukromé sítě, služby cloudové infrastruktury nebo sítě pro doručování obsahu, jež umožňují nebo zlepšují funkce jiných poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Obdobně se značně změnily i služby používané ke komunikačním účelům a technické prostředky k jejich poskytování, což vedlo ke vzniku online služeb, jako je internetová telefonie, posílání zpráv a služba internetové elektronické pošty, kdy je komunikace zajištěna prostřednictvím služby přístupu k internetu. Rovněž tyto služby mohou využít výjimek z odpovědnosti, jestliže se pokládají za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu.
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a) Jednotlivé internetové stránky mohou obsahovat prvky, které lze považovat za službu „prostého přenosu“, službu „ukládání do mezipaměti“ nebo „hostingovou“ službu, a odpovídajícím způsobem by se na každé z nich měla vztahovat pravidla pro výjimky z odpovědnosti. Například vyhledávač by mohl fungovat pouze jako služba „ukládání do mezipaměti“, pokud jde o informace obsažené ve výsledcích vyhledávání. Prvky zobrazované spolu s výsledky, jako jsou internetové reklamy, by však stále byly považovány za hostingové služby.
Pozměňovací návrhy 25 a 517/rev Návrh nařízení Bod odůvodnění 28
(28) Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by neměli podléhat povinnosti sledování, pokud jde o povinnosti obecné povahy. To se netýká povinností sledování ve zvláštních případech, a zejména to nebrání rozhodnutím vnitrostátních orgánů přijímaným v souladu s vnitrostátními právními předpisy podle podmínek stanovených v tomto nařízení. Nic v tomto nařízení by se nemělo považovat za uložení obecné povinnosti sledování nebo povinnosti aktivního zjišťování potřebných údajů nebo za obecnou povinnost poskytovatelů přijímat ve vztahu k nezákonnému obsahu aktivní opatření.
(28) Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by neměli de jure, ani de facto podléhat povinnosti sledování, pokud jde o povinnosti obecné povahy. To se netýká specifických a řádně určených povinností sledování ve zvláštních případech, je-li tak stanoveno v aktech Unie, a zejména to nebrání rozhodnutím vnitrostátních orgánů přijímaným v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí akty Unie, podle podmínek stanovených v tomto nařízení a dalších právních předpisech Unie považovaných za lex specialis. Nic v tomto nařízení by se nemělo považovat za uložení obecné povinnosti sledování nebo povinnosti aktivního zjišťování potřebných údajů nebo za obecnou povinnost poskytovatelů přijímat ve vztahu k nezákonnému obsahu aktivní opatření. Stejně tak by členské státy neměly bránit poskytovatelům zprostředkovatelských služeb v poskytování služeb šifrování mezi koncovými body. Účinné šifrování údajů mezi koncovými body má zásadní význam pro důvěru a bezpečnost na internetu a účinně brání neoprávněnému přístupu třetích stran. V zájmu zajištění účinné ochrany soukromí na internetu by navíc členské státy neměly ukládat poskytovatelům zprostředkovatelských služeb obecnou povinnost omezit anonymní využívání jejich služeb. V souladu se zásadou minimalizace údajů a s cílem předcházet neoprávněnému poskytování údajů, zneužití totožnosti a dalším formám zneužívání osobních údajů by příjemci měli mít právo anonymně využívat služby a anonymně za tyto služby platit, kdykoli je to možné s vynaložením přiměřeného úsilí. To by mělo platit, aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené právem Unie o ochraně osobních údajů. Poskytovatelé mohou umožnit anonymní používání svých služeb tím, že se zdrží shromažďování osobních údajů o příjemci a jeho online aktivitách a nebrání příjemcům v používání anonymizačních sítí pro přístup ke službě. Anonymní platba může být provedena například platbou v hotovosti, použitím poukázek placených v hotovosti nebo předplacených platebních prostředků.
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29
(29) V závislosti na právních předpisech každého členského státu a na dotyčné oblasti práva mohou vnitrostátní justiční nebo správní orgány poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nařídit, aby přijali opatření proti určitým konkrétním položkám nezákonného obsahu nebo poskytli určité konkrétní informace. Vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě jsou tyto příkazy vydávány, se značně liší a příkazy se v rostoucí míře využívají v přeshraničních situacích. Aby bylo zajištěno, že tyto příkazy lze účinně a účelně splnit, takže dotčené orgány veřejné správy mohou vykonávat své úkoly a poskytovatelům není uložena nepřiměřená zátěž, aniž by byla nepatřičně dotčena práva a oprávněné zájmy třetích stran, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto příkazy měly splňovat, a určité doplňkové požadavky týkající se zpracování těchto příkazů.
(29) V závislosti na právních předpisech každého členského státu a na dotyčné oblasti práva mohou vnitrostátní justiční nebo správní orgány poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nařídit, aby přijali opatření proti určitým konkrétním položkám nezákonného obsahu nebo poskytli určité konkrétní informace. Vnitrostátní právní předpisy v souladu s právními předpisy Unie, včetně Listiny, na jejichž základě jsou tyto příkazy vydávány, se značně liší a příkazy se v rostoucí míře využívají v přeshraničních situacích. Aby bylo zajištěno, že tyto příkazy lze účinně a účelně splnit, takže dotčené orgány veřejné správy mohou vykonávat své úkoly a poskytovatelům není uložena nepřiměřená zátěž, aniž by byla nepatřičně dotčena práva a oprávněné zájmy třetích stran, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto příkazy měly splňovat, a určité doplňkové požadavky týkající se účinného zpracování těchto příkazů.
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 30
(30) Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací by měly být vydávány v souladu s právem Unie, zejména s nařízením (EU) 2016/679 a zákazem obecných povinností sledování informací nebo aktivního vyhledávání okolností naznačujících protiprávní činnost, jak je stanoveno v tomto nařízení. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se vztahují na příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, které stanoví podobné systémy přijímání opatření proti konkrétním druhům nezákonného obsahu, jako je nařízení (EU) …/…. [navrhované nařízení zabývající se šířením teroristického obsahu online], nebo nařízení (EU) 2017/2394, které donucovacím orgánům členských států pro dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele svěřuje zvláštní pravomoci umožňující nařídit poskytnutí informací, přičemž podmínkami a požadavky, které se vztahují na příkazy k poskytnutí informací, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, jež stanoví obdobná příslušná pravidla pro konkrétní odvětví. Těmito podmínkami a požadavky by neměla být dotčena pravidla týkající se ukládání a uchovávání údajů podle platných vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie a žádosti donucovacích orgánů o zachování důvěrnosti v souvislosti s nezveřejněním informací.
(30) Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací by měly být vydávány v souladu s právem Unie, včetně Listiny, a zejména s nařízením (EU) 2016/679 a zákazem obecných povinností sledování informací nebo aktivního vyhledávání okolností naznačujících protiprávní činnost, jak je stanoveno v tomto nařízení. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se vztahují na příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, které stanoví podobné systémy přijímání opatření proti konkrétním druhům nezákonného obsahu, jako je nařízení (EU) 2021/784 zabývající se šířením teroristického obsahu online, nebo nařízení (EU) 2017/2394, které donucovacím orgánům členských států pro dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele svěřuje zvláštní pravomoci umožňující nařídit poskytnutí informací, přičemž podmínkami a požadavky, které se vztahují na příkazy k poskytnutí informací, nejsou dotčeny ostatní akty Unie, jež stanoví obdobná příslušná pravidla pro konkrétní odvětví. Těmito podmínkami a požadavky by neměla být dotčena pravidla týkající se ukládání a uchovávání údajů podle platných vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie a žádosti donucovacích orgánů o zachování důvěrnosti v souvislosti s nezveřejněním informací.
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Bod odůvodnění 31
(31) Územní působnost těchto příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu by měla být jednoznačně stanovena na základě platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, které umožňují vydání příkazu, a neměla by jít nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k dosažení jeho cílů. V tomto ohledu by měl vnitrostátní justiční nebo správní orgán vydávající příkaz uvážit cíl, jehož má příkaz dosáhnout, v souladu s právním základem umožňujícím jeho vydání a práva a oprávněné zájmy všech třetích stran, jichž se může příkaz týkat, zejména jejich základní práva podle Listiny základních práv. Pokud příkaz odkazující na konkrétní informace může mít navíc účinky mimo území členského státu dotyčného orgánu, měl by tento orgán posoudit, zda dotyčné informace v jiném členském státě pravděpodobně představují nezákonný obsah, a případně vzít v úvahu příslušná pravidla práva Unie či mezinárodního práva a zájmy mezinárodního společenství.
(31) Územní působnost těchto příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu by měla být jednoznačně stanovena na základě platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie, včetně směrnice 2000/31/ES a Listiny, které umožňují vydání příkazu, a neměla by jít nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k dosažení jeho cílů. V tomto ohledu by měl vnitrostátní justiční nebo správní orgán vydávající příkaz uvážit cíl, jehož má příkaz dosáhnout, v souladu s právním základem umožňujícím jeho vydání a práva a oprávněné zájmy všech třetích stran, jichž se může příkaz týkat, zejména jejich základní práva podle Listiny základních práv. Výjimečně, tj. v případech, kdy příkaz odkazující na konkrétní informace může mít účinky mimo území členského státu dotyčného orgánu, měl by tento orgán posoudit, zda dotyčné informace v jiném členském státě pravděpodobně představují nezákonný obsah, a případně vzít v úvahu příslušná pravidla práva Unie či mezinárodního práva a zájmy mezinárodního společenství.
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Bod odůvodnění 32
(32) Příkazy k poskytnutí informací upravené tímto nařízením se týkají vytváření konkrétních informací o jednotlivých příjemcích dotčené zprostředkovatelské služby, kteří jsou v těchto příkazech identifikovaní za účelem zjištění, zda příjemci služeb dodržují platné předpisy Unie či vnitrostátní předpisy. Příkazy týkající se informací o skupině příjemců služby, kteří nejsou konkrétně určeni, včetně příkazů k poskytnutí souhrnných informací vyžadovaných pro statistické účely nebo pro tvorbu politik založenou na důkazech, by proto neměly být dotčeny pravidly stanovenými v tomto nařízení, která se týkají poskytování informací.
(32) Příkazy k poskytnutí informací upravené tímto nařízením se týkají vytváření konkrétních informací o jednotlivých příjemcích dotčené zprostředkovatelské služby, kteří jsou v těchto příkazech identifikovaní za účelem zjištění, zda příjemci služeb dodržují platné předpisy Unie či vnitrostátní předpisy. Příkazy týkající se informací o skupině příjemců služby, kteří nejsou konkrétně určeni, včetně příkazů k poskytnutí souhrnných informací vyžadovaných pro statistické účely nebo pro tvorbu politik založenou na důkazech, by proto neměly být dotčeny pravidly stanovenými v tomto nařízení, která se týkají poskytování informací. Členské státy by měly zajistit plné provedení právního rámce Unie týkajícího se důvěrnosti komunikace a soukromí na internetu, jakož i ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, který je zakotven ve směrnici (EU) 2016/680. Členské státy by zejména měly respektovat práva jednotlivců a novinářů a zdržet se vyhledávání informací, které by mohly poškodit svobodu sdělovacích prostředků nebo svobodu projevu.
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33
(33) Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací podléhají pravidlům zaručujícím příslušnost členského státu, v němž je poskytovatel služby, jemuž je příkaz určen, usazen, a stanovícím možné odchylky od této příslušnosti v určitých případech stanovených v článku 3 směrnice 2000/31/ES pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v uvedeném článku. Jelikož se dotyčné příkazy týkají konkrétních položek nezákonného obsahu, resp. informací, pak v případě, jsou-li určeny poskytovatelům zprostředkovatelských služeb usazeným v jiném členském státě, v zásadě neomezují svobodu těchto poskytovatelů poskytovat služby na přeshraničním základě. Pravidlastanovená v článku 3 směrnice 2000/31/ES, včetně pravidel týkajících se potřeby odůvodnit opatření odchylující se od příslušnosti členského státu, v němž je poskytovatel služby usazen, z určitých konkrétních důvodů, a pravidel týkajících se oznámení těchto opatření, se proto na tyto příkazy nevztahují.
(33) Příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací podléhají pravidlům zaručujícím příslušnost členského státu, v němž je poskytovatel služby, jemuž je příkaz určen, usazen, a stanovícím možné odchylky od této příslušnosti v určitých případech stanovených v článku 3 směrnice 2000/31/ES pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v uvedeném článku. Jelikož se dotyčné příkazy týkají konkrétních položek nezákonného obsahu, resp. informací, jež jsou definovány v unijním nebo vnitrostátním právu v souladu s právem Unie, pak v případě, jsou-li určeny poskytovatelům zprostředkovatelských služeb usazeným v jiném členském státě, v zásadě by neměly omezovat svobodu těchto poskytovatelů poskytovat služby na přeshraničním základě. Příslušný orgán by měl předat příkazyk přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informacípřímo příslušnému adresátovi elektronickými prostředky umožňujícími vyhotovení písemného záznamu za podmínek, jež poskytovateli služeb umožňují ověřit pravost, včetně přesnosti data a času odeslání a přijetí příkazu, např. zabezpečenou elektronickou poštou aprostřednictvím platforem nebo jiných zabezpečených kanálů, včetně těch, které dá k dispozici poskytovatel služeb, a to v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů. Tento požadavek by měl být zejména splněn využitím kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014. Tímto nařízením by neměla být dotčena pravidla pro vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí, zejména pokud jde o právo odmítnout uznání a výkon příkazu k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu, zejména pokud je takový příkaz v rozporu s veřejnou politikou členského státu, v němž se o uznání nebo výkon žádá.
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a) Toto nařízení by nemělo příslušným vnitrostátním soudním nebo správním orgánům bránit v tom, aby na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie vydaly příkaz obnovit obsah v případě, že takový obsah byl v souladu s podmínkami poskytovatele zprostředkovatelských služeb, avšak poskytovatel služeb jej mylně považoval za nezákonný a obsah byl odstraněn.
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Bod odůvodnění 33 b (nový)
(33b) S cílem zajistit účinné provedení tohoto nařízení by příkazy k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a k poskytnutí informací měly být v souladu s právem Unie, včetně Listiny. Komise by měla účinně reagovat na porušení práva Unie prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti.
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Bod odůvodnění 34
(34) Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, a zejména lepšího fungování vnitřního trhu, a aby bylo zajištěno bezpečné a transparentní online prostředí, je nutné stanovit jasný a vyvážený soubor harmonizovaných povinností náležité péče, které jsou uloženy poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. Tyto povinnosti by měly zejména zaručit různé cíle veřejné politiky, jako je bezpečnost a důvěra příjemců služby, včetně nezletilých a zranitelných uživatelů, chránit příslušná základní práva zakotvená v Listině základních práv, zajistit smysluplnou odpovědnost těchto poskytovatelů a posílit postavení příjemců a jiných dotčených stran, přičemž je zároveň usnadněn nezbytný dohled ze strany příslušných orgánů.
(34) Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, a zejména lepšího fungování vnitřního trhu, a aby bylo zajištěno bezpečné a transparentní online prostředí, je nutné stanovit jasný, účinný, předvídatelný a vyvážený soubor harmonizovaných povinností náležité péče, které jsou uloženy poskytovatelům zprostředkovatelských služeb. Tyto povinnosti by měly zejména zaručit různé cíle veřejné politiky, jako je vysoká míra ochrany spotřebitelů, bezpečnost a důvěra příjemců služby, včetně nezletilých a zranitelných uživatelů, ochrana příslušných základních práv zakotvených v Listině základních práv, smysluplná odpovědnost těchto poskytovatelů a posílení postavení příjemců a jiných dotčených stran, přičemž je zároveň usnadněn nezbytný dohled ze strany příslušných orgánů.
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Bod odůvodnění 35
(35) V tomto ohledu je důležité, aby byly povinnosti náležité péče přizpůsobeny druhu a povaze dotyčné zprostředkovatelské služby. Toto nařízení proto stanoví základní povinnosti vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i dodatečné povinnosti pro poskytovatele hostingových služeb a konkrétněji online platformy a velmi velké online platformy. Mohou-li poskytovatelé zprostředkovatelských služeb s ohledem na povahu svých služeb a svou velikost spadat do těchto různých kategorií, měli by dodržovat všechny odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení. Tyto harmonizované povinnosti náležité péče, které by měly být přiměřené a neměly by být stanoveny svévolně, jsou nezbytné k dosažení stanovených cílů veřejného zájmu, jako je ochrana oprávněných zájmů příjemců služby, řešení nezákonných praktik a ochrana základních práv na internetu.
(35) V tomto ohledu je důležité, aby byly povinnosti náležité péče přizpůsobeny druhu, povaze a velikosti dotyčné zprostředkovatelské služby. Toto nařízení proto stanoví základní povinnosti vztahující se na všechny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i dodatečné povinnosti pro poskytovatele hostingových služeb a konkrétněji online platformy a velmi velké online platformy. Mohou-li poskytovatelé zprostředkovatelských služeb s ohledem na povahu svých služeb a svou velikost spadat do těchto různých kategorií, měli by dodržovat všechny odpovídající povinnosti stanovené v tomto nařízení ve vztahu k těmto službám. Tyto harmonizované povinnosti náležité péče, které by měly být přiměřené a neměly by být stanoveny svévolně, jsou nezbytné k dosažení stanovených cílů veřejného zájmu, jako je ochrana oprávněných zájmů příjemců služby, řešení nezákonných praktik a ochrana základních práv na internetu.
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36
(36) Aby se usnadnila bezproblémová a účelná komunikace týkající se záležitostí, jimiž se toto nařízení zabývá, měli by mít poskytovatelé zprostředkovatelských služeb povinnost zřídit jednotné kontaktní místo a zveřejnit příslušné informace o svém kontaktním místě, včetně jazyků, které se mají při této komunikaci používat. Kontaktní místo mohou využívat také důvěryhodní oznamovatelé a profesní subjekty, které mají k poskytovateli zprostředkovatelských služeb zvláštní vztah. Na rozdíl od právního zástupce by mělo kontaktní místo sloužit provozním účelům a nemusí se nutně jednat o fyzické místo.
(36) Aby se usnadnila bezproblémová a účelná komunikace týkající se záležitostí, jimiž se toto nařízení zabývá, měli by mít poskytovatelé zprostředkovatelských služeb povinnost určit jednotné kontaktní místo a zveřejnit příslušné a aktuální informace o svém kontaktním místě, včetně jazyků, které se mají při této komunikaci používat. Takové informace by měly být sděleny koordinátorovi digitálních služeb v členském státě zřízení. Kontaktní místo mohou využívat také důvěryhodní oznamovatelé a profesní subjekty, které mají k poskytovateli zprostředkovatelských služeb zvláštní vztah.Mělo by být možné, aby toto kontaktní místo bylo stejným kontaktním místem, jaké je vyžadováno jinými akty Unie. Na rozdíl od právního zástupce by mělo kontaktní místo sloužit provozním účelům a nemusí se nutně jednat o fyzické místo.
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a) Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by rovněž měli mít povinnost určit jednotné kontaktní místo pro příjemce služeb, které umožní rychlou, přímou a účinnou komunikaci, zejména prostřednictvím snadno dostupných prostředků, jako jsou telefonní čísla, e-mailové adresy, elektronické kontaktní formuláře, chatboty nebo výměna rychlých zpráv. Pokud uživatel komunikuje s chatboty, mělo by to být výslovně uvedeno. V zájmu rychlé, přímé a účinné komunikace by příjemci služeb neměli být vystavováni zdlouhavým telefonním menu nebo skrytým kontaktním informacím. Telefonní menu by zejména vždy měla zahrnovat možnost hovořit s operátorem. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by měli příjemcům služeb umožnit, aby si zvolili prostředky přímé a účinné komunikace, které nezahrnují pouze automatizované nástroje. Tímto požadavkem by neměla být dotčena vnitřní organizace poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, včetně možnosti využívat k poskytování tohoto komunikačního systému služby třetích stran, jako jsou externí poskytovatelé služeb a telefonní centra.
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Bod odůvodnění 37
(37) Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou usazeni ve třetí zemi a kteří nabízejí služby v Unii, by měli ustanovit v Unii právního zástupce s dostatečným pověřením a poskytnout informace týkající se jejich právních zástupců, aby byl možný účinný dohled a v případě potřeby vymáhání tohoto nařízení ve vztahu k dotyčným poskytovatelům. Právní zástupce by měl mít možnost působit také jako kontaktní osoba, jsou-li splněny příslušné požadavky tohoto nařízení.
(37) Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou usazeni ve třetí zemi a kteří nabízejí služby v Unii, by měli ustanovit v Unii právního zástupce s dostatečným pověřením a poskytnout informace týkající se jejich právních zástupců, aby byl možný účinný dohled a v případě potřeby vymáhání tohoto nařízení ve vztahu k dotyčným poskytovatelům. Právní zástupce by měl mít možnost působit také jako kontaktní osoba, jsou-li splněny příslušné požadavky tohoto nařízení. Mělo by být možné, aby právní zástupce byl pověřen více než jedním poskytovatelem zprostředkovatelských služeb v souladu s vnitrostátním právem a za předpokladu, že tito poskytovatelé jsou mikropodniky, malé nebo střední podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES.
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Bod odůvodnění 38
(38) Přestože by v zásadě měla být respektována smluvní svoboda poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je vhodné stanovit určitá pravidla týkající se obsahu, uplatňování a vymáhání podmínek stanovených těmito poskytovateli v zájmu transparentnosti, ochrany příjemců služby a zabránění nespravedlivým či svévolným výsledkům.
(38) Přestože by v zásadě měla být respektována smluvní svoboda poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, je vhodné stanovit určitá pravidla týkající se obsahu, uplatňování a vymáhání podmínek stanovených těmito poskytovateli v zájmu ochrany základních práv, zejména svobody projevu a svobody informací, transparentnosti, ochrany příjemců služby a zabránění diskriminačním, nespravedlivým či svévolným výsledkům. Zejména je důležité zajistit, aby podmínky byly formulovány srozumitelně a jednoznačně v souladu s platným právem Unie. Podmínky by měly zahrnovat informace o veškerých politikách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných pro účely moderování obsahu, včetně algoritmického rozhodování, lidského přezkumu a informace o právu ukončit používání služby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb by rovněž měli příjemcům služeb poskytnout stručné a snadno čitelné shrnutí hlavních prvků podmínek, včetně dostupných opravných prostředků, případně s využitím grafických prvků, jako jsou ikony.
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39
(39) Aby byla zajištěna náležitá úroveň transparentnosti a odpovědnosti, měli by poskytovatelé zprostředkovatelských služeb podávat v souladu s harmonizovanými požadavky stanovenými v tomto nařízení každoročně zprávy o moderování obsahu z jejich strany, včetně opatření přijatých v důsledku uplatňování a vymáhání jejich podmínek. Aby se však zabránilo neúměrné zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se informování v souvislosti s transparentností vztahovat na poskytovatele, kteří jsou mikropodniky či malými podniky vymezenými v doporučení Komise 2003/361/ES.40
(39) Aby byla zajištěna náležitá úroveň transparentnosti a odpovědnosti, měli by poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vypracovávat ve standardizovaném a strojově čitelném formátu každoroční zprávu, která bude v souladu s harmonizovanými požadavky stanovenými v tomto nařízení, o moderování obsahu z jejich strany, včetně opatření přijatých v důsledku uplatňování a vymáhání jejich podmínek. Aby se však zabránilo neúměrné zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se informování v souvislosti s transparentností vztahovat na poskytovatele, kteří jsou mikropodniky či malými podniky vymezenými v doporučení Komise 2003/361/ES40 a kteří současně nespadají do skupiny velmi velkých online platforem.
__________________
__________________
40 Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
40 Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a) Příjemci služby by měli mít při využívání služby možnost činit svobodná, autonomní a informovaná rozhodnutí nebo výběr a poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nesmí používat žádné prostředky, a to ani prostřednictvím jejího rozhraní, kterými by toto rozhodování zkreslili nebo narušovali. Zejména by příjemci služby měli být oprávněni činit taková rozhodnutí, mimo jiné pokud jde o přijímání a změny podmínek, reklamní praktiky, soukromí a další nastavení a doporučovací systémy při interakci se zprostředkovatelskými službami. Některé praktiky však obvykle fungují na základě kognitivních stereotypů a podněcují příjemce služby k nákupu zboží a služeb, které nechtějí, nebo ke sdělení osobních informací, které si sdělovat vlastně nepřejí. Poskytovatelům zprostředkovatelských služeb by proto mělo být zakázáno klamat nebo podněcovat příjemce služby a prostřednictvím struktury, designu nebo funkcí online rozhraní nebo jeho části („temné vzorce“) oslabovat nebo narušovat autonomii, rozhodování nebo výběr příjemců služby. To by mělo zahrnovat mimo jiné účelně klamavý design, jehož cílem je nasměrovat příjemce ke krokům, z nichž má prospěch poskytovatel zprostředkovatelských služeb, které však nemusí být v zájmu příjemců, předkládání možností způsobem, který není neutrální, např. vizuální zdůrazňování možnosti souhlasu, opakovaní žádosti nebo vyvíjení tlaku na příjemce, aby učinil rozhodnutí, jako jsou případy, kdy zrušení služby je obtížnější než přihlášení se k jejímu využití. Pravidla, která brání vzniku temných vzorců, by však neměla být chápána tak, že poskytovatelům brání v přímé interakci s uživateli a v nabízení nových nebo doplňkových služeb. Zejména by mělo být možné se znovu obrátit na uživatele v přiměřené lhůtě, a to i v případě, že uživatel odmítl udělit souhlas pro konkrétní účely zpracování údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Komise by měla být zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem definování postupů, které by mohly být považovány za temné vzorce.
Pozměňovací návrh 512 Návrh nařízení Bod odůvodnění 39 b (nový)
(39b) K zajištění účelného a přiměřeného uplatňování povinnosti týkající se sledovatelnosti podnikatelských uživatelů, aniž by přitom vznikala neúměrná zátěž, by dotčení online poskytovatelé zprostředkovatelských služeb měli provádět před využitím jejich služeb provádět kontroly náležité péče, aby ověřili spolehlivosti informací, které tito podnikatelští uživatelé poskytli, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází či online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky, nebo požádáním dotyčných podnikatelských uživatelů, aby poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené bankovní výpisy, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti.
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40
(40) Poskytovatelé hostingových služeb hrají v boji proti nezákonnému obsahu online obzvláště důležitou úlohu, neboť uchovávají informace poskytnuté příjemci služby na jejich žádost a obvykle umožňují přístup k těmto informacím ostatním příjemcům, někdy ve velkém měřítku. Je důležité, aby všichni poskytovatelé hostingových služeb bez ohledu na svou velikost zavedli uživatelsky přívětivé mechanismy oznamování a přijímání opatření, jež usnadňují oznamování konkrétních informací, které oznamující strana pokládá za nezákonný obsah, dotyčnému poskytovateli hostingových služeb (dále jen „oznámení“), a na základě těchto oznámení může pak tento poskytovatel rozhodnout, zda s hodnocením souhlasí, či nikoli a zda chce dotyčný obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup (dále jen „opatření“). Jsou-li splněny požadavky na oznámení, měly by mít fyzické osoby nebo subjekty možnost oznámit prostřednictvím jednoho oznámení více konkrétních položek údajně nezákonného obsahu. Povinnost zavést mechanismy oznamování a přijímání opatření by se měly vztahovat například na služby ukládání a sdílení souborů, hostingové služby, reklamní servery a tzv. pastebiny, pokud se pokládají za poskytovatele hostingových služeb, na něž se vztahuje toto nařízení.
(40) Poskytovatelé hostingových služeb hrají v boji proti nezákonnému obsahu online obzvláště důležitou úlohu, neboť uchovávají informace poskytnuté příjemci služby na jejich žádost a obvykle umožňují přístup k těmto informacím ostatním příjemcům, někdy ve velkém měřítku. Je důležité, aby všichni poskytovatelé hostingových služeb bez ohledu na svou velikost zavedli snadno dostupné, komplexní a uživatelsky přívětivé mechanismy oznamování a přijímání opatření, jež usnadňují oznamování konkrétních informací, které oznamující strana pokládá za nezákonný obsah, dotyčnému poskytovateli hostingových služeb (dále jen „oznámení“), a na základě těchto oznámení může pak tento poskytovatel dojít k závěru, že dotčený obsah je evidentně nezákonný bez dalšího právního či faktického zkoumání informací uvedených v oznámení a dotyčný obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup (dále jen „opatření“). Tento mechanismus by měl zahrnovat jasně identifikovatelný mechanismus oznamování, který by se nacházel v blízkosti dotčeného obsahu a který by umožňoval rychlé a snadné oznamování informací považovaných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva za nezákonný obsah. Jsou-li splněny požadavky na oznámení, měly by mít fyzické osoby nebo subjekty možnost oznámit prostřednictvím jednoho oznámení více konkrétních položek údajně nezákonného obsahu, aby se tak zajistilo účinné fungování mechanismů oznamování a přijímání opatření. Fyzické osoby by měly mít vždy možnost podávat oznámení anonymně, avšak tato oznámení by neměla vést ke skutečnému získání informací, s výjimkou informací, u nichž se má za to, že se týkají některého z trestných činů uvedených ve směrnici 2011/93/EU. Povinnost zavést mechanismy oznamování a přijímání opatření by se měly vztahovat například na služby ukládání a sdílení souborů, hostingové služby, reklamní servery a tzv. pastebiny, pokud se pokládají za poskytovatele hostingových služeb, na něž se vztahuje toto nařízení.
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a) Oznámení by však měla být adresována účastníkovi, který má technickou a provozní schopnost jednat a nejužší vztah k příjemci služby, který informace nebo obsah poskytl. Tito poskytovatelé hostingových služeb by měli tato oznámení přesměrovat na konkrétní online platformu a informovat koordinátora digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Bod odůvodnění 40 b (nový)
(40b) Poskytovatelé hostingových služeb by se navíc měli snažit jednat pouze proti oznámeným informacím. Pokud je znemožnění přístupu k jednotlivým informacím nebo jejich odstranění technicky nebo provozně neuskutečnitelné z právních nebo technologických důvodů, jako jsou šifrované ukládání souborů a dat a služby sdílení, měli by poskytovatelé hostingových služeb informovat příjemce služby o oznámení a usilovat o přijetí opatření.
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41
(41) Pravidla pro tyto mechanismy oznamování a přijímání opatření by měla být na úrovni Unie harmonizována, aby bylo umožněno včasné, náležitě pečlivé a objektivní zpracování oznámení na základě pravidel, která jsou jednotná, transparentní a jasná a která poskytují spolehlivé záruky na ochranu práv a oprávněných zájmů všech dotčených stran, zejména jejich základních práv zaručených Listinou základních práv, bez ohledu na členský stát, v němž jsou tyto strany usazeny nebo v němž mají bydliště, a dotyčnou oblast práva. K základním právům patří například právo na svobodu projevu a informace, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na nediskriminaci a právo příjemců služby na účinnou právní ochranu, svoboda podnikání včetně smluvní svobody poskytovatelů služeb, jakož i právo na lidskou důstojnost, práva dítěte, právo na ochranu majetku včetně duševního vlastnictví a právo na nediskriminaci stran, jichž se nezákonný obsah týká.
(41) Pravidla pro tyto mechanismy oznamování a přijímání opatření by měla být na úrovni Unie harmonizována, aby bylo umožněno včasné, náležitě pečlivé, objektivní, odůvodněné a nediskriminační zpracování oznámení na základě pravidel, která jsou jednotná, transparentní a jasná a která poskytují spolehlivé záruky na ochranu práv a oprávněných zájmů všech dotčených stran, zejména jejich základních práv zaručených Listinou základních práv, bez ohledu na členský stát, v němž jsou tyto strany usazeny nebo v němž mají bydliště, a dotyčnou oblast práva. K základním právům patří například právo na svobodu projevu a informace, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na nediskriminaci a právo příjemců služby na účinnou právní ochranu, svoboda podnikání včetně smluvní svobody poskytovatelů služeb, jakož i právo na lidskou důstojnost, práva dítěte, právo na ochranu majetku včetně duševního vlastnictví a právo na nediskriminaci stran, jichž se nezákonný obsah týká.
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Bod odůvodnění 41 a (nový)
(41a) Poskytovatelé hostingových služeb by měli na základě oznámení jednat bez zbytečného odkladu a s ohledem na druh nezákonného oznamovaného obsahu a naléhavost přijetí opatření. Poskytovatel hostingových služeb by měl jednotlivce nebo subjekt, kteří konkrétní obsah oznámili, bez zbytečného odkladu po přijetí rozhodnutí informovat o svém rozhodnutí, zda bude na základě oznámení jednat.
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42
(42) Jestliže se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit informace poskytnuté příjemcem služby či k nim znemožnit přístup, například po obdržení oznámení nebo na základě vlastního podnětu, a to i pomocí automatizovaných postupů, měl by informovat příjemce o svém rozhodnutí, jeho důvodech a dostupných možnostech napadení tohoto rozhodnutí, pokud jde o negativní důsledky, jež mohou tato rozhodnutí mít pro příjemce, včetně s ohledem na výkon jeho základního práva na svobodu projevu. Tato povinnost by měla platit bez ohledu na důvody rozhodnutí, zejména to, zda bylo přijato opatření, jelikož se oznámené informace pokládají za nezákonný obsah nebo za informace neslučitelné s platnými podmínkami. Dostupné možnosti napadení rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb by měly vždy zahrnovat možnost domáhat se soudní nápravy.
(42) Jestliže se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit informace poskytnuté příjemcem služby, znemožnit k nim přístup, přeřadit je na nižší pozici nebo zavést v souvislosti s těmito informacemi jiná opatření, například po obdržení oznámení nebo na základě vlastního podnětu, a to i pomocí automatizovaných postupů, u nichž se prokázalo, že jsou účinné, přiměřené a přesné, měl by jasně a uživatelsky vstřícně informovat příjemce o svém rozhodnutí, jeho důvodech a dostupných možnostech napadení tohoto rozhodnutí, pokud jde o negativní důsledky, jež mohou tato rozhodnutí mít pro příjemce, včetně s ohledem na výkon jeho základního práva na svobodu projevu. Tato povinnost by měla platit bez ohledu na důvody rozhodnutí, zejména to, zda bylo přijato opatření, jelikož se oznámené informace pokládají za nezákonný obsah nebo za informace neslučitelné s platnými podmínkami. Dostupné možnosti napadení rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb by měly vždy zahrnovat možnost domáhat se soudní nápravy. Povinnost by nicméně neměla platit v celé řadě situací, zejména pokud se jedná o klamavý obchodní obsah nebo obsah je součástí obchodního obsahu ve velkém objemu nebo pokud byl justičním nebo donucovacím orgánem poskytovatel požádán, aby příjemce neinformoval z důvodu probíhajícího trestního vyšetřování, dokud nebude vyšetřování uzavřeno. Pokud poskytovatel hostingových služeb nemá k dispozici informace nezbytné k tomu, aby mohl příjemce informovat prostřednictvím trvalého nosiče, nemělo by to být vyžadováno.
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Bod odůvodnění 42 a (nový)
(42a) Poskytovatel hostingových služeb se může v některých případech dozvědět, například prostřednictvím oznámení podaného oznamující stranou nebo vlastních dobrovolných opatření, o informacích týkajících se určité činnosti příjemce služby, například poskytování určitých druhů nezákonného obsahu, jež s ohledem na všechny příslušné okolnosti, jichž si je online platforma vědoma, přiměřeně odůvodňují podezření, že se příjemce mohl dopustit, může dopouštět nebo se pravděpodobně dopustí závažného trestného činu bezprostředně ohrožujícího život nebo bezpečnost osob, jako jsou trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU1. V takových případech by poskytovatel hostingových služeb měl o takovém podezření neprodleně informovat příslušné donucovací orgány a na jejich požádání poskytnout veškeré relevantní informace, které má k dispozici, včetně příslušného obsahu a vysvětlení svého podezření, a není-li stanoveno jinak, měl by obsah odstranit nebo vyřadit z provozu. Informace, které poskytovatel hostingových služeb oznámí, by neměly být použity k jiným účelům než k těm, které přímo souvisejí s konkrétním oznámeným závažným trestným činem. Toto nařízení neposkytuje právní základ pro profilování příjemců služeb za účelem případného zjišťování trestných činů online platformami, které jsou poskytovatelem hostingových služeb. Poskytovatelé hostingových služeb by při informování donucovacích orgánů měli dodržovat také jiné platné unijní či vnitrostátní právní předpisy v oblasti ochrany práv a svobod jednotlivců. V zájmu snazšího oznamování podezření z trestných činů by členské státy měly předat Komisi seznam svých příslušných donucovacích nebo justičních orgánů.
__________________
1Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Bod odůvodnění 43 a (nový)
(43a) V zájmu zajištění toho, aby se povinnosti vztahovaly pouze na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, u nichž by výhoda převážila nad zátěží pro poskytovatele, by Komise měla být obdobně zmocněna udělit výjimku z požadavků kapitoly III oddílu tři, a to v celém rozsahu nebo zčásti, poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které jsou neziskové, nebo poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými a středními podniky, ale nepředstavují jakékoli systémové riziko související s nezákonným obsahem a jsou nezákonnému obsahu vystaveni v omezené míře. Poskytovatelé by měli uvést oprávněné důvody, proč by jim měla být udělena výjimka, a nejprve zaslat žádost koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení k předběžnému posouzení. Komise by měla tuto žádost posoudit s přihlédnutím k předběžnému posouzení provedenému koordinátory digitálních služeb v zemi usazení. Předběžné posouzení by mělo být zasláno společně s žádostí Komisi. Komise by měla monitorovat uplatňování výjimky a měla by mít pravomoc kdykoli výjimku zrušit. Komise by měla vést veřejný seznam všech udělených výjimek a jejich podmínek.
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Bod odůvodnění 44
(44) Příjemci služby by měli mít možnost snadno a účinně napadnout určitá rozhodnutí online platforem, která na ně mají nepříznivý dopad. Online platformy by proto měly mít povinnost poskytnout interní systémy pro vyřizování stížností, které splňují určité podmínky, jež mají zajistit, aby tyto systémy byly snadno dostupné a vedly k rychlým a spravedlivým výsledkům. Mimoto by měla být stanovena ustanovení umožňující mimosoudní řešení sporů, včetně sporů, jež nelze uspokojivě vyřešit prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností, certifikovanými subjekty, které mají potřebnou nezávislost, prostředky a odborné znalosti, aby mohly svou činnost vykonávat spravedlivým, rychlým a nákladově efektivním způsobem. Tyto možnosti napadení rozhodnutí online platforem by měly doplňovat možnost domáhat se soudní nápravy v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu, která by jimi však neměla být žádným způsobem dotčena.
(44) Příjemci služby by měli mít možnost snadno a účinně napadnout určitá rozhodnutí online platforem, která na ně mají nepříznivý dopad. To by mělo zahrnovat rozhodnutí on-line platforem umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku o pozastavení poskytování jejich služeb obchodníkům. Online platformy by proto měly mít povinnost poskytnout interní systémy pro vyřizování stížností, které splňují určité podmínky, jež mají zajistit, aby tyto systémy byly snadno dostupné a vedly k rychlým, nediskriminačním, nelibovolným a spravedlivým výsledkům do deseti pracovních dnů počínaje dnem, kdy online platforma obdržela stížnost. Mimoto by měla být stanovena ustanovení umožňující zahájit v dobré víře mimosoudní řešení sporů, včetně sporů, jež nelze uspokojivě vyřešit prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností, certifikovanými subjekty, které mají potřebnou nezávislost, prostředky a odborné znalosti, aby mohly svou činnost vykonávat spravedlivým, rychlým a nákladově efektivním způsobem a v přiměřené lhůtě. Tyto možnosti napadení rozhodnutí online platforem by měly doplňovat možnost domáhat se soudní nápravy v souladu s právními předpisy dotčeného členského státu, která by jimi však neměla být žádným způsobem dotčena.
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46
(46) Proti nezákonnému obsahu lze zakročit rychleji a spolehlivěji v případě, že online platformy přijmou potřebná opatření, která zajišťují, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření vyžadovaných tímto nařízením jsou vyřízena přednostně, aniž by byl dotčen požadavek na vyřízení všech oznámení podaných v rámci těchto mechanismů a rozhodnutí o nich včas, s náležitou péčí a objektivně. Status tohoto důvěryhodného oznamovatele by měl být přiznán pouze subjektům, nikoli fyzickým osobám, které mimo jiné prokázaly, že mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost v oblasti boje proti nezákonnému obsahu, že zastupují společné zájmy a že vykonávají činnost s náležitou péčí a objektivně. Tyto subjekty mohou mít veřejnoprávní povahu, jako jsou v případě teroristického obsahu například jednotky vnitrostátních donucovacích orgánů nebo Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (dále jen „Europol“) pro oznamování internetového obsahu, nebo může jít o nevládní organizace a poloveřejné subjekty, například organizace, které jsou součástí sítě internetových horkých linek INHOPE pro oznamování dětské pornografie, a organizace angažující se v oznamování nezákonných rasistických a xenofobních projevů na internetu. Co se týká práv duševního vlastnictví, organizacím průmyslových subjektů a držitelů práv by mohl být status důvěryhodného oznamovatele přiznán v případě, pokud prokázaly, že splňují příslušné podmínky. Pravidla tohoto nařízení týkající se důvěryhodných oznamovatelů by se neměla chápat v tom smyslu, že brání online platformám v zajištění podobného zacházení s oznámeními podanými subjekty či fyzickými osobami, jimž nebyl přiznán status důvěryhodného oznamovatele podle tohoto nařízení, a v jiné spolupráci s ostatními subjekty v souladu s rozhodným právem, včetně tohoto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794.43
(46) Proti nezákonnému obsahu lze zakročit rychleji a spolehlivěji v případě, že online platformy přijmou potřebná opatření, která zajišťují, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli působícími ve své stanovené oblasti odbornosti, prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření vyžadovaných tímto nařízením jsou vyřízena přednostně a neprodleně se zohledněním řádných procesů, aniž by byl dotčen požadavek na vyřízení všech oznámení podaných v rámci těchto mechanismů a rozhodnutí o nich včas, s náležitou péčí a objektivně. Status tohoto důvěryhodného oznamovatele by měl být přiznán na dobu dvou let pouze subjektům, nikoli fyzickým osobám, které mimo jiné prokázaly, že mají zvláštní odborné znalosti a způsobilost v oblasti boje proti nezákonnému obsahu, že zastupují společné zájmy a že vykonávají činnost s náležitou péčí a objektivně a mají transparentní strukturu financování. Koordinátor digitálních služeb by měl mít možnost obnovit status, pokud dotčený důvěryhodný oznamovatel nadále splňuje požadavky tohoto nařízení. Tyto subjekty mohou mít veřejnoprávní povahu, jako jsou v případě teroristického obsahu například jednotky vnitrostátních donucovacích orgánů nebo Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (dále jen „Europol“) pro oznamování internetového obsahu, nebo může jít o nevládní organizace, organizace spotřebitelů a poloveřejné subjekty, například organizace, které jsou součástí sítě internetových horkých linek INHOPE pro oznamování dětské pornografie, a organizace angažující se v oznamování nezákonných rasistických a xenofobních projevů na internetu. Důvěryhodní oznamovatelé by měli zveřejňovat snadno srozumitelné a podrobné zprávy o oznámeních předložených v souladu s článkem 14. V těchto zprávách by měly být uvedeny informace, jako jsou oznámení zařazená do kategorií subjektem poskytovatele hostingových služeb, druh oznámeného obsahu, právní ustanovení, která dotyčný obsah údajně porušil, a opatření přijatá poskytovatelem. Zprávy by měly rovněž obsahovat informace o jakémkoli možném střetu zájmů a zdrojích financování, jakož i postup který důvěryhodný oznamovatel zavedl, aby si zachoval svou nezávislost. Co se týká práv duševního vlastnictví, organizacím průmyslových subjektů a držitelům práv by mohl být status důvěryhodného oznamovatele přiznán v případě, pokud prokázaly, že splňují příslušné podmínky a dodržují výjimky a omezení práv duševního vlastnictví. Pravidla tohoto nařízení týkající se důvěryhodných oznamovatelů by se neměla chápat v tom smyslu, že brání online platformám v zajištění podobného zacházení s oznámeními podanými subjekty či fyzickými osobami, jimž nebyl přiznán status důvěryhodného oznamovatele podle tohoto nařízení, a v jiné spolupráci s ostatními subjekty v souladu s rozhodným právem, včetně tohoto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794.43 V zájmu předcházet zneužití statusu důvěryhodného oznamovatele by mělo být možné takový status pozastavit, jestliže koordinátor digitálních služeb v zemi usazení zahájil šetření na základě legitimních důvodů. Pozastavení by nemělo být delší než doba potřebná k provedení šetření a mělo by být zachováno, pokud koordinátor digitálních služeb v zemi usazení dospěje k závěru, že dotyčný subjekt by mohl být stále považován za důvěryhodného oznamovatele.
__________________
__________________
43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV, Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Bod odůvodnění 46 a (nový)
(46a) Přísné uplatňování univerzálního designu na veškeré nové technologie a služby by mělo zajistit plný, rovný a neomezený přístup všem potenciálním spotřebitelům, včetně osob se zdravotním postižením, a to způsobem, který by plně zohlednil jejich vlastní důstojnost a rozmanitost. Je nezbytné zajistit, aby poskytovatelé online platforem, kteří nabízejí služby v Unii, navrhli a poskytovali tyto služby v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici (EU) 2019/882. Poskytovatelé online platforem zejména zajistí, aby poskytované informace, formuláře a zavedené postupy byly k dispozici tak, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Bod odůvodnění 47
(47) Zneužívání služeb online platforem častým poskytováním zjevně nezákonného obsahu nebo častým podáváním zjevně nepodložených oznámení či stížností v rámci mechanismů, resp. systémů zřízených podle tohoto nařízení narušuje důvěru a poškozuje práva a oprávněné zájmy dotčených stran. Je proto třeba zavést vhodné a přiměřené záruky proti tomuto zneužívání. Mělo by se mít za to, že informace představující zjevně nezákonný obsah a oznámení či stížnosti by měly být brány jako zjevně nepodložené, je-li i neodborníkovi bez věcné analýzy zřejmé, že obsah je nezákonný, resp. že oznámení nebo stížnosti jsou nepodložené. Za určitých podmínek by měly online platformy dočasně pozastavit své příslušné činnosti s ohledem na osobu, která se dopouští zneužívání. Tímto není dotčena možnost online platforem svobodně určovat své podmínky a v případě zjevně nezákonného obsahu souvisejícího se závažnými trestnými činy zavést přísnější opatření. Z důvodu transparentnosti by tato možnost měla být v podmínkách online platforem stanovena jednoznačně a dostatečně podrobně. S ohledem na rozhodnutí, která v této souvislosti online platformy přijmou, by měly vždy existovat opravné prostředky a tato rozhodnutí by měla podléhat dohledu ze strany příslušného koordinátora digitálních služeb. Pravidla tohoto nařízení týkající se zneužívání by neměla online platformám bránit v přijímání jiných opatření, která řeší poskytování nezákonného obsahu příjemci jejich služby či jiné zneužívání jejich služeb, v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem. Těmito pravidly není dotčena možnost pokládat osoby dopouštějící se zneužívání za odpovědné, a to i za škody, jak je stanoveno v právu Unie či ve vnitrostátním právu.
(47) Zneužívání služeb online platforem častým poskytováním nezákonného obsahu nebo častým podáváním zjevně nepodložených oznámení či stížností v rámci mechanismů, resp. systémů zřízených podle tohoto nařízení narušuje důvěru a poškozuje práva a oprávněné zájmy dotčených stran. Je proto třeba zavést vhodné, přiměřené a účinné záruky proti tomuto zneužívání. Zneužití služeb on-line platforem by mohlo být zjištěno s ohledem na často poskytovaný nezákonný obsah, pokud je zřejmé, že tento obsah je nezákonný, aniž by byla provedena podrobná právní nebo faktická analýza. Oznámení či stížnosti by měly být brány jako zjevně nepodložené, je-li i neodborníkovi bez věcné analýzy zřejmé, že obsah je nezákonný, resp. že oznámení nebo stížnosti jsou nepodložené. Za určitých podmínek by měly být online platformy oprávněny dočasně nebo v omezeném počtu situací trvale pozastavit své příslušné činnosti s ohledem na osobu, která se dopouští zneužívání. Tímto není dotčena možnost online platforem svobodně určovat své podmínky a v případě zjevně nezákonného obsahu souvisejícího se závažnými trestnými činy zavést přísnější opatření. Z důvodu transparentnosti by tato možnost měla být v podmínkách online platforem stanovena jednoznačně a dostatečně podrobně. S ohledem na rozhodnutí, která v této souvislosti online platformy přijmou, by měly vždy existovat opravné prostředky a tato rozhodnutí by měla podléhat dohledu ze strany příslušného koordinátora digitálních služeb. Pravidla tohoto nařízení týkající se zneužívání by neměla online platformám bránit v přijímání jiných opatření, která řeší poskytování nezákonného obsahu příjemci jejich služby či jiné zneužívání jejich služeb, v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem. Těmito pravidly není dotčena možnost pokládat osoby dopouštějící se zneužívání za odpovědné, a to i za škody, jak je stanoveno v právu Unie či ve vnitrostátním právu.
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Bod odůvodnění 48
(48) Online platforma může mít v některých případech, například prostřednictvím oznámení podaného oznamující stranou nebo vlastních dobrovolných opatření, povědomí o informacích týkajících se určité činnosti příjemce služby, například poskytování určitých druhů nezákonného obsahu, jež s ohledem na všechny příslušné okolnosti, jichž si je online platforma vědoma, přiměřeně odůvodňují podezření, že se příjemce mohl dopustit, může dopouštět nebo se pravděpodobně dopustí závažného trestného činu ohrožujícího život nebo bezpečnost osob, jako jsou trestné činy uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU. V těchto případech by online platforma měla o tomto podezření neprodleně informovat příslušné donucovací orgány a poskytnout jim veškeré důležité informace, které má k dispozici, včetně případného dotyčného obsahu a vysvětlení svého podezření. Toto nařízení neposkytuje právní základ pro profilování příjemců služeb za účelem případného zjišťování trestných činů online platformami. Online platformy by při informování donucovacích orgánů měly dodržovat také jiná platná pravidla práva Unie či vnitrostátního práva v oblasti ochrany práv a svobod fyzických osob.
vypouští se
___________
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Bod odůvodnění 49
(49) Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky na dálku, by měly zajistit, aby bylo možné tyto obchodníky vysledovat. To by přispělo k bezpečnému, důvěryhodnému a transparentnímu online prostředí pro spotřebitele, jakož i pro jiné zúčastněné strany, např. pro obchodníky, kteří se účastní hospodářské soutěže, a držitele práv duševního vlastnictví, a odradilo by to obchodníky od prodeje výrobků nebo služeb, jež jsou v rozporu s platnými předpisy. Od obchodníka by se proto mělo vyžadovat, aby online platformě poskytl určité základní informace, a to i pro účely propagace sdělení o výrobcích či jejich nabízení. Tento požadavek by se měl vztahovat i na obchodníky, kteří propagují sdělení o výrobcích nebo službách jménem značek, a to na základě příslušných dohod. Tyto online platformy by měly veškeré informace bezpečně uchovávat po přiměřenou, nezbytně nutnou dobu, tak aby k nim orgány veřejné správy a soukromé strany s oprávněným zájmem měly přístup v souladu s rozhodným právem, i v oblasti ochrany osobních údajů, a to i prostřednictvím příkazů k poskytnutí informací uvedených v tomto nařízení.
(49) Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy sobchodníky na dálku, by měly získat další informace o obchodníkovi a výrobcích a službách, které hodlá na platformě nabízet. To by přispělo k bezpečnému, důvěryhodnému atransparentnímu online prostředí pro spotřebitele, jakož i pro jiné zúčastněné strany, např. pro obchodníky, kteří se účastní hospodářské soutěže, a držitele práv duševního vlastnictví, a odradilo by to obchodníky od prodeje výrobků nebo služeb, jež jsou v rozporu s platnými předpisy. Online platforma by proto měla mít povinnost získat informace o názvu, telefonním čísle a elektronické poště hospodářského subjektu a o druhu výrobku nebo služby, které obchodník hodlá na online platformě nabízet. Před nabídnutím svých služeb obchodníkovi by měl provozovatel online platformy vynaložit veškeré úsilí k posouzení, zda informace poskytnuté obchodníkem jsou spolehlivé. Platformy by kromě toho měly přijmout vhodná opatření, jako jsou případné namátkové kontroly, s cílem odhalit nezákonný obsah a zabránit tomu, aby se objevoval na jejich rozhraní. Splnění povinností týkajících se vysledovatelnosti obchodníků, výrobků a služeb by mělo platformám, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy na dálku, usnadnit splnění povinnosti informovat spotřebitele o totožnosti smluvní strany stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, jakož i povinností stanovených v nařízení (EU) č. 1215/2012, pokud jde o členský stát, v němž spotřebitelé mohou uplatnit svá spotřebitelská práva. Požadavek poskytovat základní informace by se měl vztahovat i na obchodníky, kteří propagují sdělení o výrobcích nebo službách jménem značek, a to na základě příslušných dohod. Tyto online platformy by měly veškeré informace bezpečně uchovávat po přiměřenou, nezbytně nutnou dobu a nejdéle šest měsíců po ukončení vztahu s obchodníkem, tak aby k nim orgány veřejné správy a soukromé strany s přímým oprávněným zájmem měly přístup v souladu s rozhodným právem, i v oblasti ochrany osobních údajů, a to i prostřednictvím příkazů k poskytnutí informací uvedených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Bod odůvodnění 50
(50) K zajištění účelného a náležitého uplatňování této povinnosti, aniž by byla uložena neúměrná zátěž, by dotčené online platformy měly vynaložit přiměřené úsilí k ověření spolehlivosti informací, které poskytli dotyční obchodníci, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází a online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky a systém výměny informací o DPH, nebo požádáním dotyčných obchodníků, aby poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené bankovní výpisy, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti. Dotčené online platformy by však neměly mít povinnost provádět rozsáhlá či nákladná zjišťování potřebných údajů na internetu nebo ověřování na místě. Rovněž by se nemělo mít za to, že tyto online platformy, které vynakládají přiměřené úsilí, jak se vyžaduje v tomto nařízení, ručí za spolehlivost informací vůči spotřebiteli či jiným zúčastněným stranám. Tyto online platformy by měly taktéž navrhnout a uspořádat své online rozhraní způsobem, jenž obchodníkům umožňuje plnit jejich povinnosti podle práva Unie, zejména požadavky stanovené v článcích6 a8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU46, článku7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES47 a článku3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES48.
(50) K zajištění účelného a náležitého uplatňování této povinnosti, aniž by byla uložena neúměrná zátěž, by dotčené online platformy měly dříve, než umožní zobrazení výrobku či služeb na svém online rozhraní, vynaložit přiměřené úsilí k posouzení spolehlivosti informací, které poskytli dotyční obchodníci, zejména s využitím volně dostupných oficiálních online databází a online rozhraní, jako jsou vnitrostátní obchodní rejstříky a systém výměny informací o DPH45, nebo požádáním dotyčných obchodníků, aby poskytli důvěryhodné podklady, například kopie dokladů totožnosti, ověřené bankovní výpisy, certifikáty společností a výpisy z obchodního rejstříku. Za účelem splnění této povinnosti mohou využít i jiné zdroje, které lze použít na dálku a které poskytují podobnou míru spolehlivosti. Dotčené online platformy by však neměly mít povinnost provádět rozsáhlá či nákladná zjišťování potřebných údajů na internetu nebo ověřování na místě. Rovněž by se nemělo mít za to, že tyto online platformy, které vynakládají veškeré úsilí, jak se vyžaduje v tomto nařízení, ručí za spolehlivost informací vůči spotřebiteli či jiným zúčastněným stranám. Tyto online platformy by měly taktéž navrhnout a uspořádat své online rozhraní uživatelsky vstřícným způsobem, jenž obchodníkům umožňuje plnit jejich povinnosti podle práva Unie, zejména požadavky stanovené v článcích 6 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU46, článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES47 a článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES48.
46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).
48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Bod odůvodnění 50 a (nový)
(50a) Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, by měly prokázat veškeré své úsilí, aby obchodníkům zabránily v šíření nezákonných výrobků a služeb, a to v souladu se zásadou "žádné obecné monitorování". Dotčené online platformy by měly informovat příjemce o nezákonnosti služby nebo výrobku, který prostřednictvím jejich služby získaly.
Pozměňovací návrhy 57 a 498 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52
(52) Reklama na internetových stránkách hraje v online prostředí významnou úlohu, a to i ve vztahu k poskytování služeb online platforem. Reklama na internetových stránkách však může přispívat k významným rizikům sahajícím od reklamy, která sama o sobě představuje nezákonný obsah, po přispívání k finančním pobídkám ke zveřejňování či šíření nezákonného nebo jinak škodlivého obsahu a činností na internetu nebo k diskriminačnímu zobrazování reklamy s dopadem na rovné zacházení a příležitosti občanů. Kromě požadavků vyplývajících z článku 6 směrnice 2000/31/ES by se proto od online platforem mělo vyžadovat, aby zajistily, že příjemci služby mají určité individualizované informace, které potřebují k pochopení toho, kdy a jménem koho je reklama zobrazena. Příjemci služby by navíc k dispozici měli mít informace o hlavních parametrech používaných k určení toho, že se jim má zobrazit konkrétní reklama, s poskytnutím smysluplného vysvětlení logiky použité za tímto účelem, včetně toho, kdy se toto zakládá na profilování. Požadavky tohoto nařízení, které se týkají poskytování informací v souvislosti s reklamou, není dotčeno uplatňování příslušných ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména ustanovení o právu vznést námitku, o automatizovaném individuálním rozhodování, včetně profilování, a výslovně o potřebě získat před zpracováním osobních údajů pro cílenou reklamu souhlas subjektu údajů. Obdobně nejsou dotčena ustanovení směrnice 2002/58/ES, především ustanovení týkající se uchovávání údajů v koncových zařízeních a přístupu k informacím v nich uloženým.
(52) Reklama na internetových stránkách hraje v online prostředí významnou úlohu, a to i ve vztahu k poskytování služeb online platforem. Reklama na internetových stránkách však může přispívat k významným rizikům sahajícím od reklamy, která sama o sobě představuje nezákonný obsah, po přispívání k finančním pobídkám ke zveřejňování či šíření nezákonného nebo jinak škodlivého obsahu a činností na internetu nebo k diskriminačnímu zobrazování reklamy s dopadem na rovné zacházení a příležitosti občanů. Nové reklamní modely změnily způsob poskytování informací a vytvořily nové vzorce shromažďování osobních údajů a obchodní modely, které by mohly ovlivnit soukromí, osobní nezávislost, demokracii a kvalitní zpravodajství a usnadnit manipulaci a diskriminaci. Proto je třeba na internetových reklamních trzích posílit transparentnost a provést nezávislý výzkum s cílem posoudit účinnost behaviorálně cílených reklam. Kromě požadavků vyplývajících z článku 6 směrnice 2000/31/ES by se proto od online platforem mělo vyžadovat, aby zajistily, že příjemci služby mají určité individualizované informace, které potřebují k pochopení toho, kdy a jménem koho je reklama zobrazena a kdo je onou fyzickou nebo právnickou osobou, která reklamu financuje. Příjemci služby by navíc měli mít snadný přístup k informacím o hlavních parametrech používaných k určení toho, že se jim má zobrazit konkrétní reklama, s poskytnutím smysluplného vysvětlení logiky použité za tímto účelem, včetně toho, kdy se toto zakládá na profilování. Požadavky tohoto nařízení, které se týkají poskytování informací v souvislosti s reklamou, není dotčeno uplatňování příslušných ustanovení nařízení (EU) 2016/679, zejména ustanovení o právu vznést námitku, o automatizovaném individuálním rozhodování, včetně profilování, a výslovně o potřebě získat před zpracováním osobních údajů pro cílenou reklamu souhlas subjektu údajů. Obdobně nejsou dotčena ustanovení směrnice 2002/58/ES, především ustanovení týkající se uchovávání údajů v koncových zařízeních a přístupu k informacím v nich uloženým. Kromě těchto povinností poskytovat informace by online platformy měly zajistit, aby příjemci služby mohli odmítnout nebo odvolat svůj souhlas pro účely cílené reklamy v souladu s nařízením (EU) 2016/679 způsobem, který není obtížnější ani časově náročnější než udělení souhlasu. Online platformy by rovněž neměly používat osobní údaje pro komerční účely související s přímým marketingem, profilováním a behaviorálně cílenou reklamou zaměřenou na nezletilé osoby. Online platforma by neměla mít povinnost uchovávat, získávat nebo zpracovávat dodatečné informace za účelem posouzení věku příjemce služby. Odmítnutí souhlasu se zpracováním osobních údajů pro účely reklamy by nemělo vést ke znemožnění přístupu k funkcím platformy. Pro pravidelné i jednorázové uživatele by měly existovat spravedlivé a přiměřené alternativní možnosti přístupu, např. možnosti založené na reklamě bez sledování. Cílení na jednotlivce na základě zvláštních kategorií údajů, které umožňují cílení na zranitelné skupiny, by nemělo být povoleno.
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Bod odůvodnění 52 a (nový)
(52a) Zásadní součástí podnikání celé řady online platforem je způsob, jakým jsou informace upřednostňovány a prezentovány na jejím online rozhraní, aby se usnadnil a optimalizoval přístup příjemců služby k těmto informacím. To se uskutečňuje např. navržením, seřazením a stanovením priorit informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným spravováním informací poskytnutých příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat informace na internetu a reagovat na ně. Důležitou úlohu hrají také při rozšiřování určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování chování na internetu. On-line platformy by proto měly zajistit, aby příjemci porozuměli tomu, jak doporučující systém ovlivňuje způsob zobrazování informací, a mohli ovlivnit způsob, jakým jim jsou informace prezentovány. Měly by také u těchto doporučovacích systémů jednoznačně uvést parametry, a to snadno srozumitelným způsobem, aby bylo zajištěno, že příjemci rozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, jež jsou jim předkládány.
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Bod odůvodnění 53
(53) Vzhledem k významu velmi velkých online platforem kvůli jejich dosahu, což se projevuje hlavně v počtu příjemců služby, při usnadňování veřejné rozpravy, hospodářských transakcí a šíření informací, stanovisek a myšlenek a při ovlivňování způsobu, jakým příjemci získávají a sdělují informace na internetu, je nutné uložit těmto platformám zvláštní povinnosti kromě povinností vztahujících se na všechny online platformy. Tyto dodatečné povinnosti velmi velkých online platforem jsou nezbytné k řešení otázek veřejného zájmu v případě, že neexistují alternativní a méně omezující opatření, která by účinně dosáhla téhož výsledku.
(53) Vzhledem k významu velmi velkých online platforem kvůli jejich dosahu, což se projevuje hlavně v počtu příjemců služby, při usnadňování veřejné rozpravy, hospodářských transakcí a šíření informací, stanovisek a myšlenek a při ovlivňování způsobu, jakým příjemci získávají a sdělují informace na internetu, je nutné uložit těmto platformám zvláštní povinnosti kromě povinností vztahujících se na všechny online platformy. Tyto dodatečné povinnosti velmi velkých online platforem jsou nezbytné k řešení otázek veřejného zájmu v případě, že neexistují přiměřené alternativní a méně omezující opatření, která by účinně dosáhla téhož výsledku.
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Bod odůvodnění 54
(54) Velmi velké online platformy mohou způsobit společenská rizika, jež se co do rozsahu a dopadu liší od rizik způsobených menšími platformami. Jakmile počet příjemců platformy dosáhne významného podílu obyvatel Unie, mají systémová rizika, která platforma představuje, v Unii nepřiměřeně negativní dopad. Mělo by se mít za to, že tento významný dosah existuje, pokud počet příjemců překročí provozní prahovou hodnotu ve výši 45 milionů, tj. počet odpovídající 10 % obyvatelstva Unie. Provozní prahová hodnota by měla být aktualizována prostřednictvím změn přijatých v případě potřeby akty v přenesené pravomoci. Pro tyto velmi velké online platformy by proto měla platit nejvyšší úroveň povinností náležité péče, jež je úměrná jejich společenskému dopadu a prostředkům.
(54) Velmi velké online platformy mohou způsobit společenská rizika, jež se co do rozsahu a dopadu liší od rizik způsobených menšími platformami. Jakmile počet příjemců platformy dosáhne významného podílu obyvatel Unie, mají systémová rizika, která platforma představuje, v Unii nepřiměřeně negativní dopad. Mělo by se mít za to, že tento významný dosah existuje, pokud počet příjemců překročí provozní prahovou hodnotu ve výši 45 milionů, tj. počet odpovídající 10 % obyvatelstva Unie. Provozní prahová hodnota by měla být aktualizována prostřednictvím změn přijatých v případě potřeby akty v přenesené pravomoci. Pro tyto velmi velké online platformy by proto měla platit nejvyšší úroveň povinností náležité péče, jež je úměrná jejich společenskému dopadu a prostředkům. Počet průměrných měsíčních příjemců služby by tedy měl odrážet příjemce skutečně dosažené službou buď tím, že jsou vystaveni obsahu, nebo poskytnutím obsahu šířeného na rozhraní platforem v daném časovém období.
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Bod odůvodnění 56
(56) Velmi velké online platformy se využívají způsobem, který silně ovlivňuje bezpečnost na internetu, utváření veřejného mínění a diskurzu, jakož i elektronický obchod. Způsob navrhování jejich služeb je obvykle optimalizován ve prospěch jejich obchodních modelů, jež jsou často založeny na reklamě, a může způsobovat společenské problémy. Neexistuje-li účinná regulace a vymáhání, mohou stanovovat pravidla hry, aniž by byla účinně určena a zmírněna rizika a společenské a hospodářské škody, které mohou způsobit. Podle tohoto nařízení by proto velmi velké online platformy měly posuzovat systémová rizika vyplývající z fungování a využívání jejich služby, jakož i možné zneužití příjemci služby a přijímat vhodná zmírňující opatření.
(56) Velmi velké online platformy se využívají způsobem, který silně ovlivňuje bezpečnost na internetu, utváření veřejného mínění a diskurzu, jakož i elektronický obchod. Způsob navrhování jejich služeb je obvykle optimalizován ve prospěch jejich obchodních modelů, jež jsou často založeny na reklamě, a může způsobovat společenské problémy. Neexistuje-li účinná regulace a vymáhání, mohou stanovovat pravidla hry, aniž by byla účinně určena a zmírněna rizika a společenské a hospodářské škody, které mohou způsobit. Podle tohoto nařízení by proto velmi velké online platformy měly posuzovat systémová rizika vyplývající z fungování a využívání jejich služby, jakož i možné zneužití příjemci služby a přijímat vhodná zmírňující opatření, je-li zmírnění možné bez negativního dopadu na základní práva.
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Bod odůvodnění 57
(57) Důkladně by měly být posouzeny tři kategorie systémových rizik. První kategorie se týká rizik spojených se zneužitím jejich služby šířením nezákonného obsahu, jako je šíření dětské pornografie nebo nezákonných nenávistných projevů, a prováděním protiprávních činností, jako je prodej výrobků či služeb zakázaných právem Unie nebo vnitrostátním právem, včetně padělaných výrobků. Aniž je dotčena osobní odpovědnost příjemce služby velmi velkých online platforem za případnou nezákonnost jeho činnosti podle rozhodného práva, může toto šíření nebo činnost představovat významné systémové riziko např. tehdy, může-li se přístup k tomuto obsahu rozšířit prostřednictvím účtů s obzvláště širokým dosahem. Druhá kategorie se týká dopadu služby na výkon základních práv, která jsou chráněna Listinou základních práv, včetně svobody projevu a informací, práva na soukromý život, práva na nediskriminaci a práv dítěte. Tato rizika mohou vzniknout např. v souvislosti s návrhem algoritmických systémů používaných velmi velkými online platformami nebo zneužitím jejich služby podáváním nepatřičných oznámení či prostřednictvím jiných způsobů umlčování projevu nebo bránění hospodářské soutěži. Třetí kategorie rizik se týká úmyslného a často koordinovaného zasahování do služby platformy s předvídatelným dopadem na zdraví, občanský diskurz, volební procesy, veřejnou bezpečnost a ochranu nezletilých, přičemž je třeba brát ohled na nutnost zajistit veřejný pořádek, chránit soukromí a bojovat proti podvodným a klamavým obchodním praktikám. Tato rizika mohou vzniknout např. v důsledku vytváření falešných účtů, využívání botů a jiného automatizovaného či částečně automatizovaného chování, jež může vést k rychlému a rozsáhlému šíření informací, které představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s podmínkami online platformy.
(57) Důkladně by měly být posouzeny čtyři kategorie systémových rizik. První kategorie se týká rizik spojených se zneužitím jejich služby šířením a rozšiřováním nezákonného obsahu, jako je šíření dětské pornografie nebo nezákonných nenávistných projevů, a prováděním protiprávních činností, jako je prodej výrobků či služeb zakázaných právem Unie nebo vnitrostátním právem, včetně nebezpečných a padělaných výrobků a nezákonně obchodovaných zvířat. Aniž je dotčena osobní odpovědnost příjemce služby velmi velkých online platforem za případnou nezákonnost jeho činnosti podle rozhodného práva, může toto šíření nebo činnost představovat významné systémové riziko např. tehdy, může-li se přístup k tomuto obsahu rozšířit prostřednictvím účtů s obzvláště širokým dosahem. Druhá kategorie se týká skutečného a předvídatelného dopadu služby na výkon základních práv, která jsou chráněna Listinou základních práv, včetně svobody projevu a informací, svobody tisku, lidské důstojnosti, práva na soukromý život, práva na genderovou rovnost, práva na nediskriminaci a práv dítěte. Tato rizika mohou vzniknout např. v souvislosti s návrhem algoritmických systémů používaných velmi velkými online platformami nebo zneužitím jejich služby podáváním nepatřičných oznámení či prostřednictvím jiných způsobů umlčování projevu nebo bránění hospodářské soutěži. Třetí kategorie rizik se týká úmyslného a často koordinovaného zasahování do služby platformy s předvídatelným dopadem na občanský diskurz, volební procesy, veřejnou bezpečnost a ochranu nezletilých, přičemž je třeba brát ohled na nutnost zajistit veřejný pořádek, chránit soukromí a bojovat proti podvodným a klamavým obchodním praktikám. Tato rizika mohou vzniknout např. v důsledku vytváření falešných účtů, využívání botů a jiného automatizovaného či částečně automatizovaného chování, jež může vést k rychlému a rozsáhlému šíření informací, které představují nezákonný obsah nebo nejsou slučitelné s podmínkami online platformy. Čtvrtá kategorie rizik se týká jakýchkoli skutečných a předvídatelných negativních účinků na ochranu veřejného zdraví, včetně behaviorálních závislostí v důsledku nadměrného využívání služby nebo jiných závažných negativních účinků na tělesnou, duševní, sociální a finanční pohodu dané osoby.
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Bod odůvodnění 58
(58) Velmi velké online platformy by měly zavést potřebné prostředky k náležitému zmírňování systémových rizik zjištěných v rámci posouzení rizik. Velmi velké online platformy by v rámci těchto zmírňujících opatření měly uvážit např. zdokonalení či jinou úpravu návrhu a fungování jejich systémů moderování obsahu, algoritmických doporučovacích systémů a online rozhraní, tak aby odrazovaly od šíření nezákonného obsahu a toto šíření omezovaly, přizpůsobení svých rozhodovacích postupů nebo úpravu svých podmínek. Mohou mezi ně patřit i nápravná opatření, jako je zastavení příjmů z reklamy u určitého obsahu, nebo jiná opatření, např. lepší zviditelnění hodnověrných zdrojů informací. Velmi velké online platformy mohou posílit své interní postupy nebo dohled nad svými činnostmi, zejména co se týká odhalování systémových rizik. Mohou rovněž iniciovat nebo posílit spolupráci s důvěryhodnými oznamovateli, pořádat školení a výměny s organizacemi, které jsou důvěryhodnými oznamovateli, a spolupracovat s ostatními poskytovateli služeb, též iniciováním kodexů chování či jiných samoregulačních opatření nebo připojením se ke stávajícím kodexům a opatřením. Veškerá přijatá opatření by měla dodržovat požadavky na náležitou péči stanovené v tomto nařízení a být účinná a vhodná ke zmírnění konkrétních zjištěných rizik v zájmu zajištění veřejného pořádku, ochrany soukromí a boje proti podvodným a klamavým obchodním praktikám a měla by být úměrná ekonomickým možnostem velmi velké online platformy a potřebě zamezit zbytečným omezením, pokud jde o využívání její služby, přičemž se náležitě zohlední možné negativní účinky na základní práva příjemců služby.
(58) Velmi velké online platformy by měly zavést potřebné prostředky k náležitému zmírňování systémových rizik zjištěných v rámci posouzení rizik tam, kde je zmírnění možné, aniž by to mělo nepříznivý dopad na základní práva. Velmi velké online platformy by v rámci těchto zmírňujících opatření měly uvážit např. zdokonalení či jinou úpravu návrhu a fungování jejich systémů moderování obsahu, algoritmických doporučovacích systémů a online rozhraní, tak aby odrazovaly od šíření nezákonného obsahu a obsahu, který není slučitelný s jejich podmínkami, a toto šíření omezovaly. Měly by rovněž zvážit zmírňující opatření v případě špatného fungování nebo úmyslné manipulace a využívání služby nebo v případě rizik spojených se zamýšleným provozem služby, včetně rozšíření nezákonného obsahu, obsahu, který je v rozporu s jejich podmínkami, nebo jakéhokoli jiného obsahu s negativními účinky, a to přizpůsobením svých rozhodovacích postupů nebo úpravou svých podmínek a politik moderování obsahu a tím, jak jsou tyto politiky prosazovány, přičemž by měly být pro příjemce služby plně transparentní. Mohou mezi ně patřit i nápravná opatření, jako je zastavení příjmů z reklamy u určitého obsahu, nebo jiná opatření, např. lepší zviditelnění hodnověrných zdrojů informací. Velmi velké online platformy mohou posílit své interní postupy nebo dohled nad svými činnostmi, zejména co se týká odhalování systémových rizik. Mohou rovněž iniciovat nebo posílit spolupráci s důvěryhodnými oznamovateli, pořádat školení a výměny s organizacemi, které jsou důvěryhodnými oznamovateli, a spolupracovat s ostatními poskytovateli služeb, též iniciováním kodexů chování či jiných samoregulačních opatření nebo připojením se ke stávajícím kodexům a opatřením. Rozhodnutí o volbě opatření by měla zůstávat na velmi velké online platformě. Veškerá přijatá opatření by měla dodržovat požadavky na náležitou péči stanovené v tomto nařízení a být účinná a vhodná ke zmírnění konkrétních zjištěných rizik v zájmu zajištění veřejného pořádku, ochrany soukromí a boje proti podvodným a klamavým obchodním praktikám a měla by být úměrná ekonomickým možnostem velmi velké online platformy a potřebě zamezit zbytečným omezením, pokud jde o využívání její služby, přičemž se náležitě zohlední možné negativní účinky na základní práva příjemců služby. Komise by měla vyhodnotit provádění a účinnost zmírňujících opatření a vydat doporučení, pokud jsou provedená opatření považována za nevhodná nebo neúčinná pro řešení daného systémového rizika.
Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Bod odůvodnění 59
(59) Velké online platformy by případně měly provádět posouzení rizik a navrhovat opatření ke zmírnění rizik za účasti zástupců příjemců služby, zástupců skupin potenciálně dotčených jejich službami, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti.
(59) Velké online platformy by případně měly provádět posouzení rizik a navrhovat opatření ke zmírnění rizik za účasti zástupců příjemců služby, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Bod odůvodnění 60
(60) Vzhledem k nutnosti zajistit ověření nezávislými odborníky by velmi velké online platformy měly prostřednictvím nezávislého auditu odpovídat za plnění povinností stanovených tímto nařízením a případně za přijetí doplňkových závazků podle kodexů chování a krizových protokolů. Měly by auditorovi umožnit přístup ke všem příslušným údajům, které jsou nezbytné pro náležité provedení auditu. Auditoři by měli být také schopni využívat jiné zdroje objektivních informací včetně studií provedených prověřenými výzkumnými pracovníky. Auditoři by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, jako je obchodní tajemství, jež získají při plnění svých úkolů, a měli by mít potřebné odborné znalosti v oblasti řízení rizik a technickou způsobilost ke kontrole algoritmů. Auditoři by měli být nezávislí, aby byli schopni provádět své úkoly náležitě a důvěryhodně. Existují-li pochybnosti o jejich nezávislosti, měli by z funkce odstoupit nebo se auditu neúčastnit.
(60) Vzhledem k nutnosti zajistit ověření nezávislými odborníky by velmi velké online platformy měly prostřednictvím vnějšího nezávislého auditu odpovídat za plnění povinností stanovených tímto nařízením. Audity by měly zejména posoudit jasnost, soudržnost a předvídatelné vymáhání podmínek služby, úplnost, metodiku a konzistentnost povinností týkajících se podávání zpráv o transparentnosti, přesnost, předvídatelnost a jasnost následných opatření poskytovatele pro příjemce služby a poskytovatele oznámení, pokud jde o oznámení o nezákonném obsahu a podmínky porušení služeb, přesnost klasifikace odstraněných informací, interní mechanismus pro vyřizování stížností, interakci s důvěryhodnými oznamovateli a posouzení jejich přesnosti, pečlivost s ohledem na ověřování sledovatelnosti obchodníků, přiměřenost a správnost posouzení rizik, přiměřenost a účinnost přijatých opatření ke zmírnění rizik a případně veškeré doplňkové závazky přijaté podle kodexů chování a krizových protokolů. Měly by prověřenému auditorovi umožnit přístup ke všem příslušným údajům, které jsou nezbytné pro náležité provedení auditu. Auditoři by měli být také schopni využívat jiné zdroje objektivních informací včetně studií provedených prověřenými výzkumnými pracovníky. Prověření auditoři by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, jako je obchodní tajemství, jež získají při plnění svých úkolů, a měli by mít potřebné odborné znalosti v oblasti řízení rizik a technickou způsobilost ke kontrole algoritmů. Tato záruka by neměla být prostředkem k obcházení použitelnosti povinností auditu podle tohoto nařízení, které se vztahují na velmi velké on-line platformy. Auditoři by měli být právně a finančně nezávislí a neměli by mít střet zájmů týkající se dotčené velmi velké online platformy a jiných velmi velkých online platforem, aby byli schopni provádět své úkoly náležitě a důvěryhodně. Prověření auditoři a jejich zaměstnanci by navíc neměli poskytovat žádnou službu velmi velké online platformě, která byla podrobena auditu po dobu 12 měsíců před auditem. Měli by se rovněž zavázat, že nebudou pracovat pro velmi velkou online platformu, která je předmětem auditu, nebo profesní organizaci či obchodní sdružení, jichž je platforma členem, po dobu 12 měsíců po skončení své funkce v auditorské organizaci. Existují-li pochybnosti o jejich nezávislosti, měli by z funkce odstoupit nebo se auditu neúčastnit.
Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Bod odůvodnění 61
(61) Zpráva o auditu by měla být zdůvodněna a měla by uvádět smysluplný popis provedených činností a vyvozených závěrů. Měla by pomoci utvářet opatření přijatá velmi velkou online platformou k plnění povinností podle tohoto nařízení a případně navrhnout jejich zlepšení. Zpráva by měla být neprodleně předána koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru společně s posouzením rizik a zmírňujícími opatřeními, jakož i plány platformy k řešení doporučení auditu. Zpráva by měla obsahovat výrok auditora založený na závěrech, jež byly vyvozeny ze získaných důkazních informací. Kladný výrok je třeba vydat v případě, že veškeré důkazy prokazují, že velmi velká online platforma plní povinnosti stanovené tímto nařízením nebo případně závazky, které přijala podle kodexu chování či krizového protokolu, a to zejména určováním, hodnocením a zmírňováním systémových rizik, která představuje její systém a služby. Ke kladnému výroku by měly být připojeny připomínky, chce-li auditor uvést poznámky, jež nemají podstatný dopad na výsledek auditu. Záporný výrok je nutné vydat v případě, domnívá-li se auditor, že velmi velká online platforma toto nařízení nebo přijaté závazky nedodržuje.
(61) Zpráva o auditu by měla být zdůvodněna a měla by uvádět smysluplný popis provedených činností a vyvozených závěrů. Měla by pomoci utvářet opatření přijatá velmi velkou online platformou k plnění povinností podle tohoto nařízení a případně navrhnout jejich zlepšení. Zpráva by měla být neprodleně předána koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a sboru společně s posouzením rizik a zmírňujícími opatřeními, jakož i plány platformy k řešení doporučení auditu. Zpráva by případně měla obsahovat popis konkrétních prvků, které nemohly být předmětem auditu, a vysvětlení, proč tyto prvky nemohly být předmětem auditu.Zpráva by měla obsahovat výrok auditora založený na závěrech, jež byly vyvozeny ze získaných důkazních informací. Kladný výrok je třeba vydat v případě, že veškeré důkazy prokazují, že velmi velká online platforma plní povinnosti stanovené tímto nařízením nebo případně závazky, které přijala podle kodexu chování či krizového protokolu, a to zejména určováním, hodnocením a zmírňováním systémových rizik, která představuje její systém a služby. Ke kladnému výroku by měly být připojeny připomínky, chce-li auditor uvést poznámky, jež nemají podstatný dopad na výsledek auditu. Záporný výrok je nutné vydat v případě, domnívá-li se auditor, že velmi velká online platforma toto nařízení nebo přijaté závazky nedodržuje. Pokud auditorský výrok nemohl dospět k závěru, pokud jde o konkrétní prvky v rámci auditu, odůvodnění nedosažení tohoto konečného závěru by mělo být zařazeno do auditorského výroku.
Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Bod odůvodnění 62
(62) Zásadní součástí podnikání velmi velké online platformy je způsob, jakým jsou informace upřednostňovány a prezentovány na jejím online rozhraní, aby se usnadnil a optimalizoval přístup příjemců služby k těmto informacím. To se uskutečňuje např. navržením, seřazením a stanovením priorit informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným spravováním informací poskytnutých příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat informace na internetu a reagovat na ně. Důležitou úlohu hrají také při rozšiřování určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování chování na internetu. Velmi velké online platformy by následně měly zajistit, aby byli příjemci náležitě informováni a mohli ovlivnit informace, které jim jsou předkládány. Měly by také u těchto doporučovacích systémů jednoznačně uvést parametry, a to snadno srozumitelným způsobem, aby bylo zajištěno, že příjemci rozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, jež jsou jim předkládány. Měly by také zajistit, aby měli příjemci s ohledem na hlavní parametry k dispozici alternativní možnosti, včetně možností, které se nezakládají na profilování příjemce.
(62) Zásadní součástí podnikání velmi velké online platformy je způsob, jakým jsou informace upřednostňovány a prezentovány na jejím online rozhraní, aby se usnadnil a optimalizoval přístup příjemců služby k těmto informacím. To se uskutečňuje např. navržením, seřazením a stanovením priorit informací za použití algoritmů, rozlišováním pomocí textu či jiných vizuálních znázornění nebo jiným spravováním informací poskytnutých příjemci. Tyto doporučovací systémy mohou mít významný dopad na schopnost příjemců vyhledávat informace na internetu a reagovat na ně. Často usnadňují vyhledávání relevantního obsahu pro příjemce služby a přispívají k lepším zkušenostem uživatelů. Důležitou úlohu hrají také při rozšiřování určitých sdělení, virálním šíření informací a podněcování chování na internetu. Velmi velké online platformy by následně měly příjemcům umožnit, aby se rozhodli, zda chtějí podléhat doporučovacím systémům založeným na profilování, a zajistit, aby existovala možnost, která není založena na profilování. Online platformy by navíc měly zajistit, aby byli příjemci náležitě informováni o použití doporučovacích systémů a mohli ovlivnit informace, které jim jsou předkládány, a to prostřednictvím aktivního výběru. Měly by utěchto doporučovacích systémů jednoznačně uvést parametry, a to snadno srozumitelným a uživatelsky vstřícným způsobem, aby bylo zajištěno, že příjemci rozumí tomu, jak je stanovena priorita informací, proč tomu tak je a jak měnit parametry používané k spravování obsahu, který je příjemcům předkládán. Velmi velké online platformy by měly zavést vhodná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby doporučovací systémy byly navrženy uživatelsky vstřícným způsobem a neovlivňovaly chování koncových uživatelů prostřednictvím skrytých vzorců (tzv. dark patterns).
Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Bod odůvodnění 63
(63) Reklamní systémy používané velmi velkými online platformami představují obzvláštní rizika a vyžadují další veřejný a regulační dohled z důvodu svého rozsahu a schopnosti zaměřit se na příjemce služby a oslovit je na základě jejich chování na online rozhraní platformy i mimo ně. Velmi velké online platformy by měly zajistit veřejný přístup k archivům reklam zobrazených na jejich online rozhraních, aby se usnadnil dohled a výzkum nově se objevujících rizik způsobených distribucí reklamy na internetu, např. v souvislosti s nelegální reklamou nebo manipulativními technikami a dezinformacemi se skutečným a předvídatelným negativním dopadem na veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost, občanský diskurz, účast na politickém životě a rovnost. Archivy by měly zahrnovat obsah reklam a související údaje o inzerentovi a předání reklamního sdělení, zejména co se týká cílené reklamy.
(63) Reklamní systémy používané velmi velkými online platformami představují obzvláštní rizika a vyžadují další veřejný a regulační dohled z důvodu svého rozsahu a schopnosti zaměřit se na příjemce služby a oslovit je na základě jejich chování na online rozhraní platformy i mimo ně. Velmi velké online platformy by měly zajistit veřejný přístup k archivům reklam zobrazených na jejich online rozhraních, aby se usnadnil dohled a výzkum nově se objevujících rizik způsobených distribucí reklamy na internetu, např. v souvislosti s nelegální reklamou nebo manipulativními technikami a dezinformacemi se skutečným a předvídatelným negativním dopadem na veřejné zdraví, veřejnou bezpečnost, občanský diskurz, účast na politickém životě a rovnost. Archivy by měly zahrnovat obsah reklam, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a předmětu reklamy, a související údaje o inzerentovi, a pokud se liší, o fyzické nebo právnické osobě, která za reklamu zaplatila, a předání reklamního sdělení, zejména co se týká cílené reklamy. Kromě toho by velmi velké online platformy měly označovat všechna známá falešná (deep fake) videa, audia nebo jiné soubory.
Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Bod odůvodnění 64
(64) K zajištění náležitého dohledu na plnění povinností stanovených tímto nařízením ze strany velmi velkých online platforem může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise požadovat přístup k určitým údajům nebo oznámení určitých údajů. Tento požadavek může zahrnovat např. údaje potřebné k posouzení rizik a možné škody způsobené systémy platformy, údaje o přesnosti, fungování a testování algoritmických systémů pro moderování obsahu, doporučovacích systémů nebo reklamních systémů či údaje o postupech a výsledcích moderování obsahu nebo o interních systémech pro vyřizování stížností ve smyslu tohoto nařízení. K odstranění informačních asymetrií a zřízení odolného systému pro zmírňování rizik, jakož i informování online platforem, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů, Komise a veřejnosti jsou obzvláště důležitá šetření týkající se vývoje a závažnosti systémových rizik na internetu provedená výzkumnými pracovníky. Toto nařízení proto stanoví rámec pro vyžadování přístupu prověřených výzkumných pracovníků k údajům od velmi velkých online platforem. Veškeré žádosti o přístup k údajům na základě tohoto rámce by měly být přiměřené a měly by náležitě chránit práva a oprávněné zájmy (včetně obchodního tajemství a jiných důvěrných informací) platformy a jakýchkoli jiných dotčených stran, včetně příjemců služby.
(64) K zajištění náležitého dohledu na plnění povinností stanovených tímto nařízením ze strany velmi velkých online platforem může koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise požadovat přístup k určitým údajům a algoritmům nebo oznámení určitých údajů a algoritmů. Tento požadavek může zahrnovat např. údaje potřebné k posouzení rizik a možné škody způsobené systémy platformy, údaje o přesnosti, fungování a testování algoritmických systémů pro moderování obsahu, doporučovacích systémů nebo reklamních systémů či údaje o postupech a výsledcích moderování obsahu nebo o interních systémech pro vyřizování stížností ve smyslu tohoto nařízení. K odstranění informačních asymetrií a zřízení odolného systému pro zmírňování rizik, jakož i informování online platforem, koordinátorů digitálních služeb, jiných příslušných orgánů, Komise a veřejnosti jsou obzvláště důležitá šetření týkající se vývoje a závažnosti systémových rizik na internetu provedená prověřenými výzkumnými pracovníky, prověřenými neziskovými subjekty, organizacemi nebo sdruženími. Toto nařízení proto stanoví rámec pro vyžadování přístupu prověřených výzkumných pracovníků, neziskových subjektů, organizací nebo sdružení k údajům od velmi velkých online platforem. Veškeré žádosti o přístup k údajům na základě tohoto rámce by měly být přiměřené a měly by náležitě chránit práva a oprávněné zájmy (včetně osobních údajů, obchodního tajemství a jiných důvěrných informací) platformy a jakýchkoli jiných dotčených stran, včetně příjemců služby. Prověření výzkumní pracovníci, neziskové subjekty, organizace nebo sdružení by měli zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, například obchodního tajemství, které získají při plnění svých úkolů.
Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Bod odůvodnění 66
(66) K usnadnění účinného a jednotného uplatňování povinností stanovených v tomto nařízení, které mohou vyžadovat provádění prostřednictvím technických prostředků, je důležité podporovat dobrovolné odvětvové normy zahrnující určité technické postupy, pokud odvětví může pomoci vyvinout standardizované prostředky k zajištění souladu s tímto nařízením, jako je možnost podávat oznámení, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo interoperabilita archivů reklam. Tyto normy by mohly být obzvláště užitečné v případě relativně malých poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Normy by mohly rozlišovat mezi různými druhy nezákonného obsahu nebo případně různými druhy zprostředkovatelských služeb.
(66) K usnadnění účinného a jednotného uplatňování povinností stanovených v tomto nařízení, které mohou vyžadovat provádění prostřednictvím technických prostředků, je důležité podporovat dobrovolné normy zahrnující určité technické postupy, pokud odvětví může pomoci vyvinout standardizované prostředky k zajištění souladu s tímto nařízením, jako je možnost podávat oznámení, a to i prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, o interoperabilitě archivů reklam nebo podmínkách. Tyto normy by mohly být obzvláště užitečné v případě relativně malých poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Normy by mohly rozlišovat mezi různými druhy nezákonného obsahu nebo případně různými druhy zprostředkovatelských služeb. V případě neexistence příslušných norem dohodnutých do [24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] by Komise měla mít možnost stanovit technické specifikace prostřednictvím prováděcích aktů, dokud nebude dohodnuta dobrovolná norma.
Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Bod odůvodnění 67
(67) Komise a sbor by měly vybízet k vypracovávání kodexů chování, jež přispějí k uplatňování tohoto nařízení. Provádění kodexů chování mělo být měřitelné a mělo by podléhat veřejnému dohledu, což by nemělo narušit dobrovolnou povahu těchto kodexů a možnost zúčastněných stran svobodně se rozhodnout pro účast. Za určitých okolností je důležité, aby velmi velké online platformy spolupracovaly při vypracovávání konkrétních kodexů chování a dodržovaly je. Nic v tomto nařízení nebrání ostatním poskytovatelům služeb dodržovat stejné normy náležité péče, přijmout osvědčené postupy a využívat pokyny vydané Komisí a sborem, a to účastí na týchž kodexech chování.
(67) Komise a sbor by měly vybízet k vypracovávání kodexů chování, jakož i k dodržování ustanovení těchto kodexů, jež přispějí k uplatňování tohoto nařízení. Komise a sbor by měly usilovat o to, aby kodexy chování jasně definovaly povahu sledovaných cílů veřejného zájmu, aby obsahovaly mechanismy pro nezávislé hodnocení plnění těchto cílů a aby byla jasně vymezena úloha příslušných orgánů. Provádění kodexů chování mělo být měřitelné a mělo by podléhat veřejnému dohledu, což by nemělo narušit dobrovolnou povahu těchto kodexů a možnost zúčastněných stran svobodně se rozhodnout pro účast. Za určitých okolností je důležité, aby velmi velké online platformy spolupracovaly při vypracovávání konkrétních kodexů chování a dodržovaly je. Nic v tomto nařízení nebrání ostatním poskytovatelům služeb dodržovat stejné normy náležité péče, přijmout osvědčené postupy a využívat pokyny vydané Komisí a sborem, a to účastí na týchž kodexech chování.
Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Bod odůvodnění 68
(68) Je vhodné, aby toto nařízení s ohledem na tyto kodexy chování určilo určité oblasti, jež by měly být uváženy. Prostřednictvím dohod o samoregulaci nebo společné regulaci by měla být přezkoumána zejména opatření ke zmírnění rizik týkající se určitých druhů nezákonného obsahu. Jinou oblastí ke zvážení jsou možné negativní dopady systémových rizik na společnost a demokracii, jako jsou dezinformace nebo manipulativní a zneužívající činnosti. To zahrnuje koordinované operace zaměřené na šíření informací, včetně dezinformací, jako je využívání botů nebo falešných účtů k vytváření falešných nebo zavádějících informací, někdy za účelem dosažení hospodářského zisku, jež jsou obzvláště škodlivé pro zranitelné příjemce služby, jako jsou děti. Ve vztahu k těmto oblastem může být za vhodné opatření ke zmírnění rizik považováno dodržování daného kodexu chování a zajištění souladu s tímto kodexem ze strany velmi velké online platformy. Pokud online platforma odmítne bez náležitého vysvětlení výzvu Komise k účasti na uplatňování tohoto kodexu chování, mělo by být toto případně zohledněno při zjišťování, zda online platforma porušila povinnosti stanovené tímto nařízením.
(68) Je vhodné, aby toto nařízení s ohledem na tyto kodexy chování určilo určité oblasti, jež by měly být uváženy. Prostřednictvím dohod o samoregulaci nebo společné regulaci by měla být přezkoumána zejména opatření ke zmírnění rizik týkající se určitých druhů nezákonného obsahu. Jinou oblastí ke zvážení jsou možné negativní dopady systémových rizik na společnost a demokracii, jako jsou dezinformace nebo manipulativní a zneužívající činnosti. To zahrnuje koordinované operace zaměřené na šíření informací, včetně dezinformací, jako je využívání botů nebo falešných účtů k vytváření záměrně nepřesných nebo zavádějících informací, někdy za účelem dosažení hospodářského zisku, jež jsou obzvláště škodlivé pro zranitelné příjemce služby, jako jsou děti. Ve vztahu k těmto oblastem může být za vhodné opatření ke zmírnění rizik považováno dodržování daného kodexu chování a zajištění souladu s tímto kodexem ze strany velmi velké online platformy.
Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Bod odůvodnění 69
(69) Pravidla týkající se kodexů chování podle tohoto nařízení by mohla sloužit jako základ pro již zavedené úsilí o samoregulaci na úrovni Unie, včetně závazku v oblasti bezpečnosti výrobků (Product Safety Pledge), memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží, kodexu chování pro boj proti nezákonným projevům nenávisti online a kodexu zásad boje proti dezinformacím. Co se týká konkrétně posledně uvedeného kodexu, Komise vydá pokyny k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím, jak bylo oznámeno v Evropském akčním plánu pro demokracii.
(69) Pravidla týkající se kodexů chování podle tohoto nařízení by mohla sloužit jako základ pro již zavedené úsilí o samoregulaci na úrovni Unie, včetně závazku v oblasti bezpečnosti výrobků (Product Safety Pledge), memoranda o porozumění týkajícího se prodeje padělaného zboží, kodexu chování pro boj proti nezákonným projevům nenávisti online a kodexu zásad boje proti dezinformacím. Komise by měla rovněž podporovat vypracování kodexů chování s cílem usnadnit dodržování povinností v oblastech, jako je ochrana nezletilých osob nebo krátkodobý pronájem. Dalšími oblastmi, které je třeba zvážit, by mohla být podpora rozmanitosti informací tím, že bude podporována vysoce kvalitní žurnalistika, a posílení důvěryhodnosti informací, a to při zachování důvěrnosti novinářských zdrojů. Kromě toho je důležité zajistit soulad s již existujícími donucovacími mechanismy, jako jsou mechanismy v oblasti elektronických komunikací nebo sdělovacích prostředků, a s nezávislými regulačními strukturami v těchto oblastech, jak jsou vymezeny právem Unie a vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Bod odůvodnění 70
(70) Poskytování reklamy na internetu obvykle zahrnuje několik aktérů, včetně zprostředkovatelských služeb, které spojují vydavatele reklamy se zadavateli reklamy. Kodexy chování by měly podporovat a doplňovat povinnosti týkající se transparentnosti ve vztahu k reklamě, které jsou v tomto nařízení uloženy online platformám a velmi velkým online platformám, aby byly zajištěny pružné a účinné mechanismy ke snadnějšímu a lepšímu plnění těchto povinností, zejména co se týká způsobů předávání příslušných informací. Zapojení široké škály zúčastněných stran by mělo zajistit, aby byly tyto kodexy chování obecně podporovány, aby byly spolehlivé z technického hlediska a účinné a aby zajišťovaly nejvyšší úrovně uživatelské přívětivosti za účelem dosažení cílů povinností týkajících se transparentnosti.
(70) Poskytování reklamy na internetu obvykle zahrnuje několik aktérů, včetně zprostředkovatelských služeb, které spojují vydavatele reklamy se zadavateli reklamy. Kodexy chování by měly podporovat a doplňovat povinnosti týkající se transparentnosti ve vztahu k reklamě, které jsou v tomto nařízení uloženy online platformám a velmi velkým online platformám, aby byly zajištěny pružné a účinné mechanismy ke snadnějšímu a lepšímu plnění těchto povinností, zejména co se týká způsobů předávání příslušných informací. Zapojení široké škály zúčastněných stran by mělo zajistit, aby byly tyto kodexy chování obecně podporovány, aby byly spolehlivé z technického hlediska a účinné a aby zajišťovaly nejvyšší úrovně uživatelské přívětivosti za účelem dosažení cílů povinností týkajících se transparentnosti. Efektivita kodexů chování by měla být pravidelně posuzována. Na rozdíl od právních předpisů nepodléhají kodexy chování demokratické kontrole a jejich dodržování základních práv nepodléhá soudnímu přezkumu. V zájmu posílení odpovědnosti, účasti a transparentnosti jsou zapotřebí procesní záruky pro vypracování kodexů chování. Před zahájením nebo usnadněním vypracování nebo revize kodexů chování může Komise případně vyzvat Agenturu pro základní práva nebo evropského inspektora ochrany údajů, aby vyjádřili své stanovisko.
Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Bod odůvodnění 71
(71) V případě mimořádných okolností ovlivňujících veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví může Komise iniciovat vypracování krizových protokolů ke koordinaci rychlé, společné a přeshraniční reakce v online prostředí. Mimořádné okolnosti mohou zahrnovat jakoukoli nepředvídatelnou okolnost, jako jsou zemětřesení, vichřice, pandemie a jiná závažná přeshraniční ohrožení veřejného zdraví, válka a teroristické činy, pokud mohou být online platformy zneužity např. k rychlému šíření nezákonného obsahu nebo dezinformací nebo pokud vyvstane potřeba rychlého šíření spolehlivých informací. Vzhledem k významné úloze velmi velkých online platforem při šíření informací v našich společnostech a na přeshraničním základě by měly být tyto platformy vybízeny k vypracování a uplatňování zvláštních krizových protokolů. Tyto krizové protokoly by měly být aktivovány pouze po určitou omezenou dobu a rovněž přijatá opatření by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné k řešení mimořádné okolnosti. Dotyčná opatření by měla být v souladu s tímto nařízením a neměla by představovat obecnou povinnost velmi velkých online platforem účastnit se sledování informací, které přenášejí nebo uchovávají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonný obsah.
(71) V případě mimořádných okolností ovlivňujících veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví může Komise iniciovat vypracování dobrovolných krizových protokolů ke koordinaci rychlé, společné a přeshraniční reakce v online prostředí. Mimořádné okolnosti mohou zahrnovat jakoukoli nepředvídatelnou okolnost, jako jsou zemětřesení, vichřice, pandemie a jiná závažná přeshraniční ohrožení veřejného zdraví, válka a teroristické činy, pokud mohou být online platformy zneužity např. k rychlému šíření nezákonného obsahu nebo dezinformací nebo pokud vyvstane potřeba rychlého šíření spolehlivých informací. Vzhledem k významné úloze velmi velkých online platforem při šíření informací v našich společnostech a na přeshraničním základě by měly být tyto platformy vybízeny k vypracování a uplatňování zvláštních krizových protokolů. Tyto krizové protokoly by měly být aktivovány pouze po určitou omezenou dobu a rovněž přijatá opatření by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné k řešení mimořádné okolnosti. Dotyčná opatření by měla být v souladu s tímto nařízením a neměla by představovat obecnou povinnost velmi velkých online platforem účastnit se sledování informací, které přenášejí nebo uchovávají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonný obsah.
Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Bod odůvodnění 72
(72) Úkol spočívající v zajištění náležitého dohledu a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by měl být v zásadě přidělen členským státům. Za tímto účelem by měly ustanovit nejméně jeden orgán, který je pověřen úkolem týkajícím se uplatňování a vymáhání tohoto nařízení. Členské státy by však měly mít možnost pověřit zvláštními úkoly v oblasti dohledu nebo vymáhání a pravomocemi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení více než jeden příslušný orgán, např. pro konkrétní odvětví, jako jsou regulační orgány v oblasti elektronických komunikací, regulační orgány pro sdělovací prostředky nebo orgány pro ochranu spotřebitelů, jež odrážejí jejich vnitrostátní ústavní, organizační a správní strukturu.
(72) Úkol spočívající v zajištění náležitého dohledu a vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by měl být v zásadě přidělen členským státům. Za tímto účelem by měly stanovit nejméně jeden orgán, který je pověřen úkolem týkajícím se uplatňování a vymáhání tohoto nařízení. Členské státy by však měly mít možnost pověřit zvláštními úkoly v oblasti dohledu nebo vymáhání a pravomocemi týkajícími se uplatňování tohoto nařízení více než jeden příslušný orgán, např. pro konkrétní odvětví, jako jsou regulační orgány v oblasti elektronických komunikací, regulační orgány pro sdělovací prostředky nebo orgány pro ochranu spotřebitelů, jež odrážejí jejich vnitrostátní ústavní, organizační a správní strukturu.
Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Bod odůvodnění 73
(73) Vzhledem k přeshraniční povaze dotyčných služeb a horizontálnímu rozsahu povinností zavedených tímto nařízením by ustanovený orgán s úkolem spočívajícím v dohledu na uplatňování a v případě potřeby prosazování tohoto nařízení měl být určen jako koordinátor digitálních služeb v každém členském státě. Je-li za účelem uplatňování a vymáhání tohoto nařízení ustanoven více než jeden příslušný orgán, měl by být jako koordinátor digitálních služeb v daném členském státě určen pouze jeden orgán. Koordinátor digitálních služeb by měl s ohledem na veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení jednat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, sbor, koordinátory digitálních služeb z ostatních členských států, jakož i pro ostatní příslušné orgány dotyčného členského státu. Jsou-li konkrétně v daném členském státě úkoly podle tohoto nařízení svěřeny několika příslušným orgánům, měl by koordinátor digitálních služeb koordinovat tyto orgány a spolupracovat s nimi v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které stanoví jejich příslušné úkoly, a měl by zajistit účinné zapojení všech příslušných orgánů do dohledu a vymáhání na úrovni Unie.
(73) Vzhledem k přeshraniční povaze dotyčných služeb a horizontálnímu rozsahu povinností zavedených tímto nařízením by ustanovený orgán s úkolem spočívajícím v dohledu na uplatňování a v případě potřeby prosazování tohoto nařízení měl být určen jako koordinátor digitálních služeb v každém členském státě. Je-li za účelem uplatňování a vymáhání tohoto nařízení ustanoven více než jeden příslušný orgán, měl by být jako koordinátor digitálních služeb v daném členském státě stanoven pouze jeden orgán. Koordinátor digitálních služeb by měl s ohledem na veškeré záležitosti související s uplatňováním tohoto nařízení jednat jako jednotné kontaktní místo pro Komisi, sbor, koordinátory digitálních služeb z ostatních členských států, jakož i pro ostatní příslušné orgány dotyčného členského státu. Jsou-li konkrétně v daném členském státě úkoly podle tohoto nařízení svěřeny několika příslušným orgánům, měl by koordinátor digitálních služeb koordinovat tyto orgány a spolupracovat s nimi v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které stanoví jejich příslušné úkoly, a měl by zajistit účinné zapojení všech příslušných orgánů do dohledu a vymáhání na úrovni Unie.
Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Bod odůvodnění 74
(74) Koordinátor digitálních služeb, jakož i ostatní příslušné orgány určené podle tohoto nařízení hrají zásadní úlohu při zajišťování účinnosti práv a povinností stanovených v tomto nařízení a při dosahování jeho cílů. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto orgány jednaly zcela nezávisle na soukromých a veřejných subjektech, aniž by měly možnost či povinnost vyžadovat nebo přijímat pokyny, a to i od vlády, a aniž by byly dotčeny zvláštní povinnosti týkající se spolupráce s ostatními příslušnými orgány, koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí. Na druhou stranu by nezávislost těchto orgánů neměla znamenat, že nemohou v souladu s vnitrostátními ústavami a aniž by bylo ohroženo dosažení cílů tohoto nařízení podléhat vnitrostátním kontrolním nebo monitorovacím mechanismům, pokud jde o jejich finanční výdaje, nebo soudnímu přezkumu nebo že by neměly mít možnost konzultovat s jinými vnitrostátními orgány, včetně donucovacích orgánů nebo případně orgánů pro řešení krizí.
(74) Koordinátor digitálních služeb, jakož i ostatní příslušné orgány určené podle tohoto nařízení hrají zásadní úlohu při zajišťování účinnosti práv a povinností stanovených v tomto nařízení a při dosahování jeho cílů. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto orgány měly potřebné finanční a lidské zdroje k provádění svých úkolů podle tohoto nařízení. Je rovněž nezbytné zajistit, aby tyto orgány jednaly zcela nezávisle na soukromých a veřejných subjektech, aniž by měly možnost či povinnost vyžadovat nebo přijímat pokyny, a to i od vlády, a aniž by byly dotčeny zvláštní povinnosti týkající se spolupráce s ostatními příslušnými orgány, koordinátory digitálních služeb, sborem a Komisí. Na druhou stranu by nezávislost těchto orgánů neměla znamenat, že nemohou v souladu s vnitrostátními ústavami a aniž by bylo ohroženo dosažení cílů tohoto nařízení podléhat vnitrostátním kontrolním nebo monitorovacím mechanismům, pokud jde o jejich finanční výdaje, nebo soudnímu přezkumu nebo že by neměly mít možnost konzultovat s jinými vnitrostátními orgány, včetně donucovacích orgánů nebo případně orgánů pro řešení krizí.
Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Bod odůvodnění 75
(75) Členské státy mohou funkcí koordinátora digitálních služeb nebo konkrétními úkoly týkajícími se uplatňování a vymáhání tohoto nařízení pověřit již existující vnitrostátní orgán, pokud tento ustanovený orgán splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, např. ve vztahu k jeho nezávislosti. Členským státům se mimoto v zásadě nebrání v tom, aby v souladu s právem Unie v rámci existujícího orgánu sloučily funkce. Mezi opatření za tímto účelem může mimo jiné patřit nemožnost zprostit funkce předsedu nebo členy kolektivního orgánu stávající instituce před skončením jejich funkčního období nebo pouze z toho důvodu, že byla provedena institucionální reforma zahrnující sloučení různých funkcí v rámci jedné instituce, pokud neexistují pravidla zaručující, že toto zproštění funkce neohrozí nezávislost a nestrannost těchto členů.
(75) Členské státy mohou funkcí koordinátora digitálních služeb nebo konkrétními úkoly týkajícími se dohledu nad uplatňováním tohoto nařízení a jeho vymáháním pověřit již existující vnitrostátní orgán, pokud tento ustanovený orgán splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, např. ve vztahu k jeho nezávislosti. Členským státům se mimoto v zásadě nebrání v tom, aby v souladu s právem Unie v rámci existujícího orgánu sloučily funkce. Mezi opatření za tímto účelem může mimo jiné patřit nemožnost zprostit funkce předsedu nebo členy kolektivního orgánu stávající instituce před skončením jejich funkčního období nebo pouze z toho důvodu, že byla provedena institucionální reforma zahrnující sloučení různých funkcí v rámci jedné instituce, pokud neexistují pravidla zaručující, že toto zproštění funkce neohrozí nezávislost a nestrannost těchto členů.
Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Bod odůvodnění 76
(76) Vzhledem k neexistenci obecného požadavku, aby poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zajistili fyzickou přítomnost na území jednoho z členských států, je nutné zabezpečit jasnost ohledně toho, do jurisdikce kterého členského státu tito poskytovatelé spadají pro účely prosazování pravidel stanovených v kapitolách III a IV ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Poskytovatel by měl spadat do jurisdikce členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, tj. kde má své ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení. Co se týká poskytovatelů, kteří nemají provozovnu v Unii, nabízejí však v Unii své služby, a spadají tudíž do oblasti působnosti tohoto nařízení, měl by být příslušný členský stát, v němž tito poskytovatelé ustanovili svého právního zástupce, a to vzhledem k funkci právních zástupců podle tohoto nařízení. V zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení by však všechny členské státy měly být příslušné s ohledem na poskytovatele, kteří neustanovili právní zástupce, je-li dodržena zásada ne bis in idem. Za tímto účelem by každý členský stát, který s ohledem na tyto poskytovatele vykonává příslušnost, měl bez zbytečné prodlevy informovat všechny ostatní členské státy o opatřeních, která při výkonu této příslušnosti přijal.
(76) Vzhledem k neexistenci obecného požadavku, aby poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zajistili fyzickou přítomnost na území jednoho z členských států, je nutné zabezpečit jasnost ohledně toho, do jurisdikce kterého členského státu tito poskytovatelé spadají pro účely prosazování pravidel stanovených v tomto nařízení ze strany příslušných vnitrostátních orgánů. Poskytovatel by měl spadat do jurisdikce členského státu, v němž se nachází jeho hlavní provozovna, tj. kde má své ústředí nebo sídlo, ve kterém vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení. Co se týká poskytovatelů, kteří nemají provozovnu v Unii, nabízejí však v Unii své služby, a spadají tudíž do oblasti působnosti tohoto nařízení, měl by být příslušný členský stát, v němž tito poskytovatelé ustanovili svého právního zástupce, a to vzhledem k funkci právních zástupců podle tohoto nařízení. V zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení by však všechny členské státy měly být příslušné s ohledem na poskytovatele, kteří neustanovili právní zástupce, je-li dodržena zásada ne bis in idem. Za tímto účelem by každý členský stát, který s ohledem na tyto poskytovatele vykonává příslušnost, měl bez zbytečné prodlevy informovat všechny ostatní členské státy o opatřeních, která při výkonu této příslušnosti přijal.
Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Bod odůvodnění 77
(77) Členské státy by měly koordinátorovi digitálních služeb a jakémukoli jinému příslušnému orgánu určenému podle tohoto nařízení poskytnout dostatečné pravomoci a prostředky, aby bylo zajištěno účinné vyšetřování a vymáhání. Koordinátoři digitálních služeb by měli mít zejména možnost vyhledat a získat informace, které se nacházejí na jejich území, a to i v souvislosti se společnými vyšetřováními, přičemž je náležitě přihlédnuto ke skutečnosti, že by opatření v oblasti dohledu a vymáhání týkající se poskytovatele spadajícího do příslušnosti jiného členského státu měl případně přijmout koordinátor digitálních služeb v tomto jiném členském státě v souladu s postupy přeshraniční spolupráce.
(77) Členské státy by měly koordinátorovi digitálních služeb a jakémukoli jinému příslušnému orgánu určenému podle tohoto nařízení poskytnout dostatečné pravomoci a prostředky, aby bylo zajištěno účinné vyšetřování a vymáhání. Koordinátoři digitálních služeb by měli mít zejména možnost přijmout v případě rizika závažné újmy přiměřená předběžná opatření a rovněž vyhledat a získat informace, které se nacházejí na jejich území, a to i v souvislosti se společnými vyšetřováními, přičemž je náležitě přihlédnuto ke skutečnosti, že by opatření v oblasti dohledu a vymáhání týkající se poskytovatele spadajícího do příslušnosti jiného členského státu měl případně přijmout koordinátor digitálních služeb v tomto jiném členském státě v souladu s postupy přeshraniční spolupráce.
Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Bod odůvodnění 78
(78) Členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s právem Unie, a zejména tímto nařízením a Listinou základních práv, stanovit podrobné podmínky a omezení výkonu pravomocí jejich koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů v oblasti vyšetřování a vymáhání podle tohoto nařízení.
(78) Členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s právem Unie, a zejména tímto nařízením a Listinou základních práv, stanovit podrobné podmínky a omezení výkonu pravomocí jejich koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů v oblasti vyšetřování a vymáhání podle tohoto nařízení. V zájmu zajištění důsledného a jednotného uplatňování tohoto nařízení by Komise měla přijmout pokyny k pravidlům a postupům souvisejícím s pravomocemi koordinátorů digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Bod odůvodnění 79
(79) Při výkonu těchto pravomocí by příslušné orgány měly dodržovat platné vnitrostátní předpisy týkající se postupů a záležitostí, jako je potřeba předchozího soudního povolení ke vstupu do určitých prostor a povinnost mlčenlivosti. Tato ustanovení by měla zajistit především dodržování základních práv na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu a práva na respektování soukromého života. V tomto ohledu by jako vhodné východisko mohly sloužit záruky stanovené ve vztahu k řízením Komise podle tohoto nařízení. Před přijetím konečného rozhodnutí by mělo být zaručeno předchozí spravedlivé a nestranné řízení, včetně práva dotčených osob na slyšení a práva na přístup ke spisu, přičemž je zachována důvěrnost a profesní a obchodní tajemství, jakož i dodržena povinnost rozhodnutí smysluplně zdůvodnit. To by však nemělo bránit přijetí opatření v řádně odůvodněných naléhavých případech s výhradou příslušných podmínek a procesních opatření. Výkon pravomocí by měl být také přiměřený mimo jiné povaze a celkové skutečné a potenciální újmě způsobené protiprávním jednáním či podezřením na protiprávní jednání. Příslušné orgány by měly v zásadě zohlednit všechny příslušné skutečnosti a okolnosti daného případu, včetně informací shromážděných příslušnými orgány v ostatních členských státech.
(79) Při výkonu těchto pravomocí by příslušné orgány měly dodržovat platné vnitrostátní předpisy týkající se postupů a záležitostí, jako je potřeba předchozího soudního povolení ke vstupu do určitých prostor a povinnost mlčenlivosti. Tato ustanovení by měla zajistit především dodržování základních práv na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, včetně práva na obhajobu a práva na respektování soukromého života. V tomto ohledu by jako vhodné východisko mohly sloužit záruky stanovené ve vztahu k řízením Komise podle tohoto nařízení. Před přijetím konečného rozhodnutí by mělo být zaručeno předchozí spravedlivé a nestranné řízení, včetně práva dotčených osob na slyšení a práva na přístup ke spisu, přičemž je zachována důvěrnost a profesní a obchodní tajemství, jakož i dodržena povinnost rozhodnutí smysluplně zdůvodnit. To by však nemělo bránit přijetí opatření v řádně odůvodněných naléhavých případech s výhradou příslušných podmínek a procesních opatření. Výkon pravomocí by měl být také přiměřený mimo jiné povaze a celkové skutečné a potenciální újmě způsobené protiprávním jednáním či podezřením na protiprávní jednání. Příslušné orgány by měly zohlednit všechny příslušné skutečnosti a okolnosti daného případu, včetně informací shromážděných příslušnými orgány v ostatních členských státech.
Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Bod odůvodnění 80
(80) Členské státy by měly zajistit, aby za porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo možno uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, jakož i ekonomickým možnostem porušitele. Sankce by měly zohlednit hlavně to, zda dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb systematicky či opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, a případně rovněž to, zda poskytovatel působí v několika členských státech.
(80) Členské státy by měly zajistit, aby za porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo možno uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, jakož i ekonomickým možnostem porušitele. Sankce by měly zohlednit hlavně to, zda dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb systematicky či opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, a případně počet dotčených příjemců, úmyslnou nebo nedbalostní povahu porušení a rovněž to, zda poskytovatel působí v několika členských státech. Komise by měla vydat členským státům pokyny týkající se kritérií a podmínek pro ukládání přiměřených sankcí.
Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Bod odůvodnění 81
(81) Aby bylo zajištěno účinné vymáhání tohoto nařízení, měly by mít fyzické osoby nebo zastupující organizace možnost podat koordinátorovi digitálních služeb na území, kde službu přijímají, stížnost týkající se souladu s tímto nařízením, aniž by byla dotčena pravidla nařízení týkající se příslušnosti. Stížnosti by měly podávat pravdivý přehled problémů týkajících se dodržování ze strany konkrétního poskytovatele zprostředkovatelských služeb a koordinátora digitálních služeb by mohly informovat rovněž o průřezovějších otázkách. Koordinátor digitálních služeb by měl zapojit ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jakož i koordinátora digitálních služeb z jiného členského státu, a zejména koordinátora z členského státu, kde je dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb usazen, jestliže daná záležitost vyžaduje přeshraniční spolupráci.
(81) Aby bylo zajištěno účinné vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení, měly by mít fyzické osoby nebo zastupující organizace možnost podat koordinátorovi digitálních služeb na území, kde službu přijímají, stížnost týkající se souladu s tímto nařízením, aniž by byla dotčena pravidla nařízení týkající se příslušnosti. Stížnosti by měly podávat pravdivý přehled problémů týkajících se dodržování ze strany konkrétního poskytovatele zprostředkovatelských služeb a koordinátora digitálních služeb by mohly informovat rovněž o průřezovějších otázkách. Koordinátor digitálních služeb by měl zapojit ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jakož i koordinátora digitálních služeb z jiného členského státu, a zejména koordinátora z členského státu, kde je dotyčný poskytovatel zprostředkovatelských služeb usazen, jestliže daná záležitost vyžaduje přeshraniční spolupráci. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení včas posoudí stížnost a informuje koordinátora digitálních služeb členského státu, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, o tom, jak byla stížnost vyřízena.
Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Bod odůvodnění 82
(82) Členské státy by měly zajistit, že koordinátoři digitálních služeb mohou přijímat opatření, která jsou účinná při řešení určitého obzvláště závažného a přetrvávajícího protiprávního jednání a která jsou přiměřená tomuto jednání. Zvláště v případě, mohou-li mít tato opatření negativní dopad na práva a zájmy třetích stran, jak tomu může být hlavně tehdy, je-li omezen přístup k online rozhraním, je vhodné vyžadovat, aby opatření na žádost koordinátora digitálních služeb nařídil příslušný justiční orgán a aby se na ně vztahovaly další záruky. Třetím stranám, které mohou být potenciálně dotčeny, by měla být poskytnuta zejména příležitost ke slyšení a tyto příkazy by měly být vydány pouze tehdy, nejsou-li přiměřeně dostupné pravomoci týkající se přijetí těchto opatření, jak je stanoveno v jiných aktech práva Unie či ve vnitrostátních právních předpisech, např. na ochranu společných zájmů spotřebitelů, k zajištění okamžitého odstranění internetových stránek obsahujících či šířících dětskou pornografii nebo ke znemožnění přístupu ke službám, které třetí strana využívá k porušování práva duševního vlastnictví.
(82) Členské státy by měly zajistit, že koordinátoři digitálních služeb mohou přijímat opatření, která jsou účinná při řešení určitého obzvláště závažného a přetrvávajícího porušování tohoto nařízení. Zvláště v případě, mohou-li mít tato opatření negativní dopad na práva a zájmy třetích stran, jak tomu může být hlavně tehdy, je-li omezen přístup k online rozhraním, je vhodné vyžadovat, aby opatření na žádost koordinátora digitálních služeb nařídil příslušný justiční orgán a aby se na ně vztahovaly další záruky. Třetím stranám, které mohou být potenciálně dotčeny, by měla být poskytnuta zejména příležitost ke slyšení a tyto příkazy by měly být vydány pouze tehdy, nejsou-li přiměřeně dostupné pravomoci týkající se přijetí těchto opatření, jak je stanoveno v jiných aktech práva Unie či ve vnitrostátních právních předpisech, např. na ochranu společných zájmů spotřebitelů, k zajištění okamžitého odstranění internetových stránek obsahujících či šířících dětskou pornografii nebo ke znemožnění přístupu ke službám, které třetí strana využívá k porušování práva duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Bod odůvodnění 83 a (nový)
(83a) Aniž jsou dotčena ustanovení o zproštění odpovědnosti stanovená v tomto nařízení, pokud jde o informace předávané nebo uchovávané na žádost příjemce služby, měli by být poskytovatelé zprostředkovatelských služeb odpovědní za porušení svých povinností stanovených v tomto nařízení. Příjemci služby a organizace, které je zastupují, by měli mít nárok na přístup k přiměřeným a účinným opravným prostředkům. V souladu s vnitrostátními nebo unijními právními předpisy by měli mít zejména právo požadovat od těchto poskytovatelů zprostředkovatelských služeb odškodnění za jakoukoli přímou újmu či ztrátu, kterou utrpěli v důsledku porušení povinností stanovených tímto nařízením ze strany poskytovatelů zprostředkovatelských služeb.
Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Bod odůvodnění 84
(84) Koordinátor digitálních služeb by měl pravidelně zveřejňovat zprávu o činnostech provedených podle tohoto nařízení. Jelikož je koordinátor digitálních služeb prostřednictvím společného systému pro sdílení informací informován rovněž o příkazech k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, jak je upraveno v tomto nařízení, měl by ve své výroční zprávě uvést počet a kategorie těchto příkazů určených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které vydaly justiční a správní orgány v jeho členském státě.
(84) Koordinátor digitálních služeb by měl pravidelně zveřejňovat zprávu o činnostech provedených podle tohoto nařízení, a to ve standardizovaném a strojově čitelném formátu. Jelikož je koordinátor digitálních služeb prostřednictvím společného systému pro sdílení informací založeného na systému pro výměnu informací o vnitřním trhu informován rovněž o příkazech k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu nebo k poskytnutí informací, jak je upraveno v tomto nařízení, měl by ve své výroční zprávě uvést počet a kategorie těchto příkazů určených poskytovatelům zprostředkovatelských služeb, které vydaly justiční a správní orgány v jeho členském státě.
Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Bod odůvodnění 86
(86) Aby se usnadnil přeshraniční dohled a vyšetřování týkající se několika členských států, měl by mít koordinátor digitálních služeb možnost účastnit se trvale nebo dočasně společných činností v oblasti dohledu a vyšetřování, které se týkají záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení. Tyto činnosti mohou zahrnovat jiné příslušné orgány a mohou se týkat rozmanitých záležitostí sahajících od koordinovaného sběru údajů po žádosti o informace nebo kontroly prostor, a to v rámci mezí a oblasti působnosti pravomocí, které má k dispozici každý orgán, který spolupracuje. Sbor může být požádán o vydání doporučení ve vztahu k těmto činnostem, např. navržení plánů a lhůt pro činnosti nebo navržení pracovních skupin ad hoc za účasti dotčených orgánů.
(86) Aby se usnadnil přeshraniční dohled a vyšetřování týkající se několika členských států, měl by mít koordinátor digitálních služeb možnost účastnit se trvale nebo dočasně společných činností v oblasti dohledu a vyšetřování, které se týkají záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, a to na základě dohody mezi dotčenými členskými státy a v případě neexistence dohody pod dohledem koordinátora digitálních služeb členského státu usazení. Tyto činnosti mohou zahrnovat jiné příslušné orgány a mohou se týkat rozmanitých záležitostí sahajících od koordinovaného sběru údajů po žádosti o informace nebo kontroly prostor, a to v rámci mezí a oblasti působnosti pravomocí, které má k dispozici každý orgán, který spolupracuje. Sbor může být požádán o vydání doporučení ve vztahu k těmto činnostem, např. navržení plánů a lhůt pro činnosti nebo navržení pracovních skupin ad hoc za účasti dotčených orgánů.
Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Bod odůvodnění 88
(88) Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, je nutné zřídit na úrovni Unie nezávislou poradní skupinu, která by měla podporovat Komisi a pomoci koordinovat činnosti koordinátorů digitálních služeb. Tento Evropský sbor pro digitální služby by se měl skládat z koordinátorů digitálních služeb, aniž by byla dotčena možnost koordinátorů digitálních služeb pozvat na zasedání či ustanovit delegáty ad hoc z jiných příslušných orgánů pověřených zvláštními úkoly podle tohoto nařízení, je-li to nezbytné vzhledem k vnitrostátnímu rozdělení úkolů a pravomocí. V případě více účastníků z jednoho členského státu by mělo hlasovací právo zůstat omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu.
(88) Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení, je nutné zřídit na úrovni Unie nezávislou poradní skupinu, která by měla podporovat Komisi a pomoci koordinovat činnosti koordinátorů digitálních služeb. Tento Evropský sbor pro digitální služby by se měl skládat z koordinátorů digitálních služeb, aniž by byla dotčena možnost koordinátorů digitálních služeb pozvat na zasedání či ustanovit delegáty ad hoc z jiných příslušných orgánů pověřených zvláštními úkoly podle tohoto nařízení, je-li to nezbytné vzhledem k vnitrostátnímu rozdělení úkolů a pravomocí. V případě více účastníků z jednoho členského státu by mělo hlasovací právo zůstat omezeno na jednoho zástupce z každého členského státu. Jednací řád sboru by měl zajistit respektování důvěrnosti informací.
Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Bod odůvodnění 90
(90) Za tímto účelem by měl mít sbor možnost vydávat stanoviska, žádosti a doporučení určená koordinátorům digitálních služeb nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánům. Ačkoli nejsou právně závazné, rozhodnutí odchýlit se od nich by mělo být řádně vysvětleno a Komise by ho mohla zohlednit při posuzování souladu dotyčného členského státu s tímto rozhodnutím.
(90) Za tímto účelem by měl mít sbor možnost vydávat stanoviska, žádosti a doporučení určená koordinátorům digitálních služeb nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánům. Ačkoli nejsou právně závazné, rozhodnutí odchýlit se od nich by mělo být řádně vysvětleno a Komise by ho mohla zohlednit při posuzování souladu dotyčného členského státu s tímto rozhodnutím. Sbor by měl vypracovat výroční zprávu o své činnosti.
Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Bod odůvodnění 91
(91) Sbor by měl sestávat ze zástupců koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů za předsednictví Komise, aby bylo zajištěno posouzení záležitostí, které mu byly předloženy, s plným přihlédnutím k evropskému rozměru. Vzhledem k případným průřezovým prvkům, jež mohou mít význam pro jiné regulační rámce na úrovni Unie, by sbor měl mít možnost spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie s odpovědností např. v oblasti rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů, a nediskriminace, ochrany údajů, elektronických komunikací, audiovizuálních služeb, odhalování a vyšetřování podvodů proti rozpočtu EU, co se týká cel, nebo ochrany spotřebitele, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů.
(91) Sbor by měl sestávat ze zástupců koordinátorů digitálních služeb a případně jiných příslušných orgánů za předsednictví Komise, aby bylo zajištěno posouzení záležitostí, které mu byly předloženy, s plným přihlédnutím k evropskému rozměru. Vzhledem k případným průřezovým prvkům, jež mohou mít význam pro jiné regulační rámce na úrovni Unie, by sbor měl mít možnost spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie s odpovědností např. v oblasti rovnosti, včetně rovnosti žen a mužů, a nediskriminace, genderové rovnosti a nediskriminace, vymýcení všech forem násilí na ženách a dívkách a jiných forem genderově podmíněného násilí, ochrany údajů, respektování duševního vlastnictví, hospodářské soutěže, elektronických komunikací, audiovizuálních služeb, dozoru nad trhem, odhalování a vyšetřování podvodů proti rozpočtu EU, co se týká cel, nebo ochrany spotřebitele, je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů.
Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Bod odůvodnění 96
(96) Není-li porušování ustanovení, které se vztahuje výhradně na velmi velké online platformy, dotyčnou platformou účinně vyřešeno podle akčního plánu, může pouze Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení sboru rozhodnout o dalším šetření dotyčného protiprávního jednání a opatření, která platforma následně přijala, s vyloučením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení. Po provedení potřebných šetření by Komise měla mít možnost vydat rozhodnutí o zjištění porušení ze strany velmi velkých online platforem a o uložení sankcí těmto platformám, je-li to opodstatněné. Měla by mít také možnost zasáhnout v přeshraničních situacích, kdy koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nepřijal navzdory žádosti Komise žádná opatření, nebo v případech, kdy o zásah v souvislosti s porušením jakéhokoli jiného ustanovení tohoto nařízení ze strany velmi velké online platformy požádal Komisi samotný koordinátor digitálních služeb.
(96) Není-li porušování ustanovení, které se vztahuje výhradně na velmi velké online platformy, dotyčnou platformou účinně vyřešeno podle akčního plánu, měla by pouze Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení sboru zahájit další šetření dotyčného protiprávního jednání aopatření, která platforma následně přijala, svyloučením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení. Po provedení potřebných šetření by Komise měla mít možnost vydat rozhodnutí o zjištění porušení ze strany velmi velkých online platforem a o uložení sankcí těmto platformám, je-li to opodstatněné. Měla by také zasáhnout vpřeshraničních situacích, kdy koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nepřijal navzdory žádosti Komise žádná opatření, nebo v případech, kdy o zásah v souvislosti s porušením jakéhokoli jiného ustanovení tohoto nařízení ze strany velmi velké online platformy požádal Komisi samotný koordinátor digitálních služeb. Komise by měla zahájit řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí s ohledem na chování velmi velké online platformy, např. pokud je tato platforma podezřelá z porušování tohoto nařízení, např. pokud platforma neprovedla operační doporučení nezávislého auditu, který byl schválen koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení, a pokud koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nepřijal žádná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání.
Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Bod odůvodnění 97
(97) Komise by měla mít možnost rozhodnout, zda chce, či nechce zasáhnout v situacích, kdy je podle tohoto nařízení zmocněna tak učinit. Jakmile Komise zahájí řízení, mělo by být dotčeným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zabráněno ve výkonu jejich pravomocí v oblasti vyšetřování a vymáhání s ohledem na příslušné chování dotyčné velmi velké online platformy, aby se zamezilo duplicitě, rozporům a rizikům z hlediska zásady ne bis in idem. V zájmu účinnosti by však těmto koordinátorům digitálních služeb neměl být znemožněn výkon jejich pravomocí, co se týká napomáhání Komisi na její žádost při plnění jejích úkolů v oblasti dohledu, nebo s ohledem na jiné chování, včetně chování téže velmi velké online platformy, u nějž existuje podezření, že představuje nové porušení předpisů. Tito koordinátoři digitálních služeb, jakož i sbor a případně ostatní koordinátoři digitálních služeb by měli Komisi poskytnout veškeré potřebné informace a pomoc, aby mohla účinně plnit své úkoly, přičemž by je Komise měla naopak informovat o výkonu svých pravomocí, je-li to vhodné. Komise by v této souvislosti měla případně zohlednit příslušná posouzení provedená sborem nebo dotčenými koordinátory digitálních služeb a důležité důkazy a informace, které získali, aniž by byly dotčeny pravomoci Komise a její povinnost provést v případě potřeby dodatečná šetření.
(97) Jakmile Komise zahájí řízení, mělo by být dotčeným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zabráněno ve výkonu jejich pravomocí v oblasti vyšetřování a vymáhání s ohledem na příslušné chování dotyčné velmi velké online platformy, aby se zamezilo duplicitě, rozporům a rizikům z hlediska zásady ne bis in idem. V zájmu účinnosti by však těmto koordinátorům digitálních služeb neměl být znemožněn výkon jejich pravomocí, co se týká napomáhání Komisi na její žádost při plnění jejích úkolů v oblasti dohledu, nebo s ohledem na jiné chování, včetně chování téže velmi velké online platformy, u nějž existuje podezření, že představuje nové porušení předpisů. Tito koordinátoři digitálních služeb, jakož i sbor a případně ostatní koordinátoři digitálních služeb by měli Komisi poskytnout veškeré potřebné informace a pomoc, aby mohla účinně plnit své úkoly, přičemž by je Komise měla naopak informovat o výkonu svých pravomocí, je-li to vhodné. Komise by v této souvislosti měla případně zohlednit příslušná posouzení provedená sborem nebo dotčenými koordinátory digitálních služeb a důležité důkazy a informace, které získali, aniž by byly dotčeny pravomoci Komise a její povinnost provést v případě potřeby dodatečná šetření.
Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Bod odůvodnění 97 a (nový)
(97a) Komise by měla zajistit, aby byla nezávislá a nestranná při svém rozhodování, pokud jde o koordinátory digitálních služeb i poskytovatele služeb podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Bod odůvodnění 99
(99) Komise by měla mít zejména přístup ke všem důležitým dokumentům, údajům a informacím, jež jsou potřebné pro zahájení a vedení vyšetřování a ke sledování plnění příslušných povinností stanovených v tomto nařízení, a to bez ohledu na skutečnost, kdo má dotyčné dokumenty, údaje nebo informace k dispozici, a bez ohledu na jejich formu či formát, paměťové médium nebo přesné místo jejich uložení. Komise by měla mít možnost přímo požadovat, aby dotyčná velmi velká online platforma nebo příslušné třetí strany nebo fyzické osoby poskytly důležité důkazy, údaje a informace. Komise by měla mít mimoto možnost vyžádat si pro účely tohoto nařízení příslušné informace od kteréhokoli orgánu veřejné správy, subjektu nebo agentury v členském státě nebo od fyzické či právnické osoby. Komise by měla mít pravomoc vyžadovat přístup k databázím a algoritmům příslušných osob a odpovídající vysvětlení a s jejich souhlasem vyslechnout osoby, které mohou mít k dispozici užitečné informace, a zaznamenat učiněná prohlášení. Komise by měla být zmocněna také k provádění kontrol, které jsou nezbytné k vymáhání příslušných ustanovení tohoto nařízení. Cílem těchto vyšetřovacích pravomocí je doplnit možnost Komise požádat koordinátory digitálních služeb a ostatní orgány členských států o pomoc, například poskytnutím informací nebo při výkonu těchto pravomocí.
(99) Komise by měla mít zejména přístup ke všem důležitým dokumentům, údajům a informacím, jež jsou potřebné pro zahájení a vedení vyšetřování a ke sledování plnění příslušných povinností stanovených v tomto nařízení, a to bez ohledu na skutečnost, kdo má dotyčné dokumenty, údaje nebo informace k dispozici, a bez ohledu na jejich formu či formát, paměťové médium nebo přesné místo jejich uložení. Komise by měla mít možnost přímo požadovat, aby dotyčná velmi velká online platforma nebo příslušné třetí strany nebo fyzické osoby poskytly důležité důkazy, údaje a informace. Komise by měla mít mimoto možnost vyžádat si pro účely tohoto nařízení příslušné informace od kteréhokoli orgánu veřejné správy, subjektu nebo agentury v členském státě nebo od fyzické či právnické osoby. Komise by měla mít pravomoc vyžadovat přístup k databázím a algoritmům příslušných osob a odpovídající vysvětlení a s jejich souhlasem vyslechnout osoby, které mohou mít k dispozici užitečné informace, a zaznamenat učiněná prohlášení. Komise by měla být zmocněna také k provádění kontrol, které jsou nezbytné k vymáhání příslušných ustanovení tohoto nařízení. Cílem těchto vyšetřovacích pravomocí je doplnit možnost Komise požádat koordinátory digitálních služeb a ostatní orgány členských států o pomoc, například poskytnutím informací nebo při výkonu těchto pravomocí.
Pozměňovací návrh 97 Návrh nařízení Bod odůvodnění 100
(100) Dodržování příslušných povinností uložených podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné prostřednictvím pokut a penále. Za tímto účelem by měla být stanovena rovněž náležitá výše pokut a penále za neplnění povinností a porušování procesních pravidel, a to s výhradou přiměřených promlčecích lhůt.
(100) Dodržování příslušných povinností uložených podle tohoto nařízení by mělo být vymahatelné prostřednictvím pokut a penále. Za tímto účelem by měla být stanovena rovněž náležitá výše pokut a penále za neplnění povinností a porušování procesních pravidel, a to s výhradou přiměřených promlčecích lhůt. Komise by měla zejména zajistit, aby tyto pokuty byly účinné, přiměřené a odrazující s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání vzhledem ke sledovanému veřejnému zájmu, rozsahu a druhu prováděných činností, počtu dotčených příjemců, úmyslné nebo nedbalostní povaze porušení i ekonomickým možnostem porušitele.
Pozměňovací návrh 98 Návrh nařízení Bod odůvodnění 102
(102) V zájmu účinnosti a účelnosti by Komise měla kromě obecného hodnocení nařízení, jež má být provedeno do pěti let od jeho vstupu v platnost, po zahajovací fázi a na základě prvních tří let uplatňování tohoto nařízení, provést také hodnocení činností sboru a jeho struktury.
(102) Komise by měla provést obecné hodnocení tohoto nařízení a předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu. Tato zpráva by měla obsahovat především definici velmi velkých online platforem a průměrný měsíční počet aktivních příjemců této služby. Zpráva by se měla také věnovat provádění kodexů chování a povinností ustanovit zástupce usazeného v Unii a posoudit dopad podobných povinností uložených třetími zeměmi evropským poskytovatelům služeb působícím v zahraničí. Komise by měla zejména posoudit veškeré dopady nákladů spojených s podobnými požadavky, včetně ustanovení právního zástupce, zavedenými třetími zeměmi, na evropské poskytovatele služeb a dopady veškerých nových překážek znesnadňujících přístup na trh mimo Unii po přijetí tohoto nařízení. Komise by měla také posoudit dopad na schopnost evropských podniků a spotřebitelů získat přístup k produktům a službám ze zemí mimo Unii a nakupovat je.V zájmu účinnosti a účelnosti by Komise měla kromě obecného hodnocení nařízení, jež má být provedeno do tří let od jeho vstupu v platnost, po zahajovací fázi a na základě prvních tří let uplatňování tohoto nařízení, provést také hodnocení činností sboru a jeho struktury.
Pozměňovací návrh 99 Návrh nařízení Čl. 1 – název
Subject matter and scope
Subject matter
Pozměňovací návrh 100 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 – písm. c
c) pravidla pro provádění a vymáhání tohoto nařízení týkající se mimo jiné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány.
c) pravidla pro provádění a vymáhání požadavků uvedených v tomto nařízení týkající se mimo jiné spolupráce a koordinace mezi příslušnými orgány.
Pozměňovací návrh 101 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. b
b) stanovit jednotná pravidla pro bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, v němž jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině základních práv.
b) stanovit harmonizovaná pravidla pro bezpečné, přístupné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí, v němž jsou účinně chráněna základní práva zakotvená v Listině základních práv.
Pozměňovací návrh 102 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) prosazovat vysokou míru ochrany spotřebitelů a přispívat k většímu výběru pro spotřebitele, a přitom usnadňovat inovace, podporovat digitální transformaci a stimulovat hospodářský růst v rámci vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 103 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3
3. Toto nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské služby poskytované příjemcům služby, kteří mají místo usazení nebo bydliště v Unii, bez ohledu na místo usazení poskytovatelů těchto služeb.
vypouští se
Pozměňovací návrh 104 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 4
4. Toto nařízení se nevztahuje na služby, které nejsou zprostředkovatelskými službami, ani na požadavky uložené pro takové služby, a to bez ohledu na to, zda je dotyčná služba poskytována s využitím zprostředkovatelské služby.
vypouští se
Pozměňovací návrh 105 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 5
5. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:
vypouští se
a) směrnicí 2000/31/ES;
b) směrnicí 2010/13/ES;
c) právem Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících;
d) nařízením (EU) .../… o prevenci šíření teroristického obsahu online [jakmile bude přijato];
e) nařízením (EU) …./…. o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a směrnicí (EU) …./…, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení [jakmile budou přijaty];
f) nařízením (EU) 2019/1148;
g) nařízením (EU) 2019/1150;
h) právem Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně nařízení (EU) 2017/2394;
i) právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.
Pozměňovací návrh 106 Návrh nařízení Článek 1 a (nový)
Článek 1a
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na zprostředkovatelské služby poskytované příjemcům služby, kteří mají místo usazení nebo bydliště v Unii, bez ohledu na místo usazení poskytovatelů těchto služeb.
2. Toto nařízení se nevztahuje na služby, které nejsou zprostředkovatelskými službami, ani na požadavky uložené pro takové služby, a to bez ohledu na to, zda je dotyčná služba poskytována s využitím zprostředkovatelské služby.
3. Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená:
a) směrnicí 2000/31/ES;
b) směrnicí 2010/13/ES;
c) právem Unie v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, zejména pokud jde o směrnici (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu;
d) nařízením (EU) 2021/784 o potírání šíření teroristického obsahu online;
e) nařízením (EU) …./…. o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech a směrnicí (EU) …./…, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení [jakmile budou přijaty];
f) nařízením (EU) 2019/1148;
g) nařízením (EU) 2019/1150;
h) právem Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, včetně nařízení (EU) 2017/2394, nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků;
i) právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES.
j) směrnicí (EU) 2019/882;
k) směrnicí (EU) 2018/1972;
l) směrnicí 2013/11/EU.
4. Nejpozději do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise zveřejní pokyny týkající se vztahu mezi tímto nařízením a legislativními akty uvedenými v čl. 1a odst. 3.
Pozměňovací návrh 107 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a
a) „službami informační společnosti“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;
a) „službami informační společnosti“ služby definované v čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535;
Pozměňovací návrh 108 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b
b) „příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá příslušnou zprostředkovatelskou službu;
b) „příjemcem služby“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která využívá příslušnou zprostředkovatelskou službu za účelem vyhledání informací nebo jejich zpřístupnění;
Pozměňovací návrh 109 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. c
c) „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem jiným než provozování své obchodní či profesní činnosti;
c) „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;
Pozměňovací návrh 110 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d – návětí
d) „nabízením služeb v Unii“ umožnění právnickým nebo fyzickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele služeb informační společnosti, který má podstatné spojení s Unií; má se za to, že podstatné spojení s Unií existuje, jestliže má poskytovatel služeb provozovnu v Unii; při neexistenci takové provozovny se podstatné spojení posuzuje na základě zvláštních věcných kritérií, jako je:
d) „nabízením služeb v Unii“ umožnění právnickým nebo fyzickým osobám v jednom nebo více členských státech využívat služby poskytovatele služeb informační společnosti, který má podstatné spojení s Unií;
Pozměňovací návrh 111 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d – odrážka 1
— významný počet uživatelů v jednom nebo více členských států; nebo
vypouští se
Pozměňovací návrh 112 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d – odrážka 2
— zacílení činností na jeden nebo více členských států;
vypouští se
Pozměňovací návrh 113 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da) „podstatným spojením s Unií“ spojení poskytovatele s jedním nebo více členskými státy, které vyplývá buď ze skutečnosti, že je usazen v Unii, nebo pokud tam usazen není, ze skutečnosti, že poskytovatel svou činnost zaměřuje na jeden či více členských států;
Pozměňovací návrh 114 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. e
e) „obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém, či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;
e) „obchodníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém, či veřejném vlastnictví, která jedná, a to i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem přímo souvisejícím s jejím podnikáním, živností, řemeslem či povoláním;
Pozměňovací návrh 115 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f – odrážka 1
— služba „prostého přenosu“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti,
— služba „prostého přenosu“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti, včetně pomocných technických funkčních služeb,
Pozměňovací návrh 116 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f – odrážka 2
— služba „ukládání do mezipaměti“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnuje automatické dočasné přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co možná nejúčelnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost,
— služba „ukládání do mezipaměti“, která spočívá v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti a zahrnuje automatické dočasné přechodné ukládání informací, prováděné pouze pro co možná nejúčelnější následný přenos informací jiným příjemcům na jejich žádost,
Pozměňovací návrh 117 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. g
g) „nezákonným obsahem“ jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, a to bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;
g) „nezákonným obsahem“ jakékoli informace nebo činnost, včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb, které nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, a to bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva;
Pozměňovací návrh 118 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. h
h) „online platformou“ poskytovatel hostingové služby, který na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatnou a pouze pomocnou funkcí jiné služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace této funkce do jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;
h) „online platformou“ poskytovatel hostingové služby, který na žádost příjemce služby ukládá a veřejně šíří informace, ledaže je tato činnost nepodstatnou nebo pouze pomocnou funkcí jiné nebo hlavní služby a z objektivních a technických důvodů ji nelze používat bez této jiné služby a integrace této funkce do jiné služby není prostředkem k obcházení použitelnosti tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 119 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. k
k) „online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, včetně mobilních aplikací;
k) „online rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich částí a aplikací, včetně mobilních aplikací, které příjemcům služby umožňují přístup k příslušné zprostředkovatelské službě a interakci s ní;
Pozměňovací návrh 120 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. k a (nové)
ka) „důvěryhodným oznamovatelem“ subjekt, kterému tento status udělil koordinátor digitálních služeb;
Pozměňovací návrh 121 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. n
n) „reklamou“ informace určené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, zobrazované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně za účelem propagace těchto informací;
n) „reklamou“ informace určené a šířené k propagaci sdělení určité právnické nebo fyzické osoby bez ohledu na to, zda má komerční, nebo nekomerční účel, zobrazované online platformou na jejím online rozhraní za odměnu výslovně výměnou za propagaci této zprávy;
Pozměňovací návrh 122 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. n a (nové)
na) „odměnou“ ekonomická kompenzace spočívající v přímé či nepřímé platbě za poskytnuté služby, včetně případů, kdy poskytovatel zprostředkovatelské služby není přímo kompenzován příjemcem služby, nebo kdy příjemce služby dodává poskytovateli služby údaje, kromě případů, kdy jsou takové údaje shromažďovány pouze ke splnění zákonných požadavků;
Pozměňovací návrh 123 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. o
o) „doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;
o) „doporučovacím systémem“ plně či částečně automatizovaný systém, který online platforma používá k navrhování, upřednostňování nebo spravování určitých informací příjemcům služby na svém online rozhraní, mimo jiné jako výsledek vyhledávání iniciovaného příjemcem nebo na základě jiného způsobu stanovení relativního pořadí či významu zobrazovaných informací;
Pozměňovací návrh 124 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. p
p) „moderováním obsahu“ činnosti prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice tomuto obsahu či informacím ve vyhledávání nebo znemožnění přístupu k nim či jejich odstranění, nebo na možnost příjemců poskytovat tyto informace, jako je ukončení či pozastavení účtu příjemce;
p) „moderováním obsahu“ činnosti, ať už automatizované nebo neautomatizované, prováděné poskytovateli zprostředkovatelských služeb za účelem odhalení a určení nezákonného obsahu nebo informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami, jež poskytli příjemci služby, a zjednání nápravy, včetně přijatých opatření, která mají dopad na dostupnost, viditelnost a přístupnost tohoto nezákonného obsahu či informací, jako je přiřazení horší pozice tomuto obsahu či informacím ve vyhledávání nebo znemožnění přístupu k nim, jejich vyřazení z nabídky, demonetizace či jejich odstranění, nebo na možnost příjemců poskytovat tyto informace, jako je ukončení či pozastavení účtu příjemce;
Pozměňovací návrh 125 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. q
q) „podmínkami“ veškeré podmínky nebo specifikace bez ohledu na jejich název či formu, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci těchto služeb.
q) „podmínkami“ veškeré podmínky nebo specifikace poskytovatele služeb bez ohledu na jejich název či formu, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem zprostředkovatelských služeb a příjemci těchto služeb.
Pozměňovací návrh 126 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. q a (nové)
qa) „osobami se zdravotním postižením“ osoby se zdravotním postižením ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/882.
Pozměňovací návrh 127 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3
3. Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
3. Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
Pozměňovací návrh 128 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – návětí
1. V případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti není poskytovatel služby odpovědný za automatické dočasné přechodné ukládání těchto informací, které slouží pouze pro co možná nejúčelnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich žádost, pokud:
1. V případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytovaných příjemcem služby v komunikační síti není poskytovatel služby odpovědný za automatické dočasné přechodné ukládání těchto informací, které slouží pouze pro co možná nejúčelnější či bezpečnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich žádost, pokud poskytovatel služby:
Pozměňovací návrh 129 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
a) poskytovatel služby informace nemění;
a) informace nemění;
Pozměňovací návrh 130 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b) poskytovatel služby vyhoví podmínkám přístupu k informacím;
b) vyhoví podmínkám přístupu k informacím;
Pozměňovací návrh 131 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c) poskytovatel služby dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v tomto odvětví;
c) dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v odvětví;
Pozměňovací návrh 132 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d) poskytovatel služby nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v odvětví s cílem získat údaje o užívání informace a pokud
d) nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v odvětví s cílem získat údaje o užívání informace a pokud
Pozměňovací návrh 133 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e) poskytovatel služby urychleně přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložených informací nebo ke znemožnění přístupu k nim, jakmile zjistí, že informace byly na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění těchto informací nebo znemožnění přístupu k nim.
e) urychleně přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložených informací nebo ke znemožnění přístupu k nim, jakmile zjistí, že informace byly na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněny nebo k nim byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění těchto informací nebo znemožnění přístupu k nim.
Pozměňovací návrh 134 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
2. Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
2. Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
Pozměňovací návrh 135 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3
3. Odstavec1 se nepoužije s ohledem na odpovědnost online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, podle práva v oblasti ochrany spotřebitele, pokud tato online platforma předkládá dotyčné informace či jinak umožní dotyčnou konkrétní transakci způsobem, jenž průměrného spotřebitele, který je přiměřeně informovaný, vede k domněnce, že informace nebo výrobek či služba, které jsou předmětem transakce, jsou poskytovány samotnou online platformou nebo příjemcem služby, který jedná z jejího pověření nebo pod jejím dohledem.
3. Odstavec1 se nepoužije s ohledem na odpovědnost online platforem, které spotřebitelům umožňují uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, podle práva v oblasti ochrany spotřebitele, pokud tato online platforma předkládá dotyčné informace či jinak umožní dotyčnou konkrétní transakci způsobem, jenž spotřebitele vede k domněnce, že informace nebo výrobek či služba, které jsou předmětem transakce, jsou poskytovány samotnou online platformou nebo příjemcem služby, který jedná z jejího pověření nebo pod jejím dohledem.
Pozměňovací návrh 136 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4
4. Tímto článkem není dotčena možnost soudu nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
4. Tímto článkem není dotčena možnost justičního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právními řády členských států, aby protiprávní jednání ukončil nebo mu předešel.
Pozměňovací návrh 137 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1
Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se nepokládají za nezpůsobilé pro zproštění odpovědnosti podle článků 3, 4 a 5 pouze z toho důvodu, že provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu či jiné činnosti, jejichž cílem je odhalit, určit a odstranit nezákonný obsah či k němu znemožnit přístup, nebo přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky práva Unie, včetně požadavků stanovených v tomto nařízení.
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se nepokládají za nezpůsobilé pro zproštění odpovědnosti podle článků 3, 4 a 5 pouze z toho důvodu, že provádějí dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu či přijímají opatření, jejichž cílem je odhalit, určit a odstranit nezákonný obsah či k němu znemožnit přístup, nebo přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, včetně Listiny a požadavků stanovených v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 138 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
1a. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zajistí, aby provedená dobrovolná vyšetřování z vlastního podnětu a opatření přijatá podle odstavce 1 byla účinná a konkrétní. K těmto vyšetřováním z vlastního podnětu a opatřením jsou zavedeny odpovídající záruky, například lidský dohled, dokumentace nebo jiné dodatečné opatření, které zajistí a prokáže, že tato vyšetřování a opatření jsou přesná, nediskriminační, přiměřená, transparentní a nevedou k nadměrnému odstraňování obsahu. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vynaloží veškeré úsilí k zajištění toho, aby v případech, kdy se používají automatizované prostředky, byla daná technologie natolik spolehlivá, aby v maximální možné míře omezila míru chyb tehdy, pokud jsou informace nesprávně považovány za nezákonný obsah.
Pozměňovací návrh 139 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1
Poskytovatelům zprostředkovatelských služeb se neukládá obecná povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti či okolnosti, které naznačují protiprávní činnost.
1. Poskytovatelům zprostředkovatelských služeb se neukládá ani de jure, ani de facto obecná povinnost sledovat automatizovanými či neautomatizovanými prostředky informace, které přenášejí nebo ukládají, ani aktivně vyhledávat skutečnosti či okolnosti, které naznačují protiprávní činnost, nebo sledovat chování fyzických osob.
Pozměňovací návrh 140 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nemají povinnost používat automatizované nástroje pro moderování obsahu nebo pro sledování chování fyzických osob.
Pozměňovací návrh 141 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 b (nový)
1b. Členské státy nebrání poskytovatelům zprostředkovatelských služeb nabízet služby šifrování mezi koncovými body.
Pozměňovací návrh 142 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 c (nový)
1c. Členské státy neukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb obecnou povinnost omezit anonymní využívání jejich služeb. Členské státy neukládají poskytovatelům zprostředkovatelských služeb povinnost obecně a bez rozdílu uchovávat osobní údaje příjemců jejich služeb. Jakékoli cílené uchovávání údajů konkrétního příjemce nařizuje justiční orgán v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 520/rev Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 d (nový)
1d. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES, poskytovatelé služeb vynaloží přiměřené úsilí, aby umožnili využívání služby a platbu za ni bez shromažďování osobních údajů příjemce.
Pozměňovací návrh 143 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k přijetí opatření proti určité položce nezákonného obsahu, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o provedení příkazů s upřesněním přijatých opatření a okamžiku jejich přijetí.
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k přijetí opatření proti jedné či více položkám nezákonného obsahu, jenž obdržely prostřednictvím bezpečného komunikačního kanálu a který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o provedení příkazů s upřesněním přijatých opatření a okamžiku jejich přijetí.
Pozměňovací návrh 144 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 (nová)
— odkaz na právní základ příkazu;
Pozměňovací návrh 145 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
— odůvodnění s vysvětlením toho, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na konkrétní ustanovení práva Unie či vnitrostátního práva, jež bylo porušeno,
— dostatečně podrobné odůvodnění s vysvětlením toho, proč dané informace představují nezákonný obsah, s odkazem na konkrétní ustanovení práva Unie či vnitrostátního práva v souladu s právem Unie,
Pozměňovací návrh 146 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1 a (nová)
— identifikační údaje orgánu, který příkaz vydal, včetně data, časového razítka a elektronického podpisu orgánu, které příjemci umožní příkaz ověřit, a kontaktních údajů kontaktní osoby v rámci daného orgánu;
Pozměňovací návrh 147 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
— jednu či více přesných jednotných adres zdroje (URL) a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikaci dotyčného nezákonného obsahu,
— jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, jako např. přesná adresa nebo adresy zdroje (URL), pokud je to třeba nebo pokud přesné elektronické umístění nelze identifikovat; jednu či více přesných jednotných adres zdroje (URL) a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikaci dotyčného nezákonného obsahu,
Pozměňovací návrh 148 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3
— informace o opravných prostředcích, jež mají k dispozici poskytovatel služby a příjemce služby, který obsah poskytl;
— snadno srozumitelné informace o mechanismech opravných prostředků, jež mají k dispozici poskytovatel služby a příjemce služby, který obsah poskytl, včetně lhůt pro podání odvolání;
Pozměňovací návrh 149 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. a – odrážka 3 a (nová)
— je-li to nezbytné a přiměřené, rozhodnutí nezveřejnit informace o odstranění obsahu nebo znemožnění přístupu k němu z důvodů veřejné bezpečnosti, jako je prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání závažné trestné činnosti, nejvýše po dobu šesti týdnů od tohoto rozhodnutí;
Pozměňovací návrh 150 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
b) územní působnost příkazu na základě platných právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů, včetně Listiny základních práv, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva nepřesahuje rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle;
b) územní působnost příkazu na základě platných právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie, včetně Listiny základních práv, a v relevantních případech obecných zásad mezinárodního práva nepřesahuje rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle; územní působnost příkazu je omezena na území členského státu, který příkaz vydal, ledaže nezákonnost obsahu vyplývá přímo z práva Unie nebo předmětná práva vyžadují širší územní působnost v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;
Pozměňovací návrh 151 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
c) příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem10.
c) příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem 10, nebo je vyhotoven v jednom z úředních jazyků členského státu, který příkaz vydává proti konkrétní položce nezákonného obsahu; v takovém případě může kontaktní místo poskytovatele služeb požádat příslušný orgán o zajištění překladu do jazyka uvedeného poskytovatelem;
Pozměňovací návrh 152 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca) příkaz je v souladu s článkem 3 směrnice 2000/31/ES;
Pozměňovací návrh 153 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – písm. c b (nové)
cb) pokud za hostování konkrétních položek nezákonného obsahu odpovídá více než jeden poskytovatel zprostředkovatelských služeb, je příkaz vydán nejvhodnějšímu poskytovateli, který má technickou a provozní schopnost proti těmto konkrétním položkám zakročit.
Pozměňovací návrh 154 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a. Komise přijme po konzultaci se sborem v souladu s článkem 70 prováděcí akty, kterými se stanoví konkrétní šablona a forma těchto příkazů, jak je uvedeno v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 155 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 b (nový)
2b. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří obdrželi příkaz, mají právo na účinnou právní ochranu. Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení se může rozhodnout, že bude jménem poskytovatele zasahovat do jakýchkoli opravných prostředků, odvolání nebo jiných právních postupů ve vztahu k příkazu.
Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení může požádat orgán, který příkaz vydal, aby příkaz stáhl či zrušil nebo upravil územní působnost příkazu jen na to, co je nezbytně nutné. Pokud je tato žádost odmítnuta, má koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení právo požádat justiční orgány členských států, které příkaz vydaly, o zrušení, ukončení či úpravu účinku příkazu. Takové řízení se dokončí bez zbytečného odkladu.
Pozměňovací návrh 156 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 c (nový)
2c. Pokud poskytovatel nemůže příkazu k odstranění vyhovět, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace umožňující jeho provedení, neprodleně o tom informuje justiční či správní orgán, který příkaz vydal, a požádá o nezbytné vysvětlení.
Pozměňovací návrh 157 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 d (nový)
2d. Orgán, který příkaz vydal, předá daný příkaz a informace ohledně provedení příkazu obdržené od poskytovatele zprostředkovatelských služeb koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.
Pozměňovací návrh 158 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4
4. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního v souladu s právem Unie.
4. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního a správního práva procesního v souladu s právem Unie, včetně Listiny základních práv.Orgány jednají v souladu s těmito právními předpisy a nesmí překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.
Pozměňovací návrh 159 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 4 a (nový)
4a. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly na žádost žadatele, jehož práva jsou nezákonným obsahem porušena, vydat příslušnému poskytovateli zprostředkovatelských služeb soudní příkaz v souladu s tímto článkem, aby tento obsah odstranil nebo k němu znemožnil přístup.
Pozměňovací návrh 160 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o jeho obdržení a provedení.
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb bez zbytečné prodlevy informují po obdržení příkazu k poskytnutí určitých informací o jednom či více konkrétních jednotlivých příjemcích služby, který obdržely prostřednictvím bezpečného komunikačního kanálu a který vydaly příslušné vnitrostátní justiční nebo správní orgány na základě platného práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie, orgán, který příkaz vydal, o jeho obdržení a provedení.
Pozměňovací návrh 161 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 (nová)
— identifikační údaje justičního nebo správního orgánu, který příkaz vydal, a ověření pravosti příkazu tímto orgánem, včetně data, časového razítka a elektronického podpisu orgánu, který příkaz k poskytnutí informací vydal;
Pozměňovací návrh 162 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 a (nová)
— odkaz na právní základ příkazu;
Pozměňovací návrh 163 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka -1 b (nová)
— jasné uvedení přesného elektronického umístění, jména účtu nebo jedinečného identifikátoru příjemce, o němž jsou požadovány informace;
Pozměňovací návrh 164 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
— odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený pro účely rozhodnutí ohledně dodržování platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů ze strany příjemců příslušných zprostředkovatelských služeb, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů,
— dostatečně podrobné odůvodnění s vysvětlením, k jakému účelu jsou informace požadovány a proč je požadavek na poskytnutí informací nezbytný a přiměřený pro účely rozhodnutí ohledně dodržování platných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů ze strany příjemců příslušných zprostředkovatelských služeb, ledaže takové odůvodnění nelze poskytnout z důvodů souvisejících s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů,
Pozměňovací návrh 165 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1 a (nová)
— pokud požadované informace představují osobní údaje ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, odůvodnění, že příkaz je v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů;
Pozměňovací návrh 166 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
— informace o opravných prostředcích, jež mají k dispozici dotyčný poskytovatel a příjemci služby;
— informace o opravných prostředcích, jež mají k dispozici dotyčný poskytovatel a příjemci služby, včetně lhůt pro podání odvolání;
Pozměňovací návrh 167 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2 a (nový)
— informaci o tom, zda by poskytovatel měl bez zbytečného prodlení informovat daného příjemce služby, včetně informace o požadovaných údajích; pokud jsou informace požadovány v souvislosti s trestním řízením, musí být žádost o tyto informace v souladu se směrnicí (EU) 2016/680 a informování daného příjemce služby o žádosti lze odložit na tak dlouho, jak je to nutné a přiměřené, aby nedošlo k narušení příslušného trestního řízení, s ohledem na práva podezřelých a obviněných a aniž jsou dotčena práva na obhajobu a účinnou právní ochranu. Tato žádost musí být řádně odůvodněna, musí specifikovat dobu trvání povinnosti zachovávat důvěrnost a musí být pravidelně přezkoumávána.
Pozměňovací návrh 168 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 – písm. c
c) příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem10.
c) příkaz je vyhotoven v jazyce oznámeném poskytovatelem a je zaslán na adresu kontaktního místa určeného poskytovatelem v souladu s článkem 10, nebo je vyhotoven v jednom z úředních jazyků členského státu, který příkaz vydává proti položce nezákonného obsahu;v takovém případě může kontaktní místo požádat příslušný orgán o zajištění překladu do jazyka uvedeného poskytovatelem;
Pozměňovací návrh 169 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a. Komise přijme po konzultaci se sborem v souladu s článkem 70 prováděcí akty, kterými se stanoví konkrétní šablona a forma příkazů uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 170 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 b (nový)
2b. Poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který obdržel příkaz, má právo na účinnou právní ochranu. Toto právo zahrnuje právo napadnout tento příkaz u justičních orgánů členského státu, v němž se nachází příslušný orgán vydávající příkaz, zejména pokud tento příkaz není v souladu s článkem 3 směrnice 2000/31/ES. Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení se může rozhodnout, že bude jménem poskytovatele zasahovat do jakýchkoli opravných prostředků, odvolání nebo jiných právních řízení ve vztahu k příkazu.
Koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení může požádat orgán, který příkaz vydal, aby příkaz stáhl či zrušil. Pokud je tato žádost odmítnuta, má koordinátor digitálních služeb v členském státě zřízení právo požádat justiční orgány členských států, které příkaz vydaly, o zrušení, ukončení či úpravu účinku příkazu. Takové řízení se dokončí bez zbytečného odkladu.
Pozměňovací návrh 171 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 c (nový)
2c. Pokud poskytovatel nemůže příkaz splnit, protože obsahuje zjevné chyby nebo neobsahuje dostatečné informace, které umožňují jeho provedení, bez zbytečného odkladu o tom informuje justiční nebo správní orgán, který tento informační příkaz vydal, a požádá o nezbytné vyjasnění.
Pozměňovací návrh 172 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 d (nový)
2d. Orgán, který vydal příkaz k poskytnutí určitých informací, předá tento příkaz a informace ohledně provedení příkazu obdržené od poskytovatele zprostředkovatelských služeb koordinátorovi digitálních služeb z členského státu vydávajícího orgánu.
Pozměňovací návrh 173 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 4
4. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního v souladu s právem Unie.
4. Podmínkami a požadavky stanovenými v tomto článku nejsou dotčeny požadavky podle vnitrostátního trestního práva procesního a správního práva procesního v souladu s právem Unie.
Pozměňovací návrh 174 Návrh nařízení Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Účinné opravné prostředky pro příjemce služby
1. Příjemci služby, jejichž obsah byl odstraněn podle článku 8 nebo jejichž informace byly požadovány podle článku 9, mají právo na účinné opravné prostředky ve vztahu k takovým příkazům, a případně i na obnovení obsahu v případě, že tento obsah splňoval podmínky, ale byl poskytovatelem služby mylně považován za nezákonný, aniž jsou dotčeny opravné prostředky dostupné podle směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2016/679.
2. Toto právo na účinné opravné prostředky se uplatňuje u justičního orgánu ve vydávajícím členském státě v souladu s vnitrostátním právem a zahrnuje možnost napadnout zákonnost opatření, včetně jeho nezbytnosti a přiměřenosti.
3. Koordinátoři digitálních služeb vytvoří vnitrostátní nástroje a pokyny pro příjemce služby, pokud jde o mechanismy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy platné na jejich území.
Pozměňovací návrh 175 Návrh nařízení Kapitola III – název
Povinnosti náležité péče pro transparentní a bezpečné online prostředí
Povinnosti náležité péče pro transparentní, přístupné a bezpečné online prostředí
Pozměňovací návrh 176 Návrh nařízení Čl. 10 – název
Kontaktní místa
Kontaktní místa pro orgány členských států, Komisi a sbor
Pozměňovací návrh 177 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zřídí jednotné kontaktní místo umožňující přímou komunikaci elektronickými prostředky s orgány členských států, Komisí a sborem uvedeným v článku 47 za účelem uplatňování tohoto nařízení.
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb určí jednotné kontaktní místo, které jim umožní přímo komunikovat elektronickými prostředky s orgány členských států, Komisí a sborem uvedeným v článku 47 za účelem uplatňování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 178 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní informace nezbytné pro snadnou identifikaci jejich jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi.
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb sdělí orgánům členských států, Komisi a sboru informace nezbytné pro snadnou identifikaci jejich jednotných kontaktních míst a komunikaci s nimi, včetně jména, emailové adresy, fyzické adresy a telefonního čísla, a zajistí pravidelnou aktualizaci těchto informací.
Pozměňovací návrh 179 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
2a. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou zřídit pro účely tohoto nařízení stejné jednotné kontaktní místo a jiné jednotné kontaktní místo, jak vyžaduje jiné právo Unie. Poskytovatel přitom o tomto rozhodnutí informuje Komisi.
Pozměňovací návrh 180 Návrh nařízení Článek 10 a (nový)
Článek 10 a
Kontaktní místa pro příjemce služeb
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb určí jednotné kontaktní místo, které umožní příjemcům služeb, aby s nimi komunikovali přímo.
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zejména poskytnou příjemcům služeb možnost komunikovat s nimi rychlými, přímými a účinnými prostředky komunikace, tj. prostřednictvím telefonu, e-mailových adres, elektronických kontaktních formulářů, chatbotů nebo výměny rychlých zpráv, jakož i fyzické adresy provozovny poskytovatele zprostředkovatelských služeb, a to uživatelsky vstřícným a snadno přístupným způsobem. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb také příjemcům služeb umožní, aby si zvolili prostředky přímé komunikace, které nezahrnují pouze automatizované nástroje.
3. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vyvinou veškeré rozumné úsilí, aby zaručili vyčlenění dostatečných lidských a finančních zdrojů na to, aby zajistili rychlou a účinnou komunikaci podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 181 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří nemají v Unii provozovnu, nabízejí však v Unii služby, ustanoví písemně určitou právnickou nebo fyzickou osobu jako svého právního zástupce v jednom z členských států, v nichž poskytovatel nabízí své služby.
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří nemají v Unii provozovnu, nabízejí však v Unii služby, ustanoví písemně určitou právnickou nebo fyzickou osobu, aby jednala jako jejich právní zástupce v jednom z členských států, v nichž poskytovatel nabízí své služby.
Pozměňovací návrh 182 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb pověří svého právního zástupce v tom smyslu, že se na něj vedle poskytovatele nebo místo něho mohou obracet orgány členských států, Komise a sbor ohledně všech otázek, které jsou nezbytné pro přijetí, plnění a vymáhání rozhodnutí vydaných v souvislosti s tímto nařízením. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb poskytnou svému právnímu zástupci potřebné pravomoci a prostředky ke spolupráci s orgány členských států, Komisí a sborem a k plnění těchto rozhodnutí.
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb pověří svého právního zástupce v tom smyslu, že se na něj vedle poskytovatele nebo místo něho mohou obracet orgány členských států, Komise a sbor ohledně všech otázek, které jsou nezbytné pro přijetí, plnění a vymáhání rozhodnutí vydaných v souvislosti s tímto nařízením. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb poskytnou svému právnímu zástupci potřebné pravomoci a dostatečné prostředky s cílem zaručit jejich účinnou a včasnou spolupráci s orgány členských států, Komisí a sborem a k plnění veškerých těchto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 183 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 4
4. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb sdělí jméno, adresu, adresu elektronické pošty a telefonní číslo svého právního zástupce koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, ve kterém má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen. Zajistí, aby tyto informace byly aktuální.
4. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb sdělí jméno, korespondenční adresu, adresu elektronické pošty a telefonní číslo svého právního zástupce koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, ve kterém má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen. Zajistí, aby tyto informace byly aktuální. Koordinátor digitálních služeb v členském státě, v němž má tento právní zástupce bydliště nebo je usazen, vynaloží po obdržení těchto informací přiměřené úsilí, aby posoudil jejich platnost.
Pozměňovací návrh 477 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 5 a (nový)
5a. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými či středními podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES a kterým se po vynaložení přiměřeného úsilí nepodařilo získat služby právního zástupce, mají možnost požádat koordinátora digitálních služeb členského státu, ve kterém chce jejich podnik získat právního zástupce, aby usnadnil další spolupráci a doporučil možná řešení, včetně možností pro kolektivní zastoupení.
Pozměňovací návrh 513 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách informace o veškerých omezeních, která uplatňují v souvislosti s využíváním jejich služby s ohledem na informace poskytnuté příjemci služeb. Mezi tyto informace patří informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidském přezkumu. Informace se uvedou srozumitelnou a jednoznačnou formou a zveřejní ve snadno přístupném formátu.
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb používají spravedlivé, nediskriminační a transparentní podmínky. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb vypracují tyto podmínky v jasném, uživatelsky vstřícném a jednoznačném znění a zveřejní je ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu v jazycích členského státu, do nějž služba směřuje.Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb ve svých podmínkách respektují svobodu projevu, svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a další základní práva a svobody zakotvené v Listině, jakož i předpisy vztahující se na sdělovací prostředky v Unii.
Pozměňovací návrh 186 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 a (nový)
1a. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách informace o veškerých omezeních nebo změnách, jež uplatňují v souvislosti s využíváním své služby s ohledem na obsah poskytnutý příjemcům služeb. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb uvedou také snadno přístupné informace o právu příjemců ukončit používání jejich služby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb rovněž uvedou informace o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných poskytovateli zprostředkovatelských služeb za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidském přezkumu.
Pozměňovací návrh 187 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 b (nový)
1b. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb neprodleně informují příjemce služby o jakékoli významné změně podmínek a poskytnou vysvětlení.
Pozměňovací návrh 188 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 c (nový)
1c. Pokud je zprostředkovatelská služba primárně zaměřena na nezletilé osoby nebo je jimi převážně využívána, vysvětlí poskytovatel podmínky a omezení využívání služby způsobem, kterému nezletilé osoby rozumějí.
Pozměňovací návrh 189 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně použitelných základních práv příjemců služby, jak jsou zakotvena v Listině základních práv.
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb postupují při uplatňování a vymáhání omezení uvedených v odstavci 1 spravedlivě, transparentně, soudržně, s náležitou péčí, včas, nikoli svévolně, nediskriminačně a přiměřeně, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně použitelných základních práv příjemců služby, jak jsou zakotvena v Listině základních práv.
Pozměňovací návrh 190 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 a (nový)
2a. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb poskytnou příjemcům služeb snadno přístupné stručné shrnutí podmínek ve strojově čitelném formátu a v jasném, uživatelsky vstřícném a jednoznačném znění. Ve shrnutí jsou uvedeny hlavní body požadavků na informace, včetně možnosti snadno odstoupit od nepovinných ustanovení a včetně dostupných prostředků nápravy.
Pozměňovací návrh 191 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 b (nový)
2b. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou k objasnění hlavních prvků požadavků na informace použít grafické prvky, například ikony či obrázky.
Pozměňovací návrh 192 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 c (nový)
2c. Velmi velké online platformy ve smyslu článku 25 zveřejní své podmínky v úředních jazycích všech členských států, ve kterých nabízejí své služby.
Pozměňovací návrh 193 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 d (nový)
2d. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nesmí požadovat od jiných příjemců služeb než obchodníků, aby za účelem využívání služby zveřejnili svou právní totožnost.
Pozměňovací návrh 538 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 e (nový)
2e. Podmínky poskytovatelů zprostředkovatelských služeb musí být v souladu se základními zásadami základních práv zakotvenými v Listině.
Pozměňovací návrh 539 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 f (nový)
2f. Podmínky, které nejsou v souladu s tímto článkem, nejsou pro příjemce závazné.
Pozměňovací návrh 194 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – návětí
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně jednoznačné, snadno srozumitelné a podrobné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména informace o:
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb zveřejní alespoň jednou ročně ve standardizovaném a strojově čitelném formátu a ve snadno přístupné formě jednoznačné, snadno srozumitelné a podrobné zprávy o veškerém moderování obsahu, které prováděli v příslušném období. Tyto zprávy obsahují v relevantních případech zejména informace o:
Pozměňovací návrh 195 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – písm. a
a) počtu příkazů obdržených od orgánů členských států v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, včetně příkazů vydaných v souladu s články 8 a 9, a o průměrné době potřebné pro přijetí opatření uvedených v těchto příkazech;
a) počtu příkazů obdržených od orgánů členských států v rozdělení podle druhu daného nezákonného obsahu, včetně příkazů vydaných v souladu s články 8 a 9, a o průměrné době potřebné pro informování orgánu, který příkaz vydal, o jeho přijetí a o jeho provedení;
Pozměňovací návrh 196 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) v relevantních případech úplném počtu moderátorů obsahu přidělených každému úřednímu jazyku v jednotlivých členských státech a kvalitativní popis toho, zda a jak se používají automatizované nástroje moderování obsahu v každém úředním jazyce;
Pozměňovací návrh 197 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – písm. b
b) počtu oznámení podaných v souladu s článkem 14 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo podmínek poskytovatele, a o průměrné době potřebné pro přijetí příslušného opatření;
b) počtu oznámení podaných v souladu s článkem 14 v rozdělení podle druhu daného údajného nezákonného obsahu, počtu oznámení odeslaných důvěryhodnými oznamovateli, o veškerých opatřeních přijatých na základě těchto oznámení s rozlišením, zda bylo opatření přijato na základě právních předpisů, nebo podmínek poskytovatele, a o průměrné a střední době potřebné pro přijetí příslušného opatření; poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou doplnit další informace o důvodech týkajících se průměrné doby pro přijetí opatření;
Pozměňovací návrh 198 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – písm. c
c) moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a možnosti příjemců poskytovat informace, a to v rozdělení podle druhu důvodu a základu pro přijetí těchto opatření;
c) smysluplné a komplexní informace o moderování obsahu z vlastního podnětu poskytovatele, včetně využívání automatizovaných nástrojů, počtu a druhu přijatých opatření, která ovlivňují dostupnost, viditelnost a přístupnost informací poskytnutých příjemci služby, a možnosti příjemců poskytovat informace, a to v rozdělení podle druhu důvodu a základu pro přijetí těchto opatření, jakož i, je-li to relevantní, o přijatých opatřeních za účelem poskytování školení a podpory zaměstnancům, kteří jsou zapojeni do moderování obsahu, a zajištění toho, aby nebyl dotčen obsah neporušující autorské právo;
Pozměňovací návrh 199 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 – písm. d
d) počtu stížností obdržených prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku17, základu těchto stížností, rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, průměrné době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena.
d) počtu stížností obdržených prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku17, základu těchto stížností, rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, průměrné a střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena.
Pozměňovací návrh 200 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a. Poskytnuté informace jsou rozčleněny podle členských států, v nichž jsou služby nabízeny, a uvedeny pro Unii jako celek.
Pozměňovací návrh 201 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2
2. Odstavec 1 se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES a kteří zároveň nespadají mezi velmi velké online platformy.
Pozměňovací návrh 202 Návrh nařízení Článek 13 a (nový)
Článek 13a
Koncepce a uspořádání online rozhraní
1. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb nesmí využívat strukturu, funkci nebo způsob fungování svého online rozhraní nebo jakékoli jeho části k narušení nebo omezení možnosti příjemců služeb činit svobodná, nezávislá a informovaná rozhodnutí nebo volby. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb se zdrží zejména toho, aby:
a) zviditelňovali jakoukoli možnost souhlasu při žádosti příjemce služby o rozhodnutí;
b) opakovaně žádali, aby příjemce služby udělil souhlas se zpracováním údajů, pokud bylo udělení tohoto souhlasu odmítnuto podle čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679, a to bez ohledu na rozsah účelu tohoto zpracování, zejména tím, že předloží nabídku, která narušuje uživatelskou zkušenost;
c) naléhali na příjemce služby, aby změnil nastavení či konfiguraci služby poté, co příjemce již provedl volbu;
d) učinili zrušení služby výrazně obtížnějším než přihlášení se k této službě; nebo
e) požadovali souhlas, pokud příjemce služby uplatňuje své právo vznést námitku automatizovanými prostředky za použití technických specifikací v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679.
Tímto odstavcem není dotčeno nařízení (EU) 2016/679.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci za účelem aktualizace seznamu praktik uvedených v odstavci 1.
3. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb případně upraví své konstrukční prvky tak, aby zajistili vysokou úroveň ochrany soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých osob.
Pozměňovací návrh 203 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 – návětí
2. Mechanismy uvedené v odstavci 1 usnadňují podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení, na jejichž základě může hospodářský subjekt jednající s náležitou péčí určit nezákonnost dotyčného obsahu. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání oznámení obsahujících všechny tyto prvky:
2. Mechanismy uvedené v odstavci 1 usnadňují podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných oznámení. Za tímto účelem přijmou poskytovatelé nezbytná opatření, aby umožnili a usnadnili podávání platných oznámení obsahujících všechny tyto prvky:
Pozměňovací návrh 204 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa) je-li to možné, důkazy, které žádost odůvodňují;
Pozměňovací návrh 205 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 – písm. b
b) jednoznačný údaj o elektronickém umístění těchto informací, zejména přesnou jednotnou adresu nebo adresy zdroje (URL) a v případě potřeby dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah;
b) případně jednoznačný údaj o přesném elektronickém umístění těchto informací, například přesnou jednotnou adresu nebo adresy zdroje (URL) nebo, v případě potřeby, dodatečné informace umožňující identifikovat nezákonný obsah podle typu obsahu a konkrétního typu hostingové služby;
Pozměňovací návrh 206 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3
3. Má se za to, že oznámení, která obsahují prvky uvedené v odstavci 2, vedou pro účely článku 5 ke zjištění dotyčné informace či povědomí o ní.
3. Má se za to, že oznámení, která obsahují prvky uvedené v odstavci 2, na jejichž základě je poskytovatel hostingových služeb jednající s péčí schopen zjistit nezákonnost dotyčného obsahu bez provedení právního nebo věcného šetření, vedou pro účely článku 5 ke zjištění dotyčné informace či povědomí o ní.
Pozměňovací návrh 207 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 3 a (nový)
3a. Informace, které byly předmětem oznámení, zůstávají přístupné, dokud probíhá posouzení jejich zákonnosti, aniž je dotčeno právo poskytovatelů hostingových služeb uplatňovat své podmínky. Poskytovatelé hostingových služeb nenesou odpovědnost za neodstranění oznámených informací v době, kdy probíhá posouzení zákonnosti.
Pozměňovací návrh 208 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 4
4. Pokud oznámení obsahuje jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich adresu elektronické pošty, zašle poskytovatel hostingových služeb této osobě či subjektu neprodleně potvrzení o obdržení oznámení.
4. Pokud oznámení obsahuje jméno osoby nebo název subjektu podávajících oznámení a jejich adresu elektronické pošty, zašle poskytovatel hostingových služeb této osobě či subjektu bez zbytečné prodlevy potvrzení o obdržení oznámení.
Pozměňovací návrh 209 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 5
5. Poskytovatel bez zbytečné prodlevy též uvědomí tuto osobu či subjekt o svém rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne informace o dostupných opravných prostředcích v souvislosti s tímto rozhodnutím.
5. Poskytovatel bez zbytečné prodlevy též uvědomí tuto osobu či subjekt o svém opatření s ohledem na informace, jichž se oznámení týká, a poskytne informace o dostupných opravných prostředcích.
Pozměňovací návrh 210 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 5 a (nový)
5a. Je zajištěna anonymita osob, které podaly oznámení, vůči příjemci služby, který poskytl obsah, s výjimkou případů podezření na porušení práv na ochranu osobnosti nebo práv duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh 211 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 6
6. Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, objektivně a s náležitou péčí. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou v potvrzení podle odstavce 4 informace o jejich použití.
6. Poskytovatelé hostingových služeb vyřizují veškerá oznámení, která obdrží na základě mechanismů uvedených v odstavci 1, a přijímají rozhodnutí s ohledem na informace, jichž se oznámení týkají, včas, s náležitou péčí, nediskriminačně a nikoli svévolně. Pokud při tomto vyřizování nebo rozhodování používají automatizované postupy, uvedou v potvrzení podle odstavce 4 informace o jejich použití. Pokud poskytovatel nemá technickou, provozní nebo smluvní schopnost zakročit proti příslušnému nezákonnému obsahu, může poskytovateli, který má přímou kontrolu nad tímto nezákonným obsahem, předat oznámení a zároveň informovat oznamující osobu nebo subjekt a příslušného koordinátora digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 212 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 1
1. Pokud se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit určité informace poskytnuté příjemci služby nebo znemožnit přístup k těmto informacím, a to bez ohledu na prostředky použité ke zjištění, identifikaci nebo odstranění těchto informací či znemožnění přístupu k nim a důvod tohoto rozhodnutí, informuje o svém rozhodnutí příjemce nejpozději v okamžiku odstranění informací či znemožnění přístupu k nim a poskytne jasné a konkrétní odůvodnění tohoto rozhodnutí.
1. Pokud se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit určité informace poskytnuté příjemci služby, přiřadit jim horší pozici, znemožnit k nim přístup či přijmout jiná opatření ve vztahu k těmto informacím, a to bez ohledu na prostředky použité ke zjištění, identifikaci nebo odstranění těchto informací či znemožnění přístupu k nim a důvod tohoto rozhodnutí, informuje o svém rozhodnutí příjemce nejpozději v okamžiku odstranění informací či znemožnění přístupu k nim a poskytne jasné a konkrétní odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Tato povinnost neplatí, pokud se jedná o klamavý obchodní obsah ve velkém objemu nebo pokud byl justičním nebo donucovacím orgánem poskytovatel požádán, aby příjemce neinformoval z důvodu probíhajícího trestního vyšetřování, dokud nebude vyšetřování uzavřeno.
Pozměňovací návrh 213 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. a
a) to, zda rozhodnutí znamená buď odstranění informací, nebo znemožnění přístupu k nim, a v relevantních případech územní působnost znemožnění přístupu;
a) to, zda opatření znamená odstranění informací, znemožnění přístupu k nim, přiřazení horší pozice či jiný postup ve vztahu k těmto informacím, a v relevantních případech územní působnost a časovou platnost opatření, včetně vysvětlení, proč v případě, kdy bylo přijato opatření podle článku 14, opatření nepřesáhlo rámec toho, co je nezbytně nutné k dosažení jeho cíle;
Pozměňovací návrh 214 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. b
b) skutečnosti a okolnosti, z nichž rozhodnutí vychází, v relevantních případech včetně toho, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení podaného podle článku 14;
b) skutečnosti a okolnosti, z nichž opatření vychází, v relevantních případech včetně toho, zda bylo opatření přijato na základě oznámení podaného podle článku 14 nebo na základě dobrovolného šetření z vlastního podnětu nebo na příkaz vydaný v souladu s článkem 8, a případně identitu oznamovatele;
Pozměňovací návrh 215 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. c
c) v relevantních případech informace o použití automatizovaných postupů při přijímání rozhodnutí, včetně toho, zda bylo rozhodnutí přijato s ohledem na obsah zjištěný či identifikovaný pomocí automatizovaných postupů;
c) v relevantních případech informace o použití automatizovaných postupů při přijímání opatření, včetně toho, zda bylo opatření přijato s ohledem na obsah zjištěný či identifikovaný pomocí automatizovaných postupů;
Pozměňovací návrh 216 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. d
d) týká-li se rozhodnutí údajně nezákonného obsahu, odkaz na příslušný právní základ a vysvětlení, proč se informace z tohoto důvodu pokládají za nezákonný obsah;
d) týká-li se opatření údajně nezákonného obsahu, odkaz na příslušný právní základ a vysvětlení, proč se informace z tohoto důvodu pokládají za nezákonný obsah;
Pozměňovací návrh 217 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. e
e) jestliže se rozhodnutí zakládá na údajné neslučitelnosti informací s podmínkami poskytovatele, odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné s příslušným(i) ustanovením(i);
e) jestliže se opatření zakládá na údajné neslučitelnosti informací s podmínkami poskytovatele, odkaz na příslušný smluvní základ a vysvětlení, proč se informace pokládají za neslučitelné s příslušným(i) ustanovením(i);
Pozměňovací návrh 218 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 2 – písm. f
f) informace o opravných prostředcích, které má příjemce služby s ohledem na rozhodnutí k dispozici, zejména prostřednictvím interních mechanismů vyřizování stížností, mimosoudního řešení sporů a soudní nápravy.
f) jasné a uživatelsky vstřícné informace o opravných prostředcích, které má příjemce služby s ohledem na opatření k dispozici, případně zejména prostřednictvím interních mechanismů vyřizování stížností, mimosoudního řešení sporů a soudní nápravy.
Pozměňovací návrh 219 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 4
4. Poskytovatelé hostingových služeb zveřejní rozhodnutí a odůvodnění podle odstavce 1 ve veřejně přístupné databázi spravované Komisí. Tyto informace neobsahují osobní údaje.
4. Poskytovatelé hostingových služeb zveřejní alespoň jednou ročně opatření a odůvodnění podle odstavce 1 ve veřejně přístupné, strojově čitelné databázi spravované a zveřejňované Komisí. Tyto informace neobsahují osobní údaje.
Pozměňovací návrh 220 Návrh nařízení Článek 15 a (nový)
Článek 15a
Oznámení podezření na trestné činy
1. Pokud poskytovatel hostingových služeb získá informace vedoucí k podezření, že došlo či dochází ke spáchání závažného trestného činu bezprostředně ohrožujícího život či bezpečnost osob nebo že je takový trestný čin plánován, neprodleně o svém podezření informuje donucovací nebo justiční orgány dotyčného členského státu či členských států a na požádání jim poskytne veškeré dostupné příslušné informace.
2. Nemůže-li poskytovatel hostingových služeb s přiměřenou jistotou dotčený členský stát určit, informuje donucovací orgány členského státu, v němž je usazen nebo v němž má svého právního zástupce, a může vyrozumět Europol.
Pro účely tohoto článku je dotčeným členským státem členský stát, v němž podle podezření došlo nebo dochází k předmětnému trestnému činu či v němž má být trestný čin spáchán, nebo členský stát, v němž má bydliště či se nachází podezřelý pachatel, nebo členský stát, v němž má bydliště či se nachází oběť předmětného údajného trestného činu. Pro účely tohoto článku předají členské státy seznam svých příslušných donucovacích nebo justičních orgánů Komisi.
3. Pokud informovaný orgán nevydá jiný pokyn, poskytovatel hostingových služeb obsah odstraní nebo jej zablokuje.
4. Informace získané donucovacími nebo justičními orgány členského státu v souladu s odstavcem 1 nesmějí být použity k jiným účelům než k těm, které přímo souvisejí s oznámeným jednotlivým závažným trestným činem.
5. Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví vzor oznámení podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 221 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1
Tento oddíl se nevztahuje na online platformy, které jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES.
1. Tento oddíl se nevztahuje na online platformy, které jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES a které nespadají mezi velmi velké online platformy podle článku 25.
2. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mohou podat odůvodněnou žádost o výjimku z požadavků tohoto oddílu, a to za předpokladu, že:
a) nepředstavují významná systémová rizika a mají omezenou expozici nezákonnému obsahu; a
b) spadají mezi neziskové podniky nebo střední podniky ve smyslu přílohy doporučení 2003/361/ES.
3. Žádost se podává koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, který provede předběžné posouzení. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení předá žádost Komisi spolu se svým posouzením a případně s doporučením pro rozhodnutí Komise. Komise tuto žádost posoudí a po konzultaci se sborem může přiznat úplnou či částečnou výjimku z požadavků uvedených v tomto oddíle.
4. Pokud Komise takovou výjimku udělí, sleduje její uplatňování poskytovatelem zprostředkovatelských služeb s cílem zajistit dodržování podmínek pro uplatňování výjimky.
5. Na žádost sboru, koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo poskytovatele nebo z vlastního podnětu může Komise výjimku přezkoumat nebo ji zcela nebo zčásti zrušit.
6. Komise vede seznam všech přiznaných výjimek a jejich podmínek a tento seznam zveřejní.
7. Komise je zmocněna k přijetí aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, pokud jde o postup provádění systému výjimek v souvislosti s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 222 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. a
a) rozhodnutí o odstranění informací či znemožnění přístupu k nim;
a) rozhodnutí o odstranění informací, přeřazení těchto informací na nižší pozici nebo uložení jiných opatření, jež omezují viditelnost či dostupnost informací nebo přístup k nim;
Pozměňovací návrh 223 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. b
b) rozhodnutí o pozastavení či ukončení poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně;
b) rozhodnutí o pozastavení či ukončení nebo omezení poskytování služby příjemcům, a to zcela nebo částečně;
Pozměňovací návrh 224 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) rozhodnutí omezit schopnost zpeněžit obsah poskytovaný příjemci.
Pozměňovací návrh 225 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
1a. Má se za to, že lhůta nejméně šesti měsíců stanovená v odstavci 1 začíná dnem, kdy je příjemce služby informován o rozhodnutí v souladu s článkem 15.
Pozměňovací návrh 226 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2
2. Online platformy zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné, uživatelsky přívětivé a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností.
2. Online platformy zajistí, aby jejich interní systémy pro vyřizování stížností byly snadno přístupné, a to i pro osoby se zdravotním postižením a nezletilé osoby, a nediskriminační a aby umožňovaly a usnadňovaly podávání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností. Online platformy stanoví ve svých podmínkách pravidla svého interního systému pro vyřizování stížností jasným, uživatelsky vstřícným a snadno přístupným způsobem.
Pozměňovací návrh 227 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 3
3. Online platformy vyřizují stížnosti podané prostřednictvím jejich interního systému pro vyřizování stížností včas, objektivně a s náležitou péčí. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby online platforma nepovažovala informace, jichž se stížnost týká, za nezákonné a neslučitelné se svými podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje pozastavení či ukončení služby nebo účtu, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečné prodlevy zruší.
3. Online platformy vyřizují stížnosti podané prostřednictvím svého interního systému pro vyřizování stížností včasným, nediskriminačním, nikoli svévolným způsobem a s náležitou péčí, a to do deseti pracovních dnů ode dne, kdy online platforma stížnost obdržela. Pokud stížnost obsahuje dostatečné důvody k tomu, aby online platforma nepovažovala informace, jichž se stížnost týká, za nezákonné a neslučitelné se svými podmínkami, nebo pokud obsahuje informace, z nichž vyplývá, že jednání stěžovatele neodůvodňuje pozastavení či ukončení služby nebo účtu, rozhodnutí uvedené v odstavci 1 bez zbytečné prodlevy zruší.
Pozměňovací návrh 228 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 5
5. Online platformy zajistí, aby rozhodnutí podle odstavce 4 nebyla přijímána výhradně na základě automatizovaných postupů.
5. Online platformy zajistí, aby příjemci služby měli v případě potřeby možnost v době podání stížnosti kontaktovat pověřenou osobu a aby rozhodnutí podle odstavce 4 nebyla přijímána výhradně na základě automatizovaných postupů. Online platforma zajistí, aby rozhodnutí přijímali kvalifikovaní zaměstnanci.
Pozměňovací návrh 229 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 5 a (nový)
5a. Příjemci služeb mají možnost požádat o rychlou soudní nápravu v souladu s právními předpisy dotčených členských států.
Pozměňovací návrh 230 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 – návětí
1. Příjemci služby, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 17 odst. 1, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 2, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebylo možné vyřešit prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku. Online platformy spolupracují v dobré víře s vybraným subjektem za účelem urovnání sporu a jsou vázány rozhodnutím, které tento subjekt přijme.
1. Příjemci služby, jimž jsou určena rozhodnutí uvedená v čl. 17 odst. 1 přijatá online platformou na základě toho, že informace poskytnuté příjemci jsou nezákonným obsahem nebo jsou neslučitelné s podmínkami online platformy, mohou zvolit kterýkoli ze subjektů pro mimosoudní řešení sporů, který byl certifikován v souladu s odstavcem 2, aby urovnal spory týkající se těchto rozhodnutí včetně stížností, jež nebylo možné vyřešit prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností zmíněného v uvedeném článku.
Pozměňovací návrh 231 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 a (nový)
1a. Obě strany v dobré víře spolupracují s vybraným nezávislým externím certifikovaným subjektem za účelem urovnání sporu a jsou vázány rozhodnutím, které tento subjekt přijme. Možnost výběru subjektu pro mimosoudní řešení sporu musí být snadno dostupná na online rozhraní online platformy, a to jasným a uživatelsky vstřícným způsobem.
Pozměňovací návrh 232 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – návětí
2. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje, pokud subjekt prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:
2. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je subjekt pro mimosoudní řešení sporů usazen, tento subjekt na jeho žádost certifikuje na nejvýše tři roky s možností prodloužení na další tři roky, pokud subjekt a osoba pověřená mimosoudním vyřešením sporu prokáže, že splňuje všechny níže uvedené podmínky:
Pozměňovací návrh 233 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. a
a) je nestranný a nezávislý na online platformách i na příjemcích dané služby poskytované příslušnými online platformami;
a) je nezávislý, včetně finanční nezávislosti, a nestranný vůči online platformám a příjemcům služeb poskytovaných online platformami a vůči osobám nebo subjektům, které předložily oznámení;
Pozměňovací návrh 234 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) jeho členové jsou odměňováni způsobem, který není spojen s výsledkem řízení;
Pozměňovací návrh 235 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. b b (nové)
bb) fyzické osoby pověřené řešením sporu nesmí pracovat pro online platformu nebo profesní organizaci či obchodní sdružení, jichž je online platforma členem, po dobu tří let od ukončení své funkce v tomto subjektu a po dobu dvou let před převzetím této funkce;
Pozměňovací návrh 236 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. c
c) umožňuje snadný přístup k řešení sporů prostřednictvím elektronických komunikačních technologií;
c) umožňuje snadný přístup k řešení sporů, a to i osobám se zdravotním postižením, prostřednictvím elektronických komunikačních technologií a umožňuje podat stížnost a požadované podklady online;
Pozměňovací návrh 237 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. e
e) řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem.
e) řešení sporu probíhá v souladu s jasným a spravedlivým jednacím řádem, který je dobře viditelný a snadno a veřejně přístupný.
Pozměňovací návrh 238 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 a (nový)
2a. Koordinátor digitálních služeb každoročně znovu posoudí, zda certifikovaný subjekt pro mimosoudní řešení sporů nadále splňuje podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud tomu tak není, koordinátor digitálních služeb odejme subjektu pro mimosoudní řešení sporů jeho status.
Pozměňovací návrh 239 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 b (nový)
2b. Koordinátor digitálních služeb vypracuje každé dva roky zprávu, v níž uvede počet stížností, které subjekt pro mimosoudní řešení sporů každoročně obdrží, výsledky vydaných rozhodnutí, případné zjištěné systémové nebo odvětvové problémy a průměrnou dobu potřebnou k vyřešení sporů. Zpráva zejména:
a) určí osvědčené postupy subjektů pro mimosoudní řešení sporů;
b) v případě potřeby poskytne informace podložené statistickými údaji o jakýchkoli nedostatcích, které brání fungování subjektů pro mimosoudní řešení sporů u domácích i přeshraničních sporů;
c) v případě potřeby vydá doporučení, jak zlepšit účinné a účelné fungování subjektů pro mimosoudní řešení sporů.
Pozměňovací návrh 240 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 c (nový)
2c. Certifikované subjekty pro mimosoudní řešení sporů uzavřou řízení pro řešení sporů v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 90 kalendářních dnů ode dne, kdy certifikovaný subjekt stížnost obdržel. Řízení se považuje za ukončené dnem, kdy certifikovaný subjekt vydá rozhodnutí o mimosoudním vyřešení sporu.
Pozměňovací návrh 241 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 – návětí
3. Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, nahradí online platforma příjemci veškeré poplatky a jiné přiměřené výdaje, jež příjemce v souvislosti s řešením sporu zaplatil nebo má zaplatit. Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch online platformy, nemusí příjemce hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež online platforma v souvislosti s řešením sporu zaplatila nebo má zaplatit.
3. Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch příjemce služby, jednotlivců nebo subjektů oprávněných podle článku 68, kteří podali oznámení, nahradí online platforma příjemci nebo jednotlivcům či subjektům, kteří podali oznámení, veškeré poplatky a jiné přiměřené výdaje, jež v souvislosti s řešením sporu zaplatili nebo mají zaplatit. Pokud subjekt rozhodne spor ve prospěch online platformy a nezjistí, že by příjemce ve sporu jednal ve špatné víře, nemusí příjemce nebo jednotlivci či subjekty, kteří podali oznámení, hradit žádné poplatky nebo jiné výdaje, jež online platforma v souvislosti s řešením sporu zaplatila nebo má zaplatit.
Pozměňovací návrh 242 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 3 – pododstavec 1
Poplatky účtované subjektem za vyřešení sporu jsou přiměřené a v žádném případě nepřekročí jeho náklady.
Poplatky účtované subjektem online platformě za vyřešení sporu jsou přiměřené a v žádném případě nepřekročí jeho náklady. Pro příjemce služby je mimosoudní řešení sporů bezplatné nebo dostupné za nominální poplatek.
Pozměňovací návrh 243 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 5
5. Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 2, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách a tento seznam aktualizuje.
5. Koordinátoři digitálních služeb oznámí Komisi subjekty pro mimosoudní řešení sporů, které certifikovali podle odstavce 2, včetně případných specifikací podle druhého pododstavce zmíněného odstavce a subjektů pro mimosoudní řešení sporů, jimž byl odebrán jejich status. Komise zveřejní seznam těchto subjektů včetně případných specifikací na vyhrazených internetových stránkách a tento seznam aktualizuje.
Pozměňovací návrh 244 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1
1. Online platformy přijmou nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistily, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli prostřednictvím mechanismů uvedených v článku14 jsou vyřízena a je o nich rozhodnuto přednostně a neprodleně.
1. Online platformy přijmou nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistily, že oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli v rámci jejich stanovené odborné působnosti prostřednictvím mechanismů uvedených v článku14 jsou vyřízena a je o nich rozhodnuto přednostně, bezodkladně a řádným postupem.
Pozměňovací návrh 245 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 1 a (nový)
1a. Online platformy přijmou nezbytná technická a organizační opatření k zajištění toho, aby mohli důvěryhodní oznamovatelé podávat oznámení o nesprávném odstranění, omezení či znemožnění přístupu k obsahu nebo pozastavení či zrušení účtů a aby tato oznámení o obnovení informací byla zpracovávána a vyřizována prioritně a bezodkladně.
Pozměňovací návrh 246 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 – návětí
2. Status důvěryhodných oznamovatelů podle tohoto nařízení uděluje na žádost, již může podat jakýkoli subjekt, koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je žadatel usazen, pokud žadatel prokáže, že splňuje všechny tyto podmínky:
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 247 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 – písm. c
c) vykonává činnosti za účelem podávání oznámení včas, objektivně a s náležitou péčí.
c) vykonává činnosti za účelem podávání oznámení řádně a objektivně.
Pozměňovací návrh 248 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca) má transparentní strukturu financování, včetně každoročního zveřejňování zdrojů a částek všech příjmů;
Pozměňovací návrh 249 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 – písm. c b (nové)
cb) zveřejní alespoň jednou ročně přehledné, snadno srozumitelné, podrobné a standardizované zprávy o všech oznámeních podaných v souladu s článkem 14 během příslušného období. Ve zprávě uvede:
– oznámení rozčleněná podle totožnosti poskytovatele hostingových služeb;
– druh oznámeného obsahu;
– konkrétní právní ustanovení, která oznámený obsah údajně porušuje;
– opatření přijatá poskytovatelem;
– veškeré možné střety zájmů a zdroje financování a vysvětlení postupů zavedených k zajištění toho, aby si důvěryhodný oznamovatel zachoval svou nezávislost.
Zprávy uvedené v písmenu cb) se zasílají Komisi, která je zveřejní.
Pozměňovací návrh 250 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 3
3. Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, adresy a adresy elektronické pošty subjektů, jimž v souladu s odstavcem 2 udělili status důvěryhodného oznamovatele.
3. Koordinátoři digitálních služeb udělují status důvěryhodného oznamovatele na dobu dvou let, po jejímž uplynutí lze status obnovit, pokud dotčený důvěryhodný oznamovatel nadále splňuje požadavky tohoto nařízení. Koordinátoři digitálních služeb sdělí Komisi a sboru názvy, adresy a adresy elektronické pošty subjektů, jimž udělili status důvěryhodného oznamovatele v souladu s odstavcem 2 nebo jimž byl tento status odebrán v souladu s odstavcem 6.Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž je usazena platforma, vede dialog s platformami a zúčastněnými stranami za účelem zachování přesnosti a účinnosti systému důvěryhodných oznamovatelů.
Pozměňovací návrh 251 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 4
4. Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 3 ve veřejně přístupné databázi a tuto databázi aktualizuje.
4. Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 3 ve veřejně přístupné databázi ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu a tuto databázi aktualizuje.
Pozměňovací návrh 252 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 5
5. Má-li online platforma informace naznačující, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 14 významný počet nedostatečně přesných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 17 odst. 3, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotyčnému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady.
5. Má-li online platforma informace naznačující, že důvěryhodný oznamovatel podal prostřednictvím mechanismů uvedených v článku 14 významný počet nedostatečně přesných, nesprávných nebo náležitě neodůvodněných oznámení, včetně informací shromážděných v souvislosti s vyřizováním stížností prostřednictvím interních systémů pro vyřizování stížností podle čl. 17 odst. 3, sdělí tyto informace koordinátorovi digitálních služeb, který dotyčnému subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, a poskytne potřebná vysvětlení a podklady. Po obdržení informací od online platforem, pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že existují oprávněné důvody pro zahájení vyšetřování, je status důvěryhodného oznamovatele během doby vyšetřování pozastaven.
Pozměňovací návrh 253 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 6
6. Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých online platformou podle odstavce 5, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.
6. Koordinátor digitálních služeb, který subjektu udělil status důvěryhodného oznamovatele, tento status odejme, pokud na základě šetření z vlastního podnětu provedeného bez zbytečného prodlení nebo informací obdržených od třetích stran, včetně informací poskytnutých online platformou podle odstavce 5, zjistí, že dotyčný subjekt již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Před odnětím statusu poskytne koordinátor digitálních služeb danému subjektu možnost vyjádřit se ke zjištěním vyplývajícím z jeho šetření a k jeho úmyslu odejmout mu status důvěryhodného oznamovatele.
Pozměňovací návrh 254 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 7
7. Komise po konzultaci se sborem může vydat pokyny nápomocné online platformám a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 5 a 6.
7. Komise po konzultaci se sborem vydá pokyny nápomocné online platformám a koordinátorům digitálních služeb při uplatňování odstavců 2, 5 a 6.
Pozměňovací návrh 255 Návrh nařízení Článek 19 a (nový)
Článek 19a
Požadavky na přístupnost online platforem
1. Poskytovatelé online platforem, kteří nabízejí služby v Unii, zajistí, že budou navrhovat a poskytovat služby v souladu s požadavky na jejich přístupnost stanovenými v oddíle III, oddíle IV, oddíle VI a oddíle VII přílohy I směrnice (EU) 2019/882.
2. Poskytovatelé online platforem připraví nezbytné informace v souladu s přílohou V směrnice (EU) 2019/882 a vysvětlí, jak služby splňují platné požadavky na přístupnost. Tyto informace musí být zpřístupněny veřejnosti způsobem, který je přístupný osobám se zdravotním postižením. Poskytovatelé online platforem dané informace uchovávají po celou dobu poskytování služby.
3. Poskytovatelé online platforem zajistí, aby informace, formuláře a opatření poskytované podle tohoto nařízení byly k dispozici tak, aby byly snadno dohledatelné, snadno srozumitelné a přístupné pro osoby se zdravotním postižením.
4. Poskytovatelé online platforem, kteří nabízejí své služby v Unii, zavedou postupy, jež zajistí, aby bylo poskytování služeb trvale v souladu s platnými požadavky na jejich přístupnost. Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb náležitě zohlední změny týkající se povahy poskytované služby, změny platných požadavků na její přístupnost a změny harmonizovaných norem nebo technických specifikací, odkazem na něž je služba prohlášena za splňující požadavky na přístupnost.
5. V případě nesouladu s platnými požadavky na přístupnost svých služeb přijmou poskytovatelé online platforem nezbytná nápravná opatření, aby tento soulad zajistili.
6. Na žádost tohoto orgánu s ním spolupracují při přijímání veškerých opatření, která mají zajistit, aby daná služba tyto požadavky splňovala.
7. Předpokládá se, že online platformy, které jsou v souladu s harmonizovanými normami odvozenými od směrnice (EU) 2019/882 nebo jejich částí, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, splňují požadavky na přístupnost svých služeb stanovené v tomto nařízení, pokud se tyto normy nebo jejich část vztahují na uvedené požadavky.
8. Předpokládá se, že online platformy, které jsou v souladu s technickými specifikacemi nebo jejich částmi přijatými pro účely směrnice (EU) 2019/882, jsou v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v tomto nařízení v rozsahu, v jakém se tyto technické specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.
Pozměňovací návrh 256 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1
1. Online platformy na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují zjevně nezákonný obsah.
1. Online platformy jsou na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění oprávněny pozastavit poskytování svých služeb příjemcům, kteří často poskytují nezákonný obsah, jehož nezákonnost lze konstatovat bez provedení právního nebo věcného šetření, nebo dostali dva nebo více příkazů k jednání ohledně nezákonného obsahu v předchozích 12 měsících, pokud tyto příkazy nebyly následně zrušeny.
Pozměňovací návrh 257 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 2
2. Online platformy na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastaví vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 14, resp. interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 17 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří často podávají zjevně nepodložená oznámení nebo stížnosti.
2. Online platformy jsou oprávněny na přiměřenou dobu a po vydání předchozího upozornění pozastavit vyřizování oznámení a stížností podaných prostřednictvím mechanismů oznamování a přijímání opatření podle článku 14, resp. interních systémů pro vyřizování stížností podle článku 17 osobami nebo subjekty či stěžovateli, kteří opakovaně podávají zjevně nepodložená oznámení nebo stížnosti.
Pozměňovací návrh 258 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 3 – návětí
3. Online platformy v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání podle odstavců 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má online platforma k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:
3. Při rozhodování o pozastavení poskytovatelé online platforem v každém jednotlivém případě a včas, objektivně a s náležitou péčí posoudí, zda se příjemce, osoba, subjekt nebo stěžovatel dopouští zneužívání podle odstavců 1 a 2, přičemž zohlední všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, které jsou zřejmé z informací, jež má poskytovatel online platformy k dispozici. Mezi uvedené okolnosti patří alespoň:
Pozměňovací návrh 259 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 3 – písm. a
a) absolutní počty položek zjevně nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v předchozím roce;
a) absolutní počty položek nezákonného obsahu nebo zjevně nepodložených oznámení či stížností podaných v předchozím roce;
Pozměňovací návrh 260 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 3 – písm. d
d) úmysl příjemce, osoby, subjektu nebo stěžovatele.
d) úmysl příjemce, osoby, subjektu nebo stěžovatele, lze-li jej zjistit.
Pozměňovací návrh 261 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da) zda oznámení podal jednotlivý uživatel nebo subjekt či osoby se zvláštními odbornými znalostmi týkajícími se daného obsahu, nebo zda bylo obdrženo prostřednictvím automatizovaného systému rozpoznávání obsahu.
Pozměňovací návrh 262 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 3 a (nový)
3a. Pozastavení uvedené v odstavcích 1 a 2 může být prohlášeno za trvalé, pokud:
a) existují závažné právní důvody nebo důvody veřejného pořádku, včetně probíhajícího trestního vyšetřování;
b) odstraněné položky byly součástí masových kampaní, jejichž cílem bylo oklamat uživatele nebo manipulovat s úsilím o moderování obsahu platformy,
c) obchodník opakovaně nabízel zboží a služby, které nejsou v souladu s právem Unie nebo s vnitrostátním právem;
d) odstraněné položky souvisely se závažnou trestnou činností.
Pozměňovací návrh 263 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 4
4. Online platformy ve svých podmínkách jednoznačně a podrobně stanoví svoji politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2, včetně skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.
4. Poskytovatelé online platforem ve svých podmínkách jednoznačně, uživatelský vstřícně, podrobně a s náležitým ohledem na své povinnosti vyplývající z čl. 12 odst. 2 stanoví svoji politiku s ohledem na zneužití uvedené v odstavcích 1 a 2, včetně příkladů skutečností a okolností, jež zohledňují při posuzování toho, zda určité chování představuje zneužití, a doby případného pozastavení.
Pozměňovací návrh 264 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – návětí
1. Pokud online platforma umožňuje spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, zajistí, aby obchodníci mohli využívat její služby k propagaci sdělení či k nabízení výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii pouze tehdy, pokud online platforma před využitím služeb získala tyto informace:
1. Online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku, zajistí, aby obchodníci mohli využívat jejich služby k propagaci sdělení či k nabízení výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii pouze tehdy, pokud před využitím služeb k těmto účelům obdržely tyto informace:
Pozměňovací návrh 265 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. d
d) název, adresu, telefonní číslo a adresu elektronické pošty hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13) a článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102051 nebo jiného příslušného aktu Unie;
d) název, adresu, telefonní číslo a adresu elektronické pošty hospodářského subjektu ve smyslu čl. 3 bodu 13) a článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102051 nebo jiného příslušného aktu Unie, včetně v oblasti bezpečnosti výrobků;
__________________
__________________
51 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
51 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).
Pozměňovací návrh 266 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. f
f) autocertifikaci obchodníka, který se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy Unie.
f) autocertifikaci obchodníka, který se zavazuje nabízet pouze výrobky nebo služby, jež jsou v souladu s platnými právními předpisy Unie a případně potvrzující, že všechny výrobky byly zkontrolovány podle dostupných databází, jako je systém rychlého varování Unie pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX);
Pozměňovací návrh 267 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa) druh výrobků nebo služeb, které má obchodník v úmyslu nabízet na online platformě.
Pozměňovací návrh 268 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2
2. Po obdržení těchto informací online platforma vynaloží přiměřené úsilí a posoudí, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a), d) a e) spolehlivé, a to s využitím jakýchkoli volně dostupných oficiálních online databází nebo online rozhraní zpřístupněných členskými státy nebo Unií nebo prostřednictvím žádostí určených obchodníkovi, aby poskytl podklady ze spolehlivých zdrojů.
2. Po obdržení těchto informací online platforma umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku před tím, než umožní zobrazení výrobku nebo služby na svém online rozhraní, a až do konce smluvního vztahu vynaloží veškeré úsilí a posoudí, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až fa) spolehlivé a úplné. Online platforma vynaloží veškeré úsilí a zkontroluje informace poskytnuté obchodníkem s využitím jakýchkoli volně dostupných oficiálních online databází nebo online rozhraní zpřístupněných oprávněným administrátorem nebo členskými státy nebo Unií nebo prostřednictvím přímých žádostí určených obchodníkovi, aby poskytl podklady ze spolehlivých zdrojů.
Nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost zveřejní Komise seznam online databází a online rozhraní uvedených v odstavci výše a aktualizuje jej. Povinnosti online platforem uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahují na nové i stávající obchodníky.
Pozměňovací návrh 269 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a. Kromě povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku vynaloží online platforma veškeré úsilí, aby identifikovala nabídky výrobků nebo služeb, které nejsou v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem, a zabránila jejich šíření obchodníky využívajícími její služby prostřednictvím opatření, jako jsou namátkové kontroly výrobků a služeb nabízených spotřebitelům.
Pozměňovací návrh 270 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – návětí
3. Pokud se online platforma dozví, že některá z informací uvedených v odstavci 1, které byly získány od dotyčného obchodníka, je nepřesná či neúplná, požádá obchodníka o opravu informací v rozsahu nezbytném k zajištění správnosti a úplnosti všech informací, a to neprodleně nebo ve lhůtě stanovené právem Unie či vnitrostátním právem.
3. Pokud získá online platforma dostatečné informace nebo má důvody se domnívat, že některá z informací uvedených v odstavci 1, které byly získány od dotyčného obchodníka, je nepřesná či neúplná, požádá obchodníka o opravu informací v rozsahu nezbytném k zajištění správnosti a úplnosti všech informací, a to neprodleně nebo ve lhůtě stanovené právem Unie či vnitrostátním právem.
Pozměňovací návrh 271 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – pododstavec 1
Pokud obchodník zmíněné informace neopraví či nedoplní, pozastaví online platforma poskytování svých služeb obchodníkovi do doby, dokud požadavku nevyhoví.
Pokud obchodník zmíněné informace neopraví či nedoplní, online platforma urychleně pozastaví poskytování svých služeb obchodníkovi v souvislosti s nabídkou výrobků nebo služeb spotřebitelům usazeným v Unii do doby, dokud požadavku plně nevyhoví.
Pozměňovací návrh 272 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 a (nový)
3a. Pokud online platforma zamítne žádost obchodníka o poskytování služeb nebo jejich poskytování pozastaví, má obchodník možnost využít mechanismů podle článku 17 nebo 43 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 273 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 b (nový)
3b. Online platformy, které spotřebitelům umožňují uzavírat smlouvy s obchodníky, zajistí, aby kromě nabízeného obsahu, zboží nebo služeb byla jasně uvedena i totožnost, například ochranná známka nebo logo, podnikatelského uživatele poskytujícího takový obsah či takové zboží nebo služby. Za tímto účelem vytvoří online platforma standardizované rozhraní pro podnikatelské uživatele.
Pozměňovací návrh 274 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 c (nový)
3c. Za správnost poskytnutých informací nesou výlučnou odpovědnost obchodníci, kteří neprodleně informují online platformu o veškerých změnách poskytnutých informací.
Pozměňovací návrh 275 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 4
4. Online platforma uchovává informace získané podle odstavců 1 a 2 bezpečným způsobem po dobu trvání jejího smluvního vztahu s dotyčným obchodníkem. Následně informace vymaže.
4. Online platforma uchovává informace získané podle odstavců 1 a 2 bezpečným způsobem po dobu trvání jejího smluvního vztahu s dotyčným obchodníkem. Nejpozději šest měsíců po konečném uzavření smlouvy na dálku následně informace vymaže.
Pozměňovací návrh 276 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 6
6. Online platforma zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a), d), e) a f) příjemcům služby v jasné, snadno přístupné a srozumitelné formě.
6. Online platforma zpřístupní informace uvedené v odst. 1 písm. a), d), e), f) a fa) příjemcům služby v jasné, snadno přístupné a srozumitelné formě v souladu s požadavky na přístupnost uvedenými v příloze I směrnice (EU) 2019/882.
Pozměňovací návrh 277 Návrh nařízení Článek 22 a (nový)
Článek 22a
Povinnost informovat spotřebitele a orgány o nelegálních výrobcích a službách
1. Pokud se online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku bez ohledu na použité prostředky dozví, že výrobek nebo služba nabízená obchodníkem na rozhraní této platformy je s ohledem na příslušné požadavky unijního nebo vnitrostátního práva nelegální:
a) urychleně odstraní nelegální výrobek nebo službu ze svého rozhraní a případně informuje příslušné orgány, jako je orgán dozoru nad trhem nebo celní orgán, o přijatém rozhodnutí;
b) pokud má online platforma kontaktní údaje příjemců svých služeb, informuje příjemce služby, kteří daný výrobek nebo službu získali, o nelegálnosti, totožnosti obchodníka a možnostech domáhat se nápravy;
c) shromáždí a prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací zveřejní úložiště obsahující informace o nelegálních výrobcích a službách, které byly z její platformy odstraněny v posledních dvanácti měsících, spolu s informacemi o dotčeném obchodníkovi a možnostech domáhat se nápravy.
2. Online platformy umožňující spotřebitelům uzavírat s obchodníky smlouvy na dálku vedou interní databázi odstraněných nelegálních výrobků a služeb a/nebo pozastavených příjemců podle článku 20.
Pozměňovací návrh 278 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) počtu stížností obdržených prostřednictvím interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku 17, základu těchto stížností, rozhodnutích přijatých s ohledem na tyto stížnosti, průměrné a střední době potřebné pro vydání dotyčných rozhodnutí a počtu případů, kdy byla tato rozhodnutí zrušena;
Pozměňovací návrh 279 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1 – písm. b
b) počtu pozastavení uložených podle článku 20 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování zjevně nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností;
b) počtu pozastavení uložených podle článku 20 s rozlišením pozastavení kvůli poskytování nezákonného obsahu, podávání zjevně nepodložených oznámení a podávání zjevně nepodložených stížností;
Pozměňovací návrh 280 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) počtu reklam, které byly online platformou odstraněny, označeny nebo deaktivovány, a odůvodnění rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 281 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2
2. Online platformy zveřejňují alespoň každých šest měsíců informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v každém členském státě, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 25 odst. 2.
2. Online platformy zveřejňují alespoň každých dvanáct měsíců informace o průměrném měsíčním počtu aktivních příjemců služby v každém členském státě, který se vypočítá jako průměr za období předchozích šesti měsíců podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 25 odst. 2.
Pozměňovací návrh 282 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
2a. Členské státy se zdrží ukládání dalších povinností online platformám týkajících se informování v souvislosti s transparentností, s výjimkou zvláštních žádostí ve spojitosti s výkonem jejich pravomocí v oblasti dohledu.
Pozměňovací návrh 283 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 4
4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1.
4. Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví soubor klíčových ukazatelů výkonnosti a šablony týkající se formy, obsahu a dalších prvků zpráv podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 284 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 – návětí
Online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, zajistí, aby příjemci služby mohli u každé konkrétní reklamy zobrazené každému jednotlivému příjemci jasně, jednoznačně a v reálném čase určit:
1. Online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, zajistí, aby příjemci služby mohli u každé konkrétní reklamy zobrazené každému jednotlivému příjemci jasně, výstižně, jednoznačně a v reálném čase určit:
Pozměňovací návrh 285 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 – písm. a
a) že zobrazované informace představují reklamu;
a) že informace zobrazované na rozhraní nebo část těchto informací představují online reklamu, a to i prostřednictvím nápadného a harmonizovaného označování;
Pozměňovací návrh 286 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) fyzickou nebo právnickou osobu, která reklamu financuje, pokud se jedná o jinou osobu, než je fyzická nebo právnická osoba uvedená v písm. b);
Pozměňovací návrh 287 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 – písm. c
c) smysluplné informace o hlavních parametrech použitých k určení příjemce, jemuž je reklama zobrazena.
c) jasné, smysluplné a jednotné informace o parametrech použitých k určení příjemce, jemuž je reklama zobrazena, a případně způsob, jak tyto parametry změnit.
Pozměňovací návrh 499 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 a (nový)
1a. Online platformy zajistí, aby mohli příjemci služeb snadno učinit informované rozhodnutí, zda souhlasit, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 11 a článku 7 nařízení (EU) 2016/679, se zpracováním svých osobních údajů pro účely reklamy, a to tím, že jim poskytnou smysluplné informace, včetně informací o tom, jak budou jejich údaje zpeněženy. Online platformy zajistí, aby odmítnutí souhlasu nebylo pro příjemce obtížnější ani časově náročnější než udělení souhlasu. V případě, že příjemci souhlas odmítnou nebo zruší, budou jim poskytnuty jiné spravedlivé a přiměřené možnosti přístupu k online platformě.
Pozměňovací návrh 500 Návrh nařízení Čl. 24 – odst. 1 b (nový)
1b. Techniky cílení nebo zvyšování dosahu reklamy, které zpracovávají, odhalují nebo odvozují osobní údaje nezletilých osob nebo osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 pro účely zobrazování reklamy, jsou zakázány.
Pozměňovací návrh 290 Návrh nařízení Článek 24 a (nový)
Článek 24a
Transparentnost doporučovacích systémů
1. Online platformy ve svých podmínkách a prostřednictvím určeného online zdroje, který je přímo dostupný a snadno dohledatelný z online rozhraní online platformy, pokud je doporučen obsah, jasně, přístupně a snadno srozumitelným způsobem uvedou hlavní parametry, které používají ve svých doporučovacích systémech, a také případné možnosti příjemců služby měnit či ovlivňovat tyto zpřístupněné hlavní parametry.
2. Hlavní parametry uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:
a) hlavní kritéria používaná příslušným systémem, která jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při stanovování doporučení;
b) relativní význam těchto parametrů;
c) cíle, pro které byl příslušný systém optimalizován; a
d) případně vysvětlení úlohy, kterou hraje chování příjemců služby v tom, jak příslušný systém vytváří své výstupy.
Požadavky stanovenými v odstavci 2 nejsou dotčena pravidla o ochraně obchodního tajemství a práv duševního vlastnictví.
3. Je-li k dispozici více možností podle odstavce 1, poskytnou online platformy na svém online rozhraní jasnou a snadno přístupnou funkci, která příjemcům služby umožňuje u každého doporučovacího systému kdykoli zvolit a změnit upřednostňovanou možnost, která určuje relativní pořadí jim předkládaných informací.
Pozměňovací návrh 291 Návrh nařízení Článek 24 b (nový)
Článek 24b
Další povinnosti pro platformy primárně používané k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli
Je-li online platforma primárně využívána k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli, přijme nezbytná technická a organizační opatření, aby zajistila:
a) že uživatelé, kteří šíří obsah, potvrdili svoji totožnost dvojitou registrací e-mailem a mobilním telefonem;
b) profesionální moderování obsahu osobami vyškolenými k rozpoznání pohlavního zneužívání na základě fotografií, včetně obsahu, který je vysoce pravděpodobně nezákonný;
c) přístupnost kvalifikovaného oznamovacího postupu ve formě, která navíc k mechanismu uvedenému v článku 14 umožňuje, aby jednotlivci platformě oznámili, že obrazový materiál, který je zobrazuje nebo údajně zobrazuje, je šířen bez jejich souhlasu, a poskytli platformě prima facie důkaz o jejich fyzické totožnosti; obsah oznámený tímto postupem musí být bez zbytečného odkladu pozastaven.
Pozměňovací návrh 292 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 1
1. Tento oddíl se vztahuje na online platformy, které poskytují své služby průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se rovná 45 milionům nebo je vyšší, vypočtenému podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3.
1. Tento oddíl se vztahuje na online platformy, které:
a) poskytují své služby po dobu nejméně čtyř po sobě jdoucích měsíců průměrnému měsíčnímu počtu aktivních příjemců služby v Unii, který se rovná 45 milionům nebo je vyšší, vypočtenému podle metodiky stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 3. Tato metodika zohlední zejména:
i) počet aktivních příjemců je stanoven pro každou službu zvlášť;
ii) aktivní příjemci připojení na více zařízení se započítávají pouze jednou;
iii) nepřímé využívání služby prostřednictvím třetí osoby nebo spojení se nezapočítává;
iv) pokud je online platforma umístěna na jiném poskytovateli zprostředkovatelských služeb, jsou aktivní příjemci přiřazeni výhradně k online platformě, která je příjemci nejblíže;
v) automatizované interakce, účty nebo záznamy dat prováděné roboty nejsou zahrnuty.
Pozměňovací návrh 293 Návrh nařízení Čl. 25 – odst. 3
3. Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, kterými se stanoví zvláštní metodika pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odstavce 1. Metodika upřesní zejména způsob stanovení počtu obyvatel Unie a kritéria pro určení průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii s ohledem na různé prvky přístupnosti.
3. Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 69, kterými se stanoví zvláštní metodika pro výpočet průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii pro účely odst. 1 písm. a). Metodika upřesní zejména způsob stanovení počtu obyvatel Unie a kritéria pro určení průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců služby v Unii s ohledem na různé prvky přístupnosti.
Pozměňovací návrh 294 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – návětí
1. Velmi velké online platformy ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 druhého pododstavce nejméně jednou ročně určí, analyzují a posoudí případná významná systémová rizika plynoucí z fungování a využívání jejich služeb v Unii. Toto posouzení rizik se týká specificky jejich služeb a zahrnuje tato systémová rizika:
1. Velmi velké online platformy ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 druhého pododstavce nejméně jednou ročně a v každém případě před spuštěním nových služebúčinně a pečlivě určí, analyzují a posoudí pravděpodobnost a závažnost případných významných systémových rizik plynoucích z návrhu, algoritmických systémů, vnitřních charakteristik, fungování a využívání jejich služeb v Unii. Posouzení rizik zohlední rizika pro každý členský stát, ve kterém jsou služby nabízeny, a pro Unii jako celek, zejména pro konkrétní jazyk nebo region. Toto posouzení rizik se týká specificky jejich služeb a činností, včetně návrhu technologie a vybraných obchodních modelů, a zahrnuje tato systémová rizika:
Pozměňovací návrh 295 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – písm. a
a) šíření nezákonného obsahu prostřednictvím jejich služeb;
a) šíření nezákonného obsahu prostřednictvím jejich služeb nebo obsahu, který je v rozporu s jejich podmínkami;
Pozměňovací návrh 296 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – písm. b
b) negativní dopady na výkon základních práv na respektování soukromého a rodinného života, svobodu projevu a informací, zákaz diskriminace a práva dítěte, jak je zakotveno v článcích 7, 11, 21 resp. 24 Listiny základních práv;
b) jakékoli skutečné a předvídatelné negativní dopady na výkon základních práv, včetně práv na ochranu spotřebitele, na respektování lidské důstojnosti, soukromého a rodinného života, ochranu osobních údajů a svobodu projevu a informací, jakož i na svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, zákaz diskriminace, právo na genderovou rovnost a práva dítěte, jak je zakotveno v článcích 1, 7, 8, 11, 21, 23, 24 a 38 Listiny základních práv;
Pozměňovací návrh 297 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – písm. c
c) úmyslná manipulace s jejich službou, mimo jiné prostřednictvím neautentického používání nebo automatizovaného využívání služby se skutečným nebo předvídatelným negativním dopadem na ochranu veřejného zdraví a nezletilých osob a na občanský diskurz, nebo se skutečnými či předvídatelnými účinky souvisejícími s volebními procesy a veřejnou bezpečností.
c) jakákoli nefunkčnost jejich služby nebo úmyslná manipulace s jejich službou, mimo jiné prostřednictvím neautentického používání nebo automatizovaného využívání služby, nebo rizika spojená se zamýšleným fungováním služby, včetně rozšíření nezákonného obsahu, obsahu, který je v rozporu s jejich podmínkami, nebo jakéhokoli jiného obsahu se skutečným nebo předvídatelným negativním dopadem na ochranu nezletilých osob a dalších zranitelných skupin příjemců služby, na demokratické hodnoty, svobodu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a na občanský diskurz, nebo se skutečnými či předvídatelnými účinky souvisejícími s volebními procesy a veřejnou bezpečností;
Pozměňovací návrh 298 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) jakékoli skutečné a předvídatelné negativní účinky na ochranu veřejného zdraví, jakož i behaviorální závislosti nebo jiné závažné negativní důsledky pro tělesnou, duševní, sociální a finanční pohodu dané osoby.
Pozměňovací návrh 299 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2
2. Při posuzování rizik zohlední velmi velké online platformy zejména to, jak jejich systémy moderování obsahu, doporučovací systémy a systémy pro výběr a zobrazování reklamy ovlivňují systémová rizika uvedená v odstavci 1, včetně potenciálně rychlého a rozsáhlého šíření nezákonného obsahu a informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami.
2. Při posuzování rizik zohlední velmi velké online platformy zejména to, zda a jak jejich systémy moderování obsahu, podmínky, komunitní normy, algoritmické systémy, doporučovací systémy a systémy pro výběr a zobrazování reklamy, jakož i základní shromažďování, zpracování a profilování údajů ovlivňují systémová rizika uvedená v odstavci 1, včetně potenciálně rychlého a rozsáhlého šíření nezákonného obsahu a informací, které nejsou slučitelné s jejich podmínkami.
Pozměňovací návrh 300 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 a (nový)
2a. Při posuzování rizik konzultují velmi velké online platformy v případě potřeby zástupce příjemců služby, zástupce skupin, kterých se jejich služby mohou dotýkat, nezávislé odborníky a organizace občanské společnosti. Jejich zapojení musí být přizpůsobeno konkrétním systémovým rizikům, která se velmi velká online platforma snaží posoudit.
Pozměňovací návrh 301 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 b (nový)
2b. Podklady k posouzení rizik se sdělí koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi.
Pozměňovací návrh 302 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 c (nový)
2c. Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 v žádném případě nevedou k obecné povinnosti sledování.
Pozměňovací návrh 303 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – návětí
1. Velmi velké online platformy zavedou přiměřená, úměrná a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 26. Mezi tato opatření patří (v příslušných případech):
1. Velmi velké online platformy zavedou přiměřená, transparentní, úměrná a účinná zmírňující opatření přizpůsobená konkrétním systémovým rizikům určeným podle článku 26. Mezi tato opatření patří (v příslušných případech):
Pozměňovací návrh 304 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. a
a) úprava systémů moderování obsahu nebo doporučovacích systémů, jejich rozhodovacích postupů, prvků nebo fungování jejich služeb nebo jejich podmínek;
a) úprava systémů moderování obsahu, algoritmických systémů nebo doporučovacích systémů a online rozhraní, jejich rozhodovacích postupů, návrhu, prvků nebo fungování jejich služeb, jejich reklamního modelu nebo podmínek;
Pozměňovací návrh 305 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) zajištění odpovídajících zdrojů pro vyřizování oznámení a interních stížností, včetně vhodných technických a provozních opatření nebo kapacit;
Pozměňovací návrh 306 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. b
b) cílená opatření zaměřená na omezení zobrazování reklam ve spojení se službou, kterou poskytují;
b) cílená opatření zaměřená na omezení zobrazování reklam ve spojení se službou, kterou poskytují, nebo alternativní umísťování a zobrazování reklam veřejné služby nebo jiných souvisejících věcných informací;
Pozměňovací návrh 307 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba) případně cílená opatření zaměřená na přizpůsobení online rozhraní a funkcí za účelem ochrany nezletilých osob;
Pozměňovací návrh 308 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 – písm. c
c) posílení interních postupů nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;
c) posílení interních postupů a zdrojů, testování, dokumentace nebo dohledu nad veškerými jejich činnostmi s ohledem konkrétně na odhalování systémových rizik;
Pozměňovací návrh 309 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 a (nový)
1a. Velmi velké online platformy případně navrhnou opatření ke zmírnění rizik se zapojením zástupců příjemců služby, nezávislých odborníků a organizací občanské společnosti. Pokud se s takovým zapojením nepočítá, musí to být jasně uvedeno ve zprávě o transparentnosti uvedené v článku 33.
Pozměňovací návrh 310 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 b (nový)
1b. Velmi velké online platformy poskytnou nezávislým auditorům podrobný seznam přijatých opatření ke zmírnění rizik a jejich odůvodnění za účelem vypracování zprávy o auditu uvedené v článku 28.
Pozměňovací návrh 311 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 1 c (nový)
1c. Komise vyhodnotí provádění a účinnost zmírňujících opatření přijatých velmi velkými online platformami podle čl. 27 odst. 1 a v případě potřeby může vydat doporučení.
Pozměňovací návrh 312 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2 – návětí
2. Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy, které obsahují:
2. Sbor ve spolupráci s Komisí zveřejňuje jednou ročně komplexní zprávy. Zprávy obsahují:
Pozměňovací návrh 313 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2 – písm. a
a) určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených velmi velkými online platformami nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 31 a 33;
a) určení a posouzení nejvýznamnějších a opakujících se systémových rizik hlášených velmi velkými online platformami nebo zjištěných prostřednictvím jiných informačních zdrojů, zejména zdrojů poskytnutých v souladu s články 30, 31 a 33;
Pozměňovací návrh 314 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Zprávy se předkládají za každý členský stát, v němž se systémová rizika vyskytla, a za Unii jako celek. Zprávy se zveřejňují ve všech úředních jazycích členských států Unie.
Pozměňovací návrh 315 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3
3. Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb může vydat obecné pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině základních práv. Při přípravě těchto pokynů uspořádá Komise veřejné konzultace.
3. Komise ve spolupráci s koordinátory digitálních služeb a na základě veřejných konzultacívydá obecné pokyny k uplatňování odstavce 1 s ohledem na konkrétní rizika, zejména představit osvědčené postupy a doporučit možná opatření, přičemž náležitě zohlední možné dopady takových opatření na základní práva všech dotčených stran, jak jsou zakotvena v Listině základních práv.
Pozměňovací návrh 316 Návrh nařízení Čl. 27 – odst. 3 a (nový)
3a. Požadavek na zavedení zmírňujících opatření nevede k obecné povinnosti sledování ani k povinnosti aktivního zjišťování skutečností.
Pozměňovací návrh 317 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 1 – návětí
1. Velmi velké online platformy se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí auditům za účelem posouzení dodržování:
1. Velmi velké online platformy se nejméně jednou ročně na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům za účelem posouzení dodržování:
Pozměňovací návrh 318 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 1 a (nový)
1a. Velmi velké online platformy zajistí, aby auditoři měli přístup ke všem příslušným údajům, které jsou nezbytné pro náležité provedení auditu.
Pozměňovací návrh 319 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 – návětí
2. Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které:
2. Audity podle odstavce 1 provádějí organizace, které byly uznány a prověřeny Komisí a které:
Pozměňovací návrh 320 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 – písm. a
a) nejsou závislé na dotyčné velmi velké online platformě;
a) nejsou právně ani finančně závislé na dotyčné velmi velké online platformě ani na jiných velmi velkých online platformách a nejsou s nimi ve střetu zájmů;
Pozměňovací návrh 321 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa) auditoři a jejich zaměstnanci neposkytli velmi velké online platformě, která je předmětem auditu, 12 měsíců před auditem žádné další služby a zavazují se, že nebudou pracovat pro velmi velkou online platformu, která je předmětem auditu, nebo profesní organizaci či obchodní sdružení, jichž je platforma členem, po dobu 12 měsíců po skončení svého působení v auditorské organizaci;
Pozměňovací návrh 322 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 – návětí
3. Organizace, které audity provádějí, vyhotoví pro každý audit zprávu o auditu. Zpráva je vyhotovena písemně a obsahuje alespoň:
3. Organizace, které audity provádějí, vypracují pro každý subjekt auditu zprávu o auditu, jak je uvedeno v odstavci 1. Zpráva je vyhotovena písemně a obsahuje alespoň:
Pozměňovací návrh 323 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 – písm. b a (nové)
ba) prohlášení o zájmech;
Pozměňovací návrh 324 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 – písm. d
d) popis hlavních zjištění vyplývajících z auditu;
d) popis hlavních zjištění vyplývajících z auditu a shrnutí hlavních zjištění;
Pozměňovací návrh 325 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da) popis třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;
Pozměňovací návrh 326 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 – písm. f a (nové)
fa) popis konkrétních prvků, které nemohly být předmětem auditu, a vysvětlení, proč nemohly být předmětem auditu;
Pozměňovací návrh 327 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 3 – písm. f b (nové)
fb) v případě, že výrok auditora neuvádí závěr o konkrétních prvcích spadajících do předmětu auditu, uvedení důvodů, proč k takovému závěru nelze dospět.
Pozměňovací návrh 328 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 4 a (nový)
4a. Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam prověřených organizací.
Pozměňovací návrh 329 Návrh nařízení Čl. 28 – odst. 4 b (nový)
4b. Pokud velmi velká online platforma obdrží kladnou zprávu o auditu, je oprávněna požádat Komisi o pečeť excelence.
Pozměňovací návrh 330 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 1
1. Velmi velké online platformy, které používají doporučovací systémy, ve svých podmínkách jasnou, přístupnou a snadno srozumitelnou formou uvedou hlavní parametry, které jsou v jejich doporučovacích systémech používány, jakož i možnosti příjemců služby měnit či ovlivňovat tyto hlavní parametry, jež případně poskytují, včetně nejméně jedné možnosti, která není založena na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4) nařízení (EU) 2016/679.
1. Kromě požadavků stanovených v článku 24a poskytnou velmi velké online platformy, které používají doporučovací systémy, na svém online rozhraní nejméně jeden doporučovací systém, který není založen na profilování ve smyslu čl. 4 bodu 4) nařízení (EU) 2016/679, jakož i snadno přístupnou funkci, která příjemci služby umožňuje kdykoli zvolit a upravit upřednostňovanou možnost pro každý z doporučovacích systémů, která určuje relativní pořadí informací jim předkládaných informací.
Pozměňovací návrh 331 Návrh nařízení Čl. 29 – odst. 2
2. Je-li k dispozici více možností podle odstavce 1, poskytnou velmi velké online platformy na svém online rozhraní snadno přístupnou funkci, která příjemcům služby umožňuje u každého doporučovacího systému kdykoli zvolit a změnit upřednostňovanou možnost, která určuje relativní pořadí jim předkládaných informací.
vypouští se
Pozměňovací návrh 332 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1
1. Velmi velké online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, sestaví a prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací zveřejní archiv obsahující informace uvedené v odstavci 2, jež zůstanou dostupné po dobu jednoho roku od posledního zobrazení dotyčné reklamy na jejich online rozhraních. Velmi velké online platformy zajistí, aby archiv neobsahoval žádné osobní údaje příjemců služby, jimž reklama byla či mohla být zobrazena.
1. Velmi velké online platformy, které na svých online rozhraních zobrazují reklamu, sestaví a prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací zveřejní archiv obsahující informace uvedené v odstavci 2, jež zůstanou dostupné po dobu jednoho roku od posledního zobrazení dotyčné reklamy na jejich online rozhraních, a tento archiv zpřístupní pomocí snadno dostupných, účinných a spolehlivých nástrojů. Velmi velké online platformy zajistí možnost vyhledávat na základě více kritérii pro každého zadavatele reklamy a pro všechny datové body přítomné v reklamě, cíle reklamy a cílové skupiny, kterou chce zadavatel reklamy oslovit. Velmi velké online platformy zajistí, aby archiv neobsahoval žádné osobní údaje příjemců služby, jimž reklama byla či mohla být zobrazena, a vynaloží přiměřené úsilí, aby informace byly přesné a úplné.
Pozměňovací návrh 333 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. a
a) obsah reklamy;
a) obsah reklamy, včetně názvu výrobku, služby nebo značky a účelu reklamy;
Pozměňovací návrh 334 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) fyzickou nebo právnickou osobu, která za reklamu zaplatila, pokud se liší od osoby uvedené v písmenu b);
Pozměňovací návrh 335 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. d
d) to, zda byla reklama určena pro zobrazení výslovně jedné či více konkrétním skupinám příjemců služby, a pokud ano, hlavní parametry použité za tímto účelem;
d) to, zda byla reklama určena pro zobrazení výslovně jedné či více konkrétním skupinám příjemců služby, a pokud ano, hlavní parametry použité za tímto účelem, včetně veškerých parametrů použitých k vyloučení určitých skupin;
Pozměňovací návrh 336 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da) je-li zpřístupněna, kopii obsahu obchodních sdělení zveřejněných na velmi velkých online platformách, které nejsou nabízeny, prodávány ani sestavovány velmi velkou online platformou a které jsou prostřednictvím vhodných kanálů jako takové oznámeny na velmi velké online platformě;
Pozměňovací návrh 337 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 – písm. e a (nové)
ea) případy, kdy byla reklama odstraněna na základě oznámení podaného v souladu s článkem 14 nebo příkazu vydaného podle článku 8.
Pozměňovací návrh 338 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 2 a (nový)
2a. Sbor po konzultaci s prověřenými výzkumnými pracovníky zveřejní pokyny týkající se struktury a organizace archivů vytvořených podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 339 Návrh nařízení Článek 30 a (nový)
Článek 30a
Deep fakes
Pokud se velmi velká online platforma dozví, že část obsahu je vygenerovaný nebo zmanipulovaný obrázek, audio nebo video obsah, který se znatelně podobá existujícím osobám, předmětům, místům nebo jiným entitám nebo událostem a které se osobě jeví nepravdivě jako autentické nebo pravdivé („deep fakes“), označí poskytovatel obsah způsobem, který informuje o nepravosti obsahu a který je pro příjemce služeb jasně viditelný.
Pozměňovací návrh 340 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1
1. Velmi velké online platformy poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro sledování a posuzování souladu s tímto nařízením. Koordinátor digitálních služeb a Komise použijí údaje pouze k těmto účelům.
1. Velmi velké online platformy neprodleně poskytnou koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisi na jejich odůvodněnou žádost a v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti přístup k údajům, které jsou nezbytné pro sledování a posuzování souladu s tímto nařízením. Koordinátor digitálních služeb a Komise žádají o tyto údaje, mají k nim přístup a použijí je pouze k těmto účelům.
Pozměňovací návrh 341 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 1 a (nový)
1a. Velmi velká online platforma je povinna vysvětlit návrh, logiku a fungování algoritmů, pokud o to požádá koordinátor digitálních služeb v zemi usazení.
Pozměňovací návrh 342 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2
2. Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise velmi velké online platformy v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, kteří splňují požadavky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá ke zjištění a pochopení systémových rizik uvedených v čl. 26 odst. 1.
2. Na odůvodněnou žádost koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise velmi velké online platformy v přiměřené lhůtě stanovené v žádosti umožní přístup k údajům prověřeným výzkumným pracovníkům, prověřeným neziskovým subjektům, organizacím nebo sdruženímsplňujícím požadavky uvedené v odstavci 4 tohoto článku, a to výhradně za účelem provádění výzkumu, který přispívá ke zjištění, zmírnění a pochopení systémových rizik uvedených v čl. 26 odst. 1 a čl. 27 odst. 1.
Pozměňovací návrh 343 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 2 a (nový)
2a. Prověření výzkumní pracovníci, prověřené neziskové subjekty, organizace a sdružení mají přístup k souhrnným číselným údajům o celkovém počtu zhlédnutí a míře zhlédnutí obsahu před odstraněním na základě příkazů vydaných v souladu s článkem 8 nebo moderování obsahu prováděného z vlastní iniciativy poskytovatele a v souladu s jeho podmínkami.
Pozměňovací návrh 344 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 3
3. Velmi velké online platformy poskytnou přístup k údajům podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím online databází nebo případně rozhraní pro programování aplikací.
3. Velmi velké online platformy poskytnou přístup k údajům podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím online databází nebo případně rozhraní pro programování aplikací a pomocí snadno dostupného a uživatelsky přívětivého mechanismu pro vyhledávání podle více kritérií.
Pozměňovací návrh 345 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 4
4. Za prověřené mohou být pokládáni pouze výzkumní pracovníci, kteří jsou přidruženi k akademickým institucím, nejsou závislí na obchodních zájmech, mají prokázané odborné znalosti v oblastech souvisejících se zkoumanými riziky nebo výzkumnými metodami a zaváží se k plnění zvláštních požadavků, co se týče ochrany bezpečnosti a důvěrnosti údajů, spojených s jednotlivými žádostmi a jsou schopni je zajistit.
4. Za prověřené koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení nebo Komisí mohou být pokládáni pouze výzkumní pracovníci, neziskové subjekty, organizace nebo sdružení, kteří:
a) jsou přidruženi k akademickým institucím nebo organizacím občanské společnosti zastupujícím veřejný zájem a splňujícím požadavky podle článku 68;
b) nejsou závislí na obchodních zájmech, včetně zájmů jakékoli velmi velké online platformy;
c) zveřejní finanční prostředky na výzkum;
d) nejsou závislí na žádné vládě, správním nebo jiném státním orgánu, s výjimkou akademické instituce, k níž jsou přidruženi, jde-li o veřejnou instituci,
e) mají prokázané odborné znalosti v oblastech souvisejících se zkoumanými riziky nebo výzkumnými metodami; a
f) plní zvláštní požadavky, co se týče ochrany bezpečnosti a důvěrnosti údajů, spojených s jednotlivými žádostmi.
Pozměňovací návrh 346 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 4 a (nový)
4a. Pokud má velmi velká online platforma důvod se domnívat, že výzkumný pracovník, neziskový subjekt, organizace nebo sdružení jednají mimo účel uvedený v odstavci 2 nebo již nedodržují podmínky odstavce 4, neprodleně o tom informuje příslušný orgán, buď koordinátora digitálních služeb, nebo Komisi, který bez zbytečného prodlení rozhodne, zda bude přístup a kdy bude přístup obnoven a za jakých podmínek.
Pozměňovací návrh 347 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 4 b (nový)
4b. Pokud mají koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise důvod se domnívat, že výzkumný pracovník, neziskový subjekt, organizace nebo sdružení jednají mimo účel uvedený v odstavci 2 nebo již nedodržují podmínky odstavce 4, okamžitě o tom informují velmi velkou online platformu. Velmi velká online platforma je oprávněna po obdržení informací odejmout přístup k údajům. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení nebo Komise rozhodnou, zda a kdy bude přístup obnoven a za jakých podmínek.
Pozměňovací návrh 348 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 5
5. Komise po konzultaci se sborem přijme akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají velmi velké online platformy sdílet údaje podle odstavců 1 a 2, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za nichž se může toto sdílení údajů s prověřenými výzkumnými pracovníky uskutečnit v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to s ohledem na práva a zájmy dotyčných velmi velkých online platforem a příjemců služby, včetně ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství, a zachování bezpečnosti jejich služby.
5. Komise po konzultaci se sborem a nejpozději jeden rok po vstupu tohoto právního předpisu v platnost přijme akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví technické podmínky, za nichž mají velmi velké online platformy sdílet údaje podle odstavců 1 a 2, a účely, k nimž lze údaje použít. Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví zvláštní podmínky, za nichž se může toto sdílení údajů s prověřenými výzkumnými pracovníky nebo neziskovými subjekty, organizacemi či sdruženími uskutečnit v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to s ohledem na práva a zájmy dotyčných velmi velkých online platforem a příjemců služby, včetně ochrany důvěrných informací, a zachování bezpečnosti jejich služby.
Pozměňovací návrh 349 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 6 – písm. b
b) poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti její služby nebo ochrany důvěrných informací, zejména obchodního tajemství.
b) poskytnutí přístupu k dotčeným údajům povede ke značnému oslabení bezpečnosti její služby nebo ochrany důvěrných informací.
Pozměňovací návrh 350 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 7 a (nový)
7a. Koordinátoři digitálních služeb a Komise jednou ročně podají zprávu obsahující tyto informace:
a) počet žádostí, které jim byly podány podle odstavců 1, 2 a 6;
b) počet žádostí, které koordinátor digitálních služeb nebo Komise zamítli nebo stáhli, a důvody, proč byly zamítnuty nebo staženy, a to i poté, co koordinátor digitálních služeb nebo Komise obdrželi od velmi velké online platformy žádost o změnu žádosti podle odstavců 1, 2 a 6.
Pozměňovací návrh 351 Návrh nařízení Čl. 31 – odst. 7 b (nový)
7b. Po dokončení svého výzkumu zveřejní prověření výzkumní pracovníci, kterým byl udělen přístup k údajům, svá zjištění, aniž by zveřejnili osobní údaje a v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 352 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 2
2. Velmi velké online platformy ustanoví jako osoby pověřené zajišťováním souladu pouze osoby, které mají odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3. Osoby pověřené zajišťováním souladu mohou být buď zaměstnanci dotyčné velmi velké online platformy, nebo mohou tyto úkoly plnit na základě smlouvy uzavřené s platformou.
2. Velmi velké online platformy ustanoví pouze osoby, které mají odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a schopnosti nezbytné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 3 jako osoby pověřené zajišťováním souladu. Osoby pověřené zajišťováním souladu mohou být buď zaměstnanci dotyčné velmi velké online platformy, nebo mohou tyto úkoly plnit na základě smlouvy uzavřené s platformou.
Pozměňovací návrh 353 Návrh nařízení Čl. 32 – odst. 3 – písm. a
a) spolupracují s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení a s Komisí za účelem tohoto nařízení;
a) spolupracují s koordinátorem digitálních služeb v zemi usazení, se sborem a s Komisí za účelem tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 354 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1
1. Velmi velké online platformy zveřejní zprávy uvedené v článku 13 do šesti měsíců ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 a poté každých šest měsíců.
1. Velmi velké online platformy zveřejní zprávy uvedené v článku 13 do šesti měsíců ode dne použitelnosti podle čl. 25 odst. 4 a poté každých šest měsíců ve standardizovaném, strojově čitelném a snadno přístupném formátu.
Pozměňovací návrh 355 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 1 a (nový)
1a. Tyto zprávy obsahují informace o moderování obsahu rozdělené a předložené pro každý členský stát, v nichž jsou služby nabízeny, a pro Unii jako celek. Zprávy se zveřejňují alespoň v jednom z úředních jazyků členských států Unie, v nichž jsou služby nabízeny.
Pozměňovací návrh 356 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 2 – písm. b
b) související opatření ke zmírnění rizik určená a provedená podle článku 27;
b) konkrétní opatření ke zmírnění rizik určená a provedená podle článku 27;
Pozměňovací návrh 357 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da) případně informace o zástupcích příjemců služby, nezávislých odbornících a organizacích občanské společnosti konzultovaných za účelem posouzení rizik v souladu s článkem 26.
Pozměňovací návrh 358 Návrh nařízení Čl. 33 – odst. 3
3. Jestliže se velmi velká online platforma domnívá, že zveřejnění informací podle odstavce 2 může vést ke zpřístupnění důvěrných informací této platformy nebo příjemců služby, způsobit významné oslabení bezpečnosti její služby, narušit veřejnou bezpečnost či poškodit příjemce, může platforma tyto informace ze zpráv odstranit. V takovém případě předá platforma úplné zprávy koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi a připojí odůvodnění odstranění příslušných informací z veřejných zpráv.
3. Jestliže se velmi velká online platforma domnívá, že zveřejnění informací podle odstavce 2 může vést ke zpřístupnění důvěrných informací této platformy nebo příjemců služby, způsobit významné oslabení bezpečnosti její služby, narušit veřejnou bezpečnost či poškodit příjemce, může platforma tyto informace ze zpráv odstranit. V takovém případě předá platforma úplné zprávy koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení a Komisi a připojí odůvodnění odstranění příslušných informací z veřejných zpráv, v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 359 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – návětí
1. Komise podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných odvětvových norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi alespoň pro:
1. Komise podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi, v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012, alespoň pro:
Pozměňovací návrh 360 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) podmínky podle článku 12, a to i pokud jde o přijetí a změny těchto podmínek;
Pozměňovací návrh 361 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab) informace o sledovatelnosti obchodníků podle článku 22;
Pozměňovací návrh 362 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – písm. a c (nové)
ac) reklamní postupy podle článku 24 a doporučovací systémy podle článku 24a;
Pozměňovací návrh 363 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa) povinnosti podávat zprávy o transparentnosti podle článku 13;
Pozměňovací návrh 364 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 – písm. f b (nové)
fb) technické specifikace s cílem zajistit, aby zprostředkovatelské služby byly přístupné pro osoby se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici (EU) 2019/882.
Pozměňovací návrh 365 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 1 a (nový)
1a. Komise podporuje a prosazuje vypracování a provádění dobrovolných norem stanovených příslušnými evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi, jejichž cílem je ochrana nezletilých.
Pozměňovací návrh 366 Návrh nařízení Čl. 34 – odst. 2 a (nový)
2a. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro položky uvedené v odst. 1 písm. a) až fb), pokud jednu či více evropských normalizačních organizací požádala, aby vypracovaly harmonizovanou normu, a odkaz na tuto normu nebyl do [24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie nebo žádost nebyla žádnou z evropských normalizačních organizací přijata.
Pozměňovací návrh 367 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 1
1. Komise a sbor vybídnou a napomohou k vypracování kodexů chování na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení, zejména s ohledem na specifické výzvy spojené s bojem proti různým druhům nezákonného obsahu a systémovým rizikům, v souladu s právem Unie a zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů.
1. Komise a sbor vybídnou a napomohou k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie s cílem přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení, zejména s ohledem na specifické výzvy spojené s bojem proti různým druhům nezákonného obsahu a systémovým rizikům, v souladu s právem Unie.Zvláštní pozornost je třeba věnovat zamezení negativním dopadům na spravedlivou hospodářskou soutěž, přístup k údajům a bezpečnost, obecný zákaz sledování a ochranu soukromí a osobních údajů. Komise a sbor rovněž podporují a usnadňují pravidelný přezkum a úpravu kodexů chování tak, aby byly vhodné pro daný účel.
Pozměňovací návrh 368 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 2
2. Pokud se objeví významná systémová rizika ve smyslu čl. 26 odst. 1 a budou se týkat vícero velmi velkých online platforem, může Komise dotyčné velmi velké online platformy, jiné velmi velké online platformy, ostatní online platformy a případně další poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i organizace občanské společnosti a jiné zúčastněné strany vyzvat k účasti na vypracování kodexů chování, a to i stanovením závazků přijmout zvláštní opatření ke zmírnění rizik a rámce pro pravidelné podávání zpráv o přijatých opatřeních a o jejich výsledcích.
2. Pokud se objeví významná systémová rizika ve smyslu čl. 26 odst. 1 a budou se týkat vícero velmi velkých online platforem, může Komise dotyčné velmi velké online platformy, jiné velmi velké online platformy, ostatní online platformy a případně další poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jakož i příslušné orgány, organizace občanské společnosti a jiné příslušné zúčastněné strany požádat, aby se podílely na vypracování kodexů chování, a to i stanovením závazků přijmout zvláštní opatření ke zmírnění rizik a rámce pro pravidelné podávání zpráv o přijatých opatřeních a o jejich výsledcích.
Pozměňovací návrh 369 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 3
3. Při provádění odstavců 1 a 2 usilují Komise a sbor o zajištění toho, aby kodexy chování jasně uváděly své cíle, aby obsahovaly hlavní ukazatele výkonnosti za účelem měření plnění těchto cílů a aby náležitě zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, včetně občanů, na úrovni Unie. Komise a sbor usilují také o zajištění toho, aby účastníci pravidelně podávali Komisi a příslušným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zprávy o veškerých přijatých opatřeních a o jejich výsledcích změřených na základě hlavních ukazatelů výkonnosti, které obsahují.
3. Při provádění odstavců 1 a 2 usilují Komise a sbor o zajištění toho, aby kodexy chování jasně uváděly své specifické cíle, aby definovaly povahu sledovaného cíle veřejné politiky a případně úlohu příslušných orgánů, aby obsahovaly hlavní ukazatele výkonnosti za účelem měření plnění těchto cílů a aby plně zohledňovaly potřeby a zájmy všech zúčastněných stran, zejména občanů, na úrovni Unie. Komise a sbor usilují také o zajištění toho, aby účastníci pravidelně podávali Komisi a příslušným koordinátorům digitálních služeb v zemi usazení zprávy o veškerých přijatých opatřeních a o jejich výsledcích změřených na základě hlavních ukazatelů výkonnosti, které obsahují. Klíčové ukazatele výkonnosti a závazky týkající se podávání zpráv zohledňují rozdíly ve velikosti a kapacitě jednotlivých účastníků.
Pozměňovací návrh 370 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 4
4. Komise a sbor posoudí, zda kodexy chování slouží účelům stanoveným v odstavcích 1 a 3, a pravidelně sledují a hodnotí plnění jejich cílů. Své závěry zveřejní.
4. Komise a sbor posoudí, zda kodexy chování slouží účelům stanoveným v odstavcích 1 a 3, a pravidelně sledují a hodnotí plnění jejich cílů. Své závěry zveřejní a požádají dotčené organizace, aby své kodexy chování odpovídajícím způsobem změnily.
Pozměňovací návrh 371 Návrh nařízení Čl. 35 – odst. 5
5. Sbor pravidelně sleduje a hodnotí plnění cílů kodexů chování s přihlédnutím k hlavním ukazatelům výkonnosti, které případně obsahují.
5. Komise a sbor pravidelně sledují a hodnotí plnění cílů kodexů chování s přihlédnutím k hlavním ukazatelům výkonnosti, které případně obsahují. V případě systematického nedodržování kodexů chování mohou Komise a sbor přijmout rozhodnutí o dočasném pozastavení nebo konečném vyloučení platforem, které neplní své závazky jakožto signatáři kodexů chování.
Pozměňovací návrh 372 Návrh nařízení Čl. 36 – odst. 1
1. Komise vybídne a napomůže k vypracování kodexů chování na úrovni Unie mezi online platformami a jinými příslušnými poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu nebo organizace zastupující příjemce služby a organizace občanské společnosti nebo příslušné orgány, s cílem přispět k další transparentnosti reklamy na internetu, a to nad rámec požadavků stanovených v článcích 24 a 30.
1. Komise vybídne a napomůže k vypracování dobrovolných kodexů chování na úrovni Unie mezi online platformami a jinými příslušnými poskytovateli služeb, jako jsou poskytovatelé služeb zprostředkování reklamy na internetu nebo organizace zastupující příjemce služby a organizace občanské společnosti nebo příslušné orgány, s cílem přispět k další transparentnosti internetové reklamy pro všechny subjekty, a to nad rámec požadavků stanovených v článcích 24 a 30.
Pozměňovací návrh 373 Návrh nařízení Čl. 36 – odst. 2 – návětí
2. Komise usiluje o zajištění toho, aby se kodexy chování zasazovaly o účinný přenos informací při plném zohlednění práv a zájmů všech zúčastněných stran a o konkurenční, transparentní a spravedlivé prostředí reklamy na internetu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany osobních údajů. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:
2. Komise usiluje o zajištění toho, aby se kodexy chování zasazovaly o účinný přenos informací při plném zohlednění práv a zájmů všech zúčastněných stran a o konkurenční, transparentní a spravedlivé prostředí reklamy na internetu v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, zejména v oblasti hospodářské soutěže a ochrany soukromí a osobních údajů. Komise usiluje o zajištění toho, aby kodexy chování řešily alespoň:
Pozměňovací návrh 374 Návrh nařízení Čl. 36 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) jednotlivé druhy údajů, které lze použít.
Pozměňovací návrh 375 Návrh nařízení Čl. 36 – odst. 3
3. Komise vybídne k vypracování kodexů chování do jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení a k zahájení jejich uplatňování nejpozději šest měsíců od uvedeného data.
3. Komise vybídne k vypracování kodexů chování do jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení a k zahájení jejich uplatňování nejpozději šest měsíců od uvedeného data. Komise posoudí používání těchto kodexů tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Pozměňovací návrh 376 Návrh nařízení Čl. 36 – odst. 3 a (nový)
3a. Komise vybízí všechny subjekty zabývající se internetovou reklamou uvedené v odstavci 1, aby schválily a dodržovaly závazky uvedené v kodexech chování.
Pozměňovací návrh 377 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 1
1. Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací, jež jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.
1. Sbor může Komisi doporučit, aby iniciovala vypracování dobrovolných krizových protokolů v souladu s odstavci 2, 3 a 4 k řešení krizových situací, jež jsou přísně omezeny na mimořádné okolnosti s dopadem na veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.
Pozměňovací návrh 378 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 4 – písm. f a (nové)
fa) opatření k zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením během uplatňování krizových protokolů, včetně poskytnutí dostupného popisu těchto protokolů.
Pozměňovací návrh 379 Návrh nařízení Čl. 37 – odst. 5
5. Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší, nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), může účastníky požádat o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.
5. Pokud se Komise domnívá, že krizový protokol danou krizovou situaci účinně neřeší, nebo nezaručuje výkon základních práv, jak je uvedeno v odst. 4 písm. e), požádá účastníky o revizi krizového protokolu, včetně přijetí dodatečných opatření.
Pozměňovací návrh 380 Návrh nařízení Čl. 38 – odst. 4 a (nový)
4a. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1, a zejména jejich koordinátoři digitálních služeb, měly pro plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení k dispozici náležité technické, finanční a lidské zdroje.
Pozměňovací návrh 381 Návrh nařízení Čl. 39 – odst. 1
1. Členské státy zajistí, aby jejich koordinátoři digitálních služeb vykonávali své úkoly podle tohoto nařízení nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby jejich koordinátoři digitálních služeb měli pro plnění svých úkolů k dispozici náležité technické, finanční a lidské zdroje.
1. Členské státy zajistí, aby jejich koordinátoři digitálních služeb vykonávali své úkoly podle tohoto nařízení nestranně, transparentně a včas.
Pozměňovací návrh 382 Návrh nařízení Čl. 40 – odst. 1
1. Pro účely kapitol III a IV tohoto nařízení je příslušný členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb.
1. Pro účely dohledu nad povinnostmi uloženými zprostředkovatelům podle tohoto nařízení a jejich vymáhání příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s touto kapitolou je příslušný členský stát, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele zprostředkovatelských služeb.
Pozměňovací návrh 383 Návrh nařízení Čl. 40 – odst. 2
2. Má se za to, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který nemá v Unii provozovnu, avšak poskytuje v Unii služby, spadá pro účely kapitol III a IV do pravomoci členského státu, ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.
2. Má se za to, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb, který nemá v Unii provozovnu, avšak poskytuje v Unii služby, spadá pro účely tohoto článku do pravomoci členského státu, ve kterém má bydliště nebo je usazen jeho právní zástupce.
Pozměňovací návrh 384 Návrh nařízení Čl. 40 – odst. 3
3. Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb neustanoví právního zástupce podle článku 11, jsou pro účely kapitol III a IV příslušné všechny členské státy. Rozhodne-li se členský stát vykonávat příslušnost podle tohoto odstavce, informuje všechny ostatní členské státy a zajistí, aby byla dodržena zásada ne bis in idem.
3. Pokud poskytovatel zprostředkovatelských služeb neustanoví právního zástupce podle článku 11, jsou pro účely tohoto článku příslušné všechny členské státy. Rozhodne-li se členský stát vykonávat příslušnost podle tohoto odstavce, informuje všechny ostatní členské státy a zajistí, aby byla dodržena zásada ne bis in idem.
Pozměňovací návrh 385 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 1 – písm. a
a) pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se údajného porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytli tyto informace v přiměřené lhůtě;
a) pravomoc požadovat, aby tito poskytovatelé, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se údajného porušení tohoto nařízení, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytli tyto informace bez zbytečných prodlev, nejpozději však do tří měsíců;
Pozměňovací návrh 386 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 2 – písm. e
e) pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy.
e) pravomoc přijímat přiměřená předběžná opatření nebo požádat příslušný justiční orgán, aby tak učinil, s cílem zabránit riziku závažné újmy.
Pozměňovací návrh 387 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 2 – pododstavec 1
Co se týká prvního pododstavce písm. c) a d), mají koordinátoři digitálních služeb donucovací pravomoci stanovené v těchto ustanoveních rovněž s ohledem na jiné osoby uvedené v odstavci 1, pokud jde o neplnění příkazů, které jim byly vydány podle zmíněného odstavce. Tyto donucovací pravomoci uplatní až poté, co těmto jiným osobám včas poskytli veškeré příslušné informace související se zmíněnými příkazy, včetně příslušné lhůty, pokut nebo penále, jež lze uložit za jejich nedodržení, a opravných prostředků.
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 388 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 3 – návětí
3. Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinátoři digitálních služeb s ohledem na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté, co byly za účelem ukončení protiprávního jednání využity všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku, přičemž toto protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, pravomoc přijmout tato opatření:
3. Je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů, mají koordinátoři digitálních služeb s ohledem na poskytovatele zprostředkovatelských služeb, kteří spadají do pravomoci jejich členského státu, poté, co byly za účelem ukončení protiprávního jednání využity všechny ostatní pravomoci podle tohoto článku, přičemž toto protiprávní jednání přetrvává nebo se neustále opakuje a způsobuje závažnou újmu, jíž nelze zabránit výkonem jiných pravomocí dostupných podle práva Unie nebo vnitrostátního práva, pravomoc přijmout tato opatření:
Pozměňovací návrh 389 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 3 – písm. a
a) požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů v přiměřené lhůtě situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření ze strany poskytovatele a podal zprávu o přijatých opatřeních;
a) požadovat, aby řídící orgán dotyčných poskytovatelů v přiměřené, maximálně však tříměsíční lhůtě situaci přezkoumal a přijal a předložil akční plán obsahující nezbytná opatření k ukončení protiprávního jednání, zajistil provedení těchto opatření ze strany poskytovatele a podal zprávu o přijatých opatřeních;
Pozměňovací návrh 390 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 3 – písm. b
b) pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel nesplnil dostatečně požadavky uvedené v první odrážce, že protiprávní jednání přetrvává a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje závažný trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádá příslušný justiční orgán daného členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.
b) pokud se koordinátor digitálních služeb domnívá, že poskytovatel nesplnil požadavky uvedené v první odrážce, že protiprávní jednání přetrvává nebo se neustále opakuje a způsobuje závažnou újmu a že toto protiprávní jednání představuje závažný trestný čin ohrožující život nebo bezpečnost osob, požádá příslušný justiční orgán daného členského státu, aby nařídil dočasné omezení přístupu příjemců služby, s níž protiprávní jednání souvisí, nebo, pouze není-li toto technicky možné, omezení přístupu k online rozhraní poskytovatele zprostředkovatelských služeb, na němž k protiprávnímu jednání dochází.
Pozměňovací návrh 391 Návrh nařízení Čl. 41 – odst. 6 a (nový)
6a. Komise do [šesti měsíců od vstupu tohoto nařízen v platnost] zveřejní pokyny k pravomocem a postupům týkajícím se koordinátorů digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 392 Návrh nařízení Čl. 42 – odst. 2
2. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí i veškeré jejich následné změny.
2. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená pravidla a opatření Komisi a sboru a neprodleně jim oznámí i veškeré jejich následné změny.
Pozměňovací návrh 393 Návrh nařízení Čl. 42 – odst. 3
3. Členské státy zajistí, aby maximální výše sankcí uložených za neplnění povinností stanovených v tomto nařízení nepřesáhla 6 % ročních příjmů nebo obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Sankce za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo za neposkytnutí odpovědi či neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a neumožnění kontroly na místě nepřesáhnou 1 % ročních příjmů nebo obratu dotčeného poskytovatele.
3. Členské státy zajistí, aby maximální výše sankcí uložených za neplnění povinností stanovených v tomto nařízení nepřesáhla 6 % ročního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb. Sankce za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací nebo za neposkytnutí odpovědi či neopravení nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací a neumožnění kontroly na místě nepřesáhnou 1 % ročního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele.
Pozměňovací návrh 394 Návrh nařízení Čl. 42 – odst. 4
4. Členské státy zajistí, aby maximální výše penále nepřesáhla 5 % průměrného denního obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí.
4. Členské státy zajistí, aby maximální výše penále nepřesáhla 5 % průměrného denního celosvětového obratu dotčeného poskytovatele zprostředkovatelských služeb v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 395 Návrh nařízení Čl. 42 – odst. 4 a (nový)
4a. Členské státy zajistí, aby správní nebo soudní orgány vydávající příkazy podle článků 8 a 9 ukládaly pouze sankce nebo pokuty v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 396 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1
Příjemci služby mají právo podat koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, stížnost na poskytovatele zprostředkovatelských služeb kvůli údajnému porušení tohoto nařízení. Koordinátor digitálních služeb stížnost posoudí a případně ji předá koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Pokud stížnost spadá do působnosti jiného příslušného orgánu v jeho členském státě, předá koordinátor digitálních služeb obdrženou stížnost tomuto orgánu.
1. Příjemci služby mají právo podat koordinátorovi digitálních služeb v členském státě, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, stížnost na poskytovatele zprostředkovatelských služeb kvůli údajnému porušení tohoto nařízení. Během tohoto postupu mají obě strany právo být vyslyšeny a obdržet vhodné informace o stavu řízení. Koordinátor digitálních služeb stížnost posoudí a případně ji bez zbytečných prodlev předá koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení. Pokud stížnost spadá do působnosti jiného příslušného orgánu vjeho členském státě, předá koordinátor digitálních služeb obdrženou stížnost bez zbytečných prodlev tomuto orgánu.
Pozměňovací návrh 397 Návrh nařízení Čl. 43 – odst. 1 a (nový)
1a. Poté, co koordinátor digitálních služeb v zemi usazení obdrží stížnost předloženou podle odstavce 1, posoudí včas dotyčnou záležitost a do šesti měsíců informuje koordinátora digitálních služeb členského státu, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, zda hodlá přistoupit k vyšetřování. Pokud zahájí vyšetřování, informuje o jeho aktuálním stavu alespoň každé tři měsíce. Koordinátor digitálních služeb členského státu, v němž má příjemce bydliště nebo je usazen, následně informuje příjemce.
Pozměňovací návrh 398 Návrh nařízení Článek 43 a (nový)
Článek 43a
Odškodnění
Aniž je dotčen článek 5, mají příjemci služeb v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy právo požadovat od poskytovatelů zprostředkovatelských služeb odškodnění za jakoukoli přímou újmu či ztrátu, kterou utrpěli v důsledku porušení povinností stanovených tímto nařízením ze strany poskytovatelů zprostředkovatelských služeb.
Pozměňovací návrh 399 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 1
1. Koordinátoři digitálních služeb vypracují výroční zprávu o své činnosti podle tohoto nařízení. Tyto výroční zprávy zveřejní a předají je Komisi a sboru.
1. Koordinátoři digitálních služeb vypracují výroční zprávu o své činnosti podle tohoto nařízení. Tyto výroční zprávy ve standardizovaném a strojově čitelném formátu zveřejní a předají je Komisi a sboru.
Pozměňovací návrh 400 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 2 – písm. a
a) počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 8 a 9 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotyčného koordinátora digitálních služeb;
a) počet a předmět příkazů k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu a příkazů k poskytnutí informací, které byly vydány podle článků 8 a 9 vnitrostátním justičním nebo správním orgánem členského státu dotyčného koordinátora digitálních služeb, včetně informací o názvu vydávajícího orgánu, jména poskytovatele a druhu činnosti upřesněného v příkazu, jakož i odůvodnění, že příkaz odpovídá článku 3 směrnice 2000/31/ES;
Pozměňovací návrh 401 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 2 – písm. b
b) provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 8 a 9.
b) provedení těchto příkazů, jak bylo koordinátorovi digitálních služeb sděleno podle článků 8 a 9, počet odvolání proti těmto příkazů, jakož i výsledek odvolání.
Pozměňovací návrh 402 Návrh nařízení Čl. 44 – odst. 2 a (nový)
2a. Komise jednou za dva roky zveřejní zprávu, v níž analyzuje výroční zprávy předkládané podle odstavce 1, a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 403 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 1 – pododstavec 1
Má-li sbor důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, který se týká nejméně tří členských států, může koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby záležitost posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením.
Má-li sbor důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem, který se týká nejméně tří členských států, může koordinátora digitálních služeb v zemi usazení požádat, aby záležitost posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 404 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 2 – návětí
2. Žádost či doporučení podle odstavce 1 obsahuje alespoň tyto informace:
2. Žádost podle odstavce 1 obsahuje alespoň tyto informace:
Pozměňovací návrh 405 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 2 a (nový)
2a. Žádost podle odstavce 1 je zároveň předložena Komisi. Pokud se Komise domnívá, že žádost není opodstatněná, nebo pokud Komise právě přijímá opatření v téže záležitosti, může požádat o stažení žádosti.
Pozměňovací návrh 406 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 3
3. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost nebo doporučení podle odstavce 1. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti nebo doporučení jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sbor mohl poskytnout dodatečné informace, může si tyto informace vyžádat. V tom případě se lhůta stanovená v odstavci 4 pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty.
3. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení v co nejvyšší míře zohlední žádost podle odstavce 1. Pokud usoudí, že nemá k dispozici dostatečné informace, aby mohl na základě žádosti jednat, a má důvod se domnívat, že by koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sbor mohl poskytnout dodatečné informace, může si tyto informace vyžádat. V tom případě se lhůta stanovená v odstavci 4 pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty.
Pozměňovací návrh 407 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 4
4. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečné prodlevy a každopádně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti či doporučení sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sboru své posouzení údajného protiprávního jednání nebo případně posouzení jiného příslušného orgánu podle vnitrostátního práva a vysvětlení přijatých nebo plánovaných opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání ve vztahu k tomuto jednání za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
4. Koordinátor digitálních služeb v zemi usazení bez zbytečné prodlevy a každopádně nejpozději do dvou měsíců od obdržení žádosti sdělí koordinátorovi digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo sboru své posouzení údajného protiprávního jednání nebo případně posouzení jiného příslušného orgánu podle vnitrostátního práva a vysvětlení přijatých nebo plánovaných opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání ve vztahu k tomuto jednání za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 408 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 5
5. Pokud koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo případně sbor neobdrží odpověď ve lhůtě stanovené v odstavci 4 nebo pokud s posouzením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nesouhlasí, může věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny příslušné informace. Mezi tyto informace přinejmenším patří žádost nebo doporučení zaslané koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, případné dodatečné informace poskytnuté podle odstavce 3 a sdělení uvedené v odstavci 4.
5. Pokud koordinátor digitálních služeb, který žádost zaslal, nebo případně sbor neobdrží odpověď ve lhůtě stanovené v odstavci 4 nebo pokud s posouzením koordinátora digitálních služeb v zemi usazení nesouhlasí, může věc postoupit Komisi, přičemž jí poskytne všechny příslušné informace. Mezi tyto informace přinejmenším patří žádost zaslaná koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, případné dodatečné informace poskytnuté podle odstavce 3 a sdělení uvedené v odstavci 4.
Pozměňovací návrh 409 Návrh nařízení Čl. 45 – odst. 7
7. Dospěje-li Komise podle odstavce 6 k závěru, že posouzení nebo přijatá či plánovaná opatření v oblasti vyšetřování nebo vymáhání podle odstavce 4 nejsou slučitelná s tímto nařízením, požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc blíže posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením a aby ji do dvou měsíců ode dne podání této žádosti informoval o přijatých opatřeních.
7. Dospěje-li Komise podle odstavce 6 k závěru, že posouzení nebo přijatá či plánovaná opatření v oblasti vyšetřování nebo vymáhání podle odstavce 4 nejsou slučitelná s tímto nařízením, požádá koordinátora digitálních služeb v zemi usazení, aby věc blíže posoudil a přijal potřebná opatření v oblasti vyšetřování a vymáhání k zajištění souladu s tímto nařízením a aby ji do dvou měsíců ode dne podání této žádosti informoval o přijatých opatřeních. Tato informace je předána rovněž koordinátorovi digitálních služeb nebo sboru, který zahájil postup podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 410 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1 – pododstavec 1
Těmito společnými vyšetřováními nejsou dotčeny úkoly a pravomoci zúčastněných koordinátorů digitálních služeb a požadavky vztahující se na plnění těchto úkolů a výkon těchto pravomocí podle tohoto nařízení. Zúčastnění koordinátoři digitálních služeb zpřístupní výsledky společných vyšetřování ostatním koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru prostřednictvím systému stanoveného v článku 67 za účelem plnění jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 411 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1 a (nový)
1a. Má-li koordinátor digitálních služeb v zemi usazení důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení způsobem zahrnujícím alespoň jeden další členský stát, může příslušnému koordinátorovi digitálních služeb v zemi určení navrhnout, aby zahájil společné vyšetřování. Společné vyšetřování je založeno na dohodě mezi dotčenými členskými státy.
Pozměňovací návrh 412 Návrh nařízení Čl. 46 – odst. 1 b (nový)
1b. Na základě žádosti koordinátora digitálních služeb v zemi určení, který má důvodné podezření, že poskytovatel zprostředkovatelských služeb porušil toto nařízení ve svém členském státě, může sbor koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby s dotyčným koordinátorem digitálních služeb v zemi určení zahájil společné vyšetřování. Společné vyšetřování je založeno na dohodě mezi dotčenými členskými státy.
Pokud není do jednoho měsíce dosaženo dohody, dohlíží na společné vyšetřování koordinátor digitálních služeb v zemi usazení.
Těmito společnými vyšetřováními nejsou dotčeny úkoly a pravomoci zúčastněných koordinátorů digitálních služeb a požadavky vztahující se na plnění těchto úkolů a výkon těchto pravomocí podle tohoto nařízení. Zúčastnění koordinátoři digitálních služeb zpřístupní výsledky společných vyšetřování ostatním koordinátorům digitálních služeb, Komisi a sboru prostřednictvím systému stanoveného v článku 67 za účelem plnění jejich příslušných úkolů podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 413 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 – písm. b
b) koordinace a přispění k pokynům a analýze Komise a koordinátorů digitálních služeb a jiných příslušných orgánů, pokud jde o nově se objevující otázky na vnitřním trhu s ohledem na záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení;
b) koordinace a poskytování pokynů a analýz Komisi a koordinátorům digitálních služeb a jiným příslušným orgánům, pokud jde o nově se objevující otázky na vnitřním trhu s ohledem na záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení;
Pozměňovací návrh 414 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) přispění k účinnému uplatňování článku 3 směrnice 2000/31/ES s cílem zabránit roztříštěnosti jednotného digitálního trhu;
Pozměňovací návrh 415 Návrh nařízení Čl. 47 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca) přispění k účinné spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.
Pozměňovací návrh 416 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1
1. Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními provozními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní.
1. Sbor se skládá z koordinátorů digitálních služeb, které zastupují úředníci na vysoké úrovni. Účastníky sboru mohou být společně s koordinátory digitálních služeb i jiné příslušné orgány pověřené konkrétními provozními úkoly v souvislosti s uplatňováním a vymáháním tohoto nařízení, pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy. Ostatní vnitrostátní orgány mohou být přizvány na zasedání, projednávají-li se otázky, které jsou pro ně relevantní. Zasedání se považuje za platné, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny členů.
Pozměňovací návrh 417 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 1 a (nový)
1a. Sboru předsedá Komise. Komise svolává zasedání a připravuje pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jejím jednacím řádem.
Pozměňovací návrh 418 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 2 – návětí
2. Každý členský stát má jeden hlas. Komise nemá hlasovací práva.
2. Každý členský stát má jeden hlas, který odevzdává koordinátor digitálních služeb. Komise nemá hlasovací práva.
Pozměňovací návrh 419 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 3
3. Sboru předsedá Komise. Komise svolá zasedání a připraví pořad jednání v souladu s úkoly sboru podle tohoto nařízení a s jeho jednacím řádem.
vypouští se
Pozměňovací návrhy 420 a 562/rev Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 5
5. Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a může spolupracovat s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejní.
5. Sbor může na svá zasedání pozvat odborníky a pozorovatele a spolupracuje s ostatními institucemi, jinými subjekty a poradními skupinami Unie a případně rovněž s externími odborníky. Sbor výsledky této spolupráce zveřejní.
Pozměňovací návrh 421 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 5 a (nový)
5a. Sbor vede případně konzultace se zúčastněnými stranami a výsledky těchto konzultací zveřejňuje.
Pozměňovací návrh 422 Návrh nařízení Čl. 48 – odst. 6
6. Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád.
6. Se souhlasem Komise přijme sbor svůj jednací řád, a to dvoutřetinovou většinou svých členů.
Pozměňovací návrh 423 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) vydává konkrétní doporučení k provádění článku 13a;
Pozměňovací návrh 424 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. d
d) radí Komisi ohledně přijímání opatření uvedených v článku 51 a na žádost Komise vydává stanoviska k návrhům opatření Komise, která se týkají velmi velkých online platforem, v souladu s tímto nařízením;
d) radí Komisi ohledně přijímání opatření uvedených v článku 51 a vydává stanoviska k návrhům opatření Komise, která se týkají velmi velkých online platforem, v souladu s tímto nařízením;
Pozměňovací návrh 425 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da) sleduje soulad opatření přijatých členskými státy za účelem omezení svobody poskytovat služby poskytovatelů zprostředkovatelských služeb z jiného členského státu s článkem 3 směrnice 2000/31/ES a zajišťuje, aby byla tato opatření nezbytně nutná a neomezovala uplatňování tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 426 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 1 – písm. e
e) podporuje a prosazuje vypracovávání a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování, jak je stanoveno v tomto nařízení, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.
e) podporuje a prosazuje vypracování a provádění evropských norem, pokynů, zpráv, šablon a kodexů chování v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, jak je stanoveno v tomto nařízení, mimo jiné vydáváním stanovisek a doporučení nebo poskytováním poradenství k záležitostem týkajícím se článku 34, jakož i určení nově se objevujících otázek s ohledem na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 427 Návrh nařízení Čl. 49 – odst. 2
2. Koordinátoři digitálních služeb a ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.
2. Koordinátoři digitálních služeb a ostatní příslušné vnitrostátní orgány, jež se neřídí jim určenými stanovisky, žádostmi nebo doporučeními přijatými sborem, odůvodní toto rozhodnutí a podají vysvětlení týkající se vyšetřování, činností a opatření, která provedli, při podávání zpráv podle tohoto nařízení nebo případně při přijímání svých příslušných rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 428 Návrh nařízení Článek 49 a (nový)
Článek 49a
Zprávy
1. Sbor vypracuje výroční zprávu o své činnosti. Zpráva se zveřejňuje a předává Evropskému parlamentu, Radě a Komisi ve všech úředních jazycích Unie.
2. Výroční zpráva obsahuje mimo jiné přezkum praktického uplatňování stanovisek, pokynů, doporučení a veškerých dalších opatření přijatých podle čl. 49 odst. 1.
Pozměňovací návrh 429 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 1 – pododstavec 1
Komise jednající z vlastního podnětu nebo sbor jednající z vlastního podnětu či na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemi určení mohou v případě důvodného podezření, že velmi velká online platforma porušila některé z těchto ustanovení, koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby údajné protiprávní jednání prošetřil za účelem přijetí takového rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
Komise jednající z vlastního podnětu nebo sbor jednající z vlastního podnětu či na žádost nejméně tří koordinátorů digitálních služeb v zemi určení mohou v případě důvodného podezření, že velmi velká online platforma porušila některé z ustanovení oddílu 4 kapitoly III, koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení doporučit, aby údajné protiprávní jednání prošetřil za účelem přijetí takového rozhodnutí v přiměřené lhůtě, nejpozději však do tří měsíců.
Pozměňovací návrh 430 Návrh nařízení Čl. 50 – odst. 2
2. Při sdělování rozhodnutí uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci dotčené velmi velké online platformě ji koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádá, aby vypracovala a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, Komisi a sboru do jednoho měsíce ode dne vydání tohoto rozhodnutí předložila akční plán, který upřesňuje, jak platforma hodlá protiprávní jednání ukončit nebo napravit. Opatření uvedená v akčním plánu mohou případně zahrnovat účast na kodexu chování stanoveném v článku 35.
2. Při sdělování rozhodnutí uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci dotčené velmi velké online platformě ji koordinátor digitálních služeb v zemi usazení požádá, aby vypracovala a koordinátorovi digitálních služeb v zemi usazení, Komisi a sboru do jednoho měsíce ode dne vydání tohoto rozhodnutí předložila akční plán, který upřesňuje, jak platforma hodlá protiprávní jednání ukončit nebo napravit. Opatření uvedená v akčním plánu mohou případně doporučit účast na kodexu chování stanoveném v článku 35.
Pozměňovací návrh 431 Návrh nařízení Čl. 51 – název
Zásah Komise a zahájení řízení
Zahájení řízení Komisí
Pozměňovací návrh 432 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 1 – návětí
1. Komise, která jedná buď na doporučení sboru, nebo z vlastního podnětu po konzultaci se sborem, může zahájit řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí podle článků 58 a 59 s ohledem na chování velmi velké online platformy, která:
1. Komise, která jedná buď na doporučení sboru, nebo z vlastního podnětu po konzultaci se sborem, zahájí řízení za účelem případného přijetí rozhodnutí podle článků 58 a 59 s ohledem na chování velmi velké online platformy, která:
Pozměňovací návrh 433 Návrh nařízení Čl. 51 – odst. 2 – návětí
2. Pokud se Komise rozhodne zahájit řízení podle odstavce1, oznámí to všem koordinátorům digitálních služeb, sboru a dotčené velmi velké online platformě.
2. Pokud Komise zahájí řízení podle odstavce 1, oznámí to všem koordinátorům digitálních služeb, sboru a dotčené velmi velké online platformě.
Pozměňovací návrh 434 Návrh nařízení Čl. 52 – odst. 1
1. Za účelem plnění úkolů, které jí jsou svěřeny podle tohoto oddílu, může Komise prostou žádostí nebo rozhodnutím požádat, aby dotčené velmi velké online platformy, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se protiprávního jednání nebo údajného protiprávního jednání, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytly tyto informace v přiměřené lhůtě.
1. Za účelem plnění úkolů, které jí jsou svěřeny podle tohoto oddílu, může Komise odůvodněnou žádostí nebo rozhodnutím požádat, aby dotčené velmi velké online platformy, jejich právní zástupci, jakož i jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které mohou mít povědomí o informacích týkajících se protiprávního jednání nebo údajného protiprávního jednání, včetně organizací provádějících audity podle článku 28 a čl. 50 odst. 3, poskytli tyto informace v přiměřené lhůtě.
Pozměňovací návrh 435 Návrh nařízení Čl. 52 – odst. 3 a (nový)
3a. Účel žádosti zahrnuje odůvodnění, proč a jakým způsobem jsou informace nezbytné a přiměřené sledovanému cíli a proč je nelze získat jinými prostředky.
Pozměňovací návrh 436 Návrh nařízení Čl. 52 – odst. 4
4. Požadované informace jménem dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 poskytnou vlastníci dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, společností nebo podniků, nebo nemají-li právní subjektivitu, osoby, které jsou podle zákona nebo stanov oprávněny je zastupovat. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.
4. Požadované informace jménem dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 poskytnou vlastníci dotčené velmi velké online platformy či jiné osoby uvedené v čl. 52 odst. 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob, společností nebo podniků, nebo nemají-li právní subjektivitu, osoby, které jsou podle zákona nebo stanov oprávněny je zastupovat.
Pozměňovací návrh 437 Návrh nařízení Čl. 55 – odst. 1
1. V kontextu řízení, jež může vést k přijetí rozhodnutí o nesouladu podle čl. 58 odst. 1, může Komise v naléhavých případech z důvodu rizika závažné újmy způsobené příjemcům služby rozhodnutím nařídit předběžná opatření proti dotčené velmi velké online platformě na základě zjištění zjevně protiprávního jednání.
1. V kontextu řízení, jež může vést k přijetí rozhodnutí o nesouladu podle čl. 58 odst. 1, může Komise v naléhavých případech z důvodu rizika závažné újmy způsobené příjemcům služby rozhodnutím nařídit přiměřená předběžná opatření v souladu se základními právy proti dotčené velmi velké online platformě na základě zjištění zjevně protiprávního jednání.
Pozměňovací návrh 438 Návrh nařízení Čl. 56 – odst. 2 – návětí
2. Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení:
2. Komise znovu zahájí řízení:
Pozměňovací návrh 439 Návrh nařízení Čl. 58 – odst. 1 – písm. b
b) předběžných opatření uložených podle článku 55;
b) předběžných opatření uložených podle článku 55; nebo
Pozměňovací návrh 440 Návrh nařízení Čl. 58 – odst. 3
3. V rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 Komise dotčené velmi velké online platformě nařídí, aby v přiměřené lhůtě přijala potřebná opatření, která zajistí soulad s rozhodnutím podle odstavce 1, a aby poskytla informace o opatřeních, která hodlá přijmout pro dosažení souladu s rozhodnutím.
3. V rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 Komise dotčené velmi velké online platformě nařídí, aby ve lhůtě jednoho měsíce přijala potřebná opatření, která zajistí soulad s rozhodnutím podle odstavce 1, a aby poskytla informace o opatřeních, která hodlá přijmout pro dosažení souladu s rozhodnutím.
Pozměňovací návrh 441 Návrh nařízení Čl. 58 – odst. 5
5. Pokud Komise shledá, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, vyšetřování ukončí rozhodnutím.
5. Pokud Komise shledá, že podmínky uvedené v odstavci 1 nejsou splněny, vyšetřování ukončí rozhodnutím. Rozhodnutí je okamžitě použitelné.
Pozměňovací návrh 442 Návrh nařízení Čl. 59 – odst. 1 – návětí
1. V rozhodnutí podle článku 58 může Komise dotčené velmi velké online platformě uložit pokuty nepřesahující 6 % jejího celkového obratu v předchozím účetním období, pokud zjistí, že tato platforma úmyslně či z nedbalosti:
1. V rozhodnutí podle článku 58 může Komise dotčené velmi velké online platformě uložit pokuty nepřesahující 6 % jejího celkového celosvětového obratu v předchozím účetním období, pokud zjistí, že tato platforma úmyslně či z nedbalosti:
Pozměňovací návrh 443 Návrh nařízení Čl. 59 – odst. 2 – návětí
2. Komise může dotčené velmi velké online platformě či jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím uložit pokuty nepřesahující 1 % celkového obratu v předchozím účetním období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:
2. Komise může dotčené velmi velké online platformě či jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím a v souladu se zásadou proporcionality uložit pokuty nepřesahující 1 % celkového celosvětového obratu v předchozím účetním období, pokud úmyslně nebo z nedbalosti:
Pozměňovací návrh 444 Návrh nařízení Čl. 59 – odst. 4
4. Při stanovení výše pokuty přihlédne Komise k povaze, závažnosti, době trvání a opakování protiprávního jednání a v případě pokut uložených podle odstavce 2 ke způsobeným průtahům v řízení.
4. Při stanovení výše pokuty přihlédne Komise k povaze, závažnosti, době trvání a opakování protiprávního jednání, veškerým pokutám vydaným podle článku 42 za totéž protiprávní jednání a v případě pokut uložených podle odstavce 2 ke způsobeným průtahům v řízení.
Pozměňovací návrh 445 Návrh nařízení Čl. 60 – odst. 1 – návětí
1. Komise může dotčené velmi velké online platformě či případně jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím uložit penále nepřesahující 5 % průměrného denního obratu v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí, aby je přiměla:
1. Komise může dotčené velmi velké online platformě či případně jiné osobě uvedené v čl. 52 odst. 1 rozhodnutím uložit penále nepřesahující 5 % průměrného denního celosvětového obratu v předchozím účetním období za den, přičemž se penále počítá ode dne stanoveného v příslušném rozhodnutí, aby je přiměla:
Pozměňovací návrh 446 Návrh nařízení Čl. 64 – odst. 1
1. Komise zveřejní rozhodnutí, která přijme podle čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a článků 58, 59 a 60. V tomto zveřejnění se uvedou jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí.
1. Komise zveřejní rozhodnutí, která přijme podle čl. 55 odst. 1, čl. 56 odst. 1 a článků 58, 59 a 60. V tomto zveřejnění se uvedou jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně uložených sankcí, a – je-li to možné a oprávněné – také dokumenty, které nemají důvěrnou povahu, či jiné formy informací, na nichž se toto rozhodnutí zakládá.
Pozměňovací návrh 447 Návrh nařízení Čl. 65 – odst. 1 – pododstavec 1
Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny, a popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.
Před podáním této žádosti koordinátorovi digitálních služeb vyzve Komise zúčastněné strany k podání písemných připomínek ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 pracovních dní, a popíše opatření, která hodlá požadovat, a určí zamýšleného adresáta nebo adresáty.
Pozměňovací návrh 448 Návrh nařízení Čl. 66 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca) vývoje a provádění norem stanovených v článku 34.
Pozměňovací návrh 449 Návrh nařízení Čl. 68 – odst. 1 – návětí
Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2020/XX/EU52, mají příjemci zprostředkovatelských služeb právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby vykonávaly práva uvedená v článcích 17, 18 a 19 jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:
Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/181852, mají příjemci zprostředkovatelských služeb právo pověřit určitý subjekt, organizaci nebo sdružení, aby vykonávaly práva uvedená v článcích 8, 12, 13, 14, 15, 17, 18, 19, 43 a 43a jejich jménem, pokud tento subjekt, organizace nebo sdružení splňují všechny tyto podmínky:
__________________
__________________
52 [Odkaz]
52 [Odkaz]
Pozměňovací návrh 450 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 2
2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 23, 25 a 31 je svěřeno Komisi na dobu neurčitou počínaje [datum předpokládaného přijetí nařízení].
2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 13a, 16, 23, 25 a 31 je svěřeno Komisi na pět let počínaje [datum předpokládaného přijetí nařízení]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 451 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 3
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 23, 25 a 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 13a, 16, 23, 25 a 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 452 Návrh nařízení Čl. 69 – odst. 5
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 23, 25 a 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 13a, 16, 23, 25 a 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh 453 Návrh nařízení Čl. 70 – odst. 1
1. Komisi je nápomocen Výbor pro digitální služby. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 454 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 1
1. Nejpozději do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
1. Nejpozději do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každé tři roky zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zabývá zejména:
a) uplatňováním článku 25, a to i pokud jde o průměrný měsíční počet aktivních příjemců služby;
b) uplatňováním článku 11;
c) uplatňováním článku 14;
d) uplatňováním článků 35 a 36.
Pozměňovací návrh 455 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 1 a (nový)
1a. Bude-li to vhodné, přiloží se ke zprávě uvedené v odstavci 1 návrh změn tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 456 Návrh nařízení Čl. 73 – odst. 3
3. Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 1 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů.
3. Při provádění hodnocení uvedených v odstavci 1 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších příslušných subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.
Pozměňovací návrh 457 Návrh nařízení Čl. 74 – odst. 2 – návětí
2. Použije se ode dne [datum – tři měsíce ode dne vstupu v platnost].
2. Použije se ode dne [datum – šest měsíců ode dne vstupu v platnost].
Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0356/2021).
Ochrana zvířat během přepravy
213k
70k
Doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi ze dne 20. ledna 2022 v návaznosti na vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni (2021/2736(RSP))
– s ohledem na články 13 a 226 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu(1),
– s ohledem na své rozhodnutí (EU) 2020/1089 ze dne 19. června 2020 o zřízení vyšetřovacího výboru pro vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni a o působnosti, početním složení a funkčním období tohoto výboru(2),
– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností(3),
– s ohledem na Kodex zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat z roku 2015 a jeho kapitolu 7.2 s názvem Dobré životní podmínky ryb chovaných ve farmovém chovu při přepravě,
– s ohledem na pokyny platformy EU pro dobré životní podmínky zvířat ze dne 3. listopadu 2020 týkající se pozemních obchodních přesunů koček a psů,
– s ohledem na návrh doporučení vyšetřovacího výboru pro ochranu zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni,
– s ohledem na závěrečnou zprávu vyšetřovacího výboru pro ochranu zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni (A9-0350/2021),
– s ohledem na čl. 208 odst. 12 jednacího řádu,
Obecná zjištění
1. zdůrazňuje, že všechny podmínky potřebné pro zaručení dobrých životních podmínek zvířat během přepravy musejí být zajištěny naprosto vždy, pro všechna přepravovaná zvířata, bez ohledu na druh zvířete, jeho věk, kategorii, fyzickou kondici, dopravní prostředek, délku cesty nebo místo určení, včetně třetích zemí; konstatuje, že obecným zájmem zemědělců je obzvláště zajistit, aby zvířata dorazila na místo určení v co nejlepším stavu;
2. vyzývá Komisi, aby při provádění kontroly účelnosti právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, zejména nařízení (ES) č. 1/2005, zohlednila zprávu a doporučení vyšetřovacího výboru pro ochranu zvířat během přepravy;
3. zdůrazňuje, že Unie a její členské státy jsou přesvědčeny, že zvířata jsou vnímající tvorové, jejichž zvláštní potřeby je třeba zohledňovat v souladu s článkem 13 Smlouvy o fungování EU;
4. konstatuje, že miliony živých zvířat jsou každoročně přepravovány na dlouhé vzdálenosti v rámci členských států a do třetích zemí za účelem rozmnožování, chovu, výkrmu a porážky;
5. zdůrazňuje, že občané EU se čím dál více zajímají o to, zda jsou dodržovány normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zejména během přepravy živých zvířat;
6. souhlasí s Evropským účetním dvorem, že ačkoliv EU má jedny z nejpřísnějších norem pro životní podmínky zvířat na světě, tyto normy nejsou uplatňovány napříč všemi členskými státy odpovídajícím způsobem(4); trvá na tom, že tyto normy jsou účinné pouze tehdy, pokud jsou plně vymáhány, prováděny harmonizovaným způsobem a pokud odrážejí nejnovější vědecké poznatky; je toho názoru, že EU musí zvýšit úsilí o zajištění toho, aby dobré životní podmínky zvířat během přepravy byly plně dodržovány ve všech členských státech, vždy, každou ze zúčastněných stran, od místa původu až po cílové místo určení; zdůrazňuje, že nekalé praktiky se nevyskytují v úplně celém dotčeném odvětví; uznává, že přeprava živých zvířat má v současné době pro ekonomický a sociální rozměr některých venkovských oblastí zásadní význam, zejména těch oblastí, které jsou převážně zemědělské, odlehlejší nebo vylidněné;
7. zdůrazňuje, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uznal, že vědecká literatura týkající se dobrých životních podmínek zvířat je nedostatečná(5) , a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik vědeckých studií, které zvýší znalosti a umožní poskytnutí lepších záruk pro dobré životní podmínky zvířat v Evropě;
8. zdůrazňuje, že EU musí pracovat na vytvoření potřebných podmínek, které by umožnily spravedlivé a odpovídající období přechodu na účinnější, hospodárnější a etičtější systém, který by, je-li to možné, dával přednost přepravě spermatu nebo embryí namísto chovných zvířat a přepravě jatečně upravených těl a masa namísto zvířat na porážku;
9. konstatuje, že ustanovení nařízení (ES) č. 1/2005 nejsou v souladu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“, a vítá návrh Komise provést v rámci této strategie kontrolu účelnosti právních předpisů EU; podtrhuje, že revidované nařízení (ES) č. 1/2005 by mělo být sladěno se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“; zdůrazňuje, že posun směrem k co největšímu nahrazení přepravy živých zvířat přepravou jatečně upravených těl a masných výrobků a přepravou genetického materiálu by byl v souladu s hlavním cílem strategie, kterým je vytvořit odolnější a udržitelnější krátké potravinové řetězce, které budou méně závislé na přepravě zvířat na dlouhé vzdálenosti; navíc se domnívá, že přeprava zárodečných produktů, které zabírají méně prostoru, může snížit dopad na životní prostředí, pokud jde o emise CO2 a spotřebu paliva; dále je toho názoru, že důraz na malé zemědělské podniky a regionální sítě jatek může přispět k omezení přepravy zvířat v rámci úsilí o vybudování odolného a udržitelného potravinového systému, který zemědělcům zajistí důstojnou životní úroveň; konstatuje, že strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ připomíná, že je důležité přejít na zdravější, vyváženější a udržitelnější spotřebu potravin založenou na potravinách rostlinného původu;
10. vyzývá Komisi, aby urychleně a nejpozději v roce 2023 předložila akční plán, v němž budou jasně uvedeny hlavní důvody využívání přepravy zvířat a navrženy konkrétní politické kroky, včetně regulačních kroků, které stanoví přesný harmonogram a milníky s cílem omezit tyto hlavní důvody, snížit potřebu přepravy živých zvířat a v co největší možné míře umožnit nahrazení přepravy živých zvířat přepravou masa, jatečně upravených těl a genetického materiálu; připomíná, že je třeba minimalizovat socioekonomické dopady takové změny, a to vyčleněním různých finančních prostředků na tento cíl, mj. ze společné zemědělské politiky (SZP), a správnými pobídkami, které zemědělce a přepravce povzbudí a umožní jim, aby tento přechod uskutečnili efektivně; trvá na tom, že přechod je možný pouze tehdy, budou-li přijata multidisciplinární opatření, která přesáhnou rámec nařízení (ES) č. 1/2005, s cílem usnadnit a podpořit tento přechod tak, aby probíhal hladce a sociálně uvědomělým způsobem;
11. zdůrazňuje výhody přepravy genetického materiálu (spermatu a embryí) z hlediska rozšíření šlechtění některých druhů; připomíná však, že přeprava zvířat může přispívat k rozšiřování genetického fondu v zemědělských podnicích, například ve třetích zemích, a konstatuje, že v některých případech je třeba ze základního chovu, zařízení „rozmnožovacího“ chovu a ze zemědělských podniků přepravit do jiných zemědělských podniků přirozeně se pářící jedince anebo mateřské linie; připomíná, že tato přeprava je stále důležitá pro provoz malých a rodinných zemědělských podniků v EU; dále poukazuje na to, že je třeba využít SZP a jiné finanční prostředky na vývoj a stimulaci nových technologií a inovací v oblasti manipulace s genetickým materiálem a jeho přepravy a na podporu šlechtitelů;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie k tomu, jak snížit počet fází přepravy, kterými musí hospodářská zvířata projít, tím, že omezí rozdělení do chovných, krmných a jatečných zařízení, vytvoří „uzavřené kontrolní systémy“, zkrátí vzdálenosti mezi těmito zařízeními a opět zavedou regionálnější pojetí chovu hospodářských zvířat;
13. připomíná členským státům, že podle ustálené judikatury(6) mohou zavést přísnější vnitrostátní pravidla pro ochranu zvířat během přepravy, pokud jsou v souladu s hlavním cílem nařízení (ES) č. 1/2005;
14. je toho názoru, že subjekty působící v tomto odvětví a všechny subjekty zapojené do přepravy živých zvířat, včetně zemědělců, potřebují srozumitelný soubor pravidel a definic, kterým se mají řídit, a přiměřená přechodná období pro provedení změn; vyzývá Komisi, aby toto vzala v potaz při revizi a při práci na návrhu nového nařízení;
15. vyzývá Komisi, aby obezřetně zrevidovala definici výchozího místa a definici cílového místa určení tak, aby odrážely skutečnou délku celé přepravy ze zemědělského podniku původu do cílového zemědělského podniku nebo místa porážky, včetně doby strávené ve sběrných střediscích, aby se tak zabránilo obcházení zvláštních pravidel pro délku cesty a zákazu přepravy do určitých zemí přesměrováním přepravy přes jiné členské státy nebo třetí země;
16. domnívá se, že srozumitelnější a jasnější odpovědnost orgánů EU za dobré životní podmínky zvířat by měla velký význam pro lepší prosazování stávajících právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, pro zjištění příslušných nedostatků a vypracování návrhů, který je v případě potřeby zapotřebí k zajištění účinných reakcí;
17. vyzývá Komisi, aby vyčlenila finanční prostředky ze stávajících programů, včetně fondů druhého pilíře SZP, a aby v rámci chystaných nástrojů financování plánovala nové finanční nástroje, které by byly zaměřeny na specializovanější vědecký výzkum a důkazy, a aby současně zajistila vhodná školení pro každého, kdo se podílí se přepravě zvířat, včetně úředníků a řidičů, za účelem zlepšení životních podmínek zvířat během přepravy, a výstavbu jatek, včetně mobilních, v regionech s vysokou koncentrací zvířat, čímž by došlo ke zlepšení přepravy z hlediska délky i kvality, života obyvatel venkovských oblastí i ke zlepšení opatření na podporu přechodu na přepravu masa, jatečně upravených těl a genetického materiálu; připomíná, že pro dobré životní podmínky zvířat jsou důležité regionální hodnotové řetězce;
18. vyzývá k tomu, aby v rámci nadcházející reformy SZP byla zachována a dále posílena vazba mezi vyššími platbami SZP a lepšími životními podmínkami zvířat, které zcela splňují nebo dokonce překračují normy podle nařízení (ES) č. 1/2005;
19. vyzývá Komisi, aby připravila kampaně a iniciativy s cílem náležitě informovat občany EU a zvyšovat jejich povědomí o dobrých životních podmínkách zvířat v zemědělských podnicích a během přepravy, o potřebě zlepšit a řádně vymáhat normy EU a podporovat osoby pracující v odvětví přepravy zvířat ve zvyšování standardů, a o hospodářských a sociálních dopadech přepravy živých zvířat; má za to, že prvořadým cílem je zvýšit důvěru spotřebitelů ve vysokou hodnotu a kvalitu evropského zemědělského a potravinářského odvětví zajištěním lepší a transparentní komunikace, ať už přímo ze strany zemědělců, nebo nepřímo prostřednictvím orgánů EU;
20. zdůrazňuje, že informovanost veřejnosti a její porozumění aspektu životních podmínek zvířat při produkci potravin se výrazně zlepšuje prostřednictvím vzdělávání ve školách a reklamních kampaní;
21. upozorňuje na skutečnost, že změny nařízení (ES) č. 1/2005 mají větší dopad na takové regiony, jako jsou nejvzdálenější regiony, totiž mimo jiné vzhledem k jejich odlehlosti, ostrovní povaze a malé rozloze; trvá na tom, že podle článku 349 Smlouvy o fungování EU musí být při uplatňování společných politik, včetně nařízení (ES) č. 1/2005, zohledněny zvláštní rysy a omezení nejvzdálenějších regionů;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly zvláštní ochranu osobám pracujícím v přepravě nebo provádějícím veterinární kontroly, pokud při své práci zjistí a oznámí porušení právních předpisů o ochraně zvířat;
23. vítá snahu o vytvoření jednotného certifikačního označení používaného v rámci Unie pro dobré životní podmínky zvířat, které by mělo zahrnovat také aspekt přepravy a mělo by být založeno na harmonizovaných a technicky odůvodněných kritériích;
24. požaduje, aby označení dobrých životních podmínek zvířat zahrnovalo informace o metodách produkce a vybrané vědecky podložené ukazatele dobrých životních podmínek zvířat, které by se mimo jiné týkaly systémů chovu a přepravy;
25. vyzývá Komisi, aby rozšířila seznam trestných činů proti životnímu prostředí tak, aby zahrnoval porušení nařízení (ES) č. 1/2005, jehož výsledkem je kruté zacházení, vážné zranění a opuštění;
26. vyzývá Komisi a členské státy, aby revidovaly nařízení (ES) č. 1/2005 s cílem zajistit, aby řidiči nemuseli volit mezi dodržováním pravidel a zachováním dobrých životních podmínek zvířat, zejména v souvislosti s požadavkem povinných přestávek a odpočinku, který může někdy být na úkor dobrých životních podmínek zvířat;
27. vyzývá k tomu, aby odpovědnost za dobré životní podmínky zvířat byla výslovně zachycena v označení příslušného komisaře EU a příslušného generálního ředitelství Komise, aby tak jejich označení odrážela význam této otázky pro evropské občany a bylo zajištěno, že této otázce bude věnována dostatečná politická pozornost;
28. připomíná, že dobré životní podmínky zvířat jsou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu spojeny s potravinovým zabezpečením, neboť přispívají k odolnosti, účinnému využívání zdrojů a sociální rovnosti;
29. vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost zavedení transparentního a harmonizovaného systému označování živočišných produktů a produktů živočišného původu informacemi o dobrých životních podmínkách zvířat, který by měl také zohlednit podmínky při přepravě a porážce;
Vymáhání nařízení (ES) č. 1/2005
30. naléhavě vyzývá všechny členské státy, zejména ty, v nichž je prosazování právních předpisů zvláště nedostačující, a Komisi, aby učinily veškeré kroky potřebné ke zlepšení provádění, vymáhání a celkového uplatňování stávajícího regulačního rámce, a to i zavedením důsledného a harmonizovaného kontrolního postupu na úrovni EU; konstatuje, že stávající právní předpisy o přepravě zvířat jsou v jednotlivých členských státech prováděny odlišnými způsoby; je toho názoru, že jediným způsobem, jak harmonizovaně řešit některé problémy spojené s životními podmínkami zvířat během přepravy v EU, v němž by se odrazily výsledky posledního vědeckého výzkumu, poznatky a doporučení, je revize nařízení (ES) č. 1/2005, která by měla přinést proveditelná a vymahatelná ustanovení pro všechna přepravovaná zvířata;
31. konstatuje, že přísné kontroly přepravy zvířat ze třetích zemí mohou omezit nekalou hospodářskou soutěž poškozující producenty v EU a podnítit třetí země k tomu, aby zlepšily své normy pro přepravu zvířat;
32. vybízí všechny členské státy, aby přijaly přísnější vnitrostátní opatření s cílem zlepšit životní podmínky zvířat během přepravy;
33. bere na vědomí závazek Komise zrevidovat právní předpisy týkající se životních podmínek zvířat, včetně nařízení (ES) č. 1/2005, aby je uvedla do souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, doporučeními a praktickými zkušenostmi, rozšířila jejich oblast působnosti, usnadnila vymáhání a v konečném důsledku zajistila vyšší úroveň životních podmínek zvířat; zdůrazňuje, že pokud by právní předpisy týkající se přepravy živých zvířat byly uplatňovány řádně, životní podmínky zvířat by se zlepšily;
34. podtrhuje, že mnohé současné problémy s prováděním nařízení (ES) č. 1/2005 jsou způsobeny rozdíly ve výkladu, a vyzývá Komisi, aby při práci na revizi nařízení stanovila jasné, měřitelné a kvantifikovatelné normy s cílem zajistit harmonizované vymáhání v celé EU jakož i inovativní ukazatele založené na dobrých životních podmínkách zvířat; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vzala v potaz nejnovější vědecké poznatky, včetně posouzení připravovaného úřadem EFSA, které se týká dobrých životních podmínek zvířat během přepravy v EU;
35. naléhavě vyzývá Komisi, aby svou revizi nařízení (ES) č. 1/2005 doprovodila předem provedeným posouzením dopadu založeným na důkladném vědeckém výzkumu dopadu přepravy na zvířata všech druhů a věku a na podrobném posouzení dopadu na socioekonomické aspekty, životní prostředí a zdraví, které zohlední různorodost zeměpisných podmínek a zvláštností, včetně ostrovů, okrajových a vzdálených regionů, a modelů zemědělství v Unii; vyzývá Komisi, aby výsledky těchto posouzení rychle zpřístupnila veřejnosti, a zajistila tak zemědělcům jistotu a možnost předvídat, jež potřebují k plánování, a poskytnout jim čas k tomu, aby se naučili přizpůsobit se novým předpisům, aniž by byly ohroženy životní podmínky zvířat;
36. vyzývá k vytvoření transparentního systému EU pro monitorování a podávání zpráv, díky němuž převezmou členské státy i Komise plnou odpovědnost za provádění a prosazování nařízení (ES) č. 1/2005 a zajistí, že jeho porušování budou účinně řešena a zmírňována;
37. konstatuje, že porážka zvířat a zpracování masa v blízkosti místa chovu jednak přispívá k dobrým životním podmínkám zvířat tím, že zkracuje délku přepravy, a jednak snižuje emise skleníkových plynů;
38. konstatuje, že zánik místních jatek, což je faktor prodlužující dopravu, představuje problém, který musí Unie a členské státy řešit; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly mechanismy financování s cílem zajistit ekonomickou životaschopnost místních jatek, která jsou v blízkosti zemědělských podniků a jsou zeměpisně rovnoměrně rozložená;
39. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily rozšíření porážek v zemědělských podnicích prostřednictvím mobilních jatek s cílem zbavit se, kdykoli je to možné, nutnosti přepravovat živá zvířat;
40. je si vědom nedostatku vědecké literatury o dobrých životních podmínkách zvířat během přepravy a důrazně vybízí Komisi a členské státy, aby podpořily možnost přinášet aktuálnější vědecké poznatky v této oblasti;
41. vyzývá Komisi, aby při revizi pravidel vzala v potaz problém zvířat, která již nejsou způsobilá k přepravě, a aby s cílem nalézt řešení tohoto problému vyhledala odborné poradenství;
42. vybízí Komisi a členské státy k tomu, aby vytvořily harmonizované postupy pro schvalování přepravy a aby přijaly opatření k zabránění šíření infekčních onemocnění zvířat během přepravy, a to jak v rámci Unie, tak ze třetích zemí;
43. vyzývá Komisi, aby využívala posílených pravomocí k vymáhání v případech častých a opakovaných porušení nařízení (ES) č. 1/2005, iniciovala řízení o nesplnění povinnosti a uplatňovala účinné sankce vůči těm členským státům, které nařízení neprovádějí správně; domnívá se, že hlavním účelem sankcí by mělo být vyřešení stávajících problémů a sankce by měly rovněž odrazovat od porušování v budoucnosti;
44. vyzývá členské státy, aby řádně školily úřední veterinární lékaře a policisty a najímaly dostatek těchto veterinářů a policistů s cílem zajistit účinné a časté kontroly na silnicích a zaručit přítomnost veterináře během nakládky před každou cestou;
45. vyzývá členské státy a přepravce, aby do doby, než vejde v platnost revidované nařízení (ES) č. 1/2005, propagovali a zcela uplatňovali pokyny EU pro přepravu zvířat podporované Komisí, jejichž cílem je zavést osvědčené postupy, které mají podpořit dotčený sektor při zlepšování životních podmínek zvířat během přepravy; vyzývá Komisi, aby podpořila překlad těchto pokynů do všech úředních jazyků EU, vybízela k výměně zkušeností v této oblasti a prosazovala stávající osvědčené postupy a pokyny s cílem pomoci příslušným orgánům a subjektům zapojeným do přepravy živých zvířat lépe provádět a dodržovat normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;
46. vyzývá Komisi, aby zajistila, že pokyny budou aktualizovány podle nejnovějších vědeckých prokázaných poznatků a budou v souladu s nařízením (ES) č. 1/2005; připomíná nicméně, že dodržování pokynů, které mají pokrýt mezery v právních předpisech, není právně závazné, a vyzývá Komisi, aby do nich zahrnula i ustanovení, která by náležitě chránila druhy, jejichž ochrana není v právních předpisech dostatečná, jako je drůbež, králíci a ryby;
47. domnívá se, že v zájmu zabezpečení dobrých životních podmínek zvířat při přepravě je zásadním požadavkem, aby každá oprávněná osoba pracující v oblasti přepravy zvířat absolvovala odpovídající a průběžné školení; trvá proto na tom, aby byl vypracován systém povinných harmonizovaných školení pro všechny osoby zapojené do přepravy zvířat, jejichž absolvování by bylo předpokladem pro schválení přepravy; dále požaduje, aby tato školení zahrnovala všechny aspekty procesu přepravy, jako je dopravní prostředek, druh a charakter cesty, řádné zacházení se zvířaty, rozhodovací proces pro způsobilost zvířat k přepravě a požadavky související s druhem, kategorií, věkem, fyzickým stavem, chováním a fyziologií zvířete a s mechanismy zvládání stresu;
48. naléhavě vybízí členské státy, aby zajistily, že školení pro získání osvědčení způsobilosti bude specifické podle druhu, kategorie a věku zvířete a platné nejvýše pět let a že pro obnovení osvědčení bude povinné absolvovat aktualizační školení;
49. naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly speciální školení záchranářům zaměřené na způsoby záchrany zvířat a zajistily, aby byl záchranářům přivolávaným k nehodám povolen přístup do dotčených zařízení, vozidel a plavidel za účelem provádění záchranných prací;
50. vyzývá Komisi, aby při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle nařízení (EU) 2017/625(7) zajistila, aby ustanovení o prosazování stanovená v tomto nařízení a jeho aktech v přenesené pravomoci byla alespoň tak přísná jako ustanovení, která mají být zrušena;
Postupy povolování a schvalování dopravních prostředků
51. trvá na tom, že ustanovení o časových aspektech dopravy a dopravním prostředku musejí vždy brát v úvahu druhově specifický a fyziologický stav zvířete, počet přepravovaných zvířat a zároveň rozdíly mezi jednotlivými plemeny zvířat, pohlaví a věk zvířete; zdůrazňuje, že použité způsoby přepravy by měly vždy zohledňovat fyziologické, behaviorální a duševní potřeby zvířete a jeho dobré životní podmínky;
52. vyzývá k tomu, aby do nařízení (ES) č. 1/2005 byly začleněny požadavky Mezinárodního sdružení leteckých dopravců pro přepravu zvířat v rámci EU i mimo ni, včetně zvířat pro zoologické zahrady;
53. trvá na tom, že ustanovení týkající se prostorových podmínek, hustoty osazení a světlé výšky je třeba sladit s nejnovějšími vědeckými poznatky a relevantními právními předpisy EU pro maximální váhu a výšku nákladních vozidel a že je třeba v nařízení zakotvit přesná pravidla, která odstraní nejednoznačnost, neumožní odlišný výklad a zohlední potřeby jednotlivých druhů; vyzývá k tomu, aby těmto otázkám bylo věnováno více studií; vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitřní výška dopravních vozidel bude splňovat minimální normy;
54. připomíná doporučení úřadu EFSA používat ke stanovení prostorových podmínek pro dobytek, ovce a prasata a prostoru na kg pro koně alometrické rovnice; domnívá se, že používání těchto objektivnějších výpočtů zlepší normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a podpoří jednotnější výklad ze strany přepravců a kontrolních orgánů;
55. domnívá se, že je zapotřebí větší množství vědeckých poznatků k nalezení lepších řešení a k takovým zlepšením designu dopravních prostředků, včetně vybavení pro nakládku a vykládku, která budou zohledňovat požadavky specifické pro jednotlivé druhy a kategorie a požadavky týkající se fyziologie, chování, věku a rozdílů mezi plemeny zvířat v rámci druhu; domnívá se, že takový design dopravy by měl vycházet také ze zeměpisných podmínek oblasti a ze skutečnosti, že malé zemědělské podniky ve venkovských oblastech musí často přepravovat jednotlivá zvířata nebo několik zvířat různých druhů současně; zdůrazňuje, že kvalita prostředí ve vozidlech pro přepravu zvířat je velmi důležitá pro dobré životní podmínky zvířat;
56. domnívá se, že je třeba lépe navrhovat dopravní prostředky a že jsou zapotřebí kratší přepravní vzdálenosti, aby se zabránilo přenosu nemocí, přičemž je třeba mít na paměti vážnou hrozbu antimikrobiální rezistence;
57. vyzývá Komisi, aby definovala a navrhla soubor harmonizovaných kritérií a minimálních norem, a to ve spolupráci s panelem odborníků z celé EU složeného z veterinářů, včetně kvalifikovaných odborníků z relevantních nevládních organizací, technických inženýrů, zástupců námořních orgánů, přepravců, výrobců a členů příslušných orgánů, tak, aby tento soubor mohly používat příslušné vnitrostátní orgány při schvalování všech prostředků pro přepravu zvířat a kontejnerů;
58. vyzývá k vytvoření celoevropského centralizovaného systému pro schvalování plavidel na základě jednotného postupu vzhledem k multidisciplinární povaze vydávání osvědčení plavidel zahrnující technické inženýry i veterináře; považuje za zásadní, aby doporučení uvedená v dokumentu o schvalování a kontrolách plavidel pro přepravu hospodářských zvířat(8) byla uplatňována ve všech členských státech; domnívá se, že je naléhavě nutné zabránit tomu, aby plavidla provozovala činnost pod jiným názvem, a žádala tak o nové licence, zejména pokud se podílela na závažných porušeních nařízení (ES) č. 1/2005;
59. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily kontroly ověřující, zda plavidla pro přepravu zvířat dodržují normy námořní bezpečnosti; vyzývá členské státy obzvláště k tomu, aby byly přísnější ve svých postupech pro certifikaci plavidel;
60. poznamenává, že členské státy by neměly povolovat používání vozidel a plavidel přepravujících zvířata, která nesplňují ustanovení nařízení (ES) č. 1/2005; vyzývá členské státy, aby byly přísnější jak při vydávání osvědčení a schvalování vozidel a plavidel, tak při udělování osvědčení o způsobilosti řidičů; vyzývá členské státy, aby důsledněji odmítaly osvědčení a schválení v případě nesouladu s předpisy a v případě nutnosti již vydaná povolení odnímaly; vyzývá Komisi, aby důsledněji postihovala členské státy, které schvalují dopravní prostředky, jež nejsou v souladu s potřebami zvířat z hlediska zajištění jejich dobrých životních podmínek;
61. vyzývá členské státy, aby zajistily, aby mezi podlahou nebo stěnou vozidla a přepážkami v dopravních vozidlech nebyly žádné mezery;
62. vyzývá členské státy, aby vytvořily podmínky pro to, aby při schvalování dopravních prostředků mohli veterinářům nebo jiným oprávněným osobám poskytovat podporu technici, pokud jde o konkrétní položky, jako jsou ventilační systémy, klimatizace a topení, zásobování vodou a krmivem, monitorování kvality vody, vybavení pro údržbu a nouzové systémy plavidel i související primární zdroje energie;
63. domnívá se, že vybavení dopravních prostředků systémem uzavřeného televizního okruhu (CCTV) se zvláštním zaměřením na nakládku a vykládku by mělo být povinné v zájmu zachování dobrých životních podmínek zvířat a ochrany provozovatelů, kteří dodržují příslušná pravidla, před nekalou konkurencí; zdůrazňuje, že v průběhu celého procesu musí být ze strany příslušných orgánů zajištěna ochrana údajů a právo na soukromí, a to i těch subjektů, které nejsou zapojeny do přepravy zvířat a mohou být nahrávány nevědomě; domnívá se, že dopravci musí videonahrávky po určitou dobu uchovávat a na požádání je musí poskytnout příslušným orgánům;
64. je toho názoru, že pohotovostní plány předkládané přepravci by měly zahrnovat veškeré druhy incidentů a nouzových situací, které mohou během přepravy nastat, ať už přirozeně nebo v důsledku lidské činnosti, a to mimo jiné včetně oprav mechanických problémů, řešení zpoždění a zadávání alternativních tras, je-li to nutné, a zajištění potřebného zásobování krmivem a vodou; domnívá se, že pohotovostní plány musejí být přizpůsobovány, aby odrážely specifika každé cesty; považuje za zásadní, aby byla stanovena jasná pravidla zakazující schvalování přepravy s nerealistickými, nevěrohodnými nebo chybějícími nouzovými plány, a vyzývá členské státy, aby odmítly každou knihu jízd, která postrádá důvěryhodný nebo kompletní pohotovostní plán;
65. vyzývá Komisi, aby zakázala přepravu v případech, kdy není možné zajistit na hraničních přechodech, v přístavech a na jiných nebezpečných klíčových místech vykládku, přístřeší, krmení či napojení zvířat;
66. vyzývá členské státy a jejich příslušné orgány, aby řádně kontrolovaly nakládkové operace, jak vyžaduje článek 20 nařízení (ES) č. 1/2005;
Kontroly a shromažďování a výměna údajů
67. naléhavě vybízí Komisi, aby rychle vytvořila centrální databázi schválených přepravců a osvědčení způsobilosti v rámci EU; vyzývá ke zveřejňování každoroční zprávy o porušení nařízení (ES) č. 1/2005 a o uplatněných sankcích, která by měla být rovněž zohledněna v budoucích předpisech; domnívá se, že osvědčení způsobilosti by měla mít jednotnou vícejazyčnou formu, která by měla být stanovena právními předpisy EU; vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský systém certifikace pro nákladní dopravní prostředky a jejich obsluhu, který zajistí, že dopravní prostředky budou dostatečně vybaveny a jejich obsluha dostatečně vyškolena pro přepravu živých zvířat; vyzývá Komisi, aby sestavila seznam provozovatelů, kteří se dopustili závažných a častých porušení předpisů, a aby tento seznam pravidelně aktualizovala a sdílela jej s vnitrostátními orgány;
68. vyzývá členské státy, aby zlepšily a vymáhaly účinnější, transparentnější a systematičtější používání obchodního řídicího a expertního systému (TRACES) a aby využívaly jeho nové funkce, a zlepšily tak zacílení svých inspekcí nebo auditů na základě posuzování rizik, podporovaly vypracování analýz rizik pro kontroly přepravy živých zvířat ze strany členských států a aby při schvalování knih jízd a při zpětných kontrolách zajistily provádění účinných kontrol věrohodnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila snadný přístup k platformě TRACES, poskytla širší přístup všem oprávněným uživatelům, zajistila, že bude snadno přístupná příslušným orgánům, a pomohla harmonizovat postupy mezi členskými státy; vyzývá členské státy, aby pro provozovatele využívající tento systém zajistily lepší školení; domnívá se, že systém TRACES by měl být používán u každé přepravy zahrnující dopravu po moři;
69. poukazuje na nutnost zjednodušit postupy plánování knihy jízd; vyzývá k rychlému přechodu z knih jízd v tištěné podobě k digitálním knihám jízd, které by po schválení úředním veterinářem měly být zaslány příslušným orgánům a měly by být přístupné příslušným orgánům všech členských států; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby příslušné orgány ověřovaly, zda knihy jízd obsahují realistické informace a jsou tedy v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2005, a aby zajistily, aby plánování přepravy zahrnovalo doklad o rezervaci na kontrolním stanovišti, včetně krmiva a vody;
70. vyzývá Komisi, aby pro počet kontrol během přepravy zvířat ustanovila společný minimální rámec, a zajistila tak, aby počet vnitrostátních kontrol a kontrol předepsaných EU byl poměrný k počtu zvířat opouštějících území jednotlivých členských států; dále vyzývá Komisi, aby navrhla možnosti, jak provádět kontroly, které nebudou vytvářet další byrokratické překážky, jež by mohly ohrozit dobré životní podmínky zvířat určených k přepravě nebo jednotnost kontrol v rámci Unie; domnívá se, že členské státy by měly zavést kontrolní systémy, které budou ověřovat existenci, kvalitu a provádění analýz rizik v případech, kdy jsou kontrolami pověřovány jiné orgány;
71. zdůrazňuje, že v zájmu dalšího zvýšení dobrých životních podmínek hospodářských zvířat by mělo být podporováno rozšiřování regionálních jatek a povolena porážka přímo v hospodářstvích, díky čemuž by bylo možné se vyhnout přepravě těchto zvířat na dlouhé vzdálenosti;
72. zdůrazňuje, že akční plány, které členské státy představily s cílem řešit zjištěné nedostatky v provádění nařízení (ES) č. 1/2005, musí obsahovat konkrétní iniciativy s přísnými lhůtami pro jejich dokončení; vyzývá Komisi, aby tyto plány pečlivě sledovala s cílem zaručit, že budou opatření dokončena a že bude zcela dosaženo jejich cílů; zdůrazňuje, že členské státy mají možnost stanovit přísná pravidla pro zajištění dobrých životních podmínek živých zvířat během přepravy;
73. vyzývá Komisi, aby navrhla a zavedla harmonizovaný a účinný systém sankcí pro celou EU, který vymezí společná minimální kritéria pro sankce za porušení tohoto nařízení, čímž se položí základy pro účinný, přiměřený a odrazující systém v celé EU, a aby v tomto systému sankcí zohlednila povahu, závažnost, rozsah a trvání porušení předpisů a to, zda k jejich porušení došlo i v minulosti;
74. vyzývá členské státy k zajištění, aby jejich vnitrostátní policejní složky byly vyškoleny k aktivnímu odhalování případů jakéhokoli porušení právních předpisů EU v oblasti přepravy zvířat;
75. zdůrazňuje, že je zapotřebí jednotné odborné přípravy policejních složek ve všech členských státech, aby se zajistily řádné kontroly ve všech fázích přepravy;
76. vybízí Komisi, aby navrhla opatření umožňující zajistit komplexní a jednotnou kontrolu dodržování pravidel přepravy s cílem zabránit „zvířecímu“ dumpingu v Unii;
77. žádá Komisi a členské státy, aby vypracovaly postup umožňující rychle odebrat licenci podnikům, které závažným způsobem a opakovaně porušují nařízení (ES) č. 1/2005, což rovněž vede k nekalé hospodářské soutěži;
78. vyzývá k tomu, aby do nařízení (ES) č. 1/2005 byly začleněny ukazatele dobrých životních podmínek zvířat, jako jsou fyzické a fyziologické indexy a indexy chování (na základě pozorování zvířat), a případné využívání nositelných monitorů a biochemických ukazatelů, a aby Komise a příslušné orgány tyto ukazatele využívaly ke shromažďování údajů a aby je využívali také veterinární inspektoři, dopravci a operátoři v souladu s obchodními podmínkami; domnívá se, že tyto nástroje jsou nezbytné k posouzení dobrých životních podmínek zvířat před přepravou, během přepravy a po ní; konstatuje, že některé ukazatele tohoto typu již existují, zatímco jiné právě vyvíjejí Evropská referenční střediska, avšak zdůrazňuje, že je v této oblasti třeba dalšího výzkumu a shromažďování údajů;
79. domnívá se, že přístup k družicovým navigačním systémům a záznamům o teplotě v reálném čase má zásadní význam pro příslušné orgány a přepravce, a to v každé fázi cesty; domnívá se, že dopravní prostředky by měly být vybaveny modernějšími kontrolními systémy monitorovanými příslušnými orgány, včetně systému pro měření teploty a indexu vlhkosti uvnitř i vně vozidla, údajů o zásobování vodou a systémem pro zaznamenávání nakládek a vykládek; připomíná, že v průběhu celého procesu musí být ze strany příslušných orgánů zajištěna ochrana údajů a právo na soukromí;
80. trvá na tom, že organizátor nebo přepravce musí příslušným orgánům poskytnout přístup v reálném čase k původním elektronickým údajům, počínaje odesláním zásilky z výchozího místa až do vykládky zvířat v místě určení, aby byl zajištěn přístup k údajům, s nimiž nelze manipulovat;
81. vyzývá členské státy, aby prostřednictvím příslušných orgánů prováděly neohlášené kontroly plánování a provádění přepravy zvířat;
82. zdůrazňuje, že při nakládce by měly být rovněž kontrolovány zásilky pocházející z EU; domnívá se, že příslušné orgány by měly při nakládce kontrolovat, zda jsou dodržovány požadavky nařízení (ES) č. 1/2005 týkající se podlahové plochy a světlé výšky, zda správně fungují ventilační a vodovodní systémy, zda řádně fungují zařízení pro napájení a zda jsou vhodná pro přepravované druhy, zda nejsou nakládána zvířata nezpůsobilá k přepravě a zda je poskytnuto dostatečné množství krmiva a podestýlky;
83. v zájmu dobrých životních podmínek zvířat naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly zpětné kontroly, které ověří, zda byla zvířata vyložena po celou dobu odpočinku, kterou vyžadují právní předpisy EU; vyzývá Komisi, aby dala členským státům jednoznačný příkaz k harmonizaci činnosti příslušných orgánů, aby tyto orgány neschvalovaly žádnou přepravu, která nepodléhá pravidelným zpětným kontrolám;
Délka trvání cesty a doby odpočinku
84. doporučuje, aby byl pro jednotlivé druhy zaveden celounijní postup pro zaznamenávání četnosti krmení a napájení od posledního krmení před nakládkou v zemědělském podniku původu až do konce cesty, aniž by kvůli tomu docházelo k dodatečnému zpoždění a většímu stresu při zastávkách, nakládkách nebo vykládkách; trvá na tom, aby Komise přijala opatření k zajištění toho, aby členské státy odpovídajícím způsobem postihovaly nedodržování doby trvání cesty;
85. vyzývá členské státy, aby kontrolovaly přepravu uvnitř EU, při níž jsou zvířat nakládána do vozidel, s cílem ověřit soulad s požadavky nařízení (ES) č. 1/2005;
86. vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude k dispozici dostatečný počet přístupných, čistých a fungujících zařízení pro napájení v souladu s potřebami každého druhu zvířat, že bude naplněna nádrž na vodu a poskytnuto dostatečné množství čerstvé podestýlky;
87. doporučuje, aby v budoucích právních předpisech délka trvání cesty domácích zvířat vezených na porážku v zásadě nepřekračovala osm hodin, a to s ohledem ke konkrétním zeměpisným zvláštnostem některých regionů, jako jsou ostrovy, nejvzdálenější regiony, odlehlé regiony a oblasti s málo rozvinutou infrastrukturou; zdůrazňuje, že maximální dobu trvání cesty je třeba dodržovat ve všech druzích přepravy s výjimkou přepravy po moři;
88. trvá na tom, že ustanovení o maximální délce cesty by měla být znovu posouzena s cílem zahrnout poznatky z dokončených a probíhajících vědeckých studií, poznatky týkající se jednotlivých druhů zvířat a potřeby zvířat, pokud jde o jejich druh, věk a kategorii;
89. žádá, aby byly stávající finanční prostředky EU vyčleněny na to, aby se finančně podpořila malá, místní a kolektivní mobilní jatka a zpracovatelské jednotky, aby zvířata mohla být porážena v hospodářství nebo co nejblíže místu chovu; důrazně vybízí k alternativním strategiím k přepravě na dlouhé vzdálenosti, jako je budování místních a ekonomicky životaschopných zařízení pro porážení a zpracování na více místech, k němuž budou v příslušných případech podněcovat fondy EU, které jejich budování rovněž podpoří, a k legislativním iniciativám v členských státech s cílem usnadnit porážení přímo v zemědělských podnicích; vyzývá členské státy, aby v případě potřeby umožnily nouzové porážky přímo v zemědělských podnicích nebo výkrmnách, pokud se zjistí, že zvíře není způsobilé k přepravě;
90. doporučuje, aby členské státy na hranicích v rámci EU vytvořily přednostní jízdní pruhy pro přepravu zvířat s cílem zkrátit dobu trvání cesty;
91. vyzývá k tomu, aby byla definována „doba trvání cesty“ jako celkový čas přepravy nezohledňující čas nakládky do dopravního prostředku, která končí vykládkou z tohoto dopravního prostředku po příjezdu do cílového místa určení; vyzývá příslušné orgány, aby kontrolovaly, zda jsou plánované doby nakládky/vykládky realistické, zda odpovídají počtu nakládaných nebo vykládaných zvířat a zda jsou řádně zaznamenávány do knihy jízd; dále považuje za důležité přijmout opatření, která zabrání přejíždění mezi sběrnými středisky, ke kterému dochází proto, aby se obešlo omezení maximální doby trvání cesty do cílového místa určení;
92. doporučuje, aby Komise zvážila vědecky podložené poznatky s cílem zlepšit kvalitu veškeré přepravy živých zvířat a zaměřila se přitom na související negativní aspekty, které způsobují špatné životní podmínky zvířat, jako je způsobilost k přepravě, krmení a napájení, doby odpočinku a tepelné prostředí, a aby v příslušných případech rozlišovala mezi dopravními prostředky;
93. vyzývá Komisi, aby do revize nařízení (ES) č. 1/2005 zahrnula ustanovení o výběru nejrychlejší a nejvhodnější trasy do cílového místa určení;
Teplota během přepravy
94. vyzývá členské státy k zajištění toho, aby byla ve vozidlech zajištěna optimální teplota pro právě přepravované druhy, a to po celou dobu cesty a bez ohledu na to, zda dopravní prostředek stojí nebo se pohybuje, a bez ohledu na vnější teplotu; dále vyzývá členské státy, aby důsledně uplatňovaly požadavky na minimální a maximální teplotu uvnitř dopravních prostředků, jak stanoví nařízení (ES) č. 1/2005; domnívá se, že členské státy by měly povolit přepravu, knihy jízd a plány pro přepravu pouze v případě, že se předpokládá teplota mezi 5 °C a 30 °C po celou dobu jízdy, bez ohledu na druh použité přepravy, pokud není použitý dopravní prostředek vybaven klimatizačním systémem, který je schopen teplotu udržovat v příslušném rozsahu;
95. uznává, že tělesné teplo zvířat může zvýšit teplotu uvnitř dopravního prostředku, což může vést k vyšší teplotě uvnitř vozidla, než je venkovní teplota;
96. vyzývá členské státy, aby prováděly dodatečné a odpovídající kontroly během vln veder, a vyzývá k tomu, aby byly provedeny studie, které osvětlí, jaký dopad má teplota na dobré životní podmínky zvířat;
97. vyzývá Komisi, aby vyjasnila, že pravidlo týkající se teploty ve vozidle platí po celou dobu cesty až do cílového místa určení; trvá na tom, že Komise by měla mimo jiné právní cestou zajistit, aby členské státy toto pravidlo uplatňovaly;
98. vyzývá k vytvoření jednotného systému předpovědí počasí založeného na údajích Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí s cílem zjednodušit kontrolu věrohodnosti, kterou provádí úřední veterinární lékař;
99. vyzývá členské státy, aby zajistily, že vozidla používaná k přepravě splňují minimální požadavky na prostor stanovené v kapitole VII přílohy I nařízení (ES) č. 1/2005 a že v případě vysokých teplot je zvířatům poskytnut přiměřeně větší prostor;
100. považuje za zásadní, aby byla v budoucnu vypracována konkrétnější pravidla pro optimální teplotní rozsah v přepravních vozidlech s ohledem na specifické potřeby zvířat, pokud jde o jejich druh, věk a kategorii, jakož i na fyziologický stav zvířat, rozdíly mezi plemeny zvířat v rámci jednotlivých druhů, věk, pohlaví a environmentální přizpůsobení a na regulaci tělesné teploty daných zvířat; domnívá se, že povolený teplotní rozsah by měl být založen na efektivní teplotě, tzn. kombinaci teploty a vlhkosti; dále doporučuje, aby byly zaznamenávány údaje o teplotě, vlhkosti a amoniaku, které budou měřit kontrolní zařízení umístěná v různých odděleních dopravního prostředku, bez ohledu na to, zda přeprava probíhá po moři, vzduchem nebo po zemi; zdůrazňuje, že nástroje pro sledování teploty musí být kontrolovány, kalibrovány a certifikovány příslušnými vnitrostátními orgány;
Způsobilost k přepravě a kategorie zranitelných zvířat: neodstavená zvířata, březí samice a zvířata na konci využitelného života
101. domnívá se, že je třeba provést další výzkum, aby bylo možné určit vhodné krmivo, intervaly krmení a přežvykování, termoregulaci a potřeby odpočinku všech druhů a kategorií přepravovaných zvířat, jakož i jejich fyzickou schopnost snést přepravu bez újmy; domnívá se, že prvořadým zájmem by měly být dobré životní podmínky zvířat a že mezery ve znalostech by měly být odstraněny intenzivnějším vědeckým výzkumem;
102. domnívá se, že je třeba, aby byl další výzkum zaměřen na zlepšení znalostí o zvláštních a specifických potřebách mladých a neodstavených zvířat při přepravě, zejména pokud jde o optimální dobu trvání cesty s ohledem k použitému dopravnímu prostředku, optimální prostorové podmínky, správný věk, vhodná napajedla, vhodné náhražky mléka, řádné řízení krmení ve sběrných střediscích, intervaly krmení během přepravy a optimální podmínky pro chov zvířat v zemědělském podniku původu, a že je třeba náležitě zajistit posouzení způsobilosti zvířat k přepravě;
103. žádá, aby byla vyjasněna definice neodstavených zvířat s cílem upřesnit, která zvířata jsou nezpůsobilá samostatného příjmu pevného krmiva a vody, a aby bylo do této definice zahrnuto jasné minimální stáří v týdnech pro jednotlivé druhy s tím, že budou zohledněny nejnovější vědecké poznatky o imunitním systému a potřebách krmení těchto zvířat;
104. vyzývá Komisi, aby na základě recenzovaných vědeckých studií zavedla limity pro dobu trvání cesty pro všechny druhy zvířat podle věku, zejména pokud jde o neodstavená zvířata; domnívá se, že neodstavená zvířata by se neměla přepravovat a neměla by být povolena ani přeprava telat mladších čtyř týdnů, s výjimkou případů, kdy přepravu provádějí zemědělci na vzdálenost menší než 50 km; domnívá se, že omezení přepravy těchto zvířat je třeba důkladně zvážit v budoucích právních předpisech, a to i s ohledem k tomu, že je zapotřebí přijmout opatření, která zajistí, aby se všem zvířatům dostalo řádné péče v zemědělském podniku původu;
105. vyzývá členské státy, aby podporovaly používání mobilních jatek v odlehlých oblastech, zejména v horských a ostrovních oblastech; připomíná, že tato mobilní jatka by zlepšila životní podmínky zraněných zvířat, která nelze přepravovat na běžná jatka, a podporovala by přímý prodej;
106. doporučuje, aby Komise udělila úřadu EFSA mandát k vypracování společných závazných pokynů EU pro posuzování toho, zda jsou zvířata způsobilá pro přepravu, aby se zajistil harmonizovaný přístup v celé EU; dále se domnívá, že používání těchto pokynů musí být kontrolováno a propojeno se systémy sankcí;
107. uznává rozdíly mezi silniční a námořní přepravou zvířat; vyzývá k dalšímu výzkumu s cílem lépe porozumět dopadům jednotlivých druhů dopravy na dobré životní podmínky zvířat;
108. domnívá se, že obzvláště problémová zeměpisná poloha ostrovních a nejvzdálenějších regionů vyžaduje, aby se zde podporoval místní chov a krátké dodavatelské řetězce s cílem zkrátit dobu trvání přepravy zvířat;
109. vyzývá členské státy, aby podporovaly mobilní jatka na ostrovních územích, zejména v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že mobilní jatka by v těchto regionech výrazně omezila silniční a námořní přepravu živých zvířat;
110. poukazuje na zranitelnost březích samic, které mají velmi specifické biologické potřeby a jsou obzvláště zranitelné při přepravě, kdy může dojít k potratu nebo k porodu během cesty, což může mít za následek úmrtí matky nebo mláděte; domnívá se, že březí zvířata by se neměla přepravovat, a je přesvědčen, že přeprava březích zvířat v poslední třetině březosti by měla být omezena na nejvýše čtyři hodiny, vzhledem k tomu, že existuje větší riziko špatných životních podmínek během přepravy; vyzývá k dalšímu výzkumu, pokud jde o vývoj přesnějších metod určování gestačního stáří a posuzování způsobilosti pro přepravu podle fáze březosti; vyzývá orgány členských států, aby byly obzvláště obezřetné a zajistily, aby zvířata nezpůsobilá k přepravě, zejména březí samice, nebyla přepravována v pokročilejším stádiu březosti, než povoluje nařízení (ES) č. 1/2005;
111. domnívá se, že riziko nižší úrovně ochrany zranitelných zvířat s nižší hospodářskou hodnotou, zejména zvířat na konci jejich produktivního života, je zcela skutečné, a mělo by proto být zohledněno při revizi ustanovení, přičemž by se mělo zamezit přepravě těchto zvířat na dlouhé vzdálenosti, neboť je obtížné posoudit jejich způsobilost k přepravě i jejich schopnost přepravu strpět; domnívá se, že přeprava zvířat na konci jejich využitelného života by měla být povolena pouze do nejbližších jatek vhodných pro daný druh; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy a investice, které posílí síť mobilních, místních a regionálních jatek, aby se zajistilo, že bude možné v budoucnu dodržovat nejvýše čtyřhodinovou přepravu zvířat na konci jejich využitelného života;
112. trvá na tom, že v případě onemocnění nebo zranění zvířat během přepravy musí řidič okamžitě upozornit veterináře a dotčená zvířata musí být shledána „nezpůsobilými“ pro přepravu, oddělena od ostatních zvířat a musí jim být poskytnuta první pomoc;
Druhy zvířat, které nejsou v dostatečné míře do nařízení (ES) č. 1/2005 zahrnuty
113. doporučuje, aby Komise vypracovala legislativní návrhy na základě nejnovějších vědeckých poznatků o potřebách ryb a jiných vodních živočichů a o způsobech přepravy s cílem minimalizovat jejich utrpení během přepravy; zdůrazňuje, že nová ustanovení by měla obsahovat podrobný kontrolní seznam pro plánování a přípravu před přepravou, zvláštní ustanovení týkající se ukazatelů kvality vody, hustoty osazení, manipulace při nakládce a vykládce a kontrol dobrých životních podmínek po skončení přepravy; vyzývá Komisi, aby zajistila, že pokyny, které zveřejní, budou aktualizovány podle nejnovějších vědeckých poznatků a budou v souladu s nařízením (ES) č. 1/2005, a vyzývá k zavedení zvláštních požadavků pro obchodní přepravu ryb; dále zdůrazňuje, že v oblasti přepravy ryb by měla být poskytována zvláštní odborná příprava a certifikace;
114. vyzývá Komisi, aby do nařízení (ES) č. 1/2005 začlenila ustanovení s cílem náležitě chránit druhy, které dosud právní předpisy odpovídajícím způsobem nechrání; připomíná, že dodržování pokynů, které mají pokrýt mezery v právních předpisech, zejména pokud jde o konkrétní druhy, není právně závazné, a vyzývá Komisi, aby do nařízení zahrnula ustanovení, která by náležitě chránila druhy, jejichž ochrana není v právních předpisech dostatečná, jako je drůbež a králíci; dále v těchto případech vyzývá k přijetí ustanovení pro jednotlivé druhy, a to v relevantních případech včetně maximální doby trvání cesty podle důvodu přepravy; domnívá se, že je třeba vyžadovat zvláštní kontejnery pro drůbež, které ptákům umožní stát se ve své přirozené poloze a mít dostatek vzduchu nad hlavou, a zavést pravidla pro řádnou manipulaci, zejména pokud jsou uloveni před přepravou; konstatuje, že skutečnost, že nařízení neobsahuje ustanovení týkající se králíků, někdy vede k nevhodné přepravě králíků v kontejnerech na drůbež; domnívá se, že přeprava drůbeže a králíků by měla být povolena pouze do nejbližších jatek vhodných pro daný druh; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy a investice, které posílí síť mobilních, místních a regionálních jatek, aby se zajistilo, že bude možné v budoucnu dodržovat limit čtyřhodinové přepravy těchto zvířat;
115. poukazuje na naléhavou potřebu posoudit nejnovější vědecké poznatky o dobrých životních podmínkách zvířat v zájmovém chovu během přepravy; domnívá se, že je zapotřebí dalšího výzkumu potřeb zvířat v zájmovém chovu v souladu s ustanovením nařízení (ES) č. 1/2005, které se týká předkládání stanovisek úřadu EFSA k potřebám koček a psů; vyzývá Komisi, aby na základě současných vědeckých poznatků zavedla podrobná ustanovení o obchodní přepravě zvířat v zájmovém chovu, přičemž by měla zvláštní pozornost věnovat rozestupům mezi zvířaty, prostorovým podmínkám, rozložení, podestýlce a vhodnému teplotnímu a vlhkostnímu rozmezí pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat, jakož i náležité odborné přípravě pracovníků odpovědných za manipulaci se zvířaty a jejich přepravu;
116. poukazuje na naléhavou potřebu posoudit nejnovější vědecké poznatky o potřebách a dobrých životních podmínkách koní během přepravy; očekává, že Komise tento druh zohlední při navrhování požadavků pro jednotlivé druhy v rámci revize nařízení (ES) č. 1/2005;
Zvláštní ustanovení o námořní přepravě
117. vyzývá k přijetí opatření, která by umožnila přechod na obchod s masem, jatečně upravenými těly a genetickým materiálem, kterým by se ve vhodných případech dala nahradit potřeba námořní přepravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila a vyjasnila ustanovení o námořní přepravě, zejména pokud jde o postup schvalování, definici a identifikaci organizátorů a přepravců a jejich povinností, aby bylo možné stanovit jasný řetězec odpovědnosti a zajistit transparentní komunikaci mezi zemědělci, přepravci a veterinárními lékaři a příslušnými orgány; vyzývá k zavedení odrazujících opatření, včetně finančních sankcí, aby nebyla těla mrtvých zvířat odhazována do moře nebo na přepravních trasách, v souladu s Mezinárodní úmluvou o zamezení znečištění moří z lodí (úmluva MARPOL);
118. vyzývá členské státy, aby ve vzdálenosti do 30 km od hranic nebo přístavů zajistily vhodná a dostatečná zařízení pro vykládku zvířat, jejich krmení a napájení i pro to, aby jim bylo umožněno si odpočinout, čímž by rovněž zabezpečila dobré životní podmínky zvířat v případě zpoždění; vyzývá členské státy, aby v případě, že taková zařízení k dispozici nejsou, přepravu nepovolovaly;
119. vyzývá Komisi, aby sestavila seznam přístavů s odpovídajícími zařízeními pro kontrolu zvířat na základě informací poskytnutých členskými státy a náležitého sledování ze strany Komise;
120. vyzývá členské státy, aby zajistily, že tato zařízení budou skutečně používána v případě, že je zapotřebí zvířata vyložit před tím, než se naloží na palubu plavidla, a že zvířata nebudou při čekání na nakládku na palubu po dlouhou dobu ponechána uvnitř nákladních vozidel;
121. dále vyzývá členské státy, aby lépe spolupracovaly při plánování přepravy hospodářských zvířat s cílem zabránit hromadění vozidel se zvířaty před hraničními kontrolami;
122. konstatuje, že je třeba prozkoumat možnosti zlepšení kvality námořní přepravy velmi zdravých plemenných zvířat a umožnit tak, aby tato zvířata mohla odpočívat ve vozidle, pokud by jejich vykládka mohla ohrozit jejich zdravotní stav;
123. vybízí hraniční nebo přístavní členské státy, které mají za úkol kontrolovat silniční a námořní dopravu do třetích zemí, aby trestaly veškerá porušení právních předpisů EU;
124. domnívá se, že je zásadní, aby musel být během doby odpočinku v oficiálních zařízeních pro ustájení a při nakládce a vykládce úměrně k počtu zvířat přítomen nezávislý veterinární lékař, a to zejména v případě přepravy na dlouhé vzdálenosti; vyzývá členské státy, aby zavedly povinná ustanovení pro cesty po moři, která zajistí přítomnost veterinárních lékařů nebo v krajním případě certifikovaného odborníka s odpovídajícími dovednostmi na palubě po celou dobu plavby po moři, s cílem ověřit uplatňování příslušných norem v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a poskytnout v reálném čase pomoc nemocným nebo zraněným zvířatům na plavidlech a přizpůsobit napájení a krmení zvířat jejich bezprostředním potřebám;
125. požaduje povinná ustanovení k provádění kontrol po nakládce plavidla s cílem předcházet nehodám;
126. považuje za zásadní povinnou přítomnost nezávislého veterinárního lékaře při nakládce a v konečném místě určení dlouhých cest do zemí mimo EU; zdůrazňuje, že přítomnost veterinárního lékaře umožní opětovně posoudit způsobilost k přepravě a může pomoci zajistit soulad s právními předpisy EU a prosazování příslušného rozsudku Soudního dvora Evropské unie;
Přeprava živých zvířat do třetích zemí
127. vyzývá členské státy, aby prováděly inspekce všech zásilek při nakládkách a vykládkách v konečném místě určení, pokud mají být zvířata na cestě do zemí mimo EU po dlouhou dobu, a aby tyto inspekce důkladně zhodnotily a vytvořily pro ně postupy, jež budou zahrnovat oblasti, jako je množství krmiva a vody pro dobu trvání cesty, prostor a světlá výška pro zvířata i kvalita, umístění a náležitá funkčnost napajedel podle potřeb přepravovaných zvířat či kvalita podestýlky, a zajistily, že nebude naloženo žádné zvíře, které není ve způsobilém zdravotním stavu; vyzývá Komisi, aby zasáhla proti členským státům, které schvalují vývoz živých zvířat v případech, kdy nelze zaručit výkon rozsudku Soudního dvora ve věci C-424/13(9);
128. vyzývá Komisi a členské státy, aby shromáždily komplexní údaje a zahrnuly do revize nařízení (ES) č. 1/2005 požadavek na vypracování zpráv o zdravotním stavu zvířat a jejich úmrtnosti při příjezdu do místa určení;
129. trvá na vytvoření a zavedení prioritního jízdního pruhu na všech vnějších i vnitřních hranicích EU, který by byl určen pouze pro přepravu zvířat, včetně odpovídajících zařízení pro odpočinek v souladu s požadavky přepravovaných zvířat, s cílem zkrátit délku cesty a odstranit čekací doby, co nejvíce minimalizovat veškerá zpoždění, která mohou mít negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat, a zkrátit celkovou dobu trvání cesty; doporučuje, aby se dokumenty předem zasílaly přijímajícím orgánům v elektronické podobě;
130. trvá na tom, že pokud jde o přepravu živých zvířat do třetích zemí, zásilky by měly být povoleny až poté, co příslušný orgán získá jistotu, že předložená kniha jízd je plně vyplněna, je realistická a obsahuje prokazatelné důkazy a záruku, že nařízení (ES) č. 1/2005 bude účinně uplatňováno až do příjezdu do konečného místa určení, a to i během fází cesty mimo EU, v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-424/13; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily, že pravidla platná v rámci EU se budou vztahovat i na přepravu zvířat, která opouštějí Unii; konstatuje, že některé země/regiony nedávno hájily své rozhodnutí omezit přepravu zvířat na dlouhé vzdálenosti, zejména vývoz živých zvířat a přepravu určitých kategorií zvířat, a to zvláště v případech, kdy cesty vyžadují 24hodinovou zastávku z důvodu neexistence kontrolních stanovišť ve třetích zemích;
131. vyzývá Komisi, aby vypracovala seznam třetích zemí, které uplatňují pravidla přinejmenším stejně chránící jako pravidla v EU, v nichž může být vývoz živých hospodářských zvířat povolen přímo na základě mezinárodní dohody; současně vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou zemí mimo EU, které využívají svou certifikaci k tomu, aby působily jako tranzitní uzly pro přepravu zvířat do třetích zemí, které certifikaci nemají; vyzývá Komisi, aby pro ostatní případy vytvořila certifikovaný kontrolní systém, který v případě přepravy do třetích zemí zajistí dodržování právních předpisů EU v po celou dobu cesty; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila příklady osvědčených postupů týkajících se nástrojů certifikace a auditu s cílem zajistit sledovatelnost a dobré životní podmínky živých zvířat během jejich přepravy do třetích zemí;
132. uznává, že v současné době neexistuje žádný kontrolní systém pro přepravu do třetích zemí, což vede k situacím, kdy vývoz zvířat do třetích zemí často není v souladu s nařízením (ES) č. 1/2005 a často je v rozporu s rozsudkem Soudního dvora C-424/13 v této věci; vyzývá k tomu, aby byla přeprava zvířat mezi EU a třetími zeměmi povolena pouze v případě, že lze zajistit dodržení evropských norem stanovených v rozsudku Soudního dvora ve věci C-424/13;
133. vyzývá Komisi, aby usilovala o jednotné normy pro dobré životní podmínky zvířat během přepravy mezi EU a třetími zeměmi v rámci dvoustranných obchodních jednání, aby se evropští zemědělci nestali oběťmi nekalé hospodářské soutěže;
134. trvá na tom, že je třeba posílit spolupráci a komunikaci se třetími zeměmi, zejména pokud jde o vzájemnou pomoc a rychlé sdílení informací a provádění různých iniciativ s cílem zvýšit povědomí o normách EU ve třetích zemích a podporovat jejich provádění v těchto zemích, zejména pokud jde o maso nebo živočišné výrobky dovážené do EU;
135. doporučuje, aby Komise pověřila své auditory, mezi které patří veterinární lékaři a techničtí inženýři, prováděním podrobných inspekcí a hodnocení s cílem vypracovat centralizovaný, auditovaný a akreditovaný seznam zařízení k odpočinku zvířat, která jsou k dispozici ve třetích zemích, v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1/2005; vyzývá členské státy, aby v budoucnu neschvalovaly knihy jízd, pokud nebude potvrzeno, že navrhovaná zařízení k odpočinku jsou skutečně uvedena na výše uvedeném seznamu, a aby tak zajistily nezbytné podmínky pro vykládku zvířat; dále zdůrazňuje, že potvrzení rezervace pro každé zařízení k odpočinku je nezbytné, aby bylo zaručeno, že pro všechna zvířata bude k dispozici dostatek prostoru, který je podrobně popsán v plánu přepravy;
136. konstatuje, že je třeba prozkoumat možnosti zlepšení kvality přepravy velmi zdravých plemenných zvířat a umožnit tak, aby tato zvířata mohla odpočívat ve vozidle, pokud by jejich vykládka mohla ohrozit jejich zdravotní stav;
137. považuje za zásadní navýšit finanční prostředky na zahraniční pomoc a mezinárodní spolupráci, zejména pro třetí země, které vyžadují větší investice, například v souvislosti s chlazením jatečně upravených těl nebo nakládáním se zárodečnými produkty;
138. opakuje význam zahrnutí právně vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji do všech obchodních dohod EU, čímž bude dosaženo toho, že navrhované vyšší regulační ambice budou v souladu s obchodní politikou EU a že je třetí země, které obchodní dohody s EU podepsaly, budou muset dodržovat; zdůrazňuje, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji by měly rovněž zohledňovat rovnocenné požadavky na výrobu, zejména dobré životní podmínky zvířat;
139. vyzývá Komisi, aby využila obchodní politiku EU jako páku k posílení dodržování nařízení (EC) č. 1/2005 mimo EU a současně udržela cíl hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v EU a zaručila, že tyto náklady na dodržování předpisů nebudou mít nepřiměřený dopad na podniky v EU;
140. požaduje, aby se normy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat dodržovaly i při dovozu ze třetích zemí, aby se zajistila konkurenceschopnost evropských výrobců;
Podávání zpráv
141. žádá, aby všechny členské státy každoročně podávaly Komisi zprávy o počtu druhů zvířat přepravených v rámci EU a vyvezených mimo EU, o kontrolách provedených během této přepravy, včetně získaných důkazů, o zjištěných porušeních předpisů, ke kterým došlo během přepravy, a o následných opatřeních přijatých členskými státy, přičemž tyto zprávy by měla Komise zveřejnit do dvou měsíců od jejich předložení členskými státy;
142. vyzývá Komisi a členské státy, aby každoročně podávaly Parlamentu zprávu o opatřeních, která zavedly ke zlepšení ochrany a dobrých životních podmínek zvířat během přepravy;
o o o
143. pověřuje svou předsedkyni, aby předložila toto doporučení a závěrečnou zprávu vyšetřovacího výboru Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
Zvláštní zpráva č. 31/2018 ze dne 14. listopadu 2018 nazvaná „Dobré životní podmínky zvířat v EU: překonávání rozporu mezi ambiciózními cíli a praktickou realizací“.
Viz rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. října 2004. Komise Evropských společenství v. Nizozemské království, C-113/02, ECLI: EU: C:2004:616 a rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 8. května 2008, Danske Svineproducenter v. Justitsministeriet, věc C-491/06, ECLI:EU:C:2008:263.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
Evropská komise, generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin, audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin, oddělení F2: zvířata, dokument sítě vnitrostátních kontaktních míst s názvem „Síťový dokument o plavidlech pro přepravu hospodářských zvířat“, 2020.