Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2021/0202(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A9-0045/2022

Předložené texty :

A9-0045/2022

Rozpravy :

PV 04/04/2022 - 15
CRE 04/04/2022 - 15
PV 13/03/2023 - 15
CRE 13/03/2023 - 15

Hlasování :

PV 05/04/2022 - 7.6
CRE 05/04/2022 - 7.6
Vysvětlení hlasování
PV 14/03/2023 - 7.8

Přijaté texty :

P9_TA(2022)0101
P9_TA(2023)0067

Přijaté texty
PDF 189kWORD 54k
Úterý, 5. dubna 2022 - Štrasburk
Revize rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů ***I
P9_TA(2022)0101A9-0045/2022

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 5. dubna 2022 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814 v souvislosti s množstvím povolenek, jež má být umístěno do rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování emisemi skleníkových plynů do roku 2030 (COM(2021)0571 – C9-0325/2021 – 2021/0202(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)3. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací.
 (1)  Pařížská dohoda, přijatá v prosinci 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vstoupila v platnost v listopadu 2016 (dále jen „Pařížská dohoda“)3. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před industrializací a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před industrializací. Přijetím Klimatického paktu z Glasgow smluvní strany Pařížské dohody uznaly, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a zavázaly se, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích, a to v souladu se zjištěními Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Toho by mělo být dosaženo způsobem, který se bude řídit zásadou společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, a se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky. Revize systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně rezervy tržní stability, je jedinečnou příležitostí, jak přispět k posílení opatření Unie v oblasti klimatu před 27. zasedáním konference smluvních stran (COP27) rámcové úmluvy UNFCCC v Egyptě.
__________________
 __________________
3 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).
 3 Pařížská dohoda (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4).
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Nutnost mít stále na paměti cíl Pařížské dohody (1,5 °C) nabyla na významu v návaznosti na zjištění, jež panel IPCC uvádí ve své zprávě ze dne 7. srpna 2021 s názvem „Změna klimatu v roce 2021: fyzikální základy“. Panel IPCC dospěl k závěru, že globální teplota dosáhne nebo překročí hodnotu nárůstu o 1,5 °C dříve, než se původně předpokládalo, a sice v příštích 20 letech. Rovněž zjistil, že pokud nedojde k okamžitému a ambicióznímu snížení emisí skleníkových plynů, omezit globální oteplování na hodnoty blížící se 1,5 °C ani 2 °C již nebude možné.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze1a naléhavě vyzval Komisi, aby přijala okamžitá a ambiciózní opatření s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C a zabránit masivnímu úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné řešením nesrovnalostí ve stávajících politikách Unie s ohledem na mimořádnou situaci v oblasti klimatu a životního prostředí a zajištěním toho, aby všechny příslušné budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem omezit globální oteplování na méně než 1,5 °C a nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti.
__________________
1a Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 c (nový)
(1c)  Potřeba naléhavých opatření je ještě naléhavější s ohledem na zvýšení četnosti a intenzity extrémních povětrnostních podmínek v přímém důsledku změny klimatu. Podle Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof došlo za posledních dvacet let k téměř dvojnásobnému zvýšení počtu zaznamenaných pohrom i míry hospodářských ztrát, což je z velké části způsobeno výrazným nárůstem počtu katastrof souvisejících s klimatem.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 d (nový)
(1d)  Unie by proto měla tuto naléhavou situaci řešit tím, že zintenzivní své úsilí a stane se mezinárodním lídrem v boji proti změně klimatu, přičemž by měla zohlednit zásady rovnosti a společné, avšak rozdílné odpovědnosti a odpovídajících schopností, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2
(2)  Řešení problémů spojených s klimatem a ochranou životního prostředí a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, přijatého Komisí dne 11. prosince 20194.
 (2)  Řešení problémů spojených s klimatem a ochranou životního prostředí a dosažení cílů Pařížské dohody jsou proto jádrem sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“, přijatého Komisí dne 11. prosince 20194.
__________________
 __________________
4 COM(2019)0640.
 4 COM(2019)0640.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň jinak ovlivňuje ženy a muže a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením a osoby menšinového rasového nebo etnického původu. Proto musí být zajištěno, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní, aniž by byl kdokoli opomenut.
 (3)  Zelená dohoda pro Evropu představuje výchozí bod pro dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a cíle dosáhnout poté záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/11191a. Stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou, přičemž při spravedlivé transformaci, která rovněž bude řešit energetickou chudobu, nikdo nebude opomenut. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace zároveň ovlivňuje pracovníky z různých odvětví a každé pohlaví různě a má zvláštní dopad na určité znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového rasového nebo etnického původu, stejně jako osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Větší výzvy též klade na některé regiony, zejména pokud jde o regiony strukturálně znevýhodněné a okrajové, stejně jako o ostrovy. Transformace musí být proto spravedlivá a inkluzivní.
_______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Nezbytnost Zelené dohody pro Evropu a její hodnota vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, což ukázala, že naše společnost a ekonomika musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a včas jednat, aby jim zabránila či zmírnila jejich dopad. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu5.
 (4)  Nezbytnost a hodnota řádně provedené Zelené dohody pro Evropu vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie, což ukázalo, že naše společnost a ekonomika musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a včas jednat, aby jim zabránila či zmírnila jejich dopad, a to způsobem, který je spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu5.
__________________
 __________________
5 Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 513 o změně klimatu, 2021 (https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_cs).
 5 Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 513 o změně klimatu, 2021 (https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_cs).
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) ve své zprávě ze dne 29. října 2020 nazvané „Biologická rozmanitost a pandemie“ poukázala na to, že základními příčinami pandemií jsou tytéž globální změny životního prostředí, které vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti a změně klimatu. Změna klimatu by proto měla být zmírněna, abychom udrželi a zlepšili stav naší biologické rozmanitosti, a chránili tak současně i lidské zdraví.
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Unie zakotvila cíl celohospodářské klimatické neutrality do roku 2050 v právním předpisu, a to v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/11197. Nařízení také stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990.
 (6)  Nařízením (EU) 2021/1119 Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050 a cíl v následujících letech dosáhnout záporných emisí. Nařízení také stanoví závazný cíl Unie dosáhnout čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení propadů) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. To by mělo být provedeno v podobě spravedlivé transformace, při níž nikdo nezůstane opomenut.
__________________
7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  K dosáhnutí těchto snížení emisí musí přispět všechna odvětví hospodářství. Proto by ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES měla být upravena, aby byla v souladu se závazkem pro snížení celohospodářských čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030.
 (7)  K dosáhnutí těchto snížení emisí musí přispět všechna odvětví hospodářství. Proto by ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES měla být upravena, aby byla v souladu se závazkem pro snížení celohospodářských čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030, s cílem Unie dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a s cílem dosáhnout následně záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119.
__________________
 __________________
8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/18149 vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019.
 (8)  Za účelem vyřešení strukturálních nesrovnalostí mezi nabídkou a poptávkou povolenek na trhu, které oslabily systém EU ETS v důsledku nižších cen uhlíku, což bránilo tomu, aby systém nabízel silné podněty ke snižování emisí, byla v roce 2018 rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/18149 vytvořena rezerva tržní stability (dále jen „rezerva“), která funguje od roku 2019. Vytvoření rezervy přispělo ke snížení přebytku povolenek v oběhu o 29 % v roce 2019 oproti jeho rekordní úrovni v roce 2013. Podle zprávy o trhu s uhlíkem z roku 2021 se však celkový počet povolenek v oběhu v roce 2020 opětovně zvýšil na 1 579 miliard oproti 1 385 miliardám povolenek v roce 2019. Tento prudký nárůst celkového přebytku souvisel s nižší poptávkou v důsledku krize COVID-19. Komise odhaduje, že absorbování tohoto dodatečného přebytku za rok 2020 bude trvat až čtyři roky, čímž se dále zpozdí naléhavost absorbování přebytku z minulosti a zajištění toho, aby systém EU ETS vyhovoval svému účelu. Z tohoto důvodu, aniž by to mělo dopad na další přezkum rezervy v rámci celkové revize směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, která proběhne v roce 2022, by Komise měla průběžně sledovat fungování rezervy a zajistit, aby zůstávala i nadále vhodná pro daný účel v případě budoucích nepředvídatelných vnějších otřesů.
__________________
 __________________
9 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
 9 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  K zajištění integrity a účinného řízení systému EU ETS má zásadní význam silná a na budoucnost zaměřená rezerva, aby systém jako nástroj politiky přispíval k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 a k následnému dosažení záporných emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Systém EU ETS, a tudíž i rezerva by měly být rovněž sladěny se snahou omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, přičemž je třeba vzít na vědomí, že by se tím výrazně snížila rizika a dopady změny klimatu a zároveň se zohlednila rovnost a zásada společných, avšak rozlišených povinností a příslušných schopností s ohledem na různé vnitrostátní okolnosti, jak je stanoveno v článku 2 Pařížské dohody.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Pokud je množství povolenek v oběhu nad stanovenou horní prahovou hodnotou, určité množství z těchto povolenek odpovídající danému procentnímu podílu bude z objemu povolenek určených k dražbě odečteno a umístěno do rezervy. Naopak pokud je celkové množství povolenek v oběhu nižší než nejnižší stanovená prahová hodnota, bude příslušné množství povolenek uvolněno z rezervy pro členské státy a přidáno k celkovému objemu povolenek určených k dražbě.
 (10)  Je-li v současnosti množství povolenek v oběhu nad stanovenou horní prahovou hodnotou, určité množství z těchto povolenek odpovídající danému procentnímu podílu bude z objemu povolenek určených k dražbě odečteno a umístěno do rezervy. Naopak pokud je celkové množství povolenek v oběhu nižší než nejnižší stanovená prahová hodnota, bude příslušné množství povolenek uvolněno z rezervy pro členské státy a přidáno k celkovému objemu povolenek určených k dražbě.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11
(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/41010 změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 a zdvojnásobila procentní podíl, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, ze 12 % na 24 % do 31. prosince 2023.
 (11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/41010 změnila rozhodnutí (EU) 2015/1814 a zdvojnásobila procentní podíl, který se používá pro určení množství povolenek, jež má být každý rok umístěno do rezervy, ze 12 % na 24 % do 31. prosince 2023, což představuje způsob, jak rychle absorbovat historický přebytek, a tím poskytnout silnější cenový signál k účinnému snížení emisí skleníkových plynů. Toto rozhodnutí bylo přijato v souvislosti s dřívějším cílem Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 snížit emise skleníkových plynů v celém hospodářství alespoň o 40 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
__________________
 __________________
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3).
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 14
(14)  Analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být po roce 2023 každý rok umístěn do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Proto by i po roce 2023 měl procentní podíl zůstat na 24 % a minimální množství povolenek, jež mají být umístěny do rezervy, by také mělo i nadále zůstat ve výši 200 milionů.
 (14)  Analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být po roce 2023 každý rok umístěn do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Pokud se podíl celkového počtu povolenek v oběhu, které mají být každoročně umístěny do rezervy, po roce 2023 vrátí na 12 %, mohl by významný a škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS narušit stabilitu trhu a řádné fungování tohoto systému, a ohrozit tak dosažení úrovně snížení emisí skleníkových plynů, která je nezbytná pro splnění právně závazných cílů v oblasti klimatu, jak je uvedeno v posouzení dopadů, které Komise provedla pro účely tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15
(15)  Pokud se podíl celkového množství povolenek v oběhu, jenž má být umístěn každý rok do rezervy, vrátí po roce 2023 zpátky ke 12 %, potenciálně škodlivý přebytek povolenek v systému EU ETS by mohl narušit tržní stabilitu. Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu.
 (15)   Je proto důležité zajistit, aby se podíl po roce 2023 nevrátil na méně než 24 % a aby minimální počet povolenek, které mají být umístěny do rezervy, neklesl pod 200 milionů. Toto by mělo být provedeno odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU pro obchodování s emisemi v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění jeho včasného vstupu v platnost, čímž se zajistí předvídatelnost trhu odstraněním rizika, že podíl klesne pod 24 %. Zachováním podílu na 24 % v tomto nařízení by neměl být dotčen další přezkum rezervy, případně ani revize počtu povolenek, které mají být umístěny do rezervy, v rámci obecné revize směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, která se uskuteční v roce 2022.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Kromě toho by měl být podíl 24 % po roce 2023 stanoven odděleně od obecného přezkumu směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí (EU) 2015/1814, aby došlo k posílení systému EU ETS v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 za účelem zajištění předvídatelnosti trhu.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15 b (nový)
(15b)  Jelikož cíle tohoto nařízení, a sice zachování stávajících parametrů rezervy tržní stability, které byly zavedeny podle směrnice (EU) 2018/410, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A9-0045/2022).

Poslední aktualizace: 26. srpna 2022Právní upozornění - Ochrana soukromí