(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2021)0278),

–  s ohledem na článek 70 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C9-0349/2021),

–  s ohledem na příspěvky Senátu Parlamentu České republiky, španělského parlamentu, portugalského parlamentu a rumunského Senátu ohledně návrhu legislativního aktu,

–  s ohledem na článek 82 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9‑0054/2022),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, které dohromady usnadňují volný pohyb a zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů. (1)  Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neexistenci kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, což dohromady zajišťuje volný pohyb i vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zaručí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, čímž přispějí k dobře fungujícímu schengenskému prostoru. (4)  Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zaručí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, aby byl zajištěn dobře fungující schengenský prostor při plném dodržování základních práv a bez kontrol na vnitřních hranicích. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení dialogu o fungování schengenského prostoru jako celku. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také větší zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn by nařízení (EU) č. 1053/2013 mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením. (5)  Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení skutečného politického dialogu mezi členskými státy o fungování schengenského prostoru jako celku. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také větší zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn by nařízení (EU) č. 1053/2013 mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Hodnotící a monitorovací mechanismus se může vztahovat na všechny oblasti schengenského acquis – současné i budoucí – s výjimkou těch oblastí, ve kterých již byl podle práva Unie vytvořen zvláštní hodnotící mechanismus. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které přispívají k fungování schengenského prostoru. (6)  Hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl vztahovat na všechny oblasti schengenského acquis – současné i budoucí – s výjimkou těch oblastí, ve kterých již byl podle práva Unie vytvořen zvláštní hodnotící mechanismus. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl pokrývat jak účinnost ochrany vnějších hranic, tak neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které přispívají k fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady ze dne 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis. Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny. Obdobně, vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis, by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by o nich měla uvědomit příslušné řídící orgány. (7)  Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady ze dne 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis, a jejich soulad s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny. Obdobně, vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis, by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by to měla zahrnout do hodnotící zprávy a zapojit příslušné řídící orgány. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 (9)  Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. Posílení strategického zaměření a cílenějšího navrhování hodnocení vyžaduje větší součinnost s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, např. s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) nebo dohledem prováděným Komisí s podporou agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i zjištění vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. (9)  Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Toto hodnocení zranitelnosti by se mělo promítnout do ročního programu hodnocení, a zajistit tak aktuální situační přehled. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. Posílení strategického zaměření a cílenějšího navrhování hodnocení vyžaduje větší součinnost s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, např. s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) nebo dohledem prováděným Komisí s podporou agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i zjištění vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je při hodnocení třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování dodržování základních práv při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjišťovat porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Při programování, navrhování a provádění hodnocení by dále měly být zohledněny podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi. (10)  Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je při hodnocení třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování dodržování základních práv při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjišťovat porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Komise by ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva měla zejména vypracovat konkrétní referenční hodnoty, které by měly být zahrnuty do standardního dotazníku a na jejichž základě by bylo možné posuzovat dodržování základních práv. Při programování, navrhování a provádění hodnocení by dále měly být zohledněny podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Podíl neohlášených návštěv a tematických hodnocení by se měl postupně zvyšovat, aby bylo zajištěno vyváženější využívání dostupných nástrojů. Formy hodnocení by měly být jasně definovány. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku, jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politiky. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl směřovat k vypracovávání komplexních hodnotících zpráv členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis. (12)  Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Podíl neohlášených návštěv a tematických hodnocení by se měl postupně zvyšovat, aby bylo zajištěno vyváženější využívání dostupných nástrojů. Formy hodnocení by měly být jasně definovány. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku jako doplňkové metody hodnocení k fyzickým návštěvám, jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politiky. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl směřovat k vypracovávání komplexních hodnotících zpráv členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Tematická hodnocení by měla být hojněji využívána k získání srovnávací analýzy postupů členských států. Měla by být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám. (13)  Tematická hodnocení by měla být hojněji využívána k získání srovnávací analýzy postupů členských států. Měla by být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo podobných strategií a postupů v členských státech. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Neohlášené návštěvy, které jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů k ověřování postupů členských států, by se podle svého účelu měly konat bez předchozího oznámení dotyčnému členskému státu nebo s předchozím oznámením zaslaným krátce před provedením neohlášené návštěvy. Neohlášené návštěvy bez předchozího oznámení by se měly uskutečnit pro účely „šetření“, aby se ověřilo plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, mimo jiné v reakci na náznaky vznikajících systémových problémů, které by mohly mít významný dopad na fungování schengenského prostoru, nebo na porušování základních práv, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. V takových případech by zaslání předběžného oznámení zmařilo cíl této návštěvy. Neohlášené návštěvy s předchozím oznámením zaslaným 24 hodin před provedením neohlášené návštěvy by se měly uskutečnit v případě, že je hlavním účelem návštěvy provést namátkovou kontrolu provádění schengenského acquis členským státem. (14)  Neohlášené návštěvy, které jsou jedním z nejúčinnějších nástrojů k ověřování postupů členských států, by se měly konat bez předchozího oznámení dotyčnému členskému státu. Neohlášené návštěvy by se měly uskutečnit pro účely „šetření“, aby se ověřilo plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, mimo jiné v reakci na náznaky vznikajících systémových problémů, které by mohly negativně ovlivnit fungování schengenského prostoru, nebo vést k porušování základních práv, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Návštěva uskutečněná v krátkém časovém horizontu, která je doplňkovým nástrojem, by měla být členskému státu oznámena nejvýše 24 hodin předem. Návštěva uskutečněná v krátkém časovém horizontu by měla být provedena pouze v případě, že jejím hlavním účelem je namátková kontrola provádění schengenského acquis členským státem. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, lepší stanovení priorit a vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly. (15)  Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, přizpůsobivost na základě aktuálních informací, které byly shromážděny v rámci různých analýz s cílem vytvořit lepší situační přehled o fungování schengenského prostoru, lepší stanovení priorit i vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise a odborníků určených členskými státy. Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností. Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy vytvořit a udržovat skupinu odborníků. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti. (16)  Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise, odborníků určených členskými státy a pozorovatelů Unie. Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a praktických zkušeností, a měli by absolvovat odpovídající školení. V zájmu zajištění integrity hodnotících zpráv, které týmy vypracovávají v návaznosti na hodnocení, by v případě, že jsou činnosti instituce či jiného subjektu Unie zapojeného do provádění schengenského acquis hodnoceny společně s orgány členského státu, neměli být pozorovatelé Unie ve střetu zájmů. Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy vytvořit a udržovat skupinu odborníků. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Hodnotící zprávy by měly být stručné a výstižné. Měly by se zaměřit na nedostatky, které mají významný dopad, a zdůraznit oblasti, ve kterých lze dospět k významnému zlepšení. Součástí zpráv by neměla být zanedbatelná zjištění. Tým by však měl tato zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi. (19)  Hodnotící zprávy by měly být stručné a obsahovat popis zjištěných nedostatků a zdůraznit oblasti, ve kterých by se mělo dospět ke zlepšení. Tým by měl zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky (včetně případů porušování základních práv), a Komise by je měla přijmout jediným aktem prostřednictvím prováděcích aktů v rámci přezkumného postupu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 182/201136. Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Rychlejší zveřejnění doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení. (20)  Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky (včetně případů porušování základních práv), a Komise by je měla přijmout jediným aktem prostřednictvím prováděcích aktů v rámci přezkumného postupu v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 182/201136 a bez zbytečného prodlení. Pozornost by měla být věnována zejména zjišťování a nápravě porušování základních práv. Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Rychlejší zveřejnění doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení. __________________ __________________ 36 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. 36 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. V tomto ohledu by Komise měla neprodleně informovat Radu a Evropský parlament, pokud hodnocení zjistí existenci závažného nedostatku, a do jednoho roku ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu zaměřenou na tento „závažný nedostatek“, která ověří, zda členský stát dotyčné nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě předložit zprávu o opakované návštěvě. (22)  Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. V tomto ohledu by Komise měla neprodleně informovat Radu a Evropský parlament, pokud hodnocení zjistí existenci závažného nedostatku, a měla by podat zprávu o veškerých řízeních o nesplnění povinnosti, která probíhají nebo mají být zahájena proti hodnocenému členskému státu. Komise by rovněž měla do 180 dnů ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu zaměřenou na tento „závažný nedostatek“, která ověří, zda členský stát dotyčné nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě a Evropskému parlamentu předložit zprávu o opakované návštěvě. Vzhledem k vážnému dopadu, který by závažný nedostatek mohl mít na schengenský prostor, by Komise měla neprodleně zahájit řízení o nesplnění povinnosti v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie za účelem odstranění zjištěných nedostatků. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 23 (23)  Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Pokud se však má za to, že zjištěný nedostatek ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo by jeho fungování mohl v krátkodobém horizontu ohrozit nebo má významný negativní dopad na práva jednotlivců, je takový nedostatek považován za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/39937. (23)  Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Pokud se však má za to, že zjištěný nedostatek ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo by jeho fungování mohl v krátkodobém horizontu ohrozit či by mohl negativně ovlivnit základní práva nebo má významný negativní dopad na práva jednotlivců, je takový nedostatek považován za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/39937. __________________ __________________ 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). 37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1). Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 26 (26)  Je zásadní a žádoucí, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse na politické úrovni, jejichž cílem bude zvyšování povědomí o důležitosti provádění schengenského acquis, dovést k odpovědnosti členské státy, které trvale porušují společná pravidla, a zesílit na ně tlak, aby zjištěné nedostatky napravily. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a stav provádění doporučení, která by byla součástí zprávy „o stavu Schengenu“. Evropskému parlamentu se doporučuje, aby přijal usnesení, a Rada by měla přijmout závěry o zesílení tlaku na členské státy, které nedosahují dostatečného pokroku. Platformu pro neformální diskuse zaměřené na zlepšení provádění schengenského acquis by mělo poskytnout „schengenské fórum“, které představuje jedinečnou příležitost k diskusi o Schengenu na vysoké úrovni se zástupci Evropského parlamentu, členských států a Komise. (26)  Je zásadní a žádoucí, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse na politické úrovni, jejichž cílem bude zvyšování povědomí o důležitosti provádění schengenského acquis, dovést k odpovědnosti členské státy, které trvale porušují společná pravidla, a zesílit na ně tlak, aby zjištěné nedostatky napravily. Oba orgány by měly být plně a rovnocenně informovány o jakýchkoli změnách v provádění schengenského acquis v členských státech. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a stav provádění doporučení, která by byla součástí zprávy „o stavu Schengenu“. Evropskému parlamentu se doporučuje, aby přijal usnesení, a Rada by měla přijmout závěry o zesílení tlaku na členské státy, které nedosahují dostatečného pokroku. Platformu pro neformální diskuse zaměřené na zlepšení provádění schengenského acquis by mělo poskytnout „schengenské fórum“, které představuje jedinečnou příležitost k diskusi o Schengenu na vysoké úrovni se zástupci Evropského parlamentu, členských států a Komise. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 28 (28)  Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být určen v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/44438. Hodnocenému členskému státu by však měla být ponechána možnost požadovat utajení celé zprávy nebo jejích částí v souladu s platnými bezpečnostními pravidly. (28)  Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být určen v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/44438. Hodnocenému členskému státu by však měla být ve výjimečných případech ponechána možnost požadovat utajení celé zprávy nebo jejích částí v souladu s platnými bezpečnostními pravidly. __________________ __________________ 38 Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53). 38 Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53). Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 29 (29)  Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by Rada a Komise měly plně informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení. Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu39 konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko. (29)  Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by Rada a Komise měly plně informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení nejpozději 14 dní po skončení postupu hodnocení. Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu39 konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko. __________________ __________________ 39 Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35). 39 Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35). Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 1.  Tímto nařízením se vytváří hodnotící a monitorovací mechanismus, jenž má zajistit, aby členské státy účinně uplatňovaly schengenské acquis, čímž přispějí k dobře fungujícímu prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích 1.  Tímto nařízením se vytváří hodnotící a monitorovací mechanismus, jenž má zajistit, aby členské státy účinně uplatňovaly schengenské acquis, s cílem zajistit dobře fungující prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, a při plném dodržování základních práv. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 3 3.  Hodnocení se mohou vztahovat na všechny aspekty schengenského acquis a mohou zohlednit fungování orgánů, které schengenské acquis uplatňují. 3.  Hodnocení se mohou vztahovat na všechny aspekty schengenského acquis, včetně účinného a účelného uplatňování doprovodných opatření členskými státy v oblasti vnějších hranic, vízové politiky, Schengenského informačního systému, ochrany údajů, policejní spolupráce, justiční spolupráce, jakož i neprovádění kontrol na vnitřních hranicích. Všechna hodnocení zahrnují posouzení dodržování základních práv v kontextu příslušných aspektů. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d d)  „neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a jež má za cíl ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky; d)  „neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež je provedeno bez jakéhokoli předchozího oznámení a jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a má za cíl ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky; Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. f a (nové) fa)  „návštěvou uskutečněnou v krátkém časovém horizontu“ návštěva, která je provedena po oznámení učiněném nejvýše 24 hodin předem a jejímž účelem je namátková kontrola provádění schengenského acquis členským státem; Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. i i)  „závažným nedostatkem“ jeden nebo více nedostatků, které se týkají účinného uplatňování klíčových prvků schengenského acquis a které jednotlivě nebo dohromady mají nebo by v průběhu času mohly mít významný negativní dopad na práva jednotlivců nebo na fungování schengenského prostoru; i)  „závažným nedostatkem“ jeden nebo více nedostatků, které se týkají účinného uplatňování schengenského acquis nebo jeho části, včetně dodržování Listiny, a které jednotlivě nebo dohromady mají nebo by mohly mít negativní dopad na svobodu pohybu, práva jednotlivců nebo na fungování schengenského prostoru; Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. k k)  „týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise, kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti. k)  „týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise a pozorovatelů určených příslušnými orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. k a (nové) ka)  „pozorovatelem Unie“ jedinec učený orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie uvedeným v čl. 7 odst. 1, který se podílí na hodnotící nebo monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.  Členské státy plně spolupracují s Komisí ve všech fázích hodnocení s cílem zajistit účinné provádění tohoto nařízení. 3.  Členské státy plně spolupracují s Komisí a Radou ve všech fázích hodnocení s cílem zajistit účinné provádění tohoto nařízení a zároveň zabezpečují, aby byl Evropský parlament plně informován o veškerém podstatném vývoji. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 – pododstavec 2 Zajistí, aby Komise a týmy provádějící hodnotící a monitorovací činnosti byly schopny účinně plnit své úkoly, zejména tím, že Komisi a týmům poskytnou možnost obracet se přímo na příslušné osoby a že jim udělí úplný a nerušený přístup do všech oblastí, prostor a ke všem dokumentům, ke kterým byl přístup požadován, včetně vnitrostátních a interních obecných pokynů a instrukcí, a to i těch utajovaných. Zajistí, aby Komise a týmy provádějící hodnotící a monitorovací činnosti byly schopny účinně plnit své úkoly, zejména tím, že Komisi a týmům poskytnou možnost obracet se přímo a jednotlivě na příslušné osoby a že jim udělí úplný a nerušený přístup do všech oblastí, prostor a ke všem dokumentům, ke kterým byl přístup požadován, včetně vnitrostátních a interních obecných pokynů a instrukcí, a to i těch utajovaných. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 5 – pododstavec 2 Náklady na dopravu a ubytování odborníků a pozorovatele uvedeného v čl. 16 odst. 2, kteří se účastní návštěv, hradí Komise. Náklady na dopravu a ubytování odborníků i pozorovatelů uvedených v čl. 16 odst. 2 a pozorovatelů Unie, kteří se účastní návštěv, hradí Komise. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové) ca)  hodnocení uskutečněná v krátkém časovém horizontu; Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. a a)  s cílem hodnotit postupy na vnitřních hranicích; a)  s cílem hodnotit postupy na vnitřních hranicích, zejména tam, kde jsou kontroly na vnitřních hranicích zavedeny déle než 180 dní a kde existují důkazy o porušování základních práv; Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. b b)  pokud se dozví o nových nebo systémových problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování schengenského prostoru; b)  pokud se dozví o nových nebo stávajících problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování schengenského prostoru, včetně okolností, které by mohly způsobit ohrožení vnitřní bezpečnosti. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 – písm. c c)  má-li důvod se domnívat, že členský stát hrubě zanedbává své povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, včetně tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. c)  má-li důvod se domnívat, že členský stát zanedbává své povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, zejména tvrzení, že dochází k závažnému porušování základních práv na vnějších hranicích. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 3.  Komise může provádět tematická hodnocení zejména za účelem posouzení provádění významných legislativních změn, jakmile se začnou uplatňovat, a nových iniciativ nebo za účelem hodnocení problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám. 3.  Komise může provádět tematická hodnocení zejména za účelem posouzení provádění významných legislativních změn, jakmile se začnou uplatňovat, a nových iniciativ nebo za účelem hodnocení problémů v různých oblastech politiky nebo podobných strategií a postupů v členských státech. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 6 – pododstavec 1 Hodnotící a monitorovací činnosti uvedené v článcích 4 a 5 lze provádět prostřednictvím ohlášených nebo neohlášených návštěv a dotazníků nebo jiných metod práce na dálku. Hodnotící a monitorovací činnosti uvedené v článcích 4 a 5 lze provádět prostřednictvím ohlášených návštěv, návštěv uskutečněných v krátkém časovém horizontu nebo neohlášených návštěv a dotazníků nebo jiných metod práce na dálku. K tomu by mělo dojít jen v případech, kdy se má za to, že fyzická návštěva není nutná. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2 Komise může s institucemi a jinými subjekty Unie uzavřít ujednání s cílem usnadnit spolupráci. Komise může s institucemi a jinými subjekty Unie uzavřít ujednání s cílem usnadnit spolupráci a případně přizvat člena institucí nebo jiných subjektů Unie k účasti v týmech provádějících hodnotící a monitorovací činnosti. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 1.  Do 31. srpna každého roku předloží agentura Frontex Komisi a členským státům analýzu rizik související s roční programem hodnocení uvedeným v článku 13 tohoto nařízení. 1.  Do 31. srpna každého roku předloží agentura Frontex Komisi a členským státům analýzy rizik související s ročním programem hodnocení uvedeným v článku 13 tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 Analýza rizik uvedená v odstavci 1 zahrne všechny příslušné aspekty související s integrovanou správou hranic a obsahuje rovněž doporučení k neohlášeným návštěvám v následujícím roce, bez ohledu na pořadí, ve kterém mají být členské státy každý rok hodnoceny a jež je stanoveno ve víceletém programu hodnocení v souladu s článkem 12. Analýzy rizik uvedené v odstavci 1 zahrnují všechny příslušné aspekty evropské integrované správy hranic, jak jsou stanoveny v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896, a obsahují prvek týkající se základních práv a rovněž doporučení k neohlášeným návštěvám a návštěvám ohlášeným s krátkým časovým předstihem v následujícím roce, bez ohledu na pořadí, ve kterém mají být členské státy každý rok hodnoceny a jež je stanoveno ve víceletém programu hodnocení v souladu s článkem 12. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 2 Tato doporučení se mohou týkat jakéhokoliv regionu nebo konkrétní oblasti a obsahují seznam nejméně deseti konkrétních úseků vnějších hranic, nejméně deseti konkrétních hraničních přechodů, konkrétních míst relevantních pro hodnocení dodržování směrnice 2008/115/ES47 a další relevantní informace. Tato doporučení se mohou týkat jakéhokoliv regionu nebo konkrétní oblasti a obsahují seznam nejméně deseti konkrétních úseků vnějších hranic, nejméně deseti konkrétních hraničních přechodů, konkrétních míst relevantních pro hodnocení dodržování směrnice 2008/115/ES47 a další relevantní informace. Komise analýzy rizik neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě v souladu s nařízením (EU) 2019/1896. __________________ __________________ 47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). 47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98). Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 9 a (nový) Článek 9a Spolupráce s Agenturou Evropské unie pro základní práva V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) a d) nařízení Rady (ES) č. 168/20071a předloží Agentura Evropské unie pro základní práva každoročně do 31. srpna Komisi závěry o celkovém posouzení základních práv v souvislosti s prováděním schengenského acquis s cílem poskytnout jí své závěry pro vypracování ročního programu hodnocení uvedeného v článku 13. __________________ 1a Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1). Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 1.  Komise při přípravě hodnotících a monitorovacích činností s cílem zvýšit povědomí o fungování schengenského prostoru a zamezit zdvojování úsilí a protichůdným opatřením použije výsledky příslušných mechanismů a nástrojů, včetně hodnotících a monitorovacích činností institucí a jiných subjektů Unie, které se podílejí na provádění schengenského acquis, a Agentury Evropské unie pro základní práva, jakož i nezávislého vnitrostátního monitorovacího mechanismu a subjektů a dalších vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. 1.  Komise při přípravě hodnotících a monitorovacích činností, při určování, zda je nezbytné provést neohlášené hodnocení nebo hodnocení ohlášené s krátkým časovým předstihem, a s cílem zvýšit povědomí o fungování schengenského prostoru a zamezit zdvojování úsilí a protichůdným opatřením použije výsledky příslušných mechanismů a nástrojů, včetně hodnotících a monitorovacích činností institucí a jiných subjektů Unie, které se podílejí na provádění schengenského acquis, a Agentury Evropské unie pro základní práva, jakož i nezávislého vnitrostátního monitorovacího mechanismu a subjektů a dalších vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2 Tyto informace jsou sdíleny v souladu s mandáty dotčených institucí a jiných subjektů Unie. Tyto informace jsou sdíleny v souladu s mandáty dotčených institucí a jiných subjektů Unie. Toto sdílení informací probíhá s cílem zajistit lepší situační přehled a posílenou operativní reakci dotčených institucí a jiných subjektů Unie. Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 Při programování a provádění hodnotících a monitorovacích činností Komise zohlední informace poskytnuté třetími stranami, včetně nezávislých orgánů, nevládních organizací a mezinárodních organizací. Při programování a provádění hodnotících a monitorovacích činností, zejména při určování, zda je nezbytné provést neohlášená hodnocení v souladu s čl. 4 odst. 2 a 2a, Komise zohlední informace a doporučení poskytnutá příslušnými třetími stranami, včetně nezávislých orgánů, nevládních organizací a mezinárodních organizací, jako jsou orgány a instituce OSN a Rady Evropy. Pokud hodnocení potvrdí nedostatky, na které poukázaly třetí strany v rámci informací, které poskytují, mají členské státy možnost k nim podat připomínky. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 – pododstavec 2 V každém víceletém hodnotícím cyklu podstoupí každý členský stát jedno pravidelné hodnocení a nejméně jedno neohlášené hodnocení nebo tematické hodnocení. V každém víceletém hodnotícím cyklu podstoupí každý členský stát jedno pravidelné hodnocení a nejméně jedno neohlášené hodnocení nebo návštěvu ohlášenou s krátkým časovým předstihem, jakož i jedno nebo více tematických hodnocení. Neohlášená hodnocení podle článku 4 Komise provádí vždy, když nastanou okolnosti stanovené v tomto článku. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1 Víceletý program hodnocení stanoví konkrétní prioritní oblasti, na které se vztahují pravidelná hodnocení, a obsahuje předběžný harmonogram těchto hodnocení. Víceletý program hodnocení stanoví v souladu s článkem 4 ty aspekty schengenského acquis, na které se vztahují pravidelná hodnocení, a obsahuje předběžný harmonogram těchto hodnocení. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 2 Stanoví předběžný seznam členských států, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení, a to bez ohledu na úpravy provedené v daném roce podle odstavce 4. Předběžné pořadí, v jakém mají být členské státy podrobeny pravidelnému hodnocení, zohlední dobu, která uplynula od předchozího pravidelného hodnocení. Rovněž zohlední výsledek předchozích hodnocení, rychlost provádění akčních plánů a další relevantní informace, jež má Komise k dispozici a které se týkají postupů členských států. Stanoví předběžný seznam členských států, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení, spolu s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, které vykonávají funkce související s prováděním schengenského acquis v příslušných členských státech, a to bez ohledu na úpravy provedené v daném roce podle odstavce 4. Předběžné pořadí, v jakém mají být členské státy podrobeny pravidelnému hodnocení, zohlední dobu, která uplynula od předchozího pravidelného hodnocení. Rovněž zohlední výsledek předchozích hodnocení, rychlost provádění akčních plánů a další relevantní informace, jež má Komise k dispozici a které se týkají postupů členských států. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 Při vypracovávání dotazníku může Komise konzultovat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7. Při vypracovávání dotazníku může Komise konzultovat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7. Komise ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro základní práva zahrne do dotazníku specifické ukazatele, podle nichž hodnotící týmy posoudí dodržování základních práv. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 4 – pododstavec 3 Komise zpřístupní tyto odpovědi ostatním členským státům. Komise zpřístupní tyto odpovědi ostatním členským státům a Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 1 – pododstavec 1 Členské státy a Komise ve spolupráci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie zajistí, aby se odborníkům členských států a zástupcům Komise dostalo odpovídající odborné přípravy, a mohli se tak stát schengenskými hodnotiteli. Členské státy a Komise ve spolupráci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie zajistí, aby se odborníkům členských států a zástupcům Komise dostalo odpovídající odborné přípravy, a mohli se tak stát schengenskými hodnotiteli. Dokončení této odborné přípravy je povinné pro všechny odborníky zapojené do týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v souladu s článkem 18. Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 16 – odst. 2 2.  Pro účely odborné přípravy může každý tým provádějící pravidelná hodnocení zahrnovat „pozorovatele“ buď z členského státu, nebo z Komise. 2.  Pro účely odborné přípravy může každý tým provádějící pravidelná hodnocení zahrnovat pozorovatele z členského státu, z Komise nebo z instituce a jiného subjektu Unie, který je zapojen do provádění schengenského acquis. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 1.  Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně vytvoří skupinu odborníků, jejichž odborné znalosti pokrývají konkrétní prioritní oblasti stanovené ve víceletém programu hodnocení. 1.  Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně vytvoří skupinu odborníků, jejichž odborné znalosti zahrnují ty aspekty schengenského acquis, které mají být pokryty v souladu s víceletým programem hodnocení. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 2.  Po vytvoření ročního programu hodnocení v souladu s čl. 13 odst. 1 určí rovněž členské státy na výzvu Komise alespoň jednoho kvalifikovaného odborníka pro každou konkrétní oblast stanovenou ve víceletém hodnotícím programu s cílem vytvořit skupinu odborníků v následujícím roce. 2.  Po vytvoření ročního programu hodnocení v souladu s čl. 13 odst. 1 určí rovněž členské státy na výzvu Komise alespoň jednoho kvalifikovaného odborníka pro každý aspekt schengenského acquis, který má být hodnocen, jak je stanoveno ve víceletém hodnotícím programu s cílem vytvořit skupinu odborníků v následujícím roce. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 11 11.  Komise průběžně aktualizuje seznam odborníků zařazených do skupiny a informuje členské státy o počtu odborníků a jejich profilech určených pro jednotlivé členské státy. 11.  Komise průběžně aktualizuje seznam odborníků zařazených do skupiny a informuje členské státy, Evropský parlament a Radu o počtu odborníků a jejich profilech určených pro jednotlivé členské státy. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 1 1.  Komise stanoví počet odborníků z členských států a zástupců Komise, kteří budou součástí týmu, na základě zvláštností a potřeb hodnotící nebo monitorovací činnosti. Komise pro sestavení týmu vybere odborníky ze skupiny odborníků. 1.  Komise stanoví počet odborníků z členských států a zástupců Komise, kteří budou součástí týmu, na základě zvláštností a potřeb hodnotící nebo monitorovací činnosti. Komise pro sestavení týmu vybere odborníky ze skupiny odborníků. Všichni členové týmu s výjimkou pozorovatelů nebo pozorovatelů Unie projdou odpovídající odbornou přípravou uvedenou v čl. 16 odst. 1. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – pododstavec 2 Odborníci z členských států se nesmějí účastnit týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v členském státě, kde jsou zaměstnáni. Odborníci z členských států se nesmějí účastnit týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v členském státě, kde jsou zaměstnáni. Kromě toho, pokud se jako součást hodnocení daného členského státu hodnotí činnosti instituce nebo jiného subjektu Unie, které v tomto členském státě působí, nezúčastní se tohoto hodnocení žádný odborník ani pozorovatel z této instituce nebo jiného subjektu Unie. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 4 4.  V případě neohlášených návštěv zašle Komise výzvy nejpozději dva týdny před plánovaným zahájením návštěvy. Odborníci na tuto výzvu odpoví do 72 hodin od jejího obdržení po dohodě s orgány, které je určily. 4.  V případě neohlášených návštěv nebo návštěv ohlášených s krátkým časovým předstihem zašle Komise výzvy nejpozději dva týdny před plánovaným zahájením návštěvy. Odborníci na tuto výzvu odpoví do 72 hodin od jejího obdržení po dohodě s orgány, které je určily. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 6 a (nový) 6a.  Komise také vyzve Evropský parlament, aby vyslal zástupce, který se bude účastnit opakovaných návštěv v roli pozorovatele Unie. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 8 8.  Pokud Komise neobdrží potvrzení o účasti požadovaného počtu odborníků ze skupiny alespoň šest týdnů před plánovaným zahájením hodnotící nebo monitorovací činnosti nebo alespoň jeden týden před zahájením neohlášené návštěvy, vyzve Komise neprodleně všechny členské státy, aby chybějící odborníky nahradily kvalifikovanými odborníky mimo skupinu. 8.  Pokud Komise neobdrží potvrzení o účasti požadovaného počtu odborníků ze skupiny alespoň šest týdnů před plánovaným zahájením hodnotící nebo monitorovací činnosti nebo alespoň sedm dní před zahájením neohlášené návštěvy nebo návštěvy ohlášené s krátkým časovým předstihem, vyzve Komise neprodleně všechny členské státy, aby chybějící odborníky nahradily kvalifikovanými odborníky mimo skupinu. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 9 – pododstavec 2 Komise určí hlavního odborníka Komise a navrhne hlavního odborníka z členského státu. Vedoucí odborník z členského státu je určen členy týmu co nejdříve po sestavení týmu. Komise určí hlavního odborníka Komise a navrhne hlavního odborníka z členského státu. Vedoucí odborník z členského státu je určen členy týmu co nejdříve po sestavení týmu. Komise určí odborníka odpovědného za prvky návštěvy nebo hodnocení týkající se základních práv. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 1 Podrobný program návštěv členského státu nebo jeho konzulátů stanoví Komise v úzké spolupráci s hlavními odborníky a dotčenými členskými státy. Podrobný program návštěv členského státu nebo jeho konzulátů stanoví Komise v úzké spolupráci s hlavními odborníky a dotčenými členskými státy. Komise podrobný program zašle příslušnému vnitrostátnímu parlamentu. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 1 Neohlášené návštěvy se konají bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu. Komise může výjimečně informovat dotyčný členský stát nejméně 24 hodin před provedením návštěvy, je-li hlavním účelem neohlášené návštěvy namátkové ověření provádění schengenského acquis. Neohlášené návštěvy se konají bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu. Komise stanoví podrobný program neohlášených návštěv. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 4 – pododstavec 2 Komise stanoví podrobný program neohlášených návštěv. Pokud byly členským státům neohlášené návštěvy oznámeny, může Komise konzultovat harmonogram a podrobný program s dotčeným členským státem. vypouští se Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 19 – odst. 5 5.  Komise může v úzké spolupráci s členskými státy vypracovat a aktualizovat pokyny pro provádění neohlášených návštěv. 5.  Komise může v úzké spolupráci s členskými státy vypracovat a aktualizovat pokyny pro provádění neohlášených návštěv nebo návštěv ohlášených s krátkým časovým předstihem a může konzultovat s členskými státy. Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 20 – odst. 1 Komise může ve spolupráci s členskými státy stanovit pokyny pro provádění hodnotících a monitorovacích činností prostřednictvím dotazníku nebo jiných metod práce na dálku. Komise může ve spolupráci s členskými státy stanovit pokyny pro provádění hodnotících a monitorovacích činností prostřednictvím dotazníku nebo jiných metod práce na dálku, které představují doplňkové metody. Metody práce na dálku se použijí jen v případech, kdy se má za to, že fyzická návštěva není nutná. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 3 Komise předloží tuto hodnotící zprávu vnitrostátním parlamentům, Evropskému parlamentu a Radě. Komise předloží tuto hodnotící zprávu vnitrostátním parlamentům, Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do čtrnácti dnů po přijetí zprávy. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 5 5.  Hodnotící zpráva obsahuje doporučení týkající se nápravných opatření zaměřených na řešení nedostatků a oblastí ke zlepšení zjištěných během hodnocení a stanoví priority pro jejich provedení. V hodnotící zprávě mohou být stanoveny lhůty pro provedení doporučení. Zjistí-li hodnocení závažný nedostatek, použijí se zvláštní ustanovení uvedená v článku 23. 5.  Hodnotící zpráva obsahuje doporučení týkající se nápravných opatření zaměřených na řešení nedostatků a oblastí ke zlepšení zjištěných během hodnocení a stanoví priority pro jejich provedení. V hodnotící zprávě jsou rovněž stanoveny lhůty pro provedení doporučení. Zjistí-li hodnocení závažný nedostatek, použijí se zvláštní ustanovení uvedená v článku 23. Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 6 6.  Komise předloží návrh hodnotící zprávy hodnocenému členskému státu do čtyř týdnů od ukončení hodnotící činnosti. Hodnocený členský stát předloží své připomínky k návrhu hodnotící zprávy do dvou týdnů od jejího obdržení. Na žádost hodnoceného členského státu se koná zasedání zaměřené na sestavení návrhu, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení připomínek od hodnoceného členského státu. Připomínky hodnoceného členského státu mohou být zohledněny v návrhu hodnotící zprávy. 6.  Komise předloží návrh hodnotící zprávy hodnocenému členskému státu do čtyř týdnů od ukončení hodnotící činnosti. Hodnocený členský stát předloží své připomínky k návrhu hodnotící zprávy do dvou týdnů od jejího obdržení. Na žádost hodnoceného členského státu se koná zasedání zaměřené na sestavení návrhu, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení připomínek od hodnoceného členského státu. Připomínky hodnoceného členského státu jsou plně zohledněny v hodnotící zprávě. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 6 a (nový) 6a.  Pokud návrh hodnotící zprávy obsahuje zjištění týkající se činností instituce nebo jiného subjektu Unie zapojeného do provádění schengenského acquis, použije se obdobně postup stanovený v odstavci 6. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 21 – odst. 6 b (nový) 6b.   Hodnotící zprávy uvedené v tomto článku a článku 23 tohoto nařízení přispívají k posouzení účinného uplatňování a provádění Listiny v souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/10601a a přílohy III k tomuto nařízení. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 Komise předloží své připomínky k adekvátnosti akčního plánu po konzultaci s týmem, který provedl hodnotící činnost, a do jednoho měsíce od jeho předložení informuje o svých připomínkách hodnocený členský stát. Rada může vyzvat členské státy, aby k akčnímu plánu předložily své připomínky. Komise předloží své připomínky k adekvátnosti akčního plánu po konzultaci s týmem, který provedl hodnotící činnost, a do jednoho měsíce od jeho předložení informuje o svých připomínkách hodnocený členský stát. Rada vyzve ostatní členské státy, aby se k akčnímu plánu vyjádřily v rámci posíleného politického dialogu. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – pododstavec 1 Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od přijetí hodnotící zprávy, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden. V závislosti na povaze nedostatků a stavu provádění doporučení může Komise požadovat, aby hodnocený členský stát podával zprávy s jinou četností. Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od přijetí hodnotící zprávy, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden. V závislosti na povaze nedostatků a stavu provádění doporučení může Komise požadovat, aby hodnocený členský stát podával zprávy s jinou četností. Pokud se Komise po 24 měsících od přijetí hodnotící zprávy domnívá, že nebyla dostatečně vyřešena všechna doporučení a nebyl plně proveden akční plán, vyjádří Evropský parlament a Rada svůj postoj v této věci prostřednictvím odůvodněného rozhodnutí. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 22 – odst. 3 – pododstavec 3 Komise informuje nejméně dvakrát ročně Evropský parlament a Radu o stavu provádění akčních plánů. Komise poskytne zejména informace o svých připomínkách k adekvátnosti akčních plánů uvedených v odstavci 2, o výsledcích opakovaných návštěv a ověřovacích návštěv a o tom, zda při provádění akčního plánu pozoruje výrazně nedostatečný pokrok. Komise informuje nejméně dvakrát ročně Evropský parlament, Radu a dotčené vnitrostátní parlamenty o stavu provádění akčních plánů. Komise poskytne zejména informace o svých připomínkách k adekvátnosti akčních plánů uvedených v odstavci 2, o výsledcích opakovaných návštěv a ověřovacích návštěv a o tom, zda při provádění akčního plánu pozoruje výrazně nedostatečný pokrok. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 2 – pododstavec 2 Hodnocený členský stát přijme neprodleně nápravná opatření a v případě potřeby mobilizuje všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Hodnocený členský stát bezodkladně informuje Komisi a členské státy o okamžitě přijatých nebo plánovaných nápravných opatřeních. Komise zároveň o zjištěných závažných nedostatcích uvědomí příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, jež by mohly hodnocenému členskému státu poskytnout případnou podporu. Komise rovněž o tomto informuje Radu a Evropský parlament. Hodnocený členský stát přijme neprodleně nápravná opatření a v případě potřeby mobilizuje všechny dostupné operativní a finanční prostředky. Hodnocený členský stát bezodkladně informuje Komisi a členské státy o okamžitě přijatých nebo plánovaných nápravných opatřeních. Komise zároveň o zjištěných závažných nedostatcích uvědomí příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, jež by mohly hodnocenému členskému státu poskytnout případnou podporu. Komise rovněž o zjištěných závažných nedostatcích a o případných nápravných opatřeních, která hodnocený členský stát již přijal, neprodleně informuje Radu a Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 5 – pododstavec 1 Rada přijme doporučení do dvou týdnů od okamžiku obdržení návrhu. Rada přijme doporučení nejpozději do deseti dnů od okamžiku obdržení návrhu. Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 5 – pododstavec 3 Rada stanoví lhůty pro provedení doporučení týkajících se závažného nedostatku a stanoví četnost podávání zpráv o provádění akčního plánu hodnoceným členským státem Komisi a Radě. Rada tuto záležitost urychleně projedná a stanoví krátké lhůty pro provedení doporučení týkajících se závažného nedostatku a stanoví četnost podávání zpráv o provádění akčního plánu hodnoceným členským státem Komisi a Radě. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 6 – pododstavec 1 Hodnocený členský stát předloží Komisi a Radě svůj akční plán do jednoho měsíce od přijetí doporučení. Komise předá tento akční plán Evropskému parlamentu. Hodnocený členský stát předloží Komisi a Radě svůj akční plán do tří týdnů od přijetí doporučení. Komise neprodleně předá tento akční plán Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 7 – pododstavec 1 Za účelem ověření pokroku učiněného při provádění doporučení týkajících se závažného nedostatku vykoná Komise opakovanou návštěvu, která se uskuteční nejpozději do jednoho roku ode dne hodnotící činnosti. Za účelem ověření pokroku učiněného při provádění doporučení týkajících se závažného nedostatku vykoná Komise opakovanou návštěvu, která se uskuteční nejpozději do 180 dnů ode dne hodnotící činnosti. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 8 8.  Rada ke zprávě vyjádří svůj postoj. 8.  Rada k hodnotící zprávě vyjádří svůj postoj a může vyzvat Komisi, aby předložila návrh doporučení pro nápravná opatření, jejichž cílem je řešit přetrvávající závažné nedostatky uvedené ve zprávě o opakované návštěvě. Pokud Komise takový návrh předloží, použijí se odstavce 6 a 7. Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 8 a (nový) 8a.  V případech, kdy po opakované návštěvě členský stát neprovede uspokojivě akční plán v návaznosti na hodnocení, při němž byl zjištěn závažný nedostatek, zahájí Komise proti tomuto členskému státu řízení o nesplnění povinnosti v souladu se Smlouvou o fungování EU, pokud má za to, že tento členský stát nesplnil svou povinnost. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 23 – odst. 10 10.  Pokud se má za to, že závažný nedostatek vážně ohrožuje veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo představuje závažné a systematické porušování základních práv, uvědomí o této skutečnosti Komise z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu nebo členského státu neprodleně Evropský parlament a Radu. 10.  Pokud se má za to, že závažný nedostatek vážně ohrožuje veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo představuje závažné a systematické porušování základních práv, uvědomí Komise z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu nebo členského státu neprodleně Evropský parlament a Radu o této skutečnosti a informuje je o řízeních o nesplnění povinnosti, která probíhají nebo která budou vůči hodnocenému členskému státu zahájena. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 2 2.  Stupeň utajení zpráv se určí v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. Na základě řádně odůvodněné žádosti hodnoceného členského státu mohou být zprávy rovněž označeny stupněm utajení „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. 2.  Stupeň utajení zpráv se určí v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. Na základě řádně odůvodněné žádosti hodnoceného členského státu mohou být části hodnotících zpráv ve výjimečných případech rovněž označeny stupněm utajení „RESTREINT UE / EU RESTRICTED“. Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 26 – odst. 3 3.  Předávání utajovaných informací a dokumentů a nakládání s nimi pro účely tohoto nařízení probíhá v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly. Tato pravidla nevylučují zpřístupnění informací Evropskému parlamentu a příslušným institucím a jiným subjektům Unie uvedeným v článku 7. 3.  Předávání utajovaných informací a dokumentů a nakládání s nimi pro účely tohoto nařízení probíhá v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly. Tato pravidla nevylučují zpřístupnění informací Evropskému parlamentu, vnitrostátním parlamentům a příslušným institucím a jiným subjektům Unie uvedeným v článku 7. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 30 – odst. 1 Komise provede přezkum uplatňování tohoto nařízení a předloží Radě zprávu do šesti měsíců od přijetí všech hodnotících zpráv týkajících se hodnocení, na která se vztahuje první víceletý program hodnocení přijatý v souladu s tímto nařízením. Tento přezkum se týká všech prvků tohoto nařízení, včetně fungování postupů pro přijímání aktů podle hodnotícího mechanismu. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu. Komise provede přezkum uplatňování tohoto nařízení a předloží Radě zprávu do šesti měsíců od přijetí všech hodnotících zpráv týkajících se hodnocení, na která se vztahuje první víceletý program hodnocení přijatý v souladu s tímto nařízením. Tento přezkum se týká všech prvků tohoto nařízení, včetně fungování postupů pro přijímání aktů podle hodnotícího mechanismu. Komise neprodleně předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Článek 30 a (nový) Článek 30a Revize Jakýkoli další návrh Komise na změnu tohoto hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis bude vycházet z čl. 77 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU.