Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 39, čl. 192 odst. 1 a 349 této smlouvy,

–  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. března 2021 o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (COM(2021)0141),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019)0640),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. července 2021 o akčním plánu pro podporu ekologického zemědělství,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o Evropské strategii na podporu bílkovinných plodin – podpora produkce bílkovinných plodin a luštěnin v evropském odvětví zemědělství(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. října 2020 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 2021 k akčnímu plánu pro podporu ekologické produkce,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 2. prosince 2021 k akčnímu plánu EU pro ekologické zemědělství,

–  s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A9-0126/2022),

A.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise o akčním plánu pro podporu ekologické produkce (akční plán pro ekologickou produkci) zdůrazňuje, že Zelená dohoda pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které zastřešuje, jsou klíčem ke zvládnutí přechodu k udržitelnějšímu potravinovému systému, a zejména ke zvýšení úsilí zemědělců o ochranu životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu; vzhledem k tomu, že při dosahování tohoto cíle hraje klíčovou úlohu zemědělství obecně, a zejména pak ekologické zemědělství;

B.  vzhledem k tomu, že po 12 měsících je nyní připraven seznam téměř všech sekundárních právních předpisů potřebných pro vstup nařízení (EU) 2018/848 v platnost, avšak v případě nařízení v přenesené pravomoci upravujícího ekologickou produkci soli tomu tak není;

C.  vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci bude muset upřednostňovat přírodní procesy bez používání přísad a bez emisí uhlíku, které jsou typické pro produkci mořské soli, aby bylo možné ji certifikovat jako ekologickou;

D.  vzhledem k tomu, že evropský potravinový systém musí dodávat udržitelně vyráběné a výživné potraviny za dostupné ceny a zajišťovat potravinovou bezpečnost způsobem, který zajistí zdravou společnost a zdravou planetu, bude přispívat k sociálnímu a hospodářskému blahobytu, bude chránit zdraví ekosystémů i evropských občanů a zajistí rentabilitu zemědělské produkce, a tím i důstojné živobytí zemědělců; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby nárůst plochy využívané pro ekologické zemědělství odpovídal schopnosti trhu absorbovat ekologické produkty;

E.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů ukládá zemědělcům povinnost dodržovat přechodné období, během kterého musí uplatňovat všechna pravidla ekologické produkce;

F.  vzhledem k tomu, že toto období může trvat až 3 roky; vzhledem k tomu, že zemědělci musí v tomto období nést vyšší výrobní náklady, aniž by měli prospěch z vyšších tržních cen ekologických produktů;

G.  vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství nabízí mnohé přínosy pro životní prostředí, včetně nižších emisí skleníkového plynu, a má potenciál pomáhat zemědělství při plnění jeho úlohy v boji proti změně klimatu a při řešení zásadních problémů, jako je ztráta pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, snižující se úrodnost půdy a ztráta biologické rozmanitosti, jakož i odolnost vůči hospodářským změnám;

H.  vzhledem k tomu, že rozmanitost zemědělství a kratší řetězce mezi zemědělcem a spotřebitelem jsou významnými prvky zdravého a udržitelného potravinového systému;

I.  vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství může přispět k dosažení ambiciózní rovnováhy z hlediska udržitelnosti z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska, podpořit ochranu půdy, vody a biologické rozmanitosti a dobré životní podmínky zvířat a nabídnout mladým lidem příležitost pracovat v zemědělství;

J.  vzhledem k tomu, že normy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat jsou v EU jedny z nejvyšších na světě; vzhledem k tomu, že ekologická zemědělská půda má o 30 % vyšší biologickou rozmanitost, je prospěšná pro opylovače a omezuje používání umělých hnojiv a produktů na ochranu rostlin;

K.  vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství může také přispět k oživení venkovských oblastí, tvorbě pracovních míst, udržitelnosti malých zemědělských podniků, sblížení spotřebitelů a výrobců, k posílení vazeb na místní ekonomiku a ke stimulaci pozitivních ekonomických multiplikátorů; vzhledem k tomu, že nová společná zemědělská politika (SZP) zavádí nová ambiciózní opatření na podporu udržitelné produkce, včetně ekologického zemědělství;

L.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby spotřebitelé, kterým stále více záleží na kvalitě jejich stravy, jakož i gastronomické podniky mohli při nákupu potravin činit informovanější a odpovědnější rozhodnutí;

M.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby byli spotřebitelé řádně informováni o přínosech konzumace ekologických produktů a aby byli chráněni před úmyslně zavádějícím označováním, balením a reklamou;

N.  vzhledem k tomu, že celková zemědělská plocha EU využívaná k ekologickému zemědělství vzrostla v roce 2019 na 13,8 milionu hektarů; vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství se v současné době uplatňuje na 8,5 % celkové využívané zemědělské plochy EU; vzhledem k tomu, že mezi lety 2010 a 2019 se hodnota trhu EU s ekologickými produkty více než zdvojnásobila;

O.  vzhledem k tomu, že maloobchodní prodej ekologických produktů se mezi lety 2009 a 2019 zvýšil z 18 miliard EUR na 41 miliard EUR; vzhledem k tomu, že nárůst ekologické produkce v některých částech EU předstihuje rozvoj trhu s ekologickými produkty a že mezi členskými státy existují významné rozdíly, pokud jde o spotřebu produktů ekologického hospodářství; vzhledem k tomu, že produkce ekologických produktů je v některých částech EU velmi omezená nebo vůbec neexistuje, přičemž mezi členskými státy existují velké rozdíly, pokud jde o plochu používanou pro ekologické zemědělství, jež se pohybuje od 0,5 % do 26,5 % dostupné zemědělské plochy;

P.  vzhledem k tomu, že akční plán pro ekologickou produkci zahrnuje 23 opatření, která poskytují pevný základ pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce; vzhledem k tomu, že se v roce 2024 plánuje přezkum akčního plánu pro ekologickou produkci v polovině období a že byl zaveden každoroční „Den ekologické produkce EU“, který představuje příležitost ke zlepšení viditelnosti a uznání ekologického zemědělství a ke zvýšení povědomí o přínosech ekologické produkce, neboť ekologičtí zemědělci jsou považováni za „průkopníky udržitelného zemědělství“;

Q.  vzhledem k tomu, že cílem nařízení (EU) 2018/848, které bude platit od 1. ledna 2022, je zejména zvýšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty prostřednictvím přísnějších kontrol a pravidel pro dovoz;

R.  vzhledem k tomu, že strategické pokyny pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu EU na období 2021–2030 byly zveřejněny v květnu 2021 a budou rozpracovány v národních strategických plánech;

Obecné připomínky

1.  vítá sdělení Komise o akčním plánu pro rozvoj ekologické produkce, cíl zvýšit do roku 2030 zemědělskou plochu EU používanou pro ekologické zemědělství prostřednictvím rozvoje nabídky a poptávky i skutečnost, že Komise uznala ekologické zemědělství jako jednu z hlavních složek na cestě EU k udržitelnějším potravinovým systémům, využívání udržitelnějších zemědělských postupů, účinnějšímu využívání obnovitelných zdrojů, zajištění vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a pomoci při zajišťování vyšších příjmů evropským zemědělcům;

2.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů, pokud jde o podíl zemědělské plochy EU používané pro ekologické zemědělství; domnívá se, že rozvoj ekologického zemědělství poskytuje mnoho pozitivních externalit a přínosů pro zmírňování změny klimatu, biologickou rozmanitost a ochranu půdy a přispěje k dosahování cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti; zároveň uznává, že potenciál přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu mají i další metody v oblasti udržitelné produkce a zemědělství, jako jsou například integrovaná produkce a biologická kontrola;

3.  zdůrazňuje, že podíl zemědělské půdy využívané k ekologickému zemědělství se v jednotlivých členských státech značně liší; zdůrazňuje, že tato skutečnost musí být zohledněna při přípravě politik a nástrojů zaměřených na posílení ekologické produkce, a naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost podpoře zaostávajících členských států;

4.  trvá na tom, že všechna opatření a nástroje, které jsou v této souvislosti navrhovány, by měly být založeny na důkladných analýzách a posouzeních dopadů; je toho názoru, že právní předpisy a akční plány pro ekologickou produkci musí poskytovat dostatečný prostor pro flexibilitu, aby bylo možné zohlednit rozdíly v povaze a podmínkách ekologického zemědělství v jednotlivých členských státech;

5.  poukazuje na to, že po zavedení nového nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci v roce 2022 musí Komise zajistit spořádaný a uvážený přechod od starých právních předpisů EU v oblasti ekologické produkce, aby se odvětví ekologické produkce mohlo rychle a spolehlivě seznámit s novými pravidly; vyzývá Komisi, aby po pěti letech od zavedení nového nařízení provedla hodnocení jeho dopadu s cílem provést nezbytné úpravy;

6.  zdůrazňuje, že rozvoj a růst odvětví ekologické produkce a ekologických oblastí předpokládaný ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, které hrají klíčovou úlohu při oživování a udržování dynamických venkovských oblastí, musí být řízeny trhem a doprovázeny celostním rozvojem dodavatelského řetězce, včetně zpracování, jakož i politickými opatřeními ke stimulaci další nabídky a poptávky po ekologických potravinách a k zajištění důvěry spotřebitelů;

7.  zdůrazňuje, že kombinace těchto přístupů by měla umožnit vyvážený rozvoj v souladu se schopností trhu absorbovat ekologickou produkci a zajistit tak budoucí ziskovost ekologického trhu a ekologického zemědělství v EU;

8.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba odstranit nadměrnou administrativní zátěž; zdůrazňuje, že přínosy ekologického zemědělství pro životní prostředí by neměly být podporovány pouze spotřebiteli ekologických produktů, kteří jsou ochotni platit vyšší cenu, ale rozpočet SZP by měl ekologické zemědělce také náležitě odměňovat za konkrétní veřejné statky, které poskytují prostřednictvím ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, snižování vstupů a vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

9.  zdůrazňuje, že prioritou by měla být podpora zemědělské udržitelnosti a odolnosti potravinového systému EU a že ekologické zemědělství je klíčovým prvkem pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu; domnívá se, že udržitelné inovace v postupech, jako je ekologické zemědělství a obecněji agroekologie, mohou vést k větší rozmanitosti v rámci zemědělských systémů;

10.  zdůrazňuje, že koexistence různých zemědělských systémů je důležitá, neboť rozmanitost je klíčem k zabezpečení a odolnosti potravinového systému a prospívá udržitelnému rozvoji; upozorňuje na to, že neexistuje jediný model zemědělství, který by byl vhodný pro všechny země a regiony, a zdůrazňuje, že je třeba uznat přínosy různých modelů udržitelného zemědělství;

11.  zdůrazňuje, že je důležité pokračovat ve zvyšování ekologických výnosů, aby se zabránilo zvýšené ekologické stopě z produkce potravin v zemích mimo EU v době, kdy regiony EU více přecházejí na model ekologického zemědělství;

12.  upozorňuje na to, že má-li být akční plán EU úspěšný, musí stimulovat a mobilizovat členské státy i regionální a místní orgány, a to s ohledem na jejich specifika a odlišná východiska; dodává, že na rozvoj odvětví ekologické produkce by se v příslušných případech měly zaměřovat také regionální a místní akční plány pro ekologickou produkci;

13.  vyjadřuje proto názor, že členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby stanovily své vlastní vnitrostátní strategie pro ekologické zemědělství a vypracovaly své vlastní vnitrostátní nebo regionální akční plány pro ekologickou produkci v koordinaci s národními strategickými plány, jež by měly být velmi ambiciózní, pokud jde o rozvoj ekologického zemědělství, s realistickými a konkrétními cíli, opatřeními, časovými rámci a rozpočty, včetně pobídek pro zemědělce, které usnadní výběr a podpoří iniciativy vycházející zdola;

14.  vyzývá Komisi, aby při schvalování národních strategických plánů předložených členskými státy zajistila plné dodržování těchto podmínek a rovněž disponibilitu dostatečných finančních zdrojů a nejúčinnějších nástrojů, aby bylo možné dosáhnout příslušných cílů, pokud jde o rozvoj tohoto odvětví; zdůrazňuje potřebu výměny know-how a osvědčených postupů, neboť některé členské státy mají s navrhováním a prováděním ambiciózních vnitrostátních plánů více zkušeností;

15.  vyzývá Komisi, aby tyto výměny zařadila do rámce plánovaných navazujících veřejných zasedání; zdůrazňuje, že vnitrostátní akční plány pro ekologickou produkci by měly zajistit předvídatelnost a jasnost pro zemědělce a průmysl, a tím podpořit rozvoj ekologického zemědělství a komercializaci ekologických produktů;

16.  vítá rozšíření působnosti nařízení o ekologickém zemědělství na některé produkty úzce spojené se zemědělstvím, které nejsou uvedeny v příloze I SFEU, jako je například sůl; vyjadřuje však znepokojení nad zprávou o ekologické soli, kterou dne 6. srpna 2021 zveřejnila skupina odborníků pro technické poradenství v oblasti ekologické produkce (EGTOP), neboť se vyslovuje pro rozšíření ekologické značky EU na výrobní metody, které nesplňují zásady nařízení (EU) 2018/848; vyzývá proto Komisi, aby se doporučením skupiny EGTOP neřídila;

17.  zdůrazňuje, že by členské státy měly při navrhování, přijímání, přezkumu a provádění svých vnitrostátních nebo regionálních akčních plánů pro ekologickou produkci zapojit do konzultačního procesu všechny zúčastněné strany, zejména ekologické zemědělce a sdružení, družstva, místní a regionální orgány, zemědělsko-potravinářský průmysl v celém hodnotovém řetězci, velkoobchodníky se zemědělsko-potravinářskými produkty, zástupce spotřebitelů, soukromého sektoru a odvětví pohostinství, včetně velkých stravovacích zařízení a sdružení zaměřených na vzdělávání o potravinách, jakož i občany, s cílem dosáhnout co nejlepší součinnosti a cíle rozšíření plochy využívané k ekologickému zemědělství, jak je stanoveno v jejich národních strategických plánech;

18.  bere na vědomí, že ekologická produkce nabízí zemědělcům větší ekonomickou návratnost, ale často zahrnuje vyšší výrobní náklady, a proto je nutné, aby tržní ceny a přímá podpora postačovaly k pokrytí těchto nákladů, a umožňovaly tak zemědělcům spravedlivý výdělek;

19.  poukazuje na skutečnost, že vyšší spotřebitelské ceny mohou bránit expanzi, ale jsou v současné době pro zachování odvětví ekologické produkce nutné; připomíná, že v některých případech není pro ekologické zemědělské produkty místo na trhu, což zemědělce nutí prodávat je jako konvenční zemědělské produkty za nižší cenu;

20.  připomíná, že součástí ekologického zemědělství jsou velmi přísné normy produkce; zdůrazňuje, že je třeba řešit cenovou dostupnost, a tudíž i přístupnost ekologických produktů; zvláště zdůrazňuje, že producenti musí být podporováni v procesu přechodu na ekologickou produkci a musí mít prospěch z přidané hodnoty ekologického zemědělství; konstatuje, že stejně jako v případě konvenčních produktů by bylo jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele přínosné lepší rozdělení hodnoty mezi subjekty v ekologickém potravinovém řetězci;

21.  bere na vědomí, že rozvoj ekologického odvětví umožní úspory z rozsahu v oblasti zpracování a logistiky, což zvýší efektivitu a povede k nižším nákladům; zdůrazňuje význam směrnice o nekalých obchodních praktikách pro rozvoj tohoto odvětví a zajištění toho, aby maloobchodníci neměli u ekologických produktů příliš vysoká zisková rozpětí; domnívá se rovněž, že ekologické produkty by mohly být zahrnuty do programů v rámci Fondu evropské pomoci nejchudším osobám, pokud bude k dispozici dostatečná nabídka;

22.  vítá skutečnost, že Komise pracuje na zlepšení celkových životních podmínek zvířat, a poukazuje na skutečnost, že podle průzkumu Eurobarometr z roku 2020 týkajícího se zemědělství spojuje 80 % občanů EU ekologické zemědělství s větším dodržováním dobrých životních podmínek zvířat; v této souvislosti podtrhuje význam podpory ekologického chovu hospodářských zvířat;

23.  zdůrazňuje, že je důležité urychlit rozvoj ekologické akvakultury a příslušného trhu v EU a posílit poptávku a důvěru spotřebitelů, pokud jde o tyto produkty; zdůrazňuje, že každý čtvrtý produkt rybolovu pochází z akvakultury; upozorňuje však, že vzhledem k tomu, že většinu spotřeby těchto produktů zajišťuje dovoz, který představuje 60 % celkové nabídky, existuje zde obrovský růstový potenciál, který musíme využít k rozvoji evropské akvakultury obecně, a zejména ekologické akvakultury;

24.  zdůrazňuje, že je třeba koordinovat opatření týkající se ekologické akvakultury s novými strategickými zásadami pro udržitelnější a konkurenceschopnější akvakulturu v EU na období 2021–2030, jakož i rozvoj tohoto odvětví v členských státech a regionech;

Stimulace poptávky a zajištění důvěry spotřebitele

25.  souhlasí s tím, aby Komise mezi spotřebiteli dále propagovala logo EU pro ekologickou produkci a šířila o něm informace, a to i prostřednictvím školních programů, což by mělo ekologickým produktům při revizi těchto programů zajistit větší prostor, jakož i v jiných institucích, jako jsou pečovatelské domy; podporuje propagaci místních log pro ekologickou produkci, která existují v několika členských státech a poskytují přinejmenším stejné záruky jako logo EU pro ekologickou produkci, s nímž jsou používána společně; konstatuje, že školní programy by měly být základem pro pedagogickou diskusi o výživě a udržitelných potravinách a měly by být doprovázeny opatřeními zaměřenými na informování a vzdělávání dětí o lepším stravování;

26.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby na spotřebitelské průzkumy týkající se ekologických produktů navazovala opatření usilující o další zvýšení povědomí o přínosech ekologického zemědělství pro zdraví, dobré životní podmínky a vysokou kvalitu života, přičemž je nutné zajistit, aby nebyla ohrožena důvěra spotřebitelů v bezpečnost a udržitelnost konvenčních zemědělských metod v Unii; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat přesné informace, aby se zajistilo, že nové iniciativy vyvíjené v oblasti označování udržitelných potravin neoslabí logo EU pro ekologickou produkci ani nebudou mást spotřebitele, pokud jde o jejich rozsah a význam;

27.  vyjadřuje znepokojení nad zavádějícími označeními, obaly a reklamou, které spotřebitelům ztěžují rozlišení konvenčních produktů od produktů ekologického zemědělství; konstatuje, že základem důvěry spotřebitelů v ekologické produkty je nařízení (EU) 2018/848 spolu s častými nezávislými kontrolami, a vyzývá členské státy, aby o logu EU pro ekologickou produkci jasně informovaly;

28.  zdůrazňuje úlohu, kterou mají při propagaci a podpoře loga EU pro ekologickou produkci hrát supermarkety a různé potravinové řetězce; očekává budoucí iniciativy Komise, které se zaměří na lepší orientaci spotřebitelů při výběru potravin prostřednictvím označování, propagace a informačních kampaní vycházejících ze spolehlivých, nezávislých a funkčních vědeckých základů a úplných a soudržných metodik; konstatuje, že povinné označování původu veškerých potravinářských výrobků EU má potenciál výrazně zvýšit transparentnost a sledovatelnost, a bránit tak podvodům a nezákonným výrobním metodám a zvyšovat důvěru spotřebitelů;

29.  připomíná, že požadavky profesionálních kuchyní se liší od požadavků domácností; zdůrazňuje, že je důležité vytvářet přidanou hodnotu pro dodavatelský řetězec a zvyšovat úroveň zpracování ekologických produktů, aby odpovídaly potřebám profesionálních kuchyní;

30.  domnívá se, že by v členských státech měl být více medializován přezkum zelených veřejných zakázek z roku 2019, aby se stal známějším a mohl sloužit jako silný podnět pro opatření zaměřená na propagaci ekologické produkce a podporu zdravější a ekologičtější stravy v institucích, jako jsou školy, nemocnice, domovy důchodců a věznice, a že tento přezkum může rovněž snížit množství odpadu z ekologických produktů v členských státech, v nichž existují přebytky; je přesvědčen, že orgány a instituce EU by měly jít příkladem ve svých vlastních zařízeních; domnívá se, že má-li se zvýšit využívání zelených veřejných zakázek, je nezbytné, aby probíhala koordinace s daným odvětvím prostřednictvím organizací, které je zastupují, a zajistil se tak hladký průběh zadávání těchto zakázek;

31.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v prošetřování stávajících strukturálních a logistických překážek a podporovala používání kritérií zelených veřejných zakázek v členských státech, stejně jako kroky zaměřené na zlepšení informovanosti, vzdělávání a propagace ekologických produktů za účelem zvýšení účinnosti tohoto opatření; upozorňuje na skutečnost, že o zvýšení počtu zelených veřejných zakázek by se mělo rozhodovat na vnitrostátní úrovni v souladu s vnitrostátní poptávkou a cíli stanovenými ve vnitrostátních akčních plánech pro ekologickou produkci; domnívá se, že zelené veřejné zakázky musí klást velký důraz na ekologické produkty EU, což by podpořilo produkci a pomohlo EU, aby dosáhla svých cílů v oblasti klimatu;

32.  zdůrazňuje, že ekologická produkce a zpracování musí být rozvíjeny vhodným způsobem na regionální a místní úrovni se zapojením místních ekologických zemědělců; podporuje rozvoj regionálních udržitelných potravinových systémů založených na spolupráci všech zúčastněných stran v oblasti potravin; vyjadřuje politování nad nedostatkem ověřených údajů o využívání ekologických produktů ve veřejných jídelnách a restauracích;

33.  poukazuje na skutečnost, že místní, regionální a vnitrostátní orgány spolu se sdruženími zemědělců a velkoobchodníky se zemědělsko-potravinářskými produkty hrají důležitou úlohu při podpoře strukturování ekologického odvětví, pokud jde o produkci, kolektivní zpracování, logistiku a obchod, neboť usnadňují přístup ekologických zemědělců k půdě a vzájemnou spolupráci mezi producenty, mezi producenty a spotřebiteli a se stravovacími službami;

34.  dále zdůrazňuje úlohu, kterou mají hrát místní, regionální a vnitrostátní orgány při zvyšování povědomí veřejnosti o všech formách metod udržitelného zemědělství, dodávání ekologických produktů do jídelen a vytváření vzdělávacích programů pro předškolní zařízení a školy;

35.  v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že účinným nástrojem k překlenutí propasti mezi producenty a spotřebiteli jsou farmářské trhy na místní a regionální úrovni, které je třeba podporovat; připomíná rovněž, že místní a regionální orgány a sdružení zemědělců poskytují vysoce cennou technickou pomoc ekologickým zemědělcům a zemědělcům, kteří na ekologické zemědělství přecházejí, což má zásadní význam pro provádění těchto postupů a vyžaduje odpovídající financování ze společné zemědělské politiky a jiných zdrojů;

36.  zdůrazňuje, že všechny orgány musí zajistit, aby regulační rámec i nadále umožňoval a podněcoval rozvoj tohoto odvětví a současně omezoval administrativní zátěž na minimum; připomíná, že místní a regionální orgány v mnoha členských státech se již dlouho podílejí na podpoře rozvoje ekologického zemědělství, zejména prostřednictvím řízení a provádění programů rozvoje venkova;

37.  zdůrazňuje, že při zapojování místních a regionálních orgánů je v souladu se zásadami Územní agendy 2030 zapotřebí uplatňovat přístup zohledňující konkrétní místo, aby bylo možné řešit odlišné potřeby venkovských, příměstských a městských oblastí v celé Evropě;

38.  zdůrazňuje, že úspěch akčního plánu pro ekologickou produkci bude záviset na větším zapojení soukromého sektoru za účelem stimulace poptávky a zajištění spravedlivých příjmů pro zemědělce, a to zejména v zemích, kde jsou trhy s ekologickými produkty a ekologická produkce méně rozvinuty; vyzývá Komisi, aby určila soubor nástrojů, které členským státům umožní pobízet maloobchodní řetězce, aby aktivně pomáhaly propagovat spotřebu ekologických produktů a informovat o jejím významu a vytvářely místní ekologické dodavatelské řetězce; zdůrazňuje, že za zvýšením ekologické produkce musí být především vyšší soukromá poptávka, nikoliv výlučně politické pobídky;

39.  poukazuje na skutečnost, že je důležité zvýšit transparentnost dodavatelského řetězce ekologických potravin a dosáhnout lepší sledovatelnosti všech výrobních a distribučních procesů v souladu s požadavky evropských spotřebitelů, aby měli k dispozici více informací o původu a výrobních metodách potravin, které konzumují; vítá dobrovolné iniciativy maloobchodníků, kteří nakupují produkty z přechodného období za vyšší cenu, a domnívá se, že by tyto iniciativy měly být podporovány;

40.  bere na vědomí potíže maloobchodníků při nabízení těchto produktů z přechodného období spotřebitelům, jež jsou způsobeny neexistencí harmonizovaných pravidel pro uvádění na trh, a vyzývá Komisi, aby posoudila opatření, která by jejich uvádění na trh usnadnila, například harmonizované označování;

41.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se Komise, členské státy a zúčastněné strany aktivně podílely na určování způsobů, jimiž lze posílit stávající certifikační a kontrolní mechanismy, aby se zabránilo podvodům v oblasti ekologické produkce a obchodu s ekologickými produkty;

42.  domnívá se, že certifikační a kontrolní mechanismy musí lépe odpovídat skutečným podmínkám práce ekologických zemědělců a že tento proces musí být zjednodušen, a to i prostřednictvím řešení v oblasti informačních technologií;

43.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost postupům pro schvalování certifikačních subjektů; zdůrazňuje, že proces certifikace při přechodu na ekologické zemědělství je stále zdlouhavý a obtížně proveditelný a měl by být usnadněn, zejména pro malé zemědělce; domnívá se, že zemědělcům by měla být poskytována podpora při hrazení nákladů na certifikaci;

44.  zdůrazňuje, že je třeba zavést harmonizované evropské systémy certifikace vstupů pro ekologické zemědělství, aby se zabránilo hromadnému vzniku soukromých osvědčení s různými požadavky a kontrolními systémy; vyzývá Komisi, aby urychlila harmonizaci v celé EU prostřednictvím akčního plánu pro ekologickou produkci;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a v plném souladu se zásadou subsidiarity posílila celní kontroly prostřednictvím přímých a jednotných kontrolních mechanismů s cílem zabránit podvodům s potravinami a falšování a dovozu produktů, které nesplňují normy EU pro ekologickou produkci, jakož i předejít riziku, že bude odvětví ekologické produkce v EU znevýhodněno v hospodářské soutěži kvůli nedostatečnému sbližování norem na celosvětové úrovni a zvýšeným nákladům pro spotřebitele; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu většího zapojení příslušných celních orgánů, aby byla zaručena kvalita a bezpečnost ekologických produktů a zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi producenty v EU i mimo ni;

46.  lituje, že v akčním plánu pro ekologickou produkci chybí zmínka o obtížích a vysokých nákladech, které pro toto odvětví vyplývají z nutnosti zavést vhodná opatření při pěstování, sklizni, přepravě, skladování a zpracování, aby se do řetězce ekologické produkce nedostaly nepovolené produkty, jako např. GMO;

47.  zdůrazňuje, že zemědělské produkty pocházející z EU jsou mezinárodně uznávány pro svou vysokou kvalitu; domnívá se, že v zájmu další mezinárodní propagace ekologických produktů EU jsou zapotřebí pozitivní opatření na podporu obchodu; v tomto ohledu uznává potenciální úlohu politiky EU v oblasti propagace ekologické produkce; zdůrazňuje, že tato politika by měla uznávat širokou škálu udržitelných produkčních metod, postupů a produktů v EU;

48.  poukazuje na to, že zeměpisná označení, která jsou podporována propagační politikou EU, výrazně přispívají k hospodářskému růstu v mnoha venkovských oblastech a jsou vlajkou evropského zemědělství; požaduje, aby Komise informovala Parlament o možnosti rozšíření trhu s ekologickými produkty a aby urychlila probíhající jednání s cílem dosáhnout přechodu od rovnocennosti k dodržování norem EU pro dovoz ekologických produktů;

49.  podporuje globální přechod k udržitelným potravinovým systémům; zastává názor, že opatření na úrovni EU, včetně zejména strategie vytýčené Zelenou dohodou, by měla být zaměřena na pravidelné zvyšování povědomí o životním prostředí v celosvětovém měřítku; lituje, že dohody o volném obchodu někdy nevěnují dostatečnou pozornost zjevným rozdílům v normách zemědělské produkce EU a třetích zemí, pokud jde o ochranu životního prostředí a dobré životní podmínky zvířat, což odrazuje zemědělce v EU od dalších investic do ochrany životního prostředí, včetně ekologické produkce;

Povzbuzení přechodu a posílení celého hodnotového řetězce

50.  domnívá se, že mají-li být naplněny ambice vnitrostátních strategických plánů, je nezbytný odpovídající rozpočet SZP a slučitelnost s ostatními evropskými fondy nebo programy, aby se vytvořily pobídky, které by zemědělce motivovaly k přechodu na postupy ekologického zemědělství a k jejich zachování, a to prostřednictvím dostatečně financovaných opatření pro rozvoj venkova nebo finančně přitažlivých ekorežimů či jejich kombinace;

51.  žádá, aby byly ekorežimy přístupné jak tradičním, tak ekologickým zemědělcům a aby byly koncipovány tak, aby byly slučitelné s agroenvironmentálně-klimatickými opatřeními a doplňovaly je; připomíná, že je důležité podporovat ekologické zemědělce i po fázi přechodu; vyzývá členské státy, aby podporovaly generační obměnu v ekologickém zemědělství prostřednictvím příslušných veřejných politik a podporovaly podnikání žen v zemědělství a rozvoj životaschopných malých a středních ekologických zemědělských podniků;

52.  vyjadřuje politování nad poklesem rozpočtu SZP v posledních dvou desetiletích, kdy jsou současně na odvětví zemědělství kladeny stále větší požadavky; konstatuje, že v rámci stávající SZP je pouze 1,8 % rozpočtu vynakládáno na opatření na podporu ekologického zemědělství, a vítá skutečnost, že nová SZP umožňuje zejména prostřednictvím ekorežimů a opatření pro rozvoj venkova členským státům větší flexibilitu při zvyšování částek určených na ekologické zemědělství;

53.  bere na vědomí potenciál krátkých, místních a sezónních a inteligentních potravinových dodavatelských řetězců a možností přímého uvádění na trh, včetně zemědělských trhů, pro ekologické producenty a venkovské ekonomiky s cílem zajistit přínosy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zároveň zajistit příjmy, zachovat a vytvářet pracovní místa, zajistit životaschopnost venkovských oblastí a překlenout propast mezi producenty v EU a spotřebiteli; poukazuje na to, že pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce má zásadní význam rozvoj trhu;

54.  vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné prostředky na investice usnadňující rozvoj krátkých potravinových řetězců, a to například zvýšením počtu mobilních jatek nebo zpracovatelských zařízení v zemědělských podnicích; domnívá se, že při zadávání veřejných zakázek by mělo být prosazováno využívání místních dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že zaměření na místní produkci a krátké řetězce by nemělo vést k dalším překážkám na vnitřním trhu EU;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně podílely na zlepšování struktury ekologických dodavatelských řetězců a budování kapacit organizací ekologických producentů; naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly „odvětvové intervence“ a veškerá dostupná opatření ke zlepšení organizace ekologických producentů ve všech příslušných odvětvích a aby jim pomáhaly v případě dočasné nadprodukce;

56.  upozorňuje, že ekologické zemědělské podniky, jejichž produkce je objemově menší, a tudíž nákladnější, mohou mít menší vyjednávací sílu, pokud jde o obchodní smlouvy, a mohou být proto více vystaveny nekalým obchodním praktikám, zejména v podobě opožděných plateb za zboží podléhající rychlé zkáze, rušení smluv na poslední chvíli nebo nucení dodavatelů platit za neprodané a odpadní produkty; zdůrazňuje potřebu jasných smluvních podmínek a spravedlivého uznávání práce ekologických zemědělských producentů a domnívá se, že by měly být podporovány nástroje, jako jsou smlouvy v rámci dodavatelského řetězce;

57.  vítá, že Komise podporuje rozvoj biodistriktů, neboli ekoregionů, v rámci členských států, neboť jsou ze své povahy multifunkční, podporují krátké dodavatelské řetězce a vytvářejí synergie mimo jiné mezi zemědělci, spotřebiteli, zpracovatelskými podniky, maloobchodníky, odvětvím pohostinství a kulturními podniky; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla informace o nástrojích, které by mohly využít na podporu rozvoje biodistriktů, se zvláštním důrazem na urbanizované oblasti; konstatuje, že jejich úspěch závisí na silné regionální integraci a zapojení místních a regionálních orgánů;

58.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité rozšířit strukturovanou výměnu znalostí a osvědčených postupů v oblasti ekologického zemědělství mezi členskými státy a zemědělci; zdůrazňuje přínosy intenzivnější spolupráce mezi vědci, zemědělskými vysokými školami a širším vzdělávacím sektorem, poradenskými službami nebo konzultanty, zemědělci a jejich sdruženími a organizacemi a společností; vyzdvihuje důležitou úlohu, kterou při rozvoji ekologické produkce hrají nezávislé zemědělské poradenské služby, jež musí členské státy zahrnout do svých strategických plánů SZP, a zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit na tyto služby dostatečné finanční zdroje;

59.  konstatuje, že zpráva Společného výzkumného střediska „Modelování environmentálních a klimatických ambicí v odvětví zemědělství pomocí modelu CAPRI“(8) uvádí, že je třeba zvýšit produktivitu ekologického zemědělství a hospodaření s živinami, kterou lze zlepšit mimo jiné pomocí přesného zemědělství, nových digitálních technologií a dalších inovativních technik;

60.  konstatuje, že inovativní digitální nástroje mají potenciál výrazně zvýšit transparentnost a sledovatelnost a bránit tak podvodům a nezákonným metodám produkce a zvyšovat důvěru spotřebitelů; vybízí proto Komisi, aby mimo jiné prostřednictvím strategických plánů SZP zajistila širší zavádění digitálních technologií, jako je přesné zemědělství a blockchain v ekologickém zemědělství; zdůrazňuje však, že tyto technologie doplňují systémový přístup k udržitelnosti ekologického zemědělství a že je třeba zajistit soukromí, ziskovost a nezávislost zemědělců, pokud jde o údaje;

Větší příspěvek ekologického zemědělství k udržitelnosti

61.  znovu zdůrazňuje význam výzkumu a inovací pro udržitelnost odvětví ekologického zemědělství a pro plnění společenských očekávání, pokud jde o biologickou rozmanitost, změnu klimatu a přizpůsobení se změně klimatu, dobré životní podmínky zvířat a účinné využívání zdrojů, a vítá záměr Komise vyčlenit finanční prostředky z programu Horizont Evropa na podporu těchto cílů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba provádět výzkum a inovace s cílem podpořit přechod na ekologické zemědělství, včetně živočišné výroby, nalézt alternativy pro určité vstupy do zemědělství i zpracování s cílem zvýšit výnosy a zajistit dostupnost nezbytných bílkovinných krmiv, vitaminů, přípravků na ochranu rostlin, zejména řešení biologické kontroly, hnojiv a genetických zdrojů, aby se dále rozvíjely spolehlivé zemědělské systémy a zvýšila se tolerance vůči suchu, škůdcům a chorobám; vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala spolupráci mezi výzkumnými komunitami zabývajícími se ekologickými a běžnými potravinami a ekologickým a tradičním zemědělstvím, zejména prostřednictvím evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělství (EIP AGRI);

62.  vybízí k uplatňování vědecky podloženého přístupu, pokud jde o úrodnost půdy a potřebu vyvíjet, přijímat a podněcovat inovace v oblasti nových rostlinných zdrojů živin v ekologickém zemědělství, včetně zvýšené recyklace živin prostřednictvím odpovídajícího zpracování a oddělení živin a případně hnojiv vyrobených z obnovitelných zdrojů, jako je odpad z biomasy a chlévská mrva, aby se zabránilo dlouhodobému nedostatku živin; připomíná význam chlévské mrvy jako organického hnojiva a podporuje její udržitelné využívání v pěstitelském cyklu; vyzývá Komisi, aby posoudila nové recyklované materiály, které obsahují základní rostlinné živiny (fosfor, draslík a dusík), z hlediska jejich budoucího zařazení na seznam vstupních materiálů nařízení (EU) 2018/848, v souladu se zásadami ekologického zemědělství a v zájmu zajištění kvality, bezpečnosti a důvěry spotřebitelů;

63.  vyzývá k dalšímu výzkumu a informacím v oblasti možných přínosů používání rostlinných biostimulantů a biologických pomocných půdních látek v systémech ekologického zemědělství a v oblasti toho, jak přispívají k absorpci živin a lepší výkonnosti v tomto modelu produkce, s cílem umožnit jejich širší využívání a pomoci snížit rozdíly mezi ekologickými a konvenčními výnosy; poukazuje na to, že problém nerovnováhy v rozpočtech na živiny v systémech ekologického zemědělství by mohla řešit podpora používání vhodné kombinace různých vnějších živin specifické pro daný zemědělský podnik, která by doplňovala biologickou fixaci dusíku;

64.  zdůrazňuje naléhavou potřebu rozvíjet produkci ekologických rostlinných bílkovin a stimulovat produkci ekologických luštěnin, včetně pícnin, v Evropské unii, aby se snížila závislost odvětví ekologické produkce na dovozu; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala zvláštní strategický plán;

65.  vítá příspěvek ekologického zemědělství ke snížení používání syntetických pesticidů a vyzývá Komisi, aby při přípravě nových právních předpisů o udržitelném používání pesticidů definovala produkty biologické kontroly a zvýšila dostupnost řešení biologické kontroly a přírodních látek, které mají prostor pro mnohem širší používání, a to zlepšením a urychlením procesu hodnocení a povolování;

66.  připomíná Komisi a členským státům usnesení Parlamentu ze dne 15. února 2017 o pesticidech biologického původu představujících nízké riziko(9) a zdůrazňuje, že je třeba podporovat vývoj bezpečných, účinných a cenově dostupných alternativních přípravků na ochranu rostlin a podporovat jejich širší používání, zejména zjednodušením postupu povolování základních látek a rozšířením jejich používání jako důležité součásti rozvoje ekologické produkce; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit podmínky pro rovný přístup k ekologickým přípravkům na ochranu rostlin a hnojivům v členských státech; zdůrazňuje, že rezidua pesticidů, která jsou přítomna v životním prostředí, mohou potenciálně ovlivnit i ekologické produkty;

67.  poukazuje na to, že ekologičtí zemědělci, kteří v produkci zaručují vysoké environmentální normy, nesmí nést odpovědnost za rizika mimo svou kontrolu, a vyzývá Komisi, aby dále podporovala harmonizaci při nakládání se zjištěnými rezidui pesticidů;

68.  zdůrazňuje význam dostatečně dostupných, vysoce kvalitních ekologických osiv, heterogenního materiálu a vysoce výnosných odrůd rostlin, a to rovněž nativních a místně rozšířených odrůd; upozorňuje na jejich potenciál z hlediska posilování odolnosti vůči chorobám rostlin a dopadu změny klimatu; vybízí Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o zlepšení fungování trhu s ekologickými osivy, mimo jiné prostřednictvím zvláštních opatření, a je přesvědčen, že k dosažení tohoto cíle by pomohla přechodná období; vyzývá Komisi, aby zajistila přidělení dostatečných finančních prostředků na výzkum ekologických osiv a šlechtění zvířat;

69.  zdůrazňuje význam podpory programů na zachování a selekci místních plemen, která jsou vzhledem ke své odolnosti obzvláště vhodná pro ekologické zemědělství; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat tradiční šlechtění plodin pro rozvoj zdravých a odolných odrůd a že jsou třeba moderní a inovativní metody vývoje nových ekologických osiv a zemědělských postupů při zachování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

70.  v této souvislosti zdůrazňuje potenciální úlohu vědeckých inovací v oblasti šlechtění rostlin, zejména při zlepšování odolnosti odrůd, podpoře rozmanitosti genetických zdrojů a posilování systémů produkce potravin, přičemž připomíná, že používání geneticky modifikovaných osiv (GMO) není v ekologickém zemědělství povoleno;

71.  podporuje záměr Komise rozšířit analýzu středisek EU pro sledování trhu na ekologické produkty; zdůrazňuje, že je důležité zintenzívnit sběr a zlepšit dostupnost přesných a včasných údajů o odvětví ekologické produkce, a to i na regionální úrovni, aby bylo možné lépe ocenit jeho environmentální, hospodářské a sociální dopady;

72.  domnívá se, že by měly být zahrnuty údaje o přínosu tohoto odvětví k udržitelnosti životního prostředí spolu s údaji o výrobě, zpracování, spotřebě, a to i v odvětví pohostinství a ve veřejných jídelnách, o obchodu v rámci EU a se zeměmi mimo EU a o výstupních a maloobchodních cenách zemědělských podniků, preferencích spotřebitelů, strukturách dodavatelského řetězce, přidané hodnotě a podílu zemědělců v dodavatelských řetězcích; je přesvědčen, že tyto údaje mají zásadní význam pro utváření a sledování politiky EU v oblasti ekologické produkce a pro přijetí opatření k nápravě nerovnováhy nabídky a poptávky, hodnocení vývoje spotřeby a produkce a zvýšení transparentnosti a důvěry v odvětví;

73.  uznává potenciál společného evropského datového prostoru pro zemědělství, který by zvýšil znalosti a důvěru spotřebitelů a zlepšil sledovatelnost v rámci ekologického dodavatelského řetězce; zdůrazňuje, že má-li být stimulována poptávka, je nezbytné zjistit potřeby spotřebitelů prostřednictvím příslušných posouzení; vyzývá členské státy, aby lépe informovaly o hospodářských výsledcích ekologického zemědělství; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní studie a analýzy dopadu nárůstu ekologického zemědělství na změnu klimatu a potravinovou bezpečnost v Evropské unii;

o
o   o

74.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2. (2) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1. (3) Úř. věst. C 67, 8.2.2022, s. 25. (4) Přijaté texty, P9_TA(2021)0425. (5) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1. (6) Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262. (7) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 2. (8) Barreiro Hurle, J., Bogonos, M., Himics, M., Hristov, J., Perez Dominguez, I., Sahoo, A., Salputra, G., Weiss, F., Baldoni, E. a Elleby, C., Modelling environmental and climate ambition in the agricultural sector with the CAPRI model (Modelování environmentálních a klimatických ambicí v odvětví zemědělství pomocí modelu CAPRI), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2021. (9) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 184.